ČVUT v Praze a Univerzita Karlova zavádějí netradiční vědní disciplínu: kyber-egyptologii

Český egyptologický ústav Univerzity Karlovy pod vedením prof. Miroslava Bárty dlouhodobě rozvíjí výzkum o dynamice vývoje komplexních společností, jehož základem je studium anatomie vnitřní dynamiky staroegyptské civilizace. Mezi zásadní aktivity na tomto poli patří od roku 2006 vytváření a intenzivní plnění databáze úředníků pohřbených v Abúsíru a na přilehlých pohřebištích v Sakkáře a Gíze a dalších vybraných lokalitách pod vedením Dr. Veroniky Dulíkové. Vzhledem k rozsahu databáze bylo nutné najít metody, které si umějí poradit s fragmentárně dochovanými informacemi. V této fázi se vědci Univerzity Karlovy spojili s odborníky z ČVUT, konkrétně s Ing. Radkem Maříkem z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Postupně se egyptologicko-kybernetickému týmu podařilo úspěšně aplikovat několik metod z kybernetiky i umělé inteligence a společně získali podporu u Grantové agentury ČR na projekt „Metody komplexních sítí aplikované na data starověkého Egypta v období Staré říše (2700 – 2180 př. Kr.)“. Hlavním cílem projektu je nový přístup ke zpracování a interpretaci dostupných dat z období stavitelů pyramid a použití poloautomatizovaných metod při jejich zpracování. Realizací projektu byl definován nový vědní obor kyber-egyptologie.

Graf zobrazuje seskupení lidí žijících v době 5. dynastie na základě profesních vazeb. Drobné modré tečky zastupují osoby, zelené vezíry, žluté příslušníky královské rodiny. Větší puntíky různých barev představují tituly, např. fialově kněží, sytě zeleně vezíři, světle modře administrační úředníky či soudce, atd. Zelenou elipsou je vyznačena skupina vezírů a červeným oválem vysoce postavený hodnostář jménem Ty, kterého Fruchterman-Reingoldova metoda umístila do těsné blízkosti nejvyšších úředníků. Použitá metoda rozložení uzlů sítě rozmísťuje úředníky s podobnými sadami titulů a tituly nesené stejnými úředníky do blízkosti (neformálně lze popsat proces rozmísťování jako třesení sítí, jejíž uzly jsou propojeny pružinkami).

Staroegyptská civilizace se na základě teorie přerušovaných rovnováh vyvíjela nelineárně. Potvrzují to archeologické výzkumy českých egyptologů. K zásadním změnám ve vývoji společnosti docházelo skokově, podobně jako například při tzv. sametové revoluci nebo Arabském jaru. Pro osvětlení detailního mechanismu těchto procesů začala vznikat rozsáhlá a světově unikátní databáze. V současné době se jedná o informace o téměř pěti tisících úřednících, jejich titulech a rodinných vztazích. Nejprve však bylo nutné nasbíraná data z nesourodých zdrojů sjednotit. Ke zpracování záznamů byla využita technika umělé inteligence a analýzy komplexních sítí. Pro rekonstrukci rodin a rodinných vztahů, nepotismu a reálného působení tzv. zájmových skupin ve společnosti posloužily postupy pracující s neurčitostí a logikou. Analýza dědičnosti úřadů a funkcí je postavena na poměrně jednoduchých, avšak efektivních síťových technikách a na metodě tzv. dolování dat. Navíc byly implementovány různé možnosti vizualizace rodinných stromů. Aplikace teorie skrytých Markovových modelů odkryla detaily transformace správy země v období 5. dynastie. Teorie informace pomohla při detekování strategických titulů a mocných hodnostářů, kteří získali značný vliv.

Vědci museli překonat nejen nemalé komunikační bariéry, ale i rozdílné přístupy k vědecké práci a publikační činnosti.

O výzkumu nyní vzniká také kapitola v nově připravované knize, která čtenářům přiblíží možnosti aplikací základních principů kybernetiky v netradiční doméně, jakou je egyptologie.

Za obsah odpovídá: