30. 8. 2014; Lidové noviny

Létající roboti slouží vědcům

Na co dřív vědci potřebovali drahé letadlo, tam si nyní vystačí s malými vrtulníčky, které se na první pohled neliší od hračky. Nacházejí využití v archeologii, v biologii i v dalších oblastech.

Pohled z ptačí perspektivy není ve vědě žádnou novinkou. Už v 19. století se vydávali vzhůru první fotografové v koších balonů. Využívaly se také soustavy draků, později poštovní holubismalými kamerami na hrudi. Kromě toho se pochopitelně fotografovalo z paluby letadel, například kvůli přesnému mapování, revoluci pak přinesly satelitní snímky.

V posledních letech se ale nejen ve vědě prosazují malá bezpilotní letadla a helikoptérky, zpravidla se čtyřmi až osmi vrtulemi. Populárně a trochu nepřesně se jim říká drony. Skutečné drony jsou velké bezpilotní letouny, které používá armáda, kdežto zde je řeč o relativně malých rádiem řízených strojích o nosnosti několika málo kilogramů.

"Ve významných vědeckých publikacích se helikoptéry objevují od roku 2005," říká Tomáš Báča, který se zabývá vývojem algoritmů pro autonomní řízení helikoptér a jejich formací na Českém vysokém učení technickém v Praze. Velkého boomu se ale dočkaly až v posledních letech, především díky miniaturizaci palubní elektroniky. Částečně se o to zasloužil také rozvoj mobilních telefonů, který přinesl levné a malé senzory, tedy gyroskopy a akcelerometry, které jsou pro drony nutností - starají se o jejich stabilizaci během letu. Kromě toho přišly na trh menší a výkonnější baterie.

Co prozradí pohled z výšky Vaplikovaném výzkumu se robotické helikoptéry uplatňují především jako nosiči kamer či jiných senzorů. Vedle optických kamer se využívají k pozorování v infračervené, ultrafialové nebo termální části spektra, ale i senzory pro noční vidění. Takto vybavené "drony" nacházejí využití při různých záchranných či pátracích akcích. A ve vědě? "Multispektrální kamery pomáhají například zjišťovat stav vegetace, protože chlorofyl odráží infračervené záření," říká Jan Pacina z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Pro podobné účely vědci využívají i satelitní snímky, "drony" ale nabízejí lepší rozlišení, protože se mohou dívat na povrch z výšky pouhých několika desítek metrů, a umožňují se na stejné místo vracet opakovaně, bez ohledu na oblačnost, a při aktuálních událostech, jako jsou povodně nebo sesuvy půdy.

Pro archeology je helikoptéra vítaným pomocníkem při snímkování odkrytých nalezišť i při hledání nových lokalit. Profesor Martin Gojda z Archeologického ústavu AV ČR a Západočeské univerzity v Plzni se dlouho zabývá tzv. leteckou archeologií. "Kamery citlivé na části elektromagnetického spektra, které nejsou viditelné lidskému oku, dokážou za určitých podmínek odhalit i archeologické objekty pohřbené pod povrchem terénu, protože mohou mít například odlišnou teplotu než podloží v jejich okolí," říká Martin Gojda. Ale řadu nálezů vědci odhalí i pouhým okem, pokud se na krajinu podívají z výšky, ledacos prozradí například barva obilí.

"V ústavu máme 18 let letadlo, čtyřmístnou Cessnu, kterou budeme na podzim s největší pravděpodobností prodávat. Právě připravuji návrh pro naše ředitelství, abychom za část peněz, které za prodej získáme, koupili bezpilotní helikoptéru s kamerou," říká Martin Gojda.

Vizuální průzkum přímo z letadla má podle jeho slov sice své výhody, na druhou stranu se při něm může ledacos přehlédnout, kdežto celoplošné bezpilotní snímkování umožní pracovat s daty v klidu u počítače. Navíc jsou stroje vybavené navigačním systémem GPS, takže lze snímky snadno zasadit do souřadnicového systému a pracovat s nimi jako s geodeticky zaměřenými daty.

V budoucnu se robotické helikoptéry mohou uplatnit také pro laserové skenování reliéfu, které prochází skrz vegetaci. "Využívá se proto v zalesněných oblastech - například v Krušných horách, kde v rámci česko-německého projektu EU Archaeomontan probíhá výzkum pozůstatků středověké hornické činnosti," konstatuje Jan Pacina. Zatím je přístroj pro laserové skenování příliš velký a těžký, takže létá na palubě klasických letadel. S rychlým rozvojem technologií se ale dá předpokládat, že se ho archeologové brzy dočkají i na létajících robotech.

Další podstatnou výhodou robotických helikoptér je pochopitelně cena. Hodinový pronájem cessny se pohybuje kolem 7000 korun, klasický vrtulník vyjde řádově desetkrát dráž. V archeologickém ústavu sice mají vlastní letadlo, ale i tak musejí platit palivo, pronájem hangáru a podobně. Jednodušší robotické helikoptéry se dají pořídit za pár desítek tisíc korun (ty výkonnější a lépe vybavené v řádu stovek tisíc) a provozní náklady jsou takřka zanedbatelné. Pro profesionální využití, do něhož spadají i výzkumné a experimentální aktivity, je zapotřebí několik povolení a povinné pojištění, takže počáteční investice se může vyšplhat na další desítky tisíc korun.

Stroje vědí, kam mají letět Částečně autonomní stroj s kamerou s vysokým rozlišením budují vědci na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. "S jeho nasazením ale počkáme na zalétání na zelené louce a vyřízení všech povolení," říká jeden z jeho autorů Petr Jan Juračka.

Zcela automatické stroje, které dokážou létat samy podle předem naprogramovaných algoritmů, vyvíjejí odborníci na pražském ČVUT. "Přirozeným využitím je asistence pilotovi - pokud pustí páčky řízení, měla by se helikoptéra spolehlivě zastavit na místě, v případě potřeby se vrátit na místo startu," vysvětluje Tomáš Báča. Ve venkovním prostředí s dostupným signálem GPS už to helikoptéry umějí, naopak v uzavřeném prostředí je potřeba naučit je vnímat své okolí.

Vědci se také snaží naučit helikoptéry udržovat roj podobně jako ptáci, kteří v něm vidí jen nejbližší sousedy. "Na tom spolupracujeme s biology, pro ně je zajímavá myšlenka umělého roje z pohledu biologie," dodává Tomáš Báča. Odvážnějším cílem je využití roje malých helikoptér pro objevování okolního prostředí, například při mapování trosek budov.

Automaticky létající stroje se mohou teoreticky uplatnit jako hlídači nejrůznějších objektů nebo hranic. Ve světě se experimentuje také s jejich využitím v zemědělství, ať už ke zjišťování stavu úrody, nebo k hnojení či stříkání pesticidy jen v místech, kde je to zapotřebí, namísto dnešního plošného ošetřování plodin.

V praxi se ale tyto aplikace zatím nemohou prosadit, alespoň v Česku. Podle zákona musí robotický letoun zůstat pořád na dohled pilota, takže nepřipadá v úvahu vyslat ho do větší vzdálenosti a nechat samostatně plnit úkol, i kdyby to uměl.

Různá omezení se týkají i dálkově ovládaných robotických letounů - a znějí celkem logicky. Jak amatéři, kteří létají jen pro zábavu, tak profesionálové musejí dodržovat základní bezpečnostní pravidla: nelétat výše než do 300 metrů, nad silnicemi, nad zástavbou, v blízkosti letišť nebo nad lidmi. Je to pochopitelné: pokud by měl stroj poruchu a nekontrolovaně se zřítil k zemi, následky by byly srovnatelné přinejmenším s pádem cihly.

Jak upozorňuje Viktor Nath z Úřadu pro civilní letectví, i bezpilotní letouny jsou součástí leteckého prostoru, takže se musejí řídit platnými předpisy. Za jejich porušení hrozí pokuta ve výši až pět milionů korun. Pro komerční a výzkumné využití je nutné stroj navíc registrovat jako bezpilotní letadlo a mít licenci pilota s příslušným povolením pro letecké práce.

Zabrždění vědci v zámoří Sice to stojí nějaké papírování, čas a peníze, ale "dělat vědu" s robotickým letounem v Česku jde. V USA to mají vědci složitější. Časopis Nature před dvěma týdny upozornil na paradoxní situaci, kdy tamní Federální úřad pro letectví (FAA) sice nereguluje amatérské rekreační létání s bezpilotními stroji, ale s argumentem bezpečnosti a ochrany soukromí zakazuje lety pro komerční využití. Za takové přitom považuje i soukromé univerzity, takže kupříkladu tamní archeologové mohou létat na lokalitách v zahraničí, ale ve své rodné zemi nikoliv.

Aby byla situace ještě složitější, na státní univerzity se zákaz nevztahuje, takže učitelé ze soukromých univerzit zvou "státní" kolegy, aby jim pomáhali. Další to prostě riskli a doufají, že se na ně nepřijde. Larry Purcell z Arkansaské univerzity v roce 2011 bezelstně vydal tiskovou zprávu o tom, jak pomocí "dronů" sledoval vliv sucha na sójové boby - a za pár dní mu přišel nepříjemný dopis z FAA. Od té doby monitoruje pole kamerami umístěnými na dracích, což má jistou nevýhodu: může pracovat, jen když fouká.

"Je nelogické a smutné, že v zemi, která se ráda pyšní svým pokrokem a technologickou vyspělostí, je tento pokrok bržděn neschopností přebujelé byrokracie držet krok s technologickým rozvojem," komentuje situaci za oceánem Petr Hejl, majitel tamní společnosti Notadrone, která se zaměřuje na letecké fotografie a videa. "Spojené státy tím pádem ztrácejí příležitost být průkopníkem v tomto odvětví. Věda a výzkum jsou potřebné a vláda a její agentury by je měly podporovat, ne je svazovat," říká Hejl. FAA nyní pracuje na přípravě nové legislativy, která by měla začít platit příští rok, podle pesimistů to bude později. Snad úřad nastaví nová pravidla tak, aby přestala americkým firmám i vědcům bránit v rozletu.


22. 8. 2014; mfdnes.cz - Pardubický kraj

Slavný vynález Františka Křižíka svítí po 125 letech v Litomyšli

Ač bylo proslulých obloukových lamp Františka Křižíka v českých zemích v 19. století několik tisíc, dnes by zájemci u nás našli pouze tři funkční lampy. Jeden takový typ unikátního osvětlení je nyní k vidění v modernizovaném Regionálním muzeu v Litomyšli.

"Je to replika modelu s diferenciální regulací, který prezentoval v roce 1881 na Mezinárodním elektrotechnickém kongresu v Paříži František Křižík. Úprava této lampy umožňovala dlouhodobější svícení lamp na ulicích a v továrnách," řekl Jan Mikeš z Elektrotechnickéfakulty ČVUT.

Lampa v Litomyšli je u nás jedinou replikou mechanicky zkonstruovanou Tomášem Flimelem. Ten má na kontě například restaurování kabiny a strojovny výtahu Baťova mrakodrapu ve Zlíně. Jeho restaurátorská dílna se v minulosti zabývala i obnovou dalešického pivovaru, kde se natáčely Hrabalovy Postřižiny, nebo brněnskou vilou Tugendhat. Sestrojení lampy bylo náročné, protože se většina technické dokumentace nedochovala.

"V patentech není lampa popsaná do detailu. Znovu jsme ji celou vyvíjeli od těch nejmenších částí. Znamenalo to ověřovat vlastnosti materiálu, tažnou sílu elektromagnetů," popsal restaurátor Tomáš Flimel.

Důvod, proč lampa zamířila do Litomyšle, leží v historii. V rámci vojenských manévrů v roce 1889 navštívil město císař František Josef I., a aby Litomyšl působila slavnostně, osvětleno bylo právě obloukovými lampami, které spouštěl sám František Křižík.

"Podoba lampy skutečně vychází z původního vzhledu. Snažili jsme se minimálně používat moderní technologie," uvedl Jan Mikeš, který měl na starosti elektrotechnickou část lampy. Dnešní úsporné zářivky a ledky jsou v porovnání s obloukovou lampou spíše svíčkami. "Výkonově je na úrovni 700 až 800 wattů. Svítivost jsme zatím neměřili," řekl Mikeš.

Nejen s ohledem na velkou svítivost a ultrafialové záření průvodci muzea Křižíkovu lampu rozsvěcují jen na pár vteřin, a od září to navíc budou dělat jen o víkendu.


22. 8. 2014; 5plus2

Obloukovku trvalo sestrojit rok

Vynález Františka Křižíka svítí znovu po 125 letech v Litomyšli. Oblouková lampa je jedinou kopií.

Nasát atmosféru doby konce 19. století, kdy ulice měst mocnářství přestávaly osvětlovat plynové lampy a začalo je nahrazovat do té doby nevídané elektrické osvětlení, je možné i v 21. století. Ač bylo obloukových lamp Františka Křižíka v českých zemích několik tisíc, dnes byste u nás našli pouze tři funkční lampy. Jeden takový typ unikátního osvětlení, který ve své době porazil intenzitou světla Edisonovu žárovku, najdete od července v modernizovaném Regionálním muzeu v Litomyšli.

"Je to replika modelu s diferenciální regulací, který prezentoval v roce 1881 na Mezinárodním elektrotechnickém kongresu v Paříži František Křižík. Úprava této lampy umožňovala dlouhodobější svícení lamp na ulicích, v továrnách," představil lampu Jan Mikeš z elektrotechnické fakulty ČVUT.

Lampa v Litomyšli je u nás jedinou replikou mechanicky zkonstruovanou Tomášem Flimelem, který má na kontě restaurování kabiny a strojovny výtahu Baťova mrakodrapu ve Zlíně. Jeho restaurátorská dílna se v minulosti zabývala i obnovou dalešického pivovaru, kde se natáčely Hrabalovy Postřižiny, nebo brněnskou vilou Tugendhat. Sestrojení lampy bylo náročné, protože se většina technické dokumentace nedochovala. "V patentech není lampa popsaná do detailu. Znovu jsme ji celou vyvíjeli od těch nejmenších částí. Znamenalo to ověřovat vlastnosti materiálu, tažnou sílu elektromagnetů," popsal mravenčí práci restaurátor Tomáš Flimel.

"Dnes máme navíc stabilizovaný stejnosměrný zdroj a konvektor, který nám mění střídavé napětí na stejnosměrné," doplnil kolegu elektrotechnik Jan Mikeš, jenž upozornil na v síti běžné střídavé napětí. Uhlíky hoří při napájení stejnosměrným proudem.

Nejeden návštěvník muzea se už při otevření samotných konstruktérů ptal, proč je lampa právě v Litomyšli. Málokdo však ví, že v rámci vojenských manévrů v roce 1889 navštívil Litomyšl císař František Josef I., a aby město působilo slavnostně, osvětleno bylo právě obloukovými lampami, které spouštěl sám František Křižík.

Výkonem zdaleka nešetří

"Podoba lampy skutečně vychází z původního vzhledu. Snažili jsme se minimálně používat moderní technologie," podotkl Jan Mikeš, který měl na starosti elektrotechnickou část lampy. Dnešní úsporné zářivky a ledky jsou v porovnání s obloukovou lampou spíše svíčkami. "Výkonově je na úrovni 700, 800 wattů. Svítivost jsme zatím neměřili," prozradil Jan Mikeš.

Nejen s ohledem na velkou svítivost a ultrafialové záření průvodci muzea Křižíkovu lampu rozsvěcují jen na pár vteřin, a to navíc od září jen o víkendu. Velkou nevýhodou obloukových lamp jsou elektrody z uhlíku, které se během svícení pomalu odpařují stejně jako u elektrického oblouku při sváření. V dobách, kdy s nimi svítil jejich vynálezce, uhlíky vydržely až deset hodin, pak se musely vyměnit. "Tady v Litomyšli nemáme zkušenost, jak bude dlouho lampa svítit," dodal k životnosti Jan Mikeš.

Na první pohled dokonalý hodinářský strojek je ve skutečnosti mechanismem, který reguluje vzdálenost uhlíků. "Je tam mnoho různých detailů včetně závažích o různých hmotnostech," popsal Tomáš Flimel mechanismus, bez kterého by lampa dlouho nesvítila. Samotné sestrojení lampy trvalo konstruktérům necelý rok.

Obloukové lampy se využívaly zejména v průmyslu do 50. let 20. století. Nahradily je konstrukčně jednodušší a ekonomicky méně náročné sodíkové výbojky. Za obloukovou lampu získal František Křižík za Rakousko Uhersko zlatou medaili na Mezinárodním elektrotechnickém kongresu v Paříži. Tutéž medaili získal Thomas Alva Edison za objev žárovky. Předchůdce žárovky je nejstarším použitelným elektrickým zdrojem světla.

---

Kde ji lze vidět? Regionální muzeum v Litomyšli. O víkendech lampu prezentuje průvodce vždy v 11.00 a 15.00, o letních prázdninách denně. Parametry lampy Příkon 700-800 W, napětí 45-48V stejnosměrných, proud 8-13A.


22. 8. 2014; Mladá fronta Dnes

Vynález Františka Křižíka svítí po 125 letech v Litomyšli

Nasát atmosféru doby konce 19. století, kdy ulice měst mocnářství přestávaly osvětlovat plynové lampy a začalo je nahrazovat do té doby nevídané elektrické osvětlení, je možné i v 21. století. Ač bylo obloukových lamp Františka Křižíka v českých zemích několik tisíc, dnes by zájemci u nás našli pouze tři funkční lampy. Jeden takový typ unikátního osvětlení je nyní k vidění v modernizovaném Regionálním muzeu v Litomyšli. "Je to replika modelu s diferenciální regulací, který prezentoval v roce 1881 na Mezinárodním elektrotechnickém kongresu v Paříži František Křižík. Úprava této lampy umožňovala dlouhodobější svícení lamp na ulicích a v továrnách," řekl Jan Mikeš z Elektrotechnické fakulty ČVUT.

Lampa v Litomyšli je u nás jedinou replikou mechanicky zkonstruovanou Tomášem Flimelem, který má na kontě například restaurování kabiny a strojovny výtahu Baťova mrakodrapu ve Zlíně. Jeho restaurátorská dílna se v minulosti zabývala i obnovou dalešického pivovaru, kde se natáčely Hrabalovy Postřižiny, nebo brněnskou vilou Tugendhat. Sestrojení lampy bylo náročné, protože se většina technické dokumentace nedochovala.

Vynález Františka Křižíka svítí v Litomyšli

"V patentech není lampa popsaná do detailu. Znovu jsme ji celou vyvíjeli od těch nejmenších částí. Znamenalo to ověřovat vlastnosti materiálu, tažnou sílu elektromagnetů," popsal restaurátor Tomáš Flimel.

Důvod, proč lampa zamířila do Litomyšle, leží v historii. V rámci vojenských manévrů v roce 1889 navštívil město císař František Josef I., a aby Litomyšl působila slavnostně, osvětleno bylo právě obloukovými lampami, které spouštěl sám František Křižík.

"Podoba lampy skutečně vychází z původního vzhledu. Snažili jsme se minimálně používat moderní technologie," uvedl Jan Mikeš, který měl na starosti elektrotechnickou část lampy. Dnešní úsporné zářivky a ledky jsou v porovnání s obloukovou lampou spíše svíčkami. "Výkonově je na úrovni 700 až 800 wattů. Svítivost jsme zatím neměřili," řekl Mikeš.

Nejen s ohledem na velkou svítivost a ultrafialové záření průvodci muzea Křižíkovu lampu rozsvěcují jen na pár vteřin, a to navíc od září budou dělat jen o víkendu.


21. 8. 2014; idnes.cz

Podejte přihlášku do konce srpna a můžete studovat zadarmo

Nedostali jste se na veřejnou vysokou? Podejte přihlášku znovu a jinam. Budete-li rychlí, za měsíc a něco můžete jít k zápisu.

Přihlášku do druhého kola přijímacího řízení je nejlepší podat elektronicky. Veřejné vysoké školy už to dnes umožňují, u druhého kola někdy dokonce vyžadují. Poplatky za elektronicky podanou přihlášku jsou většinou o stokorunu nižší. Informace o přihlášce, formě placení a dalších náležitostech naleznete vždy na webových stránkách vysoké školy.

Pokud přihlášku posíláte poštou, je dobré si připlatit pár korun za doporučený dopis. Rozhoduje datum podání zásilky, přihlášku lze tedy poslat i poslední den termínu. Ověřte si adresu, na niž dokument zasíláte. Většinou jej směřujete na studijní oddělení, které však (hlavně u větších škol) nemusí sídlit na stejné adrese jako fakulta. Kam se hlásit

Do 21. srpna 2014 České vysoké učení technické, Fakulta biomedicínského inženýrství (Biomedicínský technik, Biomedicínská informatika, Optika a optometrie, Fyzioterapie, Zdravotnický záchranář, Radiologický asistent, Zdravotní laborant, Plánování a řízení krizových situací - prezenčně i kombinovaně), přijímací zkoušky jsou v září, www.fbmi.cvut.cz

Do 22. srpna a 6. září 2014 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky (bakalářské obory Informační a řídící technologie a Bezpečnostní technologie, systémy a management - prezenčně i kombinovaně), přijímací zkoušky se nedělají. Studovat lze i v Praze, kde se přihlášky mohou podávat až do 6. září. www.utb.cz/fai Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta, doktorský obor Filozofie - prezenčně i kombinovaně, přijímací zkoušky se konají 3. září. www.tf.jcu.cz

Do 23. srpna 2014 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí (Ochrana životního prostředí - prezenčně i kombinovaně), přijímací zkoušky se nedělají, fzp.ujep.cz

Do 25. srpna 2014 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta výrobních technologií a managementu (Řízení výroby, Materiály a technologie v dopravě, Energetika - teplárenství - prezenčně i kombinovaně), přijímací zkoušky se nedělají, cz.fvtm.ujep.cz

Do 29. srpna 2014 Univerzita Tomáši Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky (Informační technologie, Bezpečnostní technologie, systémy a management, Počítačové a komunikační systémy a Integrované systémy v budovách - prezenčně, obor Automatické řízení a informatika prezenčně i kombinovaně), přijímací zkoušky se konají 4. září, www.utb.cz/fai

Do 31. srpna 2014 České vysoké učení technické, Fakulta elektrotechnická (Elektrotechnika, energetika a management, Komunikace, multimédia a elektronika, Softwarové technologie a management), přijímací zkoušky jsou 8. září, www.fel.cvut.cz Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní (Strojní inženýrství) a Ekonomická fakulta (Podniková ekonomika, Ekonomika a management mezinárodního obchodu, Ekonomika a management služeb, Manažerská informatika), na Fakultu strojní se přijímací zkoušky nedělají, na Ekonomickoufakultu jsou 11. září, tuni.tul.cz Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta (Hospodářská politika a správa, Ekonomika a management, Systémové inženýrství a informatika, Gastronomie, hotelnictví a turismus), přijímací zkoušky jsou 10. září, www.opf.slu.cz Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta (Výchovná dramatika pro neslyšící), přijímačky jsou v září, difa.jamu.cz Soukromé vysoké školy Přijímají v drtivé většině až do půlky září. Očekávat můžete hlavně přijímací pohovory, zkoušky se dělají minimálně. Soukromé školy s technickými obory skoro nenajdete, převažují ty humanitně a ekonomicky zaměřené. Vybrat si můžete i výuku kompletně v angličtině. Zajímavými obory, které lze studovat na soukromých vysokých školách, jsou třeba právo a filmová tvorba. Každý rok přibývají nové, letos třeba sportovní žurnalistika na Fakultě společenských studií ve Vsetíně ( www.huni.cz ). Mezi vyučujícími nechybí známí sportovní komentátoři a odborníci z oblasti sportovního marketingu.


19. 8. 2014; Mladá fronta Dnes

Když se přihlásíte do konce srpna, ještě budete moci studovat zadarmo

Nedostali jste se na veřejnou vysokou? Podejte přihlášku znovu,

jinam. Budete-li rychlí, za měsíc a něco můžete jít k zápisu.

Přihlášku do druhého kola přijímacího řízení je nejlepší podat elektronicky. Veřejné vysoké školy už to dnes umožňují, u druhého kola někdy dokonce vyžadují. Poplatky za elektronicky podanou přihlášku jsou většinou o stokorunu nižší. Informace o přihlášce, formě placení (bankovní převod, složenka.) a dalších náležitostech naleznete vždy na webových stránkách vysoké školy.

Pokud přihlášku posíláte poštou, je dobré si připlatit pár korun za doporučený dopis. Rozhoduje datum podání zásilky, přihlášku lze tedy poslat i poslední den termínu. Ověřte si adresu, na niž dokument zasíláte. Většinou jej směřujete na studijní oddělení, které však - hlavně u větších škol - nemusí sídlit na stejné adrese jako fakulta.

Kam se hlásit

do 20. 8. Univerzita Pardubice, Fakulta elektrotechniky a informatiky (Elektrotechnika a informatika a Informační technologie), přijímací zkoušky jsou 9. září, www.upce.cz/fei Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta elektrotechnická, prezenční i kombinované studium, bakalářské i navazující, přijímací zkoušky se nedělají, www.fel.zcu.cz

do 21. 8.: České vysoké učení technické, Fakulta biomedicínského inženýrství (Biomedicínský technik, Biomedicínská informatika, Optika a optometrie, Fyzioterapie, Zdravotnický záchranář, Radiologický asistent, Zdravotní laborant, Plánování a řízení krizových situací - prezenčně i kombinovaně), přijímací zkoušky jsou v září, www.fbmi.cvut.cz

do 22. 8. a 6. 9.: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky (Informační a řídící technologie a Bezpečnostní technologie, systémy a management - prezenčně i kombinovaně), přijímací zkoušky se nedělají, studovat lze i v Praze, přihlášky se pak podávají až do 6. září, www.utb.cz/fai

do 23. 8.: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí (Ochrana životního prostředí - prezenčně i kombinovaně), přijímací zkoušky se nedělají, fzp.ujep.cz

do 25. 8.: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta výrobních technologií a managementu (Řízení výroby, Materiály a technologie v dopravě, Energetika - teplárenství - prezenčně i kombinovaně), přijímací zkoušky se nedělají, cz.fvtm.ujep.cz

do 31. 8.: České vysoké učení technické, Fakulta elektrotechnická (Elektrotechnika, energetika a management, Komunikace, multimédia a elektronika, Softwarové technologie a management), přijímací zkoušky jsou 8. září, www.fel.cvut.cz Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní (Strojní inženýrství) a Ekonomická fakulta (Podniková ekonomika, Ekonomika a management mezinárodního obchodu, Ekonomika a management služeb, Manažerská informatika), na Fakultu strojní se přijímací zkoušky nedělají, na Ekonomickou fakultu jsou 11. září, tuni.tul.cz Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta (Hospodářská politika a správa, Ekonomika a management, Systémové inženýrství a informatika, Gastronomie, hotelnictví a turismus), přijímací zkoušky jsou 10. září, www.opf.slu.cz Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta (Výchovná dramatika pro neslyšící), přijímačky jsou v září, difa.jamu.cz (nea), www.kampomaturite.cz

Soukromé vysoké školy Přijímají v drtivé většině až do půlky září. Očekávat můžete hlavně přijímací pohovory, zkoušky se dělají minimálně. Soukromé školy s technickými obory skoro nenajdete, převažují ty humanitně a ekonomicky zaměřené. Vybrat si můžete i výuku kompletně v angličtině. Zajímavými obory, které lze studovat na soukromých vysokých školách, jsou třeba právo a filmová tvorba. Každý rok přibývají nové, letos třeba sportovní žurnalistika na Fakultě společenských studií ve Vsetíně (www.huni.cz). Mezi vyučujícími nechybí známí sportovní komentátoři a odborníci z oblasti sportovního marketingu. Weby, kde hledat informace www.kampomaturite.cz www.vysokeskoly.cz www.vejska.cz www.testak.cz


18. 8. 2014; TV Barrandov

Robot - záchranář

Kristýna FANTOVÁ, moderátorka:

Už za chvíli vám ukážeme projekt samovýčepu, který potěšil nejednoho obyvatele jedné vesnice.

Miroslav VAŇURA, moderátor:

Teď ale ještě k vědě a technice. Objevují se totiž názory, že podobně revoluční, jako je třeba dnešní internet budou jednou drony a roboti. K elitě v tomto oboru se řadí i český tým z katedry kybernetiky ČVUT.

Kristýna FANTOVÁ, moderátorka:

Vytváří třeba robota záchranáře s lidskými vlastnostmi. Kromě jeho využití nás ale také zajímalo i to, jestli vidí vědci reálně předpovědi, že za pár let nám budou roboti kroužit nad hlavami.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:

Nepředstavujte si ale umělou inteligenci známou ze sci-fi filmů.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:

To, na čem tým vědců pracuje, je takzvaná akceptovaná autonomie. V tomto případě akceptovaná záchranáři.

Michal REINSTEIN, katedra kybernetiky; České vysoké učení technické:

Robot nesmí dělat nic, co by jim nějakým způsobem ohrozilo tu misi, ale zároveň musí dostatečně pomáhat a například řídit si některé ty svoje části automaticky při přecházení překážek.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:

Robot, který vytváří 3D prostředí pomocí několika kamer a laserového snímače, má i termokameru díky které najde i člověka, nebo zvíře. Zaměří je v případě přírodní katastrofy jakou byla například Fukušima a aktuálně by dokázal pomoci i v oblastech zasažených ebolou.

Michal REINSTEIN, katedra kybernetiky; České vysoké učení technické:

Určitě kdyby přišel požadavek, tak není problém toho robota vzít a nasadit i pro takovouto misi.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:

Robot teď dostane novou ruku za třicet tisíc dolarů, která dokáže uchopit jakýkoliv předmět.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:

Při misích záchranáři kombinují roboty s bezpilotními prostředky, nebo-li drony. Slouží k získání nadhledu nad situací, vydrží ale mnohem kratší dobu.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:

Tady zhruba nějakých sedm, deset minut a ten pozemní robot vydrží čtyři, pět, šest hodin pracovat v terénu.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:

Navíc hrozí, že při ztrátě signálu dron spadne.

Michal REINSTEIN, katedra kybernetiky; České vysoké učení technické:

Pokud náhodou by ten dron někde spadnul, tak se to opravdu řeší například jako letecká nehoda.

Eva SKALICKÁ, redaktorka:

Proto je vědecká branže k jejich využití v běžném životě, například k roznášení zboží spíš skeptická. Pro TV Barrandov - Eva Skalická.


8. 8. 2014; Metro

V srpnu se hlaste třeba na techniku

Nabídka vysokých škol, na které je možné se v srpnových termínech přihlásit, je stále velmi rozmanitá.

Přestože se uchazeči mnohdy již nemohou přihlásit na svůj vysněný obor, stále je výběr poměrně široký.

"Uchazeči si u nás mohou v srpnu podat přihlášku na studijní programy ekonomika a řízení průmyslových systémů nebo materiálové, metalurgické či procesní inženýrství," říká tisková mluvčí Vysoké školy báňské v Ostravě Klára Janoušková. "Dále je pak šance na přijetí na hornickogeologickou fakultu či na fakultu ekonomickou na studijní programy ekonomika a management, hospodářská politika a správa či systémové inženýrství a informatika," doplňuje Janoušková.

Téměř vždy je třeba společně s přihláškou uhradit poplatek za přijímací řízení. Jeho výše se pohybuje mezi čtyřmi až šesti sty korunami. "Administrativní poplatek spojený s přijímacím řízením je u nás pět set korun," upřesňuje Janoušková. Možnost přihlásit se v srpnových termínech nabízí i České vysoké učení technické v Praze. Aktuálně je zde možnost přihlásit se na elektrotechnickou fakultu, fakultu biomedicínského inženýrství či fakultu strojní.

Zájem o srpnové termíny zaznamenávají i na Masarykově univerzitě v Brně. "Obecně lze říci, že zájem o studium na Masarykově univerzitě vysoce převyšuje naše kapacitní možnosti," říká Martina Vlková, vedoucí studijního odboru rektorátu.

Obory, do nichž je nyní možné se přihlásit, jsou vypisovány z různých příčin. "Důvodem může být například akreditace nového oboru, která přišla až po skončení běžného termínu pro podávání přihlášek. Jiný termín přihlášek někdy mívají ze speciálních důvodů také navazující či zvláštní obory," vysvětluje Vlková. "Bylo by mylné myslet si, že se nyní jedná již jen o obory, které si nenaplnily kapacitu. Takové už v podstatě neexistují," doplňuje Vlková.


4. 8. 2014; Český rozhlas

Při posledních bouřkách lidé v Česku pozorovali kulové blesky. Vědci jim stále nerozumí

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Poslední vlna silných bouřek, které způsobily řadu škod, přinesla i jeden poměrně vzácný jev - kulový blesk. Podle svědků zapálil střechu stodoly v obci Kněževes na Žďársku. Oheň se naštěstí podařilo včas uhasit. Našim hostem je astrofyzik z ČVUT Petr Kulhánek, dobrý den.

Petr KULHÁNEK, astrofyzik, ČVUT:

Dobré odpoledne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Co to tedy vlastně je kulový blesk, jak vzniká?

Petr KULHÁNEK, astrofyzik, ČVUT:

Tak to je otázka, kterou si vědci kladou už víceméně po staletí. Dodnes není vyřešeno, co to kulový blesk je. Víme, že při bouřkách vznikají kulové struktury, které mají rozměry od, řekněme, pingpongového míčku až po velký fotbalový míč, nicméně ten mechanismus je doteď nejasný. Ono těch pozorování je totiž velice málo. Co se týče pozorování laické veřejnosti, tma ano, tam to jde do tisíců, ale co se týče vědeckých pozorování, ta jsou pouze 4 a na základě toho usuzovat, co to je kulový blesk, to je nesmírně obtížné. Víme, že to je nějaká svítící kulička. Těch teorií jsou desítky, dneska vítězí víceméně dvě. Jeden je takzvaný křemíkový blesk, to si můžeme za chviličku vysvětlit pro posluchače, a druhý je vysokofrekvenční výboj. Dokonce se dneska zdá, že kulový blesk není jeden fyzikální jev, že to je několik jevů, které nazýváme kulovým bleskem, ale jde úplně o odlišné záležitosti.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Pojďme si říct, jestli tedy, když i vědci vědí tak málo, pozná laik pouhým okem, že se jedná opravdu o kulový blesk, že ho něco nezmátlo? Pozná se to třeba podle následků?

Petr KULHÁNEK, astrofyzik, ČVUT:

Tak pokavaď vidí ten kulový blesk někde ve veliké dálce, tak nikdy stoprocentně si být jistý nemůže. Může jít o různé optické jevy, různé optické klamy. Pokavaď ale je v těsné blízkosti a vidí kulovitou strukturu, která různě poskakuje, vznáší se a podobně, tak pak si může být jistý. To je jeden druh kulových blesků. Pak jsou jiné typy kulových blesků, které třeba se pohybují podél vedení elektrických nebo jsou schopny vytrhnout vedení od zásuvek a podobně. Tam taky si myslím, že ten jev je nezaměnitelný.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Mluví se o tom, že počasí nabývá v souvislosti s globálním oteplováním extrémnějších podob, řekl byste, že přibyde i takových jev, jakým je kulový blesk?

Petr KULHÁNEK, astrofyzik, ČVUT:

Já si nemyslím, to jsou pouze dočasné záležitosti. Ty výkyvy jsou samozřejmě možné, ale to, že bychom viděli kulový blesk každý den, to určitě nehrozí. Já bych se možná na chviličku zmínil o tom jednom mechanismu, který bude asi posluchačům docela příjemný. Ten je asi nejnadějnějším kandidátem na kulový blesk. Když udeří čárový blesk do půdy, tak tam je velké množství křemíku a ten čárový blesk může oxid křemičitý, který tam je, přeměnit na atomární křemík. Ten atomární křemík je vysoce reaktivní, dělá taková vlákénka, nanovlákna, něco jako chomáč vaty a může se vytvořit takováto vatovitá struktura, která se potom vlastně vynoří z té půdy, kde udeřil ten čárový blesk, a tahle ta kulička, která je víceméně něco podobného jako vata, tak se pak vznáší, různě pohupuje a chemicky hoří, protože ten atomární křemík je reaktivní a mění se na oxid křemičitý, a to vlastně můžeme pozorovat jako svítící kuličku, která září do okolí a je to dneska nejnadějnější vlastně mechanismus toho kulového blesku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Popisuje astrofyzik Petr Kulhánek. Děkuji, na shledanou.

Petr KULHÁNEK, astrofyzik, ČVUT:

Na shledanou.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk