27. 2. 2009; prazskenoviny.cz

Soutěž na obnovu Wilsonova pomníku v Praze má vítěze

Pomník amerického prezidenta Woodrowa Wilsona před pražským Hlavním nádražím obnoví trojice sochařů Václav Frýdecký, Michal Blažek a Daniel Talavera. O vítězích soutěže na obnovu pomníku ČTK informovala Magdaléna Vošalíková, která zastupuje společnost American Friends of the Czech Republic (Američtí přátelé České republiky, AFoCR). Výběrové řízení vyhlásila organizace loni v červnu.

Soutěže se zúčastnilo 13 jednotlivců a týmů. Kvůli vyrovnané úrovni návrhů vybrala hodnotící komise tři finalisty, ti pak museli ještě vypracovat zmenšený sádrový model. Nakonec zvítězil tým Frýdecký, Blažek, Talavera.

"Oslovilo nás poselství, které vítězná socha vyzařuje, autoři modelu dokázali vystihnout a rozvinout unikátnost a sílu okamžiku, kterou na původní soše zachytil Albín Polášek," uvedl člen komise Paul W. Beckmann z Nadace Albína Poláška. Kromě Beckmanna v komisi zasedli zástupci Prahy 1, magistrátu hlavního města, sochaři Ivan Kalvoda a Milan Vácha a architekt Mikuláš Hulec.

Trojice vítězných sochařů bude na soše pracovat 18 měsíců. Dílo pak bude umístěno na podstavci v centrální části parku před novou odbavovací halou Hlavního nádraží v Praze. Podle Vošalíkové bude pomník odhalen po dokončení rekonstrukce nádraží.

Pomník Woodrowa Wilsona, který byl od roku 1913 do roku 1921 prezidentem USA, byl vztyčen v roce 1928 ve Vrchlického sadech proti budově hlavního nádraží. Jeho autorem byl sochař Albín Polášek.

Wilson se do historie zapsal úspěchy v domácí politice a vyhlášením programu, který v lednu 1918 přednesl Kongresu. Volal v něm po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a hlavně po vzniku Společnosti národů a hovořil v něm o autonomii pro národy habsburské monarchie.

V roce 1941 byl pražský pomník zničen nacisty. Místo, kde stál, je nyní zastavěno novou nádražní halou. V lednu 2008 byl ve skladech Národní galerie objeven původní sádrový odlitek hlavy a ramen. Podle něj vytvoří odborníci z Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze digitální model, který sochař využije při tvorbě sochy.

Nevládní nezisková organizace American Friends of the Czech Republic se zabývá vztahy mezi USA a Českou republikou v oblastech obchodu, etiky podnikání, reformy právního systému a vzdělání. Již od svého založení v roce 1995 AFoCR sdružuje okruhy americké společnosti podporující Českou republiku. V roce 2002 iniciovala vznik pomníku Tomáše Garrigua Masaryka ve Washingtonu.


27. 2. 2009; Hospodářské noviny

ČVUT podepsala s americkou armádou smlouvu o výzkumu

Americká armáda podepsala v únoru smlouvu s pražskou ČVUT na výzkumný projekt zaměřený na počítačový program navádění bezpilotních letadel. Píšou to dnešní Hospodářské noviny (HN). Smlouva je podepsána na deset měsíců. Američané uzavřeli také osmnáctiměsíční smlouvu na komunikační technologie s katedrou kybernetiky ČVUT.

Vědci na pražské ČVUT vyvíjejí speciální počítačový program k navádění bezpilotních letadel, která USA využívají pro průzkum terénu a obydlených oblastí. "V programech pro bezpilotní provoz letadel patří český výzkum ke světové špičce. To je také důvod, proč si nás USA vybraly," řekl HN Michal Pěchouček, vedoucí Centra agentních technologií na ČVUT, kde program vzniká.

"Obamova administrativa chce nyní dvakrát zvýšit investice do zahraničního výzkumu. Původní dohoda - peníze na výzkum za výstavbu radaru - už není tak důležitá. Američanům se náš výzkum líbí a nezáleží na tom, zda tu bude radar," uvedl profesor ČVUT Vladimír Mařík, pod jehož vedením vloni vznikl seznam devadesáti českých výzkumných pracovišť, ze kterých si nyní USA vybírají pro ně nejperspektivnější projekty.

Další česko-americká smlouva na výzkum se zaměřuje také na komunikační technologie. "Vytváříme bezpečnostní počítačový systém. Ten je schopný odstranit všechny nelegální pokusy o vstupy do sítě, a ochránit tak například citlivá data," sdělil listu Martin Rehák z katedry kybernetiky ČVUT, která má s Američany smlouvu na dalších 18 měsíců.

V loňském roce utratily Spojené státy za český výzkum 12 milionů korun. Peníze šly především do informačních technologií a výzkumu speciálních materiálů.

Podporu vědě slíbili Američané české vládě za souhlas s umístěním protiraketového radaru. Americká agentura pro protiraketovou obranu však nyní zahájila kompletní přezkoumávání svých plánů, které se týká i plánovaných zařízení v Česku a Polsku, a tuto práci ukončí až v květnu.


27. 2. 2009; Hospodářské noviny

Pentagon zaplatí další český výzkum

Americká armáda bude v příštích letech těžit z nápadů českých vědců. Bezpilotní letadla, která USA využívají pro průzkum terénu a obydlených oblastí, by brzy mohl navádět český speciální počítačový program, který vyvíjejí vědci na pražské ČVUT. Právě s nimi podepsali v únoru Američané smlouvu na výzkumný projekt.

"Spolupráce je podepsaná na deset měsíců. V programech pro bezpilotní provoz letadel patří český výzkum ke světové špičce. To je také důvod, proč si nás USA vybraly," říká Michal Pěchouček, vedoucí Centra agentních technologií na ČVUT, kde vzniká speciální počítačový program.

Český "mozek" bezpilotních letadel je jedním z dalších výzkumů, na němž čeští vědci úspěšně spolupracují s americkou armádou. A vzájemná spolupráce se má ještě prohloubit v rámci "protihodnoty" za plánovanou radarovou základnu v Brdech.

"Letos i v dalších letech by do české vědy mělo jít více peněz. Obamova administrativa chce nyní dvakrát zvýšit investice do zahraničního výzkumu. Původní dohoda - peníze na výzkum za výstavbu radaru - už není tak důležitá. Američanům se náš výzkum líbí a nezáleží na tom, zda tu bude radar," zdůrazňuje profesor ČVUT Vladimír Mařík, pod jehož vedením vznikl seznam devadesáti českých výzkumných pracovišť, ze kterých si nyní USA vybírají pro ně nejperspektivnější projekty.

Inteligentní letadlo

Na každý výzkumný projekt, který si Agentura pro protiraketovou obranu v Česku vybere, USA přispějí řádově miliony korun ročně. Letos chtějí investovat především do nanomateriálů, robotiky a medicíny. Zajímají je také speciální komunikační technologie pro vojenský průmysl. Tím je i počítačový program pro řízení bezpilotních letadel, o který má zájem americká armáda.

"Propočítáváme algoritmy, podle kterých se budou bezpilotní letadla řídit. Ty naše dokážou zajistit inteligentní vyhýbání se se v oblastech s hustým leteckým provozem," vysvětluje Michal Pěchouček z ČVUT. Stroje se mohou přes počítačový "mozek" domlouvat i s dalšími letouny. "Bezpilotní letadlo například krouží nad letištěm a dělá průzkum terénu. V tu chvíli mu ale další letadlo oznámí, že na jiném místě vypukl požár. Dokážou se pak rychle mezi sebou samy domluvit a přemístit se nad ohnisko požáru," popisuje Pěchouček.

Podle něj čeští vědci mohou nejen sestavit "mozek" pro bezpilotní letadlo podle svých propočtů, ale dokážou ho odzkoušet i ve speciálním počítačovém systému Agentfly. "Okamžitě jsme schopni odzkoušet, jak bude v reálu letadlo reagovat," říká Michal Pěchouček. Bezpilotní letadla, která hodně využívá americká a izraelská armáda, dokážou sledovat pomalu se pohybující cíle, například chodce nebo automobily zpomalující na výmolech silnic.

Zabezpečení dat

Další česko-americká smlouva na výzkum se zaměřuje také na komunikační technologie. "Vytváříme bezpečnostní počítačový systém. Ten je schopný odstranit všechny nelegální pokusy o vstupy do sítě, a ochránit tak například citlivá data," říká Martin Rehák z katedry kybernetiky ČVUT, která má s Američany smlouvu na dalších 18 měsíců.

V loňském roce utratili Američané za český výzkum 12 milionů korun.

Peníze šly především do informačních technologií a výzkumu speciálních materiálů.


25. 2. 2009; tyden.cz

Holčička v pánských kalhotách láká na ČVUT

První veřejná vysoká škola v České republice se snaží probudit zájem studentů reklamou. Mladé lidi ke studiu láká malá holčička s culíky oblečená do pánské košile s motýlkem slovy ...na Vejšce záleží!. Plakáty elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického budou k vidění v metru.

Zatímco soukromé vysoké školy jsou v podobných kampaních zběhlé, pro ČVUT je reklama novum, kterým chce nalákat nové studenty na fakultu elektrotechniky.

"Otevíráme totiž úplně nové obory. Studijní programy jsou i propojené. Jedná se o komplexy, kde si student může najít a zkombinovat přesně to, co ho zajímá," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ manažerka fakulty, Jaroslava Weiserová.

Kampaň za milion?

Část projektu hradí sponzoři fakulty a firmy, které zaměstnávají absolventy ČVUT. Kolik bude kampaň stát fakultu, není zatím jisté. Jsme jiní a noví, říká manažerka fakulty Jaroslava Weiserová v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ vysvětluje, proč se škola rozhodla pro reklamu.

Proč zrovna reklamní kampaň?

Jsme nyní noví a je třeba to sdělit.

Už jste zaregistrovali zvýšený zájem studentů?

Na našich stránkách Buď IT se prudce zvedla návštěvnost. Na fóru zájemci pokládají dotazy. O to jsme přesně stáli.

Inspirovali jste se třeba u reklam ze soukromých vysokých škol, kterých je všude plno?

Bylo to impulsem v tom smyslu, že jsme chtěli být jiní. Naši absolventi, kteří školu zvládnou, mají vysoké hodnocení na trhu práce jak doma, tak v zahraničí. Můžeme přijmout každého, ale padesát procent uchazečů v prvním ročníku skončí. Potřebovali jsme oslovit jinou cílovou skupinu a říci, že na vysoké škole opravdu záleží.

"Celkovou částku odhaduji na několik set tisíc. Ale zda se vyšplhá ke třem stem tisícům nebo k šesti stům tisícům, nedokážu říci, není to ještě uzavřené," tvrdí Weiserová. Více než milion korun by však fakulta neměla zaplatit.

Pro agenturu Virklis, která na kampani pracovala, byla zakázka také svým způsobem premiérou - nové studenty shánět ještě nezkoušela.

"Je pravda, že jde o první zakázku zaměřenou na získávání nových studentů," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel agentury Boris Keka.

Podle odborníka na reklamu je tento projekt ve veřejném zájmu. "Technici už v této době chybějí a za chvíli jich bude nedostatek jako řemeslníků, proto se to musí podporovat," tvrdí Jiří Mikeš z katedry obchodního podnikání a komerčních komunikací Vysoké školy ekonomické. S reklamní kampaní veřejné vysoké školy se ještě nesetkal.

Na vejšce záleží

To, že na vysoké škole opravdu záleží, dokládá ČVUT tím, že absolventi elektrotechnické fakulty mají velké uplatnění na trhu práce v České republice i zahraničí.

"Můžeme přijmout každého, kdo se přihlásí. Zůstanou však jen ti nejlepší, padesát procent prváků studium nezvládne," dodala Weiserová.

Fakulta například otevírá obor Otevřená informatika, který si studenti ještě nikdy neměli možnost zvolit. Podle Weiserové jde také o komplex nových možností, které zahrnují komunikace, multimédia a elektrotechniku.

Řemeslo má krajem pozlacené dno

Nové studijní programy slibují otevřít dveře do řady vyspělých oborů: od ryzí informatiky přes špičkovou kybernetiku a robotiku až po oblasti komunikační i multimediální techniky a elektroniky. Součástí nabídky je i specializace na management.

V minulém roce se ČVUT také snažila získat nové studenty projektem Sedm statečných. "Spolupracovali jsme s ministerstvem školství, které akci z části hradilo. Vyjížděli jsme do různých škol a získali tak kontakt na šest a půl tisíce studentů," pochvaluje si mluvčí ČVUT Andrea Vondráková.


24. 2. 2009; Hospodářské noviny

Více vysokých škol si hýčká absolventy

České vysoké školy se pomalu, ale jistě začínají zajímat více o své absolventy. Podle střihu světových prestižních univerzit si mezi bývalými studenty více škol zjišťuje, jak byli spokojeni se studiem a jak je výuka připravila na praxi. A také zda pracují opravdu v oboru, který studovali, případně kolik si v něm vydělávají peněz.

Větší zájem o absolventy ukázal žebříček nejlepších fakult v Česku, který včera zveřejnily HN. Školy v něm byly hodnoceny také podle toho, zda si dělají průzkumy o svých absolventech a případně jestli jejich připomínky ke studiu využívají ke zkvalitnění výuky. Zatímco v loňském roce si podrobný průzkum dělala především Masarykova univerzita, letos k ní přibyly i další školy. Více se letos o své bývalé studenty začaly starat fakulty v oboru informatiky. Tak například Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně v dotazníku HN uvedla, že se studiem bylo spokojeno 88 procent absolventů a po pěti letech si vydělávají 37 688 korun.

Průzkumy Fakulty informatiky a statistiky VŠE uvádí podobná data: osmdesát procent bývalých studentů si myslí, že jim výuka něco dala. V praxi si pak přijdou na 39 752 korun. Fakulta elektrotechnická ČVUT dokonce tvrdí, že se studiem byli spokojeni téměř všichni absolventi a po pěti letech od skončení školy si vydělají až šedesát tisíc korun.

Podrobné průzkumy, ve kterých navíc studenti bodují i výuku učitelů, kvalitu předmětů či možnost vyjet do zahraničí během studia, si dělají například VŠCHT, Univerzita Palackého v Olomouci či Vysoká škola báňská . TU Ostrava. Masarykova univerzita se však mezi školami vymyká tím, že absolventy systematicky sleduje. "Absolventů se ptáme i na to, jak rychle našli práci v oboru. A také na plat po absolvování a po několika letech," vysvětluje mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Péče o své současné i bývalé studenty se Brnu vyplácí. Pokud později pracují ve firmě, domlouvají škole kontakty, případně sponzorské dary.

Dbát o přízeň absolventů není v Česku tak rozšířené jako v zahraničí. Především v USA nebo Británii mají spolky absolventů tradici. Školy pro ně pořádají srazy, chlubí se jejich úspěchy. Stránky škol zpravidla obsahují i tlačítko "Make a gift" (věnujte dar). Vždyť diplom z nejlepších škol pomohl absolventům dostat se mezi zámožné, takže se rádi finančně odvděčí. Absolventi si kupují trička školy a odznaky. Něco takového je zatím v Česku spíše kuriozitou.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk