Výstava František Křižík a jeho doba

ČVUT FEL, Společnost Františka Křižíka, Město Plánice a NTM v Praze vás srdečně zvou na výstavu František Křižík a jeho doba u příležitosti 160. výročí narození Františka Křižíka v Plánici.

Výstava se koná od 1. 4. do 30. 4. 2008 v prostorách hlavní chodby 2. patra ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická, Technická 2, Praha 6.

Elektrotechnická studia měla a mají v českých zemích významnou tradici a od svého počátku v 80. letech 19. století byla organickou součástí Willenbergova staroslavného technického učení pražského, založeného roku 1707 a reformovaného v letech 1803/1806 Františkem Josefem rytířem Gerstnerem podle vzoru pařížské Ecole polytechnique do podoby polytechnického institutu.

Ještě kolem roku 1850 byla představa profesní průpravy elektrotechniků jako specializované vysokoškolské disciplíny absurdní, avšak vzhledem k rychle rostoucímu světovému významu elektrického proudu ve druhé polovině 19. století se elektrotechnici postupně stávali jednou z elit moderní průmyslové společnosti. Vysokoškolská výuka elektrotechniky v Praze vyrostla ze skromných počátků. Přesto ji bylo možno v českých zemích studovat na české i německé univerzitě v Praze v rámci studia fyziky a na české a německé technice v Praze a v Brně na postupně vznikajících elektrotechnických katedrách.

František Křižík (1847-1941) patřil k nadaným, byť ne příliš dlouho studujícím posluchačům na pražské technice (1867-1869). Křižík navštěvoval v Praze české přednášky v Husově ulici. Matematiku měl u Františka Studničky, fyziku u Karla Václava Zengera, chemii u Vojtěcha Šafaříka a hospodářství u Jana B. Lambla. Během studií se s kolegy v roce 1867 zúčastnil stávek za státoprávní požadavky a živě se zajímal o český společenský život, což dokládá i jeho členství v Akademickém čtenářském spolku a ve Spolku inženýrů a architektů v Království českém. Brzy se začal poohlížet po praxi. F. Křižík již s manželkou Pavlínou přijal roku 1872 místo na Plzeňsko-březenské dráze a začal se věnovat nejen technickému zlepšování a inovacím (úprava obloukové lampy), ale i podnikání, které ho v roce 1884 přivedlo s rodinou do Prahy. Ještě před tím, v roce 1881, získal za svou obloukovku na Prvním elektrotechnickém kongresu v Paříži zlatou medaili, tehdy jedinou pro Rakousko-Uhersko. Toto ocenění spolu s právně uznaným patentem a vhodně zvoleným podnikatelským širokým záměrem otevřelo F. Křižíkovi cestu na výsluní české společnosti a do čela elektrotechnické průmyslové činnosti. Alma mater ocenila Křižíkovy zásluhy roku 1906, v době stých oslav založení pražského polytechnického ústavu, udělením titulu čestného doktora nauk technických. Křižíkovi následovníci mohli pro svá studia od září 1906 využívat dobře vybavený Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky. Zásadní význam pro další vývoj oboru mělo oddělení elektrotechniky jako samostatného studijního oboru od strojního inženýrství ve školním roce 1910/1911. Od roku 1911 se elektrotechnické inženýrství stalo i v českých zemích samostatným vysokoškolským studijním oborem, který je v rámci Fakulty elektrotechnické (1951) i v současnosti významnou součástí Českého vysokého učení technického.

Zahájení výstavy