ČVUT - Fakulta elektrotechnická

22. 11. 2014; Lidové noviny

Jak se vyrovnat se schizofrenií

O schizofrenicích se v posledních dnech živě diskutuje. Mohou být nebezpeční? Jak je začlenit do společnosti? V Česku vznikl systém na včasný záchyt varovných příznaků této nemoci. V zahraničí se osvědčil, ale naše zdravotní pojišťovny ho zatím nehradí.

Obavy z pacientů se schizofrenií úzce souvisejí s nedávnou tragickou událostí ve Žďáře nad Sázavou, kde duševně nemocná žena zabila studenta. "Posoudit, zda u této pacientky ochranná léčba selhala, v tuto chvíli není možné," říká profesorka Hana Papežová z Psychiatrické kliniky1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze. "Chce to nejprve detailně prozkoumat, co se doopravdy stalo."

Slova však podle ní působí vždycky jako rozbuška a palcové titulky o vraždící schizofreničce nikomu ani ničemu nepomohou. Paradoxně spíš škodí nejen nemocným, ale také příbuzným, zdravé populaci i odborníkům. Jak tedy vypadá střízlivá realita? Násilníci, nebo nemocní?

Zkušenost s psychickou nemocí má dnes u nás už každá třetí až čtvrtá rodina. Schizofrenií trpí přibližně jedno procento populace. "Když se ale řekne psychicky nemocný člověk, velká část české populace si i dnes představí nebezpečného jedince, kterého je nejlépe izolovat v psychiatrických léčebnách," konstatuje profesorka Hana Papežová. "Ve skutečnosti jsou mezi nimi lidé s depresemi nebo neurotickými poruchami, kteří nejsou pro své okolí nijak nebezpeční."

Také mezi schizofreniky se dá podle jejích slov najít jen zlomek pacientů schopných páchat násilí. Velká část psychicky nemocných lidí se přesto za svoji nemoc stydí a před ostatními ji raději tají. Stejnými pocity navíc trpí nejen oni, ale i jejich blízcí. Pokud sevmédiích opakovaně objevují zprávy o duševní nemoci ve spojení s násilím, pak se jejich stigmatizace ještě prohloubí a nemoc zhorší. Paradoxně právě v takovou chvíli mohou být pro své okolí nebezpeční.

Potvrdil to mimo jiné průzkum, který před lety probíhal na pražské Psychiatrické klinice. Odborníci tehdy zjistili, že s následky podobné mediální kampaně se jejich pacienti vyrovnávali někdy i po řadu měsíců. "Uvádět přesnou diagnózu ve spojení s násilnými činy proto považuji za velmi škodlivé," říká profesorka Papežová.

Jenom léky nestačí Schizofrenie patří přitom k velmi složitým onemocněním, jejichž příčiny i průběh se doposud odborníkům nepodařily zcela odhalit. Obvykle propuká mezi 21. a 22. rokem života a bývá popisována jako porucha zpracování informací. Může souviset s nerovnováhou chemických látek v mozku, s přítomností viru v průběhu vývoje a také s genetikou.

Pokud je jeden z rodičů schizofrenik, pak má podle odborných pramenů jeho dítě 12procentní pravděpodobnost, že také onemocní. V rodinách, kde touto nemocí trpí otec i matka, vzrůstá toto číslo na 40 procent. "Takto postižení pacienti v akutní fázi onemocnění ztrácejí kontakt s realitou, pronásledují je bludy, slyší různé hlasy, cítí se ohroženi a bojují s nebezpečím, které neexistuje," uvádí profesorka Papežová.

Naštěstí existují antipsychotika, léky, které dokážou tyto projevy nemoci léčit, nebo alespoň zmírnit. Pacienti tak mohou prožít někdy i velkou část života v klidovém stadiu, kdy se u nich nemoc nijak neprojevuje. Bohužel však tyto léky mívají i některé nepříznivé vedlejší účinky. Medikamenty starší generace vyvolávaly u pacientů parkinsonský syndrom, nemocní bývali zpomalení a trpěli třesem. Léky nové generace mohou zase způsobit nárůst hmotnosti.

Z těchto důvodů někdy pacienti léčbu i přeruší a riskují, že se jim nemoc opět vrátí. Schizofrenici jsou ovšem nuceni bojovat nejen s vedlejšími účinky léků, ale také s takzvanými negativními symptomy, kdy ztrácejí zájem o kontakty a obrazně řečeno vypadávají ze společnosti.

Na tyto symptomy však i současná antipsychotika zabírají hůře. "Při léčbě se proto také využívá podpůrná psychoterapie a resocializace," uvádí Hana Papežová s tím, že snaha začlenit pacienty znovu do společnosti je velmi důležitá. "V zahraničí proto pro tyto lidi budují komunitní centra anebo chráněné bydlení či chráněné dílny," říká.

Dálkový monitoring nemoci Odbornice z vlastních zkušeností ví, že i čeští pacienti, kterým byla nabídnuta možnost chráněného bydlení, na tom byli většinou lépe než nemocní žijící převážně v ústavech. Už proto, že neztratili soběstačnost a zároveň zůstávali pod pravidelnou kontrolou. V Česku je však takových možností prozatím velmi málo.

Před 11 lety přišlo Psychiatrické centrum Praha, které je klinickou základnou 3. LF UK, se zajímavým projektem, který se zaměřoval nejen na včasný záchyt varovných příznaků u schizofreniků, ale i na lepší spolupráci lékaře, pacienta a jeho rodiny.

Ti, kdo měli zájem se do preventivního systému ITAREPS zapojit, odpovídali prostřednictvím SMS na otázky, jež vypovídaly o jejich aktuálním zdravotním stavu. Aby údaje byly co nejvěrohodnější, odpovídal na stejné dotazy také některý z rodinných příslušníků, který byl s pacientem v pravidelném kontaktu. Pomocí unikátního matematického postupu pak počítač data vyhodnotil a v případě, kdy zaznamenal zhoršení zdravotního stavu, upozornil ošetřujícího lékaře.

"Systém ITAREPS dokáže předpovědět hrozící relaps (návrat nemoci - poz. red.) asi sedm týdnů před vlastní událostí," upozorňuje doktor Filip Španiel z Psychiatrického centra Praha, který je hlavním autorem tohoto systému, do něhož se postupně zapojilo asi 900 pacientů.

Kromě České a Slovenské republiky byl ověřován i v Japonsku. "Podle tří studií provedených v Česku systém snižuje počty psychiatrických hospitalizací a hospitalizačních dnů o 70 procent," hodnotí výsledky doktor Španiel. "Také nezávislá randomizovaná studie provedená v Japonsku prokázala u systému ITAREPS v porovnání s kontrolním souborem pětkrát nižší míru hospitalizace."

Po odečtení veškerých nákladů by podle jeho názoru program mohl ze státního rozpočtu uspořit přibližně 330 milionů korun ročně. Přesto se zdravotní pojišťovny zatím zdráhají na jeho financování podílet.

"Všeobecná zdravotní pojišťovna projekt ITAREPS nefinancuje," říká tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý. "Jeho propagátoři nám dosud nepředložili žádnou relevantní analýzu, která by prokázala, že přínosy projektu jsou skutečně takové, jak je oni sami v médiích často a rádi prezentují."

Někteří psychiatři tak byli nuceni zmíněný program ukončit, jiným se podařilo získat grant a dál ho svým pacientům nabízejí. Jedním z nich je i doktor Jan Hanka z Psychiatrického centra Praha. "Do systému se postupně zapojilo 20 pacientů z mé ambulance a funguje výborně," říká. "Díky němu se nám nejednou podařilo včas zachytit varovné příznaky, a zabránit tak hospitalizaci." Jaký bude ovšem jeho další osud, není momentálně jasné.

Komunikace s rodinou i veřejností Přestože se názory na efektivitu systému různí, nelze mu upřít, že přispívá k lepší spolupráci lékaře s pacientem i rodinnými příslušníky. "Komunikace s rodinou je přitom při psychiatrické práci velmi důležitá," říká profesorka Papežová. "Pokud s námi rodinní příslušníci dobře spolupracují, dokážou často jako první u nemocného postřehnout počínající známky zhoršení zdravotního stavu."

Pro psychotické pacienty bývá totiž charakteristické, že si svoji nemoc neuvědomují. Pokud se zhorší náhle, obvykle nebývají ochotni ke spolupráci s lékařem. O to cennější pak bývají informace od jejich blízkých.

Podle názoru profesorky Papežové není řešením zavírat tyto lidi dlouhodobě do léčeben, za mnohem podstatnější považuje snahu udržet nemoc pod kontrolou v komunitě a udržet nemocné ve společnosti. Že je to možné, dokazuje každoročně divadelní a hudební festival Mezi ploty v psychiatrické nemocnici v pražských Bohnicích, při němž se vždy na několik dní pootevírají vrátka mezi světem duševně nemocných a zdravých. Mnohem častěji však tato vrátka zůstávají pevně uzamčená.

"Za velmi zásadní proto považujeme spolupráci s novináři," zmíní se Hana Papežová. "Psychiatrická společnost ČLS JEP například každoročně udílí i novinářskou cenu za nejlépe objektivně zpracovaný text s tematikou duševního zdraví."

K lepšímu začlenění psychicky nemocných lidí do společnosti by měla přispět také připravovaná reforma psychiatrické péče, jež počítá s postupným vytvářením komunitních center, která se v zahraničí osvědčila.

---

Pětiminutový dotazník ITAREPS

- Cílem programu ITAREPS (Information Technology Aided Relaps Prevention in Schizophrenia) je rychlé a cílené rozpoznání časných varovných příznaků opětovného propuknutí psychotického onemocnění s využitím moderních komunikačních a informačních technologií. * Program umožňuje snížit míru opětovného vzplanutí nemoci a následných hospitalizací.

- Systém vyvinulo Psychiatrické centrum Praha ve spolupráci s experty z Katedry kybernetiky ČVUT v Praze. * Pacient jednou týdně odpovídá prostřednictvím mobilního telefonu na dotazník - odpovědi namačká do mobilu a odešle jako SMS. * Odpovědi jsou ve formě čísel, od nuly do čtyřky. Dotazník má deset otázek, vyplnění trvá pět minut.

- Podobný dotazník vyplňuje i rodinný příslušník pacienta, který jej má denně na očích. * Prostřednictvím centrály se údaje zadají do počítače, který je vyhodnotí. Informace v grafické a slovní podobě se prostřednictvím e-mailu dostávají k lékaři. * V případě potřeby lékař kontaktuje pacienta a určí, zda má brát více, či méně léků.

Zkušenost s psychickou nemocí má dnes v Česku každá třetí až čtvrtá rodina.

Schizofrenií trpí přibližně jedno

procento populace.

Schizofrenie Nemoc může souviset s nerovnováhou chemických látek v mozku, s přítomností viru v průběhu vývoje, ale i s genetickými předpoklady.

Léčí se antipsychotiky - léky, které regulují hladinu dopaminu. Odstraňují bludy a halucinace, zlepšují soustředění a pomáhají pacientům zvládat každodenní zátěž. Mají i preventivní účinek, zabraňují návratu onemocnění.

27. 10. 2014; Technický týdeník

Náš Stratocaching úspěšně prezentovaný v USA

V rámci 4th International Conference on the Internet of Things, pořádané na půdě Massachusetts Institute of Technology v USA (MIT), prezentoval Zbyněk Kocur z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a další zástupci projekt Stratocaching, jako jednu z velmi zajímavých reálných aplikací Internetu věcí. Ohlasy účastníků setkání potvrdily, že jde o velmi zajímavý a ojedinělý experiment, spojující světy vědy a inženýrské praxe.

Tým zástupců Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve složení Lukáš Vojtěch, Zbyněk Kocur, Lukáš Kypus a Marek Neruda prezentoval na této konferenci speciální řešení, umožňující ověřit spolehlivost provozu komunikačních zařízení a síťové infrastruktury Internetu věcí od RFID tagu až po datové centrum. Řešení vzniklo ve spolupráci odborníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze aVysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava za podpory grantových programů EUREKA AutoEPCIS a MVČR SECOM. Své zkušenosti získané v projektech řešených s partnery z průmyslu využívají odborníci ČVUT i v experimentu Stratocaching.

"Výzkumné týmy po celém světě se dlouhodobě zabývají otázkou spolehlivé komunikace na dlouhé vzdálenosti a jednou z nových myšlenek je také použití stratosférických balónu. Ty by měly být schopny realizovat spojení dvou účastníků na velkou vzdálenost za zlomek pořizovací ceny běžné telekomunikační družice, tedy s minimálními náklady na provoz celého zařízení. Experiment Stratocaching ukazuje, že daná myšlenka je realizovatelná a že i v amatérském prostředí a bez použití speciálního vybavení lze dosáhnout velmi zajímavých výsledků," shrnuje svou motivaci k zapojení do projektu Zbyněk Kocur.

Stratosférický balón Dropion s příslušnou elektronikou i samotná stratocachingová semínka jsou typickými zástupci zařízení ze světa Internetu věcí. Dropion je propojen s pozemní komunikační stanicí, která přijímá telemetrické údaje a přenášený obraz z kamer na jeho palubě. Z této stanice jsou pak veškeré informace distribuovány do sítě k webovým stránkám projektu. Obdobným způsobem fungují i samotná semínka, která o své poloze vysílají zprávy pomocí přímého propojení s komunikační základnou nebo skrze sítě mobilních operátorů. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze řeší v projektu Stratocaching úkoly spojené s optimalizací vícepolarizačního anténního systému a přenosem videa v reálném čase.

27. 10. 2014; Technický týdeník

Chaosem a komplexitou s profesorem Chuou

Téměř 200 zájemců o současné trendy ve fyzice a elektrotechnice si přišlo 8. října na Fakultu

elektrotechnickou Českého vysokého učení technického v Praze vyslechnout přednášku profesora Leona O. Chui, jejímž ústředním tématem byl princip komplexity a chování systémů na hranici chaosu.

V rámci své strhující prezentace "Edge of Chaos" hovořil prof. Chua mimo jiné o své práci v oblasti teorie nelineárních obvodů, teorii chaosu a o zajímavých implikacích v technice, přírodě a živých organismech.

"Jsem opravdu rád, že se nám podařilo uspořádat přednášku takové vědecké kapacity, jako je profesor Chua," říká děkan Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze prof. Pavel Ripka a dodává: "Jako špičkové vědecko-výzkumné pracoviště sledujeme všechny trendy současného vývoje a skutečnost, že nás prof. Chua navštívil, svědčí o tom, že jméno Fakulty elektrotechnické ČVUT je dobře známé po celém světě. Prof. Chua ve své kariéře spojuje roli vynikajícího teoretika i obratného experimentátora. Jeho články jsou klasickou ukázkou inženýrského základního výzkumu. Všichni známe Chuův obvod, první realizaci jednoduchého systému, který produkuje deterministický chaos. Těšili jsme se na návštěvu jeho autora a naše očekávání se naplnila. Prof. Chua je zajímavý člověk s vyhraněnými názory. U nás našel posluchárnu plnou poučených zájemců a tvrdých diskutérů."

---

Vynálezce elektronického prvku memristoru a autor Chuova obvodu prof. Leon O. Chua, vystudoval v roce 1959 Mapua Institute of Technology na Filipínách. Po své emigraci do Spojených států dosáhl na prestižní stipendium na Massachusetts Institute of Technology, kde získal v roce 1961 titul MSEE. O tři roky později obhájil na University of Illinois doktorát za práci na téma Nelineární obvodové analýzy. V letech 1964-1970 pobýval na univerzitě v Purdue, od roku 1971 přednáší na University of California v Berkeley. V současné době působí jako Marie Curie fellow na Imperial College v Londýně. Během své kariéry získal osm čestných doktorátů. Prahu navštívil jako účastník 11. ročníku European Conference on Non Destructive Testing (ECNDT).

24. 10. 2014; Automa

Postavte si svůj robot - roboty ve výuce (část 4)

24. 10. 2014; prazsky.denik.cz

OBRAZEM: Počítače mají vlastní katedru už padesát let

V historické budově Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) na Karlově náměstí se ve čtvrtek uskutečnily oslavy 50 let katedry počítačů na této pražské univerzitě.

24. 10. 2014; technet.cz

Balon nesmí překročit hranice za žádnou cenu. Ale jak na to?

Máme počítač, který disponuje pouhými dvěma kilobyty operační paměti a musí uřídit balon. Musí kontrolovat, zda nemíří někam, kam nesmí a k tomu ve správný moment postupně odpálit dvě pyropatrony. Jak zabránit přeletu hranic a zajistit hladký průběh naší soutěže a experimentu Stratocaching?

Palubní počítač Dropionu musí nejen vydat povel k vysypání semínek v předepsané výšce, ale musí umět zareagovat i na situace, které by mohly celý let ohrozit. Z pohledu leteckého provozu je zásadní situace, kdy by měla celá sestava překročit státní hranice. Stejně tak se musí zamezit tomu, aby balon vystoupal s Dropionem příliš vysoko. Hrozilo by totiž, že praskne a celá sestava spadne na zem i s kusem balonu. Co všechno dokážou pouhé 2 kB operační paměti

Řídící počítač navrhl a speciální software pro Stratocaching napsal Martin Procházka z Laborek.cz . Systém řízeného ukončení letu má za úkol odpálením pyropatron vypustit stratokešky a následně oddělit balon od Dropionu. Požadavky na systém vycházejí nejen z požadavků hry na řízené vypuštění stratokešek v určité výšce, ale i právě z nařízení ÚCL , podle kterého je nutné ukončit let v případě, že hrozí překročení státní hranice.

Jako zdroj informací o poloze je použito GPS v modulech RTTY a APRS (vysvětlení viz. boxík), které zajišťují vysílání telemetrie. Tím je zajištěna redundance systému. Srdcem počítače, dalo by se říci řídící jednotky, je nyní mikrokontroler Atmega 328p, spojený přímo (resp. přes převodník napěťové úrovně) s moduly.

Kromě souřadnic lze z GPS vyčíst také jejich přesnost, platnost, výšku, počet viditelných satelitů a přesný čas UTC (Coordinated Universal Time - koordinovaný světový čas). Mikrokontroler navíc sám počítá čas od zapnutí napájení, což činí systém též do jisté míry odolnějším proti poruše některého ze systémů.

Mikrokontroler po zapnutí nejprve nějaký čas čeká, což je ochrana proti náhodnému odpálení na startu. Následně čte z GPS a data vyhodnocuje na základě poskytnuté přesnosti a počtu viditelných satelitů. K ukončení letu dojde, pokud balon vystoupá nad určitou výšku nebo pokud začne výšku prudce ztrácet či se vzdálí od místa startu tak, že hrozí překročení státní hranice. Alternativně pro případ ztráty obou GPS je zde pojistka časová, která ukončí let po uplynutí nastaveného času bez ohledu na vše ostatní. To vše zajišťuje mikroprocesor s operační pamětí pouhé 2 kB, což je oproti dnešním velikostem operačních pamětí u stolních počítačů úsměvné. To kladlo na autora systému Martina Procházku velmi zvýšené nároky při psaní samotného programu.

Ukončení letu probíhá tak, že se nejprve sepne relé roznětného okruhu vypouštění kešek a po minutě je stejným způsobem odpálena pyropatrona držící balon.

Část výbavy Dropionu. Uprostřed dvě kamery Axis řady F pro přímý přenos z Dropionu během letu. Dropion prodělal lifting

Dropion prošel tvarovou optimalizací. Jeho konstruktér Petr Bakoš ořezal všechno, co se při prvním letu nevyužilo, nebo co nebylo potřeba. Naopak doplnil některé důležité opomenuté detaily. Dropion 2.0 je navržen tak, aby tvořil jeden celek, všechny tvary mají nějakou funkci. Každý díl Dropionu lze při poškození jednoduše vyměnit a systém lze případně rozšířit o další nástavby a moduly.

Je nižší, má menší křídla a robustnější držák semínek, který byl loni uchycen jen na pojistném lanku, "díky" čemuž došlo při divokém sestupu stratosférou (rychlost zde překračuje 200 km/h) k uražení GoPro kamery. Držák totiž na lanku tancoval tak divoce, až křídlo s kamerou doslova uřízl.

Proto má centrální tyč, která drží celý Dropion pohromadě a zároveň zajišťuje uvolnění semínek, teleskopickou konstrukci. Po výbuchu pyropatrony se tedy nepřeruší celá, ale pouze se vysune a semínka uvolní. Pyropatrona je ukryta vevnitř v kovovém krytu a nemůže tak semínka ožehnout (loni byla některé lehce očouzená). Během letu brání torznímu pohybu a při přistání také díky latexovým gumám slouží jako tlumič. Letos je nově navržena jako teleskopický profil.

Používáme palníky (pyropatrony) dvou typů. Postřel či mikronálož výrobce DELAMER, typ MD1 nebo KELLER typ HE1.

Celý Dropion 2.0 byl nejprve namodelován ve 3D softwaru Rhinoceros a poté kompletně vytištěn na 3D tiskárně Stratasys firmou MCAE Systems. Některé díly jsme použili přímo z tiskárny, jako například středovou teleskopickou tyč vytištěnou z "leteckého materiálu" Ultem. Jiné komponenty byly zaformovány a odlity z polyuretanové pěny dodané firmou BASF. Vypěnění jednotlivých dílců nám provedla společnost Techwin.

Gondola bude nově klesat na padáku PEGAS STRATO 72, který pro nás speciálně navrhla a ušila česká firma Pegas . Tento padák má při stejném výkonu téměř poloviční hmotnost oproti loňskému. Při testech jsme na něm z věže Hydrometeorologického ústavu pustili naši jedinou, téměř čtyřkilovou frézku. Přežila samozřejmě bez problémů, i když dopadla na kovový kryt od kanálu.

Dropion napájí sedm nezávislých zdrojů. Přímý přenos z okraje vesmíru

Tento rok bude na palubě Dropionu sedět nová AXIS kamera řady F, která nám v přímém přenosu nabídne hned dva obrazy současně. Jeden dolů na zeměkouli, druhý nahoru do vesmíru. Kamera má FullHD rozlišení a 105° horizontální úhel záběru, což je o celých 25° více, než jsme měli loni. Kamera ještě nebyla oficiálně uvedena na trh, takže naši čtenáři ji v činnosti uvidí v Česku jako první.

Pro přenos videa využijeme opět malou multipolarizační anténu na palubě Dropionu, kterou vyvinuli odborníci na ČVUT FEL pod vedením Zbyňka Kocura. Radiový signál budeme dole přijímat 120 centimetrů velkou parabolickou anténou, která se bude automaticky natáčet za Dropionem na základě souřadnic, které nám Dropion pošle přes technologie RTTY a APRS . Tyto technologie máme k dispozici díky radioamatérům, kteří pro letošní Stratocaching udělali opět hromadu práce.

Celou automatiku natáčení paraboly za Dropionem připravil Martin Blaho, kterému patří velké díky. Jakmile budeme mít video signál, zabalíme ho pomocí CamStreamer aplikace od společnosti NetRex do vhodného formátu a pošleme přes internet na Technet.cz streaming servery. Odtud vám video z Dropionu společně s videem z místa startu a z řídícího střediska v laborkách ve Slaném naservírujeme přímo do obýváku.

Může se snadno stát, že obraz z Dropionu během cesty nahoru a zpět vypadne. Použitá technologie má své limity, a pokud bude po cestě hustší oblačnost nebo Dropion odcestuje příliš daleko, o obraz přijdeme. Při takovémto experimentu, který je v dané kategorii (nejsme NASA) doslova na hraně technických možností, je nutno počítat se vším. Do deseti kilometrů výšky by však měl fungovat bez problému i při horším počasí. Minule jsme dokonce dokázali odstreamovat celou cestu . InsertSingleVideo

Čtete rádi iDNES.cz? Podpořte nás svým hlasem v anketě Křišťálová lupa .

23. 10. 2014; href="http://connect.zive.cz/clanky/cvut-a-cisco-zadaji-o-spolecny-patent-spoluprace-funguje/sc-320-a-175874

http://e-svet.e15.cz/it-byznys/cvut-a-cisco-zadaji-o-spolecny-patent-spoluprace-funguje-1130499">connect.cz a e15.cz

ČVUT a Cisco žádají o společný patent, spolupráce funguje

Cisco před rokem odstartovalo výzkumnou spolupráci s ČVUT, vkládá do ní milion eur. Prozatím jsou v chodu tři projekty a jeden žádá o první společný patent. Funguje to.

Zhruba před rokem odstartovaná spolupráce mezi Českým vysokým učením technickým v Praze a americkým síťovým obrem Cisco Systems nese první ovoce. Oba subjekty společně podávají první návrh na mezinárodní patent v oblasti strojového učení a zpracovávání velkých objemů dat. V případě schválení budou vlastníkem patentu jak ČVUT, tak Cisco.

Cisco se začalo s ČVUT více sbližovat krátce poté, co společnost koupila bezpečnostní startup Cognitive Security, jež z akademického prostředí této školy vzešel. Cisco začalo v Praze budovat nové výzkumné centrum po kybernetickou bezpečnost a posléze byla oznámena i spolupráce přímo s ČVUT. Škola během pěti let může čerpat na výzkum a technologie půl milionu eur.

Tento výzkumný projekt má za sebou rok a Cisco v něm podpořilo tři projekty, na které předtím bylo na ČVUT vypsáno otevřené výběrové řízení. V dohledné době se mají otevřít pozice na další výzkumné programy. Oblastí zájmu jsou strojové učení, teorie her, cloud, kybernetická bezpečnost či analýza dat.Ze světa do Prahy

"Naše spolupráce s ČVUT je klíčová," říká k tomu šéf pražského výzkumu Cisca Michal Pěchouček. "Máme v týmu sedmu špičkových doktorandů, můžeme diverzifikovat myšlení a máme k dispozici také akademickou kritiku." Technologie Cognitive se nyní postupně nasazují do "ostrých" produktů Cisca a úzce spolupracuje také s dalšími týmy, třeba koupenými Sourcefire.

První žádost o patent, rozšiřování pražského týmu a nové projekty na ČVUT. Spolupráce Cisca s ČVUT se daří.

Právě Pěchouček se podle oslovených zástupců ČVUT stal klíčovou postavou toho, proč se Cisco v Česku tolik angažuje. "Nebýt jeho, tak tady nic takového být nemusí. Je to schopný vyjednávač a zdroje orientuje právě sem," říká například pro Connect.cz ředitel výzkumného a vývojového centra pro mobilní aplikace (RDC) na ČVUT Lukáš Kencl.

Pěchouček vedle Prahy dostal na starost také týmy v Austinu, San José a Londýně. Z tamních skupin ale udělal spíše jednotlivce (i proto, že se na dálku hůře spolupracuje) a naopak rozšiřuje tým v Praze. Ten se z původních 20 lidí rozrostl na dnešní padesátku.

Projekt, který se jako první hlásí o patent, vede docent Filip Železný s doktorandem Gustavem Šourkem. Jejich technologie a algoritmy se snaží nacházet souvislosti mezi daty přenášenými v rámci síťové komunikace a na základě toho pak odhalovat, které přenosy mohou být nebezpečné a podobně. Využívají při tom strojového učení.Zase ta data

Zajímavé jsou také zbylé dva výzkumy. Tým Lukáš Kencla vyvíjí software, který dokáže zkoumat příčiny zpoždění komunikace mezi datovými centry. Výzkumníci rozmístili své nástroje v datových centrech Microsoftu (a jednají s dalšími partnery) a na mnoha koncových zařízeních po celém světě.

Data jsou extrémně důležitá, studujte data, vzkazuje Michal Pěchouček.

Automatickou detekcí se zabývá rovněž třetí tým vedený profesorem Jiřím Matasem. Ten automatizuje detekci škodlivého softwaru na základě toho, že jsou na "vstupu" zadány vzorky toho, co je dobrý kód a co naopak kód špatný.

Všechny tyto výzkumy spojuje práce s daty, občas skutečně hodně velikými vzorky. "Dle mého jsou big data extrémně důležitým oborem. Je nutné, aby ho školy učily čím dál více. Dnes se tuto oblast lidé, včetně našich zaměstnanců, chodí učit na službu Coursera," říká Michal Pěchouček.

Bývalí Cognitive Security vidí v datech další obří potenciál. "Když to zjednoduším, i Google je v podstatě pouhá statistika. Síla dat je obrovská a někde je prostě lepší učit stroje na větším a větším množství dat, protože žádný univerzální umělý mozek neexistuje a ten lidský to nepobere," myslí si Petr Somol, který v Ciscu pracuje jako manažer vývoje. Pražské Cisco tak lze přirovnat k tomu, co dělá Google, ovšem v oblasti bezpečnosti v sítích.Chceme za firmami

ČVUT data vyučuje v samostatném předmětu, který na jeden rok v rámci grantu zaplatila společnost IBM. Vyšlo jí to na 10 tisíc a prozatím není jasné, zda se program bude opakovat.

[VideoYouTube Connected Michal Pěchouček, Cognitive Security, Cisco: {"id":"3Z8jxYo4zPs","width":605,"height":346,"onlyBookmarks":false,"disablePreroll":false,"bookmarks":"","author":"ZiveCz"}]

Na pražské technické škole každopádně věří, že spolupráce s Ciscem je start k dalšímu propojování s průmyslem a soukromým sektorem. "Propojování s firmami je jednou z mých hlavních priorit," říká rektor ČVUT Petr Konvalinka. Moc podobně velkých projektů, jako je ten s Ciscem, ale škola prozatím nemá. "O něco větší" je prý spolupráce s čínským podnikem CNR. Další propojení jsou výrazně menší.

"Máme na fakultě hodně lidí, kteří mají dobré nápady, ale zatím je moc nepřetavujeme do firem. Úspěch Cognitive Security snad motivuje další a ukáže, že není třeba úspěchy schovávat," dodává děkan Fakulty elektrotechnické Pavel Ripka. Právě na jeho fakultěostatně působí eClub, který vede Jan Šedivý. Napojení na Cisco je dle Ripkových slov zajímavé nejenom finančně, ale také díky výzkumným projektům, které díky tomu škola získává.

Peníze jsou ale velice důležité. Je skutečností, že doktorandi na tuzemských univerzitách nejsou nijak dobře placeni a často proto místo výzkumu raději volí odchod do soukromého sektoru. "Podobná spolupráce nám umožní lidi lépe zaplatit," konstatuje Lukáš Kencl. "Proto opakuji, že to, že Michal Pěchouček dokázal Cisco v Praze a u ČVUT udržet, je takový malý zázrak."

22. 10. 2014; Týdeník Školství

Krátce...

22. - 23. října Celkem 104 vystavovatelů, 116 přednášek a workshopů, široká nabídka volných pracovních míst v průmyslu, bankovnictví a pojišťovnictví nebo třeba IT společnostech. To vše bude připraveno pro návštěvníky veletrhu práce Profesia days na pražskémvýstavišti v Letňanech.

23. října Pod záštitou rektora ČVUT v Praze proběhne v historické budově Fakulty elektrotechnické ČVUT oslava 50 let katedrypočítačů a 50 let informatiky na ČVUT.

26. října Před 55lety obdržel Nobelovu cenu akademik Jaroslav Heyrovský za objevení metody polarografické analýzy.

21. 10. 2014; ABC

Útok nezávislých her

Poslední roky jsou na tom hráči videoher velmi dobře. Každý den pro ně vychází několik titulů, které si mohou okamžitě zahrát. Kdo za to může? Nezávislí tvůrci! Dělání her je trendy

Spojení "nezávislý tvůrce" jste určitě už mnohokrát slyšeli. Nepoužívá se jen u her, ale také u filmařů nebo rockových kapel. Znamená, že nezávislý autor si dělá věci po svém a nedostává za svoji práci peníze od velké společnosti. Je tedy vlastním pánem a nemá spoutané ruce. V herním světě je takových autorů na tisícovky a kvůli nim můžeme hrát zajímavé nové hry.

Úspěch z krychlí

Podívejte se třeba na Markuse Perssona, kterého ale spíš budete znát pod přezdívkou Notch. Před pěti lety vypustil na internet nenápadný Minecraft a ten se rychle stal superhvězdou herního nebe. Notch chtěl hráčům dát možnost - prozkoumávání a stavění herního světa. Namísto toho, aby nabídl svůj nápad velké společnosti, udělal si hru sám - a zvítězil u milionů zákazníků.

Dotáhl to dokonce tak daleko, že Minecraft nedávno prodal za dvě a půl miliardy dolarů (tedy přibližně padesátpět miliard - korun!) společnosti Microsoft. Prý už to na něj byla moc velká hra a chce se e vrátit zpátky k malým kouskům.

Zpátky do garáže

Podobných "milionářů z chatrče" najdete - mezi nezávisláky spoustu. Připomínají vlastně éru garážového podnikání, kdy z minima dokáží talentovaní jedinci vykřesat maximum. Za všechny jmenujme třeba Jonathana Blowa (Braid), Phila Fishe (FEZ), Edmunda McMillena (Super Meat Boy) anebo z českých Kubu u Dvorského a jeho Samorost a Machinarium. - Obvykle jde o jednoho člověka anebo - malý tým, který do vývoje hry svých snů dá celoživotní úspory a ty se mu když má štěstí - vrátí skrz prodeje.

Přímo do domu

Na té nezávislosti je něco magického. Dokonce i zaměstnanci velkých firem opouští svá místa u úspěšných projektů a vrhají se do ní po hlavě. Nebýt moderní technologie, tak by ale nešla provozovat. S pomocí služeb, jako je Steam, Gog nebo Desura, mohou tvůrci prodávat svoji hru přímo lidem, kteří o ni mají zájem a za podstatně p menší peníze (někdy kdy i zdarma), než kdyby jeho hru vydávala distribuovala dávala a velká společnost.

ole Sami si dělají reklamu, upozorňují upozorňují na svůj titul na sociálních sítích anebo se zapojují diskuzí a konferencí.

Kluci od vedle

Vývoj každé hry něco stojí. Minimálně čas, jenže ani peníze nejsou vedlejší.

Proto nezávislákům vycházejí vstříc takzvané crowdfundovací služby. Jde o servery, jako je Kickstarter, Indie GoGo nebo Startovač, kde představí svůj nápad a lidé se rozhodnou, jestli jim na jeho vytvoření přidají peníze. Zájem o novou hru je tak otestován, a když kampaň zklame, znamená ván to, že by hra asi ani neměla úspěch.

Na Kickstarteru najdete řadu úspěšných projektů, třeba české Kingdom Come, proj která od lidí získala přes milion liber anebo DEX od českých Dread locks, která dostala bo D třicet tisíc liber.

Minihry zdarma

To ale mluvíme o velkých projektech.

a Vedle nich existují stovky až tisíce malých, Ved které se dají rozjet přímo v internetovém lých prohlížeči a najdete je na serverech, neto jako je NewGrounds.com nebo vere i na naše hry.abicko.cz. Jsou zcela zdarma (někdy vydělávají na reklamách) a vznikají í proto že si mladí tvůrci potřebu proto, potřebují vyzkoušet své nápady nebo je prostě a jednoduše něco napadne a rychle to udělají. Nedílnou součástí takových serverů bývají i klony úspěšných her, jako Angry Birds - dokud jsou ale zdarma, tak namísto kradení nápadu jde spíš o pokusy udělat podobnou hru a vyzkoušet si své dovednosti.

Chci dělat hry!

Zní to všechno hrozně dobře, ale zároveň vás asi napadne, že bez předchozích zkušeností nemáte šanci hru udělat.

Není to tak úplně pravda. Pakliže skutečně chcete vymyslet, naprogramovat a vydat hru máte několik skvělých hru, příležitostí, jak na to. Že jste do dneška nic nenaprogramovali? Tak proč s tím nezačít právě teď? I z vás se může stát autor her. Podívejte se do naší Kuchařky na další straně.

Herní akademie

Pakliže máte o vývoj her vážný zájem, můžete začít přemýšlet o studiu oboru, který se tvorbě her přímo věnuje. Na základce si budete muset vystačit s informatikou a vlastním studiem ve volném čase, některé střední školy však už nabízejí multimediální studia, která vás dobře připraví pro další studium na vysoké škole. Mezi vysoké školy, které nabízejí obor herního vývoje, patří filozofická fakultaUniverzity Karlovy, FAMU, ČVUT FEL anebo Masarykova univerzita v Brně. Další informace najdete na adrese gamestudies.cz. Fiola radí

Nezávislák Filip "Fiola" Kraucher vyvíjí v GameMaker hru Blackhole (blackhole-game.com) a všem začínajícím tvůrcům radí:

1 Zachovejte paniku! Když začnete přemýšlet o vývoji hry, zcela jistě budete fantazírovat o nových světech. Možná zj z zjistíte, že je toho na vás moc a začnete panikařit. Hlavně klid! Vše zvládnete!

1 Chce to plán! Otevřete p poznámko poznámkový blok a začněte ov spřádat plán. O čem hra bude, pl lá jak se bude ovládat, v ideálním d ním případě možná i kolik a vás bude stát vývoj (jídlo, e elektřina elektřina, pití!). Kolik dalších kolegů potřebujete?

1 Po hlavě! Skočte do vývoje a užívejte si ho. Hra má být zábavná a musí bavit i samotného vývojáře, tedy vás! Přijdou těžké časy. Dokončit hru je peklo! Ale když to vydržíte, odměna je více než uspokojující. Úsměv na rtech hráčů či jejich zapálení vás může dokopat k dalšímu titulu. Kuchařka autora her

Počítačová hra - to je složitá věc. Když se podíváme na její základy, skládá se z programu, grafiky, zvuku a nápadu. Kde se to všechno naučit? Přečtěte si naše tipy.

Nápad J Nejtěžší součást každé hry. Než totiž něco uděláte, musíte vymyslet, o čem vaše hra bude. Zapisujte si nápady na papír nebo do aplikace, ve které se dají všechny poznámky přehledně třídit (třeba Evernote nebo Dokumenty Google). Nezkoušejte rovnou vymyslet epické 3D dobrodružství, ale začněte pěkně od základů. Co třeba jednoduchá skákačka? Sepište pravidla (o co ve hře půjde, jak se bude hrát) a nakreslete si na papír první úroveň.

Grafika Grafika je tím prvním, co každý na hře uvidí. Můžete jít buď cestou jednoduchým objektů (čtverce jako nepřátelé, trojúhelník jako hrdina atp. - je to pro začátek lepší, než složité tvary), nebo se pustit do něčeho komplikovanějšího. Pakliže pošilháváte po 3D grafice, nainstalujte si program Blender (výukový seriál najdete v ábíčkách z posledního roku a na našem webu) a navrhněte několik hrdinů. V GIMPu nakreslete pozadí pro úroveň - může být jednoduché. Časem ho můžete vylepšovat.

Zvuk J Z k Když něco spadne na zem, ozve se zvuk. Když hrdina vystřelí, ozve se zvuk. Když hrajete hru, slyšíte hudbu. Kde takové zvuky a hudbu sehnat? Pakliže vás zajímá skládání hudby, tak zkuste třeba zdarma šířené DarkWave Studio. Zvuky pak najdete v databázích (freesound.org, pro hudbu zkuste ccmixter. org, nezapomeňte však uvádět autora) anebo je můžete nahrát na mobil či diktafon a použít pak ve hře.

20. 10. 2014; E15

Co týden dá

V Česku se zrodila první replika Brahmsova klavíru na světě

pondělí

Hlavní hygienik České republiky vydá nařízení, kterým budou od úterní osmé hodiny ráno zavedeny kontroly pasažérů kvůli ebole na letištích v Praze, Karlových Varech, Pardubicích, Ostravě a Brně. Je to jedno z opatření, která schválila Bezpečnostní rada státu.

úterý

Pražský městský soud pokračuje v projednávání snahy o vytunelování státního podniku Čepro, kterou podle obžaloby inicioval uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř se svou zločineckou skupinou. Krejčířovi hrozí za údajnou přípravu vraždy celníka a další skutky i výjimečný trest.

Druhým dnem pokračuje konference Mezinárodní Žofínské fórum: Dny Spojených států a Evropské unie. Na konferenci vystoupí prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a bývalý předseda Mezinárodní železniční unie Benedikt Weibel.

středa

V pražském Alchymist Grand Hotel and Spa bude slavnostně představen nově postavený Brahmsův klavír Streicher 1868. Je to první replika Brahmsova klavíru na světě. Původní nástroj byl vyroben právě na území Česka.

čtvrtek

Katedra počítačů na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) na pražském Karlově náměstí oslavuje padesáté výročí svého založení. Součástí je i výstava z historie výpočetní techniky a technologií používaných ve výuce v počátcích výuky informatiky na ČVUT.

pátek

Ve USA pokračuje výsledková sezona. Hospodaření za třetí čtvrtletí roku zveřejní automobilka Ford Motor, zasilatelská a společnost United Parcel Service, výrobce spotřebního zboží Procter & Gamble, či provozovatel akciových trhů Nasdaq OMX Group.

sobota

Koná se první přímý přenos koncertu České filharmonie do kin. Na programu je i Dvořákova symfonie Z Nového světa a houslový koncert Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v podání Josefa Špačka. Seznam kin je na vicnezfilm.cz.

neděle

Evropská centrální banka zveřejní komplexní hodnocení kapitálové vybavenosti a finanční kondice 130 největších bankovních skupin v zemích eurozóny. Banky, jež nesplní požadavky, dostanou dva týdny na to, aby předložily plán, jak si chybějící kapitál chtějí obstarají.

18. 10. 2014; Lidové noviny

Všichni musejí hrát na citace

Profesor Leon Chua je jedním z nejslavnějších žijících elektrotechnických inženýrů.

Začátkem 70. let objevil memristor - elektronickou součástku, která uchovává paměť i po vypnutí zdroje. Kromě teorie nelineárních obvodů dosáhl fundamentálních výsledků i v teorii chaosu a v oboru neuronových sítí.

- LN Nedávno jsem znovu četl váš první článek o memristoru z roku 1971. Začal jste něčím velmi teoretickým, skoro bych řekl, že jste vylepšil teorii tak, aby byla krásnější. Ale hned na třetí straně článku je schéma elektronického obvodu...

Na konci 60. let jsem se zabýval teorií nelineárních obvodů a cítil jsem velkou potřebu dát ji do pořádku. To, co jsem vytvořil, bylo hodně založené na matematice, bylo to něco jako axiomatická teorie podle Aristotela. A aby ta teorie byla kompletní, bylo potřeba zaplnit prázdné místo. Doplnil jsem ho novým prvkem, který jsem nazval memristor. Pro mne ale bylo velmi důležité, aby nezůstalo jen u teoretického konceptu. Proto jsem sestrojil elektrický obvod, který funkci memristoru simuloval a demonstroval. Tehdy byl sice ten obvod velký jako kufřík, ale byl to technický důkaz.

- LN Když jste zmíněný článek psal, myslel jste, že memristor je váš vynález. Proč jste ho tedy nepatentoval? Vždyť jste hned na počátku rozpoznal, že by mohl být využit jako paměťový prvek.

Na začátku to byl teoretický koncept, tehdy jsem neměl pocit, že by takový patent někdo chtěl koupit. Vypadalo to velmi neprakticky a trvalo desetiletí, než se o to velké firmy začaly zajímat. Cílem experimentu bylo jen potvrdit teorii, šlo tehdy o základní výzkum.

- LN Později jste sám zjistil, že memristory můžeme najít v přírodě, a posunul jste se z role vynálezce do role objevitele. Proč tak dlouho trvalo, než nastala renesance zájmu o memristory?

V roce 1988 se podařilo výzkumné skupině firmy Hewlett-Packard připravit memristor v tenkovrstvé struktuře kysličníku titanu. Od té doby týmy několika firem pracují na paměťových prvcích založených na memristorech. Memristory budou umožňovat vyšší hustotu záznamu než polovodičové paměti. To je důležité, protože velikost polovodičové paměťové buňky naráží na fyzikální limity.

- LN Je známo, že lidský mozek zvládá některé úlohy jako rozpoznání obličejů mnohem lépe než současné počítače. Hledají se nové prvky umožňující spojit funkci paměti a procesoru do jednoho zařízení. V tom mají memristory podobně jako spintronika perspektivu umožnit vznik nových počítačových architektur. Zatím ale klasické polovodičové technologie v kombinaci s magnetickými záznamovými médii budou ještě dlouho vládnout...

Náš mozek je tvořen neurony a každý z nich má 20 až 30 tisíc synapsí, které je propojují. Problém křemíkové technologie je, že plocha na čipu potřebná pro neuron je srovnatelná s plochou potřebnou na synapsi. Polovodičové struktury proto nemohou mít potřebný počet propojení mezi buňkami. Hledáme tedy pro umělé mozky novou technologii a memristor může být to řešení. Spintronika je konkurentem, ale je to digitální technologie, zatímco memristory jsou analogové prvky. Chceme-li v počítači realizovat proces učení, který je charakteristický postupnou změnou, analogový prvek je výhodnější.

- LN Jméno jste si udělal nejen jako otec memristoru, ale jako autor Chuova obvodu z roku 1983. To byla první realizace chaotického oscilátoru. Dodnes ho používáme jako názornou laboratorní pomůcku.

Teorie chaosu má počátky u Poincarého na začátku 20. století. V 70. letech Lorenz tuto teorii aplikoval v meteorologii. Při počítačovém řešení složitých diferenciálních rovnic objevoval podivné jevy. Ze začátku to vypadalo, že se jedná o chyby počítače, Lorenz ale brzy objevil podstatu. Vše ale bylo velmi složité a nenázorné. Navrhl jsem proto jednoduchý nelineární elektrický obvod, který deterministický chaos produkuje.

- LN Váš první článek o memristoru má třináct velmi hutných stránek, což je na dnešní dobu neobvyklá délka. Jak dlouho jste na něm pracoval?

Asi rok.

- LN V posledních desetiletích dochází k inflaci článků. Vědci jsou nuceni publikovat dílčí výsledky, málokdo si může dovolit pracovat na článku rok. Tlačí nás k tomu způsob hodnocení, který vychází z počtu publikací a citací. Je možné tento trend zastavit?

Měl by se klást důraz především na kvalitu, nikoli na množství. Pravidla hodnocení také zohledňují prestižnost časopisů, ve kterých články vyšly. Používají se citační indexy, což jsou dosti mechanická kritéria. Vytváří se vysoký tlak na publikační výsledky uchazečů o stálá místa na univerzitách. Každý musí hrát tu hru. Někdy to vede až k podvodům a neetickým praktikám. Stalo se už nejednou, že redaktor vědeckého časopisu nutil autory, aby hojně citovali jiné příspěvky v témže časopise, a tím uměle pumpovali jeho citační index. To je nezdravá situace. Ale neznám žádný jednoduchý recept na její řešení.

- LN Vědce lze hodnotit pomocí peer review, což je hodnocení skupinou jiných expertů. To je jistě vhodná metoda, která by měla doplňovat objektivní, ale mechanická publikační data. Má ale jiná úskalí - vždy bude subjektivní. V mnohých oborech se i celosvětová první liga hraje v malém rybníku a hodnocení se vzájemně chválí, nebo se mohou naopak projevit různé animozity. Důkladné peer review je také velmi časově náročné a nelze ho provádět každý rok.

Za mých mladých let se lidé hodnotili podle kvality jejich práce, kterou museli obhájit před skupinou odborníků. To ale ještě nebyly ty různé impakt faktory.

- LN Co říkáte situaci ve financování vědy? Je současný boj o granty ještě únosný?

Výzkum se v poslední době příliš orientuje na aplikace. Vědci jsou pod tlakem dělat věci, které mají okamžitý výstup. Vždy tomu tak bylo, ale postupně se to zhoršuje. Je nutné podporovat i základní výzkum, který třeba dlouho nepřinese zisk.

- LN Ve své kariéře jste hodně cestoval. Myslíte, že je pro mladé lidi důležité strávit nějakou dobu v cizině?

Důležité je mít zkušenost z jiné univerzity, jiné laboratoře. Nemusí to být nutně zkušenost zahraniční - závisí na velikosti země. Když několik pracujete pod jedním profesorem, je důležité přijít do jiného prostředí, kde se věci dělají trochu jinak, kde se přemýšlí trochu jinak. V Evropě je velká tradice teoretického výzkumu a to mne vždy přitahovalo. Americké univerzity jsou orientované hodně prakticky, řada vynikajících teoretiků tam přišla z Evropy.

- LN Vy jste se do Spojených států dostal z Filipín, kde jste zažil japonskou okupaci. Po příchodu do Ameriky jste s manželkou jako studenti byli velmi chudí, ale svým dcerám jste dopřáli nejlepší vzdělání.

Ano, rodinnou historii popisuje ve své knize má dcera Amy. Ona je vlastně slavnější než já. Jednou mne na mé přednášce představili jako otce té slavné Amy Chuové a v ten moment jsem na ni byl hodně pyšný.

---

LEON O. CHUA (* 1936)

Vynálezce elektronického prvku memristoru a autor tzv. Chuova obvodu se narodil na Filipínách jako syn čínských emigrantů. Po odchodu do USA absolvoval Massachusetts Institute of Technology (MIT) a získal doktorát na University of Illinois. Působil nauniverzitách v Purdue a Berkeley, nyní je profesorem na technice v Mnichově a hostuje na Imperial College v Londýně. Minulý týden přednášel v Praze -nejprve o memristoru na konferenci o nedestruktivním testování, poté o termodynamice a chaosu na Fakultěelektrotechnické ČVUT.

17. 10. 2014; Lidové noviny

Schizofrenie se hlídá i na dálku. Pomocí SMS

V souvislosti se žďárským případem, kdy šestadvacetiletá schizofrenička zabila studenta obchodní akademie a zranila další lidi, se začalomluvit o smyslu ambulantní péče duševně nemocných a jak se dá dohlédnout na to, jestli se jejich stav nezhoršil.

Jednazmetod byla vyvinuta přímo v Česku. Program Itareps dokáže na dálku rozpoznat příznaky blížícího se záchvatu schizofrenie, kterou útočnice podle všeho trpí.

V programu pacient dostává v pravidelných intervalech výzvu, aby vyplnil dotazník. Na podobné otázky odpovídá mobilem i příbuzný nemocného. Obě esemesky pak dorazí do centrály programu, kde je vyhodnocuje počítač podle matematického algoritmu vypracovaného na katedře kybernetiky ČVUT.

Pokud výsledek vymezenou hodnotu překročí, systém automaticky odešle psychiatrovi e-mail. Ten pak svého pacienta kontaktuje a proberou aktuální situaci. Poté určí, o kolik má zvýšit množství léků.

Ve Spojených státech a v Nizozemsku se také uchytila spolupráce s takzvanými peer konzultanty - lidmi, kteří mají vlastní zkušenost s nemocí, jsou ale ve stabilizovaném stavu. Jejich poselstvím má být i vymýtit představy o neléčitelnosti duševních poruch.

V budoucnu by mohla pomoci i takzvaná centra duševního zdraví, která jsou zahrnutá v plánované reformě psychiatrické péče. Měla bych jich být stovka a fungovala by v regionech. Pacienta, který by odešel z ústavní péče, by v nich kontrolovali psychiatři, psychologové i sociální pracovníci. Měli by tak přehled, jak osoba prospívá ve svém prostředí a jestli se její stav nemění.

V současné době jsou ordinace ambulantní péče přeplněné, a psychiatři tak nemají šanci s pacienty komunikovat mimo své působiště.

17. 10. 2014; CHIP

Kosmická kostka

Na katedře měření Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze vzniká v rámci projektu CzechTechSat unikátní vesmírný satelit, který má mimořádnou odolnost proti radiaci z vesmírného záření.

Projekt CzechTechSat vznikl v roce 2011 jako tuzemská varianta studentského satelitu formátu CubeSat - malého satelitu o rozměrech 10 x 10 x 11 cm a hmotnosti 1 kilogram. V rámci výukového programu Letecké a kosmické systémy sestavují studenti ČVUT vlastní družici, která má integrovaný zálohovaný palubní počítač s barevnou kamerou, desku aktivní stabilizace a navigace a speciální napájecí zdroj založený na nejmodernějších součástkách, dobíjený pomocí solárních panelů umístěných po obvodu zařízení. Oproti zahraničním variantám má český pikosatelit mimořádně propracovanou ochranu jednotlivých součástek proti kosmickému záření - radiaci. Právě toto řešení se těšilo mimořádnému ohlasu na letošním 11. ročníku prestižní konference vývojářů CubeSat v Kalifornii. Před vypuštěním do vesmíru, které by mělo proběhnout v horizontu jednoho roku, musí být CzechTechSat testován ve stratosféře. První dva kontrolní lety již byly úspěšně provedeny.

K samotnému vypuštění do vesmíru dodává vedoucí projektu Ing. Jaroslav Laifr z Fakulty elektrotechnické ČVUT: "Postavit samotný satelit byla jedna část práce. Nyní se zaměřujeme na možnost vypustit zařízení do vesmíru, což je zejména finančně daleko náročnější než samotná konstrukce. I přesto, že Česká republika nemá v současnosti jiné pracoviště, které by dokázalo od základu vlastní družici postavit, nemá zatím naše univerzita v nákladech na start žádnou státní podporu."

16. 10. 2014; Scienceworld.cz

Projekt Stratocaching prezentován na MITu

Stratosférický balón Dropion s příslušnou elektronikou i samotná stratocachingová semínka jsou typickými zástupci zařízení ze světa Internetu věcí.

V rámci konference 4th International Conference on the Internet of Things, pořádané na půdě Massachusetts Institute of Technology v USA (MIT), prezentoval Zbyněk Kocur z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a další zástupci projekt Stratocaching, jakožto jednu z velmi zajímavých reálných aplikací Internetu věcí. Ohlasy účastníků setkání potvrdily, že jde o velmi zajímavý a ojedinělý experiment, spojující světy vědy a inženýrské praxe.

Tým zástupců Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve složení Lukáš Vojtěch, Zbyněk Kocur, Lukáš Kypus a Marek Neruda prezentoval v rámci konference Internet of Things na MIT speciální řešení, umožňující ověřit spolehlivost provozu komunikačních zařízení a síťové infrastruktury Internetu věcí od RFID tagu až po datové centrum. Prezentované řešení vzniklo ve spolupráci odborníků z Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze a Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava za podpory grantových programů EUREKA AutoEPCIS a MVČR SECOM. Své zkušenosti získané v projektech řešených s partnery z průmyslu využívají odborníci ČVUT i v experimentu Stratocaching.

Stratosférický balón Dropion s příslušnou elektronikou i samotná stratocachingová semínka jsou typickými zástupci zařízení ze světa Internetu věcí. Dropion je propojen s pozemní komunikační stanicí, která přijímá telemetrické údaje a přenášený obraz z kamer na jeho palubě. Z této stanice jsou pak veškeré informace distribuovány do sítě Internet k jednotlivým uživatelům, připojeným k webovým stránkám projektu. Obdobným způsobem fungují i samotná semínka, která o své poloze vysílají zprávy pomocí přímého propojení s komunikační základnou, nebo skrze sítě mobilních operátorů.

Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze řeší v projektu Stratocaching úkoly spojené s optimalizací vícepolarizačního anténního systému a přenosem videa v reálném čase.

14. 10. 2014; mobil.cz

Podívejte se na vnitřnosti iPhonu 6 Plus. Poslali jsme ho pod rentgen

Pokusů o zlomení iPhone 6 Plus je plný internet. My jsme se na něj podívali trochu jinou optikou. V laboratoři Fakulty elektrotechnické ČVUT jsme ho podrobili rentgenové prohlídce. Ta ukazuje vnitřní uspořádání komponent i strukturu rámu, zjevný důvod ohýbání iPhonu však neodhalila.

Důkazy o ohýbání iPhonu 6 Plus najdeme na desítkách stránek a videí, ale málokdo se zabývá konkrétní příčinou vyššího rizika ohnutí telefonu. Vzpomněli jsme si na aféru z roku 2006, kdy se lámaly tehdejší ultratenké samsungy. Tehdy ještě světu vládly obyčejné telefony a v módě byla honba za co nejmenší tloušťkou.

Tenoučký Samsung X820 šlo rozlomit doslova vejpůl . I tady se diskutovalo o tom, zda je to jen štvavá kampaň, nebo opravdová chyba. Každopádně tento přístroj se lámal přesně v místě, kde v těle končila baterie. U iPhonu její umístění pouhým okem odhalit nelze, telefon bychom museli rozebírat.

A tak jsme se jej rozhodli vzít pod rentgen. Zamířili jsme do Laboratoře pro vývoj a realizaci, která sídlí na půdě Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického. Toto pracoviště primárně neslouží k výuce, má na starosti vývoj prototypů, ať už pro použití v rámci školního vývoje a výzkumu, nebo ve spolupráci s komerčními firmami. Výrobu vzorků, prototypů a malých sérií elektronických zařízení si zde může zadat prakticky kdokoli.

Laboratoř je k tomu patřičně vybavena, její součástí jsou kromě přístrojů určených k tvorbě elektronických součástek a zařízení i stanice testovací. Jednou z nich je i výkonný rentgen, který slouží i k detailnímu odhalování chyb vzniklých při výrobě těchto součástí. Detailní pohled může například odhalit chyby vzniklé nedokonalým připájením čipů k základní desce.

My jsme chtěli zobrazit vnitřní uspořádání součástí telefonu, které by teoreticky mohlo odhalit slabé konstrukční místo, kvůli kterému by mohlo být riziko ohýbání telefonu vyšší. Jenže celkový rentgenový pohled na nový iPhone z tohoto hlediska nic neodhalil. Snímek ukazuje, jak uvnitř těla zabírá baterie významnou část místa na levé straně.

Nový iPhone 6 Plus se ohýbá v místě pod bočními tlačítky pro regulaci hlasitosti, která jsou také vlevo. Znamená to tedy, že baterie tu nefunguje jako dostatečná výztuha, která by ohnutí zabránila.

Dalším podobně slabým místem je šuplíček slotu na SIM kartu na pravé straně, ale ani tady rentgenový snímek neodhaluje žádnou nezvyklou konstrukční zvláštnost, která by mohla znamenat větší náchylnost k ohybání. Zdá se tedy, že na vině je materiál vnějšího rámu, který je samozřejmě v těchto místech oslaben právě otvory pro tlačítka nebo šuplík na SIM. Křišťálová Lupa 2014 Hlasujte pro iDNES.cz v kategorii Zpravodajství. Děkujeme!

Bližší pohled ovšem přece jen jednu drobnost odhaluje. Velký iPhone 6 Plus má ze spodní strany kovového těla v určitých místech ještě kovové výztuhy. Jedna taková mimo jiné slouží jako podpůrná platforma pro tlačítka, několik jich je prakticky po celém obvodu telefonu. S tělem jsou výztuhy spojeny šrouby, které zapadají do závitů ve výstupcích uvnitř těla. Právě v místě těsně pod tlačítky je mezi výztuhou, která nese tlačítka, a tou další docela výrazná mezera. To je jeden z důvodů, proč telefon povolí nejčastěji právě v tomto místě. Stejná situace se opakuje na druhé straně. Mezi šuplíčkem na SIM a následnou výztuhou je opět malá mezera, a tak je právě tady slabší místo.

Kombinace měkčího materiálu těla, rozmístění výztuh a umístění tlačítek jsou tedy třemi faktory, které k ohýbání iPhonu 6 Plus přispívají. V dolní části těla jsou mezery mezi výztuhami výraznější, zde ovšem tak snadno k ohýbání nedochází, protože materiál těla je tu celistvý, není narušen otvory pro tlačítka a SIM.

Pohled na kritickou část s tlačítky - vlevo shora, vpravo z úhlu 45°. Zde jsou názorně vidět výztuhy, které zároveň slouží jako opory pro tlačítka.

K odhalování takových vlastností se ovšem rentgen nepoužívá. V Laboratoři pro vývoj a realizaci na FEL ČVUT jej přitom i ke zkoumání mobilních telefonů používají. Jedním ze zákazníků laboratoře je totiž například servisní společnost, která si musí nechávat pravidelně certifikovat své postupy. A jelikož mezi těmito postupy je i výměna některých součástí spojovaných pájením, na rentgenu zkoumají kvalitu takových spojů.

Petr Ježdík, který má v laboratoři práci s rentgenem na starosti, nám prozradil, že typicky slabým místem telefonů jsou microUSB konektory. "U konektorů často dochází k lámání pájených spojů, je to jedna z typických oprav, které jsou u telefonů prováděny. My jsme schopni na rentgenu detailně zjistit kvalitu takové opravy," vysvětluje.

U velkých telefonů, jejichž tělo se může při nošení v kapse opravdu trochu prohýbat a je celkově vystavováno většímu namáhání, může podle jeho slov docházet ještě k dalšímu problému. "Připájené součástky se při průhybu desky mohou od této třeba částečně odtrhnout, což pak může mít vliv na funkčnost telefonu. Takové poškození je ovšem nesmírně těžké odhalit," vysvětluje Ježdík.

Kromě iPhonu 6 Plus jsme nechali zrentgenovat i některé další smartphony. Výsledky naší malé prohlídky vám přineseme v samostatném článku.

Test: jak obtížné je ohnout nový iPhone: InsertSingleVideo

9. 10. 2014; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Chaosem a komplexitou s profesorem Chuou

Téměř 200 zájemců o současné trendy ve fyzice a elektrotechnice si přišlo dne 8. října na Fakultu elektrotechnickou Českého vysokéhoučení technického v Praze vyslechnout přednášku profesora Leona O. Chui, jejímž ústředním tématem byl princip komplexity a chování systémů na hranici chaosu.

Vynálezce elektronického prvku memristoru a autor Chuova obvodu, profesor Leon O. Chua, vystudoval v roce 1959 Mapua Institute of Technology na Filipínách. Po své emigraci do Spojených států dosáhl na prestižní stipendium na Massachusetts Institute of Technology, kde získal v roce 1961 titul MSEE. O tři roky později obhájil na University of Illinois doktorát za práci na téma Nelineární obvodové analýzy. V letech 1964 - 1970 pobýval na univerzitě v Purdue, od roku 1971 přednáší na University of California v Berkeley. V současné době působí jako Marie Curie fellow na Imperial College v Londýně. Během své kariéry získal osm čestných doktorátů.

Profesor Leon O. Chua navštívil Prahu jako účastník 11. ročníku European Conference on Non Destructive Testing (ECNDT).

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době máČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 23 000 studentů. Pro akademický rok 2014/15 nabízí ČVUT svým studentům 110 studijních programů a v rámci nich 441 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2014 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 3000 světových univerzit, ve skupině univerzit na 411. - 420. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě, a stejně tak i v oblastech "Mathematics" a "Physics and Astronomy". Více informací najdete na www.cvut.cz.

8. 10. 2014; parlamentnílisty.cz

Katedra počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT slaví padesát let

Pod záštitou rektora Českého vysokého učení technického v Praze prof. Ing. Petra Konvalinky, CSc., proběhne dne 23. října v historické budově Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí oslava 50 let katedry počítačů a 50 let informatiky na ČVUT.

Součástí oslav bude i výstava z historie výpočetní techniky a technologií používaných ve výuce v počátcích výuky informatiky na ČVUT, přehled významných projektů katedry počítačů v minulosti a informace o současných projektech katedry a pracovišť, které z ní vznikly. Oslava je pořádána ve spolupráci s katedrou počítačové grafiky a interakce a Fakultou informačních technologií.

Katedra počítačů byla založena 1. září 1964 a je nejstarší katedrou počítačů v České republice a jednou z nejstarších na světě. Nově založená katedra sídlila v Ječné ulici 30 a v září 1965 se přestěhovala do budovy E v areálu ČVUT na Karlově náměstí, kde sídlí dodnes. V době jejího založení nabízela výukový program Samočinné počítače, navštěvovaný 40 studenty. První absolventi ukončili studium v roce 1978.

V akademickém roce 1970/71 bylo zavedeno programování do všech vyučovaných programů na Fakultě elektrotechnické. V tomto roce byl na katedře instalován sálový počítač TESLA 200, umožňující vývoj překladačů, kterému se katedra v té době věnovala.

Významným rokem byl pro výuku akademický rok 1974/75, kdy byla zahájena výuka ve studijním programu Elektronické počítače. Pro tento program byly vytvořeny přednášky a semináře pro 19 nově zavedených předmětů.

Výzkum na katedře se zaměřil na překladače, programovací jazyky, umělou inteligenci, počítačovou grafiku, počítačové sítě a na automatizaci návrhu elektrických obvodů. Návrh a implementace překladačů byly historicky nejstarší oblastí výzkumu na katedře.

V posledních deseti letech se změnila organizace výuky informatiky na ČVUT a změnila se i katedra počítačů. V roce 2006 vznikl Institut intermedií, v roce 2008 byla vytvořena katedra počítačové grafiky a interakce a v roce 2009 byla založena nová fakulta na ČVUT -Fakulta informačních technologií. V současné době katedra počítačů zajišťuje výuku základních i odborných předmětů ve třech stupních studijních programů zaměřených na hardwarové i softwarové aspekty výpočetní techniky a informatiky: v bakalářském, magisterském a doktorandském studiu.

6. 10. 2014; chip.cz

Vynálezce memristoru bude 8.10. přednášet na FEL ČVUT

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze přivítá objevitele nového elektronického prvku memristoru, který by se mohl uplatnit v nových typech nanoelektronických pamětí a logických obvodů.

Profesor Leon O. Chua bude 8. října od 16.15 hodin přednášet v budově fakulty v pražských Dejvicích (Technická 2, Praha 6). Vstup na přednášku je zdarma. Profesor Leon O. Chua dlouhodobě působí na University of California, Berkeley, v USA. Do Prahy zavítal jako účastník 11. ročníku European Conference on Non Destructive Testing (ECNDT). Díky úzkým vazbám Fakulty elektrotechnické ČVUT na kalifornskou univerzitu nabídl prof. Chua fakultě exkluzivní přednášku.

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Pavel Ripka k této mimořádné přednášce uvedl: .Je pro nás obrovskou ctí, že můžeme v našich prostorách přivítat vědce světového formátu. Studenti a pedagogové naší fakulty i řada hostů se těší na setkání s vynálezcem Chuova obvodu - klasické realizace chaotického oscilátoru. Kromě teorie nelineárních obvodů dosáhl prof. Chua fundamentálních výsledků v teorii chaosu a v oboru neuronových sítí. Jeho pražská přednáška se bude týkat i samotných základů termodynamiky. Takto výjimečná událost by neměla uniknout nikomu, kdo se zajímá o současné trendy ve fyzice a elektrotechnice..

4. 10. 2014; Lidové noviny

Smetiště nad našimi hlavami

Oběžná dráha se plní kosmickým smetím, které ohrožuje funkční družice i kosmickou stanici.

K troskám starých satelitů a nosných raket v posledních letech přibývají také miniaturní družice, tzv. CubeSaty. Je namístě mluvit o nich jako o dalším riziku?

Přesně 57 let dnes uplynulo od vypuštění Sputniku, první umělé družice Země. Aniž si to uvědomujeme, staly se družice běžnou součástí našeho života - ať jde o předpovědi počasí, televizní přenosy z druhého konce světa, přesné mapy nebo navigaci. Dnes kolem Země krouží kolem tisícovky funkčních družic a zhruba dvacetkrát víc vysloužilých vraků a jejich pozůstatků.

"Z toho je několik stovek objektů o velikosti nákladního auta, dva až tři tisíce o velikosti osobního vozu a desítky až stovky tisíc menších kusů," vypočítává docent Luboš Perek, přední odborník na kosmický odpad z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Rychlejší než kulka z pušky Funkční družici nebo Mezinárodní kosmickou stanici přitom může vážně poškodit i srážka s centimetrovým úlomkem -při rychlosti kolem 10 km za sekundu letí rychleji než vystřelená kulka. Jen Evropská kosmická agentura musí každým rokem provést několik manévrů, aby se její družice vyhnuly případné srážce.

Přesto už k několika kolizím došlo. Před pěti lety se například nad Sibiří střetla komunikační družice sítě Iridium s vysloužilou družicí řady Kosmos. Výsledkem bylo přes 800 úlomků, které se mohou při dalších průletech dále srážet a rozbíjet se na menší kusy. Dnes existuje několik sledovacích systémů, v nichž má každý kus "starého železa" přidělené katalogové číslo a je pod dohledem pozemních dalekohledů a radarů. Svoji síť sledovacích pozemních stanic mají Američané i Rusové, nedávno oznámily záměr vybudovat podobné systémy také Evropská kosmická agentura a japonská armáda. Dnešní systémy dokážou pozorovat objekty na nízkých oběžných drahách (tedy ve výšce v řádu stovek kilometrů) do velikosti pod 10 cm, na geostacionární dráze ve výšce 36 tisíc km kolem jednoho metru. Neveřejné vojenské systémy mají podle docenta Pereka pravděpodobně ještě vyšší rozlišení.

Na naše družice nesahejte Smetí tedy dokážeme celkem dobře sledovat. Ale jak se ho zbavit? "Je to stále rostoucí problém, ale potrvá ještě řadu let, než se začnou uplatňovat aktivní prostředky na jeho odstraňování. První pokrok je v tom, že se všichni shodují, že je třeba s tímněco dělat," říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

Podle jeho slov tomu zatímbrání několik věcí: v první řadě neexistuje žádná reálná technologie pro "čištění oběžné dráhy", i když nápadů už vzniklo víc než dost. Patří mezi ně různé koncepty čisticích robotů, kteří nepořádek posbírají ať už přímo, nebo pomocí speciálních elektromagnetických sítí nebo tažných lan.

Problém je v tom, že žádný z těchto nápadů není finančně dostupný a podle Luboše Pereka se vyplatí jen ve výjimečných případech, jakým může být v budoucnu například likvidace velkého Hubbleova kosmického dalekohledu. Další uvažovanou možností je osvítit trosky ze Země laserovým dělem a změnit tak jejich dráhu, aby rychleji klesly do atmosféry a shořely v ní. Ani to ale není právě levné řešení, které by se mohlo stát rutinou.

Už proto, že je tu další překážka, na niž upozorňuje Jan Kolář: chybí mezinárodní politická shoda, jak bymělo "čištění oběžné dráhy" vlastně probíhat. Zatím nepřipadá v úvahu, aby měl někdo přístup k družicové či raketové technice jiného státu. "Stále platí zákony ze 60. a 70. let minulého století, podle nichž se nikdo nesmí dotknout družice, která mu nepatří. Bez ohledu na to, zda je funkční, či nikoliv," potvrzuje Luboš Perek.

Pokrokem je zatím alespoň to, že se hlavní kosmické velmoci před časem dohodly na několika pravidlech. Podle nich by například družice na nízkých oběžných drahách neměly přesáhnout životnost 25 let. Po této době mají sestoupit do atmosféry, v níž shoří. Komunikační družice na geostacionární dráze se mají pro změnu před ukončením aktivní činnosti přemístit na ještě vyšší dráhu, kde tolik nepřekážejí. Takový manévr ale vyžaduje energii, tudíž spotřebuje část paliva. "Méně solidní provozovatelé, kteří dbají víc na okamžitý zisk než na použitelnost kosmického prostoru, proto nechávají družice na původní dráze," říká Luboš Perek. Podle jeho slov budou v příštích letech pokračovat jednání na úrovni Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru a snad se podaří dosáhnout závaznějších pravidel.

Do vesmíru jenom na pár měsíců Novinkou posledních let, se kterou se musí v kosmu počítat, jsou takzvané CubeSaty - miniaturní družice o hmotnosti kolem jednoho kilogramu a rozměrech do deseti krychlových centimetrů. Většinou jsou to studentské projekty, ale v poslední době začínají CubeSaty využívat k testování technologií nebo jednoduššímvědeckýmměřením i kosmické agentury a vědecké ústavy. Na rozdíl od specializovaných družic se CubeSaty staví z velké části z komerčně dostupných součástek, takže jsou mnohem levnější.

A lacinější je i samotný start-CubeSaty se obvykle "vezou" do kosmu jako doplňkový náklad při startu komerčních družic, jedna raketa jich může vynést třeba deset naráz.

Hugh Lewis z Univerzity v Southamptonu tento týden na Mezinárodním astronautickém kongresu v Torontu varoval právě před CubeSaty coby dalším "kosmickým smetím". Jak Lewis připomněl pro web časopisu New Scientist, v předchozích deseti letech jich bylo celkem vypuštěno kolem stovky a další stovka se na oběžnou dráhu dostala jen během loňského roku. Pokud bude tento trend pokračovat, obává se Lewis stovek poletujících krabiček, jimž se budou muset brzy vyhýbat větší družice i Mezinárodní kosmická stanice.

Všichni to ale tak černě nevidí. "Čím výš chcete CubeSat vystřelit, tím více musíte zaplatit poskytovateli nosné rakety. Naprostá většina se jich proto vynáší mnohem níž, než se nachází kosmická stanice i většina družic," říká Vladimír Dániel z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze-Letňanech.

A čímníž se družice pohybují, tímkratší je vzhledem k hustotě atmosféry jejich životnost. CubeSaty proto obvykle vydrží v kosmu jen několik měsíců, než v atmosféře shoří. Tudíž podle Vladimíra Dániela žádné riziko nepředstavují. To platí i o družici, kterou s kolegy právě vyvíjí pod záštitou evropského projektu QB50. V rámci něj staví padesát různých ústavů padesát CubeSatů, které budou v reálném čase zkoumat atmosféru v různých částech naší planety. Družice mají startovat v lednu 2016 a raketa je vynese do výšky 350 km (pro srovnání: kosmická stanice létá zhruba v 420 km).

Český satelit vynesou Číňané Podobně vidí problematiku bezpečnosti miniaturních družic na oběžné dráze také Jaroslav Laifr z Katedry měření Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Pod jeho vedením sestavují studenti vlastní CubeSat s unikátní ochranou proti kosmickému záření. Pokud se jim podaří sehnat potřebný milion korun, vynese ji koncem příštího roku do kosmu čínský poskytovatel.

Z toho, že by se jejich družice stala dalším "kusem šrotu", který bude dlouhá léta kroužit kolem Země, šéf projektu obavy nemá. "Plánujeme nízkou oběžnou dráhu tak, aby i v případě, že by všechno selhalo a ztratili bychom nad družicí kontrolu, rychle sestoupila do atmosféry a shořela," ujišťuje Jaroslav Laifr.

CubeSaty, které míří na vyšší dráhu, mohou skutečně k problému kosmického smetí přispět, protože by v kosmu zůstaly mnohem déle. Jak ale připomíná Vladimír Dániel, takových CubeSatů je vzhledem k ceně opravdu jen minimum.

CubeSaty, které míří na vyšší dráhu, mohou skutečně k problému kosmického smetí přispět. Naštěstí je jich vzhledem k ceně jen minimum.

3. 10. 2014; parlamentnilisty.cz

Vynálezce memristoru bude přednášet na Fakultě elektrotechnické ČVUT

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze přivítá na své půdě objevitele nového elektronického prvku memristoru, který by se mohl uplatnit v nových typech nanoelektronických pamětí a logických obvodů. Profesor Leon O. Chua bude 8. října od 16.15 hodin přednášet v budově fakulty v pražských Dejvicích (Technická 2, Praha 6). Vstup na přednášku je zdarma.

Profesor Leon O. Chua dlouhodobě působí na University of California, Berkeley, v USA. Do Prahy zavítal jako účastník 11. ročníku European Conference on Non Destructive Testing (ECNDT). Díky úzkým vazbám Fakulty elektrotechnické ČVUT na kalifornskouuniverzitu nabídl prof. Chua fakultě exkluzivní přednášku.

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Pavel Ripka k této mimořádné přednášce uvedl: "Je pro nás obrovskou ctí, že můžeme v našich prostorách přivítat vědce světového formátu. Studenti a pedagogové naší fakulty i řada hostů se těší na setkání s vynálezcem Chuova obvodu - klasické realizace chaotického oscilátoru. Kromě teorie nelineárních obvodů dosáhl prof. Chua fundamentálních výsledků v teorii chaosu a v oboru neuronových sítí. Jeho pražská přednáška se bude týkat i samotných základů termodynamiky. Takto výjimečná událost by neměla uniknout nikomu, kdo se zajímá o současné trendy ve fyzice a elektrotechnice".

Profesor Leon O. Chua vystudoval v roce 1959 Mapua Institute of Technology na Filipínách. Po své emigraci do Spojených států získal prestižní stipendium na Massachusetts Institute of Technology, kde získal v roce 1961 titul MSEE. O tři roky později získal na University of Illinois doktorát za práci na téma Nelineární obvodové analýzy. V letech 1964 - 1970 působil prof. Chua na univerzitě v Purdue, od roku 1971 do současnosti přednáší na University of California v Berkleley. Během své kariéry získal osm čestných doktorátů.

1. 10. 2014; lupa.cz

Stratocaching se vrací. Semínka z balónu vyletí na konci října

Experiment, který loni získal Křišťálovou lupu, se pouští do dalšího pokračování. Letos už chtějí vychytat problémy, které první ročník mírně komplikovaly.

Největší změnou druhého pokračování akce, při které se z balónu ve výšce třiceti kilometrů vyhodí "semínka" s GPS moduly, je nová mobilní aplikace. Ta by měla umožnit sledovat videa přímo z balónu a zjistit přesnou polohu kešky v okamžiku dopadu na zem. "Zároveň se jejím prostřednictvím budou hlásit nálezy. Úspěšný lovec bude muset jenom naskenovat QR kód z listu nalezené kešky," vysvětluje Ivan Sobička z pořádající agentury Žádná věda.

Do akce se kromě komerčních partnerů zapojilo opět i ČVUT. "Letos pomáháme s přípravou vícepolarizační všesměrové antény systému přenosu videa v reálném čase. Jde o speciální anténu, která je schopná zajistit řádnou komunikaci videotechniky balónu s pozemním centrem," říká Zbyněk Kocur z FEL ČVUT s tím, že kromě toho budou zajišťovat i klimatické testy kamery.

Předběžné datum startu balónu je stanoveno na 25. října z observatoře ČHMÚ Praha - Libuš. V deset hodin ráno. Všechno ale bude záviset na počasí a povolení Úřadu pro civilní letectví. "Účastnit se může každý, stačí si jen stáhnout aplikaci nebo se registrovat na stránkách," dodává Sobička.

Loni akci sledovalo online přes 200 tisíc lidí, ale zároveň se objevily i nečekané komplikace. Ty už by měly být letos vyřešeny. "Radiocache poslaly poslední signál při zpátečním letu ve 14 kilometrech výšky. Všech 12 semínek zamrzlo, ačkoli jsme dělali několik testů v kapalném dusíku a baterie jsou ověřené balonáři. Napříště je nutné posílit izolaci (radioseed) a hardwarově zajistit možnost dálkového autorestartu po rozmrznutí (GSM tracker)," sliboval před rokem Sobička.

1. 10. 2014; allforpower.cz

Správnou strategií se ve firmě sníží spotřeba energie už za několik měsíců

Výdaje za energie stále více ovlivňují výrobní náklady. Protože energie nemůže být zcela nahrazena, zůstává pouze jediná možnost - optimalizovat nebo zefektivnit její využití. Tímto tématem se zabýval seminář Energie pro budoucnost XIII - Efektivní nakládání s energiemi v průmyslové výrobě, která se konala v rámci doprovodného programu Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Seminář uspořádalo nakladatelství FCC PUBLIC ve spolupráci s Veletrhy Brno a.s. a Českomoravskou elektrotechnickou asociací (ELA), s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Klíčová slova: spotřeba energie, výrobní náklady, MSV

Firmy, které ve svém strategickém plánování berou toto v úvahu, sníží své provozní náklady obvykle do několika měsíců či let a tím získají významnou konkurenční výhodu. Přednostně by se efektivním využitím energií měly zabývat společnosti, na jejichž výrobních nákladech se náklady na energii podílejí více než třemi procenty. Do této kategorie patří i mnoho malých a středních firem. Podle odborníků lze efektivním zacházením s energiemi v průmyslu v krátkém časovém horizontu ušetřit asi 10 procent energie, dalších 15 procent je možné uspořit v dlouhodobých mezioborových projektech. Návratnost investice do energetické účinnosti a dalších procesů je velmi rychlá, opatření se často amortizují během prvních tří let.

Spektrum opatření sahá od jednoduchých konstrukcí zajišťovaných vlastními silami až po komplexní projekty energetické efektivnosti, jejichž realizace vyžaduje pomocnou ruku, obvykle od společností poskytujících energetické či poradenské služby. Zahajovací přednáška odborného garanta semináře prof. Ing. Jiřího Tůmy DrSc., nazvanáZvyšování energetické účinnosti - efekt pro všechny, uvedla v obecné rovině téma energetické udržitelnosti, legislativní postupy v EU i v ČR a porovnání dosavadních výsledků v segmentech průmyslu, dopravy, budov a terciární sféry v ČR a v EU.

Následovala přednáška ředitele odboru energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky Ing. Ladislava Havlanazvaná Státní energetická koncepce ČR - hladké a třecí plochy, kde přiblížil obsah státní energetické koncepce a poreferoval o průběhu jejího prosazování a nástrojích k němu, o strategických cílech a prioritách, o vývoji struktury zdrojů i spotřeby elektrické energie a podpoře pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Další přednáška, kterou přednesl Ing. Petr Očko, Ph.D., ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, měla název Dotace podporující úspory energií v průmyslu a věnovala se možnostem získání dotací na úspory a představila některé realizované projekty, které vznikly díky těmto dotacím.

Následovaly technicky zaměřené přednášky popisující různé principy a metody vedoucí k úsporám energií na základě jejich efektivního využití. Nejprve Ing. arch. Martin Šťastný z firmy Conergy Česká republika, s.r.o., pojednal na téma Snížení nákladů na elektrickou energii s využitím fotovoltaiky, a posléze Ing. Karel Plotěný ze společnosti Asio popsal možnosti Využití tepla z průmyslových a jiných procesů. Aby bylo možné uvažovat o úsporách nabízené energie, je třeba mít přehled o spotřebě. Ing. Miroslav Hladík z firmy Landis+Gyr s. r. o. v přednášce Koncepce měření multienergií ukázal, jak na to. Nezanedbatelný vliv na náklady vynaložené na elektrickou energii má kvalita elektrických parametrů elektrorozvodné sítě. Toto téma prezentovali nejprveIng. Jaroslav Smetana (Blue Panther s. r. o.) v přednášce Vliv kvality elektřiny na energetickou bilanci a v návaznosti Ing. Jiří Holoubek (Elcom, a. s.) v přednášce Opatření zlepšující kvalitu elektřiny vedou k jejím úsporám. Velkým procentem se na spotřebě energie podílejí elektrické pohony. Výmluvný je název přednášky Ing. Naděždy Pavelkové, Ph.D., ze společnosti ABB s. r. o. Potenciál úspor v elektrických pohonech, která zdůraznila význam řízení otáček změnou frekvence napájecího napětí a zmínila i otázku účinnosti vlastních elektrických strojů. K této problematice pak podrobněji pohovořil Ing. Ladislav Jabůrek z TES Vsetín, s.r.o., v prezentaci nazvané Význam zvýšení účinnosti elektrických strojů. Zajímavé řešení kogenerační jednotky s mikroturbínou prezentoval Ing. Roman Mašika z ČKD ENERGY, a.s. Na závěr jménem Elektrotechnické fakulty ČVUT Ing. Petr Žák, Ph.D. pohovořil na téma Energetické efektivnosti osvětlení v průmyslu, s důrazem na energetický význam moderních světelných zdrojů včetně světelných diod. Přednášky postupně vyslechlo téměř 80 posluchačů z elektrotechnické a energetické praxe i z managementu průmyslových podniků.

1. 10. 2014; parlamentnilisty.cz

ČVUT se i letos podílí na "kouzelném experimentu" Stratocaching

Po úspěchu loňského prvního ročníku vědeckého experimentu Stratocaching se i nadále na jeho dalším rozvoji podílí experti z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Stratocaching je unikátní vědecký experiment, který spojuje vypuštění stratosférického balónu s geolokační hrou pro veřejnost. Zástupci katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT se podílí na přípravě a testování elektronického vybavení gondoly balónu, který bude vypuštěn do stratosféry. Z něj bude v průběhu stoupání do výšky 30 kilometrů přenášeno video v reálném čase a po dosažení požadované výšky vypuštěno 10 GPS modulů v podobě javorového semínka - stratosférických kešek.

.Jsem velice rád, že se i letos můžeme experimentu zúčastnit, a to přípravou vícepolarizační všesměrové antény systému přenosu videa v reálném čase. Jde o speciální anténu, která je schopná zajistit řádnou komunikaci videotechniky dropionu s pozemním centrem,. říká člen realizačního týmu Ing. Zbyněk Kocur, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické ČVUT a dodává: .Dále bude naše fakulta pro experiment zajišťovat klimatické testy, tedy simulaci chování kamery v extrémních podmínkách stratosféry..

Start balónu je naplánován na 25. října 2014 (datum a čas se může změnit při nevhodném počasí) v Praze-Libuši. Očekává se, že stratokešky po letu ze stratosféry dopadnou na zem tentýž den a nahlásí svou polohu registrovaným hráčům.

Celý experiment můžete sledovat na stránce http://stratocaching.idnes.cz, kde je se také registruje do hry.

1. 10. 2014; hw.cz

ČVUT přispívá k rozvoji optických přístupových sítí FTTx

lánek informuje o moderních způsobech přístupu k Internetu pomocí optických vláken a variantách FTTx sítí. Poukazuje na některé méně typické aplikace technologie pasivních optických sítí (PON) a odkazuje na nedávno vydanou monografii autorů z ČVUT FEL.

Optické přístupové sítě FTTx (Fiber to the .x.) prošly za uplynulých 20 let intenzivním vývojem, při kterém byly postupně zlepšovány jejich přenosové parametry a vlastnosti. Na původní základní myšlence využití pasivního způsobu dělení optických signálů a sdílení společného optického média větším počtem koncových uživatelů v rámci jedné sítě se podařilo postupem času navrhnout řešení optimální pro vysokorychlostní přístup k Internetu, které v současné době nabízí sdílenou přenosovou kapacitu 10 Gbit/s. Rozdělení vývoje těchto tzv. pasivních optických sítí (PON) na dva hlavní proudy, zastupované institutem IEEE a unií ITU-T, přineslo zdravé soutěžení a přispělo k neustálému vylepšování jejich parametrů.

Přirozeným způsobem připojení optickým vláknem je přípojka typu bod-bod (P2P) od centrálního prvku (Ethernet přepínače s optickými porty). Do účastnické zásuvky vede individuální vlákno (či pár vláken), což přináší na jedné straně nezávislost na ostatních přípojkách, na druhé straně větší spotřebu optického vlákna i konektorů a portů na centrální straně. Pro hromadné poskytování připojení jsou výhodné mnohabodové sítě (P2MP) reprezentované právě pasivními optickými sítěmi PON, které z jednoho centrálního portu (jednotka OLT) rozvádějí pomocí pasivního větvení na rozbočovačích signál k desítkám až stovkám uživatelů (jednotky ONU).

Základních charakteristiky základních specifikací PON:

GPON dle ITU-T G.984

přenosové rychlosti až 2,5 Gbit/s

relativně malá velikost záhlaví

vysoký rozbočovací poměr 1:64 a 1:128 umožňuje připojit velký počet uživatelů

velká nabídka útlumových tříd pro útlumy od 5 do 30 dB, později rozšířeno až do 32 dB

EPON standard IEEE 802.3ah

pouze jedna varianta přenosové rychlosti 1,25 Gbit/s v obou směrech

překódování 8b/10b výrazně snižuje užitečnou kapacitu

typ 1 nabízí nedostatečný rozbočovací poměr 1:16, typ 2 pak 1:32

pro každý typ EPON definována pouze jedna útlumová třída, max. útlum 27 dB

nativní podpora Ethernetu, který dominuje současným datovým sítím

10GEPON standard IEEE 802.3av

dvě varianty přenosových rychlostí - symetrická s rychlostmi 10 Gbit/s v obou směrech a asymetrická s rychlostí 10 /1 Gbit/s

snížení režie přenosu pomocí kódování 64b/66b

větší nabídka útlumových tříd v porovnání s předchozí generací EPON, max. útlum až 29 dB

XG-PON dle ITU-T G.987

v současné době jedna asymetrická varianta přenosových rychlostí 10/2,5 Gbit/s (do budoucna se očekává symetrická varianta 10/10 Gbit/s a dále 40/10 Gbit/s)

vyšší počet útlumových tříd a jejich variant, max. útlum až 35 dB

implementace energeticky úsporných režimů do koncových jednotek

Vývoj v oblasti optických přístupových sítí pokračuje i nadále. Očekává se, že bude využito principu vlnového multiplexování WDM. Budou standardizovány hybridní sítě WDM-TDM PON nejprve s hrubým (CWDM) a pak i s hustým vlnovým multiplexováním (DWDM).

Aplikace PON v průmyslových a firemních sítích

Jednou z méně obvyklých aplikací, mimo zajištění vysokorychlostního přístupu k Internetu široké veřejnosti, je využití pasivní optické sítě PON v průmyslových provozech. Zde se využívá zejména vysoká odolnost optického komunikačního systému vůči rušení. Také se s výhodou využívá sběrnicová topologie, kdy se postupně odbočuje signál z hlavní trasy pomocí rozbočovačů (splitter) se dvěma výstupy (větvení 1:2). Klasický rozbočovač zajistí rovnoměrné rozdělení optického výkonu do obou odchozích větví. Pro sběrnicovou topologii jsou výhodné asymetrické rozbočovače, které mohou mít poměr výkonů podle potřeby v širokých mezích, např. 10/90 %. Konkrétní volba rozbočovače se provádí na základě kalkulace útlumové bilance. Některé kalkulační nástroje naleznete na stránkách http://matlab.feld.cvut.cz.

ajímavou aplikací PON je využití v lokálních sítích LAN, konkrétně v rozsáhlejších areálech, kde je možno hierarchický systém strukturovaných rozvodů v rámci areálu, budov, pater budov a jednotlivých místností nahradit rozvětvenou pasivní optickou strukturou s rozbočovači. Tím se ušetří jak na přenosovém médiu, tak na síťových prvcích. Optimalizuje se též správa sítě, diagnostika a kapacitní využití. Uvedené řešení se uvádí pod zkratkou POL - Pasive Optical LAN - Pasive Optical Local area network.

Váhavý vývoj sítí FTTx v ČR

Bohužel v České republice je rozvoj optických přístupových sítí prozatím váhavý, a i přes realizaci několika pilotních a testovacích projektů velcí hráči na našem telekomunikačním trhu stále vyčkávají. Do výstavby optických sítí se tak pouštějí spíše menší lokální a alternativní poskytovatelé širokopásmového připojení k Internetu, kterým se již podařilo v některých lokalitách (městech, aglomeracích) úspěšně vybudovat optické distribuční sítě. Nezbývá tak než doufat, že vize vytýčené v dokumentu Digitální Česko 2.0 a evropském projektu Digitální Agendy se budou postupně naplňovat a i v České republice se rozeběhne výstavba moderních přístupových sítí založených na optických vláknech. Prozatím v tomto ohledu zaostáváme za většinou světa, a proto je potřeba se této otázce začít prioritně věnovat, aby se tento nepříznivý trend již dále neprohluboval.

Ke zvýšení povědomí širší odborné veřejnosti o optických přístupových sítích se snaží přispět kniha Pavla Lafaty a Jiřího Vodrážky z Katedry telekomunikační techniky, Fakulty elektrotechnické, Českého vysokého učení technického v Praze. Autoři by tímto rádi přispěli ke zvýšení informovanosti o sítích FTTx a tím případně pomohli urychlit jejich výstavbu a zavádění v České republice.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk