1.4.2015, Týdeník Školství

Zápisník

Fotbalem k přátelství

Společnost Gazprom, oficiální partner ligy mistrů UEFA, zahájila třetí ročník mezinárodního sociálního projektu pro děti Fotbalem k přátelství. Projektu se letos zúčastní 24 zemí a jeho cíl tak bude naplněn. am

Skleněná plastika

Skleněná plastika, kterou mezinárodně uznávaný výtvarník Marian Karel dlouhodobě zapůjčil k instalaci před budovu Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze, získala svou konečnou "světelnou"

podobu. lp

Ocenění rektora

Studentka a absolvent Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Tereza Jurečková a Ondřej Klügl převzali Mimořádnou cenu rektora Univerzity Karlovy. Oceněni byli díky svému sociálnímu podniku Pragulic, který zaměstnává lidi bez domova jako průvodce po

Praze. tj

Občanská angažovanost

Šestnáct vybraných mladých Romů se bude učit, jak se stát vůdčí osobností a případně se angažovat v komunální nebo i celostátní politice. To je hlavním účelem projektu Roma Leadership Program, za nímž stojí nezisková organizace Slovo 21.

Vybráni byli vzdělaní Romové, kteří studují nebo už absolvovali vysokou školu.


2.4.2015, Ekonom

Jak více vydělávat na vědě? Lovit i v šedé zóně

Vědec si mnohdy raději založí vlastní firmu, než by odváděl vysoké poplatky svému pracovišti a bojoval s administrativou.

Česká výzkumná pracoviště příliš neumějí vydělávat na zakázkách pro průmysl. Třeba v případě vysokých škol platí podniky jen dvě procenta veškerého bádání, ačkoli průměr EU je skoro dvojnásobný. Podle děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavla Ripky by situaci mohlo vylepšit snížení poplatků z licencí, které inkasují vědecká pracoviště. Když jsou vysoké, spolupráci to zbytečně vytlačuje do šedé zóny. Vědec pro firmu pracuje, aniž by měl oficiální smlouvu, nebo si třeba bokem založí vlastní firmu a výsledky své práce přes ni bez vědomí zaměstnavatele prodává. "Vědecká pracoviště tím přicházejí o potenciální zisk," upozorňuje Ripka.

Zjistit, kolik peněz z komerčních zdrojů získávají jednotlivá vědecká pracoviště, přitom není jednoduché. "Na centrální úrovni nelze sledovat, kolik jednotlivé výzkumné instituce vydělávají," podotýká předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková. Agentura pro své potřeby vytvořila ucelenější přehled. Dostala se však pouze k informacím vysokých škol a Akademie věd, řada dalších výzkumných ústavů data v potřebné struktuře vůbec nezveřejňuje. Ukázalo se, že celkové roční příjmy vědců z licencí a smluvního výzkumu v Česku nepřesahují tři miliardy.

Bezkonkurenčně nejvíce peněz z komerčních zdrojů, skoro dvě miliardy, získala Akademie věd ČR. Většina těchto příjmů ovšem pochází z licencí za protivirové preparáty Antonína Holého, který působil v Ústavu organické chemie a biochemie. A ačkoli je slavný chemik už skoro tři roky po smrti, roční výnosy z jeho preparátů dále narůstají a letos by mohly překročit hranici 2,5 miliardy korun. "Příčinou je inovace v dávkování léků a celosvětový nárůst jejich prodejů," vysvětluje Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie.

Řádově mnohem nižší částky, desítky nebo jednotky milionů, pak za smluvní výzkum dostávají od firem vysoké školy.

Příjmy z licencí v případě univerzit často nepřesáhnou ani sto tisíc. A vykazovaný smluvní výzkum je navíc mnohdy nadhodnocený. Mělo by jít o bádání, které si firma u vědeckého pracoviště objedná a zaplatí. Jenže některé školy do této kategorie zahrnují i společné projekty s podniky, na jejichž vypracování získaly grant nebo jinou podporu. "Jednak jim nikdo dostatečně nevysvětlil, co se má vykazovat, jednak je to dáno nepochopením věci na straně škol," myslí si Rut Bízková. Sázka na fyziku a biotechnologie Obecně se nejlepšími výsledky mohou pochlubit techniky, což je vcelku logické. Právě v oblasti IT se nyní většinou uzavírají ty nejlukrativnější smlouvy, poměrně dobře se daří i chemikům. Humanitně zaměřená výzkumná pracoviště nemají moc šancí na navázání spolupráce s průmyslem.

Nejvyšší příjmy ze smluvního výzkumu, skoro 90 milionů korun, má České vysoké učení technické, dobře si vzhledem ke své velikosti vede třeba i Vysoká škola chemicko-technologická. Ale například Univerzita Karlova získává ročně od průmyslu celkově jen něco málo přes pět milionů. A většina vysokých škol se nepřehoupla ani přes tuto částku (viz graf Jak se vydělává na vědě).

Celkem jde ze státního rozpočtu na vědu přes 26 miliard korun. A podle Rut Bízkové by vládní rada pro vědu při rozdělování těchto peněz měla více zohledňovat také příjmy z komerční spolupráce. Ovšem kdyby špičkoví vědci museli od počátku přemýšlet o tom, jak přilákat firmy, řada přelomových výzkumů by vůbec nevznikla. "Vázat výši podpory pro vědecké instituce na objem smluvního výzkumu má smysl jen tehdy, pokud po něm bude dostatečná poptávka ze strany podniků, ale to v Česku neplatí," podotýká předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Podle Bízkové by měl stát přemýšlet o tom, zda zachovat širokou škálu vědeckých pracovišť. "Mimořádně dobří jsou čeští vědci v několika oborech," myslí si Bízková a vyzdvihuje fyziku, biotechnologie nebo nanotechnologie.

Stejně jako děkan Ripka vidí předsedkyně Technologické agentury Bízková problém v tom, že někteří badatelé výsledky své práce komercializují mimo domovské výzkumné pracoviště. "Dochází k tomu třeba v oblasti IT.

Vědec si založí soukromou firmu a využije v ní poznatky vytvořené za státní peníze," říká Bízková. Mnohem korektnější je, pokud má výzkumné pracoviště v takové společnosti podíl, nebo alespoň dostane určitou finanční kompenzaci.

Kdyby se podařilo popsaným únikům know-how zabránit, získají česká výzkumná pracoviště z komerční spolupráce více peněz. S tím souhlasí i děkan Pavel Ripka. Na Elektrotechnické fakultě ČVUT se proto snaží vědcům nastavit rozumné podmínky.

"Při prodeji produktů, které obsahují know-how vytvořené na naší fakultě, si fakulta obvykle účtuje licenční poplatek ve výši pěti procent z konečné ceny," popisuje Ripka. V případě smluvního výzkumu tým odvádí škole 26,5 procenta, zbytek využije na bádání a odměny členů. Oficiální spolupráce je pro vědce výhodná i proto, že mu škola může poskytnout zálohy, do určité míry za něj ručí a v případě problému ho podpoří.

Třeba na VŠCHT a na Univerzitě Palackého v Olomouci zůstává fakultě a škole zhruba polovina peněz získaných z licencí nebo za spolupráci, druhá půlka jde výzkumnému týmu.

Ovšem Irena Kolouchová z VŠCHT, která před časem získala patent na výrobu likéru se sladovým extraktem, v takovémto dělení peněz nevidí problém. Ona sama na výzkumu vydělává málo a sama ani nesleduje, kolik získává. "Potenciální finanční zisky v našem oboru jsou mnohem nižší než třeba v IT," podotýká Kolouchová. Výlučnou licenci na její nápad před časem získal výrobce nápojů z Třebíze. Ale vzhledem k tomu, že jde o regionálního producenta, jsou prý výnosy nízké.

Celkově VŠCHT vydělala na licencích necelých 200 tisíc korun, za smluvní výzkum však získala přes 65 milionů.

"Našimi tradičními partnery jsou Unipetrol a Zentiva," říká Kateřina Kovaříčková z oddělení transferu technologií. Kromě toho spolupracují s řadou dalších, často velmi malých firem.

A průběžně se ozývají noví zájemci. "Jen tenhle týden nám přišlo pět nabídek na spolupráci," podotýká Kovaříčková.

Vystupte z ulity Dalším osvědčeným receptem na přilákání firem do vědy jsou osobní kontakty a také flexibilita. Administrativa spojená s domlouváním spolupráce mezi podnikem a výzkumným pracovištěm nesmí být zdlouhavá a náročná. "Vědci by měli přemýšlet podnikatelsky," radí zakladatel společnosti Abra Software Jaroslav Řasa. A doporučuje rovněž, aby vystoupili ze své ulity.

Také generální ředitel společnosti Siemens v ČR Eduard Palíšek si myslí, že by badatelé měli hledat cesty, jak výsledky své vědecké práce co nejatraktivněji přiblížit firmám. Ovšem i podniky se musejí pídit po tom, jaká vědecká pracoviště v Česku máme, a navazovat s nimi kontakty," říká Palíšek.

Propojování firem a vědců by se podle něho měla ujmout právě Technologická agentura ČR.

Ředitel superpočítačového centra IT4Innovations v Ostravě Branislav Jansík, který spolupracuje se společností Seznam.cz na vytváření 3D modelů Česka, je zase přesvědčen, že na každém vědeckém pracovišti je nezbytné mít odborníky na komercionalizaci výzkumu. "Vědci mají firmám hodně co nabídnout, jen si úplně neuvědomují, jak pro ně mohou být cenní. Ale to není jejich chyba," říká Jansík. Tak snad si časem lépe uvědomí svoji hodnotu a firmy budou ochotnější "poklady" ve vědeckých laboratořích objevovat.

3 mld. Kč Téměř takovou částku získala za rok česká vědecká pracoviště z licencí a ze smluvního výzkumu. Vědci mají firmám hodně co nabídnout, jen jim nedochází, jak jsou cenní.

Bezkonkurenčně nejvíce peněz z komerčních zdrojů dostává Akademie věd ČR. Většina jejích zisků plyne z patentů Antonína Holého, který působil na Ústavu organické chemie a biochemie. O řád nižší příjmy pak mají vysoké školy, hlavně techniky. Získávají převážně peníze ze smluvního výzkumu.


1.4.2015, technickytydenik.cz

Česká ozonová expedice je již v Antarktidě

Dne 15. ledna odletěla z Hradce Králové do Antarktidy Česká ozonová expedice, jejímž členem je kromě odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové RNDr. Michala Janoucha, Ph.D., a Ing. Martina Staňka také Ing. Ladislav Sieger, CSc., z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Cílem výpravy je kalibrace přístrojů sloužících k měření stavu ozonové vrstvy. V letošním roce bude hlavním cílem expedice kontrola, údržba a kalibrace takzvaného Brewerova spektrofotometru, který byl v roce 2010 úspěšně instalován na argentinské stanici Marambio v oblasti Antarktického poloostrova. Přístroj již pátým rokem monitoruje celkové množství ozonu v atmosféře a slunečního ultrafialového záření (UV záření) v oblasti Antarktidy. Zároveň bude provedena pravidelná kalibrace a údržba měřicí techniky. Měření probíhá kontinuálně, každý den jsou data přes geostacionární družici odesílaná do Ozonové observatoře v Hradci Králové a odtud do celosvětové databáze měření ozonu. Výsledky jsou cenné právě proto, že data zobrazují on-line stav ozonové vrstvy v Antarktidě. Údaje z toho měření využívají vědci z celého světa. Světová meteorologická organizace v Ženevě (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) je používá k aktuálnímu hodnocení stavu ozonové vrstvy v oblasti Antarktidy. Naměřené veličiny využívají také vlády států, které spolupracují v rámci Montrealského protokolu a Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy pod OSN k tomu, aby rozhodly, zda je nutné celosvětovou regulaci zpřísnit a jak. Vědci tak dávají podklady pro správné nastavení dlouhodobé strategie regulace produkce skleníkových plynů. Ty pak ve svých rozhodnutích zohledňují vlády jednotlivých zemí.

http://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv/ceska-ozonova-expedice-je-jiz-v-antarktide_29637.html


3.4.2015, itbiz.cz

Nová digitální laboratoř ČVUT bude pro výuku i hledání inovací

Nová digitální laboratoř na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, kterou vybavila společnost Samsung, bude sloužit nejen pro moderní výuku studentů, ale také pro výzkum a hledání inovativních nápadů. Partnerství s korejskou firmou přitom není postaveno jen na dodávce hardwaru, řekl ČTK při dnešním slavnostním otevření laboratoře Boris Šimák, vedoucí katedry telekomunikační techniky.

Studenti by v této laboratoři měli mít šanci naučit se úplně nové věci. "Partner poskytuje nejen technologie, ale také projekty pro výzkum a nové inspirativní nápady. Chytrá zařízení by se do budoucna neměla omezovat jen na tablety a telefony, ale měla by proniknout například i do bílé techniky," vysvětlil Šimák.

Samsung není jedinou velkou společností, s níž tato technická univerzita spolupracuje. Mezi partnery samotné Fakulty elektrotechnické patří například Microsoft, IBM, Procter & Gamble, Pražská energetika nebo ČEZ. Studentům se tak na akademické půdě přibližuje svět praxe. "Firmy přinášejí inovace i motivace. Pro studenty je to přínosné," uvedl Šimák.

Sám podporuje projektově orientované záležitosti. "Studenti se učí pracovat v týmu a volit systémová řešení. Tímto způsobem se pak dostávají k teoretickým otázkám," řekl.

Korejská firma systematicky podporuje vzdělávací projekty a spolupracuje s univerzitami v oblasti výzkumu. "Samsung se nechce prezentovat jen jako komerční firma, ale také jako inspirativní společnost podporující mladé lidi a jejich vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií," uvedl dnes I Hu, prezident společnosti Samsung Electronics Czech and Slovak.

http://www.itbiz.cz/zpravicky/nova-digitalni-laborator-cvut-bude-pro-vyuku-i-hledani-inovaci


3.4.2015, zive.cz

Samsung a ČVUT slavnostně otevřely Digitální laboratoř

Společnost Samsung Electronics Czech and Slovak, lídr v oblasti vyspělých technologií, a České vysoké učení technické v Prazeslavnostně otevřely digitální laboratoř vybavenou nejmodernějšími technologiemi Samsung. Digitální laboratoř bude sloužit jako vzdělávací a inovační centrum informačních a komunikačních technologií a její otevření navazuje na Memorandum o spolupráci mezi společností Samsung a ČVUT podepsané dne 11. prosince 2014.

V rámci projektu Samsung ČVUT Digital Lab budou mít studenti k dispozici nejnovější technologie pro účely studia, semestrálních projektů, bakalářských, diplomových nebo doktorských prací. Digitální laboratoř bude také sloužit pro školení učitelů nebo specializované workshopy a konference se zaměřením na smart technologie a jejich využitelnost v různých prostředích, jako např. chytrá domácnost, chytrá kancelář, chytré město nebo škola.

"Cílem projektu a samotné laboratoře je vytvořit pro studenty kreativní prostředí pro jejich studium a přípravu na budoucí povolání. Jsme velmi rádi, že se můžeme podílet na podpoře vzdělávání mladých nadějných studentů, kteří se třeba v budoucnu budou věnovat dalšímu vývoji vyspělých technologií," řekl Hun Lee, prezident společnosti Samsung Electronics Czech and Slovak. "Přeji studentům i pedagogům, aby se pro ně Digitální laboratoř stala inspirací a aby zde vznikaly nové myšlenky, které nás všechny posunou dál."

Děkan Fakulty elektrotechnické, prof. Ing. Pavel Ripka, CSc., iniciativu společnosti Samsung vítá: "Velmi si vážíme spolupráce a daru od společnosti Samsung, který zajisté napomůže rozvoji našich studentů a zkvalitnění studijního prostředí. Vnímáme společnost Samsung jako partnera, který má velmi silnou pozici na poli světového technologického vývoje a dokáže zprostředkovat studijní prostředí na vysoké úrovni."

Vybavení Laboratoře zahrnuje:

Vybrané WIFI a LTE tablety a zařízení Note.

Samsung school software (30 licencí) a Magic IWB SW.

Dotykovou obrazovku.

Monitory.

Smart UHD televizor.

Vybrané telefony a wearables.

Paměťová zařízení.

Klimatizace ovládané WIFI.

Vybavení smart domácnosti (pračka, chladnička, mikrovlnná trouba, vysavač, klimatizace) na ukázku propojitelnosti Samsung HW a ovladatelnosti vzdáleně před

http://www.zive.cz/default.aspx?article=177790


6.4.2015, Vesmir.cz

Jak se trubička od toaletního papíru proslavila

Čeští inženýři jsou známi svým uměním improvizovat. Vyvinulo se asi v době, kdy vše bylo nedostatkové a Češi se stali národem kutilů.

Vzpomeňme první aparát na výrobu kontaktních čoček: prof. Wichterle nečekal na ústavní dílnu jako jeho zpohodlnělí západní kolegové, ale s pomocí stavebnice Merkur čočkostroj sestrojil sám. V současné době kutilský gen pomáhá českým výzkumníkům držet krok s mnohem bohatšími týmy ve světě.

Když doktorand na FEL ČVUT Ing. Jan Vyhnánek potřeboval kostřičku cívky pro nový magnetický senzor polohy, pomohla trubička od toaletního papíru omotaná černou „izolačkou“. Na začátku byl nápad jeho školitele prof. Pavla Ripky, že senzor polohy může nejen měřit vzdálenost kovového terčíku, ale zároveň také rozlišit jeho materiál. Nový senzor navíc pracuje na velmi nízkých kmitočtech, a proto může „vidět“ i skrz překážky.

Od nápadu k realizaci uplynulo mnoho dnů a večerů v laboratoři, vývoje elektroniky a zpracování signálu se ujal celý tým. Na „uslušnění“ samotného senzoru ale nikdy nezbyl čas. Časopisecký článek se jako vždy sepisoval narychlo. A tak do něj pronikla i fotografie, nad kterou se sice profesor zhrozil, ale která konstrukci senzoru názorně ilustruje. Článek poslaný do prestižního časopisu IEEE Sensors Journal procházel náročným recenzním řízením, a než byl konečně přijat k publikaci, musel být několikrát přepracován. Recenzenti na něm strhali snad všechno, kromě té trubičky. Autoři text pilně přepisovali a obrázky překreslovali, věrni poučce, že recenzent má vždy pravdu. Poslední verze už byla konečně přijata k publikaci a autoři s napětím očekávali příchod čísla, ve kterém se jejich dílo objeví. Balíček od vydavatele, kterým je slavná světová organizace elektrotechnických inženýrů IEEE, rozbalovali s posvátnou úctou a dychtivým očekáváním. Pak následoval smích: fotografie s trubičkou od českého toaletního papíru se objevila na titulní stránce. To je nejvyšší pocta, jaké se celé laboratoři kdy dostalo.

Na Elektrotechnické fakultě ČVUT se studenti neučí jen teorii v posluchárnách. Od prvního ročníku jsou zařazeny praktické předměty - ať už je to programování robotických vozítek nebo herních aplikací. Studenti se ale brzy dostanou i do výzkumných laboratoří. Je to možné na fakultě, kde si studenty vybírají a kde jich na jednoho pedagoga připadá jen sedm. A výzkumné laboratoře si svůj chod bez studentů neumějí představit - jejich energie a kreativita je palivem univerzitního výzkumu.

http://vesmir.cz/2015/04/06/se-trubicka-toaletniho-papiru-proslavila/


7.4.2015, technickytydenik.cz

Laboratoř Samsung ČVUT Digital Lab byla slavnostně otevřena

Dne 2. dubna byla v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT slavnostně otevřena digitální laboratoř, která vznikla ve spolupráci společnosti Samsung Electronics Czech and Slovak a ČVUT v Praze. Slavnostní otevření proběhlo za účasti vrcholných představitelů univerzity a společnosti Samsung. Během ceremoniálu byly představeny nejnovější technologie Samsung a jejich zapojení do vzdělávacího procesu. V rámci projektu Samsung ČVUT Digital Lab budou mít studenti k dispozici nejnovější technologie pro účely studia, semestrálních projektů, bakalářských, diplomových nebo doktorských prací.

Laboratoř bude také sloužit pro různá školení učitelů nebo specializované workshopy a konference se zaměřením na smart technologie a jejich využitelnost v různých prostředích, jako např. chytrá domácnost, chytrá kancelář, chytré město nebo škola. Cílem projektu a samotné laboratoře je vytvořit pro studenty kreativní prostředí pro jejich studium a přípravu na budoucí povolání.

http://www.technickytydenik.cz/rubriky/denni-zpravodajstvi/laborator-samsung-cvut-digital-lab-byla-slavnostne-otevrena_30131.html


7.4.2015. Technický týdeník

Amper 2015: stále více důrazu na elektromobilitu a automatizaci

V poslední březnové dekádě se na brněnském výstavišti uskutečnil 23. ročník mezinárodního veletrhu Amper. Tento veletrh s každým dalším ročníkem potvrzuje, že jeho přemístění z Prahy do Brna bylo dobrou volbou a že se skvěle doplňuje s podzimním Mezinárodním strojírenským veletrhem. Letošního ročníku se zúčastnilo kolem 600 vystavovatelů z 22 zemí světa a nechyběla ani již tradiční soutěž o nejpřínosnější exponát - Zlatý Amper.

Jedním z nosných témat letošního ročníku veletrhu Amper byla (opět) elektromobilita. Patřila jí samostatná sekce Amper Motion - přehlídka dopravních prostředků poháněných elektromotory, tedy automobilů, ale i dvoustopých vozidel, motocyklů a bicyklů, a dobíjecích stanic pro ně. Na výstavní ploše byly k vidění i ke svezení například luxusní hybrid BMW i8 nebo sportovní limuzína Tesla s pozoruhodně dlouhým dojezdem. Brněnské VUT předvedlo elektromotorem poháněný letoun Ray, pražské ČVUT zase závodní elektroformuli.

Elektromobility se týkal i odborný seminář "Perspektivy e-mobility VI - směry a trendy vývoje vozidel s alternativními zdroji energie pro pohon", mapující aktuální směry a trendy vývoje v tomto oboru. Zájemců o toto téma bylo tolik, že velký konferenční sál P1 jednu chvíli doslova praskal ve švech. Účastníci konference se mohli seznámit s tím, co pro elektromobilitu dělá státní správa, jak jsou elektromobilitě nakloněny současné zákony a dozvědět se více o novinkách na trhu s elektromobily a o úskalích dalšího technologického vývoje a komerčního rozvoje.

Elektromobil, to je i úložiště energie

Téma elektromobility bylo navíc organicky zasazeno do širších souvislostí elektroenergetiky a začlenění elektrických vozidel do tzv. chytrých sítí (smart grids), což demonstroval Miroslav Kuželka z ABB, který představil vizi vztahu ekologické dopravy a bydlení. (Jeho příspěvek byl jedním z vrcholů konference.) Systém, který vypracovala společnost ABB, se jmenuje ABB REACT - Smart House a oficiálně bude představen na veletrhu Intersolar v Mnichově. Elektromobil v tomto systému hraje roli zásobníku energie pro rodinný dům. Efektivitu systému může jeho provozovatel ještě zvýšit tím, že pokud vytváří přebytky elektřiny, může je prodávat do distribuční sítě.

Marek Šafarčík z české pobočky japonské automobilky Nissan, která patří k průkopníkům elektromobility (vozidlo na elektrický pohon vyrobil Nissan již v roce 1947), navázal na prezentaci Miroslava Kuželky. Elektromobil v roli zásobníku energie pro rodinný dům totiž již není jen teorií - v Japonsku již běží pilotní projekt na platformě Nissanu Leaf, který je v současné době jediným elektromobilem umožňujícím ukládání a následné čerpání energie z baterie. Nissan Leaf se může pyšnit rovněž tím, že byl prvním sériově vyráběným elektromobilem a do současnosti se jej prodalo 162 000, což z něj činí jedničku na trhu.

Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie společnosti ČEZ, nabídl pohled z druhé strany, tzn. z pozice stavitele a provozovatele infrastruktury dobíjecích (nebo možná nabíjecích - o tom se na konferenci také vedla diskuse) stanic. ČEZ před několika lety zahájil projekt Elektromobilita, v jehož rámci se věnuje testování elektromobilů, elektroskútrů a elektrokol, především však výstavbou sítě dobíjecích stanic, a to jak normálních, tak rychlodobíjecích. Tuto výstavbu však podle něj komplikuje skutečnost, že se jedná o dynamicky se rozvíjející trh a dnes lze jen těžko odhadovat, kdo budou v příštích letech hlavní hráči na trhu. Boom elektromobility lze očekávat až mezi lety 2020 a 2030.

V současné době brzdí rychlejší rozvoj dobíjecí infrastruktury především nákladnost výstavby jednotlivých stanic. K ní se často připojují komplikace při řešení majetkoprávních vztahů a dlouhodobé kontraktace lokalit, na nichž mívají podíl stavební úřady, které s touto agendou ještě nemají příliš zkušeností.

Elektromobilita jako standardní komerční aktivita

Klíčovou je v současné době podle Tomáše Chmelíka "validace ekonomického modelu". Pokud má totiž elektromobilita do budoucna dávat smysl, musí se stát komerční aktivitou, stimulaci ze strany státu lze tolerovat jen na počátku, kdy je potřeba legislativně a technicky definovat podmínky jejího provozování.

"V současnosti se v České republice počet dobíjecích stanic pohybuje v řádu desítek, pokud se máme bavit o stovkách až tisících, pak se již jedná o miliardové investice, což již vyžaduje složitější ekonomickou úvahu," řekl Tomáš Chmelík. "Vznikají ekonomické modely, hypotézy, jak bude elektromobililta v budoucnu vypadat, jaké produkty budou poptávány, jak budou vypadat formy spolupráce s výrobci elektromobilů a s municipalitami," dodal.

Při modelování toho, jak asi bude elektromobilita vypadat v příštích letech, je třeba zohlednit rovněž to, že v současné době jsou uživateli především nadšenci, kteří se k technickým i dalším překážkám staví jinak než standardní spotřebitelé,. Ti budou nepochybně požadovat, aby elektromobilní infrastruktura byla především spolehlivá a její používání co nejpohodlnější.

Podle Tomáše Chmelíka je v současné době představa společnosti ČEZ taková, že poptávku kolem roku 2020 by měla uspokojit páteřní síť s uzlovými body ve velkých městech. S tím, že není třeba stavět jen rychlé nabíjecí stanice (dobíjení v nich trvá 15-30 minut), protože jsou místa, kde lze provádět nabíjení bez újmy pomaleji, například u nákupních center. "Celkový počet stanic by se měl pohybovat v řádu stovek, maximálně by se mělo jednat zhruba o 1000 stanic," myslí si Tomáš Chmelík.

Energie pro budoucnost

Na konferenci o e-mobilitě navázal další, již 14. díl seriálu konferencí "Energie pro budoucnost - Transport a management energií". Jejím cílem bylo ukázat, co znamená dopravit elektřinu z místa výroby do místa spotřeby, včetně zabezpečení spolehlivosti dodávek elektřiny při uchování dostatečné kvality. Téma bylo zasazeno do evropského kontextu, zejména z hlediska vlivu obnovitelných zdrojů energie na přenosovou soustavu. Podstatná část konference se zabývala distribucí a managementem energií a péčí o kvalitu elektřiny. Dominantními tématy byly měření a monitorování energetických toků a účinná výměna informací v rámci konceptů "smart grid" a "smart metering".

Siemens : 125 let v česk ých zemích

Jako již tradičně byl prvním, kolem kterého návštěvníci veletrhu procházeli, stánek koncernu Siemens, který letos slaví 125 let nepřetržitého působení na českém území. Siemens se velmi hlásí ke konceptu Průmysl 4.0, což doložil představením moderního softwarového nástroje Comos Walkinside. Návštěvníci se tak s pomocí přídavného headsetu mohli vydat na prohlídku virtuální továrny, která zatím existuje pouze v projektové dokumentaci.

V expozici koncernu se návštěvníkům dále představily novinky a trendy pro nejnovější řadu modulárních programovatelných automatů Simatic S7-1500 spolu s názornými příklady aplikace. Nechyběla ukázka softwaru Step7 pro konfiguraci a programování PLC Simatic, jež byla zastoupena novou verzí V13 SP1. Tato verze nabízí nové možnosti například pro kontinuální vývoj a doplňování programovacích jazyků, zálohovacích funkcí, další funkce pro Team Engineering a mnoho jiných vylepšení a optimalizací.

Z oblasti průmyslové komunikace byly představeny novinky všech produktových řad Scalance, zejména pak Scalance XM-400. Jedná se o vysoce výkonný, plně modulární přepínač průmyslového Ethernetu s až 24 GB porty bez blokování, navíc s možností dodatečného doplnění funkcí routingu pomocí modulu Key-Plug.

V segmentu standardních motorů se pozornost soustředila především na asynchronní motory nízkého napětí řady 1LE1 Simotics s vysokou účinností (IE3). Motory pocházejí z produkce tuzemských výrobních závodů v Mohelnici a Frenštátě pod Radhoštěm a z německých měst Bad Neustadt a Norimberk. Jsou určeny k pohonu průmyslových zařízení, jako jsou ventilátory, čerpadla, obráběcí stroje, hydraulické komponenty nebo dřevoobráběcí stroje.

Produkci pro oblast energetiky reprezentoval například přípojnicový systém SIVACON 8PS - LI, který si na veletrhu odbyl svou českou premiéru. Vyrábí jej teprve od letošního ledna odštěpný závod Busbar Trunking Systems společnosti Siemens v Mohelnici. Novinka se vyznačuje kompaktním designem, široký sortiment dílů umožňuje realizovat rozvody energie i v těsných prostorách a obtížně přístupných místech.

Digitalizace energetických soustav

Společnost ABB se ve své expozici zaměřila na digitalizaci v energetice. Dnešní energetická zařízení produkují stále více digitalizovaných informací, počínaje výrobou elektrické energie přes její přenos, distribuci až po spotřebu.

"Pro oblast distribuce elektrické energie uvádí ABB na trh nový koncept rozváděče vysokého napětí UniGear. Toto řešení umožňuje rozváděčům prostřednictvím inteligentního terminálu mezi sebou komunikovat, čímž dochází k úspoře instalačního materiálu," uvedl Michal Andrejčák z ABB.

Další novinkou v expozici švýcarského koncernu bylo zařízení ACS355 Solar - elektrický motor čerpadla, který lze pohánět i bez elektrické sítě, za pomoci solárního panelu. "Měnič tohoto zařízení navíc obsahuje řadu logických funkcí, dokáže například sledovat, zda se motor nezadírá, nezanáší, a provést i opravná opatření. Pokud nesvítí slunce, měnič se sám přepne na síť," popsala nový solární pohon Naděžda Pavelková z oddělení prodeje motorů a měničů frekvence ABB. Zařízení se hodí k čerpání a filtrování vody nebo k zavlažování.

"Významnou novinkou v oblasti nízkého napětí, která letos rozšíří řadu přístrojů inteligentní elektroinstalace Ego-n, je nový modul logických funkcí. Dále pak nově představujeme například i sofistikované instalační výrobky Thomas & Betts," uvedla Lucie Melicharová Jandová, ředitelka marketingové komunikace a PR společnosti ABB.

Hranice rychlosti opět posunuta

Pavilon V byl z větší části věnován automatizační technice. V něm zřejmě nejvíce pozornosti poutal stánek Mitsubishi Electric s hlavní "hvězdou" expozice - novým logickým automatem iQ-R. Ten dále rozvíjí již ověřený přístup integrování více úloh na jedné základní sběrnici. V současné době se pravděpodobně jedná o nejrychlejší PLC na trhu (0,9 ns na bitovou operaci). Příslušný software GXWorks3 se vyznačuje lepší ergonomií programování a rychlou a intuitivní diagnostikou.

K základním charakteristikám iQ-R patří pokročilé řízení pohybu (až 96 os), možnost připojit až 24 průmyslových robotů nebo CNC řízení. Integritu řídicích systémů a celé aplikace zvyšují také moderní síťová řešení: od gigabitové ethernetové sítě CC-Link IE po optickou síť pro řízení pohybu SSCNET III/H. Limity v rychlosti a množství přenášených dat se tak opět výrazně posunuly.

Jaké jsou možnosti průmyslového využití laseru, ukázal na veletrhu kromě jiných Fyzikální ústav AV ČR. Jeho nedávno zahájený projekt HiLASE je na průmyslové aplikace laserových technologií přímo zaměřen. Laser lze nasadit například k měření vlastností materiálů v extrémních podmínkách, třeba teplotních. Nová technologie LSP (laser shock peening) umožňuje vytvrzování velmi namáhaných materiálů, využití určitě najde například v leteckém průmyslu. Laser lze dále použít třeba k čištění povrchů, nanášení materiálů, při výrobě elektronických součástek nebo při mikroobrábění.

Ve "Véčku" rovněž po celý týden probíhalo Fórum automatizace - série odborných přednášek o nových koncepcích, výrobcích a řešeních v průmyslové automatizaci. Organizátorem fóra byla redakce časopisu Automa. Zlat ý Amper

Do soutěže Zlatý Amper se letos přihlásilo 27 vystavujících společností s 30 exponáty. Desetičlenná odborná komise udělila čestná uznání společnostem Beckhoff Česká republika (za transportní systém XTS), Lapp Kabel (za produkt Unitronic Robust 4 x 0, 34), Pilz Czech (za bezpečnostní kamerový systém SafetyEye), Sectron (za router Spectre v3 LTE), TG Drives (za dvouosý digitální servozesilovač TGZ-48).

Ocenění Zlatý Amper získaly: » ČKD Elektrotechnika za frekvenční měnič Invert 7L W. Jedná se o novou generaci frekvenčních měničů pro napětí 6 kV o výkonu 1-10 MVA. Frekvenční měnič se vyznačuje unikátním vodním chlazením a nabízí efektivní řešení regulace synchronních i asynchronních motorů v různých oblastech použití. Jeho hlavní předností je kromě kvalitního sedmihladinového řízení, zabezpečujícího minimální obsah vyšších harmonických, i možnost rekuperace.

» Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně za diagnostický systém k detekci a lokalizaci částečného výboje MOSAD-MST-PD. Systém umožňuje diagnostikovat přítomnost částečných výbojů v elektrárenských transformátorech, vyhodnotit jejich úroveň a lokalizovat místo jejich výskytu v reálném čase. Zamezit těmto výbojům je velmi důležité, protože zhoršují izolační schopnosti jejich olejové náplně, čímž vzniká riziko exploze a požáru.

» Ensto Czech za přímou kabelovou spojku za studena smrštitelnou All-in-One CJAIO11.2403C. Snese teploty až do -25 °C a při její instalaci není nutný zdroj tepla. Použít ji lze na VN kabelech jak s drátovým, tak i páskovým stíněním. Lze ji kombinovat se šroubovacími i lisovacími kabelovými spojovači.

» Scada Servis za informační systém Improve It. Tento systém umožňuje komplexní pohled na stav výroby a jeho rychlé vyhodnocení online. Implementace systému je neinvazivní. Při řízení strojů s vyšší úrovní automatizace (PLC či CNC) poskytuje větší informační komfort.

» Tomst za autonomní mikroklimatickou stanici. Tato stanice měří půdní vlhkost a teplotu a zaznamenává otřesy. Umožňuje rozšíření o bezdrátový přenos dat či snadnou implementaci do systémů třetích stran. Součástí čidla je software pro analýzu naměřených údajů. Unikátní řešení získalo dva patenty a prototyp prošel testováním v extrémních podmínkách nejen českých hor, ale i Himálají.

Příští ročník veletrhu Amper se uskuteční v termínu 15.-18. března 2016.


8.4.2015, chip.cz

Fulbrightův program na FEL ČVUT

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze bude mít od 1. září po dobu jednoho roku výraznou posilu: bude zde působit v rámci prestižní pozice Fulbrightova programu Distinguished Chair profesor Martin Margala.

Profesor Margala je v současnosti vedoucím katedry elektrotechnického a počítačového inženýrství na University of Massachusetts v Lowellu, která je svým zaměřením srovnatelná s Fakultou elektrotechnickou ČVUT. Ve vědecko-výzkumné činnosti se soustředí zejména na oblast navrhování testování číslicových a analogově-číslicových VLSI (Very-large-scale-integration) obvodů.

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT bude profesor Margala provádět výzkum v oblasti monitorování a řízení výkonové spotřeby velmi rychlých elektronických součástek vysoké integrace. To je velmi aktuální téma, protože výkonové ztráty jsou slabým bodem superrychlých procesorů budoucnosti.

Profesor Margala bude také vyučovat jeden povinný bakalářský předmět a jeden volitelný pro studenty magisterských programů. Součástí jeho působení na ČVUT bude i spolupráce s posluchači doktorského studia a konzultace jejich prací. Vedle výuky bude také pomáhat při řízení kvality předmětů vyučovaných v angličtině. Dále plánuje vést kurz akademického psaní a semináře na odborná témata.

Fulbrightův stipendijní program byl založen v roce 1946. Od té doby se jej zúčastnilo na 300 tisíc studentů, vědců a učitelů. Každý rok se uděluje přibližně 8 000 stipendií. V rámci základního programu pro vědce a vysokoškolské učitele je každý rok z USA vysláno 800 pracovníků do 130 zemí. Nejprestižnějším oceněním je právě Distinguished Chair, kterých se každoročně uděluje jen 40, z toho 4 do České republiky. Partnery programu jsou Karlova Univerzita, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého a ČVUT v Praze. Tento program je financován vládami České republiky, USA a hostitelskou institucí.

Více informací o Fulbrightově stipendijním programu naleznete na stránkách www.fulbright.cz.

http://www.chip.cz/novinky/fulbrightuv-program-na-fel-cvut/


8.4.2015, parlamentnilisty.cz

Prestižní ocenění Fulbrightova programu získal pro Fakultu elektrotechnickou ČVUT profesor Margala

Profesor Martin Margala získal prestižní pozici Fulbright -CTU Distinguished Chair na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Jeho jednoletý pobyt začne 1. září.

Profesor Margala je v současnosti vedoucím katedry elektrotechnického a počítačového inženýrství na University of Massachusetts v Lowellu, která je svým zaměřením srovnatelná s Fakultou elektrotechnickou ČVUT. Ve vědecko-výzkumné činnosti se soustředí zejména na oblast navrhování testování číslicových a analogově-číslicových VLSI obvodů.

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT bude profesor Margala provádět výzkum v oblasti monitorování a řízení výkonové spotřeby velmi rychlých elektronických součástek vysoké integrace. To je velmi aktuální téma, protože výkonové ztráty jsou slabým bodem superrychlých procesorů budoucnosti.

Profesor Margala bude také vyučovat jeden povinný bakalářský předmět a jeden volitelný pro studenty magisterských programů. Součástí jeho působení na ČVUT bude i spolupráce s posluchači doktorského studia a konzultace jejich prací. Vedle výuky se bude soustředit také na pomoc při řízení kvality předmětů vyučovaných v angličtině. Dále plánuje vést kurz akademického psaní a semináře na odborná témata. Fakultě chce rovněž pomoci nastavit novou strategii pro zahraniční styky

Fulbrightův stipendijní program byl založen v roce 1946. Od té doby se jej zúčastnilo na 300 tisíc studentů, vědců a učitelů. Mezi bývalými účastníky Fulbrightových programů naleznete nositele Nobelových cen, nositele Pulitzerovy ceny, guvernéry a senátory, velvyslance, umělce, soudce, premiéry a hlavy států, významné profesory a vědce. Každý rok se uděluje přibližně 8 000 stipendií. V rámci základního programu pro vědce a vysokoškolské učitele je každý rok z USA vysláno 800 pracovníků do 130 zemí. Nejprestižnějším oceněním je právě Distinguished Chair, kterých se každoročně uděluje jen 40, z toho 4 do České republiky. Partnery programu jsou Karlova Univerzita, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého a ČVUT v Praze. Tento program je financován vládami České republiky, USA a hostitelskou institucí.

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=369809


8.4.2015, Technik

Jak nám v počítačích "ujel vlak"

Před šedesáti lety v Ústavu matematických strojů na Loretánském náměstí v Praze dokončovaný první český samočinný počítač SAPO byl svými pěti početními operacemi za sekundu až směšně pomalý. Počítačový svět přesto uznává několik jeho světových prvenství, která do něj vložil jeho tvůrce profesor Antonín Svoboda. Stojí za to si připomenout dramatický osud českého vědce, který vychoval první generaci počítačových odborníků, avšak jeho jméno se po dobu komunistického režimu, který ho donutil emigrovat do USA, nesmělo u nás dlouho objevit.

ANTONÍN SVOBODA (1907-1980), pocházející z pražské profesorské rodiny, vystudoval strojní a elektrotechnické inženýrství na ČVUTa souběžně studoval i fyziku na Univerzitě Karlově. Na studia si přivydělával hraním na piano, vypomáhal v České filharmonii, a dokonce vydal brožurku o hraní bridže. Stal se asistentem na katedře matematiky ČVUT a disertační prací o matematickém rozboru přenosu energií získal doktorát. Toužil pracovat v oboru rentgenové spektroskopie pod vedením oblíbeného profesora Dolejška, jenže při nástupu vojenské služby ho prozíravé ministerstvo obrany jako matematika nasadilo na projekt vojenského zaměřovače, který měl chránit republiku před německým bombardováním. Těsně před okupací byl vyslán se spolupracovníkem a rodinou do Francie, aby se vynález nedostal do rukou nacistům. S výkresy se jim na poslední okamžik v lednu 1941 podařilo uprchnout přes Portugalsko a Kubu do USA. Tam Svoboda získal několik patentů a zaměřovač zdokonaloval nejprve pro firmu ABAX a pak v radiační laboratoři proslulého MIT. Tam se také seznámil se zakladateli kybernetiky a pozdějšími vývojáři prvních amerických počítačů Howardem Aikenem, Norbertem Wienerem, Claudem Shanonem a Johnem Neumanem. Vývoj protiletadlového zaměřovače "Mark 56" pro válečné loďstvo stihl tým dokončit před rozpoutáním bitvy o Pacifik, v níž spolehlivému přístroji vděčí za životy desetitisíce spojeneckých námořníků.

V USA začal Svoboda psát vůbec první teoretickou knížku o analogové i digitální výpočetní technice "Computing Mechanisms and Linkages", kterou dokončil po válce v Praze. Vyšla v několika jazycích a je světově uznávána jako první pionýrské dílo z oblasti výpočetní techniky vůbec. Do Prahy, ověnčen americkými vyznamenáními, se vrátil roku 1947 s ideou, že "když je Švýcarsko uznávanou velmocí v hodinkách, proč by se Československo nemohlo stát velmocí v počítačích".

Založení Ústavu matematických strojů

Po krátké studijní cestě s profesorem Trnkou po vznikajících střediscích vývoje počítačů v USA a v Británii začal hledat místo pro vývoj číslicového počítače. Nechvalně známá česká závistivost vůči úspěšným emigrantům v době, kdy o vědě a průmyslu začali rozhodovat politicky "správně orientovaní soudruzi", dlouho brzdila hledání místa, kde se stavbou prakticky začít. Teprve po dvou letech se mu díky podpoře prof. E. Čecha podařilo prosadit vlastní Ústav matematických strojů v Praze na Loretánském náměstí.

Slabinou SAPO byla poštovní relé

ČSSR nemělo v padesátých letech pro stavbu počítače jiné klopné prvky než elektromagnetická relé, která vyráběl pražský národní podnik ARITMA pro tehdejší děrnoštítkové počítače. Jejich operační rychlost maximálně pět operací za vteřinu v dnešní době, kdy superpočítače disponují tisíci miliardami operací za sekundu, budí úsměv. SAPO (zkratka ze SAmočinný POčítač) byl sestavován od roku 1953 ze 7 000 takových relé a 400 elektronek. Měl magnetickou bubnovou paměť, řadiče a operační jednotky byly kvůli spolehlivosti ztrojnásobeny. Každá aritmetická operace tak byla souběžně třikrát nezávisle na sobě zopakována a stroj pokračoval dál jen při shodě výsledků. Tento princip, tzv. "fault-tolerant", byl světově průkopnickou novinkou, kterou pak využívaly americké počítače řídící vesmírný program Apollo. Pod nátlakem Akademie věd i tehdejší vlády, avšak bez účinné podpory, se podařilo Svobodovu týmu SAPO oživit v září 1957. Stále ještě jen jako docent pracoval Svoboda na vývoji dokonalejšího nástupce osazeného elektronkami. První československý počítač EPOS 1 (Elektronický POčítací Stroj) byl uveden do provozu roku 1960, v době, kdy už tým pracoval na jeho modernější tranzistorové verzi EPOS-2, spuštěné o dva roky později. SAPO řešil vybrané vědecké výpočty a pomáhal při projektování elektronkového EPOS, hlavně však přispěl k výchově první generace odborníků, kteří zkušenost později zúročili při stavbě dalších generací počítačů. V únoru 1960 jiskřící kontakty relé vyvolaly požár a vzhledem k zastaralosti funkčních prvků byl SAPO definitivně odstaven. Svoboda pochopil, že s nedostatkem pokročilých konstrukčních prvků a s potížemi, které mu kladli do cesty závistivci i byrokratický režim, v našich podmínkách vývoj výkonnějších počítačů nezvládne. Po řadě pokusů se mu dobrodružnou cestou přes Německo podařilo i s rodinou emigrovat do USA.

Profesuru dostal až v USA

Kalifornská univerzita nabídla Svobodovi profesuru (které se v ČSSR nedočkal) a spolu s několika dalšími "přeběhlíky" z pražského Ústavu založil laboratoř pro logické navrhování počítačů. Když ho roku 1977 postihl infarkt, požádal o důchod a přestěhoval se k muzikálně nadanému synovi Tomasovi do státu Oregon. Jeho srdce dotlouklo 18. 5. 1980, ironií osudu v okamžiku, kdy nedaleko jeho obydlí došlo k mohutnému výbuchu sopky Mount St. Helens.

Česká republika se profesoru Svobodovi odměnila medailí Za zásluhy prvního stupně udělené in memoriam prezidentem Václavem Havlem roku 1999. Podrobnosti z jeho života najdeme v biografické knize "Počítače z Loretánského náměstí" vydané r. 2007 v edici ČVUT jeho nejbližšími spolupracovníky J. Klírem a P. Vysokým. Řada spolupracovníků a jeho žáků se stala uznávanými vědci na poli kybernetiky a počítačové techniky. Jenže sálové, a potom i přenosné počítače, jsme až na výjimky museli dovážet.


10.4.2015, parlamentlisty.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zaznamenala nárůst podaných přihlášek ke studiu

Klesající zájem o studium technických oborů se podařilo zvrátit Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického vPraze. Oproti loňskému roku vzrost počet podaných přihlášek o osm procent.

O 121 více přihlášek ke studiu, které bylo možné podat do 31. března, přijala oproti loňskému roku Fakulta elektrotechnická ČVUT vPraze. Celkový počet studentů, kteří se přihlásili k přijímacím zkouškám, je po sečtení platných přihlášek 1727. Nárůst zájmu o studium vykazují téměř všechny programy, které fakulta nabízí, tj. Elektrotechnika, energetika a management (EEM), Komunikace, multimédia a elektronika (KME), Otevřená informatika (OI), Softwarové inženýrství a technologie (SIT) a Otevřené elektronické systémy (OES). Ke studiu programu Kybernetika a robotika (KyR) se pak na rozdíl od loňského roku přihlásilo o 13 studentů méně. To je ale způsobeno faktem, že letos se v tomto programu neotevírá studium v kombinované formě.

Studenti středních škol začali vnímat důležitost technického vzdělání

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Pavel Ripka k narůstajícímu počtu přihlášek poznamenal: "Je to pro nás obrovský úspěch a další motivace se zlepšovat. I přes stávající silný generační propad zvyšující se zájem o studium na Fakultě elektrotechnické ČVUTdokazuje, že studenti středních škol začali vnímat důležitost technického vzdělání i to, že je třeba si svou Alma Mater pečlivě vybrat. Už teď se těším na to, jak po prázdninách celá fakulta ožije. Zvláštní symboliku pak vidím v tom, že budova fakulty v Dejvicích prochází náročnou rekonstrukcí a v následujícím akademickém roce bude mít novou fasádu. Jak budovu, tak i pedagogický sbor a studenty čeká nová etapa, která, jak pevně věřím, bude ve znamení rozkvětu českého technického vzdělávání".

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=370108


10.4.2015, ČT24

Energetická novela ve sněmovně

Jana MAREČKOVÁ, moderátorka:

Novelu energetického zákona by měli schvalovat poslanci. Předloha mimo jiné mění třeba způsob platby poplatků za obnovitelné zdroje nebo upravuje pravidla pro použití střešních solárních panelů. Domácnosti by si nově mohly vyrábět vlastní elektřinu bez licence.

Pavel HRZINA, Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů, Fakulta elektrotechnická, ČVUT:

V dnešní době v podstatě s účinností dnešních solárních panelů lze říci, že jsme schopni na běžnou střechu rodinnýho domku uspokojit spotřebu toho rodinnýho domku po celý rok. Rodinnej domek zhruba spotřebuje 5 megawatthodin elektrický energie. Tahleta spotřeba je takovej nějakej průměr. Za celej rok fotovoltaickej systém o výkonu 5 kilowatt-peak, to znamená zhruba 20 fotovoltaickejch panelů, který se vejdou na tu běžnou střechu, nám tu samou energii dokáže za rok v našich podmínkách naší republiky vyrobit. Problém je jedinej, a to je to, že ta energie se vyrobí v jinou dobu, než my ji potřebujeme. Tady se nabízí samozřejmě řešení, který všichni známe. V podstatě s nástupem smartphonů každej denně dobíjíme nějakou baterii a když si vezmeme, že bysme podobné baterie, samozřejmě v podstatně větším množství, měli někde ve sklepě, tak si můžeme tu energii ukládat a tu spotřebu si trošičku rozložit.


11.4.2015, CT24.cz

Provoz malých solárních zdrojů se výrazně zjednoduší

Praha - Novela energetického zákona, která včera prošla sněmovnou, mimo jiné zjednoduší pravidla pro nejmenší solární elektrárny. Jejich majitelé už nebudou muset shánět licenci a zakládat si živnostenský list kvůli několika panelům na střeše rodinného domu. Problémy jako po solárním boomu před několika lety ministerstvo průmyslu a obchodu neočekává.

Dát si solární panely na střechu vlastního rodinného domu nebylo ještě před pár lety ani jednoduché ani levné. "Musel jsem si zařídit licenci, musel jsem si na to zařídit IČO a další věci," vzpomíná majitel nízkoenergetického domu Petr Dobrý, který má na střeše celkem dvanáct solárních panelů. V létě prý jeho "elektrárna" pokrývá 80 procent spotřeby domu, v zimě deset. Návratnost má spočítanou na jedenáct let.

Vyrábět vlastní elektřinu by teď mohlo víc domácností. Pokud projde novela energetického zákona Senátem a podepíše ji prezident (podrobnosti k novele najdete zde), nebudou už potřebovat licenci ani živnostenský list, aby mohli provozovat vlastní zdroj do výkonu 10 kW. Navíc bude možné připojit se i k síti, což dosud bez licence nešlo (panely mohou fungovat jen v ostrovním režimu).

"V dnešní době, s účinností dnešních solárních panelů, lze říci, že jsme schopni uspokojit spotřebu rodinného domku po celý rok. Rodinný domek spotřebuje zhruba 5 megawatt hodin elektrické energie. Zhruba 20 fotovoltaických panelů, které se vejdou na běžnou střechu, nám dokáže tu samou energii v našich podmínkách za rok vyrobit," říká Pavel Hrzina z Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů ČVUT.

"Problém je jediný - energie se vyrobí v jinou dobu, než ji potřebujeme," dodává Hrzina. Řešením jsou podle něj baterie, které dokážou energii uchovat. Ty jsou dnes ale stále velmi drahé, zatímco fotovoltaické panely zlevnily na únosnou cenu.

"Je to takový první signál, že obnovitelné zdroje přestávají v Česku být sprostým slovem," doufá energetický expert Hnutí DUHA Martin Mikeska. Zjednodušení nicméně podle ekologů pomůže jen desítkám nebo stovkám projektů. Po senátorech chtějí, aby přidali také podporu pro malé zdroje.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/307504-provoz-malych-solarnich-zdroju-se-vyrazne-zjednodusi/


13.4.2015, Hospodářské noviny

Moderní laboratoř

Společnost Samsung Electronics Czech and Slovak a ČVUT v Praze slavnostně otevřely digitální laboratoř vybavenou nejmodernějšími technologiemi. Pásku stříhají mimo jiné rektor ČVUT Petr Konvalinka (uprostřed) a Hun Lee, prezident Samsung Electronics Czech and Slovak (druhý zprava).


14.4.2015, Jindřichohradecký deník

O chytré hlavy z jindřichohradecké Střední odborné školy má zájem i Microsoft

Jindřichův Hradec - Jmenuje se Petr Fuk, je Hradečák a čtvrtým rokem navštěvuje bývalou "zemědělku", dnes Střední odbornou školu a střední odborné učiliště v Jindřichově Hradci, a připravuje se na maturitu v oboru Informační technologie. Co je asi nejzajímavější je fakt, že již přibližně rok je členem týmu Microsoft STC (Studentské trenérské centrum).

- Co to znamená, být členem tohoto týmu?

Je to něco jako junior zaměstnanec. Microsoft se rozhodl hledat mezi studenty středních škol v celé republice inovátory, kteří umožní tak velké společnosti v budoucím světě přežít. Mladí prý uvažují jinak - kombinují, přetvářejí, vyvozují a zjednodušují poznané věci způsobem, který zajistí, jak nám řekla personalistka české pobočky, že budou vykonávat 70 procent v současnosti zatím neexistujících povolání spjatých s informačními technologiemi do roku 2020.

- Studujete informační technologie. Co to znamená?

V prvním ročníku jsme se zabývali teorií kolem konstrukce počítačů, seznamovali jsme se s možnostmi přenosu informací mezi nimi a také konstrukcí různých druhů, bez nichž svět, jak ho známe, už nemůže fungovat. Druhák byl velmi zajímavý. Se spolužákem jsme se probili do celostátního kola soutěže elektrotechnické olympiády Go2Fel vyhlašovaného Českým vysokým učením technickým (ČVUT) v rámci jejich snahy hledat talenty. Bylo nás tam asi 600 a do finále šlo 10 lidí s nejzajímavějšími projekty. Moje hračka prý byla zajímavá - prototypový obvod o velikosti platební karty, který na úrovni komunikace Internetu rozsvěcel a zhasínal světla spínáním zásuvky. Sice jsme nevyhráli, ale všichni, kdo byli ve finále, dostali volňásek v podobě možnosti začít na ČVUT po maturitě studovat. Rok po té nás díky stejné soutěži ČVUT pozvalo na celý týden do Prahy. V rámci tohoto pobytu organizovaného mezi naší a jejich školou jsme se seznamovali s obory elektrotechniky a úžasným světem vysokoškoláků.

- Takže čas netrávíte jen v učebnách školy, ale jezdíte za poznáním i jinam?

Užíváme si na exkurzích, například odborníci z Microsoftu nás poučují o programování nebo správě systémů a dělají pro nás i workshopy třeba o virtualizaci operačních systémů a datových centrech, ty jsou nepřekonatelné. Přednášky jsou přímo v budově centrály Microsoftu v Praze. Některé exkurze a reálné workshopy jsou spolufinancovány z grantů EU, nedávno třeba návštěva MCAE (společnost zabývající se 3D tiskem) v Kuřimi. Velmi zajímavé jsou návštěvy vědeckotechnických center v Brně, Plzni, rakouském Linci.

- Co vám tedy dosavadní studium přineslo?

Čtyři roky mě zformovaly z kluka, který rád paří počítačové hry, chce těm strojům rozumět a začal kvůli tomu chodit na tuto školu, ve vzácný lidský zdroj. Studuji maturitní obor Informační technologie, v Microsoftu jsou rádi, když pro ně budu někdy navážno pracovat. To se děje již v průběhu mého studia a bude se to dít i dál, při mém studiu na ČVUT oboru Komunikace, multimédia a elektronika, kam jsem se zajímavou shodou okolností dostal bez přijímaček již ve druhém ročníku. Jsem správcem školní domény, serverů, cloudů i facebooku. Stavím roboty a v Javě programuji prototypové obvody. Za granty získané školou nám postavili za 2 miliony korun cvičné datacentrum s progresivními technologiemi, kde si cvičíme pokročilé operační systémy a automatizace správy těchto center. Hrajeme si s šifrováním a přesunem vysoko rozlišeného obrazu sítěmi v reálném čase, vzdáleným řízením strojů. Už nenosíme po kapsách flashdisky, filmy nestahujeme, ale přesouváme v reálném čase. Kupodivu málo škol se do podobného dobrodružství pouští. Také instalujeme 30 vysokorychlostních prvků do budovy školy, vysoko rozlišené kamery, systémy s detekcí tváře. Škola učí programování na robotických prototypech s názvem Lego Mindstorms. Máme i nové síťové laboratoře.

Slovníček pojmů IP protokol - soubor základních pravidel, jimiž se řídí celosvětová datová síť internet Datacentrum - místo s velkou koncentrací výpočetní síly sloužící pro odbavení dotazů z internetu Lego Mindstorms - prototypová robotická stavebnice využívaná pro základy programování strojů Síťová laboratoř - učebna, kde jsou instalovány reálné prvky pokročilé počítačové sítě Vysoce svítivá LCD projekce - velkoplošný zobrazovač, který lze využívat bez stmívání Doména - prostředí počítačové sítě, kde se pohybují přihlášení uživatelé služeb dané sítě Server - počítačová technologie používaná pro hromadně využívané služby v informační síti


15.4.2015, Lidové noviny

Vědecká kavárna

Cesta do nitra naší planety PRAHA Mezinárodní projekty hlubinného vrtání přibližuje širší veřejnosti výstava, kterou můžete v těchto dnech navštívit v Praze. Hlubinné vrtání do zemské kůry, ať už na kontinentech, nebo pod mořským dnem, je významným příspěvkem věd o Zemi k problémům ochrany životního prostředí, zásobování nerostnými surovinami, energií a pitnou vodou, ochranou společnosti před přírodními katastrofami a dalším výzvám současného světa. Výstava se koná do 24. dubna v sále ICAVI v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze. ev

Soutěž robotů v bludišti PRAHA Sestavit a naprogramovat robota tak, aby v časovém limitu samostatně, bez jakékoliv další pomoci, projel co největší bludiště. Tak zní úkol Robosoutěže, kterou v pátek pořádá České vysoké učení v Praze. O vítězství se utká třicet šest týmů školáků z druhých stupňů základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Letošní ročník soutěže se inspiroval známou počítačovou hrou Pac-Man. Začátek je 17. dubna v 10 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze. ev

Plzeň na dně dvou moří PLZEŇ Okolí Plzně bylo kdysi dnem oceánu s podmořskými sopkami, jezerní pánví v tropech i chladným mořem, po kterém pluly ledovce. Co všechno dnes geologové vědí o dávné minulosti Plzeňska a jak se o ní dozvěděli? Jak mohou tyto poznatky v budoucnu využít? Dozvíte se v dnešní besedě s docentem Michalem Merglem z Centra biologie, geověd a envigogiky Pedagogickéfakulty Západočeské univerzity v Plzni. Akce z cyklu Science Café se koná od 19 hodin v Zach’s café na Palackého náměstí v Plzni. ev

O jídle, alzheimerovi a mozku PRAHA Alzheimerova choroba je vážné onemocnění mozku, které postihuje hlavně seniory. Se stárnutím populace roste počet pacientů, proto vědce i lékaře zajímají nové poznatky o této nemoci. Právě s nimi seznámí všechny zájemce doktor Petr Telenský ve své zítřejší přednášce s názvem "Je to jinak, pane Amyloid!" a s podtitulem "O jídle, Alzheimerově chorobě a příliš velkém mozku". Amyloid je látka, která se ukládá v mezi buněčném prostoru mozku u pacientů sAlzheimerovou chorobou a dalšími neurodegenerativními onemocněními. Přednáška z cyklu Biologické čtvrtky se koná 16. dubna v 17.15 v posluchárně Fotochemie v přízemí Přírodovědecké fakulty UK (Viničná 7, Praha 2). ev

Dva pohledy na testy DNA PRAHA Má smysl preventivní testování DNA? Může přinést užitečné informace o našem zdravotnímstavu, nebo jde jen o byznys? Odpověď se pokusí najít Emanuel Žďárský z neziskového občanského sdružení +Dprevence, z. s., a Radka Pourová z Fakultní nemocnice Motol. Přednáška z cyklu Věda kontra iracionalita se koná v 17 hodin v místnosti 206 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, akci pořádá Český klub skeptiků Sisyfos.


14.4.2015, pctuning.cz

Robosoutěž

České vysoké učení technické v Praze pořádá i letos pro druhý stupeň základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií Robosoutěž. Konat se bude v pátek 17. dubna od 10:00 hodin v Zengerově posluchárně.

http://pctuning.tyden.cz/component/content/article/1-aktualni-zpravy/34367-vrobosoutezi-cvut-budou-zaci-zakladnich-skol-prekonavat-sroboty-bludiste


17.4.2015, www.rozhlas.cz - plus

Martin Hlinovský z ČVUT: Buďme rádi za to, že děti mají zájem o techniku a programují

Martin Hlinovský z ČVUT: Buďme rádi za to, že děti mají zájem o techniku a programují Na ČVUT žáci základních škol soutěží vůbec poprvé. Robosoutěže se dnes účastní týmy složené ze žáků základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií.

http://www.rozhlas.cz/_zprava/martin-hlinovsky-z-cvut-budme-radi-za-to-ze-deti-maji-zajem-o-techniku-a-programuji--1479536


17.4.2015, www.rozhlas.cz - leonardo

Prof. Václav Hlaváč o rozpoznávacích schopnostech počítačů

Václav Hlaváč, vedoucí Centra strojového vnímání katedry kybernetiky ČVUT FEL. Moderuje Jan Burda. Prof. Ing. Václav Hlaváč, CSc. se po celou odbornou kariéru věnuje počítačovému vidění a rozpoznávání, například převodu velkých rastrových obrazů masek integrovaných obvodů z rastrového do vektorového tvaru.

http://www.rozhlas.cz/_zprava/prof-vaclav-hlavac-o-rozpoznavacich-schopnostech-pocitacu--1478336


18.4.2015, Mladá fronta Dnes

Města v noci mění barvu, oranžovou začíná postupně nahrazovat bílá

Klasické žárovky, anebo dražší úsporné?

Trochu podobné dilema, které řeší každá domácnost, stojí i před městy. Většina starostů je konzervativní, podobně jako české domácnosti, a zavádí modernější LED svítidla pomalu. Litomyšl se je rozhodla použít najednou skoro všude.

PARDUBICE, LITOMYŠL Jsou dražší, ale úspornější, měly by vydržet déle a podle odborníkům jim patří budoucnost.

Úsporná LED svítidla veřejného osvětlení s jejich jasným bílým světlem města zavádějí přesto velice opatrně. Jsou vidět na přechodech pro chodce, v ulicích zatím jen ojediněle. Hlavní důvod? Jsou drahé.

Pardubice instalují LED diody už pět let, loni se objevily na Husově ulici, letos na třídě Míru a na řadu přijde ještě ulice Palackého nebo Za Pasáží. I Chrudim moderní technologii kupuje postupně, především do ulic, které opravuje - nyní do lokality pod nádražím. "Výměna v celém městě by stála 40 až 50 milionů korun," řekl Petr Kopecký, vedoucí odboru územního plánování a regionálního rozvoje na chrudimské radnici. Přesto se v desetitisícové Litomyšli nyní rozhodli provést výměnu svítidel veřejného osvětlení najednou. V březnu začalo v ulicích zářit zhruba tři sta kusů LED svítidel. Celkem bude vyměněno přes dvanáct set svítidel s uváděnou životností až 25 let. A investici díky takzvané metodě EPC zaplatí soukromá firma. Výměnou za to, že v dalších deseti letech získá od města peníze ušetřené díky modernějším technologiím. Po této době už by Litomyšl měla jen šetřit.

"Město neinvestuje nic, pouze se to platí z úspor plus nějaké procento z úroků, které si firma musela brát," uvedl místostarosta Litomyšle Michal Kortyš. Nově nasvícen je průtah městem i křižovatka u autobusového nádraží. Firma má současně za úkol šetřit energii v základních školách, sportovní hale či například v budovách městského úřadu.

Bílé světlo, které už nebude svítit do nebe Existují ale i kritické hlasy. Upozorňují, že město v noci mění svůj vzhled. "Svítí o trochu víc, než je potřeba, připomíná to přesvícené sjezdovky v Krkonoších," uvedla na facebooku tamního městského zpravodaje Hana Klimešová.

Podle Kortyše ke změně skutečně dojde. "Vjem bude možná trochu jiný, světlo svítí žlutě, teď bude bělejší a bude svítit spíše na chodník než kolem dokola," řekl Kortyš.

"V barvě světla je rozdíl. Na komunikacích je nicméně bílé světlo přirozenější, bližší světlu dennímu," uvedl Eduard Paulík z firmy D-energy, která v Litomyšli výměnu provádí. tolik domy a právě proto Litomyšl například na náměstí zachová žlutooranžová světla historických lamp.

Výrobci LED svítidel dnes nabízejí větší škálu barev a také neplatí, že světlo musí být chladné. Záleží na výběru. Kortyš připomíná, že změny ocení lidé, kteří rádi sledují noční oblohu. "Nebude se už vytvářet světelný smog, který je často kritizován," uvedl.

Je otázkou, zda se k Litomyšli přidají i další města a obnoví veřejné osvětlení najednou. Zdá se, že zatím spíše ne. Odborníci totiž vyzývají starosty k opatrnosti a připomínají, že každým rokem může být technologie LED diod lepší a svítidla levnější. Soudí také, že by se ke změnám měli vyjadřovat i architekti. "Do obcí přijíždějí obchodníci, kteří starostům nutí nějaká svítidla. Ti vidí jen výrazné úspory energie, ale už se na veřejné osvětlení v obci nedívají jako na celek. Technici sice dokáží spočítat a dodržet normy, ale už nedomyslí, jak se bude žít lidem v obci," uvedl před časem Petr Žák z Katedry elektroenergetiky ČVUT v Praze.

Moravská Třebová před časem provedla obnovu veřejného osvětlení s pomocí soukromé firmy podobným způsobem jako Litomyšl. Nicméně si nepořídila LED diody, ale moderní klasiku - sodíkové výbojky. "LED svítidla jsou drahá, deklarovaná dlouhá životnost není vyzkoušená a mají užší kužel svitu," uvedl místostarosta Moravské Třebové Pavel Brettschneider. To zjednodušeně řečeno znamená, že sloupů veřejného osvětlení by muselo být víc.

Obchodníci, nabízející plošnou výměnu klasických svítidel za diody, nepochodili ani v Chrudimi. "Máme oprávněné pochybnosti, že by se náklady na tuto investici zaplatily z úspor energie. Bereme to jen jako možnost do budoucna," řekl Petr Kopecký.

Služby města Pardubic chtějí pokračovat v postupném zavádění moderního osvětlení s tím, že se investice může v některých příkladech poměrně rychle vrátit. Jako například v Husově ulici. "Díky úspoře elektrické energie a optimalizací počtu stožárů je návratnost investice spočítána na sedm let," uvedla mluvčí Služeb města Pardubice Světlana Pozníková.

---

Fakta Jak zavádějí LED svítidla Pardubice První LED osvětlení spustily Služby města Pardubic v roce 2010 v části ulice Sladkovského. V roce 2011 přibylo stejné osvětlení na cyklostezce z Dubiny do Počápel a v roce 2012 byla dokončena instalace v Nemošické ulici. V roce 2013 byl dokončen projekt v ulici Kap. Jaroše a v Husově ulici, loni v ulici Hradecká, letos se moderní osvětlení objevilo na třídě Míru a dále bude v ulicích Mezi mosty, Palackého nebo Za Pasáží. V současnosti je v Pardubicích instalováno přes 200 svítidel s LED zdroji.

Foto: Pod světlem LED diod Nové osvětlení v Husově ulici v Pardubicích je možná trochu chladné a někomu nemusí být jeho bílá barva příjemná, nicméně pro chodce, cyklisty i řidiče je nyní tato část města bezpečnější.

Foto: Radek Kalhous, MAFRA


18.4.20115, Pražský deník

Robosoutěž

STUDENTI druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií představili včera roboty, které vlastnoručně zkonstruovali ze stavebnice Lego Mindstorms.

Soutěžní klání v tvorbě robotů se konalo na Fakultě elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí. Na snímku vítězné družstvo Gymnázia Příbram pod vedením učitele Václava Beneše a žáků Vítka (v popředí), Vojtěcha (vlevo) a Jana.


18.4.2015, Mladá fronta Dnes

Robot poslouchá dvanáctileté programátory

NOVÉ MĚSTO Připravit na start, pozor, a závod může začít! České vysoké učení technické letos poprvé zorganizovalo robosoutěž pro žáky ze základních škol.

Úkol zní celkem jednoduše. Robot musí projet určenou dráhou a pozhasínat všechny svítící body v bludišti. Stroj musí jet bez jakékoli pomoci nebo dálkového ovládání. Malé studenty proto před včerejším závodem čekal dlouhý a náročný úkol. Robota z lega museli sami sestavit a poté naprogramovat tak, aby dráhu projel bez jejich zásahu.

V plné místnosti je cítit napětí. Každý tým má devadesát sekund na projetí celého labyrintu. Po dvou kolech se body, které žáci při jízdě nasbírali, sečtou a z celkem šestatřiceti týmů postoupí nejlepších šestnáct do dalšího kola.

Nyní už začíná jít do tuhého. Proti sobě se utkají vždy dva roboti a do dalšího kola postoupí pouze ten lepší. Účastníci v napětí snad ani nedýchají. Oči soutěžících kmitají mezi výsledkovou tabulí a hrací plochou a po několika vyřazovacích kolech rázem přichází finále.

V něm se utkají dva nejlepší týmy z celé soutěže. Po devadesáti sekundách je vítěz jasný. První místo si po napínavém boji nakonec odnášejí žáci týmu Mindbreak z Gymnázia Legionářů v Příbrami.

V soutěži je důležitá především účast. Organizátoři se podle svých slov snaží nalákat a propagovat technické obory, o kterých panuje spousta předsudků a pověr.

"Rodiče často říkají dětem, že technické obory jsou moc těžké, ať jdou raději studovat nějaký humanitní obor," vysvětluje spoluorganizátor soutěže Martin Samek.

"V Čechách je problém hlavně u žen, kterých je na technických oborech velice málo. Když se podíváme třeba do Skandinávie, je jich tam přibližně stejně jako mužů. Ženy přitom v technických oborech pracují často precizněji než muži," dodává Samek.

ČVUT skrz soutěž hledá i své budoucí studenty. Letos začala už u dvanáctiletých školáků.

"O soutěži mi řekl kamarád ze školy. Bavili jsme se s kluky, kteří programují, a dali jsme dohromady tým," říká Matouš Fiala z pražského Gymnázia Českolipská, který se spolužáky vytvořil skupinu Origin. "Programování mě moc baví. Robota jsme začali sestavovat a programovat v lednu a zabralo nám to dohromady spoustu hodin," vypráví o přípravách na soutěž Matouš.

Robosoutěž pořádá ČVUT už sedmým rokem pro studenty středních škol a prvního ročníku škol vysokých. Letos poprvé se uskutečnila i pro žáky ze základních škol.

"Příkladem nám bylo Německo. Tam se podobné soutěže pořádaly už dříve. Nyní je hlavní výzvou vymyslet originální zadání pro další rok," uzavírá Samek.


18.4.2015, Víkend Dnes

Cesta z WC ke slávě

Prototypy elektrotechnických součástek nebývají zrovna designové kousky. Inženýrům jde o testování funkčnosti, ne o vzhled. A tak doktorand FEL ČVUT Jan Vyhnánek pro kostru cívky nově vyvíjeného magnetického senzoru polohy použil trubičku od toaletního papíru omotanou černou páskou.

O vynálezu napsal článek do odborného časopisu IEEE Sensors Journal a doprovodil ho snímky prototypu. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že fotografie trubičky z WC to dotáhla až na titulní stranu prestižního časopisu!


18.4.2015, CT24.cz

Stát chce díky miliardám z EU elektrizovat 10 regionálních tratí

Správa kolejí začala letos ve velkém opravovat vedlejší tratě. Chce vyčerpat co nejvíc z evropských peněz. Během roku se na železnici utratí asi 44 miliard korun. Podle zjištění České televize chystá stát také elektrizaci deseti regionálních tratí. Velké stavění sloupů a trolejí chtějí železničáři spustit za necelé tři roky.

Stát už deset lokálních tratí vytipoval. Podle Petra Pšeničky ze Správy železniční dopravní cesty má smysl do elektrizace investovat. Předpokládá se totiž, že po vzoru pražské a brněnské aglomerace tyto tratě dál porostou.

Asi největší přestavba čeká trať z Olomouce do Uničova. Stát by měla přes pět miliard a vlaky by měla zrychlit až na 160 kilometrů za hodinu. Dosavadní lokálka tím získá lepší parametry než některé hlavní koridory.

Energie z nafty je pro české dopravce asi třikrát dražší než z elektřiny. Rozdíl ale zmenšují ztráty způsobené odporem drátů, které tvoří obvykle až pětinu. Například sedm let starou přestavbu tratě z Letohradu do Polska tak považují odborníci za spornou. "Momentálně je nerentabilní. Jestli se to změní, to je ve hvězdách," řekl ČT Lubomír Musálek z Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha.

Lokálek se teď v Česku opravuje hned několik. Na trati z Českých Budějovic do Volar se například staví nový most. Polovina ze 113 přejezdů také dostane novou signalizaci a trať se i zrychlí. Vlaky budou moci místy jezdit až devadesátkou. Cena za opravu 90 kilometrů železnice je miliarda a čtvrt. Hotovo by mělo být už letos.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/308322-stat-chce-diky-miliardam-z-eu-elektrizovat-10-regionalnich-trati/


18.4.2015, ČT1

Opravy vedlejších tratí

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:

Správa kolejí začala letos ve velkém opravovat vedlejší tratě. Chce vyčerpat co nejvíc z evropských peněz. Během roku se na železnici utratí asi 44 miliard korun. Navíc podle zjištění České televize chystá stát elektrizaci až 10 regionálních tratí.

Jan BERÁNEK, redaktor:

Tyhle dráty už brzy skončí v silné vrstvě betonu a na nich spočine jeden ze 4 nových mostů na trati z Českých Budějovic do Volar.

redaktorka:

Ten boršovský se bude usazovat už na konci května. Polovina ze 113 železničních přejezdů dostane novou signalizaci a trať se zrychlí. Vlaky budou moci po nových kolejích jezdit místy i devadesátkou.

Ondřej STROUHAL, stavbyvedoucí:

Parametrově bude trať srovnatelná s evropskýma tratěma.

Jan BERÁNEK, redaktor:

Cena za opravu 90 kilometrů miliarda a čtvrt. Termín dokončení letos. Podobných lokálek se teď v Česku opravuje hned několik a stát už spřádá další plány, jde o těchto 10 tratí. Ty se navíc budou elektrifikovat.

Petr PŠENIČKA, Správa železniční dopravní cesty:

Má smysl do těchto tratí dávat peníze na elektrizaci. Zároveň se dá předpokládat, že tyto tratě po vzoru brněnské a pražské aglomerace budou i nadále růst.

redaktorka:

Asi největší bude přestavba této trati z Olomouce do Uničova. Stát bude přes 5 miliard korun a vlaky pak po ní budou moct jezdit rychlostí až 10 kilometrů v hodině.

Jan BERÁNEK, redaktor:

Dosavadní lokálka tím získá lepší parametry než některé hlavní koridory.

Petr PŠENIČKA, Správa železniční dopravní cesty:

Za relativně nezvýšené náklady oproti klasickým regionálním tratím zde dokážeme udělat rychlost 160-ti kilometrovou.

Jan BERÁNEK, redaktor:

Energie z nafty je totiž pro české dopravce asi třikrát dražší než z elektřiny. Jenže rozdíl zmenšují ztráty způsobené odporem drátů. Ty tvoří obvykle až pětinu. Za spornou považují odborníci třeba 7 let starou přestavbu tratě z Letohradu do Polska.

Lubomír MUSÁLEK, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze:

Momentálně nerentabilní. Jestli se to v budoucnu změní, to je ve hvězdách.

Jan BERÁNEK, redaktor:

Velké stavění sloupů a trolejí chtějí železničáři spustit za necelé 3 roky. Krajské redakce a Jan Beránek, Česká televize.


18.4.2015, pardubice.iDNES.cz

Světelný smog měst mění barvu. Oranžovou začíná nahrazovat bílá

Klasické žárovky, anebo dražší úsporné? Trochu podobné dilema, které řeší každá domácnost, stojí i před městy. Většina starostů je konzervativní podobně jako české domácnosti a zavádí modernější LED svítidla pomalu. Litomyšl se je rozhodla použít najednou skoro všude.

Jsou dražší, ale úspornější, měly by vydržet déle a podle odborníkům jim patří budoucnost.

Úsporná LED svítidla veřejného osvětlení s jejich jasným bílým světlem města zavádějí přesto velice opatrně. Jsou vidět na přechodech pro chodce, v ulicích zatím jen ojediněle. Hlavní důvod? Jsou drahé.

Pardubice instalují LED diody už pět let, loni se objevily na Husově ulici, letos na třídě Míru a na řadu přijde ještě ulice Palackého nebo Za Pasáží. I Chrudim moderní technologii kupuje postupně, především do ulic, které opravuje - nyní do lokality pod nádražím.

"Výměna v celém městě by stála 40 až 50 milionů korun," řekl Petr Kopecký, vedoucí odboru územního plánování a regionálního rozvoje na chrudimské radnici.

Přesto se v desetitisícové Litomyšli nyní rozhodli provést výměnu svítidel veřejného osvětlení najednou. V březnu začalo v ulicích zářit zhruba tři sta kusů LED svítidel. Celkem bude vyměněno přes dvanáct set svítidel s uváděnou životností až 25 let.

Navíc investici díky takzvané metodě EPC zaplatí soukromá firma. Výměnou za to, že v dalších deseti letech získá od města peníze ušetřené díky modernějším technologiím. Po této době už by Litomyšl měla jen šetřit.

"Město neinvestuje nic, pouze se to platí z úspor plus nějaké procento z úroků, které si firma musela brát," uvedl místostarosta Litomyšle Michal Kortyš.

Nově nasvícen je průtah městem i křižovatka u autobusového nádraží. Firma má současně za úkol šetřit energii v základních školách, sportovní hale či například v budovách městského úřadu. Bílé světlo, které už nebude svítit do nebe

Existují ale i kritické hlasy. Upozorňují, že město v noci mění svůj vzhled. "Svítí o trochu víc než je potřeba, připomíná to přesvícené sjezdovky v Krkonoších," uvedla na facebooku tamního městského zpravodaje Hana Klimešová.

"Vjem bude možná trochu jiný, světlo svítí žlutě, teď bude bělejší a bude svítit spíše na chodník než kolem dokola," řekl Kortyš.

"V barvě světla je rozdíl. Na komunikacích je nicméně bílé světlo přirozenější, bližší světlu dennímu," uvedl Eduard Paulík z firmy D-energy, která v Litomyšli výměnu provádí. LED svítidla ovšem neosvětlují tolik domy a právě proto Litomyšl například na náměstí zachová žlutooranžová světla historických lamp.

Výrobci LED svítidla dnes nabízejí větší škálu barev a také neplatí, že světlo musí být chladné. Záleží na výběru. Kortyš připomíná, že změny ocení lidé, kteří rádi sledují noční oblohu.

"Nebude se už vytvářet světelný smog, který je často kritizován," uvedl.

Je otázka, zda se k Litomyšli přidají i další města a obnoví veřejné osvětlení najednou. Zdá se, že zatím spíše ne. Odborníci totiž vyzývají starosty k opatrnosti a připomínají, že každým rokem může být technologie LED diod lepší a svítidla levnější. Soudí také, že by se ke změnám měli vyjadřovat i architekti.

"Do obcí přijíždějí obchodníci, kteří starostům nutí nějaká svítidla. Ti vidí jen výrazné úspory energie, ale už se na veřejné osvětlení v obci nedívají jako na celek. Technici sice dokáží spočítat a dodržet normy, ale už nedomyslí, jak se bude žít lidem v obci," uvedl před časem Petr Žák z Katedry elektroenergetiky ČVUT v Praze. Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Moravská Třebová před časem provedla obnovu veřejného osvětlení s pomocí soukromé firmy podobným způsobem jako Litomyšl. Nicméně si nepořídila LED diody, ale moderní klasiku - sodíkové výbojky. "LED svítidla jsou drahá, deklarovaná dlouhá životnost není vyzkoušená a mají užší kužel svitu," uvedl místostarosta Moravské Třebové Pavel Brettschneider. To zjednodušeně řečeno znamená, že sloupů veřejného osvětlení by muselo být víc.

Obchodníci nabízející plošnou výměnu klasických svítidel za diody nepochodili ani v Chrudimi. "Máme oprávněné pochybnosti, že by se náklady na tuto investici zaplatily z úspor energie. Bereme to jen jako možnost do budoucna," řekl Petr Kopecký.

Služby města Pardubic chtějí pokračovat v postupném zavádění moderního osvětlení s tím, že se investice může v některých příkladech poměrně rychle vrátit. Jako například v Husově ulici.

"Díky úspoře elektrické energie a optimalizací počtu stožárů je návratnost investice spočítána na sedm let," uvedla mluvčí Služeb města Pardubice Světlana Pozníková.

http://pardubice.idnes.cz/svetelny-smog-verejne-osvetleni-led-svitidla-foi-/pardubice-zpravy.aspx?c=A150417_164006_pardubice-zpravy_jah


18.4.2015, ČT24

60 let od smrti Alberta Einsteina

Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka:

Před 60 lety zemřel Albert Einstein. Slavný fyzik se stal jedním z nejvýznamnějších vědců světa. Objevil a popsal obecnou teorii relativity, nebo Brownův pohyb. Své první revoluční práce vytvořil v takzvaném zázračném roce 1905. O 16 let později získal Nobelovu cenu za vysvětlení fotoefektu.

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky, Fakulta elektrotechnická ČVUT /Studio 6 víkend, 18. 4. 2015/:

Tak zásadní přínos se v podstatě dá shrnout do úžasného roku 1905, kdy tento rok je dokonce nazývaný rokem zázraků. Tam publikoval 4 zásadní práce. První z nich se týkala Brownova pohybu, kdy vlastně ukázal svět atomu na jednoduchém příkladu, na který se dalo podívat prostýma očima, což v té době bylo důležité. Druhým přínosem byla slavná rovnice e=mc2, kdy prokázal vztah mezi hmotou a energií. Třetí přínos té doby byl samozřejmě fotoefekt, který byl výslovně jmenovaný v jeho Nobelovské ceně. A ta poslední, nejdůležitější, je teorie relativity, kdy speciální teorie relativity začíná tímto rokem.


21.4.2015, Technický týdeník

Fakulta elektrotechnická ČVUT partnerem IBM pro vzdělávání a výzkum

Klíčovou spolupráci navázala s Fakultou elektrotechnickou (FEL) ČVUT v Praze společnost IBM ČR. Náplní kooperace bude zejména rozvoj prakticky orientovaných forem výuky studentů a těsnější spolupráce v oblasti aplikovaného výzkumu.

Nově uzavřená spolupráce navazuje na úspěšné projekty, které IBM v minulosti realizovala například s Centrem znalostního managementu, katedrou počítačové grafiky a interakce nebo v rámci studijního programu Otevřená informatika. Cílem je nejen zastřešit společné stávající aktivity, ale zároveň vytvořit prostředí podporující hledání nových forem spolupráce a umožňující rozšíření fungujících forem i do dalších oblastí odbornosti.

"Dlouhodobě udržitelná spolupráce mezi firmou a vysokou školou musí být oboustranně prospěšná, se společnou vizí a nesmí se z ní vytrácet synergie," dodává Branislav Šebo, generální ředitel IBM ČR.

Konkrétně v oblasti vzdělávání se spolupráce orientuje na rozvoj talentů jak ve škole, tak v prostředí IBM, a to formou praktických reálných projektů. To přímo koresponduje i s jedním z hlavních cílů nového studijního programu Softwarové inženýrství a technologie, zaměřeného na rozvoj praktických, komunikačních a prezentačních dovedností a přípravu studentů na jejich povolání. Již během studia se studenti budou aktivně zapojovat do projektů řešených se soukromým sektorem. Právě asistence fakulty při zapojení posluchačů programu Softwarové inženýrství a technologie do praxe již během studia je hlavní změnou v dosavadní koncepci výuky.

V oblasti výzkumu bylo již 6 studentů fakulty nominováno do prestižního programu stáží v zahraničních laboratořích IBM. Nastavení oboustranně prospěšné kooperace mezi IBM a ČVUT se soustředí na podporu mladých doktorandů a na rozvoj společných výzkumných témat. Kromě zapojení lokální skupiny IBM Watson Lab Prague umožní těsnější spolupráce lepší napojení na další z 12 výzkumných laboratoří IBM rozmístěných po celém světě.

"Největší potenciál informatiky je v propojení s ostatními obory. Fakulta elektrotechnická ČVUT dokáže spojit informatiku i s ostatními obory, jakými jsou energetika, telekomunikace, kybernetika nebo měřicí technika. Společnost IBM je partnerem, který toto propojení dokáže v širokém záběru uchopit na komerční úrovni," říká prof. Pavel Ripka, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT, a dodává: "To, že si pro úlohu zlepšení výuky vysokoškolských odborníků vybrala společnost IBM právě naší fakultu, je pro nás na jednu stranu důkazem toho, že si našich kvalit všímá i komerční sektor, na druhou stranu je to i velká výzva. Jsme velice rádi, že se v nové koncepci výuky můžeme opřít o takto silného partnera a že můžeme našim studentům nabídnout takové vzdělání, které je dokonale připraví na jejich budoucí kariéru. Chceme, aby pro naše absolventy byl přestup z univerzity do pracovního procesu co nejsnazší a aby měli jistou konkurenční výhodu v důkladných základech, samostatném myšlení a schopnosti stále se sami vzdělávat v technologiích budoucnosti."


21.4.2015, Technický týdeník

Profesor Martin Margala získal prestižní pozici Fulbright-CTU Distinguished Chair

Profesor Martin Margala získal prestižní pozici Fulbright-CTU Distinguished Chair na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Jeho jednoletý pobyt začne 1. září.

Profesor Margala je v současnosti vedoucím katedry elektrotechnického a počítačového inženýrství na University of Massachusetts v Lowellu, která je svým zaměřením srovnatelná s Fakultou elektrotechnickou ČVUT. Ve vědeckovýzkumné činnosti se soustředí zejména na oblast navrhování testování číslicových a analogově-číslicových VLSI obvodů.

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT se bude věnovat výzkumu v oblasti monitorování a řízení výkonové spotřeby velmi rychlých elektronických součástek vysoké integrace. To je velmi aktuální téma, protože výkonové ztráty jsou slabým bodem superrychlých procesorů budoucnosti.

Profesor Margala bude také vyučovat jeden povinný bakalářský předmět a jeden volitelný pro studenty magisterských programů. Součástí jeho působení na ČVUT bude i spolupráce s posluchači doktorského studia a konzultace jejich prací. Vedle výuky se bude soustředit také na pomoc při řízení kvality předmětů vyučovaných v angličtině. Dále plánuje vést kurz akademického psaní a semináře na odborná témata. Fakultě chce rovněž pomoci nastavit novou strategii pro zahraniční styky

Fulbrightův stipendijní program byl založen v roce 1946. Od té doby se jej zúčastnilo na 300 000 studentů, vědců a učitelů. Mezi bývalými účastníky Fulbrightových programů naleznete nositele Nobelových cen, nositele Pulitzerovy ceny, guvernéry a senátory, velvyslance, umělce, soudce, premiéry a hlavy států, významné profesory a vědce. Každý rok se uděluje přibližně 8000 stipendií. V rámci základního programu pro vědce a vysokoškolské učitele je každý rok z USA vysláno 800 pracovníků do 130 zemí. Nejprestižnějším oceněním je právě Distinguished Chair, kterých se každoročně uděluje jen 40, z toho 4 do České republiky. Partnery programu jsou Karlova Univerzita, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého a ČVUT v Praze. Tento program je financován vládami České republiky, USA a hostitelskou institucí.

Nejprestižnějším oceněním je právě Distinguished Chair, kterých se každoročně uděluje jen 40, z toho 4 do České republiky.


21.4.2015, Technický týdeník

Samsung a ČVUT slavnostně otevřely digitální laboratoř

Společnost Samsung Electronics Czech and Slovak a České vysoké učení technické v Praze na počátku dubna slavnostně otevřely digitální laboratoř vybavenou technologiemi Samsung. Digitální laboratoř bude sloužit jako vzdělávací a inovační centrum informačních a komunikačních technologií a její otevření navazuje na Memorandum o spolupráci mezi společností Samsung a ČVUT podepsané v prosinci loňského roku.

V rámci projektu Samsung ČVUT Digital Lab budou mít studenti k dispozici nejnovější technologie pro účely studia, semestrálních projektů, bakalářských, diplomových nebo doktorských prací. Digitální laboratoř bude také sloužit pro školení učitelů nebo specializované workshopy a konference se zaměřením na smart technologie a jejich využitelnost v různých prostředích, například jako chytrá domácnost, chytrá kancelář, chytré město nebo škola.

"Cílem projektu a samotné laboratoře je vytvořit pro posluchače kreativní prostředí pro jejich studium a přípravu na budoucí povolání. Jsme velmi rádi, že se můžeme podílet na podpoře vzdělávání mladých nadějných studentů, kteří se třeba v budoucnu budou věnovat dalšímu vývoji vyspělých technologií," řekl Hun Lee, prezident společnosti Samsung Electronics Czech and Slovak. "Přeji studentům i pedagogům, aby se pro ně Digitální laboratoř stala inspirací a aby zde vznikaly nové myšlenky, které nás všechny posunou dál," dodal.

Děkan Fakulty elektrotechnické prof. Ing. Pavel Ripka, CSc., iniciativu společnosti Samsung vítá: "Velmi si vážíme spolupráce a daru od společnosti Samsung, který zajisté napomůže rozvoji našich studentů a zkvalitnění studijního prostředí."

---

Vybavení laboratoře zahrnuje:

» vybrané WiFi a LTE tablety a zařízení Note

» Samsung school software (30 licencí) a Magic IWB SW

» dotykovou obrazovku

» monitory

» Smart UHD televizor

» vybrané telefony a wearables

» paměťová zařízení

» klimatizace ovládané WiFi

» vybavení smart domácnosti (pračka, chladnička, mikrovlnná trouba, vysavač, klimatizace) na ukázku propojitelnosti Samsung HW a ovladatelnosti vzdáleně přes tablet nebo mobil


20.4.2015, prazsky.denik.cz

KRÁTCE: Robosoutěž na fakultě vyhrálo příbramské gymnázium

Soutěžní klání v tvorbě robotů se konalo na Fakultě elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí v Praze. Na snímku vítězné družstvo Gymnázia Příbram pod vedením učitele Václava Beneše. Robosoutěž 2015: žáci druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií představili na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze roboty zkonstruované ze stavebnice Lego Mindstorms.

http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/kratce-robosoutez-na-fakulte-vyhralo-pribramske-gymnazium-20150418.html


20.4.2015, pribramsky.denik.cz

Robosoutěž: Příbramští gymnazisté jsou mistry republiky

V den "D" vyrazili na FEL ČVUT v Praze se svým robotem, který si s sebou ve svém elektronickém mozku vezl téměř dokonalý program na prošmejdění bludišť a sesbírání co největšího počtu bodů. "Najednou jsme se po tuhých bojích ocitli ve vysněném finále, ani jsme tomu nemohli uvěřit.

http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/robosoutez-pribramsti-gymnaziste-jsou-mistry-republiky-20150420.html


21.4.2015, Příbramský deník

Robosoutěž: gymnazisté jsou mistry republiky

TERCIÁNI Gymnázia Příbram Vojtěch Ježek, Jan Hlaváč a Vít Gardoň se přihlásili do soutěže Robosoutěž 2015. Úkolem každého týmu bylo sestavit robota ze stavebnice Lego a naprogramovat ho tak, aby prošel čtyřmi předem známými bludišti v časovém limitu 90 sekund a posbíral co největší počet bodů. "Úloha zpočátku vypadala jednoduše, ale opak byl pravdou. Avšak pod "tvrdým" vedením našeho týmu Mindbreak Václavem Benešem se vše podařilo. Zavřel se na pár hodin do školního bunkru, půjčil si od paní školníkové trochu dřeva a vyrobil testovací bludiště. Po rozdělení rolí "hlavní konstruktér robota Jan Hlaváč, dále dva programovací specialisté na software Vojta Ježek a Vít Gardoň a tvrdý, nesmlouvavý manažer, poradce a truhlář amatér Václav Beneš, se šlo na věc," vyprávějí strůjci robota. V den "D" vyrazili na FEL ČVUT v Praze se svým robotem, který si s sebou ve svém elektronickém mozku vezl téměř dokonalý program na prošmejdění bludišť a sesbírání co největšího počtu bodů.

"Najednou jsme se po tuhých bojích ocitli ve vysněném finále, ani jsme tomu nemohli uvěřit. Anakonec jsme nevěřili ani svým očím, uším a ostatním smyslům: "My jsme byli první!" Prostě a jednoduše řečeno, porazili jsme všechny ostatní týmy z celé České republiky. Kromě krásných cen jsme si odnesli i nezapomenutelný zážitek a zkušenost ze zajímavé a napínavé soutěže za bouřlivé atmosféry jako při hokejovém zápasu," svěřují se s nezapomenutelnými pocity gymnazisté.


23.4.2015, Ekonom

Nikdy jsem netoužil sám vládnout

tvrdí Miroslav Dub, zakladatel firmy Sidat, která se dokázala prosadit ve vysoce sofistikovaném oboru automatizace řízení moderních technologií

Přestože patří mezi první vlnu českých podnikatelů z roku 1990, nepůsobí jako rvavý byznysmen, který jakmile ucítí šanci podnikat, neváhá ani okamžik. Miroslav Dub je distingovaně vyhlížející manažer, který - ač technického vzdělání - je schopen hluboce filozofovat o podnikání, společnosti i úrovni technického vzdělání. Známý je v odborných kruzích, popularizovat firmu na veřejnosti neměl nikdy potřebu. Přitom po 25 letech podnikání má zkušenosti, o které je dobré se podělit. "Serióznost a důvěryhodnost je základní premisa podnikání," tvrdí muž, který stál u zrodu inženýrské firmy Sidat. Už před čtvrtstoletím měl jasnou představu, že v řízení výrobních a technologických systémů dožene vyspělou konkurenci v západní Evropě.

"Zní to trochu vznešeně, ale opravdu jsme s kolegy měli vizi, že trochu přispějeme k tomu, aby se československá výrobní základna zase stala součástí vyspělého světa," prozrazuje osmašedesátiletý podnikatel.

Zlaté české ručičky? To dávno neplatilo V roce 1989 se jako zaměstnanec Výzkumného ústavu strojírenské technologie a ekonomiky zabýval řízením technologických procesů a popírá, že by to bylo pouze na teoretické bázi. "Nebyl jsem zavřený za pavučinami," usmívá se s tím, že od poloviny 80. let naopak přicházel do styku s technologickým vybavením včetně řídicích procesů, které do československých podniků dodávaly zahraniční společnosti. Ta konfrontace s tuzemskými technologiemi a řízením byla ale zdrcující.

"Ukazovalo se, že odstup v praktické realizační oblasti je značný. Takže se v našich hlavách tvořila výzva, že by bylo dobré se jim vyrovnat, stát se takovými pokročilejšími techniky," dodává. Proto hned na jaře 1990 založil spolu se svými třemi kolegy společnost Sidat, což je zkratka znamenající systémovou integraci a dodávky automatizační techniky, a v této oblasti se zakladatelé spolu s prvními dvěma zaměstnanci rozhodli prorazit. Dub byl už od první chvíle jednatelem firmy, který preferoval férovost v podnikání.

Jazykově dobře vybavená čtveřice nešla do naprosté nejistoty, nemusela klepat na dveře a nabízet svoji práci. V té době totiž měla společnost Siemens rozdělaný velký kontrakt na výrobní systém pro Transportu Chrudim, což byl významný dodavatel transportní techniky pro RVHP, a potřebovala v Československu někoho, kdo by pomohl projekt realizovat. A začínající firma Sidat se přihlásila. "Bylo to od nás dost kaskadérské, riskantní, ale vrhli jsme se do toho, protože to byla příležitost. Dokázali jsme to ke spokojenosti zákazníků i Siemensu a udělali jsme si tak jméno," vzpomíná Dub.

Protože šlo o progresivní řešení, na tu dobu v československých podmínkách nadstandardní, potenciální zákazníci to chápali jako vzor a začali se na partu, která to dokázala, obracet. A Dub, který byl do té doby výzkumník a vědec, se učil být podnikatelem a obchodníkem. Třeba při jednáních, na která jezdil do zahraničí, byl pozorným a nadaným žákem. "Pokorně jsem seděl a poslouchal, jak to dělají, jak reagují, jak vyhodnocují reakce protějšku. Samozřejmě připouštím, že k tomu musíte mít nějaké předpoklady," usmívá se Miroslav Dub, podle něhož se v době ekonomických a politických změn udělalo v Československu mnoho chyb. "Říkalo se, že máme zlaté ručičky, že jsme byli průmyslovou velmocí. Ale to dávno neplatilo. Já jsem velký vlastenec, ale nebyla to pravda. Nadrobili jsme si tím problémy, ztratili spoustu příležitostí, a to byla chyba," tvrdí.

Naopak parta v Sidatu si nepochlebovala, neplácala se po ramenou, ale pokorně a usilovně se rozběhla západní konkurenci dohnat, aby se pro renomované společnosti stali atraktivními partnery. "Nebylo to o tom, že je doženeme a předeženeme, to by znamenalo, že ten, koho doháníte, zakopl a upadl. Museli jsme běžet rychleji, abychom se alespoň přiblížili, takže to bylo permanentní dohánění, doplňování znalostí a zkušeností, a to nejde jinak než učit se tím, že to děláte," vysvětluje strategii Dub. A učit se bylo nejvhodnější u těch, kterým se chtěli vyrovnat. Naštěstí zahraniční firmy v 90. letech hledaly důvěryhodné a kvalifikované lokální partnery a realizátory. Nemohly všechno dělat v USA či Německu. I když samozřejmě některé vyspělé společnosti se dívaly na ty české s despektem, jiné se podle Duba rozhodly pomoci rodící se demokracii otevřením jejich vlastní kuchyně s know-how. A u takových se zaměstnanci Sidatu učili.

"Podařilo se nám vyjednat, že se naši lidé za naše peníze stali členy zahraničních realizačních týmů. Strategie naší firmy je o permanentním růstu, investicích do vzdělání. Celý náš obor není vůbec technický byznys, ale je o lidech. Potřebujeme kvalifikované lidi, a ty musíte někde získat, vychovat, dát jim příležitost, abychom se dostali na standard západních firem," tvrdí Dub, který právě nepochopení této zásady vyčítá českým vládám. "Málo se využívaly státní prostředky, aby v této zemi vznikli kvalifikovaní odborníci. Samozřejmě že tu jsou zdatní profesionálové, ale není to celoplošné a na dostatečné úrovni. Bylo jen záležitostí jedinců, zda se k nějakým příležitostem dostali. Vzdělání a odbornost se stále nepovažují za prioritu," míní Dub.

Firmy se mohou lišit jedině v lidech Jeho stylem není planá kritika, ale naopak dokáže ukázat, jak problém řešit, jak lze přispět k technické úrovni vzdělání. Už od roku 1993 mají studenti elektrotechnické fakulty ČVUT, jejímž je sám absolventem a bývalým pedagogem, šanci doplňovat si praktické znalosti přímo v Sidatu. Mimochodem z více než 80 zaměstnanců firmy jsou tři čtvrtiny vysokoškoláci. Nepřišli prostřednictvím nějakého konkurzu, ale při vysoké škole si tu na zkrácený úvazek přivydělávali, a ti nejšikovnější dostali pak po absolvování školy šanci trvalého zaměstnání. Byznysmen je totiž přesvědčený, že chybou českých vzdělávacích institucí je preference teoretického vzdělání, že absolventi nejsou dostatečně připraveni pro praxi.

A proč je mezi mladými lidmi tak malý zájem o techniku? "Protože technické profese nemají v očích veřejnosti dostatečnou prestiž," je přesvědčený Dub. "Druhá věc je, že fakticky došlo k vymření těchto oborů, zmizel do značné míry páteřní československý průmysl jako třeba ČKD, Škoda Plzeň a podobně. A hlavně zmizely projekční a konstruktérské týmy," vyjmenovává podnikatel, který dobře zná české prostředí. Sidat se sídlem v Praze a pobočkou v Brně totiž dokáže automatizovat výrobní procesy a technologie i informační a laboratorní systémy či software v téměř všech oborech. Dostává se do širokého portfolia tuzemského průmyslu. Dub s úsměvem říká, že jednodušší je vyjmenovat, že nepracují pro ocelárny, těžkou energetiku a metalurgii.

"Těžiště naší činnosti je zejména ve výrobě potravin a nápojů, výrobě stavebních hmot a v chemickém, farmaceutickém a automobilovém průmyslu. Ale máme aktivity i v těžbě ropy, čištění odpadních vod, likvidaci odpadu a v manipulaci s jaderným palivem v atomových elektrárnách." Z ročního obratu 250 milionů korun je 45 procent realizovaných v zahraničí. Takže má Dub i možnost srovnání.

A právě převaha nadnárodních koncernů, dcer zahraničních matek, je podle něho mimo jiné důvodem toho, že v tuzemsku chybí práce, která buduje kreativní potenciál. "Technik není ten, který dělá rutinní práci, technik primárně byl vždy v Československu spojován s tím, že něco vymýšlel, ale co chcete vymyslet v dceřiné firmě. Tady se zcela podcenila důležitost výrobního potenciálu na úrovni," tvrdí Dub.

Všechny podniky si dnes mohou koupit jakákoli nejmodernější zařízení, jediné, v čem se mohou lišit, jsou lidé. "Jediná výhoda spočívá v kvalitním personálu pro práci s moderními technologiemi. Avšak jen talentovaní lidé nestačí, chce to ještě píli," uvádí byznysmen, jehož zaměstnanci se ale dodnes setkávají s tím, že do některých českých provozů jejich zahraniční matky posílají secondhandové technologie, které jsou na Západě neproduktivní, nepoužitelné, složité na údržbu. "Samozřejmě že třeba jiná situace je ve Škodě Auto, ale takových firem tu zase moc nemáme."

Miroslav Dub nikdy nechtěl, aby do Sidatu vstoupil zahraniční kapitál.

Tvrdí, že to firma ani nikdy nepotřebovala, že je schopna profinancovat i velké zakázky, ale není to jediný důvod, proč zůstává přes některé snahy cizinců ryze českou. "Možnost přispívat k růstu a vývoji ekonomiky je u svéprávného českého subjektu neomezeně vyšší, než kdybychom patřili někomu nebo pod někoho, kdo by samozřejmě sledoval jiné strategické zájmy a cíle," míní byznysmen, který se před 10 roky rozešel s původními společníky, protože měli jiné představy o podnikání. V současné době vlastní Miroslav Dub senior 50 procent firmy a dva jednatelé, kterými jsou syn Miroslav Dub a téměř adoptivní syn Radim Novotný, mají po čtvrtině. Dub zakladatel si ponechal funkci prokury.

"Nikdy jsem netoužil po tom, abych měl firmu sám a sám vládl. Pro jedince, který řídí firmu, je to velká psychická i zdravotní zátěž, pro jednoho je to šílené," míní podnikatel, který věří v sílu celku, nikoli jednotlivce. "Vše, čeho jsme dosáhli, je kolektivní dílo," zdůrazňuje. Nikdy při rozhodování ve firmě neuplatňuje sílu svého podílu, zkušeností či zakladatelských zásluh.

Na poli byznysu je více než demokrat. "Nemá cenu, aby firma fungovala tak, že se někdo přehlasuje, to nikdy nedělá dobrotu. Pokud to má šlapat, musejí být majitelé ve shodě, na což je třeba často vynaložit i značné úsilí," usmívá se.

Trojice současných majitelů Sidatu také musí být podle Duba ve firmě aktivní. Nedovede si představit, že by společnost řídili najatí manažeři a majitelé si užívali na pláži. "Firma této velikosti vyžaduje osobní účast společníků a já bych asi těžko byl ve firmě, kde by se jeden ze společníků nepodílel na fungování a na řízení," dodává.

Těžko si tohoto činorodého byznysmena představit, jak stojí někde stranou. Když vzpomíná na začátky, za nejtěžší nepovažuje takové klasické věci jako prosazení se na trzích, ale úsilí vštípit zaměstnancům filozofii podnikání, jakou se rozhodli jít. V současné době už všichni ve firmě vědí, že základem je poctivá práce a výsledek, pod který se lze hrdě podepsat. "Vždy jsme se za jakýchkoli okolností snažili dodržet, co jsme slíbili. Třeba události kolem tunelu Blanka jsou pro mě zcela nepochopitelné. Po podepsání kontraktu jsme nikdy nepřemýšleli, že bychom nesplnili to, co bylo naší povinností.

O předmětu plnění, jeho rozsahu, kvalitě, parametrech a termínu se nediskutuje," uvádí zakladatel Sidatu.

Zákazníci této firmy vědí, že když si ji vezmou jako dodavatele, tak od té chvíle přestávají mít se zakázkou starosti. "To patří do etiky podnikání a je to jedno z bolavých míst v Česku, protože značně zdevastovaná morálka se stále ještě prolíná do jisté neserióznosti v přístupu ke komukoli," míní Dub a dodává, že kontrakt je závazek, pro jehož splnění je třeba udělat maximum. Proto také všechny dodávky realizuje s kmenovými zaměstnanci, aby eliminoval případné problémy s dodavateli. "Nelze kalkulovat, že se ze smlouvy nějak vymluvím, budu se soudit, popotahovat přes advokáty," uvádí podnikatel, který asi nikdy nebude mít pocit, že je v cíli a na dosah vavřínovému věnci. Tak, jak v začátcích doháněl konkurenci na Západě, dnes ví, že jen chvíli stát by byla neodpustitelná chyba. "Pocit, že bychom byli za vodou, nemám dodnes."

---

Sidat - Od roku 1990 poskytuje komplexní služby v oboru automatizace a řízení procesů a technologií v potravinářském, stavebním, chemickém, farmaceutickém, automobilovém a těžebním průmyslu, ale i v čištění odpadních vod, likvidaci odpadu a v manipulaci s jaderným palivem v atomových elektrárnách. - Ke známým projektům patří třeba pražská čistička odpadních vod, spalovna v Malešicích, provozy pro temelínskou elektrárnu, Siemens, Unipetrol, Danone či většinu pivovarů v tuzemsku. - Zaměstnává přes 80 lidí, roční obrat se pohybuje kolem 250 milionů korun, z toho 45 procent realizuje v zahraničí. 250 mil. Kč Takový roční obrat má firma Sidat.


23.4.2015, parlamentnilisty.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT získala první cesiové hodiny na pražské technice

Cesiový normál HP5071A je unikátní zařízení pro generování časové stupnice FEL Time. Přístroj bude využíván v Laboratoři přesného času a frekvence Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Laboratoř budovaná od roku 2013 je kromě cesiového normálu vybavena rubidiovými frekvenčními normály, přesnými čítači a GPS přijímači, které slouží pro navázání lokální časové stupnice FEL Time na národní časovou stupnici UTC(TP). Na rozvoji laboratoře se podílejí Přístrojové centrum, Středisko výpočetní techniky a informatiky, katedra elektrotechnologie, katedra měření a katedra teorie obvodů.

Vedoucí katedry měření doc. Jan Holub k získání unikátního zařízení pro ČVUT uvedl: "Na fakultu se podařilo získat přístroj, který nám umožní dosáhnout mimořádně vysokou přesnost měření času a frekvence. Rozsáhlé využití vidím především pro řešení výzkumných projektů a doplňkovou činnost fakulty."

Pracoviště úzce spolupracuje s Laboratoří Státního etalonu času a frekvence (LSEČF), dále se sdružením CESNET, Českým metrologickým institutem a společnostmi DICOM a Amtest-TM. Po dobu své existence byla laboratoř využita pro řešení čtyř výzkumných projektů a šesti studentských kvalifikačních prací.

Služby laboratoře, jak v oblasti výzkumu tak výuky, jsou k dispozici všem pracovištím Fakulty elektrotechnické případně dalším fakultámČVUT. V případě zájmu o spolupráci nebo služby laboratoře (kontrola přesnosti čítačů, oscilátorů, časových základen osciloskopů a digitalizátorů, aj.) kontaktujte vedoucího Přístrojového centra doc. Roztočila (roztocil@fel.cvut.cz).

Podrobnosti o Laboratoři přesného času a frekvence Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze naleznete na stránce: http://centrum.feld.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době máČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 23 000 studentů. Pro akademický rok 2014/15 nabízí ČVUT svým studentům 110 studijních programů a v rámci nich 441 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2014 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 3000 světových univerzit, ve skupině univerzit na 411. - 420. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě, a stejně tak i v oblastech "Mathematics" a "Physics and Astronomy". Více informací najdete na www.cvut.cz.

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=372110


23.4.2015, byznys.iHned.cz

Firmy a školy lákají dívky do IT. Ve čtvrtek jim na Girls Day předváděly kouzlo techniky

Girls Day je mezinárodní den dívek v IT, vědě a technice nebo ve stavebnictví.

Cílem je nadchnout dívky pro mužské obory.

Letošního 3. ročníku se zúčastnil například Google, Microsoft nebo ČVUT.

Velké i malé technologické firmy a školy se ve čtvrtek otevřely ženám a dívkám a zvaly je do svých řad. Především ty, které se zajímají o informační technologie, vědu a technologické inovace.

Cílem takzvaného Girls Day, jenž je vyhlášen za mezinárodní den žen v IT a v Česku se konal letos potřetí, je přilákat do veskrze mužského prostředí IT, vědy, techniky ale i stavebnictví více dam.

Letos se do Girls Day zapojily například Avast, AT & T, ČVUT, Google, Honeywell, Microsoft, T-Mobile nebo Průmstav. Akce se koná současně v šestnácti evropských zemích.

Například Microsfot ve svém sídle na pražské Brumlovce připravil speciální program zaměřený právě na dívky, které baví IT. Darina Vodrážková, majitelka firmy Daquas, jim vyprávěla o uplatnění žen v IT oboru.

Za projekt Czechitas, který rovněž vzdělává ženy v informačních technologiích, zase promluvila jeho zakladatelka Dita Přikrylová. "Žen zaměstnaných v informačních technologiích je méně než 10 procent a je to vinou nás všech. Firmám uniká 50 procent talentů na pracovním trhu a ženám možnost dobře placené, neustále se vyvíjející, flexibilní a zajímavé práce," říká Přikrylová.

"Nízká účast žen v informační společnosti jim nedává možnost úplného začlenění a respektu k lidským právům, stávají se jen uživatelkami technologií. My v Czechitas boříme stereotypy a ve spolupráci s Microsoftem inspirujeme nejenom mladé dívky k volbě technického oboru. Dodáváme jim potřebné sebevědomí a věříme, že do IT patří," dodává Přikrylová.

Personální ředitelka Microsoftu Dagmar Ševčíková tvrdí, že podíl žen v Microsoftu přesahuje 30 % a v nejvyšším vedení dosahuje dokonce 50 %. "To je v tomto oboru vysoce nad průměrem. V ICT sektoru jako takovém je toto procento ale stále malé. Právě proto přicházíme s podpůrnými projekty a snažíme se motivovat nejen dívky již od základních škol k rozvoji ICT dovedností a povzbuzovat ženy k IT kariéře," podotýká Ševčíková.

Google zase během Girls Day nabídl diskusi se svou inženýrkou nebo debatu o tom, jaké to je pro Google pracovat. Součástí byla i přednáška na téma jak lze pomocí kódu a chytrých aplikací měnit svět kolem sebe.

Tisíc kol pro Česko. Rekola je půjčuje přes mobilní aplikaci - čtěte ZDE

Nejen firmy, ale i školy se zapojily do dne žen v IT. Jednou z univerzit bylo například České vysoké učení technické (ČVUT). Pro Girls Day vybralo tři své fakulty - Elektrotechnickou, Stavební a Fakultu informačních technologií. Protože studentek na ČVUT stále ještě není tolik, kolik by si škola přála, snaží se pro ně studijní programy udělat zajímavé.

Například Elektrotechnická fakulta nabízí stipendia pro tři neúspěšnější dívky, které na fakultě zahájí svůj bakalářský program v příštím roce. Na Fakultě informačních technologií si na Girls Day mohly dívky prohlédnout mimo jiné například pracoviště pro forenzní analýzu důkazních materiálů.

Na Fakultě informačních technologií se zase seznámily s NAO robotem. Je to humanoidní robot s prvky umělé inteligence. Studenti vyvíjí aplikace, pomocí kterých se NAO robot učí novým dovednostem, jako hlasové ovládání, rozpoznávání obličejů nebo manipulace s předměty.

http://byznys.ihned.cz/c1-63909630-firmy-a-skoly-lakaji-divky-do-it-ve-ctvrtek-jim-na-girls-day-predvadely-kouzlo-techniky


23.4.2015, parlamentnilisty.cz

ČVUT: Studenti Fakulty elektrotechnické představí novou generaci elektroformule

Slavnostní odhalení čtvrté generace studentské elektroformule týmu eForce FEE Prague Formula se uskuteční 5. května od 14.00 hodin v Hale vysokého napětí na Fakultě elektrotechnické, Českého vysokého učení technického v Praze (vstup do modré budovy obložené mozaikou z ulice Šolínova, Praha 6).

Vedle nové formule FSE.04x se budou návštěvníci rovněž moci seznámit se staršími modely formulí, které studenti vyvinuli v předchozích letech. Na místě budou autoři nové koncepce závodního vozu a další členové servisního týmu vozu.

Podrobnosti o projektu elektroformule Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze jsou k dispozici na stránce zde.

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=372003


23.4.2015, scienceworld.cz

První cesiové hodiny na pražské technice

Unikátní zařízení pro generování časové stupnice FEL Time

Cesiový normál HP5071A je unikátní zařízení pro generování časové stupnice FEL Time. Přístroj bude využíván v Laboratoři přesného času a frekvence Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Laboratoř budovaná od roku 2013 je kromě cesiového normálu vybavena rubidiovými frekvenčními normály, přesnými čítači a GPS přijímači, které slouží pro navázání lokální časové stupnice FEL Time na národní časovou stupnici UTC(TP). Na rozvoji laboratoře se podílejí Přístrojové centrum, Středisko výpočetní techniky a informatiky, katedra elektrotechnologie, katedra měření a katedra teorie obvodů.

Vedoucí katedry měření doc. Jan Holub k získání unikátního zařízení pro ČVUT uvedl: "Na fakultu se podařilo získat přístroj, který nám umožní dosáhnout mimořádně vysokou přesnost měření času a frekvence. Rozsáhlé využití vidím především pro řešení výzkumných projektů a doplňkovou činnost fakulty."

Pracoviště úzce spolupracuje s Laboratoří Státního etalonu času a frekvence (LSEČF), dále se sdružením CESNET, Českým metrologickým institutem a společnostmi DICOM a Amtest-TM. Po dobu své existence byla laboratoř využita pro řešení čtyř výzkumných projektů a šesti studentských kvalifikačních prací.

http://www.scienceworld.cz/aktuality/prvni-cesiove-hodiny-na-prazske-technice/


27.4.2015, Trade news

Expo 2015 česká licence na budoucnost

Italská média zařadila expozici české republiky mezi top pět pavilonů, které doporučují k návštěvě. Vedle italské, malajsijské, čínské a izraelské expozice. V zemi s dlouhou výstavnickou a veletržní tradicí a mekce designu je to pro české pořadatele povzbudivá zpráva.

Jak avizuje samotný podtitul výstavy Feeding the Planet, Energy for Life (Potraviny pro planetu, energie pro život), zaměří se Expo 2015 na klíčové otázky udržitelného rozvoje. Cílem pořadatelů je připravit prostor pro prezentaci a srovnání tradičních i inovativních postupů při výrobě potravin. Hlavním motivem je hledat odpovědi na otázku, jak zajistit všem obyvatelům planety dostatek kvalitních a nezávadných zdrojů jídla a pití. Dílčími tématy Expa 2015 je pak zabezpečení dodávek kvalitních potravin a pitné vody, boj s chudobou, podvýživou a hladomorem, prevence proti epidemiím a civilizačním chorobám, podpora výzkumu a inovací pro zlepšení kvality a nutričních hodnot potravin, vzdělávání v oblasti správné výživy a zdravého životního stylu a zhodnocení kulturních a národních kulinářských tradic.

České republice se tak otevírá široký prostor, v němž může uplatnit bohaté zkušenosti a inovace z oblasti péče o vodní zdroje a jejich využívání, prezentovat výsledky výzkumů biochemických a nanotechnologických vědeckých ústavů aplikovaných při péči o životní prostředí, o zdraví lidí a zvířat a při výrobě zdravotně nezávadných potravin. Například společnost NAFIGATE Corporation představí ve světové premiéře řešení pro čištění vody za pomoci nanovláken.

Organizátoři přidělili České republice pro stavbu národního pavilonu parcelu o ploše téměř 1400 m2, první po levé straně hlavní návštěvnické tepny, v bezprostřední blízkosti hlavního vchodu a budovy EXPOcentre, kudy by měly projít dvě třetiny z dvaceti mi lionů očekávaných návštěvníků. Pavilon však bude jedinečný nejen svou polohou, ale i povahou.

Důmyslná oáza ticha uprostřed průmyslového milána

Český pavilon byl, podobně jako ten na Expu 58, dokončen jako první. Již nyní poutá pozornost italské veřejnosti mimo jiné i díky známé české topmodelce Aleně Šeredové, která se stala jeho tváří.

Čisté až funkcionalistické linie pavilonu doplní ve třech patrech organická expozice, kterou bude tvořit tematická část Laboratoř ticha a národní prezentace regionů Země příběhů a fantazie. Multimediální systém Laboratoř ticha vznikl podle projektu, který navrhli studentiČVUT Praha. Návštěvníkům by měl navodit atmosféru českého lesa. Na laboratoři pracovali studenti Fakulty architektury a Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze společně s firmou Full CapaCity.

"Ministerstvo průmyslu a obchodu od počátku chtělo na Expu 2015 prezentovat potenciál našeho inovativního průmyslu a vsadilo na studenty vysokých technických učení," uvedla ředitelka kabinetu ministra Pavla Sluková. "Věříme, že zcela původní projekt, který propojuje technické obory od jemné robotiky po počítačové řízení a zahrnuje také výzkum botaniků a tvorbu designérů, bude něčím, čím Česká republika v celosvětové konkurenci zaujme." Návštěvníci v omezeném prostoru pavilonu vstoupí mezi živé rostliny, typické pro český les. Díky kamerám, počítačům, projekčním plochám a další technice se budou cítit, jako by českým lesem skutečně procházeli.

"Když vstoupíte do laboratoře, uvidíte velkoformátovou projekci, která je 11 metrů široká. Po levé ruce spatříte živý biotop typického českého lesa, usazený ve futuristických květnících, a robotické rameno s kamerou. Nejspíš i dvě místa interakce, kde můžete s celou instalací interagovat," popisuje Jan Rolník z firmy Full CapaCity.

Živé rostliny budou přes noc fotosyntetizovat, návštěvník je tak i ucítí. "Pokud tam vstoupíte ráno, určitě ucítíte nádhernou vůni rostlin. Biotop má celkem 12 čtverečních metrů, takže v uzavřeném prostředí zaujme i čich," doplňuje Jan Rolník.

Původní téma podle něj vzniklo ve spolupráci dvou studentů - Davida Sivého a Jana Tůmy, kteří studují v ateliérech Mariana Karla a Vladimíra Soukenky na Fakultě architektury ČVUT. Nápad rozšířila Fakulta elektrotechnická ČVUT společně s firmou Full CapaCity.

---

První a druhý život pavilonu

Pavilon o rozloze 550 m2 postavila z modulů podle návrhu architektonického studia Chybik&Kristof vizovická společnost KOMA Modular. Vítězný návrh vybrala porota architektů ve složení Eva Jiřičná, Miroslav Řepa, Zdeněk Lukeš, Michael Klang, Vladimír Soukenka a David Vávra. Projekt je oslovil nápaditým využitím modulů, které umožňují snadnou stavbu i rozebrání pavilonu, propojení exteriéru a interiéru budovy, recyklovatelnost použitého materiálu a zakomponování vodní plochy do okolního prostoru. Celkové náklady na stavbu, údržbu a demontáž budovy bez vnitřní expozice a provozu činí téměř 70 milionů korun. Po skončení výstavy budou jednotlivé moduly použity k výstavbě mateřské školy. Snaha o vytvoření takového řešení, které bude mít využití i po výstavě, vychází z inspirace českým pavilonem pro Expo v roce 1958 v Bruselu, který vytvořil jedinečný a vzácný prvek v mozaice staveb moderní architektury v Praze. Součástí českého pavilonu v Miláně by měl být také bazén, který symbolizuje silnou tradici v lázeňství anebo odvěkou českou touhu po moři; konstrukce bazénu bude po výstavě převezena do Prahy, kde oživí část břehu řeky Vltavy, a tím přispěje k zatraktivnění veřejného prostoru hlavního města. Expo v Miláně se koná od 1. května do 31. října 2015. Všeobecné světové výstavy, která se vrací do Evropy po sedmi letech, se zúčastní asi 140 zemí, přičemž 60 z nich bude mít svůj původní pavilon.

Pozvánka

na doprovodné akce

DEN VODY Expo 2015 Milán

16. 6. 2015

Organizuje ZÚ Řím s CzechTrade ve spolupráci s Czech Water Alliance Podpora českých firem v sektoru vodohospodářství

DNY VĚDY Expo 2015 Milán

1.-15. 7. 2015

Organizuje kancelář generálního komisaře pro Expo ČR ve spolupráci s českými vědeckými a výzkumnými ústavy a organizacemi.

Zaměřeno na nanotechnologie, energetiku, šetrnou péči o přírodu a další odvětví a obory

DEN ČESKÉHO SLADU,

CHMELE A PIVA Expo 2015 Milán

1. 10. 2015

Organizuje ZÚ Řím, CzechTrade, Ministerstvo zemědělství ČR, CzechTourism Podpora vývozu českého chmele, sladu a piva do Itálie, zvýšení povědomí o české pivní kultuře a o chráněném zeměpisném označení "České pivo", o českém sladu, chmelu a tradičních výrobních postupech


28.4.2015, českénoviny.cz

Tvůrci pavilonu pro Expo v Miláně jej představí na výstavě v Brně

Brno - Pavilon, jehož expozicí se bude již od tohoto pátku prezentovat ČR na letošní výstavě Expo v italském Miláně, představí výstava, která začne ve středu v brněnské vile Stiassny. Příchozí si prohlédnou model pavilonu, který vytvořili architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof, získají informace o jeho výstavbě, parametrech a prohlédnou si jeho fotografie. ČTK to dnes řekl Chybík. Výstava potrvá až do 15. května a koná se v prostorách, v nichž je centrum pro obnovu moderních památek.

Chybík uvedl, že autoři připravili animace, které by měly návštěvníkům velmi moderně pojatý objekt podrobně představit. Budovou by mohlo denně projít až 5200 lidí. Po ukončení ji její majitel, firma Koma z Vizovic, prodá. Cena budovy se odhaduje na 50 až 60 milionů korun. Zájem o ni mají mimo jiné města Praha nebo Brno.

Pavilon by mohl sloužit po Expu jako kancelářská budova nebo školka. Výstava o něm se koná v brněnské vile Stiassny, protože v ní před pěti lety Chybík a Krištof zahájili spolupráci.

Pavilon považují za svůj dosavadní největší úspěch. Působí v Brně, kde by se 15. května mohl na některém z veřejných prostranství konat prostřednictvím velkoplošné obrazovky přímý přenos z pavilonu. Na Expu se totiž bude konat Český den.

Pavilon má 550 metrů čtverečních. Česko a jeho kraje v něm představí tuzemské úspěchy na poli vědy a techniky. Italská média zařadila český pavilon mezi pět nejlepších.

Údaje o české expozici na letošní výstavě Expo v italském Miláně, která začíná v pátek:

Pavilon: tvoří jej jednoduchá bílá stavba sestavená z několika recyklovatelných modulů, které bude po demontáži možné opět použít; podobu pavilonu navrhlo brněnské studio Chybik&Kristof Associated Architects, zhotovitelem je vizovická firma Koma; součástí pavilonu bude i bazén, který symbolizuje tradici ČR v lázeňství či odvěkou touhu po moři; k dispozici bude i restaurace, čepovat se bude plzeňské pivo; pavilon by měl denně pojmout až 5200 návštěvníků.

Rozloha areálu: pozemek o velikosti 1400 metrů čtverečních, pavilon o rozloze 550 metrů čtverečních.

Česká expozice: Hlavním tématem je voda a její čištění prostřednictvím nanotechnologií. Expozice představí Česko, jeho kraje a tuzemské úspěchy na poli vědy a moderních technologií. Italská média zařadila český pavilon mezi pět nejlepších.

Generální komisař: Jiří František Potužník

Tvář českého pavilonu: modelka Alena Šeredová

Den ČR na Expu: 15. května 2015; jeho součástí budou mimo jiné hudební vystoupení a scény pouličního divadla.

Rozpočet: podle rozhodnutí vlády by se měl pohybovat mezi 180 až 260 miliony, přičemž stát přispěl 130 miliony z rozpočtu ministerstva zahraničí a z rezervy po posledním Expu v roce 2010. Na financování akce se letos poprvé podílejí i soukromé firmy.

Webové stránky: www.czexpo.com

Některé z projektů:

- Laboratoř ticha - interaktivní expozice lesa odkryje pomocí vyspělých technologií tajemství světa rostlin. Interakce spočívá v detekci přítomnosti návštěvníka, čím déle je přítomen, tím kamera snímá blíže a může se dostat až na buněčnou úroveň. Instalaci připravila firma FullCapacity společně s Fakultou elektrotechniky ČVUT. Autory projektu jsou Jan Tůma a David Sivý.

- Laboratoř života - prostřednictvím uměleckých děl přiblíží současné české patenty a úspěchy na poli vědy.

- Skulptura ťuhýka kříženého s automobilem - podle autora Lukáše Rittsteina jde o jakousi metaforu křižovatky. Z jedné strany dílo reprezentuje civilizaci a vědeckotechnický rozvoj, ze strany druhé se jedná o otevření se přírodě. Fungovat bude i jako fontána. Pavilon představí i díla Maxima Velčovského či Jakuba Nepraše.

- Země příběhů a fantazie - tato část představí nejzajímavější místa českých krajů, od památek Unesco přes tradiční lázně až po přírodní krásy. Návštěvníkům bude k dispozici například stůl s dotykovou mapou, mobilní aplikace či fotografické plátno.

http://www.ceskenoviny.cz/kultura/zpravy/tvurci-pavilonu-pro-expo-v-milane-jej-predstavi-na-vystave-v-brne/1209991?utm_source=rss&utm_medium=feed


29.4.2015, ct24.cz

Expo 2015 v Miláně už na 1. máje, Češi ukážou třeba "ptákoauto"

Miláno - V Miláně finišují práce na italské kulturní události roku. Už prvního května otevře brány Expo 2015. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, jestli organizátoři všechno stihnou včas. Zatímco český pavilon zahájil zkušební provoz skoro před měsícem, Italové dohánějí zpoždění.

Expo je olympiáda vědy, technologií a myšlenek. Výstava se koná vždy jednou za pět let, poslední všeobecné Expo hostila v roce 2010 čínská Šanghaj, poslední tematické Expo se pak uskutečnilo v roce 2012 v jihokorejském Josu. Nejvíce výstav Expo hostily v historii USA, rekordní návštěvu měla Šanghaj.

Hlavními tématy Expa 2015 jsou potraviny pro planetu a energie pro život - výstava se pokusí najít odpovědi na otázky týkající se zajištění dostatku kvalitních zdrojů potravin a vody všem obyvatelům planety.

Páteční zahájení světové výstavy se nezadržitelně blíží. V areálu se nepřetržitě střídá 9 tisíc dělníků. "Potvrzuji, že všechny pavilony se prvního otevřou návštěvníkům. Stihneme to, jak jsme předpokládali, na poslední chvíli," konstatoval vrchní komisař Expo 2015 Giuseppe Sala.

Zástupci Česka ale mohou být v klidu. Český pavilon uvedli do zkušebního provozu na začátku dubna mezi prvními. Expozice představí Česko, jeho kraje a tuzemské úspěchy na poli vědy a moderních technologií. Italská média zařadila český pavilon mezi pět nejlepších.

Česká expozice 2015: interaktivní les, "ptákoauto" a Plzeň

Laboratoř ticha - interaktivní expozice lesa odkryje pomocí vyspělých technologií tajemství světa rostlin. Interakce spočívá v detekci přítomnosti návštěvníka, čím déle je přítomen, tím kamera snímá blíže a může se dostat až na buněčnou úroveň. Instalaci připravila firma FullCapacity společně s Fakultou elektrotechniky ČVUT. Autory projektu jsou Jan Tůma a David Sivý.

Laboratoř života - prostřednictvím uměleckých děl přiblíží současné české

patenty a úspěchy na poli vědy.

Skulptura ťuhýka kříženého s automobilem - podle autora Lukáše Rittsteina jde

o jakousi metaforu křižovatky. Z jedné strany dílo reprezentuje civilizaci a

vědeckotechnický rozvoj, ze strany druhé se jedná o otevření se přírodě.

Fungovat bude i jako fontána. Pavilon představí i díla Maxima Velčovského či

Jakuba Nepraše.

Země příběhů a fantazie - tato část představí nejzajímavější místa českých

krajů, od památek Unesco přes tradiční lázně až po přírodní krásy. Návštěvníkům

bude k dispozici například stůl s dotykovou mapou, mobilní aplikace či

fotografické plátno.

S výstavbou expozice stále zaostávají Nepál, Turecko nebo Rusko. Zcela dokončena nebude ani budova, kterou se chlubí domácí Itálie. V prvních dnech zpřístupní jen první dvě patra. Vzhledem ke korupčním skandálům, které loni zásadně narušily přípravy celé akce, ale i kritici mluví o zázraku. "Oproti situaci na začátku došlo k zásadním změnám v organizaci. Nevěřím, že se objevily další problémy," podotkl předseda národního protikorupčního úřadu Raffaelle Cantone.

Některé náročné projekty museli pořadatelé úplně odložit, věří ale, že na atraktivitě světové výstavy se to nijak zásadně neprojeví. Už teď se prodalo deset milionů lístků. Během následujícího půl roku chtějí v Miláně přivítat dvojnásobek návštěvníků. Desetina z nich by mohla zavítat do českého pavilonu, stojícího příhodně hned u hlavního vchodu.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/309327-expo-2015-v-milane-uz-na-1-maje-cesi-ukazou-treba-ptakoauto/


30.4.2015, technickytydenik.cz

IBM a Fakulta elektrotechnická ČVUT prohlubují spolupráci

IBM a Fakulta elektrotechnická ČVUT prohlubují spolupráci 30.04.2015 06:00 Společnost IBM Česká republika se stala hlavním partnerem Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT FEL).

http://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv/ibm-a-fakulta-elektrotechnicka-cvut-prohlubuji-spolupraci_30364.html


18. 4. 2015 Český rozhlas Dvojka, Meteor

Jak je silná gravitace?

http://media.rozhlas.cz/_download/3361552.mp3

http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/1480775

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.