1.7.2008, pcworld.cz

Soutěž o nejlepší IT diplomku roku má své finalisty

Druhý ročník soutěže IT diplomka roku, kterou vyhlašuje společnost Profinit, bude již brzy znát vítěze. Do finálového kola postoupilo deset diplomových prací, ze kterých odborná porota (tzv. Akademie) vybere během letních prázdnin tu nejlepší. Autor vítězné práce bude slavnostně vyhlášen 17. září 2008 a od zástupců společnosti Profinit převezme hlavní cenu ve výši 100 tisíc korun.

"Těší nás, že se soutěž setkává se zájmem studentů prakticky všech vysokých škol, které s námi na projektu spolupracují. V letošním ročníku se do finále dostaly diplomové práce studentů ze šesti českých vysokoškolských institucí. Přihlášeno bylo celkem 37 prací a vybrat tu nejlepší bude pro porotu těžký úkol, jelikož mnoho prací je velmi kvalitních," říká Iva Pavlousková, marketingová specialistka Profinitu.

Mezi deset finalistů, ze kterých vzejde vítěz 2. ročníku soutěže patří: Jan Vystrčil (ČVUT FEL), Dávid Ádam (ČVUT FEL), Petr Brož (ZČU FAV), Ondrej Danko (UK MFF), Petr Kobierský (VUT FIT), Marek Mokrosz (VŠB FEI), Tomáš Oujezdský (VUT FIT), Tomáš Petříč ek (UK MFF), Miroslav Vavruška (ZČU FAV), Oto Wagner (VŠE FIS). Všichni finalisté své práce osobně prezentovali na schůzce členů Akademie, která se konala minulý týden v Praze.

Druhý ročník soutěže o nejlepší IT diplomku roku byl otevřen pro studenty českých a slovenských vysokých škol, kteří ve školním roce 2007/2008 vypracovali diplomovou práci na téma z oblasti Software Engineering nebo Computer Science. Členy Akademie je 14 zástupců vysokých škol a 29 představitelů významných soukromých firem.

Více informací o soutěži, partnerech projektu a spolupracujících vysokých školách naleznete na adrese www.it-diplomkaroku.cz.


1.7.2008, digiweb.cz

Čeští vědci nabízejí své know-how Pentagonu

Česko nabídne USA 77 nejlepších vědeckých pracovišť a čeští vědci tak kromě peněz získají i přístup ke špičkovým technologiím.

Komplikované zlomeniny a otevřené rány se špatně a dlouho hojí. Čeští vědci z Ústavu experimentální medicíny však objevili unikátní způsob, jak pacienty s tímto těžkým zraněním rychle vyléčit: na místo rány stačí přiložit speciální náplast či obvaz, které dokážou poškozenou tkáň rychle zahojit.

"Vytváříme speciální náplasti, v nichž je léčivá látka. Ta se uvolňuje do tkáně," popisuje profesorka Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny.

Právě tento ústav bude jedním ze 77 špičkových vědeckých pracovišť, které nabídne svoje know-how Pentagonu.

Z Ameriky by už letos měly přitéct desítky milionů korun na špičkový výzkum. Dveře jim otevřelo jednání o radaru.

Obvazy na zlomeniny

"Zatímco na začátku chtěli dát Američané peníze jen jako kompenzaci za radar, nyní už chtějí Česko za spojence ve výzkumu. I kdyby se smlouva o radaru nepodepsala, peníze přijdou," tvrdí profesor Vladimír Mařík, vedoucí katedry kybernetiky pražské ČVUT, který z pověření vlády půl roku vybíral ta nejlepší pracoviště.

Nyní je hotov jejich kompletní seznam. Američané by měli financovat celkem 24 výzkumných oblastí, například obranný výzkum, robotiku, optiku, nanotechnologie či právě experimentální medicínu.

Vědci začnou testovat nový způsob léčby po transplantaci kostní dřeně

Česká firma pomůže zvýšit bezpečnost v rakouských tunelech

"S americkými laboratořemi již spolupracujeme, čekáme tak nyní na nabídku," podotýká profesorka Syková. Podle ní jsou náplasti ideální pro americké vojenské operace, ale i pro normální medicínu.

"V Česku jsme to už použili u 140 pacientů. Na náplastích jsou nakultivovány buňky z kostí, krve či chrupavek pacienta. Díky tomu se pacientova tkáň rychleji hojí," popisuje Eva Syková.

Kromě náplastí by Američané mohli získat také české know-how na výrobu náplastí. "Mohou používat i naše patenty. Získáme tím peníze na výzkum," říká profesorka Syková.

Jak se hledají miny

Spolupráce s Američany by však pro české vědce měla znamenat nejen příliv peněz, ale i další výhody. "Můžeme se díky tomu dostat k nejlepším technologiím," myslí si profesor Pavel Ripka z Fakulty elektrotechnické ČVUT, která chce Američanům nabídnout detektory min. "Klasické kovové miny nahradily plastové. Proto jsou potřeba citlivé detektory. Objeví miny v červených půdách, kde jsou kovové částečky. Lepší dostupná technologie zatím na světě není," říká profesor Ripka.

Například i systémy navigace družic a přístroje na měření jejich poloh ve vesmíru chce Američanům nabídnout Výzkumný a zkušební letecký ústav. "Spolupráce přinese peníze, nové kontakty pro českou vědu, a rozhýbe ekonomiku," dodává Vladimír Mařík z ČVUT.

http://DigiWeb.cz/?m=d&article[id]=25786120


7.7.2008, Listy hlavního města Prahy

Finanční dary od PRE

Nejen studenti a nemocnice získávají každoročně finanční dary od pražských energetiků. Ti loni poskytli příspěvky ve výši více než 1,6 miliónu korun.

400 tisíc korun věnovali Otorinolaryngologické klinice a Klinice popálenin ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Dar byl použit na nákup přístroje pro léčbu popálených pacientů a na zařízení pro nosní chirurgii. Energetici přispěli i společnosti Mediterra na nákup nemocničních lůžek a Nemocnici na Homolce. Velkou podporu mají i studenti. 100 tisíc korun dostala Fakulta elektrotechnická ČVUT, aby mohla ocenit úspěšné studenty. Střední průmyslová škola na Proseku použila dar na výměnu studentů technických oborů se stejně zaměřenými studenty v Německu a Vysoká škola zdravotnická vybavila učebnu. I v letošním roce energetici obdarovávají. 115 tisíc korun věnovali například Nemocnici na Homolce do oddělení alergologie a klinické imunologie. " V příštím roce hodláme poskytnout finanční dary v celkové výši třiceti miliónů korun. Budou použity především ve zdravotnictví, školství a péči o dítě," sdělil Petr Holubec, tiskový mluvčí Pražské energetiky, a. s.


7.7.2008, Elektro

Hodnocení čísel Elektro - 2. čtvrtletí 2008

Na zasedání redakční rady Elektro dne 3. června byla vyhodnocena obsahová a grafická úroveň čísel druhého čtvrtletí tohoto roku (Elektro 4, 5 a 6/2008). Uvádíme přehled oceněných článků s jejich krátkou charakteristikou.

Elektro č. 4

JUDr. Zbyněk Urban, specialista-konzultant Elektrické instalace a zařízení na hořlavých podkladech (str. 93) Provoz elektrických zařízení je spojen s množstvím rizik znamenajících ohrožení pro osoby, chovaná zvířata nebo majetek. Podkladový úložný materiál hraje ve výčtu těchto rizik významnou roli, protože se za poslední roky velmi změnil jak sortiment a kvalita používaných materiálů a hmot, tak způsoby uložení elektrických zařízení a jejich napájení.

Ing. Karel Kabeš, specialista-konzultant Využití energie mořských vln pro výrobu elektřiny (str. 66) Využití energie mořských vln má perspektivu zejména z pohledu změn globálního klimatu, které představují hrozbu možné energetické krize. Zároveň se stále více prosazuje snaha o využití čisté energie obnovitelných zdrojů.

Elektro č. 5

Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec-konzultant Protokol o určení vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-3 (str. 18) Protokol o určení vnějších vlivů je dokument, který je v první řadě nezbytnou součástí projektové dokumentace, za druhé musí být k dispozici při revizích zařízení. O problematice, co jsou to vnější vlivy a k čemu slouží, pojednává dotyčný článek erudovaného autora.

Ing. Miloslav Valena, soudní znalec-konzultant, Elektro Služby Kladno Revizní zpráva, autor: revizní technik (str. 62) Revizní činnost elektrických zařízení prožívá v současné době dlouhodobou diskusní fázi o účelu, rozsahu a potřebě revizí za stávajícího, nově se vyvíjejícího legislativního a společenského stavu.

Elektro č. 6

doc. Jaroslav Novák, CSc. - Ing. Ondřej Černý - Ing. Jiří Šimánek, ČVUT Praha - ústav přístrojové techniky, Univerzita Pardubice - Dopravní fakulta Jana Pernera Regulace synchronního motoru pro lehkou kolejovou trakci (str. 4) Principy zpětnovazební regulace momentu synchronního motoru s permanentními magnety jsou v článku pojednány zejména s ohledem na aplikaci pohonu trakčního vozidla.

prof. Jiří Pavelka, DrSc., ČVUT Praha, katedra el. pohonů a trakce Technická analýza možné příčiny poškození stykačů (str. 24) Konkrétní požadavek průmyslového podniku (závada na stykačích po vichřici Emma) byl na ČVUT řešen laboratorním měřením a technickou analýzou. Podmínky dané vichřicí, známé fyzikálně-elektrotechnické faktory a konkrétní naměřené hodnoty vedly k závěrům uvedeným v tomto zajímavém článku.

Redakční rada ocenila pozitivní přínos rubriky Archiv - Dějiny přírodních věd v českých zemích.

Redakce Elektro všem oceněným autorům blahopřeje a těší se na další plodnou spolupráci.


7.7.2008, Automa

Festival Techfilm a konference Emtech

Ve dnech 12. až 15. května 2008 se v areálu ČVUT v Praze-Dejvicích konal 45. ročník mezinárodního festivalu Techfilm, s nímž současně probíhal také třetí ročník mezinárodní konference Emtech. Festival svým návštěvníkům nabídl bohatý program: promítání soutěžních filmů (letos jich bylo 102 z dvaceti zemí světa), prezentaci výukových produktů a množství seminářů.

Každý den byl věnován určité tematické oblasti: pondělí pod heslem "síla spojení" telekomunikační a přístrojové technice, úterý pod heslem "technologie pro město" stavebnictví, architektuře, dopravě a životnímu prostředí, středa pod heslem "zpět k inženýrství" vědě a vzdělávání a čtvrtek pod heslem "čistá energie" energetice a čistotě vod.

Mezinárodní komise udělila Velkou cenu Techfilmu německému snímku Chobotnice od Stromboli (režie: S. Tesche, přihlašovatel WDR) a Cenu mezinárodní poroty francouzskému snímku Komáří delta (režie: Benoît Demarle, přihlašovatel: MIF - Sciences). Bylo uděleno ještě mnoho dalších cen a uznání, a to jak mezinárodní porotou, tak partnery festivalu a diváky. Většina jich byla za filmy věnující se biologii, ekologii, medicíně a historii, zatímco projektů zabývajících se technikou bylo poskrovnu. Jmenujme alespoň virtuální model Jaderné elektrárny Temelín, jehož tvůrcem je Ing. Roman Miler, přihlašovatelem společnost ČEZ, a který získal čestné uznání v soutěži výukových produktů. Více informací o festivalu i konferenci lze nalézt na http://emtech.cvut.cz


7.7.2008, Automa

Soutěž o Zlatý Amper 2008

Ve dnech 1. až 4. dubna 2008 se uskutečnil šestnáctý mezinárodní veletrh elektrotechniky a elektroniky Amper 2008, již tradičně v Pražském veletržním areálu (PVA) v PrazeLetňanech. Veletrhu se zúčastnilo 700 vystavovatelů z celkem 23 zemí, kteří obsadili čistou výstavní plochu 18 800 m2.

V rámci doprovodného programu veletrhu Amper 2008 zorganizovala pořádající veletržní správa Terinvest, spol. s r. o., spolu s ČVUT v Praze tradiční soutěž exponátů o ocenění Zlatý Amper. Výsledky soutěže byly veřejně oznámeny na slavnostním večeru uspořádaném v reprezentačních prostorách ČVUT v Praze v Betlémské kapli v podvečer druhého dne veletrhu, 2. dubna 2008.

Výsledky soutěže

Do soutěže o Zlatý Amper 2008 přihlásilo 33 firem celkem 33 exponátů (v dosavadní historii veletrhu rekordní počty). Vystavovatelé mohli své exponáty přihlásit do jedné z těchto dvou kategorií: I. Výroba, rozvod a užití elektrické energie s podkategoriemi zařízení pro výrobu a rozvod elektrické energie, elektroinstalační technika, vodiče a kabely, osvětlovací technika, elektrotepelná technika, pohony a výkonová elektronika, komunikační a informační systémy a stroje a zařízení, nářadí a pomůcky pro elektrotechniku a elektroniku.

II. Elektronika, řízení a měření s podkategoriemi elektronické prvky a moduly, měřicí a zkušební technika, systémová technika budov, automatizační, řídicí a regulační technika a služby.

Přihlášené exponáty hodnotila osmičlenná odborná komise pod vedením prof. Ing. Jiřího Tůmy, DrSc., z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Základními kritérii při hodnocení byly technická a technologická úroveň, originalita řešení, provozní bezpečnost a technická kvalita spolu s obchodní využitelností exponátů. Komise, stejně jako v posledních několika letech, vybrala čtyři laureáty ocenění Zlatý Amper 2008 a udělila pět čestných uznání.

Ocenění Zlatý Amper 2008 získaly exponáty (v abecedním pořadí podle vystavovatelů): - Bizon Projektant, programový systém pro podporu projektování elektrorozvodných sítí všech napěťových úrovní (nn, vn a vvn), vystavovatel Daisy, spol. s r. o., - Regulátor výkonu elektrické energie E-RS

-26, vystavovatel Eximet Trafo s. r. o., - iQ platform, řídicí systém, vystavovatel Mitsubishi Electric Europe B. V. - o. s., - Kamerový systém PV500, vystavovatel Panasonic Electric Works Europe AG.

Čestným uznáním ocenila hodnotitelská komise tyto exponáty: - RedGuard, systém pro monitorování teploty, vystavovatel Bartec s. r. o., - Měřicí přístroj PU 294 Delta s 3F kufrem pro revize a kontrolu, vystavovatel Metra Blansko, a. s., - Systém Antibird, konzole na sloupy nn, vn bránící sedání ptactva, vystavovatel Miroslav Kopiar - Kovel, - Jističe řady NZM se systémem řešení místní i dálkové diagnostiky a komunikace, vystavovatel Moeller Elektrotechnika s. r. o., - SCT-Telemetry, komplexní telemetrický bezdrátový bateriový systém, vystavovatel Soft & Control Technology, s. r. o.


7.7.2008, Automa

Program Cepot vstupuje do letního cyklu projektů

Centrum podpory talentů (Cepot), které působí při katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a které je čtenářům časopisu Automa již dobře známé, vstupuje do třetího letního cyklu studentských projektů. Celkově jde o cyklus sedmý. V čísle 3/2008 časopisu Automa jsme v souvislosti s ukončením pátého cyklu psali o velice dobré technické kvalitě řešených studentských projektů. Tato skutečnost, spolu s posunem k tématům taženým průmyslovou praxí, se potvrzuje i nadále, jak ukázaly obhajoby projektů uskutečněné letos v červnu.

Letní cyklus studentských projektů je výjimečný tím, že studenti o prázdninách zpravidla nemají žádné další studijní povinnosti, a mohou se tak naplno věnovat práci na svých projektech. Důležité je, že se tak děje namísto účasti na různých prázdninových brigádách, které bývají krátkodobé, většinou nesouvisejí se studiem a studenti je vyhledávají především z finančních důvodů. Jestliže ovšem využijí nabídku programu Cepot, mohou se za dobrých finančních podmínek věnovat práci tvůrčí, technicky náročné a slibující hmatatelný výsledek, který najde využití v praxi. Projekty řešené v rámci programu Cepot navíc často směřují k bakalářské nebo diplomové práci.

Významné projekty šestého cyklu

Důležitou událostí šestého cyklu bylo, že Rotary klub Praha Classic vypsal odměnu 5 000 korun za studentský projekt. Tuto odměnu získal Eduard Doskočil, jehož projekt Modul inerciální navigace byl již v předchozím cyklu oceněn hodnotitelskou komisí programu Cepot. Zástupci Rotary klubu, podporujícího zejména akce humanitárního a vzdělávacího charakteru, na projektu vedle technického obsahu oceňovali i možné využití jeho výsledku nevidomými občany. Na základě výsledků marketingové studie vypracované v pátém cyklu totiž autor spolu se zadavatelem změnil cíle projektu tak, aby vzniklo navigační zařízení použitelné v uzavřené budově, kde není k dispozici signál družicové navigace (GPS). Nevidomí tak u vchodu do budovy dostanou příslušný přístroj, s nímž se mohou v budově mnohem snáze orientovat.

Hodnotitelská komise programu Cepot ocenila ještě dva projekty. Jednak dlouhodobý a tradičně dobře hodnocený projekt Stabilizovaná platforma pro kamerový systém pro bezpilotní letoun Sojka studentů Martina Řezáče a Jaroslava Žohy, který byl oceněn i v pátém cyklu a o němž jsme několikrát psali. Projekt, který je reakcí na jednoznačnou poptávku z praxe, je nyní již dokončen. Dále byl jako nejlepší z projektů v šestém cyklu oceněn projekt Ondřeje Nývlta Automatizace rodinného domu, řešený na požadavek společnosti Wago Elektro, spol. s r. o., jež bude jeho výsledek nabízet mezi svými produkty. Autor vytvořil program umožňující uživateli snadno konfigurovat řídicí systém rodinného domu při zachování všech předností a flexibility modulárního řídicího systému značky Wago. Současně se předpokládá využití techniky běžné v domovní automatizaci. Řídicí systém mohou nyní nastavovat i uživatelé nebo instalační firmy bez programátorské praxe, neboť pro to postačuje zběhlost např. v oblasti kancelářských počítačových progamů.

Za zmínku stojí i projekty především výzkumného rázu řešící jemné nastavování polohy (oblasti mikro a nano), např. projekt Kalibrace kapacitního snímače, s výsledky využitelnými ve spojení s piezoelektrickým krokovým motorem pro jemné ovládání např. laboratorního mikroskopu, nebo projekt Bezkontaktní mikro- a nanomanipulace pomocí dielektroforézy, využitelný např. při osazování desek plošných spojů miniaturními součástkami. Poznatky, zejména experimentální, získané při řešení obou uvedených projektů budou využity v rámci evropského projektu Golem, na němž spolupracuje i katedra řídicí techniky.

Cepot partnerem projektu CarTech

Do letního cyklu vstupuje program Cepot nově jako partner projektu CTU CarTech, realizovaného na ČVUT v Praze Fakultou strojní a Fakultou elektrotechnickou. Cílem projektu CarTech je zkonstruovat závodní vůz do soutěže Formula Student/SAE a zúčastnit se v konkurenci mezinárodních univerzitních týmů závodů na okruhu v německém Hockenheimu. V letním cyklu Cepotu tak běží tři dílčí projekty, na nichž pracuje šest studentů, přičemž cílem je vytvořit elektroniku pro diagnostiku, kontrolu trakce a řazení. Studenti programu Cepot jsou součástí přibližně čtyřicetičlenného týmu, který na voze pracuje. Prototyp vozu by měl vyjet na jaře roku 2009. Budou v něm použita technická řešení vycházející z koncepce distribuovaného řídicího systému se sběrnicí CAN, která v rámci svého působení v programu Cepotu vyvinul tým studentů z projektu Eurobot (viz článek v časopise Automa č. 6/2008 na str. 71-73).

Závěr

Protože v srpnu 2008 končí grantová finanční podpora Evropským sociálním fondem, končí i program Cepot, alespoň v současné podobě. Realizátoři programu Cepotu nyní usilují o to, aby program pokračoval i nadále, neboť jde o program nanejvýš smysluplný a zástupci průmyslových firem i zúčastněnými studenty hodnocený jako velmi přínosný. Ohlasy na realizované aktivity, řešené projekty a další informace o programu Cepot i jeho realizátorech, kterými jsou ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická, katedra řídicí techniky, a společnost Verema, spol. s r. o., lze nalézt na webových stránkách http://www.cepot.cz


7.7.2008, Respekt

Učíme roboty samostatnosti

S jedním ze zakladatelů katedry kybernetiky a ředitelem Gerstnerovy laboratoře na ČVUT v Praze Vladimírem Maříkem o vývoji českých robotů.

* Jak si stojí česká robotika ve srovnání se světem?

Snažíme se sledovat světové trendy, naše články se tisknou v předních časopisech, letos jsme pořádali evropskou prestižní konferenci EUROS 2008. Myslím, že nejsme nijak pozadu. Ostatně už v 70. letech jsme tu na katedře měli robota, který se nazýval Goalem, což byla v podstatě ruka se třemi stupni volnosti, a už tehdy to byl úspěch citovaný po světě. Dnes je v České republice celkem asi pět center, kde se robotika a umělá inteligence rozvíjí. Například v Plzni se specializují na vývoj syntetické řeči, v Brně dělají robotické podvozky používané pro výrobu robotů k záchranným pracím. Například v roce 2003 vyhrál jejich robot prestižní světovou soutěž Robo-Cup Rescue v Itálii, která byla založena v roce 1995 po ničivém zemětřesení v japonském městě Kóbe. My se spíš zabýváme inteligencí nad tím. Zkoumáme, jak se robot jako autonomní jednotka orientuje v prostředí. V současné době se ovšem nezabýváme jedním robotem, ale distribuovanou umělou inteligencí - chováním skupiny robotů, eventuálně robotů se skupinou lidí.

* Co si pod tím představit?

Máme třeba čtyři roboty, kteří dostanou úkol a jsou schopní se domluvit, rozdělit si práci a dohodnout se, jak zmapovat nějaké prostředí. Každý se rozjede jiným směrem a mapy, které vytvářejí, si navzájem předávají. Žádný z nich přitom není centrální jednotkou. Jde o vysoce decentralizovaný systém, kdy každý robot ví trochu o svém okolí a o robotech, kteří jsou nejblíž. Když jeden robot zkolabuje, druzí si "uvědomí", že je "mrtev", a přerozdělí si úkoly mezi sebe. Nebo přijede nový robot jako posila a nahlásí: Jsem tu a jdu vám pomoct. A znovu si přerozdělí úkoly a pracují efektivněji.

* K čemu to může být dobré?

Algoritmy pak přenášíme třeba na řízení bezpilotních letadel, protože tam jde v principu o to samé. Náš výzkum v téhle oblasti financovaly výzkumné laboratoře US Air Force. Druhý směr, který v robotice děláme, jsou algoritmy pro automobilový průmysl. Vyvíjíme systémy, díky kterým by auta uměla vnímat pomocí kamer všechno, co se děje kolem: značky, provoz, vzdálenost dalších vozidel, aby uměla navigovat při couvání a tak dále. Zkrátka udělat z nich autonomní mobilní roboty na čtyřech kolech, kteří by sloužili řidiči jako asistenti - přebírali by řízení v nudných úsecích nebo v rizikových situacích, kdy reagují lépe než člověk. V této oblasti spolupracujeme s firmami Toyota a Volkswagen. A poslední důležitá věc - vyvíjíme robotické systémy pro invalidní vozíky, které by se daly řídit pomocí pohybů oka a hlavy. Za tohle řešení jsme v roce 2006 získali dokonce evropskou cenu za informační technologie.

* Výzkum financujete pomocí grantů, nebo do robotického vývoje investuje i český průmysl?

Převážně průmysl, ale ne český. Už jsem zmiňoval automobilky a US Air Force. US Navy zase platilo výzkum, kdy jsme s malými roboty simulovali chování jejich podmořských robotů, kteří jsou konstruováni k vyhledávání podmořských min. Když totiž podmořští roboti vyhledávají miny, videokanál potřebuje silnější signál a tak ho jsou roboti schopni přenést jen na málo set metrů. My jsme však vyvinuli systém, kdy ve chvíli, když vzdálený robot najde něco, co by mohla být mina, pošle radiový signál a ostatní roboti se srovnají do řady a vytvoří tak retranslační videokanál - signál přechází z jednoho robota na druhého, třetího - a tak dále.

* Většina zakázek nebo grantů, které jste jmenoval, jsou vojenské. Nevidíte v tom problém?

Zdroje jsou vojenské, ale výsledky můžeme veřejně publikovat a patent patří nám. Třeba za licenci systému pro bezkolizní řízení bezpilotních letounů nám platí britská firma BAE Systems. A nejde o zbraně útočné... Navíc - ať chceme nebo ne, tak trh čím dál tím víc určuje, co budeme zkoumat. Jestliže české firmy netlačí na robotické inovace, tak je pro ně nevyvíjíme. Nemůžeme si dovolit zkoumat tam, kde je to investičně náročné, a nemít za sebou odběratele.

Ve kterých průmyslových oblastech by tedy česká robotika mohla uspět?

Velká perspektiva je v průmyslovém transportu - převážení materiálu, polotovarů. Tady by automaty mohly nahradit rutinní lidskou práci, kdy robot třeba přes noc připraví materiál na další směnu. Naši roboti by se mohli využít i v zemědělství - třeba na sekání luk. Robot, který má kamerové vidění, satelitní navigaci a přesnou mapu, pokosí louku a člověk u toho vůbec nemusí být. A pak jsou tu už zmíněné invalidní vozíky - představte si jenom základní vybavení doplněné robotickými prvky: malou kamerou, čidly... Takový vozík automaticky zastaví před pádem ze schodů nebo před překážkou, zpolohuje křeslo na vjezd do dveří.

* Co třeba roboti pro běžnou domácnost?

To by zatím bylo tak drahé, že nevím, kdo by mobilní roboty od nás kupoval.

* Jak velký je vůbec zájem mladé generace o robotiku?

Na techniku se tady pořád nehlásí tolik lidí, kolika bychom se mohli věnovat a nadchnout je pro obor. Přitom náš bakalářský tým vyhrál před třemi týdny národní soutěž, kde simuloval sběr vzorků na Marsu: jejich robot jen místo hornin sbíral floorbalové míčky. Teď navíc zavádíme do výuky předmět "Roboti" hned v prvním ročníku, čímž chceme přitáhnout studenty ze středních škol, nechat je semestr hrát si s roboty a podnítit je tak k tvůrčí činnosti. Potenciál tu je. Čím se ale od světa, bohužel, lišíme, je, že některé univerzity nebo firmy mají takový přebytek peněz, že mohou vytvořit něco víc jen tak z plezíru. Inovační investice do robotiky jsou během na dlouhou trať. Český průmysl si na takové "maratony" začíná teprve pozvolna zvykat. Z těch zahraničních třeba Toyota investovala nemalé prostředky, aby nechala sestrojit robota, který už má fyziognomii člověka a hraje na piano nebo na trubku. Když tu od nás pan Šoičiro Toyoda přebíral v Betlémské kapli čestný doktorát, tak jeden přikráčel, zahrál na trubku, zamával a zase odkráčel. Na to my zatím nemáme.

* Jak přirozený byl ale jeho výkon? Kybernetik Matěj Hoffmann z Curyšské univerzity v článku Chytří jako hmyz (Respekt 43/07) napsal, že vývoj robotiky ve směru umělé inteligence, učení se a adaptace zaostává ve svých vizích.

S tím bych souhlasil jen částečně. Myslím si, že vývoj umělé inteligence prochází vlnami, a teď se shodou okolností jedna vzdouvá, a to ve vývoji distribuované umělé inteligence a kooperace, který jsem zmiňoval. Rozvíjejí se nové metody učení robotů a v některých oblastech nesou výsledky - třeba v získávání znalostí z obrovských databází. Pokud máte obrovskou databázi vzorců chování, můžete objevit a naprogramovat několik významných pravidel. A to se daří. Zajímavější je ale naučit robota, aby si z malého vzorku prvků chování sám indukoval správnou reakci, pokud se dostane do úplně nových podmínek, a adaptoval se na ně. A je pravda, že k tomu je pořád ještě potřeba jiný formální aparát, než jaký máme dnes k dispozici. Q


9.7.2008, ČRo - Rádio Česko

Rozhovor s premiérem Mirkem Topolánkem

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Smlouva o vybudování radaru protiraketového systému Spojených států v Česku je už dvacet čtyři hodin podepsána. Po téměř dvou letech vyjednávání výstavba radaru v Brdech získala konkrétní základ v podobě třicetistránkového dokumentu, který byl dnes zveřejněn. Dohodnout chybí ještě dvě smlouvy. První popisuje podmínky pobytu až dvou set padesáti příslušníků amerického personálu na základně a druhou je smlouva o vědecké a průmyslové spolupráci obou zemí, která umožní zapojení českých firem do budování protiraketového systému. Smlouvu o vybudování radaru ale teprve čeká ratifikace v českém parlamentu. Nejen o tom budeme mluvit v dnešním Studiu Česko. Naším dnešním hostem je předseda vlády Mirek Topolánek. Vítejte.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Dobrý den.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Pane premiére, když se podíváte na ten téměř dvouletý průběh vyjednávání, co ve smlouvě bylo podle vás nejtěžší za českou stranu prosadit?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Já teda nevím, kde jste vzala ty dva roky. Já bych řekl, že to byl roční ...

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Rok a půl.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Roční průběh vyjednávání, protože teprve rok vyjednáváme. Něco jiného je, kdy Američani poslali nótu a zahájili jsme jednání a pokud bych byl přesný, tak se vyjednává o tomto už nejméně pět let, to je zhruba tak doba, kdy Špidlova vláda a potom ty další Grossova a Paroubkova tento proces zahájila. Nad konkrétní smlouvou se jedná rok. Ta smlouva fakticky umožňuje zřízení té radarové základny. Já chci říct, že ta jednání byla velmi tvrdá. Já jsem se jich neúčastnil, naši vyjednavači dostali naprosto přesný mandát, z kterého jsme neustoupili a sami Američani uznávají, že se nám podařilo vyjednat u podobných smluv a oni tu zkušenost na rozdíl od nás mají, víc než oni sami očekávali. V tomto smyslu já nejsem schopen identifikovat, co bylo lehčí, co bylo těžší. Důležité je, že ta smlouva je na světě, v této chvíli my samozřejmě chceme dát do parlamentu ty smlouvy obě najednou. Má to svoji logiku. Ta druhá smlouva, ta takzvaná bilaterální NATO SOFA upravuje postavení příslušníků americké armády na našem území, řeší celou řadu citlivých otázek a tam to vyjednávání je ještě daleko tvrdší. Musím říct, že fakticky Američani přistoupili na všechny naše požadavky. Ten jeden, který ještě není dořešen, tak se bude řešit v následujících týdnech a taky není jednoduché dojít konsensu. Mě nejvíc zajímá v dané chvíli ta třetí smlouva, která vlastně je dohodnuta a bude se podepisovat.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

O vědecké a průmyslové spolupráci.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

To si myslím, že je přesně v intencích priorit mé vlády, jako jsme včera podepsali naši účast v Evropské kosmické agentuře, jako usilujeme o projekt Galileo, jako jsme dohodli s Izraelci vznik společného výzkumného fondu, všechny tyto kroky vedou k tomu, abychom posílili vědeckou základnu, abychom posílili inovační schopnost, aby naši lidé a naše firmy byli konkurenceschopné, protože z montoven můžeme žít ještě deset let, ale potom by náš ekonomický růst byl podvázán tím, že bychom nebyli schopni sami produkovat nové poznatky, nové technologie a taky je vyrábět a exportovat.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Zastavím se na moment právě u té smlouvy o vědecké a průmyslové spolupráci. V médiích je hodně prezentována, že v podstatě má umožnit zapojení českých firem do budování protiraketového systému, v té smlouvě ale nejde pouze o zapojení do budování protiraketového systému, co by ta smlouva měla přinést konkrétního?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Tak, ono zajímavé je a myslím si, že to je i to hlavní, ať už ty smlouvy budou podepsány a budou ratifikovány, tak ten zájem amerických výzkumných organizací, které jsou zapojeny do obranného průmyslu, je enormní. Myslím, že České vysoké učení technické a specielně profesor Mařík identifikovali více jak dvacet oblastí, které se týkají výzkumu v této oblasti, netýkají se jenom protiraketové obrany. My jsme schopni v celé řadě dalších oblastí, které dnes už u nás probíhají buď na univerzitách nebo ve výzkumných ústavech, ať jsou to nanotechnologie nebo je to materiálové inženýrství, jsou to navigační systémy, jsou to různé další softwarové produkty, jsme schopni nabídnout celou řadu předností, nejenom to, že náš výzkum vyjde levněji a ta spolupráce podle mě, a to bych řekl, že je přidaná hodnota ještě před tím, než vlastně k té ratifikaci dojde, tak to umožní našim výzkumným a vědeckým organizacím koexistovat a spolu, řekl bych, fungovat společně s americkým výzkumným programem, dostat se k těm špičkovým technologiím, které dnes americký, já nevím, raketový, kosmický a některé, obranný průmysl vlastně vytvářejí, a to je obrovská hodnota, která nám pomůže se dostat na technologickou úroveň, na kterou bychom se jinak dostávali velmi složitě. Konkrétně to jsou jednotlivé projekty, kde ty americké výzkumné organizace už dnes chtějí spolupracovat na některých typech výzkumu a nemyslím si, že to je až tak daleko, že bych dokázal říct, který specifický detail nebo detailní výzkum to bude, ale specielně ČVUT se toho chopila velmi, řekl bych, obratně, rychle.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

A přidejme možná ještě Technickou univerzitu Liberec právě s výzkumem nanovláken.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Je to Liberec, nanotechnologie. Samozřejmě. Ono to souvisí i s tou dohodou s European Space Agency, jsme první postkomunistickou zemí, která se stane od prvního ledna řádným členem a umožňuje nám to vstup do evropského kosmického výzkumu, který je velmi široký, to nejsou jenom navigační systémy, ale právě ty oblasti, o kterých jsem hovořil. Je to přesně priorita mé vlády a myslím si, že celý ten tah na branku v rámci inovačního cyklu, v rámci změny zákona o výzkumu a vývoji, změny pravidel mezi základním a specifickým výzkumem, a tak dál, to je přesně to, co já chci a co si myslím, že je předností této vlády.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Chápu to správně, že ta smlouva o vědecké a průmyslové spolupráci bude platná, i kdyby teoreticky neprošla ratifikací smlouva o radaru?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Tak, já doufám, že to tak bude, ale já jsem v tomto optimista, já si myslím, že až dojde na krájení chleba a začneme se bavit o tom, co nám ta smlouva o umístění radaru přináší, jakým způsobem činí z České republiky zemi významnou v rámci kolektivní obrany, jakým způsobem to zvyšuje prestiž, jakým způsobem geopoliticky to posiluje naše postavení, jak tím, řekl bych, napravujeme chybná rozhodnutí minulosti, tak si myslím, že nakonec to rozhodnutí v té sněmovně dopadne dobře.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Pane premiére, ruská diplomacie několik hodin poté, co Washington a Praha včera stvrdily tu dohodu o vybudování radaru protiraketového systému Spojených států v Česku varovala, že pokud český parlament smlouvu ratifikuje, bude Rusko nuceno, cituji, "reagovat nikoli diplomatickými, ale vojensko-technickými metodami." Ruský prezident Dmitrij Medveděv na summitu G8 dnes řekl, nebudem kvůli tomu hysteričtí, ale budeme uvažovat o odvetných opatřeních. Neuzavíráme se dalším jednáním, dodal. Prohlásil také, že je Rusko krajně znepokojeno novou etapou ve výstavbě protiraketového štítu. Čekal jste takto tvrdou reakci Ruska?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Já musím říct, že informace o jednáních mezi Američany a Rusy zdaleka nehovoří o takto hysterické atmosféře. Ten atak a ta rétorika má spíše geopolitický charakter, Rusové víceméně nikdy nechtěli a do budoucna by nechtěli ani nadále opustit vlivově střední Evropu, a to bych řekl, že je ten hlavní důvod toho jejich tlaku. Není to přece Česká republika, ale Rusko, které vlastní jaderný arzenál. Není to Česká republika, ale Rusko, které okupovalo a obsadilo tehdejší Československo. Já myslím, že včerejší návštěva ruského generála v Lidovém domě je ten nejlepší kousek sociální demokracie, který se jí, který by nemohl nikdo snad ani vymyslet. V předvečer čtyřicátého výročí pražského jara okupace Československa, já bych chtěl připomenout všem posluchačům, že to bylo třicátého června 1991, kdy poslední okupant opustil české území, takže mně připadá ta rétorika o tom, že proti obrannému radaru, který je nemůže nijak poškodit, chtějí dělat nějaká adekvátní opatření, tak mně připadá hodně nestoudný a já musím říct, že pokud by Rusové řekli ano, my se na tom chceme podílet, protože stejně jako vy se cítíme být ohroženi terorismem, stejně jako vy máme obavu z proliferace jaderných zbraní a biologických zbraní a toho, že se toho zmocní těchto zbraní nejenom některé nestabilní režimy, ale specielně teroristické skupiny, které nemají hranice v rámci globálního terorismu, tak to je pro mě adekvátní odpověď, o tom jsem ochoten jednat a jakékoli vyhrožování a harašení prostě zbraněmi, to už tady všecko bylo a my s tím máme historickou zkušenost a myslím si, že podobnou chybu už nikdy nesmíme udělat.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

I Pentagon dnes reagoval tak, že je to zbytečně tvrdá rétorika. V té včera podepsané smlouvě stojí, strany budou spolupracovat za účelem odvracení hrozeb pro Českou republiku související s přítomností radarové stanice v České republice, pokud takové hrozby vzniknou. Může být, když to teď hodně vezmeme doslovně tu ruskou hrozbu, může být takovou hrozbou právě ta reakce Ruska, když Rusko říká, že bude reagovat vojensko-technickými metodami?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Já si nedovedu představit, co by země, která umisťovala na českém území rakety s jadernými hlavicemi namířené na západní Evropu, co by mělo být tím adekvátním opatřením. Já si to prostě nedovedu představit, my nejsme pro Rusko žádné nebezpečí. Jestli se můžeme o tom bavit, tak by to mohlo být někdy spíše naopak, takže já neumím si představit, jaké adekvátní opatření by to mělo být. To, že na nás namíří ty rakety, to si nemyslím, že je snad ani možné, to nemohou myslet úplně vážně, takže já v této chvíli si myslím, že je třeba o tom jednat, že je třeba zapojit Rusko do těch diskusí boje proti terorismu a obraně proti podobným typům hrozeb, které se dneska identifikují jako vážné a pokud by opravdu došlo k tomu, že některé země nebo některé skupiny budou disponovat tímto typem zbraní, tak v takovém případě už to bude to řešení politicky i finančně daleko náročnější, než je to dnes a dnes se ukazuje a ukázalo se to mnohokrát, nebo už několikrát v historii, že i ta, že i ten výchovný, preventivní charakter tohoto opatření působí edukativně, řekněme, poučně pro ty země, protože se jim nevyplácí některé systémy vyvíjet, a tak dál. Já chci říct, že toto je velká šance pro Českou republiku, já to beru jako velmi důležité podobně jako vstup do NATO nebo jako odmítnutá Marshallova smlouva, jak jsem uvedl už včera na tiskové konferenci. Ne často se opakují v našich dějinách okamžiky, kdy máme šanci se postarat nejenom o vlastní, ale o kolektivní bezpečnost a v tomto smyslu je to třeba brát a v tomto smyslu je třeba brát i snahu vlády vlastně pokračovat v těch jednáních, které započal Paroubek, Gross a Špidla před několika lety.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Přece jenom poslední otázka týkající se Ruska. Můžete vyloučit, že Rusko může teoreticky zareagovat i jinak, a to třeba v hospodářské nebo energetické oblasti?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

V hospodářské oblasti myslím si, že ta spolupráce je naopak nadstandardní. Proto mě trochu udivuje ta rétorika studenoválečnická, taková těžce pro nás, kteří zažili jednadvacátý srpen 1968 přijatelná rétorika, takže si nemyslím, že by to mělo ohrozit, aspoň nejsou takové signály. V energetické oblasti, tak energetická politika je základním zahraničně-politickým aspektem Ruské federace. Oni v rámci touhy vrátit se jako globální velmoc využívají ekonomických nástrojů k prosazení svých politických cílů, to znamená, energetická politika už dávno je určitým politickým nástrojem a v tomto smyslu já si nemyslím, že by Rusové porušovali smlouvy. To, nikdy se to nestalo, vůči Evropě nikdy, zatím to nehrozilo, nicméně i to je diskuse, kterou vedeme, to je diskuse, kterou vedeme v Evropské unii na té evropské bázi, a to je energetická diverzifikace dodávek ropy a plynu, energetická bezpečnost, určitý renesance diskuse o jaderné energetice v celé Evropě, je to diskuse o tom, jakým způsobem budeme zabezpečovat energie v případě podobných krizí, jako je současná ropná a plynová, protože cena kolem sto padesáti dolarů za barel samozřejmě každou tu ekonomiku evropskou závislou na těch dovozech významně ohrožuje. To jsou diskuse, které vést musíme. Týkají se samozřejmě i Ruska, i když jsou daleko méně stabilní oblasti, než je Rusko, odkud se dováží ropa a plyn, takže jsou, je to součástí té diskuse, ale já si nemyslím, že je to diskuse, která by bezprostředně v nejbližších letech ohrožovala specielně střední Evropu a Českou republiku. Bavíme se o tom proto, že v řádech desítek let to problém být může a k té diskusi chceme přizvat Rusko, jsme, patříme k zemím, které chtějí v rámci vyjednávané smlouvy, kterou teď vlastně Sarkozy vyjednává s Putinem, když to budu personifikovat, mezi Evropskou unií a Ruskou federací, začlenit energetickou chartu, začlenit některý pravidla pro uzavírání smluv specielně v této oblasti, je to tendence, kterou nemá jenom Česká republika, je to tendence všech zemí, které cítí velkou závislost na ropě a plynu, která pochází specielně z Ruské federace nebo ze zemí bývalého Sovětského svazu nebo ze zemí, které jsou ještě, řekl bych, komplikovanější a patří do těch senzitivních oblastí globálně.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Vraťme se teď domů na tu domácí politickou scénu. Vy jste včera vyslovil přesvědčení a dnes jste to tady ve studiu zopakoval, že ta dohoda projde ratifikačním procesem úspěšně. V českém parlamentu momentálně nemá podporu zdaleka jistou. Kdy ji předložíte ke schválení sněmovně? Vy jste už zmínil, že ty smlouvy chcete, aby byly ratifikovány obě současně, tedy jak SOFA, tak dohoda o výstavbě?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Tak, už tím, že jsem řekl, že ta druhá smlouva ještě není uzavřena, tak tím jasně říkám, že neznám přesně ten termín. Jedna věc je ty věci dohodnout, což ještě se nestalo, potom potřebujeme nějaký týden na to, na ty překlady a celou tu technickou práci kolem toho, já se domnívám, že předložíme tu smlouvu na podzim, jak bude pokračovat, jak rychlý bude ten ratifikační proces netuším. Je to dvoukolový, takový typ smluv se schvaluje vlastně ve dvou čteních, musí projít oběma komorami parlamentu, musí ho podepsat, ty smlouvy podepsat prezident v případě ratifikace, to znamená, není to žádný závod. Navíc pořád ještě věřím, že se podaří dohodnout Polsku se Spojenými státy americkými, ať ten proces pokračuje společně, i když samotný ten radar není přímo závislý na přesné lokalizaci těch raket, ale bylo by asi nepříjemné při takto už, řekl bych, pokročilém stádiu vyjednávání mezi Polskem a Spojenými státy, kdyby ta jednání měla zkolabovat, ale my jsme připraveni a myslím si, že na podzim do parlamentu ty smlouvy dát můžeme. Ale jako neumím to specifikovat přesně.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Bude tam hrát nějakou roli datum čtvrtého listopadu, tedy termín amerických voleb?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

My jsme to nikdy nespojovali. Pokud bychom měli čekat na novou americkou administrativu, tak to zpoždění nebude několik měsíců, ale spíše rok. Pokud by došlo k té změně, že by vyhráli volby demokrati, že by vyhrál Obama, mohlo by to znamenat, než nastoupí nová administrativa, než se posadí ministr zahraničí na State Department zpoždění, které bude delší, v tomto smyslu my to nevážeme. Permanentně konzultujeme dnes už samozřejmě s týmem McCaina a s týmem Obamy konzultujeme, co by se stalo v případě jejich vítězství s touto otázkou a moje obava není, že by demokraté měli rozdílný pohled na protiraketovou obranu tak, jak ji zahájil vlastně už Bill Clinton v rámci toho zákona, který prosadil ještě se State Departmentem v čele s Madeleine Albrightovou, ale moje obava je spíše, že to přehluší jiná témata. Že se to celé zpozdí, protože se budou ty dohody nebo ta diskuse s Ruskou federací týkat spíše otázky Íránu, některých dalších, já nevím západního Balkánu, to znamená, my určitě nevážeme tu ratifikaci na novou americkou administrativu, protože jsme hluboce přesvědčeni, že ať už ta změna bude směrem k McCainovi nebo k Obamovi, k Barack Obamovi, tak prostě to nebude znamenat významnou změnu v zahraniční politice Spojených států amerických v této otázce.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Vy říkáte, my to nespojujeme. Chápu to tak, že koalice vládní, respektive vláda, nicméně místopředseda Strany zelených Ondřej Liška dnes ve vysílání Radiožurnálu řekl, že se přiklání k ratifikaci až začátkem příštího roku, tedy právě až budou jasné výsledky a právě administrativa Spojených států, to je pro vás představitelná varianta?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Já tomu požadavku rozumím, taky my jsme radar zdědili po socialistech, to není věc, kterou bychom si vymysleli, není ani součástí koaliční smlouvy, my nemáme žádnou možnost nějakého závazného hlasování, nemůžeme koaliční poslance, nemůžeme si vynucovat nějakým způsobem politicky ten kladný postoj. Já se bojím, a to Ondřej Liška dobře ví, že spojovat tu ratifikaci s naším předsednictvím Evropské unii, kdy my jsme díky irskému ne se dostali do situace, že to předsednictví na jedné straně můžeme být rádi, že bude plnohodnotné, ale bude na nás klást daleko větší požadavky než pokud by existoval evropský prezident, pokud by existoval vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnost, to znamená, já se bojím, že pokud ten proces sklouzne do první poloviny příštího roku, tak na to za a) nebudeme mít čas a bude velmi komplikované vůbec to celé tou sněmovnou provádět, být u toho, obhajovat to, a tak dál. Takže já bych doporučoval a to budu doporučovat i Karlu Schwarzenbergovi, s kterým se ostatně v tomto shoduji, abychom předložili tu smlouvu samozřejmě ještě letos na podzim.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Teď možná trošku hypotetická otázka. Letos na podzim má Ústavní soud také rozhodnout o případném souladu či nesouladu Lisabonské smlouvy s naší ústavou. Hypoteticky, bude to výhodou ve sněmovně, pokud by došlo na podzim jak k ratifikaci Lisabonské smlouvy, tak k ratifikaci smlouvy o radaru?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Tak, existuje spousta spekulací o tom, že je to ...

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Říkám, že je to čistě hypotéza.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Že je to, je to hypotéza, nicméně vzhledem k tomu, že klub ODS má jednaosmdesát členů a myslím si, že znám většinovej názor, tak si dovedu velmi těžce představit, že pokud by ratifikace té smlouvy se Spojenými státy americkými neprošla, že by poslanci, případně senátoři ODS hlasovali pro Lisabonskou smlouvu, nicméně není to věc, kterou bychom diskutovali, není to věc, znám spíš jejich názor, obecně názor ODS na Lisabonskou smlouvu je spíše negativní než pozitivní. Možná to bude jedna z těch karet ve hře a já si s tím takto jednoduše nehraji, není to prostě podle mě úplně přijatelné to spojovat, ale pro poslance, kteří mají v tomto svobodnou volbu, to může být určitý aspekt, který bude při tom rozhodování spolupůsobit.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Posloucháte Rádio Česko, naším dnešním hostem je premiér Mirek Topolánek. Pane předsedo, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se podle slov mluvčí ministerstva zatím nedostal k prostudování auditu rodinných financí vicepremiéra Jiřího Čunka. O výsledcích bude nejdřív informovat vás, alespoň podle těch jeho slov, už máte s Karlem Schwarzenbergem sjednanou schůzku na tento týden?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Nemám a já jsem říkal, že možná je to překvapivé, ale mě ten přerostlý, tak trochu už uměle vytvořený problém dávno přestal zajímat. Mě to zajímá jenom z pohledu případných dopadů, pokud by to mělo vést k odchodu Karla Schwarzenberga z vlády, tak mě to bude opravdu mrzet, já ho pokládám za možná nejlepšího ministra zahraničí v té polistopadové éře. Spolupracuje se mi s ním velmi dobře, nicméně je to jeho rozhodnutí, do toho já mu zasahovat nechci. Já pokládám celý ten problém trochu uměle vytvořený, jak už jsem řekl a nemám pocit, že, trochu se všichni dostali do pasti těch svých výroků a nechám oba kolegy, ať si to spolu vyřeší. Já sám bych si přál, aby Karel Schwarzenberg ve vládě určitě zůstal. Mám velmi podobné pojetí zahraniční politiky, máme podobné priority a nezávisle na tom, že jsme každý nominovaný jinou stranou.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Včera v České televizi Karel Schwarzenberg řekl, že bude usilovat o to, aby byla úspěšná ratifikace té česko-americké smlouvy v parlamentu a pokud se tak nestane, nabídne vám svou rezignaci. Mám tomu rozumět tak, že spekulace v médiích o odchodu Karla Schwarzenberga z vlády teď v létě jsou liché a jedná se pouze o spekulace?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Já teda nic takového nevím. Já dokonce, abych se přiznal, protože moc nečtu denní tisk, spíše něco, kde je víc pravdy a informací, tak já jsem tu spekulaci nezaznamenal. Takže mě to nechává zcela chladným. Pokud by neprošla ratifikace té smlouvy s Američany, tak já bych osobně prezidentovi doporučoval v takovém případě, aby tu demisi Karla Schwarzenberga nepřijal. Ale to jsou strašné spekulace. Myslím si, já nedělám tady to, co by kdyby. Řeším ty problémy až přijdou a dělám si starosti, až nastanou, pak si je nedělám zbytečně. Já si myslím, že ten proces je naprosto standardní, my neděláme nic proti ústavě, vláda vyjedná, vláda podepíše svým reprezentantem, předkládá do sněmovny, teprve teď by měla zahájit ve sněmovně důkladná diskuse o tom, co vlastně bylo obsahem těch jednání. Není to jinak. I u mezinárodních smluv tohoto typu prostě ta odpovědnost té exekutivy je jasná, ona odpovídá za to, co je obsahem té smlouvy, ať už se týká ochrany investic nebo jiného mezinárodního závazku a v tomto smyslu parlament bude mít dost času na to, aby ty smlouvy projednal, aby posoudil fakticky, jestli to je, či není užitečné pro bezpečnost České republiky, NATO, Evropské unie a potom ta ratifikace podle mě bude spíše otázkou racionálního rozhodnutí, doufám, že to nebude tak zpolitizované, jako se to ukazuje teď.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Pane premiére, stručně ještě jedno téma. Vy zítra na ministerstvu průmyslu a obchodu zahájíte takové kolečko návštěv, během nichž se chcete seznámit s výsledky práce jednotlivých resortů, zhodnotit plnění programového prohlášení vlády. Právě na průmysl a obchod mají největší dopady ceny ropy, také velmi silná koruna, včera jsme se dozvěděli dva důležité makroekonomické údaje, spotřebitelské ceny meziročně stouply o šest celých sedm procenta, překvapivě tak mírně zpomalily tempo růstu, nezaměstnanost zůstává na hranici pěti procent, ta inflace se očekává, že může jít ještě více dolů právě kvůli silné koruně. Co to podle vás napovídá o stavu české ekonomiky?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Tak, já jenom úplně krátce. Ty moje návštěvy těch ministerstev nejsou jenom o tom, že bych se chtěl s něčím seznamovat. Chci taky vystavit ministry určitému tlaku kritice z toho, co nesplnili, neudělali.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Budete známkovat?

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Specielně zítra budu jenom pro sebe, nebudu to určitě zveřejňovat. Specielně zítra navštěvuji, já bych řekl, dva své jedny z nejúspěšnějších ministrů, jak ministr Říman, tak Langer patří k těm, kteří plní ty své úkoly. Já si myslím, že to, že klesá inflace, je dobře. Já vím, že existují spekulace, že měla klesat až v příštím roce a že vliv koruny je poměrně silný. Já si myslím, že to je dobře a co se týká těch tlaků nebo těch vlivů zvenčí, exogenních vlivů, tak ty těžce ovlivníme a v tomto smyslu ceny ropy a plynu já nemíním žádným krátkodobým opatřením řešit.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka

Říká premiér Mirek Topolánek. Já vám děkuji za vaši návštěvu a těším se opět někdy na viděnou.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády /ODS/

Takže pěkný poslech a na shledanou.


10.7.2008, ČT 1

Snadnější přístup k výzkumným programům pro ČR

Bohumil KLEPETKO, moderátor

Snadnější přístup k výzkumným programům a větší možnosti spolupráce s vědeckými pracovišti ve Spojených státech. Takové možnosti má přinést další česko-americká smlouva, která se ještě také váže k projektu radaru v Brdech. Rámcovou dohodu o této vědecké a průmyslové spolupráci vyjednavači už dnes představili. Podepsaná má být ale až na podzim.

Vladimír KOŘEN, redaktor

Zcela nové materiály narozené ve speciálních pecích, výkonné lasery využitelné pro ničení raket nebo chytré počítačové programy. České vědecké týmy mají šanci na mimořádnou spolupráci s americkým armádním výzkumem. Jako například centrum strojového vnímání na ČVUT.

Václav HLAVÁČ, Centrum strojového vnímání ČVUT

Zabýváme se počítačovým viděním, to znamená, zpracováváním obrazu pomocí počítače.

Vladimír KOŘEN, redaktor

Počítač sám dokáže vyhledat a porovnávat třeba obličeje. Pro sestavení trojrozměrného obrazu stačí pouhé tři nebo čtyři fotky.

Jana KOSTLIVÁ, Centrum strojového vnímání ČVUT

Dokázali jsme už zrekonstruovat například budovy nebo různé sochy. Dokázali jsme se vyrovnat i se stromem, který je složitý, protože má listy, tenké větve.

Václav HLAVÁČ, Centrum strojového vnímání ČVUT

Stroj je schopen se automaticky rozhodovat na základě toho, co vidí v reálné scéně. A to může být v lékařské aplikaci při robotické operaci stejně tak jako v obranném průmyslu.

Vladimír KOŘEN, redaktor

Kromě tohoto centra je ve hře ještě dalších sto osmnáct českých vědeckých pracovišť a firem. Výběr bude probíhat do listopadu.

Markéta HÝLOVÁ, redaktorka

Mezi zatím vybranými převažují pracoviště univerzit, Akademie věd a výzkumných ústavů. Na seznamu je i čtrnáct českých firem. Kdo z nich na dolary dosáhne, je zatím otázkou.

Tomáš POJAR, 1. náměstek ministra zahraničí

Je to skutečně oblast kde ročně kolujou desítky miliard dolarů a má cenu se zapojit byť jenom do jedné malé části.

Markéta HÝLOVÁ, redaktorka

Američané si původně vytipovali patnáct oblastí, které chtěli podporovat, třeba mikrosatelity nebo technologie na zpracování signálů. Češi ale vědě dali ještě o devět vědeckých oborů navíc.

Michal PĚCHOUŠEK, vedoucí Centra agentních technologií ČVUT

Česká strana tento seznam rozšířila například o oblasti jako je ochrana proti biologickým zbraním nebo nanotechnologie.

Henry OBERING, ředitel Americké agentury pro protiraketovou obranu

Spolupracujeme na výzkumných projektech s osmnácti státy napříč celým světem. Od Japonska po Evropu. A já mohu říci, že schopnosti Čechů jsou na velmi vysoké úrovni.

Markéta HÝLOVÁ, redaktorka

Rámcová smlouva zatím není podepsaná. Po oficiálních překladech a porovnáních by ji vládní zmocněnci měli uzavřít na podzim. Parlament ji schvalovat nebude.


10.7.2008, tyden.cz

Komu pomůže radar? Na seznamu je 119 institucí

Celkem 119 českých vědeckých a průmyslových institucí figuruje v tuto chvíli na seznamu firem, které by v budoucnu mohly profitovat na americkém systému protiraketové obrany.

Tým Michala Pěchoučka z pražského Českého vysokého učení technickéhopro americkou stranu připravuje hodnocení českých subjektů, o spolupráci s nimiž by mohly mít USA zájem.

Ve středu bylo dohodnuté přesné znění rámcové dohody, která podobnou spolupráci umožňuje, podepsána by podle prvního náměstka ministra zahraničí Tomáše Pojara mohla být za dva až tři měsíce. "Naši podnikatelé, naše firmy, naše vědecká a výzkumná pracoviště budou mít zjednodušený přístup na americký trh budování protiraketové obrany," vysvětlil Pojar.

Česko se tak podle něj dostává na seznam zemí "na telefonním seznamu" amerických partnerů a agentury protiraketové obrany MDA.

Ta už financuje právě Pěchoučkův hodnotící projekt a na jeho základě se rozhodne, které z 24 vytipovaných oblastí výzkumu bude podporovat. Oblastí bylo původně 15, mezi nimi například problematika laserových technologií, teoretická matematika, mikrosatelity či otázky zpracování signálů nebo modelování a simulací. Česká strana nabídla rozšíření o devět dalších oborů, například o ochranu před biologickými zbraněmi, nanotechnologie, robotiku, rozpoznávání řeči či bezpečnost sítí.

Definitivní seznam s hodnocením jednotlivých institucí má Pěchoučkova skupina, ve které jsou tři desítky odborníků předat americké straně a také české vládní radě pro vědu a výzkum letos v listopadu.

Šéf MDA Henry Obering řekl, že v nabídce projektů byl jeden tak zajímavý, že po něm Američané "skočili" ještě před středeční dohodou nad textem rámcové smlouvy. Jde o výzkum stereoskopického zobrazování, který na ČVUT vede Centrum strojového vnímání profesora Václava Hlaváče.

"Celkově v tom ohromném celosvětovém byznysu protiraketové obrany jsou ročně desítky milionů dolarů a zároveň v celém rozpočtu amerického ministerstva obrany je to ročně devět miliard dolarů. Jsou to velké peníze a bylo by dobré si sáhnout i jen na zlomek, protože české firmy do těch kontaktů a vývojových projektů zatím přístup neměly," připomněl Pojar.

Podle Oberinga mají podobnou smlouvu Spojené státy uzavřené jen s několika zeměmi, mezi nimiž je například Japonsko či Velká Británie. Šéf MDA dnes zdůraznil, že podle jeho názoru by se Česko v podobné konkurenci nemělo ztratit.

Od smlouvy umožňující přístup k těmto financím si Pěchouček slibuje nejen příliv "seriózního financování" do českých vědeckých institucí, ale v jeho důsledku například i nová pracovní místa.

České firmy se také tento týden mohly v Praze prezentovat na čtyřdenní konferenci o protiraketové obraně, která skončí v pátek. Pořádala ji francouzská Asociace letectví a astronautiky. Z celkem více než 400 účastníků jich z Česka bylo asi deset. Česká republika měla na konferenci také svůj informační stánek. USA zastupovaly mimo jiné společnosti Boeing nebo Raytheon.


11.7.2008, E15

Pomáhat USA s obranou chce 86 českých firem

Spojené státy si budou moci vybrat ze seznamu, který jim zašle České vysoké učení technické

O spolupráci s Američany na protiraketové obraně už projevilo zájem 86 českých firem. Jejich seznam v listopadu dostane americká Agentura pro protiraketovou obranu (MDA), která má na starosti stavbu radaru v Brdech. Ta si bude moci ze seznamu vybrat firmy, se kterými chce spolupracovat na dalších projektech protiraketové obrany po celém světě. České firmy se dostanou na "telefonní seznam" MDA a amerických firem, vysvětlil hlavní český vyjednávač o radaru Tomáš Pojar.

Vedoucí třicetičlenného týmu Českého vysokého učení technického Michal Pěchouček, který má Američanům ohodnotit návrhy českých firem, jména firem ze seznamu neprozradil. E15 se ale podařilo zjistit, že na něm figurují například turnovská firma Crytur nebo VR Group. "My jsme přihlásili čtyři projekty, které by se americké straně při vývoji projektů mohly hodit. Jedná se o projekty na bázi krystalů pro lasery a zobrazovací systémy," řekl E15 ředitel společnosti Crytur Karel Blažek. Další firmou v užším výběru je společnost VR Group, která je mimo jiné dodavatelem českých ozbrojených sil. "Jsme schopni zajišťovat modelování jevů. Když se bavíme o raketové obraně, byli bychom například schopni simulovat pohyb určitých objektů v prostoru," vysvětlil šéf zahraničního obchodu firmy VR Group Ivo Pavlovský.

Tyto české firmy se nebudou podílet přímo na stavbě českého radaru, ale budou mít snazší přístup na globální trh budování protiraketové obrany, který vede právě přes USA. Tomu má pomoci také rámcová dohoda o vědecké spolupráci mezi Českem a USA, která by měla být podepsána za dva měsíce. "Celkově v tom ohromném celosvětovém byznysu protiraketové obrany jsou ročně desítky miliard dolarů a zároveň v celém rozpočtu amerického ministerstva obrany je to ročně devět miliard dolarů. Jsou to velké peníze a bylo by dobré si sáhnout i jen na zlomek, protože české firmy do těch kontaktů a vývojových projektů zatím přístup neměly," prohlásil Tomáš Pojar na tiskové konferenci k této dohodě v Loretánském paláci, které se zúčastnil i šéf americké MDA Henry Obering. Právě MDA financuje Pěchoučkův hodnotící projekt a na jeho základně se rozhodne, které z 24 dopředu vytypovaných oblastí výzkumu bude podporovat. Jsou mezi nimi například problematika laserových technologií, teoretická matematika, mikrosatelity či otázky zpracování signálů nebo modelování a simulací.


11.7.2008, Právo

Čeští vědci se mohou těšit na projekty s USA i jejich peníze

Smlouva o české účasti na vývoji raketové obrany je hotova, podepsána bude do tří měsíců a už nyní je ve výběru 119 institucí, které připadají v úvahu.

Včera to řekli náměstek diplomacie Tomáš Pojar a šéf Agentury pro raketovou obranu (MDA) generál Henry Obering.

"Naši podnikatelé, firmy, vědecká a výzkumná pracoviště budou mít zjednodušený přístup na americký trh budování protiraketové obrany," vysvětlil Pojar.

Řekl, že v rozpočtu Pentagonu jde na raketovou obranu ročně devět miliard dolarů.

"Jsou to velké peníze a bylo by dobré si sáhnout i jen na zlomek, protože české firmy do kontaktů a vývojových projektů zatím přístup neměly," připomněl Pojar.

Generál Obering upozornil, že MDA měla okamžitě zájem například o výzkum stereoskopického (prostorového) zobrazování, který na ČVUT řídí Centrum strojového vnímání profesora Václava Hlaváče.

Stejnou meziresortní smlouvu ministerstev obrany mají s USA jen Británie, Dánsko, Itálie, Austrálie a Japonsko.

Podle Oberinga by se Česká republika v této konkurenci neměla ztratit. Uvedl také příklad civilního využití technologií - jeden z patentů je využíván v diagnostice rakoviny.

Členka Pojarova vyjednávacího týmu Kateřina Weissová Právu řekla, že už samo sjednávání smlouvy o radaru a účasti na výzkumu raketové obrany vyneslo ČR mezi prestižní partnery. Ministerstvo podle jejích slov registruje nárůst zájmu o spolupráci jak ze strany amerických firem v oboru, tak mimo něj, a také z jiných zemí.

Hodnocení a výběr českých institucí pro americkou stranu uskutečňuje 30členný expertní tým Michala Pěchoučka z pražského Českého vysokého učení technického (ČVUT) a financuje je MDA. Konečný seznam má být hotov v listopadu.


14.7.2008, Euro

Radarové plody

Minulý týden se Česko a USA také dohodly na definitivním textu rámcové smlouvy, která umožní firmám a vědeckým institucím zapojit se do vývoje protiraketového štítu. Obě strany ji mají podepsat během šedesáti dnů.

O předvýběru 119 akademických pracovišť vhodných k těmto účelům, o pojetí spolupráce i financování informoval s předstihem týdeník EURO (25/2008). Na podobné bázi již s obrannými agenturami kooperuje v Česku asi šest vědeckých institucí včetně Katedry kybernetiky ČVUT nebo Fyzikálního ústavu Akademie věd. Výsledky bádání jsou veřejné, ale s konkrétními "plody" výzkumu dále nakládá i americké letectvo (USAF) či námořnictvo (US Navy).

"Je to stejný typ dohody, kterou máme přibližně s 18 státy včetně Japonska, Británie či Dánska," vysvětlil šéf americké agentury protiraketové obrany (MDA) Henry Obering. Dohoda je spjata s protiraketovou obranou a definuje též právní rámec pro financování výzkumných projektů. Dle Oberinga stěžejní zaměření na obranné složky zdaleka neznamená, že by vědecká spolupráce neměla i další pozitivní důsledky. A připomněl, jak jeden z algoritmů, původně vyvinutý pro rozlišování mezi skutečnými jadernými hlavicemi a pouhými návnadami, slouží v mamografech odhalujících rakovinu prsu.


18.7.2008, businessworld.cz

Přehled IT oborů na státních vysokých školách

Přes velký zájem studentů o čistě informatické studijní obory či obory kombinované je IT odborníků na českém trhu stále nedostatek. Přestože ze škol vychází relativně velký počet absolventů studijních oborů zaměřených na IT, jen část jich reálně nastupuje do praxe. Velká část nově nabíraných IT pracovníků pak naopak přechází z jiných oborů.

Podle studie konkurenceschopnosti absolventů IT oborů VŠ a VOŠ, kterou provedla sdružení ČSSI, SPIS a Cacio spolu s FIS VŠE, ukončilo IT studijní obory v roce 2006 celkem 3 900 absolventů bakalářského a magisterského studia, do praxe jich ale nastoupilo pouze cca 2 200. Zájemců o studium je přitom i nadále dost (celkový počet studentů v oborech IT nadále roste), problémem tak je patrně spíše skladba a vlastní kvalita daných studijních oborů na některých českých vysokých školách.

Nemáme ambice ani prostředky k vyhodnocování kvality absolventů jednotlivých studijních oborů zaměřených na IT na různých VŠ a VOŠ - o to se ostatně pokusila výše zmíněná studie, podrobné výsledky byly však bohužel publikovány pouze v případě FIS VŠE. Naším cílem bylo prozkoumat a vyhodnotit nabídky vyučovaných informatických oborů na našich vysokých školách z hlediska studijních programů a strukturovat informace tak, aby byly primárně použitelné pro uchazeče o bakalářské či navazující magisterské studium - ať už jste to vy, vaši případní zaměstnanci (to u dálkových a kombinovaných forem studia) nebo potomci. Zahrnuli jsme také informace dostupnosti postgraduálních a doktorandských studijních programů. Naše hodnocení se tedy vztahuje na relevanci nabízených studijních oborů a programů k různým oblastem IT, nikoliv na vlastní kvalitu výuky. Jistým doplňkovým vodítkem ale může být studie "Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2006" kterou vypracovalo středisko vzdělávací politiky PF UK. V rámci přehledu jsme se zaměřili na školy veřejné čili státní, kde se neplatí školné (což ale nemusí být jednoznačně výhoda). Vzhledem k rozsahu tématu zpracujeme přehled soukromých vysokých škol a dalších vzdělávacích či certifikačních institucí v budoucnu samostatně.

Dobrou zprávou je, že kapacity informatických předmětů jsou dostatečné a na velké množství škol je proto možné se dostat bez přijímacího řízení. Zřejmě to souvisí s tím, že populačně silné ročníky už vysokoškolským studiem prošly, takže se nyní školy snaží volná místa zaplnit. Je překvapující množství škol, kam je možno se ke studiu informatiky dostat jen na základě dobrého průměru ze střední školy, slavná Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy dokonce tento rok přijímá bez zkoušení a bez zkoumání studijních výsledků. Tomu odpovídá i to, že většina škol umožňuje podat přihlášky i do druhého kola přijímacího řízení.

Uvádíme data uzávěrek pro příjem přihlášek do prvního kola přijímacích zkoušek, školy otevírají i kolo druhé, mezní datum pro něj bývá většinou koncem srpna.

Při výběru oboru je nutno se mít na pozoru, protože jsou školy nabízející obory, které se zdánlivě zaměřují na IT a komunikace, přitom při bližším pohledu tomu tak není. Odstrašujícím příkladem budiž obor Informatika v programu Systémové inženýrství a informatika, což je něco vypisovaného na více školách a neznalého uchazeče o studium by mohlo napadnout, že je to v zásadě informatika tak, jak si ji většina lidí představí - počítače a programování. Ale ouha, je to spíše mix toho, co se na dané škole bere jako základ, plus nějaká povrchní ekonomika a někde bokem trocha informatické teorie. "Dobrým" příkladem je Česká zemědělská univerzita v Praze a její Provozně ekonomická fakulta, která přesně tohle nabízí. Již letmý pohled na studijní program ukáže, že informatické předměty jsou v naprosté menšině a spíše povrchního charakteru, naopak takový neopatrný informatiky chtivý student by narazil na předměty Chov zvířat či Ekonomika agrárního sektoru. V tomto případě se nemůžeme zbavit pocitu, že jde o snahu se svézt na popularitě a potřebnosti znalosti informačních technologií. Dost možná to není ani chyba této jedné školy, ale prostě toho, jak Ministerstvo školství akredituje studijní programy.

Z předchozího plyne, že pokud máte zájem o informatiku, tedy programování, systémovou analýzu, navrhování aplikací, raději se oboru Systémové inženýrství a informatika vyhněte, nepíšeme-li jinak, není to, co zřejmě hledáte.

I obory se stejným označením se školu od školy liší. Často vznikají teprve postupným přetvářením oborů, které byly pro tu kterou školu dříve stěžejní. Je to takový hezký evoluční proces. Nejprve je informatiky málo, potom se postupně přidává na úkor původních předmětů (strojnictví, elektrotechnika, ekonomie.), až nakonec vznikají čisté informační obory, jak si je většinou představujeme. V tomto ohledu jsou velmi daleko například na Vysokém učení technickém v Brně, z menších škol pak kupříkladu na Univerzitě Pardubice.

Stejně se nazývající obory nemusejí na každé škole sestávat ze stejných předmětů, dobře je to vidět na studiu "Aplikované informatiky", kterou nabízí řada škol, ale nabídka jednotlivých předmětů se liší, zvláště markantní je to ve skladbě volitelných předmětů, pozorně si proto vždy přečtěte nejen obecnou charakteristiku studia, ale nejlépe i popis konkrétních předmětů (někdy ovšem může být problém se k němu vůbec v on-line bludišti proklikat).

V tomto článku uvádíme výčet informatických oborů, jejich základní charakteristiky, podmínky pro přijetí a některé další informace. Co se hlavní náplně studia týká, tak platí, že všude se vyučuje matematika, proto ani není zařazována do výčtu.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE, FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze nabízí velké množství IT oborů ve formě prezenčního i kombinovaného (distančního) bakalářského studia, je proto jednou z prvních škol, na které zájemce o studium IT pomyslí. Plán Výpočetní technika v programu Elektrotechnika a informatika je zaměřen na technický základ výpočetní techniky, naproti tomu studijní obory v programu Softwarové technologie a management jsou více orientovány na vývoj a aplikaci programového vybavení.

Zřejmě nebližší klasickému "programování. je obor Softwarové inženýrství, který potěší nejednoho programovánímilovného studenta, nejvíce teoretický pak Inteligentní systémy, který je k dispozici jen prezenčně. Zájemci o webové prezentace a multimédia by se měli zastavit u oboru Web a multimédia, výrazně na podnikovou i teoretickou ekonomii se potom soustředí Manažerská informatika.

Obory v tomto studijním programu jsou pojímány jako ucelené části, kdy by měl být absolvent již schopen se uplatnit v praxi. S tím souvisí, že FEL ČVUT k nim nenabízí odpovídající navazující magisterské studijní programy. IT navazující studium je jen ve studijním programu Elektrotechnika a informatika, a to obor Výpočetní technika, který se dělí na pět studijních plánů - Počítačová grafika, Počítačové sítě a internet, Projektování číslicových systémů, Softwarové inženýrství, Systémové programování. Z těch si student vybírá jeden. Pro prezenční studium je navíc k dispozici program Computer Science and Engineering, který je celý vyučován anglicky.

Fakulta samozřejmě nabízí možnost postgraduálního studia (PhD.), a to prezenčně i kombinovaně, výpočetní techniku řeší obor Informatika a výpočetní technika. Podmínky takového studia jsou však už záležitosti individuální dohody.

Přijímací řízení na všechny uvedené bakalářské obory se koná z matematiky, při dobrém průměru známek z fyziky a matematiky ze střední školy je možné přijmout uchazeče bez nutnosti vykonání zkoušky. Uzávěrka podávání přihlášek je 31. března 2008.

Stejný termín platí i pro přihlášky na magisterský studijní program, podmínky se však liší dle oboru, zkouška může být ústní či písemná, za určitých podmínek (průměr do 2,0 na předchozím příbuzném bakalářském studiu) je možné zkoušku prominout.

http://www.businessworld.cz/bw.nsf/ID/3C22ACEF81E270E6C1257485005BD4D0


8.7.2008, ČT24 - Milénium

Ochrání nás vojenské radary před raketovými útoky nepřátel?

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10159875412-milenium/208411058030708-08.07.2008-11:35-ochrani-nas-vojenske-radary-pred-raketovymi-utoky-nepratel.html?from=20


17.7.2008, ČT24 - Milénium

Ovládnou roboti svět?

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10159875412-milenium/208411058030717-17.07.2008-11:35-ovladnou-roboti-svet.html?from=20


30.7.2008, blisty.cz

Dotaz dalšímu "vládnímu expertovi", proděkanovi FEL ČVUT

Takže klíčový údaj vládní studie - zprávy expertů Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření, podle kterého byly prováděny výpočty, je nesmyslný a zpochybňují ho např. i údaje ze studie EIS, provedené Američany pro potřebu provozu GBR-P. Záměna hodnoty peak za average je tristní přešlap a hovoří o kvalitě lidí, kteří tu zprávu podepsali. A je mi jedno, kolik titulů před nebo za jménem mají.

Podle sdělení Raytheon projde radar v rámci stěhování modernizací (ve skutečnosti z něj zbyde pouze radom a železná platforma s pojezdy a hydraulikou), která dozajista povede k navýšení výkonu v souladu se zadáním DoD Za plnění úkolu MDA07-030 zodpovídá Tracy Wentworth a Dr. Roger Sullivan, MDA.

Vzhledem k zadání DARPA z let 1999-2003 je v tuto chvíli k dispozici T/R modul s 38 W výkonu, v testovací fázi je 100 W modul.

Podle DoD, dalších marketingových materiálů Raytheon a výrobce modulů se v tuto chvíli vyvíjí modul o výkonu 1 kW (úkol MDA07-036). DARPA zadala též úkol k vyřešení kryogenického chlazení vysoce výkonných modulů - Navy N07-206, MDA07-004 (zodpovídá Tom Roberts, tom.roberts@kirtland.af.mil).

S-band radary Lockheed Aegis AN/SPY-1B(V) z roku 1986 a AN/SPY-1D(V) z roku 1998 už nejsou vybaveny 11000 moduly, ale 25000 T/R moduly daleko menšího rozměru od firmy Technology Service Corporation. Výkon 4-6 MW peak měly už v roce 1973 (USS Norton Sound), average 58 kW. Upozorňuji, že tyto radary mají ze Středozemního moře a z Baltu řídit palbu protiraket pro ochranu Českého radaru... :-) Dál nedohlédnou a vzhledem k velikosti cíle ani dohlédnout nemohou, (nízké rozlišení paprsku v pásmu S - pozn. editora) mimo jiné proto je ve vývoji THz radar....

Nejnovější verze AN/TPY-2 / THAAD / FBX-T (TPS-X) radaru, který má též navádět ony bájné polské Theater Wide Standard Missile SM-3, pracuje už v pásmu X (I/J) s 25344 moduly na ploše pouhých 9,2 m2 apertury, s elektronicky vychylovaným paprskem, s výkonem 2.1 MW a operačním dosahem 1000 km. Galium-arsenidové zesilovací prvky byly nahrazeny galium-nitridovými... A ejhle, počet prvků se znásobil, plocha je stále menší. V tuto chvíli se testuje na Aljašce. (Američany veřejně deklarovaný dosah 1000 km je nesmyslný vzhledem k tomu, jak byl FBX-T během posledního, (ne)úspěšného testu, kterému byla přítomna i česká ministryně obrany Parkanová, začleněn do sestavy senzorů a použit v testu. - pozn. editora)

Takže věřím, že uvedené údaje, které není problém si ověřit na internetu a to i v zóně .gov či .mil, přispějí k přehodnocení či případně odargumentování vašeho stanoviska, které vy sám označujete za odborné. Doufám, že přitom zohledníte české normy nebo normy MIL-STD-464A a MIL-STD-461E a DoD Instruction 605, určující bezpečné vzdálenosti personálu, veřejnosti i technologických celků.

Budu rád, když své myšlenky o neškodnosti radaru v Brdech rozvedete v článku pro BL (neomezený rozsah, grafika, přílohy ap. zaručeno)

Tento dopis byl odeslán na adresu, uvedenou na akademických stránkách Zbyňka Škvora, dne 29. 7. 2008. Profesor Škvor v materiálu pro vládu uvádí i údaje, které potřebují seriózní odborníci pro to, aby mohli zhodnotit vlivy radaru na lidi, technologie i životní prostředí. Konstatuje, že tyto údaje nejsou stále k dispozici.Česká republika má podle Zbyňka Škvora v oblasti radiolokace dostatek odborníků na dobré úrovni. Stejně tak i v oboru hygieny elektromagnetického pole. Podle něj je výpočet hodnot elektromagnetického pole v blízkém okolí vysílací antény a v ČR jsou nejméně tři civilní univerzitní pracoviště, která by jej zvládla. Musí ovšem znát údaje jako jsou napájení antény, přesněji rozměry, parametry modulace, vyzařovací charakteristiky jednotlivých zářičů, jejich výkony a vzájemné fázové posuny, a to pro libovolnou polohu hlavního svazku. Takové informace ale nejsou dostupné.


8.7.2008, ČT24 - Milénium

Ochrání nás vojenské radary před raketovými útoky nepřátel?

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10159875412-milenium/208411058030708-08.07.2008-11:35-ochrani-nas-vojenske-radary-pred-raketovymi-utoky-nepratel.html?from=80

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.