FEL ČVUT spolu s CIIRC ČVUT připravila pipetovací roboty pro testování vzorků na Covid-19

Tým studentů a zaměstnanců Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) připravil několik pipetovacích robotů Eppendorf pro automatizaci testování vzorků na COVID-19. Roboty nyní testují vzorky v laboratořích Nemocnice Na Bulovce a 1. LF UK, v běhu je příprava dalšího robotu pro FN Královské Vinohrady. Roboty automatizují izolaci RNA metodou vyvinutou v Ústavu organické chemie a biochemie AV s použitím magnetických nanočástic z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého v Olomouci. 

Roboty jsou nyní ve stavu, kdy jsou rutinně použitelné v klinické praxi a po zaškolení jej může běžně používat provozní personál daného pracoviště.

Projekt je příkladem úspěšné mezioborové spolupráce. Tým Pavla Šáchy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul nový protokol pro izolaci RNA, výzkumné ústavy i komerční firmy nabídly robotické pipetovací manipulátory a ČVUT zkoordinovalo celé úsilí a jako partner s velkou robotickou expertízou pomohl adaptovat protokol pro robotické nasazení a připravil roboty pro nasazení v klinické praxi. 

Jiří Kubík, student magisterského programu Otevřená informatika, říká: „Navzdory tomu, jak se na první pohled jeví klinická praxe vzdálená robotice a informace, ukázal nám tento projekt, jak mohou tyto obory společně přispět k lepšímu zvládnutí krizové situace. Příjemným překvapením byla vstřícnost všech zúčastněných stran a nezištné nasazení všech členů našeho týmu. Osobně mi projekt umožnil aplikovat znalosti získané během studia v praxi a realizovat se prací, která pomáhá ostatním.

Jiří Budil, student bakalářského programu Kybernetika a robotika, dodává: „Projekt byl skvělou možností jak se zapojit do boje proti koronaviru způsobem, který má opravdu smysl. Měl jsem možnost nahlédnout do praxe a získat opravdu cennou zkušenost. Mile mě překvapil praktický a velice efektivní přístup, jakým spolupráce na všech stranách probíhala.

Bedřich Himmel, nový zaměstnanec Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který se do projektu obětavě zapojil ještě před svým nástupem do zaměstnání, doplňuje: „Tento projekt je skvělá ukázka toho, jak může mezioborová spolupráce fungovat. Pevně doufám, že si to budeme pamatovat i po odeznění pandemie a budeme schopni na spolupráci v budoucnu navázat. Moc mě těší, že jsem byl k projektu přizván, vážím si toho.”  

K projektu se také vyjádřil RNDr. Tibor Moško, Ph.D., z prionové laboratoře Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN: „Zapojení do projektu nám umožnilo zapůjčení pipetovacího robota z Výzkumného ústavu živočišné výroby v.v.i., za což jim děkujeme. Projekt nám pomohl automatizovat značnou část postupu izolace virové RNA pomocí metody z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (UOCHB AVČR) a zcela automatizovat pipetování kvantitativní PCR pro detekci SARS-CoV-2. Navíc detekce koronaviru je teď zcela nezávislá na dostupnosti komerčních setů pro izolaci virové RNA. Doufám, že navázaná spolupráce bude pokračovat i po odeznění epidemie koronaviru a podaří se nám implementovat získané znalosti i do metod, které vyvíjíme v naší prionové laboratoři Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK.

Vedoucí Centrálních laboratoří FNKV Mgr. Marcela Mikešová doplňuje: „Od začátku pandemie se naše laboratoř potýká s omezenou dostupností kitů a spotřebního materiálu na náš automatický systém izolace RNA. Pracovníci výzkumných ústavů nám nabídli pomoc v řešení tohoto kritického kroku stanovení SARS CoV-2. Zaujala nás nejen rychlost a kvalita postupu, ale hlavně bezpečnost pro náš laboratorní personál. Aktuálně čekáme na přemístění do FNKV a doladění robota v podmínkách rutinního provozu. Obětavá práce výzkumných pracovníků, kteří pracují nad rámec svých povinností je málokdy v médiích zmiňována, a proto bych touto cestou vyjádřila poděkování za jejich důležitou práci.