Fakulta elektrotechnická

31. 5. 2019; irozhlas.cz

Bezpilotní lovec. Vědci z ČVUT vytvořili stroj, který umí zachytávat drony do sítě

Cizí dron nad letištěm nebo stadionem může znamenat nezodpovědného majitele toužícího po exkluzivních záběrech, ale i vážné teroristické nebezpečí. Zbavit se jej dá sestřelením ze země nebo narušením komunikace s pilotem. Obojí má ale svá rizika. Padající dron může ohrozit lidi. A ne vždy je stroj řízen na dálku. Výzkumníci z ČVUT ale mají řešení. Vyvinuli lovce dronů. Po sérii prototypů teď poprvé představili hotový stroj.

"Právě rozbalujeme náš exponát, což je produkční prototyp našeho dronu pro odchyt jiných dronů, které nemají létat nad pozemky, které máme chránit," představuje Radiožurnálu dron na veletrhu IDET, kde má přístroj svou premiéru, Tomáš Báča.

Ten se na vývoji softwaru, který dron řídí, podílí: "Nejtěžší je, že je to zcela nový problém. Většina dnešních dronů není programována, aby sledovala jiné malé pohybující se objekty. Když už dnešní drony umí sledovat, tak typicky umí sledovat třeba člověka, který chodí po zemi. A je velmi těžké zařídit, abychom byli schopni sledovat ten druhý dron a připravit se například v našem případě na vystřelení sítě, která má ten druhý dron odchytit."

Stroj disponuje osmi karbonovými rameny, která jsou zakončena ohebnými vrtulemi. Celý dron má průměr přibližně metr a půl a je schopen přežít i poškození některého z motorů. Ty jsou přizpůsobeny tomu, aby mohly pracovat i v náročných podmínkách, jsou odolné proti vodě a prachu. Tělo uprostřed chrání elektroniku i síť.

"Naše helikoptéra se přiblíží, vystřelí síť a chytí cíl. Ten zůstane viset v podvěsu na lanku na helikoptéře, takže nikoho nezraní, nespadne tam, kam nemá - na jedoucí auta nebo kamkoliv - což je velká výhoda našeho systému oproti ostatním řešením. A dokáže se i bezpečně buď vrátit na základnu, nebo odletět do bezpečné vzdálenosti a přistát na místě, kde nikdo není. A helikoptéra potom může být podrobena testování, jestli tam není bomba a podobně," vyzdvihuje přednosti lovce dronů Martin Saska.

Název Eagle.One získal dron jako poctu ptačím kolegům, které některá letiště k odchytu nepřátelských dronů skutečně používají. "Sokolové, kteří jsou na to většinou používáni, jsou vybaveni speciálním brněním, aby se nezranili o vrtulky helikoptér. A pro ně je vcelku překvapivě jednoduché cizí helikoptéru opravdu zachytit do svých pařátů. Jenže podle našeho názoru jsme v 21. století. A využívat ptáky pro něco, na co už technologie existují, je krok zpátky," dodal Saska.

O nasazení teď ČVUT jedná s pražským letištěm nebo s vězeňskou službou. Ta by ráda v budoucnu zabránila, aby drony přinášely vězňům mobilní telefony nebo třeba zbraně.

Do myšlenky se zapojuje také Vojenský technický ústav (VTÚ), který pracuje na vlastním řešení. "Antidronová ochrana je tématem, které se musí řešit, protože zneužívání dronů je fenoménem dnešní doby," tvrdí ředitel Jiří Protiva.

Chybí legislativa

Antidronová ochrana ale naráží na legislativní překážky, protože současné zákony pokulhávají za technickým pokrokem.

"My jako VTÚ se snažíme i prostřednictvím spolupráce s Řízením letového provozu, s Úřadem civilního letectví posunout problematiku dopředu a snažíme se i na bázi parlamentních diskusí řešit legislativu, aby složky, které mají chránit nějaká zájmová území, taková řešení mohly využívat," dodal Protiva.

Mezitím mají o ochranu před cizími drony zájem například soukromé osoby disponující velkým jměním. Helikoptéru výzkumníků z ČVUT poptával například zájemce z Kolumbie, kterého ale odmítli.

Etické hranice mají on i jeho kolegové podle Martina Sasky pevně dané: "Dostali jsme nabídky na možnost nahrazení vystřelovacího systému zbraní. Jsme tady na vojenském veletrhu, i české firmy nás oslovily, že pokud jsme schopni zasáhnout letící cíl sítí, tak bychom ho asi byli schopni zasáhnout i jinou zbraní. A do toho nikdy jako ČVUT nepůjdeme."

Eagle.one aktuálně prochází certifikací a v nejbližších dnech by ji měl obdržet.

---

31. 5. 2019; ego!

Katastrofa je, když od rána do večera vidíte všechno špatně

Juraj Lukáč pracoval jako kybernetik, dnes je "pravicovým ekologem". Se svými příznivci skupuje slovenské lesy, aby tam mohl chránit stromy, vlky a medvědy.

Akci Kup si svůj strom si nechal patentovat. "Naše právnička zjistila, že s něčím podobným jsme přišli první na světě," tvrdí Juraj Lukáč, ošlehaný šedesátník, který i na výlet do Prahy přijel v khaki "lesní" bundě, jež při focení ve Stromovce splývala s okolím.

"Náčelníkovi" Lesoochranářského sdružení VLK se daří přesvědčovat tisíce Slováků i Čechů, aby dávali peníze na "nic". Zakoupením konkrétního stromu financují zřizování rezervací, kde se "nedělá nic" - nejsou tu povoleny žádné lidské zásahy a prostor je ponechán přírodním procesům.

Do české metropole vyrazil Juraj Lukáč hasit nenadálý problém s bankou, u níž má jeho spolek účet. "Byli jsme vyhodnoceni jako potenciální teroristická organizace," vypráví.

- Kdo vás vyhodnotil jako teroristy?

Banka. Zrušila nám účty. Prý to dělala hlavně organizacím z Východu, protože zejména Rusové přelévali hodně peněz, a tak přišel příkaz podezřelé účty zrušit. Dnes jsme to přijeli řešit. V bance ale zjistili, že zachraňujeme lesy. Účty máme obnovené.

- Banka si o vás nic nezjišťovala a rovnou vám zrušila účet?

Příkaz přišel ze zahraničí, je to mezinárodní banka. Myslím, že Pražáci udělali, co mohli, aby to bylo rychle vyřízené.

- To jste přelévali tak velké peníze?

Ne, banka jen paušálně rušila podezřelá konta. Češi nám posílají 100 až 200 tisíc korun ročně. Je to pro nás významné, i když bychom byli rádi, kdyby to bylo víc peněz. Žádná velká korporace nás nepodporuje, což je na druhou stranu záruka toho, že jsme nezávislí. Hodně lidí a málo peněz. Průměrný dar je tři čtyři eura.

- Jak to všechno začalo?

Jednou, téměř před třiceti lety, jsem otevřel noviny a přečetl si, že u nás na Čergově prodávají les. Byl velmi pěkný, 21 hektarů. Říkal jsem si, že když ho prodají, nějaká firma stromy vykácí a nic tam nezůstane. Tak jsme založili sdružení a šli za majitelem, že les koupíme. Neměli jsme ani korunu. Ale majitele jsme přesvědčili, že mu do roka zaplatíme. Na první splátku jsme si půjčili 400 tisíc korun, ale tu druhou jsme uhradit nestihli a majitel se s námi soudil. Nakonec se nám ale podařilo všechno zaplatit. A les byl náš. Chtěli jsme koupit další les a potřebovali jsme tři miliony korun. Nevěděl jsem, jak je sehnat, tak jsem chodil po lese a napadlo mě, že budeme prodávat stromy po jednom. U nás si můžete na místě vybrat konkrétní strom a pak je váš. Takže třeba Jarek Nohavica má u nás svou jedli, okolo ní mají menší › jedle jeho fanynky a jezdí se ně dívat. Nebo je tu skupina mnichů, kteří kupují jen padlé stromy. Je to úžasná věc, která lidi přitahuje. Kupují stromy jako svatební dar a svatebčané pak do toho lesa jedou na svatební cestu.

Stromy máme spočítané, celkem jich je 11 tisíc a každý má majitele. A kupujeme další lesy.

- Kdo je to "my"?

Jsme dobrovolnická organice. Máme pět zaměstnanců, 800 členů a 15 tisíc podporovatelů, kteří nám posílají peníze a přijdou pomoct i fyzicky.

- Kolik lesů vlastníte?

Koupili jsme kolem 300 hektarů. Snažíme se zachránit lesy tím, že se v nich nic nedělá. Třeba i ochranáři tady v Česku říkají, že když les napadne kůrovec, je třeba ho trochu prokácet. Ale my skutečně nechceme dělat vůbec nic. Necháme stromy, ať spadnou. Má to spoustu biologických výhod. Spadlé stromy stíní a nové přirozeně rostou. Náš nejstarší les má 30 let. Můžete tam přijet a přesvědčit se, že se v něm nikdy nekácelo ani nesázelo. A ten les vypadá lépe a lépe, je mnohem krásnější než všechny lesy kolem.

- Říká se o vás, že jste "pravicový ekolog", protože ostatní nenabádáte, co mají dělat, tedy spíš nedělat, a jdete sám příkladem - v lesích, které jste si koupili. Ale dopad té filozofie je pak omezen jen na malé území.

Ano, nemůžeme skoupit celé Slovensko, a tak se snažíme prosadit naši filozofii i do státní ochrany přírody.

- Tvrdíte, že váš les vypadá lépe než lesy kolem. Podle čeho tak soudíte?

Každých deset let tam zveme soudní znalce, aby stromy přeměřili. Je tam třikrát víc dřeva než na začátku.

- Co když se mezi členy vašeho sdružení najde někdo, kdo bude myslet ekonomicky a navrhne, abyste prostředky na činnost získali prodejem dřeva z vašich lesů?

Snažíme se dělat vše v souladu s naší vizí a stanovami. A tam je napsáno, že kupujeme lesy proto, aby se v nich nikdy nic nedělalo. Takže nás podporují jen lidi, kteří s tím souhlasí.

- A jak se z vás, kybernetika, stal ochránce přírody?

Pracoval jsem ve Výzkumném ústavu, kde jsme vyvíjeli umělý život, hráli jsme si na bohy. Konstruovali jsme různé mechanismy. Pochopil jsem, jak je to všechno hrozně složité. Doteď nikdo nevytvořil robota, který by měl funkční nohy a ruce. Ti roboti, které vývojáři předvádějí, nejsou zdaleka tak funkční jako člověk. Ten umí plavat, vyšplhá na strom, umí běhat. Neexistuje robot, kterého byste hodili do vody a on by plaval.

- Zatím.

Pracoval jsem na tom před 40 lety a už tehdy se říkalo, že zatím. I na Mars stále posílají robota s koly, a přitom ideální by bylo, kdyby měl ruce a nohy, protože pokud by spadl do kráteru, uměl by se vyšplhat. Žádné zvíře nemá kola. Neumíme udělat končetiny. Doposud nebyla vyvinuta dobrá robotická ruka jako náhrada za končetinu, pořád se řeší, jak to udělat, aby nedrtila skleničky. Lidé jsou dokonalí. Pochopil jsem to, když jsem se snažil ty různé stroje zkonstruovat. Od té doby mám úctu k tomu, co se děje v přírodě, a chápu některé vědce, kteří se do toho ponoří a potom začnou věřit v boha.

- A vy věříte?

Nevěřím v konstruktéra. Ale věřím, že existuje část života, která není úplně matematicko-fyzikálně popsatelná. Věřím v evoluci. Všechny ty složité systémy vznikly během čtyř miliard let evolucí. Já jsem evoluci modeloval, vytvořil jsem si vlastní živočichy a nechal jsem to "kvasit" v počítači. Děly se neskutečné věci. Teď tomu říkají umělá inteligence.

- Co jste ve výzkumném ústavu v Prešově konkrétně vyvíjeli?

Vymýšleli jsme robotické systémy, které měly pracovat za lidi. Naše první roboty svářely Škodu Favorit v Mladé Boleslavi. Ale byly to v zásadě jednoduché jednoúčelové stroje. Pak v lese vidíte stonožku, která má 300 párů nohou a množí se. Rád bych viděl robota, který se bude množit - necháte dva spolu a za rok budete mít čtyři.

- A jak jste se tedy dostal od robotů k lesům, vlkům a medvědům?

To právě souvisí s mou prací. Viděl jsem, jak je to celé složité. Když vám někdo o lese poví, že je tam něco vědecky dokázané, je to blud. Když jsem viděl, jak někteří hlupáci ničí složité ekosystémy, štvalo mě to. Nerozumím těm ekosystémům, ale mám k nim aspoň úctu. Na hektaru lesa máte deset na dvacátou prvou bakterií, žijí tam miliony chvostoskoků a pavouků, stovky ptáků a sem tam nějaký savec. Počítal jsem to: je tam nejméně deset na dvacátou třetí vazeb. V žádném počítači neuděláte model takového systému.

- Studoval jste v Praze. Už tehdy jste měl silný vztah k přírodě?

Spíš turistický, byl jsem ryzí technik, ale chodil jsem o víkendech do přírody jako klasický český tramp. V Braníku jsem nastupoval do vlaku a poznal jsem Sázavu i Šumavu.

- A kdy přišla ta chvíle, kdy jste začal uvažovat jinak?

Po studiu jsem začal pracovat ve výzkumáku, ale kromě toho jsem jezdil do Čergova sázet stromky. Přišlo mi divné, že káceli jedle a buky a nechávali nás sázet borovice a smrky. Postupně jsem pochopil, že příroda pěstuje les jinak než lesníci. Tak jsme s partou lidí začali usilovat o to, aby vznikla místa, kde si příroda bude moci dělat, co chce. Jenže nemůžeme nechat přírodě celé Slovensko a Česko, prosazujeme, aby bylo svému vývoji ponecháno 10 procent území. Podle našich analýz by si toho společnost ani nevšimla.

- Ale teď vaše rezervace pokrývají nanejvýš pár promile Slovenska, ne?

Konkrétně máme něco přes dvě tisíciny.

- Jak vaše původní znalosti kybernetika tam na "konci světa" využijete?

Kybernetika mi dala určitě větší rozhled. Není to jen věda o počítačích, ale o řízení živých a neživých systémů, jak říkal její zakladatel Norbert Wiener. Nepsal jen o fungování robotů, ale také lesa nebo o lidských nemocech, o Parkinsonově chorobě, kdy je třes rukou zaviněn ztrátou regulačních schopností.

- Jaký strom máte nejraději?

Jedli. I celé Česko dřív pokrývaly jedlobukové lesy, v nížinách rostly duby. Smrky nebyly nikde, jen v Jizerských horách a na Slovensku na Oravě na Babí hoře a Pilsku. Dnes je to samý smrk, to je strašné. Vždyť kůrovec je na naší straně. On chce skladbu lesa změnit, ale lesníci to nechápou.

- Žije teď na Slovensku víc vlků, nebo medvědů?

Medvědů je asi tisíc, což je třikrát víc než vlků.

- Je to tím, že je povoleno vlka střílet?

Střílet medvěda je zakázané, a přesto se střílí. Takže to máte jedno. Medvědů a vlků se teď střílí stejně. Rozšíření obou šelem určuje potrava. Medvěd je všežravec a nepotřebuje tolik masa, nají se borůvek a bukvic nebo i zdechliny, ale vlk se živí jen masem, loví takřka výhradně divočáky a jeleny. Proto je jeho výskyt omezen na území, kde žijí tato zvířata.

- Kolik vlků je na Slovensku oficiálně povoleno za rok zastřelit?

Dosáhli jsme toho, že na 80 procentech území, kde se vlk vyskytuje, se nesmí střílet celý rok. Je to podél české, polské a maďarské hranice a pak se nesmí lovit v takzvaných územích Natura, zřízených právě kvůli výskytu vlka. Přibližně posledních deset let se každý rok počet zastřelených vlků změnšuje. My jsme v komisi, která odstřel schvaluje, a snažíme se zpřísňovat podmínky. Takže každý rok se zastřelí o 20 i 40 vlků méně. Je povoleno ulovit 70 vlků, ale zastřeleno je pouze 20, protože podmínky jsou tak přísné, že je lovci nemají kde zastřelit.

- Kdy jste naposledy viděl vlka a medvěda?

Vlka vidím každý měsíc a medvěda jsem viděl asi před třemi týdny. Vyjdu za vesnici a objevím medvědí stopy. Můj pes medvěda často vyplaší. Medvědi se ho bojí, ale já se bojím toho, že jednou se medvěd nelekne, začne mého psa honit a ten medvěda přivede až ke mně. To je dost nebezpečné.

- Někdo radí, že je dobré nedívat se medvědovi do očí a pomalu ustupovat. Jiní tvrdí, že je třeba vzpažit a předstírat, že jste větší. Co byste dělal vy?

Medvěda jsem potkal mnohokrát, ale on vždy utíkal. Slyšel jsem různé rady. Určitě bych s ním nebojoval. Jsou i lidé, kteří to zkoušejí.

- Jako Vinnetou?

Medvěd jednou vlezl tetce z naší vesnice na zahradu. Šel tam na jabka. Ona sebrala vědro a mlátila ho po hlavě. A medvěd utekl. Jsou i případy, kdy medvěd člověka napadne. Asi tři čtyři do roka. Ale vždy je to zaviněné lidskou chybou. Třeba jednou šlo deset žen sázet stromky. Když se vracely, míjely medvědici, která je nechala bez problémů projít. Jenže lesník, který měl ty ženy na starosti, se rozhodl, že medvědici zastřelí. Výstřel ji ale jen rozdráždil a ta ho řádně zřídila. Přežil to, pořád ho ukazují v televizi jako příklad toho, co medvěd dokáže. No, kdyby někdo střílel do mě, taky nebudu rád. Nebo houbař sbíral houby a viděl, že v místě, kam vždy chodil, leží medvěd. Začal na něj házet kameny a medvěd se rozčílil a zaútočil. Když budete v klidu, medvěd nemá důvod k vám jít. Problém může nastat, když ho překvapíte zblízka, ale to je málo pravděpodobné, mně se to nikdy nestalo. Když jdete lesem, děláte rámus.

- Někde jste se zmínil, že vaši vrstevníci jsou mrtví nebo vyhořelí. Vy jste výjimka?

Myslím, že jsem už opravdu jediný, kdo z kolegů z výzkumáku i ochranářské branže nevyhořel. Mám štěstí, že vedu dlouhé roky kolektiv, který se přirozeně obměňuje, a já se celou dobu setkávám s mladými lidmi. Chodím s dvaceti-, třicetiletými do lesa a oni mě berou jako jednoho z nich. Když jste stále mezi mladými děvčaty, nějak se to na vás odrazí. Obrovskou roli hraje psychika, ta vás může zničit, nebo držet nad vodou, a to i fyzicky. Když pak přijdu mezi vrstevníky, připadám si jak v geriatrickém klubu. Katastrofa je, pokud od rána do večera vidíte všechno špatně. Na dobu, kdy spali pod širákem a zpívali u ohně, mí vrstevníci už jen vzpomínají. Já to ještě žiju. I ve vlaku a v hospodě pořád slyším někoho vzpomínat, jak prý kdysi bylo líp.

- Teď po prezidentských volbách je ale na Slovensku alespoň trochu důvod k optimismu. Nevnímáte to tak?

Problém Čechů i Slováků podle mě je ten, že přestože kradou, pijí a podvádějí manželky, chtějí, aby nahoře byl anděl. Ale to nejde. Nás nezachrání ani ten nejlepší prezident na světě. Česká republika běží i se Zemanem a běžela by i s Masarykem. Potřeba je, aby každý začal nejdřív od sebe.

---

Juraj Lukáč (64)

Narodil se v Bratislavě, v Praze vystudoval kybernetiku na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Ve Výzkumném ústavu kovoprůmyslu v Prešově vyvíjel robotické systémy. V 90. letech založil Lesoochranářské sdružení VLK, jemuž šéfuje a od roku 1998 se této činnosti věnuje profesionálně. Organizace, jež nyní vlastní na 300 hektarů lesů, po letech vyjednávání se státní správou vyhlásila v roce 2004 první soukromou rezervaci na Slovensku - Vlčí v pohoří Čergov. Lukáč žije ve vsi Osadné u polské hranice v Prešovském kraji. Jeho žena, původně programátorka, pracuje ve sdružení VLK. Mají dvě dcery a sedm vnoučat. Kůrovec je na naší straně. On chce skladbu lesa změnit, ale lesníci to nechápou.

---

30. 5. 2019; metro.cz

Umění dělat si ze sebe legraci ve společnosti chybí, říká Pokáč

Osmadvacetiletý písničkář a textař Jan Pokorný známý jako Pokáč vydává zítra novou desku Úplně levej. V rozhovoru pro deník Metro přiblížil, jakým způsobem tvoří a co je otevřená informatika. A přiznal, že by do přírody opravdu mohl chodit častěji.

Jaké máte nyní pocity, když můžete desku držet hotovou v ruce? Je to radost. První album bylo úspěšné, tak jsem šel do druhého s tím, že by mělo úspěch potvrdit. Uvidíme, co na to budou lidé říkat.

První album Vlasy mělo 17 skladeb, Úplně levej má 14. Chcete lidem dát dost písní? Jaká byla selekce? Jsem příznivec toho, že píši hodně songů a pak z nich vybírám. Takže jsem vybíral asi z padesáti. Myslím, že je dobré, když první dvě alba mají víc písní a z toho už se dá poskládat dobrý koncertní repertoár. Nebránil bych se ale tomu mít na třetím albu třeba jen deset písniček a vydat ho už za rok.

U první desky fanoušci všechny písně znali z videí, teď jste jim nechal i nějaké překvapení... První album jsem bral jako takovou bestofku pro své fanoušky, ale ukázalo se, že muzika se dostala i mezi další lidi. Teď jsem si řekl, ať je na nové desce víc novinek.

Inspirace tedy máte pořád dost? Pocit, že mám vyčerpaná témata, jsem měl už tolikrát, že to ani nevnímám a nenechám se rozhodit.

Na albu se sešlo několik písní na téma příroda či venkov, byl to záměr? Nebyl, ale také mi to pak došlo, když jsem songy viděl u sebe na desce. Dřív jsem psal písně výhradně o počítačích. Pak jsem si říkal, zkusím i další témata, a tady se to trochu sešlo z přírody.

Jaký máte vztah k přírodě vy? Třeba jako v písni V lese, která vyznívá, že tam moc zábavy není? Rozhodně nejsem pravidelný návštěvník lesa, asi bych tam měl chodit častěji, ale zároveň si myslím, že pro některé lidi z mé generace je opravdu těžké si to tam užít. Jsou totiž furt přilepení na telefonech, koukají na sociální sítě - a to v lese nejde. Tak proč by tam člověk měl chodit? Chce to ale otevřít oči a zjistit, že příroda je krásná. Proto jsem tu písničku napsal. Ale je i dost o mně. Snažím se tedy posunout lidi i sebe a do přírody se vydávat víc.

Zaujalo mě, že i smutné věci v textech zpíváte vesele. Je to zkrátka váš styl? Asi ano. Obecně jsem pozitivní člověk, a i když se děje něco nepříjemného, tak si myslím, že by se to mělo brát s nadsázkou. Samozřejmě jsou témata, za jejichž hranice už bych nešel. Třeba když má někdo vážnou nemoc nebo umře, tak si z toho nebudu dělat srandu. Ale dokud to jde, rád si ze sebe udělám legraci, což si myslím, že nyní obecně chybí nejen v muzice, ale i ve společnosti. Lidi se berou často dost vážně. Chtělo by to do života občas trochu nadhledu.

Uměl byste si napsat zcela vážnou píseň, nebo by ji od vás lidé nepřijali? Myslím, že spíš by mě to nebavilo. Píši takové songy pro jiné, třeba pro Mirai či Kubu Děkana. Ne že bych měl depky, a tak něco takového napsal, ale spíš je fajn si to občas zkusit. To, co baví mě, jsou songy s nadhledem a humorem, ať už o pozitivních, nebo negativních věcech.

Album nese název Úplně levej, někteří lidé se tam najdou. Trefujete se do takových věcí schválně? Ano. Když jdu psát píseň, je pro mě nejzásadnější výběr tématu. To hledám někdy dlouho. Když už ho mám, sloky a refrén napíši docela rychle. Ale psát o tématech, která jsou společná mnoha lidem, mě baví. To je třeba i láska, ale o té píší skoro všichni. A že je člověk neschopný, to jsem si říkal, že by mohlo být zajímavé. Já bych ani rovně nepřibil hřebík.

Na desce máte čtyři hosty. Vybíral jste si je sám? U Jara jsem měl hotovou písničku a pak jsem si vybíral hosta, až padla volba na Bereniku Kohoutovou. Stejně tak u Lásky na vsi, kdy jsem oslovil Péťu Göbelovou, což je písničkářka z Ostravy, která už má několik singlů venku. U skladby Hrdinský čin mě oslovil Jakub Ondra, jestli neuděláme nějaký song, u písně Voděvzdorné šibenice jsem dal prostor fanynce Káje.

Kde vás lidé mohou vidět naživo? Pojedete letní festivaly? Ano, léto je úplně plné. A na podzim, kromě koncertu ve Foru Karlín, co už je vyprodaný, pojedeme i celé turné k nové desce. Brzy vše zveřejníme. Budou to větší sály.

Všude budou koncerty stejně, nebo ten ve Foru Karlín bude speciální? Pražský křest bude unikátní. Už tím, jak bude postavená stage. Bude to napůl šílené a velkolepé, ale napůl minimalistické, aby to ke mně sedělo. Bude to určitě jiné než cokoli doteď z mé strany. Nebudou tam lítat celou dobu konfety, ale chceme, aby si to lidé užili. Některé prvky ale budou i jinde, třeba projekce. Pořád to bude o tom, že tam budu já s kytarou a lidé si přijdou zazpívat.

Co si mám představit pod pojmem otevřená informatika, kterou jste studoval? Je to název studijního programu na ČVUT, na Fakultě elektrotechnické. Program se zaměřoval i na počítačové vědy. Byl jsem půl roku na stáži v Belgii v Toyotě, kde jsme vyvíjeli samořídící se auta. To je jeden z oborů, co jsem dělal. A taky jsem si hrál na kytaru - teď už muzika převážila.

---

30. 5. 2019; iHNed.cz

Sledují davy i ničí drony

Bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje a společnost se musí vypořádat s novými problémy, ať už jsou technologického, nebo environmentálního charakteru. Se stále větším počtem lidí ve městech jsou k zajištění bezpečnosti potřeba nové moderní technologie. S jejich vývojem úspěšně pomáhají i české firmy.

Zavádět nové chytré systémy musí i Česká republika, ač je podle Globálního indexu míru sedmou nejbezpečnější zemí světa. Řada velkých tuzemských měst v čele s Prahou, Brnem, Plzní, ale například i Kolín či Kadaň už nové technologie používají. Nejčastěji jde o kamerové systémy, monitorování budov a davů nebo ochranu před drony.

Jednou z českých firem, které podobné technologie vyvíjí, je VDT Technology. Zabývá se detekcí budov, předmětů nebo zpracováním dat z kamerových systémů a spolupracuje s předními světovými dodavateli a společnostmi, mimo jiné s německým Siemensem. Na brněnském veletrhu Urbis Smart City Fair je pak partnerem ceny Zlatá medaile, jež oceňuje nejlepší projekty.

Jak najít výbušninu nebo člověka

Nové bezpečnostní systémy se využívají jak v soukromých firmách, tak veřejných institucích, jakými jsou budovy státní správy, měst a obcí nebo bezpečnostních orgánů. Běžní občané by tyto technologie neměli na první pohled zaznamenat, ale měli by pocítit správně fungující dopravu nebo třeba bezpečný prostor uvnitř i vně nejfrekventovanějších budov.

"Zaměřujeme se především na inteligentní technologie v oblasti dopravy, zásobování energiemi a bezpečnosti. Dnešní prostředí internetu věcí otevírá zcela nové možnosti, jako je sdílení dat a informací. Výsledkem je efektivní monitoring a řízení s vysokým stupněm zabezpečení," říká generální ředitel společnosti VDT Technology Jiří Jirkovský.

Pražská firma se zabývá mimo jiné detekcí předmětů na letištích nebo v hlídaných budovách. Snaží se tak odhalovat výbušniny, tekutiny a zbraně. K tomu všemu se dnes využívají technologie. Ty například dokážou rozeznat, co lidé převáží v autech. VDT Technology se rovněž věnuje monitorování davů, kdy dokáže rozeznat mezi větším počtem lidí konkrétní osobu, nebo sleduje komunikační kanály jako sociální sítě.

Jednou z nejvyužívanějších bezpečnostních technologií této společnosti je takzvaná videosynopse, která umožňuje výrazně zrychlit a zefektivnit práci s daty z bezpečnostních kamerových systémů. Toho využívají zejména bezpečnostní složky.

Podobnou technologii nabízí také americká společnost BriefCam, jež s VDT Technology spolupracuje. BriefCam se věnuje analyzování dat z kamer či videozařízení. Její technologie pomáhala mimo jiné ve vyšetřování masové vraždy spáchané Norem Andersem Breivikem nebo při vyšetřování exploze na bostonském maratonu. Na videu umožňuje rozeznat a filtrovat řadu informací, například lidi, tašky, rychlost chůze, barvu, směr dané osoby a mnoho dalších informací. Uživatel tak má výrazně usnadněnou práci při hledání té které osoby nebo předmětu. Firma k tomu využívá hluboké strojové učení.

Chytré kamery v Plzni

Různé zdokonalené technologie se už úspěšně zavádí do běžného provozu měst. Plzeň například využívá systém chytrých kamer. Tyto kamery dokážou samy upozornit obsluhu, když se ve sledovaném prostoru stane něco výjimečného. Technologie tak zaznamenají například potyčku, odložený předmět nebo větší počet podezřelých osob na jednom místě.

Kamery v sobě mají zabudovaný detekční systém, který dokáže vyhodnocovat situace okamžitě, a nemusí tak posílat záběry k vyhodnocování na jiné místo. Postupem času by jich ve městě mělo být více.

"Kamery využíváme na exponovaných místech v Plzni, kde se v noci často srocují mladí lidé z barů, přes den pak kolem posedávají skupiny bezdomovců. Přestože jsme zajistili zvýšený dohled, který vykonávají hlídky městské a státní policie, máme zde stále velké množství případů znečištění a vandalismu. Proto takto reagujeme," říká radní pro oblast bezpečnosti Martin Zrzavecký.

Obrana před drony

Dalším z bezpečnostních prvků, který je v dnešní době aktuální, je obrana před drony, jež jsou cenově stále dostupnější. Systém na jejich odhalení a destrukci využívá například pražské Letiště Václava Havla.

Nové technologie dokážou dron najít a poté ho zničit, případně nad ním i převzít kontrolu. Jejich vývojem se zabývají mimo jiné i vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

"Cílem vloni vyvinutého systému je pomocí vystřelovací sítě zachytit helikoptéru, která byla detekována. Síť je propojena s naší helikoptérou pomocí lanka, na tom lanku je pak nepřátelská helikoptéra transportována na místo, které je k tomu určené," vysvětluje Martin Saska, vedoucí skupiny multirobotických systémů na ČVUT. Pro přesné vymezení prostoru, kde se může stroj pohybovat, pak slouží GPS.

Podobné systémy lze využívat například pro ochranu elektráren, vládních budov nebo třeba sportovních stadionů. Menší verze zařízení by pak mohla sloužit k ochraně soukromých pozemků před drony, které mohou využívat i běžní uživatelé například ke sledování osob. Pro zajímavost, od roku 2016 bylo v Česku zaznamenáno v blízkosti letiště šest dronů bez povolení, z toho dva incidenty se odehrály v loňském roce. Tři z nich se objevily přímo v perimetru letiště.

Předvídání budoucnosti

Rychlejšímu rozvoji bezpečnostních technologií brání podle Jiřího Jirkovského dostupnost a náklady datových přenosů. Další vývoj ovlivní podle ředitele VDT Technology budování potřebné infrastruktury včetně sítí nové generace. Problémem je prý také nedostatek odborníků v oboru, o něž je navíc velký zájem a je náročné je vůbec zaplatit.

"V nedaleké budoucnosti bude mít správa regionu, města či obce k dispozici moderní nástroj, který zajistí efektivní monitoring a řízení dané oblasti s možností předvídat a také simulovat různé situace a scénáře provozu. Běžní uživatelé se potom jednoduchým způsobem dostanou k potřebným informacím například o dopravě, stavu ovzduší nebo dostupnosti služeb, jako jsou nabíjecí stanice či parkování," přibližuje Jiří Jirkovský možný budoucí vývoj na trhu s novými bezpečnostními technologiemi.

---

30. 5. 2019; nasregion.cz

Praha přiláká mozky. Chce být světovým centrem umělé inteligence

Ve světové centrum umělé inteligence (Ai) se má proměnit Praha do pěti let. To je plán iniciativy prg.ai, kterou tvoří trojice akademických institucí - ČVUT, Univerzita Karlova, Akademie věd ČR - spolu s Magistrátem hl. m. Prahy. Přínos bude v přílivu mozků, jejichž myšlení se podepíše na růstu ekonomiky i ulehčení běžného života lidí.

Do pěti let by se ČR měla pochlubit 5000 Ai výzkumníky a vývojáři, 500 Ai absolventy a každoročně 50 novými firmami v nejmodernější technologické oblasti, která hýbe globální ekonomikou a společností. Kromě magistrátu a tří nejprestižnějších akademických institucí spolupracují na iniciativě i přední české technologické společnosti, které umělou inteligenci již pro svůj byznys využívají.

Chytré semafory zkrátí čekání

"Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence. Díky tomu máme příležitost propojovat v Praze špičkové odborníky od nás i ze zahraničí a vyvíjet moderní nástroje s vysokou přidanou hodnotou," uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Přínos pro Prahu vidí v přílivu peněz i pokrokového know-how. "Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách," míní.

Vila rudého prezidenta se zbourá. Úřad i památkáři to posvětili

Ředitel Centra umělé inteligence ČVUT v Praze Michal Pěchouček a rovněž spoluzakladatel prg.ai ví, že ve světě je zájem o umělou inteligenci (Ai) veliký a pro Česko jde o výzvu. "Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském Ai ekosystému. Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život. Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujete hlavně tu lidskou," uvedl.

Prodává i pronajímá vlastní nemovitosti. Praha má realitní portál

Iniciativa prg.ai má za cíl konkurovat evropským centrům umělé inteligence. Prahu chce změnit ve světové centrum Ai podporou studentů, pedagogů, vědců, ale i mladých Ai startupů.

(krš, šmk, mim)

Chytré mozky zdrojem umělé inteligence. Ilustrační foto. Zdroj: FEL ČVUT v Praze.

---

30. 5. 2019; Radiožurnál

Host Lucie Výborné - Tomáš Gogár

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Je 6 minut po deváté hodině, přeji hezké dopoledne. Mým hostem je dnes expert na umělou inteligenci. Muž, který vystudoval obor umělá inteligence na ČVUT v Praze a spolu se svými dvěma spolužáky z vysoké školy založil úspěšný start up Rossum, Tomáš Gogár. Vítejte ve studiu, dobrý den.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Dobrý den, děkuju za pozvání.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Umělá inteligence je pro laiky fascinující na jednu stranu, děsivá zároveň. Vzbuzuje naši fantazii, protože vzbudila fantazii mnoha filmařů a tvůrců, takže jsme viděli v tomto oboru leccos, ale blížíme se době Skynetů a Terminátorů?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Tak určitě se blížíme tomu, že dosáhneme technologicky něčemu, čemu se říká umělá inteligence. A jestli to bude Skynet a Terminátor, to záleží hodně na nás.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Vy jste mi tady těsně před začátkem našeho rozhovoru řekl, že vůbec nechápete, proč to lidi tak fascinuje tenhle fenomén.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Respektive, takhle, já to chápu asi proč ty lidi ten fenomén fascinuje. Ale myslím si, že těch motivací je vícero. Někoho zajímá čistě ta technologie, hrát si, něco si stavět. Někoho zajímají ty důsledky, jak to může pomoct lidstvu nebo uškodit lidstvu. A někoho v tom zajímají peníze.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Co zajímavá vás?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Mě zajímá, jak umělou inteligenci baru jako nástroj, jak pomoct lidem, ale myslím si, že za tím velkým rozvojem umělé inteligence v poslední době si musíme přiznat, že jsou i peníze. to je prostě hlavní důvod.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

No ono, ten rozvoj bez peněz asi není možný, to koneckonců jako startupista víte sám. Ale mě zaujalo, že vy máte ve firmě, protože jste 3 zakladatelé, poměrně rozdílné názory na tu umělou inteligence a její využití. Vy chcete pomáhat lidem, zatímco někteří vaši kolegové by už rádi drželi ten syntetický mozek v ruce, jestli jsem to pochopila. Eticky tam nemáte žádné spory?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Je to přesně tak. No ,eticky nemáme spory, protože to s etikou, si myslím, úplně nesouvisí.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Fakt ne?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Etika by měla řešit, jaké budou důsledky toho vzniku té umělé inteligence.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

A myslíte, že vynálezce by neměl přemýšlet o tom, jaké budou důsledky toho, co vymýšlí.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Určitě a tam se myslím shodneme, ale ta motivace, proč to děláme, může být různá. Mě zajímá, jak ten nástroj pomůže lidem, kdežto třeba moje spoluzakladatele Rossumu Tomáš Tunyse a Petra Baudiše, ty třeba mnohem víc zajímá. Tomáše hodně zajímá ten proces, ta práce na tom. To je to, co on úplně miluje a ten proces toho vzniku. A Petr tak, jak si o tom povídáme, tak toho hodně zajímá ten cíl, aby ty stroje měli tu schopnost dát tu schopnost těm strojům. Takže ta motivace každýho z nás je trošku jiná, ale to neznamená, že ten etický cíl by měl být jiný.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Tomáš Gogár je dnes hostem Radiožurnálu. Experta na umělou inteligenci se můžete ptát na všechno, co vás zajímá. Zkuste webové stránky, anebo přímo adresu dotazy@rozhlas.cz.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Expert na umělou inteligenci Tomáš Gogár je dnes hostem Radiožurnálu. Jsou to už desítky let, kdy britský matematik Alan Turing navrhl svůj slavný test, který má za cíl vlastně prověřit, jestli se nějaký systém umělé inteligence chová opravdu inteligentně. Dokážete ten test popsat?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Tak ten turingův test spočívá v tom, že když člověk bude komunikovat se strojem, tak ten test testuje, jestli člověk pozná, jestli na druhé straně, kdyby to byla krabice, jestli na druhé straně je člověk nebo je to stroj. A ve chvíli, kdy si lidi začnou plést stroj s člověkem, tak je to ten úspěšně splněný turingův test. A podle tý teorie tehdy to znamenalo, že jsme dosáhli té úrovně umělé inteligence, kterou nedokážeme rozpoznat.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

A dosáhli jsme? Protože já vim, že Prof. Kevin Warwick, který byl vlastně taky hostem Radiožurnálu, myslím v roce 2014 udělal na své univerzitě v Readingu nějaký pokus a tam už to vypadalo, že ten počítač dokázal myslím 2/3 těch lidí, co to rozhodovali, přesvědčit, že se baví s člověkem. Ty dnešní chat boty umí to?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Rozhodně ne. Možná, kdybyste omezila téma, o kterým se můžou bavit, nedala tomu člověku dost času a různě ten test nějak omezila, ale takový ten opravdovej. Kdybych já měl ten cíl na to přijít, tak na to přijdu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Na co se toho chat bota budete ptát? Na emoce? Na abstrakci?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Tím, že asi si umím představit, jak to ty tvůrci dělali, tak bych útočil na ty věci, který by mi přišly těžký naprogramovat nebo ten stroj naučit. A to by opravdu byly hodně nepředvídatelný scénáře toho rozhovoru. Emoce si myslím, že s tím by mohli počítat, ale ale jak vlastně chci zjistit, že ten, že ten, že ten, asi bych mu hodně uhýbal z toho, kam on by mě tlačil ten chat.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Já bych strašně si chtěla představit něco konkrétního. Jak zblbnu Chat bota tak, že začne mlčet.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Tak to jenom zkuste. Tak třeba. Dám vám příklad. Všichni známe firmu kiwi. Česká firma a když zavoláte na jejich infolinku. Já jsem takhle jednou zůstal v Budapešti a potřeboval jsem na jejich infolinku zavolat a něco vyměnit na letence, a oni mají chat bota. Což je úžasný, protože nemusíte mačkat 1, 2, 3, 4, než se někam doklikáte, ona se vás zeptá, kam se potřebujete rychle dostat. A já jsem tam volal hodněkrát, protože jsem potřeboval pořád zjišťovat jak jsme na tom v tom mim procesu. A pak jsem, a vy se chcete co nejrychleji dostat k lidským operátorovi, protože s tím chat botem je to fakt náročný. A tak jsem chat botovi řekl, že od něj mám zameškaný hovor. A on byl takový zmatený a hned mě propojil k člověku. Takže teď se omlouvám kiwi, ale pokud budete chtít se rychle povídat s operátorem a budete, bohužel, muset nejdřív mluvit s kiwi chat botem, tak kiwi chat botovi nejdřív řekněte, že od něj máte zameškaný hovor a on už nemá jak zareagovat a spojí vás s člověkem.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Já doufám, že jsme teď nepřetížili tu telefonní linku. Umělá inteligence vaší firmy je postavená na neuronových sítích. Můžete tuhle abstrakci nějak přiblížit, abych si to dokázala představit?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Ta neuronová síť...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Já ji vidím v mozku, to jsem viděla obrázky v učebnicích.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

V mozku tak obecně, já nejsem žádný biologický expert, ale máme neurony, které jsou mezi sebou různě propojený, a tak asi středoškolák jako my biologicky vzdělaní středoškoláci, když to takhle řeknu, tak víme, že tam je nějaký elektrický náboj, který ty neurony vystřelujou a pomocí těch spojů se ta informace mezi nima přenáší. A ta naše neuronová síť je takový jenom matematický model, tohohle mozku. A vlastně je to takovej diskrétní pokus o to, jak tuhle tu složitou věc přenýst do matematického vzorce. Má to tu samou abstrakci, nějaký neuron a nějaký spoje mezitím, ale k tomu lidskými mozku to má nekonečně daleko.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Tomáš Gogár je expert na umělou inteligenci. Dnes je hostem Radiožurnálu. Náš rozhovor bude za chvíli pokračovat, teď ale informace pro všechny, kteří jsou bezradní na dálnicích. Je tady Zelená vlna.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Tomáš Gogár je expert na umělou inteligenci. Dnes je hostem Radiožurnálu. Váš start up, mluvili jsme o Rossumu, se zaměřuje na to, jak naučit umělou inteligenci rozumět dokumentu. Konkrétně, jak zpracovávat faktury místo lidí. Proč zrovna faktury? Teda, ne že by mě bavilo zpracovávat faktury, ale.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Protože, to je zajímavá věc, nebo obecně dokumenty, to je jediný způsob, jak si lidi mezi sebou dokážou efektivně vyměnit nějakou komplexní informaci. A to nemusí být papír, který máte před sebou, ale i webová stránka je dokument. A my věříme, že stroje musejí dokumentům porozumět, aby mohli pomoct právě lidem, protože pro člověka je dokument nepostradatelný. A začali jsme s fakturama úplně z praktickýho důvodu. Každý den se jich na světě vymění více jak 1 miliarda a lidi to pořád hodně musí číst samy a přecvakávají to do nějakejch databází a nám to přijde nesmyslný. My jsme tak odhadli, že každý den, čas ekvivalentní stovce lidskejch životů se spálí na to...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Přepisování.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Jenom přepisů, žádný, to nemluvím o práci účetních, zaúčtování, ale jenom přepisování je 100 lidských životů denně. A to nám přišlo zbytečný, takže jsme si tohle vybrali jako první úlohu, ale popravdě Rossum už zdaleka nečte jenom faktury. Už pro velký firmy čte i jiný dokumenty.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

No, ale mě zajímá, jak naučim počítače, aby četl faktura a zaznamenával to správně a navíc, jestli tedy ten počítač dokáže být už při čtení těch faktur efektivnější než člověk.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Ty některý, řekněme, rozpoznávací úlohy jsou pro programátora ohromně těžký naprogramovat. Kdybych vám dal, představte si, že jste programátor, já bych vám dal úlohu: vymyslete algoritmus, jak na, teď uteču z faktur ať to zjednodušíme, jak na obrázku rozpoznat kočku od psa. Tak napsat algoritmus, co je kočka a co je pes, je ohromně těžký. Vlastně se to lidem nikdy nepovedlo. Protože vy řeknete, no tak kočka má jiný uši. No tak jo, tak zadefinujeme uši a půjdeme furt hlouběji a hlouběji a nepůjde napsat ten algoritmus. Takže co lidi začali dělat je napsat algoritmy, který se umí naučit z ukázek rozpoznávat kočku a psa. V podstatě vy napíšete program, který je jako šprt. To znamená, on se snaží sám sebe vylepšovat.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

A vy mu ukážete prostě desítky 1000 obraz psů a koček.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

A pak se ho ptáte, pak mu dáte obrázek, u kterýho už neřeknete, co to je a ptáte se ho jako ve škole. Je to kočka nebo pes. To je jeden z druhů učení. Ono jich je víc druhů, ale tohle je takový ten nejzákladnější druh učení těch algoritmů. A my v podstatě tohle to samé děláme s fakturama. Je to těžký to naprogramovat. Těch faktur je strašně moc různých jako druhů, furt se to mění, je hrozně moc jazyků. Těch stran, co si je vyměňuje je strašně moc. Takže my učíme stroje úplně podobně, mu říkáme, tady je variabilní symbol a tady je číslo účtu, a tak dále. A těmahle ukázkama ho to učíme.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Takže ale na začátku musel být někdo a teď to řeknu hodně splašeně, kdo tou fixou podtrhl tomu počítači ty desítky nebo stovky variabilních symbolů, aby on je našel.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Přesně tak. A to, co děláme my v Rossumu není jenom ten algoritmus té umělé inteligence a my hodně věříme právě na tu spolupráci člověka s tím strojem. To znamená, my zároveň pracujeme na takovym uživatelským rozhraní, který slouží právě k tomu, jak jste říkala, podtrhávání, ale je to mnohem příjemnější než podtrhávat fixou. A na začátku jsme museli toho hodně podtrhat a pořád v Rossumu, s Rossumem spolupracuje asi 30 lidí, který takhle podtrhávají, aby ho vylepšovat, aby ho učili. Učitelé máme interní. Ale zároveň ty naši zákazníci, tím jak spolupracujou s tím strojem, tak mu dávají nějakou zpětnou vazbu a vylepšujou si ho sami.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

A máte určitě zákazníky i po světě nejenom v Česku, i když češtinou jste začínali. Je to potom těžké překlopit to do jiného jazyka, do švédštiny, do angličtiny, do němčiny.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

To je právě strašně zajímavá věc. To je velká výhoda toho, že my jsme z České republiky. Protože my když jsme začínali dělat Rossum, tak jsme věděli od začátku, že čeština je jenom ten náš experimentální jazyk, kterým jsme museli i investorům dokázat, že to může fungovat. Takže my jsme všechny ty algoritmy od začátku koncipovali tak, že musíme rychle být schopni naučit nové jazyky. A pak se stalo takový malý překvapení, když jsme zjistili, že ten stroj začal ty jazyky umět, aniž my bychom ho to někdy naučili. Rossum robot umí číst švédský dokumenty, faktury, aniž my bychom ho to kdykoliv učili. My jsme si říkali, jak to? A vlastně nám došlo, že člověk to zvládne taky. Já když vám dám švédskou fakturu, asi nebudete si tak jistá, ale hodně věcí si tipnete jenom z toho, jak je to napsaný.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Odvodíte si to prostě.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

A přinesete tu znalost napříč jazykama a ten náš robot to začal dělat tak, ale to pro nás popravdě bylo trošku překvapení.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Tomáš Gogár je specialista na umělou inteligenci. Dnes je hostem Radiožurnálu. Založil firmu Rossum, krásná /nesrozumitelné/ velmi mě to potěšilo. Bavili jsme se o tom, co všechno vlastně učí umělá inteligence ve vašem případě. Rossum má sídlo v Londýně. Tedy oficiální sídlo. Mám tomu rozumět tak, že jako Češi máme tak špatnou pověst, anebo je to výhodnější třeba, řekněme, v těch právních záležitostech.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Ten důvod číslo 1 jsou ty právní záležitosti. Vy, když stavíte firmu, která má globální ambici, tak aspoň my máme tu ambici mít investory, ty nejslavnější globální jména, který vám můžou pomoct i nějak jinak, než jenom financema. A ti obecně uznávají jenom 2 jurisdikce a to je ta americká a ta /nesrozumitelné/ , takže pokud si nechcete, no, to je vlastně jediná varianta, to není ani nekomplikovat si život, oni vás prakticky donutí.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

No, já jsem si říkala, jestli tam třeba nehrají roli ještě nějaká bezpečnostní, nějaké obavy bezpečnostní, protože když zpracováváte účetnictví, jinými slovy faktury velké firmy a řeknete, no tak nám to pošlete do Prahy, víte to je taková, takové malé město uprostřed Evropy. Tak, když řeknete, pošlete nám to do Londýna, tak to má už možná úplně jiný /nesrozumitelné/ .

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Prakticky ta data jsou uložená, jak se říká, v cloudu. To znamená, ano, má to nějaká, fyzicky to může být Německo, Irsko, v Americe ta data můžou ležet. Ale popravdě ti zákazníci, ono nejvíc v té firmě to zajímá toho právníka. Až potom nějakého bezpečnostního experta.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

A co děláte, když nějaké firmy cloudy odmítají.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Tak s nima nespolupracujeme. Ta vize Rossumu je přinést výhodu, která je to naše řešení a přinese tomu zákazníkovi, a to je z velký části zaměřený na tom, že to je v cloudu. A pokud, a to jsou opravdu největší firmy na světě, řekněme, že jsme odmítli firmy s top 50, který řekli ano, ale my to chceme všechno mít u sebe a my jsme řekli, bohužel.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Já budu teď citovat z jednoho vašeho rozhovoru, "Čech se v Silicon Valley může spíš potkat se zakladatelem miliardového byznysu než tady s člověkem ze středního managementu firmy." To je věta, která mě dost zaujala. Vy jste v Silicon Valley byl. A říkám si, jestli to u nás pořád takhle funguje, tak to asi rozvoji firem moc nepomáháme, co?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Je to tak, teď už jako Rossum vyrost, tak už takový problém nemáme. Už se, aspoň pro nás, to zlepšilo. Ale když člověk začíná a má třeba jenom ten nápad, tak tady jsou lidi hodně skeptický a v Silicon Valley, to je zase ten opačný extrém, kde tam už to párkrát zažili ten úspěch někoho úplně neznámýho, kdo tam tak jenom chodí po těch vesnicích.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

A říká, mám nápad.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Takže oni jsou na to ostražitější asi bych řekl a zároveň oni si na tom zakládají, že oni, taková karma, kultura. Já pomůžu tady tomu neznámýmu Čechovi, on mi asi nejspíš nikdy nepomůže s největší pravděpodobností, ale když tady budeme udržovat tuhle karmu, tak někdo jinej pomůže mně.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Jak tak schůzka v Silicon Valley vypadá? Když si dám schůzku s někým skutečně významným a jak dlouho to může trvat? Kolik času mi dá třeba, co z toho nakonec bude?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Asi, to se taky mění v čase. Ta moje první, já to asi nechci jmenovat, ale ten člověk přijede Teslou, jeho asistentka mu dá sendvič. On se vám omluví, že u toho bude obědvat a dá vám 25 minut. Ale dá vám je. A vy si s ním pohovoříte a pak záleží na tom, co z toho vytěžíte potom.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Kdo přijel Teslou? Mě to hrozně zajímá.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

To vám nebudu říkat.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Tam jezdí Teslou skoro všichni, ne?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Hodně.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Tomáš Gogár je dnes hostem Radiožurnálu. Vaše otázky na umělou inteligenci přidám za okamžik.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Lubomír Fiala se ptá Tomáše Gogára, dnešního hosta Radiožurnálu, "Myslíte, že rozvoj umělé inteligence povede až k univerzální umělé inteligenci a k technologické singularitě?"

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Jo, já jenom v rychlosti vysvětlím, na co se posluchač ptá. Ta univerzální umělá inteligence a singularita, to je pojem, který definuje to, že skutečně ta umělá inteligence už splňuje všechny ty vlastnosti, už by prošla Turingovým testem a už by byla prakticky nerozeznatelná od lidský inteligence, ale vlastně by měla i tu neomezenou kapacitu toho stroje. Já to nevím, popravdě. Já vám řeknu úplně upřímně, že nevím. Myslím si, že jsme strašně, strašně daleko, a můžeme zjistit, že jak se budeme blížit, že se vlastně blížíme jenom limitně. To znamená, každý další krok k tomu nás bude stát dvojnásobek energie. A když se budete chtít takhle přibližovat, tak zjistíte, že vás to stojí nekonečně energie a že se k tomu nikdy nepřiblížíte. To znamená, nevím. Úplně stejně jaderná fúze, že jo. Těch problémů, to není jenom u umělé inteligence, těch problémů. Si říkáme, teoreticky by to možná mohlo jít, ale. A snažíme se o to. Spousta vědců ve všech oborech se snaží o i jiný věci, ale třeba ty zákony tý přírody jsou nastavený tak, že se tam nikdy nedostaneme. A to já nevím.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Barbora píše, "Dobrý den, slyšela jsem, že v horizontu několika let máte za cíl zkonstruovat první Teleport." Pardon, ale to už je pro mě trošku za hranicí, ale ptá se, jak jste daleko?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

No, zatím máme designy tý krabice.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Ne, počkejte, to není legrace?!

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Tenhle ten nápad vznikl, když jsme s Tomášem Tunysem na doktorátu chodili na oběd 300 m a přišlo nám to daleko. Takže, od tý doby vlastně vzniká už ten projekt, my prakticky si myslíme, že ty samořiditelný auta nedávají smysl, protože my pak přijdem s teleportem a pánové pláčou.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Jasně.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Nad výdělkem. Ale zatím teda, takže máme design...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Té krabice.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Té krabice a pomalu začneme s marketingem.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

A film Moucha jste viděl?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Ten jsem neviděl.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Tak se podívejte. "Dobrý den, zajímá mě, co si váš host myslí o zákonech robotiky od Isaaca Asimova." Ptá se Radek Tuček.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Tak ty 3 základní zákony vlastně počítají s tím, že už jsme dosáhli nějaké té singularity, že už máme opravdu roboty, kteří jsou na úrovni lidí. A já jsem přesvědčenej, že od toho jsme ještě tak strašně daleko, že zatím ještě potřeba nejsou. Samozřejmě už spousta filozofů nad tím přemýšlí a povídáme si o tom, což je podle mě fajn. Ale z toho inženýrského pohledu, ještě času dost.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Říká Ing. Tomáš Gogár. Dnes je hostem Radiožurnálu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Tomáš Gogár je expert na umělou inteligenci. Je zakladatel úspěšného start upu Rossum. Bavili jsme se o tom, že váš start up se zaměřuje na to, jak umělá inteligence umí číst faktury a tím vlastně zpracovávat je místo lidí, pomáhá to lidem. Teď jsme dospěli k teleportu, který je zatím v raném stadiu. A co bude dál? Vy jste říkal, děláme ještě na spoustě dalších věcí. Jenom, jestli se to smí říkat.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Rozumím. Samozřejmě my jsme hodně na začátku k tomu, abysme pomohli těm firmám. V tom, v čem jim pomáháme, máme furt hodně práce před sebou, co zlepšovat. A kdybych teďka odhlédnu od tohoto, na čem děláme teď v Rossumu, tak skutečně jsem přesvědčený, že těch znalostí v těch dokumentech je takové kvantum. Když se kouknete třeba, kolik článků medicínských vědeckých se každý rok vypustí ven, tak není v silách lidskýho člověka, aby je všechny přečet a tu informaci nějak vydestiloval a nějak použil. A tam klidně se nám může stát, že ve vědeckých článcích dohromady by jsme si pospojovali pár věcí a udělali pár experimentů, leží návody, jak vyléčit rakovinu, ale bohužel nikdo to neumí spojit tu informaci, protože těch článků je takový velký kvantum. A tam třeba by ten stroj a porozumění dokumentu mohlo pomoct. Vlastně historicky zase, když se koukneme zpátky, jak se to stalo. Lidi se dlouho zkoušeli operovat a vlastně nevěděli, že se zabíjejí tím, že si docela dostanou infekci. A pak někomu se to dařilo, někomu ne a nikdo neviděl tu skrytou příčinu, že ten důvod je v hygieně. A těchhle těch skrytých příčin, který v těch vědeckých článkách můžou být schovaný, může být strašná spousta, a ten stroj by nám mohl pomoc je najít.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

To by bylo krásné, ale tam to bude asi daleko složitější proces, než ve čtení variabilních symbolů na fakturách.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Přesně tak, přesně tak, a právě proto, že stroje dneska neumí pořádně přečíst ani tu fakturu, tak nemůžeme mít ambici přičíst a porozumět vědeckýmu článku. Takže my, když jsme začínali, tak my máme vizi, aby Rossum byla tou firmou, která pomůže lidem jednou opravdu odblokovat tu znalost, která v těch dokumentech leží. Ale pojďme začít znalostí, která máme pocit, že je dosažitelná a zároveň už by pomohla milionům lidí jenom v Evropě.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Musí být člověk, který pracuje s umělou inteligencí a programuje a vymýšlí snílek? Nebo měl by být?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Myslím si, že by měl být, že to, co se právě děje, to co, tím, že přicházejí do toho oboru peníze, tak to tam samozřejmě logicky přichází i lidi, kteří snílci nejsou. Ale na začátku toho oboru obecně a i před tím velkým nadšením, který přišlo s penězma, tam byli fakt jenom snílci. A myslím si, že tam musí být všechny typy lidí, snílci, musí tam být tvrdí pracanti a musí tam být i ty ambiciózní lidi.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

A to v Rossumu máte?

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Doufám, že jo.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Tomáš Gogár byl dnes hostem Radiožurnálu. Tak ať se vám a vašim kolegům v Rossumu daří. Přeju hodně hezkých a pozitivních snů do budoucna. Děkuju vám.

Tomáš GOGÁR, expert na umělou inteligenci

Děkuju moc.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka

Lucie Výborná od mikrofonu přeje hezký den, ať se daří i vám.

---

30. 5. 2019; Metro

Pokáč: Umění dělat si ze sebe legraci ve společnosti chybí

Osmadvacetiletý písničkář a textař Jan Pokorný známý jako Pokáč vydává zítra novou desku Úplně levej. V rozhovoru pro deník Metro přiblížil, jakým způsobem tvoří a co je otevřená informatika. A přiznal, že by do přírody opravdu mohl chodit častěji.

-

Jaké máte nyní pocity, když můžete desku držet hotovou v ruce?

Je to radost. První album bylo úspěšné, tak jsem šel do druhého s tím, že by mělo úspěch potvrdit. Uvidíme, co na to budou lidé říkat.

- První album Vlasy mělo 17 skladeb, Úplně levej má 14. Chcete lidem dát dost písní? Jaká byla selekce?

Jsem příznivec toho, že píši hodně songů a pak z nich vybírám. Takže jsem vybíral asi z padesáti. Myslím, že je dobré, když první dvě alba mají víc písní a z toho už se dá poskládat dobrý koncertní repertoár. Nebránil bych se ale tomu mít na třetím albu třeba jen deset písniček a vydat ho už za rok.

- U první desky fanoušci všechny písně znali z videí, teď jste jim nechal i nějaké překvapení...

První album jsem bral jako takovou bestofku pro své fanoušky, ale ukázalo se, že muzika se dostala i mezi další lidi. Teď jsem si řekl, ať je na nové desce víc novinek.

- Inspirace tedy máte pořád dost?

Pocit, že mám vyčerpaná témata, jsem měl už tolikrát, že to ani nevnímám a nenechám se rozhodit.

- Na albu se sešlo několik písní na téma příroda či venkov, byl to záměr?

Nebyl, ale také mi to pak došlo, když jsem songy viděl u sebe na desce. Dřív jsem psal písně výhradně o počítačích. Pak jsem si říkal, zkusím i další témata, a tady se to trochu sešlo z přírody.

- Jaký máte vztah k přírodě vy? Třeba jako v písni V lese, která vyznívá, že tam moc zábavy není?

Rozhodně nejsem pravidelný návštěvník lesa, asi bych tam měl chodit častěji, ale zároveň si myslím, že pro některé lidi z mé generace je opravdu těžké si to tam užít. Jsou totiž furt přilepení na telefonech, koukají na sociální sítě - a to v lese nejde. Tak proč by tam člověk měl chodit? Chce to ale otevřít oči a zjistit, že příroda je krásná. Proto jsem tu písničku napsal. Ale je i dost o mně. Snažím se tedy posunout lidi i sebe a do přírody se vydávat víc.

- Zaujalo mě, že i smutné věci v textech zpíváte vesele. Je to zkrátka váš styl?

Asi ano. Obecně jsem pozitivní člověk, a i když se děje něco nepříjemného, tak si myslím, že by se to mělo brát s nadsázkou. Samozřejmě jsou témata, za jejichž hranice už bych nešel. Třeba když má někdo vážnou nemoc nebo umře, tak si z toho nebudu dělat srandu. Ale dokud to jde, rád si ze sebe udělám legraci, což si myslím, že nyní obecně chybí nejen v muzice, ale i ve společnosti. Lidi se berou často dost vážně. Chtělo by to do života občas trochu nadhledu.

- Uměl byste si napsat zcela vážnou píseň, nebo by ji od vás lidé nepřijali?

Myslím, že spíš by mě to nebavilo. Píši takové songy pro jiné, třeba pro Mirai či Kubu Děkana. Ne že bych měl depky, a tak něco takového napsal, ale spíš je fajn si to občas zkusit. To, co baví mě, jsou songy s nadhledem a humorem, ať už o pozitivních, nebo negativních věcech.

- Album nese název Úplně levej, někteří lidé se tam najdou. Trefujete se do takových věcí schválně?

Ano. Když jdu psát píseň, je pro mě nejzásadnější výběr tématu. To hledám někdy dlouho. Když už ho mám, sloky a refrén napíši docela rychle. Ale psát o tématech, která jsou společná mnoha lidem, mě baví. To je třeba i láska, ale o té píší skoro všichni. A že je člověk neschopný, to jsem si říkal, že by mohlo být zajímavé. Já bych ani rovně nepřibil hřebík.

- Na desce máte čtyři hosty. Vybíral jste si je sám?

U Jara jsem měl hotovou písničku a pak jsem si vybíral hosta, až padla volba na Bereniku Kohoutovou. Stejně tak u Lásky na vsi, kdy jsem oslovil Péťu Göbelovou, což je písničkářka z Ostravy, která už má několik singlů venku. U skladby Hrdinský čin mě oslovil Jakub Ondra, jestli neuděláme nějaký song, u písně Voděvzdorné šibenice jsem dal prostor fanynce Káje.

- Kde vás lidé mohou vidět naživo? Pojedete letní festivaly?

Ano, léto je úplně plné. A na podzim, kromě koncertu ve Foru Karlín, co už je vyprodaný, pojedeme i celé turné k nové desce. Brzy vše zveřejníme. Budou to větší sály.

- Všude budou koncerty stejně, nebo ten ve Foru Karlín bude speciální?

Pražský křest bude unikátní. Už tím, jak bude postavená stage. Bude to napůl šílené a velkolepé, ale napůl minimalistické, aby to ke mně sedělo. Bude to určitě jiné než cokoli doteď z mé strany. Nebudou tam lítat celou dobu konfety, ale chceme, aby si to lidé užili. Některé prvky ale budou i jinde, třeba projekce. Pořád to bude o tom, že tam budu já s kytarou a lidé si přijdou zazpívat.

- Co si mám představit pod pojmem otevřená informatika, kterou jste studoval?

Je to název studijního programu na ČVUT, na Fakultě elektrotechnické. Program se zaměřoval i na počítačové vědy. Byl jsem půl roku na stáži v Belgii v Toyotě, kde jsme vyvíjeli samořídící se auta. To je jeden z oborů, co jsem dělal. A taky jsem si hrál na kytaru - teď už muzika převážila.

---

30. 5. 2019; roklen24.cz

Vidí tě, ale není Velký bratr. Nejen "podezřelé" odhalí CertiConVis

Nástroj CertiConVis rozpozná podezřelé vniknutí. Pohyb podezřelé osoby, pohyb v zónách, kde lidé nemají co dělat. Umí ale také detekovat různé dopravní statistiky. Například automobily, které se pohybují v jednosměrkách opačně nebo se otáčí na křižovatce. Serveru Roklen24 to ve video rozhovoru říká obchodní ředitel společnosti CertiCon Vladimír Mařík mladší.

Nástroj CertiConVis rozpozná podezřelé vniknutí. Pohyb podezřelé osoby, pohyb v zónách, kde lidé nemají co dělat. Umí ale také detekovat různé dopravní statistiky. Například automobily, které se pohybují v jednosměrkách opačně nebo se otáčí na křižovatce. Serveru Roklen24 to ve video rozhovoru říká obchodní ředitel společnosti CertiCon Vladimír Mařík mladší.

Můžete popsat nástroj CertiConVis?

CertiConVis je bezpečnostní a analytický software pro vyhodnocování z videozáznamu založený na neuronových sítích.

O jakou technologii se jedná?

Učíme systém rozpoznávat objekty a následně definujeme situace, na základě kterých je zasílán nějaký alert, alarm. Jsou to většinou bezpečnostní incidenty.

Můžete upřesnit, k čemu se přístroj využívá?

Přístroj se využívá například k rozpoznávání z městského kamerového systému pro různé anomální situace, kdy dochází k trestné činnosti. Případně k nějakým situacím, které jsou předem nadefinovány.

CertiConVis je software, který analyzuje obraz z kamerového systému v reálném čase. V jádru CertiConVis je sofistikovaný software pro počitačové vidění. Jak CertiConVis zpracovává video přenos z kamer, rozpoznává objekty a situace ve scéně a v případě podezřelého chování ihned informuje uživatele.

Můžete uvést nějaké typy použití v Česku?

Systém má mnoho funkcí a můžeme s ním rozpoznávat například podezřelé vniknutí, pohyb podezřelé osoby, pohybování se v zónách, kde se nemají lidé pohybovat. Případně můžeme systémem detekovat statistiky dopravní. Vozidla, která se pohybují v jednosměrkách opačně, otáčí se na křižovatce a podobně.

A nějaké konkrétní využití?

Jsou to města, obce, obecně státní správa, bezpečnostní agentury a podobně.

Využívá se CertiConVis i v zahraničí?

V zahraničí se snažíme rozjíždět. Máme první zákazníky v Polsku a v Maďarsku.

Neobáváte se možného zneužití?

Zneužití se nebojím, jelikož my neidentifikujeme osoby. Systém může fungovat tak, že bez uchovávání záznamu vyhodnocuje podezřelé situace.

Vladimír Mařík mladší

Na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze absolvoval obor Telekomunikační technika, dále pak postgraduální program MBA na Sheffield Hallam University.

Svou kariéru zahájil na odborných pozicích v obchodě, projektovém a produktovém managementu. Následně působil na pozici obchodního zástupce pro klíčové zákazníky ve společnosti Empire (později mezinárodní firma Capgemini), kde si vybudoval širokou klientskou síť. Od roku 2010 pracoval ve společnosti ProfConsult zaměřené na poskytování odborných konzultací v oblasti IT a telekomunikací. Ve společnosti CertiCon působí od roku 2012, nejprve ve funkci manažera obchodu, od roku 2015 pak ve funkci obchodního ředitele.

Je autorem odborných publikací a spolupůvodcem několika průmyslových vzorů a patentů z oblastí telekomunikačních systémů a počítačového vidění.

---

30. 5. 2019; Computer

Superpočítač ČVUT

Další z českých univerzit se může pochlubit superpočítačem. Cluster, který vznikl v rámci Výzkumného centra informatiky (RCI) pražského ČVUT, bude sloužit zejména pro výzkum a projekty související s umělou inteligencí.

REPORTÁŽ VÝZKUM UMĚLÉ INTELIGENCE

Nový superpočítač představilo RCI v polovině dubna. Samotné RCI pak vzniklo jako výsledek spolupráce Fakultyelektrotechnické a Fakulty informačních technologií ČVUT. "RCI je projekt fungující napříč fakultami a má za úkol propojit všechny možné vědce z různých výzkumných skupin. Jsou to například grafici, experti na počítačové vidění, robotici nebo teoretičtí informatici. Pořídit superpočítač bylo jedním ze způsobů, jak jejich spolupráci prohloubit," vysvětluje Daniel Večerka, který působí na Katedře kybernetiky FEL ČVUT jako IT administrátor. Superpočítač Výzkumného centra informatiky pomohl navrhnout a nyní ho spravuje.

Sjednocení kapacity

ČVUT tak vyřešilo jeden z palčivých problémů dnešních vysokých škol, a to vlastní nedostatečnou výpočetní kapacitu.

"Dnes pokud připravujeme na nějakou konferenci odborný článek, je potřeba to mít podložené konkrétním výpočtem. Dřív to bylo samozřejmě nákladné. Kapacity jsme si různě pronajímali, nebo jednotlivé skupiny měly svá menší řešení," upozorňuje Martin Samek, který vede na ČVUT FEL Středisko výpočetní techniky a informatiky a pracuje na Katedře řídící techniky.

V rámci RCI pak dohlížel a koordinoval instalaci superpočítače a s ním spojených technologií.

Akademici se tak rozhodli investovat téměř 42 milionů korun a zakoupit za ně výpočetní cluster, který je v současnosti nejvýkonnějším superpočítačem určeným pro výzkum umělé inteligence v ČR. Vznikat na něm budou projekty související například s plánováním dopravy, bioinformatikou, problematikou velkých dat, kyberbezpečností nebo počítačovou grafikou.

Cluster je složen z 20 CPU výpočetních uzlů Gigabyte s procesory Intel Xeon Gold (celkem 480 procesorových jader), 12 Nvidia GPU výpočetních uzlů Supermicro, jednoho uzlu Lenovo ThinkSystem SR950 s velkým počtem CPU jader a sdílenou pamětí (192 procesorových jader, 1,5 TB operační paměti), vysokorychlostní propojovací sítí Infiniband EDR (100Gb/s), rychlých NVMe SSD disků Western Digital a sdíleného škálovatelného diskového pole DELL EMC Isilon.

"Nejzásadnější pro využití zařízení pro umělou inteligenci ale bylo zapojení grafických karet. Každý GPU uzel je osazený čtyřmi akcelerátory Nvidia V100 Tensor Core GPU čili celkem těmito 48 kartami. Tato grafika v současnosti představuje nejvýkonnější akcelerátor pro takzvaný high performance computing a umělou inteligenci. Celkový instalovaný výkon přes šest PetaFLOPS dělá z instalace na ČVUT aktuálně nejvýkonnější superpočítač pro AI aplikace v České republice," podotýká Večerka. S tímto výkonem mohou vědci z RCI v plné šíři provádět základní výzkum metod hlubokého učení.

Nejvíc grafik v ČR

Právě počtem grafických karet překonává pražský superpočítač i ostravský cluster. "Výkonem se s ním srovnávat nemůžeme. Ostravský počítač je určený mimo jiné třeba chemikům a biologům pracujícím s obrovským počtem dat, který potřebují zpracovat hrubou silou. Na druhou stranu, to je v dnešní době možné i prostřednictvím algoritmizace za pomoci grafických karet," uvádí Večerka.

Nový cluster nevznikal někde na zeleném poli, jak by se možná pro podobný projekt nabízelo. Superpočítač se nachází v podzemí historické budovy Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí. "Prostory pro něj vznikly úpravou staré serverovny. Museli jsme zajistit dostatečné chlazení, které funguje prostřednictvím speciálních jednotek vyvedených na dvůr budovy, a také dostatečný příkon. Ale mít superpočítač v centru staré Prahy je prostě krásné," vysvětluje Samek. Energetická náročnost projektu bude podle něj znát i na celkové spotřebě budovy. "V některých okamžicích běží cluster na plný výkon a dosahujeme spotřeby kolem 20 kW, zhruba 8 kW pak sebere i chlazení," doplňuje.

Výpadek až 100 minut

Napájení tak probíhá prostřednictvím vysokokapacitních UPS. "Tim, jak se o projektu hovořilo už několik let nazpátek, mohli jsme se na něj postupně připravovat. Paralelně jsme zapojili nový přívodní kabel z rozvodny, vznikla také nová akumulátorovna," vypočítává Samek.

V případě neplánovaného výpadku proudu akumulátory a UPS poskytnou zhruba 100 minut času, kdy počítač bez problémů poběží. "V areálu není dieselagregát, ale pokud by šlo o výpadek plánovaný, není problém jej přistavit. Jinak holt budeme muset zařízení vypnout. Ale nejde o nic tragického, nejsme banka. Prostě by se chvíli nepočítalo," říká Večerka.

Instalace samotného clusteru podle Samka proběhla v poměrně šibeničním termínu. "Od podepsání smlouvy na to měla dodavatelská firma M Computers asi šest týdnů. Například klimatizační jednotky byly vyráběny speciálně v Itálii, nebylo to tak nic snadného. Naštěstí se vše včas stihlo," popisuje.

Přístup pro všechny

Přístup k výpočetní kapacitě je řešený přes webové rozhraní, využívat superpočítač je tak možné odkudkoli. "Přístup je povolován přes registrační formulář, každou žádost posuzujeme individuálně. Našim zájmem ale je, aby počítač používalo co nejvíce vědců a studentů. Bude to de facto fungovat jako cloud," vysvětluje Večerka. S případným komerčním využitím se však nepočítá.

Začátkem května měl superpočítač registrovaných zhruba 120 uživatelů, z nichž byla aktivní asi dvacítka. "Lidé si cluster v současnosti spíš zatím jen oťukávají. Běží na něm třeba různé benchmarky a podobně. Ale grafické karty už několikrát běžely na plný výkon," uvádí Večerka.

RCI do budoucna počítá s dalším rozšiřováním clusteru. "Budou se dokupovat nové uzly, a jak morálně zastarají ty staré, tak se vymění. Jejich morální životnost je pět let. Zhruba v roce 2022 nás čeká velký upgrade, při kterém počítáme s přibližně polovičními náklady oproti tomu, kolik stálo samotné zřízení superpočítače. Vyjde nás asi na dvaadvacet milionů korun," dodává Samek.

Našim zájmem je, aby počítač používalo co nejvíce vědců a studentů. Bude de facto fungovat jako cloud Nejzásadnější pro využití zařízení pro umělou inteligenci bylo zapojení grafických karet

---

30. 5. 2019; Hospodářské noviny

Sledují davy i ničí drony

Bezpečnost

SMART ŘEŠENÍ POMÁHAJÍ I V ČESKÝCH MĚSTECH S ODHALOVÁNÍM ÚTOČNÍKŮ NEBO OBRANOU PŘED DRONY.

Bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje a společnost se musí vypořádat s novými problémy, ať už jsou technologického, nebo environmentálního charakteru. Se stále větším počtem lidí ve městech jsou k zajištění bezpečnosti potřeba nové moderní technologie. S jejich vývojem úspěšně pomáhají i české firmy.

Zavádět nové chytré systémy musí i Česká republika, ač je podle Globálního indexu míru sedmou nejbezpečnější zemí světa. Řada velkých tuzemských měst v čele s Prahou, Brnem, Plzní, ale například i Kolín či Kadaň už nové technologie používají. Nejčastěji jde o kamerové systémy, monitorování budov a davů nebo ochranu před drony.

Jednou z českých firem, které podobné technologie vyvíjí, je VDT Technology. Zabývá se detekcí budov, předmětů nebo zpracováním dat z kamerových systémů a spolupracuje s předními světovými dodavateli a společnostmi, mimo jiné s německým Siemensem. Na brněnském veletrhu Urbis Smart City Fair je pak partnerem ceny Zlatá medaile, jež oceňuje nejlepší projekty.

Jak najít výbušninu nebo člověka

Nové bezpečnostní systémy se využívají jak v soukromých firmách, tak veřejných institucích, jakými jsou budovy státní správy, měst a obcí nebo bezpečnostních orgánů. Běžní občané by tyto technologie neměli na první pohled zaznamenat, ale měli by pocítit správně fungující dopravu nebo třeba bezpečný prostor uvnitř i vně nejfrekventovanějších budov.

"Zaměřujeme se především na inteligentní technologie v oblasti dopravy, zásobování energiemi a bezpečnosti. Dnešní prostředí internetu věcí otevírá zcela nové možnosti, jako je sdílení dat a informací. Výsledkem je efektivní monitoring a řízení s vysokým stupněm zabezpečení," říká generální ředitel společnosti VDT Technology Jiří Jirkovský.

Pražská firma se zabývá mimo jiné detekcí předmětů na letištích nebo v hlídaných budovách. Snaží se tak odhalovat výbušniny, tekutiny a zbraně. K tomu všemu se dnes využívají technologie. Ty například dokážou rozeznat, co lidé převáží v autech. VDT Technology se rovněž věnuje monitorování davů, kdy dokáže rozeznat mezi větším počtem lidí konkrétní osobu, nebo sleduje komunikační kanály jako sociální sítě.

Jednou z nejvyužívanějších bezpečnostních technologií této společnosti je takzvaná videosynopse, která umožňuje výrazně zrychlit a zefektivnit práci s daty z bezpečnostních kamerových systémů. Toho využívají zejména bezpečnostní složky.

Podobnou technologii nabízí také americká společnost BriefCam, jež s VDT Technology spolupracuje. BriefCam se věnuje analyzování dat z kamer či videozařízení. Její technologie pomáhala mimo jiné ve vyšetřování masové vraždy spáchané Norem Andersem Breivikem nebo při vyšetřování exploze na bostonském maratonu. Na videu umožňuje rozeznat a filtrovat řadu informací, například lidi, tašky, rychlost chůze, barvu, směr dané osoby a mnoho dalších informací. Uživatel tak má výrazně usnadněnou práci při hledání té které osoby nebo předmětu. Firma k tomu využívá hluboké strojové učení.

Chytré kamery v Plzni

Různé zdokonalené technologie se už úspěšně zavádí do běžného provozu měst. Plzeň například využívá systém chytrých kamer. Tyto kamery dokážou samy upozornit obsluhu, když se ve sledovaném prostoru stane něco výjimečného. Technologie tak zaznamenají například potyčku, odložený předmět nebo větší počet podezřelých osob na jednom místě.

Kamery v sobě mají zabudovaný detekční systém, který dokáže vyhodnocovat situace okamžitě, a nemusí tak posílat záběry k vyhodnocování na jiné místo. Postupem času by jich ve městě mělo být více.

"Kamery využíváme na exponovaných místech v Plzni, kde se v noci často srocují mladí lidé z barů, přes den pak kolem posedávají skupiny bezdomovců. Přestože jsme zajistili zvýšený dohled, který vykonávají hlídky městské a státní policie, máme zde stále velké množství případů znečištění a vandalismu. Proto takto reagujeme," říká radní pro oblast bezpečnosti Martin Zrzavecký.

Obrana před drony

Dalším z bezpečnostních prvků, který je v dnešní době aktuální, je obrana před drony, jež jsou cenově stále dostupnější. Systém na jejich odhalení a destrukci využívá například pražské Letiště Václava Havla.

Nové technologie dokážou dron najít a poté ho zničit, případně nad ním i převzít kontrolu. Jejich vývojem se zabývají mimo jiné i vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

"Cílem vloni vyvinutého systému je pomocí vystřelovací sítě zachytit helikoptéru, která byla detekována. Síť je propojena s naší helikoptérou pomocí lanka, na tom lanku je pak nepřátelská helikoptéra transportována na místo, které je k tomu určené," vysvětluje Martin Saska, vedoucí skupiny multirobotických systémů na ČVUT. Pro přesné vymezení prostoru, kde se může stroj pohybovat, pak slouží GPS.

Podobné systémy lze využívat například pro ochranu elektráren, vládních budov nebo třeba sportovních stadionů. Menší verze zařízení by pak mohla sloužit k ochraně soukromých pozemků před drony, které mohou využívat i běžní uživatelé například ke sledování osob. Pro zajímavost, od roku 2016 bylo v Česku zaznamenáno v blízkosti letiště šest dronů bez povolení, z toho dva incidenty se odehrály v loňském roce. Tři z nich se objevily přímo v perimetru letiště.

Předvídání budoucnosti

Rychlejšímu rozvoji bezpečnostních technologií brání podle Jiřího Jirkovského dostupnost a náklady datových přenosů. Další vývoj ovlivní podle ředitele VDT Technology budování potřebné infrastruktury včetně sítí nové generace. Problémem je prý také nedostatek odborníků v oboru, o něž je navíc velký zájem a je náročné je vůbec zaplatit.

"V nedaleké budoucnosti bude mít správa regionu, města či obce k dispozici moderní nástroj, který zajistí efektivní monitoring a řízení dané oblasti s možností předvídat a také simulovat různé situace a scénáře provozu. Běžní uživatelé se potom jednoduchým způsobem dostanou k potřebným informacím například o dopravě, stavu ovzduší nebo dostupnosti služeb, jako jsou nabíjecí stanice či parkování," přibližuje Jiří Jirkovský možný budoucí vývoj na trhu s novými bezpečnostními technologiemi.

---

30. 5. 2019; denikn.cz

Vychází 100. číslo Deníku N. Devatenáct osobností odpovídá, proč nás čtou a co by si přáli

Deník N děkuje všem čtenářům za důvěru. Jsme s vámi v tištěné podobě již posté a hodláme se i dál inspirovat vašimi podněty a návrhy. Devatenáct osobností, které patří k našim čtenářům, odpovídá na otázky, co jim čtení "enka" přináší a co by sobě i redakci do dalších stovek přáli.

Deník N začal v tištěné podobě vycházet v pondělí 7. ledna 2019. Právě dnes, necelých pět měsíců poté, vyšlo jeho jubilejní, sté číslo.

Že bude mít Deník N tištěnou verzi, bylo známé od konce října loňského roku, kdy se v crowdfundingu našel požadovaný počet zájemců o jeho podporu. S konkrétní podobou novin se čtenáři začali seznamovat po Novém roce. Ne vždy bylo nalezení symbiózy lehké, "enko" vypadá o hodně jinak než ostatní deníky vycházející v Česku.

I když nebylo přijetí tištěné verze Deníku N samozřejmostí, zkušenost říká, že se daří: počet jejích předplatitelů vytrvale roste.

Děkujeme za důvěru, kterou nám každý den dáváte tím, že si nás kupujete a čtete.

Rozhodli jsme se při příležitosti stého vydání oslovit zajímavé osobnosti, které patří mezi naše čtenáře, a položili jim dvě otázky. Snad budou i pro vás jejich odpovědi a zkušenost inspirující.

1. Deník N právě v těchto dnech vydává svoje sté tištěné číslo. Co vám přináší jeho čtení?

2. Co byste Deníku N popřáli do dalšího sta vydání?

Dana Drábová šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost

1. Mám ráda přemýšlivou a nebojácnou žurnalistiku a dlouhé čtení, kde je téma pečlivě zpracováno novinářem, který si dá načas a seznámí se pečlivě s fakty se snahou jim porozumět. A takové články v tištěném Enku nacházím.

2. Přetrvávající odvahu, poctivost a úpornost ve zpracování těžkých témat. Tak jako v první stovce.

Kateřina Tučková spisovatelka, členka redakční rady Deníku N

1. Deník N čtu pravidelně kvůli aktuálním informacím, obzvláště si ale cením textů, které mají výrazný společenský přesah. Ten nacházím především v reportážích nebo rozhovorech, v nichž přinášejí redaktoři Deníku N objevné příběhy a nečekané perspektivy, které mi, coby čtenářce, významně rozšiřují pohled na českou, potažmo světovou realitu. A za to vám vřele děkuji!

2. Přeji Deníku N vzrůstající počet čtenářů a tak motivovaný, odhodlaný a profesionální tým, jaký stál za jeho vydáváním doposud.

Petr Pithart bývalý premiér a předseda Senátu

1. Deník přináší kvalitní analýzy, komentáře, reportáže, osvětu na vysoké úrovni (Koubský!). Nepíše o blbostech. Něco, co tu nikdy nebylo, navíc s jistotou, že za ním nestojí žádné partikulární zájmy.

2. Doufám, že ještě přibydou další reportáže zahraničních dopisovatelů - nejlépe rezidentů o důležitých cizích zemích. A také eseje! Spokojenost!

Jiřina Šiklová socioložka

1. Jsem ráda, že se Deník N povedl, trochu jsem takto koncipovaný deník záviděla Slovensku, teď máme obdobný a podobně výborný, "akční" deník i u nás "doma", tedy v ČR.

2. Přeji Deníku N, aby si udržel kvalitu, získal další čtenáře. Deník N začínal pozdě, vstoupil do již "naplněného" prostoru novin, a přesto prorazil svojí kvalitou. Kéž to vydrží i v dalších letech.

Tomáš Halík katolický kněz

1. Denik N čtu pravidelně a považuji ho za momentálně nejkvalitnější z českých deníků, mám v úmyslu, budu-li mít trochu víc času, do něj občas také přispívat články či rozhovory. Hlavně si cením toho, že poskytuje prostor pro delší texty k zamyšlení.

2. Přál bych mu, aby se nikdy nedal strhnout vlnou bulvarizace, která zaplavuje mnoho českých novin. Skutečně seriózní deník, přinášející nejen spolehlivé zpravodajství, ale také eseje kvalitních domácích i zahraničních autorů, zabývajících se analýzou proměn současné civilizace - deník blížící se úrovni předních západoevropských listů - je důležitým pilířem demokratické kultury. Kéž se Deník N drží nastoupené cesty a stále se zlepšuje!

Jan Sokol filozof

1. Články v Deníku N bývají dobře napsané i vtipné a člověk si nemusí lámat hlavu, která lobby za nimi stojí.

2. Mám tři přání: Aby Deník N nepropadal té hloupé módě, že noviny musí jen hubovat, skuhrat, podezřívat a strašit; aby soustavně sledoval, co se děje v Evropě, a nebál se pěstovat i evropské vlastenectví, samozřejmě kritické, ale stejně potřebné jako to české; aby pozorně sledoval statečně ruské novináře, třeba YouTube Borise Navalného.

Jana Plodková herečka

1. Radost z obsahu, rozsahu a dosahu.

2. Buďte stále objektivní a buďte s námi dlouho!

Ivan Gabal sociolog

1. My, já ani žena, noviny nečteme z teritoriálních - žili jsme v Africe - a ekologických důvodů. Čteme elektronické noviny. Žena se na elektronický Deník N těší každý den, již z Afriky, a příjezd do Prahy to nezměnil. O Deníku N se doma trochu hádáme, jako o všem, na čem nám záleží. Jana vás má ráda a já jsem na vás přísný.

2. Deníku N v obou verzích bych přál krutého editora a výkon, který obsáhne všechny kritické události způsobem jako například Frankfurter Allgemeine Zeitung. Hloubku znalostí a zajímavé myšlenkové formulace. Máte evropskou perspektivu, ať o ní nepřijdete.

Dagmar Pecková operní pěvkyně

1. Zajímavé, erudované a obsáhlé informace o politickém i kulturním životě.

2. Stejně jako doposud skvělé a nebojácné redaktory a spousty spokojených čtenářů, pro které bude Deník N zrovna tak nepostradatelný jako pro mě.

Jan Hřebejk filmový režisér

1. Enko čteme elektronicky, v tištěné podobě jsme ho předplatili rodičům. Jsou to noviny v kvalitě časopisu.

2. Za sebe si přeju, aby v této jízdě řetěz nespadl a přibývalo čtenářů. Není to jen o zajímavých informacích, je to stráž svobody a demokracie, hráz nesmyslům a dezinformacím. A už budu končit, došla mi klišé?

Petra Špalková herečka

1. Čtení Deníku N mi přináší důvěru v informace, které čtu - vážím si složení redakce a cítím za jednotlivými články odbornost.

2. Vydržet v nastavené linii, linii odvahy a snahy o objektivitu.

Vavřinec Hradilek kajakář

1. Přináší mi po dlouhé době potěšení z tištěných novin a radost, že pro dobrý obsah nemusím zase čučet do počítače, nebo do mobilu.

2. Aby se Deník N dostával postupně k více a více lidem a nemusel se nikdy spoléhat jen na skalní příznivce a předplatitele.

Helena Třeštíková dokumentaristka

1. Deník N v tištěné verzi mám předplacený, každý den mi přijde do schránky a mám pocit, že je psaný přímo pro mě. Čtu se zájmem vše!

2. Přeju další skvělé materiály a hodně čtenářů.

Michal Pěchouček profesor ČVUT, odborník na umělou inteligenci, člen redakční rady Deníku N

1. Pro mě je Deník N především kvalitní, objektivní a řemeslně velmi vydařená žurnalistika. Stejně jako při čtení zahraničních periodik mně vyhovují delší texty, které mě nutí se nad informacemi, které konzumuji, hlouběji zamyslet. Čím více o článku přemýšlím, tím méně si připadám manipulován a mám možnost se s prezentovanými názory identifikovat nebo s nimi nesouhlasit. Kvalitní a nezávislá žurnalistika v podání Deníku N a ještě některých dalších místních periodik je podle mého názoru nejlepší boj proti manipulaci a šíření falešných zpráv.

2. Mít možnost pokračovat ve skvělé práci a vidět, jaké má pozitivní dopady na naši společnost. Přál bych Deníku N hodně čtenářů. Jak tištěné, tak online verze. Takových čtenářů, kteří budou mít zájem o nezávislou žurnalistiku, ale zároveň budou schopni vystoupit ze svých sociálních bublin, aby s pokorou inspirovali příslušníky jiných sociálních bublin, a tím ve svém důsledku přispěli nejvíce k tomu, aby pravda vítězila nad lží.

Theodora Remundová herečka

1. Přijde mi, že se v Deníku N sešla kvalitní sestava autorů, která přínosně rozvíjí aktuální témata. Ráda tu čtu i rozhovory s lidmi, jejichž názory a osudy mě zajímají.

2. Deníku N přeju hlavně hodně čtenářů, a také aby neztratil svou nezávislost a chuť nebýt jen povrchním médiem, což v naší zrychlené době není vůbec jednoduché.

Jiří Padevět spisovatel a nakladatel, člen redakční rady Deníku N

1. Četba tištěného Deníku N přináší pocit, snad oprávněný, že v české žurnalistice stále vznikají texty, které nejsou reklamou na politická hnutí nebo na preparát proti nadýmání, ale nutí čtenáře o problému přemýšlet a hledat další informace.

2. Především dostatek inteligentních čtenářů, kteří preferují kvalitu, ale také dostatek novinářů, kteří dokážou Deník N kvalitou naplnit.

Kamila Zlatušková režisérka, producentka, ředitelka festivalu Serial Killer

1. Když k nám domů začaly chodit první čísla Deníku N, můj muž tehdy prohlásil: "Tohle přece nejsou noviny, vždyť v nich nejsou skoro žádné zprávy!" Oba jsme si z různých důvodů chvíli zvykali na jiný formát ranních informací a zároveň jsme byli tolerantní k drobným nedostatkům. Začátky nejsou žádná sranda, to ví každý, kdo se kdy snažil něco zásadního roztlačit. Z nás obou jsou dnes pravidelní a nadšení čtenáři. Deník N má mnoho skvělých redaktorek a redaktorů a nepřestává příjemně překvapovat širokým záběrem zájmů a výběrem témat - je svým způsobem radost každé ráno otevírat schránku, dění u nás i ve světě navzdory. Jak dnes říká můj muž: "Prostě jiné noviny."

2. Přejeme Deníku N, aby si svou jedinečnost, kvalitu a odvahu zpracovávat věci do hloubky uchoval i nadále a zároveň dokázal přesvědčovat čím dál širší okruh čtenářů o tom, co je to kvalitní novinářská práce a deník, který se vyplatí mít každé ráno ve schránce.

Kristýna Frejová herečka

1. V dnešní době není úplně jednoduché zorientovat se v přívalu informací, které jsou na nás denně chrleny. Pro mě existuje několik "záchytných majáků", na které se můžu vždy stoprocentně spolehnout, a Deník N považuju za jednu z "vlajkových lodí" této flotily. Kromě špičkové žurnalistiky obsahuje vyvážené informace a přináší témata, která jsou pro některé mainstreamové deníky nepředstavitelná a nepublikovatelná. Díky za to!

2. Milý "EN", přeju Ti do další stovky, zůstaň takový, jaký jsi v této rozbouřené době… Lovu zdar!

Ivo Zelinka podplukovník, Generální štáb Armády ČR

Deník N jsem podpořil při jeho vzniku proto, že jsem si ho pro sebe vyhodnotil jako mimořádně slibný novinářský projekt v době, kdy se nezávislá a kvalitní žurnalistika stává první linií obrany svobodné společnosti. Proč ale podporuji Deník N dál?

Noviny mohou být jen tak dobré, jak dobří jsou novináři, kteří pro ně píší. S radostí pozoruji, že Deníku N se postupně podařilo shromáždit pestrou redakci plnou talentovaných novinářů. Ačkoliv nutně nevyjmenuji všechny, na jejichž články se každý den těším, zmíním pět, přičemž každého z nich čtu z jiného důvodu.

Analýzy Michaela Romancova čtu vždy, když dojde na geopolitické šachovnici k významnému tahu a já chci pochopit, jak bude šachovnice vypadat za dva nebo tři tahy. Pro mne jako pro důstojníka je takový pohled neocenitelný.

Petra Procházková mi svými články poskytuje hluboký vhled do témat, která se dotýkají Ruska. Bez jejího osobního vhledu a dlouholeté zkušenosti bych se nutně dopouštěl schematického zjednodušování nebo by řada věcí zcela unikla mé pozornosti.

Jako výsadkář si velmi vážím toho, že Deník N má skutečného odborníka na vojenskou problematiku, kterým Jan Wirnitzer bezpochyby je. Jen člověk s jeho vhledem a poctivým přístupem dokáže i velmi složitá a komplexní témata zjednodušit čtenářům, aniž by došlo k "porušení podstaty látky".

Až v Deníku N jsem pochopil, jak vypadá dechberoucí fotoreportáž, a to díky Gabrielu Kuchtovi. Pokud někdo dokáže fascinujícím způsobem vyfotit obouvání vojenských bot před bitvou u Slavkova, dokáže vyfotit cokoliv.

V neposlední řadě málokdy vynechám komentáře Jana Moláčka. Ne kvůli tomu, že by konvenovaly mému světonázoru (na rozdíl od jeho reportáží s nimi souhlasím málokdy), ale právě proto, že tomu tak není. Rád čtu polemiky lidí z jiného názorového břehu, pokud jsou poctivě vyargumentované.

Nezmínil jsem řadu novinářů a novinářek, jejichž články nikdy nevynechám - Deníky Jany Ciglerové, poctivé reportáže Jakuba Zelenky a Lukáše Prchala, vědecké okénko Petra Koubského, skvělé rozhovory Renaty Kalenské, fact-checking Jana Tvrdoně… Ale už fakt, že to v jednom textu nejde, mne naplňuje optimismem. Stejně jako vojenský útvar je jen tak dobrý jako jeho vojáci, jsou noviny jen tak dobré jako jejich novináři. Přeji tedy veliteli Jánu Simkaničovi hodně zdaru do dalších bitev.

---

28. 5. 2019; Esquire

Konec řidičů v Čechách

TEN SEN JE STEJNĚ STARÝ JAKO AUTO SAMO. CO KDYBYCH HO NEMUSEL ŘÍDIT? CO KDYBYCH AUTU JEN ŘEKL, KAM SE POTŘEBUJU DOSTAT, A VŠE OSTATNÍ BY UŽ OBSTARALO SAMO? NEJDŘÍV TO BYLA SCIENCE FICTION, POTÉ NEOVĚŘENÉ VĚDECKÉ TEORIE A DNES UŽ BLÍZKÁ BUDOUCNOST. ALE KDY NASTANE TEN ČAS A AUTONOMNÍ AUTO BUDETE MÍT DOMA V GARÁŽI?

Každý zná pár aut, která nepotřebovala řidiče. A nemusí jít hned o extrémní samostatnost, kterou předvádějí autoboti v sérii Transformers. Například K. I. T. T., který lovil zločince v seriálu Knight Rider, není z dnešního technologického pohledu jen výplodem chorého mozku, jak to mohlo vypadat v 80. letech.

Auto bez řidiče, to je v automobilismu asi největší revoluce od vynálezu spalovacího motoru. Taková blbost, nic takového přece nemůže vzniknout! řekne zkušený pražský taxikář. Jenže se plete, taková auta už po silnicích jezdí! Kde? Možná právě teď jedno projíždí kolem vás. Jen o tom nevíte.

Na jejich vývoji pracují intenzivně nejen všechny významné automobilky, ale i další firmy, jako jsou například Bosch, Google, Apple, nebo třeba Uber. A právě Google je ze všech pravděpodobně nejdál, pro vývoj autonomních technologií vyčlenil speciální divizi Waymo. Její autonomní auta v jejích barvách nakroužila za víc než 10 let už 16 milionů kilometrů.

Testovací provoz probíhá po celém světě. V USA je to už docela běžná věc, první byly státy Nevada a Kalifornie, dnes mohou auta bez řidiče (ovšem pod dozorem) jezdit pro potřeby testování ve více oblastech. A jsou i v Evropě. I když zde jejich provoz brzdí legislativa. Za miliony testovacích kilometrů měla autonomní auta pouze pár nehod, ale zákony mají problém s tím, koho označit za viníka. Vždyť vývojář ani výrobce nebourali. A jak stroji napařit pokutu? Automobilka Volvo, která platí s vývojem technologií autonomního řízení za lídry, to vyřešila prohlášením, že za řidiče jejich autonomních vozů přebírá při nehodách veškerou zodpovědnost.

Jak takový testovací provoz vypadá? Auto sice jede samo, ale za palubní deskou dohlíží na jeho provoz vyškolený technik, který může v případě potřeby zasáhnout.

Vybraní lidé, kteří samozřejmě musí předem podepsat souhlas, využívají v USA například služeb taxislužby s autonomními vozy. Písemný souhlas je stále potřeba, právě kvůli těm pár nehodám. Ty potkaly i vozy Tesla, které podle původního plánu Elona Muska měly už dnes jezdit bez řidiče v běžném režimu. I když firma není úplně na vině. Ne snad že by jejich autopilot byl tak špatný, ale na vině byli řidiči - hlídači, kteří nedodržovali pokyny, a až příliš se spolehli na schopnosti techniky. Proto také už neplatí, že pasažér v autonomním voze Tesly nemusí držet volant, který je jinak ovládaný čidly. Prostě potom jeho reakce nebyly dostatečně brzké.

Kromě Spojených států a samozřejmě Číny se testování rozbíhá i v Evropě.

Auta vývojářů z francouzského Valeo už několikrát objela starý kontinent a jezdí i po Česku. Není to náhoda, Česko jako automobilová velmoc (alespoň co se počtu vyrobených vozů na obyvatele týká), rozhodně nezaspalo. Už nyní se pracuje na testovacích polygonech a několik pracovních skupin na ministerstvu dopravy pracuje na plánu autonomního řízení. A bylo načase, na západ od českých hranic již testovací polygony fungují a na východě se staví. Na vývoji autonomních a asistenčních systémů se podílejí i firmy působící v Česku, jsou to například TÜV SÜD, společnost zabývající se testováním emisí v Roztokách u Prahy, firma Valeo, která má v Praze obří vývojové centrum, nebo MB Tech. Na prvcích autonomního řízení pracuje také Škoda. K testování využívá vlastní testovací okruh v Úhelnici u Mladé Boleslavi a infrastrukturu mateřského Volkswagenu v německém Wolfsburgu. Na učení aut jezdit bez řidiče pracuje také ČVUT. V rámci projektu podporovaného Volkswagenem to je tým profesora Václava Hlaváče, vedoucího oddělení robotiky a strojového vnímání nebo na katedře kybernetiky vede dlouhodobý projekt vývoje autonomních řídících jednotek pro automobilku Toyota profesor Jiří Matas. Také jeho zásluhou by měl příští rok vyrazit do ulic první vůz značky Lexus schopný autonomní jízdy. Mělo by jít o limuzínu LS, a protože je Toyota hlavním partnerem Olympijských her v Tokiu 2020, měl by se vůz představit právě na nich.

Jak vůbec taková auta fungují?

Řízení autonomních automobilů se opírá o systém kamer, senzorů, čidel a laserového radaru, které monitorují 360° okolí auta. Americká Tesla využívá klasický radar, Volvo, Audi nebo BMW více využívají laserový radar, tedy lidar, a asijské automobilky, jako jsou Subaru či Nissan, pracují primárně s analýzou obrazu.

Zatím není jisté, že budou zcela autonomní auta někdy jezdit v plném provozu. Ale všechny firmy investují do vývoje asistentů miliony. Proč? Ty mohou být využity i jinak, třeba pro systémy, které usnadní práci řidiči a zvýší bezpečnost. Takovým případem je automatický bezpečnostní systém Toyota Guardian. Nebo vzniknou zcela nezávislé vozy využitelné na určité úkoly, kdy budou dopravovat lidi či věci po předem určených trasách. Například v Arizoně zkouší supermarket Kroger s upravenými Toyotami Prius rozvážet zákazníkům nákupy, v Miami podepsal smlouvu o spolupráci s Walmartem Ford.

"Autonomie bude mít vždy své limity," říká šéf společnosti Google pro projekt autonomních aut. Podle něj nelze čekat, že v budoucnu bude lidstvo existovat zcela bez potřeby člověka za volantem. Ale třeba česká vědecká hvězda Jan Lukačevič říká, že systémy autonomního řízení nemusí být stoprocentně bezpečné, stačí, aby byly bezpečnější než lidé. Aby snížily počet mrtvých na silnicích. Nehodám nezabrání žádná technologie. Nicméně podle statistik může lidská chyba až za 95 procent nehod.

Podle mnohých jsou autonomní auta už technologicky připravena.

Problémem jsou ale silnice, které jsou stavěné nedokonalými lidmi a nejsou pro provoz takových aut ideální. "Nedokážu si představit, jak si autonomní vůz poradí v uličkách staré Prahy. Podle mě není možné, aby zde auta bez řidiče jezdila. V USA je na ně infrastruktura mnohem lépe připravena," říká profesor Matas z ČVUT. Co se ale stane, až se taková auta budou potkávat v provozu s těmi konvenčními? Nejpravděpodobnější variantou je, že "lidský" řidič bude muset ustoupit. Bezpečnost výrazně zvýší, když se autonomní auta budou na silnici potkávat pouze s jinými autonomními auty. Otázkou zůstává, zda bude mít každý své, nebo budou lidé využívat služby typu Uber a dalších komunitních způsobů dopravy. Těch by potom bylo tolik a za takovou cenu, že by lidé vlastní vozy nepotřebovali. Vždyť na klasickém taxi je zdaleka nejdražší a nejrizikovější faktor ten chlápek za volantem. Možná proto nechce o autonomních autech ani slyšet.

---

28. 5. 2019; chip.cz

Blíží se festival Maker Faire Prague

V Praze se v červnu na Maker Faire Prague 2019 znovu sejdou novodobí kutilové, bastlíři, tvůrci a vynálezci, zkrátka všichni, jež lze označit nově zažitým slovem makeři. Organizátoři festivalu dnes představili letošní program a silná témata. „Na výzvu předvést svůj tvůrčí projekt letos zareagovalo téměř 200 makerů. Proti minulému roku je výrazněji vidět, jaký potenciál má kutilství, tvoření a hraní ve školách a při vzdělávání,“ říká Jiří Zemánek, programový ředitel festivalu. Celkově si však Maker Faire i letos zachová svou mnohobarevnost - dalšími silnými tématy výstav a workshopů budou třeba recyklace, 3D tisk, robotika, ale i tradiční řemesla zahrnující například práci se sklem, kůží nebo textilem.

Přehlídka hravých školních projektů

Na festival se letos přihlásilo mnoho školních projektů, které často spontánně vznikly z tvůrčího nápadu jednotlivců a aktivních učitelů. Příkladem může být malý chodící robot Otto autora Camila Palacia, kterého si postavily po celém světě tisíce lidí. Na rozdíl od komerčních výukových robotů má Otto otevřený design, který dovoluje snadné úpravy a rozšiřování. Po loňském Maker Faire ho začala se studenty stavět například Hana Šandová na gymnáziu Jana Keplera a nyní založila Český klub stavitelů Otto robota, aby ho mohli využívat další nadšenci.

Podobných projektů ukáže letošní festival mnoho: školní soutěž „plechovkových satelitů“ Can-sat, exhibici dnes již legendární Robosoutěže ČVUT, která inspirovala mnoho budoucích techniků, různé výukové stavebnice vytvořené samotnými učiteli, domácí chemickou laboratoř Matelab navrženou vysokoškolskými studenty pro experimenty, na které dětem ve škole nezbyl čas, nebo nápady skupiny učitelů přispívajících do časopisu e-Mole - a mnoho dalších podobných projektů.

Renesance kutilství ve světě i v Česku

Druhý ročník Maker Faire Prague bude mít také silnější zahraniční účast. Například díky podpoře americké ambasády přijede Stefanie Druga, vedoucí organizace HacKIDemia, jež je aktivní ve více než 40 zemích, včetně 10 zemí Afriky. HacKIDemia pomáhá zakládat otevřené dílny a navrhuje workshopy a stavebnice, které podněcují děti ke zvědavosti, empatii a hravému vynalézání.

Kutilství nového střihu zažívá boom jak v zahraničí, tak v Česku. „Individuální tvůrčí projekty získávají více prostoru jak ve školách, tak v otevřených dílnách, kde se lidé mohou učit novým dovednostem celoživotně. Od minulého roku také v Česku vznikly nové regionální verze festivalu Maker Faire. To vše je vzhledem k rychle se měnícímu pracovnímu trhu dobrým signálem - moderní kutilové a vynálezci schopní se neustále učit a pracovat kreativně budou totiž v budoucnu více potřeba než pouzí montéři,“ dodává Zemánek.

Díky jeho důrazu na inovativní vzdělávání vybrali odborníci 1. ročník festivalu Maker Faire Prague mezi 9 finálových projektů ceny EDUína za rok 2018, kterou každý rok získají inovativní projekty v českém formálním i neformálním vzdělávání.

Rezervujte si předposlední červnový víkend!

Maker Faire je největší světová přehlídka kreativity, inovací a důmyslnosti pro celou rodinu, která se na popud společnosti Make Media koná od roku 2006 v mnoha městech po celém světě. Na první ročník festivalu v roce 2018 dorazilo přes 10 000 návštěvníků a prezentovalo se 180 vystavovatelů. Maker Faire Prague 2019 se bude konat ve dnech 22. a 23. června 2019 na Výstavišti v Praze Holešovicích.

Díky podpoře partnerů mohou všichni nekomerční makeři na akci opět vystavovat zdarma. Vstupenky si mohou návštěvníci koupit již nyní v předprodeji, prvních 1 000 vstupenek se může zapojit do soutěže o 3D tiskárnu a další výhry od PRUSA RESEARCH.

Další informace najdete na webových stránkách festivalu Prague Maker Faire nebo na Facebooku či Instagramu.

---

28. 5. 2019; Mladá fronta Dnes

Se Spartou jsme plánovali titul, přiznává vtipný glosátor Pokáč

PRAHA Neotřelý a vtipný glosátor a písničkář, jenž svůj styl charakterizuje jako "nepovedený pokus o folk". Těžko říct, co z toho Pokáčovi pomohlo víc. Každopádně právě vydává druhou desku Úplně levej. V říjnu vystoupí v pražském Foru Karlín a už nyní má vyprodáno.

- Forum Karlín je dnes pro muzikanty stejná meta jako kdysi Lucerna. Takže hádám, že vyprodáno půl roku dopředu je jako sen, ne?

Pár let zpátky bych to považoval za úplný nesmysl. I když moje písničky pořád nehrajou rádia a nemám žádnou velkou mediální masírku, lidi si tu hudbu našli a na koncerty chodí.

- Proč ten neúspěch v rádiích?

Říkají mi občas, že to žánrově nesedí, což úplně nevím, co znamená. Na druhou stranu to chápu, protože se snažím svoje songy dělat jinak. A to na tom možná lidi baví.

- Máte vysledované, co fanoušky oslovuje víc, jestli jsou to spíš vtipné texty, nebo hudba, která se tak liší od mainstreamu?

Častěji slýchám "ty máš super texty", než "ty máš super muziku". Takže si myslím, že pokud něco, jde víc o moje texty než o to, že hraju jen s kytarou. Vždycky se snažím, aby ty písně o něčem vyprávěly a melodie aby byla zapamatovatelná. Ale že bych se s hudbou nějak piplal, to ne.

- A jsou pro vás hudba a aranže vůbec důležité?

To rozhodně ano, ale nikdy jsme nad tím s producentem Honzou Balcárkem nestrávili víc než pár hodin. Za den je to hotové.

- Vaše texty působí lehce. Je ve skutečnosti těžké je napsat?

Víceméně vznikají lehce, ale je hodně písní, které nevydám. Na desku jsem vybíral třeba z padesáti songů. Některé prostě nebyly dost dobré. Ale připadá mi lepší mít na výběr než mít horko těžko osm věcí a udělat z nich album s deseti. Myslím, že dost českých kapel to tak má.

- Musí to být věci, jež jste třeba zažil? Písnička Kouření je hnusný zvyk je jasná, ale jak třeba vzniká příběh Matfyzák na discu?

Sedl jsem si s tím, že mám hodinu čas a zkusím napsat píseň. Možná jsem někdy předtím koukal na Teorii velkého třesku, tak se mi to spojilo. Sám jsem teda vystudoval ČVUT a nechci říct, že jsem zažil zrovna tohle. Ale téma, jak jsou nerdi baleni holkama, mi přišlo zábavné. A fakt to vzniklo za hodinu.

- Loni jste začal psát písně pro fotbalovou Spartu. Co si pod tím mám představit?

Jsem fanoušek a sami se mi před začátkem sezony ozvali, že by chtěli každý měsíc udělat glosující song o tom, jak se dařilo. V plánu byl titul a všichni byli nadšení. Jenže celá sezona byl jeden průšvih za druhým a do toho nějaký šašek začal dělat písničky. Tak jich nakonec vzniklo jen šest místo deseti. Byla to zajímavá zkušenost.

---

28. 5. 2019; lidovky.cz

Češi umějí přečíst smazaná data ve smartphonech. Pomáhají FBI i Scotland Yardu

Praha Mobilní telefon dokáže prozradit o svém uživateli více, než se na první pohled zdá. Například švýcarská policie usvědčila díky aparátu distributora drog. Podezřelého „potopily“ již smazané fotografie s množstvím kokainu, u nichž se ukázalo, že byly pořízeny stejným přístrojem. Získat klíčový důkaz pomohla kriminalistům takzvaná forenzní analýza mobilních telefonů - tedy obor založený českou firmou.

Obnovit odstraněná data, prohlédnout historii procházení webů či analýzou GPS souřadnic zjistit, kde majitelé mobilů v danou chvíli pobývali. To je jen zlomek z možností, jež zmíněná disciplína nabízí. Jako první se jí na přelomu tisíciletí věnovala pražská technologická společnost Compelson, která je momentálně považována za špičku v tomto oboru.

Její vlajkový produkt, software MOBILedit Forensic Express, pomáhá mimo jiné při vyšetřování terorismu, organizovaného zločinu, ilegální migrace či stalkingu. Při své práci ho využívají bezpečnostní složky ve více než 70 zemích světa, mezi nimi i FBI, Scotland Yard či Europol. V Česku jím podle informací LN disponují policejní složky, jako jsou Národní protidrogová centrála či Národní centrála proti organizovanému zločinu a Bezpečnostní informační služba.

„Dneska si nikdo nepíše dopisy. Všichni se domlouvají prostřednictvím mobilů či aplikací, do nichž zadávají své údaje, fotí, píšou si poznámky. A tohle všechno my umíme přečíst - i zpětně,“ tvrdí Dušan Kožušník, generální ředitel společnosti. Uplatnění podle něj program nachází také ve chvíli, kdy se například najde oběť násilného trestného činu a telefon je pro vyšetřovatele jediným zdrojem informací. „Rád říkám, že odhalujeme pravdu,“ líčí sebevědomě brzy padesátiletý muž.

Držitelům programu stačí jediné: mít telefon fyzicky k dispozici a s pomocí kabelu, wi-fi či přes bluetooth jej připojit k počítači, který softwarem MOBILedit disponuje. Nezáleží na tom, zda jde o novou generaci smartphonu, či o 20 let starý typ mobilu.

„Nikoho nešmírujeme“

„Ne vždy se lze dostat do každého telefonu, je-li uzamčený. Obviněný je však povinen odevzdat vyšetřovatelům například otisk prstu či se nechat vyfotit a to už jsou parametry, díky nimž lze aparát odemknout,“ říká šéf Compelsonu s tím, že analýza, již software umožňuje, je zcela v souladu s legislativou. „Nikoho nešmírujeme. Jsme jen zprostředkovatelem produktu pro vyšetřovací složky, které jej pak využívají v rámci svých kompetencí,“ říká Kožušník.

Vášeň k technologiím zdědil po otci, který vyučoval elektrotechniku. Jako kluk u něj zahlédl jednu z prvních programovatelných kalkulaček TI 57, jež ho naprosto nadchla. Oboru se začal věnovat naplno a záhy sbíral první ceny z odborných soutěží. V šestnácti letech spolu s kamarádem sestavil model robota řízeného počítačem, kybernetickou ruku, jež mu následně otevřela dveře na vysokou školu. Už v prvním ročníku Fakulty elektrotechnické ČVUT se dostal k nejmodernějším počítačům té doby. Dokonce se stal administrátorem jimi vybavené učebny, což mu umožňovalo neomezené zkoumání. „Vždycky mě zajímalo, jak to funguje pod kapotou,“ povídá s nadšením rodák z Českého Těšína.

„Zabýval jsem se fungováním operačního systému a zjistil, že architektura IBM PC (první verze počítače - pozn. red.) je z hlediska bezpečí navržena velmi slabě. A jelikož se počítače začaly používat ve státní správě, věděl jsem, že to je značný nedostatek, a rozhodl se to vylepšit,“ líčí Kožušník. V roce 1991 tak založil Compelson.

S kolegou vytvořili hardware a software, které zabezpečovaly počítač a zároveň fungovaly jako antivirová ochrana. Domnívali se však, že časem nebude potřeba, neboť se Microsoft zasadí o větší bezpečnost svého operačního systému Windows. Na českém trhu se navíc firma přetahovala s rozvíjející se společností Avast, v současnosti tvůrcem jednoho z nejpopulárnějších antivirových programů na světě. A tak se v polovině 90. let - s příchodem GSM mobilních telefonů obsahujících SIM karty - přeorientovala na jinou oblast.

„Viděli jsme, že SIM karta je čipová karta, kterou jsme znali, a že ji operátoři využili k tomu, aby se lidé přihlašovali do jejich sítě. Začali jsme ji analyzovat a napsali software, který s ní dokázal spolupracovat, vyčíst z ní data, zapsat je. Kontakty i zprávy tehdy byly právě převážně na SIM kartě, nic jiného neexistovalo,“ líčí Kožušník. Program s názvem SIMedit se s rozvojem mobilů transformoval do již zmíněného MOBILeditu, jehož vývoj trval přibližně tři roky.

Za pár stovek i za desetitisíce

„Z finančního hlediska jsem se správně nerozhodl. Zajímavější by bylo dělat antiviry. Ale z filozofického hlediska to správné bylo, protože dělám věci, které mě baví,“ ohlíží se vystudovaný inženýr za svým krokem zaměřit se místo počítačů na telefony.

Cena profesionální verze MOBILeditu, jež je určená výhradně vyšetřovacím složkám, se pohybuje kolem 75 tisíc korun. Základní typ si může běžný uživatel pořídit zhruba za pětistovku. K softwaru lze pořídit i speciální kufřík vybavený kabely a nezbytným příslušenstvím na všechny typy mobilů.

Firma, kterou nyní tvoří přibližně pětadvacetičlenný tým, působí dále v oblasti managementu telefonů, má aplikace třeba i na uspořádávání kontaktů či promazávání nepotřebných dat. Nyní otevírá také forenzní laboratoř pro odemykání telefonů. „Kdokoliv z celého světa k nám může přijít s mobilem či nám jej poslat a my jsme schopní mu jej nad rámec schopností našeho softwaru odemknout,“ vysvětluje Kožušník. Vedle toho firma hledá další talenty potřebné pro pokračující rozvoj. V blízké době by svůj program ráda vybavila umělou inteligencí, aby třeba arabsky mluvené slovo zaznamenané na staženém videu z mobilu uměl převést do česky psaného textu.

---

27. 5. 2019; personalista.com

Do USA odjede 31 stipendistů vládního Fulbrightova programu

V rámci Fulbrightova stipendijního programu financovaného českou a americkou vládou vyjede do USA v nadcházejícím akademickém roce 2019/2020 31 českých vědců, studentů a pracovníků neziskového sektoru. Stipendisté se sejdou v pátek 17. května v Praze na přípravném setkání.

Účastníci programu budou díky podpoře česko-americké Fulbrightovy komise, která v České republice působí od roku 1991, pracovat na svých projektech na amerických univerzitách a ve výzkumných centrech. Po skončení pobytu se vrátí zpět na svá domovská pracoviště, kde své nově získané výsledky, zkušenosti a kontakty zúročí.

Mezi americkými institucemi, kam čeští stipendisté míří, nechybí nejprestižnější univerzity jako Princeton, Stanford, Columbia, MIT, Harvard a Penn State. Některé univerzity jako University of Minnesota, University of Tennessee a University of California budou dokonce hostit více českých stipendistů.

„Ve výběrovém řízení jsou posuzovány odborné kvality žadatele, ale důležitou roli hrají například také mimoakademické aktivity a účast ve veřejném životě. Letošní skupina stipendistů je skutečně velmi pestrá, co se týká i domovských českých institucí i oborů. Tradiční dominanci akademiků z Karlovy Univerzity a Akademie věd letos úspěšně narušila velká skupina stipendistů z mnoha dalších českých univerzit, ať už se jedná o ČVUT, Masarykovu univerzitu, Univerzitu Palackého, Jihočeskou univerzitu, Západočeskou univerzitu a Univerzitu Hradec Králové. O větší zapojení mimopražských škol a vědeckých pracovišť se snažíme dlouhodobě. V odjíždějící skupině stipendistů je zastoupena i většina regionů České republiky,“ říká Hana Ripková, ředitelka Fulbrightovy komise.

„Pestré je rovněž zastoupení oborů, od filozofie a historie přes přírodní vědy až k počítačovým vědám a inženýrství. V letošní skupině mírně převažují společenskovědní obory, což je změna proti předcházejícím letům, kdy většinou dominovaly přírodovědné a technické obory.“ doplňuje Andrea Semancová, koordinátorka stipendijních programů.

V USA tak letos budou na výzkumném pobytu studenti doktorských programů jako molekulární bioložka Lenka Krůzová z Univerzity Palackého v Olomouci, která bude působit v Moores Cancer Center na University of California v San Diegu, Zdenek Mihula z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, architektka Šárka Malošíková, studentka doktorského programu na ČVUT, která bude v USA působit na University of Colorado v Denveru. Tomáš Průcha ze Západočeské univerzity v Plzni bude svůj výzkum provádět na Michigan State University.

Pár příkladů pro ilustraci, v kategorii vědců se například Lukáš Vízek z Univerzity Hradec Králové bude na Harvard University zabývat metodami výuky geometrie, Kateřina Horníčková z Jihočeské univerzity bude na University of Chicago zkoumat prvky urbanismu ve středověku, Jiří Zemánek z FEL ČVUT pojede na MIT pracovat na výzkumu užití digitálních materiálů v distribuované manipulaci, Lea Takács z Karlovy univerzity bude na Columbia University prohlubovat svůj stávající výzkum vývoje novorozenců a Radim Kočandrle ze ZČU Plzeň bude bádat v oboru předsokratovské kosmologie na Southern Illinos University.

Akademická stipendia dále doplňují speciální programy určené pro pracovníky neziskových organizací, studenty ze sociálně znevýhodněného prostředí či pro lékaře. Veronika Jurečková, ředitelka olomouckého P-centra, bude například jako stipendistka programu pro neziskové organizace v Idaho analyzovat sociální služby, Denisa Maková, studentka sociologie z Karlovy univerzity, a Jakub Haluška z VŠE se zúčastní prestižního letního institutu zaměřeného na sociální podnikání. Dva lékaři, Petr Vaněk z UP Olomouc a Miroslava Chalupová z LF UK v Plzni, pojedou v rámci Proshek-Fulbrightova programu na lékařskou fakultu do Minnesoty. Seznam všech stipendistů se základními informacemi o nich a seznam všech otevřených programů je k dispozici na webu Fulbrightovy komise https://www.fulbright.cz/stipendiste-a-absolventi/soucasni-stipendiste/. Uzávěrky přihlášek do všech programů jsou obvykle na podzim a v zimě.

Počet českých stipendistů, kteří od založení Fulbrightovy komise před 28 lety získali Fulbrightovo stipendium, se blíží jedné tisícovce. Díky štědré podpoře Ministerstva školství i americké strany patří česko-americký program mezi ty větší v Evropě, lídrem je hlavně v počtu vysílaných vědců a přednášejících. Posláním Komise J. Williama Fulbrighta je podpora vzájemného porozumění mezi občany České republiky a USA prostřednictvím vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměn. Komise za tím účelem spravuje česko-americký program vládních stipendií a poskytuje informační a poradenské služby pro zájemce o studium v USA. Bližší informace o Fulbrightově komisi naleznete na www.fulbright.cz.

---

27. 5. 2019; itbiz.cz

Eagle.one ne veletrhu IDET

Finální design autonomní helikoptéry Eagle.one, určené pro bezpečný odchyt dronů, balisticky odolné mobilní bariéry a bezdrátový biotelemetrický systém nabídne expozice ČVUT v Praze na veletrhu IDET v Brně.

Ve dnech 29. až 31. května bude v Brně probíhat tradiční veletrh vojenské a bezpečnostní techniky IDET 2019. ČVUT v Praze bude opět u toho a v rámci své expozice představí nejnovější výsledky vědecko-výzkumných projektů z Fakulty elektrotechnické, Fakulty stavební a Fakulty biomedicínského inženýrství. Exponáty z ČVUT budou k vidění v hale P, na stánku číslo 085.

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v reakci na nedávné útoky na londýnská letiště urychlili vývoj autonomního létajícího robota s pokročilým detekčním systémem a vystřelovací sítí určeného pro bezpečný odchyt neautorizovaných dronů. Eagle.one, jehož palubní umělá inteligence vznikala v rámci spolupráce vědců ze skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a společnosti 601 s.r.o., je na vojenském a bezpečnostním veletrhu IDET nominován do soutěže o cenu Zlatý IDET.

Fakulta elektrotechnická se zde představí s dalšími dvěma exponáty. Katedra měření zřídila v roce 1999 Laboratoř pro měření kvality přenosu řeči, audia a videa v telekomunikačních sítích, což na veletrhu ukáže prostřednictvím virtuální střelnice. Tato laboratoř pracuje především na subjektivním testování. Poskytuje nezávislou zkušební službu v souladu s příslušnými doporučeními ITU-T, ITU-R, ETSI a ANSI. Provádí jedinečné vícejazyčné, vícenárodní subjektivní testy a také provádí testy za zvláštních podmínek, např. při duševní nebo fyzické zátěži nebo řešení paralelních úkolů. Dále pak Centrum umělé inteligence vyvinulo základní stavební bloky pro autonomní navigaci robotů, kteří procházejí náročným terénem. Robot bude před zraky návštěvníků veletrhu překonávat překážky a nástrahy.

Výzkumný tým z Experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT představí balisticky odolné mobilní bariéry, což je lehká ochranná konstrukce charakterizovaná rychlým nasazením a odolností vůči malým zadním nárazům, které nevyžadují žádné speciální zařízení pro manipulaci a mohou být přizpůsobeny mnoha různým podmínkám. Bariéry mohou být snadno sestavitelné do různých tvarů, aby splnily svou úlohu, jako jsou kontrolní stanoviště, opevněná místa, silniční bloky a pouliční bariéry ve městě.

Výzkumný tým z Experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT představí balisticky odolné mobilní bariéry, což je lehká ochranná konstrukce charakterizovaná rychlým nasazením a odolností vůči průstřelu a výbuchu, které nevyžadují žádné speciální zařízení pro manipulaci a mohou být přizpůsobeny mnoha různým podmínkám. Bariéry mohou být snadno sestavitelné do různých tvarů, aby splnily svou úlohu, jako jsou kontrolní stanoviště, opevněná místa, silniční bloky a pouliční bariéry ve městě.

Dalším exponátem bude FlexiGuard. Bezdrátový biotelemetrický systém FlexiGuard, který vznikl na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, je určen pro monitorování zdravotně fyziologických a environmentálních údajů u hasičů a dalších členů IZS, určený pro zvýšení bezpečnosti při zásahu a pro sledování a optimalizaci výcvikového procesu.

Souběžně s veletrhem IDET 2019 probíhá veletrh PYROS 2019, na kterém představí Fakulta stavební ČVUT, katedra železničních staveb, ve spolupráci s firmou STRIX Chomutov a.s. a firmou PrefaKompozity a.s. mobilní ochrannou bariéru. Mobilní ochranná bariéra BALBAR byla vyvinuta v rámci výzkumného projektu Ministerstva obchodu a průmyslu FV 10506. V rámci veletrhu proběhnou i dynamické ukázky aktivace bariéry BALBAR. Exponáty bariér a dynamické ukázky proběhnou v pavilonu F, na stánku číslo 019.

---

27. 5. 2019; news.youradio.cz

Praha chce být centrem umělé inteligence, vzniká nová iniciativa prg.ai

Praha se chce stát centrem umělé inteligence - spojily se největší pražské vysoké školy - Univerzita Karlova a České vysoké učení technické - Akademie věd ČR a hlavní město Praha. Celá iniciativa má název prg.ai a podporují ji také vláda a společnosti jako například Cisco, IBM, Škoda, Avast či Seznam.cz. Jedním z hlavních iniciátorů je Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Vznik této platformy doplňuje nově založené Výzkumné centrum informatiky, kdy se spojily Fakulta elektronická a Fakulta informačních technologií ČVUT a vytvořily nejvýkonnější počítačový klastr pro výzkum umělé inteligence v České republice.

„Všechny tyto iniciativy je zapotřebí uvítat a podpořit. Je dobré, že se pracoviště spojují a vytváří mezinárodně konkurenceschopné projekty. V českém prostředí se v mnoha směrech totiž týmy spíše drobí, vznikají třeba nové fakulty a nevytváří se potřebná kritická masa, která by byla schopna něco znamenat ve světové konkurenci,“ říká Aleš Vlk z portálu Vědavýzkum.cz.

---

27. 5. 2019; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Finální design autonomní helikoptéry Eagle.one nabídne expozice na veletrhu IDET v Brně

Ve dnech 29. až 31. května bude v Brně probíhat tradiční veletrh vojenské a bezpečnostní techniky IDET 2019. ČVUT v Praze bude opět u toho a v rámci své expozice představí nejnovější výsledky vědecko-výzkumných projektů z Fakulty elektrotechnické, Fakulty stavební a Fakulty biomedicínského inženýrství. Exponáty z ČVUT budou k vidění v hale P, na stánku číslo 085.

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v reakci na nedávné útoky na londýnská letiště urychlili vývoj autonomního létajícího robota s pokročilým detekčním systémem a vystřelovací sítí určeného pro bezpečný odchyt neautorizovaných dronů. Eagle.one, jehož palubní umělá inteligence vznikala v rámci spolupráce vědců ze skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT a společnosti 601 s.r.o., je na vojenském a bezpečnostním veletrhu IDET nominován do soutěže o cenu Zlatý IDET.

Fakulta elektrotechnická se zde představí s dalšími dvěma exponáty. Katedra měření zřídila v roce 1999 Laboratoř pro měření kvality přenosu řeči, audia a videa v telekomunikačních sítích, což na veletrhu ukáže prostřednictvím virtuální střelnice. Tato laboratoř pracuje především na subjektivním testování. Poskytuje nezávislou zkušební službu v souladu s příslušnými doporučeními ITU-T, ITU-R, ETSI a ANSI. Provádí jedinečné vícejazyčné, vícenárodní subjektivní testy a také provádí testy za zvláštních podmínek, např. při duševní nebo fyzické zátěži nebo řešení paralelních úkolů. Dále pak Centrum umělé inteligence vyvinulo základní stavební bloky pro autonomní navigaci robotů, kteří procházejí náročným terénem. Robot bude před zraky návštěvníků veletrhu překonávat překážky a nástrahy.

Výzkumný tým z Experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT představí balisticky odolné mobilní bariéry, což je lehká ochranná konstrukce charakterizovaná rychlým nasazením a odolností vůči průstřelu a výbuchu, které nevyžadují žádné speciální zařízení pro manipulaci a mohou být přizpůsobeny mnoha různým podmínkám. Bariéry mohou být snadno sestavitelné do různých tvarů, aby splnily svou úlohu, jako jsou kontrolní stanoviště, opevněná místa, silniční bloky a pouliční bariéry ve městě.

Dalším exponátem bude FlexiGuard. Bezdrátový biotelemetrický systém FlexiGuard, který vznikl na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, je určen pro monitorování zdravotně fyziologických a environmentálních údajů u hasičů a dalších členů IZS, určený pro zvýšení bezpečnosti při zásahu a pro sledování a optimalizaci výcvikového procesu.

Souběžně s veletrhem IDET 2019 probíhá veletrh PYROS 2019, na kterém představí Fakulta stavební ČVUT, katedra železničních staveb, ve spolupráci s firmou STRIX Chomutov a.s. a firmou PrefaKompozity a.s. mobilní ochrannou bariéru. Mobilní ochranná bariéra BALBAR byla vyvinuta v rámci výzkumného projektu Ministerstva obchodu a průmyslu FV 10506. V rámci veletrhu proběhnou i dynamické ukázky aktivace bariéry BALBAR. Exponáty bariér a dynamické ukázky proběhnou v pavilonu F, na stánku číslo 019.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 16 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil více než 4 700 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT mezi 531. - 540. místem a na 9. pozici v regionálním hodnocení pro Evropu a Asii. V rámci hodnocení pro „Civil and Structural Engineering" je ČVUT mezi 151. - 200. místem, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 201. - 250. místě, „Computer Science and Information Systems" na 251. - 300. místě, „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. - 250. pozici. V oblasti „Mathematics“ na 301. - 350 místě, „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce, „Architecture/Built Environment“ na 150. - 200. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT v Praze na 256. místě. Více informací najdete ZDE.

---

27. 5. 2019; Lidové noviny

Češi umějí přečíst i smazaná data

Již zaniklé údaje z mobilů oživuje software české firmy. Při vyšetřování pomáhá například FBI, Scotland Yardu či Europolu

PRAHA Mobilní telefon dokáže prozradit o svém uživateli více, než se na první pohled zdá. Například švýcarská policie usvědčila díky aparátu distributora drog. Podezřelého "potopily" již smazané fotografie s množstvím kokainu, u nichž se ukázalo, že byly pořízeny stejným přístrojem. Získat klíčový důkaz pomohla kriminalistům takzvaná forenzní analýza mobilních telefonů - tedy obor založený českou firmou.

Obnovit odstraněná data, prohlédnout historii procházení webů či analýzou GPS souřadnic zjistit, kde majitelé mobilů v danou chvíli pobývali. To je jen zlomek z možností, jež zmíněná disciplína nabízí. Jako první se jí na přelomu tisíciletí věnovala pražská technologická společnost Compelson, která je momentálně považována za špičku v tomto oboru.

Její vlajkový produkt, software MOBILedit Forensic Express, pomáhá mimo jiné při vyšetřování terorismu, organizovaného zločinu, ilegální migrace či stalkingu. Při své práci ho využívají bezpečnostní složky ve více než 70 zemích světa, mezi nimi i FBI, Scotland Yard či Europol. V Česku jím podle informací LN disponují policejní složky, jako jsou Národní protidrogová centrála či Národní centrála proti organizovanému zločinu a Bezpečnostní informační služba.

"Dneska si nikdo nepíše dopisy. Všichni se domlouvají prostřednictvím mobilů či aplikací, do nichž zadávají své údaje, fotí, píšou si poznámky. A tohle všechno my umíme přečíst - i zpětně," tvrdí Dušan Kožušník, generální ředitel společnosti. Uplatnění podle něj program nachází také ve chvíli, kdy se například najde oběť násilného trestného činu a telefon je pro vyšetřovatele jediným zdrojem informací. "Rád říkám, že odhalujeme pravdu," líčí sebevědomě brzy padesátiletý muž.

Držitelům programu stačí jediné: mít telefon fyzicky k dispozici a s pomocí kabelu, wi-fiči přes bluetooth jej připojit k počítači, který softwarem MOBILedit disponuje. Nezáleží na tom, zda jde o novou generaci chytrého smartphonu, či o 20 let starý typ mobilu.

"Nikoho nešmírujeme"

"Ne vždy se lze dostat do každého telefonu, je-li uzamčený. Obviněný je však povinen odevzdat vyšetřovatelům například otisk prstu či se nechat vyfotit a to už jsou parametry, díky nimž lze aparát odemknout," říká šéf Compelsonu s tím, že analýza, již software umožňuje, je zcela v souladu s legislativou. "Nikoho nešmírujeme. Jsme jen zprostředkovatelem produktu pro vyšetřovací složky, které jej pak využívají v rámci svých kompetencí," říká Kožušník.

Vášeň k technologiím zdědil po otci, který vyučoval elektrotechniku. Jako kluk u něj zahlédl jednu z prvních programovatelných kalkulaček TI 57, jež ho naprosto nadchla. Oboru se začal věnovat naplno a záhy sbíral první ceny z odborných soutěží. V šestnácti letech spolu s kamarádem sestavil model robota řízeného počítačem, kybernetickou ruku, jež mu následně otevřela dveře na vysokou školu. Už v prvním ročníku Fakulty elektrotechnické ČVUT se dostal k nejmodernějším počítačům té doby. Dokonce se stal administrátorem jimi vybavené učebny, což mu umožňovalo neomezené zkoumání. "Vždycky mě zajímalo, jak to funguje pod kapotou," povídá s nadšením rodák z Českého Těšína.

"Zabýval jsem se fungováním operačního systému a zjistil, že architektura IBM PC (první verze počítače - pozn. red.) je z hlediska bezpečí navržena velmi slabě. A jelikož se počítače začaly používat ve státní správě, věděl jsem, že to je značný nedostatek, a rozhodl se to vylepšit," líčí Kožušník. V roce 1991 tak založil Compelson.

S kolegou vytvořili hardware a software, které zabezpečovaly počítač a zároveň fungovaly jako antivirová ochrana. Domnívali se však, že časem nebude potřeba, neboť se Microsoft zasadí o větší bezpečnost svého operačního systému Windows. Na českém trhu se navíc firma přetahovala s rozvíjející se společností Avast, v současnosti tvůrcem jednoho z nejpopulárnějších antivirových programů na světě. A tak se v polovině 90. let - s příchodem GSM mobilních telefonů obsahujících SIM karty - přeorientovala na jinou oblast.

"Viděli jsme, že SIM karta je čipová karta, kterou jsme znali, a že ji operátoři využili k tomu, aby se lidé přihlašovali do jejich sítě. Začali jsme ji analyzovat a napsali software, který s ní dokázal spolupracovat, vyčíst z ní data, zapsat je. Kontakty i zprávy tehdy byly právě převážně na SIM kartě, nic jiného neexistovalo," líčí Kožušník. Program s názvem SIMedit se s rozvojem mobilů transformoval do již zmíněného MOBILeditu, jehož vývoj trval přibližně tři roky.

Za pár stovek i za desetitisíce

"Z finančního hlediska jsem se správně nerozhodl. Zajímavější by bylo dělat antiviry. Ale z filozofického hlediska to správné bylo, protože dělám věci, které mě baví," ohlíží se vystudovaný inženýr za svým krokem zaměřit se místo počítačů na telefony.

Cena profesionální verze MOBILeditu, jež je určená výhradně vyšetřovacím složkám, se pohybuje kolem 75 tisíc korun. Základní typ si může běžný uživatel pořídit zhruba za pětistovku. K softwaru lze pořídit i speciální kufřík vybavený kabely a nezbytným příslušenstvím na všechny typy mobilů.

Firma, kterou nyní tvoří přibližně pětadvacetičlenný tým, působí dále v oblasti managementu telefonů, má aplikace třeba i na uspořádávání kontaktů či promazávání nepotřebných dat. Nyní otevírá také forenzní laboratoř pro odemykání telefonů. "Kdokoliv z celého světa k nám může přijít s mobilem či nám jej poslat a my jsme schopní mu jej nad rámec schopností našeho softwaru odemknout," vysvětluje Kožušník. Vedle toho firma hledá další talenty potřebné pro pokračující rozvoj. V blízké době by svůj program ráda vybavila umělou inteligencí, aby třeba arabsky mluvené slovo zaznamenané na staženém videu z mobilu uměl převést do česky psaného textu.

Dušan Kožušník

- Narodil se 28. srpna 1969 v Českém Těšíně. * Vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Rožnově pod Radhoštěm a později také systémové inženýrství na Fakultě elektrotechniky ČVUT v Praze. * Šéfuje technologické firmě Compelson, která je zakladatelem oboru forenzní analýzy mobilních telefonů. * Produkty společnosti Compelson využívají vyšetřovací orgány po celém světě, mimo jiné FBI, Scotland Yard, Policie ČR či BIS.

---

27. 5. 2019; Euro

Kapitan lodi napadené piráty

O Pražské plynárenské se v posledních týdnech mluví hlavně v souvislosti s politickými šarvátkami, které štěpí koalici na pražském magistrátu. Zatímco s TOP 09 má předseda představenstva Pražská plynárenské Pavel Janeček dobré vztahy, komunikace s Piráty drhne. Firmě se přitom daří, jen za loňský rok vytvořila konsolidovaný čistý zisk 948 milionů korun a pravidelně vyplácí dividendy do městské kasy. Na trhu s plynem je druhým nejsilnějším hráčem - větší tržní podíl má pouze innogy - a postupně expanduje na trhu dodávek elektrické energie.

"Napětínám přidělává starosti a poškozuje nás. Padla kvůli němu třeba akvizice firmy Revis" postěžoval si Janeček v rozhovoru pro týdeník Euro.

- O Pražské plynárenské se v posledních týdnech hovoří poměrně často. Ale není to zrovna pozitivní publicita...

Především mě mrzí, že se o Pražské plynárenské nemluví v dobrém. Pražská plynárenská by přitom mohla sloužit jako důkaz, že při správné volbě managementu je město schopno úspěšně podnikat. Náš tým to prokázal. Zvedli jsme zisk více než trojnásobně navzdory tomu, že koncové ceny pro zákazníky v průměru klesly o 35 procent. Do městské kasy přitéká více peněz na dividendách.

- Vedení Prahy přesto není s něčím spokojeno. S čím?

To, co se dnes odehrává, je čistě politický boj, který já jako najatý manažer nemůžu komentovat. Městem vlastněné společnosti by se měly chovat tržně. Politici by měli hlídat výsledky a investice, ale pokud jsou spokojeni, neměli by zasahovat do personálií. Místo toho se vede boj o to, zda mají být zástupci zaměstnanců v dozorčí radě.

- Mají tam být? Podle nového znění zákona o obchodních korporacích tam být nemusejí, limit je nově nastaven až na 500 zaměstnanců.

Nemusejí tam být. Ale v energetických společnostech, jako jsou Pražská plynárenská nebo ČEZ, mají své neopominutelné místo. Jsou určitou ochranou před politizací společnosti. Právě to se teď děje. Pražská plynárenská se stala bojištěm, což nepomáhá rozvoji společnosti. Samotná firma má sice méně než 500 zaměstnanců, ale spolu s dceřinými společnostmi jich má celkem 900.

- Do konfliktu se dostáváte hlavně se zástupci Pirátské strany. Je pravda, že vše začalo kvůli maličkosti? Tedy že radní Adam Zábranský po vás chtěl znát informace o odměnách vedení dceřiné firmy Pražská plynárenská Servis distribuce a vy jste mu je nevydali?

Bohužel, přesně tak to je. My jsme do čela Pražské plynárenské Servis distribuce dosadili zkušené manažery a jejich odměny tomu odpovídají. Výsledky také. Ta společnost dříve dělala 30 milionů korun zisku za rok a dnes je to přes 100 milionů. To, že z toho dělají kauzu, svědčí spíše o určitých lidech, protože já to rozhodnutí nemohl ovlivnit. Nemám spor s Piráty, já osobně s nimi v řadě věcí souhlasím. Například jsem také proti povinnému přimíchávání biopaliv.

- Poškozují tyto spory Pražskou plynárenskou před zákazníky a obchodními partnery?

Všichni na trhu bojujeme o zákazníky. Lidé kvůli podobným sporům získávají pocit, že v plynárně něco není dobře, a pamatují si to. Ovlivňuje to jejich rozhodování o změně dodavatele. Největší přímé poškození je krach jednání o odkoupení společnosti Revis Praha. Jednali jsme o tom od února loňského roku a představenstvo v říjnu rozhodlo o podání nabídky. Bohužel kvůli politizaci případu nám vedení Revisu napsalo, že do toho v žádném případě nejdou.

- Podle Hospodářských novin dal Revis Praha nemalý dar do kasy TOP 09...

Plně se vyhrazuji proti tvrzení, že by transakce byla jakkoli spojena se sponzoringem TOP 09. Sám jsem se o tom, že Revis stranu sponzoroval, dozvěděl až ze zmíněného článku.

- K čemu by vám bylo dobré vlastnictví firmy Revis Praha?

Řešíme nejen cenu plynu, ale také bezpečnost dodávky. Praha nutně potřebuje rekonstrukci plynovodní sítě. Co nejrychleji potřebujeme investovat deset miliard korun, protože 40 procent potrubí nemá vyhovující kvalitu. Dochází k poruchám a únikům plynu. V 70. letech se běžně používaly lešenářské trubky, které se dnes rozpadají. Našli jsme případ, kdy plyn držel uvnitř už jen ztvrdlý obal jílovité zeminy. Náhrada starých trubek je nejen nákladná, ale způsobuje i problémy v dopravě.

- Jednalo se tedy o ovládnutí dodavatele stavebních prací?

V minulých letech jsme měli povolenou výši investic necelých 600 milionů korun. Loni to bylo již 800 milionů korun, k navýšení došlo po jednání s Energetickým regulačním úřadem. Potřebujeme větší množství kapacit, než jaké má Pražská plynárenská Servis distribuce. Všude platí, že nejsou lidi. Když nejsem schopen na trhu sehnat svářeče a jiné profese, je řešením koupit je i celou firmou. Proto jsme chtěli akvírovat jednoho z našich dodavatelů.

- Vést podnik ve stoprocentním vlastnictví města tedy není žádná legrace.

Jsme komerční společnost na silně konkurenčním trhu, přesto podléháme řadě zákonů, které byly v rámci boje proti korupci přijaty. Registr smluv, zákon o přístupu k informacím, o zadávání veřejných zakázek, k tomu se přidalo GDPR. My s tím těžce bojujeme. Tyto zákony nás poškozují oproti našim konkurentům se zahraničními vlastníky. Pokud chce stát chránit firmy, které tu platí daně, měl by je opravdu chránit, ne oslabovat.

- Můžete uvést konkrétní příklad, jak jste oproti konkurenci znevýhodněni?

Například jsem dostal dopis od starosty jedné obce, které dodáváme energie, že ho žádá náš konkurent, aby na základě zákona 106/1999 zveřejnil naši smlouvu. Řada společností s námi nechce podepsat smlouvu, protože se v registru smluv objeví nejen samotná smlouva, ale také jejich know-how. Můžete sice začernit to, co považujete za obchodní tajemství, ale kvůli nejasnému znění zákona se tím vystavujete riziku prohlášení smlouvy za neplatnou od samého počátku.

- Nějak se nemohu dopočítat toho 35procentního snížení cen pro zákazníky, které jste zmínil v úvodu.

Je to díky tomu, že většina zákazníků přešla ze základních ceníků na zvýhodněné produkty. Kritika kvůli tomu, že máme drahé základní ceníky, proto není namístě. Část zákazníků v Praze sice přešla ke konkurenci, ale celkový počet zákazníků roste díky expanzi v ostatních regionech.

- Chlubíte se, že jste loni ani na přelomu roku nezvyšovali ceny plynu pro domácnosti. Hrozí nárůst do konce tohoto roku?

Je možné, že cena plynu půjde nahoru. Sleduje totiž s časovým odstupem vývoj ceny ropy, a ta podražila. Ale zatím to nemáme v plánu. Proti růstu ceny naopak hraje fakt, že minulá zima byla extrémně teplá a hodně plynu zůstalo v zásobnících. Nakupovat tedy budeme méně plynu.

- Máte ještě plány dále expandovat a akvírovat firmy, nebo vás zcela vyčerpávají politické tahanice?

Boje s některými politiky nás vyčerpávají strašně. Blokuje to ochotu manažerů nést jakékoli riziko. Několik akvizic máme rozjednaných, ale po zkušenosti s firmou Revis v tom zatím neděláme nic. Dokud se neustálí přístup města v roli jediného akcionáře, já nemohu do podobného rizika znovu jít. Dříve nebo později se to musí změnit.

- Logicky se nabízí možnost expandovat do oblasti teplárenství a kogenerační výroby elektřiny a tepla. To vás neláká?

Prostřednictvím dceřiné firmy Prometheus tomu jdeme naproti, spravujeme velké množství plynových kotelen. Mezi lety 2017 a 2018 se zdvojnásobil počet kotelen v naší správě. Postupně je modernizujeme, instalujeme i kogenerační jednotky. Opět je to zásluha managementu, získali jsme několik zkušených lidí zkomerční sféry, jako je bývalý obchodní ředitel MND Ludvík Baleka. Přemluvil jsem je, že má smysl u nás pracovat. A teď jsou z posledního vývoje frustrovaní.

- Pojďme raději změnit téma. Souhlasíte se záměrem postavit v Česku nové jaderné bloky? Nebo jako šéf plynárenské firmy podporujete spíše nové paroplynové elektrárny?

Já jsem především energetik, zabývám se tímto oborem již od studií na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Hlavní problém je zajistit stabilitu sítě a k tomu budeme jaderné bloky potřebovat. Je chybou dívat se na věc jen dnešním pohledem, musíme umět odhadnout, co nastane za deset až patnáct let, a příslušná rozhodnutí činit už dnes. Státní energetickou koncepci bychom neměli psát jen na jedno volební období, ale měla by mít podobnou váhu jako ústavní zákon. Ideální je podle mého názoru kombinace jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů a zemního plynu, který bude soustavu vyvažovat. V jakém poměru, to nechme na propočtech odborníků.

- Jadernou energetiku budeme těžko prosazovat proti odporu Německa, Rakouska a dalších protijaderných zemí.

Občas se účastním odborných konferencí v zahraničí a mám z toho dojem, že Evropa se zbláznila. Jadernou energetiku ne, není bezpečná. Plyn a uhlí ne, protože je to fosilní palivo. Přitom když se podíváte mimo Evropu, tak využití zemního plynu se rychle zvyšuje. Spojené státy snižují emise hlavně díky tomu, že 600 uhelných elektráren nahradily plynovými. Součástí strategie Pražské plynárenské je něco podobného. Chceme nahrazovat staré uhelné teplárny za plynové a pak je provozovat.

- Jste známý také jako kritik elektromobility. Proč vám vadí?

Elektromobilita zkrátka není čistý zdroj. I když auto poháníte elektřinou vyrobenou stoprocentně z obnovitelných zdrojů, zůstává problém s neekologickou výrobou baterií ajejich součástí. Jestli chcete snížit emise polétavého prachu, nabízí se rychlé řešení: převést dopravu - hlavně u firem vlastněných městem - na CNG. Elektromobilita bude řešením možná za pět nebo deset let. Vyžádá si miliardové investice do posílení rozvodné sítě. Naopak infrastruktura pro využití plynu je připravena. Když jsem o tom mluvil s primátorem Zdeňkem Hřibem, tak mi na to řekl, že nemá rád plyn. Ale budeme se o to snažit dál a je na městské reprezentaci, zda takovou spolupráci bude podporovat, nebo ne.

- Jenže prezentace příznivců elektromobility jsou plné obrázků, na kterých jsou auta připojena k větrné nebo solární elektrárně...

Ani větné a solární elektrárny nejsou čisté z hlediska ekologickým dopadů. Existují vědecké studie, že velké větrné parky v Severním moři mění proudění větru. To pak může mít i souvislost se suchem u nás. Hluk a vibrace z větrných elektráren na zemi vyhánějí živočichy z jejich okolí. Velké fotovoltaické parky zabírají půdu a pak se divíme, že není dost sena pro krávy. Žádné perpetuum mobile neexistuje, vše má větší nebo menší vedlejší účinky. Některé z nich ani dnes neznáme. Když to shrneme, tak zemní plyn může být tím nejméně škodícím zdrojem energie.

- Zkuste o tom přesvědčit autory státní energetické koncepce a podobných dokumentů. Ti ve svých plánech zemní plyn upozaďují, nebo jej rovnou prohlásí za drahý a rizikový zdroj dovážený z Ruska.

Bezbřehá liberalizace energetice škodí. Nikomu se nechce investovat, když nemá zajištěnou návratnost investic. Typickým příkladem jsou terminály pro dovoz zkapalněného plynu v evropských přístavech, které fungují na zlomek kapacity. Cena LNG ze Spojených států či jiných zemí je zkrátka vyšší než cena plynu dodaného plynovodem z Ruska. Ale na druhé straně říkám: klidně budu platit za plyn víc, pokud přestane být dehonestován z geopolitického hlediska. -

---

Pavel Janeček (51) - V letech 1986 až 1991 absolvoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT Praha. Po skončení studia pracoval jako obchodní a marketingový manažer ve společnosti Cheming Pardubice. - Mezi lety 1998 až 2013 zastával pozici ředitele společnosti Karma Český Brod. Současně působil jako management advisor v maďarské společnosti Fég a také jako portfolio manažer v americké společnosti Explorer Capital Investment. - V dubnu roku 2014 se stal předsedou představenstva Pražské plynárenské po "personálním zemětřesení", které následovalo poté, co město Praha odkoupilo podíl koncernu E. ON a stalo se hlavním (a později jediným) akcionářem. Zasedá též v dozorčích radách dceřiných - Vedle působení v energetice je Janeček majitelem firmy Novoveská servisní, která vlastní statek Český dvůr na Benešovsku. Areál nabízí ustájení koní a ubytování se stravováním.

---

27. 5. 2019; Vaše 6

Nordic Telecom: Naším cílem je dát lidem volnost

Přinést lidem domů vysokorychlostní internet je jedním z cílů společnosti Nordic Telecom. Tím dalším je nabídnout lidem volnost. "Když s námi klient chce být a chce využívat naše služby, jsme rádi. Když je nechce, může kdykoliv odejít. Bez limitů, bez závazků, to je naše filozofie. Nabídnout lidem volnost, která v telekomunikacích chybí, je důležité. Je na čase ji do Česka přinést," říká Jan Roule, komerční ředitel společnosti Nordic Telecom.

- Představte společnost Nordic Telecom…

Jsme silná česká společnost a naší ambicí je přinést změnu do telekomunikačního sektoru, který ji dle našeho názoru potřebuje. Přinášíme lidem vysokorychlostní internet a chceme vylepšit vnímání poskytovatelů telekomunikačních služeb. Občas mám totiž pocit, že v oblasti telekomunikací se používají jen termíny: smlouvy, závazky a pe níze. I my chceme růst, ale zároveň do této oblasti přinášíme volnost a svobodu. Technologie by nám měly sloužit, ne být naším zlým pánem.

- Mluvíte o vysokorychlostním internetu. Nordic Telecom začal s masivním pokrytím produktem Nordic 5G internet. O co se vlastně jedná?

Jde o vysokorychlostní pevný internet šířený vzduchem, který je vysílán v licencovaném pásmu 3,7 GHz a je vystavěn na nejmodernější 5G-ready technologii. Licencované pásmo znamená, že je vyhrazené jen pro náš internet a není rušeno např. dalšími wi-fisítěmi nebo zařízeními, jako jsou dětské chůvičky, vysílačky atd. Naši zákazníci jsou tedy připojeni ke stabilní a spolehlivé síti.

- Pro koho je tento internet vhodný?

Náš internet nabízíme hlavně do rodinných domů, pro které je připojení, např. přes optické vlákno, nedostupné. Jsme vhodným řešením i pro malé firmy a menší bytové domy.

- Co mohou udělat lidé, kteří by o produkty nabízené Nordic Telecomem měli zájem, jak si je objednat?

Nejjednodušší je podívat se na naše webové stránky www.nordictelecom.cz a tam zjistit, zda je jejich adresa v pokrytí. Pokud ano, stačí jednoduše vyplnit objednávku. Oprav du nejde o nic složitého. Máme také infolinku, na které jsme připraveni vysvětlit vše o našich službách nebo rovnou objednávku vyřešit za ně, stačí zavolat na telefonní číslo 800 666 777.

- Mluvil jste o pokrytí. Jak to s ním momentálně vypadá?

V květnu a v červnu spouštíme naše internetové služby v masovém měřítku, tedy zhruba ve 150 nových lokalitách a celkově jich tak budeme pokrývat přibližně 300. Cílíme na oblasti v okolí velkých měst včetně Prahy, zejména rezidenční čtvrti s velkou koncentrací rodinných domů, ve kterých možnost vysokorychlostního připojení chybí.

- Nabízíte lidem i jiné zajímavé produkty než je vysokorychlostní internet?

Naším dalším "zlatem" je televize přes internet Nordic TV, kterou nabízíme po celé ČR. Ta doplňuje příběh naší značky mottem: "Televize na vás počká, život ne." Diváci mohou sledovat televizi až na čtyřech zařízeních, je tam možnost zpět ného sledování a podobně. Televizi nabízíme na jakémkoliv připojení, nemusí k tomu být nutně 5G internet. Pořídit si samozřejmě lze obojí.

- Čím se podle vašeho názoru Nordic Telecom nejvíc odlišuje od ostatních lokálních poskytovatelů internetu?

Naším cílem je dát lidem volnost. Když s námi klient chce být a chce využívat naše služby, jsme rádi. Když je nechce, může kdykoliv odejít. Bez limitů, bez závazků, to je naše filozofie. Nabídnout lidem volnost, která v telekomunikacích chybí, je nutností. Je na čase ji do Česka přinést.

- Jaké jsou vaše další plány?

Naší prioritou je pokrýt naším vysokorychlostním internetem místa, ve kterých chybí. Již nyní se blížíme ke sto tisícům připojených zákazníků a v tom chceme pokračovat. Během tří až pěti let chceme být třetím nejvýznamnějším poskytovatelem pevného internetu a připojit zhruba 350 tisíc domů.

---

Jan Roule

- Absolvent ČVUT FEL, obor telekomunikace. Mimo jiné pracoval ve společnosti Radiomobil, kde pomáhal se vstupem mobilního operátora Paegas na trh a budoval jeho inovativní image.

- Naposledy působil jako ředitel prodeje rezidentním zákazníkům ve společnosti T-Mobile.

- Je odborník v oblasti telekomunikací a prodejních strategií, působí také jako mentální kouč mnoha vrcholových sportovců a manažerů.

---

26. 5. 2019; rozhlas.cz

Planetárium o životě v mravenčích koloniích a nové definici kilogramu i dalších jednotek soustavy SI

Bitvy, vetřelci i nájemníci - život mravenčích kolonií: entomolog a fotograf Pavel Krásenský - Jednotky SI a jejich nové definice: fyzik Petr Kulhánek (repríza) - Objevy a události - Tajemná místa: Pražská Malá Strana a ztracená rotunda

V úvodním přehledu zajímavostí se mimo jiné dozvíte o extrémním suchu v Moravském krasu a ubývání vody v ponorné řece Punkvě, štěnicích, které obývaly naši planetu už v časech dinosaurů, a také o návrhu vědců, jak ochránit Sluneční soustavu před budoucí bezuzdnou těžbou surovin a zdrojů. (1:04)

Život mravenčích kolonií

Hned po broucích a motýlech jsou blanokřídlí třetím nejrozšířenějším řádem hmyzu na naší planetě. Patří do něj různé vosy, sršni, včely nebo čmeláci, ale také mravenci. Kdo v dětství četl Ondřeje Sekoru, ten ví, že mravenčí samci a samičky - budoucí královny - křídla mají. Samci však po svatebním letu umírají a královny o svá křídla přijdou. Vědci už popsali více než dvanáct a půl tisíce mravenčích druhů, z toho více než stovka jich žije i u nás v Česku. Svět mravenců je pro nás pořád tajemný a jeho zkoumání přináší spoustu fascinujících odhalení.

O mravencích je známo, že žijí v koloniích. Každý už v lese viděl mravenčí kupky, mraveniště. Málokdo si však umí představit, jak velké tyto kolonie mohou být. Většina z nich totiž není na povrchu vidět. Výzkum mravenců může vést i k vývoji praktických aplikací. Většinou jsou však badatelé vedení touhou poznat život mravenců prostě jen proto, že je přitahuje a některé z nich v detailu doslova fascinuje. Patří k nim i Pavel Krásenský, správce entomologické sbírky Oblastního muzea a galerie v Mostě, který navíc s oblibou sleduje hmyz objektivem svého fotoaparátu. (4:44)

Kratochvilná vyprávění o tajemných místech a soutěž

Frederik Velinský ve své nepravidelné rubrice připomene historii ztracené a znovu nalezené rotundy sv. Václava v Praze na Malé Straně, v místech, kde prý kdysi došlo k zázraku, přímo spjatému s osobou tohoto českého světce. (23:51)

Představíme vám také naši „knihu měsíce“, o kterou si budete moci zasoutěžit. Tentokrát je ve hře publikace mayistky a religionistky Zuzany Marie Kostićové „Náboženství Mayů“. Soutěžní otázku najdete i na našem webu. (28:00)

Jednotky SI a jejich nové definice

Metr, sekunda, kilogram, ampér, kelvin, mol a kandela. To je sedm základních jednotek mezinárodní soustavy SI, zavedené v roce 1960, se kterými se každý z nás setkal během školní docházky. Každá z nich má přesně stanovenou definici. Tyto definice prošly dlouhým vývojem, který se zřejmě až teď chýlí ke konci. Vědcům na těch starých definicích vadilo, že základem některých jednotek byly etalony, vzorová měřidla o přesně stanovené délce nebo hmotnosti, uložená kdesi v archivu. Problém byl především s kilogramem. Jeho nová definice vešla, spolu s dalšími, v platnost po dlouhých debatách až letos, 20. května.

V soustavě jednotek SI se tím „na pohled“ nic nemění. Metr je dál metrem, kilogram kilogramem a ampér ampérem. Jen v definicích nezůstal kámen na kameni. O tom nám před časem, ještě v době, kdy platila stará definice kilogramu, vyprávěl fyzik Petr Kulhánek, v současnosti odborný pracovník Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy a Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT. (29:06)

---

24. 5. 2019; CT24.cz

V Praze vznikne centrum umělé inteligence. Má nalákat i udržet technologické talenty

Praha, ČVUT, Univerzita Karlova a Akademie věd společně zřídí centrum, které bude mít za cíl přilákat zahraniční talenty pro výzkum umělé inteligence. Zřízení spolku nazvaného prg.ai, který centrum zastřeší, schválilo ve čtvrtek pražské zastupitelstvo jako poslední ze zúčastněných institucí. Město poskytne pro fungování takzvaného superhubu prostory a finanční příspěvek.

Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) přinese centrum do Prahy inovace, které se mohou promítnout nejen do komerčního sektoru, ale i správy města. "Víme, že umělá inteligence se dokáže uplatnit například ve zdravotnictví, optimalizaci dopravy a dalších oblastech," uvedl. Dodal, že Praha může pro výzkum poskytnout data.

"Naším hlavním cílem je především přilákat do Prahy nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském ekosystému AI (umělé inteligence)," uvedl jeden ze zakladatelů iniciativy prg.ai Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ambicí je, aby byla Praha vnímána jako kosmopolitní a technologické město, které je atraktivním místem pro práci i život. "Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujeme hlavně tu lidskou," podotkl Pěchouček.

přehrát

Podobu schválených stanov spolku ovšem kritizoval opoziční zastupitel a někdejší ministr financí Ivan Pilný (ANO). Podle něj jsou nevýhodné, protože Praha se zavazuje k výrazné podpoře spolku, aniž má adekvátní vliv na jeho fungování.

Podle schváleného dokumentu má mít hlavní město v sedmičlenném výkonném výboru jeden hlas, ČVUT tři, Univerzita Karlova dva a Akademie věd rovněž jeden. "Schvalujeme něco, čím se dostáváme do obrovské defenzivy, a já k tomu nevidím jediný důvod," poznamenal Pilný. Dodal, že záměr se podle něj měl projednat ve výborech zastupitelstva, což se nestalo.

Ve výboru spolku má za město zasednout předseda výboru informatiky Jaromír Beránek (Piráti). Ten v reakci na kritiku Pilného řekl, že stanovy musely schválit všechny zapojené organizace a šlo o komplikovaný proces. Dodal, že město svoje připomínky odevzdalo a část jich byla přijata, část ne. Finální verze stanov městu dorazila koncem dubna až v době, kdy už byl naplánován start spolku a ostatní členové čekali na schválení Prahou.

Stanovy podle něj půjde upravit později, což bude moci učinit výkonný výbor spolku. Dodal, že se nyní počítá s tím, že město zaplatí milion korun, který musí uhradit všechny zakládající organizace, a dále přispěje na provoz v dalších třech letech 15 milionů korun. Tyto příspěvky bude schvalovat rada.

Primátor Hřib dodal, že město finančně i nefinančně podporuje řadu organizací, u kterých nemá vůbec žádný vliv na jejich řízení, takže v tomto případě je naopak výhoda, že bude mít člověka ve výkonném výboru. Nerovnoměrná míra financování je podle něj logická, protože každý ze členů spolku v něm bude plnit odlišnou roli.

Praha kromě toho plánuje poskytnout centru prostory pro kanceláře a ubytování hostujících zahraničních vědců. Iniciativa navazuje na Národní strategii umělé inteligence i evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. Kromě Evropské unie hodlá prg.ai spolupracovat s dalšími centry umělé inteligence ve Švýcarsku, Izraeli nebo Severní Americe.

1) Budujeme AI ekosystém. Propojíme studenty, pedagogy, vědce, podnikatele, investory a mnoho dalších za účelem aktivní spolupráce, podpory prvotřídního základního a aplikovaného výzkumu a tvorby produktů a služeb v oblasti umělé inteligence. Budeme tuzemskou veřejnost informovat o zásadních přínosech umělé inteligence pro budoucnost české ekonomiky a Českou republiku budeme v zahraničí prezentovat jako vhodnou lokalitu pro studium, výzkum a podnikání.

2) Zastavíme odliv mozků. Motivujeme mladou generaci výzkumníků v oblasti AI, aby zůstala na akademické půdě v Praze.

3) Nalákáme AI vědce. Budeme financovat pět až deset výzkumných pozic pro vynikající vědce přicházející ze zahraničí, nejlépe z kvalitnějších univerzit, než jsou ČVUT a UK. Vypracujeme a implementujeme strategii dlouhodobé a udržitelné finanční podpory vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti platů vědců, prevenci odlivu mozků z akademické sféry a získávání vysoce kvalifikovaných výzkumníků z oblasti AI.

4) Vychováme AI talenty. Urychlíme získávání dovedností a znalostí v oblasti umělé inteligence a výrazně navýšíme počty absolventů s dovednostmi týkajícími se umělé inteligence.

5) Líhneme AI start-upy. Podpoříme komercializovatelné nápady v akademické sféře a usnadníme vznik start-upů, čímž tuzemským podnikům umožníme využít výsledky základního a aplikovaného výzkumu v oblasti umělé inteligence. Start-upům pomůžeme získat podnikatelské dovednosti a zkušenosti, kontakty, obchodní příležitosti a kapitál potřebný pro jejich úspěch na globálním trhu.

6) Inovujeme v podnicích. Propojením základního a aplikovaného výzkumu a start-upových společností s tradičním českými průmyslovými odvětvími zajistíme, že české podniky budou moci těžit z jejich poznatků a inovací, budou schopné předcházet případným rizikům spojeným s aplikací umělé inteligence do praxe a budou celkově připravené na přicházející celospolečenskou revoluci. Pomůžeme podnikům vytvořit pracovní místa v oboru AI, která zvýší jejich konkurenceschopnost.

7) Zlidštíme a usměrníme AI. Budeme diskutovat o etických, právních a ekonomických aspektech výzkumu a zavádění umělé inteligence a zároveň prosazovat pozitivní aspekty a bojovat proti těm negativním.

8) Propojíme svět. Budeme úzce spolupracovat, sdílet zkušenosti a vyhledávat synergie s českými a středoevropskými centry AI. Budeme propagovat značku prg.ai tak, aby se stala známou a respektovanou v evropské i světové komunitě AI. Jsme připraveni sehrát klíčovou roli při vyjednáváních s Evropskou komisí, aby se Praha oficiálně stala jedním z evropských center umělé inteligence.

---

24. 5. 2019; Krkonošský deník

Roboťáci z Liščího kopce soutěžili v Praze na ČVUT

Aktuálně z regionu

Vrchlabí - Tým Lišáků ze Základní školy Školní uspěl na Robosoutěži na ČVUT v Praze a vybojoval v celostátním klání sedmé místo. Soutěžilo se s autonomním robotem, který měl za úkol sbírat různobarevné krychličky a zcela automaticky je zvedat a roztřídit do tří mimoúrovňových

skladišť.

Úkol byl obtížný jak po stránce programu, tak bylo náročné zvolit i účelné a funkční konstrukční řešení. Klání v Praze se účastnilo i družstvo Elektronek, které rovněž bojovalo v silné konkurenci žáků z celé republiky.

"Ve škole se snažíme posílit a zpopularizovat polytechnické vzdělávání a technické obory. Právě úspěšní Lišáci z devátého ročníku odcházejí na technické školy a budou se i nadále věnovat studiu technických oborů a z toho máme upřímnou radost," komentoval úspěch učitel Milan Sedláček, který v ZŠ Školní vede kroužek robotiky Kroužek je financovaný z grantu Města Vrchlabí, vybavení je pořízeno za finanční podpory společnosti Škoda Auto.

---

24. 5. 2019; tretivek.cz

Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby

Ve dnech 6. až 9. srpna se na stanové základně Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) v Temešváru u Orlické přehrady uskuteční první ročník tábora FEL_Camp.

Středoškoláci za pomoci svých o něco starších kolegů již studujících FEL budou řešit různé zábavné úkoly z oblasti elektrotechniky a ICT v přírodním prostředí navozujícím extrémní situaci - ztroskotání v přírodě. Tábor bude zakončen vystavením certifikátu o schopnosti přežít v postapokalyptické době a přestát náročné studium na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Organizátoři akce si připravili pro účastníky strhující příběh, kopírující možnou katastrofu.

Příběh začíná takto:

„Mayday! CA123 Mayday! Musíme nouzově přistát. Mayday! CA123 Mayday! Letadlo nelze… motor … poloha…“

„Zachytili jsme nouzové volání letu CA123 směřujícího z Madridu zpět do České republiky. Na palubě letadla se vrací několikačlenný vědecký tým ČVUT, který na konferenci v Madridu oznámil převratné objevy v oblasti uchování energie a nízko příkonové datové komunikace. Na palubě se nacházejí i cenné vzorky…“

---

23. 5. 2019; prahadnes.info

Na druhém ročníku festivalu Maker Faire Prague se představí až 200 kreativních projektů novodobých kutilů – makerů

PRAHA - V Praze se v červnu na Maker Faire Prague 2019 znovu sejdou novodobí kutilové, bastlíři, tvůrci a vynálezci, zkrátka všichni, jež lze označit nově zažitým slovem makeři. Organizátoři festivalu dnes představili letošní program a silná témata. "Na výzvu předvést svůj tvůrčí projekt letos zareagovalo téměř 200 makerů. Proti minulému roku je výrazněji vidět, jaký potenciál má kutilství, tvoření a hraní ve školách a při vzdělávání," říká Jiří Zemánek, programový ředitel festivalu. Celkově si však Maker Faire i letos zachová svou mnohobarevnost - dalšími silnými tématy výstav a workshopů budou třeba recyklace, 3D tisk, robotika, ale i tradiční řemesla zahrnující například práci se sklem, kůží nebo textilem.

Přehlídka hravých školních projektů

Na festival se letos přihlásilo mnoho školních projektů, které často spontánně vznikly z tvůrčího nápadu jednotlivců a aktivních učitelů. Příkladem může být malý chodící robot Otto autora Camila Palacia, kterého si postavily po celém světě tisíce lidí. Na rozdíl od komerčních výukových robotů má Otto otevřený design, který dovoluje snadné úpravy a rozšiřování. Po loňském Maker Faire ho začala se studenty stavět například Hana Šandová na gymnáziu Jana Keplera a nyní založila Český klub stavitelů Otto robota, aby ho mohli využívat další nadšenci.

Podobných projektů ukáže letošní festival mnoho: školní soutěž "plechovkových satelitů" Can-sat, exhibici dnes již legendární Robosoutěže ČVUT, která inspirovala mnoho budoucích techniků, různé výukové stavebnice vytvořené samotnými učiteli, domácí chemickou laboratoř Matelab navrženou vysokoškolskými studenty pro experimenty, na které dětem ve škole nezbyl čas, nebo nápady skupiny učitelů přispívajících do časopisu e-Mole - a mnoho dalších podobných projektů.

Renesance kutilství ve světě i v Česku

Druhý ročník Maker Faire Prague bude mít také silnější zahraniční účast. Například díky podpoře americké ambasády přijede Stefanie Druga, vedoucí organizace HacKIDemia, jež je aktivní ve více než 40 zemích, včetně 10 zemí Afriky. HacKIDemia pomáhá zakládat otevřené dílny a navrhuje workshopy a stavebnice, které podněcují děti ke zvědavosti, empatii a hravému vynalézání.

Kutilství nového střihu zažívá boom jak v zahraničí, tak v Česku. "Individuální tvůrčí projekty získávají více prostoru jak ve školách, tak v otevřených dílnách, kde se lidé mohou učit novým dovednostem celoživotně. Od minulého roku také v Česku vznikly nové regionální verze festivalu Maker Faire. To vše je vzhledem k rychle se měnícímu pracovnímu trhu dobrým signálem - moderní kutilové a vynálezci schopní se neustále učit a pracovat kreativně budou totiž v budoucnu více potřeba než pouzí montéři," dodává Zemánek.

Díky jeho důrazu na inovativní vzdělávání vybrali odborníci 1. ročník festivalu Maker Faire Prague mezi 9 finálových projektů ceny EDUína za rok 2018, kterou každý rok získají inovativní projekty v českém formálním i neformálním vzdělávání.

Rezervujte si předposlední červnový víkend!

Maker Faire je největší světová přehlídka kreativity, inovací a důmyslnosti pro celou rodinu, která se na popud společnosti Make Media koná od roku 2006 v mnoha městech po celém světě. Na první ročník festivalu v roce 2018 dorazilo přes 10 000 návštěvníků a prezentovalo se 180 vystavovatelů. Maker Faire Prague 2019 se bude konat ve dnech 22. a 23. června 2019 na Výstavišti v Praze Holešovicích.

Díky podpoře partnerů mohou všichni nekomerční makeři na akci opět vystavovat zdarma. Vstupenky si mohou návštěvníci koupit již nyní v předprodeji, prvních 1 000 vstupenek se může zapojit do soutěže o 3D tiskárnu a další výhry od PRUSA RESEARCH.

Další informace najdete na webových stránkách festivalu Prague Maker Faire.

---

23. 5. 2019; feedit.cz

"Spíše než montéry potřebujeme kutily a vynálezce," říká programový ředitel blížícího se festivalu Maker Faire Prague

23/05/2019 od Praha, 22. května 2019 - V Praze se v červnu na Maker Faire Prague 2019 znovu sejdou novodobí kutilové, bastlíři, tvůrci a vynálezci, zkrátka všichni, jež lze označit nově zažitým slovem makeři.

Organizátoři festivalu dnes představili letošní program a silná témata. " Na výzvu předvést svůj tvůrčí projekt letos zareagovalo téměř 200 makerů. Proti minulému roku je výrazněji vidět, jaký potenciál má kutilství, tvoření a hraní ve školách a při vzdělávání," říká Jiří Zemánek, programový ředitel festivalu. Celkově si však Maker Faire i letos zachová svou mnohobarevnost - dalšími silnými tématy výstav a workshopů budou třeba recyklace, 3D tisk, robotika, ale i tradiční řemesla zahrnující například práci se sklem, kůží nebo textilem.

Přehlídka hravých školních projektů

Na festival se letos přihlásilo mnoho školních projektů, které často spontánně vznikly z tvůrčího nápadu jednotlivců a aktivních učitelů. Příkladem může být malý chodící robot Otto autora Camila Palacia, kterého si postavily po celém světě tisíce lidí. Na rozdíl od komerčních výukových robotů má Otto otevřený design, který dovoluje snadné úpravy a rozšiřování. Po loňském Maker Faire ho začala se studenty stavět například Hana Šandová na gymnáziu Jana Keplera a nyní založila Český klub stavitelů Otto robota, aby ho mohli využívat další nadšenci.

Podobných projektů ukáže letošní festival mnoho: školní soutěž "plechovkových satelitů" Can-sat, exhibici dnes již legendární

Robosoutěže ČVUT, která inspirovala mnoho budoucích techniků, různé výukové stavebnice vytvořené samotnými učiteli, domácí chemickou laboratoř Matelab navrženou vysokoškolskými studenty pro experimenty, na které dětem ve škole nezbyl čas, nebo nápady skupiny učitelů přispívajících do časopisu e-Mole - a mnoho dalších podobných projektů.

Renesance kutilství ve světě i v Česku

Druhý ročník Maker Faire Prague bude mít také silnější zahraniční účast. Například díky podpoře americké ambasády přijede Stefanie Druga, vedoucí organizace HacKIDemia, jež je aktivní ve více než 40 zemích, včetně 10 zemí Afriky. HacKIDemia pomáhá zakládat otevřené dílny a navrhuje workshopy a stavebnice, které podněcují děti ke zvědavosti, empatii a hravému vynalézání.

Kutilství nového střihu zažívá boom jak v zahraničí, tak v Česku.

" Individuální tvůrčí projekty získávají více prostoru jak ve školách, tak v otevřených dílnách, kde se lidé mohou učit novým dovednostem celoživotně. Od minulého roku také v Česku vznikly nové regionální verze festivalu Maker Faire. To vše je vzhledem k rychle se měnícímu pracovnímu trhu dobrým signálem - moderní kutilové a vynálezci schopní se neustále učit a pracovat kreativně budou totiž v budoucnu více potřeba než pouzí montéři," dodává Zemánek.

Díky jeho důrazu na inovativní vzdělávání vybrali odborníci 1. ročník festivalu Maker Faire Prague mezi 9 finálových projektů ceny EDUína za rok 2018, kterou každý rok získají inovativní projekty v českém formálním i neformálním vzdělávání.

Rezervujte si předposlední červnový víkend!

Maker Faire je největší světová přehlídka kreativity, inovací a důmyslnosti pro celou rodinu, která se na popud společnosti Make Media koná od roku 2006 v mnoha městech po celém světě. Na první ročník festivalu v roce 2018 dorazilo přes 10 000 návštěvníků a prezentovalo se 180 vystavovatelů. Maker Faire Prague 2019 se bude konat ve dnech 22. a 23. června 2019 na Výstavišti v Praze Holešovicích.

Díky podpoře partnerů mohou všichni nekomerční makeři na akci opět vystavovat zdarma. Vstupenky si mohou návštěvníci koupit již nyní v předprodeji, prvních 1 000 vstupenek se může zapojit do soutěže o 3D tiskárnu a další výhry od PRUSA RESEARCH.

Další informace najdete na webových stránkách festivalu Prague Maker Faire nebo na našem Facebooku či Instagramu.

O festivalu Maker Faire Prague

Festival organizuje Maker Faire Prague, z.s., který tvoří zapsaný spolek

Žádná věda, komunikační agentura Taktiq Communications a iniciativa

Make More. Festival vzniká pod patronátem PRUSA Research, světového výrobce 3D tiskáren, ve spolupráci s odborným partnerem ČVUT. Dalšími partnery letošního ročníku jsou společnosti Arrow, světový distributor elektronických komponentů, společnost Conrad, Hornbach, YSoft, Seeed Studio, Kingston a BigClown.

---

22. 5. 2019; ekontech.cz

Vítězem mezinárodní soutěže Biosignal Challenge 2019 se stala Bc. Laura Shala

Dne 21. května byly za účasti budoucího děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Petra Páty a děkana 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. Vladimíra Komárka vyhlášeny výsledky mezinárodní soutěže Biosignal Challenge 2019.

Soutěž Biosignal Challenge vznikla na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze ve spolupráci s Fyziologickým ústavem AV ČR a 1. a 2. lékařskou fakultou UK v roce 2017, za finanční podpory společností Humusoft a MathWorks, jako pokračování každoročních studentských soutěží na programu Lékařská elektronika a bioinformatika. Studenti v soutěži řeší reálné diagnostické problémy v neurologických oborech pomocí metod analýzy biologických signálů.

V letošním třetím ročníku byla soutěž zaměřena na detekci a lokalizaci zóny počátku epileptických záchvatů. Nejlepšího celkového výsledku dosáhla Bc. Laura Shala, studentka programu Lékařská elektronika a bioinformatika Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Její řešení rozšiřuje základní principy detekce záchvatů v invazivním EEG o metody teorie grafů, pomocí nichž popisuje abnormální komunikaci mezi mozkovými oblastmi zasaženými epileptickým záchvatem. Na druhém místě byl odbornou porotou vyhodnocen Bc. Jonas Nienhaus, student „double degree“ programu Faculty of Electrical Engineering and Information Technology RWTH Aachen University a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Extrakcí více než stovky parametrů a jejich klasifikací pomocí nástrojů umělé inteligence (AdaBoost) se mu podařilo odlišit normální a epileptiformní mozkovou aktivitu v místech jejího vzniku. Na třetím místě se umístil tým ve složení Bc. Viktoria Lysenko a Bc. Jan Vimr ze studijního programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Jimi navržený výpočetně rychlý algoritmus hledá skokovou změnu v charakteru EEG signálu během přechodu do epileptického záchvatu, čímž je detekován začátek záchvatu i jeho nejpravděpodobnější zdroj.

Prof. Roman Čmejla, který celou akci organizuje, k účasti uvedl: „Mám radost, že povědomí o soutěži se rozšiřuje i mimo území naší republiky. Letos se přihlásilo patnáct týmů, kde se již k tradičním účastníkům z Brna připojili i soutěžící z Německa, Finska a USA. Kvalita odevzdaných prací tak každým rokem stoupá, přináší zdravou konkurenci do soutěže a porovnává naše budoucí absolventy se zahraničními univerzitami.“

Informace o programu Lékařská elektronika a bioinformatika naleznete na stránce bio.fel.cvut.cz.

---

22. 5. 2019; Svět balení

Zavedení RFID pro všechny obaly by bylo příliš nákladné

Marek Jancák vedoucí výroby vozů společnosti ŠKODA AUTO

Výrobní závod společnosti ŠKODA AUTO v Kvasinách zavedl inovativní projekt dProdukce, který je součástí výroby v rámci principů Průmyslu 4.0. "Jde o komplexní systém, který zahrnuje procesy od vývoje

vozu přes projektování až po výrobní proces a proces řízení," říká Marek Jancák, vedoucí výroby vozů společnosti ŠKODA AUTO. Digitalizace tak vstupuje hlouběji do procesu výroby vozu a v budoucnosti možná dojde i na obaly.

Výrobní závod v Kvasinách je prvním provozem společnosti ŠKODA AUTO, kde se nedávno v rámci digitalizace montáže zavedl projekt dProdukce.

Základní prvek tvoří interaktivní a vizualizační panely, díky nimž má každý pracovník na lince přístup k důležitým dokumentům zpracovaným v digitální podobě. Prostřednictvím interaktivního menu mají zaměstnanci na jednom místě dostupné informace pro správnou orientaci na pracovišti, v pracovních postupech a montážních návodech. Projekt dProdukce se skládá ze čtyř hlavních oblastí: Vizualizace komplexity; Digitální týmová práce; Digitální systém kvality a Digitální výrobní dokumentace. Zaměstnanec s těmito systémy aktivně pracuje přes interaktivní panel, dále mu k práci napomáhají panely vizualizační.

Svět balení:

- Jaké jsou hlavní cíle projektu digitalizace?

Marek Jancák:

Společnost ŠKODA AUTO si zakládá na široké nabídce výbav a modelů. Projekt digitalizace je jedním ze základních pilířů efektivního a bezchybného výrobního procesu. Projekt dProdukce umožní vyšší komplexitu produktu při trvale rostoucích požadavcích na kvalitu od našich zákazníků. Tento projekt povede k dalšímu rozvoji a vyšší kompetenci závodu Kvasiny a jeho přibližně 9000 zaměstnanců.

Svět balení:

- Co tvoří podstatu digitálního projektu?

Marek Jancák:

Základem systému je dotyková obrazovka se čtečkou zaměstnaneckých karet. Díky tomu má každý zaměstnanec rychlý přístup ke všem potřebným informacím, které nyní nemusí být v tištěné podobě. Jde o pracovní postupy, montážní návody či evidenci řady úkonů. Systém funguje obousměrně a umožňuje pracovníkům nejen čtení informací, ale i jejich zadávání s podporou automatické autorizace a přiřazení ke konkrétnímu vozu. Samozřejmostí je vícejazyčná podpora. Významným benefitem je náhrada papírových pracovních návodů, které se dosud musely při každé změně znovu vytisknout a umístit na linku. Nový systém vše přehledně zobrazuje v aktuální podobě nejen v textové verzi, ale i s pomocí 3D obrázků nebo videonávodů, které napomáhají v zaškolení především zahraničních pracovníků. Hlavním přínosem je úspora času a omezení rizika chybovosti při práci na montážní lince.

Svět balení:

- Promítne se projekt dProdukce do fungování logistiky a do oblasti packagingu?

Marek Jancák:

Logistika je už z větší části digitální, při vysoké komplexitě dílů by to ani jinak nešlo. Bavíme se o stovkách tisíc položek, které denně projdou našimi sklady. Vztah k výrobě, která je od tohoto okamžiku kompletně digitalizovaná, přinese jasné výhody. To znamená, že jak zpětná vazba z výroby může ovlivňovat toky v logistice, tak logistika může při preferenci určitých směrů ovlivňovat výrobu. Toto by do budoucna mělo probíhat automaticky.

Svět balení:

- Přistoupíte také k digitalizaci obalů?

Marek Jancák:

Digitalizace obalů je ohromné téma v rámci logistiky, ale naráží to na jednu věc, a to jsou náklady. Množství obalů, které máme, z toho bohužel mnoho jednorázových, generuje počty v řádech stovek milionů. A vybavit všechny obaly, palety a komponenty čipy RFID je nesmírně nákladné.

Svět balení:

- Ale náklady na tuto identifikaci stále klesají…

Marek Jancák:

Existují start-upy, které pracují na laciné technologii. Může jít o samolepku, kterou nalepíte kamkoliv a lze ji i vytisknout a zastává některé funkce RFID. Pokud se podaří zjednodušit a zlevnit některou z podobných technologií, bude to průlom pro logistiku.

Svět balení:

- Ale některé obaly už máte identifikované, například ty, které jdou do automatického skladu malých dílů.

Marek Jancák:

Je to součást specifikace dodávky, takže o těchto obalech samozřejmě víme vše. Obalové hospodářství s prázdnými obaly a pohyb těchto obalů však kompletně digitalizován není. Přitom jde o velmi podstatnou záležitost.

Svět balení:

- Jak inventarizujete obaly mimo haly?

Marek Jancák:

V tomto případě testujeme drony, pomocí nichž se snažíme dělat inventarizaci zejména prázdných obalů. Při jednom přeletu dokáží spočítat, kolik je palet na daném místě.

Svět balení:

- S obalovým hospodářstvím a jeho strukturou souvisí množství komponent, které jdou do výroby. Budete pokračovat ve vyčleňování některých výrobních kroků?

Marek Jancák:

ŠKODA AUTO neustále prověřuje veškeré možnosti, které se týkají hloubky výroby, a vede o tom diskusi se svým sociálním partnerem. Pokud by k něčemu takovému mělo dojít, vyžaduje to vždy důkladnou přípravu.

Svět balení:

- Jak je nové digitální řešení dProdukce propojeno se systémy WMS či MES?

Marek Jancák:

Digitální řešení pro výrobu je vlastně nadstavbou či zastřešením existujících systémů - jak logistických, tak řídících ve výrobě. Představuje tak správný interface nejen pro specialisty, ale pro každého člověka na montážní lince.

Svět balení:

- Do budoucna chcete využívat big data, která bude systém dProdukce přinášet. K jakému účelu to bude?

Marek Jancák:

Big data v našem měřítku mají dva rozdílné aspekty: Víme přesně, jakého druhu jsou a co znamenají. Nevýhodou je, že nejsou až tak big, jak jsme zvyklí z vnějšího života, kde data o uživatelích sbíráte po milionech. Nicméně když se podíváme na tu část, pomocí které se registrují pří mo pracovníci k určitým operacím, umožní nám to například řídit rotaci pracovníků, což by mělo zabránit jednostranné fyzické či psychické zátěži. To má výhodu nejen pro ochranu zdraví, ale také pro kvalitu výroby. V případě nasazení umělé inteligence můžeme sledovat, jak úspěšné jsou jednotlivé operace. Nikoliv jednotliví lidé, protože nám nejde o špehování. Je pro nás důležité vědět, že konkrétní operace na montážní lince může dělat větší problémy než jiná, můžeme se potom ptát, proč výroba v pondělí jde lépe než ve středu, proč večer lépe než ráno. Otvírá se obrovská škála možností.

Svět balení:

- Nakolik jsou pokročilé strojové algoritmy nebo umělá inteligence už součástí výroby?

Marek Jancák:

Je třeba říci, že umělou inteligenci v řízení výroby zatím nepoužíváme. Příležitosti k nasazení se však otvírají například v oblasti prodeje nebo optimalizace zakázek, kde takové projekty už běží. Jsme na začátku a spuštěním dProdukce teprve přistupujeme ke sběru dat a vyhodnocování. Z toho se - předpokládám - vyvine i mnoho nového, co nám do budoucna zjednoduší projektování procesů ve výrobě a logistice. Svět balení:

- Proč byly pro dProdukci vybrány právě Kvasiny a kolik projekt celkově stál?

Marek Jancák:

Celkové investice do zavedení nového projektu dosáhly přibližně 33 milionů korun. Po vyhodnocení fungování nového systému v praxi bude dProdukce zavedena také do dalších výrobních závodů společnosti ŠKODA AUTO. Kvasiny jsou považovány za jeden z nejmodernějších výrobních závodů v celém odvětví, i proto padla první volba právě na tento provoz. Dalším důvodem je skutečnost, že daná výrobní linka, na které vznikají modely Kodiaq a Superb, patří k nejkratším v automobilce. Skládá se z 56 taktů vyžadujících kolem 5000 operací, a proto zde bylo zavedení nové technologie prioritní. Před spuštěním projektu dProdukce bylo nutné na montážní linku umístit 50 dotykových obrazovek a 100 standardních. Přípravy zahrnovaly kromě zaškolení přibližně 800 zaměstnanců linky také instalaci 19 kilometrů nového elektrického vedení, 200 zásuvek a 2‚5 tuny potřebného elektronického zařízení.

Svět balení:

- Před necelými dvěma lety jste v Kvasinách otevřeli automatizovaný sklad malých dílů, které jsou skladovány v KLT boxech. Chystáte nějaké další inovace v oblasti logistiky a packagingu?

Marek Jancák:

Logistika je vedle svařovny druhým nejvíce automatizovaným provozem ve výrobě vozů. Kromě automatických skladů úspěšně využíváme autonomní systémy pro dopravu dílů a materiálu ze skladů k výrobním linkám. V pilotní fázi testujeme i robotické systémy s vlastní inteligencí. Velký potenciál skýtá možnost automatického řízení dodávek a objednávání dílů. Testujeme rovněž zmíněné drony a nové pick by systémy a videomapping.

---

Packaging pro automotive stále naráží na mnoho překážek a výzev. Pořád lze mnohé zdokonalovat. Oproti potravinářskému průmyslu v našem případě obal výrobek neprodává, jeho design cílíme na funkčnost v procesu.

Tomáš Krejčí packaging specialist Magna Exteriors (Bohemia)

Stručný životopis

Studia

Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze.

Kariéra

Svoji kariéru ve společnosti ŠKODA AUTO začal ve vývoji, podstatnou část svého profesního života však spojil s výrobou vozů. V rámci koncernu VW byl rovněž zodpovědný za první náběh výroby v Indii - v dceřiné společnosti ŠKODA AUTO v závodě v Aurangábádu. Nyní se svým týmem přímo zodpovídá za více než 20 000 zaměstnanců v tuzemských závodech a za koordinaci výrob vozů značky ŠKODA celosvětově.

---

20. 5. 2019; Automa

Finále jarní Robosoutěže FEL ČVUT v Praze má tři vítěze

V pátek 26. dubna 2019 skončilo třídenní finálové klání Robosoutěže ČVUT pro žáky z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Z konečného počtu 110 týmů, které navzdory těžké úloze zvládly nasadit do soutěže svůj originální lego robot, vzešli tři vítězové. Tím ale letos soutěž nekončí - nejlepší roboty a jejich tvůrci se znovu utkají 23. června na festivalu Maker Faire Prague, před ještě širším publikem.

Finále letošní Robosoutěže pro druhý stupeň ZŠ a odpovídající třídy víceletých gymnázií se pro ohromný zájem muselo konat ve třech dnech, z každého vzešel jeden vítěz: - ve středu 24. dubna 2019 zvítězil tým Maniaci ve složení Jan Winzig, Niko Sharma a Anna Winzigová ze Stanice techniků DDM hl. m. Prahy, - ve čtvrtek 25. dubna 2019 se vítězem stal tým Vrakoslav ve složení Jan Doležil, Adam Hendrych a Filip Hošek z Masarykova klasického gymnázia v Říčanech u Prahy.

- v pátek 26. dubna 2019 na stupni vítězů stanul WZM Team z Gymnázia Zlín ve složení Lukáš Zuzaník a Jakub Frgal.

Roboty měly za úkol v časovém limitu 90 s zcela samostatně přesunout, popř. roztřídit co nejvíc barevných kostek rozmístěných na soutěžní ploše do předem definovaných skladišť. "Soutěžní úkol byl letos poměrně těžký a mnoho přihlášených týmů vzdalo účast ještě před startem," komentoval událost Martin Hlinovský, hlavní organizátor Robosoutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT v Praze. "Zvítězily ty týmy, které dobře promyslely strategii i design a dokázaly naprogramovat roboty tak, aby se eliminovala náhoda a chyby senzorů."

Robosoutěž ČVUT je každý rok rozdělena podle věkových kategorií do dvou částí - na jarní a podzimní. Roboty z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií si tedy letos budou moci mimořádně zasoutěžit ještě jednou, a to před mnohem širším publikem - na festivalu novodobých kutilů Maker Faire Prague, který se koná 22. a 23. června v Praze na Výstavišti. Speciální exhibice Robosoutěže, kterou uspořádá tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT v Praze ve spolupráci se společností Kingston Technology, nabídne nové atraktivní souboje a inspiraci pro další mladé fanoušky robotiky.

---

20. 5. 2019; Radiožurnál

1 kg je ode dneška o něco těžší

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka

1 kg je ode dneška o něco těžší. Oficiální vědecká definice základní jednotky hmotnosti se zatím odvozovala od etalonu, uchovávaného ve francouzském městě /nesrozumitelné/ . Nově ji bude definovat základní přírodní konstanta.

Zdeněk NOVÁK, redaktor

Novou definici vědci schválili na mezinárodní konferenci loni v listopadu. Přesná hodnota kilogramu se teď odvozuje od Plankovy konstanty, jedné ze základních konstant kvantové fyziky. Důvod změny vysvětlil profesor fyziky z českého Vysokého učenítechnického Petr Kulhánek.

Petr KULHÁNEK, profesof fyziky z ČVUT

Etanol musel procházet různými čistícími procedurami, takže za posledních 50 roků se změnila jeho hmotnost o celých 50 µg.

Zdeněk NOVÁK, redaktor

To je zhruba jedno zrnko písku. U přesných měření takovýto rozdíl nebyl dál udržitelný. Pro běžný život, například při obvyklém nakupování, však nová definice nic nemění. Zdeněk Novák, Radiožurnál.

---

20. 5. 2019; 21. století

Co dokážou superpovlaky českých vědců?

Vyvinout superpovlak, který významně sníží tření sou

částek strojů, prodlouží tak jejich životnost a ušetří za mazadla? Přesně takový cíl si stanovili vědci z ČVUT ve spolupráci s tuzemskými strojírenskými podniky.

A jak se zdá, jsou na nejlepší cestě k jeho dosažení.

Tým profesora Tomáše Polcara z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT chce vyvinout speciální tenkou vrstvu, která by dokázala výrazně snížit tření. Posloužit by to mohlo kupříkladu při obrábění tvrdých kovů nebo v automobilovém průmyslu, kdy by se snížilo tření pístu v motoru, a tudíž i spotřeba oleje.

KDO MAŽE, TEN JEDE!

ALE JDE TO I JINAK...

Ať už si v souvislosti s třením představíme převodovku, ložisko nebo obráběcí stroj, vždy se jedná o procesy, u kterých je žádoucí tření snížit, aby se snížila opotřebovanost materiálu, spotřeba pohonných hmot, olejů či dalších nákladů.

Podle vedoucího výzkumu je výborným příkladem automobil, do kterého je nutno dolévat motorový olej, aby se snížilo tření a chladily se povrchy v převodovce. Pokud se začnou vozy obohacovat o nově vznikající vrstvičku, dosahující tloušťky jediného mikronu (čili asi 50krát tenčí než standardní lidský vlas), mohlo by se nežádoucí tření snížit natolik, že by se motorový olej mohl stát minulostí.

Že jde o vskutku zajímavý a bezesporu užitečný projekt, dokazuje i skutečnost, že Polcarův tým obdržel stomilionový grant na pětiletý projekt výzkumu a vývoje tohoto takzvaného superpovlaku.

ODOLÁ EXTRÉMNÍM TEPLOTÁM

Při obrábění oceli nebo kvalitní slitiny dochází ke vzniku extrémních tlaků a teplot, dosahujících až tisíc stupňů Celsia. Je proto nutné využít materiál, který takovým podmínkám dokáže odolávat, a ještě k tomu chránit nástroj a snižovat tření.

Tato nanovrstva zatím vzniká na monitorech za pomoci počítačové simulace, přičemž se vědci snaží ideálně navrstvit atomy, a vytvořit tak speciální nanokompozit.

Polcarův tým se pokusí přidat do vrstvy ideální prvek v podobě stříbra či vanadu, který bude pronikat na povrch a tam tvořit extrémně tenkou mazací vrstvu tekutého oxidu vanadu. Běžný lubrikát tak bude nahrazen něčím, co se na lubrikant mění až při vysokých teplotách, přesahujících 700 °C.

Až bude tenký superpovlak poskládán z atomů různých látek do požadované podoby virtuálně, přijde čas jeho skutečné výroby v zařízení na takzvané magnetronové naprašování. Pak už bude následovat testování v ostrém provozu, o které se postará společnost Hofmeister.

Ta superpovlaky vyzkouší na obráběcích strojích a následně se pokusí zvýšit jejich účinost pomocí laseru, který uzpůsobí povrch stroje superpovlaku, a zkvalitní tak jeho přilnavost. Klíčem k úspěchu by měla být tzv. studená ablace ve formě slabého laserového paprsku, odtavujícího či odpařujícího několik mikrometrů tenkou vrstvu z testovaného materiálu, přičemž na něm laser vytvoří speciální strukturu.

SE SUPERPOVLAKY KE HVĚZDÁM?

Superpovlaky by nemusely hrát významnou roli jen na planetě Zemi. Těšit by se z teto novinky mohl i kosmický průmysl, pro který je důležité třeba obrábění slitin titanu nebo kompozitových materiálů. To jsou podle zástupce společnosti Hofmiester Pavla Kožmína jen těžko obrobitelné materiály a trvanlivost břitu se při práci na nich počítá pouze v minutách.

Superpovlak by mohl zajistit náklady na obrábění trvanlivost dvojnásobnou, těchto materiálů a celý nebo i delší. Tím proces by byl snazší by se pochopitelně snížily a rychlejší.

---

20. 5. 2019; svetchytre.cz

Shoda akademiků i magistrátu: Praha se má do 5 let stát evropskou metropolí pro umělou inteligenci

Za pět let by Česko mělo disponovat pěti tisíci výzkumníky a vývojáři specializovanými na umělou inteligenci. Kromě toho ještě dalšími pěti sty absolventy se stejným zaměřením a každoročně padesáti novými firmami podnikajícími v této oblasti. Právě to je cílem iniciativy prg.ai, pod níž se minulý týden podepsali zástupci ČVUT, Univerzity Karlovy, Akademie věd a pražskéhomagistrátu. Pokud se tento ambiciózní plán naplní, stane se z Prahy hlavní město evropské umělé inteligence.

Iniciativa prg.ai navazuje na Národní strategii umělé inteligence i evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. Praha se na podzim bude ucházet o jeden ze čtyř evropských hubů umělé inteligence, které by v tomto segmentu měly snížit současný náskok USA a Číny v této oblasti. Právě společná iniciativa akademických institucí, která ukazuje, že jsou schopny se mezi sebou domluvit, může hrát v rozhodování Evropské komise důležitou roli. Není tedy divu, že přímo na místě zaznělo i ujištění, že jde o iniciativu otevřenou dalším subjektům.

Mezi mluvčími na akci ovšem byli nejen akademici, ale i politici. Eurokomisařka Věra Jourová, jedna z nejvlivnějších žen v oblasti IT, vyjádřila potěšení z aktivity České republiky v oblasti umělé inteligence. "V tomto ohledu iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele," uvedla.

V centru evropské strategie při vývoji umělé inteligence bude podle ní kladen důraz na člověka a na to, aby tato technologie byla důvěryhodná. Právně by se ale umělá inteligence měla regulovat především aplikací stávajících norem, neměla by tedy vznikat nová legislativa. To je ostatně cesta, kterou se Evropská komise vydává i při regulaci online obsahu.

Právě mezinárodní přesah prg.ai považují iniciátoři za zcela zásadní. "Koncentrace špičkové vědy a výzkumu je klíčem k úspěchu v oblastech, jako je právě umělá inteligence, a je to i jedním z hlavních cílů Národní strategie umělé inteligence. Díky ní chceme především zapojit Česko do aktivit na evropské úrovni, a jsme proto rádi za všechny podobné iniciativy," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko, který měl přípravu klíčové strategie na starost.

Spoluzakladatel iniciativy prg.ai Michal Pěchouček z FEL ČVUT ambice Česka neskrývá. "Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském ekosystému AI. Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujete hlavně tu lidskou," vysvětlil. Důležité je i budování Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život.

A právě v tom by měl pomoci i pražský magistrát. Česká metropole v minulosti neuměla využít pozitivní přínos technologií pro rozvoj konceptu chytrého města, ale se vznikem prg.ai má nastat razantní změna. Propojení trojice akademických institucí s hlavním městem lze tedy považovat za historický milník.

Praha i další česká města získají tolik potřebný příliv odborníků, jejichž aktivity se v nadcházejících letech podepíší na růstu ekonomiky regionu i na ulehčení každodenního života obyvatel. "Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence. Přínos pro Prahu je tak v přílivu peněz i pokrokového know-how. Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách," uvedl primátor Zdeněk Hřib.

---

20. 5. 2019; odbornecasopisy.cz

FEL_Camp pro středoškoláky

Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu, naučí středoškoláky FEL_Camp Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Ve dnech 6. až 9. srpna se na stanové základně Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) v Temešváru u Orlické přehrady uskuteční první ročník tábora FEL_Camp. Středoškoláci za pomoci svých o něco starších kolegů již studujících FEL budou řešit různé zábavné úkoly z oblasti elektrotechniky a ICT v přírodním prostředí navozujícím extrémní situaci - ztroskotání v přírodě.

Tábor bude zakončen vystavením certifikátu o schopnosti přežít v postapokalyptické době a přestát náročné studium na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Organizátoři akce si připravili pro účastníky strhující příběh, kopírující možnou katastrofu.

Příběh začíná takto:

„Mayday! CA123 Mayday! Musíme nouzově přistát. Mayday! CA123 Mayday! Letadlo nelze... motor ... poloha...“

„Zachytili jsme nouzové volání letu CA123 směřujícího z Madridu zpět do České republiky. Na palubě letadla se vrací několikačlenný vědecký tým ČVUT, který na konferenci v Madridu oznámil převratné objevy v oblasti uchování energie a nízko příkonové datové komunikace. Na palubě se nacházejí i cenné vzorky…“

Mise je jasná: lokalizace trosek a záchrana přeživších

Jak ale postupovat v podmínkách, které neumožňují bezpečný let průzkumných letadel, vrtulníků, ani družicový průzkum a kdy vytipovaná oblast havárie je rozsáhlá a je potřeba sestavit a rozšířit záchranné týmy?

K zadání se vyjádřil tvůrce myšlenky a hlavní organizátor Zbyněk Kocur, který uvedl: „Účastníci FEL_Campu se budou muset naučit přežít v polních podmínkách, sestavit si vlastní zdroj energie, zapojit vlastní vysílače a pokusit se vyřešit i další úlohy. Našim cílem je motivovat studenty k tomu, aby lépe pochopili napojení různých elektronických systémů a jejich vzájemnou komunikaci. Základní principy jsou jednoduché, jen to chce se nebát, používat hlavu, mít nápady, trochu šikovnosti i štěstí.“

Registrace zájemců formou motivačního dopisu je možná do 30. května, kapacita akce je 20 osob.

Bližší informace a registrační formulář: https://camp.fel.cvut.cz

---

20. 5. 2019; denik.cz

Kilogram, jak ho známe, po 130 letech končí, říká teoretický fyzik Petr Kulhánek

/ROZHOVOR/ Dneškem, tedy 20. květnem 2019, začíná éra nové definice kilogramu a dalších jednotek. Naplní se tím rozhodnutí zástupců 60 zemí, kteří posunuli hmatatelnou minulosti 19. století do věku kvantové fyziky.

Jak byste tuto změnu, kdy vašimi slovy „kilo přestane být tím, co bylo“ představil obyčejným smrtelníkům?

Má kořeny v roce 1983, kdy se učinila podobná změna ohledně metru, kterou zná každý jako jednotku délky. Novodobá historie znamená jednu velkou potíž s kilogramem. Je to nesmírně citlivá záležitost, protože kilogram, jenž byl jako etalon uložený v Sèvres u Paříže, byl nejproblematičtější jednotkou.

Pročpak?

Kilogram musel procházet pravidelnými čisticími procedurami, přičemž bylo přesně určeno, jakými prostředky se to musí dělat. Jenže sebemenší ošetření jakkoli decentním hadříčkem znamená setření několika atomů, a v tu chvíli se nám kilogram mění před očima. Za necelé století tak „zhubl“ o 50 mikrogramů. To je neskutečný problém, protože při současné citlivosti měření to lze snadno poznat.

Vždyť jde o nepatrné hodnoty…

Zdánlivě. Takovéto snížení například znamená, že se hmotnost Země změnila o 10¹⁶ tun, což jsou obrovská čísla. A my nemůžeme připustit, aby Země měnila svoji hmotnost podle toho, jak otřeme hadříčkem náš etalon.

Takže k jaké definici kilogramu se svět přiklonil?

Nejpřirozenější bylo zafixovat gravitační konstantu, ta se ale ukázala jako nevhodná, protože je ze všech konstant nejméně známá. Proto se musela zvolit konstanta, která je měřitelná velmi přesně. Uvažovalo se o Avogadrově čísle nebo Planckově konstantě.

S ní to ale také bylo dramatické, protože požadavek z roku 2014 zněl, aby ji alespoň jeden instrument na světě změřil s minimální odchylkou od hodnoty, která se považuje za správnou. A o necelé tři roky později, den před uzávěrkou pro podání důkazů o úspěšnosti experimentu, zveřejnil Jon Pratt se svým týmem výsledek, jenž se do stanoveného kritéria vešel.

Její znalost se zpřesňovala řadu let. Šlo jen o to, jaké číslo zvolit, aby dopad na běžný život byl co nejmenší. Kvůli pečlivému výběru onoho čísla bylo stanoveno dvouleté přechodné období, kdy se prováděla precizní měření v Národním ústavu standardů a technologie v USA. Měřilo se do poslední chvíle před sdělením finálního čísla.

Dočetla jsem se, že přitom nejde o nějakou virtuální hodnotu, ale o fyzicky existující přístroj, který onu konstantu měří.

Je to hodně zajímavý přístroj, říká se mu Watt Balance. Ve skutečnosti je to kladkostroj, kde je na každé straně po jednom závaží, která se nepohybují, pokud jsou v rovnováze. Tady je ale záměrně jedno těžší než druhé a dorovnává to supravodivý magnet, který způsobuje křehkou rovnováhu. A právě v supravodivosti vystupuje Planckova konstanta, takže toto zařízení funguje pro její měření.

Od ní se ode dneška bude odvozovat definice kilogramu?

Každá konstanta má nějakou jednotku, třeba u rychlosti je to metr za sekundu, takže když máme sekundu, můžeme dopočítat metr. V Planckově konstantě existuje kombinace obsahující kilogram, takže z principu ho z ní lze dopočítat. Když ji ale 20. května 2019 zafixujeme, nebude už možné strojem měřit Planckovu konstantu, protože je předem daná. Naopak jeho pomocí bude možné zjišťovat detailně, kolik „váží“ kilogram, který jsme si takto zvolili.

PROF. PETR KULHÁNEK

* Narodil se 9. ledna 1959 v Praze, absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. V roce 2005 se stal profesorem aplikované fyziky na ČVUT.

* Je členem oborové rady GA akademie věd, Mezinárodní astronomické unie, České astronomické společnosti. Založil sdružení Aldebaran Group for Astrophysics.

* Je koordinátorem vývoje 3D programového balíku PIC, autorem jádra balíku, částicových a polních solverů. Zabývá se numerickými simulacemi, teorií plazmatu, zejména vlnami v plazmatu, turbulencemi a nestabilitami.

* Je autorem více než 100 prací ve vědeckých časopisech a vystoupení na mezinárodních konferencích, spoluautorem šesti knih, např. Astronomie a fyzika na přelomu tisíciletí I a II či Úvod do teorie plazmatu.

Platí Prattova slova, že to bude „pro všechny a navždy“?

Je i není to pravda. Platí, že pro všechny a navždy je to definice. Napořád máme Planckovu konstantu danou konkrétním číslem a jednou provždy z ní můžeme odvodit, kolik je ten správný kilogram, ale každý si to může dělat po svém. Už není třeba dělat kopie etalonu ze Sèvres. Někdo může zopakovat americký Watt Balance, jiný zkusit další experiment, v němž vystupuje Planckova konstanta.

Je to z hlediska fyziky zásadní průlom?

Určitě ano, problémy s kilogramem se totiž zanesly i do dalších jednotek. Stará definice ampéru jako jednotky proudu říká, že když vezmeme dva nekonečné vodiče zanedbatelného průřezu ve vzdálenosti jeden metr a působí na ně síla 2.10-7 newtonu, protéká jimi proud jednoho ampéru. To jsme se všichni učili na střední škole, ačkoli jde o definici podezřelou od samého počátku. Nikdy nemůžete mít nekonečné vodiče, a kdyby měly zanedbatelný průřez, nepoteče jimi žádný proud. Jakmile hovoříme o síle, je v newtonu obsažený kilogram. Redefinicí kilogramu se tak mění definice Ampéru a stejně tak můžeme mluvit o molovém množství, kde se také projevuje hmotnost. Nadpoloviční většina jednotek je ovlivněna kilogramem, a proto bylo nutné udělat zásadní řez, zrušit kilogram a nahradit ho fixací Planckovy konstanty a dále zafixovat další přírodní konstanty a definovat pomocí nich ampér či kelvin.

Můžeme to brát jako příklad toho, že se jinak rozhádaný svět dokázal na něčem dohodnout a dospět k všeobecně přijatému závěru?

Nepochybně. Ještě před šesti lety byly dohady a spory obrovské, nebylo jasné, která konstanta se zafixuje, takže konečná shoda je velké vítězství.

Černé díry a kvantový internet

Další takové vítězství je fotografie černé díry, což je objekt, kterých je v Mléčné dráze kolem sta milionů. Tahle zvěčněná ovšem váží jako 6,5 miliardy Sluncí.

Desítky milionů černých děr, které se vyskytují v naší galaxii, mají hmotnost srovnatelnou s hvězdami. Pak jsou obří díry, které jsou v centrech galaxií, říká se jim galaktické černé díry nebo veledíry. Ta, jejíž snímky obletěly svět, se nachází v centru galaxie Messier 87 v souhvězdí Panny, tedy mimo naši galaxii. My ovšem máme také svoji veledíru, která má hmotnost čtyř milionů Sluncí. Její snímek ale ještě nebyl zveřejněn.

Jak se povedlo tak vzdálený objekt vyfotografovat?

To je na celé věci nejdůležitější. Nešlo až tak o obrázek černé díry, respektive jejího bezprostředního okolí, ten už známe z minulosti. Tady jsme se ale dostali nejblíž, jde o rozlišení 42 miliontin obloukové vteřiny. Radioteleskopy celého světa se spojily do jednoho obrovského přístroje, celoplanetárního teleskopu, říká se tomu dalekohled pro pozorování horizontu událostí. Kdybych vedl mediální kampaň kolem této události, nekladl bych důraz na snímek okolí černé díry, ale na dosažení toho fantastického rozlišení, které nemá v historii obdoby.

I když platí, že o hmotě v černé díře nelze získat žádné informace, protože kvůli gravitaci ji žádný objekt nemůže opustit?

Z černé díry skutečně nemůže nic utéct, ale její okolí je nesmírně bouřlivé, jde o akreční disk, plazmatický útvar s nabitými částicemi, který generuje magnetická pole a neuvěřitelně intenzivně svítí. V černé díře se nic neděje, ale její okolí je mimořádně aktivní a častokrát je to nejživější zdroj elektromagnetického záření v širokém okolí, takže je určitě zajímavé je pozorovat. Technika spojení radioteleskopů zároveň umožní sledovat mezihvězdnou chemii, organické molekuly v mlhovinách a řadu dalších věcí. Tohle je jen počátek.

Čeho?

Jsme svědky fascinujících projektů, staví se Square Kilometre Array, což je soustava radioteleskopů, která vznikne v Jihoafrické republice a Austrálii o sběrné ploše ekvivalentní jednomu čtverečnímu kilometru. Možnosti takového přístroje jsou grandiózní, možná zachytíme první gravitační vlny ze samého počátku vesmíru. Připravuje se obří stavba interferometru LISA ve vesmíru, který má zahájit činnost v roce 2034, jde o tři sondy, jež budou měřit gravitační vlny extrémně dlouhých vlnových délek. To jsou programy, které jsme si před čtvrt stoletím vůbec nedokázali představit.

Zaujala mě také zpráva, že se vědcům z Přírodovědecké fakulty Palackého univerzity v Olomouci podařilo experimentálně ověřit kontrolovanou teleportaci Q bitů, což by mohl být základní kámen ke kvantovému internetu. To je budoucnost?

Souvisí to s úžasnou záležitostí současnosti, a to zahájením prodeje prvních kvantových počítačů, které jsou založeny na naprosto jiných principech než ty klasické. Umožní například simulaci molekuly DNA. Teď se hledají různé aplikace včetně internetového propojení. Na olomoucké univerzitě je oddělení kvantové optiky, které je jedno z nejlepších na světě. Kde jinde, než u odborníků, jako je Miloslav Dušek nebo Zdeněk Hradil, by se měla rodit budoucnost?

---

19. 5. 2019; vedavyzkum.cz

Praha chce přitáhnout experty na umělou inteligenci

Praha se má do pěti let stát centrem umělé inteligence. Zaslouží se o to iniciativa prg.ai, kterou tvoří akademické instituce, magistrát i české firmy. Ročně by Praha mohla vyprodukovat až pět set odborníků na umělou inteligenci. Na tom se mají podílet i pražské vysoké školy.

ČVUT v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd ČR spojily síly s hlavním městem v iniciativě prg.ai, která podpoří špičkovou vědu a výzkum v oblasti umělé inteligence (AI). Iniciátoři plánují přilákat do Česka světové vědce, rozšířit základnu českých AI talentů a pomoct vzniku nových technologických firem a startupů. Díky prg.ai se Praha může v dohledné době stát centrem umělé inteligence evropského významu. Kromě pražského magistrátu podporují tuto unikátní iniciativu vláda i významné soukromé společnosti.

V horizontu pěti let by se Česká republika měla pochlubit pěti tisíci AI výzkumníky a vývojáři, pěti sty AI absolventya každoročně padesáti novými firmami v nejmodernější technologické oblasti, která hýbe globální ekonomikou a společností. Cíle iniciativy prg.ai, pro kterou se spojily špičky české akademie, nejsou menší než konkurovat evropským centrům umělé inteligence. Už dnes jen pražské vysoké školy absolvuje ročně více než sto AI odborníků, což je více než v kanadském Montrealu, který je kvalifikovanou pracovní silou v oboru AI proslavený. A během několika let to má být díky prg.ai násobně víc.

Iniciativa prg.ai navazuje na Národní strategii umělé inteligence i evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti.

„Jsem potěšena, že Česká republika začíná být tak aktivní v oblasti umělé inteligence - technologii, která formuje budoucnost. Evropa chce využít potenciálu umělé inteligence tím, že vytvoří konkurenceschopné technologie, kterým lidé mohou věřit. Abychom toho dosáhli, potřebujeme všechny pomocné ruce. V tomto ohledu iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele,“ uvedla evropská komisařka Věra Jourová, která se účastnila i slavnostního zahájení činnosti spolku ve čtvrtek 16. května.

„Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému,“ říká spoluzakladatel prg.ai Michal Pěchouček z FEL ČVUT v Praze. „Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život. Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujete hlavně tu lidskou,“ dodává.

Česká metropole v minulosti neuměla využít pozitivní přínos technologií pro rozvoj konceptu chytrého města, ale se vznikem prg.ai má nastat razantní změna. Propojení trojice akademických institucí s hlavním městem lze tak považovat za historický milník. Praha i další česká města získají tolik potřebný příliv odborníků, jejichž aktivity se v nadcházejících letech podepíší na růstu ekonomiky regionu i na ulehčení každodenního života obyvatel.

Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy k projektu dodává: „Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence. Díky tomu máme příležitost propojovat v Praze špičkové odborníky od nás i ze zahraničí a vyvíjet moderní nástroje s vysokou přidanou hodnotou. Přínos pro Prahu je tak v přílivu peněz i pokrokového know-how. Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách.“

Cílem prg.ai je spolupráce napříč akademickým prostředím i průmyslem a podpora českého byznysu. „Jde o budování komplexního ekosystému, jehož základními kameny jsou koncentrace excelentního základního a aplikovaného výzkumu, jeho přenášení do praxe, firem a budování startupů, úspěšná aplikace AI v průmyslu a mezinárodní spolupráce,“ říká rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček. Iniciativa se proto opírá i o domácí technologické firmy. Pro Avast, Seznam, či Socialbakers totiž umělá inteligence hraje stále důležitější roli. „S fakultami, výzkumnými centry a jednotlivými členy prg.ai již delší dobu aktivně spolupracujeme, protože chceme podporovat excelentní výzkum, kvalitní vědce a IT vzdělávání. V Česku máme talentované lidi a jsem rád, že prg.ai chce naplnit jejich potenciál. To, věřím, povede k většímu zájmu o studium počítačových věd a umělé inteligence i k tomu, že tu bude vznikat špičková věda uplatnitelná v praxi,“ říká Ondřej Vlček, nastupující CEO firmy Avast.

Právě s českými podniky plánuje iniciativa aktivně spolupracovat na rekvalifikaci a vytváření AI pracovních míst, přípravě a implementaci inovačních strategií a zavádění pilotních projektů. Vedle spolupráce se zavedenými firmami si iniciativa klade za cíl zvýšit počet startupů založených na prg.ai univerzitách a ústavech. Zaměří se proto na inkubaci vysokoškolských projektů, jejich financování a navazování transparentní spolupráce. Pro integraci do regionálních a světových sítí hodlá prg.ai úzce spolupracovat s dalšími AI centry v Česku, EU, Švýcarsku, Izraeli a Severní Americe. „Rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center je jednou z klíčových aktivit Akademie věd,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. „Je to totiž skutečně efektivní a ověřený prostředek, jak Českou republiku nejen posunout na evropskou špičku během relativně několika málo let, ale stabilně ji tam i udržet,“ dodává.

Pro zvýšení povědomí o přínosech umělé inteligence a jejích etických, právních a ekonomických aspektech chce prg.ai aktivně podporovat veřejnou diskuzi a vzdělávání. V přípravě je vedlejší volitelná specializace prg.ai Minor, kterou si budou moct zapsat studenti různých technických i netechnických oborů jak na UK, tak na ČVUT. „Mezi jednu z nejdůležitějších rolí univerzit bezesporu patří spojovat a propojovat různé vědní oblasti. Jsem velmi rád, že Univerzita Karlova svou aktivní účastí v projektu prg.ai k tomuto propojování přispěje nejen v Praze, ale i v celé České republice. Je nepochybné, že konkrétních dopadů prg.ai bude celá řada, ale už teď velmi konkrétně profilujeme např. péči o etické standardy při vývoji technologií umělé inteligence a velkou pozornost věnujeme i podpoře prostupnosti bakalářských studijních programů v oblasti AI,“ uzavírá rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

---

19. 5. 2019; novinky.cz

Praha jako kolébka umělé inteligence? Stát se tak má do pěti let

Praha se má do pěti let stát mezinárodním centrem technologií umělé inteligence (AI). Docílit toho chce iniciativa prg.ai, za kterou stojí České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), Univerzita Karlova (UK) a Akademie věd ČR spolu s hlavním městem Prahou. Zástupci projektu tento týden na setkání v Praze zahájili jeho činnost. Každý rok by z různých zdrojů chtěli získat kolem 50 milionů korun na podporu vědy a výzkumu v umělé inteligenci.

'Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému,' řekl spoluzakladatel prg.ai Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Díky projektu by se podle organizátorů prg.ai měl mimo jiné zvýšit počet absolventů pražských vysokých škol v umělé inteligenci, které nyní ročně vystuduje přibližně stovka lidí. V horizontu pěti let by jich mělo být zhruba 500, každý rok by mělo vzniknout kolem 50 nových firem a v ČR by mělo působit 5000 AI vývojářů a výzkumníků.

Nová pracovní místa

S českými podniky chce projekt spolupracovat na rekvalifikaci a vytváření pracovních míst v souvislosti s rozvojem umělé inteligence. Vedle toho má za úkol zvýšit počet start-upů na ČVUT a UK. Zaměří se proto i na podporu vysokoškolských projektů.

Peníze chtějí zástupci prg.ai získat od pražského magistrátu, české vlády, Evropské unie a od soukromých podporovatelů. 'Naším cílem je posbírat přibližně 50 milionů korun ročně a ty použít pro financování programů, které jsou v rámci projektu prg.ai,' řekl Pěchouček. Za pět let by tak zástupci iniciativy postupně rádi získali čtvrt miliardy korun.

'Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život,' řekl Pěchouček. Podle primátora Zdeňka Hřiba může Praha díky projektu zbohatnout a zmodernizovat se. 'Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence,' uvedl. 'Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách,' dodal.

Podpora veřejné diskuze i vzdělání

Pro zvýšení povědomí o přínosech umělé inteligence a jejích etických, právních a ekonomických aspektech chce prg.ai podporovat veřejnou diskuzi a vzdělávání. Pro zájemce o studium na UK i ČVUT připravuje vznik vedlejší volitelné specializace prg.ai Minor.

Iniciativa navazuje na Národní strategii umělé inteligence i evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. Na slavnostním zahájení ji uvítala mimo jiné evropská komisařka Věra Jourová. Kromě EU hodlá prg.ai spolupracovat s dalšími centry umělé inteligence ve Švýcarsku, Izraeli nebo Severní Americe.

---

18. 5. 2019; karlovarskenovinky.cz

Celosvětový úspěch elektrotechniků ze SPŠ Ostrov

Studenti Střední průmyslové školy Ostrov uspěli na finále studentské středoškolské odborné soutěže "The Beijing Youth Science Creation Competition 2019" konané v Číně.

Těsně před zahájením státních maturit se z finále studentské středoškolské odborné soutěže "The Beijing Youth Science Creation Competition 2019" konané ve dnech 23. - 29. března v Pekingu vrátil se stříbrnou medailí student 4. ročníku oboru Elektrotechnika Střední průmyslové školy (SPŠ) Ostrov Vladimír Veselý.

Krom toho byl také požádán, aby o svém zařízení na měření CO2 v místnosti připravil prezentaci pro odborný seminář pořádaný Zhilin Law Firm k umělé inteligenci a duševnímu vlastnictví pro cca 60 účastníků z řad odborné i laické veřejnosti a několika firem. Následně se zapojil do panelové diskuse, kde odpovídal zejména na dotazy ohledně motivace talentovaných studentů, systému podpory neformálního vzdělávání apod.

Studenti byli do Číny pozváni na základě spolupráce Českého svazu vědeckotechnických společností (ČSVTS) s Čínskou a Pekingskou asociací pro vědu a techniku (BAST), která letos pořádala již 39. ročník výše zmíněné soutěže. ČSVTS podpořila možnosti podpořit talentované středoškoláky - zabezpečit a financovat jejich účast na akci, ale výběr studentů by však nebyl možný bez spolupráce s organizátory Středoškolské odborné činnosti (SOČ) a Asociací pro mládež, vědu a techniku (AMAVET).

A kudy Vladimíra vedla cesta za celosvětovým úspěchem, když ve svém oboru obstál v konkurenci reprezentantů z 13 zemí světa?

Před více než rokem svůj nápad na přístroj, který by měřil množství CO2 v místnosti, spolu se svým spolužákem ze třídy Matyášem Hlivákem prezentoval na soutěži Hackathon pořádané Českými radiokomunikacemi. Nápad se zalíbil, ale bylo třeba dopracovat některé technické finesy. Po poradě s vyučujícími odborných předmětů se pustili do práce a rozhodli se zkusit se zařízením uspět v SOČ - desítky hodin práce nad výpočty, nákresy, při sestavování komponentů, proměřování, o sepisování a rýsování průvodní dokumentace nemluvě… a to vše doma i ve škole ve volném čase. Úsilí se vyplatilo - suveréně postupovali jednotlivými koly až do celostátního finále, kde v kategorii Elektrotechnika, elektronika a telekomunikace obsadili krásné druhé místo. Jejich projekt byl na základě doporučení odborné poroty zároveň vybrán do širší nominace na zahraniční soutěže. Do světa se nakonec vypravili spolu s dalšími 1č reprezentacemi, které šíří věhlas českých mozků od Bulharska, přes Švýcarsko, USA až do daleké Číny.

Jaká byla kritéria výběrové komise?

Při posuzování kladla důraz především na pohotovou, jasnou a entuziastickou prezentaci jednotlivých soutěžících, společenský dopad práce a kvalitu vyjadřování v jazyce anglickém. Když se v říjnu chlapci dozvěděli o své nominaci, byli šťastní, ale pocity měli smíšené.

"Do dnešního dne jsme se zaměřovali především na technickou stránku projektu. Chceme, aby naše zařízení ještě zvládalo měření vlhkosti vzduchu, teploty, potřebujeme dořešit otázku ukládání dat na internetu, napájení atd.," komentoval Matyáš Hlivák a Vladimír Veselý pokračoval, "zaujali jsme, s Čínou jsme vůbec nepočítali, ale máme před sebou ještě hodně práce, musíme se zaměřit např. i na možnosti obchodního využití, celá prezentace v angličtině je postavena zcela jinak, než jsme zatím zažili."

I když jsou kluci velmi samostatní, srší nevyčerpatelným tvůrčím elánem, bez kvalitního technického zázemí a odborných konzultací s vyučujícími by se neobešli, a právě to jim poskytuje jejich alma mater - Střední průmyslová škola Ostrov. K tomu si přidejte úzkou spolupráci s regionálními zaměstnavateli, co možná nejčastější kontakt s výrobou, intelektuální a laboratorní zázemí nejen na SPŠ, ale i na FEL ČVUT Praha, maximální podporu volnočasových aktivit zaměřených na tvůrčí projekty studentů a máte výbušnou směs pro příští tvůrce pokroku, to vše by však nefungovalo bez kvalitního koncepčního teoretického základu získávaného při běžné výuce.

A jaké jsou postřehy Vladimíra Veselého ze samotné Číny?

"Na reprezentaci v zahraničí nás připravovali členové Alumni Scienttiae Bohemicae - bývalý účastníci zahraničních soutěží, a řekl bych, že dobře, když naše delegace v Pekingu získala hned tři medaile - dvakrát zlato a stříbro. Atmosféra soutěže byla vynikající. Navázali jsme nová přátelství, porovnávali úroveň a nápaditost svých prací s ostatními projekty. Je jen škoda, že nebylo více času na rozhovory s porotci, ale tak to na velkých soutěžích asi bývá. Trochu jsme pronikli do tajů vzdálené země, k čemuž nám samozřejmě pomohly návštěvy takových turistických atrakcí jako je Velká čínská zeď či Zakázané město, ale také naši průvodci - studenti čínských vysokých škol, kteří se nám s velkou péčí věnovali. A co říci závěrem? Přestože je neuvěřitelné, jakou rychlostí Čína roste, není její návštěva jen o velkých a přelidněných městech, ale i o nádherné přírodě a krásné architektuře."

Karlovarskenovinky.cz informoval Pavel Žemlička, ředitel SPŠ Ostrov.

(jv,karlovarskenovinky.cz foto:spšo)

---

17. 5. 2019; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby

Ve dnech 6. až 9. srpna se na stanové základně Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) v Temešváru u Orlické přehrady uskuteční první ročník tábora FEL_Camp.

Středoškoláci za pomoci svých o něco starších kolegů již studujících FEL budou řešit různé zábavné úkoly z oblasti elektrotechniky a ICT v přírodním prostředí navozujícím extrémní situaci - ztroskotání v přírodě. Tábor bude zakončen vystavením certifikátu o schopnosti přežít v postapokalyptické době a přestát náročné studium na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Organizátoři akce si připravili pro účastníky strhující příběh, kopírující možnou katastrofu.

Příběh začíná takto:

„Mayday! CA123 Mayday! Musíme nouzově přistát. Mayday! CA123 Mayday! Letadlo nelze... motor ... poloha...“

„Zachytili jsme nouzové volání letu CA123 směřujícího z Madridu zpět do České republiky. Na palubě letadla se vrací několikačlenný vědecký tým ČVUT, který na konferenci v Madridu oznámil převratné objevy v oblasti uchování energie a nízko příkonové datové komunikace. Na palubě se nacházejí i cenné vzorky…“

Mise je jasná: lokalizace trosek a záchrana přeživších

Jak ale postupovat v podmínkách, které neumožňují bezpečný let průzkumných letadel, vrtulníků, ani družicový průzkum a kdy vytipovaná oblast havárie je rozsáhlá a je potřeba sestavit a rozšířit záchranné týmy?

K zadání se vyjádřil tvůrce myšlenky a hlavní organizátor Zbyněk Kocur, který uvedl: „Účastníci FEL_Campu se budou muset naučit přežít v polních podmínkách, sestavit si vlastní zdroj energie, zapojit vlastní vysílače a pokusit se vyřešit i další úlohy. Našim cílem je motivovat studenty k tomu, aby lépe pochopili napojení různých elektronických systémů a jejich vzájemnou komunikaci. Základní principy jsou jednoduché, jen to chce se nebát, používat hlavu, mít nápady, trochu šikovnosti i štěstí.“

Registrace zájemců formou motivačního dopisu je možná do 30. května, kapacita akce je 20 osob.

---

17. 5. 2019; techfocus.cz

Světovým centrem umělé inteligence se má do pěti let stát Praha

Praha jako centrum světové vědy? ČVUT v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd ČR nyní spojily síly s hlavním městem v iniciativě prg.ai, která podpoří špičkovou vědu a výzkum v oblasti umělé inteligence (AI).

Iniciátoři plánují přilákat do Česka světové vědce, rozšířit základnu českých AI talentů a pomoct vzniku nových technologických firem a startupů. Díky prg.ai se Praha může v dohledné době stát centrem umělé inteligence evropského významu. Kromě pražského magistrátu podporují tuto unikátní iniciativu i vláda a významné soukromé společnosti.

V horizontu pěti let by se Česká republika měla pochlubit pěti tisíci AI výzkumníky a vývojáři, pěti sty AI absolventy a každoročně padesáti novými firmami v nejmodernější technologické oblasti, která hýbe globální ekonomikou a společností.

Cíle iniciativy prg.ai, pro kterou se spojily špičky české akademie, nejsou menší než konkurovat evropským centrům umělé inteligence. Už dnes jen pražské vysoké školy absolvuje ročně více než sto AI odborníků, což je více než v kanadském Montrealu, který je kvalifikovanou pracovní silou v oboru AI proslavený. A během několika let to má být díky prg.ai násobně víc.

Česká metropole v minulosti neuměla využít pozitivní přínos technologií pro rozvoj konceptu chytrého města, ale se vznikem prg.ai má nastat razantní změna. Propojení trojice akademických institucí s hlavním městem lze tak považovat za historický milník.

Praha i další česká města získají tolik potřebný příliv odborníků, jejichž aktivity se v nadcházejících letech podepíší na růstu ekonomiky regionu i na ulehčení každodenního života obyvatel.

---

17. 5. 2019; aiworld.cz

Praha se má do pěti let stát evropským centrem umělé inteligence

niciativa prg.ai, k jejímuž podpisu došlo během včerejška, je ambiciózní a pokud se vyplní, tak skvělá nejen pro Prahu, ale Českou republiku jako celek.

České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a magistrát Prahy spojily své síly v unikátní iniciativě, která má podpořit rozvoj vědy a výzkumu v oblasti umělé inteligence. Do ČR má přilákat špičkové vědce z celého světa, rozšířit řady nadaných českých AI pracovníků, studentů a vědců a také napomoci vzniku nových startupů a technologických firem. Kromě magistrátu podporuje vznik prg.ai také vláda a některé významné soukromé společnosti s oboru.

Pokud se iniciativě bude dařit tak, jak má, měla by se Praha do pěti let stát nejen AI centrem republiky, ale zároveň i působištěm celoevropského významu - a kdo ví? V budoucnu třeba i světového.

Do pěti let by se ČR měla chlubit 5 000 AI výzkumníky a vývojáři, 500 AI absolventy a každoročně 50 novými firmami, které se budou na umělou inteligenci specializovat. Už dnes mimochodem pražské VŠ absolvuje na 100 AI odborníků ročně, což je vyšší číslo, než kterým se může pochlubit kanadský Montreal - a ten je svými nadanými AI talenty proslavený. Díky prg.ai však má v Praze toto číslo ještě o dost vzrůst.

Nová Praha s inteligencí lidskou i umělou

Iniciativa navazuje jak na Národní strategii umělé inteligence, tak také na snahy celé EU prosadit se v perspektivním oboru budoucnosti. „Jsem potěšena, že Česká republika začíná být tak aktivní v oblasti umělé inteligence - technologii, která formuje budoucnost. Evropa chce využít potenciálu umělé inteligence tím, že vytvoří konkurenceschopné technologie, kterým lidé mohou věřit, a tím, že se zaměří na potenciální rizika. Abychom toho dosáhli, potřebujeme všechny pomocné ruce. V tomto ohledu iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele,“ uvedla evropská komisařka Věra Jourová, která se účastnila i slavnostního zahájení činnosti spolku během včerejška.

Mezinárodní přesah prg.ai považují iniciátoři za zcela zásadní a shodují se v tom i s dalšími odborníky. „Koncentrace špičkové vědy a výzkumu je klíčem k úspěchu v oblastech, jako je právě umělá inteligence, a je to i jedním z hlavních cílů Národní AI strategie. Díky ní chceme především zapojit Česko do aktivit na evropské úrovni, a jsme proto rádi za všechny podobné iniciativy,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko, který měl přípravu klíčové strategie na starost.

„Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému,“ říká spoluzakladatel prg.ai prof. Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. „Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život. Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujete hlavně tu lidskou,“ dodává.

Česká metropole v minulosti neuměla využít pozitivní přínos technologií pro rozvoj konceptu chytrého města (vzpomeňme na nešťastné chytré lavičky), ale se vznikem prg.ai má nastat razantní změna. Propojení trojice akademických institucí s hlavním městem lze tak považovat za historický milník. Praha i další česká města získají tolik potřebný příliv odborníků, jejichž aktivity se v nadcházejících letech podepíší na růstu ekonomiky regionu i na ulehčení každodenního života obyvatel. Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy k projektu dodává: „Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence! Díky tomu máme příležitost propojovat v Praze špičkové odborníky od nás i ze zahraničí a vyvíjet moderní nástroje s vysokou přidanou hodnotou. Přínos pro Prahu je tak v přílivu peněz i pokrokového know-how. Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách.“

Byznys i edukace

Cílem prg.ai je spolupráce napříč akademickým prostředím i průmyslem a podpora českého byznysu. „Jde o budování komplexního ekosystému, jehož základními kameny jsou koncentrace excelentního základního a aplikovaného výzkumu, jeho přenášení do praxe, firem a budování startupů, úspěšná aplikace AI v průmyslu a mezinárodní spolupráce,“ říká rektor ČVUT v Praze doc. Vojtěch Petráček. Iniciativa se proto opírá i o domácí technologické firmy. Pro Avast, Seznam, či Socialbakers totiž umělá inteligence hraje stále důležitější roli. „S fakultami, výzkumnými centry a jednotlivými členy prg.ai již delší dobu aktivně spolupracujeme, protože chceme podporovat excelentní výzkum, kvalitní vědce a IT vzdělávání. V Česku máme talentované lidi a jsem rád, že prg.ai chce naplnit jejich potenciál. To, věřím, povede k většímu zájmu o studium počítačových věd a umělé inteligence i k tomu, že tu bude vznikat špičková věda uplatnitelná v praxi,“ říká Ondřej Vlček, nastupující CEO firmy Avast.

Právě s českými podniky plánuje iniciativa aktivně spolupracovat na rekvalifikaci a vytváření AI pracovních míst, přípravě a implementaci inovačních strategií a zavádění pilotních projektů. Vedle spolupráce se zavedenými firmami si iniciativa klade za cíl zvýšit počet startupů založených na prg.ai univerzitách a ústavech. Zaměří se proto na inkubaci vysokoškolských projektů, jejich financování a navazování transparentní spolupráce. Pro integraci do regionálních a světových sítí hodlá prg.ai úzce spolupracovat s dalšími AI centry v Česku, EU, Švýcarsku, Izraeli a Severní Americe. „Rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center je jednou z klíčových aktivit Akademie věd,“ říká předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová. „Je to totiž skutečně efektivní a ověřený prostředek, jak Českou republiku nejen posunout na evropskou špičku během relativně několika málo let, ale stabilně ji tam i udržet,“ dodává.

Pro zvýšení povědomí o přínosech umělé inteligence a jejích etických, právních a ekonomických aspektech chce prg.ai aktivně podporovat veřejnou diskuzi a vzdělávání. V přípravě je vedlejší volitelná specializace prg.ai Minor, kterou si budou moct zapsat studenti různých technických i netechnických oborů jak na UK, tak na ČVUT. „Mezi jednu z nejdůležitějších rolí univerzit bezesporu patří spojovat a propojovat různé vědní oblasti. Jsem velmi rád, že Univerzita Karlova svou aktivní účastí v projektu prg.ai k tomuto propojování přispěje nejen v Praze, ale i v celé České republice. Je nepochybné, že konkrétních dopadů prg.ai bude celá řada, ale už teď velmi konkrétně profilujeme např. péči o etické standardy při vývoji technologií umělé inteligence a velkou pozornost věnujeme i podpoře prostupnosti bakalářských studijních programů v oblasti AI,“ uzavírá rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima.

---

17. 5. 2019; avcr.cz

Iniciativa prg.ai udělá z Prahy centrum umělé inteligence

Přilákat do Česka světové vědce, rozšířit základnu českých AI talentů a napomoci vzniku nových technologických firem. To jsou cíle ambiciózní iniciativy prg.ai, která chce do pěti let udělat z Prahy centrum umělé inteligence. AV ČR, ČVUT a Univerzita Karlova v ní spojily síly s Magistrátem hlavního města Prahy.

Iniciativa, která navazuje na Národní strategii umělé inteligence, slavnostně zahájila činnost ve čtvrtek 16. května. Kromě vládních institucí ji podporují i významné soukromé společnosti jako Avast, IBM, Seznam.cz či Škoda Auto.

Díky prg.ai by měla Česká republika v horizontu pěti let disponovat pěti tisíci výzkumníky a vývojáři AI. Několikanásobně by se měl zvýšit počet pražských absolventů oboru umělé inteligence - již nyní je jich ročně přes sto (více než v kanadském Montrealu, který je tímto oborem proslulý), brzy by to mělo být pět set za rok. Kromě toho by v této technologické oblasti, jež hýbe globální ekonomikou a společností, mělo každoročně přibývat padesát nových firem.

Mezinárodní přesah

Za zcela zásadní přitom organizátoři považují nejen spolupráci tuzemských univerzitních, akademických a korporátních špiček, ale i mezinárodní přesah prg.ai. „Koncentrace špičkové vědy a výzkumu je klíčem k úspěchu v oblastech, jako je právě umělá inteligence, a je to i jedním z hlavních cílů Národní AI strategie. Díky ní chceme především zapojit Česko do aktivit na evropské úrovni, a jsme proto rádi za všechny podobné iniciativy,“ poznamenal náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko, který měl přípravu klíčové strategie na starost.

Pro integraci do regionálních a světových sítí hodlá prg.ai úzce spolupracovat s dalšími AI centry v Česku, EU, Švýcarsku, Izraeli a Severní Americe. „Rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center je jednou z klíčových aktivit Akademie věd. Je to totiž skutečně efektivní a ověřený prostředek, jak Českou republiku nejen posunout na evropskou špičku během relativně několika málo let, ale stabilně ji tam i udržet,“ uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Přilákat mozky

„Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému,“ prohlásil spoluzakladatel prg.ai Michal Pěchouček z FEL ČVUT v Praze. „Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život. Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujete hlavně tu lidskou,“ podotkl.

„Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence,“ zdůraznil primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. „Díky tomu máme příležitost propojovat v Praze špičkové odborníky od nás i ze zahraničí a vyvíjet moderní nástroje s vysokou přidanou hodnotou. Přínos pro Prahu je tak v přílivu peněz i pokrokového know-how. Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách,“ dodal primátor.

Kromě toho bude prg.ai aktivně podporovat veřejnou diskusi a vzdělávání, a zvyšovat tak povědomí o přínosech umělé inteligence a jejích etických, právních i ekonomických aspektech. Připravuje se vedlejší volitelná specializace prg.ai Minor, kterou si budou moci zapsat studenti různých technických i netechnických oborů jak na UK, tak na ČVUT. „Mezi jednu z nejdůležitějších rolí univerzit bezesporu patří spojovat a propojovat různé vědní oblasti. Jsem velmi rád, že Univerzita Karlova svou aktivní účastí v projektu prg.ai k tomuto propojování přispěje nejen v Praze, ale i v celé České republice. Je nepochybné, že konkrétních dopadů prg.ai bude celá řada, ale už teď velmi konkrétně profilujeme např. péči o etické standardy při vývoji technologií umělé inteligence a velkou pozornost věnujeme i podpoře prostupnosti bakalářských studijních programů v oblasti AI,“uzavřel rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

---

17. 5. 2019; prahadnes.info

Praha se má do pěti let stát centrem umělé inteligence

ČVUT v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd ČR spojily síly s hlavním městem v iniciativě prg.ai, která podpoří špičkovou vědu a výzkum v oblasti umělé inteligence (AI). Iniciátoři plánují přilákat do Česka světové vědce, rozšířit základnu českých AI talentů a pomoct vzniku nových technologických firem a startupů. Díky prg.ai se Praha může v dohledné době stát centrem umělé inteligence evropského významu. Kromě pražského magistrátu podporují tuto unikátní iniciativu i vláda a významné soukromé společnosti.

V horizontu pěti let by se Česká republika měla pochlubit pěti tisíci AI výzkumníky a vývojáři, pěti sty AI absolventy a každoročně padesáti novými firmami v nejmodernější technologické oblasti, která hýbe globální ekonomikou a společností. Cíle iniciativy prg.ai, pro kterou se spojily špičky české akademie, nejsou menší než konkurovat evropským centrům umělé inteligence. Už dnes jen pražské vysoké školy absolvuje ročně více než sto AI odborníků, což je více než v kanadském Montrealu, který je kvalifikovanou pracovní silou v oboru AI proslavený. A během několika let to má být díky prg.ai násobně víc.

Iniciativa prg.ai navazuje na Národní strategii umělé inteligence i evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. "Jsem potěšena, že Česká republika začíná být tak aktivní v oblasti umělé inteligence - technologii, která formuje budoucnost. Evropa chce využít potenciálu umělé inteligence tím, že vytvoří konkurenceschopné technologie, kterým lidé mohou věřit, a tím, že se zaměří na potenciální rizika. Abychom toho dosáhli, potřebujeme všechny pomocné ruce. V tomto ohledu iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele," uvedla evropská komisařka Věra Jourová, která se účastnila i slavnostního zahájení činnosti spolku ve čtvrtek 16. května.

Mezinárodní přesah prg.ai považují iniciátoři za zcela zásadní a shodují se v tom i s dalšími odborníky. "Koncentrace špičkové vědy a výzkumu je klíčem k úspěchu v oblastech, jako je právě umělá inteligence, a je to i jedním z hlavních cílů Národní AI strategie. Díky ní chceme především zapojit Česko do aktivit na evropské úrovni, a jsme proto rádi za všechny podobné iniciativy," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko, který měl přípravu klíčové strategie na starost.

"Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému," říká spoluzakladatel prg.ai prof. Michal Pěchouček z FEL ČVUT v Praze. "Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život. Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujete hlavně tu lidskou," dodává.

Česká metropole v minulosti neuměla využít pozitivní přínos technologií pro rozvoj konceptu chytrého města, ale se vznikem prg.ai má nastat razantní změna. Propojení trojice akademických institucí s hlavním městem lze tak považovat za historický milník. Praha i další česká města získají tolik potřebný příliv odborníků, jejichž aktivity se v nadcházejících letech podepíší na růstu ekonomiky regionu i na ulehčení každodenního života obyvatel. Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy k projektu dodává: "Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence! Díky tomu máme příležitost propojovat v Praze špičkové odborníky od nás i ze zahraničí a vyvíjet moderní nástroje s vysokou přidanou hodnotou. Přínos pro Prahu je tak v přílivu peněz i pokrokového know-how. Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách."

Cílem prg.ai je spolupráce napříč akademickým prostředím i průmyslem a podpora českého byznysu. "Jde o budování komplexního ekosystému, jehož základními kameny jsou koncentrace excelentního základního a aplikovaného výzkumu, jeho přenášení do praxe, firem a budování startupů, úspěšná aplikace AI v průmyslu a mezinárodní spolupráce," říká rektor ČVUT v Praze doc. Vojtěch Petráček. Iniciativa se proto opírá i o domácí technologické firmy. Pro Avast, Seznam, či Socialbakers totiž umělá inteligence hraje stále důležitější roli. "S fakultami, výzkumnými centry a jednotlivými členy prg.ai již delší dobu aktivně spolupracujeme, protože chceme podporovat excelentní výzkum, kvalitní vědce a IT vzdělávání. V Česku máme talentované lidi a jsem rád, že prg.ai chce naplnit jejich potenciál. To, věřím, povede k většímu zájmu o studium počítačových věd a umělé inteligence i k tomu, že tu bude vznikat špičková věda uplatnitelná v praxi," říká Ondřej Vlček, nastupující CEO firmy Avast.

Právě s českými podniky plánuje iniciativa aktivně spolupracovat na rekvalifikaci a vytváření AI pracovních míst, přípravě a implementaci inovačních strategií a zavádění pilotních projektů. Vedle spolupráce se zavedenými firmami si iniciativa klade za cíl zvýšit počet startupů založených na prg.ai univerzitách a ústavech. Zaměří se proto na inkubaci vysokoškolských projektů, jejich financování a navazování transparentní spolupráce. Pro integraci do regionálních a světových sítí hodlá prg.ai úzce spolupracovat s dalšími AI centry v Česku, EU, Švýcarsku, Izraeli a Severní Americe. "Rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center je jednou z klíčových aktivit Akademie věd," říká předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová. "Je to totiž skutečně efektivní a ověřený prostředek, jak Českou republiku nejen posunout na evropskou špičku během relativně několika málo let, ale stabilně ji tam i udržet," dodává.

Pro zvýšení povědomí o přínosech umělé inteligence a jejích etických, právních a ekonomických aspektech chce prg.ai aktivně podporovat veřejnou diskuzi a vzdělávání. V přípravě je vedlejší volitelná specializace prg.ai Minor, kterou si budou moct zapsat studenti různých technických i netechnických oborů jak na UK, tak na ČVUT. "Mezi jednu z nejdůležitějších rolí univerzit bezesporu patří spojovat a propojovat různé vědní oblasti. Jsem velmi rád, že Univerzita Karlova svou aktivní účastí v projektu prg.ai k tomuto propojování přispěje nejen v Praze, ale i v celé České republice. Je nepochybné, že konkrétních dopadů prg.ai bude celá řada, ale už teď velmi konkrétně profilujeme např. péči o etické standardy při vývoji technologií umělé inteligence a velkou pozornost věnujeme i podpoře prostupnosti bakalářských studijních programů v oblasti AI," uzavírá rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima.

---

17. 5. 2019; ČT 24

Centrum umělé inteligence

Roman FOJTA, moderátor

Praha se má do pěti let stát mezinárodním centrem umělé inteligence. Docílit toho chce iniciativa Prague AI. Tu spolu s hlavním městem zaštiťují pražské ČVUT, Univerzita Karlova a Akademie věd. Iniciativa chce každoročně získat 50 000 000 Kč z různých zdrojů na podporu vědy a umělé inteligence. Kromě Evropské unie chce Prague AI spolupracovat s dalšími centry ve Švýcarsku, Izraeli nebo Severní Americe.

Martin PĚCHOUČEK, spoluzakladatel prg.ai, FEL ČVUT v Praze

Praha má tu výhodu, že je to kosmopolitní místo, kam jsou ochotni se stěhovat lidé, jak z východu, tak ze západu. Tudíž vlastně může se stát jedním z těch míst, kam ten talent bude proudit a odkud nebude odcházet.

---

17. 5. 2019; kr-karlovarsky.cz

Student SPŠ Ostrov slaví úspěch na světové úrovni

Finále středoškolské odborné soutěže v čínském Pekingu skončilo velkým úspěchem pro Střední průmyslovou školu v Ostrově. Žák 4. ročníku oboru Elektrotechnika Vladimír Veselý v konkurenci středoškoláků z 13 zemí světa získal stříbrnou medaili a navíc o svém zařízení na měření CO2 v místnosti připravil prezentaci na prestižní odborný seminář pro 60 účastníků z řad odborné veřejnosti.

Studenti byli do Číny pozváni na základě spolupráce Českého svazu vědeckotechnických společností (ČSVTS) s čínskou Asociací pro vědu a techniku (BAST), která letos pořádala již 39. ročník soutěže. „Vladimír Veselý před více než rokem svůj nápad na přístroj, který by měřil množství CO2 v místnosti, prezentoval spolu se svým spolužákem ze třídy Matyášem Hlivákem na soutěži Hackathon pořádané Českými radiokomunikacemi. Nápad se zalíbil, ale bylo třeba dopracovat některé technické finesy. Po poradě s vyučujícími odborných předmětů se pustili do práce a rozhodli se zkusit se zařízením uspět v soutěži Středoškolská odborná činnost. Úsilí se vyplatilo - suverénně postupovali jednotlivými koly až do celostátního finále, kde v kategorii Elektrotechnika, elektronika a telekomunikace obsadili krásné druhé místo. Jejich projekt byl na základě doporučení odborné poroty zároveň vybrán do širší nominace na zahraniční soutěže,“ vysvětlil ředitel školy Pavel Žemlička.

Na reprezentaci v zahraničí připravovali studenty členové Alumni Scientiae Bohemicae, bývalí účastníci zahraničních soutěží. „A řekl bych, že dobře, když naše delegace v Pekingu získala hned tři medaile - dvakrát zlato a stříbro. Atmosféra soutěže byla vynikající. Navázali jsme nová přátelství, porovnávali úroveň a nápaditost svých prací s ostatními projekty. Je jen škoda, že nebylo více času na rozhovory s porotci, ale tak to na velkých soutěžích asi bývá,“ uvedl Vladimír Veselý. Kvalitní technické zázemí a odborné konzultace s vyučujícími při přípravě studentů na soutěže poskytla sama Střední průmyslová škola Ostrov. Úspěšná účast žáků by se ale neobešla také bez spolupráce s regionálními zaměstnavateli a s Fakultou elektrotechnickou ČVUT Praha.

---

17. 5. 2019; Pražský deník

Kilogram ze Sevres po 130 letech končí

Český teoretický fyzik a popularizátor astrofyziky a astronomie PETR KULHÁNEK pro Deník:

V pondělí 20. května 2019 začíná éra nové definice kilogramu a dalších jednotek.

Naplní se tím se rozhodnutí zástupců 60 zemí, kteří posunuli hmatatelnou minulost 19. století do současného věku kvantové fyziky.

Jak byste tuto změnu, kdy vašimi slovy "kilo přestane být tím, co bylo" představil obyčejným smrtelníkům?

Má kořeny v roce 1983, kdy se učinila podobná změna ohledně metru, kterou zná každý jako jednotku délky.

Novodobá historie znamená jednu velkou potíž s kilogramem. Je to nesmírně citlivá záležitost, protože kilogram, jenž byl jako etalon uložený v Sevres u Paříže, byl nejproblematičtější jednotkou.

Jakpak to?

Kilogram musel procházet pravidelnými čisticími procedurami, přičemž bylo přesně určeno, jakými prostředky se to musí dělat. Jenže sebemenší ošetření jakkoli decentním hadříčkem znamená setření několika atomů, a v tu chvíli se nám kilogram mění před očima.

Za necelé století tak "zhubl" o 50 mikrogramů.

To je neskutečný problém, protože při současné citlivosti měření to lze snadno poznat.

Vždyť jde o nepatrné hodnoty...

Zdánlivě. Takovéto snížení například znamená, že se hmotnost Země změnila o 1016 tun, což jsou obrovská čísla. A my nemůžeme připustit, aby Země měnila svoji hmotnost podle toho, jak otřeme hadříčkem náš etalon.

Takže k jaké definici kilogramu se svět přiklonil?

Nejpřirozenější bylo zafixovat gravitační konstantu, ta se ale ukázala jako nevhodná, protože je ze všech konstant nejméně známá.

Proto se musela zvolit konstanta, která je měřitelná velmi přesně. Uvažovalo se o Avogadrově čísle nebo Planckově konstantě.

S ní to ale také bylo dramatické, protože požadavek z roku 2014 zněl, aby ji alespoň jeden instrument na světě změřil s minimální odchylkou od hodnoty, která se považuje za správnou.

A o necelé tři roky později, den před uzávěrkou pro podání důkazů o úspěšnosti experimentu, zveřejnil Jon Pratt se svým týmem výsledek, jenž se do stanoveného kritéria vešel.

Její znalost se zpřesňovala řadu let. Šlo jen o to, jaké číslo zvolit, aby dopad na běžný život byl co nejmenší. Kvůli pečlivému výběru onoho čísla bylo stanoveno dvouleté přechodné období, kdy se prováděla precizní měření v Národním ústavu standardů a technologie v USA. Měřilo se do poslední chvíle před sdělením finálního čísla.

Dočetla jsem se, že přitom nejde o nějakou virtuální hodnotu, ale o fyzicky existující přístroj, který onu konstantu měří.

Je to hodně zajímavý přístroj, říká se mu Watt Balance. Ve skutečnosti je to kladkostroj, kde je na každé straně po jednom závaží, která se nepohybují, pokud jsou v rovnováze. Tady je ale záměrně jedno těžší než druhé a dorovnává to supravodivý magnet, který způsobuje křehkou rovnováhu. A právě v supravodivosti vystupuje Planckova konstanta, takže toto zařízení funguje pro její měření.

Od ní se od pondělka bude odvozovat definice kilogramu?

Každá konstanta má nějakou jednotku, třeba u rychlosti je to metr za sekundu, takže když máme sekundu, můžeme dopočítat metr.

V Planckově konstantě existuje kombinace obsahující kilogram, takže z principu ho z ní lze dopočítat. Když ji ale 20. května 2019 zafixujeme, nebude už možné strojem měřit Planckovu konstantu, protože je předem daná. Naopak jeho pomocí bude možné zjišťovat detailně, kolik "váží" kilogram, který jsme si takto zvolili.

Platí Prattova slova, že to bude "pro všechny a navždy"?

Je i není to pravda. Platí, že pro všechny a navždy je to definice. Napořád máme Planckovu konstantu danou konkrétním číslem a jednou provždy z ní můžeme odvodit, kolik je ten správný kilogram, ale každý si to může dělat po svém. Už není třeba dělat kopie etalonu ze Sevres. Někdo může zopakovat americký Watt Balance, jiný zkusit další experiment, v němž vystupuje Planckova konstanta.

Je to z hlediska fyziky zásadní průlom?

Určitě ano.

Nadpoloviční většina jednotek je totiž ovlivněna kilogramem, a proto bylo nutné udělat zásadní řez, zrušit kilogram a nahradit ho fixací Planckovy konstanty.

Jde o příklad, kdy se jinak rozhádaný svět dokázal na něčem dohodnout a dospět k všeobecně přijatému závěru?

Nepochybně. Ještě před šesti lety byly dohady a spory obrovské, nebylo jasné, která konstanta se zafixuje, takže konečná shoda je velké vítězství.

Další takové vítězství je fotografie černé díry, což je objekt, kterých je v Mléčné dráze kolem sta milionů.

Tahle zvěčněná ovšem váží jako 6,5 miliardy Sluncí.

Desítky milionů černých děr, které se vyskytují v naší galaxii, mají hmotnost srovnatelnou s hvězdami. Pak jsou obří díry, které jsou v centrech galaxií, říká se jim galaktické černé díry nebo veledíry. Ta, jejíž snímky obletěly svět, se nachází v centru galaxie Messier 87 v souhvězdí Panny, tedy mimo naši galaxii. My ovšem máme také svoji veledíru, která má hmotnost čtyř milionů Sluncí. Její snímek ale ještě nebyl zveřejněn.

Jak se povedlo tak vzdálený objekt vyfotografovat?

To je na celé věci nejdůležitější. Nešlo až tak o obrázek černé díry, respektive jejího bezprostředního okolí, ten už známe z minulosti. Tady jsme se ale dostali nejblíž, jde o rozlišení 42 miliontin obloukové vteřiny. Radioteleskopy celého světa se spojily do jednoho obrovského přístroje, celoplanetárního teleskopu, říká se tomu dalekohled pro pozorování horizontu událostí. Kdybych vedl mediální kampaň kolem této události, nekladl bych důraz na snímek okolí černé díry, ale na dosažení toho fantastického rozlišení, které nemá v historii obdoby.

I když platí, že o hmotě v černé díře nelze získat žádné informace, protože kvůli gravitaci ji žádný objekt nemůže opustit?

Z černé díry skutečně nemůže nic utéct, ale její okolí je nesmírně bouřlivé, jde o akreční disk, plazmatický útvar s nabitými částicemi, neuvěřitelně intenzivně svítící magnetické pole. V černé díře se nic neděje, ale její okolí je mimořádně aktivní a častokrát je to nejživější zdroj elektromagnetického záření v širokém okolí, takže je určitě zajímavé je pozorovat. Technika spojení radioteleskopů zároveň umožní sledovat mezihvězdnou chemii, organické molekuly v mlhovinách a řadu dalších věcí. Tohle je jen počátek dalších velkých objevů.

Zaujala mě také zpráva, že se vědcům z Přírodovědecké fakulty Palackého univerzity v Olomouci podařilo experimentálně ověřit kontrolovanou teleportaci Q bitů, což by mohl být základní kámen ke kvantovému internetu.

To je budoucnost?

Souvisí to s úžasnou záležitostí současnosti, a to zahájením prodeje prvních kvantových počítačů, které jsou založeny na naprosto jiných principech než ty klasické.

Umožní například simulaci molekuly DNA. Teď se hledají různé aplikace včetně internetového propojení. Na olomoucké univerzitě je oddělení kvantové optiky, které je jedno z nejlepších na světě. Kde jinde, než u odborníků, jako je Miloslav Dušek nebo Zdeněk Hradil, by se měla rodit budoucnost?

Petr Kulhánek

Narodil se 9. ledna 1959 v Praze, absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. V roce 2005 se stal profesorem aplikované fyziky na ČVUT.

Je členem oborové rady GA akademie věd, Mezinárodní astronomické unie, České astronomické společnosti. Založil sdružení Aldebaran Group for Astrophysics.

Je koordinátorem vývoje 3D programového balíku PIC, autorem jádra balíku, částicových a polních solverů. Zabývá se numerickými simulacemi, teorií plazmatu, zejména vlnami v plazmatu, turbulencemi a nestabilitami. Je autorem více než 100 prací ve vědeckých časopisech a vystoupení na mezinárodních konferencích, spoluautorem šesti knih, např. Astronomie a fyzika na přelomu tisíciletí I a II či Úvod do teorie plazmatu.

---

Dne 16. listopadu 2018 se ve Versailles sešli na 26. všeobecné konferenci o mírách a vahách zástupci šedesáti zemí, aby odsouhlasili zánik etalonu kilogramu, který byl posledním etalonem soustavy, a zafixování fundamentálních přírodních konstant, a to od 20. května 2019. Ustáleny byly Planckova konstanta (definuje jednotku hmotnosti), elementární náboj (definuje jednotku elektrického proudu), Boltzmannova konstanta (definuje jednotku teplotního stupně) a Avogadrova konstanta (definuje látkové množství).

Nemůžeme připustit, aby Země měnila svoji hmotnost podle toho, jak otřeme hadříčkem náš etalon.

---

16. 5. 2019; euro.cz

Praha se do pěti let stane centrem umělé inteligence, slibují akademici

Praha se má do pěti let stát mezinárodním centrem technologií umělé inteligence (AI). Docílit toho chce iniciativa prg.ai, za kterou stojí České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), Univerzita Karlova (UK) a Akademie věd ČR spolu s hlavním městem Prahou. Zástupci projektu dnes na setkání v Praze zahájili jeho činnost. Každý rok by z různých zdrojů chtěli získat kolem 50 milionů korun na podporu vědy a výzkumu v umělé inteligenci.

"Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému," řekl spoluzakladatel prg.ai Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Díky projektu by se podle organizátorů prg.ai měl mimo jiné zvýšit počet absolventů pražských vysokých škol v umělé inteligenci, které nyní ročně vystuduje přibližně stovka lidí. V horizontu pěti let by jich mělo být zhruba 500, každý rok by mělo vzniknout kolem 50 nových firem a v Česku by mělo působit pět tisíc AI vývojářů a výzkumníků.

S českými podniky chce projekt spolupracovat na rekvalifikaci a vytváření pracovních míst v souvislosti s rozvojem umělé inteligence. Vedle toho má za úkol zvýšit počet start-upů na ČVUT a UK. Zaměří se proto i na podporu vysokoškolských projektů.

Nonstop pod dohledem. V Číně bude hlídat vězně umělá inteligence

Peníze chtějí zástupci prg.ai získat od pražského magistrátu, české vlády, Evropské unie a od soukromých podporovatelů. "Naším cílem je posbírat přibližně 50 milionů korun ročně a ty použít pro financování programů, které jsou v rámci projektu prg.ai," řekl Pěchouček. Za pět let by tak zástupci iniciativy postupně rádi získali čtvrt miliardy korun.

"Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život," řekl Pěchouček. Podle primátora Zdeňka Hřiba může Praha díky projektu zbohatnout a zmodernizovat se. "Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence," uvedl. "Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách," dodal.

Pro zvýšení povědomí o přínosech umělé inteligence a jejích etických, právních a ekonomických aspektech chce prg.ai podporovat veřejnou diskusi a vzdělávání. Pro zájemce o studium na UK i ČVUT připravuje vznik vedlejší volitelné specializace prg.ai Minor.

Iniciativa navazuje na Národní strategii umělé inteligence i evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. Na dnešním slavnostním zahájení ji uvítala mimo jiné evropská komisařka Věra Jourová. Kromě EU hodlá prg.ai spolupracovat s dalšími centry umělé inteligence ve Švýcarsku, Izraeli nebo Severní Americe.

---

16. 5. 2019; radio.cz

Praha by do pěti let měla být mezinárodním centrem umělé inteligence

Praha se má do pěti let stát mezinárodním centrem technologií umělé inteligence (AI). Docílit toho chce iniciativa prg.ai, za kterou stojí České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), Univerzita Karlova (UK) a Akademie věd ČR spolu s hlavním městem Prahou. Zástupci projektu ve čtvrtek na setkání v Praze zahájili jeho činnost. Každý rok by z různých zdrojů chtěli získat kolem 50 milionů korun na podporu vědy a výzkumu v umělé inteligenci. "Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému," řekl spoluzakladatel prg.ai Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Díky projektu by se podle organizátorů prg.ai měl mimo jiné zvýšit počet absolventů pražských vysokých škol v umělé inteligenci, které nyní ročně vystuduje přibližně stovka lidí. V horizontu pěti let by jich mělo být zhruba 500, každý rok by mělo vzniknout kolem 50 nových firem a v ČR by mělo působit 5000 AI vývojářů a výzkumníků.

Iniciativa navazuje na Národní strategii umělé inteligence i evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. Na čtvrtečním slavnostním zahájení ji uvítala mimo jiné evropská komisařka Věra Jourová. Kromě EU hodlá prg.ai spolupracovat s dalšími centry umělé inteligence ve Švýcarsku, Izraeli nebo Severní Americe.

---

16. 5. 2019; ČT 1

Ambice Prahy na poli výzkumu a vývoje

Michal KUBAL, moderátor

Udělat z Prahy světově významné centrum vývoje umělé inteligence, přilákat zahraniční experty a dostat české hlavní město na úroveň Montrealu nebo Londýna. To jsou cíle iniciativy, kterou dnes spustili hlavní město, Univerzita Karlova, ČVUT a Akademie věd. Do pěti let chtějí třeba v oboru vytvořit 5000 pracovních míst.

Michal PĚCHOUČEK, spoluzakladatel iniciativy prg.ai

Vidíme dneska ty opravdu úspěšné /nesrozumitelné/, které jsou v Severní Americe, Británii, v Evropě, jsou ty, které přitahují ten vzdělaný talent z ostatních zemí světa.

Michal KUBAL, moderátor

Praha a ostatní partneři chtějí více podporovat vzdělávání v oboru, zapojení průmyslu i nově vznikajících malých firem. Umělá inteligence přitom podle nich zasahuje mnohem širší škálu odvětví, než jsou jen ta technická.

Eva ZAŽÍMALOVÁ, předsedkyně Akademie věd ČR

Třeba sociologie, ta určitě má k tomu co říct, určitě k tomu má co říct třeba náš Ústav státu a práva nebo obecně právnické fakulty. (...) Když robot něco provede, tak kdo za to vlastně odpovídá a kdo bude hradit ty škody?

---

16. 5. 2019; czechleaders.com

Praha se má do pěti let stát centrem umělé inteligence. Zaslouží se o to iniciativa prg.ai

ČVUT v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd ČR spojily síly s hlavním městem v iniciativě prg.ai, která podpoří špičkovou vědu a výzkum v oblasti umělé inteligence (AI). Iniciátoři plánují přilákat do Česka světové vědce, rozšířit základnu českých AI talentů a pomoct vzniku nových technologických firem a startupů. Díky prg.ai se Praha může v dohledné době stát centrem umělé inteligence evropského významu. Kromě pražského magistrátu podporují tuto unikátní iniciativu i vláda a významné soukromé společnosti.

Česká metropole v minulosti neuměla zcela využít pozitivní přínos technologií pro rozvoj konceptu chytrého města, ale se vznikem prg.ai má nastat razantní změna. Propojení trojice akademických institucí s hlavním městem lze tak považovat za historický milník. Praha i další česká města získají tolik potřebný příliv odborníků, jejichž aktivity se v nadcházejících letech podepíší na růstu ekonomiky regionu i na ulehčení každodenního života obyvatel. Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy, k projektu uvádí: „Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence. Díky tomu máme příležitost propojovat v Praze špičkové odborníky od nás i ze zahraničí a vyvíjet moderní nástroje s vysokou přidanou hodnotou. Přínos pro Prahu je tak v přílivu peněz i pokrokového know-how. Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách.“

V horizontu pěti let by se Česká republika měla pochlubit pěti tisíci AI výzkumníky a vývojáři, pěti sty AI absolventy a každoročně padesáti novými firmami v nejmodernější technologické oblasti, která hýbe globální ekonomikou a společností. Cíle iniciativy prg.ai, pro kterou se spojily špičky české akademie, nejsou menší než konkurovat evropským centrům umělé inteligence. Už dnes jen pražské vysoké školy absolvuje ročně přes sto AI odborníků, což je více než v kanadském Montrealu, který je kvalifikovanou pracovní silou v oboru AI proslavený. A během několika let to má být díky prg.ai násobně více.

Iniciativa prg.ai navazuje na Národní strategii umělé inteligence i evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. „Jsem potěšena, že Česká republika začíná být tak aktivní v oblasti umělé inteligence - technologii, která formuje budoucnost. Evropa chce využít potenciálu umělé inteligence tím, že vytvoří konkurenceschopné technologie, kterým lidé mohou věřit, a tím, že se zaměří na potenciální rizika. Abychom toho dosáhli, potřebujeme všechny pomocné ruce. V tomto ohledu iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele,“ říká evropská komisařka Věra Jourová, která se účastnila i slavnostního zahájení činnosti spolku ve čtvrtek 16. května.

Mezinárodní přesah prg.ai považují iniciátoři za zcela zásadní a shodují se v tom i s dalšími odborníky. „Koncentrace špičkové vědy a výzkumu je klíčem k úspěchu v oblastech, jako je právě umělá inteligence, a je to i jedním z hlavních cílů Národní AI strategie. Díky ní chceme především zapojit Česko do aktivit na evropské úrovni, a jsme proto rádi za všechny podobné iniciativy,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko, který měl přípravu klíčové strategie na starost.

„Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému,“ uvádí spoluzakladatel prg.ai Michal Pěchouček z FEL ČVUT v Praze a dodává: „Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život. Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujete hlavně tu lidskou.“

Cílem prg.ai je spolupráce napříč akademickým prostředím i průmyslem a podpora českého byznysu. „Jde o budování komplexního ekosystému, jehož základními kameny jsou koncentrace excelentního základního a aplikovaného výzkumu, jeho přenášení do praxe, firem a budování startupů, úspěšná aplikace AI v průmyslu a mezinárodní spolupráce,“ říká rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček. Iniciativa se proto opírá i o domácí technologické firmy. Pro Avast, Seznam, či Socialbakers totiž umělá inteligence hraje stále důležitější roli. „S fakultami, výzkumnými centry a jednotlivými členy prg.ai již delší dobu aktivně spolupracujeme, protože chceme podporovat excelentní výzkum, kvalitní vědce a IT vzdělávání. V Česku máme talentované lidi a jsem rád, žeprg.ai chce naplnit jejich potenciál. To, věřím, povede k většímu zájmu o studium počítačových věd a umělé inteligence i k tomu, že tu bude vznikat špičková věda uplatnitelná v praxi,“ připojuje Ondřej Vlček, nastupující CEO firmy Avast.

Právě s českými podniky plánuje iniciativa aktivně spolupracovat na rekvalifikaci a vytváření AI pracovních míst, přípravě a implementaci inovačních strategií a zavádění pilotních projektů. Vedle spolupráce se zavedenými firmami si iniciativa klade za cíl zvýšit počet startupů založených na prg.ai univerzitách a ústavech. Zaměří se proto na inkubaci vysokoškolských projektů, jejich financování a navazování transparentní spolupráce. Pro integraci do regionálních a světových sítí hodlá prg.ai úzce spolupracovat s dalšími AI centry v Česku, EU, Švýcarsku, Izraeli a Severní Americe. „Rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center je jednou z klíčových aktivit Akademie věd,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Je to totiž skutečně efektivní a ověřený prostředek, jak Českou republiku nejen posunout na evropskou špičku během relativně několika málo let, ale stabilně ji tam i udržet,“ dodává.

Pro zvýšení povědomí o přínosech umělé inteligence a jejích etických, právních a ekonomických aspektech chce prg.ai aktivně podporovat veřejnou diskuzi a vzdělávání. V přípravě je vedlejší volitelná specializace prg.ai Minor, kterou si budou moct zapsat studenti různých technických i netechnických oborů jak na UK, tak na ČVUT. „Mezi jednu z nejdůležitějších rolí univerzit bezesporu patří spojovat a propojovat různé vědní oblasti. Jsem velmi rád, že Univerzita Karlova svou aktivní účastí v projektu prg.ai k tomuto propojování přispěje nejen v Praze, ale i v celé České republice. Je nepochybné, že konkrétních dopadů prg.ai bude celá řada, ale už teď velmi konkrétně profilujeme např. péči o etické standardy při vývoji technologií umělé inteligence a velkou pozornost věnujeme i podpoře prostupnosti bakalářských studijních programů v oblasti AI,“ uzavírá rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

---

16. 5. 2019; itbiz.cz

Praha se má do pěti let stát centrem umělé inteligence

Zaslouží se o to iniciativa prg.ai, kterou tvoří akademické instituce, magistrát i české firmy.

ČVUT v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd ČR spojily síly s hlavním městem v iniciativě prg.ai, která podpoří špičkovou vědu a výzkum v oblasti umělé inteligence (AI). Iniciátoři plánují přilákat do Česka světové vědce, rozšířit základnu českých AI talentů a pomoct vzniku nových technologických firem a startupů. Díky prg.ai se Praha může v dohledné době stát centrem umělé inteligence evropského významu. Kromě pražského magistrátu podporují tuto unikátní iniciativu i vláda a významné soukromé společnosti.

V horizontu pěti let by se Česká republika měla pochlubit pěti tisíci AI výzkumníky a vývojáři, pěti sty AI absolventy a každoročně padesáti novými firmami v nejmodernější technologické oblasti, která hýbe globální ekonomikou a společností. Cíle iniciativy prg.ai, pro kterou se spojily špičky české akademie, nejsou menší než konkurovat evropským centrům umělé inteligence. Už dnes jen pražské vysoké školy absolvuje ročně více než sto AI odborníků, což je více než v kanadském Montrealu, který je kvalifikovanou pracovní silou v oboru AI proslavený. A během několika let to má být díky prg.ai násobně víc.

Iniciativa prg.ai navazuje na Národní strategii umělé inteligence i evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. „Jsem potěšena, že Česká republika začíná být tak aktivní v oblasti umělé inteligence - technologii, která formuje budoucnost. Evropa chce využít potenciálu umělé inteligence tím, že vytvoří konkurenceschopné technologie, kterým lidé mohou věřit, a tím, že se zaměří na potenciální rizika. Abychom toho dosáhli, potřebujeme všechny pomocné ruce. V tomto ohledu iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele,“ uvedla evropská komisařka Věra Jourová, která se účastnila i slavnostního zahájení činnosti spolku ve čtvrtek 16. května.

Mezinárodní přesah prg.ai považují iniciátoři za zcela zásadní a shodují se v tom i s dalšími odborníky. „Koncentrace špičkové vědy a výzkumu je klíčem k úspěchu v oblastech, jako je právě umělá inteligence, a je to i jedním z hlavních cílů Národní AI strategie. Díky ní chceme především zapojit Česko do aktivit na evropské úrovni, a jsme proto rádi za všechny podobné iniciativy,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko, který měl přípravu klíčové strategie na starost.

„Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému,“ říká spoluzakladatel prg.ai prof. Michal Pěchouček z FEL ČVUT v Praze. „Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život. Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujete hlavně tu lidskou,“ dodává.

Česká metropole v minulosti neuměla využít pozitivní přínos technologií pro rozvoj konceptu chytrého města, ale se vznikem prg.ai má nastat razantní změna. Propojení trojice akademických institucí s hlavním městem lze tak považovat za historický milník. Praha i další česká města získají tolik potřebný příliv odborníků, jejichž aktivity se v nadcházejících letech podepíší na růstu ekonomiky regionu i na ulehčení každodenního života obyvatel. Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy k projektu dodává: „Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence! Díky tomu máme příležitost propojovat v Praze špičkové odborníky od nás i ze zahraničí a vyvíjet moderní nástroje s vysokou přidanou hodnotou. Přínos pro Prahu je tak v přílivu peněz i pokrokového know-how. Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách.“

Cílem prg.ai je spolupráce napříč akademickým prostředím i průmyslem a podpora českého byznysu. „Jde o budování komplexního ekosystému, jehož základními kameny jsou koncentrace excelentního základního a aplikovaného výzkumu, jeho přenášení do praxe, firem a budování startupů, úspěšná aplikace AI v průmyslu a mezinárodní spolupráce,“ říká rektor ČVUT v Praze doc. Vojtěch Petráček. Iniciativa se proto opírá i o domácí technologické firmy. Pro Avast, Seznam, či Socialbakers totiž umělá inteligence hraje stále důležitější roli. „S fakultami, výzkumnými centry a jednotlivými členy prg.ai již delší dobu aktivně spolupracujeme, protože chceme podporovat excelentní výzkum, kvalitní vědce a IT vzdělávání. V Česku máme talentované lidi a jsem rád, že prg.ai chce naplnit jejich potenciál. To, věřím, povede k většímu zájmu o studium počítačových věd a umělé inteligence i k tomu, že tu bude vznikat špičková věda uplatnitelná v praxi,“ říká Ondřej Vlček, nastupující CEO firmy Avast.

Právě s českými podniky plánuje iniciativa aktivně spolupracovat na rekvalifikaci a vytváření AI pracovních míst, přípravě a implementaci inovačních strategií a zavádění pilotních projektů. Vedle spolupráce se zavedenými firmami si iniciativa klade za cíl zvýšit počet startupů založených na prg.ai univerzitách a ústavech. Zaměří se proto na inkubaci vysokoškolských projektů, jejich financování a navazování transparentní spolupráce. Pro integraci do regionálních a světových sítí hodlá prg.ai úzce spolupracovat s dalšími AI centry v Česku, EU, Švýcarsku, Izraeli a Severní Americe. „Rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center je jednou z klíčových aktivit Akademie věd,“ říká předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová. „Je to totiž skutečně efektivní a ověřený prostředek, jak Českou republiku nejen posunout na evropskou špičku během relativně několika málo let, ale stabilně ji tam i udržet,“ dodává.

Pro zvýšení povědomí o přínosech umělé inteligence a jejích etických, právních a ekonomických aspektech chce prg.ai aktivně podporovat veřejnou diskuzi a vzdělávání. V přípravě je vedlejší volitelná specializace prg.ai Minor, kterou si budou moct zapsat studenti různých technických i netechnických oborů jak na UK, tak na ČVUT. „Mezi jednu z nejdůležitějších rolí univerzit bezesporu patří spojovat a propojovat různé vědní oblasti. Jsem velmi rád, že Univerzita Karlova svou aktivní účastí v projektu prg.ai k tomuto propojování přispěje nejen v Praze, ale i v celé České republice. Je nepochybné, že konkrétních dopadů prg.ai bude celá řada, ale už teď velmi konkrétně profilujeme např. péči o etické standardy při vývoji technologií umělé inteligence a velkou pozornost věnujeme i podpoře prostupnosti bakalářských studijních programů v oblasti AI,“ uzavírá rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima.

---

16. 5. 2019; Lupa.cz

Iniciativa prg.ai chce z Prahy do pěti let udělat evropské centrem umělé inteligence

Iniciativa prg.ai by chtěla z hlavního města udělat evropské centrem umělé inteligence, zasloužit se o to mají akademické instituce, magistrát i české firmy. V horizontu pěti let by se Česká republika měls pochlubit pěti tisíci AI výzkumníky, pěti sty AI absolventy a každoročně padesáti novými firmami z oboru. Za iniciativou stojí ČVUT v Praze, Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a hlavní město Praha, podpořila ji ale také vláda a větší množství technologických firem. Její autoři plánují přilákat do Česka světové vědce, rozšířit základnu českých AI talentů a pomoct vzniku nových technologických startupů. Iniciativa navazuje na Národní strategii umělé inteligence. "Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému," vysvětluje spoluzakladatel prg.ai prof. Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechniky ČVUT v Praze. "Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život," dodává. Cílem prg.ai je postavena na spolupráci napříč akademickým prostředím i průmyslem a podporou českého byznysu. "Jde o budování komplexního ekosystému, jehož základními kameny jsou koncentrace excelentního základního a aplikovaného výzkumu, jeho přenášení do praxe, firem a budování startupů, úspěšná aplikace AI v průmyslu a mezinárodní spolupráce," říká rektor ČVUT v Praze doc. Vojtěch Petráček. Iniciativa se proto opírá i o domácí technologické firmy jako Avast, Seznam či Socialbakers. Právě s českými podniky plánuje iniciativa aktivně spolupracovat na rekvalifikaci a vytváření AI pracovních míst, přípravě a implementaci inovačních strategií a zavádění pilotních projektů. Vedle spolupráce se zavedenými firmami si iniciativa klade za cíl zvýšit počet startupů založených na univerzitách. Pro integraci do regionálních a světových sítí hodlá prg.ai úzce spolupracovat s dalšími AI centry v Česku, EU, Švýcarsku, Izraeli a Severní Americe.

---

16. 5. 2019; praha.eu

Praha se má do pěti let stát centrem umělé inteligence. Zaslouží se o to iniciativa prg.ai

ČVUT v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd ČR spojily síly s hlavním městem v iniciativě prg.ai, která podpoří špičkovou vědu a výzkum v oblasti umělé inteligence (AI). Iniciátoři plánují přilákat do Česka světové vědce, rozšířit základnu českých AI talentů a pomoct vzniku nových technologických firem a startupů. Díky prg.ai se Praha může v dohledné době stát centrem umělé inteligence evropského významu. Kromě pražského magistrátu podporují tuto unikátní iniciativu i vláda a významné soukromé společnosti.

Česká metropole v minulosti neuměla zcela využít pozitivní přínos technologií pro rozvoj konceptu chytrého města, ale se vznikem prg.ai má nastat razantní změna. Propojení trojice akademických institucí s hlavním městem lze tak považovat za historický milník. Praha i další česká města získají tolik potřebný příliv odborníků, jejichž aktivity se v nadcházejících letech podepíší na růstu ekonomiky regionu i na ulehčení každodenního života obyvatel. Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy, k projektu uvádí: „Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence. Díky tomu máme příležitost propojovat v Praze špičkové odborníky od nás i ze zahraničí a vyvíjet moderní nástroje s vysokou přidanou hodnotou. Přínos pro Prahu je tak v přílivu peněz i pokrokového know-how. Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách.“

V horizontu pěti let by se Česká republika měla pochlubit pěti tisíci AI výzkumníky a vývojáři, pěti sty AI absolventy a každoročně padesáti novými firmami v nejmodernější technologické oblasti, která hýbe globální ekonomikou a společností. Cíle iniciativy prg.ai, pro kterou se spojily špičky české akademie, nejsou menší než konkurovat evropským centrům umělé inteligence. Už dnes jen pražské vysoké školy absolvuje ročně přes sto AI odborníků, což je více než v kanadském Montrealu, který je kvalifikovanou pracovní silou v oboru AI proslavený. A během několika let to má být díky prg.ai násobně více.

Iniciativa prg.ai navazuje na Národní strategii umělé inteligence i evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. „Jsem potěšena, že Česká republika začíná být tak aktivní v oblasti umělé inteligence - technologii, která formuje budoucnost. Evropa chce využít potenciálu umělé inteligence tím, že vytvoří konkurenceschopné technologie, kterým lidé mohou věřit, a tím, že se zaměří na potenciální rizika. Abychom toho dosáhli, potřebujeme všechny pomocné ruce. V tomto ohledu iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele,“ říká evropská komisařka Věra Jourová, která se účastnila i slavnostního zahájení činnosti spolku ve čtvrtek 16. května.

Mezinárodní přesah prg.ai považují iniciátoři za zcela zásadní a shodují se v tom i s dalšími odborníky. „Koncentrace špičkové vědy a výzkumu je klíčem k úspěchu v oblastech, jako je právě umělá inteligence, a je to i jedním z hlavních cílů Národní AI strategie. Díky ní chceme především zapojit Česko do aktivit na evropské úrovni, a jsme proto rádi za všechny podobné iniciativy,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko, který měl přípravu klíčové strategie na starost.

„Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému,“ uvádí spoluzakladatel prg.ai Michal Pěchouček z FEL ČVUT v Praze a dodává: „Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život. Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujete hlavně tu lidskou.“

Cílem prg.ai je spolupráce napříč akademickým prostředím i průmyslem a podpora českého byznysu. „Jde o budování komplexního ekosystému, jehož základními kameny jsou koncentrace excelentního základního a aplikovaného výzkumu, jeho přenášení do praxe, firem a budování startupů, úspěšná aplikace AI v průmyslu a mezinárodní spolupráce,“ říká rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček. Iniciativa se proto opírá i o domácí technologické firmy. Pro Avast, Seznam, či Socialbakers totiž umělá inteligence hraje stále důležitější roli. „S fakultami, výzkumnými centry a jednotlivými členy prg.ai již delší dobu aktivně spolupracujeme, protože chceme podporovat excelentní výzkum, kvalitní vědce a IT vzdělávání. V Česku máme talentované lidi a jsem rád, že prg.aichce naplnit jejich potenciál. To, věřím, povede k většímu zájmu o studium počítačových věd a umělé inteligence i k tomu, že tu bude vznikat špičková věda uplatnitelná v praxi,“ připojuje Ondřej Vlček, nastupující CEO firmy Avast.

Právě s českými podniky plánuje iniciativa aktivně spolupracovat na rekvalifikaci a vytváření AI pracovních míst, přípravě a implementaci inovačních strategií a zavádění pilotních projektů. Vedle spolupráce se zavedenými firmami si iniciativa klade za cíl zvýšit počet startupů založených na prg.ai univerzitách a ústavech. Zaměří se proto na inkubaci vysokoškolských projektů, jejich financování a navazování transparentní spolupráce. Pro integraci do regionálních a světových sítí hodlá prg.ai úzce spolupracovat s dalšími AI centry v Česku, EU, Švýcarsku, Izraeli a Severní Americe. „Rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center je jednou z klíčových aktivit Akademie věd,“říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Je to totiž skutečně efektivní a ověřený prostředek, jak Českou republiku nejen posunout na evropskou špičku během relativně několika málo let, ale stabilně ji tam i udržet,“ dodává.

Pro zvýšení povědomí o přínosech umělé inteligence a jejích etických, právních a ekonomických aspektech chce prg.ai aktivně podporovat veřejnou diskuzi a vzdělávání. V přípravě je vedlejší volitelná specializace prg.ai Minor, kterou si budou moct zapsat studenti různých technických i netechnických oborů jak na UK, tak na ČVUT. „Mezi jednu z nejdůležitějších rolí univerzit bezesporu patří spojovat a propojovat různé vědní oblasti. Jsem velmi rád, že Univerzita Karlova svou aktivní účastí v projektu prg.ai k tomuto propojování přispěje nejen v Praze, ale i v celé České republice. Je nepochybné, že konkrétních dopadů prg.ai bude celá řada, ale už teď velmi konkrétně profilujeme např. péči o etické standardy při vývoji technologií umělé inteligence a velkou pozornost věnujeme i podpoře prostupnosti bakalářských studijních programů v oblasti AI,“ uzavírá rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

---

16. 5. 2019; sciencemag.cz

Prg.ai, nové centrum pro umělou inteligenci

Praha se má do pěti let stát centrem umělé inteligence. Zaslouží se o to iniciativa prg.ai, kterou tvoří akademické instituce, magistrát i české firmy.

ČVUT v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd ČR spojily síly s hlavním městem v iniciativě prg.ai, která podpoří špičkovou vědu a výzkum v oblasti umělé inteligence (AI). Iniciátoři plánují přilákat do Česka světové vědce, rozšířit základnu českých AI talentů a pomoct vzniku nových technologických firem a startupů. Díky prg.ai se Praha může v dohledné době stát centrem umělé inteligence evropského významu. Kromě pražského magistrátu podporují tuto unikátní iniciativu i vláda a významné soukromé společnosti.

V horizontu pěti let by se Česká republika měla pochlubit pěti tisíci AI výzkumníky a vývojáři, pěti sty AI absolventy a každoročně padesáti novými firmami v nejmodernější technologické oblasti, která hýbe globální ekonomikou a společností. Cíle iniciativy prg.ai, pro kterou se spojily špičky české akademie, nejsou menší než konkurovat evropským centrům umělé inteligence. Už dnes jen pražské vysoké školy absolvuje ročně více než sto AI odborníků, což je více než v kanadském Montrealu, který je kvalifikovanou pracovní silou v oboru AI proslavený. A během několika let to má být díky prg.ai násobně víc.

Iniciativa prg.ai navazuje na Národní strategii umělé inteligence i evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. "Jsem potěšena, že Česká republika začíná být tak aktivní v oblasti umělé inteligence - technologii, která formuje budoucnost. Evropa chce využít potenciálu umělé inteligence tím, že vytvoří konkurenceschopné technologie, kterým lidé mohou věřit, a tím, že se zaměří na potenciální rizika. Abychom toho dosáhli, potřebujeme všechny pomocné ruce. V tomto ohledu iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele," uvedla evropská komisařka Věra Jourová, která se účastnila i slavnostního zahájení činnosti spolku ve čtvrtek 16. května.

Mezinárodní přesah prg.ai považují iniciátoři za zcela zásadní a shodují se v tom i s dalšími odborníky. "Koncentrace špičkové vědy a výzkumu je klíčem k úspěchu v oblastech, jako je právě umělá inteligence, a je to i jedním z hlavních cílů Národní AI strategie. Díky ní chceme především zapojit Česko do aktivit na evropské úrovni, a jsme proto rádi za všechny podobné iniciativy," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko, který měl přípravu klíčové strategie na starost.

"Naším hlavním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému," říká spoluzakladatel prg.ai prof. Michal Pěchouček z FEL ČVUT v Praze. "Důležité je pro nás i budování značky Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro práci i život. Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujete hlavně tu lidskou," dodává.

Česká metropole v minulosti neuměla využít pozitivní přínos technologií pro rozvoj konceptu chytrého města, ale se vznikem prg.ai má nastat razantní změna. Propojení trojice akademických institucí s hlavním městem lze tak považovat za historický milník. Praha i další česká města získají tolik potřebný příliv odborníků, jejichž aktivity se v nadcházejících letech podepíší na růstu ekonomiky regionu i na ulehčení každodenního života obyvatel. Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy k projektu dodává: "Chceme z Prahy udělat světové centrum v oblasti umělé inteligence! Díky tomu máme příležitost propojovat v Praze špičkové odborníky od nás i ze zahraničí a vyvíjet moderní nástroje s vysokou přidanou hodnotou. Přínos pro Prahu je tak v přílivu peněz i pokrokového know-how. Nová řešení bude možné využít například pro efektivnější plánování objízdných tras při opravách ulic nebo zkrácení čekacích dob na světelných křižovatkách."

Cílem prg.ai je spolupráce napříč akademickým prostředím i průmyslem a podpora českého byznysu. "Jde o budování komplexního ekosystému, jehož základními kameny jsou koncentrace excelentního základního a aplikovaného výzkumu, jeho přenášení do praxe, firem a budování startupů, úspěšná aplikace AI v průmyslu a mezinárodní spolupráce," říká rektor ČVUT v Praze doc. Vojtěch Petráček. Iniciativa se proto opírá i o domácí technologické firmy. Pro Avast, Seznam, či Socialbakers totiž umělá inteligence hraje stále důležitější roli. "S fakultami, výzkumnými centry a jednotlivými členy prg.ai již delší dobu aktivně spolupracujeme, protože chceme podporovat excelentní výzkum, kvalitní vědce a IT vzdělávání. V Česku máme talentované lidi a jsem rád, že prg.ai chce naplnit jejich potenciál. To, věřím, povede k většímu zájmu o studium počítačových věd a umělé inteligence i k tomu, že tu bude vznikat špičková věda uplatnitelná v praxi," říká Ondřej Vlček, nastupující CEO firmy Avast.

Právě s českými podniky plánuje iniciativa aktivně spolupracovat na rekvalifikaci a vytváření AI pracovních míst, přípravě a implementaci inovačních strategií a zavádění pilotních projektů. Vedle spolupráce se zavedenými firmami si iniciativa klade za cíl zvýšit počet startupů založených na prg.ai univerzitách a ústavech. Zaměří se proto na inkubaci vysokoškolských projektů, jejich financování a navazování transparentní spolupráce. Pro integraci do regionálních a světových sítí hodlá prg.ai úzce spolupracovat s dalšími AI centry v Česku, EU, Švýcarsku, Izraeli a Severní Americe. "Rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center je jednou z klíčových aktivit Akademie věd," říká předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová. "Je to totiž skutečně efektivní a ověřený prostředek, jak Českou republiku nejen posunout na evropskou špičku během relativně několika málo let, ale stabilně ji tam i udržet," dodává.

Pro zvýšení povědomí o přínosech umělé inteligence a jejích etických, právních a ekonomických aspektech chce prg.ai aktivně podporovat veřejnou diskuzi a vzdělávání. V přípravě je vedlejší volitelná specializace prg.ai Minor, kterou si budou moct zapsat studenti různých technických i netechnických oborů jak na UK, tak na ČVUT. "Mezi jednu z nejdůležitějších rolí univerzitbezesporu patří spojovat a propojovat různé vědní oblasti. Jsem velmi rád, že Univerzita Karlova svou aktivní účastí v projektu prg.ai k tomuto propojování přispěje nejen v Praze, ale i v celé České republice. Je nepochybné, že konkrétních dopadů prg.ai bude celá řada, ale už teď velmi konkrétně profilujeme např. péči o etické standardy při vývoji technologií umělé inteligence a velkou pozornost věnujeme i podpoře prostupnosti bakalářských studijních programů v oblasti AI," uzavírá rektor UniverzityKarlovy prof. Tomáš Zima.

tisková zpráva AV ČR

---

16. 5. 2019; ČRo Plus

Praha chce být centrem umělé inteligence

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Praha chce být centrem umělé inteligence. Na vzniku něčeho, co aktéři nazývají také super habem se spoje vědci, zvláště z ČVUT, firmy i stát. Umělá inteligence začíná být realitou ve firmách. Už třeba i velké společnosti jako Microsoft nebo Google chtějí vědět po státech, případně Evropské unii zda a případně jak bude využívání umělé inteligence regulovat. Veřejných debatách se také ozývají etické souvislosti nástupu umělé inteligence třeba i to, do jaké míry nahradili skok pracovní sílu. Je hostem je teď Prof. Michal Pěchouček vedoucí centra umělé inteligence při ČVUT dobrý den. Dobrý den, co je podle vás předpokladem toho, aby se Praha a stala lídrem v oblasti umělé inteligence, aby s tou svou ambici uspěla.

Prof. Michal PĚCHOUČEK, vedoucí na ČVUT

Tak samozřejmě všem cíleny vypravil lídrem ve své tvorbě práva, jak rok vlastního velký, že to není reálné jsou města, která investují do vzdělání inteligence ještě více než než Praha. Evropské zkrat byl vlastně patříte rallye Paříž Londýn. Ještě máme skladem, kde dohnali, ale ten předpoklad pro úspěch Prahy jako já Bonnu brko já města je bezpečně velké množství té velmi sofistikovaná dobře dole Anna, že je připravené pracovní síla a ruku v ruce velký počet pracovních míst v oblasti byla já jsem četla také ano.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Já jsem četl ve zprávě Česko z pražské iniciativy, že Praha se má už do pěti let stát centrem umělé inteligence, na čem to může postavit teď mluvíte. O pracovní síle to znamená, že to postavy spíš na těch vědeckých kapacitách na vás odbornících, anebo už i má zázemí ve firmách.

Prof. Michal PĚCHOUČEK, vedoucí na ČVUT

Každý dobře fungující z Prahy obstojí na třech let, když ho 1 a ta nám mohl soud kurt Russell stát v roce podniky fenek, které používají jinou eleganci na svém tenisu rozvíjejí ji vytvářejí nové technologie elegance Husovou schůzka a teď komunity malých firem ta zakládá na inovativní myšlenka v oblasti zvané inteligence a třetí komunitou jsou. Vědecké pracoviště vysokých škol a tyto 3 komunity tito 3 pachatele musí sumě růst a spolu spolupracovat aj, tak se vlastně může. Na lokalitu otázka opravdu silný a já.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Řekl jste, že chcete přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí jak.

Prof. Michal PĚCHOUČEK, vedoucí na ČVUT

Prague já sbírá strašně rozsudky. Podpořilo trať, která je programy a 1 zajímavý stránka programu je program, kam jej program, kde chtěl ještě slovo trasa z Ruska maskovací stát pro zahraniční profesory, aby přijeli do Prahy až další hereckou kariéru, ve které vysokých škol, které způsobem tak já, anebo. Mu tak jsou a budou.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

No a jak bezpečné je vlastně momentálně využívání umělé inteligence, co je třeba v této fázi pohlídat.

Prof. Michal PĚCHOUČEK, vedoucí na ČVUT

Tak on and elegance samozřejmě. Zajímavá je bezpečná. Všechno tak velké nebezpečí pouze je ve spojení s brněnskou kriminalitou, kde dneska obrovsky řekli svým nadhledem, bohužel používá na svém útočníků na straně obránců, ale v budoucnosti tím svým dílem tvrději bude. Dobrý sluha špatný pán v oblasti pracovních míst má velký potenciál pro to, aby zásadním způsobem ovlivnila trh pracovních míst a některé profese značka láska by mohl ale sledovat podle mého názoru právě to pak čokl společnosti. V transformaci zcela klíčová pro to, aby zde totiž dokázala získat informace výhody a na vrcholky obává.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Tolik Prof. Michal Pěchouček vedoucí centra umělé inteligence při ČVUT. Děkuju vám jako taková. Za stát, respektive českou vládu má oblast umělá inteligence gesce náměstek ministra průmyslu obchodu Petr očko dobrý den. I vám dobré pane máme posluchačům pane náměstku, jak konkrétně může vypadat pomoc státu, aby Česká republika v té konkurenci obstála, aby se mohla stát centrem umělé inteligence.

Prof. Michal PĚCHOUČEK, vedoucí na ČVUT

Tak a tomu rádi, že se nám povedlo tak nakolik širokém partnerství a podnikatelskou sférou akademickou sférou je špatně Palu dál rychle dohromady poměrně pomocí dokument Římané Národní park je pro umělou inteligenci, který schovává pár lidí den a tem popisuje popisuje opatření trestáte dělá a chce dělat a několika oblastech já bych na hlavní které, které řešíme a je to především hodně soustředění na a na excelentní na podporu základního výzkumu v oblasti umělé inteligence, což už se do značné míry to hodně a další je třeba, aby se věci, na které jsou vyvinuty v rámci těch, no často a ti riskují, protože samozřejmě v České republice takových nemáme máme dostávali do akce, takže budeme pak aktivity, které umožňují umožní vlastně malým středním podnikům otestovat si nové technologie nové lepší skupinové řekla modely a ona byla vlastně mu aplikoval ve svých vlacích a velkých o byznysový modelek na další větrá je důležitá jsou mne ve vzdělávání tam, prosím, to je určitě může za to sám moc rádi, že od momentu až volby a máme máme už šel nějaký pán, protože umělá inteligence v tom pan Prof. Pěchouček tady zmiňoval napsal a přináší potřebu a do značné míry novým opatem já. Končil přesvědčení určit třeba podpora a kritického myšlení je jako našich zásadních věcí, která vlastně je musí hlídat sama, že to nechtěl a součástí a dávání, řekněme, od toho základního školství vždycky, když řeknu, že základní školství tak někdo řekne, že v mateřských škol je zklidnil mateřských škol a hrál určitě od a další tendry, které můžou na stát já moc rádi spolupracujeme třeba na tom co tady u nás je a zůstane Miroslav choutka na a nějakému lákání talentů Maradona navrch vysokého školství a podpora běží programu podpora nějakého Michala Trnku pro proexportní expertech zatím vědce do České republiky.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Pokud jde pokud jde pane náměstku o tu určitou obavu, která zaznívá test, že by umělá inteligence mohla brát. Lidem pracovní místa. Bude se v tomhle nějak stát speciálně angažovat s tím zastáváte. Spíš ten názor, který jsem také zaslechl ve firmách, že vlastně sice některá zaniknou ale budou zase vznikat jiná.

Petr OČKO, náměstek, Ministerstvo průmyslu

Já o tom přesvědčená samozřejmě není to není to tak vy jako stát ta společnost a neměla se připravovat na napnout situaci ale a rád točí, že by velké technologické revoluce a vždycky shoří jako elegantně rybaření a mnoho jiných, no pořád nám tady tady tady se to ano ale samozřejmě souvisí další další věcí, a to je to je vlastně to víte, jak přesně říkáte musím připravovat změny na trhu práce jsem si, že zase tady dnes pracování děti Ameriku dobře spolupracujeme již má nějaký systém třeba jako hodně vzdělávání a na vlastně odhadů od těch těch pracovníků do budoucna a.

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka

Nedalo pomoci. To by mohlo pomoci DP Petr očko náměstek ministra průmyslu obchodu díky i vám.

---

16. 5. 2019; Týdeník Květy

Bezpečnostní schránky nemusejí být jen v bance

Až do nedávna byly bankovní bezpečnostní schránky jedinou volbou pro případ, že si člověk potřeboval uložit něco cenného. Teď však může zvolit i alternativu bank - firmu 24SAFE, s jejímž ředitelem Ing. Petrem Thomsonem hovoříme.

- Představte nám, prosím, vaši firmu. Odkdy působí u nás?

24SAFE působí na českém trhu od roku 2015. Pro maximální bezpečnost uložených předmětů jsme se spojili se společností, která je světovou jedničkou v oblasti zabezpečení - švédskou firmou Gunnebo, jejíž historie sahá až do roku 1764. Spolu s Gunnebo jsme pak jako první na českém trhu představili robotizovaný systém automatizovaných bezpečnostních schránek SafeStore Auto, který je aktuálně největším svého druhu na světě. Tento systém je celosvětově ověřený a funguje spolehlivě více než 30 let v zemích jako Německo, Kanada, Jihoafrická republika, USA, Brazílie, Švýcarsko atp.

- Čím se vaše služby liší od klasických bankovních schránek?

Kdekdo by mohl říct, že jen v detailech, ale ti, kdo naši službu znají, vědí, že nejen ďábel se skrývá v detailech - a že jich je. Uvedu alespoň některé: nabízíme uložení hotovosti (to vám v bance neprojde) a navíc vám ji bez limitu i pojistíme. Do schránky i klientského centra můžete kdykoli - 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Navíc se u vstupu nemusíte prokazovat dokladem ani podpisovým vzorem, naše služba tak nabízí oproti bankám maximální anonymitu a diskrétnost.

- Kolik schránek zatím nabízíte - budovali jste za tím účelem nový objekt?

Schránek máme nyní něco přes 11 000. Jelikož je naše pobočka v samém centru Prahy, využili jsme této výhody a zvolili jen rekonstrukci stávající budovy.

- Jaké jsou nabízené velikosti a ceny schránek - vyjdou levněji než u bank?

Ve 24SAFE nabízíme pět velikostí schránek s plochou větší A4 (tu mají všechny stejnou) a výškou od 5 do 20 centimetrů. Všechny schránky mají nosnost 25 kg a pokud přijde klient s žádostí, že chce převést svoji schránku z banky k nám, garantujeme mu nejen nesrovnatelně lepší služby, ale i stejnou nebo nižší cenu.

- Je zabezpečení schránek stejné jako u bank? Jste v něčem jiní nebo lepší?

Základními prvky zabezpečení jsou u 24SAFE trezorové místnosti s bezpečnostní třídou X (čti 10), což je srovnatelné s bezpečností trezoru ČNB; běžné banky mají třídu VI. Dále nechybí několikastupňová elektronická ochrana a fyzická ostraha v místě včetně napojení na pult centrální ochrany. Vše je doplněno o trezorovou vodotěsnost, hasicí systém a další hi-tech opatření. Tím nejzásadnějším aspektem bezpečnosti našeho systému je ale především to, že trezor je neustále uzavřen a uzamčen. Klientovi přijede schránka na základě jeho identifikace (kartou, pinem nebo otiskem prstu) do pultu ve výdejním místě, což je malá diskrétní místnost, kde je klient se svou schránkou sám. Zde může v klidu a bezpečí manipulovat s obsahem své schránky. Diskrétnost je pro nás nedílnou součástí služby, kterou 24SAFE poskytuje - bez diskrétnosti by nebyla bezpečnost dostatečná.

- Jaký je o vaše služby zájem?

Od doby otevření počítáme již naše klienty v tisících, čemuž jsme velmi rádi. Věříme, že jednou bude bezpečnostní schránka nedílnou součástí výbavy každé zodpovědné rodiny, jako je dnes například pojištění vozu či majetku. V současné době se již potýkáme s nedostatkem malých schránek, proto plánujeme rozšíření našeho systému - pravděpodobně již v tomto roce. Celková kapacita našich komorových trezorů potom bude více než 13 000 schránek.

VIZITKA * Narodil se v roce 1976 v Kutné Hoře. * V roce 2000 ukončil studium na ČVUT FEL, katedře počítačů. * Od února 2015 ředitel 24SAFE. * S manželkou Martinou má tři dcery. * Koníčky: sport, saunování, jízda na motorce.

---

15. 5. 2019; feedit.cz

Světový den přístupnosti 2019: Technologie dávají znevýhodněným svobodu

15. května 2019 - Již osmý ročník Světového dne přístupnosti letos připadá na 16. května.

Cílem je upozornit na překážky, na které lidé s různými typy omezení denně narážejí, a ukázat možnosti, jak je lze za pomocí technologií odstranit. Nadace Vodafone v posledních letech podpořila několik inovativních projektů, které zlepšují životy neslyšících, nevidomých i lidí na vozíku. Digitální nástroje boří komunikační bariéry, zajišťují přístup k informacím, nebo nahrazují lidské smysly. Přinášíme jejich přehled, kontakty a možnost si technologie vyzkoušet.

Světový den přístupnosti, anglicky Global Accessibility Awareness Day (GAAD), za kterým stojí webový vývojář Joe Devon a odborník na přístupnost Jennison Asuncion, apeluje na technologické experty, aby potenciál technologického pokroku plně využívali. S takovým poselstvím se ztotožňuje i Nadace Vodafone.

"Je úžasné vidět skutečné situace, kdy technologie dokáží zkvalitnit život lidem se specifickými potřebami. Proto je naším posláním tyto projekty vyhledávat, rozvíjet a jako úspěšné je nabízet i do dalších 26 zemí, kde působí Nadace Vodafone, aby i tam měly tisíce lidí možnost žít a pracovat dle svých představ," říká Adriana Dergam, místopředsedkyně správní rady Nadace Vodafone.

Aplikace Záchranka pro nevidomé i neslyšící

Cílem mobilní aplikace Záchranka bylo už od počátku zpřístupnění neodkladné přednemocniční péče všem bez rozdílu. Autor Filip Maleňák se proto od začátku snažil, aby byla Záchranka pro lidi se zrakovým či sluchovým omezením použitelná. "Od začátku jsme se radili přímo s nevidomými, kteří nás upozornili na jejich ztíženou orientaci v prostoru v případě volání na linku 155, neslyšící zase nemohli hlasově komunikovat s operátory a popsat jim, co se stalo," vzpomíná autor aplikace Záchranka Filip Maleňák. Dnes mohou aplikaci Záchranka ovládat jak nevidomí, tak neslyšící, kteří pouze zmáčknou tlačítko "nemohu mluvit” a vyberou obrázek s tím, co se stalo. Na dispečinku zdravotnické záchranné služby už vědí, že je nutná alternativní komunikace a pošlou volajícímu SMS zprávu s potvrzením vyslání sanitky.

Pro lidi s omezením pohybu: mobilní aplikace Vozejkmap a projekt "Komunikuji, mám práci"

Bezbariérových míst je stále méně než těch bariérových, a tak je pro vozíčkáře velmi náročné tyto objekty vyhledávat. Projekt Vozejkmap, který vzešel z Laboratoře Nadace Vodafone, nabízí informace o bezbariérovosti na jednom místě. Dnes ho využívá průměrně 1500 lidí měsíčně.

"VozejkMap vznikl proto, aby si vozíčkáři mohli sdílet data a podpořili tak odvážlivce, kteří se vydají do neznámých míst, aby si našli třeba nejbližší bezbariérové WC nebo restauraci. VozejkMap se osvědčil jako nepostradatelný rádce na cesty pro mnoho vozíčkářů," popisuje Alena Jančíková, ředitelka České asociace paraplegiků - CZEPA.

Projekt "Komunikuji, mám práci!" slouží klientům Domova sv. Josefa, který se stará o pacienty s roztroušenou sklerózou. Díky programu Rok jinak se tu naplno rozjel projekt CITAK, který využívá ústní myš firmy BENETRONIC, jak ukazuje toto video. "Největším přínosem je větší samostatnost jednotlivých pacientů. Díky MouthMouse dokáží ovládat různé přístroje ve svém okolí - dokáží si rozsvítit nebo pustit televizi. Díky propojení s počítačem a internetem mohou taky získat práci, což by bez tohoto zařízení nebylo možné," popisuje Barbora Vohralíková z Domova sv. Josefa v Žirči. Zařízením projde ročně přes čtyři sta klientů a všichni mají možnost se s MouthMouse naučit pracovat.

Pro neslyšící: video průvodce Deaf Travel a tlumočník do kapsy Signslate

Přímo z komunity neslyšících vzešly 2 projekty posledního ročníku programu Laboratoř Nadace Vodafone.

Cestovatelský průvodce pro neslyšící Deaf Travel reaguje na absenci informací ve znakovém jazyce na turistických místech. Neslyšící si mohou na mapě videí jednoduše najít a pustit výklad. "Rádi cestujeme a kamkoliv přijedeme, nemůžeme využít průvodcovských služeb, jelikož jsou v mluveném jazyce. Občas nám nabídnou nějaký leták, ale v něm nejsou informace odpovídající plnohodnotnému výkladu průvodce," vysvětluje původ myšlenky neslyšící cestovatel Jan Wirth, který platformu díky využití mezinárodního znakového systému a angličtině zpřístupnil i zahraničním neslyšícím.

Kontakt: Michala Wu, PR Deaf Travel a tlumočnice znakového jazyka, tel: 733 131 997

Projekt Signslate, který je zatím ve vývoji, neslyšícím pomůže v nenadálých situacích, kdy se potřebují domluvit se slyšícími, ale nemají tlumočníka. Pomocí video hovoru se s ním spojí kdykoliv a kdekoliv budou potřebovat - u lékaře, v bance, na policii atd. Nápad na technologickou inovaci vznikl na základě skutečných situací, do kterých se neslyšící dostali, jejich příběhy přibližuje video. " Technologie nám usnadňují bourání bariér. To, co bylo dříve nemyslitelné, dneska v době digitálních technologií možné je a hranice těchto možnosti se stále posouvají, zlepšují a zdokonalují, " říká Lukáš Murín z projektu Signslate.

Pro nevidomé: detailní navigace Naviterier a speciální mobilní telefon BlindShell

Mobilní navigační aplikace pro nevidomé Naviterier, vznikla na základě více než desetiletého výzkumu na ČVUT Praha. Nevidomým díky přesnému popisu trasy, který uvádí například přechody pro chodce nebo směr dopravy, pomáhá zvýšit svobodu a samostatnost při pohybu po městě. Jak funguje v praxi, ukazuje video. "Umožňuje jim spontánně a zcela samostatně se kdykoliv vydat na místo, kde ještě nebyli - na kávu s kamarádem, na pracovní pohovor a tak dále," vyjmenovává výhody Zdeněk Míkovec, jeden ze spoluautorů projektu.

Svůj původ na ČVUT má i projekt BlindShell - speciálně upravený telefon pro nevidomé, který prošel Laboratoří Nadace Vodafone, dnes se kromě Česka prodává v 18 zemích Evropy a své letošní pětileté výročí oslaví vstupem na americký trh. "Nevidomým uživatelům nabízíme telefon s funkcemi smartphonu ale jednoduchých tlačítkovým ovládáním, speciálně vytvořeným ve spolupráci se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých SONS," dodává Jan Šimík, CEO a spolumajitel technologie.

---

15. 5. 2019; feedit.cz

Partnerský den Axis představil 6 hlavních trendů ve videodohledu a expertní pohled na využití umělé inteligence

Každoroční setkání pro české partnery společnosti Axis Commmunications se konalo 14. května 2019 pod názvem Axis Den 2019.

V industriálním prostoru Vnitroblock v Praze - Holešovicích si více než 120 účastníků kromě prezentací a networkingu mohlo prohlédnout funkční ukázky produktových novinek Axis a dalších partnerských řešení. Součástí programu bylo mimo jiné představení zcela nové vlastní čipové sady ARTPEC-7 do kamer Axis a panelová diskuze na téma Umělá inteligence a kamery v českém kontextu.

Axis Den 2019 pořádala pražská regionální kancelář Axis Communications, jejíž 10 členů v čele s obchodním ředitelem pro region východní Evropy Petrem Tošnerem a obchodním ředitelem pro Českou republiku Pavlem Markem se vystřídalo na pódiu holešovického Vnitroblocku. V několika demo zónách se navíc představily klíčové partnerské společnosti, jako je výrobce interkomů a přístupových systémů 2N, významní dodavatelé softwaru pro správu videa Genetec, Milestone a Ateas, dodavatel inteligentních videodohledových řešení CertiCon a společnosti CamStreamer a NetRex.

Šest trendů ve videodohledu a nový kamerový čip

V úvodu setkání představili členové kanceláře Axis šest trendů na trhu v oblasti IP videodohledu, které jsou klíčové z hlediska společnosti Axis Communications jako světového leadera v oboru. Patří sem 1. umělá inteligence (té byla zčásti zasvěcena i odpolední sekce programu); 2. efektivní využítí cloudu a edge computingu v kamerovém dohledu; 3. větší důraz na personalizaci, ale i ochranu osobních údajů; 4. vzrůstající nároky na kybernetickou bezpečnost všech zařízení; 5. udržitelnost a ochrana životního prostředí; a v neposlední řadě 6. integrace senzorů a vytvoření komplexní sítě, která umožní dosáhnout chytrého řešení situace ve velmi krátkém čase.

Mezi produktovými novinkami pak zaujímal přední místo vlastní procesor ARTPEC-7, kterým budou vybavené nové řady kamer Axis od jara 2019. Nový čip umožní lepší zabezpečení kamer díky signovanému firmwaru, ještě větší kompresi dat při zachování kvality obrazu a také mnohem větší světelnou citlivost, například díky technologii Lightfinder 2.0 pro barevné vidění vě tmě. Kamery bude také díky vyšší kapacitě procesoru možné lépe "předtrénovat" pro náročnější úlohy videoanalýzy.

Umělá inteligence v kamerách? Zrychlující trend

Dominantou odpoledního programu Axis Dne 2019 byla panelová diskuze Umělá inteligence a kamery v českém kontextu - realita, nebo zbožné přání? Účastnili se jí odborníci na AI prof. Jiří Matas z FEL ČVUT, Petr Šrámek ze Singularity University a další profesionálové v oboru - kromě Dalibora Smažinky, manažera pro enterprise řešení společnosti Axis Communications ve východní Evropě, také Jan Čulík, produktový manažer ve společnosti CertiCon. Debata se dotkla jak reálných případů užití a možností, které se díky umělé inteligenci otvírají v případě tradičních kamerových instalací, tak budoucnosti neuronových sítí a potenciálu, který AI skýtá v horizontu vzdálenějším.

Podle profesora Matase přináší umělá inteligence do oblasti vizuálního rozpoznávání poměrně rychlé změny. Co bylo před 5 lety v oblasti analýzy obrazu nemožné, je dnes díky umělé inteligenci naprosto reálné. Dalibor Smažinka jeho slova potvrdil: "Největší výhodou umělé inteligence je flexibilita, její schopnost rychle se přizpůsobit měnícím se podmínkám. Hlavní praktické aplikace se v posledním roce objevují v oblasti identifikace a klasifikace objektů v obraze."

O společnosti Axis Communications

Společnost Axis nabízí inteligentní bezpečnostní řešení, která vedou k chytřejšímu a lépe chráněnému světu. Axis je největší světový dodavatel na trhu IP kamer a působí jako hybná síla v tomto odvětví tím, že průběžně uvádí inovativní síťové produkty založené na otevřené platformě. S pomocí globální sítě partnerů tak přináší svým zákazníkům vysokou hodnotu.

Axis si zakládá na dlouhodobých vztazích se svými partnery, kterým poskytuje na stávajících i na nových trzích jak průlomové síťové produkty, tak i své znalosti.

Axis má více než 2.700 vlastních zaměstnanců ve více než 50 zemích na celém světě a spolupracuje s globální sítí více než 90.000 partnerů. Axis je společnost založená v roce 1984 se sídlem ve Švédsku. Je zalistována na burze NASDAQ Stockholm pod značkou AXIS. Více informací o společnosti Axis najdete na naší webové stránce http://www.axis.com.

---

15. 5. 2019; iHNed.cz

Lákaly mě problémy, kde nikdo neměl tušení, jak na to

Když Jiří Matas začal v 80. letech studovat umělou inteligenci na ČVUT v Praze, měl jen hodně vágní představu o tom, co se za tímto pojmem skrývá. Narazil tehdy na slavnou knihu Gödel, Escher, Bach amerického vědce Douglase Hofstadtera, která propojuje témata jako umělá inteligence, vědomí či formální logické systémy. Toto mimořádné dílo mu ukázalo souvislosti s jinými obory a hloubku některých problémů.

"Lákalo mě, že v oblasti umělé inteligence byla řada problémů, kde nikdo neměl tušení, jak na to," vzpomíná špičkový světový výzkumník v oblasti umělé inteligence, přesněji strojového učení a zpracování vizuálních dat, jak se dostal ke "svému" oboru.

V roce 1987 se přidal k malé skupině výzkumníků a doktorandů na katedře kybernetiky, a když se po Listopadu otevřela možnost udělat si doktorát na univerzitě v Surrey ve Velké Británii, bylo o další dráze profesora Matase rozhodnuto.

Vysoká oběžná dráha

S výsledky jeho práce se lze setkat například u systému automatického rozpoznávání registračních značek automobilů. Jeho první funkční verzi vyvinula firma Eyedea Recognition, kterou Jiří Matas před více než 10 lety spoluzaložil. "V oblasti rozpoznávání obličejů byl její systém vyhodnocen americkým standardizačním ústavem NIST jako jeden z celosvětově nejlepších," doplňuje.

Matasova činnost má velký dopad ve vědecké i komerční sféře. Například jeho práce na hledání korespondencí mezi obrázky mají mnoho tisíc citací. "Tyto metody se využívají při tvorbě 3D modelu z fotografií a videí a při vyhledávání ve velkých obrazových databázích," přibližuje profesor Matas. Vedl rovněž projekty pro firmy jako Toyota, Hitachi, Boeing či Samsung s celkovým přínosem pro ČVUT v řádu desítek milionů korun.

V posledních letech Jiří Matas významně přispívá ke zvýšení kompetence České republiky v oblasti autonomních vozidel. Působil a působí v redakčních radách nejprestižnějších vědeckých časopisů a organizačních výborech nejlepších konferencí.

Kromě svých vědeckých a komerčních úspěchů je aktivní také ve vzdělávání. Je spoluautorem a jedním z hlavních hybatelů výběrového informatického programu se zaměřením na umělou inteligenci otevřená informatika a školitelem mnoha úspěšných doktorandů.

"Kariéry absolventů sleduji. Mají úspěchy v high-tech firmách jako Google nebo Facebook, studují v doktorských programech na špičkových školách jako Oxford nebo ETH Curych, zakládají start-upy. Potvrzují, že byli výborně připraveni," říká Jiří Matas.

Problémy počítačového vidění

V jeho a starší generaci působí v oborech souvisejících s informatikou, kybernetikou a umělou inteligencí řada lidí, kteří před rokem 1989 měli omezené možnosti uplatnění. Podle profesora Matase tak vznikla koncentrace kvality, jež tuto oblast v Česku posunula na "vysokou oběžnou dráhu", a na to se po roce 1990 podařilo navázat.

"V oblasti zakládání start-upů pomáhají příklady, přítomnost lidí, kteří procesem prošli a mohou poradit, ekosystému, v němž jsou k dispozici zkušenosti s rozjezdem podnikání i potřebné finanční zdroje. Domnívám se, že i v tomto je v Česku situace příznivá, i když třeba s Izraelem se nemůžeme srovnávat," tvrdí Jiří Matas, který teď pracuje hned na několika tématech. Kromě některých základních otázek hlubokých sítí to jsou třeba problémy počítačového vidění, jako je sledování velmi rychle se pohybujících objektů.

---

15. 5. 2019; iHNed.cz

Češi moc AI firem nemají, i tak patří ke špičkám oboru

Nejznámějšími tvůrci umělé inteligence jsou ve světě technologické giganty jako Facebook, Google, Microsoft či IBM. Za pomoci ohromného množství dat od svých uživatelů takové firmy dokážou trénovat chytré počítače, které pak samy rozeznávají obrazy nebo nahrazují lidské telefonisty v call centrech. Pomalu se začínají rozvíjet i autonomní systémy, jež umí zastoupit řidiče za volanty aut nebo chirurgy na operačních sálech.

Ani české podniky ovšem v rozvoji umělé inteligence (AI - artificial intelligence, jak se oboru ve světě říká) nezůstávají pozadu. Podle vlády se umělou inteligencí v Česku zabývá jen asi 40 firem, což je na světové i evropské poměry málo. Svou kvalitou se ale řada z nich zbytku světa rozhodně vyrovná. Svědčí o tom výsledky prvního ročníku soutěže AI Awards, jejímž cílem je české zástupce rozvíjející umělou inteligenci více zviditelnit.

V letošním ročníku akce, jejímiž organizátory jsou mediální dům Economia a AI Startup Incubator, uspělo pět společností a tři jednotlivci. Jedním z nich je Marek Rosa oceněný jako osobnost roku. Slovenský podnikatel před třemi lety založil v Praze výzkumnou společnost GoodAI, jež se zaměřuje na vývoj takzvané obecné umělé inteligence.

- Osobnost roku: Marek Rosa

* Student/ka roku: Michaela Mrázková

* Nápad roku: Plant.id

* Událost roku: Machine Learning Prague

* Start-up roku: Rossum

* Firma roku: Phonexia

* Projekt roku: AlquistAI

* Speciální cena za zviditelnění ČR ve světě AI: Jiří Matas

Češi řeší etiku i hledání únosců

Superpočítače, které by měly na základě této technologie v příštích desetiletích vzniknout, by měly člověka nahradit v provádění většiny intelektuálních úkolů. Řada lidí se takového vývoje obává. Rosova firma ale řeší právě to, aby se autonomní stroje staly v budoucnu pro lidi neškodnými. Díky tomu se už GoodAI stala dosud jediným zástupcem českého byznysu, který se podílí na globální iniciativě IEEE, zabývající se tvorbou etiky pro budoucí superpočítače.

Jiným úspěšným projektem je zase společnost Phonexia, letošní AI firma roku. Podnik, založený studenty z brněnského VUT, vyvíjí technologii na strojové rozpoznávání řeči. Jako první na světě se Phonexii podařilo mluvené slovo analyzovat výhradně za pomoci neuronových sítí. Firma se přitom obejde i bez využívání statistiky, které ostatní konkurenti na trhu kombinují právě se systémy napodobujícími chování biologických mozků.

Phonexia neuronové sítě využívá k biometrickému ověřování identity. Řada podvodníků dokáže za pomoci hlasových modulátorů řeč konkrétních lidí napodobit a pak se za ně vydává na infolinkách bank či pojišťoven. Brněnský podnik ale umí takové případy odhalovat, i když se hlasové modulátory neustále zdokonalují. Navíc pomáhá i kriminalistům, třeba při identifikaci únosců, kteří po telefonu anonymně žádají výkupné.

Výherci AI Awards přitom prokazují, jak je obor umělé inteligence rozmanitý. Profesor Jiří Matas z pražského ČVUT, který obdržel speciální cenu za zviditelnění Česka ve světě, se třeba zabývá výzkumem technologie autonomních aut. AI studentka roku Michaela Mrázková z univerzity v nizozemském Groningenu se pro změnu zaměřuje na využití umělé inteligence ve zdravotnictví. Podílela se na vývoji aplikace pro autistické děti, která jim pomáhá trénovat emoce. Ve své bakalářské práci se navíc hodlá zaměřit na využití teorie her pro zdokonalení léčby rakoviny.

I další ocenění pracují v rozličných oborech. Neuronové sítě start-upu Rossum například dokážou přečíst a analyzovat oskenované verze papírových faktur či účtenek, s nimiž si klasické účetní programy neporadí. Aplikace Plant.id zase za pomoci strojového učení sama rozeznává květiny vyfocené na mobil. Chystaný projekt jejích tvůrců - Life Tree Check - má zase ambici lidi poučit o kondici lesních porostů rostoucích ve městech, které budou uživatelé sami za pomoci mobilů a zařízení pro virtuální realitu analyzovat.

Chybí dlouhodobá strategie

Od AI se očekává, že se postupně prosadí prakticky ve všech oborech - od výroby přes zdravotnictví až po zemědělství. Podle aktuálního globálního průzkumu Microsoftu plánuje umělou inteligenci letos začít využívat přes 40 procent evropských podniků. Těch českých je ale pouze 16 procent.

Podle americké firmy je váhání tuzemských zástupců byznysu dáno především tím, že jim chybí dlouhodobá strategie. Vyčkávají proto, jak se k umělé inteligenci postaví podniky v zahraničí. Svou roli hraje i to, že české společnosti zatím přesně nevědí, na co by mohly AI využít.

Vláda Andreje Babiše (ANO) už má ale plán, jak zájem o umělou inteligenci v zemi zvýšit. Klíčem k tomu je nová strategie Evropské unie, podle níž by měly členské státy a evropské firmy dát do rozvoje AI od roku 2020 každoročně celkem 20 miliard eur. Část z těchto peněz půjde také do Česka. Vláda za ně chce finančně podporovat AI firmy nebo do dvou let založit jedno z Evropských center excelence pro umělou inteligenci.

Šéf poroty AI Awards Petr Šrámek je ovšem k takové veřejné podpoře spíše skeptický. "Podstatnější pro rozvoj AI by bylo spíše to, kdyby stát do země přilákal kvalifikované experty z třetích zemí," míní Šrámek, který rovněž řídí startupový program AI Startup Incubator.

---

15. 5. 2019; Hospodářské noviny

Lákaly mě problémy, kde nikdo neměl tušení, jak na to

Speciální cena za zviditelnění ČR ve světě AI

Když Jiří Matas začal v 80. letech studovat umělou inteligenci na ČVUT v Praze, měl jen hodně vágní představu o tom, co se za tímto pojmem skrývá. Narazil tehdy na slavnou knihu Gödel, Escher, Bach amerického vědce Douglase Hofstadtera, která propojuje témata jako umělá inteligence, vědomí či formální logické systémy. Toto mimořádné dílo mu ukázalo souvislosti s jinými obory a hloubku některých problémů.

"Lákalo mě, že v oblasti umělé inteligence byla řada problémů, kde nikdo neměl tušení, jak na to," vzpomíná špičkový světový výzkumník v oblasti umělé inteligence, přesněji strojového učení a zpracování vizuálních dat, jak se dostal ke "svému" oboru.

V roce 1987 se přidal k malé skupině výzkumníků a doktorandů na katedře kybernetiky, a když se po Listopadu otevřela možnost udělat si doktorát na univerzitě v Surrey ve Velké Británii, bylo o další dráze profesora Matase rozhodnuto.

Vysoká oběžná dráha

S výsledky jeho práce se lze setkat například u systému automatického rozpoznávání registračních značek automobilů. Jeho první funkční verzi vyvinula firma Eyedea Recognition, kterou Jiří Matas před více než 10 lety spoluzaložil. "V oblasti rozpoznávání obličejů byl její systém vyhodnocen americkým standardizačním ústavem NIST jako jeden z celosvětově nejlepších," doplňuje.

Matasova činnost má velký dopad ve vědecké i komerční sféře. Například jeho práce na hledání korespondencí mezi obrázky mají mnoho tisíc citací. "Tyto metody se využívají při tvorbě 3D modelu z fotografií a videí a při vyhledávání ve velkých obrazových databázích," přibližuje profesor Matas. Vedl rovněž projekty pro firmy jako Toyota, Hitachi, Boeing či Samsung s celkovým přínosem pro ČVUT v řádu desítek milionů korun.

V posledních letech Jiří Matas významně přispívá ke zvýšení kompetence České republiky v oblasti autonomních vozidel. Působil a působí v redakčních radách nejprestižnějších vědeckých časopisů a organizačních výborech nejlepších konferencí.

Kromě svých vědeckých a komerčních úspěchů je aktivní také ve vzdělávání. Je spoluautorem a jedním z hlavních hybatelů výběrového informatického programu se zaměřením na umělou inteligenci otevřená informatika a školitelem mnoha úspěšných doktorandů. "Kariéry absolventů sleduji. Mají úspěchy v high-tech firmách jako Google nebo Facebook, studují v doktorských programech na špičkových školách jako Oxford nebo ETH Curych, zakládají start-upy. Potvrzují, že byli výborně připraveni," říká Jiří Matas.

Problémy počítačového vidění

V jeho a starší generaci působí v oborech souvisejících s informatikou, kybernetikou a umělou inteligencí řada lidí, kteří před rokem 1989 měli omezené možnosti uplatnění. Podle profesora Matase tak vznikla koncentrace kvality, jež tuto oblast v Česku posunula na "vysokou oběžnou dráhu", a na to se po roce 1990 podařilo navázat.

"V oblasti zakládání start-upů pomáhají příklady, přítomnost lidí, kteří procesem prošli a mohou poradit, ekosystému, v němž jsou k dispozici zkušenosti s rozjezdem podnikání i potřebné finanční zdroje. Domnívám se, že i v tomto je v Česku situace příznivá, i když třeba s Izraelem se nemůžeme srovnávat," tvrdí Jiří Matas, který teď pracuje hned na několika tématech. Kromě některých základních otázek hlubokých sítí to jsou třeba problémy počítačového vidění, jako je sledování velmi rychle se pohybujících objektů.

Jiří Matas Působí v Centru strojového vnímání Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Jeho odborné zájmy zahrnují rozpoznávání objektů, vyhledávání obrazových informací, sledování, sekvenční rozpoznávání vzorů, detekci invariantních rysů či Houghovu transformaci. FOTO: ARCHIV J. MATASE

Ve start-upech je situace v Česku příznivá, i když s Izraelem se nemůžeme srovnávat.

---

15. 5. 2019; Hospodářské noviny

Češi moc AI firem nemají, i tak patří ke špičkám oboru

Nejznámějšími tvůrci umělé inteligence jsou ve světě technologické giganty jako Facebook, Google, Microsoft či IBM. Za pomoci ohromného množství dat od svých uživatelů takové firmy dokážou trénovat chytré počítače, které pak samy rozeznávají obrazy nebo nahrazují lidské telefonisty v call centrech. Pomalu se začínají rozvíjet i autonomní systémy, jež umí zastoupit řidiče za volanty aut nebo chirurgy na operačních sálech.

Ani české podniky ovšem v rozvoji umělé inteligence (AI - artificial intelligence, jak se oboru ve světě říká) nezůstávají pozadu. Podle vlády se umělou inteligencí v Česku zabývá jen asi 40 firem, což je na světové i evropské poměry málo. Svou kvalitou se ale řada z nich zbytku světa rozhodně vyrovná. Svědčí o tom výsledky prvního ročníku soutěže AI Awards, jejímž cílem je české zástupce rozvíjející umělou inteligenci více zviditelnit.

V letošním ročníku akce, jejímiž organizátory jsou mediální dům Economia a AI Startup Incubator, uspělo pět společností a tři jednotlivci. Jedním z nich je Marek Rosa oceněný jako osobnost roku. Slovenský podnikatel před třemi lety založil v Praze výzkumnou společnost GoodAI, jež se zaměřuje na vývoj takzvané obecné umělé inteligence.

Češi řeší etiku i hledání únosců

Superpočítače, které by měly na základě této technologie v příštích desetiletích vzniknout, by měly člověka nahradit v provádění většiny intelektuálních úkolů. Řada lidí se takového vývoje obává. Rosova firma ale řeší právě to, aby se autonomní stroje staly v budoucnu pro lidi neškodnými. Díky tomu se už GoodAI stala dosud jediným zástupcem českého byznysu, který se podílí na globální iniciativě IEEE, zabývající se tvorbou etiky pro budoucí superpočítače.

Jiným úspěšným projektem je zase společnost Phonexia, letošní AI firma roku. Podnik, založený studenty z brněnského VUT, vyvíjí technologii na strojové rozpoznávání řeči. Jako první na světě se Phonexii podařilo mluvené slovo analyzovat výhradně za pomoci neuronových sítí. Firma se přitom obejde i bez využívání statistiky, které ostatní konkurenti na trhu kombinují právě se systémy napodobujícími chování biologických mozků.

Phonexia neuronové sítě využívá k biometrickému ověřování identity. Řada podvodníků dokáže za pomoci hlasových modulátorů řeč konkrétních lidí napodobit a pak se za ně vydává na infolinkách bank či pojišťoven. Brněnský podnik ale umí takové případy odhalovat, i když se hlasové modulátory neustále zdokonalují. Navíc pomáhá i kriminalistům, třeba při identifikaci únosců, kteří po telefonu anonymně žádají výkupné.

Výherci AI Awards přitom prokazují, jak je obor umělé inteligence rozmanitý. Profesor Jiří Matas z pražského ČVUT, který obdržel speciální cenu za zviditelnění Česka ve světě, se třeba zabývá výzkumem technologie autonomních aut. AI studentka roku Michaela Mrázková z univerzity v nizozemském Groningenu se pro změnu zaměřuje na využití umělé inteligence ve zdravotnictví. Podílela se na vývoji aplikace pro autistické děti, která jim pomáhá trénovat emoce. Ve své bakalářské práci se navíc hodlá zaměřit na využití teorie her pro zdokonalení léčby rakoviny.

I další ocenění pracují v rozličných oborech. Neuronové sítě start-upu Rossum například dokážou přečíst a analyzovat oskenované verze papírových faktur či účtenek, s nimiž si klasické účetní programy neporadí. Aplikace Plant.id zase za pomoci strojového učení sama rozeznává květiny vyfocené na mobil. Chystaný projekt jejích tvůrců - Life Tree Check - má zase ambici lidi poučit o kondici lesních porostů rostoucích ve městech, které budou uživatelé sami za pomoci mobilů a zařízení pro virtuální realitu analyzovat.

Chybí dlouhodobá strategie

Od AI se očekává, že se postupně prosadí prakticky ve všech oborech - od výroby přes zdravotnictví až po zemědělství. Podle aktuálního globálního průzkumu Microsoftu plánuje umělou inteligenci letos začít využívat přes 40 procent evropských podniků. Těch českých je ale pouze 16 procent.

Podle americké firmy je váhání tuzemských zástupců byznysu dáno především tím, že jim chybí dlouhodobá strategie. Vyčkávají proto, jak se k umělé inteligenci postaví podniky v zahraničí. Svou roli hraje i to, že české společnosti zatím přesně nevědí, na co by mohly AI využít.

Vláda Andreje Babiše (ANO) už má ale plán, jak zájem o umělou inteligenci v zemi zvýšit. Klíčem k tomu je nová strategie Evropské unie, podle níž by měly členské státy a evropské firmy dát do rozvoje AI od roku 2020 každoročně celkem 20 miliard eur. Část z těchto peněz půjde také do Česka. Vláda za ně chce finančně podporovat AI firmy nebo do dvou let založit jedno z Evropských center excelence pro umělou inteligenci.

Šéf poroty AI Awards Petr Šrámek je ovšem k takové veřejné podpoře spíše skeptický. "Podstatnější pro rozvoj AI by bylo spíše to, kdyby stát do země přilákal kvalifikované experty z třetích zemí," míní Šrámek, který rovněž řídí startupový program AI Startup Incubator.

VÍTĚZOVÉ AI AWARDS Osobnost roku: Marek Rosa Student/ka roku: Michaela Mrázková Nápad roku: Plant.id Událost roku: Machine Learning Prague Start-up roku: Rossum Firma roku: Phonexia Projekt roku: AlquistAI Speciální cena za zviditelnění ČR ve světě AI: Jiří Matas

---

15. 5. 2019; freshgaymag.cz

Světlo pro AIDS 2019: zintenzivnění boje za zdraví a za práva!

Nasvícením budov načerveno nebo zapálením svíčky si připomínáme ty, jejichž život ovlivnil HIV/AIDS. Které objekty takto uvidíte?

Na neděli 19. května 2019 připadne 36. ročník mezinárodního dne Světla pro AIDS(International AIDS Candlelight Memorial). Organizace i jednotlivci po celém světě vzpomenou na přátele, příbuzné a partnery, které ztratili v souvislosti s infekcí HIV a onemocněním AIDS. Jako každý rok, i letos je tento den spojen s preventivními aktivitami, které mají zvýšit povědomí o této infekci a onemocnění. Letošní ústředním tématem je zintenzivnění boje za zdraví a práva.

Když se Světlo pro AIDS v roce 1983 konalo poprvé, nikdo nepředvídal rozsah a dopad, který by celosvětová epidemie HIV mohla mít dnes, tedy po více jak 35 letech. Miliony ztracených životů a téměř 37 milionů lidí, kteří v současné době žijí s HIV.

Stojíme dnes na křižovatce turbulentní doby, ale také doby globálních změn zasahujících do oblasti HIV a AIDS: rozvoj vědy v oblasti zdravotnictví, mnohotvárné politické a finanční výzvy, které ovlivňují organizace bojující proti HIV a AIDS i lidi žijící s HIV po celém světě. Podpora občanské společnosti, zejména pokud jde o spolky vedené lidmi a pro lidi žijící s HIV, ubývá. Pokračující porušování lidských práv vůči těm, kteří jsou nejvíce marginalizováni, a nedostatek politické vůle zvýšit aktivity států v oblasti podpory práv a zdraví osob žijících s HIV, nechávají stále mnoho lidí na pokraji společnosti, bez dostupnosti léčby a lékařské péče.

Světlo pro AIDS nám připomíná, že ti, kteří jsou nejvíce ohroženi epidemií HIV, tj. zejména lidé žijící s HIV ve všech možných skupinách (ženy, muži, mladí lidé, gayové, muži, kteří mají sex s muži, transgender lidé, sexuální pracovníci, uživatelé drog, chudí lidé, bezdomovci, migranti a dříve nebo v současné době věznění lidé) musí být i nadále prioritou našeho boje za právo na život a právo na zdraví. To zahrnuje boj za komplexní a dlouhodobou léčbu, pečovatelské a preventivní služby a zintenzivnění práce v oblasti lidských práv, snižování stigmatu, sociální a ekonomické spravedlnosti. Připojte se k nám 19. května 2019 třeba jen tím, že zapálíte v okně svíčku, nebo tím, že nasvítíte svůj dům nebo sídlo firmy na červeno.

„Světlo pro AIDS je otevřenou aktivitou, zapojit se mohou jedinci, firmy i komunity, nasvítit svůj objekt na červeno a tím upozornit na problematiku HIV a zbytečnou stigmatizaci osob žijících s HIV. Budeme rádi, pokud se k nám veřejnost přidá a vyfocené nasvícené objekty s námi bude sdílet na Facebooku, Instagramu nebo Twitteru," říká ředitel Domu světla Jiří Pavlát. „Je ale možné se připojit jen zcela symbolicky, zapálením svíčky, vzpomínkou," dodává Pavlát.

V Praze se do vzpomínkové akce zapojí a dne 19. 5.2019 ve 20:00 hodin rozsvítí červeně Tančící dům (ve spolupráci s Pražskou správou nemovitostí), Fakulta elektrotechnická ČVUT, Žižkovská televizní věž (ve spolupráci s Českými radiokomunikacemi), obchodní Centrum Chodov i Obchodní centrum Nový Smíchov. V dalších městech to bude např. českobudějovická radnice, Východočeské divadlo v Pardubicích, ostravská radniční věž Nové radnice, v Ústí nad Labem budova Severočeského divadla a v Plzni Nová scéna Divadla J. K. Tyla.

---

14. 5. 2019; Technický týdeník

Finále jarní Robosoutěže čVUt má tři vítěze

26. dubna 2019 skončilo třídenní finálové klání Robosoutěže ČVUT pro žáky z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Z konečného počtu 110 týmů, které navzdory těžké úloze zvládly nasadit do soutěže svůj originální lego robot, vzešli tři vítězové. Tím ale letos soutěž nekončí - nejlepší roboty a jejich tvůrci se znovu utkají 23. června na festivalu Maker Faire Prague, před ještě širším publikem.

Finále letošní Robosoutěže pro 2. stupeň ZŠ a odpovídajících tříd víceletých gymnázií se pro ohromný zájem muselo konat v e třech dnech, z každého pak vzešel jeden vítěz: ? ve středu 24. dubna zvítězil tým Maniaci ve složení Jan Winzig, Niko Sharma a Anna Winzigová ze Stanice techniků DDM hl. m. Prahy ? ve čtvrtek 25. dubna se vítězem stal tým Vrakoslav ve složení Jan Doležil, Adam Hendrych a Filip Hošek z Masarykova klasického gymnázia v Říčanech u Prahy ? v pátek 26. dubna pak na stupni vítěze stanul WZM Team z Gymnázia Zlín ve složení Lukáš Zuzaník a Jakub Frgal.

Roboty musely v časovém limitu 90 vteřin zcela samostatně přesunout a případně roztřídit co nejvíce barevných kostek rozmístěných na soutěžní ploše do předem definovaných skladišť. "Soutěžní úkol byl letos poměrně těžký a mnoho přihlášených týmů vzdalo účast ještě před startem," komentuje Martin Hlinovský, hlavní organizátor Robosoutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "Zvítězily ty týmy, které dobře promyslely strategii i design a dokázaly naprogramovat roboty tak, aby se eliminovala náhoda a chyby senzorů."

KINGSTON EXhIBICE NA FESTIVALu MAKER FAIRE PRAGuE

Robosoutěž ČVUT je každý rok rozdělena podle věkových kategorií do dvou částí - na jarní a podzimní. Roboty z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií si ale letos budou moci mimořádně zasoutěžit ještě jednou, a to před mnohem širším publikem - na festivalu novodobých kutilů Maker Faire Prague, který se koná 22. a 23. června v Praze na Výstavišti. Speciální exhibice Robosoutěže, kterou uspořádá tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT ve spolupráci se společností Kingston Technology, přinese nové atraktivní souboje a inspiraci p ro d alší mladé fanoušky robotiky.

další informace o soutěži najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez

Roboty musely v časovém limitu 90 vteřin zcela samostatně přesunout a případně roztřídit co nejvíce barevných kostek rozmístěných na soutěžní ploše do předem definovaných skladišť.

---

14. 5. 2019; odbornecasopisy.cz

Elitní čeští vědci otevírají superhub pro umělou inteligenci

České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd spojily síly v iniciativě prg.ai. Ve čtvrtek 16. května tak startuje unikátní projekt, který podpoří špičkovou vědu a výzkum, přiláká do Česka ty nejlepší světové talenty, pomůže vzniku nových firem a start-upů a vybuduje centrum AI evropského významu. Kromě pražského magistrátu je podporují i vláda a významné soukromé společnosti.

Pět tisíc AI výzkumníků a vývojářů, pět stovek AI absolventů a každoročně padesát nových firem v nejmodernější technologické oblasti, která hýbe globální ekonomikou a společností. Cíle unikátní iniciativy prg.ai, do které se spojily špičky české akademie, nejsou menší, než konkurovat evropským centrům umělé inteligence (AI). Už dnes jen pražské vysoké školy absolvuje ročně více než 100 AI odborníků, což je více než například v oboru světově proslavený kanadský Montreal. A během několika let to má být mnohonásobně víc.

“Naším hlavním a zásadním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práce v pražském AI ekosystému,” říká profesor Michal Pěchouček z FEL ČVUT, jeden ze zakladatelů iniciativy prg.ai, která slavnostně zahájí činnost ve čtvrtek. “Důležitá je pro nás i značka Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro život. Pro vývoj umělé inteligence prostě potřebujete hlavně tu lidskou,” dodává.

Propojení trojice klíčových institucí s hlavním městem je proto historický milník, kdy se za tímto cílem spojí nemalé lidské a finanční kapacity. Instituce budou spolupracovat především v získávání finančních prostředků pro vynikající vědce působící v institucích prg.ai (prg.ai Fellows), spustí otevřenou výzvu na obsazení až deseti špičkových vědeckých míst ze zahraničí (prg.ai Chairs). Iniciativa prg.ai bude připravovat nový bakalářský program prg.ai Minor jako vedlejší specializaci, čímž pomohou ovlivnit i středoškolské osnovy pro výuku AI a budou motivovat středoškolské učitele matematiky a informatiky.

Prg.ai navazuje na českou a evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. “Jsem potěšena, že Česká republika začíná být tak aktivní v oblasti umělé inteligence - technologii, která formuje budoucnost. Evropa chce využít potenciálu umělé inteligence tím, že vytvoří konkurenceschopné technologie, kterým lidé mohou věřit, a tím že se zaměří na potenciální rizika. Abychom toho dosáhli, potřebujeme všechny pomocné ruce. V tomto ohledu iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele,” uvedla evropská komisařka Věra Jourová, která bude hlavním hostem slavnostního zahájení tento čtvrtek 16. května od 10.30 hodin v budově Rektorátu ČVUT v pražských Dejvicích.

---

14. 5. 2019; tyinternety.cz

ČVUT, UK a Akademie věd spouští iniciativu prg.ai, chtějí vybudovat centrum AI evropského významu

České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd spojily síly v iniciativě prg.ai. Ve čtvrtek 16. května tak startuje unikátní projekt, který podpoří špičkovou vědu a výzkum, přiláká do Česka ty nejlepší světové talenty, pomůže vzniku nových firem a start-upů a vybuduje centrum AI evropského významu. Kromě pražského magistrátu je podporují i vláda a významné soukromé společnosti.

Pět tisíc AI výzkumníků a vývojářů, pět stovek AI absolventů a každoročně padesát nových firem v nejmodernější technologické oblasti, která hýbe globální ekonomikou a společností. Cíle unikátní iniciativy prg.ai, do které se spojily špičky české akademie, nejsou menší, než konkurovat evropským centrům umělé inteligence (AI). Už dnes jen pražské vysoké školy absolvuje ročně více než 100 AI odborníků, což je více než například v oboru světově proslavený kanadský Montreal. A během několika let to má být mnohonásobně víc.

“Naším hlavním a zásadním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práce v pražském AI ekosystému,” říká profesor Michal Pěchouček z FEL ČVUT, jeden ze zakladatelů iniciativy prg.ai, která slavnostně zahájí činnost ve čtvrtek. “Důležitá je pro nás i značka Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro život. Pro vývoj umělé inteligence prostě potřebujete hlavně tu lidskou,” dodává.

Propojení trojice klíčových institucí s hlavním městem je proto historický milník, kdy se za tímto cílem spojí nemalé lidské a finanční kapacity. Instituce budou spolupracovat především v získávání finančních prostředků pro vynikající vědce působící v institucích prg.ai (prg.ai Fellows), spustí otevřenou výzvu na obsazení až deseti špičkových vědeckých míst ze zahraničí (prg.ai Chairs).

Iniciativa prg.ai bude připravovat nový bakalářský program prg.ai Minor jako vedlejší specializaci, čímž pomohou ovlivnit i středoškolské osnovy pro výuku AI a budou motivovat středoškolské učitele matematiky a informatiky.

Prg.ai navazuje na českou a evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. “Jsem potěšena, že Česká republika začíná být tak aktivní v oblasti umělé inteligence - technologii, která formuje budoucnost. Evropa chce využít potenciálu umělé inteligence tím, že vytvoří konkurenceschopné technologie, kterým lidé mohou věřit, a tím že se zaměří na potenciální rizika. Abychom toho dosáhli, potřebujeme všechny pomocné ruce. V tomto ohledu iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele,” uvedla evropská komisařka Věra Jourová.

---

13. 5. 2019; 21stoleti.cz

Praha chce největší světové talenty na umělou inteligenci

Oblast umělé inteligence (AI) by měl podpořit projekt prg.ai, ten si dal za cíl nalákat do hlavního města ČR ty „nejlepší z nejlepších“ ve vědě a výzkumu. Předpokládá se vznik nových technologických start-upů a firem.

Iniciativa zahájí svou činnost již 16. května 2019 a stojí za ní České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze, Univerzita Karlova (UK), Akademie věd (AV) a zástupci Prahy.

Hlavním cílem je opatřit co nejvíce finančních zdrojů pro získání vynikajících vědců a jimi obsadit až deset špičkových vědeckých míst. Dále budou připraveny také vedlejší specializace pro bakalářské studenty.

„Naším hlavním cílem je především přilákat do Prahy ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému. Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujeme hlavně tu lidskou,“ uvedl jeden ze zakladatelů iniciativy prg.ai Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

---

13. 5. 2019; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Elitní čeští vědci otevírají superhub pro umělou inteligenci

České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd spojily síly v iniciativě prg.ai. Ve čtvrtek 16. května tak startuje unikátní projekt, který podpoří špičkovou vědu a výzkum, přiláká do Česka ty nejlepší světové talenty, pomůže vzniku nových firem a start-upů a vybuduje centrum AI evropského významu. Kromě pražského magistrátu je podporují i vláda a významné soukromé společnosti.

Pět tisíc AI výzkumníků a vývojářů, pět stovek AI absolventů a každoročně padesát nových firem v nejmodernější technologické oblasti, která hýbe globální ekonomikou a společností. Cíle unikátní iniciativy prg.ai (ZDE), do které se spojily špičky české akademie, nejsou menší, než konkurovat evropským centrům umělé inteligence (AI). Už dnes jen pražské vysoké školy absolvuje ročně více než 100 AI odborníků, což je více než například v oboru světově proslavený kanadský Montreal. A během několika let to má být mnohonásobně víc.

“Naším hlavním a zásadním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práce v pražském AI ekosystému,” říká profesor Michal Pěchouček z FEL ČVUT, jeden ze zakladatelů iniciativy prg.ai, která slavnostně zahájí činnost ve čtvrtek. “Důležitá je pro nás i značka Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro život. Pro vývoj umělé inteligence prostě potřebujete hlavně tu lidskou,” dodává.

Propojení trojice klíčových institucí s hlavním městem je proto historický milník, kdy se za tímto cílem spojí nemalé lidské a finanční kapacity. Instituce budou spolupracovat především v získávání finančních prostředků pro vynikající vědce působící v institucích prg.ai (prg.ai Fellows), spustí otevřenou výzvu na obsazení až deseti špičkových vědeckých míst ze zahraničí (prg.ai Chairs). Iniciativa prg.ai bude připravovat nový bakalářský program prg.ai Minor jako vedlejší specializaci, čímž pomohou ovlivnit i středoškolské osnovy pro výuku AI a budou motivovat středoškolské učitele matematiky a informatiky.

Prg.ai navazuje na českou a evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. “Jsem potěšena, že Česká republika začíná být tak aktivní v oblasti umělé inteligence - technologii, která formuje budoucnost. Evropa chce využít potenciálu umělé inteligence tím, že vytvoří konkurenceschopné technologie, kterým lidé mohou věřit, a tím že se zaměří na potenciální rizika. Abychom toho dosáhli, potřebujeme všechny pomocné ruce. V tomto ohledu iniciativu prg.ai (ZDE) vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele,” uvedla evropská komisařka Věra Jourová, která bude hlavním hostem slavnostního zahájení tento čtvrtek 16. května od 10.30 hodin v budově Rektorátu ČVUT v pražských Dejvicích.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 16 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil více než 4 700 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT mezi 531.-540. místem a na 9. pozici v regionálním hodnocení pro Evropu a Asii. V rámci hodnocení pro „Civil and Structural Engineering” je ČVUT mezi 151.-200. místem, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 201.-250. místě, „Computer Science and Information” na 251.-300. místě, „Electrical and Electronic Engineering“ na 201.-250. pozici. V oblasti „Mathematics“ na 301.-350 místě, „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce, „Architecture/Built Environment“ na 150.-200. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT v Praze na 256. místě. Více informací najdete ZDE.

---

13. 5. 2019; CT24.cz

Praha se má stát Mekkou umělých inteligencí. Chce nalákat nejlepší světové experty

Vědu a výzkum v oblasti umělé inteligence (AI) podpoří projekt prg.ai. Jeho cílem je přilákat do Česka nejlepší světové talenty z oboru a pomoci tak vzniku nových technologických firem a start-upů. Za projektem stojí ČVUT v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd spolu s hlavním městem Prahou. Svou činnost zahájí iniciativa prg.ai ve čtvrtek 16. května.

Trojice klíčových institucí bude s hlavním městem spolupracovat především v získávání peněz pro vynikající vědce působící v institucích prg.ai a spustí otevřenou výzvu na obsazení až deseti špičkových vědeckých míst ze zahraničí, uvedli zástupci projektu v tiskové zprávě.

Iniciativa prg.ai připraví také volitelnou vedlejší specializaci, která bude dostupná bakalářským studentům různých oborů na Univerzitě Karlově a ČVUT. "Tímto bude prg.ai motivovat středoškolské učitele matematiky a informatiky k začlenění výuky umělé inteligence do svých osnov," předpokládají zakladatelé projektu.

"Naším hlavním cílem je především přilákat do Prahy ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému," uvedl jeden ze zakladatelů iniciativy prg.ai Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ambicí je, aby byla Praha vnímána jako kosmopolitní a technologické město, které je atraktivním místem pro práci i život. "Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujeme hlavně tu lidskou," podotkl Pěchouček.

Zakladatelé projektu mají také podporu evropské komisařky Věry Jourové, která bude ve čtvrtek hlavním hostem slavnostního zahájení. "Iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele," uvedla. Kromě pražského magistrátu podporují iniciativu i vláda a významné soukromé společnosti.

Fakta

Projekt zveřejnil osm cílů, které představují základ jeho práce:

1) Budujeme AI ekosystém. Propojíme studenty, pedagogy, vědce, podnikatele, investory a mnoho dalších za účelem aktivní spolupráce, podpory prvotřídního základního a aplikovaného výzkumu a tvorby produktů a služeb v oblasti umělé inteligence. Budeme tuzemskou veřejnost informovat o zásadních přínosech umělé inteligence pro budoucnost české ekonomiky a Českou republiku budeme v zahraničí prezentovat jako vhodnou lokalitu pro studium, výzkum a podnikání.

2) Zastavíme odliv mozků. Motivujeme mladou generaci výzkumníků v oblasti AI, aby zůstala na akademické půdě v Praze.

3) Nalákáme AI vědce. Budeme financovat 5 až 10 výzkumných pozic pro vynikající vědce přicházející ze zahraničí, nejlépe z kvalitnějších univerzit, než jsou ČVUT / UK. Vypracujeme a implementujeme strategii dlouhodobé a udržitelné finanční podpory vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti platů vědců, prevenci odlivu mozků z akademické sféry a získávání vysoce kvalifikovaných výzkumníků z oblasti AI.

4) Vychováme AI talenty. Urychlíme získávání dovedností a znalostí v oblasti umělé inteligence a výrazně navýšíme počty absolventů s dovednostmi týkajícími se umělé inteligence.

5) Líhneme AI start-upy. Podpoříme komercializovatelné nápady v akademické sféře a usnadníme vznik start-upů, čímž tuzemským podnikům umožníme využít výsledky základního a aplikovaného výzkumu v oblasti umělé inteligence. Start-upům pomůžeme získat podnikatelské dovednosti a zkušenosti, kontakty, obchodní příležitosti a kapitál potřebný pro jejich úspěch na globálním trhu.

6) Inovujeme v podnicích. Propojením základního a aplikovaného výzkumu a startupových společností s tradičním českými průmyslovými odvětvími zajistíme, že české podniky budou moci těžit z jejich poznatků a inovací, budou schopné předcházet případným rizikům spojeným s aplikací umělé inteligence do praxe a budou celkově připravené na přicházející celospolečenskou revoluci. Pomůžeme podnikům vytvořit pracovní místa v oboru AI, která zvýší jejich konkurenceschopnost.

7) Zlidštíme a usměrníme AI. Budeme diskutovat o etických, právních a ekonomických aspektech výzkumu a zavádění umělé inteligence a zároveň prosazovat pozitivní aspekty a bojovat proti těm negativním.

8) Propojíme svět. Budeme úzce spolupracovat, sdílet zkušenosti a vyhledávat synergie s českými a středoevropskými centry AI. Budeme propagovat značku prg.ai tak, aby se stala známou a respektovanou v evropské i světové komunitě AI. Jsme připraveni sehrát klíčovou roli při vyjednáváních s Evropskou komisí, aby se Praha oficiálně stala jedním z evropských center umělé inteligence.

---

13. 5. 2019; ekontech.cz

Elitní čeští vědci otevírají superhub pro umělou inteligenci

České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd spojily síly v iniciativě prg.ai. Ve čtvrtek 16. května tak startuje unikátní projekt, který podpoří špičkovou vědu a výzkum, přiláká do Česka ty nejlepší světové talenty, pomůže vzniku nových firem a start-upů a vybuduje centrum AI evropského významu. Kromě pražského magistrátu je podporují i vláda a významné soukromé společnosti.

Pět tisíc AI výzkumníků a vývojářů, pět stovek AI absolventů a každoročně padesát nových firem v nejmodernější technologické oblasti, která hýbe globální ekonomikou a společností. Cíle unikátní iniciativy prg.ai, do které se spojily špičky české akademie, nejsou menší, než konkurovat evropským centrům umělé inteligence (AI). Už dnes jen pražské vysoké školy absolvuje ročně více než 100 AI odborníků, což je více než například v oboru světově proslavený kanadský Montreal. A během několika let to má být mnohonásobně víc.

“Naším hlavním a zásadním cílem je především přilákat ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práce v pražském AI ekosystému,” říká profesor Michal Pěchouček z FEL ČVUT, jeden ze zakladatelů iniciativy prg.ai, která slavnostně zahájí činnost ve čtvrtek. “Důležitá je pro nás i značka Prahy jako světoznámého města, které je kosmopolitní, technologické a atraktivní jako místo pro život. Pro vývoj umělé inteligence prostě potřebujete hlavně tu lidskou,” dodává.

Propojení trojice klíčových institucí s hlavním městem je proto historický milník, kdy se za tímto cílem spojí nemalé lidské a finanční kapacity. Instituce budou spolupracovat především v získávání finančních prostředků pro vynikající vědce působící v institucích prg.ai (prg.ai Fellows), spustí otevřenou výzvu na obsazení až deseti špičkových vědeckých míst ze zahraničí (prg.ai Chairs). Iniciativa prg.ai bude připravovat nový bakalářský program prg.ai Minor jako vedlejší specializaci, čímž pomohou ovlivnit i středoškolské osnovy pro výuku AI a budou motivovat středoškolské učitele matematiky a informatiky.

Prg.ai navazuje na českou a evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. “Jsem potěšena, že Česká republika začíná být tak aktivní v oblasti umělé inteligence - technologii, která formuje budoucnost. Evropa chce využít potenciálu umělé inteligence tím, že vytvoří konkurenceschopné technologie, kterým lidé mohou věřit, a tím že se zaměří na potenciální rizika. Abychom toho dosáhli, potřebujeme všechny pomocné ruce. V tomto ohledu iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele,” uvedla evropská komisařka Věra Jourová, která bude hlavním hostem slavnostního zahájení tento čtvrtek 16. května od 10.30 hodin v budově Rektorátu ČVUT v pražských Dejvicích.

---

13. 5. 2019; itbiz.cz

Vědu a výzkum v oblasti umělé inteligence podpoří projekt prg.ai

Cílem je především přilákat do Prahy ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému.

Vědu a výzkum v oblasti umělé inteligence (AI) podpoří projekt prg.ai. Jeho cílem je přilákat do Česka nejlepší světové talenty z oboru a pomoci tak vzniku nových technologických firem a start-upů. Za projektem stojí ČVUT v Praze, Univerzita Karlova a Akademie věd spolu s hlavním městem Prahou. Svou činnost zahájí iniciativa prg.ai ve čtvrtek 16. května. ČTK o tom dnes za organizátory informovala Lenka Kučerová.

Trojice klíčových institucí bude s hlavním městem spolupracovat především v získávání peněz pro vynikající vědce působící v institucích prg.ai a spustí otevřenou výzvu na obsazení až deseti špičkových vědeckých míst ze zahraničí, uvedli zástupci projektu v tiskové zprávě. Iniciativa prg.ai připraví také volitelnou vedlejší specializaci, která bude dostupná bakalářským studentům různých oborů na Univerzitě Karlově a ČVUT. "Tímto prg.ai bude motivovat středoškolské učitele matematiky a informatiky k začlenění výuky umělé inteligence do svých osnov," předpokládají zakladatelé projektu.

"Naším hlavním cílem je především přilákat do Prahy ty nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském AI ekosystému," uvedl jeden ze zakladatelů iniciativy prg.ai Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ambicí je, aby byla Praha vnímána jako kosmopolitní a technologické město, které je atraktivním místem pro práci i život. "Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujeme hlavně tu lidskou," podotkl Pěchouček.

Zakladatelé projektu mají také podporu evropské komisařky Věry Jourové, která bude ve čtvrtek hlavním hostem slavnostního zahájení. "Iniciativu prg.ai vítám, protože si klade za cíl spojit vědecké a výzkumné kapacity, veřejnou sféru a podnikatele," uvedla.

Kromě pražského magistrátu podporují iniciativu i vláda a významné soukromé společnosti.

---

13. 5. 2019; E15 Premium

Maximalizovat lidský potenciál

Computer science

Strojové učení se již natrvalo usídlilo takřka ve všech oblastech lidského života. Naopak stvoření robota, který vypadá jako člověk, je stále ještě v nedohlednu. Odhaduje se, že v roce 2020 dosáhne celosvětový obchodní přínos umělé inteligence 1,2 bilionu dolarů . "HASTA LA VISTA, BABY". Touto hláškou se proslavil kyborg ve filmech Terminátor, který se z roku 2029 vrátil do minulosti, aby zabránil válce lidí proti strojům. Ačkoli je zřejmé, že do deseti let po světě nebudou pobíhat roboti s podobou Arnolda Schwarzeneggera, film nepochybně nastínil, jakým směrem se bude vývoj informačních technologií a počítačů v následujících letech ubírat.

Svět výpočetní techniky se v posledních pěti dekádách intenzivně držel takzvaného Moorova zákona, který v roce 1965 vyslovil spoluzakladatel počítačového gigantu Intel Gordon Moore. Hypotéza uvádí, že "počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí". Toto pravidlo víceméně platí dodnes, což překonalo očekávání samotného autora hypotézy, který byl k nárůstu výpočetního výkonu v dalších dekádách skeptický. Podle odborníků narazí myšlenka na své limity až v následující dekádě, a to kvůli prosté fyzice - počítačové čipy už nebude možné dále zmenšovat.

Vývoj počítačů v posledních dekádách je zřejmější při pohledu na konkrétní čísla. Například předposlední generace mobilního telefonu iPhone je 170krát výkonnější než superpočítač Cray-2 z roku 1985. První generace téhož stroje pocházející z roku 1975 disponovala 64bitovým procesorem s 80 MHz. V přímém srovnání jde o nižší výpočetní výkon, než mají mnohé dnešní mikrovlnné trouby nebo toustovače. Jak připomíná magazín Forbes, právě prudký vývoj počítačů a jejich výpočetní kapacity stojí za fenomenálním úspěchem dnešních technologických gigantů.

PŘEMÝŠLET SVÝMI OBVODY. Nejde ale pouze o peníze. Z technického hlediska je důležité, že výkonnější počítače rozšířily možnosti použití a zbouraly mnohé bariéry. Myšlenky, které by ještě před patnácti lety neměli programátoři odvahu přenést do tisíců řádků kódovacího jazyka, dnes představují běžnou agendu vývojářů.

Řeč je především o umělé inteligenci.

Ta - také díky filmovým trhákům, jako je Terminátor nebo Číslo 5 žije - sice na konci osmdesátých let vypadala jako blízká budoucnost, do praxe se ale dostává až v posledních letech. Nahrazuje tak komplikované algoritmy, které pro práci se stále větším množstvím dat přestávají stačit. "Strojové učení se aktuálně přesouvá do fáze, kdy se stává standardní součástí nejrůznějších řešení a etabluje v nich svou produktivitu," říká bezpečnostní expert Petr Černohorský ze společnosti Cisco, která v pražské pobočce právě umělou inteligenci vyvíjí.

To potvrzuje také Ondřej Vlček, nový šéf české společnosti Avast, která vyvíjí také vlastní systémy umělé inteligence.

"Dříve jsme zde měli armádu analytiků, kteří ale data nedokázali zpracovávat ručně. Postupně se tyto procesy začaly automatizovat s tím, jak přicházely, čímž se začala prosazovat umělá inteligence a strojové učení. Důvodem bylo, že tato technologie vzhledem k množství dat začala dávat smysl," uvedl nedávno Vlček pro deník E15.

Partner ve společnosti Deloitte Štěpán Húsek zároveň dodává, že kromě hardwaru pomohlo rozvoji umělé inteligence rovněž širší využívání cloudových služeb, tedy výpočetních technik dostupných z internetu. Ty podle něho stojí také za úsporou nákladů na programování.

"Při použití služeb umělé inteligence je ale potřeba také věnovat více času přípravě trénovacích dat, kterých bude řádově více než pro běžné testování. Naprogramováním a nasazením řešení do provozu životní cyklus nekončí, ale začíná etapa kontinuálního zdokonalování," vysvětluje Húsek.

EVOLUCE BEZ REVOLUCE. Právě Avast patří mezi nejvýznamnější hráče na poli umělé inteligence v České republice. Běžné algoritmy totiž na stále sofistikovanější hrozby přestávají stačit také proto, že i hackeři začali technologii umělé inteligence využívat. Je tedy nutné, aby se systémy dokázaly samy učit a rozpoznávat, jaké chování je podezřelé a jaké naopak ne. V globálním měřítku je však Avast spíše kapkou v oceánu.

Různými formami umělé inteligence se v Česku zabývají i další asi čtyři desítky firem, zpravidla jde ale o start-upy s jednotkami nebo nižšími desítkami zaměstnanců. Zaměřují se především na vývoj produktů a služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií, více než na finální řešení se pak soustředí na dílčí aplikace.

Právě v tom může být problém. "České firmy realizují převážně evoluční výzkum, ne revoluční. Týká se to i start-upů a celého ekosystému, do kterého plynou inovace," vysvětluje Luboš Král z centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT. I proto mají podle něho v Česku problém prosadit se revoluční myšlenky.

Vývoj umělé inteligence přitom trpí také kvůli samé podstatě české ekonomiky, dodává Král. "Většina firem v Česku je na konci globálních hodnotových řetězců. Realizujeme především výrobu a s tím spojenou logistiku. Je u nás málo českých nadnárodních firem, které by dokázaly financovat velký výzkum a vývoj. Takových společností jsou jednotky," dodává s tím, že některé zahraniční firmy sice v Česku pracují na dílčím vývoji umělé inteligence, klíčové technologie však zůstávají v mateřských společnostech.

ČESKÁ ŠANCE. Také proto, že se umělá inteligence intenzivněji používá pouze několik posledních let, jde o velmi otevřený a neprobádaný trh, který ale skrývá obrovský potenciál. "Odhaduje se, že v roce 2020 dosáhne celosvětový obchodní přínos umělé inteligence 1,2 bilionu lionu dolarů ," říká Húsek z Deloitte.

Ve vládě proto vznikl materiál, který má vyjasnit pozici České republiky ky právě v oblasti výzkumu a vývoje umělé inteligence.

é intelie Kromě expertů z ČVUT se na něm podílejí také odborníci z Akademie ie věd, kteří řeší i etické a právní rámce umělé mělé inteligence. Jedním ze zásadních závěrů je skutečnost, že technologie gie míjejí malé české a střední podniky, y, které by mohly mít potenciál stát se důležitými hráči na trhu.

Stejným problémem se zabývá nová platforma na Svazu průmyslu dopravy u a doznikaly ČR. "Nyní je důležité, aby vznikaly aplikace, které i menším a středním rmám m firpřinesou hmatatelný užitek. druhé Na drut straně firma musí umět pracovat s daty, sbírat je a ukládat tak, aby s nimi mohla umělá inteligence pracovat," upozorňuje orňuje člen představenstva svazu Jiří Holoubek. ubek. POLITICKÁ HRA MOZKŮ. Dílčí strategie, kterou v současnosti vytváří Česko, připravují i další země Evropské unie.

Zároveň v Bruselu vzniká ucelená taktika, s jejíž pomocí by se starý kontinent mohl udržet mezi technologickou elitou. Souboj o dominanci na poli umělé inteligence nicméně zůstává výsadou Spojených států a Číny.

Právě nejlidnatější stát světa se chce stát jedničkou ve vývoji umělé inteligence do roku 2030. Na vývoji se mohutně podílí především stát, což je rozdílná strategie, než kterou volí Spojené státy. Úřady v USA vytvářejí především strategický a legislativní rámec a do samotného vývoje se zapojuje hlavně soukromý sektor. V Evropě patří mezi nejsilnější hráče Velká Británie, ve které společně s Německem a Francií sídlí polovina firem zabývajících se umělou inteligencí, uvádí česká vládní analýza.

Právě Čína se nicméně snaží konkurence v oboru zbavit pomocí mohutných investic do vývoje, tamní vědci v posledních letech publikují stále více odborných prací. V minulém roce jich komunistická velmoc vyprodukovala 26,5 procenta.

Spojené státy mají 29procentní podíl, ještě v roce 1982 to ale byla téměř polovina, uvádí Allenův institut pro umělou inteligenci.

Ačkoli počet publikací roste i v českém prostředí, problémem je, že akademická sféra nedokáže konkurovat soukromým firmám, do kterých mnozí studenti utíkají. "Absolventi, kteří by dříve pokračovali ve výzkumu, odcházejí do soukromé sféry. Tam jsou pro ně zajímavější nejen finanční podmínky, ale s rozvojem nových technologií také aplikační problémy, které řeší," uvádí Luboš Král z ČVUT, které patří mezi lídry vývoje umělé inteligence v Česku.

Právě proto by měly české univerzity s firmami více spolupracovat. "Pokud ve výzkumu a vzdělávání budeme na špičce, máme potenciál nejenom budovat silnou startupovou scénu, ale také přitáhnout investice ze zahraničí a udělat z České republiky lídra technologického pokroku," dodává Černohorský. Jak ukazují data svazu průmyslu, nejčastěji totiž firmy vývoj umělé inteligence financují z vlastních zdrojů, zahraniční kapitál získávají jen v osmi procentech případů.

ČLOVĚK A ELEKTRONIKA. Rostoucí výpočetní výkon současných počítačů otvírá i další možnosti pro technologie, které byly dříve nemyslitelné. Jde například o virtuální a rozšířenou realitu, která v Česku staví především na tradici vývoje her a trojrozměrných grafických systémů. Dokazuje to například úspěch české hry Beat Saber, která patří mezi nejpopulárnější aplikace pro systémy virtuální reality. "Stojíme si velmi dobře. Je fantastické, kolik toho v Česku vzniká, přestože firmy konkurují obrovským nadnárodním konglomerátům s takřka neomezenými rozpočty," uvedl pro deník E15 Martin Kotek z Asociace virtuální a rozšířené reality.

Jeho slova potvrzuje i Roman Werner z pražské společnosti DEV:GUERILLA, která se zabývá kombinací rozšířené reality a umělé inteligence v oblastech, jako je zdravotnictví nebo inženýrství.

"Máme predispozice k tomu být dobří, ne nutně však lepší než ostatní státy," krotí přehnaný optimismus Werner. Na trhu se totiž snaží prosadit firmy z celého světa, především kvůli rostoucímu potenciálu trhu. Zatímco v roce 2018 tržby ze softwaru pro virtuální realitu činily asi 1,8 miliardy dolarů, v roce 2022 mají dosahovat 6,4 miliardy.

V Česku se rozšířené a virtuální realitě mohou dveře otvírat především v oblasti průmyslu a výroby, Werner se však neobává ani odvážnějších předpovědí. "Propojení lidské nervové soustavy a technologie je tématem, které má v dnešní době punc postapokalyptického patosu, ale je budoucností, která nám pomůže maximalizovat lidský potenciál," dodává s tím, že právě firmy zabývající se rozšířenou realitou se mohou stát důležitým hráčem v připojení lidského těla k elektronickým zařízením.

DLOUHÁ CESTA KE KYBORGŮM.

Přestože tyto indicie naznačují brzký příchod Terminátorů a dalších pokročilých robotů, skutečnost je poněkud jiná. "Obecně se dlouhodobě nedaří vývoj robotů lidského typu," naznačuje možnou technologickou slepou uličku Luboš Král z ČVUT. Zatímco schopnost informačních technologií přemýšlet nebo vizuálně vnímat své okolí je již reálná, pro člověka tak snadný úkol, jako je chůze, bývá pro roboty značně komplikovaný.

"Kola jsou pro přesun nejefektivnějším nástrojem, jejich použití je velmi snadné a nepotřebují složitý hardware ani software," uvádějí ve své studii například vědci ze švédské univerzity Mälardalen. Přesto jeden z nejvýznamnějších výrobců robotů, americký Boston Dynamics, ve vývoji robotů s nohama pokračuje.

Důvod je prostý - firma intenzivně spolupracuje s armádou, která humanoidní roboty vyžaduje. Při pohybu v náročném terénu jsou prostě nohy proti párům kol praktičtější.

170× VÝKONNĚJŠÍ je předposlední generace telefonu iPhone než superpočítač Cray-2 z roku 1985. VÍTĚZOVÉ

INTEL, APPLE A TECHNOLOGIČTÍ GIGANTI V době představení prvního telefonu iPhone v roce 2007 se akcie Applu obchodovaly za méně než 20 dolarů, nyní je částka více než desetinásobná. Také akcie největšího výrobce počítačových čipů Intel, který se začátkem tisíciletí potýkal s potížemi, svou hodnotu od roku 2007 zdvojnásobily. Nejen tyto dvě společnosti jsou důkazem, z jakého oboru se budou rekrutovat nejúspěšnější firmy následujících let. Právě Intel pak patří mezi hlavní strůjce současného technologického vývoje. Díky stále výkonnějším počítačovým čipům je možné koketovat s umělou inteligencí, která v současném světě počítačů patří mezi hlavní trendy.

PORAŽENÝ

ASIMO Legendární humanoidní robot Asimo, produkt japonské společnosti Honda, byl první vlaštovkou budoucnosti osobních robotických služebníků, kteří usnadňují život každé domácnosti. První generaci představila společnost už v roce 2000, přes očekávání mnohých fanoušků se však zatím další robotí pokolení nezrodilo. Zařízení sice dokázalo využívat revoluční funkce, jako je schopnost rozpoznávání obličejů nebo autonomní navigace, omní navig praktické využití ale Asimo nenašel. nen Honda projekt ukončila uk v roce 2018 a rozhodla se roz zaměřit na dílčí oblasti, jako je doprava nebo péče o nemocné. nem Na plnohodnotného plnoho nástupce Asima si bude lidstvo muset ještě počka počkat. 1,2 BILIONU DOLARŮ dosáhne v roce 2020 celosvětový obchodní přínos umělé inteligence. VZPOURA ROBOTŮ ZATÍM NEHROZÍ

Ačkoli se technologie umělé inteligence za poslední roky výrazně zdokonalila, nadvlády robotů - jako ve filmu Vzpoura strojů - se zatím odborníci nebojí. "Laická veřejnost si pod umělou inteligencí může představit například stroj, který plně nahradí lidský mozek, lidské uvažování a rozumové schopnosti, což vytváří nereálná očekávání," vysvětluje Petr Černohorský ze společnosti Cisco, podle kterého je pojem umělá inteligence příliš obecný. V současné době technologie slouží především jako doplněk práce člověka, zatím totiž neumějí fungovat univerzálně a komplexně. Mezi českými firmami je nejpoužívanější metodou umělé inteligence takzvané strojové učení, následuje práce s daty a počítačové vidění, případně zpracování lidské řeči.

6,4 MILIARDY DOLARŮ mají dosáhnout v roce 2022 tržby ze softwaru pro virtuální realitu. V roce 2018 činily asi 1,8 miliardy dolarů.

---

11. 5. 2019; rozhlas.cz

Čeští kardiologové chtějí zjistit, zda elektromobily neškodí řidičům se srdečními implantáty

Automobilový svět se zamiloval do aut na elektřinu. Vyvstává kvůli tomu řada otázek i v medicíně. Nemohou elektromobily uškodit lidem se srdečními implantáty, například kardiostimulátory? Po odpovědi pátral Matěj Skalický.

V Česku má srdeční implantát léčící arytmii přes čtvrt milionu lidí. „Je pro nás velmi důležité mít jasná data o bezpečnosti pro naše pacienty, kteří dlouhodobě nosí implantáty, ať se jedná o kardioverter-defibrilátor nebo kardiostimulátor,“ vysvětluje přednosta první interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský.

Kardiologové chtějí otestovat, zda mohou tito lidé řídit elektromobil. „Cílem výzkumu je zjistit, zda v průběhu jednotlivých režimů jízdy nedochází k elektromagnetické interferenci, která může na určitou dobu vyřadit kardiostimulátor z provozu, a tím potenciálně ohrozit naše pacienty,“ říká Táborský.

Výzkum začne v červnu. Nejdřív ho ale musí schválit etická komice Fakultní nemocnice v Olomouci. Do testování se zapojí padesátka pacientů. Elektromobilem budou jezdit, couvat a nabíjet ho. Po dvou měsících bude jasné, zda elektromagnetické pole má, nebo nemá na srdeční implantáty vliv. „V autě budou kamery, aby bylo vše transparentní. Jednoho výrobce aut budou testovat pacienti s jedním typem implantátu,“ doplňuje Táborský.

Podobný výzkum už loni provedli němečtí kardiologové. Na vážnější problémy nepřišli. „Primárně se bavíme o indukci proudů do těla, které mohou potenciálně obtékat kardiostimulátor a narušit jeho funkce,“ říká Lukáš Jelínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. „Primární problém není elektromobil sám. Při jeho běžném provozu se nedostaneme k silové elektřině, která je mezi baterií a motorem. Bavíme se o nabíjení elektromobilu.“

Výzkum začne v červnu. Nejdřív ho ale musí schválit etická komice Fakultní nemocnice v Olomouci. Do testování se zapojí padesátka pacientů. Elektromobilem budou jezdit, couvat a nabíjet ho. Po dvou měsících bude jasné, zda elektromagnetické pole má, nebo nemá na srdeční implantáty vliv. „V autě budou kamery, aby bylo vše transparentní. Jednoho výrobce aut budou testovat pacienti s jedním typem implantátu,“ doplňuje Táborský.

Podobný výzkum už loni provedli němečtí kardiologové. Na vážnější problémy nepřišli. „Primárně se bavíme o indukci proudů do těla, které mohou potenciálně obtékat kardiostimulátor a narušit jeho funkce,“ říká Lukáš Jelínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. „Primární problém není elektromobil sám. Při jeho běžném provozu se nedostaneme k silové elektřině, která je mezi baterií a motorem. Bavíme se o nabíjení elektromobilu.“

---

11. 5. 2019; vedavyzkum.cz

ČVUT má nejvýkonnější superpočítač

Fakulta elektrotechnická a Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze spojily své síly a založily Výzkumné centrum informatiky (Research Center for Informatics - RCI). V rámci projektu byl vybudován nejvýkonnější počítačový klastr pro výzkum umělé inteligence v ČR v hodnotě 41,6 milionu korun. Toto jedinečné zařízení, které se svým výkonem řadí mezi superpočítače, se nachází v podzemí historické budovy Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí.

Centrum excelentního výzkumu v informatice RCI je špičkou české vědy v oblasti počítačových věd a umělé inteligence. Cílem centra je nadále rozvíjet konkurenceschopnou kvalitu výzkumu v mezinárodním měřítku, posílit spolupráci mezi základním a aplikovaným výzkumem, zvát na univerzitní půdu kvalifikované vědce ze zahraničí a propojovat zkušené vědce s mladými studenty. Provoz RCI je financován z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzvy Excelentní výzkum s celkovým rozpočtem 580 milionů korun. Díky dotaci, jejímž poskytovatelem je MŠMT, bylo možné vybudovat počítačový klastr pro výzkum v oblasti umělé inteligence, který je svým výkonem v tomto ohledu nejlepším v celé ČR. Na rok 2022 centrum plánuje navazující rozšíření celého zařízení.

Centrum řídí vedoucí Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Michal Pěchouček, který o projektu říká: „Dnes máme úžasnou příležitost pracovat na společném výzkumném cíli napříč celou univerzitou a posouvat vývoj informatiky na mezinárodní úroveň. Naši experti přinesou hodnotu ve výzkumu strojového učení, umělé inteligence, teoretické informatiky, bioinformatiky, vysoce výkonných výpočtů, velkých dat, kyberbezpečnosti nebo počítačové grafiky. S nově vybudovaným počítačovým klastrem se nám navíc otevírají možnosti, o kterých se nám dřív ani nezdálo.“

I výzkumné týmy Fakulty informačních technologií vítají pořízení tohoto výkonného klastru, který na ČVUT již několik let chyběl. „Výzkum a experimentální vývoj vysoce výkonných a škálovatelných algoritmů probíhá třífázově. Nejdříve na osobních počítačích pro malé instance dat, pak je třeba ověřit korektnost a škálovatelnost algoritmů na dostatečně velkém klastru a následně vyhodnocení efektivnosti a škálovatelnosti na těch největších světových superpočítačích. Špičková architektura nově instalovaného RCI klastru umožní výzkumníkům efektivně zvládnout tuto druhou fázi vývoje vysoce škálovatelných algoritmů,” vysvětluje Pavel Tvrdík, vedoucí Katedry počítačových systémů z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze.

Uvést do provozu takto výkonný superpočítač nebyl jednoduchý úkol. „Celá instalace nám zabrala šest týdnů včetně dodávky všech hardwarových součástí, instalace klimatizace a rozběhnutí softwaru,“ vysvětluje Petr Plodík z firmy M Computers, která měla implementaci klastru na starost. „Vybudovat takový klastr v centru Prahy je poměrně unikátní. Museli jsme vytvořit nové rozvody pro napájení a chlazení a navíc jsme čelili limitům zdejší trafostanice,“ upřesňuje Plodík.

S tímto novým superpočítačem budou vědci z RCI moci v plné šíři provádět základní výzkum metod hlubokého učení, které je klíčové pro umělou inteligenci, např. pro aplikace v robotice, bioinformatice, vývoji aplikací pro počítačovou bezpečnost nebo řízení autonomních aut. A v těchto oblastech teď díky projektu RCI bude Česká republika moci konkurovat i zahraničním univerzitám a centrům excelence.

---

9. 5. 2019; Radiožurnál

Čeští kardiologové otestují vliv elektromobilu na řidiče se srdečními implantáty

Jana PETROVÁ, moderátorka

Vliv elektrických aut na srdeční implantáty zajímá české kardiology. V červnu chtějí na padesátce pacientů s kardiostimulátory zjistit, zda jim elektromobily nemůžou uškodit. Výzkum potrvá 2 měsíce a zaměří se na běh /nesrozumitelné/. Podle Lukáše Jelínka z fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, je ale riziko ovlivnění srdečního implantátu velmi malé.

Lukáš JELÍNEK, Fakulta elektrotechnická, ČVUT

Většina těch nabíječek má napětí kolem 500 V, takže ty proudy, které tím tečou, nejsou až tak závratné, jsou to prostě stovky ampér, a to je málo na to, aby to vyvolalo nějaké velice silné magnetické pole. A ty vodiče jsou většinou takzvaně kompenzované, to znamená, ten proud teče tam i zpátky stejným vodičem, a to pole klesá enormně rychle.

Jana PETROVÁ, moderátorka

Loni provedli obdobnou studii němečtí kardiologové. Na výraznější problémy ale nepřišli. U nás má srdeční implantát přes čtvrt milionu lidí. Každý rok jich přibude 10 000.

---

9. 5. 2019; technickytydenik.cz

Autonomní helikoptéry a roboty Fakulty elektrotechnické úspěšně prozkoumaly zlatý důl u Denveru

Vědci z katedry kybernetiky a z katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se v dubnu úspěšně účastnili přípravného kempu soutěže DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), který se konal v horách nedaleko města Denver v USA.

Cílem DARPA Subterranean Challenge, která má celkový rozpočet převyšující v přepočtu neuvěřitelných 250 milionů Kč, je vyvinout systém autonomních spolupracujících pozemních robotů a dronů, kteří bez lidské asistence dokáží prozkoumat důl v případě důlního neštěstí a najít v něm známky přítomnosti zavalených horníků. Tým ČVUT CTU-CRAS v rámci simulované soutěže dosáhl nejlepšího výsledku ve své skupině a jeho roboty dokázaly v prostředí skutečného dolu nalézt několik předmětů potvrzujících existenci přeživších horníků. Přístroje se dokonce dostaly do oblasti, kde byla jedna z figurín reprezentujících zraněnou oběť neštěstí.

Velkým příslibem do finálového kola soutěže, které se bude konat v dosud neznámém dole v USA v srpnu, bylo překonání domácího týmu složeného z univerzit v Denveru a Boulderu a také několika amerických firem specializujících se na vývoj robotických záchranných systémů v dolech a lomech. Dosažené výsledky a možnost dále testovat systém v experimentálním dole ČVUT dává týmu CTU-CRAS velmi reálnou šanci v soutěži uspět, získat jednu z cen v celkové výši 3 miliony amerických dolarů a hlavně se výrazně prosadit v oblasti světového výzkumu robotických systémů a jejich reálného nasazení v záchranných misích, ale i inspekčních a monitorovacích prací v libovolných komplexech tunelů a podzemních prostor.

---

8. 5. 2019; parlamentnilisty.cz

ČVUT: Autonomní helikoptéry a roboty úspěšně prozkoumaly zlatý důl u Denveru

Vědci z katedry kybernetiky a z katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se v dubnu úspěšně účastnili přípravného kempu soutěže DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), který se konal v horách nedaleko města Denver v USA.

Cílem DARPA Subterranean Challenge, která má celkový rozpočet převyšující v přepočtu neuvěřitelných 250 milionů Kč, je vyvinout systém autonomních spolupracujících robotů, kteří bez lidské asistence dokáží prozkoumat důl v případě důlního neštěstí a najít v něm známky přítomnosti zavalených horníků. Tým ČVUT CTU-CRAS v rámci simulované soutěže dosáhl nejlepšího výsledku ve své skupině a jeho roboty dokázaly v prostředí skutečného dolu nalézt několik předmětů potvrzujících existenci přeživších horníků. Přístroje se dokonce dostaly do oblasti, kde byla jedna z figurín reprezentujících zraněnou oběť neštěstí.

"Podle informací, které jsme získali, naše helikoptéry dokázaly v tunelech zlatého dolu plně autonomně urazit v součtu nejdelší vzdálenost ze všech zúčastněných týmů, což dává dobrý předpoklad pro finálové kolo," komentuje výsledky týmu CTU-CRAS Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů na ČVUT, a dodává: "Nejproblematičtější pro naše helikoptéry bylo létat ve velmi vysoké nadmořské výšce Skalistých hor v Coloradu a v extrémně prašném prostředí dolu. I proto jsme systém ladili a testovali v naší experimentální základně ve výšce 3000 metrů nad mořem. Díky tomu se podařilo vyvinout systém, který je připraven pro praktické nasazení v tunelech, dolech a lomech prakticky kdekoliv na světě."

Velkým příslibem do finálového kola soutěže, které se bude konat v dosud neznámém dole v USA v srpnu, bylo překonání domácího týmu složeného z universit v Denveru a Boulderu a také několika amerických firem specializujících na vývoj robotických záchranných systémů v dolech a lomech. Dosažené výsledky a možnost dále testovat systém v experimentálním dole ČVUT dává týmu CTU-CRAS velmi reálnou šanci v soutěži uspět, získat jednu z cen v celkové výši 3 miliony amerických dolarů a hlavně se výrazně prosadit v oblasti světového výzkumu robotických systémů a jejich reálného nasazení v záchranných misích, ale i inspekčních a monitorovacích prací v libovolných komplexech tunelů a podzemních prostor.

Více informací je dostupných ZDE, prezentační video a fotogalerie jsou ke stažení ZDE.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci Kampusu Dejvice v Technické ulici a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 16 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 169 studijních programů a v rámci nich 480 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil více než 4 700 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT mezi 531. - 540. místem a na 9. pozici v regionálním hodnocení pro Evropu a Asii. V rámci hodnocení pro „Civil and Structural Engineering" je ČVUT mezi 151. - 200. místem, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 201. - 250. místě, „Computer Science and Information Systems" na 251. - 300. místě, „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. - 250. pozici. V oblasti „Mathematics“ na 301. - 350 místě, „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce, „Architecture/Built Environment“ na 150. - 200. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT v Praze na 256. místě. Více informací najdete ZDE.

---

8. 5. 2019; sciencemag.cz

Autonomní helikoptéry ve zlatém dole

Autonomní helikoptéry a roboty Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze úspěšně prozkoumaly zlatý důl u Denveru v rámci soutěže DARPA ministerstva obrany USA.

Vědci z katedry kybernetiky a z katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se v dubnu úspěšně účastnili přípravného kempu soutěže DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), který se konal v horách nedaleko města Denver v USA. Cílem DARPA Subterranean Challenge, která má celkový rozpočet převyšující v přepočtu neuvěřitelných 250 milionů Kč, je vyvinout systém autonomních spolupracujících robotů, kteří bez lidské asistence dokáží prozkoumat důl v případě důlního neštěstí a najít v něm známky přítomnosti zavalených horníků. Tým ČVUT CTU-CRAS v rámci simulované soutěže dosáhl nejlepšího výsledku ve své skupině a jeho roboty dokázaly v prostředí skutečného dolu nalézt několik předmětů potvrzujících existenci přeživších horníků. Přístroje se dokonce dostaly do oblasti, kde byla jedna z figurín reprezentujících zraněnou oběť neštěstí.

"Podle informací, které jsme získali, naše helikoptéry dokázaly v tunelech zlatého dolu plně autonomně urazit v součtu nejdelší vzdálenost ze všech zúčastněných týmů, což dává dobrý předpoklad pro finálové kolo," komentuje výsledky týmu CTU-CRAS Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů na ČVUT, a dodává: "Nejproblematičtější pro naše helikoptéry bylo létat ve velmi vysoké nadmořské výšce Skalistých hor v Coloradu a v extrémně prašném prostředí dolu. I proto jsme systém ladili a testovali v naší experimentální základně ve výšce 3000 metrů nad mořem. Díky tomu se podařilo vyvinout systém, který je připraven pro praktické nasazení v tunelech, dolech a lomech prakticky kdekoliv na světě."

Velkým příslibem do finálového kola soutěže, které se bude konat v dosud neznámém dole v USA v srpnu, bylo překonání domácího týmu složeného z universit v Denveru a Boulderu a také několika amerických firem specializujících na vývoj robotických záchranných systémů v dolech a lomech. Dosažené výsledky a možnost dále testovat systém v experimentálním dole ČVUT dává týmu CTU-CRAS velmi reálnou šanci v soutěži uspět, získat jednu z cen v celkové výši 3 miliony amerických dolarů a hlavně se výrazně prosadit v oblasti světového výzkumu robotických systémů a jejich reálného nasazení v záchranných misích, ale i inspekčních a monitorovacích prací v libovolných komplexech tunelů a podzemních prostor.

tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze

---

7. 5. 2019; PRIMA Family

Systém, který umí zamezit srážkám tramvají

Gabriela LAŠKOVÁ, moderátorka

Co kdybychom vám řekli, že existuje speciální bezpečnostní systém, který umí zamezit srážkám tramvají s jinými dopravními prostředky? Už příští měsíc ho chce začít zkoušet dopravní podnik tady v Praze. Tématu se dnes věnovala Simona Dočkalová, která je teď s námi i v živém spojení.

Matěj MISAŘ, moderátor

Simono dobrý večer. Prozraď nám, proč chce dopravní podnik systémy testovat?

Simona DOČKALOVÁ, reportérka

Dobrý večer. Tak, abychom byli úplně přesní, jde o takzvaný antikolizní systém, který by měl zamezit, jak už bylo naznačeno, jak ta, jak samotná název říká, kolizím tramvají. Těch nehod se děje skutečně mnoho, následné opravy pak šplhají do milionů a v konečném důsledku jsou na tom biti právě cestující. Proto se dopravní podnik rozhodl začít s testy už v červnu, začít tedy s testy toho zabezpečovacího systému už v červnu. Testy samotné by měly trvat 3 dny a odehrávat se mají v opravně tramvají v Hostivaři. Pokud budou ty testy úspěšné, tak potom vypíše dopravní podnik veřejnou soutěž na výrobu tady těchto zabezpečovacích systémů, vy se více dozvíte už v následujícím příspěvku.

Simona DOČKALOVÁ, reportérka

Denně využívají tramvajovou dopravu v jednotlivých městech miliony lidí. Tak například po Praze jezdí 865 tramvají, v Brně zhruba 300. V Ostravě byste jich napočítali 259 a v Olomouci 68. Děsivým chvílím, kterým jsou pasažéři vystaveni, když dojde k nehodě tramvaje, ve které zrovna míří do práce, školy nebo na nákup, by mohl zamezit takzvaný antikolizní systém.

Zdeněk HURÁK, docent katedry řídící techniky ČVUT

1 konkrétní princip, na kterém pracujeme my, je založený na komunikaci mezi tramvajemi. Každá tramvaj si měří svoji vlastní polohu, svoji vlastní rychlost, případně nějaké další informace a komunikuje tuto informaci i s dalšími tramvajemi, s tramvají, která je před ní, případně s tramvají, která jede za ní.

Simona DOČKALOVÁ, reportérka

Největší dopravní podnik už o něm mluvil v minulosti několikrát, v roce 2018 ve spojitosti právě z ČVUT, dnes ve spojení s německou firmou. Její systém teď bude zkoušet. Podle mluvčí pražského Dopravního podniku zatím není jasné, jestli systém zavedou do všech tramvají, počkají si na výsledky testů a v případě, že budou pozitivní, tak osloví požadovaného dodavatele a potom vyhlásí veřejnou soutěž. A zatímco v Praze se bude teprve testovat, v Ostravě už ne sice přesně takovýto bezpečnostní systém, ale určitou ochranu mají. Každou vteřinu tam zpracovávají informace o technickém stavu vozů.

Zdeněk HURÁK, docent katedry řídící techniky ČVUT

Pracujeme na projektu spolu s nimi. Právě těchto komunikačních jednotek zvaných také V2X, vehicle to everything, vlastně taková dopravácká verzi Wifi, řekl bych, kdy každá ta tramvaj osazená touhle Wifi jednotkou můžou spolu komunikovat, nad to můžou dokonce komunikovat nejenom mezi sebou ale ještě i s infrastrukturou.

Simona DOČKALOVÁ, reportérka

Poznatky, které testováním Pražský dopravní podnik získá, budou sledovat i dopravci v Brně. Pokud se ukáže, že je systém efektivní, zváží i oni jeho zavedení.

---

7. 5. 2019; CT24.cz

Soutěž v kybernetické bezpečnosti hledala mezi studenty budoucí hackery, kteří by pracovali na správné straně

Soutěž středoškolských studentů přilákala i lovce talenců z velkých firem a krátce po vyhlášení výsledků už padaly nabídky práce či budoucí spolupráce. Soutěžilo se totiž v kybernetické bezpečnosti a ta je stále důležitější pro komerční i státní sektor. Zvláště za situace, kdy v Česku odborníci na tuto oblast citelně chybějí.

Studenti například prolamovali kódy nebo řešili zašifrované zprávy. Třeba tu, která je schovaná v notovém zápisu. "Je to vlastně taková detektivka, kde člověk hraje proti technice," přiblížil jeden ze soutěžících Jan Gocník.

Na začátku letošního, třetího ročníku soutěže bylo 3600 studentů, do finále se jich dostalo 30. "Po technické stránce mohou konkurovat našim nejlepším expertům. Na druhou stranu chybí jim zkušenosti," poznamenal ředitel soutěže Petr Jirásek.

Nejlepší studenti si při plném úvazku mohou vydělat až 60 tisíc měsíčně. Jiří Bartůšek soutěžil v minulém ročníku. Nabídku na práci dostal během pár dní, a to přitom ještě neměl ani maturitu.

Smyslem soutěže ovšem není jen najít talenty, ale také jim ukázat, že hackerství se dá dělat i na pozitivní, tedy v jejich slangu řečeno - bílé straně.Klasických kriminálních činů ubývá a těch kybernetických přibývá

Například jeden z největších českých zaměstnavatelů, automobilka Škoda Auto, zachytí každý měsíc pět milionů spamů a podvodných mailů. Hackeři se snaží dostat i k cenným technologiím. "Jsme jedním z top cílů. Je to vlastně závod. Jde o to, kdo bude rychlejší," řekla personalistka firmy Šárka Filipová.

Firmy proto chtějí ochránit své technologie před hackery, kteří stále častěji blokují webové stránky, jdou po tajných informacích nebo penězích.

Státní instituce a firmy důležité pro chod státu nahlásily loni víc než 160 hackerských útoků. "Klasických kriminálních činů ubývá a těch kybernetických přibývá. Je to zajímavý způsob, jakým získávat informace, jakým se dostávat k penězům," uvedl mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Radek Holý.

Samotnou soutěž organizuje sdružení AFCEA (podle svých stránek se zaměřuje na podporu rozvoje informačních a komunikačních technologií ozbrojených sil) právě pod záštitou NÚKIB.

Cvičení proti hackerům, posílení kyberagentury i spolupráce tajných služeb. EK má plán na boj s novými hrozbami

Patnáct nejlepších studentů bude pozváno k letním aktivitám, které pro ně připravují například Masarykova Univerzita v Brně, Fakulta Elektrotechniky ČVUT v Praze či Univerzita obrany v Brně. Zapojeny jsou také další státní, akademické a neziskové organizace i soukromé subjekty.

---

7. 5. 2019; ekontech.cz

Přednáška "AI & NATURE" profesora Jonathana Ledgarda v Centru umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT

Rádi bychom vás pozvali na přednášku pro širokou veřejnost "AI & NATURE" profesora Jonathana Ledgarda. Umělá inteligence i příroda jsou žhavá témata dnešní doby, a tak doufáme, že se veřejnost tentokrát opravdu zapojí. AI & NATURE je součástí sérii diskuzních večerů AI SPRING a doprovodnou akcí Týdne inovací. Spolu se zajímavými hosty se podíváme do pět let vzdálené budoucnosti, ve které umělá inteligence zásadně ovlivní naše chápání pravdy, světa ekonomiky a přírodních forem.

Přednáška se uskuteční 20. května 2019 v 19.00 hodin v Centru umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (Karlovo náměstí 13, Praha 2). Proběhne v rámci cyklu AI SPRING a jako partnerská akce Týdne inovací.

Je umělá inteligence (AI) novou formou evoluce? Jaký bude její vztah k jiným než lidským formám života? Pomůže ochránit živou planetu? A jaká může být role AI v ekologii? Na tyto a další otázky nastíní odpověď profesor Jonathan Ledgard ve své přednášce, kterou symbolicky zakončí své dosavadní působení na ČVUT v Praze. Téma zde představí v exkluzivní světové premiéře, a následně bude publikováno v prestižních akademických médiích a online. Budeme rádi, pokud přijmete naše přátelské pozvání a jedinečnou příležitost seznámit se s tímto revolučním tématem.

Hostující profesor Centra umělé inteligence Jonathan Ledgard je přední futurista a spoluautor konceptů, jako např. oceňovaný projekt Droneport, který vyvinul se Sirem Normanem Fosterem. Přednáší na světových konferencích a univerzitách a působil dvacet let jako zahraniční korespondent pro The Economist.

Více informací najdete na http://bit.ly/AIspring.

---

7. 5. 2019; odbornecasopisy.cz

Praha má nejvýkonnější superpočítač pro výzkum umělé inteligence v ČR

Zařízení v hodnotě 41,6 milionu korun je instalováno na ČVUT v Praze.

Fakulta elektrotechnická a Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze spojily své síly a založily Výzkumné centrum informatiky (Research Center for Informatics - RCI). V rámci projektu byl vybudován nejvýkonnější počítačový klastr pro výzkum umělé inteligence v ČR v hodnotě 41,6 milionu korun. Toto jedinečné zařízení, které se svým výkonem řadí mezi superpočítače, se nachází v podzemí historické budovy Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí, což s sebou přináší nelehké výzvy.

Centrum excelentního výzkumu v informatice RCI je špičkou české vědy v oblasti počítačových věd a umělé inteligence. Cílem centra je nadále rozvíjet konkurenceschopnou kvalitu výzkumu v mezinárodním měřítku, posílit spolupráci mezi základním a aplikovaným výzkumem, zvát na univerzitní půdu kvalifikované vědce ze zahraničí a propojovat zkušené vědce s mladými studenty. Provoz RCI je financován z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzvy Excelentní výzkum s celkovým rozpočtem 580 milionů korun. Díky dotaci, jejímž poskytovatelem je MŠMT, bylo možné vybudovat počítačový klastr pro výzkum v oblasti umělé inteligence, který je svým výkonem v tomto ohledu nejlepším v celé ČR. Na rok 2022 centrum plánuje navazující rozšíření celého zařízení.

Centrum řídí vedoucí Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze prof. Dr. Michal Pěchouček, MSc., který o projektu říká: „Dnes máme úžasnou příležitost pracovat na společném výzkumném cíli napříč celou univerzitou a posouvat vývoj informatiky na mezinárodní úroveň. Naši experti přinesou hodnotu ve výzkumu strojového učení, umělé inteligence, teoretické informatiky, bioinformatiky, vysoce výkonných výpočtů, velkých dat, kyberbezpečnosti nebo počítačové grafiky. S nově vybudovaným počítačovým klastrem se nám navíc otevírají možnosti, o kterých se nám dřív ani nezdálo.“

I výzkumné týmy Fakulty informačních technologií vítají pořízení tohoto výkonného klastru, který na ČVUT již několik let chyběl. „Výzkum a experimentální vývoj vysoce výkonných a škálovatelných algoritmů probíhá třífázově. Nejdříve na osobních počítačích pro malé instance dat, pak je třeba ověřit korektnost a škálovatelnost algoritmů na dostatečně velkém klastru a následně vyhodnocení efektivnosti a škálovatelnosti na těch největších světových superpočítačích. Špičková architektura nově instalovaného RCI klastru umožní výzkumníkům efektivně zvládnout tuto druhou fázi vývoje vysoce škálovatelných algoritmů,” vysvětluje prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc., vedoucí Katedry počítačových systémů z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze.

Technické parametry zařízení jsou obdivuhodné. „NVIDIA V100 Tensor Core GPU představuje nejvýkonnější akcelerátor pro tzv. high performance computing (vysoce výkonné výpočty) a umělou inteligenci. Celkový instalovaný výkon přes 6 PetaFLOPS dělá z instalace na ČVUT aktuálně nejvýkonnější superpočítač pro AI aplikace v České republice,“ uvedl za společnost NVIDIA Rob Evans, ředitel regionu EMEA v oblasti high performance computing a umělé inteligence.

Uvést do provozu takto výkonný superpočítač nebyl jednoduchý úkol. „Celá instalace nám zabrala šest týdnů včetně dodávky všech hardwarových součástí, instalace klimatizace a rozběhnutí softwaru,“ vysvětluje Petr Plodík z firmy M Computers, která měla implementaci klastru na starost. „Vybudovat takový klastr v centru Prahy je poměrně unikátní. Museli jsme vytvořit nové rozvody pro napájení a chlazení a navíc jsme čelili limitům zdejší trafostanice,“ upřesňuje Plodík.

Klastr je složen z 20 CPU výpočetních uzlů Gigabyte s procesory Intel Xeon Gold (celkem 480 procesorových jader), 12 NVIDIA GPU výpočetních uzlů Supermicro, jednoho uzlu Lenovo ThinkSystem SR950 s velkým počtem CPU jader a sdílenou pamětí (192 procesorových jader, 1,5 TB operační paměti), vysokorychlostní propojovací sítě Infiniband EDR (100Gb/s) od firmy Mellanox, rychlých NVMe SSD disků Western Digital a sdíleného škálovatelného diskového pole DELL EMC Isilon. Každý GPU uzel je osazený čtyřmi akcelerátory NVIDIA V100 Tensor Core GPU. Celkem je v klastru osazeno 48 akcelerátorů s celkovým počtem 245 760 CUDA jader, 30 720 Tensor Core a celkovým výpočetním výkonem přes 6 PetaFLOPS v operacích umělé inteligence.

S tímto výkonem budou vědci z RCI moci v plné šíři provádět základní výzkum metod hlubokého učení, které je klíčové pro umělou inteligenci, např. pro aplikace v robotice, bioinformatice, vývoji aplikací pro počítačovou bezpečnost nebo řízení autonomních aut. A v těchto oblastech teď díky projektu RCI bude Česká republika moci konkurovat i zahraničním univerzitám a centrům excelence.

Více informací o projektu najdete na http://www.rci.cvut.cz/.

---

6. 5. 2019; studenta.cz

Roboti v českých médiích: Projekt VŠ a ČTK spojuje žurnalistiku s umělou inteligencí

Společný počin výše zmiňovaných organizací má dost komplikovaný název Proměna etických aspektů s nástupem žurnalistiky umělé inteligence. Jedná se o vůbec první spolupráci technických a humanitních vysokých škol a veřejnoprávních médií. Hlavním cílem je propojit efektivně žurnalistiku s umělou inteligencí (UI). Neznamená to ale, že by experti z ČVUT vyvíjeli od rána do večera v laboratořích "robonovináře", kteří se jednoho krásného dne vzbouří a svrhnou všechny živé žurnalisty. Jde o to navrhnout a následně uvést do provozu systém, jenž by s pomocí UI dokázal vytvářet, analyzovat a ověřit zprávy. To zní samo o sobě docela jednoduše. Jak to ale funguje v praxi?

Od algoritmu k textu

Proces propojování UI s novinařinou má několik fází. Nejdřív vznikne funkční vzorek algoritmu, na základě něhož bude možné generovat jednoduché české texty a dávat je na základě témat a dílčích faktů přímo do souvislosti se staršími články. "V současné chvíli analyzujeme databázi zpráv ČTK od roku 2000 a jejich kontextu," popisuje Luboš Král, který je jedním z pracovníků Centra umělé inteligence při FEL ČVUT a dodává, že aktuálně se zprávami ČTK, jichž se za necelých dvacet let nastřádalo kolem milionu, musí probrat jen se dvěma kolegy. V budoucnu ale plánují zapojit ještě několik studentů, kteří pak budou z poznatků těžit při psaní svých diplomek.

Výsledná data, která získají procházením databáze ČTK, pak poslouží jako podklad pro vytvoření algoritmu. Hotový vzorek bude "tréninkovým materiálem" pro neuronové sítě. Ty díky metodě strojového učení pochytí všechny poznatky, které jsou důležité při generování automatického textu. Král doplňuje, že celá příprava na proces učení musí být bezchybná a dokonale promyšlená. "V téhle fázi je naprosto klíčové předzpracování dat, kde používáme statistické metody, a dále volba vhodných metod trénování vlastních sítí a dalších možností zpracování přirozeného jazyka NLP." (NLP je zkratka pro Natural Language Processing a jde o propojení lingvistiky a IT, kdy stroj zpracovává přirozený jazyk a využívá ho k analýze a generování textu nebo mluveného slova, pozn. red.)

Počítá se s tím, že zpočátku vzniknou pravopisně bezchybné a srozumitelné, ale stylisticky neohrabané texty. Čtenář tedy pozná, že má před sebou článek od robota. Postupně by se ale díky neustálému vylepšování systému měla vypilovat i formální stránka textů a ve finále by měl být strojový text nerozeznatelný od článku psaného novinářem. Což je dost velká výzva, vzhledem k tomu, že čeština je plná výjimek, anomálií a unikátních slovních obratů.

V první fázi budou novou metodou tvořeny především souhrny zpráv daného dne. Možnost vygenerovat si automaticky výtah toho nejpodstatnějšího redaktorům výrazně usnadní práci. Konkrétně v ČTK, která v projektu hraje roli hlavního garanta a testovatele, se totiž souhrny vydávají zpravidla pětkrát denně a při jejich tvorbě nestačí jen zmáčknout Ctrl+C a Ctrl+V. Vždycky je potřeba vychytat některé nedostatky, aktualizovat informace, které neplatí nebo přidat nové souvislosti.

Otestovat a vyladit

Než se systém dočká ostrého provozu, bude nutné vše pořádně otestovat v praxi. Během první fáze i po jejím dokončení budou proto probíhat terénní výzkumy v redakcích všech institucí, které jsou v projektu zapojené jako garanti, což je hlavně zmiňovaná ČTK, dále pak redakce zpravodajství ČT a Syndikát novinářů. Testovat se bude především rychlost vzniku zpravodajských sdělení, přesnost a proces ověřování textů, a to jak podle současných redakčních postupů na straně jedné, tak s pomocí prvků UI na té druhé. Problémy, které se během testování objeví - ať už půjde o potíže technické či etické -, budou sloužit pracovníkům z ČVUT jako důležitá zpětná vazba, která jim pomůže ve druhé fázi vývoje.

V rámci ní má vzniknout další vzorek algoritmu. Kromě pokročilého "robogenerátoru" by měl začít fungovat i nástroj na kontrolu jednotlivých tvrzení, která budou vyhodnocována na základě již dostupných textů nebo statistických údajů. To by mohlo pro žurnalistiku i pro veřejnost znamenat skutečnou revoluci. Představte si, že sledujete prezidentskou debatu, kde má její moderátor možnost průběžně potvrzovat jednotlivá tvrzení všech kandidátů. Nebo líp - že bude přímo na obrazovce u každého kandidáta vyskakovat informace, jestli mluví pravdu nebo jde jen o předvolební manipulativní tah.

Nově vyvinuté nástroje navíc poběží v rámci již hotových a skvěle zabezpečených interních redakčních systémů, ven už půjdou jen hotové texty. Není tedy nutné vymýšlet dodatečnou ochranu ani se bát, že by redakční systém někdo hacknul a začal do něj sypat nežádoucí zprávy.

A novináři nebudou mít co…

Výstupy projektu ovlivní nejvíc ze všeho pochopitelně novináře a jejich pracovní náplň. Otázka je, jestli jim plánované změny uleví, nebo jim připraví neklidné spaní, protože se budou bát o svoje pracovní místo. I v tomhle bodě mají všichni zúčastnění jasno. ČVUT i FSV UK fungují ve vzájemné symbióze, připravují pro sebe workshopy, kde si vyměňují informace a názory na to, jak by spojení žurnalistiky a UI mělo v praxi ideálně fungovat.

Debat se účastní také pedagog FSV a přední český novinář Václav Moravec, jenž je připraven využít obou svých společenských rolí a stát se jednou z klíčových osob třetí fáze projektu, která se soustředí právě na etickou stránku věci.

Je tedy jasné, že novinářům nikdo brát práci nechce. Jde hlavně o to ušetřit čas a zařídit, aby jim odpadla činnost, která pro ně nemá žádnou přidanou hodnotu, a místo které by se mohli věnovat zajímavějším věcem. Nejdřív si ale přeci jen budou muset projít lehce otravnou testovací fází, kdy se po nich naopak bude chtít, aby systému věnovali čas navíc. Automaticky vygenerované texty totiž bude nutné kontrolovat, a to tak dlouho, dokud v dané redakci nevychytají chyby a nezískají stoprocentní jistotu, že systém zvládne fungovat sám bez dalších editací a kontrol.

Česká premiéra?

Je důležité zmínit, že možnost číst automaticky vygenerované texty není úplnou novinkou a Češi ji přeci jen už několikrát měli. Nikoho moc nepřekvapí, že automat využila jako první ČTK, a to například během voleb v říjnu 2018 - tehdy pomáhal editorům a redaktorům s přepisem dat z Českého statistického úřadu. Celkem se stal program spoluautorem více než dvou stovek automatických textů. Šlo především o headliny a krátké zprávy přinášející průběžné výsledky v různých okrscích. ČTK se kvůli zrychlení zpravodajského servisu snaží

o automatizaci některých procesů již dlouhodobě.

Právě skutečnost, že ČTK není v oboru automatizace žurnalistiky nováčkem, se stala hnacím motorem pro vývojáře z ČVUT, jejichž původním plánem bylo zůstat u vývoje obdobného systému, který již ČTK využila. Tak se z poněkud skromného cíle vyvinul ambiciózní projekt, který by mohl v budoucnu pořádně rozvířit stojaté vody české žurnalistiky.

Využití UI v zahraničí

Zlepšováky založené na využití UI úspěšně používají při své práci redaktoři v zahraničí. Za všechny zmiňme jen pár případů. Deník The New York Times pracuje od roku 2015 se systémem Editor, který umožňuje novinářům označovat titulky, fráze i další části právě vytvářených článků a přiřazovat jim zvláštní tagy. Ty si Editor zapamatuje a roztřídí podle relevantních kategorií. Při psaní dalšího článku si novinář za použití správných tagů dokáže rychle vytahat informace, které třeba použije k dovysvětlení kontextu nebo ověření některých faktů.

Práci novinářů z agentury Reuters zase usnadňuje nástroj Reuters News Tracer, který se denně probírá všemi příspěvky na Twitteru a filtruje z nich aktuality, které by mohly být důležité. To umožňuje agentuře informovat o veškerém zásadním dění mezi prvními. V praxi se nástroj osvědčil už mnohokrát, mimo jiné při zemětřesení v Ekvádoru, nebo bombových útocích v Bruselu.

UI pak nachází skvělé uplatnění dokonce i na sociálních sítích. Facebook díky ní dokáže na základě určitých frází detekovat rychle a účinně fake news a snaží se tak bránit jejich šíření.

---

6. 5. 2019; universitas.cz

ČVUT má nejvýkonnější superpočítač v zemi za 41, 6 milionu

Česká republika má nový superpočítač. Respektive počítačový klastr pro výzkum umělé inteligence. Nejvýkonnější zařízení v zemi pro výzkum umělé inteligence v hodnotě 41, 6 milionu korun provozuje nové Výzkumné centrum informatiky. Využije jej pro aplikace v robotice, bioinformatice, vývoji aplikací pro počítačovou bezpečnost nebo řízení autonomních aut.

Nový klastr na ČVUT

je složen z 20 CPU výpočetních uzlů Gigabyte s procesory Intel Xeon Gold (celkem 480 procesorových jader), 12 NVIDIA GPU výpočetních uzlů Supermicro, jednoho uzlu Lenovo ThinkSystem SR950 s velkým počtem CPU jader a sdílenou pamětí (192 procesorových jader, 1,5 TB operační paměti), vysokorychlostní propojovací sítě Infiniband EDR (100Gb/s) od firmy Mellanox, rychlých NVMe SSD disků Western Digital a sdíleného škálovatelného diskového pole DELL EMC Isilon

každý GPU uzel je osazený čtyřmi akcelerátory NVIDIA V100 Tensor Core GPU

celkem je v klastru osazeno 48 akcelerátorů s celkovým počtem 245 760 CUDA jader, 30 720 Tensor Core a celkovým výpočetním výkonem přes 6 PetaFLOPS v operacích umělé inteligence

Výzkumné centrum informatiky (RCI) se věnuje excelentnímu výzkumu v oblasti počítačových věd a umělé inteligence. Jeho provoz je financován z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzvy Excelentní výzkum s celkovým rozpočtem 580 milionů korun. Díky této dotaci bylo možné výkonný klastr, který se nachází v podzemí historické budovy Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí, vybudovat. Na rok 2022 pak centrum plánuje navazující rozšíření celého zařízení.

„Máme úžasnou příležitost pracovat na společném výzkumném cíli napříč celou univerzitou a posouvat vývoj informatiky na mezinárodní úroveň,“ vysvětluje Michal Pěchouček, vedoucí RCI a též vedoucí katedry počítačů Fakulty elektrotechnické. Očekává, že experti z jeho centra pokročí ve výzkumu strojového učení, umělé inteligence, teoretické informatiky, bioinformatiky, vysoce výkonných výpočtů, velkých dat, kyberbezpečnosti nebo počítačové grafiky. S nově vybudovaným počítačovým klastrem se otevírají převratné možnosti.

Klastr takového výkonu na ČVUT už poměrně výrazně chyběl. „Výzkum a experimentální vývoj vysoce výkonných a škálovatelných algoritmů probíhá třífázově. Nejdříve na osobních počítačích pro malé instance dat, pak je třeba ověřit korektnost a škálovatelnost algoritmů na dostatečně velkém klastru a následně vyhodnocení efektivnosti a škálovatelnosti na těch největších světových superpočítačích. Špičková architektura nově instalovaného RCI klastru umožní výzkumníkům efektivně zvládnout tuto druhou fázi vývoje vysoce škálovatelných algoritmů,” říká , vedoucí katedry počítačových systémů z Fakulty informačních technologií ČVUT Pavel Tvrdík.

Technické parametry zařízení jsou obdivuhodné. „NVIDIA V100 Tensor Core GPU představuje nejvýkonnější akcelerátor pro tzv. high performance computing (vysoce výkonné výpočty) a umělou inteligenci. Celkový instalovaný výkon přes 6 PetaFLOPS dělá z instalace na ČVUT aktuálně nejvýkonnější superpočítač pro AI aplikace v České republice,“ popisuje za společnost NVIDIA Rob Evans, ředitel regionu EMEA v oblasti high performance computing a umělé inteligence.

Uvést do provozu takto výkonný superpočítač nebyl jednoduchý úkol. „Celá instalace nám zabrala šest týdnů včetně dodávky všech hardwarových součástí, instalace klimatizace a rozběhnutí softwaru,“ vysvětluje Petr Plodík z firmy M Computers, která měla implementaci klastru na starost. „Vybudovat takový klastr v centru Prahy je poměrně unikátní. Museli jsme vytvořit nové rozvody pro napájení a chlazení a navíc jsme čelili limitům zdejší trafostanice,“ upřesňuje Plodík.

Díky vysokému výkonu klastru budou vědci z RCI moci v plné šíři provádět základní výzkum metod hlubokého učení, které je klíčové pro umělou inteligenci, například pro aplikace v robotice, bioinformatice, vývoji aplikací pro počítačovou bezpečnost nebo řízení autonomních aut. A v těchto oblastech teď díky projektu RCI bude Česká republika moci konkurovat i zahraničním univerzitám a centrům excelence.

---

6. 5. 2019; ceskaskola.cz

Nadšení pro techniku u dívek mizí už mezi základní a střední školou. V Česku to je svět vyloženě mužský, říká děkan z ČVUT

Podíl žen na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT je něco málo přes desetinu. Děkan fakulty Pavel Ripka tvrdí, že se to škola snaží změnit, je to ale práce velice zdlouhavá. Kromě nedostatku zájemkyň o studium elektrotechniky v Česku v současnosti dochází také k častým odchodům absolventek z oboru. Děkan spatřuje východisko v lepší propagaci oboru i možnostech následného uplatnění zájemkyň. Velkou roli hrají už základní a střední školy. Ty by podle Ripky měly u žáků a zejména žákyň udržet nadšení pro techniku, které mizí nejčastěji v období nastupující puberty. Rozhovor přinášejí Hospodářské noviny.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Mají podle vás dívky rozdílné předpoklady ke studiu elektrotechniky než chlapci?

Co se týká úspěšnosti u přijímacích zkoušek nebo poté ve studiu, rozdíl mezi muži a ženami neexistuje. Konkrétně na Fakultě elektrotechnické je ale mezi zájemci o studium jen patnáct procent žen. Velký problém je také v tom, že jen málo dívek zůstane po ukončení studia na škole, kde by dále působily jako vyučující. Mezi našimi kolegy je žen opravdu hodně málo. Vidím to i jako jednu z příčin toho, proč máme málo studentek. Je to jednoduše naše slabina.

Odkud problém pochází?

Když ČVUT pořádá akce pro školy, tak mezi příchozími dětmi je třeba polovina dívek. Zdá se, že se ale zájem o techniku vytrácí někde mezi koncem základní a začátkem střední školy. Je to zčásti způsobem výuky informatiky nebo fyziky na těchto školách. Učitelé v humanitních a přírodovědných předmětech dokážou zjevně zapálit zájem lépe než v těch technických. Určitě to ale není vina jen samotných institucí. I my musíme pořád hledat recepty, jak to změnit.

Celý rozhovor naleznete zde

---

6. 5. 2019; Hospodářské noviny

Nadšení pro techniku u dívek mizí už mezi základní a střední školou

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT PAVEL RIPKA tvrdí, že jednou z příčin aktuálního nedostatku studentek na technických oborech je nízký počet ženských vyučujících.

Podíl žen na Fakultě elektrotechnické pražského ČVUT je něco málo přes desetinu. Děkan fakulty Pavel Ripka tvrdí, že se to škola snaží změnit, je to ale práce velice zdlouhavá. Kromě nedostatku zájemkyň o studium elektrotechniky v Česku v současnosti dochází také k častým odchodům absolventek z oboru. Děkan spatřuje východisko v lepší propagaci oboru i možnostech následného uplatnění zájemkyň. Velkou roli hrají už základní a střední školy. Ty by podle Ripky měly u žáků a zejména žákyň udržet nadšení pro techniku, které mizí nejčastěji v období nastupující puberty.

- HN: Mají podle vás dívky rozdílné předpoklady ke studiu elektrotechniky než chlapci?

Co se týká úspěšnosti u přijímacích zkoušek nebo poté ve studiu, rozdíl mezi muži a ženami neexistuje. Konkrétně na Fakultěelektrotechnické je ale mezi zájemci o studium jen patnáct procent žen. Velký problém je také v tom, že jen málo dívek zůstane po ukončení studia na škole, kde by dále působily jako vyučující. Mezi našimi kolegy je žen opravdu hodně málo. Vidím to i jako jednu z příčin toho, proč máme málo studentek. Je to jednoduše naše slabina.

- HN: Která odvětví studentky nejvíce zajímají?

Tradičně jde o stavební, jadernou či dopravní fakultu a také architekturu. To samé platí o biomedicínském inženýrství, kde dívky tvoří skoro polovinu studentů. Problémy naopak nastávají na strojírenství či na elektrofakultě. U nás jsme se pokoušeli získat zájem zejména studentek z gymnázií, neboť právě lidé z tohoto typu škol jsou u nás dlouhodobě velice úspěšní. Zabodovali jsme ale jenom trochu. Kdybych mluvil optimisticky, tak bych řekl, že jsme za poslední dobu podíl studentek zvýšili o polovinu. V praxi je to ale narůst celkového průměru z deseti na zmíněných patnáct procent. Ano, máme sice studijní programy typu lékařské techniky nebo bioinformatiky, kde je 40 procent žen. Ale pak tu jsou takové, kde je podíl výrazně nižší.

- HN: Odkud problém pochází?

Když ČVUT pořádá akce pro školy, tak mezi příchozími dětmi je třeba polovina dívek. Zdá se, že se ale zájem o techniku vytrácí někde mezi koncem základní a začátkem střední školy. Je to zčásti způsobem výuky informatiky nebo fyziky na těchto školách. Učitelé v humanitních a přírodovědných předmětech dokážou zjevně zapálit zájem lépe než v těch technických. Určitě to ale není vina jen samotných institucí. I my musíme pořád hledat recepty, jak to změnit.

- HN: Když za to nemohou školy, tak kde je chyba?

Určitě svoji roli hrají stereotypy, které o ženách ve společnosti převládají. To, že chlapečci dostávají k narozeninám šroubovák nebo páječku a holčičky kočárek, je v pořádku. Problém je spíše v tom, že třeba mediální obraz inženýra je pořád vykreslován jen v mužské podobě. Pohnout se s tím dá, ale jen málo. Snažíme se do změny zapojit i naše studentky, aby ukazovaly svým potenciálním budoucím kolegyním ze středních škol, že studium pro ně může být zajímavé a že například práce inženýra nemusí být jen v továrně. A že profese nabízí možnost dělat i něco pro lidstvo a vylepšovat kvalitu života. Proto zastávám názor, že je to celé stále záležitost propagace.

- HN: Není to tak, že se studentky na technické obory nehlásí prostě jen kvůli tomu, že je nezajímají?

U nás je svět techniky dominantně mužský a vůči studentkám a ženám obecně stále existuje podezřívavost. Jsou zajisté výjimky, ale do tohoto převážně pánského odvětví to chce skutečně průraznou náturu. Jednoho dne se to musí změnit. Cítíme, že v ženské populaci jsou velké talenty, které nám utíkají. Během různých návštěv škol v regionech mi došlo, že propagace zejména na gymnáziích, kde ČVUT třeba neznají tolik jako na středních průmyslových školách, má svůj smysl. Osvědčilo se nám na taková setkání brát majitele nebo ředitele místních podniků. Spousta studentů nechce odejít do Prahy. Někteří se tam sice odstěhují, ale poté se často vrátí zpátky. A bohužel dochází k tomu, že studentky jdou studovat obor, ve kterém pak ve svém regionu nenajdou uplatnění. Zdá se mi, že funguje, když mladým lidem tohle vysvětlí právě někdo z místních.

- HN: Jak se dá situace s nedostatkem žen zlepšit?

Ukazovat, že na škole jsou témata, která mohou ženy zajímat. Souvisí s tím právě i otázka nedostatku učitelek. Má-li studentka či mladá profesionálka vzor v úspěšných ženách ze svého oboru, tak je to daleko užitečnější, než když se někde budou zavádět kvóty či administrativní opatření. Stejně tak je potřebné mít na paměti téma rodičovství, byť se netýká jen žen. Kromě vybudování zázemí či herny pro děti ve škole je podle mého názoru třeba ukázat, že je to vítaná "aktivita" a že i v období mateřské je možné v instituci působit například na zkrácený úvazek. Dost často se stává, že studentka či začínající profesionálka je velmi úspěšná a nadějná. Pak přijde mateřství, ona zůstane několik let doma a ve výzkuPavel mu jí, řekněme, ujede vlak. I když se pak vrátí, často je to třeba jen na administrativní pozici.

- HN: Má rodičovství v technickém odvětví větší vliv na odchod z oboru než v jiných profesích?

Je tomu tak. Proto je důležité zejména s mladými pracovnicemi udržovat kontakt, i když se starají o dítě. Vědeckou kariéru přece kvůli tomu nemusí přerušit. Problém je, že některé disciplíny jsou experimentálně náročné a nedají se dělat na dálku. Lépe to jde skloubit třeba v IT. Ve fyzice nebo v elektrotechnických oborech je to už horší. Ale vždy lze najít způsoby, jak zvolit vhodné téma, aby dotyčná mohla zůstat součástí kolektivu, případně projektu, a aby tak pro ni návrat po mateřské byl snazší či vůbec možný.

- HN: Potýkají se absolventky s problémy při přechodu do praxe?

Myslím si, že zejména v tradičním prostředí se pánové stále chovají vůči svým kolegyním podezřívavě. A aby se některá z nich prosadila, musí být mnohem lepší než muž na stejné pozici. Na druhé straně jsou průrazné ženy, kterým tato výzva vyhovuje, přijmou ji a jsou v tom dobré. Mnohé si naopak řeknou, že jim to za to nestojí, a technickou profesi opustí.

- HN: Kam se celý tento trend posunul za poslední roky?

Zájem celkově roste, ale opravdu hodně mírně. Do techniky stále více pronikají informační technologie, a jelikož ve světě IT byl podíl žen vždy větší, tak to má na vývoj pozitivní vliv. V zemích, jako je Španělsko nebo Finsko, je zastoupení žen daleko větší. Ve středoevropském pásu ale zůstává stereotypní inženýrský model, který je mužský. To je pozůstatek z minulého režimu.

- HN: Rozdělujete stále profese na ženské a mužské?

Nemohu se označit za skalního zastánce rovnostářství, protože si stojím za názorem, že mezi pohlavími rozdíly stále jsou. Ale mnohé z typicky ženských vlastností mohou být v našich odvětvích velmi prospěšné.

Foto: Ripka (59) Děkanem na FEL ČVUT je od roku 2011. Po studiích na stejné fakultě, která úspěšně dokončil v roce 1984, působil na univerzitách v Dánsku, Irsku či Singapuru. V odborné činnosti se věnuje magnetickým senzorům.

Foto: Jan Mudra

O autorovi: Kristýna Moučková, kristyna.mouckova@economia.cz

---

3. 5. 2019; 5plus2

Robot testoval studenty IT

Nejúspěšnější studenti zabojují ještě o postup do evropského finále.

ÚSTÍ NAD LABEM / Studenti středních škol si přijeli do Ústí nad Labem vyzkoušet své IT schopnosti a talent v Kybersoutěži. Finále národní soutěže proběhlo v prostorách ústecké univerzity Jana Evangelisty Purkyně a nejlepší účastníci budou mít možnost jet v říjnu na evropské finále.

Soutěž byla rozdělena na dvě části. V první studenti individuálně řešili dvacet úkolů odstupňovaných podle složitosti z oblasti šifrování nebo sociálního inženýrství. Obtížnost úloh byla tak velká, že nemohli zvládnout všechny. Museli si zvolit strategii tak, aby získali co nejvíce bodů," řekl Radek Holý z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Při druhém kole vytvořili studenti čtyřčlenné skupiny. Pomocí otázek, které pokládali robotovi, museli vypátrat, kam se poděly peníze z banky, kde umělá inteligence pracuje. Soutěžící měli na vyřešení úkolu zhruba třicet minut.

"Robot má 60 centimetrů a stojí jako malé auto. Původem je z Paříže. Projevuje emoce. Jedním z cílů akce je zvyšovat povědomí mladé generace o rizicích a hrozbách kybernetického světa a zábavnou formou přispět k zapojení středoškolských studentů do tohoto procesu," vysvětlil Holý.

Celkem se finálového kola zúčastnily tři desítky středoškoláků a vysokoškoláků. Nejlepším z nich se stal Vadim Kablukov z královéhradeckého Gymnázia Boženy Němcové. Druhý se umístil Milan Rodojčić a Jan Vacek, oba z pražské průmyslové školy na Smíchově.

"Tito tři a dalších 12 finalistů bude pozváno k výběrovým aktivitám, které pro ně v letních měsících připravuje Masarykova univerzita v Brně, Fakulta elektrotechniky ČVUT v Praze, Univerzita obrany v Brně a další," přiblížil Holý.

Všichni budou mít během letního soustředění možnost kvalifikovat se do týmu, který Českou republiku zastoupí v souboji s více než 20 týmy ostatních evropských zemí při říjnovém finále v rumunské Bukurešti. "Někteří ze soutěžících mají stejné znalosti jako my profesionálové, kteří v oboru pracujeme desítky let," uvedl viceprezident asociace AFCEA Petr Jirásek.

---

2. 5. 2019; ČT 24

Pomoc pro neslyšící a nevidomé

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Telefonovat nebo komunikovat s úřady, pro většinu lidí běžné aktivity, pro neslyšící značně problematické. Pomáhá jim ale dvojice aplikací Transcript onlline a Textcom, které umožňují operátorům, bankám a dalším firmám komunikaci simultánně přepisovat pro neslyšící klienty a o přepisy se starají nevidomí. Za projekty stojí Zdeněk Bumbálek, jinak taky zaměstnanec T-Mobilu, který bude naším posledním dnešním hostem. Dobrý večer, vítejte.

Zdeněk Bumbálek, manager strategie přístupových sítí T-Mobile

Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Pane Bumbálku, řeknete nám, jak jste se vůbec k sociálnímu podnikání dostal, jaká byla ta cesta?

Zdeněk Bumbálek, manager strategie přístupových sítí T-Mobile

Ta cesta byla zajímavá, ale sehrála tam velkou roli náhoda. Já jsem vlastně ještě při studiích na vysoké škole, na v Elektrotechnické fakultě na ČVUT působil ve vývojové laboratoři, která se zabývala mobilními aplikacemi a v tu dobu ta laboratoř byla podporovaná nadací Vodafone, která v tu dobu zároveň podporovala projekt České unie neslyšících. A tehdejší vedení té nadace napadlo pojďme propojit ten svět neslyšících se světem studentů, pokud a pojďme je vyzvat k tomu, aby společně vymysleli nějaký projekt, který může této komunitě pomoci a to byla doba, kdy já jsem se vlastně s touhle tou komunitou, s jejich problematikou seznámil a projekt, na kterém v tu dobu oni pracovali, byl simultánní přepis na místě. To znamená, že přepisovatelé docházeli na místa, kde se shromažďovali neslyšící, přepisovali jim to, co se tam říká a oni v podstatě po dlouhé době mohli rozumět opravdu plnohodnotně tomu, co jim ta protistrana sděluje a já když jsem ten scénář viděl, tak jsem si uvědomil, jak strašně nákladné a složité je vždycky dopravovat ty přepisovatele na místo a říkali jsme si s kolegy tak pojďme to zkusit vymyslet jinak, tak, aby mohli ti přepisovatelé pracovat vzdáleně. Jsme z telekomunikací, takže jako první řešení se nabízelo pojďme umožnit těm přepisovatelům pracovat vzdáleně pomocí internetu či mobilního telefonu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

A to já si právě moc nedokážu představit, jak to vlastně úplně přesně funguje, ona aplikace, kdo je do toho všechno zapojen, lidé na kterých místech tedy musí být připraveni?

Zdeněk Bumbálek, manager strategie přístupových sítí T-Mobile

My když jsme začínali jako mladý studenti, tak naše vize byla, že ten přepisovatel vůbec nebude potřeba, že ho nahradíme automatem, softwarem. My jsme při vlastně tom bližším zkoumání přišli na to, že je mnoho situací, kdy ty softwary ještě nejsou dostatečné a je třeba zapojit opravdu ty živé přepisovatele a my jsme vyvinuli aplikaci, kterou si může každý zdarma stáhnout v internetovém obchodě Google Play, jmenuje se Iscribedroid a pomocí téhle té mobilní aplikace se na jeden, na jedno kliknutí spojí vlastně s naším přepisovatelem, ten poslouchá ve sluchátkách to, co se děje v tom bezprostředním okolí toho telefonu toho neslyšícího uživatele a to, co slyší, tak přepisuje a na začátku my jsme pracovali vlastně se studenty, s brigádníky, s lidmi, kteří uměli velmi rychle psát, nicméně oni u toho nevydrželi velmi dlouho, protože to není profese, kterou se vysokoškolský student chce věnovat celý život. Říkali jsme si kde bychom našli vlastně lidi, kteří dokáží velmi rychle psát a budou se tomu chtít dlouhodobě věnovat a zase shodou okolností jsme se dostali do kontaktu s občanským sdružením Tyflodron, které sdružuje nevidomé, spolu jsme dali dohromady projekt a vytrénovali jsme 6 nevidomých přepisovatelů, tři z nich stále u nás dnes pracují a dohromady dneska zaměstnáváme již 9 osob se zrakovým postižením a další 4 se sluchovým.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Jak dlouho tedy trvá, než takového přepisovatele vyškolíte, aby opravdu stíhal psát takovou rychlostí, která je potřeba?

Zdeněk Bumbálek, manager strategie přístupových sítí T-Mobile

Tak ta rychlost, která je potřeba, je opravdu vysoká, protože zaznamenávat mluvené slovo, k tomu je třeba zvládnout psaní na klávesnici zhruba 500 úhozů za minutu, to je hodně vysoké a je třeba říct, že to nestačíte se naučit během půl roku, takže my už jsme si vytipovávali z té komunity nevidomých lidí, kteří umí psát a protože pro ně vlastně jakoby ta komunikace prostřednictvím počítače je stěžejní, tak v této komunitě se nachází hodně lidí, kteří právě počítač a klávesnici ovládají velmi dobře.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

A kolik neslyšících vaši aplikaci používá, máte nějaké číslo k dispozici a v kolika případech jste pomohli?

Zdeněk Bumbálek, manager strategie přístupových sítí T-Mobile

V tuhle tu chvíli my máme tisíc uživatelů, od doby, co existujeme, jsme poskytli víc jak 70 tisíc přepisů, jenom za poslední rok jsme poskytli víc jak 70 tisíc minut a ta kapacita centra je v tuhle tu chvíli necelých 115 tisíc minut přepisů za rok.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Znáte nějaké konkrétní příběhy lidí, setkáváte se právě s těmi neslyšícími, kterým tímto způsobem pomáháte?

Zdeněk Bumbálek, manager strategie přístupových sítí T-Mobile

Ano a je to jeden z důvodů, proč vlastně stále jakoby u projektu zůstávám a dále ho rozvíjím, protože ty osobní příběhy se prostě člověka dotýkají, máme uživatelku, která před 15 lety ohluchla, byla předtím zvyklá velmi telefonovat a vlastně teprve před rokem, když my jsme spustili novou aplikaci, která umožňuje i to telefonování, si mohla znovu zavolat a pro ní to byl tak silný zážitek, který se přenesl i na mě a je to prostě zase ten motor co Vám dá sílu do toho jít pokračovat a říct si tak to zkusíme ještě nějakým způsobem vylepšit.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Vy jste říkal, že tyto aplikace se dají stáhnout zdarma, nicméně někdo je financovat musí, tak jak je to s financováním?

Zdeněk Bumbálek, manager strategie přístupových sítí T-Mobile

Tak, já když se vrátím zpátky, tak vlastně při těch studiích my jsme vyvinuli prototyp, ten byl funkční, ale v té chvíli, kdy byl funkční, tak přestala ta finanční podpora a protože my už jsme tam za tím měly ty lidské příběhy, ty první uživatele, tak jsme nechtěli, aby ta myšlenka umřela a řekli jsme si dobře, tak není to problém jenom těch neslyšících, že nemohou komunikovat s tou většinovou společností, ale i obráceně, a nabídli jsme to v podstatě jako komerční službu těm velkým korporacím, kterým jsme pomohli zpřístupnit segment neslyšících zákazníků a ti nám právě pomáhají tím, že si nakupují naše služby financovat tu službu a z toho zisku my můžeme nabízet ty naše služby zdarma pro osobní využití neslyšícím.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Já už jsem ale zároveň za začátku zmiňovala, že jste i zaměstnancem T-Mobilu, jak to všechno jde zvládat dohromady?

Zdeněk Bumbálek, manager strategie přístupových sítí T-Mobile

Tak časově je to náročné, na druhou stranu je strašně zajímavý prostě moct konfrontovat ten svět velké korporace, ve které já se pohybuju přes den, se světem startupu, protože my jsme pořád vlastně jakoby malý technologicko-sociální start up, kde ty věci jsou velmi rychle, ale zase jakoby narážíme na spoustu problémů jak jenom o těch našich službách informovat, což zase v té korporaci tak když už se pro něco rozhodne, tak ta síla té korporace obrovská a já mám to štěstí, že mě vlastně i ta korporace v těch mých aktivitách podporuje, na příklad jsme získali malý grant, kdy jsme mohli uspořádat kulturní akce našich neslyšících a nevidomých přepisovatelů a celé té komunity, například jsme jezdili vánoční tramvají, teď chystáme vyhlídku parníkem po Vltavě.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

No a kdybyste to měl rozdělit, kolik věnujete právě tomuto podnikání, tomu startupu a zároveň kolik korporaci, tak jak to zhruba časově vychází?

Zdeněk Bumbálek, manager strategie přístupových sítí T-Mobile

Tak v té korporaci je to osm hodin denně a tomu startupu 3 až 4 denně, kdybych to tak nějak zprůměroval.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

A Vaše rodina to podporuje stále ještě?

Zdeněk Bumbálek, manager strategie přístupových sítí T-Mobile

Já mám velmi tolerantní manželku a je fajn, že vlastně ona se do těch aktivit taky zapojila, takže už je na půl i její poslání, její srdeční záležitost, takže v tomhle tom já mám veliký štěstí.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

A jaké máte plány s dalšími, s dalším vývojem aplikací, se zlepšováním, co máme teď v nejbližší době v úmyslu?

Zdeněk Bumbálek, manager strategie přístupových sítí T-Mobile

Tak my právě v těchto dnech spouštíme nový projekt, protože my jsme se doposud soustředili vlastně na tu většinu, která neovládá znakový jazyk, primárně osoby nedoslýchavé a ohluchlé, ale je tady i početná skupina lidí, kteří komunikují znakovým jazykem, pro ně ty služby již existují i v online prostředí, ale my jako sociální podnik musíme mít ucelený balíček služeb, takže jsme se rozhodli, že doplníme to naše portfolio o online tlumočení a naším heslem nebo misí je přetváříme handicap v pracovní benefit a to se nám podařilo u těch nevidomých přepisovatelů a budeme v tom pokračovat i u tlumočníků, kdy v České republice je zhruba 140 tlumočníků na 15 tisíc neslyšících, takže je jich opravdu velmi málo a my, když jsme se rozhodli, že půjdeme do toho online tlumočení, tak jsme nechtěli přetahovat existující tlumočníky a chceme si vychovávat nové z řad neslyšících a zkombinovat je právě s těmi našimi velmi dobrými přepisovateli, kdy kdo jiný než neslyšící ovládá dobře znakový jazyk, ale z důvodu, že neslyší, tak nemůže tlumočit. Ale pokud bude moct vlastně si číst a tlumočit z toho velmi rychle přepsaného textu, tak z něj může být kvalitní a plnohodnotný tlumočník a to je věc, které se budeme věnovat v následujících týdnech a měsících.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Tak přejeme hodně štěstí, ať se to všechno podaří. Zdeněk Bumbálek byl naším hostem, děkuju Vám.

Zdeněk Bumbálek, manager strategie přístupových sítí T-Mobile

Děkuji.

---

2. 5. 2019; autoservismagazin.cz

Finále jarní Robosoutěže ČVUT má tři vítěze

V pátek 26. dubna 2019 skončilo třídenní finálové klání RobosoutěžeČVUT pro žáky z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Z konečného počtu 110 týmů, které navzdory těžké úloze zvládly nasadit do soutěže svého originálního lego robota, vzešli tři vítězové. Tím ale letos soutěž nekončí - nejlepší roboti a jejich tvůrci se znovu utkají 23. června na festivalu Maker Faire Prague, před ještě širším publikem.

Finále letošní Robosoutěže pro 2. stupeň ZŠ a odpovídajících tříd víceletých gymnázií se pro ohromný zájem muselo konat ve třech dnech, z každého pak vzešel jeden vítěz:

ve středu 24.4.2019 zvítězil tým Maniaci ve složení Jan Winzig, Niko Sharma a Anna Winzigova ze Stanice techniků DDM hl. m. Prahy,

ve čtvrtek 25. 4. 2019 se vítězem stal tým Vrakoslav ve složení Jan Doležil, Adam Hendrych a Filip Hošek z Masarykova klasického gymnázia v Říčanech u Prahy,

v pátek 26. 4. 2019 pak na stupni vítěze stanul WZM Team z Gymnázia Zlín ve složení Lukáš Zuzaník a Jakub Frgal.

Roboti museli v časovém limitu 90 vteřin zcela samostatně přesunout a případně roztřídit co nejvíc barevných kostek rozmístěných na soutěžní ploše do předem definovaných skladišť. „Soutěžní úkol byl letos poměrně těžký a mnoho přihlášených týmů vzdalo účast ještě před startem,“ komentuje Martin Hlinovský, hlavní organizátor Robosoutěže z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. „Zvítězily ty týmy, které dobře promyslely strategii i design a dokázaly naprogramovat roboty tak, aby se eliminovala náhoda a chyby senzorů.“

Kingston exhibice na festivalu Maker Faire Prague

Robosoutěž ČVUT je každý rok rozdělena podle věkových kategorií do dvou částí - na jarní a podzimní. Roboti z druhého stupně základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií si ale letos budou moci mimořádně zasoutěžit ještě jednou, a to před mnohem širším publikem - na festivalu novodobých kutilů Maker Faire Prague, který se koná 22. a 23. června v Praze na Výstavišti. Speciální exhibice Robosoutěže, kterou uspořádá tým katedry řídicí techniky FEL ČVUT ve spolupráci se společností Kingston Technology, přinese nové atraktivní souboje a inspiraci pro další mladé fanoušky robotiky.

Další informace o soutěži najdete na webových stránkách www.robosoutez.cz nebo www.facebook.com/robosoutez.

---

1. 5. 2019; iHNed.cz

Drony ohrožují letiště a v oblibě jsou u teroristů. Sestřelit je není jednoduché, zvláštní metodu vymysleli i Češi

Stále rostoucí trh s drony vytváří i nové odvětví. Tím jsou firmy, které se místo výroby dronů soustřeďují na jejich zneškodnění. Americký letecký úřad ohlásil, že na začátku roku 2018 bylo registrováno více než milion dronů, a Goldman Sachs Group odhaduje, že do roku 2020 bude v oběhu zhruba 7,8 milionu dronů. Ale čím více dronů v oběhu, tím pravděpodobnější jsou situace jako například přerušení provozu letiště Gatwick v prosinci, kdy nad ním létal dron, píše server Bloomberg.

"Zákony je nezastaví, pouze technologie," tvrdí Joerg Lamprecht, ředitel a spoluzakladatel společnosti Dedrone Holding Inc., společnosti specializující se na detekci dronů. "Závod už začal, budoucnost je bezpilotní a my ji musíme mít pod kontrolou," dodává.

Drony jsou čím dál levnější, dostupnější a častěji používané. Wing Aviation LLC, spadající pod Google, se stala první společností operující s drony, která získala v USA povolení fungovat jako aerolinka, díky čemuž bude moci začít doručovat balíčky vzduchem.

Společnost Amazon už také s doručováním pomocí dronů experimentovala a stavební společnosti jako například McCarthy Building Cos. už drony používají pro průzkum terénu. Populární jsou také fotografie a videa z dronů a v neposlední řadě i upravené drony, s nimiž majitelé závodí.

Když dron způsobuje problémy, není jednoduché ani bezpečné ho sestřelit. Nejpopulárnější dron, DJI Phantom 4, je schopný vyvinout rychlost až 72 kilometrů za hodinu, vyletět šest kilometrů vysoko a létat nepřetržitě až 30 minut. Je tak těžké jej trefit. Závodní drony jsou pak ještě rychlejší, dokážou okamžitě změnit směr a mohou spadnout z oblohy, když se přeruší spojení s člověkem, který je řídí. "Se současnou technologií je prostě sestřelit nemůžete," říká Holland Michel, spoluředitel Centra pro studii dronů na Bard College v New Yorku.

Drony způsobily potíže už několikrát. V případě letiště Gatwick se zpoždění letů dotklo nejméně 120 000 pasažérů. Minulý rok se útočníci pokusili zaútočit dronem s výbušninou na prezidenta Venezuely Nicoláse Madura během vojenské přehlídky. V roce 2015 přistál dron na střeše kanceláře premiéra Japonska Shinzóa Abeho, ve stejném roce také jeden spadl na trávník před Bílým domem. "Je to větší problém, a nejen pro letiště, ale pro všechny, kteří sdílí vzdušný prostor nad hlavou," říká Jim Hall, bývalý předseda americké národní rady pro bezpečnost transportu.

Společnosti Dedrone, OpenWorks Engineering Ltd., Fortem Technologies Inc., DroneShield Ltd. a nezisková organizace Battelle tvrdí, že našly řešení. Všechny vyvíjejí různé systémy na detekci a neutralizaci dronů. Firma OpenWorks, která sídlí ve Spojeném království, vyrábí ruční kanón, kterým je možno na dron vystřelit síť a zachytit ho. Firma tvrdí, že kanónů prodala už několik stovek. Australská společnost DroneShield zase vyrábí rušičku ve tvaru zbraně, která donutí dron v lepším případě přistát, v horším případě prostě spadnout. Fortem Technologies pak využívá radar, který dron odhalí a vyšle za ním větší a rychlejší dron s názvem lovec (DroneHunter), který menší dron zachytí.

Stejným problémem se zabýval i výzkumný tým z ČVUT vedený Martinem Saskem. Ten vyvinul systém, který dokáže na pozici nežádoucího dronu vyslat jiný, který cizí dron odhalí a vystřelí na něj síť. Tím ho zneškodní a i s úlovkem se dron vrátí na bezpečné místo pro přistání. V případě, že by nebyl dron schopný ulovit do sítě, dokáže ho zlikvidovat prudkým nárazem. Systém ale není možné v současné době použít, jelikož česká legislativa nepovoluje lety autonomních strojů.

Sestřelování dronů má svá úskalí, zejména v legislativě. Například v USA platí pro drony stejné zákony jako pro letadla - pro civilisty je tedy nelegální je sabotovat nebo ničit. Trestem může být až 20 let vězení. Neexistují žádné výjimky, kromě momentu, kdy by dron vnikal na soukromý pozemek a lidi na něm by opakovaně napadal. "Vzdušný prostor není definovaný stejnými hranicemi jako pozemek," vysvětluje Michael Beylkin, právník specializující se na zákony týkající se dronů. "Vzdušný prostor nad vaším domem není váš majetek," upozorňuje.

Stejně tak není možné jen tak používat rušičky. Jedná se o technologii, jejíž použití mají v USA povolené pouze federální agentury. Rušičky totiž nerozlišují cíle. Člověk může tak cílit na sestřelení dronu a omylem při tom poškodit vše od wi-fi routerů po letadla.

---

1. 5. 2019; Týdeník Školství

Síť pro výzkum umělé inteligence

České vysoké učení technické v Praze založilo Výzkumné centrum informatiky neboli Research Center for Informatics, jež by mělo posílit výzkum počítačových věd a umělé inteligence. Odborníci v něm vybudovali počítačovou síť (klastr) s nejvyšším operačním výkonem v Česku pro výzkum umělé inteligence. Cílem centra je zvýšit kvalitu výzkumu na mezinárodní úrovni, posílit spolupráci mezi základním a aplikovaným výzkumem, zvát na českou půdu kvalifikované vědce ze zahraničí a propojovat zkušené vědce s mladými studenty. "Dnes máme úžasnou příležitost pracovat na společném výzkumném cíli napříč celou univerzitou a posouvat vývoj informatiky na mezinárodní úroveň. Naši experti přinesou hodnotu ve výzkumu strojového učení, umělé inteligence, teoretické informatiky, bioinformatiky, vysoce výkonných výpočtů, velkých dat, kyberbezpečnosti nebo počítačové grafiky," řekl Michal Pěchouček z Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické.