30. 10. 2012; Deník - Region Opavský a Hlučínský

Umí si doma vyrobit robota i mobil

Jsou lidé, kteří se ke genialitě propracovávají celý život, a jsou tací, kteří se s ní rodí. K těm druhým jmenovaným rozhodně patří dnes už dvacetiletý Adam Heinrich z Opavy.

V současnosti již studuje Adam na pražské ČVUT, a to obor s futuristicky znějícím názvem Kybernetika a robotika. Před svým přestěhováním ovšem působil rodák ze slezské metropole osm let na opavském Mendelově gymnáziu. Právě zde se začal tříbit jeho talent pro elektroniku všeho druhu. Dokázal to mimo jiné loňským vítězstvím v celostátním kole prestižní přehlídky studentských vědeckých projektů Středoškolská odborná činnost. A to zcela zaslouženě.

Jeho projekt byl totiž nevídaný.

"Rozhodl jsem se postavit si mobilní telefon - protože jsem si to chtěl zkusit.

Jde o podomácku postavený mobilní telefon s dotykovým displejem.

Má základní funkce běžných telefonů, jako volání, zprávy, kontakty nebo prohlížení obrázků z galerie, a je postavený z běžně dostupných součástek," popisuje stále neuvěřitelně skromný Adam Heinrich. Originální projekt mu přinesl navíc i další ocenění. Byl nominován na letošní ročník mezinárodní přehlídky studentských vědeckotechnických projektů European Union Contest for Young Scientists, která se konala na konci září v Bratislavě. "Telefon jsem rozšířil na univerzální řadič pro osobní automatizaci, který je možné využít například pro řízení chytré domácnosti, a disponuje grafi ckým rozhraním, které zjednodušuje možnosti jeho nastavení," doplňuje Adam. S podomácku vyrobeným mobilem poté na zmíněné soutěži získal ocenění Evropského patentového úřadu.

Dnes už vysokoškoláka přivedl k počítačům a elektronice údajně jeho děda, jenž byl jak šikovným elektronikářem, tak programátorem. Adama začalo zajímat, jak vlastně vše funguje. Posléze se přihlásil do kroužku tvorby WWW stránek a programování. Na jedné z přírodovědných konferencí pořádaných na gymnáziu se dozvěděl o soutěži autonomních robotů Robotour, které se někteří zdejší studenti účastnili. Robotika mladému Adamovi učarovala. Spojuje totiž podle něj hned několik oborů. Další krok tak byl nasnadě. "S prvním robotem, samořídícím se autíčkem, které bylo schopné projet zadanou trasu, postaveným doma na koleni, jsem se přihlásil do Středoškolské odborné činnosti v roce 2009 a obdržel jsem za něj Cenu Učené společnosti. Dalšího robota, tentokrát pro soutěže ve sledování čáry, jsme stavěli společně s kamarádem Zbyňkem Moravcem a zúčastnili jsme se s ním kromě Středoškolské odborné činnosti v roce 2010 ještě několika dalších robotických soutěží u nás i na Slovensku," říká Adam Heinrich.

Poté již následoval zmíněný projekt podomácku vyrobeného mobilu a nyní studia kybernetiky a robotiky v Praze. Přes svou nepopiratelnou inteligenci a úspěchy zůstává Adam normálním mladíkem bez moresů. Má i zcela obyčejné zájmy. Například holduje skautingu a je členem přístavu vodních skautů Poseidon Opava. Má rád i kolo a veškerou přírodu. Budoucnost si však zbytečně dopředu neplánuje: "Nemám úplně konkrétní představu o své budoucnosti, ale chtěl bych vždy dělat to, co mě baví," dodává na závěr sympatický mladý vědec.


28. 10. 2012; href="http://www.youtube.com/watch?v=q09qwdkfbew&list=PLDEDE4C04B0901F63&index=37&feature=plpp_video

">idnes.cz - blogy

Elektrotechnická fakulta a Elina Garanča (Richard Mandelík)

Zdánlivě sice nesouvisí, ale den před Elininým koncertem se mi naskytla možnost navštívit pravidelný malý, ale milý koncertík, jež pod názvem Setkání s hudbou občas pořádá Elektrotechnická fakulta ČVUT. Dík patří Evičkovo (skloňuji podle plzeňských pravidel) kamarádce Nadě, jež mi tuto možnost nabídla.

Hrála nám renomovaná klarinetistka Ludmila Peterková, doprovázená lotyšskou, zde již dlouho usazenou klavíristkou Irinou Kondratěnko, jež je uznávanou doprovodnou hudebnicí a profesorkou na konzervatoři. Program pestrý a hudebně velmi hezký a milý. Koncertem provází chytrý pán, který má vše připraveno, poskytne údaje o skladateli i skladbě, přidá perličky, jichž je kolem hudby vždy plno, a podrobí hudebníky otázkám, takže jejich slovní vystoupení si s hudebním nezadají. Klarinetistka třeba popisovala složitý proces péče o nástroj, kde, jak jsem usoudil, jsou kladeny značné nároky na řemeslnou zručnost a bylo znát, že údržba klarinetu hudebníka nenaplňuje žádným nadšením.

Pianistka vyprávěla pěkný příběh, jak se svými žáky vystupovala v Bologni na významné mezinárodní soutěži. Šla po městě a zaujal ji evidentně pravoslavný chrám, který do renesančního města jaksi nepatřil, uvnitř hovořila s knězem, jenž jí poradil, aby u významné ikony poprosila pro své žáky o podporu. V soutěži samotné získali všichni její žáci nejvyšší ocenění a jedna žákyně dokonce hlavní cenu. Závěrečný exhibiční koncert pak náhodou probíhal v sále, který k onomu pravoslavnému kostelu náležel. Takové náhody. Také vyprávěla, že slavného ruského houslistu Davida Oistracha oslovil v New Yorku mladík s jasně místopisným dotazem, zda by neporadil, jak by se mohl dostat do Carnegie Hall (takové newyorské o něco větší Rudolfinum, ale bez takové tradice, že by tam zasedal někdy jejich parlament, na to mají dost hnusný velký barák ve Washingtonu). Na to Oistrach měl odvětit: "Jó pane, to budete muset hodně cvičit, než se tam dostanete." Být to v Rusku, tak otázka zní jen: "Skažitě, gdě Karnegihol (případně ještě tovarišč)!" Všechno by bylo jasné a odpověď zřejmě jiná.

Tak tedy to hlavní - úterý 25.9. Obecní dům - Elina Garanča:

O mé oblibě této dámy každý ví, takže jsem si ji nemohl nechat ujít a šel na ni s maminkou, jako jsme spolu chodili na opery, když jsem ještě chodil na základku na Žižkově a nabízeli nám tam pravidelně vstup do tehdejšího Smetanova divadla (původně Německého a nyní Státní opery, doufejme, že to nebude jednou opera Václava Klause). Tak jsem jako svou první operu viděl Lazebníka sevillského, což bylo možná šťastné, protože tahle krásná, veselá, milá a nesložitá opera je vhodným dílem pro budoucího puberťáka. Bylo mi asi 9 nebo 10 let a dodnes mám Lazebníka moc rád. Jako druhého jsme shlédli Čarostřelce K. M. Webera (německy kouzelně Luftchutz), který se pohříchu hraje málo, pak jsem viděl skoro celého Smetanu a taky jsem nešťastnou matku, přestože mě varovala, odtáhl na Bludného Holanďana, kde jsem myslel, že to už nelze přežít a ona možná taky, a vyvolalo to ve mě hlubokou skepsi vůči Wagnerovi, již jsem později překonal a teď jdu v prosinci do svého oblíbeného kina Oko na Lohengrina - přenos z La Scaly za pouhé tři stovky). Takže chlapci i holky, poslouchejte maminky, mají vždy pravdu, s jistými výjimkami (o tom až příště).

Takže k Elině. Jako obvykle nebudu líčit, co tato krásná dáma umí, ostatně je světově uznávaným mezzosopránem. Stojí vedle skvělých Cecilie Bartolli a Joyce DiDonato a nepopiratelně absolutně nejlepší Magdalenky Kožené (jako vlastenec to musím tvrdit a taky v Brně to pak budu mít dobrý). První poločas, orchestrální kus, Pražskou komorní filharmonii diriguje její manžel, pak odejde, přivede svou paní, jež zapěje svůj kousek, odejde, pak zase orchestr, a to se opakuje čtyřikrát až do přestávky. Jsem trochu v rozpacích. Přestávka, zjistíme, že jsme si ani jeden nevzali peníze, takže ani sklenička, ani program. Kdybych tam byl s nějakou manželkou, tak bych v tu ránu ztratil asi dva tisíce bodů a dověděl se, že Franta by si určitě prachy nezapomněl, protože on na rozdíl ode mě na Květu myslí. Ale maminky řeknou, že to neva. Proto mnozí z nás kluků setrvávají až do pozdního věku v mamahotelech. Tak chodíme po foyer, aby si maminka rozhýbala to umělé kolínko, proplétáme se mezi diváky a koukáme, abychom po vzoru krasobruslařů využili celou plochu. Po pauze Elina přijde v černých přiléhavých šatečkách a sekne jí to ještě víc. K nadšení publika postupně odzpívá všechny podstatné sólové árie z Carmen, což je proloženo známou předehrou a intermezzy, takže maminka prohlásila, že tu Carmen máme skoro celou. Lidé asi znají její slavnou Carmen z MET v roce 2010, kterou jsem mnohým z vás už popisoval, takže ohlas je obrovský. Akorát si nenasadila černou kudrnatou paruku, takže metr osmdesát vysoká blonďatá a modrooká Carmen. Na pódiu v tomto bloku už zůstává a neodchází, sedí vedle prvních houslí, a když má zpívat, vyskočí jako sokolka. Uzavře několika španělskými áriemi ze zarzuel (že nevíte, co to je) a po několikerém vytleskání přidá profláklou Granadu, která v jejím podání zní jako zázrak. Jsme oba nadšení a jako správní kriplíci se necháme dolů svézt luxusním výtahem se sedačkou. Jediné, mi trochu scházelo, ona totiž ráda a skvěle zpívá árie z oblasti belcanta, takže aspoň jeden Bellini mohl být. Tak jsem si to pustil doma a vám to doporučuju taky.

Tuhle operu nikdo nezná, ale podle všeho to musí být něco.

Abych nezapomněl, Elina měla před týdnem výročí, narodila se 18. září 1976, a protože život přináší samá překvapení, tak přesně když jí byl rok, zemřela v Paříži Maruška Callasová. Jo jistě už čekáte na ukázku z koncertu, který točila televize, takže to možná i někdy uvidíte a přesvědčíte se, že nekecám. Na konci připojuji nádhernou árii ze Saint -Saënsova Samsona a Dalily, kterou zpívala Vídeňákům loni na otvíračce loňského plesu v opeře a včera taky nám Pražákům, abychom si v Bruselu nestěžovali, že má ta Vídeň zase něco extra. Ona tohle zpívá Samsonovi, pak mu ostříhá vlasy, veškerá síla je rázem v pytli a chlapec skončí upoután ke sloupům v chrámu, kde je určitě zima jako v kostele a nic tu nečepují. Kluci bacha, jakmile vám v posteli zpívá, je něco špatně.

Zdravím vás stylovým hudebním pozdravem obvykle zpívaným na nápěv známé lidové písně "Andulko Netrebkova, husičky nemáš doma".

Tady je ta Dalila:

Neodpustím si ještě tenhle bonbónek v duetu se skvělou Českoslovenkou Gruberovou:

http://www.youtube.com/watch?v=VsYQei3ifoc&list=PLDEDE4C04B0901F63&index=23&feature=plpp_video

Komu to ještě nestačí, tak mám v katalogu Youtube dalších 60 ukázek s Elinou a dalších 2500 všeho druhu. Kdo chce, dám mu přístupové údaje.

Na úplný závěr ještě přidám tohle neznámé Ave Maria, které je nad všechny komentáře:

http://www.youtube.com/watch?v=knpxPmbRU5c&list=PLDEDE4C04B0901F63&index=60&feature=plpp_video

http://mandelik.blog.idnes.cz/c/296927/Elektrotechnicka-fakulta-a-Elina-Garanca.html


25. 10. 2012; smartmania.cz

Pozvánka na další ročník konference MS Fest 2012

1. a 2. prosince se v prostorách Fakulty elektrotechnické v Praze v Dejvicích bude konat další ročník akce MS Fest. Vstupné je zdarma.

MS Fest je tradiční dvoudenní konference, která nabídne celou řadu zajímavých přednášek točících se okolo produktů společnosti Microsoft. Na sobotu 1. prosince jsou připraveny 4 hlavní proudy zaměřující se na vývoj pro Windows 8, obecné programování a IT Pro (správa serverů a podnikových řešení). Dozvíte se jak testovat software, plánovat si svůj čas, nebo jak efektivně vyvíjet v týmu. Projdete si kompletním vývojem aplikace pro Windows 8, od návrhu jejího designu až po publikaci na Store. Přednáška o .NET Micro Framework vám zase prozradí, jak si například vyrobit domácí osvětlení a ovládat ho přes Twitter.

V neděli 2. prosince na vás čeká celá řada dalších přednášek se zaměřením na programování a doporučené postupy při vývoji. Dozvíte se, jaké jsou novinky ve Windows Phone 8. Na akci budou k odzkoušení nové telefony (například Nokia Lumia 820 a 920), na chodbách budou pro vaše pobavení k dispozici Xboxy a Kinecty. Stejně jako každý rok se i letos v sobotu večer bude konat afterparty, kde se budete moci pobavit s ostatními účastníky a přednášejícími.

MS Fest pořádají lidé z programu Microsoft Student Partners, kteří budou přednášet společně s členy programu MVP (Most Valuable Professional). Tešit se můžete i na přednášky od odborníků ze společností Fleveo nebo Skype.

Vstupné na konferenci je zdarma, je pouze nutná registrace na serveru GeekCore.

Kde a kdy se akce koná?

1. a 2. prosince 2012, Technická 2, Praha (Fakulta eletrotechnická ČVUT v Dejvicích).

Občerstvení

Na rozdíl od minulých ročníků nebude letos zajištěno občerstvení, pouze nealkoholické nápoje. Během akce bude k dispozici pár tipů na restaurace v blízkém okolí, které můžete navštívit.

Anketa

Po skončení akce bude zveřejněna anketa, kde budete moci ohodnotit jednotlivé přednášky a sdělit nám svůj názor. Z hodnocení vylosujeme 3 výherce, kteří dostanou věcné ceny.

Organizátoři

Organizaci této akce zajišťují lidé z programu Microsoft Student Partners. Dotazy směřujte na Twitter (hashtag akce je #msfest) nebo na e-mail info(zavináč)ms-fest(tečka)cz.

Další informace a kompletní znění programu najdete na webu MS-Fest.cz. V seznamu přednášek můžete hlasovat pomocí ikonky hvězdičky, kterých přednášek se chcete zúčastnit, pomůžete nám tím optimalizovat program a kapacity sálů.


25. 10. 2012; Topizine.cz

Studenti UTB a ČVUT budou soutěžit o založení firmy v New Yorku

O založení start-up firmy v New Yorku budou soupeřit studenti ČVUT a Ateliéru vizuální komunikace FMK UTB. Ve smíšených skupinách vytvoří aplikace pro chytré telefony a tablety.

Příležitost založit si vlastní start-up firmu v USA dostanou studenti Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (FMK UTB) a Českého vysokého učení technického (ČVUT). Až do 5. listopadu mohou do soutěže přihlásit svůj projekt pro chytré telefony či tablety.

S nápadem na vyhlášení soutěže přišel Jan Šedivý z ČVUT, který dlouhodobě podporuje vznik start-upů v České republice.

Účastníci se během soutěže fyzicky nepotkají

"Ateliér vizuální komunikace se cíleně orientuje na oblast elektronického publikování, tedy web design, mobilní aplikace apod. Naši studenti jsou především grafici a přestože někteří z nich dokáží své návrhy převést do funkčního prototypu, přece jen není v našich silách některé nápady realizovat," říká MgA. Bohuslav Stránský z Ateliéru vizuální komunikace.

Opačný problém řešil Jan Šedivý z ČVUT. Realizace projektu se tedy mohla snadno uskutečnit.

V čem se soutěž liší od ostatních? "Důležitá je spolupráce grafiků s programátory. Další odlišností je mezinárodní aspekt; členové týmu se během spolupráce fyzicky nepotkají a komunikovat budou elektronickou formou," vysvětluje Jan Malý z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Porotu vytvoří tři ze zástupců pořádajících institucí, tedy z FMK UTB, ČVUT a NYU-POLY.

Hodnotit se bude originalita i technické zpracování

"Kromě dodržení všech podmínek soutěže budeme hodnotit originalitu, design, vizuální a technické zpracování aplikace. Jak a kdy proběhne založení formy, to už je na výhercích soutěže," uvedl pro TOPZINE.cz MgA. Bohuslav Stránský.

Kdo soutěž vyhraje a splní si americký sen?


24. 10. 2012; Euro.E15.cz

Martin Jirmann: Z daní si platíme konkurenci

V Česku působí desítky firem vyrábějících software. Jen některé z nich ale mají nárok na miliony z evropských fondů na podporu podnikání. Podle Martina Jirmanna, generálního ředitele společnosti ABRA Software, to deformuje trh.

Vyrábíte podnikové informační systémy. Dá se jednoduše vysvětlit, co to je?

Je to software, který slouží k tomu, aby firma mohla dobře fungovat. Aby dokázala řídit svoje zásoby, zpracovávat účetnictví, vystavit faktury, objednat zboží, spočítat mzdy. Mohl bych vyjmenovat dalších dvacet oblastí.

Do jaké míry řešíte přehnaná očekávání zákazníků, že za ně podnikový systém vyřeší něco, v čem mají problém?

Kdysi jsme měli takové období, kdy jsme se snažili vyhovět úplně ve všem. Konzultantům jsme říkali, že snášejí modré z nebe. Ale dělalo to problém v tom, že jsme se dostávali do střetu mezi funkčností a snahou vyhovět zákazníkovi na jedné straně a cenou na straně druhé. Navíc se ukázalo, že řadu věcí, které firmy požadovaly a za které si připlatily, pak nakonec vůbec nepoužívaly. Dnes se snažíme se zákazníky o všem více mluvit. Abychom jim nedodali atomovou elektrárnu a oni v tom netopili uhlím.

Kde je hranice mezi přizpůsobováním softwaru konkrétnímu zákazníkovi a využíváním standardního řešení?

Do našeho softwaru postupně zapracováváme zkušenost našich více než sedmi tisíc zákazníků. Proto se ho snažíme dělat takový, aby ho nebylo nutné moc přizpůsobovat, i když to samozřejmě jde poměrně snadno. Přesvědčujeme však zákazníky, že je lepší využívat to, co už systém nabízí. Jakmile totiž začnu využívat to, co není úplně standardní, musím akceptovat, že to znamená složitější správu, vyšší nároky a je to dražší.

Když někam nainstalujete systém, sledujete, jak s ním pak firma pracuje?

Rádi bychom, ale takovou možnost nemáme. Víme to jedině ze zpětných reakcí zákazníků. Přemýšleli jsme o možnosti, že bychom do systému zaimplementovali sledování funkcí, které zákazníci využívají. Ale neudělali jsme to, příliš to připomínalo "velkého bratra". Takže pracujeme spíše s odhady. Když firma zavede informační systém, ve skutečnosti nevyužívá ani polovinu jeho možností.

Zaznamenal jste rozdíl v posledních dvou třech letech, kdy firmy musejí propouštět, škrtat investice, v ochotě zkoušet něco nového?

Dnes firmy daleko více zajímá, co jim změna přinese a kdy se jim vynaložené prostředky vrátí. Pokud si firmy chtějí koupit třeba nový e-shop, musí vědět, že se jim zvýší obrat o 20 procent, protože přitáhnou zákazníky, které zatím nedokážou obsloužit. Pokud chtějí systém pro řízení vztahu se zákazníky (CRM), musejí vědět, že to dělají proto, že jim dosud každá pátá zakázka proklouzla mezi prsty. Když tohle zákazník vidí, tak peníze investuje.

Když se podíváme na český trh v tomto oboru, přijde vám nasycený?

Kupodivu existuje strašně moc firem, které ještě informační systém nemají. Především jim chybějí propojená řešení. Řada firem má účetnictví zvlášť, fakturaci zvlášť, oddělené vedení skladů atp. Pak je hodně firem s informačním systémem od dodavatele, který nemá sílu ho někam posunout a vyvinout třeba novou verzi. Takže prostor tady je. Ale pořád je to trh jen pro 10 milionů lidí.

Jak se trh, na kterém působíte, od roku 1991 změnil?

Z hlediska počtu firem zase až tolik ne. Těch je pořád zhruba stejně.

Kolik to je?

Něco přes 100 výrobců, což je šílené číslo. Počítám do toho i dodavatele zahraničních softwarů.

Proč nedošlo k větší konsolidaci oboru?

Protože většinu firem vlastní otcové-zakladatelé, kteří si potrpí na to, že je to jejich dítě. Nejsou ochotni se s někým domluvit. Firmu prodají, až když jim hodně teče do bot. S mnoha takovými jsme jednali. Až na malé výjimky to vždy ztroskotalo na neochotě majitelů vzdát se svobody a spojit se dohromady ve větší, silnější celek.

Jak je možné, že se tolik firem na trhu uživí?

Obor je hodně ovlivněný tím, jak byly firmy úspěšné v 90. letech. Kdo v tu dobu měl dobrý software a dokázal získat velké portfolio zákazníků, postupně posiloval. Nejsilnější hráči jsou dnes z firem, které byly v 90. letech rychlé a získaly velké množství zákazníků. Ti, kteří přišli později nebo nebyli tak obchodně úspěšní, mohou mít i špičkové oborové řešení, jen o tom nikdo neví. To jsou firmy, které nemají na marketing, neinvestují do reklamy, neví se o nich.

I když je počet firem stejný, zostřuje se konkurence mezi nimi?

Ze strany zákazníků je určitě větší tlak na cenu. To, co dnes prodám za určitou cenu, bych ještě před pěti nebo sedmi lety prodal za dvojnásobek. Zákazníci se naučili vyjednávat. Dnes je běžné, že vám předloží tři konkurenční nabídky a řeknou, že jestli chcete uspět, musíte je dorovnat. To, že jeden z konkurentů nastřelí cenu, která nezahrnuje celou implementaci systému, ho nezajímá. Někdy na to samozřejmě doplatí. Některé zakázky děláme ve výběrovém řízení z druhého místa, když se ukázalo, že vítěz nemůže dodržet to, co slíbil.

Je stav, kdy je tu přes 100 firem, dlouhodobě udržitelný?

Určitě není. My jsme si vyhodnotili, že přežije firma, která bude mít obrat alespoň čtvrt miliardy. To je podle nás hranice dlouhodobého přežití.

Kolik firem je nad touto hranicí?

Skoro nikdo. Pokud nepočítám nadnárodní dodavatele, tak jedna či dvě, víc jich není. Myslím si, že teď přichází doba, kdy firmy nemohou čerpat z rezerv, které si vytvořily před krizí. Zatím to ale ještě kazí dotace z EU.

V jakém smyslu?

V rámci evropských dotací na podporu podnikání může dostat IT firma částku několika desítek milionů korun na vývoj nového softwaru. Přitom nesmí jít o pražskou firmu. Pokud chcete dotace jako pražská firma, musíte si kvůli tomu založit pobočku v regionu, a to i přesto, že by to za normálních okolností nebylo efektivní.

Jaký vliv to má na vaše podnikání?

Drtivá většina našich konkurentů je ze středních Čech, ze severní a jižní Moravy. Skoro všichni mají dotace na vývoj softwaru. Zjistili jsme, že šest našich největších konkurentů dostalo z peněz na podporu podnikání asi čtvrt miliardy. To je normální veřejná podpora. Podle Evropské unie je to v pořádku, podle mě to v pořádku není. Konkurujeme si na stejném trhu, potkáváme se u stejných zákazníků. Za peníze, které odvedeme na daních, firmy v regionech vyvinou nebo zlepší konkurenční software. Z daní si tak vlastně zaplatím svého konkurenta.

Co s tím chcete dělat?

Myslím si, že na to některé firmy doplatí. Při přidělování dotací se totiž dějí zvláštní věci. Firma, která má zisk jeden nebo dva miliony ročně, najednou získá dotaci v řádu desítek milionů, jejíž podmínkou je spolufinancování ve srovnatelné výši z vlastních zdrojů. Kde najednou vezme desítky milionů? Jednoduše. Pracovní místa, která musí vytvořit v rámci dotace, vytvoří jen na papíře. My vyvíjíme software bez dotací, udrželi jsme si tak vlastní svobodu a nezávislost. Vývoj hradíme z vlastních zdrojů, a to z nás dělá i lepší hospodáře.

Skutečně k tomu dochází? Kontroly by to přece musely odhalit.

Celé je to z mého pohledu minimálně podivné. Alespoň mě nikdo doposud nepřesvědčil, že tomu tak není. Věříme, že veřejnoprávní kontroly budou důsledné. Podle nás je třeba dosáhnout toho, aby firmy, které dotace získaly, musely do puntíku splnit všechny podmínky. Pokud ne, měly by dotace vrátit. Pevně doufám, že kontroly všechny nedostatky odhalí a zajistí nápravu.

Módní vlnou u softwaru jsou cloudová řešení, kdy uživatel nemá data ve svém počítači, ale na serverech, kam se připojuje přes internet. Míříte tímto směrem také?

Určitě, ale firmy jsou strašně konzervativní a jde o citlivá data. Je ale jasné, že svět tímto směrem půjde. Je to ve skutečnosti levnější řešení, jednodušší na správu. Avšak softwary, které jsou dnes na trhu, na to nejsou přizpůsobené. Pokud vám někdo tvrdí, že vám provozuje něco v cloudu, tak je to často nesmysl. Pokud vám to umístí někde na nějakém vyhrazeném serveru v datovém centru, tak to není cloud.

V čem je rozdíl?

Pod pojmem cloud si představuji, že si otevřu webovou stránku, tam se zaregistruji jako zákazník a všechno mi běží, ani nevím odkud. Když to spustím jednou, běží mi to z Dillí, když to spustím podruhé, běží to z Dublinu. To je cloud. Mám jistotu, že moje data jsou po světě několikrát rozdistribuovaná, a že když je zemětřesení v Indii, nic se nestane. Ale když mám datové centrum v Ostravě a uhodí tam blesk, tak ležím a nejedu.

Hodně se mluví o výhodách cloudu, moc se však neprobírají rizika. Nepodceňují se?

Jsou tam samozřejmě rizika spojená s bezpečností, s možnou ztrátou dat. Ale to se firmy naučily řešit. Výrazně se zlepšila konektivita. Kdo dnes není připojený? Tak jak tady sedíme, máme všichni mobil s internetem. Kdy se vám stalo, že připojení nefungovalo? Mně se to snad ještě nestalo. Jestli k tomu dojde jednou za pět let nebo jednou za rok?

Přesto jsou tu případy jako pád serveru Megaupload, kde měly data miliony lidí a přišly o ně bez náhrady, u největší firmy v oboru. Neobáváte se nedůvěry k řešení, kdy má firma data jinde než u sebe v počítači?

Zákazníky musíte přesvědčit, že jste si vybral dobrého subdodavatele cloudu. Pokud bychom chtěli cloudovou technologii využít, určitě bychom nešli do nějakého no name dodavatele. Zajímal by nás například Amazon, Microsoft, Google, Oracle nebo IBM. To jsou dodavatelé, se kterými máte zkušenost, působí v oboru několik desítek let a dá se předpokládat, že tady nějakou dobu budou. A nemohou si dovolit udělat velkou chybu. Cloud je perspektivní.

Martin Jirmann (39)**

V roce 1997 dokončil studium oboru ekonomika a řízení elektrotechnické výroby a spojů na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. V roce 1995 nastoupil do společnosti ABRA Software jako konzultant. Poté postupně působil na pozicích vedoucí divize služeb a obchodní ředitel. Od roku 2000 je členem představenstva. Od roku 2008 působí jako generální ředitel a o dva roky později také jako předseda představenstva.


23. 10. 2012

Štěpánka Hilgertová: Můj život neřídí olympiády

"U mě už nic nového neobjevíte," směje se Štěpánka Hilgertová (44), dvojnásobná olympijská vítězka ve vodním slalomu. Se svým trenérem a manželem Lubošem má dospělého syna, také Luboše, také slalomáře.

- Potkala jste někdy opravdového Eskymáka?

Ne, ale podle filmů si představuji muže zachumlaného do kožichu, jak na kajaku z tulení kůže pádluje mezi krami.

- Mohla byste s nimi žít?

Vůbec, já nesnáším zimu.

- Nicméně eskymácký obrat na lodi umíte dokonale. Kdy jste se ho naučila?

Ve dvanácti letech, když jsem přišla do oddílu vodního slalomu. Bylo to v zimě, takže jsme trénovali v bazénu v pražském Suchdole. A tam se ten obrat nacvičoval. Zvládla jsem ho během víkendu. Eskymáka jsem uměla dřív než rovně pádlovat a než jsem poprvé v životě byla na jakékoliv živé řece.

- Při tom je důležité nezpanikařit, že?

V podstatě ano, ale já jsem se vody nikdy nebála, ráda jsem se potápěla a plavala pod vodou. Eskymák se nacvičuje v brýlích a se skřipcem na nose. Na mělčině u vás stojí trenér a pomáhá vám. Jsou na to přesné postupy.

- Myslíte, že skuteční Eskymáci dělají ten manévr také?

To by mě také zajímalo, ale řekla bych, že ho umějí. Proč jinak ten název?

- Jestlipak by vás napadlo, že ho použijete zrovna na olympiádě 2008 v Pekingu?

Napadlo, nenapadlo. Na jakékoliv divoké vodě je eskymák v tréninku naprosto běžný, zkoušíme různé nájezdy, tak se někdy zvrhneme.

- Jenže vy jste se zvrhla při finálové jízdě!

Pravda je, že v závodě to tak časté nebývá. Nicméně i v dnešní době se dá s eskymákem zajet medaile. Ovšem nesmí vás to spláchnout o několik branek dolů jako mě. V tom mají mladí kluci výhodu, protože se zvednou během zlomku vteřiny. Když se zvrhnou na správném místě a neodnese je to, ještě závod zachrání.

- Ale vás také obdivovali, že jste se zvedla a jela dál.

Nic neobvyklého, tady je spíš problém, že při dramatické chybě vám vypne hlava a vy už nejste schopna závod dojet, takové to okamžité zklamání. Já jsem ale byla říkala - když už jsem tady, nevzdám to, ukážu, co umím. Ten závod byl fyzicky i psychicky hodně náročný.

- Kdybyste v Pekingu vyhrála třetí zlatou medaili, což se klidně mohlo stát, připravovala byste se ještě na letošní olympiádu v Londýně?

Víte, u mě není hlavní cíl olympiáda jako spíš to, že mě baví jezdit. Nacházím motivaci z roku na rok v tom, že bude také mistrovství Evropy nebo světa. Můj sportovní život se neřídí jen čtyřletými olympijskými cykly.

- Nicméně končit kariéru eskymákem na olympiádě také není zrovna příjemné!

Takhle to nevnímám. Všichni mi podsouvali, že přece eskymákem nemůžu ukončit kariéru, a všem bylo jasné, že pojedu do Londýna. Jenže já jsem naopak po Pekingu chtěla skončit. Další sezónu jsem se rozhodovala, jezdila jsem, i když mi chuť a jiskra chyběly. K lepšímu se to zlomilo až po dvou letech, kdy už jsem pocítila tah na Londýn.

- Zlatých medailí už jste tehdy nasbírala dost - dvě olympijské, dvě z mistrovství světa a dvě z Evropy.

A dvakrát jsem vyhrála Světový pohár.

- Když se pak stanete mistryní ČR, těší vás vůbec ten titul?

Přiznávám, že pro české závody nacházím motivaci hůř. Doma se jezdí seriál Českého poháru, z čehož první čtyři slalomy bývají nominační. Pokud chci reprezentovat, musím v nich uspět. Poté se však víc orientuji na mezinárodní sezónu. Mistrovství republiky ale nikdy nevynechám. Na něm funguje oddílová prestiž a domácí konkurence je vysoká, patříme k nejlepším na světě. Loni jsem vyhrála, letos jsem byla třetí.

- Šlo vám někdy ve vodě o život?

Ne! Zažila jsem pár nepříjemných situací, párkrát si třeba pořádně lokla, ale pocit, že nepřežiju, tam nebyl.

- Vyzkoušela jste si také debla?

Když jsme v dorostu blbli, jezdila jsem s kamarády a jednou po sezóně jsme jely v relaxačním závodě i se slovenskou kolegyní Elenou Kaliskou. Holky oficiálně na deblu nezávodí a mixy už také asi třicet let ne.

- Kterou řeku máte ráda?

Slalom se teď převážně jezdí na umělých tratích, takže jsem většinu důležitých závodů absolvovala na kanálech. Ale docela vzpomínám na "olympijskou" řeku Ocoee v USA a mám ráda Vltavu, ani ne tak sportovně, spíš citově, je to taková naše "národní" řeka.

- Velký závod se jezdí i ve Špindlerově Mlýně na Labi.

Moc mi nesedí, protože se koná v extrémních podmínkách na přelomu dubna a května, kdy je voda hodně ledová. Na tři dny vypustí Labskou přehradu a chtějí po nás výkony. Nerada bych tam jela nějaký důležitý závod. Ale pro rekreační vodáky je Špindl úžasný.

- Ze které řeky máte respekt?

Ze všech přírodních řek. Nikdy totiž nevíte, co je pod vodou. Řeka nebývá nikdy vypuštěná, jsou tam nahromaděné kameny, koryto se mění, při zvrhnutí se můžete pomlátit, a hlavně při záběru třeba narazíte a zlomíte pádlo. Na kanálech se cítím bezpečněji.

- O vás se říká, že máte cit pro vodu, umíte ji číst.

Taky jsem to slyšela, ale já nevím. Spíš bych to nazvala cit pro pohyb a šikovnost, možná trochu intuice vycházející ze zkušeností.

- Po kom se jmenujete Štěpánka?

Po nikom, tatínkovi se to líbilo. Teď už jsem s tím jménem spokojená, je české a ne moc obvyklé, ale v dětství mi vadilo, že je moc dlouhé.

- Za svobodna Prošková. Tak - jaká byla Štěpánka Prošková? Divoká, nebo mírná?

Byla jsem jedináček, neměla jsem s kým divočit. Brzy jsem se naučila číst, takže jsem pořád byla někde zalezlá a ležela jsem v knihách.

- Co vás ještě bavilo?

Jako většina mých vrstevníků jsem chodila do Pionýru, který byl vedený ve stylu turistického kroužku. Poznávali jsme české pamětihodnosti, sbírali jsme razítka z hradů, zámků a významných míst, lezli jsme s vedoucím po skalách, tábořili, dělali jsme ohýnky. Až mě děsí, jakou zodpovědnost za nás měl. Desetileté děti si navázal --- Pokračování ze strany 11 na lano a slaňoval s námi ze stěn. Docela jsme se vyblbli.

Také jsem ráda jezdila na letní tábory a dost času jsem trávila o prázdninách u babičky na Sázavě. Byla jsem pořád v lese a u řeky. Asi tři roky jsem dělala gymnastiku a jednu sezónu jsem lyžovala.

- Vaše maminka získala jako lyžařka čtyři zlaté medaile z 1. mistrovství světa tělesně a zrakově postižených v Grand Bornandu v roce 1974. Jaký měla handicap?

V jedenácti letech prodělala obrnu. V dětství tedy moc nesportovala, začala až při studiích na vysoké škole. U nás tehdy tyhle akce organizoval Pavel Teplý, otec a vodič nevidomé Kateřiny Teplé, která vozila později spoustu medailí z paralympiád. Já jsem s mámou často jezdila na jejich soustředění, lyžování mám od té doby ráda. Táta je také po obrně, má zasaženou ruku, máma nohu. Seznámili se v lázních.

- S kajakem jste začala ve dvanácti letech. Sedla jste si do něj a cítila se dobře? Je to přece jen vratká lodička.

Slalomový kajak není vratká lodička. Je poměrně stabilní. Samozřejmě když se učíme na řece techniku, spadneme raz dva, ale na klidné vodě to není problém. A nezapomeňte, já jsem začínala v bazénu.

- Rok nato jste dostala žloutenku. Po ní by se lidé měli šetřit, a ne vrcholově sportovat.

Myslím, že jsem se nakazila při jednom zvrhnutí, kdy jsem se napila vody. Trénovali jsme na kanále v Brandýse nad Labem. Inkubační doba - šest týdnů - tomu odpovídala. Tehdy bylo Labe podstatně špinavější než dnes. Léčila jsem se rok a od té doby chodím pravidelně na jaterní testy. Žádné následky jsem si neodnesla, jen nemůžu darovat krev, což je škoda, protože mám vzácnou skupinu B minus. Tatínek je mnohanásobným dárcem krve, máme stejnou skupinu a vím, že ho často volali na odběr. Já ho chtěla následovat.

- Ještě před nemocí jste vybojovala svoji první medaili na žákovském přeboru ČSR. Jaká je ta poslední? Zatím.

Bronzová z letošního mi strov -ství republiky. A v zahraničí? V únoru jsem vyhrála mezinárodní mistrovství Oceánie v Austrálii, kde byli před olympiádou na soustředění všichni slalomáři z chladnějších zemí, tedy celá Evropa, Severní Amerika a Kanada. Ten závod se rovnal Světovému poháru. Vítězství jsem cítila jako dobré nakopnutí do sezóny.

- Myslíte na další olympiádu v roce 2016 v Rio de Janeiru?

Olympiáda ve 48 letech je nepravděpodobná, to si neumím představit. Momentálně zvažuji příští sezónu, láká mě mistrovství světa v pražské Troji. Pokud budu opravdu dobře připravená, tak to zkusím. Nechci jezdit za každou cenu.

- Vdávala jste se v osmnácti letech. Cože tak mladá?

Otěhotněla jsem, tak jsem se vdala, no! (směje se) Osmnáct je z dnešního pohledu velmi brzo, jenže já tehdy už měla po maturitě, a ve třídě jsem nebyla jediná. Ve stejnou dobu se vdávala ještě jedna moje spolužačka.

- Čím vás manžel zaujal?

Je o osm let starší a v té době byl náš nejlepší kajakář, líbil se mi. Uháněly ho všechny holky z okolí. Luboš studoval stavební fakultu a žil jenom sportem, takže měl trochu klapky na očích. Holky mimo sport neměly šanci vůbec a z těch od vody jsem byla ta šťastná já.

- Studovala jste dál?

Po vzoru manžela jsem se přihlásila na stavební fakultu. Chodila jsem tam dva roky. Pak se vodní slalom stal olympijským sportem a já ho začala dělat profesionálně. Studium jsem přerušila a už jsem se k němu nevrátila.

- Co dělá váš syn?

Lubošovi je pětadvacet, jezdí také závodně slalom a spolu s ním nová generace, často děti bývalých reprezentantů. Letos promoval na elektro fakultě na ČVUT, dělá softwarové inženýrství. Tomu tedy vůbec nerozumím. Četla jsem jeho diplomku a programování jde zcela mimo mě. Když domů přijde dopis, dohadují se s tátou, komu patří, oba se jmenují stejně a teď jsou navíc také inženýři.

- Takže ještě bydlí u vás?

Tak napůl, teď zrovna je u přítelkyně.

- Jaké máte koníčky?

Určitě čtení, romány, detektivky, cokoliv. A baví mě tancování. Byla jsem ráda, že mě vybrali do soutěže StarDance, i když jsme s Michalem Němečkem vypadli hned v prvním kole. Na tuhle zálibu jsem bohužel neměla moc času.

- Co vám voda dala?

Dala mi spoustu intenzivních prožitků, cestovala jsem, poznala jsem zajímavé lidi, naučila jsem se překonávat neúspěchy. Dala mi i manžela a rodinu, díky vodě jsme byli hodně pohromadě.

- A co vzala?

Mohla bych si položit otázku, co bych dělala, kdyby.? Jenže to platí obecně pro každého. U mě je možná škoda, že jsem se nedokopala k ukončení studií, ale na to jsem příliš poctivě trénovala a starala se o rodinu. Víc jsem nestihla.

- Po skončení kariéry budete trenérkou?

Budoucnost nemám ještě definitivně nalinkovanou. Patrně se budu pohybovat někde kolem sportu, ale kdo ví? Nechci nic zakřiknout.

- Máte nějaké přání?

Vždycky jsem žila hodně při zemi a nic velkého jsem si nikdy nepřála. Moje cíle vycházely z reality a postupně jsem si je plnila. Teď si přeji jen zdraví pro sebe a své blízké.

- To si přeje každý. Myslím něco bláznivého.

Vyrůstala jsem v době, kdy se létalo do vesmíru a jednou jsme byli dokonce na besedě se dvěma sovětskými kosmonauty. Tehdy jsem snila o tom, že také jednou poletím a vyzkouším si stav beztíže. Představovala jsem si, jak je to v raketě úžasné.

- Tak proto jsem vás objevila ve větrném tunelu v pražských Letňanech?

Tam pozvali krátce po Londýně všechny olympioniky a na přání fotografů jsem si také sedla do kajaku. Pak jsem zkusila i volné létání a byl to krásný zážitek. Hlavně jsem se cítila bezpečně. Skákat z letadla a s padákem bych se asi neodvážila.


22. 10. 2012; tyinternety.cz

Hostem streamovaného eClubu bude David Booth, bývalý šéf ZeroTurnaround

eClub na ČVUT i letos pokračuje v úspěšných streamovaných přednáškách, které jsou do ostatních vysokých škol přenášeny z pražského HUBu. Další interaktivní seminář, jehož hostem bude David Booth, se uskuteční v pondělí 29. října od 18 hodin.

Čtvrtý ročník projektu eClub ČVUT navázal na pozitivní ohlas, který přineslo streamování vybraných přednášek do ostatních vysokých škol v Česku. Hostem další živě přenášené besedy bude David Booth, který po dobu tří let vedl společnost ZeroTurnaround. Byla založena v Estonsku a u jejího vzniku stáli tři studenti z univerzity v Tartu. Poté, co se Booth stal v letech 2009 až 2012 čtvrtým členem týmu, zvýšil se obrat společnosti z původních 100 tisíc dolarů ročně na několik milionů.

ZeroTurnaround v současné době funguje jako nadnárodní společnost, má více než 70 zaměstnanců a její kanceláře nalezete v Bostonu, Estonsku a v Praze. David Booth nyní působí jako investor, poradce, konzultant a poradce softwarových společností v Evropě a USA.

Zakladatel eClubu, Honza Šedivý, k chystané přednášce říká: "Jsme velice rádi, že se nám pro další přednášku podařilo získat právě Davida Bootha. Chtěli bychom studentům ukázat, že lze vybudovat globální společnost i s velmi malým rozpočtem a přiblížit jim skutečnost, že potenciál pro vytvoření nadnárodní společnosti je dnes stejný v Estonsku, Česku, nebo kdekoliv jinde na světě." Přednášku mohou zájemci kromě HUBu sledovat už přesně za týden i na dalších místech:

Podnikatelský inkubátor VŠB-TU, Ostrava

Vysoká škola podnikání, Ostrava

Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci

Moravská vysoká škola, Olomouc

Technologické centrum Hradec Králové

Technologické inovační centrum Zlín

Fakulta informatiky Masarykova Univerzita, Brno

Jihomoravské inovační centrum, Brno


18. 10. 2012; denik.cz

Šikulové ve Střevačí! Máme formuli s elektropohonem

Vše začalo po krátkém telefonu. "Na betonovém platě před Střevačí zkoušejí nějací kluci formuli." Moc jsme tomu nechtěli věřit, ale přesto jsme sedli do auta a vyrazili na místo.

Na ploše se opravdu blýskala oranžová formule a kolem ní hejno mladíků.

"Na fakultě vznikla myšlenka, že se zapojíme do soutěže Formule student, abychom se naučili něco nového. Nejdřív se zrodila formule se spalovacím motorem, no, a pak jsme si řekli, proč nemít i elektrickou, protože v Evropě začaly být soutěže i pro ně. Přišli za námi kolegové ze strojní fakulty a domluvili jsme se na výrobě vozu s elektropohonem," objasňuje nám tajemství vozítka Zdeněk Houf z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze.

Závodní vůz před námi pohání elektřina, jinak má podobné parametry jako jeho kolega se spalovacím motorem.

"Každý druh pohonu má svoje oříšky. U elektro formule jsou mnohem větší nároky na provedení elektroinstalace a uložení baterií. U spalovací formule je konstruktérská dovednost třeba v návrhu sání a výfukového potrubí. První verze nedosahuje takové rychlosti jako klasická formule, ale v druhé generaci dojde k vylepšení," slibují autoři díla.

Model před nám prý jede sedmdesátikilometrovou rychlostí za hodinu. Provozní náklady jsou ale u elektromotoru mnohem nižší než u klasického spalovacího.

Složitosti

Při stavbě stroje prý bylo nejnáročnější navrhnout box s bateriemi. Ty se musely do vozu zabudovat tak, aby byly schopné vydržet přetížení a vibrace celého vozu, při zachované maximální možné bezpečnosti.

U zrodu modelu stála i firma Hydra. "Na základě požadavku vývojového týmu jsme vyrobili nový kondenzátor. Navrhli jsme jej tak, aby měl co nejlepší technické parametry a byl vhodný pro tento prototyp," vysvětluje Jaroslav Ščudla, vedoucí vývoje podniku. Spolutvůrci se prý našli shodou náhod. Firma hledala vysokoškoláky do svého týmu a využila zmíněné nabídky. "Formule je vlastně testovacím vozem pro náš kondenzátor, jehož vývoji bychom se chtěli do budoucna věnovat," zdůrazňuje Jaroslav Ščudla."


16. 10. 2012; Lupa.cz

ČVUT s partnery chystá na prosinec seminář Teorie a praxe IP telefonie

Po dvou letech se 5. a 6. prosince bude v Kongresovém centru Hotelu Olšanka opět konat už pátý dvoudenní odborný seminář Teorie a praxe IP telefonie. Pořadateli jsou ČVUT FEL, katedra telekomunikační techniky, xPhoNet CZ, provozovatel národního centra telefonních sítí a společnost SITEL.Program semináře je uveřejněn na www.ip-telefon.cz.


15. 10. 2012; Moravskoslezský denik

Temná energie, expanze vesmíru, kvantová fyzika

Tajemné názvy, které zní jako z vědecko.fantastického filmu. Přesně na tato témata probíhal Ostravský astronomický víkend v Ústavu geoniky.

Ostrava - "Na Astronomickém víkendu jsem už podruhé, protože mě vesmír zajímá. Je to jedna z mála oblastí, o kterých toho je znám pouze zlomek, a představa tajemného prostoru s myriádami galaxií, hvězd a planet mě láká a chci se o nich dozvědět něco víc," vysvětlil Jakub Dvořák, který vyrazil v sobotu odpoledne do Ústavu geoniky v Ostravě.Porubě.

Široké veřejnosti se tady o víkendu představili čtyři přední odborníci na poli astrofyziky. Tématem jubilejního dvacátého ročníku Ostravského astronomického víkendu bylo ohlédnutí za významnými objevy v astronomii, které byly uskutečněny v posledních dvou dekádách.

"Přednášky jsou koncipovány tak, aby na ně mohl přijít úplně kdokoliv a lidé, kteří se o taje vesmíru zajímají. Proto jsme jako přednášející vybrali takové kapacity, které umí astrofyziku zpopularizovat a představit ji i běžnému člověku," řekl Deníku Tomáš Gráf, vedoucí Hvězdárny a planetária Johanna Palisy, které víkend o vesmíru pořádaly. "Škála návštěvníků je pestrá. Momentálně sedí v plném sále téměř sedmdesát lidí a jsou mezi nimi mladí i senioři, muži i ženy," doplnil tomáš Gráf.

Mezi hosty víkendu byl astronom Jakub Rozehnal ze Štefánikovy hvězdárny v Praze s přednáškou Sluneční soustava na divoko aneb Malá astronomická revoluce, Petr Kulhánek z katedry fyziky Fakulty elektrotechniky ČVUT s tématem Jaký je náš svět aneb Vesmír v 21. století. Dále pak popularizátor kosmonautiky Tomáš Přibyl s přednáškou kosmonautikou ve službách astronomie a celý včerejšek pro sebe měl vyhrazen Jiří Grygar a jeho rozprava na téma Dvě dekády rozvoje astronomie aneb Deset perliček na kosmické niti. Astronomický víkend se v Ústavu geoniky pořádal kvůli probíhající rekonstrukci hvězdárny a planetária v Krásném Poli. Ta by měla být dokončena v prvním čtvrtletí 2014.


12. 10. 2012; euractiv.cz

Úspěšní studenti zlínské univerzity založí firmu ve Spojených státech

Možnost založit start-up firmu přímo v New Yorku budou mít úspěšní studenti Ateliéru vizuální komunikace Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (FMK UTB).

Společně s posluchači Českého vysokého učení technického (ČVUT) vytvářejí ve studentských skupinách aplikace pro chytré telefony a tablety. Vítězný tým získá podporu při založení firmy ve Varick Street Incubator v New Yorku.

"Ateliér vizuální komunikace se cíleně orientuje na oblast elektronického publikování, tedy web design, mobilní aplikace a podobně. Naši studenti jsou především grafici a přestože mnozí z nich dokáží své návrhy převést do funkčního prototypu, přece jen není v našich silách zajímavé koncepty realizovat. Hledal jsem proto někoho, kdo by práce našich studentů dokázal převést ve funkční mobilní aplikace. Oslovil jsem Jana Šedivého z ČVUT, jenž řešil opačný problém - jeho studenti, programující aplikace, naopak postrádají designéry pro uživatelská rozhraní svých aplikací," řekl Bohuslav Stránský z Ateliéru vizuální komunikace.

Byla proto vyhlášena soutěž o nejlepší mobilní aplikaci. Každý z projektů přihlášených do soutěže musí představovat funkční prototyp. "Tady je důležitá spolupráce grafiků s programátory, zatímco většina ostatních soutěží je nastavena pro jednotlivce nebo týmy v rámci jednoho oboru. Další odlišností je mezinárodní aspekt a vzdálená spolupráce: členové týmu se v průběhu soutěže fyzicky nepotkají a po celou dobu budou komunikovat pouze prostřednictvím on-line komunikačních prostředků," vysvětlil Bohuslav Stránský.

Studentské týmy mohou své projekty do soutěže přihlašovat do 5. listopadu. "Nejaktivnější studenti se přihlásili ihned po jejím vyhlášení. Předpokládám, že z našeho ateliéru se zapojí tak 15 studentů," odhadl Stránský. Pro účastníky soutěže je podle něj asi největší motivací možnost zrealizovat svůj návrh v mezinárodním týmu, navázání kontaktů a získání zkušeností. "Pro každého designéra je realizace návrhu a zpětná vazba od uživatelů největším motorem další inovace. A možnost zkusit štěstí rovnou na největším trhu s mobilními aplikacemi je určitě velmi lákavý bonus,"dodal Stránský.


11. 10. 2012; tyinternety.cz

Pondělní eClub zve na setkání s Adamem Zbiejczukem

Steven Kuyan, Jan Šedivý, Filip Molčan, Adam Zbiejczuk, Petr Kukol, Petr Flégl. To jsou jména řečníků, kteří letos doplňují startupový program studentského eClubu pořádaného Janem Šedivým o zajímavé prezentace. V pořadí čtvrté setkání proběhne opět v pondělí večer a všichni zájemci jsou zváni.

Přednáškový cyklus eClub ČVUT si klade za cíl přibližovat studentům svět byznysu. Vedle několika soutěží, které organizuje, pořádá také setkání se zajímavými osobnostmi ze světa byznysu. Hostem nejbližšího eClubu naplánovaného na pondělí 15. října bude Adam Zbiejczuk, který je možná spíše než ve světě startupů známý příznivcům digitálního marketingu, toho v sociálních sítích obzvláště. Další informace i jména ostatních plánovaných hostů s daty jejich vystoupení najdete na webu eClubu.

Adam Zbiejczuk je nezávislý konzultant sociálních médií. Po čtyřech letech firemní zkušenosti v této oblasti se rozhodl posunout se o kus dále a pomoci firmám plně využít možnosti sociálních médií, které dalece přesahují pouze využívání Facebooku a/nebo marketingu. Především díky kreativnímu a koncepčnímu řešení, které se zaměřuje na návratnost investic. Adam založil BabelGuide.com, kde chce ukázat světu, že i ve střední a východní Evropě existuje mnoho zajímavých projektů, za kterými stojí talentovaní lidé.

Beseda s Adamem začíná v pondělí 15. října od 18 hodin na Karlově náměstí 13, Praha 2, budova E, místnost 301. Událost najdete také na Facebooku.


11. 10. 2012; Technik

Unikátní projekt Era eScribe pro neslyšící

Až do konce září 2012 na vybraných pěti Era finančních centrech v Praze probíhalo vůbec první testování projektu Era eScribe. Jeho využitím se budou moci neslyšící či těžce nedoslýchaví lidé pohodlně domluvit s klientskými pracovníky tím, že celou komunikaci s úředníkem uvidí na monitoru počítače. Na projektu společně spolupracují Era, ČVUT a Česká unie neslyšících.

Původně mělo testování projektu proběhnout pouze po dobu července, velký zájem ze strany koncových klientů však nakonec rozhodl o jeho prodloužení o celé dva měsíce. Jak probíhá komunikační proces Jedná se o speciální simultánní přepis, pomocí něhož může neslyšící pohodlně sledovat odpovědi klientského pracovníka na monitoru počítače. Celý proces komunikace s neslyšícím nebo těžce nedoslýchavým klientem je přitom velice jednoduchý. Stačí, aby si zákazník požádal o simultánní přepis, a pracovník pobočky se spojí telefonicky s přepisovatelem, kterého zajišťuje Česká unie neslyšících. Poté otevře soubor na webové stránce Era eScribe a od této chvíle se veškeré promluvy pracovníka, přenášené přes hlasitý odposlech telefonu do sluchátek přepisovatele, budou ihned zobrazovat v textové podobě na monitoru. Oba účastníci rozhovoru tak mají jistotu, že neslyšící klient dostal všechny potřebné informace a správně jim porozuměl.

"S přepisem jsem byl velice spokojen. Sice dokážu docela dobře odezírat, ale nikdy bych neměl jistotu, že jsem pochopil všechno správně. Navíc pracovnice mluvila dost rychle, ale když občas mrkla na monitoru na přepis své řeči, tak byla nucena se přizpůsobit tempu přepisu a já jsem mohl všechny informace v pohodě vstřebat a hned na ně reagovat," pochvaluje si prezident České unie neslyšících Ing. Martin Novák, který si při školení vyzkoušel roli potenciálního neslyšícího klienta.

Dosud se neslyšící v bance domlouvali buď odezíráním, což je nespolehlivá metoda, anebo jim úředníci to nejnutnější napsali na papír, případně na počítači. Ovšem problém je, že jen to nejnutnější, zatímco při simultánním přepisu získají neslyšící klienti komplexní informace. Přitom díky profesionálnímu přepisovateli je jednání mnohem kratší, než kdyby informace psal úředník, který se nyní může soustředit jen na samotné podávání informací.

Přibude nová služba?

Simultánní přepis mohou neslyšící zájemci zatím využít na Era Finančních centrech Revoluční 11 v Praze 1, Roztylská 1 v Praze 4, Štefánikova 18/25 v Praze 5, Střelničná 1660 v Praze 8 a Krátkého 211/2 v Praze 9. V nejbližší době, dojde-li k pozitivnímu vyhodnocení projektu, by mělo dojít k rozšíření počtu poboček.

"Do projektu Era eScribe jsme šli s představou, že neslyšícím a těžce nedoslýchavým lidem bude skutečně pomáhat řešit jejich potíže, a jsme rádi, že jsme se nespletli. O tuto službu zájem je, proto ji chceme otestovat i na dalších místech a získat ještě lepší zpětnou vazbu, která bude nejdůležitějším faktorem při rozhodování, zda Era eScribe zavést i do rutinního provozu. Tím bychom ještě víc přibližovali naši nabídku osobám se zdravotním postižením," říká Martin Kovář, ombudsman Poštovní spořitelny.

Foto: Možnost on-line přepisu ještě více přibližuje speciální nabídku služeb pro osoby se zdravotním postižením.


10. 10. 2012; hw.cz

Do Prahy se sjedou roboti z celé republiky. Předvedou číslo s mobilními mosty

Aktuálně připravovaná Robosoutěž 2012 bude letos opět otevřena i pro studenty středních škol. Právě pro ně je určeno tzv. předkolo, které se uskuteční 30. 11. 2012, tj. v termínu, kdy bude na Elektrotechnické fakultě ČVUT probíhat Den otevřených dveří.

Podrobnosti o konání předkola soutěže robotů, včetně časového harmonogramu, naleznete zde. Tři nejlepší středoškolské týmy pak mají možnost zúčastnit se finálového kola, které je organizováno pro studenty 1. ročníku bakalářského studia na FEL v rámci předmětu A3B99RO Roboti, a to dne 14. 12. 2012 (další informace tady).

Překážku přemostit, zn. mobilně

Středoškolské kolo soutěže (předkolo) je určeno pro tříčlenné středoškolské týmy z České republiky. Úkolem každého z nich bude sestavit robota ze stavebnice LEGO. MINDSTORMS. tak, aby plnil zadanou soutěžní úlohu, a to co možná nejlépe. V letošním roce budou studenti řešit úlohu "Mobilní most." Pro inspiraci je určeno krátké video, které ukazuje, jak by takové řešení mohlo i vypadat

Popis úlohy a podmínek soutěže bude zveřejněn 29. 10. 2012. Nejlepší tři týmy pak budou ohodnoceny a současně získají možnost zúčastnit se finálové soutěže, kde poměří své síly se studenty prvního ročníku bakalářského programu Kybernetika a robotika.

Na designu si dejte záležet

Finálová soutěž se uskuteční 14. 12. 2012 od 15:00 na stejném místě, tj. v Zengerově posluchárně KN:E-107 na Karlově náměstí. V průběhu finálového kola soutěže bude navíc vyhlášen vítězný tým v soutěžní kategorii "Design robota," kterou v letošním roce vyhlásila a zasponzorovala firma FANUC Robotics Europe. Design robota se přitom hodnotí v samostatné kategorii, ve které bude posuzováno, zda při řešení soutěžního úkolu - ať už při konstrukci robota a jeho příslušenství, tak při jeho programování - vymysleli členové týmu dostatečně zajímavé řešení.

V roli organizátora soutěže vystupuje Katedra řídicí techniky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze spolu s Katedrou kybernetiky a Katedrou měření. Odborným i organizačním garantem je ing. Martin Hlinovský, Ph.D. (martin.hlinovsky@fel.cvut.cz), kterému zároveň děkujeme za laskavou spolupráci při přípravě tohoto článku.


9. 10. 2012; ČRO Radiožurnál

Nobelova cena za fyziku

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Mnozí si pod pojmem kvantová fyzika možná nedokážou představit vůbec nic, to neplatí pro dva muže, Francouze Serge Haroche a Američana Davida Wineland, kteří za výzkum v tomto oboru získali letošní Nobelovu cenu za fyziku. Téma pro Vítězslava Kříhu z katedryfyziky na pražském ČVUT. Dobrý den.

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT; Praha:

Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Tak, pane doktore, můžete nějak stručně pro laiky shrnout, za co oba muži získali Nobelovu cenu za fyziku letos?

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT; Praha:

Tak Nobelova cena za fyziku v tomto roce byla udělena za nový přístup k měření v kvantových systémech, abych to krátce shrnul, ta podstata té skvělé ideji, která teď byla po zásluze oceněna, spočívala v tom, že se podařilo změřit mikročástice bez toho, že by byly přitom zničeny, to znamená, že se podařilo zjistit, v jakém jsou stavu, aniž bychom je tímto totálně zlikvidovali.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Proč je to tak složité změřit kvantové částice, aniž by zanikly?

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT; Praha:

Když si to zkusíme představit v klasickém případě, tak představme si, že vprostřed stolu nám leží jakýsi předmět a my máme zjistit, jak ten předmět, kde ten předmět je, takže máme k dispozici pouze kuličky, kterýma nyní hážeme a jsme schopni zjistit, kam se nám ty kuličky vrátí zpátky. Ve chvíli, kdy ty kuličky jsou srovnatelné s tímto předmětem, tak tím, že my hodíme tou kuličkou po daném předmětu, tak my ten předmět vlastně posuneme. A v úplně stejné situaci jsme v kvantovém světě, kdy vlastně částice, které můžeme použít k měření, jsou srovnatelné s částicemi, které se tam přirozeně vyskytují. Toto bylo po dlouhou dobu neřešitelným problémem, až konečně tyto dva výzkumy, každý z jiného pohledu, jeden z hlediska měření částic pomocí světla, druhý s pomocí částic speciálních, které měřily světlo, umožnil změřit stav situace bez toho, že by došlo k jejímu poškození, zničení.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Teď, když to umíme, změřit kvantové částice, díky oběma pánům, kteří získali Nobelovu cenu, k čemu je nám to dobré?

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT; Praha:

Znamená to, že se daleko hlouběji můžeme dostat k pochopení kvantového světa. Toto pochopení samo o sobě přináší daleko širší technologické možnosti, než tam kvantový svět přinesl do této doby. Je třeba si uvědomit, že všechno, co považujeme za zcela běžné součásti našeho života, v mnoha případech velice úzce souvisí právě s kvantovou mechanikou. Laser je tak běžnou součástí domácností, že ve většině domácností ho najdeme nejméně ve dvou případech, a to v nějakém DVD přehrávač nebo v mechanice počítače, který tam také máme zcela volně k dispozici, o tom, že se ve většině domácností najde i laserové ukazovátko, taky i příliš nepochybuji.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Komise při vyhlášení Nobelovy ceny zmínila například hodiny, které jsou ještě přesnější než atomové, to jsem si poznamenala, zaujalo mě to, k čemu je taková přesnost, je to vůbec nutné, to si neumíme představit.

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT; Praha:

Tak je to samozřejmě nutné, protože chceme-li měřit jemné efekty, tak na to musíme mít vhodný nástroj. A je dobré mít vhodný nástroj ještě před tím, než ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Co nejpřesnější ...

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT; Praha:

... nám nastane situace, která se stala v roce, v 70. letech, kdy při měření vzdálenosti Země - Měsíce ukázalo, že ta vzdálenost byla změřena přesněji než jsme vůbec měli nadefinovaný metr a nezbylo než ten metr nakonec předefinovat. Ale nejenom o toto jde, jde o to, že ve chvíli, kdy máme přesnější měřící nástroje, tak jsme schopni si všímat i velice jemných efektů, které posléze mohou být technologické a opět využity.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Tak a jedním z výsledků by prý mohly být kvantové počítače, v čem se liší od těch současných a je to hudba daleké budoucnosti?

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT; Praha:

Tak co se týče vývoje výpočetní techniky, tak my už se začínáme ocitat v podstatě na samé fyzikální hranici, kdy kvantová mechanika nám znemožňuje další miniaturizaci, což byl jaksi pokrok v minulých desetiletí, kdy se stálým zmenšováním zvyšoval výpočetní výkon, ale přesto potřeby lidské společnosti v tomto ohledu rostou stále stejným tempem, to znamená, že ta potřeba zvyšování výpočetního výkonu se stále zvyšuje a zvyšuje. Jediným řešením je nacházet zcela nové principy počítačů, a jednou z těchto možností jsou i počítače kvantové, které umožňují pracovat s mnohem více stavy než jsou současné nuly a jedničky používané v klasických křemíkových počítačích.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:

Vysvětluje fyzik Vítězslav Kříha z ČVUT. Díky i vám, na shledanou.

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT; Praha:

Nashle.


9. 10. 2012; Technik.iHNed.cz

O Nobelovu cenu za fyziku se dělí vědci z Francie a USA. Zaujali výzkumem kvantových částic

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan David Wineland a francouzský vědec Serge Haroche za svůj přínos na poli kvantové fyziky. Královská švédská akademie věd je ocenila zejména za výzkum umožňující přímo pozorovat jednotlivé kvantové částice.

Nobelovu cenu za fyziku v úterý získal francouzský vědec Serge Haroche a jeho kolega David Wineland ze Spojených států. Švédská akademie ocenila zejména jejich vývoj převratných experimentálních metod, které umožňují zkoumat kvantové systémy.

"Laureáti Nobelovy ceny otevřeli dveře nové éry experimentů v kvantové fyzice tím, že dokázali možnost přímého pozorování jednotlivých kvantových částic, aniž by tyto částice přitom byly zničeny," citovala z prohlášení švédské akademie agentura Reuters.

Kvantová fyzika studuje chování základních stavebních částic vesmíru v měřítku menším než atomovém. Zkoumané mikročástice je těžké izolovat od okolí a měřit, aniž by se vytratily jejich kvantové vlastnosti. Právě to se však dvojici oceněných vědců podařilo díky zvláštním "pastem", v nichž je možné zachycovat ionty a fotony.

"Nová technika měření kvantových stavů bude znamenat nejen posun v pochopení základních vlastností mikrosvěta, ale i průlom ve využití kvantových vlastností elementárních částic, zejména v kvantové optice, kvantovém šifrování, kvantové teleportaci a ve vývoji kvantových počítačů," je přesvědčen český fyzik Petr Kulhánek, který působí na elektrotechnické fakultě ČVUT.

První krok ke stvoření "superpočítače"

Podle Královské švédské akademie věd umožnil výzkum Winelanda a Harocheho, kteří se zabývají především kvantovou optikou, mimo jiné učinit první kroky ke konstrukci nového typu superrychlého počítače založeného na kvantové fyzice a vedl také ke zhotovení hodin, které jsou stokrát přesnější než atomové.

Osmašedesátiletý Haroche, který je profesorem na pařížské College de France, agentuře AFP sdělil, že je pro něj těžké uvěřit tomu, že dostal Nobelovu cenu. Když se o tom dozvěděl, byl prý na ulici a musel si sednout, aby neupadl. Řekl také, že bez svých kolegů by se mu ocenění nedostalo.

Wineland, kterému je také 68 let, působí v americkém Národním ústavu pro standardizaci a technologii (NIST) a na Coloradskéuniverzitě v Boulderu.

Japonec a Brit získali Nobelovu cenu za lékařství. Kvůli krizi dostanou nižší odměnu - čtěte ZDE

K vesmírné stanici ISS vyrazila první soukromá loď. Veze zásoby pro astronauty - čtěte ZDE

Loni Nobelovu cenu za fyziku získali tři američtí astrofyzikové. Saul Perlmutter, Brian Schmidt, jenž má rovněž australské občanství, a Adam Riess byli vyznamenáni za odhalení zrychleného rozpínání vesmíru, které objevili díky pozorování vzdálených supernov.

Celkem má cena od roku 1901, kdy byla udělena poprvé, 194 laureátů, z nichž ji jako jediný dvakrát obdržel Američan John Bardeen - v roce 1956 za objev tranzistoru a v roce 1972 za základní teorii konvenční supravodivosti. Česko se zatím žádným laureátem v tomto oboru pochlubit nemůže.

Letošní seriál vyhlašování Nobelových cen byl zahájen v pondělí, když se laureáty ceny za lékařství a fyziologii stali Japonec Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon. Pokračovat bude ve středu, ve čtvrtek a v pátek vyhlášením ocenění za chemii, za literaturu a za mír. Jako poslední bude v pondělí 15. října oznámeno jméno nositele Nobelovy ceny za ekonomii.


9. 10. 2012; Technický týdeník

Hlavní výhrou nové soutěže eClubu ČVUT je založení firmy v USA

eClub ČVUT ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně a Vavrick Street inkubátorem (NYU - Poly, USA) připravil pro studenty českých vysokých škol další soutěž. Vítězný tým bude odměněn založením firmy v USA.

eClub ČVUT, jehož hlavním posláním je podpora inovativních nápadů studentů a uvádění jejich podnikatelských záměrů do praxe, vznikl v roce 2010 na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Od doby svého založení vyhlašuje pravidelně studentské soutěže a nyní přichází s další inovací - soutěží mezinárodní.

"Již nějakou dobu spolupracujeme s ateliérem multimédií na UTB. Studenti mají skvělé grafické nápady, ale většinou je nedotáhnou do fungujících aplikací. Na ČVUT máme programátory, kteří nevynikají v grafickém designu. Hlavní myšlenkou nové soutěže je tedy spojení programátorů z ČVUT a grafických designérů z UTB," říká zakladatel eClubu Jan Šedivý a dodává: "Mezitím, co jsme řešili takovéto propojení programátorů a grafiků, jsem navštívil ředitele Vavrick Street inkubátoru Steva Kuyena, který bude hostem eClubu 24. 9. 2012. Zjistili jsme, že máme společné problémy, a proto jsme se dohodli udělat soutěž společně, a vytvořit tak mezinárodní soutěžní týmy."

Soutěž je zaměřená na hry pro mobilní zařízení - telefony nebo tablety. Účastníci soutěže si mohou vybrat jednak ze seznamu grafických návrhů, ale mají možnost přihlásit se i do volného tématu, jehož designové zpracování bude zcela v režii vývojářů. Vytváření soutěžních týmů bude probíhat pomocí aplikace Basecamp (přihlášení soutěžící si budou moci prohlížet navrhované projekty, diskutovat s ostatními soutěžícími tak, aby mohli vytvořit tým s někým, kdo bude mít podobné vize).

Termín podání přihlášek do Basecampu je 5. 11. 2012. Vítězný tým pak bude vyhlášen již 12. 11. 2012. Výhercům bude založena vlastní firma v USA, což znamená, že dostanou šanci rozjet svůj byznys na nejzajímavějším trhu ve světě.

Více informací a podmínky soutěže naleznete na internetových stránkách: http://nyupolyeia.org/apps.html ?


8. 10. 2012; enviweb.cz

Jaký byl seminář efektivní nakládání s energiemi v průmyslové výrobě

Na závěr jménem Elektrotechnické fakulty ČVUT Ing. Petr Žák, Ph.D., pohovořil na téma Energetické efektivnosti osvětlení v průmyslu, s důrazem na energetický význam moderních světelných zdrojů včetně světelných diod. Přednášky postupně vyslechlo téměř 80 posluchačů z elektrotechnické a energetické praxe i z managementu průmyslových podniků.


8. 10. 2012; tyden.cz

Novou šéfkou PR a marketingu TV Barrandov je Martina Slavíková

Televize Barrandov má novou šéfovou marketingu a komunikace Stala se jí Martina Slavíková, která dosud působila jako PR team leader ve společnosti Médea Public Relations.

Do funkce marketing a PR manažerky televize Barrandov nastupuje Martina Slavíková. Do televize přišla ze společnosti Médea Public Relations, kde měla na starosti PR aktivity strategických klientů a vedla tým, jenž se specializoval na spolupráci s klienty z oblasti farmacie. V minulosti pracovala jako PR specialista na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Martina Slavíková vystřídá ve funkci Kateřinu Kotalovou, která začala pracovat jako PR manažerka nově vznikající stanice TV Pětka.


7. 10. 2012

České technologie se představily na festivalu Proudy

Praha - Aplikace do tabletů a mobilů čím dál víc využívají i vysokoškoláci. Jiné technologické novinky naopak skvěle doplňují prostředí festivalů, jako například plochy citlivé na lidskou teplotu a pohyb. Řadu inovačních projektů představil tento týden první ročník multimediálního festivalu Proudy. Konal se na vysokoškolských kolejích Jižního Města.

Skoro matrixový pocit zažívali letos návštěvníci hudebních stanů na filmovém festivalu v Karlových Varech. Může za to mladé české studio 3D sense, které založili doktorandi pražské fakulty elektrotechniky. "Programujeme a využíváme k tomu 3D senzory tak, aby lidi procházející kolem instalace ji ovládali," popisuje doktorand z katedry kybernetiky FEL ČVUT Jan Hrdlička.

Čím dál zábavněji to ale vypadá i na trhu s tablety. Uživatel má maximální volnost v tom, měnit obsah práce rychle jen s pomocí prstu. Originální obsah není problém, dá se třeba vyfotit, proměnit v kresbu a donekonečna upravovat. Nové funkce se dají využít i během přednášky.

Studenti a doktorandi českých technických univerzit přišli na Proudy i s modely, které slouží spíš k dalšímu výzkumu a vylepšování technologií a méně často jdou využít v praxi. I když místo by se našlo.

Od zrodu nápadu na některé z technických fakult k praktickému využití je často dlouhá cesta, už dávno ale neplatí, že by studenti jen čekali, až si jejich technologii firma najde. Mladí čeští vývojáři se často zapojují do start-up kempů a rozjíždějí vlastní studia.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-it/198580-ceske-technologie-se-predstavily-na-festivalu-proudy/


6. 10. 2012; tyinternety.cz

Pondělní eClub zve na setkání s Filipem Molčanem

Steven Kuyan, Jan Šedivý, Filip Molčan, Adam Zbiejczuk, Petr Kukol, Petr Flégl. To jsou jména řečníků, kteří letos doplní startupový program studentského eClubu o zajímavé prezentace. V pořadí třetí setkání proběhne už v pondělí večer a všichni jsou zváni.

Přednáškový cyklus eClub ČVUT si klade za cíl přibližovat studentům svět byznysu. Vedle několika soutěží, které organizuje, pořádá také setkání se zajímavými osobnostmi ze světa byznysu. Hostem nejbližšího eClubu naplánovaného na pondělí 8. října bude startupové komunitě dobře známý Filip Molčan. Další informace i jména ostatních plánovaných hostů s daty jejich vystoupení najdete na webu eClubu.

Filip Molčan je podnikatel, cestovatel a fotograf, který mimo jiné získal v roce 2010 ocenění Zaměstnavatel roku, díky podpoře vládní organizace CzechInvest má za sebou pobyt v Silicon Valley a založil řadu úspěšných společností a projektů jako jsou blue.point Solutions, OSS Alliance, NikonClub nebo Moredays. A zakládání startupů se podle všeho hodlá věnovat i nadále.

Beseda s Filipem Molčanem začíná v pondělí 8. října od 18 hodin na Karlově náměstí 13, Praha 2, budova E, místnost 301. Událost najdete také na Facebooku.


2. 10. 2012; Automa

ABB University Award 2012

V soutěži ABB University Award 2012 dostali studenti technických vysokých škol příležitost prezentovat své diplomové a bakalářské práce odborné porotě a převést své znalosti do praxe. Cílem bylo ocenit zájem a práci studentů, a především je povzbudit v jejich dalším odborném rozvoji. Témata byla zvolena tak, aby mohli projevit svůj tvůrčí potenciál: energetika, pohony, robotika a automatizace výroby. Studenty nejvíce lákaly obory energetika a robotika a ve svých projektech se zabývali např. výrobou energie, výstavbou zdrojů energie ve velkých městech, ale i energetickou náročností bytů a domovní elektroinstalací. Do sekce robotika přihlásili např. projekty zabývající se navigací pohyblivých robotů nebo ovládáním letu quadcopteru (letadélko se čtyřmi poháněnými vrtulemi). Odborná porota posuzovala nejen kvalitu práce, tvůrčí přínos, ale také celkovou úroveň vystupování, včetně jazykových znalostí a schopnosti svoji práci prezentovat. Porota neměla jednoduché rozhodování, všichni studenti se svého úkolu zhostili velmi profesionálně a prokázali nemalé znalosti, a především velký zájem o svůj obor. V akademickém roce 2011/2012 byly v kategorii robotika oceněny dvě práce. Student Ondřej Mikšík (FEKT VUT v Brně) uspěl s projektem Dynamic Scene Understanding for Mobile Robot Navigation a Michal Podhradský (FEL ČVUT vPraze) s prací Visual servoing for a quadcopter flight control. V kategorii energetika zvítězili studenti Jan Šlezingr (FEKT VUT v Brně) s projektem Vývoj a realizace měřičů blikání nových koncepcí v časové a frekvenční oblasti a Pavel Matyska (FEL ČVUT v Praze) s projektem Equipment design for combustion of pulverized biomass.


2. 10. 2012; Automa

Seminář o poplachových systémech v inteligentních budovách a o Internetu věcí

Odborný seminář s názvem Integrace poplachových systémů v rámci inteligentních budov - pravidla, rámce a možnosti pořádá bezpečnostní portál ORSEC ve spolupráci s Úřadem pro technickou normalizaci a metrologii (ÚNMZ), Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně (FAI UTB) a Českým vysokým učením technickým (FEL ČVUT v Praze). Partnery semináře jsou společnosti TM Project, Siemens, s. r. o. (divize SBT), a METEL s. r. o. Akce se uskuteční 10. října 2012 od 9.30 h v Praze, v konferenčním sále List v budově ÚNMZ (Biskupský dvůr 5, Praha 1). Seminář je zařazen do projektu celoživotního vzdělávání ČKAIT. Vzhledem ke kapacitě sálu je účast možná pouze na základě předchozí registrace na internetové adrese www.orsec.cz. Seminář je určen především pro projektanty elektrotechnických zařízení, revizní a servisní techniky, technické ředitele montážních firem, realizátory i provozovatele poplachových (bezpečnostních) systémů. Do cílové skupiny dále patří bezpečnostní manažeři, zástupci bezpečnostních složek státu, měst a obcí, specialisté bankovních domů, business center, facility managementu, zástupci objektů s vyšším bezpečnostním rizikem, autorizované osoby (AO) v oboru technologických zařízení staveb a techniky prostředí staveb.

Na která témata je seminář zaměřen, napovídají názvy chystaných přednášek: technické způsoby integrace poplachových systémů, internet věcí - deštník nad inteligentními subsystémy, teorie & praxe inteligentních budov, integrované poplachové systémy z pohledu technických norem, bezpečnostní systémy z pohledu systémového integrátora, příklady integrovaných řešení při dodržování platné legislativy.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk