1.10.2013, technický týdeník

Rádiová komunikace strojového typu MTC (M2M)

Veřejná pozemní mobilní komunikace (PLMC - Public Land Mobile Communications) se rozvíjí od 80. let minulého století. Umožňuje nejširší veřejnosti - na rozdíl od vývojově starších systémů tzv. privátního mobilního rádia PMR (Private Mobile Radio) - využívat všech výhod přímého rádiového spojení. Veřejné rádiové systémy se podle velikosti prostorového dosahu spojení mezi dvěma účastníky dělí do čtyř základních kategorií.

Do první náleží personální systémy WPAN (Wireless Personal Area System) s dosahem nejvýše několika metrů. K nim patří například známá technologie Bluetooth. Velice rozšířené jsou systémy pro rádiovou lokální komunikaci WLAN (Wireless LocalArea System). Jejich nejznámějším zástupcem je rodina standardů WiFi, vhodná pro ostrůvkovité lokality o velikostech v řádech desítek až stovek metrů. Poměrně nové jsou rádiové metropolitní systémy (Wireless Metropolitan Area System), zastupované zatím hlavně systémem WiMAX (World Introperability for Microwave Access). Ty jsou určené pro spojení uvnitř větších metropolitních celků a mohou mít rozměry v řádu až desítek kilometrů. Zřejmě nejrozšířenější jsou rádiové buňkové (celulární) systémy (Wireless Wide Area Network), které usilují o pokud možno celoplošné pokrytí celých států a postupně i celých kontinentů. Mezi ně patří původně celoevropské systémy GSM, UMTS a LTE, dále americké systémy CDMA a řada dalších. Dále budeme věnovat pozornost hlavně buňkovým sítím.

ČTYŘI GENERACE BUŇKOVÝCH SÍTÍ

Buňkové sítě se z hlediska časového vývoje dělí do čtyř generací. První generace (1G) se objevuje počátkem 80. let minulého století, nejprve v USA a záhy nato i jinde. Tato generace byla určena jen pro přenos telefonních hovorů. Využívala rádiový analogový přenos, tj. přímou modulaci nosné vlny analogovým hovorovým signálem.

Od počátku 90. let se již začínaly uplatňovat systémy druhé generace (2G) s digitálním přenosem, založené na digitální modulaci jediné nosné vlny (Single Carrier, tj. SC) a mnohonásobném přístupu s časovým dělením individuálních účastnických kanálů TDMA (Time Division Multiplex Access). Z nich byl v Evropě standardizován systém GSM (Global System for Mobile communication), na americkém kontinentu systém DAMPS (Digital Advanced Mobile Phone System) a na Dálném východě japonský JDC (Japan Digital Cellular).

Systémy 2G se zpočátku využívaly rovněž jen k přenosu telefonních hovorů, případně dat o rychlosti cca 10 kbit/s. Avšak již asi od roku 1995 se u nich začala zavádět technika přenosu informací v podobě tzv. paketů, čehož využil například systém GSM k zavádění nové pokročilejší přenosové varianty GPRS (General Packet Radio Service). Ta mu umožňovala přenášet nejen hovory, ale i krátké textové zprávy SMS (Short Message Service).

Další zvýšení přenosových rychlostí ve zdokonalené variantě EDGE (Enhanced Data rates for Global Evolution) až na několik stovek kbit/s potom již dovoluje přenos multimediálních zpráv MMS (Multimedia Messaging Service), obsahujících kromě textu i statické obrázky, audio- a videoklipy.

Přirozená touha uživatelů po neustálém zvyšování kvality a rozšiřování sortimentu nabízených služeb však kladla další zvýšené nároky na přenosové rychlosti, které by umožňovaly přenos dokonalejšího živého videa a náročnějších multimediálních aplikací. K tomu potřebné přenosové rychlosti v řádu několika Mbit/s však již přenosová technika SC/ TDMA nemůže dosáhnout. Proto se po roce 2000 pozvolna přechází v rámci systémů třetí generace (3G) na zcela nový přenosový formát, založený na technice rozprostřeného spektra (Spread Spectrum, tj. SS), která umožňuje velmi efektivní mnohonásobný přístup s kódovým dělením kanálů CDMA (Code Division Multiple Access). Na technice SS/CDMA je založen jak celoevropský univerzální mobilní telekomunikační systém třetí generace UMTS (Universal Mobile Telecommunication System), tak americké systémy CDMA a čínský TD CDMA, které již umožňují přenos i jakostního videa. Avšak i u těchto systémů se při požadavcích na přenosové rychlosti nad cca 10 Mbit/s objevují zásadní potíže, související s mnohocestným šířením vln v pozemských kanálech, které vedou k frekvečně selektivním nebo i plochým únikům a dalším závažným problémům.

Radikálním řešením uvedených problémů je přechod od přenosových formátů s jedinou nosnou vlnou SC na formáty s více nosnými MC (Multi Carrier), u nichž se třeba i jen jediný modulační signál přenáší na více paralelních subnosných vlnách se stejnými vzájemnými odstupy.

ORTOGONÁLNÍ FREKVENČNÍ MULTIPLEX

Velmi důležitou variantou tohoto formátu je ortogonální frekvenční multiplex OFDM (Orthogonal Frequency Division Multiplex), v němž subnosné vlny vytvářejí tzv. ortogonální soustavu. To umožňuje redukci jejich odstupů na nejmenší možnou míru, což se projeví ve výrazném zvýšení spektrální účinnosti, tj. v redukci potřebné šířky pásma celého systému. Přechod od rychlého sériového přenosu bitů na přenos pomalejších paralelních symbolů vede také k výraznému prodloužení periody těchto paralelních symbolů. Ta je potom mnohem delší než časová disperze přijímaných mnohocestných složek v přijímači, což má za následek vysokou přirozenou imunitu tohoto formátu především vůči frekvenčně selektivním únikům. Další vylepšení vlastností multiplexu OFDM přináší vkládání tzv. cyklického prefixu CP do přenášených symbolů. Přechodem od prostého multiplexu OFDM ke kódované variantě COFDM (Coded OFDM) potom zlepší imunitu i vůči plochým únikům a přispívá i k dalším unikátním přednostem. Všechny tyto atributy vedly k nasazení multiplexu OFDM již v 90. letech do systémů digitálního rozhlasu DAB a digitální televize DVB a DRM, po roce 2000 i do sítí pozemní komunikace WiMAX, WiFi a nakonec i do systému čtvrté generace LTE (Long Term Evolution).

MAGICKÁ HRANICE

Standard LTE/SAE přináší ve srovnání se standardy 3G (UMTS) zdokonalení především v oblasti maximální dosažitelné přenosové rychlosti, kde ve variantě LTE-A Rel na sestupné trase DL (vysílá základnová stanice) je dosaženo magické hranice 1 Gbit/s. Uvážíme-li, že standard druhé generace GSM disponoval v době svého nástupu okolo roku 1990 přenosovou rychlostí cca 10 kbit/s, je zřejmé, že během dvaceti let vývoje došlo ke zvětšení tohoto parametru 109/104 = 105krát, tj. o neuvěřitelných pět řádů. Současně s tím se výrazně snížila latence přenosu a zlepšily se i ostatní technické parametry. Mezi další atributy standardu LTE/SAE patří lepší využití stávajících a osvojení nových frekvenčních pásem s možností jejich sdružování do větších kompozitních celků, jednodušší, "plochá", a tím i levnější architektura fixní infrastruktury (jádra sítě) EPC a redukce složitosti a zmenšení spotřeby mobilních terminálů UE. Výsledkem všech těchto vylepšení je mj. i výrazné snížení ceny za jeden přenesený bit.

Podle předpovědí Bezdrátového světového výzkumného fóra (WWRF) bude v roce 2020 na 7 miliard obyvatel Země připadat celkem 7 trilionů nejrůznějších rádiových zařízení, takže jedna osoba jich bude využívat v průměru jeden tisíc! Tato zařízení budou - a částečně jsou již dnes -určena k přenosu nejrůznějších dat, získávaných ve fixních i mobilních inteligentních senzorech, aktuátorech nebo zabudovaných procesorech, do prostorově vzdálených koncových bodů, jimiž mohou být různá sběrná centra či servery. Přijímané informace jsou zde potom buď jen monitorovány, resp. měřeny a vyhodnocovány, mohou však být využity také interaktivně, ke zpětnému působení na své primární zdroje nebo jiné entity. Podstatná část všech těchto procesů, včetně uvedené rádiové komunikace, je přitom realizována zcela - nebo alespoň z větší části - automaticky, bez účasti člověka.

NASTUPUJE KOMUNIKACE M2M

Tato komunikace, označovaná jako komunikace strojového typu MTC (Machine Type Communication), nebo častěji jako komunikace M2M (Machine to Machine), začne tedy hrát již v nejbližších letech v našem životě zcela zásadní úlohu a bude vytvářet nové formy interakce člověk-stroj. Z mnoha jejích aplikací lze zmínit monitorování zdravotního stavu, kontrolu a zajištění bezpečnosti objektů, monitorování a řízení dopravy nebo zásobování obchodů.

Nyní dospíváme k otázkám příštího vývoje vybraných rádiových systémů (sítí) pro veřejnou pozemní mobilní (pohyblivou) komunikaci. Z několika kategorií se zaměřujeme pouze na evropské systémy s velkým dosahem W-WAN, které jsou založené na buňkových (celulárních) strukturách - systémy druhé generace GSM (Global System for Mobile Communications) ve všech vývojových variantách, tedy GSM (2G), GPRS (21/2 G) a EDGE (23/4 G). Dále je třeba připomenout rychle se rozvíjející evropský systém třetí generace UMTS (Universal Mobile Telecommunications System), včetně jeho poslední vývojové varianty HSPA (High Speed Packet Access). Vývoj těchto systémů koordinuje Mezinárodní telekomunikační unie (ITU - International Telecommunications Union), dále Evropský telekomunikační standardizační institut (ETSI - European Telecommunications Standards Institute) a v posledních letech také evropský Partnerský projekt systémů třetí generace (3GPP - Third Generation Partnership Project). Na systém UMTS volně navazuje projekt dlouhodobé evoluce LTE (Long Term Evolution), který se sice rozvíjí pod patronací 3GPP, avšak postupně se stává základnou pro globální systémy čtvrté generace 4G, častěji zahrnované pod obecnější označení B3G (Beyond 3G) nebo také NGN (Next Generation Networks). U všech uvedených systémů probíhá v posledních letech neustále se zrychlující vývoj, charakterizovaný především zvyšováním dosažitelných přenosových rychlostí. Například standard GSM začínal těsně po roce 1990 s přenosovou datovou rychlostí 14,4 kbit/s, avšak jeho nejnovější evoluční varianta E-EDGE, která vstoupila do života ještě před rokem 2010, se s maximální rychlostí 1894,4 kbit/s již řadí mezi systémy 3G. Projekt LTE dokonce ve své zatím poslední vývojové verzi bude dosahovat přenosových rychlostí až 326 Mbit/s, které již spadají do specifikací systémů B3G. S postupujícím časem se ovšem zlepšují i další parametry těchto radiokomunikačních prostředků, dochází zejména ke snižování latence jejich přenosu a zvyšování spolehlivosti.

---

Podle předpovědí Bezdrátového světového výzkumného fóra (WWRF) bude v roce 2020 na 7 miliard obyvatel Země připadat celkem 7 trilionů nejrůznějších rádiových zařízení, takže jedna osoba jich bude využívat v průměru jeden tisíc! Tato zařízení budou - a částečně jsou již dnes - určena k přenosu nejrůznějších dat, získávaných ve fixních i mobilních inteligentních senzorech, aktuátorech nebo zabudovaných procesorech.

O autorovi: Doc. Ing. Václav Žalud, CSc. Katedra radioelektroniky, FEL ČVUT Praha


2.10.2013, TV Barrandov

Otisky prstů a iPhony

Olga ŠÍPKOVÁ, moderátorka:

Otisk prstu každého z nás je natolik jedinečný, že nahrazuje přístupové hesla do počítačů i mobilních telefonů. Můžeme mu ale věřit při internetových nákupech, nebo zaheslování bankovního konta? Reportéři pořadu Bez cenzury sledují případ, týkající se prolomení bezpečnostního kódu u prestižních iPhonů. Nabízíme ochutnávku, více zítra večer v pořadu Bez cenzury.

Jan ČÁP, redaktor:

Když před třemi týdny představila firma Apple novou řadu mobilních telefonů, kterou zabezpečuje otisk prstu, byl to stejně revoluční krok jako zavedení biometrických pasů.

Jiří STRAUS, soudní znalec v oboru daktyloskopie:

Skutečně ta kresba papilárních linií je relativně neodstranitelná, relativně stálá po celý život a relativně individuální, to znamená, že neexistují dva jednici na světě, dva lidé, kteří by měli stejnou kresbu papilárních linií.

Jan ČÁP, redaktor:

Stačilo ale jen pár dní na trhu a ukázalo se, že němečtí hackeři dokázali zabezpečení obejít, vytvořením falešného otisku, který k telefonu přiložili.

Ondřej PROFANT, kyberaktivista:

Bylo ukázané, že to není příliš dokonalý systém, je to spíš hezká věc pro marketing, pro reklamu a bohužel dneska i takto stojí vývoj hardwaru a softwaru.

nejmenovaná osoba:

My žádné informace o takovéto vadě nemáme.

Jan ČÁP, redaktor:

Společnost Apple k hackerskému průniku už několik týdnů mlčí, stejně jako její dceřina firma Open Tec v jejíž pražské pobočce ochranný software pro nový telefon vyvinuli. Jakému zabezpečení tedy věřit?

Daniel NOVÁK, lektor biometrie; ČVUT:

Ten systém otisku prstu je několikanásobně bezpečnější, než samotný PIN a z mého pohledu pro to zabezpečení to krásně stačí pro telefony. Samozřejmě nemůžete to používat pro zabezpečení svého bankovního konta, nebo pro zabezpečení nějakých citlivých informací.

Jan ČÁP, redaktor:

Počítačoví odborníci už hackerům uznali prvenství v prolomení kódu a sním i vypsanou odměnu. Firma Apple ale beztak jen za první víkend prodala sedm milionů nových telefonů. Pro TV Barrandov - Jan Čáp.


2.10.2013, Eelektro

Křest knihy o Josefu Sousedíkovi v Betlémské kapli

Pod záštitou Českého vysokého učení technického (ČVUT) a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se 17. září 2013 konal v Betlémské kapli slavnostní akt symbolického křtu životopisné knihy Josef Sousedík (ne)zapomenutý vynálezce, továrník, politik a vlastenec. Tuto knihu s podtitulem Říkali mu Edison z Moravy, která v dobových souvislostech mapuje život, dílo a smrt významného vsetínského vynálezce, napsali společně Ing. Jiří Kohutka a Ing. Josef Košťál. Cílem autorů životopisné knihy o Josefu Sousedíkovi je připomenout široké veřejnosti silný morální odkaz Josefa Sousedíka, kterého po roce 1948 označil komunistický režim za třídního nepřítele a jeho jméno odsoudil k zapomnění.

Kmotrem slavnostního křtu této knihy (viz obr.) byl rektor ČVUT v Praze prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., který ve svém úvodním slovu vyjádřil opravdový obdiv nad tím, jak se Josef Sousedík - elektrotechnik samouk dokázal pouze s velmi omezenými technickými prostředky té doby úspěšně vypořádat s některými složitými technickými problémy v oblasti točivých elektrických strojů, jako je např. rekuperace elektrické energie.

Za Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze krátce promluvil proděkan pro doktorské studium a výzkum prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc. Jeho upřímně míněná slova na adresu vynálezce - elektrotechnika Josefa Sousedíka však vzbudila velký ohlas.

Poté následoval projev za rodinu Josefa Sousedíka, kterého se ujal Ing. Tomáš Sousedík, syn slavného vynálezce.

Ze Vsetína, rodného města Josefa Sousedíka, přivezl pozdravy a hřejivá slova vyslanec této valašské metropole ředitel Muzea regionu Valašsko Ing. Tomáš Vitásek. Vsetínská radnice i samotní obyvatelé Vsetína již od samotného počátku upřímně podporovali autory nejen při přípravě této knihy, ale také při jejím vydání. Proto také se první křest této knihy konal již dříve, 13. června 2013 v prostorách Masarykovy knihovny ve Vsetíně, a to za osobní účasti starostky obce Ivety Táborské a místostarostky Květoslavy Othové a dalších významných osobností města.

Velkému zájmu se v Betlémské kapli těšila krátká, ale zato velmi zajímavá a poučná přednáška nestora Katedry elektrických pohonů a trakce ČVUT FEL v Praze prof. Ing. Zdeňka Čeřovského, DrSc. Pan profesor při ní vysvětlil populární formou princip fungování unikátního Sousedíkova trakčního přenosu síly ze spalovacího motoru na hnací nápravu vozidla, který byl použit u rychlovlaku Slovenská strela pendlujícího mezi Bratislavou a Prahou v letech 1936 až 1939.

V roli moderátora se v prostorách slavnostní auly Betlémské kaple představil prof. Ing. Jiří Lettl, vedoucí Katedry elektrických pohonů a trakce, ČVUT FEL v Praze, který svým šarmem a odborným přehledem nejen okouzlil všechny přítomné, ale také vtiskl celé slavnostní akci punc důstojné, a přitom přátelské atmosféry. Příjemným kulturním zážitkem bylo také vystoupení hudební skupiny Akapela, která potěšila skvěle zvoleným repertoárem i uměleckým projevem.

Po skončení slavnostní části programu následoval akční prodej právě pokřtěné životopisné knihy o Josefu Sousedíkovi, který zajistilo nakladatelství technické literatury BEN. Nechyběla ani autogramiáda a následná diskuse s autory knihy. Návštěvníci a hosté této akce mohli poté v klidu nechat doznít své rozjitřené emoce a zážitky při podvečerním rautu se sklenkou vína v ruce.


3.10.2013, Tech magazín

Cisco bude spolupracovat s ČVUT, podpoří univerzitu půl milionem eur

Fakulta elektrotechniky na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT FEL) podepsala dohodu se společností Cisco Systems o spolupráci v oblasti výzkumu, zaměřenou zejména na kybernetické bezpečnostní a síťové projekty.

Cisco bude na jejím základě licencovat vzniklou technologii a také po dobu 5 let financovat výzkumné projekty fakulty. Spolupráce navazuje na předchozí krok, kdy Cisco letos koupilo českou startupovou firmu Cognitive Security, která vznikla díky výzkumu na ČVUT a jejímž základem je akademický projekt CAMNEP, na němž se podílí řada zaměstnanců i studentů FEL. Systém CAMNEP se soustředí na detekci podezřelých pohybů v počítačových sítích a dokáže se na základě získaných informací sám učit a adaptovat. FEL se bude zabývat vývojovou stránkou projektu a Cisco zajistí průmyslový vývoj a bude technologii nasazovat ve svých produktech.

"Fakulta elektrotechniky ČVUT získává od Cisca jednorázovou licenční platbu a další prostředky pro studenty ve formě produktů Cisca. Celkový objem 5letého plnění představuje 500 000 eur., uvedl děkan FEL Pavel Ripka. ČVUT hodlá podporovat další podobné projekty a technologické startupy založené na univerzitním výzkumu, a nechala si vypracovat vzorové licenční smlouvy, které by měly vznik takových firem usnadnit.


4.10.2013, Pražský deník

Podívaná na techniku předků

V budově Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze začala výstava Elektřina a její přístroje. Připomíná stěžejní technické momenty, které zásadním způsobem ovlivnily další široký a rychlý rozvoj elektrotechnických oborů a jejich směřování k současnosti. Pokrývá na dobových exemplářích vývoj elektrotechnických oborů od konce 18. století do krátkého období po roce 1945.


8.10.2013, technický týdeník

Akreditovaný kurz Katedry radioelektroniky Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze

Katedra radioelektroniky FEL ČVUT v Praze uspořádá ve dnech 27. - 28. listopadu 2013 a 19. - 20. února 2014 v rámci programu celoživotního vzdělávání dvoudenní kurz akreditovaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků ČKAIT s příslušným bodovým hodnocením. Kurz je zaměřen na teorii a techniku nejnovější rádiové komunikace a na některé její hlavní aplikace. V obou termínech má stejný program, zahrnující tři tematické okruhy: 1. Perspektivní směry vývoje rádiové komunikace: Rádiový kanál a dynamický přístup ke spektru DSA, nové typy modulací a kódování (turbo, LDPC), OFDM/SC-FDMA, systémy SIMO/MISO/MIMO-CoMP, softwarové radio SDR a kognitivní radio CR a jejich aplikace, nové technologie, zelené rádiové sítě GRN.

2. Mobilní komunikace 4G: Moderní buňkové struktury, celoplošné standardy LTE-A a LTE-B, metropolitní sítě WiMAX 2.0/2.1, lokální sítě IEEE 802.11a,c, personální sítě UWB a MB-OFDM; multimediální služby MBMS a NSPS, strojová komunikace MTC/M2M, přímá komunikace D2D.

3. Digitální rozhlas a televize (perspektivní technologie a systémy): Nové zdrojové kódy (H.264/MPEG4 -AVC, H.265, HEVC...); TV systémy 1. a 2. generace (DVB-T/S/C, DVB systémy DVB-T/S/C a DVB-T2/S2/C2, HDTV, HbbTV, televize 3D; digitální rozhlas DAB a rozhlas DRM. Problematika měření v systémech DVB-T a DVB-T2.

Bližší podrobnosti o kurzu jsou uvedeny na adrese: http://mmtg.fel.cvut.cz/pgs-radiokomunikace/ htt // t f l t / di k ik / Další informace jsou obsaženy na adrese: http://www.radiokomunikace.cz/newsletter-archiv/digiexpert-1-2013.html


13.10.2013, Česká televize

Lovci záhad: auta s mozkem

Lákají vás záhady vesmíru? Chcete prozkoumat tajemství života, odhalit složení hmoty, poznat supertechnologie zítřka? S Markem a Michaelem můžete ledasčemu přijít na kloub - ve vědeckých laboratořích i v terénu

Jaká je budoucnost automobilů? Budou mít takovou inteligenci, která řízení obstará za nás a automobily budou sloužit nám a nikoli my jim? Jaké vlastně má být ideální auto jako dopravní prostředek? Lovci záhad budou pátrat po technologiích, které se podílejí na bezpečnosti, pohonu i snížené energetické i ekologické náročnosti. Zjistí, jak se zvyšuje výkonost, jak se mění dopravní systém, způsob navigaci i automatizace. A bude možné, aby jednou místo řidiče nastoupila inteligence samotných strojů a on se již nemusel věnovat volantu? Co z toho ale může vzejít?Podíváme se do historie, a seznámíme se se současností - ideální vůz se blíží nebo spíš zůstává utopií?

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10536060035-lovci-zahad/video/


15.10.2013, Hospodářské noviny

ČVUT bude zkoumat oblast kybernetické bezpečnosti

ČVUT bude zkoumat oblast kybernetické bezpečnosti Na projekty, které univerzita do programu navrhne, může od společnosti Cisco získat během pěti let celkem téměř půl milionu eur. Dohoda staví na dlouhodobé spolupráci ČVUT s českou společností Cognitive Security, která se stala v únoru 2013 předmětem akvizice ze strany společnosti Cisco.

Na projekty, které univerzita do programu navrhne, může od společnosti Cisco získat během pěti let celkem téměř půl milionu eur.

Dohoda staví na dlouhodobé spolupráci ČVUT s českou společností Cognitive Security, která se stala v únoru 2013 předmětem akvizice ze strany společnosti Cisco.

Projekty se budou dotýkat oborů, jako jsou umělá inteligence, machine learning nebo počítačové vědy. Spoluprací se společností Cisco získává ČVUT přístup k obrovské "reálné laboratoři", která umožní využít odborné znalosti k ochraně sítí před kybernetickými hrozbami nové generace.

"Tato spolupráce s ČVUT na poli kybernetické bezpečnosti je jedna z prvních svého druhu. Jde o novou formu partnerství, která se společnost Cisco snaží navazovat s předními výzkumnými univerzitami po celém světě. Jsme si vědomi důležitosti kybernetické bezpečnosti, proto se snažíme najít ty nejlepší mozky v oboru na celém světě a postupovat společnými silami," řekl Michal Pěchouček, ředitel vývoje bezpečnostních řešení ve společnosti Cisco a profesor na katedře počítačů ČVUT.

Program výzkumu se zpočátku zaměří na oblast machine learningu, analýzy dat nebo teorie her v kontextu kybernetické bezpečnosti, ale i na mobilní technologie nebo cloud computing. Díky nově vytvořenému partnerství se mohou nadaní studenti Fakulty elektrotechnickéČVUT během studia účastnit stáží v Cisco International Internship Program. V rámci tohoto programu stráví rok prací po boku inženýrů společnosti Cisco přímo v USA a získají neocenitelné zkušenosti, které jim pak pomohou v jejich kariéře. První dva studenti se již programu účastní a působí přímo v kalifornské centrále společnosti Cisco.

http://hn.ihned.cz/c1-61005540-cvut-bude-zkoumat-oblast-kyberneticke-bezpecnosti


15.10.2013, rozhlas.cz

Studenti ČVUT představili vylepšené modely formulí, sbírají s nimi celosvětové úspěchy

Prahou se po roce opět prohnaly, tentokrát zdokonalené, modely závodních formulí studentů ČVUT. Velmi tichou předváděcí jízdu lehké elektroformule vystřídal hluk motoru dvousetkilového vozu se spalovacím motorem. S vozidly letos studenti slavili úspěchy hned v několika kolech celosvětové soutěže Formula Student.

Spalovací vůz, který letos reprezentoval Českou republiku na soutěžích v Maďarsku, Itálii nebo Německu, je už pátým prototypem. Formule, která je schopná akcelerace z nuly na 100 km/hod během tří sekund, má oproti loňskému modelu jednak vyšší výkon, ale především jí při jízdě pomáhají přítlačná křídla."Ta křídla generují přítlak. Vůz je hodně lehký, takže bychom nebyli schopní s váhou 213 kilogramů dosahovat nějakého velkého bočního přetížení, takže bychom nestihli tak rychle projíždět zatáčky. Auto tlačíme k zemi 580 newtonů přítlakem, je to, jako by to auto o 58 kilogramů ztěžklo, čímž jsme schopni dosáhnout lepšího přilnutí k vozovce a přenést větší boční přetížení," vysvětluje funkci "křidýlek" kapitán inženýrského týmu Filip Zavadil.Také eletroformule druhého konstrukčního týmu, která je po loňském debutu druhým vozem studentů z ČVUT, už má podle šéfa týmu Františka Pecha řadu zlepšení. "Tato formule je o 60 kilo lehčí, má o polovinu vyšší výkon a auto vydrží větší přetížení v zatáčkách, i rychlost je samozřejmě vyšší. Navíc má kontrolu trakce, takže zadní kola neprokluzují, tím je formule lépe ovladatelná," popisuje František Pech.Studenti letos vyvinuli a poprvé v České republice použili na nosné konstrukce vozu speciální odlehčený materiál."Je to uhlíkový monokok. Je lehčí, má lepší tuhost torzy a praktický přínos je v lepších jízdních vlastnostech celého vozu. To znamená: čím lehčí, tím lepší, tím rychlejší," upřesnil vedoucí a zakladatel celého projektu Radek Tichánek z ČVUT.Úspěchy po celém světě"Pro nás je nejdůležitější hodnocení v celosvětovém žebříčku. V elektrických formulích je nepatrně slabší konkurence, takže elektrická formule je devětadvacátá ze zhruba sedmdesáti, spalovací formule sedmnáctá z pěti set," vysvětluje Radek Tichánek.ČVUT darovala studentům na nákladné konstrukční práce, materiály a na odměny ve formě stipendií 900 tisíc korun. Jeden vůz přitom podle studentů vyjde zhruba na 1,5 milionu. Kromě inženýrských dovedností se tak učí, jak na projekt sehnat dostatek peněz od sponzorů.Studenti ČVUT uspěli se solárním domem v prestižní soutěži v KaliforniiČeské univerzity ročně přihlašují stovky vynálezů, přináší jim to prestiž i penízeStudenti ČVUT předvedli v Praze formule, s nimiž sbírají úspěchy na světových soutěžích

http://www.rozhlas.cz/_zprava/1268865


15.10.2013, blesk.cz

Vysokoškoláci představili závodní formule z uhlíkových vláken

Studenti českých vysokých škol z týmu CTU CarTech dnes představili inovované závodní vozy podle vlastního návrhu, se kterými se zúčastnili mezinárodních soutěží. Jde o dvě formule, jejichž konstrukci zčásti tvoří uhlíková vlákna, se kterými pracují i konstruktéři vozů Formule 1. Díky použití uhlíkových vláken lze u vozů dosáhnout nízké hmotnosti.

CTU CarTech je v Česku první, kdo použil u závodního vozu karbonový monokok - tedy hlavní část nosné struktury vozu - díky kterému dnes představená Formule FS.05 váží jen 213 kilogramů. "Jde o technologii náročnou na vývoj i výrobu," uvedl hlavní vývojář monokoku Filip Zavadil s tím, že bez účasti průmyslových partnerů by se projekt těžko dotáhnul do konce. Formule FS.05 s výkonem 64 kW a motocyklovým motorem se z klidu na stokilometrovou rychlost dostane za 3,5 sekundy.

Druhý představným vozem je formule poháněná elektromotorem. "Není zatím mnoho firem, které by ovládaly řízení elektrických motorů. I v soutěži je běžné, že týmy nakupují hotové dílčí celky, které "pouze" spojují dohromady," uvedl kapitán divize Electric František Pech. Elektrická formule je stejně jako její spalovací sestra kvůli úspoře hmotnosti zčásti zkonstruovaná z uhlíkových vláken.

Studentský projekt CTU CarTech vznikl pod záštitou Fakulty strojní a Fakulty elektrotechnické ČVUT v roce 2007 s cílem navrhnout a vyrobit závodní vůz pro účast v mezinárodní soutěži Formula Student/SAE. Divizi Combustion v roce 2011 doplnila divize Electric. V týmech jsou kromě studentů strojní a elektrotechnické fakulty také například studenti architektury nebo Vysoké školy ekonomické.

Vozy se letos zúčastnily zahraničních soutěží mimo jiné v Maďarsku, Rakousku nebo v Itálii, kde formule se spalovacím motorem obsadila páté místo v konkurenci 47 týmů. Výsledky letošní sezóny ocenilo vedení ČVUT, které týmu Combustion předalo šek na 500.000 korun. Studenti zároveň získali mimořádná stipendia, ze kterých se mohou těšit také studenti z divize Electric.

http://www.blesk.cz/clanek/213970/vysokoskolaci-predstavili-zavodni-formule-z-uhlikovych-vlaken a dále též na http://www.denik.cz/praha/vysokoskolaci-predstavili-zavodni-formule-z-uhlikovych-vlaken-20131015.html


15.10.2013, idnes.cz

Formule dováděly v pražských ulicích

V Praze se proháněly unikátní závodní speciály. V univerzitní čtvrti v pražských Dejvicích brousily gumy na dlouhé rovince, ve slalomu i v zatáčkách. Formulový tým ČVUT prezentoval své úspěšné monoposty, které umí zrychlit na stovku za 3,5 sekundy.

"Nemáme omezení minimální hmotnosti. Jde nám o co nejnižší váhu, vybíráme tedy toho nejmenšího a nejlehčího, kdo umí dobře řídit," popisuje s úsměvem mluvčí týmu Jakub Prokeš konkurz na pilota.

Ten to musí samozřejmě umět hlavně s volantem. V závodech musí ukočírovat stroj s poměrem výkonu 300 kW na tunu hmotnosti, v oblouku se srovnat s velkým přetížením a umět mechanikům vysvětlit, jak mu mají naladit podvozek a přítlačná křídla. "Většina lidí z týmu se s tím bojí jezdit," komentuje pobaveně jeden z pilotů Lukáš Krček.

"Je to hodně náročné na fyzičku, na ruce. Musíme posilovat a zlepšovat reakce," říká. Tělo mají v závodní sedačce přikurtované pásy a kvůli velkému přetížení v zatáčkách musí jezdci trénovat i krk, který nese hlavu i s helmou. "Říkáme mechanikům, jak upravit geometrii, upravit tuhosti stabilizátorů a další komponenty," dodává další pilot Tadeáš Nováček důležitou část vývoje a ladění stroje na každý závod.

Závodní stroje pro mezinárodní soutěž studentských formulí staví na ČVUT už od roku 2009. Letos závodila už pátá generace formule se spalovacím motorem. Druhým rokem pak jezdí elektroformule. Na konstrukci a stavbě monopostů pracují studenti převážně strojní a elektrotechnické fakulty ve volném čase. Jako Formule 1

Legendární konstruktér formulí 1 Ross Brown prohlásil, že spolu s Formulí 1 jsou studentské formule jediné dvě inovativní formy motorsportu.

"Je to něco mezi motokárou a formulí," popisuje pro iDNES.cz Jakub Prokeš, mluvčí týmu, který zároveň shání peníze na stavbu stroje. Vždyť kromě práce, kterou dělají studenti v rolích mechaniků a vývojářů zadarmo, taková stavba jediného závodního stroje spolkne přes jeden a půl milionu korun. Kdyby se podařilo projekt dotáhnout do fáze sériové výroby formulí, propočítali cenu přibližně na půl milionu korun.

"Spalovací" formule s označením FS.05 letos vyjela s monokokem z uhlíkových vláken. Studenti si díky podpoře sponzorů mohli dovolit použít stejnou technologii, jaká se používá pro vozy Formule 1. Váha monokoku, ke kterému je připevněný rám s motorem, křídla a nápravy, je 13,3 kilogramu. "Křídla váží dohromady 6,3 kilogramu, přední je těžší, protože je složitější," vysvětluje Filip Zavadil, kapitán týmu a specialista na kompozity.

"Monokok je dělaný nejlepší technologií, která pro zpracování uhlíkových kompozitů existuje," dodává. Technologie Pre-preg používá uhlíkovou tkaninu předsycenou pryskyřicí, která se podle formy vytvaruje a jednotlivé vrstvy se nakladou na sebe. V autoklávu se za teploty 125 stupňů Celsia a tlaku 4 bary díl peče zabalený do igelitu, ze kterého je odsátý vzduch.

Vývojáři měli 94 verzí monokoku, než našli to správné řešení. "Byly to tři roky vývoje a čtyři a půl měsíce výroby," popisuje Filip Zavadil. "Dnes máme už formy a při mírné úpravě tvarů umíme nový monokok vyrobit přibližně za tři týdny," dodává pro iDNES.cz.

Výkon motocyklového motoru z Yamahy R6 je 64 kW a točivý moment je 60 Nm. Pravidla předepisují restriktor v sání.

Z klidu na stokilometrovou rychlost tak FS.05 vystřelí za 3,5 sekundy. Disciplínu ve zrychlení dokonce na dvou soutěžích vyhrál. Elektroformule

Uzavřenou rovinkou před dejvickými fakultami ČVUT bzučivě upalovala i elektrická formule. Zadní kola pohánějí dva na zakázku vyvinuté elektromotory s nominálním točivým momentem 450 Nm. "Další významnou inovací u teprve druhé generace elektrického pohonu je vlastní výroba řídicích systémů," popisují tvůrci.

"Není zatím mnoho firem, které by ovládaly řízení elektrických motorů," říká kapitán týmu František Pech a vysvětluje: "I v soutěži je běžné, že týmy nakupují hotové dílčí celky, které spojují dohromady. Proto byl na soutěžích náš postup, kdy jsme vyvíjeli vlastní systémy, velmi oceňován technickou porotou."

Také elektrická formule používá na mechanické části karbonová vlákna pro úsporu hmotnosti.

Oba vozy vznikly během deseti měsíců. S každým se studenti v létě zúčastnili celkem čtyř soutěží s mezinárodní účastí. Ze závodu v německém Hockenheimu, který je díky účasti špičkových týmů ze všech kontinentů neoficiálně považován za mistrovství světa, si benzinová formule odvezla celkové 11. místo ze 75 soutěžících. Po letošní sezoně je formulový tým ČVUT na 17. místě z celkem 503 účastníků z celého světa.

http://auto.idnes.cz/formule-praha-0dj-/automoto.aspx?c=A131015_151612_automoto_fdv


16.10.2013, lidovky.cz

Vysokoškoláci představili formule z uhlíkových vláken i elektromotrem

Studenti českých vysokých škol z týmu CTU CarTech v úterý představili inovované závodní vozy podle vlastního návrhu, se kterými se zúčastnili mezinárodních soutěží. Jde o dvě formule, jejichž konstrukci zčásti tvoří uhlíková vlákna, se kterými pracují i konstruktéři vozů Formule 1.

http://www.lidovky.cz/vysokoskolaci-predstavili-formule-z-uhlikovych-vlaken-i-elektromotrem-1ob-/auto.aspx?c=A131015_223041_ln-auto_jzl#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ln_lidovky&utm_content=main


16.10.2013, Automa

Robosoutěž 2013 i pro středoškoláky

První část tradiční soutěže je určena pro tříčlenné týmy studentů středních škol z České republiky. Úkolem každého týmu bude sestavit robot ze stavebnice LEGO. MindStorm. tak, aby splnil zadanou soutěžní úlohu, a to co možná nejlépe. Změří své síly ve dvou samostatných předkolech v pátek 22. a 29. listopadu 2013. Tři nejlepší týmy z obou předkol (celkem šest týmů) mají možnost zúčastnit se finálové soutěže pro studenty bakalářského studia na Fakultě elektrotechniky ČVUT v Praze v pondělí 16. prosince 2013. Účast v soutěži (dopravu, popř. ubytování a další náklady spojené se soutěží) si hradí sami účastníci. Na požádání je možné zajistit ubytování v jednolůžkových nebo dvoulůžkových pokojích (620 Kč nebo 1 110 Kč za pokoj a noc) na Masarykově koleji v Dejvicích. V průběhu soutěže bude zajištěno občerstvení (ve formě švédských stolů) pro všechny účastníky soutěže. Každý účastník obdrží na památku tričko. Zadání soutěžní úlohy bude zveřejněno 20. října 2013 na www.robosoutez.cz. Stavebnice lze zakoupit u jejich výhradního distributora v České republice, firmy EDUXE (www.eduxe.cz), nebo si je účastníci mohou po domluvě s hlavním organizátorem soutěže zapůjčit pro řešení soutěžní úlohy.

Jednotlivá kola soutěže se budou konat v posluchárně KN:E-107 (Zengerova posluchárna) na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí 13. Soutěžní klání v obou předkolech i ve finále je vzrušující i pro nezúčastněné diváky, kteří jsou zváni. Soutěž organizujekatedra řídicí techniky (K13135), kontaktní osobou je Ing. Martin Hlinovský, Ph. D. (martin.hlinovsky@fel.cvut.cz, 224357477), podrobné informace lze získat na www.robosoutez.cz/index.php?sekce=roborace_highschool&id=roborace_highschool_1314. Soutěž probíhá pod záštitou firmy Škoda Auto a. s., mediálním partnerem je i odborný časopis Automa. Pro vítěze každého předkola jsou jako ceny připraveny tři mobilní telefony Samsung Galaxy Xcover 2 a základní soupravy LEGO Mindstorms Education pro jejich školu. Další úspěšné týmy v každém předkole získají tři elektronické čtečky knih, tři přehrávače MP3 a tři USB flash disky.

Přihlašování zájemců bylo zahájeno 2. září, ale pro enormní zájem bylo 3. října zastaveno z důvodu naplnění maximální kapacity - přihlášení mohou být nyní zařazeni již jen mezi náhradníky. Původně byl počet týmů každého předkola omezen na 24 (celkem 48), ale pro velký zájem byl zvýšen na 32 týmů v každém předkole (64 celkem).


18.10.2013, nicm.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT uspěla v celosvětové konkurenci a získala grantové ocenění IBM

V celosvětové soutěži o stipendia IBM Faculty Awards se podařilo uspět týmu Ing. Jana Šedivého z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Jeho projekt na výuku předmětu Big Data získal podporu ve výši 10 000 dolarů.

Na nový předmět Big Data se mohou těšit studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Zahájení výuky plánuje fakulta na únor 2014. V rámci předmětu se studenti seznámí například s problematikou použití programů pro zpracování velkých objemů dat, jako je Hadoop, naučí se analyzovat nestrukturovaná data, pracovat se streamovanými daty a získají mnoho dalších praktických zkušeností v této oblasti.

Garant předmětu, Ing. Jan Šedivý z katedry kybernetiky ČVUT, jehož tým získal na podporu předmětu grant IBM Faculty Awards* ve výši 10 000 dolarů k tomuto úspěchu říká: "Jsem velice rád, že se nám podařilo obstát v tvrdé mezinárodní konkurenci. Výuka předmětů z oblasti Big Data je v současnosti velice aktuální, například podle průzkumů společnosti McKinsey & Company z roku 2011 se Spojené státy americké potýkají s nedostatkem manažerů a analytiků s dovednostmi pochopit a rozhodovat se na základě analýzy velkých objemů dat. Počet chybějících odborníků společnost odhaduje až na 1 500 000. Protože trendy v IT mají celosvětově velmi podobnou tendenci, rozhodli jsme se na tuto skutečnost reagovat a vypsat takový předmět, který je v našem oboru žádaný a aktuální."

"Jsem rád, že se ČVUT dívá dopředu a umí reagovat na nové perspektivní směry, které se v IT otevírají. Pokud chce být Česká republika v dnešním IT světě úspěšná, nemůžeme jen kopírovat trendy, ale musíme se stát jejich součástí," doplňuje Jan Louda, manažer vztahů s univerzitami v IBM Česká republika.

Společnost IBM spolupracuje s ČVUT dlouhodobě. Ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT rozvíjí formou kompetenčních center např. oblast procesního řízení nebo chytré správy obsahu (Smarter Content). Oblast Big Data je další důležitou oblastí, která nabízí prostor pro aplikovaný výzkum ve spolupráci s průmyslem. Nedostatek odborníků na trhu, stejně jako nově vznikající pozice (např. Data Scientist), ukazují jednu z možností, kterým se může inovace předmětů na školách ubírat.

*IBM Faculty Awards je grantové schéma společnosti IBM, které je zaměřeno na podporu spolupráce mezi výzkumníky na renomovaných univerzitách a jejich protějšky na straně IBM. Podporované jsou zejména společné projekty v nových a perspektivních oblastech ICT a inovace výuky podporující tyto nové trendy. Jedním ze stále častěji skloňovaných trendů je i problematika tzv. Big Data. Exponenciální nárůst objemů dat přináší problémy nejen správy těchto dat, ale i jejich efektivního využití - možnosti analýz nad těmito daty.

http://www.nicm.cz/fakulta-elektrotechnicka-cvut-uspela-v-celosvetove-konkurenci


19.10.2013, tyden.cz

Nový systém navigace pro nevidomé se zalíbil i v Paříži

Čeští technici se rozhodli spojit síly a vytvořit navigační systém pro nevidomé, který jim usnadní pohyb po městě. Projekt zahrnuje zdokonalení systému mobilní navigace, návrh speciálního náramku pomáhajícího s orientací v neznámém prostředí a v neposlední řadě také vytvoření hry komunikující s hráčem pomocí hmatu a tepla.

Čeští technici se rozhodli spojit síly a vytvořit navigační systém pro nevidomé, který jim usnadní pohyb po městě. Projekt zahrnuje zdokonalení systému mobilní navigace, návrh speciálního náramku pomáhajícího s orientací v neznámém prostředí a v neposlední řadě také vytvoření hry komunikující s hráčem pomocí hmatu a tepla.

"Náš výzkumný projekt je výjimečný v tom, že si nevidomí vlastně pomáhají sami mezi sebou a používají jejich vlastní navigační a orientační klíče," vysvětlil TÝDNU Jan Balata z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Základem tohoto projektu je navigační systém NaviTerier, za nímž stojí doktor Zdeněk Míkovec z Katedry počítačové grafiky a interakce.

Navigační systém funguje na podobném principu jako běžné GPS. Tento systém nevyžaduje žádné specializované technické zařízení a spoléhá se na mobilní telefony s hlasovým výstupem, které zrakově postižení běžně používají. Systém v principu funguje tak, že pečlivě připravený popis budovy nebo exteriéru je po jednotlivých částech zrakově postiženému zprostředkováván pomocí hlasového rozhraní mobilního telefonu. Na rozšiřování popsaných míst technici spolupracují s Navigačním centrem SONS.

Pomoc po hmatu

Čeští výzkumníci se navíc rozhodli na základě rozhovorů s nevidomými a popisu jejich pravidelných tras po hlavním městě vytvořit navigační mapu a uložit ji do speciálního náramku, který se nasazuje na spodní část prstů. Nevidomý ho při chůzi městem objímá prsty a podle jeho teploty a povrchu pozná, zda je ve frekventované zóně a jiný nevidomý by mu případně pomohl s navigací a orientací. Pokud se totiž nevidomí dostanou do části města, kterou neznají, ocení spíše pomoc od člověka se stejným postižením. Ten přesně ví, jak podobně hendikepovaného jedince navigovat.

"Náš systém zaznamenává místa, kde se nevidomí často vyskytují a je tudíž velká pravděpodobnost, že ztracenému jedinci někdo pomůže," vysvětluje Balata. V neznámém prostředí, kde se příliš nepohybují, náramek zchladne a zvrásní se. Stejně jako se zvířata při obraně naježí, náramek změnou povrchu svého držitele upozorní na možné nebezpečí. Pokud se však nevidomý nachází v místě, kde se ostatní hendikepovaní často pohybují, náramek zteplá a jeho povrch zůstane hladký.

Úspěch v zahraničí

"Projekt byl prezentován na prestižní mezinárodní konferenci CHI 2013 v Paříži v rámci workshopu Explorations in Social Interaction Design a měl úspěch. Není jednoduché se na tyto workshopy dostat, pořadatelé si velmi dobře hlídají, koho na ně pustí," popisují úspěch návrhu Anna Kutíková a Kateřina Pražáková z Ústavu průmyslového designu ČVUT, které se na návrhu také podíleli.

"Momentálně pracujeme na tom, aby se použití náramku a mobilu propojilo. Pokud se nevidomý ztratí a náramek mu napoví, že je ve frekventované zóně, chceme mu dát možnost zaslání kontaktu na dalšího nevidomého, který dané místo dobře zná a může mu pomoci. Proto potřebujeme, aby s námi spolupracovalo co nejvíce nevidomých lidí, kteří by byli ochotni poskytnout své údaje dalším lidem bez zraku," přibližuje plány výzkumného týmu Balata.

Dobrodružství balónku

Zajímavou součástí celého projektu je multimodální hra Quido, na jejímž vzniku také spolupracovali průmysloví designeři. Hra v podstatě slouží jako trenažér pro používání zmíněného náramku. Každý si může zkusit, jak pomáhá změna teploty a povrchu v orientaci. Zme?nou teploty Quido naviguje hra?c?e k ci?li a tlakem upozorn?uje na blížící se riziko. Hráč položí ruku na speciální destičku a joystickem ovládá balónek putující neznámým prostředím, kde mu hrozí nebezpečí. Pohybujete-li se správným směrem, destička vám začne zahřívat prsty a naopak. Chcete-li si Quida vyzkoušet, ještě celý příští týden je k dispozici v prostorách pražské kavárny Era svět.

http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/novy-system-navigace-pro-nevidome-se-zalibil-i-v-parizi_286151.html


19.10.2013, Prima Family

Asistenční systémy pod drobnohledem

redaktor:

Moderní auta jsou doslova nacpaná elektronikou a bezpečnostními systémy, včetně těch aktivních, které mají řidiči pomoct v různých krizových situacích. Jenže jak fungují a fungují u různých aut naprosto stejně?

redaktorka:

Téměř každé nové vozidlo může být vybaveno jízdními asistenty, neboli systémy integrované bezpečnosti, jak zní jejich odborný název. Ty jsou v současnosti reprezentovány především adaptivními tempomaty se schopností detekování překážky a automatického brždění. A právě na ně si dnes hodláme posvítit.

redaktor:

Test číslo 1. Dvě souběžně jedoucí auta, třeba po dálnici, za nimi třetí, které má puštěný aktivní tempomat. Co se stane, když jedno auto začne zpomalovat?

redaktorka:

Naše dnešní snažení má jediný cíl - systémy by měly paradoxně nereagovat. Úspěšné absolvování znamená, že systém zůstane neaktivní, jinými slovy nedochází k panické reakci, která by mohla řidiče z ničeho nic vylekat. Tady vše proběhlo v pořádku.

redaktor:

Další test spočívá v tom, že máme jedno auto jako pevnou překážku a za ním dvě auta, které se přibližují. To poslední má opět v činnosti aktivní tempomat. První auto udělá vyhýbací manévr, takový poloviční losí test. Jak zareaguje auto s puštěným aktivním tempomatem?

redaktorka:

Při nižších rychlostech by měl systém vůz sám zastavit. V našem případě naopak řidiči umožnit provést vyhýbací manévr, protože už nezbývá dostatečná brzdná dráha.

Václav JIROVSKÝ, ČVUT:

Tento test, který jsme prováděli, byl zaměřen vlastně na to, abychom zjistili, zda systém, který je ve vozidle a sleduje, co se děje před vozidlem, nereaguje ve chvíli, kdy to není nutné. Automobil by tímto testem prošel, protože v tu chvíli nereagoval, nechal řidiče provést manévr, který dělal. To znamená vyhýbací manévr.

redaktor:

Jedním z testu bylo i to, když auto se připojuje na dálnici. Je rychlejší než auto v pravém pruhu a snaží se ho předjet. Jak reagují systémy?

redaktorka:

I v tomto případě testovaný systém zkouškou prošel. Předjížděné vozidlo sice detekoval, automatické brždění však nespustil. Způsobil by tím víc škody než užitku.

Václav JIROVSKÝ, ČVUT:

Během testů používáme tohle to zařízení, které je vlastně přesná sto hertzová GPS, to znamená, že stokrát za sekundu zaznamená polohu vozidlo, umí to až s přesností na dva centimetry. Abychom zpřesnili tu dráhu, tak používáme optický snímač, který je venku na vozidle a snímá odrazky na silnici, které máme přesně naměřené. Odsuď vede už jenom zobrazovací zařízení pro řidiče, aby věděl, jak jede rychle a jestli tedy systém funguje. Používáme malé kamery, které snímají přístrojovou desku, na které se řidiči zobrazuje upozornění o překážce nebo o tom, že se něco děje, a my potom toto upozornění, že se třeba blíží překážka, synchronizujeme prostřednictvím ještě vnější kamery a tohoto systému a právě těch odrazek na silnici a samotného obrazu tak, abychom věděli, kdy k tomu upozornění došlo a zda člověk je ve chvíli, kdy to upozornění nastane, schopen provést ještě manévr úhybný, brzdný.

redaktorka:

Asistenční systémy bezpochyby řidičům pomáhají a zcela jistě jsou schopny zabránit nehody nebo snížit její následky. Jejich reakce by však měly automobilky do budoucna sjednotit.

Václav JIROVSKÝ, ČVUT:

Představme si, že by v tom vozidle byl systém, který by dokonale sledoval řidiče. Věděl by, co ten řidič dělá, co zamýšlí, ne že by mu četl myšlenky, ale věděl by, zda sleduje tu silnici, ví o vozidle předem. Bylo by dobré, kdyby takový systém opravdu věděl, co ten člověk chce dělat. A teprve kdyby zjistil, že ten člověk neví, co chce dělat nebo že neví, co se děje před ním, tak teprve v tu chvíli by zasahoval. Takže vlastně by to byl takový kopilot v autě, který by nezasahoval do té doby, než by věděl opravdu, že řidič nejede tak, jak by měl.

redaktorka:

Dobrou zprávou určitě je, že na tomto poli velmi aktivně působí České vysoké učení technické, které připravuje metodiku právě na prověřování podobných asistenčních systémů.


20.10.2013, respekt.cz

Bez řidiče je to bezpečnější

Na trh vstupují auta, která se v mnoha situacích umějí řídit sama

Tmavý passat na zkušebním okruhu v německém Hannoveru se rychlostí 40 kilometrů v hodině přibližuje k maketě chodce. Je jasné, že tohle nemůže dopadnout dobře - auto už je nebezpečně blízko, ale řidič zůstává v klidu, ruce nemá na volantu a nic nepodniká. Elektronika vozu náhle spustí varovný signál. A potom konečně, v okamžiku, kdy se srážka zdá nevyhnutelná, pneumatiky zakvílejí a passat těsně před překážkou zastaví. Pak se rozjede, vyhne se "chodci", zatímco řidič se klidně usmívá. Po celou dobu se nedotkl volantu ani brzd.

Tuto tiskovou prezentaci nedávno připravila firma, jež se podílí na vývoji systémů pro autonomní robotická auta. Passat je prototyp vybavený kamerami, radary a dalšími čidly, který "bez řidiče" jezdí zatím jenom na uzavřeném zkušebním polygonu. Prototypy aut, jež si poradí úplně sama (byť z bezpečnostních důvodů je v autě člověk připravený zasáhnout), lze ale spatřit i v běžném provozu. Například na zkušební vozy společnosti Google můžete narazit v Kalifornii a v Nevadě. Poznáte je podle toho, že mají na střeše rotující senzory, s jejichž pomocí autopilot sestavuje trojrozměrný obraz okolí (viz Respekt 33/2012).

Plně autonomní auta míří i na evropské silnice. Letos v srpnu se uskutečnila demonstrace vozu Mercedes-Benz S-Class Intelligent Drive, který bez zásahu člověka ujel 100 kilometrů dlouhou trasu mezi dvěma německými městy. Poradil si přitom třeba se semafory, kruhovými objezdy a chodci. "Kromě legislativy je ale potřeba doladit ještě mnoho věcí a se skutečným nasazením takových aut v běžném provozu se nepočítá dříve než za pět let," říká Jan Kuhn z firmy Mercedes-Benz.

Parkování nechte na počítači

Pět let je krátká doba, takže to někomu může znít jako docela smělá předpověď. Jenže současná nejvyspělejší auta, která jsou na trhu, už nemají k plné autonomii daleko: i ona ohmatávají své okolí počítačovými smysly - lasery, radary, ultrazvukem, kamerami - a řidičům tak nabízejí různé asistenční systémy, tedy pomoc v určitých situacích. Hlídají, jestli auto neopustilo jízdní stopu, kontrolují bdělost řidiče a podobně. Ale nejen to. Luxusní sedan MercedesBenz S-Class, který si můžete koupit za více než dva miliony korun, si v mnoha situacích vystačí sám: pustíte-li při nižší rychlosti volant, asistenční systém dál vede auto po silnici, zatáčí, udržuje rozestupy. Při rychlosti vyšší než 60 km/h pak vyžaduje, aby řidič měl ruce na volantu.

Částečně autonomní jízda s autopilotem je tedy dnes již technicky možná, alespoň za určitých podmínek. Lidský řidič dokáže předpovídat, jak se v následujících vteřinách zachovají jednotliví účastníci provozu, třeba chodci či cyklisté. S tím mají zatím počítačové systémy jisté potíže -k tomu, aby uměly řešit i složité dopravní situace, jim přece jen špetka umělé inteligence ještě schází, a člověk pak musí převzít řízení.

Kromě toho brání většímu rozšíření autonomních aut právní problémy. Od roku 1968 platí vídeňská Úmluva o silničním provozu, která říká, že rozhodující kontrola nad vozem musí zůstat řidiči. Podle Tomáše Pajdly z ČVUT je jedním z hlavních problémů otázka, kdo ponese odpovědnost, jestliže autonomní auto způsobí dopravní nehodu - vlastník vozidla, nebo jeho výrobce?

Nikdo přitom nepopírá, že různé asistenční systémy zvyšují bezpečnost. Například systém pro parkování zobrazí situaci kolem vozu na displeji a s pomocí počítačové grafiky pomůže řidiči zaparkovat. Existují i auta schopná provést parkovací manévr v podstatě sama. Vyberou si vhodné místo, řidič dá plynovým pedálem pokyn k zahájení manévru a auto zaparkuje, případně z parkovacího místa vyjede zpět na silnici. Kamery moderních vozů také umějí za jízdy sledovat dopravní značky a řidiči na displeji zobrazí třeba posledních pět, které auto minulo.

Pět smyslů mercedesu

Počítačové smysly Mercedesu S-Class, tedy zmíněného sériově vyráběného auta, neustále pátrají po okolí a palubní systém sestavuje z jejich údajů jednotný obraz situace. Každý senzor má svoje silné a slabé stránky, proto pracují společně. Na bočních stranách zádi najdeme ultrazvukové senzory s krátkým dosahem (1-4 metry), které dodávají data především pro parkovací asistenty. Hrozí-li při parkování kolize s jiným vozidlem, elektronika spustí varovný signál.

Na palubě lze najít i několik radarů s různými zornými úhly a dosahy (až 80 metrů), které pátrají v prostoru před a za autem a slouží jako smyslový orgán tempomatu a brzdám. Pokud se tedy auto dostane do přílišné blízkosti vozu jedoucího před ním, systém začne automaticky brzdit. Další automatický asistent kontroluje opuštění jízdního pruhu a zaznamenává protijedoucí vozidla. Když tedy předjíždíte a ze zatáčky se vyřítí auto v protisměru, autopilot varuje řidiče a vrátí vůz na správnou stranu silnice.

Na palubě jsou také kamery, které pozorně sledují dopravní značky - registrují například zákazy předjíždění i konec úseku, ve kterém platí. Vjedete-li do zákazu vjezdu, auto hlasitě protestuje. Infračervené kamery rozpoznávají lidi či zvířata, což se hodí v noci. Na obrazovku dodávají černobílý obraz situace před vozem a grafika zvýrazní srnu přecházející silnici, cyklistu či chodce u krajnice.

Výrobci asistenčních systémů nemají lehkou práci, někdy je obtížné citlivě vyvážit součinnost techniky s lidskou psychologií. Asistenční systém může ukolébat řidiče natolik, že se přestane soustředit. Proto asistent umí i kontrolovat bdělost člověka za volantem, a pokud hrozí třeba mikrospánek, spustí varování.

Řidiče také nesmí obtěžovat příliš mnoho kontrolek. Dojde-li na silnici k nebezpečné situaci, auto varuje šoféra zvukovým signálem, do poslední chvíle ale nechá řízení na něm. Zasáhne až v posledních zlomcích vteřin. Demonstruje to právě scéna v úvodu článku, kdy auto čekalo, zda řidič nezačne jednat, a zastavilo až těsně před srážkou.

Auto jako vlak

V budoucnu by zdokonalení asistenčních systémů mohlo vést ke vzniku úplně nové inteligentní dopravy, kde by lidský řidič nebyl vůbec potřeba. Silnice by se podobala železnici a cestující by už nemuseli mít řidičský průkaz, ale stali by se pouhými pasažéry podobně jako ve vlaku. Pomocí smartphonu by si jednoduše přivolali auto, které by je odvezlo na požadované místo. V průběhu cesty by mohli pracovat, číst si nebo si zdřímnout.

Mimo jiné by to přineslo úspory: auta stojící v kolonách zbytečně pálí benzin, zatímco inteligentně řízená autonomní vozidla podle výzkumu firmy BMW vystačí v dopravních zácpách s o 30-40 procent menším množstvím paliva. I proto někteří odborníci věří, že vozidlům bez řidiče patří budoucnost: podle předpovědi průmyslového svazu IEEE má v roce 2045 autonomně jezdit až 75 procent aut.

Tomáš Pajdla je zdrženlivější. Není podle něj jisté, jestli společnost bude chtít do těchto vymožeností investovat a jestli se jí to vyplatí. A pokud ano, vznikne nejspíš hybridní systém: většinu času budeme řídit běžným způsobem, jen na dálnici se zařadíme do pruhu, kde vůz pojede automaticky. Výhodou je, že se nevytratí radost ze samostatného řízení.

Autopilot sám vede auto po silnici, zakročí i při nebezpečném předjíždění. Vůz stojí přes dva miliony korun.

http://respekt.ihned.cz/c1-61031210-bez-ridice-je-to-bezpecnejsi


21.10.2013, prazskypatriot.cz

Elektřina a její přístroje

Malá výstava fyzikálních a elektrotechnických přístrojů je k vidění ve spojovací chodbě mezi Fakultami elektrotechnickou a strojní ČVUT vPraze, ve spolupráci s Národním technickým muzeem. Pokrývá časovým rozsahem vývoj elektrotechnických oborů od konce 18. století do krátkého období po roce 1945.

Na dobových exemplářích elektrotechnických přístrojů je demonstrována integrální spolupráce fyziky, mechaniky, světelné, tepelné a hybné techniky. Jako příklad výsledků praktického uplatnění elektrotechniky je zastoupena telegrafní, telefonní, přenosová a rozhlasová elektrotechnika.

Uvidíte například panel s ukázkou různých tvarů hrotů hromosvodných jímačů od firmy Jindřich Pštross Praha z konce 19. století, obloukovou lampu Františka Křižíka vyráběnou v téže době v jeho Karlínské továrně. Jedna z nejzajímavějších věcí je přijímač jiskrové telegrafie prof. L. Šimka instalovaného po vzniku samostatného státu pro potřeby čs. vlády na Petříně.

Zajímavý je i pohled na stolní telefonní přístroj vzor 1892 Ericsson vyráběný na přelomu devatenáctého a dvacátého století licenčně firmou Deckert & Homolka.

Fakulta Elektrotechnická ČVUT v Praze, Technická 2, Praha 6

http://www.prazskypatriot.cz/elektrina-a-jeji-pristroje/


22.10.2013, Connect.cz

ČVUT začne vyučovat big data, získala grant na 10 tisíc dolarů

Katedra kybernetiky na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze od února příštího roku spustí samostatný předmět zaměřený na výuku takzvaných velkých dat. Univerzita získala v rámci IBM Faculty Awards grant ve výši 10 tisíc dolarů a může tak navázat na své předchozí výzkumné aktivity v jedné z nejslibnějších a nejatraktivnějších oblastí současného IT.

Finanční podporu získal tým Jana Šedivého, který počátkem tohoto roku na škole zformoval menší skupinu doktorandů a dalších studentů, s nimiž začal několik big data projektů rozjíždět. Cílem skupiny je zejména propojit univerzitní výzkum velkých dat s komerčním prostředím. Šedivý se proto snaží navázat spolupráci s velkými společnostmi, jakými jsou banky, e-shopy, pojišťovny a podobně. Ty mají škole poskytovat anonymní data a na oplátku získat například analytický software či algoritmy.

K těmto aktivitám tedy nyní přibyde i samostatný předmět. Jeho obsah se má zaměřit na analýzu nestrukturovaných dat, práci se streamovanými daty a výuku programů pro zpracování big data, například Hadoopu. Sám Šedivý má s oblastí zpracování velkého množství dat velké zkušenosti, na vysokých inženýrských pozicích působil v Googlu a IBM a této oblasti drží i několik patentů.Pro nové IT profese

Big data je pojem, o který se v současné době opírají prakticky všichni IT giganti a který do hry přináší nové a velice nadějné startupy. Počet generovaných informací díky do internetu připojených zařízení má neustále narůstat, zejména pak s nástupem internetu věcí. Například IBM věří, že všechna rozhodnutí budou jednou řízena na základě zpracovaných informací. Big data tak generují nové požadavky na odborníky a vytváří i zcela nové pozice, třeba datové vědce.

Velká data se velice rychle rozvíjí a právě odborníků na ně je po celém světě nedostatek. Podle průzkumu společnosti McKinsey aktuálně chybí zhruba milion a půl potřebných znalců. "Protože trendy v IT mají celosvětově velmi podobnou tendenci, rozhodli jsme se na tuto skutečnost reagovat a vypsat takový předmět, který je v našem oboru žádaný a aktuální," okomentoval nový grant a vznik předmětu Šedivý.

Na velkých datech se na ČVUT v podstatě pracuje už dlouhou dobu. "V této oblasti se používají prvky umělé inteligence a takzvaného data learningu, což jsou projekty, které zde delší dobu vznikají, nicméně doposud ne ve spojení s big data," popsal situaci Šedivý pro Connect.cz před pár měsíci.

Pražská technická škola má na podobné aktivity poměrně solidní zázemí. V několika datových centrech provozuje vlastní servery a cloudy a hodně využívá takzvaný grid. Akademici si po vzoru Googlu rovněž montují vlastní levné stroje, jež vystačí na základní výzkum. Při výzkumech se využívá například Hadoop, různé NoSQL databáze či zpracování dat v paměti (in-memory).

Fakulta elektrotechniky na ČVUT má rovněž zajímavé aktivity v síťové bezpečnosti. Škola díky odkupu Cognitive Security Ciscem získala půl milionu eur v rámci navazující spolupráce.

http://connect.zive.cz/bleskovky/cvut-zacne-vyucovat-big-data-ziskala-grant-na-10-tisic-dolaru/sc-321-a-171025


22.10.2013, e15.cz

ČVUT získala od IBM grant na výuku velkých dat

Katedra kybernetiky na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze od února příštího roku spustí samostatný předmět zaměřený na výuku takzvaných velkých dat. Univerzita získala v rámci IBM Faculty Awards grant ve výši 10 tisíc dolarů a může tak navázat na své předchozí výzkumné aktivity v jedné z nejslibnějších a nejatraktivnějších oblastí současného IT.

Finanční podporu získal tým Jana Šedivého, který počátkem tohoto roku na škole zformoval menší skupinu doktorandů a dalších studentů, s nimiž začal několik big data projektů rozjíždět. Cílem skupiny je zejména propojit univerzitní výzkum velkých dat s komerčním prostředím. Šedivý se proto snaží navázat spolupráci s velkými společnostmi, jakými jsou banky, e-shopy, pojišťovny a podobně. Ty mají škole poskytovat anonymní data a na oplátku získat například analytický software či algoritmy.

K těmto aktivitám tedy nyní přibyde i samostatný předmět. Jeho obsah se má zaměřit na analýzu nestrukturovaných dat, práci se streamovanými daty a výuku programů pro zpracování big data, například Hadoopu. Sám Šedivý má s oblastí zpracování velkého množství dat velké zkušenosti, na vysokých inženýrských pozicích působil v Googlu a IBM a této oblasti drží i několik patentů.

Pro nové IT profese

Big data je pojem, o který se v současné době opírají prakticky všichni IT giganti a který do hry přináší nové a velice nadějné startupy. Počet generovaných informací díky do internetu připojených zařízení má neustále narůstat, zejména pak s nástupem internetu věcí. Například IBM věří, že všechna rozhodnutí budou jednou řízena na základě zpracovaných informací. Big data tak generují nové požadavky na odborníky a vytváří i zcela nové pozice, třeba datové vědce.

Velká data se velice rychle rozvíjí a právě odborníků na ně je po celém světě nedostatek. Podle průzkumu společnosti McKinsey aktuálně chybí zhruba milion a půl potřebných znalců. "Protože trendy v IT mají celosvětově velmi podobnou tendenci, rozhodli jsme se na tuto skutečnost reagovat a vypsat takový předmět, který je v našem oboru žádaný a aktuální," okomentoval nový grant a vznik předmětu Šedivý.

Na velkých datech se na ČVUT v podstatě pracuje už dlouhou dobu. "V této oblasti se používají prvky umělé inteligence a takzvaného data learningu, což jsou projekty, které zde delší dobu vznikají, nicméně doposud ne ve spojení s big data," popsal situaci Šedivý pro E15.cz před pár měsíci.

Pražská technická škola má na podobné aktivity poměrně solidní zázemí. V několika datových centrech provozuje vlastní servery a cloudy a hodně využívá takzvaný grid. Akademici si po vzoru Googlu rovněž montují vlastní levné stroje, jež vystačí na základní výzkum. Při výzkumech se využívá například Hadoop, různé NoSQL databáze či zpracování dat v paměti (in-memory).

Fakulta elektrotechniky na ČVUT má rovněž zajímavé aktivity v síťové bezpečnosti. Škola díky odkupu Cognitive Security Ciscem získala půl milionu eur v rámci navazující spolupráce.

http://e-svet.e15.cz/it-byznys/cvut-ziskala-od-ibm-grant-na-vyuku-velkych-dat-1030815


23.10.2013, Obchod & finance

Unikátní robot Jetty čistí klimatizaci

Společnost Neovision jako první na světě vyvinula aplikaci pro běžný stolní skener, která umí snímat dokonce oboustranné Braillovo písmo. Nyní tato česká firma přichází s další světovou premiérou.

V sídle společnosti Neovision v Praze-Modřanech se ozývá téměř neznatelný vibrující zvuk. Vzápětí se z ústí široké trubky, kterou tu technici na ukázku instalovali, začne pomalu vynořovat něco, co vzdáleně připomíná obrovského kovového brouka. Ve skutečnosti jde o robota, který dostal do vínku jméno Jetty. Ten umí jako první stroj na světě čistit chytrým způsobem přímo zevnitř klimatizační potrubí.

Jetty je novým patentovaným vynálezem ryze české společnosti Neovision, která již několikrát prorazila do světa se špičkovými technologiemi založenými na vědeckém výzkumu. "Na Jettyho máme v Česku patent, který ochraňuje celkem 16 jeho jednotlivých dílů. V současnosti jsme v patentovém řízení také pro celou Evropskou unii a Spojené státy americké," říká Petr Palatka, ředitel a spolumajitel společnosti.

"Prototyp robota jsme dokončili už v roce 2009 na objednávku pro jednoho našeho klienta. Protože se Jetty velmi osvědčil, rozhodli jsme se, že zkusíme rozjet jeho sériovou výrobu. Naším současným cílem je vyrábět až deset kusů ročně," pokračuje Palatka.

Robot je ojedinělý v tom, že dokáže vyčistit klimatizaci zevnitř, a to v nejrůznějších velikostech i tvarech trubky. "Dosud se klimatizace prostě nečistila nebo bylo nutné ji kvůli vyčištění celou demontovat. Naopak Jetty potrubí vyčistí přímo ve zdi a klimatizace pak hned může dál fungovat," vysvětluje podnikatel.

Robot se v trubkách zapře několika pojízdnými pásy a tryskou začne stříkat na nečistoty suchý led o teplotě -78 °C. Nečistoty okamžitě "zchřadnou", opadají a jsou odsávány ven směrem od robota. Ten se pomalu posouvá potrubím dále a takto dokáže vyčistit v průměru až 110 metrů čtverečních za dvanáctihodinovou směnu. Přitom zvládá nejrůznější záhyby potrubí a průměr trubek od 36 až do 130 centimetrů.

Pomůže nová evropská směrnice

Neovision cílí především na specializované firmy, které nabízejí čištění pro koncové klienty. Dalším okruhem potenciálních kupců jsou firmy, které se zabývají správou nemovitostí. Cena Jettyho se pohybuje v rozmezí od 70 do 130 tisíc eur podle velikosti robota a podle dodaného příslušenství. Prodeji by mohla pomoct nová norma a směrnice vydaná nedávno Evropskou komisí. Ta v roce 2011 zpřísnila požadavky na kontrolu a čistotu klimatizace a mnoho budov teď bude muset své klimatizace začít pročišťovat. Jetty už sklidil sérii pochval od odborné veřejnosti. V roce 2010 ho ocenila porota soutěže Nejlepší spolupráce roku, která zohledňuje součinnost vědy a soukromých firem. V roce 2011 dostal zlatou medaili na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. V současnosti Neovision předvádí Jettyho také při svých klientských dnech přímo v sídle firmy.

"Jetty má opravdu světový potenciál. Proto jsme ho také jako první z našich produktů nechali patentovat, přestože je to nákladné. Také jsme zaměstnali zkušeného obchodníka, rodilého Angličana, jehož úkolem je komunikace se zákazníky ve světě," vysvětluje Petr Palatka.

První skener pro slepce

Jetty není prvním majstrštykem pražské firmy. Podnik stavěl na vyspělé technologii už od svého vzniku v roce 1995. Tehdy Neovision založilo několik vědců, kteří se zaměřovali hlavně na optiku, kybernetiku a počítačové aplikace pro zpracování obrazu.

Už v roce 1997 firma vyvinula jako první na světě program, která umožnila plochým skenerům načítat i texty psané v Braillově písmu pro nevidomé. Mezi další špičkové produkty Neovisionu patří měřicí systém pro robotické stanice, které svářejí díly do automobilů.

Firma dělala dosud především jednotlivé zakázky šité přesně na míru zákazníkům, mezi které patří například firmy Škoda Auto, Preciosa, Siemens či AVX Lanškroun. Jetty je prvním projektem, se kterým chce společnost zkusit sériovou výrobu.

Neovision měla loni obrat zhruba 22 milionů korun a práci dává zatím necelým dvěma desítkám zaměstnanců. Už od svého vzniku však výrazně staví také na spolupráci s univerzitním prostředím, především s Českým vysokým učením technickým v Praze.

"Podílíme se například na projektu Centrum aplikované kybernetiky, kde figuruje celkem 17 firem a institucí z celé České republiky. Nauniverzitě také hledáme mladé talentované studenty. Spolupracujeme s nimi už během studií a někteří k nám po dokončení vysoké školyrovnou nastupují do zaměstnání. Na volném trhu je totiž obrovský problém najít kvalifikované pracovníky.

Například mám obavu, zda - pokud poroste zájem o Jettyho a budeme navyšovat výrobu - najdeme dostatek potřebných techniků," konstatuje Petr Palatka. Neovision přitom spolupracuje s desítkami subdodavatelů, kteří dodávají firmě podle technické dokumentace jednotlivé díly pro Jettyho. Finální kompletaci si ale zajišťuje společnost sama.

Podnikatel Petr Palatka, který je sám absolventem oborů kybernetika a robotika na ČVUT, symbolicky ztělesňuje propojení vědeckého výzkumu a jeho uplatnění v praktickém byznysu. Peníze z případného komerčního úspěchu Jettyho mohou podle něj zase zpětně podpořit další výzkum v Česku. "Je na čase, abychom ukázali, že Česká republika už dávno není jen nějakou lacinou montovnou," shrnuje podnikatel.

http://www.mf.cz/produkty/obchodni-tydenik/


23.10.2013, ictmanazer.cz

Cloud Computing Conference vrcholem letošní konferenční IT sezóny

Pátý ročník Cloud Computing Conference se uskuteční 5. listopadu 2013 v kongresovém centru U Hájků v Praze.

Pozvání na letošní konferenci přijal špičkový a charismatický odborník Jan Šedivý, který po 20 letech působení v zahraničí, jednak ve společnosti IBM (pracoval na technologii pro rozpoznávání řeči) a společnosti Google (šéf vývoje Googlu), nyní přednáší na Fakultě elektrotechniky ČVUT (Katedra kybernetiky) o vývoji internetových aplikací a cloudech a též rozběhl eClub ČVUT sloužící k rozvoji vlastního podnikání studentů.

Ve své přednášce seznámí posluchače právě s vývojem od cloud computingu až po rozmach Big Data Technologií a nastíní další směry vývoje. "Čím více dat máme k dispozici, tím je obtížnější jejich efektivní využití. V posledních několika letech proto nabývá stále na větším významu schopnost informace lépe kategorizovat, extrahovat, spojovat, předpovídat a na jejich základě lépe rozhodovat atd. Všechny tyto činnosti jsou předmětem intenzívního výzkumu v různých oblastech od zdravotnictví, přes obchod až po výzkum ve fyzice pevných hmot nebo v astronomii.", uvádí Jan Šedivý v anotaci ke své přednášce.

Druhá přednáška má název FORPSI Cloud jako stavebnice vašeho IT a přednese ji Milan Leszkow ze společnosti INTERNET CZ. Dále již si účastníci konference budou vybírat z velkého množství témat a tedy přednášek, které budou probíhat zároveň ve dvou sálech.

Společnost EMC Czech Republic se představí prezentací PivotalONE: Framework pro cloudové aplikace. EMC Pivotal představuje pro zejména Java vývojáře možnost vytvářet aplikace s využitím výhradně otevřeného software a nasazovat je automaticky v cloudových prostředích, jak privátních, tak veřejných. Přednáškou Rimatrix S - revoluční řešení pro rychlejší výstavbu datových center se představí společnost Rittal, která nastíní možnost vybudování potřebné kapacity za podstatně kratší dobu než případě individuálně řešeného datového centra. T-Mobile zase nabídne stabilní a bezpečné řešení pro aplikace a data v prezentaci T-Mobile Cloud.

Dále se na konferenci budou prezentovat společnosti: APC by Schneider Electric, Hitachi Data Systems, České Radiokomunikace, Veeam Software, T-Systems Czech Republic, K2artmitec a FlexiBee Systems.

Bohatý program doplní rozsáhlý výstavní prostor, kde se návštěvníci budou moci setkat se zástupci dodavatelských firem a diskutovat o konkrétních potřebách či problémech.

Aktuální podrobný program, profily všech partnerů a registrační formulář naleznete na http://www.cloudconference.cz

http://www.ictmanazer.cz/2013/10/cloud-computing-conference-vrcholem-letosni-konferencni-it-sezony/


24.10.2013, Hospodářské noviny

Texas Instruments sponzoruje výzkum v Praze

Legendární výrobce kalkulaček Texas Instruments sponzoruje výzkumnou činnost jednoho z doktorandů pražského ČVUT. Americká společnost podpoří jeho práci čtyřiceti tisíci eury ročně, což je v přepočtu milion korun. "Je to velmi prestižní záležitost, na výzkumu spolupracuje Texas Instruments pouze se čtyřicítkou škol na světě," vysvětluje děkan fakulty Pavel Ripka.

Jde o další důkaz, že technické školy se čím dál častěji dostávají do hledáčku významných firem. A zároveň tím nacházejí cestu, jak financovat studium v době, kdy ubývá studentů, a univerzita tak dostává od státu méně peněz.

Společnost Texas Instruments se v poslední době stala největším výrobcem polovodičů na světě a práce doktoranda Michala Přibila její představitele zaujala. Výsledky Přibilovy činnosti by totiž rádi využili ve svých produktech.

"Téma mého výzkumu se týká využití citlivých magnetických senzorů k detekci kovových prvků skrytých v betonu nebo jiných stavebních strukturách," mluví čtyřiadvacetiletý Přibil o projektu, který americká firma sponzoruje. Metody, na kterých pracuje, se využívají například pro vyhledávání nevybuchlé munice a dalších kovů.

Konkrétnější ale být nemůže: Američané mu svěřili technickou dokumentaci a byli by neradi, aby se detaily plánů dostaly ke konkurenci dřív, než nové produkty pošlou na trh.

Pod pečlivým dohledem Z milionové sponzorské sumy dostává Přibil na stipendiu dvacet až třicet tisíc korun měsíčně. Z částky dále škola platí vybavení pro celou laboratoř, sedm procent používá univerzita na své provozní náklady a peníze jdou i na stipendia pro další doktorandy, kteří Přibilovi pomáhají.

Firma pečlivě sleduje, co Přibilův tým dělá. "Texas Instruments si vyhradili pravidelné schůzky, při kterých mohou kontrolovat mé pokroky. Jednou za dva týdny máme videokonference a jednou jsem jel za nimi do vývojového střediska v Mnichově," popisuje student oboru měřicí technika.

Podle výsledků jeho práce se totiž společnost rozhodne, jestli spolupráce bude pokračovat a v jaké míře. "Jejich ředitel pro vztahy suniverzitami k nám nedávno přijel a ukázal jsem mu i další katedry, abych mu ukázal, že zajímavých laboratoří tady máme víc. Tak doufám, že si pro spolupráci vyberou i další," věří děkan Ripka.

Kontakty s Texas Instruments navázala fakulta před necelými třemi lety. Mnichovská pobočka americké společnosti si tehdy u ní začala objednávat jednorázová specializovaná měření. Šéfové společnosti pak rozhodli, že ČVUT by nemělo chybět na seznamu univerzit, s kterými světoví výrobci polovodičů řeší výzkum.

"Vychovávají si tím lidi, kteří budou umět expertizu, již budou potřebovat. Chtějí tu mít vybudované kontakty," vysvětluje Ripka. Další z podporovatelů Univerzitu už podporují i další velké světové firmy jako Samsung, který studentům věnoval tablety, nebo společnost Cisco. Ta se zase letos na podzim s ČVUT dohodla na výzkumné spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti. Během pěti let tak pražskátechnika může od firmy zaměřující se na síťové služby získat až půl milionu eur.

Jednorázové částky škole plynou i od IBM či Googlu, ale nová spolupráce s Texas Instruments je v něčem unikátní. "Řeklo by se, že milion korun není významná částka v porovnání se čtyřiceti miliony, které ročně vyděláme na smluvním výzkumu pro firmy. Ale tohle jsou peníze, jimiž firma podporuje nějaký projekt a nechce za to vyloženě nějakou protislužbu," dodává Ripka.

texas Instruments ... je americká firma zabývající se výrobou polovodičových součástek a malých elektronických systémů s matematickými procesory. ... vznikla v roce 1941 a do historie se zapsala především jako výrobce první ruční kalkulačky v roce 1967. ... na výzkumu spolupracuje s 25 americkými univerzitami a 15 dalšími univerzitami z celého světa. Od letošního roku je mezi nimi i ČVUT.

http://hn.ihned.cz/c1-61062710-texas-instruments-sponzoruje-vyzkum-v-praze


25.10.2013, Bankovnictví

ICT Diplomová práce roku 2013 má své vítěze

Soutěž ICT Diplomová práce roku, která si klade za cíl podporu vysokého školství a zvýšení prestiže studia oboru informačních a komunikačních technologií, zná vítěze osmého ročníku. V šesti soutěžních kategoriích byl letos přihlášen rekordní počet 115 prací, z nichž odborná porota vybrala ty nejlepší. Vítězové obdrželi symbolický šek na 50 tisíc korun. Soutěž organizuje ICT UNIE. Vítězné práce byly vyhlášeny v rámci slavnostního večera v pražské restauraci AvantGarde, kterého se kromě oceněných studentů zúčastnili partneři soutěže i další firmy a organizace působící v oblasti ICT, představitelé akademické sféry a zástupci ministerstev.

Finálové kolo soutěže, kde vybraní studenti před odbornou porotou složenou z vysokoškolských pedagogů a zástupců ICT firem obhajovali své práce, se uskutečnilo na akademické půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Letošního ročníku soutěže, jenž se vyznačuje vysokou kvalitou přihlášených prací, se zúčastnilo rovněž sedm absolventů bakalářského a navazujícího magisterského studia oborů Informační technologie, resp. Informační technologie a management Bankovního institutu vysoké školy v Praze. Vynikajícího úspěchu dosáhl Ing. Radan Miksa, absolvent navazujícího magisterského oboru Informační technologie a management. Se svojí diplomovou prací na téma Zpracování finančních dokladů formou outsourcingu se v kategorii B2B integrace - automatická výměna elektronických dokladů umístil na 2. místě, přičemž 1. místo nebylo porotou uděleno. Diplomová práce Ing. Radana Miksy vznikla pod vedením doc. Ing. Bohumila Minibergera, CSc. Neméně cenná je však i finálová účast a umístění absolventa bakalářského studia oboru Informační technologie Bc. Pavla Lukeše. Se svojí bakalářskou prací na téma Datová úložiště pro domácnosti a malé firmy se v kategorii Cloud služby a Datacenter Managed Services umístil na 6. místě. Bakalářská práce Bc. Pavla Lukeše vznikla pod vedením Ing. Bohuslava Růžičky, CSc.

"Poznamenejme, že ve výsledkové listině figurují naši absolventi mezi absolventy z velkých a slavných českých univerzit, kam patříČVUT v Praze, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, VUT v Brně a Vysoká školaekonomická v Praze. Jsme rádi, že naši absolventi ve srovnání s nimi takto obstáli," pochvaluje si výsledek soutěže Ing. Vladimír Beneš, vedoucí Katedry informatiky a kvantitativních metod.

Nad letošním ročníkem soutěže převzaly záštitu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Partnery byly společnosti ABRA Software, ARBES Technologies, EDITEL CZ, SAP, Telefónica a T-Systems, partnerem za studentskou obec pak Česká studentská unie (ČeSU). 6. listopadu 2013, představí studenti Bankovního institutu své práce spolužákům na půdě školy.


29.10.2013, Connect.cz

Michal Pěchouček: Jak jsme vybudovali Cognitive a prodali ho Ciscu

Jednou z nejúspěšnějších tuzemských technologických firem v poslední době je jednoznačně Cognitive Security, kterou před několika měsíci koupil gigant Cisco. Na základě této akvizice se v Praze rozvíjí výzkumné a vývojové centrum Cisca zaměřené na síťovou bezpečnost, jež je vedené dvěma českými zakladateli Cognitive.

V přiloženém téměř hodinu a půl dlouhém videu si z úst spoluzakladatele Michala Pěchoučka můžete poslechnout kompletní příběh Cognitive Security. Jak společnost vyrostla na ČVUT, jak spolupracovala s americkou armádou a podobně. Jde o záznam přednášky z eClubu ČVUT, který vede Jan Šedivý. Tento klub se snaží motivovat studenty k podnikání a přenosu univerzitního výzkumu do komerční sféry.

http://connect.zive.cz/bleskovky/michal-pechoucek-jak-jsme-vybudovali-cognitive-a-prodali-ho-ciscu/sc-321-a-171095

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.