ČVUT - Fakulta elektrotechnická

30. 9. 2013; profit.cz

Společný výzkum kybernetické bezpečnosti

CISCO, ČVUT České vysoké učení technické v Praze a společnost Cisco uzavřely dohodu o vytvoření společného výzkumného programu s cílem řešit nové výzvy, které se objevují v oblasti kybernetické bezpečnosti. K dosažení těchto cílů budou maximálně využity špičkové znalosti a zkušenosti výzkumníků ČVUT v oborech, jako jsou umělá inteligence, machine learning nebo počítačové vědy. Na projekty, které univerzita do programu navrhne, může od společnosti Cisco získat během pěti let celkem téměř půl milionu eur (asi 13 milionů korun). Dohoda staví na dlouhodobé spolupráci ČVUT a české společnosti Cognitive Security, která se stala v únoru 2013 předmětem akvizice ze strany společnosti Cisco.Více na: http://euro.e15.cz/archiv/spolecny-vyzkum-kyberneticke-bezpecnosti-1024777#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

30. 9. 2013; technet.idnes.cz

Student ČVUT vyrobil 3D pero. Kreslí do vzduchu, taví i dřevěné piliny

V redakci jsme vyzkoušeli prototyp 3D pera, který vyvinul student ČVUT David Paškevič. První dojmy jsou veskrze pozitivní. Na Týdnu vědy si jej budete moci vyzkoušet i vy.

Chvíli po vydání naší reportáže o 3D peru 3Doodler z veletrhu IFA se nám do redakce ozval student ČVUT David Paškevič s tím, že dokončuje podobné zařízení a že by nám jej přinesl ukázat. Oproti očekávání nedorazil s dvoukolákem napěchovaným amatérskou elektronikou, ale s velmi kompaktním a funkčním prototypem.

Kvůli malým rozměrům nemohla být použita například populární vývojová sada Adruino, elektronika i obslužný software byly vyvinuty zcela nově.

Tvůrce k tomu říká: "Domácí vývoj probíhá poměrně pomalu a člověk se musí smířit s faktem, že se z jeho pokoje na dobu pár měsíců stane plnohodnotná dílna. Naštěstí v bytě mám CNC frézu a podobná zařízení, která se hodí pro vytváření prototypových dílů."

Plastové pouzdro pera vytiskl na 3D tiskárně, podobné, jakou jste viděli v akci na loňském Týdnu vědy.

"Vytisknutý díl jsme musel hodně opracovat. V první řadě je potřeba odstranit raft, který slouží pro vyrovnání podložky následně vylámání vytisknutých podpor, kterých je velké množství. A jako poslední, avšak nejdéle trvající, je dlouhé broušení povrchu, aby se minimalizovala viditelnost jednotlivých vrstev a povrch působil hladce," říká autor.

Pouzdra finálních produktů úvodní malé série budou vyráběna pomocí vakuového lití do silikonové formy. Pokud bude zájem, výroba ve větším množstvím pak bude probíhat v dražší vstřikolisové formě.

Jak se 3Dsimo liší od 3Doodleru?

Co by mělo 3Dsimo umět, si po reportáži o 3Doodleru umíme všichni představit. Nejvíce nás zajímaly odlišnosti obou produktů.

Rozdíl je podle tvůrce poměrně velký: "3Dsimo používá jiné technologie a hlavně grafické rozhraní, kde je možnost volby teploty, rychlosti, předehřevu a tak podobně. To nám umožňuje kreslit z jakéhokoliv materiálu, například ABS,PLA,PVA,Nylon atd. Díky nastavitelným teplotám a rychlostem nebude problém tisknout i z nově vytvořených materiálů, které se každý měsíc objevují na trhu 3Dtisku. Můžeme tisknout do vzduchu nejen materiálem ABS, ale také PLA a PVA, jen se sníží teplota."

"Plánujeme také různé pomocné nástavce pro vytváření nejrůznějších objektů. Ty mají pomoci hlavně uživatelům, kteří nejsou příliš manuálně zruční. 3Dsimo také používá krátkou extruderovou hlavu, a díky tomu je sníženo riziko zasekávání struny. Používáme běžné struny s průřezem 1,75 mm." dodává Paškevič.

Čeho jsme si oproti 3Doodleru všimli v redakci my, je mnohem tišší chod. Bližší hodnocení obou zařízení přineseme ve chvíli, kdy budeme mít v ruce finální kusy.

Crowdfundig: veřejná sbírka, připojit se můžete i vy

Jako mnoho start-upů potřebuje i 3Dsimo získat peníze na rozběhnutí projektu. Na crowdfundingovém serveru Indiegogo tak nyní probíhá sbírka, která umožní z 3Dsima vytvořit finální produkt a konkurenci 3Doodleru.

"Potřebuji vybrat 20 tisíc dolarů, sbírka poběží do 11. listopadu. Peníze využijeme hlavně na výrobu kovové vstřikolisové formy a získání označení CE, abychom mohli 3Dsimo prodávat na evropském trhu. A samozřejmě také na výrobu prvních finálních produktů a dodání zákazníkům," vysvětluje plán Paškevič. Přispět může každý na webu Indiegogo.

První finální kusy si bude moci vyzkoušet každý návštěvník expozice Technet.cz na vědeckém festivalu Týden vědy 2013 na začátku října. K vidění budou i nové 3D tiskárny a 3D virtuální realita pro kreslení a modelování. Stejně jako loni je zajistí společnost be3D.

27. 9. 2013; lupa.cz

Nový semestr přednášek eClub ČVUT odstartuje zakladatel Cognitive Security

V úterý se rozběhne další série přednášek v rámci projektu eClub, který umožňuje široké veřejnosti setkat se s předními českými podnikateli a odborníky v oblasti IT.

První hostem v rámci nového semestru bude Michal Pěchouček, zakladatel úspěšné společnosti Cognitive Security, která vznikla v prostředí aplikovaného výzkumu na katedře kybernetiky ČVUT v roce 2009 a začátkem letošního roku se stala součástí bezpečnostní divize firmy Cisco.

Dalším hostem bude 8. října Zdeněk Paškevic - Mobile Devices Program Manager ve společnosti Samsung. V rámci tohoto setkání budete mít příležitost dozvědět se vše o nových Samsung hodinkách, nebo o nejnovější vlajkové lodi Galaxy phablet Note 3. Samozřejmě si budete moci tato zařízení i osahat. Pokud byste tuto prezentaci nestihli, nevěšte hlavu, budete na to mít počínaje 10. říjnem celé dva týdny. Na toto období totiž eClub společně se Samsungem připravil prezentaci v budovách ČVUT a to jak na Karlově náměstí, tak v Dejvicích.

V polovině října zavítá do eClubu Štěpán Bechynský ze společnosti Microsoft. Tématem jeho přednášky bude technologie Internet of Things a její nové možnosti. Dozvíte se například o novinkách z oblasti kontextově orientovaných aplikací a budete mít možnost se seznámit s trendy ve vývoji aplikací pro mobilní a přenosná zařízení obecně.

Rozpis dalších přednášek a míst konání naleznete na stránce na webu eClubu. Záznamy z předchozích přednášek můžete zhlédnout ve video archivu.

22. 9. 2013; mediamania.tyden.cz

Heslo v palci. Je potřeba se bát?

Jsou všude. Otisky. Nikdo na světě nemá stejné. A nikdo se jich jen tak nezbaví. Ani nožem, ani kyselinou, ani ohněm. Kriminalisté díky nim lapají zločince více než století. Dnes mají zaručit bezpečnost i jako unikátní klíč, který je součástí naší ruky. V obojím mají prsty i Češi.

Zatímco u zrodu výzkumu papilárních linií stál libochovický rodák Purkyně, za iPhonem S5 zase společnost AuthenTec, která měla softwarové vývojové centrum v Praze a díky níž je v telefonu mimořádně tenký senzor papilárních linií. Apple ji koupil teprve před rokem.

V každém správném sci-fi bijáku z posledního půlstoletí hrdina trapně nehledá přede dveřmi bytu svazek klíčů, ale mrkne okem do nějakého čidla či aspoň přiloží ruku k biometrické čtečce. Dnes už je to všední nuda. Biometrie zlevňuje a je považována za nejrychlejší a nejbezpečnější způsob identifikace. Vychází z předpokladu, že žádní dva lidé nemají stejné tělesné orgány - ať jde o tvář, oko, tvar ucha, dlaň, barvu hlasu a nejčastěji právě otisk prstu.

"Z hlediska uživatele je biometrie velice komfortní. Otisk prstu nikdy neztratíte, máte ho pořád s sebou," říká znalec biometrie Daniel Novák z katedry kybernetiky Elektrotechnické fakulty ČVUT. "A nemusíte si pamatovat hesla. Ta se buď zapomínají, nebo se používají velice jednoduchá, což bezpečnosti určitě nepřispívá. Navíc pokud chcete používat opravdu bezpečné heslo, musíte si ho měnit minimálně jednou měsíčně, používat velká i malá písmena, číslice a speciální znaky, což je docela náročné."

Když se řekne daktyloskopie, většina lidí si představí Jaroslava Marvana s Františkem Filipovským, kterak zkoumavě hledí do lupy. Doba rady Vacátka je dávno pryč, ale tohle odvětví kriminalistiky je pořád stejně důležité jako za první republiky. I v kauze Rath se zkoumalo, zda obviněný na bankovky v krabici od vína sáhl, či nikoliv. "Otisky prstů jsou dodnes základním identifikačním nástrojem. Je to rychlá, stoprocentně specifická a levná metoda. Navíc člověk nechává otisky prstů úplně všude. Zajímavé je, že každý, kdo se dívá na detektivky, o daktyloskopických stopách ví. A pachatelé je přesto pořád zanechávají. Samozřejmě se zlepšují i způsoby, jak zdánlivě neviditelné stopy najít a zviditelnit. Třeba když se identifikovaly oběti tsunami v Indickém oceánu, laici si mysleli, že se identifikace mrtvol dělal pomocí DNA. Jenže to byla tak desetina. Zbytek se dělal podle otisků prstů a podle zubů," říká profesor kriminalistiky Jiří Straus.

18. 9. 2013; enviweb.cz

Diskuse: Elektřina hlavním energetickým zdrojem budoucnosti

Evropská komise ve všech svých energetických scénářích počítá s rostoucí rolí elektřiny na úkor ostatních energií, zejména ropy. Zda s tímto souhlasí také odborníci na energetiku v Česku, se snažila zjistit další ze série diskusních setkání Energetická bezpečnost ČR Institutu pro veřejnou diskusi s titulem Je elektřina hlavní hlavním energetickým zdrojem budoucnosti?

Na tuto otázku podrobně odpovídá například analýza Energy roadmap 2050 Evropské komise, která předpokládá, že elektřina do roku 2050 téměř zdvojnásobí svůj podíl na spotřebě energií na zhruba 36 až 39 % a předběhne dnes dominantní ropu. Přispěje tomu zejména dekarbonizace v dopravě a ve vytápění a chlazení.

S jasnou odpovědí přišel také první přednášející, ředitel výzkumné společnosti Advanced Materials-JTJ Jan Procházka: "Neexistuje pochybnost o tom, zda je elektřina energií budoucnosti, záleží jen na tom, jaký se zvolí postup. Elektřina nebude dominantní zdroj energie jen v případě, že se najde nějaké ezoterické řešení - a na to já nevěřím." Podle Procházky je podmínkou pro rozvoj elektrifikace další pokrok ve skladování energie. Dobré a bezpečné baterie pomohou elektřině prosadit se tam, kde zatím dominuje ropa, tedy například v automobilové dopravě. Jan Procházka je jedním z vědců, kteří momentálně pracují na vývoji baterií na bázi nanotechnologií. Energetický expert IBM Global Business Services Libor Kozubík vidí budoucnost v lithiovo-kyslíkové baterii. "K rozvoji elektromobilů jsem dost skeptický, lithiovo-kyslíková technologie by mohla můj názor změnit. Vývoj baterií však vždy trvá desítky let, je potřeba vyřešit celou řadu technických problémů," doplnil Libor Kozubík.

Diskuse o budoucnosti elektrické energie se dotkla také chytrých sítí. Nástrojem všech dekarbonizačních scénářů je rozvoj obnovitelných zdrojů, ty však kvůli výkonnostním špičkám destabilizují síť. Za jedno z řešení jsou považovány právě chytré sítě, o nichž se zmínil například Pavel Ripka, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. "K technologii smart grids jsem trochu skeptický, nemůže tento problém zcela vyřešit, ale může ho omezit," uvedl Pavel Ripka. Podle energetického experta IMB Global Business Services Libora Kozubíka by však chytré sítě mohly vyřešit energetické přetoky z obnovitelných zdrojů z Německa. "Tam, kde smart grids zkoušíme, dosahujeme velice dobrých výsledků," říká Kozubík.

Tématem pro Radka Škodu, odborníka na jadernou energetiku Fakulty strojní ČVUT v Praze, byly jaderné technologie nové generace a možnosti jejich využití v Česku. Podle něj je představa, že budeme moci brzy stavět v ČR malý reaktor čtvrté generace značně přehnaná. "Na tuto technologii si počkáme ještě minimálně 20 let. Vývoj reaktoru z druhé na třetí generaci byl evolucí, pokud se ale bavíme o reaktoru čtvrté generace, jde o revoluci," uvedl Radek Škoda.

Ředitel útvaru Rozvoj podnikání ČEZ Petr Míkovec upozornil na absenci koncepce evropské energetiky. "ČR je ovlivněna tím co se děje v Evropě a zejména v Německu. Jde o to, aby se nastolila jasná dlouhodobá pravidla, která zaručí investorům v energetice větší jistotu. Současná podpora OZE a systém emisníchpovolenek jsou koncepce, které se navzájem požírají," tvrdí Petr Míkovec, podle kterého je vhodné zvolit jen jeden z těchto systémů, a tím je funkční trh emisních povolenek. Podle Míkovce se vlivem regulací současná energetika nachází v bezprecedentní míře nejistoty.

18. 9. 2013; novinky.cz

Věda se spojila s praxí v boji proti kybernetickému ohrožení

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) a společnost Cisco uzavřely dohodu o vytvoření společného výzkumného programu s cílem řešit nové výzvy, které se objevují v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Uzavřená dohoda staví na dlouhodobé spolupráci ČVUT a české společnosti Cognitive Security, která se stala letos v únoru majetkem Cisco. Na projekty, které univerzita do programu navrhne, může od společnosti Cisco získat během pěti let celkem téměř půl miliónu eur.

Spojení výuky a praxe

"Partnerství se soukromým sektorem je pro ČVUT jednou z priorit. Zaručuje nám, že naše výuka i výzkum jsou pro praxi relevantní a že naši absolventi jsou konkurenceschopní i ve světovém měřítku. Spoluprací se společností Cisco získává ČVUT přístup k obrovské "reálné laboratoři", která nám umožní využít naše odborné znalosti k ochraně sítí před kybernetickými hrozbami nové generace," uvedl profesor Pavel Ripka, děkan Fakulty elektrotechnické.

Nové formy partnerství

Podle zástupců Cisco je spolupráce s ČVUT na poli kybernetické bezpečnosti jednou z prvních svého druhu. "Jde o novou formu partnerství, která se společnost Cisco snaží navazovat s předními výzkumnými univerzitami po celém světě. Velice oceňujeme vynikající práci, kterou na ČVUT odvádějí, a těšíme se na dlouhou a vzájemně prospěšnou spolupráci," řekl Michal Pěchouček, ředitel vývoje bezpečnostních řešení ve společnosti Cisco, který je zároveň profesorem na katedře počítačů ČVUT.

Studentům se otevírá možnost stáží v USA

Program výzkumu se zpočátku zaměří na oblast machine learningu, analýzy dat nebo teorie her v kontextu kybernetické bezpečnosti, ale i na mobilní technologie nebo cloud computing. Díky nově vytvořenému partnerství se mohou nadaní studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT během studia účastnit stáží v Cisco International Internship Program. V rámci tohoto programu stráví rok prací po boku inženýrů společnosti Cisco přímo v USA a získají neocenitelné zkušenosti, které jim pomohou v jejich kariéře.

16. 9. 2013; Businessworld.cz

Cisco a ČVUT se dohodly na výzkumné spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti

Finanční hodnota pětileté spolupráce dosahuje téměř 500 000 EUR.

České vysoké učení technické v Praze a společnost Cisco uzavřely dohodu o vytvoření společného výzkumného programu s cílem řešit nové výzvy, které se objevují v oblasti kybernetické bezpečnosti. K dosažení těchto cílů budou maximálně využity špičkové znalosti a zkušenosti výzkumníků ČVUT v oborech jako jsou umělá inteligence, machine learning nebo počítačové vědy. Na projekty, kteréuniverzita do programu navrhne, může od společnosti Cisco získat během pěti let celkem téměř půl milionu EUR. Uzavřená dohoda staví na dlouhodobé spolupráci ČVUT a české společnosti Cognitive Security, která se stala v únoru 2013 předmětem akvizice ze strany společnosti Cisco.

"Tato spolupráce s ČVUT na poli kybernetické bezpečnosti je jedna z prvních svého druhu. Jde o novou formu partnerství, která se společnost Cisco snaží navazovat s předními výzkumnými univerzitami po celém světě. Jsme si vědomi důležitosti kybernetické bezpečnosti, snažíme se proto najít ty nejlepší mozky v oboru na celém světě, a postupovat společnými silami. Velice oceňujeme vynikající práci světové úrovně, kterou na ČVUT odvádějí, a těšíme se na dlouhou a vzájemně prospěšnou spolupráci," řekl Michal Pěchouček, ředitel vývoje bezpečnostních řešení ve společnosti Cisco a profesor na katedře počítačů, ČVUT.

Program výzkumu se zpočátku zaměří na oblast strojového učení, analýzy dat nebo teorie her v kontextu kybernetické bezpečnosti, ale i na mobilní technologie nebo cloud computing. Díky nově vytvořenému partnerství se mohou nadaní studenti Fakulty elektrotechnickéČVUT během studia účastnit stáží v Cisco International Internship Program v USA. První dva studenti se již programu účastní a působí přímo v kalifornské centrále společnosti Cisco.

16. 9. 2013; parlamentnilisty.cz

Cisco a ČVUT uzavřely dohodu o výzkumné spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti

K dosažení těchto cílů budou maximálně využity špičkové znalosti a zkušenosti výzkumníků ČVUT v oborech jako jsou umělá inteligence, machine learning nebo počítačové vědy. Na projekty, které univerzita do programu navrhne, může od společnosti Cisco získat během pěti let celkem téměř půl milionu EUR.

Uzavřená dohoda staví na dlouhodobé spolupráci ČVUT a české společnosti Cognitive Security, která se stala v únoru 2013 předmětem akvizice ze strany společnosti Cisco.

"Partnerství se soukromým sektorem je pro ČVUT jednou z priorit. Zaručuje nám, že naše výuka i výzkum jsou pro praxi relevantní a že naši absolventi jsou konkurenceschopní i ve světovém měřítku. Spoluprací se společností Cisco získává ČVUT přístup k obrovské "reálné laboratoři", která nám umožní využít naše odborné znalosti k ochraně sítí před kybernetickými hrozbami nové generace," řekl prof. Ing. Pavel Ripka, CSc., děkan Fakulty elektrotechnické.

O Cisco Systems

Cisco, (NASDAQ: CSCO) je celosvětovým lídrem v oblasti síťových služeb, které mění způsob, jakým se lidé připojují, komunikují mezi sebou a spolupracují.

Informace o společnosti Cisco jsou k dispozici na http://www.cisco.com. Další zprávy lze nalézt na http://newsroom.cisco.com.

Cisco a logo Cisco jsou registrované ochranné známky společnosti Cisco Systems, Inc. ve Spojených státech amerických a dalších zemích. Všechny další registrované ochranné známky uvedené v tomto dokumentu jsou majetkem příslušných vlastníků.

O ČVUT

České vysoké učení technické v Praze (www.cvut.cz) je nejstarší nevojenská technická univerzita ve střední Evropě s 300letou tradicí, špičkovými výzkumnými výsledky, velkým počtem specializovaných laboratoří a rozsáhlými studijními zdroji. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Fakulta elektrotechnická (www.fel.cvut.cz) je předním výzkumným pracovištěm v oblasti počítačových věd v rámci celé ČVUT.

13. 9. 2013; digizone.cz

Testy "kapesního příjmu" systému T-DAB: III. pásmo vs. L-pásmo

Digitální rozhlasové vysílání v Česku ve standadrdech DAB/DAB+ využívá kmitočty ve dvou různých pásmech. Otestoval jsem příjem obou na kapesním přenosném přijímači LINGO iJoy.

Na svých cestách pěšky, prostředky hromadné dopravy či automobilem používám kapesní příjímač LINGO iJoy. Stal jsem se tak vlastně každodenním testerem možnosti příjmu digitálního rozhlasového vysílání. Pro vytvoření představy, kde je možné si s tímto konkrétním přijímačem užívat nabídku v rozhlasovém éteru jinak nedostupných stanic, jsem se rozhodl posbírat a zpracovat data potřebná pro vytvoření map publikovaných dále v tomto článku. Důkladněji jsem se zabýval pokrytím T-DAB vysílače pro severní Čechy (Milešovka, vysílácí v L-pásmu), pozornost jsem také věnoval prvnímu významnějšímu vysílači ve III. pásmu - krkonošské Černé hoře. Porovnání dosahu obou vysílačů mne překvapilo.

Milešovka je nejvyšší horou Českého středohoří (836,5 m.n.m). Z jejího vrcholu je vidět do velké části Podkrušnohorské pánve i daleko do středních Čech. Blízké hory ovšem v některých směrech výhledu brání. Z Milešovky dosud žádný rozhlasový nebo televizní vysílač nevysílal. V systému T-DAB je odtud možné vysílat vyzářeným výkonem 2 kW (kanál LG, 1463 MHz) a jako na jedné z mála lokalit může být vyzařování všesměrové. Vhodným objektem pro umístění anténního systému je meteorologická observatoř.

Foto: Karel Mikuláštík

Digitální rozhlasový vysílač na Milešovce

Krkonošská Černá hora (1299 m.n.m) je radiovou dominantou východních Krkonoš (vysílač ČRa). Je odtud výhled do dalekého vnitrozemí. V systému T-DAB je odtud možné vysílat vyzářeným výkonem 0,6 kW se silným směrovým omezením mimo výseč v azimutech 120 - 240°. Je zde v ČR prvně použit na takto významné kótě kmitočet ze III. pásma (kanál 5D, 180,064 MHz). Anténní systém je umístěn na Horském hotelu, výrazně pod úrovní vrcholu Černé hory. Černá hora tak tvoří přirozenou překážku pro šíření signálu v zapovězených směrech - díky tomu může být anténní systém velmi jednoduchý.

Foto: Karel Mikuláštík

Umístění vysílače DAB/DAB+ společnosti Teleko na krkonošské Černé hoře

Foto: Karel Mikuláštík

Detail vysílací antény na Černé hoře

Kapesní přijímače zpravidla využívají jako anténu pro nižší pásma (v tomto případě III.pásmo) sluchátkový kabel a pro L-pásmo zabudovanou vnitřní plošnou anténu (podobnou anténě v mobilním telefonu). Zatímco plošná anténa je navržena a optimalizována na použité kmitočtové pásmo, "sluchátková" anténa má vlastnosti odvislé od délky, typu kabelu, konektoru i použité frekvence a bezprostředního okolí v zásadě nedefinovatelné.

Při testování jsem s sebou vozil LINGO iJoy jako "set-top" box v autě. Leželo v přihrádce spolujezdce obrácené vestavěnou anténkou vzhůru a propojené do audio záznamového zařízení cca 1 m dlouhým kabelem. Další podobný kabel připojoval výstup záznamového zařízení do audiosystému vozidla pro kontrolu funkčnosti testovacího systému. Nezávisle jsem pak prostřednictvím "chytrého" mobilního telefonu zaznamenával aktuální polohu pomocí GPS.

Foto: Karel Mikuláštík

Měřící set pro test mobilního příjmu digitálního rozhlasu v L-pásmu a III. pásmu

Zpracování zachycených dat spočívalo v určení časových intervalů, kdy byl příjem možný (tiché pasáže znamenaly nemožnost příjmu T-DAB signálu), a zasynchronizování na reálný čas zaznamenaný GPS. Pro časovou synchronizaci jsem v tomto případě použil pravidelně vysílaná časová znamení - zaznamenávaným programem byl Radiožurnál Českého rozhlasu. Následovalo zpracování prostředky GIS. Místo bylo označeno za nepokryté, pokud nebyl signál déle jak 2 sekundy.

Zdroj: Karel Mikuláštík

Pokrytí Ústeckého kraje z Milešovky (kanál LG), Lingo iJoy

Zdroj: Karel Mikuláštík

Pokrytí dálnice D8 z Milešovky (kanál LG), Lingo iJoy

Zdroj: Karel Mikuláštík

Pokrytí Podkrkonoší z Černé hory (kanál 5D), Lingo iJoy

Zdroj: Karel Mikuláštík

Pokrytí silnice Hradec Králové - Trutnov z Černé hory (kanál 5D), Lingo iJoy

Vysílač Milešovka v podání přijímače Lingo iJoy v Ústeckém kraji krásně pokrývá okolí Teplic s přesahy na Litvínovsko a Teplicko. Dálnici D8 pokrývá rovněž velmi slušně od cca 20 kilometru. Z výsledků je patrné, že další hory Českého středohoří brání pronikání signálu do relativně blízkých oblastní jihozápadně od vysílače.

Vysílač Černá hora v podání přijímače Lingo iJoy v Královehradeckém kraji se při cestě do Krkonoš začal ozývat už od Hradce Králové, až téměř ke Trutnovu se jedná spíše o sporadický příjem. Směřem na Jičín se ozývá naposledy už v Nové Pace. Dřívější vysílání v L-pásmu zde bohužel nemám takto zaznamenáno, objektivně byl však jeho dosah pro můj přijímač daleko větší. Signál se například krátce objevoval až k Mladé Boleslavi a v Podkrkonoší nevykazoval takové výpadky jako signál na kanále 5D.

Posluchači využívající přijímače s prutovou anténou budou mít pravděpodobně opačné zkušenosti.

Výsledek testů příjmu s kapesním přijímačem ve III.pásmu v Podkrkonoší je pro mne zklamáním, které může vysvětlit vyjma mizerných vlastností "sluchátkové" antény také výrazně nižší vyzářený výkon vysílače oproti L-pásmu i větší rušení automobilové či záznamové techniky. Přechod z L-pásma do III.pásma za cenu významného snížení vysílacího výkonu dle této zkušenosti nemusí být vždy tím pravým krokem.

Autor působí na Katedře radielektroniky ČVUT-FEL v Praze

13. 9. 2013; parlamentnilisty.cz

Diskuse: Elektřina hlavním energetickým zdrojem budoucnosti

Ředitel útvaru Rozvoj podnikání ČEZ Petr Míkovec upozornil na absenci koncepce evropské energetiky. "ČR je ovlivněna tím co se děje v Evropě a zejména v Německu. Jde o to, aby se nastolila jasná dlouhodobá pravidla, která zaručí investorům v energetice větší jistotu. Současná podpora OZE a systém emisních povolenek jsou koncepce, které se navzájem požírají," tvrdí Petr Míkovec, podle kterého je vhodné zvolit jen jeden z těchto systémů, a tím je funkční trh emisních povolenek. Podle Míkovce se vlivem regulací současná energetika nachází v bezprecedentní míře nejistoty.

Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s týdeníkem Ekonom. Odborným partnerem diskusního setkání je ČVUT v Praze. Mediálními partnery jsou týdeník Ekonom a deník Hospodářské noviny. Partnery diskusního setkání jsou Skupina ČEZ, ČEPS, EGÚ Brno a IBM ČR.

10. 9. 2013; zpravy.rozhlas.cz

Obří urychlovač jaderných částic spustili před 5 lety. Přinesl revoluci ve vědě

Přesně před pěti lety vědci poprvé spustili obří urychlovač jaderných částic. Jeho smyslem je nasimulovat podmínky, za kterých vznikal vesmír. Na přípravě urychlovače se podílelo přes 10 tisíc fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa včetně Česka.

Vědeckou novinku před pěti lety představila mimo jiné píseň, která popisuje, jak 27 kilometrů dlouhý tunel umístěný 50 až 175 metrů pod švýcarsko-francouzskou hranicí funguje.Urychlovač umožňuje vyslat proti sobě dva paprsky protonů a iontů rychlostí zhruba 300 tisíc kilometrů za sekundu, což je téměř rychlost světla. Při jejichž střetu vznikne sprška nových částic. A právě ty vědce zajímají."Pokud chceme zkoumat částice, které se nacházejí v atomovém jádře, a dokonce části, které tvoří části tohoto atomového jádra, tedy jaderné částice, potřebujeme získávat pro zkoumání nejjemnějších detailů hmoty poměrně velkých energií, kterých se dosahuje právě v těchto urychlovačích, z nichž LHC je v tuto chvíli ten nejmohutnější," popisuje Vítězslav Kříha, vedoucí katedry fyziky ČVUT.Zatím největším úspěchem bylo nalezení takzvaného Higgsova bosonu. To je základní částice do té doby popsaná pouze v teoriích, která hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních částic.Od února je ale urychlovač v odstávce. Vědci se ho snaží upravit tak, aby mohl pracovat na plný výkon. Díky úpravám by se měla zrychlit energie uvnitř tunelu a také zlepšit jeho luminozita. Ta pomáhá částicím se častěji střetávat, což zvýší pravděpodobnost vzniku nových vzácných jevů."Tohle jsou dva faktory, které by měly přispět k tomu, že pokud existují nějaké vzácné jevy, dosud neobjevené, bude větší šance je objevit než v tom současném stavu, v jakém urychlovač LHC pracuje," vysvětluje Jiří Rameš z Fyzikálního ústavu Akademie věd.Znovu by měl být urychlovač v provozu v listopadu 2014. Vědci v době odstávky ale zahálet nebudou. Čeká je analýza všech dosud získaných dat. Ta představují asi 700 roků sledování vysoce kvalitních filmů.Grantová agentura ocenila výzkum Parkinsonovy choroby vedený pražským týmemPlzeňské Dny vědy a techniky budou i propagovat studium technických oborů Vědci odhalili příčiny 'pásmové nemoci'Místo prázdnin chemické pokusy. Na pražskou VŠCHT se sjeli středoškoláci z celé republiky Elektronické cigarety podle francouzské studie vypouštějí rakovinotvorné látkyDíky novému financování může IKEM provést více transplantací jater

2. 9. 2013; E15

Cisco podpoří výzkum ČVUT

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) podepsala dohodu se světovým síťovým obrem Cisco Systems o spolupráci ve výzkumu kybernetických bezpečnostních a síťových projektů. Cisco bude licencovat vzniklou technologii a pět let financovat výzkumné projekty fakulty.

Spolupráce fakticky začala, když Cisco letos koupilo start-up Cognitive Security, který vznikl díky výzkumu na ČVUT. Firmu tam založili zaměstnanci školy Martin Rehák a Michal Pěchouček. Jádro úspěšné společnosti tvoří akademický projekt Camnep, na němž se podílí řada zaměstnanců i studentů FEL. Projekt se zaměřuje na detekci podezřelých pohybů v počítačových sítích s tím, že systém se dokáže sám učit a adaptovat.

Teď bude projekt rozdělen do dvou proudů. Zatímco pražská univerzita bude mít nadále na starost výzkumné práce, které jsou mimo jiné financované ministerstvem vnitra, Cisco zajistí průmyslový vývoj. To v podstatě znamená, že firma bude zkoumanou technologii nasazovat v praxi ve svých síťových a dalších produktech.

"Fakulta elektrotechnická ČVUT získává od Cisca jednorázovou licenční platbu a další prostředky pro studenty ve formě produktů Cisca," uvedl děkan FEL Pavel Ripka. Cisco bude také pět let financovat výzkumné projekty FEL. Celkový objem prostředků představuje půl milionu eur. Více E15.cz

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk