30. 11. 2018; novinky.cz

Epileptický záchvat jako blesk z čistého nebe? Čeští vědci toto tvrzení vyvracejí

Mezinárodní tým pod vedením Fyziologického ústavu Akademie věd ČR prokázal, že vzniku epileptických záchvatů se účastní jeden ze základních přírodních principů. Odhalení takzvaného principu kritického zpomalování v epileptickém mozku předpokládá, že záchvatu předchází postupná ztráta stability a odolnosti mozku, který se stává náchylnějším k záchvatům. Výsledky mají přinést nové poznatky pro pochopení mechanismů vzniku záchvatů, které tak nepřijdou "lusknutím prstů".

Český výzkum otevírá prostor pro vysvětlení vlivu řady dalších epileptických dějů a sjednocuje současné (často i protichůdné) teorie vzniku záchvatu.

V ČR asi 80 000 lidí s aktivní epilepsií

Epilepsie je onemocnění charakterizované trvalou náchylností mozku generovat spontánní epileptické záchvaty. V České republice žije podle informací od Akademie věd asi 80 tisíc lidí s aktivní epilepsií. Nejméně dalších 160 tisíc se s epilepsií v průběhu života léčilo nebo stále léčí, ale záchvat už neměli pět a více let.

Přestože výzkum epilepsie probíhá několik desetiletí, příčiny vzniku záchvatu nejsou známy, upozorňují odborníci.

Z pohledu pacienta záchvaty vznikají zdánlivě náhle a náhodně, připomínají blesk z čistého nebe. Právě tyto dvě vlastnosti jsou pro pacienty a jejich blízké obzvlášť nepříjemné. Neschopnost spolehlivě určit, kdy se další záchvat objeví, je hlavním důvodem, proč se pacienti musejí vyhýbat různým rizikovým činnostem. Strach z nečekanosti záchvatů patří ke stěžejním příčinám, které snižují kvalitu života lidí s epilepsií.

Odhalitelné změny v mozku

Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s kolegy z Ústavu informatiky AV ČR, Fakulty elektrotechnické ČVUT i 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, rovněž ze zahraničních univerzit v Melbourne, Oxfordu a Birminghamu prokázali v experimentálních modelech epilepsie i přímo u pacientů, že záchvatům mohou předcházet detekovatelné změny v činnosti mozku.

"Tyto změny mají charakter kritického zpomalovaní, což je jeden ze základních přírodních principů přechodu mezi dynamickými stavy, který odráží postupnou ztrátu stability a odolnosti studovaného systému," vysvětlil vedoucí týmu Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR.

Jde o děje, které se neodehrávají vteřiny před záchvatem, ale v průběhu hodin, týdnů či měsíců.Dříve se určilo, že kritické zpomalování a ztráta odolnosti předcházejí změnám klimatu, vyhynutí živočišných druhů, kolapsům na burze, srdeční arytmii nebo rozvoji deprese. Nynější studie přinesla poznatky, že i přechod do záchvatu je doprovázen postupnou ztrátou odolnosti epileptického mozku cestou kritického zpomalování.

Při hledání příčin vzniku záchvatu mívali odborníci intuitivní snahu zaměřit se na děje, které by byly bezprostředně spojeny s náhlou a dramatickou změnou v činnosti mozku, kterou záchvat představuje.

Ukázalo se, že mnohem podstatnější úlohu při vzniku záchvatů má děj, který je odpovědný za postupný, pomalý a velmi nenápadný - mnohdy obtížně pozorovatelný - proces ztráty stability mozku, zatímco případné stimuly těsně před záchvatem mají spíše charakter příslovečné "poslední kapky".

Aktivity, jež jsou zdánlivě v pozadí, přitom hrají klíčovou úlohu na vzniku záchvatu a představují hlavní cíl, na nějž by se měl vývoj účinné léčby epilepsie zaměřit. Jde o děje, které se neodehrávají vteřiny před záchvatem, ale v průběhu hodin, týdnů či měsíců.

Předpovídat rizika záchvatů

Důkaz existence procesu, kvůli němuž záchvat vzniká, nabízí nové možnosti, jak lépe a přesněji pochopit podstatu epilepsie a fenomén kolísání odolnosti mozku vůči záchvatům. Objev podle AV ČR přiblížil vědce i k možnosti předpovídání rizika záchvatů analogicky k předpovědi extrémních jevů v počasí.

Článek o nových zjištěních vyšel také v odborném časopise Nature Neuroscience. V budoucnu by prý získané poznatky mohly vést i ke zvýšení účinnosti léčebné stimulace mozku.


30. 11. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Tým profesora Tomáše Polcara získal grant v hodnotě 99 milionů na vývoj speciálních povrchů

Zdokonalit obráběcí nástroje pro titanové slitiny a kompozitní materiály. Vytvořit ložiska či pístní kroužky s nižším třením, které sníží spotřebu oleje a paliva u aut.

To jsou některé z cílů, které si v rámci pětiletého projektu ve spolupráci s významnými českými strojírenskými firmami klade tým profesora Tomáše Polcara z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Získal grant Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Evropské unie v hodnotě 99 milionů korun.

Česká republika je jedním z evropských leaderů v implementaci a průmyslové aplikaci moderních povrchových úprav, a to zejména v oblastech obrábění, automobilového průmyslu a biomedicíny. Projekt profesora Tomáše Polcara s názvem Nové nanostruktury pro inženýrské aplikace umožněné kombinací moderních technologií a pokročilých simulací může tuto českou pozici ještě upevnit. V čem projekt spočívá a co je jeho cílem?

Lepší frézy, pístní kroužky a optika

„Chceme vyvinout superpovlak, který významně sníží tření,“ vysvětluje profesor Polcar. „Díky tomu by mohly vzniknout mnohem efektivnější obráběcí nástroje, třeba frézy a vrtáky pro zpracování tvrdých titanových slitin a kompozitů. Jiný typ povlaku sníží tření v motoru a prodlouží jeho životnost. V některých aplikacích, jako jsou ložiska, pak zcela eliminuje mazivo. Další oblastí je optika a biomedicína - výsledkem mohou být například extrémně černé a otěruvzdorné komponenty optických zařízení.“

Slibným adeptem na takový speciální povrch je nanostruktura postupně uvolňující pevné mazivo, jejíž přesnou podobu je teprve třeba objevit. Projekt při vývoji počítá s kombinaci dvou postupů - využití počítačových simulací, které naleznou optimální strukturu nanovrstvy, a přípravu vrstev nedávno komerčně zpřístupněnou technologií magnetronového naprašování (HiPIMS), která v oboru představuje revoluci a umožňuje mnohem efektivněji navrhovat nové povrchy.

Extrémně úspěšná Skupina pokročilých materiálů na FEL ČVUT

Projekt budou na ČVUT řešit dvě pracoviště - Skupina pokročilých materiálů (AMG), která je součástí katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické, a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) na Fakultě strojní. Důležitá je účast strojírenských firem HOFMEISTER s.r.o. a Piston Rings Komárov s.r.o., díky níž budou vyvinuté povrchy mít okamžitý dopad na průmysl. Projekt má podporu i dalších podniků z ČR a Německa.

Získání grantu v hodnotě 99 milionů korun není jediným úspěchem Skupiny pokročilých materiálů. Členové skupiny publikovali v posledních třech letech 60 impaktovaných článků ve špičkových vědeckých časopisech a v roce 2017 se AMG díky úspěchům v národních a mezinárodních grantových soutěžích početně zdvojnásobila, takže se nyní skládá z jednoho profesora, tří odborných asistentů, deseti postdoktorandů a čtyř doktorandů. Profesor Tomáš Polcar z katedry řídicí techniky je v současné době řešitelem několika dalších projektů - vede projekt EU Marie Curie ITN s rozpočtem 3,5 milionů eur, participuje na prestižním projektu EU FET OPEN (H2020) v hodnotě 2,7 milionů eur, zabývajícím se revolučním vývojem termodynamicky stabilních slitin, a vede projekt zkoumající nové slitiny pro jadernou energetiku, který financuje GAČR.


30. 11. 2018; feedit.cz

Tým profesora Tomáše Polcara získal grant v hodnotě 99 milionů korun na vývoj speciálních povrchů. Spolupracovat bude s významnými českými strojírensk

30/11/2018 od Zdokonalit obráběcí nástroje pro titanové slitiny a kompozitní materiály. Vytvořit ložiska či pístní kroužky s nižším třením, které sníží spotřebu oleje a paliva u aut.

To jsou některé z cílů, které si v rámci pětiletého projektu ve spolupráci s významnými českými strojírenskými firmami klade tým profesora Tomáše Polcara z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Získal grant Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Evropské unie v hodnotě 99 milionů korun.

Česká republika je jedním z evropských leaderů v implementaci a průmyslové aplikaci moderních povrchových úprav, a to zejména v oblastech obrábění, automobilového průmyslu a biomedicíny. Projekt profesora Tomáše Polcara s názvem Nové nanostruktury pro inženýrské aplikace umožněné kombinací moderních technologií a pokročilých simulací může tuto českou pozici ještě upevnit. V čem projekt spočívá a co je jeho cílem?

Lepší frézy, pístní kroužky a optika

"Chceme vyvinout superpovlak, který významně sníží tření," vysvětluje profesor Polcar. "Díky tomu by mohly vzniknout mnohem efektivnější obráběcí nástroje, třeba frézy a vrtáky pro zpracování tvrdých titanových slitin a kompozitů. Jiný typ povlaku sníží tření v motoru a prodlouží jeho životnost. V některých aplikacích, jako jsou ložiska, pak zcela eliminuje mazivo. Další oblastí je optika a biomedicína - výsledkem mohou být například extrémně černé a otěruvzdorné komponenty optických zařízení."

Slibným adeptem na takový speciální povrch je nanostruktura postupně uvolňující pevné mazivo, jejíž přesnou podobu je teprve třeba objevit. Projekt při vývoji počítá s kombinaci dvou postupů - využití počítačových simulací, které naleznou optimální strukturu nanovrstvy, a přípravu vrstev nedávno komerčně zpřístupněnou technologií magnetronového naprašování (HiPIMS), která v oboru představuje revoluci a umožňuje mnohem efektivněji navrhovat nové povrchy.

Extrémně úspěšná Skupina pokročilých materiálů na FEL ČVUT

Projekt budou na ČVUT řešit dvě pracoviště - Skupina pokročilých materiálů (AMG), která je součástí katedry řídicí techniky Fakultyelektrotechnické, a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) na Fakultě strojní. Důležitá je účast strojírenských firem HOFMEISTER s.r.o. a Piston Rings Komárov s.r.o., díky níž budou vyvinuté povrchy mít okamžitý dopad na průmysl. Projekt má podporu i dalších podniků z ČR a Německa.

Získání grantu v hodnotě 99 milionů korun není jediným úspěchem Skupiny pokročilých materiálů. Členové skupiny publikovali v posledních třech letech 60 impaktovaných článků ve špičkových vědeckých časopisech a v roce 2017 se AMG díky úspěchům v národních a mezinárodních grantových soutěžích početně zdvojnásobila, takže se nyní skládá z jednoho profesora, tří odborných asistentů, deseti postdoktorandů a čtyř doktorandů. Profesor Tomáš Polcar z katedry řídicí techniky je v současné době řešitelem několika dalších projektů - vede projekt EU Marie Curie ITN s rozpočtem 3,5 milionů eur, participuje na prestižním projektu EU FET OPEN (H2020) v hodnotě 2,7 milionů eur, zabývajícím se revolučním vývojem termodynamicky stabilních slitin, a vede projekt zkoumající nové slitiny pro jadernou energetiku, který financuje GAČR.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUTosm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 94 studijních programů a v rámci nich 575 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti "Civil and Structural Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti "Electrical and Electronic Engineering" na 201. - 250. místě. V oblasti "Mathematics" na 251. - 300. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200., v oblasti "Natural Sciences" na 220. místě, v oblasti "Architecture/Built Environment" na 151. - 200. místě, v oblasti "Engineering and Technology" na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. - 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete na www.cvut.cz.


30. 11. 2018; hybrid.cz

Český vědec získal stomilionový grant na vývoj speciálních povrchů z nanostruktur

Tým profesora Tomáše Polcara získal grant v hodnotě 99 milionů korun na vývoj speciálních povrchů. Spolupracovat bude s významnými českými strojírenskými firmami.

Zdokonalit obráběcí nástroje pro titanové slitiny a kompozitní materiály. Vytvořit ložiska či pístní kroužky s nižším třením, které sníží spotřebu oleje a paliva u aut. To jsou některé z cílů, které si v rámci pětiletého projektu ve spolupráci s významnými českými strojírenskými firmami klade tým profesora Tomáše Polcara z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Získal grant Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Evropské unie v hodnotě 99 milionů korun.

Česká republika je jedním z evropských leaderů v implementaci a průmyslové aplikaci moderních povrchových úprav, a to zejména v oblastech obrábění, automobilového průmyslu a biomedicíny. Projekt profesora Tomáše Polcara s názvem Nové nanostruktury pro inženýrské aplikace umožněné kombinací moderních technologií a pokročilých simulací může tuto českou pozici ještě upevnit. V čem projekt spočívá a co je jeho cílem?

Lepší frézy, pístní kroužky a optika

„Chceme vyvinout superpovlak, který významně sníží tření,“ vysvětluje profesor Polcar. „Díky tomu by mohly vzniknout mnohem efektivnější obráběcí nástroje, třeba frézy a vrtáky pro zpracování tvrdých titanových slitin a kompozitů. Jiný typ povlaku sníží tření v motoru a prodlouží jeho životnost. V některých aplikacích, jako jsou ložiska, pak zcela eliminuje mazivo. Další oblastí je optika a biomedicína - výsledkem mohou být například extrémně černé a otěruvzdorné komponenty optických zařízení.“

Slibným adeptem na takový speciální povrch je nanostruktura postupně uvolňující pevné mazivo, jejíž přesnou podobu je teprve třeba objevit. Projekt při vývoji počítá s kombinaci dvou postupů - využití počítačových simulací, které naleznou optimální strukturu nanovrstvy, a přípravu vrstev nedávno komerčně zpřístupněnou technologií magnetronového naprašování (HiPIMS), která v oboru představuje revoluci a umožňuje mnohem efektivněji navrhovat nové povrchy.

Extrémně úspěšná Skupina pokročilých materiálů na FEL ČVUT

Projekt budou na ČVUT řešit dvě pracoviště - Skupina pokročilých materiálů (AMG), která je součástí katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické, a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) na Fakultě strojní. Důležitá je účast strojírenských firem HOFMEISTER s.r.o. a Piston Rings Komárov s.r.o., díky níž budou vyvinuté povrchy mít okamžitý dopad na průmysl. Projekt má podporu i dalších podniků z ČR a Německa.

Získání grantu v hodnotě 99 milionů korun není jediným úspěchem Skupiny pokročilých materiálů. Členové skupiny publikovali v posledních třech letech 60 impaktovaných článků ve špičkových vědeckých časopisech a v roce 2017 se AMG díky úspěchům v národních a mezinárodních grantových soutěžích početně zdvojnásobila, takže se nyní skládá z jednoho profesora, tří odborných asistentů, deseti postdoktorandů a čtyř doktorandů.

Profesor Tomáš Polcar z katedry řídicí techniky je v současné době řešitelem několika dalších projektů - vede projekt EU Marie Curie ITN s rozpočtem 3,5 milionů eur, participuje na prestižním projektu EU FET OPEN (H2020) v hodnotě 2,7 milionů eur, zabývajícím se revolučním vývojem termodynamicky stabilních slitin, a vede projekt zkoumající nové slitiny pro jadernou energetiku, který financuje GAČR.


30. 11. 2018; prekon.cz

Tým profesora Tomáše Polcara získal grant v hodnotě 99 milionů korun na vývoj speciálních povrchů

Zdokonalit obráběcí nástroje pro titanové slitiny a kompozitní materiály...

Praha, 30. listopadu 2018 — (PREKON) — Zdokonalit obráběcí nástroje pro titanové slitiny a kompozitní materiály. Vytvořit ložiska či pístní kroužky s nižším třením, které sníží spotřebu oleje a paliva u aut. To jsou některé z cílů, které si v rámci pětiletého projektu ve spolupráci s významnými českými strojírenskými firmami klade tým profesora Tomáše Polcara z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Získal grant Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Evropské unie v hodnotě 99 milionů korun.

Česká republika je jedním z evropských leaderů v implementaci a průmyslové aplikaci moderních povrchových úprav, a to zejména v oblastech obrábění, automobilového průmyslu a biomedicíny. Projekt profesora Tomáše Polcara s názvem Nové nanostruktury pro inženýrské aplikace umožněné kombinací moderních technologií a pokročilých simulací může tuto českou pozici ještě upevnit. V čem projekt spočívá a co je jeho cílem?

Lepší frézy, pístní kroužky a optika

"Chceme vyvinout superpovlak, který významně sníží tření," vysvětluje profesor Polcar. "Díky tomu by mohly vzniknout mnohem efektivnější obráběcí nástroje, třeba frézy a vrtáky pro zpracování tvrdých titanových slitin a kompozitů. Jiný typ povlaku sníží tření v motoru a prodlouží jeho životnost. V některých aplikacích, jako jsou ložiska, pak zcela eliminuje mazivo. Další oblastí je optika a biomedicína - výsledkem mohou být například extrémně černé a otěruvzdorné komponenty optických zařízení."

Slibným adeptem na takový speciální povrch je nanostruktura postupně uvolňující pevné mazivo, jejíž přesnou podobu je teprve třeba objevit. Projekt při vývoji počítá s kombinaci dvou postupů - využití počítačových simulací, které naleznou optimální strukturu nanovrstvy, a přípravu vrstev nedávno komerčně zpřístupněnou technologií magnetronového naprašování (HiPIMS), která v oboru představuje revoluci a umožňuje mnohem efektivněji navrhovat nové povrchy.

Extrémně úspěšná Skupina pokročilých materiálů na FEL ČVUT

Projekt budou na ČVUT řešit dvě pracoviště - Skupina pokročilých materiálů (AMG), která je součástí katedry řídicí techniky Fakultyelektrotechnické, a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) na Fakultě strojní. Důležitá je účast strojírenských firem HOFMEISTER s.r.o. a Piston Rings Komárov s.r.o., díky níž budou vyvinuté povrchy mít okamžitý dopad na průmysl. Projekt má podporu i dalších podniků z ČR a Německa.

Získání grantu v hodnotě 99 milionů korun není jediným úspěchem Skupiny pokročilých materiálů. Členové skupiny publikovali v posledních třech letech 60 impaktovaných článků ve špičkových vědeckých časopisech a v roce 2017 se AMG díky úspěchům v národních a mezinárodních grantových soutěžích početně zdvojnásobila, takže se nyní skládá z jednoho profesora, tří odborných asistentů, deseti postdoktorandů a čtyř doktorandů. Profesor Tomáš Polcar z katedry řídicí techniky je v současné době řešitelem několika dalších projektů - vede projekt EU Marie Curie ITN s rozpočtem 3,5 milionů eur, participuje na prestižním projektu EU FET OPEN (H2020) v hodnotě 2,7 milionů eur, zabývajícím se revolučním vývojem termodynamicky stabilních slitin, a vede projekt zkoumající nové slitiny pro jadernou energetiku, který financuje GAČR.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUTosm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 94 studijních programů a v rámci nich 575 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti "Civil and Structural Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti "Electrical and Electronic Engineering" na 201. - 250. místě. V oblasti "Mathematics" na 251. - 300. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200., v oblasti "Natural Sciences" na 220. místě, v oblasti "Architecture/Built Environment" na 151. - 200. místě, v oblasti "Engineering and Technology" na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. - 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou.


30. 11. 2018; tyden.cz

Epileptickým záchvatům předchází základní přírodní princip

Jeden ze základních přírodních principů, takzvaný princip kritického zpomalování, se podle vědců účastní také vzniku epileptických záchvatů. Předchází jim postupná ztráta stability a odolnosti mozku, který se tak stává mnohem náchylnějším ke vzniku záchvatů. V tiskové zprávě to sdělila Akademie věd ČR (AV ČR). Článek mezinárodního týmu vedeného českými vědci publikoval časopis Nature Neuroscience.

Epilepsie se projevuje různými typy záchvatů, například nevnímáním, brněním, třesem, křečemi či bezvědomím. Může být vrozená, může se ale objevit kdykoli během života. Onemocnění mozku může vyvolat úraz, stres, vyčerpání či operace. Léčí se antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, případně operativně. V Česku podle AV ČR žije asi 80 tisíc lidí s aktivní epilepsií, dalších nejméně 160 tisíc se léčilo nebo stále léčí, ale záchvat neměli pět let či déle.

Z pohledu pacienta záchvaty vznikají náhle a náhodně. Neschopnost určit, kdy se objeví, je nepříjemná, neboť se epileptici musejí vyhýbat různým rizikovým činnostem. Vědci ale prokázali v experimentálních modelech epilepsie i přímo u pacientů, že záchvatům mohou předcházet rozpoznatelné změny v mozkové činnosti.

"Tyto změny mají charakter tzv. kritického zpomalovaní, což je jeden ze základních přírodních principů přechodu mezi dynamickými stavy, který odráží postupnou ztrátu stability a odolnosti studovaného systému," uvedl vedoucí týmu Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR. Tento princip jinak předchází také klimatickým změnám, vyhynutí živočišných druhů, kolapsům na burze, srdeční arytmii nebo rozvoji deprese.

Odborníci dříve měli snahu zaměřit se na děje, které by byly bezprostředně spojeny s náhlou změnou v činnosti mozku, kterou záchvat představuje, uvádí zpráva. Podle studie má důležitější úlohu při vzniku záchvatů děj, který je odpovědný za postupný, pomalý a nenápadný proces ztráty stability mozku, ačkoli je zdánlivě v pozadí. Odehrává se v průběhu hodin, týdnů či měsíců.

Výsledky výzkumu podle AV ČR přinášejí nové možnosti k objasnění příčin ztráty stability mozku, pro rozvoj technik předpovědi rizika záchvatů, k úpravě léčby či ke zvýšení její účinnosti. "Tento objev přiblížil odborníky k možnosti předpovídání rizika záchvatů analogicky k předpovědi extrémních jevů v počasí," píše se ve zprávě.

Na studii se podíleli pracovníci Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu informatiky AV ČR, Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a univerzit v Melbourne, Oxfordu a Birminghamu.


29. 11. 2018; Esquire

Bůh jezdí na baterky

Říkali mu prase a ještě nedávno bylo stejně historickým kouskem, jako třeba Tatra 603. Ale zatímco Tatra zdobí hlavně muzea, praseti dal Neil Eamonn Smith baterky, a poslal ho znovu na silnice.

Nebyl to jen major Zeman, jehož příběhy patří mezi oblíbené kousky české historie Neila Eamonna Smithe. Prase si to chrochtá v mnoha českých filmech a seriálech šedesátých a sedmdesátých let a díky jeho nepřehlédnutelným obrysům vlhne oko nejednoho českého motoristického fanouška.

My jsme s prasetem nepřijeli do filmu, ale do kavárny v Praze. Ve Vnitroblocku to nebylo jednoduché, prase není žádné selátko, ale v rukou podnikavého Brita, který vzkříšení české legendy obětoval poslední roky svého života, ladně proplouvalo mezi křesílky. Znovuzrozené prase už totiž nechrochtá, ale tiše přede, takže kavárníci si ani nevšimli, že dovnitř přijel někdo na motorce. A to hlavně díky tomu, že to vlastně není motorka.

- Kdy jste poprvé slyšel o značce Čezeta?

Než jsem přišel do Česka, tak nikdy. Ale tady to byla láska na první pohled. Ikonická legenda českých silnic.

- Myslím, že mladší generace ani čezety neznají.

Ale zase budou. Na světě neexistuje žádná podobná motorka. Svým vzhledem se výrazně liší, je snadno zapamatovatelná. Někteří lidé ji milují, jiným se hodně nelíbí. Vzbuzuje emoce a to je pro obchod ideální. Nepotřebujete, aby se líbila všem, ale potřebujete skupinu lidí, která se s ní ztotožní. A potřebujete příběh. Snažíme se lidem představit Čezetu jako kus historie, je to komunistická Vespa. Když si koupíte Vespu, koupíte si Audrey Hepburn a Gregoryho Pecka, koupíte si projížďku po Římě a podobné to musí být u nás. Když si koupíte čínskou motorku, nic necítíte, nemá historii, v tom je zásadní rozdíl.

- A co přezdívka Čezety? Říkalo se jí prase.

Zpočátku jsme se tomu na některých trzích, jako třeba v Británii, snažili vyhýbat. Ale to je pryč, teď je to všude prase. A dá se to říkat i hezky, třeba little piggy. Je důležité, aby produkt měl jednoduchý a snadno zapamatovatelný název. Pomáhá nám to, je to extravagantní, jiné.

- V Česku jste dokázal dát dohromady firmu na výrobu motocyklů, máte vztah k technice?

Naše rodinné jméno Smith znamená v angličtině kovář, možná proto je mi práce rukama vlastní. Ve čtrnácti jsem začal opravovat kola, k autům jsem se dostal v sedmnácti. Dalo by se říct, že jsem předtím vlastně trénoval na Čezetu. V sedmnácti jsem si pořídil první motorku, byla to Honda Super Cub a samozřejmě se zabýval i její technikou. Motorky jsem si hned zamiloval. Když už jsem byl v Čechách, v roce 2010 jsem začal skupovat staré čezety a shánět pomoc. Pomohlo mi, že Česko je země kutilů. Každý druhý chlápek něco kutí v garáži a je tak trochu mechanik, takže ty čezety byly provozuschopné. A každá je úplně jiná, jak je lidé postupně upravovali a přizpůsobovali si je. A většinou jsou hezčí než originál. Je to stejné jako české chaty, lidé je ve volném čase upravují, zvelebují a každá je úplně jiná, každá odráží charakter svého majitele.

- Jak jste se vlastně dostal do Česka?

Do Prahy jsem přijel v roce 1998 za nabídkou firmy Ernst & Young. Práce se mi dařila a město mě uchvátilo, chtěl jsem tady zůstat. Dlouho jsem pracoval ve finančnictví. Poté jsem tady založil softwarovou společnost, poslední roky dělám naplno pro Čezetu. Trvalo pár let, než jsem se dostal od konstrukce a testů k finálnímu stroji.

- Jak jste vývoj financoval?

Dlouhou dobu jsem pracoval v soukromém sektoru, v technologických společnostech, postupně jsem nashromáždil nějaký kapitál. Prodal společnost, nedávno jsem také prodal akcie BP a Shellu, což jsou firmy, které budou mít složitou budoucnost, a v březnu jsme odstartovali crowdfundingovou kampaň na platformě Crowdberry. Od soukromých investorů z Česka a Slovenska jsme získali dvacet milionů. Za deset dnů jsme měli cílovou částku.

- Jak vidíte budoucnost?

Růžově. I když jsme teprve na začátku. Prostředky získané z prodeje dávám do vývoje. Čeká nás Čezeta 507 a již jsme vyvinuli prototypy používající obnovitelné zdroje s dojezdem až 250

- Elektrický skútr je u nás stále trochu rarita. V Anglii nebo ve Francii je už nějaká značka vyrábí?

Homologovanou elektrickou motorku má německé BMW a teď se přidala italská Vespa. Jejich skútr stojí o čtyři tisíce eur míň než Čezeta, ale vzhledem k výkonu by to pro nás neměl být konkurent.

- Když postavíte vedle sebe klasický motocykl, elektrický motocykl a elektroskútr, jaké jsou výhody a nevýhody?

Elektrická motorka má jen výhody. Provoz, jednoduchost, zvuk, dnes už i výkon, elektrický motor je třikrát efektivnější než benzinový. Je tu jediná slabina, baterie je horší než benzin. Takže musíme čekat na nové technologie, rok od roku je kapacita baterií vyšší. Hledaly se i jiné varianty než klasické baterie, ale vždy to skončilo neúspěchem. Baterie, které používáme, vyrábí Panasonic, tytéž používá i Tesla, mají vysokou kapacitu a jsou spolehlivé. Ale to je opravdu jediná slabina, elektromotor vydrží v provozu klidně čtyřicet let i více. Pokud se s ním dobře zachází, vydrží tak dlouho, kolik vydrží ložiska. Nejstarší elektromotory jsou provozuschopné i po sto letech.

- Ale baterie přece tak dlouho nevydrží.

Technologie se každým rokem posunuje vpřed. Dnes jezdíme na jednu baterii přibližně sto tisíc kilometrů a stále se to zlepšuje. Potom začne baterie uvadat, snižuje se jí kapacita, ale stále s ní můžete jezdit. To je asi největší problém naší konkurence z Asie, levné čínské elektroskútry mají v sobě levné baterie a chvíli po zakoupení jejich kapacita rychle padá. Ale lepší technologie neexistuje.

- Co třeba vodíkové články? Auta na vodík už po Evropě jezdí, v Německu jich je hodně, Toyota vyrábí Mirai, v Japonsku jsou vodíkové autobusy...

Podle mě to není dobrý nápad. Zásadním problémem je, že pro provoz musíte vystavět celou infrastrukturu, čerpací stanice na vodík by musely být všude. U elektrických vozidel tato věc odpadá, elektrické zásuvky jsou všude. Proč stavět nějakou dobíjecí síť, když můžeme využít stávající? Proto je podle mě nesmysl dělat elektrická vozidla, která nejdou dobít ze zásuvky.

- Takže elektrika, ale do zásuvky?

Víte, kolik váží baterie v Tesle? Sedm set kilo! Přijde vám chytré vozit v autě sedm set kilo navíc? Nehledě na to, že Tesla nikdy nebyla rentabilní, je to krásný vůz, ale luxusní sportovní elektrické auto není dobrý podnikatelský plán. Obzvlášť v kombinaci s masivní celosvětovou expanzí. Nechci udělat stejnou chybu. My směřujeme zcela jiným směrem, z velké části zůstáváme u ruční výroby, malovýroby a nabízíme zákazníkům exkluzivní motorku, kterou nemá každý.

- Ale co ta cena, asijské elektrické skútry jsou mnohem levnější.

Nejde o porovnatelné stroje. Za cenu Čezety si koupíte dva, možná tři asijské skútry, ale jejich životnost bude stejně kratší. Jako byste chtěl po někom, kdo si kupuje značkové oblečení, aby si koupil triko z tržnice. Nebo jako byste chtěl po majitelích Ferrari, aby si koupili škodovku.

- Říkáte, že majitelé Ferrari budou kupovat Čezetu?

Je hodně lidí, kteří chtějí zajímavou, hezkou motorku. Je to stejný typ lidí, který kupuje Ferrari. Hodně našich zákazníků má více motorek pro různé účely a elektrická Čezeta pro ně vyplnila určitou mezeru, nic podobného na trhu nenajdete. A stovky drahých, prémiových motorek se prodávají také v Česku, tady také nacházíme zákazníky. Příští rok chceme vyrobit tři sta skútrů a můžeme je prodávat po celé Evropě, homologaci máme pro všechny země. A když si vezmete, že v Evropě se ročně prodá více než milion motocyklů a skútrů a my vyrobíme jen tři sta, tak o naši budoucnost nemám strach.

- Ale tři sta tisíc za motorku je opravdu hodně.

Pokud někdo udělá nějaký šmejd a potom ho prodává draze, je to pro něj dost riskantní. Ale když vyrábíte produkt, kde si hlídáte kvalitu u každého kusu, vyšší cena je namístě a zákazníci to tak berou. Naším cílem je vyrábět nejžádanější skútr na světě, exkluzivní kousek z exkluzivních materiálů, stejně rychlý jako BMW a s články od stejného výrobce jako Tesla. Jasně, mohli bychom vzít čínské baterie a být o minimálně padesát tisíc levnější, ale to není cesta. V tomto směru je pro nás obrovskou pomocí značka Škoda.

- Jak vám pomáhá Škoda?

Hodně, třeba v Británii zásadně. Pokud bychom začali prodávat českou motorku před patnácti lety, kdy Škoda měla pověst jen jakési parodie na auto, nikdo by si nás nekoupil. Jenže marketing Škodovky odvedl úžasnou práci, dnes všichni vědí, že v Česku se vyrábí kvalitní auto, tak proč by nemohla také motorka?

- Jak mohli lidé v západní Evropě během pár let z auta, o kterém se říkalo jen to, že se do kopce musí tlačit, udělat úspěšného konkurenta prestižních značek?

Myslím, že v tom sehrál největší roli Volkswagen. Lidé si začali škodovky kupovat hlavně kvůli tomu, že je brali jako levnější kopii Volkswagenu. Takže stejné auto za lepší cenu. A postupně to opět začala být Škoda, ne jen levnější VW. A nyní lidé, obchodníci, už vidí české inženýry, české techniky vedle německých, švýcarských. A považují si jich, vždyť je to stejná oblast, stejné kořeny a stejná záruka kvality. A také proto my prodáváme.

- Kolik skútrů a kde jste dodnes prodali?

Pětačtyřicet motocyklů. Prodáváme po celé Evropě. Švýcarsko, Londýn, Barcelona, Monako, Kolín... Jak jsem říkal, příští rok chceme vyrobit tři sta kusů motorek, z toho prodáme v Česku přibližně třicet. Když si koupíte Čezetu, máte něco unikátního, jako třeba Rolls-Royce. Ten vyrábí tři tisíce aut ročně, my bychom se chtěli dostat za tři roky na dva tisíce. A to je maximum, které je naše prostějovská továrna schopna zvládnout, dosavadní počet deseti zaměstnanců by se měl postupně zvýšit na padesát. A ani byznysově by víc kusů nedávalo smysl. Je to stále tak malý počet, že zůstane raritou. Takovou, aby její koupě byla vlastně investicí, protože cena takového stroje stoupá a v budoucnu ho prodáte za víc.

- Takže byste asi i příští rok zvládli víc než tři sta kusů.

Správně. Ale bylo by to špatně. Jednou z chyb je nabízet výrobek, pokud neexistuje trh, kde by o něj byl zájem. Elektrické skútry jsou ale rok od roku na vzestupu, my postupně budujeme značku a můžeme zvyšovat výrobu.

- Jaký je největší rozdíl mezi řízením v Británii a v Česku? Tedy kromě toho, že jste na opačné straně silnice?

Máme mnohem víc kamer na měření rychlosti, a když si nedáte pozor, můžete za půl hodiny přijít o řidičák. Ale jinak se tady na silnici cítím dobře, řidiči jsou celkem ohleduplní. Když ráno jedu na motorce, ochotně mi dělají místo.

- Jaký jste řidič? Máte rád rychlost?

Ne, jsem opatrný řidič. Nikdy jsem neměl nehodu.

- Každý měl někdy nějakou nehodu.

Asi mám štěstí, ale opravdu se mi nikdy nic nestalo. Mám ruku neustále na brzdě.

- V Česku jste dvacet let. Stále se tady cítíte jako cizinec?

Ani ne. Na českou televizi koukám víc než na anglickou, takže prožívám spoustu věcí jako Čech.

- A rozumíte všemu?

Ano, bez problémů. Třeba na TV Nova koukám na Televizní noviny, jsou tam Rey a Lucie, nebo koukám na Kriminálku Anděl. Vy Češi vůbec máte rádi kriminálky, stejně jako Britové.

- To je možná proto, že jsme vyrůstali na stejných seriálech. V Československé televizi dávali britské kriminálky, jako třeba Profesionálové.

Ano, to jsem slyšel. Nebo Dempsey a Makepeaceová. Ale vy jste také měli vlastní dobré detektivky. Třeba Třicet případů majora Zemana, to je velmi zajímavá série. Viděl jsem pár dílů. Dobré detektivky, ale přitom těžká propaganda, celé mi to přišlo takové dekadentní. Některé scény se jako by odehrávaly v západní Evropě, jak ji tehdy vaši filmaři předkládali lidem. Hodně zajímavé. Ale sleduji i některé vaše show, jako třeba Tvoje tvář.

- Domluvíte se?

Jasně. Učím se. Teraz. Iba. Dobré ránko.

- To je slovensky.

Ano, přítelkyně je Slovenka. Koukáme také na televizi Markíza. A řeknu vám, tam jsou zprávy mnohem zajímavější. Přijde mi, že na Slovensku je možná více korupce, více skandálů. Zajímavé, řekl bych téměř mafi ánské praktiky.

- Takže Slováci jsou jiní než Češi?

Jeden kamarád, Ital, mi řekl, že má pocitově blízko ke Slovákům, že mají některé rysy podobné jako Italové. A tak to asi bude, Češi jsou jinde.

- Česká politická situace mi také nepřijde úplně růžová.

Politici jsou zvláštní lidé. Jsou výborní lháři. Ale mnozí dělají svou práci velmi dobře.

- V Británii je to jiné?

Pokud v Británii chcete krást, pokud chcete rozkrádat stát, účastnit se korupčního jednání, tak musíte být velmi chytří, velmi opatrní a stejně vám to nemusí vyjít. Jak to vidím na Slovensku, tamní korupčníci nepotřebují být chytří. A to vlastně platí i pro Česko, kde vrcholného politika chytí policie, jak si nese miliony v krabici od vína.

- Jste britský občan. Máte stejně jako mnoho jiných Britů obavy, že po brexitu budete mít problémy u nás podnikat?

Byl by to problém, ale brzo budu mít české občanství, to vše vyřeší.

- Nepřemýšlel jste o stěhování továrny do Británie?

Ani náhodou. Výroba v Anglii by byla mnohem dražší, obchodně by to nedávalo smysl.

- Jak vůbec jako Brit vnímáte vystoupení své země z Evropské unie? Je to krok správným směrem?

Myslím, že lepší by bylo zůstat v rámci evropských struktur. Jsem spíš pro spojování než rozdělování. Neříkám, že Evropská unie je dokonalá, ale co je dokonalé? Každá vláda, každá země má nějaké problémy.

- Kde je podle vás lepší život? V Británii, nebo v Česku?

Předně je potřeba říct, že život v Praze se diametrálně liší od života v Bruntálu. Je to možná větší rozdíl než mezi Prahou a Británií. Mně se víc líbí v Praze než v Londýně. Ten je hrozně hektický, den jsem trávil v zácpách. V Praze jsem to najednou měl do kanceláře dvě minuty místo dvou hodin. A v Praze jsou samozřejmě rozumnější ceny, třeba za městskou dopravu nebo za bydlení. V Londýně vás stojí obyčejný dům na obyčejném místě 25 milionů v českých korunách. Takže celkově určitě nyní dávám přednost životu v Praze, jen mě teď na periferii chybějí ty hospůdky z centra, kde na každém kroku slyšíte angličtinu. Přátele mám hlavně mezi Brity, Američany, Kanaďany nebo Australany.

- Máte i nějaké české přátele?

Mám jich dost. Ale třeba v hospodě to není jednoduché. Jak se začne pít, začnou mluvit jen česky, slangově a hodně rychle a já pak ani nevím, čemu se smějí. Ale objevil jsem přitom jedno: Být zticha není někdy úplně špatné. Třeba si užívat skvělé jídlo. Myslím, že v poměru cena/ kvalita jsou v Praze možná nejlepší restaurace na světě. Za tři sta korun dostanete fantastické jídlo, v Londýně si za stejné peníze dáte tak kolu.

- Motocykly ale vyrábíte v Prostějově, neměl byste být spíš tam?

Mám šéfa výroby, řešíme nezbytné věci po telefonech, po e-mailech. Pro obchodní partnery je Praha dostupnější, podnikat z Prostějova nejde. Do Prahy přijede ročně pět šest milionů turistů, to už pro byznys něco znamená. Máme obchod s motocykly Na Příkopě, kde denně projdou tisíce lidí, fotí si naše motorky, ptají se na ně, dávají fotky na sociální sítě a to všechno pomáhá.

---

Od soukromých investorů z Česka a Slovenska jsme získali dvacet milionů. Za deset dnů jsme měli cílovou částku.

Čezeta 506

// Skútr je poháněn elektromotorem o výkonu 15 koní (11 kW) a k dispozici je dokonce i zpátečka pro snazší manipulaci. // Nabití z domácí zásuvky zabere tři a půl hodiny a stroj se prodává za 10 000 eur, tedy přibližně za 260 tisíc korun. // Jede 120 kilometrů v hodině a na jedno nabití vydrží až 150 kilometrů. // Systémy Čezety vznikly ve spolupráci s převážně českými a slovenskými dodavateli. Plynová rukojeť, přepínač jízdních režimů a blinkry byly například vyvinuty ve spolupráci s Fakultou elektrotechniky ČVUT v Praze. // Na motorce jsou použity komponenty nejkvalitnějších evropských značek, jako jsou Rizoma, Berlinger, Michelin nebo Sevcon, a vše je montováno v Česku. // Řidič má možnost propojení s mobilní aplikací přes Bluetooth. Může si tak nastavit průběh výkonu motoru, nebo se také může propojit s reproduktorem a pustit si svou oblíbenou hudbu. Nechybí ani GPS.


29. 11. 2018; feedit.cz

Studenti informatiky z Fakulty elektrotechnické ČVUT bodují na světové úrovni V prestižní soutěži Kiwi.com řešili nejefektivněji tzv. problém obchodního cestujícího a vyhráli 1. místo

29. 11. 2018 - Studenti doktorského studia Petr Váňa, Robert Pěnička a výzkumník Vojtěch Vonásek z katedry počítačů FEL ČVUT se v říjnu zúčastnili developerské soutěže pořádané technologickou společností Kiwi.com, během níž měli za úkol řešit tzv. problém obchodního cestujícího. Jejich úkolem bylo navrhnout algoritmus, který bude nabízet nejlevnější letecká spojení mezi vybranými oblastmi. Trojice uspěla v mezinárodní konkurenci více než 500 týmů 50 národností a 8697 odevzdaných řešení.

Problém obchodního cestujícího (travelling salesman) je považován za jeden z nejnáročnějších úkolů (řadí se do skupiny problémů označovaných jako NP-hard* problem). Obchodní cestující musí navštívit všechna zadaná města, u nichž není předem určené jejich pořadí. Klade si tedy základní otázku, jaký je nejefektivnější způsob, jak všechna tato města navštívit. To, co dělá tento problém náročným, je ohromné množství možných kombinací - například už pro 10 různých měst existuje přes 180 000 kombinací. Aby obchodní cestující našel tu pravou kombinaci, musel by je vyzkoušet všechny, proto jsou k řešení využívány moderní technologie a algoritmy.

Letos s podobným úkolem přišla technologická společnost zaměřená na vyhledávání a prodej letenek Kiwi.com. Vyhlásila programátorskou soutěž, během které měli účastníci najít ideální algoritmus pro cestujícího, který chce navštívit n oblastí a v každé oblasti právě jedno město. V jednotlivých destinacích se navíc může zdržet jediný den, poté ze stejného letiště cestovat dále.

„Večer před začátkem soutěže jsem si o ní přečetl článek na webu a okamžitě jsem si řekl, že máme šanci, protože já i Petr řešíme v rámci doktorského studia na Fakultě elektrotechnické podobné problémy. Hned další den ráno jsem mu napsal a ještě spolu s Vojtou jsme vytvořili tým,“ říká Robert Pěnička, jeden z členů týmu.

Vítězné řešení se podařilo najít právě trojici výzkumníků z ČVUT, a to prostřednictvím Breadth-first search (BFS) algoritmu, který se běžně používá pro prohledávání kombinatorických úloh. Takovou úlohou může být například i desková hra šachy, ve které by algoritmus procházel možné budoucí kombinace tahů. „Pro úlohu obchodního cestujícího by ovšem klasický BFS algoritmus nezvládl vyzkoušet všechny možné kombinace letů, protože jejich počet vzrůstá exponenciálně s počtem navštívených měst (tzv. kombinatorická exploze),” vysvětluje Petr Váňa, další ze členů týmu. “Bylo tedy nezbytně nutné strom obsahující možné kombinace letů vhodně prořezávat.” To by ovšem mohlo odstranit kvalitní

řešení, a proto autoři do algoritmu přidali takzvané heuristiky, které na základě částečného řešení (několik prvních letů) odhadovaly výslednou cenu a umožňovaly odstraňovat neperspektivní kombinace letů. Důležitým aspektem vítězného řešení byla také vhodná optimalizace, která umožnila vyzkoušet více než sto milionů letů během časového limitu omezeného na 15 sekund.

„Stejně jako další soutěže a akce, které pořádáme, i Travelling Salesman Challenge je pro nás způsob, jak se spojit s nadějnými talenty a vzájemně navázat dobré vztahy. Díky tomu se dozvídáme, jak a na čem třeba právě studenti na ČVUT pracují a poznáváme zajímavé projekty a výzkumy. V Kiwi.com máme zase kvanta zajímavých dat, která mohou být pro studenty a jejich výzkum zajímavá i do budoucna,“ říká Jan Plhák, který v Kiwi.comvede tým zodpovědný za vývoj NOMADa a problém obchodního cestujícího tak převádí do praxe.

Vítězství tří výzkumníků znamená úspěch i pro FEL a centrum umělé inteligence (Artificial Intelligence Center), kde všichni působí.

„Pro AIC je úspěch v soutěži velmi cennou trofejí. Je zajímavé vidět, že naše zkušenost a technické znalosti v oblasti umělé inteligence představují kompetitivní výhodu při řešení netriválních průmyslových výzev,” říká prof. Michal Pěchouček z centra umělé inteligence AIC na FEL ČVUT. Dle jeho slov jsou v AIC oblíbené zejména průmyslové a aplikační problémy, které výzkumníkům umožňují se efektivně pohybovat na hraně technologického pokroku.

„Kiwi.com tu navíc všichni fandíme, startup, který uspěje v mezinárodní konkurenci, je pro nás obrovskou motivací. I v rámci AIC se rekrutují některé úspěšné projekty,” dodává s tím, že největší úspěchy má centrum v oblastech plánování, robotiky, inteligentních dopravních systémů, cyber security nebo teorie her.

Fakta k soutěži Travelling Salesman Challenge 2018:

1. místo ČR

2. místo Portugalsko

3. místo ČR

500+ týmů

50 unikátních národností (včetně USA, Indie, Ruska, UK, Slovenska, Indonésie, Rumunska, Španělska, Srbska atd.)

8697 odevzdaných řešení celkem

100 řešení s nejlepšími výsledky, která se dostala do závěrečné fáze hodnocení

*nondeterministic polynomial time

O FEL ČVUT:

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci Kampusu Dejvice v Technické ulici a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na http://www.fel.cvut.cz

O ČVUT:

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering“ na 101. - 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems“ na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. - 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. - 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete na http://www.cvut.cz

O společnosti Kiwi.com

Společnost Kiwi.com byla založena jako start-up čtyřiadvacetiletým Oliverem Dlouhým a Jozefem Képesim v Brně v roce 2012. Kiwi.com díky svému algoritmu, tzv. virtuálnímu propojování (virtual interlining), který se zaměřuje na kombinace letů nespolupracujících aerolinek, vyhledává a sestavuje unikátní letecká spojení a cenové nabídky letenek. Společnost také nabízí záruku navazujících spojení, tzv. Kiwi.com Guarantee. První letenky společnost prodala v březnu 2013 v desítkách kusů, zatímco dnes její měsíční obrat dosahuje více než 1,5 miliardy Kč při průměrných 8 000 objednávkách denně. Kiwi.com dnes má globálně více než 1 700 zaměstnanců. Společnost se stala nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě za rok 2017, když zvítězila v Deloitte Technology Fast 50. V hodnocení Deloitte Technology Fast 500 EMEA Kiwi.comobsadila v konkurenci 500 firem 7. místo. Za poslední 4 roky její tržby vzrostly o 7 165 % na více než 8,5 miliardy korun (332 milionů eur) v roce 2016. Do první desítky pro Evropu, Blízký východ a Afriku se přitom žádná česká firma ještě nikdy neprobojovala. Společnost Kiwi.com dnes zpracovává na 50 milionů vyhledávání denně a nabízí více než 225 tisíc aktualizovaných cen za minutu, svým uživatelům zároveň zprostředkovává nejlepší nabídky prostřednictvím notifikací a upozornění na cenu.


29. 11. 2018; personalista.com

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze proběhne bitva mozků

Ve dnech 30. listopadu až 2. prosince proběhne v prostorách katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze CERC 2018 - středoevropské kolo soutěže nejprestižnější světové programátorské soutěže univerzit s označením International Collegiate Programming Contest (ICPC).

Jedná se již o 43. ročník mezinárodní soutěže, které se zúčastní 90 týmů ze sedmi evropských zemí (Rakousko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko). Týmy budou soutěžit o postup mezi 140 účastníků světového finále 2019 v Portu. V roce 2018 se finále konalo v Pekingu v Číně a v regionálních kolech soutěžilo 49 935 nejlepších studentů výpočetní techniky z 3 098 vysokých škol ze 111 zemí na šesti kontinentech.

ICPC je vrcholná programovací soutěž, organizovaná univerzitami po celém světě. Soutěží tříčlenné týmy studentů, z nichž má každá skupina k disposici jeden počítač a během pěti hodin musí vyřešit co nejvíce zadaných úloh. Těch je obvykle dvanáct. Řešením úlohy je kompletní program v C++, Javě nebo Pythonu, který je vyhodnocován automatickým systémem.

Na soutěž připravují své studenty učitelé (trenéři) výukou algoritmizace, programování a strategie týmové práce. Několik světových univerzit a dobrovolníků ICPC poskytuje pro tento tréning bezplatné online systémy automatického vyhodnocování řešených úloh. Soutěž podporuje kreativitu, týmovou spolupráci a inovaci při vytváření nových softwarových programů a umožňuje studentům otestovat své schopnosti pracovat pod tlakem. Je to nejstarší, největší a nejprestižnější programovací soutěž na světě.

Předkola ICPC probíhají každoročně v podzimních měsících na několika úrovních, z nichž na nejvyšší úrovni jsou regionální kola, mezi které patří i CERC 2018. Z něj do světového finále postoupí tři nejlepší týmy.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci Kampusu Dejvice v Technické ulici a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. - 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. - 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete na www.cvut.cz.


29. 11. 2018; ČRo Plus

Jak udělat z Německa jedno ze světových center umělé inteligence?

Petr SCHWARZ, moderátor

Jak udělat z Německa jedno ze světových center umělé inteligence? To bylo jediné téma dvoudenního zasedání celé spolkové vlády, které svolala kancléřka Angela Merkelová. Komentářem se k němu vrací Jan Klesla z Lidových novin.

Jan KLESLA, redaktor

Co možná někomu pořád přijde jako science fiction pro snílky, považuje jedna z nejmocnějších žen světa za tak podstatné, aby tomu vyhradila zcela bezprecedentní čas svého kabinetu a to dokonce ve vyhrocené době jednání o brexitu. Ve čtvrtek pak kancléřka představila strategii, jejímž jádrem jsou investice tří miliard euro, tedy přibližně 80 miliard korun. Nejde přitom už o roboty, ale přímo o mozky chytrých strojů, které budou řídit celé továrny, nebo třeba autonomní auta a to přirozeně Němce zajímá především. S podobnou strategií za jednu a půl miliardu euro nedávno přišel francouzský prezident Emmanuel Macron. Čína pak lije do umělé inteligence miliardy už několik let s cílem dohnat a předehnat USA. Právě do závodu s duem supervelmocí digitálního věku chce Merkelová naskočit. Sází přitom hlavně na podporu špičkové vědy a výzkumu. Pokud by někdo pochyboval, že z univerzitních lavic může vzejít velký byznys, měl by si připomenout 20 let starý článek dvojice doktorských studentů Stanfordovy Univerzity. Podepsali jej Lawrence Page a Sergey Brin a začíná těmito slovy "V tomto článku bychom vám rádi představili Google". A právě internetová jednička je dnes jednou ze světových špiček v umělé inteligenci. Výzkumné centrum přitom v září otevřela i v Paříži a jak řekla jeho šéfová, důležité pro ně byly jak vysoké školy, silné především v matematice, tak i nadějné francouzské firmy, ale právě i podpora a jasná vize tamní vlády. Celá EU a s ní i Česko pak začalo letos dohánět vlak umělé inteligence také. Na jaře vydala Evropská komise svou strategii, na vlastní pracuje i naše vláda a ambici postavit v Praze jedno z evropských center nedávno oznámil i premiér Andrej Babiš. Špičkový výzkum máme především v Centru AI na Fakultěelektrotechnické pražského ČVUT a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Součástí plánu kancléřky Merkelové je ale ještě jedna podstatná součást, kterou může být v Česku mnohem, mnohem složitější prosadit. Německá vláda by chtěla ve vývoji umělých mozků vytvořit doslova digitální alianci demokratických států a to proti Číně. Mimo Evropu se chce spojit s Japonskem a Kanadou a my bychom se měli bezvýhradně přidat. Na mezinárodním poli se dnes mluví doslova o nové studené válce mezi Spojenými státy a komunistickou diktaturou. Nejde ale jen o obchod a ekonomiku. Do roku 2020 chtějí Číňané spustit vševidoucí a vševědoucí systém kontroly obyvatelstva a jejich hodnocení indexem občanské spolehlivosti. Už dnes si kvůli špatnému skóre nemohly miliony Číňanů koupit letenku, nebo jízdenku na vlak. A bude ještě hůř. Jde přitom o nejhorší zneužívání právě umělé inteligence, k porušování základních principů, na kterých stojí západní civilizace. Co je pak ještě horší, na celém systému dobrovolně a rády spolupracují tamní obří firmy, které postupně začínají expandovat i k nám. Dveře jim přitom otevírají v Číně působící skupiny jako je PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Musíme si proto dobře zvážit, na čí stranu se v nové době postavíme - kancléřky Merkelové, nebo komunistické totalitní moci.


29. 11. 2018; ozdravotnictvi.cz

Epileptickým záchvatům předchází základní přírodní princip

Jeden ze základních přírodních principů, takzvaný princip kritického zpomalování, se podle vědců účastní také vzniku epileptických záchvatů. Předchází jim postupná ztráta stability a odolnosti mozku, který se tak stává mnohem náchylnějším ke vzniku záchvatů. V tiskové zprávě to sdělila Akademie věd ČR (AV ČR). Článek mezinárodního týmu vedeného českými vědci publikoval časopis Nature Neuroscience.

Epilepsie se projevuje různými typy záchvatů, například nevnímáním, brněním, třesem, křečemi či bezvědomím. Může být vrozená, může se ale objevit kdykoli během života. Onemocnění mozku může vyvolat úraz, stres, vyčerpání či operace. Léčí se antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, případně operativně. V Česku podle AV ČR žije asi 80.000 lidí s aktivní epilepsií, dalších nejméně 160.000 se léčilo nebo stále léčí, ale záchvat neměli pět let či déle.

Z pohledu pacienta záchvaty vznikají náhle a náhodně. Neschopnost určit, kdy se objeví, je nepříjemná, neboť se epileptici musejí vyhýbat různým rizikovým činnostem. Vědci ale prokázali v experimentálních modelech epilepsie i přímo u pacientů, že záchvatům mohou předcházet rozpoznatelné změny v mozkové činnosti.

"Tyto změny mají charakter tzv. kritického zpomalovaní, což je jeden ze základních přírodních principů přechodu mezi dynamickými stavy, který odráží postupnou ztrátu stability a odolnosti studovaného systému," uvedl vedoucí týmu Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR. Tento princip jinak předchází také klimatickým změnám, vyhynutí živočišných druhů, kolapsům na burze, srdeční arytmii nebo rozvoji deprese.

Odborníci dříve měli snahu zaměřit se na děje, které by byly bezprostředně spojeny s náhlou změnou v činnosti mozku, kterou záchvat představuje, uvádí zpráva. Podle studie má důležitější úlohu při vzniku záchvatů děj, který je odpovědný za postupný, pomalý a nenápadný proces ztráty stability mozku, ačkoli je zdánlivě v pozadí. Odehrává se v průběhu hodin, týdnů či měsíců.

Výsledky výzkumu podle AV ČR přinášejí nové možnosti k objasnění příčin ztráty stability mozku, pro rozvoj technik předpovědi rizika záchvatů, k úpravě léčby či ke zvýšení její účinnosti. "Tento objev přiblížil odborníky k možnosti předpovídání rizika záchvatů analogicky k předpovědi extrémních jevů v počasí," píše se ve zprávě.

Na studii se podíleli pracovníci Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu informatiky AV ČR, Fakulty elektrotechnické Českého vysokéhoučení technického v Praze, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a univerzit v Melbourne, Oxfordu a Birminghamu.


29. 11. 2018; lidovky.cz

Epileptickým záchvatům předchází základní přírodní princip

PRAHA Jeden ze základních přírodních principů, takzvaný princip kritického zpomalování, se podle vědců účastní také vzniku epileptických záchvatů. Předchází jim postupná ztráta stability a odolnosti mozku, který se tak stává mnohem náchylnějším ke vzniku záchvatů. V tiskové zprávě to sdělila Akademie věd ČR (AV ČR). Článek mezinárodního týmu vedeného českými vědci publikoval časopis Nature Neuroscience.

Epilepsie se projevuje různými typy záchvatů, například nevnímáním, brněním, třesem, křečemi či bezvědomím. Může být vrozená, může se ale objevit kdykoli během života. Onemocnění mozku může vyvolat úraz, stres, vyčerpání či operace. Léčí se antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, případně operativně. V Česku podle AV ČR žije asi 80.000 lidí s aktivní epilepsií, dalších nejméně 160 000 se léčilo nebo stále léčí, ale záchvat neměli pět let či déle.

Z pohledu pacienta záchvaty vznikají náhle a náhodně. Neschopnost určit, kdy se objeví, je nepříjemná, neboť se epileptici musejí vyhýbat různým rizikovým činnostem. Vědci ale prokázali v experimentálních modelech epilepsie i přímo u pacientů, že záchvatům mohou předcházet rozpoznatelné změny v mozkové činnosti.

„Tyto změny mají charakter tzv. kritického zpomalovaní, což je jeden ze základních přírodních principů přechodu mezi dynamickými stavy, který odráží postupnou ztrátu stability a odolnosti studovaného systému,“ uvedl vedoucí týmu Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR. Tento princip jinak předchází také klimatickým změnám, vyhynutí živočišných druhů, kolapsům na burze, srdeční arytmii nebo rozvoji deprese.

Odborníci dříve měli snahu zaměřit se na děje, které by byly bezprostředně spojeny s náhlou změnou v činnosti mozku, kterou záchvat představuje, uvádí zpráva. Podle studie má důležitější úlohu při vzniku záchvatů děj, který je odpovědný za postupný, pomalý a nenápadný proces ztráty stability mozku, ačkoli je zdánlivě v pozadí. Odehrává se v průběhu hodin, týdnů či měsíců.

Výsledky výzkumu podle AV ČR přinášejí nové možnosti k objasnění příčin ztráty stability mozku, pro rozvoj technik předpovědi rizika záchvatů, k úpravě léčby či ke zvýšení její účinnosti. „Tento objev přiblížil odborníky k možnosti předpovídání rizika záchvatů analogicky k předpovědi extrémních jevů v počasí,“ píše se ve zprávě.

Na studii se podíleli pracovníci Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu informatiky AV ČR, Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a univerzit v Melbourne, Oxfordu a Birminghamu.


29. 11. 2018; echo24.cz

Nejsme žádní technokraté, náš výzkum pomáhá lidstvu, říká děkan z ČVUT

Studium elektrotechnických oborů přesahuje do ekonomiky i umění a navíc má celospolečenské dopady. „Působí u nás týmy, které zpracovávají medicínské obrázky, nebo se zabývají analýzou řeči a hledáním příznaků Parkinsonovy choroby,“ řekl v rozhovoru pro deník Echo24 děkan Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT Pavel Ripka. Ideálním adeptem pro studium na FEL je studentka osmiletého gymnázia, která nemá problém s matematikou. Fakulta studentům nabízí možnost participace na zajímavých projektech, které vyplývají z úspěšné spolupráce s průmyslem, tu studenti využijí i v profesním životě. „Absolventi dělají zajímavou práci, za kterou jsou velice dobře ohodnoceni,“ řekl Ripka.

Jak by měl vypadat ideální uchazeč pro studium na vaší fakultě?

Ideální profil je studentka gymnázia, nejlépe osmiletého. Studenti osmiletých gymnázií jsou u nás nejúspěšnější, pak následují čtyřletá gymnázia a poté ostatní střední školy. Studentku jsem zmínil proto, že jich na fakultě mnoho nemáme. Ne, že bychom je upřednostňovali při přijímacím řízení, to samozřejmě nemůžeme, ale cílíme na ně naši kampaň. Musí to být studentka, která je dobrá v matematice a měla by alespoň trochu umět anglicky, aby se ji nemusela učit úplně od začátku. Měla by být také ambiciózní.

Nízký počet studentek je dnes zřejmě problém většiny technických škol. Jaký podíl všech Vašich studentů dnes studentky tvoří?

My máme asi 10 procent studentek a 90 procent studentů. Problém s počtem studentek ale neplatí u všech technických oborů. Na jaderné fakultě mají poměr 50 na 50, na stavební fakultě je dokonce více studentek. Mnoho jich je rovněž na architektuře. Ta elektrotechnika, to je taková začarovaná popelka. Neplatí to ale celosvětově. Třeba na naší sesterské fakultě v Madridu mají 40 procent studentek.

Jakým způsobem probíhají přijímací řízení pro uchazeče?

Je potřeba se přihlásit do 30. března. Přibližně polovinu studentů přijmeme bez přijímacích zkoušek. Buď na základě výborného prospěchu na střední škole, nebo díky vítězství ve středoškolských soutěžích typu různých olympiád. Dále přijímáme i horních 10 procent podle výsledků testů Scio. Zbytek jde k přijímací zkoušce, kterou máme pouze z matematiky.

Dochází během studia k velké filtraci studentů? Jakou mají studenti šanci, že na Vaší fakultě úspěšně dostudují?

Ze všech přihlášených přijmeme asi 60 procent, z nichž přibližně 30 procent v průběhu prvního ročníku neuspěje. Jedná se převážně o studenty ze středních škol, kde není dostatek matematiky. Se studiem hodně bojují například absolventi průmyslovek. Dost studentů u nás sice skončí, ale přejde na lehčí školy. Nezvládnutí FEL tak nemusí být vždy katastrofa.

Největší překážkou je tedy zmíněná matematika?

V prvním ročníku bývá problém právě s matematikou. U informatických oborů se k tomu přidává ještě algoritmizace a programování. U elektrotechnických oborů a u kybernetiky a robotiky to je zase fyzika.

Jaký máte na fakultě počet studentů na jednoho vyučujícího?

Na naší fakultě je to asi 7 studentů na jednoho učitele. To prohlašujeme za naši komparativní výhodu, protože jsou fakulty, kde je to třeba 20 nebo 30 studentů na jednoho vyučujícího. Tam učitel například vede velké množství kvalifikačních prací. Když je pak vedoucí například 10 bakalářských prací, tak se evidentně nemůže těm studentům dostatečně věnovat.

My si to můžeme dovolit, především protože nespoléháme na státní příspěvek, který tvoří jen přibližně 25 procent našeho přijmu. U jiných fakult to bývá obráceně - 75 procent. Nemám jim to za zlé. Chápu, že třeba filozofická fakulta nemůže mít tolik příjmů z průmyslové spolupráce. Když je to porovnatelný obor, tak vždy říkáme středoškolákům, ať si o vysokých školách zjišťují právě takovéto informace, protože u nás je student vzácné zboží, kterému se všichni věnují. Snažíme se studenty například zapojit do různých výzkumných týmů. Pokud možno co nejdříve, aby nemuseli chodit nikam na brigádu.

Spolupracujete s průmyslem. Firmy tedy zaměstnávají vaše studenty ještě při studiu?

Byli bychom neradi, kdyby si firmy vybíraly naše studenty ještě při studiu. My je chceme chránit, aby měli dostatek času na školu. Když chtějí nějakou brigádu, tak se ji snažíme obstarat v rámci fakulty, nebo u firem, které s fakultou spolupracují, o nichž víme, že jsou slušné a nebudou je přetěžovat. Ty firmy už se v poslední době chovají zodpovědněji. Případy, že firma toho studenta zatíží natolik, že skončí, se už nedějí tak často. Existují firmy, které se dobrovolně zavazují k tomu, že pokud studenta zaměstnají na částečný úvazek, tak nám o tom řeknou, abychom jim mohli případně říci, když student nestíhá.

Jak vypadá ta vaše síť spřízněných firem?

Jsou to partneři, kteří fakultu nějakým způsobem podporují, třeba stipendii pro nejlepší studenty, nebo si u fakulty objednávají nějaký vývoj či výzkum. Počet takových kontraktů roste. Za posledních sedm let se zdvojnásobil. Vloni jsme v téhle činnosti měli obrat skoro 90 milionů korun. Ty firmy již nechtějí čekat na podporu od státu, protože tu věc potřebují hned a nejsou ochotné vyplňovat nějaké formuláře. Peníze mají, tak si to jednoduše objednají od nás. To je dobrý znak toho, že to co děláme, je relevantní, protože v tuto chvíli to tvoří přibližně 10 procent našeho obratu.

Firmy tedy čekají na vaše absolventy?

Firmy se například snaží zadávat diplomové práce, nebo spolupracovat s fakultou, aby se mohly dostat ke studentům přirozeným způsobem. Na veletrzích pracovních příležitostí již totiž nacházejí spíše přebrané studenty, ne ty nejlepší. My samozřejmě chceme, aby se ti nejlepší studenti věnovali výzkumu, ale ne vždy to tak končí. Informatický průmysl již dávno pochopil, že lidi musí dobře zaplatit, jinak půjdou do bank. Elektrotechnický průmysl to pochopil teprve nedávno.

Nedostatek lidí dnes trápí takřka všechny obory. Nevnímáte to tak?

Je to pravda. Něco se dá řešit importem nebo rychlým přeškolením. Řekl bych, že spousta lidí dnes ještě dělá zbytečnou práci a mohla by se věnovat něčemu více konstruktivnímu. Nedávno jsem byl na sněmu elektrotechnické asociace, která sdružuje podniky v branži a ty v podstatě již volají po tom, že by nebylo špatné, kdyby nastala nějaká menší krize, aby se uvolnila situace na pracovním trhu. Jednoduše odvětví, ve kterých je malá přidaná hodnota, tak by měla skončit, nebo se posunout někam na východ. Ti uvolnění pracovníci by se pak naskytli těm odvětvím, která mohou nabídnout kvalifikovanější práci a slušnější platy.

Máte pocit, že je podobná situace i na trhu studentů? Nemusíte třeba v posledních letech snižovat své nároky?

Nároky nesnižujeme a za dobu mého působení, tedy za posledních sedm let, nám počet studentů klesl na polovinu. Finanční ztráta to však pro nás není. Kdybychom to měli brát čistě ekonomicky, tak výuka je pro nás při povrchním pohledu ztrátovou činností, ale protože my si potřebujeme ty studenty vychovat jako budoucí kolegy, tak by to bylo moc krátkozraké, ty počty nadále omezovat. Po jednorázovém rychlém poklesu, který nastal, když jsme znova zavedli přijímací zkoušku, se počet studentů stabilizoval. Máme jich teď kolem tří tisíc v bakalářském a magisterském studiu dohromady. Dokonce oproti loňskému roku vzrostl počet studentů zapsaných do prvního ročníku asi o 10 procent.

V mediálním prostoru se v souvislosti s Vaší fakultou v nedávné době objevoval především projekt formule. Můžete jej představit?

Formule jsou dvě, jedna je spalovací, a to je z většiny strojařská záležitost. U nás je spíše ta elektroformule. Jedná se o tým třiceti studentů, v němž je většina studentů od nás. Dále v něm jsou i strojaři či studenti z dopravní fakulty. Studenti získají báječnou zkušenost z týmové či z návrhářské práce. Jelikož nemají dostatek peněz, tak si nemohou pouze kupovat hotové moduly a ty pak pospojovat. Musejí si zkrátka nakoupit součástky a navrhnout to od začátku až do konce, shánět sponzory atd. Lidé, co prošli tím týmem, jsou vysoce žádaní a firmy se o ně perou.

Jak jako představitel technických oborů vůbec nahlížíte na humanitní obory? Považujete technické obory pro společnost za přínosnější?

Já bych si nedovolil něco takového tvrdit. Myslím si, že i humanitní obory jsou důležité. Je jenom otázka, jestli všichni ti lidé, kteří je studují, najdou uplatnění v oboru. Musí existoval nějaká kulturní inteligence, která tu společnost obohacuje, ale my pak bohužel vidíme, že absolventi některých oborů nakonec skončí na lince ve fabrice, protože zkrátka v tom daném oboru není těch pracovních příležitostí tolik. Studium jakékoliv školy každého obohatí. Naučí se jazyky, naučí se přemýšlet. Myslím si však, že to se naučí i u nás.

My dnes musíme lidi motivovat ke studiu techniky. Musíme jim ukázat, že je to zajímavé a že nejsme žádní technokraté, že se dají studovat disciplíny na pomezí umění a vědy, nebo že ta práce inženýra se nemusí dělat jen pro tu mzdu, ale že může mít nějaké přesahy a dopady. Já osobně dělám magnetické senzory, u kterých zrovna je ten přesah patrný. Například když se rozvíjí minohledačky, které slouží k odstraňování pěchotních min. Člověk poté může mít pocit, že slouží lidstvu.

Dále se u nás vyvíjejí třeba různé rehabilitační pomůcky. Působí u nás týmy, které zpracovávají medicínské obrázky, nebo se zabývají analýzou řeči a hledáním příznaků Parkinsonovy choroby. Máme tady i institut intermédií, kde studenti spolupracují na projektech s HAMU a DAMU. Nabízíme zajímavé obory na pomezí techniky a ekonomiky, obory zabývající se ekonomikou obnovitelných zdrojů, nebo bezpečností v energetice. Takovéto obory musíme více propagovat. Je rovněž na firmách, aby propagovaly, že ti lidé dělají zajímavou práci, za kterou jsou velice dobře ohodnoceni.


29. 11. 2018; Právo

Veolia podporuje projekt Česká hlava a České hlavičky

Skupina Veolia dlouhodobě podporuje vzdělávání na základních, středních i vysokých školách. Již poněkolikáté je generálním partnerem soutěží pro rozvoj vědy a výzkumu Česká hlava a České hlavičky, které oceňují nejlepší odborné a vědecké práce středoškoláků.

Českou hlavičku, nejprestižnější ocenění pro české středoškoláky, letos získalo osm studentů. Oceněné vybrala odborná porota složená z předních českých vědců. Prestižní ocenění získala skupina tří studentů za sestavení magnetronového naprašovacího zařízení, anebo také středoškoláci, kteří dokázali zákon kvadratické reciprocity. Ocenění bylo uděleno i za výzkum látek, které pomůžou při léčbě nádorových onemocnění.

Letos mimořádně vyhlášenou cenu Veolia za práce věnované ochraně životního prostředí vyhrál student Jakub Vácha z Gymnázia Soběslav, který dělal průzkum fauny ve chráněném ložiskovém území Dráchov. Ve své práci rovněž navrhl, jak vrátit území po těžbě zpátky do stavu, ve kterém mohou obojživelníci, kteří tam žijí, zdárně prospívat.

Česká hlava 2018

Národní cenu vlády Česká hlava, která byla vyhlášena minulý týden, letos obdržel profesor Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Je to mezinárodně uznávaný rostlinný genetik, který jako jeden z prvních na světě vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Cenu společnosti Veolia získala Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie za výzkum skupiny enzymů PI4K, které v našich buňkách ovlivňují řadu důležitých procesů, jakými jsou buněčná signalizace či buněčné přežití. Přítomnost těchto enzymů umožňuje množení celé skupiny jednoduchých RNA virů, které způsobují nachlazení, rýmu, ale také záněty srdce a mozku.

Cenu v oboru technických věd získal Lukáš Neumann z ČVUT, který spolu se svými kolegy vyvinul novou metodu umělé inteligence pro čtení textu využívající neuronových sítí. Cenu Invence získala Jitka Palich Fučíková z Ústavu Imunologie FN Motol, která dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin v nádorové buňce zásadním způsobem ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi lidského těla.

Spolupráce se školami

Veolia dlouhodobě spolupracuje s odbornými středními a vysokými školami zaměřenými na vodohospodářství a ekologii. Podporuje výzkumnou činnost vysokých škol, studentskou vědeckou odbornou činnost a další. Spolupracuje s Vysokou školou chemicko technologickou v oblasti energetiky, s Vysokou školou báňskou - Technická univerzita Ostrava a Vysokým učením technickým Brno. Se studenty různých škol a fakult se podílí na bakalářských a diplomových pracích, studentům nabízí studijní stáže a odbornou praxi, odborné exkurze a přednášky. Pro žáky základních a středních škol organizuje dlouhá léta výchovně-vzdělávací soutěže zaměřené na ochranu přírodních zdrojů a na odpovědnost vůči životnímu prostředí. Pro děti také organizuje Klub vodních strážců, který sdružuje děti ve věku od 6 do 16 let se zájmem o vodu a přírodu. Již více než 15 let podporuje Veolia finančně tvořivé a talentované děti v soutěži Zlatý oříšek a prostřednictvím Českého atletického svazu také mladé atlety.


29. 11. 2018; itbiz.cz

Kdo nejlépe vyřešil problém obchodního cestujícího?

Studenti informatiky z Fakulty elektrotechnické ČVUT bodují na světové úrovni.

Studenti doktorského studia Petr Váňa, Robert Pěnička a výzkumník Vojtěch Vonásek z katedry počítačů FEL ČVUT se v říjnu zúčastnili soutěže pořádané technologickou společností Kiwi.com, během níž měli za úkol řešit tzv. problém obchodního cestujícího. Jejich úkolem bylo navrhnout algoritmus, který bude nabízet nejlevnější letecká spojení mezi vybranými oblastmi. Trojice uspěla v mezinárodní konkurenci více než 500 týmů 50 národností a 8697 odevzdaných řešení.

Problém obchodního cestujícího (travelling salesman) je považován za jeden z nejnáročnějších úkolů (řadí se do skupiny problémů označovaných jako NP-hard problem). Obchodní cestující musí navštívit všechna zadaná města, u nichž není předem určené jejich pořadí. Klade si tedy základní otázku, jaký je nejefektivnější způsob, jak všechna tato města navštívit. To, co dělá tento problém náročným, je ohromné množství možných kombinací - například už pro 10 různých měst existuje přes 180 000 kombinací. Aby obchodní cestující našel tu pravou kombinaci, musel by je vyzkoušet všechny, proto jsou k řešení využívány moderní technologie a algoritmy.

Letos s podobným úkolem přišla technologická společnost zaměřená na vyhledávání a prodej letenek Kiwi.com. Vyhlásila programátorskou soutěž, během které měli účastníci najít ideální algoritmus pro cestujícího, který chce navštívit n oblastí a v každé oblasti právě jedno město. V jednotlivých destinacích se navíc může zdržet jediný den, poté ze stejného letiště cestovat dále.

„Večer před začátkem soutěže jsem si o ní přečetl článek na webu a okamžitě jsem si řekl, že máme šanci, protože já i Petr řešíme v rámci doktorského studia na Fakultě elektrotechnické podobné problémy. Hned další den ráno jsem mu napsal a ještě spolu s Vojtou jsme vytvořili tým,“ říká Robert Pěnička, jeden z členů týmu.

Vítězné řešení se podařilo najít právě trojici výzkumníků z ČVUT, a to prostřednictvím Breadth-first search (BFS) algoritmu, který se běžně používá pro prohledávání kombinatorických úloh. Takovou úlohou může být například i desková hra šachy, ve které by algoritmus procházel možné budoucí kombinace tahů. „Pro úlohu obchodního cestujícího by ovšem klasický BFS algoritmus nezvládl vyzkoušet všechny možné kombinace letů, protože jejich počet vzrůstá exponenciálně s počtem navštívených měst (tzv. kombinatorická exploze),” vysvětluje Petr Váňa, další ze členů týmu. “Bylo tedy nezbytně nutné strom obsahující možné kombinace letů vhodně prořezávat.” To by ovšem mohlo odstranit kvalitní řešení, a proto autoři do algoritmu přidali takzvané heuristiky, které na základě částečného řešení (několik prvních letů) odhadovaly výslednou cenu a umožňovaly odstraňovat neperspektivní kombinace letů. Důležitým aspektem vítězného řešení byla také vhodná optimalizace, která umožnila vyzkoušet více než sto milionů letů během časového limitu omezeného na 15 sekund.

„Stejně jako další soutěže a akce, které pořádáme, i Travelling Salesman Challenge je pro nás způsob, jak se spojit s nadějnými talenty a vzájemně navázat dobré vztahy. Díky tomu se dozvídáme, jak a na čem třeba právě studenti na ČVUT pracují a poznáváme zajímavé projekty a výzkumy. V Kiwi.com máme zase kvanta zajímavých dat, která mohou být pro studenty a jejich výzkum zajímavá i do budoucna," říká Jan Plhák, který v Kiwi.com vede tým zodpovědný za vývoj NOMADa a problém obchodního cestujícího tak převádí do praxe.

Vítězství tří výzkumníků znamená úspěch i pro FEL a centrum umělé inteligence (Artificial Intelligence Center), kde všichni působí.

„Pro AIC je úspěch v soutěži velmi cennou trofejí. Je zajímavé vidět, že naše zkušenost a technické znalosti v oblasti umělé inteligence představují kompetitivní výhodu při řešení netriválních průmyslových výzev,” říká prof. Michal Pěchouček z centra umělé inteligence AIC na FEL ČVUT. Dle jeho slov jsou v AIC oblíbené zejména průmyslové a aplikační problémy, které výzkumníkům umožňují se efektivně pohybovat na hraně technologického pokroku. „Kiwi.com tu navíc všichni fandíme, startup, který uspěje v mezinárodní konkurenci, je pro nás obrovskou motivací. I v rámci AIC se rekrutují některé úspěšné projekty,” dodává s tím, že největší úspěchy má centrum v oblastech plánování, robotiky, inteligentních dopravních systémů, cyber security nebo teorie her.


28. 11. 2018; techmagazin.cz

Na ČVUT v Praze proběhne bitva mozků

Ve dnech 30. listopadu až 2. prosince proběhne na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (Karlovo náměstí 13) CERC 2018 - středoevropské kolo soutěže nejprestižnější světové programátorské soutěže univerzit s označením International Collegiate Programming Contest (ICPC).

Jedná se již o 43. ročník mezinárodní soutěže, které se zúčastní 90 týmů ze sedmi evropských zemí (Rakousko, Chorvatsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko). Týmy budou soutěžit o postup mezi 140 účastníků světového finále 2019 v Portu. V roce 2018 se finále konalo v Pekingu v Číně a v regionálních kolech soutěžilo 49 935 nejlepších studentů výpočetní techniky z 3098 vysokých škol ze 111 zemí na šesti kontinentech.

ICPC je vrcholná programovací soutěž, organizovaná univerzitami po celém světě. Soutěží tříčlenné týmy studentů, z nichž má každá skupina k disposici jeden počítač a během pěti hodin musí vyřešit co nejvíce zadaných úloh. Těch je obvykle dvanáct. Řešením úlohy je kompletní program v C++, Javě nebo Pythonu, který je vyhodnocován automatickým systémem.

Na soutěž připravují své studenty učitelé (trenéři) výukou algoritmizace, programování a strategie týmové práce. Několik světových univerzit a dobrovolníků ICPC poskytuje pro tento tréning bezplatné online systémy automatického vyhodnocování řešených úloh. Soutěž podporuje kreativitu, týmovou spolupráci a inovaci při vytváření nových softwarových programů a umožňuje studentům otestovat své schopnosti pracovat pod tlakem. Je to nejstarší, největší a nejprestižnější programovací soutěž na světě. Předkola ICPC probíhají každoročně v podzimních měsících na několika úrovních, z nichž na nejvyšší úrovni jsou regionální kola, mezi které patří i CERC 2018. Z něj do světového finále postoupí tři nejlepší týmy.


28. 11. 2018; techfocus.cz

Epileptické záchvaty nepřicházejí jako blesk z čistého nebe, ale na principu kritického zpomalování v mozku

Vědci prokázali, že jeden ze základních přírodních principů se účastní také vzniku epileptických záchvatů. Odhalení existence tzv. principu kritického zpomalování v epileptickém mozku předpokládá, že záchvatu předchází postupná ztráta stability a odolnosti mozku, který se krok za krokem stává mnohem náchylnějším ke vzniku záchvatů.

Epilepsie je onemocnění charakterizované trvalou náchylností mozku generovat spontánní epileptické záchvaty. V České republice žije asi 80 000 lidí s aktivní epilepsií. Nejméně dalších 160 000 se s epilepsií v průběhu života léčilo nebo stále léčí, ale záchvat neměli pět let nebo déle.

Přestože výzkum epilepsie intenzivně probíhá několik desetiletí, příčiny vzniku záchvatu nejsou známy. Z pohledu pacienta epileptické záchvaty vznikají zdánlivě náhle a náhodně. Právě tyto dvě vlastnosti jsou pro pacienty a jejich blízké obzvlášť nepříjemné.

Neschopnost spolehlivě určit, kdy se další záchvat objeví, je prvořadým důvodem, proč se pacienti musejí vyhýbat různým rizikovým činnostem. Strach z nečekanosti záchvatů patří k hlavním příčinám, které snižují kvalitu života lidí s epilepsií.

Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s kolegy z Ústavu informatiky AV ČR, Fakulty elektrotechnické ČVUT, Druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a s kolegy ze zahraničních univerzit v Melbourne, Oxfordu a Birminghamu prokázali v experimentálních modelech epilepsie i přímo u pacientů, že záchvatům mohou předcházet detekovatelné změny v činnosti mozku.

Tyto změny mají charakter tzv. kritického zpomalovaní, což je jeden ze základních přírodních principů přechodu mezi dynamickými stavy, který odráží postupnou ztrátu stability a odolnosti studovaného systému.

V minulosti se ukázalo, že kritické zpomalování a ztráta odolnosti předcházejí změnám klimatu, vyhynutí živočišných druhů, kolapsům na burze či srdeční arytmii nebo rozvoji deprese. Výzkum českých vědců přinesl poznatky, že i přechod do záchvatu je doprovázen postupnou ztrátou odolnosti epileptického mozku cestou kritického zpomalování.


28. 11. 2018; href="https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2016/cislo-1/epilepticke-zachvaty-vesteni-z-kristalove-koule.html

">sciencemag.cz

Epileptické záchvaty jako extrém počasí

Teorie chaosu, kritické zpomalování a ztráta stability systémů. Epileptické záchvaty nepřicházejí jako blesk z čistého nebe.

Mezinárodní tým pod vedením českých vědců prokázal, že jeden ze základních přírodních principů se účastní také vzniku epileptických záchvatů. Odhalení existence tzv. principu kritického zpomalování v epileptickém mozku předpokládá, že záchvatu předchází postupná ztráta stability a odolnosti mozku, který se krok za krokem stává mnohem náchylnějším ke vzniku záchvatů. Získané výsledky přinášejí zásadní poznatky pro pochopení mechanismů vzniku záchvatů, otevírají prostor pro vysvětlení vlivu řady dalších epileptických dějů a sjednocují současné - často i protichůdné - teorie vzniku záchvatu. Výsledky výzkumu přinášejí nové možnosti k objasnění příčin ztráty stability mozku, pro rozvoj technik předpovědi rizika záchvatů, k úpravě léčby v závislosti na výši rizika záchvatů nebo ke zvýšení účinnosti léčebné mozkové stimulace.

Epilepsie je onemocnění charakterizované trvalou náchylností mozku generovat spontánní epileptické záchvaty. V České republice žije asi 80 000 lidí s aktivní epilepsií. Nejméně dalších 160 000 se s epilepsií v průběhu života léčilo nebo stále léčí, ale záchvat neměli pět let nebo déle. Přestože výzkum epilepsie intenzivně probíhá několik desetiletí, příčiny vzniku záchvatu nejsou známy. Z pohledu pacienta epileptické záchvaty vznikají zdánlivě náhle a náhodně. Právě tyto dvě vlastnosti jsou pro pacienty a jejich blízké obzvlášť nepříjemné. Neschopnost spolehlivě určit, kdy se další záchvat objeví, je prvořadým důvodem, proč se pacienti musejí vyhýbat různým rizikovým činnostem. Strach z nečekanosti záchvatů patří k hlavním příčinám, které snižují kvalitu života lidí s epilepsií.

Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s kolegy z Ústavu informatiky AV ČR, Fakulty elektrotechnické ČVUT, Druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a s kolegy ze zahraničních univerzit v Melbourne, Oxfordu a Birminghamu prokázali v experimentálních modelech epilepsie i přímo u pacientů, že záchvatům mohou předcházet detekovatelné změny v činnosti mozku.

"Tyto změny mají charakter tzv. kritického zpomalovaní, což je jeden ze základních přírodních principů přechodu mezi dynamickými stavy, který odráží postupnou ztrátu stability a odolnosti studovaného systému," uvedl vedoucí týmu Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR. V minulosti se ukázalo, že kritické zpomalování a ztráta odolnosti předcházejí změnám klimatu, vyhynutí živočišných druhů, kolapsům na burze či srdeční arytmii nebo rozvoji deprese. Výzkum českých vědců přinesl poznatky, že i přechod do záchvatu je doprovázen postupnou ztrátou odolnosti epileptického mozku cestou kritického zpomalování.

Při hledání příčin vzniku záchvatu mívali odborníci intuitivní snahu zaměřit se na děje, jež by byly bezprostředně spojeny s náhlou a dramatickou změnu v činnosti mozku, kterou záchvat představuje. Studie ukázala, že mnohem podstatnější úlohu při vzniku záchvatů má děj, který je odpovědný za postupný, pomalý a velmi nenápadný (často obtížně pozorovatelný) proces ztráty stability mozku, zatímco případné stimuly bezprostředně před záchvatem mají spíše charakter oné příslovečné "poslední kapky". Děje, které jsou zdánlivě v pozadí, přitom hrají klíčovou úlohu na vzniku záchvatu a představují hlavní cíl, na nějž by se měl vývoj účinné léčby epilepsie zaměřit. Jedná se přitom o děje, které se neodehrávají vteřiny před záchvatem, ale v průběhu hodin, týdnů či měsíců.

Důkaz existence procesu, jímž záchvat vzniká, nabízí nové možnosti, jak lépe a přesněji pochopit podstatu epilepsie a fenomén kolísání odolnosti mozku vůči záchvatům. Tento objev přiblížil odborníky také k možnosti předpovídání rizika záchvatů analogicky k předpovědi extrémních jevů v počasí.

Článek o novém objevu vyšel v časopise Nature Neuroscience a je dostupný on-line:

Přehledný populární článek o výše uvedených aspektech epilepsie naleznete v časopise Vesmír (Epileptické záchvaty a věštění z křišťálové koule. Přemysl Jiruška, Petr Marusič, Jakub Otáhal, Vesmír 95, 26, 2016/1):

Připravil Fyziologický ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem informatiky AV ČR a Odborem mediální komunikace Kanceláře AV ČR.

URL| https://sciencemag.cz/epilepticke-zachvaty-jako-extrem-pocasi/


28. 11. 2018; CT24.cz

Čeští vědci našli jednu z příčin epilepsie. Jejich výzkum pomůže předcházet vzniku záchvatů

Jeden ze základních přírodních principů, takzvaný princip kritického zpomalování, se podle vědců účastní také vzniku epileptických záchvatů. Předchází jim postupná ztráta stability a odolnosti mozku, který se tak stává mnohem náchylnějším ke vzniku záchvatů. V tiskové zprávě to sdělila Akademie věd ČR (AV ČR). Článek mezinárodního týmu vedeného českými vědci publikoval časopis Nature Neuroscience.

Epilepsie se projevuje různými typy záchvatů, například nevnímáním, brněním, třesem, křečemi či bezvědomím. Může být vrozená, může se ale objevit kdykoli během života. Onemocnění mozku může vyvolat úraz, stres, vyčerpání či operace.

Léčí se antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, případně operativně. V Česku podle AV ČR žije asi 80 tisíc lidí s aktivní epilepsií, dalších nejméně 160 tisíc se léčilo nebo stále léčí, ale záchvat neměli pět let či déle.

Z pohledu pacienta záchvaty vznikají náhle a náhodně. Neschopnost určit, kdy se objeví, je nepříjemná, neboť se epileptici musejí vyhýbat různým rizikovým činnostem. Vědci ale prokázali v experimentálních modelech epilepsie i přímo u pacientů, že záchvatům mohou předcházet rozpoznatelné změny v mozkové činnosti.

"Tyto změny mají charakter tzv. kritického zpomalovaní, což je jeden ze základních přírodních principů přechodu mezi dynamickými stavy, který odráží postupnou ztrátu stability a odolnosti studovaného systému," uvedl vedoucí týmu Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR.

Tento princip jinak předchází také klimatickým změnám, vyhynutí živočišných druhů, kolapsům na burze, srdeční arytmii nebo rozvoji deprese.

Odborníci dříve měli snahu zaměřit se na děje, které by byly bezprostředně spojeny s náhlou změnou v činnosti mozku, kterou záchvat představuje, uvádí zpráva. Podle studie má důležitější úlohu při vzniku záchvatů děj, který je odpovědný za postupný, pomalý a nenápadný proces ztráty stability mozku, ačkoli je zdánlivě v pozadí. Odehrává se v průběhu hodin, týdnů či měsíců.Objev, který má množství aplikací

Výsledky výzkumu podle AV ČR přinášejí nové možnosti k objasnění příčin ztráty stability mozku, pro rozvoj technik předpovědi rizika záchvatů, k úpravě léčby či ke zvýšení její účinnosti. "Tento objev přiblížil odborníky k možnosti předpovídání rizika záchvatů analogicky k předpovědi extrémních jevů v počasí," píše se ve zprávě.

Na studii se podíleli pracovníci Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu informatiky AV ČR, Fakulty elektrotechnické Českého vysokéhoučení technického v Praze, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a univerzit v Melbourne, Oxfordu a Birminghamu.


28. 11. 2018; pharmnews.cz

Aktuality Vědci: Epileptickým záchvatům předchází základní přírodní princip

Praha 27. listopadu (ČTK) - Jeden ze základních přírodních principů, takzvaný princip kritického zpomalování, se podle vědců účastní také vzniku epileptických záchvatů. Předchází jim postupná ztráta stability a odolnosti mozku, který se tak stává mnohem náchylnějším ke vzniku záchvatů. V dnešní tiskové zprávě to sdělila Akademie věd ČR (AV ČR). Článek mezinárodního týmu vedeného českými vědci publikoval časopis Nature Neuroscience.

Epilepsie se projevuje různými typy záchvatů, například nevnímáním, brněním, třesem, křečemi či bezvědomím. Může být vrozená, může se ale objevit kdykoli během života. Onemocnění mozku může vyvolat úraz, stres, vyčerpání či operace. Léčí se antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, případně operativně. V Česku podle AV ČR žije asi 80.000 lidí s aktivní epilepsií, dalších nejméně 160.000 se léčilo nebo stále léčí, ale záchvat neměli pět let či déle.

Z pohledu pacienta záchvaty vznikají náhle a náhodně. Neschopnost určit, kdy se objeví, je nepříjemná, neboť se epileptici musejí vyhýbat různým rizikovým činnostem. Vědci ale prokázali v experimentálních modelech epilepsie i přímo u pacientů, že záchvatům mohou předcházet rozpoznatelné změny v mozkové činnosti.

"Tyto změny mají charakter tzv. kritického zpomalovaní, což je jeden ze základních přírodních principů přechodu mezi dynamickými stavy, který odráží postupnou ztrátu stability a odolnosti studovaného systému," uvedl vedoucí týmu Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR. Tento princip jinak předchází také klimatickým změnám, vyhynutí živočišných druhů, kolapsům na burze, srdeční arytmii nebo rozvoji deprese.

Odborníci dříve měli snahu zaměřit se na děje, které by byly bezprostředně spojeny s náhlou změnou v činnosti mozku, kterou záchvat představuje, uvádí zpráva. Podle studie má důležitější úlohu při vzniku záchvatů děj, který je odpovědný za postupný, pomalý a nenápadný proces ztráty stability mozku, ačkoli je zdánlivě v pozadí. Odehrává se v průběhu hodin, týdnů či měsíců.

Výsledky výzkumu podle AV ČR přinášejí nové možnosti k objasnění příčin ztráty stability mozku, pro rozvoj technik předpovědi rizika záchvatů, k úpravě léčby či ke zvýšení její účinnosti. "Tento objev přiblížil odborníky k možnosti předpovídání rizika záchvatů analogicky k předpovědi extrémních jevů v počasí," píše se ve zprávě.

Na studii se podíleli pracovníci Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu informatiky AV ČR, Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a univerzit v Melbourne, Oxfordu a Birminghamu.


27. 11. 2018; itbiz.cz

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze proběhne bitva mozků

Ve dnech 30. listopadu až 2. prosince proběhne v prostorách katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (Karlovo náměstí 13, Praha 2) CERC 2018 - středoevropské kolo soutěže nejprestižnější světové programátorské soutěže univerzit s označením International Collegiate Programming Contest (ICPC). Jedná se již o 43. ročník mezinárodní soutěže, které se zúčastní 90 týmů ze sedmi evropských zemí (Rakousko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko). Týmy budou soutěžit o postup mezi 140 účastníků světového finále 2019 v Portu. V roce 2018 se finále konalo v Pekingu v Číně a v regionálních kolech soutěžilo 49 935 nejlepších studentů výpočetní techniky z 3 098 vysokých škol ze 111 zemí na šesti kontinentech.

ICPC je vrcholná programovací soutěž, organizovaná univerzitami po celém světě. Soutěží tříčlenné týmy studentů, z nichž má každá skupina k disposici jeden počítač a během pěti hodin musí vyřešit co nejvíce zadaných úloh. Těch je obvykle dvanáct. Řešením úlohy je kompletní program v C++, Javě nebo Pythonu, který je vyhodnocován automatickým systémem.

Na soutěž připravují své studenty učitelé (trenéři) výukou algoritmizace, programování a strategie týmové práce. Několik světových univerzit a dobrovolníků ICPC poskytuje pro tento tréning bezplatné online systémy automatického vyhodnocování řešených úloh. Soutěž podporuje kreativitu, týmovou spolupráci a inovaci při vytváření nových softwarových programů a umožňuje studentům otestovat své schopnosti pracovat pod tlakem. Je to nejstarší, největší a nejprestižnější programovací soutěž na světě.

Předkola ICPC probíhají každoročně v podzimních měsících na několika úrovních, z nichž na nejvyšší úrovni jsou regionální kola, mezi které patří i CERC 2018. Z něj do světového finále postoupí tři nejlepší týmy.


27. 11. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Na Fakultě elektrotechnické v Praze proběhne bitva mozků

Ve dnech 30. listopadu až 2. prosince proběhne v prostorách katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (Karlovo náměstí 13, Praha 2) CERC 2018 - středoevropské kolo soutěže nejprestižnější světové programátorské soutěže univerzit s označením International Collegiate Programming Contest (ICPC).

Jedná se již o 43. ročník mezinárodní soutěže, které se zúčastní 90 týmů ze sedmi evropských zemí (Rakousko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko). Týmy budou soutěžit o postup mezi 140 účastníků světového finále 2019 v Portu. V roce 2018 se finále konalo v Pekingu v Číně a v regionálních kolech soutěžilo 49 935 nejlepších studentů výpočetní techniky z 3 098 vysokých škol ze 111 zemí na šesti kontinentech.

ICPC je vrcholná programovací soutěž, organizovaná univerzitami po celém světě. Soutěží tříčlenné týmy studentů, z nichž má každá skupina k disposici jeden počítač a během pěti hodin musí vyřešit co nejvíce zadaných úloh. Těch je obvykle dvanáct. Řešením úlohy je kompletní program v C++, Javě nebo Pythonu, který je vyhodnocován automatickým systémem.

Na soutěž připravují své studenty učitelé (trenéři) výukou algoritmizace, programování a strategie týmové práce. Několik světových univerzit a dobrovolníků ICPC poskytuje pro tento tréning bezplatné online systémy automatického vyhodnocování řešených úloh. Soutěž podporuje kreativitu, týmovou spolupráci a inovaci při vytváření nových softwarových programů a umožňuje studentům otestovat své schopnosti pracovat pod tlakem. Je to nejstarší, největší a nejprestižnější programovací soutěž na světě.

Předkola ICPC probíhají každoročně v podzimních měsících na několika úrovních, z nichž na nejvyšší úrovni jsou regionální kola, mezi které patří i CERC 2018. Z něj do světového finále postoupí tři nejlepší týmy.


27. 11. 2018; eurozpravy.cz

Epilepsie jako náhodné záchvaty? Vědci popsali, co se děje v mozku nemocného

Jeden ze základních přírodních principů, takzvaný princip kritického zpomalování, se podle vědců účastní také vzniku epileptických záchvatů. Předchází jim postupná ztráta stability a odolnosti mozku, který se tak stává mnohem náchylnějším ke vzniku záchvatů. V dnešní tiskové zprávě to sdělila Akademie věd ČR (AV ČR). Článek mezinárodního týmu vedeného českými vědci publikoval časopis Nature Neuroscience.

Epilepsie se projevuje různými typy záchvatů, například nevnímáním, brněním, třesem, křečemi či bezvědomím. Může být vrozená, může se ale objevit kdykoli během života. Onemocnění mozku může vyvolat úraz, stres, vyčerpání či operace. Léčí se antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, případně operativně. V Česku podle AV ČR žije asi 80.000 lidí s aktivní epilepsií, dalších nejméně 160.000 se léčilo nebo stále léčí, ale záchvat neměli pět let či déle.

Z pohledu pacienta záchvaty vznikají náhle a náhodně. Neschopnost určit, kdy se objeví, je nepříjemná, neboť se epileptici musejí vyhýbat různým rizikovým činnostem. Vědci ale prokázali v experimentálních modelech epilepsie i přímo u pacientů, že záchvatům mohou předcházet rozpoznatelné změny v mozkové činnosti.

"Tyto změny mají charakter tzv. kritického zpomalovaní, což je jeden ze základních přírodních principů přechodu mezi dynamickými stavy, který odráží postupnou ztrátu stability a odolnosti studovaného systému," uvedl vedoucí týmu Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR. Tento princip jinak předchází také klimatickým změnám, vyhynutí živočišných druhů, kolapsům na burze, srdeční arytmii nebo rozvoji deprese.

Odborníci dříve měli snahu zaměřit se na děje, které by byly bezprostředně spojeny s náhlou změnou v činnosti mozku, kterou záchvat představuje, uvádí zpráva. Podle studie má důležitější úlohu při vzniku záchvatů děj, který je odpovědný za postupný, pomalý a nenápadný proces ztráty stability mozku, ačkoli je zdánlivě v pozadí. Odehrává se v průběhu hodin, týdnů či měsíců.

Výsledky výzkumu podle AV ČR přinášejí nové možnosti k objasnění příčin ztráty stability mozku, pro rozvoj technik předpovědi rizika záchvatů, k úpravě léčby či ke zvýšení její účinnosti. "Tento objev přiblížil odborníky k možnosti předpovídání rizika záchvatů analogicky k předpovědi extrémních jevů v počasí," píše se ve zprávě.

Na studii se podíleli pracovníci Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu informatiky AV ČR, Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a univerzit v Melbourne, Oxfordu a Birminghamu.


27. 11. 2018; . Haló noviny

Ocenění Česká hlava– české Nobelovky

Rostlinný genetik Jaroslav Doležel přezval na nedělním slavnostním galavečeru v Praze hlavní Národní cenu vlády při předávání ocenění Česká hlava. Ceny dostali také další čtyři lidé. Uspěly algoritmus pro rozpoznání písmen počítačem v obraze, prostředky proti virům způsobujícím vážná onemocnění nebo počítačový program pro výpočet stavebních konstrukcí.

Doležel působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a celý život se věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté, o čemž jsme vás informovali. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci. Jako jeden z prvních také vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie.

»Dělá excelentní výzkum, je to člověk s vysokým mezinárodním přesahem a už dnes se stává vzorem a motivuje mladé lidi.

Zkoumání genetických informací v DNA je atraktivní, navíc dokáže kultivovanou a populární formou poznatky předávat dál,« ocenil Doležela místopředseda RVVI Karel Havlíček.

Cenu, které se přezdívá česká Nobelova cena, předal Doleželovi premiér Andrej Babiš. »Doufáme, že výsledky naší práce přispějí k rychlejšímu šlechtění nových odrůd přizpůsobených měnícímu se klimatu, lepším výnosům, odolnosti proti chorobám, budeme moci méně stříkat a udržovat životní prostředí. A nasytíme lidstvo,

« řekl dnes Doležel, který se podílel mimo jiné také na rozluštění genomu ječmene.

Stranou by podle něj neměl zůstat ani výzkum genomu banánovníku, který hraje významnou roli při zajišťování výživy rozvojového světa trpícího nedostatkem potravy.

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy byly uděleny za práce studentů doktorandského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

»To, že je to práce výjimečná i z mezinárodního

hlediska, dokresluje, že licenci si koupila firma Samsung a máme to v našich mobilech,« dodal předseda organizačního výboru České hlavy Václav Marek. Neumann v současnosti pracuje na Oxfordské univerzitě na výzkumu algoritmů umělé inteligence pro samořiditelná auta.

Za přírodní vědy cenu obdržela Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A. »Hledá látky, které nehubí přímo vir, ale jsou zacíleny

na lidský enzym tak, aby nedovolil viru se v organismu rozvinout,« vysvětlil Marek.

Cenu Invence pak převzala Jitka Palich Fučíková. S vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Motol a s biotechnologickou firmou Sotio dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií. Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii.

Ocenění získal také Lubomír Šabatka a jeho firma IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Pomocí softwaru projektuje přes 2000 firem ve více než 60 zemích, využit byl například při stavbě Muzea budoucnosti v Dubaji nebo nového velodromu v Jakartě. Šabatka si odnesl Cenu Industrie ministerstva průmyslu a obchodu.

Ceny Česká hlava se letos udělovali posedmnácté, laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun. Z desítek nominovaných je vybrala porota složená z předních českých vědců. Nedělního galavečera, který se uskutečnil v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze se kromě Babiše zúčastnili i někteří ministři, poslanci, senátoři, rektoři, vědci a další osobnosti. Moderátorem byl Daniel Stach.


26. 11. 2018; Hospodářské noviny

Českou hlavu získali čtyři vědci a jedna firma

ČESKO

Ocenění Česká hlava dostali kromě rostlinného genetika Jaroslava Doležela další vědci a jedna firma. Uspěl algoritmus pro rozpoznání písmen počítačem v obraze Lukáše Neumanna z ČVUT, prostředky proti virům Ivany Mejdrové z Akademie věd, Jitka Palich Fučíková s vědeckým týmem, který se zabývá bojem s rakovinou, nebo počítačový program pro výpočet stavebních konstrukcí od firmy IDEA StatiCa.


26. 11. 2018; ceskavedadosveta.cz

Českou hlavu dostali čtyři vědci a jedna firma

Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní Národní ceny vlády, rostlinného genetika Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, další tři vědci a jedna firma. Uspěly algoritmus pro rozpoznání písmen počítačem v obraze, prostředky proti virům způsobujícím vážná onemocnění či počítačový program pro výpočet stavebních konstrukcí.

Laureáti byli odhaleni na páteční tiskové konferenci v pražském Paláci Adria, ocenění pro Doležela schválila vláda v říjnu. A přímo na cenu Česká hlava byl navržen již v září.

Doležel se celý život věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci.

Jako jeden z prvních také vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Návrh na udělení Národní ceny vlády dává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a schvaluje jej vláda.

„Dělá excelentní výzkum, je to člověk s vysokým mezinárodním přesahem a už dnes se stává vzorem a motivuje mladé lidi. Zkoumání genetických informací v DNA je atraktivní, navíc dokáže kultivovanou a populární formou poznatky předávat dál,” ocenil Doležela místopředseda RVVI Karel Havlíček.

Úspěch doktoranda z ČVUT

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy jsou uděleny za práce studentů doktorandského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

„To, že je to práce výjimečná i z mezinárodního hlediska, dokresluje, že licenci si koupila firma Samsung a máme to v našich mobilech,” řekl předseda organizačního výboru České hlavy Václav Marek.

Neumann v současnosti pracuje na Oxfordské univerzitě na výzkumu algoritmů umělé inteligence pro samořiditelná auta.

Nedovolit viru se v organismu rozvinout

Za přírodní vědy obdržela cenu Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A.

„Hledá látky, které nehubí přímo vir, ale jsou zacíleny na lidský enzym tak, aby nedovolil viru se v organismu rozvinout,” vysvětlil Marek.

Zlepšit prognózy u rakoviny plic

Jitka Palich Fučíková s vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnici Motol a s biotechnologickou firmou SOTIO dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií.

Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii. Fučíková obdržela cenu Invence společnosti Kapsch.

Bezpečné stavby

Ocenění získala také společnost IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Pomocí softwaru projektuje přes 2000 firem ve více než 60 zemích světa, využit byl například při stavbě Muzea budoucnosti v Dubaji nebo nového velodromu v Jakartě. Firma získala Cenu ministerstva průmyslu a obchodu Industrie.

Ceny Česká hlava se letos udělují posedmnácté, laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun. „Porota složená ze zástupců Akademie věd, podnikatelů i vysokých škol neoceňuje citační indexy a jiná pomocná kritéria, ale konkrétní vědecký projekt,” podotkl Marek.


26. 11. 2018; vedavyzkum.cz

Uděleny ceny Česká hlava 2018

Dne 25. 11. 2018 byly v Praze předány letošní ceny Česká hlava za vědu, výzkum a inovace. Slavnostní večer se uskutečnil v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze. Národní cenu vlády získal botanik Jaroslav Doležel.

V odborné porotě, která ceny udílí, letos zasedly významné osobnosti jako například Richard Hindls, Václav Pačes, Cyril Höschl, Zdeněk Havlas, Zbyněk Frolík, Ivan Netuka, Edita Pelantová, Marie Stiborová, Tomáš Šimůnek, Vladimír Beneš a Michael Valášek.

Cenu společnosti Veolia, která se udělovala za přírodní vědy v kategorii Doctorandus, obdržela Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy umožňující množení RNA virů. Ty způsobují nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A.

Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze získal v kategorii Doctoradnus Cenu skupiny ČEZ v technických vědách za metodu kombinující strojové učení a a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

Cenu Industrie, kterou uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu, získala společnost IDEA StatiCa. Firma vyrábí software, který pomáhá konstruovat projektantům bezpečné stavby.

Cenu Invence společnosti Kapsch získala Jitka Palich Fučíková z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ta se zabývá možnostmi, jak využívat imunitní systém v boji proti nádorových onemocněním.

Vítěznou Národní cenu vlády, kterou od roku 2006 uděluje premiér České republiky na základě usnesení vlády jako "českou nobelovku za vědu, výzkum a inovace“, letos získal Jaroslav Doležel, vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Botanik Jaroslav Doležel patří k nejcitovanějším českým vědcům. Ve své práci se zaměřuje na studium dědičné informace rostlin, její strukturu a změny, které doprovázely evoluci rostlin a vznik nových druhů. Za výsledky své vědecké práce získal již v roce 1999 cenu Učené společnosti ČR a v roce 2004 byl zvolen jejím řádným členem. V roce 2012 pak obdržel od Akademie věd ČR cenu „Praemium Academiae“ Podílel se mimo jiné na rozluštění genomu pšenice nebo ječmene, které pomůže při šlechtění nových odrůd odolných vůči klimatickým změnám, škůdcům a chorobám. V Olomouci vybudoval úspěšný vědecký tým, který se ve svém oboru dlouhodobě udržuje mezi světovou špičkou.

Na přenos slavnostního večera se můžete podívat zde.

________________________________________

Česká hlava je největší projekt pro rozvoj české vědecké a technické inteligence. Projekt vznikl před 16 lety z iniciativy intelektuálů v čele s Arnoštem Lustigem a Antonínem Holým s jediným cílem - vytvořit projekt pro vědce a techniky, který by jim pomohl získat popularitu a prestiž, kterou v tak hojné míře věnujeme třeba sportovcům či umělcům. Vyhlášení České hlavy vyjadřuje hrdost na české vědce, kteří posunuli naši civilizaci, na jejich vůli, inteligenci, nezlomnost a sebeobětování.


26. 11. 2018; Lidové noviny

Vědec, který luštil genom obilí, získal cenu Česká hlava

PRAHA Národní ocenění Česká hlava si včera v Praze převzali čtyři vědci a jedna firma. Mezi oceněnými je například Jaroslav Doležel, který se podílel na rozluštění genomu pšenice a ječmene. Profesor působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci a je vědeckým ředitelem Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Se svými kolegy pracoval v mezinárodním konsorciu, které zmapovalo genom (soubor dědičných vlastností) ječmene a pšenice. Zvláště pšenice patří mezi základní zemědělské plodiny, nezastupitelné při výživě lidstva. Pěstuje se na největší ploše obdělávané plochy a poskytuje více než pětinu (v některých zemích i polovinu) kalorií a bílkovin, jež lidé z potravin získávají.

K poznání jejích dědičných vlastností profesor Doležel výrazně přispěl zavedením metody, která umožnila sekvenovat genom, jenž je ještě podstatně větší a složitější na popis než genom člověka, uvedla vládní rada k nominaci. Výzkum profesora Doležela a jeho kolegů má pomoci například k vyšlechtění odrůd plodin s lepšími vlastnostmi, zejména odolnějších vůči změnám podnebí. K tomu už musí být šlechtění klasickými technikami doplněno o nové, moderní postupy, které však mohou vědci uplatnit pouze tehdy, znají-li dědičné informace plodin. A to se u pšenice a ječmene podařilo.

Návrh na udělení Národní ceny vlády dává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a schvaluje jej vláda. Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy jsou uděleny za práce studentů doktorandského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti. Za přírodní vědy obdržela cenu Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A.

Jitka Palich Fučíková s vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Motol a s biotechnologickou firmou SOTIO dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií. Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii.

Ocenění získala také společnost IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun.


25. 11. 2018; aktualne.cz

Cenu Česká hlava převzal genetik Doležel. Díky jeho objevu se zlepší kvalita pšenice

Cenu Česká hlava, českou obdobu Nobelovky, převzal rostlinný genetik Jaroslav Doležel za rozluštění genetického kódu pšenice. Doležel působí v Ústavu

Doležel působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a celý život se věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci.

Cenu, které se přezdívá česká Nobelova cena, předal Doleželovi premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády označil vědu a výzkum za prioritu jeho současného kabinetu.

"Doufáme, že výsledky naší práce přispějí k rychlejšímu šlechtění nových odrůd přizpůsobených měnícímu se klimatu, lepším výnosům, odolnosti proti chorobám, budeme moci méně stříkat a udržovat životní prostředí. A nasytíme lidstvo," řekl dnes Doležel, který se podílel mimo jiné také na rozluštění genomu ječmene.

Stranou by podle něj neměl zůstat ani výzkum genomu banánovníku, který hraje významnou roli při zajišťování výživy rozvojového světa trpícího nedostatkem potravy.

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy byly uděleny za práce studentů doktorandského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

Za přírodní vědy cenu obdržela Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A.

Cenu Invence pak převzala Jitka Palich Fučíková. S vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Motol a s biotechnologickou firmou Sotio dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií. Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii.

Ocenění získal také Lubomír Šabatka a jeho firma IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Pomocí softwaru projektuje přes 2000 firem ve více než 60 zemích, využit byl například při stavbě Muzea budoucnosti v Dubaji nebo nového velodromu v Jakartě. Šabatka si odnesl Cenu Industrie ministerstva průmyslu a obchodu.

Ceny Česká hlava se letos udělovali posedmnácté, laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun. Z desítek nominovaných je vybrala porota složená z předních českých vědců.

Dnešního galavečera, který se uskutečnil v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze se kromě Babiše zúčastnili i někteří ministři, poslanci, senátoři, rektoři, vědci a další osobnosti. Moderátorem byl Daniel Stach.

Video: Vědci rozluštili genetický kód pšenice. Zrychlí se šlechtění jejích odrůd i zlepší její vlastnosti.


25. 11. 2018; denik.cz

Rostlinný genetik Doležel převzal cenu Česká hlava. Oceněni byli i další

Rostlinný genetik Jaroslav Doležel přezval na dnešním slavnostním galavečeru v Praze hlavní Národní cenu vlády při předávání ocenění Česká hlava. Ceny dostali také další čtyři lidé. Uspěly algoritmus pro rozpoznání písmen počítačem v obraze, prostředky proti virům způsobujícím vážná onemocnění nebo počítačový program pro výpočet stavebních konstrukcí.

"

Doležel působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a celý život se věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci. Cenu, které se přezdívá česká Nobelova cena, předal Doleželovi premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády označil vědu a výzkum za prioritu jeho současného kabinetu.

Rychlejší šlechtění nových odrůd

"Doufáme, že výsledky naší práce přispějí k rychlejšímu šlechtění nových odrůd přizpůsobených měnícímu se klimatu, lepším výnosům, odolnosti proti chorobám, budeme moci méně stříkat a udržovat životní prostředí. A nasytíme lidstvo," řekl dnes Doležel, který se podílel mimo jiné také na rozluštění genomu ječmene. Stranou by podle něj neměl zůstat ani výzkum genomu banánovníku, který hraje významnou roli při zajišťování výživy rozvojového světa trpícího nedostatkem potravy.

Rozhovor s genetikem si můžete přečíst zde:

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy byly uděleny za práce studentů doktorandského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti. Za přírodní vědy cenu obdržela Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A.

Cenu Invence pak převzala Jitka Palich Fučíková. S vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Motol a s biotechnologickou firmou Sotio dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií. Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii.

Porota předních českých vědců

Ocenění získal také Lubomír Šabatka a jeho firma IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Pomocí softwaru projektuje přes 2000 firem ve více než 60 zemích, využit byl například při stavbě Muzea budoucnosti v Dubaji nebo nového velodromu v Jakartě. Šabatka si odnesl Cenu Industrie ministerstva průmyslu a obchodu.

Ceny Česká hlava se letos udělovali posedmnácté, laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun. Z desítek nominovaných je vybrala porota složená z předních českých vědců. Dnešního galavečera, který se uskutečnil v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze se kromě Babiše zúčastnili i někteří ministři, poslanci, senátoři, rektoři, vědci a další osobnosti. Moderátorem byl Daniel Stach.

"


25. 11. 2018; zlinskenovinky.cz

Kdo to schytá 4:0?

Společnost 4.0, o které se občas v Česku sní, se může snadno změnit ve skóre zápasu, ve kterém kdosi dostal pořádnou nakládačku.

Koho to čeká, to mne napadlo nad komentáři znalých profesorů, že naše školství zatím nadále vzdělává jen pro potřeby Společnosti 1.0 nebo 2.0. Nahoře se šermuje úvahami o čtvrté průmyslové revoluci, a dole se učí podle osvědčených metod ze století páry.

Možná je to jen špatný název, ale vyznívá to jako špatné pojetí. Když konečně dorazila i do Česka představa o potřebě digitalizace kde čeho, nejen Průmyslu 4.0, začalo se mluvit o Společnosti 4.0. Vypadlo však z toho to hlavní, občan. Zkuste ho najít v oficiálním vysvětlovacím textu:

„Společnost 4.0 přetváří celé hodnotové řetězce a propojení zákazník-výrobce-dodavatel, proto musíme již v této rané fázi začít širokou debatu na národní úrovni, a to se všemi zainteresovanými stranami - soukromými společnostmi, odbory a svazy zaměstnavatelů, akademickou sférou a státem. Pouze tak můžeme Českou republiku připravit na společenské změny, které budou souviset s aktivitami 4.0.“

Máme právo spoluúčasti jako zákazníci, samozřejmě, podle stavu peněženky. Můžeme odborově remcat, ale to se nějak se zaměstnavateli vyřídí. Lze o tom akademicky bádat, pokud to někdo zaplatí. A jsme-li podnikatelé, můžeme se utkat se státem v souboji na razítka. Ale jako občané o tom můžeme leda číst v novinách. Šťastná budoucnost 4.0 se vyvíjí jinde, a až přijde, bude vyhlášena.

Komu je určena? Zaměstnavatelům naroste hřebínek, až nastoupí roboti a zmírní nedostatek pracovních sil. Stát setřepe otravné ochránce rozpočtu, protože bude vyplácet méně úředníků u šaltru. Odbory posílí nad velkým tématem obnovené nezaměstnanosti. Akademici budou blouznit o počítačích, které už nepotřebují lidi. A občan zamáčkne slzu, protože čekal, že umělá inteligence se postaví na jeho stranu, na stranu svobody.

Jako občan bych přece čekal, že takto posíleni rozerveme okovy, kterými jsme přivázáni ke globalizačním závodům ke dnu. Že se pokusíme o lokální nezávislost na vyděračských vzdálených korporacích. Že se zpřístupní přímá demokracie, když jí digitalizace nabízí křídla. A že tak dostaneme prostor k prosazování vlastních místních pravidel, ve kterých jsou hrabivost a soupeření vytlačovány sdílením a reciprocitou.

Místo toho mám být jen pod důkladnějším dohledem? Tak to je opravdu nakládačka 4:0. Uklidnit mne může jen to, že co je naplánováno, to se neuskuteční. Co je naprogramováno, nefunguje. A kdybych se nakonec přecejen pokusil zařadit, šlápnu vedle, protože to nikdo nechtěl nacvičovat.

Dofňukat. Jde o úzký pohled ministerstva průmyslu, opomíjený občan se do hry vrátí. S tím nácvikem je to však vážné. K čemu by to bylo, i kdyby to fungovalo, když se toho nikdo nebude umět uchopit?

Ale ani s tím chybějícím nácvikem to není úplně beznadějné. Kde na to nestačí školy, ujímají se toho žáci. Profesor Michael Šebek, který vede Katedru řídící techniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT, mi před časem v rozhovoru pro Literární noviny popisoval studentskou soutěž robotiky. Původně ji vymyslel pro doktorandy ČVUT, ale pak se do toho začali hlásit i běžní studenti inženýrských oborů, po nich středoškoláci, a nakonec záklaďáci. Stačí na to lego a pár levných součástek.

Letos už byla tato soutěž mezinárodní se stovkami účastníků, roboti nastupovali například do zápasů sumo. V příštím 16. ročníku budou mladší roboti vracet domů ztraceného medvídka, zatímco vyšší ligu čeká soutěž Free Style nebo souboj robotů ve skladu o plechovky s kečupem.

Je tu i světová studentská soutěž umělé inteligence, odehrává se v Americe a pořádá ji Amazon. Tam jede za Česko elitní tým CIIRC ČVUT se svým žvanivým chatbotem Alquist. Soutěží se v umělé konverzaci. Kdo to zvládne bezchybně aspoň 20 minut, může vyhrát milion dolarů. CIIRC, to je ta budova v pytlíku na dolním okraji dejvického Kulaťáku. Sídlí v něm fungl nové integrované centrum robotiky a umělé inteligence, vytvořené českým průkopníkem, profesorem Vladimírem Maříkem.

Kluci kolem Alquistu nejsou žádná béčka. Americké soutěže se zúčastnili už loni a porazili týmy z Princetonu, MIT a Berkeley. Zato profesor Mařík měl horší rok. Nový rektor ČVUT jej nejprve vypudil z vedení CIIRC, než se na začátku listopadu našlo kompromisní řešení a zřídila se pro něj funkce vědeckého ředitele. Hodně se v tom angažoval premiér Andrej Babiš. Teď o tom Babiš s ulehčením referoval na návštěvě u německé kancléřky Angely Merkelové, neboť ta předtím s prof. Maříkem probírala možnosti česko-německé spolupráce.

Profesoři Šebek a Mařík patřili k tahákům podzimní Pražské bezpečnostní konference Střediska bezpečnostní politiky na FSV UK, jejíž část jsem popsal v předchozím příspěvku.

Oba zástupce vzdělávací sféry doplnil Ivan Pilný, nový „internetový“náměstek ministryně průmyslu. V minulé vládě byl ministrem financí, ale začínal v Microsoftu a zůstal oboru blízko.

V panelu, který probíral připravenost Česka na Společnost 4.0 bylo víc osobností, ale omezím se na tyto tři a proberu to nejzajímavější.

Profesor Michael Šebek se nejprve pozastavil nad tím, že v předchozím panelu (k ekonomické bezpečnosti) některé názory byly spíše ze Společnosti 1.0 nebo 2.0 (když se volalo po obnově učňovských zařízení a přizpůsobování škol okamžité potřebě podniků). „Ještě nikdy v dějinách lidstvo nevědělo o budoucnosti tak málo, jako dneska,“ varoval. Všechno se čím dál rychleji mění, a v budoucnu se to bude měnit ještě rychleji.

Jak se tedy připravit na budoucnost, která je nejistá, neznámá a bude se rychle měnit?

Zkusil tedy otázku - co proti tomu můžeme dělat? Odpověď je stručná: Vůbec nic. Odpor je marný. Na jedné straně mohou být nějaké zákony, ale na druhé straně budou počítačoví hackeři někde v garáži, kterým zákony nic neříkají. A to už prý existují i biologičtí hackeři, kteří v garážích vyrábějí biologické viry. Stačí na to dost jednoduché vybavení.

„Nemůžeme proti tomu udělat vůbec nic, musíme se s tím smířit a musíme se na to připravit,“ je přesvědčen Šebek.

Je skoro jisté, že roboti nás nahradí ve spoustě profesí. Spousta profesí zmizí, pokračoval. Téměř jistě vzniknou zase profese nové, takže se zdá, že to bude v pořádku. To však zdaleka není pravda. Poučme se z historie.

Třeba v Americe před sto lety pracovalo v zemědělství padesát procent obyvatelstva, ale dnes na to stačí jen pár lidí. Už první stroje, které se objevily na farmách, učinily spoustu zemědělských dělníků nezaměstnanými. Vedle toho, a právě v té chvíli, však začaly vznikat nové továrny, které spoustu dělníků potřebovaly. Myslíte, že se to takhle samo vyřešilo? Vůbec ne. Propuštění farmářští dělníci nebyli schopni v těch továrnách pracovat.

Americká vláda však udělala geniální věc, když totálně změnila systém vzdělávání. Právě tehdy zavedla high-schools, které má dnes 70 procent Američanů, takže vlastně o tři roky prodloužila povinné vzdělání. Ty tři roky stačily těm propuštěným dělníkům z farem na to, aby se vzdělali a mohli do továren nastoupit.

Profesor Šebek tedy shrnuje: Nevíme, co se stane. Stane-li se něco velkého, musíme úplně změnit vzdělání.

A jak jsou na tom naše školy? Podle Šebka jsou dobře připraveny na 19. století, kdy veškerá informatika byla psát a počítat.

Nemá smysl vzdělávat pro minulost, konstatuje profesor. A má smysl vzdělávat pro současnost? V minulém panelu mnohokrát zaznělo, že když firma potřebuje tu a tu profesi, tak jim ty lidi vzdělejme. Ale to je s odpuštěním naprostá hloupost, děsí se profesor. Vzdělání trvá dlouhou dobu, mezi deseti a dvaceti lety, a ty děti nebudou žít v současnosti. Proč by naše školy mělo zajímat, co ty firmy potřebujou dneska?

„Školy musí vzdělávat pro budoucnost. Tady cítíme spor: školy musí vzdělávat pro budoucnost, ale budoucnost je nejistá a rychle se měnící. Jak z toho?“

Ale ono to není tak, že o budoucnosti nic nevíme, vysvětluje profesor. My o ní víme poměrně dost, a sice právě to, že o ní nic nevíme. My o ní víme právě to, že se bude rychle měnit. Musíme tedy děti vzdělávat v tom, co se bude hodit v nejisté budoucnosti. Co se bude hodit v každé budoucnosti.

Rozhodně se v každé situaci hodí dobře myslet. Když budeme rozvíjet kreativní kritické myšlení, je to dobrý vklad do budoucna. Školy se musí stát brain fitness centry. „Uvedu příklad: Ztloustnul jsem, měl bych zajít do fitka. Zblbnul jsem, měl bych zajít do školy. Ve středu vzdělání už není matematika, čeština nebo něco takového, ale trénink myšlení,“ trpělivě vysvětluje Šebek.

Další takovou důležitou věcí je tvořivost. Rozvineme-li tvořivost jakéhokoliv druhu - řemeslnou, uměleckou, technickou - tak to prostě umožní tu budoucnost tvořit. Nemusíme se pak učit budoucnost, kterou vytvořil někdo jiný.

Flexibilita je další zásadní věcí. Kolem je spousta změn, lidé si na ně stěžují a nejsou ochotni se jim přizpůsobit. Celý život dělali jedno povolání. Byl jsem celý život horník, a když teď důl zavřou, mohu jít akorát do důchodu. Proto bychom měli hned na začátku vzdělávání lidi připravit na to, že povolání změní několikrát za život. Normální je změna. Nezměna není normální.

Důležitá je spolupráce, spolupráce mezi lidmi, s roboty, počítači. Pro nějakého řemeslníka to bude podstatné. Tašku mu ponese ten robot, sám bude všeobecně šikovný řemeslník, a robot, který bude napojený na cloud , mu řekne všechno o pračkách a jejich spínačích. Proto není potřeba učit řemeslníka, jak vypadá pračka a spínač, je potřeba ho učit šikovnosti.

Našlo by se ještě pár dalších takových vlastností. Rozhodně mezi ně patří schopnost se po celý život učit. A co je lepší - být specialista, nebo generalista? Co se víc hodí v budoucnosti, o které nic nevíte?

Ve speciálnosti nás stroje předhánějí už dneska. Takže končí éra specialistů a začíná éra generalistů, prohlašuje profesor. Potřebujeme se vzdělávat v obecném porozumění základním principům, s tím, že další podrobné znalosti člověk během života několikrát získá, a zase zapomene.

„Takové školy jsou pro nás důležité k tomu, abychom byli future proof, odolní k budoucnosti. Ať už je jakákoliv,“ shrnul profesor Michael Šebek.

Profesor Vladimír Mařík vysvětlil, proč se nejprve uchytil pojem Průmysl 4.0. Průmysl byl totiž nejlépe připraven na totální prosíťování společnosti. Dnes může každý komunikovat s každým, člověk může komunikovat se stroji, stroje mezi sebou, a dokonce mohou komunikovat i výrobky, máme přece internet věcí. Ale je nezbytné uvažovat šířeji v rámci Společnosti 4.0, kde jsou také problémy bezpečnosti a etiky.

Technologicky jdeme dopředu, ale na etiku a bezpečnost zapomínáme. Všechno vidíme moc technicky - jestli to spojení funguje, jestli se dostaneme k datům, jestli z těch dat dokážeme něco vytěžit. Ale ani v průmyslu, kde se automatizace nejvíc prosadila, se s bezpečností nepokročilo. I tam je ten výzkum v plenkách, a odtud se bude odvíjet také další výzkum, který je potřebný pro systémovou bezpečnost celé společnosti.

Technika však neřeší etiku. A tak budeme potřebovat spolupráci se společenskými vědami, psychology, týmy, které etiku profesionálně umí. My to neumíme, konstatoval profesor Mařík.

„Je to silně interdisciplinární obor. Je nezbytné, aby všichni spolupracovali - společenské vědy, matematici, odboráři, všichni z nějakého pohledu. Aby spolupracovali na hledání pravidel pro chod zasíťovaných systémů, které jsou částečně technické a částečně s lidmi. Zatím se toho udělalo hrozně málo. Pořád se ženeme za lepšími technologiemi, za rychlejším, přenosem, za jemnějším obrazem, ale nemáme pořádný vědecký přístup, jak do toho vnést etiku a bezpečnost, to, co lidé možná budou potřebovat nejvíc,“ uzavřel český průkopník umělé inteligence.

Žijeme v době, kdy výkon technologie exponenciálně vzrůstá a její cena exponenciálně klesá. To má obrovské důsledky, na které nejsme připraveni, upozornil náměstek ministryně průmyslu Ivan Pilný. Neumíme s tím zacházet, a nejsou to jen problémy etické, pokračoval a vymezil se proti tvrzení z předchozího panelu, že potřebujeme umělou inteligencí, aby se do koridorů vešlo víc aut a vlaků. „Ne, my bychom měli tyto prostředky užívat jenom tak, jak je potřebujeme. Auta v soukromém vlastnictví jsou využívána na tři procenta, v korporátním vlastnictví na deset až dvacet procent. Nemá smysl budovat koridory, abychom tyto prostředky takto neefektivně využívali. Je to úplná změna myšlení. To není o tom, co je víc, ale o tom, co je správně.“

Musíme se zabývat i tím, kam až ty technologie pustíme. „Dospělo to už tak daleko, že kdybyste si chtěl někdo vyrobit holčičku se zrzavými vlásky a modrýma očima, tak ji můžete mít. Je otázka, jestli to chceme.“ Je to etický problém, na který nejsme připraveni.

Nemáme na to legislativu. Jak si poradit s autem bez řidiče, které mělo nehodu, ale mohlo si vybrat, koho ohrozí. Je to věc pojištění? Kdo odpovídá za to, že se něco stane? Je to výrobce auta? Je to výrobce jeho softwaru? Je to ten řidič, který tam možná byl? Kdo to je? Na to nejsme připraveni.

A nyní ke vzdělávání:

„Náš vzdělávací systém stále připravuje studenty na profese, které už nebudou existovat nebo se výrazně změní. Nejsme schopni nějakým způsobem reagovat. Dosud jsem zastával, a vlastně ještě zastávám funkci zmocněnce pro digitální vzdělávání - to není o tom, jak zacházet s počítačem, ale jak nastolit úplně nový způsob výuky založený na tomto nástroji. Výuky, kterou je možné personalizovat, protože ji můžeme využít kdykoliv a kdekoliv. Výuky, která je škálovatelná, protože když učitel něco umí, a třeba líp než jiní, tak stále stojí jen před padesáti studenty, zatímco na internetu je zásah daleko větší. Je to taky technologie, která umožní efektivní reakci na to, jak se svět kolem nás mění.

Co by měla udělat státní správa? Především si to uvědomit, a do této oblasti masivně investovat. Týká se to jak vzdělávání, tak umělé inteligence a robotiky. Je třeba vybudovat digitální infrastrukturu. V minulém panelu tady byla zmiňována jakákoliv infrastruktura, dopravní, vodní, energetická. Žádná z těchto infrastruktur nemůže existovat bez té digitální, a my jsme v tom opravdu velmi pozadu.“

Vstřícně se staví ke co-workingu, když se lidé na internetu sdružují a prodávají svoji práci. Pokud jde o zdanění, zanechávají po sobě stopu, takže je to jen otázka přizpůsobení daňového systému. Ale je to velmi efektivní způsob, jak dosáhnout nějaké spolupráce, sdružení k řešení nějaké problému. Je to podle něj daleko efektivnější, než aby lidé chodili 8 hodin do práce a snažili se zoufalým způsobem kooperovat. To jsou nové způsoby, na které nejsme připraveni.

Není to jen v oblasti práce nebo vzdělávání. Je to třeba v medicíně. Ta je zatížena obrovskými náklady částečně proto, že nevyužívá anonymizovaná data. Když vytvoříte nový lék, je to jako když střílíte brokovnicí na vrabce, některý brok trefí, jiný míří vedle. Anonymizovaná data by umožnila ten proces zefektivnit a zpřesnit.

„Znovu opakuji, nejsme připraveni. Nejen mnozí politici, ale i podnikatelé nevnímají, že ta doba nepřijde - ta doba je už tady,“ upozornil Ivan Pilný.


24. 11. 2018; Mladá fronta Dnes

Ceny pro vědce: DNA pšenice i hledání písmen

PRAHA Ocenění Česká hlava dostali kromě rostlinného genetika Jaroslava Doležela, laureáta hlavní Národní ceny vlády, další tři vědci a jedna firma. Ceny převezmou zítra večer v Praze.

Doležel z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd se věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté.

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy jsou uděleny za práce studentů doktorandského studia. Lukáš Neumann z Fakultyelektrotechnické ČVUT jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

Za přírodní vědy obdržela cenu Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A.

Laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun.


24. 11. 2018; Pražský deník

Skoncujeme s hladem na světě, věří vítěz ceny Česká hlava

Sedmnáct ročníků a 30 milionů korun odměn, to je stručná bilance ocenění Česká hlava, které je věnováno nejlepším mozkům v oblasti vědy a techniky. Letošním držitelem Národní ceny Česká hlava, kterou uděluje vláda, se stal rostlinný genetik, profesor Jaroslav Doležel.

Celý život se zabývá studiem struktury a evoluce genomu rostlin a jako jeden z prvních na světě vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Právě využití této metody usnadnilo přečtení složitých genomů významných plodin včetně pšenice.

Po včerejším oznámení výsledků České hlavy se Deník Jaroslava Doležela zeptal na jeho práci.

- Váš výzkum může mít nedozírné praktické dopady, neboť stále existuje mnoho zemí, kde lidé trpí hladem a je těžké tam cokoli pěstovat. V jakém horizontu se podle vás podaří díky vědě zařídit, aby lidé neměli hlad?

Před několika lety se očekávalo, že v dnešní době na světě už hlad nebude. Realita je ovšem taková, že každý devátý člověk trpí hladem, 900 milionů lidí. Proto jde o velkou výzvu a já věřím, že se to podaří, neboť budeme umět vyšlechtit nové odrůdy, které bude možné pěstovat za nepříznivých klimatických podmínek, budou umět lépe využívat živiny, budou mít lepší kořenový systém, aby si dokázaly snadněji opatřit vláhu. Musíme si ovšem přiznat, že jde o vzdálený cíl, jehož bychom bez studia dědičné informace nikdy nedosáhli.

Díky tomu budeme vědět, která její část odpovídá za jakou vlastnost. Pomocí moderních metod pak získáme odrůdy, jež to snad jednou všechno zařídí.

- Uvedl jste, že nedávné přečtení genomu pšenice je srovnatelné s cestou na Měsíc. Proč je to tak důležité?

Pšenice je jedna z nejvýznamnějších plodin na světě. Vedou se diskuse, zda to prvenství má pšenice, kukuřice nebo sója. Pšenice se pěstuje na největší ploše, takže ovlivňuje hospodářství a zemědělství v nejvíce zemích světa, je také přizpůsobivější než kukuřice. Pšenice člověku poskytuje dvacet procent bílkovin a pětinu energie. To je zásadní argument. Dědičnou informaci rýže i kukuřice známe už řadu let. Pšenice má ale pětkrát větší dědičnou informaci než člověk, je velmi složitá, a proto její čtení trvalo mnohem déle.

- Co tedy znamená, že už ji známe?

Například jsme schopni identifikovat oblasti, které jsou odpovědné za odolnost vůči nějaké chorobě. Když šlechtitel kombinuje různé odrůdy, získá osivo a v klasickém šlechtění musí počkat, jak se rostlina projeví na poli. Když tam shodou okolností škůdce nebude, nic nezjistí a čeká další rok. Pokud zná dědičné informace a ví, která část za co odpovídá, nechá si jen semínka, která nesou požadovaný gen odolnosti. To je obrovská úspora času, energie a peněz.

- Jak k objevu přispěl tým českých vědců?

K přečtení genomu pšenice jsme přispěli naprosto zásadně právě proto, že dědičná informace je tak složitá.

Vyvinuli jsme metodu, s jejíž pomocí je možné rozdělit ji na 21 částí, takže se všechno dvacetkrát zjednodušilo.

V letech 2002 až 2003, kdy se projekt spustil, jsem přišli s chromozomovou strategií. Mezinárodní konsorcium tak mohlo okamžitě dědičnou informaci studovat, každý člen dostal jedem chromozom, čímž se vše urychlilo, neboť se zkoumalo nikoli posloupně, ale paralelně.

V roce 2014 se díky našemu zásadnímu příspěvku mohla publikovat pracovní verze dědičné informace pšenice a šlechtitelé už mohli tyto poznatky využívat. Pak následovalo vylepšování, doplňování mezer a v letošním roce byla publikovaná hotová sekvence genomu pšenice.

---

Česká hlava 2018

Cena Invence

JITKA PALICH FUČÍKOVÁ

S týmem spolupracovníků v Ústavu imunologie při 2. KF UK a v biotechnologické firmě SOTIO dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulinu zásadním způsobem ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi. Nyní se podílí na klinickém vývoji přípravků na bázi aktivní buněčné imunoterapie (DCVAC), které by v případě kladných výsledků mohly do deseti let pomoci pacientům s nádorovým onemocněním plic, prostaty a vaječníků.

Cena Industrie

IDEA STATICA S. R. O.

JURAJ ŠABATKA, LUBOMÍR ŠABATKA

Firma IDEA StatiCa vyrábí software, který pomáhá projektantům a statikům zajistit bezpečnost a spolehlivost navrhovaných budov, mostů a dalších konstrukcí. Spolu s českými univerzitami přišla s nápadem vícestupňového navrhování konstrukčních detailů. Její software používá více než 2000 firem v 70 zemích světa, mj. Museum of Future v Dubaji nebo velodrom v Jakartě.

Cena Doctorandus za přírodní vědy

IVANA MEJDROVÁ

Pokračovatelka Antonína Holého v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zkoumá skupinu enzymů (PI4K), které v buňkách ovlivňují řadu důležitých procesů a hrají klíčovou roli v infekcích způsobených viry. Umožňují množení jednoduchých RNA virů, které způsobují nachlazení, ale také encefalitidu nebo záněty srdce a mozku. Teorie Ivany Mejdrové předpokládá, že pokud zacílí právě na tyto enzymy, přestanou se viry množit a nebudou odolné proti léčbě.

Cena Doctorandus za technické vědy

LUKÁŠ NEUMANN

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT přinesl se svými kolegy celosvětově první metodu, která obecně řešila problém nalezení a přečtení textu v obraze. Jeho metoda kombinuje strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání jednotlivých písmen nezávisle na jejich orientaci a velikosti.

ČVUT algoritmus celosvětově patentovala, software koupila společnost Samsung pro své mobilní telefony. Lukáš Neumann nyní na Oxfordské univerzitě pracuje na výzkumu algoritmů umělé inteligence pro samořiditelná auta.


23. 11. 2018; CT24.cz

Nejvýznamnější vědeckou cenu Česká hlava dostal genetik Doležel. Rozluštil tajemství pšenice

Ocenění Česká hlava dostali kromě laureáta hlavní Národní ceny vlády, rostlinného genetika Jaroslava Doležela, další tři vědci a jedna firma. Ceny převezmou v neděli večer v Praze. Uspěly algoritmus pro rozpoznání písmen počítačem v obraze, prostředky proti virům způsobujícím vážná onemocnění nebo počítačový program pro výpočet stavebních konstrukcí. Laureáti byli odhaleni na dnešní tiskové konferenci v pražském Paláci Adria, ocenění pro Doležela schválila vláda už v říjnu.

Doležel působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a celý život se věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci. Jako jeden z prvních také vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Návrh na udělení Národní ceny vlády dává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a schvaluje jej kabinet.

"Dělá excelentní výzkum, je to člověk s vysokým mezinárodním přesahem a už dnes se stává vzorem a motivuje mladé lidi. Zkoumání genetických informací v DNA je atraktivní, navíc dokáže kultivovanou a populární formou poznatky předávat dál," ocenil Doležela místopředseda RVVI Karel Havlíček.Český algoritmus u Samsungu

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy jsou uděleny za práce studentů doktorského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

"To, že je to práce výjimečná i z mezinárodního hlediska, dokresluje, že licenci si koupila firma Samsung a máme to v našich mobilech," řekl předseda organizačního výboru České hlavy Václav Marek. Neumann v současnosti pracuje na Oxfordské univerzitě na výzkumu algoritmů umělé inteligence pro samořiditelná auta.Látky, které zabrání virům v rozvoji, a proteiny proti rakovině

Za přírodní vědy obdržela cenu Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A. "Hledá látky, které nehubí přímo vir, ale jsou zacíleny na lidský enzym tak, aby nedovolil viru se v organismu rozvinout," vysvětlil Marek.

Jitka Palich Fučíková s vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Motol spolu s biotechnologickou firmou SOTIO dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií. Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii. Fučíková obdržela cenu Invence společnosti Kapsch.Program, který se využívá v 60 zemích světa

Ocenění získala také společnost IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Pomocí softwaru projektuje přes 2000 firem ve více než 60 zemích světa, využit byl například při stavbě Muzea budoucnosti v Dubaji nebo nového velodromu v Jakartě. Firma získala Cenu ministerstva průmyslu a obchodu Industrie.

Ceny Česká hlava se letos udělují posedmnácté, laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun. "Porota složená ze zástupců Akademie věd ČR, podnikatelů i vysokých škol neoceňuje citační indexy a jiná pomocná kritéria, ale konkrétní vědecký projekt," řekl Marek. Nedělního galavečera se má zúčastnit premiér Andrej Babiš (ANO), ministři, poslanci, senátoři, rektoři, vědci a další osobnosti.


23. 11. 2018; iHNed.cz

Ve většině současných oborů nás nahradí roboti. Jejich nástup zvládnou ti, kdo se dokážou změnit, říká profesor kybernetiky a vynálezce Michael Šebek

Pedagog pražského ČVUT, vynálezce a podnikatel má jednu z příjemných vlastností vzdělaných lidí: složitá témata dokáže udržet v rovině dost obecné na to, aby si z nich něco odnesl i laik. Šebkovo varování zní: Budoucnost je za dveřmi, my však děláme, že se nic neděje. Český vědec tak nenabízí ujištění, že "všechno bude v pořádku", a nevypočítává, v jakých oblastech zůstane současný životní styl obyvatel vyspělých zemí beze změn. Připomíná, že na realitu, v níž se o slovo hlásí roboti a umělá inteligence, je už dnes každý sám - a nejlépe si do budoucna poradí ten, kdo si připustí, že možná bude muset začít znovu. Od nuly.

Díky rozvoji technologií zažily vyspělé státy v posledních 20 letech obrovské změny. Některé se nedaly předvídat. Máme vůbec představu, nač bychom se měli chystat, když se chceme "připravovat na budoucnost"?

Třeba já to vím a podle mého názoru to ví každý, kdo trochu přemýšlí. Musíme si prostě zvyknout na fakt, že to, co nás čeká, je nejisté. Věci kolem nás se mění rychle už dlouho, ale rychlost změny se zvyšuje. Jedním z jejích aspektů bude například ústup od specializace. Ta nebude potřeba už proto, že nevíme, nač se specializovat - je nesmysl se domnívat, že každý bude do konce života dělat totéž, s čím začínal. Stroje nás ve specializaci předhánějí už dnes.

V čem zatím člověk vede nad strojem?

Vede nad ním jen v tom, že dokáže sledovat obecné a přizpůsobovat se. To se týká třeba řemeslníků - do budoucna se uživí jen ti všeobecně schopní. Znáte to: když na nějakého narazíte, předcházíte si ho. Nemusí sice každému problému rozumět do detailu, ale umí dohledat, co je potřeba.

Dnes může mít k ruce tablet, v budoucnu může mít k ruce robota.

Profesor kybernetiky na Českém vysokém učení technickém v Praze, vedoucí katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické a oddělení kyberneticko-fyzikálních systémů Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.

Pracoval na řadě akademických pracovišť v zahraničí, působil také v Akademii věd České republiky.

Spoluzaložil a vede firmu PolyX na software pro polynomy (mnohočleny), polynomiální

matice a rovnice, a jejich aplikace v systémech, signálech a řízení.

Publikoval stovky článků ve špičkových světových časopisech. Pro Radu vlády České republiky hodnotí výsledky tuzemské vědy. Je členem vědeckých rad univerzit, fakult a ministerstev.

Takový řemeslník tedy má šanci, že si svou práci udrží?

Když bude chytrý, pak ano. Výrobní činnosti ale přejdou pod roboty pravděpodobně bez výjimky. V jedné věci však stroje budou mít potíž - v jednání s lidmi. Tady ostatně vidím největší prostor k uplatnění netechnicky orientovaných, tvůrčích osobností. Může se stát, že lidé přijdou o zaměstnání, ale začnou od státu dostávat peníze na živobytí - takzvaný nepodmíněný příjem. Tím se však všechno nevyřeší. Naším největším problémem bude nuda. Proto se vždy najde práce pro lidi, kteří budou ostatní bavit. Rozvíjet je. Starat se o ně, i když třeba jednou budeme mít roboty na péči o staré a nemohoucí.

Dá se říct, jak blízko jsme scénářům, o nichž mluvíte?

Kvalifikované odhady se pohybují na ose pěti až sta let.

Profesor z Massachusetts Institute of Technology futurolog Ray Kurzweil tvrdí, že on už neumře. Říká, že pokud nebude možné udržet ho při životě biologicky, nechá své vědomí nahrát do počítače. Jeho kolega, ještě slavnější robotik, mu oponuje: "Ale kdepak, ať se na to Kurzweil netěší, taky umře, taková možnost bude k dispozici až za století." Rozptyl v odhadech je velký. O lidech a jejich očekáváních dokonce existuje zákon, který praví, že v předpovědích technologického pokroku si lidé hodně slibují v krátkodobém horizontu, ale příšerně je podceňují v tom dlouhodobém. Na pětiletkách nezáleží. Ale až k další veliké změně dojde, ovlivní všechno.

Na jakou změnu jsme čekali, ale špatně jsme odhadli její nástup?

Třeba na technologii GPS. V době, kdy se o ní začalo mluvit, u nás byl komunismus, všichni jsme se na ni těšili. Pořád ale nebyla, vývoj narážel na finanční, technické i manažerské problémy. GPS přišla o 10 let později, než se čekalo, ale ani nejodvážnější vynálezci si nepředstavovali, že ji budeme mít v mobilu, takže když dnes jdeme na procházku, vidíme i to, na které straně chodníku stojíme. Přeceňovali jsme ji v krátkodobém horizontu, v dlouhodobém ji podceňovali. Začal bych se na vývoj připravovat hned, ostatně vzdělávání lidí trvá i 20 let. Dětem se dá začít vysvětlovat, že možná budou každých pět let dělat něco jiného.

Jste i vy připravený na jiné kariérní možnosti?

Já náhodou ano, ale to je rys mé povahy. Spousta profesí se mi zdá zajímavá. U svého oboru jsem skončil téměř náhodou.

Detailně rozumíte technologiím samořiditelných vozů, další změně, na niž si budeme zvykat. Jak daleko je jejich vývoj?

Daleko a běží neuvěřitelně rychle. Na auta bez řidiče nebudeme čekat dlouho, s nimi například zanikne povolání šoféra. Roboti už mezi námi jsou. Ve fastfoodech se například přistupuje k vyřazování lidí u příjmu objednávek. Můj známý, s nímž se vidím každý den na procházce se psem, má bar. Říká, že na bary uhodila se zákazem kouření těžká doba. Ptal se mě na robota barmana, kterého jsme postavili na ČVUT, zajímal se, zdali by se dal koupit. To samozřejmě nejde, můj známý by ovšem pár takových robotů potřeboval. Jeho bar je v centru Prahy, kam už Češi moc nechodí, ale stává se, že k němu přijde najednou třeba sto Číňanů, které je potřeba okamžitě obsloužit, protože během hodiny odejdou. Na to by potřeboval štáb lidských barmanů.

Kde jinde se tento trend ještě projevuje?

Na práci inženýrů se podepisuje už dlouho. Matematické metody a simulační nástroje jim umožňují postavit letadlo, které hned létá. Dřív existovala profese zkušebního pilota - to byl sebevrah, který si sedl do první verze stroje a riskoval, že se s ním po sto metrech zřítí. Dnes se vyrobí nový Airbus, dá se do něj náklad, sedne si do něj 10 lidí a nic jim nehrozí. Viděl jsem také několik amerických advokátních kanceláří, které na webu nabízejí obchodní smlouvy vyhotovené umělou inteligencí. Jednoduché smlouvy vám může napsat stroj. Ve smlouvách o miliardu dolarů ale člověka nenahradíte.

Jak vnímáte společenské změny, které technologie způsobily? Bude jich přibývat?

Za politické problémy, které se na světě už objevily, jsme jako společnost zodpovědní. Před 30 lety v USA dopadla automatizace na středně kvalifikovanou pracovní sílu. Je docela jasné, proč nepostihla ty nejvíce vzdělané, ale bylo by zajímavé se ptát, proč nepostihla ty nejméně vzdělané. U nás to zatím vypadá opačně. Zdá se nám, že na práci není dostatek lidí, ale to podle mě svědčí jen o tom, že náš průmysl není v normální kondici.

Tahat emoce do vědy není vděčné, ale přemýšlí někdy vědec o tom, co jeho vynález může znamenat pro člověka a jeho život?

Otázka spíš zní, kdo by o tom měl přemýšlet. V inženýrských a přírodních vědách se to liší člověk od člověka a vynálezu. Velký nedostatek spatřuji ve společenských a humanitních vědách. V nich nejenže nevidím pokrok, ale ani snahu o něj. Že by se někdo prakticky zabýval etickými otázkami spojenými s auty bez řidiče? Bez zbytečných intelektuálních cvičení? Společenské vědy by také měly urychleně začít řešit otázku, co budeme dělat s lidmi, kteří přijdou o práci. Kolegové z těchto oborů se pořád orientují na popis stavu spíš než na vymýšlení nových pozic. Ohlížejí se zpátky, což je sice pěkné, ale Platon bohužel o robotech nic nenapsal. A ten by o nich docela jistě přemýšlel. Kdyby se tito kolegové chovali víc jako Platonové a hledali řešení namísto věštění apokalypsy, jsem si jistý, že by se našla i spousta firem, která by za jejich poznatky byla ochotná zaplatit.

Co se stane, když se vědci z humanitních oborů do tématu nepustí?

Inženýři to nějak zbastlí, protože jim nic jiného nezbude. Nějak to prostě dopadne. Chvíli to bude fungovat, pak se najdou chyby, potom se to opraví.

Zdá se nám, že na práci není dostatek lidí, ale to svědčí jen o tom, že náš průmysl není v normální kondici.

A kdo bude pracovat s obyčejným lidským strachem z neznámého? Přiznám se, že když jsem poprvé viděla video s robotem od Boston Dynamics, na němž kyborg plavně přeskakuje bednu a nechává člověka, aby do něho šťouchal tyčí, ozývaly se ve mně primitivní instinkty.

Se strachem se mělo pracovat dávno. Snad se to už mění. Na ČVUT se tomu trochu věnujeme, snažíme se kontaktovat kolegy z ostatních univerzit. Technologická agentura České republiky má také program orientovaný na společenské problémy spojené s technologiemi. Pokud vím, téma zajímá některé nadnárodní firmy, dále jednoho dva politiky, jež znám osobně. Není vyloučeno, že pro nové situace, které přijdou, nebudou včas existovat zákony, a po 20 letech se na současné období budeme dívat, jako se dnes díváme na divokou privatizaci. Uznávám, že připravit se na budoucnost není jednoduché.

Začínám být trochu nervózní, uklidníte mě nějak?

To víte, že ano. Musím ale vyvažovat. Toho, kdo se bojí, uklidňuji, toho, kdo se nebojí vůbec, trochu vyděsím. Obojí je totiž pravda. Podle mě to bude tak, že ve většině současných profesí nás roboti skutečně nahradí. Na druhou stranu jsem si jistý, že vzniknou nové obory lidské činnosti, ačkoliv si je zatím nedovedeme představit. V historii to tak bylo vždy. Jedním z motorů, které změnu ženou, je lidská nenasytnost - s rozvojem možností rostou i lidské potřeby. Před 50 lety ještě nikomu nevadilo, že nemá pokémona, dnes rodiče dřou do úmoru, aby ho svému dítěti mohli koupit. Někde jsem četl, že kdyby nám stačilo žít stejně kvalitně jako před 70 lety, mohli bychom pracovat třetinu současné doby. Dnes se vás u pohovorů ptají, jestli umíte pracovat s počítačem, později se budou ptát na to, jestli umíte pracovat s robotem. Spolupráce člověka s robotem je totiž ještě lepší, než když každý pracuje sám.


23. 11. 2018; novinky.cz

Českou hlavu dostali čtyři vědci a jedna firma

Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní Národní ceny vlády, rostlinného genetika Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, další tři vědci a jedna firma. Ceny převezmou v neděli večer v Praze. Uspěly algoritmus pro rozpoznání písmen počítačem v obraze, prostředky proti virům způsobujícím vážná onemocnění či počítačový program pro výpočet stavebních konstrukcí.

Laureáti byli odhaleni na páteční tiskové konferenci v pražském Paláci Adria, ocenění pro Doležela schválila vláda v říjnu. A přímo na cenu Česká hlava byl navržen již v září. [celá zpráva]

Doležel se celý život věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci. [celá zpráva]

Jako jeden z prvních také vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Návrh na udělení Národní ceny vlády dává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a schvaluje jej vláda.

Jaroslav Doležel

"Dělá excelentní výzkum, je to člověk s vysokým mezinárodním přesahem a už dnes se stává vzorem a motivuje mladé lidi. Zkoumání genetických informací v DNA je atraktivní, navíc dokáže kultivovanou a populární formou poznatky předávat dál,” ocenil Doležela místopředseda RVVI Karel Havlíček.

Úspěch doktoranda z ČVUT

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy jsou uděleny za práce studentů doktorandského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické ČVUT

"To, že je to práce výjimečná i z mezinárodního hlediska, dokresluje, že licenci si koupila firma Samsung a máme to v našich mobilech,” řekl předseda organizačního výboru České hlavy Václav Marek.

Neumann v současnosti pracuje na Oxfordské univerzitě na výzkumu algoritmů umělé inteligence pro samořiditelná auta.

Nedovolit viru se v organismu rozvinout

Za přírodní vědy obdržela cenu Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A.

Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

"Hledá látky, které nehubí přímo vir, ale jsou zacíleny na lidský enzym tak, aby nedovolil viru se v organismu rozvinout,” vysvětlil Marek.

Zlepšit prognózy u rakoviny plic

Jitka Palich Fučíková s vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnici Motol a s biotechnologickou firmou SOTIO dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií.

Jitka Palich Fučíková z Ústavu imunologie na 2. LF UK, FN Motol a biotechnologické společnosti Sotio

Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii. Fučíková obdržela cenu Invence společnosti Kapsch.

Bezpečné stavby

Ocenění získala také společnost IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Pomocí softwaru projektuje přes 2000 firem ve více než 60 zemích světa, využit byl například při stavbě Muzea budoucnosti v Dubaji nebo nového velodromu v Jakartě. Firma získala Cenu ministerstva průmyslu a obchodu Industrie.

Finanční a obchodní ředitel společnosti IDEA StatiCa Juraj Šabatka (vlevo) a ředitel společnosti Lubomír Šabatka

Ceny Česká hlava se letos udělují posedmnácté, laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun. "Porota složená ze zástupců Akademie věd, podnikatelů i vysokých škol neoceňuje citační indexy a jiná pomocná kritéria, ale konkrétní vědecký projekt,” podotkl Marek.

Nedělního galavečera se mají zúčastnit premiér Andrej Babiš (ANO), ministři, poslanci, senátoři, rektoři, vědci a další osobnosti.


23. 11. 2018; lidovky.cz

Rozpoznávání písmen v obraze či boj s nebezpečnými viry. Udělovaly se ceny Česká hlava

Ocenění Česká hlava dostali kromě laureáta hlavní Národní ceny vlády, rostlinného genetika Jaroslava Doležela další tři vědci a jedna firma. Ceny převezmou v neděli večer v Praze.

Uspěly algoritmus pro rozpoznání písmen počítačem v obraze, prostředky proti virům způsobujícím vážná onemocnění nebo počítačový program pro výpočet stavebních konstrukcí. Laureáti byli odhaleni na páteční tiskové konferenci v pražském Paláci Adria, ocenění pro Doležela schválila vláda už v říjnu.

Doležel působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a celý život se věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci. Jako jeden z prvních také vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Návrh na udělení Národní ceny vlády dává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a schvaluje jej vláda.

"Dělá excelentní výzkum, je to člověk s vysokým mezinárodním přesahem a už dnes se stává vzorem a motivuje mladé lidi. Zkoumání genetických informací v DNA je atraktivní, navíc dokáže kultivovanou a populární formou poznatky předávat dál," ocenil Doležela místopředseda RVVI Karel Havlíček. Studenti ČVUT vymysleli algoritmus pro Samsung

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy jsou uděleny za práce studentů doktorandského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

"To, že je to práce výjimečná i z mezinárodního hlediska, dokresluje, že licenci si koupila firma Samsung a máme to v našich mobilech," řekl předseda organizačního výboru České hlavy Václav Marek. Neumann v současnosti pracuje na Oxfordské univerzitě na výzkumu algoritmů umělé inteligence pro samořiditelná auta.

Za přírodní vědy obdržela cenu Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A. "Hledá látky, které nehubí přímo vir, ale jsou zacíleny na lidský enzym tak, aby nedovolil viru se v organismu rozvinout," vysvětlil Marek. Laureáti získali 1,5 milionu korun

Jitka Palich Fučíková s vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Motol a s biotechnologickou firmou SOTIO dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií. Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii. Fučíková obdržela cenu Invence společnosti Kapsch.

Ocenění získala také společnost IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Pomocí softwaru projektuje přes 2000 firem ve více než 60 zemích světa, využit byl například při stavbě Muzea budoucnosti v Dubaji nebo nového velodromu v Jakartě. Firma získala Cenu ministerstva průmyslu a obchodu Industrie.

Ceny Česká hlava se letos udělují posedmnácté, laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun. "Porota složená ze zástupců Akademie věd ČR, podnikatelů i vysokých škol, neoceňuje citační indexy a jiná pomocná kritéria, ale konkrétní vědecký projekt," řekl Marek. Nedělního galavečera se má zúčastnit premiér Andrej Babiš (ANO), ministři, poslanci, senátoři, rektoři, vědci a další osobnosti.


23. 11. 2018; ego!

Nástup robotů zvládnou ti, kdo se dokážou změnit

Profesor kybernetiky Michael Šebek tvrdí, že s rozvojem technologií se velkým problémem stane nuda. A proto se vždy najde práce pro lidi, kteří budou ostatní bavit, rozvíjet je a starat se o ně.

Pedagog pražského ČVUT, vynálezce a podnikatel má jednu z příjemných vlastností vzdělaných lidí: složitá témata dokáže udržet v rovině dost obecné na to, aby si z nich něco odnesl i laik. Šebkovo varování zní: Budoucnost je za dveřmi, my však děláme, že se nic neděje. Český vědec tak nenabízí ujištění, že "všechno bude v pořádku", a nevypočítává, v jakých oblastech zůstane současný životní styl obyvatel vyspělých zemí beze změn. Připomíná, že na realitu, v níž se o slovo hlásí roboti a umělá inteligence, je už dnes každý sám - a nejlépe si do budoucna poradí ten, kdo si připustí, že možná bude muset začít znovu. Od nuly.

- Díky rozvoji technologií zažily vyspělé státy v posledních 20 letech obrovské změny. Některé se nedaly předvídat. Máme vůbec představu, nač bychom se měli chystat, když se chceme "připravovat na budoucnost"?

Třeba já to vím a podle mého názoru to ví každý, kdo trochu přemýšlí. Musíme si prostě zvyknout na fakt, že to, co nás čeká, je nejisté. Věci kolem nás se mění rychle už dlouho, ale rychlost změny se zvyšuje. Jedním z jejích aspektů bude například ústup od specializace. Ta nebude potřeba už proto, že nevíme, nač se specializovat - je nesmysl se domnívat, že každý bude do konce života dělat totéž, s čím začínal. Stroje nás ve specializaci předhánějí už dnes.

- V čem zatím člověk vede nad strojem?

Vede nad ním jen v tom, že dokáže sledovat obecné a přizpůsobovat se. To se týká třeba řemeslníků - do budoucna se uživí jen ti všeobecně schopní. Znáte to: když na nějakého narazíte, předcházíte si ho. Nemusí sice každému problému rozumět do detailu, ale umí dohledat, co je potřeba. Dnes může mít k ruce tablet, v budoucnu může mít k ruce robota.

- Takový řemeslník tedy má šanci, že si svou práci udrží?

Když bude chytrý, pak ano. Výrobní činnosti ale přejdou pod roboty pravděpodobně bez výjimky. V jedné věci však stroje budou mít potíž - v jednání s lidmi. Tady ostatně vidím největší prostor k uplatnění netechnicky orientovaných, tvůrčích osobností. Může se stát, že lidé přijdou o zaměstnání, ale začnou od státu dostávat peníze na živobytí - takzvaný nepodmíněný příjem. Tím se však všechno nevyřeší. Naším největším problémem bude nuda. Proto se vždy najde práce pro lidi, kteří budou ostatní bavit. Rozvíjet je. Starat se o ně, i když třeba jednou budeme mít roboty na péči o staré a nemohoucí.

- Dá se říct, jak blízko jsme scénářům, o nichž mluvíte?

Kvalifikované odhady se pohybují na ose pěti až sta let. Profesor z Massachusetts Institute of Technology futurolog Ray Kurzweil tvrdí, že on už neumře. Říká, že pokud nebude možné udržet ho při životě biologicky, nechá své vědomí nahrát do počítače. Jeho kolega, ještě slavnější robotik, mu oponuje: "Ale kdepak, ať se na to Kurzweil netěší, taky umře, taková možnost bude k dispozici až za století." Rozptyl v odhadech je velký. O lidech a jejich očekáváních dokonce existuje zákon, který praví, že v předpovědích technologického pokroku si lidé hodně slibují v krátkodobém horizontu, ale příšerně je podceňují v tom dlouhodobém. Na pětiletkách nezáleží. Ale až k další veliké změně dojde, ovlivní všechno.

- Na jakou změnu jsme čekali, ale špatně jsme odhadli její nástup?

Třeba na technologii GPS. V době, kdy se o ní začalo mluvit, u nás byl komunismus, všichni jsme se na ni těšili. Pořád ale nebyla, vývoj narážel na finanční, technické i manažerské problémy. GPS přišla o 10 let později, než se čekalo, ale ani nejodvážnější vynálezci si nepředstavovali, že ji budeme mít v mobilu, takže když dnes jdeme na procházku, vidíme i to, na které straně chodníku stojíme. Přeceňovali jsme ji v krátkodobém horizontu, v dlouhodobém ji podceňovali. Začal bych se na vývoj připravovat hned, ostatně vzdělávání lidí trvá i 20 let. Dětem se dá začít vysvětlovat, že možná budou každých pět let dělat něco jiného.

- Jste i vy připravený na jiné kariérní možnosti?

Já náhodou ano, ale to je rys mé povahy. Spousta profesí se mi zdá zajímavá. U svého oboru jsem skončil téměř náhodou.

- Detailně rozumíte technologiím samořiditelných vozů, další změně, na niž si budeme zvykat. Jak daleko je jejich vývoj?

Daleko a běží neuvěřitelně rychle. Na auta bez řidiče nebudeme čekat dlouho, s nimi například zanikne povolání šoféra. Roboti už mezi námi jsou. Ve fastfoodech se například přistupuje k vyřazování lidí u příjmu objednávek. Můj známý, s nímž se vidím každý den na procházce se psem, má bar. Říká, že na bary uhodila se zákazem kouření těžká doba. Ptal se mě na robota barmana, kterého jsme postavili na ČVUT, zajímal se, zdali by se dal koupit. To samozřejmě nejde, můj známý by ovšem pár takových robotů potřeboval. Jeho bar je v centru Prahy, kam už Češi moc nechodí, ale stává se, že k němu přijde najednou třeba sto Číňanů, které je potřeba okamžitě obsloužit, protože během hodiny odejdou. Na to by potřeboval štáb lidských barmanů.

- Kde jinde se tento trend ještě projevuje?

Na práci inženýrů se podepisuje už dlouho. Matematické metody a simulační nástroje jim umožňují postavit letadlo, které hned létá. Dřív existovala profese zkušebního pilota - to byl sebevrah, který si sedl do první verze stroje a riskoval, že se s ním po sto metrech zřítí. Dnes se vyrobí nový Airbus, dá se do něj náklad, sedne si do něj 10 lidí a nic jim nehrozí. Viděl jsem také několik amerických advokátních kanceláří, které na webu nabízejí obchodní smlouvy vyhotovené umělou inteligencí. Jednoduché smlouvy vám může napsat stroj. Ve smlouvách o miliardu dolarů ale člověka nenahradíte.

- Jak vnímáte společenské změny, které technologie způsobily? Bude jich přibývat?

Za politické problémy, které se na světě už objevily, jsme jako společnost zodpovědní. Před 30 lety v USA dopadla automatizace na středně kvalifikovanou pracovní sílu. Je docela jasné, proč nepostihla ty nejvíce vzdělané, ale bylo by zajímavé se ptát, proč nepostihla ty nejméně vzdělané. U nás to zatím vypadá opačně. Zdá se nám, že na práci není dostatek lidí, ale to podle mě svědčí jen o tom, že náš průmysl není v normální kondici.

- Tahat emoce do vědy není vděčné, ale přemýšlí někdy vědec o tom, co jeho vynález může znamenat pro člověka a jeho život?

Otázka spíš zní, kdo by o tom měl přemýšlet. V inženýrských a přírodních vědách se to liší člověk od člověka a vynálezu. Velký nedostatek spatřuji ve společenských a humanitních vědách. V nich nejenže nevidím pokrok, ale ani snahu o něj. Že by se někdo prakticky zabýval etickými otázkami spojenými s auty bez řidiče? Bez zbytečných intelektuálních cvičení? Společenské vědy by také měly urychleně začít řešit otázku, co budeme dělat s lidmi, kteří přijdou o práci. Kolegové z těchto oborů se pořád orientují na popis stavu spíš než na vymýšlení nových pozic. Ohlížejí se zpátky, což je sice pěkné, ale Platon bohužel o robotech nic nenapsal. A ten by o nich docela jistě přemýšlel. Kdyby se tito kolegové chovali víc jako Platonové a hledali řešení namísto věštění apokalypsy, jsem si jistý, že by se našla i spousta firem, která by za jejich poznatky byla ochotná zaplatit.

- Co se stane, když se vědci z humanitních oborů do tématu nepustí?

Inženýři to nějak zbastlí, protože jim nic jiného nezbude. Nějak to prostě dopadne. Chvíli to bude fungovat, pak se najdou chyby, potom se to opraví.

- A kdo bude pracovat s obyčejným lidským strachem z neznámého? Přiznám se, že když jsem poprvé viděla video s robotem od Boston Dynamics, na němž kyborg plavně přeskakuje bednu a nechává člověka, aby do něho šťouchal tyčí, ozývaly se ve mně primitivní instinkty.

Se strachem se mělo pracovat dávno. Snad se to už mění. Na ČVUT se tomu trochu věnujeme, snažíme se kontaktovat kolegy z ostatních univerzit. Technologická agentura České republiky má také program orientovaný na společenské problémy spojené s technologiemi. Pokud vím, téma zajímá některé nadnárodní firmy, dále jednoho dva politiky, jež znám osobně. Není vyloučeno, že pro nové situace, které přijdou, nebudou včas existovat zákony, a po 20 letech se na současné období budeme dívat, jako se dnes díváme na divokou privatizaci. Uznávám, že připravit se na budoucnost není jednoduché.

- Začínám být trochu nervózní, uklidníte mě nějak?

To víte, že ano. Musím ale vyvažovat. Toho, kdo se bojí, uklidňuji, toho, kdo se nebojí vůbec, trochu vyděsím. Obojí je totiž pravda. Podle mě to bude tak, že ve většině současných profesí nás roboti skutečně nahradí. Na druhou stranu jsem si jistý, že vzniknou nové obory lidské činnosti, ačkoliv si je zatím nedovedeme představit. V historii to tak bylo vždy. Jedním z motorů, které změnu ženou, je lidská nenasytnost - s rozvojem možností rostou i lidské potřeby. Před 50 lety ještě nikomu nevadilo, že nemá pokémona, dnes rodiče dřou do úmoru, aby ho svému dítěti mohli koupit. Někde jsem četl, že kdyby nám stačilo žít stejně kvalitně jako před 70 lety, mohli bychom pracovat třetinu současné doby. Dnes se vás u pohovorů ptají, jestli umíte pracovat s počítačem, později se budou ptát na to, jestli umíte pracovat s robotem. Spolupráce člověka s robotem je totiž ještě lepší, než když každý pracuje sám.

---

Michael Šebek (64) Profesor kybernetiky na Českém vysokém učení technickém v Praze, vedoucí katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické a oddělení kyberneticko-fyzikálních systémů Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky. Pracoval na řadě akademických pracovišť v zahraničí, působil také v Akademii věd České republiky. Spoluzaložil a vede firmu PolyX na software pro polynomy (mnohočleny), polynomiální matice a rovnice, a jejich aplikace v systémech, signálech a řízení. Publikoval stovky článků ve špičkových světových časopisech. Pro Radu vlády České republiky hodnotí výsledky tuzemské vědy. Je členem vědeckých rad univerzit, fakult a ministerstev. Zdá se nám, že na práci není dostatek lidí, ale to svědčí jen o tom, že náš průmysl není v normální kondici.


23. 11. 2018; ceskebudejovicednes.cz

Strakoničtí gymnazisté zvítězili v předkole Robosoutěže 2018

JIHOČESKÝ KRAJ - Dvoučlenné družstvo Magdalény Kůtové (oktáva) a Miroslava Matějčka (3.A) pod vedením Mgr. Pavla Navrátila zvítězilo v prvním předkole letošní středoškolské robosoutěže na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

V konkurenci 38 družstev se po úvodních jízdách dokázal strakonický robot postupně probojovat všemi vyřazovacími jízdami. Studenti měli na jeho stavbu a naprogramování necelé dva měsíce. Přestože jejich robot vzbudil u mnoha soupeřů dojem prosté konstrukce, dokázal zvítězit díky kvalitnímu naprogramování, které se osvědčilo při řešení všech záludných úkolů. Naše družstvo tak mohlo zúročit již několikaleté zkušenosti získané ve školním robotickém kroužku vedeném naším obětavým kolegou.

Jelikož je Jihočeský kraj zřizovatelem Gymnázia Strakonice, přejeme týmu GYMSTR 8.O hodně štěstí do finále soutěže a držíme palce!


22. 11. 2018; abicko.cz

Uvnitř egyptských pyramid: Češi odhalují záhady

V posledním ábíčku z roku 2018 se věnujeme průniku výzkumů českých egyptologů a vědců z Českého vysokého učení technického. A tady se podíváte dovnitř pyramid v 360° videu!

Čeští egyptologové jsou proslavení svými nálezy v oblasti Abusír. Ta leží několik desítek kilometrů od pohřebního komplexu pyramid v Gíze. Na videu, které vidíte pod tímto textem, se dovnitř pyramid podíváte a dokonce se můžete myší rozhlížet a všechno prozkoumávat. A když se začtete do posledního ábíčka z roku 2018, dozvíte se, jak čeští egyptologové spolupracují s vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, aby se o životě ve starém Egyptě dozvěděli ještě více. Tak směle do toho!


22. 11. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Konference AXRO 2018 představí nové výsledky špičkových kosmických technologií

Ve dnech 27. až 30. listopadu 2018 se v prostorách pražské Vily Lanna (V sadech 1, Praha 6) uskuteční již 11. ročník mezinárodní vědecké konference AXRO. Jejím cílem je představení novinek a nových projektů v oblasti kosmického výzkumu v oboru rentgenového záření a souvisejících technologií.

Vědci budou především diskutovat o nových a budoucích technologiích v oblasti rentgenových dalekohledů, které musí být umístěny na palubě družic, protože zemské ovzduší rentgenové záření nepropouští.

Konferenci pořádanou pod záštitou rektora ČVUT zahájí prorektor ČVUT pro vědeckou a výzkumnou činnost prof. Zbyněk Škvor, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Pavel Ripka, a za spolupořádající Astronomický ústav AV ČR jeho ředitel prof. Vladimír Karas.

Pořadatelé, vědci a doktorandi z Fakulty elektrotechnické ČVUT, budou prezentovat a diskutovat pokrok ve vývoji a testech inovačních typů rentgenové optiky, ale také přiblíží dosavadní výsledky rentgenového monitoru na palubě české minidružice VZLUSAT1 a českého raketového experimentu REX americké NASA, na nichž se podílely i další pracoviště ČVUT, a to Ústav technické a experimentální fyziky a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT. Představeny budou i výsledky společných česko-bavorských projektů, zaměřených na vývoj speciálních odrazivých vrstev pro rentgenové dalekohledy. Prostor bude věnován i účasti vědců z Fakulty elektrotechnické na projektu Evropské unie AHEAD, v jehož rámci byly připraveny a otestovány vzorky inovační rentgenové optiky typu Kirkpatrick Baez pro projekt ESA ATHENA a to s velmi slibnými výsledky.

Na konferenci budou také představeny nové kosmické projekty, na kterých se v několika případech podílí právě tým doc. Hudce z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Konkrétně se jedná o projekt velkého kosmického rentgenového dalekohledu Evropské kosmické agentury ESA ATHENA, dále pak o střední misi ESA THESEUS, v níž tým Fakulty elektrotechnické ČVUT patří do hlavního konsorcia a podílel se na přípravě návrhu, a dále projekt ESA SMILE, ESA již realizovaný, kde rovněž je účast fakulty na úrovni hlavního konsorcia. Tyto projekty představí buď hlavní řešitelé, nebo jimi delegovaní zástupci.

Řada příspěvků bude věnována i novým a připravovaným kosmickým projektům USA, Japonska a Číny. Další informace o konferenci AXRO 2018 jsou k dispozici ZDE.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci Kampusu Dejvice v Technické ulici a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. - 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. - 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.


21. 11. 2018; enviweb.cz

První ročník Energetické olympiády pořádané na ČVUT v Praze vyhráli studenti z Gymnázia Nad Alejí

V pátek 16. listopadu se na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze uskutečnilo finále prvního ročníku Energetické olympiády. Z celkových 310 přihlášených týmů jich do závěrečného kola postoupilo 29. Na první příčce se umístil tým ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí. Během dne byly pro středoškoláky připravené zajímavé přednášky a Publikováno na webu oEnergetice.cz


21. 11. 2018; Mladá fronta Dnes

Samořiditelná auta dostala v Česku vzpruhu

Autonomní řízení aut pohnulo Českem. Stát podpoří půl miliardou korun výstavbu testovacího polygonu automobilky BMW, jak včera schválila vláda.

BMW plánuje během sedmi let investovat do vybudování centra pro vývoj vozidel a asistenčních systémů 2,55 miliardy. Fungovat má od konce roku 2022.

Většinu z více než půlmiliardové pobídky má tvořit sleva na dani z příjmu (201,8 milionu) a dotace na pořízení majetku (255 milionů). Zbytek pak dotace na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců (46,9 milionu) a dotace na tvorbu nových pracovních míst (25 milionů).

Míst, kde se budou testovat auta bez řidiče, by ovšem v Česku mělo vzniknout mnohem víc. Už dnes zkouší prototypy s prvky autonomního řízení na svém polygonu v Milovicích společnost Valeo, která je velkým světovým dodavatelem pro autoprůmysl a v Praze má vývojové centrum.

Před rokem se hovořilo o projektu testování vozidel s automatizovaným řízením na dálnici D2 mezi Brnem a Bratislavou a D8 mezi Ústím nad Labem a hranicí s Německem, případně i na jiných dálničních úsecích. O testování v městském provozu vyjádřily loni zájem Ústí nad Labem a Mladá Boleslav, sídlo Škody Auto. Například Ústí nad Labem už zadalo zpracování studie proveditelnosti. Mezitím vzniká pro vládu Akční plán autonomního řízení. Podle informací iDNES.cz má jeho předložení posunutý termín, návrh by měl byt hotov do konce letošního roku.

Podle Ondřeje Vaculína, předsedy České automobilové společnosti, je třeba, aby se Česko chytilo nového trendu a získalo díky tomu nové postavení v rámci automobilového průmyslu. "Musíme se oprostit od zažité tradice průmyslu a mít nový strategický cíl. Přicházejí nové automobilky a firmy, které pracují s novými technologiemi," vysvětluje Vaculín. Když tento trend nechytíme včas a budeme sázet jen na tradiční výrobu bez podpory vědy a výzkumu, může se podle Vaculína stát, že se staneme jen montovnou. Na autonomních autech pracují rovněž vývojové kanceláře MBTech v Praze a Plzni.

Nejdříve pojedou náklaďáky

"Auto, které nemusím řídit, mám. Odveze mě, kam potřebuji. Dostal jsem auto se šoférem," říká se smíchem Albert Biermann, konstruktér, který ladil ostrá BMW divize M a dnes zdokonaluje podvozky hyundaiů a kií. Je to nadsázka, ale i tak nadšený řidič, jako je Biermann, nechce postávat v koloně a ztrácet čas. A to je největší deviza autonomních aut: uspoří čas. Právě proto se prvky autonomního řízení chlubí výrobci manažerských limuzín, jako je Audi, Mercedes a BMW, a společně naříkají, že umějí víc, než povoluje legislativa.

Předpisy z jejich pohledu rozvoj autonomních aut brzdí. V běžném provozu se pohybovat prototypy roboticky řízených aut mohou, ale jen pod dozorem člověka připraveného zasáhnout, když se auto dostane do úzkých.

Samořiditelná auta intenzivně chystají všechny velké automobilky. Technologičtí giganti, jako Google nebo Uber, pracují na robotickém řízení vesměs sami, ovšem osazují svou technikou auta zavedených značek.

Právě Google je ze všech pravděpodobně nejdál, pro vývoj vyčlenil speciální divizi Waymo. Autonomní auta v jejích barvách nakroužila za víc než deset let už šestnáct milionů kilometrů. Firma tedy opatrně začne s testováním za asistence "civilistů". Na předměstí Phoenixu mají začít jezdit roboticky řízené taxíky, které budou vozit normálně platící pasažéry, ti ovšem budou registrovaní a poslouží jako testovací vzorek. Na palubě bude stále na místě šoféra živý dohled. Google nicméně plánuje, že 99,9 procenta času pojedou speciálně upravené Chryslery Pacifica samy.

Podle statistik auta Waymo ujedou na veřejných komunikacích asi devět tisíc kilometrů, aniž musí zakročit člověk. Například prototypy General Motors zvládnou jen dva tisíce. Firma Waymo už také dostala povolení od kalifornských úřadů k tomu, aby mohla začít v Silicon Valley testovat autonomní vozy úplně bez řidiče.

Herbert Diess, šéf koncernu Volkswagen, před nedávnem uznal, že na Američany ztrácejí. "Společnost Waymo je před námi pravděpodobně o jeden nebo dva roky. Ale jsme odhodláni dohonit ji. Hra ještě není ztracena, hodně závisí také na regulaci," řekl Diess.

Podle profesora ČVUT Jiřího Matase, který se podílí na vývoji autonomních vozů pro Toyotu, budeme plně autonomní auta v ostrém provozu běžně potkávat do deseti let. "Nejdříve se mohou objevit například v nákladní dopravě, kde budou jezdit po fixní trase," dodal.

Schopnost systémů nahradit živého řidiče testovala nedávno také nezávislá organizace EuroNCAP a závěr byl jasný. "I auta vybavená pokročilými asistenčními systémy potřebují neustále pozorného řidiče za volantem. Jejich pasivní i aktivní bezpečnostní systémy jsou totiž stále hlavně bezpečnostní záloha," uvedl šéf Euro NCAP Michiel van Ratingen.


21. 11. 2018; oenergetice.cz

První ročník Energetické olympiády pořádané na ČVUT v Praze vyhráli studenti z Gymnázia Nad Alejí

V pátek 16. listopadu se na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze uskutečnilo finále prvního ročníku Energetické olympiády. Z celkových 310 přihlášených týmů jich do závěrečného kola postoupilo 29. Na první příčce se umístil tým ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.

Během dne byly pro středoškoláky připravené zajímavé přednášky a v odpolední části programu pak měli studenti sestavit a prezentovat vlastní energetický projekt. Odbornou porotu nejvíce zaujala zmeˇna v konceptu elektromobility, se kterou se představil tým {*?} ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.

Druhá nejlépe hodnocená prezentace se týkala automatizované kontroly vysokonapeˇtˇove´ho vedeni´ a přednesli ji Daniel Rezner, Martin Edl, Radek Olšák z Mensa gymnázia, o.p.s.. Na bronzové příčce se umístilo družstvo SingleSideBand, jehož členy byli Kryštof Slaný, Daniel Buček a Lubomír Smrček z Gymnázia, SPŠ, OA Znojmo. Ti se věnovali využití odpadu v energetice České republiky.

Během náročného dne se studenti setkali nejen s odborníky z oblasti energetiky, ale museli také řešit zajímavé úkoly, které se oboru týkaly. Pořadatelé Energetické olympiády účastníkům také umožnili seznámit se jak s prostory Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, tak se zázemím Národní technické knihovny.

Vedle finanční odměny, kterou byla výhra v soutěži oceněna, mohou vítězové soutěže nastoupit ke studiu na Fakultě elektrotechnické ČVUT bez nutnosti účastnit se přijímacích zkoušek.

Ing. Adéla Holasová z Fakulty elektrotechnické ČVUT, která celou akci připravila, o finálové soutěži uvedla: "Všichni studenti pracovali s velkým vypětím. Měli náročný úkol - pochopit aktuální problém z vybrané oblasti energetiky, následně navrhnout řešení a na závěr ho prezentovat před celou přednáškovou halou a odborníky. Všichni by si zasloužili velké ocenění za skvělou práci, vydali ze sebe maximum a my doufáme, že se i hodně přiučili."

Soutěž Energetická olympiáda zastřešuje společnost Energetická gramotnost.

Podrobné výsledky a videa z prezentací jsou k dispozici na facebookovém profilu Energetická olympiáda: https://www.facebook.com/energetickaolympiada/.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci Kampusu Dejvice v Technické ulici a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUTosm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti "Civil and Structural Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti "Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering" na 151. - 200. místě, v oblasti "Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti "Electrical and Electronic Engineering" na 201. - 250. místě. V oblasti "Mathematics" na 251. - 300. místě a "Physics and Astronomy" na 151. - 200., v oblasti "Natural Sciences" na 220. místě, v oblasti "Architecture/Built Environment" na 151. - 200. místě, v oblasti "Engineering and Technology" na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. - 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete na www.cvut.cz.


21. 11. 2018; Lidové noviny

První ročník Energetické olympiády má vítěze

PRAHA Do finále prvního ročníku Energetické olympiády, které se uskutečnilo na Českém vysokém učení technickém v Praze, postoupilo 29 z 310 přihlášených středoškolských družstev.

Na první příčce se v závěrečném kole umístil tým ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí, který představil vlastní koncept používání elektromobilů.

Druhá nejlépe hodnocená prezentace se týkala automatizované kontroly vysokonapěťového vedení připravená týmem pražského Mensa gymnázia. Na bronzové příčce se umístilo družstvo složené ze studentů středních škol ze Znojma, kteří se věnovali využití odpadu v energetice České republiky.

Vítězové, pokud budou chtít, mohou bez přijímacích zkoušek nastoupit na Fakultu elektrotechnickou ČVUT.


21. 11. 2018; FINMAG

Kdo si hraje, nezlobí

Miliardový byznys. Uznávaný sport. Klondike plný nových ekonomických příležitostí i no-go zóna, kde jde o peníze a o život. Počítačové hry jsou všechno z toho - a ještě mnohem víc.

Průmysl počítačových her je jedním z nejrychleji rostoucích odvětví. Jeho globální obrat dosáhl loni 116 miliard dolarů a společnost Newzoo, která se na tuto oblast specializuje, předpokládá, že letos vyroste na téměř 140 miliard. V dalších čtyřech letech pak má ročně přidávat přes deset procent.

Počítačové hry už skoro čtvrt století válcují filmový průmysl. Ten loni vydělal 41 miliard dolarů - jen zhruba třetinu toho, co herní sektor. Žádný z hollywoodských filmů také nedokázal vydělat tolik, co aktuální herní hit Red Dead Redemption 2, který za první tři dny od vydání vynesl tvůrcům 750 milionů

dolarů.

Obrat v poměru obou odvětví dokládá i to, že zatímco v minulosti se počítačové hry inspirovaly knihami a filmy, dnes vznikají filmy inspirované počítačovými hrami. Karta se začala obracet v roce 1993 s premiérou

prvního filmu inspirovaného počítačovou hrou - Super Mario Bros. Po něm následovaly desítky filmových adaptací počítačových her. Komerčně nejúspěšnější se stal snímek Lara Croft: Tomb Raider z roku 2001. Vydělal přes 130 milionů dolarů.

STUDENTI-PAŘANI

Také v Česku, kde počítačové hry vytváří šest desítek studií, obrat v sektoru výrazně roste. Loni přesáhl 2,5 miliardy korun. Na rostoucí odvětví zaměstnávající přes tisícovku lidí reagují školy, které nabízejí obory pro vývojáře her.

Na elektrotechnické fakultě ČVUT lze studovat magisterský i bakalářský obor počítačové hry a grafika. Jiří Bittner, garant oboru z katedrypočítačové grafiky, si studenty-pařany pochvaluje. "Vývoj vlastní počítačové hry dokáže během studia velkou část studentů pohltit tak, že mu dobrovolně věnují výrazně víc času, než odpovídá požadavkům na získání zápočtu," říká na fakultním webu. Matematicko-fyzikální fakulta UK nabízí obor vývoj počítačových her, který je specializací dvouletého magisterského oboru počítačová grafika. Je určený studentům, kteří chtějí programovat hry.

Pokud se chcete stát kreativním manažerem, scénáristou a navrhovat hry, postavy, zbraně nebo prostředí, můžete se přihlásit na FAMU, která od příštího roku otevírá magisterské studium oboru herní design. Rozhovor s garantkou najdete hned na straně 16.

VSTANOU NOVÍ MILIARDÁŘI

Do branže lákají peníze, kterých se v ní točí čím dál víc. Je to znát i v žebříčku nejbohatších lidí - v klubu dolarových miliardářů přibývá podnikatelů z herního byznysu. Nejbohatším z nich je Gabe Newell, zakladatel společnosti Valve, zabývající se vývojem her a distribučních platforem. Časopis Forbes odhaduje jeho majetek na 3,9 miliardy dolarů.

V posledních měsících rychle stoupá jmění Tima Sweeneyho, zakladatele herní společnosti Epic. Zatím vyrostlo na 1,8 miliardy dolarů. Epic stojí za momentálně nejpopulárnější videohrou Fortnite. Online multiplayerovou střílečku si stáhlo do svých mobilů, herních konzolí či počítačů už přes 125 milionů lidí.

Většina z nich ve Fortnite utrácí peníze. Hra samotná je přitom zdarma. Tak jako v některých dalších hrách si ale připlatíte za lepší vzhled a výbavu postavy. Můžete avatarovi nechat udělat účes nebo koupit barevnější ruksak.

SPORTUJTE S KONZOLÍ

V oboru počítačových her však lze vydělávat nejen jejich tvorbou a prodejem. Slušný zisk si můžete zajistit také hraním - elektronickým sportem, tedy eSportem. Kdekdo z pařanů o tom sní, když náhodou spí.

Do elektronických sportů se podle firmy Newzoo celosvětově zapojují desítky milionů lidí, ať už aktivně, nebo jako diváci. Z průzkumu společností PayPal a SuperData vyplývá, že v Česku je těch diváků téměř 400 tisíc. Letos by se v eSportu mělo globálně protočit 900 milionů dolarů, v Česku 88 milionů korun.

Do podpory eSportu dnes ve velkém investují společnosti jako LG, Red Bull, Vodafone a další. Láká je příležitost oslovit mladou generaci. Peníze plynou také z prodeje vysílacích práv na přenosy z herních turnajů a z reklam.

Honoráře hráčů se rok co rok zvyšují. Největší balík peněz se rozděluje na turnaji The International, každoročně pořádaném v americkém Seattlu, kde se soutěží ve fantasy strategické hře Dota 2. Letos se hrálo celkem o 25 milionů dolarů. To je téměř desetkrát vyšší částka než ta, která se rozdělila mezi účastníky cyklistické Tour de France!

Právě ve hře Dota 2 sklízí největší úspěchy Němec íránského původu Kuro Takhasomi aka KuroKy, současný nejúspěšnější hráč vůbec. Během devítileté kariéry mu přistály na účtu téměř čtyři miliony dolarů. Uživit se dá i game coachingem, tedy koučováním hráčů, testováním her či spekulacemi s virtuálním herním obsahem.

AKCIE, KTERÉ LETÍ

Vydělat v odvětví počítačových her můžete rovněž jako akcionáři. Nemusíte být "pařan" ani expert na akciové trhy, abyste vycítil šanci na dobrý výnos z akcií herních developerů. Akcie lídrů globálního trhu s videohrami už řadu let rostou rychleji než zbytek newyorské burzy měřený indexem S&P 500. Loni bylo tempo jejich růstu rychlejší dokonce třikrát.

Skokanem byla firma Tencent Holdings, specializovaná na mobilní hry. Její akcie loni vystřelily o 115 procent. Devadesát procent si připsaly akcie herního developera Take-Two Interactive, z jehož dílny pochází třeba Grand Theft Auto, a padesát akcie společnosti Activision Blizzard, která získala věhlas strategií World of Warcraft.

Vzhledem k rozmachu odvětví může leckoho překvapit, že jediným fondem zaměřeným výhradně na průmysl počítačových her a obchodovaným na burze je Video Game Tech. Zahrnuje 36 společností a v roce 2017 vydělal investorům pěkných 47 procent.

REÁLNĚ VIRTUÁLNÍ SVĚT

Sektor počítačových her představuje díl reálné ekonomiky. Kromě toho však tvůrci her stvořili ekonomiky virtuální, které se podobají ekonomikám reálným. Fungují třeba ve hrách DOTA 2, EVE Online nebo World of Warcraft.

Virtuální platidlo dostávají hráči za výkony ve hře a kupují za ně zpravidla výzbroj pro své bojovníky. Ve skupinových multiplayerových hrách funguje zákon nabídky a poptávky, ceny se mění, dokonce podléhají inflaci a můžou se také vytvářet bubliny.

Společnosti provozující takové hry zaměstnávají špičkové ekonomy. A ekonomové zvenčí tyto virtuální ekonomiky se vší vážností studují. Na Vysoké škole ekonomické v Praze například vznikla bakalářská práce zabývající se analýzou vlivu reálných

směnných kurzů a směnného poměru fiat měny a herních zlaťáků na cenovou hladinu ve hře World of Warcraft. Tvůrci většiny her se brání tomu, aby se virtuální peníze měnily na reálné. Existuje však i hra, ve které se hraje o skutečné peníze - Entropia Universe od švédské společnosti MindArk. Pro hráče není jen zábavou, ale i zdrojem příjmů, někdy dokonce jediným. Lidé ve virtuálním světě vyrábějí předměty, těží suroviny, kupují, prodávají, loví, obchodují a platí v dolarech. Částky, kterými platí, jsou leckdy šokující. Nejdražší objekt - virtuální pozemky na planetě Calypso - se prodal za šest milionů dolarů!

JAK NEZEŠÍLET

Počítačové hry můžou být skvělá zábava. Jenže pozor! Dokážou člověka zruinovat obdobně jako drogy nebo alkohol.

Závislost na nich ("herní porucha") byla letos Světovou zdravotnickou organizací zařazena do mezinárodní klasifikace nemocí ICD mezi duševní choroby.

Hráč, který herní poruchou trpí, se pozná podle těchto příznaků: Hra je pro něj - nebo pro ni - nejdůležitější činnost, pořád se jí zabývá. Na nic jiného nemá čas ani náladu. Nehraje jen pro zábavu, chce zapomenout na nudný reálný svět. Po delší době bez hry se objevují abstinenční příznaky. Nervozita, podrážděnost, třes a pocení. Závislí se nedokážou kontrolovat a dodržet omezení herní doby.

Pokud na sobě nic takového nepozorujete, můžete popadnout herní konzoli nebo telefon a pařit. Příjemnou zábavu!

---

KDE KUPOVAT

Velká většina zmíněných her v tomto čísle je pohodlně dostupná přes online distribuční platformy a až na výjimky je utáhne i obyčejný laptop. Skoro všechny současné hry pro osobní počítače prodává Steam (Steampowered.com). Na starší tituly se specializuje polský GOG.com. Některé klasiky si lze zahrát zdarma v prohlížeči, zkuste štěstí na ClassicReload. com, RetroGames.cz nebo DosGamesArchive.com.

PĚT ZÁSADNÍCH ČESKÝCH HER

POLDA (Zima Software, 1998) První díl dodnes nejprodávanější české série adventur se své době vymknul skoro filmovou produkcí: postavy dabovali Luděk Sobota, Jiří Lábus nebo Valerie Zawadská.

HIDDEN & DANGEROUS (Illusion Softworks, 1999) První mezinárodní úspěch českých tvůrců. Studio Illusion Softworks na něj navázalo hrami Mafia nebo Vietcong.

OPERATION FLASHPOINT: COLD WAR CRISIS (Bohemia Interactive, 2001) Premiéra dnes největšího českého studia s 350 zaměstnanci a skoro miliardovým obratem.

SAMOROST (Amanita Design, 2003) Roztomilá adventura ukázala, že i malé nezávislé studio může prorazit.

KINGDOM COME: DELIVERANCE (Warhorse Studios, 2018) Mezinárodní kampaň na Kickstarteru, 750milionový rozpočet, roky čekání na finální verzi a nakonec celý svět jezdící na koních středověkým Posázavím.

ZA ŽELEZNOU OPONOU Jaroslav Švelch dokázal jako jeden z mála českých akademiků publikovat výsledky svého bádání v prestižním nakladatelství MIT Press. Jeho čerstvá kniha Gaming the Iron Curtain popisuje svéráznou herní scénu v totalitním Československu. Recenzi najdete na Finmag.cz.


20. 11. 2018; allforpower.cz

První ročník Energetické olympiády pořádané na ČVUT v Praze vyhráli studenti z Gymnázia Nad Alejí

V pátek 16. listopadu se na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze uskutečnilo finále prvního ročníku Energetické olympiády. Z celkových 310 přihlášených týmů jich do závěrečného kola postoupilo 29. Na první příčce se umístil tým ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.

Během dne byly pro středoškoláky připravené zajímavé přednášky a v odpolední části programu pak měli studenti sestavit a prezentovat vlastní energetický projekt. Odbornou porotu nejvíce zaujala změna v konceptu elektromobility, se kterou se představil tým {λπΩ} ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.

Druhá nejlépe hodnocená prezentace se týkala automatizované kontroly vysokonapěťového vedení a přednesli ji Daniel Rezner, Martin Edl, Radek Olšák z Mensa gymnázia, o.p.s.. Na bronzové příčce se umístilo družstvo SingleSideBand, jehož členy byli Kryštof Slaný, Daniel Buček a Lubomír Smrček z Gymnázia, SPŠ, OA Znojmo. Ti se věnovali využití odpadu v energetice České republiky.

Během náročného dne se studenti setkali nejen s odborníky z oblasti energetiky, ale museli také řešit zajímavé úkoly, které se oboru týkaly. Pořadatelé Energetické olympiády účastníkům také umožnili seznámit se jak s prostory Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, tak se zázemím Národní technické knihovny.

Vedle finanční odměny, kterou byla výhra v soutěži oceněna, mohou vítězové soutěže nastoupit ke studiu na Fakultě elektrotechnické ČVUT bez nutnosti účastnit se přijímacích zkoušek.

Ing. Adéla Holasová z Fakulty elektrotechnické ČVUT, která celou akci připravila, o finálové soutěži uvedla: „Všichni studenti pracovali s velkým vypětím. Měli náročný úkol - pochopit aktuální problém z vybrané oblasti energetiky, následně navrhnout řešení a na závěr ho prezentovat před celou přednáškovou halou a odborníky. Všichni by si zasloužili velké ocenění za skvělou práci, vydali ze sebe maximum a my doufáme, že se i hodně přiučili.“

Soutěž Energetická olympiáda zastřešuje společnost Energetická gramotnost.

Podrobné výsledky a videa z prezentací jsou k dispozici na facebookovém profilu Energetická olympiáda: https://www.facebook.com/energetickaolympiada/.


20. 11. 2018; odbornecasopisy.cz

První ročník Energetické olympiády pořádané na ČVUT v Praze vyhráli studenti z Gymnázia Nad Alejí

V pátek 16. listopadu se na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze uskutečnilo finále prvního ročníku Energetické olympiády. Z celkových 310 přihlášených týmů jich do závěrečného kola postoupilo 29. Na první příčce se umístil tým ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.

Během dne byly pro středoškoláky připravené zajímavé přednášky a v odpolední části programu pak měli studenti sestavit a prezentovat vlastní energetický projekt. Odbornou porotu nejvíce zaujala změna v konceptu elektromobility, se kterou se představil tým {λπΩ} ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.

Druhá nejlépe hodnocená prezentace se týkala automatizované kontroly vysokonapěťového vedení a přednesli ji Daniel Rezner, Martin Edl, Radek Olšák z Mensa gymnázia, o.p.s.. Na bronzové příčce se umístilo družstvo SingleSideBand, jehož členy byli Kryštof Slaný, Daniel Buček a Lubomír Smrček z Gymnázia, SPŠ, OA Znojmo. Ti se věnovali využití odpadu v energetice České republiky.

Během náročného dne se studenti setkali nejen s odborníky z oblasti energetiky, ale museli také řešit zajímavé úkoly, které se oboru týkaly. Pořadatelé Energetické olympiády účastníkům také umožnili seznámit se jak s prostory Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, tak se zázemím Národní technické knihovny.

Vedle finanční odměny, kterou byla výhra v soutěži oceněna, mohou vítězové soutěže nastoupit ke studiu na Fakultě elektrotechnické ČVUT bez nutnosti účastnit se přijímacích zkoušek.

Ing. Adéla Holasová z Fakulty elektrotechnické ČVUT, která celou akci připravila, o finálové soutěži uvedla: „Všichni studenti pracovali s velkým vypětím. Měli náročný úkol - pochopit aktuální problém z vybrané oblasti energetiky, následně navrhnout řešení a na závěr ho prezentovat před celou přednáškovou halou a odborníky. Všichni by si zasloužili velké ocenění za skvělou práci, vydali ze sebe maximum a my doufáme, že se i hodně přiučili.“

Soutěž Energetická olympiáda zastřešuje společnost Energetická gramotnost.

Podrobné výsledky a videa z prezentací jsou k dispozici na facebookovém profilu Energetická olympiáda.


20. 11. 2018; energyhub.eu

První ročník Energetické olympiády pořádané na ČVUT v Praze vyhráli studenti z Gymnázia Nad Alejí

V pátek 16. listopadu se na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze uskutečnilo finále prvního ročníku Energetické olympiády. Z celkových 310 přihlášených týmů jich do závěrečného kola postoupilo 29. Na první příčce se umístil tým ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.


20. 11. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Studenti Gymnázia Nad Alejí vítězi prvního ročníku Energetické olympiády

Na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se uskutečnilo finále prvního ročníku Energetické olympiády. Z celkových 310 přihlášených týmů jich do závěrečného kola postoupilo 29. Na první příčce se umístil tým ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.

Během dne byly pro středoškoláky připravené zajímavé přednášky a v odpolední části programu pak měli studenti sestavit a prezentovat vlastní energetický projekt. Odbornou porotu nejvíce zaujala zmeˇna v konceptu elektromobility, se kterou se představil tým {???} ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.

Druhá nejlépe hodnocená prezentace se týkala automatizované kontroly vysokonapeˇtˇove´ho vedeni´ a přednesli ji Daniel Rezner, Martin Edl, Radek Olšák z Mensa gymnázia, o.p.s.. Na bronzové příčce se umístilo družstvo SingleSideBand, jehož členy byli Kryštof Slaný, Daniel Buček a Lubomír Smrček z Gymnázia, SPŠ, OA Znojmo. Ti se věnovali využití odpadu v energetice České republiky.

Během náročného dne se studenti setkali nejen s odborníky z oblasti energetiky, ale museli také řešit zajímavé úkoly, které se oboru týkaly. Pořadatelé Energetické olympiády účastníkům také umožnili seznámit se jak s prostory Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, tak se zázemím Národní technické knihovny.

Vedle finanční odměny, kterou byla výhra v soutěži oceněna, mohou vítězové soutěže nastoupit ke studiu na Fakultě elektrotechnické ČVUT bez nutnosti účastnit se přijímacích zkoušek.

Ing. Adéla Holasová z Fakulty elektrotechnické ČVUT, která celou akci připravila, o finálové soutěži uvedla: „Všichni studenti pracovali s velkým vypětím. Měli náročný úkol - pochopit aktuální problém z vybrané oblasti energetiky, následně navrhnout řešení a na závěr ho prezentovat před celou přednáškovou halou a odborníky. Všichni by si zasloužili velké ocenění za skvělou práci, vydali ze sebe maximum a my doufáme, že se i hodně přiučili.“

Soutěž Energetická olympiáda zastřešuje společnost Energetická gramotnost.

Podrobné výsledky a videa z prezentací jsou k dispozici na facebookovém profilu Energetická olympiáda (ZDE).

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci Kampusu Dejvice v Technické ulici a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. - 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. - 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.


20. 11. 2018; novinky.cz

Energetická olympiáda ČVUT má první vítěze, gymnazisty z Prahy

Na konci minulého týdne se na půdě Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze uskutečnilo finále 1. ročníku Energetické olympiády. Z 310 přihlášených středoškolských týmů jich do závěrečného kola postoupilo 29. Na prvním místě skončil tým ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.

Během dne, v pátek 16. listopadu, byly pro středoškoláky připraveny přednášky, v odpolední části programu pak měli žáci sestavit a prezentovat vlastní energetický projekt. Odbornou porotu nejvíce zaujala změna v konceptu elektromobility, se kterou přišel právě tým z Gymnázia Nad Alejí.

Druhá nejlépe hodnocená prezentace se týkala automatizované kontroly vysokonapeˇtˇove´ho vedeni´, přednesli ji Daniel Rezner, Martin Edl, Radek Olšák z pražského Mensa gymnázia.

Na bronzové příčce se umístilo družstvo, jehož členy byli Kryštof Slaný, Daniel Buček a Lubomír Smrček z Gymnázia, SPŠ, OA Znojmo. Věnovali se využití odpadu v energetice Česka.

"Během náročného dne se studenti setkali nejen s odborníky z oblasti energetiky, ale museli také řešit zajímavé úkoly, které se oboru týkaly. Pořadatelé olympiády účastníkům také umožnili seznámit se jak s prostory elektrotechnické fakulty, tak se zázemím Národní technické knihovny," doplnila vedoucí Odboru PR a marketingu na ČVUT Andrea Vondráková.

Vedle finanční odměny, kterou byla výhra v soutěži oceněna, mohou vítězové nastoupit ke studiu na Fakultě elektrotechnické ČVUT bez nutnosti účastnit se přijímacích zkoušek.

Adéla Holasová z dané fakulty, která akci připravila, o finálové soutěži uvedla, že všichni studenti pracovali s velkým vypětím.

"Měli náročný úkol - pochopit aktuální problém z vybrané oblasti energetiky, následně navrhnout řešení a na závěr ho prezentovat před celou přednáškovou halou a odborníky. Všichni by si zasloužili velké ocenění za skvělou práci, vydali ze sebe maximum a my doufáme, že se i hodně přiučili," zmínila.

Soutěž Energetická olympiáda zastřešila společnost Energetická gramotnost. O tom, že na ČVUT vzniká nová soutěž, jejímž cílem je zvýšit zájem studentů o energetiku a technické vzdělání, Novinky informovaly již na konci července. [celá zpráva]


19. 11. 2018; vedavyzkum.cz

Kam směřuje automobilový průmysl?

Tématu "Mobilita budoucnosti" se dne 15. listopadu 2018 věnoval Den inovací, který společně připravilo německé velvyslanectví v Praze, Kontaktní kancelář Svobodného státu Sasko a Zastoupení Svobodného státu Bavorsko v České republice. Během akce diskutovali čeští a němečtí odborníci z oblasti hospodářství, vědy a politiky o klíčových otázkách mobility budoucnosti.

Mobilita, které je základem pro jedno z klíčových hospodářských odvětví jak v České republice, tak v Německu - automobilový průmysl, zažívá období velkých změn. Digitalizace mění způsoby našeho cestování, které je díky ní rychlejší, efektivnější a bezpečnější. Současně vznikají ekologičtější pohony - výzkum a vývoj v tomto oboru běží i v zájmu udržitelného rozvoje v obou zemích na plné obrátky. To se ve čtvrtek 15. listopadu snažili dokázat řečníci na Dni inovací v Lobkovickém paláci.

Politici zdůraznili důležitost spolupráce

Akce se pořádala mimo jiné za podpory poradního orgánu české vlády - Rady pro výzkum, vývoj a inovace, kterou v Lobkovickém paláci zastupoval její místopředseda Karel Havlíček. Společně s dalšími zástupci ze světa politiky, kterými byla Eva-Maria Stange - saská státní ministryně pro vědu a umění, a Georg Eisenreich - bavorský státní ministr pro digitální oblast, média a Evropu, zahájili Den inovací úvodními proslovy. V těch poukázali na to, že tzv. e-mobilita je pro Českou republiku, Bavorsko i Sasko klíčovou výzvou. Podle Karla Havlíčka žijeme v době technologické a průmyslové revoluce, i přesto ale podle něho bude e-mobilita největší změnou za posledních 100 let. Spolupráce mezi zmíněnými státy je tedy podle zúčastněných politiků velmi důležitá, především proto, že právě oblast třech zmiňovaných států je srdcem automobilového průmyslu celého světa.

Bez 5G sítě to nepůjde

Součástí úvodu byl i výstup profesora z Fakulty elektrotechniky a informační techniky na Technické univerzitě Drážďany Franka Fitzeka. Ten uvedl základní principy a východiska e-mobility a přiblížil úroveň, na které se momentálně nachází výzkum v oblasti. Ten je podle všeho ve velmi pokročilém stádiu a vize možného přechodu na nový systém založený na autonomním řízení aut je víceméně zformovaná. Chybí ale technické zázemí pro možnou realizaci těchto vizí. Klíčem k možnosti zavést takový systém dopravy je všude dostupná 5G síť. Pomocí takových mobilních sítí by pak byla možná efektivní a rychlá komunikace, která je základem pro bezpečný systém autonomních vozidel.

Cílem není pouze změna v dopravě

Zamýšlená změna by se ale neměla týkat pouze samotného provozu, ale i dalších oblastí včetně distribučního systému. U všech zamýšlených změn také hraje důležitou roli udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí. "Chceme, aby se znečištění ovzduší ve městech snížilo. Vidíme v budoucím rozvoji elektromobility a digitalizace dopravy důležité body pro česko-německou hospodářskou spolupráci;" potvrdil velvyslanec Spolkové republiky Německo v ČR Christoph Israng.

V odborné části Dne inovací se tématu věnovali významní odborníci jako Manfred Broy, prezident a vědecký jednatel Bavorského centra pro digitalizaci nebo Michal Pěchouček, vedoucí Centra umělé inteligence Českého vysokého učení technického v Praze. Po těchto přednáškách zaměřených na určitou část výzkumu v oblasti e-mobility již následovaly příspěvky soustředící se především na prezentaci konkrétních úspěchů či projektů. Tomáš Siviček, ředitel Inovačního centra Ústeckého kraje například představil Městskou testovací trasu autonomního řízení v Ústí nad Labem, Lars Dittert - ředitel výrobního závodu Gläserne Manufaktur značky Volkswagen v Drážďanech, zase přiblížil zavádění česko-německého duálního studia s důrazem na elektromobilitu. Po přednáškách následovaly tři workshopy, které zastřešovalo téma Spolupráce ve výzkumu a transfer v evropském kontextu.

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)


19. 11. 2018; Automa

Robosoutěž 2018

Oblíbená soutěž robotů Robosoutěž 2018 (https://robosoutez.fel.cvut.cz) se v letošním roce koná již podesáté, tentokrát pod záštitou firem MathWorks, Humusoft a Škoda Auto. Organizuje ji Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (konkrétně trojice kateder: automatického řízení, kybernetiky a měření). Hlavním garantem a "duší" soutěže je Ing. Martin Hlinovský, Ph. D. (martin.hlinovsky@fel. cvut.cz). První část soutěže (čtyři předkola) je určena pro tříčlenné týmy studentů středních škol z České republiky. Úkolem každého týmu bude sestavit robot ze stavebnice Lego® Mindstorms® tak, aby splnil zadanou soutěžní úlohu - a to co možná nejlépe. Předkola se uskuteční v termínu 20. až 23. listopadu 2018 (úterý až pátek). Každého předkola se může zúčastnit maximálně 32 středoškolských týmů. Šest nejlepších z každého předkola (celkem 24 týmů) se v pátek 14. prosince zúčastní finálového kola soutěže, kde se utkají se studenty bakalářského studia FEL (předmětu B3B35RO Roboti). Všechna kola soutěže se konají v Zengerově posluchárně FEL ČVUT na Karlově náměstí. V průběhu soutěže bude pro všechny účastníky zajištěno občerstvení. Každý účastník obdrží na památku tričko. Náklady spojené se soutěží si hradí sami účastníci. K řešení soutěžní úlohy je možné použít jen díly z předepsané sady stavebnice Lego® Mindstorms®. Použít lze stavebnice vysílající školy, popř. je možné si je zapůjčit od organizátora soutěže. Soutěžní klání je otevřené a mohou mu přihlížet spolužáci, rodiče, sympatizanti a zájemci o roboty a jejich řízení, popř. zájemci o studium na FEL. Pro úplnost ještě uveďme, že ve dnech 19. a 20 dubna 2018 se konala Robosoutěž pro žáky druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií.


19. 11. 2018; 21. století

Čeští vědci překvapili egyptským výzkumem

Čeští egyptologové patří ve svém oboru ke světové špičce, což potvrdili i během nejnovějšího výzkumu.

Podařilo se jim totiž dokázat, že předměty vyrobené ve starověkém Egyptě obsahovaly kov, který byl dovezen z poloostrova Malá Asie.

Zasloužil se o to tým, vedený Martinem Odlerem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Projekt pod názvem "Neviditelná propojení" zkoumal raně dynastické a staroříšské staroegyptské kovové předměty, které patří do sbírky Egyptského muzea Lipské univerzity. Čeští odborníci se zaměřili celkem na 22 předmětů, které pocházejí z nalezišť Abúsír, Abydos a Gíza. Do muzea je dopravili němečtí a britští vědci na začátku 20. století.

Zajímavé je, že jsou vyrobeny z kovu, což vědce zaujalo nejvíce. Výrobní postupy se však nijak nelišily od ostatních národů. Jako u dalších artefaktů, také v tomto případě bylo patrné vykování a žíhání do konečného stavu. Podle výsledků výzkumu se jedná zejména o čistou měď s příměsemi. Součástí byla také měď arzenová.

STREDEM ZÁJMU JE MÍSA Z ABÚSÍRU

Kromě toho bylo v kovu zjištěno také olovo. Podle poměru, v jakém jsou izotopy v jednotlivých předmětech zastoupeny, je možné určit, odkud kov pochází. Ruda se dopravovala ze Sinaje, což není zase takovým překvapením, protože Egypťané do těchto místo prováděli nejrůznější expedice. Větší množství pocházelo také z egyptské Východní pouště. Ze všech artefaktů byla podle Čechů nejzajímavější velká mísa z Abúsíru, která obsahovala arzen v množství 1,4 %, nikl (4,8 %), a zejména z hlediska starověkého Egypta dosti neobvyklý kov - měď a arsenovou měď. Analýza izotopů olova následně potvrdila, že jde o měděnou rudu z Anatolie. Tato velká mísa pocházela z hrobky z doby 1. dynastie, která vládla na přelomu 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem. Po objevení ji do Evropy dovezl německý egyptolog Georg Steindorff na začátku 20. století.

TÍM TO ALE NEKONCÍ!

Je pravděpodobné, že nádobu vyrobili staroegyptští kováři, zatímco ruda nebo ingoty přicestovaly z Anatolie. Nicméně to nedokazuje úzkou spojitost obou kultur. Ruda a ingoty se mohly dostat do Egypta prostřednictvím nejrůznějších obchodníků.

Na druhou stranu to poukazuje na skutečnost, že se již ve 3. tisíciletí před naším letopočtem dopravovaly kovy na starověkém Předním východě do vzdálených míst a že se do podobného obchodování zapojoval také starověký Egypt.

Tímto výzkumem však práce nekončí. Tým Martina Odlera má v plánu analyzovat další artefakty v lipské sbírce. Mělo by se jednat zejména o bronzové předměty z doby mladších dynastií. Kromě Odlera se na výzkumu budou podílet Jiří Kmošek z Univerzity Pardubice, Marek Fikrle z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd a Julia Kočergina z České geologické služby. * MAREK FELT

PŘICHÁZÍ KYBER-EGYPTOLOGIE!

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zavedli novou vědní disciplínu, která by jim měla usnadnit práci. Dlouhodobě totiž dochází k rozvoji bádání o dynamice vývoje komplexních společností. Základem je studium anatomie vnitřní dynamiky staroegyptské civilizace.

Od roku 2006 probíhá vytváření a intenzivní plnění databáze úředníků, kteří byli pohřbeni v Abúsíru a na přilehlých pohřebištích v Sakkáře a Gíze. Databáze je již natolik zaplněná, že bylo nutné najít metody, které by si uměly poradit s dochovanými informacemi. Egyptologicko-kybernetickému týmu se tak podařilo úspěšně aplikovat několik metod z kybernetiky či umělé inteligence.

Prioritou projektu je přístup ke zpracování dostupných dat z období stavitelů pyramid a použití poloautomatizovaných metod při jejich zpracování. To by měl usnadnit nový vědní obor kyber-egyptologie.


19. 11. 2018; IT Systems

Vědci z ČVUT vyvinuli unikátní přístroj pro snímání vzhledu povrchů

vedený docentem Vlastimilem Havranem z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) sestrojil speciální měřicí přístroj nazvaný Lightdrum, který dokáže velmi přesně změřit vzhled povrchu reálných objektů a následně jej reprodukovat ve virtuálním prostředí počítačového programu.

Přístroj Lightdrum řeší známý problém počítačových vizualizací a virtuální reality, kde se povrchy objektů často zobrazují příliš zjednodušeně a nerealisticky. Výhodou zařízení z FEL ČVUT je kromě přesnosti také jeho kompaktnost a snadná přenositelnost. Lightdrum může najít uplatnění pro automobilový průmysl, architekturu i počítačové hry a virtuální realitu.

Virtuální realita (VR) i návrhy designérů a architektů ve formě obrázků a videí často nepůsobí reálně a člověk musí vynaložit hodně představivosti a fantazie, aby odhadl, jak bude například vysněný automobil nebo dům nakonec skutečně vypadat. Většina počítačových programů používá pro zobrazování povrchů takzvané 2D texturování, kdy se detailní, ale pouze jedna fotografie povrchu roztáhne a zkopíruje po celé ploše objektu. Tímto způsobem však vznikne vizualizace, která neumí reagovat na osvětlení a úhel záběru tak, jako skutečný povrch, a výsledek vypadá nerealisticky. Takovými materiály jsou například kůže, látky, dřeva nebo stěny. Pokud bylo v minulosti nutné reálný vzhled těchto povrchů v různých světelných podmínkách přenést do počítače, bylo zapotřebí vzorek materiálu odnést do rozměrného přístroje v laboratoři, který pak v rámci hodin až dnů pořídil potřebná data. Protože je takový postup často nevyhovující nebo zcela nemožný, vyvinul tým docenta Havrana nový přístroj pro pořizování vzhledu povrchů na místě a bez laboratoře.

Co je uvnitř světelného bubnu

Zařízení nazvané Lightdrum vzniklo v podkrovních prostorách katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí ve spolupráci s odborníky z Fakulty strojní ČVUT. Jedná se o mobilní a extrémně efektivní měřicí přístroj, který lze s pomocí držáků přiložit téměř k jakémukoliv povrchu a následně přesně změřit, jak bude povrch vypadat při libovolném osvětlení. Přístroj vypadá jako válec, v jehož nitru je ukrytých 6 kamer pořizujících snímky s vysokým dynamickým rozsahem (HDR) a dále kupole se 139 LED moduly poskytujícími osvětlení měřeného vzorku. Válec se otáčí servomotorem kolem své osy, kamery uvnitř se navíc mohou přesouvat od středu kupole k jejímu okraji. Na rozdíl od svých objemných a nemobilních laboratorních předchůdců má Lightdrum průměr pouhých 600 mm a délku 400 mm. Měření vzhledu povrchu vzorku o rozměru 35 × 35 mm, které spočívá v pořízení balíčku fotografií, je také značně rychlejší než v minulosti. Celý proces měření vyprodukuje 16 680 HDR fotografií za pouhých 17 minut. Každá fotografie má jinou kombinaci směru osvětlení ze 139 LED modulů a směru kamery k měřenému povrchu. Balíček pořízených HDR fotografií má úctyhodných 40 GB. Následně se zpracuje v počítači do rozumné velikosti a formátu a pak je použitelný pro nové verze softwarových nástrojů.

Lepší zobrazení pro automobilky, architekty a designery

Vynález může v budoucnu posloužit všude tam, kde je třeba vytvořit realistickou virtuální prezentaci návrhu - například v automobilovém průmyslu, architektuře nebo v módním návrhářství. Ušetří mnoho času či zklamání, které dnes často zákazník zažije, když se dojem z reálné podoby neshoduje s vizualizací při schválení objednávky. "Představte si, že si při výběru auta zadáte požadavky na vybavení a materiály a obchodník vám nasadí brýle virtuální reality s vysokým rozlišením. Auto si tak můžete virtuálně prohlédnout za všech úhlů a v přímé interakci doladit například barvu kožených potahů nebo materiál interiéru podle libosti. Podobně bude možné lépe vizualizovat návrhy šatů nebo architektury, kde je dnes realistické zobrazení velmi problematické. Díky tomu, že povrchy ve vizualizaci budou reagovat na simulované světlo stejně jako ve skutečnosti, náš mozek je bude vnímat jako opravdové," vysvětluje docent Havran.

Vysoká mobilita a potenciál pro hry a VR

Tým docenta Havrana věří v rozsáhlejší komerční využití tohoto vynálezu i kvůli vysoké mobilitě a možnosti snadno a jednoduše skenovat vzhled materiálů přímo na místě. Tato výhoda je klíčová, například při digitalizaci historických památek. "Zatímco kus látky nebo plastu vezmete pro měření vzhledu do laboratoře, zkuste si beztrestně vydloubnout a odnést kus zdi z katedrály, kterou chcete věrně zobrazit," říká docent Havran. "Náš přístroj ale umožňuje měření přímo na místě. Doneseme jej ke katedrále a během měření nic nezničíme, navíc máme externí zdroj energie v samostatném kufru a nepotřebujeme tedy ani zásuvku na místě."

Lightdrum může nalézt využití také ve filmovém průmyslu a v počítačových hrách.

Herní vývojáři díky pokročilým technologiím pracují na fotorealistických prostředích v reálném čase. S digitalizovaným vzhledem pořízeným tímto vynálezem budou moci posunout realističnost her a simulátorů na vyšší úroveň. Stejně tak z tohoto vynálezu můžou těžit vývojáři prostředí pro virtuální realitu i prodejci v řadě dalších odvětví.

Technické detaily o přístroji Lightdrum najdete na webové stránce projektu: dcgi.fel.cvut.cz/ projects/lightdrum/cz


16. 11. 2018; forbes.cz

Graf týdne: Lidský mozek versus počítač. Kdy se jejich kapacita vyrovná?

Byl jsem na kafi s profesorem ČVUT Michalem Pěchoučkem. Má za sebou velkolepý exit, když prodal svou firmu Cognitive Security Ciscu. Poklona všem profesorům, kteří dokážou kromě perfektní teorie vybudovat firmu a prodat.

Profesor Pěchouček mi říkal, že rychlost lidského uvažování je stabilní - 10^16 výpočtů za vteřinu. Stroje, na kterých dnes běží umělá inteligence, dávají 10^12 výpočtů za vteřinu. Takže stačí už „jen“ desetitisíckrát výkonnější počítače.

Vzhledem k tomu, že podle Moorova zákona jsou čipy každých 18 měsíců dvakrát výkonnější, tu budeme mít srovnatelný výkon počítačů dříve než za 10 let.

Pro zajímavost: kapacita hodinek Apple Watch je milionkrát vyšší, než byla u prvního stolního počítače Apple II z roku 1977, což také zhruba odpovídá Moorovu zákonu.

Tak jsem dal dohromady tento názorný graf.


13. 11. 2018; E15

Moderní školství

Situaci českého vysokého školství minulý týden smutně ilustroval facebookový příspěvek Fakulty elektronické ČVUT. V jejím akademickém klubu v Dejvicích totiž k tamní mikrovlnce přibyla varná konvice. Rozpočtoví mágové fakulty se navíc tak rozšoupli, že totéž high-tech vybavení umístili i do tamní studovny. Není tedy divu, že každý, kdo může, zdrhá z českých fakult do ciziny nebo do firemního sektoru. Ti, co to ještě vydrželi, tak jsou české vědě, vysokému školství a nakonec i sami sobě mecenáši. Čest jejich výdrži.

Není nic horšího než přijít o střechu nad hlavou. Své o tom vědí lidé v Kalifornii, kterým extrémní živel zasáhl do života a desítkám z nich jej dokonce ukončil. Vše korunoval prezident Trump, který namísto kondolencí zvolil kritiku tamní správy lesů a vyhrožoval, že už jí nebude posílat peníze do rozpočtu. Faktem však zůstává, že 60 procent kalifornských lesů je ve správě federální, tedy Trumpovy vlády a zbylá podstatná část v soukromém vlastnictví. Trump si asi také po zemanovsku přečetl "něco vlevo dole".

Sedlejte velbloudy a učte se zavazovat berberský šátek. Ne že by autor chtěl šířit poplašné zprávy týkající se příchozích trendů, ale spíše poukázat na to, jak čeští zemědělci zase něco podělali. Stejně jako silničáře je totiž překvapilo, když se na jejich polích, například na Kyjovsku, objevily písečné minibouře. A představte si, že za to zase může počasí a rozhodně ne ty chybějící remízky.


12. 11. 2018; Studenta web&mag

Co češi za sto let přinesli světu

NEJVĚTŠÍ OBJEVY NAŠÍ VĚDY

Na konci října jsme oslavili sto let samostatného Československa. Za tu dobu jsme stihli pochovat tatíčka Masaryka, přežít druhou světovou válku, být se Sovětským svazem na věčné časy, mírumilovně se rozvést se Slovenskem a taky dát světu zajímavé vědecké objevy a vynálezy. Možná vás překvapí, co všechno má české kořeny.

ANTIVIROTIKA

Za jednoho z největších českých vědců je považován profesor Antonín Holý. Ten je také objevitelem několika antivirotik, která už pomohla lidem po celém světě. Konkrétně jde o léky proti AIDS, hepatitidě B a herpes virům.

Pravdou je, že i přes rozsáhlý výzkum AIDS stále neumíme úplně vyléčit. I tak ale přípravky proti viru HIV z laboratoře profesora Holého významně prodlužují život nemocných. Jeden z nich, Truvada, se používá i v rámci prevence HIV u rizikových skupin.

KONTAKTNÍ ČOČKY

Miliony lidí po celém světě každý den používají vynález Otty Wichterleho. Cesta k objevu ale nebyla vůbec lehká. První čočky se téměř nedaly nosit a Wichterle navíc nevycházel s komunistickým režimem. S výzkumem proto musel pokračovat doma, kde si přístroj na výrobu čoček vyrobil ze stavebnice Merkur. I přes těžké podmínky mu stačil rok na to, aby zdokonalil technologii a vyrobil přes pět tisíc nositelných měkkých kontaktních čoček. Komunistická vláda nakonec patent bez jeho vědomí a za pakatel prodala do Ameriky. Československo tím přišlo o zhruba miliardu dolarů. Tomu se říká obchod století.

SILON

Z laboratoře mistra Wichterleho pochází i syntetické vlákno silon, objevené šest let po patentování nylonu v USA. Zatímco jako první se ze silonu vyráběly ponožky a punčochy, v dnešní době už polyamid 6 najdete ve všem možném.

SEMTEX

Další ze světově proslulých českých vynálezů je barevná plastická trhavina SEMTEX, která dostala svoje jméno po městské části Semtín v Pardubicích a firmě Explosia, kde vznikla. Za otce výbušniny je považován vědec Stanislav Brebera. Jedná se o výkonnou, ale bezpečnou trhavinu, která se dá snadno tvarovat.

Legendární SEMTEX je opředený množstvím mýtů (třeba tím, že je téměř nezjistitelný - blbost) a spojovaný s řadou teroristických útoků. Původní složení je dnes už nahrazeno jinými typy sloučenin a vyrábí se jen v malém množství.

POLAROGRAFIE

Polarografie je metoda analytické chemie, za kterou dostal Nobelovu cenu chemik Jaroslav Heyrovský.

Díky charakteristickým polarografickým vlnám jsme schopni určit, jaké látky se v roztoku nacházejí a kolik jich tam je. To se hodí třeba při měření obsahu oxidu siřičitého v kouři nebo pro zjišťování množství jedovatých látek ve vodě.

Profesor Heyrovský si na Nobelovu cenu za chemii musel počkat dlouhých pětadvacet let. Nominován byl přitom celkem osmnáctkrát.

NANOSPIDER

Centrem výzkumu nanovláken je v České republice Technická univerzita v Liberci. Revoluční způsob tvorby netkaných textilií z nanovláken tady v roce 2003 objevil profesor Jirsák se svým týmem. Samotný princip Nanospideru zní dost složitě, ale ve skutečnosti to celý proces výroby zjednodušuje a urychluje.

Nanovlákna jsou považována za materiál budoucnosti a už teď nacházejí uplatnění v mnoha oborech, od zdravotnictví po stavebnictví. Objev z Liberce byl proto zásah do černého.

MAGNETRON

Magnetron je malá elektronka, která umí měnit elektrickou energii na mikrovlnné záření. Její princip popsal jako první v roce 1924 český vědec Augustin Žáček a od té doby už magnetron ušel dalekou cestu. Za druhé světové války se stal součástí malých radarů v letadlech a lodích, dneska je nezbytnou součástí mikrovlnky.

DETEKTOR VÝBUŠNIN

Firma RS Dynamics vyvinula mimořádně citlivý detektor výbušnin Explonix. Ten je schopen odhalit i člověka, co se před pár hodinami o výbušninu jenom otřel. A stačí k tomu jenom papírek a detektor, který také určí, o jakou trhavinu se jedná.

MEMREC

Katedra kybernetiky ČVUT se může pochlubit objevem, který usnadňuje život lidem s fyzickým postižením. Přístroj Memrec je tvořen kamerou připevněnou na obroučkách brýlí. Ta snímá pohyby očí a dál je posílá do krabičky, která ovládá kurzor myši na počítači. Mrknutím klikáte, pohybem očí hýbete kurzorem po obrazovce.

Díky Memrecu je možné psát na počítači, surfovat na internetu nebo třeba upravovat fotky v Photoshopu. A to všechno pouhým pohledem.

Česká věda za posledních sto let rozhodně neseděla v koutě a měla světu co říct. Relativně silnou pozici si drží hlavně v technických a přírodovědných oborech. Nezbývá než doufat, že tomu tak bude i v budoucnu.


12. 11. 2018; Hospodářské noviny

Frankensteinův komplex je nutné překonat a z digitalizace těžit

Konference HN: Power of Data

VYUŽÍVÁNÍ VELKÝCH DAT I AUTOMATIZACE V PRŮMYSLU BUDE STÁLE VÝZNAMNĚJŠÍ. O JEJICH APLIKACI DEBATOVALI ODBORNÍCI NA KONFERENCI HN.

Bez dat jste jen další člověk s názorem - věta významného statistika a datového analytika minulého století W. Edwardse Deminga rezonovala minulý čtvrtek v pražském divadle Le Royal. Na konferenci The Power of Data o moci dat, nástupu umělé inteligence a robotech, kterou pořádaly Hospodářské noviny, vystoupila řada odborníků. Tématu se věnovali z různých perspektiv.

Diskuse začala značně filozoficky. Experti řešili takzvaný Frankensteinův komplex, tedy obavu, že se roboti proti lidem vzbouří. Tento pojem vymyslel ve 40. letech velikán sci-fi literatury Isaac Asimov.

"Lidé jednou za čas potřebují mít pocit ohrožení. Koncem 19. století to byla obava z kolize Země s kometou. Dnes často zdůrazňují, že až bude umělá inteligence vyšší než lidská, budeme považováni za podřadné," vysvětloval Ivan M. Havel, bratr bývalého českého prezidenta a šéfredaktor časopisu Vesmír.

Tento strach je iracionální, uvedla Joanne Pranskyová, která se představila jako první psychiatrička robotů. Zdůraznila, že roboti jsou především nástroje, stejně jako dnešní počítače. Přesto upozornila, že robotizace a automatizace způsobí v budoucnu proměnu velké části kariérních pozic.

S obecně rozšířeným názorem, že roboti zastanou především práce ohodnocené nižší mzdou, vyjádřil nesouhlas Michal Pěchouček z centra umělé inteligence ČVUT. Podle něj budou mít firmy vyvíjející umělou inteligenci velkou motivaci nahrazovat také práci "bílých límečků", tedy kvalifikovanějších, většinou kancelářských pracovníků. "Budou chtít jejich vyšší mzdy," řekl Pěchouček. Pokud však budou roboti například vyhotovovat jednoduché právní smlouvy, zůstává otázka, na čem se budou začínající právníci ve svém řemeslu zaučovat, podotkl Pěchouček.

Užitečnost ucelených softwarových ekosystémů pro průmysl zdůraznil Vladimír Kulla, ředitel vývojového a prototypového centra Siemens ČR. Podle něj jejich rozvoji zatím brání vysoká obezřetnost podniků ke svým interním informacím. "V průmyslu má data uložena v cloudu (on-line úložiště počítačových souborů poskytované třetí stranou, pozn. red.) jen minimum firem," upozornil. Více než 80 procent zařízení navíc není vůbec připojeno k internetové síti.

Chytrá zařízení, která jsou propojena přes takzvaný internet věcí, navíc často nejsou kompatibilní, podotkl Kulla. Řešením mohou být integrované platformy, které začala v posledních letech nabízet řada IT firem. Systém MindSphere od Siemensu propojuje všechny oblasti podniku, od kancelářských počítačů přes stroje a další senzory ve výrobě. Dokáže vytvořit digitální obraz výroby, včetně informací ze starších nedigitálních strojů.

Integrovaný systém průmyslového internetu věcí dokáže zefektivnit výrobní proces. Díky tomu, že spolu stroje komunikují v reálném čase, na sebe mohou jednotlivé kroky plynule navazovat. Systém také dokáže předem rozpoznat blížící se poruchu a umožní včasným zásahem předejít výpadkům v produkci, shodli se účastníci konference.

Česká spořitelna zase pracuje na vývoji robotů, kteří umějí odepisovat na zprávy. "Pro mě ale roboti nejsou to, co asi pro vás, není to stroj, ale program," řekl Jakub Dubrovský, vývojář z této banky. Ten už dva roky pracuje na technologii chatbotů. Robotičtí asistenti dokážou odpovídat na otázky a ušetřit práci operátorům na zákaznických linkách či na přepážkách. "Udělali jsme spoustu prototypů. Můžete se jich zeptat: Kolik mi zbývá na účtu? Kolik jsem utratil minulý měsíc za benzin? A podobně. Nedívejte se ale na chatboty jako na něco, co vám během roku ušetří hodně peněz. Chatbot je investice do budoucnosti, ale čím dříve začnete, tím lépe, protože budete sbírat data a porozumíte tomu," upozornil Dubrovský.

Čím více dat společnost má, tím více využití pro ně může najít. Na druhou stranu však podle Jiřího Pavlíka, manažera z poradenské společnosti Deloitte, firmy někdy databázemi zbytečně zaplňují velké množství disků, které pak nevyužívají. Chytré využití dat přitom může podniku pomoci například s udržením zaměstnanců. Deloitte například pro jednoho ze svých klientů zanalyzovala nejčastější důvody, proč mu odcházejí lidé. Přitom označila nejrizikovější zaměstnance, na které se pak klient mohl zaměřit a udržet je.


12. 11. 2018; zpravy.iDNES.cz

Dětem život, seniorům smrt. Lidé určili, kdo má přežít nehody autonomních aut

Zdá se, že autonomní vozidla se stanou budoucností silniční dopravy. Jak by se ale měly stroje zachovat ve složitých etických situacích? Tuto otázku se snaží zodpovědět studie vědců z MIT. Kdo by přežil a kdo ne, pokud by místo umělé inteligence rozhodovalo veřejné mínění?

V automobilu, který se sám řídí, sedí tři lidé. Jeden dospělý muž a dva malí chlapci. Po přechodu na červenou jde jedna dospělá žena a dvě dívky, kdo by měl zemřít? Nejde o nekorektní matematickou úlohu, ale pouze o jednu z mnoha modelových etických otázek, před které vás postaví projekt Moral Machine .

"S rychlým vývojem umělé inteligence přibývají také obavy, jak se budou stroje chovat ve složitých morálních situacích," píše se hned v prvním odstavci odborného článku pro časopis Nature , ve kterém skupina vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) publikovala své výsledky sesbírané pomocí jednoduchého internetového dotazníku Moral Machine. Dotazník sice víc než cokoliv jiného připomíná cynickou hru, ve skutečnosti se však snaží odpovědět na složité etické otázky, které budou formovat další vývoj umělé inteligence.

Ve třinácti modelových situacích se účastník stane pánem nad životem a smrtí několika desítek animovaných postaviček. V každé simulaci musí někdo zemřít. Smrtícím nástrojem je vždy autonomně řízené vozidlo. Výzkum sice nepracuje s osobními vztahy, ale zohledňuje kritéria jako věk případných obětí, jejich sociální status nebo zdraví. Některé otázky se týkají i domácích zvířat. A také se zohledňuje, zda chodci přecházejí na zelenou, nebo porušují pravidla.

Vědcům se od začátku projektu v roce 2016 nakonec podařilo sehnat rozsáhlý soubor dat. Postupně sesbírali kolem 40 milionů hodnocení od milionů lidí z celého světa. Data z 233 zemí pečlivě zanalyzovali a roztřídili. Výsledky ukázaly, že ne každý člověk má pro ostatní stejnou cenu. To, co při rozhodování je a není důležité, se navíc liší podle jednotlivých regionů.

Nejčastěji by lidé po celém světě chránili dítě v kočárku. Malé děti se celkově umístily na prvních třech příčkách. Lidé se v modelových situacích snažili hájit jejich život nejčastěji. Naopak špatně by dopadli staří lidé. Kdo si může gratulovat, jsou lékaři a lékařky. Hodnotící si jich vážili víc než atletických mužů a žen, předběhli i skupiny manažerů. Větší šance pro bezdomovce než seniory

Pokud by se veřejné mínění stalo jádrem programu autonomních vozidel, výrazně sníženou šanci na přežití by měli kriminálníci. V celkovém globálním hodnocení skončili jako druzí nejhorší. Předběhli sice poslední kočky, na druhé straně by však lidé častěji zachránili psa než trestance. Nad psy se umístili seniorky a senioři. Jejich kreslené postavičky se stávaly obětmi fiktivních dopravních nehod častěji než lidé bez domova a tlouštíci.

Kulturně se vědcům podařilo oddělit od sebe tři specifické skupiny, které jsou nazvané podle regionů jednoduše jako západní, východní a jižní. Součástí projektu byla i Česká republika. Ta byla zařazena do jižní skupiny společně s Francií, Slovenskem a Maďarskem, ale také Venezuelou nebo Mongolskem. V této skupině vědci pozorovali zvýšenou tendenci zachraňovat ženy nebo lidi v dobré fyzické kondici. Větší šanci na přežití by zde měli oproti dvěma zbylým základním skupinám domácí mazlíčci.

Napříč kulturami se naopak projevila jen slabá tendence preferovat životy chodců nad životy pasažérů v automobilu a jen umírněná snaha zvýhodňovat chodce, kteří se drželi zákona a přecházeli na zelenou. Dilemata musí vyřešit člověk

Přestože samotný výzkum může působit jen jako zajímavá filosofická hříčka, ve skutečnosti se dotýká citlivého problému, kterým se vývojáři autonomních řídících systémů začínají zabývat.

"Zní to hrozně, ale právě výsledky výzkumu typu Moral Machine třeba ukáží, že rozhodování lidí v situaci, kdy někdo musí zemřít, se řídí pravidly typu ´jedno dítě zachráním radši než tři nebo čtyři starce, ale pokud starců bude osm, preferuji osm životů.´ To znamená, že i když o tom nechceme mluvit, tak jakousi ´převodní tabulku´ v hlavě máme," říká profesor Jiří Matas z ČVUT, který se zabývá vývojem autonomních řídících systémů.

O tom, jestli budou stroje v budoucnu schopné řešit složitá morální dilemata, Matas nepochybuje. "Problémem je se dohodnout na pravidlech, které pak stroje implementují. Jinými slovy dilemata musí vyřešit člověk, stroj se jimi bude řídit," vysvětluje Matas.

Technologická úroveň, při které se stroje mohou dostat do takto složitých situací, je pro odborníky nová. Za vývojem ovšem vždy stojí člověk a stroje jsou přizpůsobovány našim hodnotovým kritériím. "Automobilky implementují to, na čem se společnost dohodne. Projekt typu Moral Machine začne vyjasňovat, co je ve společnosti chápáno jako menší zlo, a z toho vyplynou pravidla chování," doplňuje Matas.

K první smrtelné nehodě samořízeného auta došlo v březnu v USA: InsertSingleVideo


12. 11. 2018; iHNed.cz

Frankensteinův komplex je nutné překonat a z digitalizace těžit, shodují se špičky v oboru

Bez dat jste jen další člověk s názorem - věta významného statistika a datového analytika minulého století W. Edwardse Deminga rezonovala minulý čtvrtek v pražském divadle Le Royal. Na konferenci The Power of Data o moci dat, nástupu umělé inteligence a robotech, kterou pořádaly Hospodářské noviny, vystoupila řada odborníků. Tématu se věnovali z různých perspektiv.

Diskuse začala značně filozoficky. Experti řešili takzvaný Frankensteinův komplex, tedy obavu, že se ¬roboti proti lidem vzbouří. Tento pojem vymyslel ve 40. letech velikán sci-fi literatury Isaac Asimov.

"Lidé jednou za čas potřebují mít pocit ohrožení. Koncem 19. století to byla obava z kolize Země s kometou. Dnes často zdůrazňují, že až bude umělá inteligence vyšší než lidská, budeme považováni za podřadné," vysvětloval Ivan M. Havel, bratr bývalého českého prezidenta a šéfredaktor časopisu Vesmír.

Tento strach je iracionální, uvedla Joanne Pranskyová, která se představila jako první psychiatrička robotů. Zdůraznila, že roboti jsou především nástroje, stejně jako dnešní počítače. Přesto upozornila, že robotizace a automatizace způsobí v budoucnu proměnu velké části kariérních pozic.

S obecně rozšířeným názorem, že roboti zastanou především práce ohodnocené nižší mzdou, vyjádřil nesouhlas Michal Pěchouček z centra umělé inteligence ČVUT. Podle něj budou mít firmy vyvíjející umělou inteligenci velkou motivaci nahrazovat také práci "bílých límečků", tedy kvalifikovanějších, většinou kancelářských pracovníků. "Budou chtít jejich vyšší mzdy," řekl Pěchouček. Pokud však budou roboti například vyhotovovat jednoduché právní smlouvy, zůstává otázka, na čem se budou začínající právníci ve svém řemeslu zaučovat, podotkl Pěchouček.

Užitečnost ucelených softwarových ekosystémů pro průmysl zdůraznil Vladimír Kulla, ředitel vývojového a prototypového centra Siemens ČR. Podle něj jejich rozvoji zatím brání vysoká obezřetnost podniků ke svým interním informacím. "V průmyslu má data uložena v cloudu (on-line úložiště počítačových souborů poskytované třetí stranou, pozn. red.) jen minimum firem," upozornil. Více než 80 procent zařízení navíc není vůbec připojeno k internetové síti.

Chytrá zařízení, která jsou propojena přes takzvaný internet věcí, navíc často nejsou kompatibilní, podotkl Kulla. Řešením mohou být integrované platformy, které začala v posledních letech nabízet řada IT firem. Systém MindSphere od Siemensu propojuje všechny oblasti podniku, od kancelářských počítačů přes stroje a další senzory ve výrobě. Dokáže vytvořit digitální obraz výroby, včetně informací ze starších nedigitálních strojů.

Integrovaný systém průmyslového internetu věcí dokáže zefektivnit výrobní proces. Díky tomu, že spolu stroje komunikují v reálném čase, na sebe mohou jednotlivé kroky plynule navazovat. Systém také dokáže předem rozpoznat blížící se poruchu a umožní včasným zásahem předejít výpadkům v produkci, shodli se účastníci konference.

Česká spořitelna zase pracuje na vývoji robotů, kteří umějí odepisovat na zprávy. "Pro mě ale roboti nejsou to, co asi pro vás, není to stroj, ale program," řekl Jakub Dubrovský, vývojář z této banky. Ten už dva roky pracuje na technologii chatbotů. Robotičtí asistenti dokážou odpovídat na otázky a ušetřit práci operátorům na zákaznických linkách či na přepážkách. "Udělali jsme spoustu prototypů. Můžete se jich zeptat: Kolik mi zbývá na účtu? Kolik jsem utratil minulý měsíc za benzin? A podobně. Nedívejte se ale na chatboty jako na něco, co vám během roku ušetří hodně peněz. Chatbot je investice do budoucnosti, ale čím dříve začnete, tím lépe, protože budete sbírat data a porozumíte tomu," upozornil Dubrovský.

Čím více dat společnost má, tím více využití pro ně může najít. Na druhou stranu však podle Jiřího Pavlíka, manažera z poradenské společnosti Deloitte, firmy někdy databázemi zbytečně zaplňují velké množství disků, které pak nevyužívají. Chytré využití dat přitom může podniku pomoci například s udržením zaměstnanců. Deloitte například pro jednoho ze svých klientů zanalyzovala nejčastější důvody, proč mu odcházejí lidé. Přitom označila nejrizikovější zaměstnance, na které se pak klient mohl zaměřit a udržet je.


12. 11. 2018; byznys.iHned.cz

Začínal s prodejem květin. Linet Frolík vybudoval ve starém kravíně a dobyl s lůžky Evropu

Úspěšných podnikatelů je v Česku mnoho, ale jen jediný může prohlásit: "Moje postel dobyla Hollywood". V jednom z dílů seriálu Dům z karet posloužilo jako filmová rekvizita nemocniční lůžko vyrobené v továrně Linet, kterou už téměř tři desetiletí řídí a spoluvlastní Zbyněk Frolík.

Letos o Vánocích oslaví tento vysoký a energický muž s šedivým knírkem pětašedesáté narozeniny. Mohl by odejít do důchodu a začít se naplno, jak už nějakou dobu plánuje, věnovat vnoučatům. Nejdřív ale musí dokončit chystanou transakci, jež má Linet posunout z pozice největšího výrobce zdravotnických postelí v Evropě mezi první trojku na světě. Firma sice své výrobky už nyní vyváží do celého světa, ale pro její další rozvoj je podle Frolíka nutné zvýšit roční obrat čtyřnásobně na jednu miliardu eur.

Od loňska hledá Frolík spolu s investiční bankou JPMorgan nové investory, kteří by slánské firmě pomohli jím vytčeného cíle dosáhnout. Nyní se zdá, že je práce investičních poradců u konce. Frolík a další spolumajitelé Linetu si mohou vybrat z konkrétních nabídek od nejméně dvou nápadníků. S jejich kapitálem a globálním rozhledem by Linet mohl urychlit nákupy konkurenčních podniků.

"Dosud jsme se dívali vždy jen na menší potenciální akviziční cíle. Možná se ukáže, že je pro nás zajímavé i něco většího," řekl Frolík v rozhovoru pro HN loni v létě, kdy se poprvé podrobně do médií rozhovořil o tom, co pro Linet chystá, až zcela předá každodenní řízení firmy mladším kolegům.

"Do svých 65 let bych to za sebe chtěl dotáhnout do té fáze, abych se tomu už nemusel vůbec věnovat," dodal.

Frolík vystudoval Fakultu elektrotechnickou na pražském ČVUT. I když se v Linetu věnuje řízení lidí, obchodním jednáním a strategickému plánování, nezapře v sobě expertní oko inženýra. Platí to i v případě výroby velkých nástěnných fotografií sestavených z puzzle dílků. Jedna taková se vyjímá na stěně v jeho kanceláři. Jedná se o panorama Manhattanu s Brooklynským mostem a dnes již neexistující dvojicí mrakodrapů Twin Tower za slunného dne. Frolík obraz skládal bezmála tři měsíce po večerech se synem.

Kromě všeho, co ta fotografie dnes zobrazuje, je na ní zajímavé také to, jak se výrobce skládačky vypořádal s odstíny modré na obloze nad Manhattanem, hladině East River a se stíny, které na řeku vrhají výškové stavby. "Složit to bylo těžké, ale pak jsme zjistili, že si to výrobce v jistém smyslu ulehčil. Každé puzzle je vždy součástí určitých obdélníků, ze kterých jsou vyříznuté a ve kterých se jednotlivé tvary dílů opakují. To nám umožnilo se s tou fádní modrou vypořádat," vzpomínal šéf Linetu během jiného rozhovoru pro HN, který proběhl loni na jaře. Tehdy byl na pořadu dne blížící se konec intervencí České národní banky proti posilování koruny.

Pro Frolíka, který působí také jaké viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, šlo o vážné téma. Linet podobně jako stovky dalších tuzemských firem prodává v Česku zanedbatelné minimum svých výrobků. Drtivá většina příjmů Linetu a jemu podobných exportně orientovaných podniků je závislá na výdělcích v zahraničí, jejichž finální výši ovlivňuje kurz koruny vůči zahraničním měnám.

Podle Frolíka je pro většinu tuzemských dodavatelů komponentů naprosto zásadní, aby koruna příliš neposílila a současně byl její kurz co nejvíce stabilní. Firma velikosti Linetu má větší manévrovací prostor, protože má na rozdíl od menších firem vyšší ziskovou marži. "Výrazné posilování koruny, řekněme o pět procent ročně, by mohlo pro řadu výrobců představovat až fatální problém. Proti tomu jde růst platů, který je už dost velký," uvedl Frolík s odkazem na vývoj hodnoty domácí měny, kdy její posílení snižuje výdělky v eurech či dolarech po přepočtu na koruny a firmy mají tak méně peněz na pokrytí rostoucích mezd.

Frolík ví, o čem hovoří. Linet vybudoval takřka z ničeho spolu se dvěma společníky, Ivanem Husákem a Luďkem Šofrem, na zelené louce, přesněji ve starém kravíně. Jedním z klíčů k úspěchu Linetu byl důraz na nízké náklady a přístup k šikovným zaměstnancům ochotným pracovat s velkým nasazením. Proto se trojice Frolík, Husák a Šofr rozhodla vybudovat továrnu ve vesničce Želevčice u Slaného. Její předností byla ruina statku, který byl k mání takřka zadarmo. Nadto lidé na venkově byli vždy zvyklejší než obyvatelé měst na pracovní režim, ve kterém se střídají období většího a klidnějšího nasazení.

Frolík se často chlubil, že železné stropní vzpěry pro první výrobní halu Linetu koupil "za korunu ve šrotu."

Mezi českými podnikateli je ale Frolík výjimečný ještě v jednom ohledu. Podnikat začal už před rokem 1989 v jednom z mála oborů, ve kterém bylo soukromé podnikání v tehdejším totalitním Československu možné. Frolík a jeho žena pěstovali ve skleníku květiny, které mohli nařezané prodávat třeba před nemocnicemi. Tomuto tolerovanému podnikání se věnovali vedle svých hlavních zaměstnání. Na rozdíl od jiných malých podnikatelů, kteří v době socialismu využili možnost alespoň v něčem naplnit neukojenou poptávku po nedostatkovém zboží či službách, Frolík ale uspěl i v době, kdy se volný trh v zemi rozjel naplno.

Před rokem 1989 působil Frolík také jako technický ředitel v motolské nemocnici. Během přestavby a vybavování nového pavilonu zjistil, že kvalitní nemocniční lůžka jsou ze Západu, a tedy velmi drahá. Levné v Československu tehdy vyráběné nemocniční postele byly velmi nekvalitní a nemocniční personál si na to opakovaně Frolíkovi stěžoval.

Frolík tak vstoupil do 90. let s podnikatelskými dovednostmi coby prodejce květin a technickými znalostmi o výbavě nemocnic. Pro pozdější úspěch Linetu se ale ukázalo jako velmi důležité, že se během studií na ČVUT Frolík věnoval technické kybernetice a počítačům. Moderní nemocniční lůžka, včetně těch, která Linet pronajímá do domácí péče pro dlouhodobě nemocné pacienty, nejsou jen otázkou dobře ohnutých trubek a vkusných designových doplňků. Dnešní zdravotnická a nemocniční lůžka jsou napěchovaná elektronikou, která nemocné monitoruje, a dbají třeba také na to, aby kvůli poloze vleže netrpěli proleženinami. K tomu slouží k postelím dodávané matrace s automaticky se měnící tuhostí v různých jejich částech.

Linet svá lůžka inovuje a pravidelně nabízí novinky, za nimiž stojí série patentů, jejichž spoluautorem je také Frolík. Jedním z nich je elektronicko-mechanický systém Mobi-Lift. Díky němu už před více než deseti lety mohl Linet uvést na trh lůžko, které jako první na světě umožnilo pacientům pomocí vysouvacích madel ovládaných jedním tlačítkem vstát bez asistence zdravotníka.

Elán pro další rozvoj Linetu čerpá Frolík také jako poradce a investor ve fondech rizikového kapitálu Enern a Credo, které poskytují kapitál pro rozjezd startupových firem. Kromě zkušeností s rozvojem Linetu může Frolík v tomto ohledu mladším podnikatelům zprostředkovat zkušenosti s fúzí dvou různých firem. Pro Linet byl zlomový rok 2011, kdy se po dlouhém vyjednávání dokázal Frolík a jeho partneři dohodnout s německým konkurentem Wissner-Bosserhoff, který je známý pod zkratkou Wi-bo.

Českého výrobce plně ovládá mateřský holding Linet Group se sídlem v Nizozemsku. V něm Frolík společně s manželkou Naděždou vlastní 33 procent, Husák 12 procent a Šofr pět procent. Zbývající polovinu akcií Linet Group drží dědicové zakladatelů výrobce Wi-bo. Kromě podílu v Linet Group dostali majitelé německé společnosti tehdy ještě 42 milionů eur.

Podobně složitá a pro Frolíka také emotivní jednání probíhají v současnosti, kdy je Linet na prahu další možné zlomové změny akcionářské struktury. Zakladatel Linetu Frolík o firmě často hovoří jako o svém čtvrtém dítěti, protože ani jeden z jeho tří potomků se do vedení společnosti nezapojil.

Šofr a Husák, kteří také stáli u rozjezdu i v pozdějších letech Linetu, se z každodenní práce ve firmě již dávno stáhli a věnují se jiným aktivitám. Frolík ale stále vidí svou budoucnost alespoň z části propojenou s Linetem. "Představuji si penzi tak, že si nechám jen určitý počet hodin práce, která spočívá v neexekutivních činnostech, při kterých využiji nabytých zkušeností," uvedl v nedávném rozhovoru.

Jeho kolegové ukazují, že díky penězům, které jim Linet stále vynáší, mohou zvelebovat okolí, kde žijí. Husák vybudoval úspěšný minipivovar, který se od roku 2016 rozrostl do nových prostor bývalých kasáren v Lounech. Šofr postavil jezdecký areál Královický dvůr, který využívají milovníci koňských sportů. Bude zajímavé sledovat, čím se bude Frolík nakonec zabývat.


12. 11. 2018; Studenta web&mag

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vynalezli "světelný buben", může změnit automobilový průmysl, architekturu i počítačové hry

Tým vedený docentem Vlastimilem Havranem z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učenítechnického v Praze (FEL ČVUT) sestrojil takzvaný Lightdrum. Tento speciální měřicí přístroj dokáže přesně změřit vzhled povrchu objektů a následně jej reprodukovat ve virtuálním prostředí. Oproti ostatním podobným objevům je "světelný buben" kromě přesnosti také snadno přenositelný. Vypadá jako válec, uvnitř kterého je šest kamer pořizujících snímky s vysokým dynamickým rozsahem (HDR), dále také kopule se 139 LED moduly, které osvětlují měřený vzorek.

V průměru má pouhých 60 centimetrů a délku 40 centimetrů.

"Naše technologie je výjimečná v tom, že umožňuje měření přímo na místě. Doneseme jej ke katedrále, pomocí držáků připevníme k povrchu a změříme, jak bude vypadat při libovolném osvětlení. Během měření nic nezničíme. Kvalita pořizování dat vzhledu vzorku je srovnatelná nebo vyšší než u existujících technologií," popisuje docent Havran v tiskové zprávě FEL ČVUT.

V budoucnu by vynález mohl pomoci tam, kde je třeba realistická virtuální prezentace návrhu, zejména v automobilovém průmyslu, architektuře, módním návrhářství, ale třeba i v počítačových hrách.


10. 11. 2018; echo24.cz

ČVUT představila svoji elektroformuli

Pražská elektrotechnická fakulta (FEL ČVUT) představila sedmou generaci studentské elektroformule, veřejnost ji mohla vidět v rámci tradičního dne otevřených dveří, v sobotu fakulta uspořádala 26. setkání absolventů fakulty, které každoročně pořádá ELEKTRA - Spolek absolventů a přátel Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Pražská elektrotechnická fakulta (FEL ČVUT) představila sedmou generaci studentské elektroformule, veřejnost ji mohla vidět v rámci tradičního dne otevřených dveří, v sobotu fakulta uspořádala 26. setkání absolventů fakulty, které každoročně pořádá ELEKTRA - Spolek absolventů a přátel Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Návštěvníci si mohli vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule. Fakulta představila sedmou generací monopostu, se kterým se týmu eForce FEE Prague Formula podařilo získat celkové vítězství na závodech Formula Student Czech Republic, čímž se zapsala do historie jako vůbec první elektroformule, která tento titul na FS Czech získala. Pražský tým, který tvoří především studenti silnoproudého oboru Elektronika, energetika a management, tímto výsledkem porazil konkurenci z celé Evropy, mimo jiné z Německa, Belgie, Španělska, či Řecka.

Mezi další výrazné úspěchy fakulty patří také činnost týmu prof. Jiřího Matase, jenž od roku 2003 spolupracuje se společností Toyota na vývoji autonomního automobilu. Rozsah spolupráce se postupně rozšiřuje a v letošním roce na fakultě vznikla multidisciplinární laboratoř Toyota Research Lab, kterou společnost Toyota podporuje finančním prostředky v objemu řádu 1 milion Euro ročně.


9. 11. 2018; Nový prostor

Mobil pro nevidomé

Během posledních několika let se dotykové telefony staly téměř nevyhnutelnou součástí našich životů, někteří ale stále touží po tlačítkách. Například nevidomí. Firma BlindShell vytváří alternativy ke standardním telefonům, které mají zrakově postiženým pomoci vypořádat se s technologickým pokrokem.

Zakladatel BlindShellu Petr Svobodník přišel s nápadem vytvořit mobily pro nevidomé před pár lety při psaní diplomové práce na ČVUT. V době, kdy tlačítkové mobily začaly nahrazovat dotykové, se začalo ukazovat, že tento pokrok není pro každého a že například pro nevidomé je ovládání příliš složité. Vytvořil proto aplikaci, která měla dotykové telefony zpřístupnit zrakově postiženým. S vedoucím své diplomové práce pak v roce 2014 představil svůj produkt na soutěži Nápad roku a vyhráli ji.

Nejtěžší byla jednoduchost

Svobodníkův nápad se postupně začal uvádět do praxe. "Aplikace se začala rozvíjet, optimalizovala se na hardware dotykového telefonu a s první verzí jsme v roce 2015 jeli na výstavu SightCity do Německa," říká nynější ředitel BlindShellu Jan Šimík. "Tam produkt objevili obchodníci i cíloví uživatelé a moc se jim líbil," popisuje začátky firmy, jejíž telefony nyní používají tisíce lidí. Dostupné jsou v zemích po celé Evropě a některé modely se prodávají i v Jižní Americe. BlindShell momentálně bojuje s překladem do arabštiny.

"Prostředí dotykového telefonu je extrémně složité, naší motivací bylo, aby více méně standardní telefon šel ovládat jednoduše a intuitivně," říká ředitel vývoje softwaru, další z několika Honzů firmy, Jan Hadáček. Dotykovou plochu vývojáři upravili tak, že lze ovládat čtyřmi gesty - dotekem do pravé půlky, dotekem do levé půlky, dlouhým podržením a podržením dvěma prsty. "Tím se řeší zásadní problém s tím, že se člověk nemůže dotknout tlačítka, které nevidí," vysvětluje Jan Hadáček.

"Chceme, aby nevidomí také mohli využívat mobilních technologií, ale s jednoduchým ovládáním," popisuje telefony Jan Šimík. Volání, psaní SMS nebo kalendář jsou například ozvučené syntetickým hlasem. K tomu mají telefony speciální funkce, jako je ovládání hlasem, internetová rádia nebo funkci rozpoznávání textu, kdy mobil dokáže prezentovat text, na který je namířena kamera.

Při vývoji je nezbytná spolupráce se samotnými zrakově postiženými. Ti dostanou k testování první verzi telefonu, aby vývojáři věděli, jestli je funkční. Kromě toho, že BlindShell dostává od nevidomých zpětnou vazbu, debatuje s nimi také o tom, jaká přání a představy mají. "Pracujeme například se SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, pozn. red.), bavíme se s nimi o tom, jak by měl mobil vypadat," říká Šimík.

Vraťte nám tlačítka!

V lednu tohoto roku si firma udělala průzkum mezi uživateli, ze kterého vyšlo najevo, že zrakově postižení na mobilech nejvíce postrádají tlačítka. Tento názor se objevoval u zákazníků napříč všemi zeměmi. Firma se tak rozhodla na poptávku reagovat.

Pro firmu byl tlačítkový telefon zpočátku velkým oříškem, protože nabídka na trhu je opravdu malá. BlindShell dosud také pracoval s operačním systémem Android. Dalšího půl roku proto firma tvrdě pracovala na hledání dodavatele a vývoji systému. Zaměstnanci také zkoumali mobily konkurenčních společností, aby vytvořili produkt, který by byl lepší než ostatní. "V září jsme spustili prodej tlačítkového telefonu a od té doby jsme se nezastavili," říká Jan Šimík. "Volají nám z celé Evropy. Víme, že je to mobil, který zákazníci chtějí," dodává.

Jako stará, ale chytrá Nokie

BlindShell se nyní pere o první nebo druhou příčku výrobců takových telefonů na trhu. "Posunuli jsme se hrozně rychle. Rosteme o dvě stě až tři sta procent ročně a myslíme, že je to tempo, které jsme schopni udržet i v následujících letech," říká ředitel. "Naše obrovská konkurenční výhoda je, že tu pracují lidi, kterým to pálí a které to baví," oceňuje Jan Šimík své zaměstnance, kterých ve firmě s přátelskou atmosférou není ani deset. Většina z nich do BlindShellu přišla kvůli projektům v rámci studia. "Přičichli k tomu, jaké to tu je, a pak tu zůstali," říká.

Na nejnovějším modelu BlindShellu je důležité, že je hmatný, jednoduchý a má funkce, které jsou nezbytné. Při otevření menu se vám vybaví staré Nokie, mobil na vás ale navíc mluví a je doplněn o funkce, jako je indikátor barev, určování polohy, kdy telefon člověku oznámí, kde se nachází, nebo označování předmětů - k telefonu dostanou zákazníci balíček QR kódů, ty mohou nalepit na předměty, které je složité od sebe rozeznat, například balíčky s kořením, léky nebo konzervy, a ke kódu si nahrají popisek, který jim při načtení kódu mobil přečte.

Telefony BlindShell mají také k dispozici čtečku knih. S telefonem získají přístup do knihovny digitálních dokumentů, což je český projekt SONS, kde jsou knížky i časopisy.

"Někdy máme vizi, jejíž realizace je zatím náročná," říká Jan Hadáček. Takovým příkladem je opravdu funkční navigace. "Člověk při používání navigace vkládá hodně vlastní invence do toho, jak si interpretuje to, co mu navigace říká. Pokud ale stojí na křižovatce se čtyřmi rohy, navigace mu neřekne, na jakém rohu stojí," vysvětluje problém Hadáček s tím, že jsou stále věci, které lze vylepšovat.

Blindshell mobily pro nevidomé

Jednoduchý a funkční mobil, to byl pro firmu Blindshell nejtěžší oříšek, který jim zabral několik let usilovného vývoje. Nevidomí s jejich mobilem získávají doživotní aktualizace, ovládání hlasem, diktování textu, označování objektů, rozpoznávání barev, SOS tlačítko a řadu dalších užitečných funkcí. Telefon byl navržen ve spolupráci s nevidomými a je plně v souladu s jejich přáními a potřebami.


9. 11. 2018; tzb-info.cz

Odborníci věří českému technickému školství, kritizují ale malý kontakt s praxí

Anketa mezi odborníky v technických oborech ukázala, že zhruba polovina respondentů technickému školství věří. Zároveň mu ale vytýkají malý kontakt z praxí a nedostatek kvalitních pedagogů. Jako další problém uvádějí absenci moderního přístrojového vybavení.

Z ankety, kterou koncem srpna provedl dodavatel technického a elektrotechnického vybavení a součástek pro vývoj a údržbu Conrad Business Supplies mezi více než 500 odborníky v technických oborech, vyplývá, že jejich mínění o vyučování technických oborů na tuzemských školách není zase tak špatné, jak by se mohlo zdát. Téměř polovina respondentů (47,5 %) si myslí, že je úroveň technického vzdělání spíše na dobré úrovni. Naopak za spíše špatnou ji považuje 36,6 %. Vyhraněný názor, ať už kladný, či záporný, má menšina. Na otázku „Co nejvíce chybí českému technickému školství?” měli respondenti možnost zvolit více odpovědí. 76,6 % lidí označilo možnost „větší kontakt s prací”, 48,5 % pak „kvalitní pedagogové”.

36,3 % respondentů jako problém vidí potřebu modernějšího přístrojového vybavení, třetina (33,3 %) nedostatek peněz a 12,9 % špatný přístup ke studentům.

„Anketu jsme uspořádali proto, že úzce spolupracujeme s odborníky v technických oborech i se školami, které se věnují jejich vzdělávání. Záleží nám na úrovni technického školství v ČR,” říká Jiří Maier, manažer pro komunikaci z Conrad Business Supplies. Firma podporuje projekt studentské elektrické formule Formula Student z Elektrotechnické fakulty ČVUT. Pro stavbu formule, která od roku 2014 úspěšně soutěží na domácích i zahraničních závodech, dodává materiál. „Žijeme technikou a elektrotechnikou. Naše aktivity v rámci podpory technického vzdělávání chceme i nadále rozšiřovat, aktuálně chystáme spolupráci s vybranou střední průmyslovou školou, které dodáme přístrojové vybavení pro výuku,” říká Jiří Maier. Conrad studentům nabízí také stáže, spolupráci na diplomových pracích a další spolupráci. Pro školy chystá speciální portál s nabídkami moderního vybavení, pomůcek či článků.

Z odpovědí respondentů:

„Chybí peníze a modernější přístrojové vybavení jako v současnosti ve firmách. V technickém vybavení jsou v nevýhodě soukromé školy proti státním, kde se dostává 70 až 90 % prostředků od ministerstva školství. Kde jinde by se mělo šetřit, aby učitelé neutekli kvůli mzdě do firem - samozřejmě v položkových plánech na novou techniku a její servis?”

Průzkum byl uskutečněn formou online dotazníku mezi firemními zákazníky Conrad Business Supplies: 89,2 % respondentů má technickou školu, 51 % má vysokoškolské vzdělání, 28,1 % SŠ. Nejméně respondentů má VOŠ - 4,7 %.

Z odpovědí respondentů:

„Scházejí peníze, kvalitní pedagogové a pomohl by i lepší přístup ke studentům. Především by to chtělo změnit vztah pedagogů ke studentům - pedagogové jsou ve škole kvůli studentům (a ne naopak), a tudíž by měli studenty podporovat a vést k samostatnosti a tvořivosti (na rozdíl od biflování a vyžadování mechanického plnění povinností) a ukázat a předat jim svůj zájem o obor.”


9. 11. 2018; 5plus2

Zjevení české vědy. Jsou mladí a vidí prostá, ale geniální řešení

Věda je okouzlila už jako malé děti a stala se z ní jejich životní náplň. Trojici mladých Čechů se podařilo stát se špičkami ve svých oborech ještě před tím, než opustili vysokoškolské lavice.

Mladý vynálezce pomáhá lékařům i výzkumníkům

Už coby studentovi Fakulty elektrotechnické na ČVUT se Marku Novákovi podařilo se svými spolužáky vytvořit přístroj na hlídání hladiny cukru, který vypadá jako kreditní karta a dobíjet lze mobilním telefonem. Jeho glukometr, který by měl sloužit hlavně dětem, má hravou formou motivovat dětské pacienty k dodržování režimu při léčbě cukrovky. V konkurenci 54 týmů z celého světa se Novákovi a jeho spolužákům podařilo zvítězit v USA na mezinárodní soutěži Imagine Cup, kterou pořádá společnost Microsoft. Mladý vynálezce pracuje na řadě dalších projektů. Pomáhá doktorům i výzkumníkům. "Spolupracuji s 3. Lékařskou fakultou na Ústavu pro studium obezity a diabetu a dělám tam technologickou podporu výzkumu. Často se stává, že nějaké vybavení nebo přístroje nejsou k dispozici, nebo potřebují upravit. Moje role je, že pro ně dělám tyto zakázky," vysvětloval před časem nadějný vynálezce.

"Žabař" s nápady zkoumá blesky na Marsu

Už jako malý kluk chtěl Jan Lukačevič pracovat na misích, které povedou za hranice naší planety. A to se mu podařilo. Dnes je sedmadvacetiletý vědec plně ponořen do práce svých snů. Zkoumá totiž blesky na Marsu. Zjišťuje ve spolupráci s týmem Akademie věd ČR, zda by rudá planeta mohla být osídlitelná. Jeho anténa, která má detekovat elektrické výboje, se chystá do vesmíru a bude zkoumat podmínky přímo na Marsu. V oblasti kosmického výzkumu se přitom Lukačevič pohyboval, ještě než dokončil školu. "Na vědu stačí, když je člověk zvědavý. Já jsem také jenom žabař, co nosí jednoduché návrhy, a kam jsem se s tím dostal. Nikdo tak mladý a nevzdělaný pro Akademii věd nedělá," nechal se slyšet loni, kdy ještě neměl uzavřený ročník na ČVUT.

Snem nadějné vědkyně je prodlužovat lidem život

Když loni, v pouhých osmnácti letech získala první cenu Evropské unie pro mladé vědce a k tomu finanční odměnu 7000 eur, mnozí prorokovali Karině Movsesjan velkou budoucnost. Česká studentka pocházející z Kyrgyzstánu dokazuje, že se nemýlili. Mladá studentka chce prodlužovat lidem život, a to díky výzkumu proteinu, který by mohl pomoci odhalovat rozdíl mezi normální a nádorovou buňkou. Její biochemický výzkum mutace proteinu RAD51 nadchnul světové vědce a odborníky a sbírá s ním ocenění po celém světě. "Když jsem viděla zeleně fluoreskující opici anebo myš s uchem na zádech, tak mi došlo, co všechno bychom mohli dělat - pokud bychom porozuměli všem těm biologickým procesům, a jak bychom mohli všechny tyto poznatky využít pro zkvalitnění lidského života," říká talentovaná studentka. Ačkoli má mladá vědkyně řadu nabídek ze zahraničí, věnuje se zatím výzkumu v laboratořích v Brně.


8. 11. 2018; Vesmír

Akustická detekce střelby (nejen) v ulicích města

prof. Ing. Jan Holub, Ph. D., Ing. Jakub Svatoš, Ph. D.

Techniky detekce akustických impulsních signálů neboli detekce střelby jsou v současnosti používány nejen ve vojenských aplikacích, ale také v civilních oblastech, například ve školách, kampusech, nákupních centrech nebo v nemocnicích. Detekce, lokalizace a klasifikace střelby je z hlediska bezpečnosti obyvatelstva čím dál důležitější.

Prostředky pro akustický průzkum jsou předmětem výzkumu od první světové války. Za první takový prostředek lze považovat italský systém PALS, určený pro detekci činnosti nepřátelského dělostřelectva. První moderní systémy pro akustickou detekci palby byly vyvíjeny v rámci programu DARPA TTO (Counter Sniper Program) před rokem 1997. Vítězem této soutěže byl systém vyvíjený společností BBN, jehož další vývoj vyústil v roce 1996 v systém Boomerang. Ten byl již schopen na základě času zachycení pulsu (TOA - Time of Arrival) odhadnout polohu střelce a z charakteristik pulsu možnou ráži použité zbraně.

V současné době existuje několik experimentálních, ale i profesionálních komerčních detekčních a lokalizačních akustických systémů. Jsou určeny k detekci a lokalizaci směru zdroje výstřelu. Sofistikovanější z nich mohou dokonce klasifikovat a identifikovat konkrétní typ střelné zbraně. Mezi profesionální systémy, určené zejména pro vojenské použití, patří např. QinetiQ, PILAR (Metravib FR), AVISA (Microflown) a Shot Spotter.

Katedra měření FEL ČVUT vyvíjí akustický detektor střelby vhodný jak pro speciální, tak pro civilní použití např. v rámci koncepce Smart City. Použití střelné zbraně na veřejnosti je vždy riskantní záležitost, ať jsou důvody střelby jakékoli. Je proto nanejvýš vhodné, aby o takovém incidentu byly bezpečnostní složky a případně další orgány městské správy informovány okamžitě, pokud možno bez zpoždění způsobeného lidským faktorem apod. Dorazí-li hlídka na místo střelby obratem, přispívá to k pozitivnímu vnímání zasahujících bezpečnostních složek občany. Nedostatek informací o času a místě střelby ovšem může pro zasahující policisty představovat hrozbu. V případě aktivního střelce je žádoucí co nejrychlejší zásah bezpečnostních složek s co nejpřesnějšími informacemi.

Aby bylo možné výstřel detekovat a případně i klasifikovat, je kvůli jeho složitosti nejprve důležité pochopit jeho fyzikální podstatu.

Charakteristika výstřelu palné zbraně může být popsána třemi jevy. Konvenční střelné zbraně používají zápalku a výbušnou náplň k vystřelení nábojnice z hlavně. Zvuk výbuchu výbušné náplně se šíří ven z hlavně zbraně ve všech směrech, ale většina akustické energie je šířena ve směru vystřeleného projektilu. Tato rázová vlna a její zvuková energie typicky trvá do tří milisekund a šíří se vzduchem rychlostí zvuku (tj. 343 m/s při 20 °C).

Další z možných akustických projevů výstřelu může být způsoben mechanickou akcí samotné zbraně. To zahrnuje zvuk mechanismu spouště a kohoutu nebo vysunutí prázdné nábojnice a umístění nové automatickým nebo ručním nabíjecím systémem zbraně. Tyto mechanické projevy střelby jsou však mnohonásobně tišší, a proto je téměř nemožné je při detekci využít.

Pakliže střela letí nadzvukovou rychlostí, produkuje navíc vnější rázovou vlnu. Nadzvuková střela svým průchodem vzduchem vyvolává akustickou rázovou vlnu ve tvaru kužele šířícího se směrem ven od dráhy letu projektilu. Tato vlna se stejně jako vlna způsobená expanzí spalin z hlavně šíří vzduchem rychlostí zvuku. Důležité je také znát význam odrazu, absorpce a difrakce zvukové vlny způsobené výstřelem.

Tvar akustického rázu způsobeného výstřelem však závisí i na mnoha jiných faktorech. Nejvíce jej ovlivňuje samozřejmě kalibr hlavně palné zbraně a použité munice, ale závisí také na několika dalších souborech faktorů, jako je teplota a vlhkost vzduchu, rychlost větru, ale např. i druh a chemické vlastnosti výbušné náplně střeliva. Nezanedbatelný vliv na tvar akustického rázu má také okolní prostředí. Záleží, zda se jedná o střelbu v urbánní oblasti, nebo v otevřeném prostoru (v přírodě). Tam může charakteristiku akustického rázu ovlivňovat například hustota listnatých stromů nebo charakteristika půdy. Měřený signál akustického rázu tedy neobsahuje jen signaturu střelby, ale také informace o okolí.

Tým výzkumníků z katedry měření FEL ČVUT má s lokalizací střelby již zkušenosti.

V rámci spolupráce s průmyslem vyvinul prototyp akustického detektoru, který by se v budoucnu mohl montovat např. na chráněné objekty nebo mobilní prostředky za účelem detekce směru příchozí střelby. Vyvinutý detektor využívá čtyři mikrofony k určení azimutu a elevace, a tím i lokalizace zdroje akustického rázu.

V současnosti vyvíjený detektor využívá pro detekci akustického rázu při výstřelu několik citlivých mikrofonů s elektronikou jako samostatné jednotky rozmístěné uvnitř oblasti, ve které probíhá detekce (senzor lze například umístit na střechu jedné budovy v každém bloku). V případě detekce akustického rázu charakteristického pro výstřel je zachycený signál před odesláním na centrální server podroben analýze, která vyloučí rázy způsobené např.

prasknutím větve, zavřením dveří u automobilu apod.

Na centrálním serveru, který bezdrátově komunikuje se samostatnými jednotkami, se pomocí vyhodnocení časové informace z více čidel určí pravděpodobné místo výstřelu a pomocí pokročilých metod zpracování signálu se extrahují parametry vhodné pro detekci a klasifikaci výstřelu. Lze tak odhadnout např. pravděpodobný typ a ráži zbraně či zda se jedná o podzvukovou, nebo nadzvukovou střelu.

Tým vědců, který se tomuto tématu na katedře měření FEL ČVUT věnuje, plánuje vývoj několika typů čidel pro vnitřní i venkovní použití včetně varianty s minimalizovanou spotřebou energie, která může pracovat trvale zcela samostatně s využitím solárního panelu, např. na střeše neelektrifikované budovy či na stožáru bez vnějšího přívodu elektrické energie. Takové uspořádání je výhodné při sjednávání umístění čidel např. na soukromém pozemku či v místě s neexistující či nespolehlivou dodávkou elektrické energie. Hustota čidel ovlivňuje následně citlivost i lokalizační přesnost detekce. Tato hustota může být vyšší v okolí objektů s vyšší pravděpodobností události (vládní budovy, radnice apod.).

Vyvíjený detektor střelby bude pasivním detekčním zařízením, které může zásadním způsobem zvýšit efektivitu strategie udržování veřejného pořádku a bezpečnosti a dramaticky snížit reakční dobu policie v případě nezákonné či sebeobranné střelby. Podobný systém může být v budoucnu nedílnou součástí všech rizikových prostor a díky jeho použití se zvýší bezpečnost civilního obyvatelstva.

---

Softwarové inženýrství a technologie

Bakalářský studijní program Softwarové inženýrství a technologie Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze byl navržen a připravován ve spolupráci s významnými (mezinárodními i českými) firmami nejen v oblasti IT, ale též v bankovním sektoru. Pokrývá proto znalosti vyžadované v praxi. Důraz na praxi je posílen i tím, že témata závěrečných prací jsou často specifikována firmami. Studium nabízí komplexní informatické vzdělání, které je velmi žádané na trhu práce, a vyváženou kombinaci teoretických i praktických znalostí, umožňující absolventům programu přejít přímo do praxe. Studenti se naučí kvalitně programovat, pracovat v týmech, získají ucelené znalosti o softwarových projektech a jejich řízení. Přestože je program prakticky zaměřen, naučí teorii v matematice a informatice natolik, že jeho absolventi mohou pokračovat v magisterském studiu v dalších programech na ČVUT. Absolventi jsou schopni pracovat na pozicích IT analytik, IT architekt, IT konzultant, vývojář, programátor, administrátor IT systémů. Více informací o programu Softwarové inženýrství a technologie naleznete na sit.fel.cvut.cz.


8. 11. 2018; prumyslovaekologie.cz

Fotovoltaika ve středu pozornosti

Druhý den letošního Smart Energy Fora, které se konalo v prostorách Kongresového centra pražského hotelu Wellness STEP, byl věnován konferenci o fotovoltaice.

Čtyři přednáškové bloky byly věnovány trendům a nové legislativě, praktickým zkušenostem s provozem FVE, optimalizaci provozu FVE a legislativě, financování a podmínkám připojování.

Na konferenci zazněla např.přednáška Hlavní vývojové trendy ve fotovoltaice prof.Ing.Vítězslava Bendy (FEL ČVUT v Praze), v níž zdůraznil, že cena energie z OZE musí být srovnatelná se standardními zdroji. Dále poukázal na souvislost mezi účinností FV modulů a jejich cenou. Trh ovládnou Ti, kdo budou splňovat 3 kritéria: nízkou cenu, vysokou účinnost a dlouhou životnost.

Prof.Benda též hovořil o technologiích a materiálech, které rozdělil na objemové (krystalický křemík - 95% světové produkce), tenkovrstvé struktury (5% světové produkce) a nové materiály. Pokud jde o cenu, je hlavním trendem ve fotovoltaice její pokles s rostoucím objemem výroby.

Ing.Rostislav Krejcar (ERÚ) ve svém příspěvku hovořil o pohledu ERÚ na budoucí změny v podpoře OZE v ČR. V úvodu zmínil, že 40% elektrické energie z OZE pochází z Asie, necelých 20% ze Severní Ameriky a z Evropy lehce přes 20%.

Uvedl, že zatímco u geotermálních a malých vodních elektráren náklady, především investiční, stoupají, je fotovoltaika v průměru nejlevnějším zdrojem. Celkově dochází k poklesu nákladů na výrobu elektrické energie z OZE, což je ovlivněno i nárůstem počtu výroben OZE.

ČR splnila cíl 20% celkového podílu OZE na výrobě (ne jen elektrické) energie. Budoucím cílem v OZE je mít do r.2030 32% podíl výroby energie na hrubé konečné spotřebě. Pokud by se celkové cíle EU rozpočítávaly proporcionálně na jednotlivé členské státy, pak pro ČR vychází cíl 20,9%.

Z hlediska podpory v ČR funguje systém podpory pomocí výkupních cen, případně podpora investiční. Jinde ve světě se orientují především na tzv.tendry, neboli aukce.

Budoucí schéma podpory bude i v ČR od r.2021 založeno na protržních mechanismech, tedy na tzv.soutěžním nabídkovém řízení (tendy, aukce), a to na principu pay-as-bid, tedy každému bude přiřazena cena, kterou nabídl, nikoli jednotná všem. 13 zemí EU má nabídková řízení zavedena, 11 zemí plány na zavedení aukce dosud nemá.

Na konferenci zazněla celá řada dalších zajímavých, a sice především praktičtěji zaměřených příspěvků. Velmi zajímavě hovořil např. Ing.Jaroslav Šuvarský (S-Power Energies) o zkušenostech s rozvojem fotovoltaiky v ČR v posledních letech. Jak vybrat ten správný modul z hlediska kvality zaznělo v podnětném příspěvku Ing.Ladislavy Černé (FEL ČVUT v Praze).

O možnostech financování a dotacích pojednávaly např.příspěvky Ing.Jana Kříže(MŽP ČR), Ing.Kateřiny Večeřové (KB) a Ing.Petra Novotného (RENARDS dotační). O diagnostice FVE pojednaly příspěvky Ing.Miroslava Simka (Photon Energy Operations), Ing.Pavla Hrziny (FEL ČVUT Praha) a Stuarta Brannigana(AEG Solar Solutions).

Ing.Jan Habart, Ph.D. (Komora OZE) zajímavě pohovořil o možnostech výroby zelené energie pro samospotřebu a v energetických komunitách (jedné z novodobých forem družstevnictví) s ohledem na zimní energetický balíček.

Přehled všech přednášejících i témat lze nahlédnout zde.

Součástí programu byla i doprovodná výstava, kde kromě velké škály domácích akumulátorů energie si bylo možno prohlédnout nový robotický čistič solárních panelů, řadu novinek v oblasti vysoce výkonných fotovoltaických panelů a malou výstavu elektromobilů. V Malém sále Sportcentra STEP pak proběhly tři doprovodné semináře.


6. 11. 2018; itmix.cz

ČVUT zve na den otevřených dveří. Ukáže software na detekci tváře či rozšířenou realitu

[aktualita] ČVUT zve na den otevřených dveří. Ukáže software na detekci tváře či rozšířenou realitu Pražská elektrotechnická fakultapřipravila na pátek 9. listopadu tradiční Den otevřených dveří, který proběhne jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí.


6. 11. 2018; universitas.cz

Místo Wi-fi světelné Li-Fi

LED diod přibývá, rozsvěcujeme je ve veřejných a kancelářských budovách, ale i u sebe doma. Tohoto osvětlení lze ovšem využívat i jinak: k přenosu dat. Nahradí v některých případech takzvané Li-fi současný přenos pomocí Wi-fi technologie? Petr Chvojka si myslí, že je to docela dobře možné. Za svou dizertační práci Visible Light Communications for Indoor Applications získal letošní Cenu děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Jedenatřicetiletý vědecký pracovník Katedry elektromagnetického poleFakulty elektrotechnické ČVUT patří mezi techniky, kteří hledají další možnosti, jak šířit vysokorychlostní internet nejen do mobilních zařízení. Nová technologie s názvem Li-Fi by mohla částečně, nebo i zcela nahradit současnou Wi-Fi. „Na japonské univerzitě zazněly první takové nápady před patnácti lety, což je poměrně krátká doba, ale i přesto už se podařilo dosáhnout zajímavých výsledků. Li-Fi by dokonce mělo být součástí sítí nové generace 5G či 6G,“ vysvětluje Petr Chvojka. První firmy už novinku testují.

Co vlastně Li-FI, přenos signálu pomocí viditelného světla, jímž jste se ve své oceněné dizertační práci zabýval, přináší? Jak se počítá s jeho využitím?

Li-Fi je zkratka pojmu Light Fidelity, takže se v podstatě jedná o přenos nějaké informace - například fotky, videa, e-mailu - pomocí viditelného bílého světla. K tomu se využívají LED diody, které stále více nacházejí uplatnění v infrastrukturách osvětlení veřejných či kancelářských budov, ale i v našich domovech. Základní myšlenkou tedy je, využívat tohoto osvětlení i k přenosu dat. Takže díky velkému rozšíření LED osvětlení můžeme najít širokou škálu aplikací jako třeba lokalizační systém ve veřejných prostorách, jakými jsou muzea, nemocnice, knihovny, v průmyslových provozech či v letadlech. Využití najde i v komunikaci mezi automobily, v dopravní infrastruktuře, veřejném osvětlení a komunikaci mezi věcmi, známé jako Internet of Things.

Technologie Li-Fi je poměrně nová, jedná se tedy zatím jen o experimenty, nebo už jsou konkrétní výsledky a využití v praxi?

První nápady začaly vznikat na počátku nového tisíciletí na japonské Keio University, takže můžeme mluvit o nějakých patnácti letech výzkumu, což je poměrně krátká doba. Ale i přesto už se podařilo dosáhnout velmi zajímavých výsledků. Li-Fi by také mělo být součástí sítí nové generace 5G či 6G. Ale pochybuji, že v současné době přijedete někam do hotelu a bude tam instalována Li-Fi, takové mainstreamové rozšíření není v tuto chvíli ještě možné. Nicméně už se objevila řada firem, které nabízejí komerční produkty, první byl vydán v roce 2014, nebo rovnou celé systémy. Přijímač pak vypadá například jako USB disk, který se zastrčí do notebooku a umožňuje přístup na internet. Momentálně například společnost Philips testuje svůj Li-Fi systém v kancelářském komplexu v Paříži.

Co je jeho hlavní výhodou? A je jeho budoucnost v průmyslu, například v automobilech, nebo je to spíše varianta pro domácnosti či cestování?

Výhodu vidím zejména v tom, že k přenosu dat využíváte osvětlení LED, které je velmi rozšířené. Z využití LED plynou pak další výhody jako menší energetická náročnost, nelicencované pásmo pro přenos signálu, absence elektromagnetického rušení. Z toho vyplývá, že Li-Fi má skutečně široký záběr aplikací. Nicméně myslím, že hlavně zpočátku bude Li-Fi rozšířena hlavně v kancelářských komplexech, jak již bylo zmíněno, a v automobilovém průmyslu.

Mají o tuto technologii zájem firmy? Jsou ochotny výzkum v této oblasti financovat?

Ano, celá řada firem investuje do dalšího vývoje celé technologie. Z těch známých mohu jmenovat například Osram či Ford, se kterými na vývoji spolupracujeme v rámci velkého evropského projektu Vision. Mezi další patří třeba Phillips, BMW, Siemens, Disney, Samsung nebo Network Rail, což je provozovatel železniční sítě ve Velké Británii.

Jak jste se vlastně dostal k výzkumu této technologie a zvolil ji za téma své dizertace?

Úplně poprvé jsem o něčem takovém slyšel od profesora Zvánovce, když jsme debatovali, co by mohlo být náplní mé práce. Souhlasil jsem, aniž bych měl nějaké hlubší povědomí, co za výzkum mě čeká.

Dizertace je náročná, z praxe přitom přicházejí lukrativní nabídky, zatímco studenti doktorských programů berou jen pár tisíc korun. Jaká byla vaše motivace odolat soukromému sektoru a zůstat u studia?

Neřekl bych, že ty nabídky jsou až tak lukrativní, ale finančně zajímavější než doktorát asi budou. Před nástupem na doktorát jsem se rozhodoval mezi studiem a zaměstnáním, kde jsem v té době pracoval. Asi zvítězila zvědavost po neznámém. A později už jsem jednoduše nechtěl odcházet od rozdělané práce a zahodit jen tak měsíce či roky, které jsem studiem strávil. Začínal jsem navíc úplně od nuly, zpočátku jsme k problematice neměli vůbec nic, ani řádek kódu. Bylo pak celkem motivující vidět postupný vývoj, kdy se nám krok po kroku dařilo budovat kvalitní zázemí pro naše pracoviště, a stali jsme se respektovaným týmem v této výzkumné oblasti. Hodně záleží, na jakých projektech jste dále zaměstnán, což se liší od vedoucího k vedoucímu. Pak si můžete i finančně velmi přilepšit.

Co je tedy pro dokončení doktorátu nejdůležitější?

Důležitá je také motivace doktorát dokončit, u které hraje velkou roli právě vedoucí. Já jsem měl štěstí, že mým školitelem byl profesor Stanislav Zvánovec, uznávaná autorita, který vede na katedře výzkumný tým bezdrátové a vláknové optiky. Nebýt něj, nikdy bych na doktorát nešel. Díky jeho přístupu jsme si rozuměli od začátku velmi dobře a náš vztah byl a je spíš jako mezi přáteli než mezi šéfem a podřízeným.

Vztah k technice či přímo k radioelektronice jste měl od dětství?

K technice jsem asi trochu vztah měl - asi jako každý kluk, ale spíš takový ten povrchní uživatelský. K radioelektronice pak vůbec. Dokonce ani v rodině nemám nikoho, kdo by se něčemu trochu podobnému věnoval. Nějaký vztah jsem si vybudoval až na konci magisterského studia.

Podle čeho jste si tedy vybíral školu?

Studoval jsem osmileté gymnázium, kam jsem nastupoval již po páté třídě. Takže v té době to nejspíš nebylo nějaké racionální rozhodování, spíš něco ve smyslu: Proč to nezkusit. Univerzitu jsem pak vybíral hlavně s ohledem na svou další budoucnost a možnosti zaměstnání, proto byl technický obor volbou číslo jedna.

Občas se diskutuje o tom, zda je pro technické vysokoškolské studium lepší průpravou gymnázium, nebo průmyslovky, které jsou více spojeny s technickou praxí. Jak to vidíte vy?

To, že jsem absolvoval všeobecné gymnázium, jsem osobně viděl spíše jako svou nevýhodu. Člověk má sice možná o něco málo větší základy matematiky či fyziky, ale drtivá většina předmětů je technických, takže pro mě spousta věcí byla nová a s elektrotechnikou jsem začínal v podstatě od nuly.

Počítáte s tím, že se ve své vědecké práci budete dál věnovat výzkumu v optické komunikaci?

Zatím rozhodně ano. Člověk se stále učí nové věci, aby mohl přijít s nějakým lepším, inovativnějším řešením. Musíte sledovat vývoj toho, čím se zabýváte, abyste nacházeli inspiraci a nezůstávali se svým výzkumem pozadu. To je pak samo o sobě dost motivující.

V laboratoři pracujete spíš sám, nebo je to týmová práce?

Někdy je ta práce individuální, někdy zase pracujete ve dvou, třech lidech. Často problémy s někým konzultujete. Pracovat na všem úplně sám by opravdu nešlo, spolupráce je velice důležitá, hlavně pak ta mezinárodní, pokud chcete být trochu vidět. Pravidelně k nám přijíždějí do našich laboratoří zahraniční doktorandi a výzkumní pracovníci, se kterými pak dále rozvíjíme spolupráci. A samozřejmě to platí i opačným směrem. Je také dost běžné, že zapojujeme do našich projektů i nadané studenty a dokážeme je finančně podpořit z například z projektů Studentské grantové soutěže, které jsou vyloženě pro ně. Často se pak jejich práce prolíná s diplomovou či bakalářskou prací, což je pro ně výhodné.

Co vás na současné práci nejvíc baví?

Je výborné, že se neustále učíte něco nového, vymýšlíte nové přístupy, snažíte se inovovat. Na jednu stranu jste svázání fyzikálními zákony, na tu druhou pak ale potřebujete také značnou míru kreativity, tvůrčí činnosti. Pro mě je pak například práce v laboratoři příjemnější než například čtení odborných článků. Nějaký problém můžete řešit jednu hodinu, ale také třeba týden. Takže občas to může sklouznout do stereotypu, ale to už je něco, s čím musíte počítat.

Takže vás přechod do komerční praxe zatím neláká? Jistě byste ve vašem oboru našel zajímavé uplatnění, předpokládám, že včetně dobrého platu, o techniky je teď celkově nouze.

Zatím ne, vyhovuje mi i ta míra volnosti, kterou mi má práce dává, vzhledem k mé rodině. Mám malého syna…

Na studium elektrotechniky si všichni troufnout nemohou, přitom absolventi mají v podstatě zajištěnou budoucnost. Je náročné, takže u mnoha dětí či středoškoláků vítězí spíše humanitní obory. Jak by se podle vás měl ještě víc podporovat vztah k technice, aby se jí školáci nebáli? Vy sám se zapojujete například do Dnů otevřených dveří na fakultě, kde představujete bádání v „anténní“ laboratoři. Je těžké lidem přiblížit, na čem zde pracujete?

Je pravda, že do technických oborů se dnes studentům moc nechce, což naše katedra velmi pocítila na jejich úbytku ve vyučovaných předmětech. Při různých akcích zájem mají, ale chce to trochu času jim tu problematiku nějak lidsky přiblížit. Přeci jen celá řada věcí je často velmi abstraktní. Musíte si k zájemcům najít vlastní cestu. I na naší katedře se snažíme studentům více otevřít a letos v únoru jsme pořádali první ročník akce EMiT, kde zájemcům přibližujeme problematiku, kterou se zabýváme, zábavnější cestou. Zájem byl nečekaně velký, takže budeme chystat i další ročník.

Jaké mají mladí vědci u vás na fakultě podmínky pro svoji práci? Mám na mysli nejen ty zmíněné finance, ale i vybavení moderními přístroji, přístup starších kolegů…

Pokud budu mluvit za naši katedru, tak přístrojové a programové vybavení je opravdu na vysoké úrovni. Finančně je to už, obecně, horší a je to velice individuální. Rozdíly v příjmech doktorandů se mohou pohybovat od základního stipendia až po standardní platy, které jsou srovnatelné s komerční sférou. Finance jsou dle mého asi největším problémem začínajících vědců. I když znám pár kolegů, kteří i přes horší finanční zázemí doktorát dokončili, protože je samotný výzkum velice zajímal. Nedílnou součástí výzkumu je pak účast na zahraničních konferencích, kde můžete poznávat i zajímavé světové lokality, což je ta pozitivní stránka věci.

A srovnání se zahraničím? Ve svém oboru jste zapojený do mezinárodní komunity, tak jistě spolu mluvíte i o zázemí a podmínkách, za kterých se daří posunovat technologie dopředu…

Co jsem měl možnost poznat, tak laboratorní zázemí máme leckdy i lepší než na významnějších univerzitách v zahraničí. Na druhou stranu, například ve Velké Británii si musí studenti za doktorské studium platit nemalé částky, pokud nedostanou příspěvek formou nějakého stipendia. Obecně lze ale říci, což není žádná novinka, že věda je v porovnání se zahraničím v naší zemi podfinancována.

Jak důležité jsou pro vás mezinárodní kontakty?

Mezinárodní spolupráce je opravdu klíčová, ať už v rámci projektů či při setkávání se na konferencích. Pokud budu hovořit za náš optický tým na katedře, máme kolegy jak na českých, tak na zahraničních univerzitách - zejména pak ve Velké Británii, Španělsku či Francii. Neměli bychom zapomenout také stáže zahraničních pracovníků u nás a naopak. V řadě projektů si navíc jen s optikou nevystačíte, takže máme i mezioborovou spolupráci - návrhy antén, elektroniky.

Studium či práce v oboru v zahraničí vás nelákalo?

V zahraničí jsem byl díky doktorátu několikrát. Ať už pracovat na zahraniční univerzitě nebo jako účastník konference. Ano, krátkodobější práce by mě lákala, ale v tuto chvíli to pro mě není aktuální téma.

Jaké jsou podle vás podmínky dnešních studentů pro studium?

Myslím, že dobré, alespoň pokud budu mluvit o programu Elektronika a komunikace, kde je naše katedra velmi zapojena. Hodně pak samozřejmě záleží na samotných vyučujících, jak jsou schopni studenty oslovit, podat jim problematiku a motivovat je. Naproti tomu přechod k vědecké práci. Ten už není úplně snadný. Pro mnohé to není atraktivní povolání a zpočátku finančně člověk zaostává ve srovnání se soukromou sférou.

Co by se podle vás mělo zlepšit?

Tady se stále točíme kolem financí, i když i tato stránka se pomalu zlepšuje. Hlavně zpočátku to finančně atraktivní pro člověka moc není, když budeme brát v potaz, že doktorand odpracuje stejně hodin jako člověk zaměstnaný v soukromé firmě. Musím ale také podotknout, že hodně záleží na osobě školitele. Pracovat na stejné katedře zdaleka neznamená mít stejné zázemí.

Na ČVUT, jako na většině českých univerzit, zatím není síň slávy, kde by byly obrazy absolventů - nositelů Nobelovy ceny. Sám prorektor pro vědecko-výzkumnou činnost, profesor Zbyněk Škvor, v nedávném rozhovoru pro časopis TecniCall uvedl, že na ČVUT vědcům nejde jen o nové objevy, ale že přispět mohou i aplikacemi těch dřívějších. Jste mladý, takže jste možná větší optimista, že by se i na pražské technice mohl zrodit průlomový nápad či technologie, nebo se tu dokonce „narodil“ příští nositel zmíněné Nobelovy ceny?

Na ČVUT už vznikla celá řada skvělých nápadů a aplikací, které měly světový ohlas. Tak vlastně proč ne.

Který technický objev či vynález z posledních let vlastně zaujal nejvíc vás?

Nechci jmenovat jeden konkrétní objev. Obecně mě fascinuje, jakým technologickým vývojem jsme prošli za posledních sto let, nad tím neustále kroutím hlavou.


6. 11. 2018; Lupa.cz

ČVUT zve na den otevřených dveří. Ukáže software na detekci tváře či rozšířenou realitu

Pražská elektrotechnická fakulta připravila na pátek 9. listopadu tradiční Den otevřených dveří, který proběhne jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí. Kromě prezentace studijních možností budou moci zájemci navštívit i přímá pracoviště, jako jsou laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, kybernetiky, biomedicínského inženýrství, elektrických obvodů, akustiky, energetiky, elektrických strojů, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule. Institut intermédií, který funguje jako společné pracoviště Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Akademie múzických umění, představí zařízení CAVE pro virtuální realitu a vizualizaci ve 3D, dále Vicon a Kinect pro snímání pohybu, v prostoru SAGE budou promítána videa z projektů institutu. Na místě si budou moci zájemci vyzkoušet i Van de Graaffův generátor. Jako novinku si organizátoři akce na pracovišti v Dejvicích připravili krátkou hru, která využívá rozšířené reality. Studenti tak mohou sbírat indicie v jednotlivých laboratořích a po vyluštění jednoduché šifry si budou moci odnést zajímavé dárky.


6. 11. 2018; odbornecasopisy.cz

FEL ČVUT v Praze představí na Dni otevřených dveří nové exponáty i rozšířenou realitu

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 9. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Během akce, tradičně konané jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí, budou představeny nejen možnosti studia, ale i špičkové laboratoře a projekty a rovněž několik nových exponátů. Na pracovišti v Dejvicích si středoškoláci budou moci navíc vyzkoušet řešení hry s využitím rozšířené reality.

Zájemci o studium budou mít možnost seznámit se s náplní jednotlivých studijních programů. Během Dne otevřených dveří budou probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť. Po dobu trvání programu je možné navštívit také špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, kybernetiky, biomedicínského inženýrství, elektrických obvodů, akustiky, energetiky, elektrických strojů, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si dále vyzkouší software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule.

Zajímavý program na Den otevřených dveří přichystal Institut intermédií, který funguje jako společné pracoviště Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Akademie múzických umění. V něm návštěvníci uvidí zařízení CAVE pro virtuální realitu a vizualizaci ve 3D, dále VICON A KINECT pro snímání pohybu, v prostoru SAGE budou promítána videa z projektů institutu. Na místě si posluchači středních škol budou moci také vyzkoušet Van de Graaffův generátor, který na Den otevřených dveří zapůjčil studijní program Elektrotechnika, energetika a management.

Jako novinku si organizátoři akce na pracovišti v Dejvicích připravili krátkou hru, která využívá rozšířené reality. Studenti tak mohou sbírat indicie v jednotlivých laboratořích a po vyluštění jednoduché šifry si budou moci odnést zajímavé dárky.

Další informace o programu Dne otevřených dveří naleznete na adrese: http://www.fel.cvut.cz/cz/prestudent/dod

Tiskové materiály FEL - ČVUT

________________________________________

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci Kampusu Dejvice v Technické ulici a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. - 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. - 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete na www.cvut.cz.


6. 11. 2018; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Fakulta elektrotechnická představí nové exponáty i rozšířenou realitu

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 9. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených dveří. Během akce, tradičně konané jak v sídle fakulty v pražských Dejvicích, tak i v budově na Karlově náměstí, budou představeny nejen možnosti studia, ale i špičkové laboratoře a projekty a rovněž několik nových exponátů. Na pracovišti v Dejvicích si středoškoláci budou moci navíc vyzkoušet řešení hry s využitím rozšířené reality.

Zájemci o studium budou mít možnost seznámit se s náplní jednotlivých studijních programů. Během Dne otevřených dveří budou probíhat prezentace jednotlivých výzkumných pracovišť. Po dobu trvání programu je možné navštívit také špičkové laboratoře, jako jsou laboratoř leteckých systémů, měřicí techniky, kybernetiky, biomedicínského inženýrství, elektrických obvodů, akustiky, energetiky, elektrických strojů, mikroprocesorových aplikací a mnoho dalších. Návštěvníci si dále vyzkouší software na detekci obličeje, navštívit audiovizuální studio s klíčovací plochou, nebo se seznámit s projektem studentské elektroformule.

Zajímavý program na Den otevřených dveří přichystal Institut intermédií, který funguje jako společné pracoviště Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Akademie múzických umění. V něm návštěvníci uvidí zařízení CAVE pro virtuální realitu a vizualizaci ve 3D, dále VICON A KINECT pro snímání pohybu, v prostoru SAGE budou promítána videa z projektů institutu. Na místě si posluchači středních škol budou moci také vyzkoušet Van de Graaffův generátor, který na Den otevřených dveří zapůjčil studijní program Elektrotechnika, energetika a management.

Jako novinku si organizátoři akce na pracovišti v Dejvicích připravili krátkou hru, která využívá rozšířené reality. Studenti tak mohou sbírat indicie v jednotlivých laboratořích a po vyluštění jednoduché šifry si budou moci odnést zajímavé dárky.

Další informace o programu Dne otevřených dveří naleznete ZDE.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci Kampusu Dejvice v Technické ulici a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 101. - 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. - 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. - 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. - 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. - 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. - 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. - 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.


5. 11. 2018; CT24.cz

Profesor Pěchouček: V některých oborech je ideální nahradit člověka úplně. Manažeři budou ohrožený druh

Profesor Michal Pěchouček učí roboty, počítače i drony, jak se samostatně rozhodovat a hlavně: jak být stále chytřejší a nápaditější. Je podle něj umělá inteligence příslib nebo hrozba? A ve kterých oborech se roboti uplatní lépe než lidé? I na to odpovídal v Hyde Parku Civilizace ředitel Centra umělé inteligence.

Budoucností dopravy ve městech jsou podle mnoha futurologů automobily automatizované, sdílené nebo na vyžádání. Ovládané umělou inteligencí by měly být schopné zajistit bezpečný a rychlý přesun z místa na místo.

Právě autonomní vozy jsou jedním z témat pro tým profesora Pěchoučka. A ne jen teoreticky - už v současné době se podílí třeba na algoritmech pro autonomní taxislužbu v Singapuru.

Aby mohly jednou autonomní automobily zachraňovat lidské životy, šetřit palivem a urychlit dopravu, je třeba, aby byly schopné úplné samostatnosti v terénu. A to není možné bez robotů, kteří se učí, jak vnímat a mapovat své okolí, přizpůsobit se změnám a vždy najít nejlepší cestu k cíli. Spoléhají nejen na kameru, ale také na informace proudící ze svých končetin.

"Kombinací těchto dat si robot vytváří model propustupnosti terénem. A dokáže tuto informaci extrapolovat na terény, kde sice sám nebyl, ale třeba je viděl," vysvětluje Jan Faigl z Centra umělé inteligence na ČVUT.

"Řidič bude vymírat. Povolání řidič se stane pouze hobby."

Michal Pěchouček

V takovém mapování mu mohou pomoci drony, což je další velmi populární obor na poli umělé inteligence. Ovšem z ptačího pohledu krajina vypadá jinak než z kamery těsně nad zemí. Navíc ne vše, co vypadá schůdně, je pro stroj při průchodu bezpečné - terén může být třeba příliš měkký. A naopak - ne vše, co vypadá na snímku shora jako překážka, je nepřekonatelné.

"Právě tam se objevuje ta největší výzva; kdy máme věřit senzoru, a kdy má robot zkusit si ověřit tuto hypotézu a zkusit, jestli projde něčím. Typickým příkladem je třeba vysoká tráva," vysvětluje Jan Faigl.

Řízení letového provozu bez lidí?

Další projekt, na němž tým profesora Pěchoučka pracuje, je automatizace leteckého provozu ve Spojených státech. Pražští experti na umělou inteligenci totiž dokázali vytvořit systém, který simuluje provoz nad Spojenými státy. "Díky tomu mohou vědci virtuálně experimentovat," vysvětloval na ČT24 Michal Pěchouček. Mohou si tak zkoušet nejrůznější scénáře, například různou míru zasahování lidských nebo autonomních operátorů do řízení provozu. V reálném provozu není možné něco takového zkusit - velmi rychle by to totiž mohlo skončit katastrofou.

"Ukazuje se, že člověk tam pořád být nemusí. Ukazuje se, že ideální je nahradit tam člověka úplně," popisuje výsledky experimentů Pěchouček. "Ideální je používat pro tu nejjednodušší část vypouštění letadel nahoru a jejich přistávání algoritmy a mít tam člověka jen jako hlídače."

Počítač sehrál víc pokerových partií, než všichni lidé v historii dohromady

Další výzvou je dlouhodobě nezávislé fungování těchto autonomních strojů bez ohledu na počasí a dalších podmínky. "Umělé inteligence" se tedy musí učit poznávat svět kolem sebe rovnou dvěma způsoby. Jak to vypadá, popisuje Tomáš Krajník z Centra umělé inteligence: "Zaprvé se učí krátkodobé děje - jak kolem chodí lidé, jezdí vozidla; ale také se snaží učit děje dlouhodobější, což mohou být třeba změny osvětlení, počasí a podobně. Obyčejný strom vypadá jinak v létě a v zimě, nemá listí a sníh prostředí úplně změní."

Díky tomuto přístupu k učení je takový robot schopný orientovat se i po setmění, i když data z kamery mu říkají o světě kolem něco jiného než ve dne.

Dalším z oborů, kterým se v Centru umělé inteligence věnují, je i teorie her. A jeden z úspěchů, který v tomto oboru čeští vědci zaznamenali, se týká pokeru. Vloni totiž člověk vyklidil umělé inteligenci pole v další hře - tentokrát to byl poker a jeho varianta Texas Hold Them. V týmu na Albertské univerzitě v Kanadě, který vytvořil vítězný algoritmus DeepStack, byli i tři Češi - Martin Schmid a Matěj Moravčík z Karlovy Univerzity a Viliam Širý z ČVUT.

Ti pomohli vyvinout program, který dokázal pracovat s neúplnými informacemi, které jsou podstatou pokeru. Na obrovském množství partií, které hrál algoritmus sám proti sobě, se pak tuto hru perfektně naučil. "Ten počítačový program si pravděpodobně zahrál víc partií pokeru než všichni lidé dohromady během celé historie lidstva," konstatuje Viliam Širý.

Jejich algoritmus se tak stal nejzkušenějším hráčem pokeru na světě. A své zkušenosti zúročil. Ne, že by vyhrál každou partii, ale uměl si vždy spočítat pravděpodobnost úspěchu, takže dlouhodobě měl úspěšnost, které se soupeři nemohli rovnat.

Jejich algoritmus se dostal do časopisu Science a teď s ním vědci dál pracují. Jeho využití vidí třeba ve světě financí nebo bezpečnosti - jak v kybernetickém, tak reálném světě.Vedle dopravy ovlivní roboti banky i státní úřady

"Lidská práce je vlastně velmi neefektivní věc," konstatuje Pěchouček. "A umělé inteligence ji dokáží dělat mnohem efektivněji." Umělá inteligence nás podle něj ohrožuje bezprostředně - vezme obrovskému množství lidí práci. "Nemyslím si, že by lidstvo mělo strategii na situaci, kdy přijde umělá inteligence a obrovskému množství lidí vezme práci," varuje profesor.

Nejohroženější podle něj bude práce intelektuálně-manuální. "Taková ta práce, kdy člověk přijde a píše maily, něco počítá nebo něco plánuje. Tohle umělé inteligence umí." Kromě dopravy, která je ohrožená zcela mimořádně, tak jsou to banky, pojišťovny, státní úřady. Ale také sekretáři nebo dokonce manažeři. "Myslím si, že manažeři budou ohrožený druh. Dál budou takoví ti vizionáři, ale aby někdo úkoloval, že někdo splní úlohy, to už nebude potřeba," dodává Pěchouček.Robot - chirurg je nezajímavý, ale diagnostiku zvládá umělá inteligence lépe

Podle něj se počítače a jejich vliv projeví obrovským způsobem také v medicíně. Nejvíc se to může ukázat v diagnostice, tedy v rozpoznávání diagnóz. Pěchouček říká, že jde o velmi náročnou činnost, která stojí spoustu času i financí, ale výsledky tomu tak úplně neodpovídají - mnohdy je totiž založená na individuální a tedy logicky omezené zkušenosti jednoho konkrétního lékaře.

To by mohla umělá inteligence zcela změnit. "Myslím si, že zdravotnictví je automatizovatelné po stránce diagnostiky. Spousta lidí se sice těší na roboty-chirurgy, ale to mi přijde nezajímavé. Naopak si myslím, že roboti se nedostanou do té stránky péče o pacienta. Věřím, že lidé budou dlouhodobě vyžadovat, aby se o ně staral člověk, aby tu pomoc nemohoucímu vykonával člověk," uvádí Pěchouček.

Jednou z mála možností, jak by se robotika mohla uplatnit v tomto oboru, jsou podle něj exoskeletony, tedy jakési železné vnější kostry, které by umožnily i slabým sestrám bezpečně přenést pacienta z místa na místo.Potenciálním rizikem jsou hackeři - mohli by ovlivnit i způsob léčby

Šéf Centra umělé inteligence ale zároveň upozorňuje na potenciální rizika, která robotizace ve zdravotnictví může znamenat. Pokud by totiž někdo dokázal hackovat takový systém, který monitoruje lidské zdraví, pak by mohl ovlivnit i způsob léčky. Právě proto je podle Pěchoučka tak důležitá kybernetická bezpečnost.

A té se v "jeho" Centru umělé inteligence věnuje další tým. Má za úkol zkoumat bezpečí internetu, který do lidských životů proniká stále víc. Třeba tím, že klade pasti v podobně routerů, prvků chytré domácnosti nebo síťových disků. Jsou online, ovšem záměrně bez jakékoli ochrany; vědci sledují jejich provoz a čekají na sebemenší odchylky naznačující, že se děje něco nekalého - například nějaký nový pirátský trik. "Můžeme třeba včas zjistit, že útočníci mají nějaký nový způsob, jak tato zařízení napadnout a zneužít," popisuje Karel Durkota z Centra umělé inteligence.

Co všechno se dá hacknout? Od kardiostimulátoru až po jadernou elektrárnu

Někdy takové útočníky záměrně pustí dál, tedy do izolované části sítě, aby zjistili, jak se budou chovat dál. "Chceme vědět, jaké techniky používá, aby infikoval dál ostatní počítače v síti. A tím, že můžeme analyzovat jednotlivé kroky, které útočník udělá na tomto zařízení, tak se můžeme o nich mnohem více naučit," dodává Durkota.


2. 11. 2018; iuhli.cz

Proč nemůže energetika fungovat jen na OZE?

Proděkan elektrotechnické fakulty ČVUT předpokládá, že nadpolovičního podílu dosáhnou v České energetice OZE za 40 či 50 let. Foto: fel.cvut.cz

Současný vývoj, kdy se evropská energetika odklání od uhlí a snaží se zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE), je podle proděkana elektrotechnické fakulty ČVUT Oldřicha Starého čistě politické rozhodnutí, které navíc bude pro státní rozpočty i občany pěkně drahé.

Oldřich Starý vůbec nepůsobí staře. Jeden termín schůzky sice odmítá kvůli hlídání vnučky, ale když se setkáme, má na sobě džíny, vedle pracovního stolu má kytaru a vůbec působí tak, že by nebylo těžké jej přemluvit k nějakému "vandru pod širák"... Takže by v leckterém ekologickém sdružení bez problémů zapadl.

Ovšem jakmile položím první otázku, je jasné, že by se rychle odhalil. Když jde o energetiku, mluví proděkan Fakulty elektrotechnické (FEL) pouze na základě objektivních faktů a fyzikálních zákonů. Což je to, co právě ekologičtí aktivisté často nedělají.

Čtěte také:

Manipulace v "boji" proti emisím

Světové emise rostou, OZE navzdory

Pane profesore, jaký může reálně být podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu?

Dá se dosáhnout 80procentního podílu OZE v síti, to jde. Ale bude to drahé! Samozřejmě jde to jen tam, kde jsou na to podmínky. Což třeba zrovna v České republice nejsou.

Postupný odklon od uhlí je v Evropě už asi daný. Jakým směrem se budou ubírat energetiky v EU, aby uspokojily poptávku a zároveň byly co nejekologičtější? Konkrétně třeba v Německu, které zdejší podmínky výrazně ovlivňuje.

Já si neumím představit zvládnutý současný útlum jádra a uhlí, jak by to rádi viděli ekoaktivisté v Německu. Nicméně, Německu nezbyde nic jiného, než zvýšit výrobu z plynu, což bude současně znamenat vyšší závislost na dovozu. A Česko je na tom podobně.

Ekologičtí aktivisté a energetici vedou spor o tom, jak rychle se dá dosáhnout alespoň nadpolovičního podílu OZE na výrobě elektřiny v Česku. Výsledný údaj zřejmě bude zároveň platný i pro země, které mají podobné podmínky jako Česká republika?

Myslím si, že aby v české energetice bylo z obnovitelných zdrojů víc, než polovina výroby elektřiny, bude to trvat takových 40 a možná i 50 let. Velmi často se totiž zapomíná na to, že instalovaný výkon zdrojů je jen papírový údaj. Skutečně dodaný výkon je jiný, protože ho ovlivňují třeba odstávky a další faktory. U klasické energetiky proto musí být instalovaný výkon na přibližně 140 procentech skutečné potřeby.

Jenže u OZE záleží skutečný výkon na počasí. Aby mohla být opravdu polovina elektřiny z OZE, musí být instalovaná kapacita dvou, ale spíš trojnásobná. Jinak to nebude fungovat. Protože větru ani slunci poručit neumíme, stejně jako nezastavíme střídání dne a noci. Můžeme mít však energetiku z OZE už za takových 25 let, ale vykrvácíme na tom, protože je to ekonomická sebevražda. V energetice prostě nefunguje revoluce, ale jen evoluce.

Říkal jste, že s OZE je spojený ještě jeden problém, o kterém se ale mluví jen málokdy?

Ano. Zapomíná se na jednu věc. Obnovitelné zdroje nemusí vždycky představovat problém jen pro elektrickou síť, jak se to dnes často interpretuje. To je omyl. Problém je pouze s těmi OZE, které jsou intermitentní, tedy není možné je řídit. Což jsou však, bohužel, právě ty zdroje, jež jsou nejvýznamnější, tedy vítr, slunce a také průtočné vodní elektrárny. Ty prostě řídit nejdou. A proto za ně musí být permanentní záloha. Její výkon může být jen o něco menší, než výkon původních zdrojů. Jestli se chcete zeptat, jaké mají být záložní zdroje, tak nejvýhodnější jsou plynové, protože naskočí v řádu minut.

V téhle souvislosti nevypadají cíle, vyhlašované EU pro rok 2030, jako reálné…

Ale ono je dobře, dávat si vyšší cíle, než se splní. Tedy z pohledu problematiky OZE určitě. Pomohlo to třeba poklesu cen solárních panelů, což je jistě přínosné. Tlak musí být, to je v pořádku. Ale musí být racionální!

Tím jste se zase dotkl ekonomické stránky věci. Direktivy EU o snižování emisí v posledních letech vypadají, že jejich tvůrci ekonomické dopady, hlavně v širším kontextu hospodářství Evropy, vůbec neberou v úvahu.

Já netuším, jak se v Evropském parlamentu chystají směrnice a další dokumenty. Ale nějaké ekonomické propočty se přitom snad dělají. I když dopady do celé ekonomiky asi opravdu nikdo v EP nepropočítává.

Je to dobře vidět na omezování emisí automobilů. Jediné, čeho se tím dosáhne, je zdražení evropských aut se všemi negativními dopady do ekonomiky. Nebo je to vidět na limitech týkajících se uhlí. Ty samozřejmě také zdražují produkci elektřiny. Zároveň by bylo levnější splnit nové limity na nových elektrárnách, přestavby těch starých jsou bez pochyb dražší. Jenže nové uhelné elektrárny už se nemají stavět, ale obejít se bez nich zatím neumíme.

V každém případě současný vývoj okolo energetiky v Evropě vede ke zdražování elektřiny. A tím následně vlastně všeho.

Čili je při schvalování předpisů nezbytný komplexní pohled, který ovšem zatím zřejmě chybí…

Určitě. O tom, že jde o opravdu složitý obor, svědčí i to, že Německo se v energetice chová vůči okolním státům nepokrytě sobecky. O tom není sporu. Jenže současně německá podpora OZE pomáhá rozvoji potřebných technologií. A také poklesu jejich cen. Další takovou ukázkou je třeba fakt, že budovat v teplárenství velké centrální plynové zdroje, je kvůli ztrátám tepla při dopravě méně efektivní, než výstavba řady menších, takzvaně distribuovaných zdrojů, které jsou blízko míst spotřeby. Ale současně platí, že při centrálním zdroji můžete být šetrnější vůči životnímu prostředí. Znova musím opakovat, že není problém v tom, že je potřeba změnit energetiku. Problém je v tom, že požadavky na rychlost změny musí být racionální.

Jakým směrem by se podle vás tedy měla změna energetiky ubírat?

Samozřejmě čistším směrem. Ale Česko nemá podmínky pro to, aby vítr a slunce nahradily klasickou energetiku. Ta tady bude pořád. Ale jen jako páteřní - pravděpodobně plynová - kterou budou lidi využívat pro vyrovnání vlastních zdrojů. Třeba solárních panelů na střechách. Samozřejmě, že tohle je velké zjednodušení, ale pro ilustraci směru by to mělo stačit, myslím.


1. 11. 2018; iuhli.cz

Blíží se finále Energetické olympiády

Finalisté Energetické olympiády se budou potýkat s úkoly z oblasti elektromobility, obchodování s elektřinou, úspor, alternativních zdrojů a podobně. Foto: FEL ČVUT

Středoškolské týmy se utkají o 80 tisíc korun. Který z 29týmů rozumí energetice nejlépe? Do finále postoupily jen ty, které získaly alespoň 24 bodů z 26 možných.

Studenti si ve finále olympiády 16. listopadu budou vybírat k řešení úkoly z mnoha oblastí současné energetiky, například: elektromobilita, energetický trh a obchodování s elektřinou, akumulace, obnovitelné a další alternativní zdroje energie, smart grids, energetický management, energetické úspory, budoucnost energetiky (jaderná energie vs. obnovitelné zdroje).

Čtěte také:

Expertní tým prezidenta Zemana podpořil jádro a uhlí

Uhelné elektrárny přispěly k rozvoji Československa

"Příjemně nás překvapila vysoká účast, a i přes mírné počáteční komplikace se serverem jsme měli spokojené reakce ze strany učitelů i studentů," komentuje dosavadní průběh soutěže Adéle Holasová, organizátorka z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Prvního kola se totiž v říjnu zúčastnilo 298 týmů, z 94 škol z celé republiky. Původně jich bylo přihlášených ještě o 12 víc.

Do finále postoupilo 29 týmů, kterým se podařilo získat v hodnocení alespoň 24 bodů. Maximálně se přitom dalo získat 26 bodů.

Vítězové si odnesou odměnu 50 000 korun, pro tým, který se umístí na 2. místě bude připraveno 20 000 a třetí nejlepší řešitelé získají 10 000 Kč. Finalisté také získají věcné ceny od partnerů soutěže a možnost prominutí přijímacích zkoušek na Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze.

Soutěž organizuje společnost Energetická gramotnost, která se zabývá vzděláváním v oblasti energetiky. Iniciativa původně vznikla jako školní projekt studentů programu Elektrotechnika, energetika, management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Finále bude probíhat v prostorách FEL ČVUT a Národní technické knihovny od rána 16. Listopadu, vítězové budou známí okolo 19hodiny.


1. 11. 2018; Forbes Česko

Neuroškatulata

Šedesát milionů korun. Tolik rozdal vědcům fond Neuron. Jde o jeden z nejúspěšnějších filantropických projektů v Česku. Začátkem prosince se budou ceny předávat poosmé. Předtím ale ve fondu udělali pár změn.

MARTIN WICHTERLE Pokračovatel slavného podnikatelského a badatelského rodu je nově jedním z founderů Neuronu, tedy jednou z jeho hlavních postav. A zůstává i nadále mecenášem fondu. Wichterle vlastní strojírenskou firmu Wikov a sklárny Bomma a Rückl. Je dlouhodobě aktivní na tuzemském filantropickém poli.

EDUARD KUČERA Kromě dlouholetého mecenášství ve fondu se nyní stává Eduard Kučera také jedním ze zakladatelů, tedy klíčových postav Neuronu. S Pavlem Baudišem, který je v české filantropii také hodně aktivní a podporuje třeba hospicovou péči, založil v roce 1988 antivirovou společnost Avast, která se dnes obchoduje na londýnské burze.

ŠÁRKA LITVINOVÁ Jedna z nejznámějších podnikatelek, majitelka prodejce letenek Letuška.cz, se rozloučila s postem členky správní rady Neuronu. Zůstává ale podporovatelkou.

TOMÁŠ KRSEK Číslo 20 našeho žebříčku nejbohatších Čechů je novou tváří mezi mecenáši nadačního fondu. Krsek se po prodeji Škody Transportation do rukou PPF věnuje jednak charitě (kromě Neuronu podporuje také nadané studenty), jednak technologiím (má startupový fond Bohemia Venture Capital).

TAŤÁNA LE MOIGNE Spolu s Wichterlem se dlouholetá šéfka českého Googlu a jedna z nejvlivnějších žen zdejšího byznysu stala spoluzakladatelkou nadace. Novou dámskou tváří v Neuronu je i Dita Stejskalová, ředitelka PR v agentuře Ogilvy. Třetí do ženské party je zakladatelka Monika Vondráková.

MICHAL PĚCHOUČEK Odborník na umělou inteligenci, profesor ČVUT a úspěšný podnikatel. Michal Pěchouček před lety založil kyberbezpečnostní startup Cognitive Security, který pak pohltil americký kolos Cisco. Část vydělaných peněz Pěchouček investuje do nových českých firem. V Neuronu je nově členem správní rady.

KAREL JANEČEK Spolumajitel finanční skupiny RSJ a jeden z lidí, kteří stáli u zrodu Neuronu, se rozhodl ustoupit v Neuronu do pozadí, nefi guruje už mezi zakladateli ani ve správní radě, zůstává ale v pozici mecenáše, který podporuje mladé nadějné matematiky.

PAVEL KYSILKA Bývalý šéf České spořitelny a někdejší výkonný guvernér ČNB je dalším novým spoluzakladatelem Neuronu, bude tedy více promlouvat do jeho fungování a směřování.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk