ČVUT - Fakulta elektrotechnická

29. 4. 2008; root.cz, 4.5.2008, abclinuxu.cz

CZLUG pořádá další Linuxový víkend

České sdružení uživatelů operačního systému Linux (CZLUG) pořádá 24. května 2008 tradiční Linuxový víkend. Jedná se o sérii přednášek určených nejširší veřejnosti.

Tématem tohoto víkendu budou přednášky o vývoji aplikací a vývojářských nástrojích. Budou představeny produkty jako je Netbeans nebo Eclipse, webové frameworky pro Ruby i Python, jakož i zkušenosti s provozem zatížených aplikací.

Prostor bude i pro dotazy uživatelů a samozřejmě pro diskuse. Akce je pořádána ve spolupráci s ČVUT, Fakultou elektrotechnickou. Vstup na akci je zdarma.

http://www.root.cz/zpravicky/czlug-porada-dalsi-linuxovy-vikend/

29. 4. 2008; Technický týdeník

Přijďte na ČVUT v Praze opět poznávat a objevovat

45. ročník, mezinárodní festival TECHFILM 3. ročník, mezinárodní konference EMTECH Praha, ve dnech od 12. do 15. května 2008, ČVUT v Praze . areál v Praze 6 102 nejnovějších snímků přihlášených ze 20 zemí světa, komisí EU a ČR. V mezinárodní filmové soutěži o Grand Prix Techfilmu bude bojovat 29 z nich. V národní soutěži o Křišťálovou tužku bude představeno 12 výukových produktů.

V programu konference se potkáme s odborníky, pedagogy či popularizátory (věda, výzkum, tisk, film, TV), uslyšíme i názory a příspěvky studentů a zainteresované veřejností.

Pondělí 12. 5. "Síla spojení" Úterý 13. 5. "Technologie pro město" Středa 14. 5. "Zpět k inženýrství" Čtvrtek 15. 5. "Čistá energie" Denně PROJEKCE na PŘÁNÍ ŠKOL Informace budou aktualizovány průběžně na http:// emtech.cvut.cz

28. 4. 2008; Foto video

Přijďte na ČVUT v Praze opět poznávat a objevovat

12.-15. 5. 2008, ČVUT v Praze - areál v Praze 6, 45. ročník mezinárodního festivalu TECHFILM a 3. ročník mezinárodní konference EMTECH

Uvidíte na 102 nejnovějších snímků přihlášených ze 20 zemí světa a vybraných komisemi EU a ČR. V mezinárodní filmové soutěži o Grand Prix Techfilmu bude bojovat 29 z nich a v národní soutěži o Křišťálovou tužku bude představeno 12 výukových produktů.

V programu konference se potkáte s odborníky, pedagogy či popularizátory (věda, výzkum, tisk, film, TV), uslyšíte i názory a příspěvky studentů a zainteresované veřejnosti.

Více informací včetně programu jednotlivých dnů na http://emtech.cvut.cz

28. 4. 2008; ČRo Leonardo

Kybernetika a automatické řízení...

Rozhovor Roberta Tamchyny s prof. Michaelem Šebkem

Michael Šebek se narodil v roce 1954. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. Nejprve pracoval v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, naposledy jako vedoucí oddělení Teorie řízení. Pobýval několikrát dlouhodobě v zahraničí a dnes je profesorem oboru Technická kybernetika na ČVUT a vedoucím Katedry řídicí techniky na Elektrotechnické fakultě ĆVUT a manažerem Centra aplikované kybernetiky.

Michael Šebek je světově uznávaným odborníkem na teorii systémů a jejich řízení, zabývá se hlavně polynomiálními metodami, robustním řízením, numerickými metodami a softwarem.

Přednáší základy systémů a řízení na ČVUT a na zahraničních univerzitách. Zodpovídá za českou část evropského magisterského programu SpaceMaster, jehož studenti absolvují každý semestr na jiné evropské univerzitě. Jako školitel provedl studiem 6 doktorandů.

Záznam rozhovoru http://www.rozhlas.cz/leonardo/audio/?p_po=2628&p_dat_from=28.04.2008&dni=1

26. 4. 2008; abclinuxu.cz

OMK Make-System 0.1 - nová verze

Vyšla verze 0.1 pokročilého make systému vyvinutého na Katedře řídicí techniky, FEL, ČVUT. Předností OMK je uchovávání objektových a binárních souborů odděleně od zdrojových souborů. Oproti samotnému make přináší přehlednější a intuitivnější konfigurační soubory.

25. 4. 2008; Chip

Spolupráce ČVUT a Sun Microsystems

Již před téměř osmi lety založila společnost Sun Microsystems open-source projekt NetBeans a od té doby může sázet na aktivní komunitu vývojářů i uživatelů, včetně těch z České republiky. Právě na katedře počítačů FEL ČVUT vznikl unikátní nástroj, který umožňuje vyvíjet dobře přístupné uživatelské rozhraní i programátorům bez speciálních znalostí specifik softwarových aplikací pro hendikepované. Jedná se o první nástroj svého druhu, který je navíc volně dostupný Java vývojářům formou modulu pro vývojové prostředí NetBeans.

Dlouhodobá spolupráce společnosti Sun Microsystems a FEL ČVUT v Praze přináší řadu hmatatelných výsledků. Již v roce 2004 byla v Praze zřízena první středoevropská laboratoř na výzkum použitelnosti softwaru (Usability Lab), která i v současné době slouží k výuce studentů a při spolupráci s partnery z průmyslové oblasti. Dalším příkladem je organizace Czech SIGCHI (www.sigchi.cz), která sdružuje odborníky z oboru interakce člověka s počítačem, či spolupráce na projektech World Usability Day a Java User Group v České republice.

22. 4. 2008; Týdeník Rozhlas

Rozšířená realita ve škole

Na výstavě Schola Nova předvedl tým profesora Jiřího Žáry z Elektrotechnické fakulty ČVUT nový přístroj - prostorovou tabuli.

Do školních tříd přinese dosud nevídaný rozměr výuky: žáci díky ní uvidí například valenční vazby mezi atomy nebo si budou moci takřka sáhnout na játra...

Přístroj pro zobrazování rozšířené reality vypadá trochu jako kabina traktoru. Když usednete na židli, máte před sebou sklo s poloprůhlednou fólií. Na ni se promítá obraz interpretovaný počítačem, tedy něco zcela nereálného,virtuálního. Kouzlo technologie ovšem spočívá v tom,že skrze sklo zároveň vidíte předměty reálného světa umístěné před vámi na stole. A právě kombinace virtuálního a reálného je to,čemu se říká "augmented reality" - rozššířená realita.

VIRTUÁLNÍ I REÁLNÝ PROSTOR

Na výstavě děti ohromně bavilo kreslit na tuto prostorovou tabuli abstraktní tvary. To však byla jen hříčka. Díky aplikacím pro školní výuku bude moci třeba biolog žákům přesně ukázat,kde leží jednotlivé orgány trávicí soustavy. Pak tou soustavou nechá projít potravu a přitom popíše,co se v jednotlivých fázích trávení v každém z orgánů děje. Další aplikace zase žákům umožní sestavit v prostoru pomocí barevných míčků jednoduché molekuly. Pokud budou nakresleny správně,program pak již sám dokreslí vazby mezi nimi.

Do prostoru se kreslí takzvaným světelným ukazovátkem. Podle proměnlivého zabarvení jeho světla počítač pozná, zda má virtuální hmotu přidávat či ubírat. K ovladači s několika tlačítky - zatím se jedná o prototyp - nevedou žádné dráty a práce s ním je jednodušší než třeba s počítačovou myší,zvládnou ji i malé děti. Navíc je to velmi baví.

HISTORIE PROJEKTU

Přístroj pro práci v rozšířené realitě je dosavadním výsledkem spolupráce na tříletém evropském projektu,pro který elektrotechnická fakulta ČVUT vyvíjí softwarové vybavení - modelovací program Myslbek.. Hardwarové řešení má na starosti renomovaný Fraunhoferův institut v Německu.. Na projektu u nás spolupracují i pedagogové, kteří technické řešení přenášejí do praktických školních aplikací. Projekt je nyní na začátku třetího roku,dokončuje se softwarové vybavení,koncem roku by mělo být kompletně hotové..Uvidíme,zda se najde nějaký výrobce,který by dokázal snížit cenu i hmotnost prostorové tabule,.říká profesor Žára..Tíha celého zařízení je zatím taková,že ho neunesou ani tři muži.. Doufejme,že se výrobce najde. Rozšíření reality by bylo přínosem nejen pro žáky ve škole.

21. 4. 2008; lupa.cz

V pátek proběhne na FEL ČVUT přednáška o VoIP

Fakulta elektrotechnická na ČVUT tento pátek (25. dubna) hostí přednášku o nejnovějších poznatcích v oblasti internetové telefonie. Přednášet bude profesor Henning Schulzrinne z newyorské Columbia University a Phil Zimmermann, tvůrce systému Pretty Good Privacy pro šifrování e-mailů. Přednášku konající se ve spolupráci s tuzemskou pobočkou americké společnosti Tekelec si můžete poslechnout v budově FEL ČVUT na adrese Technická 2, Praha 6. Akce se koná od 13.00 do 17.00 hodin v posluchárně číslo 309 a je volně přístupná. (Tisková zpráva)

21. 4. 2008; Telekomunikace

Digitální účastnické přípojky xDSL

Digitální účastnické přípojky xDSL Vybíráme z druhého dílu knihy
Ing. Jiří Vodrážka, Ph. D.

Nakladatelství Sdělovací technika právě vydalo druhý díl publikace Digitální účastnické přípojky xDSL 2. Publikace je určena všem zájemcům o telekomunikační techniku, odborníkům z oboru IT a je vhodná jako podpůrný text pro studenty středních i vysokých škol se zaměřením na sdělovací techniku. Navazuje na první díl, který uvedl přehled přístupových sítí, metod přenosu a základní vlastnosti přípojek HDSL, SHDSL, ADSL a VDSL 1.

Druhý díl podrobně rozebírá vlastnosti metalických vedení, modely přeslechů a teoretickou informační propustnost přípojek. Přidává informace o přípojkách druhé generace ADSL2/2+ a VDSL2. Vedle toho přináší řadu praktických informací pro zajištění spektrální kompatibility systémů xDSL a shrnuje metodiku měření a testování na přípojkách xDSL, na kterou se zaměříme v tomto článku.

* Měření na přípojkách a modemech xDSL Měření je možno rozdělit do těchto základních oblastí: * diagnostika a monitorování přípojek xDSL - provozní měření pro kvalifikaci přenosového média (nepoužitelné pro určitý typ služby), odstraňování závad a monitorování kvality přenosu * měření na linkových rozhraních koncových zařízení xDSL - ověřování parametrů (vysílaný výkon, maska PSD, nesymetrie rozhraní, tvar impulsů) při vývoji a výrobě, kvalifikace vhodných typů zařízení pro potřeby poskytovatele připojení * měření výkonnosti přenosu koncových zařízení xDSL -ověřování dosažitelné přenosové rychlosti za definovaných podmínek (standardních testovací vedení, odolnost proti šumu, odolnost proti impulsnímu rušení) při vývoji a výrobě, kvalifikace vhodných typů zařízení pro potřeby poskytovatele připojení * měření pasivních filtrů v rozbočovačích (splitter) a měření rušení v telefonním kanále, způsobeného provozem xDSL

Nejprve si uvedeme rozdělení přenosového řetězce na dílčí části, protože je to účelné a praktické pro lokalizaci případných problémů. Blokové schéma přenosového řetězce digitální účastnické přípojky je uvedeno na obr. 1. Je použito obecné označení koncových zařízení xTU-R (xDSL Terminal Unit - Remote) a xTU-C (Central office), jež je obvykle součástí účastnického multiplexoru DSLAM. Oblasti měření můžeme zhruba rozdělit na zjišťování vlastností přenosového média (u xDSL metalické vedení) a vlastností přenosového zařízení.

* Parametry vedení se mohou měřit: * ještě před nasazením přenosového systému, aby se zjistilo, zda bude přenos realizovatelný (např. při znalosti maximálního překlenutelného útlumu) a s jakými parametry (např. přenosová rychlost odhadnutá na základě odstupu signálu od šumu) * u provozované přípojky pro diagnostiku vzniklých závad Parametry vedení je možné zjišťovat měřením, která vyžadují přístup k oběma koncům vedení (obr. 2) nebo jen k jednomu konci (obr. 3), což je provozně jednodušší, ale méně přesné. Zjišťují se: * stejnosměrné a nízkofrekvenční vlastnosti (např. odpor smyčky, svod, provozní kapacita, kapacitní nesymetrie, můstkové zaměřování závad) * vlastnosti ve frekvenční oblasti (útlum, přeslechy NEXT a FEXT, nesymetrie, charakteristická impedance, PSD) * vlastnosti v časové oblasti (měření TDR - odrazy, impedanční závady, přerušení, svody) Součástí telekomunikačních zařízení (ústředen, rozvodů) bývají testovací sady, které umožní některé parametry měřit bez speciálních měřicích přístrojů (testerů). V souvislosti s instalací xDSL jsou sady doplňovány o další funkce umožňující analýzu ve vyšších oblastech frekvenčního spektra, a to přímo z ústřednové strany bez nutnosti přistupovat k účastnické straně vedení. Zařízení pracují na základě analýzy odraženého signálu z vedení a měření šumu na vedení.

* Přenosové zařízení se může měřit jako celek, nebo jen jeho vybrané části (na obr. 1 je naznačena bez popisky jako příklad analogová část). Zařízení můžeme rozdělit na: * vysílací a přijímací jednotku (transceiver) závislou na přenosovém médiu a použité metodě fyzického přenosu (kód, modulace), která se skládá z: * analogových obvodů linkového rozhraní (transformátor, analogové filtry, zesilovač, budič) * digitálních obvodů (signálové procesory zajišťující digitální filtraci, potlačení ozvěn, korekce v časové a frekvenční oblasti, modulaci apod.) * část nezávislou na přenosovém médiu, ale závislou na použité aplikaci a požadovaném uživatelském rozhraní (blok zajišťující přenos ATM, rozhraní Ethernet, někdy i integrovaný směrovač IP apod.) Podstatná část parametrů přenosového zařízení se musí měřit za přítomnosti přenosového média a protější stanice. Koncová zařízení jsou totiž adaptivní systémy, jež před začátkem přenosu testují přenosové prostředí a vzájemně si předávají informace, aby se sjednotily na definovaném módu přenosu. Pro tyto účely slouží měřicí pracoviště vybavená simulátory vedení a rušení, která dovolí zajistit definované testovací podmínky. Typickým případem je testování zařízení při vývoji a testování výrobků při výstupní kontrole.

Pokud není k dispozici koncové zařízení na protějším konci, nebo je podezření na chybnou činnost (provozní měření při poruše funkce přípojky), používají se měřicí přístroje emulující činnost koncových zařízení (obr. 4). Nejkomplexnější pohled na vlastnosti systému poskytuje měření mezi dvěma koncovými body. Zde můžeme rozlišit: * testování funkčnosti, kdy se ověří, zda je přenos realizovatelný a za jakých podmínek (přenosová rychlost, šumová rezerva, vysílací výkon apod.) * měření definovaným měřicím signálem (např. pseudonáhodná bitová posloupnost PRBS pro zjišťování četnosti bitových chyb) * diagnostika za provozu pomocí metod sledování výkonnosti přenosu (performance monitoring) na základě vyhodnocení indikačních bezpečnostních metod (blokové zabezpečení, bloková chybovost) V přenosovém řetězci se můžeme zaměřit na zjišťování: * parametrů fyzického přenosu digitálního signálu (bitového toku - analýza blokové chybovosti) * parametrů přenosu na vyšších vrstvách (např. diagnostika přenosu ATM buněk - ztrátovost buněk) * parametrů přenosu na uživatelském rozhraní (např. diagnostika na rozhraní Ethernet - ztrátovost rámců či IP-paketů)

Měřicí přístroje a testery se většinou vyrábějí univerzální s výměnnými moduly pro různé typy měření. Pro základní měření je k dispozici měření stejnosměrných parametrů, k tomu možnost měřit ve frekvenční oblasti (včetně spektrální analýzy signálu a šumu - PSD) a pro diagnostiku závad.

K diagnostice parametrů přípojek konkrétního typu jsou určeny specializované přístroje, které poskytují celou řadu parametrů, jež si můžeme rozdělit do těchto tří oblastí: * Parametry nezávislé na konkrétním typu přípojky, jako je odpor smyčky, svod, provozní kapacita, kapacitní nerovnováha oproti zemi, útlum vedení, úroveň šumu. Útlum vedení někdy postačí zjišťovat na jediném referenčním kmitočtu, jindy se požaduje jeho kmitočtový průběh. Podobně úroveň šumu může vyčíslit jediná hodnota pro uvažované kmitočtové pásmo, nebo ji lze vyjádřit jako funkci PSD(f). měřič TDR. K analýze fyzické vrstvy přenosu a poskytovaných služeb slouží emulátory modemů xTU-R (pro některé případy se vyrábějí i jednotky xTU-C) umožňující i analýzu vyšších vrstev (ATM, PPP, IP), jak ukazuje i obr. 4. Pro další krok analýzy již s instalovaným účastnickým zařízením jsou analyzátory vybaveny i rozhraním Ethernet s možností testovat propustnost přípojky a dostupnost vybraných služeb.

Specializované analyzátory mohou být připojeny paralelně k vedení, aby monitorovaly provoz a zejména ve fázi inicializace odhalily potenciální problémy při navazování spojení a nekompatibilitu čipových sad i různých typů modemů.

Diagnostika přípojek

Při praktické instalaci zajímají provozovatele přístupové sítě reálné podmínky konkrétních přípojek. Parametry přenosového prostředí se dají v zásadě popsat pomocí frekvenčně závislé přenosové funkce vedení, resp. útlumu A, a výkonovou spektrální hustotou výkonu šumu, který se projevuje na koncích vedení při nominálním zakončení. V důsledku impulsního rušení a rádiového rušení může být šum značně proměnný v čase. Z uvedených parametrů lze odhadnout na základě výpočtu odstupu signálu od šumu SNR v příslušném kmitočtovém pásmu dosažitelnou přenosovou rychlost. Vztah základních parametrů přibližuje schematicky obr. 5.

' Dosažitelné parametry závislé na konkrétním typu přípojky; liší se v závislosti na použité metodě přenosu podle typu přípojky (ADSL, VDSL, SHDSL apod.), avšak lze najít společné základní ukazatele zjišťované často nezávisle pro oba směry přenosu: * odstup signálu od šumu SNR buďcelkový v používaném frekvenčním pásmu, nebo v závislosti na kmitočtu * maximální dosažitelná přenosová rychlost v adaptivním režimu - je podstatným parametrem, který vyjadřuje v závislosti na SNR maximální informační propustnost daného systému na daném vedení * aktuální přenosová rychlost s odpovídající šumovou rezervou (noise margin) * vysílací výkon, zisk přijímače Stejné parametry nebo výběr některých z nich poskytují i koncová zařízení xDSL pomocí svých diagnostických nástrojů.

* Parametry v konkrétním digitálním kanále realizovaném přípojkou xDSL spočívají v monitorování výkonnosti (performance monitoring) za provozu pomocí bezpečnostních kódů (CRC, RS) a blokového sledování chyb. Vyhodnocování blokové chybovosti vychází z doporučení ITU-T G.826. Základními parametry jsou nepoužitelné sekundy UAS (Unavailable Second), chybové sekundy ES (Error Second), zvláště chybové sekundy SES (Severely Error Second) a blokové chyby na pozadí BBE (Background Block Error). Tyto parametry se obvykle dlouhodobě sledují pomocí diagnostických nástrojů přímo v koncových zařízeních xDSL, a to na blízkém i vzdáleném konci (pro oba směry přenosu) a vyjadřují se v poměru k celkovému počtu daných elementů.

* Závěr Metalické symetrické páry jsou ze všech přenosových médií v přístupové síti zatím stále nejběžnější a přípojky xDSL tvoří celosvětově základ k zajištění vysokorychlostního přístupu široké veřejnosti k Internetu. Nové varianty přípojek ADSL2+ a VDSL2 přinášejí další navýšení přenosových rychlostí, ovšem významněji jen pro krátké přípojky. Pro optimalizaci provozu metalické sítě, údržbu přípojek, servisní činnost a diagnostiku závad je třeba mít vyhovující měřicí techniku a nástroje pro diagnostiku, které přispějí k prevenci závad, omezení doby prostoje a zvýšení spolehlivosti i kvality provozovaných služeb.

Literatura 1 Šimák, B., Vodrážka, ., Svoboda, .: Digitální účastnické přípojky xDSL.

Díl 1. Praha: Sdělovací technika, 2005, 144 str., ISBN 80-86645-07-X. 2 Vodrážka, ]., Šimák, B.: Digitální účastnické přípojky xDSL. DÍ12.

Praha: Sdělovací technika, 2008,160 str., ISBN 80-86645-16-9.

O autorovi| Ing. Jiří Vodrážka, Ph. D. ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra telekomunikační techniky vodrazka@fel.cvut.cz

21. 4. 2008; Telekomunikace

Elektronické kurzy pro oblast telekomunikací

Již řadu let se diskutují možnosti, které skýtají informační a komunikační technologie ve vzdělávání, jak pro podporu v klasickém výukovém procesu, tak v celoživotním a firemním vzdělávání. Dnes již existuje celá řada platforem a nabízejí se jak čistě elektronické, tak kombinované kurzy. Ukazuje se, zeje nezastupitelný osobní či virtuální kontakt učitel-student, příp. i student-student.

Článek představuje některé aspekty řešení používaného na Fakultě elektrotechnické ČVUT a ukázky z kurzů vytvořených pro oblast telekomunikací.

Hledáním vhodného systému pro e-learning se zabývala či zabývá snad každá vzdělávací instituce. Jsou vytvářeny a programovány vlastní originální systémy, upravovány systémy s volně dostupným zdrojovým kódem či aplikovány komerční produkty. Na ČVUT se používala během uplynulých let celá řada vzájemně neslučitelných systémů. Jeden z pokusů o implementaci jednotné platformy, alespoň v rámci jedné fakulty, byl učiněn na Fakultě elektrotechnické. Po nezbytných úpravách a po úspěšném zkušebním provozu v roce 2004 byl implementován systém pro podporu a řízení výuky (LMS) Microsoft Class Server (CS). Provoz systému zajišťuje katedra telekomunikační techniky. ss Systém pro řízení výuky

Microsoft Class Server se řadí mezi systémy LMS, které obecně umožňují tvorbu a editaci výukových materiálů, sdílení těchto výukových materiálů, jejich distribuci určeným osobám (studentům, učitelům), automatické či manuální vyhodnocování materiálů (úkoly, testy, protokoly) a jejich další zpracování, administraci a skupinování uživatelů.

Z hlediska přenositelnosti výukových materiálů pracuje CS se standardy SCORM v. 1.2 a IMS Content Package v. 1.1.3. Program umožňuje také export do vlastního formátu LRM. CS byl primárně zaměřen na podporu výuky na středních, příp. základních školách. Pro použití na VŠ a konkrétně na ČVUT bylo nutno doplnit řadu funkcí, a i když je systém převeden do češtiny, vyžádal si ještě další stupeň lokalizace pro české studenty. Navíc bylo nutné CS navázat na existující informační systém školy (komponenta studium, soustředěná správa uživatelů).

Hlavní internetová stránka provozovaného systému LMS s potřebnými informacemi, instalačními soubory (pro učitele) a vstupem pro přihlášení studentů do CS je dostupná na adrese http://www.lg.cvut.cz/. Jsou zde také uvedeny podrobné návody pro instalaci aplikace.

* Přechod k výukovému portálu

Řešení výukového portálu LG (Learning Gateway), o který byl Class Server rozšířen v roce 2006, umožňuje využít informační technologie pro centralizaci informací. Podporuje zejména komunikační funkce mezi uživateli (e-mail, diskuze, chat apod.). Dalším významným prvkem rozšiřujícím podporu výuky je možnost týmové spolupráce přímo na stránkách internetového portálu. Řešení poskytuje nástroje pro vedení audio- či videokonference, sdílení pracovní plochy či aplikací a vytváří centrální místo pro předávání vizuálních informací účastníkům spojení. Každému uživateli je vyhrazen osobní prostor na internetovém portálu sloužící k jeho vlastní prezentaci. Tento prostor je rozdělen na veřejnou a soukromou část. Neveřejnou část lze využít k uchování důležitých materiálů, k nimž je následně přístup z libovolného místa v síti Internet. Veřejnou část lze využít k vedení webových stránek k jednotlivým předmětům i k řešeným projektům v rámci výuky i výzkumné činnosti. Na automaticky generovaných internetových stránkách lze vést diskuse či průzkumy a sdílet materiály k jednotlivým předmětům, konkrétním zadaným úlohám a projektům. Řešení platformy LG zahrnující Class Server ukazuje obr. 1.

* Stručný popis systému pro podporu výuky

Pro přístup k LMS si učitel instaluje speciální klientskou aplikaci. Studenti pak přistupují k systému pomocí standardního internetového prohlížeče. V hlavní části vstupní stránky se učiteli zobrazují úkoly, jež mají být již splněny a na něž si lze pro lepší orientaci aplikovat filtr pro zvolené třídy či skupiny studentů. Současně jsou vypsány doručené úkoly (např. vyplněné testy, výsledky z laboratorních měření atd.), na které lze ihned reagovat (ohodnotit test, ohodnotit přiložený soubor apod.) a dále je zde jednouchý kalendář úkolů.

V sekci Výukové materiály jsou zobrazeny veškeré vytvořené či importované materiály. Tento seznam lze řadit podle různých kritérií. Výukové materiály se vytvářejí pomocí podrobného průvodce, který umožní vybrat si vhodnou šablonu stránky, její motiv a také přiřadit k tomuto materiálu další vlastnosti a poznámky. V Editoru výukových materiálů lze pak materiálu přiřadit vlastnosti a určit, zda se má ukládat do databáze. V takovém případě z něj lze následně generovat např. testy. Vytvořený materiál lze přiřadit vybraným studentům a nastavit u něj sdílení pro všechny uživatele v CS. Výukový materiál může mít více podob: * samotný text (např. návod na laboratorní měření), text s obrázkem, vloženým souborem (např. pdf) či hypertextovým odkazem * text s možností doplnění zadaných údajů (např. připravený formulář s návodem na laboratorní měření s možností vepsat studentem naměřené hodnoty) * text s možností přiložit k němu soubor (např. pro upload vypracovaného referátu či zpracovaného laboratorního měření) * soubor otázek a odpovědí s možností volit mezi odpověďmi, nebo i odpověď vepsat do připraveného pole * kombinovaný výukový materiál může být složen z více stránek. Do stránky lze vkládat např. animace či videosekvence. Lze tak řadit např. stránky s výkladem a prokládat je kontrolními otázkami - vhodné pro samostudium.

Jako příklad si ukážeme obrazovky z kurzů zaměřených na telekomunikace. Na obr. 2 je stránka z modulu Digitální modulace a linkové kódy, jehož součástí je i výklad principu potlačení ozvěn pomocí animace vytvořené v prostředí Flash. Kurzem je možno listovat pomocí šipek, přecházet na vybrané stránky obsahu, ukládat rozpracované úkoly a testy a následně se k nim vracet. Následující obr. 3 představuje příklad kontrolního testu se zatrháváním odpovědí i doplňováním požadovaných odpovědí do textových polí. Kurzy obsahující teoretické základy jsme se rozhodli doplnit on-line simulacemi volanými přímo z kurzů. Využíváme platformu Matlab Web Serveru představenou ve dřívějších číslech časopisu Telekomunikace. Na obr. 4 je vstupní formulář pro ukázku modelů přeslechů z modulu Vlastnosti metalických přípojek. Výstup po provedení výpočtu se objeví v novém okně prohlížeče, např. v podobě grafu, a je demonstrován na obr. 5.

* Závěr

Moderní doba směřuje k modernímu pojetí výuky. Systém pro řízení výuky Class Server je v současné podobě na ČVUT FEL vhodný jako podpůrný nástroj k výuce (např. zadávání materiálů pro samostudium, samostatných prací a úkolů i testování znalostí studentů). Další kvalitativní pokrok přinesla implementace výukového portálu LG. Vedle podpory běžné výuky byla vytvořena sada kurzů z oblasti telekomunikací určených pro samostudium a zejména pro celoživotní vzdělávání. Je možno je využít pro účely rekvalifikace, doplnění, opakování a udržování znalostí v oboru. Aktuální kurzy jsou k dispozici na webových stránkách katedry telekomunikační techniky www.comtel.cz v sekci Nabízíme.

21. 4. 2008; Euro

Pentagon překvapíme

Američanům nabídneme desítky elitních vědeckých pracovišť, říká profesor ČVUT VLADIMÍR MAŘÍK

Americké straně nabídneme v rámci spolupráce na radarové základně v ČR ne patnáct, ale desítky elitních vědeckých pracovišť, říká profesor Vladimír Mařík z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Vedoucí katedry kybernetiky na elektrotechnické fakultě ČVUT, za něž byl Radou vlády pro výzkum a vývoj pověřen sestavením seznamu zajímavých ústavů pro americké obranné agentury, je i mužem, který zdůrazňuje provázanost výuky s firemní praxí. "Propojit školu s průmyslem je cestou vpřed. Měli jsme tu experty z IBM či Computer Associates. Začínáme více povolávat odborníky z praxe, aby přednášeli. Firmy zájem mají. Jsme ve fázi, kdy zásadně modernizujeme učební plány a chceme, aby si podniky vzaly i garance nad některými předměty," dodává. Doktorandi se hlásí z celého světa, od Egypta, přes Německo, Ukrajinu, Čínu až po Kolumbii. "Dizertace jsou vesměs v angličtině, musejí je oponovat i zahraniční odborníci. Tlačíme vše ke špičkovosti. Průměrných programátorů je plná Indie, v Číně jich vyrobí statisíce ročně. Musíme se odlišit kvalitou. Vynikající inženýr či softwarový architekt se vyvažuje zlatem," tvrdí Mařík.

Rozhovor:

EURO - Martin Rychlík: Katedru kybernetiky jste založil v roce 1999, rok nato dostala titul Centrum excelence EU a před dvěma roky i Evropskou cenu za IT. Jakými projekty se zabýváte?
MAŘÍK: Katedra je velké těleso a paralelně tam běží asi dvě desítky mezinárodních projektů. Nyní se zabýváme především projekty v oblasti kolektivní robotiky, kdy nám jde o chování robotů v týmu. Jak umějí sdílet cíl, jak si v rámci koordinace činnosti poskytují informace, jak dokážou optimalizovat pohyb a aktivity. To je moderní téma, jež vnáší do výzkumu novou dimenzi. Máme i centrum strojového vnímání, což je špičková laboratoř v oblasti počítačového vidění a věcí s tím souvisejících: analýzy 3D scén, všesměrového vidění, odhalování podezřelého pohybu osob z videosekvencí. Hodně věcí děláme pro automobilový průmysl, umíme měřit vzdálenosti za jízdy i rozpoznávat značky. Dále máme silnou skupinu agentních technologií...

EURO: Co si pod tím máme představit?
MAŘÍK: Jde o technologie umožňující, aby se u distribuovaných systémů každá jednotka rozhodovala samostatně, ale v případě, kdy je třeba reagovat globálněji, vyjednávala s ostatními. Například při řízení letového provozu, kdy se letadla rozhodují samostatně až do chvíle, kdy letí k sobě tři stroje a navzájem se dohodnou dle sjednaných scénářů. Stejná technologie se používá i jinde. Jde o plánování v podnicích, diagnostikování složitých systémů nebo o odhalování napadení v telekomunikačních sítích.

EURO: To obnáší součinnost s praxí. S jakými firmami spolupracujete?
MAŘÍK: To je klíčový moment. Naše katedra je známa silnou interakcí s průmyslem. Máme dlouhodobé kontrakty s více než dvaceti firmami, mezi něž patří Toyota, dále Rockwell Automation, Honeywell . jak místní pobočka, tak centrála v Minneapolisu ., Volkswagen, Hitachi, Denso či Cadence, produkující software pro návrhy čipů vysoké integrace. Dělali jsme i pro Boeing. Českých firem je méně, ale zmíním Modelárnu Liaz či Škodu Holding.

EURO: Jak kooperujete s Japonci, vyhlášenými experty na robotiku?
MAŘÍK: Máme dohodu s institutem IT při tokijské univerzitě, vyměňujeme si doktorandy. Pro Toyotu pracujeme v oblasti počítačového vidění řadu let. Říkají, že jsme pro ně nenahraditelní. V roce 2006 obdržel syn zakladatele firmy pan Šoičiró Toyoda čestný doktorát ČVUT, loni jsem se setkal s prezidentem Toyoty panem Fudžiem Čo. Hovořili jsme o další spolupráci a došlo i na úvahy, že by v ČR zřídili vývojové centrum...

EURO: Ve vazbě na kolínskou automobilku TPCA?
MAŘÍK: Pracovalo by pro ústřední výzkum. Hledají potenciál pro vývoj auta budoucnosti. TPCA je výrobní podnik, který jede. Není co vymýšlet. Šlo by spíše o vývojové středisko, které by dávalo podněty. A jsme jednou z uvažovaných zemí. Nás těší, že ukazujeme, jaký má ČR potenciál: zadejte si u nás výzkum či vytvořte centrum.

EURO: Přímo na katedře vznikly i čtyři spin-offové firmy. V čem podnikají?
MAŘÍK: Do produktů či služeb transformují výsledky výzkumu. My tu děláme research, ono "R", a development čili "D" se zase dělá ve spin-offových firmách. Jedna z nich, akciová společnost CertiCon, už má 110 lidí a zaobírá se i věcmi, jež jsme dělali pro nizozemský Vitatron, který vyrábí kardiostimulátory. Dnes pokračují ve vývoji softwaru.

EURO: Nevzdalují se pak "firemní doktorandi" vědě?
MAŘÍK: V tom je ten vtip. Mohou dočasně přejít do firmy a dotáhnout věc do finále anebo, což je častější, kromě práce pokračují ve výzkumu a pomáhají řídit vývoj. A vydělají si. Ale chodí i lidé z firem, aby u nás dělali doktoráty, a pomáhají nám učit. Učí zde třeba vedoucí oddělení vývoje softwaru z CertiConu, dělá to profesionálně. Nepotřebuji pedagoga, který si přečte příručku hodinu předtím, než půjde učit.

EURO: Takový přístup je běžný na celém ČVUT?
MAŘÍK: Rozhodně nejsme sami, možná trochu klestíme cestu. Další spin-off Eyedea Recognition je snad první firmou v Česku, a na ČVUT určitě, kde má škola kapitálový podíl. Mají tři pracovníky, Eydea je založena na produktu, jímž je speciální zpracování obrazové informace pro automobilový průmysl. Prosperuje, ale trvalo téměř dva roky, než se podařilo stezku prošlápnout. My to udělali právě proto. V něčem jsme první, kolegové nás ale následují, i v Plzni na ZČU nebo na brněnském VUT.

EURO: Čím se zabývají zbylé dvě "univerzitní firmy"?
MAŘÍK: Tou další je Neovision, jež má dnes asi 25 zaměstnanců a zabývá se vším, co souvisí se zpracováním obrázků, čili stojí za centrem strojového vnímání. Čtvrtou společností je ProTyS, která vyvíjí softwarová řešení, především pro americké firmy.

EURO: Katedra kybernetiky spolupracuje i s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) a zřejmě též s různými obrannými agenturami. Je to tak?
MAŘÍK: Pět dní poté, co ČR vstoupila do NATO, nás kontaktovala US Air Force Research Laboratory (AFRL) s tím, že znají naše technologie, a zda bychom spolupracovali. Takže jsme se pustili do kooperace v multiagentních technologiích. Zpočátku jsme řešili úlohu automatizovaného formování koalic pro humanitární operace. Rok poté přišlo US Navy, jeho výzkumná laboratoř (ONR), a říkalo: Víme, co děláte, chtěli bychom si připlatit, potřebujeme řešit některé úlohy diagnostiky a plánování. O rok později se ptalo výzkumné středisko US Army a říkalo: My si rádi doplatíme, vaše algoritmy se zdají vhodné pro plánování logistiky. Takhle jsme se dostali i k NASA; řešili jsme už dva projekty. Od té doby se všemi složkami spolupracujeme.

EURO: Můžete být konkrétnější?
MAŘÍK: Vyústilo to v zajímavá řešení. Máme třeba systém, jmenuje se AgentFly, který slouží k řízení letového provozu bezpilotních letadel za těžkých podmínek. Představte si stovky letadel v omezeném prostoru a bouřce. Uřídit stovky letounů na přistání je složité, ale náš systém to zvládne. Přitom profesionální američtí letečtí dispečeři měli z úlohy více než zamotanou hlavu. Řešení se líbí Air Force, jednáme o jeho předání Federálnímu úřadu pro civilní letectví (FAA), patentujeme jej v Americe a už jsme jako ČVUT prodali licenci i BAE Systems. Jde o ekonomicky zajímavý výsledek. A co je důležité: není nic, co by bylo tajné. Nejenže nám Američané dovolují, ale dokonce nás i podněcují, abychom věci patentovali a prodávali, kde můžeme. Technologii převezmou a na jejím základě si vyvíjejí vlastní systém. Ale tu možnost mají i BAE Systems, česká či švédská armáda. To je, myslím, férový postup a asi i princip, na němž by Američané chtěli založit i další spolupráci s Čechy.

EURO: V Hospodářských novinách se objevil článek, že v Česku již bylo vybráno "patnáct vědců", kteří mají spolupracovat s USA na základě dohody o protiradarovém systému. Dá se čekat, že k nim patří i vaše katedra.
MAŘÍK: Ano, patří. Premiér Mirek Topolánek prosazuje, aby americká strana přinesla nejen radar, ale aby šlo i o podporu vědy a výzkumu. Máme spoustu týmů, které jsou na světové či evropské úrovni . nebo se jí blíží ., ale potřebují ještě trochu posunout, aby měly i komerčně zajímavé výsledky. A k tomu by měla posloužit spolupráce s agenturami USA. Její zintenzivnění by mělo proběhnout paralelně s výstavbou radaru, ne jednorázově. Měl by to být katalyzátor, který nám otevře byznys kolem obranného průmyslu. Premiér říká: Máme schopné lidi, když nás zafinancujete a nasměřujete na správná místa, ať už univerzity, firmy či vědecké ústavy, bude to znamenat zapojení našeho výzkumu do strategických záležitostí, v nichž je obrovský vývozní potenciál ČR. Oni se kolikrát nestačí divit, co tady všechno už je.

EURO: Takže Američané objevují "Ameriku"?
MAŘÍK: Požádali mne s Radou vlády pro výzkum a vývoj, abychom provedli objektivní průzkum, co může Česko nabídnout. Materiál bude užitečný jak pro radu, tak pro obranné agentury. Uvažujeme už také, že vznikne databáze technických výsledků, kterou by měla vláda trvale k dispozici, která by se stále aktualizovala, protože mnohdy nikdo neví, jak zajímavé věci vznikají i v menších městech, jako je třeba Turnov. Jde o firmičky, jejichž projekty by se daly využít komerčně, avšak mnohdy zůstanou v šuplících. Přitom by se daly uplatnit i celosvětově.

EURO: Jak by se měly USA na spolupráci podílet?
MAŘÍK: Vidíme obrovský zájem o identifikaci potenciálních pracovišť. Na řadě míst, ať je to na ČVUT, ve Fyzikálním ústavu AV ČR nebo na Masarykově univerzitě, už dnes výzkum financují. Pochopili, že některé technologie jsou pro ně nenahraditelné, takže bude vhodné trochu Česku pomoci a posílit se naším výzkumem. Ale není to tak . a naše zkušenosti to dokumentují ., že by chtěli přijít a nějak to "uzmout", jak někde vyznělo. Chtějí, aby byl výzkum prováděn zde, chtějí jej financovat až do podoby, kdy může být publikován, komerčně využit nebo ochráněn. Ale chtějí být těmi, kdo bude moci výsledky také využít ve speciálních, uzavřených a tajných řešeních. Do těch nás nepouštějí.

EURO: A seznam oněch patnácti jmen či spíše pracovišť?
MAŘÍK:To byla "feasibility study" připravená v předvečer prvních jednání. Abychom věděli, zda vůbec existuje nějaká naděje. A byli z toho ohromeni... Dnes už seznam čítá desítky pracovišť a myslím, že jich nabídneme více než sto. Budou překvapeni. Program identifikace ústavů probíhá objektivně, je zapojeno vedení AV, vedoucí pracovníci všech technických vysokých škol, Asociace obranného průmyslu, letecký průmysl i ministerstvo obrany. Všechny oblasti jsou systematicky pokryty, máme řídicí výbor, který informace shromažďuje a vyhodnocuje.

EURO: Vy jste jeho vedoucím?
MAŘÍK: ČVUT je koordinačním pracovištěm a na ČVUT jsem pověřen vedením. Jménem školy vedu koordinační výbor, protože Rada pro výzkum a vývoj považovala za adekvátní, aby se věci ujala vedoucí technická VŠ v zemi. Jsem koordinátorem projektu, jenž směřuje k celostátní identifikaci špičkových pracovišť a technologií, které můžeme nabídnout ke spolufinancování z americké strany.

EURO: Kdy by mohl být výběr hotov?
MAŘÍK: První verze bude připravena do konce června a definitivní seznam spolu s výběrem prvních financovaných projektů zazní v listopadu. Američané si představují, že pak už budou mít k dispozici databázi, která bude čítat dejme tomu sto až 120 pracovišť. Ale deset stěžejních bude již vybraných, budou ve stadiu konkrétních jednání.

EURO: Program bude předložen radě, či Američanům?
MAŘÍK: Souběžně. Rada má přístup kdykoli, ale v červnu proběhne na ČVUT jednání, kde budou též zástupci protiraketové obrany USA, ale i letectva, námořnictva a všech obranných složek. A budeme probírat oblast po oblasti. Oni si vytypovali patnáct oblastí zájmů a ČR slíbila, že dodá dalších deset až patnáct oborů, ve kterých si myslíme, že jsme dobří.

EURO: A mají zájem?
MAŘÍK: Už jsem s nimi o pěti šesti dalších mluvil a byli mimořádně nadšeni. Mezi patnácti oblastmi zájmu je matematika, převážně však informatika, komunikace a radioelektronika...

EURO: V případě radioelektroniky jde o univerzitu v Pardubicích?
MAŘÍK: Ano. Dále se zajímají o nanotechnologie v Liberci, zpracování řeči v Praze či Plzni, interesuje je i materiálový výzkum hlavně v Akademii věd. V červnu můžeme zveřejnit seznam, který se zaměří na tyto oblasti. Ohlásíme třeba, že zájem USA pokrývá všechny technické VŠ v Česku a pět ústavů AV, ale úplně vše se publikovat zřejmě nebude. To by ani nebylo fér vůči řadě pracovišť, ale mnohdy ani v zájmu ČR.

prof. ing. VLADIMÍR MAŘÍK, DrSc. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT. V roce 1992 založil Výzkumné středisko Rockwell Automation Praha, v roce 1999 katedru kybernetiky, jíž dnes šéfuje. Je jedním ze zakladatelů a předsedou správní rady Nadace ČVUT Media Lab pro rozvoj inovací v ČR. Roku 2003 obdržel rakouský Čestný kříž za vědu a umění.

18. 4. 2008; Lupa.cz

Přední světoví specialisté na internetovou telefonii vystoupí na ČVUT v Praze

Henning Schulzrinne, profesor na newyorské Columbia University, se od devadesátých let podílí na vývoji technologie a standardů pro telefonování po internetu. Ve svém příspěvku poukáže na obtíže spojené s propojováním internetové telefonie do center tísňových volání.

Phil Zimmermann je znám především díky svému systému pro šifrování e-mailů Pretty Good Privacy, který mu kromě odborného věhlasu přinesl i vyšetřování úřady Spojených států. Jeho přednáška na půdě ČVUT se bude týkat šifrování hovorů po internetu, jímž se v současnosti zabývá.

Internetová telefonie, známá též jako Voice over IP (VoIP), umožňuje prostřednictvím světové sítě kombinovat telefonování v pevných i mobilních sítích s jinými službami internetu (například elektronickou poštou), přičemž výrazně snižuje náklady na provoz těchto služeb. Mezi spotřebiteli je populární například celosvětová VoIP služba Skype, která se pyšní zhruba devíti miliony aktivních účastníků.

18. 4. 2008; novinky.cz

ČVUT počítá se vznikem fakulty informatiky

České vysoké učení technické počítá s otevřením nové fakulty zaměřené na informatiku. O možnosti vzniku fakulty informatiky se na ČVUT hovoří již několik let, nyní se zdá, že již v akademickém roce 2009/2010 by mohla fakulta přijmout své první studenty.

Vznik nové fakulty má podporu i rektora univerzity Václava Havlíčka. Fakulta informatiky (oficiální název zatím není znám) by mohla vzniknout již začátkem roku 2009. První studenti by přijímala pro akademický rok 2009/2010. Na projektu nové fakulty pracuje nyní přípravný tým složený z pracovníků katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT a studentů oborů, které katedra na FEL garantuje. Vůdčí postavou přípravného týmu je profesor Jaroslav Tvrdík, poradce rektora ČVUT pro informatiku.

Vznik nové fakulty mohou studenti a akademičtí pracovníci podpořit svým podpisem na webových stránkách www.fi.cvut.cz. Fakulta již eviduje podporu více než 1100 signatářů.

České vysoké učení technické bylo zaleženo již v roce 1707. Univerzita má zatím sedm fakult, na kterých studuje téměř 30 tisíc studentů.S výukou informatiky začali na ČVUT krátce po válce

Začátky výuky informatiky na ČVUT jsou spojeny se jménem Antonína Svobody, který zde jako docent katedry matematiky v roce 1948 zahájil nepovinné přednášky z výpočetní techniky. Vznik katedry počítačů je datován k roku 1964. Nyní ČVUT od projektu nové fakulty očekává, že podpoří výchovu vysoce kvalifikovaných odborníků, stejně jako výzkum v oboru, "který má klíčovou úlohu při transformaci současného světa na informační společnost".

Na českých veřejných vysokých školách nalezneme několik fakult, jež se zaměřují na výuku informatiky. Některé studijní programy jsou zaměřeny technicky, jiné teoretický nebo ekonomicko-manažersky. Jedná se například o Fakultu elektotechniky a informatiky VŠB-TU v Ostravě, Fakulu informatiky a statistiky VŠE v Praze, Fakultu informatiky MU v Brně nebo Fakultu informačních technologií VUT v Brně a další (jejich kompletní přehled naleznete v databázi vysokých škol).

http://www.novinky.cz/clanek/137944-cvut-pocita-se-vznikem-fakulty-informatiky.html

9. 4. 2008; zive.cz

ČVUT zakládá Fakultu informatiky

Na trhu práce je už delší dobu nedostatek IT odborníků a tuto problematiku jsme již rozebírali také na Živě. Nyní zareagovalo ČVUT. Škola oznámila, že hodlá založit novou Fakultu informatiky, která se bude specializovat na počítačové obory. Podle slov Pavla Tvrdíka z katedry počítačů FEL ČVUT, je podobně zaměřená fakulta zatím pouze jedna, a to na Vysokém učení technickém v Brně.

Informatika už se samozřejmě vyučuje na ČVUT již nyní, a to na katedře počítačů elektrotechnické fakulty. A právě odtud se zrodila snaha o vytvoření samostatné fakulty. Ta by měla vzniknout začátkem příštího roku a v září 2009 by mohla uvítat první studenty.

Studium na nové Fakultě informatiky by mělo být maximálně otevřené. Navrhované studijní programy obsahují dostatek prostoru pro volitelné předměty. Studenti si mohou sami zapisovat odborné předměty i na jiných fakultách ČVUT či na jiných vysokých školách a tím profilovat svoje odborné zaměření.

Chcete-li sledovat novinky ohledně nové Fakulty informatiky, hledejte informace na novém webu www.fi.cvut.cz.

http://www.zive.cz/default.aspx?article=141160

9. 4. 2008; root.cz

Záznam tiskovky k založení FI ČVUT

O snaze založit na ČVUT Fakultu informatiky, jsme vás už informovali. V rámci jednání o nové fakultě se konala tisková konference, ze které je dostupný videozáznam na webu AVC.

http://www.root.cz/zpravicky/zaznam-tiskovky-k-zalozeni-fi-cvut/

9. 4. 2008; Pražský deník

ČVUT chce otevřít novou fakultu

Praha/ Novou, v pořadí osmou fakultu by od příštího roku chtělo otevřít České vysoké učení technické. Včera to oznámili zástupci katedry počítačů, z níž tento návrh vyšel. První studenty by nová Fakulta informatiky mohla uvítat v akademickém roce 2009/2010. Důvodem je zvýšení kapacity pracovišť i zlepšení výuky a odborné práce. Podobné fakulty již mají vysoké školy v Brně nebo například Zlíně.

Více se dozvíte na http://prazsky.denik.cz/cvut.

8. 4. 2008; zpravy.iDNES.cz

ČVUT zakládá fakultu informatiky, reaguje na nedostatek pracovníků IT

Nová fakulta informatiky by na Českém vysokém učení technickém v Praze měla vzniknout na začátku roku 2009, informoval Pavel Tvrdík, kterého rektor školy pověřil koordinací příprav. Škola tak reaguje na nedostatek absolventů v tomto oboru, na který upozorňují počítačové firmy. Podle studií jich ročně chybí asi 2 000.

První studenty by nová fakulta mohla přijmout v září příštího roku.

Informatika se nyní na ČVUT vyučuje zejména na fakultě elektrotechnické, v oborech garantovaných katedrou počítačů. Z její iniciativy by nyní měla vzniknout samostatná fakulta zaměřená na "čistou" informatiku, která by v bakalářských, magisterských i doktorských programech zajišťovala výuku jejích základních oborů.

Nová fakulta má rozvíjet teoretické i technické obory, zaměřit se chce také na výzkum a spolupráci s ICT firmami. Podle představ autorů koncepce by měla být vhodným vzdělávacím místem pro studenty, kteří mají "vyhraněný tvůrčí zájem o informatiku a chtějí se co nejvíce dozvědět o architektuře programování počítačových systémů a o informačních a komunikačních technologiích".

V prvním období bude fakulta přijímat přibližně 500 studentů do bakalářského a asi 200 až 300 studentů do magisterského studia. Postupně se ale předpokládá nárůst na asi 2 500 studentů a cílovou kapacitu fakulty odhadují organizátoři na přibližně 3 000 studentů.

Podobně zaměřená fakulta je jen v Brně

Informatika se v různé podobě vyučuje na několika českých vysokých školách. Podle zástupců ČVUT je však vzdělávání většinou zaměřeno spíše teoreticky (například na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně) nebo ekonomicky (třeba Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze).

"Podobně zaměřená fakulta, s jakou počítá návrh ČVUT, je v současnosti pouze na Vysokém učení technickém v Brně," řekl Tvrdík.

S rozšířením prostor školy se zatím nepočítá, podle Tvrdíka jich má ČVUT dostatek na to, aby v nich mohla fakulta začít fungovat. Podle něho se podaří vyjít s finančními prostředky, kterými ministerstvo školství přispívá na studenty. Počítá také se spoluprací s ICT firmami, které by mohly poskytnout vybavení.

http://zpravy.idnes.cz/cvut-zaklada-fakultu-informatiky-reaguje-na-nedostatek-pracovniku-it-1k9-/studium.asp?c=A080408_164644_studium_bar

8. 4. 2008; technika.ccb.cz

Ovládání PC očima

Systém I4Control® představuje novou počítačovou periferii, která umožňuje ovládat osobní počítač pomocí pohybů očí, případně hlavy. Díky tomu, že emuluje počítačovou myš, nabízí svému uživateli jednoduchý způsob, jak prostřednictvím oka komunikovat s instalovanými aplikacemi.

Základ tvoří malá kamera, která má stálou pozici vůči volně se pohybující hlavě uživatele systému díky svému umístění na brýlové obrubě. Z tohoto místa kamera snímá aktuální polohu oka a systém ji průběžně vyhodnocuje a vysílá pokyn pro pohyb kurzoru. Klik či dvojklik se aktivuje dostatečně dlouhým mrknutím oka (prostřednictvím volitelné časové konstanty lze odfiltrovat samovolná neovladatelná mrkání).

K nesporným výhodám zařízení patří snadná instalace, jednoduchý způsob používání, mobilnost i univerzálnost, neboť je možné jej připojit k jakémukoliv počítači prostřednictvím USB rozhraní a v neposlední řadě i nízká cena.

Tento systém byl vyvinut Gerstnerovou laboratoří na Českém vysokém učení technickém a za dobu své existence sklidil řadu prestižních ocenění.

http://technika.ccb.cz/index.php?sec=rubrika&id_rubrika=35&id_zprava=13125#zprava_13125

8. 4. 2008; lupa.cz

Na ČVUT se začíná rodit Fakulta informatiky

Katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT směřuje k vytvoření nové Fakulty informatiky na ČVUT. Impulsem pro jednání o vzniku nové fakulty bylo odvolání vedoucích Katedry počítačů. V současné době zahájil tým vedený profesorem Pavlem Tvrdíkem přípravné práce na projektu vzniku nové fakulty. Pracovní tým je tvořen pracovníky katedry počítačů a studenty oborů zajišťovanými katedrou.

Jak uvádějí stránky projektu, navrhované programy by měly obsahovat dostatek prostoru pro volitelné předměty a možnost zapsat si předměty i na jiných fakultách ČVUT či dokonce jiných školách. Podobně koncipované fakulty dnes již existují na Masarykově univerzitě a na Vysokém učení technickém v Brně.

Projekt se prezentuje jako maximálně otevřený názorům veřejnosti. Chcete-li tedy vyjádřit svůj názor, či podporu nové fakultě, můžete tak učinit prostřednictvým webových stránek. Dnes proběhla tisková konference, na které zástupci přípravného týmu zodpověděli dotazy medií. K dispozici je videozáznam.

http://www.lupa.cz/zpravicky/na-cvut-se-zacina-rodit-fakulta-informatiky/

8. 4. 2008; abclinuxu.cz

Fakulta informatiky na ČVUT?

Audiovizuální centrum studentů ČVUT zaznamenalo tiskovou konferenci k zahájení projektu vzniku Fakulty informatiky na ČVUT v Praze (FI ČVUT). Oficiální stránky projektu informují o průběhu možného vzniku fakulty. Celý videozáznam naleznete na stránkách AVC-ČVUT. Podívejte se, jak by fakulta měla vypadat a jací studenti z ní budou "vypadávat".

http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/fakulta-informatiky-na-cvut

7. 4. 2008; Marketing a Media

Internetové obchody budoucnosti

Budoucnost internetového nakupování vidím v implementaci uživatelsky příjemného rozhraní "eye-buying". Toto rozhraní je vylepšením modelu eye-tracking, kdy zákazník nakupuje pouhým pohybem oka či mrknutím.

Ještě lepším nákupním systémem se nakonec stane "brain-buying". Po implementaci čipu přímo do mozku uživatele (zákazníka) bude možno realizovat nákup pouhou myšlenkou. Již v současnosti existuje zařízení BCI (brain-computer interface), které umožňuje ovládat počítač pomocí myšlenek. Zařízení snímá malé rozdíly elektrického napětí vznikající při práci mozku a na jejich základě pak vykoná počítač přiřazené příkazy.

Možnost ovládání strojů (počítačů) prostřednictvím myšlenky potvrdil např. profesor Ivo Provazník z Ústavu biomedicínského inženýrství FEKT VUT v rozhovoru pro ČT1 již 25. ledna 2007.

28. února 2008 byl na stránkách iDnes.cz publikován článek, který potvrzuje výše zmíněné vize. Pojednává o Marcele Fejtové, jež vyučuje a pracuje na FEL ČVUT, kde se zabývá umělou inteligencí. Její přístroj I4Control, který právě dokončuje, je světový unikát a umožní handicapovaným ovládat počítač pomocí pohybů oka.

http://MaM.CZ/?m=d&article[id]=23826320

4. 4. 2008; IT SYSTEMS

ICTM 2008

Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze spolu se společností Telefónica O2 Services pořádají 14. května v Praze již čtvrtý ročník odborné konference věnované problematice řízení informačních a komunikačních technologií ICTM 2008. Záštitu nad konferencí převzala česká pobočka itSMF.

Konference je pojata jako globální odborné fórum přístupné jak odborníkům, tak i manažerům, na němž budou diskutovány zásadní teoretické i praktické aspekty řízení služeb ICT, jejich vývoj, budoucnost, návaznost na související obory a další otázky, které je nutné při návrhu a implementaci řízení služeb informačních technologií brát do úvahy.

Program je rozdělen do tří sekcí. V hlavní sekci budou diskutovány základní aspekty integrace prvků řízení služeb ICT. Stejně jako vrcholy .magického trojúhelníku. jsou její části pojmenovány: Procesy, Lidé a Nástroje. Bez zájmu nezůstanou přednášky jako například .Moderní pojetí poskytování ICT služeb telekomunikačním integrátorem., .Cobit 4.1 versus ITIL V3., .Kvalifikace a školení v ITIL V3 ve srovnání s ITIL V2. nebo .eTOM.. Každou z částí ukončí panelová diskuse.

V sekci .Best practices. se prostřednictvím kulatých stolů, krátkých přednášek a diskusí mohou účastníci seznámit s případovými studiemi či nástroji pro implementaci řízení služeb informačních technologií, diskutovat rozličné pohledy na problematiku, standardy a cesty k jejich naplnění nebo k získání certifikací.

K diskutovaným tématům budou patřit možnosti implementace problem managementu z pohledu motivace lidí, nalézání cest k získání certifikace ISO/IEC 20000 nebo praktické využití eTOM.

Novinkou bude posterová diskuse, chybět samozřejmě nebude ani tradiční tištěný i elektronický sborník všech příspěvků.

www.ictm.cz/2008

4. 4. 2008; root.cz

Fakulta informatiky na ČVUT?

Informatikům už začalo být na fakultě elektrotechnické ČVUT poněkud těsno. Vše nakonec vyústilo v odvolání vedoucích celé katedry počítačů a v následné zahájení jednání o vzniku samostatné fakulty informatiky.

"Vzhledem k dlouhodobému a trvalému rozvoji informatiky a jejímu zasahování do všech sfér života moderní společnosti si informační technologie a příslušné vědní obory zaslouží samostatnou fakultu, která se bude věnovat jak vědeckému rozvoji informatiky, tak její kvalitní výuce a přípravě studentů na profesní uplatnění v základních informatických oborech v průmyslu i společnosti," píše se na webu ČVUT.

Na stránkách fi.cvut.cz můžete svým podpisem vyjádřit podporu vzniku samostatné Fakulty informatiky. Pod prohlášení se už podepsalo několik stovek lidí.

http://www.root.cz/zpravicky/fakulta-informatiky-na-cvut/

2. 4. 2008; cez.cz

Talenty pro budoucnost energetiky

Výsledky soutěže diplomových a doktorandských prací "Cena ČEZ 2007"

"Společnost ČEZ provozuje elektrárny, distribuční sítě, obchoduje s elektřinou a vedlejšími energetickými produkty a všechny tyto činnosti spotřebují mnoho energie - totiž té lidské," řekla na úvod slavnostního předávání Ceny ČEZ v Betlémské kapli Hana Krbcová, ředitelka sekce Lidské zdroje Skupiny ČEZ. "Proto potřebujeme lidské síly, techniky, inženýry, zkrátka dostatek nových pracovníků do energetiky, která je oborem budoucnosti. Proto vyhledáváme a podporujeme talentované studenty a pořádáme tuto soutěž", dodala.

V jubilejním, 10. ročníku se utkali nejlepší studenti a inženýři v soutěži diplomových a doktorandských prací Cena ČEZ. V oborech "výrobní zdroje elektrické energie", "přenos a akumulace elektrické energie" a "užití elektrické energie" letos soutěžilo celkem 19 diplomantů a doktorandů, jejichž práce byly na domovských katedrách technických vysokých škol hodnocené známkou "výborně". Porota složená z pedagogů vysokých škol a z odborníků hodnotila přihlášené práce podle těchto kritérií: novost a originalita přístupu k řešení, vědecký způsob řešení, formulace problému, metodický postup při zpracování a formální úroveň řešení.

Vítězem v soutěži diplomových prací se stal pan Jan Šefránek z ČVUT s prací "Kvalita elektrické energie v distribučníchsoustavách", druhou cenu získal Petr Ošlejšek z ČVUT za "Technicko-ekonomické porovnání variant rekonstrukce parní elektrárny", zvláštní cenu od poroty obdržel Jaromír Bok z VUT Brno za práci "Návrh teplárenského zdroje na biomasu". Vítězem v kategorii doktorandských prací je doktorand z PřF UK Jakub Reiter s prací "Nové elektrolyty pro moderní elektrochemické aplikace.", druhou cenu si odnesl Ing. Michal Hoznedl ze ZČU Plzeň za práci "Difuzorová proudění".

Ceny poskytnuté vítězům jsou peněžní, ale jejich použití je účelově vázané na další rozvoj a sebevzdělávání (software, odborné stáže, konference atd.) po dohodě s řešiteli oceněných prací, a to v hodnotách 10 až 40 tisíc korun.

Soutěž diplomových a doktorských prací Cena ČEZ pořádá ČEZ tradičně jako součást svého vzdělávacího programu. Cílem soutěže je vyhledávání a podpora talentovaných mladých odborníků, případných budoucích zaměstnanců Skupiny ČEZ, vyhledávání a výběr nových technických i organizačních řešení, zejména takových, která zvyšují účinnost užití elektrické energie. Soutěží za deset let prošlo více než 200 studentů, z nichž někteří již ve Skupině ČEZ pracují. Růstu vzdělanosti mládeže v technických oborech věnuje ČEZ jako jediná česká firma systematickou a dlouhodobou pozornost.

2. 4. 2008; novinky.cz

Podle odborníků by na některých pracovištích neměl chybět defibrilátor

Podle specialistů z elektrotechnické fakulty ČVUT by pracoviště, na kterých hrozí úraz elektrickým proudem, měla být vybavena defibrilátory pro poskytnutí první pomoci. Tato fakulta je zatím jediným pracovištěm ČVUT, která je defibrilátory vybavena. Škola ale předpokládá, že absolventi studia budou následně prosazovat defibrilátory i na svých dalších pracovištích.

Zaměstnanci a studenti elektrotechnické fakulty ČVUT se včera přímo učili poskytnout první pomoc člověku v bezvědomí pomocí automatického defibrilátoru. Podle organizátorů akce jde o prevenci pro poskytnutí první pomoci při úrazu elektrickým proudem, který na elektrotechnické fakultě může nastat.

Lékař a organizátor akce Vítězslav Kříha ČTK řekl, že o nácvik, který se loni konal ve zkouškovém období, měli studenti větší zájem. Dnes jim v hojnější účasti asi zabránila výuka.

"Jsme elektrotechnická fakulta; děláme, co můžeme, aby nedošlo k úrazu elektrickým proudem. Pokud by se to přesto stalo, je velmi důležité, abychom byli schopni zareagovat a správnou první pomocí dát postiženému šanci," vysvětlil Kříha.

Předpokládá, že absolventi, kteří se dostanou po škole do řídících funkcí, budou prosazovat vybavení defibrilátory i na svých pracovištích. Školení o obsluze přístroje, který umí srovnat nepravidelný chod srdce nebo zastavené srdce znovu rozběhnout, doprovázel nácvik umělého dýchání a srdeční masáže.

Přístroj sám radí, jak provést oživování

"Včasná pomoc ještě před příjezdem záchranářů umožní zachovat plnohodnotnou funkci mozku a srdce postiženého. Praktický nácvik dá zaměstnancům i studentům jistotu, že když se ocitnou v situaci, kdy bude třeba zasáhnout, nebudou čekat, až to udělá někdo jiný," shrnul přínos školení lékař.

Přístroj vede sám oživování slovními pokyny. Pomocí čidla sleduje kvalitu nepřímé srdeční masáže. Sám také změří a vyhodnotí elektrickou aktivitu srdce a rozhodne, zda je nutno vyslat další léčebný impulz. V ideálním případě by ho měla obsluhovat osoba vyškolená. Zařízení je ale konstruováno tak, že v krajní nouzi ho může obsluhovat každý, kdo umí poskytovat první pomoc.

Fakulta elektrotechnická je zatím jediná fakulta ČVUT vybavená defibrilátory. Už rok jsou ve skříňkách chráněných poplašným systémem v budovách v Dejvicích a na Karlově náměstí. Označeny jsou srdcem a bleskem. Proškoleni byli už techničtí pracovníci, především vrátní. Nyní se tato možnost nabízí také studentům.

2. 4. 2008; ČTK, Kariéra

Podle odborníků by na některých pracovištích neměl chybět defibrilátor

1. 4. 2008; aktualne.cz

ČVUT bude mít novou fakultu informatiky

Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) možná vznikne fakulta informatiky. "Reálně je možné, že fakulta vznikne v roce 2009," řekl Aktuálně.cz Martin Půlpitel, jeden z členů přípravného týmu nové fakulty. V současné době je informatika vyučována v rámci elektrotechnické fakulty. Jedná se ale o stále oblíbenější obor, a tak přípravný výbor chce, aby vznikla nová fakulta. "Informatika je relativně mladý a velmi dynamický obor a má o ni zájem čím dál tím víc studentů," vysvětloval Půlpitel. "Mnoho studentů by uvítalo, aby se informatika osamostatnila," dodal. Fakulta elektrotechnická je jednou ze sedmi fakult školy a studuje na ní přes pět tisíc studentů.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk

Fakulta elektrotechnická

České vysoké učení technické v Praze

ČVUT v Praze

Spojujeme elektrotechniku a informatiku.