1.12.2014, Euro

Solární Hlava XXII

Revizní zprávy vydané do roku 2011 odporují zákonu, lze tak zpochybnit veškerá licenční řízení, která na jejich základě úspěšně proběhla

Filip Šlezar, jednatel společnosti FVE 28 provozující fotovoltaickou elektrárnu Mrlínek, byl přednedávnem nepravomocně odsouzen za podvod pří získávání licence pro solární elektrárnu před Silvestrem roku 2010, kdy ještě bylo možné získat smlouvu na mnohem výhodnější výkupní ceny. Jeho společnost však před Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) splnění podmínek pro přiznání licence obhájila.

Tento zvláštní paradox je důsledkem právního a regulačního chaosu, který kolem solárního boomu od počátku panoval. A možná i trochu ukazuje, jak funguje "společenská objednávka" na potrestání oněch proklínaných solárních baronů. Zvláště když se v těchto případech angažuje nejvyšší státní zástupce.

Zbytečné machinace Je asi skutečností, že Šlezar odskákal prosincové dostihy roku 2010 o solární licenci především proto, že prostřednictvím e-mailu údajně dal dodavateli stavby pokyn, aby zajistil zprávy o výchozí revizi elektrárny potřebné pro první připojení do sítě, ačkoli elektrárna nebyla ještě dokončená. Příslušný Stavební úřad v Bystřici pod Hostýnem na jejím základě a na základě údajně také nepravdivého protokolu o předání stavby majiteli přijal rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby. To bylo nezbytné pro licenční řízení, které skončilo 28. prosince pravomocným přidělením licence na 25 let.

Údajně nepravdivé dokumenty měly uvést v omyl ERÚ i společnost E. ON Distribuce, k jejíž síti je Mrlínek připojen. Šlezarovi a dalším obžalovaným nepochybně přitížilo, že ona nepravdivá revizní zpráva byla skutečně zfalšována a razítko revizního technika na ní bylo naskenované.

Obhájcům nebylo nic platné, že pracovník E. ON Distribuce elektrárnu před připojením navštívil a viděl, v jakém je stavu. A musel tedy vědět, že je stavba nedokončená, stejně jako to věděl stavební úřad. A obhlídku udělal i pracovník ERÚ. A hlavně - ve skutečnosti nebylo vůbec nutné, aby stavba byla nezbytně kompletně dokončena, pouze musela být ve stavu, aby byla schopna připojení do sítě. Byrokratický paradox K tomu byla ovšem nutná ona revizní zpráva, která však musí být zpracována podle pravidel, jež se na základě znaleckých posudků předložených soudcům jeví v podobě z roku 2010 tak trochu jako solární Hlava XXII. Zjednodušeně řečeno, aby bylo možné podle podmínek platných v roce 2010 provést řádnou revizi solární elektrárny o vysokém výkonu, musí být nejprve připojena k síti. K síti však nemůže být solární elektrárna připojena bez licence, přičemž podmínkou k získání licence byla výchozí revizní zpráva. Kromě jiného to vyplývá i z odborného stanoviska, které bylo pro tento případ vypracováno na katedře elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT.

To by ovšem znamenalo, že ani nezfalšované revizní zprávy neodpovídají zákonu, a bylo by možné zpochybnit veškerá licenční řízení, která na jejich základě úspěšně proběhla.

Jak Filip Šlezar dopadne u odvolacího soudu, je ve hvězdách. Že FVE 28 svou licenci a velkorysé výkupní ceny z roku 2010 obhájila, je jasné už nyní, jakkoli byla bitva ve správním řízení ostrá. A i zde zasahovali státní zástupci a soudci.

Správní bitva Energetický regulační úřad začal s FVE 28 bojovat hned v roce 2011, kdy společnosti změnil licenci na ceny platné nikoli ještě v prosinci předcházejícího roku, ale na mnohem méně výhodné ceny aktuální. Rozhodl tak na základě udání jednoho z dodavatelů stavby, který fotografiemi dokladoval nesplnění licenčních podmínek v termínu. Problém trochu byl, že dotyčný vedl s již zmíněným Šlezarem spor o zaplacení prací na elektrárně a domáhal se plnění, takže věrohodnost jeho výpovědí tím může být poněkud ovlivněna.

Nicméně ERÚ mu uvěřil, na což solární firma reagovala podáním správní žaloby na úřad u Krajského správního soudu v Brně.

Jeho senát pak loni v září rozhodl, že se verdikt Energetického regulačního úřadu ruší, a vrátil spor k opětovnému projednání. Důvodem byla skutečnost, že zástupci FVE 28 nedostali příležitost klást otázky svědkovi, na základě jehož výpovědi došlo ke změně podmínek licence, a že předsedkyně úřadu své rozhodnutí řádně neodůvodnila. A ERÚ pak své řízení o změně licence vzal v lednu letošního roku zpět, což zdůvodnil tím, že se mu nepodařilo shromáždit dostatek důkazů a předvolat a řádně vyslechnout svědky.

Jenže u tohoto úřadu běželo ještě další správní řízení, které vyvolaly kroky Stavebního úřadu v Bystřici pod Hostýnem. Ten na základě výše popsaného trestního řízení s Filipem Šlezarem usoudil, že se stala nějaká lumpárna a elektrárna kvůli zfalšované revizní zprávě není bezpečná. A tak ve svém správním řízení zrušil rozhodnutí o kolaudaci stavby, která proběhla až v roce 2011, kdy už elektrárna měla svou licenci vydanou na základě původního povolení o předčasném užívání stavby. Nastal ping-pong s krajským úřadem, kam se právní zástupce FVE 28 opakovaně odvolával a přitom se snažil Stavební úřad v Bystřici přesvědčit, že se ve svém výkladu mýlí. Což úřad nakonec v březnu letošního roku uznal.

Zeman zasahuje Tato lapálie však měla za následek druhé správní řízení na ERÚ, protože pokud by nebylo v pořádku stavební řízení, nebyla by v pořádku ani licence solární elektrárny. Zdálo by se tedy, že Mrlínek má vyhráno a může se těšit na sluníčko a pěkné tržby.

Jenže aby toho nebylo málo, tak na přelomu loňského a letošního roku podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman žalobu proti udělení licence elektrárně v Mrlínku onoho 28. 12. 2010 na Energetický a regulační úřad ke Krajskému soudu v Brně. Dožaduje se zrušení správního rozhodnutí o udělení licence a obnově řízení. Argumentuje opět důkazy z trestního řízení.

Nicméně se zdá málo pravděpodobné, že by po dlouhé správní anabázi bylo možné s odstupem čtyř let dokazovat opak toho, co bylo ve správním řízení na ERÚ dvakrát posuzováno bez jakéhokoli výsledku, který by rozhodnutí o odebrání licence opravňoval.

---

Podle podmínek platných v roce 2010 musely být solární elektrárny o vysokém výkonu připojeny před revizí k síti. K té však nemohly být připojeny bez licence, k jejímuž získání byla nutná revizní zpráva. Je nepravděpodobné, že by bylo možné s odstupem čtyř let dokazovat opak toho, co bylo ve správním řízení na ERÚ dvakrát posuzováno bez jakéhokoli výsledku.


2.12.2014, ihned.cz

Energetika na hraně základního a aplikovaného výzkumu

Zeptali jsme se Borise Šimáka, předsedy představenstva nositele projektu, společnosti Energoklastr CTT Vysočina, a profesora Katedry telekomunikační techniky ČVUT.

Proč VTP Vysočina vznikla?

Důvodem jejího vzniku byla snaha o podporu výzkumu a vývojových základen v České republice obecně. Základny byly směřovány především do regionů mimo Prahu.

V té době vznikl Energoklastr, sdružení firem, které chtěly participovat na rozvoji a samozřejmě využití výzkumu v oblasti energií. Po diskusi tento spolek připravil projekt, podpořený z operačního programu Podnikání a inovace, na jehož základě byla vytvořena obecně prospěšná společnost Energoklastr Vysočina.

Po přípravě zázemí bylo vytipováno území na kraji Jihlavy a následně mohl být vybudován nový technologický park výzkumně zaměřený do oblasti energetických úspor a poskytující technologickou podporu pro vznik mladých firem v tomto oboru. Nejde tedy jen o výzkum, ale také o rozvoj regionu a uplatnění malých dynamických firem.

V červnu byl objekt otevřen a představen ministerstvu, zástupcům kraje a veřejnosti, bylo instalováno základní technologické vybavení včetně řady unikátních přístrojů, které umožňují rozvíjet výzkum v oblasti nanotechnologií, biotechnologií apod. Součástí jsou laboratoře pro biochemii a technologii, klimatologická laboratoř a technické laboratoře určené pro rozvoj energetiky.

V době zrodu projektu šlo o jedinou možnost, jak se dostat k technologiím a vybudovat výzkumnou základnu.

Jak šel čas, zdroje pro budování technologické základny získala také Praha. ČVUT má dnes vybudovaný ústav energeticky efektivních budov v Kladně, kolegové pracují rovněž ve výzkumných laboratořích v Roztokách a připravuje se vybudování výzkumného ústavu zaměřeného na informatiku a kybernetiku v Dejvicích, blízko Fakulty elektrotechnické. Na tomto projektu vedle mateřského Energoklastru participuje také ČVUT, VUT v Brně, Mendelova Univerzita a další.

Čím byla pro vybudování VTP zajímavá právě Vysočina?

Hledalo se místo realizace a na Vysočině se doplnil zájem regionu a podmínky nabídnuté jím pro výzkum. Projektové zaměření na oblast energetiky, úspor a klimatologie skýtá zajímavý prostor a ve vybraném regionu je vhodná pracovní síla a velké energetické firmy, Dukovany a průmysl, který má zájem o spolupráci.

Jak dlouho trvá vybudování od myšlenky po realizaci?

Diskuse o potřebě VTP spadají do období, kdy jsem byl děkanem fakulty. Fakulta vstoupila do základního Energoklastru někdy v letech 2009-2010. Byla vytvořena smlouva o spolupráci, připravil se společný projekt a vlastní výstavba začala 14. 6. 2012. Od toho se vyvíjely veškeré kroky a v letošním roce je projekt vybudován tak, že v průběhu září bude zkolaudován. Předpokládám, že kolaudace proběhne úspěšně a pracoviště bude k dispozici.

Jde čistě o investici do technologického rozvoje, nebo mají VTP šanci si na sebe vydělat?

To je dobrá otázka, protože se spekuluje o tom, jestli jsou "uživitelné", jestli existuje rozumná návratnost.

Parky svou velikostí odpovídají tomu, aby mohly být plně využívány a jejich model byl ekonomicky stabilní. Záleží však samozřejmě na řešitelském týmu a na managementu parku. Bez nich to nejde, protože naplnění ekonomických úvah a odhadů závisí na konkrétní síle týmu, jeho schopnosti.

Je třeba si uvědomit, že pro nás, pro vysoké školy, se režim změnil. Hovořím-li za naše pracoviště, Katedru telekomunikační techniky, tak prostředky získané formou dotace na vzdělávání tvoří pouhou třetinu našeho rozpočtu. Zbytek tvoří prostředky, které získáváme z projektů nejrůznějších tuzemských i mezinárodních grantů, z přímé spolupráce s průmyslem a podobně.

Z toho vyplývá, že podíl mimo dotační části zdrojů je velký. Musíme proto neustále přicházet s novými nápady, mít partnery, umět získat projekty, umět získat zdroje pro výzkum.

I z tohoto důvodu předpokládáme, pokud jde o Vysočinu, že jsme schopni tento projekt ekonomicky udržet tak, aby nebyl ztrátový a byl v dlouhodobém horizontu životaschopný.

Jaké podmínky musí splňovat firma usilující o spolupráci?

Jako první by měla definovat téma vzájemné spolupráce, aby bylo reálné, aby bylo řešitelné, mělo nějakou perspektivu, bylo ekonomicky zaplatitelné... Může se stát, že představy výzkumného pracoviště a firmy mohou být rozdílné a v mnoha případech právě v ekonomické oblasti. Výsledek proto musí být natolik kvalitní, aby firma byla ochotná ho koupit. Bez tohoto to nejde.

Není dost dobře možné dělat výzkum pro výzkum; musí být na hraně základního a aplikovaného výzkumu, aby výsledky byly hodnotitelné v nějakém rozumném časovém horizontu. Mohou vznikat zajímavé patenty apod. a je nezbytností nějakým způsobem výstupy centra realizovat.

Jaký přínos bude mít centrum přímo pro vaše studenty?

Tady vidím přínos v několika oblastech. Jednak se mohou seznámit s tím, jak reálný výzkum probíhá, mohou být zapojení přímo do výzkumných týmů, čili přebírat znalosti od zkušených partnerů. Řada výzkumných aktivit bude generovat další témata, která mohou být součástí diplomových, bakalářských nebo jiných kvalifikačních prací během studia.

Studentům může centrum během studia pomoci při zvyšování jejich know-how, poznání, že problematika, již studují na vysoké škole, má svůj řád, a umožní jim získané znalosti uplatnit. Ukáže jim tím cestu do budoucna.

Máme zájem, aby dobří studenti, které baví výzkum, dál pokračovali formou doktorandského studia a dál zvyšovali svou kvalifikaci a pomáhali nám při řešení. I my potřebujeme odborníky na řešení projektů, abychom zajistili kontinuitu v budování výzkumných týmů.

Plánuje se zapojení dalších vysokých škol?

Na tomto projektu spolupracuje Mendelova Univerzita a my, ČVUT, a myslím si, že prostor ještě je. Podobně spolupracujeme s jinými univerzitami také na jiných projektech. Máme projekty s VŠB Ostrava nebo s VUT Brno.

Spíše bychom uvítali větší zapojení ze strany Ministerstva školství. Jsou-li v projektu dotační peníze nebo evropské fondy, měla by být podpora spolupráce škol na vyšší úrovni. V řadě příkladů jsou výzkumné týmy slabé, a synergie mezi školami je tudíž v odbornosti nezbytná.

Předpokládáme, že spolupráce bude probíhat také se zahraničními pracovišti, protože to dává rozvoji parku další rozměr. Je dobré mít mezinárodní výzkumný tým, výměnu znalostí, výměnu pracovníků. Tady je prostor pro rozvoj výzkumu.

Funguje dostatečně spolupráce vysokých škol s podnikatelským sektorem?

Myslím si, že prostor na vylepšení určitě je, i když řada motivací a pobídek pro firmy, pro spolupráci s vysokými školami byla již vykonána. Například firmy si náklady související s výzkumem mohou odpočítat z daní.

Problémem je vzájemná důvěra mezi školou a firmou a to, že školy byly zvyklé na trochu jiné časové rozpětí v konání výzkumu. Ve firmách je vše z hlediska termínů daleko striktnější.

Spolupráce s firmami, zejména v oblasti výzkumu, vyžaduje spolehlivé, stabilní partnery, dobré naplánování výzkumu, časové rozvržení...

Pokud se výzkum opírá o kapacity vysokých škol, je třeba počítat s tím, že procesy nefungují jako v ryze soukromé firmě, kde by se stanovilo, že za dva měsíce to bude hotové. Škola má ještě další úkoly. I toto je jedno z úskalí vzájemné spolupráce a musí se hledat vhodný model tak, aby řešitelské týmy byly stabilní, aby byly schopné pracovat na problémech paralelně, nikoliv postupně.

Průmysl nemá čas čekat na výsledky řadu měsíců nebo let. Řada akademických pracovišť si tak postupně zvyká na jiný režim a režim škol se mění také v době prázdnin. Dříve se školy vyprázdnily, avšak nyní řada lidí řeší projekty i po dobu prázdnin, jinak to nejde. Není možné vysadit na dva měsíce a říci, že po prázdninách se bude pokračovat.

Prof. Ing. Boris Šimák, CSc. (50)

pracuje na katedře telekomunikační techniky ČVUT v Praze od roku 1985 a několik let působil ve funkci děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT, kterou také původně vystudoval. Odborně se zaměřuje na oblast digitálního zpracování signálů a mobilních komunikací.

http://archiv.ihned.cz/c1-63198880-energetika-na-hrane-zakladniho-a-aplikovaneho-vyzkumu


2.12.2014, aktualne.cz

Tramvaje prohrály s autobusy. I kvůli moderní technice

Zatímco stovky vlaků a tramvají v celé republice stály, automobily či autobusy takové problémy až na několik výjimek neměly. Důvodem je i neobvyklé počasí.

Praha - Ledovka ochromila část České republiky, paralyzovala stovky vlakových spojů a v Praze úplně zastavila tramvajovou dopravu. Jenže zatímco kolejová vozidla stála, automobily či autobusy takové problémy až na několik výjimek neměly.

Meteorologové či dopravní experti to přisuzují neobvyklému počasí, ale i moderní technice. Jelikož v posledních dnech bylo poměrně teplo, tak půda tolik zmrzlá nebyla. Proto podle nich tramvaje či vlaky boj s ledovkou poměrně rychle prohrály. V Praze se dokonce tramvaje kvůli počasí zastavily vůbec prvně v historii.

"Ledovka je nebezpečná v tom, že se drží na vodorovných i svislých plochách. Byla hlavně na těch kolejích, které udržovaly teplotu pod bodem mrazu, a když přišly srážky, tak voda na nich okamžitě zmrzla a vytvářela se námraza," uvedla pro Aktuálně.cz meteoroložka Dagmar Honsová.

Tramvaje by se mohly zničit

Docent Katedry měření elektrotechnické fakulty ČVUT Petr Kašpar Aktuálně.cz řekl, že podobnou situaci za padesát let nepamatuje. "Vždy se říkalo, že když už nic nepojede, aspoň ty vlaky pojedou. A nyní vidíme, že první mráz a první, co končí, jsou vlaky," prohlásil Kašpar.

Podle něj navíc hrozilo, že když by řidiči tramvají či vlaků pokračovali v jízdě, mohli by je zničit. Navíc v některých případech by to ani nebylo možné. Nejmodernější elektronika neumožní tramvajím jet, ani kdyby chtěly. "Elektronika vyhodnotí chybu a napájení odpojí," vysvětlil Kašpar.

Výhoda? Pneumatiky i do -30°C.

Automobily či auta naopak mají výhodu také díky zimním pneumatikám. Ty, aby se dokázaly dobře vyrovnat právě s ledovkou, mají větší množství lamel a mikrolamel.

"Poskytují větší množství hran při kontaktu s vozovkou a tím zajišťují výrazně lepší přilnavost a ovladatelnost automobilu jak při jízdě, tak při brzdění. Navíc moderní směsi s vysokým obsahem siliky tvrdnou až při výrazně nižších teplotách, asi -30 °C," prohlásila marketingová koordinátorka firmy Goodyear Dunlop Katarína Ardová.

A navíc zatímco na silnicích se dá s ledovkou bojovat například pomocí štěrku nebo písku, když se objeví na kolejích, účinný recept proti ni prakticky neexistuje. Konkrétně v Praze proti námraze na silnicích použili směs hrubé technické soli a roztoku solanky, což je chlorid vápenatý.

Mluvčí pražské Technické správy komunikací Barbora Lišková Aktuálně.cz řekla, že s preventivním posypem hlavních komunikací, kterých je 1340 kilometrů, začali již včera před 16. hodinou.

"Likvidační posyp, do kterého bylo nasazeno všech sedmdesát sypačů a padesát kusů další techniky, pak probíhal od 22 hodin do 5 hodin ráno," uvedla pro Aktuálně.cz Lišková.

BESIP: Bez zimní výbavy to nejde

Tramvaje v Praze, ale nejezdily kvůli námraze od nočních hodin, provoz byl výrazně omezen už v pondělí večer. V úterý po 15. hodině vyjely zkušebně znovu první soupravy. Dopravu tak přes den zajišťovalo metro a autobusy.

Šéf BESIP Martin Farář však varuje řidiče automobilů při jízdě ve zhoršených podmínkách. "První podmínkou je dobrý technický stav vozu a náležitá zimní výbava. Kromě toho by řidiči ještě více než kdy jindy měli dodržovat skutečný bezpečný odstup, měli by být připraveni na náhle odbočující vozidlo a vůbec dodržovat zásady defenzivní jízdy," dodal Farář.

http://zpravy.aktualne.cz/domaci/tramvaje-prohraly-boj-s-ledovkou-i-kvuli-moderni-technice/r~05b2cb4c7a2511e4b6d20025900fea04/


3.12.2014, aktualne.cz

Kolaps dopravy? Unikát, který vejde do dějin, říká expert

Sešly se mráz, obrovská vlhkost vzduchu a drobný déšť, vysvětluje unikátní a dosud neviděný kolaps kolejové dopravy v Česku Petr Kašpar z ČVUT. A dodává:

Praha - V Česku s příchodem prvního mrazu zkolabovala doprava. Tisíce lidí uvízly v noci na úterý ve vlacích, v Praze se vůbec poprvé kvůli kalamitě zastavily všechny tramvaje. Jakýkoliv pokus o jejich rozjetí provázelo mohutné jiskření mezi pantografem a trolejemi.

"Za padesát let něco takového nepamatuji," přiznává docent Katedry měření elektrotechnické fakulty ČVUT Petr Kašpar, podle něhož za to může neobvyklá souhra klimatických jevů, jejíž dopad byl v tak širokém měřítku jedinečný. "Je to případ, který vejde do dějin," dodává v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Skoro po celém území republiky přestaly kvůli ledovce jezdit vlaky a tramvaje. Jak si to vysvětlujete?

Petr Kašpar: Ta masovost zaskočila i mě. Že se to týká tramvají i vlaků a navíc na tak velkém území. Fyzikálně se jedná o to, že teplota klesla pod bod mrazu při současné obrovské vlhkosti vzduchu a drobném dešti. Je to vidět i na stromech, na všem ta obrovská námraza...

A.cz: Ale na zemi není, skoro to neklouže...

Nestačila všude prochladnout. Tam, kde ten mráz byl delší dobu, tam prochladla pod bod mrazu i zem, tam je náledí. Ale je pravda, že třeba v Praze ne. Auta a autobusy tady jezdí bez problémů. Ale troleje mají dobrou tepelnou vodivost a na nich voda okamžitě namrzá, ještě intenzivněji než na stromech. Kolem vodiče se vytvoří vrstva ledu, notabene na té spodní straně. Dochází k přerušení obvodu, místy se led poruší, je tam nedokonalý kontakt, dojde k přeskočení jikry, ionizaci toho prostředí a hoření oblouku.

A.cz: To jiskření asi neprospívá tramvajím ani vedení.

Přesně tak, to je podle mého pro ten pantograf i trolej nesmírně nebezpečný stav. Dochází k tak nedokonalému kontaktu, že to vlastně připomíná elektrickou svářečku.

A.cz: Kdyby se pokoušely tramvaje a vlaky dál jezdit, tak je to může zničit?

Určitě. Zničí se jak pantografy, tak vedení. Jsem přesvědčen, že je to i stav neslučitelný se správnou funkcí elektroniky, vyřazuje obvody těch vozidel. I kdyby chtěly jet, tak ne všechny nejspíš můžou.

Je to technicky velmi prozaické. Led izoluje, tlak pantografu to místy přeruší, nicméně se tam zase objevují vrstvičky ledu, začne hořet oblouk, je tam prostě nedokonalý kontakt. Projevuje se to značným jiskřením, kdy vzniká vysoká teplota, která vypaluje jak pantograf, tak trolej.

Křižíkovy tramvaje s odporovou regulací by v tomto počasí jezdily, trolejím by to ale moc neprospělo. Moderní tramvaje s elektronickou regulací nejezdí, ani kdyby chtěly. Elektronika vyhodnotí chybu a napájení odpojí.

A.cz: Je vůbec nějaká možnost prevence, mohlo se proti tomu něco dělat? Ptám se jako úplný laik...

To je legitimní otázka. I když bych rád řekl, že za to někdo může, tak si myslím, že tomu šlo těžko předejít. Už tím, že není nikomu známo, že by to už někdy bylo v tak masovém měřítku. Je to případ, který vejde do dějin, a začneme říkat: Pozor, když takto klesne teplota, začne do toho jemně pršet, může se to stát. Nemyslím si, že by to byl jev natolik dobře známý, aby se dopředu mohlo říct: pozor, nebudou jezdit tramvaje. Netroufl bych si dávat někomu vinu a říkat: tomu se mohlo předejít.

A.cz: Člověk si říká: Vždyť ty dráty jsou pod proudem, tak budou asi teplejší a neměly by tak extrémně namrzat...

To máte pravdu. Ale vzdušné vedení se velmi intenzivně chladí. Přirozeně tím okolním prostředím. Takže ta vzdušná vedení, ať už energetická nebo trolej, mají výhodu toho výborného chlazení, takže snesou velké přetížení a dobře se uchladí. To, že tam občas projede nějaká tramvaj, vedou tam nějaké proudy, zjevně nestačí na to, aby se vedení dokázalo odmrazit.

A.cz: Nyní se ukazuje, že kolejová doprava úplně selhala a vyhrávají auta a autobusy...

To považuji za úplně absurdní. Vždy se říkalo, že když už nic nepojede, aspoň ty vlaky pojedou. A nyní vidíme, že první mráz a první, co končí, jsou vlaky. Jsem z toho stejně překvapený, ale stejně si myslím, že to je mimořádně nepříznivá situace, která se těžko bude v brzké době opakovat.

http://zpravy.aktualne.cz/domaci/krizikovy-tramvaje-by-v-tomto-pocasi-jezdily-rika-expert/r~334322b67a0f11e4833a0025900fea04/


3.12.2014, aktualne.cz

Kalamita jako varování? Jsme snadno zranitelní, říká fyzik

http://video.aktualne.cz/dvtv/kalamita-jako-varovani-jsme-snadno-zranitelni-rika-fyzik/r~c2c8d59c7b0f11e49b26002590604f2e/


3.12.2014, bleskove.centrum.cz

Mladý talent. 16letý student z Prahy staví roboty. A vítězí

Rozhovor se studentem Františkem Hurtem, talentovaným konstruktérem robotů, kytaristou a úspěšným veslařem. František Hurt (16) studuje na osmiletém Gymnáziu Jana Keplera v Praze. Přestože jej baví elektronika, na průmyslovku ho to netáhlo. Samostudiem se dokázal v elektronice vzdělat natolik, že patří k nejlepším konstruktérům v robosoutěžích v Česku.

V týmu je se dvěma programátory, spolužáky ze třídy. Loni ve finále se svým robotem dokonce porazili i studenty ČVUT.

Aktuálně.cz: Jste úspěšným účastníkem robosoutěží. Můžete vysvětlit, na jakém principu probíhají?

František Hurt: Robosoutěže jsou určené pro tříčlenné středoškolské týmy, pořádá je ČVUT. V týmu jsem se dvěma spolužáky-programátory z Gymnázia Jana Keplera. Já jsem konstruktér. Úkolem je zkonstruovat a naprogramovat robota tak, aby sám splnil nějaký úkol, který je popsán v zadání.

A.cz: S jakými úspěchy se robosoutěžím věnujete?

Loni jsme skončili druzí v předkole, pro finále jsme na robotovi ještě hodně zapracovali a vyhráli jsme.

A.cz: Loňskou robosoutěž jste ovládli. Co to obnášelo?

Museli jsme nejdřív vymyslet strategii řešení té úlohy, podle toho udělat konstrukci, kde mě trochu omezovalo určené množství součástek. Letos je zadání spíše takové, že konstrukce není tolik složitá a bude to záležet spíše na programátorech.

A.cz: S kým jste soutěžili?

Jde o soutěž středoškolských týmů, ale finále se účastnili i studenti ČVUT.

A.cz: Jaké bylo loni zadání? Co měl robot umět?

Loni bylo soutěžní hřiště rozdělené na dvě poloviny. Nastoupily dvě mužstva a svedly souboj. Úkolem bylo nashromáždit míčky jedné barvy do stanoveného rohu plochy a co nejvíc míčků druhé barvy naopak házet k soupeři.

A.cz: To všechno dělá robot?

Robot musí dělat vše autonomně podle zadaného programu, nesmí se do toho zasahovat zvenčí.

A.cz: Čili žádné dálkové ovládání?

Ne, to tam ani není. Robot má senzory, kterými pozná barvy.

A.cz: Z jakých součástek se roboti staví?

Staví se z Lega.

A.cz: Jak jde z Lega postavit funkční robot?

Je to speciální stavebnice s motory, senzory a procesor a ty se zastaví do kostek. Ta sada je přesně daná, pro každého stejná, nic navíc se použít nesmí.

A.cz: Co měl robot umět letos?

Měl se snažit hrát Pacmana.

A.cz: Co to je?

Je to hra, kde má robot projet co největší pole bludiště. Předem se vůbec nevědělo, jak bude to bludiště vypadat.

A.cz: Jak se to dá naprogramovat?

Bylo to složitější. Ale naštěstí mám v týmu spolužáka ze školy, který patří k nejlepším programátorům vůbec.

A.cz: Jak jste dopadli letos?

Neumístili jsme se až tak dobře kvůli několika drobným chybám v konstrukci i programu, které se projevily bohužel všechny v jedné kritické chvíli; do finále tudíž nepostupujeme, neboť postupují pouze dva první týmy. Nebýt těchto malých chyb, které jsme již nenašli a neodstranili, protože asi týden před vlastní soutěží byla upravena pravidla a změnili jsme zcela koncepci konstrukce robota i programu, asi bychom se mohli umístit výrazně lépe.

A.cz: Vy jste v týmu konstruktér. Studujete ale osmileté Gymnázium Jana Keplera, tady asi nejsou technické předměty...

Elektroniku mám jako koníčka. Uplatním tu gymnaziální matematiku a fyziku. To jsou předměty, které mě baví a jdou mi. Plno lidí se je musí dlouze učit, ale když se to pochopí, tak se je nemusí učit vůbec.

A.cz: Jak jste načerpal znalosti potřebné k sestrojování robotů?

Tíhnu k tomu už od malička. Merkur, Lego, z toho jsem sestrojoval různě věci už jako malý. A také samostudium elektroniky, ať už v literatuře nebo na internetu, o kterou se dlouhodobě zajímám.

A.cz: Kolik času věnujete elektronice a konstruktérství?

Zabere mi to opravdu hodně času. Když mě něco napadne, tak si leccos sestrojím, popřípadě si rozšiřuji znalosti o elektronice.

A.cz: Jak to zvládáte se školou?

Naštěstí se nemusím moc učit. Míval jsem samé jedničky, ale nakonec jsem na to rezignoval. Přijde mi, že to není o tom mít samé jedničky, spíše dělat to, co mě opravdu baví. Než honit samé jedničky a věnovat tomu v předmětech, co mi jdou méně, zbytečně moc času, raději se specializuju na matematiku a fyziku. Ale vyznamenání si chci držet.

A.cz: Stíháte vůbec i nějaké další činnosti než školu, elektroniku a konstrukci robotů?

Ještě loni jsem chodil do základní umělecké školy na kytaru, teď už hraju jen doma. No a taky dělám závodně veslování.

A.cz: Jak se vám ve veslování daří?

Vesměs docela jo.

A.cz: A konkrétně? Nebuďte tak skromný...

No třeba loni jsme vyhráli na Primátorkách osmiveslici v dorostencích.

A.cz: To by se vám hodilo do motivačního dopisu na nějakou britskou školu...

Dělal jsem kurz na Winchester College (nejstarší a zřejmě i nejprestižnější soukromá střední škola ve Velké Británii - pozn. red.), kde bych mohl studovat tři měsíce matematiku a fyziku. Psal jsem motivační dopis, ale já to nemám moc rád, vychvalovat se, co jsem všechno vyhrál. Tohle mi nejde.

A.cz: Je ještě něco, co vám nejde?

Nejde mi neodkládat práci. Loni jsme třeba měli přes čtrnáctidenní vánoční prázdniny napsat povídku. Naplánoval jsem to na poslední den prázdnin na 19:30.

A.cz: A jak to dopadlo?

Napsal jsem jí, v té časové tísni jsem dokonce i dostal nápad, který jsem přes celé Vánoce stejně nedostal, a dali mi jedničku.

A.cz: Jaké máte plány do budoucna?

Určitě bych se chtěl věnovat technice. Čili zvolím nějaký technický obor.

A.cz: A jaké je vaše vysněné povolání?

Pomocí znalostí matematiky a fyziky řešit konstrukční problémy a provádět nějaké konstrukce, inovace ve výrobě a podobně.

http://magazin.aktualne.cz/v-16-letech-je-expert-na-elektroniku-a-sestrojuje-roboty/r~c47aadc276f811e4b6d20025900fea04/


4.12.2014, parlamentnilisty.cz

ČVUT: Blíží se finále 6. ročníku oblíbené studentské Robosoutěže

Finálový zápas robotů, které studenti středních škol a Českého vysokého učení technického v Praze staví ze stavebnice Lego Mindstorms, se uskuteční v pátek 12. prosince od 15.00 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT (Karlovo náměstí 13, Praha 2).

Oblíbená soutěž robotů sestavených ze stavebnice LEGO Mindstorms měla v letošním roce tři předkola, v rámci nichž se utkalo celkem 93 středoškolských týmů. Ve finálové soutěži poměří postupující družstva své síly se studenty předmětu Roboti bakalářského programu Kybernetika a robotika. Úkolem hráčů bylo sestavit a naprogramovat robota Pac-Mana tak, aby v časovém limitu samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů) projel co největší část bludiště. V bludišti mohou být pohybující se duchové, omezující jeho volný pohyb. O vítězství rozhoduje velikost projeté plochy v bludišti, které bude odpovídat počet získaných bodů.

Organizátor soutěže Ing. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT k letošnímu zadání úlohy říká: "V letošním roce jsme se nechali při vymýšlení zadání inspirovat kdysi velice oblíbenou hrou Pac-Man a doufáme, že tato úloha bude stejně atraktivní jako úlohy Bludiště, SUMO, Balancování s míčkem, Mobilní most nebo Sbírání míčků řešené studenty v předchozích ročnících."

Součástí finálové Robosoutěže bude i předání ceny v soutěžní kategorii Design robota, vyhlášené a sponzorované společností FANUC Czech s.r.o. a.s. Design robota se hodnotí jako samostatná kategorie, v jejímž rámci se oceňuje zejména zajímavé řešení konstrukce robota a jeho příslušenství, nebo jeho naprogramování.

Soutěž je veřejná a jsou na ní zváni příbuzní, spolužáci a přátelé soutěžících a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže.

Více informací lze nalézt na webových stránkách www.robosoutez.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době máČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 23 000 studentů. Pro akademický rok 2014/15 nabízí ČVUT svým studentům 110 studijních programů a v rámci nich 441 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2014 se ČVUT umístilo v hodnocení QS WorldUniversity Rankings, které zahrnuje více než 3000 světových univerzit, ve skupině univerzit na 411. - 420. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě, a stejně tak i v oblastech "Mathematics" a "Physics and Astronomy". Více informací najdete na www.cvut.cz.

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=348643


9.12.2014, Elektro

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze prezentovala Stratocaching

V rámci konference 4th International Conference on the Internet of Things, pořádané na půdě Massachusetts Institute of Technology (MIT) v USA, prezentoval Zbyněk Kocur z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a další zástupci projekt Stratocaching, jakožto jednu z velmi zajímavých reálných aplikací internetu věcí. Stratosférický balón Dropion s příslušnou elektronikou i samotná stratocachingová semínka jsou typickými zástupci zařízení ze světa internetu věcí. Dropion je propojen s pozemní komunikační stanicí, která přijímá telemetrické údaje a přenášený obraz z kamer na jeho palubě. Z této stanice jsou dále veškeré informace distribuovány k jednotlivým uživatelům.


9.12.2014, Elektro

Premiéra konference E-mobilita a smart grid fórum

V kongresovém sále Ministerstva dopravy České republiky se ve dnech 19. a 20. listopadu konal 1. ročník konference E-mobilita a smart grid fórum Praha 2014. Pořadatelem této pilotní akce byla Česká technologická platforma Smart Grid a na její realizaci se podílela Asociace elektromobilového průmyslu. Záštitu nad touto akcí převzaly Ministerstvo dopravy České republiky a Ing. Jiří Pařízek, radní hl. m. Prahy pro oblast dopravy. Mediálními partnery konference byly ATP Journal, Hybrid.cz, Automa, Sdělovací technika a Elektro.

Tato konference měla na programu přednášky předních odborníků z oblasti elektrické mobility a energetiky. Před účastníky konference předstupovali se svými přednáškami zástupci ministerstva dopravy, ministerstva obchodu a průmyslu, experti ze zainteresovaných společností - ABB, ČEZ, PRE, E. ON, CGI IT Czech Republic, GreenWay Operator, Landis+Gyr, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Ekova Electric, Škoda Electric nebo Asociace elektromobilového průmyslu. Nechyběli ani zástupci technických vysokých škol, konkrétně Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze a VUT Brno.

Konference měla kromě jiného zajímavý doprovodný program, který zahrnoval výstavku elektrických vozidel Teslou S počínaje, přes Smart ED, Nissan Leaf a závodní elektro formulí týmu eForce Prague Formula z ČVUT Praha konče. Jeho součástí byla také soutěž o jeden den s elektromobilem či neformální večeře pro účastníky konference a mnoho dalšího.

Dvoudenní maraton odborných přednášek začal ve středu 19. listopadu, kdy byly na programu tři aktuální tematické okruhy, a to východiska pro rozvoj elektromobility v České republice, technologie pro elektromobilitu a elektromobilita v hromadné dopravě. V jejich rámci zazněly konkrétní odborné přednášky, které mapovaly danou oblast mobility.

V první tematické skupině (východiska pro rozvoj elektromobility v ČR) zazněly přednášky o problematice čisté mobility z pohledu Ministerstva dopravy České republiky, inteligentních sítí jako faktoru rozvoje elektromobility, národního akčního plánu čisté mobility, perspektiv rozvoje elektromobility v České republice z pohledu energetiky nebo celkového pohledu na budování infrastruktury pro elektromobilitu.

Druhý tematický okruh (technologie pro elektromobilitu) měl na programu např. moderní řešení pohonu pro plně elektrický automobil, akumulaci energie v rámci elektromobility a distribuovaných zdrojů či příklady vývoje elektromobilu a elektrolodě.

Třetí a pro první den konání konference závěrečný tematický okruh (elektromobilita v hromadné dopravě) se zabýval problematikou elektromobility z pohledu ekologické a ekonomické veřejné dopravy v Praze, elektromobility MHD v Ostravě, ale také koncepcí bateriových autobusů v praxi.

Následující den konání konference, tj.

ve čtvrtek 20. listopadu, byly na programu dva tematické okruhy přednášek, a to elektromobily v individuální dopravě a infrastruktura pro elektromobilitu.

V první tematické skupině (elektromobily v individuální dopravě) seznámili přednášející posluchače s konkrétním koncepčním řešením pro současnou elektromobilitu, provozními náklady elektrického vozidla, ale také např. s úspěchy Formule Student Electric ve světě.

V posledním tematickém okruhu této konference (infrastruktura pro elektromobilitu) přišla ke slovu řešení nabíjecích stanic pro elektrická vozidla, IT správa dobíjecí infrastruktury a řešení pro interoperabilitu. Neméně zajímavé byly také informace o elektromobilitě ve skupině PRE či o nabíjecích stanicích E. ON v Dánsku.

Zdá se, že premiéra konference E-mobilita a smart grid fórum Praha 2014 byla úspěšná a přinesla nejen nové informace a pohledy na problematiku čisté mobility, ale také podněty a inspiraci pro další smysluplné prosazování této cesty k trvale udržitelné mobilitě.


10.12.2014, chip.cz

Když se technické vzdělání vyplácí

Aleš Holeček, absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, bude v pátek 12. prosince od 12.45 hodin přednášet pro studenty. Jeho přednáška nazvaná .Mít za šéfa Billa Gatese. bude o tom, jak se dostal z fakulty až na pozici viceprezidenta vývoje Windows.

Přednáška proběhne v Ballingově sále Národní technické knihovny (Technická 6, Praha 6). Aleš Holeček v ní představí svůj příběh o tom, jak se vypracoval na pozici viceprezidenta vývoje Windows a co v praktickém životě znamená být nejvýše postaveným Čechem v americké centrále Microsoftu. Aleš Holeček, držitel čestného titulu Distinguished Engineer, v současnosti vede šestisetčlenný tým pracující na nové verzi Windows 10.

http://www.chip.cz/novinky/kdyz-se-technicke-vzdelani-vyplaci/


10.12.2014, Computerworld.cz

Konferenci o bezpečnosti softwaru pořádají OWASP a Eset

Ve čtvrtek 18. prosince proběhne za podpory Esetu konference na téma IT bezpečnosti pořádaná českou pobočkou mezinárodní neziskové organizace zaměřující se na bezpečnost v IT - OWASP Czech Republic.

Na konferenci vystoupí zástupce OWASP Czech Republic Jan Kopecký a zahraniční bezpečnostní experti Mario Heiderich a Nicolas Gregoire. Řeč bude o exploitech, odměňování uživatelů za reportování chyb v software i o využívání DOM (Document Object Model) k útokům na uživatele.

Konference proběhne od 15:30 do 20:00 hodin v posluchárně 309 v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Vstup na tuto akci, stejně jako na ostatní akce OWASP, je bezplatný.

Registraci bezplatné vstupenky je možno získat na http://owasp-cz-meeting.eventbrite.com .

Další informace na http://owasp-czech.cz/ .

Open Web Application Security Project (OWASP) je celosvětovou neziskovou organizací, která se zaměřuje na zlepšování bezpečnosti software. Její misí je zviditelňovat problematiku bezpečnosti software tak, aby jednotlivci i organizace po celém světě mohli činit informovaná rozhodnutí o skutečných bezpečnostních rizicích.

http://computerworld.cz/aktuality/konferenci-o-bezpecnosti-softwaru-poradaji-owasp-a-eset-51613


12.12.2014, zpravy.rozhlas.cz

Na půdě pražské ČVUT závodili roboti ze stavebnic

Netradiční klání má za sebou pražská ČVUT. Na půdě Fakulty elektrotechnické totiž závodili roboti ze stavebnic. Ty vlastnoručně sestavili studenti z vysokých a středních škol.

Utkání sledoval celý přednáškový sál, a kdo chtěl, mohl také živě na webu. Zájem byl obrovský, atmosféra skvělá, a nervozita soutěžících v celku přiměřená. Alfou a omegou robosoutěže je vzájemná spolupráce soutěžících v týmu. "Pokud si soutěžící dobře rozvrhnou čas a práci v týmu, tak jim to neuvěřitelně pomůže. A pokud si tuto praxi osvojí již nyní, kdy jsou na konci střední školy, tak jim to pak bude ku prospěchu v profesním životě," říká jeden z organizátorů soutěže Martin Samek. Soutěž je určena pro tříčlenné středoškolské týmy. Úkolem každého týmu je sestavit robota ze stavebnice tak, aby splnil zadanou soutěžní úlohu a to co možná nejlépe. Podmořští roboti sledují úbytek antarktického ledu Lékařský robot, který zabíjí mikroby

http://www.rozhlas.cz/_zprava/1432051


8.12.2014, Magazín Leonardo

O humanoidní robotice

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3268731

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.