27. 8. 2010; Centrum.cz - lidovky

Čeští studenti závodili s vlastním vozem na okruhu v Hockenheimu

Navrhnout a postavit závodní vůz a pak ho porovnat s automobily vyrobenými stejně nadšenými týmy vysokoškoláků z celého světa. To je smyslem konstrukční soutěže, které se na závodním okruhu F1 v německém Hockenheimu zúčastnilo celkem 77 týmů. Studenti z Č Foto -˙ Ingo Reichmann Čeští studenti závodili s vlastním vozem na okruhu v Hockenheimu 27.˙srpna˙2010 ˙˙8:30 PRAHA - Navrhnout a postavit závodní vůz a pak ho porovnat s automobily vyrobenými stejně nadšenými týmy vysokoškoláků z celého světa. To je smyslem konstrukční soutěže, které se na závodním okruhu F1 v německém Hockenheimu zúčastnilo celkem 77 týmů. Studenti z ČVUT, jako jediní zástupci Česka, obsadili celkově 18. místo. Na soutěži nechyběly tradiční silné evropské týmy z Německa, Rakouska, Itálie či Španělska, ale přijeli také američtí a kanadští vysokoškoláci a poprvé také studenti z Egypta a Íránu. Porotci hodnotili technickou úroveň i zpracování vozu a obchodní schopnosti týmu. V dalším kole soutěže se posuzuje rychlost vozu v akceleraci, při jízdě v osmičce a na závodní trati. Hlavní disciplína je vytrvalostní závod na 22 km s výměnou jezdců v polovině, při které se zároveň hodnotí spotřeba paliva. "Základem úspěchu bylo dojet všechny disciplíny. Mezi týmy, které jsou v soutěži také teprve druhým rokem a můžeme se s nimi přímo porovnat, jsme byli nejlepší, což dokazuje, jak meziročně stoupla výkonnost týmu," uvedl Radek Tichánek z Fakulty strojní ČVUT. Letošní vůz čeští vysokoškoláci ve srovnání s loňským typem kompletně přepracovali, aby maximálně snížili hmotnost automobilu. Zatímco předchozí typ vážil 339 kg, nový je téměř o 64 kg lehčí. Největší změny jsou v konstrukci rámu, který je nyní z tenkostěnných vysoko-pevnostních ocelových trubek a je vyztužený lepenými panely z uhlíkového kompozitu sendvičové konstrukce. Pro pohon použili konstruktéři motocyklový motor YAMAHA o objemu 600 ccm, který po úpravách dosahuje výkonu 63 kW. Soutěžní automobil vznikal v dílnách Fakulty strojní ČVUT v Praze a podílelo se na něm mnoho ústavů fakulty. Elektronika vozu, včetně telemetrie, je kompletně dílem studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.


26. 8. 2010; E15

Informační společnost potřebuje elektrotechnické odborníky

Ať chceme, či nechceme, výpočetní technika, respektive informační technika, se stává téměř nezbytností nejen ve všech oborech lidské práce, ale i v soukromém životě. Vždyť sociologové již soudobou společnost nazývají informační. Není tedy překvapení, že odborníci na informační technologii jsou na trhu práce stále více žádáni, a to především praktici, tedy studenti elektrotechnických fakult. J e tedy pochopitelné, že informatiku jako studijní obor zařadily mnohé ekonomické a přírodovědné fakulty včetně ČVUT. Jenomže tyto fakulty jsou zaměřeny především na oblast teoretické informatiky. Dnes ale není problémem mít k dispozici velmi sofistikované programy obecného typu. Daleko frekventovanější potřebou současné praxe je například realizace speciálních programů pro řízení výrobních technologií, provozu telekomunikačních i různých distribučních sítí či vývoje speciálních technologických mikroprocesorů. Ukazuje se, že další zvyšování výkonu a efektivity výpočetní techniky je závislé hlavně na zajištění dálkového přístupu k počítačům pomocí prostředků telekomunikační techniky. "Tyto potřeby v oblasti programového a technického vybavení výpočetní techniky však obvykle nemohou plně zvládat specialisté vychovávaní jen v oblastech teoretické informatiky. Je třeba si uvědomit, že kromě matematického teoretického základu je praktická informatika závislá na aplikaci fyzikálních zákonů a elektronických technologií. Informatika, tak jak ji dnes vnímáme, by například nemohla existovat nejen bez elektrických zdrojů, elektronických součástek, teorie elektrických obvodů, telekomunikačních metalických a optických vedení, rádiové komunikace, ale i bez moderního managementu elektrotechnické výroby, elektroenergetiky a telekomunikačních sítí," říká Jaroslav Svoboda z katedry telekomunikační techniky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Symbióza Podle Jaroslava Svobody by se již celá tato oblast měla nazývat teleinformatikou. Je to v podstatě symbióza elektrotechniky, elektroniky a výpočetní techniky. A takové pojetí přijala většina elektrotechnických středních a vysokých škol. V České republice je poměrně dostačující počet elektrotechnických fakult. Působí po celé republice - v Praze, Brně, Plzni a Ostravě. Nejdelší tradici ve výuce elektrotechnických oborů má však současná Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze, která je následnicí staroslavného technického učení pražského, založeného již v roce 1707. "Vynecháme- li prvopočátky výuky elektrotechniky, kdy profesor K. V. Zenger měl tříhodinovou přednášku, jakožto součásti fyziky, pak prvním samostatným předmětem na pražské české technice byla nepovinná tříhodinová přednáška ' Elektrotechnika' s jednohodinovým praktickým cvičením, kterou ve školním roce 1884/1885 přednášel profesor K. Domalíp," připomíná historii Jaroslav Svoboda. ČVUT dnes Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze, která v tomto roce začíná slavit 60leté výročí od svého vzniku, je dnes prestižním českým vysokoškolským pracovištěm s šestitisíci studenty. Nedávná nová akreditace studia vyústila do pěti bakalářských studijních programů, které buď připravují studenty pro samostatné řešení úkolů v praxi, nebo pro další studium v šesti magisterských studijních programech. "Výuka informatiky probíhá ve dvou samostatných studijních programech Softwarové technologie a management a Otevřená informatika. Informatika je pevně propojena i rovněž s výukou elektrotechniky a elektroniky, takže absolventům poskytuje dobré zázemí pro řešení aktuálních problémů praxe." říká Boris Šimák, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

V posledních letech se přístupy ke studiu elektrotechnických oborů na elektrotechnické fakultě výrazně změnily. V nabízených studijních programech se již zdaleka nezaměřuje pouze na výzkum, vývoj a konstrukci elektrotechnických a elektronických výrobků a zařízení. Dnes lze studovat manažerské řízení provozu energetických i telekomunikačních sítí, počítačových firem, silnoproudých i slaboproudých průmyslových závodů, obsluhu moderních lékařských zařízení, provoz rozhlasových, televizních a filmových studií a jiné zajímavé profese v manažersko- ekonomických funkcích středního a vyššího managementu. "Všechny tyto obory mohou být zajímavé i pro dívky. Ty v posledních letech obecně projevují stále větší zájem o studium na technických vysokých školách. Současný podíl studentek na naší fakultě je zatím okolo sedmi procent. Jejich uplatnění je velmi dobré. Víme, že řada našich absolventek zastává významné technicko- - manažerské funkce v různých podnicích a institucích," upozorňuje Boris Šimák.


10. 8. 2010; Elektronický časopis o informační společnosti

Uživatelsky přívětivá rozhraní

Obor Human-Computer Interaction (HCI) je v˙České republice poměrně mladá a prozatím nepříliš komplexně rozvinutá disciplína. S˙předměty jejího zkoumání se však, často nevědomě, setkáváme každý den. Jedná se o velmi široce zaměřenou mezioborovou disciplínu spojující prvky informační vědy, počítačové vědy, psychologie sociologie, lingvistiky, filozofie, estetiky, umění (designu), ergonomie a řady dalších disciplín, které se jakýmkoli způsobem dotýkají chování a potřeb člověka při interakci s technickými zařízeními či produkty každodenní spotřeby. Obor HCI představuje zcela unikátní platformu pro spolupráci expertů z˙řady různých, na prvních pohled zcela nesouvisejících oblastí, respektive odlišných typů institucí (akademických i komerčních), jejichž společným jmenovatelem je zájem o uživatele, a to reálného i potenciálního. Zejména akademickým institucím může zapojení do řešení problematiky HCI přinést zajímavé perspektivy spolupráce s˙jinými obory i s˙komerčními subjekty. Mezi řadou institucí v˙ČR již obdobná spolupráce aktivně probíhá (za nejaktivnější lze označit tým odborníků z˙FEL ČVUT v Praze), ovšem v˙rámci HCI se spíše prozatím jedná převážně o samostatné projekty než o komplexní dlouhodobou spolupráci. Nejčastěji jsou v˙ČR projekty z oblasti HCI řešeny na technických vysokých školách, resp. fakultách, což je stále ještě rozdíl oproti situaci v zahraničí, kde se do problematiky HCI více zapojují i humanitně orientovaná pracoviště (např. School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill, USA). Almanach Uživatelsky přívětivá rozhraní je první publikací v˙České republice zahrnující sebrané texty autorů, kteří se touto problematikou zabývají v˙různých institucích a z˙různých úhlů pohledu, a reflektuje tak uvedenou multidisciplinaritu oboru. Cílem publikace je informovat a zpopularizovat problematiku HCI mezi širokou veřejností a poskytnout impuls k˙pokročilejší mezioborové spolupráci v˙rámci HCI v ČR. Sborník je velmi přehledně a logicky řazený od obecnějších, filozoficko-konceptuálních aspektů HCI až po analýzy technických stránek řešení konkrétních projektů. Je rozdělen do čtyř pomyslných částí: úvod do problematiky, management procesu HCI, oblast praktického užití, výzkum . Ovšem jednotlivé texty se často dotýkají více těchto aspektů a není vždy možné je do některé z˙těchto kategorií jednoznačně zahrnout. Uvedené rozdělení je tedy pouze orientační a spíše reflektuje celkový záběr publikace. Nejvíce diskutovaným tématem v celé publikaci je jednoznačně uživatel jako klíčový prvek informačních systémů. Z˙různých úhlů pohledu jsou diskutovány mentální modely a další charakteristiky uživatele a z˙nich pak vyplývající požadavky na ideální informační systém z˙hlediska designu, architektury i použitelnosti. V˙následujícím textu blíže představíme všech třináct jednotlivých příspěvků.


9. 8. 2010; Právo

Z Trutnova se stane vysokoškolské město

Punc tak trochu vysokoškolského města získá Trutnov. Datem letošního 1. září zde otevírá pobočku pražské České vysoké učení technické (ČVUT), konkrétně Fakulta elektrotechnická a Slezská univerzita z Opavy. "Trutnov poskytne oběma školám zázemí v jedné z místních základních škol. Studenti ve městě zároveň najdou i odpovídající ubytování," potvrdil trutnovský starosta Ivan Adamec (ODS). Pobočku ČVUT o zhruba pětadvacítce denních a třicítce dálkových studentů iniciovaly v Trutnově místní podniky orientované na výrobu elektrotechnických komponentů. "Chtějí si tak vychovat a stabilizovat budoucí vysoce kvalifikované zaměstnance," poznamenal Adamec. Studentů Slezské univerzity bude v Trutnově okolo dvacítky.


3. 8. 2010; Technický týdeník

Ceny pro talentované vysokoškoláky

Již 11. ročník soutěže nejlepších vědeckotechnických prací vysokoškoláků "Cena Nadace ČEZ" zná své vítěze. Talentovaní studenti a studentky představili inovativní řešení reálných problémů z oblasti energetiky. Ti nejlepší si rozdělili finanční odměnu 180 000 Kč na další vzdělávání. Celkem 17 vysokoškolských studentů představilo odborné komisi projekty řešící aktuální problémy z oblasti elektroenergetiky, elektrických strojů, řízení energetiky a ekonomiky, elektrotechnologií, obnovitelných zdrojů a ionizujícího záření. V letošním ročníku soutěže se v několika kategoriích o atraktivní finanční odměnu utkali studenti a studentky z ČVUT Praha, Západočeské univerzity v Plzni a VUT v Brně. Na prvním místě v kategorii dozimetrie a využití ionizujícího záření jsou dvě studentky ČVUT: Jitka Svobodová a Martina Malá. Obě získaly finanční odměnu 15 000 Kč. "Ve své práci jsem se zabývala havarijní ochranou napájení výzkumného reaktoru LVR-15 v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Získanou cenu použiji na zahraniční stáž," řekla Martina Malá z Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha. V soutěžní kategorii zaměřené na obnovitelné zdroje zvítězil Zdeněk Hájek z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Pro Teplárnu Brno navrhl systém využití biomasy jako náhrady fosilních paliv. Vzdělávací program založila energetická společnost ČEZ v roce 1992 s cílem zlepšit informovanost o energetice, zvýšit zájem mládeže o studium technických oborů a o zaměstnání v tomto sektoru. Učitelům nabízí účinnou pomoc při zapojování fyzikálních témat do školních vzdělávacích programů. Veškeré vzdělávací aktivity jsou poskytovány bezplatně, nebo za symbolické ceny. Na organizaci soutěže se kromě Nadace ČEZ podílí také Fakulta elektrotechnická ČVUT Praha a Asociace pro mládež, vědu a techniku Amavet. (mp)

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk