09.06.2009, Metro

S piráty pomáhají USA i Češi

V Praze se tvoří systém pro americké mariňáky. Se somálskými piráty, kteří přepadávají lodě, si Američané nevědí příliš rady. V budoucnu by jim měla pomoci speciální novinka, která se nyní vyvíjí v Praze. Jak zjistil deník Metro, při katedře kybernetiky Českého vysokého učení technického (ČVUT) vzniká ve spolupráci s americkým námořnictvem systém, který sleduje ilegální pohyb lodí v oceánech.

Jmenuje se Agent C a Američané vývoj zadali právě českým vědcům. Výzkumníci z ČVUT nyní zaměřují svou pozornost především na somálské piráty.

"Z radiových dat například víme, že malé pirátské lodě doprovázejí na širé moře velké mateřské lodě. Z nich pak piráti přepadávají plavidla," řekl pro deník Metro řešitel výzkumného projektu Ondřej Vaněk.

Systém tak bude předpovídat chování pirátských plavidel. "Pokud budeme vědět, jak se piráti chovají, nasazení amerických obranných patrol v tak velké oblasti bude maximálně účinné," uvedl vedoucí projektu Michal Jakob.

Vedle předpovědi pohybu a chování nebezpečných pirátů také počítačový systém také odlišuje běžná plavidla. "Za prvé mají předem danou trasu a za druhé se nijak nesnaží zabránit vysílání radiových dat, kterými se identifikují," vysvětluje Vaněk.

Projekt na odhalení pirátů, na kterém pracují čeští vědci, nyní končí svou první fázi. Podle Michala Pěchoučka, vedoucího Centra agentních technologií při katedře kybernetiky ČVUT, bude projekt dokončen za dva roky. "Americkému Úřadu pro námořní výzkum poté vlastně odevzdáme získaný postup řešení a oni si ho aplikují na své systémy," dodal Pěchouček.

V současné době se systém vytváří v internetovém rozhraní Google Earth, které mimo radiových dat pracuje s veřejně dostupnými daty. V budoucnosti však bude umět pracovat i s radarovými a satelitními informacemi. Zajímavé přitom je, že v aplikaci Google Earth jsou k dispozici statické satelitní snímky malých pirátských plavidel u pobřeží Somálska.

Vzrůstající agresivitu a úspěšnost somálských pirátů dokazují statistiky. Loni provedli 111 útoků, přičemž se jim podařilo unést 42 osob. V tomto roce již zločinci zaútočili minimálně stokrát a unesli 25 osob. Scénář je vždy stejný. Somálští piráti organizovaně zaútočí na tankery, nákladní lodě ba dokonce zaoceánská plavidla, převážející stovky cestujících. Pokud jsou úspěšní a podaří se jim loď zajmout, požadují obří výkupné.

http://www.metro.cz/domov/s-piraty-pomahaji-usa-i-cesi


3.6.2009, itbiz.cz

Spolupráce vysokých škol a průmyslu pomocníkem k řešení krize

Setkání zástupců vedení fakult elektrotechnických a podobných technických vysokých škol a univerzit z ČR a SR FELAPO 2009 konané ve dnech 27. až 29. května 2009 iniciovalo otevřenou diskuzi mezi zástupci průmyslu a 80 představiteli technických fakult z ČR a SR na téma "Spolupráce veřejného vysokého školství a průmyslu pro řešení hospodářské krize". Delegáti ve svých projevech deklarovali nutnost přizpůsobení vyučovacího procesu aktuálním potřebám partnerských firem a nalezení prioritních oborů.

Potřeba spolupráce průmyslu a vysokých škol

Vysoké školy se neobejdou do budoucna bez sjednocení postupu jednotlivých pracovišť v řešení výzkumných projektů. Jen tak se mohou stát silným a spolehlivým partnerem průmyslu a obstát v silné mezinárodní konkurenci.

Setkání zástupců škol a předních firem

Každoroční setkání vedoucích pracovníků technických vysokých škol FELAPO, jehož organizátorem byla Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze, se v letošním ročníku neslo mimo jiné ve znamení výzvy ke konkrétním krokům ve spolupráci s průmyslovými partnery. Na setkání přijali pozvání vedoucí představitelé firem skupiny Siemens, Proctre and Gamble, Microsoft a ČEPS, a.s. a nabídli v otevřené diskuzi své podněty k zefektivnění procesu výuky, realizace výzkumných projektů a profesionalizace studentů směrem k praktickému uplatnění.

Mezi nejdůležitější témata jednání patřily:
- Jasná vize priorit výzkumu a průmyslu v České republice.
- Nutnost přizpůsobení vzdělávacího procesu studentům směrem k většímu uplatnění v praxi, dále pak tlak na rozvoj manažerských a komunikačních schopností absolventa, tzv. "soft skills".
- Iniciace sjednocení postupu a politiky veřejných technických vysokých škol v řešení výzkumných projektů.
- Navázání a rozvíjení dialogu mezi průmyslem a výzkumnými pracovišti, tedy nalezení společných zájmů.
- Konkrétní problémy spojené s legislativou a řízením škol.

"Klíčovým bodem je vytvoření těsné spolupráce mezi jednotlivými pracovišti škol spolu s intenzivní komunikací s partnerskými společnostmi. Je naším zájmem tento proces sjednotit a nabídnout tak našim partnerům efektivnější formu partnerství," sdělil Boris Šimák, děkan FEL ČVUT.

Jiří Karpeta, ředitel vývoje z firmy Microsoft, uvedl, že jako jeden z problému dnešního školství a průmyslu vidí chybějící definici priorit. Existuje velké množství oborů, do kterých se investuje, ale zůstává otázka, zda máme šanci v nich být světovou špičkou. Myslí si, že role velkých průmyslových podniků může být právě v pomoci České republice je najít. Výhoda tohoto postupu je zejména v motivaci studentů a narušení trendu "odlivu mozků" do zahraničí.

Rozdílná koncepce zvýhodnění vysoce rozvinutých oborů a technologií před rozpočtovou konkurenceschopností bylo uvedeno jako klíčový prvek směřování spolupráce technických vysokých škol a výrobních podniků.

"Ve své praxi vidím na tuzemských trzích nepříznivou atmosféru pro high-tech obory. Jedině ten, kdo má moderní a nový produkt a je dokonce schopný tyto produkty nezávisle vytvářet, může uspět. Nákladovou konkurenceschopností, která byla na prvním místě v minulých dvaceti letech, nemáme šanci čelit zahraničním low-cost dodavatelům, jako je Indie a Čína. Pokud se ve veřejných výběrových řízeních budou právě tyto produkty preferovat, vytvoří se tak i motivace pro studenty spolupracovat na výzkumných projektech," uvedl Pavel Kafka, generální ředitel skupiny Siemens v ČR.


3.6.2009, euro.cz

ČVUT otevřelo akademické certifikační centrum

Centrum spolupráce s průmyslem při Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze zahájilo provoz certifikačního centra Pearson VUE a Prometric. "Jde o první akademické pracoviště v Česku, které nabízí nejen IT profesionálům, ale i běžným uživatelům z řad studentů a pedagogů možnost otestovat si své počítačové znalosti a získat mezinárodně uznávaný certifikát," sdělila Euro.cz Natálie Šeborová z Centra spolupráce s průmyslem.

Centrum spolupráce s průmyslem při Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze zahájilo provoz certifikačního centra Pearson VUE a Prometric. "Jde o první akademické pracoviště v Česku, které nabízí nejen IT profesionálům, ale i běžným uživatelům z řad studentů a pedagogů možnost otestovat si své počítačové znalosti a získat mezinárodně uznávaný certifikát," sdělila Euro.cz Natálie Šeborová z Centra spolupráce s průmyslem.

ČVUT se tak zařadilo mezi prestižní univerzity světa, ve kterých tato testovací centra fungují již téměř 20 let. "V první fázi se zaměříme na certifikační program společnosti Cisco, o který je předběžně největší zájem," uvedl projektový manažer centra Radovan Igliar. "Samozřejmě ale také nabízíme testy od společností Novell, Microsoft, Sun a dalších," upřesnil.

"Výhodou centra jsou konkurenceschopné ceny, což uvítají zejména studenti středních a vysokých škol, na které se centrum bude orientovat, a také flexibilní termíny testů, na něž se mohou zájemci přihlašovat elektronicky," dodala Šeborová.

IT certifikát získaný na ČVUT má mezinárodní platnost a lze jím prokázat kvalifikaci u zaměstnavatelů v České republice i v zahraničí. Zároveň je s ním možné čerpat další výhody certifikačních organizací.


8.6.2009, lupa.cz

IBM a ČVUT vyhlásily vítěze studentské soutěže

Nosnými tématy tohoto kola byly strojový překlad, návrhy uživatelských rozhraní a využití procesoru IBM Cell Broadband EngineTM. Do soutěže, kterou IBM pořádá ve spolupráci s katedrou počítačů a katedrou počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT, se tentokrát přihlásilo 13 projektů. Soutěže se tedy od jejího zahájení v roce 2005 zúčastnilo již 415 studentů.

"Spolupráce s IBM poskytuje studentům možnost řešit problémy, které mají praktický dopad. Úroveň projektů každým rokem stoupá, a to jak z hlediska kvality řešení, tak i z hlediska kvality prezentace projektů," dodává prof. Ing. Pavel Slavík, CSc., profesor katedry počítačové grafiky a interakce Elektrotechnické fakulty ČVUT.

Odborná porota složená ze zástupců IBM a ČVUT vyhodnotila a ocenila nejlepší výzkumné práce a kromě toho udělila čtyři zvláštní ceny poroty projektům, které zaujaly originalitou a kvalitou provedení.

Vítězné projekty

místo: projekt Datové struktury pro sledování paprsku na speciálním hardware, autor Michal Hapalmísto: projekt BMI Service, autoři Filip Cakl, Peter Kováč místo: projekt Automatický překladač jazyků v SecondLife, autor Daniel Tekel

Zvláštní cena poroty

Projekt Paralelní implementace skrytých markovských modelů, autor Michal BlažekProjekt Anotační nástroj ve formě hry, autoři David Eršil, David KomárekProjekt Napojení mluvící hlavy do kiosku, autoři Hana Trusková, Andreas StefanidisProjekt Point-of-interest GPS tracker, autoři Martin Keníž, Miroslav Hrúz

Vítězný projekt Datové struktury pro sledování paprsku na speciálním hardware se zabývá vytvářením 3D obrazu pomocí metody sledování paprsku. Využívá k tomu výpočtu na hardwarové architektuře složené z procesorů IBM Cell Broadband EngineTM. Při testování byla použita síť herních konzolí s operačním systémem Linux. Porota obzvláště ocenila systematický přístup k řešení problému i vhodně navrženou optimalizaci pro běh v paralelním prostředí.

Projekt BMI Service, který se umístil na druhém místě, navazuje na práci vítěze minulého kola a využívá čidla váhy a výšky k ovládání počítače. Přenášením váhy může uživatel posouvat kurzor nebo simulovat stisk kláves a tím ovládat libovolný program. Jedna z aplikací využívající čidla umožňuje také například měřit BMI - Body Mass Index - uživatele. Předmětem práce je studie použitelnosti netradičních vstupních zařízení pro různé typy úloh.

Třetí místo obsadil projekt, který do virtuálního světa SecondLife přináší možnost strojového překladu. Systém využívá překladové technologie IBM. Uživatelé si mohou zapůjčit překladový modul, který psaný text převede do cizí řeči.

"Nacházíme se ve věku globálně integrované a inteligentní ekonomiky a společnosti. Denně musíme řešit nové situace, které po nás vyžadují kritické myšlení, informační vzdělanost a inovativní přístup," říká Aleš Bartůněk, generální ředitel IBM Česká republika. "Nastává období příležitostí pro ty, kteří mají nejen cenné zkušenosti, ale především vizi, která povede k chytřejšímu způsobu práce a lepší kvalitě života. Oceněné projekty studentů představují cestu správným směrem."

Kromě studentských soutěží IBM spolupracuje i na rozvoji nových studijních programů na vysokých školách a zapojení odborníků IBM do výuky informačních technologií. IBM tak dlouhodobě naplňuje svou strategii podpory vzdělávání od mateřských škol až po vysoké školy.

O IBM Student Research ProjectsPřehled projektů ze všech ročníků a jejich výsledky jsou dostupné na serveru http://ibm-cvut.felk.cvut.cz/.

http://www.lupa.cz/tiskove-zpravy/ibm-a-cvut-vyhlasily-viteze-studentske-souteze/


12.6.2009, Mladá fronta DNES

Zkuste druhou šanci

Možností je více: další kolo zkoušek, NULTÉ ROČNÍKY, soukromé vysoké školy, vošky

Pokud neuspějete s žádostí o přezkum, můžete zkusit štěstí na jiných vysokých školách, na vyšších odborných školách nebo se zdokonalit v cizích jazycích.

Prodloužení termínu Na některé fakulty se můžete přihlásit i v červnu. "Třeba na etnologii, hudební vědu, obecnou jazykovědu či sociální práce je možné podávat přihlášky až do 30. června," uvádí Ilona Gillernová, proděkanka pro studijní záležitosti FF UK Praha. Zkoušky budete dělat v září.

Můžete studovat i na škole, na níž jste v prvním kole neuspěli, stačí si vybrat jiný obor: "Uchazeči, kteří nebyli přijati z kapacitních důvodů, se mohou ve druhém kole přihlásit na programy, které nejsou naplněné," říká Táňa Kantorková z Vysoké školy báňské Ostrava.

Nepropásněte druhá kola Až do konce srpna se dá podat přihláška na školy, které vypsaly dodatečné přijímací řízení. "Ve druhém kole přijímáme tolik studentů, abychom naplnili kapacitu," vysvětluje vedoucí pedagogického oddělení Elektrotechnické fakulty pražského ČVUT Helena Šislerová. "Do druhého kola se ale nepřijímají přihlášky uchazečů, kteří byli neúspěšní v prvním kole," upozorňuje Zdeněk Šibrava ze stavební fakulty stejné školy.

Na některých školách mají uchazeči, pokud splní podmínky, šanci být přijati ve druhém kole bez přijímacích zkoušek.

"Nulťáky" nejsou všude Některé fakulty otvírají pro uchazeče, kteří složili přijímačky, ale nebyli z kapacitních důvodů přijati, nulté ročníky. "V jejich rámci získávají studenti základy v oboru. Účastníkům pak stačí splnit předepsané požadavky a za rok mohou pokračovat v řádném studiu bez nutnosti skládat znovu přijímačky," vysvětluje Bohumil Kartous ze společnosti Scio. Nulté ročníky však nejsou všude a studenti si je platí - náklady na roční studium začínají na dvaceti tisících korun.

Další možností, jak bez odkladu začít studovat zvolený obor, je celoživotní vzdělávání. "Na Ekonomické fakultě Západočeské univerzity v Plzni lze bez vykonání zkoušek zahájit placené studium v rámci celoživotního vzdělávání," říká proděkan pro studijní záležitosti Miloš Nový ze zmíněné školy. Předměty a zkoušky jsou shodné s prvním ročníkem řádného studia. Pokud k němu student po jejich složení podá přihlášku, je přijat automaticky bez zkoušek.

Pestrou nabídku oborů nabízejí soukromé vysoké školy nebo vyšší odborné školy. Často jde o dvě školy "pod jednou střechou", jako třeba písecké Soukromá vyšší odborná škola filmová a Filmová akademie Miroslava Ondříčka. U soukromých škol, vysokých i vyšších odborných, je nutné počítat se školným. Jeden rok studia vás vyjde na třicet až padesát tisíc korun.

Školy, které vypsaly druhá kola

ČVUT Praha Fakulta elektrotechnická přihlášky do 25. srpna www.fel.cvut.cz Jihočeská univerzita České Budějovice Teologická fakulta přihlášky do 21. srpna www.tf.jcu.cz Technická univerzita Liberec Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií přihlášky do 14. srpna www.fm.tul.cz Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická přihlášky do 30. června www.fp.tul.cz Fakulta textilní přihlášky do 11. srpna www.ft.tul.cz Univerzita Palackého Olomouc Přírodovědná fakulta přihlášky do 15. srpna www.upol.cz Vysoká škola báňská Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství přihlášky do 11. července www.fbi.vsb.cz

Pozn.: vybrané školy Informace o oborech, na které se lze hlásit, najdete na webech škol.


16.6.2009, ICT revue

Kouzel s utrženým sluchátkem stále přibývá

Děkan Fakulty elektrotechnické pražského Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) a dlouholetý šéf katedry telekomunikační techniky Boris Šimák nemá lehkou pozici. Fakulta s pověstí elitní školy prochází peripetiemi jakéhosi buněčného dělení, a navíc každý přednášející a tím spíše děkan musí být neustále v obraze dění na sítích - ať už telefonních či datových. A ještě umět odhadovat, co v tom či onom oboru z palety přednášených studijních programů bude .in. za pět šest let, až studenti, kteří právě končí první ročníky, půjdou do praxe. Protože - jak docent Šimák říká - .my naše absolventy připravujeme ne na dnešek, ale na pozítří (tele)komunikací či informatiky. Samozřejmě nevíme, jak bude vypadat například mobil roku 2015, ale musíme studenty vybavit takovými znalostmi, aby byli dostatečně flexibilní a tuto technologii uměli nejen využívat, ale také navrhovat a prosazovat v praxi.. A tak jsem si Borise Šimáka úvodem našeho rozhovoru trochu vyzkoušel. Po pravdě řečeno - nezaskočil jsem ho.

* Co říkáte na internet v mobilu?

Jde o logické vyústění mobilní konektivity. Pokud chceme být stále on-line, mít přístup ke zprávám a v pohybu řídit řadu věcí, třeba vlastní firmu, přináší nám to zjednodušení procesů a užívání telekomunikačních služeb. Jde o velmi významný trend, má však jedno velké .ale. - pokud se například nezmění technologie displeje, která je v současné době omezující pro řadu aplikací, bude i tzv. chytrý telefon práci uživatelů svým způsobem omezovat. A nejde jen o displeje, ale například i o klávesnice. Proto se v poslední době stále více prosazuje trend ovládání mobilních komunikátorů hlasem. Jde o typickou ukázku toho, jak rychle se technologie rozvíjí či stagnuje v závislosti na technologickém pokroku, nicméně naznačuje, jak by mohly vypadat komunikátory v budoucnosti.

* Jistě, ale pořád jde vlastně o křížence mobilního telefonu a počítače - notebooku (smartphone, PDA.).

Kříženci jsou ale výsledkem možností daných technologií a ekonomických parametrů - jde o to, aby byly prodejní. Můžeme mít hi-tech modely, ale ty přece nemohou být jen pro úzkou vrstvu lidí. Vždy je nutné výrobek posuzovat v onom poměru cena/výkon. Řadu takových požadavků už některé modely mobilů splňují, z poslední doby například Nokia 95 8G, která je sice trochu komplikovaná i pro náročného uživatele, ale má počínaje od videa, velkého displeje či gigabitové paměti snad všechno, co by měl hitech komunikátor nabízet, a dokonce se s ní dá i telefonovat. Vývoj jde nyní velmi rychle kupředu, takže lze předpokládat, že zanedlouho budeme mít k dispozici nikoliv mobilní telefony, ale inteligentní komunikátory ovládané hlasem, které bych definoval jako .univerzální terminály..

* Jak by tedy bylo možné charakterizovat současné obecné trendy v telekomunikacích? Zatím je internet v mobilu, zdá se, jen posledním výkřikem módy ve snaze operátorů přilákat mladé lidi na služby související spíše se zábavou a se záměrem udržet v současnosti klesající zisky právě z hlasových služeb. Poslední statistiky operátorů ukazují, že lidé začínají šetřit.

Jsem přesvědčen, že hlavním trendem zůstává nadále mobilita a s tím související nabídka služeb, které pomáhají lidem plnit jejich pracovní úkoly. Fakt je, že podíl hlasu - tedy telefonování - opravdu klesá a zůstává doménou klasických firemních telekomunikačních sítí, zesiluje se přechod na IP telefonii, využívání Skypu i ve služebním styku a podobně. Velkou část mezilidské komunikace pohltil e-mail, elektronická pošta, aniž si to myslím dnes uvědomujeme. Prostě internetová komunikace je i ekonomicky výhodnější než klasické hlasové služby, byť digitalizované. A operátoři musejí nabízet stále nové služby a hledat metody, jak si udržet zákazníky. Na druhé straně máme zejména v byznysu řadu služeb, které vycházejí ze síťových řešení, včetně mobilního internetu. Lze říci, že se tedy staví na klasice, protože jednou nasazené technologie se také musejí amortizovat, zaplatit, a modernizace technologií nemůže být kontinuální. Rozvoj přichází ve vlnách, nicméně je to především rozvoj služeb na daných technologiích - ať jsou to příkladně služby využívající GPS navigace, IPTv, . Zrychlování přístupu k internetu umožňuje dnes práci z domova (tzv. home office), rozvíjejí se nové technologie a s tím i nové služby orientující se například na zdravotnictví, sociální služby, komunikaci M2M (Machine to Machine), komunikaci v rámci státní správy apod.

* Jak tyto trendy vnímají vaši studenti? Na co se chtějí v budoucí profesi orientovat, specializovat?

My je vedeme k tomu, aby nejen znali širší principy moderních komunikací, ale aby získali i ekonomický pohled na řešený problém, který je pak důležitý při nasazování nových technologií v praxi. Řada věcí, které budou řešit, bude záviset na jejich znalostech a na jejich invenci. Je na nich, aby dokázali rozvíjet nejen řešení stávající, ale i vytvářet řešení nová, nekonvenční. Jinak si studenti vybírají obory z naší nabídky. Samozřejmě že největší zájem je o trendové věci v informatice - síťové technologie, mobilní komunikaci, o bezdrátová řešení, RFID, elektroniku -, ale v poslední době pozorujeme oživení zájmu i o silnoproudé obory.

* V čem vy osobně vidíte budoucnost komunikací? Myslíte si, že do deseti let budeme běhat po světě s komunikačním čipem za uchem?

Pro naši generaci byly mobilní komunikace, mobilní telefon a internet něčím novým, zlomovým, a museli jsme se učit s tím žít. Pro studenty jde už o něco zcela samozřejmého, co bylo vždy běžnou součástí jejich života. Oni budou komunikační služby ještě více rozšiřovat a prohlubovat. Nicméně si nemyslím, že budeme v budoucnu chodit s voperovaným čipem za uchem, to je podle mne stále sci-fi. Už dnes nám v komunikaci začíná chybět komunikace verbální, face to face, gesta, mimika, a tedy osobní kontakt.

* Viděno zvenčí přichází Fakulta elektrotechnická od příštího školního roku o velmi prestižní obor - informatiku. Na ČVUT bude nová fakulta informatiky FIT - Fakulta informačních technologií. Jak se díváte na takový vývoj? V čem spatřujete jeho výhody a nevýhody?

Domnívám se, že onen vnější svět plně a správně nevnímá, co se událo. Fakulta elektrotechnická rozhodně o nic nepřichází. Ve svém portfoliu elektroniky, elektrotechniky a informatiky pokračuje výuka i výzkum na FEL dál. Principy vzniku nových fakult jsou dvojí - rozhodnutím rektora, nebo dělením fakulty. Fakulta elektrotechnická se ale nedělí. Vznikla nová fakulta, která je v začínajícím bakalářském studiu konkurenční, protože tento proces byl řešen odchodem většiny pracovníků katedry počítačů na nové pracoviště. Pro nás to znamená, že katedra počítačů bude doplněna novými pracovníky, byla zřízena nová katedra informatiky. Významná je i výzkumná činnost fakulty a spolupráce s praxí. Odbornou kompetenci si zde potřebujeme udržet a dále rozvíjet. Informatika dnes pronikla do všech oborů. Pracovníci FEL celý minulý rok intenzivně pracovali na nové akreditaci jednotlivých studijních programů. Student, který přichází na fakultu, se nezapisuje na fakultu jako takovou, ale vybírá si ze zákona studijní program. V bakalářském studiu nabízí FEL nové studijní programy, které jsou z větší části zaměřeny na informatiku - například Otevřená informatika, Kybernetika a robotika či Komunikace, multimédia, elektronika nebo Elektrotechnika, energetika a management. Stávající program Softwarové technologie a management samozřejmě zůstává na FEL. Od podzimního semestru bude otevřena výuka i v Šumperku, v minulém roce jsme 1. ročník otevřeli i v Sezimově Ústí. V magisterském studiu je struktura podobná, navíc zde běží i obor biomedicinského inženýrství a připravujeme i nové studijní programy. Informatika představuje největší část studia, protože se prolíná i s dalšími obory, což našim absolventům umožňuje získat komplexní flexibilní vzdělání včetně managementu. A je myslím důležité, aby moderní manažer rozuměl i oblasti ICT.

* Budete si tedy konkurovat pod jednou střechou ČVUT?

Pokud vím, nová fakulta chce jít poněkud jiným směrem, i když, jak jsem už naznačil, je v prvním ročníku bakalářského studia tematický překryv až padesátiprocentní, protože studijní programy připravovali stejní lidé. Konkurencí FIT bude spíše informatika na Vysoké škole ekonomické či Vysoké škole zemědělské. Nicméně přemýšlíme o tom, i když má .značka. FEL svou váhu v akademickém i odborném světě, fakultu přejmenovat na Fakultu elektrotechniky a informatiky. Jako manažer se domnívám, že to udělat musíme.

***

Doc. Ing. Boris Šimák, CSc., děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT, studoval na stejné škole. Od roku 1985 působí na katedře telekomunikační techniky, od roku 1997 jako její vedoucí. Pod jeho vedením byla na katedře založena první lokální Cisco Networking Academy v ČR, inicioval také vybudování Výzkumného a vývojového centra pro mobilní komunikace RDC a Sitronics centra. Mezi další aktivity Borise Šimáka patří také vedení řady tuzemských i mezinárodních projektů, zaměřených například na rozvoj technické vzdělanosti a transfer znalostí a technologií z univerzity do praxe. Právě před dvěma lety byl zvolen děkanem FEL.


16.6.2009, ICT revue

Hlas je mrtev. Ať žije hlas!

Ne každý má tak drobné prstíky, aby se .tužtičkou. vždy trefil tam, kam chce. Ne každý bez výměny brýlí něco přečte.

Průměrný zákazník společnosti Vodafone předloni protelefonoval 618 korun měsíčně, zatímco loni to bylo jen 532 korun. .Zákazníci jsou opatrnější a často využívají služby, které jim umožňují mít náklady pod kontrolou, například strop na volání, který si v krizi sami stanoví,. komentovala nedávno tento fakt generální ředitelka společnosti Vodafone Česká republika Muriel Antonová pro Hospodářské noviny.

Ticho léčí?

Je to možná s podivem, ale lidé nějak málo telefonují. Podobný propad výnosů za tzv. hlasové služby nezaznamenal jenom tento - v ČR nejmladší - mobilní operátor. S podobnými problémy v poslední době zápasí i poskytovatelé hlasových služeb na tzv. pevných sítích, včetně O2. Všeobecně se ale pokles hovorného přičítá ekonomické krizi, což je trochu zavádějící. Jistě, řada firem zanikla nebo v nich pracuje méně lidí, zkracuje se pracovní doba. To vše je pravda. Ale klesající minutáž našich telefonních hovorů je kupodivu trvalejší trend. Tak si například vezměte, kolik záležitostí, pracovních i soukromých, dnes vyřídíte prostřednictvím SMS (v nichž jsme světovými rekordmany) či elektronické pošty, tedy e-mailu. Kolik minut řada z nás stráví klábosením na Skypu! A to nepočítám tzv. VoIP, internetovou telefonii, která už není jen výsadou firem, ale například díky internet providerům (a láci) se rychle prosadila v domácnostech, kde internet nemají jen pro síťové hry a tlachání na Facebooku. V internetovém pavouku totiž hlas poletuje v paketech stejně jako data a je tedy sporné, zda můžeme hovořit o hlasových službách. Každopádně ne o klasických. Internet prostě vytvořil zdařilé konkurenční prostředí vůči klasické komunikaci přes telefon a dnes se ukazuje, že nejen telefonu .pevnému. - ale i mobilům.

Notebook nechte doma

A tak se operátoři snaží vymýšlet nové a .netradiční. služby, nabízejí zábavu, mobily mají nejen rádio, MP3, video a displeje, které se málem nevejdou do kapsy, ale můžete si už pořídit i hit dneška - internet v mobilu (a dokonce občas i telefonovat). Internet je prostě fenoménem počátku jedenadvacátého století a zejména mladá generace se bez něj už těžko obejde. Zapomeňte na WAP. Internet v mobilu je něco úplně jiného a brouzdání po webech, mailování a tak dále z komunikátoru, kterému ještě ze zvyku říkáme .mobil., někde v parku nebo v autě, v tramvaji a za chvíli i v letadlech je přeci famózní záležitostí, ne? Notebook nechte doma.

Zatímco lidé už vymysleli ovládání počítačů očima - viz třeba systém I4Control Marcely Fejtové z katedry kybernetiky ČVUT - a nyní .u Siemensů. i myšlenkami, mají mobilní komunikátory svá omezení. Ostatně o tom jsme hovořili i s děkanem FEL ČVUT Borisem Šimákem (viz str. 6 až 8). Dobře si vzpomínám na veletrhy informatiky v Hannoveru zvané CeBIT tak před čtyřmi pěti lety, kdy nás výrobci ohromovali tím, jak lze díky 4G sledovat například fotbalový zápas oblíbeného klubu na mobilu, ba co dím, i přenosy z olympiády atd. No, neujalo se to, obří obrazovky na náměstích jsou přeci jen zábavnější. Dnes jsou už lepší a větší i displeje komunikátorů (říkejme jim tak, co vy na to?) a možná by poskytly zážitky ze skoku o tyči zajímavější než z Pekingu. Ale zase - to ovládání! Sebechytřejší komunikátor se sebelepším displejem musí mít nějaké .čudlíky. nebo alespoň .tužtičku. pro ovládání dotykové obrazovky. A ne každý má tak drobné prstíky, aby se vždy trefil tam, kam chce. Ne každý bez výměny brýlí něco přečte. Proto se spolu s Borisem Šimákem domnívám, že zde musí nastoupit ovládání hlasem.

Odkašlete si.

Jenomže - to už tu přeci také bylo! Vytáčení hlasem u vybraných čísel umožňuje i kdejaký mobil. Ale ruku na srdce, kdo jste jej skutečně pravidelně využíval? Já, ač původem rozhlasový redaktor (a počítám, že mne naučili staří dobří hlasatelé mluvit do mikrofonu tak, aby mi bylo rozumět), jsem kupodivu neuspěl. Jen málokdy se mi podařilo vyslovit naprosto stejnou intonací i slovo, které jsem zřejmě uměl jako první - máma. Ostatně nebudu sám, že? Oni to nezvládali ani chlapci z Googlu, když se před šesti lety o něco podobného pokusili. Teprve letos v dubnu představili zdokonalenou službu hlasového vyhledávání v rámci Google Mobile aplikací pro iPhone, posléze také pro telefon T-Mobile G1 běžící na OS Android a nedávno byla zavedena i na BlackBerry jako volný download. Lze říci - konečně! Neboť ještě v listopadu loňského roku korespondent BBC Rory Cellan-Jones hlásil, že jeho pokusy o využití byly .čisté blábolení.. Dřívější verze služby totiž pracovaly nejlépe se severoamerickým akcentem a měly problém porozumět jiným, včetně britské angličtiny! No, a pak chtějte po Googlu, aby vám rozuměl česky. I tak se zdá, že se velký návrat hlasu připravuje. Sice ne v brebentění po drátech, ale ve velení. Ve velení mobilům, komunikátorům, iPaqům či iPhonům. Je jen potřeba naučit ta elektronická trdla správnému rozpoznání vašeho jednou chraptivého, jindy jasně rozjásaného hlasu, vykřikujícímu: .Věra! Šéf! Hynku, ale no tak, Jarmilo!. Ano, přátelé. Hlas je mrtev. Ať žije hlas!


16.6.2009, Professional Computing

Řízení ICT: konference ICTM 2009

Telefónica O2 Business Solutions a Katedra telekomunikační techniky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze uspořádaly společně již pátý ročník odborné konference věnované řízení informačních a komunikačních technologií ICTM 2009. Dlouholetá spolupráce organizátorů, spolu s odbornou garancí itSMF, vytvořily i v letošním roce platformu umožňující skloubit teoretické znalosti a praktické zkušenosti s cílem poskytnout co nejvíce hodnotných a užitečných informací všem účastníkům konference ICTM 2009.

Letošní konference byla věnována problematice řízení informačních a komunikačních technologií z pohledu životního cyklu služby. Stejně jako v minulých ročnících bylo ambicí organizátorů poskytnout prostor pro předání poznatků, zkušeností a představení aktuálních trendů v oblasti IT Service Managementu. Hlavním cílem konference bylo umožnit výměnu názorů široké odborné veřejnosti, informovat o novinkách a iniciovat navázání nových kontaktů. Jednotlivé sekce představily oblast řízení informačních technologií, ITSM, jako množinu "specifických organizačních schopností", které na bázi moderních technologií a nástrojů zajišťují dodávku služeb v očekávané kvalitě a za přiměřené náklady.

Hlavním tématem konference byly klíčové fáze životního cyklu služby v souladu s jejím pojetím v poslední verzi standardu ITIL. Způsob jak postupovat efektivně a účinně v oblasti poskytování ICT služeb spočívá v účelném řízení jejich životního cyklu v etapách: Service Design, Service Transition a Service Operation. Strategické plánování a průběžné zlepšování v rámci těchto etap vede k maximálním přínosům jak pro zákazníky, tak i poskytovatele služeb.

Příspěvky ke každé tematické skupině byly doplněny tradiční panelovou diskuzí, která dala prostor k výměně názorů celého auditoria. V paralelní odpolední konferenční sekci zazněly příspěvky týkající se konkrétních projektů.


19.6.2009, Business World

FELAPO 2009 - Spolupráce VŠ a průmyslu?

Je třeba definovat priority

Setkání zástupců vedení elektrotechnických fakult a podobných technických vysokých škol a univerzit z ČR a SR FELAPO 2009 konané ve dnech 27. až 29. května 2009 v hotelu Majestic Plaza v Praze, jehož organizátorem byla Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze, iniciovalo otevřenou diskusi mezi zástupci průmyslu a 80 představiteli technických fakult z ČR a SR na téma "Spolupráce veřejného vysokého školství a průmyslu pro řešení hospodářské krize". Delegáti ve svých projevech deklarovali nutnost přizpůsobení vyučovacího procesu aktuálním potřebám partnerských firem a nalezení prioritních oborů - vysoké školy se neobejdou do budoucna bez sjednocení postupu jednotlivých pracovišť v řešení výzkumných projektů. Jen tak se mohou stát silným a spolehlivým partnerem průmyslu a obstát v silné mezinárodní konkurenci.

Mezi nejdůležitější témata jednání patřily: jasná vize priorit výzkumu a průmyslu v České republice, nutnost přizpůsobení vzdělávacího procesu studentům směrem k většímu uplatnění v praxi, dále pak tlak na rozvoj manažerských a komunikačních schopností absolventa, tzv. "soft skills", iniciace sjednocení postupu a politiky veřejných technických vysokých škol v řešení výzkumných projektů, navázání a rozvíjení dialogu mezi průmyslem a výzkumnými pracovišti, tedy nalezení společných zájmů a konkrétní problémy spojené s legislativou a řízením škol.

"Je jasné, že jak průmysl, tak i vysoké školy řeší řadu problémů i v ekonomické rovině. Aktuální opatření směřují k úsporám, zefektivnění, očekáváme negativní dopad demografického vývoje, který povede ke snížení počtu studentů. Trend směřuje k uvolnění výzkumných kapacit. Je zřejmé, že podoba studia na vysokých školách se bude přiklánět spíše k projektovému modelu výuky s úzkou návazností na spolupráci praxí i ve výzkumné činnosti. Průmyslové podniky již dnes v řadě případů zadávají témata kvalifikačních prací i témata výzkumu. Klíčovým bodem je vytvoření těsné spolupráce mezi jednotlivými pracovišti škol spolu s intenzivní komunikací s partnerskými společnostmi.

Je naším zájmem tento proces sjednotit a nabídnout tak našim partnerům efektivnější formu partnerství. To je základním tématem diskuse letošního ročníku FELAPO," sdělil doc. Boris děkan FEL ČVUT.

Centrálními body prezentace ze strany podniků se stala zejména nutnost definice prioritních oborů a jejich upřednostněné financování.

"Celý problém spolupráce má své kořeny v oblasti průmyslové politiky státu, konkrétně v její neexistenci. Zásadně chybí metodologická a jednotná analýza pozice České republiky z hlediska historického i geografického. Musíme být schopni investorům, rodičům, školám i studentům sdělit základní informaci o kompetitivní výhodě výběru co nejkvalitnějšího vzdělání ve smyslu optimální hodnoty na trhu práce a určit priority pro rozvoj technických oborů," uvedl Pavel Kafka, generální ředitel skupiny Siemens v ČR.

"Jako jeden z problému dnešního školství a průmyslu vidím chybějící definici priorit. Existuje velké množství oborů, do kterých se investuje, ale zůstává otázka, zda máme šanci v nich být světovou špičkou. Myslím si, že role velkých průmyslových podniků může být právě v pomoci České republice je najít. Výhoda tohoto postupu je zejména v motivaci studentů a narušení trendu ,odlivu mozků. do zahraničí," doplnil Jiří Karpeta, ředitel vývoje z firmy Microsoft CZ.

Rozdílná koncepce zvýhodnění vysoce rozvinutých oborů a technologií před rozpočtovou konkurenceschopností byla uvedena jako klíčový prvek směřování spolupráce technických vysokých škol a výrobních podniků.

Na základě průzkumu úrovně a možností výzkumných kapacit s ohledem na možné uplatnění v řešení projektů pro zahraniční zadavatele, konkrétně Spojené státy, přispěl k tématu prof. Vladimír Mařík, vedoucí katedry kybernetiky FEL: "Položili jsme si za cíl vytipovat úkoly a pracoviště, které by mohly být potenciálně financovány z veřejných prostředků Spojených států tak, aby spolupráce byla oboustranně prospěšná. Zásadním zjištěním byl již několikrát zmiňovaný fakt chybějící definice priorit.

Po průzkumu pracovišť mezinárodní úrovně jsme zjistili, že Česká republika má obrovský potenciál, zejména v oblasti informatiky, kybernetiky a robotiky. Jeví se mi nezbytně důležité tento fakt státu deklarovat a zasadit se o jeho přijetí."


19.6.2009, marketingovenoviny.cz

IBM a ČVUT vyhlásily vítěze studentské soutěže

Již poosmé IBM Česká republika a České vysoké učení technické v Praze vybraly a ocenily výzkumné práce studentů, kteří se zapojili do soutěže IBM Student Research Projects. Hlavním cílem programu je naučit studenty řešit komplexní vědecké úlohy a vhodně svou práci zdokumentovat i prezentovat. Kromě finanční odměny přinesla soutěž studentům i praktické zkušenosti a možnost přímé spolupráce s odborníky z výzkumného a vývojového oddělení IBM.

Nosnými tématy tohoto kola byly strojový překlad, návrhy uživatelských rozhraní a využití procesoru IBM Cell Broadband EngineTM. Do soutěže, kterou IBM pořádá ve spolupráci s katedrou počítačů a katedrou počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT, se tentokrát přihlásilo 13 projektů. Soutěže se tedy od jejího zahájení v roce 2005 zúčastnilo již 415 studentů.

"Spolupráce s IBM poskytuje studentům možnost řešit problémy, které mají praktický dopad. Úroveň projektů každým rokem stoupá, a to jak z hlediska kvality řešení, tak i z hlediska kvality prezentace projektů," dodává prof. Ing. Pavel Slavík, CSc., profesor katedry počítačové grafiky a interakce Elektrotechnické fakulty ČVUT.

Odborná porota složená ze zástupců IBM a ČVUT vyhodnotila a ocenila nejlepší výzkumné práce a kromě toho udělila čtyři zvláštní ceny poroty projektům, které zaujaly originalitou a kvalitou provedení.

Vítězné projekty
1. místo: projekt Datové struktury pro sledování paprsku na speciálním hardware, autor Michal Hapal
2. místo: projekt BMI Service, autoři Filip Cakl, Peter Kováč
3. místo: projekt Automatický překladač jazyků v SecondLife, autor Daniel Tekel

Zvláštní cena poroty
Projekt Paralelní implementace skrytých markovských modelů, autor Michal Blažek
Projekt Anotační nástroj ve formě hry, autoři David Eršil, David Komárek
Projekt Napojení mluvící hlavy do kiosku, autoři Hana Trusková, Andreas Stefanidis
Projekt Point-of-interest GPS tracker, autoři Martin Keníž, Miroslav Hrúz

"Nacházíme se ve věku globálně integrované a inteligentní ekonomiky a společnosti. Denně musíme řešit nové situace, které po nás vyžadují kritické myšlení, informační vzdělanost a inovativní přístup," říká Aleš Bartůněk, generální ředitel IBM Česká republika. "Nastává období příležitostí pro ty, kteří mají nejen cenné zkušenosti, ale především vizi, která povede k chytřejšímu způsobu práce a lepší kvalitě života. Oceněné projekty studentů představují cestu správným směrem."


21.6.2009, iHNed.cz

Průzkum HN: Firmy chtějí absolventy známých škol

Exkluzivní průzkum HN ukázal, že tradiční školy mají lepší zvuk. Zaměstnavatelé hodnotí absolventy i podle praxe.

Mít v životopise napsaný akademický titul z velké univerzity s tradicí nebo z menší regionální vysoké školy je podstatný rozdíl. Alespoň pro absolventy vysokých škol, kteří se ucházejí o práci.

Zaměstnavatelé totiž stále považují diplom například z Univerzity Karlovy za doklad kvalitnějšího vzdělání než titul z menší školy mimo hlavní město. Ukázal to exkluzivní průzkum HN, které oslovily sedm personálních agentur v Česku, jež firmám vyhledávají a doporučují nové zaměstnace.

"U prestižních mezinárodních společností, na které se hlásí řada absolventů, hraje v prvním posuzování životopisu kandidátů roli i univerzita, na níž studovali. Pro velký zájem uchazečů si firma může dovolit náročnější výběrová kritéria," říká Markéta Smažilová, personální konzultantka z agentury Mita Thor International.

Obory s nejvyššími platy

Agentury měly zhodnotit vysokoškolské absolventy ve čtyřech studijních oborech - právo, ekonomie, technika a informační technologie, jejichž absolventi dosahují mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi zpravidla na nejvyšší platy. Mezi absolventy práv mají navrch u pohovorů ti z pražské fakulty Univerzity Karlovy.

V technických oborech se blýsknou kandidáti s diplomem z ČVUT, ať už jde o strojírenské, energetické nebo elektrotechnické zaměření. Firmy slyší i na titul z brněnského Vysokého učení technického.

U ekonomických oborů a informačních technologií nejsou zaměstnavatelé tolik vybíraví. Vysoká škola ekonomická v Praze byla pro oba obory nejčastěji zmiňovanou prestižní školou. Kromě vzdělání však u těchto oborů hraje podstatnější roli dostatečná praxe a zahraniční stáže během studia a schopnost dorozumět se cizími jazyky.

Praxe ve velkých městech

Co se týče praxe, právě tady se ukazují výhody pražských škol. "Pražští absolventi mohou mít větší příležitost pracovat při studiu v oboru než studenti v regionech. Z daných zkušeností u velkých společností pak mohou těžit při hledání práce, protože jsou atraktivní pro zaměstnavatele," vysvětluje Mikuláš Procházka, marketing manažer z Grafton Recruitment.

Absolventi tradičních univerzit jako jsou Masarykova a Karlova univerzita pak těží také z toho, že se během studií dostali k výzkumu. A vedou je i profesoři, kteří patří v Česku ke špičce. Pro firmy jsou zajímavější i vysokoškoláci, které znají z dob jejich studií. "Na ČVUT vedou někteří naši odborníci semináře. Když se u nás hlásí student z tohoto programu, víme jaké má kvality," doplňuje Petr Sedláček, mluvčí firmy Siemens.

Rozhodne i osobnost studenta

Vysokoškolský diplom z menší školy však firmy mohou mladým lidem také "prominout", pokud je uchazeč zaujme vystupováním a ctižádostí. "Vedle znalostí hraje u pohovoru roli i osobnostní profil uchazeče a jeho ambice," potvrzuje Renata Baslová, konzultantka agentury Synergie.

O přijetí uchazeče může ale někdy rozhodnout i náhoda. "Pokud generální ředitel společnosti nemá vysokoškolský titul, upřednostní člověka, který ho spíše přesvědčí svými zkušenostmi než diplomem z prestižní univerzity," dodává Ida Kodrlová, personální konzultantka - psycholožka z Mita Thor International.

Vysokoškolský titul se v Česku stále vyplatí. Magistr má totiž pořád dvakrát vyšší plat než člověk s maturitou. S přibývajícím počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí si však firmy budou více vybírat podle jména školy.

http://domaci.ihned.cz/c1-37523560-pruzkum-hn-firmy-chteji-absolventy-znamych-skol


22.6.2009, Lidové noviny

Čeští vědci pracují pro armádu USA

Vědci k pronájmu - Univerzity a vědecká pracoviště v Česku získávají stále více zakázek ze zahraničí

Jsme spokojeni, říkají o výzkumných projektech v Česku velitelé amerického námořnictva a plánují u nás otevřít regionální technologickou kancelář - teprve pátou na světě.

V březnu 1999, pět dní poté, co byla Česká republika přijata do NATO, zazvonil telefon na stole profesora Vladimíra Maříka, který vede katedru kybernetiky na ČVUT. Na druhém konci byl zástupce Výzkumné laboratoře amerického letectva. "To, co děláte v oblasti multiagentních systémů, je velice zajímavé. Nechtěli byste pracovat na jednom projektu pro nás?" ozvalo se ze sluchátka.

Tak začala spolupráce mezi katedrou kybernetiky a americkými ozbrojenými silami, která trvá dodnes. Čeští vědci pracují na unikátních projektech nejenom pro letectvo, ale i pro námořnictvo a pěchotu. Zkušenosti mají i s projekty pro NASA či Missile Defense Agency (protiraketovou obranu). "Už nám chybí jenom pobřežní stráž," podotýká s úsměvem Mařík. Spolupráce s Missile Defense Agency se rozběhla v souvislosti s úvahami o umístění radaru v Brdech. V současnosti běží v Česku tři pilotní projekty a na jednom z nich pracuje jeden z týmů katedry kybernetiky. Onen první projekt pro letectvo se týkal formování koalic a dohadování uvnitř koalice pro humanitární operace. Zjednodušeně řečeno, čeští vědci vyvinuli počítačový systém usnadňující rozhodování a komunikaci mezi účastníky operace, jako jsou nevládní organizace, lokální správa, mezinárodní organizace, logistické firmy a další.

Byť byl tento projekt vytvářen pro americké letectvo, výsledky našly téměř okamžitě civilní uplatnění. "Použili jsme jej v evropském projektu virtuálních podniků. To je sdružení jednotek, které mají nějakou výrobní kapacitu a nějaký potenciál a dohadují se na výrobě," vysvětluje Vladimír Mařík. Systém podle něj našel uplatnění například při výrobě motorů pro Škodovku. Projektů na katedře, na kterých pracuje přes 150 lidí (včetně doktorandů a studentů magisterského studia), je celá řada a mnoho z nich je určeno pro firmy zvučných jmen jako Toyota, Google, Rockwell, Volkswagen a další. Jeden z projektů pro automobilový průmysl se týká vozidla budoucnosti, které má být schopno vnímat cestu kolem sebe, rozpoznávat překážky a vhodně komunikovat s řidičem.

Američané jsou se spoluprací s katedrou profesora Maříka, ale i dalšími českými výzkumnými centry a firmami tak spokojeni, že uvažují o založení regionální technologické kanceláře v Praze. O této záležitosti minulý týden v Praze jednal ředitel výzkumu námořnictva, kontraadmirál Nevin P. Carr.

Pokud by skutečně byla kancelář, dle odhadů Carra někdy příští rok, otevřena, šlo by o velké vyznamenání a šanci pro českou vědu i průmysl. Doposud jsou tyto kanceláře pouze v Santiagu, Londýně, Singapuru a Tokiu. Pražská kancelář by měla sloužit pro středoevropský region a výhodou pro Česko by bylo to, že by zde byli permanentně přítomni zástupci námořnictva, kteří by hledali vhodná výzkumná pracoviště a firmy pro různé projekty financované americkou vládou.

"Obávám se ale, že Česko na to není připravené. Jestliže sem vstoupí americké obranné agentury, tak půjde o velké zakázky. Je nebude zajímat pár lidí roztroušených na různých místech. Je bude zajímat koncentrovaný potenciál," uvažuje nahlas Mařík a vypráví, jak ČVUT připravilo projekt na vybudování českého institutu pro informatiku a kybernetiku Centrum excelence Antonína Svobody v pražských Dejvicích.

Šlo by o dostavbu tamní "modré" menzy a výstavbu třináctipatrové budovy, ve které by sídlily jak firmy, tak především 400 až 450 výzkumníků a třeba i regionální kancelář námořnictva. S pádem Topolánkovy vlády se ovšem vše zkomplikovalo a pozdrželo. Podobně pád vlády oddálil i získání americké doložky nejvyšších technologických výhod, kterou má asi devět zemí na světě. "Bylo to téměř na spadnutí, a samozřejmě změna vlády to odsouvá," říká Mařík.

Objednává pěchota i námořnictvo

Vědci a studenti katedry kybernetiky Českého vysokého učení technického pracují například na projektu automobilu budoucnosti, který je schopen sledovat cestu i dopravní značky a pomáhat řidiči. Podílí se také na zakázce amerického námořnictva na optimalizaci chlazení lodí.

Námořnictvu pomáhají také s vývojem podmořských robotů, schopných hledat například miny. Řešení českých vědců spočívá v tom, že pokud nalezne robot něco podezřelého, ostatní se optimálně přemístí a vytvoří tak dostatečný přenosový videokanál. Podobný projekt se týká stabilizace kamery na bezpilotním letadle. Toto zadání je ale od Armády ČR.

Cílem bylo dosáhnout toho, aby kamera na letounu mohla automaticky sledovat pohybující se objekt. Vědci také pracují na systému rozpoznání podezřelého chování osob z videosekvencí. Americká pěchota jim pro změnu zadala vypracovat systém pro zabezpečení serverů před hromadnými útoky.

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.