4.10.2016 - Technický týdeník

Tématem Noci vědců na ČVUT byla bezpečnost

Již potřetí se České vysoké učení technické v Praze připojilo k celorepublikové akci Noc vědců. Ta se uskutečnila 30. září v době od 17 do 23 h. V rámci letošního tématu, kterým byla bezpečnost, se v dejvickém kampusu představily Fakulta elektrotechnická, Fakulta strojní, Fakulta stavební a Fakulta informačních technologií. Veřejnosti přístupná byla i Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská v Břehové ulici v centru Prahy.


4.10.2016 - Ceskapozice.cz

Nové centrum na ČVUT cílí na umělou inteligenci a její aplikace

Témata výzkumu umělé inteligence se natolik rozšířila, že od srpna je na Fakultě elektrotechnické ČVUT v provozu nové a anglicky pojmenované středisko Artificial Intelligence Center. Šéf jeho týmu, profesor Michal Pěchouček, chce vybudovat výzkumné pracoviště mezinárodního stylu, a aby studenti měli na trhu práce co nejvyšší cenu.

Začalo to zhruba před 15 lety výzkumem vzájemné komunikace a plánováním několika strojů, dronů - čili multiagentními technologiemi. O nápady kolem týmu Michala Pěchoučka se posléze začalo zajímat americké letectvo, námořnictvo či NASA. A nyní už se na Fakultu elektrotechnickou ČVUT vrací jeho doktorandi: z Kalifornie, Londýna, Aarhusu, elitního Technionu v Izraeli anebo ze špičkového MIT.

Témata výzkumu umělé inteligence se natolik rozšířila, že je od srpna v provozu nové a anglicky pojmenované středisko Artificial Intelligence Center (AIC). Má být líhní nápadů i univerzitních firmiček, startupů. Volal už Google? "Ještě ne, ale čekám, kdy to udělají," řekl LN ředitel Pěchouček, jenž prozradil, že čerstvé kontrakty s badateli už podepsaly firmy jako Procter & Gamble nebo Hewlett-Packard Enterprise. Spolupráce s US Navy

Hodně si od mezinárodního pracoviště s asi 35 vědci a doktorandy slibuje i děkan elektrofakulty. "Od centra AIC očekávám - kromě rozšíření záběru - i zachování světové kvality výzkumu a výuky," sdělil LN profesor Pavel Ripka. Je za ním veliký byznysový příběh. Michal Pěchouček s Martinem Rehákem, kybernetici z ČVUT, založili asi nejznámější univerzitní startup v Česku. Profesor Michal Pěchouček vede vědce, kteří už léta spolupracují s americkým letectvem či námořnictvem

Jejich IT firmu Cognitive Security, jež přišla s převratným využitím umělé inteligence v prevenci před viry a útoky hackerů, odkoupil v roce 2013 americký gigant Cisco; za nezveřejněnou částku. A zatímco Rehák v pražské pobočce šéfuje vývoji, profesor Pěchouček se vrátil na školu. Před 15 lety tam na elektrotechnické fakultě začal budovat laboratoř multiagentních technologií (plánování a komunikace vícečetných strojů), která se nově rozšiřuje na anglicky nazvané středisko: Artificial Intelligence Center.

"Budujeme klasické výzkumné pracoviště mezinárodního stylu, která ve světě vznikají při fakultách. Budeme se zabývat metodami umělé inteligence a jejich aplikacemi. Máme široký záběr: agentní technologie, teorii her, kyberbezpečnost, robotiku i dopravní systémy," řekl LN Pěchouček, jenž vede vědce, kteří už léta spolupracují s americkým letectvem či námořnictvem. Program Otevřená informatika

Centrum má 35 zaměstnanců včetně doktorských studentů. "Chci každého doktoranda od nás vystrčit do světa - pak už může jít kamkoliv; když zůstane v cizině, nevadí, ale když se vrátí zpět k nám, budu jen rád," říká Pěchouček. Jeho studenti pokračovali či pracují na londýnské King’s College, na Edinburskéuniverzitě nebo na MIT. Právě se vrátil Branislav Bošanský z Aarhusu; Viliam Lisý je nyní v kanadské Albertě u Michaela Bowlinga (jenž vede jednu z nejlepších skupin zabývajících se takzvanou teorií her), ovšem zvažuje návrat na ČVUT. Centrum je otevřeno i studentům výzkumně orientovaného programu Otevřená informatika - především z oborů umělá inteligence, data science nebo počítačové vidění

V cizině uspěl i Antonín Komenda, jenž pracoval na Technionu v Izraeli a teď už v Praze buduje skupinu automatického plánování. "Právě díky doktorandům se náš záběr velmi rozšířil a bylo nesprávné držet se názvu střediska jen s agentními technologiemi. Mladí vědci témata diverzifikovali a jde nám také o větší internacionalizaci," říká ředitel AIC.

"Staré zaměření Pěchoučkovy skupiny už praskalo ve švech - spektrum témat se rozšířilo do mnoha oblastí umělé inteligence. Od centra očekávám kromě rozšíření záběru i zachování světové kvality výzkumu a výuky," sdělil LN děkan Pavel Ripka, jenž vyzdvihuje náročnost a kvalitu výuky na elektrofakultě; třeba i v základech programování. Centrum je otevřeno i studentům výzkumně orientovaného programu Otevřená informatika - především z oborů umělá inteligence, data science nebo počítačové vidění. Reálné využití

Centrum se může spolehnout i na trvalý zájem amerických obranných složek, které zdejší výzkum léta grantově podporují: US Air Force a US Navy zajímaly multiagentní simulace složitých systémů, US Army pak kybernetická bezpečnost a americký Federální úřad pro letectví (FAA) doprava. Tématem je i robotika, zejména dva směry. Jan Faigl, jenž byl Fulbrightovým stipendistou v Kalifornii, se věnuje tématu šestinohých robotů (podobných slavné robotické "mule" od firmy Boston Dynamics) a problematice mapování okolí a sběru informací. Centrum rozvíjí spolupráci s průmyslem: kromě čerstvých kontraktů s firmami Procter & Gamble, Hewlett Packard Enterprise i s českým startupem Liftago. Silnou stránkou má být právě přenos "jedniček a nul" do reálného využití.

Další skupina se věnuje dronům, jejich koordinaci. "Je zajímavé, že i když je vícečetné létání autonomních strojů technologicky hodně připravené, legislativa jej zatím neumožňuje," říkají informatici. Jak nedávno napsal časopis Nature, FAA mimo jiné vyžaduje, aby měl operátor dron stále na dohled.

"Jsou vědci, kteří se zabývají tím, že kvůli zákonným omezením chtějí testovat drony v Africe," říká Pěchouček. Existují už plány na dopravu krevních konzerv drony do nedostupných míst Afriky. Centrum rozvíjí spolupráci s průmyslem: kromě čerstvých kontraktů s firmami Procter & Gamble, Hewlett Packard Enterprise i s českým startupem Liftago. Silnou stránkou má být právě přenos "jedniček a nul" do reálného využití.

Přemysl Volf vyvíjí umělou inteligenci pro řízení letového provozu, která do svých modelů nezahrnuje jen řízení letadel, ale i kognitivní zátěž skutečných lidí. Michal Jakob zase vytváří chytré plánovače pro dopravu, mobilní aplikace, které zkombinují cestu vlakem, na kole i pěšky, a ještě přihlédnou ke zdravotním či zážitkovým aspektům! Volal už Google? "Ještě ne, ale čekám, kdy to udělají," usmívá se Pěchouček. Auta bez řidičů

Dalším směrem jsou simulace budoucí dopravy aut bez řidičů a zkoumání, jak dlouho budou koexistovat s těmi řiditelnými, čímž se zabývá Michal Čáp - další "fulbrightista" se zkušeností z MIT, anebo kyberbezpečnost IT, ale zaměřená i na nízkou nákladovost a aplikovatelnost pro neziskovou sféru - tu zkoumá tým Argentince Sebastiana Garcii. Dalším směrem jsou simulace budoucí dopravy aut bez řidičů a zkoumání, jak dlouho budou koexistovat s těmi řiditelnými

"Okolo našeho centra vznikají startupy. Je to tak trochu dané mojí historií, od dob Cognitive Security. Spousta lidí si to chce zkusit a já jim radím. Nedávno s nápadem na startup přišel i náš účetní... Myslím si, že komercionalizace myšlenek se bude zvyšovat," věří Pěchouček, dle něhož je aplikační linka vepsána do "DNA" pracoviště.

Úspěch nepoměřuje jen články či účastí na konferencích. "Ve výchově studentů mám jediné hledisko: aby měli co nejvyšší cenu na trhu práce a mohli pracovat na nejlepších univerzitách či v Googlu. Jsem v tom trochu rebel. Ale jestli mám dělat s lidmi skvělou umělou inteligenci, chci, aby byli slavní v komunitě, jež je bude jednou i zaměstnávat. Chci, aby vyhrávali soutěže, aby byli zvaní na workshopy," říká.

I takové pojetí může na těžkou elektrofakultu nalákat středoškoláky. "Ukazuje se, že mladí lidé nejsou až tak povrchní a - aspoň někteří - nehledají nejsnazší cestičku k diplomu... Výzkumníci AIC jim ukazují, že vědec nemusí být umělcem v hladovění a odtržený od života," říká děkan Ripka.

URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/nove-centrum-na-cvut-cili-na-umelou-inteligenci-a-jeji-aplikace-pbs-/tema.aspx?c=A161002_213509_pozice-tema_lube


5.10.2016 - parlamentnilisty.cz

Závodní formule studentů ČVUT v Praze se představí v dejvickém kampusu

Dne 12. října se před dejvickým monoblokem Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze uskuteční další ročník akce Den s formulemi ČVUT. Během ní studenti představí jak formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i monopost se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech.

Ve středu v 9.00 hodin se promění prostor před fakultami v "závodní okruh", na kterém se představí studentské týmy CTU CarTech z Fakulty strojní a eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické. Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty, kteří si musí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku projektu a připravit Business Plan.

Tým CTU Cartech se skládá ze třiceti studentů bakalářského, magisterského i doktorského studia, kteří studují na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Letos si studenti připravili pro svoji spalovací formuli několik novinek v podobě 3D tisku titanu, hliníku, plastu a vývoj řídící jednotky, díky které se z kokpitu nastavuje tuhost podvozku. Letošní sezóna byla pro studenty velice úspěšná, vždy se umístili na předních pozicích.

Elektrická formule týmu eForce FEE Prague Formula je taktéž vyvíjena studenty ze všech ročníků jak bakalářského, tak magisterského studia. V týmu je zastoupeno hned několik fakult ČVUT s největším podílem studentů z Fakulty elektrotechnické.

Tým eForce FEE v červnu zazářil s loňským monopostem FSE.04x na závodech v Kanadě a v USA, odkud si přivezl první místa s velkým bodovým náskokem. Do nové závodní sezóny poté nastoupil s monopostem FSE.05, se kterým představil svůj první kompozitní monokok. Společně s navýšeným výkonem všech čtyř motorů a vylepšenou elektronikou monopost dosáhl při disciplíně akcelerace na 75 metrů času 3,81 sekund a odstartoval tak další éru elektrické formule.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=456859


5.10.2016 - chip.cz

Závodní formule studentů ČVUT

Dne 12. října se před dejvickým monoblokem Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní ČVUT v Praze uskuteční další ročník akce Den s formulemi. Během ní studenti představí jak formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i monopost se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech.

Ve středu v 9.00 hodin se promění prostor před fakultami v „závodní okruh“, na kterém se představí studentské týmy CTU CarTech z Fakulty strojní a eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické. Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty, kteří si musí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku projektu a připravit Business Plan.

Tým CTU Cartech se skládá ze třiceti studentů bakalářského, magisterského i doktorského studia, kteří studují na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Letos si studenti připravili pro svoji spalovací formuli několik novinek v podobě 3D tisku titanu, hliníku, plastu a vývoj řídící jednotky, díky které se z kokpitu nastavuje tuhost podvozku. Letošní sezóna byla pro studenty velice úspěšná, vždy se umístili na předních pozicích.

Elektrická formule týmu eForce FEE Prague Formula je taktéž vyvíjena studenty ze všech ročníků jak bakalářského, tak magisterského studia. V týmu je zastoupeno hned několik fakult ČVUT s největším podílem studentů z Fakulty elektrotechnické.

ým eForce FEE v červnu zazářil s loňským monopostem FSE.04x na závodech v Kanadě a v USA, odkud si přivezl první místa s velkým bodovým náskokem. Do nové závodní sezóny poté nastoupil s monopostem FSE.05, se kterým představil svůj první kompozitní monokok. Společně s navýšeným výkonem všech čtyř motorů a vylepšenou elektronikou monopost dosáhl při disciplíně akcelerace na 75 metrů času 3,81 sekund a odstartoval tak další éru elektrické formule.

Informace o týmu eForce FEE Prague Formula jsou dispozici na stránce https://eforce.cvut.cz/. Internetovou prezentaci CTU CarTech si můžete prohlédnout zde http://cartech.cvut.cz.

http://www.chip.cz/novinky/zavodni-formule-studentu-cvut/


6.10.2016 - CT24.cz

Vynálezce Bell zavolal před 140 lety z Bostonu do Cambridge. Šlo o první oboustranný telefonní hovor

Přesně před 140 lety se podařilo uskutečnit první oboustranný telefonní hovor. Stojí za tím vynálezce Alexander Graham Bell a jeho spolupracovník Thomas Watson. Přenos tehdy proběhl mezi americkými městy Boston a Cambridge, která jsou od sebe vzdálená víc než tři kilometry.

Bell byl v té době už půl roku držitelem patentu na telefon, kterým začala zbrusu nová éra komunikace. U jeho zrodu stála pomoc neslyšícím.

Bell byl fyziolog řeči, jeho matka neslyšela a Bell stejně jako jeho děd a otec učil mluvit neslyšící děti. Už za studií na univerzitách v Edinburghu a v Londýně se začal zabývat akustikou, aby dokázal nějak pomoci své matce.

V roce 1870 jeho rodiče emigrovali do Kanady, kde Bell začal také zkoumat možnosti komunikace za pomoci elektrické energie. Ve výzkumech pokračoval i později v Bostonu a s asistentem Thomasem Watsonem se mu v červnu 1875 podařilo přenášet zvukem vyvolané elektrické signály po drátech mezi dvěma přístroji - sluchátkem a mluvítkem.

Začátkem ledna 1876 pak umístili sluchátkový přístroj na půdě a mluvítko si Bell postavil na svůj stůl v přízemí. Věta, kterou pak pronesl do mikrofonu, vstoupila do dějin. "Pane Watsone, prosím, přijďte sem, potřebuji vás tady!" Za okamžik se už přiřítil po schodech nadšený asistent: "Slyšel jsem vás! Funguje to!" V říjnu téhož roku pak uskutečnil Bell první oboustranný hovor.Vynálezců bylo několik

Bell je sice považován za vynálezce telefonu, podle některých informací ale ještě před ním vymyslel telefon Antonio Meucci. Děkan Fakulty elektrotechnické Pavel Ripka se domnívá, že tento spor se nikdy zcela nerozřeší.

"Věnoval se tomu dokonce i americký Kongres, který odhlasoval, že šestnáct let před Bellem měl Meucci fungující telefon. Byla to záležitost postupného vývoje, těch vynálezců bylo víc a dokonce jeden z nich přišel o dvě hodiny později na patentový úřad než Bell", popsal Ripka.

Kvůli patentu na telefon se vedla celá řada soudních sporů. "Dva nejdůležitější byly právě s Meuccim a pak s Elishou Greyem, který přišel o ty dvě hodiny později. Zdá se, že to bylo tak, že Meucciovy poznámky a nákresy byly skutečně ukradeny a Bell je použil. Ale ten samotný technický a objevitelský přínos samotného Bella byl nepochybný. Jeho zásluhou je, že ten celý princip se stal skutečně funkčním", upřesnil Ripka.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1929416-vynalezce-bell-zavolal-pred-140-lety-z-bostonu-do-cambridge-slo-o-prvni-oboustranny


7.10.2016 - ČT 24

Týden Nobelových cen

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

A samozřejmě všechny kategorie Nobelovy ceny dnes probereme v dnešní Devadesátce. Právě z tohoto důvodu je s námi ve studiu předseda Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš. Vítejte, pane profesore.

Jiří DRAHOŠ, předseda, Akademie věd ČR:

Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Ještě před tím ale, než budeme hovořit spolu, máte ještě chvilku na relaxaci možná, můžeme říct, protože se nejprve budeme věnovat dnes udělené Nobelově ceně za mír, kterou získal kolumbijský prezident. A z tohoto titulu je s námi ve studiu také Jan Němec z Katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahůVysoké školy ekonomické. Dobrý večer.

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Tak, prosím, pane doktore, je to správný laureát, právě kolumbijský prezident?

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

Já nemám rád, když se z Nobelovy ceny míru dělá jakási soutěž o královnu krásy. Jestli je to správný kandidát, nebo nesprávný. Je to rozhodnutí Nobelova výboru, který se zjevně rozhodl podpořit kolumbijského prezidenta v tom poměrně nesnadném úsilí a zejména tedy v kontextu toho prohraného referenda, které proběhlo v neděli.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Teď mi řekněte, jestli čtu mezi řádky vašich slov správně, ale máte tedy za to, že Nobelův výbor se rozhodl udělit Nobelovu cenu za mír právě kvůli tomu nešťastnému, pro prezidenta Santose nešťastnému výsledku referenda?

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

Myslím si, že to byl důležitý motiv. Je otázkou, jestli třeba Nobelův výbor nebyl rozhodnut už předem, ale myslím, že to bylo i zmíněno v tom zdůvodnění, že vlastně je to nelehká cesta a že rozhodně by Nobelův výbor nebyl rád, kdyby vlastně celé to několikaleté úsilí nyní spadlo pod stůl.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Já jsem se na tu úvodní otázku, zda je to správná, nebo nesprávná volba, neptal snad pro to, abychom z toho dělali soutěž krásy, ale já přece jen musím připomenout, mezi nominovanými byli také zástupci takzvaných Bílých přileb, tedy dobrovolných záchranářů, kteří působí v Sýrii. Do jaké míry podle vašeho názoru hrálo roli v rozhodování výboru to, že jde stále o probíhající konflikt. Mám tím samozřejmě na mysli ten syrský a nechtěli se pouštět možná na horkou diplomatickou půdu.

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

Je to možné, opravdu ten Nobelův výbor je v tomto autonomní, je to vlastně sbor pěti lidí zvolených norským parlamentem a je možné, že opravdu zvažují i tyto mezinárodněpolitické souvislosti.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Zasloužil se o tu Nobelovu cenu pro prezidenta Santose pouze prezident Santos? Není to tak trochu neprávem uděleno pouze jednomu člověku?

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

Je poměrně zajímavé, proč třeba i druhá strana vyjednávání, zástupci FARC nebyli také nominováni a nezískali tuto cenu, v tomhle se možná Nobelův výbor snažil být zdrženlivý, třeba poučen je z toho, kdy Jásir Arafat dostal Nobelovu cenu společně s představiteli státu Izrael. Nicméně to úsilí, které prezident Santos vyvinul, je opravdu důležité a do jisté míry stálo na jeho nějakém osobním rozhodnutí jít cestou mírových vyjednávání.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Co mohl udělat ještě. Byli skutečně zástupci FARC v tak, řekněme, defenzivní pozici, že je mohl zničit vojensky?

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

On byl ministrem obrany předchozí vlády Álvara Uribeho, který se snažil o to vojenské zničení. Patrně dospěl k závěru, že i ekonomicky bude snazší s FARC vyjednat mírovou dohodu a rozhodl se tedy jít touto cestou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Na druhou stranu máte za to, že skutečně ten mírový proces teď může pokračovat i přes ten nepříznivý vývoj, připomeňme, ten původní proces se táhl čtyři roky.

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

Obě strany už deklarovaly, že neustoupí z té cesty, která byla nastavena. FARC patrně už nic jiného nezbývají. Bojovníků je poměrně málo ve srovnání třeba v historickém kontextu a zároveň prezident Santos rozhodně už nyní v posledních dvou letech své vlády nemůže nějakým zásadním způsobem změnit kurz. Je otázka, jestli se mu podaří přesvědčit kolumbijskou veřejnost i svojí opozici, že vlastně tato cesta je ta správná.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Kolumbijská veřejnost, když už jí zmiňujete, volá zejména po tom, aby byli zástupci FARC potrestáni. Možná potrestáni více, než potrestáni byli a pokud mám správné informace, tak ona dohoda mezi zástupci kolumbijské vlády a povstalci z hnutí FARC spočívá v tom, že by měly být potrestány výhradně zločiny proti lidskosti, kolik takových lidí vlastně můžeme mezi zástupci FARC najít, kteří skutečně budou potrestáni?

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

To je otázka zaprvé, do jaké míry budou fungovat ty orgány té, řekněme, mírové justice a vlastně tak, jak byla ta dohoda nastavena, by znamenala, že de facto většina těch bojovníků FARC, kteří by se doznali ke svým činům, by nebyli ani odsouzeni trestem do vězení, ale vlastně sloužili by třeba i alternativní tresty a tohle je možná jeden z těch aspektů, který podráždil kolumbijskou veřejnost, která potom většinově hlasovala ne.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Pojďme se podívat, o čem vlastně hovoříme. Nobelova cena za mír, to je jedno z pěti ocenění, která ve své poslední vůli ustanovil švédský chemik a vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Další kategorie jsou fyzika, chemie, fyziologie a lékařství, a také literatura. Poprvé byla cena udělena 10. prosince roku 1901. Podle Nobelovy závěti má každoročně připadnout člověku nebo organizaci, která vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád a nebo pořádání a propagaci mírových kongresů. Uděluje se pouze žijícím lidem. Jak cena vypadá, to si můžete prohlédnout na obrázku za mnou. Do této chvíle bylo Nobelových cen míru rozděleno 96, přesto se na některé kandidáty takzvaně možná, můžeme říkat, nedostalo, do této kategorie lidí, kteří nezískali Nobelovu cenu za mír, ale měli podle některých názorů, se dlouhodobě řadí třeba Mahátma Gándhí, papež Jan Pavel II., připomeňme, že žádný papež zatím Nobelovu cenu nezískal, no, a jedním z dalších kandidátů za jejichž opomenutí bývá Nobelův výbor kritizován, aspoň tedy z pozice České republiky je třeba také bývalý prezident Václav Havel. Na druhou stranu jsou tu pak ale laureáti, jejichž volba bývá považována za kontroverzní. Tak třeba palestinský vůdce Jásir Arafat, ten získal cenu v roce 94 s spolu s izraelskými politiky Jicchakem Rabinem a Šimonem Peresem. Jeden z pěti členů výboru na protest ze své funkce odstoupil a Arafata dokonce označil za teroristu. No, a další příklad, v roce 2009 byl za mimořádný přínos světovému míru oceněn čerstvě inaugurovaný prezident Spojených států, tedy Barack Obama. No, a poměrně zásadní diskuse také vzbudilo ocenění Evropské unie z roku 2012. Pane profesore Drahoši, otázka na vás jako na přírodního vědce, který sleduje, předpokládám, zejména ty ostatní kategorie rozhodnutí Nobelova výboru, nakolik je vlastně cena za mír potřebná, pokud vzbuzuje takové kontroverze.

Jiří DRAHOŠ, předseda, Akademie věd ČR:

Já se tímhle tím nezabývám, já respektuji to, že Alfred Nobel ve své poslední vůli určil těch pět základních kategorií cen. Určitě připustím, že ta cena za mír je z definice zpolitizovanější určitě, než ty ostatní kategorie, ale myslím, že nemá cenu příliš filozofovat nad tím, co by bylo, kdyby. Prostě švédský Nobelův výbor se řídí závětí Alfreda Nobela.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Ale nevnímáte to tak, že by třeba ony kontroverze vrhaly špatné světlo na Nobelovy ceny jako celek?

Jiří DRAHOŠ, předseda, Akademie věd ČR:

Já myslím, že ne, že v těch oborech základních, přírodovědných, lékařství, fyziologie, chemie, fyzika, tam myslím to neinterferuje.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Pane doktore Němče, prosím, je tu otázka od divačky Jolany Volné: "Svého času se mluvilo o tom," a také jsme to zmiňovali, "že by Nobelovu cenu míru měl dostat prezident Václav Havel. Proč k tomu nedošlo a není to škoda?" A já bych možná tu otázku rozvinul ještě o to, zda někdo takový jako právě Václav Havel v minulosti se laureátem stal. Podobná osobnost.

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

Tam je otázka vlastně, v jakém období by Václav Havel měl tu Nobelovu cenu dostat, třeba i podle divačky, jestli to je v době jeho disidentství, v době kolem roku 89, v době jeho prezidentování a vlastně tyto dohady, patrně stejně jako říkal pan profesor Drahoš, jsou ne úplně na místě. Prostě je to autonomní právo, rozhodnutí Nobelova výboru, koho si vybere, a tak bysme to také měli brát.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

To současné rozhodnutí, to letošní, tedy kolumbijský prezident Santos, bude na něj historie vzpomínat jako na rozhodnutí kontroverzní nebo na jeho rozhodnutí správné, na místě?

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

To bude určitě záležet na tom, jak nakonec ta mírová jednání dopadnou. Pokud opravdu povedou k ukončení toho více než padesátiletého občanského konfliktu v Kolumbii, tak si myslím, že rozhodně zpětně bude ta, to udělení Nobelovy ceny míru viděno, řekněme, ospravedlnitelněji, než možná dnes.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Mimochodem, vy jako specialista na politiku Latinské Ameriky, zaregistroval jste už nějaké reakce na udělení Nobelovy ceny míru letošní?

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

V rámci Kolumbie vlastně panuje konsensus na tom, že mu to všichni přejí i jeho odpůrci, nicméně někteří odpůrci říkají, že přesně takhle si to plánoval, proto i to načasování toho podpisu, jenom nečekal, že vlastně většina voličů v referendu řekne této dohodě ne.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Dobrá. A co třeba tedy FARC. Máte za to, že zmírní své požadavky ještě více, že zkrátka na jeho zástupce to může mít nějaký vliv?

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

Na ně může mít vliv asi větší výsledek toho referenda s tím, že vlastně ta dohoda formálně by neměla vstoupit v platnost, zejména tedy některá ta kontroverzní opatření a je možné, že FARC nyní ustoupí právě z toho, co jste zmiňoval, vlastně třeba z té relativně velkorysé autonomie, amnestie, pardon.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Mimochodem, další poměrně asi zásadní věc, pokud víme, že minulé vyjednávání o míru trvalo čtyři roky, tak zanedlouho se budou v Kolumbii konat prezidentské volby a je dost možné, že další vyjednávání do tohoto zasáhne. Jakou roli v tom může hrát třeba Nobelova cena.

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

Já si myslím, že poměrně výrazně může podpořit prezidenta Santosem, který už v příštích volbách nemůže kandidovat, ovšem když jsme mohli srovnat nyní ty výsledky referenda s předchozími prezidentskými volbami, tak velmi se shodovaly právě s tím prezidentovým táborem a jeho oponenty, že vlastně to ne bylo spíše motivováno možná už budoucími prezidentskými volbami než tím, vlastně samotnou dohodou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Jan Němec nám poskytl kontext nově udělené Nobelovy ceny míru. Mockrát děkujeme, pane doktore. Na shledanou.

Jan NĚMEC, katedra politologie, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze:

Já děkuji za pozvání. Na shledanou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

A teď se pojďme věnovat ostatním Nobelovým cenám. Půjdeme už chronologicky. Nejprve byla totiž udělena Nobelova cena za zdravotnictví nebo za lékařství a fyziologii, a protože samozřejmě Česká televize disponuje nově ustavenou vědeckou redakcí, o co vlastně šlo, kdo ji dostal, proč ji dostal, to přichází do studia sdělit Dan Stach. Dane, dobrý večer, máš slovo.

Daniel STACH, redaktor:

Dobrý večer. Děkuji za něj. Pojďme se podívat na jednotlivé Nobelovy ceny. A začněme zmiňovaným laureátem Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicíny. Japonec Ósumi. Rodák z Fukuoky, vystudoval tokijskou univerzitu a postgraduální studium dokončil na Rockefellerově univerzitě v New Yorku. V roce 2012 získal Kjótskou cenu, tedy nejvyšší soukromé ocenění za globální úspěchy, jaké v Japonsku je vůbec udělováno. Oceněn byl konkrétně za výzkum recyklace buněk. Ósumi popsal proces, který se nazývá takzvaná autofágie, za to dostal Nobelovu cenu. To je buněčný úklid pro nás zdravý život. Pojďte s podívat, jak probíhá. A jedné straně máme buňku, která chce být co nejzdravější, chce fungovat co možná nejlépe. Nejdřív najde problém. Potom tu vadnou část postupně začne obalovat dvouvrstvou membránou. V okamžiku, kdy jí obal, vzniká váček, který spojí s balíčkem, ve kterém jsou enzymy. Ty potom obsah rozloží, doslova rozštípou. Buňka tak najde chybu a hned se jí zbaví. Pokud by to neuměla, tak bychom mimo jiné rychleji stárnuli. Čím, tím dříve bychom také se museli potýkat s dalšími nemocemi, jako je například Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, cukrovka či rakovina. Ósumi použil pro svůj výzkum kvasinky, stejné jako při výrobě piva nebo chleba a nechal je hladovět, až se začaly požírat navzájem. Samy sebe doslova a do písmene. Navíc je vystavil různým mutagenům a donutil je, aby měnily genetickou informaci. Kvasinky se pak chovaly různě a on díky tomu popsal celý proces. Popsal to, co ho řídí a to jsou proteiny. Dnes jich známe už přes třicet. Představte si, jako orchestr, který hraje různé melodie a podle toho se v buňce tančí. Autofágie je klíčová pro naše zdraví, je to buněčná očista v našem těle a už teď na tohoto vědce navazují nejméně desítky týmů.

Jošinori ÓSUMI, laureát Nobelovy ceny za medicínu:

Pro výzkumníka není většího štěstí, než když se výzkum na kvasinkách, základech živých tvorů přemění ve velký odrazový můstek pro nedávný výzkum autofágie.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Tolik tedy nejnovější laureát Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii Jošinori Ósumi. Co vlastně bude znamenat právě jeho výzkum, na to už se budu ptát Václava Hořejšího, ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Vítejte ve vysílání. Dobrý večer.

Václav HOŘEJŠÍ, ředitel, Ústav molekulární genetiky AV ČR:

Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Prosím, co je na tom výzkumu vlastně nového? Protože autofágie jako taková, to je dávno popsaný jev, byla za něj udělena ostatně, za jeho objev i Nobelova cena, rok 74, co konkrétně pan Ósumi vlastně objevil?

Václav HOŘEJŠÍ, ředitel, Ústav molekulární genetiky AV ČR:

No, to je docela časté při udělování Nobelových cen, že je oceněno něco, co bylo objeveno už poměrně dáno. Je to docela správné, protože po té době několika let, v tomto případě, řekněme, dvou desítek let minimálně se potvrdí, jestli to, co bylo objeveno, je skutečně tak cenné, jestli na to navazovali další lidé, jaký to mělo impakt pro výzkum v širším nějakém kontextu a to se v tomto případě skutečně potvrdilo. Samotný tento jev byl podepsán před více než 50 lety, ale v té době nebyly k dispozici dobré metody, které by objasnily mechanismus tohoto děje a teprve, když se asi po 30 letech, to znamená, někdy okolo roku 2000 to začalo, se rozvíjet více, protože byly objeveny nové metody molekulární biologie a buněčné biologie, tak se, tak bylo možné objasnit, jaké jsou mechanistické detaily celého tohohle toho děje. Vy jste správně řekli v tom úvodu, že je dneska identifikováno asi 30 různých proteinů, které hrají roli v tomto procesu, profesor Ósumi původně objevil v těch kvasinkách 15 genů, které kódují, 15 proteinů těch hlavních, klíčových. Postupně se ukázalo, že jich je víc a já bych možná jenom doplnil, že kromě toho, jak bylo v tom pěkném schématu ukázáno, že pomocí tohoto mechanismu si buňka uklízí a odstraňuje věci, které se nějak nepovedly, které už jsou zastaralé, tak je to důležité, tento jev ještě ve dvou jiných situacích. Ta první situace je to, že buňka je periodicky vystavována někdy kratším, někdy delším obdobím hladovění a v tomto případě tento proces se vlastně uplatňuje v tom, že buňka překonává toto kritické období tím, že se živí tak trochu sama sebou. To znamená, pojídá některé dočasně zbytné součásti svoje a tím se vyživuje a překlene prostě to období, kdy má nedostatek potravy, to je první situace. A další situace je taková, že je to děj, který je zásadně důležitý v boji proti takzvaným vnitrobuněčným parazitům. To znamená proti některým virům a proti některým bateriím, které, viry vlastně všechny pronikají dovnitř do buněk a některé bakterie, které pronikají dovnitř a žijí tam uvnitř. Ty jsou potom vlastně ukryty před imunitním systémem, který na ně dobře nemůže a v tomto případě se uplatňuje právě tento mechanismus, kdy právě tak, jako ty poškozené buněčné organely, poškozené proteiny a tak dále jsou odstraňovány průběžně ze zdravých buněk, tak v tomto případě jsou tímto mechanismem odstraňovány ty buňky těch vnitrobuněčných parazitů těch bakterií.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Pane profesore, s dovolením, do toho vstoupím, co vlastně tedy by mělo být výsledkem podobných výzkumů. Když to vezmu úplně laicky, znamená to, že pokud věci uspějí, tak budeme žít déle nebo budeme déle zdravější?

Václav HOŘEJŠÍ, ředitel, Ústav molekulární genetiky AV ČR:

Já si myslím, že ty perspektivy jsou docela fantastické, bych řekl, je to, samozřejmě začalo to celé jako typický základní výzkum, ale jakmile se ukázalo, že tento jev hraje takovou důležitou roli v celé řadě zásadně důležitých buněčných procesů, byly identifikovány jednotlivé geny a jejich produkty, které v tom hrají roli. Ví se dobře, že pokud jsou porušeny některé ty komponenty tohoto děje, tak že vznikají nějaký, nějaké mutantní formy, které nefungují tak dobře, jak by měly a má to za následek vznik závažných chorob, no, tak, potom je úplně logický další krok v tom, že hledáme nějaké látky, které mohou pozitivně ovlivnit právě fungování celého toho systému, to znamená, zaměřit se třeba na některou z těch třiceti komponent, která nefunguje dostatečně dobře u některých chorob a napravit to, a to je ta další fáze, kterou zcela s jistotou očekáváme.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

No, a mimochodem prodlužovat lidský život nebo zpomalovat stárnutí, je to vlastně tím primárním cílem? Je to záhodno i z etického hlediska kupříkladu?

Václav HOŘEJŠÍ, ředitel, Ústav molekulární genetiky AV ČR:

No, samozřejmě. Já zvláště teda ve svém už poměrně pokročilém věku bych to velice uvítal a hrozně bych se těšil na to, že ještě během mého života se a něco takového přijde a že dokonce nejenom to, že se zastaví to stárnutí, ale že bude možné ho trochu obrátit, to teď si dělám trošku legraci, ale to je skutečně velice vážná věc. Velice důležité je například to, že jsou známy druhy živočichů, které žijí podstatně déle, než jim blízce příbuzné druhy, které žijí třeba řádově kratší dobu. Existují třeba někteří hlodavci, kteří žijí až 30 let a přitom běžné, u téhle té, u tohohle toho řádu savců je, že žijí jenom několik málo let. Je docela možné, že to je právě způsobeno rozdíly ve fungování právě tohoto mechanismu, té autofágie. Další důležitá zajímavá věc je, že je dobře známo poměrně dlouho už, že když si, když experimentální zvířata se nechala mírně hladovět a nebo dokonce i poměrně intenzivněji hladovět, tak to značně prodlužovalo jejich život a samozřejmě, že v této, v tomto období, kdy ta zvířata hladověla, tak určitě musel daleko víc fungovat ten proces autofágie a takže tady to vypadá, že to je nějaké přímé spojení k té dlouhověkosti. Já myslím, že není absolutně nic proti jakékoliv etice kdybychom se snažili prodloužit maximálně lidský život, samozřejmě za předpokladu, že by to byl život zdravý.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Václav Hořejší nám osvětlil výzkum Jošinoriho Ósumiho. Pane profesore, mockrát díky, na shledanou.

Václav HOŘEJŠÍ, ředitel, Ústav molekulární genetiky AV ČR:

Na shledanou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

A tímto se dostáváme k další Nobelově ceně. Bude to cena za fyziku a pokud tedy jsem správně četl, i odborníci říkali, že laické veřejnosti je právě tento výzkum dost obtížně vysvětlitelný. Tak pokusme se o to, prosím, aspoň my s Danem Stachem, tak prosím.

Daniel STACH, redaktor:

Doufám, že to zvládneme. Opravdu přiznávám, že i pro mě to je zatím nejtěžší Nobelova cena v historii, co Nobelovy ceny sleduji, ale tohle ocenění bylo za výzkum exotické nebo chcete-li divné či zvláštní hmoty. I tak se psalo o letošní Nobelově ceně za fyziku. David Thouless je prvním z laureátů, je to absolvent Cambridge a Cornellovy univerzity. Stejně jako jeho ocenění kolegové se zaměřuje na fyziku kondenzovaných látek, tedy těch v pevném nebo kapalném skupenství. Zkoumal mimo jiné supravodivost nebo vlastnosti temné hmoty. Jeho kolega Duncan Haldane, profesor fyziky na Princetonu, který má zkušenosti i ze slavných Bellových laboratoří, v nich byla vytvořena celá řada patentů a revolučních výzkumů, pracoval v nich i třetí letošní laureát, Michael Kosterlitz, muž, který se narodil ve skotském Aberdeenu, jeho otec ale uprchl do Británie před nacisty, promiňte, v roce 1934. Kosterlitz vystudoval Cambridge a Oxford a od roku 1974 pracuje na Birminghamské univerzitě. Letos jsou tedy laureáty za fyziku tři Britové.

Duncan HALDANE, laureát Nobelovy ceny za fyziku:

Myslím, že by má životní práce byla platná i bez takového ocenění. Byl jsem opravdu šťastný, že jsem měl možnost do tohoto tématu tolik přispět. Nemyslím si, že pro ověření platnosti své práce potřebuje kdokoliv ocenění. Myslím, že se tím, jestli získá, nebo nezíská cenu, nikdo nezabývá.

Daniel STACH, redaktor:

Zkoumali takzvané fázové přechody. Ty všichni alespoň v nějaké podobě znáte. Je to například situace, kdy mrzne voda, když ochladíme vodu, vzniká led. Látka se chová jinak, ale také, co už nevidíme, se mění její symetrie a topologie. Jsou to změny v mikrosvětě. Je ale důležité jim porozumět, protože by je vědci mohli využít například při výrobě supravodivých materiálů, tedy v důsledku dokonalých vodičů nebo vývoji kvantovaných počítačů. Ty by znamenaly absolutní revoluci. Vědci zkoumali hmotu za extrémních podmínek, například za teploty blízké absolutní nule, ta je - 273,15 setin stupně Celsia a pracovali s vrstvou materiálu, která byla silná jen několik atomů. A když se dostaneme na základní strukturu hmoty, přicházíme z makrosvěta do mikrosvěta, světa kvantové fyziky.

Petr KULHÁNEK, katedra fyziky, Fakulta elektrotechnická ČVUT:

Kvantová fyzika, to je věc, která je naprosto odlišná od běžného našeho života. Platí tam základní princip, a to je princip superpozice v tom kvantovém světě, může být objekt ve více stavech naráz, to je stejné, jako kdybychom si tady povídali a současně seděli někde u kafe. To v makrosvětě není možné, ale ve světě malých rozměrů to možné je a právě výzkum fázových přechodů a jejich topologických aspektů znamená výzkum těch základních principů kvantové teorie, na kterých jsou stavěny dnešní kvantové počítače, nejenom kvantové počítače, také teleportace, kvantové šifrování a celá řada dalších technologií, které se, s tím souvisí.

redaktor:

Ten samotný výzkum se dělal na vrstvách materiálu, které byly velmi tenké, o několika atomech, můžeme říct, jak moc se liší ten svět tam a svět, který my známe z makrosvěta? Je tady nějaká analogie, pomocí které bychom si to mohli představit nebo je to něco, co my zkrátka a dobře nemůžeme vidět a nemůžeme slyšet a nemůžeme chápat tak, jak vnímáme ten makrosvět.

Petr KULHÁNEK, katedra fyziky, Fakulta elektrotechnická ČVUT:

Ono, ten základní problém je, že naše tělo se vyvíjelo několik milionů let v těch podmínkách makrosvěta a tím my máme receptory, které jsou, ať jsou to oči, uši, hmat, to všechno, tím vnímáme makrosvět, my vlastně nemáme žádný receptor pro svět malých rozměrů, a proto se divíme a ten mozek to interpretuje velice zvláštním způsobem, ale my se musíme divit, protože prostě pro to receptory nemáme, takže když někdo hovoří o elektronu, každý rozumný člověk si představí elektron jako malinkou kuličku, jenomže to není kulička, ten objekt mikrosvěta není lokalizován, on je rozprostřený, ten elektron se více podobá nějakému demonstrujícímu davu na Letné, protože je, je rozložený a teďko tam přijde nějaký řečník a bude pronášet nějak plamenná protistátní hesla, tak tam se shlukne kolem ten dav a zase najednou to vypadá jako kulička. Čili takto nějak vypadá objekt mikrosvěta a já nemůžu říct, je to částice, je to vlnění, musím říct, je to objekt mikrosvěta a pokrčit rameny a říct: "Já si to prostě nepředstavím, protože pro to nemám žádné smysly a více, blíže tomu je ten dav na té Letné nebo kdekoliv jinde, než cokoliv jiného, než nějaká kulička nebo vlnění, proto je také možné, že ten elektron, když najde dvě štěrbiny, projde oběma štěrbinama naráz, což si nedokážeme představit. Ani superpozici, ani takovéto jevy.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

A teď zavzpomínáme na 5. říjen, to byla totiž letos udělena Nobelova cena za chemii. Za malou chvíli začnou defilovat na obrazovce za námi její laureáti, představí je Dan Stach.

Daniel STACH, redaktor:

Pojďme se na ně podívat pěkně postupně. Protože stejně jako u fyziky máme celkem tři a začneme u Brita, začneme u Frasera Stoddarta. Ten vyrůstal na malé farmě a chodil do vesnické školy v Carringtonu, následně vystudoval edinburghskou univerzitu. Podle Institutu vědeckých informací byl v letech 1997 až 2007 třetím nejcitovanějším chemikem světa. V roce 2006 byl povýšen britskou královnou do rytířského stavu. "Nobelova cena je pro mě velké překvapení," říkal hned po oznámení Jean-Pierre Sauvage. Francouzský chemik, který vystudoval univerzitu Louise Pasteura ve Štrasburku, kde je nyní emeritním profesorem. A třetí laureát Bernard Feringa, ten se věnuje mimo jiné nanotechnologiím a podílel se také na vytvoření malého auta či spíše autíčka, které měřilo miliardtinu milimetru, přesto se dokázalo pohybovat. Vzniklo z vody a oxidu uhličitého. Před třemi lety s kolegy vytvořil antibiotika, které je možné spustit UV zářením. Ocenění vědci pracují na molekulárních strojích. Těch máme v těle hodně. Posílají například živiny po buňkách nebo zajišťují přitahování a oddalování svalů a právě od našeho organismu se vědci chtějí naučit molekulární stroje stavět. Například malá autíčka, a přitom kombinují chemii a fyziku, propojují jednotlivé molekuly, aby držely pohromadě, ne ale chemickou vazbou, ale mechanickou. Je to stejné, jako když se dává dohromady řetěz. Jeden článek, jedna molekula, pěkně za sebou a z nich se dají také stavět složité konstrukce. Využití by mohlo být například v počítačové technice, ale hlavně v medicíně. Molekulární stroje by totiž mohly vozit léky tam, kam potřebujeme, představte si je tedy jako vlak, který jede tělem a na jednotlivých zastávkách, tam, kde jsme nemocní, vystupují pasažéři, tedy léky, které nás uzdraví.

J. Fraser STODDART, laureát Nobelovy ceny za chemii:

Byl jsem velmi překvapený a povznesený. Spousta mladých vědců mě po celých 45 let velmi silně podporovala, stejně jako má současná skupina.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Opět jsme dostali důležitý úkol vysvětlit kontext toho, proč právě Nobelova cena za chemii směřovala pro tento výzkum. S tím nám pomůže Vladimír Král ze Skupiny molekulárního rozpoznávání Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Dobrý večer, pane profesore.

Vladimír KRÁL, Skupina molekulárního rozpoznávání, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze:

Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Prosím, v souvislosti s tímto výzkumem se setkáváme s termínem nanoboti. Jsou to skutečně nanoboti tak, jak je znají třeba čtenáři vědecko-fantastických knih?

Vladimír KRÁL, Skupina molekulárního rozpoznávání, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze:

Tam často to bývají i naši nepřátelé, jo, tady přece jenom ta snaha je poučit se z přírody a udělat něco, co by nám skutečně mohlo být užitečné. Já bych možná zmínil, že ta historická souvislost je daná tím, že Jean-Pierre Sauvage byl vlastně studentem Jean-Marie Lehna, tam vlastně to svým způsobem začlo, pak to pokračovalo tím, že Nobelovka byla za fotosyntetické reakční centrum, nakonec za aquaporin, že jsme se naučili, jak se voda pumpuje do buňky a z buňky a vyvrcholilo to tím, že vlastně vznikly tedy vlastně chemicky vytvořené nanostroje, jo, takže tu souvislost v tom vidím i v tom historickém kontextu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Já jen připomínám, že chemie samozřejmě je také profesí předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše, pane profesore, Jean-Pierre Sauvage, o kterém jsme tu před chvílí hovořili, tak říká, že na ten samotný princip fungování molekulárních strojů přišel víceméně náhodou. To bývá časté tedy v té oblasti náhodný objev?

Jiří DRAHOŠ, předseda, Akademie věd ČR:

Já myslím, že nejenom v této oblasti, ale ve vědě často člověk na něco přijde náhodou, tak říká se, že náhoda přeje připraveným a v případě nobelistů bych tomu věřil na sto procent. Ti lidé mají velmi kvalitní vzdělání, už tady kolega Král říkal, že Sauvage studoval u dalšího nobelisty Jean-Marie Lehna, takže tam bych na náhodu příliš nevěřil, na tu absolutní náhodu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Pokud jsem správně četl, články, které vycházely právě k udělení Nobelovy ceny za chemii, tak se tam často objevoval komentář, že je to velmi perspektivní a prakticky použitelný výzkum. Jak moc to hraje roli právě v rozhodování Nobelova výboru, jmenovitě v oblasti chemie?

Jiří DRAHOŠ, předseda, Akademie věd ČR:

Já se musím přiznat, že na tu praktičnost zas tak úplně nevěřím, na jedné straně samozřejmě Nobelův výbor oceňuje některé technické záležitosti, ale většinou mám pocit, že jde skutečně o základní výzkum a v tomto případě jde o velmi unikátní základní výzkum. Nakonec představa nanomotorku, který se točí, tuším, 12milionkrát za vteřinu, to je něco naprosto neuvěřitelného, takže tam k té aplikaci je a není daleko. Ta aplikace je na místě a kolega Stach už ji tady předestřel. Nanoroboti, kteří budou putovat organismem a budou uvolňovat léčivo nebo budou dělat to, co je třeba, to, co dnes dělají roboti podstatně větší, čili na molekulární úrovni, ale nemyslím si, že by v případě Nobelovy ceny hrál zásadní roli ten aktuální praktický potenciál, ten je vždycky v desítkách let.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Tak, pane profesore Králi, kolik let před námi je, než skutečně se ten praktický potenciál projeví podle vás?

Vladimír KRÁL, Skupina molekulárního rozpoznávání, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze:

Já si myslím, že je to velice daleko, sami nobelisti, Jean-Pierre Sauvage řekl, že si připadá asi jako v roce 1830 v době, kdy začal eletromotor, po sto letech nás vlastně elektromotory provázejí na každém kroku, lednice, umletí kávy a taky. Bery Feringa říká, že vlastně mu to připadá, že jsme v době bratří Wrightů, v době, kdy nějaké třesoucí se letadlo letělo přes oceán, ani nevěděli, jestli doletěj a dneska po sto letech po nich lítáme airbusem nebo boeingem, takže já myslím, že ta skutečná aplikace a o tu skutečně v tom ocenění nejde, jo, ale ten potenciál je tam určitě úžasný, ale určitě to bude ještě dlouho trvat a ty kroky budou postupné.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Prosím, pro mě jako laika je, přiznám se, stále nepochopitelné, co vlastně pohání tyto miniaturní stroje. Dá se to vysvětlit i člověku bez chemického vzdělání?

Vladimír KRÁL, Skupina molekulárního rozpoznávání, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze:

No, určitě dá, ona ta analogie trochu pokulhává. Auto potřebuje nejenom konstrukci, motor a palivo, ale potřebuje také silnice, potřebuje kyslík ve vzduchu, jo, je tam celá řada faktorů, ty nanostroje taky ta vlastně jsou trochu jiné zákonitosti v tom nanosvětě a obecně jsou poháněny buďto UV zářením nebo elektrickými impulsy, jo, potřebují energii samozřejmě, aby dělaly svoji práci, mimochodem studenti se mě dneska ptali, jestli je to auto s pohonem na přední kola, tak je to s pohonem na všechny čtyři.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Ideální stav naprosto. Pane profesore, vy znáte všechny tři laureáty Nobelovy ceny osobně. Prosím, jakou, jaký vlastně podíl mají na oné Nobelově ceně, dá se to, řekněme, poměrově popsat?

Vladimír KRÁL, Skupina molekulárního rozpoznávání, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze:

Já si myslím, že to bylo velice těžké rozhodnutí, protože těch lidí, kteří dělali v téhle oblasti velmi intenzivně a úspěšně, bylo zhruba 10, oni museli vybrat 3, ale myslím, že každý z nich tam vložil skutečně tu, tu jednu třetinu a jsou to velký sympaťáci a myslím, že zvládnou i tu Nobelovu cenu a budou pracovat dál.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

A spolupracují spolu nebo jsou to vlastně spíše konkurenti?

Vladimír KRÁL, Skupina molekulárního rozpoznávání, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze:

Ne, ne, to, to se nehodí, protože ty všichni si velice dbají na unikátnost svého výzkumu, aby ukázali, že oni mají tu skvělou skupinu, takže každej z nich udělal něco jinýho, ale pod tím společným deštníkem vlastně těch nanostrojů se to schová.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Slyšel jsem rozhovor, který jste před pár dny poskytl České televizi. Říkal jste tam, že takovou, takovým atributem jednoho z oceněných vědců je schopnost sehnat peníze na podobný typ výzkumu. Kdo je vlastně v tomto případě tím hlavním sponzorem. Spíše státy, spíše vědecké organizace, spíše soukromníci?

Vladimír KRÁL, Skupina molekulárního rozpoznávání, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze:

Na ten základní výzkum si myslím, že je to především státní podpora, já si myslím, že je dobře, když daňoví poplatníci se rozhodnout, že budou platit něco, co skutečně bude do budoucna pomáhat a nebudu jmenovat, ale ten Skot měl vždycky úžasný čuch na to, být na tom místě na světě, kde bylo nejvíc peněz v tu chvíli.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

V tomto případě to samozřejmě je k dobru věci. Pane profesore Drahoši, existuje nějaký český přínos do této oblasti? Slyšel jsem nebo respektive četl jsem o Laboratoři Chobotix, cílím správným směrem?

Jiří DRAHOŠ, předseda, Akademie věd ČR:

Ano, ano, kolega František Štěpánek z VŠCHT v Praze je takový průkopníkem tohoto oboru v oblasti chemického inženýrství. On se skutečně zabývá roboty, chemickými roboty. Snaží se je řídit, pohánět, posílat někam. Je to samozřejmě také výzkum, který v lecčems je na začátku, ale František Štěpánek se mu věnuje už docela dost let a dosáhl v něm značných úspěchů. Myslím, že i jeho profesura v mladém věku na VŠCHT Praha je, je toho důkazem, takže určitě VŠCHT Praha patří k pracovištím, které v tomto směru hrají důležitou úlohu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Čekáte, řekněme, a možná to může bát naivní dotaz, že by se Češi právě v této oblasti mohli do budoucna prosadit tak významně, až třeba k Nobelově ceně?

Jiří DRAHOŠ, předseda, Akademie věd ČR:

Tak profesor Král říkal, že ta je, ty lidi přímo nic nespojuje, oni spolu nesedí v jedné laboratoři a intenzivně nespolupracují. Oni jsou vlastně solitéři, každý si dbá na to svoje, kolega Štěpánek, když ho tady probíráme, tak určitě také, ale já bych to nevylučoval. Já všem našim potenciálním nobelistům určitě držím palce, bez té tvrdé práce to nejde.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Dostaneme se v dalším pokračování Devadesátky právě k českým šancím získat Nobelovu cenu, to až ale za malou chvíli. Pane profesore Králi, vy dlouhodobě tvrdíte, že samozřejmě molekulární stroje už existují, to je zkrátka dokázaný fakt v rámci buňky, ale ty jsou ještě o něco dál samozřejmě, než ty uměle vytvořené. Umějí se například replikovat. To je, řekněme, ideální stav dosáhnout té kvality, kterou už příroda umí sama?

Vladimír KRÁL, Skupina molekulárního rozpoznávání, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze:

Já myslím, že od toho jsme ještě hodně daleko. Ty poslední publikace, v téhle oblasti pokračuje řada jiných kolegů, tak už se umí vytvořit, řekněme, malé peptidy nebo proteiny, ale systémy, které by se samy zkopírovaly a plnily určitou funkci nebo dělaly tu, tak úžasnou věc, jako ribozomy, syntéza proteinů, od toho jsme ještě velmi daleko.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Ono totiž to zní téměř strašidelně, že by nějaký stroj, byť , ano, na biologické podstatě měl možnost sám sebe replikovat. Zní to tak jenom laikům nebo i vědcům?

Vladimír KRÁL, Skupina molekulárního rozpoznávání, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze:

Jo, myslím, že v téhle oblasti je obrovský potenciál a obrovské nebezpečí.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor:

Říká profesor Král, profesor Vladimír Král, mockrát děkujeme za kontext i za další informace. Mějte se hezky, na shledanou.


8.10.2016 - tyinternety.cz

Science Café Praha: Virtuální a rozšířená realita

Zveme vás na říjnové Science Café v Praze, které se mimořádně uskuteční v Cafe Prostoru_ v Národní technické knihovně v Dejvicích.

Téma: VIRTUÁLNÍ A ROZŠÍŘENÁ REALITA - JE TO VŮBEC REÁLNÉ?

O možnostech, nadějích a omezeních, které jsou spojeny s moderními pojmy virtuální realita a rozšířená realita, si budeme povídat s prof. Jiřím Žárou z FEL ČVUT v Praze.

V jeho přednášce se dozvíme, co tyto pojmy znamenají, zda způsobí revoluci ve využívání počítačů nebo zda jsou to reklamní bubliny, které brzy splasknou.

Prof. Ing. Jiří Žára, CSc. je vedoucím Katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT v Praze. Výzkumu a výuce virtuální reality se věnuje řadu let, jeho studenti využívají specializovanou laboratoř VRLAB, v níž za podpory evropských i českých grantů vznikají originální softwarová a technická řešení pro virtuální a rozšířenou realitu.

Těšíme se na vás!

* Vstup dobrovolný.

* Děkujeme Cafe Prostoru_.

* Na akci budeme jako obvykle natáčet (SlidesLive) a fotit. Záznamy předcházejících Science Café si pusťte na www.slideslive.com/sciencecafenebo na www.soundcloud.com/sciencecafe.

* Generálním partnerem Science Café je NF Neuron.

http://tyinternety.cz/kalendar-akci/science-cafe-praha-virtualni-a-rozsirena-realita/


8.10.2016 - novinky.cz

Úspěšné formule studentů ČVUT se představí v dejvickém kampusu

Ve středu 12. října se před dejvickou Fakultou elektrotechnickou a Fakultou strojní Českého vysokého učení technického v Praze uskuteční další ročník akce Den s formulemi ČVUT. V 9:00 se prostor před fakultami přemění v "závodní okruh". Studenti představí jak formuli s elektrickým pohonem týmu eForce FEE Prague Formula, tak i monopost se spalovacím motorem skupiny CTU CarTech.

Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty, kteří si během ní navrhují a sestrojují závodní formuli. Musí se zároveň postarat o ekonomickou stránku projektu.

Tým CTU CarTech se skládá ze třiceti studentů bakalářského, magisterského i doktorského studia, kteří studují na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Letos si studenti připravili pro svoji spalovací formuli několik novinek v podobě 3D tisku titanu, hliníku, plastu a vývoje řídicí jednotky, díky které se z kokpitu nastavuje tuhost podvozku.

Letošní sezóna byla pro studenty velice úspěšná, vždy se umístili na předních pozicích.

Navýšení výkonu

Elektrická formule týmu eForce FEE Prague Formula je taktéž vyvíjena studenty ze všech ročníků jak bakalářského, tak magisterského studia. V týmu je zastoupeno hned několik fakult ČVUT. Největší podíl má Fakulta elektrotechnická.

Tým eForce FEE v červnu zazářil s loňským monopostem FSE.04x na závodech v Kanadě a v USA, odkud si přivezl první místa s velkým bodovým náskokem. [celá zpráva]

Do nové závodní sezóny poté nastoupil s monopostem FSE.05. Společně s navýšeným výkonem všech čtyř motorů a vylepšenou elektronikou monopost dosáhl při disciplíně akcelerace na 75 metrů času 3,81 sekundy a odstartoval tak další éru elektrické formule.

URL| https://www.novinky.cz/veda-skoly/416817-uspesne-formule-studentu-cvut-se-predstavi-v-dejvickem-kampusu.html


10.10.2016 - Metro

Formule. Budou opět k vidění v Dejvicích

Před pražským dejvickým monoblokem Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní se ve středu 12. října od 9 hodin koná další ročník akce Den s formulemi ČVUT. Při ní studenti představí formuli s elektrickým pohonem i monopost se spalovacím motorem. Prostor před fakultami se promění v závodní okruh. Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty, kteří si sami musí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku projektu a připravit obchodní strategii. Návštěvníci si mohou také prohlédnout expozice partnerů týmů.


11.10.2016 - hybrid.cz

POZVÁNKA: přijďte se podívat na elektrické formule ČVUT

Už zítra od 9:00 se před dejvickou Fakultou elektrotechnickou a Fakultou strojní Českého vysokého učení technického v Praze uskuteční další ročník akce Den s formulemi ČVUT. Ukážou si i elektroformule týmu eForce FEE Prague Formula.

Na Technickou ulici se vrací obě formule ČVUT, aby ukázaly, co v nich je. Přijďte tam zítra, ve středu 12.10.2016, a dozvíte se zajímavosti o týmech CTU CarTech a eForce FEE Prague Formula i závodech Formula Student.

U technologických stanů si můžete promluvít s konstruktéry a vývojáři formule. Zjistíte, co je v konstrukci právě in a jaké změny plánují na příští rok.

Akci letos navštíví také zástupci firem, jako je Škoda Kariéra, Automotive Lighting CZ, Total, SKF, Continental kariéra Česká republika a TG Drives.

Pomyslný vrchol pak nastane při šesti jízdách po improvizované dráze, kdy uvidíte, jak se po Technické ulici prohání formule obou týmů. Formule budou po Technické jezdit v 9:00, 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a ve 14:00.

http://www.hybrid.cz/pozvanka-prijdte-se-podivat-na-elektricke-formule-cvut


12.10.2016 - zpravy.rozhlas.cz

Závodní formule zblízka

Přijďte se podívat na závodní formule, které zkonstruovali studenti ČVUT. Prostor před elektrotechnickou a strojní fakultou v Dejvicích se promění v závodní okruh, kde budou jezdit formule s elektrickým i spalovacím motorem.

http://www.rozhlas.cz/regina/tipy/_zprava/zavodni-formule-zblizka--1658593


12.10.2016 - tyden.cz

ČVUT začíná vyvíjet nové studentské formule. Změní koncept

Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) se začínají vyvíjet nové studentské formule. Členové týmů, kteří na nich pracují, vycházejí z dřívějších monopostů. Tvůrci formule se spalovacím motorem chystají velkou změnu konceptu.

Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) se začínají vyvíjet nové studentské formule. Členové týmů, kteří na nich pracují, vycházejí z dřívějších monopostů. Tvůrci formule se spalovacím motorem chystají velkou změnu konceptu. Základem nové formule by měl být uhlíkový monokok místo trubkového rámu, uvedl na středeční tiskové konferenci Filip Tomasch z týmu CTU Cartech. Letošní vozy budou do odpoledne jezdit po ulici v Dejvicích před univerzitou.

Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty vysokých škol, kteří si musejí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku a prezentaci projektu a sestavit obchodní plán. Na ČVUT fungují dva týmy. Vedle CTU Cartech, který vyvíjí formuli se spalovacím motorem, také eForce FEE pro elektrickou formuli. V týmech spolupracují studenti Fakulty elektrotechnické, Fakulty strojní i dalších fakult.

Nové modely se tradičně představují na jaře před závodní sezonou, která je v létě. Letos se oba týmy v soutěžích prosadily na přední pozice. Spalovací formule CTU Cartech byla třetí v České republice i v Maďarsku a celkově jí patří ve světovém žebříčku 11. příčka z 547 týmů.

Formule eForce zvítězila na červnových závodech v USA a v Kanadě. Tam byl nasazen vyladěný monopost z roku 2015. Část týmu souběžně pracovala na dokončování aktuálního modelu. Zdeněk Machala z týmu eForce upozornil, že v zámoří nebyla konkurence taková jako na soutěžích v Evropě. "Americké týmy rozhodně nedosahují kvalit těch evropských. Působili jsme tam jako zjevení," řekl.

Tvůrci elektrické formule na uhlíkový monokok přešli už letos. Nový monopost nasadili v závodě v České republice, kde byli v několika dílčích disciplínách na stupních vítězů, ale o šanci na výrazný úspěch je připravilo nedokončení hlavního závodu. V novém modelu tak budou především zlepšovat parametry současného vozu, řekl Machala.

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavel Ripka poukázal na to, že při vývoji studentských formulí pracují týmy s těmi nejmodernějšími technologiemi. "Občas dělají věci, které ještě neučíme," poznamenal. Díky praktickým dovednostem, které členové týmů získávají, patří k nejžádanějším absolventům ČVUTna pracovním trhu, doplnil.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/veda/technologie/cvut-zacina-vyvijet-nove-studentske-formule-zmeni-koncept_401403.html


12.10.2016 - ČT 1

Den s formulemi z dílny studentů ČVUT

Tereza KRUČINSKÁ, moderátorka:

Formule vlastní výroby představili studenti ČVUT v pražských Dejvicích. S elektroformulí a závodním strojem na spalovací motor se účastní mezinárodní soutěže Formula Student. Mezi několika stovkami univerzitních týmů je elektroformule na třicáté příčce a vůz se spalovací motorem jedenáctý. Obě auta studenti dál vyvíjejí.

Zdeněk MACHALA, vedoucí mechanické skupiny týmu elektroformule:

My jsme přešli z trubkového rámu na uhlíkové šasi, přičemž to pro nás znamená úsporu hmotnosti asi 10 kilogramů, což je třetina celé hmotnosti toho šasi.

Filip TOMASCH, člen týmu formule se spalovacím motorem:

Jsme snížili výšku těžiště o 8 milimetrů směrem dolů a co je ještě rozdíl, tak je možnost nastavení tuhosti stabilizátoru, takže změna módu, chodu toho automobilu za jízdy.


12.10.2016 - blesk.cz

Tvůrci formule ČVUT se spalovacím motorem chystají velkou změnu

Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) se začínají vyvíjet nové studentské formule. Členové týmů, kteří na nich pracují, vycházejí z dřívějších monopostů. Tvůrci formule se spalovacím motorem chystají velkou změnu konceptu. Základem nové formule by měl být uhlíkový monokok místo trubkového rámu, uvedl na dnešní tiskové konferenci Filip Tomasch z týmu CTU Cartech. Letošní vozy budou do odpoledne jezdit po ulici v Dejvicích před univerzitou.

Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty vysokých škol, kteří si musejí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku a prezentaci projektu a sestavit obchodní plán. Na ČVUT fungují dva týmy. Vedle CTU Cartech, který vyvíjí formuli se spalovacím motorem, také eForce FEE pro elektrickou formuli. V týmech spolupracují studenti Fakulty elektrotechnické, Fakulty strojní i dalších fakult.

Nové modely se tradičně představují na jaře před závodní sezonou, která je v létě. Letos se oba týmy v soutěžích prosadily na přední pozice. Spalovací formule CTU Cartech byla třetí v České republice i v Maďarsku a celkově jí patří ve světovém žebříčku 11. příčka z 547 týmů.

Formule eForce zvítězila na červnových závodech v USA a v Kanadě. Tam byl nasazen vyladěný monopost z roku 2015. Část týmu souběžně pracovala na dokončování aktuálního modelu. Zdeněk Machala z týmu eForce upozornil, že v zámoří nebyla konkurence taková jako na soutěžích v Evropě. "Americké týmy rozhodně nedosahují kvalit těch evropských. Působili jsme tam jako zjevení," řekl.

Tvůrci elektrické formule na uhlíkový monokok přešli už letos. Nový monopost nasadili v závodě v České republice, kde byli v několika dílčích disciplínách na stupních vítězů, ale o šanci na výrazný úspěch je připravilo nedokončení hlavního závodu. V novém modelu tak budou především zlepšovat parametry současného vozu, řekl Machala.

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavel Ripka poukázal na to, že při vývoji studentských formulí pracují týmy s těmi nejmodernějšími technologiemi. "Občas dělají věci, které ještě neučíme," poznamenal. Díky praktickým dovednostem, které členové týmů získávají, patří k nejžádanějším absolventům ČVUT na pracovním trhu, doplnil.

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-zajimavosti/423858/tvurci-formule-cvut-se-spalovacim-motorem-chystaji-velkou-zmenu.html


13.10.2016 - denik.cz

Tvůrci studenstké formule se spalovacím motorem chystají velkou změnu

Praha - Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) se začínají vyvíjet nové studentské formule. Členové týmů, kteří na nich pracují, vycházejí z dřívějších monopostů. Tvůrci formule se spalovacím motorem chystají velkou změnu konceptu. Základem nové formule by měl být uhlíkový monokok místo trubkového rámu, uvedl na dnešní tiskové konferenci Filip Tomasch z týmu CTU Cartech. Letošní vozy budou do odpoledne jezdit po ulici v Dejvicích před univerzitou.

Formula Student je mezinárodní soutěž pro studenty vysokých škol, kteří si musejí navrhnout a sestrojit závodní formuli, postarat se o ekonomickou stránku a prezentaci projektu a sestavit obchodní plán. Na ČVUT fungují dva týmy. Vedle CTU Cartech, který vyvíjí formuli se spalovacím motorem, také eForce FEE pro elektrickou formuli. V týmech spolupracují studenti Fakulty elektrotechnické, Fakulty strojní i dalších fakult.

Nové modely se tradičně představují na jaře před závodní sezonou, která je v létě. Letos se oba týmy v soutěžích prosadily na přední pozice. Spalovací formule CTU Cartech byla třetí v České republice i v Maďarsku a celkově jí patří ve světovém žebříčku 11. příčka z 547 týmů.

Vítězství v zahraničí

Formule eForce zvítězila na červnových závodech v USA a v Kanadě. Tam byl nasazen vyladěný monopost z roku 2015. Část týmu souběžně pracovala na dokončování aktuálního modelu. Zdeněk Machala z týmu eForce upozornil, že v zámoří nebyla konkurence taková jako na soutěžích v Evropě. „Americké týmy rozhodně nedosahují kvalit těch evropských. Působili jsme tam jako zjevení," řekl.

Tvůrci elektrické formule na uhlíkový monokok přešli už letos. Nový monopost nasadili v závodě v České republice, kde byli v několika dílčích disciplínách na stupních vítězů, ale o šanci na výrazný úspěch je připravilo nedokončení hlavního závodu. V novém modelu tak budou především zlepšovat parametry současného vozu, řekl Machala.

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavel Ripka poukázal na to, že při vývoji studentských formulí pracují týmy s těmi nejmodernějšími technologiemi. „Občas dělají věci, které ještě neučíme," poznamenal. Díky praktickým dovednostem, které členové týmů získávají, patří k nejžádanějším absolventům ČVUT na pracovním trhu, doplnil.

http://www.denik.cz/z_domova/tvurci-formule-cvut-se-spalovacim-motorem-chystaji-velkou-zmenu-20161013.html


14.10.2016 - CHIP

Drony v kostele

Skupina multirobotických systémů, působící na katedře kybernetiky ČVUT, snímala obtížně přístupná místa historických interiérů v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí. Kromě senzorického snímání vysoko položených míst, vědci v terénu testovali techniku, založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér. Zdokumentování obtížně přístupných míst kostela pomůže historikům a architektům zhodnotit potřebu případných restaurátorských prací. Další informace na mrs. felk.cvut.cz.


20.10.2016 - Root.cz

Red Hat otevírá novou open source laboratoř na FEL ČVUT

Cílem nové laboratoře, která bude podobná dvěma již otevřeným v Brně na FI MU a FIT VUT, je poskytnout studentům možnost získat praktické zkušenosti. Laboratoř bude umístěna na FEL ČVUT v Praze, ale dostupná bude studentům ze všech univerzit či středních škol, kteří mají zájem o spolupráci na různých projektech. Součástí programu bude série přednášek o existující spolupráci s univerzitami v Brně, o možnostech zapojení se do programu a především Project Marketplace, kde budou mít studenti možnost podívat se na množství otevřených projektů, do kterých se mohou zapojit. Prezentace probíhají neformálně, takže mají studenti možnost pobavit se o projektech přímo s jejich vedoucími. Více informací se dozvíte na Facebookových událostech anebo na webu research.redhat.com.

URL| https://www.root.cz/zpravicky/red-hat-otevira-novou-open-source-laborator-na-fel-cvut/


20.10.2016 - Lidové noviny

Veřejný sektor potřebuje velká data

PRAHA Big data neboli "velká data" se stala populární frází, kterou dnes používá stále více firem. Jejich analýza a užití výsledků mají zvýšit kvalitu života. Kdo by je tedy měl užívat především, je veřejná správa. Ta však ve stále se zrychlujícím tempu doby nemá k dispozici aktuální zdroje informací a bez spolupráce se soukromým sektorem je ani mít nemůže. Shodli se na tom účastníci konference Lidových novin s názvem Big data -Mobilní komunikace a aplikace.

Dat je dnes nepočítaně a tempo jejich přírůstku je nezměrné. Podle společnosti Deloitte dnes lidstvo zhruba za minutu vyprodukuje stejné množství dat, kolik jich vyprodukovalo od počátku své existence až do roku 1990. "Jen na videoserver YouTube přibude každou minutu 72 hodin záznamu," upozornil Jan Šedivý z katedry kybernetiky ČVUT.

Jedním z důvodů je, že data přichází ze zdrojů, které lidé dříve neznali a ani si je neuměli představit. Vznikají nezávisle na naší vůli a právě schopnost je posbírat, zorientovat se v nich a využít je klíčová. Veřejnému sektoru ale bohužel chybí. Ačkoliv dat má spoustu, jsou zastaralá.

Velká data přitom mají velmi pozitivní dopady na investiční politiku. Dotační tituly dnes nejsou založeny na tvrdých datech a jejich účinek tím trpí. Big data pomohou nejen dotace efektivněji rozdělit, ale i ověřit, jak byly peníze využity.

"Například chci-li investovat do rozvoje dopravní infrastruktury, potřebuji vědět, jak se lidé pohybují a jaký je trend do budoucna," řekl Lukáš Kovárník, manažer rozvoje ICT řešení ve společnosti T-Mobile.

Právě mobilní operátoři mají obrovské množství dat plynoucí ze sledování pohybu SIM karet a využívání datové sítě. Mateřská skupina českého operátora Deutsche Telekom už je v Polsku a ČR i reálně využila k měření účinnosti mediálních kampaní pro agentury cestovního ruchu v rámci propagace jednotlivých lokalit nebo k analýze komerčních příležitostí na základě návštěvnosti největších českých horských středisek.

Podobně bohatý zdroj informací mají i karetní společnosti, které mohou poskytnout vhled do každodenních finančních toků a ekonomiky. "Vidíme platby anonymizovaného uživatele na čerpacích stanicích, v supermarketech a podobně. Vidíme, kde lidé platí kartou a kde v hotovosti. Vidíme, že se v českých e-shopech obávají zneužití a volí dobírku, zatímco v čínských obchodech platí kartou," řekl šéf karetní asociace Visa pro ČR a Slovensko Marcel Gajdoš.

Dotazníkové šetření už dnes zkrátka nestačí. Co člověk uvede do formuláře sčítání lidí, nemusí už druhý den platit. Veřejný sektor by tak ke zlepšování života obyvatel měl více spolupracovat se soukromými subjekty, které mají ty nejaktuálnější informace. "Data v čase nejsou stejná. Pochází z různých zdrojů a mění se, což ovlivňuje kvalitu výstupů a ztěžuje interpretaci. Pokud budete sázet na to, že data prostě nasbíráte, všechno to přemelete a něco z toho vypadne, tak to se nestane. Jde o komplikovanou disciplínu a jen jeden zdroj dat může vyžadovat vysoce specializovaného člověka," uvedl vedoucí partner oddělení poradenských služeb společnosti Deloitte Pavel Šiška.


20.10.2016 - abclinuxu.cz

Red Hat otevírá novou open source laboratoř na FEL ČVUT

Laboratoř bude umístěna na FEL ČVUT v Praze, ale dostupná bude studentům ze všech univerzit či středních škol, kteří mají zájem o spolupráci na různých projektech. Součástí slavnostního otevření dne 26. října ve 14:00 bude série přednášek o existující spolupráci s univerzitami v Brně, o možnostech zapojení se do programu a především Project Marketplace, kde budou mít studenti možnost podívat se na množství otevřených projektů, do kterých se mohou zapojit.

http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/red-hat-otevira-novou-open-source-laborator-na-fel-cvut


21.10.2016 - Pátek Magazín LN

Ajťačky

Vybraly si obor, jemuž z devadesáti procent vládnou muži a který provází řada mýtů o asociálních podivínech. čtveřice programátorek a analytiček však na předsudky nedala a razí cestu do informačních technologií dalším ženám.

Nejedna z nich si to vyslechla mnohokrát: "Jé, holka v IT. To bych dělat nemohla." I rodiče některým dávali najevo, že by si možná měly vybrat jiné povolání a místo technické vysoké školy jít raději třeba na ekonomku. Ale čtveřice mladých žen, kterou Pátek LN představuje, se zviklat nenechala a šla si za svým.

Ajťaček zatím moc není, dokonce jich ubývá. Zatímco v roce 1993 bylo v oboru IT 36 procent žen, o dvacet let později už to bylo jen deset procent. Informační technologie se za poslední léta potichu rozvinuly v mohutné průmyslové odvětví plné pracovních pozic, které ještě před pár lety ani neexistovaly. Počty zaměstnanců v IT raketově rostou, podíl žen však klesá - stále je odrazují předsudky a mýty. Vznikají proto iniciativy, které chtějí tento trend zvrátit. Třeba informační web ZkusIT.cz nebo organizace Czechitas, jež chce inspirovat dívky k tomu, aby do světa technologií nahlédly.

Nevím, jestli je to tím, že to jsou ženy, či že to je prostě nová generace lidí v IT, ale při setkání se čtveřicí ajťaček na mě nepadal ten nepříjemný pocit, jako když voláme IT administrátorům v práci, že nám nejde e-mail nebo tiskárna, a čekáme, že budeme zase za blbce. Všechny byly milé a trpělivě vysvětlovaly, co je to Dart a Java a proč je Céčko tak hrozné. Byly tak zapálené pro svůj obor, jak jsem už dlouho neviděl. Naposledy snad u akrobatických pilotů.

My vidíme jen hezké webové stránky nebo se v mobilu díváme na předpověď počasí. Ale za tím vším jsou lidé jako testeři, front- a backend kodéři, vývojáři. Ale také testerky, vývojářky, kodérky a programátorky. Ano, jsou v lecčems odlišné: vědí mnohem víc o tom, jak funguje dnešní virtuální svět, mluví jiným jazykem a žijí v jakémsi paralelním světě, ale na ten náš společný zdaleka nezanevřely. "Jsme jiné," říká jedna z nich, "ale ono je to tak krásné."

ZuZana Bednářová

Funkce: data analytik ve společnosti GoodData

Odkdy se zajímá o počítače: od roku 2006, během studia na střední škole

Studium: Vysoká škola báňská, obor Informační a systémový management

Které programovací jazyky ovládá: SQL, C, Pascal

Kolikrát viděla seriál Ajťáci: "Celý jsem neviděla nikdy."

Není dne, kdy bych se něco nového nenaučila," říká Zuzana Bednářová v rozlehlém zasedacím sále pražské společnosti Good Data. "Obor informačních technologií se strašně rychle mění. Naučíte se software, pak se dva roky věnujete něčemu jinému, a když se k tomu původnímu softwaru vrátíte, musíte se ho učit znova, protože se úplně proměnil." To, co by jiné odrazovalo, Bednářovou na oboru naopak baví. Možná je to tím, jak se k němu nakonec dostala. "Začalo to neúspěchem," říká. "Aby si člověk v osmnácti devatenácti letech vybíral celoživotní povolání, mi přijde moc brzy. Sama jsem tehdy ještě nevěděla, čemu se přesně věnovat. Chtěla jsem na vysokou školu ekonomickou a studovat francouzštinu, ale tam mě nevzali, a tak jsem šla na báňskou. Vybrala jsem si IT, i když mě od toho doma odrazovali. Ale to mě naopak povzbudilo - řekla jsem si, že v tomhle oboru chci jednou pracovat. A vůbec toho nelituju, bylo to určitě to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy učinila."

V IT firmách už pracuje čtyři roky, a když o svém zaměstnání mluví, je dobré mít po ruce nějaký překladač. Když se jí totiž zeptáte, co dělá, když ráno přijde do práce, spustí o tom, jak testuje featury, pak že bude cosi releasovat a nakonec že supportuje řešení. Připouští přitom, že jí často nerozumí ani doma. "Mám problém o své práci mluvit správně česky," říká. Ale na prázdný výraz v posluchačově tváři dokáže popsat svou práci srozumitelněji. "Pomáhám lidem orientovat se v datech," říká. "Data jsou všude kolem nás. I my jsme soubor dat: kdo jsme, jaké máme vlastnosti." I když často mluví tak, že jí většina lidí neporozumí, nemyslí si, že by se ajťáci a ajťačky výrazně lišili od zbytku populace. "Ajťáci nejsou žádní asociálové, nějací podivíni ve sklepě, s mastnými vlasy, co s nikým nemluví. Naopak v oboru jsou skvělí lidé, hodně sportují, běhají maratony a normálně se s ostatními baví. IT není jenom to, že řešíte jedničky a nuly, v IT firmách můžete dělat i práci, ke které není třeba znalost programovacích jazyků." Kristýna Knapová

Funkce: šéfka IT vývoje ve společnosti ZOOT

Odkdy se zajímá o počítače: od 8. třídy, kdy se učila programovat v jazyce Pascal. "Strašně mě to bavilo."

Studium: Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Obecná informatika

Technologie, které ovládá: webové (PHP, HTML, Javascript), databázové (MySQL, SQL), návrh aplikací (UML, BPMN)

Kolikrát viděla seriál Ajťáci: "Seriál jsem neviděla. Preferuji jiné druhy seriálů. Miluju sci-fi."

Je hrozně pozitivní, že se ženy přestávají bát IT," říká Kristýna Knapová. "Moje rodiče by kdysi ani nenapadlo, že si k počítačům vybuduji tak pozitivní vztah, ale dnes je jiná doba. Počítače jsou neodmyslitelnou součástí našeho života a jednou klidně může být poměr mužů a žen v IT vyrovnaný." Knapová k dosažení takové budoucnosti sama přispívá. Už rok je head of development, tedy šéfkou vývoje největšího českého e-shopu s módou ZOOT a za tu dobu pomalu rozšiřuje počet žen v oboru. "Máme tu jednu testerku, dále jednu slečnu, která se stará o podporu našich interních uživatelů, a dvě datové analytičky. Žen je nás tedy pět - včetně mě - ze třiceti. Když jsem přišla do firmy, byla jsem tu jediná." Kristýna ví, že v typicky mužském oboru, jako je IT, mohou stále panovat předsudky. Když před deseti lety začínala programovat, sama na ně narážela. "Dříve se mi stávalo, že

když jsem se hlásila na pozici programátorky, bylo mi řečeno, že si na tu pozici představují někoho jiného, a mysleli tím muže," vzpomíná absolventka Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, která začala programovat už v osmé třídě. "Ale stal se mi i opačný extrém, kdy mě vzali jen kvůli tomu, že jsem pohledná žena." "Je dobře, že se v IT oboru začínají stále více prosazovat ženy," říká. Muži mají tendenci všechno vyřešit rychle a pustit se co nejdříve do něčeho jiného. My ženy jsme pečlivější, preciznější a trpělivější. Není to tak, že žena nedokáže to, co umí muž, ale dělá to prostě jinak." "Na práci v ZOOTu mě nejvíce baví, že se můžu podílet na vývoji populární e-commerce platformy, která je postavená na zajímavých technologiích. I když v současné době už moc neprogramuji, jsem ráda, že můžu se členy týmů, které vedu, řešit výkonností nebo logické problémy," dodává Knapová. Svetlana Margetová

Funkce: data analytik v Keboola, iOS developer v 2fresh

Odkdy se zajímá o počítače: od patnácti let

Studium: Ekonomická univerzita Bratislava, obor Informatika

Které programovací jazyky ovládá: HTML5/CSS3, JavaScript, Python, Swift, pracuje s SQL

Kolikrát viděla seriál Ajťáci: "Na vysoké na koleji jsme se na něj během oběda dívali. Ale vůbec není o IT, reálně to takhle nevypadá."

Má hned dvě zaměstnání. V jednom Svetlana Margetová pracuje jako analytička a probírá se stohy tabulek plných údajů, které musí roztřídit, uspořádat a připravit do hezkých grafů a koláčů, v nichž se pak normální smrtelníci lépe vyznají. Druhým je pozice vývojářky pro operační systém iOS, který lze najít na některých mobilech. A právě při téhle práci přišla na záhadu, kterou si ani přes veškeré nasazení všech svých analytických schopností nedokáže vysvětlit. Když sepsala kód aplikace určené na porovnávání cen zboží v potravinových e-shopech, zjistila že lidé nejčastěji ze všeho nakupují banány. "Nevím proč, zkoušela jsem na to přijít, ale daleko jsem se nedostala," říká ajťačka původem ze Slovenska, která s programováním začala už ve svých 15 letech. "Vím jen, že nejčastěji je kupují lidé ve věku 25 až 35 let a rodiny s dětmi, naopak lidé nad 65 let ne. Ale proč je to zrovna takhle, netuším."

Do Česka přišla před dvěma lety. Rok a půl dojížděla z Bratislavy do Prahy za klientem, pro kterého v rámci své firmy pracovala, až ji to přestalo bavit a přestěhovala se. A nelituje. Dělá práci, která má v rodině malou tradici. "Celá moje rodina je z IT oboru. Můj bratr tím byl posedlý, strejda s tetou pořádali kurzy na základy programování," říká. Jádrem povolání je určitý způsob logického myšlení, který si neosvojí každý. Ale Margetová říká, že nedostatek žen v oboru není způsobený tím, že by takové myšlení nezvládly. "Logické myšlení se může naučit každý," říká. "Mě to trvalo dlouho - nikdo mi neřekl, co mě čeká. Byl to rok hodně tvrdé práce." Všechny ty jedničky a nuly ji baví, i když připouští, že kvůli hektickému vývoji nových technologií je náročné držet s novinkami krok. "To mě trochu děsí, že se budu muset neustále učit," říká. "Někdy jsem už unavená, ale baví mě to, jinak bych mohla sedět v Tesku za pokladnou." Jana Moudrá

Funkce: spoluzakladatelka firmy Juicymo

Odkdy se zajímá o počítače: první počítač dostala v sedmi letech

Studium: Fakulta elektrotechnická ČVUT (bakalář), Fakulta informačních technologií ČVUT (magistr)

Které programovací jazyky ovládá: Java, JavaScript, Dart

Kolikrát viděla seriál Ajťáci: "Vím, že existuje. Díl dva jsem viděla, ale ve volném čase se dále učím a zkouším nové technologie. Když se dívám na nějaký seriál, přemýšlím u toho, co všechno bych mohla místo toho dělat."

Jestli si někdo představuje ženy v informačních technologiích jako nějaké divoženky, co si nikdy nehrály s panenkami a místo toho jen žhavily počítače, pak jej Jana Moudrá vyvede z omylu. "Panenky proběhly, šila jsem si na ně a chci se to ještě pořádně naučit - to šití," říká spoluzakladatelka vývojářské firmy Juicymo. "Jsem pořád žena a ráda se třeba oblékám." Ostatně přes módu, ač tu virtuální, se k počítačům dostala. Jako malá si oblíbila hru The Sims, kde v počítači ovládáte postavičky, dáváte jim úkoly a vymýšlíte jim nejrůznější činnosti. "Nelíbilo se mi, co mají na sobě," vzpomíná. "Tak jsem si otevřela složku, kde byly uloženy obrázky oblečení pro postavičky, a spoustu jich přemalovala." Po oblečení přišel na řadu tvar postav samotných, aplikace Malování ve Windows nahradil profesionální nástroj Photoshop a později programy na trojrozměrnou grafiku. K tomu začala navrhovat vlastní webové stránky. Tohle hraní jí vydrželo až do nástupu na Fakultu elektrotechnickou ČVUT, kde přišel tvrdý střet s realitou. "Musela jsem se naučit

programovat," říká. "Zpočátku jsem to vůbec nechápala, cestou do školy jsem si v metru četla v učebnici každou kapitolu programování pořád dokola, dokud jsem to nepochopila. Předmět programování v Javě byl povinný, bez toho bych školu nemohla absolvovat. Musela jsem úplně změnit svůj způsob myšlení, jednoho dne se to nakonec zlomilo. Můj první větší kód v Javě byla aplikace na databázi psů." A programování ji chytlo. Svou firmu založila v roce 2013 už na škole v rámci inkubátoru ČVUT, který pomáhal studentům začít s podnikáním a v rámci nejrůznějších seminářů poskytoval pomoc nejen s účetnictvím, daněmi a právem. Dnes dělá webové stránky a aplikace pro operační systém Android, který najdete na většině dnešních telefonů. Celá nadšená ukazuje v laptopu stovky a stovky řádků kódu plné výrazů jako class, final, var, závorek a středníků. "Na našem oboru je skvělé, že nepotřebujete žádné drahé stroje k tomu, abyste začali podnikat, a zároveň můžete vytvořit něco, co mohou používat lidé po celém světě," říká.


21.10.2016 - parlamentnilisty.cz

Nová kniha profesora Kulhánka z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze dovede čtenáře z kuchyně do vesmíru

V rámci přednáškového programu Fyzikální čtvrtky vystoupí 27. října od 16.15 hodin na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Prazeprof. Petr Kulhánek. Na přednášku naváže v 18.00 hodin křest jeho nové publikace nazvané Z kuchyně do vesmíru aneb třináctero příběhů neobyčejně obyčejných. Knihu, kterou bude možné na místě zakoupit, vydalo nakladatelství AGA.

Humorně popsat fyzikální zákony se většině autorů odborných knih nedaří. Profesor Petr Kulhánek je v tomto ohledu výjimkou a svým velmi osobitým stylem čtenářům přibližuje základní fyzikální zákonitosti. O své nové publikaci říká: "Na fyzikálních zákonech je krásné to, že jsou univerzální. Se stejnými jevy se setkáváme jak v naší domácnosti, například v obyčejné kuchyni, tak v hlubinách vesmíru. V knížce, která je určena široké veřejnosti zajímající se o fyziku, jsou na populární úrovni popsány zajímavé fyzikální jevy od historických souvislostí až po žhavé novinky. Třináct příběhů má jeden společný jmenovatel - jsou to příběhy o věcech neobyčejně obyčejných."

Součástí křtu bude také autogramiáda autora. Akce se koná na Fakultě elektrotechnické ČVUT, na adrese Technická 2, Praha 6.

Více informací a ukázky z knihy naleznete na stránce zde.

Program Fyzikálních čtvrtků Fakulty elektrotechnické, které jsou volně přístupné veřejnosti, je k dispozici zde.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 123 studijních programů a v rámci nich 464 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2015 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4200 světových univerzit, ve skupině univerzit na 451 - 460. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě, a stejně tak i v oblastech "Mathematics" a "Physics and Astronomy".

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=459375


21.10.2016 - linuxexpres.cz

Red Hat otevírá laboratoř na FEL ČVUT

Firma Red Hat ve středu 26. října 2016 otevírá Open Source Lab na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Cílem nové laboratoře, která bude podobná dvěma již otevřeným v Brně na FI MU a FIT VUT, je poskytnout studentům možnost získat praktické zkušenosti. Laboratoř bude umístěna na FEL ČVUT v Praze, ale dostupná bude studentům ze všech univerzit či středních škol, kteří mají zájem o spolupráci na různých projektech.

Součástí programu bude série přednášek o existující spolupráci s univerzitami v Brně, o možnostech zapojení se do programu a především Project Marketplace, kde budou mít studenti možnost podívat se na množství otevřených projektů, do kterých se mohou zapojit. Prezentace probíhají neformálně, takže mají studenti možnost pobavit se o projektech přímo s jejich vedoucími.

Více informací se dozvíte na Facebookové události anebo na webu research.redhat.com.

https://www.linuxexpres.cz/novinky/red-hat-otevira-laborator-na-fel-cvut


21.10.2016 - chip.cz

Další díl historie výpočetní techniky

První část úspěšné výstavy Století informace - počítačový svět na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se rozšíří o unikátní sbírku různých československých a zahraničních počítačů ze 70. až 90. let minulého století a dalších dobových zařízení.

Původní výstavu mohli návštěvníci zhlédnout na přelomu května a června letošního roku. Další exponáty budou zpřístupněny od 25. října 2016 do konce června 2017 v prostorách Fakulty elektrotechnické v Dejvicích (Technická 2, Praha 6, přízemí H1-28), a to vždy v pondělí a ve středu od 13.00 do 17.00 hodin.

K zajímavostem výstavy patří terminál tranzistorového počítače Wang série 2200 z roku 1975, první skutečně přenosný počítač Osborne 1 z roku 1981, první z počítačů určených pro volný trh Tandy Radioshack TRS-80 a raritní počítač Sharp MZ80K z roku 1977. Stejně jako během jarní části výstavy budou i nyní k vidění ruské klony ZX Spectra z počátku 90. let 20. století nebo několik modelů slušovických počítačů. Zastoupena je výpočetní technika firem Sinclar, Atari, Commodore, Apple, Hewlett Packard, Robotron, počítače standardu MSX, školní počítače IQ151, PMD85, PMI80 a terminál vyrobený v závodu výpočetní techniky Aritma Praha. Výstava představuje i zhruba stovku plotrů, periferií, tiskáren a je doplněna dobovými časopisy, katalogy, manuály a počítačovými hrami.

Výstava výpočetní techniky Století informace - počítačový svět II. pochází ze soukromé sbírky pana Patra Váradiho ze Staré Paky, vznikla pod záštitou děkana fakulty prof. Ing. Pavla Ripky, CSc., a připravila ji Historická laboratoř elektrotechniky ve spolupráci s kolektivem odborníků a pracovníků Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Informace o Historické laboratoři elektrotechniky jsou k dispozici na https://ekonom.feld.cvut.cz/cs/katedra/laboratore/historicka-laborator-elektrotechniky/ nebo www.elektropolis.cz.

http://www.chip.cz/novinky/dalsi-dil-historie-vypocetni-techniky/


21.10.2016 - Digizone.cz

Jaká byla XXVI. konference Radiokomunikace 2016

UVNITŘ GALERIE - Tématicky rozhodně zajímavá. Rozvoj LTE a TV pásma, ATSC 3.0, získávání elektrické energie ze zdrojů kolem nás, eMBMS či mobilní sítě 5G.

Konferenčními dny úterý až čtvrtek bylo zahájeno druhé čtvrtstoletí tradiční pardubické konference, rozdělené na tematické bloky zakončené vždy po půldni panelovou diskuzí. Tato změna a atraktivní program zřejmě způsobily, že první den přišlo 186 účastníků, druhý den 150 a na poslední půlden 67 účastníků, včetně přednášejících a členů přípravného výboru.

Konferenci zahájil jménem předsedy ČTÚ Jaromíra Nováka ředitel úřadu pan Marek Ebert. Ve svém proslovu uvedl úkoly regulačního úřadu v oblasti správy spektra ze střednědobého hlediska. Jedním z nich je zpracování revize evropského regulačního rámce na podmínky českého regulátora. Současně se musíme vyrovnat se snahami bruselské administrativy o přesun více pravomocí na komisi EU, resp. jí zřizovanou agenturu pro správu spektra. Parlamentu ČR pak musí být připravena národní pozice k těmto otázkám, k rozvoji sítí 5. generace, problematika pásma 700 MHz a příprava aukce v pásmu 3,6-3,8 GHz.

Strategii terestrické digitální platformy připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Pavla Dvořáka. ČTÚ dnes připadá role koordinace sítí i se sousedními zeměmi tak, aby docházelo v budoucnu pokud možno k co nejmenšímu počtu vynucených přepojování.

ČTĚTE TAKÉ: Konference Radiokomunikace 2016 v Pardubicích - příprava a témata

Radim Pařízek: V lednu začneme stavět třetí přechodovou síť

České Radiokomunikace jednají s ČTÚ o individuálních oprávněních k přechodové síti 12

WRC 2015, drony a III. TV pásmo

Další část dopoledního bloku byla věnována otázkám závěrů světové Radiokomunikační konference WRC 2015, plnění rozvojových kritérií, které v rámci aukce na kmitočty pro LTE dostali mobilní operátoři, a regulaci kmitočtů pro bezpilotní prostředky (UAV - drony). A také právnímu rámci pro jejich provoz a současný stav v ČR ve srovnání se zahraničím.

Ing. Petr Zeman ve svém vystoupení upozornil, že WRC stanovuje pravidla, jak mají státy s kmitočty nakládat a vzájemně komunikovat. Rozhodovací pravomoc je v rukách států, v našem případě soustátí Evropské unie. Na rozdíl od regionu II. (USA, Kanada a obecně Amerika) nebude Evropa řešit další erozi pásma UHF, ale státy nesmí obecně bránit harmonizovanému využití spektra.

Závěry k plnění rozvojových kriterií v termínu od vydání přídělů pro mobilní operátory vyhodnotil ČTÚ tak, že požadovaná úroveň pokrytí obyvatelstva i území byla splněna všemi třemi držiteli licencí, a to i při započtení pouze sítí LTE. Závazek splnění podmínek velkoobchodních nabídek však nebyl splněn ani jedním operátorem, se společnostmi O2 CZ a Vodafone CZ dokonce probíhá správní řízení, neboť tyto společnosti své referenční nabídky neupravily ani po výzvě ČTÚ.

Regulace provozu dronů je v převážné míře ponechána jen na Úřadu pro civilní letectví, který ale u přihlášených bezpilotních prostředků používané kmitočty jen registruje bez ověřování, zda jsou v souladu s legislativou v ČR. Z hlediska regulace elektronických komunikací se rozvoj využití malých dronů všude v Evropě zaspal. Žádné specifické podmínky nebyly stanoveny a ČR není výjimkou. Dá se očekávat koordinovaný postup v rámci evropských zemí, členů CEPT.

Poslední téma před panelovou diskuzí bylo doplněno i praktickou ukázkou vzletu a činností dronu jednoho z partnerů konference. V ní kromě jiného zaznělo, že zarušit kmitočty na základě výjimky mohou pouze v odůvodněných případech orgány policie a armády ČR. Současně ohledně problematiky III. TV pásma bylo řečeno, že se dá očekávat, že toto celé pásmo bude přiděleno pro digitální rozhlas DAB a prozatímní jeden TV kanál nebude i z důvodů neexistence přijímacích antén využit.

XXVI. konference Radiokomunikace

ATSC 3.0 aspiruje na celosvětový standard

V odpolední části prvního dne věnované zejména digitálnímu rozhlasu a televizi Pavel Dvořák, vedoucí expertní skupiny při MPO, zdůraznil, že uvolnění pásma 700 MHz je vynucené rozhodnutí. Orgány státní správy, bez rozlišení, zda ČR, nebo EU, a schválená vládní strategie má za cíl neměnit trh šíření televizního vysílání a ani umožnit netržní změny na mediálním trhu. Zdůraznil, že ve veřejném zájmu je základním dlouhodobým cílem procesu rozvoje digitální televizní terestrické platformy a zajištění udržitelného rozvoje zemského televizního vysílání jako klíčové neplacené televizní platformy v perspektivě nejbližších 15 let nejméně ve stejném rozsahu jako v současné době.

Dlouhodobou vizi DTT z technologického pohledu, včetně podrobnějšího popisu nového amerického standardu ATSC 3.0, představil Dušan Líška. ATSC 3.0 převzal totiž to nejlepší ze všech stávajících standardů. Novými rysy jsou OFDN, transportní tok na bázi IP, imerzivní zvuk, UHD TV, robustní mobilní příjem a pokročilý systém varování a záchrany. Tento standard si klade za cíl stát se celosvětovým jednotným standardem a spojení broadcastingu a broadbandu právě s přenosovým protokolem IP by mohlo odstranit soutěžení o pásmo UHF. Zemská televize by se již nemusela obávat o svou vzdálenější budoucnost.

Autor: www.fel.zcu.cz

VZLUSAT-1 - unikátní technologická družice.

První český nanosatelit

Jedním z unikátních příspěvků měla být informace o první české družici, tzv. nanosatelitu, na oběžné dráze od doc. Masopusta z Elektrotechnické fakultyZápadočeské univerzity v Plzni. Bohužel, i když bylo vypuštění plánováno na červen až září 2016 pomocí ukrajinsko-ruského projektu Dněpr, k jeho uskutečnění nedošlo. V současné době se zdá, že by k němu mohlo dojít 17. dubna příštího roku za přispění indického nosiče.

Tato družice s názvem VZLUSAT-1 navazuje na 12letou činnost kosmického výzkumu FEL ZČU v Plzni a na PilsenCUBE - energeticky úspornou platformu pro experimentální výzkum na bázi pikosatelitů. VZLUSAT-1 má hmotnost 2 kg, rozměry 10 × 10 × 20 cm a má být na oběžné dráze SSO 520 km s inklinací 98°.

XXVI. konference Radiokomunikace - druhý den

Mobilní komunikace páté generace (5G)

Druhý den konference byl věnován mobilní komunikaci, sítím, internetu věcí, radarové technice, biologickým účinkům elektromagnetického záření a šíření IPTV přenosovými kanály a jeho parametrům. Nosnými tématy této části konference byly dvě přednášky doc. Žaluda o systémech mobilní komunikace páté generace, tzv. 5G a optické spoje. K vidění byl dokonale zpracovaný vývoj buňkových systémů, popis anténních systémů MIMO (multiple input - multiple output), při kterých více antén nezvyšuje datovou propustnost, ale snižuje chybovost systému. Základní popis služby eMBMS pro přenos televizních signálů v mobilních sítích z jeho prezentace následuje.

V pozemní televizi provozované v mobilních sítích se využívá tzv. obohacená multimediální rozhlasová a multicastová služba eMBMS (enhanced Multimedia Broadcast Multicast Service). Tato služba zajišťuje hlavně distribuci televizních programů, jež má oproti klasické televizi závažné přednosti:

1. Mobilita a interaktivita: služba eMBMS v síti LTE poskytuje uživatelským terminálům UT dokonalou mobilitu a spolehlivý rychlý zpětný kanál s trvalou dostupností a s minimální latencí.

2. Různorodé terminály: signál LTE lze přijímat různými typy uživatelských terminálů UT (smartphony, tablety apod.), jež se mohou lépe přizpůsobit konkrétním příjmovým scénářům než klasický TV přijímač, většinou vyžadující venkovní anténu nebo kabelový rozvod.

3. Vysílání multicast a simulcast: kromě obvyklého "rozhlasového" vysílání (broadcast) určeného bez poplatků komukoliv může služba eMBMS realizovat vysílání multicastové pro určité okruhy uživatelů, nebo i vysílání simulcastové pro jediného uživatele, a to v dokonalém interaktivním režimu. Uvedené funkce může systém dle potřeby dynamicky přepínat.

4. Monofrekvenční sítě SFN: technika eMBMS je velmi dobře slučitelná s koncepcí monofrekvenčních sítí SFN (Single Frequency Network), v nichž tentýž televizní program je vysílán z mnoha základnových stanic BS s malými výkony. Uživatelský terminál potom obvykle přijímá a konstruktivně skládá signál přicházející z několika nejbližších sousedních stanic BS, což výrazně zvýší kvalitu příjmu v zastíněných lokalitách, uvnitř budov a na okrajích buněk. Sítě SFN v souhrnu navíc vykazují, oproti klasické koncepci výkonných TV vysílačů, mnohem vyšší celkovou spektrální i energetickou účinnost.

5. Rozšířený počet diváků: počet mobilních terminálů s vlastní anténou je podstatně vyšší než počet běžných TV přijímačů s klasickou fixní střešní anténou, takže působnost televizního vysílání se zavedením služby eMBMS podstatně rozšíří.

Přednáška doc. Žaluda také podala základní poznatky k internetu věcí a komunikaci mezi stroji (MTC). Rádiové sítě nebyly primárně určeny pro IoT, velkým pokrokem budou pro toto nově vzrůstající odvětví veřejné mobilní systémy páté generace. Nejrůznější oblasti využití se již v současnosti objevují ve sféře zdravotní péče, monitorování životního prostředí, ve sběru komunálních dat, dopravě, energetice a dalších.

Panelová diskuse XXVI. konference Radiokomunikace

Revoluce jménem IoT a chytrý radar

Na to navazovaly přednášky firmy Electrolux o domácích aplikacích "Revoluce IoT" nebo popis technologií z pohledu operátora T-Mobile a jejich univerzální sítě SIGFOX, která je přístupná z celého světa.

Ing. Černý ze stejné firmy hovořil o metodách pokrytí tunelů mobilním signálem. Jako jednu z nich zmínil i použití vyzařovacích kabelů, které ve svém principu nejsou nic jiného než prapůvodní tzv. Goubeau vedení, která byla v minulosti instalována jako speciální druh převaděčů televizního signálu.

V přednášce plk. Dražana z Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany bylo zmíněno, že pro vývoj tzv. chytrých radarů byla použita biologická předloha - konstrukce ucha netopýra severního. Ten využívá pro detekci, sledování a chycení kořisti echolokaci - přepínání vysílání - příjem - nos - ústa - ucho.

Elektromagnetické záření vs. živý organismus

Opačný pohled vlivu elektromagnetického záření na živý organismus popisovaly experimenty z Elektrotechnické fakulty ČVUT přednesené profesorem Vrbou. I když doposud nebyla vědecky potvrzena žádná hypotéza o katastrofických biologických účincích elektromagnetického pole na člověka, přesto je možné účinky těchto polí na biologické systémy experimentálně prokázat.

Dnešní telefony vyzařují zhruba 2 W, přitom se rovnoměrně rozdělí 1 W do okolí a 1 W za 5 minut způsobí oteplení vnitřního ucha dospělé osoby o 1 °C. Vliv na menší dětskou hlavičku nebyl zkoumán, ale jednoznačné doporučení je, aby děti předškolního věku telefony vůbec nepoužívaly a později je zapínaly jen v případě nutnosti, a pokud možno dodržovaly bezpečnou vzdálenost 10 cm.

Autor: CETIN

O2 TV - přetížení spojů v rámci jednoho fotbalového utkání.

NGA a přetížení spojů v rámci fotbalového utkání

Ing. Getmančuk ze společnosti CETIN v rámci popisu sítí v nelicencovaném pásmu 80 MHz uvedl na grafu příklad přetížení kapacit spojů v rámci jednoho fotbalového utkání, kdy většina diváků O2 TV přecházela zjevně z multicastu na unicast a datové požadavky na síť vzrostly podle výše uvedeného obrázku dvojnásobně.

Problematice sítí nové generace (NGA) se věnoval doc. Vodrážka z katedry telekomunikační techniky, FEL, ČVUT. Problémem jsou definice, jaké mají mít tyto sítě parametry, zejména existují definiční rozdíly pro ochranu investic a pro dotace, což má v současné době podstatný význam s ohledem na dotační politiku pro podporu vysokorychlostního internetu.

Je rovněž otázkou, jaké služby na těchto sítích mají být poskytovány, zda jen přístup k internetu, nebo i komplexní služby triple play. Některé kvalitativní parametry služeb (QoS) podle standardu ITU-T Y.1541 jsou uvedeny ve fotogalerii.

XXVI. konference Radiokomunikace - třetí den

Praktické aplikace radiotechniky

Poslední den, resp. dopoledne, byl věnován praktickým aplikacím radiotechniky. V úvodu zazněla přednáška prof. Husáka vysvětlující pojem Energy Harvesting - což je získávání elektrické energie ze zdrojů okolo nás, včetně elektromagnetického vlnění vysílačů, magnetického pole země, tepla, vibrací, pohybu strojů v továrnách a dalších. Jedná se obnovitelnou energii, kterou je možno použít od zařízení typu mikrosenzorů po automobily. Hlavními zdroji jsou elektrodynamické a fotovoltaické zdroje pro vyšší spotřeby a piezoelektrické a termoelektrické vlastnosti materiálů pro malou spotřebu.

Další zajímavostí byl popis tištěných, plochých antén technologiemi sítotisku, inkoustového nebo 3D tisku a jejich výroba na textilním substrátu, např. na softshellu. Testy týkající se šíření elektromagnetických vln v automobilech jsou prováděny proto, aby těžká kabeláž třeba i v letadlech mohla být nahrazena bezdrátovým propojením různých senzorů. Touto otázkou se na svém pracovišti Ústavu radioelektroniky zabývali pracovníci VUT Brno.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně v přednášce prof. Vlčka představila na závěr třídenní konference rozšířený soubor instrukcí aplikačních mikrokontrolerů v reálném čase (ARM).

Z pohledu organizátorů, agentury UNIT, i přípravného výboru byla konference hodnocena jako úspěšná. Doposud však nejsou zpracovány výsledky ankety účastníků, kteří na letošní změny - krácení jednotlivých příspěvků na 30 minut a panelové diskuze po každém tematickém bloku - jistě budou reagovat. V případě, že by čtenář tohoto článku dospěl až sem, mohl by v diskuzi uvést i své náměty, které by rád slyšel na příští konferenci v roce 2017 .

URL| http://www.digizone.cz/clanky/jaka-byla-xxvi-konference-radiokomunikace-2016/


24.10.2016 - tyden.cz

V Praze začíná pátý ročník festivalu robotů: Vstávej, loutko!

V pražské Národní technické knihovně v pondělí začíná pátý ročník festivalu robotické performance Cafe Neu Romance. Potrvá tři dny, část programu se uskuteční i v institutu intermédií na ČVUT. Sloganem ročníku je "Vstávej loutko, zlatý kohout tě volá". Akce se zúčastní řada předních světových odborníků a umělců v oblasti robotiky, loutkářství a divadla, uvedli pořadatelé.

V pražské Národní technické knihovně v pondělí začíná pátý ročník festivalu robotické performance Cafe Neu Romance. Potrvá tři dny, část programu se uskuteční i v institutu intermédií na ČVUT. Sloganem ročníku je "Vstávej loutko, zlatý kohout tě volá". Akce se zúčastní řada předních světových odborníků a umělců v oblasti robotiky, loutkářství a divadla, uvedli pořadatelé.

Letošní slogan odkazuje na dva známé české příběhy o umělé formě života. "V roce 2016 je to 90 let od narození slavné české loutky a 150 let, kdy byl na astronomické hodiny Pražského orloje přidán ozvučený automat, zlatý kohout," uvedli organizátoři. Už v pondělí se tak například v Národní technické knihovně uskuteční přednáška Petra Skály, který je hodinářem orloje.

Rozhovorů a panelových diskusí se zúčastní například německý profesor digitálních systémů Manfred Hild, japonský robotik a multimediální umělec Suguru Goto, dánský básník, autor a interakční designér Michael Valeur nebo profesor Edward Scheer, ředitel výzkumu ve škole umění a médií na australské Universityof New South Wales.

Do středy je na programu zhruba 15 odborných přednášek, několik workshopů a promítání filmu Hugo a jeho velký objev režiséra Martina Scorceseho. Návštěvníci si rovněž mohou vytvořit takzvané sumo-roboty, pro zápasnickou soutěž Pražský hebocon. Podrobný program je na ZDE festivalu.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/veda/technologie/v-praze-zacina-paty-rocnik-festivalu-robotu-vstavej-loutko_402850.html


25.10.2016 - techmagazin.cz

Na ČVUT v Praze se představí historie výpočetní techniky

Od 25. října 2016 do 30. června 2017 budou pro veřejnost zpřístupněny v prostorách Fakulty elektrotechnické v Dejvicích (přízemí H1-28, vždy v pondělí a ve středu od 13.00 do 17.00 hodin) unikátní exponáty z historické sbírky různých československých a zahraničních počítačů ze 70. až 90. let 20. století a dalších dobových zařízení.

První část úspěšné výstavy Století informace - počítačový svět na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze mohli návštěvníci zhlédnout na přelomu května a června letošního roku. Pro velký zájem veřejnosti se jí autoři výstavy rozhodli rozšířit a nově představit další unikátní exponáty Výstava výpočetní techniky Století informace - počítačový svět II. pochází ze soukromé sbírky Petra Váradiho ze Staré Paky, vznikla pod záštitou děkana fakulty pana prof. Ing. Pavla Ripky, CSc., a připravila ji Historická laboratoř elektrotechniky ve spolupráci s kolektivem odborníků a pracovníků Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

K zajímavostem výstavy patří např. terminál tranzistorového počítače Wang série 2200 z roku 1975, první skutečně přenosný počítač Osborne 1 z roku 1981, první z počítačů určených pro volný trh Tandy Radioshack TRS-80 a raritní počítač Sharp MZ80K z roku 1977. Stejně jako během jarní části výstavy budou i nyní k vidění ruské klony ZX Spectra z počátku 90. let 20. století nebo několik modelů slušovických počítačů. Zastoupena je výpočetní technika firem Sinclar, Atari, Commodore, Apple, Hewlett Packard, Robotron, počítače standardu MSX... školní počítače IQ151, PMD85, PMI80 a terminál vyrobený v závodu výpočetní techniky Aritma Praha. Výstava představuje i zhruba stovku plotrů, periferií, tiskáren a je doplněna dobovými časopisy, katalogy, manuály a počítačovými hrami.

Vernisáž výstavy Století informace - počítačový svět II proběhne 25. října ve 13.00 hodin. Její součástí bude i křest nové publikace z mezinárodního vědeckého vydavatelství P.I.E. Peter Lang Bruxelles kolektivu autorů pod vedením Marcely Efmertové, André Grelona a Jana Mikeše s názvem Des ingénieurs pour un monde nouveau (Inženýři pro moderní svět). Publikace o 453 stranách s anglickým resumé se věnuje historické komparaci vzdělávání elektrotechniků v Evropě a v Americe v průběhu 19. a 20. století a vznikla ve spolupráci EDF Paris a Historické laboratoře elektrotechniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Informace o Historické laboratoři elektrotechniky jsou k dispozici na internetové stránce www.elektropolis.cz, nebo https://ekonom.feld.cvut.cz/cs/katedra/laboratore/historicka-laborator-elektrotechniky/

http://www.techmagazin.cz/novinka/1311


24.10.2016 - prazsky.denik.cz

V Praze začíná třídenní festival robotů

Praha - V pražské Národní technické knihovně v pondělí začíná pátý ročník festivalu robotické performance Cafe Neu Romance. Potrvá tři dny, část programu se uskuteční i v institutu intermédií na ČVUT. Sloganem ročníku je "Vstávej loutko, zlatý kohout tě volá". Akce se zúčastní řada předních světových odborníků a umělců v oblasti robotiky, loutkářství a divadla, uvedli pořadatelé.

"Letošní slogan odkazuje na dva známé české příběhy o umělé formě života. "V roce 2016 je to 90 let od narození slavné české loutky a 150 let, kdy byl na astronomické hodiny Pražského orloje přidán ozvučený automat, zlatý kohout," uvedli organizátoři. Už v pondělí se tak například v Národní technické knihovně uskuteční přednáška Petra Skály, který je hodinářem orloje.

Návštěvníci mohou vytvořit sumo-roboty

Rozhovorů a panelových diskusí se zúčastní například německý profesor digitálních systémů Manfred Hild, japonský robotik a multimediální umělec Suguru Goto, dánský básník, autor a interakční designér Michael Valeur nebo profesor Edward Scheer, ředitel výzkumu ve škole umění a médií na australské Universityof New South Wales.

Do středy je na programu zhruba 15 odborných přednášek, několik workshopů a promítání filmu Hugo a jeho velký objev režiséra Martina Scorceseho. Návštěvníci si rovněž mohou vytvořit takzvané sumo-roboty, pro zápasnickou soutěž Pražský hebocon. Podrobný program je na webových stránkách festivalu.

Čtěte také: Michal Viewegh představí svůj nový román"

URL| http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/v-praze-zacina-tridenni-festival-robotu-20161024.html


25.10.2016 - businessinfo.cz

Počítačová kriminalita ve firmách roste

Stále větší digitalizace dává firmám příležitost k efektivnímu řízení společností, na druhé straně však krádeže dat ohrožují bezpečnost podniků.

Je to paradox. Na jedné straně dalo Česko světu nejvýznamnější antivirové firmy, jako je Avast! nebo AVG, na druhé straně jsou právě počítače tuzemských firem ohroženější počítačovou kriminalitou, než je světový průměr. Ukazuje to například průzkum poradenské společnosti PwC zaměřený na počítačovou kriminalitu. Z něho vyplynulo, že se celkem 13 procent českých firem v uplynulých dvou letech setkalo s počítačovou kriminalitou. To je nadprůměrné číslo nejen při porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy, ale tuzemské výsledky negativně vyčnívají i nad celosvětovým průměrem.

Nezabezpečené sítě přitom budou pro firmy znamenat stále větší riziko. „Díky rychlým technologickým změnám se tradiční vnímání počítačové kriminality rozšířilo. K ohroženým systémům patří v současné době nejen počítače, ale také mobilní zařízení, zařízení připojená ke cloudu, a dokonce i automobily a spotřebiče v domácnosti připojené k internetu. Množství přístrojů, které mohou být použity k počítačovému podvodu a trestné činnosti, se tak rok od roku zvyšuje,“ upozornil Pavel Jankech, ředitel v oddělení Forenzních služeb PwC Česká republika.

Největší hrozba pro firmy

České firmy podle něj považují počítačovou kriminalitu za největší hrozbu v rámci hospodářské kriminality. „Počet obětí počítačové kriminality v Česku se za posledních pět let téměř ztrojnásobil. V měnícím se podnikatelském prostředí, kde drtivá většina dokumentů, komunikace a transakcí probíhá digitální formou, to však není žádným překvapením,“ dodal Pavel Jankech.

Díky poklesu cen výpočetní techniky jsou pro počítačový zločin v současnosti běžné přístupy, které byly ještě nedávno naprosto nedostupné. Proto se stále více objevují složitější scénáře podvodů. Pachatelům tak stačí k útokům stejné technologie, které dnes živnostníci a firmy běžně používají. Jen se je naučili ovládat lépe než většina uživatelů. K páchání kyberzločinu se dají využívat například pokročilé analytické nástroje, jako jsou algoritmy strojového učení určené například pro simulaci chování běžného zákazníka. Pachatelé mohou využít i jednoduché postupy, jako jsou speciální fráze ve veřejných vyhledávačích, ale i vysoce sofistikované hackerské techniky.

Kyberkriminalita se podle odborníků nejčastěji zaměřuje na převody peněz. Právě s krádeží finančních prostředků souvisí nejvíce počítačových podvodů. Druhou klíčovou oblastí je průmyslová špionáž a třetí poškození dobré pověsti podniku šířením nepravdivých informací na internetu včetně sociálních sítí a dalších kanálů. Poškození pověsti má přitom za cíl získat lepší postavení na trhu pro konkurenty. Pro tyto útoky se vžil termín kyberšikana.

„Vzhledem k tomu, že k virtuálnímu šikanování postačí i zcela základní znalosti práce s počítačem, není kybernetická šikana na rozdíl od jiných forem škodlivého chování ve virtuálním prostředí, jako jsou třeba hacking nebo počítačové pirátství, doménou počítačově nadprůměrně vzdělaných jedinců,“ podotýká pražský advokát Jiří Matzner, který se specializuje mimo jiné na IT právo.

Expert s cenou zlata

Dvě třetiny tuzemských firem přitom nejsou na počítačové útoky připravené. Plán reakce na tyto hrozby má funkční jen 33 procent českých podniků. Příčinou však není jen podceňování podobných rizik firmami, ale také nedostatek odborníků na tuto oblast. Ten není jen tuzemským specifikem, má celosvětový rozměr. Společnost Intel například ve své studii zveřejnila, že 82 procent firem ve světě se potýká s nedostatkem odborníků na kybernetickou bezpečnost.

„Jde o globální problém,“ říká James A. Lewis, viceprezident Centra pro strategická a mezinárodní studia. Například loni bylo v USA neobsazeno 209 tisíc pracovních míst se specializací na kybernetickou bezpečnost. Tamní firmy přitom nečekají výrazné zlepšení, do roku 2020 předpokládají, že nebudou moci obsadit přibližně 15 procent pozic specializovaných na kybernetickou bezpečnost.

Poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost totiž roste podstatně rychleji než tempo, jímž na trhu práce přibývají kvalifikovaní pracovníci. Souvisí to s nástupem internetu věcí i průmyslu 4.0, který je rovněž založen na širokém propojení prostřednictvím internetu. Na tento trend se snaží reagovat též české vysoké školy. Do poslucháren Českého vysokého učení technického v Praze letos v říjnu poprvé usednou posluchači nových oborů včetně bakalářského oboru internet věcí a magisterského oboru kybernetická bezpečnost. Ty byly letos akreditovány v rámci Fakulty elektrotechnické.

„Stejně jako u stávajících oborů i u nových se budou studenti vzdělávat ve velmi úzkém kontaktu se skvělými vědci a odborníky na nové technologie se zahraniční zkušeností. Otevřená informatika takto otevře absolventům příležitosti na měnícím se trhu práce budoucí znalostní ekonomiky,“ konstatoval Michal Pěchouček, garant programu Otevřená informatika, v jehož rámci obory vznikly.

Nedostatek odborníků však není jedinou příčinou, proč firmy svoji kybernetickou bezpečnost podceňují. IT manažeři jsou v podnicích často pod tlakem, aby obětovali bezpečnost dat pro zajištění konkurenční výhody.

Na firemní data odkudkoli

Třetina IT manažerů například uvádí, že je vedení společností má k tomu, aby přistupovali k firemním datům z vlastních mobilních zařízení, přestože je to v rozporu s firemními pravidly. „Bez potřebné mobility nemůže dojít k digitální transformaci. Proto je na organizace vyvíjen tlak, aby se posouvaly vpřed a inovovaly, což je nutí podstupovat krátkodobá bezpečnostní rizika, aby mohly svým zaměstnancům zajistit potřebnou pružnost,“ komentoval situaci Vladimír Střálka, manažer pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti VMware, která se zaměřuje na mobilní zařízení a cloudové služby.

Právě využívání soukromých zařízení ve firmách, označované jako BYOD (z anglického Bring Your Own Device), je přitom v českých podnicích stále silnějším trendem. Zatímco ještě loni umožňovala práci na vlastních počítačích, tabletech či chytrých telefonech jen pětina tuzemských firem, letos je to již 49 procent. Česko se tak zařadilo nad evropský průměr, který činí 47 procent.

„Víc než zdvojnásobení počtu firem, které chápou, že koncept BYOD jim pomůže, pokud ho dobře řídí, je skvělou zprávou. Ukazuje na vůli menších firem ke zlepšení jejich IT vybavení a na snahu o zvýšení produktivity zaměstnanců,“ tvrdí Petr Klement, manažer divize Windows v tuzemské pobočce Microsoftu. Nejde přitom jenom o soukromé notebooky pro pracovní účely.

BYOD může být oboustranně výhodné řešení pro zaměstnance i zaměstnavatele. Jak ukázala loňská studie, lidé mají často doma modernější IT vybavení než v práci. Možnost používat stejné zařízení doma i v práci je pro ně jednodušší z hlediska ovládání i efektivnější z hlediska výkonu. „Zaměstnanci jsou navíc občas motivováni finančními příspěvky na BYOD, to v jejich vnímání zvyšuje atraktivitu firmy. Pro zaměstnavatele se zase snižují náklady za IT,“ dodává Petr Klement.

Dalším rizikem pro firemní data je práce zaměstnanců z domova. Tu podle letošního průzkumu PwC umožňuje již 66 procent českých firem, jejichž povaha práce to umožňuje.

Poslušně hlásím kyberútok

Aby toho nebylo na IT manažery ve firmách málo, přiložil si svoje polínko do ohně také stát. Ten na přetížené experty na kybernetickou bezpečnost navalil další povinnost. Od ledna letošního roku totiž platí nový zákon o kybernetické bezpečnosti.

Jedním z úkolů nové legislativy je sjednocení elektronické komunikace, a to nejenom ve státní správě, ale částečně i v soukromé sféře. Je zaměřen především na zvýšení bezpečnosti důležité infrastruktury státu a firem spravujících osobní údaje velkého množství lidí. Smyslem nových pravidel stanovených zákonem je předcházení závažným bezpečnostním hrozbám a vymezení možností jejich řešení v reálném čase.

„To by pochopitelně nebylo možné bez stanovení pravidel spolupráce mezi veřejnou správou a soukromým sektorem, přičemž nový zákon klade na firmy a státní instituce, pokud jde o kybernetickou bezpečnost, poměrně vysoké nároky. Vybrané státní i soukromé organizace mají navíc za povinnost hlásit kybernetické útoky a v souladu se zákonem na ně reagovat,“ upřesňuje Vladimír Michálek ze společnosti Servodata.

Nový zákon se týká především státní správy. Díky němu by měla být státní sféra i další klíčové počítačové systémy v zemi odolnější vůči potenciálním útokům. Nová úprava ovšem dopadá také na řadu firem. Problém je však v tom, že některé podniky ani několik měsíců po začátku její platnosti netuší, že se jich zákon týká. Příslušné vyhlášky jsou totiž tak nejednoznačně napsané, že se v nich dlouho neorientovaly nejenom podniky, ale ani státní úředníci.

Dotčené firmy musely například zřídit pozici takzvaného manažera kybernetické bezpečnosti, kterým může být pouze osoba odpovědná za systém řízení bezpečnosti informací. Ta musí být pro tuto činnost vyškolena a je povinna prokázat odbornou způsobilost praxí v řízení bezpečnosti informací po dobu nejméně tří let. Vyhlášky zároveň definují povinnosti firem a státních institucí v oblasti ochrany dat před kybernetickými útoky a stanovují i lhůty, dokdy je mají splnit.

Do působnosti kybernetického zákona přitom spadají firmy nejrůznějšího druhu. Od provozovatelů zdravotnických databází přes podniky z oblasti dopravy, potravinářství až po bankovnictví. „Týká se to například bank či pojišťoven s tržním podílem nad deset procent. Platí i pro soukromé zemědělce v případě, že hospodaří na půdě s výměrou nejméně čtyři tisíce hektarů pro jednotlivou plodinu, a tak dále,“ dodává Jakub Kejval, generální ředitel společnosti Bureau Veritas.

Povinnost, která již nyní zatěžuje IT oddělení řady firem, se navíc má rozšířit na další typy podniků. O jaké přesně půjde a jaká opatření se jich budou týkat, však bude opět jasné až z příslušných prováděcích vyhlášek, které zatím nebyly vydány. Pokuta za nesplnění nových povinností bude činit až pět milionů korun. Již nyní se objevily informace, že by se povinnost měla týkat mimo jiné i vyhledávačů nebo některých e-shopů. Naopak by neměla dopadnout například na oblíbené porovnávače cen.

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/pocitacova-kriminalita-ve-firmach-roste-83291.html


26.10.2016 - web4trader.cz

Red Hat otevřel dnes společné výzkumné pracoviště s ČVUT

Na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) bylo dnes otevřeno společné výzkumné pracoviště s firmou Red Hat (RHT).

Budou ho moci využívat studenti i akademici. Je to první společné pracoviště s firmou, které je přímo v budově na Karlově náměstí, řekl při dnešním otevření děkan FEL ČVUT Pavel Ripka.

Nová laboratoř je platformou pro spolupráci na mnoha úrovních, doplnil vedoucí katedry počítačů Michal Pěchouček. Studenti si budou moci vyzkoušet prostředí vývojářské společnosti a spolupracovat při tvorbě počítačových platforem. Akademici mohou uplatnit výsledky výzkumu v oblasti softwarového inženýrství.

Vznik prostoru pro řešení společných projektů přímo na fakultě je dosavadním vyvrcholením přibližně čtyřleté spolupráce. Tehdy s myšlenkou navázat kontakt s firmou Red Hat přišel student, řekl Tomáš Černý, který má na katedře počítačů spolupráci s Red Hat na starosti.

Red Hat je společnost vyvíjející software v režimu open source, tedy otevřeného zdroje. Veškeré detaily jsou veřejně k dispozici a kdokoliv může k vývoji přispět. Vysokoškolskému prostředí je tento přístup blízký a obecně ho podle děkana podporuje také FEL ČVUT.

Firma Red Hat byla založena v roce 1993 v USA. Před dvanácti lety vznikla její pobočka v Brně, která má nyní více než tisícovku zaměstnanců. Dlouhodobě spolupracuje s brněnskými vysokými školami, jako je Masarykova univerzita nebo Vysoké učení technické. "Máme asi 150 různých projektů. Každý tým v Red Hat část práce věnuje spolupráci s univerzitami," řekl Radek Vokál, který má ve firmě akademický program na starosti.

Otevření společné laboratoře považuje za začátek spolupráce s FEL ČVUT. Zástupce katedry počítačů Černý doplnil, že fakulta je otevřená obdobné spolupráci i s jinými firmami.

https://www.web4trader.cz/red-hat-otevrel-dnes-spolecne-vyzkumne-pracoviste-s-cvut/


26.10.2016 - parlamentnilisty.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze a Red Hat otevřely společnou výzkumnou a vývojovou laboratoř

Spolupráci vědců, studentů a předního poskytovatele open-sourceových řešení, společnosti Red Hat, zastřešuje nové výzkumné a vývojové pracoviště Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze. To bylo otevřeno 26. října jako součást katedry počítačů.

Na novém pracovišti si budou moci studenti vyzkoušet prostředí vývojářské společnosti a účastnit se spolupráce na vytváření unikátních počítačových platforem. Akademičtí výzkumníci zde pak mohou uplatnit výsledky výzkumu v oblasti softwarového inženýrství a snadno ho převést do praxe díky podpoře předního světového poskytovatele řešení založených na open source technologiích, firmě Red Hat.

Katedra počítačů a společnost Red Hat otevřením nové společné laboratoře prohlubují dlouhodobou úspěšnou spolupráci, v jejímž rámci mimo jiné nedávno požádaly o dotaci z programu Epsilon Technologické agentury České republiky.

Vedoucí katedry počítačů prof. Michal Pěchouček ke vzniku nového pracoviště říká: "Pro katedru je životně důležité sledovat světové trendy ve vývoji software. Spolupráce s leadery v tomto oboru nám pomáhá aplikovat náš výzkum a získat okamžitou zpětnou vazbu," a doplňuje: "Na spolupráci se společností Red Had se velice těším, protože projekty, na kterých budeme pracovat, mohou našim studentům a mladým vědcům pomoci sdílet znalosti a praktické zkušenosti." Slova prof. Pěchoučka doplňuje i Tomáš Černý, koordinátor laboratoře na Fakultě elektrotechnické: "Naše fakulta se dlouhodobě zaměřuje na výchovu špičkových softwarových inženýrů v regionu. Podpora společnosti Red Hat, sdílení znalostí a praktických zkušeností dává studentům všechny předpoklady pro to stát se špičkovými odborníky v oblasti návrhu a vývoje komplexních softwarových řešení a middleware. Tímto získáváme nejen přístup k rozsáhlé komunitě open-sourceových projektů a know-how, ale především pevné partnerství s leaderem na trhu, což nám umožní profilovat se jako centrum excelence softwarového inženýrství."

Informace o katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze naleznete ZDE

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=460076


26.10.2016 - CT24.cz

Výročí Hooverovy přehrady. Zdejší beton by vystačil na chodník napříč USA

Mívala nejvyšší a nejmohutnější hráz na světě. Díky své hydroelektrárně představovala technologický pokrok a její budování pomáhalo překlenout následky hospodářské krize. Uplynulo přesně 80 let, kdy začala Hooverova přehrada v USA vyrábět první elektřinu. I když o svá prvenství dávno přišla, inspirovala budoucí projektanty při konstrukci modernějších vodních děl.

Není nejvyšší, největší či nejdražší, nevyžádala si ani nejvíc obětí, přesto je to legenda. Dvě stě dvacet metrů vysoká přehradní hráz Hooverovy přehrady ležící 50 kilometrů jižně od Las Vegas byla nejen převratným technickým dílem.

Materiál, jenž by údajně stačil na zbudování chodníku z Los Angeles až do Chicaga, se stal jedním ze stavebních kamenů cesty z hospodářské krize 30. let minulého století. Před 80 lety, 1. března 1936, byl definitivně dostavěn jeden ze symbolů Ameriky.

Prvotním cílem přitom nebylo ani tak zajistit energii, ale akumulovat velké množství vody, připomíná Radek Procházka z katedry elektroenergetiky na ČVUT v Praze. "Unikátní byla mimo jiné v tom, že je postavená v hlubokém kaňonu, kde je velmi složitý terén pro stavbu," dodává.

V podstatě šlo o to, jak zkrotit Colorado. Řeka tohoto jména byla jedním ze základních zdrojů vody na vyprahlém jihozápadě, pravidelné jarní tání sněhu ale způsobovalo škody všem, kdo se pokusili u tohoto zdroje usadit.

Země se hrabala z hospodářské krize a stavba pokračovala i v porovnání se šibeničními termíny rychleji, než měla. Dva roky před plánovaným dokončením v roce 1938 mohli Američané začít napouštět. Nádrž za 49 milionů dolarů byla dokončena.

Za 221 metrů vysokou hrází, která je v základech široká 198 metrů, na vrcholu 13 metrů tlustá po délce 379 metrů, vážící 6,6 milionů tun, tak nyní drží Lake Mead, jezero dlouhé 180 kilometrů schopné pojmout dvě jarní tání řeky Colorado. Sedmnáct turbín pak generuje 2080 megawattů.

Američané si navíc z přehradní hráze udělali jeden z poutních bodů. Od roku 1985 je Hoover Dam národní památkou, denně na prohlídku jeho útrob zavítá 13 tisíc turistů. Když teroristé napadli Spojené státy, Hoover Dam se stal jedním z nejintenzivněji střežených míst.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1943996-vyroci-hooverovy-prehrady-zdejsi-beton-vystacil-na-chodnik-napric-usa


27.10.2016 - systemonline.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT a Red Hat otevřely společnou výzkumnou a vývojovou laboratoř

Spolupráci vědců, studentů a společnosti Red Hat, zastřešuje nové výzkumné a vývojové pracoviště Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. To bylo otevřeno 26. října jako součást katedry počítačů. Na novém pracovišti si budou moci studenti vyzkoušet prostředí vývojářské společnosti a účastnit se spolupráce na vytváření unikátních počítačových platforem. Akademičtí výzkumníci zde pak mohou uplatnit výsledky výzkumu v oblasti softwarového inženýrství a snadno ho převést do praxe díky podpoře poskytovatele řešení založených na open source technologiích, firmě Red Hat.

Katedra počítačů a společnost Red Hat otevřením nové společné laboratoře prohlubují dlouhodobou spolupráci, v jejímž rámci mimo jiné nedávno požádaly o dotaci z programu Epsilon Technologické agentury České republiky.

Vedoucí katedry počítačů prof. Michal Pěchouček ke vzniku nového pracoviště říká: „Pro katedru je životně důležité sledovat světové trendy ve vývoji software. Spolupráce s leadery v tomto oboru nám pomáhá aplikovat náš výzkum a získat okamžitou zpětnou vazbu,“.

http://www.systemonline.cz/zpravy/fakulta-elektrotechnicka-cvut-a-red-hat-otevrely-spolecnou-vyzkumnou-a-vyvojovou-laborator-z.htm


27.10.2016 - itbiz.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze a Red Hat otevřely společnou výzkumnou a vývojovou laboratoř

Spolupráci vědců, studentů a předního poskytovatele open-sourceových řešení, společnosti Red Hat, zastřešuje nové výzkumné a vývojové pracoviště Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. To bylo otevřeno 26. října jako součást katedry počítačů.

Na novém pracovišti si budou moci studenti vyzkoušet prostředí vývojářské společnosti a účastnit se spolupráce na vytváření unikátních počítačových platforem. Akademičtí výzkumníci zde pak mohou uplatnit výsledky výzkumu v oblasti softwarového inženýrství a snadno ho převést do praxe díky podpoře předního světového poskytovatele řešení založených na open source technologiích, firmě Red Hat. Katedra počítačů a společnost Red Hat otevřením nové společné laboratoře prohlubují dlouhodobou úspěšnou spolupráci, v jejímž rámci mimo jiné nedávno požádaly o dotaci z programu Epsilon Technologické agentury České republiky. Vedoucí katedry počítačů prof. Michal Pěchouček ke vzniku nového pracoviště říká: „Pro katedru je životně důležité sledovat světové trendy ve vývoji software. Spolupráce s leadery v tomto oboru nám pomáhá aplikovat náš výzkum a získat okamžitou zpětnou vazbu,“ a doplňuje: „Na spolupráci se společností Red Had se velice těším, protože projekty, na kterých budeme pracovat, mohou našim studentům a mladým vědcům pomoci sdílet znalosti a praktické zkušenosti.“ Slova prof. Pěchoučka doplňuje i Tomáš Černý, koordinátor laboratoře na Fakultě elektrotechnické: „Naše fakulta se dlouhodobě zaměřuje na výchovu špičkových softwarových inženýrů v regionu. Podpora společnosti Red Hat, sdílení znalostí a praktických zkušeností dává studentům všechny předpoklady pro to stát se špičkovými odborníky v oblasti návrhu a vývoje komplexních softwarových řešení a middleware. Tímto získáváme nejen přístup k rozsáhlé komunitě open-sourceových projektů a know-how, ale především pevné partnerství s leaderem na trhu, což nám umožní profilovat se jako centrum excelence softwarového inženýrství.“ Informace o katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze naleznete na stránce: http://cs.felk.cvut.cz/

http://www.itbiz.cz/tiskove-zpravy/fakulta-elektrotechnicka-cvut-vpraze-a-red-hat-otevrely-spolecnou-vyzkumnou-a-vyvojovou-laborator


27.10.2016 - chip.cz

Laboratoř Fakulty elektrotechnické ČVUT a Red Hat

Výzkumné a vývojové pracoviště FEL ČVUT v Praze a společnosti Red Hat bylo otevřeno 26. října. Nová laboratoř umožní studentům univerzity a vývojářům Red Hat pracovat společně na open source projektech.

Na novém pracovišti si studenti vyzkouší prostředí vývojářské společnosti a účastní se spolupráce na vytváření počítačových platforem. Společnost Red Hat plánuje nabídnout studentům inženýrských oborů příležitost prakticky využívat technické dovednosti a spolupracovat s inženýrskými týmy Red Hat na reálných open source projektech. Katedra počítačů a společnost Red Hat otevřením nové společné laboratoře prohlubují dlouhodobou úspěšnou spolupráci, v jejímž rámci mimo jiné nedávno požádaly o dotaci z programu Epsilon Technologické agentury České republiky.

Otevření laboratoře Red Hat na Fakultě elektrotechnické navazuje na založení dvou laboratoří v Brně. Nová laboratoř na FEL ČVUT je navržena tak, aby studentům umožnila podílet se na univerzitním výzkumu, jako jsou například průmyslové případové studie poskytující reálná data pro experimentování. Cílem laboratoře je i podpora mladých výzkumníků, kterým usnadní navázání kontaktů s odborníky v daném oboru.

V České republice a na Slovensku spolupracuje Red Hat aktivně s desítkou univerzit. Prostřednictvím stáží, diplomových prací a spolupráce na open source projektech je brněnská pobočka v dlouhodobém kontaktu s více než 200 studenty.

Více informací o technologiích společnosti Red Hat na FEL ČVUT jsou k dispozici v rámci popisu předmětů Pokročilá laboratoř Java EE a Integrace služeb softwarových systémů.

Informace o katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze naleznete na stránce: http://cs.felk.cvut.cz/.

http://www.chip.cz/novinky/laborator-fakulty-elektrotechnicke-cvut-a-red-hat/


27.10.2016 - feedit.cz

Red Hat otevírá na Českém vysokém učení technickém v Praze open source laboratoř

Otevření laboratoře Red Hat na Fakultě elektrotechnické navazuje na založení dvou laboratoří v Brně a podtrhuje závazek společnosti Red Hat podporovat spolupráci a vzdělávání v oblasti open source. Studenti mohou v rámci těchto laboratoří spolupracovat na open source projektech a naplnit tak nejen studijní požadavky, ale také získat praktické zkušenosti z živých produkčních prostředí. Nová laboratoř na FEL ČVUT je navržena tak, aby studentům umožnila podílet se na univerzitním výzkumu, jako jsou například průmyslové případové studie poskytující reálná data pro experimentování. Cílem laboratoře je i podpora mladých výzkumníků, kterým usnadní navázání kontaktů s odborníky v daném oboru.

V České republice a na Slovensku spolupracuje Red Hat aktivně s desítkou univerzit. Prostřednictvím stáží, diplomových prací a spolupráce na open source projektech je brněnská pobočka v dlouhodobém kontaktu s více než 200 studenty.

Podpůrná vyjádření

Radovan Musil, ředitel výzkumného a vývojového centra v Brně, Red Hat

"S cílem pomoci využívat pokročilé technologie ve výuce spolupracujeme v České republice s několika vysokými školami. Naším záměrem je podpořit prostředí umožňující připravovat absolventy technických oborů tak, aby ještě před svým příchodem do praxe získali zkušenosti s open source komunitami a open source vývojem.”

Tomáš Černý, koordinátor spolupráce, FEL ČVUT

"Naše fakulta se zaměřuje na přípravu špičkových softwarových inženýrů v rámci celého středoevropského regionu. Podpora ze strany společnosti Red Hat včetně sdílení znalostí a nabídnutí praktických zkušeností představuje pro studenty příležitost získat předpoklady k tomu, aby se stali technologickými a inženýrskými lídry v oblasti návrhu i vývoje podnikových systémů a middleware. Navíc tato spolupráce zajistí našim studentům přístup k rozsáhlé komunitě prakticky používaných open source projektů, ve kterých mohou uplatnit naše výzkumné aktivity a získat okamžitou zpětnou vazbu. Díky tomu může naše fakultadosáhnout špičkové kvality v oblasti softwarového inženýrství."

Další informace

Více informací o technologiích společnosti Red Hat na FEL ČVUT jsou k dispozici v rámci popisu předmětů Pokročilá laboratoř Java EE a Integrace služeb softwarových systémů

Program společnosti Red Hat pro spolupráci s univerzitami v České republice

Diplomové práce na Red Hat Thesis Management System

Jak se spojit se společností Red Hat?

Na oficiálním webu společnosti

Z korporátních novinek nebo přihlášením k RSS kanálu s novinkami

Na blogu společnosti Red Hat

Následováním účtu společnosti na Twitteru

Připojením k účtu společnosti na Facebooku

Sledováním kanálu společnosti na YouTube

Připojením k účtu společnosti na Google+

Sledováním účtu společnosti na LinkedInu

O společnosti Red Hat

Společnost Red Hat je přední světový poskytovatel open source softwarových řešení, který s využitím komunitního přístupu poskytuje spolehlivé a vysoce výkonné cloudové, virtualizační, úložné, linuxové a middlewarové technologie. Brněnská pobočka Red Hat Czech s.r.o. je největším vývojovým centrem společnosti na světě. Vedle technologií nabízí Red Hat také technickou podporu, školení a konzultační služby. Díky celosvětovému propojení sítě firem, partnerů a open source komunit pomáhá vytvářet relevantní a inovativní technologie, které osvobozují zdroje pro rozvoj a připravují zákazníky na budoucí změny v informačních technologiích. Více informací o společnosti Red Hat je k dispozici na adrese www.rredaht.com.

O ČVUT

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná

a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 119 studijních programů a v rámci nich 442 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2015 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4200 světových univerzit, ve skupině univerzit na 451 - 460. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě, a stejně tak i v oblastech "Mathematics" a "Physics and Astronomy".

URL| http://www.feedit.cz/wordpress/2016/10/27/red-hat-otevira-na-ceskem-vysokem-uceni-technickem-v-praze-open-source-laborator/


27.10.2016 - corporateict.cz

Red Hat otevírá na Českém vysokém učení technickém v Praze open source laboratoř

Red Hat, Inc. (NYSE: RHT), přední světový poskytovatel řešení založených na open source technologiích, oznámil otevření open source laboratoře na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). Společnost Red Hat plánuje nabídnout studentům inženýrských oborů příležitost prakticky využívat technické dovednosti a spolupracovat s inženýrskými týmy Red Hat na reálných open source projektech. Od dnešního dne se tak mohou studenti těšit na aktivní zapojení do open source inovací prostřednictvím komunitních projektů i výzkumu.

Otevření laboratoře Red Hat na Fakultě elektrotechnické navazuje na založení dvou laboratoří v Brně a podtrhuje závazek společnosti Red Hat podporovat spolupráci a vzdělávání v oblasti open source. Studenti mohou v rámci těchto laboratoří spolupracovat na open source projektech a naplnit tak nejen studijní požadavky, ale také získat praktické zkušenosti z živých produkčních prostředí. Nová laboratoř na FEL ČVUT je navržena tak, aby studentům umožnila podílet se na univerzitním výzkumu, jako jsou například průmyslové případové studie poskytující reálná data pro experimentování. Cílem laboratoře je i podpora mladých výzkumníků, kterým usnadní navázání kontaktů s odborníky v daném oboru.

V České republice a na Slovensku spolupracuje Red Hat aktivně s desítkou univerzit. Prostřednictvím stáží, diplomových prací a spolupráce na open source projektech je brněnská pobočka v dlouhodobém kontaktu s více než 200 studenty.

Podpůrná vyjádření

Radovan Musil, ředitel výzkumného a vývojového centra v Brně, Red Hat

„S cílem pomoci využívat pokročilé technologie ve výuce spolupracujeme v České republice s několika vysokými školami. Naším záměrem je podpořit prostředí umožňující připravovat absolventy technických oborů tak, aby ještě před svým příchodem do praxe získali zkušenosti s open source komunitami a open source vývojem.”

Tomáš Černý, koordinátor spolupráce, FEL ČVUT

“Naše fakulta se zaměřuje na přípravu špičkových softwarových inženýrů v rámci celého středoevropského regionu. Podpora ze strany společnosti Red Hat včetně sdílení znalostí a nabídnutí praktických zkušeností představuje pro studenty příležitost získat předpoklady k tomu, aby se stali

technologickými a inženýrskými lídry v oblasti návrhu i vývoje podnikových systémů a middleware. Navíc tato spolupráce zajistí našim studentům přístup k rozsáhlé komunitě prakticky používaných open source projektů, ve kterých mohou uplatnit naše výzkumné aktivity a získat okamžitou zpětnou vazbu. Díky tomu může naše fakulta dosáhnout špičkové kvality v oblasti softwarového inženýrství.“

Další informace

* Více informací o technologiích společnosti Red Hat na FEL ČVUT jsou k dispozici v rámci popisu předmětů Pokročilá laboratoř Java EE a Integrace služeb softwarových systémů * Program společnosti Red Hat pro spolupráci s univerzitami v České republice * Diplomové práce na Red Hat Thesis Management System

Jak se spojit se společností Red Hat? * Na oficiálním webu společnosti * Z korporátních novinek nebo přihlášením k RSS kanálu s novinkami * Na blogu společnosti Red Hat * Následováním účtu společnosti na Twitteru * Připojením k účtu společnosti na Facebooku * Sledováním kanálu společnosti na YouTube * Připojením k účtu společnosti na Google+ * Sledováním účtu společnosti na LinkedInu

http://ict-nn.com/cs/skolstvi/1440-red-hat-otevira-na-ceskem-vysokem-uceni-technickem-v-praze-open-source-laborator


31.10.2016 - Businessworld.cz

ČVUT v Praze otevírá ve spolupráci s firmou Red Hat open source laboratoř

Společnost Red Hat zde plánuje nabídnout studentům inženýrských oborů příležitost prakticky využívat technické dovednosti a spolupracovat s odbornými týmy firmy na reálných open source projektech.

Otevření laboratoře Red Hat na Fakultě elektrotechnické (FEL ČVUT) navazuje na založení dvou laboratoří v Brně a podtrhuje záměr společnosti Red Hat podporovat spolupráci a vzdělávání v oblasti open source. Studenti mohou v rámci těchto laboratoří spolupracovat na open source projektech a naplnit tak nejen studijní požadavky, ale také získat praktické zkušenosti z živých produkčních prostředí. Nová laboratoř na FEL ČVUT je navržena tak, aby studentům umožnila podílet se na univerzitním výzkumu, jako jsou například průmyslové případové studie poskytující reálná data pro experimentování. Cílem laboratoře je i podpora mladých výzkumníků, kterým usnadní navázání kontaktů s odborníky v daném oboru.

"Naše fakulta se zaměřuje na přípravu špičkových softwarových inženýrů v rámci celého středoevropského regionu. Podpora ze strany společnosti Red Hat včetně sdílení znalostí a nabídnutí praktických zkušeností představuje pro studenty příležitost získat předpoklady k tomu, aby se stali technologickými a inženýrskými lídry v oblasti návrhu i vývoje podnikových systémů a middleware. Navíc tato spolupráce zajistí našim studentům přístup k rozsáhlé komunitě prakticky používaných open source projektů, ve kterých mohou uplatnit naše výzkumné aktivity a získat okamžitou zpětnou vazbu. Díky tomu může naše fakultadosáhnout špičkové kvality v oblasti softwarového inženýrství," komentoval otevření laboratoře Tomáš Černý, koordinátor spolupráce z FEL ČVUT.

URL| http://businessworld.cz/novinky/cvut-v-praze-otevira-ve-spolupraci-s-firmou-red-hat-open-source-laborator-13223

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.