ČVUT - Fakulta elektrotechnická

28. 9. 2018; tyinternety.cz

Docent youtuber: ČVUTu se osvědčila výuka převrácené třídy, místo přednášek studenti koukají videa

Docent Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT experimentuje již několik let s výukou odborných předmětů ve formátu tzv. převrácené třídy. Studenti zhlédnou výklad v podobě animovaných videí na YouTube doma a při hodinách s učitelem pouze společně řeší příklady a diskutují o tématu. Systém, který na univerzitní půdě dosud v Česku nikdo nevyzkoušel, se na ČVUT osvědčuje a v letošním roce absolvuje dva kurzy s převrácenou výukou až 50 studentů. Videa v angličtině nasbírala mnoho tisíc zhlédnutí.

Průkopnickým počinem je tedy zavedení této výuky ve dvou předmětech Modelování a simulace dynamických systémů a Optimální a robustní řízení, které vede doc. Zdeněk Hurák na FEL ČVUT v bakalářské i magisterské části studijního programu Kybernetika a robotika. Jde o předměty, kterými letos projde 30 až 50 studentů. Většina přednášek je už k dispozici v animované verzi YouTube videa.

Efektivněji strávený čas se studenty

Dobře odladěné video s vysvětlením základních pojmů a konceptů si studenti mohou přehrát doma a libovolně zrychlit, zpomalit, zastavit či pustit znovu. Samotná hodina s učitelem je pak mnohem interaktivnější: „Poprvé ve své kariéře jsem při výuce nucen v reálném čase reagovat na kvalifikované dotazy studentů,“ říká Zdeněk Hurák. „Nemusím zdůrazňovat, že i z pohledu vysokoškolského učitele je takové vystoupení mnohem více adrenalinové.“

Podle Huráka rovněž není pravda, že by převrácená třída znamenala méně práce pro učitele - samotná tvorba animovaných videí je totiž mimořádně časově náročná, navíc převodem přednášek do video verze učitel vyčerpá velkou část výukového materiálu a na samotné setkání se studenty si pak musí připravit nové a o to kvalitnější podklady.

„Docent youtuber“ získává ocenění

„Oceňuji koncept video přednášek, rozhodně mi pomohla možnost pustit si některou problematiku několikrát za sebou,“ píše jeden ze studentů. Jiný dodává: „Pan docent Hurák se stal mým oblíbeným youtuberem a díky tomu, jak pojal tento předmět, ho hodnotím jako jednoho z nejlepších přednášejících na škole.“

Při tvorbě videí Zdeněk Hurák používá osvědčený postup Khanovy školy - videa jsou vytvořená perem na tabletu za současného záznamu hlasu. S postupem času docent Hurák přešel od prostého videozáznamu devadesátiminutové přednášky až ke střihům a zrychlení kresby, kdy je zvuková stopa přidaná dodatečně.

27. 9. 2018; technickytydenik.cz

"Převrácená třída" i na univerzitě? Vizionářský učitel z FEL ČVUT místo přednášek tvoří YouTube videa

Převrácená třída (angl. flipped classroom) je stále populárnější výukovou metodou, kterou proslavila například slavná animovaná videa Khan Academy. V zahraničí se začíná používat už i na univerzitách, v Česku však dosud ne. Průkopnickým počinem je tedy zavedení této výuky ve dvou předmětech Modelování a simulace dynamických systémů a Optimální a robustní řízení,které vede doc. Zdeněk Hurák na FEL ČVUT v bakalářské i magisterské části studijního programu Kybernetika a robotika. Jde o předměty, kterými letos projde 30 až 50 studentů. Většina přednášek je už k dispozici v animované verzi YouTube videa.

Efektivněji strávený čas se studenty

Častou námitkou proti systému převrácené třídy je názor, že osobní kontakt s přednášejícím nemůže žádné video nahradit. S tím souhlasí i Zdeněk Hurák. Podle něj však nová metoda pouze nahrazuje dlouhý monolog přednášky daleko efektivnějším časem, kdy učitel pomáhá studentům řešit vzorové problémy a případové studie. Dobře odladěné video s vysvětlením základních pojmů a konceptů si studenti mohou přehrát doma a libovolně zrychlit, zpomalit, zastavit či pustit znovu. Samotná hodina s učitelem je pak mnohem interaktivnější: „Poprvé ve své kariéře jsem při výuce nucen v reálném čase reagovat na kvalifikované dotazy studentů," říká Zdeněk Hurák. „Nemusím zdůrazňovat, že i z pohledu vysokoškolského učitele je takové vystoupení mnohem více adrenalinové."

„Docent youtuber" získává ocenění

Díky svému inovativnímu přístupu získal docent Zdeněk Hurák v srpnu 2018 ocenění děkana FEL ČVUT pro nejlepšího pedagoga ve školním roce 2017/18. Pokladem pro udělení ceny byla i konzistentně skvělá zpětná vazba od studentů v anketě ČVUT. „Oceňuji koncept video přednášek, rozhodně mi pomohla možnost pustit si některou problematiku několikrát za sebou," píše jeden ze studentů. Jiný dodává: „Pan docent Hurák se stal mým oblíbeným youtuberem a díky tomu, jak pojal tento předmět, ho hodnotím jako jednoho z nejlepších přednášejících na škole."

O tématu převrácené třídy bude Zdeněk Hurák přednášet na akci „Towards better university teaching", kterou pořádá MŠČR 22. a 23. listopadu 2018.

26. 9. 2018; feedit.cz

"Převrácená třída" i na univerzitě? Vizionářský učitel z FEL ČVUT místo přednášek tvoří YouTube videa

Docent Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT experimentuje již několik let s výukou odborných předmětů ve formátu tzv. převrácené třídy.

Studenti zhlédnou výklad v podobě animovaných videí na YouTube doma a při hodinách s učitelem pouze společně řeší příklady a diskutují o tématu. Systém, který na univerzitní půdě dosud v Česku nikdo nevyzkoušel, se na ČVUT osvědčuje a v letošním roce absolvuje dva kurzy s převrácenou výukou až 50 studentů. Videa v angličtině nasbírala mnoho tisíc zhlédnutí.

Převrácená třída (angl. flipped classroom) je stále populárnější výukovou metodou, kterou proslavila například slavná animovaná videa Khan Academy. V zahraničí se začíná používat už i na univerzitách, v Česku však dosud ne. Průkopnickým počinem je tedy zavedení této výuky ve dvou předmětech Modelování a simulace dynamických systémů a Optimální a robustní řízení, které vede doc. Zdeněk Hurák na FEL ČVUT v bakalářské i magisterské části studijního programu Kybernetika a robotika. Jde o předměty, kterými letos projde 30 až 50 studentů. Většina přednášek je už k dispozici v animované verzi YouTube videa.

Efektivněji strávený čas se studenty

Častou námitkou proti systému převrácené třídy je názor, že osobní kontakt s přednášejícím nemůže žádné video nahradit. S tím souhlasí i Zdeněk Hurák. Podle něj však nová metoda pouze nahrazuje dlouhý monolog přednášky daleko efektivnějším časem, kdy učitel pomáhá studentům řešit vzorové problémy a případové studie. Dobře odladěné video s vysvětlením základních pojmů a konceptů si studenti mohou přehrát doma a libovolně zrychlit, zpomalit, zastavit či pustit znovu. Samotná hodina s učitelem je pak mnohem interaktivnější: "Poprvé ve své kariéře jsem při výuce nucen v reálném čase reagovat na kvalifikované dotazy studentů," říká Zdeněk Hurák. "Nemusím zdůrazňovat, že i z pohledu vysokoškolského učitele je takové vystoupení mnohem více adrenalinové."

"Docent youtuber" získává ocenění

Díky svému inovativnímu přístupu získal docent Zdeněk Hurák v srpnu 2018 ocenění děkana FEL ČVUT pro nejlepšího pedagoga ve školním roce 2017/18. Pokladem pro udělení ceny byla i konzistentně skvělá zpětná vazba od studentů v anketě ČVUT. "Oceňuji koncept video přednášek, rozhodně mi pomohla možnost pustit si některou problematiku několikrát za sebou," píše jeden ze studentů. Jiný dodává: "Pan docent Hurák se stal mým oblíbeným youtuberem a díky tomu, jak pojal tento předmět, ho hodnotím jako jednoho z nejlepších přednášejících na škole."

O tématu převrácené třídy bude Zdeněk Hurák přednášet na akci

"Towards better university teaching", kterou pořádá MŠČR 22. a 23. listopadu 2018.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUTosm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 94 studijních programů a v rámci nich 575 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti "Civil and Structural Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti "Electrical and Electronic Engineering" na 201. - 250. místě. V oblasti "Mathematics" na 251. - 300. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200., v oblasti "Natural Sciences" na 220. místě, v oblasti "Architecture/Built Environment" na 151. - 200. místě, v oblasti "Engineering and Technology" na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. - 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete na www.cvut.cz.

26. 9. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Katedra počítačové grafiky a interakce oslaví 10 let své existence

Ve středu 10. října od 16.00 hodin proběhne na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (Karlovo náměstí 13, Praha 2, budova E, místnost KN:E-428) oslava 10. výročí jejího založení.

Po krátké tiskové konferenci bude následovat exkurze do laboratoří katedry a představení posledních výsledků jejího výzkumu.

Katedra počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se dlouhodobě řadí k prestižním vědeckým pracovištím ve svém oboru. Za poslední dva roky představila světu například unikátní navigační aplikaci pro nevidomé Naviterier, využívající precizně zpracovaných mapových podkladů projektu ROUTE4ALL, nebo software Puppetron, který vznikl v týmu doc. Daniela Sýkory a následně jej odkoupila firma Adobe Inc. Ten dokáže věrně přenést výtvarný styl z existujícího ručně malovaného portrétu do videa obsahujícího reálnou lidskou tvář. Ve stejné výzkumné skupině vznikl i nástroj pro automatickou stylizaci 3D obrazu StyLit.

Katedra se ve výuce věnuje nejen klasickým oborům Počítačová grafika či Uživatelská rozhraní, ale rozvíjí i výuku propojující technické a umělecké směry (v dceřiném Institutu Intermédií) a nově zahájila výuku v moderním oboru Počítačové hry. V této oblasti jmenujme např. aktivitu dalšího člena katedry, doc. Adama Sporky, který vyvinul originální řešení pro plynulé změny hudby reflektující aktuální stav hry ve známé české počítačové hře Kingdom Come.

Vedoucí katedry počítačové grafiky a interakce, prof. Jiří Žára, k tomuto významnému milníku uvedl: „Jsem hrdý na svůj tým, který v rámci akademické obce České republiky nyní představuje pracoviště s největším rozsahem výuky v oboru a současně s největším mezinárodně uznávaným publikačním výkonem.“

25. 9. 2018; mmspektrum.com

Na co aspiruje umělá inteligence?

Profesor Michal Pěchouček patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Je nejen vynikajícím vědcem, ale byl i úspěšným podnikatelem. Ale jak sám říká, „je ČVÚT srdcařem“. Proto se naplno rozhodl věnovat výzkumu a vývoji umělé inteligence a propojovat tento zajímavý a perspektivní obor s byznysem.

MM: Jak byste charakterizoval lidskou inteligenci?

Prof. Pěchouček: Mnoho lidí vnímá lidskou inteligenci jako schopnost řešit komplikované hádanky a IQ testy. Já tento názor nesdílím. Na lidské inteligenci mne zajímá schopnost řešit problémy, schopnost rozpoznávat měnící se prostředí a úlohy. Schopnost nad těmito úlohami uvažovat, analyzovat situaci a dospět k nějakému rozhodnutí a dále vykonávat činnost, která je motorem lidského konání.

MM: Existuje preferovaná / většinově uznávaná definice umělé inteligence? Přečetla jsem jich mnoho, některé se hodně liší, ale ve většině případů, pro mne laika, se mi zdály dost složité a dlouhé. Přesto, jedna se mi líbila: „Umělá inteligence je stroj nadaný lidskými schopnostmi.“ Co vy na to?

Prof. Pěchouček: Nejlepší definice umělé inteligence (AI) vychází z tohoto, co jsem již řekl o lidské inteligenci. Zjednodušeně řečeno, umělá inteligence se snaží do jisté míry dělat to, co lidská inteligence, ale v omezené sféře. AI se snaží uměle, to znamená na počítači, v nějakých programech, napodobit lidské uvažování a chování. Umělá inteligence je tedy takový umělý počítačový program.

Umělá inteligence napodobuje lidské vnímání, uvažovaní a rozhodování. Ale to by bylo málo. Umělá inteligence chce být lepší než člověk. Chce být především rychlejší, a to se jí daří. Například dokáže zpracovávat data z kamery rychleji než člověk nebo uvažuje v ohromném rozsahu. AI pracuje s větší škálou problémů, které se snaží rychle zpracovávat. AI umí predikovat vývoj, generalizovat velké množství dat nebo nacházet a pracovat s různými anomáliemi.

Profesor Michal Pěchouček vystudoval kybernetiku na ČVUT v Praze a umělou inteligenci na University of Edinburgh. Jako vědec působil na

univerzitách ve Spojených státech, Velké Británii a Kanadě. Je úspěšný i v byznysu. Založil několik start-upů. Nejznámější z nich, Cognitive Security zaměřený na kybernetickou bezpečnost, koupil v roce 2013 americký technologický koncern Cisco. Přes 3 roky řídil ve společnosti Cisco R&D centrum zaměřené na AI a počítačovou bezpečnost. V současné době se naplno věnuje vědecké práci v oblasti umělé inteligence. Na ČVUT v Praze vede katedru počítačů. Zde na Fakultě elektrotechnické založil Centrum umělé inteligence ČVUT, které se zabývá základním výzkumem v oblasti teorií her, automatickém plánování a multiagentních systémů a aplikacemi AI v robotice, dopravě, výrobě nebo bezpečnosti. V roce 2017 byl nejmladším kandidátem, mezi pěti aspiranty, na rektora ČVUT v Praze.

MM: Ve kterých oblastech průmyslu bude umělá inteligence největším přínosem?

Prof. Pěchouček: Existuje jistý výklad, který říká, že umělá inteligence a robotika nahradí veškerou lidskou manuální práci. Já si to nemyslím. Domnívám se, že to je zastaralý názor, jelikož manuální práce do jisté míry nahrazena roboty již byla. Robotů ve výrobě dnes máme velké množství. Umělá inteligence však bude nahrazovat komplikovanější typy práce. Například osoby, které se zabývají složitým plánováním užití různých strojů tak, aby dokázaly zpracovávat zakázky ve správných sekvencích, aby byla zachována co nejvyšší kvalita a všichni zákazníci byli co nejrychleji uspokojeni, umíme nahradit umělou inteligencí. AI se snaží nacházet efektivní rozvrh a zamezit plýtvání. Snaží se nahradit drahou sofistikovanou lidskou práci, ušetřit finance a nahradit komplikované netriviální lidské kognitivní činnosti, jako je např. rozhodování nebo diagnostika. V této oblasti může být umělá inteligence velkým pomocníkem. Umělá inteligence ve výrobních podnicích by měla sbírat data a v reálném čase navrhovat algoritmy, aby se maximalizoval a efektivně využíval výrobní proces. AI z velké části nahradí i management. Systémy řízení práce může a bude dělat umělá inteligence.

MM: V rozhovorech s majiteli a manažery průmyslových firem jsem se často setkávala s názorem, že jim v týmech chybí a hledají kreativní, flexibilní a emočně inteligentní manažery. Je řešením/alternativou umělá inteligence? Může v této oblasti pomoci?

Prof. Pěchouček: Umělá inteligence může pomoci a pomůže. Radikálně změní pracovní trh. To, že jsou dnes mladí lidé zhýčkáni a někteří často nepředvádějí žádné velké pracovní výkony, to je fakt. Tato situace je dána především tím, že je nulová nezaměstnanost. Nyní jsme na vrcholu světové konjunktury. Česká republika je na tom stejně jako Německo a celá Evropa, včetně Spojených států. V současné době firmy o zaměstnance bojují buď penězi, nebo flexibilitou. Pokud však určitý druh práce obsadí umělá inteligence, tak práce bude méně. Lidé pak budou o práci usilovat. Aspekty disciplíny a dalších požadavků na dovednosti a schopnosti se posunou. Lidé budou pracovat kratší pracovní dobu, méně než 8 hodin denně a méně než 5 dnů v týdnu. Budou o práci více usilovat, budou si jí více vážit.

O to větší poptávka bude po manažerech-lídrech, kteří budou schopni řešit status quo. Budou schopni vymýšlet nové věci, zpochybňovat stávající procesy, plánovat strategie a vize byznysů. Budou takovými vyzyvateli, kteří se budou ptát, rozebírat, nacházet nová řešení, alternativy a nové produkty. Ti budou mít zelenou a ti uspějí.

Umělá inteligence nenahradí kreativce. Systémy umělé inteligence však budou přibližovat laikům schopnost dělat kreativní design. Pokud mám být konkrétní, dnes musí kreativní designer studovat pět let UMPRUM. Pak musí mít pět let trénink s nejlepšími architekty, designery, aby se něco naučil a dokázal něco vymyslet. Umělá inteligence bude přibližovat schopnost kreativně uvažovat lidem, kteří mají kratší trénink. Nebude nutné tento obor tak dlouho studovat. Pokud vaše HR hledá někoho, kdo je flexibilní, má sociální inteligenci, tak možná hledá člověka, který dokáže využít potenciál systému AI, případně s tímto systémem umí i pracovat, dále něco tvořit a navrhovat.

MM: Renomovaný český výrobce obráběcích strojů mi na otázku nákupu a využívání umělé inteligence ve výrobě odpověděl, že robotizace a digitalizace při sériové výrobě ano, ale že individuální projekty na zakázku není možné řešit umělou inteligencí. Nabízí se otázka, co umělá inteligence neumí, na co nestačí?

Prof. Pěchouček: Zavedení umělé inteligence do výroby je velmi nákladná věc. A to se vyplatí pouze při masové výrobě. Při zakázkové výrobě se vyvíjí a vyrábí každý specifický produkt zvlášť. Ne, že by to AI nedokázala, ale zatím je to velice drahé.

Samozřejmě, že ceny umělé inteligence postupně klesají, tak jak klesají IT technologie. Algoritmy a metody AI jsou tedy čím dál tím přístupnější. Může se stát, že i náklady do složitějších AI se investorům brzy začnou vyplácet.

O tom, že robotika a umělá inteligence není ještě na takové úrovni, svědčí fakt, že doposud na světě neexistuje tzv. černá továrna, kde není třeba svítit. Je to továrna, do které nikdy nevstoupí žádný člověk. Budou zde pouze roboti. Sama se bude řídit, opravovat a plánovat veškeré procesy.

A na co umělá inteligence nestačí? Lidé mají schopnosti, které s inteligencí nesouvisejí a které utvářejí lidstvo. Jsou to schopnosti sociální inteligence, schopnost vyjádření emocí jako například zlost, radost, závist a další. To je to, co umělá inteligence neumí a nikdy nebude umět, a vlastně na to ani neaspiruje.

MM: Jak majitel firmy může výrobu nebo další procesy řízené umělou inteligencí kontrolovat? Pokud při používání umělé inteligence nastane problém, kdo ho bude řešit, dodavatel, jiná umělá inteligence? Kdo ponese odpovědnost?

Prof. Pěchouček: V současné době není umělá inteligence příliš regulovaná. První skutečnou viditelnou regulací umělé inteligence je GDPR. V blízké době budou pravděpodobně jednotlivé státy regulovat algoritmy AI a budou certifikovat použití různých metod pro různé účely. To znamená, že pokud bude chtít lékař používat AI, tak se jeho činnost omezí pouze na určitý druh AI, která má určitou míru vysvětlitelnosti a transparentnosti.

Příchodem legislativy také přijde pojištění. Stejně jako dnes si můžete koupit pojištění proti kyberútoku, tak si v budoucnu budete moci koupit pojištění proti chybě umělé inteligence. Pojištění tohoto druhu však nebude na trhu dříve, než bude příslušná legislativa.

Rovněž i Evropská unie velmi živě debatuje na téma právní rámec umělé inteligence. Tyto regulace nastanou velmi rychle. Nemůže to být zdlouhavý proces, jelikož metody AI jsou připravené. Lidé je chtějí používat. Jejich touha dělat věci rychleji, levněji a přesněji vyžaduje odpověď, kdo bude za daný produkt umělé inteligence ručit. Role státu je nezastupitelná. V praxi to znamená, že pokud legislativní úpravu AI udělají první Finové, tak vše důležité v segmentu AI se bude odehrávat ve Finsku. Zbytku světa, včetně ČR, by tím vznikla ohromná konkurence. Regulace AI je pro ČR klíčová.

MM: Americký vizionář a podnikatel Elon Musk tvrdí, že umělá inteligence sebere práci 50 procentům lidí. V kterých odvětvích to bude a koho se to bude týkat?

Prof. Pěchouček: Elon Musk má pravdu. Během 20 let přijde o práci cca 2 miliardy pracujících lidí. Nesouhlasím však ani s Elonem Muskem, ani se Stevnem Hawkingem v teorii, že silná umělá inteligence jako centrální mozek lidstva překoná člověka, ovládne lidstvo a zničí civilizaci. V tom se s oběma pány rozcházím a nevěřím na silnou všeobjímající umělou inteligenci.

Pro příklad nebudu chodit daleko. Když Tesla Elona Muska začala vyrábět auta, tak celá linka byla robotizovaná a díky této celkové robotizaci se nestihly termíny. Linky měly vekou chybovost, takže technici museli vytvořit paralelní linku, kam se vrátil lidský faktor.

MM: Jaké profese a pozice budou v době umělé inteligence žádané?

Prof. Pěchouček: Již jsme o tom hovořili. Naši vnuci by se měli zaměřit na studium využití AI a dále se zabývat studiem sociálních dovedností, emoční inteligence, včetně etického myšlení. Tím lépe dokáží porozumět uplatnění AI ve prospěch člověka a jeho činnosti. Schopnost rozumět člověku, učit se empatickému jednání a zároveň rozumět umělé inteligenci bude velkou výhodou. Tito lidé budou rozhodovat a budou mít práci. Nevěřím tomu, že by umělá inteligence nahradila veškerou lidskou práci. V budoucnosti se lidská práce změní a bude mít jiný koncept. Naši vnuci nebudou studovat pět let ve škole. Budou studovat pouze jeden nebo dva roky a budou měnit pracovní pozice, jak si bude situace vyžadovat. Svět se bude tak rychle měnit, že univerzita nemůže mít pětiletý monopol na nejkreativnější období lidského života. Bohužel si nemyslím, že Česká republika je připravena na práce budoucnosti, jelikož na střední škole se děti nevychovávají prioritně k samostatnému myšlení a kreativitě. U nás přetrvává tradiční styl výuky, kdy se memorují fakta. Jiné země jsou již dál. Učí svoji mladou generaci zpochybňovat zaběhlé systémy, ptát se, hledat chyby a nacházet nová řešení. Já mám tři dcery a přál bych si, aby dokázaly vymyslet byznysy, které by byly například postaveny na kreativitě v oblasti výtvarného umění, jelikož to pro jejich další profesní vývoj může mít daleko větší vliv než studium programování. Ač se to nezdá, dnešní programátoři jako tvůrci světa nemusejí být zásadními hybateli.

MM: Jaký je aktuální stav v oblasti výzkumu a vývoje umělé inteligence v České republice? Můžete oblast našeho AI srovnat se zbytkem světa?

Prof. Pěchouček: Stěžejní oblasti pro aplikaci AI jsou doprava, výroba a kyberbezpečnost. Velmi důležitá z hlediska národní bezpečnosti je především kyberbezpečnost a s ní spojená kyberkriminalita. Budoucí souboj o prvenství umělé inteligence se bude odehrávat mezi Spojenými státy a Čínou. Zatím vedou Spojené státy, kde jsou nejbohatší AI firmy s ohromným množstvím prostředků investovaných AI vývoje a výzkumu. Ale během dalších 10 let to bude pravděpodobně Čína, která se stane jedničkou. Co se týká Evropské unie, ta již nemůže zmiňované velmoci dohnat. To však neznamená, že se může přestat snažit. Na naší lokální úrovni musíme spolupracovat s okolními státy a také v rámci celé EU. Naši nejbližší sousedi, a tím myslím Německo a Slovenskou republiku, jsou ve výzkumu a vývoji přibližně na stejné úrovni jako my. Největší výhodou těchto tří zemí je vysoká orientace na průmysl. Průmyslová výroba a s ní spojené podnikání nabízí významný prostor pro AI inovaci. Na druhou stranu současná orientace na výrobu nás může úplně pohřbít, pokud ji nebudeme včas inovovat.

Česká republika se nemá v oblasti výzkumu umělé inteligence za co stydět. Ve světě má velmi dobré jméno. Máme vědecké špičky v segmentu strojového učení a rozpoznávání obrazu. Pan profesor Jiří Matas je jedna z největších kapacit. Jeho skupina se zabývá právě vývojem umělé inteligence pro autonomní řízení. Pak jsou zde skupiny, které se zabývají vysvětlitelností umělé inteligence. Je to například tým profesora Filipa Železného na ČVUT v Praze. Česká republika tradičně relativně dobře funguje v rámci umělé inteligence v oblasti rozpoznávání řeči přirozeného jazyka. Tento výzkum se primárně provádí na Karlově univerzitě, na Ústavu formální a aplikované lingvistiky. Další významná pracoviště jsou na Západočeské univerzitě v Plzni. Silná skupina je v oblasti umělé inteligence a teorie her. Například absolventi Karlovy univerzity Martin Schmid a Matěj Moravčík a Viliam Lisý z ČVUT v Praze vytvořili systém DeepStack, umělou inteligenci, která jako první v historii porazila člověka v pokeru. Další velký český úspěch jde za skupinou profesora Jana Šedivého. Tento tým na ČVUT v Praze pracuje na rozpoznávání řeči. Mně se v červnu tohoto roku podařilo získat pětiletý grant excelentního výzkumu RCI - Výzkumné centrum informatiky, který spojuje to nejlepší, co na ČVUT v Praze v oblasti informatiky máme.

25. 9. 2018; odbornecasopisy.cz

Energetická olympiáda – vzdělávací soutěž pro studenty středních škol

Elektromobilita, energetický trh a obchodování s elektřinou, akumulace nebo rozdíly mezi tradičními a obnovitelnými zdroji energie. Témata v dnešní době velmi zajímavá a důležitá, přesto se o nich na středních školách téměř neučí. Energetická olympiáda láká studenty na hodnotné ceny, možnost setkat se s lidmi z oboru a dostat se na vysokou školu bez přijímaček. První kolo proběhne již 19. října 2018, finálové kolo potom 16. listopadu 2018.

Studenti 3. a 4. ročníků středních škol se mohou do 12. října registrovat do zcela nové a unikátní soutěže. Během olympiády získají soutěžící důležité informace z oblasti energetiky, ať už jde o zdroje elektrické energie, úspory v energetice, nebo o moderní technologie 21. století. Důraz bude kladen zejména na týmovou práci a logické myšlení.

První (školní) kolo proběhne pomocí online systému. Studenti budou v daný čas řešit sadu otázek přihlášeni na svých nebo školních počítačích. K vyřešení otázek jim poslouží internet a informační portál. Ihned po ukončení prvního kola budou známy výsledky.

Finále soutěže se uskuteční na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Proběhne blok přednášek a prezentací z různých oblastí týkajících se energetiky. Následně budou v Národní technické knihovně týmy řešit reálná zadání z aktuální problematiky. V závěru dne budou soutěžící prezentovat svá řešení před odborníky z praxe a komise vyhodnotí nejlepší výsledky.

Atraktivní výhra 50 000 Kč

Vítězný tým si odnese odměnu 50 000 Kč, pro tým, který se umístí na 2. místě, bude připraveno 20 000 Kč a třetí nejlepší řešitelé se mohou těšit na ocenění ve výši 10 000 Kč. Finalisté také získají věcné ceny od partnerů soutěže a dále možnost prominutí přijímacích zkoušek na Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze.

Energetická negramotnost?

Olympiáda navazuje na projekt Energetická gramotnost, jejímž cílem je vzdělávat žáky základních a studenty středních škol. O energetice se neučí na žádném stupni vzdělávacího systému (kromě některých technických škol). Naprostá většina veřejnosti se v této problematice téměř neorientuje, a přitom se energetika týká každého z nás. Platíme faktury za energie, řešíme topení v domácnosti a zateplování domu. Navíc je energetika zásadní politické téma, a jestliže mají občané o těchto tématech nepřímo rozhodovat, je třeba, aby měli alespoň základní povědomí o problematice.

e-mail: info@enol.cz

www.energeticka-olympiada.cz

24. 9. 2018; Automa

Snídaně s profesory Hanzálkem a Hlaváčem na téma autonomních vozidel

Ve středu 20. června 2018 se v prostorách CIIRC (Českého institutu robotiky, informatiky a kybernetiky) ČVUT v Praze uskutečnilo první setkání s prof. Hanzálkem z katedry řídicí techniky FEL ČVUT a prof. Hlaváčem z katedry kybernetiky téže fakulty na téma budoucnosti autonomních vozidel. Hostem moderované diskuse byl JUDr. Jan Diblík ze společnosti Havel & Partners. Na setkání byly představeny celosvětově úspěšné i nově plánované projekty řešené ve výzkumných týmech CIIRC ČVUT v tomto oboru a diskutovány byly rovněž právní a sociologické dopady využití autonomní automobilové dopravy.

Úvodní přednáška prof. Hanzálka uvedla hosty setkání do problematiky autonomních vozidel z pohledu klasifikace asistentů řízení, typů aplikace podle rychlosti jízdy, parametrů procesorů využívaných algoritmy pro umělou inteligenci implementovanou v řídicích modulech a dalších aspektů. Zmíněny byly také projekty řešené týmem prof. Hanzálka, např. projekt Hercules (High Performance Real-time Architecture for Low-power Embedded Systems) řešený v rámci programu Horizon 2020 či spolupráce se společnostmi Porsche, VW, Magneti Marelli, Škoda Auto a dalšími. Při následné diskusi byl zmíněn problém neexistence celoevropské legislativy pro provoz autonomních vozů a z toho plynoucí absence globálně platných komunikačních standardů. Zdůrazněn byl rovněž význam autonomie řízení v železniční a nákladní silniční dopravě.

V navazující přednášce prof. Hlaváče byla pozornost věnována projektu Automated Urban Parking a související problematice, jako je detekce parkovacích míst pomocí laserových a lidarových snímačů, vývoj optimalizačního algoritmu pro navedení vozu do cílové pozice nebo předpovídání chování chodců (ve výhledu tří sekund) s ohledem na pravděpodobnost vstupu do vozovky. V odpovědích na otázky hostů se prof. Hlaváč dotkl mimo jiné problematiky rozhraní brain-machine (pro ovládání stroje signály z mozku) či rozvoje polygonů pro testování autonomních vozů v České republice - v současnosti je zřejmě v nejpokročilejší fázi investice automobilky BMW na Sokolovsku.

Závěrečná přednáška JUDr. Diblíka byla zaměřena na novelu zákona o pozemních komunikacích, kterou navrhla nezávislá skupina právníků a která v současnosti prochází legislativním procesem. Právní norma se bude vztahovat na autonomní vozidla třetí úrovně, tj. vozy, ve kterých je po celou dobu jízdy přítomen řidič připravený kdykoliv převzít řízení. Provoz takových vozidel bude v autonomním režimu navíc možný pouze na vozovkách s oddělenými jízdními pruhy (dálničního typu). Novela rozšiřuje definici pojmu "řidič" také na osobu, která aktivovala autonomní jízdu vozidla, a dále vymezuje podmínky, které musí autonomní vozidlo i řidič splňovat, včetně právní odpovědnosti za případné škody vzniklé v důsledku dopravních nehod. Podle optimistických odhadů by mohla být novela přijata ještě koncem letošního roku, čímž by se český právní řád v tomto ohledu dorovnal na úroveň okolních zemí, jako je Německo nebo např. Polsko, které analogickou novelu do své národní legislativy nedávno implementovalo.

Účastníci setkání se shodli, že zvyšování stupně autonomie pohybu vozidel je nezvratný proces, jehož technické obtíže bude možné pravděpodobně během nejbližších let překonat. Pro českou společnost a hospodářství je důležité, aby související výzkum a testování měly nejen technickou, ale také právní oporu ve zdejším legislativním řádu. Problémovým bodem se nesmí stát ani zdejší infrastruktura, ať již jde o vznikající testovací polygony, první úseky dálnice pro zkušební provoz autonomních vozů, nebo centra, jakými je např. CIIRC ČVUT. Organizátoři plánují formu tohoto setkání opakovat, proto se zájemci snad mohou brzy těšit na další zajímavá témata a diskuse.

24. 9. 2018; Automa

Vůz týmu eForce FEE Prague Formula z FEL ČVUT v Praze vyhrál českou Grand Prix Formule Student

Se sedmou generací monopostu se týmu eForce FEE Prague Formula podařilo získat celkové vítězství na závodech Formula Student Czech Republic, čímž se formule zapsala do historie jako vůbec první elektroformule, která tento titul na FS Czech získala. Pražský tým tímto výsledkem porazil konkurenci z celé Evropy, mj. z Německa, Belgie, Španělska či Řecka. Závody se konaly od 1. do 4. srpna na polygonu u Autodromu Most.

Výzkum, vývoj, vzdělávání

Před závodem monopost týmu eForce prošel náročnými technickými přejímkami. V samotných disciplínách závodů už eForce jednoznačně dominoval - ve všech šesti se dostal na první tři příčky a vybojoval dvě první, tři druhá a jedno třetí místo.

V pátek 3. srpna se soutěžilo v disciplínách akcelerace, skidpad a autokros. Díky testování, které se konalo celý týden před závody, se piloti mohli na dynamické disciplíny perfektně připravit. V pátek dopoledne se tým eForce postavil na startovní čáru a zajel nejrychlejší akceleraci s pevným startem na 75 m s časem 3,55 s. Tento čas žádný z týmů s elektrickou ani spalovací formulí nepřekonal. Ve druhé dynamické disciplíně, skidpad (jízda v osmičce), skončil tým eForce na třetím místě se ztrátou na prvního pouze necelé 0,2 s.

Vzhledem k naprosto nepředvídatelnému počasí, které se naplno projevilo v předcházejících dnech, se musela formule FEL ČVUT v závěrečném sektoru disciplíny autokros doslova probrodit několika velkými loužemi. I přesto dokázala zajet druhý nejlepší čas v kategorii elektrických formulí. Díky tomuto výsledku se tým eForce mohl zúčastnit také závodu Endurance opět mezi třemi nejlepšími týmy v elektrické kategorii. Po pěti kolech byl nicméně tento závod zrušen z důvodu přívalovéhou deště, který znemožnil jeho dokončení za přípustně bezpečných podmínek.

Díky celoroční neutuchající práci na stavbě monopostu tým eForce závodům od začátku do konce naprosto dominoval. V rámci statických disciplín obhájil první místo při prezentaci podnikatelského záměru a dvakrát získal druhé místo v disciplínách cost report a engineering design. V dynamických disciplínách se eForce podařilo utržit "postupku" - první místo v akceleraci, druhé v autokrosu a třetí ve skidpadu. Ve všech vyhlašovaných disciplínách se tedy umístil na třech nejvyšších příčkách, a proto se stal nejen vítězem v kategorii elektrických formulí, ale také celkovým vítězem závodů Formula Student Czech 2018, s čímž se rovněž pojí výhra 1 200 eur od generálního sponzora, společnosti Škoda Auto.

Koncept vítězné formule přiblížil kapitán týmu Ing. Jan Kosina: "Vítězný monopost měl zcela nový design, stojící na inovované nosné části, kterou tvoří kompozitní sendvičová struktura (monokok) z uhlíkové tkaniny a jádra. Nový tvar monokoku byl podřízen ergonomii, s čímž je spojena změna konstrukce uchycení pásů a pozice volantu. V konstrukci řízení byly použity sintrované díly z hliníku a ozubená kuželová kola z oceli. Pro zlepšení kontroly byl navrhnut zcela nový design palubní desky, která nyní přehledně ukazuje ty nejdůležitější informace o autě. Parametry vozu se nastavují dotykovým displejem integrovaným přímo do volantu, na němž se zobrazují také další informace." Vedoucí elektrické skupiny Ondřej Šereda dodává: "Inovační řešení se v letošním modelu týkala také baterií, kde se dosáhlo na předem vytyčené cíle, tedy snížení ztrát a navýšení kapacity, a zároveň byl brán zřetel na maximální bezpečnost. Další zajímavostí vozu je více jak dvojnásobný nárůst počtu senzorů pro detailnější analýzu monopostu, jako jsou např. měření teplot brzd nebo implementace kontroly trakce spolu s elektronickým diferenciálem, která pomohla našemu monopostu na závodní trati předvést prvotřídní výkon." eForce FEE Prague Formula je tým mezinárodní soutěže Formula Student zřízený pod Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze. Od svého založení v roce 2010 zůstává jediným českým týmem soutěže Formula Student, který úspěšně staví formuli s elektrickým pohonem. Na projektu se podílejí studenti z mnoha studijních oborů, jak z FEL, tak FSI ČVUT.

Další informace o týmu eForce FEE Prague Formula jsou k dispozici na týmovém webu: https://eforce.cvut.cz/.

20. 9. 2018; Forbes NEXT

100 LET 100 PŘEDPOVĚDÍ

Česko slaví 100 let od založení, nás ale víc než historie zajímá budoucnost. Proto nabízíme pohled do další stovky. Jak se změní naše republika i svět okolo nás? Jaký bude náš každodenní život, naše práce, bydlení, jídlo, peníze či doprava? Ptali jsme se byznysmenů, manažerů, investorů, vědců i státních úředníků a dali s nimi dohromady výhled až do roku 2118. Tak schválně, kolik předpovědí se opravdu vyplní? NEXT 100 PŘEDPOVĚĎ

ČESKO VYMÍRÁ

2020 Končí období střídání kladných a záporných přírůstků populace a počet zemřelých definitivně převáží nad počtem nově narozených dětí. Jinými slovy, Česko začíná vymírat. Zhruba dalších 10 let ještě bude díky migraci počet obyvatel mírně růst, dál už ale snižování populace nezastaví ani přistěhovalci ze zahraničí.

DALŠÍ ČEŠTÍ SVĚTOVÍ MILIARDÁŘI

2020

Česko už má v žebříčku dolarových miliardářů Forbesu devět zástupců. Aktuální šestici (Kellner, Babiš, Komárek, Vítek, Křetínský, Tykač) doplnili zakladatelé Avastu Pavel Baudiš a Eduard Kučera a také šéf a spolumajitel Penta Investments Marek Dospiva.

BEZOS BOHATŠÍ NEŽ MY

2021 Majetek nejbohatšího člověka planety, Jeffa Bezose z Amazonu, převyšuje roční hrubý domácí produkt ČR. Na světě je tedy opět člověk, který by si mohl koupit veškeré zboží a služby, které se v ČR za rok vyprodukují. Naposledy si něco takového mohl dovolit Bill Gates v roce 1999.

ČESKÁ STOPA NA MARSU

2021 Dostáváme se na povrch Marsu. Na rudé planetě přistává mezinárodní sonda ESA ExoMars 2020 s českými přístroji na palubě a přímo na místě měří vlastnosti místních magnetických reziduí a snaží se určit, zdali na Marsu v prachových bouřích existují výboje.

Tato důležitá informace následně může výrazně přispět k úspěšnému přistání lidské posádky na Marsu ve 30. letech.

Jan Lukačevič, AV ČR

MAMMA MIA!

2022

ČR poprvé v novodobé historii překonává v HDP na hlavu Itálii. Průměrný Ital je však stále bohatší, neboť 350 miliard korun z HDP vytvořeného v ČR mizí ve formě dividend v zahraničí, včetně právě Itálie.

Lukáš Kovanda, Cyrrus

KORUNA NÁS JEŠTĚ NEOPOUŠTÍ

2023 Ačkoli patříme mezi země, které by mohly přijmout euro klidně zítra, stále platíme korunou. Čistě technické parametry, jako je výše inflace úrokových sazeb nebo zadluženost, nejsou problém, rozhodnutí ovšem závisí na pohledu vládnoucích politiků a reakci ostatních zemí. V tomto ohledu je důležitá zejména pozice Polska.

Zdeněk Tůma, KPMG

PŘICHÁZÍ...

2024 Na svět přichází dědic, který jednou spojí říše PPF a EPH. 08

MASO ZE ZKUMAVKY

2025 Vědci představují maso pěstované "ve zkumavkách".

Je všemi vlastnostmi stejné jako z živého zvířete, ale pěstované bez toho, aby muselo zvíře zemřít. Proti jeho uvedení se zvedá odpor, ale postupně z etických i cenových důvodů v následujících několika desetiletích nahrazuje běžné maso z živých zvířat.

Představte si to tak, že Albert bude v roce 2035 prodávat polovinu masa vypěstovanou synteticky, bude mít speciálně označený regál v každém obchodě a proces výroby nebude podléhat Státní veterinární správě, ale Státní zemědělské a potravinářské inspekci.

KONEC ŘIDIČŮ A PRODAVAČEK

2025 Mnoho současných profesí nahrazují stroje. Nejdřív jdou na řadu řidiči, kurýři, pošťáci a prodejci. Během let 2020 až 2030 budou postupně nahrazováni algoritmy založenými na strojovém učení a počítačovém vidění. Auta budou mít osm a více kamer na všechny strany, LIDAR (snímání okolí pomocí laserového paprsku) a ultrazvukové senzory, uvnitř budou poháněna specializovanými čipy na zpracování obrazu. Česká pošta časem zanikne, protože se tomuto trendu včas nepřizpůsobila - všichni její konkurenti přešli na doručování zásilek pomocí robotů, samořiditelných aut a dronů. Ačkoli řidiči a další profese budou nahrazeni stroji, celková nezaměstnanost se významně nezvýší - ti lidé si snadno najdou jinou práci, obvykle zajímavější.

Michal Illich, investor

NAŠE MRKVE, NAŠE OKURKY

2028 Mileniálové a generace Z tvoří více než polovinu světové pracovní síly.

Milují dobré jídlo, což rapidně zvyšuje zájem

kvalitní suroviny. Kladou důraz na to, aby jejich jídlo bylo ekologické, bez zbytečné chemie, udržitelně vypěstované, s příběhem a s přínosem pro místní komunitu. V Česku frčí trend pěstování čerstvé zeleniny a republika se i díky tomu v roce 2028 odlepuje z posledního místa v Evropě v hodnotě vypěstované zeleniny na obyvatele - potravinová soběstačnost v zelenině poprvé po mnoha letech stoupá nad 50 procent, což znamená, že každá druhá okurka a mrkev, kterou Češi snědí, je vypěstovaná u nás.

Jiří Stodůlka, Agro NWT

JEDNOROŽEC UŽ CVÁLÁ

2025

Do roku 2025 uvidíme v Česku minimálně jednoho dalšího jednorožce (když za ty předchozí počítáme Avast a AVG), tedy firmu ohodnocenou investory na jednu miliardu dolarů a více. Pravděpodobně vznikne v oblasti softwaru nebo zdravotnictví, a možná už dokonce existuje, jen ještě nevíme, že jde o budoucího unicorna. Obecně známost Česka a regionu střední a východní Evropy jako zdroje technologických inovací a talentu i nadále poroste.

Ondřej Bartoš, Credo Ventures

BABIŠ RUNS FOR PRESIDENT

2028 Čtyřiasedmdesátiletý Andrej Babiš, předtím dvojnásobný premiér Česka, kandiduje na prezidenta. Čerpá ze široké základny ANO, byť jeho veřejná podpora už není tak silná jako v době nástupu do politiky. Bez ní už ale nemůže být. Jeho Agrofert se mezitím ze svěřenských fondů dostal na německou burzu.

KONEC KOBLIHY?

2028 Věřím, že nejpozději do 10 let naše populisticky ovládaná společnost procitne, vyhrajeme informační válku s Ruskem a kobliha načas zmizí z českých cukráren.

Pavel Zima, Seznam

ROBOTI UŽ JDOU

2028

Mladoboleslavská Škodovka zaměstnává poloviční počet lidí (oproti dnešku) a produkuje dvakrát tolik vozidel. Elektrických.

Andrej Kiska ml., investor

PŘISTÁVACÍ PLOCHY BUDOU VŠUDE

2030 Do roku 2030 bude u každého českého města nad 10 tisíc obyvatel přistávací plocha, ze které budou vzlétat letadla s kolmým startem. Objednáte si je přes mobil a odvezou vás na kterékoli jiné přistávací místo, klidně i vzdálené několik set kilometrů.

Obdobné plochy budou i na střechách výškových budov ve středu velkoměst.

Michal Illich, investor

POŠLI MI AUTO

2030 Do roku 2030 budou běžná samořiditelná auta, kde jen zadáte v mobilní aplikaci, kdy se má auto přistavit a kam vás má odvézt. Auto budete moci kamkoli "poslat", a většina lidí navíc bude mít auta zapojená ve sdílených systémech, tedy když je nebudou potřebovat, dají je k dispozici pro dopravu ostatních v samořiditelném módu. To má některé zajímavé konsekvence, zejména to, že tradiční taxi skoro vymizí, a také, že mnohem méně lidí bude automobil vlastnit - na silnicích, a zejména na parkovištích ve městech jich tedy ubude.

Ondřej Fryc, Reflex Capital

NEJLEPŠÍ DO DRAŽBY

2030 Cena top talentů v Česku láme rekordy, firmy se přetahují o nejlepší lidi.

Nejlepší talenty fungují jako sportovní hvězdy, mají své agenty, kteří za ně vyjednávají podmínky, budují jejich komerční značku a řídí další kariéru. Digitální platformy zprostředkovávající práci fungují jako elektronické aukce, firmy si zadávají poptávky po kompetencích a dovednostech, ne tak po rolích.

Jana Megelová, Top Vision

OSOBNÍ AVATAR PRO KAŽDÉHO

2030 Každý z nás má svého avatara, svoje druhé já. Plnohodnotnou digitální či virtuální identitu. Existují chatboti, kteří s vámi dnes dokážou vést pracovní pohovor, a umělá inteligence, která vyhodnocuje obsah vašich odpovědí.

Naše druhá identita (osobní avatar) za nás zastane různé úkoly: najde zaměstnání, napíše článek, odpoví na e-mail, objedná ke kadeřníkovi.

Milan Novák, GoodCall

RECYKLACE SE NEDAŘÍ

2030 Módní průmysl a jeho zákazníci se pomalu, ale jistě rozvětvují na dvě linie. Milleniálové, movití a uvědomělí zákazníci, kteří svým oblečením ukazují na společenský status, nakupují značkovou slow fashion tvořenou v návrhářských studiích ideálně zákaznici/zákazníkovi na míru. Jejich šatník je poměrně střídmý, ale plný kvalitního oblečení, které mohou nosit opakovaně i několik let. Zbytek populace nakupuje online levnou fast fashion, protože co je levné, to se vyplatí. Neúnosně tím zvyšují ekologickou zátěž. Módní a textilní průmysl se - nejen v ČR - potýká s nedostatkem švadlen.

Nikdo to nechce dělat, protože práce je těžká a málo placená, hlavně kvůli tlaku na nízkou cenu výrobků. Stále se nedaří globálně vytvořit uzavřený recyklační kruh, kdy by se vyrobilo pouze oblečení z recyklovaných materiálů a následně bylo samo zrecyklováno, ale týmy expertů na tom intenzivně pracují.

Štěpánka Pivcová, módní designérka

PRÁCE SE ROZDVOJUJE

2030

Svět práce se rozdělí na dva proudy, které si nebudou konkurovat: práci pro stroje a práci pro lidi. Tu první bude plně ovládat AI. Nahradí dnešní prodavačky, řidiče, dělníky na stavbách, do určité míry i právníky, bankéře, kuchaře... Nejvíc ceněnými dovednostmi budou sociální inteligence, psychická stabilita, kritické myšlení, kreativita. Vyvstane velká otázka finančního ohodnocení. Čeká nás změna sociálního systému a způsobu, jakým lidé dostávají za práci peníze.

Michal Pěchouček, Centrum umělé inteligence

ČEŠI TĚŽÍ ASTEROIDY

2030 Česká republika má vlastní národní kosmický plán. Tento plán podporuje jak výzkum, tak zapojení českých firem v kosmickém průmyslu. Ty jsou zainteresovány v těžbě surovin z asteroidů. V prvních letech půjde spíše o průzkum a identifikaci vhodných asteroidů.

Těžba probíhá autonomně, jelikož lidská posádka příliš komplikuje celý úkol. Zbývá vyřešit jedinou otázku: Jak vytěžené materiály ještě ve vesmíru zpracovat a efektivně dostat na Zem?

Jan Lukačevič, AV ČR

TAXI, TAXI (PLATÍ STÁT)

2033 Hroutí se dnešní systém dotované regionální dopravy. Zůstávají pouze školní autobusy, ostatní veřejnou dopravu přejímají autonomní "taxi" objednávaná přes aplikaci. Cena za kilometr taxi již není 25 korun, ale pouze 4 koruny, sociální skupiny zaplatí jen 1 korunu na kilometr, neboť 75 procent z nákladů uhradí přímo provozovateli stát. Cestující se může rozhodnout, zda pojede v taxíku sám, nebo zda bude sdílet taxi i náklady s dalšími zákazníky. Všichni sdílení zákazníci si mohou nastavit jednu ze tří úrovní poměru ceny/času, ten, kdo si zajíždí méně, platí nejvíce. Socialní skupiny s právem čerpat dotace budou mít tuto předvolbu nastavenou povinně.

Radim Jančura, RegioJet

JE TO JEŠTĚ ČLOVĚK, NEBO UŽ ROBOT?

2033

Používání konverzační umělé inteligence neboli chatbotů nabírá na obrátkách, začínají se objevovat v různých koutech měst. Dopravní podnik už neposílá do terénu informátory při výluce tramvají, zastávka sama cestujícím poradí. Neznamená to ovšem, že by došlo k prudkému omezení mezilidské komunikace. Asistenti nenahrazují pracovníky na pozicích, kde lidé byli zvyklí na přímý lidský kontakt.

V lékárně stále stojí lékárnice z masa a kostí. Jiný scénář platí pro hlasovou komunikaci: nebudemeli schopní rozeznat stroj od člověka, nic nebrání používání chytrých asistentů v call centrech. Česko se v nasazování inovací drží v závěsu za ostatními státy (brzdí nás čeština jako okrajový jazyk), spousta nových chytrých myšlenek pochází z hlav českých inženýrů a vědců.

Jan Pichl, ČVUT

MÍSTO KABINKY VIRTUÁLNÍ REALITA

2035 Oblečení už se zkouší a nakupuje ve virtuální realitě stejně často jako v reálné realitě. Funguje to jednoduše: nasadíte si na hlavu VR brýle, vyzkoušíte, nakoupíte a objednávku vám následně doručí dron. Stále častěji si zákazníci vybírají neformálnější a komfortnější oblečení z přírodních a ekologicky šetrných materiálů.

Michal Mička, investor

TO AUTO NENÍ MOJE

2035 Přichází zlom. Na českých silnicích je většina automobilů plně autonomních a na elektrický pohon.

Pro většinovou populaci se vlastnictví aut stává minulostí a nahrazuje ho určitá forma sdílení. Podniky MHD přežily, fungují, ale nebudou zaměstnávat žádné řidiče.

JEDEME 300 KM/H! RADŠI BRZDÍME!

2035 Otevírá se první vysokorychlostní trať v Česku z Prahy do Drážďan.

Opravdu rychle se jede jen na 27 kilometrech, zbytek se má postavit později, přípravy ale provázejí přemrštěné požadavky majitelů pozemků, po kterých má trasa vést. Vlaky se na ní rozjedou na 300 kilometrů za hodinu zhruba na minutu jízdy, vzápětí musí opět brzdit na 160 kilometrů za hodinu. Opět zrychlí až v tunelu do Německa. Vlak již nemá strojvedoucího, jeho provoz je řízen dálkově.

Jan Sůra, Zdopravy.cz

HERZLICH WILLKOMMEN

2036

Německá kancléřka Angela Merkel vyjadřuje přání, aby v ČR proběhlo referendum o připojení země k Německu. Vzhledem k tomu, že je ČR již řadu desetiletí obchodně a ekonomicky de facto 17. spolkovou zemí Německa, měl by takový krok plné opodstatnění.

Novopečený poslanec známé politické dynastie Václav Klaus nejmladší varuje, že přání kancléřky Angely Merkel bychom neměli vycházet vstříc, obává se totiž prolomení Benešových dekretů.

Lukáš Kovanda, Cyrrus

CIZÍ JAZYKY NEUMÍM, ALE ROZUMÍM

2030 Do 20 let bude existovat univerzální tlumočník integrovaný se sluchovým orgánem. Díky malému zařízení, které si buď strčíte do ucha, nebo připnete jako náušnici, budete rozumět všude na světě. Každý člověk se tak dorozumí s každým.

I korejskému turistovi skrz tuhle vychytávku snadno poradíte, kudy se jde k orloji. "Bude to součást vědecko-technického pokroku, který bude u nás a v okolní Evropě identický. Nevěřím, že na něm bude něco specifického pro Česko," říká profesor Jiří Matas, jenž působí v Centru strojového vnímání Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Jiří Matas, FEL ČVUT

PITNOU VODOU SE NESPLACHUJE

2038

Katastrofální období sucha mezi roky 2033 a 2036, které v Evropě napáchalo škody za 20 miliard eur a vyžádalo si desítky lidských životů, vedlo Evropskou unii k nařízení výrazně omezujícímu používání pitné vody. Tou se nově nesmí splachovat WC, zalévat zahrady nebo napouštět bazény.

PLATBA ÚSMĚVEM DO KAMERY

2038 Z běžného života mizí peníze a bankovky, jak je známe dnes. Každodenní placení je bezhotovostní, bez karet a terminálů.

V obchodech platíme svým obličejem nebo pouhým mrknutím. Kasy v obchodech jsou bez obsluhy, prostě si jen dám věci do košíku a při odchodu se usměji na kameru - a mám zaplaceno. Technologie image recognition funguje bezchybně a rovnou mi strhává peníze z účtu. Platby se tak staly neviditelnými. (Už dnes tento koncept funguje v obchodě Go od Amazonu v Seattlu.)

Michal Šmída, Twisto

NADZVUKOVÝ LET Z PRAHY

2038 Z Letiště Václava Havla startuje první nadzvuková linka do New Yorku. Na palubě letounu společnost Boom Supersonic je 70 pasažérů, čtyři členové posádky a jeden robot, který roznáší občerstvení. Cesta trvá tři a půl hodiny, ale k samotnému aerodynamickému třesku (vzniká při překonání hranice zvuku) dochází až nad Atlantikem. Nad kontinentem ho zakazuje nařízení EU.

MÍSTO TUŽKY V LAVICI HOLOGRAM

2038 Školní výuka probíhá s 3D hologramy, učitelé jsou moderátory nápadů a diskusí, vzdělávání je maximálně propojeno s realitou a dávno neprobíhá jen v lavicích. Vzdělání nezná hranic, papír a tužka jsou dávnou minulostí. V Česku se nůžky mezi školstvím státním a soukromým značně rozevírají a státní školství není schopno reagovat na měnící se požadavky doby. Vzniká proto daleko více soukromých alternativ.

Silvie Zeman, makeITtoday

ROBOTI OPERUJÍ

2038 Základní operace, jako je zánět slepého střeva či odstranění kýly, už zvládají roboti a není u toho třeba asistence člověka. Složitější zákroky se odehrávají ve spolupráci lékaře a robota, stroje mají na starosti například šití nebo zavádění drénů, v této činnosti jsou přesnější a spolehlivější než lidé.

ŠEDESÁTILETÝ NÁSTUPCE

2038 Devadesátiletý Jiří Hlavatý, jediný majitel výrobce netkaných textilií Juta, přestává chodit o víkendech do práce. Jeho téměř šedesátiletý syn dostává šanci rozhodovat.

Jaroslav Mašek, Forbes

ZLOČIN BUDOUCNOSTI

2035 Do 20 let se bude většina ekonomických aktivit realizovat elektronicky.

Nedává smysl přepadávat chodce kvůli pětistovce, když lidé u sebe hotovost prakticky nebudou nosit a kreditní kartu nebo mobilní telefon půjde lehce na dálku deaktivovat. Lze ale očekávat nárůst zločinů, které proběhnou bez přítomnosti oběti: Krádeže identity a prostředků z účtu. Proč by se někdo namáhal přepadávat lidi na ulici a krást jejich karty, pokud si může na černém trhu koupit informaci o 10 milionech kreditních karet (účtů) a z každé z nich ukrást několik dolarů pomocí podvodné platby (převodů)? Také lze očekávat pokles průměrné škody na jednu oběť - cryptomining.

Prodej osobních údajů a prodej nelegálních závěrů vygenerovaných z osobních dat. To souvisí s již rozběhnutým digitálním zločinem: vyděračský software, známý jako ransomware. Ransomware zašifruje data tajným klíčem, který je znám pouze útočníkovi, a poté vydírá uživatele tím, že požaduje platbu za jejich rozšifrování. V dnešní době zaplatí méně než jedno procento napadených obětí útoků, zbytek se smíří se zničením dat, případně si je dokáže obnovit ze zálohy. V budoucnosti lze očekávat, že útočníci se neomezí jen na vydírání prostřednictvím zašifrování dat.

V případě, že se jim podaří napadnout průmyslové kontrolní systémy, mohou být škody vyšší. Kolik měst si dovolí nezaplatit, pokud by to znamenalo kolaps distribuce vody? Kolik bude nemocnice ochotna zaplatit za zastavení útoku na kritické, život udržující přístroje na oddělení ARO? Kolik železáren či chemických továren si dovolí nezaplatit v případě útoku, který může vést ke kompletnímu zničení celého provozu?

Martin Rehák, Cisco 36

VOLBY 2038: JSME PROTI VS. JSME JEŠTĚ VÍC PROTI

2038 Sněmovní volby roku 2038 přicházejí v roce, který je pro Českou republiku mimořádně úspěšný. V období konjunktury se podařilo dokončit první vysokorychlostní železniční trať v zemi, respektive její první část mezi Prahou a Úvaly, na níž vlaky mohou jezdit rychlostí až 180 kilometrů v hodině.

Pokračování stavby závisí na rozhodnutí o přesunu brněnského nádraží, které se stalo součástí předvolební kampaně ve druhém největším městě v zemi. Těsně před volbami přestřihl předseda vlády Andrej Babiš u Brna pásku zrekonstruované dálnice D1 a zároveň slavnostně zahájil práce na její rekonstrukci u Prahy. Jeho očekávané volební vítězství mu ale může zhořknout, protože ihned po volbách bude Sněmovna pravděpodobně znovu hlasovat o jeho vydání policii, která jej chce obvinit z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo, protože ještě nepochopila, že premiér Babiš skutečně nehodlá ve svých 84 letech jít sedět. Největším soupeřem hnutí ANO 2038 mohla být strana "Jsme proti" Tomia Okamury a Václava Klause mladšího. Veteráni české politiky se však počátkem roku pohádali a Václav Klaus si založil vlastní formaci "Jsme ještě víc proti". První odhady oznámí v sobotu po 14. hodině na obrazovce ČT (třiasedmdesátiletá) Marcela Augustová.

Jindřich Šídlo, Seznam Zprávy

KONEC ŘIDIČŮ V EU

2040 Evropská unie zakazuje používání lidí jako řidičů. Jde o další krok, který má zamezit nehospodárnému využívání lidské pracovní síly. Už od roku 2035 nesmějí lidé pracovat v hutnictví a těžebním průmyslu.

NA INTERNETU NAKOUPÍME, DOMA VYTISKNEME

2040 V některých e-shopech už se neprodávají reálné produkty jako takové, ale pouze různé programy, návrhy a skicy, podle nichž si pak doma vše vytisknete na 3D tiskárně. Jde například o hračky (stavebnice, modely), různé potřeby pro domácnost a mnoho dalšího. Stejně tak se tento princip uplatňuje i v módě - designéři již vytvářejí pouze střihy, oblečení je pak ušito každému na míru.

Michal Menšík, DoDo

AUTA SI BUDOU BLÍŽ

2043 Naše ulice jsou volnější, protože auta, dopravní infrastruktura i zařízení na chodnících spolu komunikují. Velkou roli v tom hrají samořiditelná auta, díky nimž je provoz plynulejší a kompaktnější (vozy jezdí v užších rozestupech a "synchronně"). Takže sbohem, zácpy! Sbohem, troubení na nepozorného řidiče, který se před vámi nerozjel na zelenou!

KOFOLA + COCA-COLA = VSL

2043 Neuvěřitelný boj rodiny Samarasových s nadnárodními velikány je u konce a Jannis Samaras se stahuje z byznysu.

Svým potomkům místo akcií a starostí s firmou nesoucí značku Kofola raději přenechá cash. Po dlouholetých námluvách Coca-Cola získává majoritu v Kofole za tržní valuaci plus prémii 10 procent. 41

JSEM UČITEL, KDO JE VÍC

2045

V top 10 největších zaměstnavatelů v Česku je pět společností, které dnes (2018) ještě neexistují. Nejprestižnějším povoláním je učitel. O dekádu později bude průměrná pracovní doba do 100 hodin měsíčně, lidé budou pracovat méně a více se budou věnovat koníčkům, komunitním činnostem, kreativnímu počínání a rodině. Výpadek platu nahradí nějaká forma UBI (nepodmíněného základního příjmu).

ZÁKAZ VJEZDU

2045 Primátor Prahy zakazuje vjezd všech aut do centra Prahy, protože už stejně nejezdí, ale víceméně stojí. Obyvatelé města začínají chápat, že je lepší chodit pěšky nebo používat veřejnou dopravu. Praha je poslední z evropských metropolí, která se k takovému kroku odhodlá.

TŘÍDENNÍ VÍKEND

2048

Pracovní týden má jen čtyři dny, od pondělí do čtvrtka. K menšímu počtu odpracovaných hodin dopomohla automatizace práce a pokračující růst bohatství ve společnosti. Lidstvo teď ale řeší nový problém: Jak s novým volným časem naložit?

Adam Hazdra, LMC

VÁLKA V KYBERPROSTORU

2048 Technologický vývoj bude znamenat nejen rychlý nástup automatizace a robotizace, ale změní také formu konfliktů a bojů, které se výrazně přesunou do kyberprostoru. Vyspělé země včetně České republiky budou do 30 let věnovat značnou část svého armádního rozpočtu na vývoj autonomních obranných, ale i útočných systémů. Útoky pak budou směrovány především na IT a energetickou infrastrukturu.

Bezpečnostní specialisté do značné míry nahradí vojáky, jak je známe dnes. Také vojenská cvičení budou probíhat ve virtuálním světě v rámci obrovských a výkonných datacenter. Simulace budou totiž tak dokonalé, že budou k nerozeznání od reality. Speciální jednotky ale budou nadále také existovat, neboť fyzická likvidace pořád bude účinná.

Jan Vobruba, SODAT

KINA: GAME OVER

2048 Do kin míří první film, který kompletně zrežírovala umělá inteligence. Už se běžně natáčejí filmy s digitálními replikami dávno mrtvých herců a je patrný další trend: definitivní oddělení takzvaných "artfilmů" od "konzumních zábavných filmů". Ty první budou k dispozici převážně online a v malých artkavárnách pro hrstku "podivínů". Ty druhé splynou do jednoho zábavního žánru s virtuální realitou, videohrami a videoklipy - někteří na ně budou chodit do zábavních megacenter, jiní se jich budou zúčastňovat ze svého domácího infocentra nebo z osobních komunikátorů. To, čemu se dnes říká kino, definitivně zaniká koncem 40. let 21. století.

František Fuka, publicista

SBOHEM, KORUNO

2048

Téměř 50 let po Slovensku, zato společně s Polskem. Česká ekonomika přechází na euro. To ovšem vypadá jinak než v roce 2018 a platí s ním jen "tvrdá", západní část eurozóny.

PSSST!

2050 Naše města jsou postupně tišší a tišší. Lidstvo, zejména Evropa, si uvědomuje, že stejně jako chemikálie ve vzduchu a ve vodě naše životy poškozuje také hluk. Nastavují se přísnější hlukové limity, hlučné továrny obklopují nejen hloupé zdi, ale i akusticky sofistikovaná zařízení, která hluk dokážou vyrušit (podobně už dnes funguje odhlučnění kabiny moderních luxusních aut). Veřejné budovy a restaurace dostávají povinně vnitřní úpravy pohlcující hluk. Jeho velkým zdrojem jsou auta a letadla, těch se regulace dotýká nejvíce.

Už teď existuje tichý asfalt a tiché gumy. Auta dělají právě takový hluk, aby nebyla nebezpečná a byla slyšet. Ve chvíli, kdy je tišší provoz pro ně nutnost (jinak s nimi nevjedete do centra města), nastává rychlý pokrok. Podobné je to u letadel: v blízkosti letiště, tedy v malé výšce, jsou přepínána na tichý režim.

ŘEKNI MI, CO CHCEŠ

2050 Nákup na e-shopu vypadá tak, že hlasovému zařízení typu Alexy pouze sdělím, co chci, a o zbytek se postarají technologie v kombinaci s mými nákupními daty. Doručení zařídí samořiditelní roboti a díky decentralizované logistice bude zboží na každém rohu, což znamená, že na většinu objednávek budu čekat pár desítek minut.

Tomáš Havryluk, Alza

DOCHÁZÍ PÍSEK, FOSFOR...

2050 Lidstvu docházejí klíčové zdroje, zejména kvůli překotnému vývoji stavebnictví. Problémy jsou s nedostatkem vody, lepší to není ani se zásobami fosforu, který je zcela nezbytný pro produkci potravin. Dochází nám také písek, který se používá na výrobu betonu nebo skel. Z písku se stává nejžádanější komodita na černém trhu a jeho dolování a prodej v mnoha zemích na světě ovládá písečná mafie.

Soňa Jonášová, Institut cirkulární ekonomiky

... BAVLNA I LEN

2050

Klimatické změny a nedostatek vody zcela zabraňují pěstování bavlny a lnu. Ostatní přírodní vlákna jsou velmi drahá nebo nedostupná.

Pracuje se na vývoji nových syntetických vláken, která by byla dostatečně měkká a příjemná na tělo.

Všechna už existující přírodní i umělá vlákna se striktně recyklují. Oděvy se prodávají jako skládačka, kterou si každý jednoduše složí sám. Švadleny už neexistují. Buď máte doma 3D tiskárnu, nebo vás baví návrat k oldschoolu a naučíte se šít. Designéři prodávají návrhy a postupy online.

Zákazníci je přizpůsobují svým mírám díky domácímu 3D skeneru. Svá díla následně prezentují na sociálních sítích a za návody na styling si nechávají platit.

Štěpánka Pivcová, módní designérka

ČOKOKALYPSA

2050 České čokoládovny výrazně utlumují svou výrobu. Studentská pečeť, Zora i Miňonky podražují ve stovkách procent a čokoládových pochutinek je nedostatek. Jejich výrobci se totiž potýkají s malou produkcí kakaa. Kakaovníky, pěstované především v západoafrických státech, jako je Pobřeží slonoviny a Ghana, v posledních letech zničili škůdci, nemoci a důsledky globálního oteplování natolik, že téměř všechny plantáže byly zavřeny. Genetické modifikace kakaovníků, aby byly odolnější, přinesly jen malé zlepšení. Ani přesun pěstování do moderních skleníků problém nevyřešil: produkce kakaovníků je v nich omezená a drahá. Z kakaa se stala jedna z nejvzácnějších komodit a jeho cena se oproti roku 2018 zvýšila 500krát.

ZUBAŘSTVÍ BUDOUCNOSTI

2051 Je zářijové ráno roku 2051 a můj senzorický zubní kartáček hlásí zvýšený výskyt karcinogenních bakterií, což značí zvýšenou pravděpodobnost vytvoření zubního kazu. Mému zubaři z kartáčku okamžitě odchází rozbor bakteriální mikroflóry, sám ještě přes domácí skener zasílám digitální sken zubů. Návštěva zubaře pak probíhá díky biorezonanci, která nahradila rentgenové paprsky, mnohem pohodlněji a bezpečněji, protože umí i dokonalou anestezii, takže je případný zákrok bezbolestný.

Samotné vrtání přímo v ústech navíc provádějí mikroroboti, kteří jsou naváděni stereokamerkami vnímajícími v různé vlnové délce různé tkáně, a tak je zákrok zcela přesný, rychlý a účinný. Skvělé jsou i nové výplňové biomateriály, které k zubu jednak zcela přilnou a zároveň jsou schopné přijmout barvu okolních tkání, a zub tak opravit do funkčně i esteticky dokonalého stavu. Jeden z posledních zákroků, které provádí samotný zubař, jsou implantáty, ale i tam je už spíše jen operátorem implantačního robota.

Pavel Smažík, Dentamed

NEHLUČNÉ TRAMVAJE

2051 Tramvajová síť v Praze zažívá boom, rozrůstá se o desítky kilometrů tratí, které vedou i za hranice města. Díky novým technologiím je provozování tramvajové dopravy téměř nehlučné. V centrálních částech města je napájení tramvají řešeno bezkontaktně. Samozřejmostí je i zatravněný povrch všech tratí mimo historické centrum města, který přispívá k zadržování dešťové vody. To je velké téma: zpevněných povrchů ubývá a nahrazuje je vegetace a propustné plochy, po kterých se chodí. Nové stavby musí podle nové vyhlášky využívat dešťovou vodu nebo ji vracet zpět do krajiny.

NEZDRAVÉ ZA PŘÍPLATEK

2055 Nabídka zboží ve vybraných prodejnách je upravena podle vašeho zdravotního stavu - něco tučnějšího a sladšího vám tak prodají jen za cenu toho, že se vám prodraží zdravotní pojištění. Přesně proto ale existují i prodejny bez technologií s opravdu lidskou obsluhou. Tyto oázy budou vyhledávány jako místa technologického detoxu a návratu do skutečné reality.

Tomáš Krásný, Retail Summit

SBOHEM, HÁČKY A ČÁRKY

2058

Z psané češtiny oficiálně mizejí háčky a čárky. Už před 10 lety se sjednotilo Y a I a teď Ústav pro jazyk český znovu vychází vstříc uživatelům jazyka a vzhledem k jednoznačně převládající elektronické komunikaci "bez háčků a čárek" kodifikuje jako spisovnou variantu psaní bez diakritiky. 56

AUTOBAZAR BEZ LIDÍ

2060 Postupem času, pokud budou auta skutečně samořiditelná a bude převládat jejich sdílení, bude z obchodu s ojetinami stále více business-to-business (B2B) záležitost. Vykupovat se budou flotily prémiových carsharingových společností a jejich novými majiteli budou low cost carsharingy. Ale při průměrném věku současných vozů kolem 14 let bude tento přechod velmi pomalý a pozvolný. Soukromé vlastnictví automobilů podle mě vydrží ještě hodně dlouhou dobu. Minimálně díky sběratelství a ukládání peněz do investičních vozů.

Karolína Topolová, AAA Auto

KONEC PUNČOVÉHO DORTU

2061 Češi přestávají jíst punčový dort. Cukr (ten umělý, lidmi vytvořený) je nově zakázaný jako návyková látka. Jako náhradu si lidé zapínají VR set a aktivují neuronovou kšiltovku, která simuluje příjemnou chuť a tvar dortu. Ve skutečnosti jedí tofu.

Andrej Kiska ml., investor

BEZ ZPOŽDĚNÍ

2063

Veškerá vozidla veřejné dopravy jsou již dávno bez řidičů, což mimo jiné vedlo k výraznému zpřesnění provozu v dopravě.

Díky globálnímu řízení dopravy umělou inteligencí jsou zpoždění pouze výjimečným jevem.

PRAHA, NEJVÝZNAMNĚJŠÍ CENTRUM EVROPY

2068 Praha i celé Česko se díky vysokorychlostním tratím stávají nejvýznamnějším centrem Evropy. Není to díky schopné diplomacii, ale jen kvůli katastrofální bezpečnostní situaci v Evropě. Česko je po Švýcarsku daleko nejbezpečnější zemí v Evropě, ovšem díky teplejšímu klimatu u majitelů a manažerů korporací vítězí Praha nad Curychem a stává se nejvyhledávanějším místem pro umístění centrál nejvýznamnějších firem.

Ty z jejich dnešních evropských metropolí vyženou silné sociální a náboženské nepokoje, které ovládnou západní Evropu. Praha má v roce 2068 pět milionů obyvatel a rozkládá se na celém území dnešního Středočeského kraje.

Radim Jančura, RegioJet

USA, ČÍNA, FEDEU & MY

2068

Ve světě, kde určující hybnou silou jsou velmoci USA, Čína a v omezené míře také federalizované evropské jádro a Rusko, patří Česko k té šťastnější části států. "Věřím, že bude organicky srostlé se svým okolím a spolu se sousedy bude žít v prostoru, který bude moderní, pokud jde o infrastrukturu, čistý, pokud jde o životní prostředí, efektivní, pokud jde o produkci, a pluralitní, pokud jde o nastavení společenských a politických procesů," říká politolog Michael Romancov. 61

VINAŘSKÉ ČESKO

2068 Česko se stává významným evropským pěstitelem vinné révy a vůbec už nejde jen o jižní Moravu - je to důsledek klimatických změn a nových postupů při šlechtění odrůd odolných vůči vlivům počasí, chorobám a škůdcům.

Pěstitelé mají k dispozici nové pomocníky: nad vinicemi krouží drony, jezdí nich autonomní technika bez obsluhy a speciální algoritmy analyzují satelitní snímky a předpovídají počasí.

Adam Zlotý, CleverFarm

PRŮVODCE GALAXIÍ

2068 Na pracovním portálu www.jobs-for-humans.com se objevila pozice "Průvodce galaxií". Zadavatelem pozice je firma "Luxurious Services Unlimited", která poskytuje vysoce personalizované služby nejbohatším kyborgům při jejich vesmírných cestách. Úspěšný kandidát musí projít testem jedinečnosti a nenapodobitelnosti, ve kterém seniorní kyborg náborář zkoumá, zda je lidský kandidát schopen se svými duševními vlastnostmi odlišit od kyborgů průvodců.

Martin Ježek, Grafton Recruitment

ŘÍDIT AUTO, LOĎ NEBO LETADLO JE ZAKÁZANÉ

2068 V roce 2068 to u nás bude vypadat - z dnešního pohledu - jako totalita: řídit auto, loď nebo letadlo bude zakázané. Nastartovat vašeho benzinového veterána bude trestný čin, ale stejně ho bude většina lidí považovat za středověkou zbraň, takže vám ho nejspíš dávno zabavili. Maso a mléko budou na předpis a povolené budou pouze pro nemocné.

Veškerá půda bude ve vlastnictví státu, stejně jako většina výrobních prostředků. Nebudou existovat fyzické peníze a inflace se bude odehrávat z rozhodnutí státu stiskem tlačítka. Drtivá většina obyvatel bude státními zaměstnanci. Váš plat bude určen pouze počtem odpracovaných hodin. Cizí jazyky a písmo budou výsadou úzké skupiny podivínů. Všichni ostatní budou k simultánnímu tlumočení nebo psaní používat umělou inteligenci v mobilu. Jen škola bude pořád stejná. Trias, jura, křída…. tu je kára, ten to ryje. Stejný pocit by možná měl z pravidel dnešní společnosti po rozmrazení i váš praděda. Dobrá zpráva je, že my dnes ten pocit nemáme a naši vnuci budou stejně šťastní jako my, že jejich děti jsou v bezpečí. Emmanuel Goldstein se už nejmenuje Usáma ani Kim.

Petr Kříž, VAFO

MAGISTRÁLA UŽ NENÍ

2070

Praha se mění. Díky útlumu automobilové dopravy byla velká část veřejného prostoru vrácena zpět chodcům. Magistrála je zbouraná a stala se

ní normální městská ulice. Nové povrchy vozovek mohou díky sluneční energii vyrábět elektrický proud a bezkontaktně nabíjet elektromobily, čímž je postupně řešen problém s nadměrným množstvím vysloužilých baterií.

OBVINĚNÝ ALGORITME, POVSTAŇTE

2070 Algoritmy mají svá práva i povinnosti. Česko a další evropské země zavádějí do svého právního systému regulaci a povinnosti pro softwarové algoritmy a automatická zařízení - například rozhodnutí obchodních algoritmů na burze, případně rozhodnutí autonomního automobilu v dopravní situaci.

Policie má vedle lidských policistů i algoritmy, které automaticky identifikují a řeší porušení povinnosti na straně softwaru a systému. Blíží se chvíle, kdy bude "odsouzen" první algoritmus.

Martin Rehák, Cisco

LÉTAJÍCÍ AUTA Z MLADÉ BOLESLAVI

2073 Škoda Auto oznamuje konec výroby klasických automobilů, plně se specializuje už pouze na trh osobních létajících aut, která zvládají start a přistání na 50 metrech. Ministerstvo dopravy oznamuje dotační program na přeměnu dálniční sítě na cyklostezky.

Jan Sůra, Zdopravy.cz

ROBOTI VŠUDE, KAM SE PODÍVÁŠ

2078 Většinu rutinních lidských úkolů už definitivně převzaly stroje. Roboti fungují hlavně ve výrobě, stavebnictví, ale také v domácnostech jako kuchaři, přinašeči, uklízeči atp. Úkoly, které na nás lidi zbyly, nám software i hardware značně usnadňují: displeje jsou všude (splynuly s naším přirozeným prostředím, třeba do desky kuchyňské linky) a prediktivně nám ukazují všechno, co potřebujeme vědět, a to personalizovaně na základě rozpoznání obličeje, sítnice nebo dechu.

František Zeman, Algotech

AUTA SOUČÁSTÍ MHD

2080 Automobily mohou vjet do města jen ve výjimečných případech nebo za velmi vysoký poplatek. Automatizovaná hromadná doprava město plně obsluhuje. Aut příliš neubývá, ale mají díky autonomním technologiím a umělou inteligencí řízenému provozu jinou funkci. Velká část automobilů není v osobním vlastnictví, ale je součástí systému veřejné dopravy. Auta s kapacitou pro dva lidi i malé autobusy jsou vám přistaveny v momentě potřeby, v cíli vaší cesty vás vysadí a zmizí ve speciální garáži pod zemí - prostorově úsporné konstrukci bez přístupu člověka, kterých jsou po Praze rovnoměrně rozesety desítky. 69

KOLONIZACE MARSU ZAČÍNÁ

2078 Obydlování Marsu je na spadnutí, jde o rozsáhlý mezinárodní projekt.

Po letech práce jsou odstraněny nedostatky ve znalostech o dlouhodobém působení kosmického záření na lidský organismus nebo vlivu třetinové gravitace. Lidstvo má technologie pro zřízení dlouhodobě fungující, na Zemi nezávislé základny na povrchu Marsu. "Jde o systém, který zajistí základní životní podmínky, produkci potravin a pohonných látek nebo využívání místních zdrojů," upřesňuje Michal Václavík z Czech Space Office.

OBCHODNÍ CENTRA CHÁTRAJÍ

2080 Nefunkční industriální areály z 20. století na území Prahy se boří a jsou přeměněny na nové čtvrti nebo parky. Zároveň se ukazuje, že mnohá obchodní centra jsou naddimenzovaná a vzhledem k návratu maloobchodu do centrální části města chátrají. Z některých se stávají squaty.

PO DÉČKU JE TU ÉČKO

2089

Slavnostně se otevírá nová okružní linka metra E. Za 100 let přibyly jen dvě nové trasy. Pražané metro sice vnímají jako sociálně podřadný prostředek, ale okružní linka je čím dál vytíženější. V historickém jádru města vzniká uzavřený komplex o výměře desítek hektarů, do kterého lidé chodí hrát hry. Technologie, umělá inteligence a rozšířená realita přetvářejí centrum v zábavní park - kompletní simulaci středověkého města i s příběhy, které se k němu vážou.

VYHYNUL KŘEČEK

2088 U Holešova vyhynul křeček, a tak je jeden z problémů dostavby D47 do Zlína již mimo hru. Zbývá už jen vyřešit problém s: čolky, kosy, špačky, tesaříkem (jehož početná, 120členná populace byla objevena u Zahnašovic), užovkou, zajícem a jedním zatoulaným psem z Alexovic.

Josef Doleček, Fillamentum

SNÍH UŽ JEN VE FILMU

2090 Průměrná teplota v Česku se oproti dnešku zvyšuje o tři stupně Celsia, což znamená, že podnebí je stejné jako dnes v Chorvatsku. Například v Peci pod Sněžkou bude v roce 2090 podobně jako dnes v Polabí. Sníh v nížinách bude naprosto výjimečný, v zimě bude jen pršet a lyžovat se bude už pouze v nejvyšších partiích Krkonoš a Jeseníků. Tím, že většina srážek odteče už během zimy a nebude žádný sníh, který by na začátku jara odtával, bude dlouhé období sucha, jaké jsme zažili letos v létě, začínat už v březnu. Vysušování krajiny začne být extrémní, protože většina srážek se odpaří. V důsledku toho se změní skladba rostlin, které budou na území Česka růst - například téměř vymizí smrkové lesy.

Ladislav Metelka, ČHMÚ

TEST LIDSTVA SINGULARITOU

2100 S postupným zlepšováním umělé inteligence dojde ke zlomovému bodu, singularitě, kdy schopnosti lidstva budou překonány umělou inteligencí. Bude tedy jen na nás, jakým způsobem se s tímto faktem dokážeme vypořádat a zda budeme schopni fungovat společně. Vyřešit budeme muset zároveň to, jak si poradit s životním prostředím a zda to dokážeme udělat na Zemi, nebo lidstvo osídlí některou z jiných planet, protože se Země stane neobyvatelnou. Pokud to do roku 2100 nevyřešíme, už pravděpodobně nebude nutné řešit vůbec nic.

Lubo Smid, STRV

STÁŘÍ VPŘED!

2100

V roce 2100 bude v Česku žít 27 tisíc lidí starších 100 let (aktuálně jich je kolem 500) a třetinu populace budou tvořit lidé nad 65 let, kterým už se ale nebude říkat senioři. Průměrný věk dožití se totiž z aktuálních 81 let u žen zvýší na 91 let, muži se budou v průměru dožívat o čtyři roky méně.

Většina politických stran proto definitivně přehodnotí strategii a bude cílit pouze na staré voliče.

Jitka Langhamrová, Česká demografická společnost

REKLAMA PŘÍMO NA VAŠI SÍTNICI

2100 Píše se rok 2100 a cestující čekající na nově otevřeném terminálu hyperloopu v Ostravě jsou zasaženi první českou experimentální neurální reklamou ve smíšené realitě. Je ušitá každému zvlášť na míru. Přímo na nástupišti vidí skrz své chytré kontaktní čočky zcela realistickou virtuální simulaci toho, jak jejich digitální dvojník nastupuje do nejnovějšího autonomního vozidla značky Škoda a prohání se spektakulární krajinou jižního Islandu. Pamatujete si scénu z filmu Minority Report, jak se kolem hlavního hrdiny mění reklamy určené přímo pro něj? Tohle je něco takového, jen o level lepší. Na základě detekce tepu, tlaku a EEG skrz neuronový implantát propojený na omninet (třetí generace internetu) je okamžitě vyhodnocena reakce spotřebitele na danou reklamu a v případě, že jsou výsledky pozitivní, získává jeho virtuální asistent nabídku, včetně na míru ušitého financování a dodávky vozu. Nabídka se promítne na sítnici nebo ji automaticky odříká skrz vbudovaný audiosystém. Mezitím se čeští aktivisté připojují k panglobální žalobě na konsorcium Tencent Alphabet, které neural-ad-response systém provozuje.

Eduard Piňos, Mark BBDO

PRAHA VYROSTE O DVĚ PATRA

2100 Hlavní město je převážně čtyřpatrové, tedy dvakrát vyšší než v roce 2018. Bydlí v něm 2 500 000 obyvatel. Dalších 750 000 denně dojíždí ze zbytku Česka. Nejčastěji vlakem nebo samořiditelným autem.

Vzhledem k demografickému trendu, migračnímu tlaku a vývoji cen se lidé stěhují z regulovaného a nepřístupného centra čím dál víc na okraj.

OBLEČENÍ SE PROGRAMUJE

2100 Oblečení víc a víc plní ochrannou funkci. Je praktické, omyvatelné, chrání nás proti vysokému UV záření, extrémnímu horku nebo zimě. Oděv a jeho módní aspekt, tak jak ho známe, se vytrácí. Pravděpodobně vzniknou velmi jemná syntetická vlákna, která se budou kolem těla obmotávat, aby vytvářela jakési kokony nebo štíty. Oblečení se nebude šít, ale programovat, sprejovat nebo tvarovat. Vše se bude striktně recyklovat nebo přetvářet k dalšímu použití například pro obyvatele Marsu.

Štěpánka Pivcová, módní designérka

MIZIVÁ NEZAMĚSTNANOST PŘETRVÁVÁ

2100 Míra nezaměstnanosti v ČR je nadále druhá nejnižší na světě, hned po Kataru. A to navzdory hrozbě robotizace a automatizace, jejíž nepříznivé důsledky se ovšem snaží podchytit vládní strategie Průmysl 56.0.

Lukáš Kovanda, Cyrrus

80 PRVNÍ ČECH SE DOŽÍVÁ 120 LET

2105 A je to Češka! Úřady její jméno nezveřejnily podle novelizovaných pravidel, dříve známých jako GDPR. Ví se jen, že 120letá paní žije v jednom jihomoravském městě, celý život cvičila a využívala pokroků medicíny, včetně genové terapie, která se dostala do praxe v roce 2046. Ta dokáže vyřazením jednoho genu naučit lidské buňky znovu opravovat poškozenou DNA, což byla ještě na začátku 21. století hlavní příčina stárnutí.

AUTENTICI: SPOLU A SAMI

2118 Mezi mužem a ženou (i jinými páry) mizí žárlivost. Naplno se totiž prosazuje trend tzv. autentického vztahu. Autentické páry mají schopnost vytvářet mezi sebou přiměřenou závislost" a zároveň být soběstačné, takže jsou schopné ustát chvíle, kdy se jeden druhému přirozeně vzdaluje. Jde jim o přijatelné balancování mezi autonomií a závislostí podle hesla "Lež ani polopravda nejsou dobré pro duši".

Marcela Pecháčková

NEEXISTUJE BOHATÝ ČLOVĚK

2118 Za 100 let budeme vzpomínat na mnoho příjemných i nepříjemných událostí: jak jsme si prošli různými stadii demokracie včetně té hraničící s diktátem. Budeme součástí Euroasijské unie. Katastrofy se nám nevyhnuly. Sucha i záplavy, probudily se i české sopky po blízkém průletu planetky kolem Země. Pěstovat se bude více v řízeném prostředí než na poli. Takto snadno uživíme stávajících 20 miliard lidí. Do práce se začalo chodit jeden den v týdnu a jinak je dobrovolná. Peníze neexistují. Neexistuje bohatý člověk. Pouze vlivný a uznávaný. Většina lidí se stará o sebe, okopává zahrádku, vykládá si, hraje si. Soudy projednávají pouze rodinné hádky typu nevěry. Dopravu řešíme vlastním "létajícím talířem" schopným přepravit nás na okolní planety za prací či jen tak si povykládat s kamarádem. Technologii antigravitace uvolnily tajné laboratoře po papežově zveřejnění, že nejsme ve vesmíru sami a že se nemáme čeho bát. Že nám se vším pomůžou. Robotika už opouští tělo člověka, protože každý je zdravý a náhražky nepotřebuje. Nanotechnologie jsou pod tvrdou kontrolou, protože se ukázalo, že mají horší neočekávané vedlejší účinky než přínosy. Nastalo mnoho chyb.

Regulace přišla pozdě, protože tomu nikdo dlouho nerozuměl. Budeme dočišťovat planetu. Člověk v tu dobu bude na vyšší mentální a duchovní úrovni.

David Vítek, NWT

KAM ZMIZELO 3,5 MILIONU ČECHŮ?

2118 Počet obyvatel Česka klesá na sedm milionů.

Může za to klesající migrace i porodnost. Tu se sice načas podaří zvýšit ve 20. letech díky agresivní politice nacionalistických stran, které tím chtějí kompenzovat rostoucí podíl cizinců v české společnosti, krátkodobý výkyv ale stejně neúprosný trend nezastaví. Vzroste počet vybydlených menších měst, naopak v Praze, Brně a Ostravě bude žít už polovina obyvatel Česka.

EKONOMIKA VZKVÉTÁ, ALE...

2118 ... Německo jsme ekonomicky stále nedohnali. A Rakousko také ne.

Lukáš Kovanda, Cyrrus

UČÍME SE JAKO NEO

2118

Výuka ve škole, jak ji známe dnes, již v roce 2118 nebude existovat. Budeme již ovládat komunikaci díky přenosu myšlenek, získáme větší kontrolu nad svou DNA a počítače budeme používat k vylepšení a zrychlení vlastního mozku. Potřebné vědomosti si tak prostě nahrajeme do mozku, jako to dělal Neo ve filmu Matrix. Daleko důležitější bude schopnost technologie a vědomosti správně použít, umět se rychle přizpůsobit, pochopit širší souvislosti a vidět dál než za první roh.

Tomáš Krátký, IT Spy

POHODLÍ ZA SOUKROMÍ

2118 Za cenu pohodlí se lidé zcela vzdali soukromí. Díky propojení osobních cloudů, domácností a dalších chytrých věcí je jim zboží jako například potraviny nebo drogerie doručováno automaticky, bez předchozích objednávek. Drony či jiné autonomní dopravní prostředky zajišťují rozvoz do soukromých klimatizovaných boxů tak, jak zboží postupně v domácnosti dochází, a to i s ohledem na plánovaný program budoucích dní.

Josef Drobílek, Plná Peněženka

VYHRÁVÁ VODÍK

2118 Většina aut v civilizovaném světě jezdí na vodík. V Česku je víc vodíkových stanic než dobíjecích elektrických a benzinových.

Tankování trvá pár desítek sekund, vodík je mnohem levnější než dnešní benzin nebo diesel, k jeho výrobě se zčásti používá recyklace odpadu. Vzduch ve městech bude díky tomu minimálně o polovinu čistší. Vodíková auta neprodukují žádné nečistoty. Jediným vedlejším produktem je čistá vodní pára.

Martin Peleška, Toyota 88

HUDBA ŠITÁ NA TĚLO

2118 Za 100 let vám bude umělá inteligence hudbu generovat přímo na tělo. Vstupní informace: Chci něco klidného, se zvukem klavíru a smyčců, bez elektroniky a bez zpěvu, tak na půl hodiny, abych u toho stihl nakrájet rajčata a uvařit těstoviny. Přísně funkcionalistická hudba, ve které nebude prostor pro příběh, ale která bude fungovat podobně jako nábytek nebo obraz v místnosti.

Vlivný anglický producent Brian Eno s tím začíná už teď - jeho mobilní aplikace Reflection nabízí hudbu, která se organicky mění podle denního času nebo ročního období. Za 100 let to bude každodenní realita. Nikdo už nebude věřit tomu, že jsme kdysi jakoukoli píseň slyšeli vícekrát po sobě. Proč poslouchat něco starého, když nová hudba vznikne jediným kliknutím a vám na míru?

Jiří Špičák, hudební publicista

FARMY VE MĚSTECH

2118 Zelenina a ovoce se už nedovážejí přes půl světa. Pěstují se přímo ve městech v high-tech vertikálních farmách. Rostou v nich okurky, rajčata, saláty a další potraviny.

Jsou efektivnější než klasická pole za městem, spotřebují výrazně méně vody, nejsou potřeba pesticidy, a navíc se díky nim výrazně uleví dopravě. Potraviny v obchodech jsou lokální a čerstvé.

V parcích rostou ovocné stromy, květiny nahradily brambory a další plodiny. Města jsou většinou potravinově soběstačná.

MŮJ VÝHLED: 10 X 10

2018-2118 Za 10 let se bude 80 procent potravin prodávat online pomocí domácích spotřebičů. Za 20 let bude mít většina domácností v ČR robota na domácí práce. Za 30 let bude většina aut v ČR samořiditelná. Za 40 let budeme dopravu zvedat nad zem a přijmeme pravidla o novém druhu dopravy. Za 50 let bude většina schůzek pořádána pomocí holografických projekcí. Za 60 let se 50 procent Čechů podívá do vesmíru. Za 70 let bude porodnost v Česku nižší než 0,5. Za 80 let bude většina stravy prodávaná v práškové formě. Za 90 let bude průměrná doba života v ČR 150 let. Za 100 let doufám, že mí potomci dostanou od časopisu Forbes stejnou otázku.

Martina Vítková, NWT

VR JE VŠUDE!

2118 Virtuální realita bude všude a Česko se tomu nevyhne. Drtivá většina lidských činností se bude moct vykonávat z pohodlí domova. Lidé budou takto z domu i pracovat, zejména ve službách.

Nebude nutné, aby fyzicky byli na jednom místě. Prostřednictvím VR se bude provozovat sport i ostatní koníčky. Olympijské hry už možná nebudou v živých sportech, ale ve sportech přes VR, díky čemuž třeba Česká republika bude porážet Norsko ve sjezdovém lyžování, protože budou mít všichni stejné podmínky pro "trénink". Samozřejmě že je nebezpečí, že se celé odvětví zvrhne, lidé budou na VR závislí, nebudou se od ní schopni odtrhnou a vůbec ji odlišit od skutečné reality. Na jednu stranu dojde díky ní k úsporám v mnoha oblastech lidského života a odvětví VR bude jedno z nejbohatších odvětví světa, na druhou stranu povede časem k zániku lidstva a možná i celého světa. Celé odvětví bude podléhat obrovské regulaci a i tato oblast bude předmětem čirého obchodního styku.

Jaroslav Vychodil

DESIGNOVÉ DĚTI DO KAŽDÉ RODINY

2118 Podoba rodiny se za 100 let v zásadě nezmění. Soužití otce, matky a dětí bude stále dominovat tak, jako tomu bylo v naší zemi po staletí a jak tomu je i ve většině kultur a civilizací. Nukleární rodina dosud přežila všechny sociální experimenty a nepochybně přežije i další. Rozvoj genetiky a lékařské vědy ale povede k tomu, že se mnozí rodiče budou snažit nadesignovat děti podle svých představ a tužeb.

Dana Hamplová, AV ČR

OPERAČNÍ SYSTÉM EVROPA

2118 Hranice a identity jednotlivých samostatných států budou mít za 100 let mnohem menší význam díky rapidnímu technologickému vývoji, volnému pohybu lidí, zdrojů a myšlenek. Identita a samostatnost České republiky jako minizemě v evropském a světovém kontextu může být ohrožena, nebo dokonce nerelevantní. Současnou demokracii a politické vedení státu nahradí chytrá softwarová platforma schopná analyzovat lidské potřeby, preference a doporučující rozhodnutí na nejvyšší úrovni řízení zdrojů a fokusu lidí. Jinými slovy, operační Europe OS, nebo dokonce World OS. Identita a příslušnost ke státu či národu budou pouze digitální.

Tomáš Bača, Greenlight

PAPÍROVÉ PENÍZE? RARITA V TREZORU

2118 Co bude za 100 let? Nejdřív, co bylo před 100 lety: Nahradili jsme rakouské bankovky českými. Ještě nebyly bankomaty - první vznikl až v roce 1939 v USA v New Yorku, v Česku pak od 1989. Plastová kartička vznikla v Londýně 1967.

Elektronické bankovnictví vzniklo v USA na začátku 80. let minulého století, v Česku od 90. let. Takže před těmi 100 lety jsme ty papírky dostali za práci a mohli jít k hostinskému, kde jsme je vyměnili za pivo. V zemědělství tehdy pracovalo 37 procent lidí, v průmyslu 34 procent, ve službách 29 procent. Dnes stále platíme těmi papírky, ale poměr bezhotovostních transakcí je u nás 88 procent. Stále chodíme na pivo. V zemědělství pracují tři procenta lidí, v průmyslu 36 procent, ve službách 61 procent. No a co za těch 100 let? 99 procent transakcí bude už asi ani ne tím mobilem, ale spíš čipem, který z toho mobilu zbude. No ale ty papírky stejně zůstanou jako raritka do trezorů. V zemědělství bude pracovat 0 procent lidí, v průmyslu 10 procent, ve službách 90 procent.

Protože služby jsou pohodlnější. Před 100 lety celá Evropa byla ve světě top - vládl v ní duch kapitalismu. Evropa měla podíl na světovém HDP 34 procent, USA 16 procent, Čína 11 procent. Dnes už má Evropa podíl pod 16 procenty a vládne v ní ďábel kapitalismu. Ďábel představuje nepřátelské síly kapitalismu - například zahálku lidí nebo rostoucí státní aparát. Za těch 100 let budeme mít super vychytávky, ale hlavně budeme převážně líní a pohodlní.

Aleš Michl, fond Quant

PIVO BUDE

2118 Nejlepší změna je v principu žádná změna. Tím neříkám, že by se ve výrobě neměly zautomatizovat nějaké postupy, něco se vylepšovat, ale musí se rozhodně udržet postup a pořadí. Chmelu se samozřejmě daří hůř kvůli suchu, ale neexperimentoval bych s genetikou a upravováním plodin. Věda objevuje to, co třeba jogíni vědí dlouhé roky - že existuje bezčasé pole, kde si všechno hraje se vším, kde je všechno propojené. Jestliže my si hrajeme s genetikou, může to mít dalekosáhlé důsledky. Byl bych velmi opatrný, přece jen jsme součástí přírody.

Stanislav Bernard

TRÁVA K VEČEŘI A SUPERŘASY

2118 Jako příloha ke steaku ze zkumavky se podává pokrm z trávy. Pěstují se nově domestikované druhy jako třeba pýr, které připomínají předchůdce obilovin. Jejich výhoda spočívá v tom, že jsou odolnější vůči výrazným a častým změnám klimatu, nemusí se každý rok znovu vysévat a dobře snášejí stále trýznivější sucha.

Zrna trav se zpracovávají všemi možnými způsoby, dá se z nich péct chleba i vařit pivo. V našem jídelníčku jsou běžně řasy. Zázračné potravině, která se snadno pěstuje a nezatěžuje životní prostředí, trvalo dlouho, než se prosadila v západním světě. Nyní ale patří mezi top potraviny: obsahuje velké množství jódu, vlákniny i proteinů, a je tak vhodná v době, kdy je maso na talířích vzácností.

Jaroslav Doležel, AV ČR

SNOVÁ CESTA

2118 Technologie autonomního řízení je plně rozvinutá, což mění návyky lidí, kteří cestují na delší vzdálenosti - místo ve dne jezdí v noci. Pro delší trasy existují komfortní mobilní obytné jednotky jako variabilní součást domovů, ve kterých usnete a ony se s vámi podle dopravní situace a plánovaného času příjezdu samy včas přesunou do destinace tak, abyste nemuseli bdělý čas trávit na cestách.

Ondřej Krátký, Liftago

VYLEPŠOVÁNÍ LIDSKÉ DNA

2118 Lidé se běžně dožívají 100 let. Výrazně jim v tom pomáhají genové terapie, jejichž pomocí mohou lékaři bojovat s rakovinou nebo některými vrozenými poruchami. Díky technologii CRISPR-Cas9, která byla objevena před více než 100 lety, v roce 2012, a která umožňuje upravovat lidskou DNA, v podstatě vymizely choroby jako některé druhy leukemie, cystická fibróza, nemoc motýlích křídel nebo Alzheimerova nemoc.

OČKOVÁNÍ V BANÁNECH

2118 Banány fungují jako léky. Obsahují vyšší množství látek, jako je železo nebo provitamin A, je z nich plnohodnotná strava. Další plodiny fungují jako biotovárny a produkují látky potřebné pro farmaceutický průmysl. Geneticky modifikované rostliny už nikoho nezarážejí, fungují jako léčiva a sytí stále větší světovou populaci. Díky genetickým úpravám mají vysoké výnosy, aniž by byly ošetřovány pro přírodu nebezpečnými chemickými postřiky proti chorobám a škůdcům.

100

FORBES ZA 100 LET

2118 Pro mě osobně je rok 2118 velmi důležitý. Po nějakých 50 letech mě probudili z hibernace. Měli pro to dobrý důvod - naše malé vydavatelství dostalo licenci na vydávání Forbesu na Marsu a pro všechny kosmické stanice kolem něj. A to se samozřejmě musí oslavit.

Co všechno tu kromě marťanské redakce vidím? Na titulní straně pozemského českého Forbesu - a je překvapivě pořád na papíru - je jeden z českých průkopníků komerčního cestování časem Jan Bureš z firmy Universum. Vypráví, jak se byl podívat na svého jmenovce v Praze roku 2020. Úspěšná podnikatelka Karina Zadoro-Málková představuje první český patentovaný lék na radikální zpomalení stárnutí.

Zuzana Petrofová III. představuje model koncertního piana Ikarie X, který bude hrát v Metropolitní opeře na Měsíci. Forbesu je 200 let. Českému Forbesu 107. Na jeho základech se nezměnilo nic. Pořád píše o lidech, kteří chtějí něco dokázat. O lidech, kteří mají nejen sny, ale taky si za nimi jdou a naplňují je. O lidech, kteří chtějí změnit svět k lepšímu.

A teď, v roce 2118, i nejbližší vesmír. Bylo to, musím říct, docela optimistické probuzení.

Petr Šimůnek, šéfredaktor Forbesu

VIKTOR SVOBODA

20. 9. 2018; Forbes NEXT

Proti dronu dronem

Tým z Elektrotechnické fakulty ČVUT vyvinul zatím možná nejdokonalejší obranné řešení proti nepřátelským multikoptérám.

Může se to stát i vám: zatímco se manželka opaluje u bazénu, soused startuje dron a stoupá s ním vzhůru. V okamžiku, kdy jeho multikoptéra přelétá nad plotem, vypustíte ochránce. Chvíle zaměřování, rána jako ze vzduchovky a narušitel už se bezmocně houpe v síti pod vaším chytrým dronem. Soused byl bez šance, tohle ani nebyl vzdušný souboj. Systém Eagle.one vyvinutý týmem doktora Martina Sasky ze Skupiny multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT však má i vyšší cíle než jen obranu před paparazzii, i když se jeho tvůrci netají tím, že lidé chránící své soukromí budou jednou z cílových skupin. Eagle.one může stejně dobře chránit důležitou infrastrukturu, například elektrárny, průmyslové komplexy, stadiony a podobně. V dnešní době, kdy i sofistikované modely běžně leží pod vánočními stromky, je útok či špionáž dronem jednou z největších bezpečnostních hrozeb. Možností účinné obrany zatím moc nebylo.

Na ČVUT si však myslí, že na to kápli. Detekční systém, který dokáže zachytit bezdrátovou komunikaci v okruhu dvou kilometrů od velína, a dokonce zjistit, o jaký typ dronu jde - to už tu bylo před vynálezem chlapíků z pražské fakulty. Originální je jejich systém zneškodnění. Dron obránce je vybaven kamerou a umělou inteligencí, takže dokáže rozpoznat typ multikoptéry, analyzovat a předvídat pohyb nepřítele, a připravit si tak nejlepší pozici pro střelbu. Poradí si i s úhybnými manévry narušitele. "Žádná velikostní omezení nemáme. Systém je aplikovatelný i na multikoptéry, které jsou v současnosti vyvíjeny jako osobní taxi. Záleží jen na tom, co nám povolí Úřad pro civilní letectví," říká Saska. A zde je právě problém.

Podle současné legislativy není možné z dronu cokoli vystřelovat.

Tady snad regulátora obměkčí, že síť je k dronu ukotvena lankem. Ještě větší zádrhel je ale neuronová síť ovládající dron. Autonomní létání totiž odporuje legislativě, přestože je nesrovnatelně přesnější než manuální řízení. Při testech Eagle.one se dokonce ukázalo, že lidský pilot se s umělou inteligencí nemůže srovnávat. Kvůli hrozbě tučné pokuty však při prezentaci odborné veřejnosti tým vědců ovládá drony ručně a odchyt probíhá na místě, aby byla úspěšnost co nejvyšší.

Jednání s Úřadem pro civilní letectví jsou aktuálně v plném proudu a podle Sasky jsou na dobré cestě. Zatím se však Eagle.one, se kterým už má společnost 601 byznysové plány, řadí k dalším nápadům na řešení dronové hrozby, které narazily na legislativní bariéru.

RUŠIČKA

Doppler je AI radar vyvinutý americkou společností Black Sage Technologies. Algoritmus dokáže ve vzdušném prostoru identifikovat drony (a rozlišit je například od ptáků), pomocí kamer s vysokým rozlišením sledovat jejich pohyb a rádiovou rušičkou pak přetnout komunikaci s pilotem. Dron se potom vrátí domů, bezpečně dosedne na zem nebo zůstane paralyzovaný poletovat na místě. Právě rušení rádiového signálu je ale protizákonné.

STOPAŘ

SkyTracker z dílny bezpečnostní firmy CACI, jejíž centrála se nachází jen 10 minut cesty od Pentagonu, vytvoří kolem citlivých míst elektronickou hranici. Při narušení prostoru je řídicí signál dronu vystopován až ke zdroji, kam bezpečnostní tým okamžitě vysílá policii. SkyTracker se tak nedostává do křížku s předpisy týkajícími se rádiového rušení, pro změnu to ale není v souladu se zákony zapovídajícími odposlouchávání a hacking. KANON

Zřejmě nejzábavnější způsob, jak se zbavit nežádoucího dronu, pochází z dílny anglické OpenWorks Engineering. Jmenuje se SkyWall 100 a v podstatě jde o bazuku, která střílí zhruba tři čtvrtě kilogramu vážící projektily skrývající síť s padákem. Dron se tak po úspěšném zásahu pomalu snese k zemi. Háček je v tom, že efektivita tohoto řešení výrazně klesá při vzdálenosti cíle větší než 100 metrů.

HACKER

Department 13 je firma, jejíž zakladatel Robi Sen pracoval během studené války pro americkou vládu na tajných obranných projektech. Dnes ladí systém Mesmer, který zachytí řídicí signál dronu, analyzuje jeho strukturu a následně vyšle stroji vlastní příkaz.

Stejně jako SkyTracker se však potýká se zákony zakazujícími odposlouchávání a počítačový hacking.

DRAVEC

Nizozemská policie proti nepřátelským dronům nasadila orly. Dodala jí je firma Guard From Above, která se specializuje na výcvik ptáků. Policie dokonce zveřejnila video, na kterém orel chytá dron do svých pařátů, což zneklidnilo ochránce zvířat.

Nakonec se ale podařilo lépe vycvičit stovku policistů, kteří měli s orly zacházet, než ptáky samotné, a tak projekt skončil u ledu.

MARCEL DOKOUPIL

18. 9. 2018; Marie Claire

Kde jsou ženy, když jde o techniku?

Vadí nám, že (nejen) svět technologií stále ovládají muži. Co by se změnilo, kdyby v něm bylo více žen?

technologie jsou samozřejmou součástí našeho "skutečného" světa. Jenže oběma těmto světům vládnou bílí heterosexuální muži, zatímco ženy, i když se snaží sebevíc, stále mají horší postavení. Zdá se vám to v době, kdy (skoro) všichni bez ohledu na pohlaví máme chytré telefony a neumíme si bez nich představit svůj život, přitažené za vlasy? Zapomeňte na chvíli na hezké fotky z Instagramu a podívejte se na odvrácenou tvář "tech" světa. Jen na úvod, v deseti nejvýznamnějších technologických společnostech současnosti tvoří ženy pouhých 19 % pracujících na technologických pozicích, zatímco na muže připadá 81 % pracovních míst (!).

Vyplývá to ze zprávy auditorské společnosti PricewaterhouseCoopers z roku 2018. Jenže pokud jsou někde takřka výhradně muži, bude jejich pohled, včetně jejich předsudků, převládat. Jednoduše řečeno, různé naše životní zkušenosti ovlivňují to, co a jak děláme. A pokud se spokojíme s tím, že jen mužský pohled je ten jediný správný, doplatíme na to nakonec všichni.

Proč ale ženy v technologických odvětvích chybějí? Podle zprávy The Future Tech Workforce: Breaking Gender Barriers, kterou v loňském roce vydala organizace Information Systems Audit and Control Association (ISACA), je příčin několik: Chybějící ženské vzory, nedostatek odborného vedení, ale také nerovné příležitosti ke kariérnímu růstu, menší plat za stejnou práci a bohužel i předsudky. "Máme sklon u žen a jiných málo zastoupených skupin osob vnímat negativně stejné charakteristiky, které u mužů hodnotíme pozitivně," vysvětluje Cara Turner, koučka a výkonná ředitelka projektu codeX, který učí mladé lidi programovat. Zatímco muži při pohovoru obvykle dostávají otázky na své plány do budoucna a na to, jak vidí svůj profesní růst, ženy musejí znovu a znovu dokazovat, že na svou práci mají. Podle žen, které už v IT a dalších "tech" oborech uspěly, nejde o nic neobvyklého.

Duduzile Mkhwanazi je výkonnou ředitelkou projektu Isizwe, jehož cílem je poskytovat vzdělávání v chudých oblastech. Být ženou podle ní znamená, že musí pracovat dvakrát tak tvrdě než muži. Suhaifa Naidoo, zakladatelka digitální marketingové společnosti Mashup Marketing, vypráví, jak jí při diskusi o vývoji mobilních aplikací jeden muž řekl: "Nepředpokládám, že vůbec víte, o čem mluvím."

Nedostatek žen ale není jen otázkou pohlaví. Spíš jde o celou řadu různých vlivů včetně toho, co jako společnost "tradičně" očekáváme od mužů a co od žen. Nestačí tak jen někam "přidat" ženy. "Různorodé týmy jsou efektivní jen tehdy, když ostatní diverzitu oceňují," říká Jacqui Watson, IT freelancerka z Kapského Města. "Aby to fungovalo, je potřeba, aby všichni, kteří se snaží něco říct, byli vyslyšeni a respektováni. Jen když spolu konstruktivně diskutujeme, můžeme těžit z toho, že různí lidé přinášejí různé zkušenosti i různé úhly pohledu," dodává.

Problém je, že tohle nás mnohdy vůbec nenapadne. "Pokud ve světě technologií nebudou přítomny ženy, některé důležité otázky si vůbec nepoložíme," prohlásila Melinda Gates v rozhovoru pro The Atlantic.

Vůbec nejde o to být přehnaně "korektní", ale víc přemýšlet nad tím, že svět je různorodý, a stejně tak různorodí jsou zákazníci, kteří využívají technologie. "Týmy, kterým chybí různorodost, se poplácávají po zádech a ani nevnímají, jaké problémy mohou jejich ,řešení‘ způsobit," vysvětluje Cara Turner. Děje se to například tehdy, když si vývojářské týmy neuvědomí přítomnost bezpečnostních hrozeb jen proto, že se jich přímo netýkají, a tak s nimi jednoduše ve své práci nepočítají.

V tomto ohledu ani programování nemusí být objektivní. Existuje totiž jev označovaný jako algoritmické zkreslení. Podle Turner k němu dochází, když "ti, kdo programují výpočty na třídění informací, nevědomě promítnou vlastní předsudky do způsobu, jak jsou informace interpretovány, a pak se tento software poskytne k užívání veřejnosti". Příkladem je vyhledávání obrázků na Googlu. Když zadáte heslo "Afričané", vyjedou vám stereotypní fotky obyvatel v tradičních krojích a vyzáblých dětí, což je dost omezený úhel pohledu, který zastává jen určitá část lidí.

Zůstává tu otázka, co mohou ženy ve světě technologií změnit a čeho jsou schopny dosáhnout. Odpověď je možná překvapivá, ženy, stejně jako další zatím málo zastoupené skupiny lidí, přinášejí jinou perspektivu.

A právě to se v konečném důsledku může stát konkurenční výhodou.

"Čím více o svých uživatelích víme, včetně toho, čeho se bojí, co je motivuje, o co usilují a s čím se denně potýkají, tím lépe dokážeme služby pro ně navrhnout," je přesvědčená Gontse Mbelu, která působí jako designérka služeb v mezinárodní organizaci Praekelt Foundation, jejímž cílem je využít mobilní technologie ke zlepšení zdraví a životní spokojenosti uživatelů. Výsledkem pak budou funkční služby vytvořené pro skutečné lidi, ne pro jejich stereotypní karikatury. "Když se mi narodilo dítě, naučila jsem se nedržet se zuby nehty zavedených postupů, protože neustále přicházím na to, jak se o syna starat lépe. S designem služeb to funguje stejně. Musíme nechat jejich uživatele, aby nás vedli, protože vlastnímu životu rozumějí nejlépe sami," dodává.

Sice to může znít trochu jako fráze, ale ženy přinášejí empatii, a to i do designování nových technologií. "Jediný způsob, jak vytvářet lepší technologická řešení, je naučit samu sebe, jak se zbavit předsudků. Díky tomu jsem pak schopná vnímat různé perspektivy, o kterých bych jinak možná nevěděla. Technologie, které vytváříme, mají smysl jen tehdy, když dokážou zlepšit život druhým," popisuje své zkušenosti Jacqui Watson. Výsledkem pak může být příjemné překvapení. "Dívám se do budoucnosti s nadějí, protože silné ženy s různými životními zkušenostmi mění technologie.

Neomezují se jen na pohled bílého heterosexuálního muže, ale nabízejí víc. Svět přece nemůžeme změnit stejným myšlením, které ho vytvořilo. Proto potřebujeme změnu," uzavírá Baratang Miya, výkonná ředitelka a zakladatelka bezplatné školy programování Girlhype. *

Pokud ve světě technologií nebudou Přítomny ženy, některé důležité otázky si vůbec nePoložíme.

Kateřina Cidlinská, vedoucí mentoringového programu, NKC - gender a věda Při vytváření něčeho tak klíčového, jako jsou informační technologie, je nezbytné zohledňovat různé životní zkušenosti nejen mužů, ale i žen. Zvlášť když ženy tvoří polovinu uživatelů těchto technologií. Potřebujeme vytvářet společnost, v níž mohou ženy a muži uplatňovat svůj talent i v oblastech, které s nimi v minulosti spojovány nebyly. I proto, abychom zbytečně nepřicházeli o schopné lidi v mnoha oborech.

Denisa Kera, ředitelka Maker Faire Praha Ženy podle mě bortí omezenou představu o jakémsi monolitickém a neměnném průmyslu, kterému máme všichni bez otázek sloužit. Pánové, kteří si stěžují na nezájem žen o technické obory, jen nevidí, že úroveň těchto oborů a toho, co popisují jako nové technologie, názorově zamrzla někde v 50. letech. Po mnoho století si pánové také mysleli, že psaní, čtení a počítání je něco, co ženy nepotřebují, nemohou a nemají zájem zvládnout. Problém není v ženách, ale v úrovni technického vzdělání v ČR, které neinspiruje a nenabízí možnosti rozvoje, jež většina mladých lidí hledá. Jana Kalbáčová Vejpravová, Katedra fyziky kondenzovaných látek MFF UK "Díky" společenským stereotypům získávají ženy během života specifické schopnosti, které jim ve spojení s odbornými kvalitami přinášejí alternativní pohled na řešení problémů. Ženy mají velmi dobré předpoklady k propojování disciplín, jsou praktické, nelétají v oblacích, kolotoč práce, rodina to nedopustí, přinášejí originální nápady na využití nových konceptů v běžném životě, nesoutěží, ale spolupracují, umějí více naslouchat a také lépe akceptují kompromisy.

Elnaz Babayeva, studuje umělou inteligenci na ČVUT, zakladatelka projektu wITches Teď se svět technologie rozvíjí neuvěřitelnou rychlostí a každý rok roste počet pracovních míst, která nabízí. Pro řešení nových výzev je potřeba pestrost znalostí, dovedností a různorodost lidí. Z vlastní zkušenosti nevidím z technického hlediska rozdíl mezi prací kluků a holek. Ale mám pocit, že holky přinášejí do týmu víc empatie a soudržnosti. Myslím si, že když bude víc žen na vyšších pozicích v technice, lidé budou více spokojeni v práci, a navíc budou přicházet se zajímavějšími nápady.

18. 9. 2018; odbornecasopisy.cz

Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

„Člověk, který si zaslouží jméno dobrý, je ten, jehož myšlenky a práce jsou věnovány spíše jiným než jemu samému.“ W. Scott

Ve čtvrtek 9. srpna 2018 ve věku nedožitých 83 let odešel náš nejzkušenější a nejznámější vysokoškolský pedagog v oboru světelná technika pan prof. Ing. Jiří Habel, DrSc., který patří k nejvýznamnějším osobnostem české světelné techniky.

Životopis

Jiří Habel se narodil 10. října 1935 v Teplicích v Čechách v rodině přednosty železniční stanice. Po maturitě na Gymnasiu Maxima Gorkého v Bílině v roce 1953 byl přijat ke studiu na Elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. Studium absolvoval roku 1958 s červeným diplomem. V témže roce byl jako pedagogický asistent přijat na katedru elektroenergetiky a na tomto pracovišti setrval až do konce svého života, tedy celých 60 let. Katedra se mu stala druhým domovem a jeho práce smyslem života. Dva roky po skončení studia se oženil (v manželství s paní Alžbětou se narodil syn Jiří).

Svoji odbornou a vědeckou činnost postupně zaměřil na oblast světelné techniky. Na přelomu let 1968 a 1969 strávil několik měsíců v Moskevském energetickém institutu, kde působila velmi kvalitně obsazená katedra světelné techniky. Zde získané zkušenosti následně využil k posilování specializace světelná technika na své domovské katedře. Od roku 1978 vedl na katedře elektroenergetiky ČVUT v Praze zaměření světelná technika a zabezpečoval výuku světelnětechnických disciplín v oboru elektroenergetika, vedl laboratoř světelné techniky. Od roku 1982 byl zástupcem vedoucího katedry výroby a rozvodu elektrické energie.

V roce 1970 obhájil kandidátskou disertační práci a v roce 1974 habilitační práci. Roku 1975 byl jmenován docentem v oboru elektrotechnika. Doktorskou disertační práci obhájil v roce 1990 a v roce 1993 byl jmenován profesorem. Ve své vědecké a odborné činnosti se zaměřoval hlavně na oblasti týkající se popisu a měření parametrů světelného prostředí venkovních i vnitřních osvětlovacích soustav, hodnocení zrakového vjemu při různých světelných podmínkách, energetické náročnosti osvětlovacích soustav a rušivého vlivu umělého osvětlení na okolní prostředí.

V rámci své pedagogické činnosti připravoval studenty v oboru světelná technika na problematiku návrhu, hodnocení a provozu vnitřních i venkovních osvětlovacích soustav. Vedle práce v ČVUT v Praze také hostoval na ZČU v Plzni. O kvalitě přípravy studentů pro oblast světelnětechnické praxe svědčí velký zájem o jeho absolventy jak z průmyslu, tak z projektové praxe. Vychoval mnoho odborníků, kteří v současné době působí nejen v českých, ale i v zahraničních firmách, projektových ateliérech a institucích. Řadu studentů dovedl k úspěšnému dokončení doktorandského studia.

V této oblasti činností je třeba se zmínit o dalších pedagogických funkcích na úrovni fakulty - z nichž nejvýznačnější a časově nejnáročnější jistě byla funkce proděkana, kterou vykonával v období let 1980 až 1990. Účast ve vědecké radě FEL a funkce předsedy komise pro státní závěrečné zkoušky v oboru elektroenergetika na FEL ČVUT a FEI ZČU potvrzují uznání jeho odborných a lidských vlastností. Od roku 1979 byl členem vědecké rady a kolegia děkana. Za svoji činnost v ČVUT byl oceněn několika čestnými uznáními a vyznamenáními.

Publikační činnost profesora Jiřího Habela zahrnuje přes sto odborných článků a přednášek na národních i mezinárodních konferencích. Je autorem deseti vysokoškolských skript a spoluautorem čtyř učebních pomůcek. Současně je vedoucím autorského týmu knihy Světelná technika a osvětlování (FCC PUBLIC Praha, 1995) a knihy Světlo a osvětlování (FCC PUBLIC Praha, 2013), která představuje zatím nejkomplexnější učebnici vydanou v ČR v oboru a je určena nejen studentům, ale i širokému okruhu pracovníků z různých oborů.

Vzhledem ke svým znalostem, zkušenostem a schopnosti objektivního nadhledu při řešení problémů z oboru světelné techniky profesor Jiří Habel působil také v několika odborných organizacích a institucích. Mezi nejvýznamnější patří Český národní komitét Mezinárodní komise pro osvětlování (ČNK CIE), Český metrologický institut (ČMI), Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení (SRVO) a Česká metrologická společnost. Byl členem technických komisí TNK12 (Jednotky a veličiny) a TNK76 (Osvětlování) při Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Od založení časopisu Světlo v roce 1998 až do roku 2016 byl předsedou jeho redakční rady.

Navzdory těžké nemoci, s níž v posledních dvou letech svého života statečně bojoval, aktivně působil na milované katedře téměř až do své smrti.

Vzpomínky

Odborný životopis jsou převážně jen fakta vypovídající o lidské stránce osobnosti velmi málo. Proto jsme se rozhodli oslovit několik nejbližších přátel a dlouholetých spolupracovníků pana profesora s nabídkou rozloučit se s ním na stránkách časopisu několika řádky vzpomínek. Jde tedy o naprosto nezávislé texty, redakčně upravené pouze minimálně. Čtenáři se v nich mj. mohou dozvědět i mnoho zajímavého o vývoji vysokoškolské výuky světelné techniky u nás.

Pokračování je ZDE

17. 9. 2018; INDEX LN

Češi mohou být mozkem průmyslu budoucnosti

Profesor Michal Pěchouček, vedoucí katedry počítačů FEL ČvUT a Artificial Intelligence Center.

Nebude trvat dlouho, a začnou se stavět černé továrny, kde nebude třeba oken ani světla, protože se zcela obejdou bez lidí. Levná pracovní síla je přitom pořád jednou z hlavních výhod Česka, a pokud nebude třeba, mohou si výroby stavět velké koncerny klidně u sebe doma, především v Německu. "To ale neznamená, že takové černé fabriky nemůžeme programovat my, Češi," předestírá svou vizi pro naši ekonomiku profesor Michal Pěchouček, jeden z předních světových odborníků na umělou inteligenci.

Úspěšný vědec, podnikatel a investor právě buduje na ČVUT v Praze nové centrum excelentního výzkumu Research Center for Informatics (RCI), které má vychovávat špičkové experty. "Věřím, že na skvělé lidi se budou nabalovat další, vzniknou díky nim nové firmy a celkově se posuneme dál," říká mimo jiné i jeden ze spoluautorů připravované vládní bílé knihy, která by měla Česku ukázat cestu ve věku AI. "Vědecká práce v této oblasti má přímý dopad na ekonomiku a mzdy," zdůrazňuje s tím, že investice do výzkumu jsou cesta, jak konečně přestat být levnou montovnou.

- Co je cílem nového centra RCI na ČVUT?

Excelentní věda a výzkum na té nejvyšší úrovni v oblasti umělé inteligence. Především ale nestavíme nic na zelené louce, navazujeme na to, co u nás už deset let máme, co jsme skoro dvě dekády s kolegy budovali. Získali jsme grant od státu ve výši půl miliardy korun a využijeme ho, abychom se nejen dále rozvíjeli, ale především aby naše práce byla do budoucna udržitelná. Abychom se dalších deset let zlepšovali a nezjistili, že nám mladí lidé odešli za vyššími platy do soukromé sféry, nebo na zahraniční univerzity. Konkurence v této oblasti je totiž dnes obrovská, nástupní platy v IT jsou extrémně vysoké.

- Jak udržíte kvalitní lidi na škole, když je tak usilovně přetahuje komerční sféra?

Jde mi hlavně o to, aby naši doktorandi byli nejlepší. Mohou odejít do zahraničí za zkušenostmi, pak by se ale měli chtít vrátit, a pro to musíme mít nejen špičkové projekty, na nichž budou chtít pracovat. Musí za to dostat i dobré peníze, aby se jim mohli věnovat naplno, což se u nás daří. Společnost obecně musí ohodnotit špičkovou vědeckou práci, protože z ní má obrovský užitek.

- Jak sem přilákat špičkové vědce a výzkumníky?

Naší významnou výhodou je Praha. Město, které každý na světě zná a chce nejen navštívit, ale i v něm žít. Má skvělou pověst, unikátní lokaci, koncentraci univerzit a firem a je atraktivní i pro mladé vědce. Chceme, aby se stala centrem talentů v oblasti umělé inteligence a na to navázaných startupů a firem.

- Jakou roli v tom má hrát centrum RCI a váš výzkum AI?

Umělá inteligence je v Česku už prakticky tradiční disciplína, v níž vynikáme. Rozhodně to u nás není jen buzzword nebo trend, který se objevil a zase rychle opadne a zmizí. Zvětšujeme to, co tady máme, abychom se udrželi na špici. Já osobně vidím mimořádný význam výzkumu v této oblasti pro českou ekonomiku a firmy. Už dnes je jasné, že umělá inteligence bude mít v budoucnu zásadní vliv, a zatím je spolupráce našeho výzkumu s firmami spíše malá. Jedním z mých osobních cílů je pomoci našemu průmyslu připravit se na budoucnost a uspět v technologické revoluci, která už začíná.

- Jak tedy bude vypadat ekonomika budoucnosti?

Bohaté a úspěšné budou země se silnou výzkumnou základnu v oblastech, jako je umělá inteligence. Budou to hlavně země jako Spojené státy, Velká Británie, Izrael nebo Švýcarsko, kde je na špičkové úrovni výzkum a připravují se na další transformaci ekonomiky. Neexistuje žádná země na světě, která by byla v takové pozici a neměla v oblasti AI silnou vědu a výzkum, prostě to nejde oddělit. V Číně jsou dnes už také skvělí vědci, hodně do toho investují a rozhodně je nemůžeme podceňovat. Zkrátka, pokud chce Česko projít úspěšně proměnou ekonomiky díky umělé inteligenci, robotizaci a automatizaci, musí investovat do vědy a výzkumu v těchto oblastech a být velmi silné ve vědě.

- Jaká je tedy vaše vize pro Česko a jeho ekonomiku?

Díky kvalitnější vědě pomoci průmyslu posunout se od montoven k vyšší přidané hodnotě, a to pomůže celé společnosti.

- Jak to ale bude vypadat v praxi, co budeme dělat, až se budou stavět robotické továrny přímo v Německu?

My budeme ty továrny stavět. Samozřejmě že přijdou takzvané černé továrny, které nebudou potřebovat lidi, ale Česko může být klidně zemí, která je bude umět vyrábět a stavět nejlépe. A bude je dodávat do celého světa. Ostatně i v oblasti vývozu takzvaných průmyslových celků máme slušnou tradici.

- U nás se ale příliš robotů nevyrábí...

Ano, ale vyrábět roboty neznamená jen, že někdo sestavuje stroje. Klíčové je jejich naprogramování, návrh, design celé továrny a výrobního procesu. To má mnohem vyšší přidanou hodnotu. Někdo bude skvělý v rozpoznávání obrazu, což je robotická schopnost důležitá například pro samořiditelná auta. Třeba teď vznikl v Rumunsku startup UiPath s ohodnocením přes miliardu dolarů, který je asi nejlepší na světě v oblasti automatizace procesů, tedy manuální práce za klávesnicí. Nikdo neříká, že jakýsi centrální mozek výroby nemůže vznikat u nás. Pokud se dokážeme chopit této příležitosti a zaměřit se na výrobu jako celek, může se takříkajíc v budoucnu karta přidané hodnoty obrátit v náš prospěch.

- Jaký je tedy recept pro Česko a naši ekonomiku?

Vzhledem k průmyslové tradici i silnému autoprůmyslu se nabízí, abychom se snažili propojit právě umělou inteligenci a výrobu. V tom můžeme být skutečně dobří a máme k tomu i všechny předpoklady. S tím určitě souvisí doprava a celkově mobilita a perspektivní je i oblast kybernetické bezpečnosti. Obecně je třeba investovat peníze do inovací v oblasti obrany a bezpečnosti, kde máme dobré jméno díky firmám, jako je Avast, ale i spolupráci například s USA, která se rozvíjí i u nás na fakultě. Propojení umělé inteligence bude i tady mimořádně významné a důležité nejen byznysově, ale i politicky.

- Co pro to musíme udělat?

Zaměřit se hlavně na vzdělání. Dnešní model je poplatný současným, aktuálním potřebám průmyslu, ale může to být cesta do slepé uličky. Potřebujeme vidět víc do budoucna a připravovat studenty na práci budoucnosti, a především na to, že se bude měnit. O tom, jak bude vypadat, máme navíc jen velmi matnou představu.

Musíme je tedy připravovat na práci, která neexistuje. Učit děti programovat už od základní školy, pracovat s daty, zaměřit se na výuku matematiky a vést je ke kreativitě a tvořivosti.

Nestačí učit fakta, potřebují se umět hlavně učit a rozhodovat se, čemu se budou část svého školního času věnovat. Jde o specializaci, flexibilitu, tvořivost a kritické myšlení, ale také podnikavost. Jedna práce vám už nevydrží na celý život a školy vás na to musí připravit.

- Jaký bude mít centrum RCI vliv na vzdělávání v této oblasti obecně?

Naše centrum je zasazeno do fakult ČVUT a je propojeno přímo s doktorandskou i magisterskou výukou. Na rozdíl od kolegů z CIIRC (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky - pozn. red.), který je separátní a nezapadá do tradičních s výukou propojených akademických struktur, má centrum RCI přímý vliv na studenty a jejich výuku. Významný je v tom i faktor jejich motivace díky možnosti spolupracovat s excelentní vědou. Navíc se náš vliv rozšiřuje i do bakalářských programů a zprostředkovaně i na střední školy. Díky špičkovému programu otevřená informatika vidíme, jak student prochází vzdělávacím procesem. Je o něj takový zájem, že za námi dokonce chodí i učitelé ze středních škol, například z PORGu, a radí se, jak mají učit například matematiku, aby jejich studenti uspěli u přijímaček. Připravujeme studenty a následně absolventy, kteří budou konkurenceschopní. Klíčové je tady mít špičkové studenty i akademiky, kteří pak mohou pozitivně ovlivňovat prakticky všechny úrovně vzdělávací soustavy.

- Jste tedy schopni jedním centrem pomoci tomu, aby u nás bylo více špičkově kvalifikovaných lidí?

Máme 250 magisterských studentů, což se nemusí zdát moc, ale jsem přesvědčen, že právě díky průmyslu a podnikatelské sféře se jejich efekt může výrazně násobit. Především mu můžeme vysvětlit, kam se může posunout dál, můžeme mu ukázat, jak se dá efektivně spolupracovat s akademickou sférou, a v důsledku může vytvářet to správné podhoubí a ovlivňovat zpětně i samotné univerzity. Například mohou firmy začít požadovat určitou úroveň absolventů v oborech, které budou do budoucna perspektivní a potáhnou celou ekonomiku i je samotné. Jednoduše tak ovlivníme stranu poptávky, což se zatím v praxi v Česku moc nedaří.

- Koho tady na škole vlastně vychováváte?

Hlavně absolventy, kteří uspějí na trhu práce. A to dnes i v budoucnu při všech jeho změnách za deset, dvacet let bude vypadat úplně jinak a chci, aby na to byli moji studenti připravení. Například dobří programátoři se mnohem jednodušeji rekvalifikují. Z manuálního pracovníka už datového vědce neudělám, z programátora to nejspíš půjde. Nejde ale rozhodně jen o programování, chci především, aby naši absolventi měnili stávající byznys, ekonomiku a společnost. Aby oni byli těmi, kdo bude přetvářet trh práce.

---

Michal Pěchouček (46)

Vystudoval technickou kybernetiku na ČVUT a umělou inteligence na univerzitě v Edinburghu. Řádným profesorem se na ČVUT stal v roce 2010. Založil zde a vede Centrum agentních technologií. Dále založil startup Cognitive Security, který koupil světový obr Cisco. Spoluzaložil startup AgentFly Technologies, specializující se na řízení letového provozu bezpilotních prostředků, a firmu BlindSpot Solutions, jež vyvíjí průmyslové aplikace umělé inteligence.

17. 9. 2018; Metro

Na několika vysokých školách vzrostl zájem o studium

Nejvíc přibylo zájemců o České vysoké učení technické v Praze.

Ačkoli na většině vysokých škol letos zřejmě opět ubude studentů, některé školy hlásí nárůst počtu přihlášek nebo zájem srovnatelný s loňským rokem.

Asi nejvíc přibylo zájemců o České vysoké učení technické v Praze, kam se proti loňsku přihlásil zhruba dvojnásobek lidí. Celkový počet uchazečů o studium přitom již několik let klesá v souvislosti s vývojem populace, kdy ze středních škol vycházejí slabé ročníky lidí narozených v 90. letech. Počty přijatých studentů zatím nejsou definitivní, protože někde ještě pokračují dodatečné přijímací zkoušky. Konečné statistiky by měly být k dispozici na přelomu října a listopadu.

ČTK oslovila 16 z celkem 26 veřejných vysokých škol v regionech po celém Česku. Největší rozdíly v počtu zájemců přijatých i nově zapsaných proti loňsku nahlásilo ČVUT. Zatímco loni se na školu do bakalářského či magisterského studia hlásilo 13 460 lidí, letos to bylo přibližně 26 260. Větší zájem se odrazil i v nárůstu v počtu přijatých a nově zapsaných.

Naproti tomu na Vysokém učení technickém v Brně se počet přihlášek snížil o téměř čtyři procenta. Letos škola obdržela 16 275 přihlášek, loni to bylo 16 920, uvedla mluvčí Radana Kolčavová. Pokles očekává i v počtu přijatých. Největší a nejstarší vysoká škola v Česku, Univerzita Karlova, evidovala k 7. září 61 675 přihlášek, což je v meziročním srovnání asi o 948 méně. Loni bylo přihlášek o přibližně 3200 méně než v předcházejícím roce. Přijato bylo letos zatím 16 356 uchazečů, což je zhruba o 2600 méně než minulý rok. Počet ale není definitivní, protože na některých oborech ještě neskončily přijímací zkoušky.

Naopak Univerzita Palackého v Olomouci zaznamenala již nyní mírný nárůst přihlášek ve srovnání s minulým rokem. Loni se o studium ucházelo 25 045 lidí, letos je to zatím 25 271. I zde přitom na některých oborech přijímací zkoušky pokračují. Největší nárůst zájmu byl letos u pedagogické fakulty, kam přišlo asi o 310 přihlášek více než loni.

Počet uchazečů narostl rovněž na Západočeské univerzitě v Plzni, kam se letos hlásilo 11 651 lidí, což je o 635 více než vloni. Větší zájem než loni zaznamenala také Ostravská univerzita. "Nejvýraznější nárůst je zde u přírodovědecké fakulty - téměř 20 procent, což je v rámci republiky unikátní," uvedl mluvčí školy Adam Soustružník.

Pozitivní trend nahlásila i Univerzita Hradec Králové, kde se podle mluvčího Jakuba Nováka zastavil pokles počtu zájemců o studium i počtu přijatých. "U dvou fakult (fakulta informatiky a managementu a přírodovědecká fakulta) došlo meziročně ke zvýšení počtu přihlášek i předpokládaného počtu zapsaných," uvedl.

Obdobný počet uchazečů, přijatých i zapsaných studentů jako loni očekávají na Univerzitě Pardubice či Mendelově univerzitě v Brně. Na Technické univerzitě v Liberci byl téměř stejný počet uchazečů, ale podmínky přijetí jich podle mluvčí školy Barbory Jónové splnilo letos přibližně o 500 méně.

Ostatní vysoké školy, které odpověděly na dotaz ČTK, evidují nyní v porovnání s minulým rokem pokles zájmu. Například Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích má meziroční úbytek uchazečů o deset procent a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) asi o dvě až tři procenta. Pokles zájmu na UTB se týká hlavně společenskovědních oborů, zatímco o studium technických oborů vzrostl. Méně studentů se letos přihlásilo také na Vysokou školu ekonomickou v Praze.

14. 9. 2018; e15.cz

GESTO ROKU: Budoucnost techniků je v internetu věcí

Studenti ze středních škol realizují pod vedením odborníků ze společnosti IBM a Českého vysokého učení technického vlastní technické nápady a představí je na veletrhu Maker Faire.

S postupující digitalizací a automatizací je jasné, že internet věcí bude čím dál podstatnější součástí toho, co je označováno jako průmysl 4.0, i když je v současné době teprve v plenkách. Jak vytvořit síť propojených domácích spotřebičů, vozidel a dalších elektronických zařízení, si mohou vyzkoušet studenti středních škol v projektu IoT laboratoře, který rozjela technologická společnost IBM přede dvěma lety.

"IoT laboratoř není fyzický prostor, ale vzdělávací program, který lze realizovat na jakékoli škole. Kromě startovací sady hardwaru potřebujete mít pouze připojení k internetu a zapáleného učitele, který s vámi IoT laboratoř začne uskutečňovat," uvedla manažerka společenské odpovědnosti v IBM Kristina Kosatíková. Po dvou ročnících, kterých se zúčastnily Smíchovská střední průmyslová škola a DELTA škola v Pardubicích, se do právě začínajícího třetího ročníku hlásí pět středních škol.

Projekt startuje se začátkem školního roku, kdy školy vyšlou své zástupce na celodenní školení do IBM, kde se setkají s mentory a prakticky vyzkoušejí některá cvičení. Pak následují workshopy pro studenty přímo na školách.

"Největší zájem je o odbornou podporu ze strany společnosti IBM v částech týkajících se složení a fungování v projektovém týmu, design thinking workshopu, prezentačních dovedností nebo využívání cloudových technologií," vysvětlila Kosatíková.

Že projekt není zaměřen pouze technologicky, oceňuje Stanislav Vítek z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, která je partnerem projektu: "Studenti získají nejen přehled o technice, ale zároveň se zdůrazňuje i projektová činnost a činnost týmu jako takového."

V lednu následuje prezentace studentských nápadů před odbornou porotou, ve které jsou kromě lidí z IBM také zástupci škol a ČVUT. "Klíčová kritéria pro hodnocení jsou nápaditost, technologická náročnost a realizovatelnost návrhů studentů. Dále pak schopnost prezentace a použitelnost navrhovaného řešení v praxi," uvedla Kosatíková.

V další části projektu se už studenti zaměřují na zkonstruování funkčního prototypu svého produktu, který pak představí na červnovém veletrhu inovací Maker Faire v Praze. To znamená, že pod vedením mentora ze své školy, odborníka z IBM a od třetího ročníku nově také experta z ČVUT vytvářejí základní dokumentaci, věnují se designu, vytvářejí také produktový web.

Za dva roky fungování projektu studenti pracovali na projektech meteostanice, chytrá silnice navazující na projekt samořiditelného auta, zařízení BIGIT tracker umožňující zjistit polohu na základě triangulace signálu ze sítě LORA, chytrý kávovar navázaný na signál budíku, asistent pro důchodce na dávkování léků nebo CYCLE nabíjení autonomních aut.

Data a fakta

Projektu IoT laboratoře se zúčastnilo v prvních dvou ročnících v průměru kolem třiceti studentů ze dvou středních škol. Do třetího ročníku, který začíná souběžně s novým školním rokem, se chce zapojit už pět středních škol. V budoucnu společnost IBM Česká republika plánuje nabídnout projekt také druhému stupni základních škol.

IBM do projektu investovala ročně kolem 150 tisíc korun, za které bylo pořízeno technické vybavení do škol. Kromě toho byli do projektu zapojeni tři odborníci z IBM a jeden expert z ČVUT. Společnost dává k dispozici vlastní nástroje, jako je například platforma IBM Cloud.

Ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy pracuje IBM na konceptu pro zlepšení technického vzdělávání na středních školách.

IBM je ve svých CSR aktivitách dlouhodobě aktivní v pomoci neziskovému sektoru. Ve spolupráci s Byznysem pro společnost například připravovali zástupce neziskových organizací na aplikaci GDPR. V loňském roce uspěl jejich projekt v TOP Odpovědná firma v kategorii Společensky prospěšný projekt.

14. 9. 2018; IT CAD

Na ČVUT v Praze vznikla laboratoř Toyota Research Lab

Tým prof. Jiřího Matase z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolupracuje od roku 2003 se společností Toyota na vývoji autonomního automobilu. Rozsah spolupráce se postupně rozšiřuje a v letošním roce na fakultě vznikla multidisciplinární laboratoř Toyota Research Lab, kterou společnost Toyota podporuje finančními prostředky v objemu řádu 1 milión eur ročně. Nová laboratoř je součástí sítě špičkových evropských pracovišť University of Cambridge, ETH Zürich, KU Leuven a Max-Planck Institut Saarbruecken, jejich algoritmy testuje Toyota v okolí svého vývojového centra v belgickém Zawentemu. Spolupráce týmu prof. Matase se společností Toyota začala již v roce 2003 a nyní je plánována daleko za rok 2020. V současné době se na práci v laboratoři podílí přibližně dvacet zaměstnanců a studentů doktorského studia, z toho je úvazek deseti osob plně hrazen z prostředků společnosti Toyota.

13. 9. 2018; blesk.cz

Na ČVUT se letos přihlásil zhruba dvojnásobek lidí oproti loňsku

Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) letos výrazně přibylo uchazečů o studium i přijatých a nově zapsaných studentů. Ve srovnání s loňskem se na tuto školu přihlásil téměř dvojnásobek lidí. Nejvíce vzrostl zájem o fakultu informačních technologií, architektury, fakultu elektrotechnickou a strojní. ČTK o tom dnes informovala Lenka Kubešová Zápotocká z tiskového oddělení školy. Na většině vysokých škol v ČR přitom i letos v důsledku úbytku středoškoláků počet přihlášek spíše klesl, případně stagnoval, nebo se zvýšil mírně.

Kubešová Zápotocká upozornila, že statistiky za letošní rok zatím nejsou finální, neboť matrika se uzavírá k 31. říjnu a konečné součty budou hotové až v polovině listopadu. Již nyní je ale z předběžných dat jasné, že o ČVUT nápadně vzrostl zájem, dodala.

Zatímco loni se na všechny bakalářské a magisterské obory na ČVUT přihlásilo 13.460 lidí, letos to bylo 26.259 zájemců. Alespoň jednu přihlášku na bakalářské studium si tento rok podalo 18.755 uchazečů, do magisterských programů 7504 lidí. Počet uchazečů v bakalářských programech stoupl oproti loňsku o 98 procent a v magisterském studiu o 86 procent. V souvislosti s tím vzrostl počet přijatých o 71 procent. Ke studiu na bakaláře či magistra se dosud zapsalo 12.462 lidí, což je meziroční nárůst o téměř dvě třetiny.

Podle Kubešové Zápotocké zřejmě mladí lidé vnímají, že jim technické obory v budoucnu zajistí dobrou uplatnitelnost na trhu práce, protože se vyvíjí neustále nové technologie a hovoří se o digitalizaci. Růst zájmu o ČVUT si ale vysvětluje i tím, že škola v posledních letech hodně propaguje vědu a techniku, organizuje různé popularizační vědecko-technické akce a projekty nebo se třeba zaměřuje i speciálně na dívky, kterým se snaží přiblížit možnosti technického vzdělávání. Upozornila, že uchazeči se často hlásí na více škol zároveň a po přijetí se pak rozhodují, kam nastoupí.

Zájem o studium na ČVUT vzrostl na všech fakultách. V bakalářském studiu se to projevilo nejvíce na fakultě informačních technologií, kde se počet uchazečů zvedl z loňských 1412 na letošních 3361. Nárůst přihlášených na víc než dvojnásobný počet nahlásily letos i fakulty architektury, strojní a elektrotechnická. Nejmenší růst zaznamenala fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ale i zde se počet uchazečů oproti loňsku zvýšil přibližně o čtyři pětiny.

Na magisterském studiu se zvedl nejvíc zájem o strojní fakultu, a to z loňských 453 přihlášených lidí na letošních 1122, tedy meziročně o 147 procent. Naopak nejméně zde narostl zájem o fakultu dopravní, a to o 56 procent.

Celkový počet vysokoškolských studentů se v souvislosti s vývojem populace od roku 2010 zmenšil asi o čtvrtinu. Loni jich podle ministerstva školství bylo 299.054 a pokles by měl asi ještě několik let pokračovat. Na ČVUT byl úbytek studentů menší. Jejich počet se mezi roky 2010 a 2017 snížil z 22.516 na 18.253, tedy přibližně o pětinu. Škola je kromě jiného známa tím, že z ní po prvních semestrech odchází řada neúspěšných studentů.

13. 9. 2018; prahatv.eu

Elektřina nás dostává do technologické pasti

Ve středních Čechách se uskutečnilo náročné cvičení. Šlo o přípravu na případný dlouhodobý a rozsáhlý výpadek elektrické energie, tzv. blackout. Středočeský kraj je jediným krajem, který toto cvičení pojal komplexně - tedy se zapojením veškerých institucí, které by stály v případě takové katastrofy v první linii.

Blackout je hrozbou, a to čím dál větší. Čím více technologii řídí náš život, tím větší je past, ve které se v případě blackoutu ocitneme.

"Je pravda, že elektřina začíná nabývat poměrně hodně na významu, protože všechno funguje na elektrickou energii. Třeba ne primárně, sekundárně ale určitě ano," řekl Radim Černý, člen představenstva ČEZ Distribuce.

A v případě, že o elektřinu přijdeme, budeme skutečně v koncích. Nové domy se staví většinou bez komínů, takže si ani nezatopíme a neuvaříme si jídlo. Moderní okna kancelářských budov, hotelů, nemocnic či úřadů se nedají otevírat a tak se nenadechneme vzduchu, protože selže vzduchotechnika. Navigace, mobilní sítě, počítače, rádio, televize. Vše potřebuje svoje volty. Z toho je patrné, jak velkému rozvalu všech systémů bychom museli čelit. Takže je asi dobré se na takovou situaci připravit.

"Problém blackoutu je v tom, že i když je málo pravděpodobný, tak pokud k němu dojde, jsou ohromné škody. A dojde k narušení veškeré infrastruktury, veškerého našeho života. Veškerá informační struktura se rozpadne, informace budou předávány buď místním rozhlasem nebo pomocí rádia na baterie. Nebudete mít jak svítit. V podstatě dojde k tomu, že lidé nebudou mít jak se dostat do zaměstnání, takže budou přebývat doma. A protože ty ekonomické následky jsou velké, je dobré se na to připravit a zařídit to, aby došlo k vyproštění lidí z výtahů a podobné věci. Aby fungovaly nemocnice, aby fungovaly základní bezpečností složky, aby nedocházelo k rabování," řekl Oldřich Starý, proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Tak jednou za 2 až 3 roky by taková cvičení měla být opakována. Rozhodnutí, zda se tak stane a v jaké intenzitě, to bude v návaznosti na vyhodnocení tohoto cvičení," řekl Roman Bezděk, radní Středočeského kraje.

"A co je absolutní prioritou při blackoutu?"

"Zachovat chladnou hlavu," řekl Roman Bezděk.

13. 9. 2018; prahatv.eu

Riziko blackoutu poroste s obnovitelnými zdroji

Pravděpodobnost, že dojde k tak rozsáhlému výpadku elektřiny, kterému se říká blackout, je dnes sice minimální, ale počítat s ní musíme. Navíc se do budoucna bude nejspíš zvyšovat.

Příčiny blackoutu mohou být různé. Od přírodních katastrof, přes poruchy vedení, až po teroristickou akci v terénu nebo kyberútok. Ale může k němu dojít i prostou nerovnováhou mezi výrobou a spotřebou.

"To, že elektrická energie se velmi obtížně skladuje a to, co se vyrobí se musí okamžitě spotřebovat. Může to nastat buď na straně zdrojů, že poklesne výroba zdrojů, nebo na straně spotřeby, že nějakým způsobem vzroste," řekl Oldřich Starý, proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Ale může to být i naopak, a to v případě obnovitelných, rsp. neřiditelných zdrojů.

"Pokud je těch obnovitelných zdrojů nějaké malé procento, tak ta soustava bez problémů zvládne reagovat na ty výkyvy v té výrobě," řekl Oldřich Starý.

Jenže do budoucna půjde o procento spíše nemalé. EU chce do roku 2030 získávat až 35% elektrické energie právě z obnovitelných zdrojů.

"Pokud těch zdrojů bude významné procento, jako je tomu např. i větrných elektráren v Německu, tak tam už může nastat ta situace, že najednou začne foukat silný vítr, ta výroba je poměrně silná, a ta elektřina prostě teče přes příslušné cesty a může dojít k přetížení těch cest. Tam už to může mít velký vliv," řekl Oldřich Starý.

Z toho logicky vyplývá, že budeme-li naplňovat evropskou legislativu, bude se nebezpečí blackoutu zvyšovat, pokud těmto zdrojům nepřizpůsobíme celou přenosovou soustavu.

"Ta soustava se přizpůsobuje všem zdrojů. Dalo by se to samozřejmě přizpůsobit i obnovitelným zdrojům. Otázka je ale jednak finanční a také, zda by to bylo vůbec proveditelné, protože si představte, že za vámi přijdu a řeknu vám, že nad vaším domem povedu nějaké vedení. Asi by se vám to moc nelíbilo. Těch možných koridorů není až tolik, kde by to vedení bylo možné postavit. Takže by to šlo ale bylo by to drahé," řekl Oldřich Starý.

A tak nezbývá, než čas od času prověřit připravenost na nejhorší a hýčkat si jeden středočeský unikát. Plynovou turbínu v Kladně jako součást zařízení, které umí tzv. "start ze tmy", čímž rozetne začarovaný kruh, ve kterém se točí v případě blackoutu energetici i elektrárny. K tomu, aby mohli znovu začít vyrábět elektřinu, nepotřebují nic menšího, než právě elektřinu.

"Obecně platí, že elektrárna nemůže fungovat bez elektřiny. Pokud dojde k výpadku elektrické energie, musí zde být zdroj, který dodá elektrickou energii do elektrárny, aby mohla dále dodávat elektrickou energii dalším subjektům," řekl Roman Bezděk, radní Středočeského kraje.

"Pokud se spustí, je schopna dodávat energii 20 až 40 dní, což je dostatek času na to, aby ČEPS a ČEZ mohli pracovat na případné obnově rozvodů. Takže v tuto chvíli si myslím, že to základní bychom zvládli," řekla Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje.

"Plynovod je napojen na tu přepravní soustavu plynu, v podstatě západ-východ, takže buď ten plyn dostaneme z Ruska nebo z Norska či odjinud. Ale ten plyn vždy, i při tom blackoutu, bude," řekl Petr Karafiát, manažer krizového řízení spol. Apig Generation.

12. 9. 2018; chip.cz

Na ČVUT FEL bez přijímaček? Zkuste Energetickou olympiádu

4. září od 14 hodin proběhne na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze prezentace nové soutěže nazvané Energetická olympiáda.

Samotná olympiáda bude zahájena 19. října. Soutěžící se během ní dozví důležité informace z energetiky, ať už se jedná o klasické zdroje elektrické energie, nebo o moderní technologie 21. století. Finále soutěže se uskuteční 16. listopadu v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a také v Národní technické knihovně.

Olympiáda se bude týkat různých oblastí, jako je elektromobilita, energetický trh a obchodování s elektřinou, akumulace, obnovitelné a další alternativní zdroje energie, smart grids, energetický management, energetické úspory, budoucnost energetiky (jaderná energie vs. obnovitelné zdroje) a mnoho dalšího.

Na rozdíl od klasických olympiád bude probíhat školní kolo on-line, studenti budou pracovat ve skupinách a veškeré informace budou moci hledat na internetu. Velkou výhodou pro pedagogy tedy je, že není potřeba opravování testů a vykazování. Studenti zase mohou ukázat, jak dokáží pracovat s informacemi a používat vlastní myšlení. Nejlepší skupiny pak postoupí do finálového kola konané na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, kde budou zpracovávat a prezentovat případové studie z oblasti energetiky. Hlavní cenou je částka 50 tisíc korun a postup na Fakultu elektrotechnickou ČVUT bez přijímacích zkoušek.

Soutěž organizuje společnost Energetická gramotnost, která se zabývá vzděláváním v oblasti energetiky. Iniciativa původně vznikla jako školní projekt studentů programu Elektrotechnika, energetika, management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

11. 9. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Školní kolo Energetické olympiády proběhne on-line

Nová a unikátní soutěž, nazvaná Energetická olympiáda, bude zahájena 19. října 2018. Soutěžící se během ní dozvědí důležité informace z energetiky, ať už se jedná o klasické zdroje elektrické energie, nebo o moderní technologie 21. století. Finále soutěže se uskuteční 16. listopadu v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a také v Národní technické knihovně.

Olympiáda (více ZDE) se bude týkat různých oblastí, jako je elektromobilita, energetický trh a obchodování s elektřinou, akumulace, obnovitelné a další alternativní zdroje energie, smart grids, energetický management, energetické úspory, budoucnost energetiky (jaderná energie vs. obnovitelné zdroje) a mnoho dalšího.

Na rozdíl od klasických olympiád bude probíhat školní kolo on-line, studenti budou pracovat ve skupinách a veškeré informace budou moci hledat na internetu. Velkou výhodou pro pedagogy tedy je, že není potřeba opravování testů a vykazování. Studenti zase mohou ukázat, jak dokáží pracovat s informacemi a používat vlastní myšlení. Nejlepší skupiny pak postoupí do finálového kola konané na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, kde budou zpracovávat a prezentovat případové studie z oblasti energetiky. Hlavní cenou je částka 50 tis. Kč a postup na Fakultu elektrotechnickou ČVUT bez přijímacích zkoušek.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci Kampusu Dejvice v Technické ulici a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. - 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. - 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.

10. 9. 2018; enviweb.cz

Sleva až 25%: Jak získat praktické rady pro optimalizaci provozu a bezpečnost fotovoltaických a bateriových elektráren?

Éra tradiční fotovoltaiky končí. Díky výraznému poklesu investičních cen velkých FVE na úroveň až 20 000 Kč/kWp přichází do České republiky nová éra solárních a bateriových elektráren. Jak stavět a provozovat elektrárny bezpečně, a zejména s důrazem na nejvyšší výtěžnost?Přijďte se inspirovat a získejte informace a špičkové know-how od předních domácích i zahraničních expertů, kteří míří na Smart Energy Forum (SEF) ve dnech 6.-7.11.2018 v Praze.Proč se zúčastnit?Poprvé v historii České republiky dorazí do Prahy přední odborníci ze zahraničí v oblasti bateriových systémů a solární energetiky. Na 2 odborných konferencích (akumulace energie a fotovoltaika) zazní více než 30 špičkových přednášek na následující témata:6.listopadu 2018 - Konference o akumulaci energie- Požadavky na kvalitu bateriových systémů pro skladování energie z OZE (Dr. Matthias Vetter, Ředitel oddělení vývoje systémů akumulace energie, Fraunhofer ISE, Německo)- Praktické zkušenosti z provozu nejstarší evropské velkokapacitní baterie (Jost Broichmann Senior Konzultant, WEMAG AG, Německo)- Hlavní trendy a vývoj v oblasti akumulaci energie (Julian Jansen, Senior Analytik, IHS Markit, Velká Británie)- Výsledky testování domácích baterií v Německu, Nina Munzke (Vedoucí oddělení vývoje systémů skladování energie, Karsluher Institute of Technology, Německo)- Zásadní role Battery Management Systému pro výkon Li-Ion Baterii (Maciej Gajda, Produktový manažer, BMZ Group, Polsko)- Proč český průmyslník investoval do velkokapacitní baterie bez dotací? (Cyril Svozil, generální ředitel, Fenix Group a.s.)7. listopadu 2018 - Konference o akumulaci energie- Hlavní vývojové trendy ve fotovoltaice (Prof. Ing.Vítězslav BENDA, CSc., FEL ČVUT v Praze) - Pohled ERÚ na budoucí změny v podpoře OZE v ČR (Člen Rady ERÚ- Ing. Rostislav Krejcar)- Nové dotace pro fotovoltaiku a baterie v rámci NZÚ a OPŽP (Ing. Kříž, náměstek pro dotace, Ministerstvo životního prostředí)- Identifikace vad pomocí pokročilého monitoringu na úrovni panelů, Stuart Brannigan, Managing Director, AEG Solar Solutions- Nové trendy v používání FV střídačů vybavených digitálními technologiemi, Alison Finch, Chief Marketing Officer, Huawei Europe- Jak efektivně investovat do fotovoltaiky v celém světě díky platformě Milk the Sun? Simon Edel, Marketing Director, Milk the Sun GmbHJak se zaregistrovat se slevouZájemci o účast na obou konferencích se mohou registrovat online na webu. V případě registrace do 26.9.2018 platí až 25% sleva.V ceně registrace bude účastníkům konference nabídnuto jako BONUS:a) možnost bezplatných testovacích jízd elektromobilemb) vstup na největší výstavu bateriových systémů a řešení pro energetickou soběstačnostc) manuál praktických rad pro provoz fotovoltaických a bateriových systémů.d) možnost vstupu na slavnostní Galavečer se slevou.Další informace o programu Smart Energy Forum, výstavě a odborných workshopech naleznete na webu eventu

9. 9. 2018; ceskatelevize.cz

Bateriová úložiště mohou pomoct s přebytky elektřiny v síti. Zatím ale čekají na zákony

Čím dál víc elektřiny vyrobené v Česku pochází z obnovitelných zdrojů. Podíl už přesahuje jedenáct procent. Pro distribuční síť to může představovat potíže kvůli výkyvům. Když třeba nesvítí slunce nebo nefouká vítr, je proudu z dotyčných zdrojů méně - a naopak. Pomoct by mohla bateriová úložiště pro skladování přebytků. Vznikla už tři, ale pro jejich zapojení chybějí zákony.

Třicetitunový kontejner společnosti Energon Advanced Energetics v sobě ukrývá dvě stě modulů s bateriovými články. Úložiště kompletně navrhli čeští odborníci. „Má kapacitu jednu megawatthodinu,“ přiblížil projektový manažer Martin Trůčka. Elektřinou by tak kontejner mohl zásobovat 50 domácností po dobu 24 hodin.

Přímé zásobování domovů ale není to, k čemu by podobná úložiště měla sloužit. Primárním úkolem má být stabilizace rozvodné sítě. V ní totiž přibývá výkyvů s rostoucím podílem větrných či solárních zdrojů. Záleží na tom, jak dlouho svítí slunce nebo fouká vítr.

S výkyvy teď pomáhají vodní elektrárny

Vyrovnání v síti mají zatím na starosti například teplárny nebo vodní elektrárny. Podle Pavla Hrziny z katedry elektrotechnologie na ČVUT v Praze je ale nevýhodou vodního zdroje, že náběh turbíny trvá poměrně dlouho. „Jak Vltavskou kaskádu, tak Dlouhé stráně spustíme v řádu jednotek minut,“ popsal.

Zato baterie se spustí skoro okamžitě. „Její nástup, ať už je to nabití nebo vybití, je řádově pod jednu sekundu,“ poznamenal ředitel Energon Advanced Energetics Tomáš Pastrňák.

V Německu nebo Anglii jsou do sítě zapojené už stovky podpůrných baterií. U nás ani jedna, protože chybí zákony. „Baterie tak fungují jen v jakémsi režimu pro ověření technologie,“ uvedl ředitel Asociace pro akumulaci a baterie - AKU-BAT CZ Jan Fousek.

Prvním krokem ke změně by měla být novela energetického zákona, kterou už ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje.

7. 9. 2018; ČT 24

Bateriová úložiště

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Čím dál víc elektřiny vyrobené v Česku pochází z obnovitelných zdrojů, podíl už přesahuje 11 % a s tím se musí vyrovnat distribuční síť, hrozí totiž výkyvy. Když třeba nesvítí slunce nebo nefouká, je proudu míň a naopak. Pomoc by mohla bateriová úložiště pro skladování přebytků. Zatím vznikla 3, pro jejich zapojení ale chybějí zákony.

Martin TYBUREC, redaktor

Tohle úložiště kompletně navrhli čeští odborníci. Uvnitř 30tunového kontejneru je víc než 200 takovýchto modulů s bateriovými články.

Martin TRŮČKA, projektový manažer, Energon Advanced Energetics

Vcházíme do místnosti bateriového úložiště, které má kapacitu 1 megawatthodinu, je zde složeno 13 bateriových reků. V reku jsou lithiové baterie na bázi nikl, mangan, kobalt, výkon je 1 megawatta.

Martin TYBUREC, redaktor

Pro představu, elektřinou by tak tento kontejner mohl zásobovat 50 domácností po dobu 24 hodin. Přímo zásobování domácnosti ale není to, k čemu by úložiště mělo primárně sloužit, tím je hlavně stabilizace rozvodné sítě. Výkyvů přibývá s rostoucím podílem větrných či solárních zdrojů. Záleží na tom, jak dlouho svítí slunce nebo fouká vítr. Teď mají vyrovnávání sítě na starosti například teplárny nebo vodní elektrárny.

Pavel HRZINA, katedra elektrotechnologie FEL ČVUT v Praze

Nevýhodou je, že jak Vltavskou kaskádu, tak Dlouhý Stráně spustíme v řádu jednotek minut, tam zkrátka ten náběh tý turbíny je poměrně dlouhej.

Martin TYBUREC, redaktor

Naopak baterie se spustí skoro okamžitě.

Tomáš PASTRŇÁK, ředitel, Energon Advanced Energetics

Nástup, ať už je to nabití nebo vybití, je řádově pod jednu sekundu.

Martin TYBUREC, redaktor

V Německu nebo v Anglii jsou do sítě zapojené už stovky podpůrných baterií, u nás ani jedna, chybí zákony.

Jan FOUSEK, ředitel, Asociace pro akumulaci a baterie - AKU-BAT CZ

Baterie fungují jenom v jakémsi režimu pro ověření technologie.

Martin TYBUREC, redaktor

Prvním krokem ke změně by měla být novela energetického zákona, kterou teď ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje. Martin Tyburec, Česká televize.

7. 9. 2018; helpnet.cz

Festival nových technologií Future Port

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Dotek let příštích slibuje dvoudenní festival technologií Future Port Prague. Dnes začal v areálu holešovické tržnice v Praze. Ukazuje budoucnost zábavy, bydlení, zdravotnictví, obrany anebo dopravy.

Martin TYBUREC, redaktor

Umělá inteligence a strojové rozpoznání obrazu. Vynálezy, které mohou kompenzovat problémy se zrakem. Paní Hana je prakticky nevidomá. Malé zařízení na brýlích za ni čte a poznává tváře.

Hana PETROVÁ

Já si vás takto jednoduše vyfotím a dozvím se, kdo stojí přede mnou. A ve chvíli, kdy kamera zahlédne obličej známý, tak slyším jeho jméno.

Martin TYBUREC, redaktor

Nebo jiné brýle, ty, které umožnily rozhovor ve virtuálním světě přes celou planetu. Ze San Franciska tak i s diváky v Praze mluvil zakladatel virtuálního světa, hry Second Life. Nová generace monopostu pro závody Formule E. Obdoby Formule 1 poháněné elektřinou. Maximální rychlost 280 kilometrů v hodině, zrychlení z nuly na sto za 2,8 sekundy, a to všechno na baterii, která tímto náročným stylem jízdy ujede až 100 kilometrů. Uvnitř závodního speciálu jsou technologie, které se zřejmě brzy objeví i na obyčejných silnicích. Takhle zase vypadá možná budoucnost vojenského konfliktu. Bezpečnostní dron právě pomocí sítě likviduje jiný dron, který může ovládat atentátník.

Martin SASKA, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

Ta helikoptéra je vlastně zcela autonomně schopná tu helikoptéru nepřátelskou najít, lokalizovat, sestřelit.

Martin TYBUREC, redaktor

Důkaz, že se nás technologie budoucnosti mohou dotknout víc, než je příjemné. Martin Tyburec, Česká televize.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Expert na kybernetickou bezpečnost Roman Jampolskij během Future Portu upozornil na rizika umělé inteligence. Přehled jeho varování i další vize budoucnosti, o kterých se v Praze mluvilo, nabízí web ČT24.

5. 9. 2018; cad.cz

Na ČVUT v Praze vznikla laboratoř Toyota Research Lab

Tým prof. Jiřího Matase z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spo¬lu¬pra¬cu¬je od roku 2003 se společností Toyota na vývoji autonomního au¬to¬mo¬bi¬lu. Rozsah spolupráce se postupně rozšiřuje a v letošním roce na fakultě vznikla multidisciplinární laboratoř Toyota Research Lab, kterou společnost Toyota podporuje finančním prostředky v ob¬je¬mu řádu 1 milion eur ročně. Nová laboratoř je součástí sítě špi¬č¬ko¬vých evropských pracovišť University of Cambridge, ETH Zürich, KU Leuven a Max-Planck Institut Saarbruecken, jejich algoritmy testuje Toyota v okolí svého vývojového centra v Belgickém Zawentemu.

Spolupráce týmu prof. Matase se společností Toyota začala již v roce 2003 a nyní je plánována daleko za rok 2020. V současné době se na práci v laboratoři podílí přibližně dvacet zaměstnanců a studentů doktorského studia, z toho je úvazek deseti osob plně hrazen z prostředků společnosti Toyota.

4. 9. 2018; Technický týdeník

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vznikla multidisciplinární laboratoř Toyota Research Lab

Nová laboratoř je součástí sítě špičkových evropských pracovišť University of Cambridge, ETH Zürich, KU Leuven a Max-Planck Institut Saarbruecken, jejich algoritmy testuje Toyota v okolí svého vývojového centra v belgickém Zawentemu.

4. 9. 2018; solarninovinky.cz

Podzimní soutěž Energetická olympiáda přináší zajímavá témata pro studenty středních škol

Elektromobilita, energetický trh a obchodování s elektřinou, akumulace, alternativní zdroje. Témata v dnešní době velmi zajímavá a důležitá, přesto se o nich na středních školách téměř neučí. Energetická olympiáda láká studenty na hodnotné ceny, možnost setkat se s lidmi z oboru a dostat se na vysokou školu bez přijímaček. První kolo proběhne již 19. října, finálové kolo pak 16. listopadu.

Již nyní se mohou tříčlenné týmy studentů 3. a 4. ročníků středních škol registrovat do zcela nové a unikátní soutěže. Soutěžící během olympiády získají důležité informace z oblasti energetiky, ať už se jedná o klasické zdroje elektrické energie, úspory v energetice, nebo o moderní technologie 21. století. Důraz bude kladen zejména na týmovou práci a logické myšlení.

Finále soutěže se uskuteční 16. listopadu na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Proběhne blok přednášek a prezentací z různých oblastí týkajících se energetiky. Následně budou v Národní technické knihovně týmy řešit reálná zadání z aktuální problematiky. V závěru dne pak budou soutěžící prezentovat svá řešení před odborníky z praxe a komise vyhodnotí nejlepší výsledky.

Atraktivní výhra 50 000Kč

Vítězný tým si odnese odměnu 50.000 Kč, pro tým, který se umístí na 2. místě, bude připraveno 20.000 Kč a třetí nejlepší řešitelé se mohou těšit na ocenění ve výši 10.000 Kč. Finalisté také získají věcné ceny od partnerů soutěže a dále možnost prominutí přijímacích zkoušek na Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze.

Bližší informace pro studenty i učitele na www.enol.cz.

3. 9. 2018; b2b-nn.com

Na ČVUT FEL vznikla multidisciplinární laboratoř

Tým prof. Jiřího Matase z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolupracuje od roku 2003 se společností Toyota na vývoji autonomního automobilu.

Rozsah spolupráce se postupně rozšiřuje a v letošním roce na fakultě vznikla multidisciplinární laboratoř Toyota Research Lab, kterou společnost Toyota podporuje finančním prostředky v objemu řádu jeden milion eur ročně.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk