2.11.2017, techmagazin.cz

V Praze se bude diskutovat o robotech

Již 8. listopadu se prostory haly č. 40 v Holešovické tržnici, kde byla pod názvem GAME ON nedávno otevřena největší výstava o historii počítačových her, stane dějištěm další pozoruhodné akce mapující vývoj i budoucnost jiného segmentu moderní techniky a technologií - robotiky.

Redakce Hospodářských novin a časopisu Logistika zde tento den pořádají konferenci „Já, robot“ o vývoji umělé inteligence a budoucnosti robotů, jejímž mediálním partnerem je i časopis Robotic Journal. Přední odborníci a prezentátoři se na ní budou zabývat tématy, jako jsou například otázky:

Jaké přínosy i hrozby s sebou nese vývoj umělé inteligence (AI) a robotů?

Jak nejlépe připravit na budoucnost své firmy a domovy?

Jaké jsou nyní trendy v tuzemské i světové robotice?

Jak jsme na automatizaci připraveni?

Na koho a na co se tedy můžete těšit? Michal Pěchouček, vedoucí katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT se bude zabývat tématem „Umělá inteligence - příležitost, nebo hrozba?“

Jonathan Ledgard, lektor Švýcarského technologického institutu a zakladatel Redline Group vystoupí s přednáškou „Droniště v Africe - budoucnost robotů“

Olga Afanasjeva, COO společnosti GoodAl a specialistka na oblast umělé inteligence prozradí, jak Al prakticky využít již dnes, a Petr Štádler, primář Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce objasní, jak funguje robot ve službách medicíny.

http://www.techmagazin.cz/novinka/2069


2.11.2017, prazskypatriot.cz

Pražský Smart Energy Hackaton bude maraton nápadů, jak ušetřit energie v domácnostech, autech i ve městě

Sídlo innogy ve Strašnicích přivítá o víkendu mladé talenty, kteří přijedou soutěžit do Prahy na mezinárodní maraton technologického "hackování" CEEHacks Smart Energy Hackaton Prague 2017, konaného pod záštitou Úřadu vlády, Ministerstva průmyslu a obchodu a hlavního města Prahy.

Centrála innogy se na dva dny promění v pulsující rojiště nápadů pro technologické inovace, nové aplikace nebo návrhy na změny celých systémů tak, aby se podařilo ušetřit energii v domácnostech, veřejných budovách nebo celých městech.

Týmy složené z programátorů, techniků a dalších inovátorů budou mít 48 hodin na to, aby vymyslely co nejlepší zlepšovák v energetice a vysvětlili, jak ho uvést praxe. Dva dny stráví beze spánku v kolektivním brainstormingu, jehož výsledek pak představí porotě složené ze zástupců firem působících v energetice a technologiích, jako innogy, ČEPS, EY, Unicorn, CRA, CETIN, ŠKODA AUTO DigiLab, Microsoft nebo Technologická agentura ČR.

"Letošní podzimní druhý ročník CEEHacks hackatonu je skutečně globální a mezinárodní. Těší nás, že už teď máme přihlášených více než sto účastníků, z toho dvě třetiny jsou z ciziny, celkem z 22 států světa," říká Tomáš Studeník, organizátor akce a odborník na radikální inovace.

Mezi hlavními speakery promluví například Lenka Kovačovská, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu ČR, profesor Oldřich Starý, proděkan Elektrotechnické fakulty ČVUT a uznávaný odborník na řízení v energetice a obnovitelné zdroje, ze zahraničních hostů promluví Blake Lezenski z Evropského institutu inovací a technologie.

"Těšíme se na zajímavé nové nápady pro náš byznys. Tím, že se nápady a rovnou i prototypy narodí u nás, a nejedná se pouze o soutěžní přehlídku již hotových startupů, máme příležitost dostat se k novému byznys modelu jako první. Akce zároveň umožní prolínání a vzájemné obohacení kultur korporace a startup scény i kolegům, kteří se věnují odborně energetice a asi se tak často nesetkají s freelancery," upřesňuje František Vašek, senior manažer týmu inovací innogy.

Vítězný tým získává cenu 5000 eur, dalších 2000 eur jako cenu Prahy obdrží tým, který představí nejlepší vychytávku pro chytré město, Smart Prague. Slavnostní vyhlášení s představením vítězného nápadu se uskuteční v neděli 5. listopadu na Staroměstské radnici. Cenu za nejlepší řešení, které pomůže ušetřit energii ve městě, předá primátorka Prahy Adriana Krnáčová.

Závěrečné představení projektů jednotlivých týmů před porotou a vyhlášení vítězů proběhne v neděli 5. listopadu od 14 do 17 hodin na Staroměstské radnici v Praze v Brožíkově sále.

http://www.prazskypatriot.cz/prazsky-smart-energy-hackaton-bude-maraton-napadu-jak-usetrit-energie-v-domacnostech-autech-i-ve-meste/


2.11.2017, feedit.cz

Z technika v multioborového odborníka aneb jak se změnila práce IT síťového specialisty za 20 let

Společnost Cisco u příležitosti 20. výročí startu vzdělávacího programu Cisco Networking Academy srovnala náplň IT síťových specialistů dnes a v roce 1997. Od roku 2000 kurzy fungují i v České republice

Praha 2. listopadu 2017 - Z inženýrů propojujících jednotlivé síťové prvky v manažery propojující svět technologií a businessu - tak se za 20 let vyvinula práce IT specialistů. Společnost Cisco zmapovala jejich vývoj za dvě dekády u příležitosti jubilejního výročí zahájení vzdělávacího programu Cisco Networking Academy (CNA). Tím v České republice prošlo již více než 42 000 studentů, ve světě už přes 7,8 milionů. Zatímco dříve se IT věnovali pouze technicky nadaní studenti, dnes proniká de facto do všech oborů a základní počítačovou gramotnost potřebuje téměř každý. I proto se CNA kurzy měnily tak, aby odrážely změny ve vývoji informačních technologií a jejich využití v praxi.

Rok 1997 nabídl několik zajímavých technologických milníků. Byla zaregistrována doména Google.com, Microsoft akvíroval Hotmail, byla založena společnost Netflix, byl představen nový standard pro bezdrátové připojení 802.11, tedy základ dnešní podoby Wi-Fi, a společnost Cisco představila vzdělávací program Networking Academy. Ty začaly jako projekt na 64 akademiích v 7 státech USA. O rok později se kurzy rozšířily do Argentiny, Austrálie, Kanady, Velké Británie a Irska. V České republice byla první akademie otevřena na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze v roce 2000. Dnes, 20 let od vzniku kurzů, jimi prošlo už 7,8 milionů studentů ve 180 zemích a globálně je vyučuje zhruba 22 000 lektorů. V České republice v nich své znalosti získalo již více než 42 000 studentů a funguje zde 82 akademií, kde působí 215 lektorů. Dlouhodobý úspěch kurzů v Česku potvrzuje i vytvoření nové pozice koordinátora Cisco Networking Academy, ve které od 1. 11. 2017 působí Eliška Kühnerová.

IT specialista v roce 1997: ten, kdo umí zapojit síť

Před 20 lety se od IT specialistů očekávala pouze hluboká znalost technologií. Síťoví inženýři se tak zaměřovali na propojování jednotlivých zařízení a manuální aktualizaci systémů. Tomu odpovídaly i dovednosti, které po nich zaměstnavatelé vyžadovali. Tehdejší IT specialista musel umět především zajistit plánování sítě, její konfiguraci, řešit nastalé problémy. Nové technologické trendy jako mobilita, internet věcí, prediktivní analýza, cloud či kybernetická bezpečnost způsobily, že znalosti i dovednost IT specialistů dnes musí zahrnovat mnohem širší záběr.

IT specialista dnes a zítra: odborník na business i technologie

Rozdíl mezi současnou digitální érou a dobou před dvěma dekádami lze demonstrovat i na statistikách datových přenosů. Už v roce 2020 se do sítě připojí více než 1 milion zařízení za hodinu. A zatímco v roce 1997 proteklo globálně internetem za měsíc 5 petabytů dat, dnes je to podle aktuální studie Cisco Visual Networking Index měsíčně asi 96 exabytů, tedy téměř 20 000krát více. Tento vývoj se v příštích 10 až 15 letech ještě zrychlí. Dnešní a budoucí IT specialisté tak budou muset umět programovat, zvládnout prototypování, rozumět byznysovému kontextu se specializací na kyberbezpečnost, cloud, automatizaci, internet věcí či síťové systémy.

"S postupující digitalizací se firmy a organizace ze všech oborů mění na technologické podniky," říká Michal Stachník, generální ředitel Cisco ČR a dodává: "Ve střední a východní Evropě již za pár let budou více než polovinu připojených zařízení tvořit M2M moduly, senzory a zdravotnická zařízení a jejich počet prudce poroste. Proto pracujeme na tom, aby sítě byly inteligentnější a jejich správa byla více automatizovaná. Lidskou odbornost přesto nebude možné zcela nahradit. Trh neustále potřebuje více a více specialistů, kteří dokážou řešit komplexní projekty, nikoliv ztrácet čas manuálním nastavováním IT infrastruktury."

Zaměstnavatelé očekávají počítačovou gramotnost

Podle závěrů Evropské komise vyžaduje dnes 90 % zaměstnaneckých pozic alespoň částečnou znalost digitálních technologií. Tento údaj se týká všech pozic napříč obory, a to i těch, u kterých to nemusí být na první pohled patrné, jako jsou zemědělství, zdravotnictví či stavebnictví. Proto je nutné zajistit i základní IT vzdělávání dostupné pro všechny, tak aby odráželo potřeby všech sektorů.

Proměny, které za 20 let přetvořily podobu světa, se promítly i do kurzů Cisco Networking Academy. Zatímco první kurzy se zaměřovaly pouze na vysoce odborná technická témata, dnes se otevírají všem. Proto se dnes rozdělují do třech kategorií podle náročnosti:

Úroveň 1 zahrnuje kurzy pro samouky, které jsou určeny studentům všech typů - a to i těm, kteří nemají žádné IT zkušenosti. Díky těmto kurzům mohou studenti zvážit svoji případnou kariéru v technologických oborech. Do této úrovně patří témata jako Úvod do kybernetické bezpečnosti či Úvod do internetu věcí

Úroveň 2 nabízí základní vzdělávací kurzy, z nichž mnohé mají úroveň certifikace a připravují studenty na technologickou kariéru. Patří sem témata jako Základy IT, Základy kyberbezpečnosti či Základy sítí.

Úroveň 3 poskytuje kurzy určené pro budování kariéry specialistů. Pokrývá odborné certifikace jako Cisco Certified Entry Level Technician (CCENT), Cisco Certified Network Associate (CCNA), Cisco Certified Network Associate Security (CCNA Security), Cisco Certified Network Professional (CCNP), CCNA Cyber *Ops, NDG Linux I a II.

Aby společnost Cisco zajistila úspěšné přijetí kurzů, od samého počátku spolupracovala s akademickou sférou a dalšími vzdělávacími organizacemi. To umožnilo přenést nové technologické kurzy na více lidí a spolupracovat na zlepšování technologického vzdělání poskytovaného školami a univerzitami.

O Cisco Systems

Cisco, (NASDAQ: CSCO) je celosvětovým technologickým lídrem, který již od roku 1984 pomáhá tomu, aby fungoval internet. Naši zaměstnanci, produkty a partneři pomáhají lidem navazovat bezpečná spojení a již dnes využívat digitální příležitosti zítřka. Další informace naleznete na newsroom.cisco.com nebo nás sledujte na Twitteru na @Cisco.

https://feedit.cz/2017/11/02/z-technika-v-multioboroveho-odbornika-aneb-jak-se-zmenila-prace-it-sitoveho-specialisty-za-20-let/


3.11.2017, Ceskapozice.cz

Neregulovaná umělá inteligence je všude kolem nás

Umělá inteligence (UI) dělá obrovské pokroky, ale k tomu, aby nahradila člověka, vede ještě dlouhá cesta. "Rozhoduje se tak, jak jsme ji naprogramovali, jak jsme jí řekli, jenom úplně neumíme říct proč," říká Michal Pěchouček, přední světový kybernetik, úspěšný podnikatel a investor, šéf katedry počítačů na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Dnes umělá inteligence hraje výborně poker, řídí auta, pohyby raket, zkrátka umí fantastické věci. Neznám ale takovou, která by zároveň řídila a uměla hrát go, říká v rozhovoru Michal Pěchouček.

LIDOVÉ NOVINY: Máme se bát toho, že vznikne umělá inteligence či superinteligence, která se postaví proti lidem?

PĚCHOUČEK: To je zcela legitimní otázka, stejně jako jestli přiletí mimozemšťané a ovládnou Zemi. Obojí lidé řeší posledních zhruba sto let. Jestli je to ale dnes relevantnější než dřív, to nevím. Vypadá to sice, že dnes máme víc informací než dřív, ale není tomu tak. To, že vidíme velký rozvoj umělé inteligence specializované na určité úkoly, nám nepomůže při odhadování, jestli se dočkáme obecné superinteligence podobné člověku, i když řada lidí dnes tvrdí opak. Dnes umělá inteligence hraje výborně poker, řídí auta, pohyby raket, zkrátka umí fantastické věci. Neznám ale takovou, která by zároveň řídila a uměla hrát go.

LIDOVÉ NOVINY: Slavný počítač Deep Blue ale byl naprogramovaný, aby hrál šachy přímo s Garrim Kasparovem, aktuální AlphaGo už dostal jen pravidla a porazil velmistry sám. Není tohle velký skok? Stroj se skutečně sám učí, což znamená, že zpracovává obrovské množství dat a vyhodnocuje, jak je nejlepší hrát. V tom je podobný lidskému učení.

PĚCHOUČEK: Ano, učení je obrovský skok a dnes se hodně probírá. Stroj se skutečně sám učí, což znamená, že zpracovává obrovské množství dat a vyhodnocuje, jak je nejlepší hrát. V tom je podobný lidskému učení. Naučí se časem třeba rozpoznávat sám druhy hub. Nemyslím si ale, že to je svatý grál pro obecnou umělou inteligenci. Zásadní je nacházení podobností v odlišných světech, říct si sám, proč mám něco dělat. Všechny sofistikované programy dnes dělají, co jsme je my naučili. Není nejmenší záblesk algoritmu, který by se rozhodoval opravdu sám.

LIDOVÉ NOVINY: Samořiditelné auto tak bude dělat jen ta rozhodnutí, která mu naprogramujeme? Třeba zda v bezvýchodné situaci ohrozí spíše svého řidiče, nebo lidi na ulici?

PĚCHOUČEK: Bude mít nějaké pravidlo; ale je to trochu umělý, hypotetický příklad. Nevím, kolikrát v historii skutečně stál člověk před soudem za to, že se dostal opravdu do situace, kdy mohl otočit volantem doleva či doprava a pokaždé by někoho zabil. Nehodovost a chybovost s roboty a samořiditelnými auty značně klesla.

LIDOVÉ NOVINY: Není tedy problém spíš v tom, že si od umělé inteligence slibujeme, že bude lepší než my lidé?

PĚCHOUČEK: Roboti a umělá inteligence se mimořádně zlepšují. Rozšiřují inteligenci člověka. Ale podstatou obecné inteligence je schopnost propojovat. Třeba to, že umím dobře řídit v zácpě, souvisí s tím, jak zvládám emoce v osobních vztazích. Někdo umí třeba dobře počítat, někdo je nadaný skladatel. Ale proč byli geniální matematici i skvělí hudebníci, to nevíme. A právě propojování je klíč k obecné umělé inteligenci, v čemž ale věda dnes žádný pokrok nedělá. Obrovské pokroky se dělají právě v úzkých specializacích.

LIDOVÉ NOVINY: Co chybí k tomu, aby se to propojilo?

PĚCHOUČEK: Právě že nevíme. Na to je potřeba spousta vědecké práce, na kterou ale máme jen omezenou kapacitu.

LIDOVÉ NOVINY: A nehrozí nám spíš nadvláda algoritmů, které jsou už dnes všude kolem nás? Jednak je potřeba říci, že UI je už dnes všude kolem nás, ale je neregulovaná. A bude ji potřeba nějak regulovat.

PĚCHOUČEK: Jednak je potřeba říci, že UI je už dnes všude kolem nás, ale je neregulovaná. A bude ji potřeba nějak regulovat. Už dnes nejen že řídí třeba dopravu, ale prakticky rozhoduje i o našich nákupních zvycích. Obrovské a velmi citlivé téma je umělá inteligence v medicíně a v léčbě, tam se určitě bez regulace neobejdeme.

LIDOVÉ NOVINY: Co bude tedy dalším krokem ve vývoji umělé inteligence?

PĚCHOUČEK: Vysvětlitelnost jejího rozhodování, to je zásadní i právě pro regulaci, nastavení pravidel.

LIDOVÉ NOVINY: My tedy nevíme, proč se neuronová síť rozhoduje tak, jak se rozhoduje?

PĚCHOUČEK: Dá se to tak říct. Rozhoduje se tak, jak jsme ji naprogramovali, jak jsme jí řekli, jenom úplně neumíme říct proč.

LIDOVÉ NOVINY: To ale není zas tak daleko od nějaké dystopické představy… Ale to, že nás nějaká UI obklopuje a my ji nejsme schopni vysvětlit, neznamená, že se objeví obecná inteligence, která zničí lidstvo a ovládne svět.

PĚCHOUČEK: Ale to, že nás nějaká UI obklopuje a my ji nejsme schopni vysvětlit, neznamená, že se objeví obecná inteligence, která zničí lidstvo a ovládne svět. Vysvětluje to třeba, proč rozšíření umělé inteligence do obrany a zbrojení není takové, jaké by mohlo být. I ti, kdo se označují za válečné štváče, se bojí dát robotům do ruky zbraně bez kontroly…

LIDOVÉ NOVINY: Co je ta skutečně dystopická vize umělé inteligence? A proč se k ní dnes vůbec tolik upínáme?

PĚCHOUČEK: Dnes vidíme úžasné věci v té úzce specializované umělé inteligenci a to je vzrušující. Probouzí to lidskou fantazii. Dystopii si ale představuji tak, že lidstvo nezvládne nástup umělé inteligence. Nebo ji někdo zneužije k manipulaci lidí, k tomu, na co se budeme dívat, co budeme nakupovat. Druhá věc je, že je stále velmi křehká. Někdo na ni může zaútočit a vypnout tak třeba zdravotní péči. Především ale celospolečenská změna daná nástupem umělé inteligence bude obrovská, nejen na trhu práce a v sociálním systému. A nevím, jestli lídři, kteří mají šanci na to, připravit své země, k tomu mají dost velkou fantazii.

URL| http://ceskapozice.lidovky.cz/neregulovana-umela-inteligence-je-vsude-kolem-nas-fvm-/tema.aspx?c=A171103_095125_pozice-tema_houd


5.11.2017, romea.cz

Filip Sivák na setkání romských studentů: Nebuďte tygr v kleci, nebojte si dávat vysoké cíle

Filip Sivák, student Elektrotechnické fakulty ČVUT oboru Počítačové vidění a digitální obraz, motivuje romské středoškoláky, aby si kladli vyšší cíle. "Nebuďte tygři v kleci, vybírejte si vždy tu náročnější cestu," říká ve své motivační přednášce, kterou přednesl v pátek na slavnostním předávání stipendijních certifikátů studentům SŠ a VOŠ.

Filip Sivák, student Elektrotechnické fakulty ČVUT oboru Počítačové vidění a

digitální obraz, motivuje romské středoškoláky, aby si kladli vyšší cíle.

"Nebuďte tygři v kleci, vybírejte si vždy tu náročnější cestu," říká ve své

motivační přednášce, kterou přednesl v pátek na slavnostním předávání

stipendijních certifikátů studentům SŠ a VOŠ.

"Romové nemají vlohy jenom na tancování, hudbu a podobně. Samozřejmě mají

vlohy také na hudbu, ale mohou dělat matematiku, fyziku nebo práva. Nebojte se

dávat vysoké cíle," říká Filip Sivák a sám odkrývá studentům svůj příběh.

Filip spolupracuje s organizací ROMEA, pro kterou vytvořil aplikaci právě na

podávání žádosti do stipendijního programu. Podívejte se na jeho inspirativní

vystoupení.

URL| http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/filip-sivak-na-setkani-romskych-studentu-nebudte-tygr-v-kleci-nebojte-si-davat-vysoke-cile


6.11.2017, https://www.jatodokazu.cz

Jan Mühlfeit: Nejlepší radu v životě jsem dostal od táty

Jan Mühlfeit je tryskající gejzír informací a energie. Jeho vášní je transformace - není vyloučené, že za pár let bude žádaný motivační spíkr. Jeho vize je veliká a globální. Začíná ji naplňovat a je pravděpodobné, že tak bude moct dát světu mnohem víc, než jako vysoce postavený manažer v Microsoftu. I když jedno nevylučuje druhé.

Ing. Jan Mühlfeit, špičkový manažer. Bývalý ředitel české pobočky firmy Microsoft, bývalý viceprezident Microsoftu pro Evropu, Střední východ a Afriku. Nyní působí na pozici Chairman Europe, v níž reprezentuje Microsoft ve vztahu k vládám jednotlivých evropských zemí, klíčovým evropským institucím, největším firemním zákazníkům a obchodním partnerům. Působí také jako poradce pro mezinárodní organizaci AIESEC. V roce 1986 vystudoval obor informační technologie na fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Do společnosti Microsoft nastoupil v roce 1993, nejdříve jako marketingový ředitel.

Jste na pozici nejvýše postaveného manažera - Čecha ve světě. Jak se vám to podařilo?

Dostal jsem se k tomu postupnými kroky. Nemůžu neříct, když je to pro magazín Osobní rozvoj, že můj osobní rozvoj je úzce spojený jak s kariérním postupem, tak kvalitou mého života. Na samém začátku jsem měl touhu po úspěchu, vysokoškolské vzdělání, znalost angličtiny, praxi u softwarové firmy a přání pracovat pro Microsoft.

Co je pro člověka nejdůležitější, chce-li v životě uspět?

Pro úspěch v jakékoliv oblasti je pro každého člověka důležité zjistit, jaké má silné stránky, co je jeho vášeň, tedy po čem touží a kde je na trhu zrovna příležitost. V mém případě v 90. letech „nebyli lidi na marketing“ - příslušné vzdělání mělo tehdy minimum lidí, takže jsme se všechno učili za pochodu. Počítače začínaly a my měli štěstí, že jsme mohli zavést pobočku světové firmy v České republice a třeba trojnásobně překračovat plán. Trh byl hladový…

Jaké jsou vaše silné stránky?

Vize, strategie a komunikace.

Není pochyb o tom, že je sám dokážete využít naplno. Ale jak v Microsoftu využíváte potenciál svých lidí? Konkrétně, jestli přijímáte člověka hned na určitou pozici, nebo přijmete pracovníka a hledáte jeho silné stránky, talent a vášeň, abyste ho mohli maximálně využít…

S potenciálem našich lidí opravdu pracujeme. Snažíme se najít, v čem je každý jedinec unikátní, abychom mohli jeho vlastnosti a schopnosti správným způsobem využít. (Energicky vyskočí a na tabuli mi nakreslí obrázek, ze kterého je jasně vidět unikátní kód každého jednotlivce.) Četl jsem vědeckou studii, ve které se ptali dvou milionů lidí, zda jsou v práci šťastní a jestli využívají svoje silné stránky - a osmdesát procent lidí řeklo, že ne. A já dodávám: svět tedy běží jen na dvacet procent svého potenciálu!

Jaké jsou vaše talenty? V čem vynikáte?

Výborně se orientuji v číslech. Neumím ani tak dobře počítat, jako číst je. Podívám se na výsledovku jakéhokoliv podniku a celkem přesně odhalím, v čem má problémy a v čem je dobrý. V tom si myslím, že je moje výjimečná schopnost.

Kdo vám dal v životě nejlepší radu?

Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel a je to zajímavá otázka, nad kterou bychom se měli občas zamyslet asi všichni. V mém případě to byl táta. V době, kdy jsem se rozhodoval, co budu dělat, kam půjdu studovat, mi celkem slušně šel tenis a uvažoval jsem, že bych ho mohl hrát profesionálně. Věkově patřím k Ivanu Lendlovi. Tehdy mi táta řekl, zkus ty počítače, to je budoucnost, to by se ti mohlo líbit.

Tatínek zřejmě věděl, že jste extrovert, rozený lídr a potřebujete vítězit. V silné tenisové konkurenci by to tak nemuselo být.

Pravděpodobně bych se stal učitelem tělocviku, nebo trenérem. Nastoupil jsem však na České vysoké učení technické a stal se ze mě programátor.

Jak dlouho jste tuto práci dělal?

Velmi krátce, zajímal mě spíš obchod, prodej, marketing a komunikace s lidmi. Znalosti počítačů jsem však využil při své práci, protože porozumět produktu v technických souvislostech je velká výhoda. Díky ní jsem se mohl bavit s Billem Gatesem, který je dobrý obchodník i skvělý technolog.

Co se například naučil Bill Gates od vás?

To je těžká otázka! Bill je naprosto výjimečný a nevím, jestli se on ode mě něco naučil. Možná by se něco našlo. Vím, že když jezdil po světě, tak v jeho programu byla vystoupení pro masy, pro zákazníky. Řekl jsem mu, že musí alespoň na půl hodiny na pobočku, že to lidi velmi nastartuje a namotivuje nejméně na půl roku. Udělal to a teď to dělá vždy, když někam jede.

Co jste se naučil od Billa Gatese vy?

Je toho hodně, ale zdůraznil bych dvě věci. První, že špatná zpráva se má šířit rychle, aby se věci řešily hned. A druhá, kterou dělám stejně jako on, že si všude zapisuji zajímavé myšlenky, třeba na poradě či na kongresech.

Pracujete pak s nimi, vracíte se k nim?

Všechny si přepisuji do počítače a podle klíčového slova je pak najdu. Je velmi zajímavé se k nim vracet.

Jak vypadají vaše setkání s Billem Gatesem?

Bill říká, že nejhorším učitelem je úspěch. Při našich setkáních tedy řešíme hlavně problémy a to, co je potřeba udělat. Jen minimálně si plácáme po ramenou jak jsme dobří, jak se nám daří. O všech problémech jednáme jako o výzvách a měníme tak dynamiku dané věci. Důležité je nikdy se nevzdávat. Je to téměř neuvěřitelné, ale známe se spolu už dvacet let. Již tehdy byl nejbohatším člověkem na světě. Skamarádili jsme se, jsme přátelé.

Je to váš šéf, máte k němu respekt?

Neřekl bych, že respekt, ale velice si ho vážím. Setkal jsem se s prezidenty i králi a cítím k nim spíš úctu než respekt a rozhodně se s nimi nebojím hovořit.

Máte nějaký vzor?

Líbí se mi, jak Bill Gates zachází s penězi, které vydělá. Většinu jich rozdá na dobročinné účely lidem, kteří je skutečně potřebují. Unikátní je, že spolu s Warrenem Buffetem objíždějí svět a přesvědčují další miliardáře, aby dávali alespoň půlku svého jmění na charitu.

Byl jste jmenován poradcem evropské komisařky pro vysoké školství. Nemáte pocit, že se úroveň našeho školství devalvuje kvótami o vzdělanosti? Myslím, že řada lidí, kteří by v osmdesátých letech neměli ani maturitu, má dnes vysokoškolské diplomy. Je to tak?

Fakt je, že za posledních osm let se počet vysokoškoláků v Čechách zdvojnásobil. To ale neznamená, že bychom byli dvakrát lepší, dvakrát chytřejší. Není to tak dlouho, co mi na konkurs přišel dvaadvacetiletý kluk, který byl v prvním ročníku vysoké školy. Opakoval maturitu, vyhodili ho i z ročníku, ale pořád studuje. Já jsem byl v jeho věku inženýr. Opravdu, dneska studují i lidi, kteří by byli platnější třeba v dělnických profesích. Kvantita vítězí nad kvalitou, vysoké školy vypadají jako střední. V roce 1997 jsme byli v kvalitě škol sedmí a nyní jsme na dvacátém sedmém místě. Každý rok se propadáme…

Jak by měl podle vás vypadat školský systém?

Měl by konečně začít pracovat s tím, že každý člověk je unikátní! Měl by odhalit, v čem jsou studenti, žáci i děti v mateřských školách jedineční, jaké mají talenty a nadání. Zhruba 40 % učiva by mělo být stejné pro všechny a zbytek by měl být pro každého studenta individuální, aby podpořil jeho silné stránky.

Takový školský systém by ale produkoval úspěšné lidi. Obávám se, že to není žádoucí. Stádo je mnohem lépe manipulovatelné.

Základem úspěchu je sebepoznání. Odhalit svoje silné stránky je pro každého zásadní. Ve školách to však neučí a to se musí změnit. Školský systém pracuje pouze se slabými stránkami. Nejde ti matika, tak se nevěnuj češtině, která ti jde dobře a uč se matiku. Neznám úspěšného sportovce, politika či podnikatele, který by se prosadil díky svým slabým stránkám. Se slabými stránkami se žít musíme naučit, ale využívat máme ty silné. A pracovní týmy pak poskládat tak, aby se lidé vhodně doplňovali. Hodně mě baví pracovat s mladými lidmi. Myslím, že nová generace, jež je velmi globální a je si vědoma globálních problémů, které lidstvo a zeměkoule má, bude tyto problémy řešit. Bude mnohem zodpovědnější a uvědomělejší, než jsme byli my a podaří se jí tyto věci změnit.

Co vás štve?

Korupce. Patříme k zemím, kde se rozkrádá státní majetek, jsme na tom hůř, než některé země Afriky. To má další rozměr v tom, že slušní lidé do politiky nejdou a nejdou ani do státní správy. Například ve Finsku, kde je nulová korupce, lidi přechází ze státní správy do privátního sektoru a naopak… Dlouho dobu se zabývám konkurenceschopností jednotlivých zemí a jsem poradcem různých vlád. Vybudoval jsem si unikátní odbornost a řadím se k nejlepším odborníkům na konkurenceschopnost zemí. Nejen tedy na využívání informačních technologií, ale i na obecnou ekonomiku a školský systém. Vím, že budoucnost lze změnit.

Jaké faktory jsou pro změnu důležité?

Umění vcítit se do ostatních a mít vysokou emoční inteligenci je důležité pro každého, kdo chce něco dokázat. Práce, která byla založená na logice a znalostech, bude nahrazena počítači. Hodnota lidí bude v tom, co počítače zatím neumí a to je emoční inteligence a empatie při vyjednávání s lidmi. Vzájemné pochopení, sociální cítění a interakce s lidmi.

Trénujete tyto věci v Microsoftu? Možná právě v počítačové firmě si více uvědomujete jejich pravou podstatu.

Pro manažery jsme zavedli kurzy meditace, která jim pomáhá ke koncentraci a zvládání emocí. Firmu trénuje Deepak Chopra a pracovali jsme i s panem Covey, který nedávno zemřel.

Jak na sobě pracujete vy?

Jsem extrovert, hodně zaměřený na logiku. Takový typ člověka má problém naslouchat jiným, zejména introvertním lidem. Naučil jsem se to ale díky koučinku. Výborným zdrojem práce na sobě je také vzít si do týmu člověka, který má opačné názory než já sám. Každý den tak mám přísun čerstvých myšlenek a neotřelého pohledu na věc. Medituji, cvičím tai-chi, díky tomu se dokážu dlouhodobě soustředit. Také hodně čtu, týdně si kupuji zhruba dvě knihy. Rád školím lidi ve firmě a v poslední době předávám svoje znalosti i ve školách.

Jak odpočíváte? Co vás nabíjí?

Jednoznačně hory a moře. Každý den běhám osm kilometrů, ať jsem kdekoliv. To jsou prostředky, které mě dobíjí. Myslím, že je hodně důležité, aby každý člověk věděl, jakým způsobem si nejlépe odpočine.

Co byste chtěl vylepšit v rámci svého osobního rozvoje?

Jsem celkem spokojený. Zcela přirozeně se rád vzdělávám. Pokud bych na něčem chtěl zapracovat, tak by to byl volný čas, abych ho mohl lépe dělit mezi svoje koníčky a rodinu.

Co nebo koho nesnášíte?

Lidi, kteří říkají, že něco není možné, že to nejde. Na našich konferencích občas mluví Reinhold Messner, který jako první vylezl na Mount Everest bez kyslíkové bomby. Devět z deseti doktorů mu řeklo, že se bez kyslíku nahoře zblázní, nebo zemře. On byl přesvědčený, že to zvládne a udělal to. V tom jsem mu podobný.

Víte, proč jste tady, co je vaše poslání?

Čím dál víc mi je jasné, že smyslem mého života je pomáhat lidem, aby mohli naplňovat svůj potenciál podobně, jako se to daří mně.

Největší hodnota lidí je v tom, co počítače zatím neumí. Jsou to emoční inteligence a schopnost empatie…

https://www.jatodokazu.cz/jan-muhlfeit-nejlepsi-radu-zivote-dostal-taty/


9.11.2017, ihned.cz

Nástup robotů je pozvolný. Na ty opravdu chytré si počkáme

Na konferenci Hospodářských novin Já, Robot byla řeč o změnách, které roboti přinášejí do průmyslu i společnosti.

Lidi zatím nahrazují v méně složitých manuálních pracích. Skutečně chytří roboti, kteří nejspíš způsobí pracovní revoluci, ale přijdou nejdříve za 20 let. Česko by se na takové změny mělo připravit úpravou vzdělávacího systému.

Další technické revoluce nemusí znamenat jen konec tisíců pracovních míst, ale vznik zcela nových druhů povolání.

Dvouruký robot firmy ABB v továrně běžně sestavuje elektrické zásuvky. Na konferenci Hospodářských novin s názvem Já, Robot ale návštěvníkům podává sáčky s gumovými medvídky a zvládne prý i dirigovat orchestr. "Jeho pohyby v počítači naprogramujeme nebo je nastavíme i ručně, nic složitého na tom není," říká technik ABB Jan Kumstát.

Podobně se chová i průmyslové vozítko konkurenční společnosti Omron Electronics, které účastníkům akce nabízí bonbony, aniž by ho někdo ovládal a ono do někoho šťouchlo. "K vozítku se připojí joystick, projede se s ním určený prostor, který si oskenuje a uloží do paměti. Pak už se může pohybovat samo a přesouvat materiály podle zadání," vysvětluje technický šéf Omronu Zdeněk Havlíček.

Dvojice automatických přístrojů ukazuje aktuální možnosti robotů. Ti zvládnou vykonávat jednoduchou monotónní práci, v které nahrazují obráběče, lakýrníky či pokladní v supermarketu. Oproti lidem se nikdy neunaví, nejsou nemocní a jejich výkony zůstávají stabilní. "Průměrné náklady na roboty jsou nižší než u lidí. Není to ale tak, že by člověku brali práci. Vykonávají spíš takové činnosti, které lidé stejně dělat nechtějí, protože jsou rizikové nebo monotónní," míní obchodní manažer ABB Jan Kamenický.

Podle Pavla Bezuckého z konkurenční společnosti Universal Robots přitom roboti nejsou ani odpovědí na nedostatek pracovníků, který tuzemské firmy v čase nízké nezaměstnanosti trápí. Řešení prý spočívá spíše ve spolupráci člověka a stroje, která zvyšuje produktivitu o desítky procent. "Lidé se díky tomu navíc posouvají od těžké monotónní práce do pozic operátorů high-tech strojů. To je faktor, který by mohl zaujmout i mladou generaci," uvádí Bezucký.

České ministerstvo průmyslu přesto odhaduje, že s postupnou expanzí robotů v tuzemsku do 20 let zanikne až desetina míst, konkrétně 400 tisíc pracovních pozic. Taková změna ale nepřijde ze dne na den a sami zástupci robotického průmyslu ostatně přiznávají, že jejich strojům bude ještě několik let trvat, než budou schopny zvládat většinu prací. "Do továren by musela nastoupit umělá inteligence. Ta je ale stále hudbou budoucnosti," míní Kamenický z ABB.

Právě roboti schopní samostatného jednání nejspíš způsobí opravdovou pracovní revoluci. Jejich inteligence lidi předčí, a navíc se budou umět učit samostatně. Už nyní jsou vidět první vlaštovky v podobě autonomních aut nebo internetových překladačů, které se samy průběžně zdokonalují. Podle optimistických odhadů vědců ale masivní nástup "superrobotů" nelze očekávat dříve než za dvacet let. Česko a další rozvinuté státy světa tak mají stále dostatek času, aby se na jejich příchod připravily třeba změnou svých vzdělávacích systémů.

"Lidé se budou muset naučit lépe řešit problémy. To ale neznamená, že by se z každého musel stát programátor," míní manažerka IT firmy GoodAI Olga Afanasjeva. Podle komentátora HN Luďka Vainerta lze zase očekávat, že zmizelá povolání nahradí zcela nové pozice. "Lidé z průmyslu tak třeba najdou uplatnění ve službách," navrhuje Vainert. "Já jsem v tomto směru optimista," říká zakladatel firmy New Machine Jonathan Ledgard. "Technologický vývoj přehodnotí definici člověka. Nově získáme více času na to, být solidární s druhými," myslí si někdejší korespondent týdeníku The Economist v Africe.

Posílení inteligence robotů s sebou nese i riziko jejich vzbouření proti lidem, jak je nastiňuje třeba Čapkovo drama R.U.R. nebo mnoho sci-fi filmů. "Otázka etických hranic umělé inteligence přijde do popředí. Důležité ovšem je, co všechno necháme roboty kontrolovat," podotýká kybernetik Jiří Vokřínek z pražského ČVUT.

Účastníci robotické konference se shodují na tom, že přínosy digitálních pomocníků převažují nad riziky. "Třeba Afrika zaostává i kvůli špatným cestám. Naše společnost tam teď proto zavádí létající roboty − drony, které zboží bez problémů přepravují," dává příklad Ledgard z New Machine. "Neznamená to, že se díky tomu v Africe sníží chudoba. V takovém případě ale roboti pomáhají," míní někdejší elitní reportér.

Moderátor akce Petr Koubský debatu uzavírá s nadhledem. "Umělá inteligence nikdy nenahradí lidskou hloupost, v tom je naše síla."

http://archiv.ihned.cz/c1-65948910-nastup-robotu-je-pozvolny-na-ty-opravdu-chytre-si-pockame


10.11.2017, Mladá fronta Dnes

Konec zmetků?

Koupit, použít a rychle vyhodit. Brusel chce, aby výrobci elektrospotřebičů zajistili jejich snadnou opravu a co nejdelší životnost.

Kulaté nástěnné lampy s LED diodami se prodávají v mnoha českých obchodech. Zákazníci často nevědí, že mnoho z nich, většinou původem z Číny, se nedá opravit. Když svítidlo přestane fungovat, prostě si koupíte nové.

"Je pravda, že tyto výrobky jsou trochu problematické," říká Pavel Hrzina z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který testuje elektrospotřebiče. Dodává však, že výroba svítidla je jednodušší a spotřebuje méně materiálu. Předpokládaná životnost je 25 tisíc hodin (tedy jako 25 žárovek), a výrobek tak většinou nemá problém přesáhnout dvouletou záruku. Svítilny s LED diodami jsou přesto jedním z řady spotřebičů, které může smést z trhu chystaná legislativa EU o delší životnosti výrobků.

"Světelné diody LED by pokud možno měly být vyměnitelné," zní v usnesení Evropského parlamentu, které vyzývá Evropskou komisi k přípravě nové a přísnější legislativy vůči výrobcům domácích spotřebičů. Jeho motivací je ochrana životního prostředí, omezených surovinových zdrojů a také boj proti "plánovanému zastarávání". Do toho patří i různé metody výrobců, jak zkrátit životnost výrobku. O té však podle výrobců rozhoduje hlavně požadavek lidí na nízkou cenu. "Na českém trhu je často "cena až na prvním místě". Pro výrobce to znamená, že musí zvolit buď filozofii kvalitních a dražších výrobků, nebo jít cestou co nejnižší ceny," říká manažer servisního oddělení firmy ETA Petr Novosad.

Hodně ambiciózní plán

Na podkladě usnesení plného ambiciózních tezí vznikne směrnice platná pro všechny členy EU. Zatím je ticho před bouří. "Každý na to má trochu jiný názor, náš postoj se teprve formuje," říká Radek Hacaperka, ředitel Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů CECED, které v tuzemsku zastupuje třeba značky Gorenje, Philips či Whirlpool. "Je zde tlak na to, aby se výrobky co nejvíce opravovaly a prodlužovala se jejich životnost. Panuje velká obava o to, co vlastně požadavek na delší životnost znamená," dodal.

Nejde zdaleka jen o neopravitelné LED diody, u nichž mimochodem přímo padl návrh zvážit prodloužení záruky. Ta je v EU ze zákona dvouletá. Zasažena může být řada oblastí, která se týká výrobců i spotřebitelů.

Evropská unie upozorňuje na to, že velké množství spotřebičů končí na skládkách a kvůli neustálým inovacím se zkracuje jejich životní cyklus. Příkladem jsou počítače a mobilní telefony. Někdy je však k tomu nutí politika firem - při přechodu k novým odběratelům končí v kontejneru třeba routery, modemy či set top boxy.

Programovaná životnost

Návrhy se zatím nejasným dopadem mohou být v praxi revoluční. Základní vlastností výrobku musí být jeho opravitelnost. A tu by měly mít možnost zajišťovat i nezávislí opraváři. Kromě originálních dílů by přitom mohli sáhnout i po adekvátních náhražkách. Podle Petra Novosada z ETA to může být problém, protože většina součástek výrobku je dílem technického a designového vývoje firmy, a díly procházejí dlouhými zkouškami. "Užití neoriginálních náhradních dílů je v mnoha případech rizikové, až nemožné," tvrdí.

Podle Hrziny jsou opravy drahé a lidé si raději koupí nový spotřebič. "Proti nízké životnosti by se muselo bojovat u lidí, výrobci nic nezmění," je přesvědčen. Připouští však, že výrobci někdy sami programují životnost výrobků. Buď s cílem snížit cenu, nebo dodržet bezpečnost.

"U domácích spotřebičů typu pračky a myčky se programování životnosti děje a bude se dít. Je to ekonomický nástroj. Ale může to souviset i s bezpečností zařízení, říká Hrzina. Podle něj nejde o kazítka, ale o kombinaci součástek, které jsou v určité fázi cyklu náchylnější k poruchám. "Kazítka existují. Výrobce hlavně zajímá, aby si lidé kupovali nové spotřebiče a moc se neopravovaly. Mnoho přístrojů se nedá rozdělat nebo je otevřete jen s obtížemi. Jde například o plasty svařené ultrazvukem," namítá však Kvido Štěpánek, ředitel společnosti Isolit-Bravo, která vyrábí třeba varné konvice či mixéry. Podle Hrziny však mají nerozebíratelné spoje své opodstatnění: "Jsem technolog a nevidím moc možností, jak to třeba u mobilních telefonů udělat jinak."

---

77 % spotřebitelů v EU upřednostňuje pokus o opravu rozbitého zboží

90 % Evropanů je přesvědčeno, že by na výrobcích měla být doba jejich použitelnosti

Fakta Co říkají v Bruselu * Výrobky se zabudovaným defektem (tzv. kazítka), jenž má způsobit jejich poruchu a v konečném důsledku vést k tomu, aby po určitém počtu použití přestaly fungovat, snižují důvěru spotřebitelů a nemělo by být povoleno uvádět je na trh. * Součástky nezbytné pro fungování výrobku musí být nahraditelné a opravitelné. * Je nezbytné stanovit minimální kritéria odolnosti, opravitelnosti, možnosti modernizace pro každou kategorii výrobků. * Na výrobku má být uvedena informace, zda pro dané zboží jsou či nejsou dostupné náhradní díly a po jakou dobu budou na trhu. * Z ekonomického i environmentálního hlediska je nutné zachovat suroviny a omezit produkci odpadu. * Je proto důležité, aby byla prodloužena doba použitelnosti spotřebního zboží.


11.11.2017, idnes.cz

Kazítka ve spotřebičích zakážeme, plánuje EU. Chce jejich delší životnost

Evropský parlament vytáhl do boje proti spotřebičům na jedno použití, proti věcem se zabudovaným defektem, který má vyvolat poruchu, i zařízením, která nejdou vůbec, nebo jen těžko opravit. Základem pro vznik nové legislativy je usnesení o delší životnosti výrobků.

Ambiciózní teze, o které se povede boj, nezasahují jen do výroby a vývoje. Dotknou se každého, kdo bude nějaký spotřebič od mixéru až po pračku kupovat, používat nebo reklamovat.

Základní vlastností všech výrobků má být jejich opravitelnost. Výrobce by měl umožnit kromě původních dílů použít náhražky. A spotřebitel má mít už před koupí jasno, jaké díly lze k opravě použít. Uvažuje se i o možnosti „zřízení nezávislého systému“, který by spotřebiče testoval a odhaloval „kazítka“, jež mají úmyslně zkracovat životnost.

Výsledná podoba nařízení EU může být jen torzem ambiciózních nápadů, ale už teď budí emoce. „Kazítka jsou jako yetti nebo lochneska. Všichni o nich mluví, ale nikdo je neviděl,“ namítá Radek Hacaperka, šéf Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů.

Naopak řediteli společnosti Isolit-Bravo Kvido Štěpánkovi se návrhy líbí. „Kontejnery jsou plné věcí, které nevydrží. Alespoň zmizí ty na jedno použití,“ míní.

Cena až na prvním místě

Jedním takovým příkladem jsou kulaté nástěnné lampy s LED diodami, které se prodávají v mnoha českých obchodech. Zákazníci často nevědí, že mnoho z nich, většinou původem z Číny, se nedá opravit. Když svítidlo přestane fungovat, prostě si koupíte nové.

„Je pravda, že tyto výrobky jsou trochu problematické,“ říká Pavel Hrzina z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který testuje elektrospotřebiče. Dodává však, že výroba svítidla je jednodušší a spotřebuje méně materiálu. Předpokládaná životnost je 25 tisíc hodin (tedy jako 25 žárovek), a výrobek tak většinou nemá problém přesáhnout dvouletou záruku. Svítilny s LED diodami jsou přesto jedním z řady spotřebičů, které může smést z trhu chystaná legislativa EU o delší životnosti výrobků.

„Světelné diody LED by pokud možno měly být vyměnitelné,“ zní v usnesení Evropského parlamentu, které vyzývá Evropskou komisi k přípravě nové a přísnější legislativy vůči výrobcům domácích spotřebičů. Jeho motivací je ochrana životního prostředí, omezených surovinových zdrojů a také boj proti „plánovanému zastarávání“.

Do toho patří i různé metody výrobců, jak plánovat životnost výrobku. O té však podle výrobců rozhoduje hlavně požadavek lidí na nízkou cenu.

Hodně ambiciózní plán

Na podkladě usnesení plného ambiciózních tezí vznikne směrnice platná pro všechny členy EU. Zatím je ticho před bouří. „Každý na to má trochu jiný názor, náš postoj se teprve formuje,“ říká Radek Hacaperka, ředitel Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů CECED, které v tuzemsku zastupuje třeba značky Gorenje, Philips či Whirlpool. „Je zde tlak na to, aby se výrobky co nejvíce opravovaly a prodlužovala se jejich životnost. Panuje velká obava o to, co vlastně požadavek na delší životnost znamená,“ dodal.

Nejde zdaleka jen o neopravitelné LED diody, u nichž mimochodem přímo padl návrh zvážit prodloužení záruky. Ta je v EU ze zákona dvouletá. Zasažena může být řada oblastí, která se týká výrobců i spotřebitelů.

Evropská unie upozorňuje na to, že velké množství spotřebičů končí na skládkách a kvůli neustálým inovacím se zkracuje jejich životní cyklus. Příkladem jsou počítače a mobilní telefony. Někdy je však k tomu nutí politika firem - při přechodu k novým odběratelům končí v kontejneru třeba routery, modemy či set top boxy.

Programovaná životnost

Návrhy se zatím nejasným dopadem mohou být v praxi revoluční. Základní vlastností výrobku musí být jeho opravitelnost. A tu by měli mít možnost zajišťovat i nezávislí opraváři. Kromě originálních dílů by přitom mohli sáhnout i po adekvátních náhražkách. Podle Petra Novosada, manažera servisního oddělení firmy ETA, to může být problém, protože většina součástek výrobku je dílem technického a designového vývoje firmy, a díly procházejí dlouhými zkouškami. „Na některé mohou být patentová práva, tudíž užití neoriginálních náhradních dílů je v mnoha případech rizikové, až nemožné,“ tvrdí.

Podle Hrziny jsou opravy drahé a lidé si raději koupí nový spotřebič. „Proti nízké životnosti by se muselo bojovat u lidí, výrobci nic nezmění,“ je přesvědčen. Připouští však, že výrobci někdy sami programují životnost výrobků. Buď s cílem snížit cenu, nebo dodržet bezpečnost.

„U domácích spotřebičů typu pračky a myčky se programování životnosti děje a bude se dít. Je to ekonomický nástroj. Ale může to souviset i s bezpečností zařízení,“ říká Hrzina. Podle něj nejde o kazítka, ale o kombinaci součástek, které jsou v určité fázi cyklu náchylnější k poruchám.

„Kazítka existují. Výrobce hlavně zajímá, aby si lidé kupovali nové spotřebiče a moc se neopravovaly. Mnoho přístrojů se nedá rozdělat nebo je otevřete jen s obtížemi. Jde například o plasty svařené ultrazvukem,“ namítá však Kvido Štěpánek, ředitel společnosti Isolit-Bravo, která vyrábí třeba varné konvice či mixéry. Podle Hrziny však mají nerozebíratelné spoje své opodstatnění: „Jsem technolog a nevidím moc možností, jak to třeba u mobilních telefonů udělat jinak.“

https://ekonomika.idnes.cz/kazitka-spotrebice-zakaz-evropska-unie-fcm-/eko_euro.aspx?c=A171110_091856_eko_euro_pas


13.11.2017, novinky.cz

Pardubická hvězdárna odhalí stáří vesmíru

Zamýšlíte se také nad samotným počátkem našeho vesmíru? Soudobé teorie nám na základě pozorování projevů reliktního záření nabízejí vysvětlení v podobě horkého počátku, události, které říkáme "Velký třesk". Byl ovšem velký třesk skutečným počátkem existence našeho kosmu? Pokud ne, co bylo před ním?

V pátek 24. listopadu od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA, Gorkého ulice 2658 v Pardubicích uskuteční poslední přednáška roku 2017. Přednášející a vzácný host, Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. seznámí zájemce s aktuálními poznatky o stáří našeho vesmíru.

Jakými metodami můžeme počátek vesmíru datovat? Jak se provádí analýza reliktního záření a co z něho můžeme "vyčíst?" Co vzniku vesmíru předcházelo? Máme šanci to zjistit? Hvězdárna barona Artura Krause a Astronomická společnost Pardubice zve na přednášku Stáří vesmíru.

Pátrání po počátku vesmíru přináší mnoho otázek, na které nenacházíme vždy uspokojivé odpovědi. Sám profesor Kulhánek ke své přednášce dodává: "Stáří vesmíru zpravidla datujeme od počátku Velkého třesku z chování reliktního záření. Jak se tato analýza provádí? A co vůbec víme o Velkém třesku a jeho počátku? Byl počátek Velkého třesku skutečným počátkem existence vesmíru? Pokud nebyl, co bylo před Velkým třeskem? Každá otázka s sebou přináší mnoho dalších otázek. Odpovědi zatím známe jen na některé z nich.”

Nejužívanější teorií vzniku vesmíru je tzv. standardní model, jenž nám naznačuje možnou příčinu detekce reliktního záření a pozorovatelné rozpínání prostoru. Jaké jsou soudobé teorie a poznatky o vzniku a stáří našeho vesmíru se dozvíte v pátek, 24. listopadu od 19:00 hodin na přednášce v Pardubicích Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc.

Petr Kulhánek (*09. 01. 1959) je český teoretický astrofyzik a popularizátor astronomie, nositel ceny Littera Astronomica za rok 2010. Vystudoval MFF UK obor matematická fyzika. Aktivně přednáší na ČVUT - FJFI, FEL a PřF UP. Je členem mezinárodní astronomické unie (IAU), zakladatelem sdružení Aldebaran Group for Astrophysics a autorem mnoha fyzikálně ztvárněných výukových programů, numerických simulací a skriptů a řady populárních i vědecké publikací. V současné době pracuje na termalizaci dvousvazkového plazmatu.

URL| https://www.novinky.cz/vase-zpravy/pardubicky-kraj/pardubice/1790-47712-pardubicka-hvezdarna-odhali-stari-vesmiru.html


14.11.2017, Technický týdeník

Magneticky ovládané robotické systémy pro mikromanipulaci

Využití velkého množství velmi malých a navzájem spolupracujících robotů při výrobě a zpracování komplexních struktur je snem výzkumníků a inženýrů již řadu let. Ten donedávna dominoval především ve vědeckofantastické literatuře. V současné době se však rozvíjí řada technik, které umožňují manipulaci s tělesy na prostorových škálách od řádu milimetrů až po nanometry. Potenciální aplikace systémů využívajících tyto techniky jsou rozsáhlé a sahají od minimálně invazivních léčebných postupů přes manipulaci s laboratorními vzorky až po technologie výroby a zpracování mikroskopických i makroskopických výrobků.

V oblasti biomedicíny a laboratorní techniky obecně se zdá být využití mikromanipulace takřka na dosah ruky. Skvělou ukázkou současných možností v této oblasti mohou být například systémy OctoMag a MiniMag vyvíjené na ETH Zurich nebo systém Spermbot vyvíjený na IFW Dresden. Ve výrobních a zpracovatelských technologiích je však nasazení mikromanipulace pomocí velmi malých robotů často jen velmi těžko představitelné. Přesto je takřka nemožné tento směr považovat za nelogický. Trend miniaturizace vede v současné době k tomu, že výrobky, které jsou často sestavovány z jednotlivých částí nepřesahujících svou velikostí jen několik málo milimetrů, jsou vyráběny a zpracovávány roboty, kteří tuto velikost mnohonásobně přesahují. Příkladem může být například výroba elektronických součástek a desek plošných spojů. Mezi nesporné výhody mikromanipulace tak patří především šetření zdrojů, ať už se jedná o energii, ma te riál, čas, nebo dnes často opomíjený prostor. Za průkopnickou lze v oblasti výrobních a zpracovatelských technologií považovat platformu MicroFactory vyvíjenou výzkumným institutem SRI International.

Dnes využívané robotické systémy jsou z mnoha ohledů naprosto fascinující, ať už se jedná o stacionární, nebo mobilní roboty. Postupný vývoj vestavěné inteligence a pohybových schopností robotů tak dnes od základu mění řadu oborů, a to nejen těch průmyslových. Za společné omezení tradičních koncepcí lze však považovat možnosti přizpůsobení se robotu předem neznámé situaci (rekonfigurovatelnost). Pod touto schopností si však nepředstavujme jen změnu prováděné operace za jinou, ale naopak schopnost vytvořit operaci zcela novou, například pomocí kolektivní spolupráce. Skvělou ukázkou tohoto přístupu je například schopnost sestavení nového robotu z již existujících, a to bez vnějšího zásahu do systému. Tato schopnost byla demonstrována na již zmíněném systému MicroFactory. V tomto ohledu lze tedy považovat robotické systémy umožňující vzájemnou spolupráci velmi malých robotů za nedostižné. Přitom lze očekávat, že právě schopnost rychle se adaptovat na nové podmínky, kterými může být například změna výrobku nebo jeho výrobního postupu, bude v budoucnosti klíčová.

TECHNIKY MIKROMANIPULACE

V současné době je výzkumu technik mikromanipulace pomocí velmi malých robotů věnována velká pozornost, a to jak v principech jejich ovládání (polohování), koncepcích miniaturních úchopových systémů a nesených nástrojů, algoritmech řízení, tak inteligenci celého systému při vzájemné spolupráci jednotlivých robotů. Pro zajištění samotného pohybu se využívá celá řada fyzikálních principů, mezi které se řadí například ovládání pomocí akustického pole, optického svazku, chemické reakce či biochemického procesu nebo elektrického a magnetického pole. Ovládání pomocí elektrického pole se využívá především na prostorových škálách v řádu mikrometrů, dnes tedy takřka výhradně v oblasti manipulace s laboratorními vzorky. Magnetické pole lze pak využít především v aplikacích, kde je vyžadována manipulace těles s velikostí od řádu mikrometrů až po milimetry, a to při velmi vysoké přesnosti.

Základním principem magnetického ovládání je silové působení řízeného magnetického pole na feromagnetické materiály, nejčastěji pak permanentní magnety. Vyvíjené systémy se liší především podle použité topologie cívek, které slouží k vytvoření magnetického pole. Pohybu robotu je pak ale vždy docíleno časovou a prostorovou změnou rozložení magnetického pole. Toho lze dosáhnout změnou velikostí budicího proudu v jednotlivých cívkách nebo jen jejich cyklickým spínáním. Mezi tyto systémy se mimo již dříve zmíněné řadí také MagMan vyvíjený na ČVUT v Praze nebo MagStriver na ZČU v Plzni.

Mezi aktuální směry výzkumu a vývoje v oblasti magneticky ovládaných robotických systémů pro mikromanipulaci pak bezesporu patří paralelní ovládání, které je stále ve svých počátcích. Mezi zkoumané techniky náleží nezávislé ovládání několika robotů na základě jejich tvarové a materiálové odlišnosti. Velmi zajímavou a aktuální technikou je pak superpozice stacionárního magnetického pole a pole časově proměnného, která by do budoucna mohla také umožnit masivní ovládání velkého množství robotů.

Základním principem magnetického ovládání je silové působení řízeného magnetického pole na feromagnetické materiály. Pohybu robotu je docíleno časovou a prostorovou změnou rozložení magnetického pole. Toho lze dosáhnout změnou velikostí budicího proudu v jednotlivých cívkách nebo jen jejich cyklickým spínáním.


14.11.2017, Radiožurnál

Jak můžou laserové hračky v rukou dětí ohrozit bezpečnost vrtulníků nebo letadel?

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:

6letý chlapec ohrozil letos v srpnu v Praze posádku policejního vrtulníku, který právě startoval. Dítě na něho zamířilo laserový paprsek, který posádku stroje na několik vteřin oslepil. O případu dnes informoval mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Vrtulník převážel lidský orgán určený k transplantaci. Vzhledem k nízkému věku nebude pachatel potrestán, policie ale případ předala orgánům sociálněprávní ochrany dítěte. U telefonu je Vítězslav Kříha z katedry fyziky Českého vysokého učenítechnického. Dobrý den.

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT:

Dobrý večer.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:

To dítě se prý před spaním nudilo a tak prý na vrtulník blikalo hračkou, kterou mu koupili rodiče. Skutečně má běžně dostupná laserová hračka takovou sílu, že může někoho na dálku dočasně oslepit?

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT:

Problém je v tom, že bezpečnost takovýchto hraček je stavěna tak, aby nepoškozovala lidské oko. Ale to, že ho nepoškodí, ještě neznamená, že by nedovedlo k přechodně vyřadit z funkce. Problém s laserovým paprskem je v tom, že paprsky běží velice v těsném úzkém úhlu a běží téměř rovnoběžně. Z tohoto hlediska se to musí posuzovat při dopadu laserového paprsku přímo do oka, protože pak se soustředí velká energie na hodně malé ploše, takže ten výkon se velice koncentruje. A z druhé strany je to zase úžasný nástroj z toho hlediska, že ten paprsek neztrácí energii i při letu docela dlouhou vzdáleností. Takže je možné, že vlastně z okna bytu, tak jak to proběhlo v této reálné situaci, ohrožovat vrtulník, což to dítě je vychované běžně počítačovými hrami, vůbec nebylo schopné docenit, na kolik nebezpečná činnost to je.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:

Ona policie neupřesnila, o jakou hračku se přesně jednalo. O co by tak mohlo jít, jaká je nabídka na trhu?

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT:

Mohlo by to být v podstatě i obyčejné laserové ukazovátko, které samozřejmě rodiče mohli ponechat dítěti v domnění, že se jedná o hračku, mohla to být maketa pistolí nebo zbraní střelných, které mají laserové zaměřovací systémy. O co přesně se tam jednalo, tak to skutečně z dostupných zdrojů známo zatím není, nicméně samo sebou ta hračka mohla projít bezpečnostními atesty, poněvadž tam se posuzovalo pouze to, zdali tato pomůcka nepoškodí lidské oko při přímém dopadu. To určitě nepoškodí, ale problém je v tom, že ve chvíli, kdy je člověk oslněn, tak to oko je vyřazeno z provozu na poměrně krátkou dobu, to je první efekt. Druhý efekt, že to oslnění vlastně vyvolává úlekovou reakci. A v tomhle ohledu ta situace byla šťastně postavena v tom, že vrtulník řídili policisté, kteří jsou na toto cvičeni a byli schopni zareagovat, protože se vlastně jednalo o velice nebezpečnou situaci, bylo to při startu, kdy vlastně krátký výpadek řízení stroje by mohl vést i k fatálním následkům nejenom pro...

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:

A to jakým, a to jakým například?

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT:

A to sice přímo havárii toho vrtulníku ve chvíli, kdy by nebyl řízený adekvátním způsobem.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:

Ale myslíte si, že z těchto důvodů by bylo vhodné prodej laserových hraček nějak regulovat?

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT:

Ne tolik prodej, ale i vlastně užívání stávajících pomůcek, vy samozřejmě nemůžete přestat prodávat laserová ukazovátka, která se běžně používají, ale chce to víc edukovat rodiče v tom smyslu, že ne všechno, co děti najdou doma, je použitelné jako hračka.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:

Slyšeli jsme Vítězslava Kříhu z katedry fyziky Českého vysokého učení technického. Já vám děkuji a přeji vám hezký večer.

Vítězslav KŘÍHA, katedra fyziky ČVUT:

Hezký večer.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor:

Tak to byla, dá se říct, snad oslnivá publicistika hlavních zpráv. Kdyby vás z této relace něco..., vám něco uniklo nebo zvlášť zaujalo, chtěli jste se k tomu vrátit, klikněte na portál iRozhlas.cz. Tomáš Pavlíček přeje hezký večer.


18.11.2017, prazsky.denik.cz

Zájem studentů pražských univerzit o vzdělávání v zahraničí stagnuje

/INFOGRAFIKA/Program Erasmus nyní využívají přibližně dva tisíce posluchačů ze čtyř největších vysokých škol v metropoli. Jejich počet neroste i kvůli bezpečnostní situaci. Vysokoškoláci objevují méně tradiční destinace jako Slovinsko či Estonsko.

"Fakt, že zájem studentů o vzdělávání v zahraničí stagnuje, potvrdila Pražskému deníku Univerzita Karlova. Její mluvčí Petr Podzimek odhaduje, že je to zapříčiněno slabšími populačními ročníky, vyšším podílem výjezdů na praktické, tedy nestudijní stáže Erasmus a také zhoršenou bezpečnostní situací ve světě.

Stále vede Německo

Země, které studenti upřednostňují, se ale prý nezměnily. "Vede Německo, za ním Francie a Španělsko. Velký zájem je stále o Velkou Británii. Tam nyní očekáváme výsledky jednání o brexitu, zatím ovšem Anglie projevuje zájem se programu dále účastnit,. I po jejím případném opuštění Evropské unie" komentuje aktuální situaci Podzimek.

Spíše stagnaci hlásí také České vysoké učení technické. Nejvíce studentů do světa vysílá fakulta architektury, fakultastavební a fakulta elektrotechnická. "Zájemci dávají přednost výjezdům spíše na univerzity mimo Evropu," říká koordinátorka programu Erasmus na ČVUT Dana Mrkvičková.

"Z evropských univerzit upřednostňují ty, na kterých mohou studovat v angličtině před těmi, kde je studium možné pouze v místním jazyce," dodává koordinátorka. Také podle dalších oslovených vysokých škol zájem studentů o Erasmus spíše stagnuje nebo hodně kolísá.

Roste zájem o nestudijní praktické stáže

Například Josef Beránek z České zemědělské univerzity vysvětluje, že naopak roste zájem právě o nestudijní praktické stáže v zahraničí, na které je možné vyjet i během letních prázdnin a zároveň si přivydělat.

"Je také znát, že studenti začali upřednostňovat kratší pobyty do dvou měsíců, které jsou spojené s přípravou jejich kvalifikačních prací," uvedl. "Vyjíždějící studenti také začali objevovat nové země jako Slovensko nebo Island, který se stal velmi populárním," doplnil Beránek s tím, že větší zájem o výjezdy je u ekonomických, manažerských a sociálně vědně orientovaných programů.

Vysoká škola ekonomická v Praze vyšle ročně díky Erasmus na studium a pracovní stáže kolem pěti set studentů. "Největší zájem o výjezdy je logicky mezi studenty fakulty mezinárodních vztahů, kteří zároveň ke svým jazykovým znalostem využívají i nabídky studia v jiných jazycích než jen v angličtině," vysvětlila Pražskému deníku vedoucí Oddělení zahraničních styků na VŠE Dana Brázdová.

Další možnosti díky partnerským školám

Kromě klasického programu Erasmus se většina škol zapojuje i do dalších projektů. Například Česká zemědělská univerzitanabízí svým studentům možnost vycestovat i do jihovýchodní Asie nebo Latinské Ameriky.

"Máme také projekty české rozvojové agentury v Kambodži, Gruzii, Etiopii a svého času jsme nabízeli i cesty do destinací jako je Afghánistán nebo Irák," konstatoval Josef Beránek.

Také Vysoká škola ekonomická posílá téměř čtyřicet procent studentů do zámoří díky bilaterálním smlouvám s partnerskými školami.

"Každoročně tak vyšleme celkem tisícovku studentů, kteří mají možnost semestr bezplatně studovat na prestižních zahraničních univerzitách," říká Dana Brázdová. Aktuálně tak mohou jejich studenti vycestovat do více než padesáti zemí světa.

"

URL| https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/zajem-studentu-prazskych-univerzit-o-vzdelavani-v-zahranici-stagnuje-20171118.html


18.11.2017, efestival.cz

Tata / Bojs - Futuretro 2017

Už se stalo zvykem, že na své narozeniny nás Tata Bojs podarují výjimečným koncertem, zajímavou událostí či oznámením věcí příštích. Nic se nemění ani letos, kdy kapela okolo Milana Caise a Mardoši ve čtvrtek 29. června, tedy v den svých 29. narozenin, zveřejnila opravdovou pecku, která nemůže nechat žádného fanouška TB chladným - v listopadu a prosinci letošního roku Tatáči chystají celkem sedm koncertů, na nichž kompletně přehrají své přelomové album Futuretro! To při té příležitosti navíc vyjde také v reedici na 2LP.

„Vinyl vlastně vychází u příležitosti patnáctého výročí, s drobným dvouletým skluzem. Ovšem u desky s takovým názvem jsou různé časové posuny v pořádku. To není obyčejné nestíhání, ale součást konceptu!,“ komentuje to Mardoša.

Album, které je zcela zásadním počinem nejen pro Tata Bojs ale také pro domácí hudební scénu jako takovou, dostalo kapelu v době svého vydání v roce 2000 na titulní strany takřka všech tehdejších hudebních časopisů, vyneslo jí první dvě nominace v Cenách Akademie populární hudby a kromě řady dalších ocenění následně také titul Album desetiletí v anketě MF Dnes.

Nyní, sedmnáct let od jeho vydání (a pět let od vydání sběratelské edice Futuretro Max), se k této přelomové nahrávce Tata Bojs znovu vracejí. A jak to v případě Milana Caise, Mardoši a spol. bývá, půjde o jedinečnou, do posledních detailů dotaženou událost.

V rámci mini turné, na němž se můžete těšit také na tehdejšího člena kapely Marka Doubravu a zpěvačku Kláru Nemravovou a kapelu Hm…. coby speciální hosty.

„Na koncertech bychom rádi přehráli celé Futuretro a to pokud možno co nejvěrněji. Tudíž volba kapely Hm… coby speciálního hosta celého turné není náhodná. Kromě Marka Doubravy, který s námi odehraje komplet Futuretro, se její členové Filip Nebřenský a Viktor Ekrt objeví jako další hosté a zahrají své party pro flétnu a housle, které nám tenkrát, na přelomu tisíciletí, nahráli ve studiu. A samozřejmě bude hrát i celá současná sestava Tata Bojs. Naše nové kamarády nehodíme do smetí!,“ říká k chystaným koncertům Mardoša.

Koncerty i reedici alba na 2LP doprovodí také zbrusu nové vizuály, na nichž TB opět spolupracovali se svým dvorním fotografem Salimem Issou. Vznikl nový set promo fotek, který byl nafocen v unikátních prostorách Laboratoře vysokých napětí Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. K čemuž Milan dodává „Když mi Salim ukázal ten prostor, jehož interiér vypadá jako obří laboratoř Nikoly Tesly, byl jsem nadšen, protože to je místo, které v sobě nese ‚futu‘ i ‚retro‘ zároveň. Díky vstřícnosti lidí z FELu ČVUT jsme se tam mohli volně pohybovat a nafotit fotky se skvělým pozadím.“

Na jiném místě pak vznikla i jedna speciální fotografie, která je až na věk „aktérů“ s předlohou původní verze Futuretra naprosto identická. „Když mě napadlo přefotit po sedmnácti letech původní obal Futuretra, nebyl jsem si tím nápadem úplně jist, ostatně něco podobného už jsme dělali k oslavám pětadvaceti let, ale Mardošovi a Markovi se to líbilo, tak jsme do toho nakonec šli. Už při první pracovní fotce v ateliéru u Salima nám bylo jasný, že to bude fungovat. A ty diody, co máme na čelech, jsou skutečně ty stejný jako z původního obalu!“ rozkrývá detaily Milan Cais.

Vstupenky na koncert jsou k dispozici za 350,- Kč v předprodeji GoOut.cz.

„Na desce znovuoživujeme hudbu, která teprve přijde, opakujeme něco, co tu ještě nebylo. Když připravujeme novou nahrávku, snažíme se posunout do budoucnosti a v ní hrajeme naše retro.“

Milan Cais

http://efestival.cz/events/tata-bojs-futuretro-2017/


22.11.2017, technickytydenik.cz

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze získali prestižní grant Nadace Michaela J. Foxe

Vědecká skupina SAMI (Signal, Analysis, Modeling, and Interpretation group), působící na katedře teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, získala americký grant Michael J. Fox Foundation. Poskytnuté finanční prostředky nabízí vědecké skupině, kterou za ČVUT vede Dr. Jan Rusz, a spolupracujícím sedmi mezinárodním pracovištím z Kanady, USA, Německa, Francie, Itálie, Rakouska a České republiky unikátní možnost přispět k brzké diagnostice Parkinsonovy nemoci.

Cílem projektu je vyvinout sadu algoritmů na bázi zpracování digitálních signálů, které by umožnily objektivní hodnocení řečového projevu, a vytvořit tak jednoduchý screeningový test vhodný pro sledování osob v riziku rozvoje Parkinsonovy nemoci. Pro testování bude využita databáze osob s poruchami chování ve fázi REM spánku, které mají vysokou pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy nemoci. Robustní algoritmy pro automatickou analýzu řeči budou optimalizovány pro pět jazyků včetně angličtiny, češtiny, francouzštiny, italštiny a němčiny.

Dr. Jan Rusz k celé problematice výzkumu dodává: „Naši schopnost mluvit tvoří dokonalá souhra velkého množství svalů řízená několika mozkovými centry. Hodnocení kvality řeči má proto dobrý potenciál být extrémně citlivým biomarkerem neurodegenerativních změn a umožnit tak objektivní preklinickou diagnózu. Ta je zásadní pro výběr pacientů v riziku Parkinsonovy nemoci vhodných pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby."

Primárním cílem Nadace Michaela J. Foxe je vyvinout léčbu pro Parkinsonovu nemoc prostřednictvím financovaného výzkumu a zajistit rozvoj a zdokonalení terapií pro ty, kteří v současnosti s nemocí žijí. Nadace byla založena v roce 2000 hercem Michaelem J. Foxem a v současnosti je největším neziskovým sponzorem pro výzkum Parkinsonovy nemoci na světě. Do dnešního dne investovala nadace více než 650 milionů dolarů do výzkumu Parkinsonovy nemoci. V roce 2010 zahájila první rozsáhlou klinickou studii týkajících se evolučních biomarkerů onemocnění za 45 miliónů dolarů. V rámci této studie je hlavním cílem získaného projektu ČVUT a spolupracujících mezinárodních pracovišť přispět pomocí počítačové analýzy řeči k zachycení Parkinsonovy nemoci již v jejích počátcích, tj. před vypuknutím prvních typických motorických projevů onemocnění.

Problematice výzkumu Parkinsonovy choroby se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze věnuje také snímek Hon na Parkinsona, který vznikl v rámci seriálu Jednou nohou v Absolutnu.

https://www.technickytydenik.cz/rubriky/denni-zpravodajstvi/vedci-z-fakulty-elektrotechnicke-cvut-v-praze-ziskali-prestizni-grant-nadace-michaela-j-foxe_42445.html


22.11.2017, itbiz.cz

Na ČVUT detekují Parkinsonovu chorobu pomocí analýzy řeči

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze získali prestižní americký grant Nadace Michaela J. Foxe, využijí jej pro spolupráci s dalšími mezinárodními týmy na výzkum brzké detekce Parkinsonovy nemoci pomocí analýzy řeči.

Vědecká skupina SAMI (Signal, Analysis, Modeling, and Interpretation group), působící na katedře teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, získala americký grant Michael J. Fox Foundation. Poskytnuté finanční prostředky nabízí vědecké skupině, kterou za ČVUT vede Dr. Jan Rusz, a spolupracujícím sedmi mezinárodním pracovištím z Kanady, USA, Německa, Francie, Itálie, Rakouska a České republiky unikátní možnost přispět k brzké diagnostice Parkinsonovy nemoci.

Cílem projektu je vyvinout sadu algoritmů na bázi zpracování digitálních signálů, které by umožnily objektivní hodnocení řečového projevu, a vytvořit tak jednoduchý screeningový test vhodný pro sledování osob v riziku rozvoje Parkinsonovy nemoci. Pro testování bude využita databáze osob s poruchami chování ve fázi REM spánku, které mají vysokou pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy nemoci. Robustní algoritmy pro automatickou analýzu řeči budou optimalizovány pro pět jazyků včetně angličtiny, češtiny, francouzštiny, italštiny a němčiny.

Dr. Jan Rusz k celé problematice výzkumu dodává: „Naši schopnost mluvit tvoří dokonalá souhra velkého množství svalů řízená několika mozkovými centry. Hodnocení kvality řeči má proto dobrý potenciál být extrémně citlivým biomarkerem neurodegenerativních změn a umožnit tak objektivní preklinickou diagnózu. Ta je zásadní pro výběr pacientů v riziku Parkinsonovy nemoci vhodných pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby.“

Primárním cílem Nadace Michaela J. Foxe je vyvinout léčbu pro Parkinsonovu nemoc prostřednictvím financovaného výzkumu a zajistit rozvoj a zdokonalení terapií pro ty, kteří v současnosti s nemocí žijí. Nadace byla založena v roce 2000 hercem Michaelem J. Foxem a v současnosti je největším neziskovým sponzorem pro výzkum Parkinsonovy nemoci na světě. Do dnešního dne investovala nadace více než 650 milionů dolarů do výzkumu Parkinsonovy nemoci. V roce 2010 zahájila první rozsáhlou klinickou studii týkajících se evolučních biomarkerů onemocnění za 45 miliónů dolarů. V rámci této studie je hlavním cílem získaného projektu ČVUT a spolupracujících mezinárodních pracovišť přispět pomocí počítačové analýzy řeči k zachycení Parkinsonovy nemoci již v jejích počátcích, tj. před vypuknutím prvních typických motorických projevů onemocnění.

Problematice výzkumu Parkinsonovy choroby se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze věnuje také snímek Hon na Parkinsona, který vznikl v rámci seriálu Jednou nohou v Absolutnu.

http://www.itbiz.cz/tiskove-zpravy/na-cvut-detekuji-parkinsonovu-chorobu-pomoci-analyzy-reci


22.11.2017, ict-nn.com

Prestižní americký grant Nadace Michaela J. Foxe získali vědci z ČVUT

Vědecká skupina SAMI, která působí na katedře teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, získala americký grant Michael J. Fox Foundation. Grant tak nabízí vědecké skupině unikátní možnost přispět k brzké diagnostice Parkinsonovy nemoci.

Cílem projektu je vyvinout sadu algoritmů na bázi zpracování digitálních signálů, které by umožnily objektivní hodnocení řečového projevu, a vytvořit tak jednoduchý screeningový test vhodný pro sledování osob v riziku rozvoje Parkinsonovy nemoci. Pro testování bude využita databáze osob s poruchami chování ve fázi REM spánku, které mají vysokou pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy nemoci. Robustní algoritmy pro automatickou analýzu řeči budou optimalizovány pro pět jazyků včetně angličtiny, češtiny, francouzštiny, italštiny a němčiny.

Dr. Jan Rusz k celé problematice výzkumu dodává: „Naši schopnost mluvit tvoří dokonalá souhra velkého množství svalů řízená několika mozkovými centry. Hodnocení kvality řeči má proto dobrý potenciál být extrémně citlivým biomarkerem neurodegenerativních změn a umožnit tak objektivní preklinickou diagnózu. Ta je zásadní pro výběr pacientů v riziku Parkinsonovy nemoci vhodných pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby.“

Hlavním cílem Nadace Michaela J. Foxe je vyvinout léčbu pro Parkinsonovu nemoc prostřednictvím financovaného výzkumu a zajistit rozvoj a zdokonalení terapií. Nadace byla založena v roce 2000 hercem Michaelem J. Foxem a v současnosti je největším neziskovým sponzorem pro výzkum Parkinsonovy nemoci na světě.

http://ict-nn.com/cs/zdravotnictvi/4637-prestizni-americky-grant-nadace-michaela-j-foxe-ziskali-vedci-z-cvut


23.11.2017, Metro

ČVUT. Získalo grant

Vědecká skupina SAMI na katedře teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT získala americký grant Michael J. Fox Foundation. Příspěvek nabízí skupině a spolupracujícím pracovištím z Kanady, USA, Německa, Francie, Itálie, Rakouska a České republiky možnost přispět k brzké diagnostice Parkinsonovy nemoci. Cílem projektu je vyvinout sadu algoritmů na bázi zpracování digitálních signálů, které by umožnily hodnocení řečového projevu, a vytvořit tak jednoduchý screeningový test pro sledování osob s rizikem rozvoje Parkinsonovy nemoci.


23.11.2017, novinky.cz

ČVUT získalo americký grant, využije se na výzkum brzké detekce Parkinsonovy choroby

Vědecká skupina SAMI z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze získala prestižní americký grant Nadace Michaela J. Foxe. Finanční prostředky nabízejí skupině, kterou za ČVUT vede Jan Rusz, a spolupracujícím pracovištím z Kanady, USA, Německa, Francie, Itálie, Rakouska a ČR možnost přispět k brzké diagnostice Parkinsonovy nemoci. A to pomocí analýzy řeči.

Cílem projektu je vyvinout sadu algoritmů na bázi zpracování digitálních signálů, které umožní objektivní hodnocení řečového projevu. Vytvořil by se tak jednoduchý test vhodný pro sledování osob s rizikem rozvoje Parkinsonovy choroby.

Bude umět analyzovat i češtinu

Pro testování se využije databáze osob s poruchami chování v takzvaném REM spánku, čili fázi rychlých očních pohybů, ve které dochází nejčastěji k nočním můrám a které mají vysokou pravděpodobnost rozvoje tohoto onemocnění.

Algoritmy pro automatickou analýzu řeči se optimalizují pro pět jazyků: angličtinu, francouzštinu, italštinu, němčinu - a češtinu.

„Naši schopnost mluvit tvoří dokonalá souhra velkého množství svalů, které řídí několik mozkových center. Hodnocení kvality řeči má proto dobrý potenciál být extrémně citlivým biomarkerem neurodegenerativních změn a umožnit tak objektivní preklinickou diagnózu. Ta je zásadní pro výběr pacientů v riziku Parkinsonovy nemoci vhodných pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby,“ poznamenal Jan Rusz, vyučující na katedře teorie obvodů.

Před vypuknutím prvních příznaků

Hlavním cílem Nadace Michaela J. Foxe je vyvinout léčbu pro Parkinsonovu chorobu prostřednictvím financovaného výzkumu a zajistit tak rozvoj a zdokonalení terapií pro ty, kteří s nemocí žijí. Nadace byla založena roku 2000 hercem Michaelem J. Foxem (který sám s nemocí bojuje), v současnosti je největším neziskovým sponzorem pro výzkum nemoci na světě.

Do dnešního dne investovala více než 650 miliónů dolarů (téměř 14 miliard korun) do jejího výzkumu. V roce 2010 zahájila první rozsáhlou klinickou studii týkající se evolučních biomarkerů onemocnění za 45 miliónů dolarů (968 miliónů Kč).

V rámci této studie je hlavním cílem získaného projektu ČVUT a spolupracujících pracovišť přispět pomocí počítačové analýzy řeči k zachycení Parkinsonovy choroby již v jejích počátcích. Tedy před vypuknutím prvních typických motorických projevů onemocnění.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/455785-cvut-ziskalo-americky-grant-vyuzije-se-na-vyzkum-brzke-detekce-parkinsonovy-choroby.html


24.11.2017, parlamentnilisty.cz

Změní elektrické tahače Tesla Semi svět? "Musí se naučit jezdit v konvojích," říkají vědci z ČVUT

Minulý pátek představil vizionář Elon Musk nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze. Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vyplatit.

Směs nadšení a pochybností vyjádřili také špičkoví odborníci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech. Koncept inteligentních kolon či konvojů (anglicky vehicular platoons) se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace. Podle dostupných studií to budou právě tyto „silniční vlaky“ kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic. Technologií inteligentních kolon se zabývají průmyslové a akademické týmy z celého světa a počítá s ní i Tesla Semi. Špičkoví odborníci v této oblasti působí i ve výzkumné skupině na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (ZDE), vedené doc. Ing. Zdeňkem Hurákem.

Musk počítá se třemi vozy. Dle studií je to málo

„Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače,“ říká docent Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. „Přitom ale nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km (i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km) se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %.“ Docent Hurák ale připouští, že přesné informace o bateriích dosud nebyly zveřejněny a Elon Musk skeptiky již několikrát překvapil, a tak bude zajímavé sledovat první reálné testy.

Nákladní vozy, které dokážou jezdit v inteligentních konvojích, již v minulosti představily světové automobilky (například Volvo nebo Scania) a vývoj této technologie je podporován i Evropskou unií. Například v Nizozemsku probíhající iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge potvrzuje, že pokud budou jezdit tahače v automatických konvojích, povede to ke značné úspoře paliva a snížení počtu dopravních nehod. Základní principy a omezení této technologie však stále nejsou plně prozkoumány.

Dosud neprozkoumané principy se testují na autodráze

Právě této oblasti se věnuje výzkumná skupina na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená docentem Zdeňkem Hurákem. Výsledky, kterých dosáhli spolu s profesorem Michaelem Šebkem a doktorandy Ivem Hermanem a Danem Martincem, nedávno zaujaly editory prestižních odborných časopisů společností IEEE a IFAC. Čeští vědci zde jako první rigorozně dokázali, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace. Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon.

Je zajímavé, že obecné koncepty i výsledky své vědecké práce demonstrují výzkumníci z ČVUT s pomocí experimentální platformy založené na běžných autodráhových autíčkách. Ty jsou však oproti verzi prodávané v hračkářství vybaveny výkonnými palubními počítači s bohatým senzorickým systémem i bezdrátovým komunikačním rozhraním. O tuto unikátní platformu již projevily zájem jiné výzkumné týmy včetně těch, které testují chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 129 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering“ na 51. - 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. - 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. - 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. Více informací najdete ZDE.

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Zmeni-elektricke-tahace-Tesla-Semi-svet-Musi-se-naucit-jezdit-v-konvojich-rikaji-vedci-z-CVUT-513565


24.11.2017, vedavyzkum.cz

Tým z ČVUT získal prestižní grant na výzkum Parkinsonovy nemoci

Tým Dr. Jana Rusze získal prestižní americký grant Michael J. Fox Foundation. Ve spolupráci se 7 mezinárodními pracovišti ho využijí na výzkum brzké detekce Parkinsonovy nemoci pomocí analýzy řeči a to v pěti jazykových optimalizacích - v angličtině, češtině, francouzštině, italstině a němčině.

Vědecká skupina SAMI (Signal, Analysis, Modeling, and Interpretation group), působící na katedře teorie obvodů Fakultyelektrotechnické, získala prestižní americký grant Michael J. Fox Foundation. Poskytnuté prostředky vědecké skupině, kterou za ČVUT vede Dr. Jan Rusz, a spolupracujícím mezinárodním pracovištím z Kanady, USA, Německa, Francie, Itálie, Rakouska a České republiky nabízejí unikátní možnost přispět k brzké diagnostice Parkinsonovy nemoci.

Cílem projektu je vyvinout sadu algoritmů na bázi zpracování digitálních signálů, které by umožnily objektivní hodnocení řečového projevu, a vytvořit tak jednoduchý screeningový test vhodný pro testování osob v riziku rozvoje Parkinsonovy nemoci. Pro testování bude využita databáze osob s poruchami chování ve fázi REM spánku, kteří mají vysokou pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy nemoci. Robustní algoritmy pro automatickou analýzu řeči budou optimalizovány pro 5 jazyků.

Primárním cílem Nadace Michaela J. Foxe je vyvinout léčbu pro Parkinsonovu nemoc prostřednictvím financovaného výzkumu a zajistit rozvoj a zdokonalení terapií pro ty, kteří v současnosti s nemocí již žijí. Nadace byla založena v roce 2000 hercem Michal J. Foxem a v současnosti je největším neziskovým sponzorem pro výzkum Parkinsonovy nemoci na světě. Do dnešního dne investovala nadace více než 650 miliónů dolarů do výzkumu Parkinsonovy nemoci. V roce 2010 nadace zahájila první rozsáhlou klinickou studii týkajících se evolučních biomarkerů onemocnění za 45 miliónů dolarů.

V rámci této studie je hlavním cílem získaného projektu ČVUT a spolupracujících mezinárodních pracovišť přispět pomocí počítačové analýzy řeči k zachycení Parkinsonovy nemoci již v jejích počátcích, tj. před vypuknutím prvních typických motorických projevů onemocnění.

Zdroj: FEL ČVUT

URL| https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/tym-z-cvut-ziskal-prestizni-grant-na-vyzkum-parkinsonovy-nemoci


24.11.2017, parlamentnilisty.cz

Drony elektrotechnické fakulty pokračují v mapování historických památek

Tým Multi-robotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedený Dr. Martinem Saskou, se v posledních měsících zaměřil na snímání interiérů historických objektů pomocí dronů. K nejzajímavějším objektům, které jsou již zdokumentovány, patří grotta v polském Gorzanowě, nebo kostel v Libavé. Ten svým působením poznamenala sovětská armáda.

Skupina Martina Sasky v loňském roce pomocí formace dronů úspěšně zdokumentovala kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Právě na tuto aktivitu navázala při mapování dalších památek.

Tým Dr. Martina Sasky používá pro snímání vysoko položených míst, jako jsou například kopule kostelů, unikátní techniku, založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér, kde jedna z helikoptér nese kameru a ostatní helikoptéry nesou zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Právě tento úkol skupina Multi-robotických systémů zkoumá.

Ke snímání grotty v Gorzanowě se vyjádřil Dr. Saska následovně: „Díky helikoptérám, které se dokázaly dostat do obtížně přístupných míst historického objektu, se podařilo získat fotografie a senzorická data. Ta poslouží památkářům z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice k vytvoření podrobného plánu restaurátorských prací v objektu. Nejzajímavější objev přinesl ptačí pohled z helikoptér letících v těsné blízkosti stěn kopule objektu. Získaná data pomohla v plném rozsahu odhalit mozaiky ve výrazně poškozené podlaze, o kterých se jen spekulovalo. Dosud bylo možné studovat jen některé detaily mozaiky, ale až komplexní záběr shora ukázal, že mozaiky původně pokrývaly celou plochu podlahy. Artefakty podobně významné mozaikové podlahy grotty se pravděpodobně nedochovaly nikde ve střední a východní Evropě. Ale až následné studium získaných dat v historické souvislosti vyobrazených motivů ukáže skutečný význam tohoto objevu.“

Unikátnost nasazené technologie bezpilotních helikoptér spočívala v možnosti létat i ve velmi úzkých vysokých prostorách objektu. Pracovníci Fakulty elektrotechnické ČVUT navíc získali senzorická data, která jim umožní v objektu létat zcela autonomně a přesněji. Tento světově jedinečný přístup plánují testovat na jaře příštího roku, kdy se mají i s týmem historiků do grotty v Polsku vrátit.

K mapování kostela v Libavé pak Dr. Saska dodává: „V prostorách kostela v Libavé jsme dokumentovali rozsáhle poškození interiéru, které vzniklo během desítek let, během nichž byl kostel součástí vojenského újezdu. Na stavu objektu se podepsali jak sovětští vojáci, kteří si v kostele, toho času přeměněném na vězení, odpykávali svůj trest. Podle svědectví místních někteří i čekali na popravu. A mnohem dříve čeští vojáci kostel využívali jako cvičnou střelnici. Námi získané podklady mohou památkářům pomoci se rozhodnout, zda ruské nápisy na zdech a stopy po kulkách zůstanou i po rekonstrukci součástí historického odkazu kostela anebo budou odstraněny a kostel se vrátí do původního stavu.“

Video z mapování kostela v Libavé je k dispozici ZDE

Další informace o skupině Multi-robotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze naleznete na stránce: http://mrs.felk.cvut.cz/ a audiovizuální dokumentace pořízená během předchozích použití helikoptér skupiny pro mapování interiérů historických objektů lze najít ZDE

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 128 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 51. - 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. - 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. - 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. V celkovém hodnocení obhájilo ČVUT svoje umístění na 601. - 800. příčce a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Drony-elektrotechnicke-fakulty-pokracuji-v-mapovani-historickych-pamatek-513612


24.11.2017, otechnice.cz

Co si myslí špičkoví čeští odborníci o elektrických tahačích Tesla Semi? Budoucnost je v inteligentních konvojích

Před týdnem poprvé představila společnost Tesla nejnovější elektromobil tahač Tesla Semi. Ten je prvním velkokapacitním nákladním elektromobilem a podle Elona Muska představuje budoucnost nákladní dopravy.

Okamžitě po představení Tesla Semi začali novináři i odborné kruhy spekulovat nad rentabilitou tohoto elektrického kamionů. Pro svůj provoz totiž potřebuje mnohem větší a výkonnější baterie než osobní elektromobily. Cena elektrických článků v kombinaci s omezeným počtem nabíjecích cyklů budí otázku, jestli se tento způsob dopravy může vyplatit?

Nadšení i pochybnosti

Směs nadšení a pochybností vyjádřili i špičkoví odborníci z katedry řídící techniky FEL ČVUT, kteří se zabývají technologií autonomní dopravy. Jednoznačně se shodli na tom, že nejvíc bude záležet na tom, jak zvládnou kamiony komunikaci mezi sebou a synchronizaci jízdy s ostatními kamiony. Díky ní by v budoucnu mohly takové kamiony vytvářet inteligentní kolony (vehicular platoons). Ty by mohly snížit spotřebu paliva a zároveň zvýšit bezpečnost i prostupnost dálnic. Konceptem technologie inteligentních kolon se zabývá řada vědců a dopravních expertů po celém světě a ve své konstrukci s ním počítá sama Tesla Semi.

Výzkumnou skupinu na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, která se tématem zabývá, vede doc. Ing. Zdeněk Hurák. Ten k představení Tesla Semi dodal „Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače,“ to však podle Huráka není pravda. „Nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km (i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km) se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %.“ Dodal však, že nezná přesná technická specifika baterií Tesly Semi.

Autodráha pomáhá k úspěchu českých vědců

Výzkumnému týmu z ČVUT se podařilo jako prvním rigorozně dokázat, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace. Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon. Svůj důkaz publikovali v odborných časopisech společností IEEE a IFAC.

Aby mohli své pokusy provádět, postavili si laboratoři speciální autodráhu, jejíž jednotlivá autíčka vybavili senzorickým a komunikačními systémy a palubními počítači. Tato platforma je zcela unikátní a zájem o ní projevily i jiné výzkumné týmy, včetně těch zkoumají chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

Technologie inteligentních kolon není jen otázkou elektromobilů. Na jeho rozvoji se podílí i značky jako Scania nebo Volvo. Rozvoj technologie podporuje i Evropská unie, pod jejím patronátem vznikla v Holandsku iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge, jejíž pokusy prokázaly, že pokud budou tahače jezdit v automatických konvojích, uspoří velké množství paliva a sníží se tím počet dopravních nehod.

https://www.otechnice.cz/co-si-mysli-spickovi-cesti-odbornici-o-elektrickych-tahacich-tesla-semi-budoucnost-je-v-inteligentnich-konvojich/


24.11.2017, osel.cz

Změní elektrické tahače Tesla Semi svět?

Minulý pátek představil vizionář Elon Musk nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze. Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vyplatit. Směs nadšení a pochybností vyjádřili také špičkoví odborníci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech.

Koncept inteligentních kolon či konvojů (anglicky vehicular platoons) se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace. Podle dostupných studií to budou právě tyto „silniční vlaky“ kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic. Technologií inteligentních kolon se zabývají průmyslové a akademické týmy z celého světa a počítá s ní i Tesla Semi. Špičkoví odborníci v této oblasti působí i ve výzkumné skupině na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedené doc. Ing. Zdeňkem Hurákem.

Musk počítá se třemi vozy. Dle studií je to málo

„Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače,“ říká docent Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. „Přitom ale nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km (i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km) se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %.“ Docent Hurák ale připouští, že přesné informace o bateriích dosud nebyly zveřejněny a Elon Musk skeptiky již několikrát překvapil, a tak bude zajímavé sledovat první reálné testy.

Nákladní vozy, které dokážou jezdit v inteligentních konvojích, již v minulosti představily světové automobilky (například Volvo nebo Scania) a vývoj této technologie je podporován i Evropskou unií. Například v Nizozemsku probíhající iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge potvrzuje, že pokud budou jezdit tahače v automatických konvojích, povede to ke značné úspoře paliva a snížení počtu dopravních nehod. Základní principy a omezení této technologie však stále nejsou plně prozkoumány.

Dosud neprozkoumané principy se testují na autodráze

Právě této oblasti se věnuje výzkumná skupina na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená docentem Zdeňkem Hurákem. Výsledky, kterých dosáhli spolu s profesorem Michaelem Šebkem a doktorandy Ivem Hermanem a Danem Martincem, nedávno zaujaly editory prestižních odborných časopisů společností IEEE a IFAC. Čeští vědci zde jako první rigorozně dokázali, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace. Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon.

Je zajímavé, že obecné koncepty i výsledky své vědecké práce demonstrují výzkumníci z ČVUT s pomocí experimentální platformy založené na běžných autodráhových autíčkách. Ty jsou však oproti verzi prodávané v hračkářství vybaveny výkonnými palubními počítači s bohatým senzorickým systémem i bezdrátovým komunikačním rozhraním. O tuto unikátní platformu již projevily zájem jiné výzkumné týmy včetně těch, které testují chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

http://www.osel.cz/9659-zmeni-elektricke-tahace-tesla-semi-svet.html


24.11.2017, odbornecasopisy.cz

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pokračují v mapování historických památek

Tým Multi-robotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedený Dr. Martinem Saskou, se v posledních měsících zaměřil na snímání interiérů historických objektů pomocí dronů. K nejzajímavějším objektům, které jsou již zdokumentovány, patří grotta v polském Gorzanowě, nebo kostel v Libavé. Ten svým působením poznamenala sovětská armáda.

Skupina Martina Sasky v loňském roce pomocí formace dronů úspěšně zdokumentovala kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Právě na tuto aktivitu navázala při mapování dalších památek.

Tým Dr. Martina Sasky používá pro snímání vysoko položených míst, jako jsou například kopule kostelů, unikátní techniku, založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér, kde jedna z helikoptér nese kameru a ostatní helikoptéry nesou zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Právě tento úkol skupina Multi-robotických systémů zkoumá.

Ke snímání grotty v Gorzanowě se vyjádřil Dr. Saska následovně: „Díky helikoptérám, které se dokázaly dostat do obtížně přístupných míst historického objektu, se podařilo získat fotografie a senzorická data. Ta poslouží památkářům z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice k vytvoření podrobného plánu restaurátorských prací v objektu. Nejzajímavější objev přinesl ptačí pohled z helikoptér letících v těsné blízkosti stěn kopule objektu. Získaná data pomohla v plném rozsahu odhalit mozaiky ve výrazně poškozené podlaze, o kterých se jen spekulovalo. Dosud bylo možné studovat jen některé detaily mozaiky, ale až komplexní záběr shora ukázal, že mozaiky původně pokrývaly celou plochu podlahy. Artefakty podobně významné mozaikové podlahy grotty se pravděpodobně nedochovaly nikde ve střední a východní Evropě. Ale až následné studium získaných dat v historické souvislosti vyobrazených motivů ukáže skutečný význam tohoto objevu.“

Unikátnost nasazené technologie bezpilotních helikoptér spočívala v možnosti létat i ve velmi úzkých vysokých prostorách objektu. Pracovníci Fakulty elektrotechnické ČVUT navíc získali senzorická data, která jim umožní v objektu létat zcela autonomně a přesněji. Tento světově jedinečný přístup plánují testovat na jaře příštího roku, kdy se mají i s týmem historiků do grotty v Polsku vrátit.

K mapování kostela v Libavé pak Dr. Saska dodává: „V prostorách kostela v Libavé jsme dokumentovali rozsáhle poškození interiéru, které vzniklo během desítek let, během nichž byl kostel součástí vojenského újezdu. Na stavu objektu se podepsali jak sovětští vojáci, kteří si v kostele, toho času přeměněném na vězení, odpykávali svůj trest. Podle svědectví místních někteří i čekali na popravu. A mnohem dříve čeští vojáci kostel využívali jako cvičnou střelnici. Námi získané podklady mohou památkářům pomoci se rozhodnout, zda ruské nápisy na zdech a stopy po kulkách zůstanou i po rekonstrukci součástí historického odkazu kostela anebo budou odstraněny a kostel se vrátí do původního stavu.“

Další informace o skupině Multi-robotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze naleznete na stránce: http://mrs.felk.cvut.cz/ a audiovizuální dokumentace pořízená během předchozích použití helikoptér skupiny pro mapování interiérů historických objektů lze najít na stránce http://mrs.felk.cvut.cz/projects/cesnet

http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/clanek/drony-z-fakulty-elektrotechnicke-cvut-v-praze-pokracuji-v-mapovani-historickych-pamatek--2615


24.11.2017, motormix.cz

Musejí se naučit jezdit v konvojích.

Změní elektrické tahače Tesla Semi svět? „Musejí se naučit jezdit v konvojích,“ říkají vědci z ČVUT

Minulý pátek představil vizionář Elon Musk nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze. Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vyplatit. Směs nadšení a pochybností vyjádřili také špičkoví odborníci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech.

Koncept inteligentních kolon či konvojů (anglicky vehicular platoons) se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace. Podle dostupných studií to budou právě tyto „silniční vlaky“ kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic. Technologií inteligentních kolon se zabývají průmyslové a akademické týmy z celého světa a počítá s ní i Tesla Semi. Špičkoví odborníci v této oblasti působí i ve výzkumné skupině na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedené doc. Ing. Zdeňkem Hurákem.

Musk počítá se třemi vozy. Dle studií je to málo

„Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače,“ říká docent Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

„Přitom ale nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km (i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km) se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %.“ Docent Hurák ale připouští, že přesné informace o bateriích dosud nebyly zveřejněny a Elon Musk skeptiky již několikrát překvapil, a tak bude zajímavé sledovat první reálné testy.

Nákladní vozy, které dokážou jezdit v inteligentních konvojích, již v minulosti představily světové automobilky (například Volvo nebo Scania) a vývoj této technologie je podporován i Evropskou unií. Například v Nizozemsku probíhající iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge potvrzuje, že pokud budou jezdit tahače v automatických konvojích, povede to ke značné úspoře paliva a snížení počtu dopravních nehod. Základní principy a omezení této technologie však stále nejsou plně prozkoumány.

Dosud neprozkoumané principy se testují na autodráze

Právě této oblasti se věnuje výzkumná skupina na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená docentem Zdeňkem Hurákem. Výsledky, kterých dosáhli spolu s profesorem Michaelem Šebkem a doktorandy Ivem Hermanem a Danem Martincem, nedávno zaujaly editory prestižních odborných časopisů společností IEEE a IFAC. Čeští vědci zde jako první rigorozně dokázali, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace. Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon.

Je zajímavé, že obecné koncepty i výsledky své vědecké práce demonstrují výzkumníci z ČVUT s pomocí experimentální platformy založené na běžných autodráhových autíčkách. Ty jsou však oproti verzi prodávané v hračkářství vybaveny výkonnými palubními počítači s bohatým senzorickým systémem i bezdrátovým komunikačním rozhraním. O tuto unikátní platformu již projevily zájem jiné výzkumné týmy včetně těch, které testují chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice.

Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 129 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu.

V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering“ na 51. - 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. - 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. - 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. Více informací najdete na www.cvut.cz.

https://www.motormix.cz/clanek/museji-se-naucit-jezdit-v-konvojich/18327


24.11.2017, itbiz.cz

Drony z ČVUT pokračují v mapování historických památek

Tým Multi-robotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vedený Dr. Martinem Saskou, se v posledních měsících zaměřil na snímání interiérů historických objektů pomocí dronů. K nejzajímavějším objektům, které jsou již zdokumentovány, patří grotta v polském Gorzanowě, nebo kostel v Libavé. Ten svým působením poznamenala sovětská armáda.

Skupina Martina Sasky v loňském roce pomocí formace dronů úspěšně zdokumentovala kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Právě na tuto aktivitu navázala při mapování dalších památek.

Tým Dr. Martina Sasky používá pro snímání vysoko položených míst, jako jsou například kopule kostelů, unikátní techniku, založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér, kde jedna z helikoptér nese kameru a ostatní helikoptéry nesou zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Právě tento úkol skupina Multi-robotických systémů zkoumá.

Ke snímání grotty v Gorzanowě se vyjádřil Dr. Saska následovně: „Díky helikoptérám, které se dokázaly dostat do obtížně přístupných míst historického objektu, se podařilo získat fotografie a senzorická data. Ta poslouží památkářům z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice k vytvoření podrobného plánu restaurátorských prací v objektu. Nejzajímavější objev přinesl ptačí pohled z helikoptér letících v těsné blízkosti stěn kopule objektu. Získaná data pomohla v plném rozsahu odhalit mozaiky ve výrazně poškozené podlaze, o kterých se jen spekulovalo. Dosud bylo možné studovat jen některé detaily mozaiky, ale až komplexní záběr shora ukázal, že mozaiky původně pokrývaly celou plochu podlahy. Artefakty podobně významné mozaikové podlahy grotty se pravděpodobně nedochovaly nikde ve střední a východní Evropě. Ale až následné studium získaných dat v historické souvislosti vyobrazených motivů ukáže skutečný význam tohoto objevu.“

Unikátnost nasazené technologie bezpilotních helikoptér spočívala v možnosti létat i ve velmi úzkých vysokých prostorách objektu. Pracovníci Fakulty elektrotechnické ČVUT navíc získali senzorická data, která jim umožní v objektu létat zcela autonomně a přesněji. Tento světově jedinečný přístup plánují testovat na jaře příštího roku, kdy se mají i s týmem historiků do grotty v Polsku vrátit.

K mapování kostela v Libavé pak Dr. Saska dodává: „V prostorách kostela v Libavé jsme dokumentovali rozsáhle poškození interiéru, které vzniklo během desítek let, během nichž byl kostel součástí vojenského újezdu. Na stavu objektu se podepsali jak sovětští vojáci, kteří si v kostele, toho času přeměněném na vězení, odpykávali svůj trest. Podle svědectví místních někteří i čekali na popravu. A mnohem dříve čeští vojáci kostel využívali jako cvičnou střelnici. Námi získané podklady mohou památkářům pomoci se rozhodnout, zda ruské nápisy na zdech a stopy po kulkách zůstanou i po rekonstrukci součástí historického odkazu kostela anebo budou odstraněny a kostel se vrátí do původního stavu.“

Video z mapování kostela v Libavé je k dispozici na adrese: https://www.youtube.com/watch?v=yNc1WfebIag

http://www.itbiz.cz/tiskove-zpravy/drony-z-cvut-pokracuji-v-mapovani-historickych-pamatek


24.11.2017, ict-nn.com

Mapování historických památek pomocí dronů pokračuje

Tým Multi-robotických systémů, vedený Dr. Martinem Saskou, se v posledních měsících zaměřil na snímání interiérů historických objektů pomocí dronů. Již byly zdokumentovány například grotta v polském Gorzanowě nebo kostel v Libavé. Ten svým působením poznamenala sovětská armáda.

Skupina Martina Sasky v loňském roce pomocí formace dronů úspěšně zdokumentovala kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Právě na tuto aktivitu navázala při mapování dalších památek.

Tým Dr. Martina Sasky používá pro snímání vysoko položených míst, jako jsou například kopule kostelů, unikátní techniku, založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér, kde jedna z helikoptér nese kameru a ostatní helikoptéry nesou zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Právě tento úkol skupina Multi-robotických systémů zkoumá.

Ke snímání grotty v Gorzanowě se vyjádřil Dr. Saska následovně: „Díky helikoptérám, které se dokázaly dostat do obtížně přístupných míst historického objektu, se podařilo získat fotografie a senzorická data. Ta poslouží památkářům z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice k vytvoření podrobného plánu restaurátorských prací v objektu. Nejzajímavější objev přinesl ptačí pohled z helikoptér letících v těsné blízkosti stěn kopule objektu. Získaná data pomohla v plném rozsahu odhalit mozaiky ve výrazně poškozené podlaze, o kterých se jen spekulovalo. Dosud bylo možné studovat jen některé detaily mozaiky, ale až komplexní záběr shora ukázal, že mozaiky původně pokrývaly celou plochu podlahy. Artefakty podobně významné mozaikové podlahy grotty se pravděpodobně nedochovaly nikde ve střední a východní Evropě. Ale až následné studium získaných dat v historické souvislosti vyobrazených motivů ukáže skutečný význam tohoto objevu.“

Unikátnost technologie bezpilotních helikoptér spočívala v možnosti létat i ve velmi úzkých vysokých prostorách objektu. Pracovníci Fakulty elektrotechnické ČVUT navíc získali senzorická data, která jim umožní v objektu létat zcela autonomně a přesněji. Tento světově jedinečný přístup plánují testovat na jaře příštího roku, kdy se mají i s týmem historiků do grotty v Polsku vrátit.

K mapování kostela v Libavé pak Dr. Saska dodává: „V prostorách kostela v Libavé jsme dokumentovali rozsáhle poškození interiéru, které vzniklo během desítek let, během nichž byl kostel součástí vojenského újezdu. Na stavu objektu se podepsali jak sovětští vojáci, kteří si v kostele, toho času přeměněném na vězení, odpykávali svůj trest. Podle svědectví místních někteří i čekali na popravu. A mnohem dříve čeští vojáci kostel využívali jako cvičnou střelnici. Námi získané podklady mohou památkářům pomoci se rozhodnout, zda ruské nápisy na zdech a stopy po kulkách zůstanou i po rekonstrukci součástí historického odkazu kostela anebo budou odstraněny a kostel se vrátí do původního stavu.“

http://ict-nn.com/cs/veda-vyzkum/4644-mapovani-historickych-pamatek-pomoci-dronu-pokracuje


24.11.2017, feedit.cz

Změní elektrické tahače Tesla Semi svět? "Musejí se naučit jezdit v konvojích," říkají vědci z ČVUT

Minulý pátek představil vizionář Elon Musk nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze. Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vyplatit. Směs nadšení a pochybností vyjádřili také špičkoví odborníci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech.

Koncept inteligentních kolon či konvojů (anglicky vehicular platoons ) se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace. Podle dostupných studií to budou právě tyto "silniční vlaky" kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic. Technologií inteligentních kolon se zabývají průmyslové a akademické týmy z celého světa a počítá s ní i Tesla Semi. Špičkoví odborníci v této oblasti působí i ve výzkumné skupině na Katedře řídicí techniky Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze vedené doc. Ing. Zdeňkem Hurákem.

Musk počítá se třemi vozy. Dle studií je to málo

"Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače," říká docent Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. " Přitom ale nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km (i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km) se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %." Docent Hurák ale připouští, že přesné informace o bateriích dosud nebyly zveřejněny a Elon Musk skeptiky již několikrát překvapil, a tak bude zajímavé sledovat první reálné testy.

Nákladní vozy, které dokážou jezdit v inteligentních konvojích, již v minulosti představily světové automobilky (například Volvo nebo Scania) a vývoj této technologie je podporován i Evropskou unií. Například v Nizozemsku probíhající iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge potvrzuje, že pokud budou jezdit tahače v automatických konvojích, povede to ke značné úspoře paliva a snížení počtu dopravních nehod. Základní principy a omezení této technologie však stále nejsou plně prozkoumány.

Dosud neprozkoumané principy se testují na autodráze

Právě této oblasti se věnuje výzkumná skupina na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená docentem Zdeňkem Hurákem. Výsledky, kterých dosáhli spolu s profesorem Michaelem Šebkem a doktorandy Ivem Hermanem a Danem Martincem, nedávno zaujaly editory prestižních odborných časopisů společností IEEE a IFAC. Čeští vědci zde jako první rigorozně dokázali, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace. Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon.

Je zajímavé, že obecné koncepty i výsledky své vědecké práce demonstrují výzkumníci z ČVUT s pomocí experimentální platformy založené na běžných autodráhových autíčkách. Ty jsou však oproti verzi prodávané v hračkářství vybaveny výkonnými palubními počítači s bohatým senzorickým systémem i bezdrátovým komunikačním rozhraním. O tuto unikátní platformu již projevily zájem jiné výzkumné týmy včetně těch, které testují chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakultaelektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 129 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti "Civil and Structural Engineering" na 51. - 100. místě, v oblasti "Mechanical Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti "Electrical Engineering" na 151. - 200. místě. V oblasti "Mathematics" na 251. - 300. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200., v oblasti "Natural Sciences" na 220. místě, v oblasti "Architecture" na 101. - 150. místě, v oblasti "Engineering and Technology" na 201. místě. Více informací najdete na

URL| https://feedit.cz/2017/11/24/zmeni-elektricke-tahace-tesla-semi-svet-museji-se-naucit-jezdit-v-konvojich-rikaji-vedci-z-cvut/


25.11.2017, rozhlas.cz

Teleportace se stává skutečností

Už to není sci-fi. Teleportace jsou dnes možné. Cestovní kanceláře se ale zatím o klienty obávat nemusejí, přenosy lidí z místa na místo skutečně zůstávají hudbou daleké budoucnosti. Úspěšné experimenty se týkají teleportací fotonů, tedy kvant energie elektromagnetického záření.

Člověk vstoupí do speciální budky na jednom místě, zmizí a vmžiku vystoupí z budky na jiném kontinentě či jiné planetě. Tak si většinou představujeme teleportaci, ovlivněni zkušeností ze sledování vědecko-fantastických filmů. Co se ale mezi dvěma budkami děje?

Jsou v zásadě dvě možnosti. Skutečné přemístění se vším všudy - a to současná fyzika udělat neumí. Anebo zkopírování předmětu/člověka. To už by fyzika teoreticky umět měla. Například tak, že by v budce bylo skenovací zařízení, poslalo informace do druhé budky a z ní vyšel stejný objekt/člověk. Co ale udělat s originálem? Zničit, zabít?

Naštěstí takovou otázku zatím nikdo řešit nemusí, protože teleportovat člověka, jako složitý organismus, zatím skutečně neumíme. Popsaný princip nicméně funkční je - jen u mnohem jednodušších „objektů“, než je lidské tělo. Fyzici se tím vážně zabývají a experimentují už od poloviny 90. let 20. století.

Svět podle kvantových zákonů

První úspěšný pokus s teleportací se uskutečnil v roce 1997, a to podle zásad kvantových zákonů. „Podle nich se objekty mikrosvěta chovají zvláštně oproti tomu, na co jsme zvyklí třeba z běžného pozorování předmětů. Při teleportaci se využívají dvě hlavní vlastnosti: nelokálnost a provázanost objektů,“ uvádí v Meteoru profesor Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

V kvantovém světě jsou objekty rozprostřené, můžou být na více místech naráz. Například elektron v atomárním obalu není v jednom konkrétním místě, ale v celém obalu naráz. Navíc jsou všechny objekty provázané, některé mají společný původ a vlastnosti.

Když Alice volá Bobovi

Teleportace, o které mluvíme, je především přenosem informací. Ovšem ne nekonečným. Vždy musíme mít jasná místa přenosu (laboratoře) a přenášené částice. V experimentech se někdy používají pro laboratoře názvy Alice (A) a Bob (B).

„Vezmeme částici (foton) a provážeme ji v místě A s jednou částí páru. Alice provede měření provázaných fotonů a zjistí informace o jejich stavu. Pak zvedne telefon, zavolá Bobovi a řekne mu, co naměřila. Kvantová mechanika nás učí, že když provedeme nějaké operace s druhou částicí, tak ji uvedeme do absolutně stejného stavu, jako byla částice v laboratoři A,“ vysvětluje dále Petr Kulhánek.

Přenos přes řeku i na oběžnou dráhu

Co a jak se tedy teleportovalo přesně před 20 lety? Z dnešního pohledu nic moc, ale pro budoucí experimenty to mělo velký význam. V roce 1997 se vědeckému týmu pod vedením Antona Zeilingera v Innsbrucku podařilo teleportovat z jednoho místa laboratorního stolu ultrafialové fotony na vzdálenost asi půl metru.

Od té doby se ale hranice mnohokrát posunuly. Například v roce 2004 postavili vídeňští vědci na protilehlých březích Dunaje dvě pracoviště vzdálené od sebe zhruba 600 metrů. Jednu z dvojice fotonů pak vyvedli světelným vláknem na druhou stranu řeky, první foton provázali s dalším a vytvořili jeho kopii.

Teleportace v tomto případě probíhala dvěma cestami. Jednak si vědci sdělovali výsledky měření, jednak museli přepravit foton na druhou stranu, což udělali pomocí světelných vláken vedených vídeňskou kanalizační sítí.

Kvantový šok z Číny

O dalších šest let později ohlásili další významný úspěch Číňané, když překročili hranici 10 km, a rozhodně nebyl jejich poslední. Právě asijští vědci se stali lídry v oblasti teleportací. Letos v červenci se jim podařil dosud naprosto nevídaný kousek - teleportace fotonu na družici vzdálenou neuvěřitelných 1400 km od Země.

Připomeňme, že nejde o faktický přenos částice, ale o přesun informace o jejím stavu. Provázaná částice následně stav převezme a v podstatě se stává původní částicí.

Čínský úspěch může mít dalekosáhlé dopady v oblasti výpočetní techniky a šifrování dat. V poslední době se hodně hovoří o tzv. kvantových počítačích. „Samozřejmě dokázat udělat duplikát na jiném místě, to je vlastně základ přenosu informací, takže jde jistě o technologii, která se objeví v kvantových počítačích budoucnosti,“ uzavírá Petr Kulhánek.

Jak už jsme říkali, experimenty v této oblasti se nyní přesouvají na východ a zejména Čína se zdá být zemí teleportaci zaslíbenou. Existuje tam hned několik pracovišť, které se jí zabývají. Možností, jak se bude oblast teleportace dále vyvíjet, je mnoho a je těžké je předvídat, neboť se pohybujeme na hranicích našeho poznání.

http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/teleportace-se-stava-skutecnosti--1771507


25.11.2017, autoweek.cz

Elon nás ještě může potřebovat

Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil i schopnost jízdy v poloautomatickém konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy (platooning). A právě takovými konvoji se už pár let zabývají Fakulta elektrotechnická ČVUT na katedře řídicí techniky.

„Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil i schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. To je v současné době jednoznačný trend vývoje - jízda v řízených konvojích bude mít v budoucnu za cíl další snížení spotřeby redukcí aerodynamického odporu,“ komentuje Zdeněk Hurák z Katedry řídicí techniky FEL ČVUT v Praze, na které působí skupina zabývající se řízením autonomních vozů.

„Přitom však Musk dodává, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače. S tím však nesouhlasí výzkumníci z prestižní Carnegie Mellon University, kteří na základě důkladných analýz nedávno uvedli, že aby byly tahače Tesla Semi ekonomicky konkurenceschopné, musely by jezdit v konvojích minimálně sedm vozů a dosáhnout tak nižší spotřeby. Uvidíme tedy, co ukáže realita,“ uzavírá Hurák.

https://www.autoweek.cz/cs-tiskove_zpravy-elon_nas_jeste_muze_potrebovat-6930


26.11.2017, olomouc.iDNES.cz

VIDEO: Drony zmapovaly v chrámu na Libavé vyryté nápisy i díry po kulkách

Detailně zdokumentované jsou nyní díky moderním technologiím následky letité devastace chrámu svaté Jany a svatého Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé. Experti z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze totiž pod jeho klenbou vypustili letku dronů.

S odborníky z Národního památkového ústavu (NPÚ) experti z přední české technické univerzity nahlédli do míst, kam by se lidé i po stavbě velkého lešení dostávali jen obtížně.

"Jde o unikátní techniku založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér. Jedna z nich nese kameru, ostatní zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu," přibližuje Libuše Petržílková, mluvčí Fakulty elektrotechnické na ČVUT.

Touto laicky řečeno souhrou dronů se zde zabývá technicko-výzkumný tým pro multi-robotické systémy. Vede ho Martin Saska z Katedry kybernetiky, jenž poničený interiér kostela zdokumentoval.

V chrámu postaveném v letech 1681 až 1689 podle plánů císařského architekta Giovanni Pietra Tencally narazil hlavně na stopy po vandalství sovětských vojáků. Poutní kostel byl za minulého režimu součástí jejich výcvikového prostoru. Od devadesátých let pak na obnově kostela a jeho okolí vytrvale pracují skauti. Do zdí nejprve stříleli čeští vojáci, sovětští pro změnu ryli nápisy

"Na stavu objektu se podepsali sovětští vojáci, kteří si v kostele, toho času přeměněném na vězení, odpykávali trest. Podle svědectví místních někteří čekali i na popravu. A mnohem dříve čeští vojáci kostel využívali jako cvičnou střelnici," popisuje historii místa Saska.

"Námi získané podklady mohou památkářům pomoci rozhodnout, zda ruské nápisy na zdech a stopy po kulkách zůstanou i po rekonstrukci součástí historického odkazu kostela, nebo budou odstraněny a kostel se vrátí do původního stavu," dodává.

Díky zjištění jeho týmu si nyní památkáři udělají i jasnou představu o stavu stropních i nástěnných maleb a štukové výzdoby.

"Poslouží jako podklady pro rozvahu o tom, které části výzdoby je nutné sanovat nejdříve," nastínil tiskový mluvčí olomouckého NPÚ Vlastimil Staněk.

URL| https://olomouc.idnes.cz/libava-kostel-drony-mapovani-napisy-diry-po-kulkach-ceske-vysoke-uceni-technicke-cvut-gqf-/olomouc-zpravy.aspx?c=A171124_232506_olomouc-zpravy_stk


26.11.2017, regiony.impuls.cz

VIDEO: Drony zmapovaly v chrámu na Libavé vyryté nápisy i díry po kulkách

Detailně zdokumentované jsou nyní díky moderním technologiím následky letité devastace chrámu svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé. Experti z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze totiž pod jeho klenbou vypustili letku dronů.

S odborníky z Národního památkového ústavu (NPÚ) experti z přední české technické univerzity nahlédli do míst, kam by se lidé i po stavbě velkého lešení dostávali jen obtížně.

„Jde o unikátní techniku založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér. Jedna z nich nese kameru, ostatní zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu,“ přibližuje Libuše Petržílková, mluvčí Fakulty elektrotechnické na ČVUT.

Touto laicky řečeno souhrou dronů se zde zabývá technicko-výzkumný tým pro multi-robotické systémy. Vede ho Martin Saska z Katedry kybernetiky, jenž poničený interiér kostela zdokumentoval.

V chrámu postaveném v letech 1681 až 1689 podle plánů císařského architekta Giovanni Pietra Tencally narazil hlavně na stopy po vandalství sovětských vojáků. Poutní kostel byl za minulého režimu součástí jejich výcvikového prostoru. Od devadesátých let pak na obnově kostela a jeho okolí vytrvale pracují skauti.

Do zdí nejprve stříleli čeští vojáci, sovětští pro změnu ryli nápisy

„Na stavu objektu se podepsali sovětští vojáci, kteří si v kostele, toho času přeměněném na vězení, odpykávali trest. Podle svědectví místních někteří čekali i na popravu. A mnohem dříve čeští vojáci kostel využívali jako cvičnou střelnici,“ popisuje historii místa Saska.

„Námi získané podklady mohou památkářům pomoci rozhodnout, zda ruské nápisy na zdech a stopy po kulkách zůstanou i po rekonstrukci součástí historického odkazu kostela, nebo budou odstraněny a kostel se vrátí do původního stavu,“ dodává.

Díky zjištění jeho týmu si nyní památkáři udělají i jasnou představu o stavu stropních i nástěnných maleb a štukové výzdoby.

„Poslouží jako podklady pro rozvahu o tom, které části výzdoby je nutné sanovat nejdříve,“ nastínil tiskový mluvčí olomouckého NPÚ Vlastimil Staněk.

http://regiony.impuls.cz/libava-kostel-drony-mapovani-napisy-diry-po-kulkach-ceske-vysoke-uceni-technicke-cvut-gqf-/olomoucky-kraj.aspx?c=A171126_125406_imp-olomoucky_kov


26.11.2017, iHNed.cz

Tým z ČVUT učí drony, jak létat bez vedení pilotem. Stroje tak můžou dokumentovat historické objekty

Tým Martina Sasky z ČVUT dokumentuje interiéry historických objektů pomocí dronů.

V posledních měsících touto metodou Češi zmapovali například grottu v polském Gorzanowě nebo kostel v Libavé, poničený sovětskou armádou.

Použití dronů nahrazuje dřívější nutnost stavět kvůli dokumentaci lešení.

Vypadá to jako když stroje ožijí a dají se do společného díla. Jeden přiletí k těžko přístupnému výklenku, namíří do něj kameru. Další dva mu zleva a zprava posvítí, aby záběry byly kvalitní. Ohlídají si přitom bezpečnou vzdálenost, aby se nesrazily.

Pomyslné hnízdo těchto dronů je na Českém vysokém učení technickém (ČVUT). Tým Multi-robotických systémů Fakultyelektrotechnické pod vedením Martina Sasky takto loni zdokumentoval kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. V poslední době přidal do sbírky kostel v Libavé a grottu v polské obci Gorzanow v Kladsku.

S trochou představivosti stroje opravdu ožívají, protože méně členité prostory mohou prozkoumávat v autonomním režimu. Případně pilot ze země ovládá dron s kamerou, kterému ostatní, autonomně pracující helikoptéry svítí na práci. V členitějších areálech je ale zatím třeba řídit stroje ze země kvůli riziku kolize.

Formace na dálku ovládaných helikoptér se snadno dostane do vysoko položených míst, získané záběry pak ocení hlavně památkáři či historici. "Fotografie a senzorická data z grotty v Gorzanově poslouží k vytvoření podrobného plánu restaurátorských prací v objektu," dává příklad šéf týmu Martin Saska. Konkrétně v tomto případě záběry využijí kolegové z pardubické univerzity.

"Většinou se létá v místech, kde je tma, dokumentují se různé výklenky. Namísto tradičního osvětlení ze stativu jsme umístili světla na helikoptéru, která létala vedle té s kamerou a svítila jí. Stroj s kamerou řídí člověk, dron se světlem letí autonomně. Sám si sleduje bezpečnou vzdálenost a svítí do stejného místa, které je zrovna snímané na kameru," popsal pro iHNed.cz Saska.

Jeho tým zkouší nyní naučit drony, aby létaly zcela autonomně. Zatím se zabývá spolehlivostí celého systému a schopností strojů detekovat překážky. V praxi se to nyní řeší tak, že pilot navede dron s kamerou tak daleko, jak jen může, pak se helikoptéra osamostatní, zaletí ke zkoumanému místu a po jeho zdokumentování se vrátí zpět a pod kontrolu operátora.

Podle Sasky si drony umějí zapamatovat trajektorii, kterou proletěly, a následně ji zopakovat automaticky, ale třeba s jinou pozicí osvětlovacích dronů, díky čemuž vyniknou detaily snímaného místa.

V Gorzanowě také české drony zdokumentovaly neobvyklou mozaikovou podlahu areálu. Pro operátory dronů je to vlastně jedna z nejjednodušších úloh, zdokumentovat prostor pod helikoptérou. Pro historiky a archeology je ale schopnost složit z několika snímků komplexní obraz podlahy cenná.

Při své práci nepořizují drony jen klasické kamerové záběry s vysokým rozlišením. Helikoptéry mohou nést i laser k vytváření hloubkové mapy objektu. A díky tomu velmi přesně vytvářet například trojrozměrné modely soch.

Ve Staré vodě ve vojenském újezdu Libavá české drony zdokumentovaly poškození interiéru kostela, daň desítek let sovětské okupace, za níž bylo v kostele vězení. Ještě předtím využívali českoslovenští vojáci kostel jako cvičnou střelnici.

S dokumentací od týmu z ČVUT se budou moci památkáři lépe rozhodnout, zda ruské nápisy na zdech a stopy po střelách ponechat jako součást historického odkazu kostela, nebo zda je odstranit a navrátit kostel do původního stavu.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-65967620-tym-z-cvut-uci-drony-jak-letat-bez-vedeni-pilotem-stroje-tak-muzou-dokumentovat-historicke-objekty


26.11.2017, hybrid.cz

Změní elektrické tahače Tesla Semi svět? "Musejí se naučit jezdit v konvojích," říkají vědci z ČVUT

Minulý pátek představil vizionář Elon Musk nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze.

Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vyplatit. Směs nadšení a pochybností vyjádřili také špičkoví odborníci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech.

Koncept inteligentních kolon či konvojů (anglicky vehicular platoons) se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace.

Podle dostupných studií to budou právě tyto „silniční vlaky“ kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic.

Technologií inteligentních kolon se zabývají průmyslové a akademické týmy z celého světa a počítá s ní i Tesla Semi. Špičkoví odborníci v této oblasti působí i ve výzkumné skupině na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedené doc. Ing. Zdeňkem Hurákem.

Musk počítá se třemi vozy. Dle studií je to málo

„Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače,“ říká docent Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

„Přitom ale nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km (i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km) se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %.“

Docent Hurák ale připouští, že přesné informace o bateriích dosud nebyly zveřejněny a Elon Musk skeptiky již několikrát překvapil, a tak bude zajímavé sledovat první reálné testy.

Nákladní vozy, které dokážou jezdit v inteligentních konvojích, již v minulosti představily světové automobilky (například Volvo nebo Scania) a vývoj této technologie je podporován i Evropskou unií.

Například v Nizozemsku probíhající iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge potvrzuje, že pokud budou jezdit tahače v automatických konvojích, povede to ke značné úspoře paliva a snížení počtu dopravních nehod. Základní principy a omezení této technologie však stále nejsou plně prozkoumány.

Dosud neprozkoumané principy se testují na autodráze

Právě této oblasti se věnuje výzkumná skupina na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená docentem Zdeňkem Hurákem. Výsledky, kterých dosáhli spolu s profesorem Michaelem Šebkem a doktorandy Ivem Hermanem a Danem Martincem, nedávno zaujaly editory prestižních odborných časopisů společností IEEE a IFAC.

Čeští vědci zde jako první rigorozně dokázali, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace.

Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon. Je zajímavé, že obecné koncepty i výsledky své vědecké práce demonstrují výzkumníci z ČVUT s pomocí experimentální platformy založené na běžných autodráhových autíčkách.

Ty jsou však oproti verzi prodávané v hračkářství vybaveny výkonnými palubními počítači s bohatým senzorickým systémem i bezdrátovým komunikačním rozhraním. O tuto unikátní platformu již projevily zájem jiné výzkumné týmy včetně těch, které testují chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

http://www.hybrid.cz/zmeni-elektricke-tahace-tesla-semi-svet-museji-se-naucit-jezdit-v-konvojich-rikaji-vedci-z-cvut


27.11.2017, techmagazin.cz

V ČVUT získali americký grant

Vědecká skupina SAMI (Signal, Analysis, Modeling and Interpretation group), působící na katedře teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, získala americký grant Michael J. Fox Foundation. Poskytnuté finanční prostředky nabízí vědecké skupině, kterou za ČVUT vede Dr. Jan Rusz, a spolupracujícím sedmi mezinárodním pracovištím (z Kanady, USA, Německa, Francie, Itálie, Rakouska a ČR) na unikátní možnost přispět k brzké diagnostice Parkinsonovy nemoci.

Cílem projektu je vyvinout sadu algoritmů na bázi zpracování digitálních signálů, které by umožnily objektivní hodnocení řečového projevu, a vytvořit tak jednoduchý screeningový test vhodný pro sledování osob v riziku rozvoje Parkinsonovy nemoci. Pro testování bude využita databáze osob s poruchami chování ve fázi REM spánku, které mají vysokou pravděpodobnost rozvoje této nemoci. Robustní algoritmy pro automatickou analýzu řeči budou optimalizovány pro 5 jazyků (angličtiny, češtiny, francouzštiny, italštiny a němčiny).

Dr. Jan Rusz k celé problematice výzkumu dodává: „Naši schopnost mluvit tvoří dokonalá souhra velkého množství svalů řízená několika mozkovými centry. Hodnocení kvality řeči má proto dobrý potenciál být extrémně citlivým biomarkerem neurodegenerativních změn a umožnit tak objektivní preklinickou diagnózu. Ta je zásadní pro výběr pacientů v riziku Parkinsonovy nemoci vhodných pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby.“

Primárním cílem Nadace je vyvinout léčbu pro Parkinsonovu nemoc prostřednictvím financovaného výzkumu a zajistit rozvoj a zdokonalení terapií pro ty, kteří v současnosti s nemocí žijí. Nadace byla založena v roce 2000 hercem Michaelem J. Foxem a v současnosti je největším neziskovým sponzorem pro výzkum Parkinsonovy nemoci na světě. Do dnešního dne investovala nadace více než 650 milionů dolarů do výzkumu Parkinsonovy nemoci. V roce 2010 zahájila první rozsáhlou klinickou studii týkajících se evolučních biomarkerů onemocnění za 45 miliónů dolarů. V rámci této studie je hlavním cílem získaného projektu ČVUT a spolupracujících mezinárodních pracovišť přispět pomocí počítačové analýzy řeči k zachycení Parkinsonovy nemoci již v jejích počátcích, tj. před vypuknutím prvních typických motorických projevů onemocnění.

Problematice výzkumu Parkinsonovy choroby se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze věnuje také snímek Hon na Parkinsona, který vznikl v rámci seriálu Jednou nohou v Absolutnu. Podrobnosti o získaném projektu jsou k dispozici ZDE nebo ZDE.

http://www.techmagazin.cz/novinka/2122


27.11.2017, personalista.com

Marek Novák z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze byl oceněn v soutěži New Europe 100

Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Marek Novák pracuje od konce roku 2015 ve startupu XGLU. Ten založil na vývoji řešení kartového glukometru a mobilní aplikace pro diabetiky a jejich blízké. Za to již získal mimo jiné Cenu Wernera von Siemense za rok 2017 v kategorii Nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace. Se dvěma svými spolužáky z fakulty vyhrál celosvětové finále Microsoft Imagine Cup 2017. Nyní obdržel další významné ocenění - byl zařazen do žebříčku New Europe 100.

New Europe 100 je iniciativa Visegrádské čtyřky, Google a Financial Times, která od roku 2013 každoročně vyhledává významné osobnosti v oblasti vědy, politiky a podnikání v zemích střední a východní Evropy. Vedle ocenění za rozvoj startupu XGLU získal Marek uznání také za rozvoj spolupráce s MUDr. Janem Hajerem, Ph.D., který se věnuje výzkumu nových metod léčby refluxu a dalších chorob trávicího traktu pomocí cílené neurostimulace.

Marek Novák o ocenění a svých plánech do budoucnosti říká: „Být na seznamu New Europe 100 je pro mě samozřejmě ctí a potvrzením toho, že v XGLU děláme věci, které mají smysl a mohou pomoci lidem, v našem případě diabetikům a jejich blízkým. V budoucnu plánujeme na našem prvním projektu, kartovém glukometru, dále stavět a rozvíjet i spolupráci s vědou. Právě tu od začátku vnímám jako jeden ze základních pilířů XGLU.“

http://www.personalista.com/zpravy/marek-novak-z-fakulty-elektrotechnicke-cvut-v-praze-byl-ocenen-v-soutezi-new-europe-100.html


27.11.2017, parlamentnilisty.cz

ČVUT: Student Marek Novák byl oceněn v soutěži New Europe 100

Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Marek Novák pracuje od konce roku 2015 ve startupu XGLU. Ten založil na vývoji řešení kartového glukometru a mobilní aplikace pro diabetiky a jejich blízké. Za to již získal mimo jiné Cenu Wernera von Siemense za rok 2017 v kategorii Nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace. Se dvěma svými spolužáky z fakulty vyhrál celosvětové finále Microsoft Imagine Cup 2017. Nyní obdržel další významné ocenění - byl zařazen do žebříčku New Europe 100.

New Europe 100 je iniciativa Visegrádské čtyřky, Google a Financial Times, která od roku 2013 každoročně vyhledává významné osobnosti v oblasti vědy, politiky a podnikání v zemích střední a východní Evropy. Vedle ocenění za rozvoj startupu XGLU získal Marek uznání také za rozvoj spolupráce s MUDr. Janem Hajerem, Ph.D., který se věnuje výzkumu nových metod léčby refluxu a dalších chorob trávicího traktu pomocí cílené neurostimulace.

Marek Novák o ocenění a svých plánech do budoucnosti říká: „Být na seznamu New Europe 100 je pro mě samozřejmě ctí a potvrzením toho, že v XGLU děláme věci, které mají smysl a mohou pomoci lidem, v našem případě diabetikům a jejich blízkým. V budoucnu plánujeme na našem prvním projektu, kartovém glukometru, dále stavět a rozvíjet i spolupráci s vědou. Právě tu od začátku vnímám jako jeden ze základních pilířů XGLU.“

Podrobnosti o soutěži New Europe 100 jsou dispozici ZDE.

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Student-Marek-Novak-byl-ocenen-v-soutezi-New-Europe-100-513890


27.11.2017, Mladá fronta Dnes

Drony nafotily v chrámu nápisy i díry po kulkách

LIBAVÁ Následky letité devastace chrámu sv. Jany a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé jsou teď detailně zmapované díky nejmodernější technice. Experti z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) pod jeho klenbou vypustili letku dronů.

S odborníky z Národního památkového ústavu (NPÚ) díky nim nahlédli do míst, kam by se lidé i po stavbě velkého lešení dostávali jen obtížně. "Jde o unikátní techniku založenou na vzájemné stabilizaci formace autonomních helikoptér. Jedna z nich nese kameru, ostatní zdroj světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu," přibližuje Libuše Petržílková, mluvčí Fakulty elektrotechnické na ČVUT.

Touto laicky řečeno souhrou dronů se zde zabývá technicko-výzkumný tým pro multirobotické systémy. Vede ho Martin Saska z katedry kybernetiky, jenž poničený interiér kostela zdokumentoval.

V chrámu, postaveném v letech 1681 až 1689 podle plánů císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally, narazil hlavně na stopy po vandalství sovětských vojáků. Poutní kostel byl za minulého režimu součástí jejich výcvikového prostoru. Od devadesátých let pak na obnově kostela a jeho okolí vytrvale pracují skauti.

"Na stavu objektu se podepsali sovětští vojáci, kteří si v kostele, toho času přeměněném na vězení, odpykávali trest. Podle svědectví místních někteří čekali i na popravu. A mnohem dříve čeští vojáci kostel využívali jako cvičnou střelnici. Námi získané podklady mohou památkářům pomoci rozhodnout, zda ruské nápisy na zdech a stopy po kulkách zůstanou i po rekonstrukci součástí historického odkazu kostela, nebo budou odstraněny a kostel se vrátí do původního stavu," dodává Saska.

Díky zjištění jeho týmu si nyní památkáři udělají i jasnou představu o stavu stropních i nástěnných maleb a štukové výzdoby. "Poslouží jako podklady pro rozvahu o tom, které části výzdoby je nutné sanovat nejdříve," uvádí tiskový mluvčí olomouckého NPÚ Vlastimil Staněk.


27.11.2017, krize15.cz

Tahače Tesla se musejí naučit jezdit v konvojích, říkají vědci z ČVUT. K výzkumu využívají dětskou autodráhu

Před dvěma týdny představil vizionář Elon Musk nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze.

Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vyplatit. Směs nadšení a pochybností vyjádřili také odborníci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech. Čeští vědci téma zkoumají a ověřují na autíčkách dětské autodráhy. Na rozdíl od běžných autíček jsou tato vědecká" autíčka vybavena palubními počítači.

Koncept inteligentních kolon či konvojů (anglicky vehicular platoons) se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace. Podle dostupných studií to budou právě tyto „silniční vlaky“ kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic. Technologií inteligentních kolon se zabývají průmyslové a akademické týmy z celého světa a počítá s ní i Tesla Semi. Špičkoví odborníci v této oblasti působí i ve výzkumné skupině na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedené Zdeňkem Hurákem.

„Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače,“ říká Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. „Přitom ale nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km (i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km) se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %.“ Zdeněk Hurák ale připouští, že přesné informace o bateriích dosud nebyly zveřejněny a Elon Musk skeptiky již několikrát překvapil, a tak bude zajímavé sledovat první reálné testy.

Nákladní vozy, které dokážou jezdit v inteligentních konvojích, již v minulosti představily světové automobilky (například Volvo nebo Scania) a vývoj této technologie je podporován i Evropskou unií. Například v Nizozemsku probíhající iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge potvrzuje, že pokud budou jezdit tahače v automatických konvojích, povede to ke značné úspoře paliva a snížení počtu dopravních nehod. Základní principy a omezení této technologie však stále nejsou plně prozkoumány.

Právě této oblasti se věnuje výzkumná skupina na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená docentem Zdeňkem Hurákem. Výsledky, kterých dosáhli spolu s Michaelem Šebkem a doktorandy Ivem Hermanem a Danem Martincem, nedávno zaujaly editory prestižních odborných časopisů společností IEEE a IFAC. Čeští vědci zde jako první rigorozně dokázali, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace. Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon.

Obecné koncepty i výsledky své vědecké práce demonstrují výzkumníci z ČVUT s pomocí experimentální platformy založené na běžných autodráhových autíčkách. Ty jsou však oproti verzi prodávané v hračkářství vybaveny výkonnými palubními počítači s bohatým senzorickým systémem i bezdrátovým komunikačním rozhraním. O tuto platformu projevily zájem jiné výzkumné týmy včetně těch, které testují chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

https://krize15.cz/zpravy/clanek/tahace-tesla-se-museji-naucit-jezdit-v-konvojich-rikaji-vedci-z-cvut-k-vyzkumu-vyuzivaji-detskou-autodrahu


27.11.2017, enviweb.cz

Tahače Tesla se musejí naučit jezdit v konvojích, říkají vědci z ČVUT. K výzkumu využívají dětskou autodráhu

Před dvěma týdny představil vizionář Elon Musk nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze. Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vyplatit. Směs nadšení a pochybností vyjádřili také odborníci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech. Čeští vědci téma zkoumají a ověřují na autíčkách dětské autodráhy. Na rozdíl od běžných autíček jsou tato vědecká" autíčka vybavena palubními počítači.

http://www.enviweb.cz/rss/154966


27.11.2017, ekolist.cz

Tahače Tesla se musejí naučit jezdit v konvojích, říkají vědci z ČVUT. K výzkumu využívají dětskou autodráhu

Před dvěma týdny představil vizionář Elon Musk nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze. Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vyplatit. Směs nadšení a pochybností vyjádřili také odborníci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech. Čeští vědci téma zkoumají a ověřují na autíčkách dětské autodráhy. Na rozdíl od běžných autíček jsou tato vědecká" autíčka vybavena palubními počítači.

Koncept inteligentních kolon či konvojů (anglicky vehicular platoons) se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace. Podle dostupných studií to budou právě tyto „silniční vlaky“ kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic. Technologií inteligentních kolon se zabývají průmyslové a akademické týmy z celého světa a počítá s ní i Tesla Semi. Špičkoví odborníci v této oblasti působí i ve výzkumné skupině na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedené Zdeňkem Hurákem.

„Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače,“ říká Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. „Přitom ale nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km (i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km) se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %.“ Zdeněk Hurák ale připouští, že přesné informace o bateriích dosud nebyly zveřejněny a Elon Musk skeptiky již několikrát překvapil, a tak bude zajímavé sledovat první reálné testy.

Nákladní vozy, které dokážou jezdit v inteligentních konvojích, již v minulosti představily světové automobilky (například Volvo nebo Scania) a vývoj této technologie je podporován i Evropskou unií. Například v Nizozemsku probíhající iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge potvrzuje, že pokud budou jezdit tahače v automatických konvojích, povede to ke značné úspoře paliva a snížení počtu dopravních nehod. Základní principy a omezení této technologie však stále nejsou plně prozkoumány.

Právě této oblasti se věnuje výzkumná skupina na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená docentem Zdeňkem Hurákem. Výsledky, kterých dosáhli spolu s Michaelem Šebkem a doktorandy Ivem Hermanem a Danem Martincem, nedávno zaujaly editory prestižních odborných časopisů společností IEEE a IFAC. Čeští vědci zde jako první rigorozně dokázali, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace. Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon.

Obecné koncepty i výsledky své vědecké práce demonstrují výzkumníci z ČVUT s pomocí experimentální platformy založené na běžných autodráhových autíčkách. Ty jsou však oproti verzi prodávané v hračkářství vybaveny výkonnými palubními počítači s bohatým senzorickým systémem i bezdrátovým komunikačním rozhraním. O tuto platformu projevily zájem jiné výzkumné týmy včetně těch, které testují chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tahace-tesla-se-museji-naucit-jezdit-v-konvojich-rikaji-vedci-z-cvut-k-vyzkumu-vyuzivaji-detskou-autodrahu


28.11.2017, technet.cz

Z Dejvic až do Vegas. Studenti ČVUT s chatbotem bojují o milion dolarů

Digitální asistentky v současnosti umí odpovídat na otázky nebo plnit pokyny. Ale co kdyby také zvládly s člověkem vést smysluplnou konverzaci? Studentům z pražského ČVUT se takový program podařilo v rámci soutěže společnosti Amazon zdokonalit a dokonce s ním postoupit do finále.

Vyvinout chatovacího robota neboli chatbota, který se dokáže bavit s uživatelem o nejrůznějších tématech, jako je aktuální dění ve světě, sport, filmy či celebrity. A to co nejdéle. Zhruba takové pokyny předal Amazon dvanácti univerzitám, které loni na podzim vybral ze stovky přihlášených jako účastníky soutěže Amazon Alexa Prize v rámci konference re:INVENT 2017 v Las Vegas.

Mezi školy převážně z USA a věhlasná jména jako Berkeley nebo Princeton se protlačilo i České vysoké učení technické. Už jen účast v soutěži byl úspěch, ale s ním se studenti elektrotechnické fakulty nespokojili.

Amazon je vybavil svým přístrojem Echo, na němž měli robota testovat jako součást digitální asistentky Alexy. Vývoj tak probíhal v angličtině, což pro Čechy představovalo nevýhodu oproti ostatním univerzitám, které ji mají jako rodný jazyk. Pod vedením pedagoga Jana Šedivého, někdejšího šéfa vývoje v Googlu, se pětičlenný tým pustil do práce. Svého chatbota pojmenovali Alquist po postavě z divadelní hry Karla Čapka R.U.R.

Aby Alquista naučili správně odpovídat, reagovat a případně měnit směr konverzace, bylo potřeba umožnit mu hledání faktických informací a vybudovat strukturu dialogu. K tomu jim pomohl přístup do databází s daty o nejrůznějších tématech. "Chatbot při rozhovoru strukturou prochází a tyto informace v ní zakomponovává. Všechny dialogy se ukládají, na jejich základě pak můžeme zlepšovat jednotlivá rozhodnutí,” popisuje týmový lídr doktorand Jan Pichl. Alquist (Twitter) @AlquistAI 09.května 2017 v 22:44, příspěvek archivován: 26.listopadu 2017 v 20:35

We tested *bots from *AlexaPrize . Try them by "Alexa let's chat". There is a lot of work behind them and a long way in front of all of us. https://t.co/B3ispEHqft odpovědět retweet oblíbit

Překážku zpočátku tvořil nedostatek dat, například z už proběhlých konverzací, která by se dala použít a která by minimalizovala ruční práci na dialozích. Studenti se proto museli uchýlit ke kompromisu. "Část chatbota se od začátku naučila z těch dat, část byla řešena tak, že její struktura byla nejprve navržena ručně a až z následně posbíraných dat jsme mohli další modely trénovat automaticky,” říká Pichl. "Ďábelská" Alexa

Studenti se při vyvíjení nevyhnuli ani přešlapu, který odhalila kuriózní situace. K ukončení konverzace uživatele s robotem by obvykle mělo stačit vyslovit prosté "stop”, ale může se stát, že ho přístroj nezaregistruje nebo uživatel řekne trochu jiné slovo. Pro takové případy vývojáři nabízejí další dialogy, které by člověku poradily a nasměrovaly ho.

Mezi odpověďmi Alquista měla být i v žertu zašeptaná výhrůžka "Nikdy mě nezastavíš...”, po níž následovalo vysvětlení "...dělám si srandu, haha!” Jeden z uživatelů ovšem smysl pro humor nesdílel. Věta ho rozrušila natolik, že Alexu vypojil z elektřiny a stěžoval si na internetovém fóru. "Lidé z Amazonu si toho samozřejmě všimli a Alquista nám na nějakou dobu vypnuli. Od té doby raději šepot nepoužíváme,” uvedli členové týmu.

Výsledky práce na chatbotovi průběžně testovali uživatelé Amazon Echa. Každý z nich mohl vydat příkaz "Alexa, let’s chat" a přístroj mu nabídl náhodného chatbota účastnícího se soutěže. Konverzaci s ním následně uživatel ohodnotil od jedné do pěti hvězdiček.

V srpnu se pak tým okolo Alquista na základě těchto hodnocení dozvěděl, že postoupil mezi tři nejlepší do závěrečných bojů. Aby toho nebylo málo, rovnou z prvního místa. O velké překvapení se však v tu chvíli nejednalo.

"Průběžně jsme dostávali anonymní žebříček, v tom smyslu, že jsme věděli, na které pozici jsme my, jaké skóre mají ostatní, ale nevěděli jsme, kdo je kdo. Takže jsme věděli, že se držíme vepředu," říká Pichl. V těchto dnech tým odletěl na finále do Las Vegas, kde se v noci z úterý na středu 29.11. ve finále utkají s univerzitami ze Skotska a Spojených států.

(Oznámení o postupu na twitterovém účtu - na fotce zcela vlevo lídr týmu Jan Pichl, zcela vpravo vedoucí Jan Šedivý) Alquist (Twitter) @AlquistAI 30.srpna 2017 v 08:21, příspěvek archivován: 26.listopadu 2017 v 20:36

We made it to the *AlexaPrize finals. We are ready for the next challenge! https://t.co/p155VL0Fwo 4 lidé to sdílejí odpovědět retweet oblíbit

O progresu ostatních univerzit prý mnoho informací neměli, mohli si pouze stejně jako uživatelé s jinými chatboty popovídat. Podle členů týmu nad nimi Alquist vyniká množstvím témat a také díky poměru mezi dialogy generovanými z dat a připravenými ručně. "Ty připravené se snažíme kontrolovat pocitově, můžeme tak zaručit, že jsou pro uživatele zábavné. Když se to jiné týmy budou snažit řešit celkově tím způsobem, že chatbota naučí z nějakých dat nalezených na internetu, tak potom ten dialog sice může dávat smysl, ale nemusí být tak zábavný," dodává Pichl. Zároveň se také zaměřili na modulaci hlasu, aby nezněl tak roboticky - Alquista si můžete poslechnout v následující ukázce . Misc.video({ data: "//servix.idnes.cz/media/video.aspx?idvideo=V171127_161009_technet_nyv", stats: "", ratio: 16/9, width: 560, height: 322 }); Milion dolarů za dvacet minut

Alquist nyní zvládne s člověkem pohovořit třeba o sportech, zeptá se na oblíbený tým a následně může poskytnout výsledky jeho posledních zápasů. Podobně je tomu u filmů, vyzná se také ve světě celebrit a nechybí mu faktické znalosti například ohledně významných státních svátků. Právě široká škála témat může hrát ve finále zásadní roli. Tým, jehož chatbot dokáže plynule konverzovat po dobu dvaceti minut, si totiž odveze odměnu milion dolarů.

Ať už finále dopadne jakkoliv, práce na Alquistovi rozhodně neskončí. Podle Pichla bude tým pokračovat ve vývoji a určitě se nebude bát provést razantnější změny. "Během soutěže jsme se poučili z mnoha chyb a v tuhle chvíli víme, jak to dál zlepšovat."

A jestli jim v tom bude pomáhat milionový bonus? "Je to těžký úkol, ale nemyslím si, že úplně nereálný. Pokud bude s Alquistem mluvit uživatel, který bude spolupracovat a nebude mu házet klacky pod nohy ve smyslu nějakých nesmyslných odpovědí mimo téma, tak si myslím, že by se těch dvaceti minut dalo dosáhnout. Ale bude záležet na přístupu porotců.” Nyní je prý Alquist zhruba za polovinou limitu.

URL| https://technet.idnes.cz/chatbot-studenti-cvut-amazon-digitalni-asistentka-alexa-pef-/tec_reportaze.aspx?c=A171126_202753_tec_reportaze_pmk


28.11.2017, staloseted.cz

Vědci z ČVUT jsou blízko včasnému odhalení Parkinsona. Chceme ho poznat z hlasu, říká šéf projektu

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze získali prestižní americký grant Nadace Michaela J. Foxe. Poskytnuté finanční prostředky nabízí vědecké skupině složené z odborníků z Česka, Kanady, USA, Německa, Francie, Itálie a Rakouska unikátní možnost přispět k brzkému diagnostikování Parkinsonovy nemoci. Cílem projektu je vyvinout sadu algoritmů na bázi zpracování digitálních signálů, které by umožnily objektivní hodnocení řečového projevu. Vědci by tak vytvořili jednoduchý screeningový test vhodný pro sledování osob, které mají vysokou pravděpodobnost rozvoje této choroby. Pro testování bude využita databáze osob s poruchami chování ve fázi REM spánku, což bývá jeden z příznaků. Přes mikrofon pořídí výzkumníci audionahrávku, řečový signál digitálně zpracují a následně projde detailní matematickou analýzou. "Kvalita řeči se hodnotí podle různých okolností, jako jsou výslovnost, intonace či samotné tvoření zvuku," vysvětluje vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT. Záleží i na národním jazyku Algoritmy pro automatickou analýzu řeči budou optimalizovány pro pět jazyků včetně angličtiny, češtiny, francouzštiny, italštiny a němčiny. "Z hlediska fyziologie jsou aspekty poruch řeči u Parkinsonovy nemoci nezávislé na typu jazyka. Z hlediska struktury jednotlivých jazyků ale můžeme jisté rozdíly očekávat. Například jazyky s častějším výskytem přechodů souhláska-souhláska jsou složitější na artikulaci, a tudíž mohou být senzitivnější na včasný záchyt Parkinsonovy nemoci než jazyky artikulačně méně náročné," vysvětluje Jan Rusz s tím, že rozdílné vyhodnocování u jednotlivých jazyků je teprve součástí jejich výzkumu. Projekt je o to náročnější, že na něm spolupracují vědci z biomedicínského inženýrství, neurologie i lingvistiky. Od neurologa přes logopeda po inženýra "V praxi to vypadá zhruba tak, že pacient přijde na kliniku, kde s ním nejprve neurolog a neuropsycholog provedou základní motorické a kognitivní testy, a poté je odeslán na vyšetření řeči za logopedem, který s ním nahraje jednoduchý patnáctiminutový řečový test. Výsledná data pak zpracovávají a analyzují inženýři," popisuje vedoucí českého týmu. Projekt bude takto testovat osoby s rizikem rozvoje Parkinsonovy nemoci až do roku 2019. Pokud budou výsledky projektu úspěšné, tedy prokáže se, že porucha řeči je citlivým a brzkým ukazatelem Parkinsonovy nemoci v různých jazycích, bude ještě nutné pokračovat v dlouhodobém sledování pacientů až do okamžiku oficiálního stanovení diagnózy. Tím se vyhodnotí spolehlivost řečové analýzy. "Musíme být schopni odpovědět na otázku, o kolik let dříve je analýza řeči schopna predikovat Parkinsonovu nemoc, než dojde k vypuknutí prvních motorických symptomů a oficiálnímu stanovení diagnózy. Je také nutné podotknout, že analýza řeči je jednou z několika vyvíjených metod, která bude v ideálním případě přidána do baterie testů pro včasné zachycení choroby," říká Jan Rusz. V současnosti již mohou být metody analýzy řeči využity jako pomocné kritérium pro výběr pacientů s vysokým rizikem Parkinsonovy nemoci, kteří jsou vhodnými kandidáty pro klinické studie zabývající se vývojem účinné léčby. "Naším dlouhodobým cílem je, abychom byli připraveni využít dané metody, až skutečně dojde k objevení vhodné léčby, která umožní zpomalení, či dokonce zastavení odumírání mozkových buněk. V tomto momentě bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," uzavírá Jan Rusz. Video: Lze oživit člověka po smrti mozku?

http://www.staloseted.cz/vedci-z-cvut-jsou-blizko-vcasnemu-odhaleni-parkinsona-chceme-ho-poznat-z-hlasu-rika-sef-projektu/


28.11.2017, solarninovinky.cz

Tahače Tesla se musejí naučit jezdit v konvojích, říkají vědci z ČVUT

Před několika dny představil vizionář Elon Musk nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze. Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vyplatit.

Nutnost zvládnutí jízdy v konvojích

Směs nadšení a pochybností vyjádřili také odborníci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech. Čeští vědci téma zkoumají a ověřují na autíčkách dětské autodráhy. Na rozdíl od běžných autíček jsou tato vědecká" autíčka vybavena palubními počítači.

Koncept inteligentních kolon či konvojů (anglicky vehicular platoons) se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace. Podle dostupných studií to budou právě tyto „silniční vlaky“ kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic.

Technologií inteligentních kolon se zabývají průmyslové a akademické týmy z celého světa a počítá s ní i Tesla Semi. Špičkoví odborníci v této oblasti působí i ve výzkumné skupině na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedené Zdeňkem Hurákem.

„Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače,“ říká Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

„Přitom ale nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km (i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km) se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %.“

Zdeněk Hurák ale připouští, že přesné informace o bateriích dosud nebyly zveřejněny a Elon Musk skeptiky již několikrát překvapil, a tak bude zajímavé sledovat první reálné testy.

Úspěch českých vědců

Nákladní vozy, které dokážou jezdit v inteligentních konvojích, již v minulosti představily světové automobilky (například Volvo nebo Scania) a vývoj této technologie je podporován i Evropskou unií. Například v Nizozemsku probíhající iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge potvrzuje, že pokud budou jezdit tahače v automatických konvojích, povede to ke značné úspoře paliva a snížení počtu dopravních nehod. Základní principy a omezení této technologie však stále nejsou plně prozkoumány.

Právě této oblasti se věnuje výzkumná skupina na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená docentem Zdeňkem Hurákem. Výsledky, kterých dosáhli spolu s Michaelem Šebkem a doktorandy Ivem Hermanem a Danem Martincem, nedávno zaujaly editory prestižních odborných časopisů společností IEEE a IFAC.

Čeští vědci zde jako první rigorozně dokázali, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace. Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon.

Obecné koncepty i výsledky své vědecké práce demonstrují výzkumníci z ČVUT s pomocí experimentální platformy založené na běžných autodráhových autíčkách. Ty jsou však oproti verzi prodávané v hračkářství vybaveny výkonnými palubními počítači s bohatým senzorickým systémem i bezdrátovým komunikačním rozhraním. O tuto platformu projevily zájem jiné výzkumné týmy včetně těch, které testují chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

http://www.solarninovinky.cz/?elektromobilita/2017112702/tahace-tesla-se-museji-naucit-jezdit-v-konvojich-rikaji-vedci-z-cvut


28.11.2017, parlamentnilisty.cz

V rámci Dne otevřených dveří představí Fakulta elektrotechnická ČVUT nový studijní program

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 1. prosince od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Během akce, tradičně konané jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí, budou představeny nejen možnosti studia, ale také špičkové laboratoře a projekty.

Středoškolské učitele čeká seminář o výukové platformě Nucleo. Zároveň bude prezentován i nový studijní program Lékařská elektronika a bioinformatika, který právě prochází akreditačním řízením.

Zájemci o studium budou mít možnost seznámit se s náplní jednotlivých studijních programů. Právě na tento den si zástupci Fakulty elektrotechnické ČVUT V Praze přichystali představení nového studijního programu Lékařská elektronika a bioinformatika. Ten bude zaměřen zejména na propojení znalostí z elektrotechniky, informatiky, biologie a medicíny.

Prof. Roman Čmejla o možnostech studia nového programu říká: "Zatímco bakalářský program je společný pro všechny studenty a v závěru studia bude možnost volby ze skupiny více softwarových nebo více hardwarových předmětů, v magisterském je vysoká míra volitelnosti z atraktivních předmětů. Případně možnost absolvovat vybranou specializaci Bioinformatika, Lékařská technika, Zpracování obrazů nebo Zpracování signálů".

Během Dne otevřených dveří budou také probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť. Po dobu trvání programu je možné navštívit také přístupné špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, kybernetiky, biomedicínského inženýrství, elektrických obvodů, akustiky, energetiky, elektrických strojů, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si také mohou vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule.

Pro středoškolské pedagogy bude v Dejvicích od 9.30 do 14.00 hodin připraven seminář o možnostech využití výukové platformy Nucleo, která na fakultě vznikla. Jedná se o ekonomickou náhradu napájecího zdroje 5 V, osciloskopu, generátorů a voltmetru pro samostatnou (i domácí) práci studentů při řešení úloh z elektroniky, fyziky a elektrických měření. Součástí semináře je praktická práce s platformou. Vybraným školám pak platformu LEO včetně potřebného kitu a součástek fakulta bezplatně poskytne.

Podrobnosti o platformě jsou k dispozici ZDE.

Další informace o programu Dne otevřených dveří naleznete ZDE.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 128 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 51. - 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. - 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. - 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. V celkovém hodnocení obhájilo ČVUT svoje umístění na 601. - 800. příčce a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete na www.cvut.cz.

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/V-ramci-Dne-otevrenych-dveri-predstavi-Fakulta-elektrotechnicka-CVUT-novy-studijni-program-514029


28.11.2017, Lupa.cz

Bot Alquist z ČVUT skončil druhý v soutěži Amazonu, tým získal 100 tisíc dolarů

Tým pěti studentů ČVUT (Jan Pichl, Jakub Konrád, Petr Marek, Martin Matulík a Long Hoang Nguyen) a jejich vedoucího Jana Šedivého se letos v srpnu probojoval do finále soutěže The Alexa Prize, kterou pořádá společnost Amazon. Před malou chvilkou se na konferenci re:Invent v Las Vegas vyhlašovaly výsledky. Češi nakonec skončili druzí na světe. Jan Šedivý novinku oznámil na Twitteru. Jeho tým stojící za botem Alquist si odnáší cenu 100 tisíc dolarů. TIP: Jan Šedivý (ČVUT): Umím si představit, že roboti budou i ve vedení firem V soutěži šlo o to vyvinout nejlepšího chatbota, který dokáže spolupracovat s chytrým zařízením Amazon Echo. Alquist v úvodním snažení porazil i technologii z Princetonu, Carnegie Mellon a dalších prestižních škol. V závěrečném finále se utkal s University of Washington a Heriot-Watt University. O The Alexa Prize jsme více psali v předchozím textu. Jan Šedivý také o umělé inteligenci a podobně mluví v našem nedávném rozhovoru. Vývoj kolem Alquista lze sledovat na webu, další detaily třeba v tomto článku. Češi letos uspěli také v globální soutěži Imagine Cup od Microsoftu. Projekt X.GLU získal první místo. Také X.GLU prošel eClubem ČVUT, který Šedivý vede. Alquist z ČVUT skončil druhý v The Alexa Prize od Amazonu

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/bot-alquist-z-cvut-skoncil-druhy-v-soutezi-amazonu-tym-ziskal-100-tisic-dolaru/


28.11.2017, itbiz.cz

Obor Lékařská elektronika a bioinformatika na ČVUT

V rámci Dne otevřených dveří představí Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze nový studijní program Lékařská elektronika a bioinformatika. Připraven je i seminář pro pedagogy.

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 1. prosince od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Během akce, tradičně konané jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí, budou představeny nejen možnosti studia, ale také špičkové laboratoře a projekty. Středoškolské učitele čeká seminář o výukové platformě Nucleo. Zároveň bude prezentován i nový studijní program Lékařská elektronika a bioinformatika, který právě prochází akreditačním řízením.

Zájemci o studium budou mít možnost seznámit se s náplní jednotlivých studijních programů. Právě na tento den si zástupci Fakulty elektrotechnické ČVUT V Praze přichystali představení nového studijního programu Lékařská elektronika a bioinformatika. Ten bude zaměřen zejména na propojení znalostí z elektrotechniky, informatiky, biologie a medicíny.

Prof. Roman Čmejla o možnostech studia nového programu říká: "Zatímco bakalářský program je společný pro všechny studenty a v závěru studia bude možnost volby ze skupiny více softwarových nebo více hardwarových předmětů, v magisterském je vysoká míra volitelnosti z atraktivních předmětů. Případně možnost absolvovat vybranou specializaci Bioinformatika, Lékařská technika, Zpracování obrazů nebo Zpracování signálů".

Během Dne otevřených dveří budou také probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť. Po dobu trvání programu je možné navštívit také přístupné špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, kybernetiky, biomedicínského inženýrství, elektrických obvodů, akustiky, energetiky, elektrických strojů, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si také mohou vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule.

Pro středoškolské pedagogy bude v Dejvicích od 9.30 do 14.00 hodin připraven seminář o možnostech využití výukové platformy Nucleo, která na fakultě vznikla. Jedná se o ekonomickou náhradu napájecího zdroje 5 V, osciloskopu, generátorů a voltmetru pro samostatnou (i domácí) práci studentů při řešení úloh z elektroniky, fyziky a elektrických měření. Součástí semináře je praktická práce s platformou. Vybraným školám pak platformu LEO včetně potřebného kitu a součástek fakulta bezplatně poskytne.

http://www.itbiz.cz/tiskove-zpravy/obor-lekarska-elektronika-a-bioinformatika-na-cvut


28.11.2017, IT Systems

Protiteroristické týmy používají český software Eyedea Recognition

Po jednotce Europolu začala používat software na rozpoznávání tváří vyvinutý firmou Eyedea také francouzská protiteroristická jednotka SDAT/DCPJ. Po dlouhodobém testování se francouzská jednotka rozhodla pořídit systém pro rozpoznávání tváří ve video záznamech. Software, plně vyvinutý českou firmou, je založen na metodách umělé inteligence a strojového učení. Systém Eyedentity využívají také bezpečnostní složky ČR.

"Software umí vyhledat lidské tváře ve video-záznamech a fotografiích a vyhodnotit jejich podobnost vůči hledaným osobám. Naše aplikace je výjimečná tím, že je schopna pracovat i s málo kvalitními obrázky." říká o systému Eyedentity ředitel společnosti Martin Urban.

Metodami umělé inteligence a problematikou rozpoznávání tváří se tým Eyedea Recognition zabývá déle než deset let a v oblasti výzkumu úzce spolupracuje s Elektrotechnickou fakultou ČVUT v Praze. Výzkum a vývoj technologií použitých v systému Eyedentity byl podpořen TA ČR (Technologická agentura České republiky).


29.11.2017, chip.cz

Změní elektrické tahače Tesla Semi svět?

Ve čtvrtek 16. listopadu 2017 představil vizionář Elon Musk nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze.

Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vůbec vyplatit. Směs nadšení a pochybností vyjádřili také špičkoví odborníci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech.

Koncept inteligentních kolon či konvojů (anglicky vehicular platoons) se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace.

Podle dostupných studií to budou právě tyto „silniční vlaky“ kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic. Technologií inteligentních kolon se zabývají průmyslové a akademické týmy z celého světa a počítá s ní i Tesla Semi. Špičkoví odborníci v této oblasti působí i ve výzkumné skupině na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedené doc. Ing. Zdeňkem Hurákem.

Musk počítá se třemi vozy. Dle studií je to málo

„Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače,“ říká docent Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. „Přitom ale nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km (i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km) se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %.“ Docent Hurák ale připouští, že přesné informace o bateriích dosud nebyly zveřejněny a Elon Musk skeptiky již několikrát překvapil, a tak bude zajímavé sledovat první reálné testy.

Nákladní vozy, které dokážou jezdit v inteligentních konvojích, již v minulosti představily světové automobilky (například Volvo nebo Scania nebo Daimler Benz) a vývoj této technologie je podporován i Evropskou unií. Například v Nizozemsku probíhající iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge potvrzuje, že pokud budou jezdit tahače v automatických konvojích, povede to ke značné úspoře paliva a snížení počtu dopravních nehod. Základní principy a omezení této technologie však stále nejsou plně prozkoumány.

Dosud neprozkoumané principy se testují na autodráze

Právě této oblasti se věnuje výzkumná skupina na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená docentem Zdeňkem Hurákem. Výsledky, kterých dosáhli spolu s profesorem Michaelem Šebkem a doktorandy Ivem Hermanem a Danem Martincem, nedávno zaujaly editory prestižních odborných časopisů společností IEEE a IFAC. Čeští vědci zde jako první rigorozně dokázali, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace. Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon.

Je zajímavé, že obecné koncepty i výsledky své vědecké práce demonstrují výzkumníci z ČVUT s pomocí experimentální platformy založené na běžných autodráhových autíčkách. Ty jsou však oproti verzi prodávané v hračkářství vybaveny výkonnými palubními počítači s bohatým senzorickým systémem i bezdrátovým komunikačním rozhraním. O tuto unikátní platformu již projevily zájem jiné výzkumné týmy včetně těch, které testují chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

https://www.chip.cz/novinky/trendy/zmeni-elektricke-tahace-tesla-semi-svet/


28.11.2017, Connect!

Virtuální budoucnost Česka na dosah

Právě nyní probíhají 90. léta virtuální a rozšířené reality (VR/AR). Kdokoli, kdo trefí ten správný směr, může být velmi úspěšný. Kdokoli nejen ze zámoří, ale i z České republiky. Jak v Čechách startuje rozvoj budoucího multimiliardového byznysu? A kdo jsou vycházející české hvězdy VR/AR?

Když Martin Kotek, prezident Asociace virtuální a rozšířené reality a zakladatel mezinárodního festivalu Czech VR Fest, mluví o virtuální a rozšířené realitě, není pochyb o tom, že se jedná o člověka, který má pro VR/AR inovace vášeň a vyzná se v nich.

- Kdy a kde jste se poprvé setkal s termíny virtuální a rozšířené reality?

Kdy jsem tato slova slyšel poprvé, si nevzpomínám, ale najisto si pamatuju, že mi začala vrtat hlavou, když jsem viděl Matrix. Možnost přenést své vědomí do dokonalé simulace, která je limitována pouze lidskou představivostí a obrazotvorností, je velmi lákavá. Říkal jsem si, že by bylo super, kdybych takovou technologii mohl použít při učení ve škole, že bych se mu potom určitě rád věnoval víc. Viděl jsem pak kolem roku 2000 zajímavou japonskou prezentaci, kde měl jeden vědec na hlavě VR brýle a za pomoci QR kódů stěhoval virtuální nábytek ve virtuálním modelu bytu. Bylo to zajímavé, ale natolik vzdálené Matrixu, že jsem se na virtuální budoucnost lidstva přestal těšit, neb se mi zdála nedosažitelná. Později se čas od času o virtuální realitě objevovaly zmínky, ale stále se jednalo jen o ukázky toho, co by se jednou mohlo stát součástí našich životů.

- Co vás zaujalo natolik, že jste se tomuto odvětví rozhodl věnovat profesionálně?

Zlom nastal na jaře 2016, kdy jsme si s Jakubem Stejskalem (pozn. red.: spoluorganizátor festivalu Czech VR Fest a spoluzakladatel české Asociace VR/AR) byli vyzkoušet ve vývojovém studiu DIVR Labs, tehdy ještě sídlícím v pražských Holešovicích, jejich herní novinku. Čerstvě vzniklý tým složený z vývojářů her a mobilních aplikací pracoval na svém prvním projektu -VR hře Blue Effect. Nasadil jsem si VR brýle, které mě přenesly na neznámou planetu, kde jsem dostal za úkol střežit zásoby speciální horniny, která je ve vesmíru nedostatkovým zbožím. Byl v tom ale háček: měli na ni spadeno i domorodí obyvatelé, pavoukovitá monstra obřích rozměrů, proti nimž jsem sebe i zásoby dokázal chránit s využitím futuristických plazmových zbraní sotva pár minut. Když se mi na brýlích, pokrytých mou vlastní virtuální krví, objevil nápis "game over" a VR brýle jsem si sundal, došlo mi, jak velký pokrok VR technologie udělala. Sice se jednalo o hru fungující na relativně jednoduchém principu, ale intenzita prožitku ve VR prostředí pro mě byla ohromující a do jisté míry inspirující. Jakub vnímal prožitek podobně a od té doby jsme se snažili nevynechat jedinou příležitost dozvědět se o virtuální realitě víc.

- A kdy jste se tedy pustili do VR/AR naplno?

Profesionálně jsem se začal virtuální realitě věnovat 4. října 2016. Pamatuju si to takto přesně na den, protože ten den se zrodil festival Czech VR Fest. Chystali jsme se právě vyrazit na přednášku o virtuální a rozšířené realitě profesora Žáry z Katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT v Národní technické knihovně a Jakub Stejskal měl předtím dlouhý telefonát se svým otcem. Bavili se spolu o tom, co historicky bylo důležité pro ekonomiku státu - nerostné bohatství a lokace. A že dneska jsou klíčové technologie, které stát vlastní. Těmi novodobě "kolonizuje" svět. Zároveň to musí být technologie, kde trh ještě není rozdaný. Těžko by člověk komerčně úspěšně vyvinul operační systém, když je trh již obsazen Microsoftem, Linuxem a iOS. Bavili se o tom, že dnes probíhají 90. léta virtuální a rozšířené reality. Nikdo neví, kterým směrem se VR a AR vydá, ale pokud trefí ten správný směr, může být velmi úspěšný. Když právě nyní vznikají platformy jako například zmiňovaný Windows.

- A tak tedy vznikl festival?

Jakub za mnou následně přišel do kuchyně a zeptal se mě, jestli bych nechtěl zorganizovat festival virtuální a rozšířené reality a tím podpořit českou ekonomiku. Souhlasil jsem, vyrazili jsme na přednášku, a s profesorem Žárou jsme se na místě domluvili, že bude naším řečníkem. Tak začal maraton mapování VR/AR projektů, který neskončil do dnešního dne. Profesor Žára se stal prvním řečníkem, ne však posledním. Po šesti měsících proběhl mezinárodní festival virtuální a rozšířené reality (Czech VR Fest), kam se sjeli odborníci ze všech koutů světa. Založení Asociace virtuální a rozšířené reality bylo logickým důsledkem naší činnosti.

- Asociace virtuální a rozšířené reality tedy vznikla teprve nedávno. Můžete ji stručně představit?

V průběhu přípravy festivalu a mapování lokálního prostředí se na nás začali obracet lidé a firmy o rady. Například vývojáři psali, že mají nápad a jestli nevíme, kdo by je mohl zafinancovat, lidé se ptali, proč se někomu může ve virtuální realitě dělat špatně nebo jaký druh headsetu bychom jim doporučili a proč. Psali nám studenti lační po VR/AR zážitcích, a tak jsme uspořádali několik VR přednášek pro vysokoškoláky a dokonce i jeden menší festival pro 500 lidí na Strahově. Firmy nám psaly, že potřebují vývojáře nebo VR aplikaci, jestli bychom jim někoho neporadili. Začaly se nám ozývat investiční fondy, kterým jsme vytipovávali zajímavé české startupy a stali jsme se také řadě dalších festivalů partnery a pomáhali jsme jim například s VR/AR programem. Tohle všechno nebyla činnost pořadatele festivalů, ale bavilo nás to, pomáhali jsme rádi. V té době jsme začali zvažovat, že by stálo za to vytvořit otevřený prostor, kde by se lidé zajímající se o VR/AR mohli potkávat. Po uspořádání festivalu jsme dostali spoustu zajímavých námětů i přímo podnětů k založení instituce, která by zastřešila českou VR/AR scénu a na kterou by se mohli obracet vývojáři, firmy i zadavatelé se svými potřebami. Uvědomili jsme si, že to je skvělý nápad, protože to už dávno děláme, a založili jsme tedy Asociaci virtuální a rozšířené reality.

- Na jaké projekty se v asociaci zaměřujete? Budete poskytovat také poradenství pro studenty a začínající firmy?

Činností asociace jsou zejména osvětové a zaměřené na lokální trh. Usilujeme o změny, které podpoří náš ekosystém technologických inovací. Založili jsme Akademii virtuální a rozšířené reality, kde pracujeme se studenty středních a vysokých škol, pořádáme setkání, besedy a festivaly pro vývojáře a zadavatele. Navazujeme partnerství a networkujeme s ostatními asociacemi, investičními společnostmi, výzkumnými centry a univerzitami, sdílíme si významné poznatky a realizujeme výzkumné projekty. Zveme zajímavé VR/AR projekty do programu Sharing is caring space na tři měsíce zdarma, což je vlastně takový akcelerátor, na jehož základě vznikne VR/AR inkubátor. Také rozjíždíme nový VR/AR mediální portál VREpiphany, který bude vycházet v češtině i angličtině. Smyslem je informovat o světových novinkách a událostech z prostředí VR/ AR a poukázat více na českou VR/AR scénu, která je velice zajímavá.

- Kdo a proč je pro vás vzorem nebo osobností v oblasti virtuální a rozšířené reality?

Vývoj VR/AR jde tak rychle dopředu, že neexistuje jeden člověk nebo firma, kteří by byli jednoznačný lídr nebo vzor. Z české scény rád zmíním vývojáře Tomáše Mariančíka s Karlem Hulcem ze Soliraxu, pionýry české VR scény, kteří vyvíjí multiverse Neos, což je de facto operační systém pro sdílenou virtuální realitu. Ale jsou tu i další vývojáři jako Jan Hovora, Jaroslav Stehlík, Joe Večerník, David Sedláček a jiní. Ze zahraničí si velmi vážím například Alexe Kipmana, který navrhl HoloLens, nejlepší brýle pro rozšířenou realitu.

- Jaký startup v této oblasti považuješ momentálně za špičku?

S těmi startupy je to opravdu obtížné. Scéna se mění pomalu ze dne na den. Velmi mě zajímá projekt Magic Leap, ale není jisté, jestli se nejedná o výmysl, protože nikdy nic neukázali. Jinak u nás jsou špičkou třeba Hyperbolic Magnetism, jejichž novou hru jsem si mohl vyzkoušet v alfa verzi a jsem si jistý, že budou aspirovat na indie VR hru roku. Úžasní jsou i Dream. Digital -Jaroslav Stehlík s pomocí mého bratra Michala naskenoval hrad Okoř a z výsledného fotogrammetrického modelu vytvořil interaktivní edukativní hru a ve finále krásný nekomerční projekt. Ale to nejsou zdaleka jediné zajímavé projekty.

- V jaké oblasti nyní virtuální a rozšířené reality nachází největší uplatnění?

Nejvíce prostředků je v současnosti v segmentu B2B. Špičkové headsety jsou poměrně drahé, a proto jich prozatím nebylo prodáno mnoho. Počet prodaných kusů se pohybuje v řádu jednotek milionů kusů světově, čímž pádem zatím nevzniká tolik obsahu, který by byl atraktivní pro koncové uživatele. Začíná se ale blýskat na lepší časy. Headsety zlevňují a stávají se komfortnější a lepší, do dvou tří let se čeká masivní VR/AR boom, který odstartuje multimiliardový byznys.

- Jaká odvětví jsou naopak opomenutá a teprve čekají na své objevení?

V současnosti se ve VR/AR hodně prostředků otáčí ve strojírenském průmyslu, který investuje obrovské peníze do snižování nákladů a zvyšování efektivity. Očekávám, že mnohem více financí začne putovat do vzdělávání a také do filmového průmyslu. V Asociaci se snažíme celou problematiku popularizovat, aby se obecně do VR/AR scény dávalo více peněz a vznikaly kvalitní projekty. Například na naší Akademii virtuální a rozšířené reality vyučujeme školáky vyvíjet VR/AR a vytváříme edukativní zážitky. Také pořádáme řadu seminářů a besed, abychom upozornili na možnosti, které oblast umožňuje.

- Jakou roli hrají VR/AR platformy při průniku virtuální a rozšířené reality mezi koncové zákazníky?

Virtuální realita by ideálně potřebovala mnohem větší výpočetní výkon, než nabízí současný běžně dostupný hardware. Všechny aplikace se musí vyvíjet s ohledem na tento fakt, modely se musí zjednodušovat a optimalizovat, a proto vlastně téměř všechny současné VR/AR aplikace vznikají na enginech původně vyvinutých pro mobilní telefony a tablety.

- Na co se můžou příznivci virtuální a rozšířené reality těšit? Jakou akci připravujete v nejbližší době pro své členy?

Akcí děláme poměrně dost. Některé jsou velké a pro veřejnost, jiné spíše privátního charakteru. Třeba v říjnu jsme pořádali v našich prostorách na CIIRC ČVUT kolokvium s besedou na téma VR/AR a filmový průmysl. Sešli se tam přední čeští filmoví tvůrci a inovátoři i hosté ze zahraničí a společně s členy Asociace VR/AR diskutovali o budoucnosti filmového odvětví, které u nás VR/AR vlnu zatím zaspává. Tento formát proběhne i dalšími obory: IoT, průmysl, vzdělávání, umělá inteligence apod. Spolupracujeme také s řadou projektů, ve kterých zajišťujeme VR/AR program a umožňujeme prezentovat se českým vývojářům. Je to na příklad IT v pohybu, který se konal souběžně se zářijovým Prague Car Festivalem. Dále pořádáme s Etneterou futuristický festival a konferenci Future Port Prague. To je úžasný projekt Martina Holečka a jsme poctěni, že nás k němu přizval. Dále jsou to Forbes Next Big Thing, WebExpo, Hackers Congress a spousta dalších. Nicméně největší akce, kterou připravujeme, je samozřejmě Czech VR Fest 2018, který bude ještě větší než ten letošní. Představí se mnohem více novinek, a protože odvětví VR/AR nejen u nás začíná rozkvétat, bude už rozdělen do více sekcí.

---

Kdo je Martin Kotek? Martin Kotek je prezidentem Asociace virtuální a rozšířené reality a zakladatelem mezinárodního festivalu Czech VR Fest. Popularizuje technologie VR/AR a s vizionářem Jakubem Stejskalem rozvíjí český inovační ekosystém. Jedním z posledních počinů je Akademie virtuální a rozšířené reality, ve které se studenti středních a vysokýchškol učí v duchu systému Vzdělávání 4.0, jak pracovat s virtuální a rozšířenou realitou.

Počet prodaných špičkových headsetů se pohybuje v řádu jednotek milionů kusů. Tím pádem zatím nevzniká tolik obsahu, který by byl atraktivní pro koncové uživatele Zajímavé české projekty v oblasti VR/AR: Dream. Digital Studio Dream. Digital Jaroslava Stehlíka se specializuje na edukativní zábavné hry a na optimalizaci firemních procesů pomocí rozšířené a virtuální reality. Velmi zajímavá je například edukační hra Bohemia VR. Technikou fotogrammetrie průběžně skenují historické budovy, které pak domodelují a vytvoří z nich interaktivní VR hry.

Uživatel si může prohlédnout třeba hrad Okoř z obvykle nedostupných míst. Pohybovat se může klasickou chůzí nebo teleportem a zajímavý je také pohyb v čase. Cestovatel v čase neboli Hráč má za úkol najít v každé lokalitě určité množství relikvií. Po naskenování relikvií se hráč může dozvědět podrobnější informace o těchto vzácných předmětech a uschovat si je do vlastního depozitáře. Celou virtuální prohlídkou ho bude doprovázet havran, kterého lze vycvičit, aby tyto relikvie pomáhal hledat. Hra má za úkol moderní a zábavnou formou popularizovat historii České republiky.

Pocket Virtuality

Privátně vlastněný český startup zaměřující se na vývoj sofistikovaných systémů pro rozšířenou a virtuální realitu. Hlavním cílem jsou aplikace na platformě Hololens typu klient-server určené pro průmysl, stavebnictví a zdravotnictví. Spoluzakladatelé společnosti jsou veteráni herního průmyslu s 15 lety zkušeností v oborech simulací, počítačové grafiky a mobilního marketingu. Společnost vyvíjí platformu HoloObserver pro sdílené prezentace v rozšířené realitě, včetně vizualizace realtime dat, dále platformu FataMorgana pro vzdálenou přítomnost. Tato umožňuje uživatelům na fyzicky oddělených místech kooperovat ve sdíleném fyzickém i virtuálním prostředí, porovnávat ho v reálném čase s virtuálním modelem, dokumentovat ho a analyzovat jeho změny.

Hyperbolic Magnetism Malé nezávislé herní studio, založené Jánem Ilavským a Vladimírem Hrinčárem, působící v Praze. Jejich první velká hra s názvem Lums, která vyšla v roce 2013 pro platformu iOS a ukázala zaměření studia na unikátní způsob hraní a skvělý, ale přitom jednoduchý vizuální styl, získala ocenění Česká hra roku 2013. Hyperbolic Magnetism dosáhl ještě většího úspěchu se hrou Chameleon Run, která získala ocenění Apple Design Award v roce 2016. Studio momentálně pracuje na rytmické VR hře Beat Saber.

Foto: Jana Polášek Filová IT publicistka


28.11.2017, bleskove.centrum.cz

Vědci z ČVUT jsou blízko včasnému odhalení Parkinsona. Chceme ho poznat z hlasu, říkají

Na vyšetření podle této metody by se podílel neurolog, logoped a konečně inženýr, jenž by zanalyzoval nahrávku pacientovy řeči, vysvětluje Jan Rusz. Vědci z

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze získali prestižní americký grant Nadace Michaela J. Foxe. Poskytnuté finanční prostředky nabízí vědecké skupině složené z odborníků z Česka, Kanady, USA, Německa, Francie, Itálie a Rakouska unikátní možnost přispět k brzkému diagnostikování Parkinsonovy nemoci.

Cílem projektu je vyvinout sadu algoritmů na bázi zpracování digitálních signálů, které by umožnily objektivní hodnocení řečového projevu. Vědci by tak vytvořili jednoduchý screeningový test vhodný pro sledování osob, které mají vysokou pravděpodobnost rozvoje této choroby. Pro testování bude využita databáze osob s poruchami chování ve fázi REM spánku, což bývá jeden z příznaků.

Přes mikrofon pořídí výzkumníci audionahrávku, řečový signál digitálně zpracují a následně projde detailní matematickou analýzou. "Kvalita řeči se hodnotí podle různých okolností, jako jsou výslovnost, intonace či samotné tvoření zvuku," vysvětluje vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT.

Záleží i na národním jazyku

Algoritmy pro automatickou analýzu řeči budou optimalizovány pro pět jazyků včetně angličtiny, češtiny, francouzštiny, italštiny a němčiny.

"Z hlediska fyziologie jsou aspekty poruch řeči u Parkinsonovy nemoci nezávislé na typu jazyka. Z hlediska struktury jednotlivých jazyků ale můžeme jisté rozdíly očekávat. Například jazyky s častějším výskytem přechodů souhláska-souhláska jsou složitější na artikulaci, a tudíž mohou být senzitivnější na včasný záchyt Parkinsonovy nemoci než jazyky artikulačně méně náročné," vysvětluje Jan Rusz s tím, že rozdílné vyhodnocování u jednotlivých jazyků je teprve součástí jejich výzkumu.

Projekt je o to náročnější, že na něm spolupracují vědci z biomedicínského inženýrství, neurologie i lingvistiky.

Od neurologa přes logopeda po inženýra

"V praxi to vypadá zhruba tak, že pacient přijde na kliniku, kde s ním nejprve neurolog a neuropsycholog provedou základní motorické a kognitivní testy, a poté je odeslán na vyšetření řeči za logopedem, který s ním nahraje jednoduchý patnáctiminutový řečový test. Výsledná data pak zpracovávají a analyzují inženýři," popisuje vedoucí českého týmu.

Projekt bude takto testovat osoby s rizikem rozvoje Parkinsonovy nemoci až do roku 2019. Pokud budou výsledky projektu úspěšné, tedy prokáže se, že porucha řeči je citlivým a brzkým ukazatelem Parkinsonovy nemoci v různých jazycích, bude ještě nutné pokračovat v dlouhodobém sledování pacientů až do okamžiku oficiálního stanovení diagnózy. Tím se vyhodnotí spolehlivost řečové analýzy.

"Musíme být schopni odpovědět na otázku, o kolik let dříve je analýza řeči schopna predikovat Parkinsonovu nemoc, než dojde k vypuknutí prvních motorických symptomů a oficiálnímu stanovení diagnózy. Je také nutné podotknout, že analýza řeči je jednou z několika vyvíjených metod, která bude v ideálním případě přidána do baterie testů pro včasné zachycení choroby," říká Jan Rusz.

V současnosti již mohou být metody analýzy řeči využity jako pomocné kritérium pro výběr pacientů s vysokým rizikem Parkinsonovy nemoci, kteří jsou vhodnými kandidáty pro klinické studie zabývající se vývojem účinné léčby.

"Naším dlouhodobým cílem je, abychom byli připraveni využít dané metody, až skutečně dojde k objevení vhodné léčby, která umožní zpomalení, či dokonce zastavení odumírání mozkových buněk. V tomto momentě bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," uzavírá Jan Rusz.

Video: Lze oživit člověka po smrti mozku?

URL| https://magazin.aktualne.cz/veda/vedci-z-cvut-jsou-blizko-vcasneho-odhaleni-parkinsona-mezina/r7581886abfea11e7a12e0025900fea04/


28.11.2017, auto-mania.cz

Změní elektrické tahače Tesla Semi svět? "Musejí se naučit jezdit v konvojích," říkají vědci z ČVUT

Vizionář Elon Musk představil nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze. Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vyplatit. Směs nadšení a pochybností vyjádřili také špičkoví odborníci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech.

Koncept inteligentních kolon či konvojů (anglicky: vehicular platoons) se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace. Podle dostupných studií to budou právě tyto „silniční vlaky“ kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic. Technologií inteligentních kolon se zabývají průmyslové a akademické týmy z celého světa a počítá s ní i Tesla Semi. Špičkoví odborníci v této oblasti působí i ve výzkumné skupině na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedené doc. Ing. Zdeňkem Hurákem.

Musk počítá se třemi vozy. Dle studií je to málo

„Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače,“ říká docent Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.„Přitom ale nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km - i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km - se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %.“ Docent Hurák ale připouští, že přesné informace o bateriích dosud nebyly zveřejněny a Elon Musk skeptiky již několikrát překvapil, a tak bude zajímavé sledovat první reálné testy.

Tahače, které dokážou jezdit v inteligentních konvojích, již v minulosti představily světové automobilky (například Volvo nebo Scania) a vývoj této technologie je podporován i Evropskou unií. Například v Nizozemsku probíhající iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge potvrzuje, že pokud budou jezdit tahače v automatických konvojích, povede to ke značné úspoře paliva a snížení počtu dopravních nehod. Základní principy a omezení této technologie však stále nejsou plně prozkoumány.

Dosud neprozkoumané principy se testují na autodráze

Právě této oblasti se věnuje výzkumná skupina na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená docentem Zdeňkem Hurákem. Výsledky, kterých dosáhli spolu s profesorem Michaelem Šebkem a doktorandy Ivem Hermanem a Danem Martincem, nedávno zaujaly editory prestižních odborných časopisů společností IEEE a IFAC. Čeští vědci zde jako první rigorozně dokázali, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace. Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon.

Je zajímavé, že obecné koncepty i výsledky své vědecké práce demonstrují výzkumníci z ČVUT s pomocí experimentální platformy založené na běžných autodráhových autíčkách. Ty jsou však oproti verzi prodávané v hračkářství vybaveny výkonnými palubními počítači s bohatým senzorickým systémem i bezdrátovým komunikačním rozhraním. O tuto unikátní platformu již projevily zájem jiné výzkumné týmy včetně těch, které testují chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

http://auto-mania.cz/zmeni-elektricke-tahace-tesla-semi-svet-museji-se-naucit-jezdit-v-konvojich-rikaji-vedci-z-cvut/


29.11.2017, vedavyzkum.cz

Tým studentů z ČVUT uspěl v soutěži Amazonu

Tým studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze získal druhé místo v prestižní soutěži The Alexa Prize, kterou pořádá společnost Amazon. Za vývoj bota Alquist obdrželi svěřenci Jana Šedivého 100 tisíc dolarů.

Na počátku září tohoto roku jsme informovali o tom, že týmu studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který vede Jan Šedivý, se podařilo postoupit do nejužšího finále soutěže The Alexa Price. Na vyhlášení, které se konalo 28. listopadu v las Vegas, získal celkové druhé místo.

Na počátku byla stovka týmů z celého světa, jejichž úkolem bylo vyvinout chatbota, který dokáže spolupracovat s chytrým zařízením Amazon Echo. Češi se nejprve probojovali do výběru dvanácti nejlepších týmů, kterým Amazon poskytnul stipendium pro další práci. Následně postoupili mezi tři nejlepší týmy a nakonec se umístili na celkové druhé příčce. Se svým Alquistem porazili například týmy z Princetonu, Carnegie Mellon či dalších prestižních škol. V závěrečném finále porazili také tým Heriot-Watt University. Celkovým vítězem se stal tým z University of Washington, který si odnáší výhru ve výši 500 tisíc dolarů.

Firma Amazon pořádá soutěž The Alexa Prixe, aby podpořila rozvoj svého produktu Amazon Echo s hlasovým ovládáním a virtuální asistentkou Alexou.

Vedoucí týmu Jan Šedivý mluví o umělé inteligenci v nedávném rozhovoru pro server Lupa.cz. Vývoj projektu Alquist také komentoval na svém blogu.

Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: Amazon, Lupa.cz

URL| https://vedavyzkum.cz/inovace/inovace/tym-studentu-z-cvut-uspel-v-soutezi-amazonu


29.11.2017, technickytydenik.cz

Studenti ČVUT si z finále The Alexa Prize v Las Vegas se svým chatbotem odvážejí vynikající druhé místo

Studenti z ČVUT pod vedením Jana Šedivého se zúčastnili finále The Alexa Prize. V té se soutěžilo o to, kdo dokáže vyvinout nejlepšího chatbota pracujícího s chytrým zařízením Amazon Echo. Vyhlášení absolutního vítěze z trojice nejlepších proběhlo 28. listopadu 2017 na tradiční technické konferenci Amazonu nazvané re:INVENT v Las Vegas. Český tým si z tohoto klání přiváží domů druhou cenu a finanční ocenění v podobě 100 000 USD.

Tento skvělý úspěch je výsledkem celoroční tvrdé práce skupiny šesti studentů (Long Hoang Nguyen, Jan Pichl, Martin Matulík, Jakub Konrád, Petr Marek a Ondra Hrách) pod vedením Ing. Jana Šedivého (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky - CIIRC ČVUT), kteří vyvinuli chatbota Alquist, který dokáže odpovídat na otázky a vést smysluplnou konverzaci.

Český chatbot nazvaný Alquist se dostal do finále mezi tři nejlepší na světě. Ve finále se utkal s botem Sounding Board z University of Washington (který obsadil první místo) a botem What's up ze skotské Heriot-Watt University (který obsadil třetí místo). Už samotný postup do finále byl výrazný úspěch, jelikož v předchozím kole soutěžily i prestižní školy jako Princeton, Carnegie Mellon či University of California v Berkeley. Celkem Amazon obdržel přes sto přihlášek z nejlepších škol světa.

Předchozí kolo odstartovalo letos na jaře a působilo v něm dvanáct univerzitních týmů. ČVUT díky tomu dostalo 100 tisíc dolarů, díky čemuž bylo možné se rozvoji bota Alquist řádně věnovat. Amazon také poskytl přístup ke cloudu Amazon Web Services a podpoře týmu kolem digitální asistentky Alexa. Český chatbot v průběhu soutěže obdržel nejvyšší průměrné hodnocení. Digitální asistenty testovali přímo zákazníci Amazonu, kteří Alexu využívají. Ti s chatboty běžně konverzovali a následně je hodnotili. Kritérií ale bylo několik. Vliv měli také přímo odborníci z Amazonu, hodnotí se vědecký přínos, přesnost odpovědí, znalost témat a podobně.

https://www.technickytydenik.cz/rubriky/denni-zpravodajstvi/studenti-cvut-si-z-finale-the-alexa-prize-v-las-vegas-se-svym-chatbotem-odvazeji-vynikajici-druhe-misto_42560.html


29.11.2017, receptyprimanapadu.cz

ROZHOVOR: Jak se točí Pat a Mat

Jak vlastně příběhy Pata a Mata vznikly?

Všechno vlastně začalo tím, že táta (pozn. redakce: výtvarník, scénárista a režisér Lubomír Beneš) maloval pro nějaký časopis vtipy o dvou nešikách. Pak se dostal do filmových ateliérů k Jiřímu Trnkovi, který mu umožnil natočit si první film.

Dřív než seriál A je to vznikl film Kuťáci, to bylo v roce 1976. Táta ho připravoval s výtvarníkem Vladimírem Jiránkem. Když psal tu první povídku, pojmenoval si hlavní hrdiny pan Ouholíček a pan Sedlec. Bydleli jsme totiž v té době v Roztokách u Prahy a kousek před nimi je obec Sedlec a za nimi zase Ouholičky.

Po tom prvním filmu se rozhodlo, že se bude natáčet seriál, ale protože se natáčení přestěhovalo do Bratislavy a název Kuťáci se nedal přeložit do slovenštiny tak, aby to bylo tak výstižné jako v češtině, pojmenovali ty příběhy A je to. Později dostali kutilové i jména Pat a Mat.

Když se natáčeli Kuťáci, byl jste teenager. Jak se vám tatínkova práce líbila?

Moc. Od malička jsem chodil za tátou do Konviktu (pozn. dříve studio v centru Prahy), myslím, že jsem tam viděl i některé Trnkovy scény - stál jsem tam, najednou se rozsvítila scéna a mně to připadalo úžasné. Bylo to něco jiného, než když to potom člověk viděl hotové ve filmu.

Mně se v Bartolomějské vůbec líbilo - chodíval jsem tam na různé projekce pro děti zaměstnanců, a tak jsem třeba viděl příběhy Toma a Jerryho. Oni je totiž v Praze natáčeli…

Navzdory tomu jste ale neskončil na výtvarné škole, vystudoval jste elektro průmyslovku a pak ČVUT.

Táta chtěl, abych vystudoval něco „pořádného“. A tak jsem šel na gymnázium a pak jsem studoval na ČVUT Elektrotechnickou fakultu. Ale už při škole jsem se věnoval amatérskému filmu. Po škole jsem dělal filmy pro vysokoškoláky - nejdřív takové ty vzdělávací a naučné. Pak jsem šel za tátou na Barrandov, kde jsem začínal jako osvětlovač, animovat jsem začal později. Tátovi měli docela za zlé, že mě zaměstnává, když měl k dispozici zkušené animátory. Až když jeden z filmů s Patem a Matem, který jsem celý animoval, šel na festival do Zlína a já jsem dostal cenu za animační debut, všechno se srovnalo a mě přeřadili - nejdřív na asistenta animátora.

Po revoluci jsme si založili s otcem a Vladimírem Jiránkem vlastní studio. Patovi a Matovi se tedy - více či méně - věnuji už 30 let. Ale ještě si dobře pamatuji, když táta ve vyfouknuté vaječné skořápce odléval první sádrové prototypy hlaviček obou Kuťáků.

Za ty roky se několikrát změnily kulisy, ve kterých se jednotlivé epizody odehrávají, ale postavičky se moc nezměnily.

To je pravda. Nejdřív bydleli v bytovce a měli byty nad sebou, pak v domcích, teď - posledních 13 epizodách, které jsme dotočili vloni - se přestěhovali na venkov.

Ale figurky jsme neměnili. Trochu se mění jen kvalita materiálů, ze kterých je jejich oblečení - při natáčení hodně trpí, a tak ho musíme pravidelně měnit - vždycky ale vycházíme z toho, co kde seženeme. Když nenajdeme stejnou látku, tak to vyrobíme z podobné. Chceme, aby ty loutky byly reálné, proto i kostýmy a všechny rekvizity jsou vyrobené z běžných materiálů - rezavého plechu, dřeva, kartonu… Tak jako v běžném životě.

U rekvizit je to někdy docela obtížné - musí se vyrobit miniaturní napodobenina reálné věci a musí se navíc přizpůsobit možnostem těch našich malých kutilů. Loutky jsou vysoké jen 20 cm, a tak si dokážete představit, jak titěrná je třeba vrtačka nebo kladivo. A další kapitolou jsou ruchy. Když se má totiž udělat skutečný zvuk a pak synchronizovat s natočenými záběry, je to občas docela „nestíhačka“. Naštěstí nám už dneska pomáhá počítač.

Celkem bylo natočeno 90 epizod. Mám pocit, že už Pat a Mat stihli opravit, vyrobit nebo přestěhovat snad úplně všechno… Kde neustále berete náměty na jejich další příběhy?

Ze života. To by vám asi mohla vyprávět moje žena. Ta mi říká, když něco dělám: Prosím tě, hlavně ať to nedopadne jako v tom tvém seriálu. Kolikrát se mně nebo kolegům stane něco, nad čím se můžeme zasmát, a použijeme to pak do seriálu.

Například tahle podlaha (pozn. redakce - plovoucí podlaha ve studiu). Pokládal jsem ji s kolegou. Ta podlaha má takové zámky. Když jsme ji šli pokládat, tak mi kolega říkal: To se jen tak naťuká k sobě. Tak jsme vzali kladivo a zkusili to. Jenže to nešlo. On do toho tak mlátil, že jsme jednu tu lamelu úplně rozbili, byla celá oštípaná. Nakonec se podíval na návod a říká: Hele, ono to má zámek, to se musí nadzvednout a zaklapnout. Chtělo to jen grif. Pak už to šlo snadno. Celý den jsme se pak smáli při každé vzpomínce na to, jak jsme do toho mlátili kladivem. Tohle jsme ale v seriálu nepoužili…

Přišel jsem na to, že funguje, když lidi dělají obvyklé věci neobvyklým způsobem. Někdo třeba může být zručný automechanik, ale třeba stromky na zahradě si prořeže tak nesmyslně, že se tomu všichni smějí. Nebo naopak - šikovný zahradník si potřebuje opravit auto a vezme si na to zahradnické nůžky.

Zatím úplně přesně nevím, jak využít nejmodernější technologie. Kromě toho, že by Kuťáci mohli telefon použít na zatlučení hřebíku nebo počítačem podložit nohu od stolu. I když - dcera nedávno nafotila na naše webové stránky www.patmat.cz vtip, jak Pat a Mat házeli šipky, a když se jim rozbil terč, vyfotili ho, zobrazili pomocí notebooku na obrazovce televize a pokračovali ve hře. A lidem se to líbilo. To by třeba mohla být cesta…

Jak jsem řekla v úvodu, Pat a Mat jsou synonymem nešiků nejen u nás, ale i ve světě.

To máte pravdu. Znají je asi v 80 zemích světa - včetně Koreje, Japonska, Ruska, Francie, Belgie, Iránu, Číny…

Všude jsou němí, jako u nás, jen v Holandsku jsou dabovaní. Tam se seriál jmenuje Buurman en Buurman a Kuťáky namluvili docela známí herci - něco jako Oldřich Kaiser a Jiří Lábus u nás. Jeden je rázný, druhý je tak trochu ufňukaný. Ale tím pádem mají ty příběhy trochu jiný charakter. Teď se například promítají nové příběhy Pata a Mata v holandských kinech. Za dva měsíce už film vidělo 50 tisíc diváků, což předčilo všechna očekávání. Kuťáci jsou v Holandsku dokonce tak oblíbení, že by s nimi chtěli natočit dvouhodinový celovečerní film. Původně si chtěli napsat scénář sami - ve všech verzích to ale byl dobrodružný příběh nerozlučných sousedů. A naše vyznění příběhu je jiné. Je to prostě o kutilství. Poslední návrh je, že bych měl napsat scénář já.

Hodně populární jsou třeba i v Iránu - tam se zase jmenují Patu a Matu. Když jsme tam vloni byli na filmovém festivalu, lidi po projekci tleskali vestoje. Na opravdu velkolepé tiskové konferenci mi pak náš překladatel řekl, že se na rozhovor se mnou v jejich televizi v té době po celé zemi dívalo asi 20 milionů diváků. Všichni, s nimiž jsme se potkali, se chtěli s loutkami fotit. Dokonce používají jména Pat a Mat v názvech zboží nebo na reklamách.

Kuťáci se ale třeba líbí i v Číně. Jedno z jejich studií nás dokonce oslovilo, že by s námi chtělo spolupracovat na nových dílech s Patem a Matem.

No a neměl bych zapomenout na Polsko. Tam jsou taky hodně oblíbení, seriál se jmenuje Sasedi.

A co tady u nás? Je o příběhy Pata a Mata pořád zájem?

Vzhledem k výročí, o kterém jste se zmínila, by měla Česká televize na podzim promítat posledních 13 dílů, které jsme vyrobili. Dokonce se předběžně mluví i o tom, že by se natáčelo dalších 39 epizod. Uvidíme, jak to dopadne. Co je ale jisté, že bude možné naše filmy ze seriálu Pat a Mat na venkově od dubna vidět v českých kinech.

Jak vím, jsou Pat a Mat pořád populární i tady. Kdyby nebyli, neobjevovaly by se na youtube neustále nové parodie na jejich příběhy a ty nové epizody by neměly takovou sledovanost, jakou mají. Jsem rád, že nám pořád dorůstají mladí diváci.

Všechny ty plánované příběhy se budou odehrávat na venkově, jako dosud, nebo Pata a Mata zase někam přestěhujete?

Chtěli bychom jejich příběhy zase posunout dál. Přemýšlíme o tom, že by cestovali.

Vy sám jste mluvil moc hezky o tom, jak jste od svých studentských let byl u toho, když tatínek Pata a Mata natáčel. Vzhledem k tomu, že je vaše firma vlastně rodinná, nabízí se otázka: Máte dceru a syna, mají i oni tak hezký vztah ke Kuťákům, že je reálná šance, že budou ve vaší práci pokračovat dál?

Dcera dělá vysokou ekonomickou. Chtěla sice vždycky studovat nějakou uměleckou školu, ale nakonec se rozhodla pro ekonomický směr, takže možná jednou firmu povede. Teď pro mě dělá fotky a vtipy na naše webové stránky a facebook. Syn má na starosti internet a e-shop. Také mi pomáhá s technickými věcmi - třeba digitální úpravou záběrů a podobně. Navíc má na starosti propagaci značky Pat a Mat.

Z našeho povídání mám pocit, že s Patem a Matem trávíte nejen všechen svůj pracovní, ale i volný čas - hodně cestujete, chystáte exponáty na výstavy, píšete scénáře, natáčíte. Zbyde vám vůbec nějaký volný čas na něco jiného? Máte nějakého jiného koníčka?

Pat a Mat rovná se já a můj současný život. Úplně mě vytěžují. Teď opravdu nemám čas už na nic jiného.

Text: Hana Saitová :: Foto: Štěpán Luťanský

http://www.receptyprimanapadu.cz/dilna-hoby/1532-rozhovor-jak-se-toci-pat-a-mat.htm


29.11.2017, parlamentnilisty.cz

Studenti ČVUT si z Las Vegas odvážejí vynikající druhé místo

Studenti z ČVUT pod vedením Jana Šedivého se zúčastnili finále The Alexa Prize. V té se soutěžilo o to, kdo dokáže vyvinout nejlepšího chatbota pracujícího s chytrým zařízením Amazon Echo. Vyhlášení absolutního vítěze z trojice nejlepších proběhlo 28. listopadu 2017 na tradiční technické konferenci Amazonu nazvané re:INVENT v Las Vegas. Český tým si z tohoto klání přiváží domů druhou cenu a finanční ocenění v podobě 100 000 USD.

Tento skvělý úspěch je výsledkem celoroční tvrdé práce skupiny šesti studentů (Long Hoang Nguyen, Jan Pichl, Martin Matulík, Jakub Konrád, Petr Marek a Ondra Hrách) pod vedením Ing. Jana Šedivého (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky - CIIRC ČVUT), kteří vyvinuli chatbota Alquist, který dokáže odpovídat na otázky a vést smysluplnou konverzaci.

Český chatbot nazvaný Alquist se dostal do finále mezi tři nejlepší na světě. Ve finále se utkal s botem Sounding Board z University of Washington (který obsadil první místo) a botem What's up ze skotské Heriot-Watt University (který obsadil třetí místo). Už samotný postup do finále byl výrazný úspěch, jelikož v předchozím kole soutěžily i prestižní školy jako Princeton, Carnegie Mellon či University of California v Berkeley. Celkem Amazon obdržel přes sto přihlášek z nejlepších škol světa.

Předchozí kolo odstartovalo letos na jaře a působilo v něm dvanáct univerzitních týmů. ČVUT díky tomu dostalo 100 tisíc dolarů, díky čemuž bylo možné se rozvoji bota Alquist řádně věnovat. Amazon také poskytl přístup ke cloudu Amazon Web Services a podpoře týmu kolem digitální asistentky Alexa. Český chatbot v průběhu soutěže obdržel nejvyšší průměrné hodnocení. Digitální asistenty testovali přímo zákazníci Amazonu, kteří Alexu využívají. Ti s chatboty běžně konverzovali a následně je hodnotili. Kritérií ale bylo několik. Vliv měli také přímo odborníci z Amazonu, hodnotí se vědecký přínos, přesnost odpovědí, znalost témat a podobně.

Více informací najdete ZDE

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 21 000 studentů. Pro akademický rok 2017/18 nabízí ČVUT svým studentům 128 studijních programů a v rámci nich 453 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2017 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 51. - 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical Engineering“ na 151. - 200. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture“ na 101. - 150. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 201. místě. V celkovém hodnocení obhájilo ČVUT svoje umístění na 601. - 800. příčce a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Studenti-CVUT-si-z-Las-Vegas-odvazeji-vynikajici-druhe-misto-514282


29.11.2017, otechnice.cz

Čeští studenti skončili druzí v mezinárodní vývojářské soutěži, kterou vyhlásil Amazon

Gratulujeme! Studentský tým Alquist z České republiky, konkrétně tedy z ČVUT, získal v mezinárodní soutěži Amazon Alexa Prize skvělé druhé místo. Jeho úkolem bylo za pomoci soupravy nástrojů Alexa Skills a otevřeného kódu Alexy naprogramovat chatbot, který dokáže s uživatelem komunikovat o nějakém tématu.

Výsledné programy týmů byly hodnoceny na základě řady kritérií, z nichž jedno bylo hodnocení nezávislých uživatelů Alexy, kteří měli možnost jednotlivé boty vyzkoušet. Dalšími důležitými kategoriemi hodnocení byla znalost tématu, vhodnost a přesnost odpovědí nebo schopnost argumentace. Sadu témat, o kterých musel bot umět hovořit, vybíral sám Amazon, chatbot pak byl testován na několik náhodně zvolených z nich.

Soutěž probíhala od dubna letošního roku, v srpnu byl po té stanoven užší výběr týmů, které se dostaly do finále. Jeho výsledky byly vyhlášeny včera. Jako první se umístil americký tým z University of Washington v Seattlu, jeho členové společně s univerzitou získali od Amazonu 500 000 dolarů stipendia. Hned za nimi se umístil tým Alquist z ČVUT. Ten díky tomu získá od Amazonu podporu ve výši 100 000 dolarů.

Součástí ceny byla také bonusová Velká výzva, tedy cena 1 000 000 dolarů pro univerzitu toho týmu, kterému se podaří vytvořit společenského bota, se kterým bude možné smysluplně konverzovat déle než 20 minut. Tu se však nikomu splnit nepodařilo.

Ashwin Ram generální manažer Amazonu k soutěži dodal: „Posuzovat konverzační soutěž AI je velmi těžké, protože rozhovor jako takový je neodmyslitelně subjektivní; neexistuje jednoznačná správná či nesprávná reakce v žádné z fází dialogu ani přesná definice toho, co dělá konverzaci „koherentní“.

Technické dokumentace všech týmů budou poskytnuty veřejnosti, aby mohly pokroky v oblasti hlasové AI, kterých týmy dosáhly, využít i další vývojáři. Pro studenty, kteří se jí účastní je dobré, že si mohou vyzkoušet práci v mezinárodní konkurenci a mají možnost předvést své možnosti velkým technologickým firmám.

Zdroj: geekwire.com developer.amazon.com

https://www.otechnice.cz/cesti-studenti-skoncili-druzi-v-mezinarodni-vyvojarske-soutezi-kterou-vyhlasil-amazon/


29.11.2017, novinky.cz

Robot hodonínské průmyslovky postupuje do finále Robosoutěže 2017

Obrovský úspěch se podařil trojici studentů hodonínské Střední školy průmyslové a umělecké Tomáši Bajákovi, Markovi Lačňákovi a Elišce Kurzerové. Jejich sestrojený a naprogramovaný robot zdolal všechny nástrahy tratě a postupuje do celorepublikového finále.

Robosoutěž je určena pro tříčlenné středoškolské týmy z celé České republiky. Úkolem každého týmu je sestavit robota ze stavebnice LEGO® MINDSTORMS® tak, aby splnil zadanou soutěžní úlohu, a to co možná nejlépe.

Týmy své síly každoročně měří při společné soutěži sestrojených robotů ve čtyřech samostatných předkolech. Šest nejlepších týmů z každého předkola pak má možnost zúčastnit se velké finálové soutěže v Praze na Českém vysokémučení technickém.

Již třetím rokem se Robosoutěže zúčastnili i studenti hodonínské průmyslovky. A opět velice úspěšně. Na ČVUT v Praze v letošním ročníku Robosoutěže se jim znovu po roce povedlo ?vybojovat si účast ve finále.

Nadějný tým studentů prvního ročníku Technického lycea "Brain Masters" ve složení Tomáš Baják, Marek Lačňák a Eliška Kurzerová ve své premiéře obsadil skvělé druhé místo. A letos to byl obzvlášť tvrdý a nelítostný boj. Úkol "Střelnice" byl obtížný a kladl vysoké nároky na kreativitu soutěžících.

O náročnosti zadání svědčí i to, že mnoho týmů neuspělo ?vůbec a neprošlo ani do vyřazovacích bojů o postup. A co bylo vlastně úkolem robota? V časovém rozmezí 90 vteřin musel sestrojený a naprogramovaný robot každého týmu nejen sesbírat barevné míčky, které byly rozprostřeny po celém obvodu hracího stolu, ale rovněž tyto míčky přesně umístit do mezikruží - tehdy a jen tehdy získávalo jeho družstvo body.

"Náš robot nás dost potrápil, míčky, na které jsme robota připravovali měly jinou hmotnost než ty na soutěži, a tak jsme museli robota přizpůsobit novým podmínkám,” řekl po úspěšném předkole Tomáš Baják, student prvního ročníku technického lycea na hodonínské střední škole. "Ale bylo to pro všechny týmy stejné,” dodal vzápětí nadaný student.

"Tento tým je opravdu velice pracovitý a nadějný. Finále bude probíhat 15. prosince a už teď se těším na jejich netradiční a kreativní řešení. Věřím, že letos opět budeme sahat po nejvyšších příčkách,” hodnotí nadané programátory Vladimír Šereš, jejich učitel výpočetní techniky a programování, který školní týmy na soutěže každoročně velice úspěšně připravuje.

"Velkou motivací pro studenty jsou také skvělé ceny, které jsou pro ně už v předkolech Robosoutěže připraveny: mobilní telefon Samsung Galaxy nebo externí disk Western Digital či flash disk USB Corsair Voyager 32GB jsou lákadlem pro všechny technicky zaměřené studenty. A co teprve finálové ceny: Notebook HP Asteroid, tablet Samsung Galaxy či externí disk už dokáží vybičovat mladé programátory k extrémním výkonům,” dodal s úsměvem učitel hodonínské průmyslovky.

URL| https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihomoravsky-kraj/hodonin/3157-47991-robot-hodoninske-prumyslovky-postupuje-do-finale-robosouteze-2017.html


29.11.2017, Lupa.cz

Adobe začalo veřejně ukazovat projekt Puppetron, za kterým stojí čeští výzkumníci

Společnost Adobe začala veřejně více ukazovat projekt, za kterým stojí tým Daniela Sýkory z ČVUT. Jde o aplikaci StyLit, která využívá algoritmy pro překlopení výtvarného stylu do dalších objektů. O StyLitu jsme podrobněji psali v našem nedávném článku. TIP: Od Rumcajse k Disneymu a Adobe. Česká aplikace pomáhá výtvarníkům a tvůrcům filmů Představu fungování si lze udělat na přiloženém videu. Je z letošní konference Adobe MAX z Las Vegas. Jakub Fišer z týmu StyLitu ukazuje, jak lze vzít již hotový styl z portrétu a věrně ho přenést na portrét jiný. StyLit se nemusí využívat jenom pro portréty, ale i v jiných případech. Jde o to přenášet vizuální styl bez rutinní práce. Výzkumníci na ČVUT už zvládají i animace. Adobe využití českého softwaru označuje za Project Puppetron. Prozatím spadá do sekce nazvané Sneak Peaks, což jsou projekty, které se postupně začnou objevovat přímo v aplikacích Adobe. Jde také o součást Adobe Sensei, což jsou technologie poháněné umělou inteligencí a neuronovými sítěmi. Český nástroj je přímou konkurencí pro populární projekty DeepArt a Prisma. StyLit ale nepracuje s formami AI jako konkurence, ale využívá řízené syntézy textury a má lepší výsledky.

URL| https://www.lupa.cz/aktuality/adobe-zacalo-verejne-ukazovat-projekt-puppetron-za-kterym-stoji-cesti-vyzkumnici/


29.11.2017, Lidové noviny

Student získal ocenění za pomoc diabetikům

POZITIVNÍ ZPRÁVY

Student Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Marek Novák získal prestižní ocenění New Europe 100. Jeho startup XGLU uspěl díky vývoji glukometru velikosti kreditní karty a s tím spojené mobilní aplikace. "Být na seznamu New Europe 100 je pro mě samozřejmě ctí a potvrzením toho, že v XGLU děláme věci, které mají smysl a mohou pomoci lidem, v našem případě diabetikům a jejich blízkým," uvedl čerstvý laureát. New Europe 100 je iniciativa visegrádské čtyřky, Googlu a Financial Times, která od roku 2013 každoročně vyhledává významné osobnosti v oblasti vědy, politiky a podnikání ve střední a východní Evropě.


29.11.2017, iHNed.cz

Čeští studenti uspěli na soutěži Amazonu v Las Vegas. Se svou umělou inteligencí vyhráli dva miliony korun

Chatovací nástroj Alquist se umístil na druhém místě, prémie činí 100 tisíc dolarů.

Vedoucím studentského týmu z ČVUT je Jan Šedivý, který dříve pracoval v IBM či Googlu.

Už v létě s Alquistem Češi předčili vývojáře z MIT či Princetonu.

Parta mladých studentů z ČVUT potvrdila, že Česko patří ke světové špičce ve vývoji umělé inteligence. Pětice vedená profesorem Janem Šedivým zabodovala na soutěži pořádané globálním e-shopem Amazon.com v Las Vegas, jejich chatbot Alquist se umístil na druhém místě. Češi si díky tomu vybojovali prémii 100 tisíc dolarů, tedy přes dva miliony korun.

Úkolem bylo naprogramovat chatovací nástroj, který by dokázal spolupracovat s domácím zařízením Amazonu Echo. Jde o chytré krabičky řízené umělou inteligencí nazvanou Alexa, které dokážou ovládat například televize nebo objednávat nákupy z internetu.

V Las Vegas se konalo tento týden celosvětové finále vývojářské soutěže Alexa Prize, Češi ve složení Long Hoang Nguyen, Jakub Konrád, Petr Marek, Martin Matulík a Jan Pichl už dříve s Alquistem porazili projekty z prestižních zaoceánských univerzit a díky tomu se do Las Vegas dostali. Testovali jej přímo vybraní zákazníci Amazonu i jeho zaměstnanci.

We are 2nd gotta 100k pic.twitter.com/jrAguta6V1

— Jan Sedivy (@JanSedivy) November 28, 2017

"Už tohle je pro nás splněný sen, porazit univerzity jako MIT, Stanford nebo Princeton," řekl před časem HN Jan Šedivý. "Dosáhli jsme nejvyššího průměrného hodnocení od zákazníků a nejdelší průměrné délky rozhovoru, která se pohybuje kolem deseti minut," přiblížil, v čem Alquist předčil zbývající soutěžící.

Vedoucí týmu Jan Šedivý je známá postava české technologické scény. Než se před několika lety vrátil do Česka na ČVUT, působil v předních světových korporacích jako Google nebo IBM. Je zároveň jedním z tuzemských průkopníků propojování akademického světa s tím komerčním.

Chatbot Alquist není zdaleka jediným příkladem toho, že v Česku vznikají špičkové AI (podle anglického termínu artificial inteligence) technologie.

Dalším příkladem je například společnost GoodAI, za níž stojí původem slovenský programátor a vývojář počítačových her Marek Rosa.

Ten se snaží s pomocí stamilionů korun, které vydělal na hrách, vytvořit univerzální umělou inteligenci.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-65972700-cesti-studenti-uspeli-na-soutezi-amazonu-v-las-vegas-se-svou-umelou-inteligenci-vyhrali-dva-miliony-korun


29.11.2017, CT24.cz

Čeští studenti vyrobili druhého nejlepšího konverzačního robota na světě

Studenti z ČVUT pod vedením Jana Šedivého se zúčastnili finále prestižní soutěže The Alexa Prize. V té se utkali o to, kdo dokáže vyvinout nejlepšího chatbota pracujícího s chytrým zařízením Amazon Echo.

Vyhlášení absolutního vítěze z trojice nejlepších proběhlo 28. listopadu na tradiční technické konferenci Amazonu nazvané re:INVENT v Las Vegas. Český tým si z tohoto klání přiváží domů druhou cenu a finanční ocenění v podobě 100 tisíc dolarů.

Podívejte se na konverzaci s robotem Alquist:

Video of Alexa Prize - Alquist Movies dialog

Úspěch je výsledkem celoroční práce skupiny šesti studentů ve složení Long Hoang Nguyen, Jan Pichl, Martin Matulík, Jakub Konrád, Petr Marek a Ondřej Hrách pod vedením inženýra Jana Šedivého (Český institut informatiky, robotiky), kteří vyvinuli chatbota Alquist. Ten dokáže odpovídat na otázky a vést smysluplnou konverzaci.

Český chatbot Alquist se dostal do finále mezi tři nejlepší na světě. Utkal se tam s botem Sounding Board z University of Washington (který obsadil první místo) a botem What's up ze skotské Heriot-Watt University (který obsadil třetí místo).

Už samotný postup do finále byl výrazný úspěch, jelikož v předchozím kole soutěžily i prestižní školy jako Princeton, Carnegie Mellon či University of California v Berkeley. Celkem Amazon obdržel přes sto přihlášek z nejlepších škol světa.

Předchozí kolo odstartovalo letos na jaře a působilo v něm dvanáct univerzitních týmů. ČVUT díky tomu dostalo 100 tisíc dolarů, v důsledku čehož bylo možné se rozvoji bota Alquist řádně věnovat. Amazon také poskytl přístup ke cloudu Amazon Web Services a podpoře týmu kolem digitální asistentky Alexa. Český chatbot v průběhu soutěže obdržel nejvyšší průměrné hodnocení.

Digitální asistenty testovali přímo zákazníci Amazonu, kteří Alexu využívají. Ti s chatboty běžně konverzovali a následně je hodnotili. Kritérií ale bylo několik. Vliv měli také přímo odborníci z Amazonu, hodnotí se vědecký přínos, přesnost odpovědí, znalost témat a podobně.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2318272-cesti-studenti-vyrobili-druheho-nejlepsiho-konverzacniho-robota-na-svete


29.11.2017, autojournal.cz

Změní elektrické tahače Tesla Semi svět? "Musejí se naučit jezdit v konvojích," říkají vědci z ČVUT

Vizionář Elon Musk představil nový elektrický tahač Tesla Semi, který má představovat budoucnost nákladní dopravy. Konkurenceschopnost nového vozu však vyvolává v odborných kruzích diskuze. Není totiž jasné, zda se při ceně baterií a počtu nabíjecích cyklů může jeho provoz vyplatit. Směs nadšení a pochybností vyjádřili také špičkoví odborníci z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, kteří pracují na nových technologiích autonomní dopravy. Podle nich bude klíčové, zda elektrotahače zvládnou jízdu v automatických konvojích o více vozech.

Koncept inteligentních kolon či konvojů (anglicky: vehicular platoons) se považuje za jeden z budoucích trendů dopravy. Palubní počítače vozidel budou v reálném čase umět nejen vyhodnocovat svou vlastní rychlost a vzdálenost k předchozímu vozu, ale i přímo komunikovat s ostatními vozidly a vytvářet inteligentní formace. Podle dostupných studií to budou právě tyto „silniční vlaky“ kamionů či osobních vozidel, které v budoucnu podstatně sníží spotřebu paliva, zvýší bezpečnost jízdy a prostupnost dálnic. Technologií inteligentních kolon se zabývají průmyslové a akademické týmy z celého světa a počítá s ní i Tesla Semi. Špičkoví odborníci v této oblasti působí i ve výzkumné skupině na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedené doc. Ing. Zdeňkem Hurákem.

Musk počítá se třemi vozy. Dle studií je to málo

„Elon Musk při představení Tesla Semi zmínil mimo jiné schopnost jízdy v (poloautomatickém) konvoji tří tahačů s několikametrovými rozestupy. Musk uvádí, že i bez tohoto módu bude provoz elektrického Tesla Semi ekonomicky výhodnější než provoz dieselového tahače,“ říká docent Zdeněk Hurák z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. „Přitom ale nedávná analýza vědců z prestižní Carnegie Mellon University ukazuje, že z energetického hlediska jsou takové elektrotahače použitelné pouze tehdy, pokud jich pojede alespoň sedm za sebou, a to s několikametrovými rozestupy. Při dojezdu okolo 500 km - i když Elon Musk nakonec uvedl dojezd až 800 km - se v důsledku snížení aerodynamického odporu sníží požadavky na kapacitu baterií až o 15 %.“ Docent Hurák ale připouští, že přesné informace o bateriích dosud nebyly zveřejněny a Elon Musk skeptiky již několikrát překvapil, a tak bude zajímavé sledovat první reálné testy.

Tahače, které dokážou jezdit v inteligentních konvojích, již v minulosti představily světové automobilky (například Volvo nebo Scania) a vývoj této technologie je podporován i Evropskou unií. Například v Nizozemsku probíhající iniciativa nazvaná European Truck Platooning Challenge potvrzuje, že pokud budou jezdit tahače v automatických konvojích, povede to ke značné úspoře paliva a snížení počtu dopravních nehod. Základní principy a omezení této technologie však stále nejsou plně prozkoumány.

Dosud neprozkoumané principy se testují na autodráze

Právě této oblasti se věnuje výzkumná skupina na Katedře řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vedená docentem Zdeňkem Hurákem. Výsledky, kterých dosáhli spolu s profesorem Michaelem Šebkem a doktorandy Ivem Hermanem a Danem Martincem, nedávno zaujaly editory prestižních odborných časopisů společností IEEE a IFAC. Čeští vědci zde jako první rigorozně dokázali, že pokud mají být inteligentní kolony opravdu prakticky užitečnou technologií, pak musí připojená vozidla mezi sebou bezpodmínečně využívat přímé komunikace. Pouhé vyhodnocování vzdálenosti a rychlosti přibližování k předchozímu vozidlu (tedy tzv. adaptivní tempomat), nedokáže zabránit řetězové nestabilitě těchto kolon.

Je zajímavé, že obecné koncepty i výsledky své vědecké práce demonstrují výzkumníci z ČVUT s pomocí experimentální platformy založené na běžných autodráhových autíčkách. Ty jsou však oproti verzi prodávané v hračkářství vybaveny výkonnými palubními počítači s bohatým senzorickým systémem i bezdrátovým komunikačním rozhraním. O tuto unikátní platformu již projevily zájem jiné výzkumné týmy včetně těch, které testují chování reálných autonomních vozů na testovacích okruzích.

http://www.autojournal.cz/zmeni-elektricke-tahace-tesla-semi-svet-museji-se-naucit-jezdit-v-konvojich-rikaji-vedci-z-cvut/


29.11.2017, astro.cz

Videotelefonát na ISS (především pro učitele a jejich žáky) 4. 12. 2017

Nenechte si ujít videohovor s astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) - v historii Česka vůbec první videohovor s ISS! Koná se 4. 12. 2017 od 13 hodin Zengerově posluchárně (KN:E-107) v Praze na ČVUT na Karlově náměstí a kromě samotného videohovoru s italským astronautem Paolem Nespoli se můžete těšit na zajímavé přednášky, demonstrační pokusy, mobilní planetárium či virtuální realitu.

Akci pořádá vzdělávací kancelář Evropské kosmické agentury ESERO. Je určena učitelům středních a vyšších stupňů základních škol a účast na ní je ZDARMA. Přihlásit se mohou také vážní zájemci o vesmírnou problematiku a kosmonautiku. S případnými dotazy se obracejte na jana.maresova@sciencein.cz nebo na Lukáše Holmana: lukas.holman@sciencein.cz. Kromě Přírodovědecké fakulty UK je partnerem také Nadace Depostum Bonum, ČVUT a Mobilní planetárium.

http://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/videotelefonat-na-iss-predevsim-pro-ucitele-a-jejich-zaky-4-12-2017.html


30.11.2017, VITAL

Sherlock z FEL

Píše se rok 2002. Studuji v inženýrské etapě na fakultě elektrotechnické ČVUT. Jsem v zásadě spokojený student. Předměty zajímavé, styl výuky v pohodě, dokonce se začínají používat i datové projektory! Říkám si: FEL je dobrá škola, nebyla to špatná volba. Prostě komfortní zóna, člověk má dost času i na další aktivity, co víc si přát! Chyba lávky. Přišel totiž blesk z čistého nebe.

Zajímal jsem se tehdy o vše, co nějak souviselo s digitálním obrazem, a proto jsem zcela naivně zavadil o volitelný předmět s názvem Počítačové vidění pro informatiku. Naprosto nepřipraven jsem dorazil na první přednášku, a pak to přišlo. Smršť. Ing. Pajdla, tabule a křída. Když tento jinak nenápadný asistent opustil přednáškovou místnost, létaly mi mžitky před očima. Viděl jsem totiž něco, co od základů změnilo můj pohled na to, jak by se mělo učit a zkoumat. Uviděl jsem člověka, jehož mysl byla naprosto plně ponořena do projektivního prostoru. Nazvat vystoupení dnes již docenta Tomáše Pajdly přednáškou by bylo více než zavádějící. Jednalo se spíše o erudovanou diskusi nad abstraktním geometrickým tématem tak, jak probíhá na vědeckých kongresech. Všichni chápou a vidí stejně do hloubky: "Kolego, pojďte nám to raději napsat na tabuli," studenti se ocitají v aktivní roli. Není možné se schovat za anonymitu pasivního posluchače, je třeba maximálně zpozornět a bezodkladně začít věci chápat. "Extrahujeme problém, formulujeme optimalizační úlohu a řešíme." Existuje tisíce způsobů, jak automaticky lokalizovat významný bod v obraze, ale my ho jen ručně ukážeme. Zajímá nás geometrie, vše ostatní lze nějak doladit později. Nastává totiž úplné odpoutání, reálný svět mizí a my pomalu, ale jistě začínáme vidět eleganci nevlastních bodů, ve kterých se protínají jinak poměrně vzdálené rovnoběžky. Je více než jasné, že cílem tu nebude navrčet se mraky pouček bez ladu a skladu, ale do hloubky pochopit podstatu a jemné detaily vybraných partií. To vše bude probíhat ve zjednodušeně abstraktní formě zbavené lepkavé špíny reality. Když v tomto matematickém ráji řešení nalezneme a vrátíme se zpět do reality, ono to kupodivu funguje!

Začal jsem se doslova potit a rychle pochopil, že tento předmět bude divoká jízda. Bylo zřejmé, že se jen stěží zvládnu dotknout hladiny, pod níž se skrývá nedostupná hlubina. Snažím se, co to jde, tak tak stíhám s jazykem na vestě a pomalu směřuji k vyvrcholení - závěrečné zkoušce. Co student, to intenzivní hodinová, přátelská, ale zanícená diskuse před tabulí. Encyklopedické znalosti nehrají roli. Jde o hlubší pochopení fundamentálních principů. Během několika sekund je zřejmé, že zvládáme jen procházku po povrchu. Na tuto zkoušku se prostě naučit nedá. Musíte opravdu vědět v pravém slova smyslu.

Celé toto zjevení mě naprosto strhlo a motivovalo k další práci. Vždy jsem se snažil držet zásad uvažování, které jsem se v rámci předmětu Tomáše Pajdly naučil. Tato zkušenost se nakonec ukázala jako jednou z největších přínosů studia na FEL. Formovala mou další vědeckou i pedagogickou dráhu. Pokud bych měl přirovnat Tomáše Pajdlu k literární či filmové postavě, napadl by mě téměř okamžitě Sherlock Holmes. Člověk se v jeho přítomnosti cítí tak trochu jako Dr. Watson. Může se snažit věci pochopit do stejné hloubky, ale je předem odsouzen k nezdaru. Přijít s opravdovým "případem", který by Sherlocka zaujal natolik, aby jej začal řešit, není vůbec snadné. I já jsem se vždy cítil tak trochu jako Dr. Watson a měl jsem velký, zdánlivě nesplnitelný sen - spolupracovat s Tomášem na novém objevu. Věděl jsem, že laťka je extrémně vysoko a že patrně nikdy nebudu mít možnost takovou spolupráci ani navrhnout. Nikdy ale neříkej nikdy. Po letech tato extrémně nepravděpodobná konjunkce nastala. Našel jsem se svými studenty problém, který přišel zajímavý i Tomášovi! Měl jsem z toho velkou radost. Mohli jsme se alespoň na chvíli ocitnout v roli kolegů. Článek se nám navíc nakonec podařilo dostat na nejprestižnější konferenci v oboru. Byl to prostě splněný sen.

---

Doc. Ing. DANIEL SÝKORA, Ph. D. Programátor, autor přelomových nástrojů pro vylepšení počítačové animace a převádění ruční výtvarné práce do počítačové podoby. Vede vlastní vědecký tým na katedře počítačové grafiky a interakce Fakultyelektrotechnické ČVUT v Praze, kde také vyučuje. Zůstává tak věrný své alma mater. V letech 2008-2010 absolvoval postdoktorandskou stáž na Trinity College v Dublinu. Pracoval pro Walt Disney Animation v USA, na několika projektech spolupracoval se studii Anifilm (například večerníček Doktor Animo) a Digital Media Production a UPP (barvení první série večerníčků o Rumcajsovi). Za svou práci získal několik ocenění, naposledy Cenu Neuron pro mladé vědce.

ILUSTRACE: LADA BRŮNOVÁ


30.11.2017, romea.cz

Filip Sivák ke kampani ONI JE DO PLYNU. MY JE DO ŠKOL! Díky stipendiu jsem mohl dostudovat a jsem finančně soběstačný

Server Romea.cz přináší rozhovor s Filipem Sivákem, studentem elektrotechnické fakulty ČVUT, programu otevřená informatika a oboru počítačové vidění.

ROMEA, další organizace a mnohé osobnosti se rozhodly reagovat na současnou vlnu nenávisti a rasismu, která se šíří Českou republikou. Společně se zapojují do kampaně na podporu Romského stipendijního programu, který v tomto školním roce podpořil 86 studentů z celé ČR. Zároveň chtějí z výtěžku kampaně podpořit děti bez rozdílu národnosti, které docházejí do napadené základní školy v Teplicích.

Kampaň, jejímž iniciátorem je sociolog Ivan Gabal, již podpořila ombudsmanka Anna Šabatová, sociolog Fedor Gál, předsedkyně Českého helsinského výboru Táňa Fischerová nebo Jan Hřebejk. Podporují však i romští studenti.

Server Romea.cz přináší rozhovor s Filipem Sivákem, studentem elektrotechnické fakulty ČVUT, programu otevřená informatika a oboru počítačové vidění.

Jak vnímáš probíhající kampaň?

Oni je do plynu, my je do škol. Už jenom ten název je strašně absurdní a mě se líbí. Jenom myšlenka, že prvňáčci patří do plynu je naprosto hrozná, strašná. Určitě každý z nás má doma v šuplíku fotografii z první třídy, tu úplně první školní fotku a my na ní rádi vzpomínáme. Když příjde návštěva, tak vybalíme fotky a ta první fotka z první třídy má pro nás velkou nostalgickou hodnotu a pár lidí v České republice se snažilo tuhle nostalgickou hodnotu, tu vzpomínku zničit prvňáčkům z první třídy z Teplic. A to si myslím, že je hrozný.

Máme šanci to změnit?

Právě ta výzva má šanci to změnit a má šanci dát prvňáčkům možnost vzpomínat na to pozitivní. Ne na těch pár hlupáků, ale na to jaká masa lidí se zvedla, vyjádřila jasný nesouhlas a k tomu ještě byla schopná je finančně podpořit.

Chtěl bys prvňáčkům něco vzkázat?

Já bych se s těma prvňáčkama chtěl bavit o tom, jakou mají oblíbenou hračku nebo seriál, co si hrajou na tabletu a ne co se o nich řeší na facebooku.

A co by si vzkázal romským studentům?

Já když jsem začínal na fakultě elektrotechnické, tak jsem měl problém s matematikou a hodně předmětů jsem opakoval. Nicméně bakaláře jsem udělal a teď jsem na magistru, kde mi to jde celkem dobře. Takže nebojte se klást vyšší cíle a nenechte ostatní diktovat na co máte schopnosti, to můžete určovat jenom vy. Všem romským studentům bych rád vzkázal, aby si kladly vysoké cíle. Aby nešli studovat na samý jedničky a radši si vybrali těžší školu, kde budou mít trojky, čtyřky nebo céčka, déčka a postupně se vypracovali.

Byl jsi příjemcem stipendia, pomohlo ti?

Já bych bez romského stipendia nemohl elektrotechnickou fakultu tady v Praze studovat. Ačkoliv je škola zdarma, neplatí se žádné školné, tak jsou tu vysoké náklady na ubytování a další věci. Člověk si musí hradit všechno stravné a tak podobně.

Ačkoliv mě rodiče podporovali, i tak jsem potřeboval stipendium a jenom díky němu jsem mohl dostudovat bakaláře.

A nyní mám dobře placené zaměstnání, takže už nemusím pobírat stipendium a jsem soběstačný. To stipendium bylo něco, co mi k té soběstačnosti pomohlo a bez něj bych nemohl studovat.

Moje studium se již blíží ke konci, všechny povinné předměty mám už splněné, takže pracuji jen na diplomové práci. V únoru bych měl skládat státní závěrečnou zkoušku.

Na jaké téma píšeš diplomovou práci?

Moje diplomová práce je o tom, jak poznat, co je na obrázku. Je to zároveň soutěž, takže soutěžím s ostatními, kteří tento problém řeší. Jedná se o e-shop, který je ve Francii. Jmenuje se CDiscount. Je to něco jako u nás aukro a lidé tam nahrávají obrázky co prodávají.

Občas se stane, že někdo prodává dejme tomu kočárek a zařadí to do špatné kategorie, třeba vrtačka a mým cílem je zjistit, že na té fotce není vrtačka, ale kočárek a zařadit jej do správné kategorie. Cílem je tedy poznat na obrázku, co je.

Ten eshop má nějakých 5 270 kategorií, mezi to patří například i knížky, takže je potřeba z obalu té knihy poznat, co je to za žánr nebo i z obálky CD, což je docela problém, protože umělci jsou hodně kreativní a na obálky CD dávají všechno možné. A zároveň je nutné naučit počítač třeba koncept, co je světlo, protože světlo v domácnosti může mít různý tvar, je to designový prvek, to znamená, že je hodně těžké počítač naučit, co pro nás znamená světlo. Co všechno může mít světlo, jaké všechny různé tvary to může mít.

Jak by měla vypadat ideální společnost?

Já bych si přál, aby to byla společnost racionálně myslících, skeptických lidí, aby ty lidi pochybovali o všem. Aby když čtou článek na internetu, aby pochybovali o tom, zda-li je to pravda nebo to není pravda. Aby rozuměli tomu, jak tu pravdu najít.

Aby se třeba na základní škole naučili, co je experiment, co je vědecká metoda, aby věděli, že se ta znalost, která pohání naší civilizaci dopředu vlastně buduje. Aby se uměli kriticky zamyslet nad tím, co třeba píší na internet.

URL| http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/filip-sivak-ke-kampani-oni-je-do-plynu-my-je-do-skol-diky-stipendiu-jsem-mohl-dostudovat-a-jsem-financne-sobestacny


30.11.2017, itbiz.cz

Chatbot studentů ČVUT uspěl v soutěži Amazonu

Studenti z ČVUT pod vedením Jana Šedivého se zúčastnili finále The Alexa Prize.

V té se soutěžilo o to, kdo dokáže vyvinout nejlepšího chatbota pracujícího s chytrým zařízením Amazon Echo. Vyhlášení absolutního vítěze z trojice nejlepších proběhlo 28. listopadu 2017 na tradiční technické konferenci Amazonu nazvané re:INVENT v Las Vegas. Český tým si z tohoto klání přiváží domů druhou cenu a finanční ocenění v podobě 100 000 USD.

Tento skvělý úspěch je výsledkem celoroční tvrdé práce skupiny šesti studentů (Long Hoang Nguyen, Jan Pichl, Martin Matulík, Jakub Konrád, Petr Marek a Ondra Hrách) pod vedením Ing. Jana Šedivého (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky - CIIRC ČVUT), kteří vyvinuli chatbota Alquist, který dokáže odpovídat na otázky a vést smysluplnou konverzaci.

Český chatbot nazvaný Alquist se dostal do finále mezi tři nejlepší na světě. Ve finále se utkal s botem Sounding Board z University of Washington (který obsadil první místo) a botem What's up ze skotské Heriot-Watt University (který obsadil třetí místo). Už samotný postup do finále byl výrazný úspěch, jelikož v předchozím kole soutěžily i prestižní školy jako Princeton, Carnegie Mellon či University of California v Berkeley. Celkem Amazon obdržel přes sto přihlášek z nejlepších škol světa.

Předchozí kolo odstartovalo letos na jaře a působilo v něm dvanáct univerzitních týmů. ČVUT díky tomu dostalo 100 tisíc dolarů, díky čemuž bylo možné se rozvoji bota Alquist řádně věnovat. Amazon také poskytl přístup ke cloudu Amazon Web Services a podpoře týmu kolem digitální asistentky Alexa. Český chatbot v průběhu soutěže obdržel nejvyšší průměrné hodnocení. Digitální asistenty testovali přímo zákazníci Amazonu, kteří Alexu využívají. Ti s chatboty běžně konverzovali a následně je hodnotili. Kritérií ale bylo několik. Vliv měli také přímo odborníci z Amazonu, hodnotí se vědecký přínos, přesnost odpovědí, znalost témat a podobně.

http://www.itbiz.cz/tiskove-zpravy/chatbot-studentu-cvut-uspel-v-soutezi-amazonu


30.11.2017, e15.cz

Český chatovací robot uspěl na soutěži v Las Vegas

Vytvořte umělou inteligenci, která dokáže s uživatelem dvacet minut mluvit o sportu nebo kultuře tak věrohodně, jako by se bavili dva živí lidé. Tak znělo zadání světové soutěže Alexa Prize, v níž se utkala stovka týmů z 22 zemí a mnoha prestižních univerzit.

Ve finále soutěže na inovační konferenci v Las Vegas nakonec uspěl český start-up Alquist, který skončil na stříbrné pozici, a tak získal na svůj rozvoj prémii sto tisíc dolarů. Přemožitele našel jen v domácím univerzitním start-upu Team Sounding Board, který si na své konto připsal půl milionu dolarů.

Výkony jednotlivých týmů byly bodovány už v průběhu roku tak, že si uživatelé po celé planetě povídali s chatboty a pak jim přidělovali hodnocení. "Snažili jsme se, aby ten náš dokázal konverzovat, jako když se potkají dva lidé někde v baru a mluví o fotbalu nebo politice," vysvětluje Jan Šedivý, pod jehož vedením vyvíjí chatbota pětice studentů z pražského Českéhovysokého učení technického. Chatbot pojmenovaný Alquist mluvil s uživateli plynule v průměru čtyři minuty, zatímco vítězný americký chatbot dokázal udržet konverzaci dokonce víc než deset minut.

"Velká výzva v podobě dvacetiminutového rozhovoru ale překonána nebyla. Proto bude soutěž v příštím roce pokračovat," oznámila společnost Amazon, která souboj o vytvoření přelomové umělé inteligence vypsala. Prémie pro firmu, která dokáže svého chatbota zdokonalit až k hranici dvacetiminutového rozhovoru, je zatím stanovena na jeden milion dolarů.

URL| http://www.e15.cz/clanek/1340420/cesky-chatovaci-robot-uspel-na-soutezi-v-las-vegas


30.11.2017, astro.cz

Videotelefonát na ISS s Paolim Nespoli

Nenechte si ujít videohovor s astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) - v historii Česka vůbec první videohovor s ISS!

Místo konání akce: Karlovo náměstí 13, Nové Město, Praha, Česko

Typ akce: Přednáška

Termín konání akce: 04.12.2017 od 13:00 do 18:10

Koná se 4. 12. 2017 od 13 hodin v Praze na ČVUT na Karlově náměstí a kromě samotného videohovoru s italským astronautem Paolem Nespoli se můžete těšit na zajímavé přednášky, demonstrační pokusy, mobilní planetárium či virtuální realitu. Další informace.

http://www.astro.cz/kalendar-akci/videotelefonat-na-iss-s-paolim-nespoli.html


30.11.2017, abclinuxu.cz

Proč pracuji na VŠ

V příštím roce to bude 10 let, co jsem nastoupil jako linuxový admin na DCE FEL ČVUT. Už tak jsem překonal svůj dosavadní rekord v délce pracovního vztahu - ten předchozí (téměř na den přesně 5 let) jsem vytvořil na ÚMOb Ostrava-Jih. Vtipné je na tom, že původně jsem vzal tohle místo jako přechodné zaměstnání, než si najdu lukrativnější job. Nedá se říct, že by pak žádné lukrativní nabídky nebyly, ovšem laťku zde nastavili opravdu vysoko.

Většina headhunterů se (právem) domnívá, že finanční ohodnocení IT zaměstnanců na VŠ není žádná sláva. A zřejmě se také domnívají, že když nemám žádný titul a nejsem schopen plynné komunikace v cizím jazyce, je úroveň toho co dělám někde na úrovni kterou si ani nedovedu představit. Podle toho vypadají i jejich nabídky. Nicméně nestěžuji si, protože pro mne jsou peníze pouze jedna stránka věci, která z hlediska váhy má na mém hodnotovém žebříčku hodnotu tak 30-40%.

Nejvyšší hodnotu má pro mne především to, že mě moje práce baví. Proto v ní trávím hodně času. Ne proto, že bych musel, nebo že by mne k tomu někdo nutil.

Velmi vysoko si také cením pracovní prostředí. Kolegy se kterými pracuji a naše vzájemné vztahy.

Svoji váhu má také fakt, že dělám práci při které je pouze minimální riziko, že případná mnou zaviněná chyba vedla k tomu, že by někdo přišel o peníze, nebo nedejbože - zemřel. Někdo si to možná nepřipouší, ale já, protože se snažím domýšlet důsledky svého konání, ano. A ve svém věku opravdu nehodlám žít v pernamentním stresu.

Dalším, velice pevným pojítkem je pro mne ctižádost. Těší mne, že pracuji pro lidi, co jsou ve svých oborech opravdu dobří a úspěšní. A mohu-li svým dílem přispět k dobrému renomé kateder a potažmo školy, pro kterou pracuji, je to pro mne opravdu silná motivace.

Vyskytuji se v prostředí, kde je velká množina lidí, navíc v tématu IT odborně vzdělaných, ve které se dá vždy najít někdo, kdo je schopen pomoci, když řeším nějaký problém. Je lepší, můžete-li někoho zeptat. I když neporadí, může vás navést k tomu jak problém vyřešit - šetří to především čas.

Jistě, někdo může namítnout, že vše se dá najít na internetu. Ale tam se válí spousta keců a jejich čtení je časově velmi náročné a únavné. Především proto, že drtivá většina lidí píše o věcech, kterým zas až tak moc nerozumí. Pokud tedy hloubáte nad něčím co ještě neznáte, tak vás to spíš zdržuje a mnohdy i blbne hlavu. Hromadné šíření omylů, nepravd a zavádějících informací je dnes bohužel velmi obvyklé - nejenom v IT.

Jako poslední položku jsem si nechal lokaci. Osobně se totiž považuji za lokálpatriota se silným vztahem k místům odkud pochází, kde žije a kde pracuje. Budova v areálu ČVUTna Karlově náměstí kde sedím, byla v roce 1906 postavená pro Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky, jedno z prvních vysokoškolských pracovišť specializovaných na elektrotechniku.

http://www.abclinuxu.cz/blog/kenyho_stesky/2017/11/proc-pracuji-na-vs

Za obsah odpovídá: prof. Ing. Oldřich Starý, CSc.