Doporučení k anketě

ze schůzky Pedagogické komise AS FEL dne 5.3.2010

Doporučení č. 1: otázky v anketě
• otázku na počet navštívených přednášek formulovat poměrově, nabídnout napříkad odpovědi: "(skoro) všechny", "většinu", "tak polovinu", "do čtvrtiny", "(skoro) žádnou". Nevyžadovat komentář, vzhledem ke stále stejným odpovědem již nic nového nezískáme.
• V otázce na přípravu chybí možnosti "vůbec" a "nárazově".
• V otázce na náročnost není jasný správný základ. Vztahování k počtu kreditů má problém v nestejné váze kreditů dané tím, že se semestry rozdílné náročnosti hodnotí konstantním počtem kreditů. Rovněž porovnávat s ostatními předměty nenese informaci, některé předměty jsou prostě obtížnější a některé méně, co z toho?
Závěr: Buď si ujasnit co vlastně chceme, nebo otázku vyřadit. Jako informačně užitečnější se jeví otázka na počet hodin týdně věnovaný doma přípravě na předmět, odpovědi např. "vůbec", "do půl hodiny", "půl hodiny až hodinu", "hodinu až dvě", "dvě až čtyři hodiny", "pět a více hodin". Takováto otázka může být zajímavá i pro garanty programů.
• Otázku kombinující obsah a kvalitu přednesu změnit. V části hodnocení předmětu dát otázku, zda náplň předmětu byla zajímavá (odpovědi například "určitě ano", "víceméně ano", "neutrální", "spíš ne", "určitě ne"). V části hodnocení přednášejícího již existuje otázka, zda přednášel kvalitně.
• Otázku na organizaci předmětu přesunout do části hodnocení předmětu.
• U hodnocení zkoušky doplnit ke komentáři nápovědní bublinu s naznačenými možnými tématy: obsah zkoušené látky versus probraná látka, náročnost požadavků vzhledem k očekávání ze semestru, dodržování pravidel atd.
• Důležitý podnět: U každého listu (přednášející, cvičící,...) dát hned nahoru "odmítací tlačítko", aby student nemusel vyplňovat hodnocení u někoho, koho neměl (stávají se případy, kdy jsou v anketě vyučující, kteří studenta neměli).
• Jako "fakultní otázku" zkusit "Co konkrétního byste na anketě chtěli změnit?"

Doporučení č. 2: Prezentace výsledků ankety
• Vytváření žebříčku je zcela neospravedlnitelné, zejména vzhledem k dlouhodobě známých faktorům selektivně zkreslujících hodnocení. Navrhujeme tento způsob prezentace zcela zrušit. Jako náhradu zveřejnit po každém běhu ankety také relevantní statistiky, tedu pro známku předmětu, známku přednášejícího a známku cvičícího uvést také celofakultní průměr, medián, horní a dolní mez, popřípadě rozumně zvolený horní a dolní kvartil, vůči kterým je pak možné známky porovnávat. Je také možné nabízet tyto statistiky zvlášť pro předměty z bakalářské a z magisterské etapy.
V této souvislosti by bylo velice zajímavé, kdyby u pedagogů s více rolemi u jednoho předmětu existovala diferencovaná čísla, tedy hodnocení učitele jako přednášejícího a hodnocení učitele jako cvičícího.
• Ze současné prezentace výsledků se obtížně získávají užitečná data. Navrhujeme vytvořit ještě jednu vrstvu přístupu k informacím, a to nikoliv podle semestrů, ale podle předmětů a podle učitelů. Při kliknutí na určitý předmět by se nabídly odkazy ke konkrétním stránkám v jednotlivých semestrech, bylo by moc pěkné, kdyby u nich již rovnou byly uvedeny důležité průměry. Například vedoucí kateder by jistě ocenili, kdyby měli možnost si kliknout na učitele a viděli by základní údaje a také linky k podrobným výsledkům.
• Obecně doporučujeme zkoumat možnosti data mining, ostatně to v některých programech učíme, proč to neaplikovat.

Doporučení č 3: Ukotvení ankety ve struktuře fakulty
Pro budoucnost ankety je důležité její adopce fakultou, aby se z nechtěného dítěte vnuceného senátem stala stálou součástí hodnocení kvality výuky vedením, u kterého je deklarováno, k čemu a jak má sloužit, čímž se pošle důležitý vzkaz nejen studentům, ale i pedagogům. K tomu je třeba učinit několik kroků.
• Fakulta musí vytvořit a zveřejnit obecnou strategii sledování kvality výuky, jejíž nedílnou (ale nikoliv jedinou) součástí je anketa.
• Fakulta musí vytvořit standardní proces zpracování výsledků ankety a práce s nimi. Situace, kdy se každý semestr děje něco jiného, a to většinou dobrovolníky bez opory ve struktuře fakulty, podkopává užitečnost ankety i její autoritu. Proces by mohl kodifikovat a upřesnit současný postup od vedoucích kateder k děkanovi (termíny, očekávání, zodpovědnost), s možným mezistupněm pro kolaci výsledků, měl by zahrnovat také kontrolní mechanismy.
• Důležitou roli v tomto hraje správná komunikační strategie. Anketa utopená jako malý odkaz, s obtížným přístupem k výsledkům, nevede k jejímu respektování ani učiteli, ani studenty. Námět:
— stránka věnovaná sledování kvality výuky jako hlavní rozcestník k informacím. Zahrnuje zejména: popis činnosti fakulty v této oblasti, specifikaci postupů (viz výše); odkaz na výsledky ankety; odkazy na jiné výsledky sledování kvality (hospitace); materiály o aspektech hodnocení výuky. Dává jasný signál, že to fakulta myslí vážně.
— Ony dokumenty o aspektech jsou velice důležité. Dnes je docela spolehlivě známo, co se z výsledků ankety odvodit dá a co ne. Pro vyhodnocení je důležité vědět, jaké jsou prokazatelné vlivy na její výsledky, na které aspekty je třeba brát zřetel, jakým způsobem se dají výsledky věrohodně využít. Takovýto dokument ukáže, že práce s anketou je na fakultě brána vážně a děje se s vědomím důležitých souvislostí, bude užitečným vodítkem pro přemýšlivější studenty a měl by usnadnit i zpracování výsledků ankety po linii vedoucí katedry - vedení.

Zapsal: pHabala.