ČVUT - Fakulta elektrotechnická

31. 8. 2016; ČRo - Regina

Praha má nové vědecké centrum

Denisa ŽIŠKOVÁ, moderátorka:

Praha má nové vědecké centrum. Odborníci v něm zkoumají fungování robotů, dronů nebo kybernetickou bezpečnost. Jejich poznatky využívá třeba americká armáda nebo průmyslové firmy.

Jan CHARVÁT, redaktor:

V novém centru na pražské ČVUT pracuje 35 vědců. Ti řeší třeba i otázky spojené se řízením dopravy. Nové pracoviště vzniklo rozšířením výzkumného centra na počítačové katedře elektrotechnické fakulty. Z Prahy Jan Charvát, Český rozhlas.

31. 8. 2016; Elektro

Studentská elektroformule ČVUT v Praze zvítězila na závodech v Kanadě

Celkovým prvenstvím pro tým eForce FEE Prague Formula, reprezentující Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učení technického v Praze, skočila 6. června soutěž Formula Student v kanadském Barrie. Tam se studenti vydali v rámci projektu OTO - Over The Ocean. Soutěž Formula student se skládá z dílčích závodů, v jejich rámci musí tým monopostu absolvovat jak statické disciplíny, jako je prezentace konstrukce a řešení formule jejího business plánu před porotou, tak i samotné závody. Na tvorbě elektroformule se podílejí především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management. Vedle samotné konstrukce monopostu se v rámci projektu učí také sestavovat rozpočet, business plán, nebo komunikaci s partnery a sponzory projektu.

31. 8. 2016; enviweb.cz

Vědecko-výzkumná činnost a studentské projekty FEL ČVUT

FEL ČVUT je nejlepší elektrotechnickou fakultou v Česku, ve světovém měřítku se pak pohybuje kolem 150. místa. S děkanem Pavlem Ripkou jsme hovořili o financování vysokých škol, studentské elektroformuli, studentské družici, ale i o využití výsledků vědecko-výzkumné činnosti fakulty v praxi

31. 8. 2016; zive.cz

ČVUT a brněnské VUT patří ke špičce. Získají od Facebooku superpočítače a budou vyvíjet umělou inteligenci

Facebook v poslední době zveřejňuje jednu zajímavou výpočetní technologii jako open-source za druhou a spolupracuje také s univerzitami po celém světě, kterým chce poskytnout speciální výpočetní servery a další know-how.

Nyní se dostala řada i na české výzkumné týmy z pražské ČVUT a brněnského VUT. Facebook zapojil obě vysoké školy do svého akademického programu FAIR (Facebook Artifical Intelligence Research), který má za úkol urychlit pokrok v oblasti umělé inteligence.

[ArticleBox Zuckerberg v Berlíně rozdával superpočítače a sdělil, že budoucnost patří VR : 181552]

Program FAIR letos v zimě propagoval v Evropě i sám Mark Zuckerberg, který na své návštěvě barcelonského mobilního kongresu MWC a Berlína rozdával malé GPGPU servery pro A.I. Big Sur, jejichž návrh publikoval jako open-source na sklonku loňského roku.

"Nové servery poskytnuté v rámci programu nám pomohou významně urychlit výzkum v oblastech počítačového vidění a strojového učení," říká docent Ondřej Chum z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Přidává se k němu i docent Jan Černocký, vedoucí Ústavu počítačové grafiky a multimédií na Fakultě informačních technologií VUT v Brně. "Díky výkonným serverům zvýšíme výpočetní výkon a výzkumné skupiny budou moci provádět datově náročné výpočty, především v oblasti získávání dat z řeči, zpracovávání obrazu a videa, počítačové grafiky či výpočetní fotografie," prozradil Černocký.

V rámci programu FAIR rozdá Facebook v Evropě 22 malých superpočítačů 15 špičkovým institucím z 9 evropských zemí. ČVUT a VUT jsou mezi nimi a my budeme sledovat, co na nich vykouzlí.

30. 8. 2016; Businessworld.cz

České univerzity pomohou Facebooku při výzkumu umělé inteligence

Na špičkovém výzkumu umělé inteligence budou se společností Facebook v programu FAIR spolupracovat přední české univerzity, pražské České vysokéučení technické (ČVUT) a brněnské Vysoké učení technické (VUT). Oznámili to zástupci společnosti Facebook a obou univerzit.

Společnost Facebook zapojila české univerzity ČVUT a VUT do programu FAIR (Facebook Artificial Intelligence Research), který má za cíl urychlit pokrok v oblasti umělé inteligence. Oběma univerzitám Facebook poskytne vysoce výkonné servery, jež mají pomoci výzkumným skupinám k rychlejšímu zvládnutí výpočetních operací.

Program FAIR společnosti Facebook má za cíl urychlit výzkum umělé inteligence, jenž se často potýká s nedostatečnou infrastrukturou, nástroji a technologií. Facebook se proto tímto způsobem snaží pomoci s řešením technických a infrastrukturních problémů při výzkumu.

Facebook celkem poskytne 22 vysoce výkonných serverů s GPU výpočetními akcelerátory 15 nejvýznamnějším výzkumným skupinám v 9 evropských zemích, české ČVUT a VUT budou mezi nimi. Zástupci Facebooku budou rovněž s výzkumnými týmy spolupracovat na spuštění serverů, pomohou s instalací odpovídajícího softwaru a na samotném výzkumu se budou přímo podílet.

Program FAIR spustila společnost Facebook letos. Jeho náplní je sdílet poznatky v rámci celosvětové vědecké komunity. "Ve výzkumu umělé inteligence panuje obrovská rozmanitost. Jsme přesvědčeni, že významně urychlíme pokrok a inovace v celém odvětví, pokud předním výzkumným týmům poskytneme potřebnou technologii," řekl Yann LeCun, ředitel programu FAIR.

Výzkumné týmy využijí nové technologie především v oblastech rozpoznávání a detekce, vzdělávacích systémů nebo při výzkumu neuronových sítí (Deep Neural Networks). Pokrok v těchto oblastech může přinést významný posun ve výzkumu umělé inteligence a umožní vyvinout nové služby a řešení v oblasti vědy, zdravotnictví, jazyka či inteligentní automatizace.

30. 8. 2016; mediaguru.cz

Facebook zapojí ČVUT a VUT do výzkumu

Na výzkumu umělé inteligence budou se společností Facebook spolupracovat české univerzity - pražské České vysoké učení technické (ČVUT) a brněnské Vysoké učení technické (VUT).

Program FAIR má za cíl urychlit výzkum umělé inteligence, jenž se často potýká s nedostatečnou infrastrukturou, nástroji a technologií. Facebook se proto tímto způsobem snaží pomoci s řešením technických a infrastrukturních problémů při výzkumu.

Program FAIR spustila společnost Facebook letos. Jeho náplní je sdílet poznatky v rámci celosvětové vědecké komunity.

30. 8. 2016; novinky.cz

Na ČVUT vzniklo centrum, které se zabývá umělou inteligencí

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze založili výzkumné centrum Artificial Intelligence Center (AI Center). To navazuje na činnost Centra agentních technologií na katedře počítačů. Jeho hlavním posláním bude provozování základního i aplikovaného výzkumu v oblasti umělé inteligence, průmyslové spolupráce a transferu technologií umělé inteligence.

"Chceme navázat na úspěchy Centra agentních technologií, které je známé jednou z nejrozsáhlejších výzkumných spoluprací s americkými obrannými složkami ve střední Evropě, ale i efektivním partnerstvím s průmyslem a zakládáním úspěšných startupových společností," popisuje zakladatel AI Centra a vedoucí katedry počítačů Michal Pěchouček.

Teorie her i inteligentní dopravní systémy

Pěchouček dodal, že výzkumně se pracoviště za poslední roky výrazně rozrostlo. Celkem 35 vědců a doktorandů se v nově založeném centru zabývá problematikou teorie her, multiagentními simulacemi, inteligentním plánováním, strojovým učením, aplikacemi umělé inteligence ve výpočetní robotice a dronech, inteligentními dopravními systémy budoucnosti, od leteckého provozu až po cyklistiku.

Dalšími tématy jsou kybernetická bezpečnost a ochrana kritických infrastruktur. Pro každou z uvedených oblastí byla vytvořena zvláštní výzkumná skupina.

Centrum je financováno z amerických vládních agentur, projektů agentury GAČR, evropských výzkumných projektů i od průmyslových partnerů.

30. 8. 2016

Na ČVUT vzniklo centrum, které se zabývá umělou inteligencí

29. 8. 2016; ČRo Plus

Nová aplikace StyLit dokáže dokonale napodobit styl malby umělců

Martin MATĚJKA, moderátor:

Nová aplikace StyLit dokáže dokonale napodobit styl malby umělců. Program, který vyvinuli vědci z fakulty elektrotechnické Českého vysokého učenítechnického umí analyzovat kresby konkrétního výtvarníka a na základě toho vytvářet další 3D obrazy. Nová metoda pracuje s analýzou šíření světla ve scéně jako jsou odlesky nebo odrazy. A podle jednoho z výzkumníků Michala Lukáče program StyLit usnadní práci hlavně grafikům.

Michal LUKÁČ, výzkumník:

Vlastně je to určené pro, řekněme, 3D umělce, to znamená, lidí, kteří pracují v nějakých modelových softwarech, jako je Maya /nesrozumitelné/ něco takového, vytvářejí z nich nějaké scény, které by si přáli stylizovat a zatím nějaký jiný uživatel, který je zase klasicky školený umělec, vytváří ty příklady a může jim je takhle /nesrozumitelné/ například nějaké banky, jak by si to přály stylizovat.

Martin MATĚJKA, moderátor:

Na vývoji programu se podílela řada profesionálních umělců. Vědci z ČVUT přihlásili metodu automatického kreslení u amerického patentového úřadu a v blízké době plánují vypuštění verze pro výzkumné a nekomerční účely.

29. 8. 2016; eprofil.cz

České univerzity budou s Facebookem zkoumat umělou inteligenci

Na špičkovém výzkumu umělé inteligence budou se společností Facebook spolupracovat přední české univerzity, pražské České vysoké učení technické (ČVUT) a brněnské Vysoké učení technické (VUT). Oznámily to dnes zástupci společnosti Facebook a obou univerzit.

„Nové servery poskytnuté v rámci programu nám pomohou významně urychlit výzkum v oblastech počítačového vidění a strojového učení,“ říká docent Ondřej Chum z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Přidává se k němu i docent Jan Černocký, vedoucí Ústavu počítačové grafiky a multimédií na Fakultě informačních technologií VUT v Brně. „Díky výkonným serverům zvýšíme výpočetní výkon a výzkumné skupiny budou moci provádět datově náročné výpočty, především v oblasti získávání dat z řeči, zpracovávání obrazu a videa, počítačové grafiky či výpočetní fotografie,“ prozradil Černocký.

Program FAIR spustila společnost Facebook letos. Jeho náplní je sdílet poznatky v rámci celosvětové vědecké komunity. „Ve výzkumu umělé inteligence panuje obrovská rozmanitost. Jsme přesvědčeni, že významně urychlíme pokrok a inovace v celém odvětví, pokud předním výzkumným týmům poskytneme potřebnou technologii,“ řekl Yann LeCun, ředitel programu FAIR.

29. 8. 2016; Lupa.cz

Pražská technika založila vědecké centrum zaměřené na umělou inteligenci

Vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze založili výzkumné centrum Artificial Intelligence Center.

Michal Pěchouček opět zasahuje. Šéf katedry počítačů na pražské elektrotechnice stál i u zrodu nového vědeckého centra, tentokrát zasvěceného umělé inteligenci. "Chceme navázat na technologické úspěchy Centra agentních technologií, které je známé jednou z nejrozsáhlejších výzkumných spoluprací s americkými obrannými složkami ve střední Evropě, ale i efektivním partnerstvím s průmyslem a zakládáním úspěšných startupových společností. Výzkumně se však pracoviště za poslední léta výrazně rozrostlo a jeho význam zdaleka přesahuje multiagentní systémy," tvrdí Pěchouček v tiskové zprávě fakulty.

Pětatřicítka vědců a doktorandů se tak bude dál zabývat problematikou teorie her, multiagentními simulacemi, inteligentním plánováním, strojovým učením, aplikacemi umělé inteligence ve výpočetní robotice a dronech, inteligentními dopravními systémy budoucnosti nebo kybernetickou bezpečností a ochranou kritických infrastruktur. Pro každou z uvedených oblastí byla vytvořena zvláštní výzkumná skupina.

ČVUT se poslední dobou výrazně otevírá novým trendům. Strojní fakulta otevírá třeba nový obor zaměřený na Průmysl 4.0.

Nově vzniklé AI Center je financováno z různých zdrojů, ať už jde o agenturu GAČR, evropské a americké agentury včetně NASA nebo od partnerů z průmyslu jako je třeba Cisco, Google, Foxconn nebo Procter and Gamble.

Firmy ze Silicon Valley s tuzemskými technikami spolupracují běžně. Na výzkumu umělé inteligence se s Facebookem kromě ČVUT podílí i brněnské VUT.

Sociální síť zapojila obě univerzity do svého programu FAIR (Facebook Artificial Intelligence Research). Školy dostanou k dispozici vysoce výkonné servery, jež mají pomoci výzkumným skupinám k rychlejšímu zvládnutí výpočetních operací.

"Nové servery poskytnuté v rámci programu nám pomohou významně urychlit výzkum v oblastech počítačového vidění a strojového učení," říká Ondřej Chum z pražské elektrotechniky. V Brně sází na trochu něco jiného. "Zvýšíme výpočetní výkon a výzkumné skupiny budou moci provádět datově náročné výpočty, především v oblasti získávání dat z řeči, zpracovávání obrazu a videa, počítačové grafiky či výpočetní fotografie," prozradil Jan Černocký z VUT.

29. 8. 2016; parlamentnilisty.cz

Na ČVUT vzniklo centrum, které se zabývá umělou inteligencí

Vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze založili výzkumné centrum Artificial Intelligence Center (AI Center)

To navazuje na činnost Centra agentních technologií při katedře počítačů. Jeho hlavním posláním bude provozování základního i aplikovaného výzkumu v oblasti umělé inteligence, průmyslové spolupráce a transferu technologií umělé inteligence.

Celkem 35 vědců a doktorandů se v nově založeném centru zabývá problematikou teorie her, multiagentními simulacemi, inteligentním plánováním, strojovým učením, aplikacemi umělé inteligence ve výpočetní robotice a dronech, inteligentními dopravními systémy budoucnosti (od leteckého provozu až po cyklistiku), nebo kybernetickou bezpečností a ochranou kritických infrastruktur. Pro každou z uvedených oblastí byla vytvořena zvláštní výzkumná skupina.

Zakladatel AI Centra a vedoucí katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Michal Pěchouček ke vzniku nového pracoviště říká: "Chceme navázat na technologické úspěchy Centra agentních technologií, které je známé jednou z nejrozsáhlejších výzkumných spoluprací s americkými obranými složkami ve střední Evropě, ale i efektivním partnerstvím s průmyslem a zakládáním úspěšných startupových společností. Výzkumně se však pracoviště za poslední léta výrazně rozrostlo a jeho význam zdaleka přesahuje multiagentní systémy. Synergie dílčích témat umělé inteligence zároveň dává odborníkům možnost stavět rozsáhlé systémy a řešit komplexní problémy."

Centrum je financováno z amerických vládních agentur, projektů agentury GAČR, evropských výzkumných projektů, ale i od průmyslových partnerů, jako jsou například CISCO Systems, Google, Foxconn nebo Procter and Gamble.

Další informace o Artificial Intelligence Centre naleznete na stránkách: http://aic.fel.cvut.cz/

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 123 studijních programů a v rámci nich 464 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2015 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4200 světových univerzit, ve skupině univerzit na 451 - 460. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě, a stejně tak i v oblastech "Mathematics" a "Physics and Astronomy".

29. 8. 2016; sciencemag.cz

Na ČVUT v Praze vzniklo vědecké centrum zabývající se umělou inteligencí

Vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze založili výzkumné centrum Artificial Intelligence Center (AI Center). To navazuje na činnost Centra agentních technologií při katedře počítačů. Jeho hlavním posláním bude provozování základního i aplikovaného výzkumu v oblasti umělé inteligence, průmyslové spolupráce a transferu technologií umělé inteligence.

28. 8. 2016; ČT 1

Dron pomocníkem lesníků

Michal KUBAL, moderátor:

Dron jako základní výbava lesníků - v současnosti stále jenom myšlenka, ale možná by její uskutečnění nemuselo trvat až tak dlouho. Týmy vědců z pražskézemědělské univerzity a ČVUT pracují na technologii, která dokáže zmapovat les i ve velmi nepřístupném terénu.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:

Má potřebný nadhled, ale zároveň je dost blízko na to, aby mu nic neuniklo.

Milan ROLLO, výzkumný pracovník, katedra počítačů FEL ČVUT:

Kolega není zvládl s dronem a pomocí senzorů bude snímat fotografie lesů vlastně se shora. Budeme získávat každé místo z několika fotek s různým překryvem.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:

Cílem je získat přesný obraz jednotlivých stromů.

Milan ROLLO, výzkumný pracovník, katedra počítačů FEL ČVUT:

Kolega teďka vlastně manuálně řídí ten bezpilotní prostředek a snaží se dodržet nějakou zubatou trajektorii. V rámci tohoto projektu se ovšem snažíme vyvinout metody, které by tenhle ten proces automatizovaly, to znamená, že ten bezpilotní prostředek by po té trajektorii letěl sám, sám by ty fotky snímal ve správný okamžik. Opět by došlo tedy ke zvýšení přesnosti.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:

Speciální program pak dokáže snímky převést na takovéto body.

Peter SUROVÝ, vedoucí katedry hospodářské úpravy lesů, ČZU:

Z toho se potom spočítá řídké bodové pole, zajímavější je potom takzvané husté bodové pole, kde už dokážeme vidět ty jednotlivé stromy, dokážeme vidět koruny, výšku dokážeme odhadnout.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:

Kolik je v lese dřeva, doteď lesníci zjišťovali tímhle způsobem. To v některých případech může zabrat i dny. Drony jim tak mohou ušetřit nejen práci, ale i čas. Navíc snadno zmapují i takhle hustý a nepřístupný porost.

Milan ROLLO, výzkumný pracovník, katedra počítačů FEL ČVUT:

Nejsou pro ně problém ani terénní nerovnosti, například nějaké strže, rokliny, potoky.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:

Technologie, která může pomoci i ve chvílích, kdy je v lese skutečně nebezpečno, tak jako třeba po orkánu Kyrill.

Peter SUROVÝ, vedoucí katedry hospodářské úpravy lesů, ČZU:

Když tam leží popadané dřevo, nedá se tam dostat, není bezpečné tam projít, v zahraničí například v oblastech, které jsou zaminované anebo je tam nějaké nebezpečí, ale stále to lesní hospodářství má zájem sledovat, jak se ten les vyvíjí.

Tereza STÁRKOVÁ, redaktorka:

Díky možnosti letět těsně nad korunami stromů dokážou snadno zkontrolovat, jestli je les zdravý a třeba i včas odhalit, že je strom napadený škůdcem. Tereza Stárková, Česká televize.

27. 8. 2016; Mladá fronta Dnes

Češi udělali z "robota" malíře

Tým vědců z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze vyvinul software, který dokáže věrně reprodukovat styl jakéhokoliv výtvarníka nebo malíře a vytvořit ve stejném duchu obraz úplně nový. Tak, že ani expert nepozná, že ho nemaloval malíř.

"Podobných programů vzniká v dnešní době více. Ten náš je ale unikátní v tom, že dokáže pracovat i se světlem, a to tak, jak by s ním pracoval sám autor předlohy," vysvětluje vedoucí vědeckého týmu Daniel Sýkora. K tomu slouží dva trojrozměrné modely. První z nich, například obyčejná koule na rovné ploše, poslouží jako předloha pro živého umělce, který podle ní namaluje svým specifickým stylem obraz. Pomocí druhého modelu se pak dá programu informace o tom, jak má výsledná scéna vypadat. Algoritmus díky modelům pozná, kde by umělec namaloval třeba odlesky.

Současná podoba programu má však ještě své limity. "Zatím nedokážeme věrně vytvořit třeba scénu, ve které je velké množství různých odlesků. Algoritmus pak ve výsledné scéně dělá chyby," vysvětluje Sýkora. Jinak ovšem nástroj dokáže ošálit i umělecké odborníky. Podle Daniela Sýkory však jen na první pohled. "Jako autoři totiž dokážeme pomocí jednoduchého detekčního algoritmu poznat, zda došlo k použití našeho programu," uvádí vědec a dodává, že zneužití plagiátorů se zabránit asi nedá.

Výzkumníci už software přihlásili na americký patentový úřad, který by měl během dvou let rozhodnout, zda jim udělí patent.

27. 8. 2016; Mladá fronta Dnes

Díky programu z ČVUT vzniknou hezčí "animáky"

Pomocí programu z dílny vědců z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) by mohly v budoucnu vznikat třeba animované filmy, které svým stylem budou připomínat ručně kreslené snímky z dob minulých, ale jejich tvorba bude o poznání jednodušší a také levnější. "Lidem u současných animáků často chybí nějaká originalita. Filmy vypadají přehnaně vyleštěně a navíc v podstatě všechny stejně," říká vedoucí výzkumného týmu Daniel Sýkora zČVUT. Výtvarníkům tak podle něj odpadne povinnost tvořit film pracně políčko po políčku.

Příkladem je třeba právě vznikající britský film S láskou Vincent. Ten svým zpracováním vypadá tak, jako by ho animoval sám Vincent van Gogh. Ve skutečnosti za ním stojí skupina výtvarníků, kteří každou scénu tvoří ručně. Pokud by se však podle již existujícího Goghova obrazu vytvořil trojrozměrný model, dokázal by teoreticky program českých vědců předpovědět, jak by malíř vytvořil kteroukoliv jinou scénu, tedy i tu filmovou. Kromě doktorandských studentů a výzkumníků z ČVUT se na vývoji podíleli svým dohledem ještě experti z americké grafické a softwarové firmy Adobe. Ta také projekt zčásti financovala. Další peníze vědci získali z grantu Technologické agentury České republiky. "Na vývoji tohoto konkrétního programu jsme pracovali asi rok. Navázali jsme tím na předchozí práci, kterou jsme započali už někdy před čtyřmi lety," dodává Sýkora.

27. 8. 2016; Mladá fronta Dnes

Počítač umí věrně napodobit i slavné umělce

PRAHA Čeští vědci mají na poli počítačových vynálezů další úspěch. Tým výzkumníků z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického vPraze totiž vytvořil speciální software s názvem StyLit, který dokáže napodobit styl konkrétního malíře a vytvořit tak úplně nový obraz. Se svým programem se čeští vědci už přihlásili i na americký patentový úřad a v blízké době plánují také spuštění demoverze programu pro výzkumné a nekomerční účely. "Nástroj je jedinečný hlavně tím, že dokáže věrně pracovat také se světlem," říká vedoucí celého vědeckého týmu Daniel Sýkora.

- Obrazy, které vytvoří program StyLit, vypadají jako od skutečného umělce. Jak program vlastně funguje?

Na počátku celého procesu je trojrozměrný model nějaké jednoduché scény. Například kuličky na stole. Podle něj výtvarník namaluje vlastním stylem obraz. Další trojrozměrný model je složitější a představuje scénu, která má být na výsledném obraze. Algoritmus pak přenese pomocí porovnání obou modelů výtvarníkův styl do toho nového obrazu.

- Jak dokáže počítač výtvarníkův styl napodobit?

Existuje několik možností. Umělcův obraz můžeme naskenovat a program si pak tahy štětce nebo tužky sám vyhodnotí. Pokud chce malíř vidět celý proces v běhu, je možné jeho práci přenášet do počítače živě kamerou. Tím pádem pak na monitoru může pozorovat, jak program tvoří spolu s ním.

- Jak software postupuje dál?

Podstatné je, že program zná kompletní informaci o původní trojrozměrné scéně. Zná geometrii, pozici bodů v prostoru a může spočítat i to, jak by se v té scéně šířilo světlo. Tím pádem potom na základě analogie dokáže přenášet ten styl přesně na místa, kde by měl být. To znamená, že když scéna obsahuje třeba lesklý odraz, použije výtvarník nějakou specifickou techniku, jak odraz znázorní, a náš program pak na místo, kde by měl být lesklý odraz i na cílové scéně, danou techniku přenese.

- Takže nejdůležitější funkci plní trojrozměrný model?

Přesně tak. Tím se náš program liší od konkurenčních a předcházejících technik, které využívají jen obraz, ale ve složitějších případech, kdy je třeba brát v potaz i světlo a stín, selžou. Nedokážou odlišit, že se jedná třeba o odlesk, a proto daný styl přenášejí bezmyšlenkovitě. U diváka to pak nevyvolává pocit, že se jedná o práci reálného umělce.

- Kolik podobných programů tedy vlastně existuje?

Reprodukce různých uměleckých stylů je v současnosti horká novinka a programů k tomu určených vzniká více. Existuje například program Deep Art, kde si sami nahrajete vlastní fotku a software vám ji převede do nějakého konkrétního stylu. Hodně oblíbená je také mobilní aplikace Prisma, pomocí které si můžete upravit třeba svůj portrét do stylu různých umělců. Ale všechny tyto techniky nejsou dostatečné na to, aby dokázaly vytvořit složitější scénu. Fungují jen na vybrané styly a vybrané typy obrázků.

- Jak dlouho jste na vývoji pracovali?

Tento konkrétní projekt nám zabral zhruba rok, ale navázali jsme tím na práci, kterou jsme započali už asi před čtyřmi lety. Je to dlouhodobý proces. Pracovali jsme na tom v týmu čtyř lidí z ČVUT včetně mých doktorandských studentů. Dohled nad celým vývojem měli experti z americké firmy Adobe.

- K čemu se takový program dá prakticky využít?

Ideální oblastí je třeba filmová tvorba. Když jdete v současnosti do kina na animák, je většinou takový vyleštěný, a navíc vypadají všechny animované filmy poslední dobou stejně. Chybí tam nějaká originalita a lidem se ten styl už trochu přejídá. Takže je tady poptávka po více autorských dílech, aby ten výsledný film měl podobu, jakou si představuje umělec. Nepředpokládám, že by to byla nějaká masová záležitost, ale část filmů by touto technikou mohla vznikat. Zatím je taková autorská tvorba neskutečně drahá, když výtvarník ručně stylizuje každé políčko filmu. S naším programem to může být o hodně jednodušší. Filmy tak budou mnohem více autorské. Podobně jako tomu bylo v minulosti, kdy vznikaly ručně.

- Takže budou vznikat animované filmy, které budou vypadat, jako by je tvořili slavní malíři?

Tak nějak by se to dalo říct. Teď se třeba pracuje na britském filmu S láskou Vincent, který je stylizován do podoby obrazů Vincenta van Gogha. Vzniká ale políčko po políčku ručně, takže je to pracné a drahé. Ale je to taková ukázka toho, jak by filmy mohly v budoucnu vypadat.

- Nehrozí, že budou váš nástroj zneužívat třeba plagiátoři?

Každá taková technologie je samozřejmě dvousečnou zbraní. V současné době dokážeme jako autoři pomocí poměrně jednoduchého detekčního algoritmu zjistit, zda došlo k použití našeho programu. Ale vizuálně by mohl mít potíž i odborník na umění.

- Jak jste na vývoj tak náročného programu sehnali peníze?

Částečně ho financovala Technologická agentura České republiky pomocí svých grantů. Další část peněz jsme získali od zmiňované společnosti Adobe, která má na vzniku takového programu vlastní zájem.

27. 8. 2016; Mladá fronta Dnes

Vědci stvořili program, který umí malovat stylem různých malířů

Animované filmy s rukopisem známých umělců pomůže vytvářet program z dílny výzkumníků ČVUT. Ti vytvořili nástroj StyLit, který umí věrně napodobit techniky reálných výtvarníků.

Čeští vědci mají na poli počítačových vynálezů další úspěch. Tým výzkumníků z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického vPraze totiž vytvořil speciální software s názvem StyLit, který dokáže napodobit styl konkrétního malíře a vytvořit tak úplně nový obraz.

Se svým programem se čeští vědci už přihlásili i na americký patentový úřad a v blízké době plánují také spuštění demoverze programu pro výzkumné a nekomerční účely. "Nástroj je jedinečný hlavně tím, že dokáže věrně pracovat také se světlem," říká vedoucí celého vědeckého týmu Daniel Sýkora.

- Obrazy, které vytvoří program StyLit, vypadají jako od skutečného umělce. Jak program vlastně funguje?

- Jak dokáže počítač výtvarníkův styl napodobit?

- Jak software postupuje dál?

- Takže nejdůležitější funkci plní trojrozměrný model?

- Kolik podobných programů tedy vlastně existuje?

- Má nějaké limity také StyLit?

Nějaká omezení určitě jsou. Mnohem složitější situace by totiž nastala, když by v požadované scéně, kterou má program vytvořit, měly být odlesky více různých materiálů. Kdyby se třeba dva objekty odrážely v sobě navzájem. V tu chvíli by program neměl příklad toho, jak by světelná scéna měla vypadat, a nedokázal by ji věrně přenést na cílovou scénu. Problém by nastal také tehdy, kdyby cílová scéna měla nějaké jiné parametry osvětlení. Předloha by byla například v normálním světle a cílovou scénu by měla třeba jen velmi slabě osvětlovat svíčka. Pak by naše technika také selhala. To znamená, že vizuální charakter zdroje i cíle musí být podobný.

- Jak moc složitý může být koncový model, podle kterého má program vytvořit nový obraz?

Může být v zásadě libovolně složitý. Zatím ale na modelech nemáme žádné složitější materiály, takže máme zatím ještě trochu omezení v tom, jakou scénu můžeme vytvořit.

- Jak dlouho jste na vývoji pracovali?

- K čemu se takový program dá prakticky využít?

- Takže budou vznikat animované filmy, které budou vypadat, jako by je tvořili slavní malíři?

- Nehrozí, že budou váš nástroj zneužívat třeba plagiátoři?

- Jak jste na vývoj tak náročného programu sehnali finanční prostředky?

26. 8. 2016; Mladá fronta Dnes

Vysoké školy stále přijímají

Ještě máte šanci usednout na podzim do univerzitních poslucháren, hlavně na technikách

Maturitní zkoušku skládalo letos začátkem května více než 62 tisíc středoškoláků. Nejvíce, zhruba 37 tisíc, jich bylo ze středních odborných škol, více než 21 tisíc z nich pak maturovalo na gymnáziích. Připočíst musíme ještě osm a půl tisíce těch, kteří budou ze zdravotních či jiných důvodů maturovat až na podzim. K nim se v zářijovém termínu připojí i více než pět tisíc těch, kteří na jaře neuspěli.

Více než polovina absolventů středních škol nesměřuje do práce, ale za dalším vzděláváním. "Ve studiu pokračuje zhruba 60 procent maturantů," potvrzuje Jiří Kadlec z portálu kampomaturite.cz. Většina z nich má už o své budoucnosti jasno, ale je i nemalé procento těch, kteří ji stále řeší. Ať už proto, že se nedostali na svou vysněnou vysokou, a pak si tak trochu nevěděli rady, anebo proto, že si jednoduše chtěli užít prázdnin, odpočinout si od školních povinností a začínají se rozhlížet až teď. Pokud patříte mezi ně, vězte, že na rozhodování máte už jen pár posledních dní.

Volno je dokonce i na humanitních oborech

V České republice je celkem 26 veřejných vysokých škol, dvě školy státní (Policejní akademie a Univerzita obrany) a asi 60 škol soukromých. Dohromady mají více než 150 fakult a několikanásobně více oborů. Dobrá zpráva je, že na řadě z nich jsou ještě volná místa a že ještě přijímají přihlášky ke studiu. Pokud se omezíme na veřejné vysoké školy, tak právě dnes končí lhůta pro podání přihlášek ke druhému kolu přijímacího řízení hned na tři obory na Fakultěelektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice, do konce srpna se pak můžete hlásit na Strojní fakultu Technické univerzity Liberec, na fakultu aplikované informatiky do Zlína, na Fakultu stavební ostravské Vysoké školy báňské či Dopravní fakultu Jana Pernera Univerzity Pardubice. V nabídce jsou však stále ještě i humanitní obory - přihlášku lze poslat na Divadelní fakultu JAMU do Brna, na Filozofickou fakultu ZČU v Plzni nebo na fakultu humanitních studií Baťovyuniverzity ve Zlíně.

Hlásit se lze i na Elektrotechnickou fakultu ČVUT (do 2. září), na brněnskou JAMU ke studiu trubky a lesního rohu (do 7. září), na hornickogeologickou fakultu do Ostravy (do 9. září), Jadernou fakultu ČVUT (do 13. září) a na fakultu technologickou ve Zlíně.

Jiná je situace na soukromých vysokých školách - téměř všechny přijímají přihlášky ještě v průběhu září, kdy se na nich také koná přijímací řízení. Hlavním rozdílem mezi veřejnou a soukromou vysokou školou je placení školného, a to může být opravdu velmi odlišné - od 10 000 korun až po 90 000 korun za semestr. Řada škol však má nejrůznější stipendijní programy, díky nimž lze tyto platby snížit. Ty obvykle bývají podmíněny studijními výsledky.

Není škola jako škola

Na všech typech tuzemských vysokých škol studuje v různých programech asi 350 tisíc lidí, každý rok je opustí mezi 80 a 90 tisíci absolventy. Přitom ještě v roce 2001 to bylo jen 30 tisíc studentů, za posledních 15 let tak došlo k nárůstu o 71 procent. Nejvíce volných studijních míst nabízely tuzemské vysoké školy auniverzity v roce 2009 - bylo to téměř 166 tisíc.

Od té doby počet přijímaných pozvolna klesá, stále se však jedná zhruba o 130 tisíc míst.

Za poslední roky tak prudce přibylo škol i oborů, a ne vždy je jejich kvalita srovnatelná. "Renomé jednotlivých škol je možné sledovat v tisku, dobrým ukazatelem jsou i reference studentů a jejich uplatnění v praxi. Také lze sledovat, zda jsou škole prodlužovány akreditace na jednotlivé obory. Pokud přichází o akreditace, tak je to jasná známka toho, že něco není v pořádku," soudí Jiří Kadlec s tím, že se vyplatí sledovat statistiky, kolik absolventů po ukončení školy najde práci. Tyto údaje sleduje za celou republiku Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a najdete je například na www.vysokeskoly.com.

Zájem o školy z hlediska oborů není rovnoměrný. Zatímco technické obory zaznamenaly od roku 2001 slabší nárůst počtu uchazečů (o 27 procent), u humanitních oborů to bylo téměř 120 procent. Zarážející je to například u informatiky, která přitom absolventům nabízí vynikající uplatnění na trhu práce.

Maturita v září

Patříte-li mezi ty, kteří skládají zkoušku z dospělosti až v podzimním termínu, nemusíte hned věšet hlavu. I vy totiž můžete v nadcházejícím školním roce nastoupit na vysokou školu. Ale ne na každou.

Povinná státní maturita se koná od 1. do 7. září, musíte tedy zvolit takovou školu, kde lze podat přihlášku po tomto termínu. Kromě již zmiňovaných vybraných oborů veřejných škol je to většina škol soukromých. "Jsou i školy, které umožňují podmínečné přijetí s dodatečným doložením maturitního vysvědčení," připomíná Jiří Kadlec.

Se zářijovými maturanty počítají také vyšší odborné školy, jejichž programová nabídka z větší části kopíruje obory vysokých škol, ale jsou více zaměřené na praxi. Nabízejí zhruba 450 oborů. Další možností je také jednoroční pomaturitní studium jazyků. Nezanedbatelnou výhodou je, že vám zůstane status studenta se všemi jeho výhodami (viz box).

Zvolit můžete i přípravné kurzy k vysokoškolskému studiu či tzv. nulté ročníky. Ty se však týkají jen vybraných, obvykle nejžádanějších oborů a univerzit, jako je třeba medicína, farmacie či psychologie.

Fakta Status studenta * Po maturitě jste považováni za studenta až do konce letních prázdnin. To však neplatí, pokud nastoupíte do práce nebo se přihlásíte na úřad práce. * Nastoupíte-li letos na VŠ, tak vám studentský status zůstává po celou dobu od ukončení studia na SŠ až do zahájení studia na VŠ. * Ten, kdo jde ze zdravotních důvodů na náhradní termín maturitní zkoušky, je za studenta považován do dne vykonání zkoušky. * Maturujete-li v opravném termínu, jste studentem do konce prázdnin. * V případě kombinovaného studia na VŠ jste studentem i tehdy, když budete vykonávat výdělečnou činnost. Výše výdělku nehraje roli. * Při denním studiu na VOŠ si status zachováte. * Budete-li na VOŠ studovat jinou než denní formu a vaše výdělečná činnost zároveň bude zakládat účast na nemocenském pojištění, o status přijdete. * Studentem zůstanete také při pomaturitním jazykovém studiu. Musí však jít o denní studium po celý školní rok, výuka musí být alespoň 20 hodin týdně, škola musí mít příslušnou akreditaci a studium musíte zahájit v témže roce, ve kterém jste maturovali. * Přípravný kurz k přijímacím zkouškám vám status nezajistí. Zdroj: www.kampomaturite.cz

25. 8. 2016; itbiz.cz

Aplikace vyvinutá na ČVUT automaticky tvoří realistické ruční malby

Nový nástroj pro automatickou stylizaci 3D obrazu StyLit vyvinul tým vědců pod vedením doc. Daniela Sýkory z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Software, který je podle ČVUT sofistikovanější než současné dostupné komerční nástroje, dokáže věrně reprodukovat styl výtvarníka a vytvořit syntetické malby, které svou realističností mohou zmást dokonce prý i i odborníka.

StyLit umí v reálném čase stylizovat vzhled složitějších 3D modelů na základě ručně kresleného příkladu jednoduché scény vytvořené uživatelem. Nejzajímavější je přitom na nové metodě analýza šíření světla ve scéně, která umožňuje věrně reprodukovat stylizaci specifických světelných efektů, jako jsou např. lesklé odrazy, stíny, či nepřímé osvětlení. Právě tyto efekty dodávají výsledným syntetickým malbám realistický vzhled, který bylo obtížné dosáhnout s využitím dosavadních postupů.

Na vzniku softwaru se mimo vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT podílelo také šest profesionálních grafiků a zástupci společnosti Adobe. Díky spolupráci získala metoda potenciál do budoucna umožnit automatizovanou tvorbu grafického obsahu, jehož vizuální podoba je takřka k nerozeznatelná od časově náročné ruční práce.

V současnosti je metoda StyLit přihlášena na americkém patentovém úřadě a v dohledné době se počítá i se uvolněním demo verze pro výzkumné a nekomerční účely.

24. 8. 2016; aktualne.cz

Hráči videoher nejsou podivíni zavření v temném pokoji. Olda se hraním živí a cestuje po světě

Videohry už nejsou jen zábava, i v Česku si lze jejich hraním přijít na dobré peníze. Redaktoři Aktuálně.cz vyrazili za profesionálním hráčem počítačové hry Hearthstone Oldou Mahdalem. Čirou náhodou den poté, co vyhrál svůj největší turnaj v životě. Ten mu kromě výhry zhruba 70 tisíc otevřel i cestu do světa. Z dětského pokoje rodinného domu tak získal možnost cestovat takřka po celém světě a živit se něčím, co ho neskutečně baví. Podívejte se, jak vypadá jeho život, v autorské fotoreportáži Jakuba Plíhala a Prokopa Vodrážky.

24. 8. 2016; parlamentnilisty.cz

ČVUT v Praze hostí podruhé Letní IT školu pro dívky

Od 22. do 26. srpna je České vysoké učení technické v Praze místem setkání nadaných studentek středních škol z celé České republiky. Dívky se budou učit základům IT disciplín tak, aby se později mohly zaměřit na obor, který je jim blízký.

Kurzy probíhají v počítačových učebnách na Fakultě informačních technologií ČVUT a na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Zájemkyně ve věku 14 až 19 let se seznámí s HTML jazykem, budou tvořit vlastní weby, zkusí si naprogramovat 3D tiskárnu. Dále se budou pracovat s vektory, legoroboty a samozřejmě je čeká i JavaScript. Kromě lekcí s lektory jsou pro ně připraveny exkurze na zajímavá pracoviště ČVUT (SageLab a Laboratoř inteligentních vestavných systémů), tak i do některých IT firem. Součástí týdne budou i inspirativní přednášky úspěšných žen v IT. Studentky se během týdne seznámí s univerzitou a zároveň získají přehled o svém dalším možném pracovním uplatnění.

"Prostřednictvím Letní IT školy chce ČVUT v Praze ukázat dívkám, že IT obory nejsou pouze pro kluky, ale že zde může najít uplatnění celá řada z nich. Rádi bychom, aby studentky středních škol objevily pro sebe možnost dalšího studia na technické univerzitě a tím směřovaly svoji kariéru do některého z technických oborů, v tomto případě do IT," uvádí koordinátorka projektu Ing. Ilona Prausová z Rektorátu. Aktuálně studuje IT obory 13 % studentek z celkového počtu studentů na Fakultě informačních technologií ČVUT a 15% na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Letní IT školu již druhým rokem společně s ČVUT pořádá sdružení Czechitas (ZDE). Partnery akce jsou kromě Impact Hubu a Microsoft Akademie programování firmy MSD IT, Concur, IBM a Konica Minolta. Kromě bohatého programu je pro dívky zajištěné celodenní stravování a pro mimopražské účastnice i ubytování na kolejích ČVUT. "Společně navazujeme na úspěšný loňský pilotní projekt a věříme, že i letos se bude studentkám program líbit a že odjedou s pocitem, že IT je pro ně to pravé," říká Ing. Ilona Prausová.

Motivování dívek směrem ke studiu techniky se prostřednictvím projektu Holky, pozor! (ZDE) věnuje ČVUT v Praze již více jak 5 let. Láká na exkurze, soutěže, přednášky a akce, jako je právě Letní IT škola pro dívky.

24. 8. 2016; parlamentnilisty.cz

Program, vyvinutý na Fakultě elektrotechnické ČVUT, dokáže automaticky vykouzlit realistické ruční malby

Tým vědců pod vedením doc. Daniela Sýkory z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Prazevyvinul nový nástroj pro automatickou stylizaci 3D obrazu StyLit. Ten dokáže věrně reprodukovat výtvarníkův styl a vytvořit tak syntetické malby, které svou realističností zmatou i odborníka. Unikátní software je sofistikovanější než současné dostupné komerční nástroje.

Aplikace StyLit dokáže v reálném čase stylizovat vzhled složitějších 3D modelů na základě ručně kresleného příkladu jednoduché scény vytvořené uživatelem. Hlavní výhodou nové metody je analýza šíření světla ve scéně, která umožňuje věrně reprodukovat stylizaci specifických světelných efektů, jako jsou např. lesklé odrazy, stíny, či nepřímé osvětlení. Tyto efekty dodávají výsledným syntetickým malbám realistický vzhled, který bylo obtížné dosáhnout s využitím předchozích postupů.

Na vzniku softwaru se mimo vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT podílelo také šest profesionálních grafiků a zástupci společnosti Adobe. Díky této spolupráci získala metoda potenciál významným způsobem usnadnit práci výtvarníkům a otevřít možnost automatizované tvorby grafického obsahu, jehož vizuální podoba je takřka k nerozeznání od časově náročné ruční práce.

Metoda StyLit byla přihlášena na americkém patentovém úřadě a v blízké době se plánuje spuštění demo verze pro výzkumné a nekomerční účely.

Informace o nástroji StyLit jsou k dispozici ZDE

24. 8. 2016; sciencemag.cz

Program automaticky vytváří realistické ruční malby

Metoda StyLit byla přihlášena na americkém patentovém úřadě a v blízké době se plánuje spuštění demo verze pro výzkumné a nekomerční účely.

Informace o nástroji StyLit jsou k dispozici na stránce: http://dcgi.fel.cvut.cz/home/sykorad/stylit

Tisková zpráva ČVUT v Praze

23. 8. 2016; businessinfo.cz

Karbidová elektronika zvýší účinnost přenosu elektřiny. Kromě firem ji vyvíjejí i čeští vědci

Lehčí elektromobily s větším dojezdem nebo úspory až několika desítek MW elektřiny vyprodukované solárními elektrárnami. To vše mohou přinést součástky s použitím karbidu křemíku, na jejichž vývoji se podílejí vědci z ČVUT.

Nová generace elektronických součástek vzniká díky spolupráci firem s českými vědci. Tým profesora Pavla Hazdry z katedry mikroelektroniky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze se podílí na vývoji komponentů, které budou podstatně odolnější než ty stávající z křemíku a umožní především zvýšení účinnosti výroby a přenosu elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

V rámci nadnárodního projektu SPEED (Silicon Carbide Power Electronics Technology for Energy Efficient Devices) se vědci zaměřují na vývoj polovodičových součástek využívajících karbidu křemíku a jejich aplikací v elektronických systémech. Cílem výzkumu je vývoj ucelené průmyslové technologie, začínající výrobou kvalitních karbido-křemíkových monokrystalů, na kterých lze realizovat nové typy součástek schopných pracovat při vysokých napětích, frekvencích a teplotách.

Součástka zvládne vyšší teploty

Tyto komponenty budou mimo jiné využity pro konstrukci moderních výkonových měničů typu SST, které jsou nezbytným prvkem rozvoje inteligentních energetických sítí. „Nové součástky na bázi karbidu křemíku mohou zpracovávat vyšší výkony a pracovat na vyšších frekvencích než křemíkové. Na rozdíl od křemíku karbid funguje i při extrémně vysokých teplotách. Díky tomu je jednodušší chlazení a součásti systému mohou být menší a lehčí,“ zdůrazňuje Pavel Hazdra.

„Součástky jsou v praxi určeny pro nehostinné prostředí, karbidovou elektroniku můžeme umístit tam, kam křemík nelze, například přímo do kontaktu s rozehřátým motorem. Vyvíjíme aplikace pro generátory větrných elektráren, měniče elektromobilů a elektrické trakce i inteligentní energetickou síť. Cílem je snížení rozměrů a zvýšení energetické účinnosti a spolehlivosti vyvíjených zařízení,“ dodává Pavel Hazdra.

Partnery fakulty v sedmnáctičlenném konsorciu projektu jsou průmysloví giganti ABB, Infineon, či ENEL, ale i společnosti jako Norstel, Ascarton a další. „Takto specifická spolupráce v oblasti výzkumu s vysokými školami je pro výrobní sféru i danou vysokou školu velmi přínosná,“ doplňuje Jana Vašíčková, personální ředitelka ABB ČR.

Nižší hmotnost i cena

Jaké budou výhody použití karbidů křemíku v praxi? Například srovnání dvou špičkových 10kW měničů s křemíkovými a karbido-křemíkovými součástkami podle Pavla Hazdry ukazuje, že užití karbidové elektroniky umožňuje pracovat na pětkrát vyšší frekvenci s účinností o 18 procent vyšší. „Současně dochází k několikanásobnému snížení rozměrů a hmotnosti celého systému včetně snížení jeho ceny,“ podotýká vědec.

„Karbidové součástky se v daném systému méně zahřívají, a to až o 40 stupňů, což zvyšuje spolehlivost a životnost celého systému,“ upozorňuje Pavel Hazdra. Využití karbidové elektroniky v těchto součástkách tak přináší celkové zvýšení účinnosti konverze v řádu desetin procenta. I když to na první pohled není mnoho, dopad může být významný. „V současné době by se tak v kontextu české fotovoltaiky jednalo o úspory řádu jednotek až desítek MW,“ srovnává Pavel Hazdra .

Výhodné je také užití karbidů křemíku v elektromobilech a automobilech s hybridním pohonem. „V tomto případě dochází jak k významnému snížení ztrát, tak především snížení hmotnosti a rozměrů elektronické části, které může významným způsobem ovlivnit dojezd a jízdní vlastnosti těchto automobilů v budoucnosti,“ popisuje vědec další možné využití nové technologie.

Projekt odstartoval v lednu roku 2014 a ukončen by měl být v roce 2017. Mimo tento výzkum zůstává další potenciální využití karbidů křemíku v energetice. Například zvýšení účinnosti solárních panelů. „Ve fotovoltaice však není příliš využíván. Karbid křemíku má řadu parametrů lepších než křemík, až na jeden, a tím je cena. Výroba fotovoltaických panelů je především o snižování nákladů a zde monokrystalický karbid křemíku nemůže křemíku konkurovat. Elektronika z karbidu křemíku však může výrazně zvýšit účinnost měničů pro fotovoltaické parky a taktéž snížit jejich cenu,“ vysvětluje Pavel Hazdra.

Pro výrobu levných a účinných fotovoltaických panelů může být podle něj vhodný karbid křemíku v mikrokrystalické formě, který je však zatím předmětem základního výzkumu.

23. 8. 2016; Lidové noviny

Vysoké školy shání studenty

Oborů, které přijímají přihlášky ke studiu ještě na konci srpna a v září, je letos třikrát více než před rokem

Zájemci o studium na vysokých školách mají letos nebývale velké šance na přijetí. Přijímací řízení ještě neuzavřely více než čtyři desítky vysokých škol. Volné kapacity má zhruba 270 oborů. Loni jich byla ke stejnému datu necelá stovka. V nabídce se tak neobjevují jen soukromé a technické školy, jako tomu bylo v minulých letech, ale třeba i tradičně velmi žádané filologické obory veřejných univerzit.

"Volná místa jsou například na prestižní angličtině v kombinaci s dalšími cizími jazyky nebo na studijní kombinaci dějiny umění - estetika. Uchazeči mohou podávat přihlášky do konce srpna, celkem máme volných asi sto bakalářských míst," potvrzuje vedoucí studijního oddělení Filozofické fakulty Jihočeskéuniverzity Monika Hosnedlová. Loni podle ní fakulta k dodatečnému přijímacímu řízení přistoupit nemusela. Zájemců o studium bylo více. "Neznamená to ale, že bychom vzali každého, kdo se přihlásí. Část uchazečů jsme museli v červnu odmítnout. Nesplnili kritéria přijímacího řízení," upřesňuje Hosnedlová. Další veřejnou vysokou školou, která stále ještě bojuje o větší množství budoucích prváků, je pražské ČVUT. "Mimopražským studentům vybraných oborů dokonce nabízíme podporu v podobě ubytování zdarma," uvedl tiskový mluvčí Elektrotechnické fakulty ČVUT Jan Sláma. Na většině fakult ČVUT skončí přijímací řízení až těsně před začátkem semestru - v polovině září.

Maturanti zoufale chybí

Hlavní příčinou, proč mají letos vysoké školy problém kapacity některých oborů naplnit, je demografický vývoj - v těchto letech maturují populačně nejslabší ročníky. Přestože zlomový měl být podle demografů už loňský rok (nejméně dětí se v ČR totiž narodilo v roce 1996), letos je navzdory vyššímu počtu devatenáctiletých v populaci maturantů ještě méně.

Podle údajů ministerstva školství bylo ve školním roce 2014/15 v posledních ročnících oborů, které jsou zakončeny maturitou, 70 956 žáků v denní formě vzdělávání. Ve školním roce 2015/16 to bylo skoro o čtyři tisíce méně, konkrétně 67 024.

Česká republika navíc v posledních letech konečně kopíruje trend, který je v západních zemích přirozený. Čím dál větší prestiž mají obory, jako je všeobecné lékařství, stomatologie nebo právo. Na ně se v přijímacím řízení přelévají uchazeči, kteří by před deseti lety s povděkem sáhli po humanitních, ekonomických a společenskovědních oborech, v jejichž budoucnost klesla důvěra.

"Na všeobecném lékařství jsme měli i letos desetkrát více zájemců o studium, než jsme mohli přijmout. Naopak bakalářské obory intenzivní péče nebo medievistika se nepodařilo naplnit, takže jsme na ně vypsali druhá kola přijímaček. Uchazeči mohou stále posílat přihlášky," říká tiskový mluvčí Ostravské univerzity Adam Soustružník.

Přijímačky končí v říjnu

Ještě větší hlad po zájemcích o studium mají soukromé vysoké a také vyšší odborné školy. Leckde proto nechávají otevřené přijímací řízení až do října. "Zatím máme deadline pro podání přihlášek stanovený na poslední srpnový den. Může se ale stát, že budeme další kola vypisovat ještě v září. Uchazečům bych proto doporučila sledovat naše webové stránky," radí rektorka soukromé Vysoké školy finanční a správní Bohuslava Šenkýřová.

19. 8. 2016; aktualne.cz

V Česku přestala být tma. Přemíra světla škodí člověku, zvířatům i rostlinám, varuje česká studentka

Tma v noci již není samozřejmostí. A tato skutečnost přináší spoustu rizik nejen pro člověka, ale také pro živočichy a rostliny, o nemožnosti pozorovat hvězdnou oblohu ani nemluvě. Proti světelnému znečištění se rozhodli bojovat středoškolačky z Ondřejova. Jejich projekt Zachraňme tmu zvítězil v anketě o nejlepší dobrovolnický počin Gratias Tibi. "Světelné znečištění tu dříve nebylo, takže jsme nejen my, ale také rostliny a živočichové zvyklí na přirozené střídání dne a noci. Řešení by bylo jednoduché - prostě zhasnout," říká vedoucí projektu Pavla Hudcová, studentka programu Elektronika a komunikace na ČVUT.

Jak jste se dostala k problematice světelného znečištění?

Žijeme ve střední Evropě, takže se světelné znečištění týká nás všech. Vzhledem k tomu, že bydlím nedaleko Prahy na hvězdárně v Ondřejově, zajímalo mě, proč nevidím tolik hvězd a zda ta situace také vadí někomu jinému než jen nám, astronomům. A tak jsem se dostala do skupiny mladých lidí, kteří se problematikou světelného znečištění v České republice zabývají.

Přijde mi, že se ve školách o světelném znečištění moc nemluví. Ekologie a životní prostředí se tam často smrskne na poznatek, že papír se má házet do modré a plast do žluté popelnice...

Ačkoli se problematika světelného znečištění řadí svou důležitostí jistě i k dalším znečištěním souvisejícím s rozvojem světa, je bohužel opomínána. Většina lidí stále neví, že přebytečné umělé světlo škodí. A my jsme se to rozhodli změnit.

Máte podle vás šanci toto téma vnést do škol a zakořenit ho v hlavách školáků?

Pro zaměření na školy jsme se rozhodli především proto, že dospělí považují stávající situaci jako samozřejmou, normální, protože v ní vyrostli a nikdo jim neřekl, že na tom je něco špatně. Malé děti jsou mnohem tvárnější. Zajímá je svět kolem nich. A až jednou vyrostou a budou rozhodovat o tom, jak si nasvítí svůj domek, třeba si vzpomenou na naše povídání a zamyslí se, jak to udělat tak, aby neuškodili ani sobě, ani ostatním.

V čem podle vás spočívá hlavní riziko světelného znečištění?

Světelné znečištění má mnoho dopadů. Dříve tu nebylo, a tak jsme nejen my, ale také rostliny a živočichové zvyklí na přirozené střídání dne a noci.

Můžete dát nějaký příklad?

Když v létě necháme večer otevřené okno a do místnosti nám přiletí hmyz, začne zmateně kroužit kolem rozsvíceného světla do té doby, než zhasneme nebo než se vyčerpá či popálí. U nás v pokoji je to jen pár much, na celém světě je to ale velké množství hmyzu, který je úplným základem potravního řetězce.

Jaké další živočichy světlo ohrožuje?

Zajímavým případem jsou migrující ptáci, kteří podnikají své dlouhé lety především v noci. Řídí se pomocí měsíce a hvězd a pomocí rozdílu jasu pevniny a oblohy. Pokud jim ale postavíme do cesty přesvícené město, dochází k jejich dezorientaci. Paradoxní situace nastává u netopýrů, kteří jsou v Česku chráněni. Svou denní aktivitu soustředí do krátkého rozhraní mezi dnem a nocí, kdy jsou schopni echolokace. Žijí především na půdách starých kostelů, které neuváženě přesvětlujeme.

Světelné znečištění vadí údajně i rostlinám.

Ano, stromy se řídí nejen podle okolní teploty, ale také podle délky dne a noci. Když se krátí den a prodlužuje noc, vědí, že přijde zima, a tak shodí listy a zatáhnou mízu. Pokud na strom neuváženě svítíme, tak mu toto rozpoznat znemožníme. Můžeme tak vidět v městských parcích, kde mají stromy listy mnohem déle než ostatní.

A co člověk a přemíra světla?

I zdraví člověka se světelné znečištění dotýká. Hormon melatonin se totiž v našem těle tvoří pouze ve tmě. Vědci přitom prokázali, že nedostatek tohoto hormonu je jedním z dalších faktorů tvorby rakoviny.

Co může každý člověk udělat pro to, aby zmírnil světelný smog?

Nejde o to, nesvítit, jde o to, svítit účelně. A tedy ne na oblohu, ale hezky dolů, na zem. Proto když si člověk nasvětluje vchod od domova, měl by dbát na to, aby světlo směřovalo přímo před náš vchod, ne na oblohu a už vůbec ne sousedovi do oken.

Na stránkách svetelneznecisteni.cz říkáte, že v Česku již nenajdeme jediné místo s přírodně tmavou oblohou. To má umělé osvícení měst takovou intenzitu a sílu, že dolehne až třeba do odlehlých koutů Beskyd?

Bohužel, situace v naší republice je velmi kritická. Neporušené noční nebe už nenajdeme opravdu nikde. Světlo z velikých měst je vidět nesmírně daleko. Stotisícové město vidíme často i ze vzdálenosti přes šedesát kilometrů. Proto při hustotě osídlení v České republice a při nerozvážném nasvětlování objektů u nás už nemůžeme narazit na opravdové zachovalé noční prostředí.

Kam se tedy v Česku můžeme vydat za tmavou oblohou?

V České republice máme tři oblasti tmavé oblohy - v Jizerských horách, v Beskydech a na Manětínsku. Nejtmavší noční prostředí ale najdeme především v Novohradských horách a na Šumavě. Tam je díky řídkému osídlení situace lepší.

Pokud budeme chtít ale opravdu "dark sky", tak se budeme muset vydat za hranice. Je to i jeden z důvodů, proč astronomové ze střední Evropy používají k výzkumu dalekohledy, které jsou nejčastěji v pouštích na jižní polokouli, kde světelné znečištění nehrozí.

Je reálné, že by se nějaká místa dobrovolně zpětně vnořila do tmy?

Teoreticky to možné je. Oproti jiným znečištěním je na tom světelném dobré to, že se dá jednoduše vyřešit - zhasnout. To ale v praxi není příliš reálné. Každý si svůj objekt kupříkladu u nás může osvítit, jak chce, dokud to není nijak regulované zákonem. Ve Francii už vyhlášku na osvětlování výloh mají. Je to jen krůček ke zlepšení situace.

Jak jste již zmínila, v rámci boje proti světelnému znečištění se vyhlašují tzv. oblasti tmavé oblohy. K čemu je to dobré?

Snažíme se mapovat situaci světelného smogu v České republice. Oblasti tmavé oblohy se u nás vyhlašují především proto, aby lidé věděli, že žijí někde, kde je situace ještě docela dobrá. A aby si té situace vážili, aby věděli, že žijí v něčem výjimečném, a snažili se to sami chránit a udržovat.

Je to tedy ale jen na bázi dobrovolnosti, když to nestanovuje žádný předpis?

Ano, v žádné oblasti v České republice neexistuje regule na osvětlování soukromých objektů. Tudíž nemůžeme zajistit, že se situace nebude zhoršovat. První město, které plánuje vyhlášku na regulování osvětlení v České republice, je, tuším, Ostrava. Ale nevím, jak je to daleko a jestli z toho třeba během jednání ještě nesejde.

16. 8. 2016; Technický týdeník

Nadace ČEZ ocenila nejlepší studentské vědeckotechnické práce

V pražské centrále Skupiny ČEZ se sešlo 17 posluchačů z technických vysokých škol, aby mezi sebou soutěžili o nejlepší letošní studentskou vědeckotechnickou práci. V celostátním finále 17. ročníku Cen Nadace ČEZ před odbornou porotou obhajovali své projekty v 6 tematických kategoriích. Soutěž, která propojila kreativní vysokoškoláky z elektroenergetických oborů s předními českými odborníky, spolupořádaly Nadace ČEZ, ČEZ, Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET a Fakulta elektrotechnická ČVUT Praha.

Finalisté byli vybráni v předkolech uskutečněných na fakultách vysokých škol po celé ČR prostřednictvím studentských vědeckých konferencí nebo podle přímého doporučení jednotlivých kateder.

Všichni finalisté soutěže Ceny Nadace ČEZ 2016 obdrželi finanční příspěvek v hodnotě 5000-15 000 Kč. Ten mohou využít na osobnostní rozvoj, kupř. formou jazykových kurzů, účasti na konferencích a odborných stážích. Získali také kontakty pro své další studium i karié ru a potkali zástupce personální sekce ČEZ, která mezi nimi hledá budoucí kolegy.

ZDE JSOU LAUREÁTI: V oboru Klasická energetika a tepelně energetická zařízení: 1. místo: Jiří Janša, VŠB-TU Ostrava (Model energetické bilance zemědělské bioplynové stanice)

2. místo: Ghaeth Fandi, ČVUT v Praze 3. místa: Jakub Ehrenberger, Fillip Frolov (oba ČVUT v Praze); Radek Škach, ZČU Plzeň V oboru Jaderná energetika a souvislosti: 2. místo: Marek Palán, ZČU Plzeň (Oprava primárního kolektoru parního generátoru JE typu VVER 440 MW svařováním)

V oboru Elektrické stroje, přístroje, systémy a pohony: 1. místo: Tadeáš Holý, ČVUT v Praze (Analýza a porovnání rozložení magnetického pole v třífázovém a více fázovém asynchronním stroji)

2. místo: Petr Maňák, ČVUT v Praze 3. místo: Martin Kurfiřt, ZČU Plzeň V oboru Elektrotechnologie a měření: 1. místo: Tomáš Reichl, ČVUT v Praze

(Impulsní charakteristiky baterií)

2. místo: Radek Nevyhoštěný, ČVUT v Praze 3. místo: Lavr Vetoshkin, ČVUT v Praze V oboru Ekonomika provozu energetických zařízení, strategie a řízení energetiky: 1. místo: Mikhail Titenko, ČVUT v Praze

(Rodinný dům jako uzel ve Smart Grid)

2. místo: Marek Kovář, VŠE v Praze 3. místa: Jan Šutka; Tadeáš Salaba (oba ČVUT v Praze) V oboru Nefosilní zdroje energie a životní prostředí: 3. místa: Ladislava Černá a Tomáš Finsterle, ČVUT v Praze (Ekonomická bilance likvidace fotovoltaických modulů instalovaných v ČR).

12. 8. 2016; techmagazin.cz

V Mostu soutěžilo o nejlepší formuli

Areál polygonu, který je součástí mosteckého autodromu, obsadilo první srpnový týden na 800 studentů technických vysokých škol z 15 zemí Evropy i dalších kontinentů. Posluchači technických škol z Čech, Slovenska, Německa, Rakouska, Polska, Ruska, Estonska, Itálie, Maďarska, Izraele, Indie a řady dalších zemí, vytvořili 42 týmů, které se utkaly v soutěži Formula Student.

Technické univerzity soutěží v konstrukci formulí již od roku 1981, kdy v USA vznikla Formula SAE. Do Evropy se soutěž dostala koncem 90. let pod názvem Formula Student, kde se jezdí na okruzích jako je Hockenheimring nebo britský Silverstone. Soutěž Formula Student Czech, která se koná se za podpory mezinárodní certifikační společnosti TÜV SÜD Czech, měla premiéru v roce 2013 v Hradci Králové na tamním letišti - tady se uskutečnily první dva ročníky. Most se zařadil mezi pořadatele soutěže loni. Celkově tak hostí ČR celosvětové klání již počtvrté.

„Počet soutěžících vzrůstá, letos dorazilo na sever Čech zhruba o sedm týmů více než v loňském roce. Abychom soutěž zpestřili, zaměřujeme se v každém ročníku na určité téma. Nyní nás v rámci business prezentace zajímá, jak si týmy předávají know how při obměně generací,“ uvedla členka organizačního týmu Kateřina Vašíčková. Polygon svou rozmanitostí a nabídkou různých tratí podle ní plně vyhovuje požadavkům i parametrům soutěže, takže jej považuje za nejvhodnější areál v Česku pro tuto soutěž.

Zadáním soutěže Formula Student je vývoj vozu formulového typu pro víkendového neprofesionálního závodníka. Klání zahrnuje statickou disciplínu, kde se boduje konstrukce vozu, nákladová studie a business plán. Technická a bezpečnostní přejímka obsahuje test náklonu, brzdného účinku a hluku výfukové sestavy. Pro diváky jsou pak atraktivní zejména dynamické disciplíny, v nichž se týmy představily v pátek a v sobotu. Porotci při nich hodnotí zrychlení na 75 m, jízdu na trati ve tvaru osmičky, jednokolovou kvalifikaci a vytrvalostní závod na 22 km.

Soutěž je často označována jako inženýrská, což odráží její filosofii: vytvořit studentům prostředí pro jejich rozvoj během studia a zlepšit jejich přípravu na praxi. Z toho důvodu týmy nesoutěží pouze na trati, ale také před odbornými komisemi, které prověřují vozy z hlediska technické vyspělosti, ceny i prodejního potenciálu. Formula Student ale není podle Kateřiny Vašíčkové jen o závodění. „Týmy totiž také obhajují a prodávají svůj jedinečný produkt odborné veřejnosti. Pro návštěvníky je zajímavé, že vše mohou sledovat zblízka. Mohou se zeptat, osahat si formuli, sednout si do ní, mohou se zkrátka dostat doprostřed dění. Na druhou stranu se v soutěži maximálně dbá na bezpečnost.“

Soutěže Formula Student se pravidelně účastní i tým elektrotechnické fakulty pražské ČVUT. „Mostecký polygon mám rád, při jeho loňské premiéře jsme hned zaznamenali výrazný úspěch, skončili jsme na celkovém druhém místě. Zato letos nás provázejí výrazné technické problémy, ne vždy se daří, i tak je naše formule v žebříčku 100 vozů hodnocena na 22. místě. Takže určitě konkurujeme i týmům z vyspělých

evropských zemí, jejichž finanční zázemí je nesrovnatelné,“ shrnul účinkování týmu na severu Čech jeho kapitán Jan Kosina. Za velmi prospěšný a důležitý aspekt soutěže označil možnost osahat si získané vědomosti a znalosti v praxi a následně je uplatnit v zaměstnání. „Účast v soutěži je velkou devizou, kterou představuje možnost získat dobrou práci. Zaujali jsme už řadu renomovaných firem, které nás při vývoji formule podporují. Jejich motivací je právě najít technické odborníky a získat je pro sebe. O mě se například zajímá firma Ricardo, což je nadnárodní konzultační společnost. Zaměstnává špičkové techniky, kteří řeší náročné projekty v oblasti konstrukce spalovacích motorů, převodových ústrojí, vozidel, hybridních a elektrických systémů, a to i v oblasti analýzy dopadů na životní prostředí,“ dodal.

Výsledky soutěže Formula Student v jednotlivých disciplínách i celkové pořadí týmů zájemci najdou na webových stránkách www.fsczech.cz.

11. 8. 2016; kariera.iHned.cz

Do Mostu se sjelo na 800 budoucích inženýrů z celého světa, soutěžili o nejlepší formuli

Na 800 studentů technických vysokých škol z 15 zemí Evropy i dalších kontinentů obsadilo tento týden areál polygonu, který je součástí mosteckého autodromu. Vytvořili 42 týmů, které se utkaly v soutěži Formula Student. Česká republika hostila celosvětové klání počtvrté. První dva ročníky se uskutečnily na letišti v Hradci Králové, Most měl premiéru loni.

Studenti technických univerzit soutěží v konstrukci formulí již od roku 1981, kdy ve Spojených státech vznikla Formula SAE. Do Evropy se soutěž dostala koncem 90. let, kde se jezdí na okruzích jako je Hockenheimring nebo britský Silverstone, a to pod názvem Formula Student. Soutěž Formula Student Czech měla premiéru v roce 2013 v Hradci Králové a koná se za podpory mezinárodní certifikační společnosti TÜV SÜD Czech, generálním partnerem je společnost ŠKODA AUTO.

"Počet soutěžících vzrůstá, letos dorazilo na sever Čech zhruba o sedm týmů více než v loňském roce. Abychom soutěž zpestřili, zaměřujeme se v každém ročníku na určité téma. Nyní nás v rámci business prezentace zajímá, jak si týmy předávají know how při obměně generací," uvedla členka organizačního týmu Kateřina Vašíčková. Polygon svou rozmanitostí a nabídkou různých tratí podle ní plně vyhovuje požadavkům i parametrům soutěže. "V tuzemsku je to podle mě nejvhodnější areál. Věřím, že se tu všichni setkáme i napřesrok," doplnila.

Studentské týmy technických vysokých škol z Čech, Slovenska, Německa, Rakouska, Polska, Ruska, Estonska, Itálie, Maďarska, Izraele, Indie a řady dalších zemí se ubytovaly v kempu, který vznikl přímo v areálu polygonu.

Formula Student ale není podle Vašíčkové jen o závodění. "Týmy totiž také obhajují a prodávají svůj jedinečný produkt odborné veřejnosti. Pro návštěvníky je zajímavé, že vše mohou sledovat zblízka. Mohou se zeptat, osahat si formuli, sednout si do ní, mohou se zkrátka dostat doprostřed dění. Na druhou stranu se v soutěži maximálně dbá na bezpečnost," upřesnila.

Soutěž zahrnuje statickou disciplínu, kde se boduje konstrukce formule, nákladová studie a business plán. Technická a bezpečnostní přejímka obsahuje test náklonu, brzdného účinku a hluku výfukové sestavy. Pro diváky jsou pak atraktivní zejména dynamické disciplíny, v nichž se týmy představily v pátek a v sobotu, kdy měření sil vyvrcholilo. Porotci při nich hodnotí zrychlení na 75 metrů, jízdu na trati ve tvaru osmičky, jednokolovou kvalifikaci a vytrvalostní závod na 22 kilometrů.

Soutěže Formula Student se pravidelně účastní i tým elektrotechnické fakulty pražské ČVUT. "Mostecký polygon mám rád, líbí se mi tady. Navíc při jeho loňské premiéře jsme hned zaznamenali výrazný úspěch, skončili jsme na celkovém druhém místě. Zato letos nás provázejí výrazné technické problémy, takže na umístění na předních příčkách můžeme zapomenout. Ne vždy se daří, i tak je naše formule v žebříčku 100 vozů hodnocena na 22. místě. Takže určitě konkurujeme i týmům z vyspělých evropských zemí, jejichž finanční zázemí je nesrovnatelné," shrnul účinkování týmu na severu Čech jeho kapitán Jan Kosina.

Za velmi prospěšný a důležitý aspekt soutěže Jan Kosina označil možnost osahat si získané vědomosti a znalosti v praxi a následně je uplatnit v zaměstnání. "Účast v soutěži je velkou devízou, kterou představuje možnost získat dobrou práci. Zaujali jsme už řadu renomovaných firem, které nás při vývoji formule podporují. Jejich motivací je právě najít technické odborníky a získat je pro sebe. O mě se například zajímá firma Ricardo, což je nadnárodní konzultační společnost. Zaměstnává špičkové techniky, kteří řeší náročné projekty v oblasti konstrukce spalovacích motorů, převodových ústrojí, vozidel, hybridních a elektrických systémů, a to i v oblasti analýzy dopadů na životní prostředí," dodal.

Výsledky soutěže Formula Student v jednotlivých disciplínách i celkové pořadí týmů zájemci najdou na webových stránkách www.fsczech.cz.

10. 8. 2016; Žatecký a lounský deník

Soutěž Formula Student

Most - Na 800 studentů technických vysokých škol z 15 zemí Evropy i dalších kontinentů obsadilo minulý týden areál polygonu, který je součástí mosteckého autodromu. Vytvořili 42 týmů, které se utkaly v soutěži Formula Student. Česká republika hostila celosvětové klání počtvrté. První dva ročníky se uskutečnily na letišti v Hradci Králové, Most měl premiéru loni.

"Počet soutěžících vzrůstá, letos dorazilo na sever Čech zhruba o sedm týmů více než v loňském roce.

Abychom soutěž zpestřili, zaměřujeme se v každém ročníku na určité téma. Nyní nás v rámci business prezentace zajímá, jak si týmy předávají know how při obměně generací," uvedla členka organizačního týmu Kateřina Vašíčková.

Polygon svou rozmanitostí a nabídkou různých tratí podle ní plně vyhovuje požadavkům i parametrům soutěže.

"V tuzemsku je to podle mě nejvhodnější areál. Věřím, že se tu všichni setkáme i napřesrok," doplnila.

Zadáním soutěže Formula Student je vývoj vozu formulového typu pro víkendového neprofesionálního závodníka. Soutěž je často označována jako inženýrská, což odráží její filosofii: vytvořit studentům prostředí pro jejich rozvoj během studia a zlepšit jejich přípravu na praxi. Z toho důvodu týmy nesoutěží pouze na trati, ale také před odbornými komisemi, které prověřují jejich vozy z hlediska technické vyspělosti, ceny i prodejního potenciálu. Soutěž zahrnuje statickou disciplínu, kde se boduje konstrukce formule, nákladová studie a business plán. Technická a bezpečnostní přejímka obsahuje test náklonu, brzdného účinku a hluku výfukové sestavy. Pro diváky jsou pak atraktivní zejména dynamické disciplíny, v nichž se týmy představily v pátek a v sobotu, kdy měření sil vyvrcholilo. Porotci při nich hodnotili zrychlení na 75 metrů, jízdu na trati ve tvaru osmičky, jednokolovou kvalifikaci a vytrvalostní závod na 22 kilometrů. Soutěže Formula Student se pravidelně účastní i tým elektrotechnické fakulty pražské ČVUT.

"Mostecký polygon mám rád, líbí se mi tady. Navíc při jeho loňské premiéře jsme hned zaznamenali výrazný úspěch, skončili jsme na celkovém druhém místě.

Zato letos nás provázejí výrazné technické problémy, takže na umístění na předních příčkách můžeme zapomenout. Ne vždy se daří, i tak je naše formule v žebříčku 100 vozů hodnocena na 22. místě. Takže určitě konkurujeme i týmům z vyspělých evropských zemí, jejichž finanční zázemí je nesrovnatelné," shrnul účinkování týmu na severu Čech jeho kapitán Jan Kosina. Výsledky soutěže Formula Student v jednotlivých disciplínách i celkové pořadí týmů najdou zájemci na webových stránkách www.fsczech.cz.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk