4.3.2013, Mobilmania.cz

ITAREPS: projekt sledování schizofreniků přes SMS

ITAREPS je jednoduchý SMS dotazník se složitým diagnostickým systémem na pozadí, který schizofreniky dokáže zbavit dlouhého pobytu v nemocnici.

Na jedné straně sporu stojí psychiatři, kteří horlivě předkládají doklady o výhodách svého projektu sledování schizofreniků pomocí SMS zpráv. Na druhé straně úředníci Všeobecné zdravotní pojišťovny, podle kterých projekt nelze hradit z veřejných peněz kvůli administrativním chybám. Ostatní pojišťovny čekají na VZP. Firmy, které dříve speciální telemedicínský projekt sponzorovaly, kvůli krizi přispívat přestaly. Výsledek? Unikátní systém, který na dobrovolnické bázi funguje několik let, možná letos úplně skončí.

Více o komplikacích s financováním projektu v nekráceném článku na E15.cz.

Počítačový program ITAREPS dokáže podle SMS dotazníku (pacienti jej vyplňují každý týden) předpovědět, prudké zhoršení stavu (relaps) dříve, než k němu dojde. Rozpočtu na zdravotnictví tím údajně ušetří až 300 milionů korun ročně.

Zatím se projektu ITAREPS účastní 400 pacientů s psychotickými onemocněními a 50 lékařů. Lékaři za práci s programem nedostávají nic, pacienti si musí SMS zprávy platit. Kdyby získal projekt finance ze zdravotního pojištění, podle průzkumu by se do něj zapojilo až 60 % pacientů s psychotickým onemocněním (v ČR je jich více než 45 000).

V rámci dosavadního chodu programu se ukazuje, že systém snižuje výskyt tzv. relapsů až o 70 %. Program se uchytil v Japonsku, kde se ho chopily univerzity. Tamní výzkum ukázal u uživatelů programu v porovnání s běžnou léčbou o 90 % menší počet dní strávených v nemocnici. Pokud by pojišťovna proplácela systém tak, jak je dnes formulováno v seznamu hrazených výkonů, stál by na jednoho pacienta 4 000 korun. To odpovídá asi 2,5 dne v nemocnici. Přitom při prudkém zhoršení stavu tráví lidé s psychotickými poruchami v nemocnici průměrně 110 dní.Jak metoda funguje

Pacienti s psychotickými nemocemi, tedy především schizofrenici, mohou být dlouhodobě úspěšně léčeni léky. Hrozí jim ale relapsy, náhlá zhoršení zdravotního stavu, kvůli kterým často končí v nemocnici, a to průměrně na více než tři měsíce.

Pacienti, kteří se léčí, chodí pravidelně k ambulantnímu psychiatrovi. Systém ITAREPS spočívá v tom, že kromě pravidelných prohlídek dostává pacient a někdo jemu blízký každý týden dotazník. Jednoduchou formou na číselné řadě odpoví, jestli se mu zhoršil spánek, chuť k jídlu, jestli pociťuje neklid a podobně. Jedna otázka je přitom individualizovaná. Odpovědi vyhodnocuje moderní počítačový program. Lékař díky tomu má průběžné informace a může okamžitě zvýšit dávky léků.

"Ve spolupráci s Katedrou kybernetiky ČVUT jsme vytvořili speciální matematický algoritmus, který dokáže relaps účinně předpovědět již dva měsíce předem. Máme tak dost času zvýšit přechodně dávky medikamentů a relapsu zabránit. Přesnost předpovědi je přitom vysoká, jedná se prakticky o stejnou spolehlivost, jakou má EKG při diagnostice infarktu," popisuje Filip Španiel, autor projektu.

http://www.mobilmania.cz/default.aspx?article=1323059


5.3.2013, Lupa.cz

O víkendu proběhne konference pro začínající Javascript vývojáře

V sobotu se uskuteční v prostorách FEL ČVUT v pražských Dejvicích celodenní Javascript Frameworks Conference 2013, určená začínajícím vývojářům.

Javascript nabývá na stále větším významu nejen při vývoji webových aplikací. Odpovídá tomu také velké množství různých frameworků, které se nyní objevují. V sobotu 9.3.2013 proběhne v prostorách FEL ČVUT v pražských Dejvicích Javascript Frameworks Conference 2013, jejímž cílem je seznámit začínající vývojaře s některými populárními frameworky, jako je Node.js, jQuery, Livescript, Typescript a WinJS.

Nejpopulárnějším frameworkem pro oživení webových stránek je dnes jQuery. Řadu věcí usnadňuje, ale nenabízí nic, co by pomohlo vytvořit robustní aplikaci s udržovatelným kódem. Je velmi snadné s jQuery vyrobit nesrozumitelný spaghetti kód. Jak se tomu vyhnout, poradí ve své přednášce David Grudl.

Kompletní program konference, stejně tak jako registrační formulář najdete zde.

http://www.lupa.cz/clanky/o-vikendu-probehne-konference-pro-zacinajici-javascript-vyvojare/


11.3.2013, e15.cz

Čeští Cognitive Security se v Ciscu neztratí a budou mít značný vliv

Čeští Cognitive Security se pod křídly síťového giganta Cisco neztratí a nestanou se pouze malou bezvýznamnou jednotkou ve velké korporaci. Naopak, Cisco chce z pražské společnosti udělat důležitou součást své bezpečnostní a cloudové divize, kterou do budoucna hodlá významně posilovat.

"Akvizice Cognitive Security je v kontextu ostatních akvizic Cisca hodně specifická," tvrdí šéf české pobočky světového síťového lídra Jiří Devát. Cognitive budou mít podle jeho slov velký vliv ve své oblasti. Cisco nejenom, že do budoucna hodlá využívat bezpečnostní technologii české firmy ve svých síťových produktech, ale Cognitive se zároveň budou velkou měrou podílet na pravidelném bezpečnostním reportu americké firmy.

Cisco provozuje síť Security Intelligence Operations (SIO), která po celém světě monitoruje kybernetické bezpečnostní hrozby a varuje před nimi. Slouží zároveň k vylepšování produktů a na základě nasbíraných dat se připravují pravidelné každoroční zprávy, které patří k nejcitovanějším a nejrespektovanějším na světě. "Příští rok už se zde projeví práce Cognitive Security," dodává Devát.

Posílení týmu v Praze

Cisco se proto rozhodlo, že svojí novou součást bude postupně zvětšovat. Současný zhruba třicetičlenný tým Cognitive Security budou v Praze rozšiřovat posily ze zahraničí, zejména Spojených států. Cognitive si zároveň ponechává určitou suverenitu - prozatím se nemluví o tom, že by se firma měla stěhovat z Rašínova nábřeží do české centrály svého nového vlastníka na Hybernské ulici. I nadále má fungovat úzká spolupráce s ČVUT, za jejíž účasti a pomoci bezpečnostní společnost vyrostla. Stejně, jako díky spolupráci s americkou armádou.

Martin Rehák, jeden ze spoluzakladatelů Cognitive, navíc získá silné postavení v rámci celého Cisca. Konkrétně se má stát jedním ze 3 nejvýše postavených lidí v bezpečnostní divizi firmy vedené viceprezidentem Chrisem Youngem.

"Už několik měsíců před odkupem jsme s Ciscem spolupracovali a měli jsme volnost," popisuje fungování další ze spoluzakladatelů Michal Pěchouček. "A nevidíme náznaky toho, že by se teď něco měnilo."

Cognitive Security se k Ciscu údajně připojilo také kvůli větším možnostem vlivu a zásahu zákazníků. "Doslova jsme zasvětili životy boji proti kybernetickým zločincům, někdy ale v tomto úsilí nastal problém, že jsme byli malý tým," vysvětluje Pěchouček. "Cisco má zároveň velkou a vyspělou partnerskou a obchodní síť, díky které se dostaneme k lidem."

Jednotky milionů eur

Cisco jenom v loňském roce koupilo více než desítku firem různého zaměření a za některé se nezdráhalo zaplatit i miliardy dolarů. Cena v případě odkupu české společnosti není veřejná a jednoduché jí nejspíše nebude vyčíst ani z finančních výsledků. Podle některých zdrojů E15.cz by nicméně mělo jít o částku v řádech jednotek milionů eur.

Cognitive Security vyvíjí technologii, která umí v reálném čase monitorovat dění v celé síti a zjišťovat možná bezpečnostní rizika. Využívá k tomu behaviorální analýzu (NBA) a vlastní umělou inteligenci a technologie se zároveň učí, jak síť funguje a podle toho odvozuje nestandardní pohyby a toky dat.

Právě tyto nové způsoby ochrany jsou podle odborníků nutné s tím, jak se objevují mobilní zařízení a další zařízení připojená k internetu. "Jsme v bodě, kdy je nutné kompletně změnit ochranu internetu," tvrdí Pěchouček. "Je nutné pochopit, co se v sítích děje," doplňuje s tím, že už není možné chránit pouze samotná zařízení.

Čtěte také:

Ciscu narostl zisk o 44 procent. Kvůli daním už nechce kupovat americké firmy

Cisco koupilo českou bezpečnostní firmu Cognitive Security

http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/cesti-cognitive-security-se-v-ciscu-neztrati-a-budou-mit-znacny-vliv-964469


12.3.2013, tribune.cz

ITAREPS může ročně ušetřit až 300 milionů

V České republice je v současné době více než 45 000 pacientů s psychotickým onemocněním. Pro jejich závažnou nemoc jsou typické časté relapsy - období, kdy se pacientův stav prudce zhorší, což má za následek dlouhodobou hospitalizaci, průměrně na více než 110 dní. Odborníci z Psychiatrického centra Praha/Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) však přišli s unikátní metodou, jak zhoršení stavu odhalit dříve, než relaps naplno propukne. Tuzemští vědci využili telekomunikačních technologií a pokročilé matematické analýzy dat kontinuálně získávaných od psychiatrických pacientů a vytvořili ve světě zcela unikátní preventivní systém ITAREPS, který úspěšně "vyvezli" do epicentra technologických inovací, Japonska.

Každý týden deset otázek

Samotný princip systému ITAREPS je na povrchu velmi jednoduchý: odborníci sestavili speciální dotazník, který každý týden přijde na mobil nemocnému a jeho rodinnému příslušníkovi. Účastníci mají za úkol vyplnit, zda se oproti předchozímu týdnu pacientův stav zhoršil v deseti sledovaných parametrech. Odpověď na otázky odesílají vzdálenému počítači jako jednoduchou SMS s deseti čísly. Obsluha je ze strany uživatelů extrémně jednoduchá.

Skutečná přidaná hodnota je ale v dalším prvku systému. "Ve spolupráci s Katedrou kybernetiky ČVUT jsme vytvořili speciální matematický algoritmus, který dokáže relaps účinně předpovědět již dva měsíce předem. Máme tak dost času zvýšit přechodně dávky medikamentů a relapsu zabránit. Přesnost předpovědi je přitom vysoká, jedná se prakticky o stejnou spolehlivost, jakou má EKG při diagnostice infarktu," popisuje MUDr. Filip Španiel, Ph.D., z Národního ústavu pro duševní zdraví, autor projektu ITAREPS.

V Psychiatrickém centru Praha/Národním ústavu duševního zdraví v současné době probíhá již čtvrtá studie, která, stejně jako předchozí, ukazuje, že systém snižuje výskyt relapsů až o 70 procent. Samostatný výzkum, který proběhl na čtyřech japonských univerzitách, ukázal u uživatelů programu v porovnání s běžnou léčbou dokonce 90% redukci počtu hospitalizačních dnů.

Zájem mají pacienti i odborníci, pojišťovny ne

Kromě nesporného zkvalitnění života pacientů má nový systém jednoznačné ekonomické výhody: díky včasnému záchytu relapsů odpadá následná hospitalizace pacientů. Odhaduje se, že projekt může v ČR při minimálních provozních nákladech ročně uspořit více než 300 milionů korun.

"Jako první na světě byl systém zařazen do sazebníku výkonů, tedy systému veřejného zdravotního pojištění, což je první stupeň pro to, aby byl uveden do nejširší klinické praxe a naše země se stala předvojem v oblasti využití telemedicíny v léčbě chronických onemocnění," dodává doktor Španiel. Zbývá jenom, aby zdravotní pojišťovny tyto kódy nasmlouvaly s ambulantními psychiatry a zahrnuly je do svých zdravotně pojistných plánů. Tady je však kámen úrazu: největší česká zdravotní pojišťovna, VZP, se odkazuje na platnou legislativu (zákon č. 280/1992 Sb.), kterou interpretuje tak, že pojišťovny mohou hradit pouze ty zdravotnické výkony, u nichž je pacient fyzicky přítomen. Stejný problém by však vznikal například u laboratoří, které analyzují odebrané vzorky, jejich provoz je přitom hrazen, aniž by pacienti museli do laboratoří docházet spolu s odesílanými vzorky.

"Podle našeho názoru tato argumentace oporu v zákoně nemá, nicméně snažíme se vyjít maximálně vstříc. V prosinci 2012 byla proto Pracovní skupinou na MZ ČR schválena úprava nasmlouvaných kódů v sazebníku výkonů tak, aby mohl být hladce financován provoz systému a výkony se více přiblížily představě VZP. Bohužel se však již úpravy do vyhlášky na rok 2013 nedostaly," vysvětluje doktor Španiel. ITAREPS je nyní bez finančního krytí, a ve druhé polovině roku 2013 tak s velkou pravděpodobností hrozí jeho zánik.

http://www.tribune.cz/clanek/29416


14.3.2013, lupa.cz

Michal Pěchouček: Díky Ciscu se výsledky našeho výzkumu dostanou k milionům lidí

Proč Cisco koupilo českou firmu Cognitive Security? Patrně proto, že do několika let chce mít inteligentní vyhledávání skrytých útoků jako běžnou součást svých síťových produktů.

Když minulou středu představovalo Cisco v Praze svou výroční bezpečnostní zprávu, přišel také Michal Pěchouček, spoluzakladatel Cognitive Security (COSE), české bezpečnostní firmy, jejíž převzetí Cisco ohlásilo letos 29. ledna a formálně uzavřelo 25. února.

Michal Pěchouček

Jaká je budoucnost Cognitive Security? Už v lednu Cisco uvedlo, že celý tým zůstane v Praze, ale zároveň se stane součástí SIO (Security Intelligence Operations) v rámci organizace Security Technology Group, kterou vede Chris Young. Nyní můžeme upřesnit, že tým COSE se zapojí do divize Security and Cloud Services, že centrum v Praze povede Michal Pěchouček a že se centrum rozšíří a přistěhují se někteří bezpečnostní odborníci z Ameriky. Zástupci Cisca jen nemohli prozradit, o kolik lidí se nynější 30členný tým rozroste. Zapojování týmu do struktur Cisca je pak úkolem právě těchto týdnů.

Martin Rehák se přitom stává třetím z hlavních inženýrů (principal engineers) celé Security Technology Group, vedle Lee Jonese a Allana Thompsona. Bude v Ciscu působit jako jeden z hlavních architektů bezpečnostních řešení.

Čím se COSE vlastně zabývá?

Odborný žargon tomu říká APT . advanced persistent threats, tedy pokročilé trvající hrozby. Vznikají zpravidla na zakázku a využívají dosud neznámých zranitelností, proti kterým proto nepůsobí běžná ochrana. V některých zemích, jako například v Číně nebo v Rusku, je zakázková tvorba malwaru "byznys jako každý jiný", vysvětluje Michal Pěchouček. Často se na něm podílejí odborníci vyškolení původně vládou, kteří prostě jen "přešli do sféry komerční".

APT je sice hrozbou jak pro vlády, tak pro obchodní společnosti, jen vlády se zpravidla umějí lépe bránit. Přesun zájmu útočníků do podnikové oblasti je pak trendem především posledních let.

Zakázkový malware se pokusí co možná nejméně nápadně proniknout do předmětné sítě. Vhodným nosičem může být klidně napadený přenosný počítač nebo mobilní zařízení zaměstnance. Také uvnitř sítě se malware snaží chovat nenápadně. Mapuje síť, zjišťuje, co je kde uloženo, svých chováním se však snaží nevybočit z běžného síťového provozu a neupozornit na sebe. Musí však hledat skulinky ven, protože se občas potřebuje spojit se svým řídícím centrem a mít kudy do něj doručit ukradená data, o která jde obvykle především.

COSE vyvíjí technologie na rozpoznávání anomálií v síťovém provozu. Snaží se statisticky modelovat, jak vypadá síťový provoz běžný, a podle toho odhaluje nepatřičnosti v tom skutečném . něco nelogického, co nedává smysl. Může to být příznak průniku, který se již stal, ale i teprve pokusu o průnik.

Jak rozpoznat, že je nenormální něco, co se děje už řadu měsíců? "V tom je právě ta věda," říká Michal Pěchouček. "Musíme vymyslet správné statistické popisy toho, jak se má chovat systém, když v něm malware není, a potom měřit odchylky. Naše algoritmy fungují na principu strojového učení. Kdybychom naše klasifikátory naučili, že stahování privátních dat do nějakého zahraničního centra je normální provoz, pak by to považovaly za normální provoz, ale my je cvičíme právě tak, aby hrozby rozpoznat dokázaly."

Jak často se ve firemní síti něco najde?

Michal Pěchouček

"Vždy jsme našli něco, o čem klient nevěděl a co ho zajímalo," tvrdí Michal Pěchouček. "Není to tak těžké, v dnešní době je skoro každý nakažen nějakým malwarem. V loňské bezpečnostní zprávě Cisca se dokonce tvrdilo, že pokud jste žádný APT nenašli, neznamená to, že je v síti nemáte, jen jste se nedívali pořádně."

"Dělali jsme audit pro jednoho klienta," vypráví, "a říkali jsme jim, že je dobře, že si pravidelně jednou týdně všechna svá finanční data zálohují na pobočce v Turecku, a oni na to, že žádnou pobočku v Turecku nemají. Nebo jsme pracovali pro jednu mediální firmu, a ta zas posílala své ceníky někam do Pákistánu."

"V minulosti se stalo, že v jednom výběrovém řízení na ropné pole v Nigeru zvítězila čínská společnost před společnostmi Conoco a Shell nabídkou jen o trochu nižší. Pak se zpětně zjistilo, že o několik měsíců dříve došlo k útoku APT a že podklady pro nabídku odešly z těchto společností někam do Číny."

O APT se však píše málokdy, protože je napadené společnosti pokud možno tají, pokud je vůbec objeví.

Technologie vyvinuté COSE se díky Ciscu dostanou k milionům lidí

Proč se Michal Pěchouček po prodeji firmy Ciscu nesbalí a neodjede někam do tropického ráje? "Celý tým Cognitive Security je nadšený akvizicí Ciscem především proto, že teď se určitě podaří naši technologii dotáhnout až na cloudy Cisca a na koncová zařízení. Díky Ciscu se to, na čem jsme pracovali poslední čtyři roky, zrealizuje ve velkém měřítku. Každý u toho chce být, i já u toho chci být. Tahle fáze bude neméně zajímavá než zakládání startupu. Nyní budeme vytvářet produkt pro miliony uživatelů na světě."

Chris Young už v lednu napsal, že technologii COSE chce Cisco zapracovat do stávajících bezpečnostních nástrojů a produktů. Za několik let tak může být inteligentní rozpoznávání hrozeb součástí běžné síťové infrastruktury. "Letos to však ještě nebude," dodává k tomu Michal Pěchouček. Doufá, že útočníky se podaří větším rozšířením inteligentní technologie vyřadit ze hry. V Cognitive Security se někdy cítili frustrovaní tím, že byli jen "malá armáda", že dosah jejich boje s kyberzločinem byl omezený. Nyní se rádi stávají součástí "armády" mnohem větší, díky čemuž sami mohou zůstat specialisty na APT. Ostatně usoudili, že trh rozpoznávání APT nevyrostl dosud natolik, aby zaplatil další rozvoj specializované firmy samostatné.

Příběh Cognitive Security

Shrnuje Michal Pěchouček:

"Dělali jsme na ČVUT skvělý výzkum financovaný americkou armádou. ČVUT bylo příjemcem amerických výzkumných projektů, ale pracovali jsme vždy v takzvané .public domain. . v doméně informací veřejných. Naše práce byla vždy publikována v odborných časopisech a nebyli jsme pod utajením.

Martin Rehák byl můj doktorand na katedře kybernetiky, já byl jeho školitel specialista. Jako výzkumníci jsme spolu řešili bezpečnost už dlouhou dobu, zaměřovali jsme se na pochopení těch složitějších internetových hrozeb, které mohou mít velký dopad.

Oslovili nás lidé z agentury In?Q?Tel, což je venture?kapitálová odnož CIA. Obrátili se na nás, jestli neplánujeme udělat startup, a my jsme plánovali, a tak jsme ho udělali. Agentura In?Q?Tel sice do COSE neinvestovala žádný kapitál, ale byla nám, stejně jako sponzoři našeho výzkumu, cennými rádci při zakládání společnosti a jejím rozvoji.

S rozvojem COSE pomohla česká softwarová společnost CertiCon, která vložila do firmy první andělský kapitál. Od ČVUT jsme zakoupili potřebná licenční práva ke komercializaci výsledků své výzkumné práce. Zároveň s rozvíjením firmy jsme nadále pokračovali ve výzkumu na univerzitě.

V roce 2010 jsme byli s CzechAcceleratorem organizovaným agenturou CzechInvest v Silicon Valley a začali spolupracovat s Ciscem.

V roce 2011 jsme získali venture?kapitálovou investici od Credo Ventures, díky které jsme dokázali firmu zvětšit, zprofesionalizovat a svá řešení začít prodávat. Technologii jsme rozvíjeli tak, aby se dala uplatnit ve velkých podnicích, a letos se nám podařilo firmu prodat Ciscu.

Martin Rehák má nadále úvazek na ČVUT a já také. Plánujeme si jej udržet i v budoucnu, jelikož si myslíme, že je důležité, abychom znalosti nabyté v Ciscu mohli přinášet na univerzitu a inspirovat studenty a ovlivňovat vzdělávání v oblasti bezpečnosti."

http://www.lupa.cz/clanky/cognitive-security-budoucnost-cisco/


18.3.2013, Profit

Úspěšní byznysmeni se z ameriky nevracejí

Radko Jelínek je průkopníkem českého podnikání v počítačových technologiích. Programy začal psát jako soukromník dokonce už před sametovou revolucí pro tehdejší Čedok nebo úřady OPBH. Dnes je spolumajitelem přední firmy Sprinx Systems, která mimo jiné staví nejvýkonnější tuzemský superpočítač nazvaný Amálka a snaží se uspět v USA.

- Jako vůbec jeden z prvních lidí jste se ještě za socialismu stal živnostníkem v programování. Jak ty syrové začátky vypadaly, daly se tehdy vůbec sehnat v Československu moderní počítače?

Už tenkrát jsme tu měli kupodivu velmi dobrou techniku. Pašovala se v krabicích od kávy, posílali nám to emigranti, kteří z Československa odešli po roce 1968. Také tu měla oficiální zastoupení firma IBM, u níž se daly nové počítače získat. Američané zároveň tiše přivírali oči nad tím, že si lidé pirátsky kopírovali programy.

- K moderním počítačům jste se zřejmě tehdy dostal také na akademické půdě.

Ano, studoval jsem technickou kybernetiku na pražském ČVUT, kde jsme měli k dispozici například Intel 8008, což byl tehdy nejmodernější mikroprocesor světa. V celé ČSSR existovaly v té době jen čtyři kusy. No a jeden můj kolega nakonec ten pražský exemplář odpálil... Obecně v osmdesátých letech platilo, že vědě a průmyslu dominovaly sálové superpočítače. A dneska se vlastně po všem tom vývoji trend zase k těm sálovým strojům vrací. Jen už se tomu říká jinými, vznešenými jmény, ale princip je pořád stejný - řadíte vícero procesorů a počítačů k sobě, aby se urychlily výpočty.

- Technika byla k mání už před revolucí, ale jak to bylo s podmínkami pro soukromé podnikání?

Já měl už od roku 1988 jakési IČO, takovou knížku, do níž jsem musel zapisovat faktury. Třeba jsem dělal programy pro cestovní kancelář Čedok nebo pro Obvodní podnik bytového hospodářství čili OPBH. Většinou šlo o programy na účetnictví nebo zpracování mezd. Pro vysokou školu ČVUT jsem zase dělal projekt s děrnými štítky na vyhodnocení přijímacích zkoušek. A opět platí - ten programový kód byl vlastně podobný, jaký píšeme dnes. Jen počítače teď zpracovávají za stejnou dobu mnohonásobně větší množství dat.

- Po sametové revoluci jste měl tedy náskok, pokud jde o zkušenosti i peníze.

No, nějaké peníze jsem sice nastřádal, ale tehdy stál kvalitní počítač třeba 180 tisíc korun, což byla cena rodinného domku. Takže jsem výdělky zase rychle utrácel za vybavení.

- Získal jste pak zkušeností v několika firmách včetně zahraničních a nakonec jste spojil osud se Sprinx Systems. S čím jste do podniku přicházel?

Původně to byla firma projektová, dělala jednotlivé zakázky na klíč pro jiné společnosti. To se týkalo i někdejšího vybudování portálu Atlas, který vytvářela ve spolupráci se společností Microsoft. Atlas se tehdy zařadil mezi tři největší internetové portály v Česku. Mým úkolem bylo přeměnit Sprinx Systems na firmu produktovou, která bude programy nejen vyvíjet, ale bude je i sama pod svým jménem prodávat. Dneska je naším klíčovým produktem CRM systém, který slouží firmám k řízení byznysu. A ten neustále zdokonalujeme.

- V současnosti patříte v Česku v tomto oboru mezi největší firmy. Jaký máte obrat?

V poslední době jsme koupili dvě menší firmy, takže máme už přes 100 zaměstnanců a obrat přesahuje 100 milionů korun ročně. Většinu z toho zatím utržíme na českém trhu, ale prodáváme třeba už i do Ruska, Turecka nebo Spojených států amerických.

- Věnujete se také konstrukci nejvýkonnějšího českého superpočítače.

Máte pravdu. Postavili jsme ho a průběžně zdokonalujeme pro Akademii věd pod názvem Amálka. Dnes už se skládá zhruba z pěti stovek propojených menších počítačů. Využívá se například k různým výpočtům simulací kosmických procesů. Je zajímavé, že tyhle superpočítače si dnes mohou dovolit i menší instituce, protože technika šla cenově hodně dolů. Třeba dnešní Amálka by stála před sedmi lety 100 milionů korun, dneska ale takto výkonný stroj postavíme tak za tři nebo čtyři miliony. Takže už si je pořizují menší organizace i na takové zdánlivě banální operace, jako jsou třeba výpočty tabulek v Excelu. Nezdá se to, ale pokud máte tabulku s 10 tisíci řádků a stovkami sloupců plných vzorečků, běžný počítač to bude počítat mnoho hodin, ovšem sálový stroj to stihne za pár minut.

- Zajímavý program jste dělali pro automobilku BMW.

Je to internetový konfigurátor, na kterém si zájemce o koupi auta může přímo v prohlížeči zkusit sestavit vůz podle svých představ. Nastaví si všechno od tvaru disků na kola až po barvu použitého laku. V prohlížeči se všechno hned graficky znázorní a program také propočítá cenu zvolené kombinace. Tenhle konfigurátor jsme už udělali ve verzích pro 27 zemí.

- Vzpomenete si na nějaký nápad, se kterým jste v oblasti softwaru přišli jako první?

Někdy jsou to zdánlivé maličkosti. Před pěti lety jsme si třeba uvědomili, že kdysi nešlo v žádném prohlížeči na internetu přesouvat jednotlivé boxy na stránce podle vůle uživatele. Zdálo se to jako jednoduchá funkce, ale žádný prohlížeč to nedokázal. Tak jsme vypracovali řešení. Samozřejmě to pak rychle všichni převzali. V Česku je to samý génius

- Čeští podnikatelé poukazují na akutní nedostatek technicky vzdělaných odborníků. Týká se to i oblasti IT?

Není to tak jednoznačné, protože trh se vyvíjí. Třeba techniků zaměřených na hardware jsou tu k dispozici tisíce, a nikdo je už nechce. Současný trend je totiž takový, že hardware se už neopravuje, ale rovnou vyměňuje za nový. Pak tu máte ten typ programátorů někde na okrese, co poskytují služby 15 místním podnikatelům, kterým stačí základní servis. Průměrných ajťáků, kteří udělají webové stránky nebo položí kabel pro připojení k internetu, je tu dostatek. Kdo ale schází, jsou opravdu špičkoví programátoři schopní uspět i v zahraničí. Nám do firmy pořád někdo doporučuje nějaké údajné génie, ale když si je vyzkoušíme, zjistíme, že nám nemají co nabídnout. A pokud je někdo opravdu talentovaný a přitom v praxi použitelný člověk a zkusí štěstí v zahraničí, už se do Česka nevrátí. Je to emigrace talentů. A emigrace je jednosměrný proces.

- Počítačové technologie se živelně vyvíjejí. Jaká podle vás čeká IT služby pro menší firmy budoucnost?

Jak už jsem naznačil, kruh se uzavírá tam, kde začal. Trend se vrací zase k sálovým počítačům. Jenom se tomu dneska říká módně outsourcing nebo cloud. Firmy si nechávají poštu nebo jiná data opatrovat externě, což je levnější. Jen prostě nevíte, kde vlastně ten sálový počítač s vašimi daty fyzicky je.

Američané o demoverze nestojí

- Vaše firma také vyrazila zkusit štěstí do zahraničí. Ve Spojených státech jste otevřeli už dvě pobočky. První v Kalifornii v Los Angeles a pak ještě jednu na východním pobřeží v New Yorku. V čem se zámořský trh liší oproti tomu českému?

Američané si především pořád hlídají, aby byli ve všem svobodní. A váží si svého času. Projevuje se to i při nákupech. V Česku chce každý nejdřív demoverzi programu. Ve Spojených státech chtějí rovnou koupit kompletní produkt, s nímž můžou volně nakládat.

- Jak se tahle přímočarost projevuje při jednání s obchodními partnery?

Američané dost dají na první dojem a na to, zda se vám podaří vzbudit důvěru. Když uděláte chybu, druhou šanci už nedostanete. Musíte nejen mluvit jejich jazykem, ale také myslet jakoby jejich hlavou.

- Dívají se tedy na firmu ze střední Evropy jako na potenciálně méně kvalitního dodavatele?

Jim je v zásadě jedno, jestli jsem Čech, Polák nebo Američan. Vždyť tam je stejně skoro každý taky přistěhovalec a třeba spousta Poláků tam trvale žije. Ale to je právě ono. Musíte působit jako ten Polák, co žije za rohem a vyzná se v místních poměrech. Pak vás berou a nikdo váš původ neřeší. To je také důvod, proč jsme pro naše americké pobočky najali místní lidi.

- Není to drahé?

Je to strašně drahé. Dá se říct, že to, co nominálně zaplatíte v Česku v korunách, skoro platíte tam v dolarech. Jako kdyby měnový kurz byl vlastně jedna k jedné. Pro otevření pobočky v Americe musíte počítat s investicí minimálně 10 milionů korun. My jsme potřebovali místní lidi hlavně do telefonického helpdesku. Američané jsou zvyklí řešit uživatelské problémy po telefonu. Ani nečekají, že by se někdo sebral a jel řešit problém přes tři unijní státy osobně.

- Vy sám máte v současnosti ve Sprinx Systems na starost právě expanzi v USA. Jaké máte s tamějšími pobočkami plány?

Ten trh testujeme, máme tam zatím jen pět stálých zaměstnanců. Dospěl jsem k tomu, že pokud chceme ve Spojených státech uspět ve velkém, musíme se tam odstěhovat. Proto v současnosti já a také další kolegové řešíme, zda jsme tenhle citlivý krok připraveni udělat. Je to i osobní otázka, pokud má například někdo malé děti. Stěhování by už totiž bylo natrvalo. Pokud se někdo ze zámoří vrátí a pak nám vypráví, jak tam byl úspěšný, vždycky to ve mně vzbuzuje trošku podezření. Úspěšní byznysmeni se z Ameriky obvykle nevracejí.

---

Techniků zaměřených na hardware jsou tu k dispozici tisíce, a nikdo je už nechce. Současný trend je totiž takový, že hardware se už neopravuje, ale rovnou vyměňuje za nový.

Trend se vrací zase k sálovým počítačům. Jenom se tomu dneska říká módně outsourcing nebo cloud.

RADKO JELÍNEK

Vystudoval technickou kybernetiku na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Pracoval jako programátor, byl spoluzakladatelem společnosti Unisoft a BSA. Působil také ve společnostech Gartner Group či Microsoft. Před 11 lety začal pracovat ve společnosti Sprinx Systems, je jedním z jejích majitelů. Firma, která vyvíjí CRM systémy a další software, v současnosti dává práci zhruba stovce lidí a má obrat přes 100 milionů korun ročně. Mezi koníčky Radka Jelínka patří golf, tenis a také obchodování na burze.


18.3.2013, Hospodářské noviny

Kolos ze Silicon Valley zaujaly antiviry, které se samy učí

Kanceláře v pátém patře moderní budovy na rohu Karlova náměstí mají ještě holé zdi, tým mladé IT firmy se do nich přestěhoval teprve před pár dny. Štítky ve výtahu ale nenesou její původní jméno Cognitive Security, nýbrž logo technologického koncernu Cisco. Kolos ze Silicon Valley letos oznámil akvizici pražských vývojářů jako svou historicky první investici ve střední a východní Evropě. Chce spolu s nimi vyvinout úplně novou, inteligentní ochranu počítačových sítí. A plánují spolu růst, proto nové, větší sídlo.

"Naše programy sledují a analyzují dění v síti klienta. A když zjistí nějakou aktivitu, která vybočuje z obvyklého chování, upozorní na to," popisuje know-how pětatřicetiletý zakladatel Cognitive Security Martin Rehák.

Pro lepší představu vzápětí dodává příklad: "Systém ze své zkušenosti ví, že počítače v síti určité firmy nejčastěji komunikují mezi sebou, případně s počítači z Londýna. Když pak zaregistruje, že začnou intenzivně posílat data třeba do Toga, uvědomí si, že by mohlo jít o hrozbu." Chytré sítě Slova jako zkušenost či uvědomí si nejsou náhodná, to, co Cognitive Security vymysleli a s čím ve světě antivirů zabodovali, je právě zapojení prvků umělé inteligence, behaviorálních analýz a teorií her.

Rehák se svým o pět let starším kolegou Michalem Pěchoučkem si to otestovali už na vojenských projektech - v roce 2003 totiž jako experti ČVUT začali pracovat na zakázce pro americkou armádu. Nejprve šlo o pokusy z oblasti inteligentních bitevních systémů, později Američané požádali o vývoj nového bezpečnostního softwaru. A právě to byl základ Cognitive Security."V roce 2009 bylo jasné, že to má komerční potenciál. Koupili jsme si od ČVUT licenci a rozjeli firmu. Se školou dodnes intenzivně spolupracujeme na vývoji, pokračovat bychom chtěli i pod Ciscem," říká Rehák.

Mimochodem, když mladí podnikatelé nahlásili americké vládě, že z toho, co vynalezli díky jejím penězům, bude nakonec komerční podnik, v Pentagonu se nadchnuli a zvýšili dotace projektům na ČVUT.

Že půjde o životaschopný byznys, bylo jasné krátce poté, co v létě 2009 Cognitive Security vznikla. Firma byla jednou z prvních, kterou vyslala na půlroční zkušenou do San Franciska státní agentura CzechInvest, a také byla prvním start-upem, do něhož vložil přes milion eur fond Credo Ventures.

Credo Ventures, které vede známý investor Ondřej Bartoš, spravuje peníze lidí, jako jsou Zbyněk Frolík z Linetu či zakladatelé Avastu Eduard Kučera a Pavel Baudiš. A předtím, než do Cognitive Security vstoupilo Cisco, měl ve firmě menší podíl také exředitel AVG Karel Obluk nebo fond akciových makléřů z RSJ.

Krach start-upu vítán "Ačkoli to tak možná nevypadá, nám nikdy nešlo o peníze. Já se držím hesla, že když děláte dobře svou práci, peníze si vás pak najdou. Hlavně chci něco změnit, něco velkého a užitečného vymyslet. A to bude mnohem snazší s podporou velké firmy, jako je Cisco, než kdybychom to dělali sami z Prahy," vysvětluje Rehák důvody, proč Cognitive Security prodal. Částku on ani Cisco zatím nezveřejnili, půjde ale pravděpodobně o desítky milionů korun.

Že by se však on či Michal Pěchouček, který teď bude nástupkyni Cognitive Security řídit, stěhovali do Silicon Valley, není pravděpodobné. "Naši tamní kancelář spíš utlumíme. My tam doteď jezdili jednou do měsíce, ale už to nebude třeba. Řadu věcí od určité chvíle zvládnete vyřešit na dálku," dodává Rehák.

Naopak by se měli začít stěhovat někteří zahraniční experti do Prahy, brzy do firmy nastoupí odborníci z Ruska či Argentiny.

Kdo jsou vlastně lidé, které Rehák do pražského ústředí láká?

Jeho odpověď, coby zakladatele úspěšné firmy, je poměrně překvapivá: "Důležité je, aby se lidé nebáli riskovat.

Když někdo rozjede startup a nevyjde mu, i to j e skvělá zkušenost.


19.3.2013, feedit.cz

eClub ČVUT přivítá Lukase Fittla, podnikatele, startupového nadšence a propagátora Lean Startup metodiky

Praha, 19. 3. 2013 - eClub Českého vysokého učení technického v Praze nabídne studentům další zajímavou přednášku - 28. března 2013 od 18.30 hod. přivítá v pražském prostoru Era svět pana Lukase Fittla - předního propagátora Lean Startup metodiky a zakladatele několika úspěšných internetových společností. Tématem přednášky budou internetové metriky. (TZ)

Katedra kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pozvala na přednášku z cyklu "Entrepreneurs Club" (eClub) dalšího zahraničního hosta. V rámci společného projektu nadace ČVUT Media Lab a ICT aliance "Praktická akademie IT znalostí" se mohou 28. 3. 2013 návštěvníci eClubu setkat s panem Lukasem Fittlem. Jeho přednáška na téma "Internetové metriky" bude online přenášena do vybraných vysokých škol v ČR.

Lukas Fittl je přední rakouský odborník na problematiku Lean Startup a zakladatel několika úspěšných internetových společností, jako jsou Spark 59, Efficient Cloud Ltd., soup.io a další.

Tématem jeho přednášky budou internetové metriky - praktické rady, jak odhadnout velikost trhu, jak vytěžit co nejvíce informací s co nejnižší chybovostí, jak nejlépe využít služeb Google analytics, AdWords, Facebook atp. s omezeným rozpočtem. Dále předvede, jak efektivně použít různé nástroje pro komunikaci se zákazníky, např. mailing listy, MailChimp, marketingové strategie atp. Po přednášce bude následovat malé občerstvení a networking.

"Jsem rád, že se nám pro eClub podařilo sehnat hosta, jakým je Lukas Fittl. Zahraniční přednášející mohou velmi pomoci našim studentům s tím, aby dokázali svůj produkt prodat i za hranicemi České republiky, což je pro byznys v globálním měřítku 21. století zcela klíčové. Osobně se na přednášku a setkání s Lukasem Fittlem velice těším, neboť jeho nápady jsou stejně struhující jako jeho veřejná vystoupení," říká zakladatel eClubu Honza Šedivý.

Více informací naleznete na stránce: http://www.eclub.cvutmedialab.cz/

Informace o přenášejícím: http://fittl.com

Vstup na přednášku je zdarma.

http://www.feedit.cz/wordpress/2013/03/19/eclub-cvut-privita-lukase-fittla-podnikatele-startupoveho-nadsence-a-propagatora-lean-startup-metodiky/


21.3.2013, Strategie

Eaton poskytne stipendia talentům z ČVUT

Společnost Eaton podepsala smlouvu o spolupráci s ČVUT v Praze, ve které se zavazuje k poskytnutí dvou studijních stipendií nejlepším studentům doktorského studia Fakulty elektrotechnické a dvou stipendií pro doktorandy Fakulty strojní. Studenti tak získají možnost podílet se na výzkumu v globálním Inovačním centru v Roztokách u Prahy, které společnost Eaton otevřela v roce 2012. Na fotografii podepisují smlouvu (zleva) Zbyněk Škvor (proděkan pro doktorské studium a výzkum, zástupce děkana Fakultyelektrotechnické ČVUT), Ram Ramakrishnan (executive vice president & chief technology officer Eaton Corporation) a Jan Vondraš (ředitel Inovačního centra Eaton).


21.3.2013, Root.cz

InstallFest 2013, neděle: real-time web, hry v Linuxu a Fedora

Letos se už popáté konal obnovený InstallFest. Ve školícím středisku na strahovských kolejích se opět sešli linuxáci, síťaři, studenti, nadšenci a hardwaráři. Jaké přednášky jste si mohli poslechnout a co zajímavého na konferenci zaznělo? V neděli se hovořilo o VPN, Fedoře a robotovi postaveném na Arduinu.

InstallFest 2013 neděle

Ondřej Caletka: OpenVPN

První nedělní přednáška se zabývala tvorbou privátní sítě nad veřejnou infrastrukturou. Nejčastějším použitím je bezpečné propojení několika sítí skrz veřejnou síť internet. Pořízení vlastní linky totiž bývá řádově stokrát dražší než pořízení dvou běžných připojení k internetu.

Pro bezpečné propojení počítačů skrz internet byl navržen protokol IPsec. Ten byl původně vyvinut pro IPv6 a později portován do IPv4. Bohužel později do věci zasáhly NATy a různé firewally, které mohou do komunikace zasahovat, měnit IP adresy a dělat další nepříjemné zásahy. Tím se dříve čistý návrh IPsec výrazně zkomplikoval. Výsledkem je, že se obtížně používá a lidé k němu mají odpor, vysvětlil Caletka. Čas IPsec podle Caletky teprve přijde.

Snadněji používanou variantou je OpenVPN. Používá léty prověřenou mezivrstvu TLS namísto IPsec. Používá TCP nebo UDP proud a je přátelská k NATu a firewallu. Navíc nevyžaduje žádné změny v jádře, protože používá tap a tun zařízení. Jde o virtuální síťové rozhraní, které umožňuje propojit TCP/IP stack s uživatelským prostorem.

Při konfiguraci OpenVPN je nutné zvolit, zda chceme použít UDP nebo TCP. Vždycky, vždycky, vždycky používejte UDP, varoval Caletka. Problém je, že aby TCP fungovalo, vyžaduje nižší vrstvu, která neřeší ztráty paketů. Pokud zabalíme TCP do TCP, můžou nastat problémy. Ono to vypadá, že to funguje. Ale když saturujete linku, začnou vypadávat pakety a spojení přestane fungovat správně. Nižší TCP vrstva začne pakety opakovat, což ale ta horní nezjistí. Pro ni se pakety jen zdržují, rychlost klesne k pěti procentům rychlosti linky a spojení se rozbije. Trvá pak dlouho, než se to samo opraví. S UDP se vám to nestane.

Další volba umožňuje volit mezi tun a tap zařízeními. Tap představuje virtuální Ethernet, tun běží na síťové vrstvě. Tun je efektivnější, ale umí jen IPv4 nebo IPv6. Tap se víc hodí, když chcete nad VPN provozovat například dynamické směrování. Pokud se ale chcete připojovat z Androidu, musíte použít tun. Můžete si ale spustit obě varianty na různých portech a používat obě.

VPN tedy může běžet v bridged či routed režimu. V režimu bridge budou fungovat všechny služby sítě, můžete hrát staré hry po protokolu IPX nebo si nechat autokonfigurací přidělit IPv6 pakety. Ovšem budou vám také procházet všechny broadcasty, které vám budou zbytečně zabírat pásmo. Podle mě je lepší použít routed režim.

Následovaly příklady konfigurace VPN serveru včetně generování certifikátů pomocí vlastní certifikační autority. Ondřej Caletka upozornil na problém, ke kterému obvykle dojde, pokud nám spadne rozhraní, přes které běží VPN. Odstraní se routa do internetu a tím začne celý provoz padat zpět do VPN rozhraní. Kladná zpětná vazba pak způsobí plné vytížení rozhraní i procesoru počítače. Řešení naštěstí není nijak složité, v konfiguraci je možné zapnout testování (ping) protistrany a odpojení VPN v případě výpadku.

Vladimír Jarý: Konstrukce a použití Arduino robota

Arduino je vývojová platforma postavená na otevřeném hardware a software. Hardwarově je postavena na osmibitovém jednočipovém počítače Atmel AVR a programování probíhá v jazyce podobném C++. Arduino má rozsáhlou komunitu, která se stará o jeho vývoj a využití.

Ke stavbě robota byl využit mikrokontroller Atmel ATmega 328 s 32 kB flash pro kód a 2 kB RAM a 1 kB EEPROM pro data. Deska především nabízí 14 digitálních a 6 analogových pinů, ke kterým je možné připojit různá čidla. Velkou výhodou jsou takzvané shieldy, což jsou další desky, kterými je možné základní Arduino rozšířit například o WiFi, Ethernet a další hardware. Vývoj probíhá ve zjednodušeném C++ pomocí Arduino IDE, které je napsané v Javě a je poměrně spartánské.

Robot postavený na Arduinu, o kterém Vladimír Jarý hovořil, používá podvozek ze stavebnice Hobbyrobot TANK-02 a jeho kostra je postavena ze stavebnice Merkur. Napájení provádíme pomocí šesti AA akumulátorů. Robot používá infračervené a ultrazvukové senzory, které slouží k orientaci v prostoru a detekci překážek. Samozřejmě můžeme časem přidat další, zatím ale používáme jen tyto.

Robot je na ČVUT využíván především ve výuce, a to v několika oblastech - výuce základů programování, testování algoritmů umělé inteligence či programování v C++. Robota využíváme jako jakousi hardwarovou verzi robota Karla. V plánu je také návštěva středních škol a získávání nových studentů pro studium na ČVUT.

Adam Hořčica: Real-time web

Na začátku své přednášky Adam Hořčica vysvětlil, co to vlastně real-time web je a jak ho můžeme využít. Často se koukáme na nějakou stránku a přemýšlíme, jestli už se mezi tím nezměnila. Mačkáme proto F5, abychom zjistili, jestli nám někdo neodpověděl ve fóru. Právě tady by se hodil real-time web, který by s námi komunikoval sám. Příkladů použití je dnes velké množství, interaktivní real-time web využívají například Twitter, Facebook, GMail a další weby. Ty samy mění aktivně podobu své stránky, aby ji aktualizovaly.

Web běžně funguje na HTTP protokolu, který používá architekturu klient-server a generuje odpovědi na dotazy zaslané klientem. Komunikaci vždy začíná klient, neexistuje možnost, jak by mohl server aktivně poslat data klientovi. Jde také o bezestavový protokol a jakmile server ukončí komunikaci, zapomene všechny informace o klientovi. Existují způsoby, jak informace o sezení udržel, ale ty nejsou součástí HTTP.

Na real-time webu ale potřebujeme, aby věci fungovaly jinak. Dejme tomu, že jeden klient chce odeslat zprávu ostatním. Poslat zprávu na server není problém, ale jak pak může server dát vědět klientům, že jim přišla nová zpráva? Způsobů existuje velké množství, například polling, long polling, streaming a WebSockets. Při vývoji aplikací ale narazíte na rozdíly v prohlížečích. Jelikož jde o nestandardní využití HTTP, většinou narazíte docela tvrdě. Nejčistším a nejmodernějším způsobem jsou WebSockets.

Dále byly prakticky předvedeny všechny zmíněné metody. U pollingu je výhodou, že funguje ve všech prohlížečích, nejde ale o opravdový real-time. Klient se jednoduše v pravidelných intervalech dotazuje serveru na novinky. Každá příchozí událost také má zpoždění, protože se o ní dozvíme, až se příště zeptáme serveru.

Lepší je už long polling, u kterého server neodpoví na dotaz hned, ale až ve chvíli, kdy se událost objeví. Narážíme tu ale na timeout mezi dotazem a odpovědí, který se může v různých sítích a u různých prohlížečů lišit. Další technikou pak byl streaming, kdy udržujeme spojení delší dobu. Podobných obskurních způsobů existuje celá řada.

Všechny předchozí ukázky byly jednosměrné a používaly běžný HTTP protokol. Předchozí techniky byly ukázkou, jak lépe či hůře zneužít HTTP protokol. Nejnovější metodou je WebSockets, který je přímo k podobné real-time komunikaci určen a je obousměrný. Spojení je nejprve navázáno klasicky přes HTTP, ale jsou do něj přidány další hlavičky. V těch se říká, že chcete spojení zachovat a chcete přejít na jiný komunikační protokol. Stále zůstane otevřené TCP spojení, ale zbytek komunikace už probíhá pomocí protokolu WebSockets.

Použití je pak v praxi poměrně jednoduché. Pokud použijete prohlížeč, který WebSockets implementuje, jste prakticky za vodou. Většinu komunikace zajistí samotný prohlížeč a pomocí protokolu sám zajistí udržování spojení, případně automatické navázání rozpadlé komunikace. Na straně serveru stačí využít připravené knihovny. Zpracování je pak poměrně přímočaré.

Podle Adama Hořčicy je vždy ideální použít WebSockets, pokud je to možné. Pokud to možné není, lze sáhnout po alternativním způsobu. Implementace není jednoduchá, takže doporučuji použít hotové knihovny. Ty pak vyberou nejlepší komunikační metodu. Umožňují také nastavit například prioritizaci zpráv, rozdělit příjemce na skupiny, zabezpečit komunikaci a podobně.

Pavel Tišnovský: Vývoj her v Linuxu

Pavel Tišnovský je dlouholetým autorem Root.cz a v poslední době od něj můžete sledovat dlouhý seriál o starých počítačových hrách. Právě o vývoji her byla řeč v jeho přednášce.

Pavel Tišnovský nejprve hovořil o základních požadavcích na knihovnu pro vývoj her. Většinu z nás tady asi zajímá, zda knihovna běží na více operačních systémech. Mezi podporovanými systémy by měl být nejméně Linux a Android, případně MS Windows a OS X. Stačí pak hru napsat jednou a zkompilovat ji pro různé platformy.

Od zvolené knihovny potřebujeme především přístup ke grafickému subsystému. To zahrnuje softwarový rendering, dnes bezpodmínečně nutnou hardwarovou akceleraci, fullscreen a double buffering. Kromě toho nám knihovna musí zpřístupnit také zvukový subsystém a mixér. Dále potřebujeme číst vstupní zařízení jako klávesnici či myš, potřebujeme přesný časovat a například také podporu komunikaci po síti.

Pavel začal hovořit o knihovnách pro vývoj v C/C++. Nejznámější knihovnou pro vývoj v C/C++ je asi SDL. Je na ní zajímavé to, že používá nízkoúrovňový přístup a je hodně multiplatformní. Podporuje operační systémy Linux, BSD, OS X, Windows, BeOS, Android a další. Podle webu SDL je rozpracováno asi 705 open-source her a podle jejich autorů je už 524 dokončených.

Konkurenční a starší knihovna Allegro je také určena pro tvorbu her v C/C++ a obsahuje mnohem více funkcí než SDL. To muže být výhoda i nevýhoda zároveň. SDL se můžete naučit za chvilku, ale pro podporu některých funkcí budete potřebovat rozšíření. Allegro už obsahuje vše v základu. Opět jde o multiplatformní knihovnu, která běží dokonce i v DOSu. Při vývoji hry v Allegro si dejte pozor na to, že byla nedávno vydána verze pět, která je kompletně přepsaná. Přidává ale podporu hardwarové akcelerace.

Pak se Pavel Tišnovský věnoval vývoji her v minulosti a v současnosti. Na osmibitech byl vývoj velmi omezený. Dříve se všechny hry psaly v asembleru, prakticky žádný vyšší jazyk se nepoužíval. Hry měly 512 až 8192 bajtů a jejich grafické schopnosti byly poměrně slabé, což bylo dáno i pomalými procesory.

V době šestnácti a dvaatřicetibitových počítačů už vznikaly mnohem rozsáhlejší hry. Už je tu znát jistý odklon od assembleru, velká část hry se vytvářela v nějakém přívětivějším jazyce. Dnes jsou nízkoúrovňové věci psány v C/C++ a zbytek je naskriptovaný v jazycích jako Lua, Python, LISP a podobně. Vývoj takové hry je velmi rychlý. Takovou hru je možné napsat na padesát řádků, což je výrazně méně než kdybyste ji psali třeba v assembleru.

První popisovanou knihovnou pro vyšší programovací jazyky je LÖVE. Ta je určena pro programování v jazyce Lua a výslednou hru je možné zabalit do jednoho zip archivu s příponou .love. Tento archiv se přímo spustí pomocí virtuálního stroje, který je dostupný pro mnoho různých platforem. Knihovna při svém běhu využívá řadu různých dalších knihoven, jako OpenGL, SDL, FreeType 2 a podobně. Funkce se nevolají přímo, ale jsou obalené v Lua, aby se používaly co nejpříjemněji.

Další ze zmíněných knihoven byla Pygame, která je založena na SDL. Jde opět o silně multiplatformní knihovnu, kterou najdeme na Linuxu, Windows, Solarisu, BSD a třeba taky Androidu. Pro Android neexistuje plnohodnotná implementace, ale jen jakýsi subset nejdůležitějších funkcí. Rychle se ale vyvíjí a rozšiřuje.

Dnes je ovšem moderní 3D, takže je potřeba pracovat ještě s dalšími knihovnami. Tou nejdůležitější je OpenGL. Ta je systémově nezávislá, má vazbu na grafický hardware a je založena na jazyku C. Knihovna umožňuje vykreslovat základní grafické objekty, plochy a plochy. Dále umí texturovat, vykreslovat rastrové obrázky a připravovat osvětlení. Můžete si scénu osvětlit několika různými světly a nechat vypočítat výsledek.

Díky těmto knihovnám je možné programovat hry velmi jednoduše. Stačí si přečíst nějaký tutoriál. Ty jsou většinou dobře čitelné a použitelné, protože je píší přímo jejich uživatelé, žádní akademici. Jednoduchou hru pak napíšete za dvě hodinky. Záleží spíš na dobrém nápadu, uzavřel přednášku Pavel Tišnovský.

Jiří Eischmann: Kam směřuje Fedora

Jiří Eischmann se věnoval projektu Fedora, ve kterém pracuje jako community manager. Nejprve se věnoval historii projektu a jeho cílům. Fedora 1 vznikla téměř před deseti lety, 16. listopadu 2003. Hodně se teď debatuje o tom, kam by se měla Fedora dále vydat. Hlavním heslem Fedory je být vždy na špici vývoje Linuxu. Důležité také je, že ve Fedoře najdeme jen svobodný software. Hodně lidí si zakládá na svobodném software a tato hranice je pro nás nepřekročitelná.

Součástí definice podobného projektu musí být i to, pro koho je vlastně určen. Často se probírá i cílová skupina Fedory. Kdo je vlastně našim uživatelem? Tom "Spot" Callaway z Red Hatu tvrdí, že by se Fedora měla zaměřit na pokročilé uživatele, kteří počítačům rozumí, i na jaderné hackery jako je Linus Torvalds. Ne že by nás nezajímali i běžní uživatelé, kteří používají počítač na Facebook. Vždycky to má nějaký přesah.

Jiří Eischmann se rozhovořil i o zařízeních, na kterých Fedora běží. Ubuntu se začíná posouvat směrem k tabletům a telefonům, ale Fedora nic podobného nechystá. My v dohledné době nebudeme nic takového dělat. Chceme mít dobrou distribuci pro servery a desktopy.

Lidé se nás často ptají, zda sledujeme, kolik uživatelů Fedoru používá. Určité statistiky samozřejmě máme, ale nejsou to pro nás rozhodující metriky. Fedora nechce budovat komunitu pasivních konzumentů, ale naopak aktivních přispěvatelů. V tom se lišíme od jiných distribucí. Není pro nás podstatné, kolik milionů uživatelů nás používá, ale kolik tisíc jich k nám přispívá.

Fedora zvažuje nový dvouletý cyklus, jehož součástí by byla čtyři menší vydání. Fungovalo by to vlastně stejně jako dnes, ale velké novinky by se plánovaly tak, aby se dostaly do té dvouleté velké verze. Nezměnila by se ale doba podpory, která je dnes 13 měsíců. Řada uživatelů chce delší podporu, třeba dva roky. Ale to koliduje s našim heslem .first.. U jiných distribucí jsou uživatelé spokojení s dva roky starými balíčky, ale to u Fedory nechceme. Navíc podle Eischmanna pak nastává problém s lidskými zdroji při udržování starých verzí.

Dalším diskutovaným problémem je desktopové prostředí, které je ve výchozím stavu s Fedorou nainstalováno. V dohledné době zůstaneme u Gnome, řekl Eischmann. Jedna věc jsou osobní preference, ale je třeba také dodržet jistou kvalitu. Musíte slíbit uživatelům, že jste schopni prostředí dostatečně spravovat.

Dále se Jiří Eischmann zabýval vylepšeními, které se do Fedory chystají. Jedním z nich je desktopové rozhraní pro Fedmsg, které vám přímo při práci umožňuje přijímat a zobrazovat aktuální dění ve Fedoře. Dále se chystá novinka usnadňující testování. Uživatelům budou nabízeny nové balíčky k otestování a pak budou moci jednoduše sdělit, zda je balíček v pořádku a oznámkovat jeho kvalitu.

Dále Fedora chystá integraci služeb do desktopu. Zatímco dnes se běžně integrují konzumní služby jako Facebook či Twitter, tady je záměr jiný. My chceme integrovat služby pro vývojáře, jako například GitHub a další. Už teď je možné se jednoduše připojit například k OwnCloudu.

Podpora cloudu je pro Fedoru velmi důležitá, stejně jako pro ostatní distribuce.Hodně se chceme zaměřit i na cloud. Nejen aby byla Fedora na cloudu dobře použitelná, ale aby i cloudové projekty byly použitelné ve Fedoře. Red Hat se tedy intenzivně snaží, aby všechny důležité balíčky byly součástí distribuce.

Další zajímavou oblastí je "Fedora for makers". Tedy zaměření Fedory na různé kutily, bastlíře a hardwaráře obecně. Miro Hrončok má schválený projekt přípravy balíčků pro 3D tiskárny. Říkal mi, že žádná jiná distribuce tyto balíčky nemá. Nejde ale jen o 3D tisk, ale i o robotiku a další kutilské oblasti.

http://www.root.cz/clanky/installfest-2013-nedele-real-time-web-hry-v-linuxu-a-fedora/


22.3.2013, Magazín Víkend - HN

Václav Jirovský Kdo má informace, má moc

Nedávné útoky hackerů na vlivné české firmy potvrzují, že ochrana sítí u nás je nedostatečná. Počítačová kriminalita vynáší organizovanému zločinu astronomické částky. Úniky dat mohou mít nedozírné následky. A kauza Wikileaks může být provokací tajných služeb. To vše říká přední odborník na kybernetickou bezpečnost Václav Jirovský.

Než jsem se s Václavem Jirovským potkal, chtěl jsem vidět, co dokáže šikovný hacker. "Jste prý zvědavý, jak si umí velké firmy chránit počítačové servery a databáze?" řekl tiše na uvítanou před Národním technickým muzeem v Praze na Letné. Kývl jsem a čekal, co se bude dít. Mladík ve věku středoškoláka vybalil notebook a sedl si s ním na schody. Stačilo mu pár minut, aby se postupně proháčkoval na server významné české banky. Byl tak šikovný, že se dostal do služební i soukromé e-mailové pošty nejvyššího šéfa bankovního domu. Ani on, ani já jsme si v ní ale nechtěli číst. Mladý muž mi ještě ukázal soubory strategických záznamů a rozhodnutí nadnárodní firmy, která působí v Česku. Dostal se k nim za pouhých deset minut. "Stačí?" zeptal se. Neměl jsem co dodat. Mladý hacker se spokojeně usmál, pak se rychle sbalil a zmizel. S tímhle zážitkem a mnoha otázkami jsem šel další den za Václavem Jirovským.

- Jak je tohle možné?

Jednoduše - čím dál tím složitější počítačové systémy zákonitě mají "díry". Těch se ročně objevuje kolem devíti až dvanácti tisíc. Když ty díry umíte najít, můžete vstoupit do systémů, aniž byste musel znát klasickou přihlašovací cestu, třeba jako když jdete do své elektronické pošty.

- Jak to, že firmám nevadí, že někdo může nahlížet do jejich kuchyně?

Určitě vadí, jenže velmi záleží na tom, jakou bezpečnostní politiku mají, bez ohledu na to, zda jsou malé, nebo velké. Když se vedení společnosti rozhodne, že zápisy a strategická rozhodnutí z porad se budou ukládat v šifrované formě, která bude přístupná jen exekutivě firmy, tak si zvědavý hacker s největší pravděpodobností nic nepřečte.

- Proč to netvrdíte se stoprocentní jistotou?

Protože i v tomto systému může být díra, ovšem dostat se přes ni bude složitější. Asi vás překvapím, ale devadesát procent všech úspěšných útoků je možné vést proto, že lidé, kteří odpovídají za počítačové sítě vědomě či nevědomě někomu, promiňte mi ten výraz, vykecají podstatu jejich ochrany. Jen zbývajících deset procent úspěšných napadení připadá na dovednost hackerů.

- Z toho, co teď říkáte, mám tak trochu husí kůži. Jak jsou u nás chráněny důležité databáze například ministerstev obrany, vnitra, financí?

V době před třemi či čtyřmi roky, kdy se rozjížděly takzvané elektronické schránky, byla jejich ochrana na velmi špatné úrovni.

- A dnes?

Na tuto otázku nejlépe odpovídají nedávné úspěšné útoky hackerů na servery českých bank, médií i mobilních operátorů. Těžko se proti nim brání, ochrana není jednoduchá. Zajímavé na útocích je jejich zaměření na servery patřící vždy stejnému "segmentu" trhu. Banky, zpravodajské servery, operátoři - někdo tyto struktury v Česku dobře zná. Ale téměř všude na světě se podceňuje význam kybernetické bezpečnosti přesně do doby, než dojde k napadení. Důvodem může být i nedostatek skutečných IT odborníků. V posledních letech došlo u nás k devastaci odbornosti, mimo jiné i proto, že ji není nutno nikde prokazovat. Do velkého byznysu ochrany dat jsou tak často zapojeny i ty firmy, které o bezpečnosti nic nevědí. A to je docela tristní.

- Často zdůrazňujete, že mnohem víc než hackerů se obáváte tzv. agregátů, tedy třeba obchodních řetězců, bank, pojišťoven či sociálních sítí, které o nás shromažďují nejrůznější data. Na prvním místě "nebezpečnosti" uvádíte mobilní operátory. Proč?

Protože o nás vědí úplně všechno. Uvedu vám příklad ze sousedního Německa. Tam se nedávno jeden politik Strany zelených rozhodl soudit se společností Deutsche Telecom o data, která o něm coby zákazníkovi ukládala do svých databází. Když proces vyhrál, poskytl veškeré informace jednomu magazínu, který z nich - a také z dalších veřejně dostupných dat - složil půl roku jeho života. Minutu po minutě. Kde kdy byl, co dělal, kde se zastavil, jak dlouho tam jednal, kde nakupoval, kterou restauraci navštívil, jak dlouho mu trvalo vypití kávy, v které škole byl a co tam přednášel, kam chodil k lékaři. Poslanec Bundestagu chtěl, aby se veřejnost dověděla, jak je sledován nejen on, ale i další miliony občanů. V Česku situace není jiná.

- Jak by tato data mohla být zneužita?

Nejhorší je podle mne možnost změny údajů. Stačí drobná úprava a život sledovaného člověka se z gruntu obrátí. Představte si, že někdo "neviditelně" vyjme z telekomunikačních databází váš zaznamenaný pohyb na služební cestě v Jičíně a změní ho na pobyt v Jindřichově Hradci. Na tom není na první pohled nic strašného. Ovšem jen do té doby, než místní policie začne vyšetřovat vraždu vašeho známého, s kterým jste neměl nejlepší vztahy. Budete mít dost problémů s vysvětlováním, že jste v inkriminovanou dobu v Hradci nebyl. Podobné příklady nejsou ojedinělé.

- V knize Rozbité okno americký spisovatel Jeffery Deaver tvrdí, že klíč k penězům a moci drží právě ti, kteří disponují největším počtem informací o našich kreditech, zdraví nebo nákupních zvyklostech. Už jsou známé i případy zneužití těchto dat?

Bezpochyby existují, ale nikdo s nimi nepůjde veřejně na trh. Osobně se obávám hlavně zneužití dat soukromou osobou. Vezměte si například telefonní odposlechy. Činnost policie je přísně vymezená zákonem, ale soukromé bezpečnostní agentury si dělají, co chtějí. Vloupou se do bytu, nainstalují štěnice, odposlouchávají telefony a je jim fuk, zda je to zákonné, nebo ne. Mimochodem, dnešní chytré telefony jsou prvotřídní špioni, kteří o nás podávají zprávy, aniž bychom to chtěli. Ty se střádají na nějakém serveru a jeho majitel je na tom lépe než americká Národní bezpečnostní agentura. Má totiž v jedné ucelené databázi obrovský přehled například o lidech ze sociálních sítí, mobilních telefonů i přístupových bodů sítí wi-fi. A někomu se ty informace mohou hodit.

- Co říkáte aféře WikiLeaks, která nelegálně zveřejňuje utajované vládní a korporátní dokumenty? Je získání těchto materiálů krádež, nebo selhání dnes už obviněného vojína americké armády?

Víte určitě, že kauza WikiLeaks je nelegální činnost? Nemůže to být třeba akce zpravodajské služby? Možná celá WikiLeaks má za úkol změnit nazírání lidí na nějaký politický problém, změnit veřejné mínění. Může to být třeba politický mocenský útok vůči nějaké vlivné skupině, kterou někdo chce zdiskreditovat. Připomenu krátce americký film Vrtěti psem z roku 1997: Ve Spojených státech vrcholí předvolební kampaň a stávající prezident má výborné vyhlídky na znovuzvolení, jenže čtrnáct dnů před volbami se v médiích objeví informace o jeho sexuálním styku s mladistvou. Okamžitě se sejdou prezidentovi nejbližší spolupracovníci, aby se dohodli, co s tím udělají. Dobrou pověst prezidenta má vytvořit - jako ostatně pokaždé - expert na politickou propagandu. Jak se mu to daří s pomocí manipulace masmédií a veřejného mínění, o tom film přesně je. Stejné to může být podle mého soudu i u WikiLeaks. Samozřejmě, že se to nedá prokázat, ale charakter této akce splňuje všechny náležitosti zpravodajské operace a tato hypotéza není nepravděpodobná. Čemu dnes věřit ve virtuálním světě, ale i v médiích, to je jeden velký otazník.

- Vraťme se k obyčejným uživatelům internetu. Na začátku tohoto roku dosáhl v Česku jejich počet čtyř milionů. Jak vysoké procento z nich si uvědomuje, že jejich počítače a práce na nich se dá zneužít?

To nedokážu odhadnout, ale jistě mezi nimi nejsou samí experti. Naopak. Na jaké úrovni vědomostí se pohybujeme, nejlépe dokládá phishing. Úspěšnost podvodných e-mailů s nejrůznějším obsahem, často překládaných automaticky z cizího jazyka do češtiny, které vylákají z lidí heslo nebo číslo kreditní karty, je pět procent. Převedemeli toto procento na celou populaci, pak tu máme půl milionu internetově negramotných. Jediná cesta, jak se vyhnout nejrůznějším nástrahám, a na tom se shodují všichni experti, je ale právě zvyšování počítačové gramotnosti v tom nejširším smyslu slova.

- Neopatrnost lidí, na kterých parazituje kyberkriminalita, přináší i ekonomické škody. Troufnete si je odhadnout?

Před dvěma lety představovaly ztráty jen u obchodníků v USA 3,4 bilionu dolarů. Když vztáhneme tuto hodnotu na celý svět a obory využívající síťových technologií, dostaneme se k částce v řádu trilionů dolarů. Jsou to neuvěřitelné sumy. Krade se především z účtů lidí, firem i bank. Ovšem nejnebezpečnější je zcizení identity. Třeba jen ve Spojených státech dochází ročně ke čtyřem milionům případů krádeží PIN, hesel, osobních údajů. Zloději pak za okradeného uzavírají leasingové smlouvy, hypoteční úvěry, kupují auta a domy. Miliardové sumy vynáší mafiím i skimovací zařízení montovaná do bankomatů, kterým se finanční ústavy po celém světě jen velmi obtížně brání.

- Na co by si tedy měli dávat pozor běžní uživatelé internetu?

První věc je naučit se chovat ve virtuálním prostoru. Znát toho, s kým mluvím nebo si píšu. Dávat si pozor na to, abych nereagoval na některé nesmyslné věci, které mi přicházejí do počítače nebo chytrého telefonu. Například už zmíněné phishingové e-maily. A pak si dávat také pozor na to, v jakém stavu je můj počítač. Tvrzení, že musím mít hlavně antivirový software, nestačí. Mimo něj je totiž důležitý i personální firewall. Lidé by měli uvažovat také nad tím, kdy kliknou na tlačítko ANO a k čemu vlastně dávají souhlas. Věřte, že nepřeháním, když řeknu, že práce nepoučeného člověka s internetem je doslova chůzí v minovém poli.

---

Práce nepoučeného člověka s internetem? To je, jako kdyby se procházel po minovém poli. Václav Jirovský (* 1947) * Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. * V letech 1975 až 1986 pracoval v Oblastním výpočetním centru vysokých škol. * V roce 1987 byl pod jeho vedením dokončen pilotní projekt řízení hromadné dopravy pro hlavní město Prahu. * Ten samý rok přešel na Matematickofyzikální fakultu UK, kde působil do roku 2007. V letech 1991 až 1998 pracoval jako ředitel útvaru výzkumu a vývoje firmy Advanced Computer Applications v USA, pak se zase vrátil na matfyz. * Nyní je proděkanem a současně i vedoucím Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství na Fakultě dopravní ČVUT, kde se věnuje otázkám počítačové kriminality a protiprávního jednání na sítích.


25.3.2013, Respekt

Postavte si robota

Staré dobré lego se mění, má co nabídnout i zkušeným programátorům

Z lega už dnes děti (nebo jejich tatínci) nemusí stavět jen hasičské vozy či vesmírné koráby. Za poslední dvě dekády se populární stavebnice proměnila a dokáže oslovit i moderní technickou generaci. Každý desetiletý školák z něj zvládne postavit interaktivního robota, kterého si v počítači sám naprogramuje. Nejpokročilejší roboti umějí vyluštit sudoku nebo složit Rubikovu kostku.

Střílej na mou ruku

Lego Mindstorms obsahuje na rozdíl od běžných stavebnic i ozubená kolečka, senzory, elektromotory a další díly, jež dovedou model rozpohybovat. Postavíte díky tomu stavební manipulátor, mechanického aligátora, který bude chňapat po vaší ruce, třídič barevných kuliček a podobně. Inteligenci jim propůjčuje tzv. programovatelná kostka NXT, malá krabička skrývající procesor, operační paměť a další nezbytný hardware. Kostka naslouchá připojeným senzorům (ultrazvukovému, senzoru barev a dvěma dotykovým) a ovládá elektromotory. Programujete ji v počítači pomocí speciálního programovacího jazyka s jednoduchým grafickým rozhraním, v němž se akce dají skládat za sebe jako dílky puzzle.

Bez jakékoli úvodní znalosti si tak můžete podle návodu postavit nejdříve nejjednodušší pásové vozidlo a postupně se propracujete až k humanoidnímu robotu, který zvládne i taneček. Další úkoly pro něj vymýšlíte sami a uzpůsobujete jej tak, aby je dokázal plnit. Lze jej třeba naučit, aby počítal své kroky a po každém dvacátém se otočil nebo aby následoval trasu vytyčenou na zemi černou linkou. Může také střílet plastové kuličky na ruku, kterou mu položíte do cesty, a výhrůžně u toho vykřikovat (jen je třeba dohlédnout, aby vynalézavější děti neučily robota podobně reagovat na vaši kočku či psa).

Nezůstává ale pouze u hraček, stavebnice se během let stala prakticky nejdostupnější sadou pro nadšence do robotiky. Používá totiž poměrně vyspělý programovací jazyk. "Když jsme se na vysoké škole učili programování průmyslových strojů, software vypadal prakticky stejně, je to ve skutečnosti velmi sofistikovaný nástroj," říká webový administrátor a fanoušek programovatelného lega Sebastian Ečer, zatímco předvádí rozsáhlé možnosti programu. Jednoduchou hru pro dva hráče programoval asi deset hodin, složitější projekty zaberou klidně i několik měsíců.

Komu přiložený software nestačí, může svůj program kompilovat ve složitějších jazycích, jako je C++ či Java. Programy je pak možné bez problémů do kostky nahrát, Lego Mindstorms je otevřenou platformou. Kostky lze dokonce pomocí technologie Bluetooth propojit; vzájemně spolupracovat díky tomu mohou až čtyři roboti.

Stavebnici můžete rozšířit o další dílky a jiné senzory, řada firem je pro připojení k NXT přímo vyrábí. Namátkou je tak k dispozici třeba teplotní čidlo, pH senzor, zkoušeč napětí, infračervený senzor, gyroskop, což ocenila komunita technických nadšenců.

Hračka pro studenty ČVUT

Na internetu funguje množství diskusních fór, kde se uživatelé programovatelného lega chlubí svými výtvory a diskutují o technických řešeních. Rádi se předhánějí, a tak je k vidění například řiditelná vzducholoď, robot, který vyluští sudoku (naskenuje si herní plochu, provede výpočty a čísla napíše tužkou do příslušných políček), vozítko, jež pomocí gyroskopu napodobí systém Segway, robotická ruka, která kopíruje pohyby lidské paže, 3D tiskárna. A dokonce robot, jenž při využití inteligence připojeného chytrého mobilního telefonu dokáže složit Rubikovu kostku za 5,352 vteřiny. To je rychleji než aktuální světový rekord dosažený člověkem.

Populární je také využití stavebnice ve výuce, ochuzeny nejsou ani děti a studenti v Česku. Roboty stavějí už od druhého stupně základních škol, spíše však v mimoškolních kroužcích. V tuto chvíli je podle českého distributora systém Mindstorms přítomen zhruba ve stovce základních škol po celé republice a na desítkách středních škol (gymnáziích i odborných školách). Vysoké školy využívají Mindstorms jako ukázku pro budoucí pedagogy a zapojují jej do výuky odborných předmětů (například několik fakult ČVUT v Praze). Ve stavbě robotů se často soutěží, výjimkou nejsou týmy dětí od deseti let, které musí robota samy navrhnout, zkonstruovat a správně naprogramovat.

Na trhu existuje řada robotických stavebnic, lego však zatím vítězí léta budovanou popularitou. A také tím, že kostku NXT lze zabudovat též do výrobků konkurence nebo stavebnicových dílků zhotovených doma. V některých soutěžích se stavebnice kombinují, například když je pro nějaký ten robotí zápas potřeba odolnosti kovu.

Lego se chystá svou stavebnici inovovat, pokročilejší verzi nazvanou Mindstorms EV3 připravuje na druhou polovinu letošního roku. Obsahovat má novou, výkonnější kostku, gyroskop a wi-fipřipojení. Roboty prý půjde ovládat i přes mobilní zařízení s operačními systémy iOS (firmy Apple) a Android. Q

---

Roboty lze naprogramovat k plnění různých úkolů a propojit pomocí Bluetooth, navzájem spolupracovat mohou až čtyři.

http://respekt.ihned.cz/c1-59562990-postavte-si-robota


25.3.2013, Mladá fronta Dnes

Hradečtí polárníci o životě u točny: Čas tam utíká jinak

Vědci z Hradce Králové se opět vydali do Antarktidy zkontrolovat přístroj na měření ozonu. Během krátkého "léta" se vypravili také za tučňáky a po večerech skládali puzzle z kostí prehistorické velryby.

HRADEC KRÁLOVÉ Zažili antarktické léto, vypravili se za tučňáky, skládali fosilní puzzle, ale hlavně seřídili unikátní přístroj, jehož data slouží celému světu.

Už počtvrté se vědci ze Solární a ozonové observatoře v hradecké hvězdárně vrátili z dlouhé cesty do Antarktidy.

Na argentinské polární základně Marambio na ostrově Seymour spravují unikátní český přístroj, takzvaný Brewerův spektrofotometr. I letos tam ale "zamrzli" a namísto plánovaných dvaceti dnů strávili v Antakrtidě na přelomu ledna a února o 10 dnů déle.

"To ještě nic není. Poprvé jsme tam byli v roce 2010 a to jsme deset dní čekali v Patagonii na letadlo, abychom se vůbec dostali na ostrov. V Evropě to moc nevnímáme, ale tam čas utíká trochu jinak," popisuje hradecký klimatolog Michal Janouch čekání, až jim argentinská armáda poskytne letadlo a zároveň bude vhodné počasí. Spolu s Martinem Staňkem z Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové a Ladislavem Siegerem z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze před nacházející antarktickou zimou provedli údržbu a kalibraci složitého přístroje, který měří množství ozonu a slunečního UV záření.

"Je to automat, data i fotografie z něj máme v Hradci v počítači každý den. V loňském roce jsme provedli jako první a jediní na světě i kalibraci tohoto přístroje přímo v Antarktidě. Přístroj tam tudíž můžeme provozovat celoročně a o to jsou data přesnější a cennější," vysvětluje šestačtyřicetiletý Michal Janouch.

"Celý projekt je výjimečný v tom, že jsme byli druzí na světě, kteří v oblasti celé Antarktidy takový přístroj začali provozovat. A jelikož se ujal a funguje výborně, Belgie tam instalovala podobný typ a Čína chce také," říká hradecký klimatolog.

Z ostrova se stává krajina plná fosilií

Trojice českých polárníků v Antarktidě strávila krátké léto. Teploty se prý pohybovaly kolem nuly, padaly maximálně na minus deset stupňů Celsia, ale výprava tam zažila také sněhové bouře. "Tolik ledu i sněhu tam nebylo pozorováno za posledních 25 let, s čímž měly problémy třeba i chaluhy nebo tučnáci, kteří nemohli zahnízdit," vypráví Janouch, který se za kolonií tučňáka kroužkového s kolegy vypravil. "Bylo jich zrovna málo, kvůli množství ledu se přesunuli dál na volné moře, ale jsou roztomilí. Celý ostrov Seymour byl v minulosti zaledněný a dnes je z něho ostrov fosilií, protože tam člověk všude zakopává o mušle, skelety a zkamenělé dřevo," říká klimatolog a vypráví, že letos tam jeden zaměstnanec muzea ve Stockholmu našel kostru předchůdce velryby: "Přinesl velký pytel plný kostí a my jsme mu tři večery pomáhali skládat takové fosilní puzzle."

A proč Češi měří data o stavu ozonové vrstvy, která využívá Světová meteorologická organizace i program pro životní prostředí OSN, právě na Antarktidě?

"Ozonová díra se poprvé objevila v roce 1984 v oblasti Antarktidy a jsme přesvědčeni, že pokud se ozonová vrstva začne obnovovat, tak se musí začít obnovovat také tam," vysvětluje vědec.

Podle modelů by k obnovení ozonové vrstvy mělo dojít mezi lety 2060 až 2080. "Ale jsou to jen modely, které se nemusí přesně naplnit. Stejně jako předpovědi počasí," upozorňuje klimatolog.

Problém s ozonem podle něj zatím není vyřešený, i když to někteří tvrdí: "Navíc se ukazuje, že není vyřešena zvyšující se koncentrace metanu, oxidu dusného nebo uhličitého a dalších skleníkových plynů, které mohou v budoucnu ozonovou vrstvu ovlivnit."

---

FAKTA Brewerův spektrofotometr

Česká expedice tento přístroj na argentinské stanici Marambio instalovala v roce 2010. Brewerův spektrofotometr denně monitoruje celkové množství ozonu v atmosféře a slunečního ultrafialového záření v oblasti Antarktidy. Data o stavu ozonové vrstvy se přenášejí on-line ke zpracování na Solární ozonové observatoři v Hradci Králové a využívají je pak vědci z celého světa. Tato data navíc využívají také vlády mnoha zemí při rozhodování o celosvětové regulaci emisí.


25.3.2013, ČT1 - Reportéři ČT

Český vynález monitoruje schizofrenii

Marek WOLLNER, moderátor:

S novým týdnem jsou tu i noví Reportéři ČT. Vítám vás u jejich sledování a přeju dobrý večer. Schizofrenie je závažné onemocnění, kolem kterého je řada mýtů. Ale pokud se léčí, dá se s ním docela normálně žít. Opak vede jednoznačně do blázince a každý záchvat je pro pacienta nebezpečný. Čeští lékaři teď vymysleli způsob, jak nečekanému výbuchu psychózy zabránit. Pacientům stačí být ve spojení s lékaři pomocí telefonu. Problém je, že zdravotní pojišťovny na projekt s názvem Itareps zatím nechtějí slyšet. Více Filip Černý.

Jakub RAK, nemocný:

Tady u Lennonovy zdi jsem měl asi největší zážitek z tý psychózy. Připadalo mi, že všechny ty vzkazy, co tady jsou napsaný, jsou adresovaný mně a hrozně mě to uchvátilo. Jmenuje se to akutní polymorfní psychotická ataka. Vzniká to tak, že člověk bere moc drog a má moc stresů najednou, a to dohromady spustí kaskádu jevů v mozku, který se už potom nedají zastavit.

Filip ČERNÝ, redaktor:

Jakubovi je 21 let a vloni se mu rozjelo onemocnění, které může být prvním projevem schizofrenie. Předcházel tomu vyhazov ze školy a konec dlouhé práce na překladech z angličtiny.

Jakub RAK, nemocný:

To je Dvanáctka od Williama Gladstonea. To je jedna z knížek, kterou jsem přeložil. Já jsem začal kouřit trávu, když jsem překládal tu knihu, protože jsem bydlel v bytě, kde to bylo poměrně tolerovaný. Většinu času jsem byl vlastně doma a nedělal jsem nic jinýho, než že jsem seděl a balil jsem jednu cigaretu, marihuanovou cigaretu od druhý. Chodil jsem po Praze, uvědomoval jsem si, nebo viděl jsem spoustu znamení. Když jsem slyšel název stanice Výtoň, tak jsem si hned uvědomil, ví to, že já něco vím, to znamená, že ta stanice se mi snaží sdělit, že to vím. Ale co vím? Začal jsem přikládat předmětům a židlím především role, takže když jsem si sednul do tý židle, tak jsem najednou měl roli třeba člověka, který pracuje. Když jsem si sednul do jiný židle, tak jsem měl roli člověka, který odpočívá. Máma zavolala záchranku a odvezli mě do Bohnic.

Filip ČERNÝ, redaktor:

Bohničtí psychiatři Jakuba vytáhli z nejhoršího a začali pracovat na tom, aby se mu psychóza nevrátila. Jakub byl proto zařazen do projektu Itareps, který je českým vynálezem.

Filip ŠPANIEL, psychiatr, Psychiatrické centrum Praha:

My jsme si v roce 2005 uvědomili, že tahle společnost je mobilizovaná v tom smyslu, že spousta lidí má mobily. A už tehdy bylo víc mobilních čísel než obyvatel republiky. A řekli jsme si, že to je přesně to, co potřebujeme, abychom dokázali zjistit, zda se zhoršuje stav pacienta.

Filip ČERNÝ, redaktor:

Doktor Španiel se spojil s firmou Comgate a kybernetiky z ČVUT. Vyvinuli program, který monitoruje stav pacienta na dálku. Pacient a jeho rodina každý týden vyplní dotazník formou SMS zprávy. Díky tomu lékaři zachytí varovné příznaky, které předem hlásí návrat schizofrenie.

Filip ŠPANIEL, psychiatr, Psychiatrické centrum Praha:

Ty příznaky jsou popsány docela dobře. A jsou od zhoršeného spánku, pozornosti, neklidu nebo najednou náhlé neschopnosti se vyrovnat s běžnými nároky všedního dne.

Jakub RAK, nemocný:

No, tady mi napíšou, dobrý den, prosíme o vyplnění vašeho dotazníku, váš Itareps.

Filip ŠPANIEL, psychiatr, Psychiatrické centrum Praha:

Jakub má v ruce tenhle ten dotazník kde je 10 otázek, který se vlastně dotazuje na zhoršení oproti minulému týdnu, třeba spánku, hodnocení chuti k jídlu a podobně.

Jakub RAK, nemocný:

Ke každý otázce přiřadím číslo od 0 do 4. Třeba kdybych neměl chuť k jídlu, tak tady napíšu 2. A kdyby se hodně zhoršilo soustředění, například u čtení či sledování televize, ale ne tak špatně, tak tady napíšu 1.

Filip ŠPANIEL, psychiatr, Psychiatrické centrum Praha:

Ten matematický algoritmus tam někde na vzdáleném serveru to schroustá, a když se objeví ta specielní konfigurace, o které víme, nebo o které jsme zjistili, že předchází relaps, tak o tom dostává zprávu lékař nebo v tomhle tom případě já pomocí e-mailu, jako e-mailovou zprávu. A já potom zavolám Jakubovi a zvýším léky, o, nepatrně, třeba o půl tablety, a to úplně stačí na pár týdnů. A to úplně stačí, aby to fungovalo velmi dobře.

Filip ČERNÝ, redaktor:

Česká psychiatrie je dnes postavena na velkých léčebnách ze začátku minulého století. Pojišťovny jsou zvyklé posílat na hospitalizace miliardy korun a lékaři tak pomáhají postiženým především na nemocničním lůžku. Program Itareps chce jít proti tomuto trendu. Autoři už publikovali jeho výsledky ve vědeckých časopisech. Uvádí, že snížili u zapojených pacientů hospitalizace až o 70 procent. V těchto případech tak psychiatři chrání i pacientův mozek, který jinak těžce trpí každým záchvatem.

Jakub RAK, nemocný:

Líbí se mi, že se jako někdo každej tejden podívá na to, jak mi je.

Filip ŠPANIEL, psychiatr, Psychiatrické centrum Praha:

My jsme před 3, před 4 lety vyvezli ten program i do Japonska, kde se ho ujala univerzita v Čibě. A byla tady provedena studie zcela nezávisle na nás, ve 4, ve 4 univerzitních pracovištích v Japonsku, kde ukázali, že ta, že ten program je schopen snížit míru relapsu až o 90 procent, což je naprosto neuvěřitelné.

Filip ČERNÝ, redaktor:

Itareps dosud běžel na základě bezplatného zapojení psychiatrů a díky sponzorům. Když autoři chtěli, aby se program hradil z veřejného pojištění, narazili u zdravotních pojišťoven.

Filip ŠPANIEL, psychiatr, Psychiatrické centrum Praha:

Já jsem měl ten pocit, že jsme je tím programem jako trošku vystrašili a zaskočili.

Filip ČERNÝ, redaktor:

Program sice podporuje ministerstvo zdravotnictví, ale například VZP ho zatím neplatí.

Vlastimil SRŠEŇ, ředitel Odboru komunikace VZP:

Tak, pokud se bavíme o tomto roce, tak ten důvod je naprosto jednoduchý. Úhradová vyhláška neobsahuje kódy pro hrazení této péče.

Filip ČERNÝ, redaktor:

To je ovšem nepravdivá argumentace. Ve zmíněné vyhlášce ministerstva zdravotnictví musí být každá hrazená léčba. A projekt Itareps ve vyhlášce je.

Viktorie PLÍVOVÁ, mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR:

Ty výkony v té konkrétní vyhlášce zůstaly.

Filip ČERNÝ, redaktor:

Toto tedy není ten pravý důvod. Pravda ovšem je, že autoři projektu udělali chybu. Způsob placení Itarepsu, tak, jak ho navrhli do ministerské vyhlášky, se příliš nelíbil ambulantním psychiatrům. Byl moc složitý.

Vlastimil SRŠEŇ, ředitel Odboru komunikace VZP:

Konkrétně ambulantní psychiatři se na tom odmítli podílet.

Filip ŠPANIEL, psychiatr, Psychiatrické centrum Praha:

Možná, že to byla chyba, ale musím říci, že to byla záleži..., že to v kontextu toho celého je okrajová záležitost, protože primárně VZP prohlásila, že prostě ty kódy nenasmlouvá. A nenasmlouvá je proto, že je to telemedicína, protože je to nezvyklé.

Vlastimil SRŠEŇ, ředitel Odboru komunikace VZP:

Je opravdu potřeba si uvědomit i tu filozofickou otázku v tom širším kontextu, zdali takovýto pokus nebo takovýto pilotní projekt nebo experiment, který by se měl dít v druhé zemi na světě, v současné době v rámci ekonomické krize, jestli Česká republika je vhodná pro takové testování nových věcí.

Filip ŠPANIEL, psychiatr, Psychiatrické centrum Praha:

Itareps je v klinické praxi od roku 2006 a o žádný experiment nejde. Těch pacientů je zhruba něco kolem 1100. My máme u nás zahrnuto asi 80 lékařů, kteří s námi úzce spolupracují.

Vlastimil SRŠEŇ, ředitel Odboru komunikace VZP:

Tady není standardní, aby vývoj takovýchto programů podporovaly zdravotní pojišťovny. Je pravda, že zdravotní pojišťovny a i VZP by byla určitě ochotna ...

Filip ČERNÝ, redaktor:

Já se omlouvám, vy mluvíte o vývoji, ale to je dávno vyvinuté, ono to jako funguje, já nevím, 6, 7 let. Proč mluvíte o vývoji?

Vlastimil SRŠEŇ, ředitel Odboru komunikace VZP:

Pokud něco funguje 6, 7 let i v této oblasti, tak neznamená, že ten systém je naprosto vychytaný a tak dále.

Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha:

Já za tím projektem stojím naprosto jednoznačně z několika důvodů. Jenom jeden z nich je ekonomický. Ten přínos je nepochybný a bavit se můžeme pouze o tom, jak je vysoký. Druhý ten důvod je psychologický, protože to zkvalitňuje skutečně kontakt duševně nemocného, v tomto případě psychotika, což je velmi závažné duševní onemocnění, se svým lékařem a vlastně s celou tou zdravotnickou soustavou.

Vlastimil SRŠEŇ, ředitel Odboru komunikace VZP:

Pokud je tento program tak vědecky uznáván, jak vy říkáte, a tak světově uznáván, proč ten program dávno nefunguje například v řadě vyspělých zemí Evropské unie či v Americe?

Filip ČERNÝ, redaktor:

No, protože oni ho vymysleli tady v Bohnicích. On je odsud.

Vlastimil SRŠEŇ, ředitel Odboru komunikace VZP:

Chápu, že je velmi světově uznáván, ale i přesto si mohu klást otázku, to jistě nezpochybníte, proč ten program nepoužívají, pokud je tak velmi uznáván a tak úspěšný, proč ho běžně nepoužívají ty nejvyspělejší země?

Filip ČERNÝ, redaktor:

Profesor Jan Libiger patří mezi oceňované české psychiatry. Na hradeckou kliniku jsme za ním zajeli, protože je nezávislý a z projektu Itareps nemá žádný prospěch.

Jan LIBIGER, přednosta Psychiatrické kliniky LF UK v Hradci Králové:

Předejít více jak 50 procentům relapsů, které si vynutí hospitalizaci, bezpochyby ušetří obrovské prostředky.

Filip ŠPANIEL, psychiatr, Psychiatrické centrum Praha:

My jsme spočítali, že bychom byli schopni psychiatrii, české psychiatrii ušetřit něco kolem 300 milionů korun ročně.

Vlastimil SRŠEŇ, ředitel Odboru komunikace VZP:

Pokud hážete stamilionovými čísly v rámci České republiky, v rámci projektu Itareps, tak vás jenom upozorňuju, že si můžete velmi nehezky naběhnout a že ta čísla jsou podle Všeobecné zdravotní pojišťovny minimálně naprosto mimo realitu.

Filip ČERNÝ, redaktor:

A vy máte teda nějakou kalkulaci toho, kolik by byly náklady? Říkáte, že by mohly se zvýšit náklady na čem?

Vlastimil SRŠEŇ, ředitel Odboru komunikace VZP:

My jelikož nez..., jelikož neznáme a nemáme nákladovou analýzu, tak máme určité odhady. Ty odhady teďka určitě není nutno zveřejňovat, protože je to věc, která se teprve bude do budoucna řešit.

Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha:

Nikdo nechce, aby kupovali nějakého zajíce v pytli. Ale ať si to teda vyzkoušej. Ať si zaplatěj grant a nějaké nezávislé skupiny, které si ty pacienty zařadí tak či onak. Ať to vyhodnotí někdo úplně slepě, kdo neví, kdo byl a nebyl v Itarepsu, a jenom se podívá, jak byl dlouho hospitalizovanej. To všechno se dá zařídit. Ale není k tomu vůbec žádná ochota.

Jan LIBIGER, přednosta Psychiatrické kliniky LF UK v Hradci Králové:

Tady můžeme přijít o příležitost zavíst něco, co bude po stránce psychiatrický praxe kliniky i po stránce výzkumný nesmírně zajímavý a může do budoucna zrevolucionizovat tu praxi.

Filip ČERNÝ, redaktor:

VZP zatím váhá, i když její nový ředitel Zdeněk Kabátek dal už neformálně najevo, že ho Itareps zajímá. Ostatní pojišťovny tvrdí, že začnou projekt platit příští rok, kdy se změní formulace ve vyhlášce tak, aby zmizely výhrady ambulantních psychiatrů.

Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven:

My ho podporujeme, říkám znovu, je to v zájmu toho komfortu těch našich klientů, a určitě to je z hlediska finančního zajímavé.

Filip ŠPANIEL, psychiatr, Psychiatrické centrum Praha:

Dobrý den, Jakube, pojďte prosím dál. Pojďte. Takže, neviděli jsme se měsíc. A řekněte mi, jak se cítíte. Jak se máte? Jak vám je?

Jakub RAK, nemocný:

Je mi fajn, je mi dobře, spím normálně. Nic se mi neděje.


26.3.2013, Hospodářské noviny

Chytré mobily pomohou nemocným

Pacient s cukrovkou se rozhoduje, co bude snídat. Místo aby musel pátrat v paměti nebo na obalech potravin, kolik dané jídlo obsahuje kalorií nebo sacharidů, zapíná chytrou aplikaci v mobilu. Program mu sám během chvíle ukáže, kolik která potravina obsahuje energie. Stejně tak mu dá vědět, kolik ten den spálil kalorií a co si ještě může dovolit sníst.

Aplikace Food Diary je jedním z několika právě dokončovaných programů pro chytré telefony, které vyvíjí skupina mladých kybernetiků naFakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Téměř třináctka programů, která pod jejich rukama za poslední rok a půl vznikla, má lidem s vážnými nemocemi, například cukrovkou nebo Alzheimerovou chorobou, usnadnit život.

Lékař sleduje pacienta on-line Prozatím poslední aplikací, kterou tým pod vedením Daniela Nováka právě dokončuje, je právě pomůcka pro diabetiky. "Pacient si do aplikace každý den zapisuje množství pohybu i stravy a program mu sám ukáže, jak na tom je a zda nepřekročil kalorický příjem," říká Novák. "Navíc lékař se může přes webové rozhraní kdykoli podívat, jak si jeho pacient vede, a předepsat mu podle toho dávku inzulinu," vysvětluje.

Novinku by měli co nejdříve začít testovat pacienti dobrovolníci. "Hodláme to dát těhotným ženám s diabetem. U nich je totiž hodně pravděpodobné, že si budou režim poctivě zapisovat," říká Miloš Mráz z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který ČVUT s testováním programu pomáhá. "Výhodné je i to, že diabetik s sebou při kontrole nemusí nosit stohy zápisků, ale stačí telefon. Na něm je také možné nastavit alarm, který pacienta upozorní, že už svůj denní příjem energie překročil," říká lékař.

Medicínské aplikace frčí ve světě Kromě Food Diary pracuje Novákův tým na řadě dalších aplikací, které pomáhají nemocným. Vyvíjí například program, který pomůže lidem sledovat přes mobil kvalitu spánku nebo trénovat paměť nemocným s Alzheimerovou chorobou. Stejně tak vyvinuli program, který dokáže zaznamenat pád člověka a může k bezvládnému přivolat pomoc.

Prozatím jsou všechny aplikace v testovací verzi ke stažení zdarma na internetu. Po dokončení budou k mání zhruba za 100 až 300 korun. "Programy do mobilů, které pomáhají pacientům, jsou teď velkým tématem ve světě. V Londýně se například chystá konference jen na toto téma. Vidíme v tom velký potenciál. Všechny nemocnice, které jsme oslovili s prosbou o testování, mají velký zájem a chtějí to s námi rozvíjet," dodává Novák.

---

Pro diabetiky Food Diary Pacient s cukrovkou v aplikaci Food Diary (na snímku) zaznamenává do chytrého telefonu, kolik čeho snědl. Zároveň mapuje svůj pohyb a program mu ukáže, kolik energie ještě může přijmout. Data může vidět on-line i jeho lékař. Další aplikace Tým z ČVUT vyvinul i aplikaci do mobilu, která sleduje kvalitu spánku, pohyb pacienta nebo trénuje paměť. ZDROJ: ČVUT


26.3.2013, doktorka.cz

Unikátní systém na monitorování psychotických pacientů

V České republice je v současné době více než 45 000 pacientů s psychotickým onemocněním. Pro jejich závažnou nemoc jsou typické časté relapsy - období, kdy se pacientův stav prudce zhorší, což má za následek dlouhodobou hospitalizaci, průměrně na více než 110 dní.

Odborníci z Psychiatrického centra Praha / Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) však přišli s unikátní metodou, jak zhoršení stavu odhalit dříve, než relaps naplno propukne. Tuzemští vědci využili telekomunikačních technologií a pokročilé matematické analýzy dat kontinuálně získávaných od psychiatrických pacientů a vytvořili ve světě zcela unikátní preventivní systém ITAREPS, který úspěšně "vyvezli" do epicentra technologických inovací, Japonska.

Každý týden deset otázek

Samotný princip systému ITAREPS je na povrchu velmi jednoduchý: odborníci sestavili speciální dotazník, který každý týden přijde na mobil nemocnému a jeho rodinnému příslušníkovi. Účastníci mají za úkol vyplnit, zda se oproti předchozímu týdnu pacientův stav zhoršil v deseti sledovaných parametrech. Odpověď na otázky odesílají vzdálenému počítači jako jednoduchou SMS s deseti čísly. Obsluha je ze strany uživatelů extrémně jednoduchá.

Skutečná přidaná hodnota je ale v dalším prvku systému. "Ve spolupráci s Katedrou kybernetiky ČVUT jsme vytvořili speciální matematický algoritmus, který dokáže relaps účinně předpovědět již dva měsíce předem. Máme tak dost času zvýšit přechodně dávky medikamentů a relapsu zabránit. Přesnost předpovědi je přitom vysoká, jedná se prakticky o stejnou spolehlivost, jakou má EKG při diagnostice infarktu," popisuje MUDr. Filip Španiel, Ph.D. z Národního ústavu pro duševní zdraví, autor projektu ITAREPS.

V Psychiatrickém centru Praha / Národním ústavu duševního zdraví v současné době probíhá již čtvrtá studie, která, stejně jako předchozí, ukazuje, že systém snižuje výskyt relapsů až o 70 %. Samostatný výzkum, který proběhl na čtyřech japonských univerzitách, ukázal u uživatelů programu v porovnání s běžnou léčbou dokonce 90% redukci počtu hospitalizačních dnů.

Zájem mají pacienti i odborníci, na pojišťovny se čeká

Kromě nesporného zkvalitnění života pacientů má nový systém jednoznačné ekonomické výhody: díky včasnému záchytu relapsů odpadá následná hospitalizace pacientů. Odhaduje se, že projekt může v ČR při minimálních provozních nákladech ročně uspořit více než 300 milionů korun.

"Jako první na světě byl systém zařazen do sazebníku výkonů, tedy systému veřejného zdravotního pojištění, což je první stupeň pro to, aby byl uveden do nejširší klinické praxe a naše země se stala předvojem v oblasti využití telemedicíny v léčbě chronických onemocnění," dodává doktor Španiel. Zbývá jenom, aby zdravotní pojišťovny tyto kódy nasmlouvaly s ambulantními psychiatry a zahrnuly je do svých zdravotně pojistných plánů.

http://psychologie.doktorka.cz/unikatni-system-na-monitorovani-psychotickych-pacientu


26.3.2013, ČT24

Revoluční léčba schizofrenie. Proč ji VZP zatím nechce hradit ?

Praha - Schizofrenie je závažné onemocnění, pokud se však léčí, dá se s ním vcelku normálně žít. Každý záchvat je přesto pro pacienta velmi nebezpečný. Čeští lékaři vymysleli způsob, jak nečekanému výbuchu psychózy zabránit. Pacientům stačí být ve spojení s lékaři pomocí telefonu. Zdravotní pojištovny však projekt s názvem Itareps zatím proplácet nechtějí. Na téma se zaměřil reportér Filip Černý z Reportérů ČT.

Pacient a jeho rodina každý týden vyplní dotazník formou SMS zprávy. Díky tomu lékaři zachytí varovné příznaky, které předem hlásí návrat schizofrenie. "Když se objeví konfigurace, o které jsme zjistili, že předchází relaps, dostává o tom zprávu lékař," objasňuje psychiatr Filip Španiel z Psychiatrického centra v Praze. "Líbí se mi, že se někdo každý týden podívá na to, jak mi je," oceňuje Jakub Rak, jeden z pacientů zapojených do projektu.

Program, který monitoruje stav pacienta na dálku, Španiel vyvinul společně s firmou Comgate a kybernetiky z ČVUT. V klinické praxi je tato léčba zavedena od roku 2006, zahrnuje přibližně 1 100 pacientů, s projektem úzce spolupracuje osmdesát lékařů. Podle výsledků publikovaných ve vědeckých časopisech byla u zapojených pacientů hospitalizace redukována až o 70 procent. Nezávislý výzkum japonské univerzity v Čibě pak ukázal snížení výskytu relapsů (návratu projevů schizofrenie) až o devadesát procent.

VZP chce jednodušší způsob proplácení léčby

Program Itareps chce jít proti trendu léčby ve velkých léčebnách na nemocničním lůžku, pojišťovnám má podle Španiela ušetřit 300 milionů korun ročně. Itareps dosud běžel na základě bezplatného zapojení psychiatrů a díky sponzorům. Když však autoři chtěli, aby se program hradil z veřejného pojištění, narazili paradoxně u zdravotních pojišťoven. Program Itareps sice podporuje ministerstvo zdravotnictví, ale například VZP ho zatím neplatí.

VZP se nelíbí navrhovaný způsob placení projektu, je prý příliš složitý. "Konkrétně ambulantní psychiatři se na tom odmítli podílet," dodal ředitel Odboru komunikace VZP Vlastimil Sršeň. "V celém kontextu je to okrajová záležitost. Primárně VZP prohlásila, že prostě ty kódy nenasmlouvá, protože to je telemedicína, protože je to nezvyklé," oponuje Španiel.

Ostatní pojišťovny léčbu zavedou v příštím roce

Projekt podpořili i přednosta Psychiatrické kliniky LF UK v Hradci Králové Jan Libiger či ředitel pražského Psychiatrického centra Cyril Höschl. "Ten přínos je nepochybný a bavit se můžeme pouze o tom, jak je vysoký. (...) Zkvalitňuje skutečně kontakt duševně nemocného, v tomto případě psychotika, což je velmi závažné duševní onemocnění, se svým lékařem, a vlastně s celou tou zdravotnickou soustavou," uvedl Höschl. Vyzval proto pojišťovny k nezávislému otestování projektu.

VZP zatím váhá, i když její nový ředitel Zdeněk Kabátek dal už neformálně najevo, že ho Itareps zajímá. Ostatní pojišťovny tvrdí, že začnou projekt platit příští rok, kdy se změní formulace ve vyhlášce tak, aby zmizely výhrady ambulantních psychiatrů. "My ho podporujeme, je to v zájmu komfortu našich klientů, a určitě je z finančního hlediska zajímavý," řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/220355-revolucni-lecba-schizofrenie-proc-ji-vzp-zatim-nechce-hradit/


26.3.2013, tyinternety.cz

Ve čtvrtek si můžete popovídat o podnikání a lean přístupu s Lukasem Fittlem

Hned dvě příležitosti budete mít ve čtvrtek 28. března k tomu, abyste v Praze setkali s předním propagátorem Lean Startup metodiky a zakladatelem několika úspěšných internetových společností, Lukasem Fittlem z Rakouska. Odpoledne vystoupí s přednáškou na téma pivotování v Locus Workspace, večer bude hostem studentského eClubu.

Lukas Fittl je nejen odborník na problematiku Lean Startup, ale hlavně zakladatel několika úspěšných internetových společností jako jsou Spark 59, Efficient Cloud Ltd., soup.io a další. Tématem jeho čtvrteční přednášky v eClubu ČVUT budou internetové metriky - praktické rady, jak odhadnout velikost trhu, jak vytěžit co nejvíce informací s co nejnižší chybovostí, jak nejlépe využít služeb Google Analytics, AdWords či Facebook s omezeným rozpočtem, případně jak efektivně použít různé nástroje pro komunikaci se zákazníky, např. mailing listy, MailChimp, marketingové strategie a podobně. Po přednášce bude následovat networking.

"Jsem rád, že se nám pro eClub podařilo sehnat hosta, jakým je Lukas Fittl. Zahraniční přednášející mohou velmi pomoci našim studentům s tím, aby dokázali svůj produkt prodat i za hranicemi České republiky, což je pro byznys v globálním měřítku 21. století zcela klíčové. Osobně se na přednášku a setkání s Lukasem velice těším, neboť jeho nápady jsou stejně strhující jako jeho veřejná vystoupení,. říká zakladatel eClubu Honza Šedivý. Přednáška začíná v 18.30 v prostoru Era svět.

Pokud ale budete mít čas i odpoledne, můžete už od dvou stihnout ještě přednášku na téma pivotování a dalších lean technik v Locus Workspace, která proběhne v rámci Prague Entrepreneurs Meetup Group.

http://www.tyinternety.cz/2013/03/26/clanek/ve-ctvrtek-si-muzete-popovidat-o-podnikani-a-lean-pristupu-s-lukasem-fittlem/


27.3.2013, protisedi.cz

Projekt SPES testuje technologie pro zdravotně znevýhodněné

Katedra kybernetiky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze se spolupodílí na výzkumu v rámci evropského projektu SPES, jehož cílem je vývoj asistivních pomůcek, které mohou pomoci zdravotně znevýhodněným spoluobčanům v kritických situacích i v běžném životě. Vyvíjená zařízení musí umět detekovat pády, lokalizovat osobu v interiéru i venkovním prostředí, umožňovat bezobslužnou komunikaci a přivolat pomoc, případně podat tísňové hlášení. Jak takové zařízení funguje v praxi, ilustruje příběh paní Lenky Ševčíkové, klientky chráněného ICT pracoviště ProDeep o.s.

Katedra kybernetiky ČVUT započala v rámci projektu SPES s ověřováním technologií zdravotních pomůcek v běžném životě. Jednou z dobrovolnic zapojených do pilotních projektů je Lenka Ševčíková, klientka s onemocněním pohybového aparátu. V současné době je v evidenci registrované sociální služby Tísňové péče a využívá zařízení Laipac S-911 určené pro lokalizaci osob.

O svých zkušenostech s testováním zařízení říká: "Když mi byly přiděleny hodinky Laipac, nebyla jsem vůbec nadšená. Spíše jsem je brala jako přítěž a omezování svobody, kdy budou na dispečinku vědět, kde právě jsem. Měla jsem je i jako takovou "starost", hlavně v tom, že jsem si dlouho zvykala, že je musím nabíjet.

Začalo to tak, že při jakémkoli prudkém pohybu ruky, na které jsem měla hodinky, mi vždycky volal dispečer Tísňové péče a ptal se, co jsem právě udělala, aby měl zpětnou vazbu a znal můj režim. Takže když jsem byla v lese se psem a hodila mu hračku, volal mi na hodinky dispečer, že mu je jasné, že jsem v lese se psem a něco mu házím, ale že mu to hlásí alarmy, tak se jen ujišťuje, zdali jsem v pořádku, zda jsem nespadla nebo zda mě někdo nenapadl. Bylo mi to nepříjemné a znervózňovalo mě to.

Také když jsem špatně nadzvedla nohu, zakopla a spadla, hned volal dispečer, co se stalo, zda-li potřebuji zavolat lékaře nebo jinou pomoc, zda zvládnu sama dojít domů apod. A v tu dobu jsem si uvědomila pravou funkci Laipacu - neslouží ke kontrole, kde právě jsem, ale chce mi pomoci. Mám v Laipacu velkou oporu a cítím se bezpečně, už bez tohoto zařízení neudělám krok. Můj manžel a celá rodina je ráda, že když jsem doma sama, tak i oni mohou být v klidu, že jsem v pořádku, protože je o mě postaráno.

Nedávno jsem byla s manželem v lese na houbách, dispečinku jsem nahlásila, že mě nemusí hlídat, že jsem pod dozorem, ale napadl nás roj lesních vos a bylo to něco strašného. Protože jsem hodně mávala rukou, tak dispečer vytušil, že se něco děje a za chvíli mi volal. Sdělila jsem mu situaci a on bleskově volal záchranku, protože nás dost pobodali. Takže jsem si vyzkoušela, že i když nahlásím, že mě nemusí hlídat, přece jenom jsou na dispečinku v pohotovosti a to je právě ta velká pomoc.

Už si neumím svůj život bez Laipacu představit, zjistila jsem, že jsem nakonec ráda, když hlídají každý můj krok, protože si mohu dovolit i sama cestovat autobusem nebo vlakem a nejsem tolik závislá na manželovi nebo rodině. Můj závěr je ten, že Laipac mi naopak svobodu dává a ne bere."

Testování těchto zařízení probíhá ve spolupráci s neziskovou organizací ProDeep, o.s. "Hlavním cílem projektu je integrace osob se zdravotním postižením do běžného života tak, aby většina mohla co nejdéle setrvat ve vlastním domácím prostředí, popřípadě, aby se zvýšil i komfort jejich života. Velkým přínosem projektu je propojení technologií s komunikačními aktivitami a propojení technické a sociální pomoci. Samotné technologie mnoho nezvládnou. Pomůcka nebo služba musí být klientem přijata za svou. Bez navázání zpětné vazby klienta s poskytovateli služeb, bez získání důvěry a pocitu, že svobodu neztrácí, ale získává tím, že se může spolehnout na pomoc, stává se pomůcka nebo služba přítěží a často vede k odložení pomůcky nebo zrušení služby. Teprve v případech, kdy klient získá důvěru a vezme techniku za svého pomocníka, zařízení opravdu pomáhá. V projektu SPES máme svým způsobem výhodu, dispečerské služby vykonávají osoby se zdravotním postižením, které mají vlastní zkušenosti nejen s nemocemi, ale i řešením svých krizových stavů.

Empatie a entuziasmus v jejich činnostech opravdu nechybí. Pomáhají sami sobě a klienti od nich dobře přijímají i "příkazy" . připomenutí "Vezmi si léky", říká vedoucí společnosti ProDeep, o.s., Adéla Kolouchová a doplňuje: "Dlouhodobá spolupráce s ČVUT nám umožňuje nejen pomáhat klientům překonávat překážky, ale také zavádět nové technologie do oblasti sociálních služeb. Takové využití ICT pomáhá nejen osobám se zdravotním postižením, ale i osobám pečujícím. Zavádění asistenčních dohledových služeb, přebírání dohledu nad klientem, pomoc vzdálenou správou automatizovaných systémů domácností, sdílení dat e-health s ošetřujícím lékařem zkvalitňuje, ale i usnadňuje péči osobám pečujícím."

"Spolupráce je užitečná i pro ČVUT, můžeme sledovat a vyhodnocovat vývoj onemocnění klientů v čase, čímž získáváme jedinečná data sloužící dalšímu výzkumu. Naším cílem je vyvinout a úspěšně otestovat taková zařízení, díky kterým budou moci klienti žít plnohodnotný život s co nejmenší mírou osobního omezení," dodává Daniel Novák z ČVUT.

Více informací o projektu naleznete na adrese: http://www.spes-project.eu/ a http://www.deep.cz

http://www.protisedi.cz/article/projekt-spes-testuje-technologie-pro-zdavotne-znevyhodnene

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.