Hon na Parkinsona

Na FELu existuje řada biomedicínských laboratoří. Na příkladu nemocného - parkinsonika - seznámíme diváka s taji a problémy této závažné nemoci, jejíž projevy jsou v civilním světě pro laiky velice deprimující, šokující, ba snadno zaměnitelné s příznaky alkoholismu, požitím narkotik apod.

režie: Jiří Ovečka

Osobnosti, které účinkovali v tomto díle:

Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc. Neurolog Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Pracoval na 2. ústavu lékařské chemie a biochemie a na Neurologické klinice Fakulty všeobecného lékařství UK. V roce 2003 byl jmenován profesorem neurologie a od roku 2006 je přednostou Neurologické kliniky I. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2007 byl zvolen členem České lékařské akademie.
Hlavními oblastmi jeho zájmu v neurologii jsou Parkinsonova nemoc, esenciální tremor, tiková nemoc a další extrapyramidové poruchy hybnosti. Publikoval řadu vědeckých článků v mezinárodních časopisech a je autorem či pořadatelem několika monografií.
Text převzat z Českého rozhlasu, kde byl ve studiu Leonardo natočen rozhovor s prof. Růžičkou o Parkinsonové chorobě.
Doc. MUDr. Robert Jech, Ph.D. Neurolog, I. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Od samého začátku se docent Robert Jech věnuje pacientům s poruchami řízení pohybu způsobenými Parkinsonovou nemocí a dystonií. Absolvoval stáže na McGill University v Montrealu a University of Minnesota v Minneapolisu. Soustavně se věnuje pacientům v pokročilé fázi Parkinsonovy nemoci s generalizovanými dystonickými syndromy a pacientům se spasticitou. V roce 1998 se podílel na zavedení léčebné metody hluboké mozkové stimulace v ČR a v roce 2007 na zavedení metody s kontinuálním podáváním levodopy jejunální infuzí. Jako jeden z prvních v České republice zaváděl funkční magnetickou rezonanci do klinické praxe, aby se lépe plánovaly neurochirurgické výkony u pacientů s mozkovými nádory. V současné době vede komplexní centrum pro léčbu spasticity, elektrofyziologickou laboratoř Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN. Ve spolupráci s Nemocnicí Na Homolce vede pražské implantační centrum pro hlubokou mozkovou stimulaci, které je počtem odoperovaných pacientů největší v ČR. Působí jako lektor při zavádění této metody v zahraničí. Jeho vědecká práce je zaměřena na výzkum patofyziologických mechanismů řízení pohybu pomocí funkčně zobrazovacích metod a pokročilých metod klinické neurofyziologie.
Podívejte se na reportáž o projektu základního výzkumu docenta Roberta Jecha na téma léčby Parkinsonovy nemoci.
Ing. Jan Rusz, Ph.D. Odborný asistent ve skupině SAMI, katedra obvodů FEL, ČVUT Vystudoval SPŠE Havířov obor elektronické počítačové systémy. V roce 2008 získal na FEL ČVUT v Praze inženýrský titul v oboru biomedicínské inženýrství a v roce 2012 doktorský titul v oboru teoretická elektrotechnika. Honza pracuje na katedře teorie obvodů, kde se věnuje výzkumu Parkinsonovy nemoci a jiných neurodegenerativních onemocnění, zejména pak návrhu inteligentních řečových systémů, které mohou sloužit jako cenný ukazatel pro včasné stanovení správné diagnózy, hodnocení efektů léčby, monitorování progrese nemoci a zpětnou vazbu při terapii řeči. Mimo práce na ČVUT je také výzkumným asistentem na Neurologické klinice, 1. LF Univerzity Karlovy v Praze. V současné době aktivně spolupracuje s několika Evropskými centry. K jeho úspěchům patří i výsledky v národních a mezinárodních soutěžích - např. v roce 2011 vyhrál prestižní ocenění European Federation of Neurological Societies Investigator Award Winner.
Honza by vám rád vzkázal: "Nezáleží na minulosti, záleží co chcete teď! Pokud Vás láká studium v České republice a chtěli byste spojit vědomosti z oblasti techniky a medicíny, a časem se třeba zapojit i do výzkumu a vývoje technologií v medicíně, pak je studium biomedicínského inženýrství na FEL ČVUT v Praze skvělá volba".
Ing. Daniel Novák, Ph.D. Odborný asistent, katedra kybernetiky FEL ČVUT Vystudoval SPES Uzlabina, obor automatizacni technika. V roce 2000 v oboru kybernetika a měření se zaměřením na umělou inteligenci, v roce 2004 doktorát v oblasti biomedicinske inzenyrstvi.
Je spoluautorem více než 60 odborných časopiseckých a konferenčních článků v oblasti biomedicínského inženýrství. Vede 16 magisterských studentů, kteří pracují na lekařských mobilních aplikacích. Má zkušenosti jak z mezinárodních projektů (SPES-Central Europe,2011-2014, MAS-ENIAC-2010-2013, MyHeart, 2005, OLDES, 2007-2010), tak i z českých projeků (GAČR, TAČR, FRVŠ, MŠMT,IGA MZ, 2006-13). Ing. Novák je aktivní v přípravě celé řady projektů jako: FP7, FP6 and FET, ERDF Central Europe, ENIAC, (2005-13). V roce 2005 pracoval jako postdoc ve výzkumných laboratořích Philips, Aachen, Německo. V letech 2000-2002 působil na technické univerzitě ve Valencii. Kratší stáže zahrnují pobyt na Groupe ESIEE, v Paříži (2004 - analýza spánku), jednoměsíční stáž na katedře kybernetiky v Readingu, Velká Británie (2000 - optimalizace neuronových sítí ) a stáž na oddělení telekomunikací v Budapešti (2000 - fuzzy systémy). Je oponentem grantových agentur (EU FP7, TAČR , Dutch Diabetes Research Foundation) a časopisů (IEEE Tr. Biomedical Engineering; IEEE Tr. Systems, Man and Cybernetics; Computer Methods and Programs in Biomedicine and Medical Engineering & Physics). Je držitelem následujících ocenění: NATO Science Fellowhip (2004), McKinsey Scholarship (2003), Siemens PhD award (2002), VIZE 97 - Dagmar and Václav Havel nadace (2001), nadace Preciosa (1998-2003).
"Interdisciplinárnáí výzkum v oblasti medicíny je naprosto fascinující oblastí, která vás kompletně pohltí"
Mgr. Tomáš Sieger, Ph.D. postdoktorand, Katedra kybernetiky FEL ČVUT, a výzkumný pracovník, Neurologická klinika 1.LF UK Tomáš Sieger měl štěstí na učitele. Ať už to byli skvělí L. Číž a R. Kaufman, kteří již na ZŠ předurčili jeho zájem o matematiku a počítače, J. Petáková z Gymnázia Sladkovského v Praze, nebo plejáda výborných pedagogů a vědců na MFF UK (za všechny zmiňme alespoň J. Nešetřila). Po absolvování studia informatiky na MFF UK a několikaleté programátorské praxi v komerční sféře se Tomáš rozhodl zapojit se do výzkumu lidského mozku. Nastoupil postgraduální studium na Katedře kybernetiky FEL ČVUT, která díky svým četným kontaktům s lékařskými a výzkumnými pracovišti (v jeho případě zejména s Neurologickou klinikou 1. LF UK) nabídla dobré zázemí k multidisciplinárnímu matematicko-technicko-lékařskému výzkumu. Znalosti získané na FEL ČVUT si Tomáš ještě doplnil studiem statistiky na MFF UK a belgické University of Hasselt, a několika pobyty na University of California, Berkeley.Týmu odborníků z FEL ČVUT a 1.LF UK, jehož je členem, se podařlo např. v hloubi lidského mozku objevit unikátní emoční neurony (viz http://cuni.cz/UK-6311.html?news=626&locale=cz). Studentům středních škol se zájmem o matematiku a její aplikaci v biomedicíně by rád doporučil: “Studujte MFF UK, kde se naučíte dobře analyzovat problémy a hledat jejich obecná řešení. S takovou výzbrojí nebudete mít problémy jít za svým snem na libovolném výzkumném pracovišti.”
Doc. Ing. Roman Čmejla, CSc. Vedoucí skupiny SAMI, katedra obvodů FEL ČVUT Vede skupinu zabývající se analýzou, modelováním a interpretací biologických a řečových signálů ( SAMI - Signal Analysis, Modelling, and Interpretation) v rámci Katedry teorie obvodů ČVUT FEL. Výzkumný tým se ve spolupráci s lékařskými pracovišti věnuje teoretickým otázkám i praktickým aplikacím z neurologie a foniatrie, zejména analýze intrakraniálních EEG signálů a analýze patologií hlasu a řeči (spolupráce s 2. LF UK a FN Motol a s Foniatrickou a Neurologickou klinikou 1.LF UK a VFN) a zpracování a modelování fyziologických signálů (spolupráce s FTVS UK).
Je přednášejícím předmětů bakalářského (Základy zpracování signálů, Syntéza multimediálních signálů, Elektrické obvody), magisterského (Biologické signály) a doktorského studia (Zpracování biologických signálů) na ČVUT FEL. Je autorem a spoluautorem řady publikací z oblasti číslicového zpracování signálů a z teorie obvodů. Rovněž je řešitelem řady výzkumných grantů, např. Akustická analýza hlasu a řeči u pacientů s onemocněními CNS, Komplexní analýza intrakraniálního EEG záznamu a identifikace epileptogenní zóny, Analýza a modelování biomedicínských a řečových signálů.
Ing. Jan Hlavnička Postgraduální student ve skupině SAMI, katedra obvodů FEL ČVUT Vystudoval SPŠ Písek, obor slaboproudá elektrotechnika. Na FEL ZČU v Plzni získal bakalářský titul v oboru Elektronika a telekomunikace. Vždy byl zvědavý na jakých principech pracují elektrické přístroje a lékařská technika ho přímo magicky přitahovala. Na FEL ČVUT v Praze ho nalákal obor biomedicínské inženýrství. Zajel se tedy na ČVUT podívat blíže. Očarován entusiasmem učitelů i jejich vstřícným a lidským přístupem ke studentům, rozhodl se pokračovat své studium právě na FEL ČVUT. V průběhu studia nalezl smysl života v analýze biologických signálů a využil možnost podílet se v již rámci diplomové práce na výzkumné činnosti skupiny SAMI. Janovým oborem je návrh metod pro automatické hodnocení poruch řeči u neurodegenerativních onemocnění, především Parkinsonovy nemoci. "Kdo z nás jako dítě nesnil o dobrodružných výpravách do neznámých zemí? Na Zemi již neznámá místa nejsou, a přece můžete ten pocit dobrodružství skutečně prožít - ve vlastní kreativitě, ve výzkumu. Kombinace techniky a medicíny skýtá mnoho neprobádaných oblastí, které jsou navíc velmi užitečné pro celou společnost. Studium na FEL ČVUT Vám v tomto ohledu nabízí vskutku netušené možnosti."
Ing. Michal Novotný Postgraduální student ve skupině SAMI, katedra obvodů FEL ČVUT
Jolana Voldánová Česká rozhlasová a televizní moderátorka Vystudovala pardubické gymnázium. Chtěla se věnovat herectví, ale neuspěla u zkoušek na DAMU. Od prosince 1989 pracovala v Československém rozhlase, od února 1993 pracuje v České televizi.
Je vdaná za podnikatele Petra Císařovského, má dvě děti. Žije v obci Nepřevázka u Mladé Boleslavi.
V roce 2005 a 2006 se umístila na prvním místě v anketě TýTý v kategorii Osobnost TV zpravodajství.