1.11.2013, Česká televize

Lovci záhad - Úsvit kyborgů

Lákají vás záhady vesmíru? Chcete prozkoumat tajemství života, odhalit složení hmoty, poznat supertechnologie zítřka? S Markem a Michaelem můžete ledasčemu přijít na kloub - ve vědeckých laboratořích i v terénu

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10536060035-lovci-zahad/213563231000009-usvit-kyborgu/video/287586


5.11.2013, Connect.cz

Znovu objevená technologie lineárního motorgenerátoru pro elektromobily

Jsou technologie, jež v době svého vzniku narazí na cestě k realizaci na technickou překážku v jiném oboru, která je ale zásadní a nelze ji obejít. To je i případ několik desítek let staré technologie lineárního motorgenerátoru s volnými písty. Po mechanické stránce jde o poměrně jednoduchý spalovací motor, bez klikového a vačkového hřídele, kde výstupem není výkon na hřídeli, ale jiná veličina, většinou elektrický proud. Složitější je ale řízení tohoto systému, a tak myšlenka na jeho využití musela počkat až na současnou úroveň elektroniky, mikropočítačů a výkonové elektroniky. Že jde o myšlenku zajímavou potvrzuje fakt, že v poslední době se objevilo hned několik námětů na toto téma, a to i u nás na Fakultě elektrotechniky ČVUT v Praze. Zdá se, že nejblíže k praktické realizaci má ale pravděpodobně návrh Institutu pro koncepty vozidel Německého centra pro letectví a kosmonautiku v provedení jako alternativa pro dosažení většího dojezdu elektromobilu. DLR si slibuje dosáhnout tak dojezdu až 600 km, pro jízdu městem by sloužil samostatný akumulátor a lineární motorgenerátor by dodával proud elektromobilu při rovnoměrné další jízdě.

Po technologické stránce se volí u technologie lineárního motorgenerátoru podle potřeby výkonu jednopístová nebo dvoupístová varianta. U dvoupístové, kterou navrhuje DLR, se palivo vstřikuje ve válci motorgenerátoru mezi písty, kde po vznícení směsi vzduch-palivo dochází k lineárnímu posunu pístů proti tlaku plynového odpružení. Kinetická energie pístů je přitom lineárním generátorem převáděna na elektrickou energii pro napájení elektromotoru vozidla. Výhodou demonstrátoru celého systému elektropohonu, vyvinutého v DLR, je možnost využít široké volby paliva, od benzínu, nafty, zemního plynu až po etanol nebo vodík a dosažení vysokého kompresního poměru. Řízení systému se stará o vyrovnaný průběh celého spalovacího procesu a umožňuje přitom nastavit až na desetiny mm zdvih pístů, jejich rychlost pohybu a stupeň komprese.

V celém systému pohonu dochází tak k propojení elektromotoru, akumulátoru, výkonové elektroniky, lineárního motorgenerátoru, případně i zdvojeného, a palivové nádrže. Pro akumulátor doporučuje verze elektromobilu DLR sodíkovosírový akumulátor, který má čtyřnásobně vyšší hustotu energie než olověný akumulátor, má vysokou účinnost nabíjení a vybíjení, vysoký výkon i životnost. Doposud ale byla jeho funkce omezena příliš vysokým teplotním rozsahem 270 až 350 °C, což pro praktické využití nebylo právě příznivé. V americkém Ceramatecu se podařilo už ale na stejném principu vyvinout verzi takového akumulátoru, který je funkční již při provozní teplotě 90 °C. A je zajímavé, že stejnou problematikou se od letošního roku po dobu tří let bude zabývat i projekt Batterie - Stationär in Sachsen pod vedením Fraunhoferova institutu IWS, na který Spolkové ministerstvo pro životní prostředí vyčlenilo 4,8 mil. eur.

Celý návrh s využitím lineárního motorgenerátoru s volnými písty pro pohon elektromobilu byl zatím DLR realizován ve formě demonstrátoru, který prošel i úspěšnými zkouškami na speciálním, za tímto účelem vyvinutým testovacím zařízení. Na jejich základě uzavřelo DLR, jako organizace výzkumu, smlouvu o dalším postupu a praktické realizaci s Universal Motor Corporation GmbH.

http://www.technickytydenik.cz/rubriky/aktualni-cislo/aktualni-obsah/znovu-objevena-technologie-linearniho-motorgeneratoru-pro-elektromobily_23122.html


6.11.2013, army.cz

Robotické a autonomní systémy se uplatňují i v české armádě

To bylo hlavní téma semináře, který se konal 5. listopadu v Domě armády v Praze a zastřešila jej Sekce obranné politiky a strategie MO.

Záštitu nad konáním vůbec prvního semináře s touto tématikou, který byl určen pro velitelský sbor české armády, převzal první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálmajor Miroslav Žižka.

Hosty v kongresovém sále přivítal Miroslav Švejda, který spolu s profesorem Václavem Hlaváčem z ČVUT a dalšími spolupracovníky seminář připravil.

Česká republika je už delší dobu zapojena do činnosti alianční organizace pro vědu a technologie (STO) a právě v její struktuře působí panel pro systémové analýzy a studie (SAS). Ten poskytuje výstupy využitelné pro dlouhodobý koncepční rozvoj a optimalizaci schopností ozbrojených sil.

Jak ve svém vystoupení upozornil generálmajor Žižka byl seminář jednou z dalších možností, jak se vyjádřit k připravovanému dokumentu, kterým je Koncepce výstavby Armády České republiky. . Je vhodný čas na to, zamyslet se nad tím, jakým způsobem peníze určené na vědu a výzkum v AČR efektivně využijeme,. řekl první zástupce náčelníka GŠ AČR.

Cílem semináře bylo informovat širší skupinu odborníků v české armádě a další zainteresované instituce o aktuálním stavu rozvoje robotizace a autonomních systémů pro případné využití v AČR. Měl nastartovat proces formulování operačních požadavků AČR s ohledem na celé spektrum atributů. Ostatně využití robotů při současném vedení bojové činnosti se stalo už téměř pravidlem. Své o tom vědí nejen průzkumníci, ale také příslušníci EOD týmů, tedy ti, kteří likvidují nastražené výbušné systémy či jiná životu nebezpečná zařízení. Třeba vojáci americké armády při konfliktu v Afghánistánu údajně použili desetitisíce robotů při vedení bojových operací.

Úvodní část patřila odborníkům, kteří se pohybují na akademické půdě. Ti seznámili auditorium, ve kterém převažovali vojáci, s dosavadním stavem robotiky a autonomních systémů na svých pracovištích. Tedy s tím, jak daleko jednotlivé týmy při řešení svých projektů pokročily.

Seminář se také tématicky vztahoval k projektu SAS-097 .Robots Underpinning Future NATO Operations. a byl doplněn o praktické ukázky. Při nich se právě studenti a týmy z ČVUT i Univerzity obrany či Vysokého učení technického z Brna mohli pochlubit současnými roboty, z nichž některé už prošly svým prubířským kamenem. Jako třeba projekt týmu ČVUT, na kterém se podílí šest evropských univerzit, italští a němečtí záchranáři a vznikl v rámci evropského projektu NIFTI. Robota, který má za sebou úspěšný zásah po zemětřesení v Itálii, vyrobila švýcarská firma.

Michal Reinštein z ČVUT Praha při představení možností využití robotů a autonomních systémů v armádních aplikacích zdůraznil, že robotika je poměrně nákladná záležitost . Třeba robot, kterého vyrobili Švýcaři, přijde asi na 75t isíc Euro. Uvedl cesty, jak lze získat peníze třeba na odborné stáže. Mnohem důležitější je ale podle něho, že by měla při jejich pracovní skupině jako vedlejší aktivita vzniknout komunita spojující akademiky, uživatele a výrobce. Svým způsobem by bylo možné, jak pokazovali i další řečníci, definovat zadání pro český obranný průmysl.

Také další vystoupení lidí z praxe ukázala, že se jeden z hlavních cílů semináře, definovat požadavky vojáků na vědce a výrobce, podařilo odstartovat.

"Dynamika rozvoje robotiky a autonomních systémů nás vlastně donutila svolat tento pracovní seminář a seznámit širší odbornou veřejnost se současným stavem. Hledáme cesty a myslím, že se nám podařilo vtáhnout do dění vojáky, lidi z praxe, kteří mohou definovat své požadavky na nás, kteří pracujeme ve struktuře vědy a výzkumu pod hlavičkou Severoatlantické aliance. Každopádně seminář přinesl řadu námětů, s nimiž teď můžeme dál pracovat," shrnul jeden z organizátorů semináře Miroslav Švejda.

Na seminář se podařilo pozvat řadu odborníků. "Nemáme se za co stydět, robotika je u nás na světové úrovni, jen bychom se měli umět více prosadit v mezinárodním měřítku. Potenciál v akademické sféře je. Je i zájem vojáků. Teď je tedy řada na vědě a výzkumu, aby byly vyslyšeny požadavky uživatelů," podtrhl Miroslav Švejda.

Může se zdát, že v době, kdy se potýkáme s nedostatkem finančních zdrojů není diskuze o tak nákladných projektech spadajících do oblasti robotiky a autonomních systémů na místě. Opak je, jak mě vyvedli z omylu mnozí účastníci semináře, pravdou. I tady totiž platí ono klasikovo: "Kdo chvíli stál, již stojí opodál."

Ukázalo se, že hlavním smyslem další práce zainteresovaných stran bude překlenout most mezi technologickými možnostmi a operačními požadavky s cílem efektivního využití finančních prostředků.

http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/uplatneni-robotickych-a-autonomnich-systemu-v-armade-ceske-republiky-91240/


13.11.2013, ceskenoviny.cz

Hra Stratocaching umožní hledat kapsle vypuštěné ve stratosféře

Lidé se mohou zapojit do hry spojené s vědeckým experimentem Stratocaching. V sobotu mohou hledat kapsle, které vypustí stratosférický balon 30 kilometrů nad zemí. Akci pořádá sdružení Žádná věda spolu s portálem Technet a řadou dalších partnerů. Balon se bude vypouštět z observatoře v pražské Libuši, kapsle v podobě javorových semínek mají na zem spadnout několik hodin po vypuštění. Do hry podobné populárnímu geocachingu se už registrovalo téměř 11.000 lidí.

"Neobvyklý nápad spočívá ve vypuštění meteorologického balónu osazeného kamerami, z jehož gondoly se ve stratosféře uvolní deset létajících kapslí připomínajících velké javorové semínko. Kapsle budou vysílat své GPS souřadnice, což umožní na zemi spustit geocachingovou hru o jejich nalezení," popsal Ivan Sobička ze sdružení Žádná věda.

Start balonu je naplánován na sobotních 9:00 hodin, očekává se, že kapsle dopadnou na zem tentýž den do 13:00 a nahlásí svou polohu registrovaným hráčům. Experiment může zhatit nepříznivé počasí.

Samotné akci předcházel vývoj komponentů - například experti z Českého vysokého učení technického se podíleli na přípravě komunikační antény a testování celého systému v klimatické komoře.

"V úterý 12. listopadu proběhl cvičný experiment, kdy k běžné radiosondě byl přidán modul GPS pro online sledování polohy, zkoušela se hlavně odolnost vůči extrémně nízkým teplotám vzduchu," uvedl mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák.

Zájemci o hledání se mohou registrovat na webu projektu, zde bude také možné sledovat v přímém přenosu let balonu. Během hry pak ti, kteří se zaregistrovali, získají přístup k GPS souřadnicím kapslí spadlých na zem. Pomoci jim může speciální mobilní aplikace. Ti, kteří takzvané kešky najdou, získají speciální suvenýr stratocoin.

http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/hra-stratocaching-umozni-hledat-kapsle-vypustene-ve-stratosfere/1007704?utm_source=rss&utm_medium=feed


14.11.2013, lupa.cz

eClub: Stěžujte si úřadům mobilní aplikací, nebo si ohlídejte kupón v Opencard

V soutěži eClubu jde tentokrát o udělení grantů v celkové výši 100 tisíc korun. O ně se zájemci utkají 10. prosince. Jaké projekty můžeme čekat? Několik se jich předvedlo na zkoušku.

Na úterý 12. listopadu byl do programu eClubu zařazen "demo day nanečisto". Tentokrát jde oproti minulým sezónám o celkem sto tisíc korun, které budou jako grant rozděleny mezi nejlepší projekty. Soutěžní "demo day" se přitom uskuteční za měsíc, 10. prosince. Prozatím mohli zájemci využít příležitosti získat první zpětnou vazbu na představení svých projektů. Vystoupilo jich šest.

"Zodpovědný občan" s mobilem v ruce

Lukáš Hrubý přišel v jarním eClubu s návrhem na vytvoření výpočetní "sítě" z mobilů. Smělý nápad se však posléze ukázal nad jeho síly . doufal totiž tehdy jak v podporu od školy, tak v to, že se k němu přidají jiní tvůrci, ale ani jedno se prý nesplnilo.

Lukáš Hrubý

Tentokrát se proto rozhodl přijít se záměrem, který bude schopen uskutečnit i sám, a to v řádu měsíců. Záměr totiž vyžaduje jen "jednoduchou" aplikaci mobilní a "středně složitou" webovou.

Mobilní aplikace má umožnit snadné nahlašování různých problémů místním úřadům. Na místě mobilem vyfotíte, co se vám nelíbí, připojíte krátký komentář a potvrdíte místo zjištěné geolokací. Nemusíte se přitom ani starat o to, kam se patří takovou stížnost zaslat. To už je na aplikaci.

Nápadně se to podobá projektu TrashOut (z pražské Wayry; Lukáš o něm však nevěděl), jen se to neomezuje na nezákonné skládky a platit za aplikaci by měly místní úřady (a nikoli odpadové firmy, jako v případě TrashOutu).

Je kupodivu naděje, že úřady budou chtít platit. Dva místní úřady už Lukášovi vyjádřily, že by zájem měly. Bez "prémiového členství" v aplikaci by jim jen došel e?mail s hlášením, a to na e?mailovou adresu jejich podatelny, zatímco prémiové členství by jim mělo poskytnout cosi jako pokročilý "tiketovací" systém. Ten má přitom být implementován jako webová aplikace . úřad tedy nebude muset sám řešit nic technického. (To úřadům zpravidla moc nejde.)

V systému by měl úřad vidět i souhrnné výkazy toho, kolik problémů bylo nahlášeno, kolik vyřešeno a jak rychle, čehož by mohl využít třeba před volbami; dále by si mohl do systému přidávat i vlastní úkoly a ke všem úkolům připojovat průvodní dokumenty a takto si vést agendu. Alespoň menší místní úřady by snad mohly uvítat snadno dostupný webový nástroj, propojený na podněty od občanů.

"Zodpovědný občan" je prozatím jen pracovní název projektu.

Kdy vám vyprší kupón na opencard?

Adam Šimek

Uživatelé pražské opencard nemají snadnou možnost, jak si zapamatovat anebo zjistit, dokdy jim platí kupón MHD uložený na kartě. Adam Šimek chce proto udělat jednoduchou mobilní aplikaci, do které v okamžiku zakoupení kupónu zadáte, který kupón jste zakoupili, a aplikace vám později připomene, že se blíží konec jeho platnosti.

Má to být jen jednoúčelová aplikace s velmi snadným užitím . snazším, než je vložení připomínky do kalendáře. Význam má spočívat v tom, že kdyby aplikace získala dost uživatelů, Adam Šimek doufá, že by to přesvědčilo hlavní město Prahu ke spolupráci na tom, aby se podobnou aplikací dala skutečně zjistit platnost kupónu. To nyní totiž nejde ani na webu Opencard.

Sociální síť vytvořená podle přání uživatelů samých.

Akshat má velké plány

Obsáhlý záměr na vytvoření nové sociální sítě předložil Akshat Tandon z Indie. Síť se má jmenovat Neuple. Jakkoli je těžké uvěřit tomu, že svět potřebuje další sociální síť a že ji naprogramuje asi deset dobrovolníků, Akshatovi nechybí nadšení. Přejme mu alespoň to, aby do příště dokázal z obsáhlého výčtu zamýšlených funkcí vybrat něco základního, co by se dalo vytvořit nejdříve.

Akshat už údajně má za sebou spuštění jedné sociální sítě . jen v malém rozsahu: před třemi lety prý vytvořil síť pro školu, na které studoval v Indii. Dále tvrdí, že v indické části týmu jsou dva bývalí zaměstnanci indické pobočky Facebooku.

Už prý jednal i s možným investorem, ale využít chce také crowdfundingu.

Hlasování o tom, co je lepší

Michal Majer zamýšlí spustit na adrese Opinion?fight.com službu, na které by se dalo hlasovat o tom, co je lepší z určitého výčtu, třeba několika modelů mobilních telefonů, ale hlasovat by šlo takřka o čemkoli. Služba má napomoci například v rozhodování o koupi.

Kromě prostého hlasování mají dát službě větší smysl vložené argumenty pro některou z voleb . ty nejlépe hodnocené by se zobrazovaly navrchu.

Michal si představuje, že služba by se dala zpeněžovat tak, že fotky výrobků by mohly být proklikem do e?shopů a že by tyto prokliky prodával ve velkém přes přidružené prodejce . to by mu umožnilo zpeněžovat "Opinion fight" světově, jelikož prodejci by mohli působit všude po světě.

Houbička na mazání ručně psaných poznámek

Grant Zvolský přišel na to, že jeho propiska píše inkoustem, který se rozkládá a "mizí" již při vystavení teplotě asi 60 °C. Rád by vyráběl a prodával houbičky s vnitřním ohřevem, kterými by šlo snadno a rychle mazat poznámky, ovšem jen ty napsané tímto inkoustem. "Mazání" prozatím předvádí pomocí zapalovače, který ovšem není pomůckou bezpečnou a praktickou.

Optimalizované náklaďáky se do soutěže eClubu nehodí.

Adithya Hariram, nyní doktorand na ČVUT, se v rámci své doktorské práce podílí na rozsáhlém projektu snížení spotřeby nákladních aut, který však už je financován z peněz EU a z jiných zdrojů a o grant z eClubu se proto nebude moci ucházet.

http://startup.lupa.cz/clanky/eclub-nanecisto-podzim-2013/#utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss


15.11.2013, technet.cz

Zítra odstartuje experiment, který nemá ve světě obdobu. Stratocaching

V sobotu před půl jedenáctou vyslala redakce Technet.cz a sdružení Žádná věda do stratosféry balón, ze kterého se ve výšce třicet kilometrů uvolnilo deset kapslí s GPS lokátory. Začal tak experiment, který ještě nikdo na světě nezkusil. Pojďte lovit poklady z vesmíru, nebo se aspoň pokochejte pohledem z výšky 30 kilometrů na naši Zemi.

Pokud ještě stále nevíte, co přesně Stratocaching je, podívejte se nejprve na konec tohoto článku.

Průběh unikátního experimentu jsme vysílali v přímém přenosu.

Podařilo se nám podařilo odstreamovat videopřenos z celé cesty Dropionu do 30 kilometrů a zpět. Je to takový malý zázrak. Pro ty, kdo to nestihli, připravujeme záznam.

Celkem jsme využili tři kamery, Na první kameře byla vidět situace na startu v ČHMÚ v Praze Libuši, na druhé byly vidět záběry z řídícího centra v Laborkách ve Slaném a třetí kamera byla umístěna přímo v Dropionu. S ní jsme s menšími přestávkami byli ve spojení po celou dobu letu.

Natomto linkunajdete celý textový on-line i s fotografiemi.

Balón s Dropionem a nákladem 12 stratokešívzlétlv sobotu před půl jedenáctou dopolednez observatoře ČHMÚ v Praze Libuši. Jedna kamera snímá prostor startu, druhá řídící centrum (původně plánované záběry z dronu nebylo možné zajistit) . Třetí kamera je uložena v samotné gondole balónu (Dropionu) a bude v přímém přenosu snímat celý průběh letu až do 30 kilometrů, kde plánujeme odpojení balónu a sestup zpět na padáku.

Přímý videopřenos je podmíněn tím, že se nám podaří navázat a udržet s balónem spojení. To nebude vůbec jednoduché (viz níže).

Každopádně bude během příprav (zhruba od 8:00) vznikat itextová on-line reportáž, která bude dostupná v článku s přenosem.

Let tam a zpátky potrvá zhruba dvě až dvě a půl hodiny. Pokud tedy vše půjdedobře, nejpozdějiv 11:30 už budou všechny kešky i Dropion zpět na zemi a vypukne samotná hra.Pokud nám však nebude přát počasí, může se start i začátek hry posunout. Nakonec došlo opravdu ke zpoždění a let se zpozdil o zhruba 1,5 hodiny.

Abyste s námi mohli vyrazit hledat "kešky z vesmíru" musíte senejprve zaregistrovat. Pokud jste tak ještě neučinili, můžete to napravitzde (ikonka Chci hledat). Samozřejmězdarma. V této chvíli máte 12 tisíc soupeřů.

Ihned po registraci obdržíte e-mailem takzvaný Stratocaching tracker. V něm je i váš identifikační kód. Po dopadu stratokešek se zde objeví i souřadnice jednotlivých semínek a telefonní čísla na operátory pro jednotlivé stratokešky.

Nález kešky nám pak můžete ohlásit následujícím způsobem:

1) Pokud najdete stratokeš, pošlete nám na příslušné číslo operátora SMS ve tvaru: JménoStratokeše KódStratokeše VašeJméno VašePříjmení VášKódRegistrace

Příklad:"BASF 123456789 Jan Kahan AHTOQA"(bez uvozovek a nezapomeňte na mezery)

2)Svůj nález doložte prosím fotografií poslanou přes MMS na téže číslo nebo e-mailem nahra@stratocaching.cz, aby váš nárok na výhru byl jasný.

Protože se externímu dodavateli aplikace bohužel nepodařilo dotáhnout vše do finální verze, lze aplikaci použít pouze jako pohodlný zdroj k získání informací o aktuální poloze kešek.Z aplikace není možné se přihlásit o výhru. Za toto nedopatření se velmi omlouváme.

Aplikaci pro iOS si můžete stáhnoutzde.

Aplikaci pro Android najdete až v sobotu ráno ke staženízde.

Znovu opakujeme, že pro získání výhry je nutné postupovat podle kroků uvedených výše.

Soutěžních kešek je celkem 10. Proč jich je v gondole dvanáct, se dočtete v boxíku. Vybaveny jsou GPS GSM trackerem, který nám pošle souřadnice polohy kešky. Ty se také ihned po dopadu objeví všem soutěžícím v jejich aplikacích (v takzvaném Stratocaching trackeru) nebo na jednoduchém webovém rozhraní pro ty, kteří nemají Android ani iOS. Na každé kešce je uveden jedinečný kód, který do SMS nebo aplikace opíšete.

Jakmile budete znát souřadnice, můžete se vydat k cíli. Pro ty, kteří chtějí zvýšit svou šanci na výhru, máme ještě drobnou radu. Budete-li v poslední fázi letu vzhůru sledovat směr balónu, uděláte si i dobrou představu o tom, kam mohou kešky dopadnout.

Obrazový přímý přenos a textovou on-line reportáž budete moci sledovat zde na Technetu, telemetrii letu také na stránkáchStratocaching.cz.

Při hledání kešek samozřejmě musíte dodržovat zákony České republiky. Žádná výhra nestojí za poškozené zdraví či majetek. Než se vydáte na lov, prostudujte si prosím tato krátkápravidla hry.

Na každou z deseti soutěžních kešek je deset výher. Celkem má tedy šancisto výherců.První nálezce kešky má totiž povinnost počkat na dalších devět příchozích.Tak to je z jednoho prostého důvodu. Víme, že naši kolegové z kačerské komunity (hráči Geocachingu) budou pravděpodobně při hledání velmi rychlí. Jak s velkou nadsázkou říká Marian Heczko ze serveru Geocaching.cz: "Jsou mezi námi i tací, kteří prý v noci spí v nastartovaném autě, aby mohli ihned po nahlášení nové keše vyjet na místo."

A co tedy můžete vyhrát? Celý seznam najdete na stránkáchStratocaching.czvždy po rozkliknutí jednotlivých kešek. Pod každou se skrývají jiné ceny od jiných partnerů.

Ve hře je například půlroční používání elektrokola Nano Energies, tablety Samsung Galaxy Tab 3 s bezpečnostním balíčkemESET Family Security Packna jeden rok, výlet subytováníma plnou penzí do Českého Krumlova s exkurzí do jediného grafitového dolu v Česku, IP kamera Axis pro ohlídání vašeho domu či bytu, let balónem a společnos BASF pak ve spolupráci s designerém a konstruktérem Dropionu, Petrem Bakošem věnuje výherci kopii Dropionu ve zmenšeném měřítku. Samozřejmě jsou připraveny i další věcné ceny.

Pro sběratele a hráče geocachingu máme také připravený jedinečnýStratocoin(obdoba Geocoinu), který byl vyroben speciálně pro tuto příležitost a nebude možné jej získat nikde jinde. Design vybírali čtenáři Technetu a serveru Geocaching.cz (více zde).

Každý první nálezce stratokešky také získává SIM kartu operátoraMobil.czdobitou na dalších 250 korun a s mobilním internetem zcela zdarma.

Dovolím si jako autor článku vyjádřit jedno přání za celý realizační tým. Ať jsou ceny pro vás jakkoliv lákavé, přijďte se hlavně bavit. Vezměte kamarády,dětia vyražte na výlet do přírody, na jehož konci může (ale také nemusí) být nalezení "pokladu z vesmíru".

Zítřejšímu startu předcházel více než rok příprav. Na některé úpravy však měli jejich řešitelé jen několik týdnů, protože původní řešení se ukázalo jako nepoužitelné. Většina nám přitom pomohla zcela nezištně, nebo za uhrazení nákladů.

Kolegové z Talentcentra Laborky měli na starost naprogramování řídící jednotky Dropionu. Ta sbírá údaje z GPS trackerů na palubě a vyhodnocuje je. Postará se o to, aby jedna pyropatrona v pravou chvíli a ve správné výšce vypustila všechny stratokešky. Druhá pak musí uvolnit balón, aby Dropion mohl bezpečně klesnout zpět na zem na padáku.

Výška vypuštění kešek se přitom může měnit v závislosti na počasí a zejména síle větru. Zjednodušeně řečeno, pokud tam nahoře bude foukat (a foukat tam může vítr o rychlosti až několik stovek km/h), budeme muset stratokeše vypustit v nižší výšce. I o to se musí postarat řídící jednotka.

Její naprogramování měl na starost Martin Procházka a jak sám říká, úkol to byl nevšední: "Napsatprogrampro jednočipový počítač s celkovou operační pamětí jeden kilobajt rozhodně není to samé jako programovat pro běžné PC s několika gigabajty RAM. Nepřichází také v úvahu, aby program vyžadoval během činnosti, či poruchy interakci s uživatelem. To tam nahoře logicky není možné."

V Talentcentru Laborky ve Slaném bude i naše malé řídící středisko "Houston". Zde budou operátoři pro jednotlivé stratokeše. Odtud budeme rozesílat koordináty dopadlých stratokeší. Odtud budeme řídit týmy radiomatérů, kteří vyjedou ve speciálně vybavených automobilechCitroenhledat "semínka" bez GPS trackeru zvaná Radioseed a samotný Dropion. Díky Citroenu si také můžetetipnout, kam Dropion dopadne a vyhrát zajímavé ceny.

Radioamatéry APRS.cz v čele s Milanem Barvířem, bez kterých by se nám nikdy ani teoreticky nepodařilo zůstat s balónem a s keškami ve spojení, jsme do našeho týmu přizvali až v říjnu. V doslova šibeničním termínu dokázali navrhnout a odzkoušet celý systém pro přenos dat. Ten musí být navíc zdvojený, abychom i v případě výpadku stále měli informace o tom, kde se celá sestava nachází, a hlavně aby řídící počítač měl neustále informace o své poloze. Nesmí nám totiž uletět za hranice. Pokud by něco takového hrozilo, spustí se systém pro předčasné ukončení letu a kešky i balón se odpojí předčasně.

Když se dnes řekne přímý přenos, zní to jako samozřejmost. Můžete jej konečně sledovat i ze stanice ISS, která obíhá kolem Země. Jenže zajistit takový přenos bez milionové proprietální infrastruktury, s minimálními náklady a s jednou IP kamerou v gondole, která nesmí hmotností přesáhnout tři kilogramy, to už není jen tak. Přesto se o to se společností Netrexpokusíme.

Jak říká s nadsázkou její zástupce David Capoušek: "Běžně se instalují kamery dohledových systémů do výšky tří metrů pro teploty kolem dvaceti stupňů. My teď máme příležitost vyzkoušet si poslat kameru do třiceti kilometrů, kde bude cestou i mínus sedmdesát. Proto jsme do toho šli."

Spojení GSM s jednotlivými stratokeškami máme díky mobilnímu operátoroviMobil.cz(patří do rodiny iDNES.cz stejně jako Technet), který nám poskytl SIM karty jak pro samotná semínka, tak i pro callcentrum v "Houstonu".

Díky kamerám GoPro Hero 3a českému zastoupení této značkyGoHD.czbudeme mít ze startu i z celého letu obrazový záznam v HD kvalitě. Tyto kamery se osvědčily již mnoha dobrodruhům a balónářům. Do stratosféry rozhodně nepoletí poprvé.

Už jen na okraj doplňme, že balón, který Dropion do stratosfér ponese, je největší možný. Po nafouknutí má v průměru něco okolo dvou metrů a těsně před prasknutím ve stratosféře se zvětší až na patnáct metrů. Museli jsme si ho objednat v japonskéme-shopu.

Celá balónová sestava také musela projíttestypřed úředníky zÚřadu pro civilní letectví. Všechny kešky musely předvést vzorový let, aby bylo jisté, že jejich dopad nemůže způsobit žádnouškodu. Podrobněji si o tom můžete přečíst vtomto článku.

Stratocaching je slovo, které vzniklo spojením dvou výrazů: stratosféra a geocaching. Stratosféra je vrstva atmosféry "obalující" Zemi ve výšce 11 až 50 kilometrů. Geocaching je celosvětový fenomén, který spočívá v hledání pokladů (kešek) s pomocí GPS navigace.

Experiment nazvaný jednoduše Stratocaching pořádá server Technet.cz ve spolupráci s občanským sdruženímŽádná věda. Na stratosférickém balónu vyneseme do výšky více než 30 kilometrů nad zem gondolu (Dropion) a z ní vypustíme dvanáct kapslí, které se rozletí po celé republice. Zájemci mohou sledovat jejich cestu a zúčastnit se jejich hledání.

Z výšky, odkud kapsle poletí, je už dobře vidět zakulacení Země. Mráz zde dosahuje síly až mínus 75 stupňů Celsia a dopravní letadla létají o celých dvacet kilometrů níž. Kapsle ve tvaru obřích javorových semínek v sobě budou mít GPS a GSM moduly, díky kterým bude možné jejich pohyb od určité výšky sledovat. A právě zde se experiment promění i na hru, podle které se celá akce jmenuje: Stratocaching.

http://technet.idnes.cz/stratocaching-0f7-/tec_vesmir.aspx?c=A131114_124509_tec_vesmir_kuz#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=technet&utm_content=main


18.11.2013, technet.cz

Vysílali jsme živě ze stratosféry. To v Česku ještě nikdo nedokázal

V rámci experimentu Stratocaching se nám podařilo odvysílat živý video přenos z cesty balónu do stratosféry a zpět. Let trval dvě hodiny a dvacet minut a diváci jej téměř do přistání mohli sledovat on-line. V Česku se něco takového zatím nikomu nepodařilo. Stream sledovalo přes 200 000 diváků.

"Tak a přišli jsme o obraz. Teď už ten balón asi nezachytíme. Nevím kde je," hlásí Ondřej Homolka od sledovacího počítače.

Dropion je zhruba v deseti kilometrech nad zemí a nadšení z dosud téměř bezchybného průběhu experimentu opadá. Videostream se zastavil a diváci se koukají na "zamrzlý obraz." Vypadá to beznadějně. Tak vysoko a daleko spojení ještě nikdo nezkoušel. Už teď máme rekord.

"Máme azimut. Pokusím se nastavit anténu ručně," hlásí po chvíli Ondřej.

Stodvaceticentimetrová parabola na střeše ČHMÚ se začíná otáčet. Sedíme kousek od ní. Vypadá to jako ve Hvězdných válkách. S tím rozdílem, že v našem případě z paraboly nevytryskne žádný smrtící paprsek. I ty povely, které si mezi sebou vyměňují lidé z řídícího střediska v Laborkách ve Slaném a s Ondřejem u počítače na startu, zní pro neznalého jako dokonalé sci-fi nebo tajná šifra.

"Máme signál! Stream jede!" zní vítězoslavně po několika málo minutách výpadku.

Diváci se zase mohou dívat na přímý přenos. Země se pod Dropionem pomalu vzdaluje. Díky krásnému počasí je všechno perfektně vidět. Tak to pokračuje až do oněch 30 722 metrů. Je krásně zřetelné zakulacení Země obalené světlemodrým až fialovým závojem. Okolo je černo. Pak pyropatrona automaticky uvolňuje stratokešky a o minutu později balón. Začíná divoký sestup dolů.

Rychlostí přesahující 200 kilometrů za hodinu se Dropion řítí k Zemi. Uvolněný držák kešek po chvilce urazí GoPro kameru, která však (jak zjišťujeme na zemi) natáčí v pohodě dál. Jen už ty záběry nejsou tak stabilní.

Hromadná fotografie účastníků startu 16.11.2013 z ČHMÚ v Libuši. Najdete se?

Kamera Axis, která zajišťuje celou dobu přímý přenos, také stále funguje bez problémů. Výpadky jsou stále častější, ale přímý přenos jede. Takový úspěch nikdo nečekal. Obraz vypadává až přibližně dva kilometry nad zemí, když nám Dropion zaletí za obzor. To už jej však sledují oči stovek "lovců", kteří se na stratocaching vypravili. Dropion nakonec bezpečně dosedá ve 12:42 na zahradu rodinného domku v Cerhovicích. Majitel je nejprve překvapen a pak i viditelně potěšen. Na místo přijíždějí stovky hráčů (více v on-line reportáži zde ). Jak jsme jsme dělali přímý přenos ze stratosféry

V Dropionu byla instalována IP kamera AXIS P1214-E, která se standardně používá například pro dohled bankomatů. Kamera má vysoké rozlišení 1 280 × 720 pixelů, horizontální úhel záběru 80° a nabízí na výstupu video o rychlosti až 30 snímků za sekundu kódované do formátu H.264.

Axis umí rovněž záznam na microSD kartu o kapacitě až 64 GB, což bez problémů postačí na několik hodin v té nejvyšší kvalitě. Ačkoliv je kameru možné provozovat v teplotách až do - 20 °C, bylo to pro let Dropionu přece jen trošku málo (v okolí jsme při letu naměřili -69 °C). Proto jsme optickou část kamery doplnili přídavným topením (o výkonu 8 W) z odporového KANTHAL drátu a bimetalového termostatu.

Nákres zapojení pro přenos videa z Dropionu na zem.

Pro přenos videa z Dropionu jsme využili radiomodem pracující v pásmu 13cm vln. Signál byl vysílán přes multipolarizační anténu se ziskem 0 dBi. Tu nám vyrobili technici na ČVUT. Bez takovéto špičkové antény bychom z všemožně rotujícího Dropionu nedostali ani obrázek. Na zemi jsme rádiový signál přijímali parabolickou anténou o průměru 120 cm, která svým ziskem 27 dBi dohnala to, na co nestačila anténa v Dropionu.

Bylo však potřeba vyřešit jeden zásadní problém. Tím bylo neztratit rádiové spojení s Dropionem, na který jsme potřebovali mířit naší velmi směrovou parabolou s vyzařovacím úhlem 7°. K tomu nám posloužily důležité systémy na palubě Dropionu zvané RTTY a APRS. Tyto dva vysílače přebíraly data z GPS přijímače a posílaly je ve čtyřsekundových (RTTY) a dvacetisekundových(APRS) intervalech dolů na zem.

Na místě startu na střeše budovy ČHMÚ v Libuši byl pozemský přijímač telemetrie, takže jsme měli neustálý přehled o tom, kde se Dropion nachází. Rotátor na sledování družic

To nejzajímavější však přišlo z dílny dalšího účastníka projektu, Martina Blaha. Ten pro videopřenos poskytl nejen parabolu, ale i automaticky řízený anténní rotátor, který poslouchal poziční data z přijímače. Rotátor SpidRAS s řídícím boxem Spid2Prog se běžně používá pro příjem z družic na nízké oběžné dráze. V reálném čase se musí za letící družící otáčet.

Martinem napsaný program, běžící na notebooku na střeše libušské observatoře, zpracoval tato data do příkazů pro servo motory rotátoru. Díky nim parabola nespustila z dropionu své oko, a my jsme tak získali kvalitní video stream z téměř celé doby jeho letu.

Dropion při divokém pádu stratosférou. V pozadí si všimnete naší krásně kulaté Země.

Video stream z Dropionu jsme dole u antény ještě zchroupali lokálním EvoStream serverem, běžícím na našem stařičkém notebooku. Takto upravené video jsme společně s živým videem z místa startu dropionu (otočná kamera AXIS P5534-E) poslali přes wi-fi spoj v pásmu 5 GHz na internet. Video pak už putovalo přes NetRex video platformu a streamovací servery iDNES.cz k tisícům diváků na internetu.

Příště: Video z celého letu včetně průletu letadel a detailních záběrů na odpojení balónu a stratokešek.

http://technet.idnes.cz/stratocaching-0f7-/tec_vesmir.aspx?c=A131118_164459_tec_vesmir_kuz


26.11.2013, tyinternety.cz

Gogár: Praha je pro Chronicles jenom rozcvička. Cílem je Evropa

Aplikace má ukázat cizincům, ale i místním, život Karla IV. od jeho narození na Starém městě až do smrti na Pražském hradě. První úspěch má už za sebou když vyhrála záříjovou AppParade.

Rozpočet sto tisíc a víc než šedesát zapojených dobrovolníků. Projekt Chronicles se po letech přemýšlení a necelém roce realizace plíží ke svému spuštění. Den D připadl na tento pátek, kdy si Česko připomene 635. výročí smrti Karla IV.

"Natočili jsme v třicetiminutový příběh, který je rozdělený do deseti zastávek po Královské cestě,. vysvětluje projekt Tomáš Gogár, magisterský student katedry umělé inteligence na pražské technice.

Všechny scény přitom vznikly pomocí počítačových i filmařských triků v jedné místnosti. Jedinou výjimkou jsou scény, ve kterých se jezdí na koních. Ty se bohužel do studentského bytu na pražském Andělu nevešly.

Jádro týmu Chronicles tvoří šest lidí. "Jsme zajímavý mix. Programátoři, historici z filozofické fakulty, filmaři, ale máme i vlastního hudebního skladatele,. popisuje tým Tomáš Gogár, magisterský student katedry umělé inteligence na pražské technice.

"Samotného mě to překvapilo, co všechno jsme se ve škole neučili. Proto si myslím, že se naše aplikace může hodit i učitelům dějepisu při školních výletech do Prahy,. vysvětluje Gogár. Cílem jsou ale telefony a tablety zahraničních turistů.

"Měli jsme kdysi nabídku to dělat i pro pražský magistrát, ale radši jsem si to udělal po svém,. komentuje nižší rozpočet jeden z autorů projektu. Díky vítězství v AppParade teď ale multimediálnímu týmu radí specialisté z IBM. "Pomáhají nám s přípravou na případný přechod hranic,. dodává Gogár.

Cílem aplikace jménem Chronicles jsou ale velká evropská města. "Do Prahy přijede za rok kolem pěti milionů lidí. To je sice hezké, ale ve srovnání s Paříží nebo Římem to je pořád málo,. popisuje minimálně evropské ambice Gogár.

Startupová stáj ČVUT

Chronicles je další projekt z akademické stáje ČVUT kolem Jana Šedivého. Kolem projektu eClub se motá plno startupů a některé z nich se dají považovat i za globální naděje.

Z ní už letos o prázdninách vyletěl do Silicon Valley projekt SlidesLive Vojty Cimla. Jeho projekt oslovil jako andělského investora jednoho ze zakladatelů Avastu Eduarda Kučeru.

A to dost zásadně. Stačil mu totiž krátký pohovor v letištní hale. "Jednoduchý, ale vynikající nápad. Když už jsem ho nedostal sám, tak jsem rád, že jsem jeho další rozvoj mohl podpořit alespoň investicí,. vysvětluje Eduard Kučera.

http://www.tyinternety.cz/2013/11/26/clanek/gogar-praha-je-pro-chronicles-jenom-rozcvicka-cilem-je-evropa/


28.11.2013, Rakovnický deník

Průmyslováci míří s úžasnými roboty na soutěž

Rakovník - Už zítra vezou do Prahy žáci Střední průmyslové školy v Rakovníku tři roboty. Stejně jako v předchozích letech se účastní Robosoutěže, kterou vyhlašuje České vysoké učení technické v Praze. V loňském roce dokázali v této celorepublikové soutěži vybojovat úžasné páté místo. Letos budou čelit konkurenci 64 tříčlenných týmů a chtějí toto umístění ještě vylepšit. Vyučující Josef Kýna popsal: "Žáci měli zhruba měsíc na to, aby vypracovali zadání. Sestavit za pomoci stavebnice Lego robota a naprogramovat software. Každý rok je speciální zadání, které roboti mají splnit. Tentokrát je to sběr kuliček z určitého prostoru. Robot by měl pracovat zcela autonomně. Každý ze tří týmů naší školy přistupuje k zadání jinak."

Soutěž

Základní kolo soutěže se koná na katedře řídící techniky. Tam dorazí zítra všechny tři rakovnické týmy. Třetí tým pojede po domluvě s organizátorem jako náhradní. Jedná se o žáky druhého a třetího ročníku oboru elektrotechnika Filipa Matějku, Jana Hornofa, Jakuba Kochánka, dále Vladimíra Kováře, Jana Kratochvíla a Jana Danaje, a ve třetím týmu je Aleš Chytrý, Václav Burgr a Martin Liprt.

Ze základního kola vyjdou finalisté, kteří budou postupovat v prosinci do finále.

"Výhoda je, že nám škola stavebnice zapůjčuje," konstatoval Josef Kýna a ředitel školy Jan Jirátko doplnil: "Na naší škole tyto stavebnice postupně kupujeme. V současné době máme sedm sad a další tři by měly přijít v rámci krajského projektu. Cílovým stavem je mít deset, možná dvanáct stavebnic. Což si troufnu říci, že je mezi školami dost rarita." Výhodou podobných soutěží je dle Josefa Kýny naplnění hesla: "Škola hrou." "Žáci sestavují robota, pak připojí řídící jednotku k počítači a pomocí legosoftwaru i programují. Ani neuvědomují, že na pozadí nějakého grafického softwaru běží programovací jazyk C. Touto formou je připravujeme na výuku programování. Což je úžasné," zdůraznil Josef Kýna a vyprávěl, jak žáky v kroužku robotiky naprosto nezajímá čas. "Kroužek je hodinu a půl a já je musím po dvou hodinách vyhánět. Měli podzimní prázdniny a vypůjčili si sety domů. Podepsali výpůjční protokol a pracovali na robotech doma," zavzpomínal Kýnaa svěřil se, žeho potěšila také jedna záležitost. "Kvitovali, že jsem je v prvním a druhém ročníku naučil sestavovat vývojové diagramy, podle kterých dnes už vytvářejí konkrétní program pro robota."

A Jan Jirátko dodal: "Jsem moc rád, že tady máme nadšené učitele jako je Josef Kýna. Bez nich by to prostě nešlo. Škola je především o lidech. Studenti velmi dobře poznají, kdo je pro věc zapálen a pak dokáže nadšení pro věc přenést i na ně."

---

"Robot by měl pracovat autonomně. Každý ze tří týmů přistupuje k zadání trochu jinak. Ze základního kola vyjdou finalisté. Finále soutěže se koná v prosinci. " Josef Kýna, vyučující SPŠ Rakovník

http://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/prumyslovaci-miri-na-soutez-s-uzasnymi-roboty-20131128.html


28.11.2013, Lupa.cz

Soutěž aplikací s otevřenými daty vyhrály Fondyeu.eu a Najdi-lekarnu.cz

Jak smysluplně využívat otevřená data ukazují vítězové soutěže Společně otevíráme data, kterou uspořádal Fond Otakara Motejla. Přihlásilo se do ní celkem 25 webových a mobilních aplikací.

Hledání lékáren ve vašem okolí, vyhledávání příjemců dotací z EU nebo mapa bezbariérových míst v Česku (zajímavá nejen pro vozíčkáře, ale - jak se ukazuje - třeba i pro matky s kočárky) - to jsou nejzajímavější projekty oceněné v soutěži Společně otevíráme data, jejíž výsledky dnes oznámil Fond Otakara Motejla.

Do prvního ročníku soutěže, která má podpořit tvůrce aplikací využívajících otevřená data, se přihlásilo celkem 25 projektů - 4 v kategorii pro studenty (jeden byl nakonec vyřazen pro nesplnění podmínek) a 21 v kategorii pro veřejnost.

Vítěze určila osmičlenná porota, ve které zasedl například člen Rady ČTÚ Ondřej Filip, publicista a vysokoškolský pedagog Jiří Peterka, specialista na otevřená data Michal Berg, Jakub Mráček z Fondu Otakara Motejla a další odborníci zejména z technických vysokých škol. Porota hodnotila řadu kritérií - od přínosu aplikací, přes jejich technické zpracování až po uživatelskou přívětivost.

Fondyeu.eu

Kategorii pro veřejnost vyhrál projekt Fondyeu.eu, což je webová aplikace vytvořená sdružením Naši politici. Server umožňuje vyhledávat příjemce evropských dotací, včetně výše příspěvků či operačního programu, ze kterého byly peníze vyplaceny (příklad: kolik peněz z dotací dostal třeba Seznam.cz?). Vyhledávat se dá i podle názvu projektu.

Fondyeu.eu kombinují několik zdrojů dat: seznamy příjemců dotací Ministerstva pro místní rozvoj, databázi veřejných zakázek serveru Vsechnyzakazky.cz, mateřskou databázi serveru Našipolitici.cz s informacemi o politicích a manažerech či informace o firmách čerpané z obchodního rejstříku. Databáze Fondyeu.eu se aktualizuje přibližně jednou za dva měsíce. A navíc: data, která si na serveru vyhledáte, si můžete exportovat ve formátu .csv a dále s nimi pracovat.

Vozejkmap.cz

Na druhém místě skončil (a zároveň získal zvláštní cenu Nadace Vodafone ČR, která je partnerem soutěže) projekt Vozejkmap.cz, za kterým stojí Česká asociace paraplegiků. Jde o webovou i mobilní aplikaci, která shromažďuje informace o bezbariérových místech v Česku. Databáze momentálně čítá přes 4 000 položek - bezbariérových budov, úřadů, toalet, restaurací hotelů a dalších míst.

Vzhledem k tomu, že v Česku existovaly jen dílčí databáze bezbariérových míst, které navíc byly publikovány v nevhodných formátech, museli se tvůrci při stavění databáze spolehnout na vlastní síly. Lokality tak přidává zejména administrátor, který je aktivně vyhledává.

Dalším podstatným zdrojem dat jsou ale také sami vozíčkáři, kteří mají aplikaci nainstalovánu v mobilním telefonu. Administrátor však nahlášená místa před zařazením na mapu ještě ověřuje. Jak se ukázalo v praxi, mapu nepoužívají jen lidé na vozíčku, ale také třeba matky, které se chtějí dozvědět, kam se dostanou s kočárkem. A opět: data jsou prostřednictvím API k dispozici všem.

Smartform.cz

Třetím oceněným projektem v kategorii pro veřejnost je projekt Smartform.cz - webová aplikace, která přidává do webových formulářů (či do desktopových aplikací) našeptávač poštovních adres. Vychází přitom z databáze Českého ústavu zeměměřičského a katastrálního.

Najdi-lekarnu.cz

V kategorii aplikací vytvořených studenty porotu nejvíc zaujal projekt Najdi-lekarnu.cz, který jako bakalářskou práci vytvořili dva studenti FIT ČVUT v Praze - Michal Kopp a Aliaksandr Maksimau - a jejich pedagog Zdeněk Troníček. Kromě vyhledávání nejbližších lékáren webová aplikace (k dispozici je také mobilní appka pro Android s osekanou funkčností) nabízí detailní informace o jednotlivých lécích (včetně příbalového letáku) nebo vyhledávání léčiv se stejnou účinnou látkou. Data přitom čerpá z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv, která je dostupná na webu Olecich.cz.

Velmi zajímavá je možnost vyhledávat interakce mezi jednotlivými léky, které užíváte. Vzhledem k tomu, že tato data nebyla v České republice volně k dispozici, museli studenti najít jinou cetsu: data tak čerpají z databáze amerického National Institutes of Health.

Aplikaci zatím rozhodně chybí jedna zásadní věc: porovnávání cen léků. Ne že by je autoři nechtěli do vyhledávání zahrnout, ale podle vlastních slov se potýkají s velkou neochotou lékáren tato data zveřejňovat.

Dopravnidostupnost.cz

Druhé místo obsadil projekt Dopravnidostupnost.cz týmu Jan Nykl, Jan Hrnčíř a Michal Jakob z ČVUT FEL. Jde o interaktivní mapu Prahy, která ukazuje, jak je z konkrétního místa složité doputovat městskou hromadnou dopravou do dalších částí města. Analýza přitom zohledňuje jak čas, za který se z výchozí zastávky dostanete, tak počet přestupů či frekvenci spojů.

Projekt vychází z dat, která letos sérií žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím z Dopravního podniku hl. m. Prahy vydolovali datoví žurnalisté z IHNED.cz. Také oni na jejich základě publikovali aplikaci zobrazující, jak daleko pražskou MHD po změně jízdních řádů dojedete.

Prague Transport

Také třetí oceněná studentská aplikace se týká pražské MHD. Miroslav Hrivík z MFF UK vytvořil mobilní appku Prague Transport pro OS Android, která je klasickým vyhledáváním v jízdních řádech. Oproti známějším a robustnějším aplikacím jako je třeba MHDroid nabízí jednu zajímavou funkci - zobrazení tras spojení v mapě.

Kdo se zúčastnil a nevyhrál

Tolik oceněné aplikace, které kromě věcných cen získaly také peněžní prémii: první místo 20 tisíc, druhé 15 tisíc a třetí 10 tisíc Kč. Pokud vás zajímá kompletní seznam přihlášených projektů, najdete ho na stránkách soutěže,

http://www.lupa.cz/clanky/soutez-aplikaci-s-otevrenymi-daty-vyhraly-fondyeu-eu-a-najdi-lekarnu-cz/


29.11.2013, ČT1

Procházka Prahou Karla IV.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:

Jak vypadala Praha ve 14. století, tedy v době, kdy její podobu přetvářel Karel IV., to chce ukázat nový interaktivní průvodce.

Studentský projekt Chronicles má zaujmout turisty, ale taky přiblížit jednu z nejdůležitějších etap české historie mladým lidem. Aplikace vychází dnes, kdy uplynulo přesně 635 let od smrti Karla IV.

Vanda KAŠOVÁ, redaktorka ČT:

Tohle je pohled na Staroměstskou věž Karlova mostu tak, jak je k vidění teď. Díky téhle aplikaci, se ale zájemci mohou vrátit i o 650 let zpátky.

Vanda KAŠOVÁ, redaktorka ČT:

A to do doby, kdy její ještě nehotové zdi obklopovalo lešení a kdy se Karel IV. stává českým králem.

Tomáš GOGÁR, projekt Chronicles, student ČVUT:

Součástí té prohlídky je videopříběh, který je rozdělený na 10 epizod.

Vanda KAŠOVÁ, redaktorka ČT:

Třeba Malostranská věž se od 14. století změnila k nepoznání. A tohle je dobový obrázek rozestavěné Katedrály svatého Víta, tedy místa, která se pojí s životem panovníka. Zájemci najdou v tabletu kromě videí i encyklopedické podrobnosti.

Tomáš GOGÁR, projekt Chronicles, student ČVUT:

V průběhu prací na té aplikaci jsme zjistili, že se skoro nikdo z nás ty informace o Karlu IV. ve škole nedozvěděl.

Vanda KAŠOVÁ, redaktorka ČT:

Turisté se tak třeba dozvědí, že se v horní části Malostranského náměstí, kde se dnes koně schovávají jen pod kapotou zaparkovaných aut, kdysi konala rytířská klání. Ty měl v oblibě i sám císař.

Tomáš STRAKA, student historie FF UK:

Jeho mládí v Itálii bylo plné bitev, plné různých veselic s ženami a s vínem.

Vanda KAŠOVÁ, redaktorka ČT:

Na vzniku nového průvodce pracovalo skoro rok 6 lidí a podílelo se na ní asi 60 dobrovolníků. První úspěch má už aplikace za sebou, vyhrála zářijovou AppParade. Stejně jako Karel IV., mají ale i tihle studenti ještě větší plány. Jejich cílem je turistům nabídnout stejný zážitek i z dalších evropských měst, třeba Říma nebo Paříže. Vanda Kašová, Česká televize.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/213411000101129/obsah/294228-praha-za-karla-iv-v-aplikaci/

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.