1.2.2012, finance TZ

Fakulta elektrotechnická ČVUT zve na den otevřených dveří spojený s prezentací firem z průmyslu

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve čtvrtek 2. února 2012 den otevřených dveří. Novinkou bude prezentace společností Honeywell, STMicroelectronics, ASICentrum, Texas Instruments, ABB a AVX, které budoucím studentům představí produkty a možnosti uplatnění po ukončení studia. Akce probíhá ve spolupráci s CzechInvestem.

Den otevřených dveří se koná v budovách Technická 2 (Praha 6) a na Karlově náměstí 13 (Praha 2) současně. Zájemci o studium se mohou od 8.30 hod. dozvědět informace o studijních programech a přijímacím řízení. Od 9.15 hod. jim budou k dispozici laboratoře k prohlídkám.

"Celý den je koncipován tak, aby si naši budoucí studenti stihli prohlédnout všechny laboratoře a pracoviště, záleží jen na jejich výběru. Mohou se rozhodnout mezi debatou s případnými budoucími zaměstnavateli, prohlídkami fakulty nebo hrami, které pro ně fakulta připravila," uvádí Otakar Vlček z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který má organizaci dne na starosti.

Společnosti Honeywell, STMicroelectronics, ASICentrum, Texas Instruments, ABB a AVX představí zájemcům obor svého podnikání, dále pak nové produkty, které si budoucí studenti mohou vyzkoušet. Po celou dobu bude k dispozici videoprojekce s nejlepšími výsledky firem. Zástupci společností budou studentům odpovídat na dotazy spojené s výběrem studijního programu a následným uplatnění v praxi.

"Cílem akce je dát našim budoucím i současným studentům co nejvíce informací z praxe, abychom jim usnadnili výběr vhodného studijního programu a také dáváme prostor našim partnerům, aby motivovali studenty pro svůj obor," doplňuje Otakar Vlček.

Program dne najdete na http://www.fel.cvut.cz/prestudent/dod.html

http://www.finance.cz/zpravy/finance/341242-fakulta-elektrotechnicka-cvut-zve-na-den-otevrenych-dveri-spojeny-s-prezentaci-firem-z-prumyslu/


6.2.2012, scienceworld.cz

Před 20 lety se Česko připojilo k Internetu

Americká nadace George Mellon Foundation českým vědcům poskytla prostředky na nákup modemů, umožňujících rychlost na 19,2 kb/s.

Před dvaceti lety, 13. února 1992, se Česká republika a spolu s ní celá tehdejší československá federace oficiálně připojily k Internetu. Slavnostní akt proběhl v posluchárně číslo 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze-Dejvicích (FEL ČVUT). Ve stejné budově se koná i setkání, které přesně po dvaceti letech, tedy 13. února 2012, společně pořádají sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky CESNET, správce české národní internetové domény - sdružení CZ.NIC a České vysoké učení technické v Praze.

Skromné začátky

Vše začalo před více než dvaceti lety iniciativou asi desetičlenné skupinky lidí z okruhu odborníků ČVUT, které spíše ze zájmu než z profesní povinnosti zajímal Internet a technologie vůbec. Díky svým dobrým kontaktům s pracovníky univerzity v rakouském Linci, kam tehdy vedl datový okruh o kapacitě 9,6 kb/s využívaný pro provoz tamější počítačové sítě EARN (European Academic and Research Network), se nejdříve odhodlali k prvnímu experimentu. Spočíval v realizaci vytáčeného přístupu do Lince; v podstatě ale šlo jen o mezinárodní hovor nevelké kvality, který byl navíc velmi drahý.

Poté přišla nabídka americké nadace George Mellon Foundation, která českým vědcům poskytla prostředky na nákup modemů, umožňujících navýšit rychlost na 19,2 kb/s. Díky tomu se mohlo prostřednictvím uzlu v Linci připojit na Internet pevným datovým okruhem první československé pracoviště. Polovina kapacity byla tehdy využita na připojení do sítě Internet, druhá na připojení do později zaniklé sítě BITNET (Because It.s Time NETwork). Psal se 13. únor 1992 a tím připojeným pracovištěm bylo výpočetní centrum ČVUT v Praze.

Hlavní slovo před dvaceti lety patřilo Stevenu Goldsteinovi, zástupci americké grantové agentury National Science Foundation (NSF), která jakožto provozovatel tehdy jediné páteřní sítě Internetu rozhodovala o tom, kdo se k němu může připojit. Zásadní podmínkou bylo, že musí jít výhradně o akademickou instituci, komerčním zájemcům byl totiž svět Internetu ještě zapovězen. Realizací prvního připojení bylo pověřeno Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, konkrétně Oddělení informačních soustav. V jeho čele stál Ing. Jan Gruntorád, CSc., dnešní ředitel sdružení CESNET. Právě Jan Gruntorád byl také jedním z těch, kdo na slavnostním aktu v roce 1992 promluvil za tehdy ještě československou stranu. Jan Gruntorád osloví i hosty letošního shromáždění.

Moderátorem letošní akce je přední internetový odborník a publicista Jiří Peterka, který historii Internetu v České republice podrobně mapuje od samých počátků. Díky jeho záznamům známe i skutečné detaily, třeba to, že onoho čtvrtka 13. února 1992 v Praze panovalo krásné slunečné počasí: "Byl to jeden z těch dnů, kdy se mohlo stát něco opravdu významného. Znáte to, podle hesla že jednoho krásného dne... A také se skutečně stalo: tehdejší Československo či vlastně Česká a Slovenská Federativní Republika rukou společnou a nerozdílnou vstoupily do celosvětového Internetu. Byl to slavnostní akt, jakési vítání nového človíčka v online světě, ale bez pompézních a okázalých gest. Vše se odehrálo před několika desítkami nadšenců, povětšinou z akademického světa, a za účasti několika hostů ze zahraničí, ponejvíce také z akademické sféry."

V muzeu českého Internetu (www.muzeuminternetu.cz) dodnes najdeme přepis vystoupení Stevena Goldsteina, v němž kvantifikoval rozmach tehdejšího Internetu: tvořilo jej na 4500 sítí ve 39 státech světa, mezi kterými už nechyběly ani země bývalého východního bloku, například Polsko či Maďarsko. Takzvaný hostcount, tedy počítání dostupných uzlů na Internetu, tehdy hlásil číslo 727 000. Počet uživatelů Steven Goldstein nezmínil, ale tehdejší odhady se pohybovaly mezi třemi a sedmi miliony. Jen pro srovnání: v roce 2010 překonal počet uživatelů na celém světě hranici dvou miliard a toto číslo neustále roste.

Zajímavé je i porovnání technických parametrů prvního připojení v roce 1992 se současným stavem: zatímco rychlost prvního připojení dosahovala 19,2 kb/s, naše dnešní nejvýkonnější infrastruktura - akademická síť CESNET2 - je s mezinárodním Internetem spojena linkami o kapacitě 10 Gb/s. Ve srovnání s prvním připojením tak jde o milionkrát vyšší rychlost. Páteř sítě CESNET2 je už dnes navíc připravená na realizaci přenosů o rychlosti 100 Gb/s. Za zmínku stojí i počítač, který byl před dvaceti lety připojen - šlo o sálový počítač firmy IBM vážící několik tun.

Klíčová role akademické sféry

Pro další vývoj Internetu v České republice jsou významné události, které následovaly po oficiálním připojení země. Začátky byly obtížné, protože neexistovala infrastruktura, která by umožnila rozšířit síť na více míst v zemi.

Zásadní roli při šíření Internetu hrála akademická sféra. Rozhodlo se o rozvoji celostátní páteřní sítě spojující akademické instituce, které dále rozváděly Internet do metropolitních sítí. Začal vznikat projekt FESNET, později rozdělený na CESNET (Czech Educational and Scientific Network) a SANET (Slovak Academic Network). CESNET měl ze začátku hvězdicovou topologii a už v březnu 1993 disponoval uzly v jedenácti českých městech. Kromě linky do Lince CESNET zřídil také propojení s Amsterodamem a později s Banskou Bystricou. Typickými službami té doby byla elektronická pošta, přenosy souborů po FTP a vzdálené přihlášení Telnetem. Web sice již existoval, ale v podstatě se o něm nevědělo. Ještě před ním se rozmohl Gopher, který byl ale webem záhy překonán a vytlačen.

Větší rozmach Internetu v České republice umožnila dohoda tehdejších rektorů, kteří podpořili propojení svých vysokých škol. Díky tomu byly z rozpočtu vysokých škol vyčleněny prostředky, které umožnily vznik sdružení CESNET jakožto zastřešující organizace projektu budování stejnojmenné páteřní sítě. Sdružení bylo založeno v roce 1996 a od té doby je lídrem technologického pokroku v zemi, kterou navíc reprezentuje v nejpokrokovějších internetových projektech dneška, jakým je například budování panevropské gigabitové sítě GÉANT spojující vědce a výzkumníky z celého kontinentu.

V polovině 90. let minulého století se Internet zároveň začal otevírat také komerčním poskytovatelům a především uživatelům z řad podnikové i soukromé sféry - vydal se na cestu do jednotlivých kanceláří a domovů. Na konci roku 2011 bylo podle měření projektu NetMonitor v České republice více než 6 milionů uživatelů Internetu.

20 let Internetu v České republice - rok po roce

1992 - oficiální připojení země k Internetu

1993 - zahájen provoz páteřní republikové sítě CESNET

1994 - v Praze se koná prestižní konference INET'94/JENC, na níž se scházejí špičky světového Internetu; jde o důležitý impuls, který dalšímu vývoji dodává nezbytnou dynamiku

1995 - konec monopolu společnosti Eurotel na veřejné datové služby, který znamená začátek liberalizace internetového trhu

1996 - na českém Internetu se objevují první komerční vyhledávače včetně Seznamu Iva Lukačoviče i první zpravodajské portály, např. Neviditelný pes Ondřeje Neffa

1997 - spuštěna internetová verze obchodního zákoníku, v prostorách televizního vysílače na pražském Žižkově je zprovozněn neutrální peeringový uzel NIX.CZ propojující tuzemské poskytovatele

1998 - vznik sdružení CZ.NIC spravujícího národní doménu

1999 - hnutí Internet proti monopolu vyvíjí úspěšný tlak na dominantní SPT Telecom, který vede ke snížení cen internetového připojení, společnost Video OnLine přichází s nabídkou Internet zdarma

2000 - sdružení CESNET prodává firmě Contactel svou komerční síť za 645 milionů korun a svou další činnost pojí výhradně s akademickými úkoly

2001 - plná liberalizace telekomunikačního trhu v České republice, CESNET zprovozňuje v národní výzkumné síti CESNET2 první gigabitové trasy a propojuje ji s panevropskou gigabitovou sítí GÉANT

2002 - síť CESNET2 se propojuje se sítí společnosti 6COM; jde o vůbec první propojení na území České republiky, které je uskutečněno prostřednictvím síťového protokolu nové generace IPv6

2003 - na trhu se objevují první nabídky komerčních poskytovatelů na připojení technologií ADSL (Asymmetric Digital Subsciber Line)

2004 - sdružení CESNET začíná v národní výzkumné síti CESNET2 využívat technologii DWDM (Dense Wavelength Division Multiplex), která umožňuje přenášet po jednom optickém vlákně několik nezávislých signálů a otevírá páteřní infrastruktuře zcela nové možnosti

2005 - mobilní operátoři zavádějí služby na sítích třetí generace, které umožňují takřka plnohodnotné využívání Internetu v mobilních telefonech

2006 - společnost Telefónica O2 spouští první televizní vysílání přes Internet v České republice

2007 - u příležitosti 15. výročí připojení České republiky k Internetu vystupuje v Praze na FEL ČVUT jeden z tvůrců Internetu, viceprezident a Chief Internet Evangelist společnosti Google Vinton Cerf

2008 - sdružení CESNET posiluje páteřní síť CESNET2 o nejvýkonnější směrovač na světě Cisco CRS-1

2009 - sdružení CESNET úspěšně testuje 40Gb/s technologii na síti CESNET2; v České republice dosud žádná jiná síť datový přenos realizovaný takovou rychlostí nezkoušela

2010 - na největším fyzikálním experimentu všech dob, při kterém evropští vědci napodobují podmínky v počátcích rozpínání vesmíru a simulují tzv. velký třesk, se prostřednictvím národní sítě CESNET2 podílejí i čeští odborníci

2011 - v síti CESNET2 probíhají úspěšné testy 100Gb/s přenosů; na konci roku má český Internet podle měření projektu NetMonitor přes 6 milionů uživatelů

http://scienceworld.cz/aktuality/pred-20-lety-se-cesko-pripojilo-k-internetu-6705


6.2.2012, Medical Tribune

ITAREPS už není malý, vyrostl a má talent

Program prevence relapsu psychotického onemocnění ITAREPS má reálnou možnost, že se stane jakýmsi katalyzátorem dlouho očekávaných změn v systému psychiatrické péče v ČR. Čtěte článek z posledního vydání Medical Tribune.

O programu prevence relapsu psychotického onemocnění ITAREPS se ví a píše od jeho zavedení do praxe v roce 2005. A právě to je důvod, proč o něm psát znovu. Pod poklopem informací o jeho fungování totiž zaniká, že během let dospěl a prokázal vlohy, které jdou daleko za hranice pouhé psychiatrie. Jejich naplnění je ovšem spojeno s podmínkou, že se jako čerstvá součást seznamu výkonů stane předmětem smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče.

Máme li zmapovat, čím vším ITAREPS byl, je a může v budoucnosti být, můžeme vyjít ze slov prof. Cyrila Höschla, která zhruba před dvěma lety na jeho adresu vyřkl v rozhovoru pro MT (32/2009): "Jde o program související jaksi až se sociální stránkou věci, kdy se schizofrenní pacienti velmi jednoduše pomocí mobilů propojují s centrálou, která informuje lékaře, a propojením horšících se pacientů s lékaři udržuje jejich onemocnění pod kontrolou (.) Z porovnání vychází, že u těch, kteří stoprocentně spolupracují, klesla hospitalizace, její délka i počet, o sto procent; průměr je sedmdesát, když se započítají i ti, co občas vynechají. To je téměř zázrak, jemuž se ani nechce věřit, vždyť jde o celkem jednoduché opatření na bázi nástrojů, jež vlastní každý; esemesky si posílají i psychiatričtí pacienti, tak proč té technologie k něčemu dalšímu nevyužít."

Věty přední psychiatrické autority explicitně vypovídají o existenci nesmírně elegantního, jednoduchého a extrémně účinného prostředku, jímž lze dramaticky zlepšit terapii dosud jemně řečeno nekomplexně léčených psychóz. Implicitně naznačují po čertech reálnou možnost, že se program, který péči o pacienty také obrovsky zlevňuje, stane jakýmsi katalyzátorem dlouho očekávaných a stejně dlouho odkládaných změn v systému psychiatrické péče v ČR; stejně tak se může dokonce odpoutat od svého psychiatrického původu a stát se podkladem nového paradigmatu účinné ambulantní péče o pacienty s chronickými multifaktoriálními onemocněními, jako jsou diabetes 2. typu či astma. Pokud se významně rozšíří, jak už zaznělo. Vezměme to jedno po druhém.

Sociální stránka věci aneb funguju!

"Pořádně nevíme, zda u ITAREPS funguje pouze fakt, že lékař zvyšuje v pravou chvíli dávky léků. Já bych kacířsky vsadil i na skutečnost, že pacient může mít věci pod kontrolou. Nejhorší je stav, jejž nijak ovlivnit nemohu, a jsem tváří v tvář vystaven osudu, který mne drží pod krkem. Naším programem možná i otevíráme dveře tam, kde jsou nemocní advokáty sebe samých, umožníme jim, aby se mohli sami vzít za svůj osud. Možná, že tohle samo o sobě léčí, což je pro mne neuvěřitelný výsledek. Když jsme do projektu vstupovali, nevěřili jsme, že to takhle funguje," uvedl v rozhovoru pro společenský týdeník Re flex (17/2008) tvůrce ITAREPS MUDr. Filip Španiel, Ph.D., z Psychiatrického centra Praha.

Ve zmíněném textu Filip Španiel také zmínil, že sto dvacet českých a několik desítek slovenských psychiatrů, kteří do programu po roce 2005 vstoupili, začalo zakrátko pozorovat, že se mění jejich role vůči pacientům. "Lékaři jsou tady aktivní, volají, když je zle, a začínají se chovat jako rodinný lékař, pro nějž bývalo typické, že se při cestě okolo domu svých klientů zastavil a poptal, jak se má dědeček se svými křečovými žilami a zda se babičce už dobře dýchá." Proměna paternalistického na kooperativní přístup se odehrává prostým fungováním v systému, bez teoretizování, nabádání či jiného mentálního tlaku zvnějšku či na sebe samé a nese s sebou příslušné kladné vedlejší efekty typu zvýšené compliance. Právě v generování původně nezamýšlených pozitivních efektů prostým fungováním je, jak se ještě dále ukáže, největší kouzlo programu ITAREPS.

Co uvedené skutečnosti znamenají pro pacienty vystavené tuzemské praxi přeplněných psychiatrických ordinací, kde je lékař nevnímá jako trpící lidi, ale jako pojišťovenský kód, a psychiatrických léčeben vesměs z 19. století, je nabíledni. Pacienti se schizofrenií, u nichž do jednoho roku od první epizody dochází k opětovnému vzplanutí u 30 %, do dvou let u 40 až 60 % a do pěti let až u 80 %, se dostávají ze spárů relapsů, a tím také léčeben. Tato skutečnost je o to důležitější, že zmnožené relapsy s největší pravděpodobností prohlubují patofyziologické procesy v CNS, vedoucí ke zhoršení celkového klinického stavu, přičemž změny prohlubují defi cit v sociální oblasti a vyúsťují ve sníženou odpověď na léčbu. Hovoří li se v souvislosti s úbytkem šedé hmoty v mozkové kůře nemocných o toxicitě psychotických relapsů, nezapomínejme, že schizofrenie velmi často propuká u mladých lidí mezi třináctým a devatenáctým rokem. Lze dále nečinně přihlížet, jak psychózy a dosavadní způsob jejich léčení devastují jejich křehké zrání a kognitivní kondici, bez níž nemohou efektivně studovat a posléze začít vydělávat peníze?

Finanční stránka věci aneb lékem na krizi jsou investice

Nechme chvíli mluvit čísla. Roční klinické sledování 45 pacientů zařazených v programu ITAREPS a jejich rodinných příslušníků v letech 2005 a 2006 ve 14 psychiatrických ambulancích prokázalo u schizofrenie a schizoafektivní poruchy snížení počtu relapsů a následných psychiatrických hospitalizací o 60 procent. Spolupracující pacienti se však dostali na hodnotu 100 procent. V roce 2007 proběhla analýza u 73 pacientů s jejich rodinnými příslušníky zahrnutými do projektu, po dvou letech sledování. V porovnání se zrcadlovým obdobím před vstupem do projektu došlo k 77% redukci počtu psychiatrických hospitalizací pro relaps psychózy (ze 60 na 14), což souhrnně vedlo k 58% redukci celkového počtu hospitalizačních dnů (z 2 365 před vstupem do programu na 991 v době účasti). U vysoce spolupracujících pacientů byla redukce počtu hospitalizací opět stoprocentní. Ze sledování v roce 2010 se 134 pacienty mj. vyplynulo, že k dosažení zmíněných efektů nedojde bez motivování lékaře a kontroly provedené intervence.

Léčba schizofrenie v lůžkových zařízeních trvá u nás druhou nejdelší průměrnou ošetřovací dobu v celé medicíně; vykazuje hodnotu více než 100 dnů s tím, že v posledních letech mírně stoupá. Při průměrném nákladu 1 333 korun dosahuje u nás cena jedné hospitalizace pro psychotická onemocnění (bez lékového paušálu) výše 152 000 korun. Celkový roční počet psychiatrických případů ve skupině dg. F20 až F29 se pohybuje okolo 11 000, celou českou populaci nemocných s psychózami tvoří asi 100 000 lidí. Další násobení a dělení je jednoduché. Při masovém rozšíření ITAREPS by teoretické roční úspory na zmíněných nákladech činily 800 milionů korun. Analýza nákladů a přínosů ukazuje, že každá koruna vložená do provozu programu přinesla úsporu 18 korun na hospitalizačních nákladech.

Nyní zkusme čísla selským rozumem domyslet. Program ITAREPS prokazatelně "odsává" psychotiky z léčeben, při dnešním rozšíření stovky, při masovém rozšíření by to byly desetitisíce. Co se v onom druhém případě stane? Systém psychiatrické péče bude muset jako celek zareagovat, přičemž jediným možným směrem a modelem změny může být přesun péče z léčeben na psychiatrická oddělení nemocnic, která se postarají o akutní případy, "zbytek" zachytí komunitní péče, pro jejíž vznik se tak otevírá prostor. Jinými slovy, uvádění programu do života je v nejvlastnějším zájmu zdravotních pojišťoven, pro něž je nemalou ekonomickou příležitostí. Úspor a s nimi peněz by se totiž nedobíraly jen prostřednictvím škrtů, ale v daném případě také výrazným zvyšováním efektivity prostřednictvím programem "narušovaného" systému psychiatrické péče.

Naznačená systémová změna v současnosti existuje pouze v podobě průběžně aktualizovaných, leč zatím nenaplňovaných dokumentů Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Skutečnost, že jedním ze spouštěčů žádoucí změny psychiatrické péče by mohl být i ITAREPS, jako nositel technického a medicínského pokroku, a nikoli ministerstvo či některá zájmová skupina, také rozhodně není nepodstatná. Last but not least nelze nezmínit bazální a banální hospodářskou pravdu, že žádnou ekonomickou tíseň se nepodařilo vyřešit pouze úsporami, ale jen tak, že byly doprovázeny novými investicemi do produktivnějších technologií.

Technická stránka věci aneb ITAREPS a zdravotnictví jako celek

ITAREPS spatřil světlo světa v první polovině desátých let jako ryze akademický, originální český projekt. Byl vyvinut na půdě Psychiatrického centra Praha (PCP) ve spolupráci s Academia Medica Pragensis s. r. o., která se posléze stala jeho provozovatelem. Filip Španiel, duchovní otec projektu, prvního svého druhu na světě, za něj v roce 2008 obdržel Národní psychiatrickou cenu prof. Vladimíra Vondráčka.

Dnes je ITAREPS v provozu u nás, na Slovensku a v Japonsku, kde se programu chopilo univerzitní psychiatrické pracoviště v milionovém městě Čiba poté, co byla ve městě zavřena nemocnice s velkým psychiatrickým oddělením. Rázem tak vyvstal problém, co dělat s pacienty, které bylo nutno z důvodu relapsů opakovaně hospitalizovat. Vozit je někam do vzdálenějších zařízení bylo zjevně nesmyslné, v zemi je relativně málo ambulantních psychiatrů. Nemocní byli tudíž integrováni do místní podoby komunitní péče, mobilních terapeutických týmů, v nichž působí sociální sestry, které nemocným pomáhají s vyplňováním dotazníků a komunikují s lékaři, když nastane problém. ITAREPS, respektive jeho verze 2.0, což je tady vlastně internet v mobilu, se velice osvědčil a rychle se šíří zemí vycházejícího slunce dál.

Po dlouhých letech tuzemského života z donací a sponzorských darů nesporné a ve studiích prokázané odborné parametry programu ITAREPS došly sluchu i u odborníků ministerstva zdravotnictví, jehož vyhláškou byl zařazen do seznamu výkonů. Je rozdělen do tří kódů: zařazení, provoz a po roce by lékař měl hlásit medikaci a počet hospitalizací, aby měly pojišťovny jasně doloženy výše zmiňované terapeutické a systémové parametry. Že "nekoupily zajíce v pytli", však brzy zjistí ještě z něčeho jiného.

Na programu ITAREPS od jeho počátků participovali také matematičtí odborníci z katedry kybernetiky ČVUT a katedry informatiky VŠE. Na základě dat v podobě desítek tisíc SMS zpráv sledovali cíl zlepšit predikci, a podařilo se jim tak vytvořit samoučící kybernetický systém. Výsledkem obrovsky komplexních výpočtů je algoritmus schopný předpovídat relapsy se sedmitýdenním předstihem, tedy s přibližně stejnou přesností, s jakou EKG diagnostikuje infarkt myokardu. Touto dobou tým dolaďuje další "vedlejší produkt" ITAREPS, schopnost vytvořeného kybernetického systému optimalizovat dlouhodobou léčbu. Z dnes pěti šestiletých sledování zhruba dvou stovek nemocných lze v podobě grafů a tabulek vyčíst přehled o jejich stabilitě, z něhož vysvítá, že primárním faktorem nestability jsou léky, respektive jejich dávka. Systém bude zanedlouho "umět" definovat na základě klinických a demografických charakteristik jednotlivé skupiny pacientů a jejich exaktně podložené terapeutické okno, čímž zmizí problémy s poddávkováváním, spojeným s nestabilitou, i předávkováváním, jež přináší velké množství nežádoucích účinků.

ITAREPS má tedy zjevně ohromný potenciál růstu. "Umožňuje nahlédnout pod kapotu ambulantní léčby nejen v psychiatrii, ale v medicíně obecně, a to úplně novým způsobem. Takovéto informace u chronických multifaktoriálních onemocnění velmi chybějí. U diabetu mohou k danému účelu sloužit ještě tak glykemické profily, u astmatu však nic takového není. Když však lékař mění léky či dávky a listuje dokumentací, aby se o něco faktického opřel, aby si řekl: .Ano, na tomhle kortikoidu, na téhle dávce byl pacient nejstabilnější,. nic podobného k dispozici nemá," říká Filip Španiel. Dnes se tedy tým, který se okolo ITAREPS a PCP shromáždil, ocitl u něčeho, o čem všichni snili na začátku a co lze nazvat jako počítačem podporované rozhodnutí či expertní systém nebo ještě jinými slovy naprosto nový konceptuální rámec pro ambulantní vedení pacienta. V době, kdy víme, že se patnáct let neobjeví nové antipsychotikum, jde o naprosto zásadní informaci. Stejně tak je zásadní informací skutečnost, že Česko by se mohlo stát první zemí, kde se všechny zmíněné možnosti uskuteční a odkud by se šířil dál. Takové příležitosti se nazývají historické a nenabízejí se každý den.

Bytí a nemoc

Chronická multifaktoriální onemocnění mají, jak známo, svoji medicínskou a sociální stránku. Ta první je dána specificky organicky podmíněnou vyšší zranitelností vůči chorobě. Sociální příčiny schizofrenii nevyvolávají, mohou ale výrazně zhoršit průběh . u deprese z nemožnosti uniknout ze stresující zátěže, u diabetu z neschopnosti zavčas se vymanit z pout nezdravého životního stylu, u astmatu mají environmentální povahu.

ITAREPS v podobě, do jaké se dnes rozvinul, umí všechny zmíněné sociální faktory detekovat, vyhodnocovat, a tak na ně posléze do určité míry různými kanály působit, čehož dosud žádný medicínský prostředek nebyl v takové míře schopen. V situaci, kdy je jasné, že právě chronické multifaktoriální choroby budou nejvíce zatěžovat, a tudíž modelovat zdravotnické systémy vyspělých zemí v 21. století, není taková schopnost vůbec k zahození. Můžeme si jej dovolit typicky po česku "zazdít" jen proto, že se žádnému z velkých hráčů zdravotnického systému momentálně nehodí do krámu?

Jak ITAREPS funguje

Každý týden ve čtvrtek vyplní pacient a jeho rodinný příslušník zahrnutý do projektu desetibodový Dotazník časných varovných příznaků, sestávající z verze pro pacienta a pro rodinného příslušníka. Výsledkem je deset čísel, která oba v podobě SMS zprávy odešlou ze svých mobilů na číslo itarepS. Systém se vyplnění dožaduje sám automaticky odesílanou esemeskou. pokud skóre v dotazníku u daného pacienta překročí arbitrární hodnotu, oznamovací služba jako nejdůležitější součást systému lékaři automaticky odešle e mailovou zprávu, tzv. alert. Zpráva obsahuje kód pacienta a upozornění na jeho zhoršený zdravotní stav, je signálem pro okamžitou telefonickou kontrolu a zvýšení medikace o 20 procent.

Jestliže v následujících čtyřech týdnech lékař neobdrží další alert, je o tom opět e mailem informován. S touto zprávou mu zároveň přichází doporučení k postupnému snižování dávky antipsychotika na prealertní úroveň, a to v souladu s klinickými algoritmy. celý program lékař obsluhuje po internetu, zadávání pacienta probíhá na chráněných stránkách www.itareps.com. Zde rovněž autorizovaný lékař nalezne slovní popis stavu svých pacientů za poslední měsíc, což umožňuje trvalý přehled o aktuálním zdravotním stavu klienta.

autor: Pavel Taněv

Medical Tribune

http://www.tribune.cz/clanek/25666


9.2.2012, ceskapozice.cz

Nejlepší české vysoké školy dle HN. Šok v chemii.

Ekonomii vévodí Univerzita Karlova v Praze, v chemii se na čelo novinářského žebříčku vyšvihla Univerzita Palackého v Olomouci.

Práci, kterou už od roku 2008 odvádějí Hospodářské noviny (HN), jež sestavují žebříčky českých "nejlepších vysokých škol", je třeba ocenit. Není lehká a pro tápající uchazeče je jistě užitečná. Spokojení ale nebudou nikdy všichni - nejde jen o poražené či vítěze, ale též o metodiku a detaily reálného zhodnocení, které do žádného novinářského rankingu nevměstnáte...

Jak dopadlo letošní srovnání, publikované ve čtvrtečních HN? Slavit mohou v Institutu ekonomických studiích Univerzity Karlovy, který prý v Česku nabízí nejlepší ekonomické vzdělání. Práva jsou údajně nejlepší v Brně, medicína exceluje na trojici fakult v Praze a v sociologii se těsně perou obě nejznámější české univerzity: Karlova a Masarykova. Patrně největším šokem celého žebříčku je katapultáž olomoucké Univerzity Palackého na zlatou příčku v chemii, kde výzkumně orientovaná Vysoká škola chemicko-technologická padla až na "bramborovou příčku" - za brněnské fakulty MU i VUT.

"Nezpochybňujeme úspěchy olomoucké univerzity; je zářným příkladem toho, jak díky penězům, které plynou z EU mimopražským školám, je možné díky usilovné práci stoupat vzhůru. Nicméně bych chtěl vyjádřit výhrady k některým údajům uvedeným v žebříčku HN. Pohled na vědecké úspěchy je nesporně jednostranný. Podle údajů v databázi RIV se do přehledu výsledků přírodovědeckých fakult zahrnuji všechny obory, a nikoliv pouze chemie jako u monotematických vysokých škol! Srovnávat jednoduché počty výstupů technologií, a nikoliv jejich skutečný dopad je zkreslující," reagoval pro ČESKOU POZICI rektor VŠCHT Karel Melzoch. Diví se též opomenutí parametru nezaměstnanosti, který má tato škola nejnižší v oboru.

"A ještě jedna poznámka: Kdo rozhoduje, co je lepší - přijmout jen jednu třetinu uchazečů, nebo vzít asi sedmdesát procent zájemců a dát jim během prvního ročníku šanci ukázat, co v nich je? Dlouho jsme usilovali o druhý přístup, už je to jinak?" táže se Melzoch.

Čtvero kritérií úspěchu

Do metodiky zařadily HN světovost, zájem o školu, průzkum absolventů a vědu i výzkumDo metodiky zařadily HN světovost (kolik procent studentů a pedagogů jezdí na zahraniční stáže, kolik má fakulta cizinců a předmětů v cizím jazyce), zájem o školu (nejbodovanější jsou školy, které si mohou nejvíce vybírat a na nichž je vysoký poměr doktorandů), průzkum absolventů (jaký má škola zájem o uplatnění svých studentů) a věda a výzkum (výzkumné výsledky fakult za rok 2010 podle vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace nebo články v impaktovaných časopisech). Soukromé vysoké školy nejsou hodnoceny.

Mají takové žebříčky smysl? "Nemyslím si, že by stát měl sám sestavovat nějaký žebříček. Měla by ale vzniknout internetová stránka, kde by si kdokoliv - studenti, uchazeči, novináři nebo pedagogové - mohl na základě různých kritérií sestavit vlastní pořadí," míní Daniel Münich, člen vládního poradního orgánu NERV. Prozatím nabízíme pevné pořadí, jak jej určily HN (v závorce je celkový počet bodů, který daná škola v žebříčku získala). A přidáváme výtah toho nejzajímavějšího, co k jednotlivým kategoriím uvádějí.

Informatika:

1. Matematicko-fyzikální fakulta UK Praha (33,7)
2. Fakulta aplikovaných věd ZČU Plzeň (25,7)
3.-4. FEL ČVUT Praha (23,5)
3.-4. Fakulta informatiky MU Brno (23,4)
Zajímavosti: V pěti ročnících čtyřikrát vyhrál pražský "Matfyz", jedinkrát ho vystřídala Masaryčka, která se ale loni odmítla novinářského zkoumání účastnit. Výjimečné uplatnění nacházejí absolventi plzeňské ZČU, jejichž nezaměstnanost činí jen 0,8 procenta.

Právo:

1. Právnická fakulta MU Brno (10,6)
2. Právnická fakulta UK Praha (9,9)
3. Právnická fakulta UP Olomouc (7,1)
Zajímavosti: V čele se střídají dvě nejvýraznější vysoké školy v Česku, nejslabší ve vědě byla Olomouc, která má i nejvyšší nezaměstnanost - 8,6 procenta je čtyřnásobek oproti rušeným plzeňským právům, která právě procházejí agónií (s nejnižší hodnocenou "světovostí").

Strojírenství:

1. Fakulta strojního inženýrství VUT Brno (11,8)
2. Fakulta strojní ČVUT Praha (11,0)
3. Fakulta strojní ZČU Plzeň (10,1)
Zajímavosti: Letošní premiant byl podle HN výzkumně nejsilnější před Prahou a Libercem, největší šance na přijetí je v Plzni, kde berou 94,2 procenta uchazečů; naopak nejtěžší je zahájit studium na ČVUT, kde přijímají 71,8 procenta zájemců.

Psychologie:

1. Filozofická fakulta UK Praha (16,8)
2. Fakulta sociálních studií MU Brno (13,8)
3. Pedagogická fakulta UK Praha (12,3)
Zajímavosti: Ve čtyřech předchozích letech tomuto hodnocení vévodilo Brno, až letos se prosadila do čela FF UK, jež získala body "světovostí" a zájmem o školu. Na pražskou psychologii je také nejtěžší se dostat: i v dnešní době přijímá jen 5,9 procenta zájemců.

Ekonomie:

1. Institut ekonomických studií UK Praha (45,5)
2. Národohospodářská fakulta VŠE Praha (37,4)
3. Fakulta mezinárodních vztahů VŠE Praha (34,1)
Zajímavosti: HN porovnávaly v této kategorii nejvíce škol - hned sedmnáct fakult. Na chvostu zůstala Plzeň. Vítězná UK zabodovala hlavně díky světovosti a výzkumu; zajímavé je, že přijímá takřka polovinu všech uchazečů o ekonomii.

Sociologie:

1.-2. Fakulta sociálních studií MU Brno (12,7)
1.-2. Filozofická fakulta UK Praha (12,6)
3. Fakulta sociálních věd UK Praha (10,4)
Zajímavosti: Na čele se v sociologii přetahují Brno s Prahou, přitom v minulých čtyřech letech neměla brněnská FSS konkurenci a jasně vyhrála. Nejhůře se uplatňují sociologové z Plzně, kteří vykazují nezaměstnanost 8,2 procenta.

Medicína:

1. 2. Lékařská fakulta UK Praha (22,7)
2. 3. Lékařská fakulta UK Praha (18,7)
3.-4. 1. Lékařská fakulta UK Praha (16,7)
3.-4. Lékařská fakulta MU Brno (16,6)
Zajímavosti: Na čele žebříčku zápolí tři fakulty Univerzity Karlovy, každá trochu jinak profilovaná. Dva lídři prý produkují o trochu více vědy. Absolventi 3. LF UK mají nulovou nezaměstnanost - absolventi všech lékařských fakult nemají s uplatněním potíže.

Architektura:

1. Vysoká škola umělecko-průmyslová Praha (18,4)
2. Fakulta architektury ČVUT Praha (16,2)
3. Fakulta architektury VUT Brno (15,4)
Zajímavosti: Výběrová VŠUP těsně přeskočila své dva techničtější konkurenty, nejen proto, že se tam může jeden učitel věnovat pouze šesti studentům. Na tuto školu je extrémně těžké se dostat - přijímá jen 9,6 procenta studentů, ale vykazuje i jejich vysokou nezaměstnanost.

Chemie:

1. Přírodovědecká fakulta UP Olomouc (13,4)
2. Přírodovědecká fakulta MU Brno (13,2)
3. Fakulta chemická VUT Brno (12,4)
Zajímavosti: Šokem je absence pražské VŠCHT mezi chemickými "medailisty", ač se loni i předloni umístila na stříbrné příčce. Olomoucké fakultě k vítězství pomohly hlavně úspěchy ve vědě, patenty a přísnost v přijímacím řízení, kde uspěje jen třetina lidí.

http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/nejlepsi-ceske-vysoke-skoly-dle-hn-sok-v-chemii


13.2.2012, rozhlas.cz

Světový den rádia

Komu se to podařilo a co vlastně je rádiová vlna, vysvětluje docent Václav Žalud z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učenítechnického v Praze.

http://www.rozhlas.cz/_zprava/1017894


14.2.2012, podnikatel.cz

VIDEO: ČVUT pořádá přednášky s předními podnikateli v oblasti IT

Honza Šedivý, profesionál, který působil ve společnostech jako Google či IBM se vrátil do Česka, aby předával své zkušenosti studentům ČVUT.

Jan Šedivý se po 18 letech v zahraničí vrátil na ČVUT Fakultu elektrotechnickou, aby sdílel svoje zkušenosti se studenty. Honza prošel za svojí kariéru v komerční sféře společnostmi Google a IBM. Hlavními oblastmi jeho zájmu na akademické půdě jsou především kvalitní vzdělávání, výzkum a podnikání. Svoje cíle se snaží naplnit také prostřednictvím eClubu. Ten pořádá přednášky s předními odborníky a podnikateli v oblasti IT. eClub také podporuje zajímavé studentské projekty.

http://www.podnikatel.cz/clanky/cvut-porada-prednasky-s-prednimi-it-podnikateli/#utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=2012-02-14?utm_source=twitterfeed&utm_medium=facebook


14.2.2012, Channelworld.cz

APEK: K rozvoji elektronické komerce přispějí i tablety

U příležitosti dvacátého výročí prvního připojení k internetu v tehdejším Československu shrnuje Asociace pro elektronickou komerci vývoj na poli e-shopů, který byl a dál prý bude ve znamení růstu.

Asociace pro elektronickou komerci (APEK)připomíná dvacáté výročí od prvního českého připojení k internetu. Došlo k němu ve čtvrtek 13. 2. 1992 v jedné z poslucháren elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. První internetoví obchodníci se podle APEK začali objevovat už o čtyři roky později.

"Mezi průkopníky patřila například Vltava.cz. nebo dnes již neexistující Shop.cz," vzpomíná ve zprávě pro média Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci. Od té doby počet internetových obchodníků neustále roste a zvyšují se i obraty za prodané zboží.

"Zatímco v roce 2001 utržili prodejci 1 miliardu korun, o deset let později to bylo již 37 miliard korun. Výrazným způsobem narostly i počty internetových zákazníků. Před osmi lety nakupovalo na Internetu 700 tisíc lidí, v loňském roce to bylo již 5,7 milionů spotřebitelů. V současnosti nakupuje na Internetu 95 procent internetové populace," shrnuje vývoj Jan Vetyška.

Další rozvoj elektronické komerce lze podle jeho slov očekávat i v příštích letech. "Důvodem bude nejen stále širší nabídka nabízených produktů, ale také čtyřiadvacetihodinový přístup k internetu. Tomu napomáhá vyšší rychlost a dostupnost internetu, stejně tak nárůst užívání chytrých telefonů a tabletů s Internetem," uzavírá Jan Vetyška.

Zdroj: APEK

http://channelworld.cz/sluzby/apek-k-rozvoji-elektronicke-komerce-prispeji-i-tablety-5765


14.2.2012, Human Resources Management

Česká republika má potenciál stát se středoevropským lídrem v oblasti ICT

Informační a komunikační technologie jsou významnou součástí ekonomiky České republiky. V poslední době roste především sektor ICT služeb, který se během několika let zařadil mezi významné obory. Rozvoji ICT se však zatím nevěnuje dostatečná pozornost, přestože by tento obor mohl být jedním z hlavních tahounů zvýšení konkurenceschopnosti ČR.

Podle odborníků, kteří se zúčastnili semináře Hovory s informatiky, je důležité podporovat oblast ICT především v otázkách vzdělávání, vědy a výzkumu a transferu znalostí do praxe.
Sektor ICT se dostává stále více do popředí jako skutečná hybná síla rozvoje moderní společnosti. Podle hlavních ekonomických ukazatelů patří mezi velmi dynamické obory s vysokou přidanou hodnotou. Podle údajů ČSÚ pracuje v tomto sektoru ve 33 000 firmách 141 000 zaměstnanců. Celkový obrat ICT firem je 626 mld. korun, ICT služby se na tomto obratu podílejí 49%, zbytek tvoří výroba ICT zařízení a obchod s ICT. Část služeb je vyvážena do zahraničí, především do zemí Evropské unie.
VěTší podpoRa VzděláVání TalenTů V IT "Oblast ICT můžeme do budoucna považovat za klíčovou při zvyšování konkurenceschopnosti ČR, přesto se však jejímu rozvoji nevěnuje dostatečná pozornost. Výrazně podpořit je nutné především tři hlavní pilíře: přípravu lidských zdrojů, vědu a výzkum v dané oblasti a transfer poznatků do praxe,. říká prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., vedoucí katedry kybernetiky na FEL ČVUT.
Nejen sektor ICT, ale i další technické a přírodovědné obory se dnes potýkají s nedostatkem studentů. Zároveň chybí větší zapojení soukromé sféry do vzdělávacího procesu tak, aby studenti mohli být konfrontováni s požadavky praxe již na škole. "S tím souvisí i podpora vědy a výzkumu a její soustředění do center excelence, které by se následně mohly zapojit do rozsáhlejších mezinárodních projektů a zároveň by mohly poskytovat expertizy domácímu průmyslu v co nejširším spektru ICT disciplín. Je totiž velmi důležité včas přenášet znalosti do praxe. Pro to jsou vhodné například start-upové a spin-offové firmy,. doplňuje prof. Mařík.
"Dalším problémem je dnes používaná metodika hodnocení vědy a výzkumu v ČR, která zcela pomíjí hlavní cíle hodnocení. Omezuje se totiž pouze na počet jednotlivých výstupů výzkumné činnosti, aniž by zkoumala jejich kvalitu, relevanci a společenský přínos," říká RNDr. Jiří Rákosník, CSc. z Matematického ústavu Akademie věd.
Zajímavé informace přinesl aktuální průzkum VŠE; ten jednak ukázal, že vysoké školy nedokáží uspokojit poptávku po absolventech IT, a současně upozornil na fakt, že absolventi jednotlivých vysokých škol mají velmi rozdílné znalosti. Česká republika je zemí, kde jsou ve velkém rozsahu produkovány IT služby s vysokou přidanou hodnotou. Aby se tuto situaci podařilo udržet, musí vysoké školy dlouhodobě vzdělávat dostatečný počet IT odborníků, kteří budou mít znalosti odpovídající požadavkům trhu. To vyžaduje změnu přístupu vysotechnologie kých škol k výuce a v současnosti i změnu přístupu státu k podpoře vzdělávání v perspektivních oborech zvyšujících konkurenceschopnost ČR", říká k výzkumu prof. Ing. Voříšek, CSc., vedoucí katedry

IT na VŠE.


15.2.2012, ceskapozice.cz

Miliardová šance česko-amerického výzkumu aneb Jak vplout do nových dimenzí

V Praze se 5. až 6. března uskuteční strategická vědecká konference, která má spojit české a americké výzkumníky.

Americký Úřad pro námořní výzkum (ONR) už v Praze zakotvil. Fyzikální ústav Akademie věd ČR, kybernetici z ČVUT i turnovská firma Crytur už dříve dosáhly na americké vládní granty, jak pravidelně informoval týdeník Euro. Nyní přišel čas na další fázi. Milníkem ve výzkumné spolupráci České republiky a USA se má stát velkolepě koncipovaná konference The US-Czech Innovation Conference. Ta se bude dle informací ČESKÉ POZICE konat 5. až 6. března v pražském Lichtenštejnském paláci. Zúčastní se jí desítky vědců a důležitých osobností, včetně velvyslance USA v Česku Normana Eisena.

"Od konference očekáváme výměnu zkušeností a podnětnou diskusi, jak provádět inovace. A také přinést nové impulzy pro spolupráci českých a amerických vědců. Jde o další, důležitý krok k prohlubování vztahů obou stran, čehož jasným signálem je i to, že nad akcí převzal záštitu premiér Petr Nečas," řekl ČESKÉ POZICI profesor Petr Fiala, vědecký poradce předsedy vlády a místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

Americký Úřad pro námořní výzkum (ONR) už v Praze zakotvil. Fyzikální ústav Akademie věd ČR, kybernetici z ČVUT i turnovská firma Crytur už dříve dosáhly na americké vládní granty, jak pravidelně informoval týdeník Euro. Nyní přišel čas na další fázi. Milníkem ve výzkumné spolupráci České republiky a USA se má stát velkolepě koncipovaná konference The US-Czech Innovation Conference. Ta se bude dle informací ČESKÉ POZICE konat 5. až 6. března v pražském Lichtenštejnském paláci. Zúčastní se jí desítky vědců a důležitých osobností, včetně velvyslance USA v Česku Normana Eisena.

"Od konference očekáváme výměnu zkušeností a podnětnou diskusi, jak provádět inovace. A také přinést nové impulzy pro spolupráci českých a amerických vědců. Jde o další, důležitý krok k prohlubování vztahů obou stran, čehož jasným signálem je i to, že nad akcí převzal záštitu premiér Petr Nečas," řekl ČESKÉ POZICI profesor Petr Fiala, vědecký poradce předsedy vlády a místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

"Očekáváme rozšíření spolupráce. Jde v jistém smyslu o startující okamžik, který má přinést dlouhodobé efekty. Konferenci nevnímám jako samostatnou akci, ale jako první událost v řadě, na kterou do léta naváží další ,follow-up. akce v Brně i Ostravě. ČVUT může kromě kybernetiky, informatiky či autonomních systémů nabídnout i znalosti v jaderné fyzice, na strojírenské, ale také biomedicínské fakultě," říká prorektor ČVUT Vojtěch Petráček. Jeho slova potvrzuje i diplomat Kaiser: "Pozor! Nemá jít o jednorázovou akci, jakkoli důležitou. Již diskutujeme o dalších plánech, jež by byly více zacíleny na mimopražské regiony."

Kontakt se 130 miliardami

To CzechInvest se těší na sblížení plejády českých inovativních, průmyslových a výzkumných pracovišť s reprezentanty amerických institucí. "Ty znamenají v součtu asi 130 miliard dolarů rozpočtových prostředků. Spolu s dalšími organizátory akce se bude CzechInvest snažit představit ČR jako zemi se značným inovativním potenciálem, do nějž se vyplatí investovat," říká k chystané "slávě" mluvčí CzechInvestu Štěpánka Filipová.

Akce by měla Čechům přinést i konkrétnější představu, jak se dostat k americkým zdrojům z veřejných prostředků, a naopak Američanům ukázat, že se jim investice do Čechů vyplatí. Oběma stranám můžou přijít vhod zkušenosti z pořádání Českých technologických dnů a unikátní znalost českých inovativních firem. "Konference není bilanční, ale strategická. CzechInvest proto věří, že se bude nadále podílet na expanzi těchto bilaterálních aktivit," říkají odborníci na výzkum z CzechInvestu, kteří v tom spolupracují se "zamini".

Americká základna v Praze

Se svým pražským "výzkumným přístavem" se zdají být spokojení, alespoň oficiálně, i Američané. "Přestože byl úřad ONR Global otevřen teprve v roce 2010, zaznamenal již významné úspěchy v podpoře vzájemných technologických a vědeckých výzkumů mezi americkou a českou stranou. Například ONR Global již v minulých dvou letech financoval devět mezinárodních konferencí na téma materiálových věd, kyberbezpečnosti nebo vojenské medicíny. V Česku má nyní kancelář pět výzkumných grantů v autonomních agentních systémech v letovém provozu, v distribuovaném computingu nebo v IT bezpečnosti," vysvětluje mluvčí americké ambasády Oglesby.

Z konference má radost i profesor Vladimír Mařík, šéf Katedry kybernetiky ČVUT, jenž se o prvotní kontakty s Američany významně zasloužil. "Již samotné konání konference je důkazem, že se česko-americká výzkumná spolupráce osvědčila a že nabývá čím dál tím většího rozsahu i významu. A že je zájem americké strany ji dále rozšiřovat," řekl ČESKÉ POZICI Mařík, nynější předseda výzkumné rady Technologické agentury ČR.

Je to prý především úspěch Česka a české vědy, která se dokázala v náročné spolupráci s americkými partnery prosadit a jejíž výsledky se ukázaly přínosné pro obě strany. "Je to úspěch těch schopných - a k mé radosti mladých - výzkumníků, kterým dala spolupráce se špičkovými organizacemi motivaci a pomohla k jejich osobnímu odbornému růstu i k růstu jejich tuzemských pracovišť," míní profesor Mařík.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, ona tři vyjmenovaná pracoviště řešila granty od jedné vládní složky - Agentury protiraketové obrany (MDA). Spoluprací s dalšími obrannými agenturami je však nyní - i díky pražskému ONR - podstatně víc. Vladimír Mařík říká: "Necítím se být povolán k tomu, abych je všechny vyjmenovával. Těch, co již v rámci dohod spolupracují nebo dohody připravují k podpisu, je dle mého odhadu na české straně nejméně dvacet. Kromě naší katedry kybernetiky se to například na ČVUT týká nejméně dalších tří pracovišť." Přibude jich po březnové konferenci v celém Česku ještě víc?

http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/miliardova-sance-cesko-americkeho-vyzkumu-aneb-jak-vplout-do-novych-dimenzi


17.2.2012, Česká televize - PORT

Případ kamerové hlavice

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557-port/212563241900004/772-pripad-kamerove-hlavice/


20.2.2012, technikaatrh.cz

Perspektivy automatizace

20. března 2012, 12:30 až 17:00, sál P1, Výstaviště Brno. Průmyslová automatizace je na veletrhu Amper (20. až 23. 3. 2012, Brno) stále významnějším oborem. Letos bude její prezentace soustředěna především do haly V.

Perspektivy automatizace, součást doprovodného programu veletrhu Amper (20. března 2012, 12:30 až 17:00, sál P1 v hale P), nejsou klasickou vědeckou konferencí ani souborem firemních prezentací. Pořadatelé se v programu soustředili zejména na přehledové a mírně polemické příspěvky, které se budou zabývat současným stavem a trendy na trhu průmyslové automatizace v Evropě a v České republice, výzkumem a vývojem v oboru, ale také vzděláváním nových odborníků.

O evropském trhu s automatizační technikou bude hovořit Florian Güldner z poradenské společností ARC Advisory Group (přednáška v anglickém jazyce bude tlumočena do češtiny). Prof. Michael Šebek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT promluví o současných trendech ve výzkumu v oboru automatického řízení z pohledu mezinárodních odborných společností IEEE a IFAC a o výuce automatického řízení na jejich katedře. Miroslav Dub z firmy Sidat Praha přednese úvahu na téma MES - očekávání, dosavadní zkušenosti, perspektivy dalšího vývoje. Tématem příspěvku doc. Petra Horáčka z výzkumného centra AT Prague Lab společnosti Rockwell Automation bude modelování a simulace v průmyslové automatizaci. Karel Bílek z firmy B+R Automatizace bude prezentovat téma efektivní tvorba softwaru pro průmyslové projekty.

To je jen výběr z obsáhlého programu, v němž se najde čas i na přehlednou prezentaci vystavovatelů z oboru průmyslové automatizace na veletrhu Amper. Na závěr semináře bude prostor pro vzájemné diskuse přednášejících a posluchačů a pro dvoustranné rozhovory.

Na www.fccpublic.cz/konference naleznete kompletní program semináře a možnost registrace. Díky přízni partnerů a veletržních správ Terinvest a Veletrhy Brno je účast na semináři bezplatná. Pořadatelem semináře je nakladatelství FCC Public. Seminář se koná pod záštitou Českomoravské elektrotechnické asociace a Českomoravské společnosti pro automatizaci. Odborným garantem je prof. Petr Vavřín, emeritní rektor VUT v Brně.

http://www.technikaatrh.cz/aktuality/perspektivy-automatizace


23.2.2012, lupa.cz

Sundejte si bačkory, obujte tenisky, další běh eClubu začíná

Nejzajímavější podnikatelské nápady vznikají při prolínání digitálních technologií s jinými obory: uměním, medicínou nebo třeba sociální antropologií. Cílem třetího eClubu, který včera odstartoval, a potrvá až do května, je propojit studenty a podnikatele z různých oborů, inspirovat je, pomoci jim udělat první krok od nápadu k produktu a naučit je vydělávat peníze. Soutěž pro startupy nabízí navíc zajímavé finanční odměny.

"Není z toho zkouška, nejsou za to kredity a nemusíte sem chodit," přivítal včera večer studenty, kteří se sešli ve Šrámkově posluchárně historické budovy ČVUT, organizátoreClubu JAN ŠEDIVÝ (články na Lupě, rozhovor z roku 2008, profil na LinkedIn). Osmnáct let pracoval v zahraničí pro Google a IBM, předloni se vrátil na svou alma mater jako manažer pro technologický transfer, aby zde studentům pomohl prorazit v praxi.

Třetí běh Enterpreneurs Clubu přilákal tři desítky mladých zájemců. I když to není na první pohled mnoho, po skončení přednášky bylo z jejich dotazů zřejmé, že každý z nich nosí v hlavě nejméně jeden podnikatelský nápad, a že sbírá odvahu jej uskutečnit. Už na další setkání, příští středu ve smíchovském Hubu, očekávají organizátoři větší nával. Promluví totiž jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů posledních let, zakladatel RSJ Algorithmic TradingKAREL JANEČEK. Novinkou letošního ročníku je živé streamování všech přednášek do Brna, Ostravy, Olomouce, Hradce Králové a Zlína.

V pět hodin ráno se rodí nejlepší výsledky

"Nám jde hlavně o to, abyste měli radost z toho, co děláte. Je radost se dívat, jak se zvyšuje počet stažení vaší aplikace na deset tisíc, sto tisíc, na milion, zvlášť když dostáváte za každý download dolar, nebo deset dolarů. Technologie rychle prostupují všemi aspekty našich životů, a pořád je co zlepšovat: user interface, rychlost, přesnost, spolehlivost. Úžasné technologie existují, ale pořád nevíme, jak je efektivně využít, aby jejich aplikace beze zbytku fungovala. Třeba i v mrazech - ne jako pražská Open Card, která spoustě lidí v minus dvaceti popraskala," motivoval účastníky prvního setkání eClubu Jan Šedivý. "Je potřeba sundat bačkory a nazout si tenisky. Spousta studentů jde jednoduchou cestou: pohoda, dám si ještě pivko - ale prý už se ani do hospody nechodí. Neseďte doma, povídejte si s kolegy klidně i v hospodě o všem možném a snažte se dělat něco, co vás zajímá. První komponentou úspěchu je dobrý nápad, druhou umění komunikace a třetí nadšení. Bez toho to nejde. V pět hodin ráno se rodí nejlepší výsledky."

Vedle přednášek zajímavých hostů, které se budou konat až do května každý týden ve středu večer na ČVUT a ve smíchovském Hubu, je součástí eClubu také networking, možnost získat kontakty na zkušenější mentory a soutěž podnikatelských nápadů otevřená všem studentům českých vysokých škol. Ve finále mohou vítězové získat obstojná měsíční stipendia 15, 10 nebo 5 tisíc korun, jejichž vyplácení je ovšem podmíněno tím, že budou na svém nápadu dále pracovat.

ČVUT si zatím v případě úspěchu neumí ve firmách zakládaných studenty na akademické půdě zajistit majetkový podíl. "Rádi bychom to dělali, ale zatím nevíme přesně jak. V českém právním prostředí je to mimořádně komplikované. Pracujeme na tom, ale jestli to stihneme do konce semestru, nevím. Podíl by byl v každém případě spíš symbolický: v jednotkách procent," řekl Jan Šedivý.

V pravidlech soutěže je příslib finanční odměny pro první tři týmy vybrané mezinárodní odbornou porotou, pokud se ale podaří získat sponzory tak jako loni, mohou být dotace ještě vyšší: "Nemůžu vám slíbit, že zase seženeme peníze, ale v minulém semestru jsme financovali sedm projektů celkem za půl milionu korun," řekl zájemcům o účast Jan Šedivý.

Peníze od investora? Spíš trest než odměna

Vítězem posledního eClubu se v prosinci stala aplikace Avocado, která má pomoci diabetikům hlídat si stravovací návyky. První běh vyhrál před rokem tříčlenný tým kolem aplikaceeasyWall. Vedle finanční podpory získal také desetitýdenní pobyt v CzechAcclerator Plug and Play Tech Center v Sunnyvale v Kalifornii. Během pobytu se však také na radu tamějších kolegů a mentorů rozhodl napřít síly do jiného projektu s globálními ambicemi: aplikaceMetaTV určené pro sdílení vzdělávacích videí, kdy se vedle přednášejícího zároveň zobrazují slajdy z jeho prezentace. "Ostrý start plánujeme za tři týdny," řekl na včerejším eClubu Lupě jeden ze zakladatelů MetaTV VOJTĚCH CIML. A pro ostatní shrnul své poznatky ze Silicon Valley: "Peníze od investorů, to nemůže být váš cíl, to je spíš za trest. A měli byste se také zbavit tajnůstkaření. Spousta lidí má skvělý nápad, potřebuje na něj 100 milionů dolarů, ale nikomu nemůže říct, o co přesně jde. S tím se rovnou rozlučte."

Podle Jana Šedivého patří mezi komerčně životaschopné projekty vzešlé z eClubu také například originální turistický průvodce pro mobily City Adventures.

Cílem eClubu není jako u akcelerátorů rozjet firmu, vyvinout produkt či oslovit klienty, ale pomoci studentům jasně zformulovat si prvotní podnikatelský nápad do "prototype proposal" - uvědomit si, jaký problém řeší, kdo jsou jejich potenciální zákazníci, kde je konkurence, jaký je hlavní benefit navrhovaného řešení. První Demo Day, tedy prezentace nápadů vzešlých z eClubu, se koná 4. dubna. Finále potom 9. května. Vyhlášení výsledků následuje o týden později.

"Když uděláte něco, co má logiku, máte velké možnosti. Myslete na to, že svět je otevřen," zakončil své včerejší vystoupení Jan Šedivý. "Máte jediný úkol: všem řekněte, ať si sundají bačkory, nazují tenisky a jedem, něco uděláme!"

http://startup.lupa.cz/clanky/sundejte-si-backory-obujte-tenisky-dalsi-beh-eclubu-zacina/#utm_source=rss&utm_medium=text


23.2.2012, Hospodářské noviny

Česko chystá svou verzi agentury NASA

České firmy budou mít větší šanci dostat se k penězům na kosmické programy a v jejich rámci získávat i nové zakázky. Vláda totiž chystá agenturu po vzoru americké NASA. Její vznik je jedním z nápadů, který podporuje ekonomická rada vlády NERV.
Kosmická agentura by do budoucna měla spravovat i inkubátory pro firmy, které potřebují pomoc s rozjezdem zajímavých projektů, jako tomu je například v Bavorsku. Vzniknout by měla už na konci tohoto roku a podle ministerstva dopravy, pod nějž dosud vesmírné programy spadají, nebude stát její zrod ani korunu.
Naopak pro firmy a vysoké školy to bude znamenat šanci na přísun peněz z programů. "Náš potenciál vidím ve vymýšlení aplikací pro satelitní navigace pro řízení zemědělských prací či dopravy. Tady bychom se mohli ucházet o zdroje z fondů a posílit svoji konkurenceschopnost," míní ekonom NERVu Michal Mejstřík.
Česko letos přispěje do Evropské kosmické agentury 11,5 milionu eur, tedy necelými 300 miliony korun. Dostat peníze zpět ve formě různých podpor je ale složité, vědcům a firmám v tom brání změť českých programů.
"Každé ministerstvo má svoje programy, takže je musíte všechny hlídat. Je to pro firmy zbytečně náročné," řekl Čestmír Bárta z výzkumné společnosti BBT Materials Processing, která se mimo jiné podílí na výzkumu v oblasti mikrogravitace. Čeští vědci pracují i na dalších projektech. Například tým Tomáše Pajdly z ČVUT vyvíjí v rámci projektu NASA systém, který má na základě snímání kamerami naučit robota samostatnému pohybu po povrchu Marsu. O technologii se už zajímají záchranáři, kterým by mohla pomoci při vyhledávání zraněných v nepřístupných terénech při živelních pohromách či dopravních haváriích.
Téma, strany 2 a 3

Potenciál českých firem vidím třeba ve vymýšlení aplikací pro satelitní navigace. Michal Mejstřík ekonom

O autorovi: Petr Weikert, Miroslav Kynčl, autori@economia.cz


29.2.2012, hw.cz

Studenti ČVUT budou na Embedded World závodit s inteligentními auty

První ostrá zkouška před evropským finále Freescale Cupu je pro studenty Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze připravena již na dnešek, tj. 29. února 2012 v Norimberku. Svá závodní auta prověří na veletrhu Embedded World.

Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze jsou zapojeni do soutěže inteligentních modelů aut, která jsou schopna sledovat trajektorii, vyznačenou čárou. K orientaci na dráze jim pomáhá kamera, umístěná na čele vozidla. Na trati vozidlo čekají různá úskalí, jako jsou zatáčky, serpentiny a křižovatky.

"Díky této soutěži si můžu hrát a vyzkoušet si to, co jsem se naučil v praxi. Nerad se totiž ve škole učím jenom suché teorie. Takové problémy se dnes musí řešit i v moderních automobilech a není zase tak jednoduché určit z obrazu kamery čáru, když se leskne třeba kvůli slunci, které osvětluje dráhu. Každopádně jsem rád, že si díky Freescale Cupu můžu zasoutěžit v oblasti, která mě zajímá a baví," říká František Pech, jeden ze závodníků.

Na veletrhu bude možné shlédnout tzv. malou exhibici, kde se tým z ČVUT ukáže vedle týmů z univerzity v Deggendorfu a Landshutu. Celý den je koncipován tak, aby si studenti mohli porovnat svoje síly před ostrými závody, které se uskuteční ve dnech 3. až 4. dubna na ČVUT v Praze. Je to poprvé, kdy Fakulta elektrotechnická ČVUT pořádá evropské finále populárního Freescale Cupu. Na závodech se představí konkurenční týmy z celé Evropy. Záštitu nad akcí převzal rektor ČVUT prof. Václav Havlíček.

Vítězný tým z evropského kola se zúčastní Freescale Technology Fóra (FTF) v texaském San Antoniu. Tam si studenti změří síly s dalšími vítěznými týmy ze zbytku celého světa. Více informací o soutěži najdete na stránkáchhttp://drives.feld.cvut.cz/freescalecup.

http://www.hw.cz/akce-a-udalosti/studenti-cvut-budou-na-embedded-world-zavodit-s-inteligentnimi-auty.html


29.2.2012, Technik

Energie pro budoucnost VI

Progresivní řešení energetické hospodárnosti domácností a provozoven služeb - 22. 3. 2012, Výstaviště Brno, 9:00 - 13:00, sál P1, součást doprovodného programu veletrhu AMPER 2012

Využití energie v obytných budovách, domácnostech a provozovnách služeb je oblastí, která skýtá velké příležitosti k úsporám. Každou chvíli se tak objevují nová řešení, ať už v podobě zařízení či spotřebičů inovativně konstruovaných s ohledem na vzrůstající význam energetické účinnosti, nebo rovnou celých komplexních sofistikovaných systémů. Stále častěji se setkáváme také s novými koncepty přístupu k této oblasti, snažících se oslovit spotřebitele (obyvatele domácností ale také provozovatele služeb) a vést je k uváženému přístupu ke spotřebě energie. Všechny tyto aspekty zvyšování energetické hospodárnosti budou tématy šestého pokračování pořadu konferencí Energie pro budoucnost na letošním veletrhu AMPER.

Z témat přednášek vybíráme: Legislativní rámec k nakládání s energiemi v bytech a provozovnách služeb, souvislosti mezi měřením spotřeby elektrické energie a jejím efektivním využíváním, možnosti efektivního osvětlování interiérů, energetické štítkování spotřebičů, nebo rekuperace tepla při větrání obytných prostor.

Vstup na konferenci je zdarma, na základě registrace na webové stránce konference. Účastníci během konference obdrží také volnou vstupenku na veletrh Ampér. Konferenci pořádá nakladatelství FCC PUBLIC s. r. o., ve spolupráci s veletržními správami Terinvest, s. r. o. a BVV, a.s., Českomoravskou elektrotechnickou asociací ELA a Elektrotechnickou fakultou ČVUT. Odborným garantem konference je prof. Ing. jiří Tůma, DrSc., z katedry elektroenergetiky FEL ČVUT.

Konference se koná pod záštitou Střediska pro efektivní využívání energie SEVEN, o. p. s. Partnery konference jsou ČEZ, a.s., Philips Lighting ČR, s.r.o., ThermWet s.r.o. a Gorenje s.r.o. - obchodní skupina MORA.

Kompletní program konference a registrační formulář naleznete na www.fccpublic.cz/konference nebo na http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=45451

http://technik.ihned.cz/c1-54881210-energie-pro-budoucnost-vi

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.