1.12.2016, tyinternety.cz

Kdo a kolik investuje: Umělá inteligence zaznamenala nejúspěšnější rok v historii

Seriál o AI |

Umělá inteligence je (nejen podle nás) oborem s obrovským potenciálem růstu a stejně tak potenciálně významným novým prvkem v celé (byznysové) hře. Česká republika zároveň na mapě výzkumu umělé inteligence vyčnívá, což dokazuje nejen GoodAI, ale i práce univerzitních týmů. Proto jsme se pro vás na Těch Internetech rozhodli připravit miniseriál s touto tematikou. Díl první: Kolik peněz se v téhle oblasti protočí a o které hráče tu hlavně jde?

Rekordní rok 2016

AI se dere na povrch věcí. Od roku 2012 se počet převzetí nebo objem investovaných peněz do startupů s AI jako hlavní náplní byznysu neustále zvyšuje. Tvrdí to analýza americké společnosti CB Insights vyvíjející software schopný predikovat technologické trendy (a podle Cruchbase ve dvou investičních kolech získala 11,15 amerických dolarů).

Podle ní vyplývá, že celkový letošní objem investic do těchto startupů, stejně tak jako jejich počet, překonal pětileté maximum. A to dokonce bez započtení startupů věnujících se robotice, AR a VR. V globálním měřítku jde (jen do konce srpna) o celkových 3,4 miliardy amerických dolarů pro 475 firem.

Co se investorům líbilo?

Třeba izraelský Gett (původně GetTaxi), fungující podobně jako Uber. Používá algoritmy umělé inteligence třeba k rozmístění vozů, jeho umělá inteligence zaujala Volklswagen, který plánuje s umělou inteligencí rozmísťovat rovnou autonomní vozy.

Jedním ze zásadních dealů roku je i investice do společnosti StackPath, bezpečnostní platformy pro weby, která nechává svou umělou inteligenci učit na základě shromažďování volně dostupných informací z webů. Stále chytřejší systém pak aktuální problémy hlásí v reálném čase, tedy rovnou při napadení.

Do třetice vybíráme Stem, chytrý systém na optimalizaci spotřeby energie pro firmy, který díky big datům a predikcím snižuje spotřebu a ještě umí nakouknout do minulosti i budoucnosti (co se týče spotřeby energie).

Nejhladovější je Google

Letošní rok je rekordním taky v počtu fúzí a akvizic - a to jsou čísla k dispozici jen za první tři čtvrtletí roku, během kterých jich proběhlo celkem 42.

Nejvíc startupů vyvíjejících AI převzal Google - zatím 11. Dalšími podstatnými hráči posledních let na tomhle poli jsou taky Intel, Apple, Twitter, Facebook, Salesforce nebo IBM.

A v Česku?

Pokud nás pravidelně čtete, už rozhodně znáte GoodAI Slováka Marka Rosy, který firmu na výzkum a vývoj univerzální umělé inteligence (AGI) založil, aby si splnil dětský sen a na její rozběh ze svých peněz věnoval 10 milionů dolarů. „V ideálním případě bude AI schopna napojit se náš mozek,“ řekl nám v nedávném rozhovoru vizionář Rosa.

Jeho tým nedávno představil dlouho slibovanou roadmapu, plán výzkumu a vývoje ve formě uspořádaného seznam dovedností a schopností, tedy milníků, které je potřebné překonat na cestě k umělé inteligenci. To znamená: jak se má umělá inteligence učit a čím musí projít, aby mohla na sebe stavět znalosti a nabírala složitější a složitější, až ji nerozeznáte od člověka. Tedy, pokud se nepodíváte…

Výzkumu AI v Česku nabírá na obrátkách i díky spolupráci Facebooku se dvěma univerzitami v rámci programu FAIR (Facebook Artificial Intelligence Research), který si klade za cíl urychlit pokrok v této oblasti. Brněnské VUT a pražské ČVUT jsou dvě z jen patnácti univerzit, které největší sociální síť světa do svého programu vybrala.

„Věříme, že v naší oblasti výzkumu patříme mezi světovou špičku. To ukazují naše publikace, jejich citovanost, prestižní granty, na kterých pracujeme, či komerční spolupráce s významnými firmami,“ řekli docenti Ondřej Chum z ČVUT a Jan Černocký z VUT.

A to jsme jen na začátku. Umělou inteligenci jako oblast s jedním s největším potenciálem růstu označil Viktor Fischer z Rockaway Ventures. „Na TechCruch Disrupt v Americe se hodně mluvilo o virtuální a rozšířené realitě a umělé inteligenci. Což je super, v Česku a na Slovensku máme v rámci AI expertizu, máme tady několik opravdu dobrých kateder umělé inteligence,“ řekl nám v nedávném rozhovoru.

http://tyinternety.cz/startupy/kdo-a-kolik-se-investuje-umela-inteligence-zaznamenala-nejuspesnejsi-rok-v-historii/


1.12.2016, parlamentnilisty.cz

Špičkový vesmírný výzkum představí konference AXRO 2016, spolupořádá ji Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

Ve dnech 5. až 8. prosince se v prostorách pražské Vily Lanna (V sadech 1, Praha 6) uskuteční vědecká konference a workshop AXRO 2016. Akce, která se koná pod záštitou rektora ČVUT prof. Petra Konvalinky, je zaměřená zejména na představení novinek v oblasti kosmického výzkumu v oboru rentgenového záření.

Vědci a doktorandi z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou prezentovat například výsledky česko-bavorského projektu JEUMICO, a výsledky vývoje, vědeckého zdůvodnění a testů unikátní rentgenové optiky račí oko, která se uplatní například na české minidružici VZLUSAT a na raketovém experimentu NASA.

Během mezinárodního setkání 45 vědců z jedenácti států budou prezentovány i další technologické novinky, jako je nová americká observatoř pro rentgenové záření X Ray Surveyor, nebo velká evropská rentgenová družice ATHENA. Pro českou komunitu bude zajímavé i představení nových družicových projektů ESA s českou účastí SMILE, THESEUS a LOFT.

Součástí akce budou také prezentace kosmických plánů americké NASA a přiblíženy budou (a to přímo vedoucím týmu družice profesorem Johnem Nouskem, který je českého původu a který působí na univerzitě Penn State) i výsledky americké družice SWIFT a diskuze možností jejího použití pro studium gravitačních vln.

Zástupce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a hlavní organizátor akce doc. René Hudec o konferenci říká: "Jsem rád, že se nám opět, a to již podeváté, podařilo pozvat do Prahy přední vědecké kapacity z oboru vesmírného výzkumu rentgenovými dalekohledy. Velice se těším, až je, spolu s kolegy z dalších českých výzkumných pracovišť, seznámíme s našimi výsledky. Těší mě také aktivní účast našich doktorandů, kteří se zapojili do přípravy akce a rovněž přihlásili několik příspěvků."

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 123 studijních programů a v rámci nich 464 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2016 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4200 světových univerzit, ve skupině univerzit na 501 - 550. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě. V oblasti "Mathematics" na 201. - 250. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=465150


2.12.2016, corporateict.cz

Špičkový vesmírný výzkum na konferenci AXRO 2016

Ve dnech 5. až 8. prosince se v prostorách pražské Vily Lanna (V sadech 1, Praha 6) uskuteční vědecká konference a workshop AXRO 2016. Akce, která se koná pod záštitou rektora ČVUT prof. Petra Konvalinky, je zaměřená zejména na představení novinek v oblasti kosmického výzkumu v oboru rentgenového záření.

Vědci a doktorandi z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou prezentovat výsledky česko-bavorského projektu JEUMICO, a výsledky vývoje, vědeckého zdůvodnění a testů unikátní rentgenové optiky račí oko, která se uplatní například na české minidružici VZLUSAT a na raketovém experimentu NASA.

Během mezinárodního setkání 45 vědců z jedenácti států budou prezentovány i další technologické novinky, jako je nová americká observatoř pro rentgenové záření X Ray Surveyor, nebo velká evropská rentgenová družice Athena. Pro českou komunitu bude zajímavé i představení nových družicových projektů ESA s českou účastí Smile, Theseus A Loft.

Součástí akce budou také prezentace kosmických plánů americké NASA a přiblíženy budou (a to přímo vedoucím týmu družice profesorem Johnem Nouskem, který je českého původu a který působí na univerzitě Penn State) i výsledky americké družice Swift a diskuze možností jejího použití pro studium gravitačních vln.

Zástupce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a hlavní organizátor akce doc. René Hudec o konferenci říká: „Jsem rád, že se nám opět, a to již podeváté, podařilo pozvat do Prahy přední vědecké kapacity z oboru vesmírného výzkumu rentgenovými dalekohledy. Velice se těším, až je, spolu s kolegy z dalších českých výzkumných pracovišť, seznámíme s našimi výsledky. Těší mě také aktivní účast našich doktorandů, kteří se zapojili do přípravy akce a rovněž přihlásili několik příspěvků.“

http://ict-nn.com/cs/veda-vyzkum/1634-spickovy-vesmirny-vyzkum-na-konferenci-axro-2016


3.12.2016. zpravy.rozhlas.cz

Studenti se zapojují do soutěže v kybernetické bezpečnosti. Test mohou vyplnit do 9. prosince

Čeští středoškoláci v těchto dnech soutěží ve znalostech, které se týkají kybernetické bezpečnosti. Do testování se zatím přihlásilo asi 400 žáků a další mají šanci test elektronicky vyplnit do 9. prosince. Podle organizátorů má tříkolová celorepubliková soutěž pomoct nejen mladým lidem. Pořadatelé doufají, že o tématech budou mluvit i se svými rodiči nebo prarodiči.

Sestra studenta Jaroslava si stáhla do mobilního telefonu hru. Pak jí začaly naskakovat účty za telefon. Spolu s aplikací se jí totiž dostal do mobilu počítačový vir

„My jsme si toho všimli až potom, co měla obrovské množství odeslaných dat za měsíc. To nám chodily účty od operátora," popisuje Jaroslav.

O podobných situacích moc dobře ví Jaroslav Burčík z ČVUT, který spolu s Národním bezpečnostním úřadem vymýšlel otázky pro běžící „Středoškolskou soutěž v kybernetické bezpečnosti." Řada Čechů si podle něj také například nemění hesla, která dostanou k nejrůznější elektronice od výrobce.

„Můžou to být i různá bezdrátová zařízená typu chůvičky. Uživatel by měl po prvotním nastavení tyto hesla změnit a pak je až připojit k internetu," říká.

spěch v české soutěži středoškoláků bude vstupenkou do Evropské kybernetické soutěže, která se koná koncem příštího roku.

„Chtěli jsme vyvolat vlnu zájmu o problematiku ve smyslu: Stačí mi ten antivirus, nebo je to už dneska málo? Nebo když přijdu do kavárny, asi bych se tam neměl pouštět do citlivých věcí typu připojování se do firemní sítě bez odpovídajícího zabezpečení, nebo připojování se k elektronickému bankovnictví,“ dodává Burčík.

http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaci/_zprava/studenti-se-zapojuji-do-souteze-v-kyberneticke-bezpecnosti-test-mohou-vyplnit-do-9-prosince--1675651


3.12.2016, parlamentnilisty.cz

O Chrudimi vědí i za velkou louží. Američany sem láká televize

O Chrudimi, Chrudimsku a celém pardubickém regionu mají přehled i za Atlantikem, konkrétně ve Spojených státech amerických. O propagaci českých regionů a kulturního dědictví se totiž už třináct let stará Czech-American TV, televizní program, který pravidelně vysílá videa v angličtině propagující Českou republiku.

V minulých dnech zde byl odvysílám pořad o pardubickém regionu a Chrudim, jakožto druhé největší město kraje a především atraktivní turistický cíl, zde nemohla chybět.

„Osobně jsem rád, že díky spolupráci s Pardubickým krajem se daří náš region dobře prezentovat i v zahraničí,“ podotkl místostarosta Roman Málek. Úzkou spolupráci kraje, města a zámořské televize podpořila i agentura CzechTourism.

V USA si toto televizní vysílání naladí přes dva a půl milionu domácností v šedesáti městech, desítky tisíc diváků ho sledují prostřednictvím internetu na celém světě, a to především v Kanadě, Austrálii, Anglii a v Ruské federaci.

V pořadu je zachyceno pestré architektonické dědictví Chrudimi, bohatá a živá kultura, stejně jako tradiční Loutkářská Chrudim nebo Salvátorská pouť. Protikladem pak jsou dynamické sportovní akce a příležitosti k turistickému vyžití.

Cílem televizní stanice a spolupráce s českými regiony je rozšíření povědomí o České republice a její kultuře. Veřejné a nekomerční vysílání má formu videodokumentů, ve kterých se anglicky mluvící divák dozví informace o českých regionech, městech nebo památkách. Televize nabízí také kurzy českého jazyka, řadu reportáží mapujících český folklor nebo vaření pokrmů typických pro Česko. To vše přispívá ke zviditelňování českých regionů a jejich turisticky atraktivních destinací.

Zakladatelem Czech-American TV je americký producent českého původu John Honner, který se před třinácti lety rozhodl zviditelnit Českou republiku v zámoří. Do projektu se také zapojují studenti Západočeské univerzity v Plzni, Fakulty elektrotechnické při ČVUT, Masarykovy univerzity v Brně a Gymnázia a Jazykové školy ve Zlíně. Na webu www.catvusa.com od konce loňského roku mohou uživatelé internetu sledovat vysílání i na tabletech a mobilních telefonech, a to právě díky spolupráci s českými vysokoškolskými studenty technických oborů a profesionálních webmasterů.

http://www.parlamentnilisty.cz/politika/obce-volicum/O-Chrudimi-vedi-i-za-velkou-louzi-Americany-sem-laka-televize-465444


3.12.2016, ČRo - Sever

Z kuchyně do vesmíru

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Z kuchyně do vesmíru, třináctero příběhů neobyčejně obyčejných. Tak se jmenuje kniha vědce a zdatného popularizátora vědy Petra Kulhánka, o kterou jste měli příležitost tento měsíc soutěžit. Kdo knihu vyhrál, už víte, teď si o ní můžeme povídat.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Řeč bude pochopitelně nejen o knize, ale hlavně o fyzikálních jevech, které nás obklopují, prostupují celým vesmírem, formují jej a přitom jsou tak běžné a obyčejné, že se s nimi můžete setkat i ve své domácnosti.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Magazínem ze světa vědy a fantazie vás stále provázejí Veronika Kindlová.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

A Frederik Velinský.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Kdy vznikl nápad dát knížku dohromady a jak moc spolu kuchyně a vesmír souvisejí?

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Na to jsem se zeptal jejího autora, fyzika a astrofyzika Petra Kulhánka z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:

Tak nejde jenom o kuchyň, ale obecně o domácnost a jevy, které v domácnosti pozorujeme, které jsou vlastně stejné jako jevy kdekoliv jinde ve vesmíru, protože je to jedna fyzika, která má jedny zákony. Docela zajímavé je, jak ta knížka vznikala. Tady se musím vrátit do doby někdy před pěti lety, kdy jsem byl na přednášce Jakuba Rozehnala, vedoucího Štefánikovy hvězdárny a on tam vyprávěl o vzniku planet a říkal, že je to elektrostatická síla, která ty jednotlivá prachová zrna drží pohromadě. Z toho vznikají potom větší a větší celky. Pak se zamyslel a říkal: No, to máte, jako když je hospodyňka někde v kuchyni, je nepořádná, jsou tam chuchvalce prachu. To je vlastně to samé, a kdyby ta hospodyňka neuklízela několik milionů let, tak jí tam vzniknou malé zárodky planet. Pak jsme se s Jakubem bavili o tom, že by bylo dobré tedy tento příměr rozvést a udělat knihu, která by ukazovala na běžné jevy v kuchyni, nejenom ty chuchvalce prachu, ale cokoliv, co tam máme, ať je to mikrovlnka, mixér, ta běžná zařízení, vaření vody a jít od toho k těm vesmírným jevům, které jsou založeny na stejných fyzikálních principech. A tenkrát jsme se domluvili, že tu knížku napíšeme napůl. Běžela léta, asi tři roky, kdy jsme se tak oťukávali, nikdo nic nenapsal, no, a pak nakonec jsem měl trošku času, sednul jsem a napsal jsem to sám.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Vy už jste vlastně jednu knihu, která má v podtitulu těch třináctero příběhů, napsal, tahle je druhá v pořadí, ale je jiná.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:

Je jiná, to byla knížka Blýskání, která vznikala v roce 2011, má černý přebal, tato má bílý přebal, takže by se dalo říct, že mám nějaké bílé období. A je to kniha, která je napsaná podobně, je o plazmatu, je to opět třináct příběhů, ta struktura je stejná. Vždycky jakýsi úvodní příběh, který čtenáře vtáhne do problematiky, potom je tam fyzika a končí to: Víte, že kde jsou takové zajímavosti, zvláštnosti z dané problematiky. A ta kniha z toho roku 2011, ta vznikala společně s knížkou Úvod do teorie plazmatu, kterou jsem vydal v témže roce. A tenkrát mnoho lidí si tu knížku koupilo a pak přišlo smutně za mnou a říkali: Heleď se, Petře, my jsme to otevřeli, to je samej vzorec, tam my si nepočteme. No, a tak mě napadlo teda napsat k tomu vlastně doplňkovou knihu o stejné problematice, která by byla populární. Letos se stalo tedy totéž, že jsem napsal učebnici teoretické fyziky a rovnou automaticky už jsem neriskoval, že mi lidi budou chodit říkat, že si tam nic nepočtou, tak jsem rovnou k tomu teda napsal tuto populární knihu z kuchyně do vesmíru, která je teda pro ty, kteří nechtějí číst vzorce a nejsou vysokoškolsky vzdělaní. To je knížka prostě pro každého.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Těch dvakrát třináct příběhů má společnou i grafickou úpravu do značné míry.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:

Tu grafiku dělal Ivan Havlíček, můj kamarád ze zlínské hvězdárny. On je profesí architekt a tady vlastně my jsme si pak dělali legraci a říkali jsme, že tu knížku udělali tři lidé, architekt, který si hraje na grafika, inženýr elektrofakulty, který si hraje na sazeče a učitel, který si hraje na spisovatele. A tihle ti tři teda jsou zodpovědní za to, jak ta knížka dneska vypadá, jsem rád, že se docela líbí.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Pojďme teď spolu listovat novou knihou Petra Kulhánka.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Jak už bylo řečeno, třináct jejích kapitol, které nás zavádí z kuchyně do vesmíru, uvozuje třináct příběhů z běžného života. Čeho se týkají?

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:

Je to o všem možném. Začíná to bruslením. Z naší kuchyně je vidět na rybník, kde jsem jako malej kluk bruslil, takže ta souvislost je takhle volná. Ale je to krásný fyzikální problém. Každý ví, že pod tou bruslí vzniká vrstvička vody, po které se klouže. Ale to, jak ta vrstvička vzniká, o tom se dohadují fyzikové vlastně už několik století. První nápady byly, že tlakem dojde k destrukci ledu a vznikne tam ta vrstva. Pak se ukázalo, že tento mechanismus může fungovat asi do mínus tří stupňů Celsia, že tam musí být další mechanismy. Ten další je jednoznačně tření, protože brusle, jak se tře o tu ledovou plochu, tak vyvíjí teplo a přispívá to k tvorbě té vrstvy. A loňského roku se ukázalo, že ani to tření nestačí a že tady musí být ještě další a další mechanismy. Takže dnes máme rok 2016 a ani dnes nevíme, jak vlastně bruslení funguje.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Tentýž problém se týká lyžování?

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:

Je to úplně stejný problém. Když jste řekl lyžování, tak Skotova výprava k jižnímu pólu z roku 1911, která dopadla nešťastně, tak tam popisuje lékař ve svém deníku, že lyžovali i při teplotách někde pod mínus čtyřicet stupňů Celsia, kde by podle našich fyzikálních znalostí vůbec nemělo k té lubrikační vodní vrstvě pod tou lyží dojít.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

To je první kapitola, druhá kapitola je pak věnována vodě, kapkám na rozpálené plotně.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze:

To je opět velice krásné fyzikální téma, protože většina veřejnosti vlastně ani neví, proč ta kapička drží pohromadě, což je dáno tím, že ty vodní molekuly, které jsou uvnitř té kapky, tak na ně působí ostatní molekuly ze všech stran a ty síly se vyrovnají, kdežto na té povrchové vrstvě nikoliv, tam nejsou ty molekuly venku a vzniká tam taková zvláštní slupička, vlastně napjatá blanka, která umožňuje vytvořit té kapce ten tvar, který má a je to jev, který si může každý doma vyzkoušet. V té knížce je navrhováno mnoho experimentů. Když si vezmete jehlu nebo žiletku, položíte ji opatrně na vodní hladinu, tak ona tam bude plavat. Takže ta kapitola začíná vlastně povrchovým napětím. No, a potom pokračuje tvarem vodní kapky, tvarem padající kapky a jde to až k Leidenfrostovu jevu. Když hodíte kapičku na rozpálenou plotnu, tak pokavaď ta teplota té rozpálené plotny bude do 200 stupňů Celsia, tak zasyčí a zmizí. Pakliže ta teplota přesáhne nějakých 220, 230 stupňů Celsia, kapička pod sebou vytvoří vrstvičku páry, která jí izoluje od té plotny a vlastně tam může poskakovat několik minut. Jsou záznamy, kdy to trvalo čtyři, pět minut, než ta kapička zmizí a je to mezi teplotami 230 stupňů Celsia až nějakých 340, 350 stupňů Celsia. Při těch vyšších teplotách už to zase nefunguje, protože tam je velký tepelný tok, který nakonec tu kapičku zničí. Čili je tady určitý obor teplot, při kterých se vytvoří tahle ta nádherná vrstva mezi kapkou a tou plotnou a ten přesah do vesmíru, který každá kapitola má, je tady ohledně hmoty a antihmoty. V minulém století řada fyziků předpokládala, že ve vesmíru je zastoupena stejně hmota i antihmota a tam by mělo docházet k něčemu podobnému. Na styčné ploše hmoty a antihmoty by se měla vytvořit vrstva elektromagnetického záření, která je vlastně produktem té anihilace hmoty a antihmoty. A ta oddělí tyto dvě oblasti něčím podobným, jako je Leidenfrostova vrstva u té kapičky, která poskakuje na rozpálené plotně. Bohužel se později ukázalo, že ve vesmíru to takto nefunguje, že ve vesmíru žádné oblasti antihmoty nemáme. Na druhé straně tento mechanismus jednoznačně ukazuje, že kdyby se potkala hmota s antihmotou, že nedojde k explozi, na styku hmoty, antihmoty vznikne právě ta oddělující vrstva a bude probíhat velmi pomalu anihilace.


4.12.2016, parlamentnilisty.cz

Svítící fasáda Fakulty elektrotechnické ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL

Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL. Ten zajistí světelná fasáda Linky, instalovaná na budově Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Linky se poprvé rozsvítily v únoru tohoto roku a zatím sloužily převážně jako estetický prvek oživující fasádu budovy Fakulty elektrotechnické. Přestože se světelné kompozice střídají a je možné vytvářet barevné a rytmické varianty, jako třeba světelnou vlajku na 17. listopadu, ambice projektu jsou od počátku vyšší. Jednou ze základních myšlenek je interaktivita, kdy se do hry se světly může zapojit v podstatě každý.

Tvůrčí tým projektu Linky složený ze studentů a pedagogů z Institutu intermédií Fakulty elektrotechnické, Fakulty architektury a Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze připravil základní software a první dvě aplikace pro veřejnost. Informace o aplikacích budou několik dní před samotným spuštěním k dispozici na webu projektu linky.fel.cvut.cz a v úterý 13. prosince si je budete moci vyzkoušet přímo u Linek s odborným týmem. Slavnostní předvedení bude uvedeno novým světelným představením s hudebním doprovodem.

Po 13. prosinci bude možné kontaktovat vývojářský tým a získat informace, jak se zapojit do vývoje vlastní aplikace. Fakulta elektrotechnická doufá, že se najdou další studenti ČVUT, studenti středních škol anebo výtvarníci, kteří se přidají a pro Linky budou vytvářet svůj vlastní obsah.

Hrát hru přímo na fasádě budovy není v českém prostředí zcela obvyklé. Díky aplikaci se mohou lidé seznamovat, potkávat, přinášet další nápady na nové interaktivní využití a budova (nebo i celá instituce) se tak stává aktivní součástí městské krajiny. Projekt byl podpořen grantem hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění pro r. 2016.

Podrobnosti o Institutu intermédií jsou k dispozici na: www.iim.cz.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=465527


5.12.2016, regiony24.cz

Mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii AXRO 2016

V Praze se již podeváté, od 5. do 8. prosince 2016, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2016. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako je ATHENA, SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a další. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice. Některé příspěvky se dotknou i aktuálního tématu detekce gravitačních vln.

Organizátory pracovního setkání AXRO (International Workshop on Astronomical X-Ray Optics) konaného pod záštitou rektora ČVUT jsou Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., České vysoké učení technické v Praze a Ministerstvo dopravy ČR. Mezinárodní setkání proběhne v pražské Vile Lanna. Konference se zúčastní 50 odborníků z 11 zemí světa včetně zámořské USA a Japonska. Mezi českými účastníky budou kromě zástupců zmíněných institucí i vědci ze Slezské univerzity v Opavě nebo Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Seznam všech účastnících se odborníků najdete na www.axro.cz/participants.

Na programu je 34 přednášek. Doc. René Hudec představí nové netradiční možnosti pro uspořádání optiky pozorující v oblasti rentgenového záření, založené na inspiraci ze zvířecí říše. Prof. Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR, se ve svém příspěvku bude zabývat tématem černých děr a doprovodných jevů v jejich blízkosti. Dr. Vojtěch Šimon představí možnosti teleskopů račí oko pro současnou astrofyziku. Prof. John Nousek z Penn State univerzity v USA, jeden z celosvětově nejuznávanějších odborníků oboru, se ve svých příspěvcích bude věnovat aktuálnímu tématu detekce gravitačních vln a zdrojů neutrin pomocí družice SWIFT, jejíž činnost řídí a se kterou spolupracují i robotické dalekohledy Skupiny astrofyziky vysokých energií na hvězdárně v Ondřejově (např. tisková zpráva z roku 2013 o světovém úspěchu). Představeny budou české projekty minidružice VZLUSAT a účast na raketovém experimentu NASA a také nové družicové projekty Evropské kosmické agentury ESA s českou účastí. Tři přednášky se budou věnovat představení nové velké americké kosmické observatoře pro rtg záření X Ray Surveyor. Prezentovány budou také výsledky projektu Akademie věd České republiky pro studenty Otevřená věda. Vánočně bude znít přednáška na téma možné hypotézy, že pozůstatek supernovy Puppis A je pozůstatkem Betlémské hvězdy.

Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru, zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.

S rozvojem techniky dnes odborníci dokážou zhotovit nový rentgenový satelit, který by výrazně pomohl ve studiu vesmíru v tomto oboru elektromagnetického spektra. Vědci ze šesti zemí světa se například spojili v návrhu projektu střední rentgenové družice THESEUS (Transient High Energy Sources and Early Universe Surveyor). Na návrhu a vědeckém zdůvodnění družice se podílejí také vědci z českých institucí včetně Astronomického ústavu Akademie věd.

Na konferenci budou prezentovány současné výsledky z přípravy velké evropské rentgenové družice ATHENA. Ta bude mj. sledovat, jak se v mladém vesmíru z množství horkého plynu postupně začaly formovat galaxie, jak se tyto galaxie srážely, rostly a vytvářely velkorozměrné struktury kosmické pavučiny, které pozorujeme ve svém okolí dnes, a jak spolu s galaxiemi rostly i obří černé díry. Tato pozorování nám umožňují lépe porozumět tomu, jak vesmír fungoval od okamžiku, kdy se v něm začaly tvořit první hvězdy, a jakou roli hrál horký plyn a plazma při utváření světa, ve kterém žijeme. Není proto divu, že o družici i stavu její přípravy zazní hned 4 příspěvky.

Stavba velkého vesmírného rentgenového dalekohledu je technologicky náročný úkol. Vyžaduje spolupráci odborníků z různých oborů v široké mezinárodní spolupráci. Před zahájením stavby optiky dalekohledu je třeba zvládnout některé dosud nevyřešené technické problémy. Odborníci budou na pražském setkání řešit inovační technologie rentgenové optiky založené na tenkých vrstvách křemíku, pokročilé technologie tvarování tenkého skla či metrologické testy a měření. Řada těchto technologií je studována také českými vědci. Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970 - šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.

http://regiony24.cz/64-228877-mezinarodni-konference-o-rentgenove-optice-v-astronomii-axro-2016


5.12.2016, Metro

Na fasádě ČVUT se rozhýbou Linky

Na budově fakulty elektrotechnické v Dejvicích bude k vidění interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL.

Pokud budete v úterý 13. prosince v půl páté odpoledne procházet Dejvicemi kolem budovy fakulty elektrotechnické (FEL) spadající pod ČVUT, uvidíte interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL. Ten zajistí světelná fasáda Linky, instalovaná na budově Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Linky se poprvé rozsvítily v únoru tohoto roku a zatím sloužily převážně jako estetický prvek oživující fasádu budovy fakulty elektrotechnické. "Přestože se světelné kompozice střídají a je možné vytvářet barevné a rytmické varianty, jako třeba světelnou vlajku na 17. listopadu, ambice projektu jsou od počátku vyšší. Jednou ze základních myšlenek je interaktivita, kdy se do hry se světly může zapojit v podstatě každý," klade si za cíl tvůrčí tým projektu Linky.

Ten je složený ze studentů a pedagogů z Institutu intermédií Fakulty elektrotechnické, Fakulty architektury a Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze. Připravil také základní software a první dvě aplikace pro veřejnost. Informace o aplikacích budou několik dní před samotným spuštěním k dispozici na webu projektu linky. fel.cvut.cz a v úterý 13. prosince si je budou moci zájemci vyzkoušet přímo u Linek s odborným týmem. Slavnostní předvedení bude uvedeno novým světelným představením s hudebním doprovodem. "Po 13. prosinci bude možné kontaktovat vývojářský tým a získat informace, jak se zapojit do vývoje vlastní aplikace. Fakulta elektrotechnická doufá, že se najdou další studenti ČVUT, studenti středních škol anebo výtvarníci, kteří se přidají a pro Linky budou vytvářet svůj vlastní obsah," doufají autoři ojedinělého projektu.

---

Cíl projektu

Hrát hru přímo na fasádě budovy není v českém prostředí zcela obvyklé.

- Díky aplikaci se mohou lidé seznamovat, potkávat, přinášet další nápady na nové interaktivní využití.

- Budova (nebo i celá instituce) se tak stává aktivní součástí městské krajiny.


5.12.2016, Chrudimský deník

O Chrudimi vědí i v zámoří

Czech-American TV si v USA naladí přes 2,5 milionu domácností.

Chrudim - O Chrudimi, Chrudimsku a celém pardubickém regionu mají přehled i za Atlantikem, konkrétně ve Spojených státech amerických. O propagaci českých regionů a kulturního dědictví se totiž už třináct let stará CzechAmerican TV, televizní program, který pravidelně vysílá videa v angličtině propagující Českou republiku.

V minulých dnech zde byl odvysílán pořad o pardubickém regionu a Chrudim, jakožto druhé největší město kraje a především atraktivní turistický cíl, zde nemohla chybět.

"Osobně jsem rád, že díky spolupráci s Pardubickým krajem se daří náš region dobře prezentovat i v zahraničí," podotkl chrudimský místostarosta Roman Málek. Úzkou spolupráci kraje, města a zámořské televize podpořila i agentura CzechTourism.

V USA si toto televizní vysílání naladí přes dva a půl milionu domácností v šedesáti městech, desítky tisíc diváků ho sledují prostřednictvím internetu na celém světě, a to především v Kanadě, Austrálii, Anglii a v Ruské federaci.

V pořadu je zachyceno pestré architektonické dědictví Chrudimi, bohatá a živá kultura, stejně jako tradiční Loutkářská Chrudim nebo Salvátorská pouť. Protikladem pak jsou dynamické sportovní akce a příležitosti k turistickému vyžití. Cílem televizní stanice a spolupráce s českými regiony je rozšíření povědomí o České republice a její kultuře. Veřejné a nekomerční vysílání má formu videodokumentů, ve kterých se anglicky mluvící divák dozví informace o českých regionech, městech nebo památkách. Televize nabízí také kurzy českého jazyka, řadu reportáží mapujících český folklor nebo vaření pokrmů typických pro Česko.

Pokračování na straně 3 Z titulní strany

O Chrudimi vědí i v zámoří

Všechny zmiňované pořady přispívají ke zviditelňování českých regionů a jejich turisticky atraktivních destinací. Zakladatelem Czech-American TV je americký producent českého původu John Honner, který se před třinácti lety rozhodl zviditelnit Českou republiku v zámoří. Do projektu se také zapojují studenti Západočeské univerzity v Plzni, Fakulty elektrotechnické při ČVUT, Masarykovy univerzity v Brně a Gymnázia a Jazykové školy ve Zlíně. Na webu www.catvusa.com od konce loňského roku mohou uživatelé internetu sledovat vysílání i na tabletech a mobilních telefonech, a to právě díky spolupráci s českými vysokoškolskými studenty technických oborů a profesionálních webmasterů.


7.12.2016, parlamentnilisty.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE

Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní ROBOSOUTĚŽE. To se, jak již je tradicí, uskuteční v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí. Soutěže se zúčastní nejlepší tříčlenné středoškolské a univerzitní týmy. V letošním roce roboti ze stavebnice Lego Mindstrorms® soupeří v úloze Pathfinder.

Finálová ROBOSOUTĚŽ všech týmů začne ve 12.00 hodin. V průběhu dne bude mezi sebou bojovat o celkové vítězství celkem 32 týmů (z toho 16 středoškolských).

Hlavní organizátor soutěže Dr. Martin Hlinovský k letošní ROBOSOUTĚŽI uvedl: "V letošním roce se do ROBOSOUTĚŽE přihlásilo celkem sto dvacet družstev z více než šedesáti středních škol z celé České republiky. To svědčí o tom, že studenty technické řešení pomocí oblíbené stavebnice opravdu láká." A dodává: "Výherci finálové ROBOSOUTĚŽE získají hodnotné ceny a budou rovněž přijati ke studiu programu Kybernetika a robotika."

V rámci soutěžní úlohy musí studenti středních škol sestavit a naprogramovat robota tak, aby samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů není dovoleno) projel co nejrychleji dráhu od startu vyznačenou na podložce černou čarou a zároveň z podložky nesjel, dále bludiště, které následuje na konci černé čáry, aniž by přejížděl překážky a nakonec dráhu vyznačenou na podložce černou čarou od konce bludiště.

Soutěž je veřejná a jsou na ni zváni příbuzní, spolužáci a přátelé soutěžících a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže.

Podrobnosti o finálové ROBOSOUTĚŽI (časový harmonogram, zadání úlohy, seznam nominovaných týmů a další informace) jsou k dispozici na stránce www.robosoutez.cz v záložce ROBOSOUTĚŽ PRO SŠ.

Informace a fotografie z předkol ROBOSOUTĚŽE určených pro středoškolské týmy najdete také na www.facebook.com/robosoutez

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 123 studijních programů a v rámci nich 464 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2016 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4200 světových univerzit, ve skupině univerzit na 501 - 550. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě. V oblasti "Mathematics" na 201. - 250. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=466021


7.12.2016, PRO-ENERGY

Úspory energie jsou trendem dneška

Úspory jsou zaklínadlem dnešní doby. Spoříme energii, spoříme oxid uhličitý, spoříme přírodní zdroje, spoříme vodu, spoříme paliva. Odhlédnuto od toho, zda jsou úspory vždy smysluplné, reálné a efektivní, je tento trend sympatický. Jaké jsou současné trendy v úsporách?

Kdo šetří, má za tři, říká lidová moudrost. Platí i pro oblast vytápění, i zde se cílí na úspornost, efektivnost a dobrou ekonomiku. Samozřejmě je třeba myslet také na ekologii, tedy zapojovat a maximálně využívat energeticky šetrné a obnovitelné zdroje, jinými slovy termické systémy.

NEJSNAŽŠÍ JE ZATEPLOVÁNÍ

Vytápění představuje významnou položku v rozpočtu domácnosti i firem. Pravdou je, že starší budovy jsou energeticky málo úsporné. Jejich energetickou efektivnost lze zlepšit renovací - tedy zateplením v kombinaci s novým a dobře zvoleným zdrojem vytápění, výměnou oken a rekuperací. "Při dosahování úspor hodně sázím na renovaci budov v nejlepším možném energetickém standardu. Často se uvádí, že nemá smysl zateplovat domy silnější vrstvou izolace, protože to není efektivní a je to dražší. Návratnost investice záleží na ceně tepla, na předchozí údržbě a dalších parametrech. Patnácti až dvacetiletá návratnost při komplexní renovaci objektu je ještě dobrá, budovu pak máte na nejbližších 25-30 let celkově vyřešenou. Masivnějším zateplením v nízkoenergetickém standardu s kvalitními okny s trojskly může úspora tepla vyjít až na 70-80 %," uvádí Jaroslav Klusák, energetický manažer Litoměřic.

Renovace domů kromě zlepšení komfortu bydlení, žádoucího zvýšení energetické efektivnosti budovy a úspor tepla přinese i nižší výdaje za energii. Cena renovace se odvíjí od velikosti domu a kvality renovace. Samotné zateplení může stát od 100 000 Kč u malých domů až po 300 do 400 tisíc u větších. Lze na ně získat dotaci, která se odvíjí od metrů čtverečních zateplení. Výše dotace je u částečné renovace od 100 do 250 000 Kč na objekt, u komplexní renovace od 300 do 700 000 Kč na objekt. "Podle celkové kvality energeticky úsporných opatření se dotace na zateplení pohybuje od 500 do 800 Kč na m2, na okna 2100 do 3800 Kč na m2, na podlahy 700 do 1200 Kč na m2, na stropy 330 do 550 Kč na m2. Na kotle, tepelná čerpadla či fotovoltaiku je maximální výše příspěvku 100 000 Kč," říká Jan Charvát z aliance Šance pro budovy. Na stránkách www.renovujdum.cz se pak můžeme seznámit s modelovými případy, kdy v případě renovace prvorepublikové vily o ploše 150 m2 se náklady na ni pohybují okolo milionu korun, lze získat dotaci ve výši 48 %, úspora energie může dosáhnout až 90 %. V případě, že se jedná o nečlenitou stavbu, přinese renovace úsporu energie okolo 72 %.

"U bytových domů panelové výstavby lze dosáhnout při jejich revitalizaci také významných úspor v provozních nákladech na vytápění a ohřev vody," upozorňuje Miroslav Vítek z Elektrotechnické fakulty ČVUT Praha. "Mohu uvést konkrétní příklad panelového domu o 156 bytech postaveného koncem osmdesátých let na jihozápadě Prahy, kde instalace nové plynové kotelny spolu s částečným zateplením domu přináší každoroční úsporu 40 % přímých nákladů na vytápění a hlavně i ohřevu vody oproti původnímu stavu," dodává Miroslav Vítek, a doplňuje, že doba splacení investice do kotelny byla pouhé tři roky, přičemž nebylo využito žádných dotací. Vše si obyvatelé domu zaplatili sami prostřednictvím fondu oprav. Prostá návratnost investice do zateplení se ale právě díky nižší ceně tepla z kotelny prodloužila až za horizont jeho pravděpodobné životnosti.

TECHNOLOGIE PRO AKUMULACI TEPLA

U nás jsou technologie pro akumulaci tepla zatím v plenkách, nejdále jsou s jejich využitím asi v Dánsku. Přebytečnou (a levnou) elektrickou energii vyrobenou větrnými elektrárnami využívají velké systémy CZT. Ve formě tepla ji (přes výkonná tepelná čerpadla) ukládají do země, do vhodného zemského masivu a pak používají pro dálkové vytápění, často v kombinaci se solárními termickými systémy. Připojeným domácnostem se to vyplatí. Dánsko má tak vysoké daně na zemní plyn a obecně fosilní paliva, že topit jimi v rodinném domku nedává smysl. Zemní plyn je určený pro průmysl, ale ne pro domácnosti a je tedy zatížen vysokou spotřební daní, kterou zavedli už někdy v 70. letech. Proto také v Dánsku od té doby nestoupá spotřeba energie, pouze se zvyšuje část, kterou kryjí OZE.

Ve Švédsku zase postavili celek sestávající asi z 50 pasivních domů a namísto toho, aby jednotlivé domy vybavili vlastním zdrojem tepla pro vytápění a ohřev vody, udělali pro ně centrální rozvod teplé vody. Teplou vodu, kromě toho, že se jí sprchují, používají i pro vytápění přes VZT jednotku, cirkulace běží v takových systémech stejně celý den. Zdrojem tepla jsou velké soláry na předávacích stanicích a centrální kotel na biomasu. To představuje 100% pokrytí výroby tepla z OZE. Instalace systému stála jen jedno procento rozpočtu výstavby sídliště (investice) - to je v řádu chyby rozpočtu! Topí sluneční energií a biomasou, která je zatím jedním z levnějších paliv oproti ostatním. Kdyby do každého domu dali vlastní zdroj tepla, bude strašně předimenzovaný, neefektivně pracující a nakonec to vyjde i dráž.

TERMICKÉ SYSTÉMY MOHOU BÝT I EKONOMICKÉ

Velké solární termické systémy jsou v přepočtu na metr čtvereční stavební plochy 3 až 5x levnější než menší systémy u rodinných domů. Jeden z posledních velkých systémů v Silkeborgu se pohybuje na úrovni 4000 Kč na m2. Ve zmíněném Dánsku se jim komerční projekty vracejí do osmi let bez jakékoliv dotace. Dánský dodavatel tepla má ale povinné každoroční úspory energie na straně dodávky, což umožnilo rozvoj velkých solárních systémů. Dále dánské firmy provozující soustavy CZT fungují převážně jako "neziskové organizace". Tudíž nemohou vytvářet zisk, což má vliv na konečnou cenu produktu (tepla).

Jiný legislativní příklad je z Rakouska, kde existují velké solární systémy na budovách, které přes speciální předávací stanice dodávají přebytky výroby tepla do CZT za určitou cenu, podobně jako u elektřiny. Provozovatel sítě je musí odebrat. "V českém prostředí si ale zatím nedokážu představit, jak by na nestabilní dodávku solárního tepla reagovali provozovatelé sítě nebo dodavatelé tepla, zvláště v letním období," uvádí docent Matuška z UCEEB.

BUDOUCNOST BUDE PATŘIT SPOLUPRÁCI SYSTÉMŮ

Jak již bylo zmíněno, jednou z cest pro dosahování úspor je kombinace různých systémů. V současnosti je možné si na střechu instalovat fotovoltaický systém, který vyrábí elektrickou energii, ale málokdo ji dokáže plně využít pro svoji energetickou spotřebu. Ukládání energie do baterií je zatím velmi drahé. Odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov při ČVUT (UCEEB) proto například řeší systém, který kombinuje fotovoltaiku s tepelným čerpadlem. "Vyvíjíme systém, kde se tepelné čerpadlo svým příkonem přizpůsobuje výrobě elektřiny a při nadbytku elektrické energie bere teplo z okolí a přečerpává ho do podloží budovy. Základy se udělají třeba o metr hlubší, zaizolují se a podlaha též. Vznikne tak zemní zásobník, v našem případě okolo 180 m3 zeminy, do něhož akumulujeme teplo v létě, a v zimě si ho bereme. Systém pak v době s minimální produkcí obnovitelné elektřiny v zimě pracuje s daleko nižší spotřebou elektřiny ze sítě. Podle modelování z prvního roku projektu víme, že můžeme pokrýt více než 80 % spotřeby domu z OZE relativně levným způsobem bez toho, abychom tu elektřinu mařili na teplo přímo," uvedl docent Tomáš Matuška z tohoto centra.

V praxi oba systémy, FVE a tepelná čerpadla, zatím příliš nespolupracují. Jejich budoucnost ale spočívá ve vzájemné spolupráci. Podle T. Matušky by sítě v budoucnu mohly fungovat daleko inteligentněji a na základě sběru informací o výrobě a spotřebě a možnosti ovlivňování spotřebitelů umožnit dodanou energii spotřebovat někým jiným. Ideálně v blízkém okolí bez toho, aby to síť nějak významně zatížilo. Například komplex rodinných domků s fotovoltaickými panely na střeše by vyrobil elektřinu, jejíž nespotřebovaný přebytek by během dne mohla spotřebovat vedlejší administrativní budova. Představa je taková, že v budoucnosti budou budovy spolu komunikovat prostřednictvím regulace a řízením sítí si navzájem přelévat energii. Administrativní budovy by pak mohly, jako větší zdroje, dodávat elektřinu do okolních domků zase v době špiček spotřeby domácností, když odběr v kancelářích klesá. Celá otázka rozvoje těchto systémů je i ve změně ekonomické motivace spotřebitele.

ŘÍZENÍ SPOTŘEBY: HYBNOU SILOU BUDE MOTIVACE

Chytré systémy řízení umožnují přizpůsobit spotřebu elektřiny v čase i její výši. Je možné systém řízení použít pro omezení spotřeby v době, kdy je energie nedostatek a naopak zvýšit (motivovat odběr) spotřebu v době, kdy je energie přebytek. "Motivace pro odběratele spotřebovávat energii právě v momentě, kdy je jí v síti nadbytek, je především cenová," tvrdí Jan Včelák, který v UCEEB vede oddělení Monitorování, diagnostika a inteligentní řízení budov. "Je třeba hledat takové technologie, spotřebiče a chytrá řešení včetně ekonomických přístupů implementovaných do legislativy, které podporují tzv. odloženou spotřebu a ovlivní motivace. Takové spotřebiče a řešení jsou důležité v průmyslu, ale i v domech se dají najít zajímavé možnosti a kombinace. Bavíme se tedy v podstatě o všech formách řízené přímé či nepřímé akumulace energie, kterou lze v případě potřeby spotřebu snížit či zvýšit. To je z pohledu energetiky zásadní technologie," domnívá se Petr Holubec z Pražské energetiky a dodává, že akumulaci elektřiny do baterií patří budoucnost řízené spotřeby. V ČR zatím chybí infrastruktura inteligentního řízení, která by byla schopná tyto spotřebiče ovládat. "Chytré sítě v ČR zatím plošně neexistují, jediná inteligence v distribuční soustavě ČR je HDO, které je ale funkčně značně omezené," popisuje Jan Včelák.

ŘÍZENÍ SPOTŘEBY JE I V OBLASTI OSVĚTLENÍ

Elektrická energie spotřebovaná na osvětlení sice nepředstavuje velký podíl v koláči spotřeby, nicméně v případě průmyslových podniků je nezanedbatelnou položku. Jaký je vývoj v této oblasti? Cesta vede přes chytré řízení. V momentě, kdy už používáme velmi úsporné LED osvětlení a zdánlivě již není jak dále spořit, nám chytré řízení dokáže uspořit další desítky procent spotřebované energie. Zkrátka je třeba svítit pouze tehdy, když je třeba, a pouze tam, kde je třeba. Součástí standardních systémů řízení osvětlení bývá dálkové řízení. Otázka je, zda je skutečně třeba ovládat osvětlení na dálku, když potřeba osvětlení je vždy lokální. Řídicí systémy, které vyhodnocují přítomnost osob, míru denního světla, pracovní úkol atd. a na základě toho upravují parametry umělého osvětlení, jsou integrovány do řízení celých budov, a tak spolupracují například se žaluziemi, klimatizací nebo požárním systémem. Podle odborníků může řízené osvětlení podle přítomnosti osob, denního světla a časového harmonogramu ušetřit až 50 % nákladů na energii ve srovnání se stejnou osvětlovací soustavou bez řízení.


7.12.2016, zpravy.rozhlas.cz

Vývoj počítačových her je hnacím motorem pro mnoho oblastí, říká odborník na virtuální realitu

Virtuální realita tvoří stále větší část našich životů. O tom, jaký vývoj můžeme v budoucnu očekávat, hovořil v Magazínu Leonardo vedoucí Katedry počítačové grafiky a interakce Jiří Žára z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického.

„Virtuální realita je prostředí, které je kompletně vymodelované v počítači. Tím se liší od rozšířené reality, kdy počítač dodává nové informace do našeho okolního světa,“ objasnil důležitý rozdíl technik.

Zatímco virtuální realita se obvykle odehrává v uzavřeném prostoru, u počítače, v interiéru, rozšířená realita bude růst. „Získá si velkou oblibu v terénu, kde bohatý a krásný reálný svět získá další informační vrstvy.“

Odhadovat budoucnost v oblasti informačních technologií je obtížné, vysvětlil Žára. „Jsem ale realista. Setkávám se s různými vlnami nadějí vkládaných do technologií, a pak jsou období zklamání.“

„Virtuální realita nám bude dobrým pomocníkem, když budeme potřebovat něco natrénovat. Pojem virtuální realita se hodně překrývá s pojmem simulace. Takže existují nejen letecké trenažéry pro piloty, simulace pro vzdělávání lékařů, ale i pro týmy záchranářů pro trénink například při požárech.“

I to je důvod, proč odborníci z ČVUT mají rádi hry. „Protože technologie, které jsou schovány za vývojem těchto her, jsou hnacím motorem v mnoha dalších oblastech. Počítačová grafika, interakce, modelování i virtuální realita.“

Virtuální realita bude jenom jedna z možností, jak informační technologie využívat, soudí technik. „To dává prostor i tomu, že starší lidé, budou-li spřízněni s technologií a budou mít chuť se do virtuální nebo rozšířené reality ponořit, tak to půjde, protože některé postupy i rozhraní budeme pro ně upravovat a zjednodušovat.“

„Ale ti, kteří už dnes mají problém stisknout tlačítko na dálkovém ovladači, nebudou nuceni aby vstupovali s 3D brýlemi do virtuální reality. Vždy bude existovat paralelní způsob, jak předávat informace,“ ujistil Jiří Žára.

http://www.rozhlas.cz/leonardo/magazinleonardo/_zprava/vyvoj-pocitacovych-her-je-hnacim-motorem-pro-mnoho-oblasti-rika-odbornik-na-virtualni-realitu--1677009


7.12.2016, Lidové noviny

Fasáda zasvítí podle přání diváků

PRAHA Svítící fasáda Fakulty elektrotechnické ČVUT v Technické ulici č. 2 v pražských Dejvicích nabídne v úterý 13. prosince v 16.30 veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL.

Fasáda se poprvé rozsvítila v únoru a zatím sloužila převážně jako estetický prvek. Avšak tvůrčí tým projektu složený ze studentů a pedagogů z Institutu intermédií Fakulty elektrotechnické, Fakulty architektury a Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze směřuje k interaktivitě. Nyní připravil první dvě aplikace pro veřejnost, díky nimž se do hry se světly bude moci zapojit v podstatě každý. Informace o aplikacích budou pár dnů před samotným spuštěním k dispozici na webu projektu www.linky.fel.cvut.cz a v úterý si je lidé budou moci vyzkoušet přímo u budovy s odborným týmem. Slavnostní předvedení bude uvedeno novým světelným představením s hudebním doprovodem.


8.12.2016, romea.cz

Vyhlášení výsledků 1. ročníku Literární soutěže pro romské studenty

Známe vítěze Literární soutěže pro romské studenty, která byla vyhlášena organizací ROMEA u příležitosti Mezinárodního dne romského jazyka. Do prvního ročníku soutěže mohli zasílat své příspěvky romští studenti vysokých škol, včetně studentů studujících dálkově. V příštím roce se budou soutěže moci zúčastnit i studenti středních a vyšších odborných škol. Akce je podpořena dánskou nadací VELUX v rámci programu podpory romských studentů.

Známe vítěze Literární soutěže pro romské studenty, která byla vyhlášena organizací ROMEA u příležitosti Mezinárodního dne romského jazyka. Do prvního ročníku soutěže mohli zasílat své příspěvky romští studenti vysokých škol, včetně studentů studujících dálkově. V příštím roce se budou soutěže moci zúčastnit i studenti středních a vyšších odborných škol.

První místo získala Stanislava Miková, která studuje na FF UK Praha obor romistika. Na druhé příčce se umístila Aranka Obodová, studentka sociální práce na Vysoké škole sociálně právní v Ostravě. A o 3. místo se podělili dva studenti se stejným počtem bodů, studentka romistiky na FF UK v Praze Iveta Kokyová a Filip Sivák, student ČVUT, obor otevřená informatika a softwarové programy.

Na konečném pořadí se shodli členové komise, kterými byli romští spisovatelé Eva Danišová, Gejza Horváth a Renata Berkyová.

Ceny budou vítězům předány v rámci tradiční soutěže Romano Suno v pátek 9. 11. 2016 v prostorách Amerického centra, kde autoři přečtou úryvky ze svých děl. Příspěvky mohli být napsány jak česky, tak romsky. Dva z vítězných příspěvků byli právě v romštině a dva v češtině.

Autoři oceněných příspěvků získali finanční odměnu a jejich práce budou publikovány na serveru Romea.cz.

Akce je podpořena dánskou nadací VELUX v rámci programu podpory romských studentů a jejích cílem je motivovat studenty ke kritickému myšlení, kreativnímu psaní a literární tvorbě.

URL| http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/vyhlaseni-vysledku-1-rocniku-literarni-souteze-pro-romske-studenty


8.12.2016, iHNed.cz

Elitní studentskou cenu IT SPY vyhrál algoritmus pro okamžité vyhledávání ve videu

Elitní akademická soutěž IT SPY zná své vítěze.

1900 projektů, které byly letos dokončeny na českých a slovenských IT univerzitách, porazil Adam Blažek z pražského MATFYZu Univerzity Karlovy s algoritmem, který je schopen v reálném čase vyhledávat ve stovkách hodin videa na základě uživatelských vstupů.

Druhé místo obsadil projekt Ramana Samuseviche z ČVUT FEL, odhalující cyberzločince.

Třetí místo pak Martin Tamajka ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě, FIIT.

Vítězný algoritmus Adama Blažka rozpozná libovolnou konkrétní scénu ve videu na základě textového zadání anebo jednoduché barevné skici. Vyhledávání probíhá v reálném čase i v případě velkého množství dat, může tedy významným způsobem ulehčit práci videoeditorům, filmařům anebo vylepšit vyhledávání ve videobankách. Program je však možné používat i na běžném PC a určen tedy může být i amatérům. S ohledem na to, kolik videa dnes běžný uživatel produkuje (například jen na YouTube každou sekundu přibydou stovky hodin videa), je potenciál řešení obrovský.

Česká studentka bodovala na Intel ISEF 2016, "olympiádě" vědeckých talentů ve Phoenixu - čtěte ZDE

Projekt zároveň dvakrát zvítězil v mezinárodní soutěži, kde soutěží týmy právě ve vyhledávání scén ve videu. Blažek sám zmiňuje, že projekt zatím vznikl bez investora.

"Již o mne projevilo zájem několik investorů z mediální branže, ale já momentálně nechci budovat startup. Know-how, získané tvorbou projektu, použiji spíš pro vývoj něčeho nového," dodává Blažek. "Inspiroval jsem však množství studentů, kteří moji myšlenku již nyní rozvíjí ve svých vědeckých pracích.”

Druhé místo obsadil Raman Samusevich s algoritmem pro odhalování cyberzločinců, kteří se snaží maskovat za běžné uživatele. Cílem projektu bylo najít způsob, jak je s jistotou odlišit a izolovat, aniž by běžní uživatelé museli podstupovat zpřísněná bezpečnostní ověřování, snižující jejich uživatelský komfort nebo byli vystaveni falešným poplachům. Projekt byl úspěšně testován ve spolupráci s bezpečnostní divizí O2 v reálném prostředí.

"Od počátku jsem projekt vyvíjel tak, abych splnil požadavky společností na jednoduchou aplikovatelnost v praxi. Projekt je dnes dopracován do takové fáze, že je možné jeho jednoduché nasazení do již existujících programů a jeho použitelnost je velmi široká - od detektorů spamu nebo malware, kde například zabraňuje cyberzločincům upravovat jejich programy proti konkrétnímu antiviru,” uvádí Samuschevic.

Projekt Martina Tamajky, který se umístil jako třetí, se zabývá automatickým vyhodnocováním medicinských dat - konkrétně scanů lidského mozku při magnetické rezonanci. Program, který snímky převede do 3D dat, dokáže odhalit jednotlivé anomálie, zásadním způsobem pomáhá lékařům při diagnostice a snižuje selhání lidského faktoru. Podle Tamajky je právě v počítačové asistenci při léčbě budoucnost českého i slovenského lékařství. Prototyp programu sestavil a ověřuje se společností Siemens.

"Lékařů je nedostatek nejen na Slovensku. Mým cílem je tedy ulehčit jim co nejvíce od mechanické práce tak, aby se mohli co nejvíce soustředit na kritické oblasti léčby, kde je lidský faktor naopak vyžadován,” doplňuje Tamajka.

Podle poroty, ve které jsou zastoupeni akademici i zástupci komerční sféry, dokazují letošní vítězové kvality českých a slovenských technických univerzit. Zároveň jsou důkazem, že spolupráce univerzit a soukromého sektoru má smysl a reálný dopad na další využití diplomových projektů v praxi.

"Porota celkově hodnotí letošní ročník jako velmi úspěšný. Ve finále se objevily velice kvalitní práce s jasným vědeckým přínosem i praktickým využitím. Ocenili jsme také výborné prezentační schopnosti finalistů, kteří dokázali složité projekty a jejich aplikaci vysvětlit nezainteresovanému publiku,” zmiňuje Jaroslav Zendulka z VUT v Brně, který byl předsedou poroty pro letošní ročník.

"Těší mne, že každý rok se příčka posouvá o trochu výš. Potenciál vítězných prací je obrovský. I skutečnost, že se na nich shodla komise složená nejen z akademických pracovníků, ale zároveň společností, které si všímají především praktického využití jednotlivých projektů, poukazuje na jejich vysokou kvalitu,” myslí si Bohumír Zoubek Services & Products Director společnosti Profinit.

V rámci soutěže byly uděleny také tři ceny pro nejlepší open-source projekty za společnost Red Hat, dvě ceny odborné veřejnosti, svého sympatizanta měla možnost vybrat také široká veřejnost. 7. ročníku soutěže se zúčastnilo 19 fakult z 11 českých a 7 slovenských vysokých škol. Historii soutěže můžete sledovat na blogu: http://www.itspy.cz/category/blog/ nebo na Facebooku: www.facebook.com/itneninuda

URL| http://ictrevue.ihned.cz/tiskove-zpravy/c1-65549920-elitni-studentskou-cenu-it-spy-vyhral-algoritmus-pro-okamzite-vyhledavani-ve-videu


8.12.2016, Ekonom

Jdeme naproti internetu

Tomáš Kolář

Výměna ve vedení Linetu, kterou hlavní akcionář Zbyněk Frolík avizoval už nějaký čas, přichází v době velkých ambicí: společnost plánuje do roku 2020 zdvojnásobit tržby na 460 milionů eur (12,4 miliardy korun). Na začátek příštího roku se také chystá spuštění nové výrobní haly za 12 milionů eur, která umožní zvýšit tuzemské výrobní kapacity. Tomáš Kolář, někdejší marketingový ředitel, se také musí vypořádat se zpomalením objednávek na největším exportním trhu - ve Spojených státech, kde nástup Donalda Trumpa do prezidentského úřadu ohrozil reformu veřejného zdravotnictví a zbrzdil investice do nemocnic.

Kolářovým úkolem bude také získat větší podíl na evropském trhu a zajistit růst na trzích v Latinské Americe a Asii. Podle nového šéfa půjde i o to, zaměřit některé produkty Linetu více na domácí péči. Firma očekává, že do této oblasti půjde ve vyspělých zemích stále více peněz.

K růstu mají Linetu pomoci i nové produkty a také letošní akvizice - nákup tuzemského výrobce porodních postelí a gynekologických křesel Borcad Medical.

V jednom z prvních rozhovorů pro média představil nový šéf skupiny Linet Ekonomu svoji vizi toho, kam by se pod jeho vedením měla firma dál posunout. Kolář sází na internet a digitalizaci, která podle něj do byznysu se zdravotnickými lůžky přichází oproti průmyslu se zpožděním.

"Digitalizace do zdravotnictví v každém případě přijde, je jen otázkou, jak rychle. A my chceme být připraveni," říká Kolář ke své strategii.

Linet chce inovacemi a zaměřením na technologie předběhnout konkurenci, zejména americké firmy Stryker a HillRom a japonského výrobce Paramount Bed. Proto vyvíjí "chytrá lůžka", která sbírají data o svém využití pomocí inteligentních senzorů a cloudových úložišť.

Takové lůžko například umí dát signál zdravotnickému personálu, když z něj pacient vstane a dlouhou dobu se nevrací. Sběr velkého množství dat zase umožní analýzu procesů a zlepšení péče o pacienty.

- V Želevčicích, kde je váš hlavní český výrobní závod, připravujete otevření nové haly za 12 milionů eur asi pro 400 zaměstnanců. Ještě před pár týdny manažeři z Linetu dávali najevo, že si nejsou jistí, zda se podaří najít pro nový provoz dostatek pracovních sil. Jaká je situace teď?

Když potřebujete lidi, kteří mají obě dvě ruce pravé a dokážou smontovat postel, tak je pravda, že ti už jsou přebraní. Mezi hlavní úzkoprofilové profese u nás patří svářeči a ty bychom už mohli dovézt z Ukrajiny. Tuto variantu jsme konečně rozjeli, ale na to, jak se vláda chlubí, že nám pomůže, to zatím jde pomalu. Máme za sebou prvních třicet náborů a vypadá to, že to půjde. Je to velká administrativa a hodně byrokracie. Ale vidíme, že i Evropská unie v tom podniká kroky, například v otázce bezvízového styku s Ukrajinou. Tak doufáme, že se to začne posouvat trochu racionálním směrem.

- Náběh toho nového provozu bude ale pozvolný, nebo ne?

Některé provozy jsme tam už spustili. Montážní linky chceme spustit v lednu. Lidi budeme přijímat, jak bude nabíhat výroba. Nová hala je postavena na kapacitu 40 tisíc lůžek ročně, takže máme teď teoreticky několik let kam růst. Hala je ze dvou třetin vybavena technologiemi a zbytek můžeme dokoupit dle potřeby.

- Převzal jste vedení holdingu Linet v říjnu po zakladateli Zbyňku Frolíkovi. Jaký by měl Linet mít směr? Co je vaší strategií?

Cílem je do pěti let zdvojnásobit náš byznys. Mojí strategií je narovnat procesy, zvětšit efektivitu a zvýšit konkurenceschopnost. Chceme zůstat v tomto byznysu, kde právě jsme, ale musíme hodně investovat do lidí a do produktů. Mojí velkou vizí je využít u našich výrobků moderních technologií. Když je na našem lůžku pacient 24 hodin, nabízí se nějaká cloudová řešení, velký objem počítačového zpracování dat a zapojení do sítě internetu věcí. Moje vize je chytit se tohoto trendu, nejenom u lůžek a měření, ale i v celkovém řešení pokoje. Můj plán je těmito produkty prorazit víc do oblasti domácí péče. Protože my se nesoustřeďujeme jen na nemocnice, ale i na domovy důchodců. Nemocní dnes mohou být více doma než v nemocnici a my se o ně doma musíme postarat.

- Takže strategií bude přijít s "chytrými" lůžky i pro domácí použití...

Ano, část takových produktů a technologií bude pro inteligentní využití v domácí péči. Bude to podobně jako s auty bez řidiče: chytrá síť bude řídit a hlavně nepustí uživatele někam, kde to je pro něj nebezpečné. Bude eliminovat nebezpečné situace.

- Kdybyste měl srovnat svoji strategii s tím, jak byla firma dosud vedená, v čem bude ta hlavní změna?

Mým cílem není věci radikálně měnit. Spíš bude důležité navázat na to dobré a rozvíjet se dál. Vzít si inspiraci z jiných oborů a nových technologií. Zdravotnictví totiž dnes už není nejprogresivnějším odvětvím. Chtěl bych firmu dále stavět jako mezinárodní byznys. Není to radikální změna, spíš posun a rozvoj našeho dosavadního směru.

- Zdvojnásobit tržby do roku 2020 je ambiciózní plán. Na co v něm tedy sázíte? Čím chcete porazit konkurenci? Nízkými náklady na práci?

Pracovní síla to určitě není, protože ta má v ceně produktu váhu jen asi šest sedm procent.

- Předpokládáte tedy, že budete mít prospěch z toho, jak na Západě se stárnutím populace porostou výdaje na zdravotnictví?

Růst nákladů na péči a tím pádem i přísun peněz do zdravotnictví je zřejmý. Také potřeby medicíny a spotřeba tohoto oboru jsou stále větší. Je to naprosto jasná sázka na to, že svět se má lépe a lépe i přes problémy a války, které vidíme ve zprávách. Máme podstatně více prostředků k přerozdělování. A první hodnotu, kterou si každá vyspělá společnost koupí, je délka a kvalita života - a kvalita stáří.

Není to jen o zdravotnictví. Je to i o péči během stárnutí - od aktivního stárnutí, po stadium, kdy lidé jsou nemohoucí, ale stále aktivní, až po to terminální stadium, kdy lidé chtějí i kvalitně zemřít. Do toho bude společnost víc a víc investovat, ještě víc než do konzumu. Konzum jen zasytí - máte už dům, máte televizi i auto a co dál? Potenciál je v tom, že lidé budou chtít žít déle. A ten trend, že tam peníze jdou, je už dnes, jen to možná není tolik vidět.

- Jaká je tedy konkurenční výhoda Linetu na vyspělých trzích, když to není laciná pracovní síla? V čem chcete být lepší než konkurence? Konkurenti jako Hill-Rom jdou také do cloudových řešení, vzdáleného monitoringu a internetu věcí...

Za prvé - nejdou do nich tolik. Zdravotnictví je relativně konzervativní byznys. Péče o seniory je ještě více konzervativní. Změny tam jdou velmi pomalu, což je pochopitelné, protože se to týká práce s lidským tělem a tam nelze experimentovat. Někteří výrobci se drží zavedených metod. V tomhle jsme větší inovátoři. Inovace také nemusí být ve velkých technologiích, ale i v detailech. Například naše lůžko, které nabízíme v Evropě, je už v oblasti internetu věcí - má v sobě čtyři pět senzorů, samo nahlásí, když je pacient v nebezpečné poloze, samo pošle informaci, že je dlouho prázdné nebo že pacient potřebuje vstát. A zároveň je to komunikace, které rozumí zdravotní sestra. Kdybych jí řekl, že je to internet věcí, tak se lekne a řekne, že je to na ni moc složité. Inovace mohou přicházet v detailech. Jsme lepší v tom, že jdeme naproti technologiím a mnohem více to chceme propojovat s konkrétními potřebami zdravotního personálu. Nechceme z toho před nimi dělat velkou vědu.

- Vaši konkurenti se ale zase vrhají do nových odvětví. Není to pro vás hrozba?

Konkurence je zdravá, i když se nám to někdy nelíbí. Z globálního pohledu ale máme jen konkurenty dva, oba z USA - Hill-Rom a Stryker. Naše nevýhoda je, že jsme zaměřeni na vybavení pacientského pokoje. ? Naši konkurenti postupně v posledních pěti letech kupovali další byznysy, takže vlastně jejich rozkročení je větší.

- A které trhy pro vás z hlediska strategie budou ty hlavní?

Mezi ty pro nás klíčové řadíme vyspělé trhy - tedy západní Evropu, včetně České republiky. Dále USA a Kanadu, kde si už lidé zvykli na tu mantru, že o zdraví je třeba se starat. Tady všude platí, že lidé chtějí zdravě žít, že existují sociální programy, že se společnost chce starat o důchodce a chce být "sociálním státem". Pak jsou rozvíjející se trhy, které jsou nestabilní. Musíme tam jít rychle, pokud tam je příležitost, a nesmíme se divit, že se tam byznys občas hroutí jako domeček z karet. Do této kategorie patří Střední východ, stabilní oblast 15 let, kde se dobře žilo a byly vysoké příjmy z ropy. Ty tam nyní nejsou, a navíc se tam válčí. Rusko se také slibně rozvíjelo, ale najednou přišla anexe Krymu, pád ropy. Takže byznys tam nějakou dobu taky nepůjde.

- A jak se vám daří v Jižní Americe?

Latinská Amerika v minulosti nadějně rostla a najednou její klíčovou ekonomiku Brazílii stíhá jeden problém za druhým. Naopak Asie a země Pacifiku se rozvíjí velmi rychle a investují do zdravotnictví.

- Takže vaší strategií je také diverzifikovat exportní trhy?

Ano, diverzifikovat. A velmi rychle jít na rozvíjející se trhy, když se tam daří, ale nepočítat s tím, že ten trend vydrží.

- Ještě k vašemu plánu na zdvojnásobení tržeb. Jak to vypadá za tento finanční rok, máte už nějaké očekávání?

Musím přiznat, že tento finanční rok zatím jedeme úplně ve stopách loňského roku. Nerosteme. Na trhu zdravotnických technologií je určité ochlazení. Může to být otázka konce určité konjunktury, v každém případě vidíme například ve Spojených státech, že prezidentské volby tam zpomalily investice.

- V USA se tedy odkládají investice do nemocnic, protože nevědí, co bude s "Obamacare"?

Ano. Doufáme, že se to jen zpozdí. Dochází k nějakému zdržení investic, k odkládání rozhodnutí.

- Takže vaše očekávání je, že tržby budou stejné jako loni?

Předpokládám, že porosteme řádově v jednotkách procent.

- Jak se díváte na asijské trhy, zejména na Čínu?

Asie je určitě obrovsky dynamicky se rozvíjející trh. My tam rosteme každý rok o 50 procent. Jsou to zatím jednotky milionů eur. Letos to skončí kolem pěti milionů, budeme se bavit třeba o dvou procentech obratu, které budeme dělat v jihovýchodní Asii. Ale potenciál tam vidíme.

- A co Čína? Pomáhají vám například aktivity vlády a prezidenta otevírat dveře na tamním trhu?

Vůbec ne. Asi nejsme dostatečně velký byznys. V tak vysoké letové hladině se nepohybujeme.

- Takže jste zklamaní?

Pokud se nebudeme bavit o velkých hráčích, jako je Škoda Auto a Home Credit, a budeme mluvit o středních firmách, jako je ta naše, tak si myslím, že Čína bude regulací klást stále víc překážek. A ty překážky jsou už teď v našem oboru velké. Získat certifikát v Číně na jeden produkt trvá tři roky a jen s tím spojený poplatek činí 60 tisíc eur. Do toho nepočítám ostatní náklady, dalších dvacet třicet tisíc.

- A čekali jste, že spolupráce Česka s Čínou by mohla věci změnit?

Ano, zrychlit registrace, otevřít dveře. Číňané jsou ale extrémně pragmatičtí. Tyhle věci je příliš nezajímají.

Tomáš Kolář je už třetí měsíc generálním ředitelem nadnárodní skupiny Linet, největšího evropského výrobce lůžek pro zdravotnictví. Vedení převzal od zakladatele společnosti Zbyňka Frolíka.

Nová hala je postavena na kapacitu 40 tisíc lůžek ročně, takže máme kam růst. Hala je ze dvou třetin vybavena technologiemi a zbytek můžeme dokoupit dle potřeby.

My se nesoustřeďujeme jen na nemocnice, ale i na domovy důchodců. Nemocní dnes mohou být více doma než v nemocnici a my se o ně doma musíme postarat.

Na trhu zdravotnických technologií je určité ochlazení. Může to být otázka konce určité konjunktury, v každém případě vidíme například ve Spojených státech, že prezidentské volby tam zpomalily investice.

Tomáš Kolář (45) Absolvent Českého vysokého učení technického (Fakulta elektrotechnická). Od října je výkonným ředitelem Linet Group, registrované v nizozemském Dordrechtu. Ve firmě pracuje už přes dvě dekády, byl mnoho let jejím marketingovým ředitelem, před nástupem do současné funkce vedl šest let českou část skupiny.

Linet Historie firmy začala v roce 1990, kdy si podnikatel Zbyněk Frolík s přáteli pronajal starou stodolu a začal svařovat nemocniční lůžka. Z továrny v Želevčicích u Slaného se byznys rozrostl v mezinárodní holding, který v současnosti tvoří asi 15 firem. Kromě výrobních závodů v Česku a Německu má holding také více než desítku distribučních a servisních firem po celém světě. Linet dnes vyrábí ročně okolo 90 tisíc lůžek pro nemocnice a pečovatelské domy. Skupina s celkem 1400 zaměstnanci kromě lůžek dodává také matrace, které brání proleženinám, a ostatní zdravotnický nábytek. Osmdesát procent příjmů má holding z exportů, zejména do USA a západní Evropy. Od roku 2011 je Linet součástí nadnárodního holdingu se sídlem v Nizozemsku.


9.12.2016, romea.cz

Filip Sivák: Za největší přínos vzdělání považuji schopnost kriticky myslet

ROMEA dnes předala v rámci tradiční soutěže Romano Suno v prostorách Amerického centra ceny vítězům Literární soutěže pro romské studenty, která byla vyhlášena u příležitosti Mezinárodního dne romského jazyka. Do prvního ročníku soutěže mohli zasílat své příspěvky romští studenti vysokých škol, včetně studentů studujících dálkově. V příštím roce se budou soutěže moci zúčastnit i studenti středních a vyšších odborných škol.

ROMEA dnes předala v rámci tradiční soutěže Romano Suno v prostorách

Amerického centra ceny vítězům Literární soutěže pro romské studenty, která byla

vyhlášena u příležitosti Mezinárodního dne romského jazyka. Do prvního ročníku

soutěže mohli zasílat své příspěvky romští studenti vysokých škol, včetně

studentů studujících dálkově. V příštím roce se budou soutěže moci zúčastnit i

studenti středních a vyšších odborných škol.

Zpravodajský server Romea.cz postupně zveřejní všechny oceněné práce. Dnes

zveřejňujeme příspěvek Filipa Siváka, studenta ČVUT, obor otevřená informatika a

softwarové programy, který skončil společně s Ivetou Kokyovou na třetím místě.

Co pro mě znamená vzdělávání

Za největší přínos vzdělání považuji schopnost kriticky myslet. Mnozí si za

vzděláním představí diplom. Kus papíru, který ukážete při svém pracovním

pohovoru, aby Vás zaměstnavatel lépe platil. Vzdělání však přináší cennou

dovednost: výroba znalosti.

Jak najít ten nejlepší recept na bábovku? Jak vyberete recept, který je

opravdu nejlepší? Aby jste našli ten skutečně nejlepší, musíte je všechny zkusit

a ochutnat. Kolik takových receptů vlastně existuje? Co když přidám o pět gramů

cukru více, získám jiný recept? Bylo by třeba vyzkoušet stovky a tisíce různých

kombinací.

Dobrat se pravdy je složitý proces. Člověk musí být mnohokrát překvapen tím,

že se jeho "zdravý rozum” mýlí, aby ho přestal používat. Musí vidět příklady

toho, jakých chyb se vědci dopustili, aby pochopil, jak se správně vyrábí

znalost.

Existuje šance, že většina lidí, včetně Romů, bude vzdělaná, nebo se nás čeká

ještě širší propast mezi bohatými a nejchudšími? V následujících odstavcích se

Vás pokusím prostřednictvím kritického zamyšlení přesvědčit, že ona propast se

překlenout dá a jak toho lze dosáhnout.

Představte si, že jdete na školení. Dostanete vstupní domácí úkol, známkovaný

jako ve škole. S nadšením domácí úkol vypracujete a přesto dostanete hodnocení

pět. Chtělo by se Vám pokračovat v kurzu? Přesně takovým způsobem s motivací

pracuje české školství. Co kdyby jste měli možnost úkol odevzdat dvakrát? Co

kdyby jste měli možnost úkol odevzdávat, dokud ho nebudete mít na jedničku?

Přesně toto mnoho předmětů na Fakultě elektrotechnické v Praze, kde studuji,

umožňuje. Naše výtvory nahráváme do systému, který naši práci automaticky

ohodnotí a během minuty máme výsledek, včetně bodového ohodnocení. Vyučující tak

naší práci nemusí opravovat ručně a mohou se nám věnovat jinými způsoby. Student

si může být jistý, že pokud zadání nepochopí správně, ihned se o své chybě dozví

a dostane možnost se opravit. V případech, kde není technicky možné automatické

hodnocení zajistit, je dobrým zvykem uveřejnit alespoň správné výsledky či jiný

způsob, jak svůj výsledek ověřit. Myslím si, že studentům a žákům, by vždy mělo

být umožněno dosáhnout 100%. Už jste viděli dům, postavený tak nějak z půlky a

"s odřenýma ušima"? Vzdělání se musí stavět jako dům: poctivě.

V mládí nás učí, že každý má nějaký shůry nadělený talent, který stačí

objevit. Po první pětce spousta žáků usoudí, že zrovna na tuto oblast talent

nemají a hledají jinde. Rodina či přátelé pak ujišťují, že matematika jde

vlastně jen pár podivínům. Těžko hledat motivaci ke studiu něčeho, o čem věříme,

že nikdy nezvládneme. Především je nutné mladé žáky naučit překračovat hranici

svých schopností a nedovolit, aby jim jí nastavil třeba někdo, kdo si myslí

například to, že Romové mají talent výhradně na hudbu, tanec a zpěv.

Kromě motivace studovat je nutné mít také možnost studovat. Obtížně se hledá

motivace ke studiu, které si student nemůže dovolit. Pomáhají skvělá stipendia,

která dnes pokrývají i střední školy. Tyto opatření a absence školného

přispívají k takzvané "upward mobility": šance, že dítě z chudé rodiny bude žít

lepší život.

Žák zhodnocuje také šanci, zdali školu dokončí. V té se odráží důvěra ve

školský systém jako takový. Důvěra, že si výuka udrží základní standard, který

se nebude měnit s vyučujícím. Důvěra, která je často porušována.

Studium by mělo mít perfektní design. Design je o prožitku člověka a počítá s

tím, že člověk není bezchybný. Například kávovar je nutné naplnit vodou a

kávovými zrny. Čas od času se stává, že někdo nalije vodu do přihrádky na kávu a

drahý přístroj rozbije. Jedna firma se rozhodla vodu přivádět přímo z vodovodu,

nebylo ji tedy nutné doplňovat. Stejně ji tam někdo nalil. Ne proto, že by byl

hloupý, ale proto, že lidé chyby prostě dělají. Dobrý design s tím počítá a

přihrádku na vodu navrhne děravou. Nejen, že je malá šance, že se najde někdo,

kdo by vodu nalil do očividně děravé nádoby, i když to udělá, voda steče na zem

a přístroji neublíží. Je na čase hledat postupy, které žákům pomáhají získávat

vzdělání a počítají s tím, že budou dělat chyby.

Dobrý design s sebou nese i předvídatelnost. Všichni máme jasnou představu co

čekat od automobilu. Víme co čekat od kurzů? Nebo je každý vyučující vede jinak?

Které způsoby jsou dobré, a které špatné? Ponaučí se z výsledků jednoho

vyučujícího všichni ostatní? Jaký smysl má hledat nejlepší recept na bábovku a

pak o něm nikomu neříci, nebo hůř: mluvit o něm neustále a být ignorován?

Každá komplexní činnost musí být prováděna s ohledem na minimální základní

požadavky, které je nutné splnit. Jako například podat před chirurgickým

zákrokem antibiotika, je-li to možné. Podobná pravidla je vhodné dodržovat i při

výuce. Mezi ně, by podle mě mělo patřit již zmíněné umožnění studentovi

dosáhnout 100%. Student by nikdy neměl vypracovávat úlohu naslepo tak, že se

správnost dozví, až s negativním výsledkem. Správné výsledky bez postupu mohou

být známé předem. Student by vždy měl mít k dispozici velké množství materiálů,

ze kterých může čerpat, přičemž by se nemělo stávat, že jediným materiálem je

popsaná tabule. Vyučující může být jakkoliv kreativní, ale tyto a podobná

pravidla by měl ctít.

Je vhodné systematicky vytvářet automatická hodnocení těch nejčastějších

úloh, což jednak studentům standardním a sjednoceným způsobem umožní plnit

domácí úkoly a dvak ulehčí učitelům od monotónní práce typu opravování diktátů

či úloh, které vedou k jasným konkrétním výsledkům. Věděli jste, že je dnes

možné hodnotit automaticky i slohová cvičení, jako povídky a to včetně

stylistiky?

Všimli jste si, že Wikipedie, je v každém městě stejná? Prahneme snad po tom,

aby každé město mělo svůj vlastní YouTube s vlastními zvyklostmi? Přesto má

každá škola svou vlastní webovou stránku s rozličnou kvalitou. Každá tato webová

stránka stojí peníze, či čas vyučujících. Webová stránka není jediný problém,

který je v každé škole řešen jinak. Sjednocení a standardizace je řešení

problémů způsobem, který stojí mnohem méně peněz.

Počítat je třeba i s chybami vyučujících. Na místě je pravidelná, anonymní

anketa, kde mají žáci možnost okomentovat to co se jim na předmětu líbilo či

nelíbilo. Jak jinak může škola pracovat na svém zlepšení, než opakovaným

měřením? Hospitace samozřejmě nezměří vůbec nic, protože všem přítomným je

jasné, že probíhá měření. Pokud by ministerstvo školství takovou anketu chtělo

zavést, bylo by vhodné aby k tomu vytvořilo aplikaci a předalo školám jako

hotovou věc a nenutilo je vytvářet si vlastní řešení. Taková aplikace stačí

jedna. Stejně jako YouTube.

Vzdělávání národa je jediný způsob, jak předejít "brexitům" a "Trumpům".

Hrůzostrašná stránka demokracie je snaha zalíbit se za pomocí nepravd. Ti méně

vzdělaní mají méně zkušeností nutných pro to, aby oddělily plané sliby od

dobrých plánů. A právě pro to, je nejen pro mě velmi důležité vzdělávání a

způsob, jak dětem, žákům a studentům pomáháme překračovat hranice svých

schopností.

URL| http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/filip-sivak-za-nejvetsi-prinos-vzdelani-povazuji-schopnost-kriticky-myslet


9.12.2016, chip.cz

Elitní akademická soutěž IT SPY zná své vítěze

Studentskou cenu IT SPY vyhrál algoritmus pro okamžité vyhledávání ve videu

Plných 1 900 projektů, které byly letos dokončeny na českých a slovenských IT univerzitách, porazil Adam Blažek z pražského MATFYZu Univerzity Karlovy s algoritmem, který je schopen v reálném čase vyhledávat ve stovkách hodin videa na základě uživatelských vstupů. Druhé místo obsadil projekt Ramana Samuseviche z ČVUT FEL, odhalující kyberzločince. Třetí místo pak Martin Tamajka ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě, FIIT.

Vítězný algoritmus Adama Blažka rozpozná libovolnou konkrétní scénu ve videu na základě textového zadání anebo jednoduché barevné skici. Vyhledávání probíhá v reálném čase i v případě velkého množství dat, může tedy významným způsobem ulehčit práci videoeditorům, filmařům anebo vylepšit vyhledávání ve videobankách. Program je však možné používat i na běžném PC a určen tedy může být i amatérům. S ohledem na to, kolik videa dnes běžný uživatel produkuje (například jen na YouTube každou sekundu přibudou stovky hodin videa), je potenciál řešení obrovský.

Projekt zároveň dvakrát zvítězil v mezinárodní soutěži, kde soutěží týmy právě ve vyhledávání scén ve videu. Blažek sám zmiňuje, že projekt zatím vznikl bez investora.

"Již o mne projevilo zájem několik investorů z mediální branže, ale já momentálně nechci budovat start-up. Know-how, získané tvorbou projektu, použiji spíš pro vývoj něčeho nového," dodává Blažek. “Inspiroval jsem však množství studentů, kteří moji myšlenku již nyní rozvíjí ve svých vědeckých pracích.”

Druhé místo obsadil Raman Samusevich s algoritmem pro odhalování kyberzločinců, kteří se snaží maskovat za běžné uživatele. Cílem projektu bylo najít způsob, jak je s jistotou odlišit a izolovat, aniž by běžní uživatelé museli podstupovat zpřísněná bezpečnostní ověřování, snižující jejich uživatelský komfort nebo byli vystaveni falešným poplachům. Projekt byl úspěšně testován ve spolupráci s bezpečnostní divizí O2 v reálném prostředí.

“Od počátku jsem projekt vyvíjel tak, abych splnil požadavky společností na jednoduchou aplikovatelnost v praxi. Projekt je dnes dopracován do takové fáze, že je možné jeho jednoduché nasazení do již existujících programů a jeho použitelnost je velmi široká - od detektorů spamu nebo malwaru, kde například zabraňuje kyberzločincům upravovat jejich programy proti konkrétnímu antiviru,” uvádí Samuschevic.

Projekt Martina Tamajky, který se umístil jako třetí, se zabývá automatickým vyhodnocováním medicinských dat - konkrétně skenů lidského mozku při magnetické rezonanci. Program, který snímky převede do 3D dat, dokáže odhalit jednotlivé anomálie, zásadním způsobem pomáhá lékařům při diagnostice a snižuje selhání lidského faktoru. Podle Tamajky je právě v počítačové asistenci při léčbě budoucnost českého i slovenského lékařství. Prototyp programu sestavil a ověřuje se společností Siemens.

“Lékařů je nedostatek nejen na Slovensku. Mým cílem je tedy ulehčit jim co nejvíce od mechanické práce tak, aby se mohli co nejvíce soustředit na kritické oblasti léčby, kde je lidský faktor naopak vyžadován,” doplňuje Tamajka.

Podle poroty, ve které jsou zastoupeni akademici i zástupci komerční sféry, dokazují letošní vítězové kvality českých a slovenských technických univerzit. Zároveň jsou důkazem, že spolupráce univerzit a soukromého sektoru má smysl a reálný dopad na další využití diplomových projektů v praxi.

“Porota celkově hodnotí letošní ročník jako velmi úspěšný. Ve finále se objevily velice kvalitní práce s jasným vědeckým přínosem i praktickým využitím. Ocenili jsme také výborné prezentační schopnosti finalistů, kteří dokázali složité projekty a jejich aplikaci vysvětlit nezainteresovanému publiku,” zmiňuje Jaroslav Zendulka z VUT v Brně, který byl předsedou poroty pro letošní ročník.

“Těší mne, že každý rok se příčka posouvá o trochu výš. Potenciál vítězných prací je obrovský. I skutečnost, že se na nich shodla komise složená nejen z akademických pracovníků, ale zároveň společností, které si všímají především praktického využití jednotlivých projektů, poukazuje na jejich vysokou kvalitu,” myslí si Bohumír Zoubek Services & Products Director společnosti Profinit.

V rámci soutěže byly uděleny také tři ceny pro nejlepší open-source projekty za společnost Red Hat, dvě ceny odborné veřejnosti, svého sympatizanta měla možnost vybrat také široká veřejnost. 7. ročníku soutěže se zúčastnilo 19 fakult z 11 českých a 7 slovenských vysokých škol. Historii soutěže můžete sledovat na blogu: http://www.itspy.cz/category/blog/ nebo na Facebooku: www.facebook.com/itneninuda

Celkové výsledky soutěže:

Absolutní vítěz

Adam Blažek, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova

Nástroj, který dokáže na základě skic a klíčových slov během několika vteřin vyhledávat scény v rozsáhlých databázích videa.

Druhé místo soutěže

Raman Samusevich, České vysoké učení technické v Praze

Systém odhalování cyberzločinců, kteří se s využitím spamových emailů, podvodných programů a dalších nástrojů snaží vypadat jako běžní uživatelé a chtějí tak obelstít bezpečnostní systémy pracující na bázi umělé inteligence.

Třetí místo soutěže

Martin Tamajka, Fakulta informatiky a informacnych technologii, Slovenská technická univerzita v Bratislavě

Metoda využívá segmentace z magnetické rezonance lidského mozku a jejich převodu do 3D dat. Šetří tak čas a zefektivňuje práci lékařů. Eliminuje také možnost selhání lidského faktoru při diagnostice.

4. až 8. místo soutěže (v abecedním pořadí)

Jan Bednařík, Fakulta informačních technologií, Vysoké učení technické v Brně

Systém pro automatické sledování a zjištění polohy objektů, např. dronů, v reálném čase pomocí několika kamer. Je uplatnitelný v aplikacích kladoucích důraz na bezpečnost

Filip Kodýtek, Fakulta informačních technologií, České vysoké učení technické v Praze

Systém PUF (Physical Unclonable Function) usnadňuje a nahrazuje IT bezpečnostní řešení. Pracuje na principu unikátního otisku přístroje - stejně jako člověk má unikátní otisk prstu.

Marek Naggy, Fakulta aplikovaných věd, Západočeská univerzita v Plzni

Program spojuje informace z kriminalistických textů nebo novinových článků a vytváří tak pomyslnou kriminální síť. Na základě výsledků určí klíčové osoby, jejichž odstranění dokáže zničit nebo citelně nabourat celou kriminální síť.

Jonáš Petrovský, Provozně ekonomická fakulta, Mendelova Univerzita v Brně

Algoritmus zkoumá komentáře a vyjádření na internetu ve vztahu k vývoji cen akcií. Výsledky dokazují jasnou spojitost.

Ľuboš Spaček, Fakulta aplikované informatiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Optimální řízení modelu kuličky na plošině doplněné rozšířením jeho vzdělávacích schopností implementací automatické navigace kuličky v bludišti.

Cena Red Hat

Cena udělená partnerem soutěže společností Red Hat projektu, který způsobem hodným pozornosti zpracovává problematiku open-source. Cena může být udělena kterémukoli projektu, který se zúčastnil soutěže.

David Formánek, Detekce bezpečnostních chyb pomocí statické analýzy kódu

Jan Wrona, Optimalizace distribuovaného kolektoru síťových toků

Matúš Marhefka, Testování aplikací s využitím Linuxových kontejnerů

Cena veřejnosti

Jonáš Petrovský, Získávání a analýza textových dat pro oblast finančních trhů, Provozně ekonomická fakulta, Mendelova Univerzita v Brně

Cena odborných novinářů + čestné uznání PR expertů

Cena udělovaná formou anonymní ankety panelem IT, technologických, businessových a marketingových novinářů. Součástí je vyhlášení také čestného uznání panelu PR expertů za komunikační potenciál projektu i autora.

Adam Blažek, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova (cena novinářů)

Jan Bednařík, Fakulta informačních technologií, Vysoké učení technické v Brně (čestné uznání)

http://www.chip.cz/novinky/elitni-akademicka-soutez-it-spy-zna-sve-viteze/


9.12.2016, 5plus2

Možná bude i stroj času

Vojtěch Zethner z Brandýsa získal ocenění Česká hlavička pro mladé vědce

BRANDÝS NAD LABEM / Cestování v kapsulích, které se pohybují obřími tubusy. I takové budoucnosti by mohl napomoci vynález dalšího vítěze České hlavičky, studenta Fakulty elektrotechnické ČVUT Vojtěcha Zethnera. Devatenáctiletý mladík, rodák z Brandýsa - Staré Boleslavi, totiž už na střední škole začal stavět prototyp elektromagnetického urychlovače. Právě s ním teď uspěl u poroty v kategorii Futura.

Nové technické zařízení je schopno urychlovat pomocí magnetů ocelové částice. "Když to řeknu jednoduše, je to plastová trubka, v ní jsou elektromagnety a dá se do ní projektil. Komplikovanější elektronika pak snímá polohu projektilu a řídí krátkodobé zapnutí elektromagnetu, kolem kterého zrovna projektil letí. Tím se postupně magnetickou silou tento ocelový váleček posouvá dál a urychluje," vysvětluje Vojtěch. Tento způsob urychlování ocelového projektilu je netradiční a inovativní, protože se pro podobné aplikace většinou využívá pouze jedna urychlovací cívka, nikoliv více cívek rozmístěných po dráze válečku.

"Urychlovač jsem začal sestavovat už na Střední průmyslové škole v Panské ulici v Praze. Tam jsem získal obrovskou oporu pedagogů a rozvinul nápad do maturitní práce," říká Vojtěch Zethner a dodává: "Chápu, že se někomu může urychlovač zdát jako dílo z oblasti sci-fi, ale já jsem se díky tomu naučil spojovat teorii s praxí, což byla výborná příprava na studium na vysoké škole."

Jak vystřelit družici

Přístroj se dá využít například při testování materiálů v extrémních podmínkách, protože se projektil během urychlování nezahřeje, jako je tomu třeba při výstřelu ze zbraně. "Teoreticky, pokud by se to hodně zvětšilo, tak by se tím daly vystřelovat družice na oběžnou dráhu. Teď se v Americe řeší cestování v trubce a tento přístroj by mohl být jedním z řešení, jak by se dalo v tubuse pohybovat cestovními kapsulemi, kde by uvnitř byli lidé či auta, a korigovat jejich dráhu," nastínil podnikavý Středočech a připustil, že stejně tak by se jeho urychlovač mohl dále vyvíjet i ve zbrojním průmyslu. "Zařízení a jeho technické řešení mě doopravdy nadchlo," poznamenal k úspěchu Vojtěcha Zethnera děkan jeho fakulty Pavel Ripka.

Technický talent zdědil Vojta po svém otci, který je strojař. V dětství sestrojil různé přístroje, například malá čerpadla, rozprašovače vody, mixéry nebo autíčka na ruční ovládání. Nových technických nápadů, na kterých hodlá Vojtěch na vysoké škole pracovat, má několik. Konkrétní ale být kvůli konkurenci nechce. Možná prý jednou sestaví i stroj času.

České hlavičky Soutěž je odvozena od projektu Česká hlava, který je zaměřený na popularizaci vědy a završuje ho udílení Národní ceny vlády Česká hlava v oblasti vědy a techniky. Hlavičky odstartovaly v roce 2007 a podporují nadané studenty v technických a přírodovědných oborech. Cílem je zvýšení zájmu o tyto vědy. Ceny jsou udělovány v kategoriích MERKUR - Člověk a společnost, GENUS - Člověk a svět kolem něj, INGENIUM - Svět počítačů a komunikace, FUTURA - Řešení pro budoucnost, SANITAS - Život a zdraví člověka.


10.12.2016, Víkend Dnes

Surfování na mozkových vlnách

Destička na dívčině čele by mohla být avantgardní šperk - kdyby to nebyla elektroda snímající aktivitu mozku. Před dívkou supí a kroutí se robotický červ reagující na její myšlenky. MOZEK SE PROPOJIL SE STROJEM.

Na konci potemnělého průjezdu za nenápadnými rozvrzanými dveřmi klesají schody do suterénních prostor vonících minulostí. V omšelém sále postaveném ve stylu art deco sedí za nepravidelně rozmístěnými stoly desítky lidí skloněných nad notebooky.

Někteří mají na hlavách čepičky poseté elektrodami. Všude svítí monitory, na některých lze spatřit kusy programového kódu, na jiných divoce poskakující křivky a psychedelické obrazce. Na modelu lidské hlavy blikají barevné diody, vedle člověk s brýlemi pro virtuální realitu zjevně nevnímá okolní svět. Je právě v nějakém jiném.

Působí to jako scéna z kyberpunkového románu. Hackerské doupě. Binární underground.

Rozšiřování mysli

Skutečně to tak trochu hackerské doupě je. Hacker v původním významu toho slova totiž není počítačový zločinec, ale člověk s detailními znalostmi nějaké technologie či metody, kterou se snaží kreativně využít. Lidi, kteří se minulý víkend sešli v donedávna opuštěném sále ve dvoře Švehlovy koleje na pražském Žižkově, spojuje zájem o lidský mozek a o možnosti jeho propojení se stroji a přístroji. K undergroundu však má jejich setkání daleko; akci financuje Evropská unie a mezi partnery jsou mimo jiné Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) a odborná pracoviště ČVUT, Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity nebo Vysoké školy ekonomické v Praze. Jde o druhý ze čtyř hackathonů, tedy "hackovacích maratonů", které si jako ústřední téma stanovily "rozšiřování mysli". První se konal v Amsterdamu, následovat budou podobné akce v Dublinu a v Tallinnu. Rozšiřováním mysli není míněno nic ezoterického, tedy nepovažujeteli za duchařinu čtení mozkové aktivity pomocí EEG a její zpracování v počítači.

"Účelem je dát dohromady neurovědce, psychology, programátory, umělce, zkrátka lidi s různými znalostmi a perspektivami, aby se společně tři dny věnovali výzkumu lidského mozku," říká psycholog Cyril Kaplan, jeden z organizátorů hackathonu. Ze vzájemných inspirací mají vzejít nápady, na něž by lidé v zajetí svých odborností sami nepřišli.

Mezi účastníky převládali studenti a mladí vědci. V pátek vytvořili několikačlenné týmy, vymysleli výzkumné projekty a do nedělního večera na nich pracovali. K dispozici měli přístroje pro záznam mozkové aktivity, kamery, pohybové senzory a další udělátka.

"Časový limit je donutil v jednu chvíli utnout nápady a začít pracovat na jejich uskutečnění," komentuje vražedně krátký čas neurovědkyně Eva Kozáková z NÚDZ. "V tom je pointa hackathonu. Jeho účastníci by měli pracovat pod časovým tlakem, což zvýší produktivitu," doplňuje Kaplan.

Symbióza vědy s uměním

Červ zmíněný v úvodu sestává z 24 duší ovládaných EEG signálem a dalších osmi sloužících jako opora. Jde o výsledek projektu Brain Worm (Mozkový červ), jehož cílem bylo pomocí mozkové aktivity rozpohybovat umělý objekt připomínající živého tvora. Člověk, který červa ovládá, má jediný úkol: maximálně se na něj soustředit. Dokud se mu to daří, putují přes elektrodu na čele, počítač a spínací relé instrukce, podle nichž kompresory nafukují jednotlivé duše a uvádějí červa v pohyb.

"Máme naprogramovanou sekvenci pohybů. Socha se pohybuje, když se soustředíte, a přestane, když vaše pozornost poleví," vysvětluje Vlastimil Koudelka, odborník na elektrofyziologii mozku, který červa pomáhal rozpohybovat.

"Když se pozornost obnoví, sekvence sice pokračuje, ale narušení pohyb ovlivní, takže je pokaždé jiný," doplňuje sochař Kryštof Kaplan, hlavní autor konceptu.

Neopakovatelnost, která by vědcům vadila, umělec vítá, protože podmiňuje jedinečnost každé interakce člověka s červem.

Mozkový červ zdůrazňuje umělecký aspekt, další projekt myslí na praktické aplikace vědeckých poznatků, například v terapii posttraumatické stresové poruchy. Člověk sleduje obrázky spojené s prožitým traumatem a zároveň vidí svůj vlastní portrét, zatímco vědci zaznamenávají jeho EEG a měří míru rozrušení. Jakmile stoupne nad určitou úroveň, obličej zestárne.

"Prozatím se jen prolne s tváří starce, ale do budoucna bychom rádi implementovali rysy z obličejů starých lidí přímo do tváře té osoby, která by tak virtuálně zestárla," vysvětluje student psychologie Martin Nejedlý. Jakmile rozrušení díky nasazení relaxačních technik opadne, tvář opět omládne. Pacienta tak lze postupně zvykat a učit ho vypořádat se s prožitou stresující událostí.

Dialog mozku se strojem

"Všichni tu využívají EEG k ovládání nějakého zařízení. My jsme to otočili. Učíme počítač, aby ovlivňoval naše mozky," říká Eduard Alibekov, ruský student umělé inteligence na ČVUT. Jeho tým chce zvýšit výkonnost mozku na míru šitými podněty.

Nechají dobrovolníka řešit matematické úkoly, a když jeho soustředění poklesne, počítač ho "probudí" blikáním nebo zvuky. "Vyšli jsme z hypotézy, že mozek pod stresem pracuje lépe," říká Alibekov. A první experimenty, narychlo uskutečněné během hackathonu, tento předpoklad potvrzují.

Další tým pracoval na zobrazení emocí pomocí LED diod, přičemž negativní emoce rozsvítily čelo polystyrenové figuríny červeně, pozitivní zeleně.

Jiné skupiny rozvíjely metody, jak pomocí myšlenek ovládat virtuální realitu, ať už s uměleckým, nebo s terapeutickým úmyslem. "Působí to velmi psychedelicky, čáry na podlaze se pohybují různými směry, scéna se proměňuje, a čím víc se uživatel soustředí, tím jsou změny rychlejší," popisuje virtuální prostředí ovládané mozkovými vlnami Evan Tedlock, animátor a filmař z Kansasu.

Tři dny jsou příliš krátká doba, během níž není možné dotáhnout projekty do konce, vyzkoušet jejich životaschopnost a opancéřovat jejich teoretické základy proti šťouravým kritikům. Ale jako inspirace zafungoval hackathon skvěle a mnohé z projektů budou i po jeho skončení žít vlastním životem.

Stačilo propojit na jednom místě nadšence, kteří by se jinak nikdy nepotkali.


10.12.2016, ČRo - Sever

Z kuchyně do vesmíru

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Před týdnem jsme se spolu poprvé vydali z kuchyně do vesmíru, a to prostřednictvím stejnojmenné knihy fyzika, astrofyzika a popularizátora vědy Petra Kulhánka.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

V listování knihou o fyzikálních jevech, které platí právě tak v domácnosti jako v kosmu, budeme pokračovat i dnes.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Tentokrát uslyšíte spoustu zajímavostí, především o magnetismu, teplotě a teplu. Hezký poslech Planetária vám i nadále přejí Veronika Kindlová.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

A Frederik Velinský.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Začneme kapitolou, která je věnována magnetismu.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Podle Petra Kulhánka, který stejně jako Radek Beňo působí na katedře fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, si mnohdy ani neuvědomujeme, jak jsme magnety obklopeni. Naše domácnosti jsou jich plné.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:

Já když jsem tuto kapitolu psal, tak jsem si uvědomil, kolik magnetů v domácnosti je, o kterých běžný člověk neví. Každý zná ty magnetky, kterými si přilepí na lednici vzkaz. Ale to, že ta lednice má magnetické těsnění, které ji drží, to už asi lidé většinou neví. Ale magnet je součástí každého motoru, každého mixéru, ponorný šlehač. Všechno, co v domácnosti používáte, má v sobě vlastně magnet. A magnet je součástí reproduktorů v jakémkoli zařízení, ať je to televize, ať je to rádio. Čili s magnetem se opravdu setkáte v domácnosti naprosto na každém kroku.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

A ta souvislost s tím vesmírem je zjevná, protože magnetismus, to je významný všudypřítomný jev.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:

Máte pravdu, samozřejmě magnetické pole. Dokonce my, kteří se zabýváme fyzikou plazmatu, říkáme, že magnetické pole je takové trošku svinstvo, kterého když někde vznikne, tak už se nikdy nezbavíte, protože magnetické pole je provázáno s nabitým prostředím a sleduje ho. Takže kamkoliv je zanášeno plazma, tak je zanášeno i to magnetické pole. A magnetické pole je ve vesmíru opravdu úplně všude. Nejenom naše planety mají magnetické pole Slunce a magnetickém pole ve sluneční soustavě, magnetické pole v slunečním větru, v galaxii, v mezigalaktickém prostředí, v prostředí mezi galaxiemi. Ale to magnetické pole ve vesmíru může být velmi malé, jako třeba v tom mezigalaktickém prostředí, ale může být i velmi, velmi extrémní, jako je tomu u magnetarů, což jsou hvězdy, které patří do skupiny neutronových hvězd. To jsou hvězdy hmotné asi jako naše slunce, ale jejich rozměry jsou nějakých 30, 40 kilometrů. Čili jsou velmi husté. Tam to magnetické pole může být extrémně silné a jedna ta skupina neutronových hvězd, která při svém vzniku se otáčí velmi rychle a má otáček více než 200 za minutu, tak se to v tom nitru jakoby trošku zvrhne a vznikne tam efekt tekutinového dynama. A to magnetické pole se asi tisícinásobně zesílí. Tyto objekty potom nazýváme magnetary a jejich magnetické pole může dosáhnout hodnot až tisíc miliard tesla, což je obrovská hodnota, kterou na Zemi nikdy nevyrobíme. A za těchto podmínek v magnetickém poli už třeba atomy jsou roztažené útvary. Vytváří takové nitě, jejichž délka ku průměru je 100 ku 1. A jsou tady i další efekty v takto silném poli, už třeba dráha těch nabitých částic je víceméně kvantově rozmazaná, protože my jsme zvyklí, že za běžných podmínek v těch běžných magnetických polích, které máme v laboratoři například elektron nebo proton, obkružují magnetické siločáry po šroubovicích a tato šroubovice za těch extrémních polích, které ve vesmíru nacházíme u magnetarů, není dobře definovaná, protože v kvantové fyzice nemůžeme nikdy znát současně polohu a hybnost té částice a toto je ten přesně extrémní případ, že vlastně známe jenom pravděpodobnost výskytu té částice, nikoliv už přesnou trajektorii.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Další dvě kapitoly nové knihy fyzika a astrofyzika Petra Kulhánka Z kuchyně do vesmíru se týkají teploty a tepla.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

V kuchyni a domácnosti vůbec nemůžeme dosáhnout tak nízkých ani tak vysokých teplot, jaké panují ve vesmíru, i když z hlediska nějakého toho popálení nebo opaření určitě nejsou zanedbatelné.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:

To určitě, tam ten úvodní příběh je zrovna o tom, jak jsem polil dceru při vaření vajíček horkou vodou. Máte pravdu, že v kuchyni ty teploty nejsou nijak extrémní. Ale já tam v této kapitole právě ukazuji, kde jsou vlastně ty nejnižší teploty a nejvyšší teploty. Co se týče nejnižší teploty, tak ve vesmíru je to teplota reliktního záření 2,73 kelvinů, ale to my umíme v laboratoři vyrobit teploty podstatně nižší. Metodou takzvaného laserového ochlazování se dneska dokážeme dostat na nanokelvinové teploty. Čili miliardtinu stupně nad absolutní nulou je běžná teplota, kterou dosáhneme u nějakých atomů, které jsou drženy v magnetické pasti. Co se týče nejvyšší teploty, tak tady je vůbec otázka, jestli existuje nějaká nejvyšší teplota. To nevíme v tuto chvíli. Ale nejvyšší teplota, která je vlastně dosažitelná, je kupodivu tady na Zemi. Je to v CERNu na Large Hadron Collideru, kde se dělají experimenty, při kterých se srážejí jádra olova a ta jádra jsou urychlená na tak vysoké energii, že když se srazí, tak teplota dosáhne nějakých 10 na 12. kelvinů, což je teplota vyšší stotisíckrát, než je ve vnitru Slunce. Takže dokážeme simulovat podmínky v průběhu Velkého třesku uměle v laboratoři, proto se tomu někdy říká malý třesk těmto experimentům.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Možná že by někoho zajímalo, proč vlastně není možné, aby existovala nějaká nižší teplota, než je absolutní nula.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:

To je dáno tím, co vůbec teplota je. Teplota, tím rozumíme chaotickou složku pohybu částic, čili obecně čím vyšší teplota, tím větší chaos v té látce. Čím nižší teplota, tím menší chaos. A zatímco teda to vidíme kolem sebe všude, nepořádek v podstatě může být libovolně veliký, tak pořádek nikoliv. Když půjdeme ke stále nižším a nižším teplotám, tak ten chaos je menší a menší a při určité hodnotě ten chaos má nejnižší možnou hodnotu a to je vlastně teplota absolutní nuly.


10.12.2016, ČRo - Sever

Definitivní zpráva o Rosettě

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Poslední zářijový den letošního roku skončila pádem na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko mise evropské sondy Rosetta.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Pro mnohé vědce a techniky tím zároveň skončila významná etapa jejich profesního života. Vždyť na vývoji sondy se pracovalo od počátku 90. let minulého století.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Samotná mise přinesla mnoho napínavých momentů, řadu úspěchů i neúspěchů, ale ve výsledku zásadně rozšířila naše vědomosti o kometách.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Dlouhý příběh sondy Rosetta se pokusíme stručně shrnout v příštích minutách. Planetáriem vás i nadále provázejí Frederik Velinský.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

A Veronika Kindlová.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Jak bylo řečeno, na vývoji sondy Rosetta se začalo pracovat před více než 20 lety.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

V té době se ovšem předpokládalo, že poletí k úplně jiné kometě.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Hovoří o tom Radek Beňo z katedry fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a člen sdružení Aldebaran.

Radek BEŇO, katedra fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze; člen sdružení Aldebaran:

Plány navést sondu na oběžnou dráhu kolem jádra komety, ty byly už opravdu dávné. Tady se o tom začalo přemýšlet někdy koncem 70. let minulého týdne. No, a v listopadu 1993 byl tento záměr schválen Výborem pro vědecký program Evropské kosmické agentury. Mise Rosetta si původně kladla za cíl přistání na kometě 46P/Wirtanen a během té cesty měly být pozorovány některé planetky z hlavního pásu planetek. Měly to být planetky Siva a Otawara. Bohužel v prosinci roku 2002, kdy už bylo těsně před startem mise Rosetty, došlo k selhání nosné rakety Ariane 5. Byla to stejná raketa, která měla 12. ledna 2003, kdy byl plánovaný start vynést tu sondu na oběžnou dráhu a poté teda na heliocentrickou. Kvůli selhání rakety Ariane 5 musely být přezkoumány všechny bezpečnostní prvky a vůbec celá ta raketa a ta mise se zpozdila o celý rok. Byla vybrána nová kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko objevená v roce 1969. Rámcový plán té mise, ten zůstal zachovaný, pouze, protože se jednalo o hmotnější kometu, tak bylo potřeba poupravit to přistávací zařízení na modulu, který měl být určený k přistání na kometě. Následně byl naplánovaný nový start na 26. února 2004, ale ten byl dvakrát odložený kvůli počasí a podruhé kvůli nějakým technickým problémům na startu. No, a 2. března 2004 došlo k finálnímu startu mise Rosetta a na tu heliocentrickou dráhu byla sonda Rosetta navedena zhruba 2,5 hodiny po startu. Start se odehrával na kosmodromu Evropské kosmické agentury v Kourou ve Francouzské Guyaně. A celý projekt mise Rosetta vyšel Evropskou kosmickou agenturu na 1,4 miliardy euro.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Jméno Rosetta dostala sonda podle rosettské desky objevené roku 1799 v Egyptě. Nápisy na této desce umožnily začátkem 19. století rozluštit do té doby tajemné a nečitelné egyptské hieroglyfy.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Modul, který byl určen k přistání na kometě, dostal jméno nilského ostrova Philae s četnými chrámy, kde byl také nalezen jeden významný popsaný obelisk.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Je v tom ukryta jasná symbolika. Sonda měla svým výzkumem komety napovědět řešení základních otázek, před nimiž zatím naše věda stojí jako před stěnou pokrytou záhadnými znaky, kterým nerozumíme.

Radek BEŇO, katedra fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze; člen sdružení Aldebaran:

Jedná se především o otázky, jestli už byl dříve ve sluneční soustavě někde život, jakým způsobem se vůbec život dostal na Zemi, jestli to bylo z komet nebo to bylo nějakým jiným přičiněním. Další důležitá otázka je, kde se vůbec vzala voda ve sluneční soustavě, jestli opět komety byly tím dárcem vody do sluneční soustavy. No, a v neposlední řadě to je otázka, jak vznikala vůbec sluneční soustava a malé planetky v ní.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Cesta Rosetty ke kometě Čurjumov-Gerasimenko byla velmi dlouhá. Trvala 10 let a sonda během té doby prolétla přibližně 6 miliard a 400 milionů kilometrů.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Ulovit kometu totiž není nic jednoduchého, říká Radek Beňo.

Radek BEŇO, katedra fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze; člen sdružení Aldebaran:

Když si vezmete, že se chcete dostat na oběžnou dráhu komety a ještě to chcete udělat tak, aby to bylo zajímavé ještě předtím, než ta kometa bude prolétávat kolem Slunce, tak musíte tu kometu odchytit někde hodně hluboko v naší sluneční soustavě. Sondu Rosetta bylo potřeba navést na excentrickou eliptickou dráhu, která by se tečně dotýkala dráhy komety Čurjumov-Gerasimenko. A důležité je taky to, že ta výsledná rychlost sondy musela být hodně blízká té rychlosti komety, aby potom došlo k napojení na gravitační pole komety a aby si ta kometa přitáhla tu sondu k sobě. Při tom navedení na tu dráhu bylo potřeba několika gravitačních manévrů. Sonda třikrát obletěla kolem Země a mezitím ještě jednou kolem Marsu. Nakonec prolétla kolem Jupiteru. Během těchto manévrů si dvakrát potřebovala sama upravit dráhu. K tomu nejzajímavějšímu patří asi těsný průlet v blízkosti Marsu. Tady totiž došlo k tomu, že ten přelet se uskutečnil v poměrně velké blízkosti povrchu Marsu. Bylo to asi 250 kilometrů nad povrchem Rudé planety a všechno to bylo stížené tím, že to byl přelet nad odvrácenou stranu od Země. Takže rádiový kontakt s tou sondou nepřicházel v úvahu. A dalším problémem bylo, že to bylo ještě na odvrácené straně od Slunce. Takže nejdříve bylo potřeba tu sondu převést do režimu úplného klidu a pak v podstatě bylo potřeba se modlit, aby to ta sonda přežila. Tento manévr vešel do dějin pod názvem Hra o miliardu euro. Asi poslední zpestření na cestě za kometou bylo při třetím průletu kolem Země, ten byl teda 13. listopadu 2007. O ten humbuk se postaral nepříliš dokonalý systém hlášení umělých těles. V podstatě bylo zaznamenáno, že nějaká planetka, která byla označená VN84 o předpokládané velikosti 20 metrů, měla podle odhadované trajektorie prolétnout přibližně 5700 kilometrů nad povrchem Země. No, a došlo se teda po několika dnech pátrání k tomu, že je to teda Rosetta, že to není žádná planetka, která by měla Zemi ohrozit. Dne 8. června 2011 se sonda Rosetta převedla do hluboké hybernace, no, a z té se probudila až asi za 2,5 roku, kdy už byla v těsné blízkosti té komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Ještě předtím, než se Rosetta přepnula do klidového režimu, obrátila své přístroje na dvě planetky, v jejichž blízkosti prolétala. 5. září 2008 to byla planetka Šteins a 10. července 2010 planetka Lutetia.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Na oběžné dráze kolem komety Rosetta úspěšně zaparkovala 6. srpna roku 2014 a začala ji zkoumat svými přístroji. 11 jich bylo na samotné Rosettě, dalších 10 na modulu Philae určeném k přistání na kometě.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

To však bohužel neproběhlo tak, jak si vědci a technici představovali.

Radek BEŇO, katedra fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze; člen sdružení Aldebaran:

K tomu konečnému odpoutání toho modulu Philae od sondy došlo 12. listopadu 2014, k připevnění nebo k ukotvení toho modulu k povrchu té komety měly sloužit celkem 3 systémy. V první řadě to měla být tryska, která měla přitlačit ten modul po přistání na povrch té komety. Hned poté mělo dojít k vypuštění harpuny, která měla ukotvit ten modul Philae na krátkou dobu na povrchu komety a následně mělo dojít k zavrtání vrtáků a k finálnímu ukotvení toho modulu. Už předtím, než došlo k odpoutání, bylo vědcům na Zemi jasné, že selhal ten systém té trysky. Ten se nepodařilo otestovat, jestli funguje a byla teda velká pravděpodobnost, že selže. K tomu opravdu po přistání na jádře komety došlo. Ta tryska se nezažehla. Ten modul dosednul sice nějakou rychlostí 3,2 kilometrů za hodinu na jádro komety, ale poté se odrazil, poskočil si o kousek dál, pak se v podstatě zakymácel. Nedošlo ani k vystřelení harpuny a díky tomu ten modul Philae skončil ve velice nedůstojné poloze na boku, čímž byla ohrožena nejenom teda jeho životnost, ale i průběh další mise. Ten modul nemohl být napájen ze svých solárních panelů dostatečně a bylo jasné, že k těm experimentům, ke kterým byl určený, k některým nedojde. Nelze třeba z této polohy odebrat vzorky na povrchu komety a k některým dojde jenom částečně. No, a na to měli vědci vyhrazených 60 hodin, na které stačily baterie toho modulu Philae. Ten modul se odmlčel a v podstatě zamrznul na povrchu té komety. Těch dat, které Philae odeslal, bylo velmi málo a většinou se týkaly pouze telemetrie toho modulu a pár dat z průběhu přistání odeslal nějaké fotografie, panoramatický snímek těsně před přistáním z povrchu té komety a pak v podstatě k žádné další větší komunikaci nedocházelo. K tomu dalšímu ozvání modulu došlo přibližně po roce, kdy se kometa přiblížila více ke Slunci a mohlo teda docházet k většímu využití sluneční energie, k napájení toho modulu ze solárních panelů. Docházelo k té komunikaci velmi krátce, protože jak kometa rotovala, ten modul měl šanci, řekněme, jenom několik hodin denně se napájet a následně teda komunikovat se sondou Rosetta. Navíc ten komunikační interval a ten interval napájení se v podstatě téměř nepřekrývaly. Takže ta komunikace byla velmi omezená a ten modul mohl odesílat data pouze Rosettě, která je pak následně odesílala na Zem. Takže k nějakým větším experimentům a k nějakému většímu odesílání dat z toho modulu v podstatě nedocházelo.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Vinou nedůstojného poskakování modulu Philae po povrchu se dlouho nevědělo, kde přesně modul na kometě leží. Na fotografiích se ho podařilo s určitostí identifikovat až zhruba měsíc před koncem celé mise sondy Rosetta.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Výlet ke kometě skončil 30. září letošního roku. Proč byla sonda nakonec navedena na kolizní kurz s kometou, vysvětluje stále Radek Beňo.

Radek BEŇO, katedra fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze; člen sdružení Aldebaran:

K ukončení té mise došlo po úctyhodných 12 letech 6 měsících a 28 dnech. Bylo už po průletu kolem Slunce a řídící středisko začalo uvažovat o tom, jestli nechá sondu Rosetta v hybernaci a podstoupí další oběh kolem Slunce, což bylo poměrně hodně nadlouho. Anebo jestli teda plně využije tu misi a navede sondu Rosetta na jádro komety a při tom přibližování ta sonda bude poskytovat detailnější a detailnější měření. Kvůli tomu, že udržování takovéhoto experimentu taky něco stojí a ten oblet kolem Slunce by byl opravdu hodně dlouhý a navíc nebylo ani zaručené, jestli po tak dlouhé době se ta sonda probere z hybernace, tak bylo nakonec rozhodnuto pro tu druhou možnost, pro navedení té sondy na kolizní dráhu s kometou a následně její zřícení na jádro komety. Ta Rosetta zažehla na zhruba 200 sekund svůj hlavní motor, upravila si dráhu a zhruba z výšky 19 kilometrů začala volně sestupovat na kometu. Při tom sestupu, který trval 14,5 hodiny, došlo k pořizování detailnějších snímků povrchu komety. A ten úplně poslední paket, který sonda odeslala, ten byl odeslaný 30. září 2016 v 10:39. Tím opravdu končí mise Rosetta. Ona se de facto zřítila na povrch té komety a nepředpokládá se, že by s tou sondou byl dál navázaný nějaký kontakt.


11.12.2016, itradenews.cz

Že v energetice obstojí jen velké nadnárodní kolosy? Nesouhlasím, říká šéf ASE

Některým šéfům českých malých a středních firem říkáme v redakci „srdcaři“. To proto, že po roce osmdesát devět sice měli prázdné kapsy, zato jim nechyběly odborné znalosti, zkušenosti a hlavně odvaha a vůle. Za čtvrtstoletí vybudovali prosperující společnosti a ti šťastnější mohli zapojit do díla i své potomky. Aby se na podobné příběhy novodobé historie českého podnikání tak snadno nezapomnělo, připomínáme si další z nich, tentokrát s generálním ředitelem Tomášem Taškem z druhé generace rodinné společnosti ASE.

Založení vlastní firmy byla nutnost

Když se začal podnik Závody průmyslové automatizace Čakovice na počátku devadesátých let rozpadat a nebylo už pomalu ani na výplaty, opustili podnik i čtyři kolegové z montážního útvaru, který se zabýval dodávkami sekundární techniky - systémů řízení a kontroly elektrických rozvoden a dalších energetických zařízení. Aby mohli pokračovat ve své profesi, založili v roce 1992 vlastní firmu ASE. Ta se nejprve zabývala stejnou činností jako bývalý montážní útvar ZPA Čakovice, odkud také pocházeli první zaměstnanci. „Jenomže ZPA Čakovice nikdy neměly vlastní projekci, ale jen konstrukční kancelář. V našem projekčním oddělení tudíž zpočátku seděli jen bývalí konstruktéři ZPA Čakovice, kteří ve svém někdejším působišti pouze připravovali dokumentaci pro výrobu rozvaděčů. Nebylo zbytí, a tak se postupně naučili projektovat celky. V naší profesi se vyzná relativně malá skupina lidí, ale měli jsme štěstí, že k nám do firmy nastoupili ti nejkvalitnější pracovníci ze ZPA Čakovice a časem zapracovali i mladší kolegy,“ konstatuje dál generální ředitel a s úsměvem připomíná, že kromě účetnictví si ve firmě vyzkoušel všechny pracovní pozice.

Později ASE do portfolia činností přidala i výrobu rozvaděčů. „Zpočátku jsme odebírali rozvaděče od bývalého zaměstnavatele, ale jak se jeho ekonomická situace komplikovala, museli jsme se spolehnout i v této oblasti na sebe. Se spřátelenou firmou jsme vyvinuli a vyrobili první skříně a začali připravovat rozšíření firmy,“ vzpomíná na trochu drsné začátky Tomáš Tašek, tehdy čerstvý absolvent průmyslovky a řadový zaměstnanec ve firmě svého otce Jana Taška. „Později jsme začlenili do svého portfolia kovovýrobu a dnes si skříně pro rozvaděče a další výrobky vyrábíme sami.“

Na konci devadesátých let začal sílit trend zadávat zakázky na klíč jednomu dodavateli. „Třeba ČEPS, tehdy ještě ČEZ, divize přenosová soustava, jeden z našich hlavních zákazníků, svého času už přestal akceptovat tři dodavatele a tři smlouvy - na stavební část, na sekundární část (systémy kontroly a řízení) a na silovou technologii. Požadoval jednoho generálního dodavatele, který zvládne výstavbu silové části vlastními pracovníky. ASE se nechtělo spokojit s pozicí odborného subdodavatele, proto jsme v našem portfoliu posílili silovou techniku, kterou jsme do té doby téměř nedělali. Na půdorysu bývalé skupiny Energovodu z východních Čech se zkušenostmi s výstavbou silových elektrických částí elektráren a rozvoden pro velmi vysoké (VVN) a vysoké napětí (VN) jsme vytvořili novou skupinu.

Posun v odborné specializaci

Devadesátá léta minulého století v ASE charakterizoval organický růst zejména v oblasti montážních činností. V dlouhodobé strategii společnosti se však v dalších letech zákonitě odrazily limity malého tuzemského trhu a stále častější požadavky zákazníků na komplexní dodávky produktů a služeb. Vedení firmy posílilo úsek inženýrských činností, což se promítlo mimo jiné do přijímání stále většího počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Díky tomu se ASE podařilo výrazněji posunout od čistě montážních aktivit směrem k vysoce specializovaným: od různých diagnostik přes inženýring, dodávky strojů a zařízení, ochran a řídicích systémů včetně oživení, a to většinou vlastními pracovníky. Projekci, stavební část, montáž až po uvedení do provozu a následný servis již vykonávali dříve, tak jako jejich konkurence.

Organický růst již dále nestačil, a tak v nedávné minulosti provedli první akvizici společnosti KB Servis elektro, působící v oblasti velkoobchodu s elektromateriálem, a krátce po ní akvizici druhou, a to společnosti Fortel, provádějící stavební činnost v energetice. „Jsem přesvědčen, že v komplexnosti našeho portfolia je naše konkurenční výhoda,“ říká Tomáš Tašek.

Tým si vybírám výhradně sám

V letech 1948 až 1989 se výrobou, přenosem a prodejem elektrické energie, její distribucí až ke konečným spotřebitelům na území ČR a průmyslovou a inženýrskou činností zabýval integrovaný energetický podnik České energetické závody, zaměstnávající téměř 57 tisíc pracovníků. Od roku 1989 do roku 1992 byla z Českých energetických závodů vyčleněna řada organizačních jednotek, takže po těchto změnách zůstalo ve státním podniku 31 tisíc zaměstnanců.

„Mezi zákazníky přežívá mylná představa, že pro ně v segmentu výstavby zařízení VVN stále pracují tisíce lidí. Ale v oblasti výstavby, rekonstrukcí a oprav to bude v současné době v České republice jen pár stovek vysoce specializovaných odborníků. Na komplexní zakázky tedy potřebujete více zedníků než elektrikářů. S růstem produktivity práce se však zvyšují nároky na jejich odbornost. Proto si klíčové pracovníky vybírám sám,“ zdůrazňuje šéf ASE.

V minulosti patřila energetika k tradičně silným a prestižním oborům českého vysokého školství, s nástupem informačních technologií však zájem o obor výroba a distribuce energie výrazně poklesl.

„Je to škoda, protože po této specializaci bude poptávka i v budoucnu, ať už jde o skupiny ČEZ a E.ON, Pražskou energetiku, společnosti jako Siemens, ABB a GE Grid Solutions (jejíž výrobky ASE dodává v ČR do energetiky) či elektromontážní a inženýrsko-dodavatelské společnosti, jako jsme my. Případné zájemce o studium může odrazovat hned několik faktorů. Třeba vysoké nároky na přípravu v oborech matematika, která se na ČVUT FEL učí po většinu studia, a ,elektrikářská‘ fyzika. Na leckoho může energetika působit konzervativně a trochu nezáživně, protože v tomto oboru neprobíhá každý týden nějaká převratná událost. Ale najdou se i atraktivní, dynamicky se vyvíjející specializace. Za velmi zajímavý obor považuji měření a diagnostiku. Vysoké nároky na práci s naměřenými daty, schopnost odhalit, případně včas predikovat potenciální vady, opotřebení či případné havárie a podle toho nastavit servisní proces a údržbu však vyžadují kromě náročné teoretické přípravy také mnohaleté praktické zkušenosti,“ vysvětluje absolvent ČVUT, oboru výroba a distribuce elektrické energie, a hlavně praktik klesající zájem o důležitý obor.

Nejlepší investicí je rozvoj vlastního podniku

Rozlousknutí nejtvrdšího oříšku však na ASE teprve čekalo. „Dlouhodobě jsme přemýšleli, jak rozjet výstavbu vzdušných a kabelových vedení až do 400 kilovoltů. Naprostá většina objemů těchto činností vypisovaných v rámci výběrových řízení však spadá pod zákon o zadávání veřejných zakázek. Uchazečům o tak velké stavby nestačí vysoce profesionální tým pracovníků, ale musí své předpoklady podložit také řadou referencí. Přitom na tuzemském trhu již tehdy patřily prakticky všechny firmy s potřebnými zkušenostmi do nadnárodních, většinou německých nebo francouzských společností, a tak akvizice vhodné společnosti z tohoto oboru působící v ČR nebyla možná, nebo velmi obtížně realizovatelná.

Na polském trhu působila portfoliem podobná firma, jako jsme my, avšak s mnohem menším podílem činností v rozvodnách a elektrárnách a naopak s hlavním těžištěm ve výstavbě a projektování vedení do 400 kilovoltů, s níž jsme se mohli doplňovat a která zamýšlela vstoupit do většího celku. Rozjel se velmi náročný a dlouhý proces akvizice. Loni, zhruba po dvou letech, byla tato akvizice financovaná Komerční bankou dotažena do úspěšného konce,“ s úlevou a konstatováním, že Polsko není na byznys zrovna jednoduchá země, dodává Tomáš Tašek.

Podle něj, když nějakému oboru rozumíte, má větší smysl investovat do vlastního podnikání než do fondů, i když si na to musíte půjčit. „Na rozdíl od menších akvizic v minulosti, které jsme byli schopni pokrýt z vlastních zdrojů, jsme tentokrát museli využít podpory Komerční banky. Ale transakce díky profesionalitě, osobnímu nasazení a empatii naší bankovní poradkyně, s níž spolupracujeme od založení účtu v KB na začátku devadesátých let, proběhla ke spokojenosti obou stran,“ hodnotí nadstandardní spolupráci s bankovním domem generální ředitel.

https://itradenews.cz/profiliga-firem/455/ze-v-energetice-obstoji-jen-velke-nadnarodni-kolosy-nesouhlasim-rika-sef-ase


12.12.2016, mistoprodeje.cz

Mall.cz úspěšně otestoval doručování dronem

Mall.cz jako první e-shop v ČR otestoval doručení dronem. Testovací doručení proběhlo pod dohledem Úřadu pro civilní letectví, neboť využití dronů je limitováno legislativou a trvalo 3 minuty letového času.

Na konci listopadu e-shop Mall.cz poprvé otestoval doručení zásilky pomocí dronu. Trasa byla dlouhá přibližně 1,7 km a vedla z distribučního centra Mall.cz v Jirnech do Zelenče. Doručení trvalo cca 3 minuty letového času. Pokud se započítá i čas na přípravu startu, tak dron doručil zboží k zákazníkovi za cca 5 minut.

K testu byl použit čtyřvrtulový dron Matrice 100 od společnosti DJI výrazně upravený pro potřeby testu. Jednalo se například o instalaci zařízení pro nesení boxu se zbožím, které současně umožnuje na dálku box odpojit, a tedy realizovat doručení.

„Díky úspěšnému testu jsme lépe připraveni na diskuzi ohledně možných legislativních změn. Vydařený test vnímáme také jako povzbuzení k práci na dalších inovacích a službách ve všech oblastech, které se dotýkají našich zákazníků,“ říká Jakub Havrlant, CEO Mall Group.

Dron použitý při testu je připraven i na zcela automatizovaný provoz, nicméně ten je limitován platnou legislativou, nad jejíchž úpravou se teprve začalo diskutovat:

„Doručování zásilek pomocí dronů je zařazeno do kategorie provozu bezpilotních prostředků v nízkých letových hladinách a jde o velmi komplexní problematiku. To, že se firmy pouštějí do testování automatizovaného doručování je velmi vítanou aktivitou, protože nám přinese cenné informace o provozních nárocích dronů i přímé zkušenosti z reálného provozu,“ říká Ing. Milan Rollo, Ph.D., který je výzkumným pracovníkem v Centru umělé inteligence na Katedře počítačů, FEL, ČVUT v Praze a specializuje se na problematiku bezpilotních technologií.

Marek Tajbl ze společnosti Dronservices, která s Mall.cz spolupracovala na realizaci testu, odhaduje vývoj změny legislativy na pět let:

„Jsem přesvědčen, že otázkou je pouze, kdy přesně ke změně dojde. Nicméně přehnaný optimismus není na místě a časový rámec bych si troufl odhadnout na dobu pěti let. Připravovaná jednotná evropská legislativa změnu zatím neuvažuje, ale je třeba si uvědomit, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat. K výraznému posunu v této věci dojde při splnění dvou zásadních podmínek. První je identifikace dronů ve společném letovém prostoru a druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu.“

Na patnácti minutový livestream z příprav a letu dronu, s komentářem Leoše Mareše, se můžete podívat zde.

http://www.mistoprodeje.cz/clanky/pos-novinky/mall-cz-uspesne-otestoval-dorucovani-dronem/


13.12.2016, technet.cz

Počítač umí rozpoznat video i odhalit škůdce, ukázaly nejlepší diplomky

Česká a slovenská IT organizace ACM ocenila výjimečné diplomové práce v oblasti výpočetní techniky. Z 1 900 závěrečných vysokoškolských prací vybrala odborná porota tři nejlepší.

V soutěži téměř dvou tisíc diplomových prací z Česka a Slovenska zvítězila práce Adama Blažka z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "Moje práce se zabývá unikátním způsobem vyhledávání scén ve videu," popisuje Blažek v abstraktu práce ( PDF ). "Zaměřili jsme se na situaci, kdy uživatel ví, co hledá, a scénu popíše textově nebo vizuálně." Výsledkem je vlastní softwarové řešení, které umí například podle hrubě nakreslených křivek nebo barev vyhledat podobné scény ve videu.

Adam Blažek: Efektivní vyhledávání ve videu pomocí komplexních skic a explorace založené na sémantických deskriptorech

Druhé místo přiřkla odborná porota soutěže IT Spy Ramanu Samusevichovi z pražského ČVUT. Jeho diplomová práce ukazuje, jak lze využít teorie her k odhalování podvodníků a falešných účtů v prostředí internetu. Podle něj nestačí využívat klasických metod strojového učení, které se nedokážou vypořádat s novými hrozbami. Naopak metoda založená na principu teorie her může vzít v potaz různé modely protivníka a "vyplnit tak existující mezeru". Algoritmus z diplomové práce ( PDF ) už úspěšně vyzkoušela bezpečnostní divize O2.

Raman Samusevich: Herně teoretická optimalizace detekce škodlivého chování

Na třetím místě se umístil projekt Martina Tamajky z bratislavské FIIT STU. Jeho software ukazuje "nový přístup k segmentování lidských orgánů, především lidského mozku v datech získaných magnetickou rezonancí".

Martin Tamajka: Segmentácia anatomických orgánov v medicínskych dátach

"Porota celkově hodnotí letošní ročník jako velmi úspěšný. Ve finále se objevily velice kvalitní práce s jasným vědeckým přínosem i praktickým využitím. Ocenili jsme také výborné prezentační schopnosti finalistů, kteří dokázali složité projekty a jejich aplikaci vysvětlit nezainteresovanému publiku,” uvedl Jaroslav Zendulka z VUT v Brně, který byl předsedou poroty.

URL| http://technet.idnes.cz/nejlepsi-diplomky-it-2016-0vs-/kratke-zpravy.aspx?c=A161213_123349_tec-kratke-zpravy_pka


13.12.2016, novinky.cz

U pražského Vítězného náměstí se rozsvítila interaktivní fasáda fakulty ČVUT

V pražských Dejvicích se v úterý veřejnosti představil interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL. Zajistila jej světelná fasáda Linky, instalovaná na budově Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Linky se poprvé rozsvítily v únoru tohoto roku a zatím sloužily převážně jako estetický prvek oživující fasádu budovy fakulty. Přestože se světelné kompozice střídají a je možné vytvářet barevné a rytmické varianty, jako třeba světelnou vlajku 17. listopadu, ambice projektu jsou vyšší.

"Dají se tam zobrazovat různé věci, od kvality ovzduší tady na Vítězném náměstí, až po to, co děje zajímavého na internetu, a vlastně jde jenom o to hledat jazyk, který by bylo možné použít pro zobrazování těchhle informací,” říká vedoucí Institutu intermédií Roman Berka.

Hra se světly pro každého

Jednou ze základních myšlenek je interaktivita, kdy se do hry se světly může zapojit v podstatě každý.

Tvůrčí tým projektu složený ze studentů a pedagogů z Institutu intermédií Fakulty elektrotechnické, Fakulty architektury a Fakulty informačních technologií připravil základní software a první dvě aplikace pro veřejnost.

"Demonstrujeme možnosti hardwaru, který na fasádě je. Je to čtyřminutová animace dělaná na míru možnostem té fasády, které jsou velice omezené, protože tam je jen 220 žárovek na výšku,” uvedl Josef Šafařík z průmyslového designu ČVUT.

Informace o aplikacích jsou k dispozici na webu projektu. V úterý každému zájemci přímo u Linek asistoval odborný tým. Slavnostní akci uvedlo nové světelné představení s hudebním doprovodem.

Vývoj vlastních aplikací

Hrát hru přímo na fasádě budovy není v českém prostředí zcela obvyklé. Díky aplikaci se mohou lidé seznamovat, přinášet další nápady na nové interaktivní využití, budova se tak stává aktivní součástí městské krajiny. Projekt podpořil grant hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění pro rok 2016.

Další dny bude možné kontaktovat vývojářský tým a získat informace, jak se zapojit do vývoje vlastní aplikace. Fakulta elektrotechnická doufá, že se najdou další studenti ČVUT, středních škol, případně výtvarníci, kteří se přidají a pro Linky budou vytvářet vlastní obsah.

URL| https://www.novinky.cz/veda-skoly/423330-u-prazskeho-vitezneho-namesti-se-rozsvitila-interaktivni-fasada-fakulty-cvut.html


13.12.2016, Hospodářské noviny

Počítač bude víc osobní

Aleš Holeček viceprezident pro vývoj v Microsoftu

nejvýše postavený čech v Microsoftu ví, jak se práce programátorů změní, když přijdou nevidomí kolegové. Aleš Holeček říká, že technologie jsou už dnes tak nepostradatelné, že z nich nikoho nelze vyloučit. A počítače ovládané hlasem prospějí všem.

Patří mezi stovku Čechů, kteří působí v ústředí Microsoftu v americkém Redmondu. Díky svým zkušenostem z oblasti grafického softwaru se za 12 let, co ve firmě je, podílel celkem čtyřikrát na přetváření operačního systému Windows. Naposledy vedl Aleš Holeček vývoj Windows 10. Před rokem a půl dostal nabídku od nového generálního ředitele Satyi Nadelly, aby řídil další z klíčových týmů - ten, který vyvíjí uživatelské rozhraní pro sadu kancelářských aplikací Office. Změny, které přišly s Nadellovým vedením, jsou podle Holečka cítit v celkové kultuře firmy. "Jednou z hlavních věcí je inkluzivita - že máme i ženy ve vedoucích pozicích, že se zabýváme také tím, že jsou lidé, kteří mají trochu jiné potřeby nebo uživatelské možnosti než většina," vysvětluje Holeček.

- HN: Když vám nový šéf Microsoftu nabídl, abyste pomohl s vývojem Office, jaká myslíte, že za tím byla úvaha?

Satya Nadella je poměrně hodně zaměřený na to, aby se lidé z různých částí firmy přesouvali, aby přicházeli s novým myšlením. Hodně mu jde o to, obrátit situaci uvnitř Microsoftu, kde některé skupiny nespolupracovaly - jak takové situace velice záměrně narušit a zlomit. A to se mu také daří. Kultura v Office byla dlouhá léta úplně jiná než ve Windows. S mým přesunem do týmu Office se mnou přišlo i pár mých lidí. Také mám určitý náhled na to, jak by ten tým měl fungovat, co je a co není důležité. A moji kolegové ve Windows se zase učí, co je důležité pro zákazníky, kteří potřebují využívat i Android nebo iOS. To jsou zcela zásadní změny. Uvedu příklad: některé týmy pro vývoj Windows se dosud dívaly na iOS jako na hlavní konkurenci, zatímco my v týmu Office se díváme na iOS jako na něco, na čem náš software musí běžet.

- HN: Nadella před necelými třemi roky nahradil ve vedení Steva Ballmera. Jak se tím změnila atmosféra ve firmě?

Poměrně zásadně. A myslím, že to je viditelné už i z venku. Steve Ballmer měl své výhody i nevýhody. Satyův přístup se hodně vztahuje osobně k mojí práci: je to původně vývojář. Způsob, jak přemýšlí, je něco, k čemu se velice hlásím. Ballmer byl člověk z obchodu a marketingu. Úplně si umím představit, že zase oslovoval lidi, kteří dělali obchod a marketing, ale vývojáři třeba tu a tam trpěli. Byl velmi energický a opravdu tu firmu miloval. Satya je člověk, který se zabývá vlastním produktem. A to je velmi motivující.

- HN: Nový generální ředitel je velmi zaměřený na požadavek takzvané inkluzivity softwaru i způsobu práce. Jak konkrétně se to projevilo u vás?

To je celkem jednoduché. Když otevře textový editor Word běžný a nevidomý člověk, mohou mít oba dva různé uživatelské zkušenosti. Nevidomý si musí zapnout "narator" - software, který mu hlásí, kde právě je. V Microsoftu jsme byli všichni softwaroví odborníci, ale problémy, které s naším softwarem mohou mít nevidomí, nám úplně jasné nebyly: že je leckde složitá navigace, že to čte každé slovo pětkrát… Fungovalo to, ale uživatelská zkušenost s tím byla rozpačitá. Takže Satya udělal to, že do každého týmu nabral mnoho nevidomých lidí. Najednou jsme měli kolegu, který neviděl. A zjistili jsme například, že člověk, který nevidí, si Windows nemůže ani sám nainstalovat. Máme u nás takový proces, že každé ráno, když přijdu do práce, mám v počítači novou verzi Windows a Office nainstalovanou z předešlého dne. A když se stalo, že ten software třeba nenaběhl, k čemuž prostě občas dochází, nevidomý kolega se za mnou přišel poradit, protože se do toho sám nemohl dostat. No a když za vámi přijde potřetí, tak to je prostě špatně.

- HN: O vstřícném přístupu k handicapovaným ale Microsoft přemýšlel už v minulosti, nebo ne?

Snažili jsme se o to vždycky. Když jsme vydávali nový software, inkluzivita byla v minulosti vždy součástí vypouštěcích principů, spolu s bezpečností. Ale Satya Nadella z toho udělal opravdu jednu z hlavních priorit. Když řekl, že nabereme lidi, kteří jsou nevidomí, úplně změnil způsob, jak o tom přemýšlíme. Najednou máte spolupracovníka, který nevidí. Je to, jako když se díváte na televizi a na ní jsou lidé v nějakém průšvihu, ale moc s tím nenaděláte. A pak vedle vás najednou sedí někdo v kanceláři a říká, mohl bys mi pomoci, já si s tím nevím rady. Jste v situaci, kdy to opravdu můžete změnit. To mění kulturu celé firmy.

- HN: Dá se říci, že takový přístup pomáhá vytvářet lepší software pro všechny uživatele?

Samozřejmě. Představte si, že vám přijde e-mail nebo SMS, ale zrovna jedete autem. Pokud nechcete porušovat dopravní předpisy a hrát si za jízdy s mobilem, jste tak trochu ve stejné situaci jako ten slepý kolega. Před deseti lety bychom řekli, že to je všechno podpora pro lidi, kteří jsou handicapovaní. Dnes to říci nejde. Použít hlasovou asistentku Cortanu k tomu, aby mi nastavila s někým schůzku, je stejně dobré pro slepce jako pro mě, když zrovna řídím auto.

- HN: Je to jistě i výsledek tlaku konkurence. Firmy jako Apple hodně investovaly do programů, které se jednoduše ovládají. Doma na počítači s Windows například často řeším problém s ovladači tiskárny. Ale když tisknu z iPadu, nikdy se nestane, že by to nefungovalo…

Konkurence je vždy dobrá a byly doby, kdy náš operační systém příliš konkurence neměl. Ale myslím si - a je to jen můj osobní názor -, že se tu odehrává nějaká mnohem hlubší změna než jen tlak konkurence. Před deseti lety byly software a výpočetní technika jen nástroji, které člověku pomohly něco udělat, třeba napsat román v textovém editoru. Byl to jakýsi akcelerátor, byť poměrně zásadní. V dnešní době je ale výpočetní technika podmínkou pro to, aby člověk vůbec mohl ve společnosti fungovat. Bez ní - bez telefonu, bez e-mailů a aplikací - to prostě už nejde.

- HN: A tato situace tedy také zvyšuje důležitost softwaru přístupného pro všechny…

Dříve jsme dělali jen takové funkce, prvky, kterými jsme přidávali více lidí do okruhu těch, kteří mohou naši technologii využívat. Kdyby dnes design našich programů nebyl inkluzivní, tak v podstatě někoho diskriminujeme. Lidé, kteří se nemohou k technologiím dostat, najednou nemohou plně využít svůj potenciál. Takže je to tak, jak říká Satya Nadella: naše mise jako firmy je dát lidem a organizacím nástroj k tomu, aby mohli dosáhnout více. Technologie se stává víc a víc součástí mě jako člověka, a pokud ji nemohu využívat, ať už proto, že jsem nevidomý, nebo proto, že mluvím jenom česky, tak najednou vzniká bariéra, která zvýhodňuje jen určitou skupinu lidí. Takže ano, je tu prvek konkurence, ale hlavně dochází k zásadnímu posunu v tom, jakou roli hraje technologie v našich životech. Pokud k ní nemáte přístup, máte problém s prací, s výdělkem, s komunikací a se spoustou dalších věcí.

- HN: Dejte mi ještě pár příkladů toho, jak se snažíte udělat váš software přátelštější pro širší okruh uživatelů.

Poměrně zanedbávaným prvkem dosud byla lokalizace, i když Microsoft byl v lokalizaci vždy poměrně dobrý. My děláme například spousty věcí v Indii, což je obrovská masa lidí. A ukazuje se, že lokalizace není jen jazyk. Jde třeba také o barvy pracovního prostředí, aby k němu lidé cítili přitažlivost. A symbolika barev je jiná v Indii a ve Spojených státech a jiná v Česku. Dnes je třeba zlepšovat parametry softwaru i na úrovních, které předtím byly banální nebo zanedbatelné - jakou barvu bude mít prostředí, jaké budou ikony. Jsou třeba některé státy, kde některá jména zemí nebo měst jsou nepatřičná. K tomu, abychom byli lokálně relevantní, musí náš software při psaní tato slova podtrhnout červenou vlnovkou. Software také běží na mobilním telefonu a to je nesmírně osobní zóna, vlastně privátní zóna člověka. Takže mluvíme o hyperlokalizaci.

- HN: V oblasti kancelářského softwaru vidíme, že se mění celý byznysmodel - programy se přesouvají na internet, platí se za ně průběžně. Mění se i aplikace. Jaká je jejich budoucnost?

Když se podíváte na posledních několik stovek, tisíc let, hlavním prostředkem pro sdělování myšlenek bylo psané slovo. Talentovaní a schopní lidé psali texty a ostatní se z nich dozvídali, jak svět funguje. Ale posledních dvacet let dochází k posunu - myšlenky z hlav lidí se dál zaznamenávají na virtuální papír, ale zároveň se odehrává spousta věcí předtím, než jsou ty myšlenky formulovány. Představte si, že místo vašeho diktafonu by tu bylo něco, co by rozumělo lidské řeči a přímo převádělo to, co říkám, do textu. Nemusel byste pak nic přepisovat. Najednou by vaše práce vypadala jinak, mohl byste se zaměřit třeba na zpřesnění myšlenky nebo na to, v čem jste unikátní. Na vše by najednou bylo víc času. Podobná změna nastává pro uživatele Excelu - program udělá rovnou analýzu dat, ukáže, co ta data znamenají. To je přece výborný problém pro počítač - ukázat odchylky, nějaké nestandardní hodnoty.

- HN: Jak moc tohle všechno změní fungování vaší firmy?

My v Microsoftu samozřejmě budeme dál pokračovat v tom, co jsme vždy dělali a v čem jsme světová špička - ve vývoji softwaru. Cílem našeho směřování teď ale je přinést do toho umělou inteligenci, která pomůže uživateli dělat věci, jež jsou manuální nebo zabírají čas. K tomu je nezbytný cloud. Potřebujeme, aby fungovalo rozpoznávání řeči, takový systém se bude schopen učit nová slova každý den. Taky potřebujeme zvládnout rozpoznávání obrázků… Představte si, že jste nevidomý, ale mobilní telefon vám přečte, co mám napsáno na vizitce. Když se zamyslíte nad tím, co lidé začnou v blízké budoucnosti od počítače očekávat, tak tohle budou zásadní věci a poměrně zajímavá vize.

- HN: Co budou umět osobní počítače za pět deset let?

Vývoj je tak rychlý, že je těžké si to představit. Osobní počítače budou rozhodně čím dál tím víc osobní a možná že budou také méně vidět. Obrazovka osobního počítače je od vás půl metru, holografické brýle Hololens jsou od těla už jen dva centimetry. Co se dříve odehrávalo v nějakém okně monitoru, se bude stávat víc a víc součástí člověka. To je změna, která se v celém počítačovém průmyslu odehrává - virtuální realita a smíšená realita. Není otázka, zda se to odehraje, je jen otázka, kdy se to odehraje. Historie vývoje počítačů byla až do dnešní doby otázkou toho, jak udělat rozhraní mezi strojem a člověkem uživatelsky příjemným. Ale nejlepší "rozhraní" je mezi člověkem a člověkem - na to jsme nejlépe připraveni za ty tisíce let vývoje. Všechno, co v dnešních programech děláme - kognitivní služby, rozpoznávání řeči a obrazu -, směřuje právě k tomu. Je nám jasné, kterým směrem vývoj jde, všechny ty aplikace nám ale ještě úplně jasné nejsou.

- HN: V případě sady Office má Microsoft konkurenty, například Google. Ohrožuje vás to?

Naší zásadní výhodou je integrace neboli to, že naše produkty jsou propojené. Další věcí je, že naše doména je byznys pro firmy. Tedy umíme naslouchat tomu, co po nás zákazníci chtějí - naše cíle jsou sladěné s jejich cíli. Pro naše konkurenty je naproti tomu zásadním byznysem reklama nebo je jejich vývoj veden požadavkem prodeje koncovým zákazníkům. Na tom není nic špatného, ale jsou to zkrátka jiné obchodní modely.

- HN: Čeho se jako jeden z tvůrců Office nejvíc obáváte?

V některých regionech převládá využívání mobilních telefonů nad počítači, například v Indii. A je velká otázka, jaký pro takové uživatele udělat software, aby to i na mobilech fungovalo.

- HN: Jak hodnotíte schopnost českých absolventů vysokých škol uplatnit se v zahraničí?

Ti Češi, kteří se k nám hlásí na pohovor, jsou velice konkurenceschopní, co se týče možností dostat práci. Asi nejde ani tak o to, na jakou školu člověk chodil, ale spíš jak na ni chodil. Vzali jsme i spousty lidí, kteří školu ani nedodělali.

---

Aleš Holeček (46)

Rodák z Jeseníku, studoval výpočetní techniku na ČVUT. Na počátku své pracovní kariéry odešel v roce 1995 jako softwarový vývojář do Spojených států. Nejdříve pracoval pro společnost specializující se na grafické aplikace MetaCreations (původně Meta Tools). Pak spoluzaložil MetaStream (společnost se později přejmenovala na Viewpoint). V roce 2004 přijal nabídku pracovat v ústředí Microsoftu v americkém Redmondu. Je ženatý, má dva syny. Možná děti držíme příliš zpátky

Když v roce 2004 Aleš Holeček váhal, zda vzít nabídku pracovat pro Microsoft v jeho ústředí v Redmondu poblíž kanadských hranic, rozhodla nakonec krása okolní přírody. Severozápadní kout USA je krajina moře a jezer, léto je tu teplé a slunné, zimy jen mírné. "Moc se mi do toho nechtělo, ale pak nás sem pozvali a mně se tady tak pekelně líbilo, že jsem ještě neměl u Microsoftu job, a už jsme tu koupili dům," vzpomíná Holeček. S americkou manželkou mají dva syny, kterým je 9 a 11 let. A jako většina rodičů řeší otázku, jakou výchovnou strategii zvolit ve vztahu k počítačům. "Naši kluci mají každý den hodinu takzvaného ‚screen time‘ - času před obrazovkou. Nepočítá se do toho čtečka Kindle a úkoly do školy. Jinak s kluky stavíme roboty, programujeme, zbytek je čas strávený venku, muzika," říká softwarový odborník a manažer. "V našem týmu s tím všichni, co jsme rodiče, zápasíme. Každý to řeší jinak. Děti některých mých kolegů sedí před obrazovkou i šest hodin denně. Nevím, kdo má pravdu. Možná že naše rodina je příliš tradiční a držíme děti příliš zpátky."


13.12.2016, feedit.cz

Souboj hackerů s obránci se podobá reálné bitvě. Soutěž Cisco již potřetí ocenila nejlepší absolventské práce

Praha 13. prosince 2016 - Jakou částí ochrany sítě chce hacker proniknout? A pokud ji obránci posílí, co udělá příště? Kybernetická obrana je v podstatě neustálou "hrou" mezi obránci, kteří systém chrání a útočníky, kteří se jej snaží infikovat. Teorii her, která se podobnými situacemi zabývá, rozvinul ve své magisterské práci vítěz letošního ročníku soutěže Cisco Outstanding Thesis Award, kterou uspořádala již třetí rok po sobě společnost Cisco a Fakultaelektrotechnická ČVUT v Praze. Porotu také zaujala práce zabývající se problematikou nejkratší cesty obchodního cestujícího a studie mapující stav zabezpečení českého internetu. Letos poprvé se mohli zúčastnit také studenti ze Slovenska - jeden z nich se dostal do finále soutěže a získal zvláštní cenu poroty. (TZ)

"Neustále hledáme nové, neprobádané cesty ve výzkumu kyberbezpečnosti. Využíváme a průběžně rozvíjíme možnosti umělé inteligence a strojového učení a inspirujeme se také obory, které na první pohled s bojem proti hackerům přímo nesouvisí," říká Jaroslav Gergič, který vede inženýrský tým výzkumného a vývojového centra společnosti Cisco v Praze. "Vloni jsme v naší soutěži například ocenili práci, která vycházela ze sledování buněk v Petriho misce, a také letos jsme odhalili talentované studenty, kteří našli paralelu s kybernetickou bezpečností v jiných oblastech. Vítězové letošního ročníku se prezentovali pracemi na vysoké úrovni, které mohou sloužit jako pevný základ pro jejich budoucí studium i pracovní uplatnění," doplňuje. Vítězové si kromě finanční odměny odnášejí možnost pokračovat ve spolupráci s tímto prestižním centrem na dalším výzkumu kyberbezpečnosti.

V kategorii magisterských prací se z vítězství a odměny 25 tisíc korun radoval Jakub Černý z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT FEL). Svoji práci nazval "Stackelberg Extensive-Form Correlated Equilibrium with Multiple Followers" a pro zpracování vycházel z matematické disciplíny zvané Teorie her. Kyberbezpečnost je rovněž "hrou" mezi útočníky a obránci. Hackeři se snaží vymyslet stále nové typy škodlivého softwaru, obránci se naopak snaží vyvinout obranu i proti tomu, který ještě nikdo nevytvořil. Většina reálných situací se modeluje velmi špatně, neboť v reálném světě rozhodují emoce, nejistota nebo třeba neúplná informace. Jakub Černý však dokázal vytvořit model, který umí zacházet s neúplnou informací a najít způsob, jakým by se obránce měl chovat. K otestování svého postupu využil například zveřejněných postupů generálů NATO z vojenského cvičení. Tuto diplomovou práci porota odměnila, neboť přináší nové možnosti a zaměřuje se na problémy, které dřívějšími postupy nebylo možno vyřešit.

V kategorii bakalářských prací byly letos oceněny dvě práce. Prvním vítězem se stal Petr Eichler z ČVUT FEL. Ve své bakalářské práci "Vehicle Routing Problem with Multible Time Widows" se zabýval problémem nejkratší cesty. Tyto úlohy odpovídají na to, jaká trasa mezi několika místy je nejkratší, případně nejvýhodnější. V běžném pojetí se metoda využívá k efektivnímu plánování trasy dopravních prostředků, je ale využitelná také k vyhledání nejkratšího postupu, jak detekovat malware. Autor si za vítězství odnesl 10 tisíc korun.

Stejnou částku získal i Martin Čerňáč z Fakulty informačních technologií ČVUT s bakalářskou prací "Studie kvality parametrů digitálních certifikátů na českém internetu". Ta odpovídá na otázku, jaký je stav zabezpečení českého internetu přes šifrovací protokoly, kterými se komunikuje. Šifrovaná komunikace totiž ještě neznamená kvalitní zabezpečení, neboť uživatel může mít zastaralý certifikát nebo příliš hrubou šifru. Identifikace nejslabších míst zabezpečení je užitečná pro následnou obranu libovolného počítačového systému.

Do letošního ročníku se poprvé mohli přihlásit i studenti ze Slovenska, které mělo ve finále soutěže jednoho svého zástupce. Ze Žilinské univerzity se do Prahy probojoval Juraj Muráň, který se zaměřil na detekci pohyblivých objektů na mnohojádrových grafických procesorech. Práce si odnesla zvláštní cenu poroty ve výši 5 tisíc korun. Mezi dalšími oceněnými byli Tereza Soukupová (ČVUT FEL), Tomáš Dlask (ČVUT FEL) a Ján Vojt (MFF UK).

Výzkumné a vývojové centrum Cisco v Praze vzniklo na základě českého start-upu Cognitive Security, který v roce 2013 převzala společnost Cisco. Tým centra se zaměřuje na špičkový výzkum kybernetické bezpečnosti s využitím metod umělé inteligence a strojového učení pro odhalování pokročilých kybernetických hrozeb. Díky detekci hrozeb na úrovni sítě dokážou zde vyvíjené systémy odhalovat i mimořádně nebezpečné tzv. zero-day útoky, které ještě nebyly v minulosti zaznamenány.

Tabulka: přehled oceněných prací a výherců Cisco Outstanding Thesis Award 2016

Cisco Outstanding Thesis Award - oceněné magisterské práce

Jméno

Univerzita

Název práce

Odměna

Jakub Černý

ČVUT FEL

Stackelberg Extensive-Form Correlated Equilibrium with Multiple Followers

25 000 Kč

Tereza Soukupová

ČVUT FEL

Eye-Blink Detection Using Facial Landmarks

15 000 Kč

Ján Vojt

MFF UK

Deep neural networks and their implementation

10 000 Kč

Cisco Outstanding Thesis Award - oceněné bakalářské práce

Jméno

Univerzita

Název práce

Odměna

Martin Čerňáč

ČVUT FIT

Studie kvality parametrů digitálních certifikátů na českém internetu

10 000 Kč

Petr Eichler

ČVUT FEL

Vehicle Routing Problem with Multible Time Widows

10 000 Kč

Tomáš Dlask

ČVUT FEL

Submarine Behaviour Model for Monte Carlo Simulations

7 000 Kč

Juraj Muráň

Žilinská univerzita, FRI

Implementácia metódy pre dekteciu pohyblivých objektov na mnohojadrových grafických procesoroch

5 000 Kč

O Cisco Systems

Cisco, (NASDAQ: CSCO) je celosvětovým technologickým lídrem, který již od roku 1984 pomáhá tomu, aby fungoval internet. Naši zaměstnanci, produkty a partneři pomáhají lidem navazovat bezpečná spojení a již dnes využívat digitální příležitosti zítřka. Další informace naleznete na newsroom.cisco.com nebo nás sledujte na Twitteru na @Cisco.

URL| http://www.feedit.cz/wordpress/2016/12/13/souboj-hackeru-s-obranci-se-podoba-realne-bitve-soutez-cisco-jiz-potreti-ocenila-nejlepsi-absolventske-prace/


14.12.2016, Lupa.cz

Nejlepší diplomku měl letos matfyzák. Jeho algoritmus vyhledává ve videu

Devatenáct set účastníků a jen jeden vítěz. Adam Blažek se svým systémem pro real-time vyhledávání ve videu uspěl v letošním ročníku soutěže IT Spy, která hodnotí nejlepší diplomové práce na českých a slovenských technologických univerzitách. Druhé místo obsadil projekt Ramana Samuseviche z FEL ČVUT, odhalující kyberzločince. Bronzovou medaili si odvezl Martin Tamajka ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Blažkův algoritmus rozpozná libovolnou konkrétní scénu ve videu na základě textového zadání anebo jednoduché barevné skici. Projekt už posbíral několik vavřínů v mezinárodní soutěži, kde soutěží týmy právě ve vyhledávání scén ve videu. "Objevil se zájem několika investorů z mediální branže, ale já momentálně nechci budovat startup. Know-how, získané tvorbou projektu, použiji spíš pro vývoj něčeho nového," tvrdí autor Blažek. Stříbrný Raman Samusevich uspěl s algoritmem pro odhalování kyberzločinců, kteří se snaží maskovat za běžné uživatele. Samusevich je chce s jistotou odlišit a izolovat, aniž by běžní uživatelé museli podstupovat zpřísněná bezpečnostní ověřování. Projekt byl úspěšně testován ve spolupráci s bezpečnostní divizí O2 v reálném prostředí. Slovenský medailista se zaměřil zase na automatické vyhodnocování medicínských dat - konkrétně scanů lidského mozku při magnetické rezonanci. Program, který snímky převede do 3D dat, dokáže odhalit jednotlivé anomálie, zásadním způsobem pomáhá lékařům při diagnostice a snižuje selhání lidského faktoru. Tamajka také spolupracuje s byznysem, a to se Siemensem.

URL| http://www.lupa.cz/aktuality/nejlepsi-diplomku-mel-letos-matfyzak-jeho-algoritmus-vyhledava-ve-videu/


14.12.2016, parlamentnilisty.cz

ČVUT: Dvě interaktivní aplikace se představily na svítící fasádě Linky

V úterý 13. prosince se na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích veřejnosti představil řídicí systém pro vývoj interaktivních aplikací využívajících světelnou instalaci Linky na fasádě budovy Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Linky se poprvé rozsvítily v únoru tohoto roku a zatím sloužily převážně jako estetický prvek oživující fasádu budovy Fakulty elektrotechnické. Přestože se světelné kompozice střídají a je možné vytvářet barevné a rytmické varianty, jako například světelnou vlajku na 17. listopadu, ambice projektu jsou od počátku vyšší. Jednou ze základních myšlenek je interaktivita, kdy se do hry se světly může zapojit v podstatě každý.

V roce 2015 Fakulta elektrotechnická ČVUT zrealizovala projekt instalace světelné fasády podle návrhu Josefa Šafaříka a Mariana Karla z Fakulty architektury ČVUT. Následně vznikly základní programové nástroje pro ovládání světelné fasády a během letošního podzimu se do projektu zapojili další studenti z Fakultyinformačních technologií i průmyslového designu na Fakultě architektury ČVUT. Výsledkem je sada programových komponent, které umožňují vývoj aplikací v podobě her, vizualizací nebo abstraktních uměleckých kreací. Systém poskytuje aplikacím jednotný způsob ovládání barevných světel na fasádě a zároveň jednotný způsob komunikace s uživatelem prostřednictvím mobilní aplikace.

Během včerejší akce byly jako ukázky představeny celkem tři takové aplikace. Vše zahájila první z nich v roli přehrávače předem připravené audiovizuální kompozice Josefa Šafaříka a Adama Sporky. Druhou aplikací byla interaktivní hra PONG inspirovaná známou hrou tenis z doby analogových videoher a třetí byla aplikace VOTE vysílající do mobilních telefonů přítomných kvízové otázky. Přicházející odpovědi pak byly zobrazovány v podobě různě širokých barevných pruhů. Diváci v prostoru před budovou tak měli možnost si sami stáhnout aplikaci do telefonů a zapojit se do hry.

Projekt Linky není určen jen vývojářům, ale i umělcům. Cílem je vytvoření komunikačního kanálu pro studenty, univerzitu i veřejný prostor. Studenti ČVUT i dalších škol zde mají možnost vyvíjet další aplikace a kreativně uchopit možnosti světelné fasády.

Obě mobilní aplikace a další informace k projektu jsou ke stažení na webu https://linky.fel.cvut.cz/, kde je možné nalézt i kontakt v případě zájmu o spolupráci na vývoji dalších aplikací. Tvůrčí tým bude průběžně přidávat další aplikace i novinky. Projekt Linky byl v roce 2016 podpořen z grantu Magistrátu hlavního města Prahy.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=467119


15.12.2016, technet.cz

Navigační systém Galileo startuje. Bez satelitů konkurence se neobejde

Galileo konečně oficiálně startuje. Systém však nemá na oběžné dráze dostatečný počet družic, aby sám o sobě poskytl plnohodnotné služby. Musí zatím využít satelity konkurence. Start testovacího provozu je plánován na čtvrtek 15.12.2016.

Zhruba sedmnáct let a 10 miliard eur (cca 300 miliard korun) stálo podle serveru Phys.org za nadcházejícím čtvrtečním spuštěním testovacího provozu satelitního navigačního systému Galileo .

Za jeho stavbou stojí komerční i bezpečnostní důvody: satelitní navigaci dnes doslova nutně potřebujeme k životu, ale GPS provozuje americká armáda a ta nám ho může podle některých tvrzení kdykoliv znepřesnit nebo dokonce vypnout.

Podle profesora Františka Vejražky z ČVUT, který se sám několika částí procesu zavádění Galilea účastnil, je však "vypnutí GPS téměř vyloučené. USA navíc přijaly filosofii NAVWAR, která umožní všude na Zemi, s vyloučením bojiště, provoz systému i za výjimečných událostí a bojové činnosti."

Ani na samotné potřebě dalšího navigačního systému mezi odborníky úplná shoda nepanuje. Podle Vejražky nový systém není nutný: "Galileo nepotřebujeme. Systémy GPS i Glonass poskytují stejnou službu s velmi podobnými parametry. U GPS nejsou dostupné vojenské signály, podobně u Glonassu. Civilní verze však zajišťuje dostatečnou přesnost, zvláště jsou-li podporovány další infrastrukturou."

Právě americkému GPS a ruskému Glonassu má přitom Galileo konkurovat. Oproti GPS má být mnohem přesnější (na metr komukoli, na 30 centimetrů platícím zákazníkům a záchranným složkám). Tuto výhodu však nebude mít Galileo proti svým soupeřům dlouho. "Jakmile dojde k modernizaci systému GPS doplněním konstelace družic na verzi označovanou GPS III, rozdíly v přesnosti se smažou. Vylepšení by se GPS mělo dočkat nejpozději začátkem roku 2018," doplňuje Vejražka.

Díky vyšší oběžné dráze, která je 23 222 kilometrů nad Zemí, má Galileo zajišťovat i lepší pokrytí i v polárních oblastech. Aby se však i tento technologický slib stal skutečností, musí mít systém "na obloze" dostatečný počet družic. A to Galileo zatím nemá.

"Aby navigační systém pokrýval celou plochu Země po celých 24 hodin denně a bez výpadků, musí mít k dispozici 20 a více družic. Pokud tomu tak není, může na některých místech docházet k výpadkům signálu a přijímací zařízení nedostanou požadovaný signál z minimálně čtyř družic," upřesňuje profesor Vejražka.

Družicový signál mají přijímat asi tři desítky pozemních monitorovacích stanic, které určí vzdálenost družic vůči stanici a informace dále předají do hlavní řídící stanice (v německém Oberpfaffenhofenu a italském Fucinu). Tam se vypočtou přesné údaje drah satelitů, jež se s korekcemi atomových hodin pro každou z družic odešlou do stanic pro komunikaci s družicemi, odkud se minimálně jednou denně odešlou na jednotlivé satelity. Z družic se pak vysílají přesné údaje k uživateli.

"Lze říci, že další, a pokud započítáme i čínský navigační systém Beidou, tak již čtvrtý nezávislý systém je výhodný, pokud by došlo k blackoutu některé z ostatních navigací, případně k nějakým závažným chybám," doplňuje Vejražka. A že už se takové chyby staly, víme z historie. GPS se potýkalo s chybou hodin, Glonass měl nesprávné efemeridy, to jest přesné údaje o poloze dané družice. Stejné problémy však mohou postihnout i Galileo.

K zahájení provozu, označovanému jako Galileo Initial Services ( která zařízení jej využijí, si přečtěte zde ), dochází i přesto, že zatím nejdou na oběžné dráze všechny satelity, ale jen 18 z plánovaných třiceti.

Konstelace třiceti satelitů Galileo na oběžné dráze ve výšce 23 222 km nad Zemí

Systému zatím vypomohou některé satelity amerického GPS. K plné funkčnosti je potřeba 27 satelitů, tři zůstanou rezervní. Pohybovat se mají na třech oběžných drahách, které s rovinou rovníku svírají úhel 56 stupňů. K zahájení plného provozu má dojít kolem roku 2020. Čtyři najednou

První družice odstartovala na oběžnou dráhu v roce 2011 . Ne vždy byly pokusy o vynesení úspěšné .

Celý projekt byl oficiálně zahájen 7. prosince 1999, kdy EU odsouhlasila zahájení čtyř výzkumných studií, které vedly ke vzniku projektu Galilea.

Následovalo vypuštění dvou průzkumných satelitů 28. prosince 2005 a 27. dubna 2008, které nesly označení GIOVE-A a GIOVE-B. Cílem prvního bylo proklamovat nárok na příděl frekvencí programu Galileo od Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Kdyby totiž Galileo nezačal včas vysílat v přiděleném pásmu, třeba jen jedním vysílačem, licence na něj by propadla. Zároveň byla otestována konstrukce dvou palubních rubidiových atomových hodin.

První družice samotného Galilea se dostaly do vesmíru 21. října 2011, další pak na oběžnou dráhu putovaly za rok, 12. října 2012.

Na další satelity se čekalo rok a tři čtvrtě. Konkrétně to bylo 22. srpna 2014, kdy se ale nejdřív nepodařilo dosáhnout předpokládané oběžné dráhy, a tak musely přijít na řadu nápravné manévry. V září 2015 už bylo na oběžné dráze celkem deset satelitů.

Především v tomto roce se zrychlilo vysílání satelitů na oběžnou dráhu. Na jaře se na orbitu dostaly satelity 13 až 14. InsertSingleVideo

Nyní v listopadu pak byly úspěšně vyslány hned čtyři satelity. Právě listopadový let byl prvním, kdy byla k vynesení využita evropská raketa Ariane startující z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně v jižní Americe. Předchozí dodávku satelitů na oběžnou dráhu zajišťoval ruský Sojuz.

Galileo má vztah k Česku, protože velitelství evropského navigačního systému je od roku 2012 v Praze v Holešovicích.

Evropský navigační systém Galileo Výhody Galilea

Oproti ostatním systémům má být Galileo přesnější i díky využití atomových hodin. Poprvé se ve vesmíru využijí vodíkové hodiny, jež jsou oproti dosud užívaným rubidiovým čtyřnásobně přesnější.

Systém Galileo nabídne i zpětný komunikační kanál mezi zařízením a satelitem, což bude důležité například pro koordinaci záchranných prací nejen při živelních katastrofách - zranění budou moci záchranářům odeslat svoji přesnou pozici a další údaje i ve chvíli, kdy nebude běžná komunikační infrastruktura v provozu a zároveň dostanou informaci, že pomoc je již na cestě.

URL| http://technet.idnes.cz/navigacni-system-galileo-0h1-/tec_vesmir.aspx?c=A161214_093204_tec_vesmir_vse


15.12.2016, root.cz

Modrá Twibright Ronja: výukový spoj na ČVUT

V rámci FRVŠ grantu G1 830/2010, bakalářské práce a výzkumného záměru realizoval ČVUT výukový spoj Ronjou. Mezi FEL a FE vznikl 120metrový propoj. Dnes se na něj podíváme.

Úvod do tohoto tématu podle mě nejlépe vystihují vlastní slova týmu na ČVUT FEL:

„V rámci bakalářské práce, FRVŠ grantu G1 830/2010 a výzkumného záměru MSM6840770014 se podařilo vyrobit dvojici optických pojítek na základě návrhu volně dostupného projektu RONJA. Do původního návrhu byla implementována řada vlastních změn a vylepšení, které napomohly snadnější instalaci spoje, jeho zaměření a zprovoznění a díky diagnostickému modulu je možné vzdáleně monitorovat a sledovat charakteristiky spoje.

Vybudovaný optický spoj bude sloužit pro demonstrační a ukázkové účely pro potřeby výuky, kdy se studenti budou moci prakticky seznámit s technologií optického přenosu volným prostředím FSO. Naměřené výsledky a praktické poznatky poslouží rovněž pro potřeby výzkumu jevů ovlivňujících atmosférický útlum, jeho závislost na aktuálním stavu počasí a chování optického paprsku při průchodu atmosférou při různých situací a hodnotách atmosférického útlumu.“ - P. Lafata, B. Bakala: Rozšíření funkcionality optického pojítka, ČVUT FEL

Z mé zkušenosti je Ronja bezvadný výukový nástroj na učení se elektroniky. Uživatel Thomas Egi z Německa, dlouhodobý frekventant IRC kanálu #twibright prohlásil, že původně se učil obor obrábění kovů a elektronika ho odpuzovala. Když ale narazil na Ronju, díky ní ho elektronika zaujala a zjistil, jak je vlastně zajímavá. Díky tomu teď má lepší práci, než by mohl mít bez toho: živí se výrobou informačních systémů pro muzea na míru. Jsou to skříně obsahující PC a různé periferie připojené k výkladním skříním exponátů, které interaktivním způsobem poskytují návštěvníkům informace k exponátům.

Určitá odtažitost vysokoškolského prostředí od reality

Když jsem studoval Matfyz, narážel jsem na lidi, kteří měli sofistikované teoretické znalosti z informatiky, ale netušili, jak PC nebo procesor uvnitř fungují a PC v životě zřejmě vůbec nikdy neotevřeli. Nechali byste si operovat slepé střevo od doktora, který má sice sofistikované znalosti z lékařských sympozií, ale v životě neviděl pacienta uvnitř? Následkem toho pak na Matfyzu docházelo k ztrátě kontaktu s realitou, jako např. profesor, který na své přednášce tvrdil, že násobení dvou matic je elementární výpočetní operace s jednotkovou časovou složitostí. Hádám že násobení matic v životě neprogramoval, aby si všiml, že složitost je kubická s rozměrem matice, případně s exponentem asi 2,8 pokud použijeme sofistikovanější algoritmus.

Také si vzpomínám, jak mě jeden kamarád, student ČVUT, požádal, abych mu vysvětlil tranzistor. Ukázalo se to být ale nemožné. Když jsem mu řekl: hele, podívej tady máš přechod báze-emitor a ten se chová v zásadě jako dioda, má exponenciální závislost proudu na vstupním napětí, tak vždycky odvětil: já to ale nechápu, na přednášce nás učili, že tranzistor má mezi emitorem a bází vždycky 0,7 voltů, jak by se tedy tohle napětí mohlo měnit s proudem, když je pořád konstantní? Snažil jsem se mu situaci všemožně vysvětlit, ale nešlo to, jakýkoliv protiargument vždycky vyvracel opakováním tohoto dogmatu, které se na přednášce naučil. Toto dogma je užitečnou aproximací pro některé druhy práce s tranzistorem, je ale nepravdivé.

Stejně tak si vzpomínám, že mi někdo od Ronji říkal, že jeho profesor na ČVUT se podíval na schéma přijímače Ronji a tvrdil, že Ronja nemůže nikdy fungovat. Dále jsem se osobně setkal s absolventem elektroniky ze Švýcarské federální polytechniky (ETH) v Curychu, který mi po shlédnutí schématu přijímače tvrdil, že Ronja nikdy nemůže fungovat. Toto tvrzení je logické non-sequitur ze standardní teorie elektroniky a je to hypotéza, která je nepravdivá - byla invalidována zhruba 3000 instancemi, kde Ronja fungovala. Navíc existuje mechanistické vysvětlení, proč Ronja přijímač funguje, a proč bude spolehlivý a bude mít nízký šum.

Nedokážu říci, jak častá je taková ztráta kontaktu s realitou na vysokých školách. Jedná se pouze o anekdoty.

Kromě prevence ztráty kontaktu s realitou má výuka na reálném zařízení z mé zkušenosti ergonomický benefit: pokud student své znalosti používá na manipulaci reálného objektu podle nějakého cíle, který si stanovil, znalosti do hlavy lezou s výrazně menší námahou a jsou tam ukotveny ve spojitosti s reálně prožitými souvislostmi, v jakési síti, nikoliv osamoceně. Reálný objekt současně dává studentovi okamžitou interaktivní odezvu ohledně platnosti jeho hypotézy: studentovi bych do báze tranzistoru mohl pustit nějaký menší proud a ukázat mu na voltmetru, že tam není 0,7 voltů, ale 0,55 voltů, a student by viděl velmi přesvědčivý důkaz o neplatnosti jeho dogmatu. Ve studentovi je tak dle mého názoru stimulována vědecká metoda, která se skládá z tvorby falzifikovatelných vědeckých hypotéz a jejich ověření nebo vyvrácení experimentem.

Stejně tak když jsem začínal vyvíjet Ronju, ani jsem nevěděl, jak tranzistor funguje. Myslel jsem pouze, že báze je vstup, kolektor výstup a emitor společný bod, nicméně ani tato domněnka není pravdivá. Tranzistor se dá totiž používat s emitorem jako vstupem a bází společným bodem. První moje zapojení zesilovačů s extrémním šumem(1, 2, 3, 4, 5, 6) mě rychle poučily, jak tranzistory reálně fungují.

Chvála rozhodnutí ČVUT realizovat praktickou výukovou trasu

Proto ČVUT aplauduji jejich rozhodnutí postavit výukovou trasu s plně open-source širokopásmovým, nízkošumovým, bezdrátovým optickým zařízením. Spojuje v sobě prvky dvou moderních, masově nasazených technologií - bezdrátového přenosu dat a optického přenosu dat. Vykazuje nízkou komplexitu, proto se na něm studenti mohou učit, aniž by byli zatěžováni vrstvami uměle vytvořených problémů následkem byrokratických kreací, kterými jsou některé komunikační protokoly prorostlé (ono stačí už to, jaký telefonní seznam je ta IEEE norma na Ethernet).

Příště si dovolím některé detaily návrhu ČVUT zkritizovat a současně tím ukážu, jak je při návrhu tak multidisciplinárního zařízení jako je FSO ďábel skryt v mnoha detailech.

Přečtěte si všechny díly seriálu Modrá Twibright Ronja nebo sledujte jeho RSS

https://www.root.cz/clanky/modra-twibright-ronja-vyukovy-spoj-na-cvut/


15.12.2016, itbiz.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představila dvě interaktivní aplikace na svítící fasádě Linky

V úterý 13. prosince se na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích veřejnosti představil řídicí systém pro vývoj interaktivních aplikací využívajících světelnou instalaci Linky na fasádě budovy Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Linky se poprvé rozsvítily v únoru tohoto roku a zatím sloužily převážně jako estetický prvek oživující fasádu budovy Fakulty elektrotechnické. Přestože se světelné kompozice střídají a je možné vytvářet barevné a rytmické varianty, jako například světelnou vlajku na 17. listopadu, ambice projektu jsou od počátku vyšší. Jednou ze základních myšlenek je interaktivita, kdy se do hry se světly může zapojit v podstatě každý.

V roce 2015 Fakulta elektrotechnická ČVUT zrealizovala projekt instalace světelné fasády podle návrhu Josefa Šafaříka a Mariana Karla z Fakulty architektury ČVUT. Následně vznikly základní programové nástroje pro ovládání světelné fasády a během letošního podzimu se do projektu zapojili další studenti z Fakulty informačních technologií i průmyslového designu na Fakultě architektury ČVUT. Výsledkem je sada programových komponent, které umožňují vývoj aplikací v podobě her, vizualizací nebo abstraktních uměleckých kreací. Systém poskytuje aplikacím jednotný způsob ovládání barevných světel na fasádě a zároveň jednotný způsob komunikace s uživatelem prostřednictvím mobilní aplikace.

Během včerejší akce byly jako ukázky představeny celkem tři takové aplikace. Vše zahájila první z nich v roli přehrávače předem připravené audiovizuální kompozice Josefa Šafaříka a Adama Sporky. Druhou aplikací byla interaktivní hra PONG inspirovaná známou hrou tenis z doby analogových videoher a třetí byla aplikace VOTE vysílající do mobilních telefonů přítomných kvízové otázky. Přicházející odpovědi pak byly zobrazovány v podobě různě širokých barevných pruhů. Diváci v prostoru před budovou tak měli možnost si sami stáhnout aplikaci do telefonů a zapojit se do hry.

Projekt Linky není určen jen vývojářům, ale i umělcům. Cílem je vytvoření komunikačního kanálu pro studenty, univerzitu i veřejný prostor. Studenti ČVUT i dalších škol zde mají možnost vyvíjet další aplikace a kreativně uchopit možnosti světelné fasády.

Obě mobilní aplikace a další informace k projektu jsou ke stažení na webu https://linky.fel.cvut.cz/, kde je možné nalézt i kontakt v případě zájmu o spolupráci na vývoji dalších aplikací. Tvůrčí tým bude průběžně přidávat další aplikace i novinky. Projekt Linky byl v roce 2016 podpořen z grantu Magistrátu hlavního města Prahy.

http://www.itbiz.cz/tiskove-zpravy/fakulta-elektrotechnicka-cvut-v-praze-predstavila-dve-interaktivni-aplikace-na-svitici-fasade-linky


16.12.2016, Lidové noviny

A přece se naviguje

Startuje projekt Galileo, který by ocenil i Verne

Včera zahájil zkušební provoz projekt Galileo a tím ožily staré otázky. Potřebuje Evropa svůj vlastní navigační systém, když už dávno funguje americký GPS, teď i ruský Glonass a o slovo se hlásí čínský Beidou? Má ta duplicita v propojeném světě smysl? Má pro nás Galileo jiný význam než prestižní, když Praha je jeho sídlem?

Očima lidí myslících ryze technologicky to zbytečná duplicita opravdu je. Profesor František Vejražka z ČVUT také pro Technet říká: "Galileo nepotřebujeme. Systémy GPS a Glonass poskytují stejnou službu s velmi podobnými parametry." To nejsou slova do větru. Ale dnešní svět je turbulentním místem a nečekaně semění i věci a postoje, které bychom ještě nedávno považovali za skálopevné a tutové.

Třeba právě GPS. Jako turisté s ním bohatě vystačíme. Ale tu euforii narušuje připomínka, že GPS je projekt původně vojenský. Reaganova Amerika přístup k němu (na běžné úrovni) darovala světu po sestřelení korejského boeingu Sověty v září 1983. Bylo to velkorysé gesto a zaplaťpánbůh za něj. Ale dnešní svět nevypadá jako místo velkorysých gest.

Když jsme o Galileu psali před pěti lety (vyletěly první družice), říkali jsme si, že by někomu muselo "rupnout v bedně", aby od systémů GPS či Glonass odřízl cizinu. Stále ještě to platí jako nadsázka, ale faktem je, že dnešní svět má blíže k tomu, že někomu "rupne v bedně", než svět před pěti lety.

Úhrnem: posilují argumenty pro názor, že Evropa vlastní navigační systém potřebuje. I proto, že dostupná navigace není jen hračkou turistů, ale i důležitým nástrojem pro běh byznysu a státu: umožňuje plavbu lodí, evidenci obdělávané půdy, fungování záchranných služeb i systémů výběru mýta.

A dále. Projekt Galileo zahájil zkušební provoz v době, kdy EU v očích Evropanů ztrácí přitažlivost a v lidech sílí pocit, že samotný výraz projekt je synonymem pro kdejakou ideologickou ptákovinu. A v této situaci startuje projekt Galileo s téměř verneovskými rysy: rozvíjí civilizaci, technologie i jejich užitek pro lidi. To vůbec není k zahození.


16.12.2016, CHIP

Adobe a ČVUT pracují na nástroji Stylit

ČVUT a výzkumná divize společnosti Adobe spolupracují na experimentu s názvem Stylit. Tento nástroj se pokouší převést grafický styl z jednoho 3D objektu na druhý. Představme si, že dostaneme čtvrtku papíru a barevné pastelky; nakreslíme kouli a tu budeme vybarvovat vlastním stínováním. Na monitoru před námi se bude zároveň vybarvovat například komplexní a složitý 3D model dinosaura. Společnost Adobe se touto ukázkou pochlubila na nedávné konferenci MAX.


17.12.2016, ČRo - Sever

Z kuchyně do vesmíru

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Z kuchyně do vesmíru jsme vás během prosince zvali prostřednictvím stejnojmenné knihy fyzika, astrofyzika a popularizátora vědy Petra Kulhánka z katedryfyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, prezidenta spolku Aldebaran Group for Astrophysics.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Listování knihou o fyzikálních jevech, které platí právě tak v obyčejné domácnosti jako v hlubinách vesmíru, dokončíme dnes.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Budeme se věnovat elektřině, bez níž by se naše civilizace pravděpodobně ocitla ve stavu totálního chaosu. Dozvíte se, od kdy zná lidstvo lepidla, proč se čajové lístky v konvici po promíchání usadí vždycky uprostřed dna a proč se vlastně nepropadneme zemí.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Hezký poslech Planetária vám i nadále přejí Frederik Velinský.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

A Veronika Kindlová.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Elektřina dnes proudí do všech domácností a život bez ní si už v našich podmínkách nikdo nedovede představit. Sítě, které elektřinu rozvádějí, jsou však zranitelné.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

K velkým výpadkům dodávky elektrické energie označovaným jako black out i přes všechna myslitelná opatření tu a tam dochází. Zejména pro moderní společnost, která je na elektřině životně závislá, představují tyto výpadky velký problém.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Dá se na nich i vydělat. Třeba v Německu si rodina může pořídit speciální balíček, který jí umožní bezpečné přežití black outu nebo jiné podobné události. Samozřejmě jen po určitou omezenou dobu. Stojí zhruba tolik jako nový notebook.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Ani tak to nemusí být marná investice. Alespoň pro pocit. Bez elektřiny bychom asi dlouho nepřežili, myslí si fyzik a astrofyzik Petr Kulhánek. A píše o tom i ve své knize.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:

Já si nedokážu představit už naši civilizaci bez elektřiny. Každý, když řeknete, bude výpadek proudu, tak si představíte, že přestane svítit a neumixuje si kaši, ale tak to není. Díky elektřině nám teče voda z potrubí, protože ta výroba vody je závislá na elektřině. Díky tomu nám přichází plyn do domácností. Kdyby teda byl nějaký dlouhodobý výpadek elektřiny, já si myslím, že by to znamenalo kompletní průšvih naší civilizace tak, jak je. Na elektřině jsou závislé komunikace, nikam byste si nezavolali, nenatočili byste si vodu, neohřáli byste si nic. Nefungovalo by topení. V podstatě všechno to, co jsme vybudovali, na čem jsme závislí v tuto chvíli, je dáno elektrickou energií, tak se to stalo, tak se ta naše civilizace vyvinula. A doufejme, že ty zdroje elektrické energie jsou natolik chráněné, aby nějaké ty větší výpadky nebyly. Třeba v roce 1989 se stalo, že přiletěl ze Slunce takový chuchvalec plazmatu, který narušil magnetické pole Země a byl to docela veliký průšvih, protože indukované proudy v dálkových vedeních způsobily přehoření transformátoru hlavní rozvodny Quebecu. Následně pak přehořely další trafa a výsledkem bylo, že se Amerika a část Kanady octla ve tmě na dlouhých asi 6 hodin, v některých oblastech to bylo až 9 hodin. A byl to docela velký problém. Dneska by se to nemělo opakovat, protože máme řadu družic, které monitorují okolí Země a hlídají takovéto chuchvalce plazmatu. A v okamžiku, kdy se cokoliv takového blíží, tak už vypínají některé rozvodné transformátory, které by to mohlo poškodit. Mimochodem třeba odstavují Hubbleův dalekohled, aby ho to nepoškodilo. Takže si myslím, že dneska je ta ochrana docela veliká. Ale nikdy neříkejme nikdy. Musíme si uvědomit, že jsme na elektrické energii skutečně jako civilizace bytostně závislí.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Na kapitolu věnovanou elektrické energii navazuje Petr Kulhánek ve své knize Z kuchyně do vesmíru kapitolami o kruhovém pohybu, lepidlech nebo zrcadlech.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

To jsou, řekněme, poměrně speciální témata.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:

Je tam v závěru několik kapitol, které vlastně vyprovokoval grafik té knížky Ivan Havlíček, který mně říkal: Když už píšeš o kuchyni, tak musíš napsat o lepidlech. Vždyť přece každý lepí a dělá takovéto věci. Tak jsem jeho prosbu vyslyšel a začal jsem teda pátrat po tom, kdy lidé poprvé použili lepidla. A sám jsem byl překvapen, že ty první záznamy jsou z období někdy před 6 tisíci lety, kdy už i ty pazourky lepili přírodním térem a že teda potřeba něco lepit není jenom současná, že je to potřeba velmi, velmi dlouhá. A v té kapitole probírám vlastně, co takové lepidlo dělá, jakým způsobem potom ten spoj drží, jaké druhy lepidel máme, včetně těch vteřinových, která dneska všichni využíváme, historii těchto lepidel. A sám jsem byl teda skutečně překvapen, že tato problematika, kterou jsem považoval původně za okrajovou, je nesmírně zajímavá. Jsem rád, že tam ta kapitola nakonec je.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Ta zrcadla taky má každý doma.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:

Zrcadlo má každý doma také. Já jsem tam tuto kapitolu chtěl mít původně kvůli takzvané CP invarianci, což je fyzikální jev na rušení zrcadlové symetrie. A když jsem tu kapitolu začal psát, tak jsem se nakonec k této věci vůbec nedostal, protože jsem si říkal, vždyť vlastně ten čtenář chce slyšet o tom, proč se v zrcadle vidíme, jaké jsou ty mechanismy toho, že se paprsek, který letí na zrcadlo, odrazí pod stejným úhlem. Jak to vypadá, když ten paprsek na rozhraní dvou prostředí pronikne do druhého prostředí, jak to vypadá s jevem úplného odrazu, jak to vypadá s tím, když světlo je vedeno ve světlovodném vlákně. A začal jsem psát o těchto jevech, které jsou blízké. A k takové té high-tech fyzice, kterou známe třeba z CERNu a z takových špičkových zařízení, jsem se nakonec nedostal. A je to možná dobře, protože tahlecta knížka by měla být na takové úrovni, aby jí byl schopen číst kdokoliv. A kdybych tam potom rozebíral vlastnosti elementárních částic, tak už by to bylo asi za hranicí toho, co bylo touto knížkou zamýšleno.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Čtenáře knihy fyzika a astrofyzika Petra Kulhánka bude jistě zajímat už zmíněná záhada čajových lístků, které se po zamíchání čaje v konvici shromáždí vždycky uprostřed dna.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Proč je tak vábí?

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:

To je velmi zvláštní jev a málokdo asi ví, že ho vyřešil Albert Einstein. Tuším, že to bylo někdy v roce 1925 nebo 26. Oč vlastně běží, když budete míchat čaj a ponecháte tam ty čajové lístečky, tak by člověk tak tušil, že tím, jak míchám lžičkou v čaji, tak jsou tam odstředivé síly a ty lístky budou někde u okrajů té čajové konvice nebo toho šálku čaje. A ono se to nestane, stane se přesný opak. Ty lístky se soustředí u dna a uprostřed. No, a Albert Einstein jako první analyzoval celou situaci a zjistil, že tím, že tou lžičkou vyprovokujeme takzvaný primární tok, to je to točení té kapaliny, tak že tam vždycky musí dojít také k sekundárnímu toku, což je způsobeno tím, že se tam vytvoří oblasti, které mají nulovou rychlost. Jedna ta oblast je uprostřed toho šálku, tam se to netočí, druhá je u stěn toho šálku, protože tam vlastně dochází k tření o ty stěny a třetí je u dna. A v těchto oblastech se můžou vyvinout takzvané sekundární toky, které mají úplně jiný směr. A když si uvědomíme, že tím, že jsme roztočili tu hladinu, tak ta hladina získá zhruba parabolický profil, v té střední části je níže než v té okrajové části. Tak v té okrajové části musí být u dna vyšší tlak, protože je tam vyšší sloupec té kapaliny. A ten vyšší tlak způsobí, že ta kapalina začne téct po dně od okraje toho hrnku do středu toho hrnku a to tam vlastně tyhle ty sekundární toky zanáší ty čajové lístky a tím, jak jsou zvlhlé, oni už nemají sílu se pak dostat zpátky k povrchu a ten jev je velmi, velmi obecný. Stejný jev probíhá u řek, spolu vytváří meandry řek a můžeme se s ním setkat třeba i u jezů. Tam jsou často vodáci překvapeni. Oni vidí, jak se tam valí ta voda, ale to je ten primární rok, který vidí. A když se cvaknou a dostanou se pod tu vodu, tak bohužel tam jsou ty sekundární toky, které míří úplně jinam, než by předpokládaly a zanesou je do míst, kde vůbec netuší, že by se měly objevit. Takže určitě je lepší tedy sekundární toky zkoumat v šálku čaje než teda někde pod jezem.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

I s těmito jevy se setkáváme ve vesmíru.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:

Samozřejmě jevy, kdy se něco točí a otáčí se nějaká kapalina, to jsou naprosto běžné jevy i na našem Slunci, ve hvězdách, mlhoviny. To všechno jsou rotující útvary, kde se setkáváme jak s těmi primárními, tak s těmi sekundárními toky.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Když se vrátíme k čajové konvici, experiment by šel ještě vylepšit tím, že do kroužícího horkého čaje nalijeme studené mléko.

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:

To není vůbec špatný nápad. Jednak v tom mléku bude dobře vidět, kam vlastně míří ta kapalina a jednak tady budou další jevy, mísení té horké a té studené kapaliny. Čili to je určitě velmi dobrý experiment. Škoda že jsem to nevěděl, jinak bych to do tý knížky napsal taky.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

Poslední třináctá kapitola nové knihy fyzika a astrofyzika Petra Kulhánka z katedry fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Z kuchyně do vesmíru má název Propadneš se do pekel.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

Co ta temná výhrůžka znamená?

Petr KULHÁNEK, fyzik; astrofyzik:

Je to vlastně slogan z mých přednášek, kdy často vysvětluji, jak je hmota vlastně prázdná. My to nějak tak tušíme, když se dozvíme, že všude jsme ponořeni do moře neutrin, že ta neutrina procházejí lidským tělem, procházejí podlahou, procházejí celou zemí, tak si vždycky říkáme, jak je to možné, že existují částice, které takhle projdou takovou obrovskou masou, jako je celá zeměkoule? A málokdy si uvědomujeme, jak vlastně ta hmota je málo vyplněná. Kdybychom si zvětšili atom, který najdeme někde v podlaze do makroskopických rozměrů a to jádro atomu bychom zvětšili, dejme tomu, na velikost nějakého míče průměrného na nějakých 10, 15 centimetrů, tak první elektron by se nacházel 5 kilometrů daleko, mezi tím pusto prázdno. Čili ta hmota je skutečně prázdná. A to, že já tady s vámi sedím, sedíme na židli, nepropadneme se tou podlahou někam dolů do pekel a to je název té kapitoly, je způsobeno tím, že my máme v sobě elektrony, ta podlaha tady má elektronové obaly a je to vlastně dáno elektrostatickou interakcí mezi našimi elektrony a elektrony té podlahy, že nevyužijeme toho prázdného prostoru. Kdybychom neměli elektrony a byly neutrální částice, tak už tady takhle nesedíme a svištíme někam dolů do těch pekel, tak jako to dělají neutrina, která běžně látkou procházejí.

Veronika KINDLOVÁ, moderátorka:

A my jsme prošli celou knihou Petra Kulhánka až k tiráži. Z té se dozvíte, že ji vydalo nakladatelství AGA, Aldebaran Group for Astrophysics spjaté se stejnojmenným spolkem, který má i své webové stránky Aldebaran.cz.

Frederik VELINSKÝ, moderátor:

No, a právě na těchto stránkách najdete kromě nabídky knižních publikací i pravidelné týdenní bulletiny plné zajímavostí z fyziky, astrofyziky a příbuzných oborů. Příjemné čtení.


19.12.2016, CT24.cz

Vysoké školy posílilo 55 nových profesorů, prezident nikoho neodmítl

Ministryně školství odpoledne jmenovala 55 nových profesorů a profesorek. Jsou to všichni, které navrhly vědecké rady vysokých škol. Potřebný podpis připojil ke všem jmenovacím dekretům i prezident republiky. Ten přitom v minulosti čtyřikrát odmítl navržené profesory jmenovat. Dva z nich se s ním proto soudí.

Do nejvyšší vědecko-pedagogické hodnosti jmenovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) 45 mužů a 10 žen. Převažují mezi nimi lékaři, nejvíce z nich navrhla vědecká rada Univerzity Karlovy, která tak nově má o dvanáct profesorů více. Sedm profesorů je z Masarykovy univerzity, po šesti potom mají Univerzita Palackého a ČVUT.

Fakta

Seznam jmenovaných profesorek a profesorů

Seznam jmenovaných profesorek a profesorů

doc. MUDr. Milan ADAMUS, Ph.D.

pro obor: Anesteziologie, intenzivní medicína a algeziologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc

doc. Mgr. A. Petr BABÁK

pro obor: Výtvarná tvorba

na návrh Umělecké rady Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze

působí: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, ateliér Grafický design a nová média; Grafické studio Laboratoř

doc. RNDr. Jiří BARNAT, Ph.D.

pro obor: Informatika

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, Katedra teorie programování

doc. Ing. Tomáš BRÁNYIK, Ph.D.

pro obor: Biotechnologie

na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

působí: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta potravinářské a biochemické technologie, Ústav biotechnologie

doc. MUDr. Radan BRŮHA, CSc.

pro obor: Vnitřní nemoci

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze

působí: Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta, IV. interní klinika - klinika gastroenterologie a hepatologie - 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

doc. PhDr. Panajotis CAKIRPALOGLU, DrSc.

pro obor: Klinická psychologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra psychologie

doc. Ing. Roman ČMEJLA, CSc.

pro obor: Teoretická elektrotechnika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra teorie obvodů

doc. RNDr. Dušan DRBOHLAV, CSc.

pro obor: Sociální geografie a regionální rozvoj

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze

působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

doc. RNDr. Dagmar DZÚROVÁ, CSc.

pro obor: Demografie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze

působí: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

doc. Mgr. Lukáš FASORA, Ph.D.

pro obor: Historie - české dějiny

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav

doc. RNDr. Martin FELLNER

pro obor: Fyziologie rostlin

na návrh Vědecké rady Mendelovy univerzity v Brně

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Laboratoř růstových regulátorů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky, v. v. i.

doc. Mgr. Radim FILIP, Ph.D.

pro obor: Optika a optoelektronika

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra optiky; Centrum Excelence pro klasické a kvantové interakce v nanosvětě Grantové agentury České republiky - Univerzita Palackého v Olomouci a Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky, v. v. i.

doc. dr Piotr FUDALEJ

pro obor: Stomatologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta, Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc; University of Bern, Faculty of Medicine, Department of Orthodontics and Dentofacial Orghopedics, Switzerland

doc. RNDr. Stanislav HENCL, Ph.D.

pro obor: Matematika - matematická analýza

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze

působí: Univerzita Karlova1, Matematicko-fyzikální fakulta, Katedra matematické analýzy

doc. Ing. Matouš HILAR, M.Sc., Ph.D.

pro obor: Teorie stavebních konstrukcí a materiálů

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra geotechniky; 3G Consulting Engineers s. r. o., Praha

doc. Ing. Jan HOLUB, Ph.D.

pro obor: Měřicí technika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra měření; MESAQIN.com s. r. o.

doc. Ing. Jaromíra CHÝLKOVÁ, CSc.

pro obor: Chemie a technologie ochrany životního prostředí

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Ústav environmentálního a chemického inženýrství

doc. PhDr. Dušan JANÁK, Ph.D.

pro obor: Historie se zaměřením na české a československé dějiny

na návrh Vědecké rady Slezské univerzity v Opavě

působí: Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Ústav veřejné správy a regionálních politik

doc. Ing. Ivana JANKOVSKÁ, Ph.D.

pro obor: Aplikovaná zoologie

na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze

působí: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra zoologie a rybářství

doc. PhDr. Darja JAROŠOVÁ, Ph.D.

pro obor: Ošetřovatelství

na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

působí: Ostravská univerzita, Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence

doc. Mgr. Roman JAŠEK, Ph.D.

pro obor: Systémové inženýrství a informatika

na návrh Vědecké rady Univerzity Hradec Králové

působí: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, Ústav aplikované informatiky; Vyzsza Szkola Informatyki i Zarzadzania, KatedraTelekomunikacji i Bezpieczenstwa Informacji, Bielsko-Biala, Polsko

doc. RNDr. Tomáš KAISER, Ph.D.

pro obor: Aplikovaná matematika

na návrh Vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni

působí: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky; Univerzita Karlova1, Matematicko-fyzikální fakulta, Institut teoretické informatiky/Centrum excelence - Institut teoretické informatiky (ITI/CE-ITI),

doc. Ing. Kamila KOČÍ, Ph.D.

rozená: Chýlková

pro obor: Ochrana životního prostředí

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, Katedra fyzikální chemie a teorie technologických procesů; Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Institut environmentálních technologií; Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Centrum ENET

doc. Mgr. Michal KOLEČEK, Ph.D.

pro obor: Vizuální komunikace

na návrh Vědecké rady Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

působí: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta umění a designu, Katedra dějin a teorie umění

doc. Dr. Ing. Juraj KOSEK

pro obor: Chemické inženýrství

na návrh Vědecké rady Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

působí: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská, Ústav chemického inženýrství; Západočeská univerzita v Plzni, Nové technologie-výzkumné centrum (NTC)

doc. Ing. Mgr. Petr KRATOCHVÍL, Ph.D.

pro obor: Mezinárodní politické vztahy

na návrh Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze

působí: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů, Středisko mezinárodních studií Jana Masaryka; Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.; Metropolitní univerzita Praha, Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií

doc. MgA. Ivan KUSNJER

pro obor: Hudební umění se zaměřením Zpěv

na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze

působí: Akademie múzických umění v Praze, Hudební fakulta, Katedra zpěvu a operní režie; sólista opery Národního divadla v Praze

doc. Ing. Lačezar LIČEV, CSc.

pro obor: Informatika

na návrh Vědecké rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

působí: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Katedra informatiky

doc. MUDr. Marek ĽUBUŠKÝ, Ph.D.

pro obor: Gynekologie a porodnictví

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta, Porodnicko-gynekologická klinika Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc

doc. Mgr. Jan MALURA, Ph.D.

pro obor: Dějiny české literatury

na návrh Vědecké rady Ostravské univerzity v Ostravě

působí: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, Katedra české literatury a literární vědy

doc. Mgr. Bohumil MANDÁK, Ph.D.

pro obor: Ekologie

na návrh Vědecké rady České zemědělské univerzity v Praze

působí: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra ekologie; Botanický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., oddělení Genetická ekologie

doc. Mgr. Ing. Pavel MAREK

pro obor: Filmové, televizní a fotografické umění a nová média se zaměřením Režie

na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze

působí: Akademie múzických umění v Praze, Filmová a televizní fakulta, Katedra režie

doc. Ing. Roman MARŠÁLEK

pro obor: Elektronika a sdělovací technika

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav radioelektroniky

doc. MUDr. Petr MARUSIČ, Ph.D.

pro obor: Neurologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze

působí: Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Neurologická klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole; Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze - Vojenská fakultní nemocnice Praha

doc. Mgr. Martin MODRIANSKÝ, Ph.D.

pro obor: Lékařská chemie a biochemie

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta, Ústav lékařské chemie a biochemie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

doc. Ing. Katarína MONKOVÁ, PhD.

pro obor: Strojní inženýrství

na návrh Vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni

působí: Technická univerzita v Košiciach, Fakulta výrobných technológií so sídlom v Prešove, Katedra navrhovania technických systémov, Slovenská republika

doc. MUDr. Zuzana MOŤOVSKÁ, PhD.

pro obor: Vnitřní nemoci

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze

působí: Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, III. interní-kardiologická klinika 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

doc. RNDr. Alexandr NEMEC, Ph.D.

pro obor: Lékařská mikrobiologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze

působí: Státní zdravotní ústav, Centrum epidemiologie a mikrobiologie, Laboratoř bakteriální genetiky; Univerzita Karlova1, Přírodovědecká fakulta, Katedragenetiky a mikrobiologie

doc. MUDr. Antonín PAŘÍZEK, CSc.

pro obor: Gynekologie a porodnictví

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

doc. Ing. Milena PAVLÍKOVÁ, Ph.D.

pro obor: Teorie stavebních konstrukcí a materiálů

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra materiálového inženýrství a chemie

doc. RNDr. Tomáš PÁNEK, PhD.

pro obor: Fyzická geografie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze

působí: Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie

pplk. doc. RNDr. Miroslav POHANKA, Ph.D.

pro obor: Analytická chemie

na návrh Vědecké rady Univerzity Pardubice

působí: Univerzita obrany v Brně, Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra molekulární patologie a biologie

doc. Mgr. art. Roman POLÁK

pro obor: Dramatická umění

na návrh Umělecké rady Janáčkovy akademie múzických umění v Brně

působí: Vysoká škola muzických umení v Bratislave, Divadelná fakulta, Katedra réžie a dramaturgie, Slovenská republika; Slovenské národné divadlo, činohra

doc. RNDr. Zdeněk POSPÍŠIL, Dr.

pro obor: Aplikovaná matematika

na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně

působí: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav matematiky a statistiky

doc. MUDr. Václav SMRČKA, CSc.

pro obor: Dějiny lékařství

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze

působí: Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Ústav dějin lékařství a cizích jazyků; Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Klinika plastické chirurgie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce

doc. Ing. Jiří SOCHOR, CSc.

pro obor: Informatika

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, Katedra počítačové grafiky a designu

doc. MUDr. Vladimír ŠRÁMEK, Ph.D.

pro obor: Anesteziologie, intenzivní medicína a algeziologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Anesteziologicko-resuscitační klinika Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice u Sv. Anny v Brně

doc. MUDr. Kateřina ŠTECHOVÁ, Ph.D.

pro obor: Vnitřní nemoci

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze

působí: Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Interní klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole; Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Pediatrická klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole

doc. Ing. Martin ŠTRONER, Ph.D.

pro obor: Geodézie a kartografie

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra speciální geodézie

doc. MUDr. Vojtěch THON, Ph.D.

pro obor: Lékařská imunologie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Ústav klinické imunologie a alergologie a Fakultní nemocnice u Sv. Anny v Brně

doc. RNDr. Josef TKADLEC, CSc.

pro obor: Aplikovaná matematika

na návrh Vědecké rady Českého vysokého učení technického v Praze

působí: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, Katedra matematiky

doc. MUDr. Ladislav VYKLICKÝ, DrSc.

pro obor: Lékařská fyziologie a patologická fyziologie

na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze

působí: Fyziologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., Oddělení buněčné neurofyziologie; Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Ústav normální, patologické a klinické fyziologie; Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Ústav fyziologie

doc. RNDr. Jiří WITZANY, Ph.D.

pro obor: Finance

na návrh Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze

působí: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, Katedra bankovnictví a pojišťovnictví; Univerzita Karlova1, Matematicko-fyzikální fakulta, Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky

doc. Mgr. Lenka ZAJÍCOVÁ, Ph.D.

pro obor: Lingvistika konkrétních jazyků se zaměřením Románské jazyky

na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci

působí: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra romanistiky

doc. Mgr. Lukáš ŽÍDEK

pro obor: Biomolekulární chemie

na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity

působí: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Národní centrum pro výzkum biomolekul; Masarykova univerzita, CEITEC - Středoevropský technologický institut, Centrum strukturní biologie, Výzkumná skupina Struktura a dynamika proteinů

přehrát

video

Jmenování profesorů

Podle zákona o vysokých školách jmenuje nové profesory prezident republiky. Miloš Zeman však zpravidla pouze podepisuje jmenovací dekrety a samotného slavnostního jmenování se neúčastní, pověřuje tím ministry školství.

Předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima je však přesvědčen, že by se pravidla jmenování profesorů měnit neměla a prezident by se na jmenování nadále měl podílet. "Je to určitý vztah státu ke vzdělanosti a tomu, jak se má společnost ubírat. Domnívám se, že je jmenování prezidentem správné," podotkl.

Odkaz

Hrad proti univerzitám: Nejen profesoři, ale také 28. říjen a 17. listopad

Čtyři odmítnutí

Tentokrát podepsala hlava státu jmenování všech navržených profesorů. Již krátce po svém zvolení si však Miloš Zeman akademickou obec znepřátelil tím, že odmítal podepsat návrh na jmenování Martina C. Putny profesorem, a to kvůli názorovým rozdílům. Tím začal střet mezi hlavou státu a vysokými školami. "Ten střet vnímám jako velmi zbytečný," podotkl přitom Tomáš Zima.

Putna byl prvním ze čtyř lidí, jejichž profesuře se současný prezident rozhodl zabránit. Zatímco u něj nakonec prezident ustoupil, u trojice Ivan Ošťádal, Jiří Fajt a Jan Eichler na svém rozhodnutí trvá. U Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy zdůvodnil jejich nejmenování údajnou činností za minulého režimu.

U Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy, jenž je také ředitelem Národní galerie, zase odkázal na novinový článek, podle kterého NG jednala s Komerční bankou o vytvoření sponzorské smlouvy, přičemž by část sponzorských peněz šla na odměny pro Fajta. To však Národní galerie odmítá, podle Fajta měly naopak peníze jít na zvýšení platů zaměstnanců. Smlouva navíc nakonec nevznikla.

Zvětšit obrázek

Zmenšit obrázek

Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: ČT24

Soudy stojí za prezidentem

Předseda konference rektorů však naznačil, že prezident by neměl být tím, kdo by mohl o jmenování profesora pochybovat. "Jmenování profesorem je posuzováno odborně, řada posudků je vypracována v zahraničí a jsou to špičkoví učitelé na vysokých školách. Akt jmenování profesorem byl vždy vnímán jako akt symoblický, zakončující proces, který se odehrává na svobodných vysokých školách," podotkl rektor Zima.

Ivan Ošťádal a Jiří Fajt podali kvůli tomu, že prezident v závěrečné fázi překazil jejich cestu k profesuře, několik žalob, připojila se k nim i univerzita. Soud zatím projednal dvě z nich, ve kterých si Ošťádal a Fajt stěžovali na údajnou nečinnost prezidenta. S tím však neuspěli, podle soudu prezident není nečinný, protože s podpisem neotálí, naopak sdělil dopisem ministryni školství, že navržené profesory nejmenuje.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1987483-vysoke-skoly-posililo-55-novych-profesoru-prezident-nikoho-neodmitl


19.12.2016, corporateict.cz

Souboj hackerů s obránci se podobá reálné bitvě.

Soutěž Cisco již potřetí ocenila nejlepší absolventské práce

Jakou částí ochrany sítě chce hacker proniknout? A pokud ji obránci posílí, co udělá příště? Kybernetická obrana je v podstatě neustálou „hrou“ mezi obránci, kteří systém chrání a útočníky, kteří se jej snaží infikovat. Teorii her, která se podobnými situacemi zabývá, rozvinul ve své magisterské práci vítěz letošního ročníku soutěže Cisco Outstanding Thesis Award, kterou uspořádala již třetí rok po sobě společnost Cisco a Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Porotu také zaujala práce zabývající se problematikou nejkratší cesty obchodního cestujícího a studie mapující stav zabezpečení českého internetu. Letos poprvé se mohli zúčastnit také studenti ze Slovenska - jeden z nich se dostal do finále soutěže a získal zvláštní cenu poroty.

„Neustále hledáme nové, neprobádané cesty ve výzkumu kyberbezpečnosti. Využíváme a průběžně rozvíjíme možnosti umělé inteligence a strojového učení a inspirujeme se také obory, které na první pohled s bojem proti hackerům přímo nesouvisí,“ říká Jaroslav Gergič, který vede inženýrský tým výzkumného a vývojového centra společnosti Cisco v Praze. „Vloni jsme v naší soutěži například ocenili práci, která vycházela ze sledování buněk v Petriho misce, a také letos jsme odhalili talentované studenty, kteří našli paralelu s kybernetickou bezpečností v jiných oblastech. Vítězové letošního ročníku se prezentovali pracemi na vysoké úrovni, které mohou sloužit jako pevný základ pro jejich budoucí studium i pracovní uplatnění,“ doplňuje. Vítězové si kromě finanční odměny odnášejí možnost pokračovat ve spolupráci s tímto prestižním centrem na dalším výzkumu kyberbezpečnosti.

V kategorii magisterských prací se z vítězství a odměny 25 tisíc korun radoval Jakub Černý z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT FEL). Svoji práci nazval „Stackelberg Extensive-Form Correlated Equilibrium with Multiple Followers“ a pro zpracování vycházel z matematické disciplíny zvané Teorie her. Kyberbezpečnost je rovněž „hrou“ mezi útočníky a obránci. Hackeři se snaží vymyslet stále nové typy škodlivého softwaru, obránci se naopak snaží vyvinout obranu i proti tomu, který ještě nikdo nevytvořil. Většina reálných situací se modeluje velmi špatně, neboť v reálném světě rozhodují emoce, nejistota nebo třeba neúplná informace. Jakub Černý však dokázal vytvořit model, který umí zacházet s neúplnou informací a najít způsob, jakým by se obránce měl chovat. K otestování svého postupu využil například zveřejněných postupů generálů NATO z vojenského cvičení. Tuto diplomovou práci porota odměnila, neboť přináší nové možnosti a zaměřuje se na problémy, které dřívějšími postupy nebylo možno vyřešit.

V kategorii bakalářských prací byly letos oceněny dvě práce. Prvním vítězem se stal Petr Eichler z ČVUT FEL. Ve své bakalářské práci „Vehicle Routing Problem with Multible Time Widows“ se zabýval problémem nejkratší cesty. Tyto úlohy odpovídají na to, jaká trasa mezi několika místy je nejkratší, případně nejvýhodnější. V běžném pojetí se metoda využívá k efektivnímu plánování trasy dopravních prostředků, je ale využitelná také k vyhledání nejkratšího postupu, jak detekovat malware. Autor si za vítězství odnesl 10 tisíc korun.

Stejnou částku získal i Martin Čerňáč z Fakulty informačních technologií ČVUT s bakalářskou prací „Studie kvality parametrů digitálních certifikátů na českém internetu“. Ta odpovídá na otázku, jaký je stav zabezpečení českého internetu přes šifrovací protokoly, kterými se komunikuje. Šifrovaná komunikace totiž ještě neznamená kvalitní zabezpečení, neboť uživatel může mít zastaralý certifikát nebo příliš hrubou šifru. Identifikace nejslabších míst zabezpečení je užitečná pro následnou obranu libovolného počítačového systému.

Do letošního ročníku se poprvé mohli přihlásit i studenti ze Slovenska, které mělo ve finále soutěže jednoho svého zástupce. Ze Žilinské univerzity se do Prahy probojoval Juraj Muráň, který se zaměřil na detekci pohyblivých objektů na mnohojádrových grafických procesorech. Práce si odnesla zvláštní cenu poroty ve výši 5 tisíc korun. Mezi dalšími oceněnými byli Tereza Soukupová (ČVUT FEL), Tomáš Dlask (ČVUT FEL) a Ján Vojt (MFF UK).

Výzkumné a vývojové centrum Cisco v Praze vzniklo na základě českého start-upu Cognitive Security, který v roce 2013 převzala společnost Cisco. Tým centra se zaměřuje na špičkový výzkum kybernetické bezpečnosti s využitím metod umělé inteligence a strojového učení pro odhalování pokročilých kybernetických hrozeb. Díky detekci hrozeb na úrovni sítě dokážou zde vyvíjené systémy odhalovat i mimořádně nebezpečné tzv. zero-day útoky, které ještě nebyly v minulosti zaznamenány.

Tabulka: přehled oceněných prací a výherců Cisco Outstanding Thesis Award 2016 Cisco Outstanding Thesis Award - oceněné magisterské práce Jméno Univerzita Název práce Odměna Jakub Černý ČVUT FEL Stackelberg Extensive-Form Correlated Equilibrium with Multiple Followers 25 000 Kč Tereza Soukupová ČVUT FEL Eye-Blink Detection Using Facial Landmarks 15 000 Kč Ján Vojt MFF UK Deep neural networks and their implementation 10 000 Kč Cisco Outstanding Thesis Award - oceněné bakalářské práce Jméno Univerzita Název práce Odměna Martin Čerňáč ČVUT FIT Studie kvality parametrů digitálních certifikátů na českém internetu 10 000 Kč Petr Eichler ČVUT FEL Vehicle Routing Problem with Multible Time Widows 10 000 Kč Tomáš Dlask ČVUT FEL Submarine Behaviour Model for Monte Carlo Simulations 7 000 Kč Juraj Muráň Žilinská univerzita, FRI Implementácia metódy pre dekteciu pohyblivých objektov na mnohojadrových grafických procesoroch 5 000 Kč

http://ict-nn.com/cs/bezpecnost/1740-souboj-hackeru-s-obranci-se-podoba-realne-bitve


20.12.2016, zpravy.iDNES.cz

Test energie do kapsy: jedna z powerbanek dodala jen 30% slíbené energie

Pro náročné uživatele chytrých telefonů a tabletů jsou skoro nepostradatelné. Ale mají powerbanky opravdu výrobcem udávané kapacity a dokážou dodat slíbený proud? Otestovali jsme čtrnáct powerbank od devíti výrobců. Poradíme také, jak je správně používat.

Někdy nás čtenáři plísní za užívání cizích názvů a anglicismů, ale powerbanky jsou příkladem zařízení, které český název ještě nezískalo. Mohli bychom jim tedy říkat třeba „přenosné akumulátorové zdroje pro nabíjení USB zařízení“, ale raději zůstaneme u ustáleného anglicismu powerbanky.

Powerbanka je přenosný zdroj elektrické energie s jedním, či více USB porty, kterými můžete nabíjet ta zařízení, která USB kabelem dobít lze, nejčastěji tedy chytré telefony, tablety, elektronické čtečky knih, kapesní hudební přehrávače, bezdrátová sluchátka nebo některé fotoaparáty. Výhodou je možnost nabíjet kdykoli a kdekoli. Vybitou powerbanku poté dobijete z elektrické zásuvky klasickou USB nabíječkou, třeba tou, kterou jste dostali k chytrému telefonu.

Podle čeho vybírat?

Při výběru powerbanky je potřeba zvážit několik (někdy protichůdných) vlastností a parametrů. Klíčové jsou kapacita, maximální výstupní proud a hmotnost powerbanky.

Kapacita je vlastnost, která udává množství energie, kterou je powerbanka schopna uschovat.

Nejnižší kapacity kolem 2 600 mAh zpravidla nestačí ani na jedno plné nabití chytrého telefonu, jsou však nejmenší a nejlehčí a jako „poslední záchranu“ je použít lze. Na opačném konci nabídky najdeme powerbanky s kapacitou 30 000 mAh (někdy i více), které jsou leckdy uzpůsobeny i pro napájení notebooků, nebo nouzové nastartování vozidla. Jsou však velké a s hmotností zpravidla výrazně přesahující půl kilogramu se pro každodenní nošení příliš nehodí. Do testu jsme je proto nezařadili.

Nejprodávanější jsou dnes powerbanky s kapacitami kolem 10 000 mAh. Ty zhruba stačí na dvě až tři dobití vybitého chytrého telefonu, ale samozřejmě záleží na velikosti akumulátoru v telefonu a míře jeho vybití. Zároveň mají příjemnou hmotnost v rozmezí 200 - 250 gramů.

Jak vyplývá i z předchozích řádků, s rostoucí kapacitou zpravidla roste i hmotnost powerbanky. Ty se totiž ve většině případů skládají z válcových Li-Ion akumulátorů (často typu 18650 o napětí 3,7 V a kapacitě 2 200 - 2 600 mAh) a rostoucí kapacita powerbanky tak vyžaduje větší počet použitých článků.

Jen pro zajímavost, prakticky stejné články najdete i v noteboocích, elektrokolech, akumulátorovém nářadí nebo elektromobilech.

Další důležitou vlastností, kterou je potřeba brát při výběru powerbanky v potaz, je maximální proud, kterým na USB výstupu disponuje. Ten určuje, zda se připojené zařízení bude moci nabíjet maximální rychlostí, nebo to bude trvat déle, než je nutné. Pokud chcete rozumnou rychlostí nabíjet moderní chytrý telefon nebo tablet, měl by mít výstup alespoň 2 A, pokud je schopen dodat více (např. 2,4 A nebo 3 A), je to dobře. Přebíjení telefonu či tabletu se bát nemusíte, postará se o to nabíjecí elektronika připojeného zařízení.

Fáma kolem kapacity

Pokud jste se někdy pokusili na internetu dohledat rady k výběru powerbanky, pravděpodobně jste narazili na informaci, že výrobci klamou, protože uváděná kapacita je součtem kapacit jednotlivých článků a je platná pro napětí 3,7 V, nikoli pro 5 V, které je na výstupu powerbanky o zhruba 26 % nižší. To znamená, že 10 000 mAh powerbanka bude mít při napětí 5 V jen 7 400 mAh.

Matematicky to sedí, je to pravda.

Potíž je v tom, že většina uživatelů bude powerbankou nabíjet zařízení, která samotná mají akumulátory s napětím 3,7 V a pro toto napětí i udávanou kapacitu. V tomto ohledu je udávaná kapacita powerbanky pro 3,7 V v podstatě relevantnější, protože je to hodnota, kterou lze srovnat se zařízeními, které budete připojovat. Jinými slovy 10 000 mAh můžete srovnávat s 3 000 mAh akumulátorem vašeho telefonu - obojí je při stejném napětí.

Platí tedy, že 10 000mAh powerbankou dobiji 3 000mAh telefon třikrát a ještě trochu energie zbude? Bohužel neplatí.

Do hry totiž vstupuje napěťový měnič, který v powerbance z 3,7 V vyrobí 5 V a pak druhý napěťový měnič v telefonu, který naopak ze vstupních 5 V opět vyrobí 3,7 V pro nabíjení akumulátoru telefonu. Účinnost napěťových měničů se pohybuje kolem 90 % (i když kolísá a i tím se náš test zabýval), proto ztráta energie jen na převodech napětí činí zhruba 19 %.

Pro nabití 3 000mAh akumulátoru v telefonu tedy potřebujete zhruba 3 600 mAh energie v powerbance.

Jak se k powerbance chovat?

Protože žádný výrobce neuvádí přesný typ (chemické složení) použitých Li-Ion akumulátorů a ani žádné podrobnosti o „battery managementu“, tedy elektronice, která nabíjení akumulátorů řídí, budeme v odpovědi počítat s tou horší možností - se články, které lze do významného poklesu kapacity nabít zhruba 400krát a elektronikou, která se z nich bude snažit vyždímat maximum (protože větší hodnoty prodávají).

„Pro prodloužení celkové životnosti powerbanky je vhodné ji nevybíjet do nuly, ale ideálně tak ze dvou třetin, co který ukazatel na powerbance dovolí odhadnout. A když už ji vybijete, nenechávejte ji vybitou dlouho,“ radí Tomáš Reichl z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na diagnostiku akumulátorů specializuje. „A co je důležité, jakmile ji dáte nabíjet, nechte ji nabíjet až do konce,“ doplňuje Reichl.

Nevadí nabíjení vypnout chvíli před koncem (to naopak může životnost akumulátorů prodloužit, ale jednak tím snížíte následně dostupnou kapacitu a jednak by to vyžadovalo nepohodlné hlídání vhodné chvíle pro odpojení). Ale pro akumulátor je škodlivé přerušované nabíjení.

Zároveň - a to platí i pro chytré telefony, tablety a další elektroniku - není žádný problém ji nechat zapojenou v nabíječce déle, než je nutné. Pokud není řízení nabíjení v powerbance (nebo chytrém telefonu, tabletu apod) příliš špatné, po plném dobití akumulátoru jej dobíjet přestane a nebude se o to dále pokoušet. V případě telefonu či tabletu je pak přístroj z nabíječky napájen, čímž akumulátoru neklesá kapacita a nijak se neopotřebovává. Zpráva, která nedávno proběhla bulvárním tiskem, že „noční nabíjení telefonů ničí jejich baterie“, je tak u drtivé většiny moderních zařízení nepravdivá.

Jak jsme testovali

Ověřit výrobcem udávané hodnoty powerbank nelze jinak než měřením. Obrátili jsme se proto na odborníka Pavla Hrzinu z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Ten s kolegy sestavil testovací soustavu obsahující řízenou elektronickou zátěž, záznamovou ústřednu pro měření napětí a proudů, stabilizované zdroje (byly nastaveny na 5,1V/3A) a provedl sérii testů a souvisejících úkonů:

Všechny vzorky byly po dodání zaevidovány a nabity.

Byl proveden test vybití s cílem určit kapacitu powerbanky.

Byl proveden test s cílem určit rychlost nabíjení powerbanky.

Byl proveden test s cílem určit maximální proud, který je schopna powerbanka dodat.

Byl proveden test přívodních kabelů.

V některých případech, zejména těch s velkým rozdílem mezi kapacitou udávanou a naměřenou, byl test kapacity proveden dvakrát. Nutno podotknout, že vždy dopadl v podstatě stejně.

Metodika nabíjení: Pomocí laboratorního zdroje byla simulována nabíječka s USB výstupem. U systému nebyla použita metoda „vyjednání maximálního proudu“, čímž byla simulována obecná „USB nabíječka“. Vzhledem k absenci přesných specifikací požadavků na nabíječky od výrobců testovaných powerbank byla tato metoda zvolena pro zajištění rovných podmínek testu. Není tak vyloučeno, že některé powerbanky budou schopny „vyjednat“ prostřednictvím datových vodičů rozhraní USB ve spolupráci s některou z komerčních nabíječek větší nabíjecí proud. Námi použité zdroje byly schopny poskytnout 3A při napětí na svorkách 5,1V. Většina powerbank ale odebírala ze zdroje pouze 0,8A - 1,5 A. To odpovídá USB specifikaci (Imax 1,5A). Při nabíjení byl vždy využit kabel dodávaný výrobcem powerbanky.

Metodika vybíjení (s měřením kapacity): Powerbanky byly vybíjeny konstantním proudem pomocí elektronické zátěže. Proud byl nastaven podle specifikací výrobce. V případě, že byl specifikovaný proud větší než 2 A, byla použita hodnota 2A.

Měření odporu přívodních USB kabelů: Pro měření odporu byl pomocí microUSB konektoru zkratován jeden konec přívodního kablíku pomocí upraveného microUSB konektoru, na straně USB A konektoru pak byl čtyřvodičově připojen přesný laboratorní ohmmetr. Výsledkem je hodnota odporu páru napájecích vodičů včetně přechodových odporů USB A a microUSB konektoru.

Výsledky

Největší naměřenou (tedy uživatelem použitelnou) kapacitu měla powerbanka Xiaomi 20000, u které jsme při 5 V naměřili 12 044 mAh. Po přepočtení na energii ve watthodinách (kde nehraje roli napětí) výrobce slibuje 74 Wh, powerbanka nabízí 60,2 Wh - rozdíl je 18,65 %.

Jako absolutního vítěze jsme zvolili powerbanku Anker 10400. Důvodem této volby je kvalitní proudový výstup (banka dodá až 3,2A), kvalitní provedení a příjemné rozměry při dostatečné kapacitě. Podle výrobce má powerbanka uchovat 38,5 Wh energie, my jsme naměřili 32,3 Wh, což je rozdíl 16,1 %. Dodávaný kabel patřil také spíše mezi lepší kusy a v balení je i praktický transportní obal, respektive pytlík.

Velmi dobře hodnotíme i power banky ADATA A10050, Axagon 10000 a Samsung 10200.

Naopak mezi propadlíky se zařadila zejména power banka PowerPlus 16000, která nebyla schopná stabilně dodávat proud již při zátěži okolo 1,5 A, ačkoli výrobce udává 2,1 A. Ke konci vybíjení se na rozdíl od ostatních vzorků nevypne, ale začne kmitat, což může některým přístrojům škodit. Její skutečná kapacita je oproti hodnotě deklarované výrobcem nižší o 30,1 % (41,2 Wh oproti 59,2 Wh).

Nedobře dopadl i TP-Link 3350, který nebyl taktéž schopen stabilně dodat ani 1,5 A, přičemž se při zátěži 1,2 A po hodině vypnul, patrně kvůli přehřátí. Nabídl také rekordní nepoměr výrobcem udávané a skutečně dodané energie - místo 12,4 Wh nabídne jen 3,6 Wh, což je o 70,7 % méně. Při nižší zátěži (cca 0,9 A) byla powerbanka TP-Link schopná vydat zbytek energie. Moderní telefony s ní proto nenabijete. V obou případech jsme zajistili k testu i druhý vzorek a měření zopakovali - bohužel to jejich hodnocení nepomohlo.

Všechny výsledky naleznete u jednotlivých powerbank ve fotogalerii.

Problém jménem kabel

Trochu překvapivým slabým místem některých powerbank se stal dodaný USB kabel. Ten byl totiž často natolik poddimenzovaný, že byl při průtoku proudu 2 A při napětí 5 V schopen ztratit i 0,4 V, přičemž tato ztráta (0,8 W) byla vyzářena v podobě tepla. Lze říci, že nekvalitní kablíky jsou schopny ztratit přibližně 5 - 10% energie.

Výsledkem je pomalejší dobíjení powerbanky nebo tímto kablíkem k powerbance připojeného zařízení. V takové situaci je energií uloženou v powerbance zbytečně plýtváno.

Za zapůjčení powerbank Anker, Axagon, GoGen, GP, Platinet, PowerPlus a Proda do testu děkujeme obchodu Alza.cz. Powerbanky Xiaomi zapůjčil obchod XiaomiMobile.cz. Powerbanky ADATA a Samsung do testu zapůjčila oficiální česká zastoupení společností.

http://technet.idnes.cz/powerbanky-test-02j-/tec_technika.aspx?c=A161215_103718_tec_technika_nyv


20.12.2016, The BEST

Zethnerův bermudský trojúhelník

Jedním z šesti laureátů oceněných letos 15. listopadu v Brně titulem Česká hlavička byl i devatenáctiletý Vojtěch Zethner. Vytvořil Sekvenčně řízený elektromagnetický urychlovač. Kdyby to udělal dřív, nemuseli v Dolních Břežanech stavět žádné laserové centrum...

Vojtova cesta k technice byla velmi přímá a rychlá. Což si brzy uvědomovali i jeho rodiče, protože již coby dítko školou povinné Vojta doma rozebíral nejrůznější stroje a přístroje, aby z nich postavil stroje a přístroje nové. V bytě tak mizely mixéry a mikrovlnky, aby se objevovaly ostřikovače, čerpadélka na vodu a jiné pro městskou domácnost zcela nezbytné věci. Rodiče byli tím malým soukromým bermudským trojúhelníkem nadšeni. Dnes mohou být nadšeni i sousedé - Vojta má dílnu ve sklepě, aby nerušil. Ale znáte to. Jestli neznáte, dejte si do sklepa elektromagnetické dělo. "Ruší," suše poznamenává Vojta.

Už na základní škole řešil mladý vědec kruciální problém, totiž zda vyhraje elektrotechnika, nebo strojařina. Přiklonil se k elektrotechnice, nicméně návrat k mechanice nevylučuje. Takže je poměrně zřejmé, že nakonec skončí u robotiky a bude kombinovat obě disciplíny. "Elektronika dnes vládne všemu, ale ať ji máte, jakou chcete, vždycky tam mechaniku musíte nějakým způsobem dodat. Ale mne hlavně elektrotechnika přišla jako víc věda," komentuje to Vojta. Aby nedošlo k mýlce, Vojta není klasický mimozemšťan - miloval zvířata, věnoval se na dost slušné úrovni atletickým překážkám, vášnivě rád jezdí na motorce, obdivuje hydrauliku svého starého citroënu, občas zajde do posilovny, má licenci kino promítače.

Jiný než vrstevníci

Hlavně ale samozřejmě studuje, pracuje a na ostatní aktivity je času najednou méně. "Teď nemám čas skoro na nic, ale je to úžasná zkušenost, setkat se s profesionálním světem. Zrovna nedávno jsem plánoval postavit si 3D tiskárnu, že mi ulehčí práci, a šel jsem se dohodnout s kolegou z firmy, jestli mi pomůže se softwarem a oživením. A ten se mnou odmítl mluvit. Abych nevymýšlel to, co se dá koupit. Je skvělý, když to takhle funguje.

Ve sklepě bych ztratil půl roku,"uvědomuje si Vojta výhody svého postavení. Tím, že si při škole vydělává ve své profesi, a nev kuchyni fastfoodu, se od svých vrstevníků dost liší. Mimochodem, společnost Xmarton, pro kterou pracuje, si ho našla sama, právě díky jeho středoškolské odborné činnosti.

Když se ho zeptáte, co je nejdůležitější, nezaváhá ani chvíli: "Motivace. Protože když něco dělám a pořád to nejde, mám chuť ten sklep zapálit. Ale pak si vždycky uvědomím, že je to jen tím, že nejsem dost dobrej. Kdybych byl lepší, šlo by to rychleji. Jako s tím dělem, ztratil jsem se v tom, protože jsem si něco špatně spočítal. Když jsem to přepočítal, šlo to hned. Motivace a schopnost obětovat úplně všechno, to jsou dva klíčové faktory."

---

Vojtěch ZETHNER

Vystudoval Střední průmyslovou školu Panská a již na této škole získal ocenění Technická cena - Křišťálový kvádr a 3. místo v 39. ročníku celorepublikové Středoškolské odborné činnosti, kde byl v kategorii Elektrotechnika, elektronika a telekomunikace oceněn jeho Polovodičově buzený Teslův transformátor. Od začátku akademického roku 2016/2017 Vojta studuje na Fakultě elektrotechniky ČVUT a zároveň se stal kmenovým zaměstnancem české technologické společnosti Xmarton a podílí se na vývoji jejich nového produktu, který bude launchován začátkem příštího roku. A že ho i jako juniora ve firmě berou, dokazuje fakt, že do Brna s ním jelo patnáct jeho kolegů na výlet.


20.12.2016, parlamentnilisty.cz

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín

V Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí uskutečnil finálový zápas osmého ročníku Robosoutěže. V něm se utkaly týmy ze středních škol a studentů fakulty. V napínavém souboji, který se konal za velkého zájmu veřejnosti, zvítězilo družstvo NEXT TEAM z Gymnázia Zlín, jehož členy byli Petr Molek, David Strouhal a Jan Vlk.

Roboty studentských týmů, sestavené ze stavebnice Lego Mindstrorms®, soutěžily v úloze nazvané Pathfinder. Ve finálové Robosoutěži se utkalo 16 středoškolských týmů a stejný počet univerzitních. Různá technická pojetí konstrukce robotu, různě zvolené strategie a nadšený zápal studentů pro věc, to vše přispělo k neopakovatelné atmosféře, která celou akci provázela.

Na druhém místě se umístil středoškolský tým *include SSPU.h ve složení Lukáš Letrik, Jan Kubeš a Filip Kovačík ze SŠPU v Hodoníně. Bronzovou příčku získal univerzitní tým Sufurky ve složení Běloch Miroslav, Shcherban Maksym a Bielesch Lukáš.

V rámci soutěžní úlohy museli studenti středních škol v letošním roce sestavit a naprogramovat robota tak, aby samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů není dovoleno) projel co nejrychleji dráhu od startu vyznačenou na podložce černou čarou a zároveň z podložky nesjel, dále bludiště, které následuje na konci černé čáry, aniž by přejížděl překážky a nakonec dráhu vyznačenou na podložce černou čarou od konce bludiště.

Hlavní organizátor soutěže Dr. Martin Hlinovský z Fakulty elektrotechnické ČVUT k finálovému zápasu říká: "Letošní soutěž byla napínavá do posledního okamžiku. Velice oceňuji hlavně neotřelá technické provedení jednotlivých robotů a zájem studentů o techniku."

Kompletní výsledky finálové Robosoutěže jsou k dispozici ZDE

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 123 studijních programů a v rámci nich 464 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2016 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4200 světových univerzit, ve skupině univerzit na 501 - 550. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě. V oblasti "Mathematics" na 201. - 250. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=467868


20.12.2016, cad.cz

8. ročník Robosoutěže ovládli gymnazisté ze Zlína

V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí uskutečnil finálový zápas osmého ročníku Robosoutěže. V něm se utkaly týmy ze středních škol a studentů fakulty. V napínavém souboji, který se konal za velkého zájmu veřejnosti, zvítězilo družstvo NEXT TEAM z Gymnázia Zlín, jehož členy byli Petr Molek, David Strouhal a Jan Vlk. Roboty studentských týmů, sestavené ze stavebnice Lego Mindstrorms, soutěžily v úloze nazvané Pathfinder. Ve finálové Robosoutěži se utkalo 16 středoškolských týmů a stejný počet univerzitních.

Různá technická pojetí konstrukce robotu, různě zvolené strategie a nadšený zápal studentů pro věc, to vše přispělo k neopakovatelné atmosféře, která celou akci provázela.

Na druhém místě se umístil středoškolský tým #include SSPU.h ve složení Lukáš Letrik, Jan Kubeš a Filip Kovačík ze SŠPU v Hodoníně. Bronzovou příčku získal univerzitní tým Sufurky ve složení Běloch Miroslav, Shcherban Maksym a Bielesch Lukáš.

V rámci soutěžní úlohy museli studenti středních škol v letošním roce sestavit a naprogramovat robota tak, aby samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů není dovoleno) projel co nejrychleji dráhu od startu vyznačenou na podložce černou čarou a zároveň z podložky nesjel, dále bludiště, které následuje na konci černé čáry, aniž by přejížděl překážky a nakonec dráhu vyznačenou na podložce černou čarou od konce bludiště.

Hlavní organizátor soutěže Dr. Martin Hlinovský z Fakulty elektrotechnické ČVUT k finálovému zápasu říká: „Letošní soutěž byla napínavá do posledního okamžiku. Velice oceňuji hlavně neotřelá technické provedení jednotlivých robotů a zájem studentů o techniku.“

Kompletní výsledky finálové Robosoutěže jsou k dispozici na stránce www.robosoutez.cz.

https://www.cad.cz/aktuality/77-aktuality/7606-8-rocnik-robosouteze-ovladli-gymnaziste-ze-zlina.html


21.12.2016, technickytydenik.cz

Osmý ročník Robosoutěže ovládli studenti Gymnázia Zlín

V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí uskutečnil finálový zápas 8. ročníku Robosoutěže. V něm se utkaly týmy ze středních škol a studentů fakulty. V napínavém souboji, který se konal za velkého zájmu veřejnosti, zvítězilo družstvo NEXT TEAM z Gymnázia Zlín, jehož členy byli Petr Molek, David Strouhal a Jan Vlk.

Roboty studentských týmů, sestavené ze stavebnice Lego Mindstrorms®, soutěžily v úloze nazvané Pathfinder. Ve finálové ROBOSOUTĚŽI se utkalo 16 středoškolských týmů a stejný počet univerzitních. Různá technická pojetí konstrukce robotu, různě zvolené strategie a nadšený zápal studentů pro věc, to vše přispělo k neopakovatelné atmosféře, která celou akci provázela.

Na druhém místě se umístil středoškolský tým #include SSPU.h ve složení Lukáš Letrik, Jan Kubeš a Filip Kovačík ze SŠPU v Hodoníně. Bronzovou příčku získal univerzitní tým Sufurky ve složení Běloch Miroslav, Shcherban Maksym a Bielesch Lukáš.

V rámci soutěžní úlohy museli studenti středních škol v letošním roce sestavit a naprogramovat robota tak, aby samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů není dovoleno), projel co nejrychleji dráhu od startu vyznačenou na podložce černou čarou a zároveň z podložky nesjel, dále bludiště, které následuje na konci černé čáry, aniž by přejížděl překážky a nakonec dráhu vyznačenou na podložce černou čarou od konce bludiště.

http://www.technickytydenik.cz/rubriky/denni-zpravodajstvi/osmy-rocnik-robosouteze-ovladli-studenti-gymnazia-zlin_38500.html


21.12.2016, novinky.cz

Hodonínská průmyslovka na druhém místě v celostátním finále Robosoutěže 2016

Skvělý úspěch se podařil týmu SŠPU Hodonín. Trojice studentů čtvrtého ročníku Technického lycea Lukáš Letrik, Jan Kubeš a Filip Kovačík získala stříbro ve finále Robosoutěže 2016 v Praze.

Hodonínská průmyslovka opět zabodovala. Po druhém místě v předkole Robosoutěže 2016 a postupu do celostátního finále získala druhé místo i v tomto finále. A že to byl úkol nesnadný: do celostátního finále se dostalo pouze 16 nejlepších středoškolských týmů. Ty vzešly z více než 128 týmů z celé republiky, které se utkaly ve 4 předkolech.

Tým tří mladých programátorů hodonínské průmyslovky Lukáš Letrik, Jan Kubeš a Filip Kovačík pod vedením jejich učitele Vladimíra Šereše tak zdolal své protivníky a zastavil se až ve finále. To už bylo pojato jako kombinovaná soutěž 16 týmů univerzitních z pražské fakulty elektrotechniky proti 16 středoškolským.

Do finále se tým hodonínské průmyslovky probojoval spolu s druhým moravským týmem ze Zlínského gymnázia.

"Byl to silný soupeř, který měl výborně zvládnutou první část úkolu (sledování čáry), naše družstvo mělo pro změnu lepší druhou část (průjezd bludištěm). Souboj to byl vyrovnaný a nakonec jen těsná prohra a pár sekund rozhodly o druhém místě našeho týmu," řekl po finálové jízdě robota Vladimír Šereš.

Robosoutěž je určena pro tříčlenné středoškolské týmy z České republiky. Úkolem každého týmu je sestavit robota ze stavebnice LEGO® MINDSTORMS® tak, aby splnil zadanou soutěžní úlohu, a to co možná nejlépe. Týmy své síly změří v soutěži sestrojených robotů ve čtyřech samostatných předkolech a první dva z každého předkola postupují do celostátního finále Robosoutěže. Robosoutěž pořádá elektrotechnická fakulta Českého Vysokého Učení Technického v Praze ve spolupráci s firmami Samsung a Škoda.

Ceny, které si tým hodonínské průmyslovky nadělil již před vánočními svátky, byly opravdu kouzelné. V předkole získali kluci trička a paměťové disky od firmy Samsung a ve finále pak každý obdržel tablet Samsung Galaxy, soudek piva a další drobnosti.

"Já nejvíc oceňuji, že kluci získali pro školu novou stavebnici LEGO® MINDSTORMS® a jako třešničku na dortu získali všichni tři přijetí na fakultuelektrotechnickou ČVUT v Praze bez přijímacích zkoušek. Po maturitě jsou tam vítáni s otevřenou náručí," podotkl Vladimír Šereš, učitel ICT na hodonínské průmyslovce.

URL| https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihomoravsky-kraj/hodonin/3157-41845-hodoninska-prumyslovka-na-druhem-miste-v-celostatnim-finale-robosouteze-2016.html


22.12.2016, studentpoint.cz

Fakulta elektrotechnická

Vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická

ČVUT v Praze FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Elektrotechnická studia měla a mají v českých zemích významnou tradici a od svého počátku v 80. letech 19. století byla organickou...

FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

Elektrotechnická studia měla a mají v českých zemích významnou tradici a od svého počátku v 80. letech 19. století byla organickou součástí Willenbergova staroslavného technického učení pražského.

Elektrotechnická fakulta ČVUT vychovává vysokoškolsky vzdělané odborníky v oblasti elektrotechniky, sdělovací techniky, automatizace, informatiky a výpočetní techniky.

Rozvíjí vědeckou práci, vychovává nové vědecké pracovníky a je centrem pro vědeckou a výchovnou činnost v uvedených oblastech.

Fakulta elektrotechnická ČVUT je dnes prestižním českým vysokoškolským pracovištěm s 6000 studenty, se 730 zaměstnanci a s ročním rozpočtem přesahujícím 500 milionů Kč.

V současnosti uskutečňuje bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy Elektrotechnika a informatika v jazyce českém a anglickém a ve formě prezenční a kombinované.

Bakalářské studijní programy s obory:

Aplikovaná elektrotechnika

Elektrotechnika a management

Síťové a informační technologie

Multimediální technika

Komunikační technika

Aplikovaná elektronika

Systémy a řízení

Senzory a přístrojová technika

Robotika

Softwarové systémy

Počítačové systémy

Informatika a počítačové vědy

Inteligentní systémy

Manažerská informatika

Softwarové inženýrství

Web a multimedia

Elektronika a sdělovací technika

Kybernetika a měření

Silnoproudá elektrotechnika

Výpočetní technika

Magisterské studijní programy s obory:

Technologické systémy

Elektrické stroje, přístroje a pohony

Elektroenergetika

Ekonomika a řízení energetiky

Ekonomika a řízení elektrotechniky

Sítě elektronických komunikací

Multimediální technika

Elektronika

Bezdrátové komunikace

Systémy a řízení

Senzory a přístrojová technika

Robotika

Umělá inteligence

Softwarové inženýrství

Počítačové vidění a digitální obraz

Počítačové inženýrství

Počítačová grafika a interakce

Biomedicínské inženýrství (neotvírá se kombinovaná forma)

Výpočetní technika

Kybernetika a měření (pouze blok Letecké informační a řídicí systémy)

Inteligentní budovy

Doktorské studijní programy s obory:

Akustika

Elektrické stroje, přístroje a pohony

Elektroenergetika

Elektronika

Elektrotechnologie a materiál

Fyzika plazmat

Informatika a výpočetní technik

Matematické inženýrstv

Měřicí technik

Provoz a řízení letecké doprav

Radioelektronik

Řídicí technika a robotik

Řízení a ekonomika podnik

Telekomunikační technik

Teoretická elektrotechnik

Umělá inteligence a biokybernetika

Kontakty:

ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická

Technická 2, 166 27 Praha 6

http://www.fel.cvut.cz/

http://www.studentpoint.cz/2009/06/02/vysoke-uceni-technicke-v-praze-fakulta-elektrotechnicka/


24.12.2016, hodoninsky.denik.cz

Postavili druhého nejlepšího robota. Vyhráli tablety a pro školu stavebnici lega

Hodonín - Střední škola průmyslová v Hodoníně zabodovala. Její tři studenti čtvrtého ročníku skončili druzí v celostátním kole Robosoutěže, kterou pořádá České vysoké učení technické v Praze.

Lukáš Letrik, Jan Kubeš a Filip Kovačík měli za úkol podle zadání sestrojit robota ze stavebnice Lego Mindstorms. Studenti si odnesli tablety, soudky piva pro školu a právě stavebnici lego. „Všichni tři jsou navíc přijatí do Prahy na školu bez přijímaček. To už je třešnička na dortu," uvedl učitel Vladimír Šereš.

http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/postavili-druheho-nejlepsiho-robota-vyhrali-tablety-a-pro-skolu-stavebnici-lega-20161224.html


27.12.2016, Slovácko

Získali pro školu stavebnici lega

Hodonín - Střední škola průmyslová v Hodoníně zabodovala. Její tři studenti čtvrtého ročníku skončili druzí v celostátním kole Robosoutěže, kterou pořádá České vysoké učení technické v Praze. Lukáš Letrik, Jan Kubeš a Filip Kovačík měli za úkol podle zadání sestrojit robota ze stavebnice Lego Mindstorms. Studenti si odnesli tablety, soudky piva pro školu a právě stavebnici lego.

"Všichni tři jsou navíc přijatí do Prahy na školu bez přijímaček. To už je třešnička na dortu," uvedl učitel Vladimír Šereš.


27.12.2016, parlamentnilisty.cz

Tým specialistů na internet věcí vede student ČVUT v Praze, se svým projektem konkuruje světovým gigantům

Tomáš Záruba, student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, založil, společně s dalšími kolegy, startup Byzance. Ten se zaměřuje na rapidně rostoucí trh internetu věcí (IoT).

Členové jeho týmu se zabývají nástroji pro vývoj a dlouhodobou správu IoT, a to včetně bezpečnosti. Do příštího roku plánují výrazný rozvoj této technologie. K jeho dosažení vyvinuli univerzální stavebnici hardwaru, jež pomůže překonat problémy mezi vývojem prototypu a masovou produkcí.

Vědci z ČVUT se problematikou internetu věcí již léta intenzivně zabývají na několika úrovních. Jejich snahou je dostat technologie z akademické půdy k reálnému a komerčnímu použití. „To se nám po dvou letech vývoje podařilo,“ uvádí Tomáš Záruba. „A to i díky zkušenostem celého týmu napříč ČVUT.“ Čtrnáctičlenný tým se skládá z absolventů a studentů Fakulty elektrotechnické, Fakulty informačních technologií a také Masarykova ústavu vyšších studií. Jeden z autorů technologie, vedoucí inženýr z katedry kybernetiky Martin Borýsek komentuje úspěch projektu: „Naším cílem je vyvinout univerzální platformu a nástroje, které by byly globální a uměly by obsluhovat a bezpečně spravovat miliony zařízení bez nutnosti rozsáhlých zkušeností a potřeby velkého množství specialistů, jako je tomu dnes.“ To je jeden z řady palčivých problémů české ekonomiky, který poslední roky výrazně brzdí růst místních firem. Špičkových vývojářů a technologů chybí přes 20 000. Proto je i jedním z hlavních cílů vlády a ČVUT, aby zvedly zájem o techniku, a to i mezi dívkami.

V Byzance jsou hrdí, že po roce a půl jsou vidět výsledky jejich pokrokového firmwaru, který vývoj internetu věcí do budoucna výrazně usnadní a minimálně o řád zlevní. „Jsme schopni poskytnout technologie ke Smart Cities, k Průmyslu 4.0 i k chytrým spotřebičům, které teprve budou vznikat,“ říká Jakub Chromec, další student elektrotechniky, který má v Byzance na starosti obchod.

Hlavním rozdílem oproti nabídce poskytované nadnárodními koncerny je pojetí správy hardware, který tým v Byzance chápe hlavně jako službu. Právě na tom je postavený i jejich obchodní plán. Ten nevychází z vysokých prodejních obratů za Embedded Hardware, nýbrž z provize za správu připojených prvků IoT, podpory jejich vývoje, chodu firmwaru, datové obsluhy a zajištění bezpečnosti. Řešení vyniká zejména špičkově zvládnutým propojením vývoje elementárních koncových zařízení s cloudem. To vše je možné díky od základů vyvinutému „průmyslovému operačnímu systému“ pro chytrá zařízení.

Byzance v budoucnu počítá s úzkou spoluprací právě s ČVUT a fakultními středními školami. Chce postavit laboratorium, kde by studenti měli k dispozici funkční hardware. „Ten v podstatě nikdo nemůže pokazit, je odolný i vůči kreativnějším typům studentů. Má recovery režimy, vždy se nějak vzpamatuje,“ doplňuje Záruba.

Informace o projektu Byzance jsou k dispozici na stránce https://www.byzance.cz/.

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Tym-specialistu-na-internet-veci-vede-student-CVUT-v-Praze-se-svym-projektem-konkuruje-svetovym-gigantum-468830


27.12.2016, netguru.cz

Tým specialistů na IoT student FEL ČVUT v Praze a se svým projektem konkuruje světovým gigantům

Tomáš Záruba, student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, založil, společně s dalšími kolegy, startup Byzance. Ten se zaměřuje na rapidně rostoucí trh internetu věcí (IoT). Členové jeho týmu se zabývají nástroji pro vývoj a dlouhodobou správu IoT, a to včetně bezpečnosti. Do příštího roku plánují výrazný rozvoj této technologie. K jeho dosažení vyvinuli univerzální stavebnici hardwaru, jež pomůže překonat problémy mezi vývojem prototypu a masovou produkcí.

Vědci z ČVUT se problematikou internetu věcí již léta intenzivně zabývají na několika úrovních. Jejich snahou je dostat technologie z akademické půdy k reálnému a komerčnímu použití. „To se nám po dvou letech vývoje podařilo,“ uvádí Tomáš Záruba. „A to i díky zkušenostem celého týmu napříč ČVUT.“

Čtrnáctičlenný tým se skládá z absolventů a studentů Fakulty elektrotechnické, Fakulty informačních technologií a také Masarykova ústavu vyšších studií. Jeden z autorů technologie, vedoucí inženýr z katedry kybernetiky Martin Borýsek komentuje úspěch projektu: „Naším cílem je vyvinout univerzální platformu a nástroje, které by byly globální a uměly by obsluhovat a bezpečně spravovat miliony zařízení bez nutnosti rozsáhlých zkušeností a potřeby velkého množství specialistů, jako je tomu dnes.“ To je jeden z řady palčivých problémů české ekonomiky, který poslední roky výrazně brzdí růst místních firem. Špičkových vývojářů a technologů chybí přes 20 000. Proto je i jedním z hlavních cílů vlády a ČVUT, aby zvedly zájem o techniku, a to i mezi dívkami.

V Byzance jsou hrdí, že po roce a půl jsou vidět výsledky jejich pokrokového firmwaru, který vývoj internetu věcí do budoucna výrazně usnadní a minimálně o řád zlevní. „Jsme schopni poskytnout technologie ke Smart Cities, k Průmyslu 4.0 i k chytrým spotřebičům, které teprve budou vznikat,“ říká Jakub Chromec, další student elektrotechniky, který má v Byzance na starosti obchod.

Hlavním rozdílem oproti nabídce poskytované nadnárodními koncerny je pojetí správy hardware, který tým v Byzance chápe hlavně jako službu. Právě na tom je postavený i jejich obchodní plán. Ten nevychází z vysokých prodejních obratů za Embedded Hardware, nýbrž z provize za správu připojených prvků IoT, podpory jejich vývoje, chodu firmwaru, datové obsluhy a zajištění bezpečnosti. Řešení vyniká zejména špičkově zvládnutým propojením vývoje elementárních koncových zařízení s cloudem. To vše je možné díky od základů vyvinutému „průmyslovému operačnímu systému“ pro chytrá zařízení.

Byzance v budoucnu počítá s úzkou spoluprací právě s ČVUT a fakultními středními školami. Chce postavit laboratorium, kde by studenti měli k dispozici funkční hardware. „Ten v podstatě nikdo nemůže pokazit, je odolný i vůči kreativnějším typům studentů. Má recovery režimy, vždy se nějak vzpamatuje,“ uzavírá Záruba.

http://www.netguru.cz/novinky/3652-tym-specialistu-na-iot-student-fel-cvut-v-praze-a-se-svym-projektem-konkuruje-svetovym-gigantum


27.12.2016, IT Systems

První český test doručování dronem dopadl úspěšně

Mall.cz u nás poprvé otestoval doručení zásilky pomocí dronu. Trasa byla dlouhá přibližně 1,7 km a vedla z distribučního centra Mall.cz v Jirnech do Zelenče. Doručení trvalo cca 3 minuty letového času.

K testu byl použit čtyřvrtulový dron Matrice 100 od společnosti DJI výrazně upravený pro potřeby testu. Jednalo se například o instalaci zařízení pro nesení boxu se zbožím, které současně umožňuje na dálku box odpojit, a tedy realizovat doručení.

Dron použitý při testu je připraven i na zcela automatizovaný provoz, nicméně ten je limitován platnou legislativou, nad jejíchž úpravou se teprve začalo diskutovat: "Doručování zásilek pomocí dronů je zařazeno do kategorie provozu bezpilotních prostředků v nízkých letových hladinách a jde o velmi komplexní problematiku. To, že se firmy pouštějí do testování automatizovaného doručování je velmi vítanou aktivitou, protože nám přinese cenné informace o provozních nárocích dronů i přímé zkušenosti z reálného provozu," říká Ing. Milan Rollo, Ph. D., který je výzkumným pracovníkem v Centru umělé inteligence na Katedřepočítačů, FEL, ČVUT v Praze a specializuje se na problematiku bezpilotních technologií.

Marek Tajbl ze společnosti Dronservices, která s Mall.cz spolupracovala na realizaci testu, odhaduje vývoj změny legislativy na pět let: "Jsem přesvědčen, že otázkou je pouze, kdy přesně ke změně dojde. Nicméně přehnaný optimismus není na místě a časový rámec bych si troufl odhadnout na dobu pěti let. Připravovaná jednotná evropská legislativa změnu zatím neuvažuje, ale je třeba si uvědomit, že tlak na regulátory provozu, jimiž jsou příslušné úřady civilního letectví, se bude stupňovat. K výraznému posunu v této věci dojde při splnění dvou zásadních podmínek. První je identifikace dronů ve společném letovém prostoru a druhou podmínkou bude certifikace těchto zařízení z hlediska kvality a bezpečnosti provozu."


27.12.2016, IT Systems

Cena za nejlepší IT diplomku

V rámci letošního ročníku akademické soutěže IT SPY se utkalo celkem 1900 projektů, které byly letos dokončeny na českých a slovenských IT univerzitách. Vítězem se stal Adam Blažek z pražského MATFYZu Univerzity Karlovy s algoritmem, který je schopen v reálném čase vyhledávat ve stovkách hodin videa na základě uživatelských vstupů. Druhé místo obsadil projekt Ramana Samuseviche z ČVUT FEL, odhalující kyberzločince. Třetí místo pak Martin Tamajka ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě, FIIT.

Vítězný algoritmus Adama Blažka rozpozná libovolnou konkrétní scénu ve videu na základě textového zadání anebo jednoduché barevné skici. Vyhledávání probíhá v reálném čase i v případě velkého množství dat, může tedy významným způsobem ulehčit práci videoeditorům, filmařům anebo vylepšit vyhledávání ve videobankách. Program je však možné používat i na běžném PC a určen tedy může být i amatérům. S ohledem na to, kolik videa dnes běžný uživatel produkuje (například jen na YouTube každou sekundu přibudou stovky hodin videa), je potenciál řešení obrovský.

Druhé místo obsadil Raman Samusevich s algoritmem pro odhalování kyberzločinců, kteří se snaží maskovat za běžné uživatele.

Cílem projektu bylo najít způsob, jak je s jistotou odlišit a izolovat, aniž by běžní uživatelé museli podstupovat zpřísněná bezpečnostní ověřování, snižující jejich uživatelský komfort nebo byli vystaveni falešným poplachům.

Projekt byl úspěšně testován ve spolupráci s bezpečnostní divizí O2 v reálném prostředí.

Projekt Martina Tamajky, který se umístil jako třetí, se zabývá automatickým vyhodnocováním medicinských dat - konkrétně scanů lidského mozku při magnetické rezonanci. Program, který snímky převede do 3D dat, dokáže odhalit jednotlivé anomálie, zásadním způsobem pomáhá lékařům při diagnostice a snižuje selhání lidského faktoru. Podle Tamajky je právě v počítačové asistenci při léčbě budoucnost českého i slovenského lékařství. Prototyp programu sestavil a ověřuje se společností Siemens.

V rámci soutěže byly uděleny také tři ceny pro nejlepší open-source projekty za společnost Red Hat, které získali: * David Formánek za projekt Detekce bezpečnostních chyb pomocí statické analýzy kódu, * Jan Wrona za projekt Optimalizace distribuovaného kolektoru síťových toků, * Matúš Marhefka za projekt Testování aplikací s využitím Linuxových kontejnerů.


27.12.2016, corporateict.cz

Tým specialistů na IoT student FEL ČVUT v Praze a se svým projektem konkuruje světovým gigantům

Tomáš Záruba, student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, založil, společně s dalšími kolegy, startup Byzance. Ten se zaměřuje na rapidně rostoucí trh internetu věcí (IoT). Členové jeho týmu se zabývají nástroji pro vývoj a dlouhodobou správu IoT, a to včetně bezpečnosti. Do příštího roku plánují výrazný rozvoj této technologie. K jeho dosažení vyvinuli univerzální stavebnici hardwaru, jež pomůže překonat problémy mezi vývojem prototypu a masovou produkcí.

Vědci z ČVUT se problematikou internetu věcí již léta intenzivně zabývají na několika úrovních. Jejich snahou je dostat technologie z akademické půdy k reálnému a komerčnímu použití. „To se nám po dvou letech vývoje podařilo,“ uvádí Tomáš Záruba. „A to i díky zkušenostem celého týmu napříč ČVUT.“

Čtrnáctičlenný tým se skládá z absolventů a studentů Fakulty elektrotechnické, Fakulty informačních technologií a také Masarykova ústavu vyšších studií. Jeden z autorů technologie, vedoucí inženýr z katedry kybernetiky Martin Borýsek komentuje úspěch projektu: „Naším cílem je vyvinout univerzální platformu a nástroje, které by byly globální a uměly by obsluhovat a bezpečně spravovat miliony zařízení bez nutnosti rozsáhlých zkušeností a potřeby velkého množství specialistů, jako je tomu dnes.“ To je jeden z řady palčivých problémů české ekonomiky, který poslední roky výrazně brzdí růst místních firem. Špičkových vývojářů a technologů chybí přes 20 000. Proto je i jedním z hlavních cílů vlády a ČVUT, aby zvedly zájem o techniku, a to i mezi dívkami.

V Byzance jsou hrdí, že po roce a půl jsou vidět výsledky jejich pokrokového firmwaru, který vývoj internetu věcí do budoucna výrazně usnadní a minimálně o řád zlevní. „Jsme schopni poskytnout technologie ke Smart Cities, k Průmyslu 4.0 i k chytrým spotřebičům, které teprve budou vznikat,“ říká Jakub Chromec, další student elektrotechniky, který má v Byzance na starosti obchod.

Hlavním rozdílem oproti nabídce poskytované nadnárodními koncerny je pojetí správy hardware, který tým v Byzance chápe hlavně jako službu. Právě na tom je postavený i jejich obchodní plán. Ten nevychází z vysokých prodejních obratů za Embedded Hardware, nýbrž z provize za správu připojených prvků IoT, podpory jejich vývoje, chodu firmwaru, datové obsluhy a zajištění bezpečnosti. Řešení vyniká zejména špičkově zvládnutým propojením vývoje elementárních koncových zařízení s cloudem. To vše je možné díky od základů vyvinutému „průmyslovému operačnímu systému“ pro chytrá zařízení.

Byzance v budoucnu počítá s úzkou spoluprací právě s ČVUT a fakultními středními školami. Chce postavit laboratorium, kde by studenti měli k dispozici funkční hardware. „Ten v podstatě nikdo nemůže pokazit, je odolný i vůči kreativnějším typům studentů. Má recovery režimy, vždy se nějak vzpamatuje,“ uzavírá Záruba.


30.12.2016, ČT 1

Miliony na opravy veřejného osvětlení

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Nové peníze na opravy veřejného osvětlení. Obce budou moci z programu Efekt získat až 150 milionů ročně, a to příštích 5 let. Ministerstvo průmyslu chce dotacemi přispět k úsporám energie.

Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka:

Výměna jedné pouliční lampy zabere asi 15 minut. S jejich renovací začalo Blansko zhruba před měsícem.

Antonín MATULA, vedoucí elektromontáží, Jicom:

Se musí zdemontovat stávající svítidlo, které už je po životnosti, musí se vytáhnout stávající kabel a musí se zdemontovat stávající svorkovnice.

Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka:

Svítidla, která technici sundavají, jsou často stará i 30 let. Přes zašlé sklo už paprsky světla prochází obtížně.

Richard BOUŠE, elektromontážní technik, Jicom:

V lampách najdeme mimo jiný vosy, sršně.

Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka:

Do nových lamp montují slabší žárovky. Spotřebu elektřiny by měla snížit i možnost ztlumení světla v pozdějších nočních hodinách.

Jiří CRHA, místostarosta Blanska /ODS/:

Významná věc, kvůli které to samozřejmě děláme, je, že se sníží vlastně platba za energii.

Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka:

Renovace vyjde město zhruba na 3 miliony. Asi polovinu částky dostane z programu na podporu veřejného osvětlení. Podobně jako v Blansku z něj letos čerpalo asi 30 dalších obcí. Program už ale končí a ministerstvo průmyslu se rozhodlo vyhlásit další.

Vladimír SOCHOR, ředitel odboru energetické účinnosti:

Vyloučíme ty konstrukční prvky a budeme podporovat pouze ty technologie, které přináší úspory energie.

Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka:

Hlavně menší obce už řadu let do obnovy lamp v ulicích neinvestovaly. Problém bývá i s výběrem vhodného dodavatele.

Petr ŽÁK, odborný asistent na katedře elektroenergetiky, ČVUT:

Je obrovský deficit lidí, kteří jsou kvalifikovaně schopní vlastně navrhnout dobře osvětlovací soustavu veřejného osvětlení.

Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka:

Stát vyčlenil na pětiletý program celkem 750 milionů korun. Žádosti bude přijímat přes internet od jara. Jakub Vácha a Zuzana Tejnická, Česká televize.

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.