29. 4. 2018; znojemsky.denik.cz

Gymnazistky vyhrály Robosoutěž. Od spolužačky dostaly za odměnu dort

Břeclav - Už od malička mě bavilo něco sestavovat, říká členka vítězného týmu v Robosoutěži pro druhý stupeň základních škol a víceletá gymnázia Alena Gorčíková. Její spolužačky z 2.A břeclavského gymnázia Elisabet Truhlářová a Hoang Anh Vu souhlasně přikyvují.

Tým Gbváci se stal minulý týden vůbec prvním ryze dívčím vítězným celkem v historii soutěže, kterou pořádá České vysoké učení technické. Byly jedinými účastnicemi z Břeclavska. „Bylo to překvapení pro všechny,“ přiznává Truhlářová. Výhru ocenili i ve škole. „Jedna spolužačka nám upekla dort,“ říká Gorčíková.

Jejich robot z lega měl rozměry asi dvacet na patnáct centimetrů. „Byl menší a pomalejší, než měli ostatní, ale přesnější. Lépe zatáčel, lépe vyhazoval kostičky,“ zmiňuje Truhlářová.

Robot měl za úkol projet bludištěm. „Tam byly na čtvercích barevné fólie, podle kterých se orientoval. Na modrou musel třeba zatočit doprava, na každé druhé zelené vyhodit kostku,“ popisuje Gorčíková. Za projetý čtverec získaly bod, za správně vyhozenou kostku dva.

Na robotovi dívky pracovaly ve volném čase přes měsíc. Řídily se metodoupokus-omyl. Až pátá verze byla správná. „Většinu práce udělala Ája,“ připisuje Hoang Anh Vu největší zásluhu Gorčíkové.

Robot byl naprogramovaný přes počítač. „Základ byl, aby jel vůbec rovně. Nakonec jsme ladily drobnosti, jako gyrosenzor, což je čidlo pro otáčení,“ přibližuje Alena Gorčíková.


28. 4. 2018; Hodonínský deník

Za vítězství s robotem měly dort

Už od malička mě bavilo něco sestavovat, říká členka vítězného týmu v Robosoutěži pro druhý stupeň základních škol a víceletá gymnázia Alena Gorčíková. Její spolužačky z 2. A břeclavského gymnázia Elisabet Truhlářová a Hoang Anh Vu souhlasně přikyvují.

Tým Gbváci se stal minulý týden vůbec prvním ryze dívčím vítězným celkem v historii soutěže, kterou pořádá Českévysoké učení technické. Byly jedinými účastnicemi z Břeclavska. "Bylo to překvapení pro všechny," přiznává Truhlářová. Výhru ocenili i ve škole. "Jedna spolužačka nám upekla dort," říká Gorčíková.

Jejich robot z lega měl rozměry asi dvacet na patnáct centimetrů. Měl za úkol projet bludištěm. "Tam byly na čtvercích barevné fólie, podle kterých se orientoval. Na modrou musel třeba zatočit doprava, na každé druhé zelené vyhodit kostku," popisuje Gorčíková.

Na robotovi dívky pracovaly pracoŘídilypracose přes měsíc. Řídily metodou pokus-omyl. Až pátá verze byla správná. "Většinu práce udělala Ája," připisuje Hoang Anh Vu největší zásluhu Gorčíkové.

Robot byl naprogramovaný přes počítač.

"Nakonec jsme ladily drobnosti, jako gyrosenzor, což je čidlo pro otáčení," přibližuje Gorčíková.


28. 4. 2018; Břeclavský deník

Za vítězství s robotem dívky dostaly dort

Už od malička mě bavilo něco sestavovat, říká členka vítězného týmu v Robosoutěži pro druhý stupeň základních škol a víceletá gymnázia Alena Gorčíková. Její spolužačky z 2. A břeclavského gymnázia Elisabet Truhlářová a Hoang Anh Vu souhlasně přikyvují.

Tým Gbváci se stal minulý týden vůbec prvním ryze dívčím vítězným celkem v historii soutěže, kterou pořádá Českévysoké učení technické. Byly jedinými účastnicemi z Břeclavska. "Bylo to překvapení pro všechny," přiznává Truhlářová. Výhru ocenili i ve škole. "Jedna spolužačka nám upekla dort," říká Gorčíková.

Jejich robot z lega měl rozměry asi dvacet na patnáct centimetrů. "Byl menší a pomalejší, než měli ostatní, ale přesnější. Lépe zatáčel, lépe vyhazoval kostičky," zmiňuje Truhlářová.

Robot měl za úkol projet bludištěm.

"Tam byly na čtvercích barevné fólie, podle kterých se orientoval. Na modrou musel třeba zatočit doprava, na každé druhé zelené vyhodit kostku," popisuje Gorčíková. Za projetý čtverec získaly bod, za správně vyhozenou kostku dva.

Na robotovi dívky pracovaly ve volném čase přes měsíc. Řídily se metodou pokus-omyl. Až pátá verze byla správná. "Většinu práce udělala Ája," připisuje Hoang Anh Vu největší zásluhu Gorčíkové. Robot byl naprogramovaný přes počítač. "Základ byl, aby jel vůbec rovně. Nakonec jsme ladily drobnosti, jako gyrosenzor, což je čidlo pro otáčení," přibližuje Alena Gorčíková.


27. 4. 2018; technikaatrh.cz

Robosoutěž ČVUT poprvé v historii vyhrál dívčí tým

Jarní část Robosoutěže určená pro žáky z druhého stupně základních škol a odpovídající třídy víceletých gymnázií měla kvůli velkému zájmu škol dvojí finále. Ve čtvrtek 19. dubna zvítězil tým Vrakoslav z Říčan a v pátek 20. dubna čekalo všechny zúčastněné velké překvapení: vítězem se poprvé v historii stal čistě dívčí tým Gbváci z Břeclavi.

Letos měla všechna soutěžní robotická vozítka za úkol zcela autonomně projet trasu barevného bludiště od startu až do cíle. Poloha barevných polí se při tom v průběhu finále měnila. Navíc si museli roboti s sebou vézt lego kostičky a umístit je po jedné na každém druhém zeleném poli.

V konkurenci 97 týmů, které do obou finále nakonec dorazily (přihlášeno bylo 111), zvítězily následující dva:

Ve čtvrtek 19. dubna tým Vrakoslav ve složení Jan Doležil, Adam Hendrych a Jakub Šinták z Masarykova klasického gymnázia v Říčanech.

V pátek 20. dubna dívčí tým Gbváci ve složení Alena Gorčíková, Vu Hoang Anh a Elisabet Truhlářová z Gymnázia a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v Břeclavi.

Technika je i pro holky!

Z celkového počtu 97 týmů byly v této kategorii Robosoutěže pouze dva týmy výlučně dívčí, některé další týmy pak byly smíšené. „Jde o první vítězství dívčího týmu v celé desetileté historii Robosoutěže. Ukazuje se, že neplatí stereotyp, že technika je jen pro kluky. Kromě týmu Gbváci byly letos dívky v této kategorii soutěže hodně vidět i jinde. Na druhém místě čtvrtečního finále se například umístil další tým s názvem Malenovické veverky se dvěma dívkami," říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

„O Robosoutěži jsem se dozvěděla před koncem minulého roku na YouTube. Tak jsme s kamarádkami ve škole vytvořily tým. Takový úspěch jsme nečekaly, některé komponenty v robotické stavebnici se chovají nepředvídatelně, a tak je to i hodně o štěstí," komentuje Alena Gorčíková z vítězného týmu Gbváci. Dívčí tým také jako jediný z pátečních účastníků přišel s atypickým řešením rozvážení kostiček po ploše - dívky zkonstruovaly speciální otáčivý zásobník.

Tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT letos pořádá již 10. ročník Robosoutěže a mnozí z jejich vítězů se později stali studenty zdejšího oboru Kybernetika a robotika. Letošní Robosoutěž vyvrcholí v prosinci, kdy se utkají středoškoláci s univerzitními týmy. Design robotů bude přirozeně ještě sofistikovanější.

Další detaily o akci najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez


26. 4. 2018; chip.cz

Maker Faire Prague představí více než 150 tvůrčích projektů

Maker Faire Prague se koná 23. a 24. června 2018 na pražském Výstavišti, návštěvníci se mohou těšit na obří vzduchové dělo, největší panoramatickou fotografii Prahy, mluvící roboty, drony a kreativní workshopy.

Organizátoři festivalu Maker Faire Prague, který proběhne o víkendu 23. a 24. června v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti a je první akcí svého druhu v České republice, dnes představili festivalový program a některé z jeho hlavních atrakcí. Během výzvy, která probíhala od ledna do poloviny dubna toho roku, se k účasti na festivalu přihlásilo přes 150 makerů - skupin a jednotlivců, kteří se věnují modelaření, bastlení s elektronikou, experimentům s přípravou jídel nebo jiné tvůrčí zábavě. Formát akce, který se osvědčil v mnoha městech ve světě, tak umožní vytvořit v Česku platformu pro setkávání této nové a rostoucí komunity a poprvé v Praze představit české a slovenské makery všech generací i vybrané hosty ze zahraničí.

„Na festivalu se představí nejen jednotliví makeři, ale i otevřené dílny všeho druhu, kde se makeři sdružují. Jsou to takové veřejné knihovny materiálů a nástrojů, kde se každý může naučit různé dovednosti, inspirovat se na workshopech, vyzkoušet nové věci a potkat lidi s podobnými zájmy,” říká ředitelka festivalu Denisa Kera. Programový ředitel Jiří Zemánek k tomu dodává: „Maker Faire Prague bude taková obří dílna a jarmark prototypů, kde nabídneme přes 150 projektů k vidění a vyzkoušení, přes 20 tvořivých workshopů pro děti a dospělé, 4 hackathony a spoustu zajímavých prezentací a vystoupení. Chceme propojit tvořivé lidi z různých oborů a generací a ukázat kreativitu ve vzdělávání, vědě i podnikáni.”

Na festivalu Maker Faire Prague návštěvníci mimo jiné uvidí:

Studentský kroužek, který vyrostl v projekt Talentcentrum Laborky.cz při Gymnáziu ve Slaném, bude spolu s návštěvníky akce střílet z největšího vzduchového kanónu na světě, a to až na vzdálenost 100 metrů!

Vzdělávací iniciativa IoT laboratoř ukáže mluvícího TJ bota, kterého lze programovat a učit se na něm práci s umělou inteligencí a strojovým učením. Skupina PORG robotics, Robici a Robodoupě pak představí svoje soutěžící roboty, jak zvedají kečupy nebo hrají fotbal. BlocklyBOT zase učí děti programovat.

Nejrůznější příklady využití 3D tisku od nástrojů na čmárání v prostoru (3Dsimo), forenzních aplikací a modelů lidské lebky po brýle, pomůcky na kryptografii, projekty pro cosplay komunitu, speciální headsety, funkční modely ponorek a letadýlek, nano-satelit i figurky pro stolní hry.

Elektrická DIY (udělej si sám) koloběžka, ale také eForce FEE Prague Formule s elektrickým pohonem, kterou vytvořili studenti ČVUT. Jezdit se bude na originálně navržené tříkolce pro dospělé i na historických vysokých kolech ze sbírek Národního technického muzea.

Pouštět budeme meteorologické balony, vzducholodě i nano-satelity všeho druhu, které připravily různé radiomaterské kroužky a skupiny z celé republiky.

Ukážeme podomácku vyrobené programovatelné obráběcí stroje pro řezání polystyrenu, vypalování laserem nebo tisk pomocí čokolády.

Představíme největší 500 gigapixelové panorama Prahy o průměru 20 m ve spolupráci s Fujitsu, na kterou naváže VR model, ale také IoT řešení na monitorováni kvality ovzduší a další data od partnerů, BigClown and Simplecell, ale také dílen a skupin makerů.

Na workshopech se budou pájet různé sady (wITches), ale také kutit s dřevem (Kutil Junior) a dělat chemické a vědecké a experimenty (Matelab, Žádná věda). Zapojí se do toho i partneři festivalu, a tak například obchod Conrad bude nabízet součástky na prototypování přímo na Maker Faire, u stánku Hornbachu si budou návštěvníci moct vytvořit dřevěnou motokáru, která bude soutěžit s motokárami z 3D tisku. Na workshopech společnosti BASF si každý bude moci vyzkoušet, jak se dělá papír.

Muzeum kutilství ukáže příklady kutilského umění z dob komunismu, k vidění budou ovšem i novodobé digitronky a další retrotechnologie z TESLA součástek. Nabídneme i projekt Nový život pro staré telefony a představíme skupinu Opravárna, která vám pomůže, pokud se nechcete s nějakým starým přístrojem rozloučit.

Maker Faire je globální síť festivalů, kterou vytvořila redakce časopisu Make v San Francisku. Jednotlivé akce vždy pořádají lokální organizace po celém světě. V loňském roce proběhlo 221 Maker Fairů ve 45 zemích. Celkově je navštívilo 1,5 milionů lidí.

V Praze se festival uskuteční letos poprvé s podporou PRUSA Research, světového výrobce 3D tiskáren, a všichni nekomerční makeři na něm mohou vystavovat zdarma. Organizátoři očekávají účast nejméně 5000 návštěvníků. Vstupenky mohou diváci koupit již nyní v předprodeji, prvních 1 000 vstupenek bude do vyprodání za zvýhodněnou cenu.

Další informace najdete na webových stránkách festivalu Prague Maker Faire nebo na sociálních sítích Facebooku, Twitteru či Instagramu.


25. 4. 2018; Lidové noviny

Dívčí tým z Břeclavi vyhrál robotickou soutěž

PRAHA Tradiční Robosoutěž pořádá Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pro žáky základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Úkolem soutěžících týmů je sestavit robotické vozítko, které zcela autonomně projede trasu barevného bludiště od startu až do cíle, a ještě přitom veze kostičky lega a rozmístí je na barevně označená místa.

Pro velký zájem celkem 97 soutěžících týmů se uskutečnila dvě na sobě nezávislá finále a v jednom z nich, poprvé v desetileté historii Robosoutěže, vyhrál čistě dívčí tým Gbváci ve složení Alena Gorčíková, Vu Hoang Anh a Elisabet Truhlářováz Gymnázia a jazykové školy v Břeclavi. Dívčí tým také jako jediný přišel s atypickým řešením rozvážení kostiček po ploše - dívky zkonstruovaly speciální otáčivý zásobník.

Ve druhém finále zvítězil tým Vrakoslav, který tvořili Jan Doležil, Adam Hendrych a Jakub Šinták z Masarykova klasického gymnázia v Říčanech.

"Ukazuje se, že neplatí stereotyp, že technika je jen pro kluky," hodnotil hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z elektrofakulty.


24. 4. 2018; Lidové noviny

Přijímačky na VŠ last minute

Přihlášky ještě přijímá většina vysokých škol * O studenty musí bojovat i nejlepší veřejné univerzity

Letošní maturanti si s přijetím na vysokou školu nemusí dělat těžkou hlavu. Šance udělat přijímačky i na prestižní veřejné univerzity jsou velké. Maturují nejslabší populační ročníky a míst na školách většinou moc neubývá. Záleží jen na tom, jaké kdo má preference a nároky. Nějaké studijní místo najde v podstatě každý, kdo úspěšně složí maturitu a má vůli k vysokoškolskému studiu nastoupit. Pro letošní akademický rok přijaly veřejné vysoké školy podle dat ministerstva školství 82 procent uchazečů a vypadá to, že letos bude tento rekord pokořen. Soukromé školy berou až na výjimky v podstatě každého.

Těžší to budou mít uchazeči o studium medicíny a některých humanitních oborů. "Největší nával je vždycky na psychologii, tam míváme kolem tisíce přihlášek a bereme 65 studentů. Velmi výběrový obor jsou třeba i filmová studia: ze 134 uchazečů jich přijmeme 17. Jinak máme ale u většiny oborů méně přihlášek, což odpovídá situaci demografického poklesu," říká Daniel Soukup, vedoucí oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Celkem se na FF UK dostane zhruba každý čtvrtý uchazeč, čímž se stále řadí k nejžádanějším fakultám.

To jinde musí o potenciální studenty bojovat. Pro uchazeče jsou to dobré zprávy. Školy se předhánějí v nabídce a přihlášky stále ještě přijímají i tam, kde bylo dříve nutné odeslat je nejpozději koncem února. Kdo se tedy zatím nerozhodl, má možnost prostudovat webové stránky fakult a vybrat si některý z oborů. Do konce dubna přijímá přihlášky k bakalářskému studiu například Vysoká škola báňská v Ostravě nebo pražská Vysoká škola ekonomická.

Hlídejte si druhá kola

V těchto dnech se může stát, že přihlášky znovu začínají přijímat i školy, kteréměly původně stanovenou uzávěrku ke konci února nebo března. Kdo tedy lituje, že zanedbal podání přihlášky na zajímavý obor, nechť znovu zabrouzdá po fakultním webu a ověří si, jestli nemá ještě šanci.

Druhou etapu přijímacího řízení spustila například Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity. Uchazeči mohou do konce května podávat přihlášky na obory, jako je aplikovaná ekologie či vodní hospodářství. Kdo chce mít studijní místo jisté, měl by si ale pospíšit a s vyplněním přihlášky nečekat až do konce května. Na výše jmenované obory totiž přijímají studenty bez přijímaček, ovšem jen do naplnění kapacity. "Kritériem pro překročení maximální kapacity u bakalářských studijních oborů bez přijímací zkoušky je čas, kdy byla kompletní přihláška přijata," píše se na fakultním webu.

Jinde se dodatečné přijímací zkoušky dělat budou, ale až v září. Tak třeba již zmíněná pražská filozofická fakulta přijímá přihlášky do 19. srpna hned na dvacet bakalářských a více než čtyřicet navazujících magisterských oborů. "V kategorii bakalářských máme v nabídce například dánská studia, fonetiku, indonesistiku nebo čtyři překladatelské obory - francouzštinu, němčinu, ruštinu a španělštinu," vyjmenovává Daniel Soukup s tím, že obory pak může student dle libosti kombinovat. "Můžete si podat i několik přihlášek, a když uspějete u zkoušek na více oborů, u zápisu do studia si potom vyberete, jestli chcete například indologii studovat společně s tibetanistikou, s romistikou, anebo třeba s etnologií."

Termín pro podávání přihlášek prodloužili i na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Do konce školního roku je možné podat přihlášky na rozličné obory - třeba na astrofyziku nebo audiovizuální tvorbu.

Kde je přijetí jisté

Vybírat mohou stále i ti, kteří chtějí mít přijetí ke studiu stoprocentně jisté. Řada vysokých a vyšších odborných škol si mezi studenty nebude příliš vybírat a vezme je bez přijímaček. Zdaleka přitom nejde jen o školy soukromé. Některé si ale stanovují podmínky. Tak například Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze přijme bez přijímaček každého, kdo bude mít na maturitním vysvědčení jedničku z matematiky, případně doloží, že uspěl v některé z matematických či fyzikálních olympiád nebo dosáhl na výročních vysvědčeních průměrné známky z matematiky do 1,25 a z fyziky do 1,5.

Podobné, i když většinou méně přísné podmínky si stanovují i další technické fakulty. "Přijímací zkouška je prominuta uchazečům, kteří vykonali maturitní zkoušku z matematiky nebo fyziky, anebo také těm uchazečům, kteří mají průměr z maturity do 3,00 včetně," píše děkan Fakulty strojírenství Vysoké školy báňské Ivo Hlavatý.


23. 4. 2018; svetaplikaci.cz

Technika není jen pro kluky. Robosoutěž ČVUT poprvé v historii vyhrál dívčí tým

Jarní část Robosoutěže určená pro žáky z druhého stupně základních škol a odpovídající třídy víceletých gymnázií měla kvůli velkému zájmu škol dvojí finále. Ve čtvrtek 19. dubna zvítězil tým Vrakoslav z Říčan a v pátek 20. dubna čekalo všechny zúčastněné velké překvapení: vítězem se poprvé v historii stal čistě dívčí tým Gbváci z Břeclavi.

Letos měla všechna soutěžní robotická vozítka za úkol zcela autonomně projet trasu barevného bludiště od startu až do cíle. Poloha barevných polí se při tom v průběhu finále měnila. Navíc si museli roboti s sebou vézt lego kostičky a umístit je po jedné na každém druhém zeleném poli.

Z celkového počtu 97 týmů byly v této kategorii Robosoutěže pouze dva týmy výlučně dívčí, některé další týmy pak byly smíšené. "Jde o první vítězství dívčího týmu v celé desetileté historii Robosoutěže. Ukazuje se, že neplatí stereotyp, že technika je jen pro kluky. Kromě týmu Gbváci byly letos dívky v této kategorii soutěže hodně vidět i jinde. Na druhém místě čtvrtečního finále se například umístil další tým s názvem Malenovické veverky se dvěma dívkami," říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

"O Robosoutěži jsem se dozvěděla před koncem minulého roku na YouTube. Tak jsme s kamarádkami ve škole vytvořily tým. Takový úspěch jsme nečekaly, některé komponenty v robotické stavebnici se chovají nepředvídatelně, a tak je to i hodně o štěstí," komentuje Alena Gorčíková z vítězného týmu Gbváci. Dívčí tým také jako jediný z pátečních účastníků přišel s atypickým řešením rozvážení kostiček po ploše - dívky zkonstruovaly speciální otáčivý zásobník.

Tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT letos pořádá již 10. ročník Robosoutěže a mnozí z jejich vítězů se později stali studenty zdejšího oboru Kybernetika a robotika. Letošní Robosoutěž vyvrcholí v prosinci, kdy se utkají středoškoláci s univerzitními týmy. Design robotů bude přirozeně ještě sofistikovanější.


23. 4. 2018; denik.cz

Internet je starší, než si myslíte. První myšlenka se objevila před 55 lety

Právě dnes je tomu 55 let od doby, kdy Joseph Carl Robnett Licklider představil svým kolegům memorandum o intergalaktické počítačové síti. Mohlo by se zdát, že mluvíme o sci-fi, a ve své době to skutečně tak působilo. Dnes něco takového vnímáme jako něco samozřejmého. Právě tato myšlenka zosobňuje internet, jak ho známe.

"

Za více než polovinu století internet proměnil způsob, jakým lidé pracují, žijí, hrají si a učí se. V roce 2017 jej podle údajů Českého statistického úřadu využívalo osm z 10 Čechů a podle údajů společnosti Cisco se v roce 2021 do internetu globálně připojí 4,6 miliardy uživatelů, tedy 58 procent světové populace. Mobilní operátoři si se již připravují na 5G sítě a pro firmy byl představen koncept intuitivních sítí, které se umí samy opravovat.

1963-1983: První krůčky

Průkopník informačních technologií Joseph Carl Robnett Licklider pracoval v agentuře ARPA (do roku 1972 DARPA), která spadala pod Ministerstvo obrany USA, a byla založena za účelem udržení technologického náskoku USA před tehdejším Sovětským svazem. Předchůdce dnešního internetu poprvé oficiálně představil v dokumentu s názvem "Memorandum For Members and Affiliates of the Intergalactic Computer Network" 23. dubna 1963.

Licklinder nicméně nebyl jediným z otců myšlenky internetu. Již v červnu 1961 zveřejnil Leonard Kleinrock svoji práci o teorii packetového přepínání. První počítačová síť známá pod zkratkou ARPANET byla spuštěna roku 1969 a propojovala počítače na univerzitách v Los Angeles, Stanfordu, Santa Barbaře a Utahu. O pouhé dva roky později se svět dočkal prvního poslaného emailu.

Sám autor Raymond Tomlinson přiznal, že se jednalo o banální test, proto se pravděpodobně jednalo o několik náhodných písmen, například "QWERTYUIOP". Za "otce internetu" jsou ale považováni američtí informatici Vint Cerf a Bob Kahn. Ti navrhli v roce 1974 TCP/IP protokoly, díky kterým můžeme s internetem komunikovat. Ve stejném roce se vůbec poprvé objevil pojem "internet", a to v dokumentu RFC 675. V roce 1978 se objevil první spam, tehdy jej dostalo 393 zařízení a jednalo se o reklamu na nový počítač.

*kapitola*

1984-1995: Rozšíření do celého světa

Pavel Křižanovský, technický ředitel české pobočky vysvětluje: "Manželé Leonard Bosack a Sandy Lerner tehdy působili na Standfordově univerzitě v různých odděleních, která měla jinou počítačovou síť a nemohli si tak posílat emaily. Pro nás je dnes podobný problém nepředstavitelný. Aby vyřešili tuto komplikaci, vytvořili svůj první router a položili tak základy pro internet, jak ho známe nyní."

Na konci 80. let došlo k dalšímu zlomovému bodu v historii internetu. Anglický vědec Tim Berners-Lee navrhl tzv. World Wide Web, tedy prostor, kde lze každou informaci na něm uloženou najít pomocí speciální adresy. Jinými slovy dal světu klasickou zkratku www., kterou dnes zná každý. A v roce 1990 naprogramoval svůj první prohlížeč, který o rok později nabídnul také veřejnosti.

Internet se začal šířit do světa a 13. 2. 1992 se v posluchárně číslo 256 na univerzitě ČVUT připojilo k internetu i Československo. V roce 1994 už internetem globálně prošlo 25,83 TB za měsíc, což odpovídá necelým 5500 DVD.

Ve stejném roce se také objevil první blog, online finanční transakce (koupeno bylo album Ten Summoner's Tales od zpěváka Stinga), první reklamní banner i první hodinky, které dokázaly synchronizovat data s počítačem. O rok později byla spuštěna první sociální síť: - www.classmates.com, což je obdoba českého www.spoluzaci.cz.

*kapitola*

1996-2016: Doba mobilů a internetu věcí

V roce 1996 byl v České republice spuštěn první eshop - internetové knihkupectví Vltava. Na konci konci stejného roku se připojil do internetové sítě první mobilní telefon a od té doby jej následovaly miliardy dalších. Do roku 2021 má být podle odhadů Cisco připojeno 12 miliard mobilních zařízení a více lidí tak bude mít mobilní telefon než přístup k tekoucí vodě. V roce 1998 byla také představena technologie 3G. Její mladší bráška, 4G, byl představen o deset let později.

Na konci 90. let se také do povědomí dostal pojem "internet věcí", tedy síť, která dnes propojuje chytrá vozidla, domácí spotřebiče, nositelnou elektroniku, různé regulátory teploty a další senzory. Na přelomu tisíciletí se také objevil první větší DDoS útok, který funguje tak, že hacker ovládne mnoho zařízení a jejich prostřednictvím zaútočí s cílem znemožnit online službu či provoz webové stránky.

Tehdy hacker zneužil nástroj Trinoo a odpojil počítačovou síť univerzity v Minnesotě na více než dva dny. I díky postupnému rozvoji těchto technologií se exponenciálně zvyšoval objem internetového datového provozu a v roce 2004, kdy se mimo jiné objevuje dnes nejrozšířenější sociální síť Facebook, měsíční objem poprvé přesáhl 1 exabyte, konkrétně 1,27 EB, což je bezmála 270 milionů DVD.

Internet věcí, jak ho známe dnes, se však skutečně narodil až mezi lety 2008 až 2009, tedy ve chvíli, kdy se do internetu připojilo více strojů, než uživatelů. Zásadně ovlivnil nárůst dalšího datového provozu a v roce 2014 tvořil měsíční objem přenesených dat v internetu 42,4 exabytů, tedy více než devět miliard DVD.

"Do roku 2021 bude internet věcí tvořit více než 50 procent připojení do internetu - předčí tedy všechny počítače, tablety a smartphony. Nicméně přesto více než 95 procent dat vygenerují uživatelé. Je to logické, protože například prohlížení videa ve vysoké kvalitě spotřebuje nepoměrně více dat než odesílání údajů ze senzoru," vysvětluje Pavel Křižanovský.

*kapitola*

Budoucnost patří intuitivním sítím, umělé inteligenci a 5G

V roce 2017 byly představeny sítě nové generace. S postupující digitalizací se totiž musel tradiční přístup změnit. Tyto sítě se automaticky přizpůsobují svému účelu podle toho, v jakém kontextu fungují. K tomu využívají umělou inteligenci a dokážou upozorňovat na případnou poruchu dříve, než nastane a automaticky zapojují a nastavují nová zařízení.

Již v roce 2020 se totiž každou hodinu připojí do internetové sítě jeden milion nových zařízení. Sítě s umělou inteligencí, takzvané intuitivní sítě, testuje například agentura NASA, která se připravuje na přistání na Marsu.

"Cílem ARPANET bylo vytvořit takovou síť, která by fungovala i v případě, že je některá její část zničena. Jinými slovy, kdyby přišla o některý z uzlů, přes který data protékají. I současný internet je na tomto základním principu postaven. Nicméně dnes se díky umělé inteligenci posunuje evoluce ještě dál. Nejenže počítačová síť funguje i přes výpadky jedné části, ale dnes už sama upozorňuje, že se něco může pokazit a případně se sama opravuje," objasňuje Pavel Křižanovský.

Mobilní fajnšmekři jsou jistě nedočkaví na spuštění 5G sítí. Nicméně jejich rozvoj není poháněn vyšší rychlostí připojení. Hlavním rozdílem u 5G sítí je mnohem nižší odezva. To využijí například automobilky pro rozvoj technologie autonomních vozidel či logistické firmy využívající k doručování drony, protože tyto technologie musí za každých okolností okamžitě reagovat na měnící se podněty. Kromě toho umožní také další pokroky v oblasti virtuální a rozšířené reality.

Technologie budou nadále měnit naše životy, a i když si to mnozí neuvědomují, za každými připojenými hodinkami, smartphonem, ale i senzorem hlídajícím teplotu v místnosti stojí síť - ať už kabelová či bezdrátová. A právě na ní bude spočívat tíha budoucího vývoje.


23. 4. 2018; feedit.cz

Před 55 lety byl představen předchůdce internetu – intergalaktická síť

Praha 23. dubna 2018 - Právě dnes je tomu 55 let od doby, kdy Joseph Carl Robnett Licklider představil svým kolegům memorandum o intergalaktické počítačové síti. Šlo o myšlenku, kterou dnes zosobňuje internet. A i když o jeho původu většina jeho uživatelů pravděpodobně nikdy neslyšela, v roce 2017 jej podle údajů Českého statistického úřadu využívalo 8 z 10 Čechů a podle údajů společnosti Cisco se v roce 2021 do internetu globálně připojí 4,6 miliardy uživatelů, tedy 58% světové populace. Za více než polovinu století internet proměnil způsob, jakým lidé pracují, žijí, hrají si a učí se. Dnes se mobilní operátoři připravují na 5G sítě a pro firmy byl představen koncept intuitivních sítí, které se umí samy opravovat.

1963 - 1983: První krůčky

Průkopník informačních technologií Joseph Carl Robnett Licklider pracoval v agentuře ARPA (do roku 1972 DARPA), která spadala pod Ministerstvo obrany USA, a byla založena za účelem udržení technologického náskoku USA před tehdejším Sovětským svazem. Předchůdce dnešního internetu poprvé oficiálně představil v dokumentu s názvem "Memorandum For Members and Affiliates of the Intergalactic Computer Network" 23. dubna 1963. Licklider nicméně nebyl jediným z otců myšlenky internetu. Již v červnu roku 1961 zveřejnil Leonard Kleinrock svoji práci o teorii packetového přepínání. První počítačová síť známá pod zkratkou ARPANET byla spuštěna roku 1969 a propojovala počítače na univerzitách v Los Angeles, Stanfordu, Santa Barbaře a Utahu a už o dva roky později se svět dočkal prvního poslaného emailu. Obsah prvního emailu zůstává neznámý. Sám autor Raymond Tomlinson přiznal, že se jednalo o banální test, proto se pravděpodobně jednalo o několik náhodných písmen, například "QWERTYUIOP". Za "otce internetu" jsou ale považováni američtí informatici Vint Cerf a Bob Kahn. Ti navrhli v roce 1974 TCP/IP protokoly, díky kterým můžeme s internetem komunikovat. Ve stejném roce se vůbec poprvé objevil pojem "internet", a to v dokumentu RFC 675. V roce 1978 se objevil první spam, tehdy jej dostalo 393 zařízení a jednalo se o reklamu na nový počítač.

1984 - 1995: Rozšíření do celého světa

V roce 1984 dosahoval globální internetový provoz objemu 15 GB. Před 34 lety by se tedy celá měsíční internetová komunikace na světě vešla zhruba na tři DVD a jedno CD. Ve stejném roce vznikla také společnost Cisco, která se stala největším výrobcem prvků pro internetové sítě. Pavel Křižanovský, technický ředitel české pobočky vysvětluje: "Manželé Leonard Bosack a Sandy Lerner tehdy působili na Standfordově univerzitě v různých odděleních, která měla jinou počítačovou síť a nemohli si tak posílat emaily. Pro nás je dnes podobný problém nepředstavitelný. Aby vyřešili tuto komplikaci, vytvořili svůj první router a položili tak základy pro internet, jak ho známe nyní." Již od založení společnosti, byli její inženýři lídry ve vývoji síťových technologií, které využívaly Internet Protocol (většina lidí zná spíše pod zkratkou IP) a jméno Cisco se stalo synonymem pro internet.

Na konci 80. let došlo k dalšímu zlomovému bodu v historii internetu. Anglický vědec Tim Berners-Lee navrhl tzv. World Wide Web, tedy prostor, kde lze každou informaci na něm uloženou najít pomocí speciální adresy. Jinými slovy dal světu klasickou zkratku http://www., kterou dnes zná každý. A v roce 1990 naprogramoval svůj první prohlížeč, který o rok později nabídnul také veřejnosti. Internet se začal šířit do světa a 13. 2. 1992 se v posluchárně číslo 256 na univerzitě ČVUTpřipojilo k internetu i Československo právě díky routeru společnosti Cisco. V roce 1994 už internetem globálně prošlo 25,83 TB za měsíc, což odpovídá necelým 5500 DVD a objevil se také první blog, online finanční transakce (koupeno bylo album Ten Summoner’s Tales od zpěváka Stinga), první reklamní banner i první hodinky, které dokázaly synchronizovat data s počítačem. O rok později byla spuštěna první sociální síť: - www.classmates.com.

1996 - 2016: Doba mobilů a internetu věcí

Na konci roku 1996 se připojil do internetové sítě první mobilní telefon a od té doby jej následovaly miliardy dalších. Do roku 2021 má být podle odhadů Cisco připojeno 12 miliard mobilních zařízení a více lidí tak bude mít mobilní telefon než přístup k tekoucí vodě. V roce 1998 byla také představena technologie 3G. Její mladší bráška, 4G, byl představen o deset let později.

Na konci 90. let se také do povědomí dostal pojem "internet věcí", tedy síť, která dnes propojuje chytrá vozidla, domácí spotřebiče, nositelnou elektroniku, různé regulátory teploty a další senzory. Na přelomu tisíciletí se také objevil první větší DDoS útok, který funguje tak, že hacker ovládne mnoho zařízení a jejich prostřednictvím zaútočí s cílem znemožnit online službu či provoz webové stránky. Tehdy hacker zneužil nástroj Trinoo a odpojil počítačovou síť univerzity v Minnesotě na více než dva dny. I díky postupnému rozvoji těchto technologií se exponenciálně zvyšoval objem internetového datového provozu a v roce 2004 měsíční objem poprvé přesáhl 1 exabyte, konkrétně 1,27 EB, což je bezmála 270 milionů DVD.

Internet věcí, jak ho známe dnes, se však skutečně narodil až mezi lety 2008 až 2009, tedy ve chvíli, kdy se do internetu připojilo více strojů, než uživatelů. Zásadně ovlivnil nárůst dalšího datového provozu a v roce 2014 tvořil měsíční objem přenesených dat v internetu 42,4 exabytů, tedy více než 9 miliard DVD. "Do roku 2021 budou IoT "věci" tvořit více než 50 % připojení do internetu - předčí tedy všechny počítače, tablety a smartphony. Nicméně přesto více než 95 % dat vygenerují uživatelé. Je to logické, protože například prohlížení videa ve vysoké kvalitě spotřebuje nepoměrně více dat než odesílání údajů ze senzoru," vysvětluje Pavel Křižanovský.

Budoucnost patří intuitivním sítím, umělé inteligenci a 5G

V roce 2017 byly představeny sítě nové generace. S postupující digitalizací se totiž musel tradiční přístup změnit. Tyto sítě se automaticky přizpůsobují svému účelu podle toho, v jakém kontextu fungují. K tomu využívají umělou inteligenci a dokážou upozorňovat na případnou poruchu dříve, než nastane a automaticky zapojují a nastavují nová zařízení. Již v roce 2020 se totiž každou hodinu připojí do internetové sítě 1 milion nových zařízení. Sítě s umělou inteligencí, takzvané intuitivní sítě, testuje například agentura NASA, která se připravuje na přistání na Marsu.

"Cílem ARPANET bylo vytvořit takovou síť, která by fungovala i v případě, že je některá její část zničena. Jinými slovy, kdyby přišla o některý z uzlů, přes který data protékají. I současný internet je na tomto základním principu postaven. Nicméně dnes se díky umělé inteligenci posunuje evoluce ještě dál. Nejenže počítačová síť funguje i přes výpadky jedné části, ale dnes už sama upozorňuje, že se něco může pokazit a případně se sama opravuje," objasňuje Pavel Křižanovský.

Mobilní fajnšmekři jsou jistě nedočkaví na spuštění 5G sítí. Nicméně jejich rozvoj není poháněn vyšší rychlostí připojení. Hlavním rozdílem u 5G sítí je mnohem nižší odezva. To využijí například automobilky pro rozvoj technologie autonomních vozidel či logistické firmy využívající k doručování drony, protože tyto technologie musí za každých okolností okamžitě reagovat na měnící se podněty. Kromě toho umožní také další pokroky v oblasti virtuální a rozšířené reality. Technologie budou nadále měnit naše životy, a i když si to mnozí neuvědomují, za každými připojenými hodinkami, smartphonem, ale i senzorem hlídajícím teplotu v místnosti stojí síť - ať už kabelová či bezdrátová. A právě na ní bude spočívat tíha budoucího vývoje.


23. 4. 2018; otechnice.cz

Robosoutěž ČVUT poprvé vyhrál dívčí tým

Jarní část Robosoutěže ČVUT, určená pro žáky druhého stupně základních škol a odpovídající třídy víceletých gymnázií, měla díky značnému zájmu škol dvojí finále. V prvním zvítězil tým Vrakoslav z Masarykova klasického gymnázia v Říčanech, o den později poprvé v desetileté historii soutěže vyhrál čistě dívčí tým Gbváci z Břeclavi.

Letos v této kategorii soutěžilo celkem 97 týmů, z nichž dva byly složené pouze z dívek, a některé byly smíšené. Podle organizátora soutěže Martina Hlinovského z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT výsledky druhého finále ukázaly, že neplatí, že o techniku se zajímají pouze kluci. Dívky o sobě daly vědět již ve čtvrtečním finále - tým Malenovické veverky složený ze dvou děvčat obsadil druhé místo.

„Takový úspěch jsme nečekaly, některé komponenty v robotické stavebnici se chovají nepředvídatelně, a tak je to i hodně o štěstí,“ uvedla pro server novinky.cz Alena Gorčíková z týmu Gbváci z Gymnázia a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v Břeclavi. Vítěznou trojici kromě ní tvořily ještě Vu Hoang Anh a Elisabet Truhlářová.

Ve finále měla soutěžní robotická vozítka za úkol zcela bez pomoci od startu až do cíle projet trasu barevného bludiště. Aby to nebylo tak snadné, poloha barevných polí se v průběhu finále měnila a navíc si každý robot s sebou musel vézt kostičky lega a umístit je po jedné na každém druhém zeleném poli. Tým Gbváci přišel jako jediný ze všech účastníků s netradičním řešením rozvážení kostiček lega po ploše - zkonstruoval speciální otáčivý zásobník.

Další finále Robosoutěže se bude konat na konci roku a tentokrát se do něj zapojí středoškolské a univerzitní týmy.


22. 4. 2018; tyden.cz

Robosoutěž ČVUT poprvé v historii vyhrál dívčí tým

Jarní část Robosoutěže určená pro žáky z druhého stupně základních škol a odpovídající třídy víceletých gymnázií měla kvůli velkému zájmu škol dvojí finále. Ve čtvrtek 19. dubna zvítězil tým Vrakoslav z Říčan a v pátek 20. dubna čekalo všechny zúčastněné velké překvapení: vítězem se poprvé v historii stal čistě dívčí tým Gbváci z Břeclavi.

Letos měla všechna soutěžní robotická vozítka za úkol zcela autonomně projet trasu barevného bludiště od startu až do cíle. Poloha barevných polí se při tom v průběhu finále měnila. Navíc si museli roboti s sebou vézt lego kostičky a umístit je po jedné na každém druhém zeleném poli.

Z celkového počtu 97 týmů byly v této kategorii Robosoutěže pouze dva týmy výlučně dívčí, některé další týmy pak byly smíšené. „Jde o první vítězství dívčího týmu v celé desetileté historii Robosoutěže. Ukazuje se, že neplatí stereotyp, že technika je jen pro kluky. Kromě týmu Gbváci byly letos dívky v této kategorii soutěže hodně vidět i jinde. Na druhém místě čtvrtečního finále se například umístil další tým s názvem Malenovické veverky se dvěma dívkami,“ říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

„O Robosoutěži jsem se dozvěděla před koncem minulého roku na YouTube. Tak jsme s kamarádkami ve škole vytvořily tým. Takový úspěch jsme nečekaly, některé komponenty v robotické stavebnici se chovají nepředvídatelně, a tak je to i hodně o štěstí,“ komentuje Alena Gorčíková z vítězného týmu Gbváci. Dívčí tým také jako jediný z pátečních účastníků přišel s atypickým řešením rozvážení kostiček po ploše - dívky zkonstruovaly speciální otáčivý zásobník.

Tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT letos pořádá již 10. ročník Robosoutěže a mnozí z jejich vítězů se později stali studenty zdejšího oboru Kybernetika a robotika. Letošní Robosoutěž vyvrcholí v prosinci, kdy se utkají středoškoláci s univerzitními týmy. Design robotů bude přirozeně ještě sofistikovanější.


21. 4. 2018; iHNed.cz

Zahoďte stereotyp, že je technika jen pro kluky. 10. ročník Robosoutěže ČVUT vyhrál dívčí tým

Robosoutěž je určena pro tříčlenné týmy z 2. stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií z České republiky. Úkolem každého týmu bude sestavit robota ze stavebnice LEGO MINDSTORMS tak, aby splnil zadanou soutěžní úlohu a to co možná nejlépe. Jarní část soutěže měla kvůli velkému zájmu škol dvojí finále. Ve čtvrtek zvítězil tým Vrakoslav z Říčan a v pátek se poprvé v historii stal vítězem čistě dívčí tým Gbváci z Břeclavi.

Letos měla všechna soutěžní robotická vozítka za úkol zcela autonomně projet trasu barevného bludiště od startu až do cíle. Poloha barevných polí se při tom v průběhu finále měnila. Navíc si museli roboti s sebou vézt lego kostičky a umístit je po jedné na každém druhém zeleném poli.

V konkurenci 97 týmů, které do obou finále nakonec dorazily (přihlášeno bylo 111), zvítězily následující dva:

- Ve čtvrtek 19. dubna tým Vrakoslav ve složení Jan Doležil, Adam Hendrych a Jakub Šinták z Masarykova klasického gymnázia v Říčanech.

- V pátek 20. dubna dívčí tým Gbváci ve složení Alena Gorčíková, Vu Hoang Anh a Elisabet Truhlářová z Gymnázia a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v Břeclavi.

Technika je i pro holky!

Z celkového počtu 97 týmů byly v této kategorii Robosoutěže pouze dva týmy výlučně dívčí, některé další týmy pak byly smíšené. "Jde o první vítězství dívčího týmu v celé desetileté historii Robosoutěže. Ukazuje se, že neplatí stereotyp, že technika je jen pro kluky. Kromě týmu Gbváci byly letos dívky v této kategorii soutěže hodně vidět i jinde. Na druhém místě čtvrtečního finále se například umístil další tým s názvem Malenovické veverky se dvěma dívkami," říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

"O Robosoutěži jsem se dozvěděla před koncem minulého roku na YouTube. Tak jsme s kamarádkami ve škole vytvořily tým. Takový úspěch jsme nečekaly, některé komponenty v robotické stavebnici se chovají nepředvídatelně, a tak je to i hodně o štěstí," komentuje Alena Gorčíková z vítězného týmu Gbváci. Dívčí tým také jako jediný z pátečních účastníků přišel s atypickým řešením rozvážení kostiček po ploše - dívky zkonstruovaly speciální otáčivý zásobník.

Tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT letos pořádá již 10. ročník Robosoutěže a mnozí z jejich vítězů se později stali studenty zdejšího oboru Kybernetika a robotika. Letošní Robosoutěž vyvrcholí v prosinci, kdy se utkají středoškoláci s univerzitními týmy. Design robotů bude přirozeně ještě sofistikovanější.

Robosoutěž se koná pod záštitou firem MathWorks, HUMUSOFT, ŠKODA AUTO a SAMSUNG.

Další detaily o akci najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez


21. 4. 2018; parlamentnilisty.cz

Konec stereotypu, že technika je jen pro kluky. Robosoutěž ČVUT poprvé vyhrál dívčí tým

Jarní část Robosoutěže určená pro žáky z druhého stupně základních škol a odpovídající třídy víceletých gymnázií měla kvůli velkému zájmu škol dvojí finále. Ve čtvrtek 19. dubna zvítězil tým Vrakoslav z Říčan a v pátek 20. dubna čekalo všechny zúčastněné velké překvapení: vítězem se poprvé v historii stal čistě dívčí tým Gbváci z Břeclavi.

Letos měla všechna soutěžní robotická vozítka za úkol zcela autonomně projet trasu barevného bludiště od startu až do cíle. Poloha barevných polí se při tom v průběhu finále měnila. Navíc si museli roboti s sebou vézt lego kostičky a umístit je po jedné na každém druhém zeleném poli.

V konkurenci 97 týmů, které do obou finále nakonec dorazily (přihlášeno bylo 111), zvítězily následující dva:

Ve čtvrtek 19. dubna tým Vrakoslav ve složení Jan Doležil, Adam Hendrych a Jakub Šinták z Masarykova klasického gymnázia v Říčanech.

V pátek 20. dubna dívčí tým Gbváci ve složení Alena Gorčíková, Vu Hoang Anh a Elisabet Truhlářová z Gymnázia a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v Břeclavi.

Technika je i pro holky!

Z celkového počtu 97 týmů byly v této kategorii Robosoutěže pouze dva týmy výlučně dívčí, některé další týmy pak byly smíšené. „Jde o první vítězství dívčího týmu v celé desetileté historii Robosoutěže. Ukazuje se, že neplatí stereotyp, že technika je jen pro kluky. Kromě týmu Gbváci byly letos dívky v této kategorii soutěže hodně vidět i jinde. Na druhém místě čtvrtečního finále se například umístil další tým s názvem Malenovické veverky se dvěma dívkami,“ říká hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

„O Robosoutěži jsem se dozvěděla před koncem minulého roku na YouTube. Tak jsme s kamarádkami ve škole vytvořily tým. Takový úspěch jsme nečekaly, některé komponenty v robotické stavebnici se chovají nepředvídatelně, a tak je to i hodně o štěstí,“ komentuje Alena Gorčíková z vítězného týmu Gbváci. Dívčí tým také jako jediný z pátečních účastníků přišel s atypickým řešením rozvážení kostiček po ploše - dívky zkonstruovaly speciální otáčivý zásobník.

Tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT letos pořádá již 10. ročník Robosoutěže a mnozí z jejich vítězů se později stali studenty zdejšího oboru Kybernetika a robotika. Letošní Robosoutěž vyvrcholí v prosinci, kdy se utkají středoškoláci s univerzitními týmy. Design robotů bude přirozeně ještě sofistikovanější.

Další detaily o akci najdete na webových stránkách ZDE nebo ZDE


20. 4. 2018; novinky.cz

V soutěži robotů ČVUT poprvé zvítězil dívčí tým

Jarní část Robosoutěže Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), určená pro žáky druhého stupně ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií, měla díky značnému zájmu škol dvojí finále. Ve čtvrtek zvítězil tým Vrakoslav z Říčan, den poté se vítězem se poprvé v desetileté historii soutěže stal čistě dívčí tým - Gbváci z Břeclavi.

"Jde o první vítězství dívčího týmu v celé desetileté historii Robosoutěže. Ukazuje se, že neplatí stereotyp, že technika je jen pro kluky," poznamenal hlavní organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

"Takový úspěch jsme nečekaly, některé komponenty v robotické stavebnici se chovají nepředvídatelně, a tak je to i hodně o štěstí," okomentovala to Alena Gorčíková z vítězného týmu Gbváci z Gymnázia a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v Břeclavi, který kromě ní tvořily ještě Vu Hoang Anh a Elisabet Truhlářová.

Soutěžily jen dva čistě dívčí týmy

V konkurenci 97 týmů, které do obou finále dorazily, z nichž byly jen dva výlučně dívčí a několik smíšených vedle Gbváků zvítězil již ve čtvrtek tým Vrakoslav z Masarykova klasického gymnázia v Říčanech ve složení Jan Doležil, Adam Hendrych a Jakub Šinták.

Vítězný robot

FOTO: ČVUT

Letos měla všechna soutěžní robotická vozítka za úkol zcela samostatně projet trasu barevného bludiště od startu až do cíle. Poloha barevných polí se v průběhu finále měnila, navíc si každý robot s sebou musel vézt kostičky lega a umístit je po jedné na každém druhém zeleném poli.

"Kromě týmu Gbváci byly letos dívky v této kategorii soutěže hodně vidět i jinde. Na druhém místě čtvrtečního finále se například umístil další tým s názvem Malenovické veverky se dvěma dívkami," dodal Hlinovský.

Dle univerzity dívčí tým také jako jediný z pátečních účastníků přišel s atypickým řešením rozvážení kostiček po ploše - zkonstruoval speciální otáčivý zásobník.

Koncem roku se uskuteční další finále Robosoutěže, tentokrát pro středoškolské a univerzitní týmy.


18. 4. 2018; konstrukter.cz

Robosoutěž vstupuje do desátého ročníku

Tradiční utkání žáků druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií se odehraje na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Vybraní studenti vyšlou chytrá lego vozítka do barevného bludiště již zítra a v pátek.

Obě kola finále jarní Robosoutěže jsou veřejné a ve finále se utká 111 týmů ve dvou kolech. Oproti loňskému roku je nárůst týmů o 30. Zváni jsou vyučující, spolužáci a přátelé médií a všichni zájenci o mobilní roboty a studentské soutěže. Finále se uskuteční 19. a 20. dubna 2018 vždy od 11 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT (Karlovo náměstí 13, Praha 2). Přesný harmonogram akce je dostupný on-line.


18. 4. 2018; svetaplikaci.cz

Robosoutěž ČVUT zahajuje nový ročník soubojem základních škol. Finále se pro velký zájem koná ve dvou dnech

V jarní části Robosoutěže, která právě vstupuje do svého 10. ročníku, se už tradičně utkají žáci z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT vyšlou "záklaďáci" svoje chytrá lego vozítka do barevného bludiště. Ve finále se utká 111 týmů - o 30 více než loni - a musí se proto konat ve dvou kolech, ve čtvrtek 19. a v pátek 20. dubna.

Za pořádáním Robosoutěže stojí tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT a úspěšný koncept letos oslaví již 10 let své existence. Pro velký zájem základních škol a víceletých gymnázií museli organizátoři před časem pro tuto věkovou skupinu vytvořit samostatnou jarní kategorii, a i ta nyní praská ve švech. Oproti minulému roku, kdy se svými roboty soupeřilo 81 týmů, vyjede letos do dvoukolového finále 111 lego vozítek z celé republiky, každé z nich se zcela originálním designem určeným k vyřešení soutěžní úlohy.

Letošním zadáním pro roboty bude zcela autonomně projet trasu barevného bludiště od startu až do cíle a orientovat se podle podkladových barevných polí. Poloha polí se při tom v průběhu finále bude měnit. Navíc si musí roboti s sebou vézt kostičky, které mají umístit na každém druhém zeleném poli.

Týmy žáků sestavují robotická vozítka ze stavebnice, kterou si mohou základní školy a víceletá gymnázia pro tento účel zapůjčit. Sestavit funkčního robota však není jednoduchý úkol, a tak se organizátoři soutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT pravidelně věnují i vzdělávání učitelů. Koncem ledna 2018 se na půdě katedry konal robotický seminář zaměřený na praktické použití vzdělávací stavebnice LEGO Mindstorms, jehož se zúčastnilo 40 učitelů základních škol a víceletých gymnázií.

Obě kola finále jarní Robosoutěže jsou veřejná a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Finále se uskuteční ve čtvrtek 19. a v pátek 20. dubna 2018 vždy od 11 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).

Přesný harmonogram akce najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez.

Zdroj: TZ


17. 4. 2018; technickytydenik.cz

Robosoutěž ČVUT zahajuje ročník 2018 soubojem základních škol. Finále se pro velký zájem koná ve dvou dnech

V jarní části Robosoutěže, která právě vstupuje do svého 10. ročníku, se už tradičně utkají žáci z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT vyšlou „záklaďáci" svoje chytrá lego vozítka do barevného bludiště. Ve finále se utká 111 týmů - o 30 více než loni - a musí se proto konat ve dvou kolech, ve čtvrtek 19. a v pátek 20. dubna 2018.

Za pořádáním Robosoutěže stojí tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT a úspěšný koncept letos oslaví již 10 let své existence. Pro velký zájem základních škol a víceletých gymnázií museli organizátoři před časem pro tuto věkovou skupinu vytvořit samostatnou jarní kategorii, a i ta nyní praská ve švech. Oproti minulému roku, kdy se svými roboty soupeřilo 81 týmů, vyjede letos do dvoukolového finále 111 lego vozítek z celé republiky, každé z nich se zcela originálním designem určeným k vyřešení soutěžní úlohy.

Letošním zadáním pro roboty bude zcela autonomně projet trasu barevného bludiště od startu až do cíle a orientovat se podle podkladových barevných polí. Poloha polí se při tom v průběhu finále bude měnit. Navíc si musí roboti s sebou vézt kostičky, které mají umístit na každém druhém zeleném poli.

Soutěži předcházel robotický seminář pro učitele

Týmy žáků sestavují robotická vozítka ze stavebnice, kterou si mohou základní školy a víceletá gymnázia pro tento účel zapůjčit. Sestavit funkčního robota však není jednoduchý úkol, a tak se organizátoři soutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT pravidelně věnují i vzdělávání učitelů. Koncem ledna 2018 se na půdě katedry konal robotický seminář zaměřený na praktické použití vzdělávací stavebnice LEGO Mindstorms, jehož se zúčastnilo 40 učitelů základních škol a víceletých gymnázií.

Obě kola finále jarní Robosoutěže jsou veřejná a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Finále se uskuteční ve čtvrtek 19. a v pátek 20. dubna 2018 vždy od 11 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).

Přesný harmonogram akce najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez.


17. 4. 2018; parlamentnilisty.cz

Robosoutěž ČVUT zahajuje ročník 2018 soubojem základních škol. Finále se pro velký zájem koná ve dvou dnech

V jarní části Robosoutěže, která právě vstupuje do svého 10. ročníku, se už tradičně utkají žáci z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií.

Na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT vyšlou „záklaďáci“ svoje chytrá lego vozítka do barevného bludiště. Ve finále se utká 111 týmů - o 30 více než loni - a musí se proto konat ve dvou kolech, ve čtvrtek 19. a v pátek 20. dubna 2018.

Za pořádáním Robosoutěže stojí tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT a úspěšný koncept letos oslaví již 10 let své existence. Pro velký zájem základních škol a víceletých gymnázií museli organizátoři před časem pro tuto věkovou skupinu vytvořit samostatnou jarní kategorii, a i ta nyní praská ve švech. Oproti minulému roku, kdy se svými roboty soupeřilo 81 týmů, vyjede letos do dvoukolového finále 111 lego vozítek z celé republiky, každé z nich se zcela originálním designem určeným k vyřešení soutěžní úlohy.

Letošním zadáním pro roboty bude zcela autonomně projet trasu barevného bludiště od startu až do cíle a orientovat se podle podkladových barevných polí. Poloha polí se při tom v průběhu finále bude měnit. Navíc si musí roboti s sebou vézt kostičky, které mají umístit na každém druhém zeleném poli.

Soutěži předcházel robotický seminář pro učitele

Týmy žáků sestavují robotická vozítka ze stavebnice, kterou si mohou základní školy a víceletá gymnázia pro tento účel zapůjčit. Sestavit funkčního robota však není jednoduchý úkol, a tak se organizátoři soutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT pravidelně věnují i vzdělávání učitelů. Koncem ledna 2018 se na půdě katedry konal robotický seminář zaměřený na praktické použití vzdělávací stavebnice LEGO Mindstorms, jehož se zúčastnilo 40 učitelů základních škol a víceletých gymnázií.

Obě kola finále jarní Robosoutěže jsou veřejná a jsou zváni vyučující, spolužáci a přátelé soutěžících, zástupci médií a všichni zájemci o mobilní roboty a o studentské soutěže. Finále se uskuteční ve čtvrtek 19. a v pátek 20. dubna 2018 vždy od 11 hodin v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na Karlově náměstí (Karlovo náměstí 13, Praha 2).

Přesný harmonogram akce najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz


17. 4. 2018; Prosperita

Tým z ČVUT vytvořil unikátní mikropinzetu, může zvýšit přesnost krevních testů

Vědci z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) přispěli do mezioborového výzkumného projektu Biocentex technologií, která umožní manipulovat s jednotlivými živými buňkami v tzv. laboratoři na čipu. Na obzoru jsou diagnostické metody, které budou předvídat onemocnění s nepoměrně vyšší přesností.

Týmu docenta Zdeňka Huráka z katedry řídicí techniky FEL ČVUT se v rámci základního výzkumu podařilo zvládnout techniku, jak s pomocí elektrického pole ovládat více mikroskopických objektů současně a nezávisle. Vytvořili tak unikátní bezkontaktní mikropinzetu, která může v budoucnu pomoci lékařům s krevními testy.

Češi vyvíjejí "laboratoř na čipu"

Na úkolu vyvinout lepší diagnostické přístroje pracuje mezioborová skupina techniků z ČVUT, analytických chemiků z Ústavu analytické chemie AV ČR a biochemiků Masarykovy univerzity ve výzkumném programu Centra pro vyspělé bioanalytické technologie (Biocentex), který podpořila Grantová agentura ČR. Laboratoř na čipu (Lab on a Chip) je způsob, jak pracovat s minimálními objemy chemických nebo biologických vzorků. Pokud by touto technologii disponovaly například diagnostické přístroje určené pro krevní testy, stačil by miniaturní vzorek krve, v němž by přístroj uměl třídit a vyšetřovat jednotlivé krevní buňky. Ohromnou perspektivu má tento přístup například při diagnóze počátečních stadií rakoviny. Technologie pokročilé manipulace s tak malými objekty, jako jsou buňky, je ale zatím v plenkách, nehledě na dosud ne plně probádanou chemii buněčných proteinů.

Bezdotyková pinzeta roztřídí buňky

Tým z katedry řídicí techniky přispěl do projektu Biocentex technologiemi pro bezdotykovou mikromanipulaci. Základem je miniaturní pole složené z elektrod, na němž lze s pomocí dielektroforézy aktivně modulovat silové pole. Ve vzorku, který je umístěn na sklíčku nad elektrodami, lze následně aktivně pohybovat s více mikroskopickými objekty zároveň a nezávisle tak, jak je potřeba. Systém má navíc okamžitou zpětnou vazbu. Jinými slovy, pohneme-li jednou mikročásticí na monitoru počítače, pohne se i částice v testovaném vzorku. Toto kompaktní řešení, které využívá algoritmy z kybernetiky a robotiky, je ve světovém měřítku unikátní. "Dalším krokem bude nyní eliminace mikroskopu," uvedl docent Hurák. "Elektrody na podkladovém sklíčku mohou být průhledné a sklíčko se vzorkem může ležet přímo na čipu kamery. Dostaneme se tak ke skutečné laboratoři na čipu, navíc k jednoduchému jednorázovému řešení vhodnému například pro individuální krevní testy."

Krevní testy budou přesnější

Výzkumný program Biocentex je zatím v úrovni základního výzkumu, ale jeho motivace je zřejmá a praktické aplikace se očekávají ve výhledu několika let. "Pokročilé diagnostické přístroje v budoucnu roztřídí miniaturní vzorek krve na jednotlivé buňky a přesně vyhodnotí všechny patologické procesy," sdělil vedoucí programu doktor František Foret z Ústavu analytické chemie AV ČR. "Výhoda je jednoznačná - mnohé nemoci bude moci šetrně léčit ještě dříve, než propuknou."


12. 4. 2018; ČT 1

Drony prozkoumají české památky

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

20 českých památek prozkoumají drony. Projekt odstartuje příští měsíc. Podpořilo ho Ministerstvo kultury. Zdroje zdokumentují těžko přístupná místa a zjistí tak stav historických objektů průzkum budou dělat vědci z ČVUT. V minulosti už s drony pracovali. Naposledy v kostele na území vojenského újezdu Libavá.

Martin SASKA, vedoucí pracoviště multirobotických systémů, FEL ČVUT

Jsme byli požádání historiky o nafilmování interiéru toho kostela. Je zajímali převážně nápisy, kteří zde vytvořili sovětští vojáci během okupace, kdy prosto Libavá používali jako své cvičiště.


12. 4. 2018; novinky.cz

Tým z ČVUT vyhrál ve světové soutěži modelů autonomních aut

V portugalském Portu se ve středu 11. dubna uskutečnil závod modelů autonomních aut Formule 1 v desetinové velikosti. Jde o druhý ročník soutěže, kterou organizovala americká Pensylvánská univerzita. Do závodu se kvalifikovalo sedm týmů z celého světa - včetně zástupců z USA, Jižní Koreje a Itálie. Zvítězil tým studentů a odborníků z ČVUT v Praze.

S řídicími a optimalizačními algoritmy, které vznikly v týmu vývojářů profesora Zdeňka Hanzálka z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT a studentů programu kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické, dokázal český model projet trasu soutěže za 9,1 sekundy.

Zato tým ze Spojených států, reprezentující univerzitu v Connecticutu, který obsadil druhé místo, ji projel až za 11,5 sekundy.

"Jedná se o mimořádný mezinárodní úspěch týmu ČVUT," konstatoval Hanzálek.

Video ze soutěžního úspěchu ČVUT

Klání jménem F1/10 zahrnuje návrh, konstrukci a testování autonomních automobilů Formule 1 v desetinové velikosti, které se mohou pohybovat rychlostí až 40 km/h.

Škola připomíná, že právě malé rozměry a nízká povolená hmotnost kladou velké nároky na návrh paralelních programů a efektivní implementaci spolehlivého softwaru.


12. 4. 2018; Právo

Úspěch šesti studentů ČVUT v soutěži The Alexa Prize

Tým šesti studentů ČVUT dokázal, že drží krok se světovou špičkou, když jejich chatující robot Alquist získal pro rok 2017 druhé místo v soutěži The Alexa Prize vyhlašované společností Amazon a zároveň se kvalifikoval mezi osm týmů, které o prvenství soutěží v letošním roce. Kromě toho si náš tým připsal prémii sto tisíc dolarů.

V soutěži, kterou pro studentské univerzitní týmy z celého světa vyhlašuje každoročně firma Amazon. Studenti v průběhu celého roku poměřují síly při programování a zdokonalování konverzační umělé inteligence Alexa - hlasové služby, která zákazníkům s touto společností umožňuje lépe komunikovat.

Studentů elektrotechnické fakulty ČVUT, pod vedením Ing. Jana Šedivého z CIIRC ČVUT, uspěl v soutěži o sestrojení chatbota, který dokáže vést co nejdůvěryhodnější konverzaci s člověkem. V konkurenci více než stovky týmů z celého světa porazili Češi kolegy z univerzit, jako Princeton, Carnegie Mellon či University of California v Berkeley. Ve finále soupeřil jejich chat bot Alquist s botem Sounding Board z University of Washington (1. místo) a botem What’s up ze skotské Heriot-Watt University (3. místo).


8. 4. 2018; roklen24.cz

Studenti z ČVUT porazili na největším českém hackathonu Oxford

Automatický sběr dat o dírách na silnicích, vylepšené jízdní řády pro městskou hromadnou dopravu nebo navigace, která pozná, kam chcete jet. To jsou ukázky projektů oceněných na největším českém hackathonu Ceehacks. Celkem 18 tříčlenných týmů složených z mladých lidí z celého světa inovace vytvořili během 48 hodin. Vítěz si odnesl ceny až za 500 000 Kč.

Automatický sběr dat o dírách na silnicích, vylepšené jízdní řády pro městskou hromadnou dopravu nebo navigace, která pozná, kam chcete jet. To jsou ukázky projektů oceněných na největším českém hackathonu Ceehacks. Celkem 18 tříčlenných týmů složených z mladých lidí z celého světa inovace vytvořili během 48 hodin. Vítěz si odnesl ceny až za 500 000 Kč.

Hlavní cenu vyhrál český tým Student dreamers. Přišel s inovativním řešením digitálních jízdních řádů s názvem Smart box. "Jde o zařízení, které se umístí na zastávky městské hromadné dopravy. Na webu nebo na displeji mobilu se ukáže nejen zastávka a trasa, ale například i nejbližší zajímavá místa v okolí jako je zoo nebo dobrá restaurace. Například pro turisty, kteří město neznají, to bude přínosné," říká jeden z členů týmu Adam Rojík, který studuje na ČVUT. Kromě toho smart box bude mít v sobě zabudován také vlhkoměr, teploměr a zabezpečení proti vandalům. Za tento nápad si vítězové odnesli 5000 EUR a další hodnotné ceny od sponzorů.

S dalším velmi praktickým nápadem přišel tým ToporAuto. Vymysleli a naprogramovali systém automatického sběru dat o dírách na silnicích. "Tento nápad se nejvíce líbil jednomu z hlavních partnerů hackathonu ŠKODĚ AUTO DigiLab a tak programátory ocenil šestiměsíčním pobytem ve Future mobility incubatoru v Drážďanech v hodnotě 15 000 EUR, kde budou moct mladí inovátoři svůj nápad dotáhnout do konce a realizovat," uvedl k tomu Tomáš Studeník, organizátor pražského hackathonu a zakladatel CEEHACKS.

Letos se soutěžilo ve 12 kategoriích týkajících se mobility. Mezi tématy byly například alternativní mobilita, čili například car-sharing, bike-sharing, ale i navigace pro pěší. Dalšími tématy byly třeba senzory ve vozidlech a chytré parkování, bezemisní mobilita a snižování znečištění z dopravy, eko jízda, ale i navrhování zlepšení v oblasti autonomní dopravy a bezpečnosti jízdy. Letos poprvé soutěžily i děti, jejich tým skončil druhý. Nejmladšímu účastníkovi bylo 13 let.

Týmy na akci CEEHACKS Smart Mobility Hackathon Prague 2018 jsou obvykle složené z vizionáře, designéra a programátora. Vizionář přichází s nápadem, designér zajistí, aby se lidem řešení líbilo, a programátor vytvoří funkční prototyp nového produktu nebo služby, například mobilní aplikace. Se vším pomáhají zkušení mentoři, letos mezi nimi byl například vice prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, ekonom a bývalý statní tajemník Tomáš Prouza nebo profesor kybernetiky na ČVUT v Praze Michal Šebek. Nejmladšímu mentorovi bylo pouhých 13 let. V odborné porotě zasedl například Chief Digital Officer společnosti ŠKODA AUTO Andre Wehner nebo ředitel úseku strategir ČEZ ESCO Marin Řezáč.

Co je hackathon:

Hackathon je většinou několikadenní akce, při níž programátoři a inovátoři pracují na vyřešení nějakého zadaného úkolu. Název vznikl od slov hack a marathon. CEEHACKS Smart Mobility Hackathon Prague 2018 (www.ceehacks.com) je největším českým hackathonem jak co do počtu účastníků, tak pokud jde o výši odměn pro soutěžící. Na akci samotné je zajištěn dostatek jídla a pití, zdravotník či relaxační zóna včetně masáží. Pracuje se přitom s reálnými daty pro Prahu získanými z dopravních systémů, satelitů, jízd taxíků, jízdních řádů a řady senzorů hluku či škodlivých zplodin po hlavním městě. Po 48 hodinách intenzivní práce bez spánku týmy své řešení představí před odbornou porotou a obecenstvem a nejlepší nápady si odnesou některou z desítek cen a dostanou od partnerů nabídku nápad obchodně dotáhnout a dostat jej do světa.

Partneři akce pro rok 2018:

ŠKODA AUTO DigiLab, ČEZ ESCO, Eurowag, EY, České dráhy, BASF, HERE Technologies, České Radiokomunikace, Liftago, Rekola, HoppyGo, Operátor ICT, IBM, Technologická agentura ČR, Future Mobility Incubator Dresden. Hackathon se koná pod záštitou hlavního města Prahy, Svazu průmyslu a dopravy ČR a kraje Vysočina.


6. 4. 2018; Root.cz

Přednáška Being an Architect at Red Hat na FEL ČVUT

Přijďte na přednášku Being an Architect at Red Hat, která se koná v pondělí 16. dubna 2018 v prostorách Fakultyelektrotechnické, ČVUT v přednáškové místnosti KN:E-301 od 11:00. Přednáška trvá hodinu a půl a je součástí předmětu Softwarové architektury, vyučovaného inženýry z Red Hatu. Přednáší Václav Pavlín. Více informací na Facebooku.


5. 4. 2018; Vesmír

Forenzní analýza kybernetických útoků chrání občanskou společnost

Rozvoj technologií má v posledních desetiletích za následek větší konektivitu. Tento narůst změnil způsob života, komunikaci a interakci mezi lidmi po celém světě. Ruku v ruce s tímto rozvojem se ale objevují i nové hrozby, jako je například digitální špionáž, krádeže citlivých dat, kyberšikana a stále se zvyšující kontrola internetu. Malé i velké firmy proto využívají komerční řešení k ochraně dat svých uživatelů.

Taková ochrana je ale velmi nákladná a pro mnoho subjektů, zejména pro neziskové organizace, je nedosažitelná. V důsledku toho jsou tyto organizace ohroženy i základními počítačovými útoky.

Právě na neziskové organizace a investigativní novináře je v poslední době cílena velká část počítačových útoků. Důvodem může být fakt, že zástupci těchto skupin se často zabývají kontroverzními tématy, jako jsou svoboda internetu, pomoc ve válečných zónách, nebo publikují reportáže o citlivých tématech. Tím na sebe přitahují pozornost útočníků, kteří disponují nesrovnatelně většími zdroji a vyspělejšími technologiemi, než mají k dispozici oběti útoků.

Nabízí se tedy otázka: Kdo těmto organizacím dokáže pomoci bránit se?

Centrum umělé inteligence (AI Center - AIC) na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT má dlouhou tradici ve výzkumu počítačové bezpečnosti. Zvyšující se počet útoků vedl k hlubšímu rozvoji výzkumu v této oblasti. V roce 2016 proto v rámci AIC vznikl tým zabývající se kybernetickou bezpečností a poskytováním podpory organizacím, které nejsou schopny se samostatně bránit. V rámci projektu Stratosphere (stratosphereips.org) využívají odborníci z FEL ČVUTpro internetovou ochranu znalosti z oblasti strojového učení a dalších technik umělé inteligence.

Když Edward Snowden zveřejnil některé z utajených dokumentů NSA, vyšla najevo i skutečná síla nástrojů, kterými útočníci po celém světě disponují.

Od tohoto okamžiku narůstá množství útoků za použití počítačových nástrojů. Jedním z příkladů může být kontroverzní případ mexických novinářů, kteří se stali obětí útoku vlastní vlády (1url.cz/MtPhu).

Za účelem poskytnutí ochrany organizacím, které ji potřebují, začal tým Stratosphere spolupracovat s Nadací Avast a společně založili projekt Civilsphere (stratosphereips. org/projects-civilsphere). Ten má za cíl chránit novináře a neziskové organizace před útoky. Ochrana spočívá ve třech hlavních oblastech: průběžná kontrola provozu v síti, nouzová VPN1 a analýza škodlivého kódu.

Průběžná kontrola provozu v síti je služba, která shromažďuje data z internetových připojení v rámci organizace a odesílá je na servery ČVUT.

Tam je pak tým odborníků analyzuje a hledá, zda nejsou dostupné indicie o útocích, úniku informací či pokusu o krádež dat a dokumentů. Sběr dat je plně automatizován a běží neustále. To umožňuje analyzovat všechna data z neziskových organizací a okamžitě upozornit danou organizaci v případě útoku či podezřelé aktivity v její síti. Průběžná kontrola je příkladem forenzní analýzy - ve většině případů jsou v datech jen neúplné informace o útoku, což velmi ztěžuje jeho odhalení, potažmo identifikaci útočníka.

Mezi techniky používané k monitorování provozu v síti patří mimo jiné analýza chování jednotlivých uživatelů a korelace podezřelých akcí a potenciálně škodlivých připojení tak, aby bylo možné určit, kdy a jak byla organizace napadena. V této analýze jsou ve velké míře využívány algoritmy strojového učení, a to jak přímo k určení škodlivých akcí, tak i k minimalizaci chyb v průběhu detekce útoků.

Nouzová VPN se zaměřuje na novináře cestující za prací do zahraničí. VPN je nástroj, který šifruje všechna připojení z určitého zařízení, čímž skrývá obsah připojení před útočníky.

Díky tomu, že nouzová VPN používá servery ČVUT, je možné v rámci projektu Civilsphere analyzovat jednotlivá připojení a kontrolovat, zda zařízení používající tuto službu nebyla napadena. Tato služba je poskytována výhradně novinářům pracujícím v zahraničí a není přístupná pro veřejnost.

Poslední službou v rámci projektu Civilsphere je analýza škodlivých kódů. Zaměřuje se zejména na nejčastější kanál používaný k distribuci škodlivých programů - e-maily.

Analýza spočívá v manuální kontrole potenciálních hrozeb v souborech zaslaných do schránek organizací. Nejčastěji jsou to přílohy, případně odkazy na škodlivé stránky přímo v e-mailech.

V současné době je do projektu Civilsphere zapojeno pět organizací z nevládního a neziskového sektoru, což je ale jen zlomek organizací a novinářů, kteří jsou cílem útoků a kteří by mohli být v rámci projektu chráněni. Jestliže byste se chtěli o projektu dozvědět více nebo se do něj zapojit, kontaktujte nás na stratosphereips@agents.fel.cvut.cz.

Příklad první: Skupina útočníků napadá vládní úředníky a diplomaty po celé Latinské Americe

Skupina útočníků známá jako Machete již skoro deset let útočí na vládní úředníky, diplomaty i novináře po celé Jižní Americe. Hlavním nástrojem, který útočníci používají, je tzv. sociální

inženýrství, spočívající v přesvědčení oběti, aby otevřela dokument obsahující škodlivý kód. Jakmile je tento kód spuštěn, zpřístupní útočníkovi počítač oběti. Poté, co dojde k infiltraci, může útočník sledovat, co se děje na obrazovce oběti, prohlížet dokumenty uložené v počítači či sledovat komunikaci na sociálních sítích. Prvním, kdo na skupinu Machete upozornil, byla v roce 2014 firma Kaspersky. Podle odhadu expertů však útoky začaly už kolem roku 2010. Průzkum společnosti Cylance, která se zabývá kybernetickou bezpečností, ukazuje, že skupina Machete provedla jen v roce 2017 přes 700 úspěšných útoků.

Zdroj: securelist.com/el-machete/66108

---

Příklad druhý: SMS a nahrávky hovorů jako cíl rozsáhlého kybernetického útoku skupiny Dark Caracal

Nový průzkum z ledna 2018 částečně osvětluje aktivity státem sponzorované skupiny známé jako Dark Caracal. Tato skupina, napojená na libanonskou vládu, je aktivní od roku 2012 a stojí za útoky na tisíce uživatelů ve více než 21 státech. Poslední známý útok měl za cíl získání široké škály informací ze zařízení obětí: SMS, nahrávky hovorů, údaje o bezdrátových sítích, soubory i přístupová hesla. Útočníci z Dark Caracal použili k získání těchto dat více různých technik, čímž výrazně zvýšili svoji úspěšnost.

Zdroj: lookout.com/info/ds-dark-caracal-ty

Ing. Sebastián García, Ph. D. Ve vědecké skupině AIC na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se zabývá výzkumem malwaru. Studenty programu Otevřená informatika vyučuje zajišťování bezpečnosti počítačových sítí s využitím strojového učení. Je zakladatelem projektu Stratosphere IPS a autorem výukového software IPS, který slouží k ochraně občanské společnosti. Věří,

že svobodný software a nástroje pro strojové učení mohou pomoci lépe chránit uživatele před zneužitím jejich digitálních práv.

1) VPN (Virtual Private Network) je počítačový program umožňující zasílání informací přes internet, aniž by je mohly nepovolené osoby číst. VPN funguje tak, že šifruje jakoukoliv vaši aktivitu na internetu. Toto šifrování zajišťuje specializovaný program běžící na VPN serveru. Studijní program Otevřená informatika V magisterském studiu programu Otevřená informatika je možné také studovat obor kybernetická bezpečnost. Právě zde se studenti Fakulty elektrotechnické učí identifikovat a pracovat s takovými případy zabezpečení počítačů a sítě, jako je například Civilsphere. Otevřená informatika je individuálně konfigurovatelný studijní program, poskytující informatické vzdělání nezatížené návazností na již existující programy. Výuka vychází z nejnovějších poznatků nejen oborových, ale i pedagogických. V bakalářském stupni lze studovat zaměření:

- Informatika a počítačové vědy - Internet věcí - Software - Počítačové hry a grafika V magisterském stupni lze studovat zaměření: - Softwarové inženýrství - Počítačové inženýrství - Umělá inteligence - Počítačová grafika - Počítačové vidění a digitální obraz - Datové vědy - Interakce člověka s počítačem - Kybernetická bezpečnost - Bioinformatika

Více informací: oi.fel.cvut.cz/cs/charakteristika-programu

Foto: Analýza síťové komunikace malwaru umožnila hlubší pochopení tohoto škodlivého kódu a vytvoření účinnější ochrany proti němu.

Foto: Projekt Stratosphere se nepřetržitě zabývá zlepšováním detekčních metod v oblasti chování a monitorování malwaru.

Foto: Studentské výzkumné projekty v laboratoři Stratosphere pomáhají modelovat chování malwaru a přinášejí nové myšlenky ke zlepšení jeho detekce. Příkladem je tento obrázek, který popisuje chování ransomwaru Cerber. Ransomware je typ malwaru, který zašifruje soubory v počítači a jejich obnovení podmiňuje zasláním peněz (angl. ransom - výkupné).

Foto: Laboratoř Stratosphere organizuje veřejné workshopy, kde se lidé prakticky učí, jak lépe porozumět chování malwaru, jak ho rozpoznat v síti nebo jak se lépe proti němu bránit.


3. 4. 2018; konstrukter.cz

Vědci z ČVUT vyvinuli unikátní mikropinzetu

Vývojový tým Katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se zapojil do mezioborového výzkumného projektu Biocentex a dodali unikátní bezkontaktní mikropinzetu, která umožňuje manipulovat s více objekty o velikosti živé buňky zároveň.

Týmu docenta Zdeňka Huráka z katedry řídicí techniky FEL ČVUT se v rámci základního výzkumu podařilo zvládnout techniku, jak s pomocí elektrického pole ovládat více mikroskopických objektů současně a nezávisle. Vytvořili tak unikátní bezkontaktní mikropinzetu, která může v budoucnu pomoci lékařům s krevními testy.

Češi vyvíjejí „laboratoř na čipu“

Na úkolu vyvinout lepší diagnostické přístroje pracuje mezioborová skupina techniků z ČVUT, analytických chemiků z Ústavu analytické chemie AV ČR a biochemiků Masarykovy univerzity ve výzkumném programu Centra pro vyspělé bioanalytické technologie (Biocentex), který podpořila Grantová agentura ČR. Laboratoř na čipu (Lab on a chip) je způsob, jak pracovat s minimálními objemy chemických nebo biologických vzorků. Pokud by touto technologii disponovaly například diagnostické přístroje určené pro krevní testy, stačil by miniaturní vzorek krve, v němž by přístroj uměl třídit a vyšetřovat jednotlivé krevní buňky. Ohromnou perspektivu má tento přístup například při diagnóze počátečních stádií rakoviny. Technologie pokročilé manipulace s tak malými objekty, jako jsou buňky, je ale zatím v plenkách, nehledě na dosud ne plně probádanou chemii buněčných proteinů.

Bezdotyková pinzeta roztřídí buňky

Tým z katedry řídicí techniky přispěl do projektu Biocentex technologiemi pro bezdotykovou mikromanipulaci. Základem je miniaturní pole složené z elektrod, na němž lze s pomocí dielektroforézy aktivně modulovat silové pole. Ve vzorku, který je umístěn na sklíčku nad elektrodami, lze následně aktivně pohybovat s více mikroskopickými objekty zároveň a nezávisle tak, jak je potřeba. Systém má navíc okamžitou zpětnou vazbu. Jinými slovy, pohneme-li jednou mikročásticí na monitoru počítače, pohne se i částice v testovaném vzorku. Toto kompaktní řešení, které využívá algoritmy z kybernetiky a robotiky, je ve světovém měřítku unikátní.

Krevní testy budou přesnější

Výzkumný program Biocentex je zatím v úrovni základního výzkumu, ale jeho motivace je zřejmá a praktické aplikace se očekávají ve výhledu několika let. Pokročilé diagnostické přístroje v budoucnu roztřídí miniaturní vzorek krve na jednotlivé buňky a přesně vyhodnotí všechny patologické procesy. Výhoda je jednoznačná - mnohé nemoci bude moci šetrně léčit ještě dříve, než propuknou.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk