ČVUT - Fakulta elektrotechnická

26. 5. 2020; Mobilmania.cz

Jiří Peterka bude dalších pět let radním ČTÚ. Vláda mu prodloužila mandát

Pětičlenná rada Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) zůstane ve stejném složení. Vláda prodloužila mandát služebně nejstaršímu radnímu Jiřímu Peterkovi. Ten byl do funkce prvně jmenován v červnu 2015. S platností od 8. června 2020 mu vláda mandát prodloužila na druhé pětileté funkční období do roku 2025.

Staronový radní ČTÚ Jiří Peterka

Vláda oceňuje Peterkovy dlouholeté zkušenosti v oblasti elektronických komunikací a znalosti evropského regulačního rámce, které pozitivně přispívají k fungování ČTÚ. "Dosavadní spolupráce s panem radním je konstruktivní a věcná, vítám tedy dnešní rozhodnutí vlády o prodloužení jeho působení v Radě ČTÚ," uvedla ke jmenování předsedkyně Rady Hana Továrková.

Staronový radní se dlouhodobě věnuje problematice elektronického podpisu a nadále bude mít na starosti stejnou agendu. "Během svého druhého funkčního období bych rád pokračoval v započaté práci na elektronizaci úřadu, zachování síťové neutrality a otevřeného přístupu k internetu, podpoře dostupnosti broadbandu i na ochraně spotřebitelů a dalších zákazníků a uživatelů," uvedl Peterka.

Jiří Peterka, člen Rady ČTÚ

Narodil se 14. ledna 1958 v Praze. Vystudoval obor elektronické počítače na Elektrotechnické fakultě pražského ČVUT a informatiku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde od ukončení svého studia dodnes působí jako pedagog. V současné době vyučuje problematiku počítačových sítí a internetových technologií.

Do roku 1996 pracoval jako senior konzultant pro oblast počítačových sítí a telekomunikací ve společnosti DCIT. Později působil jako nezávislý odborník a publicista, zaměřený na problematiku telekomunikací, Internetu, eGovernmentu, informační společnosti a technologií obecně.

Dlouhodobě se věnuje problematice elektronického podpisu, je autorem knihy "Báječný svět elektronického podpisu".

25. 5. 2020; biom.cz

Více než 300 miliard korun investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030

K vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory, spočítala Komora obnovitelných zdrojů energie. Klíčový bude zejména Modernizační Fond, jehož podmínky právě dokončuje Ministerstvo životního prostředí.

První část analýzy se zabývá skutečnými investicemi do obnovitelných zdrojů energie ( OZE ) v roce 2017. Výpočet zahrnuje jak "malé” obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tzv. "velké” zdroje. Podle zjištění ČVUT bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno celkem přibližně 5,1 miliard korun. [1]

"Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si MPO vytyčilo, je potřeba, aby se průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba zšestinásobily,” uvedla Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT).

Druhá část analýzy totiž počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030 tak, jak předpokládá poslední verze tzv. Vnitrostátního plánu, kterou v lednu předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ( MPO ). Plán předpokládá zvýšení hrubé spotřeby čisté energie do roku 2030 na 22 % (ze současných zhruba 16 %). [2] Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliard korun (tedy zhruba 32,8 miliard ročně). [3] Tato částka zahrnuje:

Součástí obou analýz je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách. "Podpora úspor energie a rozvoje OZE by měly jít ruku v ruce,” uvedl Jaroslav Knápek z ČVUT, který na výzkumu rovněž pracoval.

Podle Komory OZE, která se na přípravě dnes zveřejněných analýz podílela, je zásadní slabinou Vnitrostátního plánu zbytečně nízká ambice, přílišný důraz na spalování biomasy ve velkých elektrárnách a naopak hrubé podcenění větrné a solární energetiky. [4]

"Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že Vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1 400 megawattů větrných turbín a 3 300 MW fotovoltaiky, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

7 miliard korun veřejné podpory ročněKomora OZE již dříve přinesla výpočet, na kolik by přišel rozvoj OZE podle scénáře navrženého Evropskou komisí, na veřejné finanční podpoře. "Po přepočtu na to, s kolika obnovitelnými zdroji počítá na konci dekády ministr Havlíček (v roce 2030 spotřebovávat 22 % čisté energie; pozn. redakce), vychází částka potřebné veřejné podpory na přibližně sedm miliard ročně,” zakončil Chalupa.

Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE 20.5.2020

Zdroje

[1] Obě analýzy, tedy Mapa klimaticko-energetických investic ČR a Investiční potřeba pro naplnění klimaticko-energetických cílů k roku 2030 v ČR, jsou ke stažení zde včetně shrnutí v anglickém jazyce. Obě zprávy byly připraveny v rámci projektu Climate Investment Capacity podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou německého Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti.

[2] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Dostupný zde.

[3] Kalkulované investiční náklady zahrnují náklady na technologii i výstavbu zdroje. Výpočet byl proveden v cenách roku 2019 upravených pro každý rok indexem očekávaného vývoje ceny (náklady na technologie i výstavbu zvlášť). Ceny technologií určených pro dodávku do sítě neobsahují DPH, kdežto ceny pro domácnosti DPH zahrnují. U zdrojů vyrábějících teplo i elektřinu byly náklady přiřazeny jednotlivým pod-sektorům podle jejich investiční náročnosti z celkové ceny. Druhy OZE jsou řazeny podle velikosti potřebných investic od nejvyšších po nejnižší. Rozdíl 0,1 mld korun v součtu je výsledkem zaokrouhlování.

[4] Detaily kritiky vládního Plánu ze strany Komory OZE viz naše dřívější analýzy dostupné zde.

O Komoře OZE

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE ) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

25. 5. 2020; oenergetice.cz

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Domů Energetický týdeník Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Japonský úřad pro jadernou regulaci schválil návrh zprávy, která potvrzuje splnění nových bezpečnostních norem v budovaném závodě pro zpracování vyhořelého paliva. Nový závod Rokkasho, jehož výstavba započala v roce 1993, se schválením bezpečnostních norem blíží k uvedení do provozu.

Po fukušimské havárii v roce 2011 vstoupily v platnost v prosinci 2013 nové bezpečnostní normy pro zařízení na výrobu jaderného paliva. Požadavky se liší od závodu k závodu, ale obecně zahrnují opatření proti přírodním hrozbám, jako jsou zemětřesení a tsunami. Pro některé závody platí i opatření proti tornádům, sopkám nebo lesní požárům. Závody pro zpracování vyhořelého paliva musí zavést i opatření proti teroristickým útokům, výbuchům vodíku, požárům způsobeným únikem rozpouštědel a odpařováním tekutého odpadu.

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla plně uvedena do provozu. Akademik Lomonosov je umístěn v Pevku, což je oblast Čukotky na ruském Dálném východě. Mezník byl oznámen po schválení generálním ředitelem Rosenergoatom Andrejem Petrovem.

Souhlas generálního ředitele Andreje Petrova byl vydán poté, co regionální pobočka ruského regulačního orgánu Rostechnadzor vydala prohlášení o shodě. Prohlášení o shodě pro Akademika Lomonosova ověří, že plovoucí jaderná elektrárna byla postavena v souladu se všemi požadavky projektové dokumentace.

V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Vyplývá to z návrhu takzvaného bezemisního zákona, jenž má zajistit financování výstavby nového jaderného bloku. Materiál, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je v současnosti v připomínkovém řízení. Záměr dnes zkritizovaly ekologické organizace.

Cena elektřiny na denním trhu na několika evropských trzích včetně ČR v neděli dosáhla dvouciferných záporných hodnot. Důvodem byla vysoká výroba větrných a solárních elektráren v regionu. Nejníže se cena elektřiny propadla v Německu.

Cena elektřiny na denním neboli spotovém trhu se v nedělních odpoledních hodinách na českém a několika dalších evropských trzích propadla do záporných hodnot. V ČR se elektřina obchodovala za zápornou cenu ve pěti po sobě jdoucích hodinách mezi 13:00 a 18:00 středoevropského letního času (SELČ). V Německu, Rakousku, Švýcarsku a Francii potom ve čtyřech po sobě jdoucích hodinách mezi 13:00 a 17:00 SELČ a v Belgii mezi 13:00 a 16:00 SELČ.

V Německu bylo dosaženo kompromisu ohledně kontroverzního pravidla jednokilometrové vzdálenosti mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. O pravidlu na svém území si nyní rozhodnou jednotlivé spolkové země. Zároveň se zruší dotovaná hranice 52 GW pro solární elektrárny.

Zpravodajský portál EURACTIV informoval o klíčovém zlomu v diskuzích ohledně pravidel pro obnovitelné zdroje. Dlouhé měsíce velká německá koalice vyjednávala, ale s mizivým výsledkem. V pondělí se však konečně dohodla na kompromisu.

Platnost tranzitní dohody mezi Ruskem a Polskem vyprší na konci tohoto měsíce a dle zástupců Gazpromu nebude obnovena. Polsko tím omezuje svou závislost na ruském plynu, který chce v budoucnu nahradit plynem z Norska a dovozem zkapalněného plynu ze zemí mimo Evropskou unii, především Spojených států. Informaci uvedla agentura Reuters.

Dlouhodobá smlouva z 90. let o tranzitu ruského plynu plynovodem Jamal přes Polsko do Německa nebude prodloužena. Varšava dlouhodobě komentovala nevýhodnost kontraktu, který dle ní obsahoval příliš nízké tranzitní poplatky. Ačkoli ruský plyn bude přes Polsko prozatím proudit dál, není jisté, jak vysoké poplatky budou nyní ruské straně účtovány. Rusko si může po vypršení kontraktu rezervovat krátkodobou přepravní kapacitu u provozovatele polského plynovodu, společnosti Gaz-System.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že Rusko ani přes poslední překážky neplánuje upustit od výstavby plynovodu Nord Stream 2. Druhé větvi plynovodu spojujícího Rusko a Německo v minulém týdnu ztížil budoucí provoz německý regulátor BNetzA, který odmítl žádost o výjimku z evropské energetické legislativy.

Druhá větev plynovodu Nord Stream, díky které má být od počátku příštího roku navýšena roční kapacita přímé přepravní trasy do Německa o dalších 55 mld. metrů krychlových zemního plynu, je opakovaně terčem kritiky a opatření, která mají zkomplikovat jeho provoz nebo uvedení do provozu.

Pandemie koronaviru urychluje podle zahraničního serveru The Guardian ukončení provozu uhelných elektráren. V EU se dovoz uhlí pro tepelné elektrárny v posledních měsících propadl téměř o dvě třetiny na nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Podobně jsou na tom země po celém světě.

Rob Jackson, předseda organizace Global Carbon Project zabývající se shromaždováním informací o skleníkových plynech, řekl, že v důsledku pandemie už uhlí nikdy nepřesáhne své maximální hodnoty produkce z roku 2013. Přispívá k tomu pokles ceny zemního plynu, rekordně levná elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů a obavy ze znečišťování ovzduší.

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů klade vyšší požadavky na řízení energetických sítí, přičemž bateriová úložiště jsou jednou z variant, jak jejich integraci usnadnit. S klesajícími cenami bateriových úložišť je tak jejich výstavba čím dál tím atraktivnější.

Výstavba hybridních systému kombinujících obnovitelné zdroje s bateriovým úložištěm je v posledních letech na vzestupu. Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) bylo v loňském roce v USA v provozu 53 takovýchto zařízení, zatímco v roce 2016 se jednalo o pouhých 19 zařízení. Tento trend by měl nadále pokračovat, přičemž v současné době je plánováno do roku 2023 uvést v zemi do provozu dalších 56.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy expertů Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, na které se podílela Komora OZE. Komora dále spočítala, že k vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory. Vláda v lednu schváleném energeticko-klimatického plánu stanovila, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR do roku 2030 stoupne na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.

V další analýze se ČVUT zabývala skutečnými investicemi do OZE v ČR v roce 2017. Výpočet zahrnoval jak malé obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tj. takzvané velké zdroje. Podle zjištění univerzity bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno přibližně 5,1 miliardy korun. "Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si ministerstvo průmyslu a obchodu vytyčilo, je potřeba, aby byly průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné," uvedla vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT Michaela Valentová.

Téma

V současné době byla dokončena budova, ve které bude termojaderný reaktor ITER, a bude možné přistoupit k instalování samotného tokamaku. Začne se tak sestavovat vakuová nádoba pro plazma, supravodivé magnety a další konstrukce tohoto zařízení. Využijme tento klíčový zlom ke shrnutí našich znalostí o možnosti využití termojaderné fúze.

Energetické využití jaderných reakcí je založeno na základních vlastnostech kvantové fyziky a speciální teorie relativity. Podle Einsteinovy speciální teorie relativity platí ekvivalence mezi hmotnostní a energií. Klidová energie spojená s hmotností se tak může přeměňovat na energii kinetickou a tu lze přeměňovat na teplo, a to využít třeba k produkci elektřiny. Při slučování nebo štěpení jader tak lze využít vazebnou energii, která se při těchto procesech uvolňuje.

Web oEnergetice přináší svým čtenářům čerstvé informace ze světa energetiky, a to jak světové, tak i české. Získejte aktuální znalosti z oboru elektroenergetiky, plynárenství, teplárenství a ropy a petrochemie. Samostatná sekce se bude věnovat české energetické legislativě a energetické legislativě EU. Nedílnou součástí našeho webu je znalostní báze, kde můžete najít informace o jednotlivých energetických subjektech a důležitých orgánech státní správy. Tato znalostní báze slouží jako průvodce světem energetiky pro každého, kdo se chce obohatit o další zajímavosti a cenné informace.

oEnergetice.cz využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.

21. 5. 2020; irozhlas.cz

V Jeseníku přednášel ‚bio-hacker‘ o škodlivosti 5G sítí. Opozice chce referendum, starostka podporu státu

Jedenáctitisícový Jeseník v Olomouckém kraji se probojoval mezi pět tuzemských měst, která mají mít možnost testovat mobilní sítě 5. generace. „Myslela jsem, že to pro město bude výhoda,“ říká pro iROZHLAS starostka Zdeňka Blišťanová (Jeseník srdcem). Místo radosti z nejnovější technologie se ale ve městě zvedá od některých vlna nevole. 5G sítím se netradičně obsáhle věnuje místní Jesenický týdeník, podepisují se petice a chystá se referendum.

Starostka města Blišťanová nečekala, že by možnost testování nové technologie mohlo vnímat tolik občanů negativně. „V jesenickém regionu není třeba těžký průmysl, je to u nás hodně zaměřené na přírodu a cestovní ruch. 5G sítě jsem brala jako něco, co ulehčí práci lidem, kteří pracují z domu. A takových je tu dost,“ řekla serveru iROZHLAS.cz s tím, že město do soutěže, které se zúčastnilo šedesát dalších, přihlásil místostarosta Tomáš Vlazlo (Jeseník srdcem).

„Na místní průmyslové škole bude od září nový maturitní obor IT technologie. I pro ředitele školy se možnost vyzkoušet tu technologii jeví jako velká výhoda. Studenty díky tomu dokážeme lépe připravit na život a na budoucnost,“ popisuje starostka výhody technologie, kterou má v lokalitě připravovat Vodafone.

Podle Vlazla se zatím ale reálně nic neděje, přestože projekt měl oficiálně začít na začátku dubna. „Možná to ani nepocítíme. Má tady dojít jen k vylepšení 4G. Nebude to tak, že operátor přidělá 5G vysílač na každou lampu,“ uvedl.

Pokusy o referendum

Testování 5G sítí v Jeseníku, které má dle původního plánu začít červenci, má podle starostky odpůrce mezi běžnými občany i mezi zastupiteli. Jedním z nich je i Petr Procházka (za ODS), který na posledním jednání zastupitelstva předložil návrh na uspořádání „referenda o testování 5G sítí“. Plebiscit měl proběhnout současně se říjnovými krajskými volbami, ale zastupitelstvo na jednání v polovině května návrh nepodpořilo.

„Oslovila mě skupina občanů. Jak to sleduji, tak jsem měl možnost pozorovat jejich zájem na tom, aby se o té věci diskutovalo. Odpůrci testování jsou poměrně silně slyšet a je vhodné, aby vedení města vědělo, jestli je to většina, nebo dvacet procent obyvatel,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Procházka, který byl v letech 2006 až 2010 jesenickým starostou a v současnosti řídí místní Hotelovou školu Vincenze Priessnitze. Občané se podle něj cítí sítěmi ohroženi.

Sám Procházka ale nechce míru rizikovosti 5G sítí posuzovat. „Něco jsem si o tom přečetl, ale nechci být nějakým soudcem. Vidím to v té rovině, že se občané mohou vyjádřit a zazní jejich názor a pohled na věc,“ vysvětlil. K referendu podle něj možná dojde i tak, protože odpůrci testování sbírají podpisy potřebné pro jeho vznik.

Server iDNES v březnu publikoval článek o tom, že ve městě už jedna petice vznikala. „Na městský úřad ještě nebyla doručena. Je tam ale stejně problém s tím, že nemáme žádný závazek. Teď záleží na tom, jak se k tomu postaví firma, která tady chce testování 5G sítě dělat. My jako město jsme jen vyhráli soutěž,“ upozorňuje starostka Blišťanová.

Týdeník proti starostce

Podle starostky se na štvaní lidí proti 5G sítím podílí i Jesenický týdeník. „Šéfredaktor novin si téma vzal jako nástroj proti nám. Pokud o tom popíšete polovinu novin, tak mají lidé tendenci propadat strachu. S tím se vždycky manipuluje lépe, než když chcete vysvětlit, že technologie není škodlivá. Může to být jeho osobní boj. Jeho snaha se ale propojila s lidmi, kteří s testováním 5G sítí nesouhlasí od začátku,“ řekla Blišťanová.

Noviny na svých stránkách pravidelně publikují články, které jsou k nové technologii kritické. V každém vydání vychází několik takových textů. V jednom z nich píše například studentka místní obchodní školy, jíž je zmíněný Procházka ředitelem, že na internetu narazila na příběh o škodlivosti 5G sítí.

„V jednom článku jsem četla, jak jednu slečnu, když byla malá, brával její strýček do práce, kde pracovali na frekvenci 5G. Než vstoupila, musela si obléct ochranný oblek. Její strýček zemřel na rakovinu a se zničeným kyčelním kloubem, na kterém nosil svůj telefon, který nebyl tak chytrý, jako ty dnešní,“ napsala studentka 2. ročníku v článku s názvem „Zdraví máme jen jedno“.

Šéfredaktor a majitel týdeníku Miroslav Chovanec ale práci periodika obhajuje tím, že dává prostor na vyjádření každému. „Dáváme prostor všem. Vyčlenili jsme na to půl strany nebo celou stranu a za naše peníze suplujeme roli města,“ řekl Chovanec serveru iROZHLAS.cz s tím, že by dal prostor i obhájcům nové technologie. Ti se mu prý neozvali.

Město podle něj o 5G sítích nedostatečně informovalo, takže roli vedení Jeseníku teď musí převzít Jesenický týdeník. „Město napsalo tři články do městského zpravodaje. Byly to přetištěné údaje z telekomunikačního úřadu,“ dodal.

‚Bio-hacker‘

Jesenický týdeník na svém facebooku sdílí i video z přednášky o škodlivosti 5G sítí, kterou periodikum ve městě spolupořádalo. Řečníkem byl Martin Novotný, předseda zájmového spolku Life Resonance. Ten se na webových stránkách EMFSmog.cz označuje za „bio-hackera, zdravotního detektiva a tvrdého kritika ministerstva zdravotnictví“.

„Nejsme lékaři, nejsme doktoři ani biologové. Jsme skupina poměrně nesourodá, ale považujeme se za informované laiky a problematice se věnujeme delší dobu. Já konkrétně hodně koncentrovaně přednáším. Rozrůstáme se o odborníky, kteří zatím zůstávají na pozadí, ale rádi je nominujeme do odborné diskuse. Jsou to lékaři, biologové, geologové, ochránci přírody. Všichni s vysokoškolským titulem. Zatím zůstávají na pozadí a pomáhají nám,“ řekl Novotný na přednášce v Jeseníku.

Na besedu „bio-hackera“ by podle Blišťanové město rádo reagovalo vlastními přednáškami, ale ty má zajistit zmocněnec z ministerstva. „Obracíme se na ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo průmyslu a obchodu. V rámci projektu testování 5G sítí je placen člověk, který má besedy zprostředkovávat. Součástí toho projektu totiž byly i přednášky a aktivity pro města. Celou dobu jsem tlačila na to, aby u nás k problematice mluvili lékaři a další odborníci. Žádná taková beseda se ale ještě neuskutečnila,“ vysvětluje Blišťanová. „Chtěla bych co nejvíce informací, i když přesvědčit občany bude asi těžké,“ dodává.

5G síť není škodlivá, shodují se experti

Experti se shodují, že se zatím nepodařilo prokázat negativní efekt 5G sítí na lidské zdraví. Podle epidemiologa Rastislava Maďara, jehož se iROZHLAS ptal na 5G sítě v souvislosti s falešnými zprávami okolo šíření nemoci covid-19, se nic podobného zatím neprojevilo při žádném testování.

„Dle mého názoru nejsou nebezpečné, alespoň o tom nemá věda žádné důkazy. Vše, co se kolem toho šíří, je podle vědců na úrovni hoaxů. O negativních účincích se hovořilo u kdejaké technologie. Nikdy se ale neprojevilo, že má třeba nabíjení telefonu u hlavy v noci nějaké negativní dopady,“ řekl Maďar.

Šéf katedry komunikační techniky na ČVUT Jiří Vodrážka považuje debatu o škodlivosti 5G sítí za populární, ale negativních účinků se nebojí. „Když se podíváte do oficiálních vědeckých studií, které dělají vysoké školy a podobná pracoviště, tak se ty 5G sítě příliš neliší od předchozích generací. Můj názor je takový, že není důvod k panice, která je vyvolaná nějakými falešnými zprávami. Je to neznalostí technologie,“ říká.

Popularitu konspiračních teorií o 5G sítích dokazuje například video, podle kterého se v Napajedlích u Zlína nakazilo 40 lidí nemocí covid-19 právě kvůli vysílačům 5G a tato technologie může i za celou koronavirovou pandemii. Za čtyři dny zhlédlo video více než 24 tisíc lidí.

Podle profesora buněčné mikrobiologie z univerzity v britském Readingu Simona Clarka ale nemůžou sítě způsobovat žádné takové onemocnění. „Už ta myšlenka je úplný nesmysl. Odborníci z celého světa uvádí, že nemoc covid-19 způsobuje virus, to je úplně něco jiného než signál mobilního telefonu,“ napsal Clarke na oficiálním webu readingské univerzity.

21. 5. 2020; irozhlas.cz

Muž z Jeseníku ve svých novinách burcuje proti testování 5G sítí. ‚Rozhodl to nedouk,‘ vysvětluje

Mezi pět českých měst, která budou testovat mobilní sítě 5. generace, se dostal i jedenáctitisícový Jeseník v Olomouckém kraji.

Proti nové technologii i vedení města zveřejnil následně sérii článků místní Jesenický týdeník. „Vadí mi ta procedura. To je věc, která se týká všech občanů Jeseníku a rozhodl to jeden člověk. Navíc můžeme s úspěchem pochybovat o jeho vzdělání,“ vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz důvody šéfredaktor periodika Miroslav Chovanec.

Ten uspořádal také přednášku, kam pozval Martina Novotného, předsedu zájmového spolku Life Resonance. Ten se na webových stránkách označuje za „bio-hackera, zdravotního detektiva a tvrdého kritika ministerstva zdravotnictví“.

Proč se jako týdeník věnujete v tak velké míře testování 5G sítí na Jesenicku?

My jako týdeník se věnujeme deficitu demokracie. Způsob, jakým o testování 5G sítí v Jeseníku bylo rozhodnuto, je samozřejmě velice špatný. Co se týče 5G, dáváme prostor lidem, kteří se k tomu chtějí vyjádřit. A nikdo jiný nás neoslovuje.

Takže vás neoslovují lidé, kteří by 5G sítě mohli obhajovat? V opačném případě byste jim dal prostor?

Dáváme prostor všem.

Takže když budu chtít, tak můžu o 5G sítích něco do Jesenického týdeníku napsat?

Ano. My jsme na to teď vyčlenili půl strany, možná celou. To, co město neudělalo, tedy diskusi na to téma, za naše peníze suplujeme. Platíme si město, které to nedělá, takže to musíme pro občany dělat my.

Podle vás tedy město o 5G sítích nedostatečně informovalo?

Napsalo tři články do takzvaného městského zpravodaje. V nich přetisklo nějaké údaje z telekomunikačního úřadu.

Mně totiž pan Petr Procházka (za ODS) ze zastupitelstva říkal, že o tom město organizovalo nějaké přednášky s odborníky…

První přednášku, která na to téma byla, jsem organizoval já jako Jesenický týdeník. Pozvali jsme pana Martina Novotného z EMFSmog.cz. Byla to dvouhodinová přednáška, je na našem facebooku a každý se na to může kouknout. O týden později tady dělali přednášku místní IT odborníci, ale to byla jejich soukromá aktivita. Město Jeseník nedělalo vůbec nic, a když jsem se paní starostky na tiskové konferenci ptal, tak řekla, že je to záležitost ministerstva, protože oni s tím 5G nemají absolutně nic společného.

A oni tedy žádné přednášky nedělali?

Nedělali a nedělají. Ale pořád slibují, že budou dělat.

To mi říkala i paní starostka, že nějakou přednášku chystají, ale měl se o to starat člověk z ministerstva.

Úžasné.

Vy osobně tedy proti 5G sítím nemáte nic, ale vadí vám neinformovanost. Chápu to správně?

Vadí mi ta procedura. To je věc, která se týká všech občanů Jeseníku a rozhodl to jeden člověk. Navíc můžeme s úspěchem pochybovat o jeho vzdělání, je to absolvent gymnázia, takže nedouk. Společně s partou okolo něj si řekli, že může být velice zajímavé, když někdo zaplatí tyhle věci, tak oni z toho můžou mít něco pro své firmy.

Rozhodl o tom tedy podle vás sám místostarosta Tomáš Vlazlo (Jeseník srdcem)?

Ano. Včera jsem se ho na tiskové konferenci ptal na několik dotazů a on v podstatě opakuje jen to, co má naučené.

Vy tedy ty články v týdeníku publikujete a nezasahujete do nich?

Ne.

Mě tady totiž zaujal jeden článek, kde studentka obchodní akademie píše o tom, že „v jednom článku jsem četla, jak jednu slečnu, když byla malá, brával její strýček do práce, kde pracovali na frekvenci 5G. Než vstoupila, musela si obléct ochranný oblek. Její strýček zemřel na rakovinu a se zničeným kyčelním kloubem, na kterém nosil svůj telefon“. Nepřijde vám, že jsou v článku faktické chyby?

Já nevím, jestli to jsou faktické chyby, ale kdybyste se díval na záznam ze zastupitelstva, tak se jedná o elektromagnetické záření. Pan Kovařík vystoupil a řekl, že byl na vojně u radistů. Všude, kde jsou nainstalované převaděče současných providerů, jsou cedule „zdraví nebezpečné“.

Ano, ale já jsem třeba mluvil s odborníky, kteří říkali, že 5G sítě nemají na zdraví negativní efekt.

A to je ten problém, o kterém jsem psal už mockrát. Nikdo neví, jak to je. To třeba vysvětloval na přednášce pan Novotný. Ten to vypráví velmi korektně, i když kolem toho chodí dost opatrně. Ono se to teď ani nedá zjistit, protože nikdo není ochoten přišroubovat si k hlavě telefon a nechat se touto technologií rok ozařovat. Nikdo nemůže prokázat, že to je škodlivé a nikdo nemůže prokázat opak.

Teď je ale otázka, jestli to ta společnost potřebuje. Když tady vystoupí člověk, který se tím živí patnáct let a řekne, že stávající frekvence, které jsou k dispozici, jsou naplněné z jedné třetiny… Tak proč se to dělá? Aby byla autonomní auta? Dělá se to z politických důvodů?

Já nedokážu posoudit ten zdravotní účinek, vy ano? Pár odborníků vám řekne, že vliv má, a pár vám řekne opak. Mně na tom vadí, že rozhodli o tak důležité věci, která může a nemusí mít vliv na zdraví a nikdo se neptal lidí. Oni se dokonce neptali ani městské rady a zastupitelstva. A rozhodl to nedouk, to říkám natvrdo.

Vy jste pořádali přednášku s panem Martinem Novotným. Podle čeho jste ho jako odborníka vybírali?

Hledali jsme na internetu, kdo se tomu věnuje. Skrze jeho webovou stránku jsme se ho zeptali, jestli by byl ochoten udělat pro místní občany přednášku, a on s tím souhlasil a přijel.

Nikde jsem nenašel jeho vzdělání. On podle vašich měřítek není nedouk? Nebo co má vystudovaného a čemu se profesně věnuje?

Já jsem to v nějakém článku psal. Pracoval čtyři, pět nebo šest let pro Telefónicu a byl myslím zástupce pro Česko a Slovensko. To bych ale musel dohledat.

Já jsem ho ale nikde kromě těch pochybných webů nenašel.

Oni ho dehonestují tím, že je výživový poradce. Podle mě má ale nějaké technické vzdělání nebo něco podobného. Neměl jsem ale čas na to koukat, protože jsem to organizoval, a pak jsem se k tomu nedostal. Zeptal jsem se ho a on mi řekl, že dělal něco pro Telefónicu, a pak dělal dokonce něco pro Telefónicu Global, jestli něco takového existuje. On k tomu oboru má poměrně blízko, ale není to odborník v tom smyslu, že by v tom byl vzdělán.

Žádné vzdělání například v telekomunikacích tedy nemá?

To si myslím, že nemá. Když se ale podíváte na ten web, tak ten koordinuje lidi, kteří to vzdělání mají.

A nenapadlo vás pozvat k němu někoho, kdo to vzdělání má, ale má třeba opačný názor? Aby se tam právě potkaly dva názory a lidé si mohli udělat obrázek sami…

Oni byli pozvaní z města. Paní starostka byla pozvaná, ale řekla, že místo sebe posílá pana Vlazla, který měl ale soukromý program. My jsme v podstatě suplovali tu část, kdy zazní jiný názor než ten, že je všechno v absolutním pořádku. Chtěli jsme, aby zazněl jiný názor než jejich.

Tomu rozumím. Ten názor vedení města ale také nebyl názorem odborníků. Možná kdyby si občané poslechli názor odborníka, který by říkal, že je všechno v pořádku, tak by to možná taky změnilo jejich pohled na věc. Rozumíte, co tím chci říct?

To by určitě šlo. Já vám rozumím, ale to je trošku problém, protože já se tímhle neživím. Já se živím novinami a uspořádat něco takového, abyste dostal k sobě lidi v nějakém termínu, to není vůbec žádná legrace. Když chcete dostat lidi v Jeseníku na besedu, tak to jsou většinou lidi s narvaným kalendářem, to je velký problém.

Ale opakuji vám, pane kolego, že tohle mělo dělat město, ne noviny. My jsme navíc regionální noviny a jsme bití ze všech stran. Naše konkurence je dotovaná z našich daní a oni nám berou všechno, takže my jsme rádi, že žijeme.

Můžu se tedy ještě zeptat, jak fungují ty vaše noviny? Kdo je vlastník?

Vlastníkem jsem já. Fungujeme od roku 1991 a jsme nezávislí, nedostáváme ani jedinou veřejnou korunu. Podle toho se také chováme. To znamená, že si můžeme dovolit to, co si jiní dovolit nemohou.

ŠKODLIVOST 5G SÍTÍ?

21. 5. 2020; prumyslovaekologie.cz

Více než 300 miliard korun investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030

První z analýz se zabývá skutečnými investicemi do obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2017. Výpočet zahrnuje jak "malé” obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tzv. "velké” zdroje. Podle zjištění ČVUT bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno celkem přibližně 5,1 miliard korun. [1]

Druhá analýza totiž počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030 tak, jak předpokládá poslední verze tzv. Vnitrostátního plánu, kterou v lednu předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Plán předpokládá zvýšení hrubé spotřeby čisté energie do roku 2030 na 22 % (ze současných zhruba 16 %). [2] Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliard korun (tedy zhruba 32,8 miliard ročně). [3] Tato částka zahrnuje:

141,6 miliardu korun pro zdroje na výrobu tepla. Zhruba polovina (51 %) z toho připadá na rozvoj biomasových zdrojů, 24 % na sektor tepelných čerpadel. Zbytek jsou investice do solárních kolektorů a bioplynových a geotermálních zdrojů.

135,7 miliard pro zdroje na výrobu elektřiny. Největší část připadá na investice do fotovoltaiky (64 %) a větrných elektráren (21 %). Zbytek představují investice do bioplynových, biomasových, malých vodních a geotermálních elektráren.

50,3 miliard pro zdroje na výrobu biometanu.

"Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že Vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1 400 megawattů větrných turbín a 3 300 MW fotovoltaik, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

[2] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Dostupný zde.

U zdrojů vyrábějících teplo i elektřinu byly náklady přiřazeny jednotlivým pod-sektorům podle jejich investiční náročnosti z celkové ceny.

Druhy OZE jsou řazeny podle velikosti potřebných investic od nejvyšších po nejnižší. Rozdíl 0,1 mld korun v součtu je výsledkem zaokrouhlování.

[4] Detaily kritiky vládního Plánu ze strany Komory OZE viz naše dřívější analýzy dostupné zde.

21. 5. 2020; technickytydenik.cz

Více než 300 miliard korun investic přinese rozvoj čisté energetiky, uvádí studie, na které se podílí Fakulta elektrotechnická

Celkem 327,5 miliard korun přinesou investice pro dosažení cíle rozvoje obnovitelných zdrojů, který stanovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Částku spočítali experti Fakulty elektrotechnické ČVUT a Komory obnovitelných zdrojů energie.

K vyvolání těchto investic bude podle studie Komory obnovitelných zdrojů energie zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory. Klíčový bude zejména Modernizační fond, jehož podmínky právě dokončuje Ministerstvo životního prostředí ČR.

První část analýzy se zabývá skutečnými investicemi do obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2017. Výpočet zahrnuje jak "malé"obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tzv. "velké" zdroje. Podle zjištění ČVUT bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno celkem přibližně 5,1 miliard korun.

"Pro dosažení cíle, který si MPO vytyčilo, je potřeba, aby se průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba zšestinásobily,"uvedla Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT).

Druhá část analýzy totiž počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030 tak, jak předpokládá poslední verze tzv.

Vnitrostátního plánu, kterou v lednu předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO). Plán předpokládá zvýšení hrubé spotřeby čisté energie do roku 2030 na 22 % (ze současných zhruba 16 %). Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliard korun (tedy zhruba 32,8 miliard ročně). Tato částka zahrnuje:

50,3 miliard pro zdroje na výrobu biometanu.

Součástí obou analýz je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách. "Podpora úspor energie a rozvoje OZE by měly jít ruku v ruce,"uvedl prof. Jaroslav Knápek z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na výzkumu rovněž podílel.

Podkladové studie, tedy Mapa klimaticko-energetických investic ČR a Investiční potřeba pro naplnění klimaticko-energetických cílů k roku 2030 v ČR, jsou ke stažení zde včetně shrnutí v anglickém jazyce. Obě zprávy byly připraveny v rámci projektu Climate Investment Capacity podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou německého Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti.

21. 5. 2020; FeedIT.cz

Koronovým výbojem (nejen) proti koronaviru

ýzkumníci z Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha vyvinuli nový nástroj pro opakovanou dezinfekci objektů kontaminovaných koronavirem SARS-CoV-2 nebo dalšími nebezpečnými mikroorganismy. Jedná se o generátor nízkoteplotního plazmatu, který lze využívat například pro dezinfekci nedostatkových respirátorů, neboť nezpůsobuje ztrátu jejich filtrační účinnosti.

Účinnost dezinfekce byla ověřena na třech druzích obalených virů – viru chřipky Influenza H1N1, California, viru používaného pro přípravu vakcíny proti pravým neštovicím Vaccinia virus, kmen Modifikovaný Vaccinia virus Ankara (MVA) a koronaviru SARS-CoV-2, způsobujícího onemocnění covid-19.

"Expozice filtru P3 R od firmy AVEC CHEM s.r.o. ukázala, že filtrační účinnost filtru se sníží jen nepatrně a pořád vysoce převyšuje požadavky dané normou," vysvětluje docent Vladimír Scholz z Laboratoře nízkoteplotního plazmatu na Ústavu fyziky a měřicí techniky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

"Ke generaci plazmatu jsme použili čtyři záporné koronové výboje v konfiguraci hrot-trubička, hořící na špičkách jehel proti prstencovým elektrodám, kde vytváří silný iontový vítr vynášející aktivní částice z oblasti výboje dále do prostoru expoziční komůrky, do níž se dezinfikované předměty vkládají. Celá krabička je vytištěna na 3D tiskárně z materiálu PETG," popisuje docent Scholz základní princip zařízení.

Veškerou dokumentaci ke konstrukci aparatury zveřejnili autoři pro nekomerční využití, konstruktérům i uživatelům jsou připraveni jakkoli pomoci a poradit. "Jsme ochotni dodat i hotové přístroje, i když ve velice omezené "výrobní" kapacitě," nabízí laureát Ceny Neuron za rok 2013 v kategorii medicína.

Kromě jeho laboratoře se na vývoji podílelo také Centrum klinických laboratoří Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a firma AVEC CHEM ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Hradec Králové.

Další podrobnosti je možné nalézt v článku Scholtz V. "Korónovým výbojem proti koronaviru”, Aldebaran bulletin 21/2020. ( https://www.aldebaran.cz/bulletin/2020_21_kov.php ) nebo přímo na stránkách Laboratoře nízkoteplotního plazmatu VŠCHT Praha http://plasma.vscht.cz/

———————————- doc. Ing. Vladimír Scholtz, PhD.

Narodil se v roce 1977 v Bratislavě. Vystudoval Fakultu elektrotechniky a informatiky Slovenské technické univerzity v Bratislavě, obor Informatika (Bc.) a Elektromateriálové inžinierstvo (Ing.) Doktorské studium absolvoval na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze v oboru Fyzika plazmatu. Od roku 2007 pracuje v Ústavu fyziky a měřicí techniky Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT v Praze. Odborně se věnuje zejména výzkumu mikrobicidních účinků nízkoteplotního plazmatu. V roce 2013 získal Cenu Neuron v kategorii medicína.

20. 5. 2020; CHIP

Vyhněte se davům

Jednou z aplikací, které pomáhají bojovat s pandemií čínského koronaviru, je také aplikace Nebojsa, vyvinutá vědci a studenty Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT. Na základě anonymních dat o koncentraci lidí na veřejných místech vám aplikace Nebojsa poradí, kdy jít na nákup, na úřad, na hřiště nebo třeba do parku, abyste se vyhnuli možnému styku s větším množstvím lidí. Aplikaci Nebojsa zatím nenajdete v Obchodě Play, ale můžete si její instalační APK balíček stáhnout z webu chronorobotics.fel. cvut.cz/cs. Pokud se chcete zapojit k anonymnímu sběru dat, můžete si ze stejného místa stáhnout také aplikaci FreMEn Explorer.

20. 5. 2020; armyweb.cz

Pokračování modernizačních projektů AČR bude přínosem pro český průmysl

V posledních týdnech, v souvislosti s celosvětovou pandemií koronaviru, se začaly objevovat hlasy, že by se předpokládané ekonomické potíže měly z větší části řešit finančními prostředky odebranými z plánovaných modernizačních projektů Armády České republiky. Nyní ale převažuje názor, že by se mělo v modernizaci ozbrojených sil České republiky pokračovat. To je dobrá zpráva nejen pro armádu, ale i pro český průmysl.

Po dřívějších prohlášeních, že mezi projekty modernizace armády, které padnou za oběť ekonomickým úsporám, by měl spadat i nákup nových pásových obrněných vozidel, vláda změnila názor. Podle posledních vyjádření premiéra Andreje Babiše mají největší modernizační projekty armády pokračovat. Na tom se dříve shodli i poslanci výboru pro obranu a senátoři. Zdá se tedy, že napříč politickou scénou po dlouhých letech panuje shoda v podpoře obnovy vybavení ozbrojených sil navzdory ekonomickým potížím, které nejspíše přijdou. V posledních desetiletích totiž každou větší krizi (povodně, ekonomická stagnace atd.) vždy nejvíce odnesl rozpočet na armádu, díky tomu je armáda silně podfinancovaná a veřejný dluh v oblasti obrany jde do desítek až stovek miliard korun. Přitom investice na obranu mají multiplikační efekt, nejen že posilují bezpečnost země, ale také přinášejí práci pro české firmy. Do Česka také plyne špičkové know-how, domácí producenti jsou díky tomu v kontaktu s nejnovějšími světovými technologiemi, a stávají se tak více konkurenceschopnými na mezinárodním trhu.

Konkrétně v případě nákupu nových BVP a dalších variant pásových obrněných vozidel Ministerstvo obrany určilo jako jednu z podmínek pro výběrové řízení 40procentní podíl českých podniků na celém kontraktu. To je přibližně 20 miliard korun, což rozhodně není zanedbatelná částka. Tyto prostředky se mají vrátit do české ekonomiky, a vzhledem k multiplikačnímu efektu půjde dokonce o násobek uvedené částky. Určitě je proto efektivnější, aby stát podpořil domácí podniky pokračováním vyzbrojovacích projektů jako je právě tento, než aby jim musel případně poskytovat finanční podporu kvůli ekonomickým problémům, které pandemická krize nejspíše přinese.

Psali jsme: Hlavní bojový tank České armády T-72M4 CZ se bude opět modernizovat

Peníze, které stát vloží do nákupu výrobků a služeb od českých výrobců speciální techniky, pro něj znamenají přínos v podobě daní a také zaměstnanosti. Podnikům obchodní vztahy se státem zase přinášejí prostředky pro investice, vývoj a výzkum a rovněž reference, jež mohou pomoci při prosazování se na zahraničních trzích. I ministr obrany Lubomír Metnar nákup bojových vozidel pěchoty několikrát označil za prioritu priorit. Novými obrněnci má být vyzbrojena především 7. mechanizovaná brigáda. K dokončení budování této jednotky se Česko nejen zavázalo spojencům v NATO, především však jde o to, že má výrazně zvýšit obranyschopnost Česka a přispět k tomu, že se česká armáda konečně změní z černého pasažéra v NATO v plnohodnotného partnera.

Projekt Pandur II CZ pro AČR byl pro český průmysl velkým přínosemV této souvislosti můžeme připomenout projekt přezbrojení pozemních jednotek AČR moderními obrněnými kolovými vozidly na přelomu prvního a druhého desetiletí tohoto století. Armáda tehdy plánovala, že zastaralé transportéry OT-64 nahradí 199 kusy vozidel Pandur II CZ s možnou opcí na další desítky strojů. Dodnes tyto počty nebyly naplněny, přestože měla armáda jasnou koncepci jejich použití a nasazení. Místo 199 kusů v 18 modifikacích a speciálních verzí armáda kvůli úsporným opatřením (které jako vždy nejvíce odnesla právě armáda) dostala jen 107 pandurů v 6 verzích. Nedostatečný počet vozidel i chybějící speciální verze pociťuje armáda dodnes.

Foto: V této souvislosti můžeme připomenout projekt přezbrojení pozemních jednotek AČR moderními obrněnými kolovými vozidly na přelomu prvního a druhého desetiletí tohoto století. / archiv TDV

Psali jsme: Tříapůlmetrový protitankový zákop? Pro Leoparda 2 žádný problém

Částečná kompenzace přišla s objednávkou na velitelsko-štábní (KOVVŠ) a spojovací (KOVS) verzi v roce 2017 v celkovém počtu 20 kusů, které český podnik Tatra Defence Vehicle poté pro armádu vyvinul a nyní je dodává. Přitom už od počátku společnost General Dynamics European Land Systems (GDELS), která byla v rámci výběrového řízení vybrána, v projektu přezbrojení na vozidla Pandur II CZ počítala s širokým zapojením českého průmyslu a konkrétních podniků. To se také promítlo do faktu, že pouze prvních 17 pandurů bojové verze KBVP bylo vyrobeno ve vídeňské továrně GDELS-Steyr, zbylé stroje byly vyrobeny ve státním podniku VOP CZ. Pět verzí z šesti bylo dokonce vyvinuto a vyprojektováno českými inženýry ve VOP CZ s pomocí specialistů GDELS.

Foto: Částečná kompenzace přišla s objednávkou na velitelsko-štábní (KOVVŠ) a spojovací (KOVS) verzi v roce 2017 v celkovém počtu 20 kusů. / archiv TDV

GDELS tak dostála svým slibům, přenesla výrobu i technologie a know-how do Česka a domácí podniky na tom dodnes mohou stavět. Nové pandury pro AČR tak vznikají již v režii českých podniků, a navíc v poslední době získaly na pandury i exportní zakázky. I přes tyto skutečnosti díky tehdejším rozhodnutím české politické reprezentace nedošel projekt maximálního naplnění, čímž v následujících letech tratila česká ekonomika, české firmy a samozřejmě i armáda. Nejde totiž jen o výběr a nákup nejvhodnějšího vozidla. Z výběrového řízení na nová pásová bojová vozidla pěchoty a jejich varianty (zahrnující dále například dílenská vozidla, simulátory a další logistické vybavení a zabezpečení) musí vzejít komplexní řešení, které zajistí soběstačnost České republiky nejen po stránce provozu pásových vozidel, ale také případné pozdější produkce dalších vozidel či verzí, servisu i modernizace, a to po celou dobu životního cyklu používané techniky. Tedy jde o dlouhodobou podporu českého průmyslu i rozvoje technologické základny klíčových českých podniků v oblasti obrany a strojírenství.

České ministerstvo obrany v posledních letech při výběrových řízeních konečně začalo dávat důraz na širší zapojení českého obranného průmyslu do dodávek a výroby nové výzbroje pro armádu. Nákup nových pásových vozidel tak musí být spojen s přenesením potřebných technologií a know-how do Česka a zapojením českých podniků do jejich výroby. Dodavatel bude také muset spolupracovat na zřízení logistických a servisních kapacit v Česku, samozřejmostí je zajištění výcvikových programů, dostupnosti náhradních dílů, munice atd. V neposlední řadě bude pro Česko důležité, aby mělo schopnost a možnost dodaná vozidla v budoucnosti modernizovat podle vlastních požadavků a potřeb. Tedy přesně to, co přinesla spolupráce GDELS a českých podniků i státu v projekt Pandur II CZ pro české ozbrojené síly.

Foto: Delegace GDELS-Steyr v Tatra Defence Vehicle / archiv TDV

Ze všech uchazečů ve výběrovém řízení na nová BVP a další pásová obrněná vozidla má právě jen GDELS za sebou konkrétní projekty s českými výrobci speciální techniky. Navíc spolupráce nadále pokračuje. Už v roce 2015 GDELS vytvořila strategické partnerství s holdingem Czechoslovak Group (CSG). Díky uvedenému partnerství firmy tohoto holdingu získaly práva na výrobu vozidel Pandur II a také na jejich technologický rozvoj, modernizace i servisní služby. Právě proto může společnost Tatra Defence Vehicle v současnosti pracovat na výrobě dvou desítek objednaných Pandurů II CZ pro českou armádu a také zajišťovat servisní podporu všech pandurů v její výzbroji. Tak je zajištěna soběstačnost Česka ve výrobě i opravách kolových obrněných vozidel.

Program ASCOD 2 pro AČR má pokračovat ve spolupráci českých firem a GDELSPodobný scénář se může uskutečnit i v případě výběru platformy ASCOD 2 v rámci výběrového řízení na pásová obrněná vozidla. GDELS plánuje podobně široké zapojení českého průmyslu a s podnikem VOP CZ počítá jako s hlavním partnerem a integrátorem. Stejně tak je plánována v obdobném rozsahu jako u vozidel Pandur II podpora provozu a výcviku, tedy například vybudování výcvikového centra, dodávka simulátorů, zabezpečení školení osádek a obsluh, vyhotovení odpovídající dokumentace atd. dle požadavků AČR.

Foto: Podobný scénář se může uskutečnit i v případě výběru platformy ASCOD 2 v rámci výběrového řízení na pásová obrněná vozidla. GDELS plánuje podobně široké zapojení českého průmyslu a s podnikem VOP CZ počítá jako s hlavním partnerem a integrátorem. / archiv DP

Další uchazeči o dodávky nových BVP a dalších verzí pásových vozidel pro armádu nemají buď žádný vztah k českému průmyslu, nebo jen před krátkým časem uzavřeli partnerství s některým z českých výrobců bez předchozích konkrétních projektů, přínosů pro český průmysl a ekonomiku či soběstačnost státu v oblasti zbrojní a speciální výroby. Naproti tomu GDELS nadále spolupracuje s firmami holdingu CSG i podnikem VOP CZ, v minulém roce podepsala například dohodu s firmou Retia, která může dodávat různé senzorové, spojovací a výpočetní přístroje pro nová vozidla. Společnost Excalibur Army by mohla pro nová pásová vozidla vyrábět celé bojové věže podle licence izraelské zbrojovky Elbit, dohoda byla rovněž podepsána loni.

Dohodu o možné spolupráci na projektu pásových vozidel pro AČR GDELS podepsala i se společností Ray Service, předním dodavatelem kabelových svazků a elektromechanických celků. Se společností VR Group má dohodnutou spolupráci na tvorbě simulačních systémů pro vozidla ASCOD a s brněnským výzkumným centrem CEITEC by chtěla společnost GDELS zahájit spolupráci v oblasti nanomateriálů a velmi lehkých materiálů. Kromě průmyslových podniků se GDELS zaměřuje též na navázání spolupráce s vysokými školami a vědeckými pracovišti. Konkrétně s Fakultou strojní při ČVUT plánuje spolupráci v oblasti optických senzorů a 3D tisku, s Fakultou elektrotechnickou v oblasti robotických systémů a kartografie s 3D vizualizací. S VŠB Ostrava plánuje GDELS součinnost v oblasti robotiky a rozšířené reality.

Foto: Dohodu o možné spolupráci na projektu pásových vozidel pro AČR GDELS podepsala i se společností Ray Service, předním dodavatelem kabelových svazků a elektromechanických celků. / archiv DP

Příkladem spolupráce GDELS s českými podniky jsou i současné dodávky nových velitelsko-štábních (KOVVŠ) a spojovacích (KOVS) pandurů pro AČR. Jejich vývoj a výroba probíhá ve spolupráci podniků jako jsou Tatra Defence Vehicle, Retia, Ray Service, Meopta Systems, Optokon, URC Systems, B.O.I.S. Filtry, Interlik CS, Letecké přístroje Praha, Akermann Electronic, Colorlak, a to díky přenosu technologií a know-how GDELS, dodávek některých subsystémů a také za podpory jejích specialistů. Tyto stroje po mnoha letech doplňují v české armádě kapacity, které plánovala již před lety v rámci původní objednávky z roku 2006. V roce 2009 ale tehdejší česká vláda nakonec koupila pouze 107 pandurů v šesti verzích (kolové bojové vozidlo pěchoty, kolové bojové vozidlo pěchoty velitele roty, dvě verze průzkumné, zdravotnický obrněný transportér a ženijní obrněný transportér) za 14,4 miliardy korun a armáda se musela na dlouhé roky rozloučit s vidinou, že mechanizované jednotky dostanou ucelený systém vozidel na kolové platformě.

Výroba pandurů v podniku VOP CZ a dodávky armádě byly završeny v roce 2013. I přes výrazné snížení objemu objednávky korporace GDELS zapojila do programu Pandur II CZ více než 50 českých firem, což přineslo práci pro více než 10 tisíc lidí. V rámci přímých offsetových programů putovalo do české ekonomiky 4,84 miliard korun, celkově i s nepřímými investicemi to pak bylo přes 18 miliard korun. Také je třeba dodat, že některé ze zainteresovaných firem se posunuly na vyšší úroveň, protože kromě účasti na dodávkách vozidel Pandur II CZ pro AČR získaly pozici subdodavatelů General Dynamics v rámci dalších zakázek na mezinárodních trzích. Angažmá GDELS na českém trhu tak výrazně přesáhlo formát, který původně požadovala česká strana jako podmínku dodávek vozidel Pandur II CZ.

Foto: I přes výrazné snížení objemu objednávky korporace GDELS zapojila do programu Pandur II CZ více než 50 českých firem, což přineslo práci pro více než 10 tisíc lidí. / archiv TDV

Například firma Ray Service dodává v rámci projektů GDELS kabely a rozvodné jednotky do kolových obrněných vozidel Piranha V pro armády Dánska a Rumunska, firma Meopta vyrobila přístroje denního a nočního vidění do transportérů Pandur pro Kuvajt. V Roce 2015 GDELS podepsala strategickou partnerskou smlouvu s holdingem CSG, na základě ní podnik Tatra Defence Vehicle z Kopřivnice drží exkluzivní práva na výrobu vozidel Pandur II 8x8, na jejich prodej a propagaci na vybraných zahraničních teritoriích a také možnost vyvíjet nové verze. Díky tomu mohl získat v roce 2017 zakázku na servisní služby pandurů AČR přímo v Česku a také kontrakt na výrobu již zmiňovaných 16 kusů KOVS Pandur II CZ a 4 kusů KOVVŠ Pandur II CZ pro české ozbrojené síly. Technickou podporu a opravy bojových věží, kterými jsou české armády vybaveny, má na starosti zase česká společnost Excalibur Army.

Projekt přenosu výroby i technologií od GDELS do tuzemska tak umožnil, aby Česká republika byla v oblasti kolových obrněných vozidel soběstačná. Tatra Defence Vehicle je v současnosti jediným světový výrobcem vozidel Pandur II 8x8, jenž navíc vlastní veškeré potřebné technologie a dokumentaci. Výroba vozidel Pandur II v Česku tak umožňuje AČR objednávat náhradní díly levněji s krátkými dodacími lhůtami. Navíc zkušenosti z výroby a vývoje jejich speciálních verzí vytvořily základ pro vývoj a výrobu dalšího českého obrněnce v podobě typu TITUS.

Foto: Výroba obrněných vozidel Pandur II v kopřivnickém podniku Tatra Defence Vehicle/ archiv DP

Příkladem je zakázka pro indonéskou armádu z prosince 2019, v jejímž rámci jí společnosti Excalibur Army a Tatra Defence Vehicle dodají vozidla Pandur II 8x8 v počtu 23 kusů s možností rozšíření až na stovky kusů. Díky spolupráci s GDELS navíc Excalibur Army v současnosti dodává do Indonésie i speciálních plovoucí mostní vozidla a společnost Tatra Trucks nosiče pontonových mostních souprav do Brazílie.

Foto: Díky spolupráci s GDELS navíc Excalibur Army v současnosti dodává do Indonésie i speciálních plovoucí mostní vozidla a společnost Tatra Trucks nosiče pontonových mostních souprav do Brazílie. / archiv GDELS

Autor: Petr Žák

Samopal PPŠ (Pistolet pulemjot Špagina) zkonstruoval Georgij Semjonovič Špagin a do výzbroje Rudé Armády byl zaveden 21. 12. 1940. Primárně byl konstruován pro použití bubnového zásobníku s kapacitou 71 nábojů, ale vzhledem k problémům s jeho spolehlivou funkcí byl již v únoru 1942 zaveden segmentový zásobník na 35 nábojů. Samopal tedy mohl (obdobně jako Suomi) používat dva typy zásobníků. Z hlediska technologie výroby se jednalo o jednodušší…

Podle různých ruských internetových zdrojů vrcholí u společnosti Tupolev přípravy na zahájení stavby prototypů nového strategického bombardéru - perspektivního leteckého komplexu dálkového letectva - PAK DA. Do leteckého závodu v Kazani, kde budou prototypy stavěny už údajně dorazily první části potřebné projektové dokumentace. Stavba má být zahájena během několika příštích měsíců. Letouny PAK DA, které nesou též kódová označení "Poslannik"…

20. 5. 2020; universitas.cz

Dobrovolní kurýři pomáhají lidem v nouzi díky službě GoDeliver z ČVUT

Logistická webová platforma GoDeliver zprostředkovává rozvoz jídla, léků či roušek lidem v karanténě. Projekt funguje na principu zapojení kurýrů-dobrovolníků z řad veřejnosti, kteří rozváží nezbytné prostředky potřebným. Platformu, která původně vznikla, aby pomáhala firmám s rozvážením zásilek, vyvinuli studenti Fakulty informačních technologií a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Adam Zvada a David Mokoš se rozhodli využít svůj projekt GoDeliver pro ty, kteří se vinou epidemiologických opatření ocitli v nouzi. Ještě před pandemií koronaviru vymysleli logistickou platformu, která měla sloužit firmám ke snadnějšímu rozvážení zásilek po Praze. V současné době je tato služba požehnáním zejména pro ty, kteří jsou odkázáni na pomoc ostatních.

"Nechtěli jsme, aby starší občané byli vystavování riziku nákazy. Dovoz potravin, hotových jídel, léků nebo roušek až domů je obrovská pomoc pro ty, ke kterým by se tyto nezbytnosti dostávaly komplikovaně," říká Adam Zvada.

Současným cílem projektu je poskytnout aplikaci ostatním firmám a organizacím pro efektivnější koordinaci dobrovolníků a rozvoz po městě. Do projektu je aktuálně zapojeno několik desítek dobrovolníků. Někteří mohou využívat dopravní prostředky v podobě elektrických aut od GreenGo a kol NextBike.

Přihlaste si newsletter"Být kurýrem a pomáhat ostatním. Jednoduchá myšlenka, která pomůže lidem odkázaným na pomoc druhých. Každý den rozvážíme několik desítek obědů," popisuje každodenní situaci David Mokoš.

Adam Zvada a David Mokoš společně během studia pracovali pro firmu Avast, kde se zaměřovali na analýzu dat a aplikaci algoritmů umělé inteligence a strojového učení pro identifikaci počítačových virů. Začátkem roku se ale Avast rozhodli opustit, aby měli více času na své vlastní projekty.

Na projektu GoDeliver začali pracovat začátkem tohoto roku. "Viděli jsme obrovský problém v městské logistice a chtěli ji za každou cenu zlepšit. K nápadu na platformu GoDeliver jsme se postupně dopracovali od počátečního nápadu postavit doručovacího robota," popisuje David Mokoš. "Díky využití dat a umělé inteligence zvládneme efektivně plánovat a agregovat trasy. Tím dokážeme zkrátit dobu doručení a snížit cenu," uzavírá Adam Zvada. Oba věří, že se jim brzy podaří udělat revoluci v komerčním rozvozu.

20. 5. 2020; vodarenstvi.cz

Rozvoj OZE v ČR si do roku 2030 vyžádá přes 300 miliard

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun. Vyplývá to ze zveřejněné analýzy expertů Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, na které se podílela Komora OZE. Informoval o tom portál O energetice.

Komora spočítala, že k vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory. Vláda letos ve schváleném energeticko-klimatického plánu stanovila, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR do roku 2030 stoupne na 22 procent. Podle ČVUT se v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investovalo přibližně 5,1 miliardy korun.

"Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si ministerstvo průmyslu a obchodu vytyčilo, je potřeba, aby byly průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné," uvedla vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT Michaela Valentová. Zelené zdroje dostávají v tuzemsku každoročně podporu v řádech desítek miliard korun.

20. 5. 2020; tzb-info.cz

Analýza: Rozvoj OZE v ČR přinese investice přes 300 miliard korun

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun.

Vyplývá to ze zveřejněné analýzy expertů Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, na které se podílela Komora OZE. Komora dále spočítala, že k vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory. Vláda v lednu schváleném energeticko-klimatického plánu stanovila, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR do roku 2030 stoupne na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.

Analýza řešící budoucí vývoj pak počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030, vycházela přitom ze zmíněného cíle vládního plánu. Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliardy korun, tedy zhruba 32,8 miliardy korun ročně.

Částka zahrnuje 141,6 miliardy korun pro zdroje na výrobu tepla, především biomasových zdrojů a tepelných čerpadel, 135,7 miliardy korun pro zdroje na výrobu elektřiny, hlavně fotovoltaiky a větrné elektrárny a 50,3 miliardy korun pro zdroje na výrobu biometanu. Součástí je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách.

Podle Komory OZE, která se na přípravě této analýzy podílela, je zásadní slabinou schváleného energeticko-klimatického plánu ČR mimo jiné přílišný důraz na spalování biomasy ve velkých elektrárnách a naopak hrubé podcenění větrné a solární energetiky. "Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1400 megawattů (MW) větrných turbín a 3300 MW fotovoltaik, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny," uvedl dnes předseda komory Štěpán Chalupa.

Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, předloni jim bylo vyplaceno 46,1 miliardy korun. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom.

Česká vláda schválila na konci dubna snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste jen mírně. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.

19. 5. 2020; ceskenoviny.cz

Analýza: Rozvoj OZE v ČR přinese investice přes 300 miliard korun

Praha - Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy expertů Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, na které se podílela Komora OZE. Komora dále spočítala, že k vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory. Vláda v lednu schváleném energeticko-klimatického plánu stanovila, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR do roku 2030 stoupne na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.

V další analýze se ČVUT zabývala skutečnými investicemi do OZE v ČR v roce 2017. Výpočet zahrnoval jak malé obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tj. takzvané velké zdroje. Podle zjištění univerzity bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno přibližně 5,1 miliardy korun. "Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si ministerstvo průmyslu a obchodu vytyčilo, je potřeba, aby byly průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné," uvedla vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT Michaela Valentová.

19. 5. 2020; solarninovinky.cz

Analýza: Investice za 7 miliard ročně mohou přinést rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030

Celkem 327,5 miliard korun přinesou investice pro dosažení cíle rozvoje obnovitelných zdrojů, který stanovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, spočítali experti ČVUT a Komory obnovitelných zdrojů energie. K vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory, spočítala Komora obnovitelných zdrojů energie. Klíčový bude zejména Modernizační Fond, jehož podmínky právě dokončuje Ministerstvo životního prostředí.

První část analýzy se zabývá skutečnými investicemi do obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2017. Výpočet zahrnuje jak "malé” obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tzv. "velké” zdroje. Podle zjištění ČVUT bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno celkem přibližně 5,1 miliard korun.

"Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si MPO vytyčilo, je potřeba, aby se průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba zšestinásobily, ” uvedla Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT).

Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliard korun (tedy zhruba 32,8 miliard ročně). Tato částka zahrnuje:

50,3 miliard pro zdroje na výrobu biometanu.

Důraz na zvyšování energetické efektivity a úspor

Součástí obou analýz je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách. " Podpora úspor energie a rozvoje OZE by měly jít ruku v ruce,” uvedl Jaroslav Knápek z ČVUT, který na výzkumu rovněž pracoval.

"Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že Vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1 400 megawattů větrných turbín a 3 300 MW fotovoltaik, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny, ” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

"Po přepočtu na to, s kolika obnovitelnými zdroji počítá na konci dekády ministr Havlíček (v roce 2030 spotřebovávat 22% čisté energie; pozn. redakce), vychází částka potřebné veřejné podpory na přibližně sedm miliard ročně,” zakončil Chalupa.

19. 5. 2020; energyhub.eu

Více než 300 miliard korun investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030 - nová analýza investičních toků v čisté energetice

První část analýzy se zabývá skutečnými investicemi do obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2017. Výpočet zahrnuje jak "malé” obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tzv. "velké” zdroje. Podle zjištění ČVUT bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno celkem přibližně 5,1 miliard korun. [1]

Druhá část analýzy totiž počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030 tak, jak předpokládá poslední verze tzv. Vnitrostátního plánu, kterou v lednu předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Plán předpokládá zvýšení hrubé spotřeby čisté energie do roku 2030 na 22 % (ze současných zhruba 16 %). [2] Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliard korun (tedy zhruba 32,8 miliard ročně). [3] Tato částka zahrnuje:

50,3 miliard pro zdroje na výrobu biometanu.

"Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že Vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1 400 megawattů větrných turbín a 3 300 MW fotovoltaik, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Zdroje[1] Obě analýzy, tedy Mapa klimaticko-energetických investic ČR a Investiční potřeba pro naplnění klimaticko-energetických cílů k roku 2030 v ČR, jsou ke stažení zde včetně shrnutí v anglickém jazyce. Obě zprávy byly připraveny v rámci projektu Climate Investment Capacity podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou německého Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti.

[2] Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Dostupný zde.

U zdrojů vyrábějících teplo i elektřinu byly náklady přiřazeny jednotlivým pod-sektorům podle jejich investiční náročnosti z celkové ceny.

Druhy OZE jsou řazeny podle velikosti potřebných investic od nejvyšších po nejnižší. Rozdíl 0,1 mld korun v součtu je výsledkem zaokrouhlování.

[4] Detaily kritiky vládního Plánu ze strany Komory OZE viz naše dřívější analýzy dostupné

19. 5. 2020; odpady-online.cz

Analýza: Rozvoj OZE v ČR přinese investice přes 300 miliard korun

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun. Vyplývá to z analýzy expertů Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, na které se podílela Komora OZE. Komora dále spočítala, že k vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory.

Vláda v lednu schváleném energeticko-klimatického plánu stanovila, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR do roku 2030 stoupne na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.

19. 5. 2020; patria.cz

Rozvoj OZE v ČR přinese investice přes 300 mld. Kč

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun.

V další analýze se ČVUT zabývala skutečnými investicemi do OZE v ČR v roce 2017. Výpočet zahrnoval jak malé obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tj. takzvané velké zdroje. Podle zjištění univerzity bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno přibližně 5,1 miliardy korun . "Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si ministerstvo průmyslu a obchodu vytyčilo, je potřeba, aby byly průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné," uvedla vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT Michaela Valentová.

Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun . Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun , předloni jim bylo vyplaceno 46,1 miliardy korun . Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom.

Česká vláda schválila na konci dubna snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun . Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

19. 5. 2020; financni-web.cz

Rozvoj OZE v ČR přinese investice přes 300 mld. Kč

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun veřejné podpory.

Částka zahrnuje 141,6 miliardy korun pro zdroje na výrobu biometanu. Součástí je i vyčíslení investic do zvyšování energetické efektivity a úspor v budovách.

Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom.

19. 5. 2020; investice.finance.cz

Rozvoj OZE v ČR přinese investice přes 300 mld. Kč

Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy expertů Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, na které se podílela Komora OZE. Komora dále spočítala, že k vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory. Vláda v lednu schváleném energeticko-klimatického plánu stanovila, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR do roku 2030 stoupne na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta. V další analýze se ČVUT zabývala skutečnými investicemi do OZE v ČR v roce 2017. Výpočet zahrnoval jak malé obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tj. takzvané velké zdroje. Podle zjištění univerzity bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno přibližně 5,1 miliardy korun.

19. 5. 2020; casopisczechindustry.cz

Více než 300 miliard korun investic přinese rozvoj čisté energetiky v ČR do 2030

První část analýzy se zabývá skutečnými investicemi do obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2017. Výpočet zahrnuje jak "malé” obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tzv. "velké” zdroje. Podle zjištění ČVUT bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno celkem přibližně 5,1 miliard korun.

Druhá část analýzy totiž počítala potřebné investiční náklady na rozvoj OZE do roku 2030 tak, jak předpokládá poslední verze tzv. Vnitrostátního plánu, kterou v lednu předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Plán předpokládá zvýšení hrubé spotřeby čisté energie do roku 2030 na 22 % (ze současných zhruba 16 %). Celkové náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů mezi lety 2021 a 2030 podle výpočtů studie představují 327,5 miliard korun (tedy zhruba 32,8 miliard ročně). Tato částka zahrnuje:

►141,6 miliardu korun pro zdroje na výrobu tepla. Zhruba polovina (51 %) z toho připadá na rozvoj biomasových zdrojů, 24 % na sektor tepelných čerpadel. Zbytek jsou investice do solárních kolektorů a bioplynových a geotermálních zdrojů.

►135,7 miliard pro zdroje na výrobu elektřiny. Největší část připadá na investice do fotovoltaiky (64 %) a větrných elektráren (21 %). Zbytek představují investice do bioplynových, biomasových, malých vodních a geotermálních elektráren.

►50,3 miliard pro zdroje na výrobu biometanu.

Podle Komory OZE, která se na přípravě dnes (19. 5.) zveřejněných analýz podílela, je zásadní slabinou Vnitrostátního plánu zbytečně nízká ambice, přílišný důraz na spalování biomasy ve velkých elektrárnách a naopak hrubé podcenění větrné a solární energetiky.

"Jde o nevyužitou příležitost a zbytečný risk, že lesní biomasa bude neudržitelně drancována. Spočítali jsme, že Vnitrostátní plán nechá ležet ladem asi 1 400 megawattů větrných turbín a 3 300 MW fotovoltaik, mám-li uvést jen dvě největší disproporce. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou dnes nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů elektřiny,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

7 miliard korun veřejné podpory ročněKomora OZE již dříve přinesla výpočet, na kolik by přišel rozvoj OZE podle scénáře navrženého Evropskou komisí, na veřejné finanční podpoře. "Po přepočtu na to, s kolika obnovitelnými zdroji počítá na konci dekády ministr Havlíček (v roce 2030 spotřebovávat 22% čisté energie; pozn. redakce), vychází částka potřebné veřejné podpory na přibližně sedm miliard ročně,”

19. 5. 2020; energyhub.eu

Analýza: Rozvoj OZE v ČR přinese investice přes 300 miliard korun

19. 5. 2020; securitymagazin.cz

Pokračování modernizačních projektů AČR bude přínosem pro český průmysl

Projekt Pandur II CZ pro AČR byl pro český průmysl velkým přínosem

V této souvislosti můžeme připomenout projekt přezbrojení pozemních jednotek AČR moderními obrněnými kolovými vozidly na přelomu prvního a druhého desetiletí tohoto století. Armáda tehdy plánovala, že zastaralé transportéry OT-64 nahradí 199 kusy vozidel Pandur II CZ s možnou opcí na další desítky strojů. Dodnes tyto počty nebyly naplněny, přestože měla armáda jasnou koncepci jejich použití a nasazení. Místo 199 kusů v 18 modifikacích a speciálních verzí armáda kvůli úsporným opatřením (které jako vždy nejvíce odnesla právě armáda) dostala jen 107 pandurů v 6 verzích. Nedostatečný počet vozidel i chybějící speciální verze pociťuje armáda dodnes.

Program ASCOD 2 pro AČR má pokračovat ve spolupráci českých firem a GDELS

Podobný scénář se může uskutečnit i v případě výběru platformy ASCOD 2 v rámci výběrového řízení na pásová obrněná vozidla. GDELS plánuje podobně široké zapojení českého průmyslu a s podnikem VOP CZ počítá jako s hlavním partnerem a integrátorem. Stejně tak je plánována v obdobném rozsahu jako u vozidel Pandur II podpora provozu a výcviku, tedy například vybudování výcvikového centra, dodávka simulátorů, zabezpečení školení osádek a obsluh, vyhotovení odpovídající dokumentace atd. dle požadavků AČR.

Program Pandur II CZ pro AČR díky spolupráci firmy GDELS a českého průmyslu měl a stále má výrazný pozitivní efekt na zvyšování technologické úrovně českého průmyslu, ale také přispěl k jeho exportním schopnostem. Příkladem je zakázka pro indonéskou armádu z prosince 2019, v jejímž rámci jí společnosti Excalibur Army a Tatra Defence Vehicle dodají vozidla Pandur II 8x8 v počtu 23 kusů s možností rozšíření až na stovky kusů. Díky spolupráci s GDELS navíc Excalibur Army v současnosti dodává do Indonésie i speciálních plovoucí mostní vozidla a společnost Tatra Trucks nosiče pontonových mostních souprav do Brazílie.

19. 5. 2020; oenergetice.cz

Analýza: Rozvoj OZE v ČR si do roku 2030 vyžádá investice přes 300 miliard korun

Domů Energetika v ČR Analýza: Rozvoj OZE v ČR si do roku 2030 vyžádá investice přes 300 miliard korun

18. 5. 2020; cysnews.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT spolu s CIIRC ČVUT připravila pipetovací roboty pro testování vzorků na Covid-19

Tým studentů a zaměstnanců Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) připravil několik pipetovacích robotů Eppendorf pro automatizaci testování vzorků na COVID-19. Roboty nyní testují vzorky v laboratořích Nemocnice Na Bulovce a 1. LF UK, v běhu je příprava dalšího robotu pro FN Královské Vinohrady. Roboty automatizují izolaci RNA metodou vyvinutou v Ústavu organické chemie a biochemie AV s použitím magnetických nanočástic z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého v Olomouci.

Pipetovací robotyRoboty jsou nyní ve stavu, kdy jsou rutinně použitelné v klinické praxi a po zaškolení jej může běžně používat provozní personál daného pracoviště.

Projekt je příkladem úspěšné mezioborové spolupráce. Tým Pavla Šáchy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul nový protokol pro izolaci RNA, výzkumné ústavy i komerční firmy nabídly robotické pipetovací manipulátory a ČVUT zkoordinovalo celé úsilí a jako partner s velkou robotickou expertízou pomohl adaptovat protokol pro robotické nasazení a připravil roboty pro nasazení v klinické praxi.

Jiří Kubík, student magisterského programu Otevřená informatika, říká: "Navzdory tomu, jak se na první pohled jeví klinická praxe vzdálená robotice a informace, ukázal nám tento projekt, jak mohou tyto obory společně přispět k lepšímu zvládnutí krizové situace. Příjemným překvapením byla vstřícnost všech zúčastněných stran a nezištné nasazení všech členů našeho týmu. Osobně mi projekt umožnil aplikovat znalosti získané během studia v praxi a realizovat se prací, která pomáhá ostatním.”

Jiří Budil, student bakalářského programu Kybernetika a robotika, dodává: "Projekt byl skvělou možností jak se zapojit do boje proti koronaviru způsobem, který má opravdu smysl. Měl jsem možnost nahlédnout do praxe a získat opravdu cennou zkušenost. Mile mě překvapil praktický a velice efektivní přístup, jakým spolupráce na všech stranách probíhala.”

Bedřich Himmel, nový zaměstnanec Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který se do projektu obětavě zapojil ještě před svým nástupem do zaměstnání, doplňuje: "Tento projekt je skvělá ukázka toho, jak může mezioborová spolupráce fungovat. Pevně doufám, že si to budeme pamatovat i po odeznění pandemie a budeme schopni na spolupráci v budoucnu navázat. Moc mě těší, že jsem byl k projektu přizván, vážím si toho.”

K projektu se také vyjádřil RNDr. Tibor Moško, Ph.D., z prionové laboratoře Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN: "Zapojení do projektu nám umožnilo zapůjčení pipetovacího robota z Výzkumného ústavu živočišné výroby v.v.i., za což jim děkujeme. Projekt nám pomohl automatizovat značnou část postupu izolace virové RNA pomocí metody z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (UOCHB AVČR) a zcela automatizovat pipetování kvantitativní PCR pro detekci SARS-CoV-2. Navíc detekce koronaviru je teď zcela nezávislá na dostupnosti komerčních setů pro izolaci virové RNA. Doufám, že navázaná spolupráce bude pokračovat i po odeznění epidemie koronaviru a podaří se nám implementovat získané znalosti i do metod, které vyvíjíme v naší prionové laboratoři Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK."

Vedoucí Centrálních laboratoří FNKV Mgr. Marcela Mikešová doplňuje: "Od začátku pandemie se naše laboratoř potýká s omezenou dostupností kitů a spotřebního materiálu na náš automatický systém izolace RNA. Pracovníci výzkumných ústavů nám nabídli pomoc v řešení tohoto kritického kroku stanovení SARS CoV-2. Zaujala nás nejen rychlost a kvalita postupu, ale hlavně bezpečnost pro náš laboratorní personál. Aktuálně čekáme na přemístění do FNKV a doladění robota v podmínkách rutinního provozu. Obětavá práce výzkumných pracovníků, kteří pracují nad rámec svých povinností je málokdy v médiích zmiňována, a proto bych touto cestou vyjádřila poděkování za jejich důležitou práci.”

18. 5. 2020; parlamentlisty.cz

ČVUT: Fakulta elektrotechnická a CIIRC připravily pipetovací roboty pro testování vzorků na COVID-19

Roboty nyní testují vzorky v laboratořích Nemocnice Na Bulovce a 1. LF UK, v běhu je příprava dalšího robotu pro FN Královské Vinohrady. Roboty automatizují izolaci RNA metodou vyvinutou v Ústavu organické chemie a biochemie AV s použitím magnetických nanočástic z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého v Olomouci.

Roboty jsou nyní ve stavu, kdy jsou rutinně použitelné v klinické praxi a po zaškolení jej může běžně používat provozní personál daného pracoviště.

Podrobnosti o projektu jsou k dispozici ZDE.

17. 5. 2020; odbornecasopisy.cz

FEL ČVUT spolu s CIIRC ČVUT připravila pipetovací roboty pro testování vzorků na Covid-19

Roboty jsou nyní ve stavu, kdy jsou rutinně použitelné v klinické praxi a po zaškolení jej může běžně používat provozní personál daného pracoviště.

Jiří Kubík, student magisterského programu Otevřená informatika, říká: " Navzdory tomu, jak se na první pohled jeví klinická praxe vzdálená robotice a informace, ukázal nám tento projekt, jak mohou tyto obory společně přispět k lepšímu zvládnutí krizové situace. Příjemným překvapením byla vstřícnost všech zúčastněných stran a nezištné nasazení všech členů našeho týmu. Osobně mi projekt umožnil aplikovat znalosti získané během studia v praxi a realizovat se prací, která pomáhá ostatním.

15. 5. 2020; ceskenoviny.cz

ČVUT má pipetovací roboty pro testování vzorků na covid-19

Tým studentů a zaměstnanců Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) připravil několik pipetovacích robotů Eppendorf pro automatizaci testování vzorků na covid-19. Roboty nyní testují vzorky v laboratořích Nemocnice Na Bulovce a 1. LF UK, v běhu je příprava dalšího robotu pro FN Královské Vinohrady. Roboty automatizují izolaci RNA metodou vyvinutou v Ústavu organické chemie a biochemie AV s použitím magnetických nanočástic z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého v Olomouci.

Roboty jsou nyní ve stavu, kdy jsou rutinně použitelné v klinické praxi a po zaškolení jej může běžně používat provozní personál daného pracoviště.

Projekt je příkladem úspěšné mezioborové spolupráce. Tým Pavla Šáchy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul nový protokol pro izolaci RNA, výzkumné ústavy i komerční firmy nabídly robotické pipetovací manipulátory a ČVUT zkoordinovalo celé úsilí a jako partner s velkou robotickou expertízou pomohl adaptovat protokol pro robotické nasazení a připravil roboty pro nasazení v klinické praxi.

Jiří Kubík, student magisterského programu Otevřená informatika, říká: „Navzdory tomu, jak se na první pohled jeví klinická praxe vzdálená robotice a informace, ukázal nám tento projekt, jak mohou tyto obory společně přispět k lepšímu zvládnutí krizové situace. Příjemným překvapením byla vstřícnost všech zúčastněných stran a nezištné nasazení všech členů našeho týmu. Osobně mi projekt umožnil aplikovat znalosti získané během studia v praxi a realizovat se prací, která pomáhá ostatním.”

Jiří Budil, student bakalářského programu Kybernetika a robotika, dodává: „Projekt byl skvělou možností jak se zapojit do boje proti koronaviru způsobem, který má opravdu smysl. Měl jsem možnost nahlédnout do praxe a získat opravdu cennou zkušenost. Mile mě překvapil praktický a velice efektivní přístup, jakým spolupráce na všech stranách probíhala.”

K projektu se také vyjádřil RNDr. Tibor Moško, Ph.D., z prionové laboratoře Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN: „Zapojení do projektu nám umožnilo zapůjčení pipetovacího robota z Výzkumného ústavu živočišné výroby v.v.i., za což jim děkujeme. Projekt nám pomohl automatizovat značnou část postupu izolace virové RNA pomocí metody z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (UOCHB AVČR) a zcela automatizovat pipetování kvantitativní PCR pro detekci SARS-CoV-2. Navíc detekce koronaviru je teď zcela nezávislá na dostupnosti komerčních setů pro izolaci virové RNA. Doufám, že navázaná spolupráce bude pokračovat i po odeznění epidemie koronaviru a podaří se nám implementovat získané znalosti i do metod, které vyvíjíme v naší prionové laboratoři Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK.“

Vedoucí Centrálních laboratoří FNKV Mgr. Marcela Mikešová doplňuje: „Od začátku pandemie se naše laboratoř potýká s omezenou dostupností kitů a spotřebního materiálu na náš automatický systém izolace RNA. Pracovníci výzkumných ústavů nám nabídli pomoc v řešení tohoto kritického kroku stanovení SARS CoV-2. Zaujala nás nejen rychlost a kvalita postupu, ale hlavně bezpečnost pro náš laboratorní personál. Aktuálně čekáme na přemístění do FNKV a doladění robota v podmínkách rutinního provozu. Obětavá práce výzkumných pracovníků, kteří pracují nad rámec svých povinností, je málokdy v médiích zmiňována, a proto bych touto cestou vyjádřila poděkování za jejich důležitou práci.”

15. 5. 2020; sciencemag.cz

Pipetovací roboty pro testování vzorků na Covid-19

Roboty jsou nyní ve stavu, kdy jsou rutinně použitelné v klinické praxi a po zaškolení jej může běžně používat provozní personál daného pracoviště.

15. 5. 2020; ctidoma.cz

Se vzorky pomohou roboti

Nemocnicím pomůžou s testováním vzorků na covid-19 další pipetovací roboty, které pro ně připravili výzkumníci z elektrotechnické fakulty a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC). Robot Eppendorf nově využívají laboratoře pražské Nemocnici Na Bulovce a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, další poputuje do vinohradské fakultní nemocnice.

13. 5. 2020; odbornecasopisy.cz

Letošní prázdninový FEL_Camp Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze podpoří společnost TTC MARCONI

Ve dnech 3. až 7. srpna 2020 se na stanové základně Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) v Temešváru u Orlické přehrady uskuteční druhý ročník tábora FEL_Camp. Středoškoláci za pomoci svých o něco starších kolegů již studujících FEL budou řešit různé zábavné úkoly z oblasti elektrotechniky a ICT v přírodním prostředí navozujícím extrémní situaci – hledání trosek neznámého objektu. Partnerem letošního ročníku se stává společnost TTC MARCONI, systémový integrátor a přední český dodavatel komunikačních řešení pro kritickou infrastrukturu.

Příběh začíná takto: "Tady je OK1KUR. Ze svého stanoviště vidím padat zářivý objekt. Mayday! Mayday! Mayday! OK1KU…" Z přijatého vysílání se předpokládá, že objekt po dopadu explodoval. Radioamatéři radioklubu OK1KUR se od té doby nehlásí. Vlivem pádu neidentifikovaného objektu došlo k rozsáhlým problémům s dodávkami energie a omezení činnosti běžných elektronických zařízení. Vytipovaná oblast havárie je rozlehlá a je potřeba sestavit a rozšířit průzkumné týmy. Cíl mise je tedy jasný: stát se členem expedice, lokalizovat a identifikovat neznámý objekt.

"Účastníci FEL_Campu se budou muset naučit přežít v polních podmínkách, sestavit si vlastní zdroj energie, zapojit vlastní přijímače, detektory a pokusit se vyřešit i další úlohy. Naším cílem je motivovat studenty k tomu, aby lépe pochopili fungování různých elektronických systémů a jejich vzájemnou komunikaci," objasňuje tvůrce myšlenky a hlavní organizátor akce Zbyněk Kocur.

Vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze doc. Jiří Vodrážka k tomu dodává: "Jsem velice rád, že jsme pro letošek získali pro FEL_Camp silného partnera z našeho oboru, společnost TTC MARCONI, se kterou už dlouhou řádku let spolupracujeme na mnoha frontách. Akci obohatí o nová témata a poskytnutý sponzorský dar umožní posun na celkově vyšší level."

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Petr Páta vyjádřil podporu FEL_Campu následovně: "Opravdu mě těší, že se moji kolegové rozhodli druhý ročník tábora zorganizovat v této nelehké situaci a že dokonce dokázali najít pro akci silného partnera. Pevně věřím, že se tato spolupráce bude nadále rozvíjet a že tábor budeme provozovat i v následujících letech.”

12. 5. 2020; garaz.cz

Český experiment s adaptivními tempomaty – Jaká jsou úskalí?

Co se stane, když pojedou všechna vozidla se zapnutým adaptivním tempomatem a první zpomalí?

Zúčastnili jsme se zajímavého českého experimentu s adaptivními tempomaty, kde se zkoumalo chování těchto systémů v případě, že za sebou pojede více vozů s aktivovanou adaptivní funkcí. Za vším stojí vědecký tým docenta Huráka z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Co se stane, když první auto zpomalí? Jak se to projeví u posledního vozu v pořadí? Jsou tyto automatické systémy přínosné, nebo jsou zdrojem celé řady úskalí? To se dozvíte v naší reportáži!

12. 5. 2020; zive.cz

Český kutil na MIT: rozhovor s "profesionálním bastlířem" Jiřím Zemánkem

Takzvané makerství neboli bastlení je u nás stále oblíbenější. Je to tím, že jsme národem odkojeným Merkurem a Přemkem Podlahou? Jaká je situace za oceánem? Odpovídá Jiří Zemánek.

Různé kutilské huby, laby a bastlířské workshopy u nás rostou jako houby po dešti. Největší českou akcí pro novodobé kutily u nás je Maker Faire Prague, který u nás rozjel popularizátor bastlení a různých technologických hračiček Jiří Zemánek. Vědec, který působí na katedře řídicí techniky ČVUT FEL, a pro rok 2019/2020 získal Fulbright-Masarykovo stipendium na Massachusettském technologickém institutu (MIT) v USA.

"Asistuji tu třeba v populárním kurzu How to make (almost) anything, kde pomáhám studentům a sám si zkouším místní vybavení, které je neuvěřitelné," přibližuje Zemánek, kterého jsme vyzpovídali v obsáhlém rozhovoru.

Jiří Zemánek

Vědec a pedagog na katedře řídicí techniky ČVUT FEL, zabývá se kybernetikou a elektronickými řídicími systémy, například pro manipulaci s mnoha objekty v biologii, chemii a mikrovýrobě. Za své projekty a popularizační videa získal několik mezinárodních cen.

V dubnu získal prestižní Fulbright-Masarykovo stipendium. V akademickém roce 2019/2020 bude na nejlepší univerzitě světa MIT zkoumat futuristické digitální materiály.

Je přední českou osobností tzv. maker movementu, světové renesance vyrábění a tvoření s pomocí nových i tradičních technologií. Hnutí je spojeno například s trendem tzv. otevřených dílen, které i v Česku přibývají a dávají lidem šanci realizovat své nápady.

Sám je vědecký kutil a tvůrce edukativních technologických hraček – například vyrobil stroj, který zdobí kraslice animovanými optickými klamy.

Byl programovým ředitelem festivalu novodobých kutilů Maker Faire Prague v letech 2018 a 2019.

Jak jste se vy dostal k bastlířství? Hrával jste si třeba už jako dítě s legendárním Merkurem?

Bylo to do velké míry díky rodině. Formující pro mě byl táta, elektroinženýr a konstruktér leteckých přístrojů. Měli jsme v paneláku ve sklepě dílnu, tedy spíš takovou zašívárnu plnou krámů, kde jsem trávil hodně času. Také můj děda byl velmi činorodý. Postavil chatu a kolem ní spoustu konstrukcí od přívěsu ze dvou svařených MBéček po destilační kolonu. Merkur jsem měl, ale více mě bavilo Lego.

[$$$$$$$$$$$$$$$$$$$$]

Kdy začalo být novodobé bastlířství u nás tak populární? Co k tomu přispělo?

Zdá se mi to spíše jako postupný trend související s tím, že je teď velmi snadné něco si vyrobit. Je to díky různým zajímavým součástkám a nástrojům, které jsou levnější a pak také přístupnější i pro amatéry. Svou roli sehrává také internet a možnosti různé návody, nápady a zkušenosti snadno sdílet. Zájem pak podporují různé sdílené a otevřené dílny.

Jaký je rozdíl mezi klasickým kutilem, kterého známe z pořadů s Přemkem Podlahou, a novodobým makerem?

Kutil je někdo, kdo konstruuje věci svépomocí místo toho, aby kupoval hotové výrobky, nebo si na to někoho najímal. Motivací může být to, že chce ušetřit, nebo to, co chce, není k dostání, anebo ho to prostě baví. Maker označuje obecně někoho, kdo tvoří.

Osobně je pro mě to označení širší, protože se netýká jen práce kolem domu či technických věcí, ale zahrnuje to další tvůrčí činnost jako umění. Důležitým rysem makera také je, že často své výtvory nějakým způsobem sdílí s ostatními a při práci využívá moderní technologie jako prostředky digitální výroby.

Jaké jsou aktuální trendy v této oblasti?

Důležitým prostředkem je tzv. digitální výroba. Tedy možnost vytvořit návrh na počítači a provedení vlastní výroby už nechat na stroji. Sem patří počítačem řízené obráběcí stroje, dnes velmi oblíbené 3D tiskárny, laserové řezačky atd. Hodně se také používají různé moduly pro programování elektroniky. Směrů je celá řada. Lidé zkoušejí například hydroponii – pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku.

Co říkáte na záplavu levné elektroniky a součástek z Číny? Podporuje to tvůrčí činnost?

Mám z toho smíšené pocity. Na jedné straně jsem nadšený z toho, co a jak levně jde dnes sehnat – spousta lidí včetně mě si objednává výrobky i součástky přímo z Číny s poštovným zdarma. Na druhou z toho nemám úplně dobrý pocit, protože je to náročné na dopravu a je tam otázka ochrany životního prostředí, kontroly kvality a dodržování evropských norem. Nicméně tvůrčí činnost dostupnost levných součástek určitě podporuje. Nekvalitní a neopravitelná elektronika mě ale štve.

Jak je to tedy s kvalitou těchto součástek a de facto třeba i s bezpečností, a to jak s fyzickým rizikem – nekvalitní materiály, možnosti zahoření, tak třeba i s kyberbezpečností, jako napojení síťových prvků na Čínu apod.?

Je dobré mít na paměti, že nízká cena musí být něčím vyvážená a často je to kvalita. Na internetu najdete třeba řadu videí, kde někdo ukazuje konstrukci napájecích zdrojů nebo USB nabíječek "z Číny". Jejich problém často je, že se nedodržují například tzv. izolační mezery, takže je větší riziko, že se při poruše dotknete síťového napětí. Typickými nešvary také jsou nedostatečný proud, vyšší rušení apod.

Obecně bych byl s levnými věcmi, které jsou napojené přímo na síťové napětí, obezřetný. Samozřejmě ne všechno z Číny je nekvalitní nebo nebezpečné. Je to hlavně otázka kontroly kvality a dodržování nějakých regulací.

Ohledně kyberbezpečnosti je dobré mít se na pozoru. Když je něco připojené k internetu, je to potenciální riziko. Ani tam nemusí být škodlivý kód od výrobce, ale může to zařízení kdokoli napadnout. Když si pořídíte domů IP kameru, tak se může stát, že na ni bude koukat někdo jiný.

Kdo je to maker?

Maker není jen někdo, kdo o víkendu montuje v kůlně ptačí budky, je to vizionář, inovátor a vynálezce. Maker nechce své výtvory jen schovávat v garáži nebo na zahradě, chce je sdílet s ostatními. Je to všeuměl, který propojuje digitální výrobu s tradičními řemesly. Nadšenec do vědy, techniky, designu a umění, který ve volném čase testuje kreativní nápady v DIY dílnách, hackerspacech, makerspacech, fablabech, garážích a kůlnách. Může to být hacker, který si kromě kódů a dat hraje také s hardwarem. Je to ale třeba i zahrádkář, který experimentuje se senzory pro automatizaci zavlažovaní.

S makerstvím je spojený také projekt Maker Faire Prague, který jste dva roky vedl. Můžete jej blíže představit?

Maker Faire je setkání tvořivých lidí, kteří se sjedou, aby se potkali a hlavně ukázali, co vyrobili, na čem pracují, co se při tom naučili. Je to prostě přehlídka rozmanitých projektů. Najdete tam všechno: elektroniku, roboty, šperky, kostýmy, modely, klasická řemesla.

Měli jsme velkou radost, že jsme zaplnili pražské Výstaviště. Bylo tam na 200 různých projektů, z toho kolem poloviny nových oproti minulému ročníku. Přes víkend se přišlo podívat asi deset tisíc lidí. Moc mile nás překvapilo, kolik vystavovatelů si připravilo pro návštěvníky nějakou aktivitu, takže si tam mohli něco zkusit vyrobit atd. Jde o důležitý rozměr Maker Fairu, že tam návštěvník není jen pasivní přihlížející.

Maker Faire Prague se bude konat i letos, původní jarní termín byl ale kvůli pandemii koronaviru odložen

V současnosti působíte v USA na MIT. Co vás tam táhlo a jak jste se vlastně k tamnímu angažmá dostal?

MIT je špičková škola, podle některých hodnocení i nejlepší na světě, takže je to pro inženýry a vědce přirozeně vysněné místo. Mně se tam hodně zalíbilo pracoviště Media Lab, které kombinuje umění a vědu, zakládalo si na interdisciplinaritě – oni tomu říkali antidisciplinarita.

Už před několika lety jsem se rozhodl, že až dodělám doktorát, tak se tam zkusím dostat. Nakonec jsem si vybral sousední pracoviště Center for Bits and Atoms. Podařilo se mi získat tzv. Fulbright-Masarykovo stipendium, podpořila mě i ČVUT a důležité samozřejmě bylo, že jsem zaujal i místního hostitele, který mě pak pozval.

Festival novodobých kutilů Maker Faire Prague

Byla cesta na MIT složitá?

Klíčové byly dvě věci, a to bylo pozvání od místního profesora a získání stipendia. Získání pozvání nebylo tak jednoduché, jak jsem si myslel, protože jsem se neuměl úplně dobře prodat. Nicméně měl jsem štěstí v tom, že jsem se tam dostal dvakrát na návštěvu, seznámil se s prostředím i lidmi a to mi v další komunikaci hodně pomohlo.

Pro získání stipendia bylo potřeba komisi přesvědčit, že jsem ten pravý kandidát. Hodnotí se životopis, doporučení, pohovor, projekt, který musí popsat nejen výzkumný záměr, ale i představu, co budete dělat po návratu. K získání Fulbright-Masarykova stipendia je navíc potřeba být aktivní i ve veřejném životě.

Co je dnes náplní vaší činnosti na MIT a jak dlouho tam budete působit?

Na MIT mají takové rčení, že být tu je jako pít z požární hadice. Tím se myslí, že jste vystaven záplavě informací, příležitostí, stimulů. Tak to do určité míry teď zažívám.

Můj výzkumný záměr bylo zkusit propojit předchozí práci v distribuované manipulaci s tzv. digitálními materiály. To je na dobré cestě, protože jsem se tu zapojil do projektu, jehož cílem je skládat počítače z mnoha procesorů propojených tak, aby to odpovídalo řešené úloze. Kromě toho asistuji v populárním kurzu How to make (almost) anything, kde pomáhám studentům a sám si zkouším místní vybavení, které je neuvěřitelné.

Je tu všechno, abyste mohli vyrábět a testovat věci od nano měřítka po nábytek. Takže jsou tu stroje na velkoplošné řezání a obrábění a zároveň elektronový a atomový mikroskop, mikroobrábění pomocí laseru, počítačový tomograf...

Snažím se také poznat, jak to tu chodí, chodím se dívat na obhajoby dizertačních prací, účastním se konferencí a seznamuji se se zajímavými lidmi. Je to intenzivní a inspirující. Jsem tu na deset měsíců, ale hodně rychle to utíká.

Co je Maker Faire a jak funguje?

Maker Faire je největší světová přehlídka inovací, kreativity a důmyslnosti pro celou rodinu. Je to setkání tvořivých a zvídavých lidí, které baví zkoušet nové věci a sdílet své poznatky a zkušenosti. Je to částečně zábavný jarmark, ale také veletrh pro makery všech generací. Maker Faire se otevírá inženýrům, řemeslníkům, umělcům, kutilům, zahradníkům i vědcům. Je to místo, kde každý může ukázat svůj koníček, vychytávku, hack, experiment nebo projekt.

Maker Faire není zaměřený na konkrétní obor a hlavním jeho tématem je tvořivost. Je určen pro děti, dospělé i seniory hledající aktivní zábavu, užitečné dovednosti a nové nápady. Tento globální festival digitálního i analogového, tradičního i technického kutilství pro celou rodinu se poprvé konal v roce 2006 v San Franciscu, kam loni zamířilo přes 150 000 návštěvníků. První ročník Maker Faire v Praze v roce 2018 představil asi 180 projektů a během víkendu se ho zúčastnilo na 10 000 lidí.

Která osobnost vás tam inspiruje a případně v čem?

Jsem rád, že jsem si nakonec jako hostitele vybral profesora Neila Gershenfelda. Má obrovský rozsah znalostí. Je pořád aktivní jako duchovní otec sítě tzv. FabLabů (sdílených dílen, kterých je po světě na dva tisíce). Publikoval ve špičkových vědeckých časopisech, ale zároveň je pořád schopný, a podle mě si to i užívá, dělat praktickou práci, staví si obvody, zkouší nové součástky atd. Jeho kontakt s praktickou prací je pro profesora v jeho postavení výjimečný, to se mi líbí. Dělá si věci po svém, od svých stránek až po systém, který používá pro prezentace.

Má odvážné vize. Třeba aby se tvorba technických systémů inspirovala přírodou, skládaly se ze základních součástek a samy se replikovaly. Také propaguje, aby po světě necestovaly atomy, ale bity, tedy aby se posílaly podklady pro výrobu, ale výroba probíhala lokálně. Líbí se mi, že vede studenty k tomu, aby přemýšleli rukama, tedy aby co nejdříve začali své nápady zkoušet realizovat.

Jaký je rozdíl v přístupu k makerství u nás a v USA?

Myslím, že v USA to bylo téma dříve než u nás. Teď myslím ono přihlášení se k označení "maker". Vznik různých otevřených a sdílených dílen, které vznikaly i na školách a knihovnách. To se u nás objevuje trochu se zpožděním.

Jste také popularizátor vědy a různých technologických hraček podporujících kreativitu. Jak se díváte na přístup k moderním technologií v našem školství? Je třeba výuka informatiky na základních a středních školách na dobré cestě, nebo se zastavila v devadesátých letech, jak někteří kritici tvrdí?

Myslím si, že v této oblasti máme hodně co zlepšovat. Nestačí děti naučit zformátovat text ve Wordu, nebo něco najít na internetu. Musí poznat počítač jako mocný nástroj, pomocí něhož mohou tvořit a realizovat své nápady. Bohužel někdy výuka není z hlediska metody ani na úrovni devadesátých let.

Výuce programování se na MIT věnoval profesor Seymour Papert, který prosazoval, aby se počítač při výuce propojoval s reálným světem (z toho vzniklo například LEGO Mindstorms). Prosazoval, že nejlépe se učíme, když něco děláme a když to, co děláme, nás baví. To bohužel často neplatí. Tedy vím, že někteří učitelé se hodně snaží. Ty je potřeba ve školách udržet a podporovat.

Líbilo by se mi, abychom učili nějaké základy algoritmického myšlení, už jen proto, že ať už děláte cokoli, algoritmy váš život nějak ovlivňují. Také by se mi na školách líbily moderní dílny. Ne jako povinný předmět, ale jako prostor, kde mohou děti něco stavět, i když k tomu doma nemají prostředky. Takové dílny tady v USA často mají jako doplněk knihoven.

Jiří Zemánek

Co byste rád třeba v našem školství změnil? Přinesete si z USA nějakou inspiraci?

Přál bych si, aby učili lidé, kteří jsou dobří, motivovaní a baví je to, aby uměli v dětech vzbudit zájem a nadšení. Dobré učitele je potřeba dobře ohodnotit a dát jim prostor, aby mohli učit tak, jak chtějí.

Naším cílem by mělo být, aby chtěli učit ti nejlepší. Přál bych si, aby se učilo moderně. Osobně hodně věřím v projektovou výuku, kdy studenti pracují na nějakém větším úkolu a u toho se přirozené učí, místo toho, aby memorovali nějaké poučky.

Také se mi líbí, když se učí jeden od druhého, a ne, že jim učitel všechno přednáší. Nicméně nejde všechno házet jen na školy a učitele. Pro vzdělání je důležité také to, co si člověk přináší z rodiny, jaké má zázemí. Každý pro změnu ve školství musíme něco udělat. Podpořte dobré učitele, zajímejte se, chtějte změnu.

10. 5. 2020; techfocus.cz

Nová aplikace Nebojsa vám poradí, jak se vyhnout frontám v obchodech nebo přeplněným parkům

Vědci a studenti Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) vyvinuli aplikaci Nebojsa, která vám poradí, kdy se vyhnete frontám v obchodech nebo přeplněným parkům.

Svým uživatelům na základě dat o koncentraci lidí doporučí, kdy jsou veřejná místa málo navštěvovaná, a tedy s potenciálně nižším rizikem nákazy.

Nebojsa si může do paměti uložit samoobsluhu v ulici, dětské hřiště, park v sousedství nebo třeba lékárnu za rohem. Součástí jeho prognózy je graf předpovídané návštěvnosti místa na dva dny, aby si uživatel lépe naplánoval svou cestu podle potřeby.

Oproti jiným dostupným řešením v otázce koronaviru, která monitorují pohyb uživatele a zpětně vyhodnocují, kdo mohl být nakažen, Nebojsa dává nástroj pro prevenci.

Aplikace nemonitoruje pohyb ani kontakty uživatelů, a tím nezasahuje do jejich soukromí. "Od začátku projektu se snažíme postupovat tak, jak jsme zvyklí, tedy vědecky. Konzultujeme každou část metody s evropskými epidemiology a psychology. Jádro našeho řešení bylo již dříve posouzeno desítkami odborníků na třech kontinentech. Denně jsme v kontaktu s ostatními špičkovými vědeckými týmy, což nám všem zaručuje přístup k nejnovějším poznatkům,” říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník.

Všichni dobrovolníci tímto způsobem přispívají k rozvoji české vědy, protože tak podporují další vývoj algoritmů AI a jejich konfrontaci s novými poznatky. "Na vývoji s námi spolupracují dobrovolníci z řad odborníků. Většina z nich má obavy z nasazení tzv. ‘chytré karantény’, jejíž přínos je z pohledu epidemiologie diskutabilní, ale která efektivně propojuje data způsobem, jež je triviálně zneužitelný pro sledování opozice a likvidaci demokracie. Náš systém je vyvíjen v souladu s názory epidemiologů a i kdyby se dostal pod kontrolu protidemokratických aktérů, uložená data na nikoho neukazují a nikoho s nikým nepropojují,” říká vedoucí projektu Tomáš Vintr.

Aplikace nemonitoruje pohyb ani kontakty uživatelů, a tím nezasahuje do jejich soukromí / Pixabay.

9. 5. 2020; Budoucnost bude patřit dronům

Budoucnost bude patřit dronům

S Martinem Saskou o využití létajících robotů při pandemii, o perspektivě taxidronů nebo o nadšeném šejkovi

Létající roboty dokážou dopravit léky a potraviny osobám v izolaci nebo rozstřikovat dezinfekci.

"Kdybychom se hodně snažili, můžeme vyvinout i dron, který člověku nasadí roušku," říká s nadsázkou Martin Saska z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

- LN V Číně drony rozprašují dezinfekci, aby zamezily šíření koronaviru. S jakou přesností mohou postřik aplikovat?

Cíl zasáhnou s centimetrovou přesností. Tento údaj je ověřený v zemědělství, kde se drony využívají při hnojení nebo při likvidaci škůdců. I náš autonomní hasicí dron dokáže stříkat jakoukoli tekutinu na požadované místo na centimetry přesně. Skutečně bez pilota.

- LN Drony také monitorují ulice a vyzývají lidi, aby si nasadili roušku. Co si o tom myslíte?

Není problém připevnit na dron reproduktor slyšitelný až na třicetimetrovou vzdálenost. Ovšem pokud výzvu uslyší opilý člověk, těžko předpokládat, že poslechne a nasadí si roušku. Stejně by musel přijít strážník. Dron ale může strážníkům přesně určit místo přestupku.

- LN Jako špičkový odborník na létající roboty máte představu, jak jinak ještě využít drony během koronavirové pandemie?

Drony by mohly sehrát velmi důležitou roli při velmi přísné karanténě se zákazem vycházení, dokázaly by například doručit léky a potraviny přímo k domovním dveřím.

- LN Nedávno jste se vrátil ze Spojených arabských emirátů, kde váš tým vyhrál mistrovství světa v soutěži robotických dronů. Jaké úkoly musely vaše roboty splnit?

Samostatně vyhledat a propíchnout pět stabilně upevněných balonků, potom srazit nebo chytit do sítě balonek v pohybu. Dále měly drony společně s pozemním robotem postavit stěnu z polystyrenových kvádrů. Při poslední disciplíně hasily oheň na fasádě domu, plameny uvnitř budovy a nakonec přikrývaly hasicí dekou model ohniště na zemi. Ve finále musely létající i pozemní roboty splnit všechny úlohy najednou. Akce probíhaly za každých okolností, tedy bez ohledu na to, jestli právě foukal vítr, nebo svítilo slunce a oslňovalo kamery na dronech. Soutěž tak zdařile simulovala reálné situace, což považuji za velmi důležité.

- LN Kolik přijelo týmů?

Celkem se přihlásilo přes 270 skupin, výběrem prošlo 45, ale účast na mistrovství světa stojí hodně peněz, takže nakonec přijelo 30 skupin. Z Ameriky, Asie, Austrálie a z Evropy. Pořadatel soutěže, Khalifa University v Abú Dhabí, finančně podpořil 15 vybraných týmů, každý částkou 350 tisíc dolarů. My jsme je využili k vývoji a doladění softwaru a pro trénink přímo v Emirátech.

- LN Co nejvíc přispělo k vašemu vítězství?

Možná to, že jsme navrhli spolehlivý systém několika spolupracujících robotů otestovaný v reálném prostředí. Ve finále jsme chtěli nasadit dokonce osm létajících a dva pozemní roboty, ovšem ostatní týmy jich s sebou tolik nepřivezly, a tak nám organizátoři kvůli spravedlivosti soutěže nepovolili využít všechny. Museli jsme tedy narychlo upravit program pouze pro tři drony. Ale nakonec jsme se dočkali... Jako vítěze nás pořadatelé pozvali na ukázkovou prezentaci pro šejka.

- LN Co jste šejkovi předvedli?

Celkem šest dronů a dva pozemní roboty, jak společně a najednou hasí plameny, staví zeď a ničí balonky. Šejk byl nadšený.

- LN Vyhráli jste hlavní cenu 250 tisíc dolarů. Jaký další bonus vám soutěž přinesla?

Největší přínos soutěž měla pro naše doktorandy. Díky účasti na světovém klání získali hodně poznatků pro své vědecké články do impaktovaných časopisů, pro konferenční příspěvky a disertace. V Abú Dhabí jsme natočili akce dronů na video, ty nahrávky mohou doktorandi přiložit k disertačním pracím i ke článkům. Považuji to za důležité, protože teorie často vypadá hezky, ale matematické modely fungují v podmínkách, které nemusejí vždy odpovídat realitě. Výsledky našeho výzkumu proto ověřujeme v terénu i na jiných soutěžích.

- LN Například?

Souběžně s mistrovstvím světa v Emirátech probíhala ve Spojených státech soutěž ve vyhledávání a záchraně osob v důlní šachtě. Roboty vybavené světlem a kamerami projížděly a prolétávaly chodbami, vytvářely si orientační mapu prostoru a zároveň vyhledávaly předměty, které by mohly patřit obětem důlního neštěstí. Třeba pohozený mobil, botu, helmu a podobně. Vše si zaznamenaly do paměti a vylétly ze šachty. Díky tomu záchranáři přesně věděli, kde hledat oběti. Jindy jsme se zúčastnili simulované záchrany lidí v prostředí bývalé jaderné elektrárny. Organizátoři nám výslovně zakázali vstupovat dovnitř, roboty si musely poradit samy. Částečně už využívaly umělou inteligenci, protože všechny detaily nelze dopředu naprogramovat. Dron robot vnímá pomocí senzorů prostředí a podle toho se rozhoduje, jakou část prostoru prozkoumá a kde by mohly ležet zachraňované osoby.

- LN Mistrovství světa v soutěži autonomních dronů jste vyhráli už podruhé. Na co teď výzkum zaměřujete?

Na spolupráci hejna malých dronů o hmotnosti do 250 gramů. Jeden ponese senzor na zvuk, další na teplo, třetí na ultrafialové světlo... Informace od všech podá celkový pohled na situaci. Například když v různých místech monitorují radiaci, lze tak rychle zjistit zdroj záření.

- LN Kolik vašich dronů dokáže najednou samostatně spolupracovat?

V simulátoru jsme testovali stovky kusů, v reálném prostředí zvládáme kolem deseti. Na internetu můžete najít videa, kde 10 000 dronů najednou sestaví ve vzduchu obrazec. Ovšem ty spolu nejsou v kontaktu, každý má naprogramované povely ke změnám polohy, ale nevědí, co dělají ostatní. Pokud jde o skutečnou spolupráci, zdánlivě neexistují technické limity. Problém nastává ve chvíli, kdy všechny drony navzájem komunikují a příliš mnoho signálů zahlušuje výměnu informací. Snažíme se proto vytvářet roje z dronů, které využívají přímé pozorování pohybu sousedů v roji a dokážou se tak držet pohromadě. Podobně jako hejno ptáků nebo ryb.

- LN Jaké je uplatnění takové dovednosti?

Roj dronů umí proletět lesem a hledat třeba ztracené dítě, a to i v noci. Nebo můžeme určit pozici jednotlivých stromů s centimetrovou přesností, takže víme, kudy roj letěl, a známe polohu každého stromu. To se při pohledu seshora nepozná, z porostu jsou vidět jenom vrcholky.

- LN Kde mohou drony nahradit člověka nebo mu alespoň pomáhat?

Všude, kde je pro lidi nebezpečné prostředí a riskantní pohyb, třeba ve výškách. Uplatnění můžou najít při kontrole stožárů a izolátorů vedení vysokého napětí. Nyní se používají vrtulníky, které zastaví nad každým stožárem, technici ho prohlédnou a případně opraví, nicméně dron svede stejnou práci mnohem levněji a rychleji. Letí bez posádky, kamerou zjistí závadu a na dispečink pošle souřadnice. Nebo když spadne strom na dráty, vyjíždí k nim džíp s technikou. Dron tam doletí rychleji a vyšle souřadnice. V současné době takové operace zkoušíme s provozovatelem sítě vysokého napětí. S desítkou dalších univerzit se podílíme na evropském projektu spolupráce více dronů při kontrole liniových staveb. My řešíme, jak pomoci montérovi při výměně izolátorů – dron mu podá nástroj, kamera nabídne pohled z druhé strany. Aktuálně také skenujeme malby v historických stavbách a kostelech, aby vlastníci objektů zjistili rozsah poškození. Fotografická dokumentace probíhá vysoko v kopuli nebo pod klenbou, čímž vznikají trojrozměrné modely detailů, důležitých pro restaurátory. Když totéž dělali odborníci z lešení, průzkum trval třeba čtyři měsíce, dronům stačí čtyři hodiny. Objekty se nemusejí na dlouhou dobu zavírat, lešení stojí jen v místech nutné opravy. Památkáři by kromě fotodokumentace chtěli také odebírat vzorky omítky odškrábnutím a přilepovat na zdi senzory vlhkosti a teploty. A dron vyvinutý naší skupinou to už dokáže. V současnosti rovněž jednáme s firmou, která kontroluje světla, kamery, ventilátory a další technické vybavení tunelů ve městech a na dálnicích. Když revizi dělají lidé, tunel je několik hodin mimo provoz, dron to zvládne mnohem rychleji.

- LN To není málo...

Drony dokážou ještě daleko víc. Jen namátkou: inventuru skladů, při níž lze police prohlížet i ve výšce, hašení vysokých budov, inspekci mostů, ultrazvukovou prohlídku potrubí v továrnách, kontrolu nosných konstrukcí a rozvodů ve výrobních halách bez přerušení výroby. Létající roboty je možné také třeba využít pro kontrolu povrchových dolů. Dron jednou týdně nafotí terén, na jejich základě se udělá 3D model a pak už se snadno spočítá, kolik horniny bagry vytěžily. Inspektoři zjistí, jestli firma netěží víc, než má povolené, a finanční úřad určí poplatky za těžbu. Pro prezentaci jsme natočili také video, jak dron hledá houby. Kamera sledovala lesní půdu a neuronovou síť dronu jsme naučili rozpoznávat tvar houby.

- LN A našly, našly?

Ano, ale přiznávám, že jsme houby nasázeli do mechu sami, aby měl dron co hledat.

- LN Mohly by drony sloužit jako létající taxík?

To je hudba budoucnosti, velké drony jsou nebezpečnější a méně stabilní než dopravní letadla.

- LN A kdy bude šířeji využité robotizované doručování balíčků?

Přeprava zatím není dostatečně spolehlivá. Nerad bych viděl, jak třeba krabice s televizorem spadne na náhodného chodce. Zatím se drony používají jen tam, kde není mnoho lidí: při transportu léků a potravin do hor nebo do zatopené oblasti, v Africe běží projekt na dopravu antimalarik do osad v pralese. Ale jak jsem zmiňoval, přísná karanténa s naprostým zákazem pohybu lidí by tuto aplikaci mohla krátkodobě umožnit i v našich městech.

- LN Jak rychle drony dokážou letět?

Vyvinuli jsme Eagle. One, predátora dronů, jehož palubní počítač umí sám vyhodnotit situaci, jak chytit do sítě dron, který vlétne do zakázané oblasti, třeba nad elektrárnu, letiště nebo věznici. Tenhle dron dosahuje rychlosti až 80 km/h, nicméně specializované závodní stroje létají ještě rychleji.

- LN Do jaké výšky může létající robot vystoupit?

Přizpůsobený dron vystoupá až do devíti kilometrů. Podstatné ale je, aby se stihl vrátit, vrtule jsou nastavené na tah vzhůru, při klesání musí stroj udržet tak, aby nezačal nekontrolovaně padat. Let dolů je tedy paradoxně pomalejší. Ovšem podle současné legislativy se může běžně létat maximálně do výšky 200 metrů, výše mohou pouze pilotované stroje.

- LN A jaký je dolet?

Největší dolet mají hybridní drony, v nichž spalovací motor pohání generátor dobíjející baterie. Ve vzduchu vydrží několik hodin a jejich dolet je v řádu tisíců kilometrů. Menší drony na soutěži vydrží ve vzduchu deset až patnáct minut, záleží na tom, jak jsou zatížené. Například náš robot na hašení ohně nesl zásobu vody a vydržel ve vzduchu jen několik minut, což pro soutěž stačilo. Navíc podle současných zákonů může v Evropě dron létat jen na dohled pilota, takže se při leteckých pracích často ani delší doba letu nevyužije. Platí to také pro autonomní stroje. Nyní probíhá jednání, aby mohly roboty odletět i mimo dohled.

- LN Můžete na závěr představit tým, který letos zvítězil na mistrovství světa v Abú Dhabí?

Tým tvořili experti ze tří univerzit. Nejvíce jich bylo z katedry kybernetiky a katedry počítačů naší elektrotechnické fakulty, které doplňovalo šest lidí z Newyorské univerzity a z Pensylvánské univerzity.

Martin Saska (1980) Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze. Jako doktorand pracoval v Německu na univerzitě ve Würzburgu, kde řešil nasazení robotů ve formacích při úklidu sněhu na letišti. Nyní působí v Praze jako vědecký pracovník Elektrotechnické fakulty. Řídí 16 mezioborových projektů zaměřených na autonomní drony.

Foto: Robotické drony si musí poradit samy, jen s využitím informací, které nasbírají během letu v neznámém prostředí.

Foto: Eagle. One chytá do sítě drony, které vlétly do zakázané oblasti například v okolí elektráren, letišť, nebo věznic.

Foto: Vnitřní výzdobu památek zmapovaly drony například na zámcích v Kroměříži, Jindřichově Hradci, Plumlově nebo v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.

Foto: Při simulaci důlního neštěstí pátrá dron po možných obětech.

Foto: Vítězný tým na letošním mistrovství světa autonomních dronů obdržel cenu 250 tisíc dolarů od pořadatelů soutěže z Univerzity Khalifa v Abú Zabí. Doktorandi z týmu využijí poznatky z mistrovství pro svoje odborné články a dizertační práce.

7. 5. 2020; mobil.iDNES.cz

Uvolňování běží. Aplikace vám nadále pomohou vyhnout se davům

V Česku se postupně uvolňují opatření zavedená za účelem zamezení šíření nového koronaviru a nemoci covid-19. Přesto je opatrnost nadále na místě a řada služeb, které byly narychlo zavedeny v době nejpřísnějších opatření, se může hodit i teď. A fungovat budou i v budoucnu – pomohou vám vyhnout se zbytečným davům.

Mnozí tvrdí, že i když se svět zotaví z aktuální koronavirové krize, už nikdy nebude stejný. Třeba proto, že se lidé budou více vyhýbat davům. Ostatně, ty nebyly pro většinu ničím příjemným už před aktuálními potížemi. Během stavu nejpřísnějších opatření, která se snažila zařídit co největší odloučení lidí a zamezit tak rychlému šíření koronaviru, se ovšem objevila řada služeb, které umožňují se davům vyhnout a vychutnat si ledasco z pohodlí domova.

Tyto služby budou v mnohém fungovat i nadále a jsou užitečné i v aktuálních chvílích, kdy dochází v Česku k postupnému rozvolňování původně velmi přísných opatření. Mnoho těchto služeb přitom můžete používat snadno přímo ze svého mobilního telefonu, ať jste doma, nebo kdekoli jinde. Přehled řady aplikací, které pomáhají v karanténě, ale mohou být užitečné i v současnosti, jsme přinesli ve dvou samostatných článcích. Nejprve jsme představili možnosti digitální zábavy, následně aplikace, které umí být užitečné a obstaráte pomocí nich nákup, večeři z restaurace a řadu dalších služeb.Praktické aplikace

Aplikace a služby jako Dáme Jídlo, Uber Eats, Kosik.cz i Rohlik.cz nebo kurýrní služba DoDo fungují i nadále, stejně tak si můžete užívat streamování obsahu z oblíbených služeb jako Netflix, Amazon Prime nebo s iDNES Premium zdarma na pět týdnů vyzkoušet HBO Go. Ale v průběhu karantény a přísných opatření se objevily i další aplikace, které se mohou hodit i teď, když dochází k postupnému uklidňování situace a postupnému návratu směrem k běžnému životu.

Jednou z nich je například aplikace eRouška, která je součástí chytré karantény a má pomoci sledovat případné šíření nákazy pomocí kontaktů mobilních zařízení jednotlivých uživatelů. Nově je eRouška dostupná i pro uživatele telefonů s operačním systémem iOS, tedy iPhonů. Aplikace samotná ale uživateli nijak konkrétně nápomocna není, jde jen o chytrý způsob, jak případně získávat data o možném šíření viru.Bude tam narváno, poradí Nebojsa

Na půdě ČVUT ovšem připravili aplikaci, která má uživatelům aktivně pomoci vyhýbat se místům s větší koncentrací lidí. Jmenuje se Nebojsa a drobnou nevýhodou je fakt, že je nutné ji stahovat z webu a nikoli z aplikačního obchodu ve vašem smartphonu. K dispozici je zatím jen pro zařízení s Androidem. Nebojsa má uživateli poradit, kdy se nemá vydávat na některá místa, protože je tam vysoká pravděpodobnost, že tam bude spousta lidí.

Bohužel zatím to moc nefunguje, protože aplikace spoléhá na data, která do ní zadají sami uživatelé a to ještě ne v této aplikaci, ale v "doplňkové" aplikaci FreMEn Expolorer. Do ní uživatel, který chce data sdílet, zadá svůj odhad, kolik je v daném obchodě podle něj právě lidí, tato data se pak promítnou do údajů v aplikaci Nebojsa. Například v Praze takto aplikace ukazuje vytížení jen u těch největších nákupních center, u menších obchodů nemá dostatek dat a tak uživateli neporadí.

Aplikace tak dává spíše vzpomenout na to, že podobnou funkci už mají nějakou dobu vestavěnou třeba Mapy Google. Pokud v nich na mapě vyhledáte svůj oblíbený obchod či jiné místo, v kartě tohoto objektu najdete kromě kontaktů, otvírací doby, fotografií a dalších dat i předpokládané vytížení daného místa. Google na rozdíl od vědců z ČVUT získává data přímo z telefonů stejným způsobem, jako třeba na základě dat z mobilů odhaduje provoz na silnicích. Podobně jako Nebojsa zobrazí Mapy Google vytížení v aktuálním dni a odhad na den příští.Podpořte restaurace

K různým aplikacím, které pomáhají podporovat restaurace a lidem usnadnit shánění dobrého jídla se kromě oblíbených služeb s dovážkou jídla přidala i iniciativa Nesnězeno, zatím poslední novinkou na tomto poli je pak aplikace *kdesenajim od společnosti Storyous. Ta běžně dodává restauracím pokladní systémy, a tak se rozhodla ty, které zůstaly alespoň nějakým způsobem v provozu, oslovit a nabídnout jim možnost propagovat své služby a svou nabídku právě skrze tuto aplikaci.

Prostřednictvím *kdesenajim tak získáte rychlý přehled o tom, které restaurace ve vašem okolí jsou otevřené alespoň v provozu "z okénka", a snadno zjistíte, co si v nich můžete pro odnos domů objednat. Můžeme předpokládat, že coby snadný přehled pro vyhledání restaurace, kde lze objednat jídlo s sebou, zůstane aplikace funkční i nadále a může to být alternativa pro ty, kdo nechtějí čekat na kurýra a pro večeři si "skočí" někam po svém okolí. Funguje to jednoduše, aplikace obsahuje kontakty, otvírací dobu a stručné menu daného podniku.

V krizi se rozšířily i různé možnosti dovážky nákupů. Kromě kurýrů DoDo začala obdobnou funkci nabízet například i taxiaplikace Liftago, nově se podobně spojila síť prodejen Žabka se službou Bolt. Partnerství slibuje doručení nákupů do jedné hodiny od objednání, celý proces se odehrává v aplikaci Bolt Food, která běžně nabízí rozvážku jídla z restaurací.

I když slibuje pokrytí sítí prodejen Žabka zajímavou dostupnost, ve skutečnosti je to také zatím jakési náhradní řešení jen pro omezené množství uživatelů. Bolt Food doručuje jen v některých lokalitách a nemá pokrytou ani celou Prahu, a to platí i pro nákup ze sítě Žabka.

Další možnosti, jak se za pomoci mobilních aplikací vyhnout davům nebo případně co nejvíce omezit kontakt mezi lidmi, budou jistě přibývat. Teď už by však nemělo jít o žádná řešení šitá horkou jehlou, provozovatelé platforem a různých služeb by se měli zaměřit na tvorbu skutečně užitečných aplikací, které nejsou řešením akutní krize, ale které přináší uživatelům dlouhodobé výhody.

5. 5. 2020; Technický týdeník

Nový dron může stopovat radiaci až k jejímu zdroji

Když dojde k úniku radioaktivity, tak se obvykle nikdo příliš nehrne do vyhledávání zdroje záření. Je to nesmírně důležité, ale zároveň riskantní, a tím pádem i velmi drahé. Lidé jsou zranitelní a při vysokém riziku nebývají příliš efektivní. Co kdybychom to nechali na dronech?

V poslední době se objevuje velká poptávka po strojích, které by dokázaly autonomně vyhledávat různé typy záření v rozmanitých problematických situacích. Mohly by se uplatnit na místech závažných nehod a katastrof, na skládkách nebo třeba v jaderných elektrárnách a podobných zařízeních.

Právě takové zařízení vyvíjí tým českých odborníků z laboratoře Multi-Robot Systems na pražském ČVUT a specialistů na pokročilé zobrazování finsko-české společnosti ADVACAM. Výsledkem jejich úsilí je bezpilotní kvadrikoptéra se speciálním detektorem, která dokáže sledovat radioaktivní záření.

Když takový dron narazí na potenciálně nebezpečné záření, tak by měl dokázat určit směr, odkud dotyčné záření přichází. Pak může pokračovat k zdroji tohoto záření a rychle ho tak vystopovat. Zároveň by tento dron měl být schopen navigace ve vnitřních prostorách, kde nemusí fungovat GPS navigace. V takovém případě dron použije senzory pro vyhýbání se překážkám.

Podle společnosti ADVACAM by nasazení dronů pro odhalování zdrojů radioaktivity mělo být nejen bezpečnější než využívání lidských odborníků, ale také mnohem levnější a až stokrát efektivnější. Letos na podzim by měl být na světě funkční prototyp kvadrikoptéry pro stopování radioaktivity a zhruba za rok a půl by zařízení mohlo být na trhu.

5. 5. 2020; startupjobs.cz

Čeští vědci vyvíjejí dron, který bude samostatně vyhledávat radiaci. Má být až 100krát efektivnější než stávající systémy

Společnost ADVACAM a skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT (MRS) se spojily při vývoji dronu, tzv. RaDronu, který bude samostatně vyhledávat radiaci. Výhodou oproti současným systémům je kombinace malých rozměrů a flexibility dronů, které se dostanou i do nepřístupného terénu, jako je les nebo továrna, se špičkovou detekční technikou. Díky ní drony naleznou zdroj záření až 100krát efektivněji, než je to možné dnes, a to při nesrovnatelně nižších pořizovacích nákladech, popsala pro StartupJobs Newsroom Markéta Kinská ze společnosti ADVACAM.

Právě ADVACAM, vývojář špičkové zobrazovací technologie, kterou dodává například i americké NASA, poskytne detektory, vývoj pak má na starosti MRS, mezinárodně oceňovaný tým expertů na robotiku a autonomní pohyb dronů. Zařízení má sloužit policii, armádě, záchranným složkám či jaderným elektrárnám.

"Cílem projektu je vytvořit dron schopný letu a lokalizace záření tam, kde se stávající systémy nejsou schopny pohybovat," okomentoval projekt Martin Saska, vedoucí skupiny MRS.

Výhodou má být nejen malá velikost letounu (jeden, maximálně dva kilogramy), ale hlavně schopnost autonomního letu. "K řízení letu nepotřebujeme to, co dnes potřebuje většina dronů, a to je GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž současně malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat," dodal Saska.

Výroba čipu pro nový dron.

K realizaci projektu se jeho tým odborníků z ČVUT spojí se zmíněnou společností ADVACAM. "Nejnovější detektor, který zde bude použit, je nejen výkonný, ale i malý a lehký, což umožňuje jeho použití na dronu nebo třeba i ve vesmíru,” popsal Jan Sohar, výkonný ředitel ADVACAMu.

Jan Jakůbek, vědecký ředitel ADVACAMu a autor projektu k tomu dodal: "Zcela unikátní je provoz detektoru v režimu monolitické Comptonovy kamery, což umožní určit směr záření již pro několik zachycených částic. Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje. Další výhodou je vysoká mobilita, která umožňuje dostat se do těsné blízkosti zdroje a velmi rychle jej identifikovat. Kombinací všech výhod dojde přibližně ke 100násobnému zvýšení efektivity vyhledávání oproti běžným metodám.”

5. 5. 2020; Tech Magazín

ČVUT POMÁHÁ BOJOVAT S KORONAVIREM

Vědci a studenti Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK a Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT pracují na automatizaci testování vzorků COVID-19.

Hlavním cílem vyvíjeného postupu je minimalizace rizika tzv. kroskontaminace - algoritmus má umožnit pipetovacím robotům rychlou a bezpečnou manipulaci se vzorky. Díky optimalizací pohybu pipetovací hlavy robotu tak, aby při svém pohybu neohrozila ostatní vzorky náhodným odkápnutím (špička pipety nesmí přejet nad jiným vzorkem, než pro který je určena) se snižuje riziko kontaminace jiných vzorků a nechtěného označení zdravých osob za nakažené. Optimalizovaný postup FEL ČVUT je navíc rychleji naprogramovatelný a lze ho využít i na starších nebo levnějších typech robotů, u nichž se tak zvýší jejich spolehlivost při testování.

5. 5. 2020; Vesmír

Zemětřesení chycená do sítě

Seismické stanice pozorují seismické jevy od lokálních mikrozemětřesení přes odpaly průmyslových náloží v blízkých lomech, důlní otřesy vyvolané hornickou činností a exploze jaderných náloží až po silná vzdálená zemětřesení. Ale jednotlivé stanice by nestačily, komplexnější přehled poskytují až jejich sítě…

KMITÁNÍ PŮDY registruje citlivý analogový snímač – seismometr. Registrační zařízení naměřené signály zesiluje, převádí do digitální formy, zapisuje na záznamové zařízení a u většiny seismických stanic nepřetržitě předává signály do datového centra, kde jsou okamžitě zpracovány, ukládány na velká disková úložiště a odesílány do světových datových center, ve kterých probíhá vyhodnocování globální seismicity.

Seismické stanice jsou sdružovány do tzv. seismických sítí. Jejich hlavním úkolem je sledování seismicity studované oblasti.

Určují polohu epicentra, hloubku ohniska, čas vzniku a odhadují sílu zaznamenaného seismického jevu. Uvnitř sítě je toto určení kvalitní, s rostoucí vzdáleností od sítě přesnost lokalizace klesá. Je-li jev silný, může síť vyhlásit alarm. V některých případech jsou sítě zřizovány pro monitorování seismické aktivity v blízkosti důležitých průmyslových objektů. Podle velikosti oblasti, ve které jsou stanice rozmístěny, lze seismické sítě rozdělit na lokální, regionální a globální.

WEBNET a další lokální sítě

Lokální seismické sítě jsou zaměřeny na sledování seismických jevů v relativně malých oblastech. Na území České republiky jich existuje několik. Nepřetržitě monitorují zemětřesnou aktivitu v okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany nebo podzemního zásobníku plynu v Hájích u Příbrami. V oblastech s intenzivní těžbou, jako je Ostravsko, sledují otřesy způsobené důlní činností. Zřizují se i v okolí geotermálních elektráren pracujících s hlubokými vrty. Lokální seismická síť MONET (MOravia NETwork) sleduje seismickou aktivitu severní Moravy a Slezska, WEBNET (WEst Bohemia NETwork) podobně sleduje zemětřesné roje v západních Čechách, které v této oblasti čas od času vznikají.1

Západní Čechy – oblast zhruba ohraničená městy Cheb, Mariánské Lázně, Sokolov, Kraslice a Aš – a sousedící území Saska, tzv.

Vogtland, jsou známé nejenom věhlasnými lázněmi a minerálními prameny, ale i často se opakujícími zemětřesnými roji. Jedná se o zvláštní typ seismicity, který se obvykle vyskytuje ve vulkanických nebo postvulkanických oblastech, kde je vysoká aktivita tekutin v zemské kůře. Na rozdíl od běžných zemětřesení, při nichž se většina deformační energie nahromaděná na tektonickém zlomu uvolňuje jednorázově v jednom silném otřesu doprovázeném slabými dotřesy, v zemětřesných rojích se deformační energie uvolňuje postupně v sérii několika silnějších zemětřesení podobné velikosti (magnitud) a obrovského množství (od stovek až do desetitisíců) mikrozemětřesení, která lze pozorovat pouze přístroji. Zemětřesné roje obvykle trvají několik dnů i týdnů, někdy i měsíců, většinou nezpůsobují vážnější škody.

Západní Čechy-Vogtland patří v posledních desetiletích k seismicky nejaktivnějším oblastem ve střední Evropě. V posledních dvaceti letech se zde vyskytlo šest silnějších zemětřesných rojů s nejsilnějším zemětřesením o lokálním magnitudu ML 4,4 (v květnu 2014) a dalšími 45 zemětřeseními s magnitudy ML 3,0 až 3,8; silný zemětřesný roj na přelomu let 1985/86 dosáhl magnituda ML 4,6. Všechny tyto roje se odehrály poblíž obce Nový Kostel na systému severojižně orientovaných tektonických zlomů. Ohniska více než 100 000 zaznamenaných jevů tvoří souvislý, asi 12 km dlouhý pás v hloubkách 6–11 km.

Síť WEBNET, společně provozovaná Geofyzikálním ústavem a Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR, monitoruje seismicitu prakticky v celé oblasti západních Čech a Vogtlandu od roku 1992. Základem sítě byly čtyři digitální stanice s UHF telemetrickým přenosem dat do datového centra na televizní věži Zelená Hora u Chebu. Pomocí dat z těchto stanic bylo možné místní zemětřesení lokalizovat a určovat jejich magnituda. Tím začala kontinuální pozorování, která trvají až do současnosti.

V současné době WEBNET sestává z 24 širokopásmových stanic rozmístěných na území přibližně 40 × 25 km (obr. 1). Stanice jsou vybaveny moderními seismometry typu force-balance (kompenzace výchylky kyvadla elektricky buzenou silou), které měří pohyby půdy v rozsahu nanometrů až milimetrů ve frekvenčním pásmu 0,03–80 Hz. Záznamové aparatury digitalizují výstupní analogový signál seismometrů se vzorkovací frekvencí 250 Hz a zajišťují komunikaci se stanicemi po internetu. Lze nejenom předávat data uživatelům téměř v reálném čase, ale stanice dálkově i kalibrovat a provádět jejich diagnostiku.

Kvalita seismické sítě do značné míry závisí na rychlosti a spolehlivosti přenosu dat ze stanice k uživateli. Připojení k internetu je limitováno několika faktory, hlavně polohou stanice vzhledem k okolnímu terénu nebo dostupností mobilního internetu v požadované kvalitě. Pro stanice WEBNET používáme tři různé technologie: mikrovlnné spoje, družicové spoje poskytované sdružením CESNET a mobilní vysokorychlostní síť 4G-LTE.

Objem přenášených dat je přibližně 2 GB/den. Okamžitá dostupnost dat je obzvláště důležitá v případě silnějších západočeských zemětřesení. Tehdy je potřeba rychle podat relevantní informace institucím zodpovědným za bezpečnost infrastruktur, jako např. provozovatelům vodních děl, městským a obecním úřadům, ale i médiím.

Primární zpracování naměřených dat, tj. detekce zemětřesení v kontinuálním seismickém záznamu, lokalizace ohniska a určení magnituda zemětřesení se provádí automaticky téměř v reálném čase, výsledky jsou prezentovány na webu Geofyzikálního ústavu.2 Průběh západočeských zemětřesných rojů lze sledovat v přímém přenosu online.3 Data ze stanic sítě WEBNET se používají v široké škále geovědních studií, na jejich základě bylo již publikováno více než 70 vědeckých článků.

Česká regionální seismická síť

Regionální seismické sítě pokrývají větší území, v Evropě se zpravidla kryjí s národními seismickými sítěmi. Na území České republiky existuje více než dvacet stálých širokopásmových seismologických observatoří zapojených do České regionální seismické sítě (ČRSS, obr. 2). Na zřízení a provozu stanic ČRSS se podílí šest geovědních institucí, které jsou sdruženy v konsorciu CzechGeo/EPOS:4 Geofyzikální ústav AV ČR v Praze (10 stanic), Ústav fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně (5 stanic),5 Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR (4 stanice), po jedné stanici provozují Matematickofyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav geoniky AV ČR v Ostravě a Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický ve Zdibech. Datová centra pro sběr a zpracování digitálních dat ČRSS se nacházejí v Geofyzikálním ústavu a v Ústavu fyziky Země.6

Česká regionální seismická síť je schopna zachytit jak seismické jevy na území ČR, tak zemětřesení ve střední, a zvláště v jižní Evropě, ta silnější pak kdekoli ve světě. Citlivé stanice, jako jsou Kašperské Hory na Šumavě nebo Moravský Krumlov na jižní Moravě, zachytí i slabá zemětřesení např. v Tichém oceánu. Naměřené údaje z ČRSS se shromažďují v seismických bulletinech a regionálních katalozích, které jsou dostupné online.7

V posledních letech se na území České republiky vyskytla řada zajímavých seismických jevů. Od července 2018 se na Šumavě mezi obcemi Prášily a Hartmanice objevují slabá tektonická zemětřesení. Nejsilnější otřesy v říjnu 2019 dosáhly magnituda 2,0 a místní obyvatelé je pocítili. V prosinci 2017 se silně otřásla země u Hlučína na Opavsku (Vesmír 97, 158, 2018/3). Noční zemětřesení s magnitudem 3,5 probudilo mnoho lidí ze spánku. V Geofyzikálním ústavu se sešlo přes šest set makroseismických dotazníků vyplněných přes webový formulář. Z nejbližšího okolí epicentra byly hlášeny vlásečnicové trhliny a další malé škody na budovách.

V globálním měřítku

Jednou z nejznámějších a nejkvalitnějších sítí pro sledování globální seismicity je Globální seismografická síť (GSN) provozovaná USGS (Geologická služba Spojených států) a konsorciem amerických institucí IRIS (Spojené instituce pro seismologický výzkum). Tvoří ji 135 špičkových širokopásmových stanic, které jsou rozmístěny vcelku rovnoměrně po zemském povrchu v 59 zemích světa za spolupráce více než sta organizací. Datové centrum konsorcia IRIS v Seattlu zajišťuje sběr dat, jejich archivaci a mezinárodní výměnu. Veškerá data uložená v datovém centru jsou přístupná seismologické komunitě pomocí řady komunikačních nástrojů. Na webových stránkách USGS8 lze nalézt interaktivní mapu s přehledem zemětřesení ve světě za vybrané období se spoustou odborných a zajímavých informací.

Jiným příkladem významné globální sítě je Mezinárodní monitorovací systém pro verifikaci dodržování Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO). Data z těchto stanic jsou nepřetržitě přenášena pomocí satelitního spojení do Mezinárodního datového centra ve Vídni. Rychlá automatická vyhodnocení využívají padesát tzv. "primárních" stanic, které rovnoměrně pokrývají zemský povrch. Sto dvacet "doplňkových" stanic poskytuje údaje pro zpřesnění lokalizace a identifikace jevů.

Jednou z těchto pomocných stanic je stanice Vranov (VRAC), jejíž provoz zajišťuje Národní datové centrum zřízené v Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně. Kromě sítě seismických stanic jsou do Mezinárodního monitorovacího systému zařazeny také stanice hydroakustické, infrazvukové a radionuklidové. Vyzařováním energie z ohniska nukleárního testu v Severní Koreji dne 12. 2. 2013 s magnitudem 5,1 se zabýval ve svém článku kolega Václav Vavryčuk.9

Na dobu určitou…

Mobilní seismické sítě jsou zřizovány na dobu několika měsíců nebo let ke studiu stavby zemské kůry a svrchního pláště v zájmové oblasti nebo pro monitorování dotřesových sérií významných zemětřesení. Mobilní síť MOBNET Geofyzikálního ústavu je vybavena šedesáti aparaturami, podobně jako je tomu u stálých seismických stanic. Data jsou zaznamenávána lokálně na záznamová média, a pokud taková možnost existuje, jsou průběžně přenášena do datového centra ke zpracování a archivaci. Vzhledem k omezenému počtu mobilních aparatur ve vlastnictví jednotlivých výzkumných institucí jsou organizovány mezinárodní experimenty za účasti více seismologických týmů. Příkladem takového projektu je experiment AlpArray, ve kterém se na výzkumu území Alp a přilehlých oblastí podílí 47 institucí ze sedmnácti zemí včetně České republiky.10

Náklady na nákup kvalitních seismometrů a moderního registračního zařízení dosahují milionových částek. Také provozní náklady na údržbu seismických stanic jsou nezanedbatelné. Počet seismických stanic na sledovaném území je tedy nutně omezený a mnohdy nestačí ke spolehlivé lokalizaci seismických jevů, zvláště za hranicí seismické sítě. Řešením jsou tzv. virtuální sítě: datové centrum využívá nejen data vlastních stanic, ale i stanice sousedních států nebo regionů. Díky dostupnosti většiny seismických stanic v reálném čase a rozsáhlé mezinárodní výměně digitálních záznamů je vybudování virtuální sítě snadnou záležitostí. Lze toho dosáhnout pomocí specializovaných softwarových nástrojů pro sběr, výměnu a zpracování seismických dat, např. programy Antelope nebo SeedLink, které jsou v Evropě k tomuto účelu hojně využívány. Umožňují automatický sběr dat z mnoha seismických stanic, lokalizaci zemětřesení a odhad jeho velikosti. Výrazně se tak zkrátila doba, za kterou jsou datová centra schopna po vzniku silných ničivých otřesů reagovat a informovat státní orgány a veřejnost. l

RNDr. Jan Zedník (*1953) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Jako vedoucí seismické služby se v Geofyzikálním ústavu AV ČR věnuje interpretaci zemětřesení a tvorbě seismických bulletinů a katalogů. Byl aktivně zapojen v Evropském seismologickém datovém centru ORFEUS a evropském infrastrukturním projektu EPOS.

Ing. Josef Horálek, CSc., (*1948) vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor technická kybernetika. Hodnost CSc. získal v oboru geofyzika. V Geofyzikálním ústavu AV ČR se jako vedoucí vědecký pracovník věnuje výzkumu zemětřesných rojů. Vede skupinu WEBNET, která se zabývá seismickým měřením, automatickým zpracováním seismických dat z lokálních sítí a jejich interpretací.

1) Fischer T.: Vesmír online, 6. 6. 2014, http://fischert. jdem.cz

2) www.ig.cas.cz/vyzkum-a-vyuka/observatore/lokalniseismickasit-webnet

3) www.ig.cas.cz/denni-seismogramy

4) Hejda P.: Vesmír 95, 360, 2017/06. Konsorcium CzechGeo bylo v letech 2010–2019 podporováno MŠMT ČR v rámci programu velkých vědeckých infrastruktur.

5) www.ipe.muni.cz/monitoring/stations/overview

6) Zedník J., Pazdírková J.: Stud. Geophys. Geod., 2014, DOI: 10.1007/s11200-013-1290-z

7) www.czechgeo.cz/gfu-catalog

8) https://earthquake.usgs.gov/earthquakes/map 9) Vavryčuk V., Kim S. G.: Geophysical Research Letters, 2014, DOI 10.1002/2014GL061265

10) www.alparray.ethz.ch

Autoři děkují vedení Geofyzikálního ústavu AV ČR za všestrannou podporu regionálních, lokálních a mobilních seismických sítí. Západočeská seismická síť WEBNET byla kompletně zmodernizována v roce 2019 z finančních

prostředků projektu CzechGeo/EPOS-Sci (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16 013/0001800, OP RDE) financovaného z projektu Výzkumného operačního programu.

4. 5. 2020; mmspektrum.com

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Jan Zadák vystudoval FEL ČVUT, na níž v roce 1992 také dokončil doktorské studium. Dvacet let strávil ve společnosti Compaq/Hewlett-Packard, kde působil ve vrcholovém managementu mimo jiné jako generální ředitel pro region EMEA, globální viceprezident pro celosvětový prodej a marketing, a posléze jako prezident pro služby. V současné době se věnuje přednášení, mentorování, konzultacím, správě investic a práci se startupy. (Foto: Petr Kurečka, archiv ELAI)

MM: Prof. Pěchouček, který patří ke špičce ve výzkumu umělé inteligence, v rozhovoru pro náš časopis v roce 2018 uvedl, že by si přál, aby jeho dcery dokázaly vymyslet byznysy, které by byly postaveny na kreativitě v oblasti například výtvarného umění, jelikož to pro jejich další profesní vývoj může mít daleko větší význam než studium programování. Dodal, že ač se to nezdá, tak dnešní programátoři jako tvůrci světa nemusejí být těmi zásadními hybateli. Jak to vidíte vy?

J. Zadák: Pana profesora Pěchoučka znám a shodou okolností i obě moje dcery studovaly kreativní obory, jedna je architektka a druhá se zabývá digitálním marketingem. I já si myslím, že inovace a kreativita budou velkým motorem progresu. Pokrok bude o inovacích a nových technologiích, ale ani zdaleka nebude vše jen o IT a programování. Nicméně digitalizace, robotizace a IT technologie jsou fenomén, který s námi bude žít a bude mít stále větší a větší vliv.

Domnívám se, že největší výzvou bude samotný svět. Jeho problémy budou složitější, rychlejší a komplexnější. Naše planeta bude potřebovat osobnosti, které se s touto realitou budou umět poprat, správně selektovat a rozhodovat, sestavit týmy, vést je a budou mít kritický náhled na věc. To jsou všechno vlastnosti potřebné pro posun dopředu a udržitelný růst.

Takoví lidé na trhu práce určitě jsou. Nedávno jsem se díval na záznamy z mých schůzek za poslední tři roky, kdy jsem se vrátil do Čech. Viděl jsem asi 200 úžasných lidí s obrovskou kreativitou, naprosto samostatné ve vzdělávání a tvůrčích schopnostech. Viděl jsem velké odhodlání, množství vůle a také hodně omylů, bez kterých není úspěch možný. Viděl jsem schopnost a touhu učit se, schopnost dívat se na věci s nadhledem a nabízet inovativní způsoby řešení. Podpora takových jedinců není jen o odpovědnosti státu, který by měl vytvářet podmínky a podporovat vznik nových byznysů. Je to odpovědnost nás všech, abychom dokázali uchopit inspirativní myšlenky. Některé se zdají jako nepodstatné, a přesto nás mohou dovést do nových oborů a oblastí. Celý svět je nabitý těmito mladými hybateli, Česko nevyjímaje. Vývoj vidím pozitivně. Jsem velký optimista.

MM: Dlouhá léta jste působil na vysokých postech globálního byznysu v oblasti IT. Z vaší zkušenosti – liší se na této úrovni nějak zásadně modely řízení v oblasti IT od jiných odvětví?

J. Zadák: Nemyslím si, že modely řízení v oblasti IT se diametrálně liší od modelů řízení v jiných odvětvích. Jsou oblasti, jako je agilní řízení, které vzniklo v IT, jelikož IT řešilo neustále problémy s technologiemi. Potřebovalo jiné postupy než klasické metodiky projektového managementu. Tento model postupně převzala řada firem a korporací. Například všechny české banky již prošly agilní transformací. Základy agilního řízení byly napsány skupinou programátorů v roce 2001 a trvalo spoustu let, než se jako metodika uplatnilo v reálném byznysu IT. IT nevidím jako jádro, spíše ho vnímám jako prostředek být byznysově úspěšný. Správné využití technologií logicky podmiňuje úspěch v byznysu.

MM: Dle některých ekonomů globalizace končí, ekonomika se lokalizuje a přesouvá se blíže k zákazníkovi. Co to znamená pro vedení a řízení globálních firem? V čem by měly reagovat, jak by měly přenastavit procesy a které procesy jsou podle vás stěžejní?

J. Zadák : Toto téma vnímám komplexněji. Dám příklad. K tomu, aby IT technologie dlouhodobě fungovaly, musíme mít obrovská datová centra. Ty se budou stavět v lokalitách, kde je a bude levná elektřina a datové připojení. Taková centra, daleko více než dnes, budou naprosto zásadní pro globální byznys. Opět vzpomenu bankovnictví. Dnes chodíte na některé konzultace do nejbližší pobočky vaší banky. Budoucí generace to nezažije. Devadesát procent transakcí bude dělat z mobilu nebo počítače. Tyto služby budou poskytovat globální hráči, nikoliv lokální instituce, na které jsme zvyklí, například i v České republice. A pak jsou zde 3D technologie. Nebudete potřebovat dovážet z Číny různé díly a součástky. Draze je nejen dovážíte, ale i mnohdy léta skladujete, jako utopený kapitál. Vytisknete si je jako 3D model v místě. Dojde k jakémusi hybridu, kdy technologie budou ještě více globální, než jsou, a některé procesy se budou transformovat do lokálních komunit.

Všechny tyto změny budou mít zásadní vliv na modely řízení firem. Vnímám, že hlavní prioritou je a bude poskytovat zákazníkovi danou službu nebo produkt v širším kontextu, co v nejvyšší kvalitě a predikcí jeho potřeb. Půjde o schopnost zákazníka daleko více nadchnout a maximálně ho motivovat tak, aby používal jen váš produkt nebo službu. V hybridním světě bude tento přístup zásadní. Globalizace na jedné straně a lokalizace na straně druhé. Maximální využití technologií. Firmy budou daleko více přemýšlet o tom, jak vytvářet přidanou hodnotu pro zákazníka. Jak má být produkt úspěšný v rámci konkurence a jak s ním pracovat. Jak produkt vytvořit s využitím schopného lidského kapitálu.

Jsem zastánce myšlenky, že již nebudou korporace, které mají statisíce zaměstnanců. Budou fungovat tzv. platformy a ty budou pro různé firmy – zákazníky v různých oborech vytvářet přidanou hodnotu. Budou pro ně obchodovat a vykonávat další služby. Byznys se bude zplošťovat a lidský potenciál bude vstupovat pouze do zásadních firemních procesů. Firmy nebudou mít spoustu zaměstnanců. Příslušnou schopnost a praktickou dovednost budou často potřebovat párkrát do roka a příslušného odborníka si najmou. Myslím, že dojde k ohromné transformaci v oblasti obchodních modelů – jak firma přemýšlí o zákaznících a konkurenci, jak vytváří hodnotu pro stávajícího a budoucího klienta, jakým způsobem si ho dlouhodobě udrží a jak se neustále bude zlepšovat, aby si náskok před konkurencí dokázala udržet. Technologické inovace, práce s daty, soft skills, emoční inteligence a kreativita budou hlavními nositeli úspěchů.

MM: Turbulence světového dění, včetně ekonomického, se rychle mění. Jistě se dost zásadně budou měnit i exportní a importní strategie firem a vztahy k zákazníkům. Více a více se volá po odpovědném jednání a udržitelném rozvoji, který mimo jiné předpokládá transparentní, individuální, autentický přístup a komunikaci často face to face. Bude těžší si udržet zákazníka, kdo uspěje?

J. Zadák: Tato problematika má dva zásadní aspekty. První hledisko – v různém čase různá očekávání vůči klientovi. Opět uvedu příklad z bankovnictví. Potřebujete zaplatit složenku nebo fakturu. Jedná se o transakci, kterou chcete udělat co nejjednodušeji a nejlevněji. Určitě nebudete hledat face to face kontakt. Pak jsou situace, kdy klient potřebuje poradit. Zde se nabízí různé alternativy řešení. Určitě nechcete být postavena do módu, že strávíte 20 minut na call centru, pak si vás převezme automat, který vás roztřídí do nějakých produktových řad. Po 25 minutách pokládáte telefon totálně frustrovaná. A to je moment, který bude pro byznys strašně důležitý. Firmy musí dokázat najít přístup a citlivé rozlišení přidané hodnoty vůči klientovi, případně najít face to face cestu k zákazníkovi.

Druhý aspekt je personalizace. Vrátím se k příkladu banky, nebo ještě lépe k odběrateli energie. Jako dlouhodobý klient očekáváte, že vás poskytovatel služby zná. Předpokládáte, že vás jako stálého zákazníka přivítá a poděkuje, že jste jeho odběratelem a váš problém vyřeší. Pokud personalizace neproběhne a firma se k vám chová naprosto anonymně, ne-li odmítavě, je konec. Vy ztrácíte pocit osobnosti, jedinečnosti, výjimečnosti a začnete ztrácet důvěru. Fenomén důvěry je základ dobrého obchodování a dobrých vztahů. Vybudovat si takový systém je nesmírně těžké, jelikož k takovému uspořádání potřebujete relativně komplexní zázemí. To jsou dva aspekty obchodního modelu, kdy se zákazník dostává do jádra byznysu. Schopnost firem predikovat a rozumět potřebám klienta bude pro obchod zásadní. Totální péče o zákazníka. Američtí autoři Joseph Pine and James Gilmore hovoří o tzv. experience economy, což v podstatě znamená, že nejde o to, abyste měl loajální zákazníky, ale abyste měli ambasadory své značky.

MM: Vy jste se v roce 2017 vrátil do ČR a stal se mimo jiné startupovým investorem. Co se vám na těchto subjektech líbí? Vy jste sice ve startupu nepracoval, ale přesto by mne zajímal váš názor. Co mi po duševní a pracovní stránce přinese být součástí prestižní velké mezinárodní korporace a být součástí zajímavého startupového subjektu? Pokud byste se znovu rozhodoval, co byste volil?

J. Zadák: Startupy je jen malá část mých aktivit. Drtivou většinu mentoruji a zdarma pomáhám. Chci republice, kde jsem bezplatně vystudoval, něco vrátit a české komunitě být prospěšný. Práce se startupy mne ohromně baví a nabíjí. Zkušenost, kterou mohu předat, následně společně rozvinout a poslat dál s přidanou hodnotou, je pro mne velice motivující. Česká startupová komunita, ve srovnání např. se Silicon Valley, je malinká. O to více se o ni musí pečovat a pomáhat jí. Tady bohužel nefunguje zapojení velkých korporací do startupových projektů. Nelíbí se mi názory, že péče o ně je pouze kompetence a odpovědnost státu.

K druhé části vaší otázky. Nevím, zda bych se rozhodl pro startup¨ pracovat. Nikdy jsem kariéru neplánoval. Pro mne bylo a je směrodatné, že mne práce bavila a musí bavit. Je jedno, jestli je to startup, nebo velká globální firma. Práce vás musí naplňovat. Nemůžete jít v pondělí do práce totálně otrávená. Život je krátký a takhle ho promarnit je nesmysl. Jestli uspokojení naleznete v korporaci, startupu, nebo v malé provozovně, to je jedno. Myslím si, že se člověk může realizovat kdekoliv.

MM: Nehrozí startupům s jejich rozvojem, podobně jako jiným, dnes již velký korporacím, určitá rigidnost, ztráta schopnosti pružně a rychle reagovat na již zmíněné světové turbulence? Jaký startup má šanci uspět a udržet se v dobré kondici i po další roky své činnosti?

J. Zadák: Pokud založíte firmu a byznysu se daří, mluvíme o exponenciálním růstu. Firma nabírá zákazníky, roste a dostává se do fáze, kdy už to ale není o exponenciálním růstu, ale o udržitelnosti byznysu. Udržet si kvalitu je o tom, že stokrát k vám přijde zákazník a stokrát odejde spokojený. Toho nedosáhnete tím, že ve firmě budete mít anarchii. Dostáváte se do cyklu, kdy začínáte balancovat kulturu živelnosti s kulturou předvídatelnosti. Nastavujete procesy, jako jsou například typy a řešení zákaznických požadavků a stížností, vývoj činností a funkčnosti IT modelu ve vaší obchodní sféře a další. Existuje celá řada pravidel, které může vaše firma aplikovat, aby získala ten správný balanc. Ve svých přednáškách, jež dělám pro velké společnosti, ukazuji různé modely, kdy například pro milion zaměstnanců nemusíte mít jedenáct úrovní managementu, ale stačí šest. Otázka firemní kultury je rovněž velmi důležitá. Nemyslím tím firemní kulturu, která je napsaná ve firemní brožuře a jednou za rok se přetiskne. Hovořím o tom, čím opravdu společnost žije. Čím žije její leader, tím pravděpodobně žije i jeho firma. Pokud bude leader sportovec, pravděpodobně i jeho zaměstnanci budou žít ve firmě sportem. Pokud bude leader rigidní, pravděpodobně nikdy nevybuduje agilní organizaci. Je to hodně o vedení, vůdcovství.

Tyto dva modely mohou konzistentně existovat. Určitě je možné najít tu správnou rovnováhu. Nemám však dobré zkušenosti s lidmi, kteří stáli u zrodu firmy, dovedli ji do exponenciální fáze, ale nemají dovednosti a zkušenosti nastavit ji do procesní fáze dalšího rozvoje. V tomto okamžiku obvykle přichází externí element, investiční nebo strategický partner. Ten přináší tuto znalost prostřednictvím lidí, obvykle globálních, již už mají takovou zkušenost a nemusí nic vymýšlet. Udělají optimální symbiózu a nezabijí kulturu, která firmu vytvořila.

MM: Pokud byste v několika bodech měl shrnout svoje zkušenosti z tvrdého globálního byznysu a života v zahraničí, co vám tento život dal a co vám vzal?

J. Zadák : Co se týká Hewlett-Packard, rozhodně bych neměnil. Za 20 let, které jsem zde strávil, jsem potkal úžasné lidi, od kterých jsem se hodně naučil. Byli a jsou to globální stratégové a odborníci. S úctou vzpomínám na moji poslední šéfovou Meg Whitman, před ní na Marka Hurda, který bohužel minulý rok zemřel. Rovněž sleduji své bývalé kolegy, s kterými jsem spolupracoval a také měl možnost je vést. Většina z nich slaví velké úspěchy v nadnárodních korporacích a mne to moc těší a ujišťuje, že investovat 20 let života do tak náročné práce bylo správné. V 52 letech jsem se rozhodl odejít. Cítil jsem, že nastal čas. Na oltář práce vydáváte skoro vše. S rodinou trávíte minimum času, na koníčky a zábavu nemáte čas vůbec. Pořád pracujete, a hlavně jste unavený z neustálého cestování. Časové rozdíly vás ohromně vyčerpávají, jelikož cestujete okolo celé zeměkoule. Nic není zadarmo, mince má dvě strany a vy se musíte rozhodnout, zda jste ochotný takový život přijmout a akceptovat. Po 20 letech jsem se rozhodl pro změnu a jsem moc rád. Moje manželka prožívá šok, jelikož jsem každý večer doma. Velká změna pro mne i pro moji rodinu. Najednou mám dostatek času a jako většina z nás v tomto věku mám i dostatek energie. Tak pracuji, pokračuji, abych byl užitečný.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Pravidla byznysu dle Jana Zadáka:

PhDr. Iva Ruskovská

4. 5. 2020; systemonline.cz

Vědci z ČVUT vyvíjejí se Sigfoxem nové chytré technologie

Katedra telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT) zahájila dlouhodobou spolupráci se společností Sigfox Česká republika.

Cílem spojení univerzity a IoT operátora je vývoj nových technologických řešení pro chytrá města, jako jsou dálkové odečty energie nebo monitoring veřejného osvětlení, které budou schopny v praxi zajistit výrazné energetické úspory.

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

Provázání akademického světa s firemní sférou je jednou z dlouhodobých priorit FEL ČVUT. "Spojení s globální technologickou firmou je pro nás významné nejen kvůli výměně cenných informací a znalostí, ale především díky němu budeme moci náš výzkum přetavit ve funkční chytrá zařízení s reálným komerčním potenciálem," vysvětluje doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D., vedoucí Katedry telekomunikační techniky, FEL ČVUT. Akademici a vývojáři již pracují například na řešení umožňující "chytrý odběr energie", které zajistí operativní kontrolu a optimalizaci energetické spotřeby pro firmy, instituce i domácnosti.

"Uzavření spolupráce se špičkovou technickou univerzitou je pro nás významným milníkem. Disponuje prvotřídními vědeckými a výzkumnými zdroji, které ve spojení s naším technologickým know-how a obchodními vazbami povedou k zásadním inovacím a dalšímu rozvoji chytrých technologií v Česku", uvádí Jan Soukal, výkonný ředitel společnosti Sigfox Česká republika.

Oblast internetu věcí (IoT) je velice slibně se rozvíjejícím segmentem digitální společnosti. Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zde plně využívá svůj multidisciplinární přesah a naplňuje svou vizi "Spojujeme elektrotechniku a informatiku". V dané oblasti připravuje nové odborníky zejména studijní program Elektronika a komunikace, který disponuje specializací Technologie internetu věcí. Studenti tohoto i dalších studijních programů se podílejí na jejích projektech a získávají tak nenahraditelné zkušenosti ještě před nástupem do praxe.

Francouzská technologická firma Sigfox působí v 70 zemích světa, přičemž její IoT síť momentálně pokrývá větší polovinu Evropy, části USA a Latinské Ameriky. Platformu využívají nadnárodní společnosti jako Michelin, DHL, Skupina ČEZ nebo automobilový koncern PSA. Jsou do ní zapojeny miliony chytrých zařízení pro odečty vody, elektřiny, plynu, Industry 4.0, SmartCity, zabezpečovací zařízení, logistika, sledování teplot při transportu a uskladnění, péče o seniory nebo měření srážek a průtoků na záplavových potocích.

3. 5. 2020; nanokompozity.cz

Nový materiál míří do letounů Airbus

Aktuátor je zařízení, kterým se v letadlech ovládají mechanické prvky na křídlech a ocasních plochách.

K převodu rotačního pohybu elektromotoru na přímočarý se zde používá šnekové soukolí, silně namáhaná součástka, kterou je třeba přibližně v polovině života letadla zcela vyměnit. To už nebude nutné díky ultratenké samomazné vrstvě, kterou vyvinuli inženýři ze Skupiny pokročilých materiálů na katedře řídicí techniky Fakulty elekrotechnické ČVUT pod vedením profesora Tomáše Polcara. Ve spolupráci se společností JIHLAVAN, a.s., která je mimo jiné výhradním dodavatelem hydraulických pojistek, ventilů a hydraulických přímočarých motorů pro letadla Airbus, vytvořili speciální sedmivrstvý povlak kombinující extrémně tvrdé karbidy wolframu, měkké metalické vrstvy a speciální samomaznou složku. Šnekové soukolí s tímto povlakem téměř nepotřebuje mazivo a v testech prokázalo až desetinásobnou životnost.

Povlak za stovky korun ušetří stovky tisíc

Aplikaci nově vyvinutého materiálu realizuje pro Jihlavan start-up AdvaMat vzniklý při ČVUT. Povlak, který je dvacetkrát tenčí než lidský vlas, vyjde jen na stovky korun, prodlouží však životnost celého aktuátoru minimálně na 30 let a 40 000 letových hodin, což znamená, že ho nebude nutné měnit za celou dobu provozu letadla. Aktuátorů je přitom v běžném letounu typu Airbus několik a jejich cena se blíží 100 tisícům korun za kus, a to samozřejmě bez nákladů na instalaci. Odolnější součástka tedy představuje ohromnou úsporu.

Nový český materiál míří do oblak

Aktuátory z Jihlavanu s povlakem vyvinutým na ČVUT se chystají k nasazení kromě letounů Airbus A320 také v nových českých bitevnících Aero L -39NG a L410 NG a postupně i v dalších typech letadel. Na základě výborných výsledků obě organizace plánují, že budou pokračovat ve spolupráci na vývoji nových speciálních funkčních povlaků, které v blízké době nahradí standardní chromování zatěžující životní prostředí karcinogenními látkami.

2. 5. 2020; svetchytre.cz

Český autonomní dron pomůže s hledáním radioaktivního materiálu na letištích

Vědci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT se společností Advacam vyvíjejí nový autonomní dron, který by měl být schopný hledat zdroje radiace na obtížně přístupných místech. Radioaktivní záření by měl vyhledávat mnohonásobně efektivněji, než současná zařízení. Prototyp vznikne zřejmě na podzim a na trh by se měl dron dostat za rok a půl.

Vědci chtějí vyrobit dron, který dovede lokalizovat radioaktivní záření v oblastech, kam se současná zařízení dostanou obtížně nebo vůbec. K řízení letu nepotřebuje to, co dnes potřebuje většina dronů, tedy GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky, a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Zařízení by přitom mělo vážit maximálně dva kilogramy.

Detektor dronu v režimu takzvané Comptonovy kamery umožní určit směr záření již po detekování několika zachycených částic. Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje. Kombinace citlivosti a mobility tak povede až ke stonásobnému zvýšení efektivity oproti běžným metodám. Advacam má v současnosti hotové prototypy detektoru a na světě je i letuschopný dron. Vědci nyní musí obě zařízení propojit.

Podle ČVUT může být dron využit například při kontrolách na letištích, hranicích, v přístavech, v místech havárií a úložišť komunálního odpadu, ale i při pravidelných dodávkách izotopů pro nukleární medicínu.

29. 4. 2020; Lidové noviny

Aplikace studentů ČVUT pomáhají v krizi

Jídlo, léky či roušky lidem v karanténě a seniorům rozvážejí dobrovolníci s pomocí webové platformy GoDeliver. Vyvinuli ji studenti z Fakulty informačních technologií a Fakulty elektrotechnické ČVUT. Organizacím usnadní rozvoz po městě a koordinaci dobrovolníků. Projekt začal vznikat už počátkem roku, původně měl sloužit firmám k efektivnějšímu rozvážení zásilek. Nyní pomáhá vypořádat se se situací kolem koronaviru, podobně jako další aplikace vyvinuté s pomocí studentů a zaměstnanců ČVUT. Aplikace Nebojsa například lidem naplánuje pochůzky bez front a davů. Aplikace Wowee zas umožní založit sbírku pro osoby a rodiny postižené krizí.

Tipy a fotky do rubriky posílejte na pozitivnizpravy@lidovky.cz

29. 4. 2020; mobinfo.cz

Sigfox bude vyvíjet novinky s ČVUT

Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT uzavřela memorandum se společností Sigfox ČR. Společně budou vyvíjet technologická řešení pro dálkový odečet energie nebo monitoring veřejného osvětlení.

Sigfox aktuálně pokrývá 96 % území České republiky a dosáhne i tam, kam nedosáhnou klasické sítě mobilních operátorů. Momentálně je k ní připojeno více než 100 000 chytrých zařízení. Právě toto číslo se díky ČVUT může prudce zvýšit.

Vysoká škola má totiž nejen vědce zahloubané do základního výzkumu, ale také studenty, kteří potřebují praktické zadání bakalářských a diplomových prací. A vyvinout nějaký automatický odečet nebo systém pro dálkové řízení strojů, to je přesně to, co by si budoucí inženýři mohli přát.

Jako na míru je pak pro tuto oblast stvořená specializace Technologie internetu věcí. Akademici a vývojáři již pracují například na řešení umožňující "chytrý odběr energie", které zajistí operativní kontrolu a optimalizaci energetické spotřeby pro firmy, instituce i domácnosti.

29. 4. 2020; svetchytre.cz

ČVUT bude spolupracovat se Sigfoxem na vývoji nových chytrých technologií

Katedra telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze zahájila spolupráci se společností Sigfox Česká republika. Budou vyvíjet nová technologická řešení pro chytrá města, jako jsou například dálkové odečty energií nebo monitoring veřejného osvětlení. Ty budou schopny v praxi zajistit výrazné energetické úspory.

"Spojení s globální technologickou firmou je pro nás významné nejen kvůli výměně cenných informací a znalostí, ale především díky němu budeme moci náš výzkum přetavit ve funkční chytrá zařízení s reálným komerčním potenciálem," vysvětluje Jiří Vodrážka, vedoucí Katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT. Akademici a vývojáři již pracují například na řešení umožňující chytrý odběr energie, které zajistí operativní kontrolu a optimalizaci energetické spotřeby pro firmy, instituce i domácnosti.

Reklama

Chytrá IoT síť Sigfoxu pokrývá 96 % území České republiky a zasahuje tak i do míst bez dosahu GSM signálu mobilních operátorů. Momentálně je k ní u nás připojeno více než sto tisíc chytrých zařízení a jejich počet neustále roste. "Uzavření spolupráce se špičkovou technickou univerzitou je pro nás významným milníkem. Disponuje prvotřídními vědeckými a výzkumnými zdroji, které ve spojení s naším technologickým know-how a obchodními vazbami povedou k zásadním inovacím a dalšímu rozvoji chytrých technologií v Česku", uvádí Jan Soukal, výkonný ředitel společnosti Sigfox Česká republika.

Francouzská technologická firma Sigfox působí v 70 zemích světa a její IoT síť pokrývá větší polovinu Evropy, části USA a Latinské Ameriky. Platformu využívají nadnárodní společnosti jako Michelin, DHL, Skupina ČEZ, operátor T-Mobile nebo automobilový koncern PSA. Jsou do ní zapojeny miliony chytrých zařízení.

29. 4. 2020; ceskavedadosveta.cz

Kontaminaci zkumavek se vzorky zamezí otvírák z dílny ČVUT

Začátkem dubna oslovila lékařka Nemocnice Na Bulovce RNDr. Lenka Richterová, Ph.D. skupinu výzkumníků ČVUT, kteří zde automatizují testování na Covid-19 pomocí pipetovacích robotů. Za vědci a studenty Fakulty elektrotechnické (FEL) a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) přišla s prosbou, zda by uměli navrhnout pomůcku pro usnadnění otevírání zkumavek se vzorky. Dosavadní postup ručního otevírání je totiž velmi nepraktický a v konečném důsledku i nebezpečný. Vyžaduje zasunutí prstu do prohlubně víčka, jeho otočení a následné odklopení. Aplikací tohoto postupu mají však podle Richterové laboranti mozoly a bolestivé puchýře, které praskají. Odklopení víčka směrem do strany navíc způsobuje vznik bublinek, které kontaminují vnější část zkumavky a rukavice laborantů. Užití více vrstev rukavic by zas znemožnilo pevný úchop zkumavky a víčka.

Po krátké diskuzi s lékařkou se pro výzvu nadchnul Bc. Jiří Kubík, student magisterského programu Otevřená informatika, který vedle studia pracuje jako výzkumník robotiky v Centru umělé inteligence FEL ČVUT. Při popisu problematického ručního otevírání zkumavek se mu okamžitě vybavil otvírák na PET lahve, který si pamatoval od své babičky. Pomůcka, kterou mnozí z nás mají doma i dnes, usnadňuje otáčení víčka bez nutnosti velké síly. Stejný princip využil Kubík i při návrhu otvíráku na zkumavky. Ten má oproti klasickému otvíráku na PET lahve ještě ochranná křidélka, která brání kontaktu rukavice a kontaminovaného vnitřku víčka, a posuvný čep pro snazší manipulaci s víčkem při jeho odšroubování. Výslednou podobu designu konzultoval autor i s kolegou z laboratoře Bc. Jakubem Slámou z FEL ČVUT a Mgr. Adélou Přibylovou z Přírodovědecké fakulty UK, se kterými spolupracuje na automatizaci testování pro FN Motol.

Pomůcka je kompletně vyráběna na 3D tiskárně, což umožňuje rychlou a lokální produkci, malé náklady a okamžité využití v laboratořích. Denně je Kubík schopen vyrobit 20-30 otvíráků, a to na vlastní 3D tiskárně a tiskárně zapůjčené od CIIRC ČVUT. V současnosti je využívá již sedm laboratoří, do kterých byly na žádost dodány přes síť sanitních vozů přepravujících vzorky po celé zemi. Otvírák si však může sám vytisknout každý, kdo vlastní 3D tiskárnu. Design totiž Kubík umístil na open source platformu Thingiverse, odkud si ho může bezplatně stáhnout kdokoliv. Prostřednictvím Státního zdravotnického ústavu ČR o tom byly informovány další laboratoře po celé ČR.

Návrh otvíráku pro 3D tisk ke stažení zde: https://www.thingiverse.com/thing:4272124

28. 4. 2020; Haló noviny

Čeští vědci vyvíjejí dron pro kvalitnější hledání radiace

Mnohonásobně efektivněji než současná zařízení by měl nalézt zdroj radiace autonomní dron, který vyvíjejí vědci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT a společnosti Advacam. Dron bude možné využít i v obtížně přístupných místech. Prototyp vznikne zřejmě na podzim, na trh by se měl dron dostat za rok a půl, informovaly ČVUT a Advacam.

Vědci chtějí vyrobit dron, který dovede lokalizovat záření v oblastech, kam se současná zařízení dostanou obtížně nebo vůbec. »K řízení letu nepotřebujeme to, co dnes potřebuje většina dronů, a to je GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky, a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž současně malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat,« popsal vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Martin Saska.

Výzkumník Tomáš Báča řekl, že vyvíjený dron má vážit maximálně dva kilogramy, ideálně pod kilogram. Podle něho nyní detektory běžně nesou malá bezpilotní letadla nebo velké drony o váze pěti a více kilogramů. Dron vyvíjený na ČVUT by na rozdíl od nich mohl bezpečně vletět do lesa či do budovy.

Vědecký ředitel Advacam Jan Jakubek pak uvedl, že detektor dronu, v režimu takzvané Comptonovy kamery, umožní určit směr záření již po detekování několika zachycených částic. »Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje,« řekl Jakubek. Kombinace citlivosti a mobility podle něho povede až ke stonásobnému zvýšení efektivity oproti běžným metodám.

Báči sdělil, že Advacam má už nyní hotové »dobré prototypy« detektoru a na světě je i letuschopný dron. Ten však ještě čekají úpravy. Pak se vědci pustí do propojení detektoru s dronem.

Skupina Multirobotických systémů FEL se zabývá hlavně výzkumem v oblasti autonomního pohybu více robotů naráz, a to především dronů. Tým má za sebou řadu úspěchů v mezinárodních soutěžích.

Advacam vznikla v roce 2013 jako spin-off firma ČVUT. Vyrábí detektory vybavené čipy z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Detektory Advacam se nej častěji používají pro průmyslovou rentgenovou radiografii, využívá je ale i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

28. 4. 2020; cysnews.cz

Studenti ČVUT vyvinuli službu pro dobrovolné kurýry GoDeliver

Logistická webová platforma GoDeliverPlatformu, která původně vznikla, aby pomáhala firmám s rozvážením zásilek, vyvinuli studenti Fakulty informačních technologií a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Bc. Adam Zvada a Bc. David Mokoš, to jsou dva studenti, kteří se rozhodli využít svůj projekt GoDeliver pro ty, kteří se vinou epidemiologických opatření ocitli v nouzi. Ještě před pandemií koronaviru vymysleli logistickou platformu, která měla sloužit firmám ke snadnějšímu rozvážení zásilek po Praze. V současné době je tato služba požehnáním zejména pro ty, kteří jsou odkázáni na pomoc ostatních.

Jídlo, léky nebo roušky. Dobrovolní kurýři je doručují těm, kteří si je sami nemohou obstarat. S myšlenkou využít firemní kurýrní službu pro lidi v nouzi přišli dva studenti z ČVUT. "Nechtěli jsme, aby starší občané byli vystavování riziku nákazy. Dovoz potravin, hotových jídel, léků nebo roušek až domů je obrovská pomoc pro ty, ke kterým by se tyto nezbytnosti dostávaly komplikovaně," říká Adam Zvada, jeden ze zakladatelů projektu.

Cíl projektuSoučasným cílem projektu je poskytnout aplikaci ostatním firmám a organizacím pro efektivnější koordinaci dobrovolníků a rozvoz po městě. Do projektu je aktuálně zapojeno několik desítek dobrovolníků. Někteří mohou využívat dopravní prostředky v podobě elektrických aut od GreenGo a kol NextBike. "Být kurýrem a pomáhat ostatním. Jednoduchá myšlenka, která pomůže lidem odkázaným na pomoc druhých. Každý den rozvážíme několik desítek obědů," popisuje každodenní situaci David Mokoš, jeden ze zakladatelů GoDeliver.

27. 4. 2020; Vaše 6

Fakulta pomáhá učitelům dějepisu

Elektrotechnická fakulta ČVUT připravila pomůcku pro učitele dějepisu. Podílí se totiž na webové aplikaci HistoryLab. Ta umožňuje práci s historickými prameny a výuku soudobých dějin. Aplikaci vyvíjí Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze, Pedagogickou fakultou UK, Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a Masarykovým ústavem AV ČR. Autoři aplikace postupně zveřejňují cvičení, která jsou již prověřená a upravená na základě reakcí žáků i učitelů. Administrativní systém navíc umožňuje sdílet výsledky žákovské prác e a učiteli dává možnost poskytovat žákům zpětnou vazbu na jejich práci. Systém je k dispozici všem učitelům.

27. 4. 2020; techfocus.cz

Vědci vyvíjejí drony, které zvládnou automaticky vyhledávat radiaci

Odborníci ze skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT pracují na vývoji dronu samostatně vyhledávajícího radiaci. Oproti současným systémům může dron využívat výhodnou kombinaci malého rozměru a flexibility, takže lze zařízení používat v obtížně přístupných terénech.

Drony budouvybaveny špičkovou detekční technikou, která umožňuje nalézt zdroj záření až 100krát efektivněji, než je to možné dnes, a to při nesrovnatelně nižších pořizovacích nákladech.

Detektory poskytne ADVACAM, vývojář špičkové zobrazovací technologie, kterou dodávají například i americké NASA. Zařízení bude sloužit policii, armádě, záchranným složkám či jaderným elektrárnám. Prototyp by měl být hotový na podzim. Na mezinárodní trhy by měl produkt vstupovat zhruba za rok a půl.

Inovativní princip nabízí vyšší užitnou hodnotu v porovnání se současnými konkurenčními produkty, a to při násobně nižších nákladech, a otevírá tak zajímavé možnosti na trhu, kde se zařízení může uplatnit, zejména při monitorování bezpečnostních rizik – kontroly na hranicích, přístavech, letištích, v místech havárií, úložištích komunálního odpadu, při pravidelných dodávkách izotopů pro nukleární medicínu.

Na realizaci projektu, který za Fakultu elektrotechnickou ČVUT (FEL) technicky vede vědecký pracovník Ing. Tomáš Báča, absolvent programu Otevřená informatika Fakulty elektrotechnické, se vedle vědců budou podílet také studenti tohoto programu a programu Kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické. Zároveň probíhají jednání o spolupráci s Národní technickou univerzitou Ukrajiny – Kyjevským polytechnickým institutem Igora Sikorského. Právě Ukrajinu v nedávné době zasáhly rozsáhlé požáry, které se rozšířily až k havarované jaderné elektrárně Černobyl (od jejího výbuchu uplyne v neděli 26. dubna 34 let, na FEL ČVUT se v loňském roce k této nešťastné události vyjádřila v souvislosti se seriálem HBO také Dr. Dana Drábová, a to v přednášce Černobyl: Seriál a realita).

V rámci projektu chtějí vědci vytvořit dron schopný letu a lokalizace záření tam, kde se stávající systémy nejsou schopny pohybovat. Výhodou pro pohyb v těžko přístupných lokalitách bude nejen malá velikost letounu (jeden, maximálně dva kilogramy), ale hlavně schopnost autonomního letu. "K řízení letu nepotřebujeme to, co dnes potřebuje většina dronů, a to je GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž současně malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat," uvedl vedoucí skupiny Dr. Martin Saska.

27. 4. 2020; ceskavedadosveta.cz

Čeští vědci vyvíjejí dron pro efektivnější hledání zdrojů radiace

Vědci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT a společnosti Advacam vyvíjejí autonomní dron, který zvládne efektivně vyhledávat zdroje radiace.

Jeho výhodou bude zejména to, že dovede lokalizovat záření v oblastech, kam se současná zařízení dostanou obtížně nebo vůbec. " K řízení letu totiž nepotřebujeme GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky, a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude i natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat," popsal vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Martin Saska.

Vědecký ředitel Advacam Jan Jakubek pak uvedl, že detektor dronu, v režimu takzvané Comptonovy kamery, umožní určit směr záření již po detekování několika zachycených částic. " Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje, " řekl Jakubek. Kombinace citlivosti a mobility podle něho povede až ke stonásobnému zvýšení efektivity oproti běžným metodám.

Skupina Multirobotických systémů FEL se zabývá hlavně výzkumem v oblasti autonomního pohybu více robotů naráz – především dronů. Tým má za sebou řadu úspěchů v mezinárodních soutěžích.

27. 4. 2020; euro.cz

Kutilská šikovnost plus erudovaný výzkum. Exportéři přepnuli na respirátory nebo dezinfekci

České firmy přistoupily ke krizi proaktivně. Pohotově se přeorientovaly na výrobu ochranných masek nebo dalších pomůcek. Až pomine nejtěžší fáze v Česku, půjdou nejspíš výrobky i na vývoz do zahraničí.

Tradiční česká kutilská šikovnost plus erudovaný výzkum. Obojí dokázaly menší české firmy v době krize spojit. Některé přišly místo útlumu výroby s chytrými metodami pro boj s nákazou. "Na rozdíl od velkých firem, které v mnohých případech pozastavily výrobu, dokázaly malé a střední podniky rychle změnit své výrobní procesy," podotýká hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček a jmenuje třeba firmu BOCO Pardubice Machines.

Strojírenský podnik vyvinul vysoce účinné dezinfekční přístroje, které ničí všechny druhy virů, bakterií a plísní. Řešení staví na germicidní lampě, která vytváří silnou dezinfekci na bázi ultrafialového záření. Ta je při ničení koronavirů několikanásobně účinnější než ruční úklid pomocí běžných dezinfekčních prostředků.

Čtěte takéOstrava a vojenské muzeum? Mělo být už dávno

Další chytrou formou dezinfekce, kterou testuje skupina tuzemských firem, využívá princip hašení takzvanou "suchou mlhou". Tuto již známou metodu Češi propojili s dezinfekcí využívající nanočástice stříbra. Výsledkem je rychlá, účinná a šetrná očista autobusů nebo dalších prostor.

Desítky firem začaly vyrábět klasičtější formy dezinfekce. Třeba společnost Kores, která se zaměřuje na kancelářské a školní potřeby, rozjela ve svém závodě v jihočeském Strmilově výrobu 28mililitrových lahviček s čisticím prostředkem. Nabídla je přes obchodní síť lidem a přes krizový štáb také hasičům, Červenému kříži nebo různým charitativním organizacím. "Nyní vyrábíme 20 tisíc kusů lahviček denně, které dodáváme zdarma," informovala Jana Hubálková, obchodní ředitelka společnosti. Celkem se firma rozhodla na pomoc proti pandemii vyrobit a zdarma distribuovat 200 tisíc lahviček.

Stát kvůli nedostatku čisticích prostředků urychleně povolil už v březnu vyrábět dezinfekci na ruce podle receptury doporučené Světovou zdravotnickou organizací WHO jak výrobcům z oboru, tak i institucím, které se dříve výrobou podobné chemikálie nezabývaly. Povolení získaly mimo jiné společnosti Zenit, Pragochema, DF Partner, RINA, Druchema nebo Ethanol Energy.

"Podle mých posledních informací může dezinfekci vyrábět celkem 33 subjektů. Jedná se o firmy i vysoké a střední školy. Vůči ministerstvu průmyslu a obchodu mají oznamovací povinnost a v týdenních intervalech musejí do informačního systému zadávat údaje o výrobě a dodávkách zákazníkům," uvedl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček. Této dezinfekce nazvané Anti-COVID české firmy vyrobily jen do začátku dubna více než čtyři miliony litrů. Poptávka státu po čisticím prostředku na ruce tak byla rychle uspokojena a výrobci ji začali nabízet i dalším zájemcům. Na webu ministerstva je neustále aktualizován seznam producentů.

Ochranná maska z domácí tiskárny

Další podniky se daly do vývoje filtračních materiálů do respiračních masek a roušek na úrovni FFTP2 a FFTP3, nebo přímo ochranných respirátorů. Spolupracují přitom i s akademickou půdou. Třeba odborníci z pražského ČVUT vyvinuli postup tisku ochranných masek na domácích 3D tiskárnách. Na uvedení projektu do praxe se domluvili s iniciativou Vytisknu.com a firmou Y Soft.

"Podle návodu ČVUT budeme u nás ve firmě masky tisknout, kompletovat a zajistíme i jejich distribuci do zdravotnických zařízení," uvedl zakladatel Y Softu Václav Muchna. Iniciativa Vytisknu.com pomáhá jak při výrobě, tak při distribuci. Společně chtějí udržet tempo výroby více než 100 kusů masek denně.

České firmy mění své zaměření třeba také na výrobu plicních ventilátorů. "Například jedna brněnská firma navrhla plicní ventilátor, který disponuje většinou standardních funkcí. Zařízení je vyrobeno ze zatím běžně dostupných komponentů od dodavatelů z EU. Protože ale i zde nastává boj o součástky, je zařízení koncipováno modulárně, aby se daly snadno využít i díly od jiných dodavatelů. Výhodou je také miniaturizace ventilátoru a několik nových funkcí," říká Jan Špunda, který má v proexportní agentuře CzechTrade na starosti inovativní firmy. "Jeden výrobce lepenkových krabic se přeorientoval na výrobu ústenek z běžně dostupné netkané textilie," doplňuje Jan Špunda.

V Plzni navrhli ochranný štít

Na jinou technologii než 3D tisk vsadili studenti Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Od té obdržel zhruba stovku ochranných štítů Karlovarský kraj. Štíty určené zdravotníkům vznikly metodou řezání laserem. Ta je podle fakulty ve srovnání s 3D tiskem podstatně rychlejší a umožňuje produkci znásobit více než 24krát. "Studenti dokázali výrobu ještě zefektivnit, takže pokud budou mít dostatek potřebného materiálu, budou moci dodávat ochranné štíty v daleko větším množství všem záchranným složkám," děkoval hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.

Čtěte takéRychlá adaptace. Dezinfekci podle receptu WHO už vyrábí přes 30 firem a škol

Ochranné štíty se skládají ze dvou dílů. Průhledná část o šíři jednoho milimetru je z polykarbonátu, na flexibilní pásku kolem hlavy je použit polypropylen. Návod k výrobě je volně dostupný, takže se do ní mohou případně pustit další firmy nebo instituce. "K výrobě štítů studenti využívají infrastrukturu připravované studentské dílny a laboratoře Student Makerspace. Pro zájemce, kteří by je chtěli ve výrobě následovat, zveřejnili návod na webu Thingiverse," uvedl děkan fakulty Zdeněk Peroutka.

Jihlavská firma Böhm zase dobrovolně pozastavila výrobu nábytku a po čas krize využila svou techniku i zaměstnance k výrobě roušek pro nemocnice či charitativní organizace. Také výrobce spodního prádla Styx přeskupil už v půli března část výroby a místo trenek a spodního prádla začal šít roušky. A to ve třech variantách – pánské, dámské a dětské.

V první fázi je firma šila jen pro své zaměstnance a jejich rodiny. "Další pak půjdou jako dárky ke každé objednávce našich zákazníků," uvedl při spuštění akce Adam Rožánek ze společnosti Styx, který je také spolumajitelem e-shopu Trenýrkárna.cz. Styx používá jako výrobní materiál mimo jiné stoprocentní bavlnu, která přišla vhod i na výrobu roušek. Vzhledem k tomu, že má společnost veškerou výrobu soustředěnu přímo na českém území, mohla na situaci zareagovat velmi rychle.

Ve druhé fázi nabídnou Češi pomoc do zahraničí

Přes tisíc firem se zapojilo jen během prvních tří týdnů do internetové platformy Spojujeme Česko, respektive sekce CoVpoint, která začala fungovat ve druhé polovině března a kterou spravuje CzechInvest ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu. Na portálu stát poptává materiál či služby, které v době krize akutně potřebuje. Firmy zde nabízejí své produkty jak státu, tak i jiným podnikům. Nejčastějším artiklem jsou právě roušky, respirátory, dezinfekce či ochranné obleky. Objevují se ale i další potřeby jako tlakové lahve nebo lůžkoviny.

Dalším příkladem je propojení Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR s firmou DVL import, která organizacím, jejichž psovodi neměli rukavice, dodala bezplatně 300 kusů jednorázových rukavic.

V budoucnu může být projekt odrazovým můstkem i pro nabídky do zahraničí. "Druhou fází vývoje této iniciativy bude její zahraniční přesah. Zde předpokládám aktivní zapojení CzechTrade. Dostáváme se do doby, kdy bude potřeba nabídnout u nás již dostatkové produkty a technologie do zahraničí. České firmy mají co nabídnout a naší rolí bude pomoci vyhledat pro jejich produkty zahraniční odběratele," uvádí Radomil Doležal, generální ředitel agentury CzechTrade.

26. 4. 2020; CT24.cz

Ne všichni dobrovolníci šijí roušky. Ti v laboratořích pomáhají s testováním nebo vyvíjejí aplikace

Do boje s nákazou koronavirem se na mnoha místech zapojili dobrovolníci. Mezi nimi i stovky studentů nebo zaměstnanců výzkumných ústavů a vysokých škol.

Lukáš Konečný je původně parazitolog vystudovaný v Praze. Během doktorátu v Londýně se dostal i k virům – třeba k zice nebo chřipce. Teď ve výzkumném centru BIOCEV pomáhá testovat vzorky s podezřením na COVID-19.

"Člověk musí být ještě výrazně více soustředěný na tuto práci, než s běžnými vzorky, které třeba používá pro výzkum. Za každým vzorkem je totiž člověk, který potřebuje dostat tu správnou diagnózu," popsal specifika práce Konečný.

Centrum BIOCEV má kapacitu testovat až 320 vzorků denně. Dobrovolníci jsou tady zapojeni do různých fází testování, pomáhají s administrativou i logistikou. V laboratořích tu pracuje přes sto dobrovolníků. A hlásí se další.

Dobrovolničí nejenom studenti

Vedoucí laboratoře chronorobotiky v Centru umělé inteligence ČVUT Tomáš Krajník se robotice věnuje 15 let. Se svým týmem teď ve dne v noci vyvíjí aplikaci, která by lidem usnadnila plánovat pobyt venku. Umí předpovědět, kdy bude na určitém místě nejméně lidí – a kdy je tedy nejvhodnější zajet si třeba nakoupit. "Naše aplikace pracuje s pěti typy míst, což jsou úřady, obchody, parky, dětská hřiště a lékárny," vysvětlil Krajník.

Zatím se aplikace testuje v Kralupech nad Vltavou, další města se přidávají. Zpracovává jen anonymní data, která jí pošlou uživatelé. Čím víc jich bude, tím lépe bude aplikace fungovat. Dobrovolníkem se tady může stát kdokoliv.

26. 4. 2020; lidovky.cz

Čeští vědci vyvíjejí dron pro efektivnější hledání zdrojů radiace

Vědci chtějí vyrobit dron, který dovede lokalizovat záření v oblastech, kam se současná zařízení dostanou obtížně nebo vůbec. "K řízení letu nepotřebujeme to, co dnes potřebuje většina dronů, a to je GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky, a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž současně malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat," popsal vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Martin Saska.

Vědecký ředitel Advacam Jan Jakubek pak uvedl, že detektor dronu, v režimu takzvané Comptonovy kamery, umožní určit směr záření již po detekování několika zachycených částic. "Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje," řekl Jakubek. Kombinace citlivosti a mobility podle něho povede až ke stonásobnému zvýšení efektivity oproti běžným metodám.

Skupina Multirobotických systémů FEL se zabývá hlavně výzkumem v oblasti autonomního pohybu více robotů naráz - především dronů. Tým má za sebou řadu úspěchů v mezinárodních soutěžích.

Advacam vznikla v roce 2013 jako spin-off firma ČVUT. Vyrábí detektory vybavené čipy z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Detektory Advacam se nejčastěji používají pro průmyslovou rentgenovou radiografii, využívá je ale i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

25. 4. 2020; ČT 1 - Události

Vědečtí dobrovolníci v boji s koronavirem

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

Do boje s nákazou koronavirem se na mnoha místech zapojili dobrovolníci, mezi nimi i stovky studentů nebo zaměstnanců výzkumných ústavů a vysokých škol.

mluvčí

My jsme vlastně dávali ovcím antibiotika.

Veronika HEŠÍKOVÁ, redaktorka

Původně parazitolog vystudovaný v Praze. Během doktorátu v Londýně se Lukáš Konečný dostal i k virům, třeba Zice nebo chřipce. Teď ve výzkumném centru Biocev pomáhá testovat vzorky s podezřením na COVID-19.

Lukáš KONEČNÝ, dobrovolný laborant, Biocev

Člověk musí být ještě výrazně více soustředěný na tu práci, než s běžnými vzorky, který třeba o používá pro výzkum, protože vlastně za každým tím vzorkem je člověk, který potřebuje dostat správnou diagnózu.

Veronika HEŠÍKOVÁ, redaktorka

Centrum má kapacitu testovat až 320 vzorků denně. Dobrovolníci tady jsou zapojeni do různých fází testování. Pomáhají s administrativou i logistikou. V těchto laboratořích Biocevu pracuje přes 100 dobrovolníků a hlásí se další.

Ruth TACHEZY, hlavní koordinátorka testování, Biocev

Se snažíme do toho běhu, když už je tým, který pracuje dobře, tak mu přidáme třeba jednoho, dva lidi, které postupně zaškolujeme.

Veronika HEŠÍKOVÁ, redaktorka

Dobrovolničí nejen studenti. Tomáš Krajník se robotice věnuje 15 let. Se svým týmem teď ve dne v noci vyvíjí aplikaci, která by lidem usnadnila plánovat pobyt venku. Umí předpovědět, kdy bude na určitém místě nejmíň lidí a kdy je tedy nejvhodnější třeba zajet si nakoupit.

Tomáš KRAJNÍK, vedoucí laboratoře chronorobotiky, Centrum umělé inteligence ČVUT

Ta naše aplikace pracuje s pěti typama míst, což jsou úřady, obchody, parky, dětský hřiště a lékárny.

Veronika HEŠÍKOVÁ, redaktorka

Zatím se aplikace testuje v Kralupech nad Vltavou. Další města se přidávají. Zpracovává jen anonymní data, která jim pošlou uživatelé. Čím více jich bude, tím líp bude fungovat. Dobrovolníkem se tady může stát kdokoliv. Veronika Hešíková a Nikola Tenevová, Česká televize.

25. 4. 2020; czechsight.cz

Čeští inženýři vyvíjejí dron, pátrající po zdroji radiace

Novinkou mezi technologiemi, vyvíjenými za účasti českých inženýrů, je dron, který dovede autonomně vyhledávat zdroj úniku problematického záření. Ve spolupráci s finskými kolegy představí prototyp již letos na podzim.

Pro hledání zdrojů úniku potenciálně nebezpečného záření by mohly být v blízké budoucnosti nasazovány autonomní stroje. Čeští inženýři v současné době vyvíjejí dron, který by tuto práci mohl efektivně zastoupit.

V současné době je stále bezejmenný dron vyvíjen na základě partnerství mezi skupinou Multirobotických systémů (MRS) z pražské ČVUT a finskou společností ADVACAM, specializující se na zobrazovací technologie. Ta dodává své produkty například americké NASA. Česká skupina se na projektu podílí konstrukcí samotného dronu, zatímco jejich finští kolegové vyvíjejí palubní detektor záření.

Cílem práce je vytvořit letoun, který by zcela autonomně vyhledával různé typy záření například na skládkách, v okolí jaderných elektráren nebo místech katastrof. V okamžiku detekce závadného záření bude dron schopen určit směr, odkud se radioaktivní částice pohybují a efektivně tak nalézt jeho zdroj. Pomocí senzorů zamezujících kolizi bude schopen navigace i v místech mimo signál GPS.

Podle společnosti ADVACAM by používání bezpilotních letounů nemělo být přednostně bezpečnější než nasazování lidských pracovníků, ale především výrazně levnější a 100 násobně účinnější. Společnost prohlásila, že funkční prototyp by mohl být připraven již na podzim a jeho následný vývoj pro komerční účely trvat zhruba následný rok a půl. Více podrobností se můžete dočíst v tiskové zprávě ČVUT.

25. 4. 2020; nanokompozity.cz

Jsou plně autonomní auta za dveřmi, nebo je to chiméra? Čeští vědci navrhují alternativní cestu

Počátkem roku proběhly světovými médii skeptické komentáře k otázce, jak jsme daleko od komerčně dostupných plně autonomních vozů stupně 5.

Například ředitel vývoje autonomní mobility společnosti Volkswagen (VW) Alex Hitzinger oznámil v lednu pro magazín The Drive, že to "možná nikdy nenastane". Svá předchozí tvrzení v tomto ohledu zmírnil i Elon Musk v případě vozů Tesla. Jiné testy ukázaly chybovost softwaru vyhodnocující video a nedostatečné datasety.

Podle Tomáše Haniše z centra Smart Driving Solutions je na čase vydat se jinou cestou. "Pokud chceme postavit vůz se spolehlivým autopilotem, je důležité nejdříve zajistit podpůrnou architekturu, jako je například řízení typu drive by wire – systém osvědčený v letectví, na nějž automobilky zapomněly," říká výzkumník a vývojář, který na FEL ČVUT začal působit v roce 2018 po předchozích zkušenostech z firem Porsche Engineering Services a Rolls-Royce (divize aerospace).

Nové video: Nelze napasovat supermozek na tříkolku

Myšlenka, kterou i v odborných kruzích stále doprovází nepochopení a jež vyvolává diskuze, se vědci z FEL ČVUT nyní pokouší vysvětlit v novém animovaném videu. Drive by wire neboli systém, kde se o dynamiku vozu kompletně stará elektronická řídicí jednotka, vědci ve videu označují jako zapomenutou revoluci automobilového průmyslu. "Proč se na rozdíl od letadel automobily zasekly v 19. století? Lidé si zvykli, že auta bourají," zazní v komentáři. Důležitost technologie drive by wire pro bezpečný vývoj autonomních aut pak video vysvětluje pomocí srovnání: "Pokud nemáte nejdříve pod kontrolou dynamiku podvozku, je to, jako byste chtěli nějaký supermozek napasovat na starou tříkolku."

Problém s marketingem: co doopravdy znamená drive by wire?

Vědci z pražského centra Smart Driving Solutions rovněž ve videu ukazují, že pojmem drive by wire nemyslí to, o co se v minulosti pokoušely automobilky Saab, Infiniti nebo Tesla. Žádný z dosud uvedených komerčních vozů totiž nedotáhl koncept do podoby 100 % kontroly nad dynamikou vozu (Full time full authority control layer) tak, aby řidič pouze určoval směr či rychlost, a zbytek úkonů, například samostatné otáčení všech čtyř kol, zajišťovala elektronika. Zavedení této technologie, ačkoli je již vyzkoušená v letectví, by vyžadovalo skutečnou revoluci. "Při prosazování této myšlenky často narážíme na přebujelý marketing automobilek – samotné pojmenování drive by wire je mnohdy jen obchodní nálepkou, podobně jako cokoliv "smart" nebo "intelligent" v současných autech. My však mluvíme o systémově jiném přístupu k řízení auta," komentuje Tomáš Haniš.

Vědci letos chystají funkční model 1:1

Centrum Smart Driving Solutions sídlí v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí a tvoří ho mezinárodní skupina 13 vědeckých pracovníků, kteří se věnují modelování a simulaci, návrhům řídicích systémů a v neposlední řadě experimentální validaci a verifikaci výsledků. V loňském roce navázali spolupráci s předními výrobci v oboru a postavili na půdě univerzity modely v měřítku 1:10 a 1:5. Tento rok si tým Tomáše Haniše dal za cíl sestavit funkční prototyp vozu drive by wire v životní velikosti. Vzhledem k tomu, jak obtížně se téma vysvětluje, může takový vůz při propagaci revoluční myšlenky skutečně prospět.

25. 4. 2020; vedavyzkum.cz

Čeští výzkumníci vyvíjejí kity pro testování, plicní ventilátory i masky z 3D tiskáren

Zkratka covid-19 děsí svět. Lidé dělají, co mohou, aby tuto zatím jen chabě poznanou nemoc zastavili. Češi (a už i Američané) šijí roušky, babky v Izraeli radí užívat horkou vodu s citronem a jedlou sodou, hinduisté spoléhají na pití kraví krve a modlitby... Nicméně všichni se upínají k lékařům a vědcům.

Testovat, testovat, testovat. A také "trasovat" čili chytře dohledávat kontakty infikovaných, izolovat je, a tak obávaný koronavirus SARS-CoV-2 marginalizovat. To často radí odborníci, kteří si za vhodný příklad, jak s epidemií zápolit, berou Tchaj-wan a Jižní Koreu, kde dělají přes deset tisíc testů denně – a to i ve speciálních odběrových budkách či přímo řidičům v autech.

K výraznému navýšení tuzemské kapacity testování vzorků na koronavirus nyní přispívají již desítky českých vědeckých institucí, které nabídly své laboratoře a pracovní síly. Hypotetické kapacity na testování tisíců vzorků denně však v minulých týdnech omezovala řada snad až příliš "přízemních" překážek: nestandardizované odběry či nedostatek odběrových štětiček... Ale jde to: celkově se Česko přehouplo v půlce minulého týdne přes 140 tisíc otestovaných vzorků, což je v přepočtu na jeden milion obyvatel cifra srovnatelná s Koreou, Dánskem a skoro i Německem. Daleko více do toho však "šlapou" třeba Islanďané, kteří k témuž datu otestovali menší ostrovní populaci osmkrát důkladněji.

Nárůst testů v Česku a tím šance, že země situaci zvládne bez fatálních dopadů, se daří i díky mnoha "neviditelným" dříčům, kteří po nocích přemýšlejí nad strukturou virů, reakcemi anebo nástroji, jak podpořit ekonomiku. "Jsem hrdá a osobně mám velkou radost, že jsme ve spolupráci s vysokými školami dokázali rychle zareagovat na propuknutí pandemie covid-19. Co je však podle mne skutečný úspěch: podařilo se do boje s pandemií zapojit výzkumníky napříč jednotlivými vědními oblastmi, ať již jde o virology, biochemiky, imunology, fyzikální chemiky, materiálové inženýry, informatiky, ale také psychology, sociology, právníky či ekonomy. Navíc se nám daří propojovat diagnostické laboratoře, které testují vzorky na přítomnost koronaviru, s dobrovolníky z řad vysokoškolských studentů biologických oborů či výzkumných pracovníků, kteří nabízejí naprosto nezištně svou pomoc. Věřím, že společně to dokážeme zvládnout," řekla LN Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.

Testuje (skoro) celé Česko

Česko usilovně dotahuje ztráty, jež v klíčovém testování mělo. Testuje se tak ve výzkumném centru BIOCEV ve Vestci u Prahy – tedy ve společném středisku Univerzity Karlovy a Akademie věd –, v brněnském centru CEITEC při Masarykově univerzitě anebo v Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Univerzity Palackého v Olomouci, kam stovky vzorků z pražských nemocnic dopravoval k vyšetření dokonce už i policejní vrtulník.

Pomoc za Prahou. Do testování tisíců vzorků se zapojili také vědci z výzkumného centra BIOCEV, které za více než dvě miliardy korun společně zbudovala Univerzita Karlova s Akademií věd ČR ve Vestci u Prahy.

"Je naprosto zásadní, aby se do testování zapojila akademická pracoviště, která mají nejen technologické zázemí, ale také větší připravenost na případnou výrobu reagencií (čili látek pro spouštění reakcí i izolaci RNA), potřebných pro testování. Až tyto látky dojdou, budeme muset nezbytně přejít k lokální výrobě. Svým způsobem si myslím, že to bude mít i kladné dopady, protože budeme mít více lokálních zdrojů," řekl portálu Vědavýzkum. cz koncem března Marián Hajdúch, ředitel ÚMTM. "Musím říci, že jsou všichni velmi solidární, svou pomoc nabízejí třeba i studenti. Čeští vědci pomáhají s velkým odhodláním. Za svůj život jsem nic takového ještě nezažil. Vidím také obrovskou snahu státních institucí situaci řešit, například Státní zdravotnický ústav nám povolil testování ve lhůtě do šesti hodin," dodal Hajdúch.

Intenzivně testuje řada z padesátky ústavů Akademie věd – Parazitologický ústav v Českých Budějovicích, krčský Ústav molekulární genetiky, Mikrobiologický ústav anebo třeboňské centrum Algatech, zbudované primárně pro výzkum řas. Důležitou roli má, jak jinak, patrně nejlepší vědecké pracoviště v Česku – Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) v pražských Dejvicích, který novináři překřtili na "Holého ústav". Ano, právě tam bádal Antonín Holý, jehož práce přinesla účinné látky proti viru HIV, hepatitidě a ve spolupráci s firmou Gilead Sciences také antivirotika. Nyní v téže firmě dává světu naději experimentální lék Remdesivir, na jehož vývoj dohlíží viceprezident pro virologii Tomáš Cihlář, Holého žák.

V uplynulých týdnech vědci pražského "Úochabu" napřeli síly k vývoji původních kitů, které dokážou izolovat virovou RNA z odebraných vzorků pacientů: "To se běžně dělá komerčními kity, ale ty teď nejsou. Velké evropské země i zámoří trhy postupně uzavírají, požadavky jsou obrovské a raketově rostou, kapacity nestačí. Tým Pavla Šáchy z mého oddělení s Františkem Sedlákem a Robinem Kryštůfkem (a za pomoci spousty dalších) díky neuvěřitelnému úsilí vyvinuli originální metodu izolace virové RNA ze vzorků. Je založena na použití originálních magnetických kuliček z dílny Radka Zbořila z olomouckého RCPTM. Postupně ji validujeme ve spolupráci s 2. LF UK, Nemocnicí Na Bulovce a Státním zdravotním ústavem. Zdá se, že funguje zcela srovnatelně s komerčními diagnostickými kity," napsal začátkem dubna Jan Konvalinka na svůj Facebook, který nyní sleduje už mnoho médií. A to i proto, že biochemik a prorektor Univerzity Karlovy koordinuje testování na vědeckých pracovištích v zemi.

Týmy z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR vyvijejí nové kity pro izolaci virové RNA.

Laboratořím, které tuto činnost hradí ze svých výzkumných peněz, nabídla pomoc firma IOCB Tech, dceřiná společnost ÚOCHB, která týmy doktorky Ruth Tachezy a Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty UK podpořila pěti miliony korun a skupinu Petra Bartůňka v Ústavu molekulární genetiky AV dvěma miliony. A dalším důkazem, že se i běžně hodně soutěživé a o granty soupeřící instituce v boji proti covid-19 velmi semkly, je instalace robota "pipeťáka" v Nemocnici Na Bulovce. "Stroj sestává z univerzálního robotického manipulátoru, přesné pumpy, schopné nahradit ruční pipetování, a vestavné laboratorní váhy ověřující po pipetování každého vzorku, zda bylo přeneseno očekávané množství tekutiny. Přístroj vyvinuli výzkumníci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) a Ústavu jaderné fyziky AV ČR z Řeže u Prahy," popisuje Jan Martinek, mluvčí Akademie věd.

Na operační sály i do světa

Právě nápady a vynálezy inženýrů z Českého vysokého učení technického (ČVUT) mají značný ohlas. Respirátory vytištěné na výkonných 3D tiskárnách HP (a jindy drobnější věci i na tiskárnách české značky Prusa Research) anebo potápěčské masky chytře přetvořené v ochranné medicínské sady zaujaly i zpravodajskou agenturu Reuters, která je šířila v celosvětovém servisu. "Vědci z ČVUT nabízejí spoustu ochranných pomůcek od respirátorů, štítů, polomasek, celoobličejových masek přes různé aplikace v rámci chytré karantény až po plicní ventilátor CoroVent, přímo zachraňující životy, o který již nyní máme zájem a objednávky z různých částí světa včetně OSN," zhodnotil pro LN probíhající aktivity rektor ČVUT Vojtěch Petráček. "Ukázalo se, že se čeští lidé a čeští vědci dokážou v mimořádné situaci velmi rychle aktivovat a vymyslet řešení," těší rektora Petráčka, jenž v počátcích koronavirové krize sám ukázal, jak si doma vyrobit provizorní masku z PET lahve. Sofistikované rady, jak přizpůsobit tištěné 3D respirátory dětem, poskytli pražským kolegům antropologové z Masarykovy univerzity, kteří mají k dispozici rozsáhlou databázi trojrozměrných snímků obličejů, což přispívá k vývoji dalších ochranných pomůcek pro děti. Vysoké učení technické v Brně i Vysoká škola báňská v Ostravě nabízejí vytištění a dodávky ochranných štítů už nejen pro zdravotníky, ale i další exponované profese: lékárníky nebo prodavače. Každý pomůže, jak může, takže kupříkladu odborníci z ústavu nábytku na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity přeměnili své dílny ve výrobnu obličejových štítů.

Vědci z chemických a technických škol (jako Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně) chystají hektolitry anticovidové dezinfekce.

Strojaři z Technické univerzity Liberec zase přišli s nenápadným, ale užitečným nástavcem z 3D tiskáren na kliky, které pracovníkům v nemocnici umožňují otevírat dveře nikoliv dotykem dlaní, nýbrž tlačením loktů, což snižuje potenciální šíření infekce. Akademici z ČVUT i VUT poskytli i některé své přístroje (třeba biomedicínské technologie anebo termovizní kamery pro zběžnou kontrolu teploty příchozích v odběrových centrech). Centrum polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně denně připravuje, podobně jako mnohé další na chemii orientované instituce typu Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), hektolitry anticovidových dezinfekcí, jež putují do nemocnic a domovů seniorů. Chemici radí i se sterilizací roušek.

Těm, kdo poctivě hledají odpuzující či nepropustné funkční materiály, vědci nadále poskytují expertizu a hi-tech vybavení. Ústav přístrojové techniky Akademie věd v Brně, kde už dekády vznikají nápady uplatnitelné ve světoznámých mikroskopech z Delongovy líhně, nabídl bezplatné analýzy nanomateriálů (na filtry, roušky), které se jeví perspektivní pro zmírnění šíření nákazy. Na detekci drobných aerosolových částic a koronaviru o rozměrech jen 80 až 150 nanometrů mají zase speciální aparaturu experti Ústavu chemických procesů AV ČR, takže ji s vývojáři z ČVUT a Liberce nasadili do přípravy respirátorů nové generace. A obří výpočetní výkon, jejž lze využít pro různé modely a úlohy, poskytuje pražský "matfyz".

A jak zachránit společnost?

Všech 26 veřejných vysokých škol v České republice, které se v bezprecedentní situaci přepnuly do režimu bezkontaktní a elektronické výuky, nabízí pomoc a dobrovolníky. Medici osmi lékařských fakult válčí s koronavirem přímo "v první linii" pražských, brněnských, olomouckých i plzeňských fakultních nemocnic, studenti Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové zase po stovkách vyrazili pomáhat magistrům do lékáren, ale pomoc s hlídáním a výukou dětí nabízejí též budoucí učitelé, odborné rady poskytují rodinám psychologové.

Třeba ti z Masarykovy a Karlovy univerzity se podíleli na vývoji nové aplikace pro mobilní telefony, která se může stát užitečným pomocníkem v době karantény a náročné domácí výuky a totálních home officů. Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT se zapojili do přípravy jiné appky, nazvané Nebojsa, která na základě sběru GPS dat a díky umělé inteligenci průběžně radí, jak a kdy se ve městech vyhnout frontám a místům s rizikově vysokou koncentrací osob. Ověřené informace, kterých dnes není nazbyt, publikuje už několik týdnů webový portál Okoronaviru.cz, jehož stránky plní akademici a doktorandi řady škol.

Kupříkladu na olomoucké Univerzitě Palackého se do spontánní pomoci zapojila nejen výzkumná centra, přírodovědci či medici, ale rovněž právníci s aktuální poradnou a bohoslovci s nabídkou spirituálních konzultací; v dobrovolnické databázi je evidováno již přes tisíc studentů. "K jasným pozitivům patří ověření akceschopnosti a mimořádné solidarity celé akademické komunity, jedinečná spolupráce konkrétních vědeckých pracovišť s nemocnicí i s dalšími vědeckými centry v České republiky a uznání s mezinárodními přesahy," těší rektora Jaroslava Millera.

Nynější globální pandemie ovšem není jen krizí zdravotní, ale také ekonomickou. I proto je podstatné, aby čeští politici naslouchali těm nejbystřejším ekonomům, z nichž řada působí v ústavu CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd a Univerzity Karlovy. Vědci jako Štěpán Jurajda, Filip Matějka či Jakub Steiner situaci pečlivě analyzují a nabízejí vládě modely a nástroje, které mohou k "léčbě" ekonomiky i společnosti přispět. "V první fázi boje proti koronaviru pomáhali lékaři, zdravotní sestry a epidemiologové, nyní přichází čas i pro nás ekonomy. Chceme využít svých znalostí, aby co nejméně lidí přišlo o práci, aby se lidé netopili v dluzích, aby zkrachovalo co nejméně firem, aby se ekonomika po krizi co nejdříve navrátila k normálnímu chodu," líčí Daniel Münich, výkonný ředitel think tanku IDEA.

Cesta k normálu nebude snadná, ba ani krátká. O viru a pandemii musíme vědět co možná nejvíc. Sice vychází řada nových vědeckých studií a takzvaných preprintů (článků před řádným recenzním řízením), po kterých média vždy lačně skočí, ale získané poznatky jsou pak záhy často rozporovány. O koronaviru s notoricky známou zkratkou SARS-CoV-2 a jeho reálných dopadech na dlouhodobou imunitu člověka víme – zatím – žalostně málo. Stejně tak o skutečném rozsahu zasaženosti v populaci. Proto virologové, jako je Pavel Plevka z brněnského centra CEITEC, veřejně volají po testování reprezentativního vzorku populace v České republice. Své kapacity i know-how dnes na webu Laboratoře-proti-koronaviru.cz nabízí přes sedmdesát z nich.

Každopádně je jisté, že společný cíl vědce spojuje v hledání řešení, výsledného léku a snad také vakcíny. Podle prestižního vědeckého časopisu Nature bylo koncem minulého týdne 78 potenciálních kandidátů na novou "anticovidní" vakcínu, z toho pět již ve fázi klinického testování. Opatrnou naději skýtají předběžné výsledky látky remdesivir, která byla nasazena i kriticky nemocnému a zotavujícímu se pacientovi v pražské Všeobecné fakultní nemocnici.

Mimochodem: řada zde jmenovaných výzkumných center a ústavů se špičkovým vybavením vznikla za desítky miliard korun z Evropské unie, o čemž se sice nepíše palcovými titulky (oproti medializovaným nákupům v Číně), ale měli bychom si to připomenout. Mezinárodní kontakty a úsilí tisíců vědců, které hodlají zvláštními dotačními programy podpořit už také grantové agentury anebo některá česká ministerstva, dávají naději. Vizi, že nás před virem vzešlým z pojídání divokých netopýrů či luskounů zachrání lidská invence, píle a rozum.

24. 4. 2020; AUTOMA

Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové získali Ceny Wernera von Siemense

Dvacítka mladých vědců, studentů a pedagogů získala ocenění ve 22. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Český Siemens v ní oceňuje práce a projekty z oblasti technických a přírodovědných oborů ve čtyřech kategoriích: nejvýznamnější výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací. Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventskou práci na téma průmyslu 4.0.

Ceny Wernera von Siemense byly poprvé uděleny v roce 1998. Od té doby společnost Siemens na odměnách vyplatila 12,5 milionu korun a ocenění převzalo 389 vítězů. Ve 22. ročníku soutěže byl hodnocen rekordní počet 833 přihlášek.

V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Cenu Wernera von Siemense získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph. D., z CEITEC – Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně (členové týmu: Mgr. Petra Pokorná Formanová, Ph. D., Ing. Tibor Füzik, Ph. D., doc. RNDr. Daniel Růžek, Ph. D.) za práci s názvem Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou. Oceněná publikace popisuje strukturu částice viru klíšťové encefalitidy, zejména uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami, které viru umožňují infikovat buňky.

Vítězem v kategorii nejlepší disertační práce je Mgr. Ivo Straka, Ph. D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (vedoucím práce je prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph. D). Cenu získal za práci z oboru kvantové optiky s názvem Příprava, detekce a charakterizace kvantových stavů světla, která se zabývá kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Jedním z výsledků této práce je metodika měření tzv. tichého světla, tedy takového, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic – fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo k bezpečné komunikaci.

Nejlepší diplomovou práci 22. ročníku soutěže představil Ing. Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, vedoucím jeho práce je prof. Ing. Jiří Matas, Ph. D. Ocenění získal za práci s názvem Dlouhodobý tracker všech rychlostí s použitím rozmazání. Denys Rozumnyi se ve své práci zabýval hledáním a sledováním objektů pohybujících se vysokými rychlostmi, jako jsou např. míče v různých sportovních disciplínách. Autor oceněné diplomové práce ukázal, že tyto objekty mají specifické vlastnosti, které umožňují nalézt jejich přesnou trajektorii i rychlost a také určit jejich vzhled pouze z videozáznamu.

Jako nejlepší pedagogický pracovník byl oceněn prof. Ing. František Štěpánek, Ph. D., z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek tuto školu vystudoval a rovněž zde absolvoval doktorské studium – současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém postdoktorském pobytu v Unilever R & D v Port Sunlightu pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.

Druhou cenu v kategorii dizertačních prací a současně cenu za ženskou práci získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph. D., z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie s názvem Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic. Oceněná práce poskytuje přehled složitosti imunitního systému a imunitních dějů probíhajících při protinádorové obraně a informace o nových možnostech imunoterapie, které slibují velký pokrok v boji proti nádorovým onemocněním.

Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Vít König se věnuje částicové fyzice, bakalářskou práci vypracoval na téma Testování křemíkových detektorů pro modernizaci detektoru ATLAS a obhájil ji v roce 2018. V současnosti pokračuje v magisterském programu studia, a jestliže mu to jeho zdravotní stav a rodinná situace dovolí, rád by pokračoval i v doktorském studiu. Vít König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu ale nebrání v tom, aby zůstal životním optimistou plným plánů do budoucna jak v profesním, tak osobním životě.

Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph. D., z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava; byl oceněn za práci s názvem Roboty přímo spolupracující s člověkem.

24. 4. 2020; volty.cz

Vědci z ČVUT vyvíjejí se Sigfoxem nové chytré technologie

Katedra telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT) zahájila dlouhodobou spolupráci se společností Sigfox Česká republika. Cílem spojení univerzity a IoT operátora je vývoj nových technologických řešení pro chytrá města, jako jsou dálkové odečty energie nebo monitoring veřejného osvětlení, které budou schopny v praxi zajistit výrazné energetické úspory.

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

24. 4. 2020; reportazezprumyslu.cz

Vědci z ČVUT vyvíjejí se Sigfoxem nové chytré technologie

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

Provázání akademického světa s firemní sférou je jednou z dlouhodobých priorit FEL ČVUT.

"Spojení s globální technologickou firmou je pro nás významné nejen kvůli výměně cenných informací a znalostí, ale především díky němu budeme moci náš výzkum přetavit ve funkční chytrá zařízení s reálným komerčním potenciálem,"vysvětluje doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D., vedoucí Katedry telekomunikační techniky, FEL ČVUT. Akademici a vývojáři již pracují například na řešení umožňující "chytrý odběr energie", které zajistí operativní kontrolu a optimalizaci energetické spotřeby pro firmy, instituce i domácnosti.

24. 4. 2020; cysnews.cz

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyvíjejí drony, které mohou autonomně vyhledávat radiaci

Oproti současným systémům může dron využívat výhodnou kombinaci malého rozměru a flexibility, takže lze zařízení používat v obtížně přístupných terénech. Drony budou vybaveny špičkovou detekční technikou, která umožňuje naleznout zdroj záření až 100krát efektivněji, než je to možné dnes, a to při nesrovnatelně nižších pořizovacích nákladech. Detektory poskytne ADVACAM, vývojář špičkové zobrazovací technologie, kterou dodávají například i americké NASA. Zařízení bude sloužit policii, armádě, záchranným složkám či jaderným elektrárnám. Prototyp by měl být hotový na podzim. Na mezinárodní trhy by měl produkt vstupovat zhruba za rok a půl.

Realizace projektuNa realizaci projektu, který za Fakultu elektrotechnickou ČVUT (FEL) technicky vede vědecký pracovník Ing. Tomáš Báča, absolvent programu Otevřená informatika Fakulty elektrotechnické, se vedle vědců budou podílet také studenti tohoto programu a programu Kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické. Zároveň probíhají jednání o spolupráci s Národní technickou univerzitou Ukrajiny – Kyjevským polytechnickým institutem Igora Sikorského. Právě Ukrajinu v nedávné době zasáhly rozsáhlé požáry, které se rozšířily až k havarované jaderné elektrárně Černobyl (od jejího výbuchu uplyne v neděli 26. dubna 34 let, na FEL ČVUT se v loňském roce k této nešťastné události vyjádřila v souvislosti se seriálem HBO také Dr. Dana Drábová, a to v přednášce Černobyl: Seriál a realita). V takových místech je měření radiace náročný a důležitý úkol. "Fakulta elektrotechnická s kyjevským institutem dlouhodobě spolupracuje, a to jak na vědecké úrovni, tak například při výměně studentů a pedagogů," uvedl děkan Fakulty elektrotechnické prof. Petr Páta.

Vývoj dronu schopného letu a lokalizace zářeníV rámci projektu chtějí vědci vytvořit dron schopný letu a lokalizace záření tam, kde se stávající systémy nejsou schopny pohybovat. Výhodou pro pohyb v těžko přístupných lokalitách bude nejen malá velikost letounu (jeden, maximálně dva kilogramy), ale hlavně schopnost autonomního letu. "K řízení letu nepotřebujeme to, co dnes potřebuje většina dronů, a to je GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž současně malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat," uvedl vedoucí skupiny Dr. Martin Saska.

"Realizace tohoto zařízení je možná nejen díky odborníkům z ČVUT, ale stejnou měrou i díky detektorům z ADVACAMu. Nejnovější detektor, který zde bude použit, je nejen výkonný, ale i malý a lehký, což umožňuje jeho použití na dronu nebo třeba i ve vesmíru," říká Jan Sohar, výkonný ředitel ADVACAMu. "Zcela unikátní je provoz detektoru v režimu monolitické Comptonovy kamery, což umožní určit směr záření již pro několik zachycených částic. Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje. Další výhodou je vysoká mobilita, která umožňuje, dostat se do těsné blízkosti zdroje a velmi rychle jej identifikovat. Kombinací všech výhod dojde přibližně ke 100násobnému zvýšení efektivity vyhledávání oproti běžným metodám," říká Jan Jakůbek, vědecký ředitel ADVACAMu a autor projektu.

Skupina multirobotických systémůSkupina multirobotických systémů má dlouhodobě vynikající výsledky. Letos v únoru obhájila, spolu s týmem pozemních robotů, prvenství v prestižní soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC), kterou v Abú Dhabí pořádá Univerzita Khalifa.

24. 4. 2020; parlamentlisty.cz

Václav Moravec šokoval: "Jsem obhájcem Babiše!" A pak přišla sranda z Václava Klause a lekce z etických principů ČT

Václav Moravec vystoupil v posluchárně ČVUT. Video z přednášky začalo kolovat v poslední době po Facebooku. "Jenom bych upozornil pro ty, kteří mě vnímají jako Antibabiše nebo Antizemana, tak já jsem paradoxně obhájcem Babiše, protože říkám, že je Andrejovi Babišovi neprávem přičítáno to, že on by byl první, který se tady z těch velkých hochů snažil nakupovat média," překvapil Moravec. Došlo i na prezidenta Václava Klause. "Když mám špatnou náladu a chmury jak mi lidé nadávají, odjedu na Slovensko, protože tam mě mají rádi," svěřil se.

Václav Moravec byl již v listopadu hostem pořadu Neurazitelný.cz, jehož záznam začal kolovat v poslední době na Facebooku. Moravec ve dvouhodinové přednášce před zaplněnou aulou Fakulty elektrotechnické ČVUT přednášel o vývoji politické kultury v České republice.

"Od té doby, co jsem spojován jako jedna z veřejných, ať už rozhlasových nebo televizních, tváří s politickou žurnalistikou, tak je jasné, že dochází k úpadku toho, co bych označil za kulturu politického chování, ale zároveň co se týče politické a mediální kultury, které souvisejí s tou transformací a s ustanovováním politického systému, protože tu politickou kulturu právě vnímám jako určitou typologii," uvedl Moravec. Prý si tedy načetl nějaké texty a uvedl, že jako novinář nevnímá občanskou společnost jako stigmatizační pojem, tak jak se s tím setkáváme v Česku během uplynulých 30 let. "Množství těch participujících institucí včetně komunit a hlavně médií, proto ta propojenost mediální kultury a politické kultury, je zásadní pro silnou pluralitní demokracii," doplnil jeden z nejvýznamnějších moderátorů v zemi.

V té politické kultuře a v politickém systému vidí Moravec několik věcí, které jsou podobné i novinářům, jako právě jisté ideologizování na úkor věcné diskuse a dobírání se faktů. "Ještě bych měl právě předeslat, že formování té mediální a politické kultury u nás po listopadu 1989 vidím ve dvou rovinách, které budu rád, když na základě vašich otázek probereme podrobněji, a ta první rovina je kulturně lokální, což jsou ty stereotypy a nazvu to historickou stopou, která formuje tu politickou kulturu, a pak globálně technologické, protože naše mediální kultura a žurnalistika zažila oba dva nárazy, na rozdíl od západních politických kultur typu britské, kterou jsem zpovzdáli v české redakci BBC měl možnost sledovat, a my jsme měli tu dvojí transformaci. Transformaci ovlivněnou dvěma faktory," uvedl Moravec a vyjmenoval je.

Lokálně kulturní bylo prý dědictví komunismu, kdy součástí bylo potlačování veřejných institucí. "To, co se odehrává v současnosti, tlak na média veřejné služby, Českou tiskovou kanceláří počínaje a Českou televizí konče, tak není nic nového, to je tady přítomno třicet let, od počátku transformace jako takové, a myslím, že to je součást politické kultury a mediální kultury," připomněl Moravec.

Dalším bodem je prý propast mezi velkou a malou politikou či propast mezi malými médii a těmi národními médii. "Dále k těm lokálně kulturním patří divoká privatizace, ta se týká právě i mediálního systému. Divoká privatizace Mladé fronty jako ústředního orgánu Socialistického svazu mládeže, a divoká privatizace redakcí, totéž se týká Rudého práva, totéž se týká Economie, a vznik a utváření těch nových médií v daném systému," uvedl.

Dalším znakem mediální a politické kultury je prý korporativismus. U tohoto problému neví Moravec, kam ho zařadit, zda do kulturně lokálních, či do globálně technologických. "Potažmo to, co Reportéři bez hranic označují za oligarchizaci médií, a můžeme se bavit o tom, jak konceptu oligarchizace rozumět. Nicméně si myslím, že to je zřejmé, že skupina nejbohatších mužů, kteří částečně zbohatli na divoké privatizaci a využili těch skulin, tak nejen že ovlivňovali tu politiku, ale dovolím si tvrdit, že to souvisí s politickou kulturou, a totéž se týká i kultury mediální, tak to vedlo k tomu, že právě ti oligarchové, co mají vliv na politiku, v mnoha ohledech formulují zákony, viz třeba zákon o telekomunikacích, přes stavební zákon, který vidíme v diskusi v současnosti, že ty zákony nevznikají na ministerstvech a není v nich obsažen veřejný zájem, ale vznikají mimo ta ministerstva, takže ten legislativní proces je svým způsobem zprivatizován, totéž podle mě můžeme pozorovat u médií," zanalyzoval Moravec.

Oligarchismus však prý proniknul i na Západ. Jako příklad uvedl vlastníka firmy Amazon Jeffa Bezose, nejbohatšího člověka, který vlastní například Washington Post. Prý tedy neví, zda oligarchizace není globálně technologickým trendem. "Tím se dostávám k té druhé formě transformace, která formovala tu mediální i politickou kulturu, a to jsou ty globálně technologické vlivy," uvedl novinář Moravec v roli přednášejícího. Prý když vidí, pod jakým tlakem je v současné době v Británii BBC, tak si říká, zda jsme to nebyli náhodou my, kdo formoval staré demokracie. "Když se dívám na Borise Johnsona, a to jak míra vlastních pravd, alternativních pravd, ohýbaných nebo kreativních pravd, jak vlastně postupuje i těmi společnostmi, které jsme měli za vzor," dodal. To však přičítá ke globálně technologickým faktorům, jako je rozšíření sociálních sítí a způsob komunikace.

Tímto bodem uzavřel kapitolu poltické kultury a v prezentaci zveřejnil následující graf ohledně médií a veřejnosti v ČR.

"Teď něco, co bych vám chtěl vlastně říct a nad čím přemýšlím i v rámci své práce, a kde došlo k zásadní ztrátě důvěry veřejnosti v média, protože považuji důvěru mezi příjemci mediálních obsahů a mezi novináři za nezbytnou podmínku silných médií jako zprostředkovatele komunikace ve veřejné sféře," uvedl Moravec.

Prý čím silnější bude veřejná sféra, tak tím lépe. "Když jsem dělal jeden výzkum, který se týkal toho, že vy jako veřejnost, jak se díváte na práci žurnalistů, a byla to otázka, která nabízela čtyři výroky, aby si veřejnost měla vybrat, jestli podle nich novináři tedy nehájí žádné zájmy, zajímají se jen o bulvární skandály. To znamená bulvarizace a komercializace žurnalistických obsahů. Zda hájí zájmy vlastníků. Asi tušíte, proč ta věta tam byla zařazena. Jenom bych upozornil pro ty, kteří mě vnímají jako Antibabiše nebo Antizemana, tak když Jarda zmiňoval moje přednášky na Fakultě sociálních věd, tak já jsem paradoxně obhájcem Babiše, protože říkám, že je Andrejovi Babišovi neprávem přičítáno to, že on by byl první, který se tady z těch velkých hochů snažil nakupovat média a využívat je ke svým ekonomicko-politickým zájmům. Ano, Andrej Babiš je první, kdo přiznal barvy, vstoupil do politiky se všemi pozitivními i negativními důsledky pro něj i pro celou naši společnost. Takže tato otázka tam byla zařazena v roce 2016 i v roce 2018, ale ten můj názor na to, že Andrej Babiš je zase, během těch třiceti let, jen pokračujícím příběhem, já tomu říkám třešnička na dortu, toho, že se vlastně vracíme na počátek, že média z těch tiskových orgánů Národní fronty, podíváme-li se na tištěná média, tak se do značné míry stala tiskovými a obrazovými orgány jednotlivých ekonomických skupin. Jestli je po třiceti letech co slavit, podíváme-li se na to, jak vypadá mediální systém v České republice."

"Hájí zájmy veřejnosti – si vybrali lidé až na třetím místě, kdy vidíte, ta červená, ta je rok 2018, tu otázku jsme v Kantar.cz dávali do toho dotazníku i v roce 2018, tam došlo k jistému nárůstu, který převyšuje statistickou chybu, takže 27 % lidí nám přiznává, že hájíme zájmy veřejnosti, nicméně velmi často podléháme tlaku politiků, firem, policie, zkrátka zdrojů informací, nebo těm, kteří na nás mají vliv, ale jenom deset procent, desetina lidí, nám věří ten mýtus, který o sobě jako novináři šíříme, že jsme hlídacím psem demokracie a že jsme, a to se formovalo, tento pohled na žurnalistiku se formoval po revolucích ve Francii a v USA v 19. století, to znamená žurnalistika a média jako čtvrtý stav, kontrolní stav vedle tří mocí ve státě," zakončil Moravec komentář k tomuto grafu.

Když se prý podíváme na to, kdy politická kultura ovlivňovala žurnalistiku, tak tu samoregulaci žurnalistiky a odpovědnost novinářů Moravec člení do několika etap, což ukázal na následující prezentaci.

"Ta první etapa byla nulová samoregulace žurnalistiky i vlastně nulová regulace. To znamená, že média nemají ve vztahu k veřejné sféře nějaké zadání, které by politici formovali v normativním systému, tak nemají příliš úloh, novináři sami se rozhodli a bylo to logické, využít maximálně prostor svobody a méně přemýšleli o odpovědnosti žurnalistiky. V této době se začala transformovat státní média na média veřejné služby a přišla sem bulvární média, to znamená, že jsme si kromě divoké privatizace některých těch státních médií nebo těch médií, která byla součástí orgánů té Národní fronty jako byla právě Mladá fronta nebo jako bylo Rudé právo, tak vznikly nové deníky a vznikly nové rozhlasové stanice a vysílání televize Nova v roce 1994, čímž otevírám tu druhou etapu," vysvětlil Moravec.

Tu nazývá jako údobí prvních pokusů o kodifikaci etických principů. "Díky bohu, že to byla Česká televize pod vedením Iva Mathého, která přišla s takovou velmi propracovanou samoregulační normou, kde se inspirovala u Velké Británie a BBC a dovolím si tvrdit, že v těch prvních dvou etapách můžeme pozorovat neochotu politiků mít silnou občanskou veřejnost a mít silná média veřejné služby," popsal tehdejší situaci moderátor.

Prý, pokud se podíváme na Slovensko, tak naše transformace byla o mnoho lepší. "Mohli jsme být na tom ještě hůř, co se týče politické kultury. Nemuseli jsme mít druhou komoru parlamentu v rámci politické kultury a politického systému, ale mohli jsme mít hůře transformovaná média veřejné služby," strašil novinář. Na Slovensku prý zůstávala součástí státního rozpočtu, generálního ředitele jmenovala a odvolávala Národní rada. Prý tedy vazba médií veřejné služby na politiky byla daleko větší. Slováci nám mají, dle Moravce, Českou televizi, Český rozhlas a Českou tiskovou kancelář závidět.

"Když mám špatnou náladu a chmury jak mi lidé nadávají, odjedu na Slovensko, protože tam mě mají rádi, a Českou televizi, Český rozhlas a Českou tiskovou kancelář," rozesmál Moravec posluchárnu. "Tu nechuť bych dal do sloganu Václava Klause: A co to jsou média veřejné služby? To je takový divný hybrid, kočkopes, protože on zná jenom státní nebo jenom soukromé, nic mezi tím," imitoval Moravec hlasem Václava Klause jeho názory. "Vy se tomu smějete, ale to byl jeden z určujících momentů transformace české společnosti. Ono se to týkalo i vysokých škol a toho, v jakém marasmu je vysokoškolské prostředí, když se podívám na tu kvantitu versus kvalitu, na tu kvantifikaci, kterou to školství zažívalo, aby tentýž člověk, který hájil, že to všechno vyřeší neviditelná ruka trhu, tak pak začal říkat, no tady je moc vysokých škol... jenže to jsou důsledky způsobu té transformace, o které se nesmělo pochybovat."

"To jsem si zažil na sobě jako novinář, že když jste měli kritický pohled na způsob té transformace... a tam si dovolím tvrdit, že ta mediální kultura pomohla vytvořit Andreje Babiše, protože podíváte-li se, tak ti podnikatelé, to byla přece ta elita a to, proč většina pravicových voličů zklamaných z ODS a z TOP 09 při formování nebo transformaci toho systému tvořeného v 90. letech... teď zažíváme vznik těch marketingových nebo catch all party tomu říkají politologové, těch politických stran jako je hnutí ANO... protože část těch voličů říkala, no přece politici, kteří přijdou z byznysu, tak ti nám přinesou to štěstí, protože oni jsou tak bohatí, že nepotřebujou krást. Já jsem tomuhle argumentu, jak jsem tady bičován jako člověk a tvář České televize v těch uplynulých 16 letech kvůli těm průzkumům před volbami, tak sám jsem k těm výzkumům byl skeptický, protože jsem si říkal, že to není možné, tady nám to ustřeluje a nevěřil jsem Kantaru zprvu, kterým teď stoprocentně důvěřuji.

Kantaru.cz se podařilo odhadnout, počínaje prezidentskými volbami, konče volbami do Poslanecké sněmovny, a proto politici útočí na trendy Česka, které máme v Otázkách... Tak když se podívám na to, co jsem si zažil s nárústem ANO, tak jsem si říkal, to je hrozný, to i ten Kantar se někde nechává, bůhví, co se s těmi průzkumy děje, jak Andrej Babiš rostl před volbami 2013, tak týden co týden ANO naskakovalo po třech procentech, až se z těch čtyř nebo pěti, dostali tuším na těch devatenáct. Já jsem říkal, to není možný, když jsme se Kantaru ptali, odkud se ti voliči k Andrejovi Babišovi přesouvají, tak oni říkali, že to jsou zklamaní voliči pravice ODS, TOPky, a pak jsem jel na sraz do České Třebové a svými experimenty se snažím zjišťovat, jestli ty agentury neustřelují, a zklamaní voliči ODS a TOPky na našem gymnáziu říkají přesně ten argument, že nepotřebuje krást, že je bohatý, a já jsem říkal, to znamená, že podle výše konta tady stanovujeme morální integritu lidí. Když je někdo chudý, tak má přece potřebu krást, odrbe všechny, zatímco bohatí, ti jsou saturováni, ti už krást nepotřebují," pokyvoval hlavou Moravec.

23. 4. 2020; eulog.cz

Vědci z ČVUT vyvíjejí se Sigfoxem nové chytré technologie

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

23. 4. 2020; autoperiskop.cz

VIDEO: Jsou plně autonomní auta za dveřmi, nebo je to chiméra? Čeští vědci navrhují alternativní cestu

Smart Driving Solutions při katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT představují animované video, v němž naznačují alternativní cestu – než vyjedou do ulic plně robotická auta, bude podle nich třeba zavést důležitý mezičlánek, elektronickou řídicí vrstvu známou z letadel a někdy označovanou jako drive by wire.

Nové video: Nelze napasovat supermozek na tříkolku

Myšlenka, kterou i v odborných kruzích stále doprovází nepochopení a jež vyvolává diskuze, se vědci z FEL ČVUT nyní pokouší vysvětlit v novém animovaném videu . Drive by wire neboli systém, kde se o dynamiku vozu kompletně stará elektronická řídicí jednotka, vědci ve videu označují jako zapomenutou revoluci automobilového průmyslu. "Proč se na rozdíl od letadel automobily zasekly v 19. století? Lidé si zvykli, že auta bourají," zazní v komentáři. Důležitost technologie drive by wire pro bezpečný vývoj autonomních aut pak video vysvětluje pomocí srovnání: "Pokud nemáte nejdříve pod kontrolou dynamiku podvozku, je to, jako byste chtěli nějaký supermozek napasovat na starou tříkolku."

Problém s marketingem: co doopravdy znamená drive by wire?

Vědci letos chystají funkční model 1:1

Nové video můžete najít na YouTube zde

Další informace najdete na webu Smart Driving Solutions

23. 4. 2020; svetvbezpeci.cz

VIDEO: Jsou plně autonomní auta za dveřmi, nebo je to chiméra? Čeští vědci navrhují alternativní cestu

Ještě loni to vypadalo, že první plně autonomní auta, označovaná stupněm 5 (SAE5), budou na trhu velmi brzy.

Čím dál víc ale přibývá automobilek i špičkových odborníků, kteří dávají najevo, že tato očekávání jsou přehnaná. Vědci z výzkumného centra Smart Driving Solutions při katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT představují animované video, v němž naznačují alternativní cestu – než vyjedou do ulic plně robotická auta, bude podle nich třeba zavést důležitý mezičlánek, elektronickou řídicí vrstvu známou z letadel a někdy označovanou jako drive by wire.

Nové video: Nelze napasovat supermozek na tříkolkuMyšlenka, kterou i v odborných kruzích stále doprovází nepochopení a jež vyvolává diskuze, se vědci z FEL ČVUT nyní pokouší vysvětlit v novém animovaném videu. Drive by wire neboli systém, kde se o dynamiku vozu kompletně stará elektronická řídicí jednotka, vědci ve videu označují jako zapomenutou revoluci automobilového průmyslu. "Proč se na rozdíl od letadel automobily zasekly v 19. století? Lidé si zvykli, že auta bourají," zazní v komentáři. Důležitost technologie drive by wire pro bezpečný vývoj autonomních aut pak video vysvětluje pomocí srovnání: "Pokud nemáte nejdříve pod kontrolou dynamiku podvozku, je to, jako byste chtěli nějaký supermozek napasovat na starou tříkolku."

Problém s marketingem: co doopravdy znamená drive by wire?Vědci z pražského centra Smart Driving Solutions rovněž ve videu ukazují, že pojmem drive by wire nemyslí to, o co se v minulosti pokoušely automobilky Saab, Infiniti nebo Tesla. Žádný z dosud uvedených komerčních vozů totiž nedotáhl koncept do podoby 100 % kontroly nad dynamikou vozu (Full time full authority control layer) tak, aby řidič pouze určoval směr či rychlost, a zbytek úkonů, například samostatné otáčení všech čtyř kol, zajišťovala elektronika. Zavedení této technologie, ačkoli je již vyzkoušená v letectví, by vyžadovalo skutečnou revoluci. "Při prosazování této myšlenky často narážíme na přebujelý marketing automobilek – samotné pojmenování drive by wire je mnohdy jen obchodní nálepkou, podobně jako cokoliv "smart" nebo "intelligent" v současných autech. My však mluvíme o systémově jiném přístupu k řízení auta," komentuje Tomáš Haniš.

Vědci letos chystají funkční model 1:1Centrum Smart Driving Solutions sídlí v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí a tvoří ho mezinárodní skupina 13 vědeckých pracovníků, kteří se věnují modelování a simulaci, návrhům řídicích systémů a v neposlední řadě experimentální validaci a verifikaci výsledků. V loňském roce navázali spolupráci s předními výrobci v oboru a postavili na půdě univerzity modely v měřítku 1:10 a 1:5. Tento rok si tým Tomáše Haniše dal za cíl sestavit funkční prototyp vozu drive by wire v životní velikosti. Vzhledem k tomu, jak obtížně se téma vysvětluje, může takový vůz při propagaci revoluční myšlenky skutečně prospět.

Nové video můžete najít na YouTube zde.

Další informace najdete na webu Smart Driving Solutions.

23. 4. 2020; hybrid.cz

Vědci z ČVUT v Praze vyvíjejí drony, které mohou autonomně vyhledávat radiaci

Drony budou vybaveny špičkovou detekční technikou, která umožňuje naleznout zdroj záření až 100krát efektivněji, než je to možné dnes, a to při nesrovnatelně nižších pořizovacích nákladech.

Oproti současným systémům může dron využívat výhodnou kombinaci malého rozměru a flexibility, takže lze zařízení používat v obtížně přístupných terénech.

Zároveň probíhají jednání o spolupráci s Národní technickou univerzitou Ukrajiny – Kyjevským polytechnickým institutem Igora Sikorského. Právě Ukrajinu v nedávné době zasáhly rozsáhlé požáry, které se rozšířily až k havarované jaderné elektrárně Černobyl (od jejího výbuchu uplyne v neděli 26. dubna 34 let, na FEL ČVUT se v loňském roce k této nešťastné události vyjádřila v souvislosti se seriálem HBO také Dr. Dana Drábová, a to v přednášce Černobyl: Seriál a realita).

V takových místech je měření radiace náročný a důležitý úkol. "Fakulta elektrotechnická s kyjevským institutem dlouhodobě spolupracuje, a to jak na vědecké úrovni, tak například při výměně studentů a pedagogů," uvedl děkan Fakulty elektrotechnické prof. Petr Páta.

"K řízení letu nepotřebujeme to, co dnes potřebuje většina dronů, a to je GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž současně malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat," uvedl vedoucí skupiny Dr. Martin Saska.

"Zcela unikátní je provoz detektoru v režimu monolitické Comptonovy kamery, což umožní určit směr záření již pro několik zachycených částic. Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje. Další výhodou je vysoká mobilita, která umožňuje, dostat se do těsné blízkosti zdroje a velmi rychle jej identifikovat. Kombinací všech výhod dojde přibližně ke 100násobnému zvýšení efektivity vyhledávání oproti běžným metodám," říká Jan Jakůbek, vědecký ředitel ADVACAMu a autor projektu.

Skupina multirobotických systémů má dlouhodobě vynikající výsledky. Letos v únoru obhájila, spolu s týmem pozemních robotů, prvenství v prestižní soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC), kterou v Abú Dhabí pořádá Univerzita Khalifa.

23. 4. 2020; technickytydenik.cz

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyvíjejí drony, které mohou autonomně vyhledávat radiaci

Inovativní princip nabízí vyšší užitnou hodnotu v porovnání se současnými konkurenčními produkty, a to při násobně nižších nákladech, a otevírá tak zajímavé možnosti na trhu, kde se zařízení může uplatnit, zejména při monitorování bezpečnostních rizik - kontroly na hranicích, přístavech, letištích, v místech havárií, úložištích komunálního odpadu, při pravidelných dodávkách izotopů pro nukleární medicínu.

Na realizaci projektu, který za Fakultu elektrotechnickou ČVUT (FEL) technicky vede vědecký pracovník Ing. Tomáš Báča, absolvent programu Otevřená informatika Fakulty elektrotechnické, se vedle vědců budou podílet také studenti tohoto programu a programu Kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické. Zároveň probíhají jednání o spolupráci s Národní technickou univerzitou Ukrajiny - Kyjevským polytechnickým institutem Igora Sikorského. Právě Ukrajinu v nedávné době zasáhly rozsáhlé požáry, které se rozšířily až k havarované jaderné elektrárně Černobyl (od jejího výbuchu uplyne v neděli 26. dubna 34 let, na FEL ČVUT se v loňském roce k této nešťastné události vyjádřila v souvislosti se seriálem HBO také Dr. Dana Drábová, a to v přednášce Černobyl: Seriál a realita ). V takových místech je měření radiace náročný a důležitý úkol. " Fakulta elektrotechnická s kyjevským institutem dlouhodobě spolupracuje, a to jak na vědecké úrovni, tak například při výměně studentů a pedagogů, "uvedl děkan Fakulty elektrotechnické prof. Petr Páta.

V rámci projektu chtějí vědci vytvořit dron schopný letu a lokalizace záření tam, kde se stávající systémy nejsou schopny pohybovat. Výhodou pro pohyb v těžko přístupných lokalitách bude nejen malá velikost letounu (jeden, maximálně dva kilogramy), ale hlavně schopnost autonomního letu. " K řízení letu nepotřebujeme to, co dnes potřebuje většina dronů, a to je GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž současně malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat,"uvedl vedoucí skupiny Dr. Martin Saska.

"Realizace tohoto zařízení je možná nejen díky odborníkům z ČVUT, ale stejnou měrou i díky detektorům z ADVACAMu. Nejnovější detektor, který zde bude použit, je nejen výkonný, ale i malý a lehký, což umožňuje jeho použití na dronu nebo třeba i ve vesmíru, "říká Jan Sohar, výkonný ředitel ADVACAMu. "Zcela unikátní je provoz detektoru v režimu monolitické Comptonovy kamery, což umožní určit směr záření již pro několik zachycených částic. Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje. Další výhodou je vysoká mobilita, která umožňuje, dostat se do těsné blízkosti zdroje a velmi rychle jej identifikovat. Kombinací všech výhod dojde přibližně ke 100násobnému zvýšení efektivity vyhledávání oproti běžným metodám," říká Jan Jakůbek, vědecký ředitel ADVACAMu a autor projektu. Skupina multirobotických systémů má dlouhodobě vynikající výsledky. Letos v únoru obhájila, spolu s týmem pozemních robotů, prvenství v prestižní soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC), kterou v Abú Dhabí pořádá Univerzita Khalifa.

23. 4. 2020; energyhub.eu

Vědci z ČVUT vyvíjejí se Sigfoxem nové chytré technologie

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

Provázání akademického světa s firemní sférou je jednou z dlouhodobých priorit FEL ČVUT.

"Spojení s globální technologickou firmou je pro nás významné nejen kvůli výměně cenných informací a znalostí, ale především díky němu budeme moci náš výzkum přetavit ve funkční chytrá zařízení s reálným komerčním potenciálem," vysvětluje doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D., vedoucí Katedry telekomunikační techniky, FEL ČVUT. Akademici a vývojáři již pracují například na řešení umožňující "chytrý odběr energie", které zajistí operativní kontrolu a optimalizaci energetické spotřeby pro firmy, instituce i domácnosti.

23. 4. 2020; barrandov.tv

ČVUT vyvíjí dron, který by měl efektivněji vyhledávat radiaci

Dron bude možné využít i v obtížně přístupných místech. Prototyp vznikne zřejmě na podzim, na trh by se měl dron dostat za rok a půl. V tiskové zprávě o tom informovaly ČVUT a Advacam.

Vědecký ředitel Advacam Jan Jakubek pak uvedl, že detektor dronu, v režimu takzvané Comptonovy kamery, umožní určit směr záření již po detekování několika zachycených částic. "Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje," řekl Jakubek. Kombinace citlivosti a mobility podle něho povede až ke stonásobnému zvýšení efektivity oproti běžným metodám.

Advacam vznikla v roce 2013 jako spin-off firma ČVUT. Vyrábí detektory vybavené čipy z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Detektory Advacam se nejčastěji používají pro průmyslovou rentgenovou radiografii, využívá je ale i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

23. 4. 2020; chip.cz

Drony vyhledávají radiaci

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyvíjejí drony, které umí autonomně vyhledávat radiaci. Nepotřebují k tomu ani signál GPS

Oproti současným systémům dron využívá výhodnou kombinaci malého rozměru a flexibility, takže lze zařízení používat v obtížně přístupných terénech. Drony budou vybaveny detekční technikou, která umožňuje lokalizovat zdroj záření efektivněji a při nižších pořizovacích nákladech. Odborníci ze skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT se k tomu spojili se společností ADVACAM, která poskytne detektory. ADVACAM jako vývojář zobrazovací technologie dodává techniku například i americké NASA. Zařízení bude sloužit policii, armádě, záchranným složkám či jaderným elektrárnám. Uplatní se zejména při monitorování bezpečnostních rizik – kontroly na hranicích, přístavech, letištích, v místech havárií, úložištích komunálního odpadu, při pravidelných dodávkách izotopů pro nukleární medicínu.

KDE JE MĚŘENÍ RADIACE NEJVÍC POTŘEBA

Na realizaci projektu, který za FEL ČVUT technicky vede ing. Tomáš Báča, absolvent programu Otevřená informatika Fakulty elektrotechnické, se vedle vědců budou podílet také studenti tohoto programu a programu Kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické. Zároveň probíhají jednání o spolupráci s Národní technickou univerzitou Ukrajiny – Kyjevským polytechnickým institutem Igora Sikorského. Právě Ukrajinu v nedávné době zasáhly rozsáhlé požáry, které se rozšířily až k havarované jaderné elektrárně Černobyl (od jejího výbuchu uplyne v neděli 26. dubna 34 let, na FEL ČVUT se v loňském roce k této nešťastné události vyjádřila v souvislosti se seriálem HBO také Dr. Dana Drábová, a to v přednášce Černobyl: Seriál a realita). V takových místech je měření radiace náročný a důležitý úkol.

LET BEZ GPS

V realizace této funkčnosti pomohly i vhodné detektory z ADVACAMu: jsou malé a lehké, což umožňuje jejich použití na dronech nebo třeba i ve vesmíru. Zcela unikátní je provoz detektoru v režimu monolitické Comptonovy kamery, což umožní určit směr záření již pro několik zachycených částic. Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje.

Prototyp by měl být hotový na podzim. Na mezinárodní trhy by měl produkt vstupovat zhruba za rok a půl.

Skupina multirobotických systémů na FEL ČVUT má dlouhodobě vynikající výsledky. Letos v únoru obhájila, spolu s týmem pozemních robotů, prvenství v prestižní soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC), kterou v Abú Dhabí pořádá Univerzita Khalifa.

23. 4. 2020; czechcrunch.cz

Létající dozimetr. ČVUT a český Advacam staví dron, který přinese až stonásobně efektivnější detekci radiace

Malé rozměry a nízká váha spolu s autonomními schopnostmi dělají z dronů jedinečný nástroj při detekci radiace

Naši vědci slaví úspěchy v mnoha vědních disciplínách, mezi které patří i oblast vývoje dronů. Důkazem je nejnověji vývoj takzvaného RaDronu, který vzniká díky spojení týmu z ČVUT a tuzemské společnosti Advacam. Malý, ale šikovný autonomní dron je schopen detekovat radiaci, a to až se stonásobnou efektivitou oproti standardně nabízeným řešením.

V neděli tomu bude přesně 34 let, co ve 4. bloku jaderné elektrárny Černobyl došlo k prudkému zvýšení tlaku páry v reaktoru a následnému výbuchu. Havárie, ke které onoho osudného dne došlo, měla nedozírné následky, a to nejen na životy obyvatel blízkého města Pripjať.

Události, které se odehrávaly před osudným výbuchem i několik týdnů po něm, nedávno naservírovalo HBO ve vyhledávané minisérii Černobyl. Ta velice realisticky zachytila nejen osudy obyčejných lidí žijících ve stínu elektrárny, ale i laxnost, s jakou bylo k problému přistupováno.

Můžeme jen odhadovat, kolik životů by bylo ušetřeno, kdyby byl problém řešen odpovědněji, případně kdyby k podobné havárii došlo dnes a byla při ní nasazena moderní technika. V takovém případě by se dost možná nad dýmem stoupajícím z poškozeného reaktoru vznášelo hejno dronů vyvinutých odborníky z ČVUT a společnosti Advacam.

ČVUT, konkrétně její Fakulta elektrotechnická, zažívá v poslední době na poli vývoje dronů jeden úspěch za druhým. Tím posledním bylo vítězství v prestižní soutěži DARPA Subterranean Challenge, ve které vyslaný tým obsadil první příčku mezi týmy, jež nebyly financovány projektem DARPA, a v celkové konkurenci dosáhl třetí příčky.

DARPA Subterranean Challenge je soutěž, ve které jsou testovány schopnosti různých robotických zařízení, mezi kterými nechybí ani drony. Letošní kolo soutěže přivedlo účastníky okruhu Urban Circuit do podzemí nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia ve Washingtonu. V něm měly jejich autonomní systémy za úkol zmapovat prostředí a odhalit veškerá tajemství, která zde byla ukryta.

Světové renomé má také český startup Advacam, který stojí za unikátním rentgenovým detektorem, jež je součástí vybavení mezinárodní vesmírné stanice ISS, a to díky partnerství s NASA. Jeho zařízení se používají pro kontrolu vesmírného záření a jeho působení na člověka. Zároveň je díky nim vyvíjena i speciální vesta pro astronauty nebo se používají k analýze malířských děl.

Lehké a výkonné drony mapující radiaci

Nyní se obě skupiny spojily, aby vytvořily zcela nové a unikátní zařízení kombinující schopnosti dronů z ČVUT a sílu detekce zařízení od Advacamu. Jde o drony RaDron, vyvíjené skupinou Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT (MRS), jejichž součástí bude špičková detekční technologie od Advacamu. Díky té budou drony schopny nalézt zdroj radioaktivního záření až se stonásobnou efektivitou oproti zařízením, která jsou dnes k dostání, navíc se znatelně nižší pořizovací cenou.

Zařízení by mělo být velice kompaktní, jeho váha jen několik málo kilogramů, a hlavně by mělo mít plně autonomní schopnosti.

"Cílem projektu je vytvořit dron schopný letu a lokalizace záření tam, kde se stávající systémy nejsou schopny pohybovat. K řízení letu nepotřebujeme to, co dnes potřebuje většina dronů, a to je GPS signál. Dron si vystačí pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. Náš systém bude tudíž současně malý, což mu umožní let do prostředí s překážkami, a současně bude natolik chytrý, že v tom prostředí bude umět létat," říká Martin Saska, vedoucí skupiny MRS.

Na vývoji dronu se budou podílet i studenti programu Kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické na ČVUT a zároveň se jedná o spolupráci s Národní technickou univerzitou Ukrajiny. Na Ukrajině totiž nedávno zuřily požáry, které se dostaly do těsné blízkosti jaderné elektrárny Černobyl, a právě při likvidaci podobných požárů by vyvíjené drony mohly výrazně pomoci hasičům a dalším složkám záchranného systému.

Malých rozměrů může být dosaženo i díky nejnovějšímu typy detektoru od Advacamu, který je malý, lehký, ale stále dostatečně výkonný. Díky tomu bude podle Jana Sohara, výkonného ředitele a jednoho ze zakladatelů Advacamu, možné detektor využít nejen na dronu, ale také ve vesmíru.

"Inovativní princip nabízí vyšší užitnou hodnotu v porovnání se současnými konkurenčními produkty, a to při násobně nižších nákladech, a otevírá tak zajímavé možnosti na trhu," dodává Jan Sohar.

Další výhodou RaDronu má být vysoká mobilita, která umožňuje dostat se do těsné blízkosti zdroje a velmi rychle jej identifikovat. "Kombinací všech výhod dojde přibližně ke 100násobnému zvýšení efektivity vyhledávání oproti běžným metodám," doplňuje Jakůbek.

Až se zařízení dostane na trh, mělo by se jednat o další šikovnou část vybavení policie, armády, ale i záchranných složek, které budou zasahovat v oblastech s možným rizikem výskytu radiace. Své uplatnění samozřejmě naleznou i přímo v jaderných elektrárnách, které je mohou využívat při haváriích, ale i v rámci preventivních revizí. Prototyp produktu by měl být hotový na podzim tohoto roku a na mezinárodní trhy by se měl dostat přibližně koncem příštího roku.

23. 4. 2020; sciencemag.cz

Drony mohou autonomně vyhledávat radiaci

Výhodou pro pohyb v těžko přístupných lokalitách bude malá velikost letounu a hlavně schopnost autonomního letu.

Odborníci ze skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT (MRS) se spojili se společností ADVACAM, se kterou pracují na vývoji dronu samostatně vyhledávajícího radiaci. Oproti současným systémům může dron využívat výhodnou kombinaci malého rozměru a flexibility, takže lze zařízení používat v obtížně přístupných terénech. Drony budou vybaveny špičkovou detekční technikou, která umožňuje naleznout zdroj záření až 100krát efektivněji, než je to možné dnes, a to při nesrovnatelně nižších pořizovacích nákladech. Detektory poskytne ADVACAM, vývojář špičkové zobrazovací technologie, kterou dodávají například i americké NASA. Zařízení bude sloužit policii, armádě, záchranným složkám či jaderným elektrárnám. Prototyp by měl být hotový na podzim. Na mezinárodní trhy by měl produkt vstupovat zhruba za rok a půl.

22. 4. 2020; technickytydenik.cz

Vědci z Fakulty elektrotechnické vyvíjejí se Sigfoxem nové chytré technologie

Katedra telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT) zahájila dlouhodobou spolupráci se společností Sigfox Česká republika.

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha - pól růstu ČR.

Provázání akademického světa s firemní sférou je jednou z dlouhodobých priorit FEL ČVUT. "Spojení s globální technologickou firmou je pro nás významné nejen kvůli výměně cenných informací a znalostí, ale především díky němu budeme moci náš výzkum přetavit ve funkční chytrá zařízení s reálným komerčním potenciálem,"vysvětluje doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D., vedoucí Katedry telekomunikační techniky, FEL ČVUT. Akademici a vývojáři již pracují například na řešení umožňující "chytrý odběr energie", které zajistí operativní kontrolu a optimalizaci energetické spotřeby pro firmy, instituce i domácnosti.

Oblast internetu věcí (IoT) je velice slibně se rozvíjejícím segmentem digitální společnosti. Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zde plně využívá svůj multidisciplinární přesah a naplňuje svou vizi "Spojujeme elektrotechniku a informatiku". V dané oblasti připravuje nové odborníky zejména studijní program Elektronika a komunikace, který disponuje specializací Technologie internetu věcí. Studenti tohoto i dalších studijních programů se podílejí na našich projektech a získávají tak nenahraditelné zkušenosti ještě před nástupem do praxe.

Chytrá IoT síť Sigfoxu pokrývá 96 % území České republiky a zasahuje tak i do míst bez dosahu GSM signálu mobilních operátorů. Momentálně je k ní u nás připojeno více než sto tisíc chytrých zařízení a jejich počet neustále roste. "Uzavření spolupráce se špičkovou technickou univerzitou je pro nás významným milníkem. Disponuje prvotřídními vědeckými a výzkumnými zdroji, které ve spojení s naším technologickým know-how a obchodními vazbami povedou k zásadním inovacím a dalšímu rozvoji chytrých technologií v Česku,"uvádí Jan Soukal, výkonný ředitel společnosti Sigfox Česká republika.

Francouzská technologická firma Sigfox působí v 70 zemích světa, přičemž její IoT síť momentálně pokrývá větší polovinu Evropy, části USA a Latinské Ameriky. Platformu využívají nadnárodní společnosti jako Michelin, DHL, Skupina ČEZ nebo automobilový koncern PSA. Jsou do ní zapojeny miliony chytrých zařízení pro odečty vody, elektřiny, plynu, Industry 4.0, Smart City, zabezpečovací zařízení, logistika, sledování teplot při transportu a uskladnění, péče o seniory nebo měření srážek a průtoků na záplavových tocích.

22. 4. 2020; udrzbapodniku.cz

Vědci z ČVUT vyvíjejí se Sigfoxem nové chytré technologie

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

22. 4. 2020; vecerni-praha.cz

Společnost Sigfox spolupracuje s vědci z ČVUT na vývoji nové chytré technologie

Katedra telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT) zahájila dlouhodobou spolupráci se společností Sigfox Česká republika.

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

Provázání akademického světa s firemní sférou je jednou z dlouhodobých priorit FEL ČVUT. "Spojení s globální technologickou firmou je pro nás významné nejen kvůli výměně cenných informací a znalostí, ale především díky němu budeme moci náš výzkum přetavit ve funkční chytrá zařízení s reálným komerčním potenciálem," vysvětluje doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D ., vedoucí Katedry telekomunikační techniky, FEL ČVUT. Akademici a vývojáři již pracují například na řešení umožňující "chytrý odběr energie", které zajistí operativní kontrolu a optimalizaci energetické spotřeby pro firmy, instituce i domácnosti.

Chytrá IoT síť Sigfoxu pokrývá 96 % území České republiky a zasahuje tak i do míst bez dosahu GSM signálu mobilních operátorů. Momentálně je k ní u nás připojeno více než sto tisíc chytrých zařízení a jejich počet neustále roste. "Uzavření spolupráce se špičkovou technickou univerzitou je pro nás významným milníkem. Disponuje prvotřídními vědeckými a výzkumnými zdroji, které ve spojení s naším technologickým know-how a obchodními vazbami povedou k zásadním inovacím a dalšímu rozvoji chytrých technologií v Česku" , uvádí Jan Soukal , výkonný ředitel společnosti Sigfox Česká republika.

Oblast internetu věcí (IoT) je velice slibně se rozvíjejícím segmentem digitální společnosti. Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zde plně využívá svůj multidisciplinární přesah a naplňuje svou vizi " Spojujeme elektrotechniku a informatiku ". V dané oblasti připravuje nové odborníky zejména studijní program Elektronika a komunikace, který disponuje specializací Technologie internetu věcí. Studenti tohoto i dalších studijních programů se podílejí na jejích projektech a získávají tak nenahraditelné zkušenosti ještě před nástupem do praxe.

22. 4. 2020; iot-portal.cz

Vědci z ČVUT vyvíjejí se Sigfoxem nové chytré technologie

Katedra telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT) zahájila dlouhodobou spolupráci se společností Sigfox Česká republika.

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

Provázání akademického světa s firemní sférou je jednou z dlouhodobých priorit FEL ČVUT. " Spojení s globální technologickou firmou je pro nás významné nejen kvůli výměně cenných informací a znalostí, ale především díky němu budeme moci náš výzkum přetavit ve funkční chytrá zařízení s reálným komerčním potenciálem, " vysvětluje doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D., vedoucí Katedry telekomunikační techniky, FEL ČVUT. Akademici a vývojáři již pracují například na řešení umožňující "chytrý odběr energie", které zajistí operativní kontrolu a optimalizaci energetické spotřeby pro firmy, instituce i domácnosti.

Chytrá IoT síť Sigfoxu pokrývá 96 % území České republiky a zasahuje tak i do míst bez dosahu GSM signálu mobilních operátorů. Momentálně je k ní u nás připojeno více než sto tisíc chytrých zařízení a jejich počet neustále roste. " Uzavření spolupráce se špičkovou technickou univerzitou je pro nás významným milníkem. Disponuje prvotřídními vědeckými a výzkumnými zdroji, které ve spojení s naším technologickým know-how a obchodními vazbami povedou k zásadním inovacím a dalšímu rozvoji chytrých technologií v Česku ", uvádí Jan Soukal, výkonný ředitel společnosti Sigfox Česká republika.

22. 4. 2020; personalista.com

Vědci z ČVUT vyvíjejí se Sigfoxem nové chytré technologie

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

22. 4. 2020; nejbusiness.cz

Vědci z ČVUT vyvíjejí se Sigfoxem nové chytré technologie

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

Provázání akademického světa s firemní sférou je jednou z dlouhodobých priorit FEL ČVUT.

"Spojení s globální technologickou firmou je pro nás významné nejen kvůli výměně cenných informací a znalostí, ale především díky němu budeme moci náš výzkum přetavit ve funkční chytrá zařízení s reálným komerčním potenciálem," vysvětluje doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D., vedoucí Katedry telekomunikační techniky, FEL ČVUT. Akademici a vývojáři již pracují například na řešení umožňující "chytrý odběr energie", které zajistí operativní kontrolu a optimalizaci energetické spotřeby pro firmy, instituce i domácnosti.

21. 4. 2020; technický týdeník

Standardní 3D model obvykle pro tisk nestačí

Trojrozměrný tisk nabývá na popularitě mezi amatéry i v průmyslovém použití a díky neustálém inovacím se takřka každodenně rozrůstají možnosti využití 3D tisku. Konstruktéři se však s rozvojem této technologie musejí vyrovnávat procesy optimalizace, napomáhajícími zvyšování užitné hodnoty výsledného produktu a snižování výrobních nákladů.

Podkladem pro 3D tisk je trojrozměrný (3D) model. Nejobvyklejším popisem tvaru modelu pro 3D tisk je takzvaná polygonální síť (polygonal mesh). Potřebné modely lze vytvářet ve vhodném 3D CAD programu nebo 3D modeláři. Alternativou může být i použití 3D skeneru nebo fotogrammetrických metod pro vytváření 3D modelů ze snímků. Některé modely mohou být generovány za pomoci algoritmu.

Jako polygonální síť je chápán popis povrchu tělesa ve formě mnohostěnu, zcela určeného svými hranicemi – stěnami, hranami a vrcholy, které typicky vytvářejí trojúhelníkové (i víceúhelné) rovinné plošky, fazety. Síťové modely vytvářené výše uvedenými způsoby jsou závislé na použité aplikaci a jejich autoři ne vždy uvažovali o jejich 3D tisku. Proto může být jejich využití pro 3D tisk problematické.

PROBLÉMY S NETĚSNOSTMI

Nejčastějším nedostatkem modelu popsaného polygonální sítí bývají problémy s vodotěsností. Za vodotěsnou síť je považována souvislá uzavřená síť bez jakýchkoliv mezer mezi fazetami. Slicery, čili programy pro zpracování 3D modelu do řídicího kódu pro 3D tiskárnu (G-code), obecně pracují tak, že polygonální sítí určený model směrem zdola nahoru postupně rozřezávají na jednotlivé vrstvy (slices). Tím vzniká řada vodorovných polygonů, které program interpretuje jako oblasti pro nanesení vrstvy materiálu, jejíž tloušťka odpovídá rozestupům vrstev. Vodotěsnost pak znamená, že obrysy jednotlivých nanesených vrstev tvoří souvislé uzavřené polygonové smyčky – těch může být v jedné vrstvě i více. U nevodotěsného modelu by vznikl nesouvislý obrys s mezerami, který by byl pro řízení tisku nevhodný.

Opravu netěsnosti síťových modelů proto provádí většina slicerů. Použít lze i speciální programy pro modifikaci síťových modelů, jejichž příkladem jsou programy MeshLab nebo Autodesk Meshmixer. Ty dovedou nejen opravovat závady (netěsnosti) síťového modelu, ale nabízejí také další funkce, například úpravu geometrie sítě, změnu hustoty sítě (a tím i tvarové přesnosti modelu), vytváření dutého modelu a kontrolu tloušťky jeho stěny, generaci podpor modelu a další. Většina výše zmíněných programů je poskytována zdarma.

HMOTNOST VERSUS PEVNOST

Vytvoření dutého modelu přispívá ke snížení hmotnosti výrobku i k urychlení jeho tisku. Místo plného hmotného modelu se na základě jeho popisu polygonální sítí vytváří skořepina vhodné tloušťky, dutý model. Pokud chceme dosáhnout zvýšení pevnosti dutého výrobku bez podstatného zvýšení jeho hmotnosti, vyplníme dutinu modelu žebrovými přepážkami, obvykle s příčným průřezem ve tvaru šestiúhelníkové včelí plástve. Ještě dokonalejší jsou tzv. gyroidy, žebra se složitou geometrií ze 3D plošných elementů, které mají ještě příznivější pevnostní parametry.

Snížení hmotnosti výrobku při zachování dostatečných pevnostních parametrů či dokonce jejich zlepšení lze dosáhnout topologickou optimalizací – změnou tlouštěk, přidáváním otvorů a dutin, změnou jejich tvaru a podobně, přičemž je podle použití výrobku třeba dbát i na zachování vnějšího tvaru, resp. designu modelu. K tomu lze kromě konstrukčního citu použít i exaktnějšího postupu topologické optimalizace. Zde se používají poměrně náročné postupy, založené na kombinaci pevnostních výpočtů (většinou metodou konečných prvků FEM – Finite Element Method) a matematických optimalizačních metod. Se snížením hmotnosti topologickou optimalizací samozřejmě dochází i ke zrychlení tisku modelu. Banální příklad topologické optimalizace nosníku je znázorněn na obr. 1.

Takzvané podpory modelu jsou důležité zejména u tiskáren s technologií tisku FDM (Fused Deposition Modeling, ukládání nataveného materiálu), které jsou cenově nejdostupnější, a mezi běžnými uživateli tedy nejrozšířenější. Existují i technologie, které podpory nepotřebují (například spojování práškového materiálu), ty jsou však náročnější a vhodné spíše pro průmyslové použití. Materiál podpor je vlastně odpadový materiál, protože po dokončení tisku je nutné podpory z výrobku odstranit. Odstraněný materiál stejně jako nezdařené 3D tisky jsou naštěstí u většiny materiálů recyklovatelné. Minimalizací, případně i úplnou eliminací podpor lze ovšem dosáhnout zmenšení objemu tisknutého materiálu, a tedy i hmotnosti modelu a snížení nákladů na výrobu dílu. Menší objem také zpravidla znamená zvýšení rychlosti tisku.

OPTIMALIZACE OPOR

Tiskárny s technologií FDM (a jí obdobných technologií) dokážou bez podpor tisknout jen takové stěny modelu, jejichž úhlová odchylka od svislice (směru tisku) směrem ven od materiálu modelu (která charakterizuje tzv. převisy modelu) nepřesahuje určitý úhel. Velikost tohoto úhlu závisí na použité technologii a materiálu pro 3D tisk. U běžných technologií jde přibližně o 45°. Při tisku se materiál ukládá postupně odspodu nahoru po vrstvách, takže každá nová vrstva musí mít pod sebou nějakou podporu. Tu poskytuje utuhlá předchozí vrstva, ale při vytváření převisu ji může tekutá nová vrstva přesáhnout jen o určitou hodnotu, jinak by roztavený materiál stekl po stěně dolů. Mají-li tedy převisy modelu větší úhel, než činí povolená hodnota, musejí být podepřeny vhodnými podporami. Ty se zespodu opírají o tiskovou plochu, případně i o pod převisem položenou stěnou modelu (viz obr. 2).

Omezení počtu a objemu podpor lze do -sáhnout vhodnou úpravou tvaru a konstrukce

modelu a geometrické orientace jeho uložení vzhledem k tiskové ploše (obojí tak, aby na modelu byly co nejmenší převisy). Názorným příkladem může být model krychle. Když jej jednoduše položíme na jednu ze stěn, žádné podpory nepotřebuje. Když však krychli musíme natočit, například pokud je součástí složitějšího modelu, bude už většinou podpory potřebovat.

Běžné programy pro podporu 3D tisku obvykle vytvářejí jen jednoduché svislé podpory (obr. 2 vlevo). Ve většině případů jsou efektivnější podpory stromové (obr. 2 vpravo), jejichž automatické, a tedy do značné míry optimalizované generování podporuje například už zmíněný Autodesk Meshmixer.

OPTIMALIZACE DĚLENÍM MODELU

Snížení hmotnosti modelu a zvýšení rychlosti tisku lze dosáhnout také vhodným rozdělením modelu a optimálním naskládáním jeho jednotlivých dílů na tiskovou plochu. I pro řešení této úlohy lze kromě konstrukčního citu použít exaktnějšího postupu založeného na vyšetření geometrie dílů a použití matematických optimalizačních metod.

Velmi názorným příkladem výhodnosti rozdělení modelu je tisk koule. Ať s jejím modelem natáčíme jakkoliv, koule dosedá na tiskovou plochu teoreticky jen jedním bodem a vyžaduje umístění podpor téměř po celé spodní polovině koule. Stačí ji ale "rozříznout" plochou na dvě poloviny – každou z polovin lze pak na tiskovou plochu položit rovinou řezu bez jakéhokoliv použití podpor.

Rozdělení modelu je samozřejmě nutné použít při tisku modelů přesahujících tiskový objem tiskárny. Jednotlivé díly modelu se pak ve finále slepí, pro snadnější lepení a přesnější ustavení přiléhajících dílů je vhodné je pojistit zarovnávacími kolíčky.

Výrobní náklady snižují také technologie 3D tisku z více materiálů, při nichž se na podpory může použít levnější materiál než na vlastní díl. Když se na podpory použije materiál rozpustný například ve vodním roztoku, sníží se také pracnost a náklady na odstranění podpor, které je po skončení vlastního tisku dílů nutné.

CESTA K OPTIMALIZACI

S rozvojem 3D tisku a především s jeho pronikáním do výroby vzrostl význam jeho optimalizace. Zatímco 3D tiskárny jsou v podstatě standardizované a jejich rozvoj je spíše inkrementální, optimalizace softwaru mají podstatně vyšší potenciál. Proto se zhruba v posledním desetiletí zejména v akademické oblasti objevila řada prací, které se možnostmi optimalizace 3D tisku zabývají. Takové práce lze mimo jiné nalézt na stránkách absolventa FEL ČVUT Praha Dr. Bedřicha Beneše (z nichž je lze volně stáhnout). Tyto stránky jsou umístěny na webu Purdue University v Indianě, USA, kde B. Beneš působí jako profesor na katedře počítačů. V tomto článku bylo čerpáno z jedné z těchto prací, která se zabývá algoritmem optimalizace stromových podpor modelů pro 3D tisk – ten je pro účely článku názornější než další možné postupy optimalizace. Podáváme jen velice stručný nástin navrženého algoritmu a se svolením autorů práce byly použity příslušné ilustrace. Podrobný popis algoritmu lze nalézt v práci citované v závěru článku.

Prvním krokem popisovaného postupu je vhodná orientace modelu vzhledem k tiskové ploše tak, aby nežádoucí plocha převisů byla minimální. Na plochách převisů jsou pak nalezeny body, v nichž je potřebná opora. Jejich rozestup odpovídá vzdálenosti, o kterou je nová tisková vrstva schopná přesahovat svůj podklad. Z těchto bodů je pak iterativním způsobem shora dolů budována stromová struktura podpor. Větve podpor se postupně sbližují a spojují, až se dotknou plochy, která nepotřebuje podporu, resp. až je dosaženo jediného sloupu, "kmene" stromu opírajícího se o tiskovou plochu (viz obr. 3). Podobně jako u skutečného stromu se průřez větví nahoru zužuje.

Cílem optimalizace podpor je minimalizace celkové délky sítě struktury podpor spojující body převisu, které potřebují oporu (v obr. 4 body p1 a p2), s body na opěrné ploše (tiskové ploše nebo níže položené ploše modelu) – na obr. 4 bod t. Zde je problém pro názornost zobrazen ve 2D, skutečná realizace ve 3D je znázorněna na obr. 5. Přitom musí být zachována schopnost 3D tiskárny takové podpory vytisknout – ta je dána minimální tloušťkou vrstvy a maximálním úhlem, o který se tisknutá stěna může odchylovat od svislice. Z geometrického hlediska jde o minimalizaci délky spojů přidáváním bodů s, které musejí ležet uvnitř průniku "podpěrných" kuželů C1 a C2, jejichž vrcholový úhel odpovídá maximálnímu úhlu tisku. Tento průnik je označen H. Velmi zjednodušeně řečeno se body p sdružují po dvojicích a každé dvojici je přiřazen spojovací bod S. Pro každou dvojici bodů p se hledají lokální minima délky spojů a z nich se iterativním způsobem generují stromové podpory.

Podpory generované v optimalizované síti jsou vytvářeny tažením vhodného profilu podél osy podpěr. Jejich optimalizace lze dosáhnout vhodnou volbou tvaru tohoto profilu. Pro řešení bylo vyzkoušeno sedm profilů (obr. 6). Posouzení bylo prováděno podle tuhosti podpor daného profilu a podle rychlosti jejich tisku. Podle těchto kritérií prokázal nejlepší výsledky profil tvaru N. Uzavřené profily (např. O) se ukázaly jako nevhodné, protože tisk měl tendenci ke slévání dovnitř profilu, a proto nebyla dodržena požadovaná maximální tloušťka jeho stěny, stanovená jako velikost rozlišení tiskárny.

Při testování metody bylo vytisknuto osm trojic modelů, každá trojice s podporami generovanými jiným postupem (příklady dvou trojic na obr. 7). V levém sloupci obrázku jsou modely s jednoduchými svislými podporami, generovanými softwarem dodávaným s tiskárnou (značky Makerware), ve druhém se stromovými podporami podle algoritmu Meshmixer a ve třetím podle popisovaného algoritmu. Ve čtvrtém je pak názorně zobrazen objem podpor, generovaných v jednotlivých případech. Jak obrázek naznačuje, bylo navrženým algoritmem dosažené průměrné snížení objemu podpor (a zvýšení rychlosti tisku) proti algoritmu Makerware značné, až 40 %. Proti algoritmu Meshmixer bylo sice snížení objemu podpor a zvýšení rychlosti tisku nižší, ale stále dosahovalo v průměru asi 12 %.

Použitá literatura: Vaněk, J., García, J., a Beneš, B., (2014) Clever Support: Efficient Support Structure Generation for Digital Fabrication, Computer Graphics Forum Vol 33(5)

---

Nejčastějším nedostatkem

modelu popsaného polygonální sítí bývají problémy s vodotěsností. Za vodotěsnou síť je považována souvislá uzavřená síť bez jakýchkoliv mezer mezi fazetami.

21. 4. 2020; Pražský deník

Aplikace Nebojsa poradí i bez "šmírování"

Vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze vyvinuli aplikaci, která může pomoci snížit riziko nákazy koronavirem.

Nová aplikace předpovídá koncentrace lidí na veřejných místech na základě (přísně anonymního) sběru dat z aplikace FreMEn Explorer.

Podle autorů vzniká užitečná časoprostorová mapa republiky.

"Dosavadní iniciativy boje proti koronaviru počítají s monitorováním pohybu na individuální úrovni. To může vést ke stigmatizaci potenciálně nemocných a v důsledku obav z reakce okolí i k chování prohlubujícímu epidemii," uvedl v tiskové zprávě duchovní otec projektu Tomáš Krajník. "My před podobnou erozí soukromí varujeme. Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a v souladu s principy vyspělé společnosti."

Podle vědeckého týmu z technické univerzity může pomoci zmapovat okolí každý. Byť pro precizní odpověď obsazenosti konkrétních míst stačí umělé inteligenci malé množství dat.

Nebojsa potřebuje rozšiřovat, aby doporučení, jak se vyhnout frontám v obchodech a přeplněným parkům či dětským hřištím, bylo co nejpřesnější.

"Nebojte se sbírat data při nutných vycházkách," apelovali prostřednictvím facebookové stránky autoři.

Aplikace je zatím zdarma k dispozici na Android, verze pro iOS se připravuje.

HYGIENA 4.0

Krajník a spol. na webových stránkách opakují, že jejich projekt striktně dbá na anonymitu veškerých dat, protože podobné nástroje vědci z FEL ČVUT z principu odmítají. Podle nich lze bojovat proti koronaviru bez šmírování či oplocování zasažených oblastí, tedy úplné karantény. Nebojsa vznikl na základě konceptu, který by se dal nazvat jako hygiena 4.0.

"Stejně jako dbáte během epidemie zvýšené hygieny správným mytím rukou, můžete posílat v rámci hygieny 4.0 aktuální data, abyste se následně na základě rad v aplikaci Nebojsa mohli vyhnout riziku nákazy," vysvětlují lidé z projektu FreMEn contra COVID.

Podle tvůrců aplikace nehrozí, že by Nebojsa poslal v jednu chvíli všechny lidi na jedno místo, jelikož při doporučování zohledňuje i požadavky uživatelů a cestu doporučí jednotlivcům v závislosti na plánech ostatních.

Současný projekt, který se dá počítat jako další z řady příspěvků ČVUT v boji s koronavirem, se opírá o poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů elektrotechnické fakulty.

Roboti mohou díky rozvoji této vědecké oblasti lépe a efektivněji fungovat v prostředí, které se proměňuje vlivem lidského chování – například se při práci v nemocnici přirozeně "začlenit do kolektivu", aby nenapáchali víc škody než užitku.

"Dosavadní iniciativy boje proti koronaviru mohou vést ke stigmatizaci potenciálně nemocných." Duchovní otec projektu Tomáš Krajník

21. 4. 2020; lidovky.cz

Kam až lze zajít při nasazování moderních technologií proti nákaze?

Právní rámec daný především Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) je poměrně striktní a počítá s epidemií. Nikdo však dnes neví, jak dlouho bude trvat, a jak se zákony mohou měnit. Největší zárukou je proto zejména vývoj technologií.

Nejbohatší muž světa Bill Gates proslul v devadesátých letech tím, že v jeho sídle se lidé dělili podle barvy vstupních karet, které je pouštěly do různých zón domu. Do předpokoje a kuchyně každý, do obývací části jen důvěryhodní hosté, do ložnice jen nejužší rodina a do pracovny majitele jen on. Zní to jako ajťácká výstřednost, ale co kdyby se něco podobného zavedlo dnes? Co kdyby třeba do domova důchodců nemohl nikdo, kdo se v uplynulých 14 dnech setkal s osobou s pozitivním testem na covid-19? Co kdyby se takto povolovaly návštěvy v nemocnicích a otcové u porodu?

A co kdyby to vše obstaral automatický IT systém podle vyhodnocování dat o našem pohybu z mobilních telefonů a plateb od obchodníků, případně z pouličních kamer? Mohlo by něco takového zachránit lidské životy, zejména těch nejohroženějších? Nepochybně. Zlepšilo by podstatně život starším lidem, nemocným a rodičkám? Rozhodně ano. Je to technicky proveditelné? Bez problémů. Jsme ochotní se nechat takto sledovat a vzdát se nejen soukromí, ale i velké části svobody? Nechat si svůj život řídit inteligentním systémem, který vyhodnotí naše potenciální riziko pro druhého?

Nedostatečně chytrá karanténa

Objevují se hlasy, že chytrá karanténa, která nás má osvobodit z domácího vězení, není dost chytrá. Měli bychom se prý nechat více a důsledněji sledovat, ať můžeme zase vyrazit veseleji popíjet a nakupovat a přestat dusit naši ekonomiku. Jeden mladý český miliardář dokonce na sociálních sítích volá po zavedení "poctivé karantény pro podezřelé (ideálně s tracking náramky)". Tedy fakticky s vězeňským sledovacím zařízením pro každého, jako v nějaké dystopické sci-fi z osmdesátých let.

Měli bychom se prý nechat více a důsledněji sledovat, ať můžeme zase vyrazit veseleji popíjet a nakupovat a přestat dusit naši ekonomiku. Na Slovensku už chystají "chytřejší" systém, který má na základě dat operátorů vyhodnocovat dodržování karantény a rozesílat SMS těm, kdo se s nakaženým mohli potkat. Jeden mladý český miliardář dokonce na sociálních sítích volá po zavedení "poctivé karantény pro podezřelé (ideálně s tracking náramky)". Tedy fakticky s vězeňským sledovacím zařízením pro každého, jako v nějaké dystopické sci-fi z osmdesátých let.

Za vzor se dnes často dává Jižní Korea, která vybudovala podobný systém jako respektované české firmy v případě chytré karantény. Jen se záhy ukázalo, že je příliš pomalý, těžkopádný a vyžaduje příliš lidí k obsluze. Takže se mnohem více automatizoval, včetně využívání dat o pohybu. Už 16. března tamní média podle britského týdeníku The Economist informovala, že se podařilo díky automatické detekci osob snížit dobu identifikace všech kontaktů nakaženého z 24 hodin na deset minut.

Že nejde o science-fiction, ukazuje i zkušenost z Hongkongu, kde pohraničníci nutili každého zpřístupnit úřadům svou polohu v mobilním telefonu, aby mohli sledovat dodržování nařízené karantény. Netřeba připomínat, že autonomní oblast je pod správou komunistické Číny, která se – kromě aktuálního geopolitického prodeje roušek – ráda věnuje budování high-tech koncentráků pro nepohodlné menšiny. Nové možnosti se určitě soudruhům zalíbí, zejména když tamní firmy již vyvinuly algoritmus, jak rozpoznávat tváře a sledovat lidi i v rouškách.

Také mobilní operátoři

Právní rámec daný u nás především Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) je poměrně striktní a počítá dokonce s případy epidemie. Nicméně nikdo dnes neví, jak dlouho to bude trvat, a jak se zákony mohou měnit. V Británii dává Investigatory Powers Act z roku 2016 možnost vyžádat si jakákoliv data od soukromých firem. V Izraeli pak dostala pravomoci ke sledování nakažených přímo tajná služba Šin bet a po ustavení parlamentní dohledové komise ustoupil i tamní Ústavní soud.

Největší zárukou je proto především vývoj technologií, které už v návrhu respektují základní práva i ve zlých a těžkých časech. To hlásá i Evropská komise a skvělou ukázkou je třeba aplikace Fremen, kterou vyvíjejí vědci na pražském FEL ČVUT. Podle anonymních dat předpovídá hustotu lidí v dané lokalitě a umožňuje se vyhnout davům. Něco, co se může mnoha z nás hodit i mimo dobu pandemie. A nemusíme být zrovna Bill Gates.

21. 4. 2020; auto-mania.cz

Jsou plně autonomní auta za dveřmi, nebo je to chiméra? Čeští vědci navrhují alternativní cestu

Ještě loni to vypadalo, že první plně autonomní auta, označovaná stupněm 5 (SAE5), budou na trhu velmi brzy. Čím dál víc ale přibývá automobilek i špičkových odborníků, kteří dávají najevo, že tato očekávání jsou přehnaná. Vědci z výzkumného centra Smart Driving Solutions při katedře řídicí techniky představují animované video, v němž naznačují alternativní cestu – než vyjedou do ulic plně robotická auta, bude podle nich třeba zavést důležitý mezičlánek, elektronickou řídicí vrstvu známou z letadel a někdy označovanou jako ‚drive by wire‘.

Podle Tomáše Haniše z centra je na čase vydat se jinou cestou. "Pokud chceme postavit vůz se spolehlivým autopilotem, je důležité nejdříve zajistit podpůrnou architekturu, jako je například řízení typu drive by wire – systém osvědčený v letectví, na nějž automobilky zapomněly," říká výzkumník a vývojář, který na FEL ČVUT začal působit v roce 2018 po předchozích zkušenostech z firem Porsche Engineering Services a Rolls-Royce (divize aerospace).

Nové video: Nelze napasovat supermozek na tříkolku

Problém s marketingem: co doopravdy znamená drive by wire?

Vědci letos chystají funkční model 1:1

21. 4. 2020; vyvoj.hw.cz

Vědci z ČVUT vyvíjejí se Sigfoxem technologie smart city

Cílem spolupráce FEL ČVUT a IoT operátora je vývoj nových technologických řešení pro chytrá města, jako jsou dálkové odečty energie nebo monitoring veřejného osvětlení, které budou schopny v praxi zajistit výrazné energetické úspory.

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR. Provázání akademického světa s firemní sférou je jednou z dlouhodobých priorit FEL ČVUT. "Spojení s globální technologickou firmou je pro nás významné nejen kvůli výměně cenných informací a znalostí, ale především díky němu budeme moci náš výzkum přetavit ve funkční chytrá zařízení s reálným komerčním potenciálem," vysvětluje doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D., vedoucí Katedry telekomunikační techniky, FEL ČVUT. Akademici a vývojáři již pracují například na řešení umožňující "chytrý odběr energie", které zajistí operativní kontrolu a optimalizaci energetické spotřeby pro firmy, instituce i domácnosti.

21. 4. 2020; casopisczechindustry.cz

Vědci z ČVUT vyvíjejí se Sigfoxem nové technologie pro chytrá města

polupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

21. 4. 2020; hybrid.cz

Jsou plně autonomní auta za dveřmi, nebo je to chiméra? Čeští vědci navrhují alternativní cestu

Vědci z výzkumného centra Smart Driving Solutions při katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT představují animované video, v němž naznačují alternativní cestu – než vyjedou do ulic plně robotická auta, bude podle nich třeba zavést důležitý mezičlánek, elektronickou řídicí vrstvu známou z letadel a někdy označovanou jako drive by wire.

Počátkem roku proběhly světovými médii skeptické komentáře k otázce, jak jsme daleko od komerčně dostupných plně autonomních vozů nejvyššího stupně 5. Například ředitel vývoje autonomní mobility společnosti Volkswagen (VW) Alex Hitzinger oznámil v lednu pro magazín The Drive, že to "možná nikdy nenastane".

Svá předchozí tvrzení v tomto ohledu zmírnil i Elon Musk v případě elektromobilů značky Tesla. Jiné testy ukázaly chybovost softwaru vyhodnocující video a nedostatečné datasety.

"Proč se na rozdíl od letadel automobily zasekly v 19. století? Lidé si zvykli, že auta bourají," zazní v komentáři. Důležitost technologie drive by wire pro bezpečný vývoj autonomních aut pak video vysvětluje pomocí srovnání: "Pokud nemáte nejdříve pod kontrolou dynamiku podvozku, je to, jako byste chtěli nějaký supermozek napasovat na starou tříkolku."

Zavedení této technologie, ačkoli je již vyzkoušená v letectví, by vyžadovalo skutečnou revoluci. "Při prosazování této myšlenky často narážíme na přebujelý marketing automobilek – samotné pojmenování drive by wire je mnohdy jen obchodní nálepkou, podobně jako cokoliv "smart" nebo "intelligent" v současných autech. My však mluvíme o systémově jiném přístupu k řízení auta," komentuje Tomáš Haniš.

V loňském roce navázali spolupráci s předními výrobci v oboru a postavili na půdě univerzity modely v měřítku 1:10 a 1:5. Tento rok si tým Tomáše Haniše dal za cíl sestavit funkční prototyp vozu drive by wire v životní velikosti. Vzhledem k tomu, jak obtížně se téma vysvětluje, může takový vůz při propagaci revoluční myšlenky skutečně prospět.

21. 4. 2020; finparada.cz

Vědci z ČVUT vyvíjejí se Sigfoxem nové chytré technologie

Spolupráce byla formálně stvrzena podpisem memoranda o spolupráci na dobu neurčitou. Výzkum je spolufinancován z operačního programu Evropské unie Praha – pól růstu ČR.

21. 4. 2020; autobible.euro.cz

Řídit auto jako letadlo? Nové video vysvětluje revoluční myšlenku českých vynálezců

Pomocí řízení typu drive-by-wire bude řidič určovat jen rychlost a směr. O zbytek se postará elektronika

Tým, který se sdružil do výzkumného centra Smart Driving Solutions, nyní zveřejnil vysvětlující video

"Proč se automobily na rozdíl od letadel zasekly v 19. století? Lidé si zvykli, že auta bourají a nejjednodušší je z nehody obvinit řidiče." To říká nové video výzkumného centra Smart Driving Solutions (SDS) při pražském ČVUT . Stále jsme podle něj zvyklí na to, že je volant pevně spojen s předními koly a řidič neustále musí dělat korekce. To chce tým vědců z Česka i celého světa pod vedením výzkumníka Tomáše Haniše změnit.

Řidiči by podle něj měli volantem, nebo i jiným ovladačem pouze dávat systému zprávu, jakým směrem chtějí jet. O ostatní se pak už postará řídící jednotka. Ta sama bude natáčet koly, měnit nastavení podvozku a podobně. Jde o řízení typu drive-by-wire, které dnes používají letadla. Podrobně jsme to už před časem vysvětlovali v tomto článku:

Češi chystají revoluci v řízení aut. Volant už nemá otáčet koly

Řízení typu drive-by-wire se už na trhu objevilo, podle Haniše šlo vždy ale jen o marketingový tah výrobců aut . "Při prosazování této myšlenky často narážíme na přebujelý marketing automobilek – samotné pojmenování drive-by-wire je mnohdy jen obchodní nálepkou, podobně jako cokoliv smart nebo intelligent v současných autech. My však mluvíme o systémově jiném přístupu k řízení auta," komentuje vědec.

Nový systém řízení aut je nutný k tomu, aby se rozvíjela autonomní vozidla . "Pokud chceme postavit vůz se spolehlivým autopilotem, je důležité nejdříve zajistit podpůrnou architekturu, jako je řízení typu drive-by-wire – systém osvědčený v letectví, na nějž automobilky zapomněly. Pokud nemáte nejdříve pod kontrolou dynamiku podvozku, je to, jako byste chtěli nějaký supermozek napasovat na starou tříkolku," upozorňuje Haniš.

Trendy ve vývoji pohonů: Patří budoucnost elektřině, plynu nebo vodíku?

Na půdě univerzity už vznikly dva prototypy aut s tímto systémem. Nejprve v měřítku 1:10, později dokonce 1:5. Cílem pro letošní rok je sestavit funkční prototyp vozu v životní velikosti. "Vzhledem k tomu, jak obtížně se téma vysvětluje, může takový vůz při propagaci revoluční myšlenky skutečně prospět," píše se ve zprávě k projektu. Centrum SDS proto také připravilo animované video, které vysvětluje základní myšlenku jeho řešení. Pustit si ho můžete v záhlaví článku.

21. 4. 2020; dnoviny.cz

Čeští vědci navrhují alternativní cestu pro autonomní vozidla

při katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT představili animované video, v němž naznačují alternativní cestu – než vyjedou do ulic plně robotická auta, bude podle nich třeba zavést důležitý mezičlánek, elektronickou řídicí vrstvu známou z letadel a někdy označovanou jako drive by wire.

Podle Tomáše Haniše z centra Smart Driving Solutions je na čase vydat se jinou cestou. "Pokud chceme postavit vůz se spolehlivým autopilotem, je důležité nejdříve zajistit podpůrnou architekturu, jako je například řízení typu drive by wire – systém osvědčený v letectví, na nějž automobilky zapomněly," řekl výzkumník a vývojář, který na FEL ČVUT začal působit v roce 2018 po předchozích zkušenostech z firem Porsche Engineering Services a Rolls-Royce (divize aerospace).

Supermozek nelze napasovat na tříkolku

Myšlenku, kterou i v odborných kruzích stále doprovází nepochopení a jež vyvolává diskuse, se vědci z FEL ČVUT nyní pokouší vysvětlit v novém animovaném videu. Drive by wire neboli systém, kde se o dynamiku vozu kompletně stará elektronická řídicí jednotka, vědci ve videu označují jako zapomenutou revoluci automobilového průmyslu. "Proč se na rozdíl od letadel automobily zasekly v 19. století? Lidé si zvykli, že auta bourají," zazní v komentáři. Důležitost technologie drive by wire pro bezpečný vývoj autonomních aut pak video vysvětluje pomocí srovnání: "Pokud nemáte nejdříve pod kontrolou dynamiku podvozku, je to, jako byste chtěli nějaký supermozek napasovat na starou tříkolku."

Co doopravdy znamená drive by wire?

Vědci z pražského centra Smart Driving Solutions rovněž ve videu ukazují, že pojmem drive by wire nemyslí to, o co se v minulosti pokoušely automobilky Saab, Infiniti nebo Tesla. Žádný z dosud uvedených komerčních vozů totiž nedotáhl koncept do podoby 100% kontroly nad dynamikou vozu (Full time full authority control layer) tak, aby řidič pouze určoval směr či rychlost, a zbytek úkonů, například samostatné otáčení všech čtyř kol, zajišťovala elektronika. Zavedení této technologie, ačkoli je již vyzkoušená v letectví, by vyžadovalo skutečnou revoluci. "Při prosazování této myšlenky často narážíme na přebujelý marketing automobilek – samotné pojmenování drive by wire je mnohdy jen obchodní nálepkou, podobně jako cokoliv ´smart´ nebo ´intelligent´ v současných autech. My však mluvíme o systémově jiném přístupu k řízení auta," uvedl Tomáš Haniš.

Vědci letos chystají funkční model 1:1

21. 4. 2020; Ceskapozice.cz

Kam až lze zajít při nasazování moderních technologií proti nákaze?

Právní rámec daný především Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) je poměrně striktní a počítá s epidemií. Nikdo však dnes neví, jak dlouho bude trvat, a jak se zákony mohou měnit. Největší zárukou je proto především vývoj technologií, které už v návrhu respektují základní práva i ve zlých a těžkých časech. Píše Jan Klesla.

Nic z popsaného není systém takzvané chytré karantény. Ta je založena na zefektivnění už dnes běžné práce hygieniků a data od operátorů a bank používá jen s výslovným souhlasem nakaženého, přičemž musí dobrovolně uvést, s kým se potkal. A především po šesti hodinách se vše smaže. Nejde tedy o žádné plošné sledování, kterého se mnozí bojí. Zatím. Bohužel se takové nápady začínají i u nás objevovat nebezpečně často. Objevují se hlasy, že chytrá karanténa, která nás má osvobodit z domácího vězení, není dost chytrá.Objevují se hlasy, že chytrá karanténa, která nás má osvobodit z domácího vězení, není dost chytrá.Měli bychom se prý nechat více a důsledněji sledovat, ať můžeme zase vyrazit veseleji popíjet a nakupovat a přestat dusit naši ekonomiku. Jeden mladý český miliardář dokonce na sociálních sítích volá po zavedení "poctivé karantény pro podezřelé (ideálně s tracking náramky)". Tedy fakticky s vězeňským sledovacím zařízením pro každého, jako v nějaké dystopické sci-fi z osmdesátých let.

Velkou zárukou našeho soukromí je zapojení české komunity IT podnikatelů, kteří s velkým nadšením pracují dnem a nocí s tím nejlepším úmyslem. Na palubě však jsou i mobilní operátoři, kteří už dlouho vědí, jaké bohatství mají v možnosti sledovat nás na každém kroku. A i když dnes pomáhají, budou po skončení krize v neuvěřitelném pokušení nechat si otevřené dveře pro lukrativní komerční využití, o které se už léta snaží.Velkou zárukou našeho soukromí je zapojení české komunity IT podnikatelů, kteří s velkým nadšením pracují dnem a nocí s tím nejlepším úmyslem. Na palubě však jsou i mobilní operátoři, kteří už dlouho vědí, jaké bohatství mají v možnosti sledovat nás na každém kroku.

21. 4. 2020; hn.ihned.cz

Jsou plně autonomní auta za dveřmi, nebo je to chiméra?

Nelze napasovat supermozek na tříkolku

Problém s marketingem: co doopravdy znamená "drive by wire"?

"Při prosazování této myšlenky často narážíme na přebujelý marketing automobilek – samotné pojmenování drive by wire je mnohdy jen obchodní nálepkou, podobně jako cokoliv "smart" nebo "intelligent" v současných autech. My však mluvíme o systémově jiném přístupu k řízení auta," komentuje Tomáš Haniš.

Vědci letos chystají funkční model 1:1

20. 4. 2020; Profi Medicína

Vědci z ČVUT vylepšují roboty pro testování v Motole

Roboty, kteří přispějí k rychlému a bezpečnému testování vzorků na koronavirus, vyvinuli výzkumníci ČVUT pro laboratoře Fakultní nemocnice v Motole. Roboti také dovedou využít nové testovací sady vyvinuté vědci v Česku. Uvedla to mluvčí Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT Libuše Petržílková.

Vědci vyvíjejí nový algoritmus, který má snížit riziko vzájemné kontaminace vzorků – takzvané kros -kontaminace. Podle Petržílkové upravují výzkumníci pohyb pipetovací hlavy tak, aby neohrozila ostatní vzorky náhodným odkápnutím zpracovávaného vzorku.

Nový algoritmus lze podle ČVUT snadno naprogramovat. Dá se tak využít i u starších či levnějších typů robotů a zvýšit tím jejich spolehlivost. Další výhodou robotů Opentrons a Beckman Biomek 3000 je, že umějí pracovat s novými testovacími sadami pro izolaci virové RNA, což je jedna z fází testování vzorků. Sady vyvinuli a testují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, Ústavu lékařské mikrobiologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a motolské nemocnice. Vědci tyto sady v Česku připravili proto, aby předešli nedostatku komerčních testovacích souprav ze zahraničí. Běžně však bývá problém, že si mnohé stroje "rozumí" jen se sadami od určitých výrobců.

Roboti také uleví laborantům, kteří se budou moci věnovat jiné práci. Až krize kolem koronaviru pomine, najde software využití v jiných laboratořích, uvedla Petržílková.

Na úpravě robotů s výzkumníky a studenty z FEL spolupracují vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC). Právě CIIRC už v březnu vyvinul robota na pipetování, který pomáhá v laboratořích Nemocnice Na Bulovce.

20. 4. 2020; svetchytre.cz

Aplikace Nebojsa poradí, jak se vyhnout davům

Vyhnout se frontám či přeplněným prostranstvím a snížit tak riziko nákazy koronavirem lidem umožní nová aplikace Nebojsa. Funguje na základě anonymních dat a autoři z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT žádají veřejnost o pomoc s jejím vylepšováním.

Ovládání aplikace je podle tvůrců intuitivní. Uživatel si zvolí místa, která potřebuje obejít a Nebojsa mu "předpoví", kdy tam bude málo lidí. Nebojsa si může do paměti uložit samoobsluhu v ulici, dětské hřiště, park v sousedství nebo třeba lékárnu za rohem. Součástí jeho prognózy je graf předpovídané návštěvnosti místa na dva dny, aby si uživatel lépe naplánoval svou cestu podle potřeby.

Tvůrci aplikace upozornili, že Nebojsa cílí na prevenci. Data, na kterých stojí předpovědní model, jsou údaje o místech, nikoliv o lidech. Zdůraznili, že aplikace pomocí umělé inteligence nemonitoruje pohyb, ani kontakty uživatelů a nijak tak nezasahuje do jejich soukromí. Její tvůrci každou část výpočetní metody konzultují s evropskými epidemiology a psychology.

Současná verze Nebojsy je pilotní. Podle tvůrců ji čeká rozšíření a vylepšení. Vyzvali lidi, aby se podíleli na dalším mapování svého okolí. Zaplněnost lokalit v určitém čase mohou zaznamenat do sběrové aplikace FreMEn Explorer. Pro precizní předpověď obsazenosti míst podle vědců stačí umělé inteligenci i menší množství dat. Lidé také přispějí k rozvoji vědy, neboť tak podpoří další vývoj algoritmů. Vývojáři plánují přidat do aplikace i informace ohledně otvírací doby obchodů či podrobnosti o různých lokalitách.

20. 4. 2020; technickytydenik.cz

Jsou plně autonomní auta za dveřmi, nebo je to chiméra? Čeští vědci navrhují alternativní cestu

Ještě loni to vypadalo, že první plně autonomní auta, označovaná stupněm 5 (SAE5), budou na trhu velmi brzy.

Čím dál víc ale přibývá automobilek i špičkových odborníků, kteří dávají najevo, že tato očekávání jsou přehnaná. Vědci z výzkumného centra Smart Driving Solutions při katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT představují animované video, v němž naznačují alternativní cestu - než vyjedou do ulic plně robotická auta, bude podle nich třeba zavést důležitý mezičlánek, elektronickou řídicí vrstvu známou z letadel a někdy označovanou jako drive by wire.

Podle Tomáše Haniše z centra Smart Driving Solutions je na čase vydat se jinou cestou. "Pokud chceme postavit vůz se spolehlivým autopilotem, je důležité nejdříve zajistit podpůrnou architekturu, jako je například řízení typu drive by wire - systém osvědčený v letectví, na nějž automobilky zapomněly,"říká výzkumník a vývojář, který na FEL ČVUT začal působit v roce 2018 po předchozích zkušenostech z firem Porsche Engineering Services a Rolls-Royce (divize aerospace).

Nové video: Nelze napasovat supermozek na tříkolku

Myšlenka, kterou i v odborných kruzích stále doprovází nepochopení a jež vyvolává diskuze, se vědci z FEL ČVUT nyní pokouší vysvětlit v novém animovaném videu. Drive by wire neboli systém, kde se o dynamiku vozu kompletně stará elektronická řídicí jednotka, vědci ve videu označují jako zapomenutou revoluci automobilového průmyslu. "Proč se na rozdíl od letadel automobily zasekly v 19. století? Lidé si zvykli, že auta bourají,"zazní v komentáři. Důležitost technologie drive by wire pro bezpečný vývoj autonomních aut pak video vysvětluje pomocí srovnání: "Pokud nemáte nejdříve pod kontrolou dynamiku podvozku, je to, jako byste chtěli nějaký supermozek napasovat na starou tříkolku."

Problém s marketingem: co doopravdy znamená drive by wire?

Vědci z pražského centra Smart Driving Solutions rovněž ve videu ukazují, že pojmem drive by wire nemyslí to, o co se v minulosti pokoušely automobilky Saab, Infiniti nebo Tesla. Žádný z dosud uvedených komerčních vozů totiž nedotáhl koncept do podoby 100 % kontroly nad dynamikou vozu (Full time full authority control layer) tak, aby řidič pouze určoval směr či rychlost, a zbytek úkonů, například samostatné otáčení všech čtyř kol, zajišťovala elektronika. Zavedení této technologie, ačkoli je již vyzkoušená v letectví, by vyžadovalo skutečnou revoluci. "Při prosazování této myšlenky často narážíme na přebujelý marketing automobilek - samotné pojmenování drive by wire je mnohdy jen obchodní nálepkou, podobně jako cokoliv "smart"nebo "intelligent" v současných autech. My však mluvíme o systémově jiném přístupu k řízení auta,"komentuje Tomáš Haniš.

Vědci letos chystají funkční model 1:1

Centrum Smart Driving Solutions sídlí v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí a tvoří ho mezinárodní skupina

13 vědeckých pracovníků, kteří se věnují modelování a simulaci, návrhům řídicích systémů a v neposlední řadě experimentální validaci a verifikaci výsledků. V loňském roce navázali spolupráci s předními výrobci v oboru a postavili na půdě univerzity modely v měřítku 1:10 a 1:5. Tento rok si tým Tomáše Haniše dal za cíl sestavit funkční prototyp vozu drive by wire v životní velikosti. Vzhledem k tomu, jak obtížně se téma vysvětluje, může takový vůz při propagaci revoluční myšlenky skutečně prospět.

20. 4. 2020; testyojetin.cz

Jsou plně autonomní auta za dveřmi, nebo je to chiméra? Čeští vědci navrhují alternativní cestu

Nové video můžete najít na YouTube zde.

Originální video a titulky ke stažení pro redakční účely najdete

20. 4. 2020; strojirenstvi.cz

Nové video vědců z ČVUT ukazuje, kudy by se mohl ubírat vývoj ke spolehlivým autonomním automobilům

Počátkem roku proběhly světovými médii skeptické komentáře k otázce, jak jsme daleko od komerčně dostupných plně autonomních vozů stupně 5. Například ředitel vývoje autonomní mobility společnosti Volkswagen (VW) Alex Hitzinger oznámil v lednu pro magazín The Drive, že to "možná nikdy nenastane". Svá předchozí tvrzení v tomto ohledu zmírnil i Elon Musk v případě vozů Tesla. Jiné testy ukázaly chybovost softwaru vyhodnocující video a nedostatečné datasety. Podle Tomáše Haniše z centra Smart Driving Solutions je na čase vydat se jinou cestou. "Pokud chceme postavit vůz se spolehlivým autopilotem, je důležité nejdříve zajistit podpůrnou architekturu, jako je například řízení typu drive by wire – systém osvědčený v letectví, na nějž automobilky zapomněly," říká výzkumník a vývojář, který na FEL ČVUT začal působit v roce 2018 po předchozích zkušenostech z firem Porsche Engineering Services a Rolls-Royce (divize aerospace).

Nelze napasovat supermozek na tříkolkuMyšlenka, kterou i v odborných kruzích stále doprovází nepochopení a jež vyvolává diskuze, se vědci z FEL ČVUT nyní pokouší vysvětlit v novém animovaném videu. Drive by wire neboli systém, kde se o dynamiku vozu kompletně stará elektronická řídicí jednotka, vědci ve videu označují jako zapomenutou revoluci automobilového průmyslu. "Proč se na rozdíl od letadel automobily zasekly v 19. století? Lidé si zvykli, že auta bourají," zazní v komentáři. Důležitost technologie drive by wire pro bezpečný vývoj autonomních aut pak video vysvětluje pomocí srovnání: "Pokud nemáte nejdříve pod kontrolou dynamiku podvozku, je to, jako byste chtěli nějaký supermozek napasovat na starou tříkolku."

Problém s marketingem: co doopravdy znamená drive by wire? Vědci z pražského centra Smart Driving Solutions rovněž ve videu ukazují, že pojmem drive by wire nemyslí to, o co se v minulosti pokoušely automobilky Saab, Infiniti nebo Tesla. Žádný z dosud uvedených komerčních vozů totiž nedotáhl koncept do podoby 100% kontroly nad dynamikou vozu (Full time full authority control layer) tak, aby řidič pouze určoval směr či rychlost, a zbytek úkonů, například samostatné otáčení všech čtyř kol, zajišťovala elektronika. Zavedení této technologie, ačkoli je již vyzkoušená v letectví, by vyžadovalo skutečnou revoluci. "Při prosazování této myšlenky často narážíme na přebujelý marketing automobilek – samotné pojmenování drive by wire je mnohdy jen obchodní nálepkou, podobně jako cokoliv "smart" nebo "intelligent" v současných autech. My však mluvíme o systémově jiném přístupu k řízení auta," komentuje Tomáš Haniš.

20. 4. 2020; FeedIT.cz

VIDEO: Jsou plně autonomní auta za dveřmi, nebo je to chiméra? Čeští vědci navrhují alternativní cestu

Ještě loni to vypadalo, že první plně autonomní auta, označovaná stupněm 5 (SAE5), budou na trhu velmi brzy.

Nové video: Nelze napasovat supermozek na tříkolku

Problém s marketingem: co doopravdy znamená drive by wire?

Vědci letos chystají funkční model 1:1

Nové video můžete najít na YouTube zde.

Originální video a titulky ke stažení pro redakční účely najdete zde.

Další informace najdete na webu Smart Driving Solutions:

http://sds.felk.cvut.cz/about

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 94 studijních programů a v rámci nich 575 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti "Civil and Structural Engineering" na 101. – 150. místě, v oblasti "Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering" na 151. – 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" na 201. – 250. místě, v oblasti "Electrical and Electronic Engineering" na 201. – 250. místě. V oblasti "Mathematics" na 251. – 300. místě a "Physics and Astronomy" na 151. – 200., v oblasti "Natural Sciences" na 220. místě, v oblasti "Architecture/Built Environment" na 151. – 200. místě, v oblasti "Engineering and Technology" na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. – 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete na www.cvut.cz.

20. 4. 2020; sciencemag.cz

Jsou plně autonomní auta za dveřmi, nebo je to chiméra?

Ještě loni to vypadalo, že první plně autonomní auta, označovaná stupněm 5 (SAE5), budou na trhu velmi brzy. Čím dál víc ale přibývá automobilek i špičkových odborníků, kteří dávají najevo, že tato očekávání jsou přehnaná. Vědci z výzkumného centra Smart Driving Solutions při katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT představují animované video, v němž naznačují alternativní cestu – než vyjedou do ulic plně robotická auta, bude podle nich třeba zavést důležitý mezičlánek, elektronickou řídicí vrstvu známou z letadel a někdy označovanou jako drive by wire.

Nové video: Nelze napasovat supermozek na tříkolku

Problém s marketingem: co doopravdy znamená drive by wire?

Vědci letos chystají funkční model 1:1

19. 4. 2020; denik.cz

Kde se tvoří fronty? Kde jsou přeplněné parky? Aplikace poradí i bez "šmírování"

Podle odborníků je momentálně nejúčinnější prevencí šíření nebezpečného viru zabránit koncentraci osob a kontaktu mezi více lidmi v jednom místě. Proto stát přistupuje (a postupně uvolňuje) k přísným opatřením. Lidé každopádně i v době pandemie infekční nemoci COVID-19 potřebují vycházet ven cestou do práce či na nákup. Tým vědců z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) vyvinul aplikace, která může pomoci snížit riziko nákazy koronavirem.

Aplikace dostala jméno Nebojsa stejně jako dřevorubec Ondra ve známé filmové pohádce vycházející ze slovenského lidového příběhu. Vědci z FEL ČVUT – zabývající se chronorobotikou – chtějí, aby měli podobně "pro strach uděláno" také obyvatelé Česka. Jejich Nebojsa proto předpovídá kocentrace lidí na veřejných místech na základě (přísně anonymního) sběru dat z aplikace FreMEn Explorer. Podle autorů tak vzniká užitečná časoprostorová mapa republiky.

"Dosavadní iniciativy boje proti koronaviru, které připravuje vláda ve spolupráci s technologickými korporacemi, počítají s monitorováním pohybu na individuální úrovni. To může vést ke stigmatizaci potenciálně nemocných a v důsledku obav z reakce okolí i k chování prohlubující epidemii. My před podobnou erozí soukromí varujeme. Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a v souladu s principy vyspělé společnosti," uvedl v tiskové zprávě duchovní otec projektu Tomáš Krajník.

Podle vědeckého týmu z pražské technické univerzity může pomoci zmapovat okolí každý. Byť pro precizní odpověď obsazenosti konkrétních míst stačí umělé inteligenci malé množství dat, Nebojsa potřebuje rozšiřovat, aby doporučení, jak se vyhnout frontám v obchodech a přeplněným parkům či dětským hřištím bylo co nejpřesnější. "Nebojte se sbírat data při nutných vycházkách," apelovali proto skrze facebookovou stránku autoři. Aplikace je zatím zdarma k dispozici na Android, verze pro iOS se připravuje.

Hygiena 4.0

Krajník a spol. také na webových stránkách opakují, že jejich projekt striktně dbá na anonymitu veškerých dat, protože podobné nástroje vědci z FEL ČVUT z principu odmítají. Podle nich lze bojovat proti koronaviru bez šmírování či bez oplocování zasažených oblastí, tedy úplné karantény.

Nebojsa vznikl na základě konceptu, který by se dal nazvat jako hygiena 4.0. "Stejně jako během epidemie dbáte zvýšené hygieny správným mytím rukou, srovnatelně s tím můžete posílat v rámci hygieny 4.0 aktuální data, abyste se následně na základě rad aplikaci Nebojsa mohli vyhnout potenciálnímu riziku nákazy," vysvětlují lidé z projektu FreMEn contra COVID.

Současný projekt, který se dá počítat jako další z řady příspěvků v ČVUT v boji s koronavirem, se opírá o dlouhodobé poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů elektrotechnické fakulty. Chronorobotika je odvětví robotiky zaměřené na pochopení struktury času a umělou inteligenci. Roboti díky rozvoji této vědecké oblasti mohou lépe a efektivněji fungovat v prostředí, které se proměňuje vlivem lidského chování – tedy, aby se například práci v nemocnici přirozeně "začlenili do kolektivu" a nenepáchali víc škody než užitku.

18. 4. 2020; Lidové noviny

Jak české mozky potlačují SARS-CoV-2

Čeští výzkumníci vyvíjejí kity pro testování, plicní ventilátory i masky z 3D tiskáren

Zkratka covid-19 děsí svět. Lidé dělají, co mohou, aby tuto zatím jen chabě poznanou nemoc zastavili.

Češi (a už i Američané) šijí roušky, babky v Izraeli radí užívat horkou vodu s citronem a jedlou sodou, hinduisté spoléhají na pití kraví krve a modlitby... Nicméně všichni se upínají k lékařům a vědcům.

Testovat, testovat, testovat. A také "trasovat" čili chytře dohledávat kontakty infikovaných, izolovat je a tak obávaný koronavirus SARS-CoV-2 marginalizovat. To často radí odborníci, kteří si za vhodný příklad, jak s epidemií zápolit, berou Tchaj-wan a Jižní Koreu, kde dělají přes deset tisíc testů denně – a to i ve speciálních odběrových budkách či přímo řidičům v autech.

K výraznému navýšení tuzemské kapacity testování vzorků na koronavirus nyní přispívají již desítky českých vědeckých institucí, které nabídly své laboratoře a pracovní síly. Hypotetické kapacity na testování tisíců vzorků denně však v minulých týdnech omezovala řada snad až příliš "přízemních" překážek: nestandardizované odběry či nedostatek odběrových štětiček... Ale jde to: celkově se Česko přehouplo v půlce týdne přes 140 tisíc otestovaných vzorků, což je v přepočtu na jeden milion obyvatel cifra srovnatelná s Koreou, Dánskem a skoro i Německem. Daleko více do toho však "šlapou" třeba Islanďané, kteří k témuž datu otestovali menší ostrovní populaci osmkrát důkladněji.

Testuje (skoro) celé Česko

Na operační sály i do světa

A jak zachránit společnost?

V uplynulých týdnech vědci pražského "Úochabu" napřeli síly k vývoji původních kitů, které dokážou izolovat virovou RNA z odebraných vzorků pacientů

Sofistikované rady, jak přizpůsobit tištěné 3D respirátory dětem, poskytli pražským kolegům antropologové z Masarykovy univerzity

Odborníci z ústavu nábytku na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity přeměnili své dílny ve výrobnu obličejových štítů

Řada výzkumných center a ústavů se špičkovým vybavením, které se podílejí na potlačování epidemie, vznikla za desítky miliard korun z Evropské unie

17. 4. 2020; ČRo - plus.cz

Díky novým objevům jsou optické čipy blíž. Budou počítat rychlostí světla

Vědci z nizozemského Eindhovenu představili na stránkách prestižního časopisu Nature technologii, která může přinést revoluci v oblasti počítačových čipů. Ty by pak mohly pracovat až s rychlostí světla.

Limitem současné elektronické komunikace je zpracování elektrických signálů. Naše mikroelektronika totiž staví na křemíku a naráží na své limity. Alternativou, která zvýší rychlost zpracování dat, by mohly být optické nebo také fotonické čipy.

"Nezpracovávaly by se v nich elektrické signály, tedy elektrony, ale fotony jako částice světla," říká Branislav Dzurňák z Katedry elektrotechnologie Českého vysokého učení technického. "Rychlost přenosu dat by se v tu chvíli vlastně rovnala rychlosti světla."

K možným budoucím aplikacím takových fotonických čipů patří například laserové radary pro samořiditelná auta, chemické senzory pro lékařskou diagnostiku nebo pro měření kvality vzduchu a potravin.

Jiná krystalická struktura řeší vyzařování světla

Vědci si v aktuálním výzkumu poradili s hlavní nevýhodou křemíku. Ten totiž velmi špatně vyzařuje světlo a to je pro tuto oblast zásadní. Inspirovali se proto asi 50 let starou teorií, podle které je možné vyzařování některých polovodičů ovlivnit změnou jejich krystalické struktury.

Vědci proto vytvořili slitinu křemíku a germania a prvky vytvarovali do šestiúhelníkové struktury. Při přípravě takové slitiny dochází k různým pnutím a defektům, které nový materiál negativně ovlivňují. Za pomoci nejnovějších postupů se jim tento problém podařilo vyřešit.

Pro přípravu materiálu využili pokročilé metody, jako je třeba chemická depozice z plynné fáze. Pro jeho pravidelnou krystalizaci použili zárodky jiných materiálů a ve výsledku pak připravili nanodráty. Jednalo se o svislá vlákna, která v šestiúhelníku měla průměr o velikosti asi 35 nanometrů. "Tuto novou strukturu vědci teoreticky namodelovali a spočítali její optické vlastnosti, tím předpověděli účinnou emisi světla," vysvětluje Dzurňák. Své teoretické výsledky poté úspěšně ověřili i experimentálně.

O fotonických čipech se mluví už dlouho a stále platí, že jejich vývoj zdaleka není u konce. Podařilo se ale experimentálně vyřešit jeden z největších problémů křemíkových technologií.

"Zatím zůstává problémem samotné "laserování" na nové křemíkové struktuře," komentuje výsledky vědců Dzurňák. "Vyzařované světlo také spadá do hlubší infračervené oblasti, než by z hlediska současné konvenční optické komunikace bylo optimální." Vědci z nizozemské Eindhoven University of Technology by tyto problémy ale rádi vyřešili ještě v průběhu roku 2020.

Přenos dat pomocí světla v Motole

V oblasti přenosu dat za pomoci světla se v poslední době v oblasti datové komunikace mluví i o tzv. Li-Fi, tedy o bezdrátovém datovém přenosu viditelným světlem. Tuto technologii je možné uplatnit pro přenos dat i při zachování základní funkce osvětlovacích těles, tedy osvětlení.

"Je to vlastně lokální alternativa pro wi-fi v prostředí, kde se vyžaduje hlavně spolehlivost a rychlost spojení," vysvětluje Dzurňák. Testování Li-Fi probíhá v současnosti ve spolupráci s německým Fraunhofer Institute for Telecommunications v Nemocnici v Motole. "Naši kolegové z Katedry elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT tyto systémy testují na operačním sále Neurochirurgického oddělení, kde mohou zabezpečovat komplexní komunikaci s přístroji," ukončuje Dzurňák.

16. 4. 2020; ceskavedadosveta.cz

Social distancing ohlídá aplikace Nebojsa z ČVUT

Vědci a studenti Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) vyvinuli unikátní aplikaci Nebojsa. Ta vám na základě dat o koncentraci lidí doporučí, kdy jsou veřejná místa málo navštěvovaná, a tedy s potenciálně nižším rizikem nákazy. Princip aplikace vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) o dodržování odstupu mezi lidmi (tzv. social distancing) a je založen na revolučním výzkumu umělé inteligence. Aplikace je zdarma ke stažení na adrese nebojsa.app.

Ovládání aplikace je jednoduché. Uživatel vybere místa, kam potřebuje zajít, a Nebojsa mu předpoví, kdy tam bude málo lidí, a kdy je tedy bezpečnější je navštívit. Nebojsa si může do paměti uložit samoobsluhu v ulici, dětské hřiště, park v sousedství nebo třeba lékárnu za rohem. Součástí jeho prognózy je graf předpovídané návštěvnosti místa na dva dny, aby si uživatel lépe naplánoval svou cestu podle potřeby.

Oproti jiným dostupným řešením v otázce koronaviru, která monitorují pohyb uživatele a zpětně vyhodnocují, kdo mohl být nakažen, Nebojsa dává nástroj pro prevenci. Aplikace nemonitoruje pohyb ani kontakty uživatelů, a tím nezasahuje do jejich soukromí. "Od začátku projektu se snažíme postupovat tak, jak jsme zvyklí, tedy vědecky. Konzultujeme každou část metody s evropskými epidemiology a psychology. Jádro našeho řešení bylo již dříve posouzeno desítkami odborníků na třech kontinentech. Denně jsme v kontaktu s ostatními špičkovými vědeckými týmy, což nám všem zaručuje přístup k nejnovějším poznatkům,” říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník.

Data, na kterých předpovědní model stojí, jsou údaje o místech, nikoli o lidech, a zachovávají tedy anonymitu odesílatele. Autoři vyzývají k aktivnímu zapojení veřejnosti. Každý, kdo chce pomoci zmapovat své okolí, může ručně zadávat míru obsazenosti míst skrze sběrovou aplikaci FreMEn Explorer, která je dostupná na stejném webu. Díky několik let vyvíjené umělé inteligenci (AI) stačí pro precizní předpověď obsazenosti míst malé množství dat. Každá komunita, parta sousedů nebo klidně jedna rodina může společnými silami zmapovat své okolí, a pak využívat předpovědi aplikace Nebojsa. Všichni dobrovolníci tímto způsobem přispívají k rozvoji české vědy, protože tak podporují další vývoj algoritmů AI a jejich konfrontaci s novými poznatky. "Na vývoji s námi spolupracují dobrovolníci z řad odborníků. Většina z nich má obavy z nasazení tzv. ‘chytré karantény’, jejíž přínos je z pohledu epidemiologie diskutabilní, ale která efektivně propojuje data způsobem, jež je triviálně zneužitelný pro sledování opozice a likvidaci demokracie. Náš systém je vyvíjen v souladu s názory epidemiologů a i kdyby se dostal pod kontrolu protidemokratických aktérů, uložená data na nikoho neukazují a nikoho s nikým nepropojují,” říká vedoucí projektu Tomáš Vintr.

Nyní vychází první (pilotní) verze aplikace Nebojsa, která poskytne zájemcům své služby. Aplikace se však bude nadále rozvíjet a brzy získá mnoho vylepšení. Vývojáři plánují zakomponovat do softwaru další prvky, které přispějí k lepší funkčnosti (např. detailní podklady o jednotlivých místech nebo otevírací hodiny obchodů). Jsou otevřeni kritice ze strany vědecké komunity i veřejnosti a rádi zpětnou vazbu zapracují v plánované aktualizované verzi.

Na projektu FreMEn contra COVID spolupracují kromě FEL ČVUT vědci z dalších významných univerzitních pracovišť jako University of Manchester, National University of Sciences & Technology (NUST), Örebro University, Université de technologie de Belfort-Montbéliard (UTBM) a Bělehradské univerzity. Prestižní Massachusetts Institute of Technology (MIT) projekt podpořilo a zprostředkovalo kontakty na agenturu amerického ministerstva obrany DARPA nebo CDC (Americký federální úřad pro kontrolu nemocí). O použití výsledků projektu již požádaly telekomunikační firmy působící v Asii, které v rámci pilotního nasazení zapojí 2 miliony aktivních uživatelů a osloví 50 milionů dalších prostřednictvím SMS služeb. " Je důležité zdůraznit, že projekt by nemohl existovat bez pomoci desítek dobrovolníků, kteří s námi nezištně spolupracují již celý měsíc,” dodává Filip Majer z Centra umělé inteligence FEL ČVUT.

16. 4. 2020; cysnews.cz

Nová aplikace Nebojsa vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze poradí, jak se vyhnout frontám v obchodech i velké koncentraci lidí na veřejných místech

Vědci a studenti Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) vyvinuli unikátní aplikaci Nebojsa, která vám poradí, kdy se vyhnete frontám v obchodech nebo přeplněným parkům. Svým uživatelům na základě dat o koncentraci lidí doporučí, kdy jsou veřejná místa málo navštěvovaná, a tedy s potenciálně nižším rizikem nákazy. Princip aplikace vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) o dodržování odstupu mezi lidmi (tzv. social distancing) a je založen na revolučním výzkumu umělé inteligence.

Aplikace je zdarma ke stažení na adrese nebojsa.app.

Nová aplikace NebojsaDesign aplikace je zaměřen na intuitivní ovládání. Uživatel jednoduše vybere místa, kam potřebuje zajít, a Nebojsa mu předpoví, kdy tam bude málo lidí, a kdy je tedy bezpečnější je navštívit. Nebojsa si může do paměti uložit samoobsluhu v ulici, dětské hřiště, park v sousedství nebo třeba lékárnu za rohem. Součástí jeho prognózy je graf předpovídané návštěvnosti místa na dva dny, aby si uživatel lépe naplánoval svou cestu podle potřeby.

Projektu FreMEn contra COVIDNa projektu FreMEn contra COVID spolupracují kromě FEL ČVUT vědci z dalších významných univerzitních pracovišť jako University of Manchester, National University of Sciences & Technology (NUST), Örebro University, Université de technologie de Belfort-Montbéliard (UTBM) a Bělehradské univerzity. Prestižní Massachusetts Institute of Technology (MIT) projekt podpořilo a zprostředkovalo kontakty na agenturu amerického ministerstva obrany DARPA nebo CDC (Americký federální úřad pro kontrolu nemocí). O použití výsledků projektu již požádaly telekomunikační firmy působící v Asii, které v rámci pilotního nasazení zapojí 2 miliony aktivních uživatelů a osloví 50 milionů dalších prostřednictvím SMS služeb. "Je důležité zdůraznit, že projekt by nemohl existovat bez pomoci desítek dobrovolníků, kteří s námi nezištně spolupracují již celý měsíc,” dodává Filip Majer z Centra umělé inteligence FEL ČVUT.

16. 4. 2020; idobryden.cz

Modeláři spouštějí tisk 3D respirátorů

Letečtí modeláři z Uherského Hradiště začínají tisknout respirátory na 3D tiskárnách podle návodu vědců a studentů katedry elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

"Zaměřili jsme se na boj s pandemií koronaviru a v rámci projektu zkoumali a testovali možnosti tisku ochranných masek na domácích 3D tiskárnách, které jsou založené na technologii FFF, tedy tisku z roztaveného plastového vlákna," svěřil se Tomáš Tichý, vedoucí projektu z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, která ve spolupráci s Auto Škoda dala veřejnosti návod, jak si ochrannou 3D masku vytisknout.

Na Uherskohradišťsku se tak dali dohromady lidé, kteří se věnují 3D tisku, a pozvolna rozjíždějí výrobu respirátorů podle doporučení ČVUT. "Jejich respirátory prošly testy a jsou účinnější než roušky, ale hlavně ničí koronaviry s velkou účinností," zdůraznil Josef Habarta, předseda a vedoucí modelářského kroužku Blaník a DDM Šikula Uherské Hradiště. Modeláři spojili síly se společností 3D věc, která stojí za iniciativou Štíty pro Hradiště. "Vytisknuté respirátory chceme distribuovat mezi nejpotřebnější a nejohroženější skupiny spoluobčanů," uvedl Habarta.

Respirátor ČVUT má design i ergonomický tvar, který je příjemný k používání. "Poznatky vědců chceme využít na další vývoj respirátorů, které už byly prezentovány, a snížit tak výrobní čas i náklady. Tisk jednoho respirátoru aktuálně trvá zhruba osm hodin," poznamenal Habarta.

15. 4. 2020; ceskenoviny.cz

S dodržování odstupů mezi lidmi pomůže nová aplikace ČVUT

Nová aplikace Nebojsa vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze poradí, jak se vyhnout frontám v obchodech i velké koncentraci lidí na veřejných místech.

Vědci a studenti Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) vyvinuli unikátní aplikaci Nebojsa, která poradí, kdy se vyhnete frontám v obchodech nebo přeplněným parkům. Svým uživatelům na základě dat o koncentraci lidí doporučí, kdy jsou veřejná místa málo navštěvovaná, a tedy s potenciálně nižším rizikem nákazy. Princip aplikace vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) o dodržování odstupu mezi lidmi (tzv. social distancing) a je založen na revolučním výzkumu umělé inteligence. Aplikace je zdarma ke stažení na adrese nebojsa.app.

Design aplikace je zaměřen na intuitivní ovládání. Uživatel jednoduše vybere místa, kam potřebuje zajít, a Nebojsa mu předpoví, kdy tam bude málo lidí, a kdy je tedy bezpečnější je navštívit. Nebojsa si může do paměti uložit samoobsluhu v ulici, dětské hřiště, park v sousedství nebo třeba lékárnu za rohem. Součástí jeho prognózy je graf předpovídané návštěvnosti místa na dva dny, aby si uživatel lépe naplánoval svou cestu podle potřeby.

Oproti jiným dostupným řešením v otázce koronaviru, která monitorují pohyb uživatele a zpětně vyhodnocují, kdo mohl být nakažen, Nebojsa dává nástroj pro prevenci. Aplikace nemonitoruje pohyb ani kontakty uživatelů a tím nezasahuje do jejich soukromí. „Od začátku projektu se snažíme postupovat tak, jak jsme zvyklí, tedy vědecky. Konzultujeme každou část metody s evropskými epidemiology a psychology. Jádro našeho řešení bylo již dříve posouzeno desítkami odborníků na třech kontinentech. Denně jsme v kontaktu s ostatními špičkovými vědeckými týmy, což nám všem zaručuje přístup k nejnovějším poznatkům,” říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník.

„Na vývoji s námi spolupracují dobrovolníci z řad odborníků. Většina z nich má obavy z nasazení tzv. ‘chytré karantény’, jejíž přínos je z pohledu epidemiologie diskutabilní, ale která efektivně propojuje data způsobem, jež je triviálně zneužitelný pro sledování opozice a likvidaci demokracie. Náš systém je vyvíjen v souladu s názory epidemiologů a i kdyby se dostal pod kontrolu protidemokratických aktérů, uložená data na nikoho neukazují a nikoho s nikým nepropojují,” říká vedoucí projektu Tomáš Vintr.

Nyní vychází první (pilotní) verze aplikace Nebojsa, která poskytne zájemcům své služby. Aplikace se bude nadále rozvíjet a brzy získá mnoho vylepšení. Vývojáři plánují zakomponovat do softwaru další prvky, které přispějí k lepší funkčnosti (např. detailní podklady o jednotlivých místech nebo otevírací hodiny obchodů). Jsou otevřeni kritice ze strany vědecké komunity i veřejnosti a rádi zpětnou vazbu zapracují v plánované aktualizované verzi.

Na projektu FreMEn contra COVID spolupracují kromě FEL ČVUT vědci z dalších významných univerzitních pracovišť jako University of Manchester, National University of Sciences & Technology (NUST), Örebro University, Université de technologie de Belfort-Montbéliard (UTBM) a Bělehradské univerzity. Prestižní Massachusetts Institute of Technology (MIT) projekt podpořilo a zprostředkovalo kontakty na agenturu amerického ministerstva obrany DARPA nebo CDC (Americký federální úřad pro kontrolu nemocí). O použití výsledků projektu již požádaly telekomunikační firmy působící v Asii, které v rámci pilotního nasazení zapojí 2 miliony aktivních uživatelů a osloví 50 milionů dalších prostřednictvím SMS služeb. „Je důležité zdůraznit, že projekt by nemohl existovat bez pomoci desítek dobrovolníků, kteří s námi nezištně spolupracují již celý měsíc,” dodává Filip Majer z Centra umělé inteligence FEL ČVUT.

9. 4. 2020; ceskenoviny.cz

Vědci z ČVUT vylepšují roboty pro testování v Motole

Praha - Roboty, kteří přispějí k rychlému a bezpečnému testování vzorků na koronavirus, dokončují výzkumníci na ČVUT. Roboti také dovedou využít nové testovací sady vyvinuté vědci v Česku. V laboratořích Fakultní nemocnice v Motole by mohli pracovat už o Velikonocích. V dnešní tiskové zprávě to uvedla mluvčí Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT Libuše Petržílková.

Vědci vyvíjejí nový algoritmus, který má snížit riziko vzájemné kontaminace vzorků - takzvané kroskontaminace. Podle Petržílkové upraví výzkumníci pohyb pipetovací hlavy tak, aby neohrozila ostatní vzorky náhodným odkápnutím zpracovávaného vzorku.

Nový algoritmus lze podle ČVUT snadno naprogramovat. Dá se tak využít i u starších či levnějších typů robotů a zvýšit tím jejich spolehlivost.

Další výhodou robotů Opentrons a Beckman Biomek 3000 je, že umějí pracovat s novými testovacími sadami pro izolaci virové RNA, což je jedna z fází testování vzorků. Sady vyvinuli a testují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, Ústavu lékařské mikrobiologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a motolské nemocnice. Vědci tyto sady v Česku připravili proto, aby předešli nedostatku komerčních testovacích souprav ze zahraniční. Běžně však bývá problém, že si mnohé stroje "rozumí" jen se sadami od určitých výrobců.

Roboti také uleví laborantům, kteří se budou moci věnovat jiné práci. Až krize kolem koronaviru pomine, najde software využití v jiných laboratořích, uvedla Petržílková.

Na úpravě robotů s výzkumníky a studenty z FEL spolupracují vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC). Právě CIIRC už v březnu vyvinul robota na pipetování, který pomáhá v laboratořích Nemocnice Na Bulovce.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk

Fakulta elektrotechnická

České vysoké učení technické v Praze

ČVUT v Praze

Spojujeme elektrotechniku a informatiku.