4.6.2014, iHned.cz

Diplomka na téma big data může vyhrát desetitisíce. Cisco a ČVUT vyhlásily soutěž

Studenti, kteří píšou bakalářskou, diplomovou či disertační práci na téma bezpečnosti počítačových sítí a systémů, big data nebo strojového učení, se mohou přihlásit do 12. září do soutěže až o 35 000 korun. Vypsaly ji společně Cisco Systems a ČVUT.

Výzkumná skupina "Cognitive Research., součást společnosti Cisco Systems, ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou Českéhovysokého učení technického v Praze vyhlásila soutěž o nejlepší bakalářskou, diplomovou a disertační práci přispívající k pokroku v oblasti bezpečnosti počítačových sítí a systémů, big data a strojového učení.

Soutěž, do které mohou studenti poslat přihlášku do 12. září, je určena studentům bakalářského a magisterského studia ze všechfakult ČVUT a doktorandům z libovolné univerzity či akademické instituce v České republice. Hlavní cenou pro kategorii disertace je finanční odměna 35 000 korun, za nejlepší diplomovou práci získá autor 25 000 korun a pro vítěznou práci bakalářskou je to 10 000 korun.

Spolupráce společnosti Cisco Systems a Fakulty elektrotechnické ČVUT začala loni prodejem start-upu Cognitive Security, který vznikl na půdě fakulty, a podpisem smlouvy o sponzorovaném výzkumu.

Firmu Cognitive Security, která se zabývá hlavně výzkumem a vývojem technologií, které brání napadání počítačových sítí a prolamovaní jejich zabezpečení, v roce 2009 založili na ČVUT Martin Rehák a Michal Pěchouček. Již o rok později start-up otevřel pobočku v americkém Silicon Valley.

Cena ČEZ: Nejlepší diplomku o energetice poprvé za šestnáct let napsala žena - čtěte ZDE

Student získal na světové soutěži vynálezců v USA tři ceny. A už ho "ulovila" firma - čtěte ZDE

V roce 2011 firma získala investici jeden milion eur od fondu Credo Ventures. Připojení české společnosti Cognitive Security bylo loni pro firmu Cisco první spoluprací ve střední a východní Evropě.

"Loňská akvizice byla pro fakultu mezinárodním úspěchem a jsem rád, že se naše spolupráce i nadále rozvíjí. Nechceme však usnout na vavřínech, a proto jsme se rozhodli motivovat další studenty a podpořit ty, kteří svojí závěrečnou prací dokázali, že mají potenciál," říká děkan Fakulty elektrotechnické Pavel Ripka.

Finále soutěže se uskuteční formou krátké prezentace práce v angličtině 31. října v Praze.

Cisco není jedinou firmou, která podporuje talenty v technických oborech. Například v soutěži o nejlepší diplomové práce o energetice, kterou pořádá skupina ČEZ, v dubnu zvítězila poprvé v šestnáctileté historii soutěže žena - studentka ČVUT Pavla Popelková. "Jste důkazem, že i v energetice, která je tradičně vnímaná jako mužský obor, se může výborně uplatnit žena," řekl jí Pavel Puff ze skupiny ČEZ.

http://byznys.ihned.cz/c1-62293140-diplomka-na-tema-big-data-muze-vyhrat-desetitisice-cisco-a-cvut-vyhlasily-soutez


4.6.2014, parlamentilisty.cz

Cisco Systém a ČVUT vyhlašují soutěž Cisco Outstanding Thesis Award

Výzkumná skupina "Cognitive Research., součást společnosti CISCO SYSTEMS (Czech Republic) s.r.o., ve spolupráci s Fakultouelektrotechnickou Českého vysokého učení technického v Praze vyhlašují soutěž o nejlepší bakalářskou, diplomovou a disertační práci přispívající k pokroku v oblasti bezpečnosti počítačových sítí a systémů, big data a strojového učení.

Spolupráce společnosti CISCO SYSTEMS (Czech Republic) s.r.o. a Fakulty elektrotechnické ČVUT započala loni v létě prodejem startupu Cognitive Security, který vznikl na půdě fakulty a podpisem smlouvy o sponzorovaném výzkumu. O roční spolupráci říká děkanFakulty elektrotechnické prof. Pavel Ripka toto: "Loňská akvizice byla pro fakultu mezinárodním úspěchem a jsem rád, že se naše spolupráce i nadále rozvíjí. Nechceme však usnout na vavřínech, a proto jsme se rozhodli motivovat další studenty a podpořit ty, kteří svojí závěrečnou prací dokázali, že mají potenciál."

Soutěž, do které lze zaslat přihlášku do 12. září 2014, je určena studentům bakalářského a magisterského studia ze všech fakult ČVUTa doktorandům z libovolné univerzity či akademické instituce v České republice. Hlavní cenou pro kategorii disertace je finanční odměna 35 000 Kč, za nejlepší diplomovou práci získá autor 25 000 Kč a pro vítěznou práci bakalářskou je to 10 000 Kč.

Finále soutěže bude probíhat formou krátké prezentace práce v anglickém jazyce 31. října v Praze.

Více informací naleznete na stránkách ZDE a ZDE

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=321860


4.6.2014, Lupa.cz

Cisco a ČVUT ocení diplomky na téma big data a strojového učení

Cílem soutěže je najít nejlepší bakalářskou, diplomovou a disertační práci přispívající k pokroku v bezpečnosti počítačových sítí a systémů, big data a strojového učení.

Společnost Cisco Systems, resp. výzkumná skupina Cognitive Research, ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze(FEL ČVUT) vyhlásila soutěž Cisco Outstanding Thesis Award. Jejím cílem je ocenit nejlepší bakalářskou, diplomovou a disertační práci, která svým zaměřením spadá do oblastí bezpečnosti počítačových sítí a systémů, big data a strojového učení.

Soutěž je určena studentům bakalářského a magisterského studia ze všech fakult ČVUT a doktorandům z libovolné univerzity či akademické instituce v České republice, kteří závěrečnou práci obhájili v letech 2013 a 2014 (do data uzávěrky přihlášek).

Hlavní cenou pro kategorii disertace je finanční odměna 35 000 Kč, za nejlepší diplomovou práci získá autor 25 000 Kč a pro vítěznou práci bakalářskou je to 10 000 Kč. Přihlášky je možné podávat do 12. září 2014.

Soutěž je součástí spolupráce FEL ČVUT a Cisco Systems, která začala loni s prodejem společnosti Cognitive Security americkému Ciscu. Firma vzešla z univerzitního výzkumu na ČVUT a vyvíjela "inteligentní" metody na rozpoznávání pokročilých průniků do počítačových sítí. FEL ČVUT pak se společností Cisco loni v létě podepsala smlouvu o sponzorovaném výzkumu.

"Loňská akvizice byla pro fakultu mezinárodním úspěchem a jsem rád, že se naše spolupráce i nadále rozvíjí. Nechceme však usnout na vavřínech, a proto jsme se rozhodli motivovat další studenty a podpořit ty, kteří svojí závěrečnou prací dokázali, že mají potenciál, uvedl děkan Fakulty elektrotechnické prof. Pavel Ripka.

http://www.lupa.cz/clanky/cisco-a-cvut-oceni-diplomky-na-tema-big-data-a-strojoveho-uceni/


4.6.2014, ČT1

Nový vědeckotechnický park v Jihlavě

Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka:

V Jihlavě dnes otevřel Vědeckotechnický park Vysočina. Komplex budov za 420 milionů korun už obsazují první vědci a firmy. Zařízení má sloužit i studentům vysokých škol.

Radovan DANĚK, redaktor:

Tahle vakuová aparatura je prvním zařízením, které už v Jihlavě naplno funguje. Pod vedením inženýrů z ČVUT v Praze tady dovedou na kovy i plasty nanášet velmi tenké ochranné nebo samomazné vrstvy.

Tomáš POLCAR, ČVUT v Praze:

Tou tenkou vrstvou dosáhneme výrazného zlepšení povrchu. My můžeme snížit tření, tím snížíme energetickou náročnost a snížíme třeba spotřebu paliva u automobilů.

Radovan DANĚK, redaktor:

Areál s laboratořemi a kancelářemi za bezmála půl miliardy korun pomohlo vybudovat 300milionovou dotací ministerstvo průmyslu a obchodu. Všechny laboratoře už jsou tady vybaveny špičkovou technologií a nejmodernějšími měřícími přístroji. Pracuje s nimi například Ivo Novotný, který nám ukazuje nejpřesnější tuzemský přístroj na zjišťování těžkých kovů ve vodě, půdě nebo v potravinách.

Ivo NOVOTNÝ, firma HPST:

Naši zákazníci jsou de facto všechny, všechny, všechny kontrolní laboratoře, které v republice jsou.

Radovan DANĚK, redaktor:

Jihlavský Vědeckotechnický park spolupracuje od počátku projektu s několika českými vysokými školami a dalším nabízí spolupráci.

Jan RAKUŠAN, ČVUT v Praze, VTP Vysočina:

Naší ambicí je, aby to sloužilo vědcům, firmám i studentům, aby se tady potkali na jednom místě a mohli si vyzkoušet svoje technologie v praxi.

Boris ŠIMÁK, ČVUT v Praze, VTP Vysočina:

Zaměření je orientováno jednak na biotechnologie, na nové pokročilé technologie do energetiky a samozřejmě na povrchové materiály v oblasti nanotechnologií.

Radovan DANĚK, redaktor:

Jde o první zařízení svého druhu v Kraji Vysočina. Nabídne asi 60 pracovních míst přímo v centru a další stovku ve spolupracujících firmách. Radovan Daněk, Česká televize, Jihlava.


9.6.2014, Metro

Soutěž v IT. Můžete získat 35 tisíc

V uplynulých dnech byly vyhlášeny dvě soutěže, do kterých mohou vysokoškolští studenti přihlašovat své letošní závěrečné práce zaměřené na oblast informačních technologií. V každé z nich je pro vítěze vypsána hlavní cena v řádově desítkách tisíc korun. Studentům z českých i slovenských univerzit je určena soutěž ACM SPY, v níž se hodnotí pouze diplomové práce. Autoři bakalářských a disertačních prací se mohou zapojit do soutěže Cisco Outstanding Thesis Award, která je v případě bakalářského a magisterského studia omezena na studenty Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Doktorandi mohou i v tomto případě být z jakékoliv univerzity. Do soutěže ACM SPY, kterou letos jako hlavní organizátoři pořádají Fakulta informačních technologií ČVUT a firma Profinit s partnery, přihlašuje studenty jejich mateřská fakulta. "Každá z fakult má možnost přihlásit až deset nejlepších diplomových prací. Koncept spolupráce s vysokými školami garantuje vysokou odbornost soutěže," uvedli organizátoři.

Uzávěrka přihlášek je 19. září, odměna bude 1000 eur, dalších 200 eur (cca 5500 korun) navíc dostane vedoucí práce. Ve druhé soutěži, již ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT organizuje výzkumná skupina Cognitive Research spadající pod společnost Cisco Systems, budou hodnoceny práce přispívající k pokroku v oblasti bezpečnosti počítačových sítí a systémů, v oblasti strojového učení a v odvětví zabývajícím se extrémně velkými soubory dat. Uzávěrka přihlášek je 12. září. Autor nejlepší disertace dostane další měsíc finanční odměnu 35 tisíc korun, za nejlepší diplomovou práci bude vyplaceno 25 tisíc a nejlepší bakalářská práce bude oceněna deseti tisíci.


11.6.2014, parlamentnilisty.cz

Profesor von Keudell na ČVUT vysvětlí, jak hollywoodský filmový průmysl ignoruje zákony fyziky

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR ve dnech 16. - 19. června 2014 již 26. ročník sympozia o fyzice plazmatu a plazmových technologiích (SPPT). V rámci programu se 17. června od 19.00 hodin uskuteční přednáška profesora Achima von Keudella Plazma in Holywood, která je přístupná veřejnosti a v minulosti se setkala s mimořádným ohlasem. Místem konání je posluchárna D3-209 Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze 6, Technická 2.

Mimořádně úspěšná přednáška profesora von Keudella z německé Ruhr Universität Bochum (RUB) se koná v rámci stále oblíbenějšího cyklu Fyzikální čtvrtky na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Prezentace bude vedena v anglickém jazyce a má podtitul "jak filmový průmysl může zcela ignorovat zákony fyziky a transformovat vědeckou realitu tak, aby vyhovovala dramaturgii scénáře". Na známých filmových scénách vysvětlí fyzikální úkazy, které by v běžném životě nemohly nastat.

Bienální symposia o fyzice plazmatu a plazmových technologiích (SPPT) se konají od roku 1967, kdy byla původně pořádána k zveřejnění výsledků výzkumu Ústavu fyziky plazmatu AV. Po roce 1969 se SPPT postupně staly celostátním (československým) fórem pro zveřejňování výsledků výzkumu v oblasti fyziky plazmatu, kde přednášela i řada významných zahraničních vědců. Své postavení si SPPT udržely až do současnosti, přičemž význam akce má nyní již celoevropský rozměr. Od roku 1993 konají se sympozia ve spolupráci skatedrou fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, v roce 2014 se předpokládá účast 200 vědců z 35 států světa.

Více informací lze nalézt na webových stránkách http://plasmaconference.cz a http://fyzika.feld.cvut.cz/

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době máČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 23 000 studentů. Pro akademický rok 2014/15 nabízí ČVUT svým studentům 110 studijních programů a v rámci nich 441 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu.

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=322714


12.6.2014, scienceworld.cz

Automatická analýza vzorců genové exprese

Tým pod vedením doc. Dr. Ing. Jana Kybice z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT se zabývá vývojem softwarových nástrojů, které umožní genetikům zpracovávat velká množství dat a poodhalit tajemství spojená se vztahy mezi evolucí a individuálním vývojem organismu na molekulární úrovni.

Cílem projektu je vytvoření sady algoritmických nástrojů pro zpracování velkých souborů mikroskopických obrazů, které umožní systematické sledování vzorců genové exprese (tj. zjednodušeně - přepisu jednotlivých aktivních genů do proteinů). To, kdy a za jakých podmínek je který gen aktivní (neboli je exprimován), umožňuje získat informace o jeho funkci v dalších souvislostech. Klíčovou myšlenkou je rozeznání a seskupování genů, které mají v průběhu buněčného vývoje podobný vzorec genové exprese.

Výsledky pak pomohou rozluštit mechanismy genové regulace, které řídí diferenciaci jednotlivých tkání v průběhu časné ontogeneze. To pak následně bude možné využít i pro modelování a výzkum vzniku lidských onemocnění.

Tým Fakulty elektrotechnické ČVUT na projektu spolupracuje s týmem Dr. Pavla Tomančáka z Institutu Maxe Plancka v Drážďanech (MPI), který se dané problematice věnuje ve svém oboru také na špičkové úrovni. Důkaz toho, že viditelná podobnost organismů ve střední fázi embryonálního vývoje zrcadlí hlubší shodu na úrovni genové exprese, publikoval tento kolektiv autorů i v prestižním časopisu Nature, včetně ilustrace na titulní straně.

Tým MPI zmapoval již expresi tisíců genů v průběhu všech fází embryonálního vývoje oblíbeného modelového organismu genetiků, mušky octomilky (Drosophila melanogaster). Nyní pracuje na expresi genů v jiných vývojově aktivních tkáních, konkrétně ve vaječnících a larválních imaginálních terčcích octomilek.

Použité metodiky jsou obdobné, získaná data představují sadu 2D zobrazení genové exprese asi 6000 genů v různých typech imaginálních terčků. Pro zobrazení genové exprese ve vaječnících se používá hybridizace s fluorescenčně značenými RNA sondami a výstupem je 3D mikroskopický obraz.

Z pohledu informatiky bude potřeba řešit řadu navazujících úkolů. Po eventuálním potlačení geometrického či barevného zkreslení a šumu je nejprve potřeba objekt zájmu, například vaječník, na obrázku najít. K tomu se používají metody strojového učení, které se snaží napodobit znalost expertů. Podobným postupem nalezneme ve vajíčku jeho menší, biologicky relevantní podčásti, jako jsou například jednotlivá vajíčka. Dalším úkolem je na základě změn barevnosti uvnitř vaječníku detekovat místa, kde je zobrazen konkrétní aktivní gen.

Jednotlivé objekty zájmu bude potřeba geometricky zarovnat a kompenzovat tak jejich různou orientaci, velikost a tvar. K tomu se hodí registrace obrazů. Metody počítačového vidění používají nejčastěji tzv. klíčové body - těch však v lékařských obrazech obecně mnoho nenajdeme. Druhý klasický přístup je maximalizace globálního podobnostního kritéria, tam ale zase narazíme na problém náchylnosti na uváznutí v lokálním extrému a velké časové náročnosti. Uvědomme si, že je potřeba v přiměřeném čase zpracovat desetitisíce až statisíce velkých 2D nebo dokonce 3D obrázků, které mohou mít i stovky milionů pixelů. V tomto, jakož i v ostatních případech, bude tedy dost možná potřebné vyvinout metody nové. To by mělo být hlavním očekávaným přínosem týmu doc. Kybice.

Výsledné algoritmy by měly být dostatečně zobecnitelné a aplikovatelné na další případy a soubory dat v kontextu různých biologických oborů. Po registraci je možné výsledky z mnoha tisíců objektů v různých stádiích vývoje statistickými metodami shrnout ve formě map genové exprese a kvantifikovat. Závěrem následuje náročná fáze dolování dat, kdy se pokusíme odhalit v datech skryté závislosti. Třeba popsat, jak spolu jednotlivé geny interagují během vývoje octomilky. To může mít důsledek i pro diagnostiku a léčbu v lidské medicíně.

Celý projekt je výrazně multidisciplinární a spojuje více pracovišť. Členem týmu je například doc. Filip Železný z katedry počítačů FEL a odborník na strojové učení doc. Boris Flach. Důležitým výstupem projektu bude volně použitelný software implementující vyvinuté metody, a to ve formě webové služby nebo zásuvného modulu (pluginu), pro biology často používaný software systém pro zpracování obrazu ImageJ.

Projekt je realizován s podporou Grantové agentury České republiky (projekt 14-21421S).

http://www.scienceworld.cz/biologie/automaticka-analyza-vzorcu-genove-exprese/


12.6.2014, protisedi.cz

Hollywoodský filmový průmysl ignoruje fyziku, říká von Keudell

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci s Ústavem fyziky plazmatu AV ČRve dnech 16. - 19. června 2014 již 26. ročník sympozia o fyzice plazmatu a plazmových technologiích (SPPT). V rámci programu se 17. června od 19.00 hodin uskuteční přednáška profesoraAchima von Keudella Plazma in Holywood, která je přístupná veřejnosti a v minulosti se setkala s mimořádným ohlasem.Místem konání je posluchárna D3-209 Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze 6, Technická 2.

Mimořádně úspěšná přednáška profesora von Keudella z německé Ruhr UniversitätBochum (RUB) se koná v rámci stále oblíbenějšího cyklu Fyzikální čtvrtky na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Prezentace bude vedena v anglickém jazyce a má podtitul "jak filmový průmysl může zcela ignorovat zákony fyziky a transformovat vědeckou realitu tak, aby vyhovovala dramaturgii scénáře". Na známých filmových scénách vysvětlí fyzikální úkazy, které by v běžném životě nemohly nastat.

Bienální symposia o fyzice plazmatu a plazmových technologiích (SPPT) se konají od roku 1967, kdy byla původně pořádána k zveřejnění výsledků výzkumu Ústavu fyziky plazmatu AV. Po roce 1969 se SPPT postupně staly celostátním (československým) fórem pro zveřejňování výsledků výzkumu v oblasti fyziky plazmatu, kde přednášela i řada významných zahraničních vědců. Své postavení si SPPT udržely až do současnosti, přičemž význam akce má nyní již celoevropský rozměr. Od roku 1993 konají se sympozia ve spolupráci s katedrou fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, v roce 2014 se předpokládá účast 200 vědců z 35 států světa.

http://www.protisedi.cz/article/hollywoodsky-filmovy-prumysl-ignoruje-fyziku-rika-von-keudell


13.6.2014, parlamentnilisty.cz

Na ČVUT v Praze se 18. června uskuteční FELFEST 2014

Po roce se na Vítězné náměstí v Praze opět vrací festival Fakulty elektrotechnické ČVUT FELFEST, který již tradičně nabídne bohatý hudební program a prezentaci studentských projektů fakulty. Jednodenní festival se uskuteční 18. června 2014 ve 14.00 hodin na travnatém prostranství před areálem ČVUT v pražských Dejvicích. Kromě dvou hudebních scén a obsáhlého výstavního TechParku se můžete též těšit na doprovodný program, sportovní exhibice a workshopy. Vstup na festival je zdarma.

Již tradičně připravila Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze oslavu konce letního semestru - festival FELFEST. Návštěvníci si budou moci prohlédnout projekty, které na fakultě vznikají. Mezi nejpopulárnější patří Robot záchranář TRADR, na kterém odborníci vyvíjejí technologii pro společný zásah lidí a robotů v případě katastrofických událostí, Multiprojekční zařízení CAVE využívané k vizualizaci scén ale i vědeckých dat, Banana piano umožňující sestavit si vlastní hudební nástroj z několika kusů ovoce, nebo Lego roboti, kteří umí skládat Rubikovu kostku, balancovat na nakloněném povrchu, nebo sbírat míčky určité barvy. V TechParku dále naleznete AgentDrive Simulátor, cyklistický navigátor a plánovač cest, studentskou formuli, aplikaci pro rozpoznávání obličeje, letecký simulátor a mnoho dalších exponátů, které potěší mladé i dospělé technické nadšence.

O hudební doprovod se na hlavní scéně postará především české rocková undergroundová legenda Vltava, jež v devadesátých letech zazářila snad na každém pódiu v České republice.

Dalším významným hostem budou němečtí ska-rocksteady Yellow Cap, kteří působí na hudební scéně již 15 let a za dobu své vydali existence pět alb v čele s aktuálním Pleasure. Tuto desku v posledních měsících úspěšně představovali po celém Německu.

Nesmíme však opomenout další výtečnou kapelu, kterou jsou Bitumen beat. Skupina, která vznikla před pár lety na základech rozpadnuvších se Terne Čhave, si řekla, že romskou muziku trochu opepří. Perfektní kombinace tradičních tanečních rytmů a moderní elektroniky nenechá v poklidu žádného posluchače, který nepřišel o uši.

Dále na hlavní i vedlejší scéně vystoupí jak kapely, které mají k Fakultě elektrotechnické blízko (punkrockoví Moomraj, elektro-ambientový Squarewave Orchestra a folkoví PES), tak kapely, které sice jsou v začátcích, ale mají co nabídnout: elektroničtí Zlato a Nafta, indie rockovka Silver Spoons a funkjazzový bigband Concrete Ostrich.

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Na-CVUT-v-Praze-se-18-cervna-uskutecni-FELFEST-2014-323068


17.6.2014, Lidové noviny

Tak mladí a už úspěšní ve vědě

INSPIRACE

Tři čeští studenti získali v USA stříbrné medaile na celosvětovém finále největší soutěže v oboru vědy a techniky

Čeští středoškoláci mají světu co předvést. Dokázali to na mezinárodní soutěži Intel ISEF zaměřené na vědu a techniku v americkém Los Angeles. Hned třem našim studentům se tu letos podařilo získat za své objevy stříbrnou medaili.

V polovině května se Češi utkali s dalšími 1700 středoškoláky ze sedmdesáti zemí, kteří prošli sítem 550 národních a regionálních soutěží. Do těch se každoročně přihlašuje více než sedm milionů studentů. Aby se do finále dostali, musejí jejich projekty řešit významné či aktuální vědecké problémy. Každý finalista pak před odbornou porotou sestavenou ze špičkových vědců včetně několika držitelů Nobelovy ceny svůj projekt odprezentoval - samozřejmě v angličtině.

Marek Novák z Českých Velenic dostal letos kromě stříbra i zvláštní cenu NASA a United Technologies. Špičkové vědce zaujalo jeho zařízení o velikosti náramkových hodinek, které monitoruje životní funkce. "Je to taková ordinace lékaře. Uživatel hodinky běžně nosí a k tomu má různé moduly, třeba EKG, měření okysličení krve, teploměr, akcelerometr a další," popsal svůj vynález student, který reprezentoval českobudějovické gymnázium, ale letos už je jeho domácí půdou Fakulta elektrotechnická ČVUT.

S obdobným zařízením uspěl na soutěži Intel ISEF již loni. Tehdy bylo ale větší, krabička měla rozměry 12 x 10 x 9 centimetrů. I tak přístroj porotu zaujal a Marek získal stříbro.

Letos se ze zařízení o velikosti krabičky staly náramkové hodinky o rozměrech 3 x 2 x 1 cm, čímž se rozšířila možnost použití. "Podařilo se mi to zmenšit, protože jsem hodně investoval. Když to člověk dělá sólo, pořizovací náklady jsou obrovské. Třeba software pro psaní programů pro mikropočítače přišel na pět tisíc dolarů," vypočítává student a dodává, že celé zařízení ho přišlo na přibližně 150 tisíc.

Do vývoje investoval finanční odměnu z loňské soutěže Intel ISEF ve výši 1500 dolarů (v přepočtu přibližně 30 tisíc korun) a také peníze ze stipendia, které mu poskytuje českobudějovická firma TSE. Firma vyrábějící inkubátory Marka zároveň oslovila, aby pro ni dělal vývojáře. Zařízení, které letos představil na mezinárodní soutěži, zároveň brzy prověří i praxe. "Brzy již bude ve výrobě," pochlubil se Marek.

Zatímco vývoj hodinek byl drahý, výroba prý přijde na pár dolarů - základní jednotka na dvacet, moduly kolem pěti dolarů. Přístroj je použitelný pro novorozence i seniory.

Původně Marek zamýšlel vyrobit jej pro osamělé seniory. "Postupně ale vyplynulo, že by to mohlo být pro malé děti, třeba pro sledování kvůli syndromu náhlého úmrtí kojence."

Soutěž Intel ISEF pro něj ale byla přínosná ve více směrech. "Pobyt ve Spojených státech mi pomohl jazykově hlavně v odborné rovině, pokud jde o prezentaci. Prezentovat v cizím jazyce je něco, co se dá naučit pouze praxí," je přesvědčen student.

To letošní maturantka Aranka Hrušková si získala porotu v Americe řešením matematického problému. "Na matematice je krásné, že se odehrává bez závislosti na jakýchkoli společenských vlivech. Je to snad jediná absolutní pravda, kterou máme," říká.

Práce studentky pražského Gymnázia Christiana Dopplera se jmenovala Řetězové zlomky kvadratických racionalit. "Většina z nás je zvyklá běžně zapisovat čísla s desetinnou čárkou nebo zlomky. Číslo ale můžeme vyjádřit i tzv. řetězovým zlomkem, který se skládá z mnoha, někdy až nekonečně mnoha zlomků do sebe vnořených. Řetězové zlomky určitých čísel pak mají velmi zajímavé vlastnosti, kterými jsem se ve své práci zabývala," vysvětlila Aranka. Takové vyjádření čísel, které se používá v počítačové aritmetice, je daleko přesnější. Při práci na projektu Aranka vůbec o soutěži Intel ISEF nevěděla. "Dělala jsem to jenom pro zábavu vedle střední školy," říká. Se stříbrným místem je ovšem nanejvýš spokojená.

Studovat v USA, nebo Británii? Aranka letos stihla kromě přípravy na ISEF odmaturovat a dostat se na Massachusettský technologický institut. Ještě ji ale čekají zkoušky nazvané STEP. "Musejí je skládat všichni studenti, kteří byli podmíněně přijati ke studiu matematiky a fyziky na University of Cambridge," konstatuje studentka. Raději by totiž studovala na této britské škole.

Posledním oceněným je Robin Kryštůfek, který uspěl v kategorii biochemie. Zabýval se vývojem léků proti viru HIV. "Navrhl jsem a připravil řadu látek účinných jako tzv. inhibitory HIV proteázy, což je enzym klíčový pro rozmnožování HIV uvnitř našich buněk. Moje látky jsou schopné se na něj specificky vázat, zastavovat jeho činnost a s ní i množení viru," vysvětlil maturant z pražského Gymnázia Na Vítězné pláni. Robinovu práci na preparátu, který slouží k zastavení množení viru HIV uvnitř napadené buňky, ocenila v Los Angeles i Americká asociace farmaceutů.

Hned po návratu z Intel ISEF čekala Robina maturita. "Učil jsem se i v Los Angeles a také během dlouhých letů," říká student, který už je přijatý na obor biochemie na Přírodovědecké fakultě UK. Ještě ale zvažuje nabídku stipendia ke studiu v Hongkongu.


17. 6. 2014, protisedi.cz

FELFEST 2014 láká na hudbu, ale třeba i na Banana piano

Po roce se na Vítězné náměstí v Praze vrací festival Fakulty elektrotechnické ČVUT FELFEST, který nabídne bohatý hudební program a prezentaci studentských projektů fakulty. Jednodenní festival se uskuteční 18. června 2014 ve 14.00 hodin na travnatém prostranství před areálem ČVUT v pražských Dejvicích. Kromě dvou hudebních scén a obsáhlého výstavního TechParku se můžete těšit na doprovodný program, sportovní exhibice a workshopy. Vstup na festival je zdarma.

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze oslaví konec letního semestru festivalem FELFEST. Návštěvníci si budou moci prohlédnout projekty, které na fakultě vznikají. Mezi nejpopulárnější patří Robot záchranář TRADR, na kterém odborníci vyvíjejí technologii pro společný zásah lidí a robotů v případě katastrofických událostí, Multiprojekční zařízení CAVE využívané k vizualizaci scén ale i vědeckých dat, Banana piano umožňující sestavit si vlastní hudební nástroj z několika kusů ovoce, nebo Lego roboti, kteří umí skládat Rubikovu kostku, balancovat na nakloněném povrchu, nebo sbírat míčky určité barvy. V TechParku dále naleznete AgentDrive Simulátor, cyklistický navigátor a plánovač cest, studentskou formuli, aplikaci pro rozpoznávání obličeje, letecký simulátor a mnoho dalších exponátů, které potěší mladé i dospělé technické nadšence.

O hudební doprovod se na hlavní scéně postará česká rocková undergroundová legenda Vltava, jež v devadesátých letech zazářila snad na každém pódiu v České republice. Dalším významným hostem budou němečtí ska-rocksteady Yellow Cap, kteří působí na hudební scéně již 15 let a za dobu své existence vydali pět alb v čele s aktuálním Pleasure. Tuto desku v posledních měsících úspěšně představovali po celém Německu. Nesmíme opomenout další výtečnou kapelu, kterou jsou Bitumen beat. Skupina, která vznikla před pár lety na základech rozpadnuvších se Terne Čhave, si řekla, že romskou muziku trochu opepří. Perfektní kombinace tradičních tanečních rytmů a moderní elektroniky nenechá v poklidu žádného posluchače, který nepřišel o uši. Dále na hlavní i vedlejší scéně vystoupí jak kapely, které mají k Fakultě elektrotechnické blízko (punkrockoví Moomraj, elektro-ambientový Squarewave Orchestra a folkoví PES), tak kapely, které sice jsou v začátcích, ale mají co nabídnout: elektroničtí Zlato a Nafta, indie rockovka Silver Spoons a funk jazzový big band Concrete Ostrich.

http://www.protisedi.cz/article/felfest-2014-laka-na-hudbu-ale-treba-i-na-banana-piano


17.6.2014, parlamentlisty.cz

Na českém pavilonu EXPO Milano se budou podílet studenti ČVUT

Studenti Fakulty architektury a Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze zvítězili ve spolupráci s firmou FullCapacity, s.r.o., ve veřejné soutěži o realizaci projekčního audiovizuálního systému v pavilonu České republiky na EXPO Milano 2015.

"Jedná se o interaktivní systém vyjadřující základní téma EXPA, tedy Energie pro planetu, potraviny pro život," říká doc. Vladimír Soukenka z Fakulty architektury ČVUT. Koncept celého systému lze popsat takto: čím pomaleji jdete přírodou, tím větší tajemství vám odkrývá. Návštěvník, který projde expozicí bez zastávky, uvidí záhonek s lesní vegetací, za kterou je promítán les s hlasitou zvukovou kulisou. Pokud se, zastaví, ukryté kamery uvnitř vegetace začnou přibližovat v projekci větší a větší detaily rostlin. Zároveň se začíná i zpomalovat zvuková kulisa. Kouzlem je, že zpomalený zvuk cvrčka zní jako kostelní chorál.

Tým studentů ČVUT je složen ze zástupců Ústavu interiéru a výstavnictví, Ústavu průmyslového designu Fakulty architektury a Institutu intermédií Fakulty elektrotechnické ČVUT. V soutěžní přihlášce je uvedeno 12 studentů z ateliéru interiéru a výstavnictví docenta Vladimíra Soukenky i ateliéru průmyslového designu profesora Mariana Karla, kteří na zadání pracovali v zimním semestru a společně své projekty prezentovali. Autorem vítězného námětu je Bc. David Sivý. Na konečném projektu s ním pracoval již užší tým studentů a doktorandů Fakulty architektury a Institutu intermédií při Fakultě elektrotechnické ČVUT.

"Systém vyjadřuje současný trend reflexe světa, kdy máme techniku a technologie, které mohou ukázat skryté krásy a poetiku všeho kolem nás. Umění a unikátnost je pouze v myšlence užití techniky k lidštějšímu pohledu na svět. Již od roku 2006 máme na ČVUTInstitut intermédií, který se snaží spojovat výuku technických a uměleckých škol. Právě v prolínání způsobu racionálního a emocionálního myšlení vidím inspiraci pro současný trend v podpoře vědy a výzkumu. Tak jako na EXPO Brusel v roce 1959 okouzlila Laterna magika svět naší českou invencí spojující umění a techniku," dodává docent Vladimír Soukenka.

Soutěže se kromě ČVUT v Praze zúčastnila také VŠUP s projektem z ateliéru Federika Diaze a Universita Tomáše Bati ve Zlíně s projektem z ateliéru prostorové tvorby Ing. arch. Michaela Klanga. Podle docenta Soukenky je na celé soutěži nejpodstatnější, že se vysokoškolské umění a výzkum budou podílet na reprezentaci kultury naší země.

Největším přínosem pro naše studenty bude samotný proces skutečné realizace. Do října letošního roku musí tým připravit funkční prototyp v Praze a v květnu 2015 bude celý projekt stát v českém pavilonu na EXPO v Miláně.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době máČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 23 000 studentů. Pro akademický rok 2014/15 nabízí ČVUT svým studentům 110 studijních programů a v rámci nich 441 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu.

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=323499


23.6.2014, Automa

Ohlédnutí za devíti ročníky konference ARaP a pozvání na ročník desátý

Konference Automatizace, Regulace a Procesy - ARaP, připravovaná jako obvykle na listopad, se bude konat již podesáté. Od roku 2005 se jako jedna z mála technických konferencí v ČR pořádá pravidelně každý rok. Navazuje na obdobně pojatých šest konferencí, které byly součástí doprovodného programu veletrhu Pragoregula.

Desetileté výročí je vždy příležitostí k určitému bilancování, které je navíc letos doprovázeno dalšími "kulatými" výročími. Časopis Automa, který jako mediální partner stál už u zrodu konferencí ARaP, slaví dvacet let od svého založení. Hlavní pořadatel konference, Fakulta strojní ČVUT v Praze, má jubileum 150 let od svého vzniku a před padesáti lety vzniklo zaměření automatizační technika v rámci specializace přesná mechanika a optika - a to byl počátek samostatné výuky automatizace na Fakultě strojní ČVUT a zároveň lze tuto událost pokládat za datum vzniku současného ústavu přístrojové a řídicí techniky. Zcela výjimečnou zásluhu na zavedení výuky automatizace na Fakultě strojní ČVUT a na výchově několika tisíc odborníků má prof. Ing. Milan Balda, DrSc., dr. h. c., který se v plné svěžesti letos dožívá devadesáti let (Automa 3/2014, str. 72). V letošním roce si připomeneme také dvě výročí zakladatele kybernetiky Norberta Wienera (*1894, .1964).

Je proto přirozenou snahou organizátorů letošní konference všechny tyto okolnosti v programu reflektovat a pozvat čtenáře časopisu, mezi kterými je jistě nemálo těch, jichž se uvedená výročí nějak dotýkají, k účasti a aktivnímu podílu na připravovaném programu.

Z historie konferencí ARaP

První dva ročníky organizačně zabezpečovala společnost Symma pod odbornou záštitou garanta všech konferencí ARaP prof. Bohumila Šulce. Konaly se v hotelu Holiday Inn v Brně. Členy programového výboru prvního ročníku konference byli Ing. Petr Bartošík a Ing. Karel Suchý z redakce časopisu Automa, prof. Vladimír Bobál z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, doc. Petr Horáček ze společnosti Protys a doc. Miloš Kmínek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Od prvního ročníku byla konference zaměřena na praxi a na výměnu poznatků použitelných v praxi. Mezi témata prvního ročníku s největší odezvou patřilo řízení a modelování technologických procesů, fuzzy a neuro-fuzzy modelování a regulace, teorie a praxe PID regulátorů a programová podpora návrhu a seřizování číslicových regulátorů.

Druhý ročník konference měl jako hlavní téma průmyslové řídicí a informační systémy a byl provázen silnou snahou o vytvoření tradice česko-slovenských technických konferencí, což se projevilo mj. v zastoupení dvou členů programového výboru ze Slovenska. Členem programového výboru se stal také Ing. Jiří Vacátko, který se v pozici výkonného ředitele pro technický rozvoj akciové společnosti ZAT zasloužil o zásadní aktivní podporu konference i ve všech jejích dalších ročnících jako člen programového výboru, přednášející a iniciátor velmi hodnotných příspěvků od svých spolupracovníků. Reprezentoval nejvýznamnější spolupráci organizátorů s průmyslem, bez níž by konference ARaP nedosáhla desetileté tradice. Z uspořádané ankety vyplynulo, že účastníky druhého ročníku nejvíce zaujaly příspěvky prof. Ing. Vladimíra Maříka, DrSc., a jeho týmu z Rockwell Automation o agentových technologiích a prof. Ing. Františka Zezulky, CSc., z VUT Brno o průmyslových komunikačních standardech.

Od třetího ročníku v roce 2007 se konference koná v Praze v poněkud skromnějších podmínkách konferenčního centra Fakulty strojní v Dejvicích. Fakulta strojní a pracovníci ústavu přístrojové a řídicí techniky převzali veškeré organizační a provozní zajištění. Již od roku 2007 má konference vytvořenu elektronickou formu propagace a podávání příspěvků. Pro tento účel byly zprovozněny webové stránky www.arap.cz a databáze zvaných a přihlášených účastníků. Přednesené referáty jsou od tohoto roku uveřejňovány v tištěných sbornících s registrací ISBN. Tuto tradici udržují pořadatelé dodnes. Takové změny si vyžádaly velký objem rychle zvládnutých činností realizovaných převážně autory této vzpomínky. Hlavním tématem tohoto ročníku byly inteligentní řídicí systémy.

V roce 2007 se stálým členem programového výboru stal Ing. Jan Fibír, CSc., ze společnosti Siemens, jehož zasvěcený ekonomický pohled na dodavatelsko-odběratelské vztahy při výběrových řízeních v oboru u automatizační techniky byl předmětem několika přednášek v dalších ročnících. Navazující texty byly jako články publikovány v časopise Automa. Aktivní podpora a opakovaná účast firmy Humusoft je spojena se jménem Ing. Jaroslava Jirkovského, Ph. D. Tento ročník charakterizuje velký počet přednášejících z akademických pracovišť, z nichž dominuje Západočeská univerzita (prof. Schlegel, Ing. Balda), ale i další univerzity (VUT Brno, TU Košice, TU Ostrava). Jako novinka se v programu konference objevila přednáška na všeobecně zajímavé a užitečné téma mimo obor automatizace: vedoucí patentového střediska ČVUT Ing. Hana Dušková hovořila a diskutovala na téma ochrana průmyslového vlastnictví.

Čtvrtý ročník konference v roce 2008 byl zaměřen na technicko-ekonomické aspekty současné automatizace procesní výroby. Mezi účastníky se poprvé objevili přednášející ze společnosti I&C Energo, která se v osobě Ing. J. Plisky po několik dalších ročníků stala důležitým podporovatelem konference. Na tento ročník mnozí účastníci vzpomínají především díky přednášce tehdejšího poradce ministra pro místní rozvoj Ing. Josefa Bubeníka na téma Energetika současná a budoucí. V uvedeném ročníku se mezi prezentujícími objevil Ing. Dobromil Nenutil, který se následně stal stálým členem programového výboru konference. Jeho pracoviště, společnost UniControls, a. s., je další z podporujících firem, o které se pořádání konferencí ARaP dlouhodobě opírá.

Pátý ročník ovlivnila recese probíhající v roce 2009. Na aktuální situaci nevýrazněji reagoval příspěvek Ing. Vránka z ATX, zamýšlející se nad pozicí integrátorů systémů na automatizačním trhu. Do všeobecné části programu konference se podařilo zajistit vystoupení dvou významných hostů, Ing. Jaroslava Doležala, CSc., a prof. Vladimíra Haasze, kteří jako místopředsedové Rady pro výzkum, vývoj a inovace poskytli účastníkům konference cenné aktuální informace o státní politice podpory výzkumu. Konferenci posílilo také navázání spolupráce s časopisem MM Průmyslové spektrum jako dalším významným mediálním partnerem a aktivní zapojení jeho šéfredaktora, Ing. Romana Dvořáka, do příprav této a následujících konferencí. Novou nabídkou programu v oblasti tutoriálů byl kurz Demonstrované aktuální nástroje návrhu automatického řízení pro praxi, vedený prof. Milanem Hofreiterem a využívající úlohy v laboratoři automatického řízení k reálnému ověření prezentovaných teoretických postupů. Byl určen zejména pedagogům ze středního odborného školství, u nichž však nevyvolal očekávaný zájem. Poprvé se v rámci konference konala exkurze: první byla do nově otevřené budovy Národní technické knihovny k seznámení s technickým zázemím a jeho řídicím systémem, který dodala firma Siemens.

V roce 2010 jako reakci na téma Automatizace a recese z předchozího roku bylo rozhodnuto zaměřit konferenci na téma Automatice a kvalita. Smyslem této volby bylo zdůraznit, že nejlepší způsob, jak obstát v konkurenčním boji o zakázky, je kvalita a spolehlivost nabízených automatizačních řešení. V tomto roce přijali pozvání tři významní hosté: prof. Vladimír Haasz z Rady pro výzkum, vývoj a inovace, doc. Karel Šperlink ze Svazu průmyslu a dopravy a Ing. Miroslav Janeček z Technologické agentury ČR. Personální zastoupení přednášejících z průmyslové a akademické sféry bylo velmi podobné tomu v roce 2007. Pro účastníky konference se podařilo domluvit exkurzi do technického zázemí Strahovského tunelu.

Sedmý ročník konference ARaP 2011 byl veden snahou o nové pojetí konference zaměřením na prezentaci zkušeností a poznatků z realizovaných a připravovaných automatizačních projektů. Spolupořadatelem se v tomto roce stala Českomoravská společnost pro automatizaci, a tak jednou z náplní konferenčních diskusí byla učebnice automatizace pro střední odborné školy, připravovaná do tisku kolektivem autorů pod vedením doc. Maixnera z této společnosti. Sedmý ročník konference také přinesl změnu informačního a registračního systému konference, jehož autorem je Ing. Cyril Oswald, který se od té doby rovněž stará o některé organizační záležitosti.

Osmý ročník konference v roce 2012 byl prvním ročníkem se zahraniční účastí a přednáškami v angličtině. Hosty byli dva známí organizátoři mezinárodních sympozií IFAC, prof. Antonio Visioli z Universita degli Studi di Brescia s přednáškou Event-based PID Control a prof. Sebastián Dormido z Universidad Nacional de Educación a Distancia v Madridu s přednáškou Fundamentals on Network Control Systems. Jejich přednášky vzbudily mezi účastníky konference značný ohlas a přitáhly i další neregistrované zájemce. Byly publikovány v Acta Polytechnica a po přeložení v časopise Automa.

Hlavními tématy loňského devátého ročníku byly automatizace budov a jejich "chytré" řízení, umělá inteligence v praxi a inteligentní snímače. K těmto tématům přednesli své příspěvky významní hosté: prof. Ing. Václav Hlaváč, CSc., z centra strojového vnímání katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, prof. Ing. Vladimír Havlena, CSc., z Honeywell Prague a prof. Ing. Pavel Ripka, CSc., děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Pozvánka na letošní konferenci

Připomenutím bodů, které ve vývoji konferencí ARaP vnímáme jako důležité, chceme bývalým účastníkům i současným zájemcům přiblížit témata, která se mohou stát motivací pro jejich letošní účast na konferenci. Proto jsme jako motto pro zaměření letošního ročníku vybrali: Automatizace, regulace a procesy - ohlédnutí a perspektivy. Desátý ročník je tedy příležitostí k bilancování s výhledem do budoucna. Desátého výročí bychom také chtěli využít k setkání absolventů oborů automatizace a technické kybernetiky na Fakultě strojní ČVUT s příležitostí pochlubit se svými úspěchy. Věříme, že oslovení absolventi se zúčastní nejenom společenské části konference ARaP 2014, ale že také aktivně přispějí svými odbornými vystoupeními a firemními prezentacemi k náplni programu letošního ročníku. V něm, stejně jako v minulosti, počítáme s aktivním zapojením přednášejících z firemní i akademické sféry, z níž se budeme snažit zajistit tradiční vyzvané přednášky. Pro získání podrobnějších informací zájemce odkazujeme na webové stránky konference www.arap.cz, kde kromě aktualit týkajících se letošního ročníku najdou odkazy na minulé ročníky. Registrované předběžné zájemce o účast na konferenci automaticky informujeme e-mailem o přípravě programu. Obdobně hodláme využít e-mailové adresy získané od absolventů k distribuci konkrétních informací a pozvání.


23.6.2014, Automa

Postavte si svého robota - roboti ve výuce (část 1)

Zahajovaný seriál má za cíl usnadnit výuku robotiky na školách, zejména její praktickou konstrukční složku. První díl nového seriálu má úvodní charakter. Seznamuje s historií vzniku robotů a s rozvojem robotiky jako dynamicky se rozvíjejícího oboru. Prezentuje zkušenosti s její výukou v motivačním předmětu roboti bakalářského programu Kybernetika a robotika (KYR) na Elekrotechnické fakultě ČVUT v Praze a s využitím stavebnice Lego Mindstorms NXT.

Úvod

Robot je stroj pracující s určitou mírou samostatnosti, který vykonává určené úkoly předepsaným způsobem a při různé míře interakce s okolním světem a se zadavatelem. Robot je schopen své okolí vyhodnocovat prostřednictvím svých senzorů, zasahovat do něj, popř. si o něm vytvářet "vlastní představu" - model. Svým vnímáním může nejenom poznávat své okolí, ale může také vyhodnocovat svůj vliv na ně a tak využívat zpětnou vazbu. Robot je fyzickou realizací obecnějšího pojmu agent.

R. U. R. a exkurze do etymologie

Současné české slovo robot je odvozeno od staročeského robiti (dělat) a to pochází z praslovanského rob ve významu poddaný či otrok. Slovo robota se za feudalismu používalo ve významu nucené práce. Pro zajímavost uveďme, že proniklo i do středověké latiny v podobě robotas facere (robotovat) a do staroněmeckého robot ve stejném významu. Od tohoto základu je odvozeno i staročeské roba (služka) nebo současná slova vyrábět, výroba apod. [1]. Pro stroj (umělého dělníka) poprvé použil slovo robot spisovatel Karel Čapek v divadelní hře R. U. R. (Rossum.s Universal Robots). Poradil mu je jeho bratr Josef Čapek, když se ho Karel ptal, jak umělou bytost pojmenovat. Původně zamýšlený název labor zněl autorovi příliš papírově.

Robotika byla poprvé v praxi využita teprve v 50. letech dvacátého století, kdy byl patentován "statický průmyslový manipulátor", první varianta robotového ramena. Jeho velmi komplikovaní následovníci jsou dnes běžným vybavením továren, kde provádějí i velmi složité mechanické úkony.

Trocha historie

Po celá staletí je většina lidstva odsouzena k celoživotní tvrdé a vyčerpávající fyzické práci. Nejlépe je to patrné při návštěvě některého z muzeí průmyslové revoluce (19. století). Po celodenní dřině mohla být člověku útěchou fantazie, ve které se dostával do světa bytostí a strojů, které pracovaly za něj samy - automaticky. Byl to svět létajících koberců, džinů, golemů, homunkulů a jiných fantazijních bytostí. S rozvojem společnosti se začaly tyto sny postupně uskutečňovat. Potřeba automaticky vykonávané práce obvykle vedla ke konstrukci zařízení naprosto nepodobných člověku, ale snaha vyrobit umělého člověka - "robota" - provází a zřejmě bude provázet člověka ještě dlouhou dobu. S vývojem techniky měly první napodobeniny člověka (popř. zvířete) podobu mechanickou. Známy jsou mechanické napodobeniny člověka - androidi švýcarských mistrů Piera a Henryho Drozů z 18. století. Jejich automat - písař - byl schopen psát perem několik vět a velmi dobře napodoboval člověka. Vývoj mechanizace, automatizace a robotizace byl postupný. Za jedno z nejstarších zařízení, které ulehčovalo lidem práci a zvyšovalo produktivitu, lze uvést tkalcovský stav, i když jeho první modely nejsou příliš podobné těm dnešním.

Myšlenkou na "robota" se zabýval už Leonardo da Vinci. V 50. letech dvacátého století se našly jeho nákresy z konce 15. století, které obsahují detailní podoby mechanického rytíře, tedy jakéhosi středověkého humanoida. První robot, který byl použitelný pro práci, vyrobili v roce 1926 ve firmě Westinghouse. Jmenoval se Televox, fungoval jen podle předem daných příkazů a zvládal pouze jednoduché úkony.

Rychlý rozvoj robotiky

V roce 1948 a 1949 spatřily světlo světa první elektronické roboty druhé generace, které už fungovaly autonomně. Sestrojil je William Grey Walter z bristolského Burden Neurological Institutu ve Velké Británii a jmenovaly se Elmer a Elsie. Dokázaly rozeznávat intenzitu okolního světla a svůj pohyb korigovat podle okolních objektů a překážek. První číslicově programovatelný autonomní robot se objevil v USA v roce 1961. Jmenoval se Unimate a jeho původcem byl George Devol. Později se uplatnil při výrobě automobilových částí v General Motors. Ostatně automobilový průmysl byl a je jedním z průkopníků robotizované výroby.

V roce 1964 byly otevřeny laboratoře umělé inteligence na Massachusettském technickém institutu (MIT), Stanfordském výzkumném institutu (SRI) a dalších institucích v USA. Zabývají se (mimo jiné) využitím umělé inteligence v robotice. V roce 1968 byl v SRI postaven mobilní robot Shakey, vybavený strojovým viděním. Roku 1977 uvedla evropská firma Asea na trh své velmi zdařilé roboty. Roboty koncepce Selective Compliant Articulated Robot Arm (SCARA) jsou vyráběny od roku 1979. Průmyslové roboty se stávají běžným prostředkem automatizace manipulačních operací především v automobilovém průmyslu. Masivně jsou používány při svařování plamenem, elektrickým obloukem a při bodovém svařování. Jsou používány k nanášení barev a všude tam, kde jsou manipulační operace pro člověka nebezpečné a zdraví škodlivé. Počáteční předstih USA ve výzkumu, ale hlavně ve využití robotů později přebralo Japonsko.

Po roce 1980 začaly být první průmyslové roboty vybavovány počítačovým viděním, senzory hmatu a dalšími prvky, které do té doby byly předmětem výzkumu v oboru umělé inteligence. Roku 1995 se objevil první chirurgický robotický systém pro minimálně invazivní chirurgii. V roce 1997 byl na Marsu vysazen robot Sojourner. Zhruba ve stejném období byly položeny základy mezinárodním organizacím Federation of International Robotsoccer Association (FIRA) a RoboCup, které organizují soutěže robotů ve fotbale. Jejich posláním je především urychlit výzkum v robotice. RoboCup si dokonce ve své preambuli klade za cíl, aby robotický tým porazil lidský tým - mistra světa v roce 2050, v regulérním fotbalovém zápase. V roce 2000 předvedla firma Honda svého humanoidního robota Asima a firma Sony nabídla své zooidy nazvané Aibo.

Asimovovy zákony robotiky

Exkurzi do historie lze uzavřít citováním základních zákonů robotiky, jak je formuloval spisovatel Issac Asimov již v roce 1950 v knize Já robot (anglicky I, Robot): - robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo, - robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem, - robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Tyto zákony, přestože jsou sepsány spisovatelem sci-filiteratury, by měl ctít každý výzkumník v oboru robotiky. Je však otázka, do jaké míry budou tyto zákony v budoucnosti respektovat výrobci robotů. Pro roboty určené pro armádu jsou tyto zákony přinejmenším modifikovány. Poznámka ke gramatice

Robot je neživý objekt (obvykle stroj) a v češtině je slovo robot chápáno jako neživotné a je skloňováno podle vzoru hrad - množné číslo roboty. Pro "inteligentní" roboty podobné člověku se ve vědeckofantastické literatuře běžně používá životné skloňování podle vzoru pán - množné číslo roboti. Tuto zvyklost postupně přejímá i technická terminologie. Neživotné skloňování zůstává vždy pro všechny průmyslové a jiné "člověku nepodobné" roboty (např. pro kuchyňské roboty).

Roboty, výuka na školách a Lego Mindstorms NXT

Robotika jako vědecká a technická disciplína se zabývá roboty, jejich konstrukcí, výrobou a užitím. Úzce souvisí s elektronikou, mechanikou, mechatronikou a programováním. Je rychle se rozvíjejícím oborem. Nelze se tedy divit, že se stále častěji objevuje i ve studijních osnovách mnohých středních a vysokých škol. Důvodem je nejenom potřeba seznámit studenty s novým a perspektivním oborem, ale i snaha probudit jejich zájem o techniku obecně, rozvíjet jejich tvořivost, konstruktérské myšlení a technický cit. Osvědčuje se kombinovat teoretickou výuku s konstruováním a soutěžemi studentských výtvorů. Jedním z osvědčených mechanických prostředků pro podporu výuky je počítačově řízený model Lego Mindstorms NXT, který lze významnou měrou využít k účinnému vzdělávání mladé generace v tomto odvětví. Je ukázkou nejnovější techniky výukových robotů. Řídicí kostka LEGO. NXT je mikropočítačovým "mozkem" mechanické stavebnice. Obsahuje důmyslné senzory a základní software s jednoduchým programováním pomocí skládání programových bloků (drag and drop).

Zkušenosti na Fakultě elektrotechnické ČVUT

Na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze je od školního roku 2009/2010 v rámci nového bakalářského programu Kybernetika a robotika (KYR) v prvním semestru studia studentům nabízen povinný předmět A3B99RO Roboti. Participují na něm katedra řídicí techniky, katedra kybernetiky a katedra měření. Jde o zcela nový typ předmětu. Obsahuje minimum přednášek (jen s výkladem bezprostředně nezbytné teorie) a maximum laboratorní práce. Reaguje na skutečnost, že začátek studia technických oborů obvykle bývá obtížný a studenty spíše odrazuje. Náročné základní předměty (matematická analýza, lineární algebra, fyzika apod.) jsou sice pro vzdělání v oboru elektrotechniky nezbytné a pro kariéru velmi užitečné, ale v době, kdy je studenti absolvují, si to obvykle ještě neuvědomují. Často až na konci studijní etapy zjistí, k čemu úvodní předměty vlastně byly - a občas i litují, že se je dříve neučili lépe. Chybují i učitelé, když nedokážou studenty dostatečně zaujmout a poskytují jim odpovědi dříve, než přijdou jejich otázky.

Jedním z prostředků k nápravě je právě zavedený předmět roboti. Není to tradiční univerzitní kurz, ale předmět motivační. V jeho názvu je úmyslně použita životná forma slova robot, aby se tím zdůraznila tvořivost a hravost studentů a jejich partnerský vztah k technice. V jejich rukou roboti "ožívají" a studenti se stávají jejich "stvořiteli". Studenti pracují v malých týmech. Přínosem je i skutečnost, že nenuceným tréninkem spolupráce v týmu získají důležitou dovednost užitečnou pro praxi. Každý tým navrhne a realizuje jednoduchého autonomního mobilního robota vlastní koncepce, který je schopen splnit zadané úlohy. Ke konstrukci smějí použít jen prvky stavebnice Lego Mindstorms s využitím programů NXT-G, NXC, LeJOS atd. Vyvrcholením jejich úsilí v předmětu je závěrečná soutěž robotů nazvaná Robosoutěž (viz např. [2]), v níž vyhraje ten nejlepší a nejrychlejší. Robosoutěž je velmi oblíbená i mezi odbornou veřejností. Proto byla od roku 2009 zpřístupněna i pro středoškolské týmy. Letos v ní dokonce zvítězil tým středoškoláků.

Účel seriálu

S popularitou soutěže roste zájem i o stavebnice Lego Mindstorms, pořizují si je i jiné odborné školy (střední školy, učiliště i technické univerzity). Použití stavebnice evokuje otázky, potřebu podrobnějších informací a potřebu výměny zkušeností. To je důvodem zveřejnění tohoto seriálu v odborném časopise Automa, který je distribuován na mnohé odborné střední i vysoké školy. Jeho cílem je poskytnout potřebné informace o stavebnici Lego Mindstorms, především o řídicí kostce Lego NXT a o možnostech jejího programování, a sdělit zkušenosti s jejím použitím a příslušné rady. Autoři seriálu i redakce časopisu jsou připraveni reagovat na dotazy čtenářů a na diskusi.


23.6.2014, Automa

Výsledky soutěže ABB University Award 2014

Absolutním vítězem soutěže ABB University Award 2014 se stal Petr Kočiš z VUT v Brně s prací na téma orientační ústrojí průmyslových robotů, který získal od poroty nejvíce bodů. Vítězové jednotlivých kategorií jsou uvedeni v tab. 1. Nově probíhalo hlasování o nejlepší projekt na sociální síti Facebook, kde s celkovým počtem 144 hlasů vyhrála práce Lucie Patočkové, zaměřená na software rohovkového topografu.

Do soutěže vědeckotechnických projektů vysokoškolských studentů v akademickém roce 2013/2014 bylo přihlášeno celkem 44 disertačních, diplomových a bakalářských prací. Z nich odborná porota do finálového kola vybrala 22 prací. Ve středu 11. června prezentovali studenti tyto práce před odbornou porotou, kterou vedl Ing. František Bernat, CSc., z divize Automatizace výroby a pohony ABB. Dalšími členy poroty byli prof. Ing. Viktor Valouch, CSc., z Ústavu termomechaniky AV ČR, v. v. i., RNDr. Petr Reimer, CSc., z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., Ing. Tomáš Haubert, z katedry elektrických pohonů a trakce FEL ČVUT, Ing. Petr Nemšovský z divize Systémy pro energetiku ABB a Ing. Pavel Grečner z obchodní jednotky Robotika ABB.

Vítězové si odnesli hodnotné ceny a tablety od společností Sony a Lenovo a na všechny finalisty čeká odborná exkurze do centra pro robotiku ABB v Ladenburgu a do výrobních závodů na průmyslové stejnosměrné měniče a vakuové vypínače v Ratingenu v Německu.

Pravidla a podmínky soutěže ABB University Award

Soutěž pořádá společnost ABB ve spolupráci s IAESTE, která se již od roku 1948 zaměřuje na podporu odborných a jazykových znalostí studentů a absolventů prostřednictvím mezinárodního výměnného programu.

Zúčastnit se mohli všichni vysokoškoláci z České republiky i ze Slovenska, kteří dosud neukončili své vysokoškolské vzdělání nebo jsou studenty doktorského studia. Projektem mohla být bakalářská, diplomová, disertační, ročníková nebo další výzkumná práce zpracovaná s využitím vědeckých postupů a metod. Při formulování úkolu i jeho zpracovávání bylo možné spolupracovat s odborníky, výzkumnými ústavy a odbornými institucemi. Podíl řešitelů na výsledcích práce však musel být prokazatelný.

Tab. 1. Výsledky ABB University Award 2014

Energetika

Místo Autor, škola Název práce

1. Pavel Hahn, ZČU v Plzni Analýza mechanických vlastností kabelového pláště v průběhu jeho provozního života

2. Michal Studený, VUT v Brně Implementace nových vzduchových jističů ABB SACE Emax 2 do produktové řady

3. Martin Hovorka, VUT v Brně Materials for IV generation power plants<>

Pohony

Místo Autor, škola Název práce

1. Josef Bráza, ČVUT v Praze Řízení asynchronního motoru metodou DTC s využitím nástroje MATLAB

Pavel Purgát, ČVUT v Praze Simulace vektorového řízení v prostředí Matlab

2. Pavel Skarolek, ČVUT v Praze Návrh měničové výbavy elektromobilu Peugeot 106

3. Josef Český, ZČU v Plzni Využití magnetických kapalin v elektromechanických systémech

Robotika

Místo Autor, škola Název práce

1. Petr Kočiš, VUT v Brně Orientační ústrojí průmyslových robotů

2. Martin Stejskal, ČVUT v Praze Navigační systém mobilního robotu ve venkovním prostředí

3. Tomáš Krotký, ZČU v Plzni Návrh optimalizace trajektorie vybraného manipulátoru výrobní linky na výrobu pantů

Efektivní využití energie

Místo Autor, škola Název práce

1. Jiří Vrána, VŠCHT v Praze Optimization of electrolyte preparation process for vanadium redox flow battery

2. Michal Porhansl, ČVUT v Praze Evaluation of Energy Consumption of Conventional and Electric AWD Powertrains in a Driving Cycle

3. Jakub Čepela, ČVUT v Praze Studie využití neuronových sítí pro predikci spotřeby komplexu budov


23.6.2014, Trade News

Mezi sedmi miliony: Marek Novák

Nedávno médii proletěla zpráva o Marku Novákovi, který zvítězil v mezinárodní soutěži mladých techniků Intel ISEF. Po příletu ze států jsme si s devatenáctiletým vývojářem povídali o peripetiích na jeho cestě k prestižnímu ocenění, českém technickém školství a spolupráci s tuzemskými podnikateli.

- O elektrotechniku jste se začal zajímat již v deseti letech a již jako středoškolák jste se zařadil mezi uznávané vývojářské osobnosti. Technické myšlení je přirozená vloha, ale kde jste získal teoretické základy oboru?

Teorii jsem musel studovat souběžně s praxí jako samouk. Zejména v začátcích byla důležitá podpora mé rodiny - otec inicioval můj zájem o elektrotechniku a matka, jež vyučovala biologii a chemii na střední škole, o biochemii.

- Na Fakultu elektrotechniky ČVUT jste se hlásil již v době, kdy jste měl na svém profesním kontě významná ocenění a čtyři roky spolupráce s firmami. Nepoložil jste si někdy otázku, zda pro vás má vysokoškolské studium ještě nějakou cenu?

Tak jsem neuvažoval. Z praxe jsem věděl, že bez dobrých teoretických znalostí se neobejdu. Za velmi přínosné považuji studium vysokoškolské matematiky, která je opravdu náročná.

- Zabývat se vývojem na tak vysoké úrovni vyžaduje nejen špičkové znalosti, ale i vyspělé technické zázemí. Jak získáváte finanční prostředky a do čeho konkrétně jste je investoval?

V domě rodičů jsem si zřídil napůl laboratoř, napůl dílnu, kterou jsem si vybavil na vlastní náklady. Od patnácti let jsem si vydělával vývojem webových stránek, mimo jiné i pro jednu nadnárodní společnost, a různými brigádami. Tyto příjmy vytvořily můj základní kapitál. Časem přibyly i odměny spojené s vítězstvími v soutěžích. Do měřicích přístrojů, pájecí stanice na plošné spoje, obráběcího stroje na prototypy mechanických konstrukcí a dalšího vybavení jsem vložil možná už stovky tisíc korun. V poslední době představuje významnou položku mých příjmů mzda a stipendium od společnosti TSE, kde pracuji jako samostatný vývojář. Zvláštní kapitolou investic jsou vysoké náklady na vývojářský software. I když pro mě jako fyzickou osobu není nákup kvalitního softwaru zrovna levný, nemohu se bez něj obejít.

- Je obtížné, aby mladý vývojář získal zajímavé zakázky?

Není, jen musí mít zájem a věnovat práci čas. Nemohu se vyjadřovat obecně, ale ochota českobudějovické společnosti TSE, s níž spolupracuji od loňského června, inovovat a kooperovat s mladými vývojáři, je velmi vysoká. Vnímal jsem ji již v okamžiku, kdy mi nabídli stipendium a plat. V uplynulém roce jsem se podílel na zařízeních pro léčbu novorozenecké žloutenky a příslušenství k inkubátorům. Nyní s TSE spolupracuji na vývoji a výrobě zařízení pro seniory založeném na konceptu, s nímž jsem zvítězil na Intel ISEF 2014 (International Science and Engineering Fair - pozn. red.).

PODPORA TECHNICKÝCH OBORŮ U NÁS ROSTE

- Nejsou informace o větší podpoře technicky nadaných studentů jen další proklamace?

Nemyslím. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že zájem firem i škol o výraznější podporu exaktních věd stoupá. Viditelnější výsledky se však dostaví až po čase. O něco složitější je to u elektrotechniky. Na základním a středním stupni vzdělávání se kromě odborných škol tato specializace neobjevuje. Například na ČVUT se v prvním roce bere hodně teorie, kterou považuji za důležitou, ale některé studenty může její objem odradit. Navíc se hodinové dotace na rostoucí objem studijní látky stále zkracují. K vývoji zařízení, za něž jsem byl loni oceněn v Intel ISEF, mě motivoval právě malý zájem vrstevníků o elektrotechniku.

- Můžete nám svoje vynálezy stručně přiblížit?

První přístroj na elektronická měření kombinuje více zařízení do jednoho celku, aby se ušetřily náklady na energii a provoz. Druhý, jenž jsem zamýšlel pro školy a který lze snadno připevnit magnetem na tabuli, umožňuje simulaci elektrických obvodů. Tuto myšlenku bych chtěl v budoucnu opět oživit. Nyní se ale musím intenzivně věnovat zdokonalování zmíněného přístroje pro seniory.

- Na jakém principu funguje?

Hodinky získávají a vyhodnocují data o zdravotním stavu člověka a registrují anomálie. Výsledky měření, jako je EKG, tělesná teplota, okysličení krve, informace o pohybu a další parametry, se pomocí miniaturních bezdrátových senzorů přenášejí do hodinek a odtud do mobilního telefonu, počítače nebo přes GSM síť i dál. Přístroj může sloužit lékařům k průběžnému sledování pacientů, personálu v domovech důchodců nebo rodině při péči o svého příslušníka v době její nepřítomnosti.

ROZHODUJE PROJEKT I ZAPÁLENOST PRO NĚJ

- Kudy vede cesta adepta na cenu Intel ISEF od první přihlášky k vítězství?

Musíte projít čtyřstupňovým systémem od školního kola přes krajské a národní až k výběru na mezinárodní soutěže, v jehož porotě zasedají také zástupci Intelu. Tam jsou vybraní rozřazeni do soutěží a aktivit, nejvýznamnější jsou právě Intel ISEF a EUCYS, což je menší evropská obdoba Intel ISEF.

- Kolik studentů se hlásí do této soutěže a kolik se kvalifikuje do Los Angeles?

Ze sedmi milionů studentů z národních kol po celém světě se vybere asi 1750 nejlepších ze sedmdesáti zemí. V mé kategorii prošlo do nejvyššího kola 130 účastníků a deset z nich bylo oceněno, stejně jako já, druhou nebo první hlavní cenou.

- Co se hodnotí?

Kromě samotného projektu zejména originalita myšlenky, mimo jiné také zapálenost.

- Jak se měří zapálenost?

Podle formy a úrovně prezentace. Na ISEFu jsou nároky na ni o několik řádů vyšší než na národní úrovni. Například v Los Angeles za mnou přišel šéfvývojář Intelu a vyptával se mě na naprosté detaily. Třeba podrobnosti o spínaných napájecích zdrojích. Látka, která se mnohdy neučí ani na vysokých školách.

- Setkal jste se někdy s případy nekorektních nabídek podnikatelů ke spolupráci?

Stalo se, že mě oslovili lidé, jejichž požadavky svědčily o snaze objevy mi zcizit. Proto bývám zejména v prvotních kontaktech mimořádně opatrný na každé slovo. Všiml si toho i jednatel TSE, ale přijal to s porozuměním.

- V MEZINÁRODNÍ DŽUNGLI PATENTŮ

Máte některé své objevy přihlášené jako patenty? Nemám. Prvním důvodem je cena, protože nevím, zda by se mi vynaložené prostředky vyplatily. Mezinárodní patent včetně nákladů na právníka totiž přijde na sedmnáct až dvacet tisíc dolarů. Druhým důvodem je nejistota, zda to, co objevím, již není patentováno. Vyhledávání v patentových databázích je velice náročné a při množství patentů nikdy nezískáte stoprocentní jistotu o čistotě řešení. Pro každé teritorium platí jiná pravidla a nepoužívá se ani jednotná terminologie. Dokonce jsem narazil na patenty na naprosto obecné věci a některé dokonce obsahovaly fyzikální nesmysly.

- Co by se s tím dalo udělat?

Přimlouval bych se, aby každý, kdo si chce něco patentovat, musel buďto prokázat na prototypu, že je jeho řešení vyrobitelné, nebo ho aspoň omezeně zavést do praxe. Tento přístup by sice diskriminoval menší vývojáře, ale současný systém, kdy patentová databáze obsahuje i všeobecně známé věci nebo objevy, které budou realizovatelné za dvacet let, kdy platnost patentu končí, není dlouhodobě udržitelný.


24.6.2014, Lidové noviny

Na ČVUT se zvířaty neobcujeme

Ladislav Velebný napsal článek o intelektuální sodomii na vysokých školách (LN 19. 6.). Jeho jádrem je kritika VŠE a jedné její fakulty, což je jistě legitimní, a představitelé VŠE se k provokativním obviněním jistě vyjádří. Já však chci protestovat vůči nepřípustné generalizaci. Není pravda, že české vysoké školství je v rozkladu, prolezlé rakovinou a urgentně potřebuje rázný zásah politiků a poslanců. Dovolím si neskromně uvést svou fakultu jako protipříklad.

Naše fakulta a škola je špičková v rámci ČR i v mezinárodních srovnáních. V posledním žebříčku českých výzkumných institucí byla FEL ČVUT na šestém místě, přestože výzkum je jen jednou z našich aktivit. ČVUT hlavně díky nám figuruje mezi 150 světovými univerzitami v oboru computer science a 200 univerzitami v oboru electrical engineering. Podobný rating mají i naši stavaři a strojaři. Jsme tedy v elitním klubu, mezi světoznámými školami, které ovšem mají řádově vyšší rozpočet. Nesnížili jsme laťku ve výuce, dokázali jsme si poradit s poklesem počtu studentů i státního příspěvku na studentskou hlavu. Tento příspěvek dnes činí jen 24 procent našich příjmů, zbytek vyděláme výzkumem a průmyslovými kontrakty. Našimi zákazníky jsou americké, japonské, čínské a dokonce i české firmy. Naši doktorandi musí před obhajobou publikovat nejméně jeden článek v prestižním časopise. Citované časopisecké publikace jsou u nás jednou z mnoha podmínek pro habilitace. Nespíme na vavřínech: po vzoru AV jsme zavedli náročný kariérní řád, učitelé jsou tvrdě hodnoceni i ve studentské anketě. Dokázali jsme se rozloučit se špatnými učiteli a plagiátory z řad studentů i zaměstnanců. Naopak výborné studenty a učitele snad dokážeme slušně ocenit, protože se k nám ze světa vracejí. Můj italský doktorand po obhajobě strávil dva roky na japonské univerzitě a nyní pracuje zase u nás. Na některých našich katedrách se schůzuje v angličtině. Vede to ke stručnosti a naši zahraniční studenti a zaměstnanci se nemusejí učit česky. Máme samozřejmě i slabiny, ale víme o nich a pracujeme na jejich odstranění. Velkým problémem je věkový profil našeho akademického sboru. Daří se nám ho omlazovat, ale není to lehké. Zde pomoc poslanců opravdu potřebujeme. Novela vysokoškolského zákona byměla reflektovat specifika práce akademických pracovníků:

- umožnit řetězení pracovních poměrů na dobu určitou před získáním definitivy;

- odstranit nesmyslná omezení pracovní doby;

- zavést pevný věk odchodu do důchodu, jak je zvykem na vysokých školách v civilizovaných zemích včetně Slovenska.

Pokusil jsem se uvést příklad fakulty, kde nezahníváme. Jen si nejsem jist, jestli dost důrazně potíráme tu sodomii - ale žádná zvířata jsem u nás neviděl, jen občas nějaký ten politik.

PAVEL RIPKA, děkan Elektrotechnické fakulty ČVUT


13. 6. 2014 TV Noe

Kulatý stůl, Astronomie dnes, hodinový pořad.

http://tvnoe.tbsystem.cz/index.php?cs/videoarchiv/kst_a0150_v1406__

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.