28. 2. 2008; Kapitál - Svět technologií

Jak přiblížit výuku pracovnímu trhu

Trh v současnosti pociťuje razantní nedostatek vzdělaných odborníků z oboru informačních a komunikačních technologií. Nouzi o kvalitní specialisty má napomoci řešit projekt Optimalizace profilu absolventů a výuky informačních a komunikačních technologií.

Myšlenka optimalizace studia informačních a komunikačních technologií je společným projektem Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a firem z oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) i dalších oborů. Podle Jaromíra Horáka, předsedy představenstva konzultační společnosti Equica a. s. a vedoucího projektu, je důvodem této spolupráce potřeba optimalizovat průběh studia tak, aby se znalostní a zkušenostní profil absolventů maximálně přiblížil potřebám pracovního trhu.

Katedra počítačů FEL ČVUT v Praze má v současnosti přibližně 1700 studentů ve čtyřech informatických oborech, které garantuje. Výuka je proto pro přibližně stovku jejich učitelů věcně i časově velice náročná. "Obsah a forma výuky často nestačí reflektovat reálné potřeby rychle se vyvíjejícího ICT průmyslu, " doplňuje Jaromír Horák. Katedra počítačů jako významné pracoviště pňpravující ICT odborníky v ČR se bez operativní a úzké spolupráce firem z ICT průmyslu i dalších oblastí nadále neobejde.

Cílem projektu je navázat funkční spolupráci tak, aby se do výukové praxe zavedla kvalitní zpětná vazba.

V nejbližší době dojde k oslovení širokého spektra potenciálních partnerů - soukromých společností, působících v ICT průmyslu i mimo něj. Projekt by měl přinést dlouhodobou systematizaci spolupráce tak, aby přinášela výhody oběma stranám.


28. 2. 2008; ona.idnes.cz

Na ústrky jsem zvyklá, říká biokybernetička Fejtová

Ing. Marcela Fejtová vyučuje a pracuje na FEL ČVUT, kde se zabývá umělou inteligencí. Její přístroj I4Control, který právě dokončuje, je světový unikát a umožní handicapovaným lidem ovládat počítač pomocí pohybů oka.

Váš obor je umělá inteligence a podobor biokybernetika. To upřímně řečeno zní jako z názvu sci-fi filmu, mohla byste to nějak přiblížit?

Snažíme se přijít na to, jak to, co příroda generovala miliony let na člověku, naučit počítač nebo nějaké jiné technické zařízení. Biokybernetika se pak zabývá návrhem a konstrukcí přístrojů, o kterých byste řekli, že jsou inteligentní, tzn. že v sobě mají nějaké postupy, díky kterým se mohou učit. Není to ale jako ve sci-fi filmech, kde se dokážou zcela samostatně rozhodovat, je to spíš podpůrný systém, který usnadňuje a zrychluje práci lidí. Funguje to třeba tak, že přístroje zpracují data a navrhnou nějaké řešení, ale záleží na člověku, aby potvrdil, jestli to je či není relevantní.

Váš největší úspěch je bezpochyby vyvinutí přístroje I4Control. Mohla byste popsat, jak a komu slouží?

Základem je kamera přidělaná na brýlích, která snímá oční pohyby. Ty jsou potom převáděny na něco jiného - třeba na pohyb kurzoru počítače. I4Control je primárně určen pro handicapované osoby, které mají problémy s pohybováním se. Úplně na začátku byl určen pouze k ovládání počítače, nyní se snažíme to rozšířit i na jiná technická zařízení a třeba polohování postele nebo zatahování závěsů.

Je o váš přístroj zájem?

Zájem je veliký, až mě to někdy děsí. Když jsme na tom začali s mým bratrem pracovat, mysleli jsme si, že když už máte přístroj, tak máte skoro hotovo. To byl ale fatální omyl. Z mých současných zkušeností můžu říct, že fungující přístroj je asi deset procent práce. Pak nastávají nejrůznější byrokratické úkony, protože jde o zdravotnické zařízení, takže musí být certifikované a splňovat spoustu norem. Až když je všechno zařízené, může jít přístroj do výroby. V současnosti jsme právě před dokončením a brzy se snad už začne vyrábět a prodávat.

Pohybujete se v převážně mužském kolektivu, jak vám to vyhovuje?

Já si nemůžu na chlapy vůbec stěžovat, mně se s nimi pracuje asi líp než se ženami. Líbí se mi, že jsou takoví přímí, nedělají žádné intriky. Když jim něco není po vůli, tak to na nich hned vidíte - takže já si opravdu nemohu stěžovat.

Nesetkala jste se s předsudky nebo nedůvěrou, protože jste žena? Spousta mužů si myslí, že ženy přece technice nerozumějí.

To je ale všude. U nás doma se říká, že na ústrky jsme zvyklí. Pro mě to není nic neobvyklého.

Proč je podle vás na technických školách tak málo žen a dívek?

Problém je podle mne v tom, že se ženy techniky bojí. Já osobně jsem měla problém se věci učit nazpaměť, zatímco něco vymýšlet a vyvozovat pro mě bylo jednodušší. Naše fakulta zajišťuje obor biomedicínské inženýrství, a tam už je třeba žen víc. Myslím si, že je to proto, že už je to obor blízký medicíně a to mnoha ženám vyhovuje víc než ryzí technika. Ale pokud někdo bojuje s matematikou na základní škole, pak ho těžko budete přesvědčovat, aby šel na techniku.

Proděkan Fakulty výpočetní techniky VUT v Brně se snažil studentky nalákat tím, že "není lepší prostředí pro nalezení partnera."

Ten je dobrej! (smích) Je pravda, že chlapů tam najdete spoustu, ale jsou už takoví speciální. Každý je zvláštní individuum. Rozhodně bych tedy nedoporučovala tam dívkám chodit jenom za účelem "lovu manžela". Když máte třeba skupinu právníků nebo lékařů, tak se budou bavit především o tématech a oblastech života, co se týkají jejich oboru a zajímají je. Stejně tak to je i u vědců, takže si dámy musí rozmyslet, jestli by to chtěly.

Jak zvládáte skloubit učení, bádání, shánění peněz a rodinu? Máte rodinu?

Založení rodiny určitě plánuji. Já vždycky říkám, že jsme všichni normální, že všechny ženy mají podobné tužby a vize. Já si chci nejprve vybudovat určitý základ, kariéru, na kterém se pak dá stavět a třeba si odskočit na mateřskou dovolenou. Zatím ale buduji ten základ. Je to časově náročné, protože k samotnému vyvíjení něčeho se dostanete, až když si zařídíte všechno ve škole, studenti odejdou domů a zpracujete administrativu. Bádání je práce po večerech, o víkendech a o dovolené.

Ing. Marcela Fejtová (34) se narodila v Praze. Po střední průmyslové škole nastoupila na FEL ČVUT, kde v současnosti dokončuje doktorandské studium. Spolu se svými spolupracovníky je držitelkou několika prestižních domácích i zahraničních ocenění za práci na systému I4Control® - Zvláštní cena poroty v projektu Česká hlava (2004), European IST Prize Winner (2006) či Zlatá medaile MSV 2006. Objevila se také v publikaci Dámský gambit, která představuje současné ženské naděje české vědy (publikaci si čtenářky mohou zdarma objednat na e-mailové adrese Sociologického ústavu AV ČR prodej@soc.cas.cz.) Ve své vědecké práci se zabývá především otázkami využití nových technologií v medicíně či v oblasti asistivních technologií. Ve volném čase se ráda věnuje sportu.


24. 2. 2008; scienceworld.cz

Autonomní letadla bez kontrolních věží

Systém řízení letového provozu založený na úplné autonomii letadel, algoritmus pro hledání nepříbuzenských dárců kostní dřeně nebo metoda převodu barevných obrázků na černobílé - to jsou některé z výsledků inovativních výzkumů na ČVUT, které byly oceněny v soutěži Trans it! o příspěvek s nejlepším využitím pro praxi.

Soutěž Trans it! organizoval celouniverzitní projekt Tripod v rámci doprovodného programu vědeckého semináře Workshop, jenž představuje výsledky řešení vědeckých projektů na ČVUT v Praze. Tři porotci z univerzity a sedm porotců z praxe hodnotilo přihlášené příspěvky na základě tří kritérií: originality, úrovně rozpracování a využitelnosti v praxi. Přítomnost významných zástupců podnikatelské sféry, jako je Zbyněk Frolík ze společnosti Linet nebo Jaroslav Doležal ze společnosti Honeywell, zaručila objektivitu a relevanci výsledků soutěže vzhledem k aplikovatelnosti prezentovaných řešení. Ta letos pocházela především z oblasti strojírenství, aplikované fyziky a kybernetiky.

První cenu, notebook od společnosti Apple IMC, si odnesl Přemysl Volf z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT za příspěvek o algoritmech pro řízení leteckého provozu. Přemysl Volf ve své prezentaci popsal velmi zajímavou vizi budoucnosti. Letadla se pohybují zcela autonomně, navzájem si vyměňují data a v okamžiku, kdy začne hrozit jejich srážka, dokáží automatickým protokolem vyjednat změnu trasy. Kontrolní věže ani dispečink již nejsou třeba. Navržené algoritmy mají velký potenciál vzhledem k houstnoucímu provozu, který od určitého okamžiku nebude možné řídit centrálně. K tomuto stavu se blížíme mílovými kroky a zejména nad Spojenými státy začíná být v posledních letech poněkud těsno. S prvním nasazením se počítá u bezpilotních letounů. "Zatím bych do toho nesedl," přiznal se Přemysl Volf.

Nadějí pro pacienty trpící poruchami krvetvorby a některými druhy rakoviny (například leukémie) je transplantace kostní dřeně. Při hledání nepříbuzenských dárců používá Český registr dárců krvetvorných buněk algoritmus, vyvinutý na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Jeho tvůrce, David Steiner, obsadil v soutěži Trans it! druhé místo a odnesl si komunikátor Nokia, který do soutěže věnovala společnost Honeywell. Prezentovaný algoritmus prohledává rozsáhlé databáze a připravuje nabídkové listiny pro transplantology. Je schopen nakládat s neúplnou informací o dárcích a posouvá dál možnosti parametrizovaného hledání. Při hledání vhodného dárce může jít až na úroveň DNA.

GPS navigaci věnovanou společností Ernst & Young si za třetí místo odnesl Michal Platkevič z Ústavu teoretické a experimentální fyziky ČVUT, který přednesl příspěvek nazvaný "Medipix ve velmi nepříznivých podmínkách". Medipix je detektor vyvíjený v rámci mezinárodní spolupráce partnerů sdružených v laboratoři CERN. Jde o unikátní zobrazovací zařízení, které funguje na podobném principu jako složené oko hmyzu. Každá jeho částečka - pixel - dokáže detekovat a zobrazit různé částice záření. Tým vědců, jehož je Michal Platkevič členem, testoval možnosti fungování Medipixu v extrémně nepříznivých podmínkách, které panují například uvnitř reaktoru. Tyto testy probíhaly v ČR, ve Francii a ve Švýcarsku a vyústily v aplikace na obřím detektoru ATLAS v CERNu. Platkevičův tým dále spolupracuje na dvou projektech, v rámci nichž by měly být tyto detektory umístěny do skafandrů kosmonautů NASA.

Čtvrté místo obsadili Martina Jalová a Miroslav Jalový z Fakulty strojní ČVUT. Ve svém příspěvku se zabývali vývojem vysokotlakých membránových elementů s vysokou pevností a dále možnostmi jejich aplikace v hydraulických systémech a robotice. Právní ochrana jejich řešení je příkladná - byla již podána přihláška vynálezu v ČR - a Miroslav Paclík, ředitel odboru patentových informací Úřadu průmyslového vlastnictví, takto člen komise, s povděkem kvitoval snahu rozšířit ochranu na území celé EU.

Poslední oceněný příspěvek nabídl pohled na aktuální problémy počítačové grafiky. Při převodu barevných obrázků na černobílé dochází ke ztrátě důležitých informací, obzvláště pokud původní obrázek obsahuje barevná pole se stejným jasem. Ta jsou pak převedena na stejný stupeň šedi. "V mapě, kterou si vytisknete na černobíle tiskárně, pak stěží dokážete rozlišit pole od lesa," říká Martin Čadík z Centra počítačové grafiky na ČVUT FEL. Metoda na rozdíl od běžných mechanismů používaných v komerčních programech pracuje s lokálními přechody mezi barvami a výsledné obrázky jsou pak mnohem věrnější originálu. Metoda je výpočetně nenáročná a umožňuje rychlý převod obrazů s vysokým rozlišením.


22. 2. 2008; Mladá fronta DNES

Větší šance pro technické talenty

Jižní Čechy - Z regionu už nemusí odjíždět ani technicky nadaní studenti. V posledních letech se v jižních Čechách začala rozšiřovat také nabídka technicky zaměřených oborů. Ty začaly nejdřív do kraje přivážet tradiční univerzity, které si v jihočeských městech zřídily několik poboček.

V Českých Budějovicích vznikla před dvěma lety například nová veřejná vysoká škola technická a ekonomická, která sídlí na Okružní ulici.

"Kraj chtěl vysokou technickou školu. Jsme rádi, že se úspěšně rozvíjí, k oboru Ekonomika a management už získala i Stavitelství," uvedl šéf krajského odboru školství Jiří Moravec.

Škola ve spolupráci se strojní fakultou liberecké technické univerzity ve svém budějovickém sídle zároveň od příštího akademického roku nabízí také bakalářský studijní program Strojírenství v kombinované formě studia.

Další novinkou v oblasti technického vysokého školství v regionu je nabídka studijního programu Elektrotechnika a informatika, který v jižních Čechách dosud chyběl.

Zájemci o studium čtyř elektrotechnických oborů mohou od října studovat ve Vyšší odborné škole v Sezimově Ústí na Táborsku, kde otevře svou pobočku Elektrotechnická fakulta pražského ČVUT.

Do prvního ročníku bakalářského studia chce na jihu Čech přijmout čtyřicet studentů, kteří mohou v dalších letech pokračovat v Praze. Elektrotechnická fakulta se inspirovala příkladem strojní fakulty, která má v Sezimově Ústí pobočku už pět let.

"Zkušenosti kolegů strojařů jsou velmi pozitivní. Ukazují, že studenti, kteří absolvovali první ročník v regionu, jsou v dalším studiu úspěšnější než studenti v Praze," uvedl děkan elektrotechnické fakulty Boris Šimák.

Samotná Vyšší odborná škola, Střední škola a Centrum odborné přípravy v Sezimově Ústí má pro technicky zaměřené posluchače ještě další bonus.

"Vysokoškolákům v oblasti strojírenství a elektrotechniky můžeme nabídnout i získání výučního listu. To znamená, že mohou skončit vysokou školu a zároveň mít v ruce výuční list. Mohou si vyřídit živnost a podnikat," upřesnil ředitel sezimovoústecké školy František Kamlach.


21. 2. 2008; zpravy.iDNES.cz

Palestinský student ČVUT uvízl v Gaze

Co všechno se může přihodit palestinskému studentovi pražské elektrotechniky na cestě domů a zpět do školy? Na rozdíl od jeho českých kolegů Alnouqu Hamadovi nehrozí zdržení v restauraci a cesta noční Prahou. Zato je nucen přespávat na zemi s kamenem pod hlavou či smlouvat s egyptskými a palestinskými úředníky.

Příběh Alnouqa Hamady, jehož studium na pražském ČVUT hradí česká vláda, je typickým příkladem blízkovýchodní reality, kde člověku dennodenně komplikují život nejen teroristé, ale i politici a úředníci.

Alnouqova "cesta tam a ne zpátky" začala koncem loňského června, kdy se rozhodl, že navštíví Gazu. Po několika letech. "Viděl jsem v televizi reportáž, podle které se u egyptského přechodu do Gazy shromažďují Palestinci," vysvětluje Alnouq telefonicky z Gazy. "Půjčil jsem si od kamaráda peníze a vyrazil," dodává.

Káhira prý po dohodě s Izraelem zamýšlela otevřít pro Palestince z Gazy cestu domů. Nestalo se, a Alnouq proto uvázl na mezinárodním letišti v egyptském Al-Aríši, tedy městě, které leží nedaleko Gazy. A strávil zde stěží uvěřitelných 35 dní, kdy ho živily humanitární organizace, na jejichž matracích také spal...

Důvod? Egyptská (tedy arabská) vláda si nepřeje, aby sousední Palestinci (tedy Arabové) volně cestovali její zemí, takže je převáží z letiště autobusy až k hranici s Gazou. Pokud je přechod uzavřen, musí Palestinci zůstat na letišti. A čekat. Nebo se vrátit do země, odkud přicestovali, ale to Alnouq odmítl. Nakonec se dočkal možnosti vstoupit do Gazy, kde pak prožil několik šťastných týdnů s rodinou. Byl začátek srpna.

Arabští bratři? Odtud potud

Gaza patří k nejproblematičtějším územím i na notoricky neklidném Blízkém východě. Enklávu mezi Egyptem a Izraelem od loňského června ovládají radikálové z Hamasu. Extremisté bombardují Izrael, ale hrozí i Egyptu: proto přísné kontroly na hranicích.

Pokud Izrael zváží, že je nutné Gazu izolovat, stane se. I za cenu toho, že Palestincům dojdou léky, potraviny a cigarety. A jeden ze studentů ČVUT bude mít problémy začít poslední semestr svého studia v daleké Praze.

"Chybí tu benzin, vyšponované jsou i ceny potravin," říká Alnouq z Gazy, kde prý motorizované ambulance vystřídaly zvířecí povozy. Alnouq je u rodičů spokojen, ale shánět potraviny je prý "stále těžší". "Je jistě možné, že naše nařízení komplikuje život i těm, kteří se na teroru nepodílejí. Izrael ale ochranu životů svých občanů považuje za důležitou," říká izraelský diplomat, který si nepřál být jmenován.

A lze se tedy z izolované Gazy vůbec dostat? Seznam osob, které mohou opustit pásmo, sestavují Palestinci ze Západního břehu Jordánu. Ten ovládá umírněné hnutí Fatah, které loni s Hamasem prohrálo souboj o moc v Gaze. O lidech z pásma Gazy tak rozhodují úřady znepřáteleného tábora. Jako kdyby před desítkami let o cestách východoněmeckých občanů do zahraničí rozhodovala západoněmecká vláda.

Úředníci Fatahu navíc jsou - na rozdíl od německých kolegů - mnohem přístupnější korupci. K získání místa na seznamu je však třeba nejen peněz, ale i mocenských pák. Aby těch komplikací nebylo málo, konečné slovo mají Izraelci, kteří seznamy schvalují.

Dvanáct dní s úředníky a na mrazu

Alnouq se na seznam neprobojoval. "Byl jsem zoufalý a zvažoval jsem, že školy nechám," vzpomíná student, který se prý politikou nezabývá a "ani kameny (rozuměj na izraelské vojáky - pozn. red.) neházel".

Pak přišel 23. leden, kdy ozbrojenci náložemi a buldozery vytvořili mezi Egyptem a Gazou cosi jako improvizované přechody. Samozřejmě nelegální. Nadšení Palestinci se k sousedům vydali skoupit vše, co jim nadšení egyptští obchodníci za notně přemrštěné ceny nabídli.

Káhirská vláda pod tlakem muslimské veřejnosti nechala Palestince nějaký ten den nakupovat. Nikoliv ale cestovat, což brzy poznal Alnouq, který ucítil šanci a vydal se na pouť do Evropy. Egyptští policisté ho zadrželi před letištěm v Al-Aríši stejně jako ostatní Palestince, kteří měli podobný nápad.

Egypťané Alnouqa nepustili do Evropy přesto, že měl podle svých slov ještě platné potvrzení o dlouhodobém pobytu v Česku. "Egypťané chtěli jen nějaké potvrzení, že mám kam odletět, že mě v Česku přijmou - to jsem ale od českých úřadů nedostal," říká student.

Pražští diplomaté ovšem tvrdí, že i kdyby nějaké potvrzení pro egyptské policisty obdržel, stejně by mu nepomohlo. Podle jejich informací by mu k cestě přes egyptské úředníky pomohl jen evropský pas. Student se přesto nevzdával a pokusil se o nemožné: přesvědčit úředníky, že do Prahy prostě musí.

"Bylo to nejtěžších dvanáct dnů mého života: spal jsem před úřadem na zemi, místo polštáře kámen. A ta hrozná zima," říká Alnouq, který se nakonec musel vrátit do Gazy. Bylo to na začátku na Blízký východ mimořádně studeného února.

Šťastný konec? Snad ano

Celý příběh zřejmě skončí dobře. A to i proto, že Alnouq dostudovat opravdu chce, což osvědčil i tím, kolik lidí v Česku zmobilizoval on i jeho zastánci.

Jinak vstřícný děkanát jeho fakulty má z dotazů na Alnouqa už zjevně lehkou hrůzu. Proti nejsou ani čeští diplomaté. "Žádost podal a nevidím důvod, proč jí nevyhovět," míní Jiří Beneš z ministerstva zahraničí.

Také izraelští diplomaté naznačují, že proti Hamadově cestě do Prahy nic nemají. Stačí tedy se jen dostat na seznam, dočkat se otevřeného přechodu a peníze českých poplatníků pomohou jednomu Palestinci k lepšímu životu. Blízkovýchodní realitě navzdory.


21. 2. 2008; PC World

Přehled IT oborů na státních vysokých školách

Přes velký zájem studentů o čistě informatické studijní obory či obory kombinované je IT odborníků na českém trhu stále nedostatek. Přestože ze škol vychází relativně velký počet absolventů studijních oborů zaměřených na IT, jen část jich reálně nastupuje do praxe. Velká část nově nabíraných IT pracovníků pak naopak přechází z jiných oborů.

Podle studie konkurenceschopnosti absolventů IT oborů VŠ a VOŠ, kterou provedla sdružení ČSSI, SPIS a Cacio spolu s FIS VŠE, ukončilo IT studijní obory v roce 2006 celkem 3 900 absolventů bakalářského a magisterského studia, do praxe jich ale nastoupilo pouze cca 2 200.

Zájemců o studium je přitom i nadále dost (celkový počet studentů v oborech IT nadále roste), problémem tak je patrně spíše skladba a vlastní kvalita daných studijních oborů na některých českých vysokých školách.

Nemáme ambice ani prostředky k vyhodnocování kvality absolventů jednotlivých studijních oborů zaměřených na IT na různých VŠ a VOŠ - o to se ostatně pokusila výše zmíněná studie, podrobné výsledky byly však bohužel publikovány pouze v případě FIS VŠE. Naším cílem bylo prozkoumat a vyhodnotit nabídky vyučovaných informatických oborů na našich vysokých školách z hlediska studijních programů a strukturovat informace tak, aby byly primárně použitelné pro uchazeče o bakalářské či navazující magisterské studium - ať už jste to vy, vaši případní zaměstnanci (to u dálkových a kombinovaných forem studia) nebo potomci. Zahrnuli jsme také informace o dostupnosti postgraduálních a doktorandských studijních programů. Naše hodnocení se tedy vztahuje na relevanci nabízených studijních oborů a programů k různým oblastem IT, nikoliv na vlastní kvalitu výuky. Jistým doplňkovým vodítkem ale může být studie "Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2006", kterou vypracovalo středisko vzdělávací politiky PF UK. V rámci přehledu jsme se zaměřili na školy veřejné čili státní, kde se neplatí školné (což ale nemusí být jednoznačně výhoda). Vzhledem k rozsahu tématu zpracujeme přehled soukromých vysokých škol a dalších vzdělávacích či certifi -kačních institucí v budoucnu samostatně.

Dobrou zprávou je, že kapacity informatických předmětů jsou dostatečné a na velké množství škol je proto možné se dostat bez přijímacího řízení. Zřejmě to souvisí s tím, že přijíma populačně silné ročníky už vysokoškolským studiem prošly, takže se nyní školy snaží volná místa zaplnit. Množství škol, kam je možné se ke studiu informatiky dostat jen na základě dobrého průměru ze střední školy je překvapující, slavná Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy dokonce tento rok přijímá bez zkoušení a bez zkoumání studijních výsledků. Tomu odpovídá i to, že většina škol umožňuje podat přihlášky i do druhého kola přijímacího řízení.

Uvádíme data uzávěrek pro příjem přihlášek do prvního kola přijímacích zkoušek, školy otevírají i kolo druhé, mezní datum pro něj bývá většinou konec srpna.

Při výběru oboru je nutno se mít na pozoru, protože jsou školy nabízející obory, které se zdánlivě zaměřují na IT a komunikace, přitom při bližším pohledu tomu tak není. Odstrašujícím příkladem budiž obor Informatika v programu Systémové inženýrství a informatika, což je něco vypisovaného na více školách a neznalého uchazeče o studium by mohlo napadnout, že je to v zásadě informatika, jak si ji většina lidí představuje - počítače a programování. Ale ouha, je to spíše mix toho, co se na dané škole bere jako základ, plus nějaká povrchní ekonomika a někde bokem trocha informatické teorie. "Dobrým" příkladem je Česká zemědělská univerzita v Praze a její Provozně ekonomická fakulta, která přesně tohle nabízí. Již letmý pohled na studijní program ukáže, že informatické předměty jsou v naprosté menšině a spíše povrchního charakteru, naopak takový neopatrný informatiky chtivý student by narazil na předměty Chov zvířat či Ekonomika agrárního sektoru. V tomto případě se nemůžeme zbavit pocitu, že jde o snahu se svézt na popularitě a potřebnosti znalosti informačních technologií. Dost možná to není ani chyba této jedné školy, ale prostě toho, jak Ministerstvo školství akredituje studijní programy.

Z předchozího plyne, že pokud máte zájem o informatiku, tedy programování, systémovou analýzu, navrhování aplikací, raději se oboru Systémové inženýrství a informatika vyhněte. Nepíšeme-li jinak, není to, co zřejmě hledáte. I obory se stejným označením se školu od školy liší. Často vznikají teprve postupným přetvářením oborů, které byly pro tu kterou školu dříve stěžejní. Je to takový hezký evoluční proces. Nejprve je informatiky málo, potom se postupně přidává na úkor původních předmětů (strojnictví, elektrotechnika, ekonomie.), až nakonec vznikají čisté informační obory, jak si je většinou představujeme. V tomto ohledu jsou velmi daleko například na Vysokém učení technickém v Brně, z menších škol pak kupříkladu na Univerzitě Pardubice.

Stejně se nazývající obory nemusejí na každé škole sestávat ze stejných předmětů, dobře je to vidět na studiu "Aplikované informatiky", kterou nabízí řada škol, ale nabídka jednotlivých předmětů se liší, zvláště markantní je to ve skladbě volitelných předmětů, pozorně si proto vždy přečtěte nejen obecnou charakteristiku studia, ale nejlépe i popis konkrétních předmětů (někdy ovšem může být problém se k němu vůbec v on-line bludišti proklikat).

V tomto článku uvádíme výčet informatických oborů, jejich základní charakteristiky, podmínky pro přijetí a některé další informace. Co se hlavní náplně studia týká, platí, že se všude vyučuje matematika, proto ani není zařazována do výčtu. Doplňující tabulku k tomuto článku naleznete na našem CD/DVD.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE, FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze nabízí velké množství IT oborů ve formě prezenčního i kombinovaného (distančního) bakalářského studia, je proto jednou z prvních škol, na které zájemce o studium IT pomyslí. Plán Výpočetní technika v programu Elektrotechnika a informatika je zaměřen na technický základ výpočetní techniky, naproti tomu studijní obory v programu Soft warové technologie a management jsou více orientovány na vývoj a aplikaci programového vybavení.

Zřejmě nebližší klasickému "programování" je obor Soft warové inženýrství, který potěší nejednoho programovánímilovného studenta, nejvíce teoretický pak je obor Inteligentní systémy, který je k dispozici jen prezenčně. Zájemci o webové prezentace a multimédia by se měli zastavit u oboru Web a multimédia, výrazně na podnikovou i teoretickou ekonomii se potom soustředí Manažerská informatika. Obory v tomto studijním programu jsou pojímány jako ucelené části, kdy by měl být absolvent již schopen se uplatnit v praxi.

S tím souvisí, že FEL ČVUT k nim nenabízí odpovídající navazující magisterské studijní programy. IT navazující studium je jen ve studijním programu Elektrotechnika a informatika, a to obor Výpočetní technika, který se dělí na pět studijních plánů - Počítačová grafi ka, Počítačové sítě a internet, Projektování číslicových systémů, Soft warové inženýrství, Systémové programování. Z těch si student vybírá jeden. Pro prezenční studium je navíc k dispozici program Computer Science and Engineering, který je celý vyučován anglicky.

Fakulta samozřejmě nabízí možnost postgraduálního studia (Ph. D.), a to prezenčně i kombinovaně, výpočetní techniku řeší obor Informatika a výpočetní technika. Podmínky takového studia jsou však už záležitosti individuální dohody.

Přijímací řízení na všechny uvedené bakalářské obory se koná z matematiky, při dobrém průměru známek z fyziky a matematiky ze střední školy je možné přijmout uchazeče bez nutnosti vykonání zkoušky. Uzávěrka podávání přihlášek je 31. března 2008.

Stejný termín platí i pro přihlášky na magisterský studijní program, podmínky se však liší podle oboru, zkouška může být ústní či písemná, za určitých podmínek (průměr do 2,0 na předchozím příbuzném bakalářském studiu) je možné zkoušku prominout.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE, TECHNICKÁ FAKULTA

Jak bylo řečeno v úvodu, jsme toho názoru, že pokud chcete informatiku, vyhněte se oboru Informatika na Fakultě provozně-ekonomické. Lepší volbou na ČZU je obor Informační a řídicí technika v agropotravinářském komplexu, který nabízí Fakulta technická. Součástí studia je podnikové hospodářství a kupříkladu základy strojnictví, ale velký prostor je věnován řádné informatice, programování, databázím atd. Univerzita nenabízí ani magisterské, ani doktorské studium informatiky.

MASARYKOVA UNIVERZITA, V BRNĚ, FAKULTA INFORMATIKY

Brněnská Masarykova univerzita má velmi široký výběr informatických oborů.

Nenechejte se ovšem zmást jejich množstvím, všechny obory mají do značné míry podobný povinný základ, ve kterém jsou silně zastoupeny teoretické předměty - matematika, matematická analýza, principy programování, jak už je nakonec u bakalářského studia zvykem. Větší množství oborů vzniklo jako výsledek rigidity v nabídce volitelných předmětů: co si jinde mohou studenti volit, je zde odlišeno růzností povinných předmětů v jednotlivých oborech a zastoupení povinných kurzů je tady skutečně výrazné.

Praktického programování a práce s konkrétními programy není tolik, kolik by si pravděpodobně sami studenti přáli. Například obor Počítačová grafi ka a zpracování obrazu by mohl v zájemci o grafi ku, kresbu či animaci vyvolat zklamání. Neunikne řadě více či méně teoretických předmětů, samotné praktické grafi ky si příliš neužije.

Obor Aplikovaná informatika je velmi podobný oborům z programu Informatika, jen s tím rozdílem, že je v něm větší zastoupení povinných předmětů. Je otázkou, proč se vlastně vyučují na stejné škole dva takto podobné obory. Obor Bioinformatika vznikl jako reakce na nutnost poskytovat odborníky pro moderní biotechnologický průmysl, bere tedy informatický základ stejně jako ostatní obory, přidává k nim bioinformatiku, počítačovou chemii a další.

Přijímací testy na bakalářské obory jsou ze všeobecných studijních předpokladů, při zvláště dobrém výsledku uchazeče v Národní srovnávací zkoušce je možné přijímací zkoušku prominout. Podobný postup je možné i při výborných výsledcích v jiných zkouškách (matematická olympiáda a další).

Magisterské studijní obory jsou, jak již z jejich názvů plyne, koncipovány jako navazující pro bakalářské, primárně jsou také určeny absolventům bakalářského studia na Fakultě informatiky MU a přijímací zkoušky vycházejí ze znalostí potřebných pro složení státní závěrečné zkoušky v bakalářských oborech. Zájemci mohou studovat i v rámci odpovídajícího doktorandského studia.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Ostravská univerzita nabízí studium všeobecné informatiky, a to buď v oboru Informatika či Aplikovaná informatika. Naštěstí v tomto ohledu skutečně názvy oborů vypovídají o obsahu. První obor, Informatika, je více teoretický, zatímco druhý praktický, pokud se tedy chcete dozvědět co nejvíce praktického z programování a správy sítí, lze Aplikovanou informatiku doporučit.

Pro náročné a k matematické analýze inklinující studenty se nabízí navazující magisterský program Matematická informatika, kdo se zajímá více o analýzu a navrhování informačních systémů, může využít stejnojmenný obor.

Informatiku je možné studovat i dvouoborově, tedy v kombinaci s biologií, chemií, fyzikou či geografi í. Přijímací řízení se skládá ze všeobecných studijních předpokladů pro bakalářský stupeň a z informatiky pro navazující magisterské studium. Za určitých podmínek je možné přijímací zkoušky pro navazující stupeň prominout. Po absolvování druhého stupně studia se studentům nabízí možnost pokračovat v doktorandském studiu v rámci oboru Informační systémy, a to prezenčně i distančně. Slezská univerzita v Opavě má bakalářské, magisterské i doktorandské studium informatiky, a to v rámci své všestranné Filozofi cko-přírodovědné fakulty.

Jakkoli by se někdo z velkoměsta mohl dívat na "provinční univerzitu" svrchu, studium informatiky by mohlo nejednoho zájemce potěšit. Ačkoli i zde trpí poměrně velkým podílem teoretických předmětů, již na první pohled je patrné i výrazné zastoupení jasně informatických témat - databáze, informační systémy, tvorba webových stránek. Jde tedy o všeobecné informatické studium bez konkrétního výrazného zaměření. V tomto duchu pokračuje i navazující magisterský program.

Přijímací zkouška na bakalářský stupeň je z informatiky a matematiky, prominuté mohou být, pokud měl uchazeč na střední škole za první tři ročníky průměr do 1,70.

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI, FAKULTA MECHATRONIKY A MEZIOBOROVÝCH INŽENÝRSKÝCH STUDIÍ

Technická univerzita v Liberci nabízí obory, které rozhodně nelze hodnotit jako čistě informatické. Elektronické informační a řídicí systémy jsou v zásadě elektrotechnikou s přídavkem programování, Informatika a logistika je zase elektrotechnika, ekonomie, programování a sítě. Nicméně pokud chcete studovat v Liberci, toto je IT nejbližší.

Navazující magisterský obor Informační technologie je na tom podobně, tedy syntéza elektrotechniky a programování.

UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ, FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU

Univerzita v Hradci Králové má ve výuce informačních technologií výbornou pověst, pramenící mj. z dlouhodobé orientace na tuto oblast. Nabízí standardní obor Aplikovaná informatika. Významnou roli v něm hrají skutečně informatické předměty, bohatá je i nabídka volitelných informatických témat.

Fakulta má i stejnojmenný magisterský navazující stupeň studia, primárně určený absolventům zdejšího bakalářského studia. Při dobrém průměru mohou tito (i jiní) nastoupit bez přijímacích zkoušek. Náplň studia obsahově navazuje na základní stupeň.

Navazující magisterské studium Informační management je zařazeno do programu Sys témové inženýrství a informatika, a jak bylo napsáno v úvodu, jde především o ekonomický obor, ačkoli i zde najdeme některé informatické předměty, zejména mezi volitelnými.

V nabídce školy je dnes něco již poněkud neobvyklého a nenabízeného - pětileté magisterské studium Informační management.

To v zásadě spojuje předměty aplikované informatiky a informačního managementu z navazujícího dvouletého studia, vzniká tak mix IT a ekonomie, kde má naštěstí IT silné zastoupení. Nabízeno je samozřejmě i doktorandské studium.

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ ÚSTÍ NAD LABEM, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Přírodovědecká fakulta Univerzity

J. E. P. v Ústí nad Labem otevírá studium informačních systémů a je možné ho navštěvovat buď přímo v Ústí, nebo v Litvínově.

Bakalářské studium informačních systémů má za cíl připravit především systémové analytiky a návrháře se základy algoritmizace, programování databází a webových aplikací. Naneštěstí se nepodařilo zjistit, z čeho se skládají přijímací zkoušky, nicméně pravděpodobně je možné se při dobrém průměru dostat na školu i bez nich. Je na místě upozornit, že škola nenabízí odpovídající navazující magisterské studium v oboru.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, FAKULTA MATEMATICKO-FYZIKÁLNÍ

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze představuje mezi informatiky pojem a je to jedna z prvních institucí, na které člověk pomyslí, když se řekne "studium informatiky".

V tomto smyslu se zdá být překvapující, že MFF zrušila (!) přijímací řízení pro bakalářské studium informatiky pro akademický rok 2008/2009. Dost to zavání snahou nabrat co nejvíce žáků, poté většinu z nich opět nechat pro přílišnou náročnost studia odejít (lidově řečeno "vyhodit"), tedy postup, jímž jsou známy spíše VŠCHT a ČVUT. Každopádně kdo má zájem, může slavit - tento rok je to bez přijímaček.

Kdo chce studovat informatiku, programování, správu sítí, pro toho je MFF zemí zaslíbenou. Přežijete-li první ročník a jeho nástrahy v podobě matematiky a matematické analýzy, budete si studium zde pochvalovat. Je to programování, a to teorie i praxe, správa systémů, databáze, do jisté míry i grafi ka.

Navazující magisterské studium informatiky je určeno pro zájemce, kteří se chtějí naučit včetně více teorie, kteří se chtějí specializovat, protože se dělí na pět studijních oborů, a kteří nebyli během bakalářského studia či těsně po něm nalákáni k dobře placené práci.

Rozsah studia v magisterském programu se skládá do značné míry z volitelných předmětů, které však pro jednotlivé obory rozhodně nejsou stejné. Pro zájemce o čistě či převážně akademickou dráhu nabízí MFF široké možnosti v rámci doktorandského studia.

Zkoušky na navazující magisterské studium je možné prominout při úspěšném ukončení příbuzného bakalářského oboru, jinak se konají z informatiky.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Univerzita Palackého v Olomouci má dobře zavedenou Přírodovědeckou fakultu, která nabízí hodně studijních oborů s poměrně velkou kapacitou a mezi nimi i studium informatiky v oborech Informatika a Aplikovaná informatika.

Na studiu informatiky v Olomouci upoutá, že je v něm velmi výrazný podíl povinných předmětů proti volitelným, v tomto patří zřejmě k těm nevýraznějším. Oba studijní obory jsou si dosti podobné, Informatika by měla být více teoreticky zaměřená, poskytovat do značné míry základ pro pokračování v navazujícím magisterském studiu, s větším podílem matematických předmětů, matematické analýzy, dokonce je zařazena i geometrie. Na to by si měli dát pozor ti, kteří chtějí co nejdříve praktické znalosti. V oboru Aplikovaná informatika jsou mnohé teoretické předměty nahrazeny praxí v podobě soft warové laboratoře. V navazujícím magisterském oboru Informatika je naštěstí již zastoupení volitelných předmětů mnohem vyšší. V souladu s charakterem studia čeká studenta hodně teorie, ale má velký výběr z řady volitelných předmětů, například distribuované systémy, grafi cké systémy a další. Univerzita nemá otevřené informatické doktorandské studium..

UNIVERZITA PARDUBICE, ÚSTAV ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY

Výuku informatiky na Univerzitě Pardubice má na starosti hlavně Ústav elektotechniky a informatiky. Zdejší obor Informační technologie je již na první pohled sympatický, protože po obligátních "otravnostech" prvního ročníku, ve formě matematiky, ekonomie, práva a základů informačních technologií, se již ve druhém ročníku dostanete k programování, počítačovým sítím, grafi ce, samozřejmě to stále doprovázejí i cizí jazyky a statistika. Na tento obor navazuje stejnojmenné magisterské studium, kde student dále rozvíjí své znalosti v tomto oboru.

Postgraduální studium informatiky škola nenabízí, alespoň zatím.

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ, FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY

Zlínská Univerzita Tomáše Bati nabízí široké možnosti studia informatiky v rámci bakalářského, magisterského i doktorského studia, má pro to rovnou samostatnou fakultu.

Navzdory svému názvu je ale většina studijních oborů fakulty technologickovýrobního rázu, na to je třeba si dát pozor. Například obor Automatické řízení a informatika - jeho hlavní zaměření je matematika, fyzika, elektrotechnika a ekonomie, informatika v tomto studiu hraje podružnou roli. Podobně je na tom obor Bezpečnostní technologie, systémy a management.

Jako jediný "čistý" IT obor se jeví Informační technologie, který je možné studovat ve Zlíně i Přerově. I když i v něm se učí technické kreslení, mikro- a makroekonomie, fyzika, elektronika (prazvláštní to mix, ekonomie a elektronika), je v něm největší šance dostat se k programování, databázím a sítím. Tedy pokud přežijete nástrahy prvního ročníku, které vypadají skutečně velmi "šťavnatě".

Uváděné obory z navazujícího studia jsou naštěstí z hlediska IT již lepší, není v nich takové zastoupení neinformatických předmětů. Magisterské Informační technologie navazují obsahově na bakalářský obor, Počítačové a komunikační systémy jsou prvnímu dosti podobné, jen s větším zastoupením předmětů o datové a mobilní komunikaci.

Přijímací řízení na bakalářské obory je z matematiky, ovšem při dobrém průměru i bez zkoušek. Na magisterský stupeň se přijímá bez zkoušek, pokud student dosáhl v příbuzném bakalářském studiu průměr do 2,0, jinak jeho žádost posuzuje komise.

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY

Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě zajišťuje bakalářské, magisterské i postgraduální studium informatiky.

Bakalářský program Informační a komunikační technologie se dělí na čtyři obory, předměty prvního ročníku jsou však pro všechny čtyři stejné. Podobně jako v Pardubicích i zdejší obory jsou již na první pohled velmi "informatické", například hned v prvním semestru mají studenti úvod do programování v jazyce Java. Při volbě patřičného oboru je pak mohou naprosto minout předměty, které by raději vynechali (pro někoho to může být fyzika, pro jiného elektrotechnika). Ve vyšších ročnících společných předmětů ubývá, ale stále k nim patří například počítačové sítě.

Magisterské obory jsou stejnojmenné a velmi silně navazují na bakalářský základ, jak uvádí přehledně tabulka. Komu by bylo magisterské studium málo, může pokračovat v doktorském, i zde je nabídka dostatečná.

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ, V PRAZE, FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY

Je dobré říci, že studium na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické není primárně zaměřeno na programování, nicméně v rámci volitelných předmětů si ho vybrat můžete. Zdejší obory učí tolik žádané odborníky v oblasti analýzy a navrhování informačních systémů a řízení informatických projektů. Základem je ovšem stále ekonomie, tedy jak ekonomická teorie, tak management, marketing a samozřejmě výuka dvou světových jazyků.

Navazující magisterské obory jsou již méně prostoupeny ekonomickou teorií a více se zaměřují na informatiku, respektive manažerskou informatiku, analýzu, správu a vývoj informačních systémů. Informační management se zaměřuje na obecnou práci s informatikou v rámci společností, Informační systémy a technologie pak na řízení, správu a vývoj informačních systémů.

Kognitivní informatika oslovuje zájemce o hlubší principy informatiky, o kognitivní vědy, logiku a filozofi i informací, znalostní technologie nabízejí možnost se blíže seznámit se systémy pro uchování a zpracování informací, jejich získávání a třídění.

Přijímací řízení je z matematiky a angličtiny, ale jak klesá počet uchazečů na všech školách, i Fakulta informatiky a statistiky přikročila k tomu, že studenti s dobrými studijními výsledky ze střední školy mohou být přijati beze zkoušky. Na navazující magisterské studium je nutné složit zkoušku z teorie informačních systémů.

VŠE nabízí široké možnosti pokračování ve studiu na doktorském stupni.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ, FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ, FAKULTA PODNIKATELSKÁ

Vysoké učení technické v Brně je další ze škol disponujících bohatou nabídkou možností studia informatiky. Primárně se jím zabývá Fakulta informačních technologií, ale jeden zajímavý obor nabízí i Fakulta podnikatelská.

Jde o Manažerskou informatiku, přičemž slovo "informatika" v něm obsahově převažuje.

Z ekonomie se bere mikro- a makroekonomie, základy účetnictví a podobně, nicméně vše je postupně rozloženo do všech ročníků, takže i pokud zrovna student o ekonomii zájem nejeví, dokáže to bez úhony přežít. Obor neobsahuje programování a je zaměřen prakticky, na zvládání aplikací, databází, práci s informačními systémy, také k němu není připraven přímo odpovídající navazující magisterský stupeň, nicméně lze předpokládat, že si absolvent tohoto oboru může následně vybrat mezi informatickými či ekonomickými obory na stejné i jiných univerzitách a vysokých školách. Obor Informační technologie je nosným informatickým studiem na VUT a je také jediným takovým bakalářským oborem na fakultě, což rozhodně považuji za plus, protože to uživatele o studium nemate, jak je tomu například u - také brněnské - Masarykovy univerzity. Kdo se chce specializovat, má široké možnosti v rámci volitelných předmětů a následně v navazujícím magisterském studiu informatiky.

Informatika se probírá hezky od základů, tedy začíná se hned asemblery, v prvním ročníku je i fyzika, operační systémy, základy programování, ve vyšších semestrech rychle "neinformatické" předměty odpadají (jsou součástí volitelných kurzů), nastupují databáze, programování v C a Javě, umělá inteligence, grafika. Celkově lze tento obor doporučit těm, kdo se chtějí co nejrychleji dostat k praktickému programování. Kdo by se rád vzdělával i v jiných oblastech, může si vybrat z široké nabídky volitelných kurzů, kde nechybějí světové jazyky (včetně například ruštiny, španělštiny), ekonomie, elektrotechnika.

Magisterské studium v programu Informační technologie se dělí na čtyři obory, ty ovšem mají stejný základ informatických předmětů.

Studenti mohou své znalosti dále rozvíjet v rámci propracovaného doktorského studia.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI, FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD

Západočeská univerzita v Plzni nabízí studium informatiky formálně na dvou fakultách - aplikovaných věd a na ekonomické.

Obor Informační management na druhé zmíněné je svou náplní převážně ekonomický a informatické předměty jsou v něm zastoupeny poměrně málo.

Fakulta aplikovaných věd organizuje studium informatiky v rámci programů Aplikované vědy a informatika a Inženýrská informatika. Bez ohledu na obor je všem společný fakultní základ sestávající ze základů programování, modelování, algebry, fyziky aj. Kybernetika a řídicí technika se dále zabývá řídicími systémy, jejich analýzou, optimalizací, lineárními systémy, modelováním, umělou inteligencí aj.

Obor Informatika v programu Inženýrská informatika je vhodný pro zájemce o aplikační programování, správu sítí, prostě o aplikované IT. Obor Výpočetní technika je více zaměřen na hardwarové a elektrotechnické základy počítačů, sítí a komunikace.

Navazující magisterské studium umožňuje se dále specializovat, v rámci oboru Kybernetika a řídicí technika jsou vyučovány specializace Automatické řízení, Informační a řídicí systémy, Umělá inteligence, Biokybernetika a Automatizace a mechatronika. Obecná orientace, tedy i společný základ, je na řídicí a automatizované systémy, jejich navrhování a programování, což směřuje zejména k uplatnění v průmyslových podnicích. Výuka v rámci programu Inženýrská informatika se specializuje už na úrovni oboru, a to na číslicové systémy, distribuované systémy a počítačové sítě, inteligentní počítačové systémy, počítačovou grafi ku a výpočetní systémy a soft warové inženýrství. Přijímací zkoušky na bakalářský stupeň se skládají z fyziky, matematiky a informatiky, započítávají dva nejlepší výsledky, není nutné absolvovat všechny tři testy. Příjemné je, že při dobrých studijních výsledcích na střední škole či v národních srovnávacích zkouškách je možné přijímací test vynechat.

Škola vypisuje v uvedených oborech i postgraduální studium.


21. 2. 2008; Hospodářské noviny

O absolventech ví nejvíc Ostrava, VUT a ČVUT

Kteří studenti jsou se školou spokojeni a kteří mají nejvyšší plat? Plzeňská a liberecká fakulta žádný takový průzkum nemají. Obě odhadly platy absolventů kolem 30 tisíc. Plzeňská fakulta dodala, že z rozhovorů s absolventy a zaměstnavateli slýchá .připomínky k výchově k většímu sebevědomí studentů (průraznější prezentace výsledků, názorů)..

Ostatní tři fakulty si dělají dlouhodobé a detailní průzkumy. Letošní zpráva VUT Brno se týká absolventů z roku 2006. V dotazníku odpovědělo 284 z 493 absolventů, tedy 57 %. Skoro všichni měli místo už při státnicích nebo si ho našli do tří měsíců (celkem 95 %). Pětina pracovala už při studiu. Jejich nástupní plat byl 18 880 korun, ve srovnání s minulými ročníky tedy zaznamenali strojaři nárůst o 20 % - tomu se nevyrovnal žádný jiný obor VUT. Dnes berou v průměru 24 878 korun. Své škole nejvíc vytýkají, že je dost neučila jazyky (64 %) a manažerským dovednostem (57 %), ale oceňují ji za teoretickou přípravu, práci s počítači i za to, jak je naučila komunikovat a prosadit se.

Praha se obrátila na všechny absolventy z let 1985 - 2003. Většina z nich dnes hodnotí svou fakultu jako velmi dobrou (30 %) nebo dobrou (45 %). Tito absolventi dnes berou nejčastěji 21 -30 tisíc (38 %) nebo 31 - 50 tisíc (27 %). Desetina má plat nad touto hranicí a další 11 % bere dokonce víc než 80 tisíc korun.

Už několik let si dělá detailní průzkum Ostrava. .Jinak bychom asi Cenu za jakost ČR v roce 2007 nedostali,. říká hrdě proděkan ostravské strojní fakulty Radim Farana. V posledním průzkumu bylo plně či spíše spokojeno 82 % absolventů a svá očekávání považují za plně (31 %) nebo spíše naplněná (31 %).

HN oslovily i porotu devíti personalistů. Hodnocení strojařů poskytl jen Milan Novák, šéf české pobočky agentury Grafton. Podle reálného uplatnění absolventů na trhu vede .jednoznačně ČVUT., následována Brnem: .V současné době trh poptává zejména technické specialisty a jazykově vybavené absolventy. Proto mají všeobecně nejlepší uplatnění studenti ČVUT a VUT, tyto instituce mají i nejsilnější reputaci. . Na další místa řadí Plzeň, Ostravu, na páté Liberec. Proč toto kritérium: Absolventi znají školu nejlépe.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé, seřadili jsme školy nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky poskytuje. Na prvním místě byly proto společně VUT, ČVUT a Ostrava.


21. 2. 2008; Ekonom

Létající agent

Vítěz druhého ročníku soutěže Trans it! na ČVUT míří vysoko. Až do oblak.

Nebe nad našimi hlavami stále více připomíná ucpanou dálnici D1, letečtí dispečeři mají čím dál větší potíže provoz uřídit. A přestože jsou trénováni tak dokonale, jak je to možné, chybička se občas vloudí. Některým lidem však i potenciální chyby leží v žaludku. Lidem, jako je Přemysl Volf. Lidem, které se snaží druhým rokem oceňovat soutěž Trans it!, již vymysleli účastníci projektu Tripod.

Cílem Tripodu je propojit výzkumný a technologický potenciál univerzitního prostředí s potřebami komerčního světa. Doktorandští studenti a studenti posledních ročníků proto předkládají práce, které mají blízko k uplatnění v praxi. Proto také v porotě zasedají především zástupci firem. Výkonného ředitele Honeywell ČR Jaroslava Doležala, majitele společnosti Linet Zbyňka Frolíka či předsedu představenstva společnosti Et Netera Martina Holečka doplnil prorektor ČVUT Miroslav Vlček a další. Porota hodnotila práce podle tří kritérií: originality, rozpracovatelnosti a využitelnosti v praxi. A všechny tři podmínky splnila nejlépe práce Přemysla Volfa. Jeho systém se zabývá automatickým řízením letového provozu a má být pojistkou, pokud schopnosti řídících letového provozu selžou. Za takových okolností systém zabudovaný v letadlech strojům umožní vzájemnou komunikaci a prostřednictvím automatického protokolu změnu trasy. Než se vynález Přemysla Volfa bude moci předvést v praxi, testuje se coby simulátorový program, který autor nazval Agentfly. Základem se stal vzdušný prostor USA s více než 600 letišti včetně zakázaných letových zón. Do nebe mu tak chybí jen krok. Jelikož Agentfly používá nyní US Air Force Research Laboratory, neměl by být příliš obtížný.

Vítězný diplom Volfovi předal prorektor ČVUT Miroslav Vlček.


20. 2. 2008; ČTK

Pět vědeckých talentů ČVUT získalo ocenění

Pět svých vědeckých talentů ocenilo v rámci soutěže Trans it! České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Uspěl například příspěvek o systému řízení letového provozu založeného na úplné autonomii letadel a algoritmus pro hledání nepříbuzenských dárců kostní dřeně. ČTK o tom dnes informovala Andrea Vondráková z rektorátu školy.

"Smyslem soutěže je upozornit na talenty aplikovaného výzkumu," řekla Natálie Šeborová z celouniverzitní platformy Tripod pro spolupráci mezi výzkumnou a podnikovou sférou, která soutěž pořádala. V porotě proto usedli zástupci školy i odborníci z praxe.

První místo si odnesl Přemysl Volf z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT za příspěvek o algoritmech pro řízení leteckého provozu nezávislého na kontrolní věži a dispečerech. Druhé místo získal David Steiner ze stejné katedry za vývoj algoritmu, který by měl být nadějí pro pacienty trpící poruchami krvetvorby a některými druhy rakoviny. Algoritmus prohledává rozsáhlé databáze a připravuje nabídkové listiny vhodných dárců.

Třetí místo obsadil Michal Platkevič z Ústavu teoretické a experimentální fyziky ČVUT za příspěvek o unikátním zobrazovacím zařízení na podobném principu jako složené oko hmyzu. Platkevič je členem týmu, který testoval jeho fungování v extrémně nepříznivých podmínkách, například uvnitř reaktoru.


20. 2. 2008; Hospodářské noviny

Ani experti se neshodnou

Odborníci z oboru IT, které HN oslovily, mají velmi různorodé názory na to, jaká škola produkuje nejlepší absolventy.

Vesměs se ale shodli na čtyřech školách: ČVUT v Praze, VUT v Brně a Západočeské univerzitě v Plzni pro studenty, kteří se chtějí co nejlépe uplatnit v praxi, a na pražském "Matfyz" Univerzity Karlovy pro ty, kteří by se rádi věnovali vědě.

"Z pohledu prestiže bych na prvních místech zmínila ČVUT v Praze a Vysoké učení technické v Brně," říká Martina Šmidochová, personální ředitelka společnosti Microsoft ČR.

Brněnská společnost AVG technologies však dává přednost studentům "regionálních" VUT Brno a Masarykovy univerzity: "Preferuji absolventy VUT, neboť tato škola klade důraz na praktickou stránku studia," říká Karel Obluk z AVG.

Řada firem se také u uchazečů o zaměstnání zajímá i o jiné schopnosti než pouze o znalost IT. "Nejvíce zaměstnáváme absolventy VŠE a ČVUT. Souvisí to s pozicemi, které poptáváme, na kterých je potřeba mít znalost nejen z čistě IT oborů, ale i z byznysu," vysvětluje personalistka Hewlett-Packard Eva Nosáková.

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.

Co jsme zjišťovali: Lidé z velkých IT firem měli seřadit školy podle kvality.

Jak hodnotíme výsledky: Vzhledem k velkému počtu škol jsme tentokrát přistoupili k bonusovým bodům. Ty dostaly školy, které experti hodnotí jako elitu.


20. 2. 2008; ČVUT

Soutěž Trans it! odhalila talenty aplikovaného výzkumu na ČVUT v Praze

Praha 20. února - Systém řízení letového provozu založený na úplné autonomii letadel, algoritmus pro hledání nepříbuzenských dárců kostní dřeně nebo metoda převodu barevných obrázků na černobílé - to jsou některé z výsledků inovativních výzkumů na ČVUT, které byly oceněny v soutěži Trans it! o příspěvek s nejlepším využitím pro praxi.

Soutěž Trans it! organizoval celouniverzitní projekt Tripod v rámci doprovodného programu vědeckého semináře Workshop, jenž představuje výsledky řešení vědeckých projektů na ČVUT v Praze. Tři porotci z univerzity a sedm porotců z praxe hodnotilo přihlášené příspěvky na základě tří kritérií: originality, úrovně rozpracování a využitelnosti v praxi. Přítomnost významných zástupců podnikatelské sféry, jako je Zbyněk Frolík ze společnosti Linet nebo Jaroslav Doležal ze společnosti Honeywell, zaručila objektivitu a relevanci výsledků soutěže vzhledem k aplikovatelnosti prezentovaných řešení. Ta letos pocházela především z oblasti strojírenství, aplikované fyziky a kybernetiky.

První cenu, notebook od společnosti Apple IMC, si odnesl Přemysl Volf z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT za příspěvek o algoritmech pro řízení leteckého provozu. Přemysl Volf ve své prezentaci popsal velmi zajímavou vizi budoucnosti. Letadla se pohybují zcela autonomně, navzájem si vyměňují data a v okamžiku, kdy začne hrozit jejich srážka, dokáží automatickým protokolem vyjednat změnu trasy. Kontrolní věže ani dispečink již nejsou třeba. Navržené algoritmy mají velký potenciál vzhledem k houstnoucímu provozu, který od určitého okamžiku nebude možné řídit centrálně. K tomuto stavu se blížíme mílovými kroky a zejména nad Spojenými státy začíná být v posledních letech poněkud těsno. S prvním nasazením se počítá u bezpilotních letounů. "Zatím bych do toho nesedl," přiznal se Přemysl Volf.

Nadějí pro pacienty trpící poruchami krvetvorby a některými druhy rakoviny (například leukémie) je transplantace kostní dřeně. Při hledání nepříbuzenských dárců používá Český registr dárců krvetvorných buněk algoritmus, vyvinutý na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Jeho tvůrce, David Steiner, obsadil v soutěži Trans it! druhé místo a odnesl si komunikátor Nokia, který do soutěže věnovala společnost Honeywell. Prezentovaný algoritmus prohledává rozsáhlé databáze a připravuje nabídkové listiny pro transplantology. Je schopen nakládat s neúplnou informací o dárcích a posouvá dál možnosti parametrizovaného hledání. Při hledání vhodného dárce může jít až na úroveň DNA.

GPS navigaci věnovanou společností Ernst & Young si za třetí místo odnesl Michal Platkevič z Ústavu teoretické a experimentální fyziky ČVUT, který přednesl příspěvek nazvaný "Medipix ve velmi nepříznivých podmínkách". Medipix je detektor vyvíjený v rámci mezinárodní spolupráce partnerů sdružených v laboratoři CERN. Jde o unikátní zobrazovací zařízení, které funguje na podobném principu jako složené oko hmyzu. Každá jeho částečka - pixel - dokáže detekovat a zobrazit různé částice záření. Tým vědců, jehož je Michal Platkevič členem, testoval možnosti fungování Medipixu v extrémně nepříznivých podmínkách, které panují například uvnitř reaktoru. Tyto testy probíhaly v ČR, ve Francii a ve Švýcarsku a vyústily v aplikace na obřím detektoru ATLAS v CERNu. Platkevičův tým dále spolupracuje na dvou projektech, v rámci nichž by měly být tyto detektory umístěny do skafandrů kosmonautů NASA.

Čtvrté místo obsadili Martina Jalová a Miroslav Jalový z Fakulty strojní ČVUT. Ve svém příspěvku se zabývali vývojem vysokotlakých membránových elementů s vysokou pevností a dále možnostmi jejich aplikace v hydraulických systémech a robotice. Právní ochrana jejich řešení je příkladná - byla již podána přihláška vynálezu v ČR - a Miroslav Paclík, ředitel odboru patentových informací Úřadu průmyslového vlastnictví, takto člen komise, s povděkem kvitoval snahu rozšířit ochranu na území celé EU.

Poslední oceněný příspěvek nabídl pohled na aktuální problémy počítačové grafiky. Při převodu barevných obrázků na černobílé dochází ke ztrátě důležitých informací, obzvláště pokud původní obrázek obsahuje barevná pole se stejným jasem. Ta jsou pak převedena na stejný stupeň šedi. "V mapě, kterou si vytisknete na černobíle tiskárně, pak stěží dokážete rozlišit pole od lesa," říká Martin Čadík z Centra počítačové grafiky na ČVUT FEL. Metoda na rozdíl od běžných mechanismů používaných v komerčních programech pracuje s lokálními přechody mezi barvami a výsledné obrázky jsou pak mnohem věrnější originálu. Metoda je výpočetně nenáročná a umožňuje rychlý převod obrazů s vysokým rozlišením.

Kontaktní informace:
Natálie Šeborová
Projekt Tripod, ČVUT v Praze
Tel.: 224 354 040
E-mail: seborova@fel.cvut.cz


18. 2. 2008; Hradecký deník

ČVUT zve zájemce

Brány všem zájemcům o studia otevírá Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze v úterý 19. února 2008 v půl deváté ráno. Den otevřených dveří se bude konat jak v Dejvicích (Technická 2, Praha 6), tak na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).

Publikováno: Hradecký deník; Ekonomika
Publikováno: Krkonošský deník; Ekonomika
Publikováno: Chrudimský deník; Ekonomika
Publikováno: Jičínský deník; Ekonomika
Publikováno: Náchodský deník; Ekonomika
Publikováno: Svitavský deník; Ekonomika
Publikováno: Orlický deník; Ekonomika
Publikováno: Rychnovský deník; Ekonomika
Publikováno: Pardubický deník; Ekonomika


18. 2. 2008; Brněnský deník

ČVUT zve zájemce

Brány všem zájemcům o studia otevírá Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze v úterý 19. února 2008 v půl deváté ráno. Den otevřených dveří se bude konat jak v Dejvicích (Technická 2, Praha 6), tak na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).

Účastníci budou seznámeni se studijními obory a s podmínkami studia (včetně podmínek přijímacího řízení). V neposlední řadě budou informováni o možnostech uplatnění v praxi po absolvování studia. V rámci Dne otevřených dveří představí fakulta i nový program pro budoucí studenty prvních ročníků, který jim umožní absolvovat první ročník v Sezimově Ústí a poté pokračovat ve studiu v Praze.


14. 2. 2008; Hospodářské noviny

Miliardy z české vědy mizí v zahraničí

Na pražské ČVUT vzniká pozoruhodný projekt: auto, které samo "vidí". Pomyslný zrak mu má dodat speciální počítačový program, který vyvíjejí vědci z tamní katedry kybernetiky. A už šest let na tom spolupracují s japonskou firmou Toyota. Ta si "české mozky" pro spolupráci sama vybrala.

"Pro ně i pro nás je to obrovská investice do budoucnosti. Jen stěží si dokážeme představit, že by projekt mohl takto fungovat s českou firmou," říká profesor Vladimír Mařík, vedoucí katedry kybernetiky. Jeho vědecký tým je v Česku jedním z těch šťastnějších. Výsledky dlouholeté práce a dobrých nápadů uvidí v praxi. A to právě jen díky tomu, že je "ulovila" zahraniční firma. Ty tuzemské se totiž do výzkumů příliš nehrnou. A tak miliardy korun mizí v cizině. "Přesná čísla na to neexistují, nicméně tento trend je v Česku zřejmý. Vědu tu podporuje téměř osmdesát procent zahraničních firem. Ty české se zatím bojí riskovat," vysvětluje Marek Blažka, sekretář Rady pro výzkum a vývoj.

Vykrádání nápadů

Zatímco třeba ve Finsku či v USA, kde nejvíce těží z vědeckých nápadů, pochází 70 procent peněz na výzkum ze soukromých zdrojů, v Česku je to jen zhruba polovina. Patenty vědců tak často končí v "šuplíku", protože na jejich uvedení do praxe nemají výzkumné ústavy a vysoké školy peníze.

"Z objevů se nám za rok vrátí například jen 200 tisíc korun. Máme dobrý patent, ale české firmy do toho nejdou. Ty zahraniční si ale z něj někdy opíší jen knowhow a realizují si ho pak samy," říká Iveta Pospíšilová, vedoucí oddělení výzkumu z pražské VŠCHT. Tím snadno obejdou vědce, kteří s nápadem přišli. Patentovat si objev v Česku se tak mnohdy nevyplácí. Problém by mohl vyřešit "světový patent". Ten ale přijde až na půl milionu korun a na to ústavy nemají.

Sázka na Američany

Větší štěstí má pražský Ústav organické chemie a biochemie, z jehož dílny vzešly převratné objevy profesora Antonína Holého. Ten se podílel na přípravě látek pro pět virových léků, které dnes pomáhají lidem s HIV či se žloutenkou. Léky však vyrábí americká společnost Gilead Sciences, která byla schopná financovat klinické testy a uvést léky na trh.

"Testy stojí až 800 milionů korun a v Česku se nenašla farmaceutická firma, která by byla ochotna je zaplatit a riskovat," popisuje ředitel ústavu Zdeněk Havlas.

Ústav má s Američany smlouvu: patent na objevy je český, firma ho jako první může využít. "Z čistého prodeje máme 2 až 7 procent. Vyděláváme stovky milionů, firma jeden a půl krát více. Kdybychom zajistili i klinické testy, mohli bychom mít 20 procent z prodeje. Tím, že je to odzkoušené, firma nejde do rizika a musí se vzdát více peněz," vysvětluje Havlas.

I tak ale ústav nepřijde zkrátka. Za vydělané peníze nakupuje přístroje, nyní za jeden a půl miliardy bude rekonstruovat budovu. Navíc před dvěma lety podepsal s Američany pětiletou smlouvu, která každoročně ústavu zajistí milion dolarů. Najdou se ale i české firmy, které do rizika jdou. Například Linet, výrobce zdravotnických lůžek, který vkládá peníze do inovace, zásobuje až 80 zemí světa. Nebo mladoboleslavská Škoda dává na výzkum ročně dvě miliardy korun.

Vláda chce navíc v příštích letech české firmy ještě více motivovat - těm, které do vědy investují, by měly klesnout daně.

Petra Benešová


14. 2. 2008; ČT

Odborný komentář v pořadu Planeta Věda

Doc. Ing. Jana Tučková, CSc. se zúčastnila natáčení pořadu redakce České televize Planeta Věda a poskytla odborný komentář k programu o umělých neuronových sítích. Některé doprovodné reportáže se na fakultě natáčely 5. a 6. 2. 2008. Pořad bude vysílán v neděli 17. 2. 2008 na ČT 24 v 18.30 a ve středu 20. 2. 2008 na ČT2 v 16.20 hod.

Pořad je přístupný na stránkách České televize.


13. 2. 2008; Professional Computing

IBM a ČVUT ocenily studentské projekty

IBM a ČVUT v Praze vyhlásily vítězné práce pátého kola programu IBM Student Research Projects. Vítězným projektem se v kategorii "Hardware + Software" stala práce nazvaná "Voice Annotations for Car Computer" studentů Ondřeje Bučka a Miroslava Janošíka (na snímku). V kategorii "CELL", zabývající se problematikou CELL procesorů, byly odbornou porotou jako vítězné vyhlášeny dvě práce - "Implementation of the RBF Neural Network on Cell" Filipa Šimka a "Implementation of Speech Recognition Algorithms on Cell" Pavla Baziky. Program spolupráce studentů na řešení výzkumných projektů začal v roce 2005 a od té doby probíhá vždy dvakrát ročně. Kromě finanční odměny, kterou mohou studenti za své práce získat, jde také o možnost podílet se na výzkumech spolu s odborníky z Centra pro výzkum a rozpoznávání hlasu společnosti IBM v Praze. Projektu se dosud zúčastnilo 350 studentů a vznikla řada projektů, které na program navazují.


12. 2. 2008; Mladá fronta DNES

Zajímavý zážitek v kyberprostoru

Dnes a pak 14., 15. a 16. února se uskuteční v budově Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze-Dejvicích prezentace mezioborového programu Institutu médií s názvem Orfeus. Cílem prezentace je představit širší veřejnosti ojedinělý týmový projekt studentů vysokých škol. Čeká vás velmi zajímavý zážitek - váš pohyb v reálném prostředí haly bude propojen s kyberprostorem navrženým pro virtuální prostor 3D simulace. Doprovodný program obstarají audiovizuální hudební formace H2Oise, vizuální umělec Petr Nikl, a filmy a hudba Philla Niblocka -Looking at the Movement of People Working. Projekt Share iim vás přivítá jako diváky i účastníky v interaktivní propletené síti hudby, zvuků, atmosfér, ruchů v prostoru a improvizace.

Instalace je přístupna zdarma v ČVUT, hale H25 (Technická 2, Praha 6), www.iim.cz.


11. 2. 2008; Metropolitní expres

Orfeus na ČVUT

Nejprve zítra a pak od středy do soboty proběhne v budově Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze Dejvicích prezentace mezioborového programu Institutu intermédií s názvem Orfeus. Cílem prezentace je představit širší veřejnosti ojedinělý týmový projekt studentů uměleckých a designových škol.

Studenti změnili strohý interiér tovární haly v setmělou, tajemnou observatoř anomálních a nečekaných zvukových a světelných jevů. Návštěvníci mají možnost seznámit se s metaforickou reflexí řeckého orfického mýtu vyjádřeného site-specific kompozicí pro prostorový zvuk a interaktivní světelnou partiturou. Více naleznete na stránkách www.iim.cz.


7. 2. 2008; finance.cz

Den otevřených dveří na Fakultě elektrotechnické ČVUT

Den otevřených dveří na FEL ČVUT se koná 19. února v budovách fakulty v Dejvicích, Technická 2, Praha 6 a na Karlově náměstí 13, Praha 2.Program:8:30 - začátek dne otevřených dveří, infostánek ve vestibulu v Dejvicích a na Karlově náměstí, anketa, informační materiály9:00 - 11:15 - dopolední prohlídky laboratoří11:30 - 13:00 - Prezentace v učebnách 209 v Dejvicích a v učebně K1 na Karlově náměstí.Dozvíte se informace o studiu, přijímacích zkouškách a oborech studia.13:15 - 14:30 - odpolední prohlídky laboratoříV Dejvicích si zájemci budou moci prohlédnout například tyto laboratoře: Výzkumné a vývojové centrum pro mobilní komunikace, Institut intermédií, Laboratoř vysokého napětí, Centrum mikrosystémů, Laboratoř rádiových a vysokofrekvenčních měření, Laboratoř multimediálních technologií a audiovizuální technikyNa Karlově náměstí se budou moci podívat například do Laboratoře automatického řízení, Laboratoře systémů reálného času, Centra strojového vnímání, či do Grafické laboratoře.Zdroj: stránky fakulty Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.


6. 2. 2008; personalista.com

Projekt Optimalizace studia přibližuje výuku pracovnímu trhu

Trh v současnosti pociťuje razantní nedostatek vzdělaných odborníků z oboru informačních a komunikačních technologií. Nouzi o kvalitní specialisty pomáhá řešit projekt Optimalizace profilu absolventů a výuky informačních a komunikačních technologií, který startuje právě v těchto týdnech.

Myšlenka optimalizace studia informačních a komunikačních technologií je společným projektem Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a firem z oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) i dalších oborů. Podle Jaromíra Horáka, předsedy představenstva konzultační společnosti Equica a.s. a vedoucího projektu, je důvodem této spolupráce potřeba optimalizovat průběh studia tak, aby se znalostní a zkušenostní profil absolventů maximálně přiblížil potřebám pracovního trhu.

Katedra počítačů FEL ČVUT v Praze má v současnosti přibližně 1700 studentů ve čtyřech informatických oborech, které garantuje. Výuka je proto pro přibližně stovku jejich učitelů věcně i časově velice náročná. "Obsah a forma výuky často nestačí reflektovat reálné potřeby rychle se vyvíjejícího ICT průmyslu," doplňuje Jaromír Horák. Katedra počítačů jako významné pracoviště připravující ICT odborníky v ČR se tedy bez operativní a úzké spolupráce firem z ICT průmyslu i dalších oblastí nadále neobejde.

Cílem projektu je navázat funkční spolupráci tak, aby se do výukové praxe zavedla kvalitní zpětná vazba. V nejbližší době dojde k oslovení širokého spektra potenciálních partnerů . soukromých společností, působících v ICT průmyslu i mimo něj. Projekt by měl přinést dlouhodobou systematizaci spolupráce tak, aby přinášela výhody oběma stranám.


5. 2. 2008; Právo, str. 13

ČVUT rozšíří výuku v Sezimově Ústí

Předpokládá, že tu letos od 1. října začne v prvním ročníku studovat čtyřicet posluchačů fakulty elektrotechnické

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) rozšíří od nového akademického roku 2008/2009 výuku v Sezimově Ústí na Táborsku. Po studentech z fakulty strojní tu budou moci studovat i posluchači fakulty elektrotechnické. ČVUT plánuje, že v areálu vyšší odborné školy, střední školy a centra odborné přípravy v Budějovické ulici otevře od října 2008 studium 1. ročníku pro dvě skupiny po dvaceti studentech v bakalářském studijním programu Elektrotechnika a informatika. Na pondělní tiskové konferenci to řekl proděkan pro rozvoj fakulty elektrotechnické Pavel Mindl. *Pedagogický sbor, který tu bude učit, bude stejný jako v Praze, přístup ke studentům bude ale více individuální,* uvedl Mindl s tím, že fakultě nejde vznikem vůbec prvního detašovaného pracoviště v regionech provádět nábor studentů mimo Prahu, chce ale zvýšit procento studentů, kteří úspěšně dokončí první ročník studia, který je velmi náročný. Ze statistik vyplývá, že úspěšnost absolvování právě prvních dvou semestrů je jen 48 procent. Vzhledem k tomu, že v Sezimově Ústí bude méně studentů, více možností pro osobní konzultace a méně konkurence, absolvuje první rok studia podstatně více posluchačů. Dokazují to i výsledky fakulty strojní, která v Sezimově Ústí už pět let nabízí paralelní studium prvního ročníku. Předpoklad je takový, že úspěšnost se bude pohybovat mezi 75 až 85 procenty.

Kvalita výuky má být jako v Praze

*Přitom kvalita výuky a požadavky na studenty budou stejné jako v Praze. Jde nám skutečně o přiblížení kamenné univerzity veřejnosti,* doplnil Mindl. Děkan fakulty elektrotechnické Boris Šimák zdůraznil, že školní areál v Sezimově Ústí vyhověl náročným podmínkám na kvalitu pro studium. Zdejší laboratoře jsou na vynikající úrovni a po drobných adaptacích budou připraveny na výuku předmětů. Zájemce o studium v Sezimově Ústí podá klasickým způsobem přihlášku na fakultu elektrotechnickou a teprve poté, co bude přijat, se rozhodne, zda tady bude chtít studovat. Výhodou podle děkana je i minimalizace nákladů na studium. Přítomnost fakulty elektrotechnické uvítali nejen podnikatelé, ale i hejtman Jan Zahradník (ODS), který byl na tiskové konferenci přítomen. *Handicapem Jihočeského kraje je nedostatek technicky vzdělaných pracovníků a nedostatek možnosti toto vzdělání získat. Mluvím přitom o vysokoškolském studiu,* řekl novinářům Zahradník.


5. 2. 2008; Mladá fronta DNES, str. 1

Fakulta ČVUT otevře pobočku v Sezimově Ústí, CEVRO Institut v Krumlově

Elektrotechnika a informatika a Veřejná správa - to je nabídka nových oborů vysokoškolského studia, s níž míří na jih Čech pražské školy. Zájemci o studium čtyř elektrotechnických oborů mohou od října studovat v Sezimově Ústí na Táborsku, kde otevře pobočku Fakulta elektrotechnická pražského ČVUT.

Do prvního ročníku denního bakalářského studia chce fakulta přijmout v sezimovoústecké vyšší odborné škole čtyřicet studentů, kteří mohou v dalších letech pokračovat v Praze. Nabídka elektrotechnických oborů zatím v regionu chybí. Elektrotechnická fakulta se inspirovala příkladem strojní fakulty, která má v Ústí pobočku už pět let. *Zkušenosti kolegů jsou velmi pozitivní. Ukazují, že studenti, kteří absolvovali první ročník v regionu, jsou v dalším studiu úspěšnější než studenti v Praze,* uvedl děkan elektrotechnické fakulty Boris Šimák. Upřesnil, že podrobnosti o přijímacím řízení najdou zájemci na www.fel.cvut.cz. Přitom mezi hlavní přednosti patří, že studium vyjde levněji a odpadnou problémy s ubytováním. Zatímco v Praze letos neuspělo více než tisíc žadatelů o kolej, na jihu Čech dostanou studenti lůžko na moderních kolejích bez potíží.

Maturant českobudějovického Českého reálného gymnázia Michal Vlček rozšíření nabídky vysokoškolského studia v regionu vítá. *Je dobře, že máme možnost volby. Někdo chce jít na vysokou do jejího hlavního sídla a od začátku užít studentského života daleko od rodičů, pro jiného je lepší varianta zůstat co nejblíž domova,* řekl devatenáctiletý student z Roudného u Českých Budějovic. Samotná Vyšší odborná škola, Střední škola a Centrum odborné přípravy v Sezimově Ústí se nemusí na příchod nových vysokoškolských studentů nijak speciálně připravovat. Elektrotechnická fakulta bude totiž v pořadí už čtvrtou vysokou, kterou bude hostit.

Kromě strojařů z ČVUT tam studují i adepti České zemědělské univerzity a Karlovy univerzity. *Navíc můžeme vysokoškolákům v oblasti strojírenství a elektrotechniky nabídnout i získání výučního listu. To znamená, že mohou skončit vysokou školu a zároveň mít v ruce výuční list. Mohou si vyřídit živnost a podnikat,* popsal ředitel sezimovoústecké školy František Kamlach.

Zájemci o vysokoškolské studium mohou od října poprvé studovat také v Českém Krumlově. Svou pobočku tam zakládá pražský CEVRO Institut, což je soukromá vysoká škola se zaměřením na studium společenskovědních disciplin. *V Krumlově otevřeme bakalářské studium oboru Veřejná správa v kombinované formě. Do prvního ročníku chceme nabrat jednu skupinu studentů, což je 20 až 25 lidí,* uvedl tajemník katedry práva a veřejné správy školy Vladimír Novotný. Podrobnosti nabízí informační středisko CEVRO Institutu v základní škole Linecká nebo www.vsci.cz.

***

*Ti, kteří studovali první ročník v regionu, jsou ve studiu úspěšnější než studenti v Praze.* Boris Šimák, děkan


5. 2. 2008; Metro, str. 2

ČVUT zřídí novou pobočku

Zájemci o vysokoškolské studium elektrotechnického zaměření budou moci od října studovat v Sezimově Ústí na Táborsku, kde svoji pobočku otevře Fakulta elektrotechnická pražského Českého vysokého učení technického (ČVUT). Do prvního ročníku chce nyní přijmout 40 studentů, kteří by v dalších letech pokračovali v Praze. Pokud bude o školu zájem, přibudou postupně na jihu Čech i další ročníky, řekli včera novinářům zástupci ČVUT.


5. 2. 2008; Sdělovací technika

Dostali jsme Trnkovu medaili

Rozhovor Jiřího Kříže s děkanem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, doc. Ing. Borisem Šimákem, CSc.

"U příležitosti letošního pětapadesátého výročí trvání časopisu Sdělovací technika, za přínos k rozvoji oboru a dlouhodobou podporu odborné publicistiky, uděluje, se souhlasem vědecké rady, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, doc. Ing. Boris Šimák, CSc, redakci Trnkovu medailí...," pronesl krátce po desáté hodině dne 10. ledna do ticha Betlémské kaple na úvod slavnostního zasedání vědecké rady Českého vysokého učení technického předsedající prorektor. S dojetím děkujeme jménem redakce i čtenářů za projevenou poctu a žádáme pana děkana Šimáka o krátký rozhovor.

* Jak došlo k tomu, že jste se v letošním roce rozhodli udělit Trnkovu medaili právě redakci Sdělovací techniky?

Musím se přiznat, že o kandidatuře Sdělovací techniky na udělení některé z pamětních medailí se u nás na fakultě mluvilo, pokud si vzpomínám, už před pěti lety, kdy jste slavili padesátiny, ale můj návrh na ocenění vaší snahy šířit měsíc co měsíc aktuální informace z oblasti telekomunikací, elektronických aplikací, multimédií a moderních technologií mezi českou odbornou veřejnost se realizoval až letos. Můj návrh podpořili například i profesoři Kučera, Vejražka, Škvor a další. Ostatně nemusíme chodit ani daleko do minulosti, abychom mezi vašimi autory našli celou řadu významných osobností, vědců i pedagogů. Vzpomeňme namátkou Jindřicha Forejta, Otakara Kliku, Ladislava Gvozdjaka z Bratislavy, Josefa Kvasila, Jiřího Mastnera, Jiřího Klíra, který dosud působí jako emeritní profesor na univerzitě v New Yorku, Josefa Stránského, Jiřího Vackáře, Jana Uhlíře, Františka Riegera, Karla Elicera atd. atd. V minulosti byla Sdělovací technika jednou z mála platforem, kde nejen odborná veřejnost, ale i studenti mohli čerpat informace, které mnohdy byly jinou cestou nedostupné. Proto byla tak oblíbená.

* Tu a tam zaslechnu poznámku, že na FEL jsou studenti zatěžováni nepřiměřenými nároky v oblasti teoretických předmětů, jako je matematika, fyzika, teoretická elektrotechnika atd., které pak v praxi moc nezužitkují. Soukromý sektor téměř jednotně tvrdí, že potřebuje pouze takové absolventy, kteří mohou okamžitě přinášet svému zaměstnavateli zisk ...

S podobnými názory se setkávám také a poměrně často, ale je třeba si uvědomit obecnou úlohu vysoké školy. Už z principu tříletého bakalářského a dvouletého magisterského cyklu nemůžeme reagovat na zrychlující se tempo vývoje a měnící se poptávku na trhu práce tak, jak by si podnikatelská sféra přála, a myslím si, že vysoké škola by ani neměla být tlačena do rychlých změn ve své nezastupitelné roli výchovy nastupující generace mladých odborníků. Dostatečná orientace v teoretických partiích přírodních věd, zejména v matematice, měla a má pro inženýrské poslání fundamentální význam. V historii českých technických vysokých škol můžeme často sledovat podporu zachovávání kontinuity, pěstování a udržování dlouhodobých strategií s cílem oprostit se od aktuálních politických vlivů.

* Výchova vysokoškolsky vzdělaného odborníka je určitě velká odpovědnost. Existuje nějaký recept, jak na to?

Dostala se mi do ruky studie zpracovaná světově uznávanými specialisty, která zdůrazňuje fakt, že student nastupující do prvního ročníku by měl být připravován s jasnou představou svých učitelů, jak se změní nároky na trhu práce během příštích pěti let. Na základě takových prognóz by zřejmě mohly být poněkud korigovány i učební plány některých oborů. Student by však měl být v každém případě vychováván k samostatnému řešení problémů prostřednictvím technologií, které teprve nastoupí. A za pět let se mohou změnit poměry na trhu práce, i proti skutečně objektivním studiím velice podstatně, někdy až nečekaně. Proto nechceme nijak zvlášť zohledňovat tlaky komerčních firem na výchovu pracovníků zaměřených na obsluhu a udržování technologických systémů, které jsou úzce vázány na aktuálně úspěšné průmyslové, výrobní a obchodní procesy.

Také se téměř každodenně setkávám s požadavky firem na velký počet absolventů, kteří jsou bezprostředně využitelní v praxi, kteří mají širší přehled v elektrotechnickém oboru podložený prakticky orientovanými znalostmi a manuálními schopnostmi. Pro nás to je samozřejmě signál, který nelze přehlédnout. Musíme udržet úroveň a zachovat kvalitu studia a musíme mít také nachystány obory, které budou připravovat absolventy na potřeby současného a zejména budoucího trhu a předpokládat, že někteří studenti budou končit jako bakaláři a budou uspokojovat poptávku zaměstnavatelů po dané odbornosti absolventa.

* Přesto všechno ale v ČR už několik let stále roste počet firem i technologických vývojových center, a ty by mohly potřebovat i výzkumníky, samostatné vývojáře, specializované měřicí techniky atd. ...

Situace se skutečně pomalu mění. Změny můžeme konkrétně demonstrovat například na vývoji poptávky po informaticích. V současné době je poptávka stále tak vysoká, že personalisté firem ani nerozlišují, co všechno kandidát umí, co může nabídnout, a kde už nestačí. Informatiky vychovávají i některé humanitní fakulty. Naším cílem však je připravovat specialisty, kteří dokáží firemní problémy řešit komplexně, nejenom sestavit a zapsat algoritmus v některém z běžných programovacích jazyků, potom odladit programový celek a implementovat ho na konkrétním počítači. Naši absolventi musí umět zařídit, aby technický systém dokázal aktivně reagovat na okolní svět, aby komunikoval s obsluhou, činil rozhodnutí podle zadaných podmínek a na jejich základě zasahoval do průběhu výrobních, technologických nebo i ekonomických procesů. To znamená, že neoddělujeme hardwarové a softwarové specialisty, protože to dělení je v reálném světě umělé. Jedním z příkladů by mohl být i nový Institut intermédií (IIM), nebo pracoviště, které se zabývá vývojem robotů s umělou inteligencí, případně úspěšný interdisciplinární projekt vývoje malé vzducholodě a jejího dálkového řízení, který řešíme ve spolupráci s Fakultou strojní už několik let, a našla by se ještě celá řada dalších podobných příkladů.

* Pracovníci fakulty ve spolupráci se studenty pracují na celé řadě zajímavých problémů, ale málo publikují.

Oni samozřejmě publikují, jak jen mohou, protože je to jejich povinnost, podle toho jsou také hodnoceni, publikují ale většinou v zahraničních odborných časopisech. Příspěvky v českých médiích a na mezinárodních konferencích jsou však podle mého názoru neméně důležité. Studenti by se měli na takové publikační činnosti sami aktivně podílet a naučit se tak prezentovat výsledky své práce. Je to v podstatě také jeden ze způsobů jejich výuky, protože během studia musí zvládnout postup jak řešit zadaný problém, jak konstruovat zařízení, vést o tom dokumentaci a samozřejmě na závěr také výsledky své práce publikovat. Naučit se systematicky postupovat od formulace problému až po konečnou prezentaci výsledku je velká část toho, co si fakulta klade za cíl studenta naučit. K širším úkolům fakulty patří i šíření poznání směrem k jejím starším absolventům i k široké odborné veřejnosti.

* Zbývá pedagogům ještě nějaký čas na spolupráci s jinými technickými univerzitami nebo na řešení obecně aplikovatelných zajímavých technických problémů?

Vyjmenovat všechny řešené úkoly nestihneme, tak alespoň jeden příklad za všechny: katedra kybernetiky spolupracuje s profesorem Proškem a jeho týmem z Masarykovy univerzity v Brně při budování metrologických systémů pro českou polární stanici v Antarktidě. Životně důležité je v tomto drsném prostředí hlavně účelné hospodaření s energetickými zdroji, monitoring a řízení trvalé spotřeby přístrojových systémů v polárních podmínkách atd. Katedra telekomunikační techniky zase přispěla svou troškou do mlýna v oblasti vybavení stanice telekomunikační technikou, aby bylo možné přeposílat shromážděná data k vyhodnocení do laboratoří ČVUT. Vědecko-pedagogičtí pracovníci, studenti i doktorandi mají zájem dále rozšiřovat takto šťastně započatou spolupráci a už se také rýsují některé další perspektivní úkoly, na jejichž řešení bychom se rádi na antarktické polární stanici podíleli. Nejedná se jenom o obvyklá technická řešení, ale ve hře jsou myšlenky na zprovoznění komunikační sítě pro automatizovaný sběr dat nejen v těsném okolí stanice, ale i ve vzdálenostech desítek kilometrů od základny. To by byla standardní zakázka, pokud by se nejednalo o prostředí s mimořádně náročnými klimatickými poměry (garance stoprocentní funkce v širokém rozsahu teplot, nepřetržité napájení, zálohování dat, vzdálená údržba atd.). V souvislosti s řešením tohoto velmi zajímavého a užitečného úkolu si neodpustím poznámku: čím zajímavější je zadaný problém, tím menší částka dorazí jako podpora ze státního rozpočtu.

* Jak vidíte perspektivu fakulty a jaké jsou vaše priority ve funkci děkana?

Mým nejbližším cílem je reakreditace fakulty, abychom mohli nabídnout širšímu okruhu středoškoláků než dosud nové a hlavně atraktivní studijní programy. Diskutujeme celkem o čtyřech studijních programech. Na prvním místě mluvíme o programu, který by měl pokrývat softwarové technologie. Pracovně jsme ho nazvali Informatika, tam by byl hlavní prostor pro aktivity kolegů z katedry počítačů, která je na fakultě personálně největší a má proto kapacitu takovou koncepci zvládnout. Druhý program by se mohl jmenovat Komunikace, multimédia a elektronika, třetí by byl Kybernetika, robotika a řízení, čtvrtý by mohl nést název Elektrotechnika, energetika a management. Fakulta by se tak stala mnohem čitelnější navenek a také průhlednější pro případné mladé zájemce o studium. Současná specializace Elektrotechnika je jakoby schovaná za atraktivnější obory a pak si kolegové stěžují, že k nim se rok co rok hlásí méně a méně studentů. Samostatný studijní program zaměřený do oblasti silnoproudé elektrotechniky dává větší perspektivu dalšího rozvoje elektrotechniky na fakultě. Vytvoří se nové předměty, které budou snadněji a rychleji reagovat na potřeby doby tak, aby byly moderně koncipované, aby byly atraktivní co do názvu i co do obsahu. Dosud šla fakulta v úpravách stávajících studijních programů cestou spíše evoluční a po významných změnách, kterými prošla celá společnost, už nestačí provést obvyklé korekční kroky, jak jsme tomu byli svědky v minulosti už několikrát. Reakreditaci připravujeme ve spolupráci s devítičlennou skupinou vizionářů (zkušených profesorů a docentů), kteří zpracovávají koncepční materiál zaměřený především na vznik nových studijních programů, strukturalizaci jednotlivých oborů, vymezení prostoru pro výuku, pro samostatné studium, pro vědecko-výzkumnou práci včetně hodnocení, kolik kreditů může student po splnění stanovených požadavků získat atd. V této souvislosti jsme otevřeli na webu fakulty diskusní fórum k přestavbě studia; diskuse běží do poloviny února. Na základě všech získaných poznatků začneme od března zpracovávat podklady pro akreditaci, které pak budou v září předloženy akreditační komisi ministerstva školství. Pokud naše návrhy akreditační komise schválí v normálních termínech, tak od školního roku 2009/10 začneme učit podle nových osnov. V současné době máme akreditovaný obor Elektrotechnika a Informatika. Teprve několik let běží bakalářský program Softwarové technologie a management (STM). Pokud bychom stihli chystanou akreditaci dokončit podle plánu, byli bychom schopni nabídnout absolventům bakalářského studia nové studijní programy v magisterském studiu, které by pro ně mohly být velmi atraktivní.

Podle původních předpokladů vedení fakulty očekávalo, že bakaláři půjdou po ukončení studia z velké části do praxe. Nyní se ukazuje, že mnozí z nich mají zájem pokračovat v magisterském studiu. S reakreditaci souvisí i snaha vedení o efektivitu výuky nových studijních programů. Fakulta elektrotechnická ve srovnání s jinými školami v zahraničí nabízí daleko víc předmětů, než je běžně zvykem a výuka je pak mnohem víc rozmělňována a kouskována. Učitel, který se následně snaží vybudovat mosty mezi jednotlivými předměty, mnohdy ztrácí čas. Pokud dojde k zeštíhlení celoplošných předmětů a u klíčových k posílení hodinové dotace, znamenalo by to významné zvýšení produktivity výuky. Ale nesmí se to dít na úkor samostatné práce studentů, aby nepřímá výuka nerostla a nezvyšovala zátěž studentů nad přiměřenou mez. Chceme, aby současné proporce zátěže studentů zůstaly zachovány, protože odpovídají i auditům prováděným na technických univerzitách v zahraničí.

* Zaslechl jsem v kuloárech od kolegů z katedry počítačů, a je to i na jejich webu, že touží po samostatné fakultě informatiky. Jak se stavíte k tomuto vážnému problému, jehož definitivní řešení vás čeká v nejbližší době? Mohlo by oddělení jedné, i když veliké katedry, a vznik další samostatné fakulty pod křídlem ČVUT Fakultě elektrotechnické ublížit?

V nedávné době probíhala a stále probíhá vážná diskuse, zda by na ČVUT měla bý samostatné fakulta informatiky, či nikoliv. Já si myslím, že tak, jak ukazují i zkušenosti ze zahraničí, měla by být výuka informatiky svázána zejména s aplikovaným elektronickým výzkumem. Podle mého názoru je dobře, že výuka informatiky na FEL se neredukuje jen na výuku programování, protože vývoj počítačů a všech digitálních systémů je ve své výrobní fázi záležitost na výsost elektronické, i když se na první pohled může zdát, že počítačoví návrháři ke své práci vlastně žádnou měřicí laboratoř nepotřebují.

Spectabilis, pane děkane, děkuji jménem celé redakce ještě jednou za ocenění naší práce, velice si této pocty vážíme, a chtěl bych vás ujistit, že autoři z řad vědeckopedagogických pracovníků, doktorandů i studentů FEL mají ve Sdělovací technice vždycky dveře otevřené. Děkuji též za milé přijetí a příjemný rozhovor.


4. 2. 2008; Frekvence 1

České vysoké učení technické - Rozhlasové noviny

Jiří FRÖHLICH, moderátor

Elektrotechnická fakulta ČVÚT otevře v říjnu v Sezimově Ústí na Táborsku svou pobočku. Do prvního ročníku chce přijmout čtyřicet studentů. Ti by pak v dalších letech mohli pokračovat ve studiu v Praze.

Jarmila SAJTLOVÁ, redaktorka

Pokud ale bude o školu zájem, přibudou postupně na jihu Čech i další ročníky. Sezimovo Ústí nabídne zájemcům studijní program Elektrotechnika a informatika. Přihlášky je ale třeba poslat na ČVÚT do Prahy a vyplnit doložku, že má uchazeč zájem o studium na jihu Čech.


4. 2. 2008; ČTK

Fakulta elektrotechnická ČVUT otevře v Sezimově Ústí první ročník

Zájemci o vysokoškolské studium elektrotechnického zaměření budou moci od října studovat v Sezimově Ústí na Táborsku, kde svoji pobočku otevře Fakulta elektrotechnická pražského Českého vysokého učení technického (ČVUT). Do prvního ročníku chce nyní přijmout 40 studentů, kteří by v dalších letech pokračovali v Praze. Pokud bude o školu zájem, přibudou postupně na jihu Čech i další ročníky, řekli dnes novinářům zástupci ČVUT.

Nabídka těchto oborů dosud na jihu Čech chyběla. Inspirací byla obdobná pobočka, kterou má v Sezimově Ústí už pět let strojní fakulta. "Zkušenosti kolegů jsou velmi pozitivní, protože dokládají, že úspěšnost dokončení prvního ročníku u studentů v regionech je mnohem vyšší než u studentů v Praze," vysvětlil děkan fakulty elektrotechnické Boris Šimák.

Mezi hlavní výhody patří, že odpadnou problémy s ubytováním a studium vyjde levněji. Studenti navíc budou mít v malém kolektivu lepší kontakt s učiteli než v Praze, takže výuka bude podle Šimáka kvalitnější. "Samozřejmě to i studenty víc zavazuje, aby se připravovali na výuku," dodal.

Cílem je především zvýšit procento studentů, kteří s dobrými výsledky dokončí první ročník, jenž pedagogové označují za klíčový. Pak lze pokračovat v bakalářském programu v Praze, a pokud bude zájemců dostatek, je šance zůstat i v dalších ročnících na jihu Čech.

Zázemí poskytne sezimovoústecká vyšší odborná škola, při níž působí i strojní fakulta. Její posluchárny i odborné laboratoře jsou vybaveny vším potřebným, aby umožnily bakalářské studium i oborům elektrotechnického zaměření. "Také ubytování je velice dobré, škola má deset objektů a je rozložena v Táboře a Sezimově Ústí," uvedl ředitel školy František Kamlach.

V Sezimově Ústí bude studijní program elektrotechnika a informatika, přihlášky je ale třeba poslat na ČVUT do Prahy a vyplnit doložku k přihlášce, že má uchazeč zájem o studium na jihu Čech. Škola plánuje otevřít zde i přípravný kurz matematiky a fyziky. Podrobnosti a bližší informace o přijímacích zkouškách najdou zájemci na adrese www.fel.cvut.cz.


1. 2. 2008; AGORA - studentské noviny

Fakulta elektrotechnická ČVUT otevře v Sezimově Ústí první ročník

Zájemci o vysokoškolské studium elektrotechnického zaměření budou moci od října studovat v Sezimově Ústí na Táborsku, kde svoji pobočku otevře Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Do prvního ročníku chce nyní přijmout 40 studentů, kteří by v dalších letech pokračovali v Praze. Pokud bude o školu zájem, přibudou postupně na jihu Čech i další ročníky.

Cílem je především zvýšit procento studentů, kteří s dobrými výsledky dokončí první ročník, jenž pedagogové označují za klíčový. Zkušenosti kolegů z obdobné pobočky Strojní fakulty, která je také v Sezimově Ústí, jsou velmi pozitivní, protože dokládají, že úspěšnost dokončení prvního ročníku u studentů v regionech je mnohem vyšší než u studentů v Praze, vysvětlil děkan fakulty elektrotechnické Boris Šimák.

V Sezimově Ústí bude studijní program elektrotechnika a informatika, přihlášky je třeba poslat na ČVUT do Prahy a vyplnit doložku k přihlášce, že má uchazeč zájem o studium na jihu Čech. Bližší informace jsou na adrese www.fel.cvut.cz.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk