27. 2. 2017; iHned.cz

Špičkové vědce ČVUT zaplatí Avast a Red Hat

Počítačové firmy Avast a Red Hat se rozhodly sponzorovat plat prestižních zahraničních vědců.

Ti díky konkurenceschopnému platu mohou nastoupit na Fakultu elektrotechnickou ČVUT, dělat výzkum a vést studenty.

Vyjednat spolupráci se podařilo vedoucímu katedry počítačů.

Počítačové firmy Avast a Red Hat se rozhodly sponzorovat plat prestižních zahraničních vědců.

Ti díky konkurenceschopnému platu mohou nastoupit na Fakultu elektrotechnickou ČVUT, dělat výzkum a vést studenty.

Vyjednat spolupráci se podařilo vedoucímu katedry počítačů.

Nestává se běžně, že by česká univerzita mohla přetáhnout excelentní vědce ze Švýcarska. Teď ale díky finanční pomoci softwarové firmy Red Hat a aktivitě vedoucího katedry počítačů Michala Pěchoučka nastoupí na ČVUT softwarový inženýr Bestoun S. Ahmed, který působil jako výzkumník ve švýcarském Institutu umělé inteligence Idsia.

"Pokud se chceme stát uznávaným pracovištěm i na mezinárodním poli, je nutné otevřít dveře pro zahraniční odborníky a vytvořit zde konkurenceschopné podmínky," je přesvědčen Pěchouček.

ČVUT se tak podařil významný novátorský počin, kdy za pomoci soukromých peněz získalo do svých řad významnou vědeckou zahraniční kapacitu.

Bestoun je původem z iráckého Kurdistánu, dizertační práci obhájil na Univerzitě Sains Malaysia, kde se věnoval distribuovaným systémům a testování softwaru. Od roku 2015 působil ve Švýcarsku.

Na Fakultě elektrotechnické bude školit a vést studenty, psát články a dělat výzkum. Kromě Red Hatu se Pěchoučkovi podařilo přesvědčit také nadační fond české počítačové firmy Avast, aby investoval do budoucnosti a zaplatil dalšího zahraničního vědce, který bude na ČVUT působit. "Výběrové řízení běží, rozhodovat se bude na začátku března," popisuje Pěchouček s tím, že s oslovováním firem ještě neskončil, mohou se přidat další.

"S elektrotechnickou fakultou spolupracujeme už déle. Nejdříve k nám začalo chodit pár studentů na brigádu, poté tam začal jeden náš kolega přednášet. Vybudovali jsme laboratoř a nyní jsme se s Pěchoučkem dohodli na sponzoringu," popisuje ředitel vývojového centra Red Hat ¬v Brně Radovan Musil.

Firma si neplatí konkrétního vědce, pouze s fakultou uzavřela smlouvu o tom, že se jejich finanční dar použije na plat vědeckých pracovníků ze zahraničí. Koho škola vybere, na to už Red Hat nemá vliv. Fakulta uspořádala výběrové řízení, první vyhrál Bestoun.

"Měli jsme štěstí. Málem ho odradil dlouhý proces udělení víz do Česka, ale nakonec vytrval," popisuje Pěchouček.

Zlákat světové kapacity se Pěchoučkovi podařilo i díky dobrým zkušenostem a kontaktům z byznysu. Sám zakládal a později úspěšně prodal IT kolosu Cisco společnost Cognitive Security.

Model, v kterém firmy sponzorují excelentní mezinárodní vědce, používají i prestižní univerzity jako Stanfordova či v Berkeley. Díky "finančnímu daru" z firem může univerzita vědcům nabídnout konkurenční plat, aby mohli pracovat jen pro školu a nemuseli mít šest úvazků na různých vysokých školách či institucích.

"Je to méně, než si vydělá špičkový programátor v Avastu, ale výrazně více, než dostávají běžní odborní asistenti na vysokých školách," přibližuje Pěchouček, konkrétnější ale být nemůže.

"Máme zájem na spolupráci s dobrými univerzitami a k tomu potřebujeme profesory, kteří obstojí ve světovém měřítku," říká šéf antivirových laboratoří Avastu Martin Vejmelka.

Pěchouček připomíná, že bez elitních vědců z Iráku a dalších arabských zemí by nebyl Google, Apple ani Facebook.


27. 2. 2017; linuxexpres.cz

InstallFest 2017 již tento víkend!

InstallFest 2017 je už téměř za dveřmi. Koná se tento víkend (4. a 5. března) v budově Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (budova E), kam se přemístil, protože původní prostory na Strahově už kapacitně nestačily. Chystají se celkem čtyři paralelní proudy přednášek a workshopů, program tedy bude bohatý. Čekají na vás i stánky.

Pokud jste se ještě nezaregistrovali, můžete tak učinit.


27. 2. 2017; parlamentnilisty.cz

Letošní InstallFest vyrostl a hostí jej ČVUT na Karlově náměstí

O víkendu 4. a 5. března 2017 proběhne již devátý ročník tradiční konference InstallFest, kterou pro odbornou veřejnost pořádají studenti Českého vysokéhoučení technického v Praze z klubu Silicon Hill. Letos se uskuteční na Karlově náměstí a bude větší.

Devátý ročník konference InstallFest slibuje řadu novinek. Vyrostl a nabídne více přednášek v několika sálech, workshopy, stánky a další program. Z tohoto důvodu se akce přesunula na Fakultu elektrotechnickou ČVUT na Karlově náměstí, kde organizátoři očekávají účast asi 350 návštěvníků.

Program je letos rozdělen do tří tracků, nabídne 42 přednášek a 17 workshopů. "Budeme mít hodně místa, tím pádem i mnohem více zábavy. Čekají nás kontejnery, Docker, Flatpak, programovací jazyk Rust, firewally, Ansible, Kubernetes, Python, SaltStack a mnoho dalšího," slibuje Petr Hodač, organizátor akce z Fakulty informačních technologií ČVUT.

A jací odborníci nebudou na InstallFestu chybět? Lukáš Bařinka naučí zájemce upravit Bash, Michal Kubeček provede všechny linuxovým síťováním. Petr Stehlík představí Orange Pi, Martin Semrád ukáže propojení českého internetu v NIX.CZ, Pavel Tišnovský prozradí novinky ve Vim 8, Ondřej Caletka analyzuje otrávenou DNS cache a Martin Bílý předvede FreeBSD na notebooku.

Kromě toho se návštěvníci mohou těšit na stánky se strahovskou sítí a servery, předváděčku elektronických hraček z bastlírny, místní vimpivo, nákup u LinuxMarketu a Club Mate zónu.

Registrace na akci probíhá zde: https://installfest.cz/if17/registrace

Mediálním partnerem akce je Root.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 123 studijních programů a v rámci nich 464 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2016 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4200 světových univerzit, ve skupině univerzit na 501. - 550. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě. V oblasti "Mathematics" na 201. - 250. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200. Více informací najdete na www.cvut.cz.


27. 2. 2017; technickytydenik.cz

Letošní InstallFest vyrostl a hostí jej ČVUT na Karlově náměstí

O víkendu 4. a 5. března 2017 proběhne již devátý ročník tradiční konference InstallFest, kterou pro odbornou veřejnost pořádají studenti Českého vysokého učení technického v Praze z klubu Silicon Hill. Letos se uskuteční na Karlově náměstí a bude větší.

Devátý ročník konference InstallFest slibuje řadu novinek. Vyrostl a nabídne více přednášek v několika sálech, workshopy, stánky a další program. Z tohoto důvodu se akce přesunula na Fakultu elektrotechnickou ČVUT na Karlově náměstí, kde organizátoři očekávají účast asi 350 návštěvníků.

Program je letos rozdělen do tří tracků, nabídne 42 přednášek

a 17 workshopů. „Budeme mít hodně místa, tím pádem i mnohem více zábavy. Čekají nás kontejnery, Docker, Flatpak, programovací jazyk Rust, firewally, Ansible, Kubernetes, Python, SaltStack a mnoho dalšího," slibuje Petr Hodač, organizátor akce z Fakulty informačních technologií ČVUT.

A jací odborníci nebudou na InstallFestu chybět? Lukáš Bařinka naučí zájemce upravit Bash, Michal Kubeček provede všechny linuxovým síťováním. Petr Stehlík představí Orange Pi, Martin Semrád ukáže propojení českého internetu v NIX.CZ, Pavel Tišnovský prozradí novinky ve Vim 8, Ondřej Caletka analyzuje otrávenou DNS cache a Martin Bílý předvede FreeBSD na notebooku.

Kromě toho se návštěvníci mohou těšit na stánky se strahovskou sítí a servery, předváděčku elektronických hraček z bastlírny, místní vimpivo, nákup u LinuxMarketu a Club Mate zónu.

Registrace na akci probíhá zde.


26. 2. 2017; itbiz.cz

Rakovnické Gymnázium Zikmunda Wintra fakultní školou pro ČVUT

Již deváté střední škole propůjčila Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze statut fakultní školy.

Rakovnické Gymnázium Zikmunda Wintra splnilo náročná kritéria na realizaci kvalitní výuky alespoň dvou přírodovědných nebo technických předmětů. Jejich výuku přitom musí zajišťovat kvalifikovaní a kreativní pedagogové, kteří se zároveň podílejí na spolupráci s vysokoškolskými odborníky a na výzkumu v oblasti specializace školy.

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze s Gymnáziem Zikmunda Wintra spolupracuje dlouhodobě. Studenti z Rakovníka jezdí pravidelně několik let do fakultního výukového střediska v jihočeském Temešváru, kde jim program připravuje katedra fyziky. Katedra fyziky také pořádala přímo na gymnáziu blok přednášek a experimentů.

Jedním z kritérií získání statutu fakultní školy je také úspěšnost žáků školy v předmětových soutěžích z přírodovědných a technických oborů a v přijetí absolventů školy ke studiu na vysokých školách technického typu.


26. 2. 2017; izdoprava.cz

Drony z ČVUT Praha se zúčastní robotické soutěže v Abu Dhabi

Dnes odlétá tým výzkumné Skupiny multirobotických systémů pod vedením Dr. Martina Sasky na finálové přípravy prestižní robotické soutěže Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC). Ta proběhne ve dnech 16. a 17. března v Abu Dhabi. Tým Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze dokázal využít sponzorského příspěvku ve výši 200 tisíc dolarů a v konkurenci předních světových universit se probojovat do finále soutěže, kde je aktuálně jedním z nejlépe hodnocených týmů. V proslulém areálu formule F1 Yas Marina se tým Dr. Martina Sasky utká o finanční odměnu za vítězství v celkové výši 26 milionů korun. Budou soupeřit proti družstvům světoznámých univerzit, jako jsou Carnegie Mellon, ETH Zürich, Georgia Institute of Technology nebo University of Tokyo.

Utkání proběhne ve dvou hlavních disciplínách zaměřených na využití skupin inteligentních bezpilotních helikoptér - dronů. V první úloze bude mít helikoptéra za cíl plně autonomně přistát na rychle jedoucím autě. Ve druhém úkole bude roj helikoptér zcela samostatně vyhledávat pohybující se předměty v prostředí a spolupracovat na jejich sběru pomocí automatického magnetického lapače. Tyto robotické scénáře jsou motivovány úlohou autonomního doručování a sběru zásilek z internetových obchodů a humanitární a medicínské pomoci v obtížně dostupných oblastech.

Kompletní harmonogram soutěže je k dispozici na stránce http://www.mbzirc.com/announce-dates-and-venue

Reportáže z příprav i soutěže bude možné sledovat od 13. března na Facebookovém profilu fakulty https://www.facebook.com/CVUTFEL/


25. 2. 2017; ceskapozice.cz

Neznalosti studentů z matematiky a fyziky jsou obrovské

Na prestižní univerzitě učí fyziku a teorii plazmatu, ale varuje: vysoké školy nesmějí pro dnes tolik preferovaný výzkum zapomínat na kvalitní výuku. "Zejména když matematické znalosti příchozích studentů ze středních škol šly za 33 let velice dolů," popisuje v rozhovoru své zkušenosti profesor Petr Kulhánek, fyzik z ČVUT v Praze.

Petr Kulhánek, teoretický fyzik, který vyučuje na fakultách ČVUT a popularizuje astrofyziku či teorii plazmatu, v rozhovoru mimo jiné říká: "Když jsem v osmdesátých letech začínal učit, v posluchárně bylo odhadem 80 procent lidí, kteří věci rozuměli a měli i šanci projít, a 20 procent studentů, kteří byli zjevně mimo a nedokázali reagovat. Dnes je ten poměr přesně obrácený: asi 20 procent lidí, kteří na to mají, a zhruba čtyři pětiny těch, kteří jsou na počátku naprosto mimo..."

LIDOVÉ NOVINY: Co říkáte zhoršujícím se výsledkům českých studentů v mezinárodních testech PISA a dalším indiciím týkajícím se matematiky nebo přírodních věd?

KULHÁNEK: Myslím, že to odpovídá stavu našeho školství. Nastala řada chyb a hlavní je, že dříve byla maturita jasnou vizitkou, že člověk umí číst, psát a počítat - to byly tři základní dovednosti. Ale v okamžiku, kdy se z toho vyčlenila matematika, střední školy již neměly motivaci matematiku hlouběji učit a výuka tím dost poklesla.. . Výsledek vidíme. Dnes lidé dostávají papír o maturitě, bezcenný papír, a přicházejí k nám na vysokou školu, jenže moc počítat neumějí...

LIDOVÉ NOVINY: Jsou pak čerství vysokoškoláci vašimi nároky šokováni? Nastala řada chyb a hlavní je, že dříve byla maturita jasnou vizitkou, že člověk umí číst, psát a počítat - to byly tři základní dovednosti. Ale v okamžiku, kdy se z toho vyčlenila matematika, střední školy již neměly motivaci matematiku hlouběji učit a výuka tím dost poklesla..

KULHÁNEK: Jsou. A někdy i tím, když po nich chceme elementární středoškolskou matematiku. Podle mne je ale i velice chybné, že byla maturita vnucena na učňovské obory, protože to jsou lidé, kteří by se měli naučit hlavně svému řemeslu, perfektně jej ovládat, za což si jich bude samozřejmě každý člověk vážit, když jej budou řádně umět, ale ne nutně musejí mít papír o složené maturitě.

LIDOVÉ NOVINY: Vy přednášíte na ČVUT hodně složité předměty - mimo jiné astrofyziku či teorii plazmatu -, takže se s nějakými začínajícími studenty, s prváky asi ani moc nesetkáváte, ne?

KULHÁNEK: Právě že učím i v prvním semestru: a to fyziku v jednom oboru na elektrotechnické fakultě. Učím zhruba 110 kluků - a mezi nimi i pár dívek, což je na "elektru" velice vzácné - a mám je čtyři hodiny týdně, jsem s nimi poměrně dost. A musím říct, že neznalosti jsou obrovské. Osnovy rozhodně nestihnu, stíháme z Fyziky I. tak asi polovinu, protože v té druhé polovině supluji to, co neznají ze střední školy... Ale musím to udělat, poněvadž jinak by neměli šanci projít dál.

LIDOVÉ NOVINY: Vidíte během posledních deseti, dvaceti let nějaký vývoj, že se úroveň například zhoršuje? Když jsem někdy v roce 1983 začínal, tak jsme si ve Fyzice I. a II. mohli dovolit derivovat, integrovat, dělat parciální derivace a všechno ti kluci brali, kdežto dnes, když si to troufnu, studenti vytřeští oči a odejdou z posluchárny

KULHÁNEK: Vy mě děláte daleko mladším, než skutečně jsem (smích) . Učím na ČVUT už přes 33 let, vlastně třetinu století. Vývoj vidím a je velice dramatický - zejména v posledních letech. A znalosti matematiky a fyziky jdou opravdu velice, velice dolů...

LIDOVÉ NOVINY: Nejsou to jen nějaké dojmy?

KULHÁNEK: Ne, v žádném případě. Za více než 33 let výuky mohu zodpovědně říci, že to nejsou jen nějaké mé osobní dojmy. Když jsem někdy v roce 1983 začínal, tak jsme si ve Fyzice I. a II. mohli dovolit derivovat, integrovat, dělat parciální derivace a všechno ti kluci brali, kdežto dnes, když si to troufnu, studenti vytřeští oči a odejdou z posluchárny. Je to úplně jiné.

LIDOVÉ NOVINY: A co s tím zmůžete? Snižujete odbornou laťku, byť jste na elitní technické univerzitě?

KULHÁNEK: Snažím se laťku držet, ale za cenu, že z akreditovaných osnov neodučím vše. Pokud bych odučil vše, nebudou látce rozumět, a to nemá žádný smysl. Takže vyberu zhruba polovinu témat, ve zbylé polovině supluji neznalosti matematiky i fyziky z předchozích stupňů studia a výsledkem je, alespoň doufám, že je naučím logickému myšlení a v některých partiích i tomu, jak současná fyzika vypadá. Pokud se "chytí", jsou si to schopni dočíst a zvládnout sami. Je to něco za něco. Znalostí předám méně, ale laťku nesnižuji.

LIDOVÉ NOVINY: Zvýšil se za těch 33 let poměr studentů, kteří tomu nerozumí - oproti těm chápajícím? Snažím se laťku držet, ale za cenu, že z akreditovaných osnov neodučím vše. Pokud bych odučil vše, nebudou látce rozumět, a to nemá žádný smysl.

KULHÁNEK: Ano. Když jsem v osmdesátých letech začínal učit, v posluchárně bylo odhadem 80 procent lidí, kteří věci rozuměli a měli i šanci projít, a 20 procent studentů, kteří byli zjevně mimo a nedokázali reagovat. Dnes je ten poměr přesně obrácený: asi 20 procent lidí, kteří na to mají, a zhruba čtyři pětiny těch, kteří jsou na počátku naprosto mimo...

Mým cílem je za první semestr pozvednout alespoň ten zbytek, něco jim předat, aby propad nebyl tak obrovský, a doufat, že se takříkajíc "chytí" potom někde dál. Takže propustnost je 40 až 50 procent. Na zkoušku mají samozřejmě tři pokusy.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je to následně na těch specializovanějších kurzech, jako jsou astrofyzika nebo teorie plazmatu?

KULHÁNEK: Co se týče astrofyziky, tak to má sice takový dost honosný název, ale není to až tak specializované. Snažím se studentům ukázat krásy fyziky, fyzikálních zákonů a astronomie, která je v povědomí pro lidi něčím stále dosti mystickým. Je to velmi jednoduchý a hojně navštěvovaný předmět. Lidi to i baví, protože se dozvědí novinky z fyziky nenásilnou formou a mají za to i docela laciné studijní kredity (smích) . Snažím se studentům ukázat krásy fyziky, fyzikálních zákonů a astronomie, která je v povědomí pro lidi něčím stále dosti mystickým

Teorie plazmatu je přesným opakem. Učím ji na jaderné fakultě a je určena pro inženýry, kteří se budou zabývat fyzikou a technikou termojaderné fúze. A tam to nijak odfláknout nejde; musí to bezvadně umět, protože budou zodpovědní za jadernou elektrárnu nebo jiné podobné zařízení. Tam je to opravdu, jak se říká, hardcore - a nic jim lacino nenechám!

LIDOVÉ NOVINY: To už je zřejmě i v magisterském studiu a také pro lidi, kteří vědí, co chtějí studovat, že?

KULHÁNEK: Není to nějaká masa studentů, je jich v ročníku v tomto oboru tak deset, dvanáct. A za všechny ty roky, co to učím, se mi stalo asi jedinkrát, že jsem někoho vyhodil. Ano, vědí, co chtějí, zodpovědně se učí. Někteří se již zapojují do vědeckých výzkumů, pracují na různých zařízeních, například na tokamaku COMPASS D v Ládví nebo jinde...

Ale i po kurzu teoretické fyziky tady na elektrofakultě odcházejí lidé na špičková vědecká pracoviště - v tuto chvíli je z něj asi pět šest lidí ve středisku jaderného výzkumu CERN v Ženevě; jejich kariéru sleduji a jsme nadále přátelé.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se díváte na nynější systém hodnocení vysokoškolské práce, kdy jsou spíše preferovány vědecké výsledky či takzvané "rivové" body, ale za kvalitní výuku není odměna až taková? Na vysoké škole se musí primárně učit a věda dělat, až co si splníme svoje výukové povinnosti, kdežto ve výzkumných ústavech jde především o vědu a výuku mohou dělat ve druhém sledu. Tak by to mělo být rozděleno, což se bohužel nedodržuje.

KULHÁNEK: Dívám se na to velmi, velmi skepticky. Na vysoké škole se musí dělat výuka i věda, nejde to od sebe odtrhnout - jsou to spojité nádoby. Na druhou stranu: pokud na univerzitě neodučíme základní kurzy, prvák, druhák, a v nich něco studenty nenaučíme, stačí počkat tři, čtyři roky a nebude nikdo, kdo by vědu dělal.

Myslím si, že na vysoké škole se musí primárně učit a věda dělat, až co si splníme svoje výukové povinnosti, kdežto ve výzkumných ústavech jde především o vědu a výuku mohou dělat ve druhém sledu. Tak by to mělo být rozděleno, což se bohužel nedodržuje. To, jak je věda na naší i jiných fakultách preferována na úkor výuky, má razantní dopady na studenty. Do vědeckého výzkumu se lze celkem snadno zapojit v magisterském studiu, ale zkoumat něco v bakaláři je spíše výjimečné - vyděšený prvák s minimálními znalostmi se sotva může zapojit do špičkového výzkumu.

LIDOVÉ NOVINY: Sebekriticky musím uznat, že výzkum je poslední dobou i mediálně daleko více zdůrazňován až adorován, kdežto o kvalitě výuky na vysokých školách či pedagozích se píše málo. Není to tak "atraktivní" téma...

KULHÁNEK: O učitelích se nemluví, ale bez nich to nejde. Je to skoro "charita", nepřichází za to lepší peníze nebo vděk. Někdy spíše přijde i nevděk. Ale tak jsou bohužel nastaveny parametry, věda má přednost, jenže to se podepisuje na kvalitě školství. Uvědomte si, kolik procent ze studentů, kteří projdou třeba elektrofakultou, jde do špičkového výzkumu. Odhaduji, že ani ne pět procent. Většina jde do firem. A my je přece musíme naučit být dobrými inženýry a nemůžeme počítat s tím, že každý student bude dělat vědeckou kariéru... Musíme být připraveni i na studenty s těmi nejvyššími cíli, ale musíme odučit i "masu" - aby od nás neodcházeli špatní inženýři. A to je podle mě nezastupitelná úloha vysoké školy, která se dnes opomíjí. Bez toho to nejde, jinak se zhroutí ekonomika.

Ano, musíme být připraveni i na studenty s těmi nejvyššími cíli, ale musíme odučit i "masu" - aby od nás neodcházeli špatní inženýři. A to je podle mě nezastupitelná úloha vysoké školy, která se dnes opomíjí. Bez toho to nejde, jinak se zhroutí ekonomika.

LIDOVÉ NOVINY: Tím vrcholem výuky jsou pak doktorandi, budoucí vědci. Kolik jich máte vy osobně?

KULHÁNEK: Vím, že mí kolegové berou třeba i pět nebo šest doktorandů, ale to si vůbec nedokážu představit. Snažím se vždy mít jen jednoho v daný okamžik, při tom zatížení totiž více nezvládnu... Zatím posledním byl Mirek Horký - naprosto excelentní student, vyhrál i nějaké ceny a momentálně působí na Tokijské univerzitě v Japonsku.


24. 2. 2017; iHned.cz

ČVUT bude mít sponzorovaného odborníka pro oblast softwarového inženýrství

Nová pozice vznikne na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT).

V konkurzu byl nejúspěšnější irácký profesor Bestoun S. Ahmed.

Jeho působení v Praze podpoří společnost Red Hat.

Pozici odborného asistenta obsadí Dr. Bestoun S. Ahmed, jehož působení, plat, bude financovat softwarová společnost Red Hat. Ta již v loňském roce otevřela na FEL ČVUT open source laboratoř, v níž studentům inženýrských oborů nabízí příležitost získat praktické zkušenosti z živých produkčních prostředí. Studenti mimo jiné získávají příležitost studovat v anglickém jazyce a možnost participovat na mezinárodních projektech.

Digitální transformace podpoří tržní růst podniků - čtěte ZDE

"Máme praxí ověřeno, že absolventi technických oborů, kteří mají po dobu studií příležitost spolupracovat se zahraničními studenty i vyučujícími, jsou v profesním životě úspěšnější, lépe se prosazují v globálním prostředí a v rámci dnes již ve firmách standardních mezinárodních týmů fungují lépe", říká Radovan Musil, ředitel vývojového centra Red Hat v Brně a jeden z hlavních iniciátorů spolupráce mezi komerční a akademickou sférou v oblasti IT v České republice.

"Naše university jsou na velmi dobré úrovni a absolventi informatických oborů jsou kvalitní a snesou srovnání s těmi nejlepšími na světě. Tomu pomáhá i Red Hat, který se dlouhodobě intenzivně spolupráci s lokálními universitami a vzdělávání mladých lidí věnuje. Mým osobním profesním snem je pak otevření univerzit studentům a pedagogům ze zahraničí, abychom tak posunuli výuku na novou, ještě lepší úroveň", dodává Radovan Musil.

Irácký profesor se na pozici odborného asistenta pro softwarové inženýrství bude věnovat zejména zkoumání metod umělé inteligence v softwarovém inženýrství a testování software, a bude přednášet předmět Architektura softwarových systémů, který se v anglickém jazyce vyučuje v magisterském studijním programu Otevřená informatika.

Nově vytvořenou pozici podpořil i děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ze svého fondu pro internacionalizaci. Vedoucí katedry počítačů prof. Michal Pěchouček k působení mezinárodní posily v jeho týmu říká: "Posouvání hranic mezinárodní spolupráce a internacionalizace je v rámci Otevřené informatiky možné právě proto, že studenti jsou již v bakalářském studiu vedeni k tomu, aby dokázali plnohodnotně studovat a pracovat v angličtině. Velice mě těší, že se nám podařilo nastartovat spolupráci se společností Red Hat. V loňském roce jsme otevřeli společnou laboratoř a nyní se nám díky finanční podpoře podařilo získat úspěšného mladého vědce, který může našim studentům nabídnout jiný pohled na softwarové technologie a vědu. Pokud se chceme stát uznávaným pracovištěm i na mezinárodním poli, je nutné otevřít dveře pro zahraniční odborníky a vytvořit zde konkurenceschopné podmínky."


24. 2. 2017; technickytydenik.cz¨

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze má novou fakultní školu, Stalo se jí Gymnázium Zikmunda Wintra z Rakovníka

Již deváté střední škole propůjčila Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze statut fakultní školy.

V důkladné evaluaci obstálo rakovnické Gymnázium Zikmunda Wintra. To splnilo náročná kritéria na realizaci kvalitní výuky alespoň dvou přírodovědných nebo technických předmětů. Jejich výuku přitom musí zajišťovat kvalifikovaní a kreativní pedagogové, kteří se zároveň podílejí na spolupráci s vysokoškolskými odborníky a na výzkumu v oblasti specializace školy.

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze s Gymnáziem Zikmunda Wintra spolupracuje dlouhodobě. Studenti z Rakovníka jezdí pravidelně několik let do fakultního výukového střediska v jihočeském Temešváru, kde jim zajímavý program připravuje katedra fyziky. Tradiční je i účast na oblíbené akci Vánoce s fyzikou. Katedra fyziky také pořádala přímo na gymnáziu blok přednášek a experimentů s názvem „Scientiae naturales paulum modo alio přírodní vědy trochu jinak".

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Pavel Ripka k nově rozšířené spolupráci uvedl: „Mezi našimi uchazeči je šedesát pět procent absolventů gymnázií. Přicházejí dobře připraveni z matematiky i fyziky a mají i odpovídající angličtinu, což jsou základní předpoklady úspěchu ve studiu na Fakultě elektrotechnické. Daří se nám jen pomalu zvyšovat počet studujících dívek. Musíme se proto naučit ukázat, že studium u nás je sice obtížné, ale na druhé straně velmi zajímavé a vzrušující. Absolventi jsou nejenom vysoce nadprůměrně zaplaceni, ale nacházejí také zaměstnání, ve kterém mohou uplatnit své tvůrčí schopnosti, poznat svět a pomoci ho zlepšit."

Proděkan pro studium Fakulty elektrotechnické doc. Ivan Jelínek k jednání o spolupráci s gymnáziem řekl: "Velice přínosná pro nás byla debata se zástupci gymnázia. Ta nám ukázala, že dívky mají zájem i o studium ekonomicky či umělecky zaměřeného vzdělání, které Fakulta elektrotechnická rovněž nabízí. To je vhodné pro studenty a studentky s "humanitnějším" zaměřením. Vedení gymnázia zaujala i témata vyučovaná na katedře počítačové grafiky a interakce a v Institutu intermédií, o která lze předpokládat mezi studenty a zejména studentkami velký zájem."

Ke spolupráci se vyjádřila také ředitelka Gymnázia Zikmunda Wintra PhDr. Zdeňka Voráčková: „Naše gymnázium připravuje studenty především ke studiu na vysoké škole a je v tom mimořádně úspěšné. Zejména o studium na osmileté větvi je nesmírný zájem, stále věříme, že se nám podaří získat povolení otevřít další třídu. Naši studenti vyhrávají v tuzemských i mezinárodních soutěžích. Dlouhodobě spolupracujeme s několika fakultami, ale spolupráce s Fakultou elektrotechnickou je nejrozsáhlejší, proto jsme se ucházeli o titul fakultní škola."

Jedním z kritérií získání statutu fakultní školy je také úspěšnost žáků školy v předmětových soutěžích z přírodovědných a technických oborů a v přijetí absolventů školy ke studiu na vysokých školách technického typu. To okomentoval Ing. Kamil Březina, který na Gymnáziu Zikmunda Wintra učí chemii a pravidelně se účastní Podzimní školy pro středoškolské učitele, pořádané katedrou fyziky: „Jsem velice rád, že se nám podařilo stát se fakultní školou. Pravidelně se účastním akcí na Fakultě elektrotechnické, protože mi dávají možnost udržovat si stálý přehled o aktuálních poznatcích v mém oboru, který pak mohou předat svým žákům."

Podrobnosti o podmínkách udělení statutu fakultní školy Fakulty elektrotechnické jsou k dispozici na stránce: https://www.fel.cvut.cz/cz/prestudent/fakultni-skoly-statut.html.


24. 2. 2017; parlamentnilisty.cz

ČVUT má novou fakultní školu. Stalo se jí gymnázium z Rakovníka

Již deváté střední škole propůjčila Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze statut fakultní školy. V důkladné evaluaci obstálo rakovnické Gymnázium Zikmunda Wintra. To splnilo náročná kritéria na realizaci kvalitní výuky alespoň dvou přírodovědných nebo technických předmětů. Jejich výuku přitom musí zajišťovat kvalifikovaní a kreativní pedagogové, kteří se zároveň podílejí na spolupráci s vysokoškolskými odborníky a na výzkumu v oblasti specializace školy.

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze s Gymnáziem Zikmunda Wintra spolupracuje dlouhodobě. Studenti z Rakovníka jezdí pravidelně několik let do fakultního výukového střediska v jihočeském Temešváru, kde jim zajímavý program připravuje katedra fyziky. Tradiční je i účast na oblíbené akci Vánoce s fyzikou. Katedra fyziky také pořádala přímo na gymnáziu blok přednášek a experimentů s názvem "Scientiae naturales paulum modo alio přírodní vědy trochu jinak".

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Pavel Ripka k nově rozšířené spolupráci uvedl: "Mezi našimi uchazeči je šedesát pět procent absolventů gymnázií. Přicházejí dobře připraveni z matematiky i fyziky a mají i odpovídající angličtinu, což jsou základní předpoklady úspěchu ve studiu na Fakultě elektrotechnické. Daří se nám jen pomalu zvyšovat počet studujících dívek. Musíme se proto naučit ukázat, že studium u nás je sice obtížné, ale na druhé straně velmi zajímavé a vzrušující. Absolventi jsou nejenom vysoce nadprůměrně zaplaceni, ale nacházejí také zaměstnání, ve kterém mohou uplatnit své tvůrčí schopnosti, poznat svět a pomoci ho zlepšit."

Proděkan pro studium Fakulty elektrotechnické doc. Ivan Jelínek k jednání o spolupráci s gymnáziem řekl: "Velice přínosná pro nás byla debata se zástupci gymnázia. Ta nám ukázala, že dívky mají zájem i o studium ekonomicky či umělecky zaměřeného vzdělání, které Fakulta elektrotechnická rovněž nabízí. To je vhodné pro studenty a studentky s "humanitnějším” zaměřením. Vedení gymnázia zaujala i témata vyučovaná na katedře počítačové grafiky a interakce a v Institutu intermédií, o která lze předpokládat mezi studenty a zejména studentkami velký zájem.”

Ke spolupráci se vyjádřila také ředitelka Gymnázia Zikmunda Wintra PhDr. Zdeňka Voráčková: "Naše gymnázium připravuje studenty především ke studiu na vysoké škole a je v tom mimořádně úspěšné. Zejména o studium na osmileté větvi je nesmírný zájem, stále věříme, že se nám podaří získat povolení otevřít další třídu. Naši studenti vyhrávají v tuzemských i mezinárodních soutěžích. Dlouhodobě spolupracujeme s několika fakultami, ale spolupráce s Fakultouelektrotechnickou je nejrozsáhlejší, proto jsme se ucházeli o titul fakultní škola."

Jedním z kritérií získání statutu fakultní školy je také úspěšnost žáků školy v předmětových soutěžích z přírodovědných a technických oborů a v přijetí absolventů školy ke studiu na vysokých školách technického typu. To okomentoval Ing. Kamil Březina, který na Gymnáziu Zikmunda Wintra učí chemii a pravidelně se účastní Podzimní školy pro středoškolské učitele, pořádané katedrou fyziky: "Jsem velice rád, že se nám podařilo stát se fakultní školou. Pravidelně se účastním akcí na Fakultě elektrotechnické, protože mi dávají možnost udržovat si stálý přehled o aktuálních poznatcích v mém oboru, který pak mohou předat svým žákům."


22. 2. 2017; IT Systems

Speciální kamera umí z pohybu očí detekovat nemoc

Diagnóza vážných psychických a vývojových poruch i onemocnění, stejně jako účinný komunikační prostředek pro postižené. To vše umožňuje zařízení, které je schopné sledovat i ty nejmenší pohyby očí.

Vyvinuli ho výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci projektu "Sledování očních pohybů pro diagnostiku v neurovědách". Výzkum finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v rámci programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA.

"Ze všech našich smyslů je zrak největším zdrojem informací. Z očí a příslušných očních pohybů sledujících předmět zájmu pochází až sedmdesát procent všech podnětů a až padesát pět procent mozkové kůry se podílí na řízení očních pohybů," vysvětlil Martin Dobiáš z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. V projektu se vědci zaměřili na oblast sexuálních deviantů, různých forem schizofrenie a vývojové dyslexie. "Na základě našeho speciálního softwaru a příslušného hardwarového zařízení již měli lékaři z Psychiatrické nemocnice Bohnice možnost úspěšně provést u zkoumaných osob výzkum pohybů očí v reakci na předkládané vizuální stimuly," dodal Martin Dobiáš. Navíc se podařilo uskutečnit i pilotní studie v dalších možných aplikačních oblastech, jako je využitelnost technologie u osob závislých na alkoholu, patologických hráčích i vliv tlumivých látek na chování jedinců.

"Díky velkému množství dat z různých oblastí, které jsme při řešení projektu nasbírali, bude možné v několika následujících letech ověřovat řadu hypotéz, zpřesňovat a dále rozvíjet diagnostické metody, které mohou pomoci s léčbou závažných psychických onemocnění," upozornil Martin Dobiáš.


22. 2. 2017; Lidové noviny

Ceny českého Siemensu pro vědce i studenty

VĚDECKÁ KAVÁRNA

PRAHA Již po devatenácté ocenil český Siemens nejlepší mladé vědce, studenty a pedagogy cenou Wernera von Siemense. Do tohoto ročníku se přihlásilo rekordních téměř 350 soutěžících z 19 českých vysokých škol.

V kategorii o nejvýznamnější výsledek vývoje a inovace byl za vývoj miniaturního glukometru velikosti kreditní kartys možností bezbateriového provozu a propojením na chytrý mobilní telefon oceněn Marek Novák, který svůj přístroj sestrojil jako student Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu si cenu odnesl tým Petra Šittnera z Fyzikálního ústavu Akademie věd, který se zabývá studiem slitin s tvarovou pamětí a jejich technických aplikací pro průmyslové využití v medicíně, robotice, leteckém a automobilovém průmyslu. Hlavní ocenění za diplomovou práci si odnesl Tomáš Pikálekz Vysokého učení technického v Brně, který vyvinul novou metodu pro měření indexu lomu vzduchu. Za disertační práci byl oceněn Martin Ullrich z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, který jako první připravil prototyp funkčního chemického robota - vlastně mikročástice schopné nést obsah, který lze řízeně uvolňovat.

Zvláštní ocenění studentovi, který překonal potíže dané zdravotním postižením a dosáhl navzdory němu mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků, získal Roman Švec z Univerzity J. E. Purkyně vÚstí nad Labem, který se věnuje studiu a výzkumu digitalizace kulturního dědictví.

Cenu pro nejlepší disertační práci napsanou ženou si odnesla Neda Neykova z ČVUT, která se zabývala využitím nanočástic ve fotovoltaice.

Cenu pro nejlepšího pedagoga získal Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti z Vysoké školy ekonomické.


22. 2. 2017; technickytydenik.cz

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT se zúčastní finále prestižní robotické soutěže v Abu Dhabi

Již 26. února odlétá tým výzkumné Skupiny multirobotických systémů pod vedením Dr. Martina Sasky na finálové přípravy prestižní robotické soutěže Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC). Ta proběhne ve dnech 16. a 17. března v Abu Dhabi. Tým Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze dokázal využít sponzorského příspěvku ve výši 200 tisíc dolarů a v konkurenci předních světových universit se probojovat do finále soutěže, kde je aktuálně jedním z nejlépe hodnocených týmů.

V proslulém areálu formule F1 Yas Marina se tým Dr. Martina Sasky utká o finanční odměnu za vítězství v celkové výši

26 milionů korun. Budou soupeřit proti družstvům světoznámých univerzit, jako jsou Carnegie Mellon, ETH Zürich, Georgia Institute of Technology nebo University of Tokyo.

Utkání proběhne ve dvou hlavních disciplínách zaměřených na využití skupin inteligentních bezpilotních helikoptér - dronů. V první úloze bude mít helikoptéra za cíl plně autonomně přistát na rychle jedoucím autě. Ve druhém úkole bude roj helikoptér zcela samostatně vyhledávat pohybující se předměty v prostředí a spolupracovat na jejich sběru pomocí automatického magnetického lapače. Tyto robotické scénáře jsou motivovány úlohou autonomního doručování a sběru zásilek z internetových obchodů a humanitární a medicínské pomoci v obtížně dostupných oblastech.

Dr. Martin Saska k finálovým přípravám před odletem na soutěž uvádí: „V současné době probíhají poslední testy systému vyvinutého v České republice před odletem do pouštní základny nedaleko Abu Dhabi, kde chceme systém podrobit dvoutýdenním zkouškám v podnebí Arabských emirátů." A dodává: „Bude pro nás velice zajímavé testovat drony v jiných klimatických a světelných podmínkách."

Podrobnosti o účasti týmu ČVUT na soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge a průběžné výsledky lze nalézt na http://mrs.felk.cvut.cz/projects/mbzirc.

Kompletní harmonogram soutěže je k dispozici na stránce http://www.mbzirc.com/announce-dates-and-venue.

Reportáže z příprav i soutěže bude možné sledovat od 13. března na Facebookovém profilu fakulty https://www.facebook.com/CVUTFEL/.


21. 2. 2017; byznys.iHned.cz

Český tým z ČVUT míří na prestižní soutěž dronů v Abú Dhabi. Soutěžit se bude o 5 milionů dolarů

Skupina z ČVUT se zúčastní robotické soutěže Mohamed Bin Zayed International Robotic Challenge.

Cílem prestižního podniku je posunout vývoj bezpilotních létajících prostředků.

Drony budou vyhledávat a přemisťovat pohybující se objekty.

Soutěž Mohamed Bin Zayed International Robotic Challenge (MBZIRC) pořádá Khalifa University v Abú Dhabi každé dva roky a jejím cílem je posunout vývoj robotiky tak, aby se autonomní stroje ještě lépe uplatnily v komerční sféře, při záchranných operacích i při plnění vědeckých a ekologických úkolů. V současnosti to znamená především zlepšovat systémy počítačového vidění, orientace ve složitém terénu a schopnosti spolupráce s jinými roboty i s lidmi. MBZIRC je štědře sponzorované a ceny pro vítěze představují sumu pěti milionů dolarů.

Letošní ročník začne 16. března a potrvá dva dny. Do soutěže se přihlásilo 143 týmů ze 47 zemí, z nichž organizátoři vybrali 26. Český tým tvoří skupina MRS (Multi-robot Systems) z elektrotechnické fakulty ČVUT vedená Martinem Saskou a spolupracující s odborníky z několika zahraničních univerzit. Pro účast na MBZIRC mezinárodní tým dostal sponzorský dar 200 000 dolarů, z něhož na ČVUT připadlo 113 000 dolarů.

V letošním ročníku soutěže jsou čtyři kategorie, z nichž drony z ČVUT budou závodit ve dvou: v první musí stroj samostatně vyhledávat objekty na přívěsu taženém za jedoucím autem, ve druhé budou formace spolupracujících dronů hledat pohybující se předměty různých barev a tvarů a přenášet je na stanovená místa. Další kategorie se týká pozemních robotů a v poslední (Grand Challenge) spolupracují létající roboti s pozemními při plnění zadání z předešlých tří kategorií. Praktické využití směřuje především k nasazení dronů v zásilkových službách, při záchranných pracích a zásobování.

Konkurence je těžká: mezi soutěžícími jsou skupiny z Carnegie Mellon University, University of Zurich, University of Bonn, Imperial College London a další. Český tým odlétá z Prahy už 26. února, protože bude své stroje dva týdny testovat v pouštní základně nedaleko Abú Dhabi. "Bude pro nás velmi zajímavé testovat drony v jiných klimatických a světelných podmínkách," říká Martin Saska.

Skupina MRS na katedře kybernetiky elektrotechnické fakulty ČVUT se zabývá celou řadou disciplín souvisejících s konstrukcí, vyhodnocováním a zaváděním pozemních i létajících robotických systémů. Zaměřuje se především na malé drony, vzájemnou spolupráci robotů, systémy řízení a plánování pohybu autonomních strojů, na modulární roboty a bezpečnostní systémy. Jimi zkonstruovaná zařízení se mimo jiné podílela i na skenování stavu historických památek v nedostupných místech historických objektů. Pokusně byly jejich drony nasazené v kostele ve Šternberku, vyhodnocení experimentu poslouží jako podklad k žádosti o grant na další vývoj této metody.

Tým z ČVUT představuje své drony a popisuje, jak bude soutěž vypadat


21. 2. 2017; e-teplicko.cz

Café Nobel v Teplicích: Fyzika v kuchyni i ve vesmíru

"Uslyšíte sérii krátkých zamyšlení nad jevy, které dennodenně potkáváme a ani netušíme, jak hluboce souvisí s astronomií," zve koordinátor Café Nobel Frederik Velinský. Od šálku obyčejného čaje vás prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze zavede až k Machovu principu. Obyčejného zrcadla v koupelně se zeptáme, kdo je na světě nejkrásnější. Dozvíte se, proč vůbec můžeme bruslit a lyžovat, jaká kouzla se dají dělat s obyčejnou vodní kapkou, co je to var a jak souvisí s astronomií. A od mikrovlnné trouby dojdeme až k velkému třesku.

Přednáška začne na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích v 18:00 h. Místa si můžete rezervovat na adrese hap@hapteplice.cz. Další informace o Café Nobel naleznete na cafenobel.ujep.cz.

Partnerem Café Nobel je populárně vědecký magazín Českého rozhlasu Sever Planetárium a také nakladatelství Academia.

Café Nobel je cyklus přátelských setkání veřejnosti s vědci nad šálkem kávy. Pořadatelé z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem zvou každý měsíc do Ústí nad Labem a Teplic zajímavé osobnosti ze světa vědy a prostřednictvím poutavých témat se snaží představit je samotné i jejich práci obyčejným lidem.


21. 2. 2017; parlamentnilisty.cz

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se zúčastní finále prestižní robotické soutěže v Abu Dhabi

Již 26. února odlétá tým výzkumné Skupiny multirobotických systémů pod vedením Dr. Martina Sasky na finálové přípravy prestižní robotické soutěže Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC). Ta proběhne ve dnech 16. a 17. března v Abu Dhabi. Tým Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze dokázal využít sponzorského příspěvku ve výši 200 tisíc dolarů a v konkurenci předních světových universit se probojovat do finále soutěže, kde je aktuálně jedním z nejlépe hodnocených týmů.

V proslulém areálu formule F1 Yas Marina se tým Dr. Martina Sasky utká o finanční odměnu za vítězství v celkové výši 26 milionů korun. Budou soupeřit proti družstvům světoznámých univerzit, jako jsou Carnegie Mellon, ETH Zürich, Georgia Institute of Technology nebo University of Tokyo.

Utkání proběhne ve dvou hlavních disciplínách zaměřených na využití skupin inteligentních bezpilotních helikoptér - dronů. V první úloze bude mít helikoptéra za cíl plně autonomně přistát na rychle jedoucím autě. Ve druhém úkole bude roj helikoptér zcela samostatně vyhledávat pohybující se předměty v prostředí a spolupracovat na jejich sběru pomocí automatického magnetického lapače. Tyto robotické scénáře jsou motivovány úlohou autonomního doručování a sběru zásilek z internetových obchodů a humanitární a medicínské pomoci v obtížně dostupných oblastech.

Dr. Martin Saska k finálovým přípravám před odletem na soutěž uvádí: "V současné době probíhají poslední testy systému vyvinutého v České republice před odletem do pouštní základny nedaleko Abu Dhabi, kde chceme systém podrobit dvoutýdenním zkouškám v podnebí Arabských emirátů." A dodává: "Bude pro nás velice zajímavé testovat drony v jiných klimatických a světelných podmínkách."

Podrobnosti o účasti týmu ČVUT na soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge a průběžné výsledky lze nalézt na http://mrs.felk.cvut.cz/projects/mbzirc

Kompletní harmonogram soutěže je k dispozici na stránce http://www.mbzirc.com/announce-dates-and-venue

Reportáže z příprav i soutěže bude možné sledovat od 13. března na Facebookovém profilu fakulty https://www.facebook.com/CVUTFEL/

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 123 studijních programů a v rámci nich 464 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2016 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4200 světových univerzit, ve skupině univerzit na 501 - 550. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě. V oblasti "Mathematics" na 201. - 250. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200. Více informací najdete na www.cvut.cz.


20. 2. 2017; Businessworld.cz

ČVUT se otevírá světu: konkurz na pozici odborného asistenta v oblasti softwarového inženýrství vyhrál irácký profesor

Na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT) vznikla pozice odborného asistenta v oblasti softwarového inženýrství, kterou jako vítěz mezinárodního konkurzu obsadil Dr. Bestoun S. Ahmed. Tento významný přesun špičkového zahraničního vědce a pedagoga na pražskou ČVUT je dalším zásadním krokem českého vysokého školství k otevřené, kvalitnější výuce studentů, kteří tak získávají příležitost studovat v anglickém jazyce a vyzkoušet si fungování v mezinárodním prostředí již během studií.

Dr. Bestoun se na pozici odborného asistenta pro softwarové inženýrství bude věnovat zejména zkoumání metod umělé inteligence v softwarovém inženýrství a testování software, a bude přednášet předmět Architektura softwarových systémů, který se v anglickém jazyce vyučuje v magisterském studijním programu Otevřená informatika.

Relokaci dr. Bestouna podpořil i děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ze svého fondu pro internacionalizaci. Vedoucí katedry počítačů prof. Michal Pěchouček k působení mezinárodní posily v jeho týmu říká: "Posouvání hranic mezinárodní spolupráce a internacionalizace je v rámci Otevřené informatiky možné právě proto, že studenti jsou již v bakalářském studiu vedeni k tomu, aby dokázali plnohodnotně studovat a pracovat v angličtině."

Pozici odborného asistenta a plat dr. Bestouna financuje společnost Red Hat, která FEL ČVUT spolupracuje dlouhodobě a již v loňském roce tam otevřela open source laboratoř. "Máme praxí ověřeno, že absolventi technických oborů, kteří mají po dobu studií příležitost spolupracovat se zahraničními studenty i vyučujícími, jsou v profesním životě úspěšnější, lépe se prosazují v globálním prostředí a v rámci dnes již ve firmách standardních mezinárodních týmů fungují lépe", říká Radovan Musil, ředitel vývojového centra Red Hat v Brně a jeden z hlavních iniciátorů spolupráce mezi komerční a akademickou sférou v oblasti IT v České republice.


20. 2. 2017; Elektro

Tým specialistů na internet věcí z ČVUT

Tomáš Záruba, student programu Elektrotechnika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, založil, společně s dalšími kolegy, start-up Byzance. Ten se zaměřuje na rychle rostoucí trh internetu věcí (IoT). Členové týmu se zabývají nástroji pro vývoj a dlouhodobou správu IoT, a to včetně bezpečnosti. Na rok 2017 plánují výrazný rozvoj této technologie. K jeho dosažení vyvinuli univerzální stavebnici hardwaru, jež pomůže překonat problémy mezi vývojem prototypu a masovou produkcí.

Vědci z ČVUT se problematikou internetu věcí již léta intenzivně zabývají na několika úrovních. Jejich snahou je dostat technologie z akademické půdy k reálnému a komerčnímu použití. "To se nám po dvou letech vývoje podařilo," uvádí Tomáš Záruba. "A to i díky zkušenostem celého týmu napříč ČVUT." Čtrnáctičlenný tým se skládá z absolventů a studentů Fakulty elektrotechnické, Fakulty informačních technologií a také Masarykova ústavu vyšších studií ČVUTv Praze.

Hlavním rozdílem oproti nabídce poskytované nadnárodními koncerny je pojetí správy hardwaru, který tým v Byzance chápe hlavně jako službu. Právě na tom je postavený i jejich obchodní plán. Ten nevychází z vysokých prodejních obratů za Embedded Hardware, nýbrž z provize za správu připojených prvků IoT, z podpory jejich vývoje, chodu firmwaru, datové obsluhy a zajištění bezpečnosti.


16. 2. 2017; ucitelske-listy.cz

ČVUT se otevírá světu: mezinárodní konkurz na pozici odborného asistenta v oblasti softwarového inženýrství vyhrál irácký profesor

Na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT) vznikla pozice odborného asistenta v oblasti softwarového inženýrství, kterou jako vítěz mezinárodního konkurzu obsadil Dr. Bestoun S. Ahmed.

Pozici odborného asistenta a plat dr. Bestouna financuje gigant v oblasti otevřeného software, společnost Red Hat, která již v loňském roce otevřela na FEL ČVUT open source laboratoř, v níž studentům inženýrských oborů nabízí příležitost získat praktické zkušenosti z živých produkčních prostředí.

Tento významný přesun špičkového zahraničního vědce a pedagoga na pražskou ČVUT je dalším zásadním krokem českého vysokého školství k otevřené, kvalitnější výuce studentů, kteří tak získávají příležitost studovat v anglickém jazyce a vyzkoušet si fungování v mezinárodním prostředí již během studií.

„Máme praxí ověřeno, že absolventi technických oborů, kteří mají po dobu studií příležitost spolupracovat se zahraničními studenty i vyučujícími, jsou v profesním životě úspěšnější, lépe se prosazují v globálním prostředí a v rámci dnes již ve firmách standardních mezinárodních týmů fungují lépe“, říká Radovan Musil, ředitel vývojového centra Red Hat v Brně a jeden z hlavních iniciátorů spolupráce mezi komerční a akademickou sférou v oblasti IT v České republice.

„Naše university jsou na velmi dobré úrovni a absolventi informatických oborů jsou kvalitní a snesou srovnání s těmi nejlepšími na světě. Tomu pomáhá i Red Hat, který se dlouhodobě intenzivně spolupráci s lokálními universitami a vzdělávání mladých lidí věnuje. Mým osobním profesním snem je pak otevření univerzit studentům a pedagogům ze zahraničí, abychom tak posunuli výuku na novou, ještě lepší úroveň“, dodává Radovan Musil.

Dr. Bestoun se na pozici odborného asistenta pro softwarové inženýrství bude věnovat zejména zkoumání metod umělé inteligence v softwarovém inženýrství a testování software, a bude přednášet předmět Architektura softwarových systémů, který se v anglickém jazyce vyučuje v magisterském studijním programu Otevřená informatika.

Relokaci dr. Bestouna podpořil i děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ze svého fondu pro internacionalizaci. Vedoucí katedry počítačů prof. Michal Pěchouček k působení mezinárodní posily v jeho týmu říká: „Posouvání hranic mezinárodní spolupráce a internacionalizace je v rámci Otevřené informatiky možné právě proto, že studenti jsou již v bakalářském studiu vedeni k tomu, aby dokázali plnohodnotně studovat a pracovat v angličtině. Velice mě těší, že se nám podařilo nastartovat úspěšnou spolupráci se společností Red Hat. V loňském roce jsme otevřeli společnou laboratoř a nyní se nám díky finanční podpoře podařilo získat úspěšného mladého vědce, který může našim studentům nabídnout jiný pohled na softwarové technologie a vědu. Pokud se chceme stát uznávaným pracovištěm i na mezinárodním poli, je nutné otevřít dveře pro zahraniční odborníky a vytvořit zde konkurenceschopné podmínky.“


14. 2. 2017; Technický týdeník

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT zkoumají využití biomasy

Novou metodiku mapování potenciálu biomasy pro energetické využití v zadaném území vyvinuli vědci z týmu z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolu s kolegy Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. (VÚKOZ, v. v. i) z odboru fytoenergetiky a biodiverzity. Jejich výzkum zaznamenal i prestižní vědecký časopis Renew able and Sustainable Energy Reviews, který v lednu vydal článek Short-term boosting of biomass energy sources - Determination of biomass potential for prevention of regional crisis situations.

DOSTUPNÁ BONITACE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

Nový software, vyvinutý v prostředí GIS, podrobně analyzuje a zobrazuje množství biomasy využitelné jako energetický zdroj v zadaném území, například v kraji, okrese nebo republice. Jedná se o biomasu, jejíž potenciál je tvořen produkčními schopnostmi konvenčních a energetických plodin a dřevin v příslušných klimatických a půdních podmínkách. Počítá se tedy s dlouhodobým očekávaným průměrem výnosu biomasy při správném hospodaření. Pro stanovení potenciálu biomasy se využívá bonitace zemědělských a lesních stanovišť po odečtení spotřeby pro zemědělské, dřevozpracující příp. průmyslové využití a vyloučení zdrojů z důvodů ochrany přírodních zdrojů. Bonitace zemědělské půdy je jejím vlastníkům dostupná, např. jako údaj BPEJ u výpisu z katastru nemovitostí. Pětimístný kód identifikuje klimatické podmínky, typ půdy, sklon pozemku spolu s orientací a skeletovitost půdy.

Vedoucí katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Jaroslav Knápek o novém programu říká: "Aplikace nám umožňuje jak podrobné mapování dlouhodobě udržitelného potenciálu biomasy, se kterým lze počítat v energetických bilancích, tak i odhad možností jeho krátkodobého navýšení zmírněním některých standardních agrotechnických, ekonomických či tržních omezení."

POTENCIÁL BIOMASY LZE VÝZNAMNĚ NAVÝŠIT

Výsledky provedených analýz pro vybrané oblasti České republiky potvrzují, že potenciál biomasy pro energetické účely lze krátkodobě významně navýšit. Pro jednotlivé kraje České republiky je toto navýšení potenciálu biomasy v řádu až několika petajoulů (PJ). Jde tak o významný příspěvek k energetické bilanci celé republiky i jednotlivých krajů.

Výsledky společného výzkumu ČVUT a VÚKOZ, v. v. i., na kterém se podílelo v rámci interdisciplinárního týmu ještě několik dalších subjektů, např. ÚHÚL, CENIA aj., tak poskytují cenný podklad pro aktualizaci státní energetické koncepce a pro plánování rozvoje energetické infrastruktury s ohledem na zajištění energetické bezpečnosti.


13. 2. 2017; ČT 1

25 let internetu v Česku

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Češi jsou on-line už 25 let. První data po internetu do Československa přitekla 13. února 1992. Tehdejší technické parametry se s těmi dnešními nedají srovnat. Páteřní síť byla 10milionkrát pomalejší.

Michal KUBAL, moderátor:

Je to jako vzpomínka na jiný svět. Svět, kde se hudba pořizovala na CD, každá bankovní operace znamenala cestu na pobočku, kde se zboží nakupovalo jenom v kamenných obchodech, a když přišla zásilka, tak ji vždycky musel doručit listonoš. Svět, kde diskuse znamenala s někým si povídat z očí do očí, maximálně po telefonu. Pak ale tým z elektronické fakulty pražské ČVUT vedený Janem Gruntorádem oficiálně zapojil Česko do rozrůstající se virtuální sítě. Tento krok změnil naše každodenní životy jako málokterý jiný.

Miroslav NOVÁK mladší, :

No čau!

Miroslav NOVÁK starší, :

Nazdar, dobré ráno do Bostonu.

Martin TYBUREC, redaktor:

Se synem se vidí každý týden, i když jsou od sebe přes 6000 km. Oba fandí fotbalu. Po Skypu prožívají zápasy společně.

Miroslav NOVÁK mladší, :

Většinou o víkendu, když se koukáme každej na stejný zápas tak si u toho píšeme nebo si zavoláme.

Miroslav NOVÁK starší, :

Takhle jsme si i celá naše rodina blízko.

Martin TYBUREC, redaktor:

Zatímco dneska si Miroslav Novák život bez internetu nedokáže představit a on-line může být prakticky kdekoli. Před 25 lety se dalo připojit jen z jediného místa.

Jan GRUNTORÁD, ředitel sdružení Cesnet:

Toto jsou prostory, do kterých jsme tehdy přivedli internet.

Rychlost připojení celé republiky tehdy byla 9,6 kilobitů za vteřinu. A pro vaši představu, typická fotografie pořízená na mobilu, zhruba 2 megabajty, by se přenášela tou rychlostí 29 minut.

Martin TYBUREC, redaktor:

Češi mají internet zásluhou Jana Gruntoráda a jeho týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT. Překonávali technické problémy, stejně jako ty byrokratické. Připojení 39. země na světě musela schválit americká organizace National Science Foundation. A ta měla řadu podmínek.

Jan GRUNTORÁD, ředitel sdružení Cesnet:

My jsme se museli zavázat, že nebude ten směrovač využit k vývoji jaderných a chemických zbraní.

Martin TYBUREC, redaktor:

V prvních letech internet sloužil výlučně vysokým školám.

Jan SOKOL, filozof, vysokoškolský pedagog:

To byla strašně šikovná věc. Protože jsme od začátku jsme začali používat e-mail. Ten internet tak jak ho dneska používáme, ten vlastně začal bejt užitečnej až o něco později. Až když se naplnil daty.

Martin TYBUREC, redaktor:

A taky až po tom, co se v roce 1995 liberalizoval. To znamená, že do hry vstoupili soukromí poskytovatelé.

moderátorka /"21" 28.12. 1995/:

První internetová kavárna u nás byla otevřena před nedávnem v Praze. Je zároveň první ve východní Evropě. Pohybovat se v internetu neboli surfovat tu může najednou až 40 lidí.

Martin TYBUREC, redaktor:

Hlavně formou vytáčeného připojení doprovázeného charakteristickým zvukem, mělo v polovině 90. let k internetu přístup asi 150 tisíc lidí.

osoba /"21" 28.12. 1995/:

400 korun měsíčně paušálu, a tak asi korunu za minutu

jako poplatek. To je taková cena pro toho řadového spotřebitele.

Martin TYBUREC, redaktor:

V době, kdy průměrný hrubý plat byl něco přes 8000 Kč, tak lidé platili i několik tisíc měsíčně. Kateřina Poláková a Martin Tyburec, Česká televize.


13. 2. 2017; iHNed.cz

Česko slaví 25 let internetu, uživatelé si vymohli už dvě cenové revoluce, teď chceme třetí

První připojení k internetu v rámci Československa proběhlo před čtvrtstoletím.

Do domácností se dostal později a relativně draho, kvůli tomu se protestovalo i v ulicích.

Letošní výročí vzbuzuje naději na další opakování historie, čas je do příštího roku.

V posluchárně číslo 256 ČVUT v Praze se před 25 lety pár průkopníků z elektrotechnické fakulty poprvé připojilo k internetu. Neoficiálně se k internetu v Česku přistupovalo na akademické půdě už o rok dříve. Akorát v době, kdy vznikal princip webu a HTML dokumentů propojených navzájem odkazy.

Rychlost internetu v té době byla asi taková, jako když vám v telefonu dojde datový limit. Přesto šlo o zjevení, které usnadňovalo komunikaci vědců i obyčejných lidí a otevíralo jim obzory. Díky zájmu komerčních uživatelů i poskytovatelů připojení internet rychle rostl, ale už v roce 1999 se v Česku stal předmětem protestů a nepokojů.

O užitečnosti internetu je zbytečné psát. Přes internet dnes zvládnete téměř cokoliv, od pořízení nákupu přes virtuální cestování až po nalezení životního partnera. S rostoucí užitečností internetu rostou také nároky na kvalitu připojení a možnost neomezeného používání. A to platí od začátku.

Internet proti monopolu

První dostupné připojení k internetu nabízel uživatelům telefon. Analogové telefonní rozvody bylo možné s použitím modemu proměnit v internetovou linku. Samozřejmě v době, kdy jste byli připojení k internetu, nebylo možné telefonovat, číslo s aktivním připojením se hlásilo jako obsazené, a pokud někdo zvedl sluchátko, aby si zavolal, shodil připojení k internetu.

Cena za připojení nebyla nízká. U některých komerčních poskytovatelů se platilo za každou minutu připojení. Staré analogové linky měly výhodu, jeden účtovaný impulz trval celou hodinu, ve spojení s neoficiálním připojením, například přes vysokou školu, tak byla hodina na internetu za korunu nebo dvě.

Digitalizace telefonní sítě SPT Telecom, monopolního poskytovatele telekomunikačních služeb v Česku pak přinesla zásadní zdražení v podobě účtování za kratší časové úseky. Do roku 1998 byl poplatek za telefon 2,40 Kč za tři minuty volání (připojení). Na rok 1999 plánoval Telecom poplatek změnit na 2,60 Kč za dvouminutový impulz.

Zdražení se uživatelům internetu silně nelíbilo, ale budoucnost cen internetového připojení nakonec ovlivnily tři osobnosti: Patrick Zandl, Ondřej Neff a Ivo Lukačovič. Ti vytvořili platformu internet proti monopolu, která získala podporu médií, a nakonec, díky silnému veřejnému tlaku, přiměli Telecom k vytvoření speciálního tarifu pro internet. Internet 99 sice zvýšil poplatek za impulz na 2,60 Kč, ale výrazně prodloužil trvání impulzu mimo pracovní dobu.

Místo navrhovaných dvou minut trval impulz pro internetové připojení v době od 17 do 21 hodin 6 minut a od 21 hodin 12 minut. V denních hodinách internet podražil, ale místo zkrácení impulzu na dvě minuty došlo k jeho zmenšení jen o deset sekund. Kromě toho Telecom zavedl speciální čísla pro připojení k internetu, na která se šlo připojit s cenou lokálního volání odkudkoliv z republiky.

Lid proti omezenému ADSL

Další zajímavou a komplikovanou etapou českého internetu, která se projevuje i dnes, bylo zavádění vysokorychlostního internetu. Už jako akciová společnost Český Telecom (leč stále mentalitou státní podnik a v podstatě i nadále monopol) začal Telecom testovat ADSL v roce 2001 v rámci pilotního projektu, do kterého zapojil pouhých 500 uživatelů. V něm firma nabízela rychlost 512 kbps a datový limit 400 MB pro prvních 200 lidí a pro zbytek rychlost poloviční a možnost přenést pouze 170 MB dat, měsíční poplatek v testovacím provozu byl ale pouze 2 koruny.

Telecom ve snaze maximalizovat výnosy z internetu přes vytáčené spojení start ADSL odkládal, a když jej v roce 2002 veřejně spustil, musel jej zase zrušit, protože konkurenci nenabídl velkoobchodní nabídku. Spory o ADSL a možnost nabídky služeb se stejnou technologií ze strany konkurence se táhly několik let.

První nabídka ADSL pod nabídkou ADSL Platinum nabízela rychlost 256, 512 a 1024 kbps s cenami od 1900 do 7500 korun a datovými objemy 500 MB až 7,5 GB. Za každý 1 MB přes limit se podle zvoleného tarifu platily až tři koruny.

Směšné, i na dobu bez YouTube a Netflixu, datové limity byly terčem kritiky od spuštění ADSL, změna však přišla až v roce 2008. Tlak veřejnosti, existence konkurenčních nabídek a rozvoj internetových služeb udělal nízké datové limity neudržitelnými. Nejvyšší limit v té době bylo 40 GB, většina uživatelů si musela vystačit se čtvrtinou.

Opakování historie

Situace na trhu je podobná době před devíti lety, akorát se netýká pevného připojení, ale mobilních služeb. V době začátků ADSL Telecom argumentoval tím, že většina uživatelů dané datové limity nevyčerpá, a pokud ano, tak porušováním autorských práv. I nyní mobilní operátoři shodně argumentují tím, že stávající datové limity uživatelům stačí. To je samozřejmě nesmysl hraničící s úmyslnou lží.

Většina uživatelů možná limity nevyčerpá, ale rozhodně jim nestačí k tomu, aby mohli používat internet tak, jak jsou zvyklí z pevného připojení a jak by chtěli. Potvrzuje to i konverzace se zástupci Vodafonu minulý týden, která proběhla následovně:

Operátor: Uživatelé stejně stávající FUP nevyužijí.

HN: Proč jim tedy datové limity nezvýšíte, když je nevyužijí?

Operátor: Moc by pak používali internet, třeba na video.

Tragikomičnost tohoto rozhovoru potvrzuje i fakt, že konkurenční O2 úspěšně láká uživatele na spolupráci s hudební službou Spotify. Nabízí jim totiž, že poslech hudby přes mobilní internet nebude počítat do datového limitu. Firma po dvou měsících oznámila, že zákazníci, kterým podle oficiálních vyjádření stačí v průměru 500 MB mobilních dat, přes Spotify přenesou průměrně 539 MB dat. Něco vám nesedí?

Mezi důvody, proč operátoři nechtějí zvýšit datové limity, patří také důvod praktický. Pokud výrazně zvýší datové limity, riskují, že část uživatelů přejde na levnější varianty. To je vcelku oprávněná obava, otázkou je, jak velkého procenta lidí se týká a kolik nových zákazníků by pro nyní málo užívané LTE získali. Zvláště když investorům slibují získávání většího počtu zákazníků pro datové služby. Představitelé zahraničních operátorů přitom uvádějí, že zavedení neomezených tarifů jim průměrné tržby na uživatele zvyšuje.

Variant, ve kterých by operátoři mohli strach ze snížení průměrných výdělků na zákazníka překonat, je několik. Jednou je snížení cen za příplatková data podobně, jako to Vodafone udělal u svého tarifu Red pro rodiny, kdy za tisíc korun nabízí navíc 40 GB dat. Cena dokupovaných dat v této nabídce je čtvrtinová ve srovnání se "standardem".

Druhou, mnohem zajímavější, variantou je kompletní překopání datových tarifů na tarify neomezené, odlišené maximální dosažitelnou rychlostí. Podle operátorů Češi nechtějí pomalejší variantu dat. I tento argument je ale pochybný. Většina lidí v mobilu nemá žádný internet a většina z uživatelů datových tarifů zatím nemá telefon nebo SIM s podporou LTE, takže má internet v mobilu pomalejší než třeba 2 Mbps. Na maximální inzerované rychlosti přesahující 100 Mbps pak nedosáhne v praxi většina uživatelů vybavených moderními mobily i LTE SIM. A pokud budou ceny nastavené správně… ostatně se stačí podívat na to, jak si uživatelé předplácí pevný internet rozlišený právě rychlostí.

Jednoduše řečeno: "Ty vaše bulíky, máme je i po dvaceti letech pořád na nose." Ale nejpozději v roce 2018, aby to bylo zase po deseti letech, byste nám je tam mohli přestat věšet, drazí operátoři.


13. 2. 2017; linuxexpres.cz

InstallFest 2017: desítky přednášek a workshopů na Karlově náměstí

Devátý ročník konference InstallFest proběhne 4. a 5. března, tentokrát na pražském Karlově náměstí. Nabídne mnohem více než v předchozích letech.

Konferenci InstallFest pravidelně pořádají studenti ze spolku Silicon Hill, letos se koná už devátý ročník. Ten proběhne 4. a 5. března, tentokrát v areálu ČVUT na pražském Karlově náměstí, kde je mnohem více místa než v původní lokalitě, kam už měla konference před rokem problém se vejít.

Program poběží ve čtyřech paralelních proudech (v sobotu tří přednáškových a jednom workshopovém, neděle bude praktičtěji zaměřená a proto budou dva přednáškové a dva workshopové proudy). Kromě toho vás na konferenci čekají také stánky a PGP Key Signing party.

Máte-li zájem se konference zúčastnit, zaregistrujte se prosím. Účast je zdarma.


13. 2. 2017; Lupa.cz

Před čtvrt stoletím se náš stát připojil k Internetu. Jak to tehdy proběhlo?

Přesně před 25 lety, 13. února 1992, se tehdejší Česká a Slovenská federativní republika připojila k Internetu. Od té doby se síť změnila k nepoznání.

Dvacet pět let je hrozně dlouhá doba. Vlastně je to celá čtvrtina století! Za takovou dobu toho můžete prožít opravdu hodně, a kolem vás se může vystřídat celá jedna generace. Jenže pro Internet bylo ono čtvrtstoletí ještě mnohem delší věčností, během které se tento zázrak stihl změnit k nepoznání.

Takže když jsme před 25 lety, ještě jako Česká a Slovenská federativní republika, do Internetu slavnostně vstupovali, byl to vlastně úplně jiný Internet než dnes. Ano, po technické stránce stojí stále na stejných základech (protokolech TCP/IP), jen místy trochu vyztužených novými IP adresami verze 6. Ale prostředí, které Internet vytváří a ve kterém se jako jeho uživatelé pohybujeme, se změnilo opravdu k nepoznání. Nejenom repertoárem, vzhledem i způsobem fungování svých služeb - ale také počtem a skladbou lidí, kteří se v on-line prostředí Internetu pohybují. A především pak zvyky, obyčeji a celkovou kulturou, kterou si uživatelé do nového on-line světa přinesli.

Jelikož jich přišlo opravdu hodně, prakticky všichni ze starého kamenného světa, nemůžeme se moc divit tomu, jak to dopadlo. Že se původně noblesní, kultivovaný a vstřícný Internet stal jakousi kopií celé lidské společnosti, se všemi jejími neduhy a problémy. Internet je vlastně ještě dále rozvinul, protože dal nové a netušené možnosti i těm, kteří si chtějí vybíjet své frustrace, léčit své komplexy, otravovat druhé, podvádět nebo všelijak škodit jen proto, že mají takovou možnost. Nemluvě již o jasné kriminalitě, či dokonce o boji na nově otevřené kybernetické frontě.

Před čtvrtstoletím, kdy jsme do tehdejšího Internetu vstupovali, ještě nikdo ani netušil o takových věcech, jakými jsou dnes třeba phishing, trolling, fake news, hoaxy, profilování uživatelů a sledování jejich aktivit, DDOSové útoky a mnohé další nepěknosti, kterých je dnes všude plno.

A to ještě nevíme, co nás čeká do budoucna. Zda a v jaké podobě Internet vůbec přežije. Protože zpráv o tom, jak by ten či onen potentát rád ovládl a zkrotil Internet, monitoroval, omezil či rovnou blokoval to či ono, se objevuje čím dál tím více, s čím dál tím větší intenzitou. Nejenom ve světě, ale i u nás.

No, možná je svým způsobem příznačné, že dnes se o Internetu vyjadřujeme už jen jako o něčem generickém, když jej píšeme s malým počátečním "i" na začátku. Alespoň můžeme vzpomínat na ty dávné pionýrské časy, kdy se Internet ještě psal správně s velkým počátečním "I" a lidé se na něm chovali distingovaně a slušně. Třeba budeme jednou vzpomínat i na dnešní časy, kdy ještě máme alespoň nějaký internet. Protože časem už bychom také nemuseli mít žádný nebo jen jakési nepoužitelné torzo.

Jak to tehdy bylo?

Ale dost už těch pesimistických řečí a úvah. Dnes je přeci velký den, kdy si připomínáme rovných 25 let od onoho 13. února roku 1992, kdy se tehdejší Česká a Slovenská federativní republika (ČSFR) slavnostně připojila k celosvětovému Internetu. Tak si ten den pojďme trochu připomenout.

Sám na něj vzpomínám jako na jasný a slunečný den. Takový ten z kategorie "jednoho krásného dne …", kdy se mohou odehrát opravdu významné věci. A také že se tehdy skutečně odehrály.

Do posluchárny č. 256 na elektrotechnické fakultě pražského ČVUT ten den svítilo sluníčko tak mohutně, že některé přítomné oslňovalo. A tak došlo na stahování rolet, které se ale zpočátku moc nedařilo zafixovat ve stažené pozici a samy se vracely zpět. Takže z toho bylo takové menší obveselení přítomného publika, čítajícího na 130 hostů nejenom z ČR, ale i z Rakouska, Bulharska, Francie, Německa, Maďarska, Nizozemí, Polska a USA.

Jinak ale nevím o existenci žádných fotografických záznamů z onoho dne. Mobily s foťákem po kapsách tehdy nikdo ještě nenosil a vzít s sebou samostatný fotoaparát asi nikoho nenapadlo. Ani mne.

Přesto se (kromě pozvánky) dochoval i poměrně detailní záznam toho, co se ten den dělo. Kdo všechno na slavnostním setkání vystoupil a co řekl. Jde o zprávu, kterou sepsal pan Steve Goldstein. Byl to vlastně on, resp. jím reprezentovaná organizace (National Science Foundation, NSF) z USA, kdo nás do tehdejšího Internetu pustil.

Nezapomínejme, že se psal rok 1992 a tehdejší Internet ještě nebyl otevřený pro kohokoli, tak jako dnes. Byl výhradně akademický, i když první pokusy o jeho otevření komerčnímu světu již probíhaly. Ale jeho srdcem v oné době stále ještě byla (akademická) páteřní síť NSFnet, provozovaná právě civilní grantovou agenturou NSF, a přes ni také procházel veškerý provoz mezi jednotlivými částmi tehdejšího akademického Internetu. A tak si tato organizace diktovala "pravidla přípustného použití", k jejichž dodržování se musel zavázat každý, kdo se chtěl k tehdejšímu Internetu připojit.

Především šlo o zákaz jakéhokoli komerčního využití. Což nám dnes může přijít nepředstavitelné, ale tehdy (v roce 1992) to nebyl problém. Tedy alespoň v tehdejší ČSFR, protože v té době se k Internetu připojovala pouze naše akademická a vědeckovýzkumná obec. Na komerční využití jsme si i u nás museli ještě nějaký ten rok počkat (konkrétně do poloviny roku 1995, kdy byl u nás Internet liberalizován, podrobněji).

Byl to jen začátek

Znovu si ale zdůrazněme, že ono slavnostní setkání dne 13. 2. 1992, pojmenované jako "Oficiální zahájení provozu počítačové sítě Internet v ČSFR", bylo skutečně jen formálním a symbolickým aktem. Začátkem něčeho, co trvalo ještě řadu let - než se podařilo vybudovat potřebnou internetovou infrastrukturu, se vším, co zahrnuje.

A vlastně to ani nebyl úplný začátek. I sama zpráva Steva Goldsteina začíná konstatováním, že první směrovač na ČVUT byl připojen do Internetu již v lednu 1992. Měl to být vůbec první směrovač od firmy Cisco (konkrétně CISCO IGS-R), který se po 8 měsících od svého objednání dostal do tehdejšího Československa (ČSFR). Byl nasazen na pevnou linku vedoucí do rakouského Linze, na tamní Univerzitu Johana Keplera. Byla to linka s přenosovou rychlostí 19,2 kbit/s (ano, správně, jen kilobitů za sekundu). Navíc byla ještě rozdělena mezi Internet a síť EARN, takže každá z nich měla k dispozici jen poloviční rychlost z oněch 19,2 kbit/s.

A ani to nebyl úplný začátek, ale jen první pevné a trvalé připojení. Již koncem předchozího roku totiž probíhaly různé pokusy s dočasným (vytáčeným, komutovaným) připojením z VC ČVUT do rakouského Linze, což nevyžadovalo nasazení směrovače. Ostatně, některé historické prameny dodnes uvádí jako datum faktického připojení ČSFR k Internetu právě listopad 1991, kdy k těmto prvním komutovaným připojením docházelo (a datum 13. 2. 1992 prezentují jako formální či oficiální připojení).

Rozvoj akademických sítí

Pojďme si nyní alespoň stručně popsat, co následovalo po oněch historických událostech na přelomu let 1991/1992 (ať již bereme jako "bod zlomu" listopad 1991 či únor 1922). Protože to byl skutečně jen začátek - a pro rozvoj Internetu v naší vlasti bylo nutné udělat ještě mnoho a mnoho. Konkrétně: vybudovat celou nezbytnou internetovou infrastrukturu.

První kroky, započaté již v roce 1991, měly zajistit "rozvedení" Internetu do měst s akademickými pracovišti (vysokými školami a pracovišti Akademie věd). Zvolený princip byl takový, že se vybuduje jedna společná a centrálně financovaná páteřní síť, která zajistí "rozvod" do jednotlivých měst. Zde na ni naváží jednotlivé městské (metropolitní) sítě, které propojí místní akademická pracoviště a napojí je na celostátní páteřní síť.

Asi již tušíte, že onou celorepublikovou páteřní sítí se stala síť CESNET (Czech Educational and Scientific NETwork), vybudovaná v poměrně rekordním čase a slavnostně uvedená do provozu 15. června 1993. Původně se měla jmenovat FESNET (od: Federal Educational and Scientific Network), ale rozdělení republiky si vynutilo nejenom její přejmenování, ale hlavně oddělené řešení v obou nových zemích (takže na Slovensku vybudovali síť SANET).

Neodpustím si zde dávný bonmot, podle kterého se úplně první verze (ještě federální) páteřní sítě měla jmenovat FERNET, od Federal Educational and Research NETwork. Ale z jakýchsi záhadných důvodů to neprošlo a přednost dostal název FESNET (později změněný na CESNET).

Na tuto páteřní síť pak v jednotlivých městech navázaly metropolitní sítě. Konkrétně v Praze to byla síť PASNET (Pražská akademická počítačová síť), v Liberci síť LIANE, v Plzni Pilsnet atd.

Rozdělení domény

Po společném (českém a slovenském) vstupu do celosvětového Internetu tedy jeho další rozvoj probíhal již v obou zemích odděleně. To s sebou přineslo i jeden celosvětový primát, týkající se naší společné domény nejvyšší úrovně (TLD .cs) - byla to první TLD doména, která byla zrušena. A později přidělená někomu jinému (Srbsku a Černé Hoře).

Zajímavé je, že tato společná "československá" TLD se stala funkční ještě před historickým 13. únorem 1992. Do tabulek IANA byla zanesena někdy mezi říjnem a listopadem 1990, ještě v souvislosti se sítí EUNET. V seznamu RIPE se objevuje poprvé 4. června 1991, byť ještě prázdná (a DNS server pro tuto naši TLD .cs běžel na počítači mcsun v Amsterodamu).

První doména druhé úrovně pod TLD .cs, konkrétně iac.cs (patřící Ústavu aplikované kybernetiky v Bratislavě), byla zaregistrována 23. 10. 1991, a tedy také ještě před příchodem Internetu do ČSFR. To v prosinci 1992, již "po vstupu", bylo pod TLD .cs zaregistrováno na 40 domén druhé úrovně.

Po rozdělení Československa (resp. ČSFR) k 1. 1. 1993 dostaly obě nové země své vlastní domény nejvyšší úrovně: .cz a .sk. Nicméně přechod na jejich používání ještě nějakou dobu trval - a tak se po určitou dobu nadále používala i původní společná doména. Zajímavé je, že svého maxima (v podobě 114 zaregistrovaných domén 2. úrovně) dosáhla TLD .cs v listopadu 1993 a v únoru 1994, a tedy již dost dlouho po rozdělení. Přestala se používat až v říjnu 1994 a její delegace byla zrušena v lednu 1995.

Nové české národní TLD .cz ale ještě chvíli trvalo, než se začala reálně používat. Zanesena do DNS byla sice již 13. ledna 1993, ale první doména druhé úrovně v ní byla registrována až v dubnu 1993. Ovšem která subdoména byla tou první pod TLD .cz, se asi nikdy nedozvíme, protože v onom dubnu 1993 bylo zaregistrováno hned 10 subdomén. Další přibývaly tak, jak ukazuje následující obrázek.

Další obrázek již neukazuje počty domén, ale naopak počty uzlů v jednotlivých doménách nejvyšší úrovně (tzv. hostcount). I z tohoto obrázku je dobře patrné, že původní společná TLD .cs se ještě reálně používala docela dlouho po rozdělení a že přechod pod nové domény byl pozvolný.

A jak že se dále vyvíjela naše nová národní TLD .cz? Dalším významným milníkem v její historii byl 1. listopad 1997, kdy došlo k uvolnění do té doby značně striktních pravidel pro registraci domén druhé úrovně. To se pochopitelně projevilo v rychlém nárůstu počtu registrací, který ukazuje následující obrázek (do roku 1999).

Rychlý růst pokračoval samozřejmě i v následujících letech, kdy správu naší TLD .cz již zajišťovalo sdružení CZ.NIC. Dnes (resp. v předvečer výročí) je pod TLD .cz registrováno 1 288 558 domén druhé úrovně - přičemž magická hranice jednoho milionu byla dosažena 19. listopadu 2012 v 17:24. Podrobněji se o historii naší TLD .cz můžete dočíst v této mé přednášce.

Liberalizace Internetu v ČR

Vraťme se ale ještě do první poloviny devadesátých let, do doby po onom slavnostním a oficiálním připojení ČSFR do celosvětového Internetu. Jeho služby totiž mohli i v následujících letech využívat jen akademičtí uživatelé.

Zpočátku byla důvodem ona Pravidla přijatelného použití, diktovaná zpoza oceánu tím, kdo hradil provoz páteřní sítě NSFNET. Tento důvod ale poměrně záhy padl s tím, jak se Internet sám otevřel komerčnímu využití. Jenže u nás jsme si vytvořili jinou bariéru, bránící přístupu ne-akademických uživatelů do Internetu.

Tímto důvodem byla exkluzivita (čti: monopol) na poskytování služeb veřejných datových sítí, kterou již v roce 1991 dostal od státu tehdejší Eurotel, pro svou divizi datových sítí NexTel. Důvodem nejspíše bylo přesvědčení státu, že takováto exkluzivita usnadní a zrychlí vybudování veřejné datové sítě (na bázi dnes již zastaralého protokolu X.25).

Do exkluzivity Eurotelu a jeho NexTelu přitom spadalo i poskytování (veřejných) služeb přístupu k Internetu, protože právě tak byly tyto služby tehdy klasifikovány. Ovšem sám Eurotel žádné takové služby tehdy nenabízel - a jeho exkluzivita bránila tomu, aby je mohl nabízet někdo jiný.

No, pravdou je, že se to všelijak obcházelo, zejména cestou "neveřejných" služeb pro nějakou uzavřenou komunitu (jelikož exkluzivita se týkala veřejných služeb, nabízených komukoli). Nicméně svůj brzdící vliv to rozhodně mělo - a to až do poloviny roku 1995, kdy Eurotel odprodal svou divizi NexTel do rukou tehdejšího SPT Telecomu (pozdějšího Českého Telecomu). Tento krok byl spojen s udělením nové licence, která ale již byla udělena jako ne-exkluzivní.

Právě tento krok, ke kterému došlo k 1. 7. 1995, znamenal faktickou liberalizaci Internetu v ČR. Protože (tehdy ještě potřebnou) licenci na poskytování veřejných datových služeb již mohli získat i další zájemci, a také ji dostávali. A tak se na scéně začaly objevovat první subjekty, fungující jako klasičtí internetoví provideři (ISP).

Právě díky komerčním ISP se přístup k Internetu otevřel každému, kdo byl ochoten za něj zaplatit. A ceny postupně klesaly, z nebetyčných výšin před liberalizací v polovině roku 1995 do přeci jen nižších úrovní (na tehdejší dobu). Schválně si ty ceny "vychutnejte" sami, na obou obrázcích (sejmutých odsud a odsud).

Peering

S nástupem komerčních ISP přišla ještě jedna důležitá potřeba: peering. Tedy vzájemné propojení těchto poskytovatelů přístupu, tak aby "národní" provoz mezi nimi nemusel procházet přes páteřní části Internetu (což je drahé i pomalé).

V dobách, kdy na tuzemském Internetu působili jen dva poskytovatelé přístupu (akademický CESNET a komerční CoNET), ještě nebyla potřeba peeringu tak akutní jako při existenci více ISP. A dala se řešit vzájemným (dvoubodovým) propojením. Když už ale bylo providerů více, prosadila se koncepce jednoho neutrálního peeringového bodu, ke kterému by každému ISP stačilo se připojit jednou přípojkou, a pak by (podle svého uvážení) mohl tzv. peerovat (vzájemně si vyměňovat datový provoz) s těmi ISP, se kterými se na tom dohodne.

Právě toto byla myšlenka, na které vzniklo peeringové sdružení NIX.CZ. Jeho zakladatelská smlouva byla podepsána 30. srpna 1996, ale nějakou chvíli ještě trvalo, než se našly vhodné prostory, pořídilo potřebné vybavení a zajistilo i vše ostatní, co bylo třeba. První skutečný peering tak začal 4. února 1997, a tedy skoro přesně před 20 lety (plus 9 dnů).

Na následujícím obrázku vidíte tzv. peeringovou matici z uvedené doby. Vidíte na ní jak to, které subjekty byly zapojeny do NIX-u, tak i to, kdo a jak v rámci NIXu tzv. peeroval. Včetně toho, že dva subjekty (CESNETa CoNET, resp. již Internet CZ) peerovaly "na přímo" prostřednictvím přímého dvoubodového propojení, a tedy mimo peeringové sdružení NIX.

Český Internet se rozvíjí

Liberalizace Internetu, fungující TLD doména, příchod komerčních ISP a jejich vzájemný peering společně otevřely dveře dalšímu rozvoji Internetu v ČR. Konečně se roztočila pomyslná spirála: přišli noví uživatelé, pro které se vyplatilo vytvářet nový původní obsah. A ten zase přilákal další uživatele, kteří motivovali k vytváření dalšího původního obsahu atd.

Takže třeba v dubnu 1996 na českém Internetu poprvé zaštěkal Neviditelný pes Ondřeje Neffa. Jen o několik málo dní později spatřil světlo světa Lukačovičův Seznam těch nejlepších stránek u nás (dodnes fungující jako Seznam.cz). Hned na začátku roku 1997 vznikl server mobil.cz a v září téhož roku se na Internet dostal i Obchodní rejstřík, jako jedna z prvních a nejužitečnějších aktivit veřejné správy na Internetu. Zapomenout samozřejmě nemohu ani na spuštění Lupy, 2. dubna 1998.

Ale to už vznikaly zajímavé nové servery a užitečné nové služby doslova jak na běžícím pásu. Jejich popis či jen pouhý výčet by nutně byl neúplný, a hlavně by už patřil do nějakého jiného článku, než je tento - který měl připomenout rovných 25 let od slavnostního připojení tehdejší České a Slovenské federativní republiky k Internetu.

Podívejte se: Kolem světa se stahuje síť. Jak česká média objevila Internet:

Jak česká média objevila Internet


13. 2. 2017; novinky.cz

Chytrý telefon má víc výkonu než počítače z 80. let, ukazuje výstava na ČVUT

Sinclair, Comodore či Atari. To jsou značky, které většině mladých dnes pravděpodobně nic neřeknou. Přitom ještě před dvaceti třiceti lety šlo o vůbec nejžádanější stroje a sen takřka každého malého kluka. Historii počítačů, které se používaly na přelomu 80. a 90. let, mapuje výstava Století informace - počítačový svět na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Na výstavě je k prohlédnutí na čtyři sta různých typů československých a zahraničních počítačů ze 70. a 80. let 20. století a dalších dobových zařízení. Na své si tak přijdou například i fanoušci nejrůznějších televizních systémů a prvních televizních konzolí.

"Připravili jsme výstavu historických počítačů, máme tady opravdu krásné kousky. Je to primárně k výročí 25 let od připojení České republiky k internetu," uvedl pro Novinky.cz Michal Pěchouček, vedoucí katedry počítačů FEL ČVUT.

Ten neskrýval nadšení nad tím, jaké exponáty jsou v rámci výstavy k vidění. "Jsem unesen tím, co vše se podařilo kolegům pro účely výstavy sesbírat. Mě asi nejvíce zaujal Sinclair ZX Spectrum. S ním jsem se učil, pracoval jsem s ním ještě jako dítě," podotkl.

"Já jsem vědec v oblasti umělé inteligence, a když dneska porovnám, kolik umělé inteligence se vejde do iPhonu a kolik na starý model od Sinclairu, tak je to vlastně neporovnatelné," naznačil, jak moc se za poslední dvě až tři dekády proměnil výkon počítačových systémů - v tomto případě chytrých telefonů.

Nárůst výkonu za poslední dvě dekády je podle něj skoro až neuvěřitelný. "Máme mezi sebou více než 20letou vzdálenost, a to, kam se dostala věda a technologie, jsme nikdo nepředpokládali, když jsme si tehdy hráli s modelem Sinclair," uzavřel Pěchouček.

Exponáty pocházejí ze soukromé sbírky pana Petra Váradiho ze Staré Paky. Vystaveny pro širokou veřejnost budou v prostorách Fakulty elektrotechnické v pražských Dejvicích každou středu od 13.00 do 17.00 hodin nebo po předchozí domluvě.

Zajímavé je bezesporu i to, že celá řada vystavených exponátů je plně funkční a lidé si je mohou vyzkoušet. Zahrát si je tak možné například nejrůznější hry, které se na přelomu 80. a 90. let těšily největší popularitě. K nahlédnutí je rovněž rozsáhlá literatura k historické výpočetní technice.


13. 2. 2017; smartmania.cz

Český internet dnes slaví čtvrt století. Jaké jsou jeho nejdůležitější milníky?

Dnes je tomu přesně 25. let od doby, kdy byla Česká republika připojena k celosvětové síti internet. Stalo se tak v posluchárně číslo 256 elektrotechnické fakultyČVUT. To, co se na počátku roku 1992 zdálo být zálibou několika nadšenců bez dopadu na veřejnost, je dnes nejdůležitějším technologickým milníkem 20. století. Podle Českého statistického úřadu mají internetové připojení tři čtvrtiny českých domácností a internetová ekonomika podle údajů SPIR s objemem 188 miliard Kč tvoří 4,13 % HDP naší země. Internet také komplexně změnil životy a návyky většiny lidí v oblasti komunikace, práce, nakupování i zábavy.

Jak šel čas?

1992: připojení ČR k internetu

1995: liberalizace internetu (připojení i mimo akademické instituce)

1996: spuštěn Neviditelný pes (Ondřej Neff) a také Seznam.cz - dnes jsme díky němu jednou z mála zemí na světě a jediná země v euroatlantickém prostoru (další jsou například Rusko, Čína nebo Jižní Korea), kde je vedle Googlu silný lokální internetový hráč. Díky tomu mají lidé v ČR v porovnání s trhy, kde jsou k dispozici jen varianty globalizované nabídky, řadu důsledně lokalizovaných služeb, tedy třeba Mapy.cz nebo Stream.cz.

1998: spuštěn iDnes.cz a také Týden.cz, Novinky.cz. Poprvé březen - měsíc internetu, první internetové bankovnictví (Expandia Banka - eBanka). Vznik Google. Série veřejných demonstrací proti Telecomu - Internet proti monopolu

1999: Napster, první služba masivního nelegálního sdílení hudby (Torrent 2002)

2001: Wikipedia

2004: Facebook jako první masivně používaní sociální síť

2005: YouTube (a spuštění SMARTmania.cz) :-)

2006: Twitter

Mobilní internet

1996: konec monopolu Eurotelu (analogová síť NMT), udělena GSM licence Radiomobilu (dnes T-Mobile) a Eurotelu (dnes O2), kteří začali pomalu budovat sítě pro hovory, zatím však bez datových přenosů

1997: CSD (obdoba dial-upu na pevných linkách), 9,6 kb/s

2000: HSCSD 43,2 kb/s

2005: EDGE 236,8 kb/s a následně 3G s rychlostí 384 kb/s

2006: HSDPA 3,6 Mb/s

2012: LTE 60 Mb/s

2013: HSPA+ 42 Mb/s

2017: LTE-A 185 Mb/s

+ rozvoj WiFi od roku cca 2001, postupně větší a větší pokrytí, lepší podpora i v levnějších mobilech

Nejčastější činnosti Čechů na internetu: e-mail a zprávy

V České republice dominují služby společnosti Seznam.cz, které denně navštíví dohromady až 3,9 milionů reálných uživatelů. Nejnavštěvovanější službou je samozřejmě domovská stránka www.seznam.cz. Každý den na ni zaznamenáme kolem 3,4 milionů reálných uživatelů, kteří si v průměru dvanáctkrát denně stránku zobrazí. Ke službám, bez kterých si svůj život málokdo představí, patří také e-mail. Podle výzkumu Českého statistického úřadu je právě čtení a kontrolování elektronické pošty obecně nejčastější činností Čechů na internetu, denně ji provádí více než 93 % uživatelů sítě."Například do schránek našich uživatelů denně přijde až 62 milionů e-mailů. Každý den si lidé na Seznam.cz navíc zaregistrují 12 tisíc nových e-mailových schránek," říká David Finger, produktový manažer služby Seznam.cz Email. Další častou činností Čechů je podle ČSÚ čtení zpravodajství a novinek. Denně se této aktivitě oddává 86 % uživatelů internetu. Jen na službách Seznam Zprávy, Novinky.cz, Super.cz, Stream.cz a Proženy.cz si lidé denně dohromady zobrazí 17 milionů článků, což za den představuje téměř tři články na jednoho čtenáře.

Nákupní horečka na internetu

Celkem 84 % Čechů vyhledává při nakupování na internetu související informace o zboží. "A právě nakupování je jednou z věcí, která se za posledních 25 let radikálně změnila. Výzkum o stavu e-commerce v ČR za rok 2016, který pracoval s daty ze Shoptet.cz a Zboží.cz, ukazuje, že téměř dvě třetiny Čechů nakupují přes internet pravidelně a průměrně za rok utratí 7 730 korun. Nejčastějšími produkty, které Češi nakupují přes internet, jsou oblečení (62 %), kosmetika (31 %), elektronika (27 %) či vstupenky na kulturní a sportovní události (37 %)," uvádí Milan Šmíd, manažer Zboží.cz. S nakupováním souvisí zvyk vyhledávat slevy a porovnávat si výhodnost nákupu. Na službě Kupi.cz si tak lidé měsíčně zobrazí už více jak 10 milionů letáků. Lidé však na internetu nakupují i takové věci, jako jsou auta nebo byty. Například na Suto.cz dorazilo v roce 2016 více jak milion poptávek, přičemž každé šesté hledání vozu patřilo domácí značce Škoda. Na Sreality.cz zase lidé v loňském roce poslali 960 tisíc poptávkových formulářů. Samostatnou kapitolou je pak inzerce na internetu. Seznam.cz uvádí 1 milion prokliků denně na reklamu ve vyhledávání a je zajímavé, že na ni lidé nejčastěji klikají mezi sedmou a osmou hodinou večerní, tedy z domova.

Oslavy 25 let internetu v ČR se společností Seznam.cz

U příležitosti výročí 25 let internetu v ČR pořádá Seznam.cz odbornou konferenci a veřejnou debatu. Konference se uskuteční 13. února v pražském multifunkčním prostoru Jatka78 a sejde se na ní více jak 200 hostů a řada zajímavých řečníků. Patří mezi ně ti, kdo pamatují začátky internetu v ČR, ale i zahraniční účastníci, jako je Per Thorsheim, nezávislý bezpečnostní poradce z norského Bergenu a zakladatel a hlavní organizátor Passwordscon, první a zároveň jediné světové konference věnované heslům. Samotná konference je neveřejná. Lidé však mohou sledovat streamování přednášek, a to přímo na stránkách konference www.pripojuji.se, kde najdou i veškeré další podrobnosti. Seznam.cz bude slavit čtvrtstoletí internetu také na sociálních sítích Twitter a Facebook pod hashtagem *pripojujise.Ve spolupráci s nadací Člověk v tísni je na pondělí přichystána také veřejná projekce filmu Zázračné dítě internetu: Příběh Aarona Swartze. Film otevírá otázku internetové bezpečnosti a vztahu technologií a občanských práv v současném světě. Promítání v kině Světozor předchází beseda s Ondřejem Krátkým (Liftago), Karlem Strachotou (Člověk v tísni) a Michalem Kubáněm (národní koordinátor otevřených dat) zaměřená právě na možnosti, které nám internet přináší nebo by v budoucnu přinášet mohl. Zájemci se mohou na projekci přihlásit na stránkách kina. K dispozici je 100 volných vstupenek.


13. 2. 2017; tech.iHned.cz

Česko slaví 25 let internetu, uživatelé si vymohli už dvě cenové revoluce, teď chceme třetí

První připojení k internetu v rámci Československa proběhlo před čtvrtstoletím.

Do domácností se dostal později a relativně draho, kvůli tomu se protestovalo i v ulicích.

Letošní výročí vzbuzuje naději na další opakování historie, čas je do příštího roku.

V posluchárně číslo 256 ČVUT v Praze se před 25 lety pár průkopníků z elektrotechnické fakulty poprvé připojilo k internetu. Neoficiálně se k internetu v Česku přistupovalo na akademické půdě už o rok dříve. Akorát v době, kdy vznikal princip webu a HTML dokumentů propojených navzájem odkazy.

Rychlost internetu v té době byla asi taková, jako když vám v telefonu dojde datový limit. Přesto šlo o zjevení, které usnadňovalo komunikaci vědců i obyčejných lidí a otevíralo jim obzory. Díky zájmu komerčních uživatelů i poskytovatelů připojení internet rychle rostl, ale už v roce 1999 se v Česku stal předmětem protestů a nepokojů.

O užitečnosti internetu je zbytečné psát. Přes internet dnes zvládnete téměř cokoliv, od pořízení nákupu přes virtuální cestování až po nalezení životního partnera. S rostoucí užitečností internetu rostou také nároky na kvalitu připojení a možnost neomezeného používání. A to platí od začátku.

Internet proti monopolu

První dostupné připojení k internetu nabízel uživatelům telefon. Analogové telefonní rozvody bylo možné s použitím modemu proměnit v internetovou linku. Samozřejmě v době, kdy jste byli připojení k internetu, nebylo možné telefonovat, číslo s aktivním připojením se hlásilo jako obsazené, a pokud někdo zvedl sluchátko, aby si zavolal, shodil připojení k internetu.

Cena za připojení nebyla nízká. U některých komerčních poskytovatelů se platilo za každou minutu připojení. Staré analogové linky měly výhodu, jeden účtovaný impulz trval celou hodinu, ve spojení s neoficiálním připojením, například přes vysokou školu, tak byla hodina na internetu za korunu nebo dvě.

Digitalizace telefonní sítě SPT Telecom, monopolního poskytovatele telekomunikačních služeb v Česku pak přinesla zásadní zdražení v podobě účtování za kratší časové úseky. Do roku 1998 byl poplatek za telefon 2,40 Kč za tři minuty volání (připojení). Na rok 1999 plánoval Telecom poplatek změnit na 2,60 Kč za dvouminutový impulz.

Zdražení se uživatelům internetu silně nelíbilo, ale budoucnost cen internetového připojení nakonec ovlivnily tři osobnosti: Patrick Zandl, Ondřej Neff a Ivo Lukačovič. Ti vytvořili platformu internet proti monopolu, která získala podporu médií, a nakonec, díky silnému veřejnému tlaku, přiměli Telecom k vytvoření speciálního tarifu pro internet. Internet 99 sice zvýšil poplatek za impulz na 2,60 Kč, ale výrazně prodloužil trvání impulzu mimo pracovní dobu.

Místo navrhovaných dvou minut trval impulz pro internetové připojení v době od 17 do 21 hodin 6 minut a od 21 hodin 12 minut. V denních hodinách internet podražil, ale místo zkrácení impulzu na dvě minuty došlo k jeho zmenšení jen o deset sekund. Kromě toho Telecom zavedl speciální čísla pro připojení k internetu, na která se šlo připojit s cenou lokálního volání odkudkoliv z republiky.

Lid proti omezenému ADSL

Další zajímavou a komplikovanou etapou českého internetu, která se projevuje i dnes, bylo zavádění vysokorychlostního internetu. Už jako akciová společnost Český Telecom (leč stále mentalitou státní podnik a v podstatě i nadále monopol) začal Telecom testovat ADSL v roce 2001 v rámci pilotního projektu, do kterého zapojil pouhých 500 uživatelů. V něm firma nabízela rychlost 512 kbps a datový limit 400 MB pro prvních 200 lidí a pro zbytek rychlost poloviční a možnost přenést pouze 170 MB dat, měsíční poplatek v testovacím provozu byl ale pouze 2 koruny.

Telecom ve snaze maximalizovat výnosy z internetu přes vytáčené spojení start ADSL odkládal, a když jej v roce 2002 veřejně spustil, musel jej zase zrušit, protože konkurenci nenabídl velkoobchodní nabídku. Spory o ADSL a možnost nabídky služeb se stejnou technologií ze strany konkurence se táhly několik let.

První nabídka ADSL pod nabídkou ADSL Platinum nabízela rychlost 256, 512 a 1024 kbps s cenami od 1900 do 7500 korun a datovými objemy 500 MB až 7,5 GB. Za každý 1 MB přes limit se podle zvoleného tarifu platily až tři koruny.

Směšné, i na dobu bez YouTube a Netflixu, datové limity byly terčem kritiky od spuštění ADSL, změna však přišla až v roce 2008. Tlak veřejnosti, existence konkurenčních nabídek a rozvoj internetových služeb udělal nízké datové limity neudržitelnými. Nejvyšší limit v té době bylo 40 GB, většina uživatelů si musela vystačit se čtvrtinou.

Opakování historie

Situace na trhu je podobná době před devíti lety, akorát se netýká pevného připojení, ale mobilních služeb. V době začátků ADSL Telecom argumentoval tím, že většina uživatelů dané datové limity nevyčerpá, a pokud ano, tak porušováním autorských práv. I nyní mobilní operátoři shodně argumentují tím, že stávající datové limity uživatelům stačí. To je samozřejmě nesmysl hraničící s úmyslnou lží.

Většina uživatelů možná limity nevyčerpá, ale rozhodně jim nestačí k tomu, aby mohli používat internet tak, jak jsou zvyklí z pevného připojení a jak by chtěli. Potvrzuje to i konverzace se zástupci Vodafonu minulý týden, která proběhla následovně:

Operátor: Uživatelé stejně stávající FUP nevyužijí.

HN: Proč jim tedy datové limity nezvýšíte, když je nevyužijí?

Operátor: Moc by pak používali internet, třeba na video.

Tragikomičnost tohoto rozhovoru potvrzuje i fakt, že konkurenční O2 úspěšně láká uživatele na spolupráci s hudební službou Spotify. Nabízí jim totiž, že poslech hudby přes mobilní internet nebude počítat do datového limitu. Firma po dvou měsících oznámila, že zákazníci, kterým podle oficiálních vyjádření stačí v průměru 500 MB mobilních dat, přes Spotify přenesou průměrně 539 MB dat. Něco vám nesedí?

Mezi důvody, proč operátoři nechtějí zvýšit datové limity, patří také důvod praktický. Pokud výrazně zvýší datové limity, riskují, že část uživatelů přejde na levnější varianty. To je vcelku oprávněná obava, otázkou je, jak velkého procenta lidí se týká a kolik nových zákazníků by pro nyní málo užívané LTE získali. Zvláště když investorům slibují získávání většího počtu zákazníků pro datové služby. Představitelé zahraničních operátorů přitom uvádějí, že zavedení neomezených tarifů jim průměrné tržby na uživatele zvyšuje.

Variant, ve kterých by operátoři mohli strach ze snížení průměrných výdělků na zákazníka překonat, je několik. Jednou je snížení cen za příplatková data podobně, jako to Vodafone udělal u svého tarifu Red pro rodiny, kdy za tisíc korun nabízí navíc 40 GB dat. Cena dokupovaných dat v této nabídce je čtvrtinová ve srovnání se "standardem".

Druhou, mnohem zajímavější, variantou je kompletní překopání datových tarifů na tarify neomezené, odlišené maximální dosažitelnou rychlostí. Podle operátorů Češi nechtějí pomalejší variantu dat. I tento argument je ale pochybný. Většina lidí v mobilu nemá žádný internet a většina z uživatelů datových tarifů zatím nemá telefon nebo SIM s podporou LTE, takže má internet v mobilu pomalejší než třeba 2 Mbps. Na maximální inzerované rychlosti přesahující 100 Mbps pak nedosáhne v praxi většina uživatelů vybavených moderními mobily i LTE SIM. A pokud budou ceny nastavené správně… ostatně se stačí podívat na to, jak si uživatelé předplácí pevný internet rozlišený právě rychlostí.


13. 2. 2017; TV Barrandov

25 let s internetem

Alexandra MYNÁŘOVÁ, moderátorka:

Život bez internetu si už neumíme představit, stal se nepostradatelným stejně jako voda, nebo elektřina. A na největší počítačové síti světa nakupujeme, vybíráme dovolenou, nebo třeba hledáme partnery.

Petr PŘEVRÁTIL, moderátor:

Dnes je to přesně čtvrt století, kdy se k internetu připojilo Česko. Okamžik, který změnil životy většiny z nás.

Lukáš SEIDL, redaktor:

České vysoké učení technické v pražských Dejvicích. Tady se Česko před pětadvaceti lety stalo on-line.

Jiří PETERKA, pamětník prvního připojení:

Je to takový ten den z té kategorie, kdy se jednoho krásného dne může něco významného stát.

Lukáš SEIDL, redaktor:

A stalo se. Skupinka českých odborníků se telefonicky připojila do výpočetního centra univerzity v rakouském Linci. Byli jsme devětatřicátou on-line zemí na světě.

Pavel RIPKA, děkan Fakulty elektrotechnické:

Už tehdy ta výměna emailů v porovnání s klasickým papírovým stykem nám přišla fantastická a revoluční.

Lukáš SEIDL, redaktor:

Viděno dnešníma očima byla revoluční také cena. Například poslání běžného emailu vyšlo v úplných začátcích klidně na tisícikorunu. Do roku 1998 se cena připojení za jeden měsíc pohybovala v řádu desítek tisíc korun.

Jiří PETERKA, pamětník prvního připojení:

Ty okruhy telekomunikační byly nesmírně drahé, ta rychlost byla velmi malá.

Lukáš SEIDL, redaktor:

Naopak technika miniaturní rozhodně nebyla a pro tehdejší dobu nadupané stroje působí dnes už spíše úsměvně. Pavučina postupně pohltila téměř celý svět a rostl počet připojených i u nás. Dnes má doma internet šestasedmdesát procent domácností.

Jiří PETERKA, pamětník prvního připojení:

Tam se možná trochu obávám těch aspektů bezpečnosti, jakmile budou všechna zařízení připojena i internetu, tak to samozřejmě jaksi přinese taky ohrožení.

Lukáš SEIDL, redaktor:

Ne všechny ale internet nadchl. Někteří proti němu naopak aktivně vystupovali, třeba již zesnulá seniorka Věra Pohlová.

redaktorka /citace: Věra POHLOVÁ; odpůrkyně internetu/:

"Já bych všechny ty internety a počítače zakázala."

Lukáš SEIDL, redaktor:

Jak uvádí nové vydání časopisu Týden, rychlý internet si dnes může pořídit skoro každý. Téměř dvě třetiny Čechů na této síti nakupují a ročně zde v průměru utratí bezmála osm tisíc korun. Pro Televizi Barrandov - Lukáš Seidl.


12. 2. 2017; zive.cz

Český internet slaví 25 let. Jak se to vlastně celé přihodilo?

** Vše oficiálně vypuklo 13.2. 1992 ** Zpočátku byl internet jen pro akademiky ** K rozpuku došlo v druhé polovině 90. let

Nakupte balónky, šampus a připravte chlebíčky, zítra totiž slavíme. Co se děje? Ale, jen taková drobnost: Český internet má za sebou čtvrtstoletí. Matadoři první tuzemské internetové generace začínají povážlivě šedivět, z uhrovitých geeků se stali svědomití otcové a nejeden kudrnatý programátor, který tehdy trávil volný čas na BBS a Gopheru, dnes vlastní firmu s miliardovými obraty. Třeba Ivo Lukačovič.

Pojďme si tedy připomenout, jak to tehdy všechno začínalo, jak to bylo z dnešního úhlu pohledu jen těžko představitelné a kde stojí počátky toho, díky čemuž dnes teenageři nehltají Davida Hasselhoffa, Brendu a Kelly, ale youtubery.

Prvním československým youtuberem byl v roce 1982 František Fuxoft Fuka:

[VideoYouTube Frantisek Fuka (Fuxoft) in 1982:

http://youtu.be/9im5fro1rg/

13. února 1992

Zatímco historie globálního internetu a jeho předchůdce ARPANET sahá hluboko do 60. let minulého století, ta československá se začala psát ve čtvrtek 13. února 1992. Slavnostní akt, kterého se v posluchárně č. 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT účastnili i zástupci americké NSF, fakticky propojil českou akademickou síť s internetem skrze uzel v rakouském Linci.

Počátky československých a českých sítí pečlivě zmapoval internetový historiograf Jiří Peterka na webu muzeuminternetu.cz.

První experimentální zahraniční přenosy dosahovaly rychlostí závratných 9,6 kb/s a jednalo se v podstatě o běžný zahraniční telefonát. Díky podpoře americké nadace George Mellon Foundation však mohli čeští internetoví průkopníci zakoupit lepší hardwarovou výbavu a modemy a rychlost na pevné lince se navýšila na tehdy slušných 19,2 kb/s. Univerzita v Linci byla připojená do evropské akademické sítě EARN a tehdejší Československo se tak stalo součástí mladičkého internetu.

Éra NSF

Americký internet se rodil jako akademický projekt sponzorovaný vědeckou nadací NSF, která do něj nechtěla vpustit komerční subjekty. Akademikům se není čemu divit, páteřní linky té doby totiž byly pomalé a vědci se reálně obávali, že by komerční provoz síť příliš zahltil.

Ke komercializaci tedy docházelo postupně a prakticky salámovou metodou zhruba do konce 80. let, kdy se za oceánem začali objevovat první neakademičtí poskytovatelé internetu, kteří využívali vágní definice komerčního provozu. V roce 1992 jim pak pomohl i Kongres, který přijal legislativu, jenž umožnila do sítě připojit i určité komunity, které se vysloveně nevěnovaly výzkumu.

Růst ARPANETu, předchůdce současného internetu, a páteřní síť NSFNET, kterou financovala americká NSF a měla tak až do poloviny 90. let rozhodující slovo, protože k americké síti se chtěli připojit i ostatní země

Výsadní postavení NSF jakožto kormidelníka internetu nebylo bezdůvodné. Počítačové sítě na přelomu 80. a 90. let samozřejmě bujely po celém světě, americká síť (NSFNET) ale byla zdaleka nejrozsáhlejší, a tak se všichni chtěli připojit k jejím páteřním linkám. NSF tedy měla nesporné právo na dohled a přísné podmínky, k čemu všemu se takový propojený internet bude používat, což platilo i o mladičkém československém internetu, který tu byl pro akademiky a nikoliv pro digitální plebs.

Právě to je důvod, proč svou první páteřní síť v Česku nebudoval zástup komerčních operátorů, ale Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, kterému šéfoval Jan Gruntorád, a které se v roce 1996 přetavilo v CESNET. Sdružení vysokých škol a Akademie věd ČR od té doby koordinuje šíření internetu na akademických pracovištích. Pokud se připojujete k internetu třeba na kolejích, surfujete povětšinou právě na špičkové infrastruktuře CESNETu.

Monopol, který to vše zbrzdil

Jak už jsem napsal výše, ačkoliv byl internet zpočátku ryze akademický, zejména v zámoří se přesto již na sklonku 80. let objevovali první komerční operátoři. Česko však mělo jedno specifikum, které odložilo postupnou komercializaci internetu o několik zbytečných let - licenční monopol. Ten až do roku 1995 držel Eurotel Praha, s.r.o. (společný podnik Správy pošt a telekomunikací, US West a Bell Atlantic) a exkluzivitu na provoz datových komunikačních sítí měl jednoduše proto, že se tehdejší úřední aparát domníval, že s touto ochranou do Česka spíše dorazí potřebné investice na stavbu nových sítí

[ArticleBox ORIGINÁL Šest alternativních a zapomenutých internetů : 169392]

Eurotel sice datovou infrastrukturu skutečně budoval, ale samotné připojení k internetu nenabízel. Byl to začarovaný kruh. V roce 1995 nicméně firma prodala svoji datovou divizi NexTel, která měla vše na starost, SPT Telecomu (později Českému Telecomu), čímž přestala platit původní exkluzivní licence a trh se konečně otevřel všem.

Rok 1995 je přelomový i v globálním kontextu. Internet se totiž postupným připojováním dalších a dalších sítí decentralizoval, liberalizoval a konečně i komercializoval a NSF ve vedení nahradily především organizace ICANN a IANA, které dohlížejí na systém přidělování IP adres a doménových jmen nejvyššího řádu, kam patří i česká CZ.

World Wide Web

Zhruba tou dobou se také definitivně prosadila internetová technologie World Wide Web jistého britského výzkumníka z CERNu Tima Bernerse-Leeho a miliony, desítky milionů a pak i stovky milionů a miliardy surfařů po celém světě objevily kouzlo takzvaných webových stránek napsaných v jazyce HTML, které dokázaly podobně jako noviny nebo časopis zobrazit na monitoru formátovaný text a grafiku staženou ze serveru na druhé straně planety.

BBS, Gopher a konečně WWW a webový prohlížeč. Za masivním rozvojem komerčního webu stojí i Windows 95, které již obsahovaly webový prohlížeč a internet tak přiblížily běžným smrtelníkům.

Právě onen přelom mezi černobílou a barevnou érou, ke které v českých podmínkách došlo v druhé polovině 90. let, byl možná ze všeho nejzajímavější. Zatímco v jednu chvíli jste v textovém režimu DOSu, Windows nebo na unixových systémech koukali, co si stáhnete z FTP serverů, co se zrovna děje v diskuzích na BBSkách a co píšou akademici na Gopheru, rázem tu byl World Wide Web a jeden jediný program - webový prohlížeč, který se pro příštích dvacet let stal univerzálním oknem do internetu a v podstatě nahradil a zabil desítky starších technologií. Jednou z mála prehistorických technologií, která dnes svým internetovým objemem stále konkuruje protokolu HTTP, je snad pouze e-mail.

[ArticleBox ORIGINÁL Historie českého internetu: Gopher : 125585]

[ArticleBox ORIGINÁL Historie českého Internetu: odkud se kdysi stahovalo? : 125947]

[ArticleBox ORIGINÁL Historie českého internetu: Jak se kdysi hledalo? : 125567]

[ArticleBox ORIGINÁL Historie českého internetu: BBS, alias Bulletin Board System : 125566]

www.zive.cs

S liberalizací internetu se naplno rozjel i hon na domény. Kdyby se Československo na sklonku roku 1992 nerozpadlo, dnes budeme mít adresu www.zive.cs. Nakonec to ale dopadlo trošku jinak, a tak dnes správce české domény eviduje bezmála 1,3 milionů zaregistrovaných domén CZ.

Vývoj ročního pronájmu domény CZ a její raketový růst

Přitom ani ty si v počátku nemohl pořídit jen tak kdekdo. K plné liberalizaci došlo až v roce 1997, kdy zdejší internetoví hráči z řad operátorů založili sdružení CZ.NIC a otevřeli trh s doménami naprosto každému. Cena sice byla zpočátku závratná, brzy však roční pronájem klesl na částku okolo stokoruny, a tak jsou dnes všechny atraktivní kombinace již dávno rozebrané.

Zbytek už znáte. V roce 1995 začal pomalu vznikat Seznam, na podzim 1996 přibylo Živě jako tehdejší zpravodajská elektronická příloha Computeru z Invexu a na přelomu tisíciletí se začalo šířit instantní broadbandové připojení i do domácností. Drahý vytáčený internet prakticky vymizel a tuzemští operátoři dnes v mnoha lokalitách běžným smrtelníkům nabízejí i gigabitové připojení - 100 000× rychlejší než na onom počátku českého internetu.

Dvacet let Živě.cz a jeho podoba od roku 1997 po současnost

Během dvaceti let vytvořil internet miliony nových pracovních míst, dramaticky pozměnil rychlost šíření informací, přinesl službu WWW a sociální sítě a promítl se prakticky do všech aspektů lidského života. Z doplňkové akademické služby se stala technologie, kterou dnes mnozí považují za přirozené lidské právo a stejnou samozřejmost jako elektřina.

Internetová penetrace napříč světem v roce 2012 (Zdroj: Wikipedia, Jeff Ogden, CC-BY-SA)


11. 2. 2017; Magazín Práva

Čtvrtstoletí v síti

Ještě před několika lety by mě ani nenapadlo, že ubytování nebo restauraci v cizině budeme s rodinou vybírat i podle toho, jestli je v nich wi-fi, tedy bezdrátové připojení k internetu. Osobně se bez přívalu informací aspoň na dovolené obejdu, ale taková předpověď počasí mě ve dnech volna naopak zajímá víc než kdy jindy.

Od vůbec prvního, tehdy pouze akademického připojení v naší zemi k celosvětové počítačové síti zvané internet uplyne 13. února 25 let. Z hlediska historie jde sice o zanedbatelný časový úsek, ale v tomto konkrétním případě o neuvěřitelný technologický skok. Vždyť posuďte sami, co se ještě v únoru 1994 považovalo za senzaci: "Prezident USA Clinton a švédský premiér Bildt se stali prvními nejvyššími představiteli států, kteří si vyměnili diplomatickou poštu pomocí světové elektronické sítě internet," referovalo tehdy Rudé právo.

"Kromě zkoušky tohoto spojení v celosvětovém systému internet bych ti chtěl poblahopřát k rozhodnutí ukončit obchodní embargo proti Vietnamu," napsal podle médií Švéd za oceán. "Milý Carle, sdílím Tvé nadšení pro nové komunikační technologie," odpověděl americký prezident, který v té době už přijímal vzkazy a připomínky na vlastní e-mailové adrese. O čtvrt roku později se se světem spojil i Parlament ČR, když dostal darem od amerického Kongresu patřičné vybavení v hodnotě 400 tisíc korun.

E-mail za tisícovku

Ještě o šest let dříve se přitom i v odborných kruzích e-mailovalo ve dnešním kontextu předpotopním způsobem. Vzpomíná na to Jan Gruntorád, ředitel sdružení CESNET, jenž se zabývá výzkumem a vývojem informačních a komunikačních technologií, budováním a rozvojem e-infrastruktury. V roce 1988 absolvoval čtyřměsíční stáž na Dánské technické univerzitě. "Když jsem se hlásil na tamější katedře telekomunikací, nezastíral jsem své přání vidět internet na vlastní oči. Chtěl jsem, aby mi ukázali nějaký připojený počítač.

Zavedli mě do obrovské haly o rozměrech asi 15x40 metrů, v níž stál velikánský sálový počítač o hmotnosti v řádech tun. Kolem něj sedělo několik pracovníků a pořád něco ťukali do klávesnice. Vůbec jsem nevěděl, co dělají. A oni, že prý e-mailují. Netušil jsem, co tím myslí. Když mi všechno vysvětlili, pochopil jsem, že tohle je cesta, která má obrovský potenciál. Ale zase takový vizionář, abych si dokázal představit dnešní svět, který je na internetu doslova závislý, jsem nebyl."

Není divu, vždyť onen sálový počítač na dánské technice stál v přepočtu desítky miliónů korun, staraly se o něj desítky techniků a systémových programátorů a polykal kilowatty elektřiny. "Když jsme vše propočítali na české reálie, vyšlo nám, že poslání jednoho e-mailu by vyšlo zhruba na tisíc korun. Takže naše první úvahy o využití internetu se nesly spíše v duchu podpory vědecké a výzkumné spolupráce," vysvětluje Jan Gruntorád.

Jen pro akademiky

Dánové na žádost Československa o připojení k síti beztak reagovali, že u počítačů za železnou oponou to není možné. Vše nabralo obrátky až po pádu režimu. "Nejbližší dostupný uzel byl na univerzitě v rakouském Linci. Právě jeho prostřednictvím jsme již v prosinci 1991 připojili Československo k internetu. Nejobtížnější a také nejnákladnější bylo zajistit pevný pronajatý telefonní okruh z ČVUT v pražských Dejvicích do výpočetního centra Univerzity Jana Keplera v Linci," přibližuje tehdejší okolnosti Jan Gruntorád a zmiňuje řadu dalších technických detailů, které museli vyřešit. Podmínkou prvního připojení bylo jeho výhradně akademické využití, komerční provoz nebyl přípustný. S tím naše strana neměla žádný problém, takže v únoru 1992 mohlo dojít ke slavnostnímu zahájení. "Tehdy jsme se připojili,úžasnou‘ rychlostí 9,6 kilobitu za sekundu, tedy řádově tisíckrát nižší, než má dnes většina z nás k dispozici doma," usmívá se Jan Gruntorád. "Podstatné ale je, že už tehdy jsme k připojení využili protokol TCP/IP, jejž jsme vyhodnotili jako nejperspektivnější a který tvoří základ dnešního internetu. Předešli jsme tím spoustě technických problémů a ušetřili hodně peněz."

Dobrý sluha, ale zlý pán

Jenže po čtvrtstoletí už je jasné, že internet není hoden pouze nadšené chvály za to, jak nám zjednodušil a obohatil život. Přibývá totiž problémů, které jdou ruku v ruce s jeho používáním, respektive zneužíváním či nadužíváním. Nejednomu odborníkovi na lidskou duši, zdraví, bezpečnost, bankovnictví, ochranu autorských práv nebo osobních údajů překopal náplň práce. V psy -chiatrii vznikl nový termín, netolismus - chorobná závislost na internetu ve všech jeho formách.

Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, kde se tato nemoc léčí, ji definuje jako nadměrné používání internetu, které s sebou přináší do života jedince psychologické, sociální, pracovní nebo školní komplikace. Mezi nejnávykovější aplikace či webové stránky patří ty, které umožňují obousměrnou komunikaci. Řeč je zejména o sociálních sítích, jimž podle statistik propadají především teenageři. Zveřejňováním svého soukromí se navíc stávají zranitelnějšími.

Na schůzkách rodičů vesměs třináctiletých gymnazistů jsem byla svědkem toho, jak bezradný otec jednoho z nich žádá třídního profesora, aby před vyučováním studentům zabavil mobily, protože jeho syn se bez Facebooku neobejde ani při výuce. "A jak ho mám doma přimět ke čtení, když pořád visí na počítači?" obracel se zoufale pro změnu na češtináře, který chce po dětech zápisy do čtenářského deníku.

Někdy se zaseknu

S nekonečným prohlížením obrazovky či displeje však bojují i dospělí, jak dokládá moje anketa mezi známými osobnostmi. "Snažím se, abych si jako otrok nepřipadal. Hledám jen to, co bezpodmínečně potřebuji, a většinu odkazů, co mi známí i neznámí posílají, nemilosrdně mažu, aniž bych je zhlédl. Jinak bych u počítače seděl věčně a pořád bych koukal na něco, o co vlastně nemám zájem," podotýká ke svému vztahu k internetu publicista a spisovatel Josef Klíma.

Herečka Klára Cibulková zase přiznává, že ji nejvíc zdržuje Facebook. "Stává se, že tam strávím více času, než bych sama chtěla, že se na něm zaseknu." Podobně je na tom rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který se kromě sociálních sítí věnuje, někdy i v noci, poště a hledání informací. "Občas se cítím nejen jako otrok, ale i jako oběť. To když najednou přístup k internetu ztratím a nemůžu reagovat okamžitě. Propadám pak i lehké panice," připouští profesor.

Na síti ho v poslední době znepokojuje zvýšený výskyt poplašných zpráv. "Takzvaný hoax se dá lehce zneužít k tomu, aby se jeho prostřednictvím šířily scestné názory, vyvolávala se panika, ponoukalo se k netoleranci, omezenosti a jednoduchým soudům s populistickým řešením, které ve skutečnosti žádným řešením není," upozorňuje rektor.

Moderátorka Barbora Černošková se snaží o zdravý přístup. Poštu už vyřizuje hlavně v pracovní době a na Facebooku se věnuje především svým fanouškům. "Sdružují se mi tam moc fajn lidi, což je pro mě takový povolený doping. Ale stejně nedám dopustit na rozhovor tváří v tvář. Tomu se žádná virtuální komunikace nevyrovná."

Co bude dál?

Odborníci považují možnosti internetu za neomezené. "V poslední době se třeba hodně mluví o internetu věcí. To jsou například ledničky, které vám oznámí, že byste si měli dokoupit máslo a čerstvá vejce. Pořád jsme ale v tomto ohledu na začátku. Není daleko doba, kdy si taková lednička sama objedná nákup a vám pak jen na mobilu pípne dotaz, kdy vám jej mohou doručit. Podobně auta se budou sama objednávat do servisu. Lidé na sobě budou mít čidla sledující jejich zdravotní stav, která v případě, že zaznamenají nějaká varující data, sama informují lékaře," odhaduje Jan Gruntorád.

Podle něj je jisté, že internet bude mít na náš život stále větší a větší vliv. "A to se zatím pohybujeme jen v pozemských dimenzích. Nepochybuji o tom, že se už brzy naplní vize jednoho z tvůrců internetu Vinta Cerfa, který předpovídá, že internet dobude i vesmír," dodává expert v oblasti technické kybernetiky.

Za největší přínos internetu považuje to, že dokázal spojit lidi celého světa prakticky bez jakýchkoli omezení a že jim kdykoli a kdekoli nabízí bezednou studnici informací. "Nástup internetu je bezesporu největší informační a komunikační revolucí v historii lidstva."

Foto: Ke slavnostnímu spuštění internetu došlo v únoru 1992 na ČVUT (viz pozvánka) v Praze. Kavárny a knihovny začaly o několik let později umožňovat připojení k síti těm, kteří internet doma, v práci nebo ve škole ještě neměli. Ilustrační foto ČTK

Foto: V roce 2008 se Jan Gruntorád (vpravo) v pražském sídle sdružení CESNET sešel s jedním z tvůrců internetu Vintem Cerfem. Znají se už z doby, kdy se tímto vynálezem zabývali jen zasvěcení odborníci. Foto a repro archív sdružení CESNET (2)


11. 2. 2017; prazsky.denik.cz

Před 25 lety do Česka oficiálně dorazil internet

Praha - Internetová služba World Wide Web vznikla původně jako prostředek ke sdílení vědeckých informací. Poté co se v 90. letech internet více rozšířil mimo akademickou sféru, dokázal web zásadně změnit způsob, jakým pracují a baví se stamiliony lidí po celém světě. Internetová přípojka dnes patří k takřka samozřejmému vybavení českých firem i domácností, k oficiálnímu napojení první československé instituce, pražského ČVUT, došlo 13. února 1992.

"Šlo ale spíše o formální záležitost, protože první pokusy s internetem se v Československu odehrávaly již od podzimu 1991. Navíc na samém přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo možné se připojit k jiným počítačovým sítím jako FidoNet, EUnet nebo EARN.

Samotné počátky se týkaly poměrně úzké skupiny odborníků a z pohledu veřejnosti nešlo o nikterak oslnivou skutečnost. Původním smyslem internetu, a to nejen toho českého, byl přenos informací a dat mezi vědeckými pracovišti a vysokými školami.

Projekt dostal název FERNET

Aby mohla síť tuto funkci plnit, bylo nejprve nutné propojit jednotlivé instituce. Proto byla za podpory ministerstva školství zahájena výstavba páteřní sítě mezi Prahou a Brnem.

Původně dostal projekt název FERNET (Federal Educational and Research Network), později byl přejmenován na FESNET a po rozpadu federace byl v červnu 1993 slavnostně zahájen provoz sítě pod názvem CESNET (Czech Educational and Scientific Network).

Čtěte také: Budoucnost pražské hromadné dopravy: internet v metru a nové tramvajové tratě

Monopol byl ukončen

Internet by se ale sotva stal tím, čím v současnosti je, pokud by zůstalo pouze u využití v akademické sféře. Trvalo však řadu let, než se stal dostupným i pro běžné využití.

Jednou z překážek rozvoje byla existující legislativa. Na počátku devadesátých let získala exkluzivní licenci na provozování veřejné datové sítě, tedy i internetu, společnost Eurotel. V polovině roku 1995 Eurotel svou datovou divizi odprodal společnosti SPT Telecom, s čímž bylo spojeno i ukončení monopolu na provozování datových sítí. Tím se otevřel prostor pro vznik konkurenčních poskytovatelů připojení.

Oba systémy spolu koexistovaly

Internet neměl ale zcela vyhráno. Musel se mimo jiné vypořádat s konkurencí v podobě výměny informací prostřednictvím technologie BBS, kterou v Česku zpopularizovala hlavně společnost Infima.

Po určitý čas spolu oba systémy koexistovaly, internet ale ze souboje vyšel jako jasný vítěz a na kdysi oblíbenou "bíbíesku" si dnes vzpomene už jen málokdo.

Své stránky začaly vytvářet i jednotlivci

Po liberalizaci trhu s internetovým připojením se síť začala šíře otvírat i pro komerční zájemce. Služeb internetu si tak mohl teoreticky užít každý. První uživatelé se rekrutovali z řad organizací a nadšenců, kterým nevadila nízká přenosová rychlost, občasné výpadky spojení či omezený počet stránek v češtině. Situace se však záhy začala měnit.

Na síť postupně zamířily jak zavedené společnosti, například vydavatelé novin, tak i nové firmy, jejichž vznik podnítil právě rozvoj internetu. Své stránky začali vytvářet i jednotlivci.

Spory o délku a cenu impulzu nakonec vzaly za své

Významnou překážkou na cestě k většímu rozšíření internetu byla zpočátku vysoká cena připojení a počítačů, která však časem začala klesat na přijatelnou úroveň. Byla to ale právě cenová politika SPT Telecom, která vedla v roce 1998 ke vzniku zřejmě nejznámější společné akce internetové komunity u nás, iniciativy Internetem proti monopolu.

Ta reagovala na ohlášené zvýšení cen za vytáčené připojení k síti, plánované od ledna 1999, a nakonec se jí podařilo na Telecomu vymoci zvláštní tarif. Spory o délku a cenu impulzu vzaly nakonec za své s tím, jak poskytovatelé přešli na nabídku připojení za měsíční paušál.

Čtěte také: Útok ruských hackerů na Prahu? Fantazie, tvrdí Moskva

Osobní počítač mělo jen 3,1 milionů domácností

Postupně, byť nikoliv zcela bez problémů, začali internet poskytovat i alternativní telefonní operátoři, kabelové televize i provozovatelé mobilních sítí. Možností, jak se připojit k síti je tak v současnosti celá řada, čemuž odpovídá i stále rostoucí obec uživatelů.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) používaly v roce 2015 internet tři čtvrtiny lidí starších 16 let, tedy 6,6 milionu osob. Osobní počítač mělo však jen 3,1 milionu domácností.

Počet registrovaných internetových domén s koncovkou cz stoupá

Počet uživatelů internetu tak převyšuje počet uživatelů počítače, což je dáno především rozmachem chytrých telefonů, tzv. smartphonů, které jsou často využívány právě pro přístup na internet. V roce 2015 používalo mobilní telefon k internetovému připojení 37 procent dospělé populace (3,2 milionu osob).

Podle údajů vyplývajících z internetového sdružení CZ.NIC stoupl v loňském roce počet registrovaných internetových domén s českou národní koncovkou.cz na 1,28 milionu.

Čtěte také: Školáci si nejsou jistí, co mohou sdílet na internetu"


10. 2. 2017; iHNed.cz

Československo vítá internet aneb vzpomínáme 25 let poté

Zeptal se mě, co říkám webu.

"Jo, dobrý," odpověděl jsem neurčitě.

Pátravě se na mě zadíval. "A víš, co to je?" "Jasně. Četl jsem o tom." "Už jsi web vyzkoušel?" Rozhodl jsem se tanec na tenkém ledě ukončit. Ano, něco málo o webu vím. Ne, není toho moc, koneckonců se už čtyři roky živím jako reportér a vystudovaný obor nesleduju. Na rozdíl od něj. Martin byl můj spolužák z Fakulty elektrotechniky ČVUT a pracoval v české pobočce IBM.

Psal se rok 1995. "Jestli chceš, já ti web ukážu." Pozval mě do práce. Na pécéčku s Windows 3.2 otevřel prohlížeč. Ukázal mi domovskou webovou stránku IBM. "Dobré," řekl jsem bez většího nadšení. Potom webovou stránku Bílého domu. Pokrčil jsem rameny. A pak web londýnského deníku Daily Telegraph.

"To je co?" zeptal jsem se.

"Články z Daily Telegraphu. Můžeš si je přečíst." "Z dnešního Daily Telegraphu?" "Jasně." Miloval jsem noviny, zejména anglické. Zamiloval jsem se do nich v Británii a v Česku jsem si je čas od času kupoval v trafice na Václavském náměstí. Stály sto korun nebo podobně nesmyslnou sumu a byly dva nebo tři dny staré.

"Takže tady na té stránce si můžu přečíst dnešní Telegraph? Zadarmo?" ujistil jsem se ještě jednou, pro jistotu.

Martin přikývl.

A to byl ten moment, kdy mi došlo, že na čtrnáctipalcovém monitoru vidím něco, co změní svět. I ten můj. Nejsem moc dobrý vizionář a většina mých předpovědí budoucnosti, o kterých jsem v oboru technologií v minulých pětadvaceti letech psal, se nevyplnila. Ale tohle byla jedna z těch vzácných chvil, kdy jsem měl pravdu a nepochyboval o ní.

Sputnik moment

Web dal obsah a smysl jinému "vynálezu", který se někdy s webem zaměňuje. Totiž internetu. Web je jednou z internetových služeb, kterou na přelomu osmdesátých a devadesátých let vymyslel ve švýcarském CERN anglický fyzik Tim Berners-Lee. Internet naproti tomu vznikl už v šedesátých letech a není spojený s jedním jménem.

Spíš s jednou událostí, kdybychom už chtěli popsat příběh internetu barvitě. Psal se 4. říjen 1957 a Rusové vypustili první umělou družici Sputnik. Druhý den vyšly New York Times s dlouhým, třířádkovým titulkem znění: "Sověti vystřelili umělou družici do vesmíru; obíhá kolem Země rychlostí 18 000 mil za hodinu; zaznamenány čtyři přelety nad USA."

Jak to souvisí s počítačovou sítí? Vlastně zásadně. Američany první prohra v závodě o vesmír zaskočila, ba vystrašila. Nebyla signálem, že západní svět s komunistickým impériem začíná prohrávat? A tak se administrativa Dwighta D. Eisenhowera rozhodla jednat. Okamžitě, vlastně v řádu dnů.

Vznikl nový úřad, později nazvaný agentura ARPA, koordinující a především financující výzkum a vývoj v klíčových oblastech. Rozuměj: v oblastech, kde se s Rusy soupeřilo a které mohly mít vojenský význam. Od té doby se ostatně překvapivým událostem přinášejícím vystřízlivění a nový pohled na nějaký problém říká "Sputnik moment".

ARPA byla formálně založena v únoru 1958 a jedním ze směrů rozvoje byly počítačové technologie. Projekt propojování počítačů dostal název ARPANET, což je přímý předchůdce internetu. Díky tomu, že projekt financovala, dnes vypadá internet tak, jak vypadá. Tou základní vlastností je decentralizovanost, jinak řečeno globální počítačová síť nemá žádný "mozek" ani "centrálu".

To není přirozený způsob, lidé, ale také příroda vnášejí řád do složitých struktur. Živé organismy, rovněž však i instituce jsou obvykle organizovány centrálně, lidově řečeno "odshora dolů". Kdyby první síť nebyla vyprojektovaná za vojenské peníze, určitě by dříve nebo později vznikla za soukromé prostředky, financovaná firmami jako třeba IBM nebo HP. Ale byla by to jiná síť.

Architektura vzniklá v agentuře ARPA dává dnes internetu mnohé jeho silné vlastnosti. Jsou to zejména robustnost a stabilita. Vojáci potřebovali, aby síť fungovala také v případě, že bude jakákoliv její část zničena. To platí i dnes. A druhým důsledkem je škálovatelnost. Dnes jsou k internetu připojeny miliardy počítačů a miliardy dalších zařízení. Přesto to nemá žádný vliv na rychlost a funkčnost.

Za klíčové se považuje propojení prvních pouhých čtyř počítačů na čtyřech univerzitních pracovištích v Kalifornii a Utahu. To bylo v roce 1969. V sedmdesátých letech se zrodila první významná a pro běžné lidi srozumitelná služba, totiž e-mail. A také vznikl způsob adresování připojených počítačů a posílání dat, takzvaný protokol TCP/IP. "Vojenský" a akademický ARPANET ho přijal v roce 1983, čímž se otevřel veřejnosti a světu. Internet coby celosvětová "síť sítí" tak vznikl nejen formálně, ale také fakticky.

Linka k lince

Ve čtvrtek 13. února 1992 se v posluchárně FEL ČVUT konala sešlost anoncovaná jako "připojení Československa k Internetu". Bylo to na mé alma mater, v posluchárně, kde jsem strávil desítky hodin, ne vždy příjemných. Ale to nebyl jediný důvod, proč jsem se nezúčastnil.

Navedl jsem svou kariéru jiným směrem, než předurčilo mé studium kybernetiky, završené necelý rok předtím. Původní plán pracovat v kosmickém výzkumu, kterému odpovídala i má diplomová práce, byl zapomenut. Chtěl jsem být novinář. Téhož roku jsem nastoupil jako reportér do časopisu Reflex.

K internetu jsem se dostal ještě jako student. Pokud mi paměť dobře slouží, někdy od podzimu 1990 byla k lince do Linze (to zní skoro jako báseň!) připojena jedna z počítačových poslucháren v budově v Dejvicích. Ale rychlost 9,6 kb/s mnoho zážitků neskýtala.

V poznávání výhod mě předběhla moje žena, tehdy budoucí, jejíž vedoucí diplomové práce zmizel hned po roce 1989 na jakési zahraniční pracoviště a komunikoval s ní pomocí e-mailů. Tím se může pochlubit málokdo, že poumilos. žíval e-mail v tak dávné době! I Bill Clinton, pozdější americký prezident, poslal svůj první e-mail až v roce 1994.

Také proto se mi zdálo oficiální připojení Československa k internetu jako formální, nedůležitá věc. A to jsme ani nevěděli, že se tahle země po volbách rozpadne na dvě a doména cs bude nahrazena doménami cz a sk. Ale také oficiální události mají svůj smysl, přinejmenším ten, že pak můžeme slavit jejich výročí. Tak jako příští týden, kdy oslavíme 25 let internetu v Česku.

Mapa zakopaných pokladů

Tahle technologie se do povědomí dostávala pomalu a nejistě. Můžeme-li se spolehnout na databázi českých médií Newton, která je v těchto dávných letech dost děravá, nebylo zmínek o internetu v českém tisku mnoho.

Ani o webu. Říká se, že nic důležitého na světě doopravdy neexistuje, dokud o tom nenapíší New York Times. To se stalo 8. prosince 1993, kdy na první straně byznysové přílohy v sešitě B1 vyšel článek známého novináře Johna Markoffa. První věta zněla: "Představte si to jako mapu zakopaných pokladů informačního věku" a následoval text o tom, jak bezplatný program jménem Mosaic umožňuje zájemcům číst texty uložené na různých počítačích po celém světě.

Markoff celkem přesně odhadl, že webový prohlížeč bude onou "killer app" internetu, tedy "programem tak odlišným a přitom zjevně užitečným, že doslova z ničeho vytvoří nový obor". To se přesně vyplnilo.

Jak s oblibou říkám, v roce 1990 se potkaly dvě revoluce, které spolu nesouvisely, ale došlo u nich k synergii. Revoluce politická, nebo společenská, chcete-li, a revoluce technologická. Pro mě či obecně pro mou generaci v Česku či bývalém Československu se tak navíc stalo v ten nejlepší životní moment.

Končil jsem školu a přemýšlel o své budoucnosti. Nečekaný příchod demokracie a pak nástup webu to přemýšlení učinily snadným. Najednou se otevřela možnost zabývat se vzrušujícím a fascinujícím oborem. Fukuyama zrovna publikoval svůj Konec historie a Bill Gates přemýšlel, k čemu ten internet vlastně je.

"Je to největší událost od vzniku osobních počítačů," napsal konečně v roce 1995. Monika Lewinská ještě ani nepodala žádost o místo stážistky v Bílém domě a Česká republika se chtěla stát členskou zemí NATO. Měli jsme pocit, že nás čeká jen růžová budoucnost.

Mýlili jsme se, samozřejmě. Ale když mi tento týden volali ze Seznamu, že pro jakousi výroční konferenci k 25. výročí připojení Česka k internetu natáčejí anketu a chtěli by vědět, co pro mě internet znamená a jak změnil můj život, došlo mi, že to přesahuje možnosti několikaminutové ankety.

Že to přesně a jasně lze říct snad jen pěti slovy.

Díky a byla to jízda.

---

POTKAJÍ SE DVA PSI… Slavný kreslený vtip vyšel v časopise New Yorker 5. července 1993. Dva psi stojí u osobního počítače a jeden říká druhému: "Na internetu nikdo neví, že jsi pes." Vtip představoval internet jako nový virtuální prostor nabízející anonymitu a svobodu.

O téměř pětadvacet let později je to skoro naopak, digitální svět je pro mnohé "Velkým bratrem", který naši svobodu omezuje a všechno o nás ví. Nejčastěji to, co například na sociálních sítích o sobě říkáme sami. Verze vtipu pro rok 2017 by proto mohla znít: "Na internetu každý ví, že jsi pitomec."


10. 2. 2017; linuxexpres.cz

Red Hat podpoří špičkového zahraničního pedagoga na FEL ČVUT

Firma Red Hat podpoří působení špičkového pedagoga z Iráku, jenž vyhrál mezinárodní konkurz na místo odborného asistenta FEL ČVUT a bude se věnovat výuce architektuře softwarových systémů a zkoumání metod umělé inteligence.

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze vyhlásila mezinárodní konkurz na místo odborného asistenta pro oblast softwarového inženýrství na Katedře počítačů. V něm zvítězil irácký pedagog Dr. Bestoun S. Ahmed, jehož působení na FEL ČVUT bude financovat firma Red Hat, která zde provozuje laboratoř open source, a fond pro internacionalizaci spravovaný děkanem fakulty. Iráčan se bude kromě výuky předmětu Architektura softwarových systémů věnovat hlavně zkoumání metod umělé inteligence v softwarovém inženýrství a testování softwaru.

„Máme praxí ověřeno, že absolventi technických oborů, kteří mají po dobu studií příležitost spolupracovat se zahraničními studenty i vyučujícími, jsou v profesním životě úspěšnější, lépe se prosazují v globálním prostředí a v rámci dnes již ve firmách standardních mezinárodních týmů fungují lépe“, říká Radovan Musil, ředitel vývojového centra Red Hat v Brně. „Naše univerzity jsou na velmi dobré úrovni a absolventi informatických oborů jsou kvalitní a snesou srovnání s těmi nejlepšími na světě. Tomu pomáhá i Red Hat, který se dlouhodobě intenzivně spolupráci s lokálními universitami a vzdělávání mladých lidí věnuje. Mým osobním profesním snem je pak otevření univerzit studentům a pedagogům ze zahraničí, abychom tak posunuli výuku na novou, ještě lepší úroveň.“


10. 2. 2017; mobil.cz

Internet už má doma většina Čechů

Podle údajů Sdružení pro internetový rozvoj a Českého statistického úřadu má internetové připojení 7,3 milionu Čechů starších deseti let. Za posledních deset let se počet českých domácností s přístupem k internetu více než zdvojnásobil. Přípojku má nyní 76 % domácností, ve firemním sektoru pak 98 % společností.

Rozvoj internetu v Česku pro koncové zákazníky zpočátku brzdila nízká rychlost a vysoká cena. Zlom přišel na přelomu tisíciletí, kdy tehdejší dominantní poskytovatel připojení SPT Telecom po nátlaku veřejnosti přišel s levnějším internetovým tarifem (více se dočtete zde ), ceny za internetové připojení v roce 1999 si můžete připomenout například zde . Zhruba na přelomu tisíciletí se začalo rozvíjet také obchodování na síti.

Postupně začali internet poskytovat i alternativní telefonní operátoři, kabelové televize i provozovatelé mobilních sítí. Možností, jak se připojit k síti, je nyní celá řada, čemuž odpovídá rostoucí obec uživatelů. Většina Čechů (téměř sedm milionů) se v současnosti k internetu připojuje stále přes počítač, mobil jich pro přístup využívá 3,5 milionu a 1,6 milionu si prohlíží weby přes tablet.

Nejvyšší rychlost internetových přípojek pro koncové uživatele se za posledních 20 let zvýšila pěttisíckrát. Zatímco v roce 1998 nabízel SPT Telecom digitální přípojku euroISDN s rychlostí 64 Kbit/s (více o euroISDN se dočtete zde ), tak nyní stejný operátor, ovšem dnes s názvem O2 Czech Republic, nabízí prostřednictvím technologie xDSL rychlost až 80 Mbit/s ( více zde ). Konkurenční kabelová firma UPC má v nabídce připojení o rychlosti až 400 Mbit/s.

V roce 2015 tvořil objem internetové ekonomiky 188 miliard korun, což bylo o 15 % více než v roce 2011. Na českém HDP se tak podílela 4,1 %. Největší část internetové ekonomiky tvořil sektor informačních a komunikačních technologií s přidanou hodnotou 175,3 miliardy korun, elektronické obchodování přispělo 11 miliardami a informační a mediální sektor 1,75 dodal miliardy korun. Loni internetové obchody utržily 98 miliard korun, což je meziroční růst o 21 procent.

Internetová služba World Wide Web vznikla původně jako prostředek ke sdílení vědeckých informací. Poté, co se v 90. letech internet více rozšířil i mimo akademickou sféru, dokázal zásadně změnit způsob, jakým pracují a baví se stovky milionů lidí po celém světě. První československá instituce, České vysokéučení technické, se k internetu oficiálně připojila před 25 lety, 13. února 1992.


10. 2. 2017; novinky.cz

Internet v Česku před 25 lety málem nebyl. Kvůli chybějícímu kabelu

Jednou z nejvýraznějších postav v historii tuzemského internetu je Jan Gruntorád, současný ředitel sdružení Cesnet. Právě on se totiž s partou několika nadšenců podílel na připojení Česka k této celosvětové počítačové síti. Jak řekl během rozhovoru pro Novinky.cz, bez problémů se to tehdy neobešlo. Kvůli chybějícímu kabelu se totiž připojení málem nerealizovalo.

Kdy jste poprvé objevil internet?

Fyzicky jsem ho poprvé viděl v rámci své stáže na technické univerzitě v Dánsku, v roce 1987. Tehdy mě můj profesor poslal do Kodaně na konferenci, ať se podívám, co se děje v daném oboru. A na přednášce byla řada terminálů, u kterých seděli lidé a intenzivně něco psali. Ta přednáška je vlastně ani moc nezajímala.

Profesora jsem se zeptal, proč lidi neposlouchají přednášky, a on mi vysvětlil, že si vyřizují elektronickou poštu. A to bylo moje první setkání s internetem.

Ten nešvar vyřizovat elektronickou korespondenci během konference přetrval až do dneška. Akorát to mají lidé daleko více usnadněné, v podstatě mají na klíně tablet nebo notebook. Na některých konferencích se to v současnosti už řeší, že se internet vypne, aby lidé skutečně poslouchali přednášející.

Dokázal jste si už tehdy představit, k čemu všemu bude jednou internet sloužit?

Tehdy jsem to bral, že to je prostředek pro profesionální komunikaci technických pracovníků. Je potřeba si uvědomit, že tehdy se počítače používaly k počítání. To znamená, že se na nich počítaly vědeckotechnické výpočty, parciální rovnice a tak dále.

Počítače tehdy nesloužily k zábavě ve volném čase, jako je tomu nyní. Že se internet stane fenoménem, který budeme mít doma na počítači nebo mobilu, to jsem tehdy neodhadoval.

Ředitel sdružení Cesnet Jan Gruntorád ukazuje panel, prostřednictvím kterého se v roce 1992 Česká republika připojila poprvé k internetu.

FOTO: mif, Novinky

Kdy se zrodila myšlenka, že by mohla být Česká republika také připojena k internetu?

Já jsem se vrátil po čtyřměsíční stáži z Dánska a kolegům jsem vyprávěl, co jsem viděl. Vzhledem k tomu, že jsme pracovali v daném oboru, tak jsme se zabývali myšlenkou, jak připojit počítače k těm rozlehlým počítačovým sítím.

Jenomže kvůli tomu, že jsme byli za železnou oponou, naše žádost směřovaná řediteli evropské sítě EARN týkající se začlenění ČVUT do příslušných sítí byla velmi slušně zamítnuta.

Napoprvé to tedy nevyšlo, kdy jste to zkoušeli znovu?

S ohledem na politické změny, které nastaly v roce 1989, jsme poslali žádost znovu. A vzhledem k tomu, že už jsme celý mechanismus znali, dostali jsme přesný návod, jak máme postupovat. To znamená, že jsme měli vybrat místo, které je pro nás na připojení nejekonomičtější. Tehdy byl nejblíže rakouský Linec, načež jsme objednali datový okruh z ČVUT do Lince a připojili se k internetu.

Takže internet do Česka přivedla parta nadšenců? Kolik lidí se tehdy na projektu podílelo?

To vlastní připojení inicializovala parta 20 až 30 lidí z vysokých škol, minimálně ze začátku především z Prahy. Takže nakonec se nám první testy připojení podařilo provést až v prosinci 1991.

A obešel se samotný akt připojení bez problémů?

Bohužel ne. Například jsme objednali router od společnosti Cisco, což nebylo vůbec jednoduché. Na jeho získání bylo zapotřebí licenční řízení, které jsme úspěšně absolvovali. Trvalo to víc než půl roku, ale nakonec jsme na stole měli vůbec první internetový router v Česku.

Jaké bylo ale naše překvapení, že součástí dodávky nebyl propojovací kabel mezi směrovačem a modemem. Tak to ale nebylo, bylo jej potřeba dokoupit zvlášť. Kvůli tomu bychom však museli absolvovat celé dovozní martyrium znovu. A půl roku čekat.

Nakonec se ale jeden kolega na zařízení podíval a řekl: "Kluci, počkejte, já zkusím něco vymyslet." A odpoledne ten kabel dovezl, prostě jej vyrobil sám. Pak probíhaly testy a 13. února 1992 jsme internet na půdě ČVUT poprvé prezentovali široké veřejnosti.

Router od společnosti Cisco dorazil bez propojovacího kabelu, zlaté české ručičky si jej musely vyrobit.

FOTO: mif, Novinky

Jak lidi reagovali na internet?

Velmi pozitivně, hlavně chtěli internet taky - obzvláště když byli z jiných měst. Relativně rychle se pak dala dohromady iniciativa, která sepsala návrh projektu Vybudování počítačové sítě s připojením k internetu a následně jej zaslala na ministerstvo školství, aby se postavila celorepubliková síť. Ministerstvo tehdy pružně reagovalo, projekt schválilo, a tím pádem to byl základ sítě Cesnet, kterou jsme realizovali v průběhu roku 1992 a 1993.

Vzpomenete si, jaká byla tehdy přenosová rychlost internetu?

Ten první okruh do Lince měl rychlost jen 9,6 kbit/s. Pak jsme sehnali rychlejší modemy, díky čemuž jsme rychlost zdvojnásobili. Nakonec jsme tedy měli rychlost 19,2 kbit/s. Pro porovnání - v současnosti mezinárodní konektivita Cesnetu je 100 Gbit/s. Dá se tedy říci, že současná konektivita je desetmiliónkrát vyšší, než jaká byla k dispozici před 25 lety.

Jaké připojení používáte v současnosti doma?

Já mám přípojku ADSL s rychlostí 20 Mbit/s. Někdy bych si přál, aby to bylo rychlejší, ale to není možné - bydlím v malé obci, moc daleko od ústředny. Když řeším nějaké pracovní věci, tak raději pracuji na rychlém připojení v práci.

Na druhou stranu situace byla před pár lety ještě mnohem horší. Tehdy jsem používal mobilní připojení od Eurotelu. Jeho rychlost byla tak mizerná, že jsem se kolikrát o víkendu sebral a jel raději do práce, abych mohl všechno vyřídit.

A jaká je tedy podle vás situace s připojením k internetu v Česku?

Podle mě je velmi obdobná jako v ostatních státech Evropské unie. Penetrace internetu je velmi slušná, navíc je integrální součástí výuky už na základních školách.

25. výročí českého internetuV pondělí 13. února bude ČR oslavovat 25. výročí od prvního připojení k internetu. K této příležitosti se bude konat celodenní konference, na které vystoupí přední osobnosti tuzemské internetové scény. Sledovat konferenci je možné v daný den živě na adrese www.pripojuji.se.


10. 2. 2017; technet.cz

V pondělí to bude 25 let, kdy jsme se připojili k internetu

Přesně 13. února 1992 bylo tehdejší Československo poprvé oficiálně připojeno k internetu. Co všechno to znamenalo a jak se od té doby internet u nás změnil, se dozvíte z přímého přenosu přednášek na ČVUT a také ze speciálního Rozstřelu.

Byl čtvrtek 13. února 1992, když se v posluchárně číslo 256 na ČVUT v Praze stalo tehdejší Československo 39. zemí, která se oficiálně připojila k internetu.

První pokusy s internetem se u nás odehrávaly již od podzimu 1991, ale výše uvedené datum je považováno za formální počátek internetu v Česku.

"Připojení se zprovoznilo pomocí pronajatého pevného telefonního okruhu, který vedl z dejvického kampusu ČVUT do výpočetního centra Univerzity Jana Keplera v rakouském Linci. Připojeným zařízením byl sálový počítač IBM 4341. Počítač byl připojen rychlostí 9,6 kilobitu za sekundu," popisuje začátky internetu sdružení CESNET, které pořádá konferenci k tomuto výročí.

Rychlost 9,6 kb/s se zdá na dnešní poměry nepoužitelná, ale je třeba si uvědomit, že v té době se internetová komunikace odehrávala především v textové podobě. Jen pro srovnání, logo Technetu v záhlaví této stránky má čtyři kilobyty a takovou rychlostí by se stahovalo 3,5 sekundy.

V té době grantová agentura National Science Foundation (NSF), která provozovala páteřní internetovou síť, dovolovala připojení pouze akademickým pracovištím. Československo tak začalo šířit internet na vědecká pracoviště prostřednictvím organizace CESNET. Její provoz byl zahájen v červnu 1993, ale již v roce 1992 byl vybudován základ páteřní sítě, který spojil Prahu a Brno pevnou linkou. V roce 1993 bylo k internetu připojeno již jedenáct měst.

Jak se internet v Československu a pozdější České republice rozvíjel, se můžete dočíst v našem článku k 20. výročí internetu v Česku . Setkání k 25. výročí v přímém přenosu

Jan Gruntorád

Realizací prvního připojení bylo pověřeno Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, konkrétně Oddělení informačních soustav. V jeho čele stál Ing. Jan Gruntorád, CSc., dnešní ředitel sdružení CESNET. Právě Jan Gruntorád byl také jedním z těch, kdo na slavnostním aktu v roce 1992 promluvil za tehdy ještě československou stranu.

Nyní bude mít záverečné slovo v rámci setkání k 25. výroční zavedení internetu u nás, jehož je náš server partnerem. Přednášky budou zahájeny právě v posluchárně číslo 256 ČVUT v Praze - Dejvicích. Na Technetu je budete moci sledovat v přímém přenosu od 10:30.

Na setkání vystoupí přední osobnosti českého i zahraničního internetu a akademické sféry. Smyslem setkání není jen stručně zrekapitulovat dosavadní rozvoj Internetu, ale především nastínit jeho budoucnost. Program akce je zde .

Adam Skotnický

V ten samý den ve 12:30 pak budete moci na našem serveru sledovat i další přenos. Tím bude pořad Rozstřel s Janem Gruntorádem a zástupcem mladé internetové podnikatelské obce Adamem Skotnickým.

V následujících dnech vám ještě přineseme vzpomínku na začátky internetu od Ondřeje Neffa a možná i jedno malé odhalení.


10. 2. 2017; Téma

25 let českého internetu

Počátky internetu sahají až do roku 1969, kdy v Americe vznikla armádní síť ARPANET, do níž se pak v 80. letech začaly připojovat americké univerzity. O desetiletí později, 13. února 1992, se pak v posluchárně číslo 256 na Fakultě elektrotechnické ČVUT v pražských Dejvicích konala slavnost. K internetu se oficiálně připojilo i tehdejší Československo (a v témže roce byl internet v USA zaveden i do Bílého domu). Od té doby uplynulo čtvrtstoletí a bez internetu si už život nedokážeme představit.

1 Česká republika má mírně přes 10,5 milionu obyvatel. Kolik procent z nich, počítaje v to i malé děti a seniory, dnes využívá internet?

a) 80 % b) 87,5 % c) 90 %

2 V procentuálním počtu uživatelů internetu se Česká republika pohybuje v Evropě nad průměrem. Finsko se už v roce 2010 stalo první zemí na světě, kde má každý občan nárok na připojení k internetu ze zákona. V kterých dvou zemích světa má podle žebříčku Mezinárodní telekomunikační unie z roku 2015 internetu více než 98 % obyvatel?

a) Bermudy a Island b) Estonsko a Norsko c) Lucembursko a Finsko

3 Příští rok to už bude dvacet let, co v České republice začal fungovat první zpravodajský portál. Stalo se tak 12. ledna 1998 a dnes patří mezi trojici největších. Který to je?

a) iDnes.cz b) Novinky.cz c) Blesk.cz

4 Internet změnil společenské zvyklosti. Třeba i ve sledování televize: zvláště mezi mladou generací strmě stoupá počet těch, kteří už klasické pořady ignorují a dávají přednost internetovým kanálům. Nejvíc uživatelů má videoportál YouTube. Kolik procent české populace ho pravidelně sleduje?

a) 48 % b) 58 % c) 68 %

5 V souvislosti s rozpadem Československa byla v roce 1993 zavedena nová národní doména s koncovkou "cz". Jaká koncovka se používala předtím?

a) "csr" b) "csfr" c) "cs"

6 Rok od roku narůstá počet filmů a seriálů, které nemůže sledovat divák klasické televize, ale přesto mají díky internetu obrovskou oblíbenost. Na to reagovala i nejprestižnější tuzemská filmová anketa Český lev, která od roku 2015 uděluje i cenu Mimořádný počin v oblasti audiovize. Kdo byl prvním vítězem?

a) seriál Autobazar Monte Karlo b) seriál Kancelář Blaník c) seriál Gynekologie 2

7 Dalším novým fenoménem jsou sociální sítě. Nejrozšířenější je Facebook. Kolik procent české populace už má svoji facebookovou stránku?

a) 45 % b) 55 % c) 65 %

8 Dalším relativně novým fenoménem je pohodlné nakupování přes internet. On-line obchodů už v Česku existují desítky tisíc. Jaké tržby měly tuzemské e-shopy v roce 2016?

a) mírně přes 1 miliardu Kč b) bezmála 10 miliard Kč c) téměř 100 miliard Kč


10. 2. 2017; Téma

Otec Ote českého internetu

Ve třetím patře rektorátu ČVUT v Praze-Dejvicích se nachází spousta moderních datových serverů. Před 25 lety, 13. února 1992, tu byl také střediskový počítač IBM, přes který ing. JAN GRUNTORÁD (65) připojil tehdejší Československo na internet. Stal se tak otcem internetu u nás, jak ho ostatně označil i proslulý americký informatik Vint Cerf, viceprezident společnosti Google.

A Jan Gruntorád ve stejných prostorách pracuje i nyní jako ředitel sdružení CESNET, které pro vědce provozuje a rozvíjí národní e-infrastrukturu.

- Kdy jste se setkal s internetem poprvé?

Měl jsem štěstí, že jsem v roce 1987 vyhrál konkurz na stáž na technické univerzitě v Lyngby na předměstí Kodaně. Dělal jsem tehdy kandidaturu věd a díky dohodě mezi naším a dánským ministerstvem školství jsem se dostal na katedru telekomunikací. A jeden z tamních profesorů mě poslal na konferenci, abych se podíval, jak to tam chodí. V jednom sále probíhaly přednášky a ve druhém byla řada terminálů, u nichž seděli lidé a intenzivně něco psali. Ptal jsem se, co dělají, a oni řekli, že mailují. Tehdy jsem se vůbec poprvé setkal s elektronickou poštou a s možností komunikovat s lidmi z celého světa. Kromě toho, že jsem se tam seznámil s internetem, tak jsem hlavně navázal kontakty. Vysvětlili mi třeba, jaký je proces žádostí o připojení na internet. Takže jsem po návratu napsal z ČVUT oficiální dopis, že se chceme připojit. A oni odpověděli, že není možné připojit pracoviště za železnou oponou.

- Takže v listopadu 1989 přišla revoluce a najednou to šlo?

Hned po politických změnách jsme napsali dopis znova a tehdy už byla odpověď kladná. Takže jsme se v relativně krátké době připojili na univerzitu Jana Keplera v Linci, protože to bylo nejlevnější řešení a také jsme tam měli osobní kontakty.

- Jak se změnilo prostředí, ve kterém jste kdysi připojil Československo na internet?

Ohromně. Je potřeba si uvědomit, že původně jsme měli na ČVUT k dispozici jen sovětský stroj EC 1045, což byl počítač s dvojicí procesorů vážící několik tun. Později jsme pořídili použitý střediskový počítač IBM 4341. A v rohu sálu byl jeden stojan s multiprotokolovým směrovačem, který byl velký jako dnešní počítač, a pomocí něho jsme se připojili na internet do rakouského Lince. Brali jsme internet jako užitečný prostředek, jak výzkumníkům a pedagogům umožnit komunikaci se zahraničím pro profesní účely. Ani ve snu nás nenapadlo, že se ty velké sálové počítače jednou změní na osobní a budeme něco takového mít doma.

- Bylo technicky možné se na západní internet připojit sovětským počítačem?

Bylo, protože EC 1045 byl klonem počítače IBM 370. Byl jsem se podívat v Bulharsku v továrně, kde údajně vyvíjeli nové počítače, ale ten vývoj spočíval v tom, že sehnali počítač ze Západu, rozebrali ho a studovali, jak je to udělané, aby se to mohlo okopírovat. A načerno se používal původní software. To byla realita rozděleného světa, kdy se ze Západu na Východ nejnovější technologie oficiálně nepouštěly. My jsme na internet připojili počítač IBM. V té době se však už chystalo vypnutí sovětského počítače, protože byl nespolehlivý, energeticky velmi náročný a neperspektivní.

- Traduje se, že vám sovětští technici při zprovoznění toho počítače upíjeli líh na čištění hlav magnetických pásků…

Vzhledem k tomu, že jsem byl tehdy šéftechnik, tak to mohu potvrdit. Sověti poslali seznam věcí, které potřebují připravit na instalaci a nadiktovali si od osciloskopů (elektronický měřicí přístroj zobrazující průběh napětí v čase, pozn. red.) až po šroubováky. A také chtěli pět litrů zcela čistého laboratorního lihu. Tehdy platily regule, že se musel líh skladovat pod zámkem a denně šlo vydat pouze půl litru. Takže sovětský brigadýr vždycky přišel s tím, že je potřeba čistit magnetopáskové jednotky počítačů, nechal si odlít čtvrt litru lihu a šel na sál. Tam čistil hlavy páskových jednotek, a když se nikdo nedíval, tak si vždycky loknul. Jednou jsme ho při tom přistihli a pak jsme se zkoušeli také napít. A bylo to šílené, málem mi to vypálilo hrdlo. Jenže oni na to byli trénovaní.

- Proč došlo k připojení Československa na internet zrovna 13. února 1992? To byla náhoda?

Spojení bylo funkční kolem 20. prosince 1991. Chtěli jsme ale připojení na internet oznámit odborné veřejnosti, takže jsme zorganizovali setkání na 13. února, kde se vše oficiálně oznámilo.

- Průměrný plat byl na začátku roku 1992 necelé čtyři tisíce korun. Kolik stálo připojení?

Mezinárodní datový okruh stál více než 150 000 korun za měsíc, takže to bylo mimo možnosti fyzické osoby. I my jsme na to potřebovali peníze z ministerstva.

- Když jste internet zapojovali, tak jste měli rychlost 9,6 kilobitů. Jak rychle se například načítala jedna stránka textu?

My tehdy nabádali uživatele, aby maily psali stručné, protože o tu linku se všichni museli dělit. Že by někdo poslal fotografii, to ani nešlo. Jedna stránka textu A4 se načítala 1,4 vteřiny. Takže současné připojení je milionkrát rychlejší než to v roce 1992.

- Celosvětově je za otce internetu označován americký informatik Vint Cerf, momentálně viceprezident společnosti Google. Cerf pak nazval otcem českého internetu vás. Jak jste se seznámili?

V roce 1992 jsem vyhrál konkurz na dvouměsíční stáž do Ameriky, která byla pod záštitou vlády Spojených států, a díky tomu jsem se dostal i k Vintu Cerfovi. Protože se tehdy internet teprve prosazoval, tak mne přijal a byl na mou návštěvu velmi dobře připraven. Dopředu jsem mu poslal otázky a v místnosti byly už na tabuli napsány odpovědi. Pak se se mnou asi dvě hodiny bavil a už tehdy měl vizi robotů na informace, což se později realizovalo formou Google vyhledavačů. Je třeba si uvědomit, že to byl rok 1992, kdy byl internet jen pro mailové služby a maximálně pro nějaký přenos souborů. Pak jsem se s Vintem Cerfem setkal na různých konferencích a byl i několikrát v Praze. A na jednom setkání řekl, že když se ho někdo zeptá, kdo je otcem internetu pro Českou republiku, tak že je to z jeho pohledu Jan Gruntorád. Ale to řekl v době, kdy už jsme se znali více než deset let.

- Jak moc bylo pro rozvoj internetu v tuzemsku důležité, že na jaře 1996 vznikl Seznam. cz, tedy první vyhledávač internetových stránek u nás?

Ze začátku byly veškeré zdroje v zahraničí a všichni se chtěli připojovat například do knihovny Kongresu Spojených států. Lidé ale postupně začali chtít hlavně místní informace, po nich byl velký hlad. Seznam.cz přišel relativně brzo s atraktivními službami, což hodně ovlivnilo další rozvoj a bylo to klíčové. Lidé získali další důvod, proč se připojit na internet. Předtím byla hlavním motivem elektronická pošta. Postupně vznikaly noviny jako Neviditelný pes a některé univerzityzačaly po dohodě s redakcemi dávat na internet výňatky z novin.

- Majitel Seznam.cz Ivo Lukačovič je dnes miliardářem. Nelitujete zpětně, že jste nevsadil na internet jako na nástroj byznysu? Byl jste přímo u zdroje.

Ani ne, já jsem se svým životem spokojený. Pana Lukačoviče znám, vždyť první server měl u nás… A ten úspěch mu přeju. Přišel v pravý čas a začal podnikat už za studií, kterámimochodemnedokončil. Seznam.cz je výjimečný v tom, že je díky němu Česká republika jedna z mála zemí na světě, kde je lokální služba stejně úspěšná jako Google. Uživatelé internetu u nás totiž mají jako základní stránku na počítači často nastaven Seznam.cz.

- Zatímco vznikaly informační servery (první byl iDnes.cz v lednu 1998), vy jste rozvíjel vysokorychlostní internet pro vědeckovýzkumné účely... Předtím měli vědci často jedinou možnost - chodit do Národní technické knihovny a získávat tam informace v papírové formě. Najednou se nám otevřely možnosti mít pro vysoké školy a výzkumné ústavy zajímavý informační obsah, například formou přístupů do různých vědeckých databází. Proto jsme také v roce 1996 založili CESNET - Sdružení veřejných vysokých škol a Akademie věd ČR. Jsme neveřejná síť, máme uzavřenou skupinu uživatelů z oblasti výzkumu, vývoje a vzdělávání a nesmíme připojovat fyzické osoby.

- Jak se událo, že se vám podařilo vybudovat síť CESNET pro vědce, a ještě v roce 2000 prodat komerční síť za 645 milionů Kč?

My jsme už v roce 1994 vybudovali síť CESNET, o kterou ale byl zájem i mimo vysoké školy. Tehdy byl model takzvané hospodářské činnosti na vysokýchškolách a touto formou jsme ostatní zájemce připojovali za peníze. Stále více se ale ukazovalo, že to není příliš systémové řešení. Tak jsme ještě postavili o generaci lepší síť, na kterou jsme převedli akademické uživatele a ty komerční jsme nechali na té původní síti. A abychom se mohli věnovat akademické sféře, tak jsme na základě výběrového řízení komerční síť včetně zákazníků a zařízení prodali společnosti Contactel. I když jsme financováni státem, tak jsem v jistém směru hrdý, že se mi podařilo ty prostředky za prodej uchránit a založit interní grantový Fond rozvoje CESNET.

- Na co vědci potřebují tak kvalitní vysokorychlostní optickou infrastrukturu s přenosem 100 gigabitů za vteřinu?

Spíše než pro lidi jsou tyto sítě stavěny pro vědecké přístroje. Člověk má v jistém směru omezené možnosti, kdežto superpočítače dokáží generovat o řády víc dat, které je potřeba přenášet a zpracovávat.

- Jsou například běžné přenosy lékařských operací?

Už jsme dělali několik přenosů operací s vysokým rozlišením v globálním měřítku - s Japonskem, USA a Evropou. O tyto služby je velký zájem. Už je realitou, že někdo operuje v Paříži a druhý mu on-line radí z New Yorku. Zatím jsou to jen pilotní projekty, ale přijde doba, kdy se to nabídne jako placená služba.

- Od roku 2013 jste překročili přenosovou hranici 100 Gb za vteřinu. Kam spěje vývoj v této oblasti?

Myslím, že se to jen tak nezastaví. Vědecké přístroje budou čím dál dokonalejší, budou generovat více dat a technické prostředky se budou vylepšovat. Už teď se ověřují terabitové sítě. U nás pracujeme na přenosech 400 Gb/s.

- Dostane se někdy takto vysokorychlostní internet i do domácností?

Běžní uživatelé to nevyužijí, potřeby lidí jsou pořád řádově menší, než je tomu u vědeckých aplikací. Nároky na přenosové objemy ovšem narostou, až se začnou propojovat IP adresy domácích spotřebičů a čidel.

- Jak to myslíte?

Vint Cerf má oblíbenou aplikaci s ledničkou, která v případě, že dojde nějaká potravina, tak ji sama přes internet objedná. Než nastane tenhle internet věcí, tak to ještě nějakou dobu potrvá, ale změní to strukturu internetu. Je však potřeba být opatrný, protože i tu nejlepší věc lze zneužít. Hrozí, že se vám někdo do takové sítě nabourá a udělá vám nějakou škodu.

- Neblížíme se už k Orwellovu románu 1984, z kterého pochází známý výrok "Velký bratr tě sleduje!"?

Technologie,které Orwell popisoval,užjsou tady. Dnes se při jednáních nejenom vypínají mobily, ale vyndávají se i baterky. Tato oblast prošla takovým vývojem, že rodiče už běžně mají zapojenou službu, pomocí které přes mobily sledují, kde jsou zrovna jejich děti. V této oblasti jsem hodně konzervativní a kupříkladu velmi kontroluji kamery, aby fungovaly, jen když já chci, a ne aby přenášely obraz pořád. A pečlivě hlídám, aby mě tak doma někdo nepozoroval.

- Co se s tím dá dělat?

Když si uvědomíte možnosti zneužití, tak nakonec zjistíte, že nejlepší obranou proti sledování je mobil vůbec nenosit. Jinak nemáte žádnou garanci, že vás někdo nesleduje. Když jedu někam do přírody, tak mobil nechám zásadně doma.

- Takže vás sociální sítě neoslovily?

Ne. Žádnou nepoužívám a v podstatě jsem spokojený člověk. Na Facebook o sobě hodně mladých lidí dává informace, které mohou být zneužitelné. Říkám si, že když se chci s někým sejít, tak se s ním sejdu fyzicky. * Nepatří tohle mezi negativní stránky vývoje internetu? Dnes tam najdete i spoustu vymyšlených informací... Každá věc má rub a líc. Považuji za velký přínos, že každý může dát na internet nějaké informace a rozšiřují se informační zdroje, ale je na každém, jak k internetu přistupuje. Analogicky se musí člověk dívat na věrohodnost zdrojů. Když si koupíte bulvární tisk, tak to prostě bude jiné než u vědeckého článku. * Co vás na technickém vývoji za posledních 25 let zklamalo? Vývoj procesorů a pamětí je daleko rychlejší, než je tomu u alkalických baterií, tam zklamaný do jisté míry jsem. U mobilních telefonů jsou baterie často největším omezujícím prostředkem. I když v poslední době dochází právě u baterií k obrovskému vývoji a zlepšení, což je nejvíce vidět u elektromobilů. * Považujete meziplanetární internet, což je nový projekt Vinta Cerfa, za sci-fi? To je věc, která je rozhodně potřeba. Když si uvědomíme, že to není jen jeden stát, který posílá rakety a lodě do vesmíru, tak musí existovat nějaký ověřený komunikační protokol. V jistém směru pro to TCP/IP protokol není vhodný. Ten je založen na principu, že se pošle soubor dat a jeho úspěšné přijetí se potvrdí - u meziplanetárního internetu ale komunikace jedním směrem trvá minuty a někdy i hodiny, takže se musejí hledat nové principy, aby byla komunikace možná. Konkrétní výzkumy a programy meziplanetárního internetu už naplno běží. Ten důvod je pragmatický: až lidé budou létat na Mars, tak to bude potřeba. * Takže Vint Cerf je zase o krok před ostatními? Stejně jako v polovině 70. let, kdy spoluvytvořil komunikační protokol TCP/IP, na kterém je dnes celosvětová síť vystavěna? On je skutečně vizionář. Potřebu meziplanetárního internetu viděl už před mnoha lety. * Jak se přihodilo, že jste se stal konzultantem NATO pro zavádění internetu v Ázerbájdžánu? Na jedné konferenci mě oslovil člověk, který pracoval pro NATO. Hledali konzultanta pro kavkazské země, který zná komunikaci na internetu, je z členské země NATO a mluví rusky. Pozvali mě na konkurz a tam mě vybrali. A pak mi dali udělat projekt na zavedení internetu na univerzity v Ázerbájdžánu a v sousedních zemích. S internetem tam teprve začínali, první cesty byly hodně dobrodružné, ale odborně to bylo nesmírně zajímavé. Začínali jsme jako u nás na nule a dnes ta síť funguje.

"Že bude mít internet každý, to byla odvážná vize." "Připojení je milionkrát rychlejší než v roce 1992." "Nejlepší obrana proti sledování? Nenosit mobil." "Sociální sítě nepoužívám a jsem spokojený člověk."

Ing. JAN GruNTOrÁD, CSc. (65) Po studiu na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze nastoupil v roce 1975 do Oblastního výpočetního centra vysokých školjako technik počítače ICL 4-72. V roce 1986 se stal vedoucím oddělení datové komunikace tohoto centra. Po společenských změnách v roce 1989 inicioval zapojení Československa do sítě European Academic and Research Network (EARN), v květnu 1990 se stal národním ředitelem sítě EARN a v únoru 1992 byl odpovědný za založení první sítě internetového typu u nás. Československo se stalo 39. zemí světa připojenou na internet. Když v roce 1996 vznikl CESNET (Sdružení veřejných vysokých škol a Akademie věd ČR), stal se jeho ředitelem a v této funkci působí dodnes. Pět let působil jako konzultant NATO na poli počítačových sítí pro komunitu výzkumu a vzdělávání v oblasti Kavkazu, zejména Ázerbájdžánu.


9. 2. 2017; CT24.cz

Ceny pro vědecké naděje: bodoval i glukometr propojený s mobilem

Má rozměry kreditní karty a pohodlně se vejde do peněženky. Díky propojení s mobilem se navíc může diabetikovi kdykoliv připomenout nebo odesílat potřebné údaje přímo lékaři. Nový typ glukometru, za kterým stojí student Marek Novák z ČVUT, je jedním z oceněných projektů cen Wernera von Siemense.

Nový glukometr by jeho strůjce rád viděl na trhu už příští rok. Aplikace je schopná posílat upomínky kvůli měření krve nebo spočítat potřebnou dávku inzulinu. Po změření stačí glukometr jen přiložit k chytrému telefonu - zobrazené hodnoty se automaticky zařadí k ostatním datům a mohou putovat k očím doktora.

"Všechno se mění v něco chytrého. Čtvrtá průmyslová revoluce ťuká na dveře nebo už tady možná je. To všechno vyžaduje nové myšlenky, nové inovace," zmínil generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek.

Letos se přihlásilo rekordních 346 soutěžících z 19 českých vysokých škol. Jedenáct laureátů si mezi sebou rozdělí milion korun. Novákův glukometr uspěl v kategorii vývoje a inovací. Za základní výzkum si cenu odnesl tým Petra Šittnera z Akademie věd ČR. Vymýšlí využití slitin s tvarovou pamětí pro medicínu, robotiku nebo letecký průmysl.

Stejně jako v předchozích letech byli nejhojněji obsazené kategorie o nejlepší diplomovou a disertační práci, kam se přihlásily tři čtvrtiny soutěžících. Nejlepší diplomovou práci sepsal Tomáš Pikálek z Vysokého učení technického v Brně, který vyvinul novou metodu pro měření indexu lomu vzduchu.

Mezi doktorandy uspěl Martin Ullrich z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze díky disertační práci, v níž realizoval prototyp funkčního chemického robota.

Zvláštní ocenění za překonání překážek při studiu získal Roman Švec z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který se navzdory zdravotnímu postižení věnuje studiu a výzkumu digitalizace kulturního dědictví.

Nejlepší disertací napsanou ženou byla práce Nedy Neykovové z Českého vysokého učení technického v Praze. Věnovala se hydrotermální syntéze nanotyčinek a nanosloupků oxidu zinečnatého pro využití ve fotovoltaice.

Nejlepším pedagogem byl oceněn Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti z Vysoké školy ekonomické v Praze. V soutěži bylo za dobu konání oceněno celkem více než 300 studentů, pedagogů a vědců.


9. 2. 2017; ČT 1

Ocenění vědy a vysokého školství

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Právě v těchto chvílích vrcholí předávání cen Wernera von Siemense, které podporují českou vědu a vysoké školství. Trofej přebírá 11 mladých badatelů, studentů a pedagogů. V kategorii vývoje a inovací zvítězil projekt nového typu glukometru. V budoucnu má sloužit lidem s cukrovkou.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:

Čtyřikrát ročně chodí k doktorovi na kontrolu a denně si hlídá kvůli diabetu hladinu cukru. Glukometr nosí Pavel Kozák u sebe pořád.

Pavel KOZÁK, :

Abych věděl, kolik si mám dát inzulínu, jakou mám konkrétní hladinu.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:

Přístroj to dokáže poznat z malé kapky krve.

Martin PRÁZNÝ, diabetolog, III. interní klinika - klinika endokrinologie a met:

Všechny fungují na principu takzvané suché chemie. To znamená máme nějaký testovací proužek do glukometru.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:

Měří se několikrát denně. Výkyvy cukru můžou způsobit zdravotní problémy i ohrozit diabetiky na životě. V budoucnu by pacienti mohli nosit glukometr třeba v peněžence hned vedle kreditní karty. Tohle zařízení má totiž úplně stejný formát a dokáže komunikovat s chytrým telefonem. Za jeho vývojem stojí student ČVUT Marek Novák.

Marek NOVÁK, student ČVUT, laureát Ceny Wernera von Siemense:

Informace je o naměřeném krevním cukru se automaticky a ihned se zobrazí na obrazovce. Umožní to i automatické

generování reportů, které jsou potom předávány diabetologovi.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:

Aplikace může taky posílat upomínky nebo spočítat potřebnou dávku inzulinu. Inovativní přístup ocenila porota.

Eduard PALÍŠEK, generální ředitel, Siemens Česká republika:

Všechno se mění v něco chytrého. Průmyslová revoluce čtvrtá

ťuká na dveře nebo už tady je. To všechno vyžaduje nové myšlenky a nové inovace.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:

Je to určitě velmi dobrý start pro spolupráci obou sfér, to znamená jak té výzkumné, vědecké tak aplikované.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka:

11 laureátů si mezi sebou rozdělí milion korun. Marek Novák chce peníze použít na další výzkum. Glukometr by rád dostal na trh příští rok. Martin Tyburec a Kateřina Poláková, Česká televize.


9. 2. 2017; novinky.cz

Na ČVUT vyvinuli novou metodiku využití biomasy

Novou metodiku zkoumání potenciálu biomasy pro energetické využití v zadaném území vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Spolupracovali s kolegy z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ). Nový software, vyvinutý v prostředí GIS, podrobně analyzuje a zobrazuje množství biomasy využitelné jako energetický zdroj v zadaném území - v kraji, okrese nebo republice.

"Aplikace umožňuje jak podrobné mapování dlouhodobě udržitelného potenciálu biomasy, se kterým lze počítat v energetických bilancích, tak i odhad možností jeho krátkodobého navýšení zmírněním některých standardních agrotechnických, ekonomických či tržních omezení," vysvětlil vedoucí katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT Jaroslav Knápek.

Jedná se o biomasu, jejíž potenciál tvoří produkční schopnosti konvenčních a energetických plodin a dřevin v příslušných klimatických a půdních podmínkách. Počítá se tedy s dlouhodobým očekávaným průměrem výnosu biomasy při správném hospodaření.

Údaje o půdě jsou dostupné

Pro stanovení potenciálu biomasy se využívá bonitace (zjednodušeně odhad kvality) zemědělských a lesních stanovišť po odečtení spotřeby pro zemědělské, dřevozpracující či průmyslové využití, rovněž vyloučení zdrojů z důvodů ochrany těch přírodních.

Bonitace zemědělské půdy je jejím vlastníkům dostupná, kupříkladu jako údaj BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) u výpisu z katastru nemovitostí. Pětimístný kód identifikuje klimatické podmínky, typ půdy, sklon pozemku spolu s orientací a skeletovitost půdy.

Krátkodobě lze potenciál významně navýšit

Výsledky provedených analýz pro vybrané oblasti ČR potvrzují, že potenciál biomasy pro energetické účely lze krátkodobě významně navýšit. Pro jednotlivé kraje je toto navýšení potenciálu v řádu až několika petajoulů (PJ). Jde tak o významný příspěvek k energetické bilanci celé republiky i jednotlivých krajů.

Výzkum ČVUT a VÚKOZ, na kterém se podílelo ještě několik dalších subjektů (ÚHÚL, CENIA aj.), tak poskytuje podle školy cenný podklad pro aktualizaci státní energetické koncepce a pro plánování rozvoje energetické infrastruktury s ohledem na zajištění její bezpečnosti.

Výzkum zaznamenal i prestižní vědecký časopis Renewable and Sustainable Energy Reviews.


9. 2. 2017; parlamentnilisty.cz

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT zkoumají využití biomasy. Výsledků si všiml i prestižní vědecký časopis

Novou metodiku mapování potenciálu biomasy pro energetické využití v zadaném území vyvinuli vědci z týmu z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolu s kolegy Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. (VÚKOZ, v.v.i) z odboru fytoenergetiky a biodiverzity.

Jejich výzkum zaznamenal i prestižní vědecký časopis Renewable and Sustainable Energy Reviews, který v lednu vydal článek "Short-term boosting of biomass energy sources - Determination of biomass potential for prevention of regional crisis situations".

Nový software, vyvinutý v prostředí GIS, podrobně analyzuje a zobrazuje množství biomasy využitelné jako energetický zdroj v zadaném území, například v kraji, okrese nebo republice. Jedná se o biomasu, jejíž potenciál, je tvořen produkčními schopnostmi konvenčních a energetických plodin a dřevin v příslušných klimatických a půdních podmínkách, počítá se tedy s dlouhodobým očekávaným průměrem výnosu biomasy při správném hospodaření. Pro stanovení potenciálu biomasy se využívá bonitace zemědělských a lesních stanovišť po odečtení spotřeby pro zemědělské, dřevozpracující příp. průmyslové využití a vyloučení zdrojů z důvodů ochrany přírodních zdrojů. Bonitace zemědělské půdy je jejím vlastníkům dostupná, např. jako údaj BPEJ u výpisu z katastru nemovitostí. Pětimístný kód identifikuje klimatické podmínky, typ půdy, sklon pozemku spolu s orientací a skeletovitost půdy.

Vedoucí katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Jaroslav Knápek o novém programu říká: " Aplikace nám umožňuje jak podrobné mapování dlouhodobě udržitelného potenciálu biomasy, se kterým lze počítat v energetických bilancích, tak i odhad možností jeho krátkodobého navýšení zmírněním některých standardních agrotechnických, ekonomických či tržních omezení."

Výsledky provedených analýz pro vybrané oblasti České republiky potvrzují, že potenciál biomasy pro energetické účely lze krátkodobě významně navýšit. Pro jednotlivé kraje České republiky je toto navýšení potenciálu biomasy v řádu až několika Petajoulů (PJ). Jde tak o významný příspěvek k energetické bilanci celé republiky i jednotlivých krajů.

Výsledky společného výzkumu ČVUT a VÚKOZ, v. v. i., na kterém se podílelo v rámci interdisciplinárního týmu ještě několik dalších subjektů, např. ÚHÚL, CENIA aj., tak poskytují cenný podklad pro aktualizaci státní energetické koncepce a pro plánování rozvoje energetické infrastruktury s ohledem na zajištění energetické bezpečnosti.

Citace článku Vávrová, K., Knápek, J, Weger, J.: Short-term boosting of biomass energy sources - Determination of biomass potential for prevention of regional crisis situations; Renew Sustain Energy Rev;Volume 67, January 2017, Pages 426-436 je k dispozici zde: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.uzei.cz/science/article/pii/S1364032116305068

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2016/17 nabízí ČVUT svým studentům 123 studijních programů a v rámci nich 464 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2016 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4200 světových univerzit, ve skupině univerzit na 501 - 550. místě. V oblasti "Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" a "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě. V oblasti "Mathematics" na 201. - 250. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200. Více informací najdete na www.cvut.cz.


9. 2. 2017; technickytydenik.cz

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze zkoumají využití biomasy. Výsledků si všiml i prestižní vědecký časopis / Technický týdeník

Novou metodiku mapování potenciálu biomasy pro energetické využití v zadaném území vyvinuli vědci z týmu z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolu s kolegy Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. (VÚKOZ, v. v. i.) z odboru fytoenergetiky a biodiverzity. Jejich výzkum zaznamenal i prestižní vědecký časopis Renewable and Sustainable Energy Reviews, který v lednu vydal článek „Short-term boosting of biomass energy sources - Determination of biomass potential for prevention of regional crisis situations“.

Nový software, vyvinutý v prostředí GIS, podrobně analyzuje a zobrazuje množství biomasy využitelné jako energetický zdroj v zadaném území, například v kraji, okrese nebo republice. Jedná se o biomasu, jejíž potenciál je tvořen produkčními schopnostmi konvenčních a energetických plodin a dřevin v příslušných klimatických a půdních podmínkách, počítá se tedy s dlouhodobým očekávaným průměrem výnosu biomasy při správném hospodaření. Pro stanovení potenciálu biomasy se využívá bonitace zemědělských a lesních stanovišť po odečtení spotřeby pro zemědělské, dřevozpracující příp. průmyslové využití a vyloučení zdrojů z důvodů ochrany přírodních zdrojů. Bonitace zemědělské půdy je jejím vlastníkům dostupná, např. jako údaj BPEJ u výpisu z katastru nemovitostí. Pětimístný kód identifikuje klimatické podmínky, typ půdy, sklon pozemku spolu s orientací a skeletovitost půdy.

Vedoucí katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Jaroslav Knápek o novém programu říká: „Aplikace nám umožňuje jak podrobné mapování dlouhodobě udržitelného potenciálu biomasy, se kterým lze počítat v energetických bilancích, tak i odhad možností jeho krátkodobého navýšení zmírněním některých standardních agrotechnických, ekonomických či tržních omezení."

Výsledky provedených analýz pro vybrané oblasti České republiky potvrzují, že potenciál biomasy pro energetické účely lze krátkodobě významně navýšit. Pro jednotlivé kraje České republiky je toto navýšení potenciálu biomasy v řádu až několika Petajoulů (PJ). Jde tak o významný příspěvek k energetické bilanci celé republiky i jednotlivých krajů.

Výsledky společného výzkumu ČVUT a VÚKOZ, na kterém se podílelo v rámci interdisciplinárního týmu ještě několik dalších subjektů, např. ÚHÚL nebo CENIA, tak poskytují cenný podklad pro aktualizaci státní energetické koncepce a pro plánování rozvoje energetické infrastruktury s ohledem na zajištění energetické bezpečnosti.


8. 2. 2017; Hradecký deník

Mají gravitační vlny naději?

PŘEDNÁŠKA

Letohrad - Pátý ročník unikátního seriálu přednášek špičkových osobností české vědy, ze kterého se na Letohradském soukromém gymnáziu stala tradice, je zpět. Již ve středu 8. února navštíví školu se svou přednáškou na téma "Mají gravitační vlny naději?" profesor katedry fyziky na ČVUT v Praze Petr Kulhánek.


8. 2. 2017; Lidové noviny

Děkan ČVUT podal "trojžalobu"

Nevídaná věc opět štěpí vztahy na Českém vysokém učení technickém (ČVUT). Děkanovi elektrotechnické fakulty Pavlu Ripkovi se tak nelíbily "personální audity", že žaluje rektora Petra Konvalinku, univerzitu i auditorskou společnost.

PRAHA Interní spor, jaký české vysoké školy nepamatují. Jeden z osmi děkanů pražské techniky - Pavel Ripka z Elektrotechnické fakulty ČVUT - se od loňska snaží zjistit, co na něj a rodinné příslušníky škola zjišťovala. Loni v říjnu měsíčník Reportér uvedl, že po nástupu rektora Petra Konvalinky tehdejší kvestor, čili správce univerzitní kasy, objednal "personální prověrku zhruba desítky vybraných osob z čela univerzity".

Mezi nimi bylo i pár děkanů a ředitelů. Exděkana strojní fakulty Františka Hrdličku či právě Ripku pak na říjnovém akademickém senátu zajímalo, proč na ně někdo sbíral data a prověřoval je. Rektor tehdy odpovídal, že škola neobjednávala "personální audity", nýbrž analýzy, které firmy fakturují ČVUT a zda v nich nepůsobí pracovníci školy. Ripka začal s rektorátem komunikovat přes právníka a - jak LN nyní zjistily - případ se rozhodne nikoliv na akademické půdě, ale u soudu na Praze 1.

Tajné prověrky, nebo ne?

"Ano, 29. ledna jsem podal trojžalobu ve věci tajných prověrek. Žalovanými jsou kromě pana rektora i univerzita jako organizace a také firma Ernst & Young (EY), která prověrky dle pana rektora provést nabídla a také prováděla," potvrdil LN Ripka. Před pár dny poslal kolegůme-mail, v němž vysvětluje, co jej k žalobě na ochranu osobnosti vedlo.

"Není obvyklé, že děkan podává žalobu na svou univerzitu a svého rektora. Pro neznalé shrnu, oč jde. Já a jedenáct dalších pracovníků ČVUT jsme byli již v roce 2014 obětí tajného a nezákonného prošetřování. Dozvěděli jsme se o tom z tisku až v říjnu 2016. Mé dotazy k této věci narazily dokonce na zapírání existence prošetřování. Abych se očistil, chtěl jsem výsledky vyšetřování zveřejnit a případně je veřejně vyvrátit. Jsem si totiž jist, že na mne ani na mé příbuzné žádné reálné kompro najít nemohli, a pokud něco našli, bylo to vykonstruované," napsal Ripka, jenž tvrdí, že mu to nebylo umožněno. Spor pro něj bude nákladný finančně i časově, takže se kromě omluvy soudí i o finanční odškodnění.

Rektor o žalobě ví. "Děkan Ripkamě písemně informoval, že podal žalobu na ČVUT, mou osobu a společnost Ernst & Young. Podání žaloby na rektora je nepochybně krokem k oslabení pozice rektora a prosazení ambic profesora Ripky, který proti rektorovi vystupuje systematicky... Po věcné stránce je tento spor zcela bezobsažný," řekl LN Petr Konvalinka.

Podle něj žaloba vychází z chybných předpokladů o obsahu zprávy a o rozsahu zkoumaných skutečností. "Přestože byl děkan několikrát vyzván, aby se s obsahem zprávy seznámil, neučinil tak. Profesor Ripka je známý tím, že je v soudních sporech pravidelně neúspěšným a tyto prohrává, a tak předpokládám, že tomu bude stejně i v tomto případě," dodal rektor. A připomíná, že prověrku střetu zájmů nezadal on, ale kvestor - a to v souladu se zákonem.

Včera reagovali i dotčení auditoři. "Nejsme si vědomi žádné žaloby. Předmětem zakázky nebyl personální audit, ale prověření střetu zájmů vybraných osob," sdělil LN Tomáš Kafka, partner oddělení investigativních služeb a řešení sporů společnosti EY.

Ripka považuje postup za nezákonný, neboť o kontrole nevěděl a nevydal k ní souhlas. Bylo tím prý dotčeno právo na soukromí.

"Nejsem příznivcem řešení vnitřních věcí soudní cestou, navíc pokud se jedná o nárok založený na dezinterpretacích. Na druhou stranu je potřeba uvítat, že bude rozhodovat nezávislý soud," míní Konvalinka. Rektor loni čelil i návrhům na své odvolání - nejen kvůli angažování "šíbra" Miroslava Elfmarka coby svého poradce. Ten byl mezitím pravomocně odsouzen. Jak LN psaly, atmosféru na škole vyhrotily skrytě pořízené nahrávky naznačující Elfmarkův vliv na chod školy.

---

Právní spory na akademické půdě

- V kauze příprav lyžařského mistrovství světa 2009 v Liberci byla podána žaloba na Vojtěcha Konopu, rektora Technické univerzity Liberec (TUL). Rektor i jednatel firmy Investing CZ čelili obžalobě za údajnou pletichu při koupi nábytku pro koleje. Až loni v dubnu byli zproštěni obvinění. * Žaloba cílila i na Ignáce Hozu, rektora Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Ten musel po roce 2009 vysvětlovat podezření z údajného dotačního podvodu, neboť škola přijala 1072 studentů na obory, pro něž prý neměla akreditaci. Hozu v dubnu 2010 odvolal akademický senát - i kvůli plánům na vědeckotechnický park v Uherském Hradišti. V roce 2013 byl krajským soudem osvobozen. * Roku 2006 odvolal akademický senát Vysoké školy uměleckoprůmyslové rektora Borise Jirků pro údajné porušování zákonů. Ve vyhrocené kauze padala četná trestní oznámení. Pramen: LN


8. 2. 2017; Lidové noviny

Děkan žaluje rektora, univerzitu i auditory

Poprvé v dějinách Českého vysokého učení technického čelí rektor žalobě, kterou proti němu podal jeden z jeho děkanů.

Pavlu Ripkovi se nelíbí, jak si univerzita bez svolení proklepla tucet vrcholných zaměstnanců včetně rodinných příslušníků. Škola si tak prý chtěla zjistit, zda nejsou napojeni na firmy, s nimiž je v obchodním styku. "Podal jsem trojžalobu ve věci tajných prověrek. Žalovanými jsou kromě rektora i univerzita a firma, jež prověrky prováděla," řekl LN Ripka. Chce, aby soud určil, zda je tajné prošetřování akademiků v pravomoci školy, či je to zavrženíhodná činnost. "Pan děkan Ripka je známý tím, že v soudních sporech pravidelně prohrává, a tak předpokládám, že stejně tomu bude i v tomto případě," míní Petr Konvalinka, rektor ČVUT.


7. 2. 2017; iHNed.cz

Práce snů? Pracovat pro českou firmu a pomoci jí do světa, říká Senta Čermáková po odchodu ze špičkové pozice v Hewlett Packard

Senta Čermáková opustila na konci loňského roku globální pozici v Hewlett-Packard.

Byla jednou z nejvýše postavených českých manažerek ve světě.

V Česku začínala jako šéfka integrace, když tady HP kupovala firmu Compaq. Na globální úrovni řídila dříve třeba komunikaci.

Prohlásit o korporaci, že je nekreativní, může podle ní jen člověk, který ji nezažil nebo v ní zažil něco opravdu špatného. Senta Čermáková strávila téměř čtvrt století v jednom oboru, z toho většinu času v jedné firmě − nadnárodním gigantu Hewlett-Packard. Na konci loňského roku se rozhodla z pozice šéfky globálních zákaznických vztahů odejít. HP se za poslední dva roky "vyčerpal" dělením na dvě části − na HP Inc. a Hewlett Packard Enterprise. Čermáková pomýšlela na povýšení, na to ale v turbulentní době nebyl prostor. V práci v globální firmě jí ale kreativita rozhodně nechyběla. Vzpomíná například, jak se její kolegové v Kalifornii museli otáčet, když se v roce 2011 provalila aféra bývalého šéfa HP Marka Hurda. "Je neuvěřitelné pozorovat, jak týmy reagují," říká v rozhovoru pro HN.

HN: V HP jste strávila většinu své kariéry. Proč jste ji ukončila?

Zhruba čtyřiadvacet let jsem měla učebnicovou kariéru, byla jsem šťastná a dávala jsem práci maximum. Práce pro mě byla vždycky hodně důležitá. Poslední rok už jsem měla trochu složitější − dodělala jsem projekt, postavila jsem tým a myslela jsem, že bude šance na povýšení. Jenže to se změnilo na konci roku 2015, kdy se HP rozdělil na HP Inc. a Hewlett Packard Enterprise.

HN: Takže povýšení nepřišlo?

Firma mi nenabídla postup, na který jsem byla vždy po pár letech zvyklá. Říkala jsem si, že když zůstanu, budu stagnovat. A jak mentoruji, stávalo se mi, že mentoringy začaly být takové oboustranné. Už jsem s žáky vlastně řešila svůj mentoring. Pak jsem šla na kafe s kamarádem a on mi řekl, že bych měla z firmy odejít. Měl pocit, že už se potřebuji rozletět. Takže jsem udělala krok do neznáma a odešla.

SENTA ČERMÁKOVÁ

◼ Poslední roky měla své místo v centrále HP v kalifornském Palo Alto. Na konci roku 2016 je opustila. ◼ Po vystudování ČVUT v Praze strávila v této firmě prakticky 25 let. ◼ Její začátky v HP se pojí s integrací firmy Compaq v Česku, pak se posouvala na různé pozice do světa. Naposledy měla na starosti péči o zákazníky a zákaznické programy pro celý svět. ◼ Nyní se věnuje studiu a poohlíží se po další korporaci. V kariérní změně ji podporuje její rodina - manžel, novinář Miloš Čermák a děti Vavřinec a Jolana.

HN: Na druhou stranu − zažila jste firmu v tom lepším…

Nic lepšího bych asi už nezažila. Kdyby šlo všechno dobře, možná bych se posunula třeba na viceprezidentskou úroveň, ale asi by to ještě několik let trvalo. Jenže ve chvíli, kdy se ve firmě něco štěpí a možná se bude i něco kupovat, není prostor řešit personální přesuny.

HN: Když se firma dělila, nebyli zákazníci, které jste měla na starosti, nervózní?

Měla jsem v týmu Američanku, která měla na starosti natáčení videí se zákazníky a jejich odezvu. Klienti na změny reagovali překvapivě pozitivně, skoro líp než my uvnitř firmy. Když jste součástí společnosti, vnímáte velké změny možná moc citlivě, kdežto zákazník to bere tak, že odštěpené firmy spolu prostě budou spolupracovat.

JAKO AKUMULÁTOR

◼ Ať ji zastihnete kdykoliv a kdekoliv, má pořád úsměv na tváři. Může za to jen dlouholetý kontakt s americkým naturelem? "V Americe mají lidé životní optimismus, nikdy neřeknou, že je něco špatně a že něco nejde," připouští Senta Čermáková. Její životní optimismus a energie ale prý plynou z toho, že se jí nikdy nic špatného nestalo. "Lidé, kterých jsem se pozitivně dotkla, mě teď podporují a vrací mi to," říká dlouholetá manažerka. ◼ Po dlouhé pracovní etapě prožívá kariérní pauzu a přistupuje k ní velmi aktivně. Volný čas plní sportem, mentoringem v organizaci Odyssey a u vysokoškolských studentů a také se sama vzdělává. Dělá si dálkově kurz na Pensylvánské univerzitě a uvažuje o studiu němčiny ve Frankfurtu. ◼ Mohla by skončit na vrcholu s pěkným životopisem. Prohlašuje ale, že toho chce ještě mnoho dokázat.

HN: Investoři vnímali štěpení taky pozitivně?

Taky. Změny se samozřejmě dělají tak, aby byly finančně výhodné.

HN: Co jste stihla během toho posledního, jak říkáte složitého roku?

Vybudovala jsem fantastický tým. Jeho centrála je ve Spojených státech, kde sedí sedm lidí. Dále fungují tři podpůrné huby v Rumunsku, Polsku a Mexiku. Najímala jsem mladé talenty, podobné těm, které v Česku mentoruji. Dohromady je jich zhruba padesát. Někteří z nich byli inženýři, jiní kreativci, takzvaní story tellers. Měla jsem kolegy ještě ve Velké Británii, v Číně a v Singapuru. Za vybudování tohoto programu jsme dokonce dostali "Oscara pro Customer Advocacy" v Londýně.

HN: Jak vypadají zákaznické programy v globální firmě?

Představte si něco jako TripAdvisor pro firemní segment, do kterého namísto recenzí na restaurace vkládáte popisy úspěšných projektů, rozhovory se zákazníky, zákaznická loga a zákaznická videa. Můj centrální tým zodpovídal za systém řízení vztahů s klienty, za zákaznický obsah, za vizi i distribuci. Centra v Bukurešti, Vratislavi a Guadalajaře generovala obsah a centra v San Diegu, Manchesteru a Singapuru obsluhovala globální obchodní a marketingová oddělení a zásobovala je potřebnými referencemi do nabídek a projektů.

HN: Mimochodem, proč jste pro podpůrný zákaznický systém vybrala zrovna zmíněné lokality?

Primárním důvodem byly náklady, to nebudeme zastírat. Každá velká firma má huby v určitých místech. HP dělá v Rumunsku celou marketingovou analytiku − shromažďují se tam všechna data, jsou tam lidé, kteří mluví švédsky nebo třeba turecky. V Polsku ve Vratislavi je zase takový kreativní hub. Vytvořila jsem si prostě svůj tým z národů, u kterých by to možná nikoho nenapadlo.

HN: Česká republika mezi nimi není. Jakou roli pro HP hraje?

Česko je významné a zdejší pobočka měla vždycky dobrý zvuk. Já jsem se vlastně svezla do světa s českou skupinou. Potkala jsem před lety Pavla Kaláška, bývalého zdejšího šéfa, který se mnou kdysi dělal na propojení bývalé firmy Compaq s HP a který prosazoval teorii, že chytří ambiciózní lidé mají jít do světa a do centrál.

HN: Vrátila byste se teď pracovně do Česka?

Do HP ne. Dokážu si ale představit, že půjdu do české firmy, která chce růst do světa. Už neřeším peníze či zázemí, ale spíš smysl.

HN: Sama jste vystudovala inženýrský obor, ale pak jste působila na pozicích, které se více zaobírají lidmi.

Byl to ale pořád inženýrink. Je to vlastně CRM management. Kdyby to dělal někdo humanitně zaměřený, pohoří na tom. Je potřeba vědět, jak fungují systémy, a umět mluvit technickým jazykem s lidmi z IT.

HN: Ve firmách, jako je HP, je tedy pro manažerské pozice třeba mít technické vzdělání?

Je to neocenitelná devíza do dnešního světa. Technologie, které přicházejí a budou přicházet, naše děti pochopí velmi rychle, ale my s tím budeme mít problém. I lidé v těch dnes zdánlivě "bezpečných" pracích se budou muset tyhle věci naučit. Já sama se chci teď v pauze zdokonalit v nových trendech.

HN: Jak reagují headhunteři na váš životopis se světovou zkušeností?

Headhunteři slibují, že pro mě něco budou mít, že jsem skvělý materiál, ale že to nepřijde zítra. Česko je podle nich pro mě moc malé. A já vím, že bych světovou práci nechtěla dělat z Prahy. V Londýně nebo v Silicon Valley by se mi pozice asi hledala líp, kdybych byla "domorodec". Není to úplně tak, že se nabídky hrnou a já si z nich vybírám.

HN: Není problém v tom, že jste překvalifikovaná či drahá?

Myslím, že drahá nejsem, že se pro firmu roztrhám. Teď už to pro mě není o platu, chci mít radost z toho něco vytvořit. Svou práci snů už jsem zmínila: pracovat třeba pro českou firmu, jíž bych pomohla k mezinárodnímu rozměru.

HN: Proč není na podobných pozicích, jako jste měla vy, víc Čechů?

Je třeba vybočit ze svého zázemí. A já měla spíš víc štěstí než rozumu. Už v tom, že jsem šla na technickou školu. Lidé, kteří uměli anglicky a měli tohle vzdělání, rostli raketově nahoru.

HN: Jak jste v HP postupovala do světa?

V globální roli jsem začínala v komunikaci s médii a analytiky, ale z Prahy. Bylo to časově hrozně náročné − ráno jsem vstávala na Asii, pak jsem dělala Evropu, a než jsem šla spát, hlídala jsem Ameriku.

HN: Potkala jste během své kariéry v zahraničí i zajímavé Čechy?

Ano. Ale nejen Čechy. Měla jsem vždycky super mentory, od každého jsem si něco vzala. Jeden mi třeba říkal, že to nesmím přehánět a na služební cestě si mám dát i nějaký relax. Druhý mě zase naučil, že když je člověk k lidem lidský, vrátí se mu to zpátky.

HN: Můžete uvést příklad, kdy jste se touto radou řídila?

Když jsme po roce 2002 pracovali na integraci HP s firmou Compaq, museli jsme propustit přibližně 40 procent lidí. Já bych to oddřela a rozloučila se s lidmi podle výsledků a kompetencí. Pavel Kalášek mě ale naučil dívat se na tým jako "tatínek": vzal v potaz jejich rodinné poměry, řešil věci, jako kdyby to byla jeho rodinná firma. Opakovalo se to, když jsme měli integrovat obchodníky. Zase bych na to šla přes výsledky, ale on mě navedl, že musím oslovit zákazníky.

Zbrojař Strnad krouží kolem další firmy. Jedná o převzetí pražského Chemcomexu, který staví jaderné elektrárny - čtěte ZDE

HN: Může na základě lidského prvku fungovat celá korporace?

U korporace víc záleží na dobré vizi. Když se teď poohlížím po budoucích zaměstnavatelích, dívám se, co firma dělá speciálního. Firmy jako Amazon, Google či Tesla přicházejí s nápady, které dělají technologie sexy. Mění to, jak pracujeme a žijeme. Příkladem může být služba Amazon Go: jdete nakoupit, vyberete si zboží, dáte ho do košíčku a bez zaplacení odejdete.

HN: Zvládl HP nástup sofistikovaných technologií?

Myslím že ano. Na spadnutí je celá nová počítačová strategie, která se jmenuje "memory storage". Čipy fungují na mnohem rychlejší bázi. Je to podobná revoluce, jako když Intel přišel v 60. letech s mikroprocesory.

HN: Pohybovala jste se řadu let mezi největšími technologickými firmami USA a světa. Jaká je mezi nimi rivalita?

Zažila jsem to v pozici celosvětového mluvčího. V komunikační divizi byla šílená rivalita, hodně záleželo na tom, kdy se dá na trh zpráva o nové technologii, kdy ji dá IBM a další. Byly tam týmy, které měly opravdu "dlouhé uši". Byla jsem dvakrát projektovou manažerkou pro globální konferenci analytiků a u té se taky hodně řešilo, kdy ji uspořádat. Když ty zprávy utečou, pak jsou samozřejmě velmi podobné trendy. To je hodně soutěživé prostředí. V takzvaných customer programmes ale od sebe naopak konkurenti navzájem opisují. Systém řízení zákaznických vztahů dělají jen tři firmy a je to ještě čerstvé. Podívala jsem se takhle do firem EMC, McAfee či Citrix. Vlastně jsem se mohla podívat, jak pracuje konkurence a na jejich nejosvědčenější postupy.

HN: Zažila jste v komunikaci nějakou velkou krizi či událost?

Pamatuji si, když jsme řešili odchody našich šéfů. Jednou jsme byli doma u šéfové na teambuildingu v Cupertinu v Kalifornii a zrovna v té době odstoupil Mark Hurd kvůli aféře. Lidé z PR a komunikačního oddělení tehdy kvůli tomu vůbec nedorazili, pracovali na tom, a ostatní kolegové dost řešili, jaká je to pro firmu revoluce. Když člověk sedí v Česku a kouká nahoru, říká si, že by to udělal jinak nebo líp, ale když jste pak blízko, nestačíte se divit. Je neuvěřitelné pozorovat, jak reagují týmy, když třeba IBM namíří konferenci proti druhé firmě.

HN: Na pozici ředitelky zákaznických programů je asi nejcitlivější práce s daty. Řešila jste nějaký přešlap?

Všechno je v tom hodně ošemetné. Jednou jsme měli průšvih: měli jsme udělanou případovou studii o jednom topzákazníkovi a z Harvard Business Review od nás chtěli článek. V PR oddělení text zkrátili a otiskli bez vědomí zákazníka − ten chtěl nakonec mluvit i s generální ředitelkou. Nakonec to dobře dopadlo. Platí ale, že v každé situaci, kdy měníte obsah nebo něco zveřejňujete o zákazníkovi, musí se mu to dát podepsat.

HN: Kolik jste v HP zažila šéfů?

Hodně. Naposledy šéfku − Meg Whitmanovou. Třeba Marka Hurda jsem provázela v Maďarsku. Zažila jsem Carly Fiorinovou, ta byla i v Praze a s Pavlem Kaláškem jsme měli na starosti její návštěvu. V Compaqu jsem zažila ještě Michaela Capellase.

HN: Často slýcháme, že korporace nejsou kreativní. Co byste na to řekla?

To může tvrdit jen člověk, který má špatnou zkušenost. Znovu opakuji, že z nižší úrovně jsem lidi nahoře podceňovala. Jakmile jsem se ale dostala výš, smekám před nimi. "Dole" v zemích si to nějak uřídíte, ale nahoře na centrále opravdu musíte reagovat na trh. Dělají se spousty šuplíkových krizových řešení, připravuje se spousta věcí.

HN: Máte dvě děti. Jak šla světová kariéra skloubit s rodinou?

Musím upřímně říct, že když byly děti menší, více jsem se zaměřovala na práci. Vavřincovi je dnes už 23 a Jolance 21 let. Můj postoj se změnil, když syn odjel do Ameriky. Do té doby jsem totiž brala jako samozřejmost, že rodina je prostě pořád okolo. Začala jsme se pak věnovat vínům a sommeliérství, abych si zaplnila prázdný prostor pozitivním studiem.

HN: Korporace dnes hodně lidí vnímá poměrně negativně. Jak je vidí vaše děti?

Nemyslí si, že jsou špatné. Vavřinec si stále hledá nějaké brigády a příležitosti. Byl v Microsoftu, v Googlu, v E&Y. Jolanka má brigádu v Raiffeisenbank.

HN: Čím to je, že řada mladých dnes více řeší volný čas a snaží se sladit pracovní a osobní život?

Možná je to generační vymezování, nebo jsou prostě jen chytřejší než my. Třeba jsem do toho taky nemusela dávat tolik. Jak se svět digitalizuje, možná bude brzy kratší pracovní týden. Lidé se budou těšit do práce, mít víc času na rodinu.

HN: Přesto chcete prázdný prostor znovu zaplnit korporací?

Když se podívám na svůj životopis, říkám si, že kdybych takhle skončila po dalších deseti dvaceti letech, byl by ten kariérní finiš asi dobrý. Já toho ale chci ještě hodně dokázat. Chci namotivovat lidi, chci ještě vytvořit mezinárodní tým. Myslím, že na to mám talent. Mám i scénář, že bych eventuálně udělala něco svého. Prioritou ale je skočit do další korporace.


7. 2. 2017; Mladá fronta Dnes

Na gymnázium míří Kulhánek a Drahoš

Letohrad

Letohradské soukromé gymnázium pokračuje v seriálu přednášek osobností české vědy zítřejší návštěvou profesora katedry fyziky na ČVUT v Praze Petra Kulhánka. Přednáška s názvem "Mají gravitační vlny naději?" začne o půl páté odpoledne. Ve středu o čtrnáct dní později zavítá na gymnázium v 16 hodin předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Poslední únorový den pak badatel v oblasti vojenské historie Jaroslav Čada.


7. 2. 2017; sciencemag.cz

Před 25 lety se naše země připojila k Internetu

Před 25 lety, ve čtvrtek 13. února 1992, se naše země, tehdy ještě jako součást Československa, poprvé oficiálně připojila k Internetu. Stalo se tak na akci, kterou v posluchárně číslo 256 ČVUT v Praze - Dejvicích uspořádal nepočetný tým odborníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Na den přesně po čtvrtstoletí a na stejném místě se nyní u příležitosti výročí uskuteční slavnostní setkání. Ve spolupráci s ČVUT je pořádá CESNET, sdružení veřejných vysokých škol a Akademie věd ČR, které zajišťuje rozvoj stejnojmenné národní elektronické infrastruktury, určené pro vědu, výzkum a vzdělávání.

Hlavním iniciátorem prvního připojení byl před 25 lety Jan Gruntorád, současný ředitel sdružení CESNET. Připojení se zprovoznilo pomocí pronajatého pevného telefonního okruhu, který vedl z dejvického kampusu ČVUT do výpočetního centra Univerzity Jana Keplera v rakouském Linci. Připojeným zařízením byl sálový počítač IBM 4341. Československo se stalo 39. zemí připojenou k Internetu. Počítač byl připojen rychlostí 9,6 kilobitu za sekundu, tedy řádově tisíckrát nižší, než dnes většina z nás využívá doma nebo v práci, a milionkrát nižší, než v současnosti nabízejí nejrychlejší vědecko-výzkumné infrastruktury.

Tenkrát ještě málokdo tušil, jaký ohromný rozmach Internet v příštích letech prožije. "Když jsme vše propočítali na české reálie, vyšlo nám, že poslání jednoho e-mailu by nás vyšlo zhruba na tisíc korun. Takže naše první úvahy o využití Internetu se nesly spíše v duchu podpory vědecké a výzkumné spolupráce," vzpomíná Jan Gruntorád.

Internet tenkrát ještě nebyl otevřeným prostředím, jakým je dnes. K připojení byl nutný souhlas americké grantové agentury National Science Foundation (NSF), která provozovala a plně financovala tehdejší jedinou páteřní síť Internetu. Podmínkou připojení bylo jeho výhradně akademické využití, komerční provoz nebyl přípustný. Zástupce NSF Steven Goldstein se pak zúčastnil i aktu prvního oficiálního připojení.

"Pozvali jsme rovněž další odborníky ze zahraničí, kteří nám s připojením pomáhali: dva zástupce Univerzity Jana Keplera v Linci, Wilfrieda Machteru a Günthera Schmittenera, anebo Boba Blokzijla, předsedu RIPE - otevřeného fóra podporujícího technický rozvoj Internetu. A v neposlední řadě několik desítek kolegů z našich vysokých škol a ústavů akademie věd, kterým jsme Internet představili a vůbec poprvé prakticky předvedli," říká Jan Gruntorád.

Právě Steven Goldstein promluví i na letošním setkání, pořádaném 13. února. Na akci, která potrvá od 9. do 14. hodiny, vystoupí přední osobnosti českého i zahraničního Internetu a akademické sféry. CESNET navíc v předsálí posluchárny umožní návštěvníkům zhlédnout nejzajímavější demonstrace z vlastního výzkumu v oblasti Internetu. Fakulta elektrotechnická ČVUT otevře tematickou výstavu unikátních počítačů ze 70. až 90. let minulého století.

Akci můžete po registraci na webu 25let.online navštívit osobně, anebo ji na téže adrese sledovat živě.

Podrobnosti o setkání včetně programu najdete na: https://25let.online


6. 2. 2017; Haló noviny

Kompletní sbírka v Almaty

O první české zlato na univerziádě v Almaty se postarali alpští lyžaři v paralelním závodu družstev. Tým ve složení Martina Dubovská, Tereza Kmochová, Daniel Paulus a Adam Zika porazil ve finále favorizované Rakušany 3:1. Bronz přidal snowboardista Martin Mikyska ve slopestylu.

Čeští lyžaři vyřadili cestou do finále nejprve Libanon a ve čtvrtfinále přešli přes Kanadu. V semifinále si poradili s Ruskem. Ve finále proti Rakousku vyhráli své paralelní jízdy mezi brankami pro obří slalom Dubovská, Kmochová a Zika, jedinou porážku si připsal Paulus.

Mikyska figuroval ve slopestylu po první jízdě na sedmém místě, druhá se mu ale vydařila lépe a posunula ho na stupně vítězů. Marta Křepelková a Čestmír Kožíšek skončili druzí ve skocích na lyžích smíšených dvojic. Pětadvacetiletá studentka ČVUT Křepelková už získala druhou medaili, v individuální soutěži byla třetí.

Česká výprava tak vylepšila svou medailovou bilanci v Almaty na pět cenných kovů (1 - 1 - 3).


4. 2. 2017; denik.cz

Třetí medaile. Pár Křepelková, Kožíšek si doskočil na univerziádě pro stříbro

Marta Křepelková a Čestmír Kožíšek skončili na univerziádě v Almaty druzí ve skocích na lyžích smíšených dvojic a postarali se o největší úspěch české výpravy. Pětadvacetiletá studentka ČVUT Křepelková už v Kazachstánu získala druhou medaili, v individuální soutěži byla třetí. Krasobruslař Michal Březina na cenný kov nedosáhl, z osmého místa po krátkém programu se ve volné jízdě posunul na sedmé.

Dvojici českých skokanů předčili jen Japonci Haruka Iwasaová a Naoki Nakamura, kteří v součtu čtyř pokusů získali o deset bodů víc. Ve finále bojoval také další český pár, Karolína Indráčková s Filipem Sakalou obsadili šesté místo.

Soutěž krasobruslařů suverénně vyhrál domácí reprezentant Denis Ten, bronzový olympijský medailista ze Soči. Březina za medailovými pozicemi zaostal o 21,5 bodu. Nicole Kuzmichová a Alexandr Sinicyn byli v tancích na ledě taktéž sedmí.

Běžci na lyžích Andrea Klementová a Jakub Gräf skončili ve sprintu smíšených dvojic devátí, Daniel Paulus byl v obřím slalomu dvacátý. Curlingový tým postoupil do pondělního semifinále proti Švédsku, v základní části turnaje Češi obsadili třetí místo s šesti výhrami a třemi porážkami.

Česká výprava zatím na univerziádě získala jedno stříbro a dva bronzy. Vedle dvou medailových úspěchů ve skocích na lyžích se o zbývající bronz postarala snowboardistka Kateřina Chourová.

Čtěte také: Kmochová přidala na univerziádě čtvrté místo i v obřím slalomu"


4. 2. 2017; Lidové noviny

Půlmiliardová "infuze" do robotů

Nejúspěšnější v soutěži o podporu excelentních týmů bylo ČVUT. Získalo pět dotací, z toho tři pro nový kybernetický ústav CIIRC

PRAHA Výborní kybernetici se ze světa vracejí na "rodné" České vysoké učení technické (ČVUT).

Příkladem je Robert Babuška, jenž školu absolvoval v roce 1991, pak pracoval v Grenoblu i nizozemském Delftu, ale nyní bude jedním z řešitelů takzvaně excelentního týmu s názvem Robotika pro průmysl 4.0. Ministerstvo školství na něj z unijních fondů pošle 174 milionů korun.

Jak už LN před týdnem uvedly, v soutěži o 5,23 miliardy korun nejvíce uspělo ČVUT, když ze 32 udělených projektů pro celé Česko získalo pět dotací; Univerzita Karlova uspěla "jen" čtyřikrát.

Hned tři z dotací putují do nové věže, která po mnoha peripetiích a vnitro univerzitních debatách vyrostla v pražských Dejvicích - do Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Zbývající dva týmy má fakulta informačních technologií (projekt Big Code) a fakulta elektrotechnická na fotovoltaiku.

"Jsem z toho nadšen, zvláště že tak uspěl nový ústav. Ukazuje se, že má jistou excelenci, ale do výzkumů se zapojí i další fakulty," řekl LN rektor Petr Konvalinka.

Vědci z tohoto centra už například loni vyslali do zemětřesením zničeného Amatrice v Itálii pár chytrých strojů, které mapovaly stupeň poškození dvou historicky cenných kostelů. Robotika je ale tématem hlavně kvůli svému využití v továrnách budoucnosti.

Roboti, kteří už uvažují Zmíněný profesor Babuška se pokusí do Prahy přenést své znalosti a otevřenost, které zná z robocentra v nizozemském Delftu, kde více než šestnáct let působí.

"Cílem je výzkum v oblasti robotizace a autonomie robotických systémů pro digitální průmysl, průmysl 4.0. Náš tým je velmi multidisciplinární: jsou v něm odborníci od hardwaru přes řízení až po strojové učení či vnímání obrazu," říká Babuška, jenž bude spolupracovat s mechatronikem Michaelem Valáškem, děkanem strojní fakulty, nebo Michaelem Šebkem, expertem na řídicí systémy z elektrofakulty ČVUT.

"Budu pendlovat mezi Delftem a Prahou, jak už to chvíli dělám. Je to užitečné: vedu své doktorandy v Nizozemsku, i v Praze budou mladí vědci. Univerzita v Delftu je nadšena robotikou, v posledních letech jsme vybudovali robotický institut, který velmi pozvedl jméno univerzity," vypráví Babuška.

Druhý tým, Inteligentní strojové vnímání za 138 milionů korun, povede další odchovanec pražské techniky: Josef Šivic. Ten působí ve francouzském ústavu INRIA, pro nějž v roce 2013 získal grant Evropské výzkumné rady (ERC). Takzvanému strojovému vidění, kdy stroje samy rozpoznávají obrazy a "vidí", se bude věnovat Tomáš Pajdla i Václav Hlaváč, jenž v minulosti obdržel též granty od amerických obranných složek.

Akonečně třetí tým - Umělá inteligence a uvažování za 154 milionů korun - povede další držitel ERC grantu na výzkum jazyka a rozvažování Josef Urban, jenž působil v nizozemském Nijmegenu. Tuzemskými partnery jsou Vladimír Kučera a ředitel ústavu Vladimír Mařík. "Svou teoretickou práci z ERC by měl dr. Urban spojit s praktickými aplikacemi týmů v ČR a převádět je do reálných aplikací," řekl LN Mařík.

To je také důvodem, proč v dejvické budově má mít laboratoře i Vysoké učení technické Brno, Západočeská univerzita z Plzně či ostravská Vysoká školabáňská. Koncept centra má blízko k průmyslu, takže v něm existuje testovací laboratoř - testbed, který využijí všechny tři týmy. "V pondělí 6. února podepíšeme dohodu mezi CIIRC, Siemensem a společností Škoda Auto o pomoci při budování testbedu," prozradil Mařík. Obě firmy pomohou laboratoř metodicky rozjet, dá se čekat i zájem dalších. Chystá se navíc sdílení doktorandů s univerzitami v Innsbrucku nebo v Nijmegenu.

Šance pro ČVUT i Česko "Naše integrace do mezinárodní komunity bude pokračovat," plánuje Mařík. Ze čtyř žádostí o dotaci získal CIIRC tři - a to v celkové výši půl miliardy korun. Podle manažera Víta Dočkala je klíčové zapojit se ještě do unijních záměrů, jako je Teaming programu Horizon 2020. "To je neopakovatelná šance pro nás i celé ČVUT, neboť pak už tok financí ze strukturálních fondů postupně ustane a bude potřeba se zaměřit na větší evropské granty. Musíme dobře investovat a stát se pro svět atraktivním partnerem," míní Dočkal.

Poznámka k tématu na straně 10

Bodovala zvláště umělá inteligence (financované týmy na součástech ČVUT podle celostátního pořadí, částka je v milionech korun): * 5. Fakulta informačních technologií: Big Code - Analýza rozsáhlých bází programů (72,4) * 6. Ústav CIIRC: Inteligentní strojové vnímání (138,3) * 14. Ústav CIIRC: Robotika pro průmysl 4.0 (174,4) * 25. Fakulta elektrotechnická: Centrum fotovoltaiky (166,5) * 27. Ústav CIIRC: Umělá inteligence a uvažování (153,7) Pramen: LN, MŠMT


4. 2. 2017; sport.iDNES.cz

Skokanský pár Křepelková, Kožíšek získal na univerziádě stříbro

Marta Křepelková a Čestmír Kožíšek skončili na univerziádě v Almaty druzí ve skocích na lyžích smíšených dvojic a postarali se o největší úspěch české výpravy. Do semifinále postoupili curleři, zato krasobruslař Michal Březina na cenný kov nedosáhl: z osmého místa po krátkém programu se ve volné jízdě dokázal posunout jen na sedmé.

Pětadvacetiletá studentka ČVUT Křepelková už v Kazachstánu získala druhou medaili, v individuální soutěži byla třetí.

Dvojici českých skokanů předčili jen Japonci Haruka Iwasaová a Naoki Nakamura, kteří v součtu čtyř pokusů získali o deset bodů víc. Ve finále bojoval také další český pár, Karolína Indráčková s Filipem Sakalou obsadili šesté místo.

Soutěž krasobruslařů suverénně vyhrál domácí reprezentant Denis Ten, bronzový olympijský medailista ze Soči. Březina za medailovými pozicemi zaostal o 21,5 bodu. Nicole Kuzmichová a Alexandr Sinicyn byli v tancích na ledě taktéž sedmí.

Běžci na lyžích Andrea Klementová a Jakub Gräf skončili ve sprintu smíšených dvojic devátí, Daniel Paulus byl v obřím slalomu dvacátý. Curlingový tým postoupil do pondělního semifinále proti Švédsku, v základní části turnaje Češi obsadili třetí místo s šesti výhrami a třemi porážkami.

Česká výprava zatím na univerziádě získala jedno stříbro a dva bronzy. Vedle dvou medailových úspěchů ve skocích na lyžích se o zbývající bronz postarala snowboardistka Kateřina Chourová.


2. 2. 2017; Blesk

Křepelková má bronz

ALMATY - Bravo! Marta Křepelková (25) vybojovala na zimní univerziádě v Almaty bronzovou medaili ve skoku na lyžích. Studentka ČVUT udržela třetí místo z prvního kola a postarala se o první cenný kov české výpravy v Kazachstánu.


2. 2. 2017; Haló noviny

První medaile

Marta Křepelková vybojovala na zimní univerziádě v Almaty bronzovou medaili ve skoku na lyžích. Pětadvacetiletá studentka ČVUT udržela třetí místo z prvního kola a postarala se o první cenný kov české výpravy v Kazachstánu. Na můstku Křepelková nestačila jen na Japonky Haruku Iwasaovou a Juku Kobajašiovou. Další dvě Češky Karolína Indráčková a Michaela Doleželová se seřadily na osmém a devátém místě.


2. 2. 2017; Lupa.cz

Byzance: firma studentů z ČVUT vyrábí skládačku pro vývoj chytrých IoT věcí

Chcete ve svém výrobku IoT a nevíte, jak na to? Skládačka od Byzance slibuje maximální jednoduchost.

V kancelářích poblíž hlavního vlakového nádraží v Praze sedí mladí lidé a na malé tištěné spoje pájí ještě menší součástky. "Je to tady taková čínská fabrika s dětskou prací," žertuje Tomáš Záruba. "Plošňáky" se skutečně v Číně vyrábějí, zbytek se ale produkuje a kompletuje v Česku. Mladá firma Byzance právě rozjíždí pilotní projekty své "skládačky" pro Internet věcí, na které už nějakou dobu pracuje.

Byzance odstartovala někdy v červnu roku 2015, kdy se dalo dohromady několik studentů ČVUT. Nešlo o univerzitní spin-off jako takový, projekt vznikl odděleně a škola v něm nemá podíl. Zformovanému startupu se podařilo získat prvotní investici od angel investora, jeho jméno nezveřejňuje. "Nikde se o něm nepíše," říká pouze Záruba.

Peníze (ze kterých ještě zbývá rezerva) posloužily k vybudování firmy do dnešní podoby. "Bylo to náročné. Jsme hardwarová firma a prošli jsme si pěti technologickými cestami, které se nakonec ukázaly jako slepé. Každá vyšla na stovky tisíc korun," popisuje šéf Byzance. Teď už by český IoT produkt mohl zamířit na trh a usiluje také o seed investici - prý kolem milionu dolarů.

Hardware jako služba

"Byzance je IoT pro ty, pro které tato oblast představuje finanční a technologickou bariéru," pouští se Záruba do vysvětlování toho, co jeho společnost dělá. "Lidé mají nápady na IoT, ale je pro ně těžké je uvést do provozu, případně jim chybí peníze. Než vám někde začne blikat dioda, musíte vyřešit hromadu věcí."

Autor: Jan Sedlák

Do této kategorie mohou spadat i tradiční průmyslové společnosti, včetně těch českých, které najednou kvůli nástupu elektronizace a IoT musí najmout ajťáky, psát manuály, provozovat call centra a tak dále. Umí vyrobit spíš například topení a IT odbornost jim chybí. Lidé z IT jsou rovněž stále dražší a trh začíná být solidně rozebraný.

Byzance chce nabízet hardware jako službu. Princip je jednoduchý: zákazníkovi dodá technologie a službu, která odstraní největší bariéry při vývoji IoT funkcí, a firma samotná se tak bude starat především o to, co umí. Pokud bude chtít dát svému výrobku chytré funkce, nemusí se zabývat celým "stackem" IoT technologií, ale pouze napsat pár řádků kódu pro vypínání, zapínání, odesílání a podobně. "Nemusí se znovu vymýšlet kolo," říká Záruba.

Autor: Byzance

Psaní kódu v Byzance

Funguje to tak, že si zákazníci od Byzance pořídí jeho IoT hardware. Jde vlastně o skládačku se základním modulem s Wi-Fi a/nebo ethernetem, na který lze připojovat další rozšíření - GSM, GPS, sběrnice, komunikace v rámci 433 MHz. Nad tím pak běží operační systém, který v Byzance napsali (ARM a jazyk C), který v podstatě zajistí překlad toho, co si zákazník pro své zařízení jednoduše napíše. Z hardwaru pak další komunikace míří do cloudu - Byzance kompletně běží v Azure od Microsoftu.

Nic neřešit

Pokud tedy chcete svému výrobku dát chytré IoT funkce, Byzance vám dodá hardware dle potřeb, případně pomůže s návrhem a řešením a zajistí fungování. Na vás je pak psát základní funkce. Má to mít i další výhody.

Autor: Byzance

Moduly Byzance

Nebude nutné řešit to, že se objeví nový protokol, nová verze toho a tamtoho, změněné a nové knihovny a podobně. To má řešit Byzance na pozadí a vše aktualizovat s tím, že k dispozici jsou i předchozí a "emergency" verze. Ze zařízení se rovněž dají sbírat data.

Byzance umožňuje odstranit vývoj připojení k serveru, zabezpečení, šifrování, zpracování paketů nebo vyhledávání vstupních metod. Napsaný kód se kompiluje na serveru a vytváří se jeho grafická interpretace. Kód se pak do hardwaru nahrává vzdáleně přes internet. Do kódu je možné i podstatně zasahovat.

Pár centů na zařízení

Hardware samotný přitom není pro mladou českou společnost ziskový a chce ho dodávat s nulovou marží. Vydělávat chce na službách. S finančními modely ještě s velkou pravděpodobností bude hýbat. Obecně nicméně počítá s účtováním podle připojených zařízení, případně i podle dat.

Český IoT startup Byzance

"Na jedno zařízení to vychází mezi 4 až 14 centy za měsíc. Vše lze nastavit tak, že lze například zaplatit celou životnost zařízení," říká Záruba. Další poplatky lze pak vybírat třeba za mobilní aplikaci.

Byzance chce do budoucna umožnit připojování i dalšího hardwaru. "Chceme být jako Slack a integrovat do sebe více věcí."

Česká firma nechce cílit "pouze" na firmy, které chtějí ve svých výrobcích využít IoT, ale také na města. Hardware jako služba se dá využít například v rámci smart cities. Zde Byzance slibuje otevřenost. Produkt už prezentovali Operátorovi ICT, který má smart cities na starosti v Praze.

Byzance aktuálně pracuje na pilotních projektech a kolem své IoT skládačky chce vytvořit komunitu, podobně jako se to povedlo českému routeru Turris Omnia od CZ.NIC. Zájemci se tak mohou hlásit do testu, v rámci kterého mohou získat hardware zdarma. Firma také rozjíždí spolupráci s ČVUT a Střední průmyslovou školou elektrotechnickou v Ječné.


2. 2. 2017; Mladá fronta Dnes

Křepelková získala bronz na univerziádě

ALMATY, HARRACHOV Marta Křepelková ze Ski klubu Harrachov vybojovala na zimní univerziádě v Almaty bronzovou medaili ve skoku na lyžích.

Pětadvacetiletá studentka ČVUT udržela třetí místo z prvního kola a díky skokům o délkách 89 a 90,5 metru se postarala o první cenný kov české výpravy v Kazachstánu. Závodnice, která začala se skoky až v 19 letech, na můstku nestačila jen na Japonky Haruku Iwasaovou a Juku Kobajašiovou. Další dvě Češky Karolína Indráčková (Desná) a Michaela Doleželová se seřadily na osmém a devátém místě. Desátá místa přidali sdruženář Martin Zeman (Dukla Liberec) a lyžař Daniel Paulus v alpské kombinaci.


1. 2. 2017; sport.aktualne.centrum.cz

Skokanka na lyžích Křepelková získala na univerziádě bronz

Pětadvacetiletá studentka ČVUT udržela třetí místo z prvního kola a postarala se o první cenný kov české výpravy v Kazachstánu. Almaty - Marta Křepelková

Almaty - Marta Křepelková vybojovala na zimní univerziádě v Almaty bronzovou medaili ve skoku na lyžích. Pětadvacetiletá studentka ČVUT udržela třetí místo z prvního kola a postarala se o první cenný kov české výpravy v Kazachstánu.

Na můstku Křepelková nestačila jen na Japonky Haruku Iwasaovou a Juku Kobajašiovou. Další dvě Češky Karolína Indráčková a Michaela Doleželová se seřadily na osmém a devátém místě.

V závodě mužů Čestmír Kožíšek nevylepšil čtvrtou příčku po prvním kole a skončil šestý. Desátá místa přidali sdruženář Martin Zeman a lyžař Daniel Paulus v alpské kombinaci. Mezi ženami si v součtu slalomu a superobřího slalomu vedla nejlépe Tereza Kmochová, která ke čtvrté příčce z pondělního super-G přidala 13. místo.

Do čtvrtečních volných jízd postoupila krasobruslařka Eliška Březinová. Po krátkém programu figuruje na desáté pozici.

Hokejový tým vyhrál i druhý zápas. Po triumfu nad Švédskem deklasoval Čínu 15:0, ještě na turnaji nedostal gól a s předstihem si zajistil účast ve čtvrtfinále. V pátek se utká o vítězství ve skupině s rovněž stoprocentním Kazachstánem.


1. 2. 2017; tyden.cz

První cenný kov z Kazachstánu. Křepelková si doskočila pro bronz

Marta Křepelková vybojovala na zimní univerziádě v Almaty bronzovou medaili ve skoku na lyžích. Pětadvacetiletá studentka ČVUT udržela třetí místo z prvního kola a postarala se o první cenný kov české výpravy v Kazachstánu.

Marta Křepelková vybojovala na zimní univerziádě v Almaty bronzovou medaili ve skoku na lyžích. Pětadvacetiletá studentka ČVUT udržela třetí místo z prvního kola a postarala se o první cenný kov české výpravy v Kazachstánu.

Na můstku Křepelková nestačila jen na Japonky Haruku Iwasaovou a Juku Kobajašiovou. Další dvě Češky Karolína Indráčková a Michaela Doleželová se seřadily na osmém a devátém místě.

V závodě mužů Čestmír Kožíšek nevylepšil čtvrtou příčku po prvním kole a skončil šestý. Desátá místa přidali sdruženář Martin Zeman a lyžař Daniel Paulus v alpské kombinaci. Mezi ženami si v součtu slalomu a superobřího slalomu vedla nejlépe Tereza Kmochová, která ke čtvrté příčce z pondělního super-G přidala 13. místo.

Do čtvrtečních volných jízd postoupila krasobruslařka Eliška Březinová. Po krátkém programu figuruje na desáté pozici.

Hokejový tým vyhrál i druhý zápas. Po triumfu nad Švédskem deklasoval Čínu 15:0, ještě na turnaji nedostal gól a s předstihem si zajistil účast ve čtvrtfinále. V pátek se utká o vítězství ve skupině s rovněž stoprocentním Kazachstánem.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk