2.1.2016 - CT24.cz

Elektrické vlaky vyjedou na pozapomenuté hlavní tratě i některé lokálky

Správa železniční dopravní cesty dokončuje studie proveditelnosti plánovaných modernizací některých tratích v regionech. Železničáři chtějí nad kolejemi postavit trakční vedení, některé frekventované dráhy také zdvoukolejnit. Úpravy mají zrychlit, zlevnit a také zvýšit bezpečnost provozu na hlavních tratích, jako je spojnice Ostravy, Frýdku-Místku a Valašského Meziříčí, ale i na některých lokálkách - například mezi Studénkou a Veřovicemi.

SŽDC loni ohlásila rozsáhlé plány na elektrizace a další modernizaci tratí sice významných a vytížených, ale zatím opomíjených. Nyní jsou hotové studie proveditelnosti, které potvrzují správnost záměrů.Hlavní tratě dostanou troleje i druhou kolej

Mezi tratěmi, kterých se plány železniční správy týkají, jsou některé, u kterých již dnes je pozdě a nikdo neočekává, že by v dohledné době troleje nedostaly - například dráha z Plzně přes Domažlice do Bavorska, která je navzdory technické zaostalosti jedním z nejdůležitějších mezinárodních tahů.

Podobně je na tom trať z Ostravy do Frýdku-Místku a dále do Valašského Meziříčí. Jezdí po ní převážně těžké soupravy vozů s dieselovými lokomotivami i nákladní vlaky. "Provoz je i s ohledem na výlukovou činnost velice neúnosný," podotkl moravskoslezský krajský ředitel ČD Miroslav Klich. SŽDC počítá hned s dvojitou modernizací trati. Jednak ji elektrizuje, čímž zlevní provoz, ale také chce postavit druhou kolej. Investice by se měla SŽDC vrátit do 30 let.

Zdvoukolejnění totiž jednak zvýší bezpečnost - zabrání opakování nehody, jaká se stala před sedmi lety, kdy se v Paskově čelně srazily dva osobní vlaky. Navíc zvýší kapacitu, mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem tak bude moci jezdit více vlaků. Moravskoslezský kraj ostatně dal najevo, že o to stojí. "Doprava by byla s výrazným nárůstem. Počítáme k 30 procentům," uvedl náměstek hejtmana Daniel Havlík (ČSSD). Zesílení provozu potom přinese více peněz SŽDC, která dostává platbu za průjezd každého vlaku.Dojde i na některé lokálky

Modernizovat chce SŽDC ale i místní tratě, jako je ta ze Studénky do Veřovic. Krátký úsek u Studénky prošel rekonstrukcí včetně elektrizace nedávno, v rámci stavby tratě na mošnovské letiště. Dále směrem na Kopřivnici, Štramberk a Veřovice ale dopravu stále zajišťují pouze stárnoucí motorové vozy, které nikdy nebyly etalonem pohodlí ani kapacity. Elektrizace veřovické větve trati by měla umožnit zavést i na ni podobně kapacitní a současně relativně levné elektrické vlaky.

Cestující, kteří po změnách netouží, se ale nemusí obávat, že změny přijdou naráz a rychle. Proměny tratí v Moravskoslezském kraji začnou nejdříve za tři roky.Elektřina je levnější, svrchovaně ale vládne jen ve Švýcarsku

Energie z nafty je pro české dopravce asi třikrát dražší než z elektřiny. Rozdíl ale zmenšují ztráty způsobené odporem drátů, které tvoří obvykle až pětinu. Například sedm let starou přestavbu tratě z Letohradu do Polska tak považují odborníci za spornou. "Momentálně je nerentabilní. Jestli se to změní, to je ve hvězdách," řekl již dříve Lubomír Musálek z Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha.

Jen pomalu a opatrně probíhá elektrizace tratí včetně některých významných a frekventovaných tahů i v dalších evropských zemích - pokud vůbec probíhá. Například tratě, které v Německu navazují na již zmíněnou dráhu z Plzně do Domažlic a na státní hranice, čekají na modernizaci podobně marně. Zdrženlivá je Německá dráha (DB) i k plánované elektrizaci trati z Norimberku do Hofu včetně odbočky do Chebu.

Jedinou zemí v Evropě, kde dieselové lokomotivy nenajdou uplatnění, je Švýcarsko. Elektrizované jsou všechny tamní trati všech rozchodů, rozsáhlé rekonstrukce probíhaly především v první polovině 20. století, po roce 1950 již zbývalo elektrizovat jen poslední hrstku drah.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1647694-elektricke-vlaky-vyjedou-na-pozapomenute-hlavni-trate-i-nektere-lokalky


4.1.2016 - Právo

Speciální sluchátka mají pomoci nevidomým s orientací

S ambiciózním nápadem, jak pomoci nevidomým, přišla britská organizace Guide Dogs ve spolupráci s americkým Microsoftem. Výsledkem společného snažení jsou nová speciální sluchátka, která pomohou nevidomým orientovat se v prostoru.

Zní to jako sci-fi, ale v praxi to funguje velmi jednoduše. Sluchátka dokážou nevidomému popsat okolí prostřednictvím trojrozměrného zvuku, využívají k tomu mapové podklady, GPS adaptér a speciální aplikaci na chytrém telefonu.

Jako kdyby stál rádce hned vedle

Když je člověk v neznámém prostředí, hlasatel ve sluchátkách mu oznamuje, kde se co nachází. Syntetizovaný hlas hovoří velmi slabě a díky prostorovému zvuku posluchač přesně ví, odkud zvuk jde.

Pokud tedy hledáte například nějaký obchod, který se nachází přímo za vámi, budete mít při poslechu hlasových povelů pocit, jako kdyby skutečně hlasatel stál za vámi a mluvil na vás z onoho obchodu.

Jednotlivé příkazy přitom bude možné opakovat/přeskakovat pomocí speciálního ovladače, který budou mít nevidomí v ruce. Sluchátka tedy nemají ambice nahradit klasickou bílou hůl, případně vodicího psa, orientaci v neznámém prostředí ale mohou velmi usnadnit.

To koneckonců potvrzují i první nevidomí, kteří si měli možnost vyzkoušet prototyp.

"Uši jsou naše mapa a díky těm sluchátkům mám pocit, jako kdyby mé oči skutečně koukaly na nějakou mapu. Je to fascinující," neskrýval svou radost z novinky jeden postarší muž, který si ji vyzkoušel.

Přestože testování probíhá bez jakýchkoliv problémů, zatím není vůbec jasné, kdy by se nová sluchátka mohla objevit na pultech obchodů. Otazník visí také nad pořizovací cenou nového zařízení.

Češi vyvíjejí speciální bílou hůl

Usnadnit orientaci nevidomým v neznámém prostředí se snaží také Češi. Na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vznikala v posledních dvou letech speciální "chytrá" hůl.

Novinka se na první pohled nijak výrazně neliší od běžných holí, k vrchní části u madla je však připevněn speciální ovladač s pěti tlačítky. Prostřednictvím nich uživatel hůl obsluhuje. Hůl je napojena prostřednictvím vlastní SIM karty na internet a umožňuje nevidomému spojit se s rodinou nebo se specializovaným navigačním centrem.

Polohu nevidomého mohou díky bílé holi nové generace jeho blízcí sledovat na mapě. To tvůrci demonstrovali ve čtvrtek na portálu Mapy.cz, který provozuje společnost Seznam. Na něm bylo dokonce možné i sledovat, jaká byla přesně trasa nevidomého. Hůl se dokáže navíc napojit na chytrý telefon a aktivovat jeho kameru. Nevidomý tak může svému rádci na druhé straně telefonní linky ukázat, kde se zrovna nachází, a požádat jej o správné nasměrování. Vhod to může přijít například v obchodě, kde mu mohou blízcí poradit, kde se zrovna co nachází.


6.1.2016 - Týdeník Školství

Nejlepší robot

Nejlepšího robota na likvidování požárů sestrojili Jan Bouček, František Hurt a Václav Volhejn z Keplerova gymnázia v Praze. Jejich tým s krkolomným názvem Lachslauchnudelauflauf vyhrál sedmý ročník Robosoutěže, kterou pořádá Fakulta elektrotechnická ČVUT.


6.1.2016 - MaM.cz

FEL ČVUT sází na digitální kampaň a Facebook

Sociální sítě, blog a nový web mají pomoci Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze k nalákání nových studentů na jednotlivé studijní obory. Digitální kampaň, která odstartovala v prosinci a poběží až do března letošního roku, připravila pro FEL ČVUT agentura Konektor Social.

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze odstartovala čtyřměsíční digitální kampaň, prostřednictvím níž chce přilákat na své obory nové studenty. "Naše fakulta je právem řazena mezi náročné školy a vnímají ji tak i středoškoláci. My bychom jim chtěli ukázat, že rozhodnout se pro složitější cestu bývá někdy ve výsledku to nejlepší řešení. Studenti se u nás potkají se špičkovými technologiemi, nadnárodním výzkumem a prvotřídními odborníky o oboru," zdůvodňuje spuštění kampaně Pavel Ripka, děkan Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze.

Ke zvýšení atraktivity oborů má přispět nově spuštěný web studuj.fel.cvut.cz, který zároveň uchazečům pomůže při výběru vhodného oboru na základě jejich zájmů. "Kromě webu v průběhu ledna ještě spustíme populárně-naučný blog. Na něm chceme ve spolupráci s vybranými novináři z technických médií generovat obsah, který bude informovat o novinkách a zajímavostech z oblasti elektrotechniky a do určité míry bude spojen s fakultou," říká k blogu Tomáš Kejmar, social media konzultant agentury Konektor Social, která digitální kampaň pro FEL ČVUT realizuje.

Samotná náborová část, jež budeo dkazovat i na tyto dva komunikační nástroje, poběží prostřednictvím reklamních formátů na Facebooku. "Oslovovat maturanty prostřednictvím této sociální sítě se nám vyplatilo již v roce 2014, kdy jsme se snažili upozornit na nový studijní program Softwarové inženýrství a technologie. Nejen že meziročně došlo k nárůstu počtu přihlášek o 13 %, ale také jsme přivedli 15 tisíc návštěvníků na náborovou microsite, z nichž třetina vyplnila rozřazovací test," připomíná úspěch pilotní kampaně Tomáš Kejmar. Kromě placených postů a reklamy na Facebooku využije agentura Konektor Social k propagaci webu a blogu také PPC reklamu. Kampaň poběží do konce března 2016.

http://mam.ihned.cz/reklama/c1-65061050-fel-cvut-sazi-na-digitalni-kampan-a-facebook


7.1.2016 - e15.cz

ČVUT spouští digitální náborovou kampaň

Sociální sítě, blog a nový web mají pomoci Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze k nalákání nových studentů na jednotlivé studijní obory. Digitální kampaň, která odstartovala v prosinci a poběží až do března letošního roku, připravila pro FEL ČVUT agentura Konektor Social.

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze odstartovala čtyřměsíční digitální kampaň, jejímž prostřednictvím chce přilákat na své obory nové studenty. "Naše fakulta je právem řazena mezi náročné školy a vnímají ji tak i středoškoláci. Chtěli bychom jim ukázat, že rozhodnout se pro složitější cestu bývá někdy ve výsledku to nejlepší řešení. Studenti se u nás potkají se špičkovými technologiemi, nadnárodním výzkumem a prvotřídními odborníky o oboru," zdůvodňuje spuštění kampaně Pavel Ripka, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Ke zvýšení atraktivity oborů na FEL má v první řadě přispět nově spuštěný web Studuj.fel.cvut.cz, který zároveň uchazečům pomůže při výběru vhodného oboru na základě jejich zájmů - heslem webu je proto "Studuj, co tě baví".

"Kromě webu v průběhu ledna ještě spustíme populárně-naučný blog. Na něm chceme ve spolupráci s vybranými novináři z technických médií generovat obsah, který bude informovat o novinkách a zajímavostech z oblasti elektrotechniky a do určité míry bude spojen sfakultou. Může jít třeba o rozhovory s řediteli firem, jejichž kariéra odstartovala před desítkami let právě na této škole," říká k blogu Tomáš Kejmar, social media konzultant agentury Konektor Social, která digitální kampaň pro FEL ČVUT realizuje.

Samotná náborová část poběží prostřednictvím reklamních formátů na Facebooku. "Oslovovat maturanty prostřednictvím této sociální sítě se nám vyplatilo již v roce 2014, kdy jsme se snažili upozornit na nový studijní program Softwarové inženýrství a technologie. Nejenže meziročně došlo k nárůstu počtu přihlášek o 13 procent, ale také jsme přivedli 15 tisíc návštěvníků na náborovou microsite, z nichž třetina vyplnila rozřazovací test," připomíná úspěch pilotní kampaně Kejmar.

Kromě placených postů a reklamy na Facebooku využije agentura Konektor Social k propagaci webu a blogu také PPC reklamu. Kampaň poběží do konce března 2016.

http://strategie.e15.cz/nove-kampane/cvut-spousti-digitalni-naborovou-kampan-1259990


7.1.2016 - marketingovenoviny.cz

Při náboru studentů sází FEL ČVUT na digitální kampaň

Sociální sítě, blog a nový web mají pomoci Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze k nalákání nových studentů na jednotlivé studijní obory. Digitální kampaň, která odstartovala v prosinci a poběží až do března letošního roku, připravila pro FEL ČVUT agentura Konektor Social.

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze odstartovala čtyřměsíční digitální kampaň, prostřednictvím níž chce přilákat na své obory nové studenty. "Naše fakulta je právem řazena mezi náročné školy a vnímají ji tak i středoškoláci. My bychom jim chtěli ukázat, že rozhodnout se pro složitější cestu bývá někdy ve výsledku to nejlepší řešení. Studenti se u nás potkají se špičkovými technologiemi, nadnárodním výzkumem a prvotřídními odborníky o oboru," zdůvodňuje spuštění kampaně prof. Pavel Ripka, děkanFakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Ke zvýšení atraktivity oborů na FELu má v první řadě přispět nově spuštěný web studuj.fel.cvut.cz, který zároveň uchazečům pomůže při výběru vhodného oboru na základě jejich zájmů - heslem webu je proto "Studuj, co tě baví". "Kromě webu v průběhu ledna ještě spustíme populárně-naučný blog. Na něm chceme ve spolupráci s vybranými novináři z technických médií generovat obsah, který bude informovat o novinkách a zajímavostech z oblasti elektrotechniky a do určité míry bude spojen s fakultou. Může jít třeba i o rozhovory s řediteli firem, jejichž kariéra odstartovala před desítkami let právě na této škole," říká k blogu Tomáš Kejmar, social media konzultant agentury Konektor Social, která digitální kampaň pro FEL ČVUT realizuje.

Samotná náborová část, jež bude mj. odkazovat i na tyto dva komunikační nástroje, poběží prostřednictvím reklamních formátů na facebooku. "Oslovovat maturanty prostřednictvím této sociální sítě se nám vyplatilo již v roce 2014, kdy jsme se snažili upozornit na nový studijní program Softwarové inženýrství a technologie. Nejen že meziročně došlo k nárůstu počtu přihlášek o 13 %, ale také jsme přivedli 15 tisíc návštěvníků na náborovou microsite, z nichž třetina vyplnila rozřazovací test," připomíná úspěch pilotní kampaně Tomáš Kejmar.

Kromě placených postů a reklamy na facebooku využije agentura Konektor Social k propagaci webu a blogu také PPC reklamu. Kampaň poběží do konce března 2016.

http://www.marketingovenoviny.cz/pri-naboru-studentu-sazi-fel-cvut-na-digitalni-kampan/


7.1.2016 - mediaguru.cz

FEL ČVUT láká přes internet studenty ke studiu

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) využívá k nalákání nových studentů na jednotlivé obory digitální kampaň. Cílí přítom zejména na maturanty. Komunikace, která využívá webových stránek, blogu a sociálních sítí, poběží až do března letošního roku.

"Naše fakulta je právem řazena mezi náročné školy a vnímají ji tak i středoškoláci. My bychom jim chtěli ukázat, že rozhodnout se pro složitější cestu bývá někdy ve výsledku to nejlepší řešení," zdůvodňuje spuštění kampaně prof. Pavel Ripka, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Na webu studuj.fel.cvut.cz s heslem "Studuj, co tě baví" si mohou uchazeči vybrat na základě svých zájmů vhodný obor. V průběhu ledna bude spuštěn populárně-naučný blog. "Na něm chceme ve spolupráci s vybranými novináři z technických médií generovat obsah, který bude informovat o novinkách a zajímavostech z oblasti elektrotechniky a do určité míry bude spojen s fakultou. Může jít třeba i o rozhovory s řediteli firem, jejichž kariéra odstartovala před desítkami let právě na této škole," popisuje Tomáš Kejmar, social media konzultant agentury Konektor Social, která digitální kampaň pro FEL ČVUT realizuje.

http://www.mediaguru.cz/2016/01/fel-cvut-laka-pres-internet-studenty-ke-studiu/


8.1.2016 - rozhlas.cz

Trendy

Co jsou to legoroboti? A jaké úkoly dokáží tyto oživlé kostičky plnit? Moderuje Michael Rozsypal.

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3545332


9.1.2016 - www.rozhlas.cz

Záhada bouřkových rudých skřítků

Hromy a blesky při bouřce, ty zná každý. Ale rudé skřítky? Jev fascinujících nadoblačných blesků červené barvy se vědecky zkoumá teprve krátce a je toho ještě hodně, co o nich nevíme.

„Rudí skřítci“ nebo „červené přízraky“ (v angličtině se používá termín „red sprites“) nedoprovázejí každou bouřku a když už se objeví, trvá to jen pár milisekund. Je nesnadné je zahlédnout a zaznamenat. Proto se jimi vědci začali seriózně zabývat teprve nedávno.

Cosi červeného nad oblaky

První zmínky o červených záblescích nad oblaky pocházejí zhruba z poloviny 18. století. Šlo ale jen o velmi sporadická pozorování, kdy „kdosi viděl cosi červeného podobného blesku nad bouřkovými oblaky“, jak uvedl v Meteoru profesor Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Za počátek vědeckého výzkumu rudých skřítků se považuje rok 1925. Tehdy Charles Wilson, pozdější nositel Nobelovy ceny za fyziku, teoreticky zdůvodnil, že by určité bleskové výboje mohly probíhat i mezi horní částí oblaků a dolní částí ionosféry.

„Skutečným přelomem byl pak rok 1989, kdy byly poprvé tyto jevy vyfotografovány pracovníky univerzity v Minnesotě,“ řekl astrofyzik Kulhánek.

Rudý skřítek s namodralými chapadýlky

„Fotografie zachytily výboj visící ze spodní strany ionosféry, tedy z výšek 80 až 90 km, směrem dolů do výšek asi 30 až 40 km, čili je to velice rozlehlý vertikální útvar,“ popsal profesor Kulhánek.

Ne všichni skřítci jsou stejní a vědci je rozdělili do několika skupin podle toho, co svým tvarem připomínají. „Například medúzovité skřítky s chapadýlky, mrkvovité bez chapadýlek nebo obyčejný sloupec výboje a načervenalou barvou,“ řekl Kulhánek.

Skupinky rudých skřítků

Běžný blesk při bouřce má zápornou polaritu. „Zhruba na stovku takových blesků připadá jeden s opačnou polaritou, říká se mu kladný blesk, a ten vychází z horní části bouřkového oblaku,“ vysvětlil Petr Kulhánek.

Právě s těmito méně častými blesky jsou spojeny výboje v dolní části ionosféry, které se objevují 5 až 10 milisekund poté, co udeří blesk s kladnou polaritou. Většinou se červený skřítek neobjeví sám, bývá jich najednou 10, 15, někdy i 20.

„Je to skupinový jev, při kterém najednou začnou ze spodní vrstvy ionosféry za hlavičky viset takové příšerky, a když se potom dělají fotky s časovým vývojem, tak to vypadá velice sugestivně,“ popsal Petr Kulhánek.

Hon na rudé příšerky

Právě proto se rudé skřítky snaží po celém světě fotografovat spousta nadšenců. S tím, jak se vyvíjejí fotoaparáty a kamery, je šance zachytit červenou příšerku v ionosféře čím dál větší. Pořídit ale opravdu kvalitní snímek nebo videozáznam snadné není.

Proč jsou skřítci červení

Dlouho bylo záhadou, proč jsou nadoblačné blesky zrovna červené. Podařilo se to objasnit díky spektrálnímu měření. „Dnes víme, že za červenou barvu mohou přechody elektronů v atomárních obalech dusíku,“ podotkl Kulhánek. Jakoby se zviditelní dusík v těch místech, kudy teče největší proud nabitých částic.

Při přechodu elektronů na nejnižších hladinách se objevuje červená barva, když jsou přechody excitovanější, jdou do modré barvy. „Ty se uplatňují v hustších vrstvách atmosféry, proto většinou bývají namodralé ty spodní části, chapadýlka, která visí z ionosféry směrem dolů,“ přiblížil Kulhánek.

Přesný mechanismus vzniku rudých příšer stále neznámý

V dnešní době je možné pořídit z letadel videozáznamy s 10 000 snímků za sekundu. Můžeme si vše pustit zpomaleně a vidět to v detailu, přesto přesnou příčinu vzniku rudých skřítků zatím odhalit neumíme.

„Od roku 1989, kdy se pořídily první černobílé snímky, se přece jenom pokročilo, ví se alespoň, kdo je pachatelem, že to je dusík, ví se, jaké jsou časové průběhy, jak se vyvíjejí chapadýlka, nicméně ten vlastní mechanismus poznaný není,“ zdůraznil Petr Kulhánek.

„Možná by pomohla přímá měření třeba z meteorologických balónů, které se dostanou až do výšek 30 km, což je spodní hranice, kam tyto výboje dosahují,“ podotkl Kulhánek a dodal: „Tam by bylo možné provádět nějaká měření na místě, nikoliv jenom fotografování z dálky.“ Přínosné by bylo například další pořizování spekter, kterých se udělalo zatím jen pár.

Třeba by časem také pomohlo podívat se, jak to funguje na jiných planetách. Záběry různých blesků jsou známy z Venuše nebo Jupiteru. „Ale jestli tam jsou i nadoblačné jevy a jaké, těžko říci, nějaké přechodné světelné děje tam stoprocentně budou, i když to třeba nemusí být kopie našich skřítků,“ uzavřel Petr Kulhánek.

http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/zahada-bourkovych-rudych-skritku--1571945


11.1.2016 - Marketing Sales Media

FEL ČVUT sází na digitální kampaň

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze chce nové studenty nalákat pomocí sociálních sítí, blogu a nového webu.

 

V prosinci odstartovala digitální kampaň, již připravila agentura Konektor Social a která poběží až do března. Ke zvýšení atraktivity oborů má přispět nově spuštěný web Studuj. fel.cvut.cz, který uchazečům pomůže při výběru vhodného oboru na základě jejich zájmů. Kromě webu představí fakulta v průběhu ledna také populárně-naučný blog.

"Na něm chceme ve spolupráci s vybranými novináři z technických médií generovat obsah, který bude informovat o novinkách a zajímavostech z oblasti elektrotechniky a do určité míry bude spojen s fakultou. Může jít třeba i o rozhovory s řediteli firem, jejichž kariéra odstartovala před desítkami let právě na této škole," uvedl Tomáš Kejmar, social media konzultant agentury Konektor Social. Náborová část poběží prostřednictvím reklamních formátů na Facebooku, což už se fakultě osvědčilo. "V roce 2014 jsme se na této sociální síti snažili upozornit na nový studijní program softwarové inženýrství a technologie. Nejenže meziročně došlo k nárůstu počtu přihlášek o 13 %, ale také jsme přivedli 15 tisíc návštěvníků na náborovou microsite, z nichž třetina vyplnila rozřazovací test," dodal Kejmar.


11.1.2016 - Dotyk BYZNYS

Učí stroje chápat významy slov

Gustav Šourek ještě před deseti lety nevěděl, čemu se v životě bude věnovat. Nakonec se z něj stal vědec - díky zájmu o umělou inteligenci, který odhalil až na vysoké škole. V rámci své badatelské činnosti působí na ČVUT a spolupracuje s firmou Cisco.

Jestli vy, nebo váš potomek studuje střední školu a stále neví, čemu se v životě chce věnovat, nezoufejte. Nakonec z něj může být třeba vědec, i když tomu nyní nic nenasvědčuje.

Vzorovým příkladem je sedmadvacetiletý Gustav Šourek, který se věnuje strojovému učení na Českém vysokém učení technickém vPraze a čile spolupracuje na výzkumu s mezinárodní firmou Cisco. Zároveň je také členem původem amerického spolku nejtalentovanějších studentů počítačových věd z celého světa Upsilon Pi Epsilon (UPE).

- Kudy kam? K IT

Cesta rodáka z Náchoda ale nebyla tak přímočará. Ještě na gymnáziu před zkouškou z dospělosti netušil, čemu se bude věnovat. "Až když na mě život po maturitě přitlačil, rozhodl jsem se pragmaticky pro IT. Nebylo to ale tak, že bych odmala inklinoval k počítačům," začíná Gustav vyprávět.

Počátkem studia na ČVUT v roce 2007 k samotné počítačové vědě příliš nepronikl, to přišlo až s prvním výběrem specializace.

Až když na mě život po maturitě přitlačil, rozhodl jsem se pragmaticky pro IT.

"Když jsem byl v prváku, zrovna se na škole otevíral nový obor Inteligentní systémy. Mluvilo se v něm o umělé inteligenci, což ve mně samozřejmě vzbudilo zvědavost vyvolanou sci-fi asociacemi na populární filmová díla typu Matrix, a popravdě i proto jsem se rozhodl to zkusit. A od té doby se vezu na této vlně," vzpomíná s úsměvem na přelomový okamžik ve svém životě.

Po Inteligentních systémech pokračoval v oboru Umělé inteligence, prokládaným studiem v zahraničí, až do nynější doktorské etapy. Současnou specializací Gustava je relační strojové učení.

- Seznámení s Watsonem

Během svého studia Gustav podobně jako většina studentů sháněl přivýdělek. Vystřídal firmy jako DHL nebo Citibank. "Dělal jsem klasickou ajťáckou práci, protože průmyslových pozic v oblasti umělé inteligence bylo tehdy v Čechách opravdu pomálu. Až když jsem končil magistra, doslechl jsem se o technologii IBM Watson," předesílá Gustav jeho další působení.

Watson je počítač obsahující systém s umělou inteligencí pro zodpovídání otázek, který IBM vyvíjí už 10 let. Jde o počítač, který s danou bází textových dat dokáže, díky kombinaci technik zpracování přirozeného jazyka, strojového učení a reprezentace znalostí, přiřazovat relevantní odpovědi zadaným dotazům.

Poprvé se představil v roce 2011, kdy soutěžil se dvěma lidskými soupeři v americké hře Jeopardy!, kterou v české verzi známe jako Riskuj. Ani dva nejlepší soutěžící amerického pořadu nedokázali Watson porazit a v IBM mu v té době proto předpovídali zářnou budoucnost, zejména aplikacím v oblasti zdravotnictví či financí. A Gustav měl tu čest se na tomto vývoji podílet.

- Izraelská zkušenost

Počítač Watson Gustava ihned zaujal. "Přišlo mi to atraktivní vzhledem k tomu, co jsem studoval. Chtěl jsem se podívat, co to má pod pokličkou," říká Gustav, který se i kvůli tomu přihlásil na stáž do českého IBM, kde má tato mezinárodní firma svou výzkumnou skupinu. Zde dělal zhruba rok na přidružených technologiích, k samotnému Watsonu se však pořádně nedostal.

Až v roce 2014, kdy se dozvěděl o celosvětové stáži zaměřené právě na strojové učení. Přihlásil se, byl vybrán, což mu zajistilo letenku do Izraele, kde zůstal několik měsíců, aby se podílel na vývoji Watsonu v telavivské laboratoři.

"Tamní tým se specializoval na samotné strojové učení a na systému Watson do té doby přímo nepracoval. Během mojí stáže se na něj však zaměřili a posléze i přesunuli," vzpomíná Gustav.

V týmu byl dokonce jediným zahraničním výzkumníkem. "Řešil jsem tam takzvané distribuované reprezentace významu různých textových celků a jejich použití v problému zodpovídání otázek. Laicky řečeno jde o hledání číselné reprezentace sémantiky slov stavějící na myšlence, že význam slova je ze statistického hlediska daný slovy, které ho typicky obklopují," vysvětluje Gustav.

- Nenaplněná očekávání

V té době už ale také bylo jasné, že Watson nepřináší kýžený obchodní úspěch. Od roku 2011 během prvních tří let vydělal jen 100 milionů dolarů, přičemž v roce 2018 by měl dle předpokladů IBM vydělávat miliardu dolarů ročně.

Cíl smělý, leč málo reálný. IBM mu ale věří, a proto investoval další miliardy do jeho rozvoje. "Watson tehdy díky svému úspěchu v Jeopardy! vyvolal značný rozruch a s ním i množství poněkud předčasných očekávání, " říká k tomu Gustav.

- Spolupráce s Cisco

Z Izraele se Gustav vrátil bohatší o profesní poznatky po několika měsících zpět do Prahy, kde pokračuje ve svém výzkumu a výuce naČVUT.

A také spolupracuje s Michalem Pěchoučkem, který dříve založil firmu Cognitive Security, kterou poté koupilo Cisco. Jeho českou divizi Pěchouček vede.

"Ve spolupráci s nimi vyvíjíme metody strojového učení pro aplikace v síťové bezpečnosti," uzavírá Gustav, který ještě před deseti lety nevěděl, čím bude. V sedmadvaceti letech je dnes plnohodnotným vědcem spolupracujícím s velkým globálním byznysem.


11.1.2016 - parlamentnilisty.cz

ČVUT v Praze se bude podílet na družicovém výzkumu slunečního větru

Společný výbor Evropské kosmické agentury ESA a Čínské akademie věd vybral k realizaci projekt družice SMILE, v jehož konsorciu je iFakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze. Tu bude zastupovat docent René Hudec z katedryradioelektroniky. Do soutěže bylo přihlášeno celkem třináct různých variant řešení družicového sytému.

Za dobu platného členství České republiky v Evropské kosmické agentuře (ESA) se jedná o první případ, kdy orgány kosmické agentury vybraly k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA návrh s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu.

Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. Mezi vedlejší cíle projektu SMILE patří i zvýšení zájmu veřejnosti o kosmické a okolozemní vědy, a to formou zobrazení zemské magnetosféry, která byla dříve neviditelná.

SMILE je zkratka Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer a jedná se menší družicí o hmotnosti 300 kg a užitečným zatížením 60 kg. Start do vesmíru je plánován na rok 2021.

Právě oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů představuje obor zájmu týmu doc. René Hudce z Fakulty elektrotechnickéČVUT v Praze. Ten k realizaci dodává: "Společně s kolegy z dalších českých institucí se zabýváme vývojem rentgenových monitorů typu račí oko již více než dvacet let a dosáhli jsme v této oblasti světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE."

Rozsah české účasti na projektu SMILE bude postupně dále konkretizován a upřesňován. Především půjde o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, tedy rentgenového a UV teleskopu, a to v rozsahu, jaký umožní dostupné možnosti financování v České republice. Počítá se i s významnou účastí studentů a doktorandů ČVUT a českého kosmického průmyslu.

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=416718


11.1.2016 - Scienceworld.cz

ČVUT se podílí na zkoumání magnetosféry pomocí družice SMILE

Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů.

tisková zpráva Českého vysokého učení technického v Praze

Společný výbor Evropské kosmické agentury ESA a Čínské akademie věd vybral k realizaci projekt družice SMILE, v jehož konsorciu je iFakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze. Tu bude zastupovat docent René Hudec z katedryradioelektroniky. Do soutěže bylo přihlášeno celkem třináct různých variant řešení družicového sytému.

Za dobu platného členství České republiky v Evropské kosmické agentuře (ESA) se jedná o první případ, kdy orgány kosmické agentury vybraly k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA návrh s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu.

Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. Mezi vedlejší cíle projektu SMILE patří i zvýšení zájmu veřejnosti o kosmické a okolozemní vědy, a to formou zobrazení zemské magnetosféry, která byla dříve neviditelná.

SMILE je zkratka Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer a jedná se menší družicí o hmotnosti 300 kg a užitečným zatížením 60 kg. Start do vesmíru je plánován na rok 2021.

Právě oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů představuje obor zájmu týmu doc. René Hudce z Fakulty elektrotechnickéČVUT v Praze. Ten k realizaci dodává: "Společně s kolegy z dalších českých institucí se zabýváme vývojem rentgenových monitorů typu račí oko již více než dvacet let a dosáhli jsme v této oblasti světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE."

Rozsah české účasti na projektu SMILE bude postupně dále konkretizován a upřesňován. Především půjde o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, tedy rentgenového a UV teleskopu, a to v rozsahu, jaký umožní dostupné možnosti financování v České republice. Počítá se i s významnou účastí studentů a doktorandů ČVUT a českého kosmického průmyslu.

http://www.scienceworld.cz/aktuality/cvut-se-podili-na-zkoumani-magnetosfery-pomoci-druzice-smile/


11.1.2016 - 112

Možnost řešení výpadku elektrické energie ostrovním systémem

Současná civilizace je silně závislá na elektrické energii a blackout je velkým "strašákem" dnešní doby. Pojem blackout je v různých zdrojích vnímán nebo definován mírně odlišně, v tomto článku je chápán jako dlouhodobý územně rozsáhlý výpadek elektrické energie.

Blackout může být způsoben různými vlivy, např. přírodními (silný vítr, pád stromu, silná námraza nebo sněžení, apod.), narušením rovnováhy v přenosové soustavě (přetok ze zahraničních soustav, náhlá zvýšená produkce elektřiny a malá spotřeba, apod.), technickou poruchou, požárem, teroristickým útokem, elektromagnetickým impulsem, lidským faktorem. Rychlost znovuobnovení dodávek elektrické energie se odvíjí od příčiny vzniku blackoutu. Bez elektrické energie není schopna provozu ani jakákoliv konvenční elektrárna.

Na pokraji rozsáhlého blackoutu byla několikrát i Česká republika, když došlo k souběhu několika rizikových faktorů - odstávka vedení kvůli údržbě, probíhající intenzivní obchod s elektřinou v daném regionu a zároveň převis výroby fotovoltaických elektráren a větrných parků v Německu.

V České republice by při blackoutu a jeho řešení mohl být vyhlášen stav nouze v elektrárenství podle energetického zákona, společně s vyhlášením regulačních stupňů spotřeby elektrické energie. Pokud by nestačila tato opatření, došlo by k vyhlášení krizového stavu, nejpravděpodobněji nouzového stavu.

Problematika energetické bezpečnosti je již zakotvena v zásadních strategických dokumentech jako "Politika územního rozvoje ČR", zásady územního rozvoje jednotlivých krajů, nebo státní a územní energetické koncepce.

Kompletní řešení rozsáhlého a dlouhodobého výpadku elektrické energie není možné zvládnout pouze silami a prostředky integrovaného záchranného systému, je nutná součinnost všech kompetentních složek státní správy a soukromého sektoru.

Tento článek se nezabývá všemi možnými dopady rozsáhlého výpadku elektrické energie a řešením situací, při kterých by hrozilo nebezpečí z prodlení, ale možností obnovy dodávek elektrické energie pro dané území.

- Možnost obnovy dodávek elektrické energie

Zásadním prvkem pro obnovu dodávky elektrické energie pro daný objekt nebo území je náhradní zdroj elektrické energie. Pokud například nastane situace, že k výpadku elektrické energie již došlo a regulační opatření nemohou navrátit zpět rovnováhu v přenosové soustavě, tak je bez těchto náhradních zdrojů tato situace fakticky neřešitelná. Náhradními zdroji mohou být dieselagregáty, generátory, baterie atd. Funkčnost a přítomnost těchto zdrojů je nutná jak u objektů, v nichž je nezbytná co nejrychlejší obnova dodávky elektrické energie, tak u zařízení, která jsou schopna zajistit fungování tzv. ostrovního systému - krizového ostrovního provozu (KOP) pro dané území. Základním předpokladem je, že nebude fyzicky narušena distribuční soustava v území (důležité náhradní zdroje pro jednotlivé objekty). Dále je nutné, aby se na území nacházela výrobna elektrické energie, která je schopna "startu za tmy" a bude funkční v ostrovním provozu, a také prostředky automatizace krizových ostrovních provozů v transformovnách 110/22 kV a obecně distribuční síti na úrovni vysokého a nízkého napětí. "Start ze tmy" je schopnost náběhu výrobny elektrické energie bez podpory vnějšího zdroje napětí po úplném nebo částečném rozpadu přenosové, resp. distribuční soustavy a jeho celkovém odpojení od vnějšího zdroje napětí, schopnost dosažení daného napětí, možnost připojení k vydělené části distribuční soustavy a její napájení v ostrovním režimu ve vybalancované výkonové rovnováze. Možnost ostrovního provozu tedy znamená schopnost výrobny elektrické energie pracovat do vydělené části vnější sítě, tzv. ostrova nezávislého na dalších částech elektrizační soustavy. KOP se vyznačuje velkými nároky na regulační schopnosti jak výrobny elektrické energie, tak rozvoden a transformoven napětí.

- Krizový ostrovní provoz (KOP)

KOP je izolovaná součást elektrizační soustavy. K jeho úspěšnému vzniku, udržitelnému chodu a návratu zpět při fázování k nadřazenému elektroenergetickému systému musí být splněny určité předpoklady. Od těch se zároveň odvíjí koncepce, vývoj, realizace, nasazení a efektivní využití technických prostředků. Návrh funkce KOP vychází z jeho plánovité přípravy. Ta začíná sestavením výkonové bilance vyčleněné části distribuční soustavy na základě analýzy schopností ostrovního zdroje (zdrojů) dodávat elektřinu do krizového energetického systému, rozboru nezbytných výkonových požadavků kritické infrastruktury v dané oblasti a analýze fyzikálních možností vlastní vydělené části distribuční soustavy (tzv. rekonfigurace sítě pro účely KOP). Specializovanými technickými prostředky, umožňujícími vznik a funkci krizových ostrovních provozů, jsou rozpadová automatika krizového ostrovního provozu, bilanční automatika krizového ostrovního provozu, mechanizmus pro řízení spotřeby elektřiny (dálkově ovládané inteligentní elektroměry) a centrální řídící jednotka KOP. Zdroj elektrické energie (turbogenerátor atd.) v takovém případě přechází do tzv. otáčkové (frekvenční) regulace místo výkonové (v případě synchronního provozu s celou elektrizační soustavou), což klade nároky na řídící systémy vlastních zdrojů elektřiny v dané oblasti.

Výrobnami elektrické energie, které splňují požadavky na možnost fungování KOP, mohou být např. lokální elektrárny nebo teplárny, resp. obecně energetické bloky vyvedené do distribuční soustavy v dané oblasti (na napěťové úrovni 110 kV a níže). Ve Středočeském kraji se taková elektrárna nachází ve městě Kladno a provozuje ji společnost Alpiq Generation (CZ), s.r.o.

- Elektrárna Alpiq a možnost KOP na daném území Středočeského kraje

Společnost Alpiq Generation (CZ) je jedním z největších nezávislých výrobců tepelné a elektrické energie v České republice. Hrubý výkon elektrárny v Kladně dosahuje 523,8 MWe, má pět výrobních bloků (K4, K5, K6, K7 a K8), společná zařízení a sítě rozvodů elektřiny a tepla.

Technologická zařízení elektrárny se nacházejí ve dvou lokalitách na různých místech - "Elektrárna Kladno I (dále také EKL I")" v Kladně -Dubí a "Elektrárna Kladno II" v Kladně -Dříni. Primárním palivem je uhlí, které se moderní technologií převádí na elektřinu a páru. Od roku 2008 se také využívá biomasa, jako obnovitelný zdroj energie, která je spalována spolu s hnědým uhlím ve fluidních kotlích elektrárny Kladno I.

Základem pro vybudování ostrova v případě totálního výpadku je blok č. 8 (též označovaný jako Elektrárna Kladno II) s plynovou spalovací turbínou s pomocným dieselovým soustrojím o výkonu 43 MWe a nový, v roce 2013 do provozu uvedený, blok č. 7 (135 MWe uhelný blok) ve výrobně Elektrárna Kladno I, připravený pro primární regulaci ostrova.

V případě totálního výpadku (blackoutu) by po odpojení od elektrizační soustavy byl nejdříve spuštěn blok č. 8 s využitím pomocného dieselsoustrojí. Blok je navržen jako otevřený plynový cyklus osazený jednou plynovou spalovací turbínou General Electric GE LM 6000PD SPRINT o nominálním výkonu 43,197 MWe vyvedenou přes blokový transformátor 11,5/123 kV do rekonstruovaného pole č. 30 vvn (123 kV) části rozvodny energetické centrum Kladno -starší stále používané označení pro rozvodnu (dále jen "ECK"). Vlastní spotřeba stroje je napájena jednak přes transformátor vlastní spotřeby z generátoru, a jednak přes záložní přívod ze stávající vn sekce rozvodny ECK. Blok je vybaven dieselgenerátorem o výkonu přibližně 750 kW, umožňujícím start stroje i po celkové ztrátě napětí v distribuční síti. Součástí bloku je také kompresorovna zemního plynu pro zvýšení tlaku plynu z provozního tlaku vysokotlakého plynovodu 2,4 MPa na přibližně 4,65 MPa, pomocná hospodářství mazacího a regulačního oleje, demineralizované vody, protipožárního zařízení atd. Blok je schopen najet po spuštění na plný výkon za asi 10 minut a je schopen startu i po celkové ztrátě napětí v soustavě (total blackout) vzhledem k tomu, že pomocný agregát je vybaven akumulátorovými bateriemi pro startér motoru. Schopnost "startu ze tmy" (funkce pomocného dieselsoustrojí) je pravidelně kontrolována. Po vhodném nastavení konfigurace v rozvodnách vvn "Elektrárna Kladno" a "ECK" a ve spolupráci s ČEZ Distribuce je možné výkon bloku č. 8 jednak využít pro restart uhelných bloků č. 4, 5 a 7 nebo plynového č. 6 bloku a jednak pro napájení města Kladna jako vyděleného ostrova, což již bylo studijně prověřeno v rámci spolupráce sFakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze.

Hlavními zdroji pro dlouhodobou dodávku elektřiny do vydělené soustavy jsou tři uhelné bloky č. 4, 5 a 7 umístěné ve výrobně "Elektrárna Kladno I". Jde o oddělené bloky s fluidními kotli s cirkulačním ložem o výkonu přibližně 300 MWt (mega watt tepelných) spojenými každý s vlastní kondenzačně odběrovou turbínou o maximálním kondenzačním výkonu přibližně 135 MWe (celkový kondenzační výkon EKLI je tedy 3 x 135 MWe). Generátory všech tří bloků jsou přes blokové transformátory 11,5/123 kV, resp. 15/123 kV vyvedeny do soustavy 110 kV ČEZ Distribuce a vzhledem k fyzikálním podmínkám v dané oblasti (uzlová oblast Řeporyje) prakticky zásobují elektrickou energií severozápadní část Středočeského kraje (včetně Kladna a Slaného), resp. okrajové části Prahy.

V areálu Elektrárny Kladno jsou udržovány zásoby paliva (uhlí) na asi 20 dní provozu, zásoby chladící vody vydrží, vzhledem k dimenzování zásobních nádrží na průmyslových vodovodech, asi tři až pět dní bez doplňování (provozu čerpací stanice na Vltavě nebo dálkového vodovodu). Navíc byl po zkušenostech s povodněmi v roce 2002 (poničení čerpací stanice na Vltavě pod Prahou) vybudován záložní přívod vody z jiného zdroje umožňující nouzový provoz i po vyřazení hlavní čerpací stanice.

V současnosti se dále ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze, ČEZ Distribuce a PRE Distribuce prověřuje možnost vybudování nouzového ostrova v severozápadní části Středočeského kraje, resp. napájení některých strategických objektů v Praze z bloků Elektráren Kladno. Na základě dosud provedených prací včetně reálných zkoušek a měření lze v zásadě konstatovat, že po celkovém blackoutu by byla v prvním kroku obnovena dodávka elektrické energie do města Kladno z bloku č. 8, a to pravděpodobně v celém rozsahu pro komunální sféru, orgány a organizace veřejné správy a samosprávy. Omezeny by zůstaly dodávky do průmyslových zón vzhledem k nutnosti využít část výkonu pro restart bloku č. 7 (primární zdroj tepla pro centrální zásobování tepla CZT Kladno), pokud by se tento neudržel na vlastní spotřebě po nekontrolovatelném rozpadu sítě.

Výkonově by bloky EKL I měly pokrýt severozápadní oblast Středočeského kraje, resp. část Prahy. Na druhé straně je nutné zvážit a prověřit fyzikální podmínky v sítích v dané oblasti, což v současnosti probíhá. Konečná odpověď by měla být známa v roce 2017, kdy bude ukončena studie zaměřené na vyřešení tohoto problému. Následně bude možno přikročit k případným úpravám v sítích, doplnění HW a SW regulačních a ovládacích systémů atd. V neposlední řadě bude muset dojít k dohodě na úrovni orgánů státní správy a samosprávy ohledně priorit zásobování; v každém případě bude celá oblast (část Středočeského kraje, Praha) výkonově deficitní. Samozřejmě se uvažuje i o využití drobných lokálních zdrojů (větrné elektrárny VE, fotovoltaické elektrárny FVE, generátory bioplynových stanic), které by pracovaly paralelně s velkými bloky EKL I, a tak by byla výkonová bilance ostrova dále posílena. Součástí úkolu je navrhnout systém dispečerského řízení takového ostrova (pravděpodobně na úrovni příslušného dispečinku distribuční soustavy).

- Závěr

V Krizovém plánu Středočeského kraje a v Krizovém plánu ORP Kladno je společnost Alpiq Generation (CZ), s.r.o., uvedena jako právnická osoba plnící opatření z tohoto plánu podle ustanovení par. 29 krizového zákona, právě pro případnou možnost řešení dodávek elektrické energie na daném území při jejím dlouhodobém výpadku. Zároveň je tato společnost také subjektem kritické infrastruktury. Ve městě Kladno a jeho okolí byly vytipovány objekty, kterým by bylo nutné dodat elektrickou energii přednostně v rámci ostrovního provozu. Některé z nich mají svůj vlastní náhradní zdroj elektrické energie. Tyto objekty jsou zapracovány v Krizovém plánu ORP Kladno.

Využívání místních zdrojů (zejména veřejných tepláren) v případě blackoutu pro veřejné nouzové ostrovní systémy naráží zatím na skutečnost, že ve většině distribučních soustav je místní výroba se spotřebou ve velké nerovnováze a není určena jasná strategie, a to technická i organizační, jak takový systém postavit. Pokud je daná oblast skutečně deficitní (což logicky vyplyne z podrobné analýzy výkonové bilance a fyzikálních podmínek v dané oblasti soustavy), systém musí být vybaven automatickým krizovým řízením spotřeby. Toto opatření lze uskutečnit v rámci výměny elektromechanických elektroměrů za současné "inteligentní", kde kromě automatických odečtů lze integrovat rovněž funkci omezení proudové hodnoty přívodního jističe na technologické (životní) minimum.

V legislativě a dalších dokumentech zatím není dostatečně ošetřena problematika a nutnost náhradních zdrojů elektrické energie, ani postupy, včetně technologických a opatření pro možnost vytvoření KOP.

Jako nevýhoda se jeví také skutečnost, že funkčnost ostrovních systémů nelze prověřit cvičením v reálném čase pro dané rozsáhlé území s malými a velkými odběrateli elektrické energie.

- Seznam zkratek:

vn - vysoké napětí vvn - velmi vysoké napětí

- Literatura

1. Územní energetická koncepce hl. m. Prahy 2. Územní energetická koncepce Středočeského kraje 3. Prezentace City Plan, spol. s r.o. -Ochrana obyvatelstva v návrhu státní energetické koncepce 4. Prezentace Alpiq Generation (CZ), s.r.o. - Aktualizace státní energetické koncepce - nová příležitost pro teplárny 5. Webové stránky Alpiq Generation (CZ), s.r.o.

Foto: Obr. 1 Pohled na strojovnu bloku se spalovací turbínou č. 8 vybaveného pomocným dieselsoustrojím. Vznikla přestavbou původního objektu kompenzátorovny pro obloukové pece bývalé huti POLDI II. Před budovou se nachází komín (výfuk), kudy proudí spaliny z expanzní části turbíny, na střeše jsou tlumiče hluku a filtry sání kompresoru turbíny, nalevo je transformátorová kobka a rozvodna 110 kV "ECK" a malá budova vlevo od komína je prostor pro tlakové lahve SHZ automatického hasicího systému soustrojí. Přístavba napravo od vrat je kompresorovna zemního plynu s pístovými kompresory. Rozvodna vlastní spotřeby a dieselsoustrojí pomocného agregátu včetně nádrže na naftu pro "start ze tmy" jsou umístěny uvnitř budovy v akusticky a požárně odděleném prostoru.

Foto: Obr. 2 Pohled na turbosoustrojí TG8 uvnitř strojovny směrem od generátoru. Celé soustrojí je zakapotováno jednak kvůli hluku, ale hlavně kvůli funkci automatického protipožárního systému, kterým je vnitřní prostor osazen. V případě vzniku požáru, resp. detekci abnormálního stavu (záblesk, kouř atd.) dojde k automatickému odstavení zařízení a celý vnitřní prostor je inertizován. Obdélníkové kanály na střeše krytu slouží k sání vzduchu pro kompresor turbíny (kompresní poměr je 30:1) a jako kanály chladícího vzduchu pro generátor. V pravém horním rohu je umístěn generátorový vypínač bloku na napětí 11 500 V. Elektrická energie je z generátoru vyvedena zapouzdřenými vodiči ("trubky" na střeše krytu soustrojí vedoucí do generátorového vypínače) před generátorový vypínač na primární stranu blokového transformátoru 11,5/123 kV, který je vně budovy v oplocené části venkovní rozvodny "ECK".

Foto: Obr. 3 Schema zapojení vyvedení bloku č. 8 do distribuce a zapojení pomocného soustrojí pro "start ze tmy". Generátor pomocného dieselagregátu má označení 8 XKA 01 a je zapojen do rozvodny 0,42 kV vlastní spotřeby, která přímo napájí pomocná zařízení turbosoustrojí, jako jsou mazací čerpadla a čerpadla ovládací hydrauliky, řídicí systém, požární detekce, armatury zásobování zemním plynem, ovládání hořáků ve spalovací komoře atd. Zeleně jsou vyznačena zařízení vvn 110 (123) kV. Rozvodna "ECK" je propojena s rozvodnami ČEZ Distribuce - vedení V 1901 do "TUX" (Tuchlovice) a V 1908 do "DRI" (Dříň), a také s "elektrárenskou" rozvodnou "EKL" - vedení V 1903 a V 1904 do "EKL". Obdobně je rozvodna "EKL" propojena s rozvodnami ČEZ Distribuce "DRI" (Dříň) a "KLZ" (Kladno -západ).

Foto: Obr. 4 Pohled na Elektrárnu Kladno I. Zelená budova vlevo je kotelna a strojovna nového 135 MWe (mega watt elektrických) bloku č. 7 z roku 2013, zelená budova napravo je kotelna a strojovna bloků č. 4 a 5 (2 x 135 MWe) z roku 2000. V popředí napravo je vidět "elektrárenská" rozvodna EKL, přes kterou je výkon všech bloků vyveden do distribuční sítě ČEZ Distribuce. Za rozvodnou je energomost, na kterém se nachází jeden ze dvou páteřních horkovodních napáječů zásobujících město Kladno teplem (asi 50 000 obyvatel a veřejné i komerční budovy).

foto archiv autorů

O autorovi: plk. RNDr. Tomáš HOLEC, plk. Ing. Jan RYŠAVÝ, Ing. Petr KARAFIÁT, HZS Středočeského kraje, Alpiq Generation (CZ), s.r.o.,

http://www.hzscr.cz/casopis-112.aspx


11.1.2016 - Radiožurnál

Rozhovor s vedoucím oddělení vražd pražského policejního ředitelství Josefem Marešem

Petr KRÁL, moderátor:

Hostem Dopoledního Radiožurnálu je vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství Josef Mareš. Dobrý den.

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Dobrý den.

Petr KRÁL, moderátor:

Hned na začátku našeho rozhovoru jsem dostal vyčiněno, abych vynechal z toho úvodu slovo, které jste slýchali v annonci, to znamená "elitní kriminalista". To znamená, že se mnou je ve studiu velmi skromný člověk. Počátkem roku, je to období obvykle po Vánocích a Silvestru takové klidnější obecně. Jak je to u vás? Platí to i pro kriminalisty a pro lidi, kteří vyšetřují násilné trestné činy? Je teď klid?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak v současný době je klid, musím zaťukat, že neměli jsme zatím práci, což je určitě dobře, ale nedá se to nějakým způsobem dát jako dohromady s tím, že vždycky po Novém roce je těch vražd méně nebo té práce pro policii méně. Zrovna teď máme štěstí a máme klid.

Petr KRÁL, moderátor:

Takže sezónnost se ve vašem odvětví jaksi nedá nijak vysledovat?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Ne, ne, ne, určitě se nedá ani předvídat.

Petr KRÁL, moderátor:

Je ale pravda, že vy jste si volné chvíle krátil poměrně činorodým psaním scénářů pro Případy 1. oddělení, ostatně druhá série teď běží opět v České televizi. Ten první, ta první série zaznamenala velký divácký úspěch a ohlas. Měl jste z toho radost?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Asi neznám člověka, kterej by neměl radost z toho, že jeho práce se někomu dalšímu líbí. Radost jsme z toho měli, jak já, tak Honza Malinda, který to se mnou psal, ale určitě i všichni další tvůrci a herci toho seriálu.

Petr KRÁL, moderátor:

To znamená, dostali jste víceméně nebo více spíše kladných ohlasů, nebo se ozval i někdo, že něco bylo třeba jinak?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Vždycky se někdo ozve, že se to mohlo udělat líp, nebo že my jsme to udělali trošku hůře, než on myslel, nebo než se to dalo dát, ale těch ohlasů kladných bylo určitě více.

Petr KRÁL, moderátor:

Víte, já když jsem si procházel, čím vším jste si vy prošel, tak je to velice zvláštní. Vy jste vystudoval kybernetiku na ČVUT, poté policejní akademii, zmínil jste Jana Malindu, který s vámi psal scénáře, tak ten vystudoval žurnalistiku a mediální studia. Ani jeden jaksi nemáte žádné filmařské vzdělání, přesto jste se vrhli na psaní scénářů. Co vás k tomu přimělo?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

No, zkusit si něco nového a protože těch kritiků je spoustu, já, když jsem se díval na kriminální seriály hlavně teda té české produkce, protože té americké, ani na to moc nedívám se, tak jsem slyšel kolem sebe, hlavně teda z okolí policistů, že to je udělaný špatně a tak dále a vzpomínky na "pitaval" a dříve, že to bylo lepší. Tak ono kritizovat umí každý, takže jsem si to chtěl i zkusit a prostě ta šance byla, tak jsem ji využil.

Petr KRÁL, moderátor:

Měl jste rád, nebo máte rád Malý pitaval z velkého města?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Mám, mně se líbí.

Petr KRÁL, moderátor:

Je to i doba, kterou vy už jste jako kriminalita zažil, nebo ještě ne? Nebo jste teprve aspiroval?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Ne, ne, ne, já jsem, já jsem nastoupil k policii až po revoluci, ale právě, když jsem se ptal kolegů, jak to vypadalo dřív za totalu, tak mi řekli: "Pusť si pitaval." takže ...

Petr KRÁL, moderátor:

A co vás na tom "pitavalu" tak bavilo? Byl to ten nerudný šéf, který, zdá se, házel policistům klacky pod nohy?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

No, on snad ani nerudný nebyl, protože tam to v té době ani tak nemohlo být.

Petr KRÁL, moderátor:

Ale náznaky tam přeci jenom byly.

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Ale byla tam ukázaná ta každodenní práce těch policistů a vlastně případy ze života.

Petr KRÁL, moderátor:

A jak je to se šéfy dnes? Podobně, jako je to v případech 1. oddělení?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Já doufám, že ne, protože vlastně na místě Korejse v současné době sedím já, tak doufám, že minimálně mí podřízení mě tak nevidí, ale v tom seriálu jsme chtěli mít ne všechny kladné, aby nám neříkali, že tam máme samé Mirky Dušíny a zrovna ta volba padla vlastně na Mirka Hanuše, který to teda hraje zase tak výborně, že někdy to ani tak není napsaný, jak on to výborně zahraje.

Petr KRÁL, moderátor:

Nejenom kolegové se můžou ozvat na náš e-mail, respektive z webu Radiožurnál.cz, nejenom kolegové dnešního hosta, ale třeba i vy všichni, pokud se chcete Josefa Mareše ptát, ptejte se z facebookového profilu Hosta Radiožurnálu anebo z našeho webu.

Petr KRÁL, moderátor:

S námi je Dopolední Radiožurnál a také vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství Josef Mareš. Ten je dnes naším dopoledním hostem. Chodí velká spousta dotazů, pane Mareši. Zdá se, že jste i mediální hvězdou. Jak to nesete, jakožto kriminalista, který si chrání soukromí?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

No, špatně.

Petr KRÁL, moderátor:

Dá se s tím něco dělat?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

No, asi se s tím nedá dělat nic. Může člověk proti tomu bojovat, nesouhlasit s tím, ale to je asi tak všechno.

Petr KRÁL, moderátor:

To je asi tak všechno. A zpětně, nelitujete toho, že jste se nechal vaším kamarádem Janem Malindou umluvit k tomu, abyste začal přeci jenom psát scénáře k detektivkám, kdybyste byl býval věděl, co to všechno způsobí? Protože vlastně do toho roku ..., vy jste byl viděn vždy v televizních reportážích jako strohý člověk s výrazem, který tady vidím, ze kterého nelze nic přečíst, který jenom stroze oznámil novinářům část toho, co chtěl říct a tím to skončilo a najednou je to všechno jinak.

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak to jsem musel ..., já jsem vlastně ty vraždy vyšetřuju déle, ale v okamžiku, kdy jsem se stal vedoucím, tak člověk už musí jít na tu tiskovku, protože ti policisté, kteří ten případ vyšetřují, tak tam jít nechtějí. Já jsem byl stejný, já, když jsem vyšetřoval případy, tak jsem také nikam, jako když jsem byl ten řadový policista, tak jsem také nikam moc nechtěl chodit, ale pak právě ten vedoucí už musí nějakou, nějak tu práci prodat toho celého oddělení a už to nemůže nechat pouze na tom tiskovém oddělení. Takže to jsem se stal tak trochu jakoby známým, ale tak jako známým méně a na tu otázku, co jste mi položil, asi bych odpověděl tak, že toho nelituju, že jsem do toho šel. Je jasné, že jsem si tím získal třeba spoustu takových kritiků nebo větších kritiků, nechci říct vysloveně nepřátel, kritiků k tomu, co jsem udělal, nicméně zase jsem získal spoustu dalších kamarádů a známých, které ..., s kterými se stýkám a které jsem nikdy nečekal, že ve svém věku třeba ještě získám nějakého dalšího kamaráda, s kterým teda budu trávit volné dny a všechno a to jsem třeba získal Ondru Vetchýho, kterej, se kterým jsme kamarádi, můžu říct a velice si rozumíme, no a navíc člověk zase získá takovou tu zpětnou reakci, jak se ti lidé chovají, když člověk třeba, když řeknu, má úspěch v něčom jinde, jinde, neříkám, že vyniká, ale i jinde se ukáže. Takže ti lidé ... třeba u někoho jsem si myslel, že může být takový a třeba jsem si to ověřil, že takový je.

Petr KRÁL, moderátor:

Hm, povězte, podstata vaší práce. Může si člověk nějak zvyknout na to, že vlastně "děláte" v uvozovkách s lidmi, kteří někoho zavraždili, nebo se o to pokusili? Dá se k tomu přistupovat čistě technokraticky? Tedy ve smyslu konání těch úkonů, které musíte udělat? Dají se ty emoce nějak odfiltrovat? Protože vy jste vyšetřoval i případ Aničky Janatkové.

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Musí se odfiltrovat. To by ten člověk, kdyby podlehl těm emocím, tak by to dělat nemohl.

Petr KRÁL, moderátor:

A jde to absolutně odstavit v tu chvíli, když vyjíždíte k velmi ...

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Je to velice těžké, minimálně při těch vyšetřovacích úkonech a při tom klasickém vyšetřování to nutné je úplně eliminovat. Je jasné, že člověk si to potom odnáší domů a když ten případ je trošku těžší nebo emocionálnější, tak pak je problém ten, že si v podstatě neodpočine. Pořád na to myslí, může na to myslet, i když jde s kamarády na karty, na mariáš, protože má mezi tím ještě dva, tři telefonáty z práce, může na to myslet doma ..., jako pak už na to myslí pořád, ale odfiltrovat se od toho, od těch emocí minimálně musí člověk v okamžiku, když koná ty úkony vyšetřovací.

Petr KRÁL, moderátor:

Pomohlo vám někdy takové to podvědomé myšlení při mariáši nebo při jakékoli jiné činnosti k tomu, že jste si dokázal uvědomit v rámci vyšetřovaného případu něco důležitého? Kdy jste se vyloženě na to nesoustředil, ale tak nějak v té hlavě to prostě se někde točí pořád dokola?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak ono to vyšetřování, to není jenom mariáš, ale je to celkově ten život, ale hlavně i třeba už ty zkušenosti, které bohužel už mám, protože už to dělám dlouho, taky už nepatřím k těm nejmladším, tak si třeba vzpomenu, tohle to už jsem někde viděl, nebo tohle to už jsme někdy vyšetřovali a bylo to tehdy, tehdy, takhle a takhle, pojďme to zkusit udělat stejně, třeba nám to vyjde. Takže to je ... vlastně takový ty životní zkušenosti celkový.

Petr KRÁL, moderátor:

Říkal jste, že si tu práci nosíte v hlavě s sebou domů, že to nejde prostě odložit. Pak se ale někde asi ten emoční filtr, až když to třeba nějak dopadne, musí dostavit. Jak se to na člověku projeví? Jak třeba vy relaxujete? Jak utíkáte od, od té běžné práce, kterou musíte dělat? Kam utíkáte?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak utíkám právě k lidem, kterým věřím a u kterých vlastně nemusím se dívat na to, jak se chovám, protože oni mě znají, berou mě, jaký jsem a vlastně už si na nic před nima nemusím hrát. Tam v takovém prostředí jsem absolutně spokojenej a tam si odpočinu.

Petr KRÁL, moderátor:

Pomáhá třeba člověku to, že zpětně o té své práci napíše televizní scénáře, nebo to není třeba ani nějaký mimochodný filtr?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Ne, určitě, tím jsem si určitě nechtěl nějakým způsobem ulevit od svědomí nebo něco takového.

Petr KRÁL, moderátor:

Naším hostem je dnes ve vysílání Dopoledního Radiožurnálu šéf pražské mordparty Josef Mareš.

Petr KRÁL, moderátor:

Dopoledním hostem Radiožurnálu je vedoucí 1. oddělení pražského policejního ředitelství Josef Mareš, tedy oddělení vražd, 1. oddělení známé teď i z televizních obrazovek, vlastně je to i díky němu, ale pojďme teď k té ryzí praxi z toho skutečného oddělení. Hraje při vyšetřování násilných trestných činů ještě dnes nějakou roli intuice, selský rozum, aniž by si člověk nejdřív udělal svoji poradu se svými postupy a případně s moderní technikou a s výsledky z laboratoře?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Hraje určitě svoji roli a někdy i dost významnou.

Petr KRÁL, moderátor:

Ono přece jenom vývoj těch kriminalistických metod asi jde hodně dopředu. Vy jste také už leccos zažil. A co pachatelé, mají třeba větší náskok před vámi právě díky seriálu Případům 1. oddělení nebo tam ten náskok není díky tomu patrný? Dáváte si pozor na to, co píšete?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Doufám, že, doufám, že takový náskok nemají. My jsme pochopitelně se nějakým způsobem s Honzou podrobovali nějaké autocenzuře, takže ty pravé jakoby postupy, nebo jak přímo na toho pachatele my přijdeme, nebo přicházíme, jsem se tam snažil jenom tak jakoby zobecnit, aby to ten divák pochopil, že to tak chodí, ale přesná ta kuchařka tam určitě není.

Petr KRÁL, moderátor:

A neměl seshora někdo ještě nad vámi třeba někdy nějaký pocit, že toho prozrazujete víc, než byste měl?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

To doufám, že ne, nebo mi to aspoň seshora nikdo neřekl.

Petr KRÁL, moderátor:

Pojďme teď ještě úplně k té praxi. Jak ono to vlastně vůbec vypadá? Někdo zavolá, stal se nějaký trestný čin, zavolá k vám, dostane se to na vaše oddělení, co se děje dál?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak, když se to dostane k nám na oddělení, tak my prostě vyjíždíme na to místo, většinou se to stává tak, že někdo někde najde mrtvolu, nebo se to stává i tak, že teda někdo se ztratí, což my už tyhle ty případy vyšetřujeme také a hovoříme s lidmi, probíhá ohledání místa činu, což jsou kolegové, kteří jsou přímo na místě, kteří jsou na to určeni, to je ta stálá výjezdová skupina, takže ti ohledávají místo. Kolegové z operativy shánějí svědky, shánějí informace, pátrají po horké stopě. Vyšetřovatel toho případu vlastně to má na starosti, tu administrativní část, je ve spojení se státním zástupcem, kteří nám už teďka jezdí na místo také. Takže my už se s tím státním zástupcem setkáváme přímo na místě. S nimi konzultuje vlastně další ten právní postup, nebo ten postup, který by měl být, no a všichni se v podstatě snaží udělat to, co mají, nejlépe, a to se netýká jenom těch na místě, ale pak ty stopy, které se vlastně seberou, tak se vezou do kriminalistických laboratoří a buďto na odbor kriminalistické techniky k nám na krajské ředitelství nebo na Kriminalistický ústav a tam zase záleží na těch znalcích, jak nám vlastně tu stopu zpracují tak, aby my jsme z ní mohli něco těžit.

Petr KRÁL, moderátor:

Víte, když v době rady Vacátka usvědčili pachatele na základě otisků prstů, tak to bylo něco nového, ale o téhle té metodě už se poměrně hodně ví. Skutečně se ještě v dnešní době zanechávají na místě činu otisky prstů? Jinými slovy, pachatelé si nedávají pozor? Dělají stejné chyby pořád?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Kdyby pachatelé nedělali chyby, tak by to nebyli známí pachatelé a my bysme se o tom ani nedozvěděli.

Petr KRÁL, moderátor:

Ale stejné chyby?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Stejné chyby někteří dělají, ale tam je celá, celá snůška vlastně těch, těch činností, které ten pachatel musí na tom místě udělat. My máme vůči třeba nějakým policistům, kteří vyšetřují třeba hospodářské trestné činy nebo majetkové trestné činy, jednu strašně velkou výhodu, že ten pachatel byl na místě. My to určitě víme, protože na místě byl, protože toho člověka zabil a je jenom na nás, aby my jsme našli ty stopy, které vlastně dokáží, že na tom místě byl.

Petr KRÁL, moderátor:

Už se vám někdy stalo, teď se přenesme vlastně na konec vyšetřování, že jste dopadl pachatele a soudce ho z nějakých důvodů, pro vás třeba i méně pochopitelných, pustil?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

No, stává se to, zase musím zaťukat, v našich případech opravdu ve výjimečných případech se to stane, že soud třeba ..., a potom, když si to přečteme ten rozsudek, tak třeba říká, že pravděpodobně jsme dobře, ale ty důkazy nejsou takové, aby on mohl toho člověka odsoudit.

Petr KRÁL, moderátor:

Ono se v ten moment asi už moc nedá dělat? Jenom to prostě nějakým způsobem přijmout.

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

No, dá se to přijmout, může se na tom pracovat, nebo mělo by se a dělá se to, že se na tom pracuje teda dál. Ten policista musí být přesvědčen o tom, že prostě odvedl 100% práci a že víc už tam udělat nemohl.

Petr KRÁL, moderátor:

A pocit křivdy v tu chvíli?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Pocit křivdy někdy pochopitelně je, ale tomu se asi nikde nevyhneme, protože zase ten policista, který je na místě a vidí to tak trošku jinak, tak má určitě na to jiný pohled než ten soudce nebo ten státní zástupce, který už je trošku, řekl bych od toho případu odtažen. Nejhorší třeba je, že jsme měli případ, kdy pachatel se vlastně přiznal, ale přiznal se tomu policistovi přímo. U nás to neplatí, že by policista mohl vystupovat jako svědek. Takže soud to vlastně nebral, až na tom někdy třeba zůstává rozum stát. Naštěstí tam třeba, to se ani nestalo nám, to bylo někde jinde, ale byly tam jiné důkazy, které ho teda usvědčily, ale on vlastně tu výpověď toho policisty ten soudce nepřijal, protože sice to bylo namístě, ale byl to policista a on ho měl řádně poučit a měl to s ním sepsat a ten pachatel, když mu řekl rovnou, že je vrah, tak už to neplatí.

Petr KRÁL, moderátor:

Josef Mareš hostem Dopoledního Radiožurnálu.

Petr KRÁL, moderátor:

A tím je Josef Mareš, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství a spoluautor scénáře Případů 1. oddělení. Pane Mareši, máte rád novináře?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Jak které.

Petr KRÁL, moderátor:

A obecně? Nekomplikují vám práci?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Většinou nám novináři komplikují práci, ale na druhou stranu je zase potřebujeme s tím, když pátráme po horké, stopě, nebo potřebujeme opravdu oslovit širokou veřejnost, tak bez novinářů bysme se určitě neobešli.

Petr KRÁL, moderátor:

Takže i v tomto případě to bývá asi něco za něco?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Přesně tak.

Petr KRÁL, moderátor:

Přišel krásný stručný dotaz. Vláďa se ptá: "Opravdu jste měl tak strašného šéfa, jak jste ho napsal ve scénáři Případů 1. oddělení?"

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Ne, vůbec ne. Já jsem na šéfy měl naopak strašné štěstí a pokud jsem nějakého šéfa měl nad sebou, tak byl vždycky výborný a snažil se mi ve všom pomoct a možná i díky tomu jsem tam, kde jsem skončil. Takže šéfy, ať už na obvodním ředitelství na Praze 4, když vzpomenu třeba pana Kašpera, který mi ve všom pomáhal, tak potom i na krajském ředitelství pan Smékal, kterej je teďka současně pořád můj šéf, tedy náměstek, nebo pan Markovič, tak všichni jako opravdu mi pomáhali a určitě nejsou obrazem Korejse.

Petr KRÁL, moderátor:

To je zvláštní. Kam jste chodil pro inspiraci?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Jak jsem říkal, my jsme nechtěli, aby tam byli všichni Mirkové Dušínové a snažili jsme se tam někoho nacpat, který by byl jakoby naopak ten negativní hrdina. Nejdřív jsme si mysleli, že by to byl Víťa, ale pak, když jsme viděli, jak to výborně hraje, tak nám ho trošku bylo líto, takže Víťa hraje spíše takového jenom popletu, no a ten Korejs se nám vlastně ta nějak ztvárňoval až v době, kdy jsme to začali psát, už v průběhu toho a díky Mirkovi Hanušovi, kterej to opravdu hraje výborně, opakuji.

Petr KRÁL, moderátor:

Mnoho dotazů chodí na dnešního hosta. K některým se určitě za chvíli dostaneme.

Petr KRÁL, moderátor:

Kriminalista Josef Mareš je hostem Dopoledního Radiožurnálu. Pane Mareši, když se podíváme na agendu vaší práce, převládají spíše vraždy v afektu, anebo ty plánované?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

No, tak přesnou statistiku vám teďka neřeknu, ale řekl bych, že většinou jsou to spíše ty vraždy z afektu.

Petr KRÁL, moderátor:

Co se lépe objasňuje? Předpokládám, že asi ty z afektu, kdy nad tím nikdo moc nepřemýšlí.

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Přesně tak.

Petr KRÁL, moderátor:

Máte rád, když je proti vám takový ten pachatel, se kterým si to v uvozovkách "rozdáte"? Takový ten vypráskaný, chytrý, který vám dává zabrat, nebo je to spíše na obtíž? Máte raději tyhle ty poplety, nebo přece, přece jenom, když je občas nějaká takováhle výzva, tak to člověka vybičuje?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

No, tak tím, jak jsem starší, tak už jsem čím dál tím línější, takže radši mám ty poplety, abysme neměli tolik práce. Pokud opravdu člověk, jak se říká, má před sebou soupeřem, tak policista to určitě uvítá v okamžiku, když ví, že to dobře dopadne.

Petr KRÁL, moderátor:

A jak je to, když bychom to pojmenovali ganderově vyvážené mezi pachateli a pachatelkami? Páchají ženy vraždy ve velkém, nebo je to spíše výjimka?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Je to spíše výjimka.

Petr KRÁL, moderátor:

A dá se nějak definovat, alespoň v obecních rovinách, čin, který je evidentní, že ho spáchala žena?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak to bych se asi neodvážil, protože v těch statistikách můžou bejt asi velké chyby. My ty čísla máme tak malé tady u nás v republice, že těžko lze říct, že tohle to třeba určitě spáchal ..., protože nikdy neříkej nikdy a vždycky ta výjimka může existovat.

Petr KRÁL, moderátor:

Už jsme mluvili o tom, že se stalo, že pochybil policista, přestože se mu pachatel doznal, tak nakonec to uznáno jako přiznání nebylo, protože se přiznal policistovi, ale už se vám někdy stalo, že jste pracoval na případu, který jste dotáhl do konce a bylo vám pachatele vlastně líto?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Stávají se takové případy.

Petr KRÁL, moderátor:

Můžete být konkrétní?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak já bych zase nechtěl ... ty pachatele ...

Petr KRÁL, moderátor:

Tak alespoň naznačte.

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Ale jsou případy, kdy v podstatě, nebo byl případ, kdy ten člověk potom dostal nějaký, nějaký roky a já jsem věděl, že není určitě takovým špatným člověkem, jak ho hodnotil ten soudce, takže jsem dokonce za ním jel i do věznice, kde jsem zjišťoval, jestli náhodou s tím nemá nějaké problémy, nejenom s tím, s tím případem, nebo ne s tím, s tou výší toho trestu, ale celkově, jestli ve věznici nemá nějaké problémy, protože jsem mu sám jako řekl, že vždycky mám ..., nebo radost, ten policista je většinou odměněn tím, že ten pachatel je odsouzen a je odsouzen k nějakému vysokému trestu, tak tady jsem říkal, že sice byl odsouzen, ale že já z toho moc velkou radost nemám.

Petr KRÁL, moderátor:

Jak to ten pachatel přijal?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Já doufám, že to přijal dobře. My jsme si jako nakonec podali ruce a vím, že i teďka se střetnul s nějakým mým kolegou, že se někde vyskytoval na místě činu, i když tam byl pochopitelně jako svědek, tak byl vyslýchán a ptal se, jestli tam ještě pracuju a když mu kolega říkal, že ano, tak mě pozdravoval.

Petr KRÁL, moderátor:

Stává se to nějak častěji, že vznikají takhle vztahy mezi vyšetřovatelem a pachatelem?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak vemte si, že s tím člověkem někdy pracujete třeba i přes rok, jsou to desítky hodin výslechů, všechno ostatní ..., pak je seznámení s výsledky vyšetřování, tam s tím člověkem taky, takže jste s ním v podstatě poté, co ho, co ho třeba ta policie obviní a bere do vyšetřovací vazby, tak mimo svýho advokáta je s váma ..., s váma stráví nejvíc času.

Petr KRÁL, moderátor:

Už se ozval někdo z pachatelů, kdo se poznal v případech 1. oddělení?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Stalo se to. Neozval se mně, ale ozval se České televizi, kdy žádal nějaké autorské práva a žádal peníze.

Petr KRÁL, moderátor:

To je zajímavé.

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Protože vlastně jsme ukázali to jeho know-how a on za to něco chtěl. Takže to byl zase důkaz toho, že jsme ten díl udělali docela věrně.

Petr KRÁL, moderátor:

Ukázal své pachatelské know-how. To znamená, že měl pocit, že se stává inspirací pro nějaké další pachatele?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Přesně tak. Dostal za to 25 let a ještě chtěl nějaké peníze za to, že jsme vlastně ten jeho nápad při té vraždě vlastně použili v rámci, v rámci scénáře.

Petr KRÁL, moderátor:

Mluvíte o scénáři, vy jste říkal, že se tak nějak navzájem hlídáte, ale jak to s tím psaním scénáře vlastně probíhá? Vy se sejdete se svým, se svým kamarádem, se kterým to dáváte dohromady, s Honzou Malinou a teď vy dáváte na stůl nápady a on to novinářsky zpracovává. Jak funguje dohromady dvojice vyšetřovatel, respektive vystudovaný kybernetik a novinář?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak ty role se nám postupně jakoby, neříkám, že měnily, ale ta spolupráce se měnila. Ze začátku já jsem jenom povídal, Honza si to nahrával a pak to, pak to přepisoval, dával mi to, já jsem tam něco škrtal a něco jsem říkal, že tak jsem to nemyslel, nebo on to třeba špatně pochopil, ale postupem času jsme se dostali k tomu, že teď už to vlastně píšeme dohromady. Já píšu, on píše a vzájemně si to opravujeme.

Petr KRÁL, moderátor:

A co oba pánové píší, to teď vidíme ve druhé řadě Případů 1. oddělení v České televizi.

Petr KRÁL, moderátor:

Posloucháte Radiožurnál. Šéf 1. oddělení je teď se mnou ve studiu. Tím šéfem 1. oddělení myslím kriminalistu Josefa Mareše. Přišlo obrovské množství vašich dotazů. Už teď je jasné, že na mnohé z nich se nedostane, ale jeden poněkud delší od Jany si dovolím teď položit. Jana působí v Bílém kruhu bezpečí a setkává se tam nikoli ojediněle s případy zoufalých klientů v ohrožení života nebo zdraví, kterého se dopouštějí jejich blízcí povoláním policisté nebo jiní příslušníci, kteří důsledně dokáží ovlivňovat průběh vyšetřování, klienty zastrašují a mají takzvaně "dlouhé prsty", takže v reálu dokáží páchat dlouhodobě a beztrestně. "Klientům radím obrátit se s problémem rovnou na státní zastupitelství a podobně. Nicméně realita je taková, ze obzvláště na menších městech se klienti oprávněně obávají, že se informace pachateli do nese a oni budou akutně ohroženi. Měl byste pro ně nějakou radu?" Co v takové situaci dělat?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Asi myslím, že tazatelka jim radí dobře, aby se obrátili na státní zastupitelství.

Petr KRÁL, moderátor:

A nemusí se tedy bát té šeptandy na malém městě?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

To už, já bohužel na malém městě nebydlím, bydlím ve velkém, v Praze je taky šeptanda. To už asi já neovlivním, ale to je ta práce toho státního zastupitelství, jak oni si s tímto, oni to pravděpodobně, pokud v tom vidí trestný čin, tak to podstoupí GIBSu a ten pak koná, pokud je tam teda podezřelý policista.

Petr KRÁL, moderátor:

Generální inspekce bezpečnostních sborů - zažil jste i vy vyšetřování GIBSu na vlastní kůži, případně ve vašem oddělení?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak nezažil, třeba zažívám a ani o tom nevím, ale zatím na našem oddělení ne, ale pochopitelně pár, pár lidí od nás jakoby, protože já nejsem jenom vedoucí oddělení, já jsem i zástupcem vedoucího odboru, kde máme 236 policistů, občanských zaměstnanců, takže mezi nimi občas se stane, že někdo možná poruší zákon a pak ho ten GIBS vyšetřuje.

Petr KRÁL, moderátor:

Jenom připomenu to, co asi většina posluchačů ví, ale kdo naladil právě teď, náš dnešní host je také spoluautorem scénáře Případů 1. oddělení. Chodí velká spousta pochvalných a děkovných reakcí. Tady jedna za všechny. Napsal nám Martin Beránek, že vám, přesně, děkuje za další pokračování "Případů", které jste napsali s Janem Malindou. "Vím ...," cituji: "že už další série nebude." Opravdu nebude?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Nebude.

Petr KRÁL, moderátor:

Ale pokračujme: "Ale přeci jenom, neuvažujete alespoň o celovečerním filmu třeba příběh taxi vraha, kterého jste již údajně zadrželi?" A to je další otázka a dotaz na taxi vraha, který se tady poměrně často opakuje. Je to ten vlastně vrah několika taxikářů v Praze. Neuvažujete o tom, že alespoň tento případ byste někdy zveřejnil nějak?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

No, tak to bude asi dlouhá cesta, kdyby se mohlo ... jako k takovému případu mohlo něco zveřejnit. Tak ... můžu říct pouze to, co řeklo státní zastupitelství, že byla obviněna konkrétní osoba ze tří vražd, která je stíhána a víc k tomu říci zatím nelze. Co se týče pokračování, tak jak jsem řekl, tam určitě žádný nebude a nicméně s kolegou Malindou jsme se tak nějak dohodli, že by nám to třeba chybělo ty naše společné sedánky s pivem a povídání o tom, jak by co jsme mohli udělat, takže máme v plánu jakýsi projekt, ale tam to mě právě láká víc, že tam více, že tam si budu vymýšlet.

Petr KRÁL, moderátor:

Dobře, ale budete si vymýšlet na základě znalostí reálného prostředí?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Přesně tak.

Petr KRÁL, moderátor:

Nemáte v plánu někdy v nějakém rozumném časovém horizontu další radikální změnu? Ne, že byste se vrátil ke kybernetice, kterou jste vystudoval, ale že byste možná pověsil šéfování kriminalistů na hřebík a už se věnoval jenom tomu psaní? Není to taková vzdálená meta, kterou ...

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

S toudle tou myšlenkou si občas hraju pochopitelně, ale zatím ještě to není aktuální.

Petr KRÁL, moderátor:

Josef Mareš hostem Dopoledního Radiožurnálu.

Petr KRÁL, moderátor:

Vedoucí 1. oddělení toho skutečného a spoluautor scénářů toho televizního Josef Mareš je hostem Dopoledního Radiožurnálu. Zmínili jsme, že se díváte na detektivky. To děláte cíleně, že se takhle trýzníte, nebo jsou nějaké detektivky, které kromě tedy "pitavala" máte rád a které vyhledáváte?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak trýzním, asi není ten pravej ten, ale teď se spíš dívám na to z pozice toho scénáristy, kdy bych si třeba říkal, tohle to je dobrý, tohle to udělali dobře, nebo tohle to bych udělal trošku jinak. Na ty detektivky, u kterých si třeba odpočinu, tak je třeba Colombo, kdy tam jsem viděl všechny díly a i když to teďka opakují, tak si to občas pouštím. To člověk ví stejně, jak to dopadne, ale je to tam vždycky všechno uhlazený, pěkný, pachatel je vždycky inteligentní, přizná se až nakonec, žádný kvanta krve, vždycky jedna střelná rána nebo jedno zranění, krev tam pomalu není, krásný prostředí kolem, takže to si člověk odpočine.

Petr KRÁL, moderátor:

Upřímně nevím, jestli z těch detektivek si berete třeba to, co já, když už se na to díváte jednak okem kriminalisty, jednak okem scénáristy, nevidím v tom příliš oddechu, ale je pravda, že Colombo je samozřejmě mistrovské dílo. Vy údajně máte v kanceláři jeho fotku. Je to pravda?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Pořád mi tam visí, no.

Petr KRÁL, moderátor:

Vlastně paní Colombovou ne, tu ostatně nikdo zatím ještě neviděl. Když bychom srovnali, teď ne ty filmové, ale ty reálné schopnosti našich kriminalistů a těch, řekněme, z toho vyspělejšího Západu, jak jsme na tom ve srovnání? Obstáli bysme v nějaké, v nějakých disciplínách? Ztrácíme, nebo ne?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Já doufám, že bysme obstáli. Já ty čísla přesný neznám, protože ta mezinárodní spolupráce v oblasti vražd zase není taková, není to potřeba, každý máme ty své lokální vrahy, ale pokud už se s kolegy jsem se někdy potkal z té střední Evropy, tak ty čísla té objasněnosti a toho nápadu byly asi tak stejné, jako jsme měli u nás.

Petr KRÁL, moderátor:

"Jak poznáte, že vám pachatel lže?" Ptá se tady posluchačka Linda. Je to znát? Dá se to poznat? Stačí k tomu základní psychologické znalosti?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak psychologický znalosti asi všichni máme, hlavně jsme s těmi pachateli hodněkrát mluvili, tak doufáme, že bysme to mohli poznat, ale my spíš poznáme, že lze z toho důvodu, že nám třeba tvrdí, že tam nebyl a my 100% víme, že tam byl.

Petr KRÁL, moderátor:

Existuje ještě takový ten model, že u výslechu je hodný a zlý policista?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

To je spíš asi výmysl novinářů nebo scénáristů jak to to ..., protože mně se teďka líbilo, někde jsem to právě viděl, napsal to pan Jarchovský a tam bylo, že zrovna byli oba dva zlí, že měl ten pachatel smůlu.

Petr KRÁL, moderátor:

A co detektor lži? Má pachatel smůlu, pokud na něj jde, nebo se na něj dá nějak vyzrát?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak to není otázka na mě, protože já s detektorem lži pracuji tím způsobem, že na něj někoho pošlu a pak dostanu ty výsledky. Takže to by vám určitě řekli odborníci z Kriminalistického ústavu.

Petr KRÁL, moderátor:

Povězte ještě, dá se ve vašem oboru vysledovat třeba i nějaká, řekněme, únava, nechci říct, materiálu, ale únava myšlení lidí, kdy je potřeba možná ten tým nějakým způsobem refreshovat, nebo je naopak lepší, když ten tým je homogenní, sedne si a prostě všichni drží od začátku až do penze.

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Pokud si sedne, tak není potřeba do toho zasahovat, ale jsou tam stavy, kdy je tam třeba opravdu, jak to říkáte, únava nebo už taková ta ponorková nemoc a něco se na tom oddělení musí změnit. Od toho je tam právě ten vedoucí. Jestli se mi to daří, nebo ne, tak to by vám zase na to řekli odpověď mí kolegové nebo mí podřízení.

Petr KRÁL, moderátor:

Hostem Radiožurnálu byl dnes kriminalista Josef Mareš, spoluautor případů 1. oddělení. Mimochodem, díváte se na to?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Dívám.

Petr KRÁL, moderátor:

A když to tak vidíte, tak nevrací se vám něco nepěkného z té doby, kdy jste tohle to vyšetřoval, nebo už to vnímáte jenom jako scénárista?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Ne, ne, ne. Já to už vnímám jako scénárista, protože vždycky si tam třeba dám nějakou, nějakou větu, abych si pamatoval, kdy jsem to třeba psal a zrovna jsem to třeba psal na dovolené u moře, takže je mi pěkně v tu dobu.

Petr KRÁL, moderátor:

Ještě poslední otázka, která asi není moc pěkná. Kriminalistické pomníčky. Zůstal i vám nějaký? Nevyřešené případy?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak neznám kriminalistu, který vyšetřoval v mém čase, to znamená v těch 90. letech, že by neměl pomníček. Teď už se nám zase to trošku, trošičku daří dávat tak, že těch pomníčků je co nejméně, ale z těch 90. let, kdy jsme měli 17 vražd neobjasněných v Praze, takže ten pomníček musel zbýt každému, kdo v tu dobu na vraždách byl.

Petr KRÁL, moderátor:

Který vás trápí nejvíc?

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Tak nejvíc nás, nebo mě osobně asi trápí vražda v Radotíně, kdy byl zavražděn v 97. roce manželský pár starší, zastřelen a hned následně na to jsme měli ještě jednu vraždu, zavražděná žena na Praze 7. Dělal jsem to s kolegou Jindrákem a doteďka to máme neobjasněné, bohužel.

Petr KRÁL, moderátor:

Přejeme samé objasněné případy, hodně úspěchů. Naším hostem byl Josef Mareš, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství, spoluautor scénářů Případů 1. oddělení. Ať se daří, díky a na shledanou.

Josef MAREŠ, vedoucí oddělení vražd pražského policejního ředitelství:

Děkuji, na slyšenou.


13.1.2016 - Děčínský deník

Kdo si hraje, nezlobí aneb Postav si robota!

Rumburk - Po celou dobu své existence se rumburské gymnázium zaměřuje na to, aby důkladně připravilo své žáky pro jejich další studium v celém spektru vysokých škol. Již od 2. ročníku studia si mohou studenti volit jeden ze čtyř tematicky zaměřených studijních bloků, podle toho, na který typ vysoké školy by se v budoucnu chtěli přihlásit. Jedná se o blok přírodovědný, humanitní, jazykový a matematicko¬technický. O smysluplnosti rozdělení výuky do čtyř bloků svědčí úspěchy absolventů při přijímacím řízení na vysoké školy. Letos např. nastoupilo na vysoké školy 90% absolventů, největší část na vysoké školy ekonomické (22%), stejný počet pak na vysokéškoly technické a přírodovědné (22%). Další studenti (13%) našli uplatnění na humanitních vysokých školách, ostatní pak navysokých školách pedagogických, vojenských, sportovních a jiných.

Dnešní článek se věnuje právě posledním úspěchům matematicko¬technického směru na škole. Rumburské gymnázium otevřelo v letošním školním roce jako novinku kroužek robotiky. Vedou ho Ing. Jaroslav Klinský a Mgr. Robert Seifert. Členové kroužku se už po necelých dvou měsících práce zúčastnili Robosoutěže 2015 pro střední školy. Tu pořádá Katedra řízení ČVUT FEL Praha. Tříčlenné týmy mají za úkol postavit a naprogramovat robota ze stavebnice LEGO® MINDSTORMS® tak, aby splnil zadaný úkol. Letošním úkolem bylo projet hrací plochu a uhasit požáry představované červeným světlem. Konstrukce i naprogramování robota bylo na umu členů týmu. Naše dva týmy (AnNiTy - Andrea Svatošová, Nikola Gottlieberová a Kristýna Zahejská a Spalovač - Jan Koštejn, Tomáš Brandejský a Vojtěch Janeček) se úspěšně probojovaly až do semifinále a při naší první účasti obsadily 5. - 8. místo z 21 týmů, což je výtečný výsledek vzhledem k možnosti práce pouze na zapůjčených stavebnicích z ČVUT FEL a krátkému času existence kroužku.

Do podobné zájmové oblasti spadá také soutěž Bobřík informatiky, kterou pořádá již osmým rokem Jihočeská univerzita České Budějovice. Soutěžící vyplňují interaktivní test na počítači ve webovém prohlížeči. Otázky nevyžadují žádné "speciální" informatické dovednosti. Jedná se o úkoly z oblasti porozumění informacím, řešení logických problémů, algoritmizace a užití informačních technologií v praktickém životě. Krajské kolo je určené pro 30 nejúspěšnějších řešitelů daného kraje a gymnázium bude letos zastupovat 8 žáků, což je více než čtvrtina účastníků.

Řada studentů se zapojuje i do dalších matematickotechnických soutěží, např. do Turnaje mladých fyziků, Fyzikální, Astrofyzikální či Matematické olympiády, do soutěže Junior náboj, Pythagoriága, Genius logicus aj. I v nich získali žáci Gymnázia Rumburk za poslední léta řadu úspěchů v krajských i celostátních kolech.


13.1.2016 - Lidové noviny

Události týdne ve vědě a zdravotnictví

1 Družice prozkoumá sluneční vítr

Evropská kosmická agentura a Čínská akademie věd společně vybraly pro budoucí družici SMILE projekt, jehož se účastní i Fakultaelektrotechnická ČVUT v Praze. Družice má v roce 2021 zkoumat "sluneční vítr" - nabité částice ze Slunce, před nimiž Zemi chrání magnetické pole.

2 Nové nebezpečí se jmenuje ZIKA

Virus ZIKA se stal nejnovějším zdravotním rizikem ve světě. Šíří se ve Střední a Jižní Americe, způsobuje otoky, vyrážky, poškození nervů a také poruchy mozku dětí narozených nakaženým matkám. Přenášejí jej komáři rodu Aedes, kteří se vyskytují i v Evropě, kde je však v zimě šíření viru nemožné.

3 Uznání

Oceněná astronomická fotografie

Česká astrofotografie měsíce získal za prosinec Jan Klečka, který zaznamenal měnivé fáze planety Venuše. Podívat se na oceněný snímek můžete na webu České astronomické společnosti www.astro.cz/cam/.

4 Fakultní

Přístroje za 200 milionů

nemocnice Plzeň informovala, že si loni vylepšila své vybavení diagnostickými přístroji a přístroji pro radioterapii za víc než 200 milionů korun. 85% nákladů pokryly dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj, zbytek nemocnice zaplatila z vlastních zdrojů.

5 Rukavice vrací pohyb

Pacientům, kteří ztratili schopnost hýbat rukou kvůli úrazu nebo mozkové mrtvici, vrací pohyb lehounká rukavice vyvinutá na univerzitě v Singapuru.

Obsahuje senzory, které poznají nervové signály vedoucí ke svalům ruky, a technika v rukavici je pak uskuteční.


13.1.2016 - Lupa.cz

BlaBlaCar je naplno v Česku. Pro vstup si koupil Jízdomat

Francouzská služba pro spolujízdu se rozšířila i na českou a slovenskou scénu. Dveře jí otevřel tuzemský spolujízdový startup.

Zatímco čínské fondy využily ke vstupu na tuzemský trh Jaroslava Tvrdíka, francouzský startupový kapitál vsadil na Jana Mittnera a jeho Jízdomat.

"Částku nezveřejňujeme v žádné ze zemí, kam BlaBlaCar vstupuje. Nejcennější hodnotou Jízdomatu je ta komunita, ale konkrétnější být nemohu," říká country manažer francouzské služby Pavel Prouza.

A právě řidiči Jízdomatu už nemohou ode dneška přidávat nové cesty do staré služby, ale kompletně mohou se svou historií přejít do prostředí BlaBlaCar.

Zatím bez poplatků

V tuzemsku zatím neexistuje žádný plán na zpoplatnění služby. Služba vydělává na provizích, které si strhává hned při bookingu. "V tuto chvíli se provize pohybuje kolem deseti procent. Provize je ale zastropovaná při dlouhých cestách," vysvětluje Prouza s tím, že se sdílí náklady na jízdu, ale není to způsob, kterým by si měl řidič vydělávat.

Průměrná délka jízdy se v tuzemsku podle Mittnera pohybuje kolem 240 kilometrů. "Podle našich zkušeností se auta začínají plnit od osmdesátikilometrových vzdáleností," říká. Cena za cestu z Prahy do Zlína se tak může pohybovat kolem dvou set korun.

Česko a Slovensko jsou první země v letošní vlně expanze BlaBlaCar. "Klíčová pro náš region byla ale expanze do Polska, pod které dnes spadá i Česko a Slovensko," dodává Prouza s tím, že vývoj zůstává ve Francii.

Podle Prouzy není BlaBlaCar jen studentská služba, jak bývají často spolujízdy vnímány. "Pětina cestujících jsou studenti, ale necelé tři čtvrtiny tvoří zaměstnanci," vysvětluje Prouza.

Sdílená ekonomika

Snaha efektivně využívat dopravní prostředky, které jsou už jednou na silnici, se netýká jen BlaBlaCar.

Řidiči Dámejídlo tak třeba rozvážejí i pro Rohlík a podle šéfa logistiky Lukáše Uhla už odloučená logistika pod názvem Valk Fleet vyjednává s velkým e-shopem. "Dokážeme rozvézt objednávky do hodiny a v podstatě za stejnou cenu jako velké doručovací služby," dodává Uhl s tím, že posilování pokračuje a měsíčně nabírají průměrně desítku nových kurýrů.

Využití dopravců v logistice e-shopů a dalších služeb zkouší i Liftago, které letošní rok vyhlásilo rokem technologického boostu. "Chystáme další testování budoucnosti logistiky - tedy využití přepravní kapacity Liftago nejen k transportu lidí," tvrdí Ondřej Krátký z Liftaga s tím, že zároveň prohlubují spolupráci s týmem studentů z ČVUT pod vedením Michala Jakoba a také s MFF UK. "Pracujeme třeba na budování modelů, které nám umožní předpovídat chování našich uživatelů - ať již taxikářů nebo pasažérů," dodává Krátký.

S trochou fantazie lze za variaci na sdílené cestování poskytuje i Uber v rámci svého projektu Uber Pop. Data a zkušenosti, které podobné firmy získávají jsou leckdy cennější než samotný taxi byznys. Americká konkurence Uberu - Lyft nedávno získala půlmiliardovou investici od General Motors. Cílem nového spojení má být zrychlení vývoje samořídících aut.

http://www.lupa.cz/clanky/blablacar-je-naplno-v-cesku-pro-vstup-si-koupil-jizdomat/


14.1.2016 - Literární noviny

Příloha - Věda,technika,civilizace

Podesáté odjela 27. prosince expedice brněnských vědců na ostrov Jamese Rosse v Antarktidě, aby tam prováděla klimatologický, glaciologický a biologický výzkum a testovala některé výrobky českých podniků v extrémních podmínkách. Bohužel, pro nedostatek peněz mohlo odjet pouze šest výzkumníků. V loňském roce totiž vypršel grant a nový se nepodařilo zajistit, takže nakonec musely expedici ze svých fondů zafinancovat Masarykova univerzita a Český arktický nadační fond. Pokud by totiž skupina neodjela, přišly by na zmar výsledky desetiletého výzkumu, poněvadž v klimatologii a glaciologii mají smysl pouze nejdelší a nepřerušené řady dat měření. Nový, sedmiletý, grant je v jednání.

Fakulta elektrotechnická ČVUT uspořádala sedmý ročník Robosoutěže o nejlepšího požárního robota. Finále se zúčastnilo 35 družstev. Počítačově řízení roboti z pokročilé stavebnice LEGO museli v časovém limitu bez jakékoliv další pomoci likvidovat co nejvíce z 20 ohnisek požárů a překonat přitom 11 překážek. Se svým "požárníkem" vyhráli studenti Keplerova gymnázia z Prahy Jan Bouček, František Hurt a Václav Volhejn, jejichž robot nejenže uhasil všechna ohniska, ale byl i nejrychlejší.

Vláda na svém posledním zasedání v minulém roce schválila návrh ministerstva školství na financování velkých vědeckých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace na čtyřleté období. Za evropské peníze vzniklo šest center excelence, jenže po ukončení financování z evropských peněz nastal problém, jak je uživit. Nakonec problém zůstal závislý na státním rozpočtu. Velké infrastruktury, které mají v mezinárodním hodnocení klasifikaci A1 a A2, budou financované ve výši 90 procent žádané účelové podpory pro rok 2016. V letech 2017 až 2019 získají 80 procent žádaných finančních prostředků. Další financování v letech 2020 až 2022 bude podmíněno pozitivním výstupem průběžného hodnocení ministerstva školství v roce 2017. Snad se nebude opakovat ostuda z roku 2014, kdy Česko přilákalo špičkové zahraniční vědce a pak se ukázalo, že na ně nejsou peníze.

Sběratelka umění Meda Mládková má svou planetku. Mezinárodní astronomická unie po ní pojmenovala planetku číslo 29419, která se pohybuje na dráze mezi Marsem a Jupiterem a měří 6 kilometrů. Planetku objevila česká astronomka Lenka Kotková v lednu 1997.


14.1.2016 - Lupa.cz

Český CESNET získal světové patenty na rychlý přenos videa

Přenos 4K videa na dálku bez komprese a s minimálním přidaným zpožděním. CESNET získal další patent a stál u zrodu dalšího spin-offu.

Sdružení CESNET je vnímáno jako zavedené akademické prostředí pracující na řadě projektů a výzkumů. Organizace se ale snaží získat přesah i mimo běžný akademický svět. Na jeho základech vznikla například brněnská společnost Invea-Tech a projekt vývoje 400Gb "síťové karty". Takzvaný spin-off vznikl i z projektu v Praze, který rovněž souvisí s přenosem dat.

Oddělení Technologie pro síťové aplikace v rámci CESNETu před pár týdny završilo dlouhé byrokratické tažení. Tým kolem doktora Svena Ubika finálně získal evropský patent pro technologii umožňující příjem obrazu přes počítačovou síť s minimálním přidaným zpožděním.

TIP: NeosVR: Češi vyvíjí systém pro virtuální realitu. Čekají investici 10 milionů dolarů

CESNET na tento projekt získal už třetí patent. Ten v Česku šel rychle a stačil na něj rok. Ve Spojených státech to trvalo roky tři a v Evropě se pak proces protáhl na čtyři a půl roku. Je to hodně, ale Sven Ubik k tomu přistupuje spíše se zenovým klidem. "Přiměje vás to přemýšlet, zda jsou výsledky vašeho výzkumu dlouhodobá věc, nebo jenom něco, co hned vyprchá," říká pro Lupu.

Přenosy s malým zpožděním

Vynález jeho týmu pochází od tří původců s tím, že se na projektu podíleli celkem čtyři lidé. Skupina se v CESNETu původně zabývala vývojem hardwaru pro monitoring sítí, který měl sledovat například odchylky paketů a provádět pasivní pozorování.

Autor: Infivision

4K Gateway od Infivision funguje na základě výzkumu a vývoje CESNETu.

Větev bezpečnostního monitoringu se zužitkovala v Brně právě při zakládání Invea-Tech. Druhá větev kolem Ubika pak zjistila, že se probíhající vývoj dá použít na přenos videa. Výsledkem je černá "krabička" se vstupy a výstupy (síť, kamery, projektory a podobně), která se zapojí do sítě a která pak dokáže přenášet video až ve 4K rozlišení na velké vzdálenosti s přidaným zpožděním do pěti milisekund.

"Při přenosu videa je největší zpoždění na koncovém bodu, kde je často malá vyrovnávací paměť," vysvětluje Ubik. Patentovaný vynález CESNETu tyto a další problémy umí obejít. Vysílače a přijímače jsou běžně řízeny oscilátory, které se po čase začnou "rozjíždět". Česká technologie využívá digitálně laděné oscilátory a hlídání stavu obrazu. Veškerá logika se řídí skrze programovatelné FPGA čipy.

Trik je také v tom, že se během přenosu používá nekomprimované video. "Pokud chcete dosáhnout co nejmenšího zpoždění, musí to být bez komprese," říká Ubik. To s sebou ale samozřejmě nese požadavky na kapacitu datových linek - technologie pro přenos vyžaduje (dle rozlišení) jednotky Gb/s. Lze využít také komprese JPEG2000, a tak požadavky na šířku pásma snížit.

V CESNETu nicméně zároveň pracují na novém druhu komprese, která dokáže najít rozumný kompromis mezi velikostí komprese a přidaným zpožděním, které se má opět dostat do pěti milisekund. Chystá se také projekt, v rámci kterého se otestují objemné přenosy videa skrze LTE sítě.

Samostatný podnik čerpající z licence

Celý tento koncept je určený především pro náročnější projekty a takzvané kritické aplikace. Pomocí patentované technologie například v minulosti proběhl přenos koncertu vážné hudby mezi Prahou a Londýnem s tím, že umělci na obou koncích byli schopní díky nízkému zpoždění spolupracovat. Možnosti využití jsou širší - dají se třeba přenášet operace, lékařské konference, vědecké vizualizace a tak dále.

Autor: Infivision

Schéma 4K Gatewaye.

V praxi to probíhá tak, že se "krabičky" na obou koncích připojí do sítě. Na jednom konci přenosu se pak připojí na kamery a na druhém na výstupní zařízení. Zjevným úzkým hrdlem může být optická či jiná datová trasa mezi tím, i to ale v dnešní době přestává být problém.

Podobně jako v případě Invea-Tech, i tato technologie se snaží získat místo na trhu skrze samostatnou společnost. Ta se jmenuje Infivision a popisované produkty nabízí na základě patentu, který si od CESNETu za poplatky licencuje. Rodina produktů se jmenuje 4K Gateway a nabízí tři varianty využívající HD a 4K rozlišení, k dispozici je také 3D technologie.

Ubikův tým nicméně v Infivision nefiguruje a dál se soustředí na akademické bádání a hledání nových typů aplikací pro rychlé sítě. CESNET každopádně chce nadále kulturu spin-offů rozvíjet. Ubik chce také přilákat více mladých lidí k více "hardcore" technologiím. Společně se sousední ČVUT (fakulty elektrotechniky a informačních technologií) rozjel projekt SAGElab s podtitulem "síťová multimediální laboratoř".

Ta se zabývá sítěmi, multimédii i virtuální realitou a mimo jiné zadává studentům bakalářské i disertační práce. "Čas od času se objeví zajímavý student, který ještě není zaháčkovaný někde jinde. Ale shánět takové lidi je dost náročné," zakončuje Ubik.

http://www.lupa.cz/clanky/cesky-cesnet-ziskal-svetove-patenty-na-rychly-prenos-videa/


15.1.2016 - Jihlavský deník

Když se něco porouchá, musím si poradit sám

Nadšený pražský jachtař Tomáš Kůdela se vydává na čtyřměsíční plavbu po Atlantiku

Praha - V pátek 8. ledna se nadšenec Tomáš Kůdela, který žil několik let v Jihlavě, vydal na čtyřměsíční plavbu ze Středozemního moře až do Karibiku a zpátky. Ačkoliv jeho povolání nemá s plachtěním nic společného a vyrostl daleko ve vnitrozemí, jeho srdce ho táhne na dlouhé plavby po moři. Nasvé dvanáctimetrové lodi, kterou si sám spravuje, se cítí jako doma a ročně na ní tráví i čtyři měsíce, pokud mu to jeho pracovní povinnosti IT vývojáře dovolí.

- Jak jste se k jachtingu dostal?

Kořeny má už v mém dětství a mládí, kdy jsem léta jezdil k moři. Měl jsem touhu po dobrodružství. Přitahovaly mně vzdálené cesty, četl jsem dobrodružné romány, které mě lákaly putovat do neprozkoumaného území. Česká republika moře nemá, ale jako dítě jsem rád pádloval na kánoi v příbřežních vodách v Chorvatsku. Jako dospělý jsem začal jezdit na windsurfingu, ale netáhlo mě jezdit závody a honit se na čas. Měl jsem touhu přeplout velkou vodní plochu, ale směrem, kterým chci já. Nechtěl jsem jen plout v nejvhodnějších kurzech k větru, ale využít i vítr z nepříznivých směrůa dokázat se i přesto dostat ke svému cíli.

- Kdy vás napadlo začít s vaším koníčkem?

V roce 2002 jsem si díky náhodě udělal kapitánský průkaz, který mě posunul k námořním lodím. Jsem z Prahy a jel jsem autem po Koněvově ulici, kde jsem viděl nápis lodní a cestovní kanceláře. Zaujalo mě, že dělají kapitánské průkazy. Hned jsem zaparkoval v boční ulici, skoro jsem zapomněl, kam jedu, a běžel jsem se zeptat, co tím myslí. Řekli, že je potřeba zaplatit peníze a přihlásit se ke zkoušce.

- Byla těžká?

Vlastně to tím skončilo, protože jednání této firmy nebylo moc seriózní. Za půl roku zkrachovali a já měl to štěstí, že zkouška v Chorvatsku proběhla. Přípravu jsem si musel zajistit sám, jen jsem si od nich koupil skripta. Naučil jsem se vše a složil zkoušku. Až později jsem se dozvěděl, že v ceně měl být i týdenní kurz na moři na lodi.

- Kdy jste se naučil plachtit?

Až po dvou dalších letech. Nejdříve jsem si pronajímal motorové jachty, protože jsem si říkal, že na surfu byla jenom jedna plachta, u plachetnice je hodně lan a asi bych nevěděl, co s tím dělat. První dva roky jsem se seznamoval s námořní plavbou a mořem na Jadranu.

- Lákalo vás i něco jiného?

Potom jsem už poznal lidi okolo jachtingu a ptali se mě, proč nezkusím plachetnici. Jenže já bych nevěděl, co s ní dělat. Naskytla se mi možnost přidat se k účastníkům praktického kurzu na plachetnici. Tak jsme vyrazili na pět dní, kde jsem si osahal práci s plachtami. Pak jsem si objednal plachetnici a už jsem u ní zůstal. Nejede tak rychle jako motorová, ale pro mě je to daleko zajímavější. Je to více o technice, více mě naplňuje, člověk musí přemýšlet a sledovat předpovědi větru.

- Jezdil jste i jinam než do Chorvatska?

Prvních pár let jsem jezdil jenom tam, protože to pro mě bylo obrovské dobrodružství. Vyrážel jsem po tamních ostrůvcích. Pak jsem si říkal, že bych rád plul daleko. Ideální byl ostrov Palagruža, který je ještě chorvatský, ale blíže Itálii. Nedá se tam moc dobře zakotvit, protože se jedná o hodně strmý ostrov. Musí být také dobré počasí, ale povedlo se mi tam i přenocovat.

- Pak jste pokračoval dál na západ?

Další kroky mě vedly do Itálie, odkud jsem plul na Sardinii a na Sicílii, což byl čtrnáctidenní okruh. Pak jsem cítil, že mě táhne plavba samotná, není to jenom prostředek dopravy z jedné destinace do druhé. Nevzrušuje mě ani tak místo, jako proces vlastní plavby. Na lodi jsem odkázán sám na sebe, na své zkušenosti a na to, co dokážu. Když se něco porouchá, musím si s tím poradit. Není tam žádný servis, není komu zavolat. To je výzva, která mě provází celý můj život. Když někdo řekne, že něco nejde, mám touhu ukázat, že to jde. Možná to mám podobné jako pan Přibáň, který jezdí s trabantem.

- Jaké jste měl další cíle?

Etapy se stále natahovaly, plavil jsem se od Neapole až na Maltu. Začal jsem přidávat, až jsem se před čtyřmi roky vydal na Atlantik. Nejdřív jsem plul z Kanárských ostrovů na Madeiru a do Gibraltaru. Pak následně za půl roku jsem pořádal expedici na Kapverdské ostrovy. To byla jedna z posledních kapek.

- V jakém smyslu?

Charterové lodě se půjčují lidem a ti se k nim různě chovají. Když už taková loď jezdí deset let, může člověka překvapit závažnou závadou. Také nevím, v jakém je technickém stavu. K poměrně značným částkám za pronájem není čas trávit několik dní před vyplutím důkladnou prohlídkou. Přeberete ji za půl dne, mezitím posádka nakoupí zásoby a potraviny a další den se vyplouvá. A tak nebyl den, abych něco neopravoval. Zde se začala rodit myšlenka na pořízení vlastní lodi.

- V čem je to těžké?

Na trase z Tenerife na Kapverdy převládá pasát foukající ze severovýchodu. Pokud se chcete s plachetnicí vrátit, plujete proti větru. Takhle loď plout nedokáže, může po větru, z boku nebo šikmo proti větru. I někteří jachtaři říkali, že se zpátky nelze vrátit. Ale přece lodě proti větru křižují. Věděl jsem, že to bude dlouhá cesta, ale půjde to. Nakonec jsme na ní strávili čtyři týdny. Za osm dní jsme byli na Kapverdách a pak po týdenním pobytu jsme měli 14 dní na návrat.

- Co bylo nejsložitější?

Nejdelší etapa trvala 12 dní tvrdého křižování proti vlnám a větru. Na zpáteční etapu se nám roztrhla dvakrát hlavní plachta a žádná náhradní tam nebyla. Vzhledem ke vzdálenosti nám firma nemohla servis poskytnout, a situaci jsme museli řešit na ostrově vlastními silami. Nebyla to naše chyba, ale spíše technické překvapení. Plachta se vytrhla ze závěsů, z už značně opotřebených jezdců, které ji drží ve stěžni. Tím, jak se vytrhla, vítr ji roztrhal, než jsme ji dostali na palubu.

- Jaké bylo ponaučení?

Posílilo to mé rozhodnutí pořídit si vlastní loď. Proti tomu stály logické i rozumné argumenty. Loď totiž není levná věc, pokud nechcete plout na voru, což já nechci. Je to hromada peněz, vlastně volba, jestli dům, nebo loď. Tím vše nekončí, loď musí někde kotvit, potřebuje údržbu. Ale když jsem si spočítal, že kdybych si pronajal loď na půl roku na oceánskou plavbu, vyšel by mě pronájem na půlku ceny starší lodi.

- Našel jste tu správnou?

Asi po roce a půl hledání jsem našel takovou. V březnu to budou tři roky, co jezdím na vlastní, a mohu tím pádem dělat delší etapy a chystat se plnit si svůj sen, že bych v etapách rád obeplul svět. Neznamená to za strašně dlouhou dobu, ale v nejbližších pěti šesti letech cítím, že k tomu dojde.

- Vyrážíte na plavby sám?

Jachting mám jako hobby a beru lidi do posádky. Zatím nejsem sólový jachtař, že bych si všechno dělal sám. S posádkou je veseleji. Neberu žádné pasažéry, jen posádku. Nevadí, když jsou na lodi poprvé. Baví mne je vše naučit, jsem také jachtařský instruktor a zkušební komisař. Každý se má tak možnost v průběhu plavby dozvědět a naučit vše co ho kolem plavby a lodi zajímá, případně i složit zkoušku z praxe v ovládání lodi, má¬li zájem o svůj vlastní kapitánský průkaz.

- Kde kotvíte?

Ze začátku jsem kotvil u Říma, protože jsem tam loď koupil. Pohyboval jsem se v Tyrhénském moři. Pak jsem přeplul do Řecka na Krétu, kde strávila loď rok a já asi čtyři měsíce. To je asi doba, kterou jsem schopen najít, abych mohl být na lodi. Loni jsem se vrátil zpět k Římu a pak jsem putoval přes Sardinii na Baleárské ostrovy až do Španělska. Na podzim jsme přepluli na Tenerife, odkud vyrazím napříč Atlantikem.

- Kolik času věnujete přípravě této přeplavby?

Mám pocit, že mi to vyplňuje veškerý volný čas. Je to jiné než na pronajímané lodi. Musíte se o všechno postarat, ale zato znáte technický stav lodi. Snažil jsem se ji dovybavit dalšími zařízeními, jako například odsolovacím zařízením, abychom z mořské mohli vyrábět vodu pitnou. Jinak bychom byli odkázáni na kapacitu nádrže, případně na balenou vodu. Dá se vše spočítat na osoby a dny, ale může dojít k překvapení, které s sebou přinese zdržení a bez pitné vody by nastal vážný problém.

- Na co je ještě třeba pamatovat?

Teď jsem řešil vybavení lodní lékárny. Doufejme, že nikdo neonemocní a nestane se vážný úraz, ale i na to je potřeba pamatovat. Jakákoliv pomoc na oceánu je zcela nedosažitelná nebo řádově ve dnech.

- A co na cestách jíte, máte tam ledničku?

Ano, na své lodi ledničku mám. Na charterových lodích byla lednička při dlouhých plavbách problém, protože je energeticky velmi náročná a velmi rychle vybije akumulátory. Ty se při plavbě na vítr nijak nedobíjí. Lednička tak za dva dny zcela vybila akumulátory a nebyla energie pro její další provoz ani pro nezbytné přístroje a osvětlení. Proto jsme potravu volili tak, abychom se bez ní obešli.

- Jak to řešíte na vaší lodi?

Mám solární panely, které vyrábí přes den proud. Po roce fungování vidím, že na ně lednička může běžet. Jíme zeleninu, kterou zavěsíme do sítěk, aby větrala. Třeba hlávkové zelí vydrží i měsíc, ale když ho nerozkrojíte. Jenom se odloupávají listy. Chystáme se, že vezmeme suroviny a budeme v troubě péct chleba. V ledničce je o 20 stupňů méně, než je okolní teplota. Proto není vhodná na uskladnění čerstvého masa. Vezeme jídla vakuově balená a sterilizovaná zavařením. Mají trvanlivost až dva roky bez chlazení.

- Vyrážíte za pár dní, kudy pojedete?

Itinerář mám na čtyři měsíce. Pojedeme na jih přes Kapverdské ostrovy, aby to pro posádku nebyla tak dlouhá etapa. Další odhad je dvacet dní cesty odtud na Malé Antily. První ostrůvek, který budeme mít v cestě, bude Barbados. Pak se pojedou krátké etapy s návštěvami karibských ostrůvků až na Britské Panenské ostrovy. Odtud dobrodružnější přeplavbou Bermudským trojúhelníkem na Bermudy. A na závěr z Bermud na Azorské ostrovy.

- Nebojíte se do bermudského trojúhelníka?

Trošku, protože je to oblast, která je obestřena tajemstvím, stále mám touhu tam nakouknout a říct si, projedu jím. Spíš si myslím, že náročnější bude severní cesta zpátky z Bermud na Azory. Severně nad Bermudami foukají větry obráceně a tudy se lodě mohou vrátit. Nechtělo by se mi křižovat tři tisíce mil proti větru. To by bylo hodně náročné na psychiku i fyzickou výdrž posádky. Na severu jsou větry daleko silnější a s bouřemi, i když pojedu v době, kdy není hurikánová sezona.

- Kolik budete mít členů posádky?

Na celou cestu nemám nikoho, kdo by ji se mnou absolvoval. Je to o dovolených a financích, protože rád vezmu každého, kdo má touhu zažít dobrodružství, ale je to za příspěvek na náklady, které nejsou bohužel malé. Kapacita lodi je osm osob, ale na dlouhé etapy volím raději méně početné posádky, maximálně šest osob. Skutečný počet osob v posádce je pro každou etapu jiný a závisí na zájmu.

Bermudský trojúhelník je oblast, která je obestřena tajemstvím, stále mám touhu tam nakouknout a říct si, projedu jím. Spíš si myslím, že náročnější bude severní cesta zpátky z Bermud na Azory.

Když někdo řekne, že něco nejde, mám touhu ukázat, že to jde. Možná to mám podobné jako pan Přibáň, který jezdí s trabantem.

Tomáš Kůdela - narodil se 7. března 1964 v Praze - pracuje jako vývojář v oblasti hardwaru a softwaru - vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou - má tři děti, nejmladší pětiletý Tomáš s ním rád jezdí na lodi


18.1.2016 - technickytydenik.cz

ČVUT se podílí unikátním výzkumu slunečního větru

Společný výbor Evropské kosmické agentury ESA a Čínské akademie věd vybral k realizaci projekt družice SMILE, v jehož konsorciu je i Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Tu bude zastupovat docent René Hudec z katedry radioelektroniky.

o soutěže bylo přihlášeno celkem třináct různých variant řešení družicového sytému. Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. SMILE je zkratka Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer a jedná se menší družicí o hmotnosti 300 kg a užitečným zatížením 60 kg. Start do vesmíru je plánován na rok 2021.

Za dobu platného členství České republiky v Evropské kosmické agentuře (ESA) se jedná o první případ, kdy orgány kosmické agentury vybraly k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA návrh s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu. Projekt počítá i s významnou účastí studentů a doktorandů ČVUT a českého kosmického průmyslu.


18.1.2016 - channelworld.cz

Lidé: Josef Honc se stará od předprodejní podporu značky Veritas v Avnetu

Jeho hlavním úkolem je podpora partnerů při návrhu řešení využívajících technologie značky Veritas. Do Avnetu přichází ze společnosti M-Com, kde působil na manažerské a konzultantské pozici.

Společnost Avnet oznámila, že rozšířila svou divizi Veritas Technologies o Josefa Honce. Ten od 1. 1. 2016 zastává pozici Veritas presale a je zodpovědný za předprodejní podporu produktů značky Veritas. Jeho hlavním úkolem je podpora partnerů při navrhování řešení.

Honc přichází do Avnetu ze společnosti M-Com, kde působil na pozici konzultanta a technického ředitele. Na nové pozici chce uplatnit své zkušenosti z oblasti vysoké dostupnosti, disaster recovery, zálohování nebo virtualizace.

Josef Honc je absolventem FEL ČVUT. Volný čas tráví nejraději sportem, zejména cyklistikou, lyžováním nebo horskou turistikou.

http://channelworld.cz/novinky/lide-josef-honc-se-stara-od-predprodejni-podporu-znacky-veritas-v-avnetu-15303?utm_source=rss&utm_medium=web&utm_campaign=rss


19.1.2016 - parlamentnilisty.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze se představí středoškolákům

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 26. ledna od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Na oblíbené akci, určené zejména středoškolským studentům, budou představeny nejen možnosti studia, ale také špičkové laboratoře a projekty. Akce bude již tradičně probíhat jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí.

Na bohatý program se mohou těšit návštěvníci prvního letošního Dne otevřených dveří Fakulty elektrotechnické. Zájemci o studium, kterých pravidelně na obě pracoviště fakulty dorazí více než 500, budou obeznámeni s náplní jednotlivých studijních programů. Pro ucelení obrazu o možnostech uplatnění po absolvování fakulty budou po celý den probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť.

Po dobu trvání programu budou také přístupné špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, elektrických obvodů, akustiky, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si také budou moci vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule. Budoucí posluchači si také mohou prohlédnout moderně vybavené posluchárny, které na fakultě vznikly díky úzké spolupráci s průmyslovými partnery.

Děkan Fakulty elektrotechnické, prof. Pavel Ripka k akci říká: "Chápeme, jak je důležité vybrat si správnou vysokou školu. Proto chceme dát zájemcům o studium elektrotechniky a informatiky prostor pro to, aby si pohovořili s pedagogy i studenty, prohlédli si naše laboratoře a zjistili všechny potřebné informace, které ke svému rozhodování potřebují. Pevně věřím, že naši návštěvníci budou opět spokojeni s úrovní akce a že si domů odnesou i nové, zajímavé zážitky."

Další informace o dni otevřených dveří naleznete na stránce: http://www.fel.cvut.cz/cz/prestudent/dod.

http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=417909


19.1.2016 - Tech Magazín

Norské fondy podporují česko-islandskou spolupráci

Vzájemně se inspirovat a vyměnit si zkušenosti z výzkumu zaměřeného na výrobu elektrické energie s využitím technologií šetrných k životnímu prostředí bylo cílem projektového workshopu, který v závěru loňského roku pořádal Ústav energetiky Fakulty strojní ČVUT vPraze s odborníky z partnerské univerzity v Reykjavíku. Akce se konala v rámci projektu podpořeného z programu Spolupráce škol a stipendia - CZ07 (Norské fondy a fondy EHP).

Projekt česko-islandské spolupráce se zaměřením na čisté zdroje energie byl zahájen v září 2015 a potrvá do srpna 2016. Oběuniverzity plánují uskutečnit mobility studentů doktorských programů na partnerských institucích, inovovat studijní plány a vytvořit podklady pro společný doktorský studijní program zaměřený na energetické inženýrství. "Doktorandi by část studia absolvovali na ČVUTa další část na univerzitě v Reykjavíku. Tak by získali nejen zkušenosti v mezinárodním prostředí, ale hlavně diplom z obou univerzit, čímž by si výrazně vylepšili svoji pozici na trhu práce," uvedl koordinátor projektu česko-islandské spolupráce Jan Hrdlička z Fakultystrojní ČVUT v Praze. Odborníci z ČVUT na setkání prezentovali poznatky z vlastního výzkumu, tzv. CCS technologií, které umožňují zachycovat a následně ukládat CO2 vznikající při spalovacích procesech, a představili aktivity Univerzitního centra energeticky efektivních budov, jež vzniklo v roce 2010 jako samostatný vysokoškolský ústav ČVUT v Praze. Centrum, které se snaží vytvořit propojení mezi univerzitním výzkumem a průmyslem, sdružuje vědce ze čtyř fakult univerzity - stavební, strojní, elektrotechnické a biomedicínského inženýrství, kteří společně řeší problematiku energeticky úsporných budov.

Pedagogové a doktorandi působící na univerzitě v Reykjavíku, School of Science and Engineering, jejíž součástí je i Iceland School of Energy, mezinárodní škola věnující se vzdělávání expertů v oblasti využívání trvale udržitelných zdrojů energie, informovali české partnery o svých výzkumných projektech zaměřených na obnovitelné zdroje energie. Další workshop v rámci projektu se uskuteční v květnu v Reykjavíku, závěrečné setkání je plánováno na srpen.


19.1.2016 - hw.cz

Den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

Na oblíbené akci, určené zejména středoškolským studentům, budou představeny nejen možnosti studia, ale také vybrané laboratoře a projekty. Akce bude již tradičně probíhat jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí.

Zájemci o studium, kterých pravidelně na obě pracoviště dorazí více než 500, budou obeznámeni s náplní jednotlivých studijních programů. Pro ucelení obrazu o možnostech uplatnění po absolvování fakulty budou po celý den probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť.

o dobu trvání programu bude také přístupná laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, elektrických obvodů, akustiky, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si také budou moci vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule. Budoucí posluchači si dále prohlédnou i moderně vybavené posluchárny, které na fakultě vznikly díky úzké spolupráci s průmyslovými partnery.

Den otevřených dveří pořádá Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze 26. ledna 2016 (úterý) od 8.30 hodin.

http://vyvoj.hw.cz/den-otevrenych-dveri-fakulty-elektrotechnicke-cvut-v-praze


19.1.2016 - chip.cz

Den otevřených dveří Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

FEL ČVUT pořádá v úterý 26. ledna od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Na akci určené zejména středoškolským studentům budou představeny možnosti studia i špičkové laboratoře a projekty. Akce bude probíhat jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí.

Na bohatý program se mohou těšit návštěvníci prvního letošního Dne otevřených dveří Fakulty elektrotechnické. Zájemci o studium, kterých pravidelně na obě pracoviště fakulty dorazí více než 500, se seznámí s náplní jednotlivých studijních programů. Pro ucelení obrazu o možnostech uplatnění po absolvování fakulty budou po celý den probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť. Po dobu trvání programu budou také přístupné špičkové laboratoře, např. laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, elektrických obvodů, akustiky, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si také budou moci vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule. K nahlédnutí budou také moderně vybavené posluchárny, které na fakultě vznikly díky úzké spolupráci s průmyslovými partnery.

Další informace o dni otevřených dveří naleznete na stránce: http://www.fel.cvut.cz/cz/prestudent/dod.

http://www.chip.cz/novinky/den-otevrenych-dveri-na-fakulte-elektrotechnicke-cvut/


19.01.2016 - Elektro

Téma - lidé a elektro: Ing. Jiří Zděnek, CSc., Katedra elektrických pohonů a trakce, FEL ČVUT v Praze

- Odborná veřejnost Vás zná jako odborníka především na číslicové řídicí systémy. Máte kromě této své profese nějakého koníčka?

V dobách, kdy jsem na to měl ještě čas, tak mě velmi bavil návrh a stavba nábytku a práce se dřevem všeobecně. Rovněž sport (rekreační), dříve sjezdové lyžování a dnes tenis, který hrajeme pravidelně s kolegy ze zaměstnání.

- Čím jste chtěl být jako dítě?

Konstruktérem automobilů. Snažil jsem se tomu přiblížit velice intenzivním používáním stavebnice Merkur s vlastními doplňky, v té době ovšem značně neumělými. Pokud by ten konstruktér automobilů nevyšel, tak druhý v pořadí byl truhlář.

- Kdo Vás profesně nejvíce ovlivnil?

Nejvíc asi otec, elektrotechnický silnoproudý inženýr a i manuálně nesmírně zručný člověk, který podporoval mé technické i jiné pokusy. Nakonec jsem vystudoval radiotechniku, která v té době byla značně oblíbená. V letech, kdy jsem studium končil, došlo k rychlému rozvoji digitální techniky, nástupu mikroprocesorů, a tak jsem nakonec konvertoval k programování a návrhu počítačových systémů.

- Čeho si nejvíc vážíte u svých spolupracovníků?

Rozhledu v oboru, schopnosti řešit technické problémy i neobvyklými způsoby, pružností v technickém myšlení a spolehlivosti.

- Co považujete za svůj největší profesní úspěch?

Snad návrh (společně s kolegy) a realizaci počítačového systému pro řízení vědeckého zařízení pro výzkum fyzikálních vlastností materiálů. Zařízení bylo vysláno Evropskou kosmickou agenturou na orbitální stanici MIR, kde sloužilo úspěšně několika výpravám astronautů řadu let.

- Máte nějakou konkrétní profesní zásadu?

V oblasti digitální techniky: "Defenzivní návrh časování a u softwaru třikrát důkladně testuj a pak teprve předávej a doufej, že testy byly postačující."

- Jakou hudbu máte rád?

Hudbu let 60tých, a především Beatles.

- Kdy dokážete zapomenout na čas?

Pravděpodobně při programování. Čas tu ubíhá ve zcela jiném měřítku (bohužel několikrát rychleji) než při jiných činnostech.


20.1.2016 - Lidové noviny

Račí oko vzlétne do vesmíru

Název připravované družice zní SMILE, což sice v angličtině znamená úsměv, ale má se zabývat fyzikálním fenoménem, který úsměvný není. Bude zkoumat takzvaný sluneční vítr - a ten dokáže

ohrozit elektronické systémy na Zemi.

Družici by chtěla v roce 2021 společně vypustit Evropská kosmická agentura ESA a čínská akademie věd. Jejich přípravný výbor vybral ze třinácti předložených projektů ten, na jehož návrhu se podílejí i čeští vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

"Zaujali jsme zejména konceptem rentgenových teleskopů, nazvaných račí oko," říká koordinátor české účasti René Hudec, který je docentem na elektrofakultě a působí i v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR.

Až v druhé polovině minulého století biologové zjistili, že rak má neobvyklé vidění založené na zvláštním principu zrcadlové optiky. Jeho oči jsou vytvořeny z velkého množství miniaturních odrazných kanálků čtvercového průřezu rozložených po povrchu polokoule. Díky tomu mohou vidět s velkým zorným úhlem až 180 stupňů.

Astronomy z toho zaujala hlavně skutečnost, že odraz paprsků nastává téměř tečně k povrchu kanálků, a proto je vhodný i pro použití v rentgenovém oboru spektra, kde je jinak zaostřování paprsků nemožné. Dosavadní rentgenové kosmické teleskopy mají zorné pole jen jeden stupeň. V sedmdesátých letech hvězdáři usoudili, že na tomhle principu by se daly postavit širokoúhlé dalekohledy. Jejich výroba je však náročná hlavně kvůli požadavkům na vysokou přesnost a lesklost součástek.

"Společně s kolegy z dalších českých výzkumných institucí se věnujeme vývoji rentgenových teleskopů typu račí oko už přes dvacet roků a dosáhli jsme v tom velice dobrých výsledků. Právě díky tomu nás pozvali do projektu SMILE," uvádí docent Hudec.

Příležitost pro studenty i pro průmysl

Družice SMILE má mít zhruba rozměry ledničky, ovšem s hmotností 300 kilogramů, která unese 60 kilogramů přístrojů. Čeští vědci do ní dodají některé komponenty rentgenového teleskopu a také dalekohledu pro pozorování ve spektru ultrafialového záření. A sestrojí i mechanickou clonu proti Slunci, která má krýt přístroje před přílišným teplem.

Na projektu budou pracovat také studenti, kteří si tak vyzkoušejí vývoj špičkové techniky. A zapojí se rovněž české firmy, které tak dostanou příležitost vyvinout nové technologie využitelné i v jiných oblastech.

Poblázněný telegraf

SMILE je zkratka pro Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer (Výzkumník vztahu mezi slunečním větrem, magnetosférou a ionosférou).

Slunečním větrem se nazývá nepřetržitý tok nabitých částic, které Slunce vyvrhne při svých erupcích a jež putují vesmírem. Mohou být nebezpečné pro zdraví kosmonautů ve vesmíru a také rušit signály z navigačních a telekomunikačních družic. Zemi před nimi chrání její magnetické pole, které elektricky nabité částice odklání a vede po siločarách podél planety. Oblast, kde semagnetické pole projevuje, se nazývá magnetosféra.

Větším erupcím se už říká sluneční bouře a mohou družice poškodit trvale, zemské ochranné pole překonat a ovlivnit i dění na povrchu naší planety.

V dávnější minulosti si běžní lidé nemuseli zvýšené aktivity Slunce vůbec všimnout - pokud tedy nebydleli v končinách, odkud zahlédli polární záři, kterou dění na Slunci vyvolává, když se energeticky nabité částice ze sluneční erupce srážejí s atomy v horní zemské atmosféře.

V roce 1859 se poprvé ukázalo, že s děním na naší hvězdě se nemusí snést moderní technika. Obrovská sluneční erupce zasáhla Zemi. Od sloupů telegrafního vedení létaly jiskry. Telegrafistům dokonce občas vzplál v rukou papír, na nějž se zobrazovaly došlé zprávy. Snad nejvíce šokoval fakt, že telegrafický přístroj fungoval a odesílal zprávy, i když byl odpojený od zdroje elektřiny. Byla to největší sluneční erupce, kterou lidstvo zatím zaznamenalo, ale až na podivnosti s telegrafem to v té době nepřineslo žádný větší problém.

Zato mnohem slabší magnetická bouře způsobená sluneční erupcí v březnu 1989 už tavila transformátory v New Jersey a vyvolala devítihodinový kolaps rozvodné sítě v kanadské provincii Quebec. Při sluneční magnetické bouři v roce 2003 se astronauti na Mezinárodní kosmické stanici ISS museli ukrýt v servisním modulu Zvezda, nejlépe chráněném před radiací.

A v roce 2012 kvůli sluneční bouři letecké společnosti, které se obávaly selhání přístrojů v letadlech, odklonily trasy od severního pólu, výhodně spojující Evropu se západním pobřežím Ameriky, a Ameriku s Asií. Tyto trasy jsou nejméně náročné na palivo, jenže nad polárními oblastmi se koncentrují sluneční částice přivedené sem zemským magnetickým polem. Také družice, které se mohly dostat do silnějšího proudu slunečních částic, vypínaly přístroje, aby se nepoškodily.

---

Nejlepší zobrazení magnetosféry

Právě k tomu, aby při sluneční bouři lidé lépe věděli, jak svoji techniku chránit, by měla přispět i data získaná z družice SMILE.

"O magnetosféře se samozřejmě píše v učebnicích, ale stejně ji ještě neznáme dokonale," konstatuje docent Hudec. Družice by poprvé v historii měla magnetosféru dobře zobrazit, protože když ionty slunečního větru reagují s atomy magnetosféry, vzniká rentgenové záření, které český přístroj zachytí.

Země je obklopena "bublinou" zvanou magnetosféra, která ji chrání před nabitými částicemi vychrlenými Sluncem. Odvádí je po siločárách podél planety k pólům.

http://relax.lidovky.cz/raci-oko-vzletne-do-vesmiru-druzice-prozkouma-slunecni-vitr-p5n-/veda.aspx?c=A160125_103737_ln_veda_ape#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ln_veda&utm_content=main


20.1.2016 - feedit.cz

Web Spite.cz vyhrál soutěž o nejnápaditější web na Webgarden

Herní web Spite.cz získal první místo v mimořádné soutěži webových stránek. Správce webu Jakub Hergesell vyhrál prémiové služby společnosti Webgarden na dalších deset let. (TZ)

"Moc děkuji týmu Webgarden za výhru, uspořádání soutěže, ale také za podporu a vše, co pro své uživatele dělají," říká Jakub Hergesell, který své stránky spravuje již více než 5 let. O vítězi rozhodli fanoušci Webgarden na Facebooku. Do soutěže, která probíhala minulý rok na podzim se přihlásilo přes 170 webových stránek. Soutěž byla uspořádána v rámci 10. narozenin společnosti Webgarden.

Nezávislý herní magazín Spite.cz vznikl 5. ledna 2011 a zaměřuje se na PC, PlayStation 4, PlayStation 3, Xbox One a Xbox 360. Web navštěvuje několik tisíc uživatelů denně a nalezneme zde například aktualizovaný herní katalog nebo seznam nejoblíbenějších her za daná období. Pro milovníky her přináší tento online magazín novinky nejen z oblasti počítačových her, ale také například z herních festivalů.

O Webgarden, studentském start-upu, na kterém vyrostlo přes 500 000 českých webů

Myšlenka na založení Webgarden vznikla už v roce 2005 v aulách pražského ČVUT. Projekt vymysleli dva studenti elektrotechnickéfakulty, kteří se spíš než o výuku zajímali o to, jak snadno a rychle vytvořit web. Dnes se Martin Čelikovský a Kamil Foltin netají tím, že kvůli Webgarden zameškali několik přednášek. Webgarden se stal jejich nejlepším kamarádem.

"Když se řekne Webgarden, nepředstavíme si jenom službu, ale hlavně naše kolegy/kamarády a především pak uživatele, kteří tomu dávají smysl a se kterými dennodenně vytváříme nové originální weby,” říkají Martin s Kamilem.

Několik měsíců po spuštění vznikalo na Webgarden kolem 100 webů denně. Od roku 2006 vzniklo se službou Webgarden přes půl milionu webů. Se svými nápady, koníčky a názory se prostřednictvím našich webových stránek podělilo přes 400 000 spokojených uživatelů.

Více o společnosti Webgarden naleznete na www.webgarden.cz.

http://www.feedit.cz/wordpress/2016/01/20/web-spite-cz-vyhral-soutez-o-nejnapaditejsi-web-na-webgarden/


21.1.2016 - Hospodářské noviny

IT se nejlépe učí na ČVUT. Skokanem roku je Zlín

INFORMATIKA

Za dva roky se jí podařilo nasmlouvat výzkumné projekty za více než 77 milionů korun, je silně propojená se zahraničními univerzitami i studenty a dosáhla také nejlepších vědeckých výsledků ze všech hodnocených škol. Fakulta elektrotechnická pražského Českéhovysokého učení technického (FEL ČVUT) letos stejně jako loni obsadila v oboru informatika první místo. Respektovaná fakulta s dlouholetou tradicí je právě pro budoucí "ajťáky" nejprestižnější školou v zemi.

Hned za ní následují regiony: druhá skončila Fakulta aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a třetí nejlepší je letos rovněž moravská Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Překvapením je Matematicko-fyzikální fakultapražské Univerzity Karlovy (matfyz), která se z loňského druhého místa propadla až na šestou příčku. Níže ji posunula menší výběrovost i spíše průměrné vědecké výsledky.

Hodnotný smluvní výzkum

HN letos poprvé zahrnuly do hodnocení informatických oborů také smluvní výzkum - tedy to, kolik daná škola dokázala nasmlouvat zakázek s firmami, jež pak na výzkumné projekty přispívají a především je pomáhají uvést na trh, takže objevy nekončí "v šuplíku". Propojenost výzkumné sféry a byznysu je totiž oblastí, kde české školství dlouhodobě zaostává.

Jak ovšem upozorňují firmy zaměřené na IT, prestižní škola je sice v tomto oboru výhodou, ale získání místa nezaručuje.

"U uchazečů o zaměstnání se nejvíce setkáváme s pražskými a libereckými fakultami,obě zařízení nám mají co nabídnout. Zajímá nás spíše osobnostní profil uchazeče než konkrétní vzdělávací ústav. Na druhou stranu pokud někdo dokončí ČVUT,je to určitě známka kvality jeho vzdělání," podotýká Robert Kleiner, ředitel pro strategii a člen představenstva společnosti TruconneXion, zabývající se vývojem softwaru.

V české pobočce Microsoftu je to podobné. "Nepreferujeme tak jeden konkrétní obor či fakultu, ale snažíme se nábor rozprostřít," přibližuje Dagmar Ševčíková, personální ředitelka Microsoftu v Česku.

Školy nestačí vývoji oboru

Jak firmy upozorňují, problém současného vzdělávání nových informatiků je, že tento obor se vyvíjí snad nejrychleji ze všech. A školy vývoji většinou nestačí. "Školství se dlouhodobě potýká s určitou úrovní konzervatismu ve vzdělání. Dnes už není tolik potřeba umět si věci jen zapamatovat. Zásadní je schopnost učit se, přijímat nové informace a uplatňovat své znalosti. Dělat logické závěry a jít si za svým cílem splňujícím zadání," upozorňuje Kleiner z TruconneXion.

Firmy často zápolí s tím, že musí nepřipravenost absolventů řešit samy, hlavně doplňují dovednosti patřící k určité specializaci. "Informatika je dnes hodně komplexní disciplína a stejně jako třeba lékařství vyžaduje specializaci. Na rozdíl od medicíny je zde ale doslova každý den všechno jinak," dodává Kleiner.

Průměrný nástupní plat absolventa vítězné Fakulty elektrotechnické ČVUT v roce 2012 byl 33 336 korun, alespoň podle fakultního průzkumu. Plat absolventa Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně dosahuje 33 600 korun. Tím se studenti IT řadí mezi nejlépe placené absolventy.

http://archiv.ihned.cz/c1-65114460-it-se-nejlepe-uci-na-cvut-skokanem-roku-je-zlin


21.1.2016 - Hospodářské noviny

Na ČVUT dávají animaci třetí rozměr

Spolupráce s firmami

V počítačové laboratoři, malé podkrovní místnosti pražského Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí, tančí na monitoru postavičky draka, zajíce, princezny nebo Rumcajse. Jsou to rukou kreslené figurky, jak je známe od českých výtvarníků. Na první pohled se ale liší: kontury sice mají stejné jako kreslené dvourozměrné postavy, jejich těla ale mají 3D rozměr. Třetí dimenzi jim dodává propracované stínování a hloubka obrazu získaná speciálním způsobem vybarvování těla postavičky.

Metoda Ink-and-Ray, jak se jmenuje tento ilustrátorský software, je výsledkem tříletého výzkumu Daniela Sýkory, sedmatřicetiletého docenta na Fakultě elektrotechnické ČVUT, a dalších čtyř členů jeho týmu.

Jejich software dokáže to, co se zatím žádným velkým studiím nepovedlo: dodat třetí rozměr ručně malovaným postavičkám. "Takže figurky neztrácejí autorské linie od svých výtvarníků, pořád působí lidsky, mile, původně, a ne jako když je vytvořil stroj," vysvětluje Sýkora.

Celý postup je založen na optickém klamu - basreliéfu -, který se využívá i v sochařství. Zachovává kontury, ale může měnit proporce těla postavy ve směru rovnoběžném s pohledem diváka. A právě to vytváří dojem třetího rozměru.

Spolupráce začala náhodou

Trojrozměrná animace pro ručně kreslené figurky je jedním z mnoha projektů pražské elektrotechnické fakulty. Tato škola vyniká mimo jiné v tom, že se jí daří navazovat kontakty s firmami a spolupracovat s nimi na výzkumných projektech.

Právě spolupráce se soukromou sférou (tedy aby výzkum nešel jen "do šuplíku", ale uchytil se i na trhu a v reálném životě veřejnosti) je oblastí, kterou se už roky snaží české školství zlepšit. Elektrotechnické fakultě ČVUT, vítězi žebříčků vysokých škol v oboru informatika se podařilo jen za poslední dva roky uzavřít smluvní výzkum s firmami za více než 77 milionů korun. V tomto směru je nejúspěšnější informatickou fakultou v Česku.

"Začalo to celé vlastně úplnou náhodou. Na třídním srazu jsem potkal bývalého spolužáka, který mi řekl, že pracuje pro české animátorské studio Anifilm. To mě velmi potěšilo, protože v té době jsem už měl za sebou projekt obarvení černobílého Rumcajse a tematika kreslených animovaných filmů mě velmi přitahovala," vzpomíná na rok 2012 a začátek projektu Sýkora.

Část už koupila francouzská firma

Studio ho oslovilo s prosbou, že by chtělo vytvořit večerníček tradiční kreslenou technikou, který ale bude působit úplně nově a moderně.

"Začali jsme uvažovat, jak by se to dalo udělat, a napadla nás právě 3D animace. Od té doby jsem se do ručně kreslených animací úplně zamiloval," usmívá se Sýkora a ukazuje na počítači kresleného vlka, kterému se díky programu vyplňuje tělo barvami a stíny, až nakonec působí, jako by měl z monitoru vystoupit do reálného trojrozměrného světa.

Jejich animátorský program, na němž celý tým pracoval poslední tři roky a který vznikl za finanční podpory Technologické agentury České republiky a fondů Evropské unie, je zatím ještě ve stadiu výzkumného prototypu. Zbývá ještě doplnit spoustu funkcí a vylepšení. Už nyní ale část softwaru koupila francouzská animátorská společnost TVPaint Developpement a zájem mají i další firmy ze zahraničí.

"Zajímavé je pozorovat výtvarníky, když se s programem učí. Někteří jsou konzervativní, nechtějí nic nového a snaží se držet starých technik. Jiní se naopak zajímají o nové technologie v animaci a možnost 3D oživení jejich postav je fascinuje," popisuje Daniel Sýkora. Program je ovšem stále ještě ve vývoji. Čeští diváci se oblíbených postaviček ve 3D dočkají v příštích několika letech.

Bunda s "blinkry" pro cyklisty

Se zajímavým projektem, který už se dostal i na trh, přišel vědecký tým katedry oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Představil cyklistickou bundu s nositelnou elektronikou, která se letos začala v Česku prodávat.

Bunda díky svým vestavěným prvkům při jízdě signalizuje, když cyklista mění směr nebo když brzdí, podobně jako blinkry a světla brzd na autě. Oděv má v sobě zabudované LED diody a elektronické zařízení, které umožňuje diodám blikat. Světla jsou umístěna na zadní i přední části bundy, aby mohl cyklista periferně sledovat funkci zařízení.

Na řídítkách je instalována druhá část elektroniky s ovládacím spínačem změny směru jízdy. Když cyklista odbočuje, na bundě se rozsvítí příslušné diody. Spojení mezi řídítky a bundou je bezdrátové, takže nijak neomezuje pohyb, a zabudovaná baterie vydrží až 36 hodin. Systém mohou využít také motorkáři, in-line bruslaři a další sportovci. Bundu vyrábí a letos začala prodávat společnost Kalas Sportswear z Tábora, jež se na oblečení pro cyklisty specializuje.

http://archiv.ihned.cz/c1-65114870-na-cvut-davaji-animaci-treti-rozmer


21.1.2016 -Hospodářské noviny

Kam na nejlepší vysokou v zemi

Hospodářské noviny hodnotí 56 fakult

Do konce února je čas poslat přihlášku na většinu vysokých škol v Česku. Středoškolákům, ale i jejich rodičům tedy zbývá měsíc a pár dní na rozmyšlenou.

Hospodářské noviny letos už podeváté přinášejí vlastní žebříček českých vysokých škol, celkem 56 fakult hodnocených v sedmi prestižních oborech: ekonomii, informatice, právu, psychologii, sociologii, architektuře a strojírenství. Tato příloha je vodítkem a rozcestníkem, který ukazuje, na jakou školu je dobré zamířit, pokud chcete získat to nejlepší možné vzdělání v zemi.

Nejvýraznější změny oproti předchozím ročníkům jsou v oboru právo, kde letos zvítězila Právnická fakulta brněnské Masarykovyuniverzity, která tak z první příčky vytlačila věhlasnou pražskou Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.

Posun se odehrál také v oboru architektura, kde letos vítězí Vysoká škola uměleckoprůmyslová místo loňské ČVUT, a ve strojírenství, kde naopak Fakulta strojní ČVUT vyřadila z první příčky loňského vítěze, Technickou univerzitu v Liberci. První místo v oboru psychologie i tentokrát zůstalo Masarykově univerzitě v Brně, ovšem nyní náleží její filozofické fakultě.

IES je v ekonomii stálým vítězem

V oboru ekonomie stejně jako loni a v předchozích ročnících zvítězil co do počtu studentů sice menší, ovšem velmi prestižní Institut ekonomických studií Univerzity Karlovy (IES). Jedná se dlouhodobě o vysoce respektovanou ekonomickou školu, jejíž absolventi často míří do finančních firem a institucí. "IES je tak dobrý hlavně proto, že je na české poměry vynikající ve výzkumu a právě na výzkumu staví kvalitu své výuky. Jedno od druhého totiž nelze na úrovni magisterských a Ph. D. programů oddělovat. IES je jedna z mála škol v Česku, kde to dobře chápou," říká expert na vzdělávání, akademický ekonom a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

A podobně mluví i firmy. "U výběrového řízení se potkáváme se studenty a absolventy IES velmi často. Součástí jsou i logické testy a test z angličtiny. V obou jsou jejich výsledky většinou nadprůměrné. Můžeme tedy potvrdit, že se studenty a absolventy tohoto institutu máme velmi dobré zkušenosti," tvrdí Marie Křivánková, personalistka poradenské společnosti KPMG.

V IT je jedničkou FEL ČVUT

Podobnou stálicí je v oboru informatika Fakulta elektrotechnická pražské ČVUT (FEL ČVUT). Tato škola zvítězila v žebříčku počítačových oborů letos stejně jako loni. "FEL má řadu skvělých kateder vedle řady dalších, které už takové nejsou. A ta skvělá pracoviště jsou často právě ta v IT nebo jemu tematicky blízká," vysvětluje Münich. "Je to krásně vidět i v našem nedávném srovnání kvality publikačního výkonu českých akademických pracovišť. V oborech jako počítačový hardware a software nebo využití počítačů, robotika a její aplikace je na první pohled zřejmé, že jsou mnohem dál než zbytek celého Česka," dodává Münich.

Nyní se hodnotí ještě detailněji

Letošní žebříček se od předchozích ročníků liší. Především HN poprvé na jeho sestavování spolupracovaly s profesionální výzkumnou agenturou Ipsos, jež má ve výzkumu 40letou tradici a patří mezi globální výzkumné agentury. Výzkumníci z Ipsosu upravili váhování jednotlivých kategorií (tedy to, jak moc jsou významné pro celkové pořadí fakult) a především určili na základě dat od škol výsledné pořadí fakult.

HN také na podzim uspořádaly setkání se zástupci všech hodnocených škol, aby nahlédli do způsobu hodnocení a mohli k metodice vznést případné námitky. Na základě doporučení prorektorů jsme tak například nově zařadili do hodnocení objem smluvního výzkumu pro obory strojírenství a informatika. Tedy zohledňujeme, jak se školám daří spolupracovat s firmami. V oboru architektura zohledňujeme i to, jak si školy vedou ve svých uměleckých výstupech.

Každý žebříček je do jisté míry zjednodušující a nemůže dokonale postihnout přednosti jednotlivých škol. Není to ani cílem hodnocení HN. Žebříček HN odkrývá studijní podmínky, které na školách na budoucí studenty čekají.


21.1.2016 - Hospodářské noviny

Nejlépe hodnocené fakulty v oborech:

Informatika

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL) Pražská FEL obhájila první místo z loňska. Dlouhodobě je respektována jako jedna z nejlepších vysokých škol pro informatiky. Škola má vysoký počet doktorandů a měla také nejlepší výsledky ve vědě.

Ekonomie

Institut ekonomických studií FSV UK (IES) IES Univerzity Karlovy tradičně vyhrává žebříček nejlepších ekonomicky zaměřenýchvysokých škol. Prestižní institut se sídlem v centru Prahy je velmi silný ve vědě i v zahraničním zapojení školy.

Architektura

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (VŠUP) VŠUP letos vyřadila z první příčky loňského vítěze, Fakultu stavební ČVUT. Škola dosáhla vynikajících výsledků díky značnému mezinárodnímu zapojení i díky své prestiži. O tuto školu je velký zájem a je výběrová.

Právo

Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Brněnská práva sesadila z loňského prvního místa pražskou Právnickou fakultu UK. Tato škola má vysoký počet doktorandů i vynikající vědecké výsledky.

Sociologie

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Brněnská fakulta sociálních studií vyniká mimo jiné v individuálním přístupu ke studentům nebo v tom, že její pedagogové hojně učí také v zahraničí.

Strojírenství

Fakulta strojní ČVUT v Praze Pražské ČVUT sesadilo loňského vítěze, Fakultu strojní Technické univerzity v Liberci. Tato škola je silná v individuálním přístupu ke studentům i ve spolupráci s firmami.

Psychologie

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně si letos první místo v oboru psychologie vyměnila s fakultou sociálních studií téže školy, která skončila druhá. Škola exceluje mimo jiné ve vědě.


22.1.2016 - CHIP

Zjednodušené 3D animace

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli metodu Ink-and-Ray. Ta umožní dodat stávajícímu "plochému" kreslenému filmu vzhled běžný pro 3D animace. Metoda využívá faktu, že na rozdíl od počítačů je díky znalosti kontextu pro člověka 3D interpretace ručně kresleného obrázku snadným úkolem. Postup navržený vědci z ČVUT umožní tuto klíčovou interpretaci počítači dodat jen pomocí několika málo jednoduchých anotací. Celý postup je založen na optickém klamu - basreliéfu, využívaném v sochařství. Proces je formulován jako sekvence několika optimalizačních úloh, pro jejichž řešení byl, mimo jiné, využit i algoritmus GridCut, který umí nalézt minimální řez v grafu. Díky němu lze dosáhnout rychlé odezvy a umožnit tak výtvarníkům dodávat hloubku do ručních kreseb interaktivně.


23.1.2016 - vysokeskoly.cz

Den otevřených dveří na FEL ČVUT

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 26. ledna od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Akce bude probíhat jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí. Aktuální přehled studia pro rok 2016/2017 na Jobs.


26.1.2016 - Technický týdeník

Fakulta elektrotechnická ČVUT se má podílet na družicovém výzkumu slunečního větru

Společný výbor Evropské kosmické agentury ESA a Čínské akademie věd vybral k realizaci projekt družice SMILE, v jehož konsorciu je iFakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze. Tu bude zastupovat docent René Hudec z katedryradioelektroniky. Do soutěže bylo přihlášeno celkem 13 různých variant řešení družicového systému.

Za dobu platného členství České republiky v Evropské kosmické agentuře (ESA) se jedná o první případ, kdy orgány kosmické agentury vybraly k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA návrh s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu.

Cílem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. Měření bude probíhat unikátní metodou pomocí malých širokoúhlých UV a rentgenových teleskopů. Mezi vedlejší cíle projektu SMILE patří i zvýšení zájmu veřejnosti o kosmické a okolozemní vědy, a to formou zobrazení zemské magnetosféry, která byla dříve neviditelná.

SMILE je zkratka Solar wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer a jedná se o menší družici o hmotnosti 300 kg a užitečným zatížením 60 kg. Start do vesmíru je plánován na rok 2021.

Právě oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů představuje obor zájmu týmu doc. René Hudce z Fakulty elektrotechnickéČVUT v Praze. Ten k realizaci dodává: "Společně s kolegy z dalších českých institucí se zabýváme vývojem rentgenových monitorů typu račí oko již více než 20 let a dosáhli jsme v této oblasti světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE."

Rozsah české účasti na projektu SMILE bude postupně dále konkretizován a upřesňován. Především půjde o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, tedy rentgenového a UV teleskopu, a to v rozsahu, jaký umožní dostupné možnosti financování v České republice. Počítá se i s významnou účastí studentů a doktorandů ČVUT a českého kosmického průmyslu.


26.1.2016 - Lidové noviny

Akademické pohádky

Dva úhly pohledu - sociolog Ivo Možný, který vnímá stav českých univerzit jako spíše žalostný, vyvolal polemické reakce

O něčem píše Ivo Možný velmi zasvěceně, jinde dezinformuje nebo se mýlí

Ivo Možný se v Orientaci (Poloplná, či poloprázdná lahev?, LN 23. ledna) velmi zasvěceně věnuje samoplození, akademickému incestu na českých univerzitách. Věcně pominul jen promarněné příležitosti ignorování deklarací Evropské univerzitní asociace k internacionalizaci výběrových řízení, za kterou nesou odpovědnost především rektoři, kteří děkanům na žádné z českých vysokých školnenastavili žádoucí závazná pravidla, byť mohla navazovat na standard univerzitního sdružení, jehož jsou mnohé z těchto škol členy.

Žádný mezinárodní tým nový zákon nikdy nepřipravoval

V pasáži o "pět let připravovaném návrhu nového zákona mezinárodní odbornou komisí vedenou prof. Haňkou" se však Ivo Možný dopouští naprosto zásadních věcných dezinformací.

Žádný mezinárodní tým připravující nový zákon nikdy neexistoval. Prof. Haňka působil jen v "Radě pro reformu vysokoškolského vzdělávání", kterou si jako PR křoví vytvořila ministryně Kopicová. Tato rada se k návrhům pouze vyjadřovala. Kompetenci jejího "expertního dohledu" nad kroky připravovanými v projektu Reforma terciárního vzdělávání lze ilustrovat na jejím pozitivním doporučení reformy finanční pomoci studentům v podobě, která musela být při pokusu o zavádění zcela (!) přepracována. Nefungovala totiž z hlediska finanční matematiky.

Rada, kterou si ministryně Kopicová zřídila, měla složení s těmito údaji: prof. Ing. Rudolf Haňka - University of Cambridge, doc. Marie Bohatá, CSc. -místopředsedkyně Eurostat, prof. PhDr. Petr Fiala, Ph. D., LL. M. - rektor Masarykovy univerzity, Ing. Zbyněk Frolík - ředitel Linet, spol. s r. o., Svaz průmyslu, prof. Ing. Jan Hálek, CSc. - senátor, Senát PČR, prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. - profesor Slezské univerzity v Opavě, doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo - prorektor VŠB -Technické univerzity Ostrava, Petr Kužel - prezident Hospodářské komory, prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. - rektor Univerzity Pardubice, prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA - rektor VUT Brno, Ing. Jiří Rusnok - předseda představenstva a generální ředitel ING Penzijní fond, a. s., prof. Jan Švejnar, Ph. D. - (Michiganská univerzita). Ze zahraničí tam byli pouze dva experti. Pokud by toto mělo být označeno za "mezinárodní odborný tým", pak by mohl kolega Možný rovnou opěvovat i personální složení českých univerzit jako vzor mezinárodního složení (konec konců Haňka i Švejnar současně působili také na nich, byť to ministryně Kopicová v jejich afiliacích uvedených ve složení Rady neuváděla).

Ivo Možný také pominul, že melouny, jejichž házení ve svém textu zmiňuje, byly protestem proti nehorázných sumám vyhazovaným z Operačních programů na projekt "Reforma terciárního vzdělávání", jehož výstupem měl nový zákon podle zadání být. Tomuto projektu šéfovaly osoby vybírané vcelku zřejmě s politickými motivy, konkrétně postupně Petr Matějů, Jakub Fischer a Jan Hálek. Celkové složení týmů i jejich příjmy ministerstvo za vlád ODS důsledně tajilo. To, že se jednalo o miliony na osobu ročně, bylo možné dohledat jen nepřímo z přiznání o střetu zájmů některých z nich, jako násobky povolených maximálních sum je kritizovaly kontroly Evropské komise a zcela čerstvě je kritika nákladů a jejich neúčelnosti i předmětem zprávy NKÚ. Přiznání, že překročené částky byly podepisovány přímo ministryní Kopicovou, zaznělo před celým plénem Rady vysokých škol od náměstka ministra školství až za ministra Dobeše.

V této historii se Ivo Možný ve svých vzpomínkách prokazatelně zcela mýlí a obsahově je tato jeho pasáž jen vytvářením pohádek.

Nedoporučoval bych je ale na dobrou noc, protože z dopadů finančního plýtvání prostředky Operačních programů v době vlád ODS nás ještě může hodně bolet hlava.

JIŘÍ ZLATUŠKA předseda školského výboru PS PČR

Autor byl v letech 1998-2004 rektorem Masarykovy univerzity

Nejsme žádný okresní přebor

Prof. Možný jistě poctivě vychází ze své zkušenosti, bohužel však velmi nešťastně generalizuje a místy hrubě zkresluje.

Článek je navíc načasován v době projednávání novely vysokoškolského zákona v parlamentu.

Jako by volal: jen fakultám omezte ta jejich práva, jsou to ničemné a zdegenerované rybníky plné podprůměrných kaprů a vedené nekonfliktními děkany.

Stav českého veřejného vysokého školství v průměru není žalostný.

Většina fakult odvádí velmi slušný výkon, uvážíme-li prostředky, které mají k dispozici.

Noviny nemají rády pozitivní zprávy, ale pokusím se. Uvedu příklad naší fakulty, díky které je ČVUT ve světových žebříčcích na 150.-200. místě v našich klíčových oborech (elektrotechnice a informatice).

To rozhodně není žádný okresní přebor, celkově je na světě cca 16 000 univerzit.

Naši strojaři a stavaři jsou hodnoceni podobně. To, že ČVUT je na celkovém žebříčku až na konci první pětistovky, je způsobeno tím, že jsme škola specializovaná, nemáme chemickou, lékařskou ani přírodovědnou fakultu. Školy v žebříčcích nad námi mají nejméně desetinásobné příjmy.

Již tři roky u nás platí kariérní řád, který stálé místo akademického pracovníka podmiňuje excelentními výsledky a důkladnou mezinárodní zkušeností. Při jeho tvorbě jsme se inspirovali Fyzikálním ústavem AV ČR a zahraničními institucemi. Máme profesory světového věhlasu, zaměstnáváme cizince, nejen expaty. Akademicky méně orientovaní zaměstnanci odcházejí i po padesátce. Nekončí ale na ulici - najdou skvělé uplatnění v průmyslu.

Tento příznivý stav je umožněn tím, že si sami umíme vydělat - příspěvek státu na vzdělávací činnost činí jen čtvrtinu našich příjmů. Naši učitelé a vědci většinou odpoledne nechodí do své firmy, ale vydělají si slušné peníze výzkumnými projekty nebo průmyslovými kontrakty na fakultě.

Chápu, že to humanitní obory mají obtížné. Po akademicky slabším filozofovi firma nechňapne. Nedovedu si představit živoření ze státního příspěvku, na který jsou humanitně orientované fakulty mnohdy odkázané.

Ale prosím, nedávejte nás do jednoho pytle.

Já opravdu nejsem nekonfliktní, nepostrádám zahraniční zkušenost, mezinárodní věhlas ani světové kontakty. Podobně je na tom více děkanů - například děkanka autorem zmiňované Filozofické fakulty UK. Náš akademický senát je kompetentní; je zvykem, že v něm sedí nejméně dva špičkoví profesoři. Moc nám nepomůže chystané omezení našich pravomocí, ke kterému článek prof. Možného možná bohužel přispěje.

Rád bych se ještě vyjádřil k primitivní představě, že se univerzity brání přílivu kvalitních hráčů ze světa. Máme takové, ale získat je je nesmírně obtížné. Pokusili jsme se získat z ciziny alespoň na rok profesora v oboru, kde v ČR je jich zoufalý nedostatek. Nabízeli jsme 5000 US dolarů stipendia, což odpovídá 170 000 hrubé mzdy měsíčně. Nepřihlásil se nikdo, v úzkoprofilových technických oborech jsou ve světě mzdy nejméně dvojnásobné. Přesto se nám zahraniční studenty i zaměstnance získávat daří, i když méně, než bychom chtěli.

Závěrem bych rád polemizoval s názorem, že myši si nemají volit svého kocoura. To je nebezpečná polemika s principem akademické samosprávy, za který kdysi bojoval i prof. Možný a díky kterému byl sám děkanem zvolen. Skvělé, náročné a konfliktní kocoury nevolí jenom na FEL ČVUT a dalších špičkových fakultách, ale i v Berlínské filharmonii.

PAVEL RIPKA děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT

Stav českého veřejného vysokého školství v průměru není žalostný. Většina fakult odvádí velmi slušný výkon, uvážíme-li prostředky, které mají k dispozici.


26.01.2016 - AUTOMA

AMAR - Akademie měření a regulace

Na loňské konferenci Nové trendy v oboru měření a regulace 2015 představili zástupci firmy JSP svůj výukový projekt Akademie měření a regulace, zkráceně AMAR. Dne 9. prosince 2015 se v Národní technické knihovně v Praze (NTK) uskutečnil jeden z prvních odborných seminářů konaných v rámci akademie AMAR.

Seminář o měření teploty

Jeho tématem bylo měření teploty v průmyslových podmínkách. Zúčastnilo se jej více než 150 odborníků, především z praxe, ale i učitelů z odborných škol. Zájem o problematiku dokumentuje zcela zaplněný přednáškový sál NTK, kde účastníci seděli i na schodech. Měření teploty v průmyslových podmínkách je velmi důležité, protože většinou rozhoduje o kvalitě produkce, energetické náročnosti a bezpečnosti. Například v typickém chemickém podniku se úlohy měření teploty podílejí 45 % na počtu všech úloh měření (podíl měření tlaku je 25 %, průtoku 11 %, polohy hladiny 10 % a ostatních 9 %). Podle tradičních učebnic, všeobecného mínění a výuky na školách je měření teploty již dávno vyřešeným úkolem. Ze semináře ale vyplynulo, že to je omyl. Měřit teplotu v průmyslových podmínkách (např. v elektrárnách, teplárnách, chemičkách) není zdaleka triviální problém. Nestačí encyklopedické znalosti o principech měření, např. kdy použít odporový snímač či termočlánek (a jaký typ), jak řešit přívody apod. Značně je tento problém zjednodušen moderními snímači do teploměrných jímek, jejichž hlavice obsahují analogově číslicový převodník. Omezují se tak chyby měření, šumy a rušení, není třeba řešit problém kompenzace studeného konce termočlánku apod. Namísto tradičně používaných odporových senzorů (obvykle Pt100) se nyní jeví jako výhodnější použití termočlánků typu K. Přesnost měření uvnitř samotných standardizovaných teploměrných jímek je uspokojivě vyřešena. Je ale nutné respektovat požadavky na umístění těchto jímek, zejména v potrubí s proudícím či agresivním médiem. Je třeba zvolit vhodný typ jímky, zanořit ji ve vhodném místě potrubí do správné hloubky a ve správném směru. Jinak je pravděpodobné, že měřený údaj bude ovlivněn obtékáním a turbulencemi, ochlazováním od potrubí a vnějšího prostředí. Měřený údaj potom neodpovídá teplotě média, ale jen teplotě konce jímky. Při nevhodně zvolené jímce nebo při její chybné instalaci může být tato dokonce i předčasně poškozena. Pozornost byla věnována i kalibraci a certifikaci měřidel.

Akademie AMAR

Akademie měření a regulace (AMAR) je nástrojem profesního vzdělávání v oboru měření a regulace (MaR). Je příležitostí pro pravidelné setkávání výrobců a uživatelů v oboru měření a regulace s odborníky z akademické sféry, s pedagogy a zástupci odborných médií. Cílem je šíření informací o novinkách v sortimentu, o nových principech a trendech, o nové legislativě a rovněž sdílení zkušeností. Jednotlivé akce se systematicky věnují metodám měření jednotlivých veličin v průmyslové praxi (např. teplotě, tlaku, průtoku, poloze hladiny) a dalším okruhům problémů MaR (snímače pro úlohy se zvýšenými požadavky na funkční bezpečnost, měření v prostředí s nebezpečím výbuchu) - a to jak po teoretické stránce, tak i z pohledu praxe. Vzdělávání v rámci akademie je primárně rozvrženo do dvouletého cyklu. V jeho průběhu jsou postupně probírána hlavní témata z oboru MaR na seminářích, workshopech a konferencích. Jedním z hlavních přínosů je profesní rozvoj účastníků a vzájemná výměna zkušeností z oboru MaR. Pro jednotlivce je absolvování AMAR vhodným způsobem budování individuální pracovní kariéry. Pro zaměstnavatele je příležitostí, jak dbát na profesní vzdělávání a zvyšování odborných dovedností svých zaměstnanců. Vzdělávání probíhá prostřednictvím akcí typu:

Workshop: setkání v rozsahu tři až pět hodin, typicky pro deset až 30 osob zaměřené na informace a problémy z praxe. Účastníci mají možnost použít konkrétní přístroje, vyzkoušet si jejich nastavení a diskutovat o řešení svých problémů z praxe. V případě zájmu lze workshop opakovat nebo uskutečnit v dohodnutých místech.

Odborný seminář: je připravován obvykle dvakrát za rok v rozsahu pět až šest hodin. Náplní jsou odborné přednášky, popis případových studií, představení sortimentu a novinek z daného oboru.

Konference: již tradiční výroční akce firmy JSP. Je celodenní a je příležitostí k vzájemnému setkání uživatelů měřicí a regulační techniky s výrobci, dodavateli, projektanty, vědeckými pracovníky i dalšími odborníky. Je zde dostatečný prostor pro diskusi o problémech a pro vzájemnou výměnu zkušeností a názorů. Odborná konference JSP 2016 se koná již 25. února.

Podrobnosti a program akademie jsou na stránkách www.jsp.cz. V letošním roce jsou zatím naplánovány odborné semináře na témata měření tlaku v průmyslových podmínkách (5. 5., NTK Praha) a fakturační měření průtoků médií a tepla (15. 12., Školicí centrum Jičín) a workshopy měření hladiny (31. 3., Jičín), bariéry, převodníky a oddělovače pro měření teploty v prostředí s nebezpečím výbuchu (6. 6., Jičín), význam a zásady kalibrace snímačů (13. 10., Jičín) a správný návrh měření tlaku v průmyslových podmínkách (10. 11., Jičín). Potvrzení o účasti může získat každý účastník workshopu nebo odborného semináře. Profesní certifikát je vystavován pro konkrétní obor nebo měřenou veličinu. Získá jej účastník, který absolvoval workshop i seminář na společné téma. Diplom AMAR získává účastník, který se v dvouletém cyklu zúčastní více než 80 % akcí akademie. Po vyplnění registračního formuláře bude účastník automaticky informován o připravovaných akcích. Je možné absolvovat jen jednotlivé akce AMAR.

Akademii měření a regulace pořádá jičínská firma JSP. Odborným garantem je katedra měření Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, mediálními partnery jsou redakce odborných časopisů All for Power a Automa.


26.01.2016 - AUTOMA

Robosoutěž 2015

Soutěž studentů s roboty - Robosoutěž -se letos konala už posedmé a pravidelně jsme o ní v našem časopise referovali. Tradičně se na pořádání podílejí tři katedry Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) -katedra řídicí techniky, katedra kybernetiky a katedraměření, hlavním organizátorem je Ing. Martin Hlinovský, Ph. D. Sponzorem a mediálním partnerem soutěže je mj. časopis Automa. Původně byla Robosoutěž určena pro studenty prvního ročníku bakalářského studia - předmět Roboti. Postupně byla rozšiřována o předkola, kterých se účastnili studenti středních škol. Zájem o soutěž rok od roku roste a v posledním roce 2015 byla účast rekordní. Nově byla v dubnu (17. 4. 2015) uspořádána i soutěž pro žáky druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Na podzim se v termínech 6., 13., 20. a 27. listopadu uskutečnila čtyři předkola pro středoškoláky. Tři nejlepší týmy z každého předkola (celkem dvanáct týmů) se ve finálovém kole soutěže (18. prosince) utkaly navzájem a se studenty FEL.

Robosoutěž je určena pro tříčlenné týmy. Úkolem každého týmu je sestavit robot ze stavebnice Lego® Mindstorms® tak, aby splnil zadanou soutěžní úlohu, a to co možná nejlépe.

Všechna kola soutěže se konala v zaplněné Zengerově posluchárně v budově FEL na Karlově náměstí v Praze. V pátek 18. prosince 2015 se zde, za velkého zájmu veřejnosti, uskutečnilo finálové kolo. Roboty studentských týmů soutěžily v disciplíně nazvané Požární zásah. Soutěžilo se souběžně na dvou shodných hracích plochách (obr. 1). V uličkách, vyznačených plochými kostkami, byly pravidelně rozmístěny dvoubarevné signálky - zelená signalizuje běžný stav, červená signalizuje ohnisko požáru, který lze zlikvidovat umístěním robotu nad signálku. Magnet v Halově sondě robotova senzoru přepne (prostřednictvím ovladače signálky) barvu signálky na opačnou. Úkolem soutěžních týmů bylo zlikvidovat co možná nejvíce "ohnisek požáru", nejlépe všechny. Při nesprávném ovládání ale mohl robot i zakládat nová ohniska požárů.

Originální technická pojetí konstrukce robotů, různé zvolené strategie a obrovský zápal studentů pro věc - to vše přispělo k neopakovatelné atmosféře, která celou akci provázela. V napínavém souboji získal zlatou medaili tým studentů Lachslauchnudelauflauf z pražského Gymnázia Jana Keplera ve složení Jan Bouček, František Hurt a Václav Volhejn. Na druhém místě se umístil tým COPSU-1 z VOŠ, SŠ, COP Sezimovo Ústí, tvořený Martinem Kráslem, Davidem Trejnarem a Štěpánem Kvapilem. Bronzovou pozici obsadili Jiří Štěpanovský, Martin Scheubrein a Martin Chmelař z Gymnázia Třebíč. Za nejlepší design robotu bylo oceněno uskupení 92, jehož členy byli Jakub Moravec, Tomáš Navrátil a Tadeáš Pilař. Fotografie z finálového kola jsou na Facebooku: https://www.facebook. com/robosoutez.

Robosoutěž a další obdobné soutěže jsou velmi oblíbené a užitečné. Připomeňme, že např. soutěž Kyber Robot se bude konat již 27. ledna na TUL v Liberci (lenka. kretschmerova@tul.cz, www. kyberrobot.tul.cz). Přínosem podobných soutěží není přímo podpora výuky robotů ve školách, ale především získání zájmu žáků a studentů o technické obory. Stavba robotů a podobných mechanických hraček učí mládež tvořivě myslet a navíc manipulovat s hmotou, což je obtížnější, než si hrát s virtuální realitou. Je i tréninkem vytrvalosti a psychické odolnosti. A euforie z úspěchu je návyková.


26.01.2016 - AUTOMA

Projekt družice SMILE a FEL ČVUT

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze se bude podílet na družicovém výzkumu slunečního větru. Společný výbor Evropské kosmické agentury ESA a Čínské akademie věd vybral k realizaci projekt družice SMILE, v jehož konsorciu je zastoupena i Fakultaelektrotechnická ČVUT. Tu bude reprezentovat doc. René Hudec z katedry radioelektroniky. Do soutěže bylo přihlášeno celkem třináct různých návrhů. Úkolem projektu je výzkum odezvy zemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce. Tento jev je znám také jako sluneční vítr. K měření bude využita unikátní technika: malé širokoúhlé UV a rentgenové teleskopy. Za dobu platného členství České republiky v Evropské kosmické agentuře (ESA) je to poprvé, kdy k finální realizaci družicového vědeckého projektu ESA byl navržen tým s českou účastí na nejvyšší úrovni, tedy členstvím v hlavním konsorciu. Mezi vedlejší cíle projektu SMILE patří i zvýšení zájmu veřejnosti o kosmický výzkum a vědy zabývající se prostředím okolo Země.

Zkratka SMILE je odvozena z názvu Solarwind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer. Produktem projektu bude menší družice o hmotnosti asi 300 kg a s užitečným zatížením 60 kg (obr. 1). Start do vesmíru je plánován na rok 2021. Právě oblast širokoúhlých rentgenových teleskopů a monitorů typu račí oko je oborem týmu doc. Hudce. Problematice se tito odborníci věnují již více než dvacet let a dosáhli zde světově uznávaných výsledků, což se odrazilo i na přizvání českých vědců do konsorcia projektu ESA SMILE. Rozsah české účasti na projektu bude postupně konkretizován. Především půjde o podíl na vývoji vědeckého vybavení družice, tedy rentgenového a UV teleskopu - a to v rozsahu závislém na možnostech financování v České republice. Počítá se i s významnou účastí studentů a doktorandů ČVUT a českého kosmického průmyslu.


29.1.2016 - lidovky.cz

Účtovat elektřinu podle velikosti jističů? Logický krok, říká odborník

PRAHA Účtovat cenu elektřiny ne podle spotřeby, ale podle jističe, není tak nelogický způsob, jak by se mohlo na první pohled zdát. Alespoň to tvrdí inženýr Jan Švec z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Podle Švece je tento krok spíše plánem do budoucna.

Platbu podle velikosti jističe chce Energetický regulační úřad (ERÚ) zavést od příštího roku. Nejvíce tratní by na tomto způsobu vypočítávání cen elektřiny měli býti chataři, majitelé rodinných domků a domácnosti, které sice šetří elektřinou, ale mají zbytečně veliké jističe. ERÚ tímto krokem chce „spravedlivější účtování“ odběru elektrické energie.

Domácností, které mají podle ERÚ nastavené jističe optimálně, by se tato změna dotknout neměla. Podobně by na tom měli býti i velkoodběratelé, pro které je za současných podmínek odebírání elektrické proudu poměrně drahé.

Podle Švece by bylo rozumné zachovat model, který platil, ale kroky ERÚ považuje za logické.

Snížit jistič by neměl být problém

Důvodem zavádění nové tarifní soustavy je především skutečnost, že zatímco fixní náklady na distribuci elektřiny jsou podstatně vyšší než ty variabilní, závislé na spotřebě (zhruba 3 ku 1), platby jsou naopak ze tří čtvrtin podle spotřeby. Jen čtvrtinu tvoří fixní platby.

Pakliže by chtěly domácnosti snížit jistič, neměl by to být ve většině případů problém. Stačí se domluvit s distributorem, který dodává elektrický proud. Poté by měl přijít kvalifikovaný technik a jistič vyměnit.

Za změnou může být vyšší soběstačnost domácností

Za změnou tarifních podmínek může být fakt, že se do budoucna počítá s vyšší soběstačností domácností, co se výroby elektřiny týče.

Podle Švece jsou kroky, které ERÚ naplánovala spíše opatřeními do budoucnosti.

„Tarifní plány ERÚ počítají s dobou nějakých 15 - 20 let, ale za takových pět až deset let se zvýší soběstačnost domácností vyrábět si elektrický proud pomocí fotovoltaiek. Soběstačnost znamená snížení odebrané energie i vybrané sumy. Ovšem i tyto domácnosti potřebují přípojku na dobu, kdy si nebudou moci elektřinu vyrábět, a tak musí pohotový výkon zůstat stejný,“ řekl k plánovaným změnám Švec.

Zdroj:http://byznys.lidovky.cz/uctovat-elektrinu-podle-velikosti-jisticu-je-logicky-krok-rika-odbornik-149-/energetika.aspx?c=A160128_173320_energetika_ele

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.