2.8.2012, Hospodářské noviny

Většinu rozpočtu si umíme zajistit ze zakázek pro podniky a vysoutěžit v grantech

Na katedře kybernetiky pražské ČVUT se věnují výzkumu v oblasti umělé inteligence. O jejich poznatky mají zájem i významné firmy jako Google, Samsung, Toyota, Rockwell Automation nebo Honeywell. "Nejvíc se student naučí při práci přímo na konkrétním projektu s konkrétními výzkumníky v jednom týmu," říká o směru, kterým vede studenty, vedoucí katedry Vladimír Mařík. - HN: Co si vaši studenti vybírají jako témata svých vědeckých prací? Naše doktorské práce nejsou akademické, ale skutečně se snaží řešit problémy průmyslové praxe nebo problémy, které vznikají v evropských a českých výzkumných projektech. Prostřednictvím doktorských prací například realizujeme některé projekty s Toyotou nebo Rockwell Automation. - HN: Kromě Toyoty spolupracujete i s dalšími společnostmi z autoprůmyslu. Co konkrétně pro ně připravujete? Například řešíme počítačové vidění, čili co všechno může snímat kamera na autě. Sledovat silnici, vyhodnocovat značky, upozorňovat na nebezpečí, upozorňovat na vozidla před vámi. Kamery se mohou dívat i na řidiče - jak je unavený, jak reaguje a podobně. - HN: Daří se vašim studentům tyto práce zveřejňovat v uznávaných vědeckých časopisech? Samozřejmě. Teď máme i podmínku, že než tu práci převezmeme k obhajobě, chceme, aby dvě publikace v impaktovaném časopise týkající se obsahu disertace už byly publikovány nebo alespoň přijaty k publikaci. - HN: Jak si stojí vaši studenti ve srovnání se světovou špičkou v oboru umělé inteligence? Nechci přehánět, ale myslím si, že velmi seriózní evropskou úroveň máme. Některé práce jsou i výš. My máme ještě jedno specifikum - minimálně jeden oponent v komisi je cizinec z renomovaného pracoviště a komisi sestavujeme především z lidí mimo katedru i elektrotechnickou fakultu čili my tam máme většinou odborníky z Akademie věd, z průmyslu i z jiných vysokých škol, i ze zahraničních. - HN: Když už u vás obhájí, přemlouváte je, ať zůstanou? V podstatě všem nějakou práci nabídneme, ale ne že bychom je drželi za každou cenu. Dost často jim v průběhu doktorandského studia pomůžeme sehnat postdoktorandskou stáž někde na zajímavém zahraničním pracovišti. Mobilita v Česku velmi chybí a je potřeba ji podporovat i tím, že naše doktorandy vyšleme na chvíli někam ven s tím, že se potom obohacení vrátí zpátky. - HN: Vaše katedra je známá i spoluprácí s NATO či NASA. Zapojujete do toho i doktorandy? Na všech těchto projektech se podílejí doktorandi a mnohdy i studenti z nižších ročníků. My totiž razíme teorii i praxi, že nejvíc se student naučí přímo na konkrétním projektu s konkrétními výzkumníky v jednom týmu. - HN: Jakou část rozpočtu jste si schopni sehnat sami z grantů a průmyslu? To, co dostáváme institucionálně, se pohybuje mezi dvaceti a třiadvaceti procenty. Až osmdesát procent si seženeme jinde. - HN: Jste členem vědecké rady vlády. Podle čeho by se podle vás v budoucnu mohla hodnotit česká věda? Hodnocení pracoviště tím, že přijdete za vedoucím a řeknete mu, ukažte pět nejlepších článků za minulý rok a pět nejlepších výsledků v průmyslu za minulý rok, je hodnocení, které se začíná uplatňovat a bylo by docela dobré, kdyby se v českých poměrech také ujalo. Protože chceme-li proniknout do špičky, musíme každý ukázat tu svoji špičku. --- Katedra kybernetiky ČVUT v Praze Vedoucí: Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc. Počet zaměstnanců: 120. Výzkumné pracoviště v oblasti umělé inteligence, počítačového vidění, robotiky, biomedicínského inženýrství.


8.8.2012, e15.cz

Technologicky jsme stále na špici, vzkazuje Centrum

V posledních měsících se zdá, že válku o nejlepší, největší a nejinovativnější internetovou společnosti v Česku vyhrál Seznam. Je o něm všude slyšet, je všude vidět a dává o sobě vědět také v technologické oblasti. Naproti tomu o jeho odvěkém rivalovi Centrum.cz je slyšet především v souvislosti s poklesem příjmů, problémech a možném prodeji. Zástupci Centrum Holdings ale vzkazují, že minimálně po technologické části se mohou s kýmkoliv v této zemi s přehledem měřit.

"Centrum bylo dříve vnímáno jako lepší technologická varianta k Seznamu. Myslím si, že v mnoha ohledech toto platí dodnes," tvrdí v kancelářských prostorách Centrum Holdings v pražských Holešovicích technický šéf společnosti Štěpán Burda. Jako jeden z příkladů zmiňuje e-mailovou službu Centra. "Minimálně v technologické části jsme v tomto dále než Seznam a spíše se srovnáváme s Gmailem."

Zatímco Seznam postupně uvádí do ostrého provozu novou podobu svého e-mailu, Centrum podle Burdy sází především na postupné a ne vždy úplně nápadné inovace. "Testujeme 5GB schránky. Jsme sice teprve na začátku, ale už nyní nabízíme stejné vnitřní limity, jako má Seznam u svého údajně neomezeného e-mailu, to je 30 tisíc zpráv na účet." Firma kromě toho umožňuje také jednoduché posílání SMS nebo ve spolupráce s eM Clientem také vlastní desktopovou aplikaci.

Datová centra ve stylu Googlu

E-mail od Seznamu je každopádně nejpoužívanější službou pro posílání pošty v Česku. Gigamail nicméně obsluhuje také zákazníky na Slovensku a Chorvatsku, které Centrum Holdings získal při vstupu nového majitele. "Ve výsledku tak máme zhruba stejný počet uživatelů, jako má Seznam," upozorňuje Burda. E-mailové schránky Centra každých 24 hodin přijmou více než 70 milionů e-mailů a půl milionu jich odešlou, přičemž zhruba třetina těchto e-mailů obsahuje přílohu. "To už vyžaduje pořádné technologie a infrastrukturu," říká Burda.

A právě na technologie, které veškeré služby Centrum.cz pohání, jsou v Holešovicích pyšní. České i zahraniční produkty společnosti běží na zhruba 800 serverech ve 3 datových centrech kolem Prahy. "Infrastrukturu budujeme tak trochu ve stylu Googlu," popisuje Burda principy fungování datových center. Firma nenakupuje žádné drahé servery od největších světových hráčů, ale raději vše staví z levnějších značek a nad tímto železem pak nasazuje vlastní software. "Samozřejmě nejsme tak daleko, abychom si stavěli vlastní hardware jako Google, ale funguje přesně na podobném přístupu."

"Kupujeme ten nejlevnější hardware, který můžeme sehnat," pokračuje Burda. "Ve většině případů jsou to stroje od Super Micro, ale v konečném důsledku nám je jedno, od koho železo kupujeme." Centru v podstatě nezáleží na tom, jaký mají servery výkon procesoru, kolik RAM a další technické parametry. "Od určité kapacity nám servery bohatě dostačují a u nás je to především o škálování. Stejných a levných strojů máme desítky až stovky." Nově přidaný server přitom technici dokáží zprovoznit do běžného nasazení během desítek minut.

Takové kombinování je možné díky softwarové platformě, které si Centrum nad fyzickým železem vybudovalo, ať už jsou to nástroje pro správu serverů, tak pro provoz samotných webových služeb. "Kombinujeme to, co nám dá open source s vlastními technologiemi," popisuje mladý technický šéf. Základ tak tvoří Linux, hotové nástroje s otevřeným zdrojovým kódem a software, který vyvíjí programátoři. V klasickém provozu se ani nevyužívá virtualizace, která s využitím levného hardwaru nedává tolik smysl. Firma nicméně virtuální servery na nástrojích VMware provozuje při vývoji a testování.

Například u e-mailu vývojáři v Centru používají některé dostupné technologie pro zpracování pošty, zároveň ale značný kus celého obslužného systému vyvíjejí sami. Jejich e-mail nespoléhá na centrální ukládání dat a pro ukládání je využíváno simulování souborového systému. "Už v počátcích budování našeho e-mailu jsme se vydali cestou škálování levných strojů. Je vidět, že ta platforma je škálovatelná dobře, protože jsme začali na 5 serverech a teď jich máme 250."

Běh na otevřeném softwaru

Využití open source v takto velikém prostředí podle Burdy nepředstavuje problém. "Při rozhodování, zda nasadit otevřený software, je zásadní, zda máte kvalitní tým lidí, kteří se o tyto technologie dokáží postarat. Pokud ano, není problém je použít i ve velkém měřítku." Výhodou je údajně přístup ke zdrojovým kódům, tvorba skriptů a možnost si vše upravit dle svého. "Pokud toto umíte, můžete si systém ohnout k obrazu svému lépe, než třeba s technologiemi od Microsoftu."

V jiných společnostech je ale možné se setkat s jiným přístupem. Například v Geewě, která patří mezi 10 největších vývojářů her na Facebooku, dávají přednost právě Microsoftu. "Nejsme tak bohatí, abychom si pořizovali levné věci," říká na adresu open source šéf Geewy Miloš Endrle. Na otevřený software je dle jeho zkušeností potřeba velký tým odborníků, kteří ho musí spravovat a udržovat v chodu, což nakonec anuluje nízké pořizovací náklady.

V Centru mají na každých zhruba 120 serverů jednoho administrátora, celkově tedy 6. "Je to o tom, jaké nástroje si pro aktualizaci a další úkoly vyvinete," argumentuje technický šéf české internetové dvojky. Jeho kompletní IT tým aktuálně čítá 70 lidí, přičemž drtivá většina spadá do vývoje produktů, nikoliv do údržby serverů. V konkurenčním Seznamu, který rovněž funguje na Linuxu, se o montáž a instalaci serverů stará 8 lidí a správců aplikací je pak 25.

Open source nad Microsoftem v Centru vyhrál i v době, kdy se Centrum.cz spojilo s konkurenčním Atlasem. Ten vznikl čistě na technologiích Redmondu a při slučování došlo k výraznému střetu kultur. "Nakonec jsme zůstali u open source, ale nechci posuzovat, která technologie je lepší. Nicméně na příkladu Atlasu je vidět, že podobně veliký projekt je možné provozovat také na platformě Microsoftu a není to o tom, že by věci šly dělat pouze na jedné platformě," říká Burda.

Podle jeho slov o vítězství volného softwaru rozhodla mimo jiné vyspělost produktů. E-mail Centra běžící na open source tvoří třetinu celé IT kapacity firmy a Atlas mimo jiné část svého e-mailu rovněž psal na otevřené platformě. "Málokdo ví, že v Atlasu se připravovala nová verze e-mailu, která už využívala také Linux."

Po stabilních kabelech

Centrum před rokem a půl kompletně předělalo síťovou infrastrukturu s tím, že rovnou umožnilo zavedení "nového internetu" IPv6. Díky tomu už přechod na nový protokol o pár měsíců později neznamenal žádné náklady navíc a proběhl hladce. IPv6 firma testovala na vlastních zaměstnancích a "šestkovým" protokolem komunikuje pouze směrem z datových center, servery komunikují stále přes IPv4.

I když se Centrum připojilo ke dni IPv6, provoz v rámci této nové sítě je stále prakticky zanedbatelný. Aktuálně přes tuto síť ke službám společnosti přistupuje 10 tisíc lidí, což ani není měřitelné procento. "Je dobrý být připravený a vzhledem k tomu, že nás to nestálo žádné náklady navíc, je dobré se připojit, protože když to neudělají vydavatelé obsahu, bude to uzavřený kruh," popisuje problematiku Burda.

Ostatní síťový provoz už ale rozhodně malý není. Centrum si s internetem vyměňuje datový tok 2 Gb/s a infrastrukturou v datových centrech ve špičce protéká 20 Gb/s. Navenek proto stačí 10Gb linky, mezi servery jsou ale vybudována také 20 a 30Gb propojení. Největší tok dat připadá na e-mail.

Vzhledem k těmto tokům už Centrum se sítěmi neexperimentuje tolik, jako se servery. "U sítí není úplně jednoduché použít levné technologie, protože se v tomto případě neumíme vypořádat s výpadky stejně dobře, jako v případě serverů," říká Burda. Firma tak investuje do dražších a ověřených síťových prvků. S virtualizací síťových spojů technický šéf do budoucna prozatím nepočítá, i když aktuálně virtualizuje například balancery, což má podle jeho slov obrovský přínos. "Výraznější virtualizace sítí ale v našem případě není něco, v čem bychom prozatím viděli využití."

Data, která služby Centra využívají, se zapisují především do databáze MySQL a v případě obchodních modelů také do PostgreSQL. V menší míře je pro specifické projekty využíváno také MongoDB. Pro ukládání dat do paměti (in-memory) má Centrum napsaný vlastní nástroje SessionDB. "Přirovnal bych ho k odlehčenému Redisu nebo memcacheDB." Pro analýzu a reportování ukládaných dat se pak používá český produkt GoodData, protože ho podle Burdových slov není složité nasadit ve velké infrastruktuře.

Mobilní a cool Centrum

Toto robustní zázemí má Centru zajistit platformu pro budování dalších služeb, zejména jejich mobilních variant. "Trend přechodu na mobilní zařízení je jasný. Uživatelé přecházejí od klasických obrazovek k těmto druhům přístrojů a obsah konzumují všude možně," konstatuje Burda a zmiňuje, že právě mobilní služby jsou pro jeho společnost veliké a aktuální téma.

Centrum v posledním tři čtvrtě roce udělalo několik důležitých kroků směrem k tomu, aby na mobilní vlnu naskočilo, zejména restartovalo CMS systém, který pohání všechny služby. "Základem bylo, aby splňoval tři požadavky: být mobilní, multimediální a sociální." Díky tomu v současné době probíhají převody služeb Centra na mobilní přístroje.

Holešovická firma se nicméně nevydává cestou nativních mobilních aplikací, ale raději volí HTML5. "Vždy to posuzujeme podle jednotlivých produktů, ale obecně více věříme mobilním webům používajícím HTML5, AJAX a JavaScript," popisuje Burda. Aplikace podle jeho slov není tolik flexibilní pro doručování obsahu, vývoj je nákladný a ve hře jsou také například schvalovací procesy. "Navíc máme kvalitní kodéry a programátory JavaScriptu a dává větší logiku použít je, než shánět těžko dostupné programátory nativních aplikací."

U některých služeb nicméně tvorba aplikací smysl má, třeba u elektronického deníku Insider. Ten Centrum vydává prozatím pouze pro web a Kindle, ale chystá také verzi pro další chytrá zařízení. Smysl by měla také aplikace pro mapy, ty ale v Holešovicích na rozdíl od Seznamu nehrají zásadní roli a s tvorbou aplikace se tak nepočítá. "Například u sportu věříme, že uživatelé raději přijdou na web," říká Burda. Právě sportovní zpravodajství je, podobně jako u Seznamu, nejvyužívanější mobilní službou. Z celkové návštěvnosti už je 8 procent uživatelů mobilních.

Jak česká Geewa průkopničí v nových technologiích

Burdův tým také zkouší, co budou umět Windows 8. "Děláme interní pokusy s Metrem, ale zatím nevíme, co se z toho vyvine. Je možné, že se velice brzy po vydání Windows 8 objeví nějaké aplikace Centra pro tento systém."

O chytré mozky, které na těchto věcech dokáží pracovat, je podle technického šéfa Centra boj. Přesto věří, že právě tato firma stále má i v konkurenci jiných hráčů co nabídnout. "Centrum je pořád ještě relativně malá firma a je tu trochu jiný pracovní režim a nejsme korporace. Na druhou stranu oproti startupům nabízíme to, že naše služby využívají miliony lidí měsíčně. A to je pro vývojáře často velice zajímavé," popisuje a dodává, že Centrum je "často cool alternativa k Seznamu, který už dosáhl obrovských rozměrů."

Zaměstnanci mimo jiné dostávají prostor pracovat na svých vlastních nových projektech a jedna část serverů a výpočetní kapacity je vyhrazena pro jakési interní startupy. "Lidé a malé týmy tam pracují na věcech, které jim přijdou fajn," popisuje Burda. S těmito praktikami Centrum začalo před 2 lety a do ostrého nasazení se díky tomu dostal například projekt Crazy Café.

Centrum Holdings jemně navyšuje počty vývojářů, kteří umí pracovat jak na front-endu (JavaScript, PHP), tak na back-endu (jazyk C) a poptávka je také po kodérech.

"O Seznamu toho z technologického hlediska v posledních měsících bylo slyšet určitě více. To ale chceme změnit. Už teď spolupracujeme s ČVUT, Matfyzem nebo eClubem a angažovat se v komunitách budeme mnohem aktivněji," vzkazuje Burda.

http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/technologicky-jsme-stale-na-spici-vzkazuje-centrum-903367


15.8.2012, iprosperita.cz

Projekt Era eScribe pro neslyšící opouští Prahu

Neslyšící či těžce nedoslýchaví lidé se díky službě Era eScribe pohodlně domluví s klientskými pracovníky už v celkem 36 Era finančních centrech po celé České republice. Doposud probíhalo testování unikátního projektu pouze v Praze, od 15. srpna je služba až do konce září 2012 k dispozici i v dalších 24 městech Čech a Moravy.

"Projekt Era eScribe jsme začali testovat v červenci na vybraných pěti finančních centrech v Praze a na základě mnoha žádostí ze stran neslyšících jsme rádi do pilotu zařadili i další centra po celé republice. Už teď můžeme říct, že máme na tuto službu skvělé ohlasy a o zařazení do rutinního provozu na všech našich pobočkách vážně uvažujeme. Jsme totiž přesvědčeni, že tak mnohem lépe přiblížíme naši nabídku osobám se zdravotním postižením," řekl Martin Kovář, ombudsman Poštovní spořitelny.

Co je Era eScribe:

Era eScribe je speciální simultánní přepis, díky němuž může neslyšící pohodlně sledovat odpovědi klientského pracovníka na monitoru počítače. Stačí, aby si zákazník o tento přepis požádal, a pracovník pobočky se telefonicky spojí s přepisovatelem, kterého zajišťuje Česká unie neslyšících. Poté otevře soubor na webové stránce Era eScribe a od této chvíle se veškeré promluvy pracovníka, přenášené přes hlasitý odposlech telefonu do sluchátek přepisovatele, budou ihned zobrazovat v textové podobě na monitoru. Oba účastníci rozhovoru tak mají jistotu, že neslyšící klient dostal všechny potřebné informace a správně jim porozuměl. Na projektu spolupracují Era, ČVUT a Česká unie neslyšících.

Simultánní přepis zajišťuje Česká unie neslyšících po dobu pilotního provozu ve všechny pracovní dny vždy od 9 do 12 hodin a od 13 do 18 hodin.

http://www.iprosperita.cz/finance/2192-projekt-era-escribe-pro-neslysici-opousti-prahu


18.8.2012, computerworld.cz

Český příběh: Nejen výpočty, modelování a simulace

Technické výpočty a simulace jsou nezbytné pro vývoj nových produktů v mnoha oborech. Využívá se při nich často specializovaný software, který na český a slovenský trh dodává firma Humusoft.

Humusoft vznikl v roce 1991 aktivitou pěti společníků, čerstvých absolventů kybernetiky na pražské Fakultě elektrotechnické ČVUT. Mladistvé nadšení, ochota riskovat a nezatíženost stereotypy zaměstnání v socialismu daly firmě dostatečnou dynamiku. Navíc divoká doba začátku devadesátých let přála novým myšlenkám a nemořila začínající podnikatele devastující byrokracií, jako je tomu nyní.

Počáteční nedostatek kapitálu řešila firma extrémním nasazením a přijímáním širšího okruhu zakázek v oblasti IT. Nicméně profilování směrem k technickým výpočtům, modelování a simulacím bylo patrné hned od začátku. Od roku 1993 je Humusoft výhradním zástupcem americké firmy MathWorks (software Matlab a Simulink) pro Českou republiku a Slovensko. Potom se přidal švédský systém Comsol Multiphysics - nástroj pro modelování a simulace multifyzikálních procesů, německý dSPACE - vývojové systémy pro řízení a simulaci v reálném čase a další. Hlavním cílem společnosti je však poskytovat zákazníkům komplexní služby. To znamená nejen prodej, ale především uživatelský servis na nejvyšší úrovni, nestandardní služby podle přání a maximální rychlost a korektnost ve vyřizování požadavků. Věnuje se také pořádání odborných konferencí a workshopů, na kterých účastníkům pomáhá objasnit a zvolit si vhodné simulační prostředky.

Humusoft však není jen distribuční a servisní organizací. Již od svého založení dělí společnost své síly rovným dílem mezi výrobu, prodej a servis přístrojového a programového vybavení. Z dílny Humusoftu pocházejí důležité nadstavby systému Matlab, knihovna pro interaktivní práci v reálném čase Real Time Toolbox, zobrazování dynamických modelů v prostředí virtuální reality Simulink 3D Animation (Virtual Reality Toolbox) a spouštění simulačních modelů v reálném čase na platformě PC Real-Time Windows Target.

Dále Humusoft vyrábí již několik generací měřicích a řídicích karet pro PC nebo zajímavé elektromechanické high-tech výukové modely - vše s těsnou vazbou na software pro modelování a simulace.

Požadavky uživatelů softwaru motivovaly v posledních letech firmu k produkci vysoce výkonných vícejádrových pracovních stanic HeavyHorse, které jsou optimalizovány pro náročné numerické výpočty. Pracovní kolektiv firmy se za více než dvacet let existence rozrostl na 18 stálých zaměstnanců a proměnnou skupinu externích spolupracovníků.

Matlab a Simulink

Matlab je integrované prostředí pro vědeckotechnické výpočty, modelování, návrhy algoritmů, simulace, analýzu a prezentaci dat. Poskytuje uživatelům nejen grafické a výpočetní nástroje, ale i specializované knihovny funkcí spolu s programovacím jazykem čtvrté generace. Knihovny Matlabu jsou svým rozsahem využitelné prakticky ve všech oblastech lidské činnosti.

Matlab je vhodný pro interaktivní práci i pro vývoj širokého spektra aplikací. Během uplynulých let se stal celosvětovým standardem v oblasti technických výpočtů a simulací. Uplatnění nachází jak ve sféře vědy, výzkumu a průmyslu, tak i v oblasti vzdělávání.

Simulink je nadstavba Matlabu pro modelování a simulaci dynamických systémů. Poskytuje uživateli možnost vytvářet modely dynamických soustav ve formě blokových schémat a rovnic.

Simulink představuje grafickou platformu nejen pro modelování fyzikálních soustav, ale také pro tzv. Model-Based Design (MBD), tj. návrh řídicích systémů, systémů zpracování signálu a obrazu, komunikačních systémů a mnoha dalších aplikací. Model systému je během vývoje průběžně zpřesňován a jeho kvalita je testována při simulacích. Vyžaduje-li aplikace implementaci na softwarovou či hardwarovou platformu, nabízí Simulink automatické generování kódu z modelu.

Příkladem využití nástrojů Matlab a Simulink je vývoj robotické náhrady lidské ruky. Vývojáři pomocí nástrojů Matlab a Simulink vytvořili prostředí pro simulaci kompletní končetiny. Přínos Simulinku se ukázal při návrhu propojení umělé končetiny s nervovým systémem, které umožňuje přirozenou a intuitivní kontrolu pohybu.

Comsol Multiphysics

Comsol Multiphysics je nástroj pro simulace fyzikálních jevů, který je určen vývojářům, výzkumným i vědeckým pracovníkům a díky široké nabídce funkcí pro zobrazování vypočtených výsledků také vysokým i specializovaným středním školám. Software řeší fyzikální úlohy popsané parciálními diferenciálními rovnicemi pomocí metody konečných prvků. Program je určen k modelování a k simulaci úloh z oblasti strojírenství, elektrotechniky, chemie a z různých sfér fyziky.

Comsol Multiphysics usnadňuje pochopení řady fyzikálních a technických procesů díky názorné grafice, snadné změně vstupních parametrů a možnosti simulace dané úlohy. K programu lze volitelně přidávat specializované nadstavbové moduly z různých profesních oborů a fyzikálních oblastí.

Program Comsol Multiphysics se využívá například při návrhu lopatek parní turbíny, kdy se řeší vliv vysoké teploty na geometrii lopatky. Tepelné zatížení statorové lopatky plynové turbíny je řádově 700 °C. K řešení úlohy jsou využity specializované moduly pro pružnost/pevnost a pro přestup tepla, případně také modul pro simulaci proudění tekutin.

http://computerworld.cz/ostatni/cesky-pribeh-nejen-vypocty-modelovani-a-simulace-48689


21.8.2012, FeedIT.cz

Samsung a eClub ČVUT vyhlásily programátorskou soutěž

Praha, 21. srpna 2012 - eClub ČVUT ve spolupráci s českým zastoupením Samsung Electronics vyhlásil soutěž pro všechny studenty českých vysokých škol, kteří rádi programují a vyvíjí aplikace pro moderní mobilní zařízení. Studenti budou soutěžit o nejlepší aplikaci ve dvou kategoriích -pro tablety Samsung GALAXY Tab a přístroje Samsung GALAXY Note. Soutěžní projekty, jejichž podnikatelský plán bude třeba obhájit před mezinárodní porotou, je možné přihlásit do 1. 11. 2012. (TZ)

"Jako další formu podpory mladých podnikavců jsme se rozhodli vyhlásit soutěž, ve které se dají vyhrát nejen hodnotné ceny, ale také stipendium, nebo přístup na vybrané akce v akcelerátoru Node 5," říká zakladatel a vedoucí eClubu Jan Šedivý z katedry kybernetiky ČVUT.

Jan Vaníček, Content Manager společnosti Samsung k tomu dodává: "Do budoucna vidíme velikou perspektivu a potenciál ve využití tabletů GALAXY Note, a proto podporujeme studenty ve vývoji nových aplikací, které budou speciálně navrženy pro tato zařízení, zejména pak pro využití stylusu S Pen."

Kromě stipendia výherci získají Samsung GALAXY Note, který patří mezi nejnovější tablety společnosti Samsung. Samsung GALAXY Note disponuje 1,4 GHz dvoujádrovým procesorem, dokonale čitelným displejem a intuitivnějším ovládáním, s využitím pera S-Pen (stylus), kterým se přístroj ovládá stejně snadno, jako kdybyste pracovali s papírem.

Samsung GALAXY Note

Další cenou je Samsung GALAXY Tab 2 10.1, inovovaný tablet s vynikajícím displajem krytým Gorilla glass, dvoujádrovým procesorem, integrovaným GSM modulem, MicroSD paměťovou kartou a dalšími uživatelsky příjemnými vlastnostmi.

Více informací a podmínky soutěže naleznete na stránce:http://www.eclub.cvutmedialab.cz/summer-12

http://www.feedit.cz/wordpress/2012/08/21/samsung-a-eclub-cvut-vyhlasily-programatorskou-soutez/


24.8.2012, autorevue.cz

Studentská formule ČVUT: v Maďarsku třetí!

Jakub Prokeš, představitel týmu CTU CarTech, nám poslal do redakce AR informaci o velkém úspěchu mladých českých konstruktérů. Dosáhli ho na neprestižnější studentské konstrukční soutěži Formula Student/SAE. Rádi ji uveřejňujeme.

V pořadí druhá soutěž této sezony pro tým CTU CarTech, Formula Student Hungary, se konala ve dnech 16. až 20. srpna v maďarském Györu. Tým CTU CarTech startoval se dvěma formulemi: na spalovací pohon (kategorie Combustion) a na elektrický pohon (kategorie Electric).

"Spalovací" formule prošla stejně jako předminulý týden v Německu technickou přejímkou naprosto hladce, bez potíží absolvovala i povinné testy náklonu, hluku a brzd. Elektroformule měla s technickou přejímkou drobné potíže, avšak ty se týmu podařilo rychle vyřešit. Bez problémů pak prošla zkouškou brzd, náklonu a zkouškou odolnosti proti vodě.

Soutěž se konala v přístavu města Györ, kde bylo závodiště organizátory postaveno na betonové ploše. Větší drsnost povrchu oproti běžnému asfaltu vyžadovala odlišné nastavení vozu, na které však byl tým připraven, a s nezvyklými podmínkami se dokázal vyrovnat u obou nasazených formulí.

Další úspěch CTU CarTech. Studenti úspěšně navázali na 19. místo z Německa tento rok nebo 2. místo z Barcelony z roku 2011.

Statické disciplíny, ve kterých měly týmy za úkol prezentovat konstrukční návrh, analýzu nákladů a business plán, byly z české strany okořeněny přímou účastí historicky první členky v jinak mužském týmu, která za CTU CarTech prezentovala business plán. V business plánu kategorie Combustion slavil tým historický úspěch, když dosáhl v této disciplíně na šesté místo.

Poroty statických disciplín, které čítají povětšinou zkušené inženýry z průmyslu z celé Evropy, velmi ocenily českou formuli za celkové pojetí, technickou vyspělost,vizionářský koncept a také povedený vnější design vozu. Pro elektroformuli byla maďarská soutěž první ostrou zkušeností, a úspěchem tak byla samotná účast ve všech disciplínách s minimem penalizací.

V dynamických disciplínách si "spalovací" formule CTU CarTech vedla perfektně. Piloti týmu si zkušeně poradili s průjezdem trati ve tvaru osmičky a v této dílčí disciplíně tak tým dosáhl na pěkné 6. místo. V disciplíně zaměřené na akceleraci skončila formule těsně druhá, v jízdě po technické trati, tedy v kvalifikaci na nedělní vytrvalostní závod, pak pátá. Elektrická formule dokázala také bodovat a to i přes to, že na papírově zkušenější týmy výkonově ztrácela.

Závěrečnou disciplínou byl vytrvalostní závod na 22 kilometrů respektive 36 kol. První z dvojice formulí ČVUT se na start postavila formule elektrická. Ta prokázala rodovou příslušnost k vytrvalým vozům CTU CarTech, dokázala náročný závod dojet až do cíle a nakonec obsadit 14. místo.

"Spalovací" formule přišla jako jedna z průběžně nejlepších na řadu až těsně před koncem. I přes úmorných 36°C ve stínu předvedli týmoví piloti vyrovnaný výkon, neporazili žádný kužel a zajeli do té doby absolutně nejlepší čas.

V očekávání tak bylo, jak si s rozpálenou tratí poradí papírově nejlepší formule univerzit z Karlsruhe (Německo), Tallinnu (Estonsko) a Budapešti (domácí tým). Zpočátku dosahovali jejich piloti výborných časů, všem se dokonce podařilo překonat české nejlepší kolo, avšak pravděpodobně kvůli nedostatku paliva začaly jejich formule s blížícím se cílem zpomalovat. Vůz studentů z Karlsruhe dokonce musel odstoupit v posledním kole.

"Spalovací" formule CTU CarTech tak brala ve vytrvalostním závodě první místo. Pro CTU CarTech znamenalo toto umístění zároveň celkové vítězství v dynamických disciplínách a tedy další historický milník ve fungování týmu.

V součtu všech disciplín (včetně statických) brala "spalovací" formule CTU CarTech za 835,94 bodů 3. místo v celé soutěži Formula Student Hungary. Na druhou pozici přitom chybělo nepatrných 2,22 bodu.

Historicky první česká elektroformule si v premiéře nevedla vůbec špatně a dokázala bodovat ve všech soutěžních disciplínách. Ve spotřebě paliva, která se pro srovnání spalovacích vozů s elektrickými přepočítávala na emise CO2, dokonce obsadila skvělé 6. místo. V celkovém hodnocení, kde se porovnávaly všechny zúčastněné týmy bez rozdílu v typu pohonu (tedy elektro i spalovací motor), dosáhla elektroformule CTU CarTech výborného 19. místa v 40členném poli vozů konkurenčních univerzit.

http://www.autorevue.cz/default.aspx?article=25074


25.8.2012, technet.idnes.cz

Roboti jsou čím dál pestřejší: léčí, šmírují, zabíjejí i pomáhají

Soutěže robotů už nepatří jen neohrabaným krabicím na kolečkách. Přichází éra mikrorobotů, kosmických robotů, bitevních robotů i inteligentních pomocníků. Trend je ale jasný: roboti všech druhů a tvarů si nacházejí nová využití ve všech oblastech. Karel Čapek by se divil.

Pod pojmem "robot" si většinou vybavíme stroj, který nějakým způsobem připomíná člověka. Tato představa ovšem odpovídá pouze specifickému typu robota, androidovi. Obecně ale do robotiky a kybernetiky patří mnohem pestřejší množina strojů: od montážních robotů v továrnách přes samostatné vrtulníčky a tancující panáčky až třeba po nástroje pro manipulaci nebo pokročilé armádní pomůcky.

Průmysloví roboti patří ke standardnímu vybavení všech továren.

Robot Tawabo má sloužit jako průvodce nejen pro děti.

Jednotka Royal Air Force Predator Squadron s bezpilotním letounem

Na přehlídce robotů v rámci letošní konference ICRA se objevil třeba jednoduchý robůtek se dvěma kolečky, který je určený pro zkoumání nebezpečného terénu. Vzhledem připomíná činku s anténkou a je připraven na hrubé zacházení. Uživatel ho tak může hodit a poté na dálku prozkoumat, jak daná oblast vypadá (celé video z ICRA na YouTube , úvodní sestřih publikován se svolením IEEE Spectrum ).

Dalším zajímavým exponátem byl robot Robonaut (NASA), který pomáhá astronautům na mezinárodní vesmírné stanici. Robonaut má sloužit jako "sofistikovaný držák", ale může vědcům také usnadnit rutinní úkoly spojené s vědeckými experimenty. A proč nemá nohy? Nebylo to praktické, zabíraly by místo a v beztížném prostředí by mu stejně nebyly moc platné. Je jednodušší namontovat jej na stěnu.

Namontovaný Robonaut (testování)

Robonaut 2 (GM, NASA) - infografika Je to robot?

"Robot je mechanické zařízení schopné vykonávat některé úkony automaticky." Ani tato nejobecnější definice neobsáhne vše, co pod pojmem robot rozumíme. Například chirurgický robot je pouze prodloužením rukou chirurga. S rozvojem techniky se roboti rozlétli doslova do všech oblastí, velikostí i funkcí.

Robotí fotbalový zápas (Ideen Park v německém Essenu)

Možná nejslavnější robot současnosti - marsovská pojízdná laboratoř Curiosity (NASA)

Doprovodnou součástí konference ICRA byla také soutěž mikrorobotů (Mobile Microrobotics Challenge spoluorganizovaná americkým NIST ), ti ovšem klasické definici autonomních robotů nevyhovují už vůbec. Do světa robotiky patří spíše tím, že mají stejné poslání (automatizovanou nekontaktní manipulaci) i některé podobné metody.

Hranice mezi tím, co robot je, a co už ne, je tenká a možná dokonce zbytečná. Podle Zdeňka Huráka, vedoucího týmu AA4CC z FEL ČVUT, není důležité hledat přesné rozdělení toho, co ještě je robot, a co ne: "Dá se totiž říci, že některé teoretické principy i postupy jsou stejné pro robotické vozítko na Marsu, dopravní letadlo, ale třebas i automatickou pračku. Snažíme se v našem oboru kybernetiky a robotiky této podobnosti základních matematických principů využívat. To nám umožňuje řešit praktické projekty z velmi rozličných aplikačních oblastí." InsertSingleVideo Budoucnost robotů: budou všude, musíme se připravit

Základ pro bionickou ruku kontrolovanou mozkem (SSSA)

Robotičtí pomocníci nás brzy obklopí ze všech stran. Rodney Brooks, specialista na roboty a bývalý profesor kybernetiky na MIT, se nicméně domnívá , že řeči o robotické apokalypse jsou plané: "Roboti přicházejí, nemusíme se ničeho moc bát. Bude to legrace. Doufám, že si všichni příštích 50 let pořádně užijeme." Odhaduje, že budoucí roboti budou tak vyspělé mechanismy, že je budeme moci srovnat s vyspělostí lidskou. Nemluvě o kombinování lidí a robotů, popularizované mnoha sci-fi díly, ale blížící se svému uskutečnění každým rokem.

Rozmanitost robotů ovšem neznamená jen to, že můžeme se zadrženým dechem sledovat, jak bude náš život v budoucnosti jednodušší. Isaac Asimov kdysi sepsal zákony robotiky, které každému robotovi měly vetknout jisté svědomí. Tak daleko samozřejmě ještě nejsme, nicméně už dnes jsme se dostali do situace, kdy roboti musejí řešit reálná etická rozhodnutí. Právně přitom robot samozřejmě nemá žádný status. Jde o stroj, za který je zodpovědný ten, kdo jej ovládá, používá, vytvořil, programuje apod. Zachránit majitele, nebo minimalizovat ztráty?

Tato logika může fungovat například u dálkově ovládaných robotů, třeba bezpilotních letounů americké armády . Ty jsou dálkově ovládané a přestože mají jistou samostatnost (bez signálu dokážou vydržet ve vzduchu nebo dokonce nouzově přistát), za jejich "chování" zodpovídá člověk, který je ovládá.

Americký bezpilotní vrtulník MQ-8 Fire Scout

Americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper

Piloti řídí své bezpilotní letouny přes monitor

U jiných robotů už to ale tak jasné není. Jak se má rozhodnout takové automatické auto Google, které je schopné samo řídit po amerických silnicích? Je pochopitelně naprogramováno tak, aby řídilo ohleduplně a defenzivně. Co ale v případě, kdy je nehoda nevyhnutelná? Má se křemíkový mozek snažit zachovat co nejmenší ztráty na životech celkem, nebo za každou cenu ochránit svého majitele?

Jak svět vidí automatické auto Google

Jak automatické auto Google vidí svět

Podobné etické paradoxy zatím nemají jasnou odpověď. A to se ještě zdaleka neblížíme nepříjemné otázce, zda může existovat stroj, který má práva srovnatelná s osobnostními nebo dokonce právy lidskými. Přitom nejedno vědecké stanoviště pracuje usilovně na tom, aby právě u nich vznikl robot, který nejlépe napodobí lidské chování. Má robot emoce? Má schopnost přemýšlet o sobě ?

Není ani jasné, jestli lze takové otázky zodpovědět. Rozhodně odpověď neposkytne technika samotná. Užívejme si tedy doby, kdy domácí vysavač naráží do stěn proto, že si vytvořil nedostatečně přesný plán místnosti. Může přijít doba, kdy do stěny bude narážet z trucu.

URL| http://technet.idnes.cz/roboti-bezpilotni-letadla-dcm-/tec_technika.aspx?c=A120822_145034_tec_technika_pka

http://technet.idnes.cz/roboti-bezpilotni-letadla-dcm-/tec_technika.aspx?c=A120822_145034_tec_technika_pka#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=technet&utm_content=main


27.8.2012, hw.cz

Jak (ne)bezpečné je elektromagnetické pole?

Inteligentní budovy jsou vybaveny složitými energetickými a regulačními systémy, které generují svá vlastní elektromagnetická pole. To je pak příčinou řady hypotéz o jeho vlivu na člověka. Špičkovým odborníkem ve výzkumu vlivu elektromagnetického pole na živé organismy je prof. Ing. Jan Vrba, CSc., z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Elektromagnetické pole a jeho působení na člověka resp. na živé organismy obecně je vděčným předmětem častých, více nebo méně informovaných diskusí v médiích. V souvislosti s rozvojem technologií (zejména technologií v oblasti moderních komunikačních, regulačních systémů apod.) roste v posledních desetiletích obava mnoha lidí z toho, že by pole elektrické, pole magnetické nebo pole elektromagnetické (v dalším textu budeme pro jednoduchost zmiňovat jen pole elektromagnetické a používat zkratku EM) mohlo mít nepříznivé účinky na zdraví člověka.

Toto je to ale také velmi důležité téma pro vědeckou komunitu, která hledá na bázi seriózního výzkumu odpovědi na důležité otázky. Pro další úvahy je nutné rozdělit EM pole na ionizující a neionizující. Biologické účinky ionizujícího EM pole (např. záření Roentgenovo, radioaktivní, atp.) jsou velmi dobře známy již po několik desetiletí. Je skutečně nebezpečné, jeho energie může ničit buňky živých systémů pokud dávka ozáření překročí určitou mez. Člověk se proti němu musí chránit. Ale i tak se dá ionizující EM pole využít ve prospěch člověka - např. při léčbě nádorových onemocnění pomocí tzv. radioterapie.

V dalších úvahách se zaměříme výhradně na EM pole neionizující. Jeho biologické účinky bývá zvykem dělit na tepelné a netepelné. Tj. na ty účinky, které jsou dány zvýšením teploty v důsledku absorbované EM energie, resp. na přímé účinky EM pole. Toto rozdělení je ale možné jen v teoretické rovině, v reálné praxi jsou tyto dva typy účinků EM pole prakticky neoddělitelné. Tepelné účinky EM pole jsou již velmi dobře zmapovány a velmi využívány v medicíně pro různé terapeutické aplikace v onkologii, kardiologii, urologii, chirurgii, fyzioterapii atp.

Netepelné účinky EM pole jsou v mnoha zemích světa včetně ČR předmětem výzkumu již několik desítek let. Formou výzkumných projektů a rozsáhlých statistických studií se vědecká komunita snaží identifikovat nejen potenciální rizika (tj. nepříznivé účinky EM polí), ale také účinky pozitivní, které by bylo možné použít pro léčebné účely. Je ale třeba si uvědomit, že se jedná o velmi komplikovanou multidimenzionální problematiku (je nutné pracovat s několika desítkami velmi komplikovaných parametrů), a tak do uzavření a vyhodnocení těchto studií zbývá ještě mnoho práce.

Důvodů, proč naše vědomosti o biologických účincích neionizujícího EM pole nejsou zatím ještě zcela ucelené a uzavřené, je samozřejmě více. Nelze se jednoduše vymlouvat jen na to, že jde o mimořádně komplikovanou problematiku. Na celém světě proběhlo několik tisíc různých studií a zatím žádný škodlivý účinek EM pole na živé organismy nebyl jednoznačně potvrzen. To se dá vysvětlit tím, že i dříve než jsme tuto planetu "zamořili" velkým množstvím vysílačů různého typu, tak EM pole tady bylo všudypřítomné odjakživa - již od okamžiku vzniku vesmíru při tzv. "Velkém třesku". Adaptace člověka na EM pole (jakož i adaptace všech živých organizmů) je tedy snadno vysvětlitelná - člověk jako takový se vyvíjel v prostředí, kde EM pole vždy existovalo.

Navíc člověk sám je docela účinný generátor EM pole. Např. z Planckova vyzařovacího zákona lze určit, že dospělý člověk vyzařuje do svého okolí EM výkon přibližně 100 W. Podle tohoto zákona EM pole vyzařují všechny živé i neživé objekty, jejichž absolutní teplota je vyšší než absolutní nula. Je ale zřejmé, že různorodé působení EM pole na biologické systémy nutně musí existovat, má primárně fyzikální podstatu. Účinky tohoto působení pak mohou mít podstatu chemickou, biologickou nebo medicínskou. Lidské tělo je vytvořeno z atomů a následně pak z polárních molekul a iontů a ty na vnější elektromagnetické pole reagují. Fyzikální model je tady jednoduchý a jednoznačný. Lze tedy spíše konstatovat, že zatím ještě nemáme vyvinuty dostatečně dokonalé metody a technologická zařízení pro jednoznačnou identi.kaci a kategorizaci účinků EM pole na biologické systémy. Toto je úkol pro další výzkum, na který bude nutné vytvořit kombinované týmy fyziků, chemiků, biologů a lékařů.

V popředí zájmu výzkumných týmů je v současné době několik hypotéz, nejsledovanější je asi vliv EM pole na tzv. BBB (tj. Blood-Brain Barrier). Zdá se, že EM pole může omezit funkci této bariéry, která chrání mozkovou tkáň proti škodlivým látkám. To může vést ke snižování počtu mozkových buněk a tedy i k určitému ohrožení člověka, který se v EM poli nachází. Na druhé straně však tento efekt otevírá cestu k možnosti aplikace chemoterapie na mozkové nádory. Ta je za normálních okolností právě kvůli BBB velmi komplikovaná. Ale i tato hypotéza teprve "čeká" na své de.nitivní potvrzení.

Dosti známou a již i experimentálně vědecky potvrzenou je např. skutečnost, že mozek uživatele mobilního telefonu vykazuje kratší reakční dobu když je mobilní telefon aktivní, než když je vypnut. Tento známý efekt ale zatím také ještě nebyl zcela uspokojivě vysvětlen.

Katedra elektromagnetického pole se v oblasti výzkumu biologických účinků EM pole angažuje již od svého vzniku v r. 1971. V současné době pracuje na této katedře odborný tým, který se zaměřuje na výzkum interakcí EM pole s biologickými systémy, tj. na problematiku biologických účinků EM polí a na možnosti využít tyto účinky v medicíně. A to jak vlastními výzkumnými projekty, kdy ve spolupráci s renomovanými lékařskými či biologickými institucemi pracuje na ověření hypotéz o potenciálních biologických účincích EM pole, tak i pozorným sledováním práce a výsledků jiných výzkumných skupin v ČR a zejména pak významných výzkumných skupin v zahraničí.

Zakladatelé tohoto týmu zahájili již v roce 1981 stěžejně důležitou etapu výzkumných aktivit v této oblasti - výzkum možností využití pozitivních biologických účinků EM pole pro různé léčebné metody. A tento výzkum nebyl jen v teoretické rovině, byl okamžitě přenášen do klinické praxe špičkových lékařských institucí. Konkrétně od roku 1982 byla na Radioterapeutickém ústavu v Praze (nyní je to Ústav radiační onkologie FN Bulovka) zahájena léčba onkologických pacientů pomocí tzv. mikrovlnné hypertermie. Celkově tam bylo takto léčeno více než 1 000 pacientů.

Výsledky našeho vlastního výzkumu a i výsledky sledování celosvětových výzkumných aktivit biologických účinků EM pole pak zmíněný odborný tým katedry elektromagnetického pole přenáší do výuky studentů ČVUT i výuky studentů jiných univerzit - českých i zahraničních. Již od roku 1992 nabízí v rámci katedry předměty: "Biologické účinky pole" a "Lékařské aplikace mikrovlnné techniky" resp. "Lékařské aplikace EM pole". Později pak i předměty "EM pole v biologických systémech" a "Lékařské aplikace biologických účinků pole". Jde o unikátní nabídku předmětů, podle našich informací jen málo univerzit na světě nabízí studentům předměty tohoto typu. Díky tomu máme každý rok dostatek zájemců o tuto problematiku i z řad zahraničních studentů, takže zmíněné předměty jsou pak přednášeny jak v českém, tak i v anglickém jazyce.

Výuku předmětů podobného typu začala v posledních letech nabízet i Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT. Na její půdě, konkrétně na katedře biomedicínské techniky (vedoucí katedry prof. Ing. Peter Kneppo, DrSc.) vzniká v současné době výzkumná skupina a také laboratoř pro aplikace EM polí v medicíně.

Autorem článku s názvem Jak (ne)bezpečné je elektromagnetické pole? je prof. Ing. Jan Vrba, CSc. (vrba [at] fel [dot] cvut [dot] cz) z katedry elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT. Příspěvek byl publikován ve čtvrtletníku TecniCall, vydání z jara 2012, informujícím o výsledcích vědy a výzkumu na ČVUT v Praze.

http://www.hw.cz/teorie-a-praxe/jak-nebezpecne-je-elektromagneticke-pole.html


27.8.2012, E15

Olga Štěpánková: Kybernetika již zasahuje do mnoha oborů

Absolventi vysokých škol zaměřených na technické obory jsou stále v mnohem lepším postavení na trhu práce než jejich kolegové z humanitních odvětví. A ve výjimečných oborech, jako je kybernetika, je to ještě výraznější.

"Naši studenti na trhu práce nemají žádný problém. A to jak u nás, tak v zahraničí," potvrzuje Olga Štěpánková z Katedry kybernetikyFakulty elektrotechnické ČVUT, která vede studijní program Biomedicínského inženýrství a informatiky.

- E15: Kybernetika je pro mnohé až magické slovo. Přibližte nám jednoduše její dnešní postavení.

Kybernetika má svou významnou roli v současném světě, protože je jeden z nástrojů, jak zefektivnit nejen výrobu, ale i zdravotnictví, školství a tak podobně. V podstatě zasahuje do mnoha oborů lidské činnosti. Lze říci, že naším cílem je hledat různé nástroje, které umožní využití informačních a komunikačních technologií, řekněme, pro blaho lidstva.

- E15: A konkrétněji? Vím, že se vaše práce hodně dotýká handicapovaných lidí.

Naše katedra má bohatý vějíř aplikací. Například je u nás velmi uznávané centrum pro strojové vnímání, které se snaží nabízet řešení pro zpracování obrazových dat, vyhodnocování obrázků tak, aby je bylo možné automaticky interpretovat. Také jsem členkou Gerstnerovy laboratoře a konkrétně skupiny "přírodou inspirovaných technologií", která hledá nové způsoby, jak využít různé nové senzory jako zdroje informací, které mohou být snímány přímo na člověku, a kombinací jejich údajů odhadovat stav člověka. Jedna z možností je využití v medicíně, ale současně je možné tyto zdroje informací - senzory - využívat pro teoretická studia. Například pro pochopení kognitivních procesů, což má význam nejen z hlediska hluboké teorie pochopení, co to je emoční inteligence. Stejné zdroje informací totiž mohou sloužit jako alternativní vstupy či pokyny k řízení počítačů. A tady se nabízí využití pro lidi různým způsobem znevýhodněné. Například nemůže-li někdo používat myš a klávesnici, tak je potřeba mu nabídnout alternativní řízení počítače a přístup k informacím.

- E15: Jaký je v tomto největší úspěch katedry?

Na naší katedře byla vyprodukována technologie I4Control, která umožňuje řídit počítač pomocí pohybu očí. Což má význam nejen pro lidi postižené, ale i pro pracovníky, kteří mají ruce zaneprázdněné něčím jiným, například lékař při operaci. Tato technologie dostala v roce 2006 cenu Evropské komise za inovativní IT technologii. Avšak na katedře vzniká celá řada dalších zajímavých aplikací, například v současné době má obrovský potenciál robotika.

- E15: Tady může být dost široké pole pro spolupráci vaší katedry s různými firmami.

Ano, katedra má v tomto velmi bohatý a úspěšný rejstřík. Například právě centrum pro strojové vnímání má dlouholetou spolupráci s několika automobilkami, pro které vytváří například takové čtečky poznávacích značek aut, aby řidiči byli v případě špatné jízdy odhaleni. Ovšem jsou i produkty, které naopak řidičům usnadňují jízdu například při couvání a tak podobně. Jinak máme obrovské množství aplikací v různém průmyslu.

- E15: Vybírají si, respektive připravují si firmy již některé studenty jako své budoucí zaměstnance?

Výjimečně ano. Ale velmi časté je, že v rámci přípravy diplomové práce se student nebo studenti podílejí na řešení konkrétních úloh, které jsou v rámci většího projektu ve spolupráci s nějakou firmou.

- E15: Jak jsou na tom z hlediska trhu práce vaši absolventi?

Nemají žádný problém. A to jak u nás, tak v zahraničí.

- E15: Stále probíhá diskuze o bakalářském studiu. Jak se na tuto problematiku díváte vy?

Máte pravdu, že u nás ještě tento problém není zcela dořešen. Pro úzkou skupinu studentů, kteří jsou talentovaní a mají jasno, čeho chtějí dosáhnout, by bylo lepší či přínosnější, aby jejich magisterské studium bylo z počátku o teorii a až později se zapojila praxe. Ale těchto studentů je malé procento. Na druhou stranu někteří studenti bez výrazných ambicí získají v bakalářské části, zaměřené dost na praxi, nový pohled, studium je zaujme, a tak chtějí posunout praktické znalosti do teorie a výzkumu. Mnohdy jsou to právě oni, kteří jsou pak v oboru špičkami.

- E15: Takže se přikláníte k tomu, aby současná situace zůstala?

Myslím si, že je to rozumné. Ale nebylo by špatné, aby souběžně byla nějaká výběrová specializace, která by těm skutečně talentovaným umožnila od začátku metodicky nabývat znalostí. A studenti bakaláři, kteří by chtěli dál pokračovat i v teorii, by pak mohli postupovat podle individuálních studijních plánů, což je něco, co se moc v současné době nevyužívá.

- E15: Česká společnost pro kybernetiku a informatiku, jíž jste předsedkyní, je už řadu let držitelkou licence European Computer Driving Licence (ECDL) pro Českou republiku a je garantem kvality v tomto mezinárodním konceptu počítačové gramotnosti. Přibližte nám tuto činnost.

ECDL - European Computer Driving Licence je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje celou škálu vzdělávacích a certifikačních programů, z nichž nejrozšířenější jsou programy ECDL Core (počítačová, resp. digitální gramotnost a digitální kvalifikace) a ECDL Advanced (profesionální uživatelské znalosti a dovednosti). Koncept ECDL mimo jiné mezinárodně definuje obsah pojmu "Počítačová (digitální) gramotnost" a určuje metodu, jakou je počítačová gramotnost ověřována. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající ECDL certifikáty, které mají mezinárodní platnost. Tyto certifikáty vám například mohou pomoci při hledání zaměstnání.

- E15: Máte povědomí o tom, zda při výběrových řízeních na trhu práce berou zaměstnavatelé tyto certifikáty v úvahu?

Ano. Je jich celá řada a někteří z nich se dokonce aktivně podílí na šíření a využívání principů konceptu ECDL. Příkladem dobré praxe mohou být ministerstvo vnitra, Nejvyšší kontrolní úřad nebo ministerstvo školství v oblasti rekvalifikací ve spolupráci s úřady práce.

- E15: Pro koho tedy jsou tyto kurzy, respektive testy počítačové gramotnosti, určeny?

Pro všechny běžné uživatele výpočetní techniky. Nikdy nejsme z hlediska učení úplně hotovi. Hodně jsou využívány středoškoláky ještě před maturitou. Střední školy jsou častými držiteli licencí ECDL a poměrně aktivně tohoto konceptu využívají. Ale jsou to i vysokoškoláci nebo zaměstnanci, kteří si potřebují doplnit znalosti nebo získat praktické dovednosti, či lidé měnící zaměstnání a tak podobně.

- E15: Počítačový svět je dost složitý. Ani ECDL nemůže obsáhnout vše. Jsou kurzy či testy ECDL nějak rozlišeny?

Existuje celá škála oblastí znalostí a dovedností - modulů ECDL, které jsou zaměřeny na jednoduché obecně přenositelné kompetence, resp. digitální gramotnost. Je ale také možné zaměřit se na oblasti počítačových dovedností, které jsou více spjaty s konkrétními požadavky trhu práce, a absolvovat kurzy a testy s cílem získat tzv. digitální kvalifikaci. A komu by to nestačilo, může absolvovat testy nejvyšší obtížnosti, a získat tak například Certifikát ECDL Expert.

- E15: Hledám-li zaměstnání jako novinář, co bych měl absolvovat?

V současné době je v České republice dostupných 14 modulů ECDL. Pro tuto profesi je vhodné získat dovednosti v oblasti práce s textem, a to nejen v základní (modul M3), ale i v pokročilé úrovni (modul AM3), samozřejmostí je práce s internetem a komunikace (modul M7) a oblast práce s grafikou (modul M9). Podceňovat se nevyplácí ani bezpečnostní otázky při práci s počítačovými technologiemi (modul M12). Takto vybaven budete pro potenciálního zaměstnavatele výrazně zajímavější a vaše šance na získání dobrého místa jistě stoupnou.

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.