ČVUT - Fakulta elektrotechnická

30. 6. 2019; nova.cz

Úspěch českých studentů! Jejich systém zaujal i japonskou Toyotu

Čeští studenti z pražského ČVUT, kteří se věnují vývoji součástí aut, která řídí sama, slaví obrovské úspěchy v zahraničí. Jejich algoritmy teď ověřují velké automobilky v Japonsku.

Experti z ČVUT na zdokonalování systému autonomního řízení pracují už 16 let. Teď se jejich poznatky testují v Japonsku. Auto je schopné rozeznat nejen jasné překážky, ale také ty nepředvídatelné.

"Například poletující taška a vy nevíte, jestli se tomu máte vyhnout," vysvětlil profesor ČVUT Jiří Matas.

Auta se samořídícími prvky už na silnicích běžně jezdí. Dokážou sama udržet vzdálenost za před nimi jedoucími vozy, sama brzdí nebo se drží v pruhu. Už brzy ale budou auta schopná jezdit kdekoli zcela bez zásahu řidiče.

"V zásadě, počítač rozhoduje rychleji než člověk, zatím ne spolehlivěji, ale postupem času se to zlepšuje," vysvětlil hlavní výhody autonomních systémů Matas.

26. 6. 2019; insmart.cz

Maker Faire Prague: Víkendový ráj kutilů navštívilo přes 10 tisíc lidí

Světový festival Maker Faire zavítal už podruhé do Prahy a prokázal, že na kulturní mapu hlavního města bezpochyby patří.

Maker Faire Prague 2019 se může pochlubit 10 tisíci návštěvníky. „Návštěvnost druhého ročníku potvrdila, že kutilství a individuální tvořivost v Česku nezaniká - naopak získává novou formu,“ řekl k tomu programový ředitel festivalu Jiří Zemánek.

V jedinečných prostorách secesního holešovického Průmyslového paláce bylo od sobotního a nedělního dopoledne hodně živo - jednotliví vystavující kutilové („makeři“) z řad jednotlivců i firem typu Arrow, Hornbach nebo IBM ukazovali 3D tiskárny a výtvory z nich, konstrukty z Lega či Merkuru, různá dálkově ovládaná vozítka a došlo třeba i na kostýmy ze Star Wars nebo různé pokusy a experimenty, které si oblíbily hlavně děti.

Veletrh plný lidské tvořivosti a 3D tiskáren

Hodně vidět byli hlavně kreativci z Prusa Research či PrusaLab. 3D tiskárny Josefa Průši patří mezi to nejlepší, co jde ve světě získat, a to jednoznačně prokázaly i na letošním ročníku Maker Faire.

Už nyní víme, že na Maker Faire se návštěvníci mohou těšit i příští rok. Oproti minulému roku se tentokrát objevilo více interaktivních tvořivých dílen pro děti a dospělé a výrazně stoupl také počet školních projektů vedených průmyslovými školami - a to je jedině dobře.

Tradičně na veletrhu převládaly technické „hračky“, ale dostalo se i na řemeslnou a uměleckou tvorbu. Nikdo se nenudil a velké prostory Průmyslového paláce byly řádně plné, u stánků se občasně vytvářely i menší fronty.

Kromě „velkého“ Maker Faire se menší akce pod tímto jménem objeví také v říjnu v Brně a v listopadu v hlavním městě Slovenska Bratislavě.

Součástí Maker Faire Prague bylo také exhibiční finále Robosoutěže, kterou pořádal FEL ČVUT ve spojení s firmou Kingston, známou kupříkladu pro své paměti nebo úložiště. Poprvé se tato soutěž konala mimo akademickou půdu a utkat se v soutěži mohl kdokoliv. Ze 12 týmů tvořených žáky a studenty nakonec zvítězili školáci ze Základní školy Škvorec.

25. 6. 2019; chip.cz

Kdo je absolutním vítězem jarní Robosoutěže ČVUT?

Krom prvenství si navíc všichni členové týmu odnesli vlajkovou loď firmy Kingston Technology, NVMe disk KC2000. Na druhém místě se umístili žáci z týmu ROBiQ, kteří vyhráli SSD disky Kingston A400, a třetí místo si z náročného souboje odnesli Linux team, kteří získali balíček Kingston sestávající z microSD a SD karet Canvas a USB disku.

Základní koncept Robosoutěže ČVUT je každý rok stejný: s pomocí stavebnice LEGO Mindstorms mají žáci nebo studenti postavit a naprogramovat robotické vozítko, které nejlépe splní danou úlohu. Letošní úloha pro týmy z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií byla následující: robot musí v časovém limitu 90 vteřin zcela samostatně přesunout a případně roztřídit co nejvíc barevných kostek, rozmístěných po soutěžní ploše, do předem definovaných skladišť. Na jednom symetricky rozděleném hracím plánu budou soutěžit vždy dva roboti zároveň, o vítězství pak rozhodl počet získaných bodů. V exhibici se navíc přidalo nové pravidlo, které dvojnásobilo získané body, pokud ve skladišti byly kostky jen jedné barvy.

Soutěž, kterou pořádá Fakulta elektrotechnická z ČVUT, představila 12 nejlepších týmů ze všech tří finálových klání z dubna. K vidění byly velmi rozdílné přístupy třídění a uklízení kostek do skladišť. Jako nejspolehlivější se ukázal robot týmu Škvorečáci, který připomínal sklápěcí nákladní auto. Postupně si v čase 80 sekund robotickou paží dvakrát opatrně naložil čtyři kostky jedné barvy a odvezl je do skladiště. V posledních 10 sekundách potom použil jednoduchou radlici a nahrnul zbývající kostky do posledního skladiště. Celý program byl psaný do poslední vteřiny časového limitu a diváky nechával na pochybách, zda to stihne, nebo ne. Několikrát v soutěži se mu podařilo získat maximální množství bodů.

„Robosoutěž ČVUT se poprvé uskutečnila mimo domovskou půdu fakulty, a mohla tak širší veřejnosti ukázat tvořivost našich mladých soutěžících,“ komentuje exhibici Robosoutěže její hlavní pořadatel Martin Hlinovský.

„Jsme rádi, že jsme soutěž mohli podpořit a gratulujeme mladým talentům z týmu Škvorečáci,“říká Michal Stauch ze společnosti Kingston. Společnost Kingston Technology podpořila Robosoutěž v rámci celosvětové kampaně #KingstonIsEverywhere, v níž poukazuje na to, jakým způsobem jsme obklopeni technologiemi a kde všude se pohybují naše data. Provedla proto například i průzkum, jak Češi dokumentují svoje okolí.

24. 6. 2019; CT24.cz

Na Letné protestovalo 283 tisíc lidí, zpřesňuje čísla T-Mobile. Jak se počítá demonstrace?

Čísla o počtu demonstrujících při demonstracích se velmi často liší - jiné údaje má mnohdy policie, odlišné organizátoři a třetí verzi mívají telefonní operátoři. Zatímco policie odhaduje, že se nedělní demonstrace na pražské Letné zúčastnilo asi 200 tisíc osob, organizátoři uvedli číslo kolem 250 tisíc. Operátor T-Mobile pak nově zpřesnil svůj původní odhad 258 tisíc na 283 tisíc účastníků.

"Kolegové zanalyzovali všechna data za nedělní podvečer a upravili celkový počet demonstrantů. Na základě anonymizovaných lokalizačních dat z naší sítě přepočtených na celou populaci se v neděli na Letné od 16:30 do 19:00 hodin sešlo více než 283 tisíc lidí," uvedla Pavla Hobíková z T-Mobile. Datoví analytici pracovali s počtem mobilních telefonů v populaci, podílem operátora na trhu a řadou dalších parametrů.

Odhady počtu účastníků demonstrace

Organizátor Mikuláš Minář v průběhu demonstrace oznámil, že podle výškových fotografií je počet protestujících zhruba 250 tisíc.

Policie v 17:10 odhadla počet lidí na Letenské pláni na 200 tisíc, informoval ČT ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Mobilní operátor T-Mobile na základě svých dat uvedl, že se v podvečer na Letné sešlo více než 258 tisíc lidí.

Demonstrace proti vládě zaplnila Letenskou pláň. Protesty budou na podzim pokračovat

Podobná situace s odlišnými čísly o demonstrujících nastala i při minulých protestech. Když se konala na Václavském náměstí 4. června 2019 demonstrace Milionu chvilek pro demokracii, podle organizátorů na ni přišlo 120 tisíc lidí.

"Náš odhad vycházel z několika věcí," uvedl Mikuláš Minář. "Ta nejdůležitější je webová aplikace Mapchecking, která se přesně tímhle zabývá," řekl. Podle plochy a hustoty lidí vypočítává obsah lidí, kteří se někam vejdou.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) u stejné demonstrace mluvil o číslech pod sto tisíc - vycházel z odhadů policie, která je dělá, aby věděla, jaká bezpečnostní opatření přijmout. "Na začátku sedmdesát, při ukončení devadesát," komentoval počty demonstrujících ministr.

Fakta

Co je Mapchecking?

Aplikaci Mapchecking vytvořil francouzský programátor Anthony Catel z Aix-en-Provence. Motivem pro její vznik byla prohlášení prezidentského kandidáta Françoise Fillona o 200 tisích účastnících jeho předvolebních setkání.

Catel se nevěnuje ani novinařině ani politice, svůj nástroj považuje za užitečný, ale nikoliv neomylný. Podle něj je Mapchecking jen "hloupý nástroj", který neposkytuje nic jiného než kvalifikovaný odhad.

Odhad okem

Jaká je policejní metodologie výpočtu demonstrujících? "Většinou je to ze zkušenosti z předchozích opatření, kdy se provádí akce, které jsou svolavateli monitorovány nebo počítány," říká ředitel pražské policie Jan Ptáček. "Máme určitou zkušenost a podle toho odhadujeme množství," dodává.

Jsou ale i další metody. Počet účastníků demonstrací totiž mohou teoreticky odhadnout i operátoři - ti ví, kolik je v podvečer na náměstí normálně osob, z aktuálních dat tedy vyčtou, kolik jich přibylo. Musí ale počítat se zkreslením. A jak vysvětluje datový analytik T-Mobile Petr Švec, možných zkreslení existuje dokonce několik.

"Nejenže zachytíme lidi, kteří třeba prochází kousek bokem, ale ne nutně každý demonstrant musí mít mobilní telefon nebo právě jeden mobilní telefon," říká. "Lidé mají osobní telefon a pak ještě pracovní." Operátoři navíc zachytí i přístroje lidí, kteří sice na demonstraci jsou, ale neúčastní se jí - třeba policistů nebo záchranářů.

Co poradí počítač

Další variantou je analýza fotografie. Jenže i když vědci znají velikost plochy i hustotu davu, jejich specializovaný software zatím nabízí jen částečné odpovědi - tedy odhady. Tyto programy fungují na podobném principu jako výše zmíněný Mapchcecking, ale patří českých vědcům, mají je k dispozici například na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze nebo v Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd.

Za vědce snímek analyzují nikomu nestranící algoritmy, tedy programy založené na principu umělých inteligencí. Mohou pomáhat s upřesněním počtu demostrujících, pokud je potřeba určit ho podle nekompletních fotografií. Vědci ale přiznávají, že tyto odhady mají zatím asi deseti až dvacetiprocentní odchylku od reality.

Třetina lidí souhlasí s demonstracemi proti Babišovi, pětině protesty vadí, ukázal průzkum

Ruční počítání

Zbývá proto poslední možnost - získat zvětšeninu dostatečně kvalitní fotky a vše spočítat ručně. Tak to udělali například novináři ze serveru iRozhlas v květnu 2017 při demonstraci proti prezidentovi a premiérovi a Jan Cibulka z webu iRozhlas popsal, že i tato cesta je nesmírně náročná.

Redaktoři, kteří měli za úkol demonstrující spočítat, se potýkali například s otázkou, jestli počítat všechny osoby na Václavském náměstí, nebo jen ty, které se tam normálně nepohybují. "Ve kterých částech Václavského náměstí budeme počítat lidi? Protože během demonstrace v dolní části probíhala sportovní akce," vysvětlil Cibulka.

Nakonec zvolili osvědčenou metodu: "Počítali jsme to tak, že jsme si dělali červenou fixou tečky na hlavu každého člověka. Střídali jsme se na to asi v pěti lidech," dodal CIbulka. "I tak jsme se pohybovali ve značné nejistotě."

24. 6. 2019; denik.cz

200, 258, 283, 400… Kolik tisíc lidí na Letné demonstrovalo proti Babišovi?

/FOTOGALERIE/ Odhady počtu protestujících občanů na pražské Letné proti premiéru Andreji Babišovi (ANO) a požadujících nezávislost justice se výrazně liší. Přesná čísla asi nikdo nezíská, ale mobilní operátor T-Mobile zveřejnil ještě v neděli večer nový odhad - 283 tisíc demonstrantů.

"Původně přitom T-Mobile odhadoval, že na Letenské pláni bylo 258 tisíc lidí. "Kolegové zanalyzovali všechna data za nedělní podvečer a upravili celkový počet demonstrantů. Na základě anonymizovaných lokalizačních dat z naší sítě přepočtených na celou populaci se v neděli na Letné od 16:30 do 19:00 hodin sešlo více než 283 tisíc lidí," uvedla mluvčí Pavla Hobíková.

Datoví analytici pracovali s počtem mobilních telefonů v populaci, podílem operátora na trhu a řadou dalších parametrů. "V případě demonstrace na Letné jsme analyzovali několik předchozích nedělních odpoledne a podvečerů. Zvolili jsme takové referenční neděle, které nejsou ovlivněné nějakou jinou mimořádnou akcí, jako je například fotbalové utkání, nebo státní svátek a podobně. Tyto dny by nám běžný provoz zkreslily. Při očišťování dat vždy zohledňujeme i počasí a nepracujeme s daty, kdy bylo extrémně špatné počasí," dodal Petr Švec, datový analytik T-Mobile.

Na Letnou dorazili lidé z celé republiky, třeba i z jihu Čech:

Samozřejmě i tato metoda nemůže být zcela přesná, neboť mohou být započítání také náhodní kolemjdoucí. Někdo nemusel mít mobil vůbec, jiní jich používají víc. Sběr dat zachytí navíc také mobilní telefony policistů či záchranářů, kteří by se však logicky neměli mezi demonstranty počítat.

Výpočet podle aplikace Mapchecking

Mikuláš Minář, předseda pořádajícího spolku Milion chvilek pro demokracii, v závěru akce na pódiu mluvil dokonce o 400 tisících účastnících. Organizátoři vycházejí z aplikace Mapchecking. Systém podle plochy a hustoty lidí vypočítává obsah lidí, kteří se na dané místo vejdou.

Podle webu ČT24 mají například na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze nebo v Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd k dispozici software, který pracuje na podobné principu jako Mapchecking a dokáže počet účastníků akce analyzovat na základě fotografie. "Vědci ale přiznávají, že tyto odhady mají zatím asi deseti až dvacetiprocentní odchylku od reality," píše web České televize.

Drony letály nad Letnou bez povolení

Policisté, kteří spočítali na Letné dvě stě tisíc demonstrantů, pracují s odhadem na základě zkušeností s podobnými shromážděními, která monitorují a dohlížejí na jejich bezpečný průběh. Poslední variantou je pak ruční výpočet podle fotografií, což se zdá být skoro až nereálné.

K co nejpřesnějšímu výsledku mohly pomoct drony. Úřad pro civilní letectví však udělil povolením pouze dvěma subjektům, jejichž bezpilotní stroje létaly nad stadionem Sparty. Jedním z držitelů byla televize Seznam, která musela dodržet podmínky zamezující ohrožení osob a majetku.

Při tvorbě transparentů sází demonstranti na humor:

"Mohu potvrdit, že jsme v průběhu nedělní shromáždění na Letné řešili celkem šest osob, které provozovaly drony v rozporu se zákonem. Jejich jednání jsme zadokumentovali a tyto podklady předáme k dořešení celé situace příslušnému úřadu," uvedl mluvčí pražské policie Tomaš Hulan.

Mluvčí Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký dodal: "Letecký zákon v tomto případě umožňuje sankční řízení s pokutou až do pěti milionů korun. Záležet bude na okolnostech a míře rizika konkrétního provozu."

24. 6. 2019; feedit.cz

Kingston podpořil exhibici nejlepších studentských robotů. Víme, kdo je absolutním vítězem jarní Robosoutěže ČVUT

V Kingston areně na festivalu Maker Faire Prague 2019 se o víkendu utkalo 12 nejlepších týmů jarní Robosoutěže ČVUT pro základní školy. Vítězem se stal tým Škvorečáci.

Praha, Maker Faire - 24. června 2019 - Absolutní prvenství v ČVUT Robosoutěži kategorie základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií si odnesl tým Škvorečáci ze Základní školy Škvorec ve složení Vojtěch Vácha, Maroš Telka, Petr Šneider. Krom prvenství si navíc všichni členové týmu odnesli vlajkovou loď firmy Kingston Technology, NVMe disk KC2000. Na druhém místě se umístili žáci z týmu ROBiQ, kteří vyhráli SSD disky Kingston A400, a třetí místo si z náročného souboje odnesli Linux team, kteří získali balíček Kingston sestávající z microSD a SD karet Canvas a USB disku.

"Robosoutěž ČVUT se poprvé uskutečnila mimo domovskou půdu fakulty, a mohla tak širší veřejnosti ukázat tvořivost našich mladých soutěžících," komentuje exhibici Robosoutěže její hlavní pořadatel Martin Hlinovský.

"Jsme rádi, že jsme soutěž mohli podpořit a gratulujeme mladým talentům z teamu Škvorečáci," říká Michal Stauch ze společnosti Kingston. "Aniž by si to soutěžící uvědomili, s našimi produkty se možná při stavbě svých robotů potkali na mnoha místech, třeba v samotné základní jednotce stavebnice Lego Mindstorms, v noteboocích, které se používají při programování robota, ale i v datových centrech, kde se projekty zálohují v cloudu."

Společnost Kingston Technology podpořila Robosoutěž v rámci celosvětové kampaně #KingstonIsEverywhere, v níž poukazuje na to, jakým způsobem jsme obklopeni technologiemi a kde všude se pohybují naše data. Provedla proto například i průzkum, jak Češi dokumentují svoje okolí. Výsledky můžete najít na tomto odkazu.

Informace o společnosti Kingston můžete najít zde:

YouTube: http://www.youtube.com/kingstontechmemory

Facebook: http://www.facebook.com/kingstontechnologyeurope

Twitter: https://twitter.com/KingstonTech

Instagram: https://www.instagram.com/kingstontechnology

LinkedIn: http://www.linkedin.com/company/kingston

O společnosti Kingston Technology Europe Co LLP.

Kingston Technology Europe Co LLP je výrobcem flash paměťových zařízení a pobočkou společnosti Kingston Technology Company, největšího světového nezávislého výrobce paměťových produktů. Kingston vyvíjí, vyrábí a dodává paměťové produkty pro stolní počítače, notebooky, servery nebo tiskárny a také flash paměti pro počítače, digitální kamery/fotoaparáty nebo mobilní zařízení. V rámci svojí globální sítě dceřiných firem a poboček má Kingston výrobní zařízení v Kalifornii, na Taiwanu a v Číně a obchodní zástupce ve Spojených státech, v Kanadě, v Evropě, v Rusku, v Turecku, na Ukrajině, v Austrálii, v Indii, na Taiwanu, v Číně a v Latinské Americe. Pro získání dalších informací volejte +44 (0)1932 738888 nebo navštivte www.kingston.com.

24. 6. 2019; lidovky.cz

Každá země by měla být zodpovědná za svou energetickou bilanci

Atomová energie nemá alternativu, říká v rozhovoru vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. A dodává: „V první řadě chceme postavit zdroj o výkonu do 1200 megawattů s tím, že cílem je následné rozšíření na dvojnásobek. Uvědomujeme si, že je to jen náhrada Dukovan plus 400 megawattů.“

Majitel Jablotronu Dalibor Dědek nedávno řekl, že v Ralsku může vyrůst jaderná elektrárna, a odjistil tím nejednu mentální pojistku. Zase natolik bláznivá poznámka to ale nebyla. Jak se bude odstavovat „ekoškodná“ v podobě uhlí, ve velké části země zmizí takzvané systémové zdroje. Člověk si nesmí představit monstra, jako je Temelín. Postupně se klubou na svět malé modulové reaktory - a o ty jde. Je to jako lego či modulový dům: rodina postaví „kostku“ a doplňuje další, jak jí přibývají děti a peníze.

„Moduly mají krátkou dobu výstavby, havarijní zóna plánování je nula, maximálně do pěti kilometrů. Postavíte jeden zdroj a on generuje peníze na další,“ říká v rozhovoru vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl. Třeba západ Čech či sever Moravy musejí přijít na to, jak se zásobit teplem a světlem, až skončí doba uhelná. Každá zmínka o radioaktivním palivu poblíž něčích domovů vyvolá zásadní odpor, jak dokládá debata o zbudování úložiště vyhořelých článků: roky se vrací pořád na začátek a kupí se obce, jež se vyzbrojují odmítavým referendem.

Ne že by to ve zbytku Evropy bylo zásadně jiné; zatím jediná země, která má hotové úložiště, je Finsko. Nicméně v chladu a tmě chce žít málokdo, takže stát spolu s kraji musejí relativně rychle rozhodnout, čím se uhlí nahradí. Podle zmocněnce Míla i dosavadních stanovisek ministerstva průmyslu atom nemá v tak velkém měřítku, jaké je třeba, alternativu. Na to, aby se novým uhlím staly v plné míře obnovitelné zdroje, tu podle vládních expertů nefouká dost větru, řekami neprotéká dost vody a není dost slunečných dnů.

V případě náhrady plynem zase bliká strategická kontrolka, protože by to znamenalo posílení české závislosti na dodávkách z Ruska. Všichni velcí hráči již na malých reaktorech pracují - Američané, Rusové, Číňani či Britové. Třeba čínský prototyp se chladí plynem: to by odbouralo i potíž, že atomová elektrárna musí stát poblíž vodního zdroje, protože potřebuje mnoho vody, aby se nepřehřála. „Menší bloky jsou pro naši soustavu výrazně vhodnější, navíc jsou lepší pro spolupráci s obnovitelnými zdroji,“ říká Míl.

LIDOVÉ NOVINY: Pořád se posouval rok, kdy by měla dostavba reaktorů začít, aby se nahradil výkon dosluhujících bloků a odstavovaného uhlí. Takže bylo už pozdě, nebo teprve bude?

MÍL: Za extrémně krátký čas se podařilo udělat hodně věcí: stálý vládní výbor zásadně změnil strukturu i úkoly, které má zajišťovat, jsou v něm nově i zástupci opozičních stran. To je klíčová věc. Na základě zpracovaných podkladů se potvrdilo, že lokalitou jsou Dukovany - investorem a tím, kdo zajistí financování výstavby nových zdrojů, bude ČEZ přes dceřinou firmu Elektrárna Dukovany II - a že mezi investorem, tedy firmou ČEZ, a státem bude uzavřena smlouva.

Podařilo se zadat úkoly na upřesnění Státní energetické koncepce, abychom věděli, co chceme poptávat - jakou výkonovou kapacitu. Tím, že se určily Dukovany, víme, že maximální výkonová kapacita v lokalitě je 2400 megawattů. Bude upřesněn i jednotkový výkon, aby fungoval v rámci soustavy.

Upravil se harmonogram a to už je odpověď na otázku: jde o to, aby na sebe kroky logicky navazovaly. Když všechno půjde dobře, tendr se dá vypsat na konci roku 2020 a ukončit v řádu dvou až tří let. Nedojde-li k zásadním administrativním zdržením, dá se zvládnout, aby byl první blok v provozu do roku 2040.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy naposledy tady šlo všechno dobře?

MÍL: Na to se dá odpovědět buď optimisticky, nebo tak, že čtenář propadne depresi. Zkusím se držet čísel: když zdržíte přípravu projektu o rok, je to zhruba deset eurocentů na megawatthodinu v dopadech na cenu elektřiny. Zdržení v době, kdy už stavíte, stojí více než desetkrát tolik, kolem 1,2 eura za megawatthodinu. Je tedy levnější, a především zodpovědnější vše s maximální pečlivostí připravit, a to i za cenu zdržení před zahájením projektu či na počátku, než mít zdržení v realizační fázi výstavby.

LIDOVÉ NOVINY: Motivace stíhat tu tedy je.

MÍL: Ano. A jeden z argumentů pro to, aby stavěl investor, který s tím má zkušenosti a je schopen zdroj provozovat, je i ten, že stát nikdy v uplynulých 30 letech neprokázal schopnost dokončit stavbu v termínu a rozpočtových nákladech.

LIDOVÉ NOVINY: Obešla by se soustava bez nového zdroje?

MÍL: Odstavíme šest tisíc megawattů, a to na celém severu, západě, severozápadě a východě republiky a nakonec i na jihu Moravy, tedy lépe řečeno na Vysočině. To znamená, že pak nebudeme mít systémový zdroj v západních Čechách, na severu Čech bude jeden, možná dva. Zmizí až na jeden významné zdroje ve středních a východních Čechách, sever i jih Moravy včetně Vysočiny budou v podstatě jen s podnikovými elektrárnami.

Výkon šesti tisíc megawattů pokrývá svou výrobou 40 procent spotřeby. Takže před námi je úkol nahradit za 20 let zdroji a výrobou právě tento objem. Obnovitelnými zdroji to nejde, ani kdybyste hodně chtěli. Jediný možný bezemisní zdroj je jaderná elektrárna.

LIDOVÉ NOVINY: Nový jaderný zdroj to utáhne? Je na to dost velký?

MÍL: Jdeme krok po kroku. V první řadě chceme postavit zdroj o výkonu do 1200 megawattů s tím, že cílem je následné rozšíření na dvojnásobek. Pořád si uvědomujeme, že je to jen náhrada Dukovan plus 400 megawattů, což je kapacita lokality kvůli vodě. Na kolik bloků o dílčích výkonech se těch 2400 megawattů rozloží, je druhý příběh.

LIDOVÉ NOVINY: Má to alternativu?

MÍL: Nemá. Museli bychom přejít na plyn. To by znamenalo brutální zvýšení závislosti na lokalitě, odkud plyn pochází, i na tranzitních trasách. Nezajistíte si tak energetickou bezpečnost země. A země, jež nemá zajištěnou svou energetickou bezpečnost, rezignovala na bezpečnost jako takovou.

LIDOVÉ NOVINY: To je případ Německa?

MÍL: Německo naráží na platnost fyzikálních zákonů. Má spočítáno, že v příštích třech letech nejsou schopni pokrýt svými zdroji rezervní kapacitu pro soustavu, aby mohla plnit svou funkci. Druhá věc je, že po odstavení jaderných elektráren se dostanou do skutečně komplikované situace, kdy budou muset buď navýšit výrobu z uhlí, nebo snížit export. Dokument o tom, že Německo odstaví uhlí v roce 2038, spíš říká, že by mělo a mohlo, a sílí hlasy pro revizi. V mezidobí pochopitelně narůstá snaha, aby se problémy německé energetiky řešily ve spolupráci s okolními zeměmi.

LIDOVÉ NOVINY: Že bychom jim to vyrobili?

MÍL: Ani ne tak vyrobili, jako elektřinu přenesli, popřípadě řešili povinným odebráním nadbytku energie v době, kdy hodně fouká vítr, a zajistili podporu v momentu, kdy nefouká. Ve větším celku se ty nerovnosti lépe vyrovnávají. Ale každá země by měla být zodpovědná za svou energetickou bilanci a tady jsme se dostali do situace, kdy se na tento prvotní úkol rezignuje.

Když se vrátím k jádru: Evropská unie při svém založení deklarovala, že jadernou energetiku podporuje, z toho bychom měli vycházet. Když Francie odstaví asi 20 procent svých současných atomových zdrojů, Německo odstaví jádro zcela, nikde jinde prostor není, a my tak budeme naplňovat cíle EU.

LIDOVÉ NOVINY: Je to od Němců pokrytectví? Své zdroje odstaví, splní si cíl a nakoupí jinde?

MÍL: Za prvé, Němci své klimatické cíle dlouhodobě neplní a představa, že začnou plnit, nehrozí. Řekl bych, že je to víra v to, že konají správně. Nic proti tomu, jenomže jestliže Evropa přispívala ke globálnímu znečištění nějakými devíti procenty, během pár let to bude šest procent bez ohledu na to, co tady budeme provádět. Tak to prostě je, znečištění z ostatních zemí poroste. Řešení příčin klimatické změny určitě nerespektuje pravidla ekonomické optimalizace, efektivnosti ani selského rozumu.

LIDOVÉ NOVINY: Rezignovat na to bychom ale neměli.

MÍL: Určitě ne, jsem ten poslední, kdo by chtěl. Česká republika však klimatické cíle plus minus plní. Přesto, že evropský energetický trh je deformovaný: Němci ze státního rozpočtu brutálně, v desítkách miliard eur, dotují elektřinu. Ale co se stane, až s tím přestanou? Ceny půjdou nahoru. Nemůžete sázet na to, že někdo bude příštích 60 let něco dotovat.

Vezměte si, kolika proměnami režimu či zřízení prošla tato země za necelých sto let. Elektrárnu stavíte s tím, že bude v provozu ještě v roce 2100 - musíme počítat s tím, že dojde k zásadním změnám v Evropě, politickým i ekonomickým, a povinností je starat se o to, aby nejen lidé, co teď žijí, ale i další generace měli spolehlivý, k životnímu prostředí přívětivý a ekonomicky dostupný zdroj elektřiny.

LIDOVÉ NOVINY: Část minoritních akcionářů ČEZ a další kritici namítají, že místo velkého projektu by se měly stavět menší, modulární bloky. Je to varianta?

MÍL: Celý svět, který se zabývá vývojem a provozem jaderné energetiky, se shodne, že modulární reaktory jsou budoucností. Technologie je odzkoušena ve výrobním závodě, moduly mají krátkou a hlavně predikovatelnou dobu výstavby, jež zdaleka tolik nezávisí na vnějších okolnostech.

Další výhodou je havarijní zóna, která je nula nebo maximálně do pěti kilometrů. A jdete-li krok po kroku, postavíte jeden zdroj a on už generuje peníze na další. V době, kdy budeme stavět, už poběží v několika lokalitách ve světě. Rozumím kritice velkých zdrojů, ale nemohu na možnou náhradu spoléhat a po roce 2030 zjistit, že nic není k dispozici. To by už bylo pozdě.

LIDOVÉ NOVINY: Technicky proveditelné to teď není?

MÍL: Dnes není na trhu takový blok s platnou licencí. Když chceme poptávat, pak něco, o čem víme, že to má či v krátké době bude mít platnou licenci. Třeba ve chvíli, kdy budeme chtít elektrárnu spouštět, už budou modulární reaktory v Evropě či USA v provozu.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo je nejblíž?

MÍL: Pracují na tom všichni možní dodavatelé, ale nejblíže jsou pravděpodobně USA. Jejich praxí je, že když něco vyvinou, technologie prodají. Vyvinuli tlakovodní reaktory, Rusové pochopitelně také, ale Američané technologie a výrobní know-how prodali ven, stejně to dělají dnes. A to je možná do budoucna i příležitost pro evropský a český průmysl.

LIDOVÉ NOVINY: Existuje úvaha, že kdyby došlo na malé bloky, stavělo by se i někde jinde než v Dukovanech či Temelíně?

MÍL: Neslyšel jsem o ní, takže bych řekl, že ne. Nicméně není-li k dispozici nová technologie, musíme využít současnou, proto dnes mluvíme o jaderných zdrojích, které jsou k dispozici, to je těch šest v médiích zmiňovaných dodavatelů, a pro přípravu realizace tohoto projektu děláme maximum. O výstavbě takto velkých jednotek mimo Dukovany a Temelín se určitě neuvažuje.

Až se objeví něco nového, budeme to řešit. Jakou formou nahradit chybějící systémové zdroje v západních Čechách, na severu Moravy a jinde, bude předmětem velké diskuse. Kraje mají zodpovědnost za určitou formu energetické bezpečnosti a je třeba to řešit.

LIDOVÉ NOVINY: Jak rychle se taková diskuse musí uzavřít?

MÍL: To je úkol pro ministerstvo průmyslu, aby připravilo plán a cestu efektivního postupu. Musí se to řešit v souvislosti s útlumem uhlí a náhradou zdrojů pro teplárenství. Naši předkové vybudovali ojedinělou teplárenskou soustavu, ale mám trochu obavy, že jestli budeme přecházet na plyn, ztratí své opodstatnění. A pak už se k ní nikdy nevrátíte.

LIDOVÉ NOVINY: Ministerstvo financí dostalo loni za úkol udělat analýzu rizik možných arbitráží, kdyby dalo firmě ČEZ projekt nového jaderného zdroje příkazem. Jak to dopadlo?

MÍL: Analýzy byly zpracovány a prezentovány. My jsme si udělali právní systém natolik složitý, že ani majoritní akcionář není v situaci, aby mohl rozhodnout sám o sobě o ekonomicky efektivním projektu bez rizika žaloby od minoritního akcionáře. Potřebujete mít systém, který umožní toto riziko eliminovat, a to je smlouva mezi státem a firmou ČEZ.

LIDOVÉ NOVINY: V Elektrárně Dukovany II se minoritáři vykoupí?

MÍL: Ne. Je rozhodnuto, že se vydáme cestou smlouvy mezi státem a investorem, přičemž kontrakt musí být natolik korektní, aby legitimní práva menšinových akcionářů ošetřil. Na druhou stranu se nejspíš nedá předpokládat, že ošetří to, že se bude investovat do projektů, které se jim líbí. Pokud mě paměť neklame, akcionáři investovali do společnosti, která podniká v energetickém byznysu. Věděli, že se bude stavět elektrárna, ne investovat například do akvaparku. To přece nemůže být překvapení.

LIDOVÉ NOVINY: Jádro je předmětem výrazných geopolitických tlaků. Za tu dobu, co jste zmocněncem, s čím vším jste se setkal? Všechno v mezích zákona?

MÍL: Všechno dokonce v mezích normy, řekl bych. Co mě ale překvapilo, a zkusím to říci kulantně, je něco jiného - před 20 lety lidé ve státní správě určitě neměli to vzdělání, rozhled ani kvalifikaci, jako mají na řadě míst dnes. Ale nebáli se rozhodnout či se za nějaký návrh postavit a prosazovat jej. Dnes však mám pocit, že jich je podstatně méně.

Jaroslav Míl (60)

Od letošního února je vládním zmocněncem pro jadernou energetiku.

Absolvoval elektrotechnickou fakultu ČVUT a britskou Sheffield Hallam University.

Od devadesátých let se pohybuje kolem atomu, začínal ve správní radě World Nuclear Fuel Market, což je mezinárodní organizace sídlící v americké Atlantě.

V roce 1995 nastoupil do společnosti ČEZ na post ředitele sekce nákupu a palivového cyklu, mezi lety 2000 až 2003 byl generálním ředitelem společnosti. http://ceskapozice.lidovky.cz/tema/kazda-zeme-by-mela-byt-zodpovedna-za-svou-energetickou-bilanci.A190620_014624_pozice-tema_lube

24. 6. 2019; rizeniskoly.cz

Kingston podpořil exhibici nejlepších studentských robotů. Víme, kdo je absolutním vítězem jarní Robosoutěže ČVUT

V Kingston areně na festivalu Maker Faire Prague 2019 se o víkendu utkalo 12 nejlepších týmů jarní Robosoutěže ČVUT pro základní školy. Vítězem se stal tým Škvorečáci.

Absolutní prvenství v ČVUT Robosoutěži kategorie základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií si odnesl tým Škvorečáci ze Základní školy Škvorec ve složení Vojtěch Vácha, Maroš Telka, Petr Šneider. Krom prvenství si navíc všichni členové týmu odnesli vlajkovou loď firmy Kingston Technology, NVMe disk KC2000. Na druhém místě se umístili žáci z týmu ROBiQ, kteří vyhráli SSD disky Kingston A400, a třetí místo si z náročného souboje odnesli Linux team, kteří získali balíček Kingston sestávající z microSD a SD karet Canvas a USB disku.

„Jsme rádi, že jsme soutěž mohli podpořit a gratulujeme mladým talentům z teamu Škvorečáci,“ říká Michal Stauch ze společnosti Kingston. „Aniž by si to soutěžící uvědomili, s našimi produkty se možná při stavbě svých robotů potkali na mnoha místech, třeba v samotné základní jednotce stavebnice Lego Mindstorms, v noteboocích, které se používají při programování robota, ale i v datových centrech, kde se projekty zálohují v cloudu.“

Zdroj: Tisková zpráva ze dne 24. června 2019, TAKTIQ COMMUNICATIONS s.r.o.

24. 6. 2019; ČT 24

Počet demonstrantů na Letné

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

283 tisíc, to je číslo, o kterém vede debatu. Je to v tuhle chvíli nejpřesnější číslo, které vyjadřuje počet demonstrantů, kteří včera na Letnou dorazili. Stojí na dostupných datech jednoho z tuzemských telefonních operátorů, na místě sice, pravda, prý docházelo k výpadku mobilní sítě, ty ale údajně podle vyjádření operátora nemají vliv na samotné měření počtu mobilních telefonů. Číslo vychází z měření analytiků, kteří si na mapě vymezí oblast a v něm potom, v ní potom konkrétní mobilní vysílač, přes který se spojení uskutečňuje.

Martina KEMROVÁ, mluvčí, T-Mobile

Letenská pláň je na to poměrně ideální, protože je to plocha, která, kde je poměrně minimální zástavba, takže tam se na to můžeme spolehnout. A pak analytici sledují i provoz v předchozích srovnatelných obdobích, takže několik neděl dozadu se dívali na to, jaký tam byl provoz a pak to srovnávali s tím provozem, který tam byl včera. A ta data pocházela z telefonů, která se vyskytovala na Letné mezi 16:30 až 19 a byla tam déle než 20 minut, mezi 20 až 40 minutami. Ve chvíli, kdy vy stojíte na místě, tak vlastně příliš nezáleží na tom, jestli je tam dvě minuty výpadek, nebo není, a pokud vás tam ten vysílač najde třeba i za 10 minut, za 20, za 30, tak ta data jsou relevantní, protože vy jste se odtamtud nehnula, takže ty krátkodobé výpadky skutečně na to měření vliv neměly.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

My jsme ale neslyšeli pouze číslo 283 tisíc, ale třeba také 250 tisíc, 200 tisíc, to jsou všechno čísla, která představují odhady počtu demonstrantů, ale mají jiný zdroj, jeden z nich je T-Mobile, druhý jsou organizátoři, třetí je pak policie a každý z těchto údajů vychází také z jiných postupů. Třeba mobilní aplikace versus vlastní zkušenost. Proto se ta čísla rozcházejí a rozcházela se také při minulé demonstraci na Václavském náměstí.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka

Mobilní operátoři.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Počet účastníků mohou teoreticky odhadnout i operátoři. Ví, kolik lidí je v podvečer na náměstí normálně, takže také ví, kolik jich přibylo. Musí ale počítat se zkreslením.

Petr ŠVEC, datový analytik, T-Mobile

Nejen, že zachytíme třeba lidi, který procházejí kousek bokem, ale ne nutně každý demonstrant musí mít mobilní telefon nebo právě jeden mobilní telefon, lidi mají třeba osobní telefon, potom ještě pracovní.

Jaroslav ZOULA, redaktor

A navíc operátoři zachytí i přístroje třeba policistů nebo záchranářů.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka

Počítačová analýza.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Další variantou je analýza fotky, jenže i když vědci znají velikost plochy i hustotu davu, jejich software nabízí jen částečné odpovědi.

Tomáš SVOBODA, FEL ČVUT v Praze

Je vidět, že dává nějaké rozumné odhady té hustoty osob jenom v popředí.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Tedy v červeně vyznačené části, dál už algoritmus nepozná, na co se dívá. Umí ale pomoct, pokud je snímek demonstrace nekompletní.

Jan FLUSSER, Ústav teorie informace automatizace AV ČR

Čili bychom si tady označili nějaký referenční obdélník, tam by algoritmus detekoval by hlavy lidí a spočítal by počet lidí. Zohlednili bysme ubývání hustoty davu směrem od pódia a počítali abychom, kolikrát se ten referenční obdélník vejde do toho davu.

Jaroslav ZOULA, redaktor

I takový odhad by ale měl 10 až 20procentní odchylku.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka

Manuální součet.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Zbývá proto jediná možnost - získat zvětšeninu dostatečně kvalitní fotky a vše spočítat ručně. Tak jak to udělali novináři ze serveru irozhlas v květnu 2007. Jaroslav Zoula a Kateřina Poláková, Česká televize.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Teď máme ale v ruce číslo 283 tisíc, což je pro zajímavost, pokud jsme to srovnávali s výsledky politických stran někde mezi posledním volebním výsledkem Starostů a nezávislých a TOP 09 nebo TOP 09 a KDU-ČSL. Zkrátka je to vždycky pod 6 procent zúčastněných voličů v parlamentních volbách v roce 2017. Josef Koukal, co míní o tom, je to číslo podstatné? Je podstatné, jestli přijde 300 tisíc, 500 tisíc, když stejně premiér, jak to říká, odstupovat nehodlá?

Josef KOUKAL, komentátor, Právo

Existuje jakýsi sociologický propočet, že ve chvíli, kdy se tam zúčastní 3,5 centra, tak padají vlády jako nekompromisně. Já si myslím, že tohle to přepočítávání účastníků demonstrací, jako kdyby nestačil ten signál, však si všimněte, nechápu proč ty nejnižší odhady byly od policie, která zase podléhá prostě vládním politikům, nejvyšší teda už spočívali na nějakých pevných datech prostě od operátorů, ale ono je to vlastně úplně jedno, protože takhle masivní protesty tady zkrátka od roku 89 nebyly a bavme se o tom, proč tady dnes jsou. Já doufám, že se k tomu dostaneme, teď se bavíme o číslech, ale já doufám, že se budeme bavit ještě o těch důvodech.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

O auditu, o Marii Benešové a tak ...

Josef KOUKAL, komentátor, Právo

No, přesně tak, no.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

No, a je tedy, nějaká prozatímní zpráva auditní, která přichází z Evropské komise, tedy důvodem pro to, aby se scházelo tolik lidí?

Josef KOUKAL, komentátor, Právo

No, pro ty lidi, kteří tam přišli, určitě ano a je to legitimní důvod, tak proč ... A ten se vztahuje k Andreji Babišovi. Já samozřejmě jsem velmi na vážkách, do jaké míry je v pořádku, že ti lidé protestují třeba proti Marii Benešové, protože ona skutečně v té funkci nestačila ještě vůbec nic udělat, každopádně nestačila udělat nic špatného, předložila nějaký návrh o státním zastupitelství. My bychom se mohli bavit o nekoncepčnosti kompletně celého vedení ministerstva spravedlnosti za hnutí ANO od Heleny Válkové prostě po Marii Benešovou, že tam není absolutně žádná kontinuita, žádný program, a tak ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

On ten prapůvod demonstrací byl přeci v tom, že ta výměna ministra přišla hned po tom, co nastal pokrok ...

Josef KOUKAL, komentátor, Právo

Ano, to tam byl, tam byl tenhle ten prostě základní důvod. To znamená, co by se stalo kdyby a zatím se kdyby nestalo. To znamená, že, a to, že Marie Benešová jako samozřejmě kandidát spřízněný s lidmi, kteří mají v současné době v exekutivě slovo, tak byla zvolena na to místo. No, to se přeci dělo za každé éry a tam není ... To samo o sobě prostě není důvod k tomu, abychom jí nevěřili.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Tak když se bavíme o tom prapůvodu demonstrací, tak divák Jan se ptá: "Prosím o sdělení, kdo tyto demonstrace financují. Podle zákona musí mít politické strany transparentní účty, dostupné veřejnosti, musí zveřejňovat své sponzory, demonstrace přece musí stát miliony obzvlášť ta poslední. Ať organizátoři zveřejní své sponzory." Tady je možná potřeba dodat, že Milion chvilek pro demokracii tak má transparentní účet, tam sponzoři jsou vyjmenovaní vesměs po letmém náhledu je vidět, že celá řada příspěvků pocházejí od soukromých osob. Jsou to jednotky tisíc, ze kterých seskládá teď ten aktuální stav, který osciluje někde kolem 3 milionů na účtu Milionu chvilek pro demokracii. A mě by jenom možná zajímalo, Bohumile Pečinko, odkud se bere vlastně podle tebe jmenovitě tahle informace, protože tu neslyšíme, jenom od lidí, slyšíme jí od lidí, kteří promlouvají v médiích, slyším je od církevních představitelů, slyšíme jí mnohdy od činných politiků, zaplacená demonstrace."

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex

Tak hlavně to je argument, který vždycky používá odcházející moc. Proti nastupujícím demonstrantům, takhle se to používalo před 30 lety, že disidenti jsou placeni ze Západu. Ozvěnu toho, a to říkali, ozvěnu toho vlastně jsme mohli slyšet včera na televizi Prima, kde Václav Klaus starší říkal, že ti demonstranti tam byli naváženi a že byli placeni, takže tam je jasně vidět, že lidé jako Miloš Zeman, Andrej Babiš, Václav Klaus starší, jejichž moc vzešla z minulé Letné, tak mezi tím se z nich staly staré elity, které brání své dobyté pozice a těch 300 tisíc lidí, které je stejné jak bylo před 30 lety, vidí jako něco, co ohrožuje jejich dobyté pozice, a to je vždycky nejjednodušší argument a těžko se starým lidem vysvětluje jedna věc, co je to crownfunding, na jakém principu funguje. Že dneska, když chcete natočit cédéčko, natočit film, dáte to například na HitHit a jste schopni během několika týdnů takhle dát dohromady statisíce, ne-li miliony korun, jenom proto, že každý tam pošle 50 korun, pětikorunu, takže tyhle ty nové způsoby jsou velice, jsou ne tak známé, ale to se musí zeptat taky jich, protože ty demonstrace zdaleka nebyly tak drahé, protože když se někdo podívá na ten jejich účet, tak tam je zcela jasně vidět, jak naskakujou ty peníze a jak je to roztříštěno do tisíců drobných darů.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Je pravda, že jenom dnes ta přibyly desítky tisíc po tom, co demonstrace už skončila a lidé se skládají na tu velkou demonstraci, která má být 16. Listopadu. Prapůvod tedy té informace, Erik Tabery, souhlasil by, že to je čistě jenom interpretace starých elit? Protože ono se hovoří o řetězových e-mailech, které chodí a které hovoří o tom, že George Soros také v tom má prsty a peněženku a ve sponzoringu těchto akcí.

Erik TABERY, šéfredaktor, Respekt

Já bych jenom nesouhlasil se slovem interpretace, to je lež, protože to je manipulace, protože to prostě není pravda a je to snaha prostě vytvořit ten dojem opravdu, že ti lidé jsou koupení, že přeci není možný, aby se někdo choval občansky takhle aktivně a aby prostě ze svého přesvědčení něco takhle jakoby prováděl. Ona je to opravdu jako vlastně strašně účinná zbraň, protože takhle se interpretuje vlastně veškeré dění, jakákoliv jakoby aktivita, která, kde vy můžete nebo necítíte se dostatečně silní jak bojovat s tím oponentem, tak prostě řeknete, že je zaplacený a tak dále. Tady vlastně pro ty politiky je opravdu těžké, že najednou proti nim stojí opravdu mladí lidé, kteří organizují demonstrace, navíc, kteří se prostě během těch měsíců naučili velice dobře formulovat a být přesvědčiví, není možné na ně vytáhnout žádnou složku, co si kde nakradli nebo co provedli nebo že by z toho chtěli něco vytěžit, dokonce odmítli to volání, aby založili stranu, protože jakmile by to udělali, tak by se samozřejmě řeklo, vidíte, tohle byl zase zištný důvod. Z tohohle hlediska je to vlastně jediná účinná zbraň, jak vytvářet dojem že ti lidé na těch náměstích jsou zmanipulovaní a zaplacení.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Tak pojďme si poslechnout přímo organizátory.Proč vlastně se toho velkého hnutí, jehož odraz jsme viděli na letenské pláni, nemůže nebo dost možná nechtějí, aby vznikla politická strana?

Benjamin ROLL, mluvčí spolku Milion chvilek

Množí se dotazy, stane se Milion chvilek politickou stranou? Nestane. Milion chvilek je a zůstane nadstranickou občanskou iniciativou, která chce spojovat všechny, kterým záleží na demokracii. Právě v nadstranickosti je síla těchto protestů.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Mimochodem něco podobného říkal i Andrej Babiš, když zakládal Akci nespokojench občanů v roce 2011. Říkal, že pokud se nám podaří nejpozději do dvou let zaplnit Václavské náměstí a představit na něm konkrétní vize České republiky, konkrétní osobnosti, které tento stát změní ve prospěch nás všech, tak teprve potom se může změnit iniciativa nespokojených občanů v politickou stranu. Pro volby v roce 2014, jak to dopadlo, tak to už víme. Petr Hartman, nemá tedy Milion chvilek pro demokracii podobný politický potenciál?

Petr HARTMAN, komentátor, Český rozhlas Plus

Tak já myslím, že nemá, i když byli daleko úspěšnější, jim se to podařilo daleko dříve zaplnit Václavské náměstí a letenskou pláň, co se Andreji Babišovi nepodařilo a já myslím, že ta situace je výrazně odlišná, že tady je prostor pro napodobení Andreje Babiše vlastně v tomhle slova smyslu není a že skutečně, pokud se Milion chvilek demokracie stane v tuto chvíli politickou stranou, tak myslím, že šance na to, aby opakovala tato, tyto demonstrace v tak hojném počtu by se snížily, protože já si myslím, že skutečně Milion chvilek demokracie má hlavní cíl momentálně v tom upozorňovat na problémy, které se týkají Andreje Babiše. Upozorňovat na to, že v demokratické společnosti by také měla fungovat určitá politická kultura a určitá morálka, že to není jenom o penězích a o přepočítávání hlasů na mandáty a že zkrátka někteří lidé a není jich málo, na to slyší.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Na peníze ptá se divačka Lucie, zda nejsou současné demonstrace jen přesvědčování přesvědčených, to je pořád dokola Rusko, Zeman, Čapí hnízdo, tohle nemůže změnit názor jediného voliče hnutí ANO, toho zajímá růst mezd, penzí, nízká nezaměstnanost, spotřeba domácností, podpora rodin s dětmi a takhle. Petr Kolář, co si o tom myslí?

Petr KOLÁŘ, komentátor, MF DNES

No, ne, tak já jsem o tom mluvil, proto jsem říkal, že ten morální aspekt jako nechci tady rozebírat, nechci se do něj pouštět, protože se bavím jako o tom, co se děje v té společnosti a pořád ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Jestli je to zkrátka důležitější ta interpretace, kterou vidí i premiér ...

Petr KOLÁŘ, komentátor, MF DNES

Ta interepretace Andreje Babiše bezpochyby důležitější je. Pro voliče Andreje Babiše bezpochyby ano, jo ...

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex

Pardon, můžu, můžu ale jenom ale, tady tahle otázka vychází z mylné interpretace toho, co je ten Milion chvilek pro demokracii. Oni vytváří prostor a platformu pro nějaké společenské hnutí a diskuse a ta, ta divačka je vnímá jako politickou stranu, kteří nějak jako ovlivňují veřejnosti, ale oni tam dávají prostor jenom, nic víc, v současné době, takže dívat se na ně tímto prizmatem je vlastně dávat jim nějaké záměry, které tam ani nejsou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Takže není to důležitější? Práce, kterou fakticky vláda vykonala pro nějaké skupiny obyvatel, třeba pro penzisty ...

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex

Ale to určitě jo, to určitě jo, ale ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

... kteří dostali potom jednorázově přidáno několikrát tisícikorunu navíc.

Bohumil PEČINKA, komentátor, Reflex

To určitě jo, ale není vlastně cílem Milionu chvilek prostě působit až takto politicky, aby přesvědčovali. Oni od samého počátku, když vznikli po volbách na podzim 2017, tak chtěli, aby Andrej Babiš dodržoval to, k čemu se zavázal svým voličům a aby respektoval určité věci, jako je střet zájmů a podobně. Později to stupňovali, jak začaly vybuchovat miny kolem Andreje Babiše ve věcech jako pokračovala vyšetřování Čapího hnízda, ty, ten evropský audit, ten byl jenom vyvrcholením, protože řada věcí už byla známá před tím, v Evropském parlamentu se o střetu zájmů Andreje Babiše mluví už dva roky o zneužívání dotací se tam už mluví daleko víc ještě nač české úrovni, takže ono to jde po postupných krocích a ta poslední kapka, kterou bylo odvolání ministra spravedlnosti, tak ta nebyla nejdůležitější, i když na ní to všechno akcelerovalo, ta byla jenom poslední.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Petře, chceš reagovat?

Petr KOLÁŘ, komentátor, MF DNES

No, ne, já prostě pořád tady, když mluvíme o tom zlomu ve společnosti, že jo, Erik mluvil o náladách ve společnosti, ty jsou podle mě jako strašně neměřitelné a nejsou podle mě měřitelné jako byť rekordní a byť ohromnou a respektu hodnou účastí demonstrantů na letenské pláni, ty jsou, ta změna nebo zlom ve společnosti je právě danej těma volbama a prostě pro mě by teda dávalo logiku, aby některé ty strany, které se těch protestů účastní, tak prostě vygenerovali takového lídra, vygenerovaly takový program, že prostě přijdou a v těch volbách Babiše porazí a rázem bude po Babišovi, jo, a nemusíme tady řešit žádnej problém. Je to prostě strašně v uvozovkách jako samozřejmě, myslím s nadsázkou, ale je to strašně jednoduchý.

23. 6. 2019; tyden.cz

Robosoutěž se dnes představí na festivalu Maker Faire Prague

Robosoutěž ČVUT pořádá tuto neděli v 11 hodin speciální exhibici v Kingston areně na festivalu Maker Faire Prague v Průmyslovém paláci Výstaviště Praha. Po deseti letech existence populární studentské soutěže LEGO robotů, jejíž finále se tradičně odehrávají v posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT, se tak nejlepší robotická vozítka představí širšímu publiku. Speciální exhibice bude trvat zhruba 2 hodiny a utká se v ní 12 až 15 finalistů jarní soutěže základních škol a odpovídajících stupňů víceletých gymnázií.

Kromě Robosoutěže tým katedry řídicí techniky spolu s dalšími kolegy z Fakulty elektrotechnické na festivalu představí i další působivé studentské projekty jako speciální displej, který zobrazuje animace pomocí magnetické kapaliny, unikátní skleněné varhany, elektromagnetickou fontánu či skákajícího robotického psa. Hlavní organizátor Robosoutěže Martin Hlinovský bude mít navíc v sobotu ve 13:30 na hlavním pódiu festivalu přednášku „Využití stavebnice LEGO Mindstorms nejenom ve výuce technických předmětů“.

Festival Maker Faire Prague se koná na Výstavišti Praha. Exhibice Robosoutěže v Kingston areně se dnes odehraje v 11 hodin v pravém křídle Průmyslového paláce.

23. 6. 2019; ihned.cz

Mrkající roboti, exploze, chytré lego i kouzelnické hůlky: Na Maker Faire v Praze to žije

Existují horší způsoby, jak umřít. Když vás někdo překoná kouzlem seslaným magickou hůlkou nebo propíchne dýkou z recyklovaného materiálu, ani to nebolí. Zvlášť když jste plní dojmů ze setkání se stormtrooperem a ještě máte před sebou výrobu závodního vozu s gravitačním pohonem.

Stormtroopera a Jawu ze Star Wars v podání členů české posádky 501. legie imperiální armády i výrobu elektronické kouzelné hůlky s kouzelnicemi z FEL si lze užít hned vedle pražské Stromovky na veletrhu Maker Faire Prague 2019.

Desítky malých stánků na pražském Maker Faire jsou na hony vzdálené tradičním veletrhům moderních technologií. Maker Faire ale nemá být CES nebo IFA. Jen je díky němu na pražském Výstavišti, a celou neděli bude, největší koncentrace robotů a 3D tiskáren ve střední Evropě. Ještě více je na akci Maker Faire lidí, které baví tvořit, vyrábět a zlepšovat.

Veletrh Maker Faire v Praze ukazuje krásu ruční práce i nejnovější technologie

Výrobek dílny The Cave schovává za blikajícími diodami seznamovací hru i elektronické hledání pokladů.

Aby se nadšenci mohli seznámit i mezi sebou, mají speciální "badge" v podobě robota, který obsahuje světelný kód - při setkání s dalším robotem si kódy vymění a při jejich zobrazení mrknou očima. Robot pochází z dílny The Cave a kromě základní "seznamovačky" funguje i jako součást dalších dvou her. Kolonizace vyžaduje přiblížení robota k jedné z pěti bran s vesmírnými názvy. Třetí hrou je "makercashing", hledání malých elektronických kešek, které si s robotem vymění svůj vlastní kód. Takových skrytých pokladů je po Průmyslovém paláci třicet.

Průša, čarodějnice i CZ.NIC

Hlavním sponzorem akce je už podruhé nejznámější a nejúspěšnější český kutil - Josef Průša, který dokázal na základě open source řešení vyvinout nejlépe hodnocenou 3D tiskárnu na světě a tuto pozici si drží už celá léta. Na Maker Faire v Praze má jako sponzor velkou expozici, kde představuje své tiskárny včetně novinky, která tiskne osvitem pryskyřice místo vrstvení rozehřátého plastu. Na Výstavišti ale také zřídil největší kutilský prostor na Maker Faire spojený se soutěží o nejlepší a nejrychlejší ručně vyrobený závodní vůz.

Samotné závody o ceny nejsou to nejlákavější. Pro většinu lidí, kteří veletrhem procházejí, je zajímavý samotný akt výroby závodního vozu z připravených součástek. K dispozici jsou bloky z hobry, kolečka lisovaná z plastu i tištěná na 3D tiskárně, ale také brambory, mrkve, pohyblivá očka a chlupaté drátky. Holky to díky chlupatým ozdobám a barvičkám baví podobně jako kluky a chlupaté dráty a peří používají i kluci.

Nabídka nářadí není velká. Jedna stojanová vrtačka, dvě tavné pistole a pro perfekcionisty i malá ruční bruska. I ve velkém chumlu dospělých a dětí se ale na nic dlouho nečeká. Udělat dvě díry zvládne každý docela rychle. Sestavit auto, které sjede celou dráhu vytvořenou ze dřeva, je možné v Průšově komunitní dílně PrusaLab Makerspace. Pohon je jednoduchý - gravitace. Dráha začíná asi ve třímetrové výšce nad výstavní plochou, ke startu je potřeba vyjít pár schodů.

Menších míst, kde je možné si vyzkoušet různou formu tvoření, je na veletrhu mnohem více, nejvíce pozornosti vedle aut ale poutají čarodějky z FEL. Pod názvem wITches se skrývá spolek studentek Elektrotechnické fakulty ČVUT, který zdarma pořádá workshopy pro děti. Na Maker Faire dětem studentky pomáhaly vyrobit kouzelnické hůlky jako z Harry Pottera - jen s úsporným LED světlem na jedné straně a knoflíkovou baterkou na druhém konci. Pro děti to je seznámení s elektrickými obvody i pájením. Hned několik vystavovatelů pak na veletrhu ukazuje pokusy z oblasti fyziky a chemie, takže se čas od času halou rozlehne rámus drobných explozí.

Pro starší návštěvníky je na Výstavišti třeba simulátor Boeingu 737, na kterém Lukáš Vítek pracuje od roku 2011, kdy mu bylo 12 let. Samotný kokpit je z dřevovláknité desky, oceli a malé díly pochází z 3D tiskárny. Na místě je také vidět, jak pokračuje práce na nové generaci bezpečného routeru Turris od CZ.NIC, který spravuje českou národní doménu .cz.

CZ.NIC chce kromě starostí o národní doménu zároveň trochu přispět k ochraně domácích sítí i sítí ve školách nebo na úřadech, kterým nabízí bezplatnou zápůjčku Turrisu Omnia. Nová generace routeru s modulárním konceptem Mox už má téměř finální software, na Maker Faire mají zájemci jednu z prvních možností podívat se na to, jak Turris Mox fyzicky vypadá a jak do sebe jednotlivé moduly zapadají.

Nejbezpečnější router na světě má levnějšího nástupce. Turris MOX je jako sendvič s okurkami - čtěte ZDE

Slunce nad Prahou, stín nad Amerikou

Pražský Maker Faire má vzor v amerických setkáních kutilů, která vznikla pod patronátem časopisu Make. Krátce před termínem pražského setkání však americký poskytovatel licence po patnácti letech existence propustil všechny zaměstnance a vyhledal ochranu před věřiteli. Firma nebyla nikdy příliš zisková, v posledním období se jí negativně dotklo zejména snížení sponzorských příspěvků na pořádání akcí Maker Faire od velkých technologických firem.

Konání pražské akce se ale bankrot amerického vzoru nedotkl, jde spíše o nadšeneckou akci a kromě Průšových tiskáren ji sponzoruje například prodejce elektroniky Conad s prezentací robotů mBot od MakerBlocku, ze známějších firem bylo na Výstavišti vidět také Kingston nebo Fujitsu. Y Soft, který vedle systémů pro správu tiskáren ve firmách a organizacích prodává i 3D tiskárny pro školy, na Maker Faire oznámila rozšíření své tiskárny be3D eDee. V září začne dodávat sadu, která umožní používání ohebné tiskové podložky, díky které je snazší a bezpečnější z tiskového lůžka tisk vyjmout. Běžně se u 3D tisku v této fázi používá špachtle, což je lehce riskantní.

Veletrh začal podle plánu a podle plánu i skončí: v neděli v šest hodin večer.

Pokud mohu soudit podle vlastní zkušenosti a reakcí dvou potomků, je to hodně povedená akce, na které čas letí rychlostí šinkansenu.

23. 6. 2019; technet.cz

Praha nemusí závidět křemíkovému údolí. Festival ukázal české nadšení

Praha nemusí závidět Křemíkovému údolí. Kutilský veletrh Maker Faire je zábava pro celou rodinu. A možná je to i víc. Druhý ročník nabízí ještě více stánků, kde si můžete vyzkoušet řídit robota, naprogramovat kouzelnou hůlku, foukat sklo nebo běhat po vodě. Před kutily je ale další výzva...

Pokud bydlíte v Praze, nebo se z nějakého důvodu zrovna tuto neděli do Prahy chystáte, neměl by vám ujít Maker Faire - festival techniky, kreativity a umění. Druhému ročníku se podařilo v lecčems překonat ten první.

Podívejte se, jak to vypadá na Maker Faire 2019 (video Technet.cz): InsertSingleVideo

"Máme letos o trochu více vystavovatelů, jsou jich tu dvě stovky. A také jsme nabídli více vlastního obsahu. Mám radost, že vystavovatelé si akci vzali za svou. Všímám si, že jsou mnohem lépe připraveni na publikum a mají připravené aktivity, do kterých se mohou zapojit. Máme také stavebnice, které si mohou návštěvníci zakoupit, a ještě víc přednášek, workshopů a aktivit pro malé i větší děti," říká po prvním dni vyřízený, ale evidentně spokojený principál celého techno-cirkusu Jiří Zemánek.

Skutečná pozice Jiřího Zemánka, v civilu vědce a pedagoga, se jmenuje "programový ředitel festivalu". Ale protože se s Jirkou Zemánkem známe už dlouho, snad mu nebude vadit, že věci nazvu pravými jmény. Maker Faire je skutečně pestrý, úžasně podivný a zábavný cirkus. Snad s tím rozdílem, že se zde stírá hranice mezi diváky a účinkujícími. Nepředvádí se zde akrobacie a exotická zvířata, ale kreativita ve všech svých formách. Ze Sillicon Valley do Prahy

Nadšení, úžas a tak trochu i závist. Takové jsem měl pocity, když jsem se v roce 2013 procházel v Kalifornii po svém prvním festivalu kreativity Maker Faire a následně v sanfranciské komunitní dílně Tech Shop . O tři roky později, v roce 2016 v San Mateu, jsem to zažil znovu. Na veletrhu tam mělo stánky 1 300 vystavovatelů a obrovská akce přilákala desítky tisíc návštěvníků z celých Spojených států ( moje dojmy z akce zde ).

"Mohla by se taková akce uskutečnit i v Česku?" ptal jsem se tehdy. V článku z roku 2016 najdete odpověď Jiřího Zemánka, tehdy doktoranda z ČVUT: "Hnutí Maker Movement sjednocuje mnoho různých tvůrčích směrů a tím je posiluje. U nás jsou elektrobastlíři, modeláři, šperkaři a zahrádkáři oddělené komunity."

O dva roky později už jsem se na stejnou otázku mohl zeptat na půdě prvního českého Maker Faire Praha . První ročníky jsou těžké. Druhé jsou možná ještě těžší. Už nikoho neutáhnete na formulku "něco, co tu ještě nebylo". Musíte naopak překonat sami sebe a ukázat, že máte co nabídnout.

Chemické pokusy na stánku Technet.cz na Maker Faire (video Technet.cz): InsertSingleVideo Přijďte se podívat, co vás baví, ani o tom nevíte

Festival Maker Faire tento problém řeší elegantně. Nenabízí sám sebe jakožto akci. Nabízí platformu pro tvůrčí lidi ze všech různých oborů. Nejen "ukázat se", ale "vtáhnout nové lidi" do děje. Nakazit je nadšením, které mají tvůrci pro svůj vlastní obor.

Právě naprostá taktilní interaktivita (tedy absence nápisů "nedotýkat se") odlišuje Maker Faire od jiných populárně naučných výstav. Na vystavovatele to klade úplně jiné nároky. Nestačí, že rozumí svému oboru - musí jej být ochotni poutavě vysvětlit úplně od začátku, novým a novým lidem, třeba i tisíckrát denně.

Kutilské vznášedlo, chození po nenewtonovské kapalině a kreslení blesky na dřevo na Maker Faire Praha 2019 (video Technet.cz):

InsertSingleVideo

Na ploše Výstaviště Holešovice máte ideální příležitost ochutnat to, co ostatní baví. Vedle sebe tu najdete programátory samořídících aut, návrháře kostýmů pro Star Wars cosplay, odborníky na 3D tisk z plastu i čokolády a profesionální skláře. Velká část stánků má připravené aktivity pro děti i dospělé.

Maker Faire má ohromný potenciál přispět k popularizaci vědy a techniky (a dalších oborů) a tím povzbudit k obnovenému vnímání těchto oborů na školách i v praxi. Ale skutečný, dlouhodobý efekt nevzniká přes víkend.

Udělat jednou za rok akci je parádní počin. Ale nestačí k tomu, aby nějak výrazně zasáhl do toho, jak lidé přistupují ke kreativitě. K tomu je potřeba, aby se návštěvníci nechali nakazit nadšením a přetavili jej ve zvědavost, inspiraci a touhu zkusit něco nového. To bude příští výzva této a podobných akcí. A je potřeba, abyste se přišli podívat do šapitó. Nejen jako diváci.

22. 6. 2019; seznam.cz

Česko patří k dronovým velmocím. Teď se vědci utkají o milion dolarů

Tři náročné úkoly, bezmála dva roky příprav, po kterých dojde na měření sil. Asi 350 výzkumných týmů z univerzit z celého světa se utká v náročné mezinárodní robotické soutěži v Abu Dhabi. Český tým výzkumníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na ni bude obhajovat vítězství.

Podle Martina Sasky z ČVUT v Praze je Česko jednou z dronových velmocí. Jejich technologické řešení, vzhled, konstrukce, výkon motoru, ale třeba i rozvržení senzorů na detekci překážek z nich dělá naprosto přesné stroje, které snesou mezinárodní srovnání.

Na první pohled jsou drony, vyráběné na ČVUT, srovnatelné s těmi, které se dají koupit. Při detailnějším zkoumání a hlavně pohledu do jejich nitra ale najdeme řadu technologických novinek. Uvnitř je počítač, který je možné naprogramovat přímo pro splnění konkrétního úkolu. Stačí tedy dron pouze spustit a o další ovládání se už postará umělá inteligence, přímo uvnitř samotného dronu. Na soutěži v Abu Dhabi musí každý dron splnit tři úkoly, tři náročné disciplíny. V prvním kole má odchytit nepřátelskou helikoptéru, ve druhém postavit zeď ze speciálních cihel a ve třetí uhasit požár ve výškové budově.

"Tato disciplína je motivována požárem Burdž Chalífa, což je největší mrakodrap v Dubaji, a organizátoři soutěže chtějí motivovat všechny týmy světa, aby jim pomohli vyvinout systém pro rychlé hašení požárů i ve vyšších patrech této budovy. Všechny tři disciplíny jsou motivovány potřebami průmyslu,” vysvětluje důležitost a praktičnost celé soutěže Martin Saska, vedoucí výzkumu multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Konkurence je opravdu velká, soutěže se v únoru 2020 zúčastní asi 350 univerzitních týmů z celého světa. Vítěz si z Abu Dhabi odveze milion dolarů.

22. 6. 2019; e15.cz

Na Měsíc jsme se dostali celkem levně, říká vývojář Diego Saikin. Pomohl vyslat sondu do vesmíru

Letecký vizionář Diego Saikin byl součástí týmu izraelské společnosti SpaceIL, který v dubnu vystřelil směrem k Měsíci sondu Berešit. Ta na lunárním povrchu sice nepřistála, ale chyběl jen kousek. Už nyní společnost chystá pokračování v podobě sondy Berešit 2. "Před naší cestou se zdál koncept naprosto bláznivý, nikdo nevěděl, co může čekat. Lidé se nám smáli, když jsme jim říkali, že chceme dosáhnout povrchu Měsíce. Věřím, že s druhou stejnou sondou bychom dosáhli úspěchu," říká někdejší student pražského ČVUT v rozhovoru, který vznikl na konferenci deníku E15 s názvem Nové technologie.

Izrael na Měsíc je určitě odvážné heslo. Kdo ale platil první cestu izraelské sondy Berešit na Měsíc?

Byla financovaná ze soukromých zdrojů od různých dárců. Hlavním podporovatelem byl Morris Kahn, který přispěl 40 miliony dolarů. Je to filantrop a má spoustu peněz. Celkový rozpočet byl asi 95 milionů. Stát přispěl pouze 2,5 milionu, protože jeho zapojení limitovala pravidla soutěže. Zbytek byl od dárců.

Proč byl takový projekt pro dárce zajímavý? Vůbec jste nevěděli, zda se vám podaří alespoň část vašeho snu splnit.

Dárce na tom zajímala hlavně prestiž. Chtěli, aby se jejich jméno spojovalo v souvislosti s objevováním vesmíru. Každopádně ti lidé nepočítali, že by se jim mohlo něco vrátit. Když ale vezmeme druhý projekt, už o těch lidech můžeme mluvit jako o investorech, protože z toho jednou mohou získat nějaké dividendy. Pokud bude průzkum vesmíru pokračovat v nastaveném směru, budou profitovat ti, kteří budou mít technologii. Na Měsíc jsme se dostali s rozpočtem 100 milionů dolarů. Je to sice hodně peněz, ale v porovnání s ostatními to je stále docela levné. Myslím, že bude snadné zajistit financování další mise.

Říkáte levné. Možná i proto, že například vy jste ve společnosti SpaceIL pracoval také jako dobrovolník...

Já jsem to dělal hlavně pro zábavu. Pracoval jsem především po nocích a po práci nebo o víkendech. Stejně jako ostatní.

Takže byste byl ochoten to dělat, i když už máte u jiné společnosti (ARBE Robotics - pozn. aut.) stálou práci?

Pravděpodobně. Můj případ je ale trošku speciální. Začal jsem ve firmě pracovat někdy v roce 2013 a pak jsem se přesunul do Prahy a s firmou přerušil styky. Když jsem následně zjistil, že hledají dobrovolníky, tak jsem se přihlásil. Během dvou let, kdy jsem byl mimo, ale došlo k tomu, že většinu dobrovolníků buď vyhodili, nebo přijali jako stálé zaměstnance. Projekt byl totiž ze začátku založen na tolika dobrovolnících, že se postupem času přestal posouvat. Firma se rozhodla, že už na nich nemůže stavět.

Všichni dobrovolníci, které firma má, teď pracují ve vzdělávání, což znamená, že jezdí po školách a dětských centrech a snaží se předat informace o společnosti a jejích plánech a úspěších. V inženýringu už žádní dobrovolníci nejsou.

Vy tam tedy jako dobrovolník můžete stále pracovat?

Ano, až se tam pro mě zase najde nějaká práce. Můj úkol na prvním Berešitu vlastně skončil ještě před vypuštěním sondy. Týden před startem jsem dělal ještě nějaké vizualizace, pracoval jsem jako šílený a spal tři hodiny denně. Teď ale jen dávám rozhovory a prezentuji naši práci. Zhruba před čtyřmi měsíci jsem začal pracovat na plný úvazek v jiné firmě. U druhého Berešitu uvidím, jak budu zvládat dvě práce najednou.

Jaký byl přesně váš úkol u SpaceIL?

Tím posledním byla modelace simulačního softwaru. Byl jsem v týmu, který se o modelování staral. Šlo hlavně o to, že jsme potřebovali zkoumat chování různých typů senzorů na vesmírné sondě. To nám pomáhalo s její orientací. Řídila se pomocí Země, Měsíce a Slunce. Zkoumali jsme, jak se jednotlivé senzory chovají v prostoru a jak na ně pak naše těleso reaguje.

Také jsem dělal vizualizační aplikaci, která byla zároveň mým závěrečným projektem v grafickém kurzu na ČVUT. Ve SpaceIL se mě zeptali, zda bych něco takového mohl vytvořit, ale já jsem s tím neměl žádné zkušenosti, tak jsem si ve škole vzal elektrotechnický kurz a kurz počítačové grafiky, který vyžadoval tvorbu závěrečného projektu. Ten jsem pak využil i v práci. Zabil jsem tak dvě mouchy jednou ranou.

Při cestě prvního Berešitu došlo nedaleko povrchu Měsíce k technickým problémům a mise se kvůli tomu nepovedla. Co přesně se stalo?

Sonda je vybavena takzvanými inerciálními měřicími jednotkami (IMU). Jedná se o podobný senzor, který vám v chytrém telefonu měří vzdálenosti. Jeho pomocí sonda měří vzdálenosti a ovládá zrychlení. Jedna z těchto jednotek přestala fungovat. My jsme se pak pokusili restartovat celé zařízení a následně celá sonda ztratila orientaci.

Nedokážeme přesně vyhodnotit, co se stalo, ale máme docela přesné simulace, které nám to pomáhají objasnit. Víme na devadesát procent, že šlo o selhání jedné IMU. Rozhodnutí restartovat počítač sondu dezorientovalo a my jsme nad ní ztratili kontrolu. Po restartování jsme se pokoušeli nahodit hlavní motory. V té chvíli už jsme ale neměli dostatek času a síly na to, abychom v tom prostoru, kde není vzduch, mohli pokračovat v misi.

Co se stalo se sondou?

Vybuchla na povrchu Měsíce. Máme dokonce fotku místa exploze.

Pomohly vám zmiňované vizualizace k objasnění, proč se úkol nepovedl?

Ano, ale neviděli jsme pak přímo tu explozi. Každopádně nám to pomohlo osvětlit, co bylo špatně. Vizualizace jsme použili k simulaci a k telemetrii sondy v reálném čase. To znamená, že když má naše těleso senzory a posílá nám z nich informace, můžeme je využít a vytvořit trojrozměrný obraz toho, jak se bude těleso chovat. Můžete s ním rotovat, přibližovat ho a oddalovat a další věci. Díky vizualizaci si dokážeme představit chování sondy lépe, než kdybychom se dívali jen na čísla. Ačkoliv první sonda Berešit selhala, hned se začalo mluvit o jejím nástupci - Berešitu 2. Jak to s ním vypadá? Navzdory tomu, že se o projektu už veřejně mluví, je stále na začátku. Nevíme, kdy se další mise uskuteční a jak přesně bude vypadat.

V nějaké fázi už ale příprava určitě bude.

Vedení společnosti o tom zatím jedná, ale já se jednání bohužel neúčastním. Na začátku projektu je potřeba hlavně stanovit, jak přesně se k němu postavíme. Je potřeba rozhodnout, jak bude vypadat příští sonda. Na měsíční povrch se zkusíme dostat buď s úplně stejným typem družice, u něhož samozřejmě opravíme chyby, nebo sestrojíme něco úplně jiného.

S první sondou jsme se navíc účastnili soutěže Google Lunar X Prize, takže jsme museli parametry upravovat, abychom splnili pravidla. S druhou sondou se ale už nebudeme muset ničemu přizpůsobovat.

Má SpaceIL nějaký plán, co by dělala dál, kdyby se jí s druhým Berešitem podařilo dosáhnout měsíčního povrchu a splnit tak hlavní úkol?

Nejdřív je potřeba počkat, zda druhá sonda bude fungovat. Je to dlouhá cesta. Musí se vytvořit plán a celá mise pak může trvat dva až tři roky. Mise prvního Berešitu měla trvat dva roky a nakonec se protáhla na osm let.

Myslíte, že bude druhá sonda úspěšná?

Ano. Hodně záleží na tom, jak se nastaví cíle. Z určitého hlediska se dá považovat za úspěch i první Berešit. Dobře, nezvládli jsme úplně hladké přistání, ale dokázali jsme se dostat na oběžnou dráhu Měsíce. Náš cíl jsme splnili zhruba na 95 procent.

Vždy s oblibou říkám, že je to jako když jedete do Brna autem, které jste sami vytvořili, a někde kousek před městem vám po té cestě dojde benzin. Vlastně se vám to povedlo a příště si vezmete navíc kanystr s dalším palivem. Stejně to budete považovat za úspěch. I my jsme ukázali, že koncept je v pořádku, jen došlo k technickému selhání. Kdybychom teoreticky udělali podruhé úplně totéž, tak bychom měli uspět. Věřím tomu, že to příště bude fungovat.

Před naší cestou se zdál koncept naprosto bláznivý, protože nikdo ještě nevěděl, co může čekat. Lidé se nám smáli, když jsme jim říkali, že chceme dosáhnout povrchu Měsíce. Veřím tomu, že s druhou stejnou sondou bychom uspěli. Na druhou stranu si ale myslím, že bychom se měli pokusit o nějaký složitější úkol. Kdybych byl majitelem já, tak bych ty cíle zdvojnásobil. Možná bych zkusil letět zpátky na Zemi. Ale to je jen můj názor.

Ve SpaceIL jste v minulosti pracoval i na takzvaném lunárním skoku. O co přesně šlo?

Šlo o můj první úkol ve firmě. V rámci zmiňované soutěže Google Lunar X Prize bylo úkolem zúčastněných týmů nejen přistát na Měsíci, ale na jeho povrchu zároveň ujet vzdálenost pěti set metrů. Google nabídl 25 milionů dolarů každému, komu by se to povedlo. Šlo o hladké přistání, pořízení fotografií, které bylo potřeba poslat zpátky na Zemi. Zároveň bylo ale potřeba docílit pohybu, takže ostatní týmy vytvářely různá měsíční vozítka.

My jsme zvolili jinou cestu, která byla chytřejší, vzdálenost jsme chtěli jakoby skočit. Měli jsme k dispozici motory a nějaké zbylé palivo, takže bychom je jen nahodili a posunuli se o tu požadovanou vzdálenost.

Já jsem pracoval právě na skoku, ale nakonec byla soutěž Google Lunar X Prize zrušena a posun už nebyl potřeba, protože by pro nás znamenal zbytečné riziko.

Proč soutěž zrušili?

Protože viděli, že to žádný z přihlášených týmů nedokáže. Soutěž byla spuštěna v roce 2010 a oni si mysleli, že se to dá zvládnout za dva roky. Týmům se ale nedařilo a Google stále více posouval konečný termín, až došlo loni v lednu k úplnému zrušení.

Diego Saikin

Bakalářský titul získal na izraelské Ben Gurionově univerzitě v Negevu. Ve studiu pak pokračoval na ČVUT, kde se zaměřil na kybernetiku a robotiku. Několik let pracoval jako dobrovolník v izraelském start-upu SpaceIL, kde se podílel na vyslání sondy Berešit na Měsíc. Od března letošního roku se zabývá ve firmě ARBE vývojem 4D radarů pro autonomní auta.

Více o technologiích se dozvíte v magazínu E15 Premium, objednávejte zde >>>

22. 6. 2019; ČT1

Z metropole

dispečer

RZP 920, příjem.

dispečer

Pošli tam vrtuli. Je tam jeden zraněný.

Martin TYBUREC, redaktor

Tihle muži do terénu neposílají skutečné sanitky, ani vrtulníky. Na vysílačce je místo hasičů jen figurant, který komunikuje podle připraveného scénáře.

dispečer

Já bych chtěl zeptat jenom, jestli s náma jede nějaký doktor na to bezvědomí?

Martin TYBUREC, redaktor

Všechno řídí počítač, který simuluje krizové události. Úkolem obsluhy je posílat k nehodám, úrazům nebo hromadným neštěstím dostupné záchranáře.

dispečer

Potřeboval bych hasiče na přistání vrtulníků na dopravní nehodu.

dispečer

Rozumím díky.

Lukáš VOJTĚCH, spoluautor systému, katedra telekom.techniky, FEL ČVUT

Budu mít problém, že jim přestanou zbývat ty volné sanitní vozy, pokud nebudou dobře hospodařit, anebo se dostanou do krizové situace, kdy tam bude nějaký komplikovaný porod. Dokonce i pád letadla tam nakonec bude. Teďka to vypadá, že jsou klidní, ale nebudou.

dispečer

Tady prostě nám chybí prostředky. Tam musíme něco poslat.

Martin TYBUREC, redaktor

Systém vyvíjený pod vedením Lukáše Vojtěcha a Marka Nerudy na elektrotechnické fakultěČVUT bude už brzy trénovat skutečné dispečery na lince 155. Noví operátoři by se pomocí tohoto programu mohli začít školit už na podzim tohoto roku. Jako prvního ho nasadí tady na operačním středisku pražské záchranné služby.

dispečer

A dýchal? Povězte mi, dýchal alespoň?

Ondřej FRANĚK, lékař zdravotnické záchranné služby

Toto je vlastně jediná možnost, jak v tom téměř reálném prostředí můžeme ty situace nacvičit, můžeme je nacvičit na nečisto a to je naprosto úžasné.

Martin TYBUREC, redaktor

Kromě nováčků se budou proškolovat i ti zkušenější. Trénovat mohou třeba extrémní krizové situace, které běžně neřeší. Martin Tyburec, Česká televize.

21. 6. 2019; parlamentnilisty.cz

Robosoutěž poprvé opustí půdu ČVUT. O víkendu se představí ve speciální exhibici na Výstavišti Praha

Robosoutěž ČVUT pořádá tuto neděli v 11 hodin speciální exhibici v Kingston aréně na festivalu Maker Faire Prague v Průmyslovém paláci Výstaviště Praha.

Po deseti letech existence populární studentské soutěže LEGO robotů, jejíž finále se tradičně odehrává v posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT, se tak nejlepší robotická vozítka představí širšímu publiku. Speciální exhibice bude trvat zhruba 2 hodiny a utká se v ní 12-15 finalistů jarní soutěže základních škol a odpovídajících stupňů víceletých gymnázií. Návštěvníci festivalu Maker Faire Prague kromě toho uvidí i další kreativní univerzitní projekty.

Ve finále letošní Robosoutěže pro 2. stupeň ZŠ a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, kterou pořádal tým Katedry řídicí techniky FEL ČVUT (ZDE) koncem dubna, museli stavebnicoví roboti v časovém limitu 90 vteřin zcela samostatně přesunout a případně roztřídit co nejvíc barevných kostek rozmístěných na soutěžní ploše do předem definovaných skladišť. Soutěžní úkol byl těžký a v konkurenci 110 týmů zvítězily ty, které dobře promyslely strategii i design a dokázaly naprogramovat roboty tak, aby se eliminovala náhoda a chyby senzorů. Pro velký zájem se však finále konalo ve 3 dnech a absolutní vítěz nebyl vyhlášen.

Speciální exhibice Robosoutěže se uskuteční ve spolupráci se společností Kingston Technology (ZDE) tuto neděli v 11 hodin na festivalu novodobých kutilů Maker Faire Prague (ZDE). Celkem 12 až 15 nejúspěšnějších robotů z jarního kola zde bude bojovat o celkové vítězství ve dvouhodinové bitvě.

Další fakultní projekty na festivalu Maker Faire Prague

Festival Maker Faire Prague je největší české setkání novodobých kutilů a vynálezců, jehož ambicí je představit také hravé vzdělávací projekty. Právě téma nového přístupu ke vzdělávání dlouhodobě prosazují představitelé Katedry řídicí techniky FEL ČVUT - ať už jde o vedoucího katedry profesora Michaela Šebka vyznamenaného cenou Wernera von Siemense pro nejlepšího pedagoga, hlavního organizátora Robosoutěže Martina Hlinovského, docenta Zdeňka Huráka, jenž vyučuje s pomocí YouTube, nebo Jiřího Zemánka, jednoho z iniciátorů pražského Maker Faire, oceňovaného za inovativní výukové přístroje.

Kromě Robosoutěže proto tým Katedry řídicí techniky spolu s dalšími kolegy z Fakulty elektrotechnické na festivalu představí působivé studentské projekty jako speciální displej, který zobrazuje animace pomocí magnetické kapaliny, unikátní skleněné varhany, elektromagnetickou fontánu či skákajícího robotického psa. Hlavní organizátor Robosoutěže Martin Hlinovský navíc v sobotu ve 13:30 na hlavním pódiu festivalu odprezentuje přednášku „Využití stavebnice LEGO Mindstorms nejenom ve výuce technických předmětů".

Festival Maker Faire Prague se koná na Výstavišti Praha od soboty 22. 6. do neděle 23.6. Exhibice Robosoutěže v Kingston aréně se odehraje v neděli ve 13 hodin v pravém křídle Průmyslového paláce.

Další informace o speciální exhibici Robosoutěže najdete na webových stránkách ZDE nebo ZDE. O dalších expozicích Fakulty elektrotechnické ČVUT na festivalu Maker Faire Prague se dozvíte více na festivalovém webu.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 16 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil více než 4 700 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT mezi 531. - 540. místem a na 9. pozici v regionálním hodnocení pro Evropu a Asii. V rámci hodnocení pro „Civil and Structural Engineering" je ČVUT mezi 151. - 200. místem, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 201. - 250. místě, „Computer Science and Information Systems" na 251. - 300. místě, „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. - 250. pozici. V oblasti „Mathematics“ na 301. - 350 místě, „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce, „Architecture/Built Environment“ na 150. - 200. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT v Praze na 256. místě. Více informací najdete ZDE.

21. 6. 2019; businessworld.cz

Opustil nás odborník na telekomunikace Ivan Říčař

Ing. Ivan Říčař, CSc., *9. 4. 1944 - †13. 6. 2019.

Ing. Ivan Říčař se narodil v Praze, kde také prožil většinu svého života. Vystudoval Fakultuelektrotechnickou ČVUT a v rámci studia absolvoval šest semestrů na prestižním Moskevském energetickém institutu. Po ukončení vysoké školy působil rok na západoněmecké Technické univerzitě v Darmstadtu. Od konce šedesátých let minulého století pracoval v tehdejším Výzkumném ústavu telekomunikací jako výzkumný a později vědecký pracovník. Disertační práci obhájil začátkem sedmdesátých let na ČVUT, kde také získal vědeckou hodnost. V Československu patřil mezi uznávané specialisty v oboru konstrukce měřících přístrojů pro telekomunikace. V této oblasti také spolupracoval s Institutem pro sdělovací techniku v Berlíně a společností Siemens v Mnichově. Řadu let působil na elektrotechnické fakultě ČVUT v oborové komisi pro obhajoby doktorských disertačních prací.

Po sametové revoluci zvítězil ve veřejném výběrovém řízení na pozici ředitele státního podniku Výzkumný stav telekomunikací. Měl výrazný podíl na jeho pozdější privatizaci, přeměně na standardní výrobní podnik a úspěšném startu obchodních aktivit pod novým názvem TTC TELEKOMUNIKACE.

Ivan Říčař zásadním způsobem přispěl také k založení TTC MARCONI, společného podniku TTC TELEKOMUNIKACE a firmy MARCONI z italského Janova. Obě společnosti, TTC TELEKOMUNIKACE i TTC MARCONI, měly v devadesátých letech a na začátku milénia výrazný podíl na rozvoji veřejné telekomunikační sítě i komunikačních sítí v armádě, státní správě, energetice, dopravě a plynárenství. Dnes jsou respektovanými systémovými integrátory ve střední a východní Evropě. Ivan Říčař se také významně podílel na formování a rozvoji celé skupiny TTC. Po ustavení TTC HOLDING, a.s., v roce 2007, se stal předsedou představenstva a generálním ředitelem.

Nezastupitelnou roli měl Ivan Říčař také ve vytváření stabilních vztahů s partnery a zákazníky doma i v zahraničí. Mezi svými spolupracovníky si vždy získával přirozenou autoritu nejenom díky svým znalostem a zkušenostem, ale zejména rozvahou a nadhledem, se kterými uměl řešit obtížné situace a hledat smysluplné kompromisy. Pro své kolegy byl nejen uznávaným šéfem s přirozenou autoritou, ale také člověkem schopným a ochotným pozorně naslouchat ve všech vrstvách mezilidské komunikace, člověkem, který byl v případě potřeby vždy připraven pomoci, člověkem chápajícím a laskavým.

21. 6. 2019; chip.cz

Robosoutěž poprvé mimo půdu ČVUT o víkendu na Výstavišti Praha

Robosoutěž ČVUT pořádá tuto neděli v 11 hodin speciální exhibici v Kingston areně na festivalu Maker Faire Prague v Průmyslovém paláci Výstaviště Praha.

Po deseti letech existence populární studentské soutěže LEGO robotů, jejíž finále se tradičně odehrávají v posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT, se tak nejlepší robotická vozítka představí širšímu publiku. Speciální exhibice bude trvat zhruba dvě hodiny a utká se v ní 12-15 finalistů jarní soutěže základních škol a odpovídajících stupňů víceletých gymnázií. Návštěvníci festivalu Maker Faire Prague kromě toho uvidí i další kreativní univerzitní projekty.

Festival Maker Faire Prague je největší české setkání novodobých kutilů a vynálezců, jehož ambicí je představit také hravé vzdělávací projekty. Právě téma nového přístupu ke vzdělávání dlouhodobě prosazují představitelé katedry řídicí techniky FEL ČVUT - ať už jde o vedoucího katedry profesora Michaela Šebka vyznamenaného cenou Wernera von Siemense pro nejlepšího pedagoga, hlavního organizátora Robosoutěže Martina Hlinovského, docenta Zdeňka Huráka, jenž vyučuje s pomocí YouTube, nebo Jiřího Zemánka, jednoho z iniciátorů pražského Maker Faire, oceňovaného za inovativní výukové přístroje.

Kromě Robosoutěže proto tým katedry řídicí techniky spolu s dalšími kolegy z Fakulty elektrotechnické na festivalu představí působivé studentské projekty jako speciální displej, který zobrazuje animace pomocí magnetické kapaliny, unikátní skleněné varhany, elektromagnetickou fontánu či skákajícího robotického psa. Hlavní organizátor Robosoutěže Martin Hlinovský bude mít navíc v sobotu ve 13.30 na hlavním pódiu festivalu přednášku „Využití stavebnice LEGO Mindstorms nejenom ve výuce technických předmětů“.

Festival Maker Faire Prague se koná na Výstavišti Praha od soboty 22. 6. do neděle 23. 6. Exhibice Robosoutěže v Kingston areně se odehraje v neděli v 11 hodin v pravém křídle Průmyslového paláce.

21. 6. 2019; techmagazin.cz

OPERÁTOR - nová výcviková platforma

Experti z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli simulátor, který změní způsob zaškolování operátorů na lince 155. Počítačový systém napodobuje vývoj krizových situací, které dispečer na telefonu řeší. Už letos začne novinku používat pražská záchranka.

Tým z FEL ČVUT v Praze pod vedením Marka Nerudy a Lukáše Vojtěcha, vyvíjí nový počítačový systém OPERÁTOR, určený pro výcvik pracovníků zdravotnických operačních středisek. Vyvíjená platforma umožňuje záchranářům opakovatelné a měřitelné testování v rámci realizovaného tréninku, a to od stavu běžného provozu, až po krizové stavy či simulovaná hromadná neštěstí.

Ke vzniku projektu a jeho náplni Marek Neruda uvedl: „Projekt má zajímavou historii. V roce 2014 jsme neformálně diskutovali s odborníky na kongresu Operační řízení ve zdravotnictví jejich představy o řešení budoucnosti výcviku pracovníků zdravotnických operačních středisek, lidově řečeno záchranek. Nápady a vize byly hned na světě, psaní projektu a soutěžení o podporu následovalo. Ano, hledání zdrojů trvalo pár let. Ale dnes je pro nás slavnostní chvíle. Systém funguje, uživatelé jej kladně hodnotí, odborníci na operační řízení jsou nadšeni. A naše radost? Práce, která má opravu smysl a která zkvalitní urgentní zdravotnickou péči, čímž pomůže nám všem.“

Světovou premiéru měl tento systém během 23. ročníku mezinárodního odborného metodického zaměstnání a soutěže pro posádky zdravotnických záchranných služeb, Rallye Rejvíz 2019.

21. 6. 2019; E15

Na Měsíc jsme se dostali celkem levně

Vývojář Diego Saikin byl součástí týmu izraelské společnosti SpaceIL, který v dubnu vystřelil směrem k Měsíci sondu Berešit. Ta na lunárním povrchu sice nepřistála, ale chyběl jen kousek. Už nyní společnost chystá pokračování v podobě sondy Berešit 2. "Před naší cestou se zdál koncept naprosto bláznivý, nikdo nevěděl, co může čekat. Lidé se nám smáli, když jsme jim říkali, že chceme dosáhnout povrchu Měsíce. Věřím, že s druhou stejnou sondou bychom dosáhli úspěchu," říká někdejší student pražského ČVUT v rozhovoru, který vznikl na konferenci deníku E15 s názvem Nové technologie.

- Izrael na Měsíc je určitě odvážné heslo. Kdo ale platil první cestu izraelské sondy Berešit na Měsíc?

- Proč byl takový projekt pro dárce zajímavý? Vůbec jste nevěděli, zda se vám podaří alespoň část vašeho snu splnit.

- Říkáte levné. Možná i proto, že například vy jste ve společnosti SpaceIL pracoval také jako dobrovolník...

Já jsem to dělal hlavně pro zábavu. Pracoval jsem především po nocích a po práci nebo o víkendech. Stejně jako ostatní.

- Takže byste byl ochoten to dělat, i když už máte u jiné společnosti (ABRE Robotics - pozn. aut.) stálou práci?

Pravděpodobně. Můj případ je ale trošku speciální. Začal jsem

- ve firmě pracovat někdy v roce 2013 a pak jsem se přesunul do Prahy a s firmou přerušil styky. Když jsem následně zjistil, že hledají dobrovolníky, tak jsem se přihlásil. Během dvou let, kdy jsem byl mimo, ale došlo k tomu, že většinu dobrovolníků buď vyhodili, nebo přijali jako stálé zaměstnance. Projekt byl totiž ze začátku založen na tolika dobrovolnících, že se postupem času přestal posouvat. Firma se rozhodla, že už na nich nemůže stavět. Všichni dobrovolníci, které firma má, teď pracují ve vzdělávání, což znamená, že jezdí po školách a dětských centrech a snaží se předat informace o společnosti a jejích plánech a úspěších. V inženýringu už žádní dobrovolníci nejsou.

Vy tam tedy jako dobrovolník můžete stále pracovat?

- Ano, až se tam pro mě zase najde nějaká práce. Můj úkol na prvním Berešitu vlastně skončil ještě před vypuštěním sondy. Týden před startem jsem dělal ještě nějaké vizualizace, pracoval jsem jako šílený a spal tři hodiny denně. Teď ale jen dávám rozhovory a prezentuji naši práci. Zhruba před čtyřmi měsíci jsem začal pracovat na plný úvazek v jiné firmě. U druhého Berešitu uvidím, jak budu zvládat dvě práce najednou.

Jaký byl přesně váš úkol u SpaceIL?

- Tím posledním byla modelace simulačního softwaru. Byl jsem v týmu, který se o modelování staral. Šlo hlavně o to, že jsme potřebovali zkoumat chování různých typů senzorů na vesmírné sondě. To nám pomáhalo s její orientací. Řídila se pomocí Země, Měsíce a Slunce. Zkoumali jsme, jak se jednotlivé senzory chovají v prostoru a jak na ně pak naše těleso reaguje. Také jsem dělal vizualizační aplikaci, která byla zároveň mým závěrečným projektem v grafickém kurzu na ČVUT. Ve SpaceIL se mě zeptali, zda bych něco takového mohl vytvořit, ale já jsem s tím neměl žádné zkušenosti, tak jsem si ve škole vzal elektrotechnický kurz a kurz počítačové grafiky, který vyžadoval tvorbu závěrečného projektu. Ten jsem pak využil i v práci. Zabil jsem tak dvě mouchy jednou ranou.

Při cestě prvního Berešitu došlo nedaleko povrchu Měsíce k technickým problémům a mise se kvůli tomu nepovedla. Co přesně se stalo?

- Sonda je vybavena takzvanými inerciálními měřicími jednotkami (IMU). Jedná se o podobný senzor, který vám v chytrém telefonu měří vzdálenosti. Jeho pomocí sonda měří vzdálenosti a ovládá zrychlení. Jedna z těchto jednotek přestala fungovat. My jsme se pak pokusili restartovat celé zařízení a následně celá sonda ztratila orientaci. Nedokážeme přesně vyhodnotit, co se stalo, ale máme docela přesné simulace, které nám to pomáhají objasnit. Víme na devadesát procent, že šlo o selhání jedné IMU. Rozhodnutí restartovat počítač sondu dezorientovalo a my jsme nad ní ztratili kontrolu. Po restartování jsme se pokoušeli nahodit hlavní motory. V té chvíli už jsme ale neměli dostatek času a síly na to, abychom v tom prostoru, kde není vzduch, mohli pokračovat v misi.

Co se stalo se sondou?

- Vybuchla na povrchu Měsíce. Máme dokonce fotku místa exploze.

Pomohly vám zmiňované vizualizace k objasnění, proč se úkol nepovedl?

- Ano, ale neviděli jsme pak přímo tu explozi. Každopádně nám to pomohlo osvětlit, co bylo špatně. Vizualizace jsme použili k simulaci a k telemetrii sondy v reálném čase. To znamená, že když má naše těleso senzory a posílá nám z nich informace, můžeme je využít a vytvořit trojrozměrný obraz toho, jak se bude těleso chovat. Můžete s ním rotovat, přibližovat ho a oddalovat a další věci. Díky vizualizaci si dokážeme představit chování sondy lépe, než kdybychom se dívali jen na čísla.

Ačkoliv první sonda Berešit selhala, hned se začalo mluvit o jejím nástupci - Berešitu 2. Jak to s ním vypadá?

- Navzdory tomu, že se o projektu už veřejně mluví, je stále na začátku. Nevíme, kdy se další mise uskuteční a jak přesně bude vypadat.

V nějaké fázi už ale příprava určitě bude.

- Vedení společnosti o tom zatím jedná, ale já se jednání bohužel neúčastním. Na začátku projektu je potřeba hlavně stanovit, jak přesně se k němu postavíme. Je potřeba rozhodnout, jak bude vypadat příští sonda. Na měsíční povrch se zkusíme dostat buď s úplně stejným typem družice, u něhož samozřejmě opravíme chyby, nebo sestrojíme něco úplně jiného. S první sondou jsme se navíc účastnili soutěže Google Lunar X Prize, takže jsme museli parametry upravovat, abychom splnili pravidla. S druhou sondou se ale už nebudeme muset ničemu přizpůsobovat.

Má SpaceIL nějaký plán, co by dělala dál, kdyby se jí s druhým Berešitem podařilo dosáhnout měsíčního povrchu a splnit tak hlavní úkol?

- Nejdřív je potřeba počkat, zda druhá sonda bude fungovat. Je to dlouhá cesta. Musí se vytvořit plán a celá mise pak může trvat dva až tři roky. Mise prvního Berešitu měla trvat dva roky a nakonec se protáhla na osm let.

Myslíte, že bude druhá sonda úspěšná?

- Ano. Hodně záleží na tom, jak se nastaví cíle. Z určitého hlediska se dá považovat za úspěch i první Berešit. Dobře, nezvládli jsme úplně hladké přistání, ale dokázali jsme se dostat na oběžnou dráhu Měsíce. Náš cíl jsme splnili zhruba na 95 procent. Vždy s oblibou říkám, že je to jako když jedete do Brna autem, které jste sami vytvořili, a někde kousek před městem vám po té cestě dojde benzin. Vlastně se vám to povedlo a příště si vezmete navíc kanystr s dalším palivem. Stejně to budete považovat za úspěch. I my jsme ukázali, že koncept je v pořádku, jen došlo k technickému selhání. Kdybychom teoreticky udělali podruhé úplně totéž, tak bychom měli uspět. Věřím tomu, že to příště bude fungovat. Před naší cestou se zdál koncept naprosto bláznivý, protože nikdo ještě nevěděl, co může čekat. Lidé se nám smáli, když jsme jim říkali, že chceme dosáhnout povrchu Měsíce. Veřím tomu, že s druhou stejnou sondou bychom uspěli. Na druhou stranu si ale myslím, že bychom se měli pokusit o nějaký složitější úkol. Kdybych byl majitelem já, tak bych ty cíle zdvojnásobil. Možná bych zkusil letět zpátky na Zemi. Ale to je jen můj názor.

Ve SpaceIL jste v minulosti pracoval i na takzvaném lunárním skoku. O co přesně šlo?

- Šlo o můj první úkol ve firmě. V rámci zmiňované soutěže Google Lunar X Prize bylo úkolem zúčastněných týmů nejen přistát na Měsíci, ale na jeho povrchu zároveň ujet vzdálenost pěti set metrů. Google nabídl 25 milionů dolarů každému, komu by se to povedlo. Šlo o hladké přistání, pořízení fotografií, které bylo potřeba poslat zpátky na Zemi. Zároveň bylo ale potřeba docílit pohybu, takže ostatní týmy vytvářely různá měsíční vozítka. My jsme zvolili jinou cestu, která byla chytřejší, vzdálenost jsme chtěli jakoby skočit. Měli jsme k dispozici motory a nějaké zbylé palivo, takže bychom je jen nahodili a posunuli se o tu požadovanou vzdálenost. Já jsem pracoval právě na skoku, ale nakonec byla soutěž Google Lunar X Prize zrušena a posun už nebyl potřeba, protože by pro nás znamenal zbytečné riziko.

Proč soutěž zrušili?

- Protože viděli, že to žádný z přihlášených týmů nedokáže. Soutěž byla spuštěna v roce 2010 a oni si mysleli, že se to dá zvládnout za dva roky. Týmům se ale nedařilo a Google stále více posouval konečný termín, až došlo loni v lednu k úplnému zrušení.

Náš cíl jsme splnili na 95 procent. Je to jako když jedete do Brna autem, které jste sami vytvořili, a kousek před městem vám dojde benzin. Vlastně se vám to povedlo a příště si vezmete navíc kanystr s dalším palivem.

Diego SAIKIN - Bakalářský titul získal na izraelské Ben Gurionově univerzitě v Negevu. - Ve studiu pak pokračoval na ČVUT, kde se zaměřil na kybernetiku a robotiku. - Několik let pracoval jako dobrovolník v izraelském start-upu SpaceIL, kde se podílel na vyslání sondy Berešit na Měsíc. - Od března letošního roku se zabývá ve firmě ARBE vývojem 4D radarů pro autonomní auta.

Foto E15 Michaela Szkanderová

21. 6. 2019; Automa

Elektrotechnická asociace spouští první průmyslový blockchain v České republice

Digitalizace reálně prostupuje výrobou, službami i našimi životy. Nejcennějšími statky v průmyslu již nejsou suroviny ani stroje, ale data, know-how, algoritmy a digitální modely. S nimi přichází i blockchain jako technologie počínající éry digitálního vlastnictví. Vize této éry vedla Elektrotechnickou asociaci České republiky (ElA) ke spuštění projektu ElA blockchain.

ElA blockchain je určen pro zájemce z oblasti firem v průmyslu a ve službách. Jde pravděpodobně o první blockchain vyvinutý a spuštěný na území České republiky, avšak svým účelem, jako důvěryhodná platforma pro průmyslové podniky, které na něm mohou vytvářet své vlastní aplikace, je unikátní i celosvětově.

ElA blockchain byl vyvinut a spuštěn ve spolupráci s firmou IBM CZ, Fakultouelektrotechnickou ČVUT v Praze a za přispění členů Elektrotechnické asociace České republiky.

Co je blockchain

Blockchain je často charakterizován jako databáze pro registraci digitálního vlastnictví. Je to však databáze, která se od klasických databází podstatně liší. Charakterizují ji tři vlastnosti:

- decentralizace,

- sekvenční ukládání,

- neprůhlednost (opacita).

Blockchain je decentralizovaný tím, že

existuje v mnoha identických kopiích na počítačích nazývaných blockchainové nody, které spolu komunikují v blockchainové síti.

Obsah blockchainu nelze zpětně měnit, je k němu možné pouze přidat další data, tzv. bloky. Plní se tedy pouze sekvenčním ukládáním a uchovává nezměnitelnou historii.

Nejpodstatnější odlišnost od běžné databáze spočívá v tom, co je v blockchainu jako v databázi uloženo. Nejsou to čitelná data, pouze jejich otisky - hashe datových souborů. Obsah blockchainu je tedy neprůhledný. K jeho neprůhlednosti přispívá i šifrování a několikanásobné zabezpečení.

Na technologii blockchainu je postavena kryptoměna bitcoin, která je dnes asi nejznámějším příkladem digitálního vlastnictví a prokazuje spolehlivost blockchainu jako prostředku jeho úschovy. Za deset let existence bitcoinu nedošlo k prolomení blockchai-nu, na kterém je založen. Přitom jde o síť anonymní a veřejnou a k jejímu napadení existuje silná motivace. Jestliže byly bitcoiny odcizeny, bylo to vždy neopatrností uživatele, který dostatečně nezabezpečil přístup ke své aplikaci. Blockchain však nejsou jen bitcoiny.

Co je ElA blockchain

ElA blockchain nemá s bitcoinem nic společného. Jeho síť nodů je sice veřejná a otevřená, ale neanonymní. Svůj node si do sítě nemůže připojit každý, ale pouze důvěryhodná právnická osoba, jejíž kredibilitu garantuje Elektrotechnická asociace. Oproti bitcoi-nu s těžebními farmami a jejich obrovskými náklady umožňuje tento koncept jednoduchou a levnou realizaci transakcí při zachování identické bezpečnosti. Tím otvírá možnost využití blockchainu v běžném životě firmy. Provoz na síti, její ochranu a stabilitu technicky zajišťuje firma, kterou ElA pro tento účel založila a již plně vlastní: ElA Blockchain Services, a. s. Jejím úkolem je technická údržba sítě a péče o to, aby síť zůstala transparentní a heterogenní. Není tedy žádným centrálním správcem sítě, takového správce blockchain z principu nemá. Jednou spuštěný blockchain žije vlastním životem a např. i upgrade softwaru je pouze zvláštním typem transakce, kterou musí všechny nody odsouhlasit. Technicky je ElA blockchain založen na průmyslové verzi blockchainu Hy-perledger a využívá jeho open source verze vyvinuté a podporované firmou IBM.

Digitální vlastnictví se zde, jako v každé realizaci blockchainu, prokazuje uloženým hashem. Co bude předmětem tohoto vlastnictví, záleží na aplikaci, která je nad blockchainem postavena. Když se rozhodnete ke zřízení nodu ElA blockchain, dostanete již v instalačním balíčku základní aplikaci Blockchain Notarius®. Ta je určena k prokázání vlastnictví obsahu datového souboru. A protože datový soubor může být odkazem na jakékoliv další vlastnictví (obsahuje např. smlouvu), má Blockchain Notarius neuvěřitelně široké možnosti využití.

Proč zřizujeme ElA blockchain

Blockchain je budoucností průmyslu, obchodu a bankovnictví. Umožňuje levně a spolehlivě ověřovat pravost souborů, např. certifikátů nebo diplomů. Umožňuje uzavírat nezpochybnitelné smlouvy, sledovat pohyb zboží, odhalovat padělky. Obrovské využití se očekává v průmyslu, při komunikaci mezi stroji, je to jedna z technologií pro prů-

mysl 4.0. Chceme umožnit členům ElA i dalším firmám v průmyslu i ve službách, aby byli na startu této technologie a měli možnost od začátku ji využívat a stavět na ní svá řešení. Proto kolem ElA blockchainu zřizujeme i webovou platformu, kterou bude možné použít k vývoji a provozu blockchainových obchodních i technických projektů. Chceme umožnit firmám blockchain nejen používat, ale také na něm vydělávat.

Co je originálního na ElA blockchain

V první řadě je to způsob, kterým síť budujeme. Většinu profesionálních blockchai-nových projektů v zahraničí iniciují a financují velké korporace (např. MAERSK), které svým partnerům jen nabízejí jeho využití. Podobně staví blockchainy banky nebo fin-tech firmy.

ElA blockchain nemá takového centrálního zřizovatele. Jde o dobrovolné sdružení majitelů nodů, kterými jsou důvěryhodné subjekty - přednostně právnické osoby. Seznam nodů a jejich majitelů je veřejný a externí uživatel si, např. k ověření platnosti listiny, může vybrat toho, kterému důvěřuje. Tento koncept má své důvody. Chtěli jsme, aby se v oblasti digitálního vlastnictví stal ElA blockchain skutečně nezávislou, transparentní a bezpečnou autoritou.

Projekt ElA blockchainu vznikl na půdě Elektrotechnické asociace původně jako nástroj pro podporu obchodu. Členové asociace často realizují své projekty v zemích, kde je obtížné shodnout se na autoritě potřebné k potvrzení smlouvy, certifikátu, technické zprávy nebo předávacího protokolu. ElA blockchain má předpoklady být za takovou autoritu uznán kdekoliv ve světě. Není centrální autoritou, kterou někdo ovládá, která může být korumpována, vydírána či jinak napadena. Autorita je zde "sdílena" mnoha nezávislými důvěryhodnými subjekty a ani selhání části z nich nezpůsobí selhání jejího rozhodnutí. Předpokládáme, že průmyslové firmy u nás i v zahraničí tyto principy znají, a budou tedy akceptovat ElA blockchain jako důvěryhodnou autoritu potvrzující např. pravost uvedených dokumentů. Navíc motivujeme majitele nodů k tomu, aby nabízeli svým obchodním partnerům v zahraničí podporu při zřízení vlastního nodu ElA blockchain. Podíl na sdílené autoritě zvýší její důvěryhodnost i pro zahraniční uživatele. Také ElA se snaží o maximální rozšíření ElA blockchainu prostřednictvím partnerských a jiných profesních asociací v zahraničí.

ElA blockchain se rovněž liší tím, že nevznikl pro jedno konkrétní využití, aleje otevřený pro jakýkoliv typ aplikace. Blockchain Notarius je jen základem, který má sloužit pro běžné použití ve firmě. ElA blockchain je víšak připraven néat mnoho dalších specializovaných aplikací, obchodních, technických,

ta na věky uloženy v mnoha kopiích na všech nodech. Tento proces se na ElA blockchai-nu nazývá registrace souboru. Je to tedy připojení bloku, který obsahuje hash souboru a jrho metadataa k blackchainu na víšech nádech síaa, které pak mají identické kopae nového obsahu.

Obr 1. Struktura sítě ElA blockchain

i těch dnes neznámých, které přinese budoucnost. Je technickou platformou, bezpečnou a transparentní pro váš byznys.

Blockchain Notarius, základní aplikace ElA blockchain

Na příkladu aplikace Blockchain Notarius lze názorně ukázat, co ElA blockchain nabízí.

Aplikace Blockchain Notarius umožňuje dvě základní operace: registraci souboru a ověření souboru. K vysvětlení, co při těchto operacích probíhá, se znovu vraťme k principu blockchainu. Do ElA blockchainu se neukládají dokumenty, ale pouze jejich digitální otisky, tzv. hashe. Hash souboru spolu s me-tadaty (údaji pro snadnější orientaci nebo vyhledávání) tvoří blok, který je připraven k přidání do blockchainu. Po kontrolách oprávnění a bezpečnosti je blok rozeslán všem nodům, které jej přidají ke své kopii blockchainu a shodnost všech kopií blockchainu se znovu ověří. Tak budou hash souboru a jeho metada-

Ověření souboru spočívá v tom, že se uživatel přesvědčí, že byl soubor v blockchai-nu registrován. Jak, když je v blockchainu jen nic neříkající hash? Právě podle něj. Ten, kdo má soubor k dispozici, může znovu spočítat hash, prohledat blockchain a zjistit, zda obsahuje identický hash. Když jej obsahuje, je i ověřovaný soubor identický s tím, který byl registrován. Jestliže se však někdo pokusí ověřit soubor, ve kterém byl změněn jediný bit, identický hash v blockchainu nenajde a blockchain ohlásí, že ověřovaný dokument registrován nebyl.

Na obr. 1 je ukázána struktura sítě ElA blockchain s nody, na kterých je instalována aplikace Blockchain Notarius. Tu může majitel nodu užívat sám, může k ní však umožnit přístup i uživatelům, kteří nemají vlastní node. Aplikace obsahuje administrátorskou část, ve které lze poskytnout účet, tedy uživatelské jméno a heslo, zákazníkům nebo partnerům. Ti pak mohou registrovat soubory úplně stejně jako majitel nodu, nemo-

hou však vytvářet účty pro další klienty. Je věcí majitele nodu, za jakých podmínek přístup poskytne.

Na rozdíl od registrace je služba ověření v aplikaci Blockchain Notarius veřejná a bezplatná. Není třeba žádné jméno a heslo, stačí otevřít web kteréhokoliv nodu ElA blockchain a zjistit, zda byl soubor registrován. Seznam webových adres nodů je (resp. bude) na webu ELA Blockchain Services i na webu blockchainotarius.cz. Na kterémkoliv z nich může kdokoliv soubor ověřit.

Pro ilustraci uveďme ještě dvě zajímavé možnosti, které Blockchain Notarius poskytuje.

K registraci není nutné soubor do aplikace vkládat (ani v tom případě se soubor nikam neukládá ani neodesílá, aplikace z něj pouze vypočte hash). Blockchain Notarius však nabízí i možnost registrovat soubor jen ručním vložením hashe vypočteného jiným způsobem. Lze tedy registrovat soubor, jehož obsah kromě autora nikdo neviděl, a pomocí anonymního přihlášení je možné zakrýt i samotného autora. Tato možnost byla zamýšlena pro maximální utajení citlivých smluv a dokumentů, mohou ji však využít kreativci, designéři a jiní autoři k ochraně díla (textu, digitální fotografie, klipartu, zvukového souboru, filmového klipu) před udělením copyrightu.

Druhou zajímavou možností je schválení registrace dalším účastníkem. Tato varianta byla vytvořena pro uzavírání smluv na dálku, kontrasignaci dokumentů a podobné příležitosti. Spočívá v tom, že když se váš vzdálený partner přesvědčí ověřením souboru smlouvy, třeba i na jiném nodu na druhém konci světa, že obsah registrované smlouvy je totožný s tím, na kterém jste se dohodli, zaregistruje k souboru smlouvy své schválení. Navěky je pak v blockchainu smlouva zaregistrována s oběma souhlasy.

ElA blockchain je tu pro byznys

Již několikrát zde bylo zdůrazněno, že ElA blockchain je budován jako platforma pro aplikace, které na ní její členové mohou vybudovat. Založila ji Elektrotechnická asociace, je však otevřena všem, kteří budou zachovávat její základní myšlenku: otevřenost a důvěryhodnost. Firma ElA Blockchain Services provozuje webové stránky www.elachain.cz, kde se zájemci dozvědí, jak si pořídit node ElA blockchain, kdo nabízí služby a vývoj aplikací a jak sami mohou ElA blockchain využívat a rozvíjet.

Foto: Obr 1. Struktura sítě ElA blockchain

O autorovi: Otto Havle, ElA Blockchain Services, a. s.

20. 6. 2019; roklen24.cz

Tesle jsme dodávali programátory i elektrikáře

Řídit firmu o 100 zaměstnancích bez vedoucích a manažerů je efektivní. Bublinový systém týmů o sedmi lidech v současnosti stojí za českou firmou ICE, která disponuje největším počtem programátorů na automatizaci výroby u nás. Z týmu 20 zaměstnanců se firma Tomáše Vránka vypracovala na odborníka světového formátu, který se podílel i na sestavení výrobní linky Muskovy Tesly.

Mohl byste představit, co Vaše firma dělá?

ICE Industrial Services je firma, která vyvíjí a vyrábí automatizované stroje a linky. To znamená, že pro různá odvětví průmyslu, od automotive, přes metalurgii až po dřevozpracující, zajišťujeme stroje a linky, které zefektivňují jejich provoz, či podporují bezpečné prostředí na pracovištích.

Kdo před šesti lety profesně tvořil tým zakladatelů?

Byli jsme tým odborníků na řízení a elektroprojekci. Začali jsme jako subdodavatel výrobců mechanických částí strojů, ale byli jsme na nich absolutně závislí. Po dvou letech jsme se rozhodli založit vlastní mechanickou konstrukci, kde jsme měli štěstí a sehnali pár skvělých kluků, na kterých se během pár let vybudoval silný téměř dvacetičlenný tým konstrukce, který nyní určuje směr fungování celé firmy.

ICE nedávno zrušila hierarchickou strukturu firmy. Jak funguje váš "bublinový" systém v praxi? Přeci jen má vaše firma už přes 100 zaměstnanců.

Zrušení hierarchické struktury nebylo nějaké náhodné rozhodnutí. Když máte lidi, co si hodnotově sedí, dělají svoji práci jako naprostí profesionálové, dodržují principy a pravidla, která si určíte, nepotřebují, aby jim někdo říkal, co mají dělat. Když si své úkoly a cíle vymyslí sami, dotáhnout vše do konce rychleji a ještě u toho budou spokojenější. Řídíme se pravidly agile project managementu a jedním z jeho principů je práce v malých cross-funkčních týmech.

Kolik členů týmy mají?

Inspirovali jsme se pravidlem, že optimální počet lidí v kreativním týmu je sedm a i my jsme si začali vytvářet týmy o sedmi lidech. V případě, že nějaký projekt vyžadoval větší tým, rozdělil se na další bublinky. A tento systém nyní používáme napříč celou firmou. Každé ráno máme pětiminutový stand-up, abychom si řekli, jaké úkoly má kdo naplánované. Každé pondělí děláme report toho, jak na tom každý projekt je, jednou týdně prezentujeme stav našich projektů zákazníkům. A když je projekt odevzdán, prezentujeme výsledky a poučení do celého týmu. Všechny reporty i schůzky jsou otevřené všem. Používáme na vše služby Googlu - tedy hangouty, sdílené tabulky s úkoly i plány. Je to krásná práce a neuvěřitelně efektivní.

Jaký na tuto strukturu máte feedback z řad zaměstnanců a provozních výsledků?

Zpětná vazba je skvělá. Když všichni víme, že si můžeme vymyslet a vybrat, na čem budeme pracovat, a že si neseme plnou odpovědnost za výsledky své práce, pracuje se nám líp. Byl to zajímavý efekt zrušení hierarchické struktury - už se nejde schovávat za rozhodnutí šéfa. Naše práce je najednou transparentnější. Samozřejmě, že tento přístup není pro každého. Ale my chceme v týmu lidi, co jsou ochotni na sebe vzít úspěchy i neúspěchy, které vyplývají z jejich vlastních rozhodnutí. Víme, že tohle je přístup, co přitahuje hlavně mladé lidi, co chtějí ve své práci vidět smysl a dělat ji rádi. A takové lidi chceme mít kolem sebe. Nejen protože to je lidsky fajn, ale i proto, že to přináší super výsledky i po finanční stránce. Když máte spokojené lidi v týmu, dodávají zákazníkům super profesionální práci a zákazníci jsou spokojeni a vrací se s dalšími, často komplikovanějšími zakázkami. A to nese další práci a peníze, které pak můžeme lidem rozdělovat, nebo věnovat do rozvoje firmy. Naše loňské hospodářské výsledky to jen potvrzují. Obrat převyšující 200 milionů korun a zisk na více než dvojnásobku oproti roku 2017 - to je důkaz místo slibů.

Na tiskové konferenci jste uvedl, že firma má největší počet programátorů na automatizaci v ČR. Jak se vám podařilo získat tolik programátorů v podmínkách napjatého trhu práce? V čem je vaše tajemství.

Odpovědí je rozhodně firemní kultura. Máme jasnou vizi - chceme být jedničkou v oboru, která dělá zajímavou práci pro ty největší klienty - a hledáme si jen takové lidi, co sdílí naše hodnoty. Práce u nás tedy lidem dává smysl. Lidem věříme a nepodmíněná důvěra, kterou dostávají, je naplňuje a motivuje k neustálému zlepšování se. Navíc jsme opravdu ve všem otevření. Nepříjemné věci nezametáme pod koberec, ale řešíme je. Rychle a efektivně. Strategická rozhodnutí děláme společně… A to vše vytváří prostředí, ve kterém nemusíte lidi motivovat přeplácením. Pro naše lidi je důležitá jistota dobrého zacházení, férového platu, který odpovídá jejich zkušenostem a tomu, co si firma může aktuálně dovolit. Každý zná naše finanční možnosti a ví, jak hospodaříme s penězi. Naše práce není jednoduchá, je plná výzev, ale když máte o koho se opřít, jde všechno lépe. To věřím, že je naše tajemství. Kdo jednou ICE ochutná, už nemůže jinak.

Taktéž dáváte důraz na firemní teambuilding. Můžete nám přiblížit, jestli během teambuildingu děláte nějaké specifické aktivity?

Jako všechno co v ICE děláme, není teambuilidng povinnou záležitostí. Když se někdo rozhodne, že chce jet na lyže, na loď, nebo na řeku, prostě uspořádá akci a pozve na ni kolegy. A to je kouzlo našich akcí. Když děláte to, co vás baví, baví se i ti, kteří se k vám připojí. Já takhle pro kolegy organizuji vždy v červnu celofiremní výjezdní zasedání. Hodně pracujeme - společně řešíme, kam se chceme strategicky rozvíjet, plánujeme, hodnotíme, co se povedlo. Pak se i hodně bavíme a jsme spolu. I se stovkou lidí pořád můžete zachovávat atmosféru rodinné firmy.

Zaujalo mě, že mezi vaše zákazníky patřila také firma Tesla. Jakou zakázku jste pro ně zhotovovali?

Pro Teslu jsme dodávali programátory a elektrikáře na jejich svařovnu, kde programovali svařování několika částí karoserií a podíleli se na uvádění celé linky do provozu. Závod Tesla se snaží o vysokou míru automatizace a v době, kdy se stavěly nové linky, byla z jejich strany velká poptávka po odbornících, kteří měli zkušenosti z evropských automobilek.

Jedním z vašich hesel, které se chce ICE držet, je "automatizace pro lepší zítřek". Jak si vysvětlujete, že automatizace je u nás často brána jako negativní fenomén?

Ze současné obavy z automatizace a robotizace mám pocit, že se trochu vracíme do dob ničení strojů, protože berou lidem práci. Už v roce 1992 mi na střední škole učitel fyziky říkal: ”Běžte na techniku, s právníky a ekonomy se bude dát dláždit, protože jich bude nadbytek.” A po téměř třiceti letech od jeho slov poptávka po technicích roste, ale nikoliv zájem studentů o tento obor. A pro mě je to celé dost nepochopitelné. Možností jak se uplatnit v segmentu automatizace je mnoho v různých oborech od elektrotechniky, přes programování až po obchodní činnost. Jsem přesvědčený, že uplatnění si může najít kdokoliv, ať má jakékoliv zaměření, nejen technik - protože základní práci s robotem se může naučit téměř kdokoliv. My sami chceme do tří let nabídnout víc jak stovku nových pracovních míst těm, kdo nějaké z těchto profesí vládnou. Kdo se bojí, že mu stroje vezmou práci, ten je ničí. Kdo chce mít jistotu práce i v budoucnu, stane se tím, kdo stroje a roboty vytváří nebo ovládá.

Tomáš Vránek v roce 2006 dokončil magisterské studium na ČVUT v oboru elektrotechnika. Během studia pracoval jako elektroprojektant ve firmě atx. Po dokončení vysoké školy se vydal pracovat do Atlanty ve Spojených státech, kde pracoval jako Global Coordinator Assitant ve firmě Siemens Industry USA. Po návratu do České republiky začal pracovat jako marketing manager ve firmě atx a to po dobu pěti let, než se svými současnými kolegy založil v roce 2013 firmu ICE Industrial Services, kde do dnes působí jako CEO společnosti, která už dnes patří v oboru programování strojů k evropské špičce.

20. 6. 2019; technickytydenik.cz

Robosoutěž poprvé opustí půdu ČVUT. O víkendu se představí ve speciální exhibici na Výstavišti Praha

Robosoutěž ČVUT pořádá tuto neděli v 11 hodin speciální exhibici v Kingston areně na festivalu Maker Faire Praguev Průmyslovém paláci Výstaviště Praha. Po deseti letech existence populární studentské soutěže LEGO robotů, jejíž finále se tradičně odehrávají v posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT, se tak nejlepší robotická vozítka představí širšímu publiku. Speciální exhibice bude trvat zhruba 2 hodiny a utká se v ní 12-15 finalistů jarní soutěže základních škol

a odpovídajících stupňů víceletých gymnázií. Návštěvníci festivalu Maker Faire Prague kromě toho uvidí i další kreativní univerzitní projekty.

Ve finále letošní Robosoutěže pro 2. stupeň ZŠ a odpovídajících tříd víceletých gymnázií, kterou pořádal tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT koncem dubna, museli stavebnicoví roboti v časovém limitu 90 vteřin zcela samostatně přesunout a případně roztřídit co nejvíc barevných kostek rozmístěných na soutěžní ploše do předem definovaných skladišť. Soutěžní úkol byl těžký a v konkurenci 110 týmů zvítězily ty, které dobře promyslely strategii i design a dokázaly naprogramovat roboty tak, aby se eliminovala náhoda a chyby senzorů. Pro velký zájem se však finále konalo ve 3 dnech a absolutní vítěz nebyl vyhlášen. Speciální exhibice Robosoutěže se uskuteční ve spolupráci se společností Kingston Technology tuto neděli v 11 hodin na festivalu novodobých kutilů Maker Faire Prague. Celkem 12 až 15 nejúspěšnějších robotů z jarního kola zde bude bojovat o celkové vítězství ve dvouhodinové bitvě.

Další fakultní projekty na festivalu Maker Faire Prague

Festival Maker Faire Prague je největší české setkání novodobých kutilů a vynálezců, jehož ambicí je představit také hravé vzdělávací projekty. Právě téma nového přístupu ke vzdělávání dlouhodobě prosazují představitelé katedry řídicí techniky FEL ČVUT - ať už jde o vedoucího katedry profesora Michaela Šebka vyznamenaného cenou Wernera von Siemense pro nejlepšího pedagoga, hlavního organizátora Robosoutěže Martina Hlinovského, docenta Zdeňka Huráka, jenž vyučuje s pomocí YouTube, nebo Jiřího Zemánka, jednoho z iniciátorů pražského Maker Faire, oceňovaného za inovativní výukové přístroje.

Kromě Robosoutěže proto tým katedry řídicí techniky spolu s dalšími kolegy z Fakulty elektrotechnické na festivalu představí působivé studentské projekty jako speciální displej, který zobrazuje animace pomocí magnetické kapaliny, unikátní skleněné varhany, elektromagnetickou fontánu či skákajícího robotického psa. Hlavní organizátor Robosoutěže Martin Hlinovský bude mít navíc v sobotu ve 13:30 na hlavním pódiu festivalu přednášku „Využití stavebnice LEGO Mindstorms nejenom ve výuce technických předmětů".

Festival Maker Faire Prague se koná na Výstavišti Praha od soboty 22.6. do neděle 23.6. Exhibice Robosoutěže v Kingston areně se odehraje v neděli v 11 hodin v pravém křídle Průmyslového paláce.

Další informace o speciální exhibici Robosoutěže najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez. O dalších expozicích Fakulty elektrotechnické ČVUT na festivalu Maker Faire Prague se dozvíte více na festivalovém webu.

19. 6. 2019; seznam.cz

Drony českých vědců na soutěži, ráno ve Velké Chuchli a Železný o Zlaté tetře

Ranní vysílání Televize Seznam.

Program Rána na gauči - 19. 6. 2019

Moderuje Tomáš Vzorek

7:00 - Zprávy

7:06 - Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou se svými drony obhajovat vítězství na mezinárodní robotické soutěži v Abu Dhabi a utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Záverečné přípravy na soutěž a testy dronů v terénu probíhají v těchto dnech. Host: Martin Saska, Fakulta elektrotechnická, ČVUT

7:10 - Radek Hrdina živě z Velké Chuchle: Jak finišují přípravy na vrchol dostihové sezony - 99. České derby.

7:15 - Počasí

7:17 - Co píší weby Seznam.cz

7:20 - Jaká bude divadelní hra o Medě Mládkové

7:25 - Doprava

7:30 - Zprávy

7:36 - Vědci z ČVUT zkoumají, jak mohou drony pomáhat. Host: Martin Saska, Fakultaelektrotechnická, ČVUT

7:40 - Radek Hrdina živě z Velké Chuchle: Jak finišují přípravy na vrchol dostihové sezony - 99. České derby.

7:45 - Počasí

7:50 - Nejnebezpečnější nepřítel všech dob. Tak vykresluje nové pokračování X-menů mladou Jean v podání půvabné Sofie Turnerové. Další díl populární série od tvůrců Marvel Comics míří do kin. O čem bude?

7:55 - Doprava

8:00 - Zprávy

8:06 - Ostrava bude hostit atletické závody Zlatá tretra. Host: Jan Železný, ředitel závodu, Zlatá tretra

8:10 - Radek Hrdina živě z Velké Chuchle: Jak finišují přípravy na vrchol dostihové sezony - 99. České derby.

8:15 - Počasí

8:17 - Co uvidíte v pořadech Byznys a Rodinka

Ráno na gauči vysíláme každý všední den od 7:00 na celoplošné Televizi Seznam. Jak ji naladit, poradí praktický návod ZDE.

19. 6. 2019; technitydenik.cz

Drony z Fakulty elektrotechnické budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi a utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů

Vědci a studenti z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se opět dokázali dostat do finále prestižní mezinárodní robotické soutěže Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC), která se koná ve Spojených arabských emirátech v Abu Dhabi. Tým ČVUT, který spolupracuje s předními robotickými pracovišti universit v Pensylvánii a v New Yorku, do finále soutěže postoupil na prvním místě z více než 200 registrovaných týmů z celého světa, což dává velké šance v souboji o ceny za v součtu neuvěřitelných 45 miliónu Kč.

V březnu roku 2017 získal tým Dr. Martina Sasky z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, spolu z kolegy z americké University of Pennsylvania a britské University of Lincoln, v soutěži MBZIRC kompletní medailovou sbírku. Autonomní drony, vznikající ve Skupině multirobotických systému na FEL ČVUT, tehdy zvítězily s obrovským náskokem v disciplíně využívající kooperace několika plně autonomních dronů. V roce 2020 proběhne další ročník soutěže, na kterou se vědci připravují již nyní, a kde si opět dávají ty nejvyšší cíle v souboji o hlavní cenu 1 milion dolarů. V těchto týdnech probíhá experimentální kemp týmu blízko města Mirovice v jižních Čechách, kde se vyvíjená technologie autonomních dronů testuje v reálných venkovních podmínkách. Kempu se kromě více než 30ti vědců a studentů z ČVUT účastní i vědci z University of Pennsylvania a University of New York a několika dalších evropských pracovišť.

Tým robotiků v terénu testuje systém pro rychlou lokalizaci a hašení požárů ve výškových budovách a stavbu budovy skupinou spolupracujících dronů a pozemních robotů s manipulátorem. Třetí disciplína soutěže MBZIRC 2020 je potom motivována úlohou autonomního odchytu nežádoucích dronů pohybujících se v zakázané oblasti, s čímž má tým ČVUT bohatou zkušenost díky vývoji lovce dronů Eagle.one.

V případě soutěže MBZIRC 2020 bude systém spolupracujících dronů, který vyvíjí tým Dr. Martina Sasky z Fakulty elektrotechnické, plně autonomní. Vícerotorové drony vystartují úplně samy, pouze na základě stisknutí startovního tlačítka, bez jakékoliv lidské intervence vykonají zadaný úkol a po jeho splnění sami bezpečně přistanou na vyhrazeném místě.

19. 6. 2019; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi

Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů v terénu probíhají právě teď.

V těchto týdnech probíhá experimentální kemp týmu blízko města Mirovice v jižních Čechách, kde se vyvíjená technologie autonomních dronů testuje v reálných venkovních podmínkách. Kempu se kromě více než 30ti vědců a studentů z ČVUT účastní i vědci z University of Pennsylvania a University of New York a několika dalších evropských pracovišť. Tým robotiků v terénu testuje systém pro rychlou lokalizaci a hašení požárů ve výškových budovách a stavbu budovy skupinou spolupracujících dronů a pozemních robotů s manipulátorem. Třetí disciplína soutěže MBZIRC 2020 je potom motivována úlohou autonomního odchytu nežádoucích dronů pohybujících se v zakázané oblasti, s čímž má tým ČVUT bohatou zkušenost díky vývoji lovce dronů Eagle.one.

"I v případě soutěže MBZIRC 2020 bude systém spolupracujících dronů, který vyvíjíme, plně autonomní. Vícerotorové drony vystartují úplně sami, pouze na základě stisknutí startovního tlačítka, bez jakékoliv lidské intervence vykonají zadaný úkol a po jeho splnění sami bezpečně přistanou na vyhrazeném místě," komentoval unikátní vlastnosti vznikajícího systému Martin Saska vedoucí výzkumu multirobotických systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, a dále uvedl: "Podobně jako v případě soutěže MBZIRC 2017, předpokládáme následný přímý technologický transfer vyvíjených algoritmů pro potřeby českých, ale i evropských a amerických firem. Jednotlivé disciplíny soutěže MBZIRC 2020 jsou ostatně opět motivovány aktuálními potřebami lidské společnosti a průmyslu a představují výzvy na hranici současného vědeckého poznání v oblasti autonomních systémů."

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci Kampusu Dejvice v Technické ulici a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz

18. 6. 2019; Pražský deník

Levné a chytré nabíjecí stanice

Praha - Mnohem širší využívání elektromobilů mají umožnit výsledky práce českých vývojářů. Vymysleli totiž inteligentní, a přitom levné nabíjecí stanice. Ty mohou být nejen na ulicích či u supermarketů, ale majitelé elektromobilů je mohou mít i doma nebo ve firmě, a to bez nutnosti větších stavebních úprav. "Projekt je již nyní komerčně úspěšný, a to nejen na českém trhu," říká Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, která úspěšnou spolupráci specialistů z elektrotechnické fakulty ČVUT a prostějovské firmy Micos podpořila 6,5 miliony korun. "Dotovat projekty s tak vysokým tržním potenciálem, který mimo jiné zajistí i financování českým vědecko-výzkumným pracovištím, má rozhodně smysl," přibližuje podporu Technologické agentury ČR Petr Konvalinka."

18. 6. 2019; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Na Fakultě elektrotechnické vzniká výcviková platforma pro zdravotnické operační středisko OPERÁTOR

Tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pod vedením Marka Nerudy a Lukáše Vojtěcha, vyvíjí nový počítačový systém „OPERÁTOR“, určený pro výcvik pracovníků zdravotnických operačních středisek. Vyvíjená platforma umožňuje záchranářům opakovatelné a měřitelné testování v rámci realizovaného tréninku, a to od stavu běžného provozu, až po krizové stavy či simulovaná hromadná neštěstí.

Světovou premiéru měl tento systém během 23. ročníku mezinárodního odborného metodického zaměstnání a soutěže pro posádky zdravotnických záchranných služeb, Rallye Rejvíz 2019 (ZDE).

18. 6. 2019; odbornecasopisy.cz

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi

Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů v terénu probíhají právě teď.

"I v případě soutěže MBZIRC 2020 bude systém spolupracujících dronů, který vyvíjíme, plně autonomní. Vícerotorové drony vystartují úplně sami, pouze na základě stisknutí startovního tlačítka, bez jakékoliv lidské intervence vykonají zadaný úkol a po jeho splnění sami bezpečně přistanou na vyhrazeném místě,"komentoval unikátní vlastnosti vznikajícího systému Martin Saska vedoucí výzkumu multirobotických systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, a dále uvedl: "Podobně jako v případě soutěže MBZIRC 2017, předpokládáme následný přímý technologický transfer vyvíjených algoritmů pro potřeby českých, ale i evropských a amerických firem. Jednotlivé disciplíny soutěže MBZIRC 2020 jsou ostatně opět motivovány aktuálními potřebami lidské společnosti a průmyslu a představují výzvy na hranici současného vědeckého poznání v oblasti autonomních systémů."

18. 6. 2019; iHNed.cz

Práce rukama do škol patří. Kutil nemusí být jen fanoušek receptáře, říká Zemánek z ČVUT

Měli jste ve škole dílny? Bavily vás? Teď se znovu mluví o zavedení dílen do školních osnov a řada lidí se bojí, jak to dopadne.

Jako rodič to chápu. Jako inženýr, vědec a kutil ale znám ten kouzelný pocit, když dáte něco dohromady a ono to funguje, říká Jiří Zemánek z ČVUT.

Práce rukama patří do školy stejně jako práce hlavou. Dílna nemusí být mechanická a ubíjející povinnost. Dílna může být moderní knihovna plná nástrojů, nápadů a nadšení. A netýká se to zdaleka jen dětí, dodává Zemánek v DVTV Apel.

17. 6. 2019; Jindřichohradecký deník

Co je to blesk z čistého nebe?

19. června

Jindřichův Hradec

- Vidíme a slyšíme vše, co je součástí blesku? Existují i nadoblačné blesky? Co je to blesk z čistého nebe a co jsou modré výtrysky anebo červené přízraky? Jak je to doopravdy s kulovým bleskem? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět teoretický fyzik Petr Kulhánek z Katedry fyziky na Fakultě elektrotechnické ČVUT a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Beseda se koná v Muzeu Jindřichohradecka ve Štítného ulici v Jindřichově Hradci. Povídání o fenoménu blesku začíná ve středu od 18 hodin.

17. 6. 2019; Euro

CzechToll

Petr Chvátal - provozní ředitel

Provozním ředitelem společnosti CzechToll se stal Petr Chvátal. Ve vedení CzechTollu bude Petr Chvátal zodpovědný za provozní řízení firmy a zajištění bezproblémového startu a následného provozu nového satelitního mýtného systému k 1. prosinci 2019. Petr Chvátal má dlouholeté zkušenosti ze seniorních manažerských pozic. Jeho doménou jsou obory IT a telekomunikace. V letech 2015 až 2017 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Informační služby - energetika.

Bohaté zkušenosti z oblasti řízení IT získal v letech 2011 až 2015 v nejvyšším vedení Českého rozhlasu. V pozici CIO veřejnoprávního média transformoval IT organizaci v Českém rozhlase podle standardů ITIL, pod jeho vedením vznikla také dlouhodobá IT strategie organizace. Před rokem 2011 působil jako obchodní a projektový manažer v českých pobočkách globálních společností Hewlett-Packard, Sun Microsystems a Lucent Technologies. Petr Chvátal je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Hovoří plynně anglicky a rusky. Mezi jeho koníčky patří horolezectví, lyžování a elektronika.

17. 6. 2019; Týden

Největší setkání moderních kutilů

Technologie

Kutilové, bastlíři, fanoušci vědy a moderních technologií budou mít výjimečnou příležitost k výměně zkušeností a načerpání inspirace. V Praze se představí největší světová přehlídka kreativity a inovací, festival Maker Faire.

Vychytávky ze světa robotiky, 3D tisk, ale také práce s tradičními materiály, jako jsou kůže, sklo nebo textil. Pražské Výstaviště bude o víkendu 22.-23. června patřit novodobým kutilům neboli makerům. Letošní ročník akce, jež se zde minulý rok konala poprvé, je rovněž výrazně zaměřen na inovativní vzdělávání a jeho zapojení do školních osnov.

"Na výzvu předvést svůj tvůrčí projekt letos zareagovalo téměř dvě stě makerů. Oproti minulému roku je výrazněji vidět, jaký potenciál má kutilství, tvoření a hraní ve školách a při vzdělávání," říká Jiří Zemánek z katedry řídicí techniky Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze, programový ředitel festivalu. Na návštěvníky čeká řada workshopů, možnost setkat se s předními českými i zahraničními makery a osobně si vyzkoušet nejmodernější technologie a vědecké přístroje. Bohatý program je připraven rovněž pro rodiče s dětmi.

17. 6. 2019; 21stoleti.cz

ČVUT řeší, jak pomoci záchranářům

Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli simulátor, který změní způsob zaškolování operátorů na lince 155. Počítačový systém napodobuje vývoj krizových situací, které dispečer na telefonu řeší. Už letos začne novinku používat pražská záchranka.

Tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pod vedením Marka Nerudy a Lukáše Vojtěcha, vyvíjí nový počítačový systém „OPERÁTOR“, určený pro výcvik pracovníků zdravotnických operačních středisek.Vyvíjená platforma umožňuje záchranářům opakovatelné a měřitelné testování v rámci realizovaného tréninku, a to od stavu běžného provozu, až po krizové stavy či simulovaná hromadná neštěstí.

Ke vzniku projektu a jeho náplni Marek Neruda uvedl: „Projekt má zajímavou historii. V roce 2014 jsme neformálně diskutovali s odborníky na kongresu Operační řízení ve zdravotnictví jejich představy o řešení budoucnosti výcviku pracovníků zdravotnických operačních středisek, lidově řečeno záchranek. Nápady a vize byly hned na světě, psaní projektu a soutěžení o podporu následovalo.Ano, hledání zdrojů trvalo pár let. Ale dnes je pro nás slavnostní chvíle. Systém funguje, uživatelé jej kladně hodnotí, odborníci na operační řízení jsou nadšeni. A naše radost? Práce, která má opravu smysl a která zkvalitní urgentní zdravotnickou péči, čímž pomůže nám všem.“

Světovou premiéru měl tento systém během 23. ročníku mezinárodního odborného metodického zaměstnání a soutěže pro posádky zdravotnických záchranných služeb, Rallye Rejvíz 2019.

16. 6. 2019; aktualne.cz

Růst Česka vede jedině přes vzdělanou populaci. Potrvá to desítky let, říká expert

Dlouhodobé investice do školství mohou zpětinásobit ekonomický výkon Česka, přinést vyšší platy i životní úroveň, tvrdí studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Podle ekonoma Daniela Münicha je však česká společnost zatím pokrytecká a volí politiky, kteří dávají přednost okamžitým řešením před systematickou změnou, jejíž ekonomické dopady by začaly být patrné až po třiceti letech.

Jak byste vysvětlil vliv vyšších investic do kvality školství na růst HDP?

Světové výzkumy ukazují, že hnacím motorem dlouhodobého ekonomického růstu zemí je jejich vzdělaná populace. A klíčem ke vzdělané populaci je kvalitní práce učitelů, kvalitní učitelé. Dlouhodobé ekonomické výnosy případných dodatečných investic do školství u nás nám vychází jako obrovské. O potřebě investovat desítky miliard do našeho školství navíc netřeba pochybovat. Ruku v ruce ale musí přijít systematické zlepšování kvality práce učitelů. A to je, zdá se, tvrdší oříšek.

Proč jsou v Česku právě platy učitelů a investice do jejich lepšího vzdělávání dlouhá léta tolik opomíjenou položkou?

Většinová česká společnost zůstává pokrytecká. Navenek se k potřebě vyšších investic do vzdělání hlásí všichni, ale když přijde na lámání rozpočtového chleba, je spoustě lidí bližší košile okamžitého konzumu.

Myslíte si, že politici budou mít odvahu poslat tolik miliard na projekt, který se vrátí až jejich prapravnukům a voliči tak zlepšení příliš nepocítí?

Ta finanční navýšení v řádu desítek miliard je třeba do školství posílat každý rok. Ale každá země má takové vlády, jaké si zaslouží. Většinově pokrytecká společnost si prostě volí pokrytecké politiky. Společenské povědomí se ale i u nás generačně mění k lepšímu, takže jsem střízlivý optimista.

Jak těžké tedy bude prosadit tak vysoké investice do školství v zemi, kde politický populismus velí uplatit si za čtyři roky vlády své voliče na další období?

Tento politický populismus existuje všude na světě. Někde je extrémní, jako v řadě zemí Jižní Ameriky, jinde střední, jako u nás dnes, někde slabší. Je ale pravda, že horizont vládního uvažování se u nás poslední roky výrazně zkrátil. A vynořuje se nám zde generační rozpor priorit - starší a rostoucí skupina voličů vidí na prvním místě výši svých důchodů, mladší si zatím dopady škudlení na školství dostatečně neuvědomují a jejich podíl klesá a bude klesat.

Rádi uvádíte jako svůj vzor Finsko, které v osmdesátých letech do školství mohutně investovalo a odhodlalo se k radikálním školským reformám. Došlo k tomu, co vyčísluje vaše studie - kromě úrovně vzdělání se výrazně zlepšily i ekonomika a životní úroveň. Je finský recept přenositelný do českých podmínek, kde se zdá, že lidi dokáže rozlítit spíše drahé máslo než nekvalitní učitel?

Šestiletému Finovi, který v roce 1990 nastoupil do školy, bude teprve 36 let. Mladá a výrazně lépe vzdělaná generace Finů bude postupně nahrazovat starší. Plody finských školských reforem z minulého století tak ještě více vyniknou v příštích dekádách. Školství každé země má genetickou výbavu danou dlouhodobým kulturním a společenským vývojem země. Není proto možno slepě implantovat zahraniční modely, ani ten finský.

Je ale nutné učit se z vlastních chyb, umět pojmenovat vlastní slabiny, umět se společensky dohodnout na investicích do školství a vzdělanosti. Ale navíc potřebujeme aparát schopný změny zavést. Takový však dnes nemáme a ani si to zatím dostatečně neuvědomujeme.

Ve Finsku je učitel Pan Někdo, po právníkovi a lékaři nejprestižnější a nejžádanější povolání. Jak toho chcete dosáhnout? Co se musí udělat kromě výrazného navýšení platu?

Kromě finančního ohodnocení musí být učitel nejen profesně zdatný, ale musí to být i sebevědomá lidská osobnost s širokým rozhledem. A tyhle vlastnosti vznikají v procesu toho, jaké osobnosti se hlásí na pedagogické fakulty a učitelské obory, jak kvalitně se tam učí, jak vstřícně takové lidi posléze školství přijme.

U nás nicméně zatím není výjimkou, že tito lidé pak mizí ze školství i do dělnických profesí - některé učitelky odcházejí dělat pokladní do Lidlu a někteří učitelé k pásu do Škodovky. O čem to svědčí?

Rozsah tohoto fenoménu u nás není bohužel věrohodně mapován. Co ale víme jisto jistě je, že naše učitele platíme úplně nejméně ve vyspělém světě v poměru k platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Při vysoké zodpovědnosti a očekávání na učitele kladených je zkrátka platíme mizerně.

Pedagogická fakulta je desítky let braná jako škola, kterou si maturant napíše jako tu třetí, kdyby mu nevyšlo nic jiného. Takže učitelství pak na lidi tak nějak zbude, když selžou jiné cesty, málokdy je srdeční volbou. Co s tím?

Vyšší platy, vyšší kvalita pedagogického vzdělávání, systematická podpora začínajících učitelů, reálná možnost kariérního růstu, nižší byrokracie ve školách, vyšší kvalita řízení vzdělávacího procesu ve školách - kvalitní ředitelé. Práce jako na kostele. Kromě ostrůvků pozitivní deviace o tom stále jen přemítáme.

Ve Finsku dítě chodí do nejbližší - spádové - školy, rodič nijak její výběr neřeší, protože se mu dostane srovnatelně kvalitní výuky ve vesnické malotřídce jako v jakékoliv škole ve městě. V Česku jsou ty rozdíly obrovské. Jak je co nejrychleji vymazat?

Je třeba zajistit dostatek kvalitních učitelů, aby si školy mohly vybírat. Nejlepší učitele přilákat tam, kde jsou nejvíce potřeba. Omezit některé role nedostatečně kompetentních zřizovatelů a školám a učitelům poskytovat funkční odbornou pomoc, poradenství, koordinaci.

V Česku vznikl ambiciózní program Učitel naživo, praktický výcvik budoucích kantorů, založený na moderních principech vzdělávání. Je toto možná cesta?

V českém prostředí jde skutečně o velmi moderní až unikátní program přípravy. Ukazuje směr, kudy by mohl jít systém přípravy učitelů obecně, aby se kvalita jejich práce začala posunovat výrazně nahoru.

Nástroj pro kvalitní přípravu učitelů již máme, ale nemáme pro ně adekvátní podmínky v oboru. Může to tedy fungovat?

Ochota učitele dále se zlepšovat je v tomto zcela zásadní. Ale takových učitelů je u nás stále dost. Je jim však třeba nabídnout kvalitní a smysluplné programy dalšího vzdělávání, ne bezduchá školení pro certifikát. Učitelé v tom musí cítit podporu a tlak ředitele a ten zase zřizovatele. A jako ekonom nemohu jako motivační faktory nepřipomenout lepší finanční ohodnocení a možnosti kariérního růstu.

V srpnu 2019 se rozjede pilotní ročník vzdělávacího programu Ředitel naživo. Je to podle vás další důležitý dílek do skládačky kvalitního českého školství?

Pedagogické vedení školy je pro kvalitu výuky na školách zásadní. Ředitel naživo je nový a poměrně unikátní dvouletý vzdělávací program pro lidi z vedení škol. Programem v tandemu prochází společně ředitel školy a jeho zástupce. Je koncipován tak, aby účastníkům pomohl v sobě rozvinout takzvaný pedagogický leadership. Aby se naučili pracovat s motivací lidí v týmu a spoluvytvářet s nimi jejich školu, jejímž centrem jsou všechny děti a jejich učení.

Přijde mi, že ředitel školy si dnes především hlídá papíry, aby mu inspekce nenašla nějaké nesrovnalosti v administrativě…

Řízení vzdělávacích procesů na školách je u nás často hrubě podceňováno nebo vytěsňováno právě nadměrnou administrativou. Na kvalitě řízení přitom do velké míry závisí úspěšnost školního vzdělávání.

Zveřejnili jste svou studii, co se bude dít dál? Co budete podnikat, abyste pro svou ideu získali potřebnou politickou a ekonomickou sílu?

Naším cílem není studií získávat hlasy. Cílem je zkoumat aktuální společenské problémy Česka, poznatky moderních výzkumů překládat do řeči srozumitelné širší veřejnosti a dostávat je ze slonové akademické věže mezi lidi. Čím více občanů si bude uvědomovat skutečný význam vzdělání, dlouhodobost vztahu mezi příčinou a důsledkem a neuspokojivost současného stavu, tím větší bude šance, že se potřebné změny stanou i silnou politickou agendou.

Doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D.

Narodil se v Praze v roce 1965, vystudoval elektrotechniku na ČVUT FEL, ale hned poté se začal věnovat akademické ekonomii. Zabývá se výzkumem především v oblasti ekonomie trhu práce a vzdělávání. Učí v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE-EI), vede zde akademický think-tank IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu ). Coby externí ekonomický poradce spolupracoval na řadě projektů se Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem, OECD, Evropskou unií a s některými ministerstvy.

16. 6. 2019; Radiožurnál

Rozhovor s Ing. Jiřím Zemánkem