Výstava "Elektřina a její přístroje"

Od 2. 10. 2013 bude v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v dejvickém vysokoškolském areálu probíhat výstava Elektřina a její přístroje. Malá výstava vznikla ve spolupráci s Národním technickým muzeem a připomíná stěžejní technické momenty, které zásadním způsobem ovlivnily další široký a rychlý rozvoj elektrotechnických oborů a jejich směřování k současnosti.

Malá výstava fyzikálních a elektrotechnických přístrojů ve spojovací chodbě mezi Fakultami elektrotechnickou a strojní ČVUT v Praze pokrývá časovým rozsahem vývoj elektrotechnických oborů od konce 18. století do krátkého období po roce 1945.

Autoři výstavy přinášejí studentům i odborníkům obou fakult především podívanou na techniku předků. Na malém prostoru se snažili vyzdvihnout opomíjený prvek interdisciplinarity, patrný v historickém kontextu ze spolupráce mnoha technických oborů. Jejich praktické uplatnění emancipovalo elektrotechniku v českých zemích jako svébytný průmyslový, technický i vědecký obor zhruba v 80. letech 19. století.

Na dobových exemplářích elektrotechnických přístrojů je demonstrována integrální spolupráce fyziky, mechaniky, světelné, tepelné a hybné techniky. Jako příklad výsledků praktického uplatnění elektrotechniky je zastoupena telegrafní, telefonní, přenosová a rozhlasová elektrotechnika.

Výstava se snaží připomenout stěžejní technické momenty, které zásadním způsobem ovlivnily další široký a rychlý rozvoj elektrotechnických oborů a jejich směřování k současnosti. Autoři výstavy spolu s pracovníky Národního technického muzea vybírali citlivě vystavené exponáty. Ty v sobě na malém prostoru odráží nejenom vývojovou stránku elektrotechniky, ale představují a poukazují i na estetickou dobovou hodnotu vystavených předmětů.

Pro ilustraci jaké předměty jsou vystaveny lze zmínit například panel s ukázkou různých tvarů hrotů hromosvodných jímačů od firmy Jindřich Pštross Praha z konce 19. století, obloukovou lampu Fr. Křižíka vyráběnou v téže době v jeho Karlínské továrně. Jedna z nejzajímavějších věcí je přijímač jiskrové telegrafie prof. L. Šimka instalovaného po vzniku samostatného státu pro potřeby čs. vlády na Petříně. Vzhledem k současnému rychlému vývoji vzhledu a vlastností mobilních telefonů je zajímavý i pohled na stolní telefonní přístroj vzor 1892 fy Ericsson vyráběný na přelomu devatenáctého a dvacátého století licenčně firmou Deckert & Homolka.

Za obsah odpovídá: