31. 1. 2014; 5plus2

Česko brázdí mince s vysílačkou. Nebo ne?

Tisíce lidí sledují na síti cestu padesátikoruny s GPS vysílačem.

Naletěli, tvrdí experti.

PRAHA / Unikátní cestu kovové .pajdy" sledují v Česku desetitisíce lidí, například jen na Facebooku o ní odebírá zprávy přes 13 tisíc lidí. Podle expertů jde přitom s největší pravděpodobností o podvod.

Dvojice mladíků se rozhodla sledovat .největší cestovatele" OE mince. Do padesátikoruny podle svých slov zabudovala GPS vysílač, který informuje o jejím pohybu. Minci poslali do oběhu 20. prosince na Staroměstských trzích v Praze a její cestu je možno sledovat na internetové stránce www.padejede.cz. Zatím urazila 441 kilometrů a skončila (v době uzávěrky týdeníku - pozn. red.) v Mladé Boleslavi, kde se v úterý večer .schovala" do některé z pokladen obchodního centra Olympia.

Možná jde o virální kampaň

Jenže je otázka, zda je to vůbec technologicky možné. A zda se neukáže, že je to například virální kampaň na nějakou službu, která má stát právě padesát korun.

Největií otázku vzbuzuje napájení. Mince totiž běhá a vysílá informace o své poloze už šestý týden. "Zařízení je napájeno jen tehdy, pokud je v pohybu. Pokud se zastaví na určitou dobu, napájení se přeruší," odmítá pochyby jeden z autorů projektu, 32letý programátor Honza z Prahy. Komunikuje pouze přes internet a jméno nechce říct z jediného důvodu: jejich jednání by totiž mohlo být kvali? -kováno jako pozměňování peněz a za to hrozí až šestiměsíční vězení. "Bohužel žijeme v zemi, kde již lidé byli ve vězení za malování tykadel na plakáty nebo výměnu sklíček na semaforech," poukazuje.

Jak napájení, tak samotný miniaturní vysílač si prý vyrobili sami doma. .Mince neobsahuje nic, co by bylo sériově vyráběné. Nic z toho, co lze běžně zakoupit, nemělo parametry, které jsme potřebovali," uvádí.

Podle proděkana Fakulty elektrotechnické ČVUT Jiřího Jakovenka však ale jde o nesmysl. Vyrobit zařízení, jež by dokázalo přijímat GPS signál a vysílat údaje o své poloze a vešlo by se do objemu padesátikorunové mince, je totiž na samé hraně realizovatelnosti.

. Kdyby si třeba Samsung usmyslel, že to dokáže, a investoval do vývoje mnoho milionů, tak by to asi zvládl. To ale mluvím jen o objemu zařízení," řekl. Podle něj není problém jen to, že adekvátně velká baterie by pravděpodobně vydržela jen pár hodin. . Pokud antény uzavřeme do kovového pouzdra, nic nepřijmeme, nic nevyšleme," konstatoval suše.

"Ano, negativní kampaň probíhá a vyjadřují se k tomu různí, méně či více fundovaní lidé," reagují autoři stránek padejede. cz. Prý zváží, zda neuvolní jako důkaz například fotografii.


28. 1. 2014; Technický týdeník

Znovu objevená technologie lineárního motorgenerátoru pro elektromobily

Jak dosáhnout větší dojezd elektromobilu, ve výhledu je až 600 km

Řízení systému se stará o vyrovnaný průběh spalovacího procesu

Jsou technologie, které v době svého vzniku narazí na technickou překážku v jiném oboru, která je ale pro realizaci zásadní a nelze ji obejít. To je i případ několik desítek let staré technologie lineárního motorgenerátoru s volnými písty. Po mechanické stránce jde o poměrně jednoduchý spalovací motor, bez klikového a vačkového hřídele, kde výstupem není výkon na hřídeli, ale jiná veličina, většinou elektrický proud. Složitější je ale řízení tohoto systému, a tak myšlenka na jeho využití musela počkat až na současnou úroveň elektroniky, mikropočítačů a výkonové elektroniky. Že jde o myšlenku zajímavou potvrzuje i fakt, že se v poslední době objevilo několik námětů na toto téma, a to i u nás na Fakultě elektrotechniky ČVUT v Praze. Zdá se, že ale nejblíže k praktické realizaci má pravděpodobně návrh Institutu pro koncepty vozidel Německého centra pro letectví a kosmonautiku (DLR) v provedení jako alternativa pro dosažení většího dojezdu elektromobilu. DLR si slibuje dosáhnout tak dojezdu až 600 km, pro jízdu městem by sloužil samostatný akumulátor a lineární motorgenerátor by dodával proud elektromobilu při rovnoměrné další jízdě.

Po technologické stránce se volí u technologie lineárního motorgenerátoru podle potřeby výkonu jednopístová nebo dvoupístová varianta. U dvoupístové, kterou navrhuje DLR, se palivo vstřikuje ve válci motorgenerátoru mezi písty, kde po vznícení směsi vzduch-palivo dochází k lineárnímu posunu pístů proti tlaku plynového odpružení. Kinetická energie pístů je přitom lineárním generátorem převáděna na elektrickou energii pro napájení elektromotoru vozidla. Výhodou demonstrátoru celého systému elektropohonu, vyvinutého v DLR, je možnost využít široké volby paliva, od benzínu, nafty, zemního plynu až po etanol nebo vodík a dosažení vysokého kompresního poměru. Řízení systému se stará o vyrovnaný průběh celého spalovacího procesu a umožňuje přitom nastavit až na desetiny mm zdvih pístů, jejich rychlost pohybu a stupeň komprese.

V celém systému pohonu dochází tak k propojení elektromotoru, akumulátoru, výkonové elektroniky, lineárního motorgenerátoru, případně i zdvojeného a palivové nádrže. Pro akumulátor doporučuje verze elektromobilu DLR sodíko-sírový akumulátor, který má čtyřnásobně vyšší hustotu energie než olověný akumulátor, má vysokou účinnost nabíjení a vybíjení, vysoký výkon i životnost. Doposud ale byla jeho funkce omezena příliš vysokým teplotním rozsahem 270 až 350 °C, což pro praktické využití nebylo právě příznivé. V americké společnosti Ceramatec se podařilo už ale na stejném principu vyvinout verzi takového akumulátoru, který je funkční již při provozní teplotě 90 °C. A je zajímavé, že stejnou problematikou se od letošního roku po dobu tří let bude zabývat i projekt Batterie - Stationär in Sachsen pod vedením Fraunhofer Institutu IWS, na který Spolkové ministerstvo pro životní prostředí vyčlenilo 4,8 mil. eur.

Celý návrh s využitím lineárního motorgenerátoru s volnými písty pro pohon elektromobilu byl zatím DLR realizován ve formě demonstrátoru, který prošel i úspěšnými zkouškami na speciálním, za tím účelem vyvinutým testovacím zařízení. Na jejich základě uzavřelo DLR, jako organizace výzkumu, smlouvu o dalším postupu a praktické realizaci s Universal Motor Corporation GmbH.

Po mechanické stránce jde o poměrně jednoduchý spalovací motor, bez klikového a vačkového hřídele, kde výstupem není výkon na hřídeli, ale jiná veličina, většinou elektrický proud.


25. 1. 2014; Český rozhlas Plus

Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem: Vesmír největších energií – v rentgenovém a gama záření


24. 1. 2014; Radiožurnál

Rozhovor s Vojtěchem Cimlem

Jan POKORNÝ, moderátor:

A tím hostem je student informatiky na ČVUT Vojtěch Ciml. Dobrý den.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Dobrý den.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Vy jste vymyslel takovou zajímavou věc, nejdřív jste asi ..., představuju si, že jste natáčel profesory na kameru, pak jste to dával na internet, pak jste to ještě vylepšil o to, že jste udělal synchronní prezentaci k tomu. To vás teď živí, Vojtěchu?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

No, dá se to tak říct, no. Já jsem nejdřív ten program samozřejmě nebyl, já jsem to všechno dělal ručně, což bylo pěkně náročné. A říkal jsem si sakra, tak jsem student informatiky, tak bych měl napsat nějakej program, kterej to za mě dělá sám. Takže vlastně vznikla první verze, která byla ale otřesná, když to tak řeknu, padala, fungovala jenom v nějakých počítačích, muselo se to instalovat. Ale byla to taková první vlaštovka.

Jan POKORNÝ, moderátor:

No ale trochu jste s tím prorazil do světa. I o tom budeme mluvit v dnešním dopoledním Radiožurnálu s hostem, kterým je stále ještě student Vojtěch Ciml. Ostatně budeme o tom mluvit i s vámi, protože se můžete ptát buď na našem webu Radiozurnal.cz, anebo na Facebooku Radiožurnálu.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Posloucháte dopolední Radiožurnál, hostem je student ČVUT Vojtěch Ciml, mladý muž, kterému je 22 let. Už jsme mluvili o tom nápadu, s kterým jste docela zaujal nejenom českou odbornou i laickou veřejnost. Ale vy jste s tím byl i na té proslulé univerzitě ve Stanfordu v Kalifornii?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Ano.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Co tam po vás chtěli?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

No tak já jsem vlastně úplně poprvý na Stanfordu jsem byl už před dvěma lety, když jsme vyhráli vlastně eClubu s jiným projektem. Tam mi to otevřelo oči ta cesta do Ameriky. Já jsem tam poznal, jak vypadají univerzity takhle světový. A samozřejmě všude jsou skvělý přednášky a lidi, který jsou otevřený prostě jakýmkoli novým nápadům. No a tak když jsme se vrátili a začali jsme pracovat na tomhle projektu, tak jsem si říkali určitě nemůžeme bejt jenom v Český republice, musíme s tím jako do světa. No a při další cestě do Spojených států jsem oslovil moje známé právě na Stanfordu a začali jsme se bavit vlastně o první verzi, jak bysme mohli natočit nějakej kurz a udělat to prostě interaktivní, takže ...

Jan POKORNÝ, moderátor:

Představte si, že teď je u rádia posluchač, který ani z desetiny netuší, o čem my si to vlastně vyprávíme. Můžete ten váš nápad představit, k čemu je vlastně dobrý?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Jasně. Tak my máme vlastně k dispozici software, který si může každý zadarmo stáhnout, a ten umožňuje nahrát si vaši přednášku. Takže pokud někam jdete, máte notebook, máte na něm nějakou prezentaci, jdete třeba do kavárny ukazovat třeba jenom fotky kamarádům nebo máte odbornou prezentaci někde na konferenci, tak si stáhnete náš software, vlastně zapnete nahrávání a on to všechno nahraje, synchronizuje slidy a potom to umí dát dohromady s videem nebo ...

Jan POKORNÝ, moderátor:

To znamená, že ten notebook musí mít asi kameru, musí mít nějaký vestavěný mikrofon, nemusí?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Nemusí mít kameru. Právě že my tu synchronizaci, to je naše unikátnost, děláme potom a můžete tam synchronizovat jakýkoli video. Takže když vás kamarád natočí na telefon nebo na profesionální kameru, nám je v podstatě jedno, na co si to natočíte.

Jan POKORNÝ, moderátor:

A k čemu je to dobré?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

No je to dobré k tomu, že si tu přednášku potom můžete zopakovat nebo si ji můžou pustit lidé, kteří na ni nestihli dorazit, anebo se třeba za 10 let rád podíváte na to, jak vypadala, jak vypadal váš obor zpátky.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Poslyšte, Vojtěch, když o tom takhle mluvíte, to třeba si představím na střední škole, na gymnáziu. Na gymnáziu si vemu chytrý mobilní telefon, natočím si toho profesora, jak nám vypráví o matematice, k tomu třeba ještě píše na tabuli, to potom přes tu vaši aplikaci nějak sladíme dohromady a něco z toho vznikne? Znamená to, že už nebudu muset do školy třeba potom, protože tohle si prohlédnou všichni spolužáci na té síti?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

To si nemyslím. Nikdy tahle ta vlastně nahraná přednáška nenahradí tu živou interakci v té škole a to, že jste s kamarády. Ale určitě, pokud si budete chtít látku zopakovat, protože třeba profesor mluvil příliš rychle, tak tohle vám k tomu pomůže. A samozřejmě pokud jsou předměty, který jsou v jeden stejný čas, tak si můžete jako potom pustit i ten, na kterém jste nestihl být.

Jan POKORNÝ, moderátor:

A propos, nevadí v případě studentů profesorům, že je někdo nahrává, že je nějaký software potom upravuje a že se s tím vlastně už i trochu obchoduje?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak samozřejmě to se dělí na dvě skupiny. Jsou přátelé i nepřátelé tohohle úsilí, ale myslím si, že lidé, kteří mají třeba zahraniční zkušenost, kteří jsou zvyklí jezdit po světě po nějakých konferencích, tak mají tu kulturu už trochu jinou a nevadí jim to, protože dneska máme všude rozhlasové vysílání televizní vysílání, kamery na každém rohu, takže tohle je prostě jenom další součást toho zaznamenávání.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Je to tedy něco, když zůstaneme v té oblasti vzdělávání, co spadá do kategorie, které se říká e-learning?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Ano, dá se to tak říct, i když e-learning je mnohem obsáhlejší a složitější.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Určitě. Říkám jako něco, co může spadat do té kategorie. V čem je to unikátní, co je na tom nového? Co je na tom takového, co třeba nikde nikdo ve světě nemá? Neříkejte, že třeba v Americe, kterou už důvěrně téměř znáte, takovéhle programy nejsou?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak samozřejmě my máme spoustu konkurentů, které důkladně monitorujeme, ovšem rozdíl je v tom, že u konkurence, pokud si chcete vy sám nahrát přednášku a nemáte za sebou nějaký rozsáhlý televizní tým nebo prostě štáb třeba z Českého rozhlasu, tak to je velmi složité. Musíte několik hodin sedět u počítače a ručně si tam skládat zvuk, umět třeba stříhat a tak dále. Kdežto ten náš software to dělá sám.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Vy jste mluvil o Českém rozhlase, vy jste také spolupracoval s Českým rozhlasem Leonardo. Jaký to byl projekt?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

To byl projekt Architektura s Davidem Vávrou. Můžeme dál, architektonické přednášky, moc pěkné.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Možná se za chvíli dostaneme i k debatě, jakou budoucnost má takové online vzdělávání. Jak o tom přemýšlíte jako jeden z tvůrců tohoto unikátního softwaru?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

No já jsem to hodně studoval teďkon, jako různý články a samozřejmě v Americe jsme se potkali s lidma, kteří dělají podobné projekty. A myslím si, že ta budoucnost online vzdělávání je opravdu zajímavá, že možná v některých ohledech to nepřinese takovou revoluci, jakou jsme očekávali, ale rozhodně se teďko děje něco velmi zajímavého na tom poli online vzdělávání. Není to jenom o tom udělat záznam z přednášky, ale přijít na to, jak toho studenta vtáhnout víc do té webové stránky, jak udělat to interaktivnější, tak aby tam vydržel déle, aby ho to bavilo.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Aby třeba napsal test. Za to dostal nějaké kredity.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Aby třeba napsal test a aby ... I tak, jsou ostatně už projekty, které opravdu když uděláte, tak vám uznají kredity a je i první vlastně projekt v Americe, kde snad za 6 tisíc dolarů můžete vystudovat celou vysokou školu pouze online. Takže velká slova.

Jan POKORNÝ, moderátor:

A pokračuje rozhovor s dnešním hostem, jímž je student informatiky Českého vysokého učení technického Vojtěch Ciml. My už jsme se před chvílí začali, Vojtěchu, bavit o tom online vzdělávání. Jakou to má podle vás budoucnost?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak já si myslím, že budoucnost to má velkou.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Skončí kamenné školy, kamenné univerzity?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

A ty právě že neskončí. Já doufám, že se transformují, že se transformují brzo, že začnou víc soutěžit o pozornost vlastně toho školáka nebo toho, kdo se chce vzdělávat, a potom že vlastně to vzdělávání nebude končit nějakým šestadvacátým rokem života, ale že vlastně ty školy budou poskytovat jakési celoživotní vzdělávání. Protože já si myslím, že to je budoucnost.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Možná když se vrátíme k tomu vašemu projektu, s kterým jste zaujal, tak tušil jsem, že asi budeme muset leccos vysvětlit. Například Jan Polívka se ptá, co je to synchronní prezentace.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak vlastně u nás vidíte, jak video přednášející, tak jeho slidy a vlastně ty slidy jsou synchronní s tím, jak on povídá. Tedy je to regulérní prezentace, kterou si můžete procházet, můžete si najít třeba nějaký graf, který vás zaujme, a pouhým kliknutím si vlastně ...

Jan POKORNÝ, moderátor:

Je to v PowerPointu, pokud to moc nekomplikujeme, nebo nemusíme?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Není to v PowerPointu, je to jako obrázek vedle videa, ale můžete si obrázky procházet něco jako fotoalbum.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Další dotaz je od Jana Nováka z Holešova, který děkuje za zajímavého hosta, což našeho 22letého mladého studenta musí těšit. Ptá se, zda je možné si ten software někde stáhnout k otestování, případně někam zaslat podklady k cvičnému sestavení té prezentace.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Určitě. Když půjdete na naše webové stránky www.slideslive.com, Slideslive se to píše, tečka com, tak tam si ten software můžete stáhnout, je tam i kratičký návod, jak jej používat a hlavně se můžete podívat na některé skvělé přednášky tady po celé republice a dostanete hned, myslím, lepší představu o tom, jak vypadá výsledek.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Aby posluchač tedy dostal tu lepší představu, řekněte mi, kterou zajímavou přednášku jste viděl vy sám v poslední době? Jakože už jste jich, předpokládám, musel vidět tisíce. Děláte si čárky?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

No, čárky si nedělám, ale určitě jsou jich stovky, spíše tisíce těch přednášek, co jsem již zhlédnul. A vybrat nejlepší je opravdu těžko, těžké.

Jan POKORNÝ, moderátor:

No tak jen ta, která vám okamžitě vytane na mysli, když se ...

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak třeba pan profesor Kulhánek, to jsou výborný přednášky tady v České republice.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Ten přednáší co?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Ten přednáší o fyzice a astronomii a nesmírně poutavým způsobem.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Kam až se vzdělávací online programy pro vysokoškolské studenty podle vás můžou vyvinout? Říkal jste, že nenahradí úplně univerzity, že ty zůstanou.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Ano, nenahradí, ale budou je perfektně doplňovat. A hlavně člověk se opět může celoživotně vzdělávat, nemusí čekat na to, až otevřou nějaký kurz třeba půl roku nebo až schválí nějakou přihlášku a tak dále. Prostě pokud si bude chtít v něčem doplnit vzdělání, tak jednoduše si otevře tenhle ten online vzdělávací kurz a může se naučit něco nového.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Na tom je přece úžasné, že si ten online kurz nemusí otevřít jenom člověk v tom studentském věku.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Přesně tak.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Ale třeba taky člověk šedesátiletý, sedmdesátiletý.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

To bude možná pro vás překvapivé, ale naši návštěvníci nejsou pouze studenti. Na naše webové stránky chodí i řada právě důchodců nebo lidí již v pokročilém věku, kteří si myslím, že mají asi ten čas a opravdu tu přednášku kolikrát zhlédnou úplně celou. Takže je vidět, že člověk se nechce vzdělávat jenom v útlém věku.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Přemýšlíte někdy možná až nad filozofickým rozměrem takového způsobu vzdělávání, že je to neuvěřitelně demokratizační, že opravdu stačí mít jenom ten počítač a připojení na internet a vlastně to vzdělání se dostane i do těch, řekněme, celoplanetárně sociálně nejchudších vrstev.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Ano, přesně tak. To je vlastně věc, která mě motivuje a hrozně na tomhle tom baví. Proto tuhle tu práci dělám s láskou proto, že každou přednášku, pokud si ji někdo pustí a odnese si z toho třeba jenom jednu větu, tak pro nás je to prostě motivující, protože se něco nového naučil, a to si myslím, že málokterý obor dokáže.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Četl jsem, že takzvané masivní otevřené online kurzy, tak patří mezi trendy, které zásadním způsobem, a my o tom mluvíme, mění systém vzdělávání. Jsou to pro vás velcí konkurenti?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Neřekl bych, že jsou to konkurenti, já bych spíš řekl, že jsou to přátelé. Konkurenty máme spíš opravdu v softwarech, které dělají něco podobného. A jsou to vlastně přátelé, od kterých se můžeme učit, od kterých právě získáváme poznatky jak na těch zahraničních školách, jak to funguje, co ty studenty motivuje, jaký je ten aktuální stav, za co se dávají kredity a tak dále.

Jan POKORNÝ, moderátor:

I o tom, jaké to je mít ve 22 letech vlastní úspěšnou firmu?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Jistě.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Si budeme povídat s dnešním hostem, studentem informatiky na Českém vysokém učení technickém, 22 letým studentem Vojtěchem Cimlem. A to po zprávách po půl jedenácté. A do půl jedenácté od této chvíle zbývají 4 minuty. Tady je dopolední Radiožurnál.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Tady je dopolední Radiožurnál a host, student Vojtěch Ciml. Vojtěchu, řada dotazů přišla od posluchačů, kteří píšou. "Už mám po ruce tužku a papír. Řekněte, prosím, ještě jednou webovou adresu těch vašich stránek a já si to zapíšu." Dokonce jak jsme mluvili o tom, že takové to online vzdělávání je užitečné nejenom pro lidi ve studentském věku, ale taky třeba pro důchodce, tak už se jich několik přihlásilo. Píšou: "Teď právě vysíláte pro nás, ale potřebujeme ještě jednou tu adresu." Takže, Vojtěchu, prosím.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Jasně, tak je to slideslive.com.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Tak to by stačilo. Já jsem před chvílí četl někde na internetu tedy v nějakém článku, že Bill Gates někdy už v roce 2010 říkal, že za 5 let budou na internetu zdarma dostupné nejlepší přednášky na světě. Máme rok 2014. Už jsou?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Ano, už jsou, řada z nich opravdu je, takže pokud se potkáte s někým z vysoké školy, tak se ho zeptejte a určitě vám řekne, že minimálně jednu přednášku z prestižní školy typu MIT nebo Stanford si pustil. A opravdu řada už jich tam je, ale spoust jich ještě chybí, takže ...

Jan POKORNÝ, moderátor:

Tohle říkal Bill Gates, je to nějaký vizionář. Steve Jobs, zakladatel společnost Apple, to byl také významný vizionář. Vám je 22. Chtěl byste dopadnout jako tihle chlápci?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

No tak samozřejmě, to kdo by asi nechtěl. Ale určitě bych chtěl zůstat sám sebou, tedy jako Vojta Ciml, nikoli ani jako Bill Gates, ani jako Steve Jobs. A myslím si, že je skvělé, když můžete inspirovat další lidi k tomu, aby vlastně dělali nějaký činy. A potom tady chybí určitě nebo měli bysme mít v České republice víc lidí, kteří jsou takhle úspěšní a potom se vrátí, aktivně vystupují v tom veřejném životě a podporují ...

Jan POKORNÝ, moderátor:

Naše generace taky na to čeká, víte? Takže je to spíš na vás. Vy jste, vy máte zkušenost ze Zámoří, z amerických škol a institucí, kde slovo inovace je vlastně na denním pořádku. Jak se podle vás daří tématu inovace v České republice? Řekněte to úplně upřímně pohledem 22letého úspěšného studenta.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak já si myslím, že inovace je tady slovo, který nabývá v souvislosti třeba s Evropskou unií jako různých významů a že třeba pod pojmem inovace si dneska člověk představí nějaké rozsáhlé výzkumné ústavy, nějaké granty a podobně, to, o čem slýchává třeba v médiích, ale inovace je všude kolem nás. Jsou to lidé, kteří třeba v garáži vymýšlí nějaké zlepšováky nebo právě studenti, kteří mají jednoduché webové stránky a snaží se s něčím prorazit. To všechno je inovace. Takže mělo by se mluvit i o těchhle těch tématech.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Takže si myslíte, že třeba doba firem vzniknuvších v garážích ještě neskončila?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Já si myslím, že rozhodě neskončila a taky nezačala s Applem. Ta doba tady byla vždycky a vždycky ty začátky bývají skromné. Málokdy se opravdu úspěch dostaví přes noc. To tak nikdy není. To je až potom, když se dostaví, tak o tom všichni mluví, ale kolikrát jsou za tím opravdu roky dřiny, kdy ten člověk pracoval sám na sobě a nebyl v tom často sám.

Jan POKORNÝ, moderátor:

A u vás už se dostavil ten úspěch?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

No tak já věřím, že ten úspěch již máme, ale je to jenom první krok na dlouhé cestě. Samozřejmě svět je velký a je spousta zemí, kde o nás ještě vůbec netuší a kam je potřeba expandovat. Takže to jsou úkoly pro další roky.

Jan POKORNÝ, moderátor:

A ten úspěch spočívá v čem? Že už máte nějaký byznys model, podle kterého fungujete a který vám vydělává peníze?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak byznys model máme, peníze vyděláváme, ovšem v současnosti stále ta firma, protože nakupujeme různé nové věci a hodně se snažíme expandovat a tak, tak si ještě nevydělá sama na sebe. Ale věřím, že v budoucnosti se nám to podaří. A do té doby musíme dělat jenom nejlépe to, co umíme.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Vojtěch Ciml, student informatiky na Českém vysokém učení technickém, host dnešního dopoledního Radiožurnálu. Pište další otázky na Radiozurnal.cz, anebo na facebookový profil Radiožurnálu.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Host dopoledního Radiožurnálu, student informatiky na ČVUT Vojtěch Ciml. Adam nám píše, Vojtěchu: "Nápad pana Cimla se líbí, oceňuji je, přesto mi to nedám a musím se zeptat, zda váš host uveřejňoval a uveřejňuje přednášky se souhlasem přednášejícího. Odmítli už někteří přednášející přednášky uveřejnit?"

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

To je skvělá otázka, na tu se často lidé ptají. Já musím říci, že všechny ty přednášky, tak my si na ně žádné právo nenárokujeme a samozřejmě pokud přednášející vyjádří nesouhlas, tak jej plně respektujeme a tu přednášku buď okamžitě stáhneme, anebo se vůbec nenahrává. Ale nutno podotknout, že pokud se jedná zejména o ty popularizační přednášky, tak ti lidé opravdu to dělají srdcem a chtějí, aby tu informace vesměs šířili všemi možnými kanály. Takže ti to vítají. Ale kdo se inovaci brání, tak to je jeho věc a respektujeme to.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Jaký vy máte ten byznys model, že na tom vyděláváte? Takhle to zní strašně jednoduše.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Ano. Tak byznys model máme vlastně dva kanál příjmu. Jeden je, že pokud si tu přednášku chcete použít pro nějaký komerční účel, například ji chcete zpoplatnit, protože to je nějaké soukromé školení, je to pro firmu na nějaké interní vzdělávání, tak samozřejmě platíte za provoz této služby. A druhý model, který teďkon testujeme, je v Americe, je, že vlastně lidé můžou zaplatit buď dobrovolný příspěvek, anebo opravdu platí za zhlédnutí některých třeba vzdělávacích konferencí.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Marek nám píše: "V tematice MOOC, tedy masové otevřené online kurzy, se dlouhodobě řeší jejich financování. Jsou teď z drtivé části zdarma." A ptá se vás, Vojtěchu, jestli vidíte nějakou možnost tuto formu efektivně zpeněžit tak, aby byla lákavá nejenom pro ty, kteří tyto kurzy chtějí absolvovat, ale i pro ty tvůrce.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak já si myslím, že to je právě ta velká věc, na kterou spousta lidí čeká, až se tam objeví ten opravdu fungující byznys model a v ten moment všichni do tohohle vlaku naskočí a podle mě jej aplikují. Já si myslím, že jsou tady první vlaštovky. Například Coursera prodává certifikáty, takže ten kurz sice máte zdarma, ale pokud chcete mít nějakou opravdu doložku, která třeba potom se uplatní při hledání zaměstnání, tak si zaplatíte regulérní zkoušku, kde na vás někdo dohlíží, dostanete nějaký certifikát. To je jedna možnost. A druhá je samozřejmě, že dneska je to školné ... Tady v České republice naštěstí žádné nemáme, ale v zahraničí je běžné desítky tisíc euro nebo dolarů za semestr. A takhle ten online kurz bude alternativa, která bude za zlomek ceny, ale přinese to zase nějaký revenue stream pro tyuniverzity.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Revenue stream česky?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Příjem, kanál.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Ano, rozumíme, jenom jsme si vás vyzkoušeli, Vojtěchu Cimle. V rozhovoru budeme pokračovat. Věřím, že i prostřednictvím vašich otázek hned po téhle písničce.

Jan POKORNÝ, moderátor:

A pokračujeme v rozhovoru s dnešním hostem Vojtěchem Cimlem. Jak velká je vlastně ta vaše firma? Kolik lidí ji tvoří?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak v současnosti jsme 4 společníci.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Všechno studenti?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Ne, jeden je náš investor, pan Eduard Kučera z Avastu.

Jan POKORNÝ, moderátor:

To je docela legendární postava českého ICT.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

To ano. A je to nejlepší investor, kterého jsme si mohli přát. Potom je tam můj spolužák Vojtěch Drbohlav, taktéž programátor, a grafička Tereza Horáková.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Rodiče z vás mají radost?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Rodiče ze mě mají radost, pokud máme takové úspěchy s tou firmou. Nemají radost z mého školního prospěchu. Jistě bych mohl ve škole ještě více zabrat, ale určitě se tak stane.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Změnil se na vás nějak náhled profesorů na informatice na ČVUT poté, co jste se vlastně stal i trochu mediálně známým? Protože tohle není první rozhovor, který poskytujete.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak musím říct, že přístup na ČVUT je v tomhle tom profesionální, nejsem nikterak zvýhodňován a nemá to žádné benefity na škole. Ale samozřejmě jsem rád, když ti učitelé a profesoři mě poznají a třeba se zeptají na něco nebo projeví zájem o natáčení jejich přednášky. Takže to je skvělá zpráva.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Mě zaujal ten váš investor Eduard Kučera. Jaká byla jeho hlavní investice, ta nefinanční? Co vám dal?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak je to zajímavé, ale nebo i očekávatelné. Dal nám velmi dobré jméno, protože potom, když vystupujete v zahraničí a řeknete, že máte investora, je to takhle prestižní člověk s firmou, která je známá po celém světě, tak to vám poskytuje jistou kredibilitu a serióznost v těch jednáních. Takže to je jedna velká věc. A potom samozřejmě tím, že jeho software používá zadarmo přes 200 milionů uživatelů, tak jsou to cenné zkušenosti v tom, jak uživatele získat a jak si je uchovat.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Člověk má takové stereotypy, taková klišé, že když se řekne informatik, tak si vesměs představíme takového v dobrém slova smyslu mírně potrhlého týpka, který si žije v nějakém silném světě jedniček a nul a kdo ví ještě čeho. Jak těžké je naučit se ten obchod, tu byznysovou část?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak je to, pokud jste jako informace, tak je to těžké. My si tím procházíme a nedá se na to říct nic jiného než jenom, že to musíte neustále zkoušet a připravit se opravdu na oceán odvyknutí, jo, protože ten úspěch nikdy nevyčtete z knížek, prostě musíte jít do terénu a zkoušet to tak dlouho, dokaď nezačnete objevovat jisté jakoby vzorce v tom, co funguje a co nefunguje, jak komunikovat a tak dále. A potom už to jde lépe a déle a začnete se zlepšovat, ale musíte zkoušet.

Jan POKORNÝ, moderátor:

A měl jste, Vojtěchu, nějaké období, kdy těch odmítnutí už bylo tolik, že jste si říkal tak raději se vrátím do školy, stanu se ještě úspěšnějším studentem a ten obchod nebudu dělat?

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Tak samozřejmě bylo několik pasáží, kdy těch odmítnutí a třeba ještě nějakých jiných událostí negativních bylo víc. Ale nikdy jsem si neříkal, že bych to zabalil. Ba naopak mě to spíše ještě více motivovalo v tom zlepšit se a najít ten způsob, jak to dělat správně.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Hostem dnešního dopoledního Radiožurnálu byl student informatiky Českého vysokého učení technického Vojtěch Ciml. Ať se vám daří. Na shledanou.

Vojtěch CIML, student informatiky na ČVUT:

Děkuju. Ať se daří i všem ostatním.

Jan POKORNÝ, moderátor:

Těšilo nás.


23. 1. 2014; Hospodářské noviny

Lídr v informatice: matfyz

Vítězství informatiky na Matematickofyzikální fakultě Univerzity Karlovy ještě nikdy nebylo tak těsné. Jejím letošním největším konkurentem je Fakulta elektrotechnická ČVUT, kterou od informatiků z matfyzu dělí desetina bodu.

Matfyz je stále nejlepší ve vysílání svých vyučujících do zahraničí. Alespoň na tři dny odjelo do zahraničí přednášet 88 procent sboru akademických a pedagogických pracovníků. Fakulta zabodovala i v novém kritériu HN -54 procent obhájených bakalářských a diplomových prací studenti odevzdali v cizím jazyce, což jen potvrzuje mezinárodní rozměr výuky.

Například ve vědě ale matfyz dotáhla jeho pražská konkurence z ČVUT. Body jí přidalo také to, že je atraktivnější pro zahraniční studenty, kteří do Česka přijíždějí na semestrální studijní pobyty. Elektrotechnická fakulta navíc vychovává procentuálně dvakrát tolik doktorandů než matfyz. Zatímco na matfyzu tvoří doktorandi deset procent všech studentů, na ČVUT o titul Ph. D usiluje téměř dvacet procent mladých informatiků.

Třetí příčka letos patří Vysokému učení technickému v Brně. Tamní Fakulta informačních technologií nejlépe uspěla v kritériu, jež sleduje, nakolik je fakulta školou první volby pro všechny přijaté. Na studijním oddělení si indexy vyzvedlo 97 procent uchazečů, které škola přijala na základě výsledků přijímacích zkoušek. Po matfyzu tu učí také nejvíce profesorů a docentů, kteří jezdí na krátkodobé studijní či vědecké pobyty do zahraničí.

Loni jich ale- spoň na tři dny vyjelo 74 procent.

"Zemědělka" je čtvrtá Těsně pod stupínkem vítězů se umístila Česká zemědělská univerzita v Praze, kde se informatika vyučuje na Provozně ekonomické fakultě. Z odpovědí školy vyplynulo, že v zahraničí platí za atraktivní studijní destinaci. Mezi 1228 budoucími informatiky tu studuje 175 cizinců a alespoň na semestr sem v loňském akademickém roce přijelo studovat 209 zahraničních studentů. Aktivní jsou i čeští studenti. Šanci vyjet alespoň na půl roku do zahraničí tu dostane 7,5 procenta studujících.

Druhou největší šanci k nasbírání zkušeností za hranicemi Česka mají posluchači Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Loni díky Erasmu a dalším mezinárodním programům vyjelo 53 z 1168 studentů. Celkově se Plzeň umístila na šestém místě. Pořadím na "zemědělku" navazuje Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně, která se vyšvihla především ve vědeckých publikacích. V této kategorii jí patří "stříbrná medaile".

Za individuální výukou do Plzně Na náročné přijímačky se musejí připravit ti, kteří chtějí studovat na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze. Přijímá jen 33,56 procenta zájemců o studium. V celkovém hodnocení je ale až osmá, protože pokulhává ve vědě a mezinárodních výměnách studentů. Šanci vyjet na Erasmus tu dostane jen 1,3 procenta studentů - nejméně ze všech srovnávaných škol. Studenti navíc musejí počítat s tím, že učitelé na ně nebudou mít příliš času. Na jednoho vyučujícího připadá 64 studentů. To je velký rozdíl oproti matfyzu nebo Fakultě aplikovaných věd v Plzni, kde se jeden učitel "stará" v průměru o osm studentů. "Masová" výuka nehrozí ani těm, kteří si za svou alma mater zvolí Fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií v Liberci. Tady působí jeden akademik pro devět studentů.

Velký zájem mají studenti po VŠE amatfyzutakéo Fakultuinformačních technologiínaČVUT. Přijímacímsítem tu projde padesát procent těch, kteří na studijní oddělení poslali přihlášku. FakultanaČVUTpřitomvzniklateprve v roce 2009 a je logické, že v některých ohledech ještě nemá takové výsledky. Stejně tak Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice, která vznikla v roce 2008 a mnohé se na ní teprve rozbíhá. Například průzkum absolventů teprve plánují.

Informatici berou přes 30 tisíc Školy, které si mezi svými absolventy dělají šetření, mají zájem o to, jak se jejich bývalým studentům vede na pracovním trhu. Získávají tak zpětnou vazbu ohledně své výuky.

Fakulty také mají možnost mimo jiné zjistit, kolik si jejich absolventi vydělají. Z odpovědí, které fakultám přijdou, vyplývá, že plat čerstvě vystudovaného absolventa se pohybuje mezi 30 a 35 tisíci korunami.

Napříkladprůměrnáhrubámzdaabsolventů Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického činí 35 tisíc korun, z Fakultyinformatiky Masarykovy univerzity v Brně zase 33tisíc. KdovystudujeFakultuelektrotechnickou na ČVUT, může si vydělat až 40,5 tisíce korun za měsíc.


22. 1. 2014; Mladá fronta DNES

Hradečtí vědci letí na Antarktidu

HRADEC KRÁLOVÉ Expedice polárníků včera vyrazila z Hradce Králové do Prahy, odkud poletí přes Frankfurt nad Mohanem a Buenos Aires na antarktickou stanici Marambio. Už popáté.

Chystají se zkontrolovat Brewerův spektrofotometr, který instalovali na ostrově Seymour v roce 2010. Hradečtí byli druzí na světě, kdo v oblasti celé Antarktidy přístroj začal používat. "Přístroj už 48 měsíců monitoruje celkové množství ozonu v atmosféře a sluneční ultrafialové záření v oblasti Antarktidy. Letošní pracovní pobyt je zaměřen na analýzu kvality dat, jejich zpracování. Zároveň uděláme pravidelnou kalibraci a údržbu," vysvětlil Michal Janouch ze Solární a ozonové observatoře v hradecké hvězdárně.

S ním cestuje Martin Staněk z Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové a Ladislav Sieger z Fakulty elektrotechnické naČVUT v Praze. Loni spolu zažili antarktické léto, vypravili se za tučňáky a když historik ze Stockholmu našel kosti předchůdce velryby, skládali "fosilní puzzle".

"Letos plánujeme kratší pobyt, asi týden. Je to ale jen předpoklad, loni jsme také chtěli týden, ale byly z toho tři," uvedl klimatolog Janouch. Pokud jim cestu nezkomplikuje počasí, do konce týdne by polárníci měli být na místě.

Data českých vědců, kteří v Antarktidě měří stav ozonové vrstvy, využívají vědci z celého světa. Světová meteorologická organizace v Ženevě (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) je používá k aktuálnímu hodnocení stavu ozonové vrstvy a vlády podle nich rozhodují, zda je nutné celosvětovou regulaci zpřísnit a jak.


21. 1. 2014; Automa

Výzkumné projekty podpořené Nadací ČVUT Media Lab

Začátkem prosince 2013 byl uspořádán již šestý ročník workshopu nadace ČVUT Media Lab. Bylo velmi povzbudivé seznámit se s výsledky projektů, které vznikly s podporou této nadace. Nadpoloviční většinu tvořily projekty vzniklé z iniciativy eClub ČVUT, již nadace od počátku podporuje. Iniciativa eClub ČVUT pod vedením Jana Šedivého z katedry kybernetiky ČVUT v Praze se zaměřuje na propojování studentských nápadů se světem podnikání. Skutečnost, že v letošním ročníku pochází větší počet projektů z líhně této iniciativy, jen dokládá, že eClub ČVUT si našel cestu nejen ke studentům, ale i k podnikatelům.

Stejně jako v předchozích letech, i v roce 2013 vzrostl počet projektů podpořených nadací ČVUT Media Lab. Rok od roku také narůstá množství nápadů, které již byly uvedeny do praktického života. Jako letošní příklad může sloužit trojice projektů podpořená iniciativou eClubČVUT. Projekt pod názvem APEMAN boards se úspěšně zabývá výrobou speciálního typu skateboardů, tzv. longboardů, z materiálu na bázi uhlíkových vláken. Studenti zapojení do projektu BlindShell zase vyprojektovali rozhraní dotykového telefonu pro nevidomé. Třetím realizovaným studentským nápadem je služba Mixturam, která umožňuje zákazníkům určit si složení potravinových doplňků podle svých potřeb. Tento studentský projekt sklízí úspěchy na domácím trhu a jeho tvůrci přemýšlejí o expanzi do zahraničí.

Nejeden projekt je založen na využití informační techniky v oblastech, kde to ještě před několika lety nebylo myslitelné. Mezi aplikacemi pro chytré telefony a tablety se objevují nejen hry, ale i kreslení či výuka psaní. Jednoduchá aplikace LearnToWrite velmi přístupnou formou otevírá svět IT malým školákům i předškolákům.

Tradičními účastníky workshopu Nadace ČVUT Media Lab jsou tvůrci studentské formule CTU CarTech. Tentokrát se rozhodli navrhnout a vyrobit měnič k řízení synchronního motoru s permanentními magnety. Sériově vyrobený kus totiž selhal v nejméně vhodném okamžiku a tato závada přinutila studentské závodníky předčasně ukončit sezonu.

Dalším zajímavým projektem, jenž byl v rámci workshopu prezentován již podruhé, je 6ixtenRobot (Fakulta strojní ČVUT v Praze), tentokrát jeho verze 2.0. Cílem projektu je vytvořit multifunkční robotický podvozek schopný pohybu v těžkém terénu a zároveň vybavený mechanismem pro "chůzi". Podvozek (obr. 1) by mohl být použit u invalidních vozíků ke zlepšení jejich schopnosti pohybovat se např. v bariérových částech města.

Další informace o činnosti nadace a možnostech její podpory ze strany průmyslových podniků lze nalézt na webových stránkách www.cvutmedialab.cz a www.eclub.cvutmedialab. cz.


20. 1. 2014; Euro

Češi dodají globální standard pro Wi-Fi reklamu

IT gigant Cisco Systems se po loňské akvizici Cognitive Security začal zajímat o další mladou technologickou společnost z Prahy. V případě projektu Socifi nejde o případný odkup (minimálně prozatím), ale o velmi úzkou spolupráci. Socifi vyvíjí globální platformu pro monetizaci a reklamní využití Wi-Fi sítí, kterou Cisco integruje do svých bezdrátových zařízení. Pro světového síťového lídra tato spolupráce znamená rozšíření možností tradičního hardwaru, pro českou firmu zase příležitost stát se standardem a rychle expandovat.

Socifi cílí nejenom na malé podniky provozující Wi-Fi internet pro zákazníky (kavárny, restaurace a podobně), ale také na hotely, letiště, nákupní domy, konferenční centra a další prostory tohoto typu. Ty se mohou přes cloud na Socifi napojit, nabídnout internet zdarma a vydělávat na něm pomocí výměnné reklamní sítě podobné systémům od Googlu a Facebooku.

To je mimo jiné byznys, který velice zajímá operátory. Socifi je v jednání s Deutsche Telekomem, pod který spadá i český T-Mobile, a počítá také s dalšími hráči. Operátoři a internetoví poskytovatelé pak budou moci platformu zabudovat do Wi-Fi routerů, jež k internetu dodávají svým zákazníkům. Český projekt se chce díky uvolnění pravidel ohledně elektronických zařízení za letu dostat také na paluby letadel. Zájemcem o nasazení je třeba Boeing. "Naše ambice jsou velké. Nyní máme přes 100 zákazníků po celém světě a letos se chceme dostat na tisícovky," vzkazuje šéf Socifi Zdeněk Hornych.

Cisku se v Praze vůbec zalíbilo. Po koupi Cognitive začala firma v Česku budovat významné vývojové a výzkumné centrum zaměřené na novou generaci síťové bezpečnosti, do českého hlavního města posílá své viceprezidenty a ze spoluzakladatelů Cognitive udělala vysoce postavené osobnosti.

V rámci toho došlo také na užší spolupráci s akademickou sférou. Cisco v následujících pěti letech investuje půl milionu eur do výzkumu síťových a bezpečnostních projektů na Fakultě elektrotechniky ČVUT a výsledky bádání se bude snažit přenést do praxe.


17. 1. 2014; Computer

Seznam zpřístupní data vývojářům

Seznam nabídne svého vyhledávacího robota a desítky milionů datových záznamů vývojářům a start-upům. Prozatím v rámci programu StartupYard, v budoucnu možná i dalším.

Největší tuzemská internetová firma zpřístupní svého vyhledávacího robota vývojářům a startupům z celé Evropy, včetně České republiky. K technologiím budou mít v prvé řadě přístup účastníci nadcházejícího třetího ročníku smíchovského akcelerátoru StartupYard, jehož chod a reformu se rozhodl Seznam pro následující rok zaštítit. Do budoucna není vyloučeno, že k robotovi získají přístup také další zájemci či univerzity.

Seznam jádro svého vyhledávání zpřístupňuje v rámci aktivit pro podporu start-upů. Společnost navázala úzkou spolupráci se StartupYardem a nový ročník bude zaměřen na oblast práce s daty (big data, analytika apod.), tedy na to, o co v internetovém vyhledávání ve velké míře jde.

Česká internetová jednička podporovala i prozatím poslední ročník pražského akceleračního programu, obecně ale byla s kvalitou týmu nespokojena.

"Dříve se hlásilo poměrně málo projektů, navíc často nesmyslných," tvrdí generální ředitel Seznamu Pavel Zima. "Tentokrát se zaměříme čistě na technologie, protože věříme, že v Česku má smysl dělat především skutečně technologické projekty," říká. "Je to reakce na stav české startupové scény, chceme jí dát směr," doplňuje šéf oddělení rozvoje obchodu Marek Nový.

Vlastní cluster "na hraní"

Zástupci Seznamu nedávno v Paříži na konferenci Le Web oslovili kontakty s tím, aby zprávu o poskytnutí technologie vyhledávacího robota "roznesly" po Evropě. "Očekáváme, že by se do programu mohlo přihlásit kolem 200 zájemců," navazuje Zima s tím, že do finálního programu má být vybráno asi šest projektů. Šance zaujmout starý kontinent česká společnost rozhodně má. V regionu je to jedna z mála společností, která dokáže takovou technologii a hlavně nasbíraná data dát k dispozici.

Vybrané projekty pak budou moci pracovat se "seznamáckou" vyhledávací technologií. Firma jim každopádně nedá přístup úplně ke všemu.

"K dispozici poskytneme vše, co nás nemůže nějakým způsobem poškodit," vysvětluje šéf vyhledávacího týmu Marek Gizela. V podstatě má jít o samotnou technologii robota, jehož databáze bude naplněna daty, se kterými si bude možné "hrát". "Budou tam třeba nasbírané a analyzované webové stránky," říká Gizela. Ve výsledku by mělo jít o desítky milionů záznamů. Navíc si tam podle něj týmy budou moci umístit data vlastní.

Seznam pro tyto účely vyčlení nový serverový cluster. Jeho přesné vymezení ale ještě neví, bude záležet na specifických požadavcích přihlášených projektů. Společnost zároveň s tím poskytne různé mentory a odborníky, kteří s touto technologií pracují, a počítá s tím, že řady rádců hodně rozšíří. Seznam počítá například s inženýry ze spřáteleného ruského Yandexu. "Máme teď poměrně dlouhý seznam kandidátů, ze kterých vybíráme," konstatuje Nový.

Tyto aktivity by měly zajímat především ty projekty, které se nějakým způsobem snaží pracovat s velkými daty. Seznam přitom upozorňuje na to, že nemusí jít čistě o nástroje, které by pak v budoucnu rozšířily jeho byznys a funkce. "Typicky z toho mohou vzniknout věci na predikci v podstatě všeho možného, analýzu dat apod.," vysvětluje Nový. Seznam už údajně několik zájemců samo oslovilo.

A nemusí jít pouze o teprve začínající projekty nebo služby ve fázi pouhé myšlenky a nápadu. Zapojit se mohou i technologie v pokročilejší fázi. Seznam totiž nabízí v reálu používanou technologii naplněnou velkým objemem dat, ke kterému se není možné jen tak jednoduše dostat. Pokročilé projekty si tak například mohou ověřit své modely, získat provozní zkušenost atd.

Námluvy s ČVUT

Technologie Seznamu pracuje s Hadoopem, HBase a vývojáři zřejmě budou moci využít také Apache Giraph. Veškeré náležitosti bude možné konzultovat přímo s tvůrci a odborníky.

Tento pilotní projekt svádí k myšlenkám, zda jednou Seznam ze své vyhledávací datové technologie a chystaného cloudu nehodlá vytvořit platformu - službu, kterou si budou moci vývojáři a datoví pracovníci pronajímat za poplatek, podobně jako třeba Amazon Web Services. "Je to logická myšlenka," usmívá se Zima s tím, že právě něco takového by jeho společnosti případně otevřelo cestu na zahraniční trhy.

V čem už každopádně jednání probíhají, je spolupráce s vysokými školami. Seznam uvažuje, že by robota a data zpřístupnil také akademické sféře pro jejich výzkum. "Jsme v kontaktu zejména s Janem Šedivým z ČVUT," potvrzuje Marek Gizela.

Šedivý na technické škole rozjel program pro big data a ona data aktivně shání. Díky jeho snaze škola získala také grant na výuku samostatného předmětu.

Ze samostatného startupového investičního fondu Seznamu naopak sešlo. Firma provozuje oddělenou společnost pro investice, není ale primárně zaměřena na tyto aktivity.

Seznam naopak jasné zaměření StartupYardu bere jako dost možná poslední šanci pro to, aby ho startupy přesvědčily. "Pokud ne, podporu zřejmě výrazně omezíme," vzkazuje Zima.


10. 1. 2014; Česká televize

Svíčky a slib věrnosti: Češi patří do elitního univerzitního spolku

Praha - České vysoké učení technické (ČVUT) už rok umožňuje svým studentům získávat prestižní stipendia a šanci pro vstup na americké univerzity. Pražská fakulta se jako druhá v Evropě zapojila do mezinárodní sítě nejlepších škol zaměřenou na počítačové vědy - čestné společnosti Upsilon Pi Epsilon (UPE). V sekci je v současnosti 47 studentů s nejlepšími výsledky. Spolek si navíc stále uchovává atmosféru výjimečnosti. Noví členové například přísahají věrnost při svíčkách. Stejným rituálem prošel i spoluzakladatel Applu Steve Wozniak nebo tvůrce jednoho z nejpoužívanějších programovacích jazyků C++ Bjarne Stroustrup.

Přísná kritéria pro vstup umožní každý rok přijmout kolem 20 osob. Výměnou je šance získat stáž a v budoucnu třeba i stálý post ve firmách jako Google, IBM nebo Microsoft. Už v premiérovém ročníků členství se také několik studentů počítačových věd ČVUT dostalo na americké univerzity. Členství v mezinárodním sdružení ale dává i možnost zvát na přednášky zahraniční akademiky nebo zástupce prestižních firem. Obohacování zkušeností tedy funguje i opačně. Jedna ze studentek se například už stihla s pražskými kolegy podělit o zkušenosti ze stáže v Googlu.

"Původním cílem bylo založit organizaci, která by dokázala obměňovat výborné studenty v oboru počítačové vědy po celém světě," představil ve vysílání ČT profesor čestný předseda James Corner. V roce 1967 byl u zrodu celého projektu. Od té doby UPE kromě amerických univerzit přijala i vysoké školy z Mexika, Japonska nebo Bulharska - a od minulého roku i pražskou ČVUT.

Českou sekci pomohl založit mladý akademik

Za fakt, že čeští studenti IT nyní mohou proklouznout mezi světovou elitu, v mnohém mohou vděčit Tomáši Černému. Mladý akademik, v současnosti působící přímo na katedře počítačů, měl možnost individuálně studovat ve Spojených státech a byl do UPE sám přizván. "Když jsem se vrátil do Česka a začal jsem pracovat na katedře počítačů na FEL ČVUT, tak jsem si říkal, že kolem mě je mnoho talentovaných studentů a já bych chtěl, aby měli podobné podmínky, jako jsem měl já," říká Černý. A tak oslovil Cornera s tím, zda by bylo možné založit českou sekci.

Z vlastních zkušeností tvrdí, že studium na spřátelených univerzitách je kvalitou srovnatelné. "Je to hlavně anglický jazyk, který naši studenti opravdu potřebují, a jakmile toho dosáhnou, tak není žádný rozdíl. To studium, které my jim nabízíme, je velice podobné," dodává s tím, že hlavním rozdílem je možnost individuálního přístupu. "Já mohu srovnat univerzitu, která byla menší, takže já jsem tam měl prakticky stejný počet studentů jako kantorů. U nás je těch studentů mnohem víc, takže možná ten osobní kontakt je něco, co by bylo pro ty studenty zajímavé," dodává.


6. 1. 2014; Elektro

European Energy Manager

Od roku 2008 pořádá Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) kurz Manažer pro energetiku. Ve čtvrtek 21. listopadu 2013 se v Masarykově koleji v pražských Dejvicích konaly obhajoby závěrečných prací jeho sedmého ročníku.

Absolventi, převážně podnikoví energetici, energetičtí poradci nebo zástupci technického managementu firem, zde před odbornou komisí prezentovali projekty, jejichž cílem je uspořit energii.

Stejně jako účastníci předchozích ročníků, ocenili i ti letošní zejména komplexnost a hloubku látky, kterou s nimi lektoři - vysokoškolští pedagogové i zástupci z praxe - během osmnácti dní intenzivní výuky probrali. Základem jsou teoretické přednášky, jež jsou doplněny příklady výpočtů a přednáškami na legislativní témata. "Podniky oceňují především fakt, že více než 85 % projektů nezůstane na papíře, ale je následně ve firmách realizováno," říká Ing. Hana Potůčková, která má v ČNOPK organizaci kurzu na starost. Prof. Jiří Tůma z katedry energetiky FEL ČVUT, jeden z odborných garantů kurzu, k tomu dodává: "Je třeba ocenit praktické výsledky obhajovaných prací v podmínkách konkrétních podniků a organizací. Mám možnost sledovat průběh obhajob v posledních letech a jednoznačně mohu konstatovat rostoucí úroveň předkládaných prací. "

Co bylo tématem letošních závěrečných prací? Například Analýza stavu a možností energetické úspory osvětlovací soustavy ve výrobních a skladových prostorech dodavatele systémů pro automobilový průmysl obsahovala návrh výměny zastaralé osvětlovací soustavy tvořené zářivkami a výbojkami za modernější. Ročně tak bude ušetřeno 953 tis. kW.h, což odpovídá asi 100 tis. eur a zároveň 1 100 t CO2. Předpokládaná investice 380 tisíc eur se vrátí za necelé čtyři roky.

Sedmý ročník kurzu úspěšně zakončilo čtrnáct absolventů. Osmý ročník bude zahájen 29. ledna 2014.

Česká republika je jednou z dvanácti zemí EU, kde tyto kurzy podle jednotné metodiky, vypracované ve spolupráci dvanácti členských států v rámci programu SAVE II - EUREM. NET, probíhají. Vybrané projekty ze všech účastnických zemí budou představeny i na šesté mezinárodní konferenci EUREM, která se uskuteční v dubnu 2015 v Praze. Bližší informace lze získat na: http://tschechien.ahk.de/


6. 1. 2014; Mladá fronta Dnes

Prahu Karla IV. vytvořili před plátnem v pokoji

Před asi dvěma lety se dva spolužáci z jabloneckého gymnázia Tomáš Gogár a Martin Klekner rozhodli, že lidem ukážou Prahu, jak vypadala v době, kdy vládl císař Karel IV. Vytvořili proto mobilní aplikaci nazvanou Prague Chronicles, která člověka vyšle na naučnou procházku středověkým městem. Podařilo se to však, až když byli oba na vysoké škole. "Celkem má videopříběh deset kapitol, jež se odehrávají na slavných pražských místech. Tato místa tvoří zastávky na naší trase," přibližuje projekt Gogár.

Návštěvník tak prochází metropolí ze Starého Města, tedy místa, kde se Karel IV. narodil, až na Pražský hrad, kde zemřel. Díky příběhu už to není jen procházka kolem němých památek, ale je to cesta životem slovutného císaře a lidé se tak dozvědí, jak konkrétní památky vznikaly.

"Sami jsme cítili, že nás klasické turistické průvodce nudí. Dozvíme se, kam zajít na kafe nebo kde se ubytovat. Ale s popisem historie měst už je to slabší. Jsou to vlastně takové encyklopedie do kapsy," tvrdí Gogár. Chtěli využít potenciálu chytrých telefonů a takříkajíc vtáhnout člověka do minulosti, tak jak to dokážou historické filmy. Ale udělat to rychle a přímo na místech, kde se kdysi dávno všechno skutečně odehrálo.

Cílem prý bylo, aby si člověk vybudoval vztah k těmto místům, a když bude chtít vědět víc, může si přečíst klasické encyklopedické informace, které aplikace rovněž obsahuje. "Původně jsme chtěli představit Prahu cizincům - i proto je dabing anglicky s českými a dalšími cizojazyčnými titulky. Když jsme však začali tvořit scénář, překvapilo mě, kolik jsme se toho ve škole vůbec neučili a jak je život Karla IV. zajímavý," svěřuje se student. Právě proto by prý mohla aplikace zaujmout i české publikum.

Netradičních způsobů procházení měst je podle Gogára nespočet, ale na takový koncept při výzkumu nikde nenarazili, a prý ani v zahraničí. Začali proto hledat investora.

Jenže nikdo nevěřil, že by projekt byli jako vysokoškolští studenti schopni dotáhnout. "Nápad je hezká věc, ale samotné zpracování je věc druhá, těžší a možná mnohem důležitější," tvrdili prý.

Dvojice se rozhodla všem dokázat, že je schopná projekt dokončit. Sáhli proto na svoje úspory, které činily přibližně sto tisíc. Gogár jako programátor studující ČVUT a Klekner jako filmař nyní studující Filmovou školu ve Zlíně. "O historii jsme moc nevěděli, a tak jsme se dali dohromady s dalšími studenty a nadšenci do historie a přibrali dalšího programátora a hudebního skladatele, " přibližuje Gogár. Toto různorodé šestičlenné uskupení se ještě rozrostlo o několik herců a mohlo se začít tvořit.

"Zajímavé je, že projekt kromě scén s koňmi vznikl v jednom studentském pokoji před zeleným plátnem. Zbytek je všechno 3D rekonstrukce. Vlastně jsme postavili celou středověkou Prahu v počítači a nyní ji chceme ukázat lidem," vysvětluje Gogár.

Aktuálně lze aplikaci za zhruba stokorunový poplatek stáhnout do iPhonu a iPadu. Vše je na stránkách www.chronicles-app.com.

Expanze ze středověké Prahy do Londýna či Říma

"Momentálně musíme připravit ještě verzi Prahy pro Android. A pak bychom rádi, nyní už za podpory investorů, expandovali dále do Evropy," zamýšlí se programátor. London Chronicles, Rome Chronicles a podobně. Každé město má totiž podle tvůrců mnoho příběhů, které by se mohly v chytrých telefonech odehrávat. Chtěli bychom ze značky Chronicles udělat synonymum pro tento koncept poznávání měst.


2. 1. 2014; Magazín Leonardo

Host Studia Leonardo – Astrofyzik prof. Petr Kulhánek

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk