2.1.2017, tyden.cz

Oči to prozradí! Kamera z ČVUT pozná psychické a vývojové poruchy

Speciální kamera, kterou vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT), umí sledovat i nejmenší pohyby očí.

Speciální kamera, kterou vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT), umí sledovat i nejmenší pohyby očí. To může být využitelné při odhalování různých psychických a vývojových poruch i onemocnění.

Ze všech lidských smyslů je zrak největším zdrojem informací, uvedl v tiskové zprávě Martin Dobiáš z laboratoře očních pohybů FEL ČVUT. "Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů," doplnil.

V projektu se vědci zaměřili především na sexuální devianty, pacienty s různou formou schizofrenie a dyslektiky. Více než 12,7 miliony korun tento výzkum podpořila Technologická agentura ČR. "Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe," uvedl její předseda Petr Očko.

Kameru i speciální software testovali lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Uskutečnily se navíc pilotní studie u alkoholiků a patologických hráčů, kde by tato technologie mohla být rovněž využitelná. Mohl by se díky ní sledovat i vliv tlumivých látek na chování lidí a kamera by také mohla být komunikačním prostředkem pro handicapované.

Vědci z FEL ČVUT plánují v následujících letech zpřesňovat a rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění, dodal Dobiáš.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/oci-to-prozradi-kamera-z-cvut-pozna-psychicke-a-vyvojove-poruchy_411961.html


2.1.2017, systemonline.cz

Vědci z ČVUT vyvinuli speciální kameru, která umí z pohybu očí detekovat nemoc

Diagnóza vážných psychických a vývojových poruch i onemocnění, stejně jako účinný komunikační prostředek pro postižené. To vše umožňuje zařízení, které je schopné sledovat i ty nejmenší pohyby očí. Vyvinuli ho výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci projektu „Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách“. Výzkum finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA.

„Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe,“ uvedl předseda TA ČR Petr Očko s tím, že agentura se na projektu podílela částkou více než 12,7 milionu korun. Nástroj na diagnostiku prostřednictvím sledování očních pohybů má podle prvních výsledků značný potenciál v mnoha oblastech od medicíny až po vědecko-výzkumné a průmyslové obory.

„Ze všech našich smyslů je zrak největším zdrojem informací. Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů,“ vysvětlil Martin Dobiáš z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. V projektu se vědci zaměřili na oblast sexuálních deviantů, různých forem schizofrenie a vývojové dyslexie. „Na základě našeho speciálního softwaru a příslušného hardwarového zařízení již měli lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice možnost úspěšně provést u zkoumaných osob výzkum pohybů očí v reakci na předkládané vizuální stimuly,“ dodal Martin Dobiáš. Navíc se podařilo uskutečnit i pilotní studie v dalších možných aplikačních oblastech, jako je využitelnost technologie u osob závislých na alkoholu, patologických hráčích i vliv tlumivých látek na chování jedinců.

„Díky velkému množství dat z různých oblastí, které jsme při řešení projektu nasbírali, bude možné v několika následujících letech ověřovat řadu hypotéz, zpřesňovat a dále rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění,“ upozornil Martin Dobiáš.

https://www.systemonline.cz/zpravy/vedci-z-cvut-vyvinuli-specialni-kameru-ktera-umi-z-pohybu-oci-detekovat-nemoc-z.htm


2.1.2017, sciencemag.cz

Zařízení umožňuje sledovat i ty nejjemnější pohyby očí

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli speciální kameru, která umí z pohybu očí detekovat nemoc.

Diagnóza vážných psychických a vývojových poruch i onemocnění, stejně jako účinný komunikační prostředek pro postižené. To vše umožňuje zařízení, které je schopné sledovat i ty nejmenší pohyby očí. Vyvinuli ho výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci projektu "Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách". Výzkum finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA.

"Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe," uvedl předseda TA ČR Petr Očko s tím, že agentura se na projektu podílela částkou více než 12,7 milionu korun. Nástroj na diagnostiku prostřednictvím sledování očních pohybů má podle prvních výsledků značný potenciál v mnoha oblastech od medicíny až po vědecko-výzkumné a průmyslové obory.

"Ze všech našich smyslů je zrak největším zdrojem informací. Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů," vysvětlil Martin Dobiáš z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. V projektu se vědci zaměřili na oblast sexuálních deviantů, různých forem schizofrenie a vývojové dyslexie. "Na základě našeho speciálního softwaru a příslušného hardwarového zařízení již měli lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice možnost úspěšně provést u zkoumaných osob výzkum pohybů očí v reakci na předkládané vizuální stimuly," dodal Martin Dobiáš. Navíc se podařilo uskutečnit i pilotní studie v dalších možných aplikačních oblastech, jako je využitelnost technologie u osob závislých na alkoholu, patologických hráčích i vliv tlumivých látek na chování jedinců.

"Díky velkému množství dat z různých oblastí, které jsme při řešení projektu nasbírali, bude možné v několika následujících letech ověřovat řadu hypotéz, zpřesňovat a dále rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění," upozornil Martin Dobiáš.

Podrobnosti o laboratoři očních pohybů Fakulty elektrotechnické ČVUT jsou k dispozici na stránce: https://ekonom.feld.cvut.cz/cs/katedra/laboratore/laborator-ocnich-pohybu/

URL| http://sciencemag.cz/zarizeni-umoznuje-sledovat-i-ty-nejjemnejsi-pohyby-oci/


2.1.2017, parlamentnilisty.cz

Vědci z ČVUT v Praze vyvinuli speciální kameru, která umí z pohybu očí detekovat nemoc

Diagnóza vážných psychických a vývojových poruch i onemocnění, stejně jako účinný komunikační prostředek pro postižené. To vše umožňuje zařízení, které je schopné sledovat i ty nejmenší pohyby očí.

Vyvinuli ho výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci projektu „Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách“. Výzkum finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA.

„Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe,“ uvedl předseda TA ČR Petr Očko s tím, že agentura se na projektu podílela částkou více než 12,7 milionu korun. Nástroj na diagnostiku prostřednictvím sledování očních pohybů má podle prvních výsledků značný potenciál v mnoha oblastech od medicíny až po vědecko-výzkumné a průmyslové obory.

„Ze všech našich smyslů je zrak největším zdrojem informací. Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů,“ vysvětlil Martin Dobiáš z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. V projektu se vědci zaměřili na oblast sexuálních deviantů, různých forem schizofrenie a vývojové dyslexie. „Na základě našeho speciálního softwaru a příslušného hardwarového zařízení již měli lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice možnost úspěšně provést u zkoumaných osob výzkum pohybů očí v reakci na předkládané vizuální stimuly,“ dodal Martin Dobiáš. Navíc se podařilo uskutečnit i pilotní studie v dalších možných aplikačních oblastech, jako je využitelnost technologie u osob závislých na alkoholu, patologických hráčích i vliv tlumivých látek na chování jedinců.

„Díky velkému množství dat z různých oblastí, které jsme při řešení projektu nasbírali, bude možné v několika následujících letech ověřovat řadu hypotéz, zpřesňovat a dále rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění,“ upozornil Martin Dobiáš.

Podrobnosti o laboratoři očních pohybů Fakulty elektrotechnické ČVUT jsou k dispozici na stránce: https://ekonom.feld.cvut.cz/cs/katedra/laboratore/laborator-ocnich-pohybu/

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Vedci-z-CVUT-v-Praze-vyvinuli-specialni-kameru-ktera-umi-z-pohybu-oci-detekovat-nemoc-469547


2.1.2017, ozdravotnictvi.cz

Kamera může pomoci při diagnostice

Speciální kamera, kterou vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT), umí sledovat i nejmenší pohyby očí. To může být využitelné při odhalování různých psychických a vývojových poruch i onemocnění. Informovala o tom mluvčí univerzity Andrea Vondráková.

Ze všech lidských smyslů je zrak největším zdrojem informací, uvedl v tiskové zprávě Martin Dobiáš z laboratoře očních pohybů FEL ČVUT. "Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů," doplnil.

V projektu se vědci zaměřili především na sexuální devianty, pacienty s různou formou schizofrenie a dyslektiky. Více než 12,7 miliony korun tento výzkum podpořila Technologická agentura ČR. "Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe," uvedl její předseda Petr Očko.

Kameru i speciální software testovali lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Uskutečnily se navíc pilotní studie u alkoholiků a patologických hráčů, kde by tato technologie mohla být rovněž využitelná. Mohl by se díky ní sledovat i vliv tlumivých látek na chování lidí a kamera by také mohla být komunikačním prostředkem pro handicapované.

Vědci z FEL ČVUT plánují v následujících letech zpřesňovat a rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění, dodal Dobiáš.

URL| https://www.ozdravotnictvi.cz/zpravodajstvi/kamera-muze-pomoci-pri-diagnostice/


2.1.2017, CT24.cz

Kamera pozná nemoc z pohybu očí. Přístroj vytvořili čeští vědci

Dokáže odhalit vážné psychické a vývojové poruchy i onemocnění, a zároveň může být účinným komunikačním prostředkem pro postižené. Tyto funkce má zařízení, které je schopné sledovat i ty nejmenší pohyby očí. Vyvinuli ho výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci projektu "Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách".

"Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli výzkumné etapy skončil a výsledky čekají na uvedení do praxe," uvedl předseda Technologické agentury ČR Petr Očko s tím, že agentura se na projektu podílela částkou více než 12,7 milionu korun.

Nástroj na diagnostiku prostřednictvím sledování očních pohybů má podle prvních výsledků potenciál v mnoha oblastech od medicíny až po vědecko-výzkumné a průmyslové obory.

Fakta

Vývojová dyslexie

Tato porucha čtení je způsobena hormonálním vývojem v raném stádiu vývoje plodu. Vývojová dyslexie se zmenšuje, jak dítě dozrává. Bývá častější u chlapců.

"Ze všech našich smyslů je zrak největším zdrojem informací. Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů," vysvětlil Martin Dobiáš z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. V projektu se vědci zaměřili na oblast sexuálních deviantů, různých forem schizofrenie a vývojové dyslexie.

"Na základě našeho speciálního softwaru a příslušného hardwarového zařízení již měli lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice možnost úspěšně provést u zkoumaných osob výzkum pohybů očí v reakci na předkládané vizuální stimuly," dodal Dobiáš. Navíc se podařilo uskutečnit pilotní studie v dalších možných aplikačních oblastech, jako je využitelnost technologie u osob závislých na alkoholu, patologických hráčů i vliv tlumivých látek na chování jedinců.

"Díky velkému množství dat z různých oblastí, které jsme při řešení projektu nasbírali, bude možné v několika následujících letech ověřovat řadu hypotéz, zpřesňovat a dále rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění," upozornil Martin Dobiáš.Výzkum finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2000521-kamera-pozna-nemoc-z-pohybu-oci-pristroj-vytvorili-cesti-vedci


2.1.2016, ceskatelevize.cz

Kameru, která z pohybu očí pozná nemoc, vytvořili čeští vědci

Dokáže odhalit vážné psychické a vývojové poruchy i onemocnění, a zároveň může být účinným komunikačním prostředkem pro postižené. Tyto funkce má zařízení, které je schopné sledovat i ty nejmenší pohyby očí. Vyvinuli ho výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci projektu „Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách“.

„Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli výzkumné etapy skončil a výsledky čekají na uvedení do praxe,“ uvedl předseda Technologické agentury ČR Petr Očko s tím, že agentura se na projektu podílela částkou více než 12,7 milionu korun.

Nástroj na diagnostiku prostřednictvím sledování očních pohybů má podle prvních výsledků potenciál v mnoha oblastech od medicíny až po vědecko-výzkumné a průmyslové obory.

„Ze všech našich smyslů je zrak největším zdrojem informací. Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů,“ vysvětlil Martin Dobiáš z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. V projektu se vědci zaměřili na oblast sexuálních deviantů, různých forem schizofrenie a vývojové dyslexie.

„Na základě našeho speciálního softwaru a příslušného hardwarového zařízení již měli lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice možnost úspěšně provést u zkoumaných osob výzkum pohybů očí v reakci na předkládané vizuální stimuly,“ dodal Dobiáš. Navíc se podařilo uskutečnit pilotní studie v dalších možných aplikačních oblastech, jako je využitelnost technologie u osob závislých na alkoholu, patologických hráčů i vliv tlumivých látek na chování jedinců.

„Díky velkému množství dat z různých oblastí, které jsme při řešení projektu nasbírali, bude možné v několika následujících letech ověřovat řadu hypotéz, zpřesňovat a dále rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění,“ upozornil Martin Dobiáš.

Výzkum finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2000521-kameru-ktera-z-pohybu-oci-pozna-nemoc-vytvorili-cesti-vedci


3.1.2017, zdravi.euro.cz

Kamera sledováním malých pohybů očí může pomoci při diagnostice - ZDN

Speciální kamera, kterou vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT), umí sledovat i nejmenší pohyby očí.

Ze všech lidských smyslů je zrak největším zdrojem informací, uvedl v tiskové zprávě Martin Dobiáš z laboratoře očních pohybů FEL ČVUT. „Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů,“ doplnil. To může být využitelné při odhalování různých psychických a vývojových poruch i onemocnění. Informovala o tom mluvčí univerzity Andrea Vondráková.

V projektu se vědci zaměřili především na sexuální devianty, pacienty s různou formou schizofrenie a dyslektiky. Více než 12,7 miliony korun tento výzkum podpořila Technologická agentura ČR. „Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe,“ uvedl její předseda Petr Očko.

Kameru i speciální software testovali lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Uskutečnily se navíc pilotní studie u alkoholiků a patologických hráčů, kde by tato technologie mohla být rovněž využitelná. Mohl by se díky ní sledovat i vliv tlumivých látek na chování lidí a kamera by také mohla být komunikačním prostředkem pro handicapované.

Vědci z FEL ČVUT plánují v následujících letech zpřesňovat a rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění, dodal Dobiáš.

http://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/z-domova/kamera-sledovanim-malych-pohybu-oci-muze-pomoci-pri-diagnostice-483822


3.1.2017, tribune.cz

Kamera sledováním malých pohybů očí může pomoci při diagnostice

Speciální kamera, kterou vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT), umí sledovat i nejmenší pohyby očí. To může být využitelné při odhalování různých psychických a vývojových poruch i onemocnění.

Ze všech lidských smyslů je zrak největším zdrojem informací, uvedl v tiskové zprávě Martin Dobiáš z laboratoře očních pohybů FEL ČVUT. "Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů," doplnil.

V projektu se vědci zaměřili především na sexuální devianty, pacienty s různou formou schizofrenie a dyslektiky. Více než 12,7 miliony korun tento výzkum podpořila Technologická agentura ČR. "Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe," uvedl její předseda Petr Očko.

Kameru i speciální software testovali lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Uskutečnily se navíc pilotní studie u alkoholiků a patologických hráčů, kde by tato technologie mohla být rovněž využitelná. Mohl by se díky ní sledovat i vliv tlumivých látek na chování lidí a kamera by také mohla být komunikačním prostředkem pro handicapované.

Vědci z FEL ČVUT plánují v následujících letech zpřesňovat a rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění, dodal Dobiáš.

http://www.tribune.cz/clanek/41221-kamera-sledovanim-malych-pohybu-oci-muze-pomoci-pri-diagnostice


3.1.2017, technickytydenik.cz

Vědci ČVUT vyvinuli speciální kameru, která umí z pohybu očí detekovat nemoc

Diagnóza vážných psychických a vývojových poruch i onemocnění, stejně jako účinný komunikační prostředek pro postižené. To vše umožňuje zařízení, které je schopné sledovat i ty nejmenší pohyby očí. Vyvinuli ho výzkumníci z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické pod vedením Ing. Martina Dobiáše, PhD., v rámci projektu „Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách". Výzkum finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA.

V projektu se vědci zaměřili na oblast sexuálních deviantů, různých forem schizofrenie a vývojové dyslexie. Na základě speciálního softwaru a příslušného hardwarového zařízení již měli lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice možnost úspěšně provést u zkoumaných osob výzkum pohybů očí v reakci na předkládané vizuální stimuly. Navíc se podařilo uskutečnit i pilotní studie v dalších možných aplikačních oblastech, jako je využitelnost technologie u osob závislých na alkoholu, patologických hráčích i vliv tlumivých látek na chování jedinců.

Díky velkému množství dat z různých oblastí, které vědci při řešení projektu nasbírali, bude možné v několika následujících letech ověřovat řadu hypotéz, zpřesňovat a dále rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění.

Mimořádně důležitý a přínosný projekt podpořila Technologické agentura České republiky částkou více než 12,7 milionu korun. Nástroj na diagnostiku prostřednictvím sledování očních pohybů má podle prvních výsledků značný potenciál v mnoha oblastech od medicíny až po vědecko-výzkumné a průmyslové obory.

http://www.technickytydenik.cz/rubriky/denni-zpravodajstvi/vedci-cvut-vyvinuli-specialni-kameru-ktera-umi-z-pohybu-oci-detekovat-nemoc_38756.html


3.1.2017, Mednews.cz

Kamera sledováním malých pohybů očí může pomoci při diagnostice

Praha 2. ledna (ČTK) - Speciální kamera, kterou vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT), umí sledovat i nejmenší pohyby očí. To může být využitelné při odhalování různých psychických a vývojových poruch i onemocnění. ČTK o tom informovala mluvčí univerzity Andrea Vondráková.

Ze všech lidských smyslů je zrak největším zdrojem informací, uvedl v tiskové zprávě Martin Dobiáš z laboratoře očních pohybů FEL ČVUT. "Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů," doplnil.

V projektu se vědci zaměřili především na sexuální devianty, pacienty s různou formou schizofrenie a dyslektiky. Více než 12,7 miliony korun tento výzkum podpořila Technologická agentura ČR. "Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe," uvedl její předseda Petr Očko.

Kameru i speciální software testovali lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Uskutečnily se navíc pilotní studie u alkoholiků a patologických hráčů, kde by tato technologie mohla být rovněž využitelná. Mohl by se díky ní sledovat i vliv tlumivých látek na chování lidí a kamera by také mohla být komunikačním prostředkem pro handicapované.

Vědci z FEL ČVUT plánují v následujících letech zpřesňovat a rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění, dodal Dobiáš.

http://mednews.cz/cz/aktuality/18065/kamera-sledovanim-malych-pohybu-oci-muze-pomoci-pri-diagnostice


3.1.2017, chip.cz

Kamera umí z pohybu očí detekovat nemoc

Diagnóza vážných psychických a vývojových poruch i onemocnění, stejně jako účinný komunikační prostředek pro postižené. To vše umožňuje zařízení, které je schopné sledovat i ty nejmenší pohyby očí.

Zařízení pro sledování očí vyvinuli výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci projektu „Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách“. Výzkum finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA.

„Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe,“ uvedl předseda TA ČR Petr Očko s tím, že agentura se na projektu podílela částkou více než 12,7 milionu korun. Nástroj na diagnostiku prostřednictvím sledování očních pohybů má podle prvních výsledků značný potenciál v mnoha oblastech od medicíny až po vědecko-výzkumné a průmyslové obory.

„Ze všech našich smyslů je zrak největším zdrojem informací. Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů,“ vysvětlil Martin Dobiáš z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. V projektu se vědci zaměřili na oblast sexuálních deviantů, různých forem schizofrenie a vývojové dyslexie. „Na základě našeho speciálního softwaru a příslušného hardwarového zařízení již měli lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice možnost úspěšně provést u zkoumaných osob výzkum pohybů očí v reakci na předkládané vizuální stimuly,“ dodal Martin Dobiáš. Navíc se podařilo uskutečnit i pilotní studie v dalších možných aplikačních oblastech, jako je využitelnost technologie u osob závislých na alkoholu, patologických hráčích i vliv tlumivých látek na chování jedinců.

„Díky velkému množství dat z různých oblastí, které jsme při řešení projektu nasbírali, bude možné v několika následujících letech ověřovat řadu hypotéz, zpřesňovat a dále rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění,“ upozornil Martin Dobiáš.

Podrobnosti o laboratoři očních pohybů Fakulty elektrotechnické ČVUT jsou k dispozici zde.

http://www.chip.cz/novinky/kamera-umi-z-pohybu-oci-detekovat-nemoc/


3.1.2017, denik.cz

Kamera sledováním malých pohybů očí může pomoci při diagnostice

Praha - Speciální kamera, kterou vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT), umí sledovat i nejmenší pohyby očí. To může být využitelné při odhalování různých psychických a vývojových poruch i onemocnění. Informovala o tom mluvčí univerzity Andrea Vondráková.

Ze všech lidských smyslů je zrak největším zdrojem informací, uvedl v tiskové zprávě Martin Dobiáš z laboratoře očních pohybů FEL ČVUT. "Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů," doplnil.

V projektu se vědci zaměřili především na sexuální devianty, pacienty s různou formou schizofrenie a dyslektiky. Více než 12,7 miliony korun tento výzkum podpořila Technologická agentura ČR. "Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe," uvedl její předseda Petr Očko.

Kameru i speciální software testovali lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Uskutečnily se navíc pilotní studie u alkoholiků a patologických hráčů, kde by tato technologie mohla být rovněž využitelná. Mohl by se díky ní sledovat i vliv tlumivých látek na chování lidí a kamera by také mohla být komunikačním prostředkem pro handicapované.

Vědci z FEL ČVUT plánují v následujících letech zpřesňovat a rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění, dodal Dobiáš."

URL| http://www.denik.cz/zdravi/kamera-sledovanim-malych-pohybu-oci-muze-pomoci-pri-diagnostice-20170103.html


3.1.2017, Computerworld.cz

Kamera zjistí choroby z pouhého pohybu očí, vyvinuli ji v Praze

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli speciální kameru, která umí z pohybu očí detekovat nemoc. Podle tvůrců dovolí diagnostikovat

vážné psychické a vývojové poruchy či onemocnění.

Nástroj na diagnostiku prostřednictvím sledování očních pohybů má podle prvních výsledků značný potenciál v mnoha oblastech od medicíny až po vědecko-výzkumné a průmyslové obory.

"Ze všech našich smyslů je zrak největším zdrojem informací. Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů," tvrdí Martin Dobiáš z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

V projektu se vědci zaměřili na oblast sexuálních deviantů, různých forem schizofrenie a vývojové dyslexie.

"Na základě našeho speciálního softwaru a příslušného hardwarového zařízení již měli lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice možnost úspěšně provést u zkoumaných osob výzkum pohybů očí v reakci na předkládané vizuální stimuly," dodává Dobiáš.

Navíc se podařilo uskutečnit i pilotní studie v dalších možných aplikačních oblastech, jako je využitelnost technologie u osob závislých na alkoholu, patologických hráčích i vliv tlumivých látek na chování jedinců.

"V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe," uvedl Petr Očko, předseda agentury TA ČR, která projekt financovala.

Díky velkému množství dat z různých oblastí, které se při řešení projektu nasbírali, prý bude možné v několika následujících letech ověřovat řadu hypotéz, zpřesňovat a dále rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění.

URL| http://computerworld.cz/aktuality/kamera-zjisti-choroby-jen-z-pohybu-oci-vyvinuli-ji-v-praze-53546


3.1.2017, cad.cz

Nástroj pro detekci nemocí z pohybu očí

Zařízení se schopností sledovat i ty nejmenší pohyby očí, vyvinuté výzkumníky z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci projektu „Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách“, umožňuje diagnózu vážných psychických a vývojových poruch i onemocnění, a je také účinným komunikačním prostředkem pro postižené. Výzkum byl finančně podpořen Technologickou agenturiu České republiky (TA ČR) v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA. Díky výsledkům tohoto mimořádně důležitého a přínosného projektu je možné pomoci mnoha lidem.

V tuto chvíli jsou již skončeny výzkumné etapy a výsledky čekají na uvedení do praxe. Nástroj na diagnostiku prostřednictvím sledování očních pohybů má podle prvních výsledků značný potenciál v mnoha oblastech od medicíny až po vědeckovýzkumné a průmyslové obory.

Zrak je ze všech našich smyslů největším zdrojem informací. Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů. V projektu se vědci zaměřili na oblast sexuálních deviantů, různých forem schizofrenie a vývojové dyslexie. Na základě speciálního softwaru a příslušného hardwarového zařízení již měli lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice možnost úspěšně provést u zkoumaných osob výzkum pohybů očí v reakci na předkládané vizuální stimuly. Navíc se podařilo uskutečnit i pilotní studie v dalších možných aplikačních oblastech, jako je využitelnost technologie u osob závislých na alkoholu, patologických hráčích i vliv tlumivých látek na chování jedinců.

Díky velkému množství dat z různých oblastí, které byla při řešení projektu nasbírána, bude možné v několika následujících letech ověřovat řadu hypotéz, zpřesňovat a dále rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění.

Podrobnosti o laboratoři očních pohybů Fakulty elektrotechnické ČVUT jsou k dispozici na tomto odkazu: ekonom.feld.cvut.cz.

https://www.cad.cz/aktuality/77-aktuality/7639-nastroj-pro-detekci-nemoci-z-pohybu-oci.html


4.1.2017, zet.cz

Vědci z ČVUT vyvinuli kameru, která umí z pohybu očí detekovat psychické poruchy

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vytvořili speciální kameru, počítač a software, který na základě sledování očních pohybů může pomoci při diagnostice dyslexie i jiných poruch. Podle řešitele projektu z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Martina Dobiáše může ale využití této technologie dosáhnout ještě dál. Vedle diagnostiky by mohl pomoci i v personalistice nebo v oblasti bezpečnosti.

„V prvé řadě se vyhodnocuje pohled člověka. Měříme tedy souřadnice pohledu oka a vyhodnocuje se reakce. Například u dyslexie promítáme dětem puntík, dostanou instrukci, aby ho sledovaly, a my vyhodnocujeme, jak jsou schopné ten puntík sledovat,“ vysvětlil na rádiu Zet řešitel projektu z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Martin Dobiáš. Dyslexie a jiné poruchy učení byly předmětem počátečního výzkumu, později však vědci zjistili, že jsou možné i další aplikace tohoto zařízení v psychologii, neurologii nebo managementu.

Přístroj sleduje a měří takzvané fixace a sakády. Fixace je to, kam se člověk dívá. Sakáda je pak pohyb mezi těmito fixacemi. „Pokud člověk trpí nějakou psychickou poruchou tak má větší množství odskoků, než člověk, který tento problém nemá,“ řekl Dobiš s tím, že zařízení je schopno upozornit na nějaký podezřelý scénář chování. Interpretaci ale musí poskytnout lékař. Na různé problémy a poruchy pak musí existovat i jiné zadání, které má být cílem měření.

Vedle diagnostiky nemocí ale vědci z ČVUT testovali využití kamery v personalistice. Zařízení může podle Dobiáše v této oblasti pomoci při výběru a hodnocení nových pracovníků a testování jejich kompetencí. „Zaměřili jsme se například na flexibilitu, pozornost, rozhodování, řešení problémů nebo zákaznickou orientaci,“ dodal. Další využití by technologie vědců z ČVUT v kombinaci s vhodně navrženými modelovými situacemi mohla najít i na poli bezpečnosti a fungovat jako jakýsi detektor lži.

http://www.zet.cz/tema/vedci-z-cvut-vyvinuli-kameru-ktera-umi-z-pohybu-oci-detekovat-psychicke-poruchy-11461


4.1.2017, corporateict.cz

Osmý ročník Robosoutěže FEL ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín

V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí uskutečnil finálový zápas osmého ročníku Robosoutěže. V něm se utkaly týmy ze středních škol a studentů fakulty. V napínavém souboji, který se konal za velkého zájmu veřejnosti, zvítězilo družstvo NEXT TEAM z Gymnázia Zlín, jehož členy byli Petr Molek, David Strouhal a Jan Vlk.

Roboty studentských týmů, sestavené ze stavebnice Lego Mindstrorms, soutěžily v úloze nazvané Pathfinder. Ve finálové Robosoutěži se utkalo 16 středoškolských týmů a stejný počet univerzitních. Různá technická pojetí konstrukce robotu, různě zvolené strategie a nadšený zápal studentů pro věc, to vše přispělo k neopakovatelné atmosféře, která celou akci provázela.

Na druhém místě se umístil středoškolský tým #include SSPU.h ve složení Lukáš Letrik, Jan Kubeš a Filip Kovačík ze SŠPU v Hodoníně. Bronzovou příčku získal univerzitní tým Sufurky ve složení Běloch Miroslav, Shcherban Maksym a Bielesch Lukáš.

V rámci soutěžní úlohy museli studenti středních škol v letošním roce sestavit a naprogramovat robota tak, aby samostatně bez jakékoliv další pomoci (ovládání robota pomocí hlasu, bluetooth či jiných komunikačních kanálů není dovoleno) projel co nejrychleji dráhu od startu vyznačenou na podložce černou čarou a zároveň z podložky nesjel, dále bludiště, které následuje na konci černé čáry, aniž by přejížděl překážky, a nakonec dráhu vyznačenou na podložce černou čarou od konce bludiště.

Hlavní organizátor soutěže Dr. Martin Hlinovský z Fakulty elektrotechnické ČVUT k finálovému zápasu říká: „Letošní soutěž byla napínavá do posledního okamžiku. Velice oceňuji hlavně neotřelá technické provedení jednotlivých robotů a zájem studentů o techniku.“

http://ict-nn.com/cs/osobni-vzdelani/1845-osmy-rocnik-robosouteze-fel-cvut-v-praze-ovladli-studenti-gymnazia-zlin


5.1.2017, novinky.cz

Čeští technici vyvinuli kameru, která umí z pohybu očí určit nemoc

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli zařízení, které může diagnostikovat vážné psychické a vývojové poruchy i onemocnění. Zároveň může sloužit jako účinný komunikační prostředek pro postižené. Kamera je schopná sledovat i ty nejmenší pohyby očí. Zařízení mohou dokonce využívat i pedagogicko-psychologické poradny, může diagnostikovat podezření například na dyslexii.

Nástroj na diagnostiku prostřednictvím sledování očních pohybů má podle prvních výsledků velký potenciál v mnoha oblastech od medicíny až po vědecko-výzkumné a průmyslové obory.

Kamera sleduje i ty nejmenší pohyby očí.

"Ze všech našich smyslů je zrak největším zdrojem informací. Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů. A až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů," vysvětlil Martin Dobiáš z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Využití v psychiatrii

V projektu se vědci zaměřili na oblast sexuálních deviantů, různých forem schizofrenie a vývojové dyslexie.

"Na základě našeho speciálního softwaru a příslušného hardwarového zařízení již měli lékaři z pražské Psychiatrické nemocnice Bohnice možnost úspěšně provést u zkoumaných osob výzkum pohybů očí v reakci na předkládané vizuální stimuly," dodal Dobiáš.

Podařilo se navíc uskutečnit i pilotní studie v dalších možných oblastech. K nim patří využitelnost technologie u osob závislých na alkoholu, patologických hráčích, rovněž může zkoumat vliv tlumivých látek na chování jedinců.

Ověřování a rozvíjení metod

Dobiáš doplnil, že díky velkému množství dat z různých oblastí, které při řešení projektu nasbírali, bude možné v několika následujících letech ověřovat řadu hypotéz, zpřesňovat a dále rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění.

Kamera vznikla v rámci projektu Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách a výzkum finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR).

"Jde o mimořádně přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy dokončené a výsledky čekají na uvedení do praxe," uvedl předseda TA ČR Petr Očko s tím, že agentura se na projektu podílela částkou více než 12,7 miliónu korun.

URL| https://www.novinky.cz/veda-skoly/425169-cesti-technici-vyvinuli-kameru-ktera-umi-z-pohybu-oci-urcit-nemoc.html


5.1.2017, Haló noviny

Nový způsob diagnostiky je tu!

Speciální kamera, kterou vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT), umí sledovat i nejmenší pohyby očí. To může být využitelné při odhalování různých psychických a vývojových poruch i onemocnění, informovala mluvčí univerzity Andrea Vondráková. Ze všech lidských smyslů je zrak největším zdrojem informací, uvedl Martin Dobiáš z laboratoře očních pohybů FEL ČVUT. »Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů,« doplnil.

V projektu se vědci zaměřili především na sexuální devianty, pacienty s různou formou schizofrenie a dyslektiky.

Více než 12,7 miliony korun tento výzkum podpořila Technologická agentura ČR. »Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem. V tuto chvíli jsou již výzkumné etapy skončené a výsledky čekají na uvedení do praxe,« uvedl její předseda Petr Očko.

Kameru i speciální software testovali lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Uskutečnily se navíc pilotní studie u alkoholiků a patologických hráčů, kde by tato technologie mohla být rovněž využitelná. Mohl by se díky ní sledovat i vliv tlumivých látek na chování lidí a kamera by také mohla být komunikačním prostředkem pro handicapované. Vědci z FEL ČVUT plánují v následujících letech zpřesňovat a rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění, dodal Dobiáš.


6.1.2017, Businessworld.cz

Souboj hackerů s obránci se podobá reálné bitvě

Jakou částí ochrany sítě chce hacker proniknout? A pokud ji obránci posílí, co udělá příště? Kybernetická obrana je v podstatě neustálou "hrou" mezi obránci, kteří systém chrání a útočníky, kteří se jej snaží infikovat. Teorii her, která se podobnými situacemi zabývá, rozvinul ve své magisterské práci vítěz soutěže Cisco Outstanding Thesis Award 2016.

Toto soutěž uspořádala již třetí rok po sobě společnost Cisco a Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Porotu také zaujala práce zabývající se problematikou nejkratší cesty obchodního cestujícího a studie mapující stav zabezpečení českého internetu. Letos poprvé se mohli zúčastnit také studenti ze Slovenska - jeden z nich se dostal do finále soutěže a získal zvláštní cenu poroty. Vítězové si kromě finanční odměny odnášejí možnost pokračovat ve spolupráci s tímto prestižním centrem na dalším výzkumu kyberbezpečnosti.

V kategorii magisterských prací se z vítězství a odměny 25 tisíc korun radoval Jakub Černý z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT FEL). Svoji práci nazval "Stackelberg Extensive-Form Correlated Equilibrium with Multiple Followers" a pro zpracování vycházel z matematické disciplíny zvané Teorie her. Kyberbezpečnost je rovněž "hrou" mezi útočníky a obránci. Hackeři se snaží vymyslet stále nové typy škodlivého softwaru, obránci se naopak snaží vyvinout obranu i proti tomu, který ještě nikdo nevytvořil. Většina reálných situací se modeluje velmi špatně, neboť v reálném světě rozhodují emoce, nejistota nebo třeba neúplná informace. Jakub Černý však dokázal vytvořit model, který umí zacházet s neúplnou informací a najít způsob, jakým by se obránce měl chovat. K otestování svého postupu využil například zveřejněných postupů generálů NATO z vojenského cvičení. Tuto diplomovou práci porota odměnila, neboť přináší nové možnosti a zaměřuje se na problémy, které dřívějšími postupy nebylo možno vyřešit.

V kategorii bakalářských prací byly oceněny dvě práce. Prvním vítězem se stal Petr Eichler z ČVUT FEL. Ve své bakalářské práci "Vehicle Routing Problem with Multible Time Widows" se zabýval problémem nejkratší cesty. Tyto úlohy odpovídají na to, jaká trasa mezi několika místy je nejkratší, případně nejvýhodnější. V běžném pojetí se metoda využívá k efektivnímu plánování trasy dopravních prostředků, je ale využitelná také k vyhledání nejkratšího postupu, jak detekovat malware. Autor si za vítězství odnesl 10 tisíc korun.

Stejnou částku získal i Martin Čerňáč z Fakulty informačních technologií ČVUT s bakalářskou prací "Studie kvality parametrů digitálních certifikátů na českém internetu". Ta odpovídá na otázku, jaký je stav zabezpečení českého internetu přes šifrovací protokoly, kterými se komunikuje. Šifrovaná komunikace totiž ještě neznamená kvalitní zabezpečení, neboť uživatel může mít zastaralý certifikát nebo příliš hrubou šifru. Identifikace nejslabších míst zabezpečení je užitečná pro následnou obranu libovolného počítačového systému.

Do ročníku 20106 se poprvé mohli přihlásit i studenti ze Slovenska, které mělo ve finále soutěže jednoho svého zástupce. Ze Žilinské univerzity se do Prahy probojoval Juraj Muráň, který se zaměřil na detekci pohyblivých objektů na mnohojádrových grafických procesorech. Práce si odnesla zvláštní cenu poroty ve výši 5 tisíc korun. Mezi dalšími oceněnými byli Tereza Soukupová (ČVUT FEL), Tomáš Dlask (ČVUT FEL) a Ján Vojt (MFF UK).

Výzkumné a vývojové centrum Cisco v Praze vzniklo na základě českého start-upu Cognitive Security, který v roce 2013 převzala společnost Cisco. Tým centra se zaměřuje na špičkový výzkum kybernetické bezpečnosti s využitím metod umělé inteligence a strojového učení pro odhalování pokročilých kybernetických hrozeb. Díky detekci hrozeb na úrovni sítě dokážou zde vyvíjené systémy odhalovat i mimořádně nebezpečné tzv. zero-day útoky, které ještě nebyly v minulosti zaznamenány.

Přehled oceněných prací a výherců Cisco Outstanding Thesis Award 2016

Cisco Outstanding Thesis Award - oceněné magisterské práce

Jakub Černý, ČVUT FEL: Stackelberg Extensive-Form Correlated Equilibrium with Multiple Followers

Tereza Soukupová, ČVUT FEL: Eye-Blink Detection Using Facial Landmarks

Ján Vojt, MFF UK: Deep neural networks and their implementation

Cisco Outstanding Thesis Award - oceněné bakalářské práce

Martin Čerňáč, ČVUT FIT: Studie kvality parametrů digitálních certifikátů na českém internetu

Petr Eichler, ČVUT FEL: Vehicle Routing Problem with Multible Time Widows

Tomáš Dlask, ČVUT FEL: Submarine Behaviour Model for Monte Carlo Simulations

Juraj Muráň, Žilinská univerzita, FRI: Implementácia metódy pre dekteciu pohyblivých objektov na mnohojadrových grafických procesoroch

URL| http://businessworld.cz/kariera/souboj-hackeru-s-obranci-se-podoba-realne-bitve-13342


6.1.2017, 5plus2

České klepání na nebeskou bránu. Studenti vyvíjí i rakety

Mladí lidé, kteří už od svých středoškolských let vzhlížejí ke hvězdám, mohou sny o dobývání vesmíru naplnit na vysoké škole. ČVUT letos startuje s oborem Letectví a kosmonautika. O uplatnění se bát nemusí. Firmy podobné odborníky hledají jen velmi obtížně.

ČR / Podílet se na skutečných vesmírných projektech nemusí být pro české studenty tak nereálné, jak by se mohlo zdát. Vždyť na Českém vysokém učenítechnickém (ČVUT) už v současné době vyvíjí části družice pro výzkum Jupiteru, učí studenty, jak plánovat vesmírné mise nebo jak řídit a navigovat raketu. A že jde o perspektivní znalosti a dovednosti, to prokazuje i zájem firem, které se na vývoji a výrobě zařízení a softwaru pro kosmické mise podílejí a zatím v Česku shánějí vhodné zaměstnance jen velmi složitě.

"České firmy dnes získávají finančně hodnotné evropské vesmírné projekty a zakázky, mají ale zoufalý nedostatek studentů - absolventů, kteří by byli v oboru kosmického inženýrství vzděláni," říká René Hudec z Katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Podle něj není v Česku jiná univerzita než ČVUT, která má v názvu předmětů spojení "kosmické inženýrství" či "kosmické technologie", takže pokud někdo chce na vysoké dobývat vesmír, tak zde. Nabídka předmětů zaměřených na vesmír se stále rozšiřuje. "V září 2017 startuje nový studijní program Letectví a kosmonautika," doplňuje Jan Roháč z Fakultyelektrotechnické.

Mise rakety od A do Z

Co studenty čeká? "Předně je dobré zmínit, že Česko je bývalá letecká velmoc. Veškeré poznatky z letectví a množství minulých i současných vědeckých projektů jsou základem k výuce o letech do vesmíru," podotýká Roháč. Například konstrukce kosmických systémů, sond či družic se vyučuje v předmětu Kosmické inženýrství. "Řešíme tady kosmické materiály a technologie, palubní systémy, vibrace při startu raket, teplotní rozdíly a chlazení ve vesmíru. Studenti jsou zapojeni v rámci seminárních prací do úkolů vesmírných projektů, kde si své poznatky zkouší v praxi," vysvětluje Hudec.

Další předměty zajišťuje Fakulta strojní, například Kosmický prostor či Kosmické mise. "Je to vlastně celá mise rakety, která má - od stanovení jejího cíle, studie proveditelnosti s plánem mise přes komunikaci s družicí až po řešení krizových situací - zajistit řádnou funkci družice po celou dobu, a to ať je to na oběžné dráze Země, nebo až na Marsu či Jupiteru. Student se učí, jak vše naplánovat, jak dlouho družice poletí, jaké manévry a kolem které planety je musí družice provést, aby získala potřebnou rychlost, jak mít či získat dostatek energie ze Slunce či z vlastních zdrojů," vysvětluje Roháč.

Kromě výuky v Česku může ČVUT vysílat studenty do několika evropských univerzit, kde výzkum vesmíru probíhá. Tam by Češi mohli psát diplomové práce. Když někoho fascinuje cesta k Marsu, pak by se měl vydat do italského Milána na tamní technickou univerzitu. "Zdejší profesoři se společně se studenty podíleli na vývoji části vrtné soustavy, která byla nedávno dopravena na Mars za účelem průzkumu jeho povrchu. Pokud by toto našeho studenta zajímalo, samozřejmě se může pokusit nějakou formou do podobného projektu zapojit. Projektů je mnohem více, například vývoj raketových motorů v italské Pise. S tamní univerzitoumáme dohodu, že jejich profesoři budou naše studenty vést při řešení jejich diplomové práce," komentuje Roháč.

Pokud se zaměříme na vesmírné družice, i ty v českých laboratořích ČVUT vznikají. Asi nejvýraznější je projekt JUICE, tedy stavba výzkumné sondy za více než 40 miliard korun, kterou vyvíjí Evropská kosmická agentura (ESA) a na její konečné podobě se podílí několik evropských států. Družice by měla na svou osmiletou misi odstartovat v roce 2022. Až doletí k Jupiteru, zaměří se nejen na tuto největší planetu naší sluneční soustavy, ale i na měsíce Callisto a Europu či zamrzlý Ganymed, kde budou přístroje měřit oceánské proudy.

---

Tvrdý "kosmobyznys" potřebuje experty České firmy se podílejí na vývoji jedné z největších evropských nosných vesmírných raket Ariane 5, která vloni 17. listopadu vynesla do vesmíru čtyři družice nového navigačního systému Galileo. Například firma Aerotech z Klatov vyrobila ochranné kryty přídavných motorů. A právě vývoj součástek vesmírných raket, lodí a sond nebo dokonce celých systémů bude v budoucnu jistě zajímavý pro letecké inženýry, kteří absolvují na ČVUT speciální programy. "Dnes je vesmír a vše, co s tím souvisí, velký a tvrdý byznys, zakázky si musí jednotlivé firmy vybojovat v soutěži," vysvětluje Karel Dobeš, který se věnuje spolupráci České republiky s Evropskou vesmírnou agenturou. Dalším příkladem je brněnská firma Frentech Aerospace, která vyrábí mimo jiné součástky pro družice. "Materiální náklady na jistý díl jsou asi 200 korun. A víte, za kolik se pak prodává? Za skoro 100 tisíc korun," podotýká Dobeš. "To je přesně to, co Česko potřebuje. Součástky se musí vyvíjet, vyzkoušet a poté s velkou přidanou hodnotou prodat," uzavírá.


6.1.2016, česká televize

Kamera pozná nemoc z pohybu očí

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096902795-studio-6/217411010100106/obsah/514242-kamera-pozna-nemoc-z-pohybu-oci


7.1.2017, Česká televize

90 let od 1. telefonátu přes Atlantik

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10441287766-studio-6-vikend/217411010120107/obsah/514509-90-let-od-1-telefonatu-pres-atlantik


8.1.2017, Česká televize

10 let chytrých telefonů

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096902795-studio-6/217411010100109/obsah/514785-10-let-chytrych-telefonu


8.1.2017, TV Prima

Očima Josefa Klímy - prof. Hanzálek o autonomních autech

https://youtu.be/r8FKAYZoR7A


10.1.2017, TV Barrandov

Umějí číst z očí

Petr PŘEVRÁTIL, moderátor:

Čeští vědci umí číst z očí. Výzkumníci ČVUT vyvinuli zařízení, které dokáže jednoduše diagnostikovat vážné psychické a vývojové poruchy.

Adam NOVOTNÝ, redaktor:

Kamera, která je schopna sledovat i ty nejmenší pohyby očí, takový je princip převratného zařízení, se kterým přišli technici z ČVUT. A co umí z oka vyčíst?

Martin DOBIÁŠ, odborný asistent, ČVUT:

Naše zařízení je speciální kamera, která v kombinaci se softwarem dokáže diagnostikovat různé psychické problémy.

Jaromír DOLEŽAL, výzkumný pracovník, CIIRC-ČVUT:

Zde právě vidíme, jak postupuje při čtení. Ty děti z dyslexií, který mají se čtením problémy, tak právě přeskakují z řádku na řádek, vrací se hodně často v textu.

Adam NOVOTNÝ, redaktor:

Právě to by umožnilo odhalit dyslexii u dětí ještě před nástupem do školy, ty by pak byly lépe připraveny na úskalí, která na ně kvůli tomuto problému čekají.

Martin DOBIÁŠ, odborný asistent, ČVUT:

U diagnostiky dyslexie jsou navržené úlohy jednoduché a ověřenou hypotézou bylo, že dyslektici selhávají, nebo mají narušené pohyby očí.

Adam NOVOTNÝ, redaktor:

Ale dyslexií možnosti nekončí, v projektu se vědci zaměřili i na oblast sexuálních deviantů a různých forem schizofrenie a přístroj by mohl pomáhat i při výběru zaměstnanců.

Pavel RYBKA, děkan, elektronická fakulta, ČVUT:

Je to hezký příklad spolupráce mezioborové, spolupráce mezigenerační, protože tam jsou učitelé, jsou tam studenti a protože český inženýr a český student je zvyklý si udělat všechno sám.

Adam NOVOTNÝ, redaktor:

Pro televizi Barrandov - Adam Novotný.


11.1.2017, Týdeník Školství

Speciální kamera

Pracovníci Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze v rámci projektu Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách vyvinuli unikátní zařízení, které je schopné sledovat i ty nejmenší pohyby očí, čímž pomáhá diagnostikovat vážné psychické a vývojové poruchy i onemocnění.

Stejně účinně funguje také jako komunikační prostředek pro postižené.


12.1.2017, Květy

Vím, co ti je

Bývaly doby, kdy vědci o teploměru hovořili jako o "nástroji zbytečné zvědavosti" a "přehnané starostlivosti". Když ke konci 19. století provedl německý profesor vnitřního lékařství Adolf Kussmaul první gastroskopii, měl za prvního pokusného pacienta profesionálního polykače mečů. I taková byla cesta k současným "mnoho D" zobrazovacím metodám a nukleární či molekulárně-genetické diagnostice…

Základem současné medicínské péče není ani tak léčba, jako diagnostika. Jistě. Specifikovat příčinu obtíží znamená pro řadu pacientů až měsíce trvající obíhání po nejrůznějších rozborech, výtěrech, sondách, genetických vyšetřeních, biopsiích či zobrazovacích přístrojích. A i tak, navzdory stále se rozšiřujícímu arzenálu vyšetřovacích metod, zůstane občas neznámá. Leč zdá se, že do budoucna by nemusela zůstat tajemstvím diagnóza žádná… * ZÁZRAČNÉ SVĚTLO

Zásadním mezníkem na cestě do pacientova nitra byl počin Wilhelma Röntgena, profesora fyziky z Würzburgu, který objevil paprsky X při pokusech s katodovým zářením. Zjistil, že z katodové trubice vychází ještě další druh paprsků schopných procházet i kartonem, kterým katodové paprsky projít nedokázaly. Röntgena to zaujalo a začal se neznámými paprsky zabývat. Prosvěcoval dřevo, knihy, gumu… Pak požádal svoji ženu, aby mu podržela jakési desky, přičemž najednou uviděl v její ruce jasné kontury kostí i siluetu měkkých tkání… Vynález byl na světě. Vzbudil rozporuplné reakce - na jedné straně získal vědec Nobelovu cenu za toto zcela převratné zjištění, na straně druhé vzbudil obavy z "proniknutí do neproniknutelného".

- Vždyť paprsky dokážou prosvítit i ženské prádlo! Záhy se prokázalo, že narušení intimity není to nejhorší, co rentgen může způsobit. Závažná zdravotní rizika paprsků vyšla najevo už krátce poté, co začaly být standardní Pokračování textu na str. 16 ** ** Pokračování textu ze str. 12 medicínskou součástí. Velký pomocník žádal velkou opatrnost a rozvahu při indikaci. Mnohem bezpečnějším se časem ukázal být ultrazvuk, mnohem dokonalejší, leč také nebezpečnější, pak počítačová tomografie. K nejpokročilejším současným metodám patří magnetická rezonance, umožňující podobně jako CT přenést trojrozměrný obraz lidského těla, navíc bez škodlivého záření. Výrazným posunem v medicíně je především možnost magnetické rezonance "zobrazit" pacientův metabolismus, tedy nahrazení i vyšetření laboratorního.

- OD TŘÍSLA PO PALEC

Fenoménem dnešní doby jsou diagnostické přístroje, které slouží zároveň coby prostředky terapeutické. Endoskopické metody známe už od poloviny 19. století, nicméně postupně se zdokonalovaly. Neohebné trubice se světly byly časem miniaturizovány, stále flexibilnější, opatřené optickými vlákny. Dnes disponují různými kanály umožňujícími napustit orgán plynem k jeho lepšímu pozorování, propláchnout, odstranit krev. Ke slovu přišly miniaturní přístroje, jako kleště, kautery, smyčky a výztuže. Léčba je svázaná s nejmodernějšími zobrazovacími technikami.

Bioptické punkce probíhají pod kontrolou ultrazvuku nebo CT, zároveň díky nim lékař popíše případné chorobné změny ve vyšetřované části. Do cév zavádíme v rámci zobrazovacích metod výztuže z oceli či plastu bránící zhroucení stěny.

"Jsme schopni zprůchodnit tepnu od třísla až po palec při plném vědomí pacienta," říká profesor MUDr. Miloslav Roček, CSc., přednosta Kliniky zobrazovacích metod v Praze-Motole.

"Kromě píchnutí do třísla v místní anestezii pacient necítí nic moc nebo pouze krátkou dobu, třeba při nafouknutí balonku. Důležitá je správná informovanost pacienta o výkonu, všechny jsou provedeny na základě informovaného souhlasu.

Když mluvíme o intervenční radiologii, musíme zmínit jeden z nejrozpracovanějších systémů léčby embolických mozkových příhod v Evropě. Možná, že jste se setkali s kampaní,Čas je mozek‘. V indikovaných případech umíme, pomocí speciálního zařízení, vytáhnout z uzavřené mozkové tepny sraženinu a pacienta v optimálním případě vrátit do normálního života." * PES LEPŠÍ PSA

Ač by se mohlo zdát, že v pokročilém systému diagnostických metod dnes neexistuje žádné vakuum, takřka denně přicházejí na svět nové diagnostické způsoby.

Vědci z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze například nedávno vyvinuli speciální kameru, schopnou specifikovat nemoc na základě pohybu očí. Podle autorů technologie dovolí tato metoda diagnostikovat vážné psychické či vývojové poruchy.

"Ze všech našich smyslů je zrak největším zdrojem informací. Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až 70 procent všech podnětů a až 55 procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů," říká vedoucí výzkumného týmu Martin Dobiáš.

K nejkurióznějším, leč údajně nejspolehlivějším současným diagnostickým metodám patří ty, které zaštiťuje americká společnost Medical Detection Dogs - na základě čichu tu detekují rakovinu prostaty, prsů či další onkologická onemocnění… psi. V posledním pokusu za přítomnosti mnoha lékařských kapacit z různých oborů to prokázali zcela neoddiskutovatelně.

V místnosti byl záměrně hluk, různé druhy vonících jídel včetně mas a sendvičů, a také mnoho vzorků moče. Některé z nich patřili mužům s rakovinou prostaty v počátečním stadiu nemoci.

Psi detekovali všechny vzorky s úspěšností 100 %. V článku pro Journal of Urology zase tým odborníků konstatuje, že s 98% úspěšností na 900 vzorcích je "psí" diagnostika mnohem spolehlivější než medicínsky standardně používaný PSA test. * OTESTUJ SE SÁM

K vymoženostem doby patří mj. možnost jakési autodiagnostiky. Širokou paletu domácích diagnostických testů lze volně zakoupit v lékárně. "Mohou být určitou formou prevence, když z nějakého důvodu neabsolvujete pravidelné prohlídky u lékaře.

Měly by být vnímány především jako testy orientační, které upozorní na možný problém," říká Mgr. Daniela Vondráčková z lékárny Dr. Max. "S testy pro domácí použití zvládnete zdravotní stav u sebe i svých dětí otestovat sami až s 98% přesností. Jejich použití je jednoduché. V případě pozitivního výsledku nebo přetrvávajících potížích doporučuji vždy navštívit lékaře. Včasné odhalení každé choroby může vést k rychlejšímu uzdravení a také k dalšímu životu bez komplikací."

K oblíbeným testům patří testy CRP, pomáhající rozlišit, zda vás trápí nemoc virového či bakteriálního původu. Při únavě si lze zkontrolovat hladinu železa v krvi, test na Helicobacter odhalí zase přítomnost bakterie při žaludečních obtížích. Diagnostickým testem dnes jednoduše zjistíte, zda nemáte zánět močových cest, alergii na pyly a roztoče, nesnášenlivost lepku. A farmaceutka sype z rukávu možnosti další: "Když si nejste jistí, jestli dodržujete správnou životosprávu, otestujte si hladinu cholesterolu nebo cukru v krvi. Tyto testy poslouží mnoha lidem i během hubnutí.

Po padesátce je čas začít sledovat přítomnost krve v stolici. Odhalíte tak včas podezření na závažné onemocnění tlustého střeva a konečníku. Drogový test dokáže z moči odhalit drogy, jako THC, ale i extázi, pervitin a jiné metamfetaminy, včetně heroinu a dalších opiátů. Tento test ocení především rodiče, kteří mají podezření na užívání drog svými potomky. Nejprodávanější skupinu představují těhotenské a ovulační testy. Test mužské plodnosti umožní určit, zda je aktivita spermatu normální, nebo nižší, test plodnosti ženy zjišťuje přítomnost pohlavního hormonu z moči." *

Výrazným posunem v medicíně je především možnost magnetické rezonance "zobrazit" pacientův metabolismus, tedy do jisté míry nahradit i vyšetření laboratorní…

Domácí test HIV I když za něj zaplatíte okolo 600 Kč, mnozí raději zklidní své pochyby v soukromí a o samotě. Ačkoli výrobce slibuje stoprocentní spolehlivost, odborníci doporučují v případě jakéhokoli testování mimo laboratoř ověřit výsledek u lékaře. W. C. Röntgen První zmínka o rentgenovém záření byla učiněna Wilhelmem Conradem Röntgenem koncem roku 1895, za tento objev dostal v roce 1901 Nobelovu cenu. Chtěl, aby jeho vynález sloužil zdarma všem. Nikdy nepožádal o patentování objevu, odmítal nabídky firem, které mu za spoluúčast při výrobě lékařských diagnostických zařízení slibovaly bohatství. Zemřel v naprosté chudobě na rakovinu střev.

Foto: Magnetická rezonance patří k tomu nejlepšímu, co současné zobrazovací metody nabízejí. Její pomocí lze vidět řezy určité oblasti těla a získávat 3D obraz. Jednou z největších předností je fakt, že nenese žádná rizika způsobená zářením

Foto: Mezi špičkové "diagnostické metody" patří psí čich. Psi dnes prý dokážou bezpečně určit, který člověk má rakovinu prostaty či jiné urologické onkologické onemocnění, vycítí rakovinu prsu i některá další nádorová onemocnění


14.1.2017, itbiz.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první letošní Den otevřených dveří. Akce se již tradičně uskuteční jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí. Návštěvníci získají nejen informace o možnostech studia, ale také dostanou příležitost prohlédnout si špičkové laboratoře. V Dejvicích bude rovněž zpřístupněna výstava historických počítačů.

Pro zájemce o studium i pro pedagogy budou připraveny prezentace jednotlivých studijních programů, které fakulta nabízí, představeny budou i nabídky studijních pobytů v zahraničí a uplatnění po absolvování studia. Po dobu trvání programu budou také představovány špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř mobilních sítí, obvodů a systémů, leteckých systémů, měřicí techniky, kybernetiky, biomedicínského inženýrství, elektrických obvodů, akustiky, energetiky, elektrických strojů, mikroprocesorových aplikací, centrum návrhu integrovaných obvodů, senzorů a mikrosystémů - DesignLab, nebo centrum bezpečnostních technologií a senzorů.

„Pro zájemce o moderní historii techniky jsme se rozhodli po celý den zpřístupnit i výstavu výpočetní techniky Století informace - počítačový svět II., protože nám přijde důležité, aby mladá generace viděla, jak rychlým vývojem výpočetní technika za posledních 30 let prošla,“ říká děkan Fakulty elektrotechnické prof. Pavel Ripka a doplňuje: „Studenti pak lépe pochopí, proč je na fakultě učíme poznatky, které budou využívány až v budoucnu. Netajíme se tím, že studium na Fakultě elektrotechnické je náročné, ale absolventy nevychováváme pro muzeum. Naši absolventi nové směry nejen sledují, ale i sami vytvářejí.“

Další informace o programu dne otevřených dveří naleznete na adrese: http://www.fel.cvut.cz/cz/prestudent/dod

http://www.itbiz.cz/zpravicky/fakulta-elektrotechnicka-cvut-v-praze-predstavi-zajemcum-o-studium-moderni-techniku-i-jeji-historii


15.1.2017, parlamentnilisty.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první letošní Den otevřených dveří. Akce se již tradičně uskuteční jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí. Návštěvníci získají nejen informace o možnostech studia, ale také dostanou příležitost prohlédnout si špičkové laboratoře. V Dejvicích bude rovněž zpřístupněna výstava historických počítačů.

Pro zájemce o studium i pro pedagogy budou připraveny prezentace jednotlivých studijních programů, které fakulta nabízí, představeny budou i nabídky studijních pobytů v zahraničí a uplatnění po absolvování studia. Po dobu trvání programu budou také představovány špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř mobilních sítí, obvodů a systémů, leteckých systémů, měřicí techniky, kybernetiky, biomedicínského inženýrství, elektrických obvodů, akustiky, energetiky, elektrických strojů, mikroprocesorových aplikací, centrum návrhu integrovaných obvodů, senzorů a mikrosystémů - DesignLab, nebo centrum bezpečnostních technologií a senzorů.

„Pro zájemce o moderní historii techniky jsme se rozhodli po celý den zpřístupnit i výstavu výpočetní techniky Století informace - počítačový svět II., protože nám přijde důležité, aby mladá generace viděla, jak rychlým vývojem výpočetní technika za posledních 30 let prošla,“ říká děkan Fakulty elektrotechnické prof. Pavel Ripka a doplňuje: „Studenti pak lépe pochopí, proč je na fakultě učíme poznatky, které budou využívány až v budoucnu. Netajíme se tím, že studium na Fakultě elektrotechnické je náročné, ale absolventy nevychováváme pro muzeum. Naši absolventi nové směry nejen sledují, ale i sami vytvářejí.“

Další informace o programu dne otevřených dveří naleznete na adrese: http://www.fel.cvut.cz/cz/prestudent/dod

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Fakulta-elektrotechnicka-CVUT-v-Praze-predstavi-zajemcum-o-studium-moderni-techniku-i-jeji-historii-471270


16.1.2017, technickytydenik.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první letošní Den otevřených dveří. Akce se již tradičně uskuteční jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí. Návštěvníci získají nejen informace o možnostech studia, ale také dostanou příležitost prohlédnout si špičkové laboratoře. V Dejvicích bude rovněž zpřístupněna výstava historických počítačů.

Pro zájemce o studium i pro pedagogy budou připraveny prezentace jednotlivých studijních programů, které fakulta nabízí, představeny budou i nabídky studijních pobytů v zahraničí a uplatnění po absolvování studia. Po dobu trvání programu budou také představovány špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř mobilních sítí, obvodů a systémů, leteckých systémů, měřicí techniky, kybernetiky, biomedicínského inženýrství, elektrických obvodů, akustiky, energetiky, elektrických strojů, mikroprocesorových aplikací, centrum návrhu integrovaných obvodů, senzorů a mikrosystémů - DesignLab, nebo centrum bezpečnostních technologií a senzorů.

„Pro zájemce o moderní historii techniky jsme se rozhodli po celý den zpřístupnit i výstavu výpočetní techniky Století informace - počítačový svět II., protože nám přijde důležité, aby mladá generace viděla, jak rychlým vývojem výpočetní technika za posledních 30 let prošla," říká děkan Fakulty elektrotechnické prof. Pavel Ripka a doplňuje: „Studenti pak lépe pochopí, proč je na fakultě učíme poznatky, které budou využívány až v budoucnu. Netajíme se tím, že studium na Fakultě elektrotechnické je náročné, ale absolventy nevychováváme pro muzeum. Naši absolventi nové směry nejen sledují, ale i sami vytvářejí."

Další informace o programu dne otevřených dveří naleznete zde.

http://www.technickytydenik.cz/rubriky/denni-zpravodajstvi/fakulta-elektrotechnicka-cvut-v-praze-predstavi-zajemcum-o-studium-moderni-techniku-i-jeji-historii_38931.html


16.1.2017, Respekt

Před deseti lety představil Apple svůj první iPhone. Jak bude podle vás chytrý telefon vypadat za deset let?

PAVEL RIPKA děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Největší vývoj očekávám v oblasti displejů a energetických zdrojů, asi se už uplatní i ohebná elektronika. Řada telefonů bude sama získávat energii ze svého okolí, do některých třeba budeme občas doplňovat patrony s alkoholem. Vzhled telefonů se bude ještě více diferencovat podle použití. Chytré telefony budou mít rozbalovací ohebný displej a klávesnici a dosáhnou funkcionality kancelářských počítačů. Miniaturní telefony budou ještě menší, ale hygienické normy je stejně nedovolí strkat do ucha. Rozšíří se designové telefony ve tvaru náramku nebo brože. Telefony pro seniory budou ale asi vypadat podobně, jen budou obsahovat více senzorů. Bude se rozšiřovat satelitní telefonie.

SVETLANA MARGETOVÁ mobilní vývojářka a analytička Telefon bude plně voděodolný a s odnímatelnou částí, díky níž se z něj stane pouhý doplněk na běhání, trekování, telefonování nebo měření pro elektronické zdravotnictví. Barvu povrchu půjde dynamicky měnit skrze aplikaci. Při videohovoru se budou volající vizualizovat do prostoru. Půjde skenovat objekty a zobrazovat je ve 3D. Při zazvonění budíku se začne vařit káva, v autě se zapne klimatizace a rovnou nastaví GPS souřadnice místa plánované schůzky.

Umožní na dálku zamykat a odemykat domácnost, sledovat zahradu, domácí mazlíčky. Běžný bude personalizovaný poradce, který bude vědět, co kdy uživatel potřebuje, a co půjde, bude dělat za něj. GPS půjde používat i při slabším signálu a v mnohem větším dosahu.

PAVLÍNA LOUŽENSKÁ marketingová manažerka Stane se středobodem naší existence. Bude fungovat jako platební karta či klíče, které ani nevytáhneme z kapsy. Automaticky navrhne cestu, odešle data lékaři a navrhne vhodnou stravu. Inteligentní společník na 24 hodin denně. I pro konverzaci.

Představte si zrcadlo bez tlačítek tak akorát do ruky. Displej bude přepínat mezi matem a leskem podle denní doby i využívané aplikace. Novou funkcí se stane projektor. V uchu budete nosit bezdrátové sluchátko, ze kterého se stane i módní doplněk. Ovládat se bude bezdotykově -gesty a hlasem. V obchodě přejedu nad banány a ukáže se mi cena i příběh pěstitele. Tričko mi promítne na tělo. U lidí mi ukáže jejich kontakty i aktivitu. A nabíjení bude krátké a bezdrátové. Jen přiložíte a máte nabito na měsíc.

VLADIMÍR MAŘÍK ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT

Mobil budoucnosti se tvarem a komunikačními parametry nemusí příliš lišit od mobilů současnosti. Měl by však mít dvě klíčové schopnosti - chovat se jako kapesní inteligentní asistent a jednoduše ovladatelná brána do virtuálního světa kolem nás. Měl by být prostě nabit umělou inteligencí s mnoha užitečnými vlastnostmi, například schopností filtrovat hovory na základě učení se z minulých zkušeností, hlasově odpovídat na otázky o mé dostupnosti a interaktivně mi dojednávat schůzky, ale také sbírat aktuální biologická data o mém krevním tlaku, cukru v krvi atd. a vydávat včasná varování. Měl by umět autonomně získávat klíčová data z virtuálního světa, a dokonce mi navrhovat optimální rozhodnutí.


16.1.2017, Lidové noviny

Noví studenti v matematice tápou

Na prestižní a vlastně i "výzkumné" univerzitě učí fyziku a teorii plazmatu, ale varuje: vysoké školy nesmějí pro dnes tolik preferovaný výzkum zapomínat ani na dobrou výuku. "Zvláště když matematické znalosti příchozích studentů ze středních škol šly za 33 let opravdu velice, velice dolů," popisuje zkušenosti profesor Petr Kulhánek, známý fyzik z ČVUT v Praze.

- LN Co říkáte zhoršujícím se výsledkům českých studentů v mezinárodních testech PISA a dalším indiciím týkajícím se matematiky nebo přírodních věd?

Myslím, že to odpovídá stavu našeho školství. Nastala řada chyb a tou hlavní je, že dříve byla maturita jasnou vizitkou toho, že člověk umí číst, psát a počítat - to byly tři základní dovednosti. Ale v okamžiku, kdy se z toho vyčlenila matematika, střední školy již neměly motivaci matematiku hlouběji učit a výuka tím dosti poklesla... Výsledek vidíme. Dnes lidé dostávají papír o maturitě, bezcenný papír, a přicházejí k nám na vysokou školu, jenže moc počítat neumějí...

- LN Jsou pak čerství vysokoškoláci vašimi nároky šokováni?

Jsou. A někdy i tím, když po nich chceme elementární středoškolskou matematiku. Podle mne je ale i velice chybné, že byla maturita vnucena na učňovské obory, protože to jsou lidé, kteří by se měli naučit hlavně svému řemeslu, perfektně jej ovládat, za což si jich bude samozřejmě každý člověk vážit, když ho budou řádně umět, ale ne nutně musejí mít papír o složené maturitě.

- LN Vy přednášíte na ČVUT už hodně složité předměty - mimo jiné astrofyziku či teorii plazmatu -, takže se s nějakými začínajícími studenty, s prváky asi ani moc nesetkáváte, ne?

Právě že učím i v prvním semestru: a to fyziku v jednom oboru na elektrotechnické fakultě. Učím zhruba 110 kluků - a mezi nimi i pár dívek, což je na "elektru" velice vzácné - a mám je čtyři hodiny týdně, jsem s nimi poměrně dost. Amusím vám říci, že neznalosti jsou obrovské. Osnovy rozhodně nestihnu, stíháme z Fyziky I. tak asi polovinu, protože v té druhé polovině supluji to, co neznají ze střední školy... Ale musím to udělat, poněvadž jinak by neměli šanci projít dál.

- LN Vidíte během posledních deseti, dvaceti let nějaký vývoj, že se úroveň například zhoršuje?

Vy mě děláte daleko mladším, než skutečně jsem (smích). Já učím na ČVUT už přes 33 let, vlastně třetinu století. Vývoj vidím a je velice dramatický - zejména v posledních letech. A znalosti matematiky a fyziky jdou opravdu velice, velice dolů...

- LN Nejsou to jen nějaké dojmy?

Ne, v žádném případě. Za více než 33 let výuky mohu zodpovědně říci, že to nejsou jen nějaké mé osobní dojmy. Když jsem někdy v roce 1983 začínal, tak jsme si ve Fyzice I. a II. mohli dovolit derivovat, integrovat, dělat parciální derivace a všechno ti kluci brali, kdežto dnes, když si to troufnu, studenti vytřeští oči a odejdou z posluchárny. Je to úplně jiné.

- LNA co s tím zmůžete? Snižujete odbornou laťku, byť jste na elitní technické univerzitě?

Snažím se laťku držet, ale za cenu, že z akreditovaných osnov neodučím vše. Pokud bych odučil vše, nebudou látce rozumět, a to nemá žádný smysl. Takže vyberu zhruba polovinu témat, ve zbylé polovině supluji neznalosti matematiky i fyziky z předchozích stupňů studia a výsledkem je, alespoň doufám, že je naučím logickému myšlení a v některých partiích i tomu, jak současná fyzika vypadá. Pokud se "chytí", jsou si to schopni dočíst a zvládnout sami. Je to něco za něco. Znalostí předám méně, ale laťku nesnižuji.

- LN Zvýšil se za těch 33 let poměr studentů, kteří tomu nerozumí - oproti těm chápajícím?

Samozřejmě ano. Když jsem v osmdesátých letech začínal učit, tak v posluchárně bylo odhadem osmdesát procent lidí, kteří věci rozuměli a měli i šanci projít, a dvacet procent studentů, kteří byli zjevně mimo a nedokázali reagovat. Dnes je ten poměr přesně obrácený: asi dvacet procent lidí, kteří na tomají, a zhruba čtyři pětiny těch, kteří jsou na počátku naprosto mimo... Mým cílem je za první semestr pozvednout alespoň ten zbytek, něco jim předat, aby propad nebyl tak obrovský, a doufat, že se takříkajíc "chytí" potom někde dál. Takže propustnost je čtyřicet až padesát procent. Na zkoušku mají samozřejmě tři pokusy.

- LN Jak je to následně na těch specializovanějších kurzech, jako jsou kupříkladu astrofyzika nebo teorie plazmatu?

Co se týče astrofyziky, tak to má sice takový dost honosný název, ale není to až tak specializované. Snažím se studentům ukázat krásy fyziky, fyzikálních zákonů a astronomie, která je v povědomí pro lidi něčím stále dosti mystickým. Je to velmi jednoduchý a hojně navštěvovaný předmět. Lidi to i baví, protože se dozvědí novinky z fyziky nenásilnou formou a mají za to i docela laciné studijní kredity (smích). Teorie plazmatu je přesným opakem. Učím ji na jaderné fakultěa je určena pro inženýry, kteří se budou zabývat fyzikou a technikou termojaderné fúze. A tam to nijak odfláknout nejde; musí to bezvadně umět, protože budou zodpovědní za jadernou elektrárnu nebo jiné podobné zařízení. Tam je to opravdu, jak se říká, hardcore - a nic jim lacino nenechám!

- LN To už je zřejmě i v magisterském studiu a také pro lidi, kteří vědí, co chtějí studovat, že?

Není to nějaká masa studentů, je jich v ročníku v tomto oboru tak deset, dvanáct. A za všechny ty roky, co to učím, se mi stalo asi jedinkrát, že jsem někoho vyhodil. Ano, vědí, co chtějí, zodpovědně se učí. Někteří se již zapojují do vědeckých výzkumů, pracují na nejrůznějších zařízeních, například na tokamaku COMPASS D v Ládví nebo jinde... Ale i po kurzu teoretické fyziky tady na elektrofakultě odcházejí lidé na špičková vědecká pracoviště - v tuto chvíli je z něj asi pět šest lidí ve středisku jaderného výzkumu CERN v Ženevě; jejich kariéru sleduji a jsme nadále přátelé.

- LN Jak se díváte na nynější systém hodnocení vysokoškolské práce, kdy jsou spíše preferovány vědecké výsledky či tzv. "rivové" body, ale za kvalitní výuku není odměna až taková?

Dívám se na to velmi, velmi skepticky. Na vysoké škole se samozřejmě musí dělat výuka i věda, nejde to od sebe odtrhnout - jsou to spojité nádoby. Na druhou stranu: pokud na univerzitě neodučíme základní kurzy, prvák, druhák, a v nich něco studenty nenaučíme, stačí počkat tři, čtyři roky a nebude nikdo, kdo by vědu dělal. Myslím si, že na vysoké škole se musí primárně učit a věda dělat, až co si splníme svoje výukové povinnosti, kdežto ve výzkumných ústavech jde především o vědu a výuku mohou dělat ve druhém sledu. Tak by to mělo být rozděleno, což se bohužel nedodržuje. To, jak je věda na naší i jiných fakultáchpreferována na úkor výuky, má razantní dopady na studenty. Do vědeckého výzkumu se lze celkem snadno zapojit v magisterském studiu, ale zkoumat něco v bakaláři je spíše výjimečné - vyděšený prvák s minimálními znalostmi se sotva může zapojit do špičkového výzkumu.

- LN Sebekriticky musím uznat, že výzkum je poslední dobou i mediálně daleko více zdůrazňován až adorován, kdežto o kvalitě výuky na vysokých školách či pedagozích se píše málo. Není to tak "atraktivní" téma...

O učitelích se nemluví, ale bez nich to nejde. Je to skoro "charita", nepřichází za to lepší peníze nebo vděk. Někdy spíše přijde i nevděk. Ale tak jsou bohužel nastaveny parametry, věda má přednost, jenže to se podepisuje na kvalitě školství. Uvědomte si, kolik procent ze studentů, kteří projdou třeba elektrofakultou, jde do špičkového výzkumu. Odhaduji, že ani ne pět procent. Většina jde do firem. A my je přece musíme naučit být dobrými inženýry a nemůžeme počítat s tím, že každý student bude dělat vědeckou kariéru... Ano, musíme být připraveni i na studenty s těmi nejvyššími cíli, ale musíme odučit i "masu" - aby od nás neodcházeli špatní inženýři. A to je podle mě nezastupitelná úloha vysoké školy, která se dnes opomíjí. Bez toho to nejde, jinak se zhroutí ekonomika.

- LN Tím vrcholem výuky jsou pak doktorandi, budoucí vědci. Kolik jich máte vy osobně?

Vím, že mí kolegové berou třeba i pět nebo šest doktorandů, ale to si vůbec nedokážu představit. Snažím se vždy mít jen jednoho v daný okamžik, při tom zatížení totiž více nezvládnu... Zatím posledním byl Mirek Horký - naprosto excelentní student, vyhrál i nějaké ceny a momentálně působí na Tokijské univerzitěv Japonsku.

---

Když jsem začínal, tak jsme si ve Fyzice I. a II. mohli dovolit derivovat, integrovat, dělat parciální derivace a vše ti kluci brali. Kdežto dnes, když si to troufnu, vytřeští oči a odejdou z posluchárny...

Petr Kulhánek (57)

- Teoretický fyzik, vyučuje na fakultách ČVUT a popularizuje astrofyziku či teorii plazmatu. * Matematickou fyziku vystudoval na MFF UK (1983), titul CSc. (1987). Od roku 1996 je docentem, v roce 2005 získal profesuru na ČVUT. * Je autorem mnoha knih, monografií a deseti skript o fyzice. * Dostal cenu Littera Astronomica (2010) za popularizaci astronomie. * S kolegy ze sdružení Aldebaran podnikl expedice s pozorováním sluneční koróny a polárních září. * Vychoval dvě dcery: Zuzana studuje na univerzitě optotroniku a Lucie molekulární genetiku.

Foto: Nejprve výuka, pak výzkum. "Musíme být připraveni na studenty s těmi nejvyššími cíli, ale musíme odučit i,masu‘ - aby od nás ze školy neodcházeli špatní inženýři. A to je podle mě nezastupitelná úloha vysoké školy, která se opomíjí. Bez toho to nejde, jinak se zhroutí ekonomika," míní Petr Kulhánek.


17.1.2017 - Děčínský deník

Studenti kvinty z rumburského gymnázia se probojovali do celostátního finále RoboSoutěže

Rumburk - Již druhým rokem funguje na rumburském gymnáziu RoboKroužek

určený všem studentům, kteří se zajímají o techniku. Učí se v něm základům konstrukce a programování robotů ze stavebnice LEGO® Mindstorms EV3. Své znalosti a dovednosti si pak studenti naostro vyzkoušeli ve studentské RoboSoutěži, jejíž 8. ročník letos znovu pořádala Fakulta Elektrotechnická ČVUT.

Soutěžní družstva jsou tříčlenná a místo ve finále si středoškolské týmy musí zajistit v jednom z předkol. Družstvo WedontC tvořili oktaváni Jan Eichler, Václav Kesler a Miroslav Pokorný. Kvintáni Klára Havlová, Kateřina Hrubešová a Petr Kaštánek pak byli členy druhého týmu s názvem 404 Not found. Tým WedontC po dvou vítězstvích obsadil v pavouku družstev konečné sedmé místo. Jejich mladší spolužáci si vedli ještě o něco lépe. Vybojovali třetí místo a postup do celostátního finále.

V půli prosince se tedy vydali do Prahy znovu, tentokráte usilovat o co nejlepší umístění ve finále.

V něm spolu soutěžili nejen týmy středoškolské, ale proti nim je postaven stejný počet vysokoškolských týmů tvořených studenty ČVUT.

Naši studenti si z tohoto klání odvezli kromě pěkného 25. místa, i cenné zkušenosti, které se jim jistě budou hodit i v dalších letech, protože s kroužkem robotů ani se soutěží se rozhodně nehodlají loučit.

Pro příští ročník soutěže si vedoucí kroužku dali za cíl nejen znovu připravit týmy do středoškolské kategorie, ale také by chtěli vytvořit družstva, která by bojovala v kategorii určené pro žáky základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií. Proto se rozhodli navázat spolupráci s rumburskými základními školami a nabídnout i jejich žákům možnost navštěvovat RoboKroužek.


17.1.2017 - rozhlas.cz

Na jaké místo se teď díváte? Přístroj z ČVUT pomáhá diagnostikovat dyslexii

Na ČVUT byl vyvinut systém I4tracking, který umožňuje velmi přesné vyhodnocování očních pohybů. Tedy přesně ví, kam se díváte. Přístroj vyzkoušel kolega Marek Kuchařík.

Martin Dobiáš z ČVUT vysvětluje jak marketingové využití, tak použití ve zdravotnictví.

„Zaměřili jsme se na diagnostiku dyslexie, kde jsme schopni rozpoznat sklony k vývojovým poruchám učení. Zjednodušeně řečeno byla pro ty děti navržena úloha, kde je jednoduché zadání, aby dítě sledovalo puntík na obrazovce.“

VIDEO: Detekce zornice, na jejímž základě funguje vyhodnocování očních pohybů. Černý puntík se hýbe po obrazovce, červený znázorňuje pohyb očí.

Další možné uplatnění tohoto systému je v oblasti psychiatrie. Zkušenosti s ním má MUDr. Ivan David, náměstek pro vědu, výzkum a vzdělávání Psychiatrické nemocnice Bohnice. Poslechněte si celý pořad.

http://www.rozhlas.cz/plus/dnesniplus/_zprava/na-jake-misto-se-ted-divate-pristroj-z-cvut-pomaha-diagnostikovat-dyslexii--1689402


18.1.2017 - Elektro

Příčiny a následky systémových poruch vedoucích k blackoutu

Článek seznamuje čtenáře s některými systémovými poruchami, které skončily ztrátou napájení velkého rozsahu - blackoutem. Rovněž upozorňuje na některé aspekty využívání obnovitelných zdrojů energie, které mají odlišné vlastnosti od konvenčních zdrojů a jejich připojování i provozování je nově upravováno síťovými kodexy vydávanými jako nařízení komise (EU).

Úvod

Před více než deseti lety vyšel v časopisu ELEKTRO článek (1) popisující vážné systémové poruchy spojené s přerušením zásobování rozsáhlých území elektřinou (tzv. blackout). Od té doby došlo k několika takovým poruchám, o nichž kompletní přehled dává (2). Největší evropská porucha, rozpad synchronního kontinentálního propojení na tři ostrovy 4. listopadu 2006, byla detailně popsána v (3). Tento článek popisuje čtyři další systémové poruchy, které vedly až k blackoutu.

Blackout jihozápadu USA a severu Mexika 8. září 2011

Porucha na jihozápadním pobřeží USA vedla během jedenácti minut ke kaskádovitým výpadkům, které skončily rozsáhlým blackoutem na území Arizony, Jižní Kalifornie a poloostrova Baja California v Mexiku (obr. 1).

Iniciační poruchou byl výpadek vedení 500 kV. Vedení je součástí hlavního přenosového koridoru zásobujícího oblast San Diega elektřinou z elektráren v Arizoně a jeho výpadek způsobil přetěžování jiných vedení a napěťové problémy - to bylo příčinou následných výpadků vedení, transformátorů a generátorů, což vedlo k frekvenčnímu odlehčování zátěže, kolapsu sítě a blackoutu. Rozbor poruchy ukázal, že soustava nebyla provozována bezpečně, tedy s dodržováním kritéria N-1*). Provozovatelé sítí neměli adekvátní prostředky pro řízení v reálném čase. Stavová estimace a kontingenční analýza pracovaly s nedokonalými modely, které nezahrnovaly vliv sousedních sítí. Nastavení ochran transformátorů proti přetížení bylo příliš rychlé (40 s), než aby dovolilo dispečerům nějaká nápravná opatření.

Ve 13:57:46 byly kondenzátorové baterie zařazené v sérii s vedením 500 kV (obr. 2) automaticky přemostěny působením ochran proti nesymetrickému zatížení. Sériová kompenzace indukčnosti přenosových vedení se používá ke zvýšení přenosové schopnosti dlouhých vedení. Provozovatel sítě APS vyslal do rozvodny technika, aby baterie odpojil od napětí. Technik měl s postupem odpojování zkušenosti a APS měl zpracován písemný šestnáctibodový postup, který technik společně prováděl a kontroloval s dispečerem (dispečer četl postup ze seznamu krok za krokem a technik je pro kontrolu opakoval). Každý krok byl písemně zaznamenán spolu s časem provedení. Technik provedl správně krok 6, kdy potvrdil stav bypass vypínače kondenzátoru jako zapnutý. Mezitím si domlouval pomoc s obsluhou rozvodny pro uzemnění a následně zapsal čas kroku 6 omylem do řádku pro krok 8.

Po ukončení konverzace technik pokračoval krokem 9, a tudíž vynechal kroky 7, 8 - zapnutí vypínače vedení. V kroku 9 ručně rozpojoval obvod kondenzátorových baterií, což způsobilo oblouk mezi kontakty odpojovače a následný přeskok oblouku mezi fázemi. Obloukový mezifázový zkrat vypnuly distanční ochrany vedení.

Následné výpadky dalších vedení vedly k ostrovnímu provozu části sítě. V ostrovu s deficitem výkonu klesala frekvence (obr. 3) a působilo automatické odlehčování zátěže. Zároveň však nastaly výpadky generátorů, které nezvládly přechod do ostrovního provozu. Po poklesu frekvence pod 57 Hz došlo k vypnutí ostatních zdrojů a k blackoutu.

Obnova napájení zatížení trvala v jednotlivých oblastech od 6 do 12 h.

Blackout v Nizozemí 27. března 2015

Blackout postihl severní část Nizozemí (včetně části Amsterodamu a letiště Shiphol). Po výpadku celé rozvodny 380 kV Diemen (obr. 4), způsobeném poruchou odpojovače a chybnou manipulací, ztratila distribuční síť 150 kV v 9:37 napájení a skončila blackoutem. Příčinou poruchy odpojovače byl spálený motor pohonu, takže při převádění vedení z jedné přípojnice na druhou nesepnula jedna fáze odpojovače. Přesto obsluha rozvodny vypnula druhý odpojovač. Při vypínání odpojovače pod zatížením vznikl oblouk, který způsobil přípojnicový zkrat.

Rozdílová ochrana přípojnic následně vypnula všechny čtyři vývody z rozvodny a síť 150 kV ztratila napájení a neudržela se v ostrovním provozu s velkým podílem větrných farem.

První odběratel byl znovu připojen v 10:10 a obnova napájení distribuční soustavy skončila (Customer Average Interruption Duration Index), udávající průměrnou dobu trvání jednoho přerušení dodávky elektrické energie u odběratele, byl 103 min.

Blackout v Turecku 31. března 2015

Před poruchou byla čtyři vedení v přenosovém tureckém koridoru východ-západ vypnuta pro údržbu, rekonstrukci nebo poruchu (jsou označena modře v obr. 5). Všechny sériové kompenzace dlouhých přenosových vedení byly vypnuty. Na jaře jsou zásoby vody ve vodních elektrárnách na východě Turecka velké a tyto elektrárny pracovaly na plný výkon a zásobovaly centra spotřeby na západě země. To způsobilo velké toky elektřiny o velikosti 4 800 MW z východu na západ. Provozovatel turecké přenosové soustavy TEIAS ale nepozoroval porušení kritéria N-1.

Turecko bylo ve zkušebním provozu synchronně propojeno přes tři hraniční vedení s Bulharskem a Řeckem. Z kontinentální evropské synchronní zóny dováželo zhruba 500 MW. Iniciační poruchou bylo vypnutí vedení Osmanca-Kursunlu (označené ? v obr. 5) distanční ochranou v páté zóně. Vedení bylo bez poruchy a po rekonstrukci (proud vedení byl hluboko pod dovolenou zatížitelností). Účelem páté zóny však bylo "chránit" odpojovač v rozvodně, jehož ampacita byla menší než zatížitelnost vedení.

Po vypnutí došlo ke ztrátě úhlové stability (definice stability - viz např. (7)) mezi východní a západní částí Turecka. Ztráta stability byla detekována distančními ochranami na vedeních koridoru a všechna vedení ? až ? byla vypnuta. Tato vypnutí byla již oprávněná, protože uvedená dlouhá vedení se ocitla ve středu kývání (vysvětlení je např. v (8) nebo podrobněji v (9)).

Turecká přenosová soustava se rozdělila na západní a východní (deficitní a přebytkovou) část, jak naznačuje černá čára v obr. 5. Západní část ztratila synchronismus s evropskou synchronní zónou a hraniční vedení do Bulharska a Řecka byla vypnuta ochranami.

V přenosové soustavě tak vznikly dva ostrovy. Západní ostrov byl silně deficitní ztrátou importu 4 700 MW z východu a asi 500 MW ze západu (deficit 23,4 %). Frekvence tudíž rychle klesala až k mezi 49 Hz, kdy v souladu s frekvenčním plánem působily stupně frekvenčního odlehčování zátěže, které vypnuly kolem 4 800 MW zatížení. Kromě toho speciální (bilanční) ochrany vypnuly 377 MW v rozvodně Hamitabat. Toto odlehčení však nestačilo k udržení výkonové rovnováhy, neboť zároveň nastal výpadek několika zdrojů ještě před dosažením frekvence 47,5 Hz (což je podle síťového kodexu mez, nad kterou se musí generátory udržet v provozu minimálně po 10 min). Neudržení výkonové rovnováhy následně způsobilo frekvenční kolaps a blackout západního ostrova během 10 s (obr. 6).

Východní ostrov s přebytkem 4 700 MW (41 %) začal zrychlovat (přebytek výkonu akumuloval v roztočených setrvačných hmotách soustrojí) až k 52,3 Hz. Po 2 s však frekvence začala klesat a frekvenční kolaps nastal rychle během 10 s, přestože došlo jen ke dvěma výpadkům velkých zdrojů (vodních elektráren).

Obnova soustavy začala ihned po blackoutu. Opětovné zapojení hraničních vedení Hamitabat - Maritsa East umožnilo napájení evropské části Turecka jen půlhodiny po oddělení. Již za 9 h po výpadku bylo obnoveno napájení 95 % zatížení.

Předčasné vypnutí parních a plynových zdrojů bylo již dříve hlavní příčinou blackoutů, jak bylo popsáno v předchozím článku (1). Vypnutí zdrojů může mít různé příčiny (elektrické, mechanické i tepelné). Jde např. o podfrekvenci, podpětí na vlastní spotřebě, nízké teploty a tlaky u parní turbíny nebo vysokou teplotu výfuku u plynové turbíny. Podobně jako u nás, i turecký síťový kodex stanovuje rozsah frekvencí sítě 47,5 až 52,5 Hz, při kterých musí zůstat zdroje připojeny a napájet zatížení, jestliže je jejich činný výkon nad technickým minimem.

Stabilní provoz v tomto rozsahu zajišťuje v Turecku regulace otáček se statikou 4 % (s výjimkou starých uhelných elektráren). Necitlivost regulace je nulová s výjimkou vodních elektráren s dlouhým přivaděčem, které mají necitlivost 200 mHz (z důvodů vodního rázu).

Blackout v jižní Austrálii 28. září 2016

Před poruchou oblast jižní Austrálie zobrazená na obr. 7 dovážela 612 MW dvojitým vedením 275 kV Heywood - South East při zatížení 1 895 MW ze sousedního státu Victorie. Dalších 883 MW zatížení pokrývaly větrné elektrárny (VtE) a 330 MW plynové turbíny. Uhelné elektrárny na pobřeží byly nedávno odstaveny a 40 % zatížení pokrývají VtE.

Extrémní počasí (silný vítr, kroupy a bouřky) způsobilo pět poruch (zkratů), z čehož dvě byly dočasné (úspěšně vyřešeny automatikou opětného zapínání) a tři vedly - po zhroucení stožárů - k trvalému výpadku vedení.

Zkraty na vedení způsobily výpadek výroby z VtE 445 MW, což bylo zapříčiněno nastavením ochran těchto VtE (ochrany typu voltage ride through vypínají VtE při déletrvajících poklesech napětí, a někdy je dokonce počet těchto poklesů i omezen).

Výpadek VtE v oblasti způsobil zvýšený přenos výkonu koridorem Heyvood, který aktivoval ochranu na ztrátu synchronismu. Ta vedení vypnula v 16:18 a oblast se ocitla v ostrovním provozu s deficitem výkonu kolem 900 MW. Malá setrvačnost soustavy a zřejmě i neschopnost připojených VtE zvýšit výkon vedly k rychlému poklesu frekvence (obr. 8). Přestože působilo frekvenční odlehčování, rychle následoval frekvenční kolaps a blackout.

Obnova napájení začala v 17:23 a kolem půlnoci bylo obnoveno napájení 80 až 90 % zátěže.

Tento blackout vyvolal mnoho otázek spojených se spolehlivostí napájení z VtE. Problémem je proměnlivost jejich výkonu, závislá na počasí. VtE jsou také často vyvedeny asynchronně přes měniče frekvence. To má za následek jednak sníženou odolnost proti zkratům (tzv. fault ride-through capability) a jednak snížení setrvačnosti soustavy (dané především kinetickou energií v roztočených hmotách synchronních soustrojí). Proto nové evropské síťové kodexy již obsahují požadavky na tzv. schopnost překlenout poruchu (11) i na možnost zavést umělou setrvačnost (12).

Závěry

Článek seznamuje čtenáře s některými systémovými poruchami, které skončily ztrátou napájení velkého rozsahu - blackoutem. Přes pečlivé plánování a udržování standardů bezpečnosti provozu (zejména kritéria N-1) může dojít k systémové poruše spojené se ztrátou stability, napěťovým a frekvenčním kolapsem. Proto je nutné mít zpracované plány obrany proti šíření poruch, které stanovují mimo jiné zásady pro nastavení distančních ochran, frekvenční odlehčování zátěže a chování zdrojů při větších odchylkách frekvence.

Článek rovněž upozorňuje na některé aspekty využívání obnovitelných zdrojů energie, které mají odlišné vlastnosti od konvenčních zdrojů a jejichž připojování i provozování je nově upravováno síťovými kodexy vydávanými jako nařízení komise (EU).

Literatura: (1) MÁSLO, K.: Příčiny a následky velkých výpadků v dodávkách elektřiny. ELEKTRO 5/2006.

(2) Wikipedia: List of major power outages. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/ List_of_power_outages (3) MÁSLO, K.: Zpráva o systémové poruše v propojení UCTE, k níž došlo 4. listopadu 2006. Energetika, č.12/2006.

(4) Arizona-Southern California Outages on September 8, 2011. FERC/NAERC report, April 2012.

(5) http://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/ Company/Publications/Gridmaps/NETHERLANDS_de_dl_33pct_V9_160630_HiRes.pdf (6) Report on Blackout in Turkey on 31st March

2015, Final version 1.0. 21 September 2015. (7) MÁSLO, K.: Rozpad synchronního propojené sítí UCTE z pohledu dynamické stability elektrizační soustavy. Energetika, č. 6/2007.

(8) MÁSLO, K.: Systémové poruchy v elektrizační soustavě - technicko fyzikální pohled. In: Sborník 8. mezinárodní konference Electric Power Engineering, Dlouhé Stráně, červen 2007.

(9) MÁSLO, K.: Zdokonalené modely ES pro simulaci budoucího provozu sítí. In: 21. ročník semináře Aktuální otázky a vybrané problémy řízení ES, Poděbrady, květen 2016.

(10) Black system event in South Australia on 28 September 2016. update AEMO report, 19 October 2016.

(11) Nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanovuje kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě.

(12) Commision regulation (EU), establishing a guideline on electricity transmission system operation. Dostupné z:https://ec.europa. eu/energy/sites/ener/files/documents/SystemOperationGuideline%20final%28provisional%2904052016.pdf

*) Pozn. red.: N-1 je základní kritérium spolehlivosti provozu elektrizační soustavy (ES). Jde o schopnost ES udržet normální parametry chodu i po výpadku libovolného prvku (např. vedení, transformátoru, bloku apod.), přičemž může dojít ke krátkodobému lokálnímu omezení spotřeby. Ing. Karel Máslo, CSc., je absolventem oboru silnoproudá elektrotechnika na FEL ČVUT, kde také obhájil disertační práci Stabilita synchronního stroje a učil jako odborný asistent. Dále pracoval na ČSED, v EGÚ a ČEZ. Nyní je vedoucím skupiny Analýzy přenosové soustavy v ČEPS, a. s. Aktivně se podílel na mezinárodním projektu EWIS a účastnil se mezinárodních výzkumně vývojových projektů UMBRELLA, e-Highway 2050 a GARPUR. Je členem regionální pracovní skupiny ENTSO-E System protection and dynamic a autorem síťového simulátoru MODES.


18.1.2017 - Elektro

Ocenění Czech technology platform Smart Grid Award 2016

Sdružení Česká technologická platforma Smart Grid podporuje inovaci energetických soustav v České republice především v souvislosti s koncepcí zavádění chytrých sítí (smart grids). Jednou z forem podpory tohoto rozvoje je udělování ocenění Czech technology platform Smart Grid Award vybraným projektům, které přispívají k rozvoji koncepce smart grids v České republice. Hlavními kritérii při výběru projektů jsou relevance na koncepci smart grid v České republice, míra inovace, novost řešení a jeho připravenost pro komerční využití. Letos bylo vybráno a 13. prosince 2016 oceněno celkem šest projektů, které nejenže splnily požadovaná kritéria výběru, ale navíc zaujaly svým inovačním a na budoucnost orientovaným řešením.

Oceněny byly: - Tým eForce FEE Prague Formula v soutěži Formula student (ČVUT FEL v Praze) Ocenění převzal Ing. Vít Hlinovský, ČVUT FEL v Praze, Katedra elektrických pohonů a trakce.

- Stabilizace napětí v distribučních sítích s OZE pomocí regulačních transformátorů vn/nn (E. ON Česká republika) Ocenění převzal Ing. Jan Jiřička, E. ON Česká republika.

- eSADA ACMart - Asset Condition Monitoring (EG-Expert, s. r. o.) Ocenění převzal Ing. Petr Šnyta, MBA, EG-Expert, s. r. o.

- PTR 1000 kW6 - inovativní ekologické a energetické řešení (Hedviga Group, a. s.)

Ocenění převzal za Hedviga Group, a. s., Ing. Jaromír Beran, CSc.

- Tecomat Foxtrot - řídicí systém pro automatizační úlohy (TECO, a. s.) Ocenění převzal Ing. Jaromír Klaban, TECO, a. s.

- e-Šumava a úložiště elektřiny z OZE (B64, s. r. o.) Ocenění převzal Ing. Jan Babka, jednatel B64, s. r. o.


18.1.2017 - Elektro

K Průmyslu 4.0

aneb Reflexe seriálu Ing. Holoubka v časopisu ELEKTRO 2016

Autor seriálu seznámil čtenáře se zahájením tzv. čtvrté technologické revoluce, nazývané Industrie (Industry, Průmysl) 4.0, se zdůrazněním pro oblast průmyslu elektrotechnického. Přestože lze pochopit jeho nadšení pro "revoluční" skok v aplikaci nejnovějších perspektivních technologií, je nutné se zamyslet i nad jeho důsledky pro vývoj společenských vztahů a udržitelnosti pozitivního globálního vývoje lidstva, obecněji celé živé přírody. Svět dnes stojí na prahu fundamentální změny ve světové ekonomice a další eskalace ohrožení pozitivního vývoje všeho života na Zemi.

Těmito otázkami se, jako každoročně, zabývalo i setkání Světového ekonomického fóra v Davosu, ale bylo jen ohňostrojem marnosti a marnivosti "mocných" tohoto světa. Média o jejich jednání referovala např. na:

http://www.meras.cz/2016/01/davos-forum. html

Sešli se tam politici, bankéři, spekulanti a jejich mediální nohsledi z celého světa, hlavně z těch nejzazších, upadajících, dnes již irelevantních výsep a provincií lidského myšlení i ducha. Ekonomů a sociologů se tam nedostávalo, obzvláště ne autonomních, tj. bez stranické příslušnosti; ale jen něco pseudopolitiků ve službách výše uvedených účastnických kategorií.

Tématem fóra tentokrát bylo Mastering the Fourth Industrial Revolution, ač skoro nikdo nevěděl, kolik těch průmyslových revolucí vlastně bylo, natož jak je zvládnout.

Vášnivě byly především diskutovány negativní úrokové míry, ceny nafty, čínské burzy, centrální banky, migrace, brexit, grexit a rozpad EU. Ale ekonomika jen virtuálně a spekulativně. Ti odvážnější tvrdili, že burzy jdou obvykle nahoru a pak zase dolů, den za dnem, rok za rokem, dekádu za dekádou. Nikdo z politických, bankovních a mediálních ochránců statu quo v Davosu však nevěděl, co se vlastně děje a proč.

Co se tedy děje?

Světové hospodářství ovlivňují dva základní dlouhodobé jevy, které začínáme plně vnímat jen díky vrcholící evoluci ekonomiky a bezprecedentní akceleraci změn ve společnosti. Krátkodobé recese a krize jsou pouze jevy souběžné, a tudíž jsou často směšovány s jevy základními.

Transformace v ekonomice představuje dlouhodobou změnu dominantní hospodářské aktivity (sektoru) ve smyslu převažujícího zapojení nebo zaměstnání práceschopných jedinců dané společnosti (viz evoluční sérii lidské ekonomiky: lov & sběr - pastevectví - zemědělství - průmysl - služby - stát).

Metamorfóza je vyústěním série transformací - kvalitativní proměna formy hospodářského organismu v novém prostředí - dnes směrem od globalizace k relokalizaci. Ačkoliv nemusíme plně chápat definice a dopady obou jevů, každý se dnes a denně setkáváme s jejich doprovodnými jevy. Oba tyto fundamentální a nezvratné procesy jsou totiž doprovázeny rozsáhlou plejádou specifických jevů a trendů. Každý z dílčích jevů je konkrétním výrazem transformace a metamorfózy ve specifickém prostředí lokálním, regionálním i národním. Každý z nich představuje nabídku i výzvu k inovaci, podnikatelským záměrům, hospodářskému osvobození a politické autonomii.

Širší reálný svět mimo Davos se nyní potýká s úplně jinými problémy: banky stojí na prahu radikální desintermediace. Ekonomiky ničí tisk peněz, eliminace ceny peněz, zadlužování, nezaměstnanost, snižování účasti v pracovní síle atp. Stát proto musí přestat dusit podnikatelství, inovace a vzdělávání - jinak selže tak, že se octne na pověstném "smetišti dějin". Současná stagnace růstu HDP se projevuje ve stagnaci růstu produktivity, protože je stále ignorována "nová ekonomika", inovace a investice jsou odkládány a nahrazovány burzovními spekulacemi a státním plýtváním finančními prostředky. Zanedbávání růstu produktivity práce se nutně musí projevit v poklesu životní úrovně budoucích generací.

V Davosu bankéři a politici zdánlivě našli příčinu pokračující globální recese a stagnace, je jí Čína. Míra růstu Číny stále zůstává nejvyšší ze všech postindustriálních společností. Je zřejmé, že Čína (na rozdíl od východní Evropy, včetně ČR), nemíní zůstat prostým poskytovatelem nízkoproduktivních průmyslových služeb s malou přidanou hodnotou v zájmu USA, Japonska a západní Evropy (zejména Německa!). Taková role není ambicí Číny. Ale ani pro malé a podřízené ekonomiky východní Evropy nemůže být ambicí provozování hnědouhelných, koksárenských, ropných a ocelárenských činnosti, tj. odsouzení k závislé, odvozené, neautonomní a "špinavé" podrobené ekonomice v éře akcelerující deglobalizace a relokalizace. Jejich ambicí musí být digitální, lokálně-regionální, autonomní a svéprávná ekonomika podnikatelskoinovačních regionů a malých států.

Německý marketingový slogan Industrie 4.0 není žádná revoluce, ale jen fáze německého technologického vývoje směrem k robotizaci, automatizaci, digitalizaci, internetu věcí atp. Hlavním znakem je vyšší produktivita, snížená potřeba zaměstnanců a menší náklady na jednotku (revoluce by to byla, kdyby potřeba zaměstnanců byla větší, ne prudce menší). Německo už prostě nechce užívat (a platit) východoevropskou pracovní sílu, ale stahuje si zbývající pracovní místa zpět do Německa - pro Němce a pro jejich, dnes již nevyhnutelné imigranty. Plná automatizace zaměstnává jen malý počet zahraničních zaměstnanců, při vyšší produktivitě a vyšších platech. Východoevropští subdodavatelé Německa již nejsou potřební, jejich nízké mzdy jsou až příliš "vysoké" (s novými imigranty neporovnatelné). Německo může být ještě svým vlastním "motorem", ale nikoliv již finančníkem posteurounijních pohrobků a trosečníků. Východoevropské ekonomiky byly zbaveny samostatnosti, autonomie a tržního podnikatelství svojí dobrovolnou politikou zahraniční závislosti (na Německu) a politicky pochybné "ekonomické diplomacie". Nyní, ve fázi německé Industrie 4.0, již nepředstavují konkurenci pro nikoho v EU; nemají přímý styk s koncovými zákazníky, neumějí vysokou přidanou hodnotu (pouhé komponenty namísto komplexních celků) a ztratily masivní podnikatelské schopnosti národních kapitalistů. Zbyli tu pouze politicky zabezpečení, spekulativně a mediálně silní oligarchové-podnikátělja.

Projekt Průmysl 4.0 kritizoval světoznámý český ekonom prof. Zelený již v interview z 23. října 2014. V něm tehdy řekl: "Všechno bude jinak - opouštění starého světa se zrychlilo" a varoval před pokračováním dosavadního vývoje: "… virtuální ekonomika nemůže zachránit reálnou ekonomiku!" Je to logické: virtuální ekonomika tisku peněz, úrokových měr, manipulace směnných kurzů, burzovních spekulací a bankovních intervencí se výrazně odtrhla od reálné ekonomiky, produktivity, růstu, inovací, investic a podnikatelství. Po osmi letech státně-monetárního úsilí centrálních bank je zřejmé, že pokračující ignorování reálné ekonomiky je nejen bezperspektivní, ale i sebezraňující. Po tisíciletí hrály úrokové míry (cena peněz) nezastupitelnou signální úlohu na svobodném trhu: když šly nahoru, tak se spořilo, když šly dolů, investovalo se. V současné době jsme již vytiskli více peněz než zdrávo, stáhli úroky až do negativních hodnot a pro budoucí recese či stagnace se centrální banky již nemají kam posunout - vynulovaly samy sebe. To také setkání v Davosu potvrdilo: že už je vystřílená veškerá strategická "munice" státu a pokračující globální recese je pro vyspělý stát noční můrou. Zbývá už jen snižování daní, obnova masivního podnikatelství (a la Baťa) a lokálně-regionální použití nových technologií jako 3D-printing, roboty, automaty a podobné nástroje ke zvyšování produktivity pracovní síly v autonomních ekonomických lokalitách. Nové technologie v lokálních podmínkách slouží jako "spolupracovníci", zatímco v globálním pohledu pracovní sílu prostě nahrazují.

V letošním (2016) interview o programu Industrie 4.0 mohl prof. Zelený konstatovat, že se jeho předpověď naplnila a že svět je v rozvratu stále větším. Světová ekonomická krize z roku 2008 dále pokračuje, určité oživení ekonomiky není zásadní a propady recesí se budou opakovat. Politická situace mezinárodní i vnitřní v krizových oblastech se vyostřuje a je "řešena" vojenskými intervencemi a občanskými válkami. Řekl, že dosavadní politicko-ekonomický systém světa se vyčerpal a situace vyžaduje jeho hlubokou transformaci, respektující dosažený vzrůst populace, jejích potřeb a produktivity a konečné přírodní kapacity planety. Že bude záležet na inteligenci a společenské odpovědnosti světu vládnoucí finanční a politické elity, zda tuto transformaci zahájí co nejdříve dobrovolně, nebo se jí bude bránit a vyvolá tím v konečném důsledku její vynucení násilnými revolučními prostředky.

Fórum v Davosu 2016 se shodlo na názoru, že řešením je tzv. čtvrtá průmyslová revoluce, která zajistí pokračující ekonomický růst (rozuměj růst korporátních zisků za cenu pokračujícího plundrování planety), neřeklo však, co pak vyřeší přebytečnou pracovní sílu - ta bude asi převáděna do kvartérního sektoru, kde si nezaměstnatelní budou vydělávat na nejnutnější životní potřeby vzájemným poskytováním zcela zbytečných a nesmyslných služeb.

Dnes prof. Zelený předvídá takový rozvoj produktivity a nových technologií, který sám sebou vytlačí ze světa nynější síť globálních výrobních kooperací, umožňující zneužívání laciné pracovní síly v méně rozvinutých zemích a daňových rájů v "suverénních" trpasličích státečcích. A očekává, že globální ekonomika bude nahrazena lokálními ekonomikami, které budou značně autarkní a budou mezi sebou obchodovat jen v oblasti nejmodernějšího know-how.

Já (Trinkewitz) se dovolím připojit ještě s varováním před omylem podobným tomu, kterého se dopustili Marx a Engels, když se odvážili prognózovat společenský a technologický vývoj lidstva do nedefinovaně vzdálené budoucnosti. Jim to nelze mít za zlé. V polovině 19. století teprve začínal bouřlivý rozvoj exaktních věd a výrobních technologií, který řádově zvýšil produktivitu výroby všech spotřebních statků a jí vyžadovanou úroveň vzdělanosti pracovní síly, což nemohli předvídat. Tehdy ještě neexistovaly kvantová teorie, teorie chaosu ani teorie her nebo sociální antropologie, ze kterých vyplývá, že veškerý vývoj, jak materiální, tak i společenský, je procesem náhodným, z principu nepředvídatelným. To platí i pro darwinistický vývoj druhu homo sapiens přirozeným výběrem. Je třeba se také obávat optimismu a zjednodušených představ o budoucím internetovém obchodu s veškerým know-how a o možnosti "přestavovat složité výrobní technologie pouhým přeprogramováním výrobních zařízení" v místě použití. Nikdy nebude možné výrobní technologie tak jednoduše "přestavovat". Ty je nutné vždy nově projektovat. Nereálné jsou zejména představy, že vše potřebné bude možné podle potřeby vyrobit trojrozměrným tiskem na místě.

Také je třeba připomenout, že civilizační pokrok lidstva není určen pouhým pokrokem vědeckým a technologickým, ale i souběžným pokrokem v kvalitě pracovní síly (objevil se proto již i souběžný pojem Work 4.0). Proto je zapotřebí, nebát se postavit proti "hlavnímu proudu" bezduchého opakování dogmat oficiálních společenských věd a uvědomit si, že pro dnešní lidstvo je kategorickým imperativem pochopení nutnosti celosvětové změny paradigmatu své vlastní existence a uskutečnění nevyhnutelné totální metamorfózy světového řádu!

Literatura, ze které pramení mé názory na dnešní a snad budoucí vývoj života na Zemi, je uvedena na webových adresách:

http://trinkewitz.cz a http://trinkewitz.blog.idnes.cz

Ing. Zdeněk Trinkewitz začal svoji profesní dráhu jako učeň elektromechaniky roku 1949 v ČKD Praha. Po maturitě na Vyšší odborné škole elektrotechnické vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. Nastoupil do zkušebny elektrických strojů v ČKD Praha a působil zde zpočátku jako zkušební technik a od roku 1970 jako vedoucí zkušeben a útvarů řízení jakosti závodu ČKD Elektrotechnika. V letech 1980 až 1990 zastával v ČKD Elektrotechnika pozici vedoucího odboru rozvoje technologie. V roce 1991 se stal ředitelem závodu Elektrotechnika a v následujícím roce technickým ředitelem a členem představenstva ČKD Praha Holding, a. s. Po privatizaci ČKD Praha z něj odešel a pracoval v České spořitelně, ČEZ a ve společnosti Lomy Mořina až do roku 2003, kdy odešel do důchodu. Své elektrotechnické znalosti uplatňuje také jako dlouholetý člen redakční rady časopisu ELEKTRO, zajímá se o filozofii i národohospodářské otázky a zasvěceně se k nim vyjadřuje.


18.1.2017 - Elektro

Elektrická formule z Čech dobyla Ameriku

František Pech, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze

Světové týmy soutěže Formula Student utrpěly drtivé porážky v kanadském Barrie i v americkém Lincolnu. Vítězství si do Evropy přivezl tým eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického. Jak vypadalo vítězné tažení elektroformule a jak takovýto prototyp funguje?

Soutěž Formula Student

Formula Student je konstrukční soutěž pro studenty inženýrských škol. Vznikla v roce 1998 jako odnož americké Formula SAE, která se pořádá už od roku 1981. Obě soutěže mají stejný cíl a téměř stejná pravidla. Každý rok se v rámci Formula Student/SAE pořádá dvanáct jednotlivých soutěží po celém světě. V současné době v tomto seriálu soutěží více než 600 univerzitních týmů z celého světa. Od roku 2010 se mohou soutěže účastnit i týmy s vozem s elektrickým pohonem, jako je tým z FEL ČVUT.

Úkol zní:

Navrhnout vůz, který co nejlépe splňuje uvedené požadavky. Na konci bude vůz porovnán s návrhy konkurence. A pouze nejlepší návrh se dočká "výroby".

Formula Student/SAE je konstrukční úkol, který by mohla zadat jakákoliv automobilová výrobní firma. Zadáno je fiktivní výběrové řízení na vývoj vozu formulového typu. Zákazník, pro kterého je vůz určen, je víkendový neprofesionální závodník holdující autokrosu v americkém slova smyslu nebo sprintu. Vůz proto musí disponovat velkým výkonem ve smyslu co nejlepší akcelerace, brzdění a ovladatelnosti. Musí být levný, spolehlivý, údržba musí být snadná a vůz musí být konkurenceschopný. Vozidlo by tedy mělo být také esteticky na úrovni, pohodlné a mělo by využívat co nejvíce běžně dostupné součásti. Produkční plán je 1 000 vozů za rok. Týmy mají následně za úkol vyvinutý vůz demonstrovat jedním prototypem.

Soutěž Formula Student se skládá ze statických a dynamických disciplín. Ve statických disciplínách týmy představují vozidla a jejich vývoj světoznámým znalcům z oborů ekonomiky, automobilního průmyslu i z prestižních závodních soutěží jako Formule 1.

Hodnocené statické disciplíny jsou: Engineering design - zhodnocení technických aspektů, konstrukčních a klíčových vlastnosti vozidla.

Cost - finanční plánování celého vozidla včetně (sériové) výroby.

Business plan - prezentace mající za úkol přesvědčit teoretického investora, aby investoval do projektu sériové výroby závodního vozidla.

Dynamické disciplíny mají za úkol prověřit jízdní vlastnosti prototypů. Úkolem každé z disciplín je prověřit rozdílné atributy vozidla:

Acceleration - akcelerace na 75 m ze zastaveného startu.

Skid Pad - silně točitá trať připomínající osmičku má prověřit postranní akceleraci vozidla.

Autocross - kvalifikace do hlavního závodu Endurance, vyhrává vozidlo s nejlepším časem na kolo.

Endurance & Efficiency - vytrvalostní závod na 22 km s výměnou řidiče v půlce závodu. Efektivita vozidla je hodnocením množství spotřebované energie vzhledem k celkovému času.

Vývoj a výroba

Obvyklý životní cyklus tohoto závodního speciálu není od jara do podzimu, jak je běžné v motosportu, ale začíná se startem nového školního roku prvními nápady a návrhy na vylepšení loňského modelu. Zároveň probíhá nábor nových členů i propagační akce starého vozu k uplynulé sezoně. Nemalý čas zaberou testovací jízdy, při kterých se zaznamenávají data potřebná pro vylepšení nového vozu. Během těchto aktivit si studenti musejí ještě najít dostatek času na to nejdůležitější - konstruování nového prototypu. Samotný vývoj vozu musí být ukončen do konce roku, aby bylo možné stihnout výrobu vozu.

Přístup českých studentů k výrobě vozu není u jejich zahraničních kolegů vždy obvyklý, ale je jednoznačně velmi pozitivně hodnocen nejen pedagogy u zkoušek, ale následně i jejich zaměstnavateli. Studenti se snaží většinu součástí vozu vyvinout a vyrobit sami, ať už jde o zavěšení kol nebo elektronickou kontrolu trakce.

Celé jaro i velkou část léta je proto v dílnách Fakulty elektrotechnické čilý ruch a studenti zde vyrábějí veškeré konstrukční celky vozu. Začíná se svařením rámu, náprav, těhlic (ano, i takto složitý díl lze vyrobit svařený při zachování velmi malé hmotnosti) z vysokopevnostní chrom-molybdenové oceli. Mezitím se připravují frézované formy na výrobu kapot, křídel a dalších prvků nejen z uhlíkových kompozitů (obr. 1).

Pro elektrotechniky je na elektroformuli nezajímavější elektrický pohon, a proto si jeho prvky rozeberme proti směru toku výkonu podrobněji. Málokteré součásti potřebné na formuli jsou nakupovány nebo dodávány sponzorsky. Výjimkou je ale čtveřice motorů od brněnské firmy TG Drives, která upravila servomotory s permanentními magnety pro potřeby studentů. Motory mají např. nadstandardní vodní chlazení, upravené hřídele apod. Formule FSE.04x má poháněná všechna čtyři kola. Vpředu jsou použity malé a lehké motory s nominálním výkonem 4 kW při 8 000 ot/min a s hmotností necelé 4 kg, umístěné přímo na těhlici, v níž je vestavěna planetová převodovka s převodem 5,3. Vzadu jsou uprostřed nápravy s použitím převodovek s čelním ozubením použity výrazně výkonnější motory, a sice nominálně 9 kW při 6 700 ot/min pro každé kolo. Při pouhém součtu výkonů by se mohlo zdát, že výkon 26 kW není nic převratného, ale při možnosti krátkodobého přetížení výkon přesahuje 100 kW. Ten by byl překročením limitu 80 kW, povoleného pravidly, proto nejsou motory běžně tolik přetěžovány a jejich výkonová rezerva se využije při řízení trakce, o tom ale později. Motory jsou typu PMSM (synchronní motor s permanentními magnety) s magnety umístěnými na rotoru uvnitř statoru.

Výkonovým prvkem předcházejícím motorům je výkonový měnič, jehož návrh a výroba byly také plně v režii studentů. Ve vozidle jsou umístěny dva shodné měniče, přičemž každý ovládá dva motory. Výkonová část měniče je založena na dvou šesticích (sixpack) inteligentních IGBT prvků značky Fuji Electric s možností sepnutí až 400 A a 600 V. K inteligentním modulům bylo sestrojeno vlastně katalogové zapojení galvanického oddělení potenciálů pomocí spínaných zdrojů pro napájení budičů a řídicích optočlenů. Za zmínku stojí měření napětí pro výpočet maximálního výkonu vozu - je použit osmibitový procesor s připojeným AD převodníkem pouze přes dělič na stejnosměrný meziobvod. Celý tento procesor je galvanicky oddělen od řídicí části jedním čipem, který realizuje jak galvanicky oddělené napájení, tak komunikaci čipu s hlavním 32bitovým procesorem. O měření dvou proudů každého motoru se starají senzory LEM. Jejich výstupy bylo nezbytné precizně vyfiltrovat a filtry odladit, což byla jedna z klíčových podmínek správného fungování regulátorů. Dalším oříškem bylo načítání dat ze senzoru polohy - rezolveru.

Opět bylo nezbytné signál náležitě upravit a vyfiltrovat. Pro hospodárné zacházení s energií baterie je nutná znalost přesné polohy hřídele a správného spínání výkonových prvků. Jen to zaručuje minimalizaci ztrát. Měnič disponuje algoritmy pro vektorové řízení (FOC) a maximálního dosažitelného momentu (Max Torque per Amp). Lze doplnit, že samotný výkonový měnič včetně vodního chlazení má hmotnost pouhých 6 kg, špičkový výkon 2× 120 kW a rozměry o něco málo větší než balení 500 listů papíru A4.

Pod výkonovým měničem, za zády pilota se nachází na první pohled nenápadná černá krabice, která je palivovou nádrží celého monopostu. Je zde uložena veškerá energie pro jeho provoz. Dynamiku vozu ovlivňuje nejen dodáním dostatečného množství energie do výkonových měničů, ale svými proporcemi též zásadně ovlivňuje zástavbový prostor a rozložení hmotnosti. Stejně jako většina ostatních komponent monopostu, i tato podléhá pravidlům vypsaným pro soutěž Formula Student. Pro monopost FSE.04x tak byla inovace baterie velkou výzvou.

Akumulátory předchozích monopostů byly postavené z lithium-polymerových (Li-Pol) prizmatických článků. Poslední dva monoposty, FSE.02 a FSE.03, využívaly stejný tzv. battery pack s celkovou hmotnostní hustotou energie 103 W·h/kg neboli objemovou hustotou energie 138 W·h/l. To při hmotnosti 85 kg odpovídá 8,8 kW·h. Rozhodující pro vývoj nové baterie pro FSE.04x bylo zvětšení hustoty energie při zmenšení celkové hmotnosti. Tato změna si vyžádala zcela nový přístup k návrhu.

V první řadě bylo třeba vybrat nové články, které samy o sobě budou v parametrech energetické hustoty lepší oproti předchozím. Po pečlivém průzkumu byly zvoleny sekundární články technologie NCA, topologie Li-on v unifikovaném cylindrickém pouzdře 18650. Vybrané články disponují hustotou energie 211 W·h/kg a proudovou zatížitelností 11 C. Jde tedy o světovou špičku v poměru hustoty výkonu ke hmotnosti, proto bylo rozhodnuto je použít.

Články bylo zapotřebí poskládat co nejkompaktněji. K tomu byly využity plastové držáky dostupné na trhu, které lze libovolně spojovat, a vytvořit tak větší sestavu, do které se články zasadí. Tím vzniklo šest stejných tzv. stacků, dělících si energii rovnoměrně mezi sebe pro dodržení pravidel. V každém stacku byly články sérioparalelně propojeny tenkými niklovými plechy, které byly s póly článků bodově svařeny technologií firmy Omnitron (obr. 2). Konce byly navařeny na silnější měděné plechy, které představují kladný a záporný pól každého stacku. Vzhledem k pravidlům byly obaleny kompozitním nehořlavým materiálem (sklolaminát FR4), čímž byla dotvořena celistvost stacku. Stacky byly sériově propojeny měděnými spojovacími plechy a zajištěny bezpečnostními maticemi s podložkami vytvořenými za pomoci pracovníků Ústavu technologie obrábění, projektování a metrologie metodou 3D tisku.

Každý z těchto stacků je osazen jednotkou zvanou BMS (Battery Management System), která snímá napětí každé paralelní skupiny s přesností na desetinu milivoltu a také teplotu. Tato data přeposílá své řídicí jednotce - Accumulator ECU. Ta komunikuje s ostatními jednotkami vozu, zajišťuje napájení palubního systému monopostu, napájení ventilace akumulátoru a vyhodnocování bezpečnostních stavů s možností okamžitě odpojit trakční napájení. Tato jednotka, stejně jako ostatní, byla vyvinuta a vyrobena členy týmu.

Poslední fází bylo vytvoření pevné, tuhé, avšak lehké schránky pro uložení jednotlivých stacků a veškeré kontrolní a řídicí elektroniky akumulátoru. Proto byl pro tuto schránku vybrán uhlíkový kompozit, použitý na laminaci sendvičových panelů slepených do požadovaných tvarů. Za pomoci pevnostní analýzy byla schránka navržena tak, aby vydržela předepsaná zatížení od stacků 40 g v podélném a příčném směru a 20 g ve svislém směru. Bez poškození tak vydrží případnou nehodu vozu.

Výsledkem této práce byla akumulátorová baterie o hmotnosti 45 kg, což je o 48 % méně oproti její předchozí verzi. Kapacita byla vzhledem k hmotnosti vozu snížena na 7,4 kW·h, což ve výsledku dává hmotnostní hustotu energie 164 W·h/kg a objemovou hustotu energie 183 W·h/l. Při porovnání těchto parametrů s konkurenčními vozy lze konstatovat, že jde o velký úspěch, který nebude snadné pokořit.

Nyní se podívejme na nezbytné i podpůrné systémy vozu, které ho činí jednoduchým na provoz i údržbu. Monopost má celkem sedm typů individuálně vyvinutých řídicích jednotek, které spolu komunikují po sběrnici CAN s protokolem upraveným závodnímu vozu na míru. Výhodou tohoto řešení je snadný tzv. datalogging pouhým sledováním sběrnice bez nutnosti tahat spoustu kabelů z jednoho konce vozu na druhý, jak je obvyklé u běžně používaných systémů.

Komunikace po sběrnici CAN začíná v řídicí jednotce pedálů, která komunikuje se dvěma nezávislými magnetickými senzory na plynovém pedálu, hlídá jejich vzájemnou věrohodnost, sbírá data o tlaku v brzdovém potrubí a zároveň ovládá naklápění klapek předního křídla. Vyhodnocená data pedálů posílá dále do přední řídicí jednotky, která zobrazuje stav baterií a havarijní stavy pomocí LED pilotovi. Tato jednotka také sbírá data o nastavení kontroly trakce pilotem a potvrzuje mu je na palubním displeji. Displej dále zobrazuje živá data ze sběrnice CAN. Například přesné napětí, nejvyšší teplotu článku baterie, teploty motorů, stav vozidla pro rychlou detekci poruch apod. Komunikace dále navazuje na výkonové měniče, BMS - systém ochran baterie, záznamník dat (datalogger) a jednotku naklápění zadních klapek křídla. Tento systém (DRS, Drag Reduction System) je využíván především při akceleraci a na dlouhých rovinkách. Snížení čelního odporu vozu dokáže posunout maximální rychlost o 30 km/h na maximálních 140 km/h. Uvedené rychlosti se většinou nevyužívají, protože trať by neměla dovolovat rychlosti nad 120 km/h.

Závody

Po detailním seznámení se závodním speciálem je možné přistoupit k samotným testům a závodění. V tomto ohledu byla sezona s FSE.04x poněkud speciální, protože jsme se rozhodli formuli postavit podle evropských i amerických pravidel. Po důkladném testování během letních evropských podniků v roce 2015 se tým na podzim přihlásil na závody konané v červnu 2016 ve Spojených státech amerických a Kanadě.

Zatímco část týmu se plně věnovala stavbě nového vozu, menší část se snažila splnit další nelehký úkol: sehnat dostatečný obnos na nákladnou cestu za oceán. Zároveň už ale bylo nutné zaplatit kontejner a letenky. Poté si byl tým téměř jist, že za "velkou louži" vyrazí, i kdyby tak zvaně na chleba nebylo. Poslední chybějící peníze poskytla fakulta a přípravy se mohly plně rozjet. Nejdůležitější bylo detailně zkontrolovat a popř. opravit formuli, aby tým mohl závody řádně zvládnout bez zbytečného stresu. Znamenalo to dokoupit nezbytné nářadí, připravit vozík s nabíječkou na 110 V, vyrobit dřevěnou transportní krabici, formuli důkladně zabalit do fólie na ochranu před případnou vodou a uložit do kontejneru. Vše šlapalo jako na drátkách a když jsme dorazili na univerzitu v Montrealu, kde právě vykládali krabici s formulí, oddychli jsme si. Snad nebude nic poškozené cestou přes půl zeměkoule. Krabice jsme naložili na zapůjčený vozík a v kanadském Barrie, místě prvního klání, jsme si oddychli podruhé, když jsme monopost vybalili netknutý a po složení zcela funkční.

Hned na prvních závodech jsme působili trochu jako z jiné planety, když jsme si na podlahu boxu rozbalili koberec, prezentační stěnu popisující naše putování po Americe a následně seděli okolo plně funkčního vozu a čekali na soutěžní disciplíny. I díky tomu jsme s maskotem ČVUT mohli vyhrát cenu za nejlepší roztleskávačku. Poměrně hladce jsme prošli přejímkami, i když s varováním o přísnějších závodech v Lincolnu. V nevídaně velké testovací zóně (v Lincolnu byla ještě pětinásobně větší) jsme zkusili nastavení a vyjeli na Akceleraci. Nikdy jsme v této disciplíně nezářili, a tak jsme nevěřili vlastním očím, když jsme byli nejlepší v elektrické i spalovací kategorii. Nemrzelo nás ani to, že jsme si "cvičně" rozebrali zadní převodovky při podezření na defekt podle tajuplných zvuků, díky čemuž jsme měli jen jeden pokus na SkidPad. Skidpad, Autocross i vytrvalostní Endurance na 22 km jsme vyhráli a trofej nejen za celkové vítězství jsme si vezli do mnohem větší konkurence v Lincolnu v Nebrasce.

Zde jsme byli naopak zcela šokováni my. Závodištěm byla obrovská letištní plocha bez jakéhokoliv zázemí a kromě nabíjení pro vozy asi půl kilometru od vyhrazeného prostoru našeho boxu nebyla žádná elektřina. Naši kolegové místní zvyklosti znali, a tak s sebou měli téměř všichni generátor. Závody opět probíhaly v přátelském a klidném duchu. Snad jen slunečního svitu mohlo být méně. Ušetřili bychom si podchlazování battery boxu v maximálně klimatizovaném autě, aby se nepřehřál při Endurance. Nebyli jsme nejúspěšnější v Akceleraci (druhé místo). Kromě tohoto zaváhání jsme opět kralovali, a dokonce i ve SkidPadu a Autocrossu jsme předjeli "spalovací týmy", a stanovili tudíž nové rekordy trati (obr. 3).

Shrnutí

Tento článek vznikl jako velmi stručný popis závodního vozu Formula Student, týmu z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, eForce FEE Prague Formula. Nedává si za cíl podrobně popsat veškeré komponenty vozu, ale spíše přiblížit čtenářům tento monopost a závody této kategorie. Studenti z týmu eForce jsou vždy rádi, když široká veřejnost získá povědomí o jejich projektu. Je to totiž jejich nejlepší vizitka a pro většinu z nich nezapomenutelná zábava s týmem plným kamarádů. Více informací lze najít na: http://eforce.cvut.cz a http://www.fel.cvut.cz


18.1.2017 - denik.obce.cz

Veřejné osvětlení - součást bezpečného dopravního prostoru

Pod uvedeným názvem uspořádala Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení (SRVO) konferenci, na které prezentovala účel veřejného osvětlení jako významné součásti bezpečného dopravního prostoru. Byl to významný počin, důležitý pro všechny účastníky, mezi kterými byla velká část zástupců měst a obcí.

Konference se konala v rámci Kongresu Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení, která působí již 25 let v této oblasti veřejného zájmu. Dosáhnout vize bezpečného dopravního prostoru lze pouze aktivní spoluprací výrobců a dodavatelů se zástupci měst a obcí při zpracování strategických dokumentů definujících představu o způsobu osvětlení a nočním vzhledu obce. Předem definované a zastupitelstvem schválené informace o světelně technických a fyzických parametrech osvětlovací soustavy pro jednotlivé veřejné komunikace a prostory se stanou jednoznačným podkladem pro budoucí modernizaci veřejného osvětlení, které se postupně promění do předem požadovaného vzhledu.

Kvalita osvětlení a dopravní nehodovost

Odborná konference byla sestavena z pěti bloků, které společně vytvořily ucelený pohled na veřejné osvětlení, které je součástí každé obce. Nosným tématem prvního bloku byl „vliv kvality osvětlení pozemních komunikací na dopravní nehodovost“. Bc. Roman Budský, MBA seznámil přítomné s pohledem na následky dopravních nehod v ČR i ve světě a zdůraznil, že právě v noční době se stane třetina dopravních nehod. Zároveň uvedl zahraniční výsledky potvrzující významnou roli osvětlení pozemní komunikace při snižování dopravní nehodovosti. Je prokázáno, že po instalaci kvalitního osvětlení dochází ke snížení smrtelných nehod o 60 %, o 40 % se sníží počet těžkých zranění a o 30 % se snižují materiální škody v důsledku nehodovosti.

Druhou přednášející byla pplk. JUDr. Sabina Burdová, která závislost snižování nehodovosti v návaznosti na kvalitní veřejné osvětlení detailně dokladovala v číslech z prostředí ČR. Například v roce 2015 bylo při nehodách usmrceno celkem 131 chodců, z toho na noční nehody připadá přes 56 % usmrcených. Veřejné osvětlení je neoddělitelnou součástí dopravního prostoru a pomáhá jej činit bezpečnějším. Proto je nutné této problematice věnovat trvalou pozornost.

Zákony, normy, legislativa

Druhý blok konference na téma „Zákony, normy, legislativa k osvětlování pozemních komunikací“ zahájila prezentace zpracovaná Ing. Marcelu Pavlovou, ředitelkou odboru stavebního řádu ministerstva pro místní rozvoj, která představila požadavky na kvalitu osvětlení dopravního prostoru vycházející ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), zákona č. 13/1997 Sb. (zákon o pozemních komunikacích) a prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb.

Druhá přednáška tohoto bloku představila koncepční přístup ke zvyšování bezpečnosti chodců v Ostravě, s kterou seznámil posluchače Ing. Radim Gřes ze společnosti PTD Muchová, s. r. o. V Ostravě je v současné době více než 1100 přechodů na všech typech komunikací. Proto došlo na zpracování „Koncepce zvýšení bezpečnosti přechodů pro chodce v Ostravě místním nasvětlením,“ která byla schválena radou města jako prováděcí předpis „Generelu veřejného osvětlení“ již v roce 2014. Vznikl souhrn požadavků, došlo k výběru přechodů doporučených k nasvětlení a stanoven postup realizace. V rámci prezentace byla předvedena ukázka realizace osvětlovací soustavy na přechodu Hlavní třídy v Ostravě-Porubě.

Polední přestávku mohli účastníci využít k prohlídce vystavených exponátů pro veřejné osvětlení a montážních plošin, které k veřejnému osvětlení patří. Následovala prezentace, kterou vedl Ing. Jiří Skála, předseda SRVO, na téma - požadavky a možnosti pasportu veřejného osvětlení. Prezentace názorně ukázala logickými úvahami možný postup definování rozsahu pasportu veřejného osvětlení, jehož rozsah závisí na vytyčených cílech a použití ze strany obce. Základní části pasportu veřejného osvětlení tvoří mapová část, databáze naplněná informacemi, energetika a zpracování databázových i grafických dat. Zpracování pasportu VO je závazné a termínované. Rozsah pasportu, jak již bylo uvedeno, věrně zobrazuje potřeby a záměry správce a majitele veřejného osvětlení. Datový model pasportu by měl umožňovat rozšíření údajů dle skutečných i plánovaných potřeb uživatele. Informace obsažené v pasportu VO pomáhají při auditech, kontrolní činnosti i plánování. Přednášející uvedl a demonstroval řadu příkladů využití pasportu pro vlastní potřeby (sledování poruchovosti, zobrazení příkonů, stav a stáří zařízení či stožárů apod.).

Na uvedenou prezentaci navázali zástupci ministerstva vnitra - hasičského záchranného sboru ČR (pplk. Ing. Bohuslav Ježek, pplk. Ing. Zdeněk Červenka) a názorně ukázali, jak pasport veřejného osvětlení zachraňuje lidské životy v rámci složek integrovaného záchranného systému. Ve spolupráci se společností Eltodo, Službami města Pardubic a dalšími členy SRVO a s využitím geografického informačního systému (GIS) hasičského záchranného sboru lze velmi efektivně využít číslování stožárů veřejného osvětlení například k identifikaci a přesné lokalizaci místa mimořádné události.

Druhý blok uzavřel Jiří Skála prezentací na téma „Zodpovědnost za kvalitu osvětlení pozemních komunikací“, která seznámila účastníky s odpovědností na straně projektanta, obce, realizační společnosti, stavebního úřadu i provozovatele, a zároveň i pohledem na kvalitu veřejného osvětlení ukázala na zodpovědnost všech zainteresovaných. V závěru prezentace navrhl možné řešení tohoto stavu ve zpracování koncepčních materiálů pro rozvoj veřejného osvětlení v obci.

Bezpečnost dopravního prostoru v noční obci

Třetí blok konference byl zaměřen na zvýšení bezpečnosti dopravního prostoru v noční obci. První přednášku prezentoval Ing. Petr Žák, Ph.D., z ČVUT FEL na téma „Koncepční přístup k modernizaci a rekonstrukci veřejného osvětlení“. Za základní vzkaz této přednášky lze považovat potřebu definování budoucího vzhledu veřejného osvětlení ze strany města, a to pro všechny činnosti související s modernizací veřejného osvětlení. Jen tak lze dosáhnout jednotného vzhledu nočního města.

Tuto problematiku rozšířil Ing. Jan Novotný, předseda pracovní skupiny LED svítidla (SRVO),a to o správnou volbu barvy světla pro každou komunikaci v obci - název prezentace měl název „Koncepce veřejného osvětlení z pohledu barvy světla“.

Dotace pro veřejné osvětlení

Účastníky byla nejočekávanější část konference, věnovaná současnému stavu dotací pro veřejná osvětlení. V úvodu Ing. Skála seznámil přítomné se stávající situací, kdy v rámci operačních programů zcela chybí samostatný titul, cílený na rekonstrukci a modernizaci veřejného osvětlení. Jedinou možností prozatím zůstávají národní programy, které financují veřejné osvětlení. Prvním takovým je program EFEKT v rámci ministerstva průmyslu a obchodu. S výhledem základních pravidel i předpokládaného objemu finančních prostředků na další roky seznámila účastníky Ing. Jana Sedláčková, vedoucí odboru energetické účinnosti a úspor MPO. Je všeobecně známo, že hlavním důvodem pomalého postupu při rekonstrukcích a modernizacích veřejného osvětlení je nedostatek finančních prostředků. Obce a města mohou využít vlastní, obvykle omezené zdroje, mohou využít bankovní úvěry, leasing či přenesení správy veřejného osvětlení na dodavatele nebo metodu EPC. Nejčastěji se však čeká právě na státní dotace. Program EFEKT předpokládá v roce 2017 objem dotací na veřejné osvětlení v rozsahu cca 150 mil. Kč (z toho cca 75 mil. Kč investičních).

Druhým přenášejícím byl JUDr. Tomáš Koníček z ministerstva vnitra - odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality, který prezentoval možnosti dotací pro veřejné osvětlení v případě osvětlování míst s výskytem kriminality. Celý program prevence kriminality však představuje ročně objem cca 50 mil. Kč.

Chytrá města

Posledním blokem konference bylo téma „Smart Cities - rozvoj infrastruktury veřejného osvětlení“. V současné době je termín Smart Cities hodně skloňovaný, avšak obsah tohoto termínu se bude naplňovat podle potřeb konkrétních měst a jejich vizí. Nicméně i zde lze počítat s finančními prostředky pro veřejné osvětlení jakožto nejrozšířenější městské infrastruktury, která je ideálním nosičem různých součástí budoucího Smart Cities. Přístup k této problematice uvedl Ing. Radek Jonáš ze společnosti Philips Lighting Czech Republic pod názvem „Od světla k datům“. Na jeho vystoupení navázal Tomáš Bartoš z firmy Artechnic-Schréder, který prezentoval možnosti tématu pod názvem „Chytré město - vize a trendy“.

25 let SRVO

Druhý kongresový den se nesl v duchu slavnostním. Zazněla slova významných hostů, byla vzpomenuta historie vzniku Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení a došlo k hodnocení záslužné činnosti včetně ocenění zakladatelů a aktivních členů společnosti. Došlo i na poděkování partnerům.

Významným počinem bylo právě podepsání memoranda mezi třemi partnerskými spolky - Společností pro rozvoj veřejného osvětlení, Sdružením komunálních služeb a Spolkem veřejně prospěšných služeb.

Hlavním cílem vzájemné spolupráce bude vyvíjení společných aktivit majících za cíl zvyšování kvality osvětlení průjezdních úseků silnic v ČR a místních komunikací měst a obcí.

http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6728288


19.1.2017 - Lidové noviny

Mozky lovíme všude

Nejlepší ekonomové se "draftují" na veletrhu v USA. Některé získal i český CERGE-EI

PRAHA/CHICAGO Je to takový globální "veletrh" ekonomů pyšnících se doktoráty čili tituly Ph. D. Jednou za rok, většinou v lednu, se koná "draft" ekonomických talentů na výroční konferenci Americké ekonomické asociace (AEA). Přední univerzity od Ameriky přes Velkou Británii až po Japonsko si tu vybírají z několika tisíc uchazečů.

Každý z nich se kromě předem sjednaných interview prezentuje životopisem, disertací a posudky školitelů. Finální výběr pak pokračuje zvanými přednáškami po ústavech celého světa a dalšími pohovory s tamními akademiky. Nadaný ekonom si vybírá z nabídek, kam půjde rozvíjet kariéru...

Podle deníku The Wall Street Journal bylo před pár dny v Chicagu na konferenci AEA soutěženo o 3673 volných pozic pro špičkové ekonomické mozky, což je nárůst o čtyřicet procent během dekády. V uplynulých letech poptávaly na téže "burze" síly jen dvě tuzemské instituce: Česká národní banka (ČNB), jež hledala šéfa své výzkumné sekce, a pražský ekonomický ústav CERGE-EI vědce.

Příchozí i z Max-Plancku

"Loni na podzim k nám přišel kolega z Německa s doktorátem z Warwick University, ruská ekonomka s doktorátem z Northwestern University nebo ekonometr s titulem z University Wisconsin Madison," řekl LN ředitel Michal Kejak, jenž vede CERGE-EI neboli společné pracoviště Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy v Praze.

Jak zmíněný veletrh funguje, popsal před týdnem v HN i René Levínský. "Na konferenci se sejdou zaměstnavatelé a studenti, kteří v oboru hledají místo, aby se nemuselo jezdit kolem celé zeměkoule. Konference je pokaždé jinde v USA; v roce 2000 byla v Bostonu. Měl jsem tam šest interview. Jedno do Austrálie, jedno do Turecka, další do Mexika, Anglie, Nizozemska a Německa. Byl jsem připraven jít kamkoliv," vyprávěl Levínský, jak se dostal do německého Freiburgu a pak i do Max-Planckova ústavu v Jeně. Dnes už bádá zase v CERGE-EI, kde v roce 2000 získal doktorát.

Dva nobelisté ve vědecké radě

Ač se tato zkratka čím dál častěji objevuje v médiích, pro laiky zůstává tajuplná. Co obnáší? "Naším záměrem je budovat vědeckovzdělávací instituci, která si nezadá s nejlepšími pracovišti na Západě," říká ředitel Kejak, jenž oceňuje stabilní zázemí Akademie věd i největší české vysoké školy. I proto ekonomický ústav loni oslavil čtvrtstoletí existence.

Důkazem, že CERGE-EI hraje v globální lize, je složení vědecké rady - včetně nobe listů Josepha E.

Stiglitze (2001) a Christophera A. Simse (2011). Vedle nich najdeme další hvězdy z Harvardu, Yaleu, Oxfordu, ale i z Kolumbijské univerzity v New Yorku, již reprezentuje zakladatel pražské "školy" Jan Švejnar.

"Rada se v Praze schází k intenzivním jednáním dvakrát do roka. To je klíčové: dává nám to jednak disciplínu, ale i mezinárodní rozměr a věrohodnost. Je to zárukou pro přednášející i studenty, že opravdu hrajeme podle mezinárodních pravidel, která jsou stejná jako na předních katedrách, jak ohledně najímání pedagogů na celosvětovém trhu, tak při jejich hodnocení a povyšování," tvrdí Kejak. Samotné jádro aktuálního sboru tvoří dvacítka akademiků se zkušenostmi z ciziny, třeba i z Princetonu nebo z London School of Economics (LSE).

"U nás vůbec nenajdete takzvaný inbreeding," říká Kejak s narážkou na častý nešvar, kdy dotyčný akademik získá všechny tituly - bakaláře, doktorát i profesoru - na téže fakultě. Jak je ve světě zvykem, nově příchozí krev musí pracoviště okysličovat novými myšlenkami, nápady, kontakty.

Z toho pak těží studenti. Pestrost doktorandů je na české poměry nebývalá. "Za 25 let získalo u nás postgraduální vzdělání přes 500 studentů z 51 zemí. Dnes jsou naši absolventi, s nimiž udržujeme kontakty, zaměstnáni ve 32 státech, přičemž více než třetina pracuje v centrálních bankách, vládních a mezinárodních organizacích," doplňuje Kejak, původně kybernetik, jenž studoval ekonomii ve Vídni nebo na Stanfordu.

S náročnou výukou souvisí i cílení na vědu. V případě CERGE-EI to nejsou liché fráze. Tři čtvrtiny vědeckých studií v nejprestižnější desetině světových časopisů za ČR pochází z tohoto malého pracoviště. "Zarytě ignorujeme perverzní motivaci českého systému hodnocení vědy podle bodů v tzv. kafemlejnku, který kvalitu v oblasti sociálních věd, kam ekonomie patří, neumí ocenit," tvrdí ředitel. Z jedenácti studií, které autoři uplatnili v pětici nejlepších časopisů světa, vyšlo devět za posledních šest let.

S prvním českým ERC grantem

Na této nejvyšší úrovni se pohybuje také Filip Matějka - vystudovaný fyzik, jehož školitelem v ekonomii byl na Princetonu právě nobelista Sims. Matějka se zabývá teorií racionální nepozornosti, na jejíž výzkum získal štědrý grant Evropské výzkumné rady (ERC) ve výši 30 milionů korun.

"Zaměřuji se na uvádění poznatků z psychologie do ekonomických teorií. Mimo jiné budu sledovat vliv toho, jak reální lidé v reálném světě dělají chyby v úsudku a rozhodování či jak si neumějí vyhledávat všechny informace, a co z toho plyne pro ekonomiku," řekl LN předloni Matějka, jenž jako první český ekonom na ERC grant dosáhl.

Kromě tohoto výzkumného směru zkoumají jeho kolegové teorie globálních her, makroekonomické aspekty optimálního zdanění nebo se věnují experimentální ekonomii - oboru, jenž umožňuje testovat zásadní teorie.

Není náhodou, že za čtvrtstoletí proběhlo pod záštitou ústavu z ulice Politických vězňů přes tisíc seminářů. Vlastní kapitolou je činnost think tanku IDEA, který je součástí CERGE-EI a za nímž stojí mimo jiné Daniel Münich, expert v oblasti ekonomie školství a trhu práce. Ale žádný vědec tam nemá své "místečko" jisté.

"Provádíme pravidelně nezávislé hodnocení výzkumné činnosti podle stejných pravidel, jako je tomu na špičkových pracovištích v Evropě a USA - po třech letech působení jsou vědci hodnoceni výborem složeným z externích členů poradního boardu," upozorňuje Kejak. Jen tak si může ústav držet svou reputaci; pouze sídlo ústavu v atraktivní Praze už k nalákání lidí z ciziny dávno nestačí.

---

Důkazem, že ústav hraje v první lize, je složení vědecké rady - včetně nobelistů Josepha E. Stiglitze (2001) a Christophera A. Simse (2011)

Michal Kejak (58), šéf ústavu CERGE-EI

- Od roku 2014 je ředitelem ústavu CERGE-EI, společného výzkumného pracoviště Akademie věd a Univerzity Karlovy v Praze. * Vystudoval technickou kybernetiku na ČVUT (1982), kde získal i kandidátský titul CSc. (1993). * Studoval i ve Vídni na Institutu pokročilých studií (obor aplikovaná ekonomie) a na Středoevropské univerzitě (ekonomie, M. A. 1995).

- Hostoval na Stanfordově univerzitě (1995 až 1996) a s prestižním Fulbrightovým stipendiem posléze působil i na New York University (2010 až 2011). * Je autorem řady článků a kapitol v monografiích; svou habilitační práci vydal roku 2007. * Ve výuce a (ekonomickém) výzkumu se věnuje především oblasti makroekonomie.


19.1.2017 - iHned.cz

Oracle kupuje za miliardy korun český start-up Apiary

Jedna z největších softwarových firem světa Oracle kupuje český start-up Apiary. Ve firmě, která dávala práci třem desítkám programátorů, měl podíl mimo jiné hvězdný americký investor Steve Anderson. Hodnota transakce se počítá v nízkých jednotkách miliard korun.

Před třemi lety měl mladý podnikatel Jakub Nešetřil o budoucnosti své firmy Apiary jasno − nic se prodávat nebude, společnost poroste sama, jen s pomocí úspěšných technologických investorů typu Credo Ventures či Baseline Ventures. Loni na podzim se ale něco změnilo: nabídce jedné z největších softwarových firem světa, IT kolosu Oracle, nešlo říct ne. Že jim vzájemná spolupráce funguje, si ověřili už během strategického partnerství, takže akvizice byla vlastně logickým krokem.

Oracle, který po světě zaměstnává 130 tisíc lidí a stovky programátorů a obchodníků pro něj pracují i v jeho české pobočce, koupil Apiary za částku do sta milionů dolarů.

Detaily ani jedna strana nezveřejnila, že šlo o vysoké desítky milionů dolarů, ale naznačil hlavní český investor Apiary Ondřej Bartoš z fondu Credo Ventures. "V korunách je to desetimístná suma," řekl HN s tím, že jeho firma svůj vstup do Apiary nynějším prodejem několikanásobně zhodnotila. "Co se výnosu týče, byla to pro nás velmi příjemná investice," dodal. Finanční vypořádání proběhne v hotovosti.

Slavní investoři

Apiary, která ve svých kancelářích v pražském Karlíně a v San Francisku zaměstnává 33 lidí, má hodně specifický produkt. Poskytuje programátorům softwarový nástroj pro tvorbu rozhraní, aby spolu dokázaly komunikovat aplikace a programy od různých výrobců a na různých zařízeních.

"To, co jsme v Praze vymysleli a světu řekli, že by se mělo používat, se stalo. Všichni to přijali za standard, jak programy psát. Dneska to od nás kopírují firmy jako Microsoft, Oracle, Google. Náš největší problém je, že jsme se dostali tam, kam tvrdili zlí jazykové: naprogramovat produkt se nám podařilo, teď se musíme naučit ho prodávat. Know-how, jak dělat byznys, ve firmě nebylo," připustil Nešetřil, spolu s Janem Moravcem jeden ze dvou klíčových zakladatelů Apiary, před dvěma lety v rozhovoru s HN.

Po akvizici zůstanou on i Moravec, stejně jako jejich programátorský tým, zaměstnanci Oraclu. Nešetřil se navíc stane korporátním viceprezidentem se zodpovědností za celou oblast zaměřenou na rozvoj takzvaných API platforem, což jsou právě ta rozhraní, na něž se jeho tým zaměřil.

"Umožní to firmám, aby si zajistily API rozhraní, spravovaly je a vydělávaly na nich," komentoval obchod viceprezident Oraclu Zamit Avery. Jakub Nešetřil doplnil: "Z toho, že se přidáme k Oraclu, máme velkou radost. Zákazníci na tom jedině vydělají." On i Moravec drželi v Apiary do poslední chvíle významné minoritní podíly.

O tom, že pro běžné smrtelníky těžko uchopitelné programátorské projekty mají byznysový potenciál, postupně přesvědčili největší investorská esa z Česka i Spojených států. Peníze do Apiary vložil například Steve Anderson, kterého magazín Forbes vyhlásil loni druhým nejlepším startupovým investorem. Se svou firmou Baseline Ventures na sebe upozornil mimo jiné finanční injekcí pro sociální sítě Instagram a Twitter při jejich rozjezdu. S 50 tisíci dolarů byla v roce 2011 prvním investorem do Apiary legenda mezinárodní startupové scény, popularizátorka moderních technologií a mecenáška Esther Dysonová.

Z českých podnikatelů dali Nešetřilovi a spol. peníze kromě Bartošovy Credo Ventures také zakladatel internetové galerie Mall.cz Ondřej Fryc se svým fondem Reflex Capital nebo Karel Janeček z RSJ.

Miliardář Ellison

Nákup šest let staré programátorské firmy Oraclem je v českých podmínkách mimořádný. Srovnání snese například s rokem 2013, kdy Cisco, další kolos ze Silicon Valley, koupil pražský start-up Cognitive Security. Nebo když Roman Staněk, u něhož mimochodem Nešetřil s Moravcem začínali, prodal v součtu za miliardy korun své firmy Systinet a NetBeans.

Oracle je předním výrobcem databázových systémů a podnikových programů. V roce 1977 jej založil Larry Ellison, který je stále předsedou představenstva firmy. Ellison je podle několika žebříčků jedním z deseti nejbohatších lidí světa. Hodnota Oraclu je momentálně 160 miliard dolarů.

ČESKÉ STARTUPOVÉ ÚSPĚCHY

◼ Roman Staněk

Český podnikatel, který za stovky milionů prodal své dvě firmy Systinet a NetBeans, slaví velké úspěchy i se svou nynější společností GoodData, která se věnuje analýzám velkých dat. Od investorů pro ni získal přes 100 milionů dolarů, uvažuje o vstupu na newyorskou burzu.

◼ Martin Rehák & Michal Pěchouček

Dva profesoři ČVUT rozjeli start-up Cognitive Security zaměřený na kybernetickou bezpečnost. Firmu, která využívá umělou inteligenci k ochraně dat svých klientů, v roce 2013 za stovky milionů korun koupil softwarový koncern Cisco.

◼ Jan Řežáb

Mladý podnikatel v roce 2009 rozjel firmu Socialbakers, která se specializuje na analýzy dění na sociálních sítích. Společnost má pobočku jak v Praze, tak v USA. Od investorů už pro ni získal 36 milionů dolarů, její hodnota se počítá v miliardách korun.

◼ Oliver Dlouhý

Mladší bratr herců Vladimíra a Michala Dlouhého založil svou firmu na vyhledávání letenek Skypicker v roce 2012 a postupně z ní vybudoval jeden z nejrychleji rostoucích start-upů nejen v Česku, ale i v Evropě. Kvůli expanzi do světa jej přejmenoval na Kiwi.com a loni jeho tržby atakovaly 10 miliard korun.

ORACLE NA NÁKUPECH

◼ NetSuite

Specialistu na cloudové technologie a podnikové informační systémy ovládl Oracle loni za 9,3 miliardy dolarů.

◼ Sun

Softwarovou společnost, která před lety koupila firmu NetBeans od Romana Staňka, pro nějž svého času pracovali i zakladatelé Apiary, získal Oracle v roce 2010 za 7,4 miliardy dolarů.

◼ Dyn

Poslední akvizice, kterou Oracle provedl loni, byl nákup internetové firmy Dyn za 600 milionů dolarů. Celkem kolos loni pohltil devítku společností, za což utratil přes 12 miliard dolarů.

◼ PeopleSoft

Největší akvizicí, kterou v posledních letech Oracle podnikl, byl nákup vývojáře programů na správu podnikových dat a údajů. Za PeopleSoft v roce 2005 zaplatil 10,3 miliardy dolarů.


19.1.2017 - Ekonom

Česko pokrývají speciální sítě pro internet věcí

Propojení chytrých zařízení přinese netušené možnosti nejen městům a domácnostem.

Zastávka městské hromadné dopravy informuje dopravce o počtu čekajících lidí, zatímco cestujícím sdělí, jestli autobus jede na čas, nebo má zpoždění. Senzory hlásí řidičům volná místa k zaparkování. Pouliční osvětlení se samo reguluje podle intenzity denního světla a podle toho, jestli ulicí zrovna někdo prochází.

Ulice jsou bezpečnější díky inteligentním kamerám, které samy rozpoznají podezřelou aktivitu. To vše nabízí takzvaný internet věcí, o němž se už řadu let mluví jako o další fázi informační revoluce. Pomocí navzájem propojených zařízení můžeme ovládat zabezpečení a klimatizaci domácností, kontrolovat spotřebu energie nebo třeba sledovat pohyb psa či kočky.

Tyto technologie už v současnosti existují, ale jsou drahé a využívají-li bezdrátové nebo mobilní sítě, musí mít také stálý přísun elektrické energie. Z těchto důvodů se internet věcí (IoT) využívá hlavně v chytrých domácnostech, ale do průmyslu a dalších komerčních odvětví zatím nepronikl.

Zvláštní sítě pro internet věcí To by se ale brzy mělo změnit.

Koncem letošního roku bude většina území České republiky pokryta dvěma konkurenčními sítěmi umožňujícími vzájemnou komunikaci chytrých zařízení.

První z nich buduje ve spolupráci s mobilním operátorem T-Mobile společnost SimpleCell. Do jejich sítě, která využívá francouzskou technologii SigFox, bude podle zakladatele firmy Jana Johna koncem roku zapojeno na padesát tisíc zařízení. "Síť jsme začali budovat loni v únoru, ale firmy na internet věcí nebyly připraveny.

V regionu střední a východní Evropy jsme na špici, ale za západní Evropou máme tak jedenapůlroční zpoždění," říká John. Rozvoj internetu věcí v České republice už podle Johna nezávisí na technologii, ale poptávce z praxe. Domácí firmy se s internetem věcí seznamují teprve rok, přičemž jejich inovační cyklus je často ještě delší. Přesto John věří, že k velkému průlomu internetu věcí do dopravy, výroby, distribuce energií a dalších oblastí dojde už v letošním roce.

Druhou síť pro propojení chytrých zařízení právě budují České Radiokomunikace. Využívají technologii LoRa a do výstavby už investovaly desítky milionů korun. Zanedlouho ji začnou nabízet k využití firmám.

"V řádu několika týdnů spustíme komerční provoz naší sítě, kterou letos pokryjeme 70 procent území," říká obchodní ředitel firmy Miloš Mastník. "Poptávka rozhodně existuje, zatím hlavně od distributorů energií."

Vedle těchto dvou už rozpracovaných projektů by v budoucnu měly vzniknout i další sítě pro internet věcí. Chystá ji například Vodafone.

Od pilotních projektů do praxe Možnosti internetu věcí se v současné době testují v několika pilotních projektech, především v oblasti distribuce vody, plynu a dalších energií a služeb. Jejich poskytovatelé mají díky autonomním senzorům připojeným k měřičům okamžitý přehled o spotřebě i o možných závadách. Čidla však musí fungovat bez zapojení do elektrické sítě, což jejich rozšíření dosud značně limituje. Díky speciálním sítím pro internet věcí ale tato zařízení vydrží v provozu měsíce až roky i přesto, že jsou napájeny z baterií.

"Čidla v těchto sítích komunikují, jen když potřebují, obvykle několikrát za hodinu, a na rozdíl od sítí GSM přenášejí jen velmi omezený objem dat. Mohou je napájet baterie, akumulátory nebo třeba solární panely. Některé senzory mohou generovat energii z otřesů, jiné zase z takzvaného elektromagnetického smogu," popisuje Jiří Novák z ČVUT. "Masovému rozšíření internetu věcí dosud bránila právě neexistence globálního pokrytí," tvrdí.

Rostoucí zájem firem o internet věcí potvrzuje i jeden z předních českých výrobců senzorů a čidel, firma Solidus Tech. "Momentálně jsme ve fázi, kdy všichni chtějí testovat, ale nikdo nepřijde s objednávkou na tisíc čidel," říká Petr Foltýn, který ve firmě vede vývoj speciálních projektů.

"V loňském roce jsme prodali kolem stovky čidel, určených hlavně k odečtům vodoměrů, plynu a podobně.

Teď v lednu už ale máme objednávky na několik desítek senzorů. Ta éra je za dveřmi, ale těžko říct, kdy přesně přijde," domnívá se Foltýn.

Závěsy s IP adresami Využití internetu věcí je v podstatě neomezené. "Kolega je fanda na IoT a má doma závěsy s IP adresami.

Když přijde domů a lehne si na postel, zatáhnou se závěsy a zamknou dveře. Stojí to ale hodně peněz a některé věci se musí nechat vyrobit na zakázku," popisuje Adam Berdár z české pobočky firmy Dimension Data, která se zabývá integrací sítí. Dalším příkladem jsou podle Berdára chytré zasedačky, propojené se vstupními kartami zaměstnanců, jejich kalendářem a videoprojektorem. "Když vstoupíte do místnosti, spustí se videokonference s lidmi uvedenými v kalendáři, zapne se videoprojektor a ještě se podle potřeby stáhnou nebo zatáhnou žaluzie," říká Berdár.

Masové využití internetu věcí očekává Berdár především v maloobchodě a ve výrobě, kde může poskytnout cenné informace, které není možné získat jinak. "Existují čidla, která mohou měřit až devatenáct veličin.

Když je připojíte například na ložisko v motoru, čidlo změří, že se daná součástka zahřívá více, než by měla, nebo že příliš vibruje, a dopředu nahlásí nutnou opravu. To je velmi zajímavé třeba pro výrobce automobilů, pro které je každá neplánovaná odstávka velmi drahá," vysvětluje Berdár.

K rozšíření internetu věcí je třeba vyřešit ještě několik technických problémů. Největší z nich souvisí s tím, že chytrá zařízení nepoužívají ke komunikaci stejný protokol, takže některá z nich se spolu navzájem nedomluví. "Každý výrobce si myslí, že právě jeho technologie bude dominovat. Já bych ale chtěl jedno univerzální zařízení, které bych mohl ovládal hlasem," říká Berdár. Dalším aspektem, který podle něj povede k rozšíření internetu věcí v Česku, bude tlak zahraničních centrál na jejich české pobočky. "Ty firmy sídlí v Německu a dalších zemích, kde je digitalizovaný Průmysl 4.0 běžným standardem. Rozvoj IoT vidím spíše v důsledku těchto vztahů než v poptávce na čistě domácím trhu," dodává Berdár.

Existují čidla, která měří až devatenáct veličin. Když je připojíte k ložisku v motoru, čidlo změří, zda se součástka chová, jak má, a pokud ne, nahlásí opravu.


20.1.2017 - Pražský deník

Boj o studenty začíná. Vysoké školy se otevírají

Leden je na většině pražských vysokých škol ve znamení dnů otevřených dveří. Co nového nabízí?

Simulované soudní jednání, umělý pacient či virtuální realita. Pražské vysoké školy si na tradiční dny otevřených dveří připravily zajímavý program, předhání se tak v lákavější nabídce. Do konce února totiž můžou letošní maturanti posílat přihlášky ke studiu. Boj o dostatečné počty studentů začíná.

JEDINEČNÁ ATMOSFÉRA

Česká zemědělská univerzita se v rámci svých dnů otevřených dveří snaží zprostředkovat zejména atmosféru akademické půdy. "Uchazeči se seznámí se zástupci vedení fakult, s potenciálními spolužáky, s učebnami i laboratořemi - zkrátka s atmosférou školy," okomentoval tiskový mluvčí univerzity Josef Beránek.

Součástí programu je možnost nahlédnout pod pokličku vysokoškolského prostředí. Uchazeči se podívají například do skleníků či stájí.

Kromě toho si na vlastní kůži vyzkouší školní formuli či se alespoň na okamžik stanou těžařem, k dispozici totiž je i simulátor těžařského stroje. "Největšímu zájmu se pochopitelně těší klasické ekonomické, zemědělské, lesnické a environmentální obory," vyjmenovává Beránek.

FAKULTY SPOLEČNĚ

Ekonomové na to letošní rok šli netradičně. Vysoká škola ekonomická totiž uspořádala dny otevřených dveří všech fakult dohromady. Potenciální studenty lákala do svých řad už ke konci prosince. "Součástí společného dne otevřených dveří byla komentovaná prohlídka areálu školy, investiční hra nebo kvíz o ceny," vyjmenoval mluvčí Ilona Legová.

Nyní se postupně organizují menší akce, kdy se otevírají jednotlivé fakulty. Dnes je například připravený program na Fakultě financí a účetnictví. V únoru to čeká Fakultu mezinárodních vztahů a Fakultu managementu. Uchazeči dostanou možnost prohlédnout si všechny prostory školy. "Navíc si mohou například v počítačových učebnách vyzkoušet zkrácený přijímací test, mohou se zúčastnit investiční hry nebo simulace sportovních disciplín," dodává Legová.

KLASICKY I INTERAKTIVNĚ

Vysoká škola chemicko-technologická plánuje otevřít své brány ke konci ledna. "Kombinujeme obecné přednášky o možnostech studia s interaktivními stánky, které reprezentují jednotlivé obory," vysvětlil tiskový mluvčí VŠCHT Michal Janovský.

Program zaměřují zejména na to, aby se uchazeči setkali se současnými studenty. "Připraveny jsou i exkurze do laboratoří, v rámci dnů otevřených dveří také soutěžíme o řadu tematických cen," dodal Janovský.

MODERNÍ TECHNOLOGIE

Zejména na inovativní techniku zve uchazeče České vysoké učení technické.

Každá ze sedmi fakult si připravila speciální program.

Fakulta biomedicínského inženýrství představí simulované pracoviště jednotky intenzivní péče s umělým pacientem. Návštěvníci si také budou moci vyzkoušet navigační pomůcku pro nevidomé. Fakulta elektrotechnická zase láká na robotiku, virtuální realitu či světelný design.

Nově také fakulta otevírá magisterský obor Letectví a kosmonautika. Se začátkem února pořádá akci pro uchazeče například i mladá Fakulta informačních technologií.

"Důraz klademe kromě jiného na informace o možnostech uplatnění, které na akci prezentuje především náš Portál spolupráce s průmyslem," vysvětlila Veronika Dvořáková z fakulty.

UNIVERZITA KARLOVA

Nejstarší česká univerzita má na většině fakult dny otevřených dveří už za sebou. Dnes ho například organizuje Fakulta tělesné výchovy a sportu. V nejbližší době se uskuteční na Pedagogické či Právnické fakultě, tam můžou zájemci zažít i simulovaný soudní proces.

"Chceme nyní uchazeče pozvat na Veletrh pražských veřejných škol," připomněl mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Ten se uskuteční 2. února v Karolinu.

---

Dny otevřených dveří

20. ledna Vysoká škola ekonomická, Fakulta financí a účetnictví 20. ledna České vysoké učení technické, Fakulta elektrotechnická 20. a 21. ledna Česká zemědělská univerzita 27.-28. ledna Vysoká škola chemickotechnologická 1. února České vysoké učení technické, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská


21.1.2017 - Mladá fronta Dnes

Česká televize na rozcestí

Česká televize není ve svých zpravodajských a publicistických pořadech nestranná. Vnucuje divákům, kdo je podle ní padouch a kdo hrdina. A část veřejnosti už jí nevěří. Politici by se měli zamyslet nad dalším směřováním této instituce.

Zcela nečekaně se aktérem veřejných debat stala v minulých dnech Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Upozornila na sebe tím, že zkritizovala vysílání České televize v průběhu volby amerického prezidenta. Vytkla jí zaujatost, nevyváženost a jednostrannost, jaká je možná u názorové publicistiky někde na blogu či soukromém portálu, ale není přípustná u televize veřejné služby.

Úvodem budiž řečeno, že danou výhradu vůči volebnímu studiu měla k vedení ČT směřovat především Rada ČT, protože je to plně v její kompetenci a ona sama také nese za podobu vysílání spoluodpovědnost.

Jednostranné vysílání ČT

Rada ČT však nic nečiní, činí rada pro vysílání. Je dobře, že aspoň někdo, neboť jednostrannost, zaujatost a nevyváženost jsou základní atributy většiny zpravodajského, a zejména publicistického obsahu ČT.

Konečně to někdo řekl nahlas a z výše autority správního orgánu, který nelze jen tak odmávnout. České televizi hrozí přinejmenším finanční pokuta, a ta bude hrazena z veřejných prostředků, neboť televize je financována z nepřímých daní občanů, a ti tak mají právo sledovat a kritizovat, co se ve vysílání děje. Když už zájem veřejnosti nezastoupila Rada ČT, která je tu od toho, udělala to aspoň rada pro vysílání.

Jestliže je ve hře právě Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, stojí za to říci několik slov k jejímu smyslu a dnešnímu obsazení. V zásadě má dvě povinnosti a kompetence: předně dohlížet na dodržování zákona o vysílání a dále rozdělovat licence k vysílání podle předem zřejmých pravidel - programové skladby, ekonomické připravenosti atd.

Druhá kompetence je v digitálním (zejména televizním) světě už trochu přebytečná, protože na digitální licenci dosáhne de facto každý, kdo chce a může. Je nároková, na rozdíl od licencí analogových, přetrvávajících v rozhlasovém prostředí. Rada je správní orgán, který se řídí správním řádem, zahajuje správní řízení a má právo v něm udělovat sankce. Například i České televizi za to, když nedodržuje zákonná ustanovení. Aktuální nález rady pro vysílání lze tedy chápat jako předstupeň takového správního řízení.

Dalo by se předpokládat, že takový správní orgán bude složen z odborníků. V některých případech v minulosti to tak i bylo. Byl jsem, jakožto žurnalista a osoba zabývající se médii i teoreticky, členem rady v jednom období po roce 2000. Spolu se mnou v ní seděl děkan elektrotechnické fakulty ČVUT (začínala digitalizace), šéf televizních odborů (zároveň znalec mediální techniky), slovutný kameraman, filmový historik, dva právníci s praxí v mediálním právu atd.

Kamarádi ministrů

Od těch dob se poměry dosti změnily. Členy rady pro vysílání se postupně stávali bývalí ministři, jejich náměstci, exposlanci, exsenátoři nebo třeba jen osobní přátelé některých ministrů, ačkoli jejich kvalifikace a profese, třeba divadelní režisér, je správnímu úřadu tohoto druhu dosti vzdálena.

Na první pohled se rada pro vysílání stala trafikou, jejíž pověst zachraňují jen nemnozí, v současnosti třeba zkušená novinářka nebo filmový scenárista. O to více bych kvitoval, že se tento orgán rozhoupal a vydal zmíněné stanovisko ve věci volebního studia ČT.

K této věci se poté vyjádřila řada komentářů, na stránkách MFD velmi kvalifikovaně Vojtěch Varyš. V této souvislosti se hodí citovat i výrok jedné z mála českých mediálních autorit, Jana Jiráka, který komentoval onu černobílou optiku, kterou některá média v čele s ČT vůči politickým dilematům uplatňují. Doslova řekl: "Česká reakce na propagandistické působení z Východu v sobě obsahuje past, kterou nazývám ,vábení mccarthismu‘. Zdá se mi už dnes, že neprojevovat dostatečně halasné protiruské a protiputinovské postoje vede téměř automaticky k nařčení z proruských postojů. Stejně jako v první polovině 90. let byl ,stará struktura‘ každý, kdo se pokusil kritizovat polistopadové poměry. Teď už zbývá založit nějaký ,Výbor pro nečeskou činnost‘ a začít kádrovat."

Jirák sáhl přesně na nerv problému.

Třídní vidění dělící svět na spojence a nepřátele, černé a bílé, Habrováky a Ješiňáky (řečeno s Poláčkem) je zlořád, který se usidluje čím dál citelněji v politické i mediální sféře. A opět platí, že co je přijatelné či aspoň pochopitelné u názorových webů, nelze tolerovat u veřejnoprávní televize.

Ta by měla představovat etalon serióznosti a spolehlivosti informací, ne bojiště, na němž lučištníci ze zpravodajské budovy na Kavčích horách ostřelují šiky domnělých odpůrců a vnucují publiku jediný přípustný a povolený názor na cokoli od Trumpa po Putina.

Přesně to se však ve vysílání ČT děje se železnou pravidelností až umanutostí.

Jde však o jev, který porušuje úvodní paragrafy zákona o ČT a zpochybňuje smysl existence této instituce. Ona totiž má dle zákona za úkol "poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti".

Prohlubování propasti

Velká část divácké a koncesionářské veřejnosti se však domnívá, že ČT rozhodně neposkytuje "vyvážené a všestranné informace", a tudíž těžko může "posilovat porozumění, toleranci a soudržnost pluralitní společnosti". Česká televize rozděluje svět na hrdiny a padouchy a podle jejího dělení se pak dělí i publikum: s trochou nadsázky lze říci, že se skládá ze skupiny, která ČT již nesleduje, a na ty, kteří tak přestanou činit v dohledné době.

Proč? Protože výsledek zpravodajského - a ještě více publicistického úsilí České televize prostě není divákovi k užitku.

Nic moc nového se od ní nedozví kromě toho, komu má - jako správný občan EU - držet palce, a koho naopak nenávidět. Přesně o tom také mluví Jan Jirák. Prohlubování propasti mezi lidmi je však umělé a neúčinné, zejména v éře digitálních informačních zdrojů.

Pokud si tuto proměnu mediálních parametrů ČT neuvědomí, a zatím nic nesvědčí o tom, že by se k tomu chystala, pak je její historická role již v zásadě vyčerpána. Zrodila se na počátku 90. let jako nástupce státně propagandistické televize socialistické, měla být prostředníkem výměny a distribuce svobodných informací a názorů, avšak stala se opět spíše hlásnou troubou jednostranné politické propagandy.

Jak zpívá Jarek Nohavica: "... zrozen v komunismu - umřu v komunismu". Je to už dnes více výzva pro naše zákonodárce než pro samotnou ČT: ta své šance, které si vymohla na politicích po tzv. krizi v zimě 2000, víceméně promarnila. Je na politicích, aby se zamysleli nad dalším smyslem či směřováním této veřejné instituce.


22.1.2017 - ČT 1

Romové s titulem

Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka:

Po sametové revoluci jich vysokou školu studovaly na dvě desítky. Dneska jsou to stovky. Romové jako inženýři, lékaři nebo právníci jsou v Česku pořád spíš výjimkou, ale přibývá jich. Něco se změnilo, i když pořád ne dost. S romskými vysokoškolskými studenty natáčel Martin Mikule.

Marie BRENDZOVÁ, studentka, Anglo-American University, Praha:

Já studuji mezinárodní vztahy a diplomacii na Anglo-Americké vysoké škole.

Filip SIVÁK, student otevřené informatiky, ČVUT v Praze:

Já studuji otevřenou informatiku na Fakultě elektrotechnické v Praze.

Melinda SURMAJOVÁ, studentka práva a kriminologie, Vysoká škola finanční a správní, Praha:

Studuju na Vysoké škole finanční a správní magisterské studium. A je to obor kriminalisticko-právní specializace.

Marie BRENDZOVÁ, studentka, Anglo-American University, Praha:

Rozhodla jsem se pro toto studium, protože už od malička jsem se chtěla věnovat diplomacii. Jednou bysem se chtěla stát kulturní atašé.

Filip SIVÁK, student otevřené informatiky, ČVUT v Praze:

Studuji počítačové vidění, což je obor o tom, jak naučit počítač vidět, například jak naučit auto samo jezdit v ulici.

Melinda SURMAJOVÁ, studentka práva a kriminologie, Vysoká škola finanční a správní, Praha:

Zvolila jsem si to z toho důvodu, že mě právo baví. Možná bych chtěla zůstat v oboru. Chtěla bych být kriminalistou nebo pracovat na ministerstvu vnitra.

Martin MIKULE, redaktor:

Přibývají. Úspěšní Romové, kteří překročili rodinné stigma i předsudky okolí. Na vysokých školách studují prestižní a náročné obory. Dovedly je tam ambice nebo koníčky z dětství.

Jana HEJKRLÍKOVÁ, studentka doktorského programu historie, Západočeské univerzita v Plzni:

K historii jsem byla celkem vedená už od dětství. Protože táta miloval historii, on teda především středověk, já se zaměřuju na moderní historii.

Martin MIKULE, redaktor:

Už od dětství ale na cestě za vzděláním čelili i překážkám, které spolužáci nemohli poznat.

Martin DUDI, student filozofie a religionistiky, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:

My jsme doma odmalička a dodneška spolu mluvíme jenom romsky. Já jsem vlastně do 3 let neuměl vůbec mluvit česky. Já jsem vlastně přišel do školky a děti tam na mě začaly mluvit. Tak jsem jim říkal /netlumočeno/, proč se mnou nemluvíš, a oni mi nerozuměli, tak jsem pak přišel domů a, jako to, to byl obrovskej šok.

Melinda SURMAJOVÁ, studentka práva a kriminologie, Vysoká škola finanční a správní, Praha:

Prvním problémem byl vlastně, když jsem měla nastoupit na základní školu. Protože mě pan ředitel přesunul ihned na, do zvláštní školy, dnes již praktické. Dodnes vlastně nevím důvod. Ale naštěstí jsem tam ani nenastoupila, protože rodiče to nedovolili. Protestovali, že pokud nastoupím do zvláštní školy, tak do školy chodit nebudu.

Martin MIKULE, redaktor:

Automatické přeřazování romských dětí do zvláštních škol bylo hlavní překážkou na cestě za dalším vzděláním. Před rokem 89 sedělo ve zvláštních školách až přes 70 % všech romských dětí. Doba se změnila. I když k ideálu má pořád daleko.

Yveta KENETY, koordinátorka, Romský vzdělávací fond, Romea:

Postupně ta situace se mění v tom, že více romských dětí se vzdělává podle běžných osnov. I když stále ještě to číslo je hodně vysoké. Ze všech vlastně dětí, kteří, které se vzdělávají podle zvláštních osnov, vlastně upravených nějakým způsobem, je 30 % Romů. Což je pořád ještě hodně vysoké číslo.

Martin MIKULE, redaktor:

Romů, kteří to dotáhli až na vysokou jsou dnes podle odhadů už stovky. Pořád ale jde o první vlaštovky. Romové, se kterými jsme natáčeli, se shodují, že za úspěch vděčí hlavně rodičům.

Marie BRENDZOVÁ, studentka, Anglo-American University, Praha:

Pro mě nebylo vůbec těžké získat vzdělání. Maminka i tatínek mě vedli k tomu, abych, abych byla vzdělaná. Prostě v rodině u nás bylo vzdělání nejdůležitější. Takže jsem vystudovala gymnázium. To jsem, tam jsem se dostala vlastně na průměr, protože jsem na základní škole měla samé jedničky.

Filip SIVÁK, student otevřené informatiky, ČVUT v Praze:

Určitě ta první motivace byli rodiče. A táta vždycky říkal, ty budeš prezident, ty budeš inženýr. Ale nejenom, nejenom od nich. Například paní fyzikářka na základní škole se mi hodně věnovala a zjistila, že mě fyzika baví. A sama ve svým volným čase se mi věnovala v kabinetu po odpoledních. A takže jsem uspěl i v nějaký fyzikální olympiádě.

Martin MIKULE, redaktor:

Mezi Romy ale dodnes panují velké sociální rozdíly. Martin Dudi, dnes úspěšný student filozofie, vyrůstal v chudé rodině, která žije v sociálně vyloučené lokalitě v Písku.

Martin DUDI, student filozofie a religionistiky, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:

Když jsem přišel domů a viděl jsem, jak prostě se rodiče trápí, jak prostě furt řeší, jestli pudem zejtra do školy, jestli prostě vůbec budeme mít na svačinu. Tak já jsem si odmalička říkal, ty jo, já takhle nechci žít.

Martin MIKULE, redaktor:

Přesto mu rodiče darovali v dětství něco, co ho prý v životě zásadně ovlivnilo a posouvalo na cestě za vzděláním. Přihlásili ho na basketbal. Dnes si při studiu přivydělává jako trenér.

Martin DUDI, student filozofie a religionistiky, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích:

Zaber, zaber, pojď.

V první třídě jsem začal hrát basket. A tam jsem viděl ty lidi. Že jo, já jsem tam viděl ty rodiče, který každej den chodili do práce, měli krásný auta, měli baráky, že jo, jezdili na dovolený. Ty děti měly všechno. Jezdily na všechny výlety. A já jsem si říkal, ty jo, vždyť ono to jde, to mít, jako jo, tohle všechno. A chtěl bych to mít taky.

Filip SIVÁK, student otevřené informatiky, ČVUT v Praze:

Vysokoškolské studium je hodně náročné finančně a ostatně už i střední škola je dnes náročná pro ty nejchudší rodiny. A ty rodiny nevidí ten přínos ve studiu. A radši, radši chtějí, aby jejich dítě pracovalo a přineslo nějaké peníze.

Martin MIKULE, redaktor:

Bez šance ale nejsou ani ti bez peněz. Pomoci jim můžou nadace, které pokryjí nejen studium nadaným romským vysokoškolákům, ale třeba i doučování romským dětem.

Yveta KENETY, koordinátorka, Romský vzdělávací fond, Romea:

Spoustu z těch vlastně rodičů těch žáků jim nemůžou pomoct, protože přijdou po škole domů a mají nějaký problém s učivem a jejich rodiče, kteří právě často absolvovali ty zvláštní školy, tak vlastně jim pomoct nemůžou. Takže jsou v tom samy.

Martin MIKULE, redaktor:

Romští premianti ale svůj úspěch neberou jen jako cestu za atraktivní profesí. Doufají, že budou ostatním Romům za vzor a ke studiu vysoké školy zlákají další studenty.

Melinda SURMAJOVÁ, studentka práva a kriminologie, Vysoká škola finanční a správní, Praha:

Hm, já si myslím, že se to hodně zlepšuje. A vlastně i tím, že teď já studuju vysokou školu, tak motivuju ty další moje sestřenice a bratrance a tak dále.

Filip SIVÁK, student otevřené informatiky, ČVUT v Praze:

Já myslím, že pro Romy je vzdělání to nejdůležitější. Protože čím víc vysokoškoláků Romů bude, tím víc ze dna vytáhnou další, další Romy. Tím víc potáhnou celou romskou společnost, ale i společnost obecně nahoru. A tím víc tady bude lidí, které se budou, tomu tématu budou moci věnovat.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10117034229-168-hodin/217452801100122/obsah/517673-romove-s-titulem


23.1.2017 - romea.cz

Romští vysokoškolští studenti v pořadu České televize 168 hodin: Pro Romy je vzdělání to nejdůležitější

Ve včerejším pořadu 168 hodin odvysílala Česká televize reportáž Romové s titulem o romských vysokoškolských studentech. Před rokem 1989 studovaly vysokou školu dvě desítky Romů, dneska jich jsou podle redaktora reportáže Martina Mikuleho stovky. Několika z nich se zeptal, jaká byla jejich cesta ke studiu.

Ve včerejším pořadu 168 hodin odvysílala Česká televize reportáž Romové s titulem o romských vysokoškolských studentech. Před rokem 1989 studovaly vysokou školu dvě desítky Romů, dneska jich jsou podle redaktora reportáže Martina Mikuleho stovky. Několika z nich se zeptal, jaká byla jejich cesta ke studiu.

Jako zásadní se ukazuje být podpora rodiny. Například Marie Brendzová, studentka Anglo-Americké university v Praze, obor mezinárodní vztahy a diplomacie, říká: "Pro mě nebylo vůbec těžké získat vzdělání. Maminka i tatínek mě vedli k tomu, abych, abych byla vzdělaná. Prostě v rodině u nás bylo vzdělání nejdůležitější. Takže jsem vystudovala gymnázium. To jsem, tam jsem se dostala vlastně na průměr, protože jsem na základní škole měla samé jedničky."

Příběh Melindy Surmajové poukazuje i na nutnost rodičů vzdorovat léta zavedenému systému, který ve zvýšené míře zařazuje do vedlejšího vzdělávacího proudu právě romské děti. "První problém byl vlastně, když jsem měla nastoupit na základní školu, protože mě pan ředitel přesunul ihned do zvláštní školy, dnes již praktické. Dodnes vlastně nevím důvod. Ale naštěstí jsem tam ani nenastoupila, protože rodiče to nedovolili. Protestovali, že pokud nastoupím do zvláštní školy, tak do školy chodit nebudu," vzpomíná studentka práva a kriminologie na Vysoké škole finanční a správní v Praze.

Jít příkladem

Yveta Kenety, koordinátorka Romského vzdělávacího fondu pracující v organizaci ROMEA její slova potvrzuje. Sice vítá, že se postupně situace mění a více romských dětí se vzdělává podle běžných osnov, upozorňuje ale, že ze všech dětí, které se vzdělávají podle zvláštních osnov, tedy nějakým způsobem upravených, je 30 % Romů.

Redaktor Martin Mikule také upozornil na sociální překážky, které Romům brání ve studiu. Student filozofie a religionistiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích Martin Dudi pochází z Písku, kde vyrůstal v chudé rodině: "Když jsem přišel domů a viděl jsem, jak se rodiče trápí, jak prostě furt řeší, jestli půjdeme zítra do školy, jestli prostě vůbec budeme mít na svačinu, tak já jsem si odmalička říkal, já takhle nechci žít."

Jak dodává Filip Sivák, student otevřené informatiky, ČVUT v Praze, "vysokoškolské studium je hodně náročné finančně a ostatně už i střední škola je dnes náročná pro ty nejchudší rodiny. A ty rodiny nevidí ten přínos ve studiu. A radši, radši chtějí, aby jejich dítě pracovalo a přineslo nějaké peníze".

Některé nadace proto nabízejí podpůrné prostředky, aby romským dětem ulehčily jejich cestu za vzděláním, například doučování. "Spoustu rodičů těch žáků jim nemůžou pomoct, protože přijdou po škole domů a mají nějaký problém s učivem a jejich rodiče, kteří právě často absolvovali zvláštní školy, tak vlastně jim pomoct nemůžou. Takže jsou v tom samy," připomíná Yveta Kenety.

Filip Sivák reportáž uzavírá slovy: "Já myslím, že pro Romy je vzdělání to nejdůležitější, protože čím víc vysokoškoláků-Romů bude, tím víc ze dna vytáhnou další Romy, tím víc potáhnou celou romskou společnost, ale i společnost obecně nahoru. A tím víc tady bude lidí, které se tomu tématu budou moci věnovat.

VIDEO

URL| http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/odjinud/romsti-vysokoskolsti-studenti-v-poradu-ceske-televize-168-hodin-pro-romy-je-vzdelani-to-nejdulezitejsi


23.1.2017 - automa.cz

Měření polohy pomocí vyhodnocení difrakčního obrazce apertury vhodně zvoleného tvaru

Ing. Otto Havle, ředitel společnosti FCC Průmyslové systémy a člen redakčního kruhu našeho časopisu, nám napsal, že jako stálý oponent dizertačních prací a recenzent diplomek na katedře měření FEL ČVUT v Praze se občas dostane k zajímavým výsledkům výzkumu. Například v poslední době byla tématem jedné dizertace a dvou diplomových prací v laboratoři videometrie vedené doc. Ing. Janem Fischerem, CSc., originální metoda měření polohy pomocí vyhodnocení difrakčního obrazce apertury vhodně zvoleného tvaru. Přesnost metody je srovnatelná s laserovou interferometrií, měřicí zařízení je však jednoduché a levné - skládá se pouze z laserové diody a běžné kamery. Výzkum v současné době ověřuje nejistoty měření a v rámci diplomové práce byla provedena implementace algoritmu do signálového procesoru. Tím se otvírá cesta ke zhotovení funkčního vzorku malého, přenosného a kompaktního měřicího zařízení.

Otto Havle jako recenzent a oponent uvedených prací souhlasí s názorem vedoucího výzkumu, že metoda by mohla mít značný komerční potenciál ve strojírenství pro provozní měření odchylek polohy či amplitudy vibrací nebo ve stavebnictví pro monitorování pohybu konstrukcí a stavebních celků, objemových změn a dalších velmi malých pohybů do řádu mikrometrů, jak ukazuje přiložený výsledek měření linearity z diplomové práce Bc. Martina Hubíka.

http://automa.cz/cz/web-clanky/mereni-polohy-pomoci-vyhodnoceni-difrakcniho-obrazce-apertury-vhodne-zvoleneho-tvaru-0_9457/


24.1.2017 - Technický týdeník

V Praze proběhlo lokální kolo technické soutěže EBEC 2017

European BEST Engineering Competition, neboli EBEC, je technická soutěž pořádaná každoročně studentskou organizací BEST (Board of European Students of Technology) po celé Evropě. Lokální kolo soutěže na Českém vysokém učení technickém v Praze proběhlo 9. listopadu 2016 za podpory univerzity a řady firemních partnerů v budově Fakulty elektrotechnické. Přečtěte si více o tom, jak byla soutěž organizována, co obnáší a co pro týmy znamená výhra.

Soutěž EBEC je pořádaná již od roku 2003, lokální kola se v loňském ročníku konala na 84 univerzitách v 32 zemích. Vítězové lokálních a následně 15 regionálních kol postupují do kola celoevropského, kde se rozhoduje o absolutním vítězi.

Hlavním cílem soutěže je rozvoj studentů, rozšiřování jejich znalostí a dovedností a jejich příprava na práci v multikulturním prostředí. V soutěži mají možnost vyzkoušet si své schopnosti při řešení teoretického nebo praktického problému vycházejícího přímo z firemní praxe. Teoretické zpracování problému umožňuje kategorie Case Study, praktické řešení, poté kategorie Team Design. Obě kategorie jsou sestavovány s ohledem na všechny posluchače technických univerzittak, aby oslovily co největší množství studentů všech odvětví. Generálními partnery Local EBEC 2017 v Praze byly společnosti Kamax a P&G, hlavními partnery poté společnosti Škoda, Linet, Ricardo a eMan.

V kategorii Team Design čekal na soutěžící tohoto ročníku nelehký úkol. Autorem zadání byla společnost a kusy vyhovující seřadit do krabic. Pro sestavení linky měli soutěžící k dispozici stavebnice Merkur. Po sedmihodinové práci měly týmy hotovo a na čase bylo rozhodnout, který

Kamax, která pověřila soutěžící sestavit automatizovanou balicí linku na šrouby. Balicí zařízení mělo rozpoznat vadné kusy, vyřadit je z procesu, z osmi týmů, se zadaného úkolu zhostil nejlépe.

Na hodnocení se podílela čtyřčlenná odborná porota složená ze zástupců firmy Kamax a akademických zástupců ČVUT. Po prezentaci, ukázce a dotazech poroty bylo rozhodnuto. Vítězným týmem v kategorii Team Design, postupujícím do regionálního kola soutěže EBEC, se stal tým (M)učedníci, ve složení studentů Fakulty strojní ČVUT Michala Haubnera, Petra Bedřicha, Martina Brady a Michala Aschermanna.

Týmy účastnící se druhé kategorie soutěže, Case study, řešily případovou studii, ve které optimalizovaly výrobní proces reálné Londýnské továrny firmy P&G. Firmu trápí fakt, že každá výměna vstupních surovin a změna vyráběného produktu je velmi nákladná. Soutěžící dostali k dispozici fiktivní rozpočet a měli pomocí investic do výroby proces zrychlit, zefektivnit a konečně hlavně zlevnit. Se zadaným úkolem a jeho prezentací odborné porotě se z pěti soutěžních týmů nejlépe popral tým Harambe did nothing wrong Jana Soukupa, Matěje Koubka, Štěpána Kyjovského a Mikuláše Adámka z Fakulty strojní ČVUT.

Oba vítězné týmy postupují do regionálního kola konaného na jaře 2017 v Budapešti, kde budou moci poměřit svoje síly s vítěznými týmy regionálních kol z Budapešti, Brna, Bratislavy a Košic.

EBEC zdokonaluje nejen soutěžící, ale i její pořadatele. Jedná se o soutěž pořádanou studenty pro studenty. Organizační tým soutěže z řad studentů ČVUT a členů organizace BEST Prague se každoročně obměňuje. O kvalitním knowledge managementu uvnitř organizace svědčí každoročně se zvyšující organizační úroveň soutěže a spokojenost jak soutěžících, tak firemních partnerů. ?

European BEST Engineering Competition

neboli EBEC , je technická soutěž pořádaná každoročně studentskou organizací BEST (Board of European Students of Technology) po celé Evropě.


24.1.2017 - linuxexpres.cz

InstallFest 2017 - hlasování a (staro)nové místo konání

Konference InstallFest se v letošním roce vrátí na své dřívější místo konání - do areálu ČVUT (budovy E) na Karlově náměstí v Praze. Podobu konference můžete přímo ovlivnit svým hlasováním o přednáškách a workshopech; hlasovat lze do 26.

https://www.linuxexpres.cz/novinky/installfest-2017-hlasovani-a-staro-nove-misto-konani


24.1.2017 - Lidové noviny

Studovat VŠ už může každý

Vysoké školy přijímají na bakalářské obory v průměru 80 procent uchazečů, stále více fakult bere všechny

Kdo chce studovat vysokou školu a nemá velké nároky na výběr oboru, nemusí se bát, že zůstane v nadcházejícím akademickém roce bez indexu. Zatímco ještě před deseti lety se ze studentů, kteří přišli k přijímačkám, probojovalo na akademickou půdu 58 procent, v posledním přijímacím řízení už to bylo téměř osmdesát procent.

Stále ovšem platí, že umělecké školy přijímají méně než dvacet procent studentů. A vybírat si z velkého přetlaku uchazečů mohli i jinde. Pro někoho překvapivě velký boj svedli v posledním přijímacím řízení uchazeči o studium na Ostravské univerzitě, kam se přes síto přijímaček dostalo jen necelých čtyřicet procent studentů. Hůře dostupná zůstává také Univerzita Karlova, na níž přijali 47 procent z těch, kteří zasedli k přijímacím testům či pohovorům. Brněnská Masarykova univerzita vzala také zhruba každého druhého.

ČVUT si už vybírá

Kdo by rád vsadil na jistotu, může podat přihlášku na některý z technických oborů. Například Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci přijala loni úplně všechny a stejnou strategii na téže univerzitě zvolila Fakulta textilní. Narazit by mohli ale zájemci o technické obory pražského ČVUT. Pověst školy, která vzala každého a studenty "prosela" až během prvních semestrů, totiž pozvolna ztrácí. Například její Fakulta biomedicínského inženýrství loni odmítla více než polovinu uchazečů, na Fakulta informačních technologií byl "nával" jen o něco menší.

Stoprocentní šance na přijetí byla na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze, pro humanitněji zaměřené studenty pak na pražské Katolické teologické fakultě. Všechny nebo téměř všechny uchazeče přijala také většina soukromých vysokých škol.

Obory, o něž se bojuje

Zájem v posledních letech stoupá o všechny lékařské fakulty bez výjimky. Tak například 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy přijímala ještě v roce 2010 téměř polovinu těch, kteří přišli k přijímačkám. Loni už to bylo jen 28,7 procenta. Na menších lékařských fakultách jsou šance ještě nižší: v Olomouci naposledy brali pouhých 18 procent,vOstravě 21 procent, na 2. lékařské fakultě v Praze necelých 17 procent uchazečů.

Relativně žádané zůstávají filozofické fakulty. Tady se ale situace výrazněji liší napříč jednotlivými univerzitami. Zatímco na Filozofickou fakultu UniverzityKarlovy se naposledy probojovalo 36 procent uchazečů, stejná fakulta Jihočeské univerzity jich loni přijala přes osmdesát procent. Ještě větší šance byly v přijímacím řízení na Filozofické fakultě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, kde vzali 95 procent studentů.

---

Přehled VŠ s počty přihlášených a přijatých uchazečů strany 13-16

ŽEBŘÍČKY VŠ

Vysoká škola Fakulta

Celkem - veřejné vysoké školy

Univerzita Karlova v Praze

1. lékařská fakulta

3. lékařská fakulta

2. lékařská fakulta

Lékařská fakulta v Plzni

Lékařská fakulta v Hradci Králové

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Filozofická fakulta

Právnická fakulta

Fakulta sociálních věd

Fakulta humanitních studií

Katolická teologická fakulta

Evangelická teologická fakulta

Husitská teologická fakulta

Přírodovědecká fakulta

Matematicko-fyzikální fakulta

Pedagogická fakulta

Fakulta tělesné výchovy a sportu

Masarykova univerzita

Lékařská fakulta

Filozofická fakulta

Právnická fakulta

Fakulta sociálních studií

Přírodovědecká fakulta

Fakulta informatiky

Pedagogická fakulta

Fakulta sportovních studií

Ekonomicko-správní fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci

Lékařská fakulta

Fakulta zdravotnických věd

Filozofická fakulta

Právnická fakulta

Cyrilometodějská teologická fakulta

Přírodovědecká fakulta

Pedagogická fakulta

Fakulta tělesné kultury

Česká zemědělská univerzita v Praze

Provozně ekonomická fakulta

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírod. zdrojů

Technická fakulta

Fakulta lesnická a dřevařská

Fakulta životního prostředí

Fakulta lesnická a environmentální

Západočeská univerzita v Plzni

Fakulta strojní

Fakulta elektrotechnická

Fakulta zdravotnických studií

Fakulta právnická

Fakulta filozofická

Fakulta umění a designu

Fakulta pedagogická

Přijímací řízení pro rok 2016/17

Počet Kolik se

podaných dostavilo Počet Počet

přihlášek k přijímačkám přijatých zapsaných

224 151 94 068 74 767 69 839

40 313 18 861 8893 7723

4724 2906 833 570

2954 2080 437 323

1989 1521 257 212

2067 1433 456 227

2048 1322 371 224

1003 753 505 365

6083 3144 1139 900

2823 2823 636 570

3843 2619 1146 835

1526 1353 681 678

140 102 102 90

179 130 113 89

352 325 281 232

2361 1415 1018 702

943 714 470 376

5195 3379 1251 1094

2083 1445 466 428

33 482 15 516 8036 6148

5197 2757 755 548

5853 3440 2382 1553

3484 2683 918 689

4979 2666 818 499

2695 1734 1159 679

970 732 446 295

5216 3440 1753 1241

2084 823 358 302

3004 2019 865 526

20 108 11 188 5581 4527

1968 1359 250 184

1182 851 252 187

5003 3168 1119 1119

1708 1464 550 327

534 361 334 275

3018 2100 1771 1004

5196 2704 1068 1068

1499 971 451 397

11 517 7000 6188 4878

4517 2625 2166 1611

2724 1651 1478 1142

1357 965 839 617

1136 874 854 632

1215 923 849 694

172 113 113 89

11 091 6530 4011 3326

662 526 477 396

671 305 251 244

1247 734 369 302

1568 1339 527 331

1181 933 734 554

552 378 153 124

2789 1588 718 561

Úspěšnost uchazečů

2010/11 2011/12 2012/13 2013/14 2014/15 2015/16 2016/17

76,0% 74,5% 75,2% 75,7% 76,1% 77,6% 79,5%

47,2% 44,2% 41,9% 42,0% 45,0% 46,3% 47,2%

47,1% 45,6% 35,8% 33,0% 29,4% 26,8 % 28,7 %

26,2% 26,7 % 23,8% 19,2 % 18,8% 23,0% 21,0 %

16,0% 16,8% 19,0% 15,3 % 18,3% 17,4% 16,9 %

39,7 % 39,0% 32,2 % 34,3% 33,8% 32,6% 31,8 %

35,8% 31,3 % 30,4% 30,2 % 29,7% 28,1 % 28,1 %

59,9% 72,7 % 38,3% 50,8% 47,3 % 58,8% 67,1 %

34,5 % 30,0% 29,2 % 27,3% 31,9% 34,9% 36,2 %

22,4% 24,9% 23,8% 24,7 % 22,3% 21,2 % 22,5 %

26,0% 34,5 % 34,3% 28,1 % 33,7% 37,7 % 43,8 %

44,1% 30,8 % 34,4% 35,2 % 39,9% 46,8 % 50,3 %

81,4% 79,1 % 83,6% 73,3 % 84,4% 73,5 % 100%

91,9% 79,1 % 93,1% 76,2% 93,0% 84,5% 86,9%

95,4% 98,5 % 79,9% 94,7 % 89,9% 80,5 % 86,5 %

69,9% 65,1 % 58,9% 65,6% 71,3% 69,8 % 71,9%

100% 68,1% 67,4% 60,5% 70,8 % 66,2% 65,8 %

40,1 % 28,0% 30,7 % 33,2% 41,2 % 40,6% 37,0%

43,4% 40,0% 28,3% 28,5 % 30,1% 34,6% 32,2 %

48,8% 45,4% 43,6% 45,8% 46,0% 48,8% 51,8%

32,3% 27,1 % 23,3 % 25,6% 25,2 % 28,1% 27,4%

56,3% 60,9% 53,1 % 55,9% 64,6% 64,1% 69,2 %

19,5% 18,6% 18,1% 24,4% 28,9% 36,9% 34,2 %

27,0% 29,1 % 31,0% 29,0% 32,7% 30,8 % 30,7 %

78,7 % 69,2% 66,8 % 61,9% 63,6% 69,9% 66,8 %

69,4% 60,0% 62,8 % 53,5% 44,8 % 54,7% 60,9 %

50,3% 44,7 % 39,5% 52,3 % 38,4% 45,0% 51,0%

32,3% 28,0% 33,5% 31,2 % 40,3% 37,3 % 43,5 %

39,8% 35,1 % 36,1% 31,1% 36,8 % 44,1% 42,8 %

48,4% 41,8% 43,5% 46,1% 49,1% 50,5% 49,9%

30,6% 19,0% 19,0% 19,2 % 16,2% 17,4% 18,4 %

27,9 % 25,6 % 25,3% 28,4% 28,5% 27,7 % 29,6 %

41,0% 28,7 % 32,4% 32,5 % 35,2% 33,9% 35,3 %

24,0% 24,3% 25,4% 26,5% 28,2 % 29,3% 37,6%

68,0% 67,2 % 67,8 % 69,0% 78,2 % 75,0% 92,5 %

85,4% 79,3% 89,4% 89,3% 89,6% 90,3% 84,3 %

36,9% 30,9% 27,5% 32,5 % 36,5% 45,7 % 39,5 %

53,8% 52,5% 50,8 % 48,3 % 49,7% 49,9% 46,4%

77,5% 79,6% 80,5% 75,9% 75,2% 79,6% 88,4%

65,7% 68,2 % 65,4% 62,5% 62,7 % 70,3 % 82,5 %

72,8 % 74,8% 82,8 % 82,7% 79,2 % 79,3% 89,5 %

86,3% 87,8 % 88,1% 83,7 % 86,1% 89,7 % 86,9 %

100% 97,0% 99,9% 88,1% 82,7 % 90,6% 97,7 %

88,8% 87,1 % 80,9% 83,0% 80,0% 93,7 % 92,0 %

x x x x x x 100%

58,9% 59,8% 69,1% 61,0% 62,1% 63,0% 61,4%

94,8 % 95,5% 90,5 % 94,7 % 94,3% 95,6% 90,7 %

86,8 % 96,2% 87,9% 88,6% 84,2 % 85,7% 82,3 %

31,5 % 36,6% 36,7% 27,6% 34,5% 38,4% 50,3 %

22,7% 25,4% 69,4% 40,5% 49,3 % 38,1% 39,4%

60,9 % 81,0% 85,1 % 62,5% 74,5 % 81,4% 78,7 %

x x x 45,2% 28,3 % 36,3% 40,5 %

39,9% 36,0% 52,4% 39,7% 42,4% 44,8% 45,2 %

Vysoká škola Fakulta

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta ekonomická

Fakulta aplikovaných věd

Ostravská univerzita v Ostravě

Lékařská fakulta

Fakulta sociálních studií

Filozofická fakulta

Přírodovědecká fakulta

Pedagogická fakulta

Fakulta umění

České vysoké učení technické v Praze

Fakulta stavební

Fakulta strojní

Fakulta elektrotechnická

Fakulta informačních technologií

Fakulta dopravní

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

Fakulta architektury

Fakulta biomedicínského inženýrství

Vysoké učení technické v Brně

Fakulta stavební

Fakulta strojního inženýrství

Fakulta elektrotechniky a komun. technologií

Fakulta informačních technologií

Fakulta chemická

Fakulta architektury

Fakulta výtvarných umění

Fakulta podnikatelská

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Zdravotně sociální fakulta

Filozofická fakulta

Zemědělská fakulta

Teologická fakulta

Přírodovědecká fakulta

Pedagogická fakulta

Ekonomická fakulta

Fakulta rybářství a ochrany vod

Univerzita Hradec Králové

Pedagogická fakulta

Fakulta informatiky a managementu

Filozofická fakulta

Přírodovědecká fakulta

Celoškolské pracoviště

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta financí a účetnictví

Fakulta mezinárodních vztahů

Fakulta podnikohospodářská

Fakulta informatiky a statistiky

Národohospodářská fakulta

Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Fakulta technologická

Fakulta managementu a ekonomiky

Fakulta multimediálních komunikací

Fakulta aplikované informatiky

Fakulta humanitních studií

Fakulta logistiky a krizového řízení

Univerzita Pardubice

Fakulta restaurování

Fakulta filozofická

Fakulta chemicko-technologická

Fakulta ekonomicko-správní

Dopravní fakulta Jana Pernera

Fakulta zdravotnických studií

Fakulta elektrotechniky a informatiky

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Filozofická fakulta

Fakulta výrobních technologií a managementu

Pedagogická fakulta

Přírodovědecká fakulta

Fakulta zdravotnickýh studií

Přijímací řízení pro rok 2016/17

Počet Kolik se

podaných přihlášek k přijímačkám dostavilo přijatých Počet zapsaných Počet

1414 1015 610 497

1007 560 354 336

9589 6092 2372 2290

2419 1619 347 330

597 516 151 146

2051 1472 660 599

1220 959 539 524

3055 2134 652 648

247 190 85 78

9082 6622 4834 4100

1522 1019 840 701

1221 1126 856 621

1525 1031 810 622

1481 1469 792 684

552 488 406 277

486 475 389 309

492 399 284 216

1213 950 420 400

8927 6129 4882 3710

1661 1347 1288 718

1802 1332 1101 955

1307 905 744 663

839 687 498 368

837 721 539 330

241 241 98 72

244 239 49 43

1996 1315 831 581

8074 5141 3605 2856

1804 1252 862 663

583 373 301 188

712 613 498 411

441 313 262 207

625 536 345 196

2617 1701 864 616

1128 897 659 499

164 145 107 86

7081 4257 2375 1782

3742 2203 906 728

1722 1306 869 557

553 377 292 225

477 349 275 178

587 413 116 97

6891 4314 2517 2314

1083 862 374 370

1428 1049 608 503

1689 1358 566 380

1139 856 487 486

1172 1148 497 496

380 303 257 141

6480 4972 3123 2771

1036 1002 858 675

1224 917 478 449

970 774 197 196

657 444 401 350

1915 1601 779 706

678 584 471 411

5823 4414 3295 2424

43 38 13 13

984 623 442 326

947 804 631 385

1642 1268 900 619

996 915 722 578

691 510 366 249

520 458 312 257

5749 4090 3047 2496

404 270 258 208

392 368 337 279

1980 1338 841 671

677 503 414 328

702 492 327 258

Úspěšnost uchazečů

2010/11 2011/12 2012/13 2013/14 2014/15 2015/16 2016/17

74,9% 55,7 % 48,4% 50,8% 55,9% 58,0% 60,1 %

99,3 % 96,4% 91,4% 93,1% 92,6% 94,0% 63,2 %

40,0% 35,7% 36,2% 36,2% 39,8% 39,0% 38,9%

34,2% 30,1 % 26,9% 27,0% 24,4% 21,9% 21,4 %

19,3 % 17,0% 20,0% 18,1 % 22,1% 34,0% 29,3 %

32,8 % 34,1% 33,0% 35,2 % 48,8 % 47,9% 44,8 %

51,9% 56,8 % 51,2% 55,6% 53,9% 56,3 % 56,2 %

37,4% 26,6% 32,3 % 28,6% 32,4% 28,0% 30,6%

37,7 % 37,0% 32,8% 44,3% 43,1 % 36,3% 44,7 %

85,2% 74,6% 75,9% 77,8% 76,2% 73,9% 73,0%

77,7% 75,7 % 72,9% 90,6% 78,9% 79,5 % 82,4 %

85,5 % 74,3% 91,7 % 95,2% 82,1 % 76,3% 76,0%

98,0% 98,4% 84,0% 69,7 % 69,9% 67,0% 78,6 %

73,3 % 67,8% 56,8 % 49,3% 51,1 % 62,4% 53,9%

87,0% 97,4% 80,4% 80,9% 79,6% 82,8 % 83,2 %

82,2 % 78,3% 82,3 % 84,2% 80,0% 81,1 % 81,9 %

49,2% 52,8% 48,3 % 51,5% 61,6% 62,1 % 71,2 %

80,9% 45,3% 74,7 % 83,5% 78,0% 52,2% 44,2 %

74,1% 76,8% 73,6% 73,9% 77,2% 76,9% 79,7%

94,3 % 97,5% 95,9% 95,6% 96,6% 95,1% 95,6%

95,0% 85,2% 83,0% 81,5% 83,8% 82,6% 82,7 %

88,0% 85,8 % 84,5% 84,9% 86,4% 88,2 % 82,2 %

61,4% 67,3 % 69,0% 64,0% 60,4% 55,2% 72,5 %

75,6% 62,9% 70,7% 69,3% 69,8 % 62,9% 74,8 %

18,4% 18,1 % 19,7% 26,9% 24,5 % 34,5% 40,7 %

12,9% 11,8 % 15,2% 16,2% 14,9% 19,9% 20,5 %

39,1% 43,5% 44,0% 45,1 % 57,5% 61,7 % 63,2 %

70,0% 70,5% 70,6% 71,6% 68,1% 68,0% 70,1%

49,5 % 61,0% 65,9% 61,3% 77,6% 72,4% 68,8 %

59,5 % 67,1% 63,2 % 79,3% 74,1 % 79,7% 80,7 %

88,7 % 99,5% 97,1 % 89,1% 57,5 % 70,1% 81,2 %

64,3 % 66,2% 65,2 % 63,5% 68,1 % 76,2% 83,7 %

72,0% 68,9% 74,1% 72,5 % 75,7% 70,2 % 64,4 %

64,5% 62,5% 59,3 % 53,8% 45,8% 47,5 % 50,8 %

72,0% 60,8% 61,4% 76,2% 84,4% 75,4% 73,5 %

87,9 % 83,6% 77,7 % 98,3% 76,5 % 81,9% 73,8 %

47,6% 46,5% 50,2% 49,1% 43,5% 50,1% 55,8%

44,6% 38,7% 34,7 % 32,0% 33,8% 35,6% 41,1 %

47,8% 54,8% 58,1 % 62,7% 51,0% 63,7% 66,5 %

46,3 % 47,5% 67,8% 65,3 % 53,4% 68,8% 77,5 %

x 67,4% 83,5% 64,7% 75,0% 78,1 % 78,8 %

x 20,9% 24,4% 33,0% 22,4% 24,2% 28,1 %

51,7% 50,0% 47,8% 52,4% 56,0% 55,0% 58,3%

48,5 % 29,8 % 22,5% 28,4% 30,8% 37,1 % 43,4 %

56,9% 52,8% 47,2% 45,0% 46,2% 48,2% 58,0 %

32,1 % 30,3% 29,0% 32,5% 50,1 % 32,7% 41,7 %

70,6% 57,4% 60,3 % 53,1% 52,0% 64,9% 56,9%

23,7% 32,8% 30,2% 54,3 % 38,8% 39,3 % 43,3 %

78,0% 85,3 % 80,5% 85,0% 91,8% 87,2 % 84,8 %

52,4% 53,7% 55,2% 55,2% 58,1% 59,0% 62,8%

88,4% 72,2% 83,0% 84,4% 88,9% 87,2% 85,6%

55,7 % 44,1% 41,4% 46,6% 49,1% 48,7 % 52,1 %

21,2% 24,2 % 21,5% 24,5% 18,3 % 21,6% 25,5 %

97,1% 75,4% 89,1% 67,1 % 70,8% 88,4% 90,3 %

47,3% 46,8% 42,2 % 38,6% 39,3 % 40,4% 48,7 %

20,9% 76,3% 93,7 % 80,4% 89,1 % 77,2% 80,7 %

67,1% 64,0% 69,4% 72,0% 72,9% 70,4% 74,6%

37,8% 35,3 % 33,3% 48,0% 48,5% 31,8 % 34,2 %

60,5% 61,1% 74,8% 73,5 % 74,1% 69,4% 70,9 %

83,4% 72,6% 80,7 % 83,0% 82,0% 79,9% 78,5 %

56,6% 52,5 % 59,2% 63,2 % 64,9% 65,1 % 71,0%

63,9 % 71,3 % 75,2% 75,5 % 80,5% 72,5 % 78,9 %

48,3 % 46,9% 42,5 % 51,6% 52,1 % 55,7% 71,8 %

75,3% 66,2 % 68,0% 67,5 % 70,4% 69,6% 68,1 %

70,5% 61,7% 71,0% 72,6% 72,5% 67,5% 74,5%

82,5% 76,4% 91,6% 94,1 % 94,7% 92,7 % 95,6 %

93,2 % 87,4% 88,2 % 84,1% 92,5% 90,8 % 91,6 %

68,9 % 52,2% 65,1 % 60,4% 63,8% 54,1 % 62,9 %

77,9 % 69,2% 73,6% 74,1% 76,3 % 79,2% 82,3 %

x x 53,9% 45,5 % 49,4% 51,9% 66,5 %

Vysoká škola Fakulta

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta sociálně ekonomická

Fakulta životního prostředí

Fakulta umění a designu

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

Fakulta stavební

Fakulta bezpečnostního inženýrství

Fakulta strojní

Fakulta elektrotechniky a informatiky

Hornicko-geologická fakulta

Fakulta metalurgie a materiál. inženýrství

Ekonomická fakulta

Celoškolské pracoviště

Mendelova univerzita v Brně

Provozně ekonomická fakulta

Agronomická fakulta

Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Lesnická a dřevařská fakulta

Zahradnická fakulta (Lednice)

Celoškolské pracoviště

Technická univerzita v Liberci

Fakulta strojní

Fakulta mechatroniky, informatiky

a mezioborových studií

Ekonomická fakulta

Fakulta textilní

Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

Fakulta umění a architektury

Fakulta zdravotnických studií

Slezská univerzita v Opavě

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě

Fakulta veřejných politik v Opavě

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Celoškolské pracoviště

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Fakulta chemické technologie

Fakulta technologie ochrany prostředí

Fakulta potravinářské a biochemické technologie

Fakulta chemicko-inženýrská

Celoškolské pracoviště

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Fakulta veterinárního lékařství

Fakulta veterinární hygieny a ekologie

Farmaceutická fakulta

Vysoká škola technická a ekonomická v Č. Budějovicích

Akademie múzických umění v Praze

Hudební a taneční fakulta

Přijímací řízení pro rok 2016/17

Počet Kolik se

podaných dostavilo Počet Počet

přihlášek k přijímačkám přijatých zapsaných

1143 1027 753 575

238 225 191 130

213 154 72 67

5498 4812 4079 3604

536 534 397 343

516 412 376 306

848 791 664 559

983 918 716 616

680 637 586 497

471 445 397 332

1396 1302 1066 941

68 55 42 36

5191 3720 2937 2040

1476 1139 858 562

1426 1137 923 567

754 526 277 199

682 496 471 311

434 350 293 222

419 391 270 188

4216 2925 2373 1902

489 402 402 328

310 247 178 150

1071 607 477 374

444 382 382 294

1559 1178 832 625

151 123 49 44

192 167 155 100

2907 2309 1630 1577

840 677 438 435

916 768 416 416

1038 798 707 657

113 110 77 77

2696 1916 1435 897

765 677 497 272

151 140 105 65

1384 1149 768 387

341 287 222 134

55 55 45 42

2097 1587 1305 1049

1972 1201 646 484

602 448 125 102

831 629 406 251

539 365 176 133

1844 1735 1716 1285

1415 1082 211 206

238 189 84 80

Úspěšnost uchazečů

2010/11 2011/12 2012/13 2013/14 2014/15 2015/16 2016/17

49,1 % 47,3% 56,2% 80,8 % 70,7% 65,4% 73,3 %

85,9% 83,7 % 82,8% 82,9% 82,5% 86,4% 84,9 %

26,5% 27,2 % 30,5% 33,5 % 38,0% 40,2 % 46,8 %

79,0% 72,0% 74,2% 83,5% 83,1% 83,3% 84,8%

70,4% 72,1% 79,9% 68,7% 69,7 % 69,0% 74,3 %

87,4% 85,5% 86,2 % 84,8% 83,6% 83,1% 91,3 %

98,7 % 73,3 % 96,3 % 95,7% 95,7% 84,2 % 83,9 %

78,9% 78,3% 73,7 % 77,0% 76,1 % 79,3% 78,0 %

80,1% 84,0% 90,2 % 88,0% 92,7 % 91,0% 92,0%

97,3 % 95,4% 67,0% 77,7% 89,6% 86,4% 89,2 %

62,5% 48,9% 54,7% 79,9% 72,7% 79,1% 81,9 %

93,0% 73,4% 70,7 % 78,6% 71,2 % 75,0% 76,4%

46,4% 49,0% 49,0% 55,1% 68,0% 68,7% 79,0%

30,8 % 35,0% 36,5 % 45,1% 51,8% 55,5 % 75,3 %

47,3% 53,2% 47,3 % 48,5% 81,4% 71,1 % 81,2 %

31,7% 26,3 % 39,2% 48,1 % 39,8% 51,8 % 52,7 %

65,9% 71,1 % 66,9% 80,1 % 96,4% 97,3 % 95,0 %

76,5% 75,6% 67,8% 58,7 % 69,3% 73,6% 83,7 %

51,0% 44,6% 38,4% 45,3 % 63,2% 57,9% 69,1 %

79,2% 71,4% 74,5% 74,7% 79,2% 80,3% 81,1%

97,7% 100% 100% 90,0% 100% 100% 100 %

89,4% 88,4% 87,9% 91,3 % 85,0% 86,4% 72,1 %

61,8 % 52,7% 57,1 % 63,7% 78,0% 77,8% 78,6%

97,2 % 83,7% 98,5 % 91,4% 98,4% 100% 100%

78,1 % 61,8% 63,1 % 63,9% 64,0% 62,2 % 70,6 %

37,8 % 34,4% 34,5 % 29,8% 39,2 % 50,0% 39,8 %

x x x x x x 92,8 %

63,2% 69,3% 72,2% 73,1% 65,1% 67,2% 70,6%

48,8% 54,1 % 56,4% 60,8 % 57,1% 63,5 % 64,7 %

31,4% 40,2 % 53,9% 49,9% 49,5% 43,5 % 54,2 %

93,5% 96,9% 93,8% 99,3 % 77,7% 87,1 % 88,6 %

61,4% 56,5 % 59,4% 56,2 % 63,9% 65,8 % 70,0 %

89,1% 69,5% 79,6% 83,6% 74,3% 71,0% 74,9%

85,4% 64,8% 79,7 % 79,5% 71,3 % 68,9% 73,4%

92,2% 80,6% 82,1% 86,8 % 78,1% 80,3 % 75,0 %

90,3 % 64,8% 73,5 % 79,1% 67,9% 60,6% 66,8 %

84,4% 61,9% 70,4% 77,2% 62,3 % 65,7% 77,4%

100% 100% x x x 100% 81,8 %

63,4% 63,7 % 59,1% 84,2 % 85,9% 92,3% 82,2 %

44,8% 54,1% 45,0% 42,5% 46,6% 50,9% 53,8%

29,4% 28,7% 25,0% 22,7% 27,8 % 26,7% 27,9%

60,5 % 73,8% 59,6% 59,9% 61,5 % 64,2% 64,5 %

34,8 % 39,7% 32,5 % 30,6% 36,1 % 42,4% 48,2 %

75,0% 82,8% 81,8 % 78,1% 95,6% 96,0% 98,9%

17,1% 15,8% 15,6% 15,5% 15,8% 17,6% 19,5%

35,1 % 31,1% 31,7 % 34,6% 36,8 % 36,0% 44,4%

Vysoká škola Fakulta

Akademie múzických umění v Praze Divadelní fakulta

Filmová a televizní fakulta

Vysoká škola finanční a správní, Praha

Metropolitní univerzita Praha

Univerzita Jana Amose Komenského Praha

Vysoká škola regionálního rozvoje, Praha

Vysoká škola obchodní v Praze

Janáčkova akademie múzických umění v Brně

Hudební fakulta

Divadelní fakulta

Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze

Vysoká škola podnikání a práva, Praha

Akademie výtvarných umění v Praze

Vysoká škola hotelová v Praze 8

NEWTON College, Praha

Vysoká škola ŠKODA AUTO, Mladá Boleslav

Vysoká škola ekonomie a mangementu, Praha

Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA, Praha

Vysoká škola zdravotnická, Praha

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

Vysoká škola evropských a regionálních studií, Č. Budějovice

CEVRO institut, Praha

Vysoká škola Karla Engliše, Brno

Unicorn College, Praha

Moravská vysoká škola Olomouc

Bankovní institut vysoká škola, Praha

Vysoká škola sociálně správní, Institut celoživotního

vzdělávání Havířov

Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických

a společenských věd, Kolín

Pražská vysoká škola psychosociálních studií, Praha

Vysoká škola logistiky, Přerov

Akademie STING, Brno

Vysoká škola obchodní a hotelová, Brno

VŠ aplikované psychologie, Praha

Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha

Vysoká škola kreativní komunikace, Praha

Evropský polytechnický institut, Kunovice

Vysoká škola finanční a správní, Praha

ART & DESIGN INSTITUT, Praha

B.I.B.S., Brno

Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

AKCENT College, Praha

Soukromá vysoká škola ekonomických studií, Praha

University of New York in Prague, Praha

Anglo-americká vysoká škola, Praha

Archip, Praha

Vysoká škola aplikovaného práva, Praha

Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, Brno

Vysoká škola Karlovy Vary

Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, Praha

Vysoká škola podnikání, Ostrava

Přijímací řízení pro rok 2016/17

Počet Kolik se

podaných přihlášek k přijímačkám dostavilo přijatých Počet zapsaných Počet

711 500 72 71

466 427 55 55

1197 871 871 735

1138 623 621 621

1026 680 680 680

863 714 694 569

684 660 584 514

646 492 127 116

214 167 60 56

432 328 67 60

532 489 56 53

486 461 331 280

403 268 44 43

395 267 267 214

354 350 280 256

354 336 335 198

307 298 298 277

296 243 243 181

294 269 268 228

278 204 204 191

232 160 160 160

228 172 170 134

220 219 181 180

200 155 155 133

176 176 127 92

173 173 173 142

173 168 137 111

172 154 154 152

158 123 73 60

145 145 129 126

139 98 98 96

110 80 80 57

108 65 51 45

105 40 40 33

82 61 61 46

72 54 48 46

63 63 63 63

59 46 35 29

51 51 42 37

48 47 35 29

47 47 29 24

44 42 42 38

31 25 25 24

13 11 5 5

6 0 0 0

x x x x

x x x x

x x x x

x x x x

x x x x

Úspěšnost uchazečů

2010/11 2011/12 2012/13 2013/14 2014/15 2015/16 2016/17

12,7% 10,2 % 11,5% 9,5% 11,3 % 13,9% 14,4%

14,3% 12,4% 11,7% 12,1 % 10,7% 11,6% 12,9 %

x x x x x x 100 %

98,0% 100% 99,9% 98,5% 98,3 % 97,3% 99,7 %

88,9% 100% 100% 100% 100% 100% 100%

99,3% 99,1 % 100% 95,7% 97,5 % 98,1% 97,2 %

99,6% 100% 100% 88,1% 89,4% 90,7% 88,5 %

21,8% 27,8% 29,3% 23,7% 27,5% 30,8% 25,8%

42,0% 49,2% 53,6% 39,3% 39,5 % 48,2 % 35,9 %

14,9% 19,5% 17,5 % 17,6% 19,9% 23,3% 20,4%

10,9 % 7,5 % 9,6% 14,5% 13,5 % 13,9% 11,5 %

x x x x x 97,3% 71,8 %

16,2% 17,7 % 17,2% 20,8 % 17,5% 15,1 % 16,4 %

99,8 % 98,7% 100% 100% 100% 100% 100%

82,2% 83,0% 89,8% 95,4% 83,9% 84,1 % 80,0 %

x x 94,7% 100% 100% 100% 99,7 %

98,7 % 98,6% 92,6% 100% 100% 100% 100%

100% 100% 100% 99,4% 99,4% 57,8% 100 %

100% 100% 99,7% 99,4% 97,7% 100% 99,6 %

98,3 % 85,3 % 97,3% 100% 99,4% 99,5% 100%

100% 100% 100% 100% 100% 93,9% 100%

92,3% 75,9% 98,1% 100% 65,7% 100% 98,8 %

100% 89,0% 99,2% 96,2 % 91,5% 85,1 % 82,6 %

99,4% 99,4% 99,5% 99,5 % 99,4% 99,2 % 100%

98,8% 99,4% 99,7% 82,8 % 84,9% 100% 72,2 %

100% 97,1% 97,5 % 97,5% 98,6% 98,2% 100 %

94,9% 86,2% 99,2 % 98,0% 97,9% 99,4% 81,5 %

99,1 % 93,9% 92,4% 100% 100% 100% 100%

66,7% 76,9% 64,5% 60,5 % 55,1% 57,5 % 59,3 %

100% 100% 99,4% 100% 100% 100% 89,0%

77,5% 68,0% 100% 65,5 % 74,4% 100% 100 %

100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%

x x 94,7 % 100% 100% 87,8% 78,5 %

100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%

x x x x x x 100%

86,4% 71,0% 74,7% 77,5 % 92,4% 76,1% 88,9%

77,3% 74,7 % 100% 100% 100% 100% 100%

x x x x x 97,6% 76,1 %

100% 71,4% 100% 89,5% 82,0% 81,0% 82,4 %

78,0% 76,9% 54,4% 75,0% 71,6% 73,2 % 74,5 %

69,6% 100% 77,6% 86,4% 100% 100% 61,7 %

72,9% 88,1 % 91,2% 98,2 % 93,9% 100% 100 %

94,7 % 100% 100% 100% 100% 100% 100%

91,1% 95,0% 78,7% 80,4% 77,8% 79,6% 45,5 %

x x 75,0% 100% 85,9% 100% x

81,0% 78,4% 89,9% 83,9% x x x

42,6% 100% 100% 12,5 % x x x

100% 100% 100% 100% 100% 100% x

74,3 % 99,9% 69,8 % 100% 100% 79,6% x

100% 100% 100% 100% 100% 100% x

Co říkají žebříčky vysokých škol

- Z údajů vyplývá, kolik zájemců o studium se hlásí na jednotlivé školy a fakulty a kolik z nich musí školy odmítnout. Nejde tedy o žebříčky kvality, ale spíše dostupnosti či žádanosti.

- Ve výše uvedeném přehledu jsou školy seřazeny podle počtu podaných přihlášek v posledním přijímacím řízení pro akademický rok 2016/2017.

- Úspěšnost uchazečů vyjadřuje poměr mezi studenty, kteří se dostavili k přijímacímu řízení a těmi, kteří byli přijati.

- Údaje o počtu přihlášených a přijatých uchazečů shromažďuje a zpracovává Ministerstvo školství ČR.

- Poslední data pocházejí z přijímacího řízení pro akademický rok 2016/2017.

Podobné výsledky je možné očekávat i letos.

- Ze srovnání s údaji z minulých let vyplývá, že se vysokoškolské studium stává čím dál dostupnější.

V přijímačkách uspěje téměř 80%uchazečů. Před pěti lety to bylo 74,5 %.

- Pouze dvě fakulty a tři akademie přijaly méně než 20%uchazečů: Filmová akademie múzických umění (13 %), Divadelní akademie múzických umění (14 %), Akademie výtvarných umění v Praze (16 %), 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (17 %) a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (18 %).

- Pod celoškolská pracoviště spadají studenti, kteří nejsou zařazeni pod jednotlivé fakulty.

- Křížek (x) v tabulce znamená, že v daném roce škola či fakulta nepořádala přijímací řízení, případně k danému přijímacímu řízení neposkytla data.

URL| http://www.lidovky.cz/studovat-vs-uz-muze-kazdy-stale-vice-fakult-bere-vsechny-uchazece-o-studium-17k-/zpravy-domov.aspx?c=A170124_113912_ln_domov_ele

24.1.2017 - businessinfo.cz


Česko-německé dny kosmického průmyslu

Ve dnech 18. a 19. ledna 2017 se v Oberpfaffenhofenu u Mnichova konal v pořadí druhý seminář a B2B setkání „Czech-German Space Industry Days“, organizované Ministerstvem dopravy ČR a Německým centrem letectví a kosmonautiky DLR. Celkem 37 firem, z toho 22 českých a 15 německých, mělo možnost navázat nové kontakty a kooperace v oblasti vesmírných technologií a výzkumu.

V úvodním bloku pozdravil přítomné generální konzul ČR v Mnichově dr. M. Čoupek, který uvítal organizaci B2B setkání na půdě DLR. Kooperace v oboru letectví a kosmonautiky mezi ČR a Německem, resp. Bavorskem, má velký potenciál a vedle oborů ICT a energetiky je jednou ze třech prioritních oblastí spolupráce, což potvrdila i návštěva předsedy vlády B. Sobotky, místopředsedy vlády pro VVI P. Bělobrádka a početné podnikatelské delegace v Mnichově v březnu 2016. V říjnu 2016 navštívila DLR Oberpfaffenhofen delegace Hospodářského výboru PSP ČR, která rovněž konzultovala k tématu digitalizace a česko-německé kooperace ve VVI a aplikovaném výzkumu.

Za DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt - Německé centrum letectví a kosmonautiky) na jihu Mnichova v Obepfaffenhofenu přivítala hosty dr. Julia Röhrig, manažerka mezinárodní spolupráce DLR, a dr. Peter Stubbe, projektový manažer (Cologne Commentary on Space Law) v DLR.

Dr. Stubbe informoval o projektech česko-německé spolupráce v programech ESA a Horizont 2020 či institucionální spolupráci v rámci EU a OSN. Objem financí DLR pro česko-německé projekty v rámci ESA roste, v letech 2008-2014 tvořil 3,1 mil. EUR, v letech 2015-2017 3,48 mil. EUR.

Národní program vesmírného výzkumu SRN je celkově financován částkou zhruba 273 mil. EUR. K aktuálním výzkumným projektům DLR patří TerraSAR, environmentální satelit Merlin či telekomunikační družice Heinrich Hertz. Dr. Stubbe zmínil oblasti zájmu, vhodné pro budoucí česko-německou spolupráci, např. pozorování Země, E3P (European Efficiency Energy Platform) či raketa Ariane 6.

Ředitel Odboru inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a VVI MD ČR dr. Václav Kobera představil české aktivity v oblasti kosmického výzkumu a průmyslu - práci pracovních výborů Koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity vlády ČR, kooperaci s mezinárodními a evropskými organizacemi kosmických aktivit, především české aktivity v rámci Evropské vesmírné agentury včetně zřízení podnikatelského inkubátoru ESA BIC v Praze, informační portál www.czechspaceportal.cz a Národní kosmický plán 2014-2019.

Veronika Suchá, manažerka Business Incubation Center ESA v Praze, prezentovala fungování centra, které zřizuje CzechInvest s podporou Magistrátu hl. města Prahy. Inkubátor ESA BIC Prague se zaměřuje na inkubaci a rozvoj technologicky progresivních start-upů, které ve svých komerčních produktech či službách využívají vesmírné technologie nebo systémy. Dlouhodobým cílem ESA BIC je zvýšit konkurenceschopnost České republiky, podporovat začínající firmy v růstu a pomoci jim při vývoji inovativních produktů s vysokou přidanou hodnotou. V současné době připravilo centrum k inkubaci 6 firem.

Během bloku stručných firemních prezentací se představilo 22 českých a 15 německých firem a institucí, vedle velkých výrobců a subdodavatelů vesmírných technologií, telekomunikačních či navigačních zařízení i malé start-upové firmy především z oblasti softwarových řešení. Zastoupena byla i oblast vědy, výzkumu a inovací, kooperační česko-německé projekty hodlá rozšířit FEL ČVUT (doc. Hudec), Institut Maxe Plancka pro extraterestriální fyziku (prof. Meidinger) či Katedra astronomie při univerzitě Würzburg (prof. Mannheim).

Druhý den setkání hosté navštívili firmu OHB Systém AG v Oberfaffenhofenu, zabývající se designem, vývojem, výrobou a testy satelitů v oblasti pozorování Země, navigace, telekomunikace a kosmonautiky a firmu IABG v Ottobrunnu u Mnichova, zaměřenou na provádění testů, měření, certifikací a technických analýz v oblasti vesmírných technologií.

Česko-německé networkingové a B2B setkání navázalo na první setkání svého druhu v Praze v dubnu 2014 v Praze, organizované MD ČR. Jak vyplynulo z výpovědí účastníků, je jedinečným formátem navázání přímých kontaktů a kooperačních obchodních vazeb v oboru, mnohé ze zúčastněných firem díky této platformě nalezly příležitost k novým obchodním zakázkám.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Mnichově (Německo).

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cesko-nemecke-dny-kosmickeho-prumyslu-86219.html


25.1.2017 - iHNed.cz

Česko je špičkou ve výzkumu umělé inteligence

České univerzity spolupracují díky finanční podpoře Facebooku na výzkumu umělé inteligence. Na špičkovém výzkumu se podílí pražské České vysoké učení technické (ČVUT) a brněnské Vysoké učení technické (VUT). Jde o prestižní záležitost, na kterou v Evropě dosáhlo jen 14 expertních pracovišť.

Společnost Facebook zapojila české univerzity ČVUT a VUT do programu FAIR (Facebook Artificial Intelligence Research), který má za cíl urychlit pokrok v oblasti umělé inteligence. Oběma univerzitám Facebook poskytne výkonné servery, jež mají pomoci výzkumným skupinám k rychlejšímu zvládnutí výpočetních operací.

"Nové servery nám pomohou významně urychlit výzkum v oblastech počítačového vidění a strojového učení," říká docent Ondřej Chum z Fakulty elektrotechnické ČVUT. To doplňuje i docent Jan Černocký, vedoucí Ústavu počítačové grafiky a multimédií na Fakultě informačních technologií VUT v Brně. "Díky výkonným serverům zvýšíme výpočetní výkon a výzkumné skupiny budou moci provádět datově náročné výpočty, především v oblasti získávání dat z řeči, zpracovávání obrazu a videa, počítačové grafiky či výpočetní fotografie."

Naučit stroje, aby uměly rozpoznávat lidskou řeč a na základě toho vykonávaly zadané úkoly, je v současnosti velikým trendem. Viditelné je to zejména u firem jako Apple, Google a Microsoft, jež své "umělé inteligence" integrují přímo do mobilních operačních systémů (Siri a další). Ale možnosti reálného využití jsou daleko větší - zajímají se o ně armády, call centra a podobně. Česko patří mezi velké tahouny celého oboru. Výzkumníci z VUT založili společnost Phonexia, jejímž hlavní úkolem bylo "vzít na škole vytvořené technologie, vytvořit program a ten následně přenést do komerčního prostředí". Phonexia za užívání technologií platila licenční poplatky a škola projekt považuje za ukázku praktického přenosu technologií. Firma funguje a produkty na rozpoznávání řeči dodává i americkým tajným službám. Na VUT dělali i na jiném projektu, když ministerstvo vnitra potřebovalo technologii pro identifikaci řečníka.

TECHNIKA NA ŠPICI - PRAHA, BRNO, LIBEREC A PLZEŇ

Kromě VUT se výzkumy zabývají i na univerzitách v Liberci a Plzni a IBM v Praze provozuje vlastní výzkumnou laboratoř. Není proto divu, že se objevil nový program FAIR společnosti Facebook v polovině loňského roku. Má za cíl urychlit výzkum umělé inteligence, jenž se často potýká s nedostatečnou infrastrukturou, nástroji a technologií. Facebook se tímto způsobem snaží pomoci s řešením technických a infrastrukturních problémů při výzkumu. Facebook celkem poskytne 22 vysoce výkonných serverů s GPU výpočetními akcelerátory 14 nejvýznamnějším výzkumným skupinám v devíti evropských zemích. Dar má podobu extrémně výkonného počítače. "Ve výzkumu umělé inteligence panuje obrovská rozmanitost. Jsme přesvědčeni, že významně urychlíme pokrok a inovace v celém odvětví, pokud předním výzkumným týmům poskytneme potřebnou technologii," řekl Yann LeCun, ředitel programu FAIR.

UMĚLÁ INTELIGENCE A ZPRACOVÁNÍ OBRAZU

Profesor Jiří Matas působí v Centru strojového vnímání ČVUT v Praze. Titul Ph.D. získal na University of Surrey a publikoval více než 200 článků v recenzovaných časopisech, účastní se nejprestižnějších světových konferencí v oboru.

Co se týče odborného zájmu, jeho pracoviště zkoumá právě rozpoznávání objektů, vyhledávání obrazových informací atd. Matas je i spoluautorem několika patentů. Jde o odborníka, který si získal mezinárodní renomé v oboru, přesto uvádí, že i v Praze lze dělat špičkovou vědu. "Málokdo si uvědomuje, že vysoká škola má čtyři nohy. První je výuka, pak výzkum, třetí nohou by mohl být přenos výsledků výzkumu do praxe a podpora domácího průmyslu. Někdy to ani není výzkum, ale spolupracujete s malou firmou, která nemá vlastní vývojové oddělení. Tou čtvrtou nohou je podpora odborné komunity," říká Jiří Matas. Poskytují i odborné konzultace lidem ze státní správy. Právě v oblasti IT se nyní většinou uzavírají ty nejlukrativnější smlouvy, poměrně dobře se daří i chemikům.

eputaci si česká pracoviště získala proto, že publikují na zajímavých konferencích. Facebook například vloni založil v Paříži velikou významnou laboratoř na výzkum umělé inteligence, jmenuje se Faire. Nabírá spoustu lidí. Dostali i peníze na to, aby podpořili výborná výzkumná pracoviště v Evropě. Facebook a Google, když se v oblasti umělé inteligence něco nového vyvine, mají páky na to, aby z nápadu vytěžily ekonomický zisk. Když někdo zjistí, jak rozpoznávat třeba obličeje, Facebook dokáže prakticky označovat fotky, přeposílat je kamarádům atd. Takže vědci něco vymyslí a Facebook přijde s novou službou. Podobně se chová třeba i Google ve Standfordu.

ROZVOJ HLUBOKÝCH SÍTÍ

V posledních letech rozvoji umělé inteligence pomohl rozvoj hlubokých sítí, což je metoda strojového učení. "V minulosti měl obor umělé inteligence několik období mrazu, v posledních třech letech začala řada věcí fungovat. Ne dokonale, ale třeba Google, Amazon či Tesla nabírají spoustu lidí, protože tyto technologie se budou objevovat například v autonomních autech," vysvětluje Jiří Matas. "Výzkum není ještě hotový, protože třeba v autech, kde je spousta šumu nebo mluví tři lidé přes sebe, problém trvá. Ale třeba ovládání hlasem v mobilu už funguje celkem dobře. Dalším směrem vývoje jsou i simulace budoucí dopravy aut bez řidičů a zkoumání, jak dlouho budou koexistovat s těmi řiditelnými, čímž se zabývá Michal Čáp - "fulbrightista" se zkušeností z MIT.

SPOLUPRÁCE S FIRMAMI

Matas pracoval deset let v Anglii, měl možnost se porovnat se světovými špičkami. Je příkladem toho, že i český vědec může mít zdravé sebevědomí. "Jsem spokojený a nic mi nechybí. Mluvil se mnou šéf výzkumu v Amazonu a nabízel mi místo. Od jisté chvíle mám ale peněz dost. Tudíž na mě peníze jako motivace nefungují, takže by mě muselo přitáhnout třeba inspirativnější prostředí nebo zajímaví spolupracovníci. Na fakultě je prostředí, kde každý může pracovat tak dobře, jak umí," říká. Nevýhoda je, že nemají tolik skvělých studentů jako třeba na MIT nebo na Stanfordu, ale i na ČVUT se prý najde dost talentů. "V informatice a počítačové vědě máme výhodu, že nejsme závislí na tom, že nám někdo musí zaplatit materiály, chemické sloučeniny apod. Vlastně nám stačí počítač a nějaký cloud a nemáme problém s náklady na výzkum. U nás jsou rozhodující hlavy a počítače," podotýká Jiří Matas. Třeba v medicíně nováčky musí nějaká autorita pustit k odborným věcem. "My nemáme problém typu, že nějaký profesor na něčem "sedí" a ostatní čekají, až umře. Protože když bude v našem oboru šikovný kluk, tak odejde jinam nebo si založí firmu," říká Matas. Na ČVUT si prý odborníci dokážou vydělat peníze na grantech nebo při spolupráci s průmyslem. "My nevíme, kam dřív skočit," říká Matas. Zmiňuje spolupráci se Samsungem v Polsku, větší spolupráci s Toyotou. Matas ale umí dobře hlídat, aby z výzkumů prosperovala i škola a netunelovalo se její know-how.

SMLUVNÍ VZTAHY A KNOW-HOW ŠKOLY

Profesor Matas zmiňuje třeba spolupráci s velmi úspěšnou firmou Red Hat na ČVUT, která založila laboratoř přímo v budově ČVUT na Karlově náměstí. "Součástí podmínek, které jsem definoval, je, že nesmí zaměstnat žádného studenta ani pracovníka bez našeho souhlasu. To znamená, že pokud chtějí, aby někdo pracoval pro ně, tak dohodnou hospodářskou smlouvu se školou a pracovník dělá pro ně. Ale škola ví přesně, kolik času jí věnoval. Ví také, jak je to s intelektuálním a duševním vlastnictvím," uvádí Jiří Matas.

Studentovi se spolupráce povoluje, pokud má dobré studijní výsledky. "U nás téměř všichni sedí v té škole, "hrají" za školu, vydělají si tam dobré peníze a nemá smysl, aby škola outsourcovala své nejlepší lidi ve firmě. To je nejhorší způsob, jak znalost svých lidí prodat," myslí si Matas a pokračuje: "Když se tyto věci ošetří hospodářskou smlouvou, tak si můžeme vymoci nějaká práva - například publikační - nebo můžeme závěry používat i pro výzkum. Tak vypadá spolupráce s technologickou společností Red Hat.

SPOLEČNÁ VĚDECKÁ PRÁCE S TOYOTOU

Spolupráci většího rozsahu má ČVUT s Toyotou. Jde o společnou vědeckou práci. "Píší se vědecké články, které společnost Toyota schválí a případně se patentují. Výsledky práce nám posléze patří napůl. Důvodem je, že patenty stojí peníze a v Toyotě si uvědomili, že jim stačí, aby je nikdo neobtěžoval s patentem. Aby nikdo neříkal - vaše řešení není patentováno. Na to totiž stačí publikace, protože když řešení publikujete, tak už je nikdo nemůže patentovat," říká Jiří Matas. "A Toyota ví, že když jí nikdo nebude stát v cestě, je schopná vyrábět levně, efektivně a spolehlivě. Ale nechtějí se soudit kvůli patentům."

Formou menších projektů tým profesora Matase pracuje třeba i s Foxconem nebo s Telmaxem ve Vysokém Mýtě a dalšími.

UMĚLÁ INTELIGENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Experti predikují obrovské změny ve zdravotnictví. Daniel Hořínek je neurochirurg z Ústřední vojenské nemocnice. Upozorňuje, že většina chorob nás statisticky dostihne kolem šedesátky. Díky umělé inteligenci posílí diagnostika v medicíně a vyhodnocování chorob na základě analýzy většího objemu dat. Skalpel je na ústupu. Do medicíny stále více proniká robotizace, protože operace jsou stále složitější a operatér naráží na své fyzické limity. "Robotizované či robotické operace jsou za rohem," potvrzuje Jiří Matas a jako příklad neuvěřitelného technického pokroku uvádí umělé oko. Německá společnost Retina Implant uvedla na evropský trh vlastní systém implantátů, který funguje bez vnější kamery. Elektronický implantát je umístěn na sítnici a sám zachycuje obraz a stimuluje oko.

Zlepšuje se screening, kdy lékaři potřebují vyhodnotit miliony mamogramů, což je drahé a únavné. Stroj může vyhodit 90 procent obrázků, kde je zjevné, že nejde o onemocnění rakovinou prsu. Radiolog dostane jen 10 procent materiálů, a už to je velká úspora práce. "Tam, kde jsou velká data, můžete zjistit přesnější diagnózu, něco, čeho se třeba jen jediný doktor nedopátrá," říká. Strojové analýzy mohou rychleji vyhodnotit i souvislosti mezi různými nemocemi.

UMĚLÁ INTELIGENCE SE RODÍ I V UNIVERZITNÍM START-UPU

Témata výzkumu umělé inteligence se na ČVUT natolik rozšířila, že tam funguje i špičkové středisko Artificial Intelligence Center. Šéfem jeho týmu je profesor Michal Pěchouček. Jeho ambicí je vybudovat výzkumné pracoviště mezinárodního stylu. Chce, aby jeho studenti byli světová "třída" a cena ze jejich práci byla co nejvyšší. Centrum má být i líhní univerzitních firmiček a start-upů.

Za tímto novým centrem je i veliký byznysový příběh. Michal Pěchouček s Martinem Rehákem, kybernetici z ČVUT, založili asi nejznámější univerzitní start-up v Česku. Jejich IT firmu Cognitive Security, jež přišla s převratným využitím umělé inteligence v prevenci před viry a útoky hackerů, odkoupil v roce 2013 americký gigant Cisco. A zatímco Rehák v pražské pobočce šéfuje vývoji, profesor Pěchouček se vrátil na školu.

"Máme široký záběr: agentní technologie, teorii her, kyberbezpečnost, robotiku i dopravní systémy," říká Pěchouček, jenž vede vědce, kteří už léta spolupracují s americkým letectvem či námořnictvem. Jeho studenti už pracují třeba na londýnské King's College, na Edinburské univerzitě nebo na MIT. V cizině uspěl třeba Antonín Komenda, který pracoval v Technionu v Izraeli a v Praze buduje skupinu automatického plánování. Jan Faigl byl zase Fulbrightovým stipendistou v Kalifornii a věnuje se tématu šestinohých robotů (podobných slavné robotické "mule" od firmy Boston Dynamics) a problematice mapování okolí a sběru informací.

Jak je vidět, i malá země může být ve vědeckých oborech na špičce, pokud se ze zahraničí vrátí profesionálové se zahraniční zkušeností a podporují svoji "alma mater" a vědu a podnikání v tuzemsku.

MODERNÍ PRACOVIŠTĚ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH A PRESTIŽNÍ PROJEKTY

Nové středisko Artificial Intelligence Center (AIC) na pražském ČVUT navazuje na bývalou laboratoř takzvaných multiagentních technologií čili na výzkum, jak spolu má komunikovat hned několik strojů, třeba dronů. Dalšími výzkumnými směry AIC jsou například:

- Chytré dopravní systémy budoucnosti (auta bez řidiče a jiné).

- Pokročilé simulace řízení letového provozu.

- Aplikace pro plánování cest přihlížející k řadě aspektů.

- Kyberbezpečnost i s ohledem na nízkou nákladovost.

- Automatické plánování a rozhodování umělé inteligence

http://modernirizeni.ihned.cz/c1-65596820-cesko-je-spickou-ve-vyzkumu-umele-inteligence


25.1.2017 - enviweb.cz

Elektrotechnické vysokoškolské vzdělávání včera, dnes a zítra

Vysokoškolsky vzdělaných elektrotechniků je u nás nedostatek. Co je příčinou, a kdo za to nese odpovědnost? Na to jsme se zeptali profesora Jiřího Pavelky z pražské FEL ČVUT. Co si myslí o současné úrovni elektrotechnického vzdělávání? Co podle něj na vysokých školách nejvíce chybí? A co by se mělo změnit? Sledujte tento rozhovor z veletrhu AMPER 2016.

Redakce portálu Elektrika.cz, ze dne: 25.01.2017

http://elektrika.cz/data/clanky/elektrotechnicke-vysokoskolske-vzdelavani-vcera-dnes-a-zitra


26.1.2017 - Computer

Univerzity s výukou informatiky

Informatika v současnosti prolíná do mnoha vědních oborů. Studenti se s ní setkávají například na dopravních, chemických nebo filozofických školách. Přinášíme přehled měst a veřejných univerzit, kde se dá studovat, včetně některých pro informatiku zdánlivě netradičních fakult.

Foto: České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií www.fit.cvut.cz Fakulta elektrotechnická www.fel.cvut.cz Fakulta strojní www.fs.cvut.cz Fakulta stavební web.fsv.cvut.cz Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská www.fjfi.cvut.cz Fakulta dopravní www.fd.cvut.cz Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta www.pef.czu.cz Technická fakulta www.tf.czu.cz Univerzita Karlova Matematicko-fyzikální fakultawww.mff.cuni.cz Přírodovědecká fakulta www.natur.cuni.cz Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky fis.vse.cz Vysoká školachemicko-technologická v Praze Fakulta chemicko-inženýrská fchi.vscht.cz

Foto: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta www.prf.jcu.cz Ekonomická fakulta www.ef.jcu.cz Pedagogická fakulta www.pf.jcu.cz

Foto: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta sci.ujep.cz

Foto: Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd www.fav.zcu.cz Fakulta ekonomická www.fek.zcu.cz

Foto: Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedry matematiky a technických studií www.vspj.cz

Foto: Technická univerzita v Liberci Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií www.fm.tul.cz Ekonomická fakulta www.ef.tul.cz

Foto: Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu www.uhk.cz/fim Přírodovědecká fakulta www.uhk.cz/prf Pedagogická fakultawww.uhk.cz/pdf Filozofická fakulta www.uhk.cz/ff

Foto: Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky www.upce.cz/fei Fakulta ekonomicko-správní www.upce.cz/fes Dopravní fakulta Jana Pernera www.upce.cz/dfjp

Foto: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky www.fei.vsb.cz Fakulta strojní www.fs.vsb.cz Ekonomická fakulta www.ekf.vsb.cz Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství www.fmmi.vsb.cz Fakulta hornicko-geologická www.hgf.vsb.cz Ostravská univerzitaPřírodovědecká fakulta prf.osu.cz Pedagogická fakulta pdf.osu.cz

Foto: Masarykova univerzita Fakulta informatiky www.fi.muni.cz Přírodovědecká fakulta www.sci.muni.cz Ekonomicko-správní fakulta www.econ.muni.cz Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií www.fit.vutbr.cz Fakulta strojního inženýrství www.fme.vutbr.cz Fakulta podnikatelská www.fbm.vutbr.cz Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií www.feec.vutbr.cz Ústav soudního inženýrství www.usi.vutbr.cz Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta www.pef.mendelu.cz

Foto: Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě www.fpf.slu.cz

Foto: Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné www.opf.slu.cz

Foto: Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta www.prf.upol.cz Pedagogická fakulta www.pdf.upol.cz

Foto: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta aplikované informatiky www.fai.utb.cz


27.1.2017 - nymbursky.denik.cz

Brázdil míří na Univerziádu. Bude to super zážitek, říká nymburská jednička

Nymburk - Nymburský hokejový brankář JAROSLAV BRÁZDIL už sledoval středeční druholigové utkání Nymburka proti Pelhřimovu jen na onlajnech. V poledne mu totiž odletěla kompletní výstroj do kazachstánské Almaty - dějiště světové zimní univerziády. Tam bude nymburská jednička hájit barvy českého výběru.

"Byl jste vybrán do univerziádní reprezentace. Jaké jsou vaše pocity?

Mám obrovskou radost a moc se těším. Alespoň jednou v životě si zahrát se lvíčkem na prsou proti týmům, které jsem doteď viděl jenom v televizi. Bude to super zážitek.

Jakou vysokou školu studujete a v kolikátém jste ročníku?

Mám vystudovaného bakaláře Kybernetiky a Robotiky na ČVUT a teď se snažím dodělat si inženýra na univerzitě v Pardubicích.

Jakou váhu přikládáte tomu, že jedete reprezentovat Českou republiku? Je to váš dosavadní největší úspěch?

Jedu si zahrát hokej v atmosféře světového šampionátu. Jedu si to především užít a podat dobrý výkon. Myslím si, že pro mě osobně to bude hlavně o zážitku.

Jak probíhala příprava a výběr hráčů na univerziádu?

Celý minulý rok probíhaly výběrové kempy a přípravné zápasy. Mě ale volal až před Vánoci trenér Radek Hlavatý, jestli ještě studuji a jestli bych si nechtěl přijet zachytat přípravný zápas do Brna. Pak si mě pozvali ještě do Chomutova a nakonec došli k závěru, že bych se jim mohl hodit do týmu.

Kdo bude vaším parťákem v brance?

Josef Novák z Techniky Brno

V nymburském týmu je více vysokoškoláků, byl ještě někdo, kdo se snažil dostat se do reprezentace?

Vím, že hodně kluků bylo na výběrových kempech. Nakonec jede jenom Daniel Arnošt, který za Nymburk nastupoval na začátku sezony, ale pak přestoupil do Norska.

Z týmu Nymburka jste byl uvolněn bez problémů?

Uvolnění bylo bez problémů, vedení klubu bylo maximálně vstřícné.

Nemrzí vás, že přijdete o derby s Kolínem?

Trošku ano, ale myslím si, že univerziáda za to stojí. A třeba si zahraji jiné derby - proti Slovákům.

Znáte již program zápasů?

Ano. 30. ledna jdeme na Švédy a pak následují v rychlém sledu zápasy s Čínou a Kazachstánem. Pak se uvidí, jestli půjdeme do vyřazovacích bojů a proti komu.

S jakým cílem na univerziádu jedete?

Samozřejmě chceme přivést medaili!

JAKUB MARVAN"

URL| http://nymbursky.denik.cz/hokej_region/brazdil-miri-na-univerziadu-bude-to-super-zazitek-rika-nymburska-jednicka-20170127.html


27.1.2017 - CHIP

Kamera umí detekovat nemoc

Diagnóza vážných psychických a vývojových poruch i onemocnění, stejně jako účinný komunikační prostředek pro postižené - to vše patří mezi možnosti zařízení, které je schopné sledovat i ty nejmenší pohyby očí. Zařízení pro sledování očí vyvinuli výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci projektu Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách. Jde o mimořádně důležitý a přínosný projekt, díky jehož výsledkům můžeme pomoci mnoha lidem.


28.1.2017 - parlamentnilisty.cz

ČVUT: Pozici odborného asistenta v oblasti softwarového inženýrství obsadil expert z iráckého Kurdistánu

Od ledna působí na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT Dr. Bestoun S. Ahmed z iráckého Kurdistánu, který vyhrál mezinárodní konkurz na pozici odborného asistenta v oblasti softwarového inženýrství. Jeho plat financuje gigant v oblasti otevřeného software, společnost Red Hat, v rámci partnerského projektu Red Hat Chair of Software Engineering. Relokaci Dr. Bestouna podpořil i děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ze svého fondu pro internacionalizaci.

Dr. Bestoun obhájil svoji dizertační práci na Universiti Sains Malaysia, kde se věnoval zejména distribuovaným systémům a testování software. Poté působil v Malajsii jako vědec a pedagog. Od roku 2015 pracoval jako výzkumník na švýcarském Institutu umělé inteligence IDSIA, kde získal prestižní stipendium švýcarské vlády pro zahraniční vědce. Na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické bude Dr. Bestoun pracovat na firmou Red Hat financované pozici odborného asistenta pro softwarové inženýrství, kde se bude věnovat zejména zkoumání metod umělé inteligence v softwarovém inženýrství a testování software. Vedle toho bude přednášet předmět Architektura softwarových systémů, který se v anglickém jazyce vyučuje v magisterském studijním programu Otevřená informatika.

Vedoucí katedry počítačů prof. Michal Pěchouček k působení mezinárodní posily v jeho týmu říká: "Posouvání hranic spolupráce a internacionalizace je v rámci Otevřené informatiky možné právě proto, že studenti jsou již v bakalářském studiu vedeni k tomu, aby dokázali plnohodnotně studovat a pracovat v angličtině. Velice mě těší, že se nám podařilo nastartovat úspěšnou spolupráci se společností Red Hat. V loňském roce jsme otevřeli společnou laboratoř a nyní jsme díky finanční podpoře získali úspěšného mladého vědce, který může našim studentům nabídnout jiný pohled na softwarové technologie a vědu. Pokud se chceme stát uznávaným pracovištěm i na mezinárodním poli, je nutné otevřít dveře pro zahraniční odborníky a vytvořit zde konkurenceschopné podmínky."

To potvrzuje i děkan Fakulty elektrotechnické prof. Pavel Ripka: "Naše fakulta dlouhodobě spolupracuje s mnoha slavnými zahraničními institucemi. To, že si můžeme dovolit zaměstnat špičkové zahraniční vědce i u nás, zatím nebylo příliš časté. Naštěstí ale kolegové z katedry počítačů dokázali sehnat silného partnera, který fakultě pomohl s financováním mzdy našeho nového pracovníka. Přál bych si, aby se náš kolektiv i nadále rozrůstat tímto směrem."

Další informace o katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze naleznete na adrese: http://cs.felk.cvut.cz/

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=473226


28.1.2017 - Automa

Vážení a milí čtenáři

dovolte mi, abych vás přivítal nejen na stránkách nového vydání časopisu Automa, ale také v novém roce 2017.

Nový rok otevíráme tématem automatizace v potravinářství a farmacii. Na str. 14 až 17 proto najdete článek o modernizaci řídicího systému energetického střediska pivovaru Staropramen. Možná si řeknete, co je na něm tak pozoruhodného: pivovar koupil nový vlastník, požadoval nové rozhraní pro svůj informační systém, upravit starý systém by bylo nákladné, proto byl zvolen nový systém a ten je nyní instalován - to je přece v oboru automatizace všední úloha. Co mě na projektu zaujalo, byl důraz na to, aby pivovar nejen plnil plán výroby, ale aby vyráběl také s ohledem na co nejnižší spotřebu energie a vody - nejen pro to, že jde o náklady, ale také pro to, že to odpovídá firemní strategii ochrany životního prostředí. Takže když jsem byl na návštěvě za Martinem Havlem a Petrem Fedorem v Pivovaru Staropramen, bavili jsme se nejen o novém řídicím a informačním systému, ale také o tom, co je z hlediska ochrany životního prostředí ohleduplnější: jít na točené pivo do restaurace, koupit si pivo v plechovce, ve skleněné lahvi, nebo v "petce"? Ale především jsme diskutovali o tom, jak jsou ukazatele KPI důležité pro operátory jednotlivých linek výrobních linek. Když jsem před lety (viz Od řízení technologických procesů k řízení efektivity v čísle 12/2011) poprvé slyšel o "situačním povědomí", zdálo se mi trochu jako pohádka, že se operátor linky bude starat o něco jiného než o to, kolik toho za směnu vyrobí. A ejhle, pohádka se stala skutečností: automatizace dnes už neznamená jen náhradu lidské práce, ale i podporu řízení technologických procesů ve všech souvislostech (viz Martin, P. - Le Sueur, G.: Výroba ve všech souvislostech. Automa, 2014, č. 6, str. 34 až 36).

Ještě na jedno zajímavé téma bych chtěl upozornit: na str. 54 až 57 najdete články o nových rádiových komunikačních sítích pro IoT. První je od Václava Žaluda z FEL ČVUT (Rádiová komunikace v internetu věcí pro průmyslovou automatizaci) a druhý od našeho redaktora Jiřího Hlosky speciálně o síti Sigfox (Síť Sigfox od SimpleCell na postupu). Když výrobci zařízení a operátoři nastolí rozumnou cenovou politiku, budou mít sítě typu Sigfox, určené pro přenosy malých objemů dat malou rychlostí, ovšem velmi levně, dobrou perspektivu zvláště v telemetrii, telediagnostice strojů a zařízení, dopravní telematice, telemedicíně a podobných oborech. Rozhodně se jim ještě budeme věnovat.


28.1.2017 - Automa

Rádiová komunikace v internetu věcí pro průmyslovou automatizaci

Článek přináší základní informace o využití IoT v průmyslové automatizaci. Přitom se soustřeďuje především na otázky použití rádiových (bezdrátových) spojů v tomto odvětví, které jsou zde pro svoji flexibilitu a další přednosti často nenahraditelné.

V současné době se ve veřejné pozemní mobilní komunikaci uplatňují rádiové sítě pro pozemní mobilní komunikaci starší druhé generace 2G (GSM), kulminující třetí generace 3G (UMTS/HSPA) a prudce se rozvíjející generace čtvrté 4G (LTE/LTE-A). Tyto sítě byly původně určeny pro hovorovou komunikaci, která vystačí s malou rychlostí přenosu. K ní se postupně přidávaly datové přenosy, přenosy videa a multimédií - což jsou výrazné širokopásmové služby vyžadující velkou přenosovou rychlost. Od generace 4G se však začínají rychle uplatňovat také nové aplikace, které jsou základem internetu věcí IoT (Internet of Things), umožňujícího automatickou komunikaci věcí. Přitom pod pojmem "věc" se v IoT rozumí objekt fyzikálního světa - physical things, nebo informačního světa - virtual things.

Základním technickým prostředkem IoT je komunikace strojového typu MTC (Machine-type Communications), označovaná také jako komunikace mezi stroji M2M (Machine-to-Machine).

Ta probíhá zcela automaticky, bez přímé spoluúčasti člověka, obvykle mezi terminálem MTC a serverem nebo přímo mezi terminály MTC. Potřebnou konektivitu (propojení) mezi těmito subjekty zajišťuje přidružená telekomunikační infrastruktura, v těsném spojení s konvenčním internetem. Ta může využívat fixní metalické nebo optické spoje, jako je tomu u systémů Profibus, Profinet, Sercos, HART a dalších. Ve většině aplikací IoT jsou ale vhodnější, nebo dokonce nutné spoje rádiové. Ty mají výhody v mobilním připojení uživatelů systému, jejich budování je mnohem rychlejší, nenarušují vnější ráz daného prostředí a investiční i provozní náklady jsou podstatně nižší.

Internet věcí se již prosazuje v několika základních oblastech. K nim patří chytré domy, města a energetické systémy, inteligentní dopravní sítě včetně různých dopravních prostředků, ale také např. chytrá nositelná elektronika. Jednou z nejvýznamnějších oblastí uplatnění IoT je průmyslová automatizace. Tato oblast se zaměřuje především na chytré výrobní linky a celé podniky, kde se využitím IoT podporuje automatizace výroby, zdokonaluje se bezpečnost výrobního procesu, monitorování a management spotřeby energie, kontrola skladových zásob apod.

Tento článek uvádí základní informace právě o využití IoT v průmyslové automatizaci (2). Přitom se soustřeďuje především na otázky použití rádiových (bezdrátových) spojů v tomto odvětví, které jsou zde pro svoji flexibilitu a další již zmíněné přednosti často nenahraditelné.

Rádiové prostředky pro internet věcí

K rádiovému spojení typu MTC ve sféře průmyslové automatizace úzce související s IoT se mohou používat speciální jednoúčelové rádiové systémy označované jako dedikované nebo proprietární a určené právě jen k zamýšlenému použití v IoT. Tyto systémy často pracují v bezlicenčních frekvenčních pásmech, určených národními regulačními orgány (v ČR Českým telekomunikačním úřadem). Do uvedené kategorie náležejí např. systémy LoRaWAN a SIGFOX, které se v současnosti již intenzivně budují také v České republice. K dalším proprietárním komunikačním systémům patří Z-Wave, 6LowPAN, Thread, Neul a mnoho dalších.

V komunikaci MTC se však mohou úspěšně uplatnit také veřejné rádiové sítě, ať již lokálního typu (WiFi, Bluetooth, ZigBee apod.), nebo metropolitní sítě s větším dosahem (WiMAX), popř. celoplošné buňkové sítě všech generací, tedy síť GSM/2G, UMTS-HSPA/3G a zejména síť LTE/4G. Uvedené sítě jsou díky dlouhodobému vývoji velmi propracované. Využívají většinou nezarušená licencovaná pásma, takže mohou poskytovat kvalitní obousměrné (duplexní) spojení, ať již ve vnitřním, nebo venkovním prostředí, a to v lokálním, regionálním a v současné době již i globálním měřítku. Veřejné sítě však nebyly primárně určeny pro komunikaci MTC, a proto jejich úspěšné použití zde vyžaduje určité úpravy jejich komunikačních protokolů a často jsou nezbytné i hardwarové zásahy. Proto je vstup dosud používaných veřejných mobilních sítí do světa IoT poněkud opožděn, avšak tento stav se velmi rychle mění, takže ještě do roku 2020 ovládnou veřejné mobilní sítě podstatnou část aplikací internetu věcí.

Konsorcium mobilních sítí příštích generací NGMN ( Next Generation Mobile Network) a Partnerský projekt pro třetí generaci 3GPP (Third Generation Partnership Project) rozlišují dvě třídy systémů pro strojovou komunikaci MTC: - systémy pro masivní aplikace M-MTC (Massive MTC), které obsahují velký počet levných koncových zařízení, jako jsou snímače a akční členy, různé měřiče apod., s přísnými požadavky na pokrytí a energetickou účinnost, - systémy pro kritické aplikace C-MTC (Critical MTC), u nichž je vyžadována velká provozní spolehlivost a malá latence přenosu, což jsou vlastnosti potřebné v automatizovaných výrobních provozech, inteligentních transportních systémech, chytrých energetických sítích apod.

Systémy C-MTC tedy garantují spolehlivé doručení určitého sdělení s danou chybovostí v rámci přípustného zpoždění.

Bezdrátová komunikační architektura pro průmyslovou automatizaci podle projektu KoI

Využitím IoT v průmyslové automatizaci se ve světě zabývá v současnosti několik velkých projektů. Jedním z nejvýznamnějších je výzkumný projekt KoI (Koordinierte Industriekommunikation) německého Federálního ministerstva vzdělání a výzkumu BMBF (www.koi-projekt.de), podporovaný sedmi partnery z průmyslové i akademické sféry (Ericsson, Fraunhofer Heinrich Hertz Institute, RWTH Aachen University, University of Paderborn, WiseSense GmbH a WeissRobotic). Tento projekt je zaměřen hlavně na otázky využití bezdrátové komunikace v průmyslovém prostředí. Komunikační architektura pro bezdrátovou průmyslovou automatizaci je znázorněna na obr. 1. Její dvojřadová koncepce umožňuje realizovat logickou separaci aplikačně kritických funkcí od generických. V praxi však mohou být obě skupiny funkcí integrovány do jedné entity.

V horní funkční řadě působí globální rádiový koordinátor, jenž realizuje autentizaci a řízení přístupu do systému, koordinaci rádiových zdrojů a management interferencí mezi různými komunikačními buňkami (generické funkce). Obsluhuje velké lokality (podniky, tovární haly apod.) a zpracovává funkce v rámci dlouhých časů.

V dolní funkční řadě se nacházejí aktivní prvky celého systému, jimiž jsou zejména snímače a akční členy. Snímače jsou technická zařízení detekující určitou analogovou fyzikální nebo technickou veličinu a převádějící ji na elektrický signál. Je-li tento signál analogový, je vhodné ho digitalizovat pomocí analogově-digitálního převodníku ADC a poté případně dálkově přenášet a dále zpracovat v akčních členech nebo ve složitějších měřicích a řídicích systémech. Akční člen je v podstatě opakem snímače: převádí elektrický signál na fyzikální nebo technickou veličinu. Další entitou v dolní funkční řadě je programovatelný logický automat PLC. V současné době to může být i průmyslový počítač, který je adaptován pro řízení výrobních procesů. PLC řídí montážní linky, robotická zařízení, kontrolní uzly apod., od nichž se žádá velká spolehlivost řízení, snadné programování a jednoduchá diagnostika poruch. Lokální rádiový koordinátor působí na malých lokalitách (malé dílny, výrobní linky apod.), ve výrazně granulárním časovém měřítku. Musí proto zajišťovat přenos informací s malou latencí a velkou spolehlivostí, tedy aplikačně kritické funkce.

Lokální koordinátory mohou pracovat ve dvou módech. Prvním z nich je centralizovaný mód, v němž jsou uživatelská data a řídicí informace přenášeny společně (ve spojené uživatelské a řídicí rovině) prostřednictvím lokálního koordinátoru. Druhý, asistovaný mód D2D (Device to Device) umožňuje přímý přenos uživatelských dat mezi snímači a akčními členy, kdežto řídicí informace se přenášejí odděleně (tedy uživatelská a řídicí rovina jsou odděleny). Pro kritické výrobní aplikace je obvykle vhodnější asistovaný mód D2D, který má díky malé vzdálenosti mezi terminály - a tím i redukovanému počtu komunikačních skoků - menší latenci přenosu.

Hlavní radiokomunikační systémy vhodné pro průmysl

Ve schématu na obr. 1 lze k propojení globálního rádiového koordinátoru s lokálními koordinátory využít buňkový veřejný systém 4G pro mobilní komunikaci LTE, resp. jeho nové varianty LTE-A a LTE-A Pro. Kratší rádiové linky uvnitř zón příslušejících lokálním koordinátorům mohou zajistit buď rádiové lokální sítě WLAN (WiFi, ZigBee apod.), nebo vhodné proprietární rádiové sítě. Přehled vhodných variant a jejich hlavních parametrů je uveden v tab. 1.

Veřejné mobilní sítě však ve své původní podobě nezajišťují mimořádnou spolehlivost a minimální latenci přenosu. Zvýšení spolehlivosti lze ale dosáhnout zdokonaleným ochranným kódováním, použitím technik s prostorovou diverzitou, opakováním přenosu HARQ (Hybrid Automatic Repeat Request) apod. Malou latenci přenosu podporují úpravy komunikačních protokolů, zkracování zpoždění zpracování komunikace v obvodech pro kanálové kódování apod. Významný pokrok v této sféře nastane s nástupem mobilních systémů páté generace (5G) okolo roku 2020, u nichž se již od počátku jejich vývoje počítá s kooperací se systémy IoT. Více se zájemci dozvědí na semináři Internet věcí, který pořádá UNIT s. r. o. (http://iot.unit.cz/) - viz inzerát na této straně.

---

Literatura: (1) Research project Koordinierte Industriekommunikation (KoI) supported by the Federal Ministry of Education and Research (BMBF) of Germany.: Duration: 01/2015-06/2017 (online). 2015 (cit. 2017-01-19). Dostupné z: www.koi-projekt.de (2) HOLFELD, Bernd et al. Wireless Communication for Factory Automation: an opportunity for LTE and 5G systems. IEEE Communications Magazine. 2016, 54(6), 36-43. DOI: 10.1109/ /MCOM.2016.7497764. ISSN 0163-6804. Dostupné také z: http://ieeexplore.ieee.org/document/7497764/

Tab. 1. Přehled hlavních rádiových standardů uplatňujících se v systémech průmyslové automatizace

IEEE 802.11n IEEE 802.11ac; IEEE 802.1.1;

(WLAN) (WLAN) (WPAN)

Průmyslový standard IWLAN Bluetooth

1.2WISA

Max. dosah 200 m 200 m 100 m

Multiplex TDM TDM/SDM TDM

Počet antén 4 8 1

Frekvenční pásma 2,4/5 GHz 5 GHz 2,4 GHz

Šířka pásma 20 až 40 MHz 20 až160 MHz 1 MHz

Maximální bit. 600 Mb/s 6,93 Gb/s 1 Mb/s

rychlost

Bluetooth 4.2 IEEE 802.15.4 LTE Rel.12

(WPAN) (WPAN) 3GPP 4G celul.

Bluetooth ZigBee, HART,

ISA 100.11a

100 m 10 m 100 km

TDM TDM TDM/FDM/SDM

1 1 8

2,4 GHz 780/868/915/950/ 400 MHz až 5 GHz

/2 450 MHz

1 MHz 0,2 až 5 MHz 1,4 až 100 MHz

24 Mb/s 1 Mb/s 4 Gb/s (downlink),

1,5 Gb/s (uplink)

O autorovi: doc. Ing. Václav Žalud, CSc., katedra radioelektroniky FEL ČVUT v Praze


30.1.2017 - Lupa.cz

Vědci z ČVUT prorazili s výzkumem 5G sítí ve světě. Pro svůj projekt si je vybral Foxconn

V ČR se o nich moc neví, ve světě si už ale vydobyli slušné jméno. Účastní se i velkých projektů, které by měly definovat podobu a fungování budoucích 5G sítí.

Vlastně je to další z příběhů, jak šikovné tuzemské mozky o sobě v rámci ČR příliš neumí dát vědět. Výzkumná skupina 5GMobile Research Lab, která funguje na Elektrotechnické fakultě pražské ČVUT, se přes malý rozpočet a počet výzkumníků podílí na velkých zahraničních projektech, ale veřejnosti známá není.

"Myslím, že to je jedna z prvních technologií v rámci 5G, která by se mohla dostat do praxe," popisuje docent Zdeněk Bečvář jeden z projektů, na kterém jeho tým pracuje. "Základní myšlenkou je přenést cloud blíž k uživatelům, aby se zvýšil výpočetní výkon dostupný uživatelům a snížila spotřeba mobilních zařízení," dodává.

Mluví o tzv. mobile-edge computingu, tedy technologii, která má umožnit přenesení náročných výpočtů z mobilních zařízení na "hranu" mobilní sítě, tedy na server umístěný na základnových stanicích. Na straně uživatele by to mělo přinést vyšší výpočetní výkon, malé zpoždění a nižší spotřebu mobilních přístrojů - nejnáročnější výpočty totiž bude možné přenést (offloadovat) na cloudový server.

TIP: Tohle už není laboratoř. O2 v Praze testuje 4,5G sítě v ostrém provozu

"Existuje celá řada praktických aplikací," popisuje Bečvář. "V rámci našeho dema jsme technologii použili například pro mobilní aplikaci s rozšířenou realitou. Využít se dá také v různých hrách, které jsou náročné na výkon procesoru a tím pádem na výdrž baterie," dodává.

Praktické využití na ČVUT zkoušejí na testovací aplikaci nazvané Percipio, jejíž betaverzi najdete na Google Play. Jde o virtuálního průvodce, který využívá principy tzv. rozšířené (augmented) reality. Do kamerou snímaného obrazu okolí vkládá informace o místech, která na nich rozpozná. Aplikace přitom dokáže poznat i místo, které "vidí" jen zčásti.

Testovací aplikace Percipio

Offloading výpočetních operací samozřejmě zatím v současných mobilních sítích nefunguje a výzkumníci si pro své testy musí emulovat vlastní pokusnou síť s příslušnými protokoly. Výsledky testů jsou ale zajímavé.

"Nejefektivnější je offloading po stránce spotřeby i zpoždění při hodně náročných výpočtech. V zásadě se ale dá říct, že i v horších podmínkách se úspory času a energie budou pohybovat někde nad 70 %," popisuje další člen týmu Jakub Doležal, který má vývoj aplikace na starosti. "Je důležité, aby se aplikace dokázala v reálném čase rozhodnout, kdy se vyplatí výpočty přenášet a kdy je lepší je dělat v telefonu. Algoritmy na to už existují, my je teď budeme optimalizovat a upravovat, aby byly vhodné pro reálné využití," vykresluje další plány jeho kolega Jan Plachý.

TIP: Pražská technika založila vědecké centrum zaměřené na umělou inteligenci

Tento výzkum si český tým přinesl ze spolupráce se španělskými, italskými a francouzskými kolegy v rámci evropského projektu Tropic. "Byli jsme jedni z prvních, kdo vývoj mobile-edge computingu (nebo také small cell cloudu, jak byl původně v našem projektu nazýván) zahájil. Velkou část teoretické práce se nám podařilo přenést blízko k reálnému využití. Kdyby teď operátoři nasadili na základnové stanice softwarově definované rádio a přidali výpočetní servery, dalo by se naše řešení v podstatě spustit," říká Bečvář.

Díky výzkumu mobile-edge computingu si české laboratoře všimla také firma Foxconn, která s ní na konci loňského roku uzavřela dohodu o financování tříletého výzkumu na téma cloudového řešení radiové přístupové sítě (Mobile Edge Computing and Functional Splitting for Scheduling of Radio Resources). "Ve výzkumu pro Foxconn půjdeme od teoretických věcí, výzkumu ‚na papíře‘, až k implementaci do testovací sítě. Foxconn se pak bude naše myšlenky snažit prosadit do standardů. Kdyby se standardizace podařila, bylo by to perfektní, ale uvidíme, jak to půjde. Platí nás Foxconn Tchajwan a odborně spolupracujeme s jeho pobočkou MTI Radiocomp z Dánska," říká Bečvář.

Jan Plachý, Zdeněk Bečvář a Jakub Doležal

Zajímavě vypadají i další projekty, kterých se 5GMobile Research Lab účastní. Jeden se zabývá například využití teorie her pro přidělování prostředků v mobilních sítích. "Už před lety se zjistilo, že tato obecná teorie může výborně fungovat i v mobilních sítích. Máte v nich hráče, uživatele, kteří soupeří o radiové prostředky, a když se mezi sebou dokážou domluvit, mohou na tom všichni vydělat. V roce 2015 nás oslovil profesor Amir Leshem z Izraele, který si nás našel na webu, a teď společně pracujeme na tom, jak využít tyto velmi teoretické metody k optimalizaci sdílení a využití spektra v rádiové síti," vysvětluje Bečvář.

Aktuálně se čeští vědci věnují také výzkumu možností využití viditelného světla při vzájemné komunikaci více zařízení (tzv. device-to-device communication, D2D). "V současné době je ve standardizační organizaci 3GPP komunikace D2D řešena přes běžné frekvence v mobilních sítích. A nás napadlo, jestli by se pro ni nedala využít visible light communication (VLC), o které se do budoucna v mobilních sítích také uvažuje. Výhoda spektra viditelného světla je v tom, že je ho obrovské množství. A D2D je založeno na tom, že uživatelé jsou blízko sebe, takže možnost využití VLC je docela vysoká. Na tomto projektu spolupracujeme s jinou laboratoří na naší fakultě, která se zabývá bezdrátovou optikou," nastiňuje Bečvář.

Na to, kolik toho jeho laboratoř zvládá, je přitom poměrně malá. "Od začátku jsme ve skupině já a kolega Pavel Mach. Spolupracuje s námi náš bývalý doktorand, který současně pracuje jako postdoc ve Švédsku na známé univerzitě KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu. Dále máme pět stálých doktorandů a jednu stážistku z Brazílie, která je u nás na necelý rok. A pak máme samozřejmě magisterské a bakalářské studenty, jejich počet se velmi často mění, ale bývá jich zpravidla mezi pěti a deseti," vypočítává Bečvář.

Galerie: Jak se zkoumají 5G sítě v 5GMobile Research Lab na pražské ČVUT

Jak se zkoumají 5G sítě v 5GMobile Research Lab na pražské ČVUT

A dodává, že přes zajímavá témata má jeho skupina o zájemce ze strany studentů nouzi. "Nejvíc potřebujeme doktorandy. Čeští studenti o výzkum moc zájem nemají. Problém je v tom, že u nás studenti už během magisterského studia často působí ve firmách a těm my můžeme finančními podmínkami jen těžko konkurovat. V posledním roce bylo deset z deseti doktorandů, kteří se nám hlásili, ze zahraničí," říká Bečvář.

Má přitom velké plány. "Neustále sháníme další lidi, máme celou řadu projektů, na které je potřebujeme. Teď urgentně hledáme doktoranda na jeden český projekt a v plánu máme další témata - například už dva roky se snažíme zintenzivnit náš výzkum létajících samo-optimalizujících se základnových stanic na dronech. To už není 5G, ale spíš 6G nebo 7G," dodává s úsměvem.

URL| http://www.lupa.cz/clanky/vedci-z-cvut-prorazili-s-vyzkumem-5g-siti-ve-svete-pro-svuj-projekt-si-je-vybral-foxconn/


30.1.2017 - iHNed.cz

Za studiem IT do Prahy nebo do Brna. Nový žebříček ukazuje, kam a proč jít studovat

Kam jít na vysokou školu? Kde se nejvíce uplatníte? Kolik si vyděláte? Na všechny otázky naleznete odpověď ve speciálu Nejlepší vysoké školy, který vychází v Hospodářských novinách v úterý.

Například v oblasti IT je na špici pražská ČVUT. Zabodovalo i brněnské VUT.

Nejvíce si pak mezi IT odborníky vydělají absolventi Matfyzu na Karlově univerzitě.

Chcete dát svým dětem největší šance na úspěch v oboru informačních technologií? Největší kvalitu získají při studiu na pražské ČVUT, Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy či Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

Svědčí o tom výsledky aktuálního hodnocení silných a slabých stránek tuzemských veřejných vysokých škol, které připravily HN ve spolupráci se Střediskem vzdělávací politiky Univerzity Karlovy.

Výše zmíněné fakulty se objevily mezi fakultami s nejvyšším počtem bodů. Celkově bylo do hodnocení zahrnuto 21 českých veřejných vysokých škol a 130 fakult. Kompletní výsledky najdete v magazínu Nejlepší vysoké školy, který je součástí úterních Hospodářských novin.

Mezi hodnocenými IT školami excelují zejména brněnská FIT VUT a FEL ČVUT. Obě školy jsou výborné ve vědě a výzkumu i v mezinárodních aktivitách. Například FEL ČVUT se loni zapojila do 7 projektů v prestižním programu Horizont 2020, což je největší výzkumný a inovační program Evropské unie s rozpočtem téměř 80 miliard eur.

"Jsou to projekty například v oblastech vývoje bezpečných autonomních systémů v dopravě nebo mikrobateriových zdrojů pro zařízení a technologie Internetu věcí (IoT). Letos zahajujeme řešení 19 nových projektů pro Grantovou agenturu ČR,"popisuje mluvčí fakulty Libuše Petržílková.

Nejlepší vysoké školy

Hospodářské noviny připravily hodnocení 21 českých veřejných vysokých škol a 130 fakult. Žebříček pomůže studentům rozhodnout se, kam jít studovat. Školy jsou hodnocené podle různých kritérií a lze si tak vybrat podle toho, co student preferuje.

Je pro vás klíčová odbornost vyučujících, nebo možnost dostat se do zahraničí? Pokud se chcete nejlépe uplatnit na trhu v rámci vašeho vysněného oboru, ve speciálu Hospodářských novin naleznete odpověď na otázku, kam jít.

Speciál Nejlepší vysoké školy vychází v úterý jako příloha Hospodářských novin.

Zajímavostí na FEL je, že na jednoho pedagoga tu připadá jen 7 studentů, takže mohou mít s učiteli přímý osobní kontakt. "Je to díky struktuře našich příjmů: jen z necelých 25 % jsme odkázáni na příspěvek státu na výuku, většinu peněz si dokážeme vydělat výzkumem a spoluprací s průmyslem. Studenti se zapojují do výzkumných projektů často už během bakalářského studia, běžně pak ve studiu magisterském," dodává Petržílková.

IT specialisté se o práci bát nemusí

Ať už se středoškolák rozhodne studovat jakokouliv školu zaměřenou na informační technologie, má téměř jistotu nastartované kariéry. Právě v IT je společně s technikou největší přetahovaná o zaměstnance a mladí ajťáci často dostávají pracovní nabídky od firem už na školách.

"Že se zaměstnavatelé o naše absolventy doslova perou, platilo dokonce i v době hospodářské krize. Z průzkumu našich absolventů se dozvídáme, že nacházejí atraktivní zaměstnání v oboru," podotýká Petržílková.

Fakulta spolupracuje s desítkami firem, přímo na fakultě fungují společné výzkumné laboratoře financované firmami CRRC (největší světový výrobce lokomotiv) a Electrolux. Nedávno otevřeli laboratoř se softwarovou firmou Red Hat. Mnoho diplomových prací řeší studenti také ve spolupráci s firmami. Poslední průzkum absolventů z let 2012 až 2014 našel mezi 389 respondenty jen jednoho nezaměstnaného, naopak 85 % absolventů FEL pracuje ve vystudovaném nebo příbuzném oboru.

Zcela mizivou nezaměstnanost absolventů kolem 1 % má i zmiňovaný Matfyz, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity má nezaměstnanost kolem 2,7 % a FIT VUT v Brně 6,1 %, což je pořád velmi nízké číslo Data pocházejí z výzkumu Střediska vzdělávací politiky (SVP) v letech 2013/2014.

Plat začínajících IT odborníků je i 50 tisíc

A s velkým zájmem o absolventy IT stoupají i jejich platy. Zmiňovaný výzkum SVP sledoval 35 000 absolventů v období prvních pěti let po ukončení školy.

Absolventi Matfyzu brali 49 592 korun hrubého, což je nejvíc ze všech sledovaných fakult v Česku. Absolventi FEL ČVUT berou 47 444 korun a absolventi Fakulty informatiky brněnské Masarykovy univerzity si v prvních letech přijdou na 47 233 korun.

Přitom dostat se na fakulty s informatickým zaměřením není tak obtížné, jako například u práv nebo psychologie. Třeba na FEL ČVUT v letošním akademickém roce přijali 40 % uchazečů.

Změna metodiky

Hospodářské noviny letos hodnotily kvalitu vysokých škol v desátém ročníku. Letošní jubilejní ročník hodnocení se oproti loňským letům zásadně liší: poprvé školy nehodnotila redakce HN, ale experti ze Střediska vzdělávací politiky (SVP), které patří pod Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a už 22 let se řadí mezi přední respektované instituce v oblasti výzkumu školství a vzdělávání v Česku.

Výzkumníci postupovali podle své vlastní metodiky hodnocení, kterou vypracovali již v minulých letech a podle níž již v minulosti české vysoké školy hodnotili. Letos ji pro HN ještě vylepšili a rozšířili. Celé znění studie "Bohatství v rozmanitosti: Profily veřejných vysokých škol a fakult", ze které hodnocení vychází, najdete od úterního rána na webu Střediska vzdělávací politiky.

Metodika stojí na rozboru několika stovek údajů o každé veřejné vysoké škole a fakultě získaných z různých zdrojů. Čerpá především z dat Sdružené informace matrik studentů (SIMS), z databáze SVP o zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol, z databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání, z výročních zpráv jednotlivých veřejných vysokých škol, z šetření studentů a absolventů vysokých škol (šetření Primát a Reflex) a také z dat, která poskytla agentura Studenta Media, jež se věnuje výzkumu mezi českými studenty a která v letech 2014 - 2016 provedla rozsáhlý výzkum toho, jak sami studenti hodnotí výuku na českých vysokých školách a jak hodnotí učitele a kurzy. Do výzkumu Studenta Media se zapojilo 11,5 tisíce studentů. Stejně tak se tvůrci metodiky inspirovali tím, jak jsou vysoké školy hodnoceny v prestižních a respektovaných žebříčcích vysokých škol ve světě a některé jejich postupy převzali.

Sesbíraná data posloužila vědcům k vytvoření 85 ukazatelů, díky nimž se pak školy hodnotí v několika kategoriích:

Vědecká, výzkumná a tvůrčí orientace, tedy jak je škola dobrá v bádání.

Mezinárodní otevřenost a atraktivita, tedy jak škola spolupracuje se zahraničím.

Regionální rozvoj a sociální inkluze, tedy jak je daná škola spojená se svým regionem a jestli je dostupná pro studenty ze všech sociálních vrstev.

Zájem uchazečů a úroveň studentů, tedy například jak moc je škola výběrová a jak schopné má absolventy.

Hodnocení studia, kurzů a učitelů, tedy jak školu vidí sami studenti.

Zaměření na praxi a další vzdělávání, tedy jakou mají absolventi šanci na získání dobré práce.

Některé vysoké školy a fakulty v žebříčku ale chybí. Důvodem je problém se shromážděním dat pro téměř stovku ukazatelů za všechny veřejné školy. V hodnocení tak například chybí čtyři umělecké školy (AMU, AVU, VŠUP a JAMU).

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-65605640-za-studiem-it-do-prahy-nebo-do-brna-novy-zebricek-ukazuje-kam-a-proc-jit-studovat


30.1.2017 - e15.cz

Vrtule dronu čeřily vzduch v pražském kostele. Pomáhaly památkářům

S pořizováním unikátních záběrů církevního objektu pomáhali mladí vědci z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Pomocí dronů snímali jen obtížně přístupná místa historických interiérů. Výsledek jejich úsilí uvidíte na videu níže.

Snímání vysoko položených míst kopule kostela, která jsou jinak dostupná jen pomocí lešení, umožní správcům kostela lépe prozkoumat jednotlivé fresky a sochy a zjistit jejich stav.

Mapování provedla speciální skupina Multi-robotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

URL| http://www.e15.cz/clanek/1328253/vrtule-dronu-cerily-vzduch-v-prazskem-kostele-pomahaly-pamatkarum


31.1.2017 - Hospodářské noviny

Firmy platí za diplomové práce

HN JIŽ PODESÁTÉ UVEŘEJŇUJÍ UNIKÁTNÍ VÝSLEDKY HODNOCENÍ ČESKÝCH VŠ

Softwarová společnost RedHat řeší jednodušší programátorské problémy nečekaným způsobem - vypíše je jako témata pro diplomové práce. A studenti, kteří se jich úspěšně zhostí, pak získají nejen vysokoškolský titul, ale i možnost nastoupit do práce či alespoň příjemnou odměnu. RedHat nyní shání - v podobě diplomky - vývoj nové webové aplikace nebo chce zjistit vlastnosti procesoru. Jde o trend, který po letech nefungující spolupráce mezi školami a firmami začal převládat. A studenti jsou těmi, kdo na tom získávají čím dál víc. I finančně. "Závěrečné práce nekončí v šuplíku, ale většinou jsou součástí projektu, na kterém se podílí studenti a pracovníci. Smysluplná a většinou i honorovaná zajímavá spolupráce pak studenty motivuje," říká Libuše Petržílková, mluvčí Fakultyelektrotechnické pražského Českého vysokého učení technického.

"Jsem se spoluprací s vysokými školami naprosto spokojený. Vypisování témat pro závěrečné práce je první věc, se kterou jsme začali, ale děláme toho s univerzitami mnohem víc," říká Radovan Musil, ředitel brněnské pobočky RedHat. "Platíme studentům za účast ve výzkumných projektech, sponzorujeme doktorandy. V každé chvíli s námi spolupracují zhruba dvě stovky studentů."

Právě propojením škol a firem se mimo jiné zabývalo hodnocení vysokých škol za rok 2016, jež HN dnes exkluzivně přinášejí. Jen za roky 2010 až 2015 vzrostl objem peněz, které firmy posílají do škol na výzkum a vývoj, téměř osmkrát. V roce 2015 to bylo 864 milionů korun.

Například petrochemický koncern Unipetrol pravidelně vypisuje okruhy pro závěrečné práce studentů Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) a finančně oceňuje ta nejlepší díla.

"Loni odměnil tři studenty VŠCHT celkovou sumou 70 tisíc korun," sděluje mluvčí školy Michal Janovský. "Dalších 100 tisíc korun si rozdělí studenti, kteří se rozhodli pracovat na tématech zadaných Unipetrolem." Spolupráce se vyplácí oběma stranám. Firmy získají know-how a školy peníze v řádu desítek milionů ročně. Překvapivým vítězem je v tomto ohledu málo známá Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (VŠTE).

Je výrazně prakticky zaměřená, loni uzavřela více než 1500 dohod o praxi studentů s firmami, což je sedmkrát více než v roce 2011. V současné době se například zaměřuje na vývoj dronů a školí studenty pro novou profesi operátora dronů.

Budějovická VŠTE se v hodnocení vysokých škol jako jediná dostala do první pětihvězdičkové kategorie v kritériu "Zaměření na praxi a další vzdělávání".

Letošní desátý ročník hodnocení českých vysokých škol se oproti minulým letům zásadně liší: poprvé školy posuzovali experti ze Střediska vzdělávací politiky (SVP), které patří pod Univerzitu Karlovu a už 22 let platí za respektovanou instituci ve výzkumu školství a vzdělávání v Česku.

Experti postupovali podle své vlastní metodiky, která rozebírá několik stovek údajů o každé veřejné vysoké škole a fakultě. Školy se tak hodnotí v sedmi kategoriích. Například ve vědě, v mezinárodním zaměření, v zájmu uchazečů o školu, ve spokojenosti studentů, v zaměření na praxi či v tom, jakou šanci mají absolventi na získání dobré práce i jak přispívají k rozvoji svého regionu.

Podrobné hodnocení českých vysokých škol čtěte ve speciální příloze HN Nejlepší vysoké školy.

Závěrečné práce nekončí v šuplíku, ale většinou jsou součástí projektu, na kterém se podílejí studenti a pracovníci. Smysluplná a většinou i honorovaná zajímavá spolupráce pak studenty motivuje. Libuše Petržílková mluvčí, FEL ČVUT

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.