30. 8. 2013; e15.cz
Cisco podpoří ČVUT půl milionem eur
Fakulta elektrotechniky na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT FEL) podepsala dohodu se světovým síťovým obrem Cisco Systems o úzké spolupráci v oblasti výzkumu zejména kybernetických bezpečnostních a síťových projektů. Cisco nejenom, že bude licencovat vzniklou technologii, ale zároveň bude po dobu 5 let financovat výzkumné projekty fakulty.
Spouštěcím mechanismem spolupráce je letošní odkup českého startupu Cognitive Security právě Ciscem. Cognitive vznikla díky výzkumu na ČVUT, kdy firmu založili zaměstnanci školy Martin Rehák a Michal Pěchouček. Jádrem úspěšné společnosti je akademický projekt CAMNEP, na němž se podílí řada zaměstnanců i studentů FEL. CAMNEP se soustředí na detekci podezřelých pohybů v počítačových sítích a vyvinutý systém se dokáže sám učit a adaptovat.
Tento projekt nyní bude rozdělen do 2 proudů. Pražská univerzita bude mít i nadále na starost výzkumné práce, které jsou mimo jiné financované ministerstvem vnitra, a Cisco zajistí průmyslový vývoj. To v podstatě znamená, že Cisco zkoumanou technologii bude nasazovat v praxi ve svých síťových a dalších produktech.Základ pro další podobné projekty
"Fakulta elektrotechniky ČVUT získává od Cisca jednorázovou licenční platbu a další prostředky pro studenty ve formě produktů Cisca," komentuje uzavřenou spolupráci děkan FEL Pavel Ripka. Cisco zároveň bude 5 let financovat výzkumné projekty FEL. Celkový objem plnění představuje 500 tisíc eur.
[ArticleBox Cisco propustí další 4 tisíce lidí. V Praze ale plánuje velkou expanzi : 170206]
Zástupci ČVUT věří, že úspěch Cognitive Security bude inspirovat další zaměstnance a studenty školy a v budoucnu se od firmy odštěpí další technologické startupy a vznikající firmy postavené na univerzitním výzkumu. Univerzita si proto právní kanceláří Čermák a spol. nechala vypracovat vzorové licenční smlouvy, které by měly vznik takových firem ulehčit. Je to tak jeden z kroků, jež zdejší vysokéškoly uskutečňují pro potřebné provázání se soukromým sektorem. Na ČVUT se o propojení snaží i tým Jana Šedivého, který zkoumá velká data velkých firem.
Cisco v Česku chystá i větší expanzi, spojená je právě s Cognitive. Bezpečnostní divize se stěhuje do nového sídla a najímá nové výzkumníky a vývojáře. Řehák s Pěchoučkem byli zároveň jmenování do vysokých pozic v rámci celého Cisca.
30. 8. 2013; connect.cz
Cisco podepsalo dohodu o spolupráci s ČVUT za půl milionu eur
Fakulta elektrotechniky na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT FEL) podepsala dohodu se světovým síťovým obrem Cisco Systems o úzké spolupráci v oblasti výzkumu zejména kybernetických bezpečnostních a síťových projektů. Cisco nejenom, že bude licencovat vzniklou technologii, ale zároveň bude po dobu 5 let financovat výzkumné projekty fakulty.
Spouštěcím mechanismem spolupráce je letošní odkup českého startupu Cognitive Security právě Ciscem. Cognitive vznikla díky výzkumu na ČVUT, kdy firmu založili zaměstnanci školy Martin Rehák a Michal Pěchouček. Jádrem úspěšné společnosti je akademický projekt CAMNEP, na němž se podílí řada zaměstnanců i studentů FEL. CAMNEP se soustředí na detekci podezřelých pohybů v počítačových sítích a vyvinutý systém se dokáže sám učit a adaptovat.
Tento projekt nyní bude rozdělen do 2 proudů. Pražská univerzita bude mít i nadále na starost výzkumné práce, které jsou mimo jiné financované ministerstvem vnitra, a Cisco zajistí průmyslový vývoj. To v podstatě znamená, že Cisco zkoumanou technologii bude nasazovat v praxi ve svých síťových a dalších produktech.Základ pro další podobné projekty
"Fakulta elektrotechniky ČVUT získává od Cisca jednorázovou licenční platbu a další prostředky pro studenty ve formě produktů Cisca," komentuje uzavřenou spolupráci děkan FEL Pavel Ripka. Cisco zároveň bude 5 let financovat výzkumné projekty FEL. Celkový objem plnění představuje 500 tisíc eur.
[ArticleBox Cisco propustí další 4 tisíce lidí. V Praze ale plánuje velkou expanzi : 170206]
Zástupci ČVUT věří, že úspěch Cognitive Security bude inspirovat další zaměstnance a studenty školy a v budoucnu se od firmy odštěpí další technologické startupy a vznikající firmy postavené na univerzitním výzkumu. Univerzita si proto právní kanceláří Čermák a spol. nechala vypracovat vzorové licenční smlouvy, které by měly vznik takových firem ulehčit. Je to tak jeden z kroků, jež zdejší vysokéškoly uskutečňují pro potřebné provázání se soukromým sektorem. Na ČVUT se o propojení snaží i tým Jana Šedivého, který zkoumá velká data velkých firem.
Cisco v Česku chystá i větší expanzi, spojená je právě s Cognitive. Bezpečnostní divize se stěhuje do nového sídla a najímá nové výzkumníky a vývojáře. Řehák s Pěchoučkem byli zároveň jmenování do vysokých pozic v rámci celého Cisca.
27. 8. 2013; technický týdeník
Jan Vondraš (Eaton): Cílem rozšíření inovačního centra v Roztokách je vytvořit silný mezinárodní tým
Společnost Eaton nedávno v Roztokách u Prahy slavnostně zahájila výstavbu svého nového pracoviště. To by mělo v brzké době začít sloužit Evropskému inovačnímu centru, které v současné době sídlí ve Vědeckotechnickém parku v Roztokách. Podle vedení firmy je tento krok vyjádřením důvěry České republice a jejím talentovaným odborníkům v oboru strojírenství. O dosavadních úspěších i o plánech centra jsme hovořili s jeho ředitelem Janem Vondrašem.
- Jakých konkrétních úspěchů v oblasti výzkumu a vývoje se vám za dosud poměrně krátkou dobu existence Evropského inovačního centra podařilo dosáhnout a na jakých významných projektech momentálně pracujete?
Úspěchů jsme již zaznamenali celou řadu. Jako konkrétní příklad mohu zmínit spolupráci s jednou velkou automobilkou na vývoji dynamické deaktivace válců. Velmi si této spolupráce považujeme, i proto, že výsledky společného vývoje nám budou volně k dispozici a budeme je moci nabízet našim zákazníkům. Samozřejmě nás těší i to, že tento partner je ochoten do projektu výrazně investovat. Z dalších úspěchů bych rád jmenoval spolupráci s naší divizí Power Quality, s níž vyvíjíme software a jeho aktualizace pro UPS. Za zmínku určitě stojí také založení centra, v němž si firmy mohou nechat otestovat zařízení využívající smartware, tedy jakousi univerzální sběrnici. Tato služba je zatím v České republice ojedinělá. Mezi další zajímavé projekty patří vývoj tzv. home managera, který umožňuje inteligentní správu budov, tedy například inteligentní řízení vytápění či chlazení.
- Jak hodnotíte spolupráci s ČVUT, s nímž jste za tímto účelem na počátku letošního roku podepsali smlouvu?
Během dosavadního půl roku spolupráce s ČVUT se toho povedlo opravdu hodně, a já bych proto rád poděkoval profesorům Františku Hrdličkovi, Janu Mackovi a Michalu Valáškovi z Fakulty strojní ČVUT, kteří se na tom velkou měrou podíleli. Zároveň jsme úzce spolupracovali i s profesorem Pavlem Ripkou, Jiřím Novákem a Pavlem Pačesem z Fakulty elektrotechnické ČVUT. V nedávné době jsme s ČVUT - a také s brněnským VUT a dvěma firmami - podali žádost o grant ve výši přesahující 4 miliony USD, který bychom chtěli čerpat z fondu Centra kompetence Technologické agentury ČR. Grantový projekt se skládá ze dvou výzkumných linií: jednu tvoří zkoumání elektrického oblouku, druhou diagnostika a predikce zkratových stavů. Výzkum elektrického oblouku je velmi důležitý, protože může vzniknout v jakémkoli spínacím zařízení, třeba v jističích či stykačích. Výsledky výzkumu zkratových stavů mohou být užitečné například k lepší prevenci před požáry. Předpokládáme, že pokud s žádostí o grant uspějeme, bude do tohoto projektu zapojen i náš závod v Suchdole, jenž by díky výzkumu mohl opět o něco vylepšit své výrobní technologie.
- S jakými dalšími výzkumnými institucemi spolupracujete?
Spolupracujeme také s již zmíněným VUT v Brně, konkrétně s profesorem Vladimírem Aubrechtem, kde jsme pouze navázali na dřívější dobré vztahy. Řadu projektů máme rozpracovánu také s Centrem vozidel udržitelné mobility, které se nachází zde v Roztokách.
- Jaké důvody vedly společnost Eaton k rozhodnutí rozšířit roztocké inovační centrum?
Důvody byly docela prosté. Vedení společnosti Eaton se rozhodlo vybudovat inovační centrum v Roztokách u Prahy již před delším časem a součástí tohoto plánu bylo i postupné rozšiřování jeho kapacity. V centru totiž potřebujeme dobře vybavené laboratoře a prostor pro naše inženýry a stávající budova nás v tomto ohledu poněkud omezuje, protože nebyla postavena k účelům, k nimž bychom ji chtěli využívat. Na konci příštího roku ji proto hodláme opustit a přestěhovat se do budovy nové, která se bude nacházet přímo naproti té, v níž sídlíme v současnosti. Již nyní však nabíráme nové pracovníky a vytváříme pracovní týmy, abychom se stěhovali plně připraveni na práci.
- Jak bude nová budova vypadat a jak bude vybavena?
V nové budově plánujeme vybudovat tzv. experience center, kde budou vystaveny naše nejnovější produkty. Návštěvník tak díky němu bude mít příležitost ihned po vstupu do budovy poznat, že jsme velká a úspěšná firma, která vyrábí spoustu různorodých produktů. Z našich výrobků se bude skládat i samotná infrastruktura nové budovy, a my tak budeme moci přímo ukázat naše schopnosti. Stavbu budou zdobit dvě věže, přičemž v části jedné z nich vznikne prostor pro interní vzdělávací centrum - Univerzitu Eaton, která slouží našim pracovníkům z celé Evropy. To znamená, že sem budou jezdit přednášet významní zahraniční lektoři a naši inženýři je budou mít hned vedle svých kanceláří.
- Jak početný je váš současný pracovní tým a o kolik členů by se měl rozrůst po přestěhování?
V současné době máme zhruba 30 zaměstnanců, a do konce letošního roku plánujeme rozšíření na 50 členů. Příští rok by nás mělo být již přes 80, čímž naplníme kapacitu současného pracoviště. Na konci roku 2016 by mělo v centru pracovat zhruba 140 osob s tím, že nárůst jejich počtu může ovlivnit aktuální ekonomická situace. V konečné fázi bude v nové budově zaměstnáno okolo 260 lidí.
- Jakým způsobem a odkud budete vybírat nové pracovníky centra?
Naším zájmem je poskytnout pracovní příležitosti především vědcům ze středoevropského regionu, preferujeme lokální trh, ale vzhledem k tomu, že jsme Evropské inovační centrum, je žádoucí mít v něm také mezinárodní tým. Je nepochybné, že jej do jisté míry máme již nyní, v budoucnu však bude mít výrazně odlišnou dynamiku. Již dnes se však u nás hovoří přibližně 11 jazyky, takže dokážeme jednotlivým výrobním závodům a jejich vývojovým střediskům poskytovat podporu v jejich jazyce a s porozuměním jejich kultuře, což samozřejmě velmi usnadňuje komunikaci a vytváří předpoklady pro posilování spolupráce.
27. 8. 2013; technický týdeník
Deset otázek a odpovědí jak chápat marketing budoucnosti
Společensko-ekonomické vědy procházejí ve svém vývoji cestou, která je jejich vědeckosti vlastní, tzn. od trvale aktualizovaného zkoumání vlastního předmětu, provázeného stanovením nových pojmů a analýzou jejich podstatných částí až k nalezení kauzálních souvislostí - příčin a důsledků. Významné postavení získala mezi nimi věda zvaná marketing. Její koncepce, postupně se vyvíjející již více než půl století, vyvolává řadu problémů. Jedním z nich je to, že nejde o vědu založenou striktně na racionálním myšlení, jak tomu je u přírodních a technických věd, ale poznamenanou, v pozitivním slova smyslu, kompromisem s intuitivním poznáním. Marketingový manažer musí vedle získaných vědomostí brát také současně v úvahu intuitivní interpretaci okolí a událostí.
"Marketing" se stává jedním z nejfrekventovanějších výrazů ve slovníku takřka všech profesí a sociálních skupin. Ale nejen to, dostává se na úroveň tématu, jemuž všichni rozumí (dohnal tak fotbal, kterému přece také rozumí téměř každý), a jsou tedy oprávněni jej svým způsobem interpretovat. Ve spojení s transformací naší ekonomiky po roce 1990 se postupně stal zaklínadlem i pro ty, kteří chtějí stůj co stůj vyjádřit svůj kladný vztah k tržní ekonomice. Stručně řečeno, kdo nepoužívá slovo marketing - není tzv. v obraze, není "in". Výmluvný je i pohled do katalogů nakladatelství ekonomické literatury, kde se v roční nabídce počet titulů věnovaných bezprostředně marketingu pohybuje okolo 30 %.
Firma současnosti se dostává do trojúhelníku tří rozhodujících aspektů, jejichž zvládnutí je samo o sobě velmi náročné, natož mají-li být řešeny se vzájemným pozitivním dopadem. Jsou to: emoce - inovace - preciznost. To vše vyvolává řadu otázek, které nelze nikdy stoprocentně postihnout; například kde je možno hledat indikátory napěťového pole, ve které se v současné době pohybuje účastník tržních transakcí? Na tuto a řadu dalších konkrétnějších otázek se snaží odpovědět v nové publikaci "Vize tržního úspěchu aneb 10 otázek a odpovědí jak chápat marketing budoucnosti" (Professional Publishing, Praha 2013, 1. vyd., 262 str.) dva naši zkušení autoři, prof. Ing. Gustav Tomek, DrSc., a doc. Ing. Věra Vávrová, CSc. (oba vědecko-pedagogičtí pracovníci katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT Praha), kteří se problematikou marketingu, managementu a řízením podnikových procesů dlouhodobě zabývají. Vycházejí nejen ze svých kontaktů s praxí, pedagogického působení, široké poradenské a publikační činnosti, ale především z vlastní výzkumné práce doplněné o poznatky získané na spolupracujících vysokých školách.
Originálně pojatý text knihy obsahuje desítku kapitol formulovaných jako odpovědi na otázky, poskytující souhrn základních předpokladů pro absolvování smysluplné cesty k vizi tržního úspěchu.
23. 8. 2013; lupa.cz
Vojta Ciml (SlidesLive): Chceme být největším světovým webem s přednáškami
Projekt SlidesLive (dříve MetaTV nebo Edumeta) získal dva a půl milionu korun od Eduarda Kučery, spoluzakladatele Avastu.
Vojtu Cimla jsme na Lupě zmínili poprvé už na jaře 2012. Tehdy se jeho projekt jmenoval MetaTV. Už necelý rok však dobývá svět pod jménem SlidesLive.
Minulý týden Vojta oznámil, že do SlidesLive kapitálově vstoupil pan Eduard Kučera - nikdo jiný než spoluzakladatel světově proslulého Avastu.
Na otázky Lupě odpovídal Vojta Ciml:
Jak vzniklo SlidesLive?
Vojta Ciml, Tereza Horáková a Vojta Drbohlav
Natáčeli jsme na kameru přednášky na ČVUT, ale nedaly se na nich přečíst promítané slajdy, zejména pokud obsahovaly podrobnější informace jako grafy a tak podobně. Vytvořili jsme tedy pro vlastní potřebu přehrávač videa a slajdů zároveň.
Tým SlidesLive se nyní skládá ze tří mladých lidí (Vojta Ciml, Vojta Drbohlav a Tereza Horáková) a samozřejmě také z našeho investora Eduarda Kučery.
Tereza je naše designérka a stará se o to, aby divák měl nejlepší možný zážitek. Vojta Drbohlav je hlavním programátorem. Díky němu se nyní nahrávají přednášky po celém světě.
Jak jste SlidesLive vyřešili technicky?
Zvolili jsme přístup z našeho pohledu revoluční. Protože jsme jen dva programátoři a máme omezené možnosti, prakticky ihned jsme vyloučili rozpoznávání obrazu, tedy rozpoznávání slajdů ve videu. Místo toho jsme zvolili analýzu audia, která je klíčem k velmi vysoké úspěšnosti zarovnání slajdů na video.
SlidesLive vyvíjíme průběžně. Prvotní vývoj trval několik měsíců práce navázaných na roky zkušeností s AV technikou, ale stále je co zlepšovat, například nyní máme v hledáčku mobilní zařízení.
Potřebovali jste nějaké peníze?
Samozřejmě, nic není zadarmo a i první spuštění nás stálo jisté finanční prostředky. Díky Vojtovi Drbohlavovi a jeho efektivním algoritmům to však na nás nebylo příliš. Až do investice od Eduarda Kučery jsme vše táhli z vlastních zdrojů, respektive jsme si na provoz vydělali.
Ověřovali jste si nejprve nějak ten nápad, nebo jste prostě věřili sobě?
Nápad jsme si ověřili na vlastním problému, který - jak jsme záhy zjistili - řešilo mnohem víc lidí, než jsem si myslel. Nyní pobýváme opět v Kalifornii a zjišťujeme tu, že potřeba takovéhoto řešení stále narůstá. V USA už dnes neřeší, zda se konference a přednáška nahrává, ale jak kvalitně se nahrává.
Nepřišel nikdo s ničím podobným?
Konkurentů máme celou řadu. Ostatně myšlenka spojit slajdy s videem je stará už více než dekádu. Jedinečnost našeho řešení spočívá v jednoduchosti, ve finanční nenáročnosti na provoz a zejména v automatizaci. Nepotřebujete platit televizní štáb, aby dlouhé hodiny slajdy do videa ručně prostřihával nebo aby na akci přivezl drahé pulty a krabice.
Jak jste si určili ceny?
Náš ceník odpovídá několika skutečnostem. Za prvé posloucháme naše zákazníky a s těmi nejbližšími se snažíme zjistit, jaká cena je rozumná pro obě strany. Pak stačí podívat se ke konkurenci a na další služby na internetu. Tak zjistíte, kolik a za co jsou lidé dnes ochotni utratit.
Jak se SlidesLive zatím daří?
Web SlidesLive je spuštěn necelý rok a za tu dobu ho navštívilo přes půl milionu lidí. Na výběr aktuálně mají z více než 1300 veřejně přístupných a bezplatných přednášek.
Jaké vám chodí ohlasy?
Nadšené. To nám samozřejmě dělá největší radost a motivuje nás to nadále na projektu pracovat. I kdybychom udělali radost jen třem lidem, už se to vyplatí. Většinou píší, že se na přednášku nemohli dostavit a že díky SlidesLive si připadají, jako by tam byli, anebo mají svého oblíbeného řečníka a díky nám objevili další jeho vystoupení.
Jak jste se dostali k investici od Eduarda Kučery?
V Čechách disponuje kapitálem hodně lidí, ale doopravdy to není všechno. Nějaké nabídky jsme již měli, ale když jsme se rozhodovali, kdo by náš projekt nejvíce posunul dopředu, Eduard Kučera jakožto zakladatel celosvětově úspěšného Avastu byl jasnou volbou.
A byla to náhoda, která nás svedla dohromady na letišti ve Frankfurtu. Oba jsme se vraceli z USA. Nám na poslední chvíli změnili gate odletu a pan Kučera měl pro změnu zpožděný let z Miami. Tak jsme se potkali přímo před vstupem do letadla. Tedy i štěstí je potřeba, ale musí se mu jít naproti, domů za vámi nikdo nepřijde.
Jak dlouho jste jednali?
Jednání samozřejmě trvají nějakou dobu, řádově to bylo pár měsíců. My jsme však finanční nouzí netrpěli, naopak jsme to brali jako šanci ukázat, kam se firma během jednání posouvá a jaké má výsledky. Já věřím, že pana Kučeru přesvědčila kombinace nápadu a týmu. ?
Kolik do firmy vložil?
Vložil dva a půl milionu korun za 16% podíl.
K čemu vám to dopomůže a jak dlouho s tím vystačíte?
Investice pomůže růstu firmy, díky ní jsme nyní v Silicon Valley a můžeme se více věnovat schůzkám a práci namísto hledání přístřešku na další noc. ?
Na jak dlouho vystačí, to si říci netroufám, ale samozřejmě věřím, že se nám podaří vytvořit základní cash flow a co nejdříve stabilizovat alespoň současné fixní náklady.
Čím trávíte čas v Silicon Valley?
Představujeme svoji technologii a navazujeme další strategická partnerství. Za první výsledky považuji první přednášky nahrané z "Bay Area" po necelém týdnu našeho zdejšího působení. Například astronomická společnost ve spolupráci s NASA nebo Zipfian Academy.
Jak si představujete SlidesLive ve výhledu několika let?
Coursera, Udacitu, EDX a další budou plakat někde v koutě. ?
V záplavě dnešních informací dáváme velkou váhu takovému systému, který se uzpůsobí: SlidesLive jakožto největší web s přednáškami bude na základě vašich znalostí a přednášek, které jste už shlédli, doporučovat co dále. Také máme ještě velký prostor učinit sledování přednášek zábavnějším a interaktivnějším.
15. 8. 2013; prazskypatriot.cz
Na magistrátu se losovaly vouchery pro instituce a podnikatele, mají pomoci inovacím
Pilotní ročník projektu Inovační vouchery v Praze vyvolal nečekaně velký zájem ze strany vědecko-výzkumných institucí i podnikatelské veřejnosti. Ve středu večer bylo rozhodnuto o možných příjemcích dotací.
Hlavní město Praha chce prostřednictvím tohoto projektu přispět k navázání kontaktů a dlouhodobé spolupráci mezi soukromým sektorem a výzkumnými týmy. Vyšší míra inovací by měla vést větší konkurenceschopnosti podnikatelů i české ekonomiky.
O dotaci prostřednictvím inovačního voucheru požádalo celkem 146 podnikatelských subjektů. Nejvíce žádostí podaly podniky z oblasti obchodu a služeb, strojírenství, stavebnictví a elektrotechniky. Mezi vědecko-výzkumnými institucemi zaznamenaly největší poptávku na Českém vysokém učení technickém v Praze Fakultě strojní, stavební a Fakultě elektrotechniky.
Množství žádostí převýšilo maximální finanční rámec projektu o více než 300 procent a proto musel rozhodnout los. Pro pražské podnikatele je připravováno pokračování projektu.
Rozdělí si deset milionů korun
Hodnotící komise provedla před týdnem kontrolu žádostí po věcné i formální stránce a zjistila nedostatky u 16 žádostí. Zbývajících 130 podaných žádostí bylo vloženo notářem do osudí. 10 milionů korun, které hlavní město Praha pro pilotní ročník vyčlenilo, si tak mezi sebe rozdělí 73 vylosovaných podnikatelských subjektů.
Každý z nich získal částku do maxima 200 tisíc korun na realizaci své inovace. Nyní budou uzavírat smlouvu s Hlavním městem Prahou. Konkrétní realizace spolupráce na inovačních projektech bude probíhat od letošního září do června příštího roku a vouchery se budou proplácet zpětně, což vyžaduje předfinancování ze strany žadatele.
"Již nyní víme, že ze všech podnikatelských subjektů, které podaly žádost o inovační voucher, téměř polovina nikdy s vědeckovýzkumným ústavem nespolupracovala a bez podpory inovačního voucheru by to 72 % z těchto subjektů ani nezkusilo," uvedla Jitka Kárníková, generální ředitelka a předsedkyně představenstva akciové společnosti Rozvojové projekty Praha, jež je realizátorem projektu.
15. 8. 2013; ceskapozice.cz
Štěpení na ČVUT: Elektrotechnická fakulta není jen kybernetika!
Vznik výzkumného centra CIIRC? Děkan FEL Pavel Ripka naznačuje, že odtržení části kybernetiků od mateřské fakulty je "tak trochu sobecké".
Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) má vzniknout z fondů EU Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Jeho vedením je od 1. července pověřen kybernetik z ČVUT, profesor Vladimír Mařík, s nímž ČESKÁ POZICE přinesla před měsícem interview. Dle Maříka má institut proměnit celé ČVUT, neboť soustředí vynikající vědce v oboru a předvede nový koncept hi-tech výzkumu, který je znám z univerzit typu Carnegie Mellon.
Podporu této myšlence však nevyjadřují všichni, jak by se mohlo zdát. Vznik CIIRC sice schválil Akademický senát ČVUT, ale jen těsnou většinou jednoho hlasu (devatenáct lidí bylo pro, deset proti a osm hlasujících se zdrželo). Přímým oponentem profesora Maříka je i Pavel Ripka, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL), na níž myšlenka elitního ústavu asi pro 250 vědců vznikla.
Je ústav CIIRC (bez fakultního senátu) nejlepším modelem pro informatický výzkum? Nemá část FEL obavu z odchodu výzkumníků do nového centra? "Na fakultě jsem nějaké velké obavy z odchodu výkonných vědců nezaznamenal. Jako její děkan musím samozřejmě hájit zájmy fakulty, která si dnes vede velmi dobře. Excelentní a silná FEL je v zájmu celého ČVUT jako jeho vlajková loď," říká v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ profesor Ripka.
A podotýká: "V hodnocení výzkumných institucí podle vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) jsme loni byli na šestém místě v České republice, nejlepší z technických fakult v zemi. Ústav CIIRC jako něco výběrového jsme chtěli mít uvnitř fakulty. Ona kritická masa (významnější, a tedy nepřehlédnutelný celek - pozn. red.), o které mluvil v rozhovoru profesor Mařík, je přece celý FEL."
Odtržení už tu bylo
Ripka argumentuje tím, že odchody z fakulty jsou v tuto chvíli možná výhodnější pro některé konkrétní kolegy, ale celku neprospějí: "Před čtyřmi lety se od nás oddělila část katedry počítačů, což vedlo ke vzniku Fakulty informačních technologií (FIT). Emancipační úsilí informatiků bylo asi historicky nevyhnutelné, ale pro FEL to byla dočasně značná rána. Ani ne tak vědecká, ale spousta lidí nám poté scházela ve výuce."
Dnešní elektrotechnika a informatika jsou tak propojené, že výuka v oblasti informatiky musela být na FEL zachována. "Je zajímavé, že tehdy profesoři Mařík a Václav Hlaváč (bývalý vedoucí, a pak i zástupce vedoucího katedry kybernetiky - pozn. red.) bojovali za integritu fakulty," doplňuje děkan s tím, že po vzniku FIT se už rány zacelily, atmosféra vyčistila, a dnes funguje i vzájemná spolupráce mateřské a její dceřiné fakulty.
Z dalšího potenciálního zásahu do celistvosti FEL nemá pochopitelně Ripka radost; nové centrum má ale podporu u končícího rektora Václava Havlíčka, který původně vzešel právě z elektrotechnické fakulty; ta během jeho rektorování již podruhé zeštíhlí.
Trochu sobecká analogie v Plzni?
Vysoké školy si na sebe vydělávají jak výukou, tak výzkumem. "Mluvit a poměřovat, kdy na školách doplácí věda na výuku nebo obráceně, je hodně ošidné," míní děkan. "Fakt je, že platby od státu za výuku tvořily kdysi většinu našeho příjmu, před pěti lety to bylo ještě čtyřicet procent, a dnes je to pouhých 27 procent. Mnozí výzkumníci si proto nyní mohou spočítat, že je pro ně finančně výhodnější ,udělat se pro sebe.."
Podobná věc se dle Ripky stala na Západočeské univerzitě v Plzni: "Tamní Fakulta aplikovaných věd (FAV), kam se stáhli silní výzkumníci, má opravdu skvělá jména, ale zvnějšku to vypadá jako trochu sobecká záležitost."
Děkan Ripka, jenž je činný na katedře měření a jehož "citační" Hirschův index dosahuje na technické obory vysoké hodnoty 17, uvádí tři možné motivy pro vznik CIIRC:
. Pro odcházející by to mohlo být finančně výhodnější, "i když to zatím tak nevypadá".
. Takový vysokoškolský ústav nemá akademický senát, který funguje nejen jako samosprávný orgán, ale má také kontrolní roli. "Kolegové Mařík nebo Hlaváč se nikdy na fakultě neucházeli o volenou funkci. Myslím, že kdyby kandidovali na děkana, jak jsem je oba vyzýval, měli by velkou šanci a mně by bylo potěšením mít takové protikandidáty. Tam by se střetly naše vize, ale u nich vidím příklon ke "korporátnějším řešením"," podotýká Ripka.
. Třetí motivací pro budování CIIRC mohou být dle děkana vazby na byznys: "Na FEL v poslední době dbáme na to, aby vztahy s firmami byly oboustranně výhodné a zabýváme se možnými střety zájmů."
Střet dvou konceptů výzkumu
Profesor Mařík, vlivná persona nejen ČVUT, ale i české vědy, v již zmíněném rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvedl, že idea nového elitního výzkumného centra může ČVUT posunout ke struktuře moderní technické univerzity, jakými jsou Carnegie Mellon nebo RWTH Aachen, jež mají výzkumná pracoviště a vedle nich poměrně "tenké" fakulty. Nejde u Maříka a Ripky o střet dvou filozofických konceptů univerzitního výzkumu, kdy na jedné straně stojí samostatnější výzkumné supercentrum a proti němu komplexnější fakulta?
"Ve světě existují oba modely. Ten model, kde je fakulta (či department) hodně propojená s výzkumem, je ale ve světě, troufám si tvrdit, častější. Jistě se dají ukázat jednotlivé špičkové univerzity, kde takové výzkumné instituty existují, ale pak najdete mnohem více těch, kde nejsou. Anebo tam nějaký ústav je, ale z konkrétního důvodu - že má urychlovač, jaderný reaktor. Nebo to postaví firma či je tam utajování z nějakého důvodu. Ale že by byl vznik výzkumného ústavu uvnitř univerzity obecným světovým či evropským modelem, to ne."
Ripka preferuje flexibilní uspořádání autonomních výzkumných týmů napříč katedrami a fakultami a jejich propojení společnou myšlenkou. "O to usilujeme na FEL, zdá se nám to modernější přístup, spíše než vytváření nových organizačních struktur," oponuje Ripka. Masivních odchodů na CIIRC se neobává; možná budou výzkumníci chtít mít třeba jeden úvazek na FEL a druhý menší v ústavu. Problém by prý nastal, kdyby pracovník "odklonil" své výzkumné projekty mimo instituci, kde učí a která mu poskytuje veškeré zázemí.
Část informatiků na fakultě zůstane
Ač vznik CIIRC před prázdninami fakultou do jisté míry "hýbal", není dle děkana Ripky nyní zdaleka hlavním tématem a škola má co nabídnout v řadě oborů: "Na katedře kybernetiky je dostatek výkonných mladých pracovníků, kteří vyjádřili vůli na fakultě zůstat. Ke střední generaci patří proděkan Jiří Matas, nositel Centra excelence Grantové agentury ČR. Matas je nejúspěšnější vědec na fakultě (v žebříčku předstihl v roce 2011 děkana a fakultnímu peletonu se dále vzdaluje - pozn. red.). Nový ústav tak možná po odchodu starších manažerů pomůže fakultě vyřešit generační problém."
Těžiště informatického výzkumu a výuky je nyní na katedře počítačů, která je prý na FEL spokojená a velmi silná. Na tuto katedru přešly z katedry kybernetiky excelentní týmy profesora Michala Pěchoučka a docenta Filipa Železného, které pracují na tématech umělé inteligence, agentních technologií, síťové bezpečnosti a neuronových sítí. Řeší se zde projekty pro americké obranné složky, včetně programů pro řízení bezpilotních letadel.
Dalším centrem informatiky je mladá katedra počítačové grafiky a interakce. "Její organizační součástí je Institut intermédií, společné pracoviště ČVUT a Akademie múzických umění (AMU). Spolupracují tam týmy z několika fakult dvou vysokých škol a nepotřebují k tomu vznik nové instituce se vší byrokracií," vypočítává Ripka.
Nejsilnější výsledky u "elektromagnetiků"
V publikačních výsledcích (v přepočtu na jednoho pracovníka) si v minulých třech letech nejlépe vedla katedra elektromagnetického pole, kterou vede profesor Miloš Mazánek a za níž se v interním bodování dle fakultní metodiky nachází katedra řídící techniky.
"Katedru kybernetiky, která měla vynikající PR a byla často představovaná v médiích jako excelentní, převzal z tohoto pohledu nový vedoucí, docent Jan Kybic jako pracoviště v rámci celého FEL jen mírně nadprůměrné. Platí to i pro celostátní metodiku - podle loňského hodnocení RVVI je katedra kybernetiky dle výkonu na hlavu osmou katedrou na fakultě," pošťuchuje Ripka profesora Maříka, jehož odvolal z postu vedoucího katedry kybernetiky (podle slov samotného Maříka ve zmíněném rozhovoru to bylo bez uvedení důvodů, bez poděkování za léta práce a brzy poté, co Mařík obdržel čestný doktorát na VUT v Brně).
"Samozřejmě na této katedře působí světově špičkové týmy, jako je zmíněné Centrum excelence, které průměr zdvihají - těm chceme na fakultě vytvořit dobré podmínky. Nesmí nás překvapit, že když jsme tu ze společných prostředků vyinkubovali několik excelentních pracovišť, může nám pár lidí odejít," říká Ripka, který prý zažil ve světě vyšší mobilitu akademických pracovníků než u nás: "Jedni odejdou, jiní přijdou, získávají všichni."
Většina špičkových týmů ale k fakultě dle jeho slov nerozlučně patří, počínaje katedrou matematiky i fyziky. Tři silnoproudé katedry a katedru ekonomiky označuje děkan za spíše "publikačně rozvojové", neboť se v minulosti soustředily na praxi, spolupráci s podniky a podcenily publikování ve světových časopisech, což je dnes klíčovým indikátorem vědecké excelence. Proto ČVUT pro tyto obory přichystalo program "hostujících profesorů", v němž má od roku 2014 působit Fulbright Distinguished Professor, podobně jako se to povedlo i pražskému "matfyzu" a již před časem Masarykově univerzitě.
Zajímavý výzkum provádí i katedra telekomunikační techniky, mikroelektroniky či radioelektroniky, ale také Ripkova domovská katedra měření. "Moje skupina dělá magnetické senzory, minohledačky, magnetometry, z nichž nám dva letěly i do kosmu. Kromě výzkumných projektů máme kontrakty a projekty s firmami zaměřené na navigaci na zemi i při podzemním vrtání a hledání kovových předmětů, min a bomb, velké zakázky směřovaly do vojenské oblasti," představuje profesor Ripka svou specializaci.
Kdo půjde do rektorské volby?
Na ČVUT - podobně jako na Univerzitě Karlově - se blíží rektorské volby, do nichž může dle informací ČESKÉ POZICE zasáhnout Petr Konvalinka (předseda Akademického senátu) a Vojtěch Petráček (prorektor pro výzkum), možná i děkan strojní fakulty František Hrdlička. Nepřidá se k nim také děkan Ripka?
"Na rektora kandidovat nebudu, protože chci především dotáhnout změny, které jsem na fakultě zahájil. Kromě toho vím, jaké kompromisy museli dělat všichni rektoři. Potřebná, ale nepopulární opatření z mého volebního programu se mi zatím daří realizovat. Další důvod je prozaický - v posledních osmi letech mělo ČVUT rektora z elektrofakulty, teď je čas na rotaci," říká Ripka a dodává: "Střetnou se asi Konvalinka s Petráčkem, a jak je znám, věřím, že ten, kdo prohraje, bude umět s tím druhým spolupracovat v zájmu ČVUT."
14. 8. 2013; rozhlas.cz
České univerzity ročně přihlašují stovky vynálezů, přináší jim to prestiž i peníze
Vědci na českých univerzitách se zlepšili v počtech patentů. Ročně přihlašují stovky vynálezů, před deseti lety to byly jen jednotky registrovaných objevů. Důvodem je vyšší prestiž školy, ale i peníze, které univerzita za patentovaný vynález může získat. Jen loni české školy dostaly přes 140 patentů.
Sledovat databázi patentů a užitných vzorů je velmi užitečné. "Na začátku musím zjistit úroveň, na které věda v té které oblasti je, a z té úrovně pak vyjít, nechat se inspirovat těmi zveřejněnými informacemi," říká ředitel kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák."Je třeba zajistit, aby vynález byl opravdu nový celosvětově, aby o něm nikde nebylo publikováno a dokonce aby o něm nepublikoval ani sám původce vynálezu. V tom je někdy problém - vědci se rádi pochlubí svými výsledky, třeba ve vědeckých časopisech a takové předuveřejnění potom může mít za důsledek neudělení patentu," vysvětluje, které kritérium dělá univerzitám největší problémy.Mezi posledními patenty, které úřad udělil, je třeba půdní mrazoměr z Elektrotechnické fakulty ČVUT. Ta je v počtu přihlášek na prvním místě, ročně jich pošle 40 až 50."Jednak to zvyšuje prestiž univerzity a pak fakulta získává další finance. Samozřejmě, že dnes je patent vlastně zbožím, takže majitel patentu má výsadní právo s ním nakládat a uzavírat licenční smlouvy. Bez jeho svolení nesmí nikdo řešení - na území, kde je chráněno - využívat," upozorňuje Hana Dušková z patentového střediska školy.Přihlášku nedávno poslali také vědci z České zemědělské univerzity a sice na speciální zařízení měření tlaku - plantograf. "To je zařízení, které mohou využívat lékaři, když zkoumají, zda člověk nemá nějakou poruchu při chůzi, která potom může dospět až k poškození páteře. Také to samozřejmě mohou využít kriminalisté pro detekování přesného způsobu chůze pachatele," přibližuje použití vynálezu Josef Beránek z rektorátu univerzity.O patent nejčastěji žádají školy technického směru. "Je to především v oblasti fyziky a jde hlavně o oblast tzv. měření, zkoušení, technického řešení. Významnou část tvoří chemie, anorganická i organická, a určitou část tvoří i průmyslové techniky," uvádí Martin Mana z Českého statistického úřadu.Zapsání a udržování patentu přijde na desetitisíce korun. V zahraničí pak na miliony. V patentech jsou na špici Německo, Francie, Švýcarsko nebo Spojené státy.Čeští vědci v posledních letech více chrání své objevy prostřednictvím patentů České výrobky se kopírují i v Evropě, malé firmy svůj patent těžko obhájíRok po smrti profesora Holého vyhlížejí farmaceutické firmy expiraci jeho patentuHedy Lamarr nebyla jen hvězdou filmu Extase. Proslula i technickým nadánímAmbasády otevírají cesty pro české vědce
5. 8. 2013; Profit
Unikátní robot Jetty čistí klimatizaci
Firma Neovision
Společnost Neovision jako první na světě vyvinula aplikaci pro běžný stolní skener, která umí snímat dokonce oboustranné Braillovo písmo. Nyní tato česká firma přichází s další světovou premiérou.
V sídle společnosti Neovision v Praze-Modřanech se ozývá téměř neznatelný vibrující zvuk. Vzápětí se z ústí široké trubky, kterou tu technici na ukázku instalovali, začne pomalu vynořovat něco, co vzdáleně připomíná obrovského kovového brouka. Ve skutečnosti jde o robota, který dostal do vínku jméno Jetty. Ten umí jako první stroj na světě čistit chytrým způsobem přímo zevnitř klimatizační potrubí.
Jetty je novým patentovaným vynálezem ryze české společnosti Neovision, která již několikrát prorazila do světa se špičkovými technologiemi založenými na vědeckém výzkumu. "Na Jettyho máme v Česku patent, který ochraňuje celkem 16 jeho jednotlivých dílů. V současnosti jsme v patentovém řízení také pro celou Evropskou unii a Spojené státy americké," říká Petr Palatka, ředitel a spolumajitel společnosti. "Prototyp robota jsme dokončili už v roce 2009 na objednávku pro jednoho našeho klienta. Protože se Jetty velmi osvědčil, rozhodli jsme se, že zkusíme rozjet jeho sériovou výrobu. Naším současným cílem je vyrábět až deset kusů ročně," pokračuje Palatka.
Robot je ojedinělý v tom, že dokáže vyčistit klimatizaci zevnitř, a to v nejrůznějších velikostech i tvarech trubky. "Dosud se klimatizace prostě nečistila nebo bylo nutné ji kvůli vyčištění celou demontovat. Naopak Jetty potrubí vyčistí přímo ve zdi a klimatizace pak hned může dál fungovat," vysvětluje podnikatel.
Robot se v trubkách zapře několika pojízdnými pásy a tryskou začne stříkat na nečistoty suchý led o teplotě -78 °C. Nečistoty okamžitě "zchřadnou", opadají a jsou odsávány ven směrem od robota. Ten se pomalu posouvá potrubím dále a takto dokáže vyčistit v průměru až 110 metrů čtverečních za dvanáctihodinovou směnu. Přitom zvládá nejrůznější záhyby potrubí a průměr trubek od 36 až do 130 centimetrů.
Pomůže nová evropská směrnice Neovision cílí především na specializované
firmy, které nabízejí čištění pro koncové klienty. Dalším okruhem potenciálních kupců jsou firmy, které se zabývají správou nemovitostí. Cena Jettyho se pohybuje v rozmezí od 70 do 130 tisíc eur podle velikosti robota a podle dodaného příslušenství. Prodeji by mohla pomoct nová norma a směrnice vydaná nedávno Evropskou komisí. Ta v roce 2011 zpřísnila požadavky na kontrolu a čistotu klimatizace a mnoho budov teď bude muset své klimatizace začít pročišťovat.
Jetty už sklidil sérii pochval od odborné veřejnosti. V roce 2010 ho ocenila porota soutěže Nejlepší spolupráce roku, která zohledňuje součinnost vědy a soukromých firem. V roce 2011 dostal zlatou medaili na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. V současnosti Neovision předvádí Jettyho také při svých klientských dnech přímo v sídle firmy. "Jetty má opravdu světový potenciál. Proto jsme ho také jako první z našich produktů nechali patentovat, přestože je to nákladné. Také jsme zaměstnali zkušeného obchodníka, rodilého Angličana, jehož úkolem je komunikace se zákazníky ve světě," vysvětluje Petr Palatka.
První skener pro slepce Jetty není prvním majstrštykem pražské firmy. Podnik stavěl na vyspělé technologii už od svého vzniku v roce 1995. Tehdy Neovision založilo několik vědců, kteří se zaměřovali hlavně na optiku, kybernetiku a počítačové aplikace pro zpracování obrazu. Už v roce 1997 firma vyvinula jako první na světě program, která umožnila plochým skenerům načítat i texty psané v Braillově písmu pro nevidomé. Mezi další špičkové produkty Neovisionu patří měřicí systém pro robotické stanice, které svářejí díly do automobilů.
Firma dělala dosud především jednotlivé zakázky šité přesně na míru zákazníkům, mezi které patří například firmy Škoda Auto, Preciosa, Siemens či AVX Lanškroun. Jetty je prvním projektem, se kterým chce společnost zkusit sériovou výrobu.
Neovision měla loni obrat zhruba 22 milionů korun a práci dává zatím necelým dvěma desítkám zaměstnanců. Už od svého vzniku však výrazně staví také na spolupráci s univerzitním prostředím, především s Českým vysokým učením technickým v Praze. "Podílíme se například na projektu Centrum aplikované kybernetiky, kde figuruje celkem 17 firem a institucí z celé České republiky. Na univerzitě také hledáme mladé talentované studenty. Spolupracujeme s nimi už během studií a někteří k nám po dokončení vysoké školy rovnou nastupují do zaměstnání. Na volném trhu je totiž obrovský problém najít kvalifikované pracovníky. Například mám obavu, zda - pokud poroste zájem o Jettyho a budeme navyšovat výrobu - najdeme dostatek potřebných techniků," konstatuje Petr Palatka. Neovision přitom spolupracuje s desítkami subdodavatelů, kteří dodávají firmě podle technické dokumentace jednotlivé díly pro Jettyho. Finální kompletaci si ale zajišťuje společnost sama.
Podnikatel Petr Palatka, který je sám absolventem oborů kybernetika a robotika na ČVUT, symbolicky ztělesňuje propojení vědeckého výzkumu a jeho uplatnění v praktickém byznysu. Peníze z případného komerčního úspěchu Jettyho mohou podle něj zase zpětně podpořit další výzkum v Česku. "Je na čase, abychom ukázali, že Česká republika už dávno není jen nějakou lacinou montovnou," shrnuje podnikatel.
---
Kdo je Nejlepší spoluprací roku?
Firma Neovision a její robot Jetty byly již dříve oceněny mimo jiné v soutěži Nejlepší spolupráce roku. Ta je určena pracovním týmůmvysokých škol, vědeckých a výzkumných institucí a inovativním firmám. V porotě i letos zasednou přední čeští vědci i zástupci významných podniků, kteří zhodnotí nejúspěšnější příklady spolupráce mezi výzkumnou a firemní sférou. Nově se zaměří také na nejlepší přenos výsledků výzkumu do praxe. Vítěz hlavní kategorie získá odměnu 100 tisíc korun. Zvláštní ocenění přihlášeným projektům udělí Technologická agentura ČR a Czech ICT Alliance. Vítězům letošního ročníku budou předány ceny na slavnostním vyhlášení na konci září v Praze. Uzávěrka soutěže, kterou organizuje Sdružení pro zahraniční investice AFI a Americká obchodní komora v ČR, je 23. srpna. Více informací najdete na webové adrese www.spolupraceroku.cz.