28. 11. 2012; . Lupa.cz

FEL ČVUT pořádá v pátek den otevřených dveří

V pátek 30. listopadu pořádá Fakulta elektrotechnická ČVUT pro zájemce o studium v akademickém roce 2013/14 den otevřených dveří. Návštěvníci si budou moci prohlédnout laboratoře a pracoviště v budovách fakulty na Karlově náměstí a v Dejvicích. Kompletní program je k dispozici na webu fakulty.


22. 11. 2012; root.cz

Nenechte si ujít další ročník konference MS Fest 2012

MS Fest je tradiční dvoudenní konference, která nabídne celou řadu zajímavých přednášek točících se okolo produktů společnosti Microsoft. Akce se koná 1. a 2. prosince v prostorách Fakulty elektrotechnické v Praze v Dejvicích. Vstupné na konferenci je zdarma. Na sobotu 1. prosince jsou připraveny 4 hlavní proudy zaměřující se na vývoj pro Windows 8, obecné programování a IT Pro (správa serverů a podnikových řešení). Dozvíte se jak testovat software, plánovat si svůj čas, nebo jak efektivně vyvíjet v týmu. Projdete si kompletním vývojem aplikace pro Windows 8, od návrhu jejího designu až po publikaci na Store. Přednáška o .NET Micro Framework vám zase prozradí, jak si například vyrobit domácí osvětlení a ovládat ho přes Twitter. V neděli 2. prosince na vás čeká celá řada dalších přednášek se zaměřením na programování a doporučené postupy při vývoji. Dozvíte se, jaké jsou novinky ve Windows Phone 8. Na akci budou k odzkoušení nové telefony (například Nokia Lumia 820 a 920) a dotyková zařízení s Windows 8, na chodbách budou pro pobavení k dispozici Xboxy a Kinecty. V průběhu dne bude probíhat soutěž o drobné ceny. Stejně jako každý rok se i letos v sobotu večer bude konat afterparty, kde bude možné se pobavit s ostatními účastníky a přednášejícími. MS Fest pořádají lidé z programu Microsoft Student Partners, kteří budou přednášet společně s členy programu MVP (Most Valuable Professional). Tešit se můžete i na přednášky od odborníků ze společností Avast, Skype nebo Fleveo. Kde a kdy se akce koná? 1. a 2. prosince 2012, Technická 2, Praha (Fakultaeletrotechnická ČVUT v Dejvicích). Aktuální informace Aktuální oznámení najdete na webu msfest.cz a také na Twitteru a Facebooku. Při tweetování o konferenci používejte prosím hashtag *msfest.


21. 11. 2012; feedit.cz

Hostem posledního letošního streamovaného eClubu ČVUT bude Martin Kasa - podnikatel, investor, mentor v oblasti e-commerce a retail

Čtvrtý ročník projektu eClub ČVUT navázal na úspěch, který přinesla inovace v podobě streamovaní vybraných přednášek do ostatních vysokých škol v ČR. Hostem poslední letošní živě přenášené besedy bude pan Martin Kasa, úspěšný podnikatel, investor a mentor v oblosti elektronického obchodování. Interaktivní seminář se uskuteční 26.11.2012 od 18:00 v pražském HUBu. (TZ)

Snahou eClubu je přiblížit studentům skutečnost, že jen dobrý nápad na počítačovou aplikaci k úspěšnému podnikatelskému projektu nestačí. "Skutečný podnik není jen programování. Jde o prodej, marketing, účetnictví, personalistiku a všechno musí fungovat dohromady, aby byl podnik životaschopný", říká Honza Šedivý. Právě z tohoto důvodu pořádá eClub setkání se specialisty v různých oborech. V rámci projektu "Praktická akademie IT znalostí" jsou pak vybrané přednášky živě přenášeny do ostatních vysokých škol v ČR. Hostem poslední letošní streamované besedy bude pan Martin Kasa, který začínal svojí kariéru jako programátor, skladník, kurýre, prodavač, obchodník a ředitel. Přes deset let se věnoval obchodu kasa.cz. Dnes vlastní či spoluvlastní mnoho úspěšných internetových společností, jako jsou Six Dots, Fresh Garden, Srovname.cz a další ne ryze internetové společnosti.

V současné době pracuje Martin Kasa na projektech jako podnikatel, investor a poradce. Nadále se snaží předávat své poznatky a zkušenosti mladým podnikatelům. Jeho cílem je podpora podnikání mladých, ambiciózních a talentovaných lidí, kteří se nebojí jít za svým cílem.

Besedu mohou zájemci sledovat i v na dalších místech v ČR, konkrétně:
Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava
Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci
Moravská vysoka škola, Olomouc
TECHNOLOGICKÉ CENTRUM Hradec Králové
Vysoká škola podnikání a.s., Ostrava
Technologické inovační centrum, Zlín
Fakulta Informatiky Masarykova Univerzita, Brno
Jihomoravské inovační centrum, Brno

eClub ČVUT, který vznikl na katedře kybernetiky FEL, umožňuje studentům se zájmem o podnikání nejen setkávat se s předními odborníky oblasti IT byznysu, ale také získat stipendium na rozvoj svých projektů. Stipendium pro nejlepší projekty, které v rámci eClubu vzniknou, poskytuje Nadace ČVUT Media Lab.


5. 11. 2012; Technet.cz

Budoucnost internetu: svlékne vás do naha a ubaví k smrti

S každým pohodlným kliknutím a propojením se svlékáme ze svého soukromí a vzdáváme se nezávislosti. Všudypřítomná světová síť je komunikačním prostředkem a zdrojem zábavy, který nás pomalu přenáší do alternativní reality. Personalizace bude všude, ale zloději také. Jaká je budoucnost internetu?

"Předpovědi jsou velmi obtížné, obzvláště týkají-li se budoucnosti," vtipkoval Niels Bohr, nobelista, který pomohl přenést fyziku z jasného světa kauzality do komplikovaného vesmíru kvantové mechaniky. Ale snaha odhadnout, jak to bude za pár let, je lidem vlastní. Plánujeme, spekulujeme, sníme. Nebo se také děsíme, varujeme a nostalgicky vzpomínáme na staré dobré časy. Ať už patříte mezi optimisty, pesimisty nebo realisty, budoucnost internetu nabídne něco právě pro vás.

Spíše než o konkrétní předpovědi nám tu půjde o principy, které v oblasti internetu začínají hrát důležitou úlohu. Tento článek proto berte spíše jako zamyšlení nad možnými důsledky současných trendů a rozvíjení některých spekulací.

Z jistého pohledu je tu budoucnost už dnes. Jen je neviditelná, skrytá, pod zemí. Schovává se mezi miliony nápadů, které si dnes získávají příznivce jen mezi nadšenci a "rannými osvojiteli". Ale některé z těchto nápadů, které dnes většina lidí vnímá jako potrhlé, komplikované či zbytečné, se prosadí a změní internet k nepoznání. Nebo dokonce změní svět. Tu hranici mezi "internetem" a "světem" totiž možná za pár let nebudeme vnímat tak ostře, jako dnes. Cloud Data jsou všude k dispozici, a přitom na jednom místě

Přesun do cloudových úložišť není nijak nový trend. Naopak, je to v jistém smyslu návrat k terminálovým počítačům, kde klienti prostřednictvím "tenkého" počítače (terminálu) přistupovali k "mocnému" počítači (serveru). Internet po letech tento návrat dotáhl k dokonalost. Místo všemocných počítačů přistupujeme ke všem našim aplikacím přes prohlížeč, jehož výhoda tkví v univerzálnosti. Je to neefektivní? Možná. Ale funguje to, protože uživatelé se najednou nemusí o nic starat. Tencí klienti se v podobě tabletů dostali na svůj nový vrchol.

Po světě je 50 milionů datových serverů, Googlu patří milion. (zdroj: HudsonYorke.com)

Ale proč na tuto hru přistoupily velké firmy, které musejí na svých serverech utáhnout požadavky všech těchto jednotlivých klientů? Poskytovatelé služeb jsou z cloudu nadšeni, konečně mají totiž zajištěný obchodní model, který jim zaručuje snadno představitelné a dlouhodobé příjmy. Odhaduje se, že 56 % uživatelů využívá cloudový e-mail, 34 % ukládá fotky on-line a 5 % za cloudové služby platí. Cloud navíc zajišťuje neustálý přísun cenných dat o každém kliknutí. Tato data lze dále využít pro cílení reklamy a sběr dat.

I univerzálnost a dostupnost cloudu s sebou nese rizika, například ve snížené bezpečnosti. Lidé vědí, že mají být opatrní, když zadávají PIN do bankomatu nebo když si čtou smlouvu s novým zaměstnavatelem. Když ale totéž dělají v rámci prohlížeče, který zároveň slouží ke čtení zpráv, vtipů a mailů, přirozeně se jejich ostražitost snižuje. Navíc napodobit bankomat něco stojí, napodobit stránku banky dokáže i podvodník druhé kategorie. Samozřejmost Internet není někde tam, ale (skoro) všude

Dvě pětiny uživatelů internetu pochází z Asie.

Přestože internet je tu s námi desítky let, teprve posledních zhruba patnáct let se týkal významné části společnosti. Dnes už tvoří internetová populace třetinu populace celkové, přičemž u Evropy, Austrálie a Severní Ameriky jsou podíly výrazně vyšší (64 %, 68 % a 79 %). Díky nástupu mobilního internetu přestáváme o internetu uvažovat jako o něčem nepřirozeném, o něčem neobvyklém. Vyhledat si na webu film, otevírací hodiny, vlakový spoj nebo cenu zboží je běžná schopnost digitálního věku.

V následujících letech budeme čím dál méně uvažovat o internetu jako o něčem "výjimečném" nebo nereálném. Samotná představa toho, co je realita, bude tímto vnímáním samozřejmě zpětně ovlivněna, jako to předvídal Milan Kundera (tzv. imagologie) nebo Jean Baudrillard (tzv. hyperrealita). Čím dál větší část toho, co víme či známe, se k nám dostalo skrze web či bylo jinak sítí profiltrováno.

Tablety vedou o víkendu ráno a ve všední den večer, mobily během ranního dojíždění a večerního toulání se.

Jediné, co dnes nekonečnou zábavu kdykoli a kdekoli brzdí, je omezená výdrž baterií v našich přístrojích, především chytrých telefonech a tabletech. Ty se tak přes den doplňují s tradičnějšími obrazovkami počítačů a notebooků. Lze předvídat, že v budoucnu budou mobilní zařízení schopna pokrýt celý náš den a odstranit tak další překážku, která nás od plného propadnutí webu odděluje. Rozšířená realita Reklama a zábava všude, kam se podíváš

Neznamená to, že by neexistovala vazba internetové reality na realitu skutečnou. Naopak, internet bude v jistých ohledech stále více vázaný na lokalitu a pozorovací úhel jednotlivého uživatele. Informace nebudou nutně existovat "na stránkách", ale v robustních databázích, které zajistí, že různá zařízení budou umět prezentovat informace v různé formě různým lidem.

Sergey Brin, spoluzakladatel Google, předvádí Google Glass na I/O konferenci 2012.

Už dnes platí, že když dva lidé ve vyhledávači Google hledají totéž, neuvidí totéž. Záleží na jejich historii, jazyku, lokalitě, přátelích a desítkách dalších parametrů. Do budoucna bude záležet i na úhlu pohledu, na tom, co se člověk právě chystal udělat, na jeho zvycích a rutinách, které si počítač bude (někde v nějaké centrální databázi) ukládat a analyzovat.

Google Glass je jen jeden z projektů, který ukazuje potenciál takovéhoto uvažování. Ale i obyčejný smartphone bude moci inteligentně reagovat na vaše chování a celý se mu dokáže přizpůsobit. Vyhledávač tak například vrátí jiné výsledky, pokud hledáte "taxík" v obýváku v sobotu večer nebo na letišti v úterý ráno. V prvním případě najde a pustí příslušný film, v druhém případě zavolá odvoz.

Motivy firem v tomto případě nejsou v žádném případě altruistické. Spolu s všudypřítomností informací a jejich navázání na naše chování, na naši polohu a na naše návyky souvisí i velmi přesné cílení reklam. Facebook i Google dnes umožňují až znepokojivě detailní filtrování lidí, kterým se reklama zobrazí: např. ženy z ČR ve věku 25-35 let, které se zajímají o basketbal nebo golf.

Cílení reklam na Facebook.com

Do budoucna však bude možné reklamy cílit i na základě skutečného chování spotřebitelů, a to nejen podle lidí, ale i podle kontextů, historie, plánů a zájmů. Jak by na to vůbec někdo mohl přistoupit? Asi stejně, jako jsme přistoupili na kreditní karty, které hlásí každý náš krok bankovnímu ústředí: je to pohodlné a rychlé. Personalizace Díky za každé nové kliknutí

Jistě, proti zásahům do soukromí se doufejme vzedme obecný odpor. Jednou z cest je výraznější a důslednější výchova studentů (a všech lidí vůbec) k zodpovědnému chování na internetu, řekněme dokonce k mediální gramotnosti v postmoderní době. Lidé se naučí, jak vypadá podvod, proč nereagovat na nigerijský dopis a jak si lépe chránit svoji osobní identitu. Pomohou jim v tom různé neziskové organizace a také řada medializovaných skandálů či drobných faux pas. Celkově je však jasný trend směrem k obětování soukromí na úkor pohodlí a rychlosti.

Příjemným důsledkem centrálně ukládaných dat naopak bude totální personalizace takřka každého vašeho kroku na internetu. Ať už prostřednictvím Facebooku, Googlu nebo otisku prstu, kamkoli půjdete, bude vás provázet vaše osobní historie. Při příchodu k pokladně vám prodavačka nabídne vaši oblíbenou čokoládu se slevou, zcela neznámá stránka s videoklipy bude doporučovat, co by se vám mohlo líbit (a trefí se!), web s recepty automaticky přeskočí oříškový dezert, protože ví o vaší alergii. Ať půjdete kamkoli, budete "místní". Je na tom cosi děsivého. Odvrácená strana Nebezpečnost internetového světa

Pokud můžeme něco předpovědět s takřka absolutní jistotou, je to trvání nesmrtelného principu: "Padouch dokáže libovolnou technologii využít lépe než průměrný uživatel." Bez ohledu na to, jak pokročí technika zabezpečení, najdou se lidé, kteří toto zabezpečení dokážou obrátit proti jemu samému. Obvykle stačí využít slabého článku, což obvykle bývají sami lidé.

Počet stížností na internetové podvody stoupá, stejně jako odhadované finanční ztráty. (zdroj: ic3.gov)

Když mluvíme o internetu budoucnosti, musíme tedy okamžitě zmínit i zločiny budoucnosti. Marc Goodmano představil svou děsivou vizi zločinů budoucnosti jednoduchým příkladem toho, jak mají padouši v technice náskok: "Každý drogový dealer měl mobilní telefon dávno předtím, než se mobily dostaly do rukou policii." V budoucnu podle něj budeme čelit škálovatelným hrozbám nepředstavitelného rozsahu. Stejně, jako lze na internetu snadno začít prodávat on-line služby do celého světa, je jednoduché začít z pohodlí domova celý svět okrádat.

V následujících letech, se stoupající závislostí na internetu, se stále častěji setkáme se zločinností, na kterou budou klasické postupy krátké. "Je téměř nemožné, alespoň s normálním rozpočtem, zabezpečit počítačovou síť malé či střední firmy před cíleným profesionálním útokem," upozorňuje Martin Rehák , spoluzakladatel Cognitive Security a výzkumník ČVUT specializující se na internetovou bezpečnost. "Také v případě strategických firem či organizací je velmi těžké bezpečnost garantovat."

Špatná zpráva je, že tohoto se mohou chopit organizace i státy, aby pod záminkou lepšího zabezpečení ještě víc dostaly pod kontrolu data, která již mají. "Bude stoupat tlak na omezení svobody a anonymity běžného uživatele a na restriktivnější podmínky používání služeb," obává se Řehák. "Je velmi důležité tomuto trendu čelit a místo omezení svobody zvýšit bezpečnost použitím inovativních technologií a profesionálnějším přístupem." Zábava kdekoli Ubavíme se k smrti?

Pro běžného uživatele je však velká část této mozaiky propletených trendů skryta. Soukromí se vzdá v rámci vstupu do nějakého ekosystému: odsouhlasí třicetistránkové smluvní podmínky, nainstaluje hru, která umožňuje GPS sledování, zařídí si věrnostní kartu, sleduje své přátele a známé přes sociální sítě nebo si vypěstuje závislost na internetové zábavě.

Právě zábava (v tom nejširším smyslu slova) nám totiž může dláždit cestu k naší internetové budoucnosti. Jak píše Neil Postman ve své knize Ubavit se k smrti (zde je komiksové shrnutí , protože koho by bavilo číst knihu), je možné, že "nás nezničí to, čeho jsme se báli, ale to, co nás baví". Nemáme se podle něj bát evidentního nebezpečí orwelliánského státu a la Velký Bratr, který nás bude šikanovat neustálým dohledem a omezovat v naší svobodě násilím a útlakem. Měli bychom se bát toho, jak se kvůli zábavě a pohodlí sami vzdáváme rozumu a osobní svobody, abychom je vyměnili za nesnesitelnou lehkost jednoduché a zábavné existence. To není celý příběh

Skrze "big data", tedy analýzu velkých databází, získají firmy, státy i jednotlivci nový, formalizovaný, technický pohled na svět.

Všechno výše uvedené zní docela tísnivě, tedy pokud náhodou nejste zástupcem některé z firem, která z popsaného vývoje těží. Ale to není naštěstí celý příběh. Budoucnost internetu se totiž může ubírat i trochu jiným směrem. V příštím dílu se podíváme na: budoucnost viděnou okem velkých dat, legální důsledky, různé způsoby, jak se od techniky odpojit a odpoutat, vliv internetu na zaměstnanost a nezaměstnanost, možnosti globální spolupráce, on-line vzdělávání, opensourcové komunity a návrat ke kořenům, tedy sílící snahy uvědomit si naši závislost na technologiích.

Nevíme, jak to za pár let dopadne. Nemáme křišťálovou kouli. A i kdybychom měli, určitě by měla vybité baterky.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk