31. 8. 2017; techmagazin.cz

Čeští vědci vyhráli v soutěži IEEE CSS Video Clip Contest 2017

tudenti katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT si na Havaji převzali cenu za nejlepší video popularizující automatické řízení v soutěži IEEE CSS Video Clip Contest 2017 pořádané mezinárodní inženýrskou organizací IEEE. Klip, který vytvořili, demonstruje složité koncepty automatického řízení širšímu publiku na jednoduchém příkladu s kuličkou a obručí (video níže).

Vítězné edukativní video, za něž čeští studenti převzali na mezinárodní konferenci IEEE Conference on Control and Technology and Appications cenu, na jednoduchém modelu kuličky v obruči ukazuje pokročilé algoritmy, jinak používané třeba pro řízení návratu rakety z vesmíru nebo pro řízení kráčejících robotů. Řídicí systém má ve videu za úkol otáčet obručí tak, aby kulička obruč obkroužila a zastavila. Na rozdíl od běžných řídicích systémů, jako je třeba tempomat v autě nebo automatická regulace teploty v místnosti, se zde průběh celého procesu musí dopředu vypočítat a optimalizovat v simulacích na matematickém modelu. Na reálném modelu už se pak řídicí systém pouze snaží docílit podobného chování, jaké se naučil v simulacích.

Výukový model ušetří statisíce korun

Tento zdánlivě jednoduchý fyzikální systém má ale mnohá využití. Pohyb kuličky v obruči je velmi podobný reálným procesům, např. pohybu kapaliny v nádržích raket. Rozkývání paliva vedlo k havárii jedné z raket Falcon 1 společnosti SpaceX.

„Náš model má sloužit primárně pro výuku řídicích systémů a na rozdíl od většiny obdobných systémů jsme všechny zdrojové soubory zveřejnili, takže si ho může každý postavit. Podobné výukové modely se normálně prodávají řádově za stovky tisíc. My nyní uvažujeme, že bychom na vývoj podobných zařízení založili spin-off firmu, která by ovšem byla na open-source bázi, takže by nabízela výrobky, ke kterým by byla úplná výrobní dokumentace a výuka by nebyla závislá na jednotlivých firmách,“ říká doktorand Jiří Zemánek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, který video vytvořil společně s kolegou Martinem Gurtnerem.

Celé video je k vidění ZDE a kromě zmíněné ceny vyvolalo velký ohlas také v létě na světovém kongresu federace automatického řízení IFAC.


31. 8. 2017; Hospodářské noviny

Pro skladníky chystáme chytré zařízení, lepší než Google brýle

Firmy potřebují sledovat zboží on-line. Za běhu se snímají data o teplotě, rychlosti či nárazech. Zatím hlavně u potravin a léků.

Ředitel softwarové společnosti Kodys JAN PŘÍHODA popisuje, jak se bude v budoucnu využívat automatická identifikace a sběr dat v logistice a výrobě.

Plně automatizované sklady se v logistice v nejbližší době masově neprosadí, myslí si Jan Příhoda z firmy Kodys, která vyvíjí software pro logistické firmy. Zároveň ale upozorňuje, že nové technologie oboru pomohou, věří hlavně dalšímu rozvoji automatické identifikace zboží.

Práci ve skladech už teď usnadňují čárové kódy. Dalším krokem jsou radiofrekvenční čipy, které se umístí přímo na zboží a čtečky mohou informace z nich zjistit bez kontaktu. Inovace se do logistiky dostaly z průmyslu, kde se firmy stále častěji snaží sledovat výrobu i distribuci v reálném čase.

Ve skladech se ale používá mnohem více technologií. Drony například proletí skladem s kamerou, záznam pak zpracuje počítač a nahradí tak zdlouhavou inventuru. Příhoda plánuje vytvoření vlastní verze rozšířené reality, kdy se virtuální objekty zasadí do reálného prostředí. Skladníkovi bude při práci pomáhat mobilní terminál s kamerou a vhodnou aplikací.

- HN: Kam se posune v příštích letech identifikace v logistice a průmyslu?

Myslím si, že bude směřovat k čím dál větší automatizaci. Nedomnívám se ale, že by se v logistice masově prosadily plně automatizované sklady. To si mohou dovolit jen nejbohatší firmy, podle mých informací jsou v České republice pouze jednotky skladů, které jsou plně automatizované. Čím dál větší roli bude hrát částečná automatizace, například v podobě stacionárního snímače a dopravníků, kdy se krabice na zboží pohybuje po pásu a zastaví se u určitého skladníka, který do ní připravené věci uloží. Používá se to často třeba u distribuce léčiv.

- HN: Zajímají se firmy o sledování zboží v reálném čase?

Máme takové projekty. Jde hlavně o sledování rozvozu potravin, léčiv nebo drahých materiálů. S tím bývá spojený přenos informací o teplotě, rychlosti pohybu nebo nárazech. Tady bych se ale přesunul k internetu věcí, pod což se tyto záležitosti dnes shrnují. To je trend, kterému věřím výrazně víc než plné automatizaci skladového a manipulačního vybavení, a myslím si, že takové aplikace se velmi brzy začnou rozšiřovat. Internet věcí je vlastně pojmenování něčeho, co se do jisté míry používá už delší dobu. Nyní vznikají platformy, které mohou vytvořit standard, aby se to mohlo nasazovat masověji do celé řady dalších oblastí.

- HN: Kam třeba?

Například se v tuto chvíli začíná víc diskutovat o sledování jednotlivých strojů nebo výrobků v průběhu výrobního procesu v továrně nebo ve skladu. Doteď se to řešilo jen v rámci lokální sítě, kdy informace neopustily budovu, ale v současnosti se začíná objevovat tento nový trend. I my máme rozpracované projekty, které se zaměřují na sledování pohybu zboží od naskladnění na ložnou plochu vozu po dodání zákazníkovi.

- HN: Jaké technologie k tomu využíváte?

Funguje to na základě čipů, které jsou umístěné u zboží, a v rámci vozidla je umístěný sběrný bod, který bezdrátově pomocí nízkoenergetického Bluetooth sbírá z čidel data o teplotě, rychlosti a nárazech a potom je v podstatě přes SIM kartu přenáší do cloudového prostředí.

- HN: Stále více se objevují zprávy o projektech využívání rozšířené reality ve skladech. Prosadí se tato technologie v praxi?

Myšlenka Google Glass, tedy brýlí, se kterými člověk vidí okolní prostředí i další zobrazované informace, potřebuje ještě dotáhnout. Když je má mít člověk na hlavě osm hodin, mohou vést k psychickým poruchám. My zvažujeme zařízení na podobném principu. Zkusíme ale využít terminál s trochu jinou ergonomií, kdy se skladník dívá na displej, aniž by musel přístroj naklápět. Zařízení má také kameru, pomocí které se na displeji zobrazuje to, co je před terminálem. Skladník jde a dívá se na displej terminálu, kde běží on-line video z kamery. Chceme vytvořit nástroj, který vloží k lokacím v regálech, které se pomocí kamery zobrazují na displeji, informace o požadované logistické operaci. Tuto myšlenku rozvíjíme s výrobcem terminálů Zebra Technologies.

- HN: Displej na takovém terminálu ale bude muset být opravdu hodně velký.

Nebude, protože nepotřebujete vidět detaily. Stačí, když víte, kam jdete, a rozeznáte konkrétní lokalitu ve skladu, ve které se bude s něčím manipulovat. Myslím si, že pro skladníky to může být pro práci mnohem příjemnější, než jsou brýle. Zatím je to ale opravdu jen ve fázi nápadu. Potřebujeme hlavně vytvořit mapu skladu, která bude nahraná do terminálu, a aplikace pak zvýrazní požadovanou lokalitu a popíše požadovanou činnost.

- HN: Ptají se vás zákazníci na zařízení, které zahrnuje rozšířenou realitu v současné podobě, tedy s takzvanými chytrými brýlemi?

Musím říct, že skoro vůbec. Je to populární téma, ale do praxe se zatím nepřenáší. Byl jsem nedávno na mezinárodní konferenci jednoho z našich dodavatelů, kde se mluvilo o tom, že rozšířená realita byla velké téma před třemi roky, ale dodneška nejsou v běhu skutečné projekty, všechno je zatím na základě studií.

- HN: Na posledním veletrhu LogiMat, kde byly chytré brýle velice častým tématem expozic, ukazovalo několik dodavatelů doklady o tom, kde už je rozšířená realita nasazená. I když takových projektů není mnoho.

Myslím si, že všechna ta použití jsou zatím spíš ve fázi pilotních projektů. Teď se budu tvářit trochu vizionářsky: Stejně jako chytré brýle, které bude nutné přetvořit, protože to asi není úplně to správné řešení, nepřežijí zřejmě v současné podobě ani mobilní terminály. Myslím si, že jednou vznikne jedno univerzální zařízení, které spojí všechny trendy do sebe - bude schopné vytvářet rozšířenou realitu, bude umět pick-by-voice, tedy přípravu zásilek pomocí hlasových pokynů, a podobně.

- HN: Jedna z technologií, které pro automatizaci logistiky nabízíte, je strojové vidění. Kde se využívá?

Pro jednu firmu jsme například řešili označování výrobků štítky s kódy a na závěr se muselo verifikovat, jestli je to výrobek označený správným štítkem, který je nalepen na správné pozici a ve správné barvě. Je to poměrně složité řešení, které zahrnuje aplikátor, čtečku čárových kódů a kameru, která zajišťuje strojové vidění, pak zpracovává ten obrázek a vyhodnocuje, jestli je všechno v pořádku. Je to rozhodně jeden ze směrů, který je zajímavý a bude se rozvíjet. Celý rozhovor vychází v aktuálním čísle časopisu Logistika

---

Myšlenka brýlí Google Glass potřebuje ještě dotáhnout. Když je má mít člověk na hlavě osm hodin, mohou vést k psychickým poruchám.

Foto: Jan Příhoda Vystudoval biokybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT. V roce 1996 nastoupil jako programátor do společnosti Kodys, která se zabývá automatickou identifikací a vývojem softwaru především pro logistiku, maloobchod a výrobu. Ve firmě pak pracoval na několika pozicích, od roku 2009 je jejím výkonným ředitelem.


31. 8. 2017; Lidové noviny

Češi se zaskvěli mluvícím robotem

PRAHA "Hi Alexa, let’s chat!" Tak začínají rozhovory s chytrým reproduktorem Echo, který vyrábí globální gigant Amazon. Ano, ten, jenž má v ČR obří sklady.

V tomto případě je však souvislost s Čechy úplně jiná. Pětičlenný tým studentů z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), který vede doktorand Jan Pichl, se dostal do světového finále soutěže, jež hledá upovídaného robota; takového, s nímž vás bude bavit co nejdelší pokec...

Český chat-bot čili tlachal se jmenuje Alquist a ženským hlasem rozmlouvá z boxu na stole. Kdo chce, může si s ním povídat o nových knihách, filmech, klást mu při vaření otázky, co přidat do jídla, co píšou v novinách či co se děje v politice. Odpovědi na jakékoliv téma si mezitím dohledává z mnoha internetových zdrojů.

Tým z ČVUT, v němž jsou i mladí studenti z elektrotechnické fakulty, se svým řešením prošel na stupně vítězů. ČVUT jemezi trojicí nejlepších vývojářů s lidmi z Washingtonské univerzity v Seattlu (kde Amazon sídlí) a z edinburghské univerzity Heriot-Watt.

"Pro nás to bylo obtížnější, poněvadž jako jediní finalisté nemáme angličtinu coby rodný jazyk," řekl LN Jan Šedivý, který na ČVUT vede inkubátor nápadů eClub. V poli poražených podle něj skončili studenti z MIT, Princetonu a řady dalších univerzit.

Půl roku na vylepšování

"Považuji za obrovský úspěch pro celé ČVUT, že v obtížné a prestižní soutěži s nejpřísnějším, ale objektivním hodnocením si vede náš tým dosud velmi úspěšně. Mezinárodní úspěšnost na světovém kolbišti je důležitá pro motivaci mladé generace," řekl LN Vladimír Mařík, ředitel výzkumného centra CIIRC. Vněmpracuje i Šedivý, který dlouhá léta působil ve firmách IBM a Google.

Z tisíců rozmluv dobrovolníků s tuctem semifinalistů vzešli tři nejlepší. Každý člověk totiž hodnotil jednou až pěti hvězdičkami svou konverzaci podle toho, jak byla zábavná, realistická a také jak dlouho u ní s "Alexou" vydržel. Na základě toho i dalších kritérií byli vyhlášeni premianti, k nimž přibyl udělený "žolík" podle názoru inženýrů z Amazonu.

Češi už dostali 100 tisíc dolarů, ovšem za celkovou výhru mohou získat 500 tisíc, anebo dokonce milion dolarů - to ale jen v případě, že bude průměrný dialog s Alquistem trvat přes 20 minut. Zatím to je osm minut. Finále proběhne koncem roku na konferenci AWS Re:Invent v Las Vegas.


31. 8. 2017; FaktorS

Lesk a bída robotů

Zdá se, že v blízké budoucnosti už nebudeme muset dělat vůbec nic. Nebudeme si muset vařit, usilovat o partnerky ani bojovat ve válkách. Všechno obstarají stroje.

Domácnost úspěšného svobodného muže za třicet let:

Přijde domů, tleskne, rozsvítí se. Trochu klišé, ale proč ne, když to technologie dovoluje. U dveří ho s úsměvem na tváři přivítá nahá robotka Harmony, které říká Honey. Plácne ji po zadku - ona, ač necítí bolest, roztomile kníkne a přivine se ke svému příteli, šéfovi, otrokáři a živiteli v jednom.

Jelikož je pracovní trh budoucnosti zcela nasycen chytrými stroji, které zastávají naprostou většinu výrobních a kreativních činností, mužova "práce" spočívá v chození po parku a poslušném zdravení a klábosení s kolemjdoucími, kteří tam jsou za týmž účelem. Přestože ho činnost nijak zvlášť neuspokojuje, dostává za ni slušné peníze a udržuje kontakt s lidmi. Tedy spíše jenom s muži, protože ženy mají své vlastní parky, a když se tato dvě pohlaví náhodou potkají, jen málokdy je z toho více než dlouhé červenání a nervózní pošlapávání na místě, jež zpravidla končí rozpačitým "na shledanou". V tu chvíli většina mužů, ať už je jejich zaměstnání jakékoli, rychle obrátí k domovu, aby si na domácí silikonové krásce s volitelnou intenzitou orgasmů dokázali, že jsou stále ještě muži. Přestože v hloubi duše vědí, že už nejsou. Ten náš ale žádnou ženu nepotkal, a tak po krátkém přivítání posílá Honey připravit večeři, zatímco on bude po náročném dni odpočívat.

Honey poslušně odchází, v kuchyni stiskne po levé straně linky knoflík a z kredence vyjedou dvě robotické paže. Honey připraví hrnce a ingredience, ale vaření - od krájení až po zdobení porce - zvládnou ruce samy. Jejich první prototyp byl vyroben v roce 2016. Společnost Moley tehdy při přípravě jídla dopodrobna naskenovala pohyby proslulého kuchaře Tima Andersona. Od té doby prošla kuchyně jen malými změnami a spíše pro pobavení než k reálného užitku jsou ke stažení připraveny nasnímané pohyby nejrůznějších kuchařů.

Když muž dojí, zatímco ho při tom Honey láskyplně pozoruje, odeberou se společně do ložnice. Kuchyně se sama uklidí a umělé paže naskládají nádobí do myčky. Muž na chvíli zapne televizi, kde běží reportáž z bojiště mezi dvěma velmocemi. Celé to působí jako scéna z filmu, vybuchující mechanická těla plechově naříkají a celé to provází nevzrušený komentář hlasatelky. "Dnes jsme přišli o pět tisíc robotických jednotek v celkové hodnotě deset miliard dolarů. Přeji dobrou noc."

Muž vypíná televizi. Je tu jen postel a dvě těla. Jedno umělé, druhé stále ještě živé. Nikoho jiného nepotřebují, vystačí si sami.

HAWKINGOVA VIZE

Už dnes existují spolky a organizace, jejichž hlavním cílem je zabránit příliš rychlé integraci příliš chytrých strojů do společnosti. Například podle proslulého vědce Stephena Hawkinga bude silná umělá inteligence buď to nejlepší, nebo to nejhorší, co se kdy lidstvu stalo. Založení institutu, který by její budoucí vlivy zkoumal, bude pro naši civilizaci rozhodující. Tak Hawking před rokem zhodnotil situaci při příležitosti otevření Leverhulmoho centra budoucí umělé inteligence (LCFI) na Univerzitě v Cambridgi.

"Velkou část studia věnujeme historii. Přiznejme si, že to je většinou studium naší vlastní hlouposti. Proto vítám změnu, která značí, že se lidé v budoucnosti rozhodli raději studovat inteligenci," dodal Hawking.

Řeší se otázka, jak moc chytří by roboti měli být. Stane se umělá inteligence v budoucnosti natolik uvědomělou, že za pár let převezme kontrolu nad všemi počítači a zotročí lidstvo?

CHYTRÝ KANON

Vzhledem k tomu, že mnoho armád na světě už několik let vybavuje své jednotky prvky umělé inteligence, jsou obavy namístě. Většina expertů se ale shoduje na tom, že je třeba se bát spíše těch "hloupých" technologií. Těm se totiž může docela dobře stát, že nepoznají rozdíl mezi civilním a armádním cílem nebo budou střílet do vlastních řad.

Jedním ze zajímavých příkladů děsivého autonomního válečného stroje je nedávno představená novinka ruského zbrojařského koncernu Kalashnikov. Kanon o ráži 7,62 mm je plně ovládán počítačem s kamerovým systémem, který je schopen najít, zaměřit a zasáhnout cíl bez jakéhokoli přispění člověka.

Podle ruské tiskové agentury TASS systém využívá technologie neuronové sítě, která je schopna identifikovat cíle a vyhodnocovat bojové situace. Na rozdíl od běžných počítačů, jež jsou dopředu naprogramovány, je neuronová síť stvořena k tomu, aby se dokázala učit z předchozích situací a připravit se na ty dosud nepoznané. To mnohé znepokojuje.

"Pokud budou zbraně využívat neuronových sítí a pokročilé umělé inteligence, nemůžeme si být stoprocentně jisti tím, na základě čeho se rozhodnou zaútočit - a to je velmi nebezpečné," tvrdí Andrew Nanson, technologický ředitel britské zbrojařské firmy v Ultra Electronics. ZEMĚ VZDUCH I VODA

Rusové pracují ještě na dalším stroji budoucnosti. Svou sbírku zastaralých tanků se rozhodli nahradit jejich úplně novou generací, a tak vznikl typ Armata T-14, jehož testovací verze se představily poprvé v roce 2015 a na jejich vývoji se stále pracuje. Podle jeho designéra Andreje Terlikova vyšlape cestu pro další autonomní armádní stroje na bojiště.

"T-14 je ve vývoji rok před Západem. Myšlenka, jak tisíce těchto strojů parkují na východní hranici Evropy, není úplně příjemná," uvádí Noel Sharkey, který je členem Kampaně za zastavení vražedných robotů (The Campain to Stop Killer Robots).

Robotické zbraně ale samozřejmě nevyrábí pouze Rusko. Celý obranný raketový systém USA je založen na umělé inteligenci. Je dnes schopen zanalyzovat hrozbu - tvar, velikost, rychlost a trajektorii rakety - a určit odpovídající obranu. Mnohem rychleji, než by to kdy zvládl člověk. Spojené státy také disponují autonomními loděmi Sea Hunter a proslulé už jsou svými dálkově řiditelnými drony.

Pokud nás v budoucnosti čeká válka, dá se předpokládat, že bojovat v ní budou převážně stroje. A tím pádem nebudou umírat lidé. Možná paradoxně by ale kvůli tomu rostlo nebezpečí teroristických útoků.

"Používání robotických systémů bude atraktivní převážně pro politiky, protože se domů bude vracet méně mrtvých těl. Podle mého je ale válka čistě o lidech. Pokud budete s nepřítelem bojovat jen za pomoci strojů, bude si muset najít způsob, jak vám ublížit doma. Protože to bude jediné místo, které vás bude moci doopravdy zasáhnout," varuje Elizabeth Quintanaová, výzkumná pracovnice britského obranného institutu RUSI.

PLECHOVÉ KURTIZÁNY

To už je lepší využití chytrých technologií pro potěšení. Třeba i jak si ho představuje Matt McMullan, zakladatel společnosti RealDoll. Začalo to před dvaceti lety silikonovými pannami, které stály od 5000 do 50 000 dolarů. Mohli jste si koupit svou oblíbenou celebritu, pornoherečku nebo dívku odvedle. To však nestačilo. A tak se zrodila v úvodu textu zmiňovaná panna Harmony.

Umí mluvit, smát se, tvářit se jako opravdový člověk a existuje pouze pro vaše potěšení. V budoucnosti by měla dokonce umět i chodit. "Také vyvíjíme systém senzorů, které budou generovat tělesné teplo. Pokud se jí budete správně dotýkat, přivedete ji k robotickému orgasmu. K robgasmu," směje se McMullan.

Pro někoho je tento směr eticky pochybný. Je správné mít k dispozici někoho, kdo existuje jen pro naše potěšení bez vlastní vůle? "Harmony není někdo," odpovídá McMullan. "Je to stroj. Ona je stroj. Nemůžete ji rozbrečet, zlomit jí srdce."

Podle něho nejde o to, že by lidé kvůli umělým sexuálním otrokům doma zdegenerovali a nebyli schopni reálného vztahu. Vidí to naopak - roboti jsou tu, aby pomohli lidem, kteří nejsou vztahů schopni.

Jeho slova na dálku potvrzují někteří Japonci, kteří už zcela zanevřeli na vyhledávání vřelého kontaktu s další osobou a raději volí silikonové panny. Ročně se jich tam prodají asi dva tisíce a čísla stále rostou. Světový trh s technologickým sexbyznysem, v němž se točí asi 30 miliard dolarů, ovládají převážně asijské státy, kde vzniká 50 procent poptávky.

"Kašlu na komplikované vztahy s opravdovými ženami," říká Senji Nakajima, rozvedený otec dvou dětí. V touze po jednodušším životě si raději koupil gumovou pannu. Jedenašedesátiletý Japonec ji před šesti lety pojmenoval Saori. A ona mu od té doby prý každý večer dopřává lásku, na kterou se jeho žena nikdy nezmohla. Začalo to sexem, dnes ji s sebou vozí i na nákupy.

A to ještě nepoznal robotku Harmony, tento stroj příjde do prodeje koncem roku. Cena bude začínat na patnácti tisících dolarů. McMullan už má na stole stovky objednávek. "Všechno je to věc nabídky a poptávky. Myslím, že v budoucnosti budeme mít doma roboty-pomocníky stejně, jako teď máme mobily. A sexroboti jsou jen jedna z položek."

MUSÍŠ SE PŘIZPŮSOBIT

Už dnes vlastně žijeme v technologické budoucnosti, jakou nastiňovaly knihy napsané ještě poměrně nedávno. Chytrý software Googlu umí programovat svou vlastní umělou inteligenci, učí se. Jiné stroje dovedou udělat palačinky nebo bránit USA před jadernými útoky. A zanedlouho budou chytré stroje schopny i sexuálně uspokojit.

Podle Michala Pěchoučka, vedoucího katedry počítačů Fakulty elektrotechnické na ČVUT, se v budoucnosti budou lidé starat jen sami o sebe, 99 procent prací zastanou roboti. V rozhovoru pro minulé číslo Faktoru S na otázku, jestli se budoucnosti bojí, odpověděl, že ne. Na dotaz, zda se ani lidé, kteří nejsou programátoři, nemusejí umělé inteligence obávat, opáčil, že pouze ti, kteří se budou umět přizpůsobit.

Zmizí práce i povinnosti, války povedou stroje, pudové touhy budou uspokojovat sexuální roboti. Co pak z člověka zbude? To je otázka za miliony.

Hawking: Umělá inteligence bude buď to nejlepší, nebo nejhorší, co se lidstvu stalo.


31. 8. 2017; . Ekonom

Programátoři, kteří se stali vizuálními kouzelníky

Mladá firma 3dsense čaruje s interaktivními projekcemi. Prosadit se chce mezi architekty.

Dva komíny ostravského areálu Dolní Vítkovice během letošního hudebního festivalu Colours of Ostrava osvítily siluety tančících postav. Nepohybovaly se ovšem podle předem připraveného scénáře, ale kopírovaly kroky návštěvníků, kteří tančili v přilehlém stanu a nechali se přitom nasnímat speciální kamerou. Ta záznam živě vyslala do laseru, jenž na komínech vykouzlil pohybujícího se muže a ženu.

Pod světelnou hříčku se podepsala mladá pražská firma 3dsense, kterou před pěti lety založili doktorandi z ČVUT Jan Hrdlička a Jiří Wild. Svým podnikáním ukazují, že na trhu lze uspět s produkty, které stojí na pomezí technologické finesy a umění.

"Zabýváme se hlavně interaktivními projekcemi," popisuje zaměření podniku Jan Hrdlička.

Tahle firma si však rozumí také s klasickým videomappingem, tedy promítáním na fasády budov, připravuje vzdělávací instalace do muzeí nebo zabudovává projekce přímo do interiérů. Nezastírá, že prodává především zábavu. "Jde nám o efekt ohromení, chceme ukázat, že s technologií lze kouzlit," zdůrazňuje Hrdlička.

Zde leží potenciál jejich rozvíjejícího se byznysu. Nejčastěji na jejich um slyší společnosti, jež chtějí do svých prostorů zabudovat interaktivní prvek nebo na něm staví svou prezentaci na kulturních akcích. "Pro velké firmy jde o jednu z mála možností, jak se mohou prezentovat netradičním způsobem. Takže jsou ochotny takové věci zaplatit," vysvětluje Hrdlička.

Obchodníky nenadchli, umělce ano

Podnik žije hlavně z jednotlivých zakázek, pak má drobné příjmy ze stálých instalací, které klientům půjčuje. "Musíme mít zhruba dvě až tři velké objednávky ročně, což se nám daří," prozrazuje Hrdlička. Za této situace a s 10 zaměstnanci bude letošní obrat šplhat k 10 milionům korun a hospodaření již tři roky v řadě končí v černých číslech. "Jsme stále malí, ale rosteme každoročně přibližně o 10 procent," dodává Hrdlička.

Vedle toho se dvojice stíhá také politicky angažovat. Když loni v březnu navštívil Prahu čínský prezident Si Ťin-pching, byli to oni, kdo na fasádu Pražského hradu promítl nápis "Pravda a láska". Jinak se ale věnují hlavně podnikání.

Ještě během školy to přitom vypadalo, že Hrdličku i Wilda čeká akademická dráha. Oba studovali biomedicínské inženýrství a umělou inteligenci. Hrdlička se věnoval předvídání relapsu schizofrenie, Wild rozpoznávání mozkových neuronů. Myšlenkami na vlastní byznys se nezabývali. Když však Microsoft v roce 2012 představil pro systém Windows technologii Kinect, která umožnila ovládat počítač gesty, dvojice se pro ni nadchla. Tehdy poprvé se jim hlavou začaly honit nápady na vlastní podnikání, postavené právě na jejím využití.

"Do té doby neexistovalo nic, co by dokázalo oddělit lidi od pozadí a rozpoznat, kde mají ruce a nohy, a z toho rekonstruovat celou lidskou kostru," vysvětluje Hrdlička tehdejší zaujetí.

Zprvu předpokládali, že s novou technologií vytvoří koncept interaktivních vitrín pro prodejny. Obchodníky však nápad zanechal chladnými, a tak jej dvojice opustila.

Přívětivěji na technologii reagovali umělci. Díky nim se Hrdličkovi a Wildovi podařilo prosadit. Když o možnostech Kinectu Hrdlička vyprávěl svému kamarádovi, grafikovi a animátorovi Josefu Lepšovi, napadlo je uspořádat výstavu hravých děl postavených na jeho využití.

Přicházejícím návštěvníkům na hruď promítali například nápis "Chci sedm rumů a jedno pivo", odcházejícím třeba "Volá maminka, tak musím domů". Nápis se držel na tělech v okruhu asi tří metrů, i když se lidé stále pohybovali.

Díky této výstavě dvojice získala zakázku vytvořit scénu pro inscenaci Pěna dní v pražském divadle La fabrika. Podle pohybů herců, které snímaly kamery umístěné na jevišti, se měnila projekce situovaná za nimi. Když například herec prošel po scéně, na plátně rozkvétaly nebo umíraly květiny.

Kam vítr, tam fasáda

Umělecké zakázky dvojice vnímala jako příležitost, jak se s technologií učit, moc peněz jim ale nevynášely.

Z prvních výdělků sice zvládli uživit sebe a několik dalších kolegů, chtěli se ale prosadit také mimo uměleckou sféru. To se jim podařilo v roce 2014, kdy technologii využili pro muzejní instalace. Jejich cena se pohybovala kolem milionu.

Pro expozici liberecké technické univerzity v tamějším vědeckém centru IQlandia naprogramovali hned tři projekce: v jedné například návštěvníci pomocí gest skládají nanotrubici. V rámci další muzejní zakázky, tentokrát pro ostravský Svět techniky, dvojice vytvořila interaktivní podlahu s jednoduchou hrou učící děti třídit odpad. Chůzí dopravují nepořádek promítaný na podlahu do správných kontejnerů.

Získané zkušenosti zužitkovali při práci pro jednoho z jejich nejdůležitějších klientů, díky němuž pronikli na zahraniční trh: švédskou firmu AF Lighting. Její matka AF Consult zaměstnává ve výstavbě energetické infrastruktury až osm tisíc lidí.

Švédi si je najali na návrh interaktivní podlahy do interiéru nového sídla stockholmské vývojářské společnosti King. "Vznikla z toho plodná spolupráce.

Teď pro ně připravujeme projekce na stěny hlavního sálu Grandhotelu Stockholm," pochvaluje si Hrdlička. Interiéry přitom představují další možnost využití interaktivních projekcí. Technologická hračka se tak stává součástí architektury.

Právě v ní vidí dvojice i budoucnost svého podnikání. Představují si, že se interaktivní projekce stanou běžným designovým prvkem. "Když se staví nová budova, proč její fasádu nepojmout tak, aby se například měnila podle vanutí větru," líčí Hrdlička. Podobné věci už dělá například německé studio Urbanscreen, kdežto v tuzemsku se takové tvorbě věnují jednotlivci.

"Nikdy z toho nebude miliardový byznys, ale důležité pro nás je, že si vyděláme na sebe a zaměstnance a máme peníze na rozvoj technologií," říká Hrdlička.


31. 8. 2017; hlidacipes.org

Peking chce propojit zeměkouli kolejemi. Lokomotivy má dodat Škoda Transportation, ale obchod vázne

Peking plánuje v rámci Iniciativy pás a stezka propojit zeměkouli kolejemi. Po světě buduje železnice a nabízí k nim i své dopravní prostředky, lokomotivy a vagony. V EU by k tomu významně pomohla plánovaná akvizice - nákup plzeňské Škody Transportation. Chystaný prodej čínskému zájemci doprovázejí problémy a nejasnosti.

Stroje „Made in China“ v Evropské unii tak snadno na trh neprorazí. Potřebují příslušnou homologaci - certifikát, který garantuje jejich technickou způsobilost. Cestu by proto mohlo čínským výrobcům výrazně usnadnit spojení s unijním výrobcem.

Právě takového našla firma China Railway Rolling Stock Corporation (CRRC) v Česku, konkrétně ve Škodě Transportation.

Čínská auta, čínské vlaky

Připomeňme v této souvislosti čínský plán Made in China 2025, který artikuluje čínské ambice stát se zemí soběstačnou na poli výrobních technologií. Nákup evropské vagonky by byl v této souvislosti dobrým zářezem.

O obchodu píše deník China Daily pod titulkem „CRRC na rychlé cestě ke globální expanzi“:

CRRC v současnosti vede rozhovory se Škodou Transportation v České republice, a to o prodeji stoprocentního podílu. Jednalo by se o krok zvyšující podíl společnosti na evropském železničním trhu. (…) Pokud bude smlouva podepsána, bude to poprvé, co čínská skupina převezme kompletně výrobce železničních vybavení. „Naše strategie k vývoji trhů se již přesunula od vyvážení vlaků na zámořské trhy k vybudování globální sítě, abychom konkurovali zavedeným zahraničním soupeřům,“ řekl Si (prezident CRRC Si Kuo-chua).

„Číňané se chtějí dostat na evropské trhy. Není to nic neetického, je to strategie. Za čtyřicet let v Evropě budou už jistě jezdit jejich vlaky, stejně jako auta,“ potvrzuje čínské snahy o expanzi i děkan Elektrotechnické fakulty ČVUT Pavel Ripka.

Právě katedra elektrotechniky ČVUT s čínskou CNR (dnes CRRC) - China Railway Rolling Stock Corporation spolupracuje na vývoji lokomotiv. Od roku 2013 proto CNR podporuje společné vývojové středisko.

Čínští dopravci projevili o spolupráci zájem už před lety. Přesněji krátce poté, co v roce 2011 u města Wen-čou došlo ke katastrofální srážce dvou rychlovlaků. Peking se snažil událost zakrýt a média nutil o nehodě informovat „pozitivně“. Na místo srážky nebyli vpuštěni novináři. Na sociálních médiích se nicméně ihned objevily autentické fotografie a svědectví přeživších pasažérů.

Čínská cenzura tehdy tváři v tvář katastrofě a sociálním sítím kapitulovala. Kritika nedostatečné bezpečnosti vlakové dopravy se nakonec objevila i ve státních médiích. Moderátor televize CCTV Čchiou Čchi-ming si ve své show „24 Hours“ dovolil dokonce kritiku systému:

Jestliže si nemůže být nikdo jistý životem, chceme vůbec takovou rychlost (vlaků)?

A nebyl sám. Reakce veřejnosti donutila úřady prověřit kvalitu souprav čínských rychlodrah a podrobovat je důkladnějším kontrolám. Incident měl vliv i na restrukturalizaci čínských drah a reorganizaci na ministerstvu dopravy, a možná i na pozdější sloučení CNR a CSR v gigant CRRC.V oblasti „strategické komunikace“ incident zase poprvé demonstroval moc sociálních sítí - a vedl tak nepřímo k jejich následné tuhé kontrole.

Škoda Škody Transportation

Firma CRRC nemá v ČR nejlepší renomé, byla u nás už jednou vyřazena ze soutěže na dodávky motorových a elektrických jednotek Českým drahám. Nedodala totiž celou řadu potvrzení, a nesplnila tak kvalifikační požadavky soutěže.

Zájemci o vlaky vyrobené největší vagónkou světa ale nemusí zoufat - Leo Express už na podzim loňského roku podepsal smlouvu na dodání „tří nových jednotek“, jen ještě není jisté, kde přesně budou jezdit.

Odkup Škody Transportation přináší ale ještě další komplikace. Firma, která o sobě píše jako o výrobci s tradicí 150 let, má po privatizaci nejasné vlastnictví.

Jak již dříve napsal HlídacíPes.org figuruje v ní celkem 15 společností, s devíti konečnými vlastníky. Jedním z nich je například bývalý šéf Škody Vagonka Michal Krutinec nebo hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard, člen ČSSD - politické strany, jejíž členové v poslední době stojí za řadou nejen finančních transakcí a aktivit mezi Českem a Čínou.

V době vrcholících jednání o prodeji plzeňské Škody Transportation skončili v dozorčí radě podniku i dva kontroverzní podnikatelé Jiří Diviš a Marek Čmejla.

Oba podnikatelé byli ve Švýcarsku odsouzeni k nepravomocnému rozsudku za podvodné ovládnutí Mostecké uhelné, navíc jim letos přibyla i obžaloba v Česku.

Za oba si ale Strojírna našla nové akcionáře - právníka Jána Gajdoše a manželku Marka Čmejly, provozovatelku jezdeckého klubu Petru Humlovou.

Nedodali, přesto inkasovali

S čínskou CRRC chtějí zástupci Škody Transportation podepsat prodej co nejdříve. Obchod odhadovaný až na 50 miliard korun by totiž mohl zkomplikovat další problém.

Podle zdroje blízkého Českým drahám Škoda Transportation nedodala včas soupravy pro Deutsche Bahn. Za to by měla zaplatit nemalé penále, což by prý mohlo vést dokonce k pozastavení prodeje a následně ke snížení kupní ceny.

V minulosti se už kvůli stejnému přešlapu se Škodou Transportation soudily státní České dráhy. Plzeňská firma ale penále nakonec platit nemusela; naopak sama nárokovala a skutečně vysoudila od Českých drah odškodné ve výši miliardy korun.

Škodu při arbitráži zastupoval vlivný právník Radek Pokorný, jinak člen představenstva téhož soukromého rozhodčího soudu, který případ posuzoval. (Radek Pokorný rovněž zastupuje dominantní čínskou firmu v ČR, CEFC.)

„Stát má být potrestán za to, že Škoda Transportation dodala vlaky pozdě, draze a bez povolení jezdit v Německu?“ komentoval překvapivý verdikt ministr dopravy Dan Ťok.

Dlouho přetřásaný prodej Škody Transportation, největšího výrobce lokomotiv ve střední a východní Evropě, avizoval už před dvěma lety Hrad. Tento měsíc se o prodeji firmy vyjednávalo na China Investment Fóru a tajemném Čínsko-českém centru pro spolupráci, kde byl prodej označen jako „důvěrný“.

Český stát, konkrétně ministerstvo průmyslu, v tomto Čínsko-českém centru zastupuje Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce v čele s Jaroslavem Tvrdíkem. Podepsání obchodu však zřejmě dál cosi brzdí.

Vlaky ano, asi ne hned

V rámci projektu „Pás a Stezka“ chce Peking stavět železnice po celém světě a dodávat na ně i své stroje. Velkolepý projekt se ale přibržďuje, jak píší například i Financial Times.

V řadě států totiž čínskou výstavby rychlodráhy přehodnotili. Například podle mexické vlády nebyl projekt dostatečně transparentní. Celkem zrušilo nebo odsunulo plánované projekty přinejmenším pět zemí - Libye, Barma, Spojené státy, Venezuela nebo zmiňované Mexiko.

Podle odhadů Financial Times byly zrušeny kontrakty ve výši 47,5 miliardy dolarů.

Zatím to tedy nevypadá, že by se železniční doprava a technologie v dohledné době mohly stát onou „zlatou vizitkou“ ČLR, jak o ní hovoří čínské špičky. Ať už CRRC tuzemského exportního šampióna koupí, nebo ne.


31. 8. 2017; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Čeští vědci vyhráli v soutěži IEEE CSS Video Clip Contest 2017

Studenti katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT dnes na Havaji převzali cenu za nejlepší video popularizující automatické řízení v soutěži IEEE CSS Video Clip Contest 2017 pořádané mezinárodní inženýrskou organizací IEEE. Klip, který vytvořili, demonstruje složité koncepty automatického řízení širšímu publiku na jednoduchém příkladu s kuličkou a obručí.

Vítězné edukativní video, za něž čeští studenti převzali na mezinárodní konferenci IEEE Conference on Control and Technology and Appications cenu, na jednoduchém modelu kuličky v obruči ukazuje pokročilé algoritmy, jinak používané třeba pro řízení návratu rakety z vesmíru nebo pro řízení kráčejících robotů. Řídicí systém má ve videu za úkol otáčet obručí tak, aby kulička obruč obkroužila a zastavila. Na rozdíl od běžných řídicích systémů, jako je třeba tempomat v autě nebo automatická regulace teploty v místnosti, se zde průběh celého procesu musí dopředu vypočítat a optimalizovat v simulacích na matematickém modelu. Na reálném modelu už se pak řídicí systém pouze snaží docílit podobného chování, jaké se naučil v simulacích.

Výukový model ušetří statisíce korun

Tento zdánlivě jednoduchý fyzikální systém má ale mnohá využití. Pohyb kuličky v obruči je velmi podobný reálným procesům, například pohybu kapaliny v nádržích raket. Rozkývání paliva vedlo k havárii jedné z raket Falcon 1 společnosti SpaceX. „Náš model má sloužit primárně pro výuku řídicích systémů a na rozdíl od většiny obdobných systémů jsme všechny zdrojové soubory zveřejnili, takže si ho může každý postavit. Podobné výukové modely se normálně prodávají řádově za stovky tisíc. My nyní uvažujeme, že bychom na vývoj podobných zařízení založili spin-off firmu, která by ovšem byla na open-source bázi, takže by nabízela výrobky, ke kterým by byla úplná výrobní dokumentace a výuka by nebyla závislá na jednotlivých firmách,“ říká doktorand Jiří Zemánek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, který video vytvořil společně s kolegou Martinem Gurtnerem. Celé video je k vidění ZDE a kromě zmíněné ceny vyvolalo velký ohlas také v létě na světovém kongresu federace automatického řízení IFAC.


30. 8. 2017; osel.cz

Prestižní cena za videoklip putuje do Česka

Studenti katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT dnes na Havaji převzali cenu za nejlepší video popularizující automatické řízení v soutěži IEEE CSS Video Clip Contest 2017. Soutěž pořádala Mezinárodní inženýrská organizace IEEE. Klip demonstruje složité koncepty automatického řízení širšímu publiku na jednoduchém příkladu s kuličkou a obručí.

Cenu studenti převzali na mezinárodní konferenci IEEE Conference on Control and Technology and Appications. Kulička v obruči ukazuje pokročilé algoritmy, jinak používané třeba pro řízení návratu rakety z vesmíru nebo pro řízení kráčejících robotů. Řídicí systém má ve videu za úkol otáčet obručí tak, aby kulička obruč obkroužila a zastavila. Na rozdíl od běžných řídicích systémů, jako je třeba tempomat v autě nebo automatická regulace teploty v místnosti, se zde průběh celého procesu musí dopředu vypočítat a optimalizovat v simulacích na matematickém modelu. Na reálném modelu už se pak řídicí systém pouze snaží docílit podobného chování, jaké se naučil v simulacích.

Výukový model ušetří statisíce korun

Zdánlivě jednoduchý fyzikální systém má mnohá využití. Pohyb kuličky v obruči je velmi podobný reálným procesům, například pohybu kapaliny v nádržích raket. Rozkývání paliva vedlo k havárii jedné z raket Falcon 1 společnosti SpaceX. „Náš model má sloužit primárně pro výuku řídicích systémů a na rozdíl od většiny obdobných systémů jsme všechny zdrojové soubory zveřejnili, takže si ho může každý postavit. Podobné výukové modely se normálně prodávají řádově za stovky tisíc. My nyní uvažujeme, že bychom na vývoj podobných zařízení založili spin-off firmu, která by ovšem byla na open-source bázi, takže by nabízela výrobky, ke kterým by byla úplná výrobní dokumentace a výuka by nebyla závislá na jednotlivých firmách,“ říká doktorand Jiří Zemánek z Katedry řídicí techniky, FEL ČVUT, který video vytvořil společně s kolegou Martinem Gurtnerem.


30. 8. 2017; idnes.cz

Čeští inženýři získali cenu za nejlepší výukové video: Míček a obruč

Studenti katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT získali cenu za nejlepší video popularizující automatické řízení v soutěži IEEE CSS Video Clip Contest 2017. V hlavní roli: balónek, kolotoč a modelování pohybu.

Když nám výzkumník Jiří Zemánek z ČVUT (čtenáři Technetu jej znají díky stroboskopickým vajíčkůma interaktivnímu vánočnímu stromku) poprvé řekl, o čem natočil popularizační video, přiznáme se, že jsme v tom neviděli bůhvíjaký potenciál. „Numerické optimální řízení“ nezní na první pohled jako obzvláště zajímavé téma, které by mělo potenciál zaujmout laického diváka.

Soutěž, do které své video přihlásil - Control System Society IEEE - minule vyhrálo video z MIT věnované samořídícím autům. Ale Zemánek spolu se svým kolegou Martinem Gurtnerem dokázali tento řídící systémvysvětlit tak názorně, že je odborná porota na Havaji odměnila prvním místem IEEE CSS Video Clip Contest 2017.

Vítězné výukové video ukazuje, v čem je modelování pohybu komplikované. „Náš model má sloužit primárně pro výuku řídicích systémů a na rozdíl od většiny obdobných systémů jsme všechny zdrojové soubory zveřejnili, takže si ho může každý postavit. Podobné výukové modely se normálně prodávají řádově za stovky tisíc,“ říká Zemánek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Na YouTubesi můžete video pustit s českými titulky.

Inženýrská organizace IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers) je největším mezinárodním sdružením technickýchprofesionálů. Jejím cílem je propagace technologického vzdělávání a podpora technického pokroku, například prostřednictvím konferencí, publikační činnosti nebo standardizace.


30. 8. 2017; faei.cz

Obehraný podvod se zázračným šetřičem elektřiny

Nedají si pokoj a zkouší to znovu. Nejspíše tatáž partička se znovu snaží z prostých lidí vytáhnout peníze a osobní údaje už jednou obehraným podvodem se zázračným šetřičem elektřiny. Odhaleni byli již před více než třemi lety. A teď internetová reklama znovu předhazuje šetřící krabičku, tentokrát s názvem Tesla Saver. Za 899 korun prý ušetří až 75 procent výdajů. Je to lež. Nesmysl.

Potvrzují to nejen elektrotechnici z ČVUT, za podvodné je považuje i Česká obchodní inspekce.

„Jedná se o podvod. Možná vylepší chod některých zařízení, ale rozhodně nelze uspořit až 75 procent spotřeby energie. U zařízení jako bojler, elektrická trouba nebo přímotopy lze snížit spotřebu tak, že omezíme přímo jejich výkon, a to tato krabička nezvládne,“ citoval například deník Právo vedoucího katedry elektrických pohonů a trakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Jana Bauera.

Stránky jsou prošpikovány odbornými nesmysly a korunu tomu dává smyšlený inženýr Štěpán Levý. Neexistující lidé. Stejně tak podle počítačových odborníků jsou vyfabulované i ohlasy a recenze uživatelů.

Když si zařízení chcete objednat po telefonu, uvedeném na stránkách označených jako příjemné nakupování, operátor nejprve neví, o co jde, pak tvrdí, že to lze jen po emailu, i když přitom stránky generují slevový kód výslovně pro telefonické objednání. Zároveň se na stránkách pokaždé objevují jiné názvy firem a e-maily, mimo jiné jeden z názvů silně připomíná název s.r.o., které ČOI pokutovala již před třemi lety.

Když na e-mail napíšete otázky, zda se nejde o podvod, zůstávají bez odezvy. Jména a emaily nejspíše totiž také vygeneroval robot, neboť stránky jsou registrovány na virtuální panamskou firmu WhoisGuard a registrátorem domén je americká firma namecheap.com.

Redakce portálu FAEI.cz se domnívá, že když účinně nemůže zasáhnout ČOI nebo policie, tak by tyto reklamy měly alespoň zastavit vyhledávače, i když je jasné, že podvodníci si zase najdou jiné obezličky. Takže nejlepší obrana je neskákat každému zázraku na špek, i když třeba člověk počítá každou kačku a potřebuje něco ušetřit.


27. 8. 2017; respekt.cz

Kreditka na cukr v krvi

Studenti ČVUT, Barbora Suchanová, Marek Novák a Tomáš Pikous, se se svým vynálezem, glukometrem měřícím hladinu cukru v krvi, vydali do boje proti dětské cukrovce. S přístrojem X.GLU zabodovali i v USA v prestižní soutěži Imagine Cup. "Při diabetes je hlavní disciplína, tak jsme chtěli vyvinout zařízení, které by si děti tak nějak přivlastnily," říká Marek Novák, jeden z trojice mladých vynálezců.


23. 8. 2017; blesk.cz

Cukrovkářům pomůže glukometr velký jako kreditka. Zmenšili ho čeští studenti

Počet dětí s cukrovkou v posledních letech dramaticky roste, technika ale zaostává. Zvláště malým dětem kolem pěti až sedmi let a teenagerům schází šikovný glukometr, který by neměl vzhled vhodný spíše pro jejich dědečky nebo babičky. A nebudil mezi vrstevníky posměch. Tři studenti technické univerzity ČVUT proto vymysleli unikátní přístroj o velikosti platební karty a propojili ho s mobilním telefonem. Chytré zařízení by mělo usnadnit život dětem i jejich rodičům.

Počet dětí, které trpí diabetem prvního typu, tedy takzvanou vrozenou cukrovkou, se za posledních 15 let v Česku ztrojnásobil. V současné době má tuto nevyléčitelnou nemoc až 4000 děti, které si musí každý den aplikovat inzulin. Roste i počet cukrovkářů obecně, celkem se s ní léčí 860 tisíc lidí.

Zvláště pro menší děti kolem pěti let a také pro adolescenty je neustálé měření hladiny cukru nepříjemnou záležitostí. Lékaři se shodují na tom, že je to mnohdy vyčleňuje z kolektivu a některé děti dokonce čelí posměchu. Mají tendenci měření spíše ignorovat nebo omezovat na minimum, což je ale nebezpečné. Nepomáhají tomu ani samotné nepříliš vzhledné a poměrně velké glukometry, jejichž podoba se v posledních 10 až 15 letech prakticky nezměnila.

„Aby se děti nestyděly“

„Výrobci své novinky mají, ale pouští je velmi pomalu. Z hlediska diabetologa je navíc důležitá hlavně přesnost a technický design není to, co jako první vytane na mysli,“ řekla pro Blesk.cz lékařka Barbora Suchanová z pediatrické kliniky pražském Motole. Podle ní na trhu chybí glukometry, které by šly s dobou, byly atraktivní a děti nebo mladé lidi motivovaly k měření. „Pomohlo by, aby se za ně nestyděly,“ míní Suchanová.

Situaci v Česku i ve světě chce změnit trojice studentů z pražské univerzity ČVUT. Barbora Suchanová, Marek Novák a Tomáš Pikous vymysleli a zkonstruovali glukometr, který má minimalistický vzhled, velikost kreditní karty a navíc komunikuje s mobilem. Zařízení, které vypadá spíš jako technologická vychytávka, jim už vyneslo vítězství v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft. A také ocenění českého ministerstva zdravotnictví.

„Vývoj začal na konci roku 2015. Nejprve vznikl hardware a softwarové řešení vznikalo postupně. O rok později jsme se rozhodli navázat řešením pro diabetické děti, se kterým jsme potom vyhráli i tu soutěž,“ uvedl pro Blesk.cz Marek Novák s tím, že se týmu podařilo dobře sladit. Mohl tak bez problémů fungovat. Podle Nováka bylo důležité si důkladně nastudovat hlavně související zdravotnickou problematiku, aby modernizovaný glukometr dobře fungoval.

Šikovná aplikace pomůže rodičům

Zařízení X.GLU je velmi jednoduché, nemá žádná tlačítka, baterii ani displej a bezdrátově komunikuje s chytrým telefonem. To přináší řadu výhod. Rodiče například mohou na dálku přes aplikaci sledovat, zda dítě provedlo měření. A případně zasáhnout, pokud se ukáže, že má nebezpečnou úroveň glykemie. Aplikace totiž umí ukázat i polohu dítěte. Kromě dětí se takto dají na dálku kontrolovat třeba partneři nebo vlastní rodiče v seniorském věku.

Děti mají navíc v aplikaci postavu v podobě jahůdky, která je formou hry motivuje k měření nebo sledování svého zdravotního stavu. Za měření například sbírají body. „Jahody jsou ovoce, které má nejnižší glykemický index. Zároveň vypadá jako kapka krve,“ říká Barbora Suchanová, která aplikaci navrhla a vytvořila.

Mladí chtějí moderní design

Právě motivační prvek a možnost komunikace na dálku oceňují i lékaři. Obecně totiž platí, že čím je měření za den více, tím lépe. Jednoduché a moderní řešení má navíc šanci oslovit i mladé. „Nejvíce z toho bude benefitovat adolescentní skupina. Všechno totiž stojí na disciplíně a motivaci, proto musíme jít s dobou,“ říká lékařka Suchanová, která už dokonce trojici pozvala, aby přišli svůj glukometr představit na její kliniku.

Studenti v soutěži porazili 54 týmů z celého světa a získali ocenění ve výši 250 tisíc dolarů (zhruba 5,5 milionu korun). Přístroj teď chtějí během jednoho roku dostat do výroby a na trh. Nyní proto hledají investora pro dokončení programu a zahájení výroby prvních glukometrů. Potřeba je ještě asi milion euro (26 milionů korun).


23. 8. 2017; Lidové noviny

Glukometr velký jako platební karta

PRAHA V celosvětovém finále soutěže Microsoft Imagine Cup zvítězili studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Marek Novák, Barbora Suchanová a Tomáš Pikous.

Vytvořili glukometr o velikosti platební karty, který měří hladinu cukru v krvi diabetiků a využívá při zpracování a přenosu dat technologii, která se u platebních karet využívá.

Použití přístroje trochu připomíná hru, a proto je zařízení určeno dětem. Naměřené hodnoty se posílají k uložení, v případě kritických hodnot jsou pacient či jeho rodiče ihned upozorněni.

Díky vítězství vsoutěži získali studenti na rozvoj projektu 5,5 milionu korun.


23. 8. 2017; mzcr.cz

Studenti Fakulty elektronické ČVUT Praha dostali ocenění ministerstva zdravotnictví za nový glukometr

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík a náměstkyně ministra Lenka Teska Arnoštová předali ocenění třem studentům ČVUT v Praze, kteří zvítězili v mezinárodní soutěži Imagine Cup. Barbora Suchanová, Marek Novák a Tomáš Pikous uspěli v konkurenci 54 týmů z celého světa.

„Mám velkou radost z toho, že u nás máme tak chytré a šikovné mladé lidi. Vážím si také toho, že své nadání věnovali pacientům trpícím cukrovkou a že přístroj pomůže těm nejmenším,“ řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, která se o léčbu dětí celoživotně odkázaných na užívání inzulinu dlouhodobě zajímá.

V současné době žije v České republice zhruba 860 tisíc diabetiků a odhadem dalších 250 000 o svém onemocnění dosud neví. Na zdravotní komplikace spojené s diabetem zemře každý rok více než 20 000 pacientů. Mezi nemocnými je bohužel i velmi mnoho dětí, pro které je předcházet problémům spojeným s nebezpečnou chorobou obzvláště obtížné.

Ocenění studenti přišli s přelomovým projektem nového glukometru se softwarovým řešením, který má pomáhat nejen dětem. Má jim tak zjednodušit kontrolu nad touto nebezpečnou nemocí. Nový glukometr je nejtenčím na světě. Má rozměry platební karty o tloušťce 4 milimetry a nemá ani tlačítka či displej, což může šetřit náklady při výrobě. Společně s mobilní a webovou aplikací nabízí kompletní řešení pro diabetické rodiny, které díky tomu mohou v případě nebezpečí ihned reagovat na situaci.

K ocenění se vyjádřil i děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, prof. Pavel Ripka.

„Těší mne, že práci našich studentů oceňují nejen jejich profesní kolegové, ale i reprezentanti odborné lékařské komunity. My technici víme, že studenti dokázali chytře spojit chytrý hardware a software (to je ostatně motto naší fakulty) a vytvořili technické řešení oceněné v celosvětové soutěži. Líbil se nám i grafický vzhled a kvalitní prezentace nového výrobku a odvaha mladého týmu pokusit se vyvinutý produkt dotáhnout do výroby. Ocenění ministra zdravotnictví nám ale ukazuje, že nový glukometr přináší inovaci, díky které může významně lépe posloužit diabetikům, zejména těm dětským. A to je vlastně to nejdůležitější.“

Ministr a náměstkyně na závěr studentům poděkovali a popřáli jim mnoho úspěchů ve studiu i v budoucím životě.


22. 8. 2017; parlamentnilisty.cz

Studenti Fakulty elektronické ČVUT Praha dostali ocenění ministerstva zdravotnictví za nový glukometr

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík a náměstkyně ministra Lenka Teska Arnoštová předali ocenění třem studentům ČVUT v Praze, kteří zvítězili v mezinárodní soutěži Imagine Cup. Barbora Suchanová, Marek Novák a Tomáš Pikous uspěli v konkurenci 54 týmů z celého světa.

„Mám velkou radost z toho, že u nás máme tak chytré a šikovné mladé lidi. Vážím si také toho, že své nadání věnovali pacientům trpícím cukrovkou a že přístroj pomůže těm nejmenším,“ řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, která se o léčbu dětí celoživotně odkázaných na užívání inzulinu dlouhodobě zajímá.

V současné době žije v České republice zhruba 860 tisíc diabetiků a odhadem dalších 250 000 o svém onemocnění dosud neví. Na zdravotní komplikace spojené s diabetem zemře každý rok více než 20 000 pacientů. Mezi nemocnými je bohužel i velmi mnoho dětí, pro které je předcházet problémům spojeným s nebezpečnou chorobou obzvláště obtížné.


22. 8. 2017; PRIMA Family

Elektrický výboj na sloupu vysokého napětí uprostřed pastviny usmrtil telata

Klára DOLEŽALOVÁ, moderátorka:

Tři mrtvá telata na Vlašimsku má na svědomí zásah elektrickým proudem ze sloupu vysokého napětí. Elektrický vývoj zřejmě způsobila poštolka, která si na sloup uprostřed pastviny sedla. Nabízí se ale otázka, co by se stalo, pokud by ve chvíli výboje stál u sloupu člověk.

Josef MÁDLE, redaktor:

Takový pohled měli zaměstnanci farmy v Olešné při ranní obchůzce pastvin. Tři bezvládné kusy telat ležely přímo pod sloupem vysokého napětí. Usmrcení skotu proudem potvrdil i přivolaný veterinář.

Josef VOLŠICKÝ, chovatel masného skotu:

Bylo vidět, že tam jsou úlomky z izolátoru a bylo teda zjevný, že skutečně tam k nějakému výboji toho vysokého napětí musel dojít.

Josef MÁDLE, redaktor:

O pár metrů dál navíc leželo i popálené tělo poštolky. Dravec se zřejmě dotkl tělesa, tím způsobil elektrický výboj, který sjel až do země a telata zasáhl.

Kateřina HORÁKOVÁ, mluvčí ČEZ:

Tím, že to vypadá, že ta telata byla přímo pod tím sloupem, tak vlastně mohlo dojít k takzvanému krokovému napětí.

Josef MÁDLE, redaktor:

Na rozdíl od ostatních betonových sloupů na tomto chybí takzvaný ptákosed, tedy nejvyšší místo, kam sedají ptáci a není vidět také ani uzemnění.

Veronika ČERMÁKOVÁ, mluvčí PČR Benešov:

Věcí se v současnosti intenzivně zabýváme a zjišťujeme, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty některých z trestných činů nebo přestupků.

Josef MÁDLE, redaktor:

Podle odborníků z ČVUT ale každý sloup uzemněn být nemusí.

Josef VOLŠICKÝ, chovatel masného skotu:

Naši zaměstnanci nechtějí teď chodit na pastviny, protože za, vlastně za jasného počasí vás prostě vás může u toho sloupu prostě něco zabít.

Zdeněk MÜLLER, vedoucí Katedry elektroenergetiky ČVUT:

Ta vedení se staví primárně /výpadek signálu/ a ta zvířata, speciálně skot, jak má ty nohy poměrně daleko od sebe, tak oni jsou vlastně na to elektromagnetické pole mnohem citlivější než lidé. Může se stát, že dojde k nehodě, která zabije zvíře, ale třeba člověka by nezabila.

Kateřina HORÁKOVÁ, mluvčí ČEZ:

Neevidujeme v historii žádný případ, kdyby se tohle stalo člověku.

Josef MÁDLE, redaktor:

Chovatel dobytka odhaduje škodu na 110 tisíc korun, a to včetně nákladů na odvoz uhynulých kusů do kafilérie. Jestli ČEZ jako provozovatel sítě škodu chovateli uhradí, zatím není jisté. Farma zvažuje spor řešit i soudní cestou. Markéta Škorňová a Josef Mádle, Prima FTV.


22. 8. 2017; Blesk.cz

Telata v Načeradci zemřela pod vedením vysokého napětí. Farmářka viní ČEZ

Pro Marii Volšickou z Načeradce to bylo hodně nepříjemné ráno. Když přišla farmářka v pondělí 14. srpna na pastvu, našla tu tři telata ze svého stáda mrtvá. Zvířata, o která se starala dva roky a která měla vysokou cenu, zabil elektrický proud. Žena měla o viníkovi rázem jasno, telata našla hned pod sloupem elektrického napětí, který patří polostátní energetické společnosti ČEZ.

Výboj, který telata zabil, měla podle Volšické spustit poštolka, která se na sloup posadila. "Dva roky práce, 100 tisíc v telatech plus odvoz kafilerii, kdy to přesáhne částku 10 tisíc korun," spočítala škodu žena v rozhořčeném příspěvku na sociální síti.

"Nikomu bych nepřála pohled na matky telat, které se je snažily probudit a bučely, aby nám hned daly vědět, že se něco stalo, popisuje," posteskla si žena. Volšická tvrdí, že jí pracovníci ČEZ měli říct, že sloupy nejsou bezpečné. Jeden z nich jí měl oznámit, že šance na to, aby od společnosti získala odškodnění, je nulová, právě proto, že měl výboj způsobit pták.

ČEZ: Vedení splňuje všechny normy

Mluvčí společnosti ČEZ Soňa Holingerová jakékoli zanedbání odmítá. "Vedení splňuje všechny bezpečnostní i technické normy k provozování. Každoročně probíhají kontroly technického stavu vedení dle řádu preventivní údržby," zmínila. Na místě byla podle ní poslední kontrola před rokem, zároveň rázně odmítla výroky údajných techniků společnosti.

Holingerová ale připouští, že elektrický proud telata zabít mohl. K tomu může dojít díky takzvanému krokovému napětí. To je děj, který běžně dobytek zabíjí při bouřkách. "Přední nohy dobytka jsou na jiném potenciálu než zadní nohy dobytka. Dojde pak k vyzkratování a rozdílový potenciál, který má také napětí, pak projde tělem dobytka," přiblížila. Podle mluvčí je důležité si uvědomit, že dobytek je na elektrické výboje citlivější. "Jedná se o ojedinělé případy," zdůraznila.

Expert: Skot je na elektrický proud mnohem citlivější

Docent Zdeněk Müller z Fakulty elektrotechnické ČVUT pro Blesk.cz spekulace o příčině smrti telat odmítl. Podle něj by vše odhalila až pitva, vyloučit se nedá ani atmosférický výboj.

Müller zdůraznil, že lidé se podobné smrti bát nemusí. Přenosová soustava je stavěná tak, aby pro člověka byla bezpečná. Tomu přikývla i mluvčí ČEZ: "Je bezpečné, tedy neohrožuje lidi procházející v okolí. Neevidujeme také žádný podobný případ, že by se stal člověku."

Podle Holingerové jde o ojedinělé případy. Tento jev je pro dobytek nebezpečný kvůli tomu, že krávy mají nohy dále od sebe než člověk. "Jsou známé případy, že pastevci se nic nestalo a dobytek bohužel zahynul," uklidňuje mluvčí ty, kteří by se báli chodit kolem sloupů.

Farmářka: Totéž se stalo o den později

Že jde o výjimečné případy, farmářka Marie Volšická zpochybňuje. "Kdyby to bylo tak ojedinělé, nedojde k tomu samému o den později ve Veliši, vesnici 15 kilometrů od nás," píše v příspěvku.

Jenže podle mluvčí ČEZ o srovnatelný případ nešlo, jakkoli poruchu v nedaleké obci připustila. "Způsobilo ji dosednutí ptáka a následně došlo k upálení přeponky," uvedla Holingerové . O srovnatelný případ podle ní ale nešlo.

ČEZ se podle své mluvčí snaží podobným incidentům zabránit. "V současné době máme z hlediska ochrany přisedání ptactva bezpečných nebo zabezpečených zhruba 40 procent sloupů," uvedla s tím, že všechny sloupy by měly být pro ptáky bezpečné do sedmi let.

VIDEO: Lidé se výbojů v zemi bát nemusí, nebezpečí představuje především přímý zásah proudem.


20. 8. 2017; aktualne.cz

Chceme pro děti trpící cukrovkou udělat z nemoci hru. Pozitivní motivace dělá divy, říká inovátor

První "dětské" glukometry by mohly být na trhu už v příštím roce. Praha - Neustálé kontrolování hladiny cukru v krvi děti obvykle nebaví. Projekt studentů

Praha - Neustálé kontrolování hladiny cukru v krvi děti obvykle nebaví. Projekt studentů Marka Nováka, Tomáše Pikouse a Barbory Suchanové z ČVUT, se kterým v americkém Seattlu triumfovali na mezinárodní soutěži Microsoft Imagine Cup, má ambici z měření udělat zábavu, která dětem zároveň pomůže vypořádat se s jejich zdravotním stavem a lépe ho pochopit.

Kde se vzala první myšlenka, že chcete být inovátory v oblasti diabetologie?

Měl jsem zkušenosti se starými glukometry. Viděl jsem tam mezery a sám jsem se ptal, proč se to nemění. Diabetický byznys je divný, nikdo nemá chuť inovovat.

Proč jste se rozhodli udělat právě nový glukometr?

Za posledních 15 let se u těchto přístrojů nic nezměnilo. Chtěli jsme posunout zdravotnickou techniku, která nyní vypadá sterilně, do něčeho, co by dítě mohlo mít rádo. I proto máme například verzi s pokémony. Chceme udělat pro děti z diabetu hru. Je důležité jít lidem naproti a najít zábavný způsob skrz technologie, jak zvládat nemoc. Je to všechno o pozitivní motivaci.

Váš glukometr je nejmenší na světě a ve tvaru karty. Proč?

Chtěli jsme inovovat vzhled, tak jsme si řekli, proč by to nemohla být kreditní karta. Navíc jsme se pozastavili nad tím, jestli je opravdu třeba, aby zařízení mělo tlačítko nebo displej. Tehdy nás napadlo, že by glukometr mohl být jen kreditka a ten displej a tlačítka přesunout do chytrého telefonu skrz aplikaci. Dávalo nám to větší smysl.

Proč cílíte zrovna na děti?

Vyplynulo to hlavně z povídání s diabetology, kteří tvrdí, že tato nemoc vyžaduje maximální disciplínu. Myslíme si, že když se děti naučí zvládat nemoc v začátcích, tak nebudou mít problém ani v budoucnu. Vytvořili jsme několik režimů, třeba "strawberry time", což znamená, že se jde měřit. Hlavně nechceme vyvolávat konotace píchání. Snažíme se motivovat děti k pravidelnému měření, aby na to nezapomínaly a přitom braly nemoc jako hru.

Jak je chcete motivovat?

Děti sbírají body, za které pak rodiče mohou koupit odměnu, nebo mít pak třeba nějakou slevu. Dítě dostává body například za správný odhad, kolik cukru má v krvi v danou chvíli. Další odměňování samozřejmě nastává, když se dítě měří pravidelně.

Jakým způsobem mohou rodiče své děti hlídat?

Máme zabezpečené párování dítěte s rodiči, kteří mají dohledový panel a vidí historii měření či kde se dítě nachází. Rodič také může nastavit upomínky, aby se dítě nezapomínalo měřit, protože denně je třeba provést měření šestkrát až desetkrát.

Ve vaší aplikaci děti sbírají jahody. Má to nějaký důvod?

Jahoda nás provází už od začátku. Je to jedno z mála ovocí, které se dostává pomalu do krve, což je dobré pro diabetiky. Navíc jahoda připomíná kapku krve. Čím více máte asociací, tak je to pro vás více zapamatovatelné, což je výhoda.

Kdy se dostanou "diabetické karty" na trh?

Závisí na to spoustě okolností, ale předpokládáme, že by se první kusy mohly dostat do rukou zákazníků v druhé polovině roku 2018.

Jaká bude cena vašeho glukometru?

Rádi bychom se dostali pod cenu dnešních glukometrů. Předpokládáme, že cena bude v rozmezí 50 až 70 % těch dnešních (standardní glukometr v České republice stojí kolem 350 korun, pozn. red.).

Co je teď vaším cílem?

Chceme se nyní soustředit na dovyvinutí tohoto projektu. Chceme testovat naše řešení na diabetických lidech. Naše ambice však nejsou jen diabetické děti, ale rádi bychom se posunuli ke všem diabetikům.


20. 8. 2017; iHNed.cz

Z cukrovky chceme udělat hru, pozitivní motivace dětem pomáhá, říká inovátor

Mladí inovátoři z ČVUT, kteří vyhráli mezinárodní soutěž Microsoft Imagine Cup, vynalezli nový glukometr, který pomůže dětem vnímat nemoc jako zábavu a naučí je, jak se vypořádat se svým zdravotním stavem.

První "dětské" glukometry by mohly být na trhu už v příštím roce.

V současné době však mladí inovátoři hledají investora, který by pokryl počáteční náklady na rozběhnutí výroby.

Neustálé kontrolování hladiny cukru v krvi děti obvykle nebaví. Projekt studentů Marka Nováka, Tomáše Pikouse a Barbory Suchanové z ČVUT, se kterým v americkém Seattlu triumfovali na mezinárodní soutěži Microsoft Imagine Cup, má ambici z měření udělat zábavu, která dětem zároveň pomůže vypořádat se s jejich zdravotním stavem a lépe ho pochopit.

Kde se vzala první myšlenka, že chcete být inovátory v oblasti diabetologie?

Měl jsem zkušenosti se starými glukometry. Viděl jsem tam mezery a sám jsem se ptal, proč se to nemění. Diabetický byznys je divný, nikdo nemá chuť inovovat.

Proč jste se rozhodli udělat právě nový glukometr?

Za posledních 15 let se u těchto přístrojů nic nezměnilo. Chtěli jsme posunout zdravotnickou techniku, která nyní vypadá sterilně, do něčeho, co by dítě mohlo mít rádo. I proto máme například verzi s pokémony. Chceme udělat pro děti z diabetu hru. Je důležité jít lidem naproti a najít zábavný způsob skrz technologie, jak zvládat nemoc. Je to všechno o pozitivní motivaci.

Váš glukometr je nejmenší na světě a ve tvaru karty. Proč?

Chtěli jsme inovovat vzhled, tak jsme si řekli, proč by to nemohla být kreditní karta. Navíc jsme se pozastavili nad tím, jestli je opravdu třeba, aby zařízení mělo tlačítko nebo displej. Tehdy nás napadlo, že by glukometr mohl být jen kreditka a ten displej a tlačítka přesunout do chytrého telefonu skrz aplikaci. Dávalo nám to větší smysl.

Z měření hladiny cukru udělali čeští studenti dětem zábavu. S nápadem triumfovali na mezinárodní soutěži Microsoftu v Seattlu

Čtěte zde

Proč cílíte zrovna na děti?

Vyplynulo to hlavně z povídání s diabetology, kteří tvrdí, že tato nemoc vyžaduje maximální disciplínu. Myslíme si, že když se děti naučí zvládat nemoc v začátcích, tak nebudou mít problém ani v budoucnu. Vytvořili jsme několik režimů, třeba "strawberry time", což znamená, že se jde měřit. Hlavně nechceme vyvolávat konotace píchání. Snažíme se motivovat děti k pravidelnému měření, aby na to nezapomínaly a přitom braly nemoc jako hru.

Jak je chcete motivovat?

Děti sbírají body, za které pak rodiče mohou koupit odměnu nebo mít pak třeba nějakou slevu. Dítě dostává body například za správný odhad, kolik cukru má v krvi v danou chvíli. Další odměňování samozřejmě nastává, když se dítě měří pravidelně.

Jakým způsobem mohou rodiče své děti hlídat?

Máme zabezpečené párování dítěte s rodiči, kteří mají dohledový panel a vidí historii měření či kde se dítě nachází. Rodič také může nastavit upomínky, aby se dítě nezapomínalo měřit, protože denně je třeba provést měření šestkrát až desetkrát.

Ve vaší aplikaci děti sbírají jahody. Má to nějaký důvod?

Jahoda nás provází už od začátku. Je to jedno z mála ovocí, které se dostává pomalu do krve, což je dobré pro diabetiky. Navíc jahoda připomíná kapku krve. Čím více máte asociací, tím je to pro vás více zapamatovatelné, což je výhoda.

Kdy se dostanou "diabetické karty" na trh?

Závisí na to spoustě okolností, ale předpokládáme, že by se první kusy mohly dostat do rukou zákazníků v druhé polovině roku 2018.

Jaká bude cena vašeho glukometru?

Rádi bychom se dostali pod cenu dnešních glukometrů. Předpokládáme, že cena bude v rozmezí 50 až 70 % těch dnešních (standardní glukometr v České republice stojí kolem 350 korun, pozn. red.).

Co je teď vaším cílem?

Chceme se nyní soustředit na dovyvinutí tohoto projektu. Chceme testovat naše řešení na diabetických lidech. Naše ambice však nejsou jen diabetické děti, ale rádi bychom se posunuli ke všem diabetikům.

Třeba se operátoři polepší sami. Pokud to nepůjde jinak, přistoupíme k regulaci, říká radní ČTÚ - čtěte ZDE

Mark Zuckerberg si opět vezme rodičovskou dovolenou. Po narození druhé dcery nebude ve Facebooku dva měsíce - čtěte ZDE

Developer HB Reavis chystá v Praze další emisi dluhopisů. Od investorů vybere desítky milionů eur - čtěte ZDE

Studenti se ve velkých městech vracejí na koleje, byty jsou pro ně už příliš drahé. Volných míst ale není dost - čtěte ZDE


19. 8. 2017; Mladá fronta Dnes

Měří cukr přes mobil a bodují po světě

PRAHA Malou kartičkou, která se vejde v klidu do peněženky, si dítě přes mobil změří hladinu cukru. Výsledek se hned zobrazí i rodičům. Tento nápad vynesl trojici studentů pražské Elektrotechnické fakulty ČVUT obrovský úspěch. Se svým projektem "chytrého" glukometru X. GLU vyhráli prestižní celosvětovou studentskou soutěž zaměřenou na moderní technologie Imagine Cup. Je to poprvé, co hlavní cenu získal tým z České republiky. "Smysl soutěže je inspirovat mladé lidi, aby pomocí technologií nacházeli kreativní a odvážná řešení současných problémů," řekla Biljana Weber z pořádající společnosti Microsoft.

Vítězství v soutěži Imagine Cup není prvním úspěchem projektu X. GLU. Již na začátku tohoto roku byl oceněn cenou Wernera von Siemense za nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace za rok 2016. Prvotní nápad na vytvoření kartového glukometru vznikl v roce 2015. Návrh softwarového řešení pro diabetické děti přišel o rok později.

Máme potenciál ulehčit život

Cukrovkou trpí více než 400 milionů lidí po celém světě. Podle dat Diabetické asociace ČR se u nás v roce 2015 léčilo s tímto onemocněním 250 tisíc lidí. Celosvětově počet diabetiků roste každým rokem.

"Diabetes je celosvětovým problémem a vyhlídky do budoucna nejsou pozitivní. Věříme, že náš produkt má potenciál pomoct. Stavíme na existujících ověřených technologiích a diabetikům chceme dát produkt, který jim pomůže život s diabetem lépe zvládat a zároveň nabízí funkce, jež současná řešení nemají," říká Barbora Suchanová, která mluví za tým X. GLU.

Projekt pomůže hlavně dětem. Současná měřící zařízení totiž mohou být dětem na obtíž svou velikostí. Starostí pro rodiče pak jsou často drahé přístroje a absence kontroly, zda dítě přísný režim dodržuje. Glukometr X. GLU některé z těchto problémů úspěšně řeší. Má totiž velikost platební karty, která se pohodlně vejde do peněženky.

X. GLU využívá stejného principu jako současné přístroje. "Glukometr pracuje na ověřené technologii jednorázových měřicích proužků. Při jeho návrhu byl kladen důraz na rozměry, spotřebu a výrobní náklady," říká Suchanová. Snížení výrobních nákladů zajistí malé rozměry přístroje a absence baterie. Přenos dat totiž zajistí technologie NFS, kterou známe například z bezkontaktních platebních karet.

Stěžejním bodem projektu je jednoduché propojení přímo s aplikací na chytrém mobilním telefonu, který dnes vlastní téměř každé dítě. K nahrání výsledků měření do mobilní aplikace stačí přiložit kartový glukometr k zadní straně telefonu.

Aplikace bude děti kromě hlídání hladiny cukru také motivovat herními prvky k pravidelnému měření a rodiče získají přístup k výsledkům. Aplikace má i upozornění, pokud je hladina cukru tak nízko, že hrozí bezvědomí.

"Paralelně s kartovým glukometrem už v rámci X. GLU běží i spolupráce s výzkumnými institucemi. Naším primárním cílem je v současné době uvést kartový glukometr na trh," řekla Suchanová.


18. 8. 2017; rozhlas.cz

Čeští studenti chtějí nový glukometr dostat na trh do roka. Mobilní aplikace bude motivovat děti k měření

Diabetikům se možná do budoucna glukometry vejdou do peněženky. Zařízení na měření hladiny cukru v krvi o velikosti kreditní karty vymyslela trojice studentů Českého vysokého učení technického. S přístrojem vyhráli na konci července prestižní mezinárodní soutěž Imagine Cup v Americe. A teď se vrátili zpátky do Česka.

„Proužek se standardně zasune. A už máme notifikaci, že byl glukometr nalezen. Dojde k samotnému odběru kapky krve a poté dojde k přesunutí kapky na glukometr. Hodnota je automaticky ve smartphonu, prakticky hned,“ vysvětluje dvojice studentů ČVUT Marek Novák a Barbora Suchanová, jak funguje glukometr, který vyvinuli.

Zařízení vypadá jako kreditní karta. Právě jeho velikost je unikátní, jde o vůbec nejtenčí glukometr na světě. A studenti už mají s přístrojem velké plány.

„Máme hotovou koncepci toho produktu, máme hotovou i specifikaci té aplikace, to znamená, že pokračujeme do fáze zahájení finálního vývoje výroby a uvedení na trh. V současné době hledáme investora, který by pokryl náklady na dovyvinutí výroby první výrobní šarže a uvedení na středoevropský trh,“ popisuje Radiožurnálu Marek Novák.

Na rozjetí sériové výroby studenti potřebují získat milion eur, tedy přibližně 26 milionů korun. A když vše půjde dobře, první pacienti by glukometr mohli využívat ve druhé polovině příštího roku. Na celou výrobu ale mladí vynálezci dohlížet nechtějí. Zaměří se hlavně na vývoj mobilní a webové aplikace.

„Vývoj a výrobu hardwaru chceme kvůli její nepoměrné složitosti vůči softwaru, zadat třetí firmě, která se specializuje na výrobu glukometrů, a která už má na trhu v Evropě několik desítek takových přístrojů,“ přibližuje Marek Radiožurnálu.

V nejbližší době teď proto studenti chtějí hlavně vylepšovat mobilní aplikaci. Už brzy ji začnou testovat první diabetici v klinické studii.

„Studie se bude věnovat přímo mobilní aplikaci, jakým způsobem se bude diabetikům bude používat. Studie může začít prakticky okamžitě, protože už je schválená. Plánujeme v horizontu několika příštích měsíců zahájit studii s několika desítkami diabetiků,“ dodává Marek Novák.

Dětem bonusové body za pravidelné měření

Studenti chtěli vyrobit co nejmenší glukometr hlavně kvůli dětem. Aby se jim třeba za velká a nevzhledná zařízením neposmívali spolužáci. V mobilní aplikaci proto dostávají dětští pacienti také odměnu, pokud si hladinu cukru v krvi měří pravidelně.

„Základní princip je, že při každém měření si dítě může, ale nemusí, na začátku tipnout jakou bude mít asi hodnotu a když si dobře tipne, tak ho v aplikaci odměníme bonusovými body. Zároveň ho můžeme odměnit za včasné změření a pravidelné měření. Za body pak může rodič objednat dítěti hračku nebo přístroje,“ popisuje Barbora Suchanová.

Přístroj naměřenou hodnotu zaznamenává na webu. Rodičům ale každý výsledek neposílá. Studenti se svým glukometrem ve finále mezinárodní soutěže Imagine Cup porazili 54 týmů z celého světa. Češi v soutěži uspěli vůbec poprvé.


17. 8. 2017; bleskove.centrum.cz

Vědec, který naučil robota blufovat: Umělá inteligence se proti lidstvu neobrátí, ale dá se zneužít

Umělá inteligence je opět chytřejší, porazila šampiona v počítačové hře. Uznávaný odborník Viliam Lisý uklidňuje ty, co se obávají scénáře jako v RUR. Co říkáte

Co říkáte tomu, že umělá inteligence (AI) porazila nejlepšího hráče počítačových her ve hře Dota 2, což je na strategii velmi složitá hra. Představuje to podle vás určitý zlom?

Tento výsledek je určitě velký úspěch, ale nenazval bych to zlomem. Složitější počítačové hry jsou přirozený další krok v sérii her, ve kterých umělá inteligence poráží lidi. Jak složitá byla hra, kterou ve zmiňovaném zápase hráli, je sporné.

Jak to myslíte?

Pravidla hry byla pro zápas výrazně zjednodušená a umělá inteligence měla rychlý přístup k podrobnému popisu aktuálního stavu hry, který člověk musí odhadovat z obrazu. Také jde o hru, kterou se před tím, pokud vím, žádný vědecký tým nepokoušel řešit. Je možné, že tato hra není pro počítače až tak náročná. Autoři této umělé inteligence Open Al zatím nezveřejnil technické detaily jejich programu. Proto je velmi těžké posoudit, zda na tento výsledek byl potřebný zásadnější vědecký pokrok.

Umělá inteligence nejdříve uměla porazit člověka v piškvorkách, pak v šachách, v go... Znamená to, že postupuje strmě vzhůru?

To určitě ano. Výzkumem v umělé inteligenci se zabývá stále více lidí a technologické firmy do něj investují stále více peněz. Naše znalosti o tom, jak vytvářet systémy s umělou inteligencí, rychle rostou. Toto je dále podpořeno výrazným růstem výkonu počítačů, který tyto systémy dokážou velmi dobře zužitkovat.

Letos v březnu váš česko-kanadský tým vyvinul program DeepStack, jenž dokázal porazit pokerové mistry. Prý jste ho dokonce naučili intuici či blufování. Jak se vám to podařilo?

Blufování se DeepStack učí tak, že hraje sám proti sobě. Pokud by nikdy neblufoval, jeho kopie hrající za oponenta by se naučila po zvýšení vždy slabší karty složit. Pak se mu ale vyplatí občas zvyšovat i se slabými kartami. Pokud to nedělá příliš často, oponent slabší karty složí. Tak to zkusí. Postupně se pak naučí, jak často je optimální blufovat a jak často a s jakými kartami na druhé straně hrát dále.

A jak se dá stroj naučit intuici?

Intuici se DeepStack naučil pomocí strojového učení. Vyřešili jsme velké množství jednodušších pokerových situací a on v těchto situacích odhalil zákonitosti, na jejichž základě se naučil odhadovat, jak je ta či ona situace pro něj výhodná. Během hraní pak přemýšlí exaktně na několik kroků dopředu a kvalitu situací, do kterých se může dostat, odhaduje pomocí takto získané intuice.

Není díky tomu umělá inteligence opět ve svém přemýšlení podobnější člověku?

Mimo této intuice je ale přemýšlení DeepStack velmi odlišné od lidského. Při každém rozhodnutí DeepStack uvažuje přibližně o miliardě možností, jak by se partie mohla vyvíjet, a na základě velmi přesných výpočtů vytvoří strategii, podle níž zahraje další tah.

Při čtrnáctidenním tréninku na zmiňovanou hru Dota 2 se umělá inteligence uměla sama zdokonalit, už na to nepotřebovala člověka, začínala přitom úplně od nuly. Znamená i toto nějaký posun, nebo je to již běžná věc?

Na tomto základním principu fungovalo AlphaGo, DeepStack, dokonce i program, který porazil lidi v hře vrhcáby v roce 1992. Není to tedy žádná novinka.

Vy se na ČVUT zabýváte přímo teorií her čili (zjednodušeně řečeno) matematickým hledáním nejlepších strategií v konfliktních situacích a dále strojovým učením, které se zabývá technikami, jak učit počítačový systém. Vaše hluboké znalosti v těchto oblastech vás při úvahách, zda si mohou roboti podmanit lidstvo, spíše znepokojují, nebo uklidňují?

Určitě uklidňují. V historii si lidé již několikrát mysleli, že jsou blízko k vytvoření všeobecné umělé inteligence, ale vždy nakonec přišlo vystřízlivění. Momentální pokrok ve strojovém učení má mnoho skvělých aplikací a určitě posune mnoho konkrétních úloh dopředu, ale myslím, že jsme stále velmi vzdáleni strojům, které by byly dostatečně všestranné, aby ohrozily lidstvo.

Takže vy nesdílíte obavy amerického podnikatele Elona Muska, jenž i po tomto nejnovějším úspěchu AI varoval, že umělá inteligence je nejvážnější hrozbou lidstva?

Záleží na tom, o jakém horizontu se bavíme. Momentálně umělá inteligence nepředstavuje žádnou reálnou hrozbu. V nejbližší budoucnosti má potenciál být nebezpečná, ale asi ne více než jaderný arzenál a armáda v rukách blázna nebo pád asteroidu.

Myslíte si tedy, že rychlý vývoj umělé inteligence se nemůže obrátit proti člověku, jak kromě Muska varují třeba i Stephen Hawking či Bill Gates?

Myslím, že umělá inteligence sama o sobě nemá žádný důvod obrátit se proti lidstvu. V budoucnosti může být potenciálně nebezpečné její zneužití lidmi, ale to je nebezpečné i u jakékoliv jiné pokročilé technologie. Momentálně ale zvládá velmi úzce specializované úlohy, jako je rozpoznávání hlasu nebo obrazu. Krok k obecnějším úlohám, jako třeba skočit do samoobsluhy na nákup, je mnohem větší, než si lidé uvědomují.

Proč tedy podle vás tolik lidí považuje AI za hrozbu a bezpečnostní riziko?

Podle mě lidé dělají při zhodnocování rizik umělé inteligence zásadní chybu, a sice že do ní příliš promítají lidské pudy a vlastnosti. Stroje nemají pud sebezáchovy, nemají potřebu vytvářet komunitu a chránit ji před okolím světa, nejsou chamtivé. Stroje dělají to, k čemu jsou naprogramované, případně naučené. Hlavním nebezpečím umělé inteligence je, že člověk naprogramuje stroj, aby udělal něco špatného. To je stejné jako při zneužití jakékoli jiné technologie, třeba nasměrování letadel do budovy nebo vypálení bomb.

Co říkáte Muskově snaze zavést regulaci umělé inteligence na mezinárodní úrovni? A jak by podle vás měla vypadat?

Myslím, že máme ještě desítky let čas, než to bude nutné. To ale neznamená, že nedává smysl o tom začít diskutovat už teď. Jako rizikovou vidím možnost, že by pokročilá umělá inteligence měla za důležitý cíl své vlastní zachování, případně rozmnožení. Podobně by mohl být potenciálně problém, pokud by se umělá inteligence spojovala do jednoho velkého celku. Když jich bude více, vždy budeme moci použít jednu, aby zastavila druhou, pokud by tato přestala fungovat správně.


17. 8. 2017; tyden.cz

Za pár let bude rozšířená realita běžnou záležitostí

Za pět, šest let bude běžné, že si turisté při návštěvě zahraničních metropolí nasadí speciální brýle, které jim poskytnou doplňkové informace o místě, kde se právě nacházejí, včetně obrázků, schémat nebo videí.

Za pět, šest let bude běžné, že si turisté při návštěvě zahraničních metropolí nasadí speciální brýle, které jim poskytnou doplňkové informace o místě, kde se právě nacházejí, včetně obrázků, schémat nebo videí. Je o tom přesvědčen Jiří Žára z Českého vysokého učenítechnického v Praze. Takzvaná rozšířená realita se podle něj brzy uplatní také ve vzdělávání i řadě dalších oblastí; a možná i ve volebních kampaních.

"Řekl bych, že rozšířená realita může mít větší budoucnost, než virtuální realita, protože bere náš skutečný svět a jen do něj přidává informace, což znamená, že je pak informačně bohatší," říká Žára o technologii, která kombinuje prvky virtuálního světa s tím skutečným.

Dobře ilustrovat se rozšířená realita dá třeba na hře Pokémon Go, která se loni stala celosvětovým hitem. Hráči při ní používají mobilní telefon se zapnutou kamerou, který snímá jejich reálné okolí. Do něj pak autoři hry skrze mobilní telefon zasazují virtuální postavičky z kultovního televizního seriálu.

"Kdykoli chceme přidat nějaké informace ke stávajícímu světu nebo věcem v něm, tak se rozšířená realita hodí," konstatuje Žára. "Navštívíte třeba nějaké město a budete se o něm a jeho historii chtít dozvědět více a zařízení s rozšířenou realitou, kterým může být mobilní telefon nebo speciální brýle, vám pomohou tím, že to, co právě vidíte, doplní o textové, zvukové nebo grafické informace," popisuje jednu z možných aplikací.

Aby se představa speciálních brýlí, na něž se promítají doplňkové informace, stala běžnou součástí našeho každodenního života, je podle profesora ČVUT potřeba ještě několik let. "V současné době jsou technologie na 70 až 80 procentech potřebného," míní Žára, podle něhož je třeba zlepšit výkon technických doplňků, jejich design i výkonnost baterií. Žára, který nedávno vystoupil na inovačním festivalu na české ambasádě v Berlíně, očekává, že cena takových brýlí by se v budoucnosti mohla pohybovat kolem deseti tisíc korun, a byla tak srovnatelná s cenou chytrých mobilních telefonů.

"Velký potenciál vidím také ve využívání rozšířené reality ve školství. Představte si učebnici biologie, chemie nebo zeměpisu, kterou student normálně listuje. Když na sobě bude mít speciální brýle, tak mu ty ilustrace začnou vystupovat a on je uvidí trojrozměrně a bude s nimi moci manipulovat," líčí svou představu blízké budoucnosti Žára. Najednou "před sebou" budou mít třeba trojrozměrné lidské srdce nebo model automobilu, který budou moci zvětšovat nebo zmenšovat a klidně do něj i "vstoupit". Takové možnosti podle něj studentům výrazně usnadní učení.

Rozšířená realita může ale najít uplatnění i v oblastech, které možná tolik lidí nenadchnou. Žára si tak dokáže představit třeba i volební billboardy, na nichž potenciální voliči skrze mobilní telefon nebo brýle s rozšířenou realitou uvidí trojrozměrné video politika, který jim něco slibuje nebo nabízí. Pokud by takových billboardů bylo skutečně příliš mnoho, má ale Žára jednoduché řešení. "Člověku nakonec nic nebrání, aby si ty brýle sundal, když se mu to nebude líbit," uzavírá.


17. 8. 2017; usti.iDNES.cz

Klíčem úspěchu bylo poznat soupeře, říká spoluautorka oceněného glukoměru

Trojice českých studentů vytvořila výjimečný měřič cukru v krvi dětí. S vynálezem vyhráli mezinárodní soutěž Microsoft Imagine Cup v americkém Redmondu. Na vývoji glukometru se podílela i studentka Barbora Suchanová z Loun. "Šli jsme do toho s tím, že když chcete cokoliv vyhrát, musíte dokonale poznat soupeře. Největšími byly medicínské aplikace," říká.

Za studentský projekt glukometru ve formě kreditní karty na měření hladiny cukru v krvi u dětských diabetiků získal tým ve složení Barbora Suchanová, Tomáš Pikous a Marek Novák 5,5 milionu korun.

Pro vynález nyní hledají investora. "Věříme, že ocenění by mohlo otevřít cestu k sériové výrobě zařízení," podotýká Suchanová, třiadvacetiletá studentka Českého vysokého učení technického.

Projekt X. GLU uspěl v konkurenci 53 týmů z celého světa. V čem je lepší než ostatní?

Vytvořili jsme inovativní řešení mířené na specifickou skupinu diabetiků. Předložili jsme projekt nejenom samotného zařízení, aplikaci, ale připraven máme i byznysplán. Dokázali jsme tak odpovídat i na otázky týkající se například zákazníků a jejich potřeb. Další předností je, že hardware získal již několik ocenění, máme ho patentovaný. To vše přidává na naší kredibilitě.

Český tým na soutěži s patnáctiletou historií zvítězil poprvé. Čekali jste, že by to mohlo vyjít?

Šli jsme do toho s tím, že když chcete cokoliv vyhrát, musíte dokonale poznat soupeře. Největšími byly medicínské aplikace. Zjišťovali jsme, do jaké hloubky jsou zpracované. Našli jsme jejich nedostatky a na ty jsme se při přípravě naší prezentace zaměřili.

V čem je váš glukometr přelomový?

Jak velikostí, tak použitou technologií. Nemá displej ani tlačítka a je nejtenčí na světě. X. GLU se skládá ze tří částí - samotného glukometru formátu kreditní karty, mobilní aplikace pro děti a webové aplikace pro rodiče. Přístroj se vejde do pouzdra k chytrému mobilnímu telefonu, se kterým je ve spojení pomocí technologie NFC (Near Field Communication - bezdrátová technologie ke komunikaci mezi dvěma zařízeními) anebo bluetooth.

Jak to funguje?

Jedná se o glukometr založený na známém a běžně používaném principu odběru vzorku kapilární krve. Znamená to odebrat vzorek krve a umístit ho na pásek měřicího přístroje. Během několika sekund se měření přenese do mobilní aplikace a dítě vidí hodnotu cukru v krvi a jak na tom je. Současně, pokud je telefon připojený k internetu, dostává informaci o naměřené hodnotě na svůj mobilní telefon i rodič dítěte. Ten tak může v případě rizikových hodnot ihned zasáhnout. Chtěli jsme, aby naše technologie byla jednodušší a dostupnější, než je dnes. Vycházeli jsme z toho, že dnes používají děti běžně chytré telefony, a proto nemusejí u sebe nosit další velkou výpočetní jednotku - klasický glukometr.

Jak konkrétně pomáhá zařízení dětem cukrovku lépe zvládat?

Diabetické děti si musejí měřit hladinu cukru v krvi 6 až 10krát denně. Pro mnohé je to nepříjemná procedura, kterou musejí mít neustále v paměti. X. GLU umí předem nastavit konkrétní časy měření a automaticky tak dítě upozorní, pokud zapomene. Prostřednictvím tipovací hry v mobilní aplikaci se učí odhadovat, jak onemocnění jejich tělo ovlivňuje. Navíc pokud dojde k situaci, kdy si dítě změří hyperglykemii nebo hypoglykemii, okamžitě o tom rodič dostává informaci i s polohou, kde se jeho potomek nachází, a může na to tak okamžitě reagovat.

Měly možnost si zařízení děti už vyzkoušet?

Ano, v létě jsme ho představili na táboře pro diabetické děti a byly nadšené. Současné glukometry jsou dvacet let stejné a mnohdy děti čelí nepříjemným otázkám nebo posměškům, proč používají zastaralé zařízení. U X. GLU je zaujala technologie spojení se smartphonem, používání mobilní aplikace a možnost vybrat si vzhled zařízení.

Symbolem X. GLU je jahoda. Proč toto ovoce?

Chtěli jsme veselý a zároveň ikonický symbol. Jahoda je jedním z typů ovoce s nejmenším glykemickým indexem, to znamená, že uvolňuje velmi pozvolna glukózu do krve a je tak pro diabetické děti bezpečná. Připomíná i kapku krve.

X. GLU je zatím prototypem. Pomůže výhra v mezinárodní soutěži dostat výrobek na trh a k pacientům?

Ocenění nám přineslo spoustu kontaktů a propagaci produktu. Jsme ve fázi, kdy projekt X. GLU hledá investora pro uvedení produktu na trh. To očekáváme v roce 2018. Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Na vývoji jste pracovali jako tříčlenný tým. Jak jste měli rozdělené role? Myšlenka vývoje malého glukometru je zásluhou Marka Nováka. Doplnili jsme ji o mobilní a webovou aplikaci pro diabetické děti a jejich rodiče. Já jsem pracovala na vývoji mobilní aplikace, radila s designem a měla na starosti tvorbu prezentace. Marek měl na starosti vývoj glukometru a částečně byznysplán, činností Tomáše byla část týkající se webové aplikace pro rodiče včetně systému varování při zhoršení zdravotního stavu.

Studujete magisterský obor ČVUT, čeho byste chtěla v kariéře dosáhnout?

Na fakultě elektrotechnické studuji program Otevřená informatika se zaměřením softwarové inženýrství. Mým cílem je pracovat na projektech, které mě budou nějak vnitřně naplňovat a zároveň i bavit. Na jakou pozici bych chtěla konkrétně dosáhnout, se nedá říct. Člověk se stále učí a poznává, co ho baví, takže se nechám překvapit.


17. 8. 2017; lidovky.cz

Glukometr českých studentů by mohl být u pacientů příští rok

„Chytrý“ glukometr X.GLU českých studentů komunikující s mobilem by mohli mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur (zhruba 26 milionů korun).

Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu. Trojice studentů z ČVUT, která s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži, dnes další rozvoj projektu představila novinářům.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současné době většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s pomocí níž odebere kapku krve. Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací. „Glukometry se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily,“ uvedl autor nového řešení Marek Novák. Studenti se rozhodli využít fakt, že téměř každý včetně dětí vlastní chytrý mobilní telefon.

Podle Nováka je ambicí týmu vyrábět nový glukometr za 50 až 70 procent výrobní ceny současných přístrojů, které stojí 12 až 15 dolarů (asi 270 až 340 korun). Kolik by mohl stát pro české pacienty zatím není jasné, jednat se bude o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami. Současné glukometry největší česká pojišťovna VZP proplácí až do 1000 korun jednou za deset let. Další náklady měření, nynějšího i nového, jsou jednorázové proužky, kterých VZP dětem platí až 1800 ročně.

Kapka krve

Před měřením si děti v aplikaci odhadnou, jakou hodnotu cukru v krvi asi budou mít. „To je učí poslouchat své tělo a předem poznat, jestli mají hodnotu cukru vyšší nebo nižší než je doporučená,“ uvedl Novák. Potom přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci. Za pravidelná měření nebo dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek.

„Jahody jsou ovoce, které má nejnižší glykemický index. Zároveň vypadá jako kapka krve,“ řekla vývojářka aplikace Barbora Suchanová. Výsledky mohou rodiče zobrazit ve webové aplikaci, upozornění dostanou přes Skype. Aplikace uvede i polohu dítěte, která je důležitá v případě, že je hladina cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Podobně ale mohou i děti kontrolovat své rodiče v seniorském věku nebo partnera či partnerku.

Samotný přístroj by mohla podle studentského návrhu vyrábět některá z firem, která se věnuje zdravotnickým prostředkům. Aplikaci a webové rozhraní pro rodiče si studenti dál budou rozvíjet sami.

Letos v červenci zvítězili studenti s tímto projektem v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft. Ve finále, které se konalo v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa a získali ocenění 250.000 dolarů (zhruba 5,5 milionu korun). Češi v soutěži uspěli poprvé.


17. 8. 2017; Mladá fronta Dnes

Parádní vynález českého týmu ocenil Microsoft

Tři čeští studenti vyhráli soutěž Microsoft Imagine Cup s výjimečným měřičem cukru v krvi dětí. Získali 5,5 milionu korun a pro vynález hledají investora.

LOUNY Studentský projekt glukometru ve formě kreditní karty na měření hladiny cukru v krvi u dětských diabetiků zvítězil v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup v americkém Redmondu pořádané společností Microsoft. Na jeho vývoji se podílela i 23letá studentka univerzity Českého vysokého učení technického Barbora Suchanová z Loun.

"Řešení naučí děti lépe zvládat onemocnění a disciplíně se měřit," říká. Tým spolužáků, který tvoří dále Tomáš Pikous a Marek Novák, věří, že ocenění by mohlo otevřít cestu k sériové výrobě zařízení.

- Projekt X. GLU uspěl v konkurenci 53 týmů z celého světa. V čem je lepší než ostatní?

Vytvořili jsme inovativní řešení mířené na specifickou skupinu diabetiků. Předložili jsme projekt nejenom samotného zařízení, aplikaci, ale připraven máme i byznysplán. Dokázali jsme tak odpovídat i na otázky týkající se například zákazníků a jejich potřeb. Další předností je, že hardware získal již několik ocenění, máme ho patentovaný. To vše přidává na naší kredibilitě.

- Český tým na soutěži s patnáctiletou historií zvítězil poprvé. Čekali jste, že by to mohlo vyjít?

Šli jsme do toho s tím, že když chcete cokoliv vyhrát, musíte dokonale poznat soupeře. Největšími byly medicínské aplikace. Zjišťovali jsme, do jaké hloubky jsou zpracované. Našli jsme jejich nedostatky a na ty jsme se při přípravě naší prezentace zaměřili.

- V čem je váš glukometr přelomový?

X. GLU glukometr je přelomový jak velikostí, tak použitou technologií, nemá displej ani tlačítka a je nejtenčí na světě. X. GLU se skládá ze tří částí - samotného glukometru formátu kreditní karty, mobilní aplikace pro děti a webové aplikace pro rodiče. Přístroj se vejde do pouzdra k chytrému mobilnímu telefonu, se kterým je ve spojení pomocí technologie NFC (Near Field Communication - bezdrátová technologie ke komunikaci mezi dvěma zařízeními) anebo bluetooth.

- Jak to funguje?

Jedná se o glukometr založený na známém a běžně používaném principu odběru vzorku kapilární krve. Znamená to odebrat vzorek krve a umístit ho na pásek měřicího přístroje. Během několika sekund se měření přenese do mobilní aplikace a dítě vidí hodnotu cukru v krvi a jak na tom je. Současně, pokud je telefon připojený k internetu, dostává informaci o naměřené hodnotě na svůj mobilní telefon i rodič dítěte. Ten tak může v případě rizikových hodnot ihned zasáhnout. Chtěli jsme, aby naše technologie byla jednodušší a dostupnější, než je dnes. Vycházeli jsme z toho, že dnes používají děti běžně chytré telefony, a proto nemusejí u sebe nosit další velkou výpočetní jednotku - glukometr.

- Jak konkrétně pomáhá zařízení dětem cukrovku lépe zvládat?

Diabetické děti si musejí měřit hladinu cukru v krvi 6 až 10krát denně. Pro mnohé je to nepříjemná procedura, kterou musejí mít neustále v paměti. X. GLU umí předem nastavit konkrétní časy měření a automaticky tak dítě upozorní, pokud zapomene. Prostřednictvím tipovací hry v mobilní aplikaci se učí odhadovat, jak onemocnění jejich tělo ovlivňuje. Navíc pokud dojde k situaci, kdy si dítě změří hyperglykemii nebo hypoglykemii, okamžitě o tom rodič dostává informaci i s polohou, kde se jeho potomek nachází, a může na to tak okamžitě reagovat.

- Měly možnost si zařízení děti už vyzkoušet?

Ano, v létě jsme ho představili na táboře pro diabetické děti a byly nadšené. Současné glukometry jsou dvacet let stejné a mnohdy děti čelí nepříjemným otázkám nebo posměškům, proč používají zastaralé zařízení. U X. GLU je zaujala technologie spojení se smartphonem, používání mobilní aplikace a možnost vybrat si vzhled zařízení.

- Symbolem X. GLU je jahoda. Proč toto ovoce?

Chtěli jsme veselý a zároveň ikonický symbol. Jahoda je jedním z typů ovoce s nejmenším glykemickým indexem, to znamená, že uvolňuje velmi pozvolna glukózu do krve a je tak pro diabetické děti bezpečná. Připomíná i kapku krve.

- X. GLU je zatím prototypem. Pomůže výhra v mezinárodní soutěži dostat výrobek na trh a k pacientům?

Ocenění nám přineslo spoustu kontaktů a propagaci produktu. Jsme ve fázi, kdy projekt X. GLU hledá investora pro uvedení produktu na trh. To očekáváme v roce 2018.

- Na vývoji pracoval tým tří lidí, kromě vás to jsou Marek Novák a Tomáš Pikous. Jak jste měli rozdělené role?

Myšlenka vývoje malého glukometru je zásluhou Marka Nováka. Doplnili jsme ji o mobilní a webovou aplikaci pro diabetické děti a jejich rodiče. Já jsem pracovala na vývoji mobilní aplikace, radila s designem a měla na starosti tvorbu prezentace. Marek měl na starosti vývoj glukometru a částečně byznysplán, činností Tomáše byla část týkající se webové aplikace pro rodiče včetně systému varování při zhoršení zdravotního stavu.

- Studujete magisterský obor ČVUT, čeho byste chtěla v kariéře dosáhnout?

Na fakultě elektrotechnické studuji program Otevřená informatika se zaměřením softwarové inženýrství. Mým cílem je pracovat na projektech, které mě budou nějak vnitřně naplňovat a zároveň i bavit. Na jakou pozici bych chtěla konkrétně dosáhnout, se nedá říct. Člověk se stále učí a poznává, co ho baví, takže se nechám překvapit.


16. 8. 2017; mednews.cz

Glukometr českých studentů by mohl být u pacientů příští rok

Praha 15. srpna (ČTK) - "Chytrý" glukometr X.GLU českých studentů komunikující s mobilem by mohli mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur (zhruba 26 milionů Kč). Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu. Trojice studentů z ČVUT, která s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži, dnes další rozvoj projektu představila novinářům.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současné době většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s pomocí níž odebere kapku krve. Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací. "Glukometry se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily," uvedl autor nového řešení Marek Novák. Studenti se rozhodli využít fakt, že téměř každý včetně dětí vlastní chytrý mobilní telefon.

Podle Nováka je ambicí týmu vyrábět nový glukometr za 50 až 70 procent výrobní ceny současných přístrojů, které stojí 12 až 15 dolarů (asi 270 až 340 korun). Kolik by mohl stát pro české pacienty zatím není jasné, jednat se bude o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami. Současné glukometry největší česká pojišťovna VZP proplácí až do 1000 korun jednou za deset let. Další náklady měření, nynějšího i nového, jsou jednorázové proužky, kterých VZP dětem platí až 1800 ročně.

Před měřením si děti v aplikaci odhadnou, jakou hodnotu cukru v krvi asi budou mít. "To je učí poslouchat své tělo a předem poznat, jestli mají hodnotu cukru vyšší nebo nižší než je doporučená," uvedl Novák. Potom přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci. Za pravidelná měření nebo dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek.

"Jahody jsou ovoce, které má nejnižší glykemický index. Zároveň vypadá jako kapka krve," řekla vývojářka aplikace Barbora Suchanová. Výsledky mohou rodiče zobrazit ve webové aplikaci, upozornění dostanou přes Skype. Aplikace uvede i polohu dítěte, která je důležitá v případě, že je hladina cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Podobně ale mohou i děti kontrolovat své rodiče v seniorském věku nebo partnera či partnerku.

Samotný přístroj by mohla podle studentského návrhu vyrábět některá z firem, která se věnuje zdravotnickým prostředkům. Aplikaci a webové rozhraní pro rodiče si studenti dál budou rozvíjet sami.

Letos v červenci zvítězili studenti s tímto projektem v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft. Ve finále, které se konalo v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa a získali ocenění 250.000 dolarů (zhruba 5,5 milionu korun). Češi v soutěži uspěli poprvé.

Cukrovkou trpí přibližně 415 milionů lidí a podle odhadů jejich počet do roku 2040 vzroste na 642 milionů. V České republice se v roce 2015 s tímto onemocněním léčilo přes 850.000 lidí. Pacienti musí celý život dodržovat přísný režim a pravidelně si kontrolovat hladinu cukru v krvi.


16. 8. 2017; Haló noviny

Chytí se originální studentský vynález?

»Chytrý glukometr« českých studentů komunikující s mobilem by mohli mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur (zhruba 26 milionů Kč).

Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu, uvedla včera trojice studentů z ČVUT, která s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži Microsoft Imagine Cup.

Děti přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci. Za pravidelná měření nebo dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek. Výsledky mohou rodiče zobrazit ve webové aplikaci, upozornění dostanou přes Skype. Aplikace uvede i polohu dítěte, která je důležitá v případě, že je hladina cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Podobně ale mohou i děti kontrolovat své rodiče v seniorském věku nebo partnera či partnerku.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současné době většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s jejíž pomocí odebere kapku krve. Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací. »Glukometry

se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily,« uvedl autor nového řešení Marek Novák, který objev učinil se svými spolužáky Tomášem Pikousem a Barborou Suchanovou. Studenti se rozhodli využít fakt, že téměř každý včetně dětí vlastní chytrý mobilní telefon.

Podle Nováka je ambicí týmu vyrábět nový glukometr za 50 až 70 procent výrobní ceny současných přístrojů, které stojí 12 až 15 dolarů (asi 270 až 340 korun). Kolik by mohl stát pro české pacienty, zatím není jasné, jednat se bude o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami. Současné glukometry největší česká pojišťovna VZP proplácí až do 1000 korun jednou za deset let. Další náklady měření, nynějšího i nového, jsou jednorázové proužky, kterých VZP dětem platí až 1800 ročně.


16. 8. 2017; Marie Claire

Nejriskantnější PROJEKT V ŽIVOTĚ

Nepřehlédnutelná Senta Čermáková po čtvrt století změnila práci. Opustila Hewlett Packard a stala se šéfkou inovací u poradenského giganta Deloitte. Podle ní platí, že změna je sice období nejistoty, možná i strachu z neznáma, ale pak zjistíte, že se vám otevírají nové možnosti a nové obzory.

- Co se stalo, že jste po 25 letech udělala takový krok?

Byl za tím dlouhodobý, ale dlouho nepojmenovaný a nepřijatý pocit, že tam "zamrzám". Firma se několikrát dělila, řešila svoje vnitřní problémy a program, který jsem prosazovala, byl pátým kolem u vozu, bez podpory, jakou by si naše práce zasloužila. A já potřebuju akci, rozjíždět věci, vidět, jak běží, posouvat lidi a sebe. Zadrhávalo to. A cítila jsem, že se to nevyřeší ze dne na den, že bude možná trvat rok dva, než se firma zase usadí zpátky a než bude prostor na moje nápady a moji práci. Uvědomila jsem si, že je přede mnou dvouletá etapa, kdy se nebude dít NIC!

*Což by pro vás asi bylo k nevydržení, že?

Přesně tak. Jsem člověk plný energie. Změnu jsem ale oddalovala, protože jsem byla fixovaná na "svoje" lidi, kterými jsem se obklopila. Mým úkolem bylo vytvořit systém, jenž bude celosvětově sbírat reference zákazníků a umožní je využívat k marketingu i další podpoře prodeje. Vybudovala jsem si síť kontaktů od Singapuru přes Čínu, Prahu až po Mexiko. Byli jako moje rodina, bylo těžké ji opustit. Ale pak mi došlo, že s nimi přece můžu být dál v kontaktu, i když si vybuduju nový tým někde jinde. A naopak poznám nové lidi, zase je nějak ovlivním, nakopnu, nasměruju. Když to řeknu brutálně - všude najdete dobré lidi. Tak jak dlouho vaše odcházení trvalo? Od chvíle, kdy jsem si problém pojmenovala, už to šlo rychle. To bylo někdy v polovině října. Řekla jsem si: Nechávám zde lidi, které jsem si x let piplala, ale jsou šikovní, samostatní a už mě nepotřebují.

- Mission complete?

Jo. Loď pluje dál beze mě. Zpětně vidím, že jsem situaci měla řešit dřív, rok jsem se nikam neposunula a vymýšlela projekty, které mé šéfy nezajímaly. Ale asi jsem to nevědomě potlačovala, nechtěla jsem vidět pravdu. Dnes tuto zkušenost předávám dál v rámci svých mentoringů. "Jakmile začneš o tom, co děláš, pochybovat, vypadni z toho," říkám. Jak vypadaly vaše pochyby? Varovné mělo být, že jsem to začala řešit i mimo nejužší rodinu. Už ne jen s manželem, případně s dětmi, ale začala jsem o práci a své nespokojenosti mluvit s mámou, s tátou, se sestrou. Oni na mě koukali: "Co nám to říkáš? Nás to moc nezajímá, nikdy jsi s námi pracovní věci neřešila, tak proč teď? Co se děje?!" Jakmile si začnete stěžovat tetičkám a dědečkům a kočkám a psům, už to není normální. Jenže to jsem nevěděla. Pětadvacet let jsem žádnou zásadní změnou nebo krizí neprošla, šla jsem "nahoru", ale ne "jinam". Až teď. Chci o tom napsat i knížku. Po pětadvaceti letech jsem procházela poprvé zásadními pochybami o své práci, o tom, co dál. Mávalo to se mnou, byla jsem náladová. Vedla jsem těžké konverzace sama se sebou: "Co mě vlastně baví? Co chci?

Co nechci?"

- Nejdřív jste ale chtěla odejít do nějakého start-upu, ne?

Přemýšlela jsem o vícero možnostech. Byla jsem ready udělat jeden dva úkroky stranou. Měla jsem i svůj podnikatelský plán - pořád ho mám, třeba se ještě bude hodit (směje se). Ale oslovovala mě řada mladých českých firem, hlavně start-upů, abych k nim šla, třeba jen na půl roku nebo na rok, pomohla jim se rozjet. Ale dva měsíce jsem tak chodila po trhu start-upů, byly tam záchvěvy zájmu, obdiv, respekt, ale žádný mě nechytl u srdce, abych na to vsadila další profesní život. A pak blesk z čistého nebe. Nabídka z firmy, která je mi celý život blízká, kolikrát mi pomohli, když jsem v HP potřebovala něco propočítat, promyslet, poradit s něčím, kde jsem se sama necítila pevná v kramflecích. A rovnou dream job.

- Šéfka inovací?

Ne, tak to nebylo. Byla jsem rozhodnutá jít do Deloittu v podstatě na cokoliv, tedy v té řídící rovině, šla jsem za brandem. Bylo mi celkem jedno, co přesně budu dělat a kolik dostanu peněz. Najednou mi to totiž dávalo smysl.

- Proč bych se měla upsat jednomu start-upu, když můžu jít do firmy, přes kterou bude šance ovlivňovat celý start-upový svět?

A Diana, šéfka českého Deloitte, přišla a řekla: "Hele, já tě chci. A ty mi řekni, co pro mě chceš dělat." A tak jste si vymyslela pozici. Musela jsem si říct, co mi jde nejlíp. Mentorovat, najímat lidi, ovlivňovat je, motivovat, vysílat na projekty. Jsem inženýr, který má zároveň velký cit v oblasti HR, prostě ráda dělám s lidmi, umím to. A mám nápady. Tak jsem šéfkou inovací. Mám na starosti inovace, proměny, v jednotlivých odvětvích ve firmě. A nejen v technologiích, což byla dosud moje komfortní zóna, ale v oblasti biotechnologií, sociálních inovací, na poli auditorů, právníků, daňového poradenství. V Deloitte jsou strašně šikovní lidé z mnoha profesí. Tisícovka talentů a hledáme další. Tvořím inovační tým. Hledám středoškoláky a vysokoškoláky, lidi nezasažené pracovními návyky z jiných podniků a korporací, kteří budou pracovat s nadšením. Vymezila jsem si několik inovačních jader: biotechnologie, smart cities nebo robotics, HR... Chci si projít český trh a najít nejlepší firmy nebo start-upy, propojit je s námi, aby vzniklo partnerství, ze kterého těží obě strany. Je to asi můj nejriskantnější projekt v životě, ale dělám ho s elánem, jaký jsem dlouho neměla. Možná nikdy. Dala jste si mezi odchodem a nástupem volno? Dva měsíce jsem dobrovolně jezdila po České republice, koučovala start-upy, mentorovala, radila. Připadalo mi to správné, předat zadarmo něco z toho, co jsem za těch 25 let načerpala, bylo mi blbé odjet někam na dovolenou...

- Proč blbé? Copak není dobré a zdravé dát si volno, pauzu, odpočnout si?

Vymývala jsem si mozek učením nových věcí. Vybrala jsem si asi šest e-learning kurzů na nejlepších světových univerzitách a studovala jsem. Ale jeden plán jsem nesplnila, chtěla jsem si dodělat němčinu, to se nepovedlo.

- Lidi si teď řeknou: "Ježišmarjá, co je to za ženskou?! Nepřehání to?"

Ale ne, měla jsem po dlouhé době čas i pro sebe a pro lidi kolem, čas, který už třeba v životě mít nikdy nebudu. Hodně jsem navštěvovala kamarády a příbuzné. Zašla jsem za všemi babičkami, tetičkami, dědečky, kamarády, navázala jsem trochu přetrhané kontakty se spolužáky. Taky jsem si aktualizovala a dala dohromady sociální sítě, obnovila kontakty s bývalými kamarády a kolegy.

Před pár lety jsme si povídaly o tom, že jste si až někdy v pětatřiceti uvědomila, že ani s dětmi jste netrávila tolik času, kolik byste chtěla, a že to napravujete...

Ale děti jsou už úplně samostatné a moc mě nepotřebují. Je fakt, že v posledních letech se snažím občas vařit a dostat nás ke stolu, ale syn byl sedm let v Americe a dcera už také vyletěla z hnízda. Vídáme se o víkendech nebo zajdeme na společnou večeři. Ale kdybych se měla znovu rozhodovat, znovu bych šla ostře do kariéry. Děti to nijak neochudilo. Naopak si myslím, že je to v tomhle smyslu poslalo na správnou cestu, že si i díky tomu, že vyrůstali s rodiči, pro které bylo důležité, co dělají a že je práce baví, sami snáz takovou cestu najdou. V práci trávíme třetinu až polovinu života a je hloupé, když člověka jeho práce nebaví. Myslím si, že děti pochopily, že je lepší, když je maminka šťastná v práci, i když není až tak moc s námi, protože pak je víc šťastná, když s námi je, byť kratší dobu.

- Při minulém rozhovoru jsem se vás ptala, jestli už vás neunavuje téma ženy ve vedoucích pozicích a ženy ve světě technologií a matematiky. Tehdy jste říkala, že je pořád potřeba to otvírat, platí to i dnes?

Ano. V Čechách je to pořád stejně aktuální. A je to tím, že české matky a čeští otcové dál vychovávají své děti ve stereotypech, co je holčičí a co je klučičí. Věřím v rovná práva a příležitosti, ale to se musí začít už v rodině, ve školce, ve škole, ne to chtít dohánět ex post, například kvótami. Na ty moc nevěřím. Ve firemním prostředí nefungují, když se zároveň nezmění myšlení lidí. Pak je to jen politika, která postavení žen ve skutečnosti nezmění.

- Máte dceru, která je, jak jste někde řekla, nadaná na matematiku. Proč nestuduje techniku nebo matfyz?

Vybrala si ekonomii, protože ta kombinuje exaktní myšlení se společenskými vědami. Snažili jsme se s mým mužem vychovávat děti liberálně. Možná až moc. Jediné zadání, které od nás měly, bylo: vystudovat vysokou školu a být slušný. Nechtěla jsem ji do ničeho tlačit, ani do toho, aby studovala techniku, i když vím, že v téhle době, když jste chytrý technik a máte dobré vzdělání a sebevědomí, máte největší šance prorazit, být happy, úspěšný, žít tam, kde chcete žít, a žít tak, jak chcete žít. Minimálně ještě před pár lety to byla technika. Už ne? Už si nejsem tak jistá. Pracovní trh bude čím dál víc ovlivňovat nástup umělé inteligence, to se týká i technických oborů. Spousta profesí se promění, nebo zmizí, vzniknou nové. Můj pocit je, že největší konkurenční výhodu budou mít ti, kteří v sobě budou propojovat nejlepší z obou světů. Budou mít exaktní a analytické myšlení, a uvidí lidi a svět v širším kontextu.

- Aha. Takže humanitní obory, které roboti nezvládnou, budou zase doceněné?

Slyšela jsem názor, že poslední profese, kterou roboti nebo algoritmy nikdy nenahradí, budou komici. Umělá inteligence zvládne leccos, možná se budeme divit, ale schopnost lidi rozesmát nebo obecně vyvolávat emoce, bude tou poslední baštou. Tím nechci říct, že kdybych měla malé dítě nebo vnouče, že bych mu radila, aby z něj byl komik, ale asi bych ho směřovala do oborů, ve kterých se ty dva světy, exaktní a humanitní, nejvíc prolínají. "Krásná nová budoucnost" s roboty nejspíš přinese mnoha lidem nutnost hledat nový smysl života. Lidstvo čeká to, co jsem teď i já poznala v malém - když člověk po dlouhé době mění práci. Jeden svět se vám bortí, druhý ještě nemá pevné obrysy. Je to období nejistoty, možná i strachu z neznáma, ale pak zjistíte, že se vám otevírají nové možnosti a nové obzory. A že to bude možná ještě zajímavější a víc vzrušující.

- Kterého zlozvyku byste se ráda zbavila?

Já přece žádný zlozvyk nemám! Ale když jsem to konzultovala s manželem, tak řekl, že by byl rád, kdyby ode mě někdo aspoň občas "odmontoval" notebook, telefon nebo tablet. Že pořád pracuju a stále musím něco nebo někoho řídit. Ale myslím si, že přehání. Čeho si na vás podle vás nejvíc cení ostatní? Že jsem optimistická a mám hodně energie. Nikdy jsem si to ani neuvědomovala, ale vždycky o mně všichni mluvili jako o "té, co se stále směje". I v momentech, kdy k úsměvu není opravdu důvod, tak jsem klidná a nešílím. Jakou chybu ostatním neodpustíte? Vadí mi, když někdo něco dělá bez chuti a bez energie. Naopak snadno odpustím těm, co se do všeho pouštějí s energií a radostí, i když něco třeba zkazí.

- Čím byste chtěla být, kdybyste nebyla tím, čím jste?

Vědkyně. Něco v lékařství, možná i v biologii. A chtěla bych pracovat na něčem obtížném a důležitém. Dáma nikdy nesmí... Dáma může všechno, pokud zůstane dámou.

- Za co s největší lehkostí utrácíte?

Dobře zní, když napíšu "za zážitky". Ale bylo by to nespravedlivé vůči všem těm šatům a botám, které jsem nakoupila. Taky mám ráda takové ty "věci z papírnictví", jako jsou sešity, tužky atd. Taky miluju knihy. A ráda kupuju ostatním dárky.

- Jste doma, máte pět minut na to utéct s tím, že se pravděpodobně domů nikdy nevrátíte, co vezmete?

Manžela. Ale určitě by mě přemlouval, že nikam nejdeme a že to bude lepší doma. Že si otevřeme víno a dáme si něco k jídlu. Zítra musím... Nemusím nic, ale chci se něco nového naučit, něco nového vidět nebo něco nového vyzkoušet. Nemusí to být nic velkého. Ale chci vědět, že večer budu o kousek dál než ráno.

Věřím v rovná práva a příležitosti, ale to už musí začít v rodině, ve školce, ve škole...

SENTA ČERMÁKOVÁ Vystudovala Fakultu elektrotechnickou na ČVUT se specializací na biokybernetiku. Před příchodem do Deloitte působila 25 let ve společnosti Hewlett-Packard, naposledy na pozici šéfky globálních zákaznických vztahů (Worldwide Director of Customer Programs) v Hewlett Packard Enterprise. V roce 2011 vyhrála jako první žena anketu Manažer roku.


16. 8. 2017; pharmnews.cz

Aktuality Glukometr českých studentů by mohl být u pacientů příští rok

Praha 15. srpna (ČTK) - "Chytrý" glukometr X.GLU českých studentů komunikující s mobilem by mohli mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur (zhruba 26 milionů Kč). Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu. Trojice studentů z ČVUT, která s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži, dnes další rozvoj projektu představila novinářům.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současné době většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s pomocí níž odebere kapku krve. Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací. "Glukometry se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily," uvedl autor nového řešení Marek Novák. Studenti se rozhodli využít fakt, že téměř každý včetně dětí vlastní chytrý mobilní telefon.

Podle Nováka je ambicí týmu vyrábět nový glukometr za 50 až 70 procent výrobní ceny současných přístrojů, které stojí 12 až 15 dolarů (asi 270 až 340 korun). Kolik by mohl stát pro české pacienty zatím není jasné, jednat se bude o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami. Současné glukometry největší česká pojišťovna VZP proplácí až do 1000 korun jednou za deset let. Další náklady měření, nynějšího i nového, jsou jednorázové proužky, kterých VZP dětem platí až 1800 ročně.

Před měřením si děti v aplikaci odhadnou, jakou hodnotu cukru v krvi asi budou mít. "To je učí poslouchat své tělo a předem poznat, jestli mají hodnotu cukru vyšší nebo nižší než je doporučená," uvedl Novák. Potom přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci. Za pravidelná měření nebo dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek.

"Jahody jsou ovoce, které má nejnižší glykemický index. Zároveň vypadá jako kapka krve," řekla vývojářka aplikace Barbora Suchanová. Výsledky mohou rodiče zobrazit ve webové aplikaci, upozornění dostanou přes Skype. Aplikace uvede i polohu dítěte, která je důležitá v případě, že je hladina cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Podobně ale mohou i děti kontrolovat své rodiče v seniorském věku nebo partnera či partnerku.

Samotný přístroj by mohla podle studentského návrhu vyrábět některá z firem, která se věnuje zdravotnickým prostředkům. Aplikaci a webové rozhraní pro rodiče si studenti dál budou rozvíjet sami.

Letos v červenci zvítězili studenti s tímto projektem v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft. Ve finále, které se konalo v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa a získali ocenění 250.000 dolarů (zhruba 5,5 milionu korun). Češi v soutěži uspěli poprvé.

Cukrovkou trpí přibližně 415 milionů lidí a podle odhadů jejich počet do roku 2040 vzroste na 642 milionů. V České republice se v roce 2015 s tímto onemocněním léčilo přes 850.000 lidí. Pacienti musí celý život dodržovat přísný režim a pravidelně si kontrolovat hladinu cukru v krvi.


16. 8. 2017; zdravi.euro.cz

Glukometr českých studentů by mohl být u pacientů příští rok

"Chytrý" glukometr X.GLU českých studentů komunikující s mobilem by mohli mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur (zhruba 26 milionů Kč).

Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu. Trojice studentů z ČVUT, která s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži, včera další rozvoj projektu představila novinářům.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současné době většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s pomocí níž odebere kapku krve. Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací. „Glukometry se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily,“ uvedl autor nového řešení Marek Novák. Studenti se rozhodli využít fakt, že téměř každý včetně dětí vlastní chytrý mobilní telefon.

Podle Nováka je ambicí týmu vyrábět nový glukometr za 50 až 70 procent výrobní ceny současných přístrojů, které stojí 12 až 15 dolarů (asi 270 až 340 korun). Kolik by mohl stát pro české pacienty zatím není jasné, jednat se bude o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami. Současné glukometry největší česká pojišťovna VZP proplácí až do 1000 korun jednou za deset let. Další náklady měření, nynějšího i nového, jsou jednorázové proužky, kterých VZP dětem platí až 1800 ročně.

Před měřením si děti v aplikaci odhadnou, jakou hodnotu cukru v krvi asi budou mít. „To je učí poslouchat své tělo a předem poznat, jestli mají hodnotu cukru vyšší nebo nižší než je doporučená,“ uvedl Novák. Potom přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci. Za pravidelná měření nebo dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek.

„Jahody jsou ovoce, které má nejnižší glykemický index. Zároveň vypadá jako kapka krve,“ řekla vývojářka aplikace Barbora Suchanová. Výsledky mohou rodiče zobrazit ve webové aplikaci, upozornění dostanou přes Skype. Aplikace uvede i polohu dítěte, která je důležitá v případě, že je hladina cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Podobně ale mohou i děti kontrolovat své rodiče v seniorském věku nebo partnera či partnerku.

Samotný přístroj by mohla podle studentského návrhu vyrábět některá z firem, která se věnuje zdravotnickým prostředkům. Aplikaci a webové rozhraní pro rodiče si studenti dál budou rozvíjet sami.

Letos v červenci zvítězili studenti s tímto projektem v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft. Ve finále, které se konalo v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa a získali ocenění 250.000 dolarů (zhruba 5,5 milionu korun). Češi v soutěži uspěli poprvé.

Cukrovkou trpí přibližně 415 milionů lidí a podle odhadů jejich počet do roku 2040 vzroste na 642 milionů. V České republice se v roce 2015 s tímto onemocněním léčilo přes 850.000 lidí. Pacienti musí celý život dodržovat přísný režim a pravidelně si kontrolovat hladinu cukru v krvi.


16. 8. 2017; odbornecasopisy.cz

Technické řešení unikátního glukometru X.GLU představili studenti FEL ČVUT v Praze

Dne 15. srpna se proběhla v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prezentace technického řešení glukometru X.GLU. Právě s tímto přístrojem vyhráli studenti Marek Novák, Barbora Suchanová a Tomáš Pikous soutěž Microsoft Imagine Cup v USA a na rozvoj projektu tak získali 5,5 milionu korun.

Glukometr X.GLU má velikost kreditní karty a oproti původní verzi je napájen baterií. Toto řešení vzniklo na základě zpětné vazby od diabetiků, kteří preferují spíše nezávislost glukometru na mobilním telefonu. Glukometr využívá spolehlivou technologii jednorázových měřících proužků, která je již na trhu přes 20 let. Přístroj je aktuálně nejtenčím glukometrem na světě. Vytvořili jej sami studenti a implantovali do něj technologii přenášení dat z měření pomocí technologie NFC (využívá se například u platebních karet), která je levnější a bezpečnější. Nově také zařízení komunikuje pomocí Bluetooth, a to zejména kvůli přístrojům, které NFC nedoporučují.

Studenti ke glukometru rovněž vytvořili webové rozhraní pro rodiče a mobilní aplikaci pro děti. Naměřené hodnoty se z mobilní aplikace posílají do cloudu, kde jsou následně i uloženy a v případě kritických hodnot je řešení schopné rodiče real-time upozornit pomocí Skype bota na aktuální zhoršení stavu diabetika. Aktuální verze mobilní aplikace je zaměřena na děti. Ta obsahuje inovativní gamifikaci, která dítě pozitivně motivuje k měření a zároveň ho vzdělává o jeho nemoci.

V současné době projekt hledá investora pro pokrytí nákladů na rozběh výroby glukometrů a uvedení řešení na trh.


16. 8. 2017; czechcrunch.cz

Studenti ČVUT vytvořili inovativní glukometr, se kterým vyhráli mezinárodní soutěž Microsoftu

S cukrovkou, onemocněním, kvůli kterému nemá lidský organismus schopnost udržet koncentraci cukru v krvi (neboli glukózy) v optimálních mezích, se na území České republiky potýkalo před dvěma lety okolo 858 tisíc lidí. Tito lidé si svou hladinu cukru musí denně měřit, a to za pomocí speciálního přístroje - glukometru. I když předurčenou úlohu plní, nesplňuje technologické a velikostní předpoklady, které prezentuje tým tří českých studentů v inovativnější variantě.

Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbora Suchanová navrhli glukometr, který je svou velikostí nejtenčí na světě a nepotřebuje žádné kabely, jelikož funguje na základě synchronizace s mobilním telefonem a čipu NFC. Jmenuje se X.GLU a vzhledem je téměř totožný s běžnou platební kartou.

Po stránce funkčnosti kopíruje zaběhlý systém měření cukru - diabetik si vezme měřící proužek, umístí jej do přístroje a na něj kápne krev, kterou získá z prstu pomocí odběrového pera po vpichnutí tzv. lancety s jehlou do prstu. Rozdílem však je, že X.GLU nemá displej (prakticky žádná jiná tlačítka), a tak je zapotřebí dedikovaná mobilní aplikace, do které se potřebné údaje načtou přiložením karty na zadní stranu telefonu.

Cíleno jak na děti, tak i na starší

X.GLU je především určen pro děti a mladistvé, a to zpravidla z toho důvodu, že mají telefon, který je v tomto případě nezbytný, neustále po ruce. Rodiče navíc mohou dotyčného i vzdáleně sledovat pomocí webové aplikace a také lze nastavit, aby jim přišlo upozornění na Skype. Nechybí ani funkce odeslání polohy v případě, když je hladina cukru na takové úrovni, ve které hrozí upadnutí do bezvědomí.

Pochopitelně však mohou celou sadu používat i dospělí a senioři, kterým bude dělat životu důležitý dozor kdokoliv jiný s přístupem k jejich údajům.

První místo na mezinárodní soutěži Imagine Cup

Poté, co prototyp na začátku roku obdržel cenu Wernera von Siemense za nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace za rok 2016, přišlo další ocenění. To se odehrálo na červencovém Imagine Cupu, mezinárodní soutěži v americkém Redmondu pořádané Microsoftem, kde X.GLU, jak informuje server Hospodářské noviny, porazil 54 soutěžících a odnesl si v přepočtu 5,5 milionu korun (250 tisíc dolarů).

Glukometr od této trojice studentů Českého vysokého učení technického v Praze by se na trh měl dostat ještě letos. Zatím není jasné, kolik bude stát, nicméně je zde šance, že bude proplácen pojišťovnami. Současné přístroje jsou například pojišťovnou VZP propláceny do tisíce korun jednou za deset let.


16. 8. 2017; helpnet.cz

"Chytrý" přístroj pro diabetiky, se kterým čeští studenti vyhráli mezinárodní soutěž Microsoftu, bude na trhu příští rok

Trojice českých studentů navrhla nový glukometr X.GLU, který má usnadnit život diabetikům.

Autoři nyní hledají investora, u pacientů by výrobek mohl být příští rok.

Glukometr je inovativní především propojením s chytrým telefonem.

"Chytrý" glukometr X.GLU českých studentů komunikující s mobilem by mohli mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur (zhruba 26 milionů korun).

Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu.

Trojice studentů z ČVUT, která s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži, v úterý další rozvoj projektu představila novinářům.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současnosti většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s pomocí níž odebere kapku krve. Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací.

"Glukometry se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily," uvedl autor nového řešení Marek Novák. Studenti se...


15. 8. 2017; Lidové noviny

Co čekám od nového rektora ČVUT

DISKUSE

Není třeba objevovat Ameriku, recepty na hledání rektora popsal ve své klasické eseji již Harold Dodds, který byl úspěšným prezidentem (tedy rektorem) univerzity v Princetonu. A přestože jeho text pochází z roku 1962, je stále aktuální.

Dodds začíná tím, že výběr rektora je nesmírně zodpovědný a těžký úkol a nesmí se uspěchat. Na amerických univerzitách většinou vybírá rektora správní rada, na evropských univerzitách a třeba v Izraeli je rektor volen. Oba způsoby mají svoje nevýhody: i když je v Americe správní rada složena z významých absolventů školy, kteří často své škole přispěli nemalými finančními částkami a mají s ní nejlepší úmysly, jejich znalost akademického prostředí je omezená a mají tendence upřednostňovat kritéria uplatňovaná při výběru ředitelů firem. Naopak při volbě bývá občas vybrán kandidát, který nenabízí jasnou cestu k excelenci, protože ta bývá spojována s nepopulárními opatřeními.

Přestože americké univerzity často vybírají rektora vně své instituce, Dodds radí nezapomenout na kandidáty z vlastních řad, kteří osvědčili své vědecké, učitelské a organizační schopnosti a mají tak respekt svých kolegů. Nedoporučuje naslouchat radám končícího rektora - dost možná univerzita potřebuje změnu.

Při výběru by se měl brát ohled na to, jaký kandidát umí udělal dojem, jestli je dobrý řečník a jakou získal popularitu. Nesmí se ale zapomenout na ostatní schopnosti a osobnostní předpoklady. Manažerské schopnosti jsou samozřejmě pro rektora zásadní a kandidát by je měl prokázat. Mělo by být evidentní, že instituce nebo jednotka, kterou vedl, se jeho zásluhou pozvedla, zvýšila svůj výkon, že dokázal přitáhnout nové talenty. Měl by ukázat, že dokázal najít manažersky schopné podřízené a byl schopen delegovat jim pravomoci.

Rektor par excellence

Z profesního hlediska by uchazeč měl ukázat, že má respekt vědecké a odborné komunity ve svém oboru i mimo svou univerzitu. Měl by to být člověk, na kterého se jako na známého odborníka obracejí firmy i státní instituce. Měl by ukázat úspěch při řešení obtížných misí, to, že dokázal vyřešit lidsky a odborně složité situace a správně reagoval na nejrůznější tlaky.

Přirozený rezervoár takových lidí je na fakultách mezi děkany i dalšími vedoucími pracovníky; rektor je ale více vzdálen od studentů a běžného univerzitního života a musí umět více svých úkolů delegovat. Rektor nemůže být populista, ale musí umět být přesvědčivý, tolerantní, trpělivý a empatický. Mít dobré zdraví, dostatek energie a potenciál k vlastnímu růstu.

To jsou ale jen obecné rady, teď pár osobních přání: ČVUT je decentralizovaná instituce, podobně jako americký Harvard. Kandidát by to měl považovat za přednost a ne na to skuhrat.

ČVUT je výrazně výzkumnou univerzitou, v některých oborech v první stovce na světě. Kandidát by měl být výraznou osobností, která má přirozený respekt univerzitní elity. Měl by mít i mezinárodní zkušenost, strávit alespoň rok na špičkové univerzitě, aby důkladně věděl, jak věci fungují tam, kde jsou ještě lepší než my.

Rektor musí být i důvěryhodný. Má mluvit pravdu, a sice pravdu úplnou. Lež, záměrná nepřesnost, anebo mlžení možná vedou ke krátkodobému zisku, škole i rektorovi se ale dlouhodobě nevyplatí.

Nebude se obklopovat pochybnými existencemi; pokud v jeho týmu nebude někdo kvalitně pracovat, dokáže se s ním rozloučit. Bude schopen formulovat vize a také je diskutovat. A bude ve své činnosti transparentní.

O autorovi: PAVEL RIPKA, děkan ČVUT


15. 8. 2017; Technický týdeník

Srdce a mozky pro chytrá auta se rodí v Praze

Jestliže patříte k oněm nešťastníkům, kteří denně prosedí hodiny a hodiny v autě na ucpané silnici, jistě byste ocenili, kdyby vaše vozidlo bylo autonomní. Tedy takové, které k jízdě nepotřebuje řidiče, takže ten se zatím může věnovat jakékoli jiné činnosti, včetně spánku. Anebo - to je zatím hudba budoucnosti, ačkoli ne daleké - auto, které vás doveze kamkoli, aniž byste museli sáhnout na volant.

Autonomní čili, jak se dnes s oblibou říká, "chytrá" auta už nejsou něčím z říše sci-fi ale realitou, která se, jak deklarují největší automobilky, na silnicích objeví s největší pravděpodobností už v příštím desetiletí. Nebude to však jen zásluha oněch automobilek, ale také, či především, firem, které vyvíjejí nejdůležitější části chytrých aut, především senzory, snímací zařízení a software. Jedním z nemnoha tvůrců softwaru i hardwaru pro chytrá auta je nadnárodní společnost Valeo, konkrétně její vývojové centrum se sídlem v Praze. O chytrých autech jsme si proto povídali s dr. Ing. Pavlem Pekou, generálním ředitelem pražského vývojového centra Valea.

- Co vše patří k produktům vaší společnosti?

Činnost naší firmy v České republice zahrnuje různé produkty z oblasti automotive. Ovšem podstatnou část činnosti našeho výzkumného centra zde v Hostivaři tvoří systémy pro řízení automobilů a asistenční systémy. Můžeme je rozdělit na několik skupin: ultrazvukové systémy, které vidí veškeré objekty do vzdálenosti pěti až deseti metrů od auta za použití ultrazvuku kolem 50 kHz. Tento systém je už velmi vyladěný, lze říci, že Valeo je v této oblasti jedničkou na trhu. Díky těmto systémům už dnes auta dokážou parkovat sama, dokonce bez přítomnosti řidiče uvnitř, prostřednictvím telefonu. Vůz si nejprve zmapuje místo, kam je možné zaparkovat, pak je řidiči nabídne pomocí grafického znázornění a poté od řidiče, který má s autem propojen svůj smartphone přes bluetooth, dostane pokyn, že má zaparkovat. Při tom řidič drží pojistku, kterou v případě, že by se dělo něco nepředvídaného, prostě jen pustí a systém auto zastaví. Člověk totiž, i pokud má chytré auto, je stále právně řidič. Ale co je třeba udělat, jak zařadit, jak zatočit, to ví automobil sám. Naše firma dodává tento software různým automobilkám. Například pro značku Mercedes, kterou zde máme i jako testovací vozy.

- Které další inteligentní systémy vyvíjíte?

Druhou oblastí jsou systémy tzv. aktivní bezpečnosti. Ty obsahují více různých typů senzorů, které mají větší dosah a vidí na větší vzdálenost. Jednou z těchto oblastí jsou přední kamery, druhou radary a třetí laser skenery - zde jsme mimochodem první na trhu. Na rozdíl od skenerů doposud občas užívaných je tento přímo zabudovaný v přední masce. Jeho sériová výroba bude zahájena v příštím roce, přičemž půjde o první laserový snímač pro automobily, který se bude vyrábět v sériích. Jeho úkolem je, aby i při vysokých rychlostech bylo auto schopno dostatečně reagovat na provoz. Musí tedy "vidět" dost daleko před sebe.

- Dá se říci, že s tímto skenerem jste na půl cesty k zcela autonomnímu autu?

Abychom se dostali až k autonomnímu vozu, nestačí jediné zařízení tohoto typu. Musíme mít systémy, které se vzájemně doplňují a spolupracují. To znamená mít více senzorů, než je potřeba - kdyby informace získané z jednoho nebyly dostatečně vypovídající, aby je další potvrdil nebo vyvrátil. Například laser skener dokáže s velkou přesností změřit objekty ve velké vzdálenosti, třeba až 100 m i delší. Díky němu se dá vzdálenost přesně změřit a pak dopočítat rychlost objektu před námi, ale registruje i objekty nepohyblivé. Další důležité zařízení jsou radary, ale ty jsou obvykle nastaveny tak, aby měřily pouze pohyblivé objekty.

- Řekněme, že silnice je prázdná, ale nemá například ani svodidla a podobně. Jak to zařízení ví, kudy má auto jet, jak zajistí, aby třeba nejelo do pole?

Na to vůz potřebuje například doplňující kameru, která je schopna vyhodnotit třeba vodorovné dopravní značení. Anebo, pokud tam značení není, pozná podle nějakých typických tvarů a algoritmů, třeba kde ještě je a kde již končí vozovka. Tím chci říci, že autonomní řízení se nedá stavět na jednom senzoru, musí to být vždy fúze několika. V podstatě je můžeme rozdělit do čtyř skupin: první jsou již zmíněné ultrazvukové, další je laser, pak radar a čtvrtou skupinu tvoří přední kamery. Pak máme ještě jednu skupinu kamer, poněkud jiného typu - tu, která se zabývá pohybem kolem auta. Umíme řidiči na displej vygenerovat i pohled na automobil shora. To je umožněno sfúzováním jednotlivých pohledů několika kamer.

- To zní velmi dobře, ale řeší to spíše jen parkování…

Skutečné chytré auto budoucnosti bude mít intuitivní řízení, založené především na konektivitě. Tedy bude propojeno "car to car". To znamená, že pokud budou všechna nebo aspoň některá spojena systémy, schopnými vzájemně komunikovat, ať už napřímo, nebo třeba přes cloud, budou si moci předávat informace, například o tom, co se děje vpředu v koloně… Dále bude třeba, aby byla auta propojena "car to infrastructure", tedy s okolím, s infrastrukturou. A třetím pilířem musí být intuitivní ovládání, například místo tlačítek pomocí gest nebo hlasu.

- Co si můžeme představit pod pojmem komunikace "car to car"?

Třeba jedete za kamionem a napojíte se prostřednictvím této komunikace na kameru umístěnou na jeho přední části. Na svém displeji vidíte pak to, co se děje před ním, to samé, co vidí řidič onoho kamionu. Nemusíte se snažit vykukovat z okénka, abyste se dověděli, zda můžete bezpečně předjet.

- Co se stane, když po silnicích začnou jezdit chytrá auta, ale přitom 80 % ostatních účastníků provozu ještě nebude mít senzory ani schopnost vzájemné komunikace?

Musíte oddělit senzoriku, která určuje, jak se chová auto v bezprostředním okolí, a tu, jež ovlivňuje, jak se auto chová na větší vzdálenosti. Na orientaci v bezprostředním okolí nepotřebujete propojení s dalšími auty, ani s infrastrukturou, dokonce ani GPS. Stačí, když vaše auto bude vědět, že tady je volný prostor, tady je obrubník, tady svodidlo a ve svém prostoru bude schopno bezpečně manévrovat, aniž by nabouralo do okolních objektů, ať pohyblivých, nebo nepohyblivých. Samozřejmě na to, aby dovedlo po zadání dojet z bodu A do bodu B, vypočítat trasu a v rámci té trasy vás bezpečně dovézt, na to pak všechna ta další zařízení potřebuje. Rozlišujeme tedy plně autonomní řízení a zajištění bezpečnosti.

- Které z těchto dvou oblastí pomáhá komunikace mezi auty?

Komunikace, ať už "car to car" nebo "car to infrastructure" má především umožnit maximální posílení bezpečnosti. Auta mohou být propojena přes mobilní sítě, přes generaci 5 do cloudu, je třeba, aby uměla předávat informace… Tím ovšem vystává otázka bezpečnosti dat a jejich úrovně - která data a jak předávat. To je ale téma speciální diskuse, jež se intenzivně vede v odborných grémiích. Nicméně jen z technického hlediska: informace určitého typu budou sdíleny v určitém prostředí. Mohou se týkat třeba toho, zda na konkrétním místě není zácpa, zda je někde nehoda, může se díky nim například operativně odklonit provoz… Na to ale není bezpodmínečně nutné propojení mezi auty, stačí komunikace s infrastrukturou.

- Jak to bude podle vás s nehodovostí, až do hry vstoupí autonomní vozy?

V současné době je většina nehod způsobena lidským selháním. Ovšem v tomto případě se mezi auty nebo auty a okolím předají informace, systém se neunaví, bude neustále naprosto pozorný, takže množství nehod bude výrazně sníženo.

- A neobáváte se tedy naopak kyberkriminality? Autonomní auta budou bezpochyby novou vítanou oblastí pro kyberpiráty.

Na tom pracuje spousta odborníků. Vždycky musí být systém postaven tak, aby bylo možno ověřit, jaké povahy je zpráva z venku, a zajistit, aby do systému nebylo vpuštěno něco škodlivého, aby se něco nedalo přeprogramovat. Bezpečnost bude vždy na prvním místě. Například my spolupracujeme se dvěma specializovanými firmami, jejichž prvotní oblastí podnikání je bezpečnost, zejména v oblasti bankovnictví, platebních karet, přičemž dnes mají firmy z oblasti bankovnictví, co se týče bezpečnosti, nejvyšší standard. Dá se tedy očekávat, že minimálně podobný stupeň bezpečnosti bude zajištěn i v oblasti konektivity mezi auty.

- Kdy podle vás vyjede první chytrý vůz na silnici?

Když hovoříme a autonomních vozech, je třeba je rozdělit do pěti kategorií podle úrovně autonomnosti řízení. Kategorie číslo pět je už zcela autonomní vozidlo, které jezdí samo bez zásahu řidiče. Čtyřka je silně autonomní vozidlo, které je ve většině případů schopno jezdit samo, jen někdy je třeba, aby je řidič převzal, jestliže nastane nějaká zvláštní situace. Úroveň tři, to jsou autonomní auta, která jen v některé konkrétní situaci mohou přebírat řízení. Třeba jen na dálnici, nebo pokud je zácpa, během doby, kdy se jen popojíždí nízkou rychlostí v konkrétním pruhu a vůz reaguje na mezery… Třeba do 50 km v hodině přebírá řízení, ale jakmile se provoz uvolní, zalarmuje řidiče. Pokud řidič vůz ihned nepřevezme, auto zajede ke straně nebo zastaví… Vozy v úrovni tři očekáváme na veřejných silnicích nejpozději během jednoho či dvou let. Ovšem už zde nastupuje otázka legislativy, ve smyslu, že se řidič po právu nevěnuje řízení, že je může předat systému. Změna v tomto smyslu byla schválena v Německu asi před třemi měsíci, takže tam bude smět autonomní auto vyjet na silnici a v dané situaci mu budete moci předat řízení. Plně autonomní auta lze, podle prohlášení velkých automobilek, například Hondy nebo BMW, na silnicích očekávat mezi lety 2021 a 2025. V současné době se již tyto vozy testují v uzavřených areálech, a dokonce v některých státech na omezených úsecích dálnice. Samozřejmě existují různé úrovně pro uplatnění jejich autonomnosti - provoz na dálnicích, provoz mezi městy nebo hustý provoz ve městě, což bude velký oříšek.

- Jaká přesně je tedy úloha Valea v tomto vývoji?

Naši inženýři mají možnost si sáhnout na výrobu chytrých aut od samého začátku, hardware, software, testování prototypů. Ale naším cílem není vyrobit celé vlastní autonomní auto a konkurovat automobilkám. Jsme jejich partnerem, dodáváme jim komponenty, software nebo celý systém a na testovací účely máme fl otilu jejich vozů. V rámci skupiny Valeo jsme ve spojení s dalšími vývojovými centry po celém světě, ve Stuttgartu, v Paříži nebo nově třeba v Silicon Valley. A spolupracujeme i s vysokými školami, čerstvě máme smlouvu o spolupráci například s Fakultou informačních technologií ČVUT a již delší dobu také s Fakultou elektrotechnickou. Poskytujeme i stipendium několika vysokoškolským studentům. Snažíme se mladým lidem ukázat, že technika má smysl a že je to vlastně zábava.


15. 8. 2017; Technický týdeník

Berlín tleskal české vědě a inovacím

Poslední červnový týden probíhal v Českém centru v Berlíně ve znamení již druhého ročníku festivalu české vědy a inovací Czech Innovation Festival. Jeho cílem bylo představit v zahraničí Česko jako technologicky vyspělou zemi s inovačním potenciálem. K nejatraktivnějším účastníkům této třídenní akce patřily projekt nejsilnějšího laseru na světě ELI Beamlines, ukázky technologií a aktivit ve virtuální realitě či soutěž sedmi vybraných českých startupů.

Na podrobnosti se Technický týdeník zeptal Tomáše Sachera, ředitele berlínského Českého centra.

- Česko je v technologiích na velmi vysoké úrovni. Jak to ale sdělit relevantním osobám v zahraničí, aby z toho naše země měla kýžený užitek?

Současná představa o Česku odpovídá spíše levné montovně, která dodává technologie vyspělým partnerům v zahraničí. Abychom ji změnili, potřebujeme dobré konkrétní příklady inovací, investic a technologií, které se tu vyvíjejí. Česká centra fungují tak trochu jako PR agentura české kreativity. Snažíme se laické i odborné veřejnosti nabídnout nové asociace, které si s Českem můžou spojovat. Třeba to, že odsud pochází nejrozšířenější antivirový software světa, že jsme jedinou demokratickou zemí, kde donedávna Google prohrával s místním konkurentem, nebo třeba to, že tu vědci právě staví nejsilnější laser na světě.

- Jak chceme, aby zahraničí naši zemi vnímalo - obecně i právě z hlediska podnikání, technologií a trhu?

Jako mladou, otevřenou zemi, kde žije spousta kreativních lidí s originálním myšlením. Jde o to, profilovat se jako místo, kde vznikají nová vývojářská centra, mimořádné vědecké projekty. Česko má dlouhou průmyslovou tradici, ze které může jistě těžit. Teď je ale potřeba soustředit se na nové technologie, digitalizaci, obecně tzv. čtvrtou průmyslovou revoluci. Tady se nové vztahy teprve utváří, celý trh se mění. Pokud se nám podaří vybudovat pověst inovativní země, bude to ve finále přitahovat podobný typ investic.

- Co vše dělá České centrum v Berlíně (i ostatní Česká centra) pro české firmy? Prosím o konkrétní příklady.

S firmami spolupracujeme nejčastěji na bázi partnerství kulturních projektů, kdy chtějí podpořit nějakou zajímavou akci a tím se i prezentovat. Na naše akce dokážeme často přilákat velmi zajímavé publikum, které by firmy jinak jen těžko oslovily. Někdy se dohodneme dokonce na pronájmu prostor. Od konkrétní pomoci při hledání nových obchodních příležitostí jsou tu ale spíše kolegové z agentur jako CzechTrade nebo CzechInvest a obchodního oddělení ambasády. Nás zajímá rovina, která klasické firemní aktivity přesahuje, tedy inovace, napojení na vědu. Tam pak dokážeme spolupráci rozvinout mnohem dál; právě skončený festival inovací je toho nejlepším příkladem.

- Jak České centrum v Berlíně spolupracuje s českými školami?

Kromě velkých akcí, kde jejich zástupci přednášejí a prezentují projekty (takovou je právě Czech Innovation Festival), jsme nově připravili například sérii rozhovorů s českými vědci Wissenschaftscafé. Spolupracujeme například i s Nadačním fondem na podporu vědy Neuron, který každoročně nejúspěšnější vědce oceňuje. Další česká centra spolupracují se studenty a mladými vědci na mezinárodním projektu Famelab a podobně.

- Jaký byl loňský, tedy první, ročník Českého inovačního festivalu? Co přinesl, jaké jsou z něj zkušenosti?

Předčil naše očekávání, proto jsme se rozhodli s akcí pokračovat i letos. Nejdůležitější bylo, že se začalo o představovaných projektech mluvit a třeba Institut kybernetiky a robotiky pražské ČVUT, který byl naším hlavním vědeckým partnerem, si několik měsíců poté vybrala za jeden z cílů své návštěvy ČR spolková kancléřka. Ze strany Technologické agentury ČR pak jsme dostali informaci, že na místě vznikly plány na konkrétní grantové projekty mezi oběma zeměmi. Start-upy, které se festivalu účastnily, tu v několika případech navázaly reálné obchodní kontakty. A to nejpodstatnější, podařil se náš hlavní cíl, ukázat Česko v novém světle.

- Jak byl festival rozdělen a proč?

Festival má z podstaty dvě hlavní části, jednu zaměřenou na vědu a akademickou sféru, druhou pak na inovativní firmy a start-upy. Snažíme se ho zároveň vždy navázat na dění na německé scéně, aby se o něm co nejvíce vědělo. Loni se nám podařilo stát se oficiální součástí mezinárodní přehlídky o budoucnosti online technologií Berliner Web Week, letos zase Dlouhé noci vědy. To je oblíbená akce, které se účastní na sto institucí z celého Berlína ve snaze popularizovat vědu. Tedy řekněme, že festival má tři hlavní roviny, tu akademickou, inovátorskou firemní a start-upovou, a konečně i tu nejširší, populárně-naučnou pro veřejnost.

- Proč jste vybrali mezi start-upy za letošní "hvězdu" festivalu Kiwi.com?

Kiwi.com ztělesňuje do značné míry to, po čem touží každý start-up, český i německý. Vymyslet produkt, technologii nebo službu, které je rychle vynesou mezi ty nejúspěšnější firmy. Oni to dokázali a jejich firma vystřelila doslova během pár měsíců k miliardovým obratům. Každý po tom touží, aby se to stalo, představuje to ale neuvěřitelné množství práce. To vše v Kiwi.com s ostatními sdíleli. Nesmíme ale zapomenout ani na Avast. To je pak, řekněme, ta druhá fáze snů, kdy se z české firmy stane celosvětový technologický lídr. I Avast proto na místě budil zaslouženou pozornost.

- Hlavním tématem festivalu byla virtuální realita. Proč právě ona?

Reflektujeme to, co se v oblasti vědy a inovací v Česku právě děje. Pro virtuální realitu jsme se letos rozhodli z několika důvodů. Předně zažíváme aktuálně její rychlý rozmach, jde navíc o technologii, která má potenciál změnit vnímání počítačových technologií jako takových. Zároveň jsme našli řadu skvělých partnerů, kteří mohli konkrétní projekty ve VR nabídnout. Virtuální galerii výtvarného umění, světy, které člověk vytváří pohybem vlastního těla, i virtuální návštěvu ELI Beamlines, projektu nejsilnějšího laseru na světě v Dolních Břežanech u Prahy.

- Jak úspěšný byl letošní ročník?

Projekt ELI Beamlines, tedy projekt nejsilnějšího laseru na světě, dal festivalu jasnou tvář. Naši partneři z ELI vypravili do Berlína celý projektový tým, přivezli různé přístroje včetně těch pro virtuální realitu a po celé tři dny sdíleli s kolegy z vědy i obyčejnými návštěvníky své zkušenosti. Mít takového partnera je vždy radost, navíc se opět podařilo to, o co nám jde: Návštěvníci odcházeli s vědomím, že v Česku se děje něco mimořádného a velmi vyspělého. Kromě laseru měl také skvělou odezvu i start-up pitch, řada z mladých projektů tu zaujala. O skvělé atmosféře samozřejmě rozhodovaly i virtuální prohlídky a dobře fungovaly i workshopy partnerů, kromě zmiňovaných Avast a Kiwi.com například i největší německé asociace IT firem Bitkom.

- Co zdejší publikum nejvíce zaujalo, či dokonce nadchlo a jaké jsou plány pro další ročník festivalu?

Skutečně velký úspěch slavili brněnští studenti a jejich technologická inovace pro skateboardisty. Co se dalšího ročníku týče, v současnosti už hledáme partnery pro třetí ročník, tedy vědecké, ale i konkrétní technologické a IT firmy. Řada z těch letošních už potvrdila chuť znovu se účastnit a podpořit nás. Co se témat týče, jedním z nich bude pravděpodobně umělá inteligence. To je nesmírně zajímavé téma, kolem kterého se v Česku začíná relativně dost dít.

---

CZECH INNOVATION FESTIVAL Z PTAČÍ PERSPEKTIVY Účastníci: organizace, firmy a univerzity z Česka i Německa Akce: dvě desítky přednášek, workshopů a diskusí Hlavní taháky: **pětice stanovišť nabízející díky speciálním brýlím prohlídky ve virtuálním světě **projekt Eli Beamlines, jehož součástí je i stavba nejsilnějšího laseru světa v areálu v Dolních Břežanech u Prahy Počet návštěvníků: dvě stě registrovaných hostů a dalších sto dvacet v rámci akce s názvem Dlouhé noci vědy

TÉMA VIRTUÁLNÍ REALITY se prolínalo celým festivalem. O příslibech i rizicích rychle se rozvíjející technologie diskutovali například vedoucí fakulty počítačové grafiky a interakce z pražské ČVUT Jiří Žára spolu s německým profesorem Christianem Maltererem, který se specializuje na rozmach virtuální reality v oblasti filmu. Německému publiku se představila česká Galerie Na shledanou, první středoevropská galerie fungující čistě ve virtuálním světě, nebo mladá česká firma Solirax vyvíjející jeden z prvních operačních systémů pro virtuální realitu na světě. Více na www.czechcentres.cz

"Projekt ELI Beamlines, tedy projekt nejsilnějšího laseru na světě, dal festivalu jasnou tvář. Naši partneři z ELI vypravili do Berlína celý projektový tým, přivezli různé přístroje včetně těch pro virtuální realitu a po celé tři dny sdíleli s kolegy z vědy i obyčejnými návštěvníky své zkušenosti."


15. 8. 2017; tyden.cz

Čeští studenti vyvíjí aplikaci, která usnadní život malým diabetikům

Chytrý" glukometr X.GLU komunikující s mobilem, dílo českých studentů, by mohli mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur.

Chytrý" glukometr X.GLU komunikující s mobilem, dílo českých studentů, by mohli mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur (zhruba 26 milionů Kč). Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu. Trojice studentů z ČVUT, která s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži, další rozvoj projektu představila novinářům.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současné době většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s jejíž pomocí odebere kapku krve. Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací. "Glukometry se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily," uvedl autor nového řešení Marek Novák. Studenti se rozhodli využít fakt, že téměř každý včetně dětí vlastní chytrý mobilní telefon.

Podle Nováka je ambicí týmu vyrábět nový glukometr za 50 až 70 procent výrobní ceny současných přístrojů, které stojí 12 až 15 dolarů (asi 270 až 340 korun). Kolik by mohl stát pro české pacienty zatím není jasné, jednat se bude o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami. Současné glukometry největší česká pojišťovna VZP proplácí až do jednoho tisíce korun jednou za deset let. Další náklady nynějšího i nového měření představují jednorázové proužky, kterých VZP dětem platí až 1800 ročně.

Před měřením si děti v aplikaci odhadnou, jakou hodnotu cukru v krvi asi budou mít. "To je učí poslouchat své tělo a předem poznat, jestli mají hodnotu cukru vyšší nebo nižší, než je doporučená," uvedl Novák. Potom přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci. Za pravidelná měření nebo dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek.

Vítězství v mezinárodní konkurenci

"Jahody jsou ovoce, které má nejnižší glykemický index. Zároveň vypadá jako kapka krve," řekla vývojářka aplikace Barbora Suchanová. Výsledky si mohou rodiče zobrazit ve webové aplikaci, upozornění dostanou přes Skype. Aplikace uvede i polohu dítěte, která je důležitá v případě, že je hladina cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Podobně ale mohou i děti kontrolovat své rodiče v seniorském věku nebo partnera či partnerku.

Samotný přístroj by mohla podle studentského návrhu vyrábět některá z firem, která se věnuje zdravotnickým prostředkům. Aplikaci a webové rozhraní pro rodiče si studenti dál budou rozvíjet sami.

Letos v červenci zvítězili studenti s tímto projektem v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft. Ve finále, které se konalo v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa a získali ocenění 250 tisíc dolarů (zhruba 5,5 milionu korun). Češi v soutěži uspěli poprvé.

Cukrovkou trpí přibližně 415 milionů lidí a podle odhadů jejich počet do roku 2040 vzroste na 642 milionů. V České republice se v roce 2015 s tímto onemocněním léčilo přes 850 tisíc lidí. Pacienti musí celý život dodržovat přísný režim a pravidelně si kontrolovat hladinu cukru v krvi.


15. 8. 2017; ozdravotnictvi.cz

Glukometr českých studentů by mohl být u pacientů příští rok

"Chytrý" glukometr X.GLU českých studentů komunikující s mobilem by mohli mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur (zhruba 26 milionů Kč). Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu. Trojice studentů z ČVUT, která s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži, dnes další rozvoj projektu představila novinářům.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současné době většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s pomocí níž odebere kapku krve. Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací. "Glukometry se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily," uvedl autor nového řešení Marek Novák. Studenti se rozhodli využít fakt, že téměř každý včetně dětí vlastní chytrý mobilní telefon.

Podle Nováka je ambicí týmu vyrábět nový glukometr za 50 až 70 procent výrobní ceny současných přístrojů, které stojí 12 až 15 dolarů (asi 270 až 340 korun). Kolik by mohl stát pro české pacienty zatím není jasné, jednat se bude o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami. Současné glukometry největší česká pojišťovna VZP proplácí až do 1000 korun jednou za deset let. Další náklady měření, nynějšího i nového, jsou jednorázové proužky, kterých VZP dětem platí až 1800 ročně.

Před měřením si děti v aplikaci odhadnou, jakou hodnotu cukru v krvi asi budou mít. "To je učí poslouchat své tělo a předem poznat, jestli mají hodnotu cukru vyšší nebo nižší než je doporučená," uvedl Novák. Potom přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci. Za pravidelná měření nebo dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek.

"Jahody jsou ovoce, které má nejnižší glykemický index. Zároveň vypadá jako kapka krve," řekla vývojářka aplikace Barbora Suchanová. Výsledky mohou rodiče zobrazit ve webové aplikaci, upozornění dostanou přes Skype. Aplikace uvede i polohu dítěte, která je důležitá v případě, že je hladina cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Podobně ale mohou i děti kontrolovat své rodiče v seniorském věku nebo partnera či partnerku.

Samotný přístroj by mohla podle studentského návrhu vyrábět některá z firem, která se věnuje zdravotnickým prostředkům. Aplikaci a webové rozhraní pro rodiče si studenti dál budou rozvíjet sami.

Letos v červenci zvítězili studenti s tímto projektem v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft. Ve finále, které se konalo v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa a získali ocenění 250.000 dolarů (zhruba 5,5 milionu korun). Češi v soutěži uspěli poprvé.

Cukrovkou trpí přibližně 415 milionů lidí a podle odhadů jejich počet do roku 2040 vzroste na 642 milionů. V České republice se v roce 2015 s tímto onemocněním léčilo přes 850.000 lidí. Pacienti musí celý život dodržovat přísný režim a pravidelně si kontrolovat hladinu cukru v krvi.


15. 8. 2017; technickytydenik.cz

Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT představili technické řešení unikátního glukometru

Dnes proběhla v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prezentace technického řešení glukometru X.GLU. Právě s tímto přístrojem vyhráli studenti Marek Novák, Barbora Suchanová a Tomáš Pikous soutěž Microsoft Imagine Cup v USA a na rozvoj projektu tak získali 5,5 milionu korun.

Glukometr X.GLU má velikost kreditní karty a oproti původní verzi je napájen baterií. Toto řešení vzniklo na základě zpětné vazby od diabetiků, kteří preferují spíše nezávislost glukometru na mobilním telefonu. Glukometr využívá spolehlivou technologii jednorázových měřících proužků, která je již na trhu přes 20 let. Přístroj je aktuálně nejtenčím glukometrem na světě. Vytvořili jej sami studenti a implantovali do něj technologii přenášení dat z měření pomocí technologie NFC (využívá se například u platebních karet), která je levnější a bezpečnější. Nově také zařízení komunikuje pomocí Bluetooth, a to zejména kvůli přístrojům, které NFC nedoporučují.

Studenti ke glukometru rovněž vytvořili webové rozhraní pro rodiče a mobilní aplikaci pro děti. Naměřené hodnoty se z mobilní aplikace posílají do cloudu, kde jsou následně i uloženy a v případě kritických hodnot je řešení schopné rodiče real-time upozornit pomocí Skype bota na aktuální zhoršení stavu diabetika. Aktuální verze mobilní aplikace je zaměřena na děti. Ta obsahuje inovativní gamifikaci, která dítě pozitivně motivuje k měření a zároveň ho vzdělává o jeho nemoci.

V současné době projekt hledá investora pro pokrytí nákladů na rozběh výroby glukometrů a uvedení řešení na trh.


15. 8. 2017; ict-nn.com

Unikátní glukometr představili studenti FEL ČVUT

Dne 15. srpna se proběhla v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prezentace technického řešení glukometru X.GLU.

Právě s tímto přístrojem vyhráli studenti Marek Novák, Barbora Suchanová a Tomáš Pikous soutěž Microsoft Imagine Cup v USA a na rozvoj projektu tak získali 5,5 milionu korun.

Glukometr X.GLU má velikost kreditní karty a oproti původní verzi je napájen baterií. Toto řešení vzniklo na základě zpětné vazby od diabetiků, kteří preferují spíše nezávislost glukometru na mobilním telefonu. Glukometr využívá spolehlivou technologii jednorázových měřících proužků, která je již na trhu přes 20 let. Přístroj je aktuálně nejtenčím glukometrem na světě. Vytvořili jej sami studenti a implantovali do něj technologii přenášení dat z měření pomocí technologie NFC (využívá se například u platebních karet), která je levnější a bezpečnější. Nově také zařízení komunikuje pomocí Bluetooth, a to zejména kvůli přístrojům, které NFC nepodporují.

Studenti ke glukometru rovněž vytvořili webové rozhraní pro rodiče a mobilní aplikaci pro děti. Naměřené hodnoty se z mobilní aplikace posílají do cloudu, kde jsou následně i uloženy a v případě kritických hodnot je řešení schopné rodiče real-time upozornit pomocí Skype bota na aktuální zhoršení stavu diabetika. Aktuální verze mobilní aplikace je zaměřena na děti. Ta obsahuje inovativní gamifikaci, která dítě pozitivně motivuje k měření a zároveň ho vzdělává o jeho nemoci.

V současné době projekt hledá investora pro pokrytí nákladů na rozběh výroby glukometrů a uvedení řešení na trh.


15. 8. 2017; chip.cz

Unikátní glukometr X.GLU představili studenti FEL ČVUT

Dne 15. srpna se proběhla v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prezentace technického řešení glukometru X.GLU.

Právě s tímto přístrojem vyhráli studenti Marek Novák, Barbora Suchanová a Tomáš Pikous soutěž Microsoft Imagine Cup v USA a na rozvoj projektu tak získali 5,5 milionu korun.

Glukometr X.GLU má velikost kreditní karty a oproti původní verzi je napájen baterií. Toto řešení vzniklo na základě zpětné vazby od diabetiků, kteří preferují spíše nezávislost glukometru na mobilním telefonu. Glukometr využívá spolehlivou technologii jednorázových měřících proužků, která je již na trhu přes 20 let. Přístroj je aktuálně nejtenčím glukometrem na světě. Vytvořili jej sami studenti a implantovali do něj technologii přenášení dat z měření pomocí technologie NFC (využívá se například u platebních karet), která je levnější a bezpečnější. Nově také zařízení komunikuje pomocí Bluetooth, a to zejména kvůli přístrojům, které NFC nepodporují.

Studenti ke glukometru rovněž vytvořili webové rozhraní pro rodiče a mobilní aplikaci pro děti. Naměřené hodnoty se z mobilní aplikace posílají do cloudu, kde jsou následně i uloženy a v případě kritických hodnot je řešení schopné rodiče real-time upozornit pomocí Skype bota na aktuální zhoršení stavu diabetika. Aktuální verze mobilní aplikace je zaměřena na děti. Ta obsahuje inovativní gamifikaci, která dítě pozitivně motivuje k měření a zároveň ho vzdělává o jeho nemoci.

V současné době projekt hledá investora pro pokrytí nákladů na rozběh výroby glukometrů a uvedení řešení na trh.


15. 8. 2017; parlamentnilisty.cz

ČVUT: S unikátním glukometrem studenti zvítězili v celosvětovém finále soutěže

Dne 15. srpna se proběhla v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prezentace technického řešení glukometru X.GLU. Právě s tímto přístrojem vyhráli studenti Marek Novák, Barbora Suchanová a Tomáš Pikous soutěž Microsoft Imagine Cup v USA a na rozvoj projektu tak získali 5,5 milionu korun.

Glukometr X.GLU má velikost kreditní karty a oproti původní verzi je napájen baterií. Toto řešení vzniklo na základě zpětné vazby od diabetiků, kteří preferují spíše nezávislost glukometru na mobilním telefonu. Glukometr využívá spolehlivou technologii jednorázových měřících proužků, která je již na trhu přes 20 let. Přístroj je aktuálně nejtenčím glukometrem na světě. Vytvořili jej sami studenti a implantovali do něj technologii přenášení dat z měření pomocí technologie NFC (využívá se například u platebních karet), která je levnější a bezpečnější. Nově také zařízení komunikuje pomocí Bluetooth, a to zejména kvůli přístrojům, které NFC nedoporučují.

Studenti ke glukometru rovněž vytvořili webové rozhraní pro rodiče a mobilní aplikaci pro děti. Naměřené hodnoty se z mobilní aplikace posílají do cloudu, kde jsou následně i uloženy a v případě kritických hodnot je řešení schopné rodiče real-time upozornit pomocí Skype bota na aktuální zhoršení stavu diabetika. Aktuální verze mobilní aplikace je zaměřena na děti. Ta obsahuje inovativní gamifikaci, která dítě pozitivně motivuje k měření a zároveň ho vzdělává o jeho nemoci.

V současné době projekt hledá investora pro pokrytí nákladů na rozběh výroby glukometrů a uvedení řešení na trh.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 129 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering“ na 51. - 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems“ na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. - 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. - 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. Více informací najdete ZDE.


15. 8. 2017; zpravy.rozhlas.cz

Čeští studenti chtějí nový glukometr dostat na trh do roka. Mobilní aplikace bude motivovat děti k měření

Diabetikům se možná do budoucna glukometry vejdou do peněženky. Zařízení na měření hladiny cukru v krvi o velikosti kreditní karty vymyslela trojice studentů Českého vysokého učení technického. S přístrojem vyhráli na konci července prestižní mezinárodní soutěž Imagine Cup v Americe. A teď se vrátili zpátky do Česka.

"Proužek se standardně zasune. A už máme notifikaci, že byl glukometr nalezen. Dojde k samotnému odběru kapky krve a poté dojde k přesunutí kapky na glukometr. Hodnota je automaticky ve smartphonu, prakticky hned," vysvětluje dvojice studentů ČVUT Marek Novák a Barbora Suchanová, jak funguje glukometr, který vyvinuli.

Zařízení vypadá jako kreditní karta. Právě jeho velikost je unikátní, jde o vůbec nejtenčí glukometr na světě. A studenti už mají s přístrojem velké plány.

"Máme hotovou koncepci toho produktu, máme hotovou i specifikaci té aplikace, to znamená, že pokračujeme do fáze zahájení finálního vývoje výroby a uvedení na trh. V současné době hledáme investora, který by pokryl náklady na dovyvinutí výroby první výrobní šarže a uvedení na středoevropský trh," popisuje Radiožurnálu Marek Novák.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Přehrát 00:00 / 00:00

Zhruba za rok by první pacienti mohli začít využívat nový typ glukometru.

Na rozjetí sériové výroby studenti potřebují získat milion eur, tedy přibližně 26 milionů korun. A když vše půjde dobře, první pacienti by glukometr mohli využívat ve druhé polovině příštího roku. Na celou výrobu ale mladí vynálezci dohlížet nechtějí. Zaměří se hlavně na vývoj mobilní a webové aplikace.

"Vývoj a výrobu hardwaru chceme kvůli její nepoměrné složitosti vůči softwaru, zadat třetí firmě, která se specializuje na výrobu glukometrů, a která už má na trhu v Evropě několik desítek takových přístrojů," přibližuje Marek Radiožurnálu.

V nejbližší době teď proto studenti chtějí hlavně vylepšovat mobilní aplikaci. Už brzy ji začnou testovat první diabetici v klinické studii.

"Studie se bude věnovat přímo mobilní aplikaci, jakým způsobem se bude diabetikům bude používat. Studie může začít prakticky okamžitě, protože už je schválená. Plánujeme v horizontu několika příštích měsíců zahájit studii s několika desítkami diabetiků," dodává Marek Novák.

Dětem bonusové body za pravidelné měření

Studenti chtěli vyrobit co nejmenší glukometr hlavně kvůli dětem. Aby se jim třeba za velká a nevzhledná zařízením neposmívali spolužáci. V mobilní aplikaci proto dostávají dětští pacienti také odměnu, pokud si hladinu cukru v krvi měří pravidelně.

"Základní princip je, že při každém měření si dítě může, ale nemusí, na začátku tipnout jakou bude mít asi hodnotu a když si dobře tipne, tak ho v aplikaci odměníme bonusovými body. Zároveň ho můžeme odměnit za včasné změření a pravidelné měření. Za body pak může rodič objednat dítěti hračku nebo přístroje," popisuje Barbora Suchanová Radiožurnálu.

Přístroj naměřenou hodnotu zaznamenává na webu. Rodičům ale každý výsledek neposílá. Studenti se svým glukometrem ve finále mezinárodní soutěže Imagine Cup porazili 54 týmů z celého světa. Češi v soutěži uspěli vůbec poprvé.


15. 8. 2017; novinky.cz

Oceňovaný glukometr českých studentů může být příští rok u pacientů

"Chytrý” glukometr X.GLU studentů pražského ČVUT komunikující s mobilem by mohli mít první pacienti již koncem příštího roku. Nyní hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milión eur (zhruba 26 miliónů Kč). Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu. Trojice studentů navíc s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současné době většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s jejíž pomocí odebere kapku krve.

Glukometry se za 20 let nezměnily

Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací.

"Glukometry se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily,” uvedl autor nového řešení Marek Novák. Studenti se rozhodli využít fakt, že téměř každý včetně dětí vlastní chytrý mobilní telefon.

Snaha o levnější výrobek

Podle Nováka je ambicí týmu vyrábět nový glukometr za 50 až 70 procent výrobní ceny současných přístrojů, které stojí 12 až 15 dolarů (asi 270 až 340 korun). Kolik by mohl stát pro české pacienty, zatím není jasné, jednat se bude o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami.

Současné glukometry největší česká pojišťovna VZP proplácí až do 1000 korun jednou za deset let. Další náklady měření, nynějšího i nového, jsou jednorázové proužky, které VZP dětem platí až za 1800 Kč ročně.

Před měřením si děti v aplikaci odhadnou, jakou hodnotu cukru v krvi asi budou mít. "To je učí poslouchat své tělo a předem poznat, jestli mají hodnotu cukru vyšší, nebo nižší, než je doporučená,” doplnil Novák.

Potom přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci. Za pravidelná měření nebo dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek.

"Jahody jsou ovoce, které má nejnižší glykemický index. Zároveň vypadá jako kapka krve,” řekla vývojářka aplikace Barbora Suchanová. Výsledky mohou rodiče zobrazit ve webové aplikaci, upozornění dostanou přes Skype.

Aplikace uvede i polohu dítěte, která je důležitá v případě, že je hladina cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Podobně ale mohou i děti kontrolovat své rodiče v seniorském věku nebo partnera či partnerku.

Samotný přístroj by mohla podle studentského návrhu vyrábět některá z firem, která se věnuje zdravotnickým prostředkům. Aplikaci a webové rozhraní pro rodiče si studenti dál budou rozvíjet sami.

Peníze z prestižního klání

Letos v červenci zvítězili studenti s tímto projektem v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft. Ve finále, které se konalo v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa, Čechům se to podařilo poprvé. Kromě odměny 100 tisíc dolarů (zhruba 2,5 miliónu korun) si odnesli kredit na využití služeb Microsoft Azure v hodnotě 120 tisíc dolarů (2,67 miliónu Kč). [celá zpráva]

Cukrovkou trpí přibližně 415 miliónů lidí a podle odhadů jejich počet do roku 2040 vzroste na 642 miliónů. V ČR se v roce 2015 s tímto onemocněním léčilo přes 850 tisíc lidí. Pacienti musí celý život dodržovat přísný režim a pravidelně si kontrolovat hladinu cukru v krvi.


15. 8. 2017; denik.cz

Diabetici se mohou těšit, čeští studenti vyvinuli chytrý glukometr

"Chytrý" glukometr X.GLU českých studentů komunikující s mobilem by mohli mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur (zhruba 26 milionů korun).

"

Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu. Trojice studentů z ČVUT, která s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži, dnes další rozvoj projektu představila novinářům.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současné době většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s pomocí níž odebere kapku krve.

Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací. "Glukometry se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily," uvedl autor nového řešení Marek Novák. Studenti se rozhodli využít fakt, že téměř každý včetně dětí vlastní chytrý mobilní telefon.

Podle Nováka je ambicí týmu vyrábět nový glukometr za 50 až 70 procent výrobní ceny současných přístrojů, které stojí 12 až 15 dolarů (asi 270 až 340 korun). Kolik by mohl stát pro české pacienty, zatím není jasné, jednat se bude o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami.

Současné glukometry největší česká pojišťovna VZP proplácí až do 1000 korun jednou za deset let. Další náklady měření, nynějšího i nového, jsou jednorázové proužky, kterých VZP dětem platí až 1800 ročně.

Před měřením si děti v aplikaci odhadnou, jakou hodnotu cukru v krvi asi budou mít. "To je učí poslouchat své tělo a předem poznat, jestli mají hodnotu cukru vyšší nebo nižší než je doporučená," uvedl Novák. Potom přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci. Za pravidelná měření nebo dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek.

"Jahody jsou ovoce, které má nejnižší glykemický index. Zároveň vypadá jako kapka krve," řekla vývojářka aplikace Barbora Suchanová. Výsledky mohou rodiče zobrazit ve webové aplikaci, upozornění dostanou přes Skype. Aplikace uvede i polohu dítěte, která je důležitá v případě, že je hladina cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Podobně ale mohou i děti kontrolovat své rodiče v seniorském věku nebo partnera či partnerku.

Samotný přístroj by mohla podle studentského návrhu vyrábět některá z firem, která se věnuje zdravotnickým prostředkům. Aplikaci a webové rozhraní pro rodiče si studenti dál budou rozvíjet sami.

Letos v červenci zvítězili studenti s tímto projektem v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft. Ve finále, které se konalo v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa a získali ocenění 250.000 dolarů (zhruba 5,5 milionu korun). Češi v soutěži uspěli poprvé.

Cukrovkou trpí přibližně 415 milionů lidí a podle odhadů jejich počet do roku 2040 vzroste na 642 milionů. V České republice se v roce 2015 s tímto onemocněním léčilo přes 850 tisíc lidí. Pacienti musí celý život dodržovat přísný režim a pravidelně si kontrolovat hladinu cukru v krvi."


15. 8. 2017; ceskenoviny.cz

Glukometr českých studentů by mohl být u pacientů příští rok

mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur (zhruba 26 milionů Kč). Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu. Trojice studentů z ČVUT, která s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži, dnes další rozvoj projektu představila novinářům.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současné době většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s pomocí níž odebere kapku krve. Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací. "Glukometry se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily," uvedl autor nového řešení Marek Novák. Studenti se rozhodli využít fakt, že téměř každý včetně dětí vlastní chytrý mobilní telefon.

Podle Nováka je ambicí týmu vyrábět nový glukometr za 50 až 70 procent výrobní ceny současných přístrojů, které stojí 12 až 15 dolarů (asi 270 až 340 korun). Kolik by mohl stát pro české pacienty zatím není jasné, jednat se bude o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami. Současné glukometry největší česká pojišťovna VZP proplácí až do 1000 korun jednou za deset let. Další náklady měření, nynějšího i nového, jsou jednorázové proužky, kterých VZP dětem platí až 1800 ročně.

Před měřením si děti v aplikaci odhadnou, jakou hodnotu cukru v krvi asi budou mít. "To je učí poslouchat své tělo a předem poznat, jestli mají hodnotu cukru vyšší nebo nižší než je doporučená," uvedl Novák. Potom přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci. Za pravidelná měření nebo dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek.

"Jahody jsou ovoce, které má nejnižší glykemický index. Zároveň vypadá jako kapka krve," řekla vývojářka aplikace Barbora Suchanová. Výsledky mohou rodiče zobrazit ve webové aplikaci, upozornění dostanou přes Skype. Aplikace uvede i polohu dítěte, která je důležitá v případě, že je hladina cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Podobně ale mohou i děti kontrolovat své rodiče v seniorském věku nebo partnera či partnerku.

Samotný přístroj by mohla podle studentského návrhu vyrábět některá z firem, která se věnuje zdravotnickým prostředkům. Aplikaci a webové rozhraní pro rodiče si studenti dál budou rozvíjet sami.

Letos v červenci zvítězili studenti s tímto projektem v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft. Ve finále, které se konalo v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa a získali ocenění 250.000 dolarů (zhruba 5,5 milionu korun). Češi v soutěži uspěli poprvé.

Cukrovkou trpí přibližně 415 milionů lidí a podle odhadů jejich počet do roku 2040 vzroste na 642 milionů. V České republice se v roce 2015 s tímto onemocněním léčilo přes 850.000 lidí. Pacienti musí celý život dodržovat přísný režim a pravidelně si kontrolovat hladinu cukru v krvi.


15. 8. 2017; iHNed.cz

"Chytrý" přístroj pro diabetiky, se kterým čeští studenti vyhráli mezinárodní soutěž Microsoftu, bude na trhu příští rok

Trojice českých studentů navrhla nový glukometr X.GLU, který má usnadnit život diabetikům.

Autoři nyní hledají investora, u pacientů by výrobek mohl být příští rok.

Glukometr je inovativní především propojením s chytrým telefonem.

"Chytrý" glukometr X.GLU českých studentů komunikující s mobilem by mohli mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur (zhruba 26 milionů korun).

Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu.

Trojice studentů z ČVUT, která s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži, v úterý další rozvoj projektu představila novinářům.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současnosti většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s pomocí níž odebere kapku krve. Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací.

"Glukometry se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily," uvedl autor nového řešení Marek Novák. Studenti se rozhodli využít fakt, že téměř každý včetně dětí vlastní chytrý mobilní telefon.

Podle Nováka je ambicí týmu vyrábět nový glukometr za 50 až 70 procent výrobní ceny současných přístrojů, které stojí 12 až 15 dolarů (asi 270 až 340 korun).

Kolik by mohl stát pro české pacienty, zatím není jasné, jednat se bude o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami.

Současné glukometry největší česká pojišťovna VZP proplácí až do 1000 korun jednou za deset let. Další náklady měření, nynějšího i nového, jsou jednorázové proužky, kterých VZP dětem platí až 1800 ročně.

Před měřením si děti v aplikaci odhadnou, jakou hodnotu cukru v krvi asi budou mít. "To je učí poslouchat své tělo a předem poznat, jestli mají hodnotu cukru vyšší nebo nižší než je doporučená," uvedl Novák. Potom přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci.

Za pravidelná měření nebo dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek.

"Jahody jsou ovoce, které má nejnižší glykemický index. Zároveň vypadá jako kapka krve," řekla vývojářka aplikace Barbora Suchanová.

Výsledky mohou rodiče zobrazit ve webové aplikaci, upozornění dostanou přes Skype. Aplikace uvede i polohu dítěte, která je důležitá v případě, že je hladina cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Podobně ale mohou i děti kontrolovat své rodiče v seniorském věku nebo partnera či partnerku.

Samotný přístroj by mohla podle studentského návrhu vyrábět některá z firem, která se věnuje zdravotnickým prostředkům. Aplikaci a webové rozhraní pro rodiče si studenti dál budou rozvíjet sami.

Letos v červenci zvítězili studenti s tímto projektem v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft.

Ve finále, které se konalo v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa a získali ocenění 250 000 dolarů (zhruba 5,5 milionu korun). Češi v soutěži uspěli poprvé.

Cukrovkou trpí přibližně 415 milionů lidí a podle odhadů jejich počet do roku 2040 vzroste na 642 milionů. V České republice se v roce 2015 s tímto onemocněním léčilo přes 850 000 lidí. Pacienti musí celý život dodržovat přísný režim a pravidelně si kontrolovat hladinu cukru v krvi.

Stát zvýší tlak na nemocnice, začne hodnotit jejich kvalitu. Lékaři varují před zjednodušenými žebříčky, za Ratha je poškodily - čtěte ZDE

Od dálnic zmizí tisíce billboardů. Odstranění zaplatí jejich majitelé, vyjde na deset až 300 tisíc korun - čtěte ZDE

V Praze se otevřela první česko-čínská školka. S angličtinou už dnes děti neoslní, říká její zakladatel - čtěte ZDE

"Devátá planeta" Nibiru se srazí se Zemí, hlásají dezinformační weby. Google takové zprávy ve vyhledávání potlačí, i v češtině - čtěte ZDE


15. 8. 2017; halonoviny.cz

Chytí se studentský vynález?

»Chytrý glukometr« českých studentů komunikující s mobilem by mohli mít první pacienti koncem příštího roku. Nyní autoři hledají investora pro dokončení softwarových řešení a objednání první série výrobků, potřeba je asi milion eur (zhruba 26 milionů Kč).

Dětem má přístroj a webová aplikace usnadnit život s diabetem, rodičům jejich kontrolu, uvedla trojice studentů z ČVUT, která s projektem zvítězila v mezinárodní soutěži Microsoft Imagine Cup.

Děti přenesou kapku krve na měřicí proužek v glukometru a výsledky se téměř okamžitě objeví v aplikaci. Za pravidelná měření nebo dobré odhady sbírají děti body ve formě jahůdek. Výsledky mohou rodiče zobrazit ve webové aplikaci, upozornění dostanou přes Skype. Aplikace uvede i polohu dítěte, která je důležitá v případě, že je hladina cukru tak nízká, že hrozí bezvědomí. Podobně ale mohou i děti kontrolovat své rodiče v seniorském věku nebo partnera či partnerku.

Diabetik si musí hladinu cukru měřit několikrát denně. V současné době většinou nosí glukometr s displejem a tlačítky, náhradní měřicí papírky a takzvanou lancetu s jehličkou, s pomocí níž odebere kapku krve. Řešení českých studentů je inovativní v tom, že glukometr má velikost platební karty, displej nahradilo propojení s mobilní aplikací. »Glukometry se za posledních 15 či 20 let vůbec nezměnily,« uvedl autor nového řešení Marek Novák, který objev učinil se svými spolužáky Tomášem Pikousem a Barborou Suchanovou. Studenti se rozhodli využít fakt, že téměř každý včetně dětí vlastní chytrý mobilní telefon.

Podle Nováka je ambicí týmu vyrábět nový glukometr za 50 až 70 procent výrobní ceny současných přístrojů, které stojí 12 až 15 dolarů (asi 270 až 340 korun). Kolik by mohl stát pro české pacienty, zatím není jasné, jednat se bude o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami. Současné glukometry největší česká pojišťovna VZP proplácí až do 1000 korun jednou za deset let. Další náklady měření, nynějšího i nového, jsou jednorázové proužky, kterých VZP dětem platí až 1800 ročně.


11. 8. 2017; ict-nn.com

Díky vědecké metodě prediktivního řízení, ušetřila ČVUT téměř 3 miliony korun

V roce 2010 aplikovali vědci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT jako první v Evropě efektivní metodu, jak ušetřit náklady na vytápění budov. Systém tzv. prediktivního řízení nasadili přímo v komplexu budov ČVUT na adrese Technická 2, kde se od té doby neustále zdokonaluje. Z vyhodnocení v červenci 2017 vyplývá, že za sedm let provozu univerzita ušetřila na vytápění 5,6 milionů Kč, což znamená průměrnou úsporu 18 % (800 000 Kč) za topnou sezónu. Metoda poprvé použitá v Česku se od té doby rozšířila po světě a související články českých vědců patří k nejcitovanějším v oboru.

Za úspěchem stojí pokročilá matematika a práce studentů z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Univerzitní budova byla ideálním testovacím prostředím, a tak zde vědci jako první v Evropě použili k řízení vytápění tzv. prediktivní regulátor. Jde o nadřazenou softwarovou vrstvu, počítačový program, který se stará se o optimalizaci veškerých energetických toků budovy. Software v půlhodinových cyklech provádí výpočty založené na matematickém popisu termodynamiky budovy, aktuálním vývoji teploty uvnitř i vně, předpovědi počasí i dalších parametrech, a následně reguluje přívod otopné vody do systému.

Provoz prediktivního regulátoru je velice úsporný (náklady na hardware i software jsou minimální) a nevyžaduje velké zásahy do stávajícího systému vytápění. Tvorba matematického modelu budovy a samotná implementace systému ale vyžaduje špičkové znalosti z oboru řídicí techniky, fyziky budov a v neposlední řadě mnoho zkušeností s napojením řídicích systémů budov.

Řídící algoritmy prediktivního regulátoru vyvinula během několika let skupina působící katedře řídicí techniky FEL ČVUT a v průběhu času se jednotliví členové týmu dělili o zkušenosti v rámci stáží na prestižních zahraničních univerzitách v týmech zabývajících se touto problematikou (ETH Zurich, KU Leuven, UC Berkeley a další). Tím, že implementace prediktivního regulátoru v univerzitní budově byla první reálnou aplikací v Evropě, zahraniční partneři měli obrovský zájem o praktické poznatky našich studentů. Výzkum tématu na katedře řídicí techniky FEL ČVUT pokračuje i dále - například nedávná práce Evy Žáčekové publikovaná v odborném časopise Control Engineering Practice ukázala další možnosti zefektivnění této revoluční metody.

„S odstupem času lze říci, že se jedná o mimořádný úspěch našeho výzkumu a vývoje. Články na toto téma jsou hojně citované a patří mezi základní publikace oboru," říká profesor Michael Šebek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, jehož vynikající doktorandka Eva Žáčeková úspěšně převzala štafetu dalšího výzkumu. „Z pohledu na účet za vytápění navíc vyplývá, že metoda v praxi skvěle funguje - šetří miliony,“ dodává profesor Šebek.

Pro svou efektivitu se v letech 2011-2017 metoda aplikovala v mnoha dalších budovách v Česku i ve světě, například v Praze a okolí (kancelářská budova, základní škola, obytný panelový dům), v Belgii (kancelářská budova s tepelným čerpadlem), a dokonce v budově knihovny univerzity v Berkeley. Komerčně dále metodu rozvíjí firmy Feramat Cybernetics a Energocentrum Plus. „V posledním roce jsme prediktivní řízení budovy ČVUT rozšířili o hlídání maximálního odběru tepla, což je limit, který je nastavený s teplárenskou společností," říká Jan Široký ze společnosti Energocentrum Plus. „Díky tomu nehrozí penále za překročení tohoto limitu."

Prediktivní řízení vytápění přináší největší úsporu u budov s velkou tepelnou setrvačností nebo akumulací energie, při dynamických cenách energie nebo v případě více zdrojů s rozdílnými parametry účinnosti. Proto má tato metoda velký potenciál v použití v tzv. chytrých sítích. „Metoda prediktivního řízení vytápění vyvinutá a otestovaná na naší katedře se v budoucnu může stát samozřejmou součástí inteligentních budov na celém světě. Jsme rádi, že jsme k tomu mohli významně přispět," říká profesor Šebek.


11. 8. 2017; regiony.impuls.cz

Milionový nápad. Studenti s glukometrem vyhráli soutěž Microsoftu

Student Fakulty elektrotechniky ČVUT se ve středu vrátil ze zámoří, kde spolu s Barborou Suchanovou a Tomášem Pikousem vyhráli Imagine Cup pořádaný společností Microsoft. Ve finále v americkém Redmondu porazili se svým projektem, který pomáhá dětem s cukrovkou, 54 týmů z celého světa a získali ocenění v hodnotě 250 tisíc dolarů, což je zhruba 5,5 milionu korun.


11. 8. 2017; Mladá fronta Dnes

Milionový nápad! Studenti vyhráli v soutěži Microsoftu

ČESKÉ BUDĚJOVICE Marek Novák si může konečně v klidu vychutnat úspěch v jedné z nejprestižnějších soutěžích světa. Student Fakulty elektrotechniky ČVUT se ve středu vrátil ze zámoří, kde spolu s Barborou Suchanovou a Tomášem Pikousem vyhráli Imagine Cup pořádaný společností Microsoft.

Ve finále v americkém Redmondu porazili se svým projektem, který pomáhá dětem s cukrovkou, 54 týmů z celého světa a získali ocenění v hodnotě 250 tisíc dolarů, což je zhruba 5,5 milionu korun.

"Původní nápad bezbateriového glukometru je moje autorská myšlenka. Vypadá jako kreditní karta a nabíjí se pomocí kontaktu s chytrým telefonem. A v tu dobu jsem poznal i Báru s Tomášem a řekli jsme si, že by bylo dobré vytvořit k němu software," říká 23letý Marek Novák z Českých Velenic.

Zařízení vzniklo jako nový projekt X. GLU, který je zaměřený především na malé děti, jež mohou mít problémy s disciplínou, kterou léčba cukrovky vyžaduje. Pomocí nového glukometru jsou děti k dodržování přísného režimu motivovány herními prvky a odměnami za pravidelné měření přímo v aplikaci. Rodiče mohou také v případě glykemického šoku zjistit místo, kde se dítě nacházelo v době posledního měření.

"Glukometr máme patentovaný a počítáme s tím, že v příštím roce začne jeho výroba. V první řadě míříme na střední Evropu," upřesnil vysoký tmavovlasý student, který se vývoji kreativních zdravotnických pomůcek věnuje už od gymnázia.

Je spokojený, že své originální nápady může dotáhnout až do praxe, ale cení si i úspěchů nasbíraných v mezinárodních soutěžích. Vždyť prosadit se mezi nastupující vývojářskou elitou z prestižních univerzit je nejlepší motivací.

Přitom už jen stát na startovní čáře záhy po dvacetihodinovém letu do Ameriky ve dvoudenním presu, kdy porotci vyřazovali špičkové týmy jako na běžícím pásu, byl pro Čechy obrovský handicap. "Za velký úspěch jsme považovali už postup do top desítky. A když jsme se dostali mezi čtyři týmy, které odjely do natáčecích center Microsoftu, byla to tak obrovská konkurence, že záleželo opravdu na detailech prezentace před ostřílenou porotou," líčí Marek Novák.

Při vyhlašování výsledků pak bylo české trio po dvoudenním maratonu, při němž naspalo jen čtyři hodiny, tak unavené, že úspěch ani moc nevnímalo. "Ale pak jsme si pobyt v Americe prodloužili o dva týdny a procestovali Kalifornii od Los Angeles po San Francisco včetně Yosemitského národního parku a skvěle si odpočinuli," libuje si.


9. 8. 2017; Vlasta

Dětská cukrovka, Češi v cizině a výlety

Tým českých studentů zvítězil v mezinárodní soutěži v Americe. Vymysleli pomůcku pro děti s cukrovkou. V Praze se konalo setkání pedagogů, kteří učí po celém světě češtinu. Zajímavé tipy na rodinné výlety nabízí aplikace Skryté příběhy.

Vědecké naděje

Možná to znáte z domova, že dostat děti nebo vnoučata od počítače je docela kumšt. Ještě dohrát hru, ještě si popovídat s kamarády.

Jenže počítač je pro mladé lidi nejen zábava, ale také nástroj k vývoji něčeho užitečného.

Koncem července přišla z Ameriky zpráva o úspěchu českých studentů, kteří vymysleli šikovného pomocníka pro dětské cukrovkáře.

Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbara Suchová porazili 54 týmů z celého světa a získali 5,5 milionů korun. Tento studentský tým z ČVUTpředstavil porotě miniaturní glukometr velikosti platební karty. Tato pomůcka je hlavně pro malé děti s cukrovkou, které mají problémy s disciplínou, bez ní se léčba této nemoci neobejde. Nový glukometr dětem pravidelně připomíná, kdy si mají měřit hladinu cukru v krvi. Nápad českých studentů již zaujal jednoho investora, takže se snad brzy dočkáme výroby této technické novinky.

Další velkou nadějí pro vědecký výzkum je studentka karlovarského gymnázia Karina Movsesjanová, která se svojí studentskou prací o buňkách nakažených rakovinou vyhrála tři ceny na nejprestižnější mezinárodní soutěži v Los Angeles pro mladé vědce do dvaceti let. Mladá vědkyně kromě studia stíhá i práci v laboratořích biologického ústavu lékařské fakulty.

Čeština ve světě

Lékařka Lucie Boucher Slavíková se na začátku 90. let provdala do Francie.

Když měly její děti nastoupit do první třídy francouzské školy, netušila, že je musí zároveň zapsat i do české školy. Český stát totiž nařizuje rodičům, aby děti plnily školní docházku i v zahraničí. V roce 2003 Lucie založila první Českou školu bez hranic (ČŠBH) a postupně do výuky češtiny nadchla desítky pedagogů po celém světě. Minulý týden se v Praze konala konference, kam přijely učitelky ze zahraničí. Spolek ČSBH podporuje činnost více než šedesáti škol - od Evropy přes Severní Ameriku, Austrálii až po Nový Zéland, dalším téměř padesáti napomáhá v jejich začátcích.

Rodina na výletě

Pokud už vám docházejí tipy na výlety, zkuste se podívat na zajímavou aplikaci Skryté příběhy od firmy Tripeduca. Tato hra je po rodiny s dětmi ve věku 6-13 let a představuje historické příběhy po celé republice. Aplikaci si stáhnete do mobilu a pátráte i bez internetu.

Každý příběh má vlastní trasu na mapě a postupně se dozvídáte zajímavosti z historie.

Čeká vás hledání pokladu v Berouně nebo procházka po stopách alchymistů na Opavsku.


8. 8. 2017; Kiss Morava

Trojice studentů ČVUT vyhrála prestižní americkou soutěž Imagine Cup

moderátor:

Trojice studentů ČVUT Barbora Suchanová z Loun, Marek Novák z Českých Velenic a Tomáš Pikous z Prahy vyhráli prestižní americkou soutěž Imagine Cup. Ve finále za sebou nechali 54 týmů z celého světa. Soutěž pořádá společnost Microsoft. Studenti vytvořili nový glukometr, který má pomoci dětským diabetikům při jejich nemoci. Prestižní soutěž tak poprvé v historii vyhrál český tým.


8. 8. 2017; taborsky.denik.cz¨

Se svým glukometrem porazili zbytek světa

Jižní Čechy - Trojice studentů vyhrála prestižní soutěž.

"Ulehčit dětským diabetikům jejich nemoc. Takový byl cíl trojice studentů z ČVUT. Barbora Suchanová z Loun, Tomáš Pikous z Prahy a Marek Novák z Českých Velenic proto vytvořili nový glukometr, který má povinné měření hladiny cukru v krvi dělat trochu snesitelnějším.

"Náš výrobek se skládá z glukometru ve formátu kreditní karty a softwarového řešení, které umožňuje snadnou správu naměřených výsledků," přiblížil výrobek Marek Novák, absolvent českobudějovického gymnázia J. V. Jirsíka.

S tím také odjeli na konci července do USA, kde se zúčastnili celosvětové soutěže Imagine Cup, pořádané společností Microsoft. Ve finále porazili padesát čtyři týmů a stali se tak prvními Čechy, kteří v prestižní soutěži dosáhli na stupeň nejvyšší.

Za sebou nechali padesát čtyři týmů

Když přijela trojice studentů z ČVUT na konci července do amerického Redmondu představit na mezinárodní soutěž Imagine Cup svůj projekt na měření hladiny cukru v krvi dětských pacientů, možná ani netušila, jak moc dobrá nakonec bude. Právě Tomáš Pikous, Barbora Suchanová a Marek Novák totiž nakonec zvedli pohár pro absolutní vítěze a stali se tak vůbec prvními Čechy, kteří v této soutěži uspěli.

Jak ale uvedl Marek Novák, rodák z Českých Velenic a absolvent budějovického gymnázia J. V. Jirsíka, úkol to rozhodně nebyl snadný. "Konkurence na soutěži byla tvrdá, stáli jsme i proti týmům z MIT, Stanfordu nebo Oxfordu," shrnul Marek Novák své zkušenosti. Nakonec za sebou ale všech 54 týmů nechali a získali odměnu 225 tisíc dolarů.

Porotu totiž zaujali svým výrobkem, který má dětským diabetikům ulehčit jejich nemoc. A to za pomoci glukometru, který má velikost kreditní karty a v pohodě se tak vejde do peněženky. Ten je navíc propojený s aplikací v mobilu, která naměřené výsledky zaznamenává a v případě potřeby zasílá výsledky i s určením polohy rodičům. "Formát kreditní karty a miniaturní velikost elektroniky nám umožňuje do značné míry design ovlivnit nejen z hlediska barvy, ale i tvaru a motivu. To nám dává oproti konkurenci jednoduchou možnost posunout současné glukometry blíže k dětem a udělat z nich nejen zdravotnický prostředek, ale i něco, co můžou mít děti rády a vytvořit si k tomu bližší vztah než k dnešním měřičům cukru," popsal Marek Novák výhody výrobku, na kterém s Barborou a Tomášem pracovali přes dva roky.

A co plány do budoucna? "Aktuálně hledáme financování pro dokončení vývoje a uvedení produktu na trh. Dále spolupracujeme s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy na výzkumu souvisejícím s nalezením léčby diabetu," dodal."


8. 8. 2017; ict-nn.com

Čeští vědci získali prestižní ocenění na IFAC 2017.

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, získali dvě významná ocenění za demonstrace a průmyslový úspěch na Světovém kongresu IFAC 2017 ve francouzském Toulouse. Prezentovali zde mimo jiné způsob, jak bude v budoucnu možné magneticky ovládat mikroroboty nebo řídit umělé oplodnění. Vzhledem k významu konference IFAC 2017 jde o mimořádný úspěch české vědy.

Světový kongres IFAC pořádá Mezinárodní federace pro automatické řízení IFAC a v rámci svého oboru jde bezesporu o nejvýznamnější vědecké setkání na světě. Dvacátý ročník kongresu hostil v červenci 2017 ve francouzském Toulouse přes 4000 expertů z univerzit a firem zabývajících se automatickým řízením a nechyběli ani češti vědci. Katedra řídicí techniky FEL ČVUT byla se svými sedmi účastníky a šesti prezentacemi tradičně nejsilnějším zástupcem z České republiky - a získali za svůj přínos dvě důležitá ocenění.

Nejlepší demonstrace: jak řídit umělé oplodnění či mikroroboty

Tým katedry ve složení Jiří Zemánek, Zdeněk Hurák a Sergej Čelikovský získal prestižní ocenění EEA Demonstrator Paper Prize za prezentaci článku o řídicím systému pro magnetickou manipulaci. Ocenění uděluje a sponzoruje Club EEA (francouzské sdružení profesorů a vědců v oblasti elektrických a informačních věd) za nejlepší prezentaci vědecké práce na kongresu formou článku a živé demonstrace.

Elektrická a magnetická distribuovaná manipulace je velmi atraktivní téma, které autoři rozvíjejí spolu s analytickými biochemiky AV ČR - jde totiž princip, jak bezdotykově řídit mnoho mikroskopických objektů a přemisťovat je zároveň na různá místa. Medicína tuto metodu může využít pro ovládání jednotlivých lidských buněk (například při umělém oplodnění či léčbě rakoviny) nebo mikrorobotů, které se budou používat pro testy a diagnostiku.

Největší průmyslový úspěch: software pro vývoj automobilů

Absolventi katedry mají navíc velký podíl na ještě významnějším ocenění Industrial Achievement Award (Cena za průmyslový úspěch), která patří mezi nejprestižnější tzv. Velké ceny IFAC. Tuto cenu získal tým složený z profesorů University of California z Berkeley a inženýrů firmy Honeywell International Inc, mezi nimiž jsou dva čeští vědci Jaroslav Pekař a Daniel Pachner. Oba jsou absolventy katedru řídicí techniky FEL ČVUT, kde rovněž získali doktorát, vedoucím české laboratoře firmy Honeywell je navíc profesor Vladimír Havlena působící opět na této katedře. Cenu získali za vývoj a aplikaci pokročilých metod řízení pro automobilové hnací soustavy a za produktizaci software OnRAMP Design Suite. Tento nástroj přináší významný pokrok ve vývoji automobilů a je velmi úspěšný i komerčně. Zkracuje dobu nastavování řídicí jednotky z měsíce na tři dny, snižuje spotřebu, emise i výrobní náklady.


7. 8. 2017; Euro.cz

Čeští studenti vyhráli soutěž Imagine Cup

Na letošním celosvětovém finále soutěže Imagine Cup vybojoval historicky první vítězství studentský startup X. GLU. Tým studentů pražské ČVUT vyhrál s inovativním projektem, který pomáhá dětem s cukrovkou. Odbornou porotu zaujalo komplexní technologické řešení s velkým společenským dopadem.

Bojovat o hlavní cenu v hodnotě 100 tisíc dolarů přijelo do ústředí Microsoftu v Redmondu 54 studentských týmů z celého světa. Na snímku výherci Barbora Suchanová, Marek Novák a Tomáš Pikous.


7. 8. 2017; studentpoint.cz

Studenti FEL ČVUT vyhráli mezinárodní soutěž

Studenti programů Elektronika a komunikace a Otevřená informatika Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbora Suchanová zvítězili ve finále prestižní studentské soutěže Microsoft Imagine Cup v americkém Redmontu. Porazili 54 týmů z celého světa a domů si kromě poháru vezou 250 tisíc amerických dolarů.

Chytrý glukometr

V rámci startupu X.GLU trojice studentů vyvíjí bezbateriový glukometr, který má formát kreditní karty a je propojený s chytrým telefonem.

Cílí hlavně na malé děti trpící cukrovkou, jež mohou mít problémy s disciplínou, kterou léčba této nemoci vyžaduje.

Díky webové a mobilní aplikaci může zařízení okamžitě informovat rodiče dítěte o naměřených hodnotách. Zároveň jim oznámí polohu potomka, aby mohli případně zasáhnout.

„Chtěli jsme něco, za co se děti nemusí stydět,“ vysvětluje Barbora Suchanová v rozhovoru pro Seznam.cz

Prestižní soutěž

Microsoft Imagine Cup je celosvětová soutěž, jejímž smyslem je podpora nové generace počítačových odborníků při vývoji inovativních projektů.

Jde o úplně první vítězství pro tým z České republiky. Mezi soupeře jediného českého týmu ve finále patřili i studenti z Oxfordu nebo MIT (Massachusetts Institute of Technology) a Stanfordu, což jsou nejprestižnější technologické univerzity na světě.

Za týmem X.GLU se letos na druhém místě umístili Američané s aplikací na vyhledávání konkrétních produktů ve velkých skladovacích prostorech, na třetím místě pak tým Argentinců s projektem, který využívá drony při přírodních katastrofách.


7. 8. 2017; technickytydenik.cz

Unikátní systém prediktivního vytápění ušetřil milióny korun

Na katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT vznikl systém tzv. prediktivního řízení vytápění. Ten byl od roku 2010, jako první metoda toho typu, testován přímo na budově fakulty v Technické ulici. Z vyhodnocení jeho funkcí vyplynulo, že za 7 let provozu ušetřila univerzita za vytápění 5,6 miliónů korun.

Univerzitní budova byla ideálním testovacím prostředím, a tak zde vědci jako první v Evropě použili k řízení vytápění tzv. prediktivní regulátor. Jde o nadřazenou softwarovou vrstvu, počítačový program, který se stará se o optimalizaci veškerých energetických toků budovy. Software v půlhodinových cyklech provádí výpočty založené na matematickém popisu termodynamiky budovy, aktuálním vývoji teploty uvnitř i vně, předpovědi počasí i dalších parametrech, a následně reguluje přívod otopné vody do systému.

Provoz prediktivního regulátoru je velice úsporný a nevyžaduje velké zásahy do stávajícího systému vytápění. Tvorba matematického modelu budovy a samotná implementace systému ale vyžaduje špičkové znalosti z oboru řídicí techniky, fyziky budov a v neposlední řadě mnoho zkušeností s napojením řídicích systémů budov.

Řídící algoritmy prediktivního regulátoru vyvinula během několika let skupina působící katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické a v průběhu času se jednotliví členové týmu dělili o zkušenosti v rámci stáží na prestižních zahraničních univerzitách v týmech zabývajících se touto problematikou (ETH Zurich, KU Leuven, UC Berkeley a další). Tím, že implementace prediktivního regulátoru v univerzitní budově byla první reálnou aplikací v Evropě, zahraniční partneři měli obrovský zájem o praktické poznatky našich studentů.


7. 8. 2017; Týden

Zabiják cukrovka. Jsme na cestě k léku?

Cukrovka trápí čím dál více lidí. Zejména její druhý typ se stal morem vyspělého světa. Vědci nyní představili nadějný objev, který by mohl nemoc zcela vyléčit.

Každých osm sekund ve světě zemře jeden člověk na následky diabetu. Tedy zhruba čtyři miliony osob ročně. Neudržení správné hladiny cukru v krvi se stalo civilizačním onemocněním, které spolu s chorobami srdečními, nádorovými, respiračními a nemocemi trávicí soustavy tvoří pětici největších strašáků lidstva. Vědecké týmy napříč světem se snaží najít účinný lék, který by nejen tišil příznaky, ale onemocnění pokud možno zcela vyléčil. Rok 2017 je v tomto ohledu revoluční. Odborníci nalezli klíčový enzym, který dosud znesnadňuje léčbu cukrovky, úspěšně pracují s laserovými operacemi a testují biologickou léčbu.

Enzym, který škodí

Významnějších výsledků zatím vědci dosáhli v případě cukrovky 2. typu (viz Druhy diabetu), která postihuje naprostou většina pacientů - 93 procent. Zaměřili se na ni například výzkumníci z Kalifornské univerzity, kteří chtěli vyřešit problém, kdy buňky v těle přestanou reagovat na produkovaný inzulin. Takzvaná inzulinorezistence byla až dosud velkou neznámou. Lékaři o ní věděli, při léčbě s ní počítali, avšak o tom nejdůležitějším - jejích příčinách - se pouze spekulovalo. Univerzitní vědci ale ke konci loňského roku oznámili velký úspěch: věří, že nalezli enzym, který za resistenci může. Ten při spojení s buňkou způsoboval, že buňka na inzulin přestala reagovat a člověk onemocněl cukrovkou.

Látku nalezenou v játrech výzkumníci představili pod zkratkou LMPTP a hned začali pracovat na její blokaci. To se podařilo. Narušením postupu LMPTP se buněčným receptorům vrátila jejich vnímavost a ty opět začaly reagovat na inzulin. Objev má ale samozřejmě háček. Testy proběhly teprve letos, pilulky zatím byly podávány pouze laboratorním myším. "Věříme, že by nové léčivo mohlo vést ke zcela nové terapeutické strategii pro absolutní léčbu cukrovky 2. typu. Pokud by tento nový lék fungoval tak, jak se nám podařilo prokázat, mohl by být použit pro zvrácení inzulinové rezistence. Teď ale musíme zjistit, zda je použitá chemická látka zcela bezpečná i u lidí," uvedla vedoucí vědeckého týmu Stephanie Stanfordová. U myší test dopadl na jedničku. Ty, které trpěly cukrovkou, byly vyléčeny. Hodnota cukru v jejich krvi je v optimu, neprojevily se dokonce ani žádné vedlejší účinky. Schválení testů na lidech a jejich realizace potrvá ale pravděpodobně minimálně do roku 2025.

Zadržme nemoc včas

Další cestou by mohla být prevence diabetu už v době, kdy jím člověk ještě netrpí, ale schyluje se k němu. Vědci se začali zabývat stadiem takzvaného prediabetu a možnostmi, jak jej využít ve prospěch lidského zdraví. "Jde o šedou zónu, kdy pacient už má vyšší hodnotu cukru v krvi, ale ještě ji nelze označit za diabetes," vysvětluje diabetoložka Michala Pelikánová (viz rozhovor na str. 18).

Zahraniční studie prokázaly, že lidé s prediabetem mají desetkrát až dvacetkrát větší pravděpodobnost onemocnění diabetem než ostatní. Už po tomto signálu je tedy dobré zamyslet se nad svým životním stylem a stravováním. Pokud člověk s prediabetem začne jíst zdravěji, shodí nadbytečná kila a denně stráví půl hodiny chůzí, sníží riziko vyvinutí druhého typu cukrovky přibližně o 58 procent za dva roky, uvedl s odkazem na finské a čínské studie internetový deník o vědě ScienceAlert. Český pacient se o prediabetu může dozvědět například od svého praktického lékaře. Češi ale bohužel na preventivní prohlídky chodí jen málo. Často proto informaci o svém onemocnění získají až ve chvíli, kdy přejde do definitivního stadia cukrovky, která je pak trápí celý život.

Dobré víno, špatné pivo

Lidi, kteří si rádi dopřejí skleničku alkoholu, potěší zcela nová informace, kterou v minulém týdnu přinesl on-line deník TÝDEN. CZ. Dánští vědci z Národního ústavu pro zdraví zjistili, že u lidí, kteří pijí alkohol až čtyřikrát týdně, existuje menší pravděpodobnost onemocnění diabetem druhého typu než u těch, kdo nepijí vůbec. Především víno se jeví jako zvláště přínosný nápoj pro naše zdraví, protože má schopnost řídit množství cukru v krvi.

"Zjistili jsme, že je účinnější konzumovat alkohol v malých, ale pravidelných dávkách," informoval profesor Janne Tostrup. Jeho tým sledoval více než pět tisíc lidí po dobu pěti let. Celkem u 859 mužů a 887 žen se projevil diabetes prvního či druhého typu. Výzkumníci dospěli k závěru, že umírněná konzumace alkoholu třikrát až čtyřikrát týdně snižuje výskyt cukrovky o 32 procent u žen a o 27 procent u mužů ve srovnání s lidmi, kteří pijí alkohol méně než jednou týdně. Závěry ale také upozorňují, že různé druhy alkoholu mají odlišný účinek.

Alkoholický nápoj z hroznů, zejména červené víno, je přínosný, protože obsahuje polyfenoly. Ty řídí množství cukru v krvi. Pivaři ale důvod k radosti nemají - vědci odhalili, že mužům pijícím jedno až šest piv za týden hrozí onemocnění cukrovkou o 21 procent častěji ve srovnání s těmi, kteří si dají méně než jedno.

Zachrání nás laser?

V objevech se ale činí i Češi. Cukrovka druhého typu vzniká nesprávným životním stylem, klíčovou roli hraje nadváha. Obézním pacientům by mohl pomoci laserový zásah v tenkém střevě. Endoskopický zákrok bez nutnosti operace aktuálně

testuje pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Metoda počítá s tím, že laser zavedený přes jícen a žaludek zlikviduje část nervových buněk ve dvanáctníku. "Tento začátek tenkého střeva funguje jako takový druhý jazyk. Buňky v něm mají analyzovat obsah, který tam ze žaludku přijde, a podle jejich signálů se metabolismus nastaví," vysvětlil vedoucí lékař projektu, gastroenterolog IKEM Marek Beneš, na tiskové konferenci.

Dvanáctník po laserovém zásahu nereaguje a tělo si myslí, že člověk potravu nepřijímá. "Začne vyplavovat zásoby, zbavovat se cukru, protože si myslí, že člověk trpí," doplnil. Postupně to vede ke zhubnutí a zmírnění cukrovky. Pacient ale podle Beneše nevyhladoví, tělo má další mechanismy, které příjem potravy vyhodnocují.

Někteří diabetologové tento zákrok považují za příliš drastický. IKEM ale argumentuje, že léčba byla otestována již v zahraničí - konkrétně v Izraeli. Ani u jednoho z 27 pacientů se neprojevily žádné komplikace, prvotní výsledky testů vyznívaly velmi optimisticky. Klinické testování bude probíhat tři roky, podílí se na něm i dvě izraelská a jedno švýcarské pracoviště. Zájemců o léčbu je velké množství, zákrok je ale finančně náročný (platí jej izraelská strana) a celkový počet pacientů ve studii nemá být vyšší než sto až sto padesát.

Studentský nápad

Za zmínku ale stojí i další úspěch Česka, byť se netýká přímo léčby diabetu, ale spíše dodržování režimových opatření a diety. Tým studentů z Českého vysokého učení technického v Praze v minulém týdnu zvítězil se svým projektem, který pomáhá dětem s cukrovkou, v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup pořádané společností Microsoft. Ve finále, které se konalo v americkém Redmondu, porazili 54 týmů z celého světa a získali ocenění v hodnotě 5,5 milionu korun. Jde vůbec o první vítězství v soutěži Imagine Cup pro Českou republiku a zaznamenala jej klíčová světová média.

Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbara Suchanová se svým projektem X. GLU chtějí pomoci diabetikům udržet svou nemoc pod kontrolou. Jejich nový glukometr je velký jako platební karta a je propojen s chytrým telefonem. Určen je zejména pro děti, jež mohou mít problémy s disciplínou, kterou léčba cukrovky vyžaduje. Pomocí přístroje jsou děti k dodržování přísného režimu motivovány herními prvky a odměnami za pravidelné měření přímo v aplikaci. Pomáhá i rodičům. Ti mohou v případě glykemického šoku zjistit místo, kde se dítě nacházelo v době posledního měření. V současnosti studenti hledají vhodného partnera, který by finančně podpořil další vývoj jejich nápadu a následnou sériovou výrobu přístroje.

---

Jak se projevuje cukrovka

MOZEK ** Velká žíznivost ** Zvýšená chuť k jídlu ** Spavost až letargie ** Ztráta zájmu o komunikaci ** Poruchy vědomí až bezvědomí

SYSTÉMOVÉ PROBLÉMY ** Velký výkyv v hmotnosti ** Pomalé hojení ran ** Kožní problémy

DUTINA ÚSTNÍ ** Zápach z úst ** Pachuť v ústech

PLÍCE ** Hluboké, zrychlené až zalykavé dýchání

VNITŘNÍ ORGÁNY ** Zvracení ** Nevolnost ** Bolesti orgánů

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA ** Změny barvy a hustoty moči ** Cukr v moči ** Nadměrné močení

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ ** Zhoršená hybnost Druhy diabetu ** 1. typ - začíná se projevovat obvykle v dětství či dospívání. V některých případech je možný i pozdní vznik tohoto onemocnění po třicátém roce, pak ho označujeme jako LADA (latent autoimmune diabetes in adults), tedy pomalu probíhají cukrovka dospělých. Tímto typem trpí sedm procent diabetiků v České republice a je pro něj charakteristická úplná absence inzulinu v těle. Buňky produkující inzulin jsou zničeny, proto látku musíme po celý život pacienta dodávat do těla injekčně. Včasným zahájením léčby inzulinem lze zpomalit zánik B-buněk a prodloužit období, kdy má pacient vlastní zbytkovou sekreci inzulinu. Je předepsána diabetická dieta a režimová opatření. ** 2. typ - postihuje častěji starší osoby a lidi s nadváhou či obezitou. Málo pohybu, nepravidelné jídlo, nadměrný stres, ale také genetické dispozice výrazně přispívají ke vzniku tohoto druhu cukrovky. Častěji než nedostatek mívají tito pacienti normální množství, či dokonce nadbytek inzulinu. Druhý typ postihuje 93 procent diabetiků. Bývá charakterizován zejména nedostatečnou citlivostí tkání k účinkům inzulinu, tj. inzulinorezistencí. Základem léčby je důsledné dodržování diety a užívání léků. Zdroj: Diabetická asociace ČR Onemocní každý desátý Čech Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2015 bylo pacientů léčených na cukrovku kolem 786 tisíc. Odborníci ale předpokládají, že dalších až 300 tisíc lidí zatím nemusí o své nemoci vědět. Podle odhadů odborníků bude v roce 2035 trpět diabetem každý desátý Čech. Ten vrozený (1. stupně) bude mít jen asi pět procent z nich, zbytek bude vyvolán zejména nezdravým životním stylem. Léčba diabetu spotřebuje až 15 procent celkových nákladů České republiky na zdravotnictví. Například největší česká zdravotní pojišťovna, VZP, v roce 2015 za léčbu cukrovky vydala 6,5 miliardy korun, což je meziročně zhruba o 280 milionů korun více. Náklady rostou každým rokem.


6. 8. 2017; ekontech.cz

Tým z ČVUT ovládl se svým glukometrem světové finále Imagine Cupu

Inovativní start-upový projekt X.GLU vynesl technikům z Prahy výhru ve finále prestižní soutěže s účastí 54 týmů z 39 zemí světa. Pořádající firma Microsoft odměnila výherce cenami v hodnotě téměř 5,5 milionu korun.

Studenti pražského vysokého učení Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbora Suchanová získali cenný skalp, který jim a jejich projektu otevírá dveře do světa IT byznysu. Prvního českého vítěze soutěže vynesl na vrchol glukometr velikosti platební karty z dílny Marka Nováka (rozhovor s ním si přečtěte zde). Nabíjí se přiblížením k mobilnímu telefonu, kam se také ukládají průběžně měřené hodnoty glykémie. Student fakulty elektrotechnické uspěl se svým vynálezem již při letošním udělování cen Wernera von Siemense.

Prevence hrou

Na světovém finále v americkém Seattlu porota ocenila obzvlášť zjednodušení péče o dětské diabetiky. Nový přístroj na měření cukru v krvi je oproti stávajícím přístrojům menší, přesnější a jeho výroba bude levnější. Na dětské pacienty se přitom myslelo již při vývoji aplikace - měření probíhá formou hry a děti za něj mohou sbírat různé odměny. Data se ukládají do cloudové platformy Microsoft Azure, pacienti se tedy nemusí obávat jejich zneužití.

Úspěchu vstříc

Členové vítězného týmu přitom stále stojí nohama na zemi. „Nápad představuje první procento úspěchu. Ověření koncepce tvoří další procento. Myslíme, že přijít s nápadem a provést ověření koncepce je docela snadné a v naší zemi to dělá spousta lidí, ale uspěje jen zlomek z nich,“ upozorňuje Barbora Suchanová.„Podle nás existují dvě hlavní překážky - nedostatečné obchodní znalosti a neznalost příslušných zákonů a regulačních požadavků,“ dodává. V rámci projektu X.GLU proto funguje samostatný obchodní tým, jemuž v prodeji pomůže finanční odměna 100 000 amerických dolarů přímo od Microsoftu. Další hodnotné ceny získá trojice v podobě volného užívání Microsoft Azure a pozvánek na jarní konferenci vývojářů s názvem Build.

Inovace bez hranic

Soutěž si od svého uvedení získala celosvětovou prestiž. „Smyslem Imagine Cupu, kterou Microsoft pořádá už 15 let, je jednoduchý: inspirovat mladé lidi, aby pomocí technologií nacházeli kreativní a odvážná řešení současných společenských problémů,“ vysvětluje Biljana Weber, generální manažerka společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko.

Cena za druhé místo v soutěži mířila do Spojených států, tým Oculogx představil svoji aplikaci vylepšující proces skladování ve velkých skladech. Třetí skončil argentinský tým Nash s projektem Rescue. Nápad studentů spočíval ve vyslání dronů na místa přírodních katastrof za cílem snížení doby příjezdů záchranářů. Vedle Čechů ve finále Evropu zastupovaly ještě týmy z Řecka a Ruské federace.


4. 8. 2017; iHned.cz

Venkovní teplota i obsazenost budovy. Vědci z ČVUT vyvinuli systém, který z těchto údajů počítá, jak bude potřeba topit

Vědci z ČVUT přišli na metodu, která za sedm let v jedné z jejich budov ušetřila na nákladech za vytápění 5,6 milionu korun.

Na rozdíl od běžných způsobů termoregulace nová metoda hledí do budoucnosti.

Matematické propočty berou v potaz předpověď počasí, obsazenost budovy nebo proměnlivou cenu energií.

Při dopoledních 20 stupních bude foukat mírný vítr a většina kanceláří bude plně obsazena lidmi. Systém, který testují vědci z Českéhovysokého učení technického, na základě takové informace umí vypočítat, jak moc bude v budově potřeba topit. Tím šetří nemalé částky za energie.

Jako první v Evropě začal výzkumný tým novou metodu ověřovat v roce 2010 v jedné z budov své domovské Fakulty elektrotechnické v pražských Dejvicích. A letos v červenci spočítal, že za sedm let ušetřil 5,6 milionu korun. To znamená průměrnou úsporu ve výši 18 procent za jednu za topnou sezonu.

Vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT Michael Šebek popisuje, že správa dejvické budovy se dříve snažila šetřit tím, že na sobotu a neděli vypínala topení. "Naše metoda ho zdánlivě zbytečně nechávala puštěné i přes víkend. Ukázalo se, že tím šetří hodně peněz, protože se to v pondělí ráno nemusí zase celé roztápět," uvedl Šebek.

5,6 milionu

ušetřila díky nové metodě Fakulta elektrotechnická ČVUT za sedmileté období.

České články na téma takzvaného prediktivního řízení jsou hojně citované v mezinárodní akademické sféře. Kromě několika dalších budov v okolí Prahy už metodu vyzkoušeli například v Belgii či v knihovně americké univerzity v Berkeley. Komerčně ji dále rozvíjí firmy Feramat Cybernetics a Energocentrum Plus. Postup stojí především na špičkových matematických výpočtech, které provádí speciální software. Jeho včlenění do stávajícího systému vytápění v budově není komplikované. Oproti běžným způsobům termoregulace je ale tato metoda sofistikovanější. "Klasický termostat jen změří aktuální teplotu v místnosti, podívá se na požadovanou teplotu a podle toho začne víc topit, případně ubere. Naše metoda hledí dopředu," říká doktorandka Eva Žáčeková.

Ve složitém matematickém výpočtu má své místo venkovní teplota, intenzita slunečního záření a větru, obsazenost budovy i proměnlivá cena energie. Metoda nezohledňuje jen aktuální údaje, ale i hodnoty předpovídané pro příští dva dny. "Vypadá to poměrně naivně, když stejně nevíme, jaká bude budoucnost. S tím si ale metoda poradí tak, že na konci toho složitého výpočtu provede jen jeden krok. Pak na to, co vypočítala, zapomene a začne počítat znovu," popisuje Šebek. Přepočet probíhá každou půlhodinu, aby systém podchytil dlouhodobější jevy. "Pokud budeme například vědět, že bude hodinu zima a pak se zase oteplí, tak si řekneme, že na tu hodinu nemá smysl topit," doplňuje Žáčeková, která pracuje na zdokonalování prediktivního regulátoru.

V současnosti výpočty upravují otevření ventilů s ohledem na to, aby voda protékající trubkami měla co nejnižší teplotu. "Pokoušíme se naformulovat úlohu tak, abychom počítači řekli: Minimalizuj množství peněz, které utrácíš za topení. Tím bychom mohli ušetřit dalších pět šest procent," říká Žáčeková. Do budoucna by si představovala také uživatelsky přátelštější formu. "Kdyby se nám to podařilo dostat do krabičky, kterou si jen nalepíte na stěnu, bylo by to fajn," podotýká. Zatím se podle ní metoda hodí především pro kancelářské komplexy. Dá se ale předpokládat, že časem metodu uvítají i domácnosti. K tomu se navíc rozvíjejí takzvané chytré sítě. "Až budete mít na střeše solární panely a budete si dobíjet auto, tak na to, aby to fungovalo optimálně, bude nutné mít nějakou pokročilou metodu i doma," myslí si Žáčeková.

Prediktivní řízení nachází uplatnění i v automobilkách. Lze díky němu snižovat spotřebu paliva, pomáhá i s parkováním. "I většina aut bez řidiče je založená na predikci. Není to přesně takové prediktivní řízení, jaké využíváme my, ale myšlenka je stejná," doplňuje Žáčeková.


3. 8. 2017; Ekonom

Glukometr přinesl českým studentům vítězství v soutěži Microsoftu

Studenti pražského ČVUT vyhráli v americkém Seattlu mezinárodní technologickou soutěž Microsoft Imagine Cup. Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbara Suchanová zabodovali s glukometrem pro mladé diabetiky, který je formou hry motivuje k pravidelnému měření hladiny cukru v krvi. Údaje odesílá do aplikace v chytrém telefonu a upozorňuje na ně také rodiče, rovněž s polohou potomka. Studenti porazili 54 týmů z celého světa a vyhráli v přepočtu 5,5 milionu korun.


2. 8. 2017; prahatv.eu

Studenti ČVUT v Praze umí šetřit za vytápění

Studenti pražské Elektrotechnické fakulty ČVUT vyvinuli jako první v Evropě metodu, díky které lze výrazně ušetřit za vytápění budov. Komplex budov Českého vysokého učení technického v pražských Dejvicích tak jen na vytápění ušetří ročně téměř milion korun ročně.

První instalaci zcela unikátního řešení systému vytápění provedli studenti Elektrotechnické fakulty v areálu budov pražského ČVUT v roce 2010. Zajímavostí přitom je, že tato nová metoda ovládání vytápění budov byla aplikována na topný systém ze 70. let minulého století.

"Je to právě jedna z výhod této metody, že není destruktivní, nemusíte zateplovat a investovat do rekonstrukce kotelny. Jediné co potřebujete je v podstatě počítač a matematiku," řekla Eva Žáčeková, doktorand, FEL ČVUT.

"Ten systém se v celku zásadně liší od toho, na co jsme zvyklí v běžné regulaci teploty. Tento prediktivní regulátor dokáže pracovat i s matematickým modelem budovy, to znamená, že dokáže predikovat, jak se ta budova bude chovat a dokáže zahrnout i další vlivy, jako je například počasí nebo cena energií, což je něco, co ten běžný termostat neumí," řekl Jiří Zemánek, doktorand, FEL ČVUT.

Systém v půlhodinových intervalech provádí aktualizované výpočty, založené na matematickém popisu termodynamiky budovy v aktuálním vývoji teploty uvnitř i venku, předpovědi počasí i dalších parametrech. Po jejich analýze automaticky reguluje přívod topné vody.

"Náš matematický modul, který získáme jednak z dat a jednak na základě fyziky budov použijeme na to, abychom predikovali budoucí chování budovy. Až budeme vědět, jak se bude chovat ve všech budovách, tak budeme vědět, jak máme otočit ventil a nebo jakou teplotu vody máme pustit do radiátorů tak, abychom udrželi stanovenou teplotu a zároveň co nejvíce ušetřili," řekla Eva Žáčeková.

"Řídíme ventily, které míchají teplotu otopní vody, která jde potom do systému do budovy. Tady vytápíme zhruba 70 000 metrů čtverečních a dodneška jsme tady ušetřili zhruba 5, 6 milionu korun na vytápění," řekl Jan Široký, vedoucí výzkumného týmu.

Systém prediktivní regulace vytápění, který je aplikován tady na FEL ČVUT v Praze je dalším důkazem toho, že naši technici jsou na špičkové úrovni.


1. 8. 2017; helloworld.cz

Projekt českých studentů, který pomáhá dětem s cukrovkou, získal hlavní cenu v Imagine Cup

Na letošní celosvětové finále soutěže Imagine Cup přicestovalo do ústředí Microsoftu v Redmondu 54 studentských týmů z celého světa, které soutěžily o ceny v celkové hodnotě 315 000 USD. V nabité konkurenci získal poprvé v historii soutěže hlavní cenu projekt z České republiky. Tým X.GLU studentů pražské ČVUT zvítězil s inovativním projektem, který pomáhá dětem s cukrovkou.

V současné době je na celém světě 415 milionů lidí trpících cukrovkou a odhaduje se, že jejich počet do roku 2040 vzroste na 642 milionů. Studenti Marek Novák, Tomáš Pikous a Barbara Suchanová chtějí svým řešením pomoci diabetikům udržet tuto nevyléčitelnou nemoc pod kontrolou. Klíčem k úspěšné léčbě je disciplinovaný přístup pacienta, který musí celoživotně dodržovat přísný režim a pravidelně si kontrolovat hladinu cukru v krvi. To může být problém zejména pro malé děti. Stávající elektronická zařízení pro monitorování hladiny cukru v krvi bývají často objemná, drahá a jejich spolehlivost není vždy stoprocentní. Pro rodiče zase bývá těžké získat kontrolu nad tím, jak děti režim dodržují.

To všechno byly faktory, k nimž vítězný tým X.GLU přihlížel. Výsledkem je nový glukometr o velikosti platební karty a tloušťce 4 mm, který je flexibilní a nabízí buď integrovanou baterii, nebo možnost napájení ze smartphonu uživatele prostřednictvím technologie NFC. Samotný smartphone kompletně zajišťuje řízení tohoto zařízení, což oproti tradičním měřicím přístrojům šetří náklady na hardware. Snižuje se také pravděpodobnost mechanického selhání v porovnání se zařízeními, která se ke smartphonům fyzicky připojují přes sluchátkový konektor nebo nabíjecí porty.

Moderní design a herní prvky děti s diabetem motivují

Rodiče mohou také v případě hyper nebo hypoglykemického šoku dokonce zjistit místo, kde se dítě nacházelo v době posledního měření. Děti jsou k dodržování režimu motivovány herními prvky a odměnami za pravidelné měření přímo v aplikaci.

Na rozdíl od mnoha stávajících měřicích přístrojů bude toto řešení využívat cloud, konkrétně zabezpečené, škálovatelné řešení Microsoft Azure. Díky tomu nabízí jistotu, že zůstane zachována naprostá důvěrnost uložených dat. K výsledkům mohou mít přístup také členové rodiny nebo lékaři a dohlížet na to, jak si dítě vede.

Úspěch v soutěži otevírá studentům dveře na trh

Komplexní technologické řešení s velkým společenským dopadem zaujalo odbornou porotu soutěže Imagine Cup, která poprvé v historii přisoudila vítězství českému týmu. Ten si kromě 100 000 USD (cca 2,5 milionu korun) od Microsoftu odnese kredit na využití služeb Microsoft Azure v hodnotě 120 000 USD, cestu na vývojářskou konferenci Build a mentoringové setkání s generálním ředitelem Microsoftu Satyou Nadellou.

„Nápad představuje první 1 % úspěchu. Ověření koncepce tvoří další 1 %. Myslíme, že přijít s nápadem a provést ověření koncepce je docela snadné a v naší zemi to dělá spousta lidí, ale uspěje jen zlomek z nich. Podle nás existují dvě hlavní překážky - nedostatečné obchodní znalosti a neznalost příslušných zákonů a regulačních požadavků,“ vysvětlila Barbora Suchanová z X.GLU. „Vývojáři by se neměli zabývat obchodní stránkou, a obráceně. Ve společnosti X.GLU proto máme samostatný obchodní tým. Všem startupistům bychom zároveň doporučili alespoň na chvíli přejít „na stranu zla“, to znamená pracovat několik let pro velkou korporaci. Sledujte, jak věci dělají velké korporace, učte se od nich a pak stejné principy použijte ve své začínající společnosti.“

„Smyslem soutěže Imagine Cup, kterou Microsoft pořádá už 15 let, je jednoduchý: inspirovat mladé lidi, aby pomocí technologií nacházeli kreativní a odvážná řešení současných společenských problémů. Z vítězství X.GLU máme velkou radost a přejeme jim hodně úspěchů do budoucna,“ řekla Biljana Weber, generální manažerka společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko.

Ve finále soutěže byly letos ještě dva evropské projekty - Evermind z Ruska a OsteoMentor z Řecka. Soutěž Imagine Cup pořádá Microsoft už od roku 2002 a za posledních 15 let pomohla na trh mnoha zajímavým produktům. O tom svědčí i příklad českého startupu GINA Software, který pomáhá zachraňovat životy při živelních pohromách. Účast v mezinárodním finále Imagine Cupu, setkání s mentory světového formátu a finanční podpora v začátcích jim otevřela dveře do světa. Dnes používají aplikace GINA Software mezinárodní humanitární organizace po celém světě.


1. 8. 2017; novinky.cz

ČVUT díky nové metodě ušetřilo milióny za vytápění

V roce 2010 aplikovali vědci z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT jako první na evropském kontinentu novou metodu, která má ušetřit náklady na vytápění budov. Systém prediktivního řízení nasadili v komplexu budov ČVUT v Praze-Dejvicích. Z aktuálního vyhodnocení vyplývá, že za sedm let provozu ušetřila univerzita za vytápění 5,6 miliónu korun.

Za úspěchem, díky němuž došlo k ušetření na vytápění komplexu ČVUT, které znamená průměrnou úsporu 18 procent (800 tisíc Kč) za topnou sezónu, stojí pokročilá matematika a práce studentů z katedry řídicí techniky.

Budovy jsou dle školy ideálním testovacím prostředím, a tak zde vědci jako první v Evropě použili k řízení vytápění takzvaný prediktivní regulátor.

Výpočty v půlhodinových cyklech

Prediktivní regulátor je počítačový program, který se stará se o optimalizaci veškerých energetických toků budovy. Software v půlhodinových cyklech provádí výpočty založené na matematickém popisu termodynamiky budovy, aktuálním vývoji teploty uvnitř i venku či předpovědi počasí, a následně reguluje přívod otopné vody do systému.

Provoz regulátoru je úsporný, náklady na hardware i software jsou minimální. Nevyžaduje navíc velké zásahy do stávajícího systému vytápění. Tvorba matematického modelu budovy a samotná implementace systému však vyžaduje znalosti z oboru řídicí techniky, fyziky budov a také zkušenosti s napojením řídicích systémů budov.

Prediktivní regulace vytápění na ČVUT v Praze

FOTO: ČVUT

"Jelikož implementace prediktivního regulátoru v univerzitní budově byla první reálnou aplikací v Evropě, zahraniční partneři měli značný zájem o praktické poznatky našich studentů," uvedlo ČVUT.

Výzkum tématu na katedře pokračuje i dále, kupříkladu nedávná práce Evy Žáčekové publikovaná v odborném časopise Control Engineering Practice ukázala další možnosti zefektivnění této metody.

"S odstupem času lze říci, že se jedná o mimořádný úspěch našeho výzkumu a vývoje. Články na toto téma jsou hojně citované a patří mezi základní publikace oboru," řekl Michael Šebek z dané katedry.

Metoda se rozšiřuje i ve světě

Pro svou efektivitu se v letech 2011-2017 metoda aplikovala v mnoha dalších budovách v ČR i ve světě, a to v Praze a okolí (kancelářská budova, základní škola, obytný panelový dům), v Belgii (kancelářská budova s tepelným čerpadlem) a dokonce i v USA v budově knihovny Kalifornské univerzity v Berkeley.

Komerčně dále metodu rozvíjejí firmy Feramat Cybernetics a Energocentrum Plus. "V posledním roce jsme prediktivní řízení budovy ČVUTrozšířili o hlídání maximálního odběru tepla, což je limit, který je nastavený s teplárenskou společností," dodal Jan Široký ze společnosti Energocentrum Plus s tím, že díky tomu nehrozí penále za překročení limitu.

"Metoda se v budoucnu může stát samozřejmou součástí inteligentních budov na celém světě. Jsme rádi, že jsme k tomu mohli významně přispět," uzavřel Šebek.


1. 8. 2017; Právo

ČVUT ušetřilo za vytápění

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) od roku 2010 ušetřilo 5,6 miliónu korun za vytápění svých budov. Pomohl jim v tom počítačový program, který tam nainstalovali experti z elektrotechnické fakulty (FEL).

Z vyhodnocení v červenci 2017 vyplývá, že za sedm let provozu univerzita každou topnou sezónu ušetřila průměrně 18 procent nákladů za vytápění, tedy zhruba 800 tisíc.

Řekl to mediální zástupce katedry řídicí techniky FEL ČVUT Ivan Sobička.


1. 8. 2017; tzb-info.cz

ČVUT ušetřilo za vytápění díky novému počítačovému programu

Budovy Českého vysokého učení technického v Praze od roku 2010 ušetřily 5,6 milionu korun za vytápění. Pomohl jim v tom počítačový program, který tam nainstalovali experti z elektrotechnické fakulty.

Z vyhodnocení v červenci 2017 vyplývá, že za sedm let provozu univerzita každou topnou sezonu ušetřila průměrně 18 procent nákladů za vytápění, tedy zhruba 800.000 Kč. ČTK o tom informoval mediální zástupce katedry řídící techniky FEL ČVUT Ivan Sobička.

Vědci v univerzitní budově v Dejvicích údajně jako první v Evropě použili k řízení vytápění takzvaný prediktivní regulátor. Jde o počítačový program, který řídí optimální šíření tepla v budově. Zohledňuje přitom vývoj teplot uvnitř i venku, předpověď počasí a další parametry.

Algoritmy pro fungování regulátoru vyvinul během několika let tým vědců ČVUT, kteří na stážích spolupracovali i s kolegy například na Kalifornské univerzitě v Berkeley nebo švýcarské univerzitě ETH Curych.

"S odstupem času lze říci, že se jedná o mimořádný úspěch našeho výzkumu a vývoje. Články na toto téma jsou hojně citované a patří mezi základní publikace oboru," řekl Michael Šebek z katedry řídící techniky FEL ČVUT. Provoz regulátoru podle vědců nestojí moc peněz a nevyžaduje velké zásahy do stávajícího systému vytápění. Ke správnému nastavení systému jsou potřeba špičkové znalosti v řídící technice a fyzice budov.

Mezi lety 2011 a 2017 se tato metoda aplikovala i v dalších budovách v Česku i zahraničí, funguje třeba v knihovně univerzity v Berkeley. Největší úsporu podle vědců přináší u budov s velkou tepelnou setrvačností a s akumulací energie nebo při velkých platbách za energii. Komerčně tuto metodu dále rozvíjí firmy Feramat Cybernetics a Energocentrum Plus, které k ní přidaly například hlídání limitu odběru tepla.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk