3.2.2015, Systémy logistiky

Galileo nabídne aplikace také pro logistiky

Navigační systémy:

Evropský družicový systém Galileo bude představovat významnou alternativu vůči americkému GPS.

V současnosti se vede debata, a zejména připravují výzvy Evropské komise ohledně praktického využití evropského družicového systému (GNSS). Tomuto tématu se ve středu 14. ledna věnoval celodenní seminář na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Navštívilo jej přibližně 200 zástupců evropských zemí, které se na budování evropského navigačního systému podílejí. Jedním z hlavních cílů bylo podnítit zájem soukromých investorů, kteří by za přispění Evropské unie vyvíjeli aplikace pro praktické využití. Setkání pořádala agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA).

Seminář se zaměřil na otázky spojené s přípravou aktuálních výzev, pravidel pro účast a finanční participace či procedur následného vyhodnocování přínosů. Nejzajímavější část z pohledu logistiky se týkala představení sfér možných aplikací, protože konkrétní technická zařízení vznikají až na základě definovaného potenciálu pro aplikace. Hlavní oblasti, kde by se měl Galileo uplatnit, tvoří letecká, námořní, silniční a železniční doprava, a dále segment geolokačních služeb (například spotřební elektronika).


6.2.2015, Lidové noviny

Siemensova cena již po sedmnácté

Ceny Wernera von Siemense byly již po sedmnácté předány na slavnostním večeru v Betlémské kapli. Oceněni byli talentovaní studenti, nadějní mladí vědci i vysokoškolští pedagogové z významných technických a přírodovědných univerzit i akademických institucí z celé České republiky. Tradiční soutěž nejlepších mladých mozků organizuje český Siemens ve spolupráci s předními českými univerzitami a Akademií věd ČR, pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy a ministra průmyslu a obchodu. Vítězové získali odměny v celkové výši 1,2 milionu korun.

"V dnešním světě obrovské konkurence mezi státy a světadíly se snažíme přispět k tomu, aby Česká republika na poli technického a přírodovědného vzdělávání krok nejen udržela, ale byla dokonce i napřed. Jsem přesvědčen, že právě Cena Wernera von Siemense, která je nejlepším studentům, mladým vědeckým týmům a pedagogům udělována, je tím nejlepším prostředkem, jak úsilí a schopnosti našich mladých vědců nejen ocenit, ale také zviditelnit, a tím posílit společenskou prestiž vědecké a pedagogické práce." uvedl generální ředitel skupiny Siemens v České republice Eduard Palíšek.

"Dnes, kdy je technické zázemí univerzit a vědeckých pracovišť na srovnatelné úrovni se zbytkem světa, je důležitá hlavně motivace. Věřím, že ocenění Cenou Wernera von Siemense může přispět k tomu, aby mladí, talentovaní odborníci motivaci neztráceli a své znalosti a nadání dále rozvíjeli a uplatňovali v České republice." dodal. "I když by věda a výzkum měly být založeny na faktech a výsledcích, i v těchto oborech se můžeme setkat s předsudky. Jsem proto velmi rád, že jsme v letošním ročníku poprvé udělovali ceny v nové kategorii určené studentkám. Vítězky této kategorie svými pracemi jasně dokazují, že jediné, na čem záleží, je nadšení, píle a snaha o dosažení těch nejlepších výsledků," uzavřel Palíšek. Sedmnáctý ročník se vyznačuje nejen vysokou kvalitou přihlášených prací, ale i velkou pestrostí oborů a témat, která byla nakonec oceněna. Ceny získaly práce ze širokého spektra technických a přírodovědných oborů od matematiky po medicínu, a Cena Wernera von Siemense tak potvrdila svou otevřenost.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice. V dosavadních ročnících bylo oceněno 265 studentů, pedagogů a mladých vědců.

Cena za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu Je mnoho oblastí, ve kterých je důležité umět správně předpovědět budoucí vývoj zkoumaných systémů, jejichž složitost, vzájemná provázanost a množství dat neumožňují vytvořit s pomocí stávajících matematických nástrojů model, který by jejich chování dokázal správně předpovědět. Taková předpověď je přitom klíčová pro odhalování případných chyb v systémech a pro rozhodování o dalších krocích.

Modelování budoucího vývoje vybraných veličin a výskytu chyb v systému může být životně důležité v úlohách, jakými jsou například řízení technologických procesů, sledování a navigace, rozpoznání obrazu, komunikace, doprava nebo předpověď počasí. Týmu profesora Šimandla ze Západočeské univerzity se úspěšně daří vyvíjet matematický aparát umožňující obecné řešení úloh odhadu a detekce s možností uplatnění v různých oblastech.

Profesor Šimandl spolupracuje na problematice již více než deset let se třemi mladými nadějnými vědci - Jindřichem Duníkem, Ivem Punčochářem a Ondřejem Strakou. Navržené přístupy v oblasti automatického odhadování a detekce změn v podmínkách neurčitosti představují přínos nejenom v oblasti rozvoje vědní disciplíny, ale mohou se stát i silným nástrojem v praktických úlohách. Výsledkem jsou pak výrazné ekonomické úspory nebo zvýšení bezpečnosti. Cena za nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace Přestože byla chemická zbraň yperit poprvé použita téměř před sto lety, nebezpečí jejího zneužití je aktuální i dnes. Tato chemická látka je o to nebezpečnější, že k její výrobě není potřeba žádné zvláštní vybavení nebo hluboké chemické znalosti. A co víc, dosud proti ní neexistovala žádná účinná protilátka. Tedy až donedávna, kdy Zbyněk Prokop s týmem vědců z Loschmitových laboratoří Masarykovy univerzity a Vojenského výzkumného ústavu objevili enzym spolehlivě a bezpečně rozkládající yperit a jemu podobné látky.

Do objevu enzymu neutralizujícího yperitické látky byly známy pouze chemické postupy dekontaminace a neutralizace yperitu, které jsou však agresivní k ošetřovaným materiálům a nedají se použít pro ochranu obyvatel. Enzymatická neutralizace představená docentem Prokopem je šetrnou metodou, která k neutralizaci využívá biologický enzymatický katalyzátor od roku 2014 registrovaný pod značkou "Yperzyme".

Při hledání vhodného enzymu čeští vědci vycházeli z desetiletých zkušeností s vyhledáváním a zkoumáním enzymů využitelných v biotechnologiích. Ve spolupráci se společností Enantis, první biotechnologickou spin-off firmou Masarykovy univerzity, vědci v roce 2014 vyvinuli postup průmyslové výroby účinného katalyzátoru, který by mohl být použit jako ochranný prostředek pro civilní obyvatelstvo.

Na vývoji technologie spolupracoval Zbyněk Prokop s tuzemskými i zahraničními vědci. Při vývoji ochranných prostředků pak vědci dokonce spojili síly i se zahraničními vojenskými laboratořemi v rámci NATO, se kterými byl testován prototyp dekontaminační sady, použitelné například na letištích nebo v městské dopravě.

Ocenění studentů a pedagoga V kategoriích studentských prací Ceny Wernera von Siemense vybírá porota nejlepší diplomové a disertační práce. Cenu si neodnáší jen student, ale i pedagog - vedoucí práce. V letošním roce vybíraly poroty z celkem 109 diplomových a disertačních prací ze všech významných technických a přírodovědných univerzit a také z řady projektů základního výzkumu, vývoje a inovací.

Cena za nejlepší diplomovou práci byla udělena Janu Královi pod vedením Michala Kubíčka a Davida Bělohrada z VUT v Brně, cena za nejlepší disertační práci Lucii Augustovičové pod vedením Pavla Soldána z UK v Praze a v kategorii nejlepší diplomová/disertační práce ve spolupráci se společností Siemens získal cenu Adam Gassmann pod vedením Michala Dordy z VŠB-TU v Ostravě.

Ocenění je udělováno také nejlepšímu pedagogovi za přínos oboru, výchovu mladé generace a nové učební metody. Letos tuto cenu získal Stanislav Štípek z 1. lékařské fakulty UK v Praze.

Ženy ve vědě Novinkou v letošním ročníku je ocenění pro nejlepší absolventskou práci, již napsala žena. Hned první ročník postavil porotu před náročný úkol - vybrat jedinou práci z množství kvalitních přihlášek. Nakonec si cenu odnesly hned dvě autorky-Naděje Havlíčková z Fakulty elektrotechnické na ČVUT a za disertační práci pak byla oceněna Lucie Augustovičová z Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Siemens podporuje vědu a výzkum Podpora vědy, výzkumu a vzdělání je součástí dlouhodobé strategie společnosti Siemens v České republice. Cena Wernera von Siemense je udělována mladým vědeckým pracovníkům, vysokoškolským pedagogům a nejtalentovanějším absolventům technických a přírodovědných univerzit za výjimečné výkony na poli vědy a výzkumu. Letos byly poprvé uděleny ceny v nové kategorii: nejlepší absolventská práce, jejíž autorkou je žena. Záštitu nad soutěží převzalo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo průmyslu a obchodu. Sedmnáctý ročník vznikal za spolupráce s Akademií věd ČR, Českou konferencí rektorů a Českým vysokým učením technickým v Praze. Během předchozích šestnácti ročníků ocenil 265 laureátů, a podpořil tak českou vědu a výzkum částkou přesahující sedm milionů korun. Na soutěži spolupracují nejvýznamnější technické a přírodovědné univerzity v ČR, práce vybírají poroty složené z rektorů, prorektorů pro vědu a výzkum a předních zástupců Akademie věd


6.2.2015, parlamentnilisty.cz

Nejlepší tuzemská elektro-informatická fakulta se představí zájemcům o vzdělání

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 12. února od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Na něm představí nejen možnosti studia, ale také špičkové laboratoře a projekty. Akce bude již tradičně probíhat jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak v budově na Karlově náměstí.

Zejména pro středoškolské studenty a jejich pedagogy přichystala Fakulta elektrotechnická ČVUT bohatý program, v jehož rámci budou zájemci o studium obeznámeni s náplní jednotlivých studijních programů. Pro ucelení obrazu o možnostech uplatnění po absolvování fakulty budou po celý den probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť. Po dobu trvání programu budou také přístupné špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, elektrických obvodů, světelné techniky, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si také budou moci vyzkoušet letecký simulátor, software na detekci obličeje, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule. Budoucí posluchači si také mohou prohlédnout špičkově vybavené posluchárny, které na fakultě vznikly díky úzké spolupráci s průmyslovými partnery.

Vysokou prestiž a úspěšnost programů, které se na Fakultě elektrotechnické vyučují, ilustrují dlouhodobě se zlepšující výsledky hodnocení jak v mezinárodním, tak v tuzemském měřítku, například podle hodnocení Hospodářských novin ze dne 22. ledna 2015 se stala nejlepší tuzemskou informatickou fakultou.

V rámci Dne otevřených dveří budou prezentovány stávající studijní programy Elektrotechnika, energetika a management (EEM), Komunikace, multimédia a elektronika (KME), Kybernetika a Robotika (KyR), Otevřená informatika (OI), Otevřené elektronické systémy (OES), Biomedicínské inženýrství a informatika (BMII) a bude také prezentován nový studijní program Softwarové inženýrství a technologie (SIT), jehož koncepce vznikla ve spolupráci s průmyslovými partnery. Tento směr bude možné studovat od podzimu 2015. Jeho hlavní výhodou je možnost účastnit se stáží v podnicích v rámci studia a výrazný podíl soft-skills znalostí v učebním plánu. Posluchači programu SIT získají vedle průpravy v informatice a elektrotechnice také právní a ekonomické znalosti.

"Kombinování studia napříč vědními obory je jednou z cest, jak upevnit postavení našich absolventů na pracovním trhu," říká děkan Fakulty elektrotechnické prof. Pavel Ripka a dodává: "Na naší fakultě je vedle elektrotechnicky a informaticky zaměřených oborů možné studovat i ekonomiku, management, nebo třeba biomedicínu. Snažíme se vychovávat takové odborníky, kteří by chápali souvislosti v co nejširším možném měřítku."

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=360702


7.2.2015, ČT1

Dvůr ČVUT

Petr SOJKA, redaktor:

Tak tohle je místo s mimořádnou minulostí - areál Vysokého učení technické na Karlově náměstí se rozprostírá na místě, kde jen historie vzdělávání čítá 800 let.

Marie MATĚJÁKOVÁ, spoluautorka připravované knihy o minulosti místa:

V roce 1190 se říká, že sem přivedl Všebor a Kojata Hrabišicovi křižovníky strážce Božího hrobu. První listina o tomto klášteru je z roku 1217, byl to řád, který byl augustiniánské řehole a měli jako svou náplň charitativní činnost, péči o chudé a nemocné.

Petr SOJKA, redaktor:

Augustiniáni tu zůstali až do husitských válek, na poslední chvíli ještě stihli přestěhovat cennosti.

Marie MATĚJÁKOVÁ, spoluautorka připravované knihy o minulosti místa:

5. 8. 1419 po novoměstské defenestraci sem vtrhla lůza novoměstská, která to tady povraždila zbytek těch mnichů, vyplenila klášter, ale nezbořila ho. Zbořen byl až 1420.

Petr SOJKA, redaktor:

Dodnes tu ve zdivu na zadním dvorku můžeme vidět zbytek ambitu dávného kláštera. Další významnou dochovanou památkou je socha Zderazské Madony z 80. let 15. století. Tu vyzvedli z rozvalin údajně zcela neporušenou a teď zdobí nedaleký kostel svatého Vojtěcha. A právě Madona Zderazská vlastně rozhodla o zbudování nového kostela svatého Petra a Pavla na tomto místě.

Marie MATĚJÁKOVÁ, spoluautorka připravované knihy o minulosti místa:

Měšťan Mazánek odkázal právě kvůli té Madoně Zderazské, která mu údajně vrátila zdraví, 10 tisíc zlatých, který byly v té době obrovské peníze a ze solné pokladnice Karel VI. přidal dalších 10 tisíc zlatých.

Petr SOJKA, redaktor:

Peníze tehdy stačily nejen na výstavbu kostela svatého Petra a Pavla, ale i na zbudování proboštství a také kaple Božího hrobu.

Jan ROYT, historik umění:

To zasvěcení svatému Petru a Pavlu, to je vždycky takové velmi závažné. Na Vyšehradě máme také kostel zasvěcený svatému Petru a Pavlu, to znamená, že jsou to kostely, který mají třeba vztah k papežské kurie, nebo tedy k nějakému biskupství.

Petr SOJKA, redaktor:

Představy byly velikášské, domov u mělo nalézt až 80 mnichů.

Jan ROYT, historik umění:

My známe půdorys toho kostela, známe i některé detaily z toho kostela a někdy i někteří badatelé soudili, že by to dokonce mohl být Jan Blažej Santini podle určitých gotizujicích prvků, jiní uváděli Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Víme, že to bylo vymalováno nástěnnými malbami jak prelatura, tak kostel, ale z toho bohužel se nic nedochovalo.

Petr SOJKA, redaktor:

Zatímco kostel zbourali v rámci pražské asanace v roce 1905, obě další stavby dodnes stojí a zvlášť cizinci chodí přes vrata obdivovat drobnou, údajně Santiniho kapli z roku 1722, která, jak ukazuje malba Václava Jansy, bývala na kostel svatého Petra a Pavla doslova přilepena.

Martin SAMEK, ČVUT Praha:

Zdá se, že kaplička i sama o sobě, která byla postavená někdy v těch letech 1720, byla tehdy postavená jako jakási asi přístavba toho kostela a tvořila svébytný samostatný objekt, tak zdá se, že i to způsobilo, že bouřliví stavitelé technické školy jí uchovali pro příští generace.

Petr SOJKA, redaktor:

Po josefínských reformách byl kostel odsvěcen a zdejší řád zrušen. Velmi brzy se do uprázdněného areálu nastěhovali vojáci, kteří tady v Karlových kasárnách byli až do poloviny 19. století. Na císařských mapách je patrná malá vodní nádržka, snad k plavení a napájení vojenských koní. V roce 1869 se pak v tomto areálu začali vzdělávat první studenti technických směrů. Teď malá odbočka. Tenhle výjimečný oltář z dílny Brandla a snad i Brokofa byl do kostela jedné středočeské vesnice převezen údajně právě ze zbouraného kostela svatého Petra a Pavla. Ale zpátky na Karlovo náměstí. Na rozlehlém dvoře ČVUT stojí třeba i tenhle malebný domek správců areálu, i s pečlivě upravenou zahrádkou. Svůj smysl mají i zazděná okna starého proboštství. Na místě protilehlé budovy totiž při nedávné rekonstrukci odkryli dávné kamenné napojení latejn.

Martin SAMEK, ČVUT Praha:

I kněžím se nelíbilo, aby z budovy proboštství bylo vidět na to, jak konají potřebu, tak si vynutili, aby příslušná okna v té budově byly zazděna.

Petr SOJKA, redaktor:

Hned vedle stojí několik provizorních budov.

Petr KONVALINKA, rektor ČVUT:

Ten areál je trošku zaneřáděn stavbami, které tam vznikly v době socialismu. Je tam určitý tesko objekt, který je úplně vybydlený, máme na něj demoliční výměr. Pak je tam také objekt, ve kterém jsou nějaké experimentální laboratoře, ústav letadlové techniky, strojní fakultya další pracoviště. A my máme takový záměr tyto objekty zbourat a zrevitalizovat dvůr na Karlově náměstí do podoby, která by mu slušela.

Petr SOJKA, redaktor:

Znamená to i likvidaci domků, kde teď mají studenti menzu. Naopak stát zůstane památkově chráněná kotelna s komínem. ČVUT chce taky zastřešit dvorek moderní školy ve vnitrobloku. Pod touhle budovou je i jedna z nejstarších studní v Praze. Právě tahle budova stojí přibližně v místech barokního kostela a náhodou nebo záměrně je katedra Zengrovy auly přesně tam, kde býval kostelní oltář. A další unikát.

Martin SAMEK, ČVUT Praha:

Během 2. světové války, kdy došlo k uzavření vysokých škol, tak tento prostor byl zabrán německou armádou. Vzhledem k tomu, že prostory jsou vybaveny do dneška dochovanou vlastně těžkou manipulační technikou v podobě jeřábu a podobných mechanismů, kladek a tak dále, tak se lze domnívat, že se zde třeba opravovaly i kusy motorů, případně kusy těžké bojové techniky.

Petr SOJKA, redaktor:

Na téhle kresbě je vidět dávný domek na místě současné menzy. Právě tady velmi pravděpodobně Vojtěch Hynais vytvořil slavnou oponu Národního divadla.

Petra DAŇHELOVÁ, konzervátorka Národního divadla:

Když si představíte oponu, tak ona má poměrně velké rozměry, je to opravdu obrovský obraz, který má cirka 10,5 krát 12 metrů, takže tam to měli natažené na rámu to plátno a k tomu měli samozřejmě lešení a malovali tam.

Petr SOJKA, redaktor:

Těsně vedle areálu ČVUT, s nímž vlastně tvoří jeden celek, stojí v ulici Na Zbořenci navíc tenhle barokní dům s dalším zajímavým dvorem. Hned za vchodovou mříží je ke zdi připevněn velký dřevěný kříž s Kristem a hluboko ve dvoře naopak zaujmou dávné svodové žlaby. Směrem do Resslovy ulice je pak dvůr uzavřen blokem barokních domů, kde kdysi dožívali emeritní kněží. Zvenku je ČVUT čitelné pouze průčelní Ulmanovou budovou, za ní se ale skrývá největší dvůr, na který jsme zatím v našem seriálu narazili. Petr Sojka, Česká televize.

Petr SOJKA, moderátor:

A ještě krátká výzva. Tajemný zapomenutý kout staré Prahy tady Na Zbořenci a Na Zderazi se brzy dočká knižního zpracování. Kdo by chtěl autorům profesorům z místní školy finančně pomoct, může se obrátit na tuto e-mailovou adresu. Pro dnešek je to definitivně všechno. Za týden to bude přesně 70 let, kdy na Prahu dopadly bomby shozené spojeneckými letadly. Ukážeme vám jednu z těch, které tehdy nevybuchly. Na shledanou za týden.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288835-z-metropole/215411058230006/video/


10.2.2015, Technický týdeník

Naše nejlepší elektro-informatická fakulta se představí zájemcům

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 12. února od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Na něm představí nejen možnosti studia, ale také špičkové laboratoře a projekty. Akce bude již tradičně probíhat jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak v budově na Karlově náměstí.

Zejména pro středoškolské studenty a jejich pedagogy přichystala Fakulta elektrotechnická ČVUT bohatý program, v jehož rámci budou zájemci o studium obeznámeni s náplní jednotlivých studijních programů. Pro ucelení obrazu o možnostech uplatnění po absolvování fakulty budou po celý den probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť. Po dobu trvání programu budou také přístupné špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, elektrických obvodů, světelné techniky, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si také budou moci vyzkoušet letecký simulátor, software na detekci obličeje nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule. Budoucí posluchači si také mohou prohlédnout špičkově vybavené posluchárny, které na fakultě vznikly díky těsné spolupráci s průmyslovými partnery.

Vysokou prestiž a úspěšnost programů, které se na Fakultě elektrotechnické vyučují, ilustrují dlouhodobě se zlepšující výsledky hodnocení jak v mezinárodním, tak v tuzemském měřítku, například podle hodnocení Hospodářských novin z 22. ledna 2015 se stala nejlepší tuzemskou informatickou fakultou.

Další informace o dni otevřených dveří naleznete na stránce: www.fel.cvut.cz/cz/prestudent/dod


10.2.2015, Technický týdeník

Studenti změřili síly s inženýry

Německým inženýrům společnosti igus se podařilo sestavit rychlejší vozidlo než českým studentům. V unikátním porovnání sil, které se odehrálo v areálu litoměřické firmy HENNLICH, soutěžili konstruktéři německého strojírenského gigantu, firmy igus, se speciálně upraveným vozidlem Smart proti formuli studentů pražské ČVUT. Akce měla i charitativní podtext.

"V našem autě jsme nahradili více než 50 kovových součástek chytrými plasty. Tím jsme mimo jiné auto odlehčili. Stali jsme se vítězi, ale myslím, že závod byl hodně vyrovnaný. Gratulujeme českým studentům ke skvělému vozidlu," řekl Sebastian Toeller z firmy igus.

"Drželi jsme sice palce českým studentům, ale myslím, že němečtí inženýři opět všem dokázali, proč jsou považováni za světovou extratřídu. Nejdůležitější ale je, že jsme touto akcí mohli přispět místnímu litoměřickému hospicu," řekl prokurista pořádající litoměřické firmy HENNLICH Jan Studnička.

V závodě se proti sobě postavila dvě netradiční vozidla. Na české straně šlo o formuli posluchačů ČVUT v Praze, kteří ji sestavili pro loňský studentský závod. Jde o speciální elektromobil, který vyvine maximální rychlost 140 km/h a 100kilometrovou rychlost dosáhne za 3,6 s.

Na německé straně se představilo speciálně upravené vozidlo Smart, do něhož inženýři firmy igus vložili místo standardních kovových součástek plastové, především kluzná pouzdra. S vozidlem pak bez jediné poruchy objíždějí celý svět.


12.2.2015, Elektro

V české ozonové expedici je i zástupce ČVUT

Již 15. ledna odlétla z Hradce Králové do Antarktidy Česká ozonová expedice, jejímž členem je kromě odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové RNDr. Michala Janoucha, Ph. D., a Ing. Martina Staňka také Ing. Ladislav Sieger, CSc., z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. V letošním roce bude hlavním cílem expedice kontrola, údržba a kalibrace takzvaného Brewerova spektrofotometru, který byl v roce 2010 úspěšně instalován na argentinské stanici Marambio v oblasti Antarktického poloostrova. Přístroj již pátým rokem provádí monitorování celkového množství ozonu v atmosféře a slunečního ultrafialového záření v oblasti Antarktidy.


13.2.2015, TV Barrandov

23. výročí internetu v Česku

Denisa JEŘÁBKOVÁ, moderátorka:

Někteří si bez něj už nedovedou představit život. Přitom ještě před třiadvaceti lety o něm u nás kromě několika málo nadšenců nikdo nevěděl. Dnes je všude - v domácnostech, v mobilech, ale třeba i v hodinkách, nebo ledničkách. Řeč je o internetu, ke kterému jsme se u nás oficiálně poprvé připojili právě před třiadvaceti lety.

Zdeněk REJŠEK, redaktor:

Třináctý únor, to je datum, které je považováno za počátek internetu u nás.

Viktor VESELÝ, FEL ČVUT v Praze:

To oficiálně první připojení bylo vlastně v únoru roku 92 a předcházely tomu asi půlroční testy.

Zdeněk REJŠEK, redaktor:

Právě tady, v posluchárně číslo 256 na elektrotechnické fakultě ČVUT v pražských Dejvicích se přesně před třiadvaceti lety tehdejší Československo vůbec poprvé připojilo do internetové sítě.

Viktor VESELÝ, FEL ČVUT v Praze:

První rychlost tý linky byla 9,6 kilobitů, což lze odhadnout asi jako necelá strana textu za vteřinu.

Zdeněk REJŠEK, redaktor:

Iniciátorem historického okamžiku bylo sdružení CESNET, které na připojení spolupracovalo s univerzitou v Linci.

Jan GRUNTORÁD, ředitel sdružení CESNET:

Ze začátku to sloužilo jenom lidem z ČVUT, protože byl připojenej jeden počítač.

Zdeněk REJŠEK, redaktor:

Jedním z prvních uživatelů internetu u nás byl tehdy profesor Husák.

Miroslav HUSÁK, FEL ČVUT v Praze:

A najednou tady bylo spojení s drátama, my jsme mohli komunikovat a vidět ven a to bylo něco nepředstavitelnýho, protože do tý doby vlastně to, abychom měli spojení, tak to šlo akorát tužkou, papírem, že jo.

Zdeněk REJŠEK, redaktor:

Internet tehdy využívaly hlavně univerzity a výzkumné ústavy k výměně informací.

Jan GRUNTORÁD, ředitel sdružení CESNET:

Nejpopulárnější služba byla samozřejmě elektronická pošta, nejnavštěvovanější byl počítač v podstatě knihovny Kongresu Spojenejch států.

Zdeněk REJŠEK, redaktor:

S příchodem menších počítačů, klasického webu a rychlejšího připojení, zažil internet nebývalý rozmach.

Miroslav HUSÁK, FEL ČVUT v Praze:

Že to přijde do té podoby, jako je to v dnešní době, to si asi málokdo z nás dovede představit, jo.

Zdeněk REJŠEK, redaktor:

Dnes je v Česku i internetu připojeno téměř tři čtvrtě republiky. Celosvětový počet uživatelů internetu přesahuje tři miliardy lidí, brzy tak bude on-line celá polovina lidstva. Pro Televizi Barrandov - Zdeněk Rejšek.


13.2.2015, Computerworld.cz

Slavíme 23. výročí internetu v Česku

Dnes je to přesně 23 let, kdy bylo Česko poprvé připojeno v internetu.

Do posluchárny č. 256 elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze bylo na 9.30h ve čtvrtek 13. února bylo setkání, na kterém došlo k oznámení chystného prvního připojení tehdejší ČSFR k interentu.

Samotný fyzický akt prvního připojení proběhl v prostorách OVC VŠ ČVUT v Zíkově 4.

http://computerworld.cz/aktuality/slavime-23-vyroci-internetu-v-cesku-51782


14.2.2015, Pražský deník

ČVUT otevřelo dveře

HALU VYSOKÝCH NAPĚTÍ, audiovizuální techniku a studio či světelný design mohli vidět všichni návštěvníci Fakulty elektrotechnické ČVUT při čtvrtečním Dnu otevřených dveří. Vedle možností studia byly představeny právě interaktivní expozice a laboratoře jednotlivých pracovišť fakulty. Dveře škola otevřela nejen v Dejvicích, ale i na Karlově náměstí.

http://www.denik.cz/z_domova/obrazem-ceske-vysoke-uceni-technicke-otevrelo-dvere-20150216-pkql.html


18.2.2015, Parlamentní listy

Robosoutěž ČVUT se otevírá nově i pro žáky druhého stupně ZŠ a víceletých gymnázi

oblíbených zápasů robotů, které studenti postavili ze stavebnice Lego Mindstorms, se nově mohou hlásit studenti druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií.

Finále tohoto kola Robosoutěže se uskuteční 17. dubna v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2). Soutěžní týmy se mohou k účasti přihlásit od 17. února pomocí formuláře na internetových stránkách Robosoutěže.

Organizátoři Robosoutěže navázali na zvyšující se zájem studentů o účast v soutěži a poprvé v sedmileté historii vypsali kolo pro žáky druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Úkolem hráčů je sestavit a naprogramovat robota Pac-Mana tak, aby v časovém limitu samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů) projel co největší část bludiště. O vítězství rozhoduje velikost projeté plochy v bludišti, které bude odpovídat počet získaných bodů.

Organizátor soutěže Ing. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT k rozšíření soutěže říká: "Rostoucí zájem o Robosoutěž nás velice těší. Protože je naším cílem motivovat mladé nadějné techniky, rozhodli jsme se vypsat kolo pro žáky základních škol. Doufáme, že se nám podaří navázat na úspěch středoškolských kol, do kterých se nám v loňském roce přihlásila téměř stovka soutěžících týmů."

Soutěž je veřejná a jsou na ni zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže.

Více informací lze nalézt na webových stránkách www.robosoutez.cz, nebo www.facebook.com/robosoutez

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=362448


18.2.2015, Scienceworld.cz

Studentská Robosoutěž ČVUT se otevírá i pro žáky 2. stupně ZŠ

Do oblíbených zápasů robotů, které studenti postavili ze stavebnice Lego Mindstorms, se nově mohou hlásit studenti druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií.

tisková zpráva ČVUT Praha

Finále tohoto kola Robosoutěže se uskuteční 17. dubna v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2). Soutěžní týmy se mohou k účasti přihlásit od 17. února pomocí formuláře na internetových stránkách Robosoutěže.

Organizátoři Robosoutěže navázali na zvyšující se zájem studentů o účast v soutěži a poprvé v sedmileté historii vypsali kolo pro žáky druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Úkolem hráčů je sestavit a naprogramovat robota Pac-Mana tak, aby v časovém limitu samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů) projel co největší část bludiště. O vítězství rozhoduje velikost projeté plochy v bludišti, které bude odpovídat počet získaných bodů.

Organizátor soutěže Ing. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT k rozšíření soutěže říká: "Rostoucí zájem o Robosoutěž nás velice těší. Protože je naším cílem motivovat mladé nadějné techniky, rozhodli jsme se vypsat kolo pro žáky základních škol. Doufáme, že se nám podaří navázat na úspěch středoškolských kol, do kterých se nám v loňském roce přihlásila téměř stovka soutěžících týmů."

Soutěž je veřejná a jsou na ni zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže.

Více informací lze nalézt na webových stránkách www.robosoutez.cz , nebo www.facebook.com/robosoutez

http://www.scienceworld.cz/aktuality/studentska-robosoutez-cvut-se-otevira-i-pro-zaky-2-stupne-zs/


19.2.2015, hw.cz

Robosoutěž 2015 - nyní i pro žáky ZŠ

Tradiční studentská Robosoutěž ČVUT se otevírá nově i pro žáky druhého stupně základních škol a víceletých gymnázií.

Do oblíbených zápasů robotů, které studenti postavili ze stavebnice Lego Mindstorms, se nově mohou hlásit studenti druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Finále tohoto kola Robosoutěže se uskuteční 17. dubna v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2). Soutěžní týmy se mohou k účasti přihlásit od 17. února pomocí formuláře na internetových stránkách Robosoutěže.

Organizátoři Robosoutěže navázali na zvyšující se zájem studentů o účast v soutěži a poprvé v sedmileté historii vypsali kolo pro žáky druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Úkolem hráčů je sestavit a naprogramovat robota Pac-Mana tak, aby v časovém limitu samostatně a bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, Bluetooth či jiných komunikačních kanálů) projel co největší část bludiště. O vítězství rozhoduje velikost projeté plochy v bludišti, které bude odpovídat počet získaných bodů.

Organizátor soutěže Ing. Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT k rozšíření soutěže říká:„Rostoucí zájem o Robosoutěž nás velice těší. Protože je naším cílem motivovat mladé nadějné techniky, rozhodli jsme se vypsat kolo pro žáky základních škol. Doufáme, že se nám podaří navázat na úspěch středoškolských kol, do kterých se nám v loňském roce přihlásila téměř stovka soutěžících týmů." Soutěž je veřejná a jsou na ni zváni vyučující, spolužáci, přátelé soutěžících a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže vůbec.

Více informací naleznete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez. K loňskému ročníku jste mohli na HW serveru číst 6. Robosoutěž startuje. 6 nejlepších změří síly 12. 12.


23.2.2015, aktualne.cz

Čeští vědci našli neurony spojující emoce s fyzickým světem

Takzvané emotivní neurony našli vědci v hlubokých strukturách mozku v místě, které se nazývá subtalamické jádro. Objev pomůže zabránit u pacientů nežádoucím

Praha - Vědci z Univerzity Karlovy prokázali existenci takzvaných emotivních neuronů v hlubokých strukturách lidského mozku. Je to důkaz těsného vztahu subjektivního světa emocí a fyzického světa neuronů.

Informoval o tom dnes v tiskové zprávě mluvčí univerzity. V budoucnu by z objevu mohli profitovat pacienti, kteří podstupují zákroky, při nichž se do mozku zavádějí elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci.

Zprávu o objevu zveřejnil dnes prestižní americký časopis PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences), uvedl mluvčíuniverzity Václav Hájek.

Vědecký tým prokázal, že některé neurony reagují pouze na emotivní obsah viděných scén. "Některé neurony totiž měnily svou aktivitu pouze v souvislosti s tím, zda zrakový podnět vyvolával příjemné nebo negativní emoce. Jiné neurony zase reagovaly výhradně jen na intenzitu emotivního zážitku," uvedla univerzita.

Vztah mezi emocemi a neurony hluboko v mozku sice podle vědců samozřejmě bylo logické předpokládat, důkaz však dosud chyběl. Podle vědců se nyní ukázalo, že zpracování emocí se zřejmě děje odděleně ve vztahu k emotivnímu náboji a jeho intenzitě a že tato segregace se uskutečňuje už na úrovni jednotlivých neuronů.

Vědci z 1. lékařské fakulty UK - Robert Jech, Tereza Serranová a Tomáš Sieger - svůj objev učinili právě při provádění implantačních zákroků, kdy jsou pacientovi zaváděny elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci.

Metoda zavádění elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci se používá v léčbě pokročilé Parkinsonovy nemoci. I přes její nesporný léčebný efekt na hybnost je hluboká mozková stimulace spojena s mnoha úskalími. Patří mezi ně vyšší riziko zhoršení nálady, úzkosti a růst tělesné hmotnosti. "Tušili jsme proto, že emotivní neurony musí v těchto částech mozku člověka existovat, zbývalo je jen nalézt," uvedl v tiskové zprávě vedoucí výzkumu Robert Jech.

Takzvané emotivní neurony našli vědci v hlubokých strukturách mozku v místě, které se nazývá subtalamické jádro. Jde vůbec o první takový nález u člověka.

Badatelé uvedené neurony našli pomocí speciálních mikroelektrod, které do mozku zaváděli, když hledali nejlepší místo pro umístění trvalé léčebné elektrody.

V budoucnu by měl objev pro pacienty znamenat, že na rozdíl od dnešních stimulátorů, které ovlivňují všechny neurony v daném místě, budou snad existovat nové, které budou stimulovat jen ty neurony, které lékaři ovlivnit chtějí. Je to jeden ze způsobů jak zabránit některým nežádoucím účinkům hluboké mozkové stimulace, která se v léčbě neurologických onemocnění bude uplatňovat stále častěji, soudí vědci.

Výsledky jejich práce jsou završením víc než šestileté spolupráce odborníků z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK, Nemocnice Na Homolce a Elektrotechnické fakulty ČVUT, dodala Univerzita Karlova.

http://zpravy.aktualne.cz/domaci/cesti-vedci-nasli-neurony-spojujici-emoce-s-fyzickym-svetem/r~2bada384bba311e49fc3002590604f2e/


23.2.2015, Blesk.cz

Úspěch českých vědců: Našli v mozku neurony, které spojují emoce se světem!

Vědci z Univerzity Karlovy prokázali existenci takzvaných emotivních neuronů v hlubokých strukturách lidského mozku. Je to důkaz těsného vztahu subjektivního světa emocí a fyzického světa neuronů. V budoucnu by z objevu mohli profitovat pacienti, kteří podstupují zákroky, při nichž se do mozku zavádějí elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci.

Zprávu o objevu zveřejnil dnes prestižní americký časopis PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences), uvedl mluvčíuniverzity Václav Hájek. Vědecký tým prokázal, že některé neurony reagují pouze na emotivní obsah viděných scén.

"Některé neurony totiž měnily svou aktivitu pouze v souvislosti s tím, zda zrakový podnět vyvolával příjemné nebo negativní emoce. Jiné neurony zase reagovaly výhradně jen na intenzitu emotivního zážitku," uvedla univerzita. Vztah mezi emocemi a neurony hluboko v mozku sice podle vědců samozřejmě bylo logické předpokládat, důkaz však dosud chyběl.

Podle vědců se nyní ukázalo, že zpracování emocí se zřejmě děje odděleně ve vztahu k emotivnímu náboji a jeho intenzitě a že tato segregace se uskutečňuje už na úrovni jednotlivých neuronů. Vědci z 1. lékařské fakulty UK - Robert Jech, Tereza Serranová a Tomáš Sieger - svůj objev učinili právě při provádění implantačních zákroků, kdy jsou pacientovi zaváděny elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci.

Metoda zavádění elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci se používá v léčbě pokročilé Parkinsonovy nemoci. I přes její nesporný léčebný efekt na hybnost je hluboká mozková stimulace spojena s mnoha úskalími. Patří mezi ně vyšší riziko zhoršení nálady, úzkosti a růst tělesné hmotnosti. "Tušili jsme proto, že emotivní neurony musí v těchto částech mozku člověka existovat, zbývalo je jen nalézt," uvedl v tiskové zprávě vedoucí výzkumu Robert Jech.

Takzvané emotivní neurony našli vědci v hlubokých strukturách mozku v místě, které se nazývá subtalamické jádro. Jde vůbec o první takový nález u člověka. Badatelé uvedené neurony našli pomocí speciálních mikroelektrod, které do mozku zaváděli, když hledali nejlepší místo pro umístění trvalé léčebné elektrody.

V budoucnu by měl objev pro pacienty znamenat, že na rozdíl od dnešních stimulátorů, které ovlivňují všechny neurony v daném místě, budou snad existovat nové, které budou stimulovat jen ty neurony, které lékaři ovlivnit chtějí.

Je to jeden ze způsobů jak zabránit některým nežádoucím účinkům hluboké mozkové stimulace, která se v léčbě neurologických onemocnění bude uplatňovat stále častěji, soudí vědci. Výsledky jejich práce jsou završením víc než šestileté spolupráce odborníků z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK, Nemocnice Na Homolce a Elektrotechnické fakulty ČVUT, dodala Univerzita Karlova.

http://www.blesk.cz/clanek/304233/uspech-ceskych-vedcu-nasli-v-mozku-neurony-ktere-spojuji-emoce-se-svetem


23.2.2015, denik.cz

Čeští vědci našli neurony spojující vznik emocí s fyzickým světem

Praha - Vědci z Univerzity Karlovy prokázali existenci takzvaných emotivních neuronů v hlubokých strukturách lidského mozku. Je to důkaz těsného vztahu subjektivního světa emocí a fyzického světa neuronů. Informoval o tom mluvčí univerzity. V budoucnu by z objevu mohli profitovat pacienti, kteří podstupují zákroky, při nichž se do mozku zavádějí elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci.

Zprávu o objevu zveřejnil dnes prestižní americký časopis PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences), uvedl mluvčíuniverzity Václav Hájek.

Vědecký tým prokázal, že některé neurony reagují pouze na emotivní obsah viděných scén. "Některé neurony totiž měnily svou aktivitu pouze v souvislosti s tím, zda zrakový podnět vyvolával příjemné nebo negativní emoce. Jiné neurony zase reagovaly výhradně jen na intenzitu emotivního zážitku," uvedla univerzita. Vztah mezi emocemi a neurony hluboko v mozku sice podle vědců samozřejmě bylo logické předpokládat, důkaz však dosud chyběl. Podle vědců se nyní ukázalo, že zpracování emocí se zřejmě děje odděleně ve vztahu k emotivnímu náboji a jeho intenzitě a že tato segregace se uskutečňuje už na úrovni jednotlivých neuronů.

Vědci z 1. lékařské fakulty UK - Robert Jech, Tereza Serranová a Tomáš Sieger - svůj objev učinili právě při provádění implantačních zákroků, kdy jsou pacientovi zaváděny elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci.

Léčba Parkinsonovy nemoci

Metoda zavádění elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci se používá v léčbě pokročilé Parkinsonovy nemoci. I přes její nesporný léčebný efekt na hybnost je hluboká mozková stimulace spojena s mnoha úskalími. Patří mezi ně vyšší riziko zhoršení nálady, úzkosti a růst tělesné hmotnosti. "Tušili jsme proto, že emotivní neurony musí v těchto částech mozku člověka existovat, zbývalo je jen nalézt," uvedl v tiskové zprávě vedoucí výzkumu Robert Jech.

Takzvané emotivní neurony našli vědci v hlubokých strukturách mozku v místě, které se nazývá subtalamické jádro. Jde vůbec o první takový nález u člověka.

Badatelé uvedené neurony našli pomocí speciálních mikroelektrod, které do mozku zaváděli, když hledali nejlepší místo pro umístění trvalé léčebné elektrody. V budoucnu by měl objev pro pacienty znamenat, že na rozdíl od dnešních stimulátorů, které ovlivňují všechny neurony v daném místě, budou snad existovat nové, které budou stimulovat jen ty neurony, které lékaři ovlivnit chtějí. Je to jeden ze způsobů jak zabránit některým nežádoucím účinkům hluboké mozkové stimulace, která se v léčbě neurologických onemocnění bude uplatňovat stále častěji, soudí vědci.

Výsledky jejich práce jsou završením víc než šestileté spolupráce odborníků z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK, Nemocnice Na Homolce a Elektrotechnické fakulty ČVUT, dodala Univerzita Karlova."

http://www.denik.cz/z_domova/cesti-vedci-nasli-neurony-spojujici-vznik-emoci-s-fyzickym-svetem-20150223.html


24.2.2015, Technický týdeník

IBM a Fakulta elektrotechnická ČVUT prohlubují spolupráci

Studenti získají více praktických dovedností

Nová koncepce kompetenčních center Společnost IBM Česká republika se stala hlavním partnerem Fakulty elektrotechnické Českéhovysokého učení technického v Praze (ČVUT FEL). Spolupráce ČVUT FEL se soukromým sektorem je mezi vysokými školamivýjimečná tím, že klade důraz na individuální potřeby průmyslu a je založena na moderních inovativních metodách, které dnes používají úspěšné firmy.

Prohloubení aktivit IBM a ČVUT FEL se promítne jak do vzdělávání, tak do vědy a výzkumu. V oblasti vzdělávání by to mělo znamenat, že studenti budou mít možnost osvojit si více praktických dovedností a že kompetenční centra, která v dohledné době vzniknou, budou zaměřena na oblasti s největším potenciálem pro byznys a uplatnění absolventů školy. Změna se projeví například v nově akreditovaném studijním programu "Softwarové inženýrství a technologie", který je zaměřen na výchovu specialistů v oblasti informačních technologií. Ti by díky tomuto programu měli získat praktické zkušenosti i rozvinuté měkké dovednosti (tzv. softskills).

V oblasti výzkumu bude cílem spolupráce podpora mladých doktorandů a rozvoj společných výzkumných témat. Kromě zapojení místních expertů IBM z pražské laboratoře umožní těsnější spolupráce lepší napojení na dalších 12 výzkumných laboratoří IBM rozmístěných po celém světě. "Největší potenciál informatiky je v propojení s ostatními obory. ČVUT FEL dokáže spojit informatiku i s obory, jakými jsou energetika, telekomunikace, kybernetika nebo měřicí technika. Společnost IBM je partnerem, který toto propojení dokáže v širokém záběru uchopit na komerční úrovni," vysvětluje přínos spolupráce s IBM prof. Pavel Ripka, děkan ČVUT FEL.


24.2.2015, e15.cz

Čeští vědci našli neurony spojující vznik emocí s fyzickým světem

Vědci z Univerzity Karlovy prokázali existenci takzvaných emotivních neuronů v hlubokých strukturách lidského mozku. Je to důkaz těsného vztahu subjektivního světa emocí a fyzického světa neuronů. V budoucnu by z objevu mohli profitovat pacienti, kteří podstupují zákroky, při nichž se do mozku zavádějí elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci.

Zprávu o objevu zveřejnil prestižní americký časopis PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences), uvedl mluvčí univerzityVáclav Hájek.

Vědecký tým prokázal, že některé neurony reagují pouze na emotivní obsah viděných scén. "Některé neurony totiž měnily svou aktivitu pouze v souvislosti s tím, zda zrakový podnět vyvolával příjemné nebo negativní emoce. Jiné neurony zase reagovaly výhradně jen na intenzitu emotivního zážitku," uvedla univerzita.

Vztah mezi emocemi a neurony hluboko v mozku sice podle vědců samozřejmě bylo logické předpokládat, důkaz však dosud chyběl. Podle vědců se nyní ukázalo, že zpracování emocí se zřejmě děje odděleně ve vztahu k emotivnímu náboji a jeho intenzitě a že tato segregace se uskutečňuje už na úrovni jednotlivých neuronů. Vědci z 1. lékařské fakulty UK - Robert Jech, Tereza Serranová a Tomáš Sieger - svůj objev učinili právě při provádění implantačních zákroků, kdy jsou pacientovi zaváděny elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci.

Hluboká mozková stimulace

Metoda zavádění elektrody pro hlubokou mozkovou stimulaci se používá v léčbě pokročilé Parkinsonovy nemoci. I přes její nesporný léčebný efekt na hybnost je hluboká mozková stimulace spojena s mnoha úskalími. Patří mezi ně vyšší riziko zhoršení nálady, úzkosti a růst tělesné hmotnosti. "Tušili jsme proto, že emotivní neurony musí v těchto částech mozku člověka existovat, zbývalo je jen nalézt," uvedl vedoucí výzkumu Robert Jech.

Takzvané emotivní neurony našli vědci v hlubokých strukturách mozku v místě, které se nazývá subtalamické jádro. Jde vůbec o první takový nález u člověka.

Badatelé uvedené neurony našli pomocí speciálních mikroelektrod, které do mozku zaváděli, když hledali nejlepší místo pro umístění trvalé léčebné elektrody. V budoucnu by měl objev pro pacienty znamenat, že na rozdíl od dnešních stimulátorů, které ovlivňují všechny neurony v daném místě, budou snad existovat nové, které budou stimulovat jen ty neurony, které lékaři ovlivnit chtějí. Je to jeden ze způsobů jak zabránit některým nežádoucím účinkům hluboké mozkové stimulace, která se v léčbě neurologických onemocnění bude uplatňovat stále častěji, soudí vědci.

Výsledky jejich práce jsou završením víc než šestileté spolupráce odborníků z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK, Nemocnice Na Homolce a Elektrotechnické fakulty ČVUT, dodala Univerzita Karlova.

http://e-svet.e15.cz/technika/cesti-vedci-nasli-neurony-spojujici-vznik-emoci-s-fyzickym-svetem-1166109


25.2.2015, Lidové noviny

Češi poradí robotu na Marsu

Za tři roky by mělo odletět směrem k Marsu evropské robotické vozítko ExoMars. V paměti jeho počítačů má být software, na jehož vývoji se podílejí Češi.

Šest robotických vozítek se dotklo v průběhu uplynulých více než 40 let povrchu Marsu. Čtyřem z nich se podařilo přežít přistání a dvě z nich, pojmenované Opportunity a Curiosity, na rudé planetě stále fungují.

S daty, která posílají na Zemi, pracuje i tým, který vede Tomáš Pajdla z Fakulty elektrotechnické a z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. "Data nejdříve využívá americká kosmická agentura NASA a s ní přímo spolupracující ústavy. Ale pak je Američané dávají na webu k dispozici každému, kdo o ně má zájem. Byly získány za veřejné peníze, a musí proto být podle amerických pravidel k dispozici veřejnosti. Stáhnout si je můžeme i my a hodí se nám," popisuje doktor Pajdla. "Podílíme se totiž na projektech přípravy evropského robotického vozítka pro Mars," pokračuje vědec. ESA chystá své eso Na výpravu k našemu kosmickému sousedovi se chystá automat, jehož hlavním majitelem bude Evropská kosmická agentura (ESA). Jmenovat se má ExoMars. Přípravy byly už mnohokrát zpožděny a ani start, momentálně plánovaný na rok 2018, zdaleka není jistý.

ESA původně spolupracovala s Američany, ale ti se před třemi lety stáhli, aby se mohli soustředit na jiné programy. V současné době tedy robot ExoMars vyvíjí jen ESA ve spolupráci s Kanadskou kosmickou agenturou, která připravuje podvozek. Některé analytické přístroje pro rozbor složení povrchu má dodat Rusko, také odlet stroje má zajistit ruská raketa. V současné politické situaci ovšem není jisté, jestli tato konstelace vydrží.

Nicméně vědecké týmy v práci samozřejmě pokračují. I kdyby nakonec nevyšla výprava ExoMars, programy i přístroje se mohou hodit příště.

Tomáš Pajdla a jeho kolegové se už podíleli na třech projektech. Organizovala je proslulá americká Laboratoř proudového pohonu, která vyvíjí sondy pro NASA, anebo společnost EADS Astrium, což je největší evropská a třetí největší světová společnost zabývající se výrobou pro vesmír.

Jak vybrat cestu "Spolupracujeme především na softwaru, podle kterého robot vyhodnocuje okolí a také o něm posílá na Zemi nejlepší možné informace," popisuje doktor Pajdla.

Že robotické vozítko není možné řídit přímo ze Země, je každému jasné. V tuto chvíli letí signál z Marsu na Zemi osmnáct a půl minuty. Doba se mění podle vzájemného postavení planet; když je Země Marsu úplně nejblíž, letí mezi nimi signál tři minuty, když je nejdál, trvá přenos signálu jedním směrem 22 minut.

Mezi okamžikem, kdy vozítko potřebuje řešit nějaký problém, a kdy dostane povel ze Země, tedy nyní uplynou téměř tři čtvrtě hodiny. Současná robotická vozítka se pohybují jenom rychlostí několika centimetrů za sekundu, ale i tak za tu dobu urazí i desítky metrů. Musí se tedy rozhodovat sama.

Programátoři je připravují tak, aby správně vyhodnotila další trasu. "Povrch Marsu v místě přistání bývá dobře zmapovaný z družicových snímků, dá se z nich vytvořit i třírozměrná mapa. Ale na místě to z hlediska řízení vozítka může vypadat jinak," upozorňuje Tomáš Pajdla.

"Stroj musí spojit to, co vidí jeho kamery, s digitální mapou, kterou má uloženou v paměti, a ještě využít poznatků ze všech předchozích misí. Podle toho by se pak měl rozhodnout, kudy má jet, aby neuvízl v písku nebo se nepoškodil o ostrý kámen a našel něco nového," popisuje odborník. Úzký datový kanál I samotná doprava dat z Marsu na Zemi je obtížná. Vozítka mají přímé spojení se Zemí v mikrovlnném rádiovém spektru, ale datový přenos (zejména digitálních obrázků) jim zajišťují dvě družice obíhající rudou planetu. S každou jsou však ve spojení jen osm minut denně.

"Už na Marsu je tedy nutné dělat selekci, není zdaleka možné poslat všechny nasnímané obrázky či videa," připomíná Tomáš Pajdla.

Robot proto potřebuje program, který mu umožní vybrat záběry tak, aby posílal jen ty zajímavé pro zkoumání planety či nezbytně nutné pro řízení vozítka. A do toho se míchají někdy protichůdné zájmy vědců, kteří se na průběhu mise bezprostředně podílejí. Geologický útvar, kolem něhož vozítko projíždí, může zaujmout pár vědců natolik, že by byli nejradši, kdyby k němu vozítko zajelo. Pro jiné je méně zajímavý a chtějí, aby stroj jel co nejrychleji dál a našel něco z pohledu jejich odbornosti podstatnějšího.

"Tady je zapotřebí mít alespoň program, který daný útvar dobře zdokumentuje a vybere snímky tak, aby se z nich dal rekonstruovat geometrický model, ale kapacitně nepřesáhly limit datového kanálu, když se budou posílat," vysvětluje Tomáš Pajdla, na čem se čeští odborníci také podílejí.

Jedno robotické vozítko, v němž se - samozřejmě ještě na Zemi - úspěšně zkoušel i tento software, už v minulosti postavila společnost EADS Astrium, druhé pak univerzita ve waleském městě Aberystwyth.

Komplikované otázky Nejpodstatnější ale bude, jak se osvědčí přímo na Marsu a zda přispějí k tomu, aby výzkumné mise odpověděly na otázky, které pozemšťany zajímají. Existoval na Marsu život, alespoň v podobě mikroorganismů? Tím bychom se více dozvěděli o tom, jak je život ve vesmíru častý. Jsou na Marsu ložiska surovin, která by se někdy vyplatilo těžit? Bude někdy možné, aby se sem část lidstva přestěhovala, až mu bude Země těsná?

Doktor Pajdla však hledá ještě jednu "přízemnější" odpověď: "Působím v nově zřízeném Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, kde chceme nabízet poznatky pro praxi. A tak se už snažím přemýšlet, co ze softwaru pro řízení robotů na Marsu mohou využít také průmyslové roboty tady na Zemi."

---

Družici ExoMars chce vyslat do kosmu Evropská kosmická agentura společně s Kanadskou kosmickou agenturou a ruskou agenturou Roskosmos v roce 2018.

Robotické vozidlo má vážit 240 kg a má být vybaveno vrtákem schopným brát vzorky až z dvoumetrové hloubky. Na vývoji softwaru se podílejí čeští vědci z ČVUT.

Programátoři musí připravit robota na to, aby správně vyhodnotil další trasu: musí spojit to, co vidí jeho kamery, s digitální mapou uloženou v paměti. Podle toho se rozhodne, kudy jet, aby neuvízl v písku nebo se nepoškodil o kámen a našel něco nového.


14. 2. 2015 Český rozhlas Dvojka, Meteor

Rychlost světla se může ve vakuu měnit

http://media.rozhlas.cz/_download/3313545.mp3

http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/1454558

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.