Josef Liesler

Josef Liesler patřil ke klasikům moderní české výtvarné kultury - byl významným českým malířem, ilustrátorem a grafikem a tvůrcem příležitostných trojrozměrných uměleckých předmětů - a také ozdobné mříže ve vstupním vestibulu Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT v Praze).

Lieslerovo dílo symbolizuje kontinuitu předválečného a poválečného vývoje i tradic výtvarných spolků, zejména Spolku výtvarných umělců Mánes (SVU Mánes), s kterým vystavoval od roku 1938 a jehož členem byl od roku 1942 až do své smrti. Roku 1945 se stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar (SČUG Hollar), roku 1958 zakládal Skupinu 58, později byl také členem výtvarné skupiny Radar.

Tvorba Josefa Lieslera

Tvorba Josefa Lieslera byla od počátku výrazně ovlivněna literaturou, divadlem a hudbou. Proto vždy působila epicky, výpravně a výrazově bohatě. Suverénní kresba, technická jistota a improvizační pohotovost učinila z autora nezaměnitelnou individualitu. O významu a ohlasu jeho tvorby svědčí řada samostatných výstav doma i v zahraničí, zastoupení ve významných veřejných i soukromých sbírkách po celém světě (např. v Galeria degli Uffizi ve Florencii) i četná prestižní ocenění, jako je čestné členství ve florentské a bruselské Královské akademii. Za jednu ze svých poštovních známek, Hydrologická dekáda, získal J. Liesler v roce 1975 cenu UNESCO za nejkrásnější známku roku. V roce 1976 získal druhou cenu za známku Boj proti toxikomanii, další ocenění získal za známky Michelangelo, Galilei a Shakespeare.

Byl autorem desítek estetických statí a úvah ve významných časopisech - Volné směry, Blok, Hollar apod. Prezident Václav Klaus mu roku 2003 udělil Medaili Za zásluhy druhého stupně.

Lieslerovo formování

Josef Liesler absolvoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, obor kresba u profesorů Cyrila Boudy, Oldřicha Blažíčka a Josef Sejpka. Svá nejsilnější díla vytvořil na konci 2. světové války. Kombinoval v nich citace známých děl, například Francisca Goyi, Pabla Picassa, El Greca či Salvadora Dalího, s vlastními prožitky, ironickým odstupem a humorem. V celém jeho díle je patrná výrazná inspirace surrealismem. On sám své dílo označoval jako fantaskní realitu. Spojoval v něm imaginární představy se vzpomínkami, současnou situaci s historickou pamětí. Maloval apokalyptické obrazy monster a fantomů, bestií a zrůd, které ohrožují člověka, srostlých lidí a strojů.

Lieslerův význam

Výtvarní teoretici proto považují Lieslerovo dílo za velmi osobité, navíc vytvářené nepřetržitě v průběhu sedmdesáti let, oceňují zejména univerzálnost, lehkost improvizace a výjimečnou pracovitost autora. Tato kombinace Lieslerovi umožnila zasahovat do rozmanitých výtvarných oborů: malby, volné a užité grafiky (známé jsou jeho novoročenky a ex-libris), známkové tvorby, plakátu, ilustrace i monumentálního malířství, mozaiky a sgrafita, i menších trojrozměrných forem, z nichž jedna je umístěna v interiéru vstupní prostory FEL ČVUT v Praze jako okrasná mříž.

Liesler a Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

Lieslerova okrasná mříž z kombinace kovu a barevného skla navazuje na architektonické rysy EXPA v Bruselu 1958, též užité v interiéru školy, a koresponduje i s dobou vznik celé školní budovy. Odráží autorovu fantazii na elektrotechnické prvky. Mříž je rozdělena vstupním koridorem v budově se třemi schody na dvě samostatné části. Vstupní prostora FEL ČVUT v Praze odráží snahu Lieslerovu i architektů o sjednocení rozlehlých interiérů s akademickou technickou atmosférou budovy FEL ČVUT v Praze použitím strohé technické barevnosti a unifikací prvků.

To je patrné i mimo vstupní vestibul v použití barevně lakovaného zábradlí z ocelové tyčoviny s černým plastovým madlem, kamenných obkladů z leštěného přírodního kamene, dlažby (10x10 cm v jemných pastelových či šedých odstínech s černými sokly) a truhlářských a zámečnických prvků. Určitou strohost interiéru doplňují svítidla s mléčným sklem tvaru necelé půlkoule, zářivky zapuštěné v pásech do podhledů, vypínače a zásuvky z bakelitu a pod stropem zavěšené hodiny. Vytápění prostoru je krytalové, umístěné ve stropní desce. Specifiku vstupního prostoru, dnes památkově chráněného, dotváří výtah typu paternoster vedle hlavního schodiště a právě Lieslerova zajímavá plastická mříž.

Použité prameny a literatura

  1. A ČVUT v Praze, Fond Rektorátu, jednání k architektonickému a uměleckému ztvárnění interiérů FEL a FS ČVUT v Praze (např. projev Karla Neumanna), období 1957-1965, návrhy pro vládu a MŠK, rok 1960, Projekt ČVUT v Paze-Dejvicích (F. Čermák, květen 1961), zpráva o výstavbě ČVUT v Praze-Dejvicích z 5. 11. 1961, zápis o jednání umělecké komise ČFVU z 8. ledna 1962, zápis z aktivu o výstavně Vysokého učení technického v Praze-Dejvicích, 2. 3. 1962 v Obecním domě v Praze, zápisy o povolovacích řízeních (únor 1964), zápisy z porady proděkanů pro výstavbu ČVUT v Praze (14. 11. 1968, 16. 5. 1970, 11. 11. 1970), soubor fotografií z výstavby dejvického areálu.
  2. Stavební archiv Městské části Praha 6, návrh Rektorátu ČVUT v Praze úvodního projektu na výstavbu FS a FEL odboru výstavby ONV Praha 6 dne 20. 8. 1960, situační plány stavby a projektová dokumentace
  3. A NTM v Praze, Archiv architektury - situační plány stavby dejvického areálu, např. Situace 1:500 z roku 1960, zprávy o stavbě, výkresy, upravené podklady dle připomínek
  4. NEUMANN, K., Příprava výstavby. In Výstavba ČVUT v Praze. Sborník ČVUT - řada stavební, Praha 1963.
  5. ČERMÁK, F., Projekt Českého vysokého učení technického v Praze-Dejvicích. In Výstavba vysokých škol technických v Praze-Dejvicích. Sborník ČVUT - řada stavební - sborník č. 1, Praha 1963.
  6. VORLÍK, P., Areál ČVUT v Dejvicích v šedesátých letech. 300 let ČVUT (1707-2007). ČVUT, Praha 2006.
  7. TAYERLOVÁ, M. a kol., Česká technika. ČVUT, Praha 2004.
  8. Časopisy: Architektura č. 7, 1982, Československý architekt 1973, Pražská technika 2000-2012.
  9. Místa paměti - paměť osobností: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1093836883-na-plovarne/20136816004/
  10. HOŠKOVÁ, S., Josef Liesler, Praha 1988.
  11. Nekrology: Josef Liesler byl pamětníkem velké tradice českého malířství (Novinky, 25. 8. 2005), Smutná zpráva: zemřel Josef Liesler (Infofila, 26. 8. 2005), Ve věku 92 let zemřel malíř Josef Liesler (ČT24, 23. 8. 2005).

prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc.

Za obsah odpovídá: