Vzpomínáme

prof. Ing. Dr. František Kysela

Začátkem letošního roku, 7. ledna 2012, zemřel dlouholetý pracovník Elektrotechnické fakulty ČVUT prof. Ing. Dr. František Kysela.

Po boku akademika Krouzy se výrazně podílel na obnově činnosti ČVUT po německé okupaci vysokých škol. Až do roku 1954 pracoval v Ústavu všeobecného strojnictví Vysoké školy strojního a elektrotechnického inženýrství. Při osamostatnění elektrotechnického odboru přešel na Elektrotechnickou fakultu ČVUT a v roce 1956 se stal vedoucím Katedry strojnictví zajišťující některé předměty základního studia a všechny předměty strojního charakteru na elektrotechnické fakultě.

Katedru vedl až do roku 1985, kdy došlo k jejímu začlenění do Katedry mechaniky a materiálů. V roce 1990 ukončil svoji aktivní činnost na fakultě, ale i pak velmi pozorně sledoval její dění.

Ve vědecké oblasti prof. F. Kysela spolupracoval s ČSAV, výzkumnými ústavy, byl členem vědeckých rad (VÚSS, EGU) a členem řady posudkových komisí a komisí pro udělovaní vědeckých hodností. Významná byla i jeho oponentská činnost. Byl spoluautorem celostátní učebnice Části strojů, Technického slovníku, učebnice Strojní součásti a systémy, řady skript a mnoha článků ve vědeckých časopisech.

Po celou dobu svého působení na fakultě zastával řadu zodpovědných funkcí. Byl po několik let proděkanem studia při zaměstnání, proděkanem pro výstavbu, kdy se zejména zasloužil o realizaci halových laboratoří fakulty v areálu ČVUT v Dejvicích. Své organizační schopnosti a životní zkušenosti využitkoval i jako dlouholetý předseda fakultní TJ Slavia.

Jako vedoucí katedry měl vždy u spolupracovníků přirozenou autoritu, případné nedostatky řešil smírně, ale důsledně. Jeho vynikající cit pro odhad situace ve společenské i vědecké oblasti byl přínosem při rozhodování o dalším zaměření vědecké práce členů katedry. Pro svůj vlídný a přátelský přístup byl oblíben i u ostatních pracovníků fakulty. Jako vysoce kvalifikovaný a svědomitý učitel měl u studentů nenucený respekt, byl velmi úspěšný a oblíbený a jeho přednášky byly vždy velmi dobře hodnoceny.

V běžném životě byl družný, měl smysl pro humor a na společenských setkáních byl vždy tvůrcem dobré pohody.

doc. Ing. Zdeněk Klepš, CSc.,
doc. Ing. Jiří Šťastný, CSc.

(2012)