Z historie školy

Symfonický orchestr Uměleckého sdružení ČVUT

V červnu 1979 se na SUDOPu (Státní ústav dopravního projektování) se sešlo asi 15 zaměstnanců na jedno hudební setkání a tam vznikl první impuls scházet se častěji a muzicírovat pro radost. Inženýr Ivo Kraupner, výborný stavař a velký milovník hudby, navrhl sestavit malý orchestr.

Přes prázdniny se podařilo mezi techniky získat nejen základní počet hráčů k sestavení orchestru, ale i souhlas vedení SUDOPu k založení „hudebního kroužku“ a tak se od září 1979 do června 1990 zkoušelo pod vedením Ivo Kraupnera již pravidelně. Orchestr se neprezentoval na žádných přehlídkách, ale hráči si chodili zahrát pro potěšení a prioritou zůstávalo vždy jejich povolání. Motivací, která vedla ke zvyšování úrovně orchestru, se staly Večery s hudbou a s poesií, s literaturou, křeslem pro hosta, Českou filharmonií, Českým nonetem atd. Celkem se uskutečnilo asi 70 těchto večerů, kde mezi hudbu vstupovaly besedy s významnými osobnostmi ze všech možných oborů a činností.

V průběhu těchto let se o činnost orchestru začali zajímat i profesionální hudebníci a  tak do Večerů s hudbou přicházeli ke společnému vystupování významní umělci – houslisté Čeněk Pavlík, Václav Snítil, Miroslav Vilímec, Václav Talich, violisté Milan Heřmánek, Jan Talich, violoncellisté Miloš Sádlo, Rudolf Lojda, Miroslav Petráš, Tomáš Strašil, Marek Jerie, kontabasista Radomír Žalud, flétnista Jiří Boušek, klavírista Ivan Klánský, hobojista Jiří Krejčí, klarinetisté Václav Kyzivát, Ludmila Peterková, fagotista Jaroslav Řezáč. S orchestrem spolupracovalo České noneto, Smetanovo a Talichovo kvarteto, Due Boemi di Praga, sólisté Národního divadla – paní Libuše Domanínská, Eduard Haken, Jaroslav a Pavel Horáčkovi, Helena Tattermuschová. Vynikající spolupráce byla i s operními pěvkyněmi Ilonou Šatylovovou, Naďou Chrobákovou, Lucií Silkenovou a dalšími. Orchestr provedl také řadu skladeb s Pěveckým sdružením pražských učitelů, Smíšeným pěveckým sborem SUDOPu, Pražským Hlaholem, Kühnovým pěveckým sborem a Pěveckým sborem ČVUT.

Orchestr hrál v menších městech, jako Miličín, Votice, Odolena Voda, Vlašim, Bechyně, ale také uskutečnil dva zájezdy do Španělska, zájezd do Itálie a  Německa.

Po roce 1990 orchestr musel ze SUDOPu odejít, neboť jeho zkušebna byla přestavěna na banku, stal se krátce orchestrem ČSD. Protože převážná část hráčů pocházela z technického prostředí projekčních kanceláří, od roku 1993 přešel orchestr pod ČVUT v Praze a spolu s pěveckým sborem ČVUT tvoří umělecké sdružení.

Po celou dobu trvání orchestru se našli i fandové z  řad profesionálů, kteří orchestr podporují a trvale s ním spolupracují. Dík patří doktoru Jiřímu Borkovcovi za úpravu skladeb, violoncellistovi Janu Štrosovi – členu ČF a Sukova kvarteta, Jordanu Sebčevovi – 1. hobojistovi orchestru FOK, Aloisi Kubánkovi a Bedřichu Kameníkovi – fagotistům, Adamu Janouškovi – hobojistovi, Janě Vackové – violistce, Daniele Vakaráčové – flétnistce a dalším.  Největší dík však patří zakladateli orchestru – Ing. Ivo Kraupnerovi za třicetiletou neúnavnou práci dirigenta , který věnoval tomuto tělesu největší kus práce a veškerý svůj volný čas přípravě a rozepisování notového materiálu. Dal dohromady výborný kolektiv lidí různých profesí, amatérských muzikantů, které baví každý rok vymyslet repertoár nové „koncertní sezóny“, společně na něm pracovat a poté jej veřejně předvést svým přátelům – svému publiku.

V roce 2009 převzali po Ing. Kraupnerovi taktovku orchestru pan Jan Štros a Lukáš Kovařík – student dirigování HAMU, který je v této funkci dodnes. Orchestr má v současnosti přibližně 50 členů, převážně absolventů, studentů a učitelů ČVUT a je amatérským hudebním tělesem, které se stále vyvíjí a muzikantsky proměňuje, ale jeho cíl zůstává stále stejný – radost ze společného hudebního zážitku.

Ing. arch. Jitka Krásná
tisková mluvčí a členka orchestru

(2014)

Za obsah odpovídá: Ing. Josef Fárka