englishVyhledávání
Historie
Elektrotechnická studia měla a mají v českých zemích významnou tradici a od svého počátku v 80. letech 19. století byla organickou součástí Willenbergova staroslavného technického učení pražského, založeného roku 1707 a reformovaného v letech 1803/1806 Františkem Josefem rytířem Gerstnerem podle vzoru pařížské Ecole polytechnique.
Ještě kolem roku 1850 byla představa profesní průpravy elektrotechniků jako specializované vysokoškolské disciplíny absurdní, avšak vzhledem k rychle rostoucímu světovému významu elektrického proudu ve druhé polovině 19. století se elektrotechnici postupně stávali jednou z funkčních elit moderní průmyslové společnosti. Vysokoškolská výuka elektrotechniky v Praze vyrostla ze skromných počátků. Přesto ji bylo možno v českých zemích studovat na šesti vysokých školách: na pražské české (F. A. Petřina) či německé (E. Mach) universitě v rámci studia fyziky nebo na postupně vznikajících elektrotechnických katedrách na pražské německé (A. Waltenhofer, F. Niethammer, I. Puluj) a české (K. V. Zenger, K. Domalíp) technice a na brněnské německé (K. Zieckler, O. Srnka) a české (J. Sumec, V. List) technice.
Na pražské české technice se začínalo ve školním roce 1884/1885 nepovinnou tříhodinovou přednáškou Elektrotechnika s jednohodinovým cvičením K. V. Zengera. Ve školním roce 1891/1892 vznikla na pražské české technice první katedra pro elektrotechniku pod vedením K. Domalípa. V září 1906 začal v rámci české techniky v Praze fungovat L. Šimkem dobře vybavený Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky. Zásadní význam pro další vývoj oboru mělo oddělení elektrotechniky jako samostatného studijního oboru od strojního inženýrství ve školním roce 1910/1911. Od roku 1911 se elektrotechnické inženýrství stalo i v českých zemích samostatným vysokoškolským studijním oborem.
Podle tzv. Malého školského zákona z roku 1920 vzniklo České vysoké učení technické v Praze se šesti samostatnými vysokými školami. Jednou z nich byla Vysoká škola strojního a elektrotechnického inženýrství, rozdělená na dvě oddělení, strojní a elektrotechnické. Vstup na tuto vysokou školu předpokládal úspěšné zvládnutí jednoho z typů středních škol, zakončených maturitní zkouškou. Od roku 1919 mohly elektrotechniku studovat i ženy. Studenti a studentky měli předepsáno složení první a druhé státní závěrečné zkoušky a během studia absolvování více jak 40 prospěchových zkoušek. Přestože studium elektrotechnického inženýrství bylo náročné jak duševně, tak fyzicky, hlásilo se na něj v letech 1919 - 1938 v průměru kolem tisíce studentů ročně. Mezi oběma světovými válkami si výuka elektrotechniky na ČVUT v Praze udržovala vysoký evropský standard, podpořený podílem na rozsáhlé mezinárodní spolupráci, především s Francií, Německem, Velkou Británií a také s USA.
Elektrotechnika představovala po roce 1945 nejrychleji se vyvíjející technickou disciplínu. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století proto v Československu emancipace elektrotechniky jako vysokoškolského studijního oboru vyvrcholila vlnou zakládání samostatných elektrotechnických fakult (např. Praha, Plzeň, Liberec, Ostrava), spojenou také s nástupem nové generace vysokoškolských učitelů, kteří položili základy dnešního systému elektrotechnického inženýrského vzdělávání. Žádná z nich však nenavazuje na tak dlouhou a významnou tradici, jako Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze.
Fakulta elektrotechnická ČVUT je dnes prestižním českým vysokoškolským pracovištěm s 6000 studenty, se 730 zaměstnanci a s ročním rozpočtem přesahujícím 500 milionů Kč. V současnosti uskutečňuje bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy Elektrotechnika a informatika v jazyce českém a anglickém a ve formě prezenční a kombinované. Bakalářský studijní program je tříletý (první rok společný, navazují 4 obory) a absolventi získávají titul Bc. Magisterský studijní program je dvouletý nebo tříletý (7 oborů) a absolventi získávají titul Ing. Doktorský studijní program je tříletý (15 oborů) a absolventi získávají titul Ph.D. Tyto moderně koncipované programy postupně vytlačují tradiční nestrukturované programy.
Absolventi Fakulty elektrotechnické nacházejí široké uplatnění nejen v České republice, ale i v zahraničí. Po celou dobu své existence vyučuje Fakulta elektrotechnická na vysoké odborné úrovni jednomu z nejrychleji se rozvíjejících odvětví lidské činnosti.
Poslání fakulty
Elektrotechnická fakulta ČVUT vychovává vysokoškolsky vzdělané odborníky v oblasti elektrotechniky, sdělovací techniky, automatizace, informatiky a výpočetní techniky.
Rozvíjí vědeckou práci, vychovává nové vědecké pracovníky a je centrem pro vědeckou a výchovnou činnost v uvedených oblastech.