31. 10. 2019; iHNed.cz

Elektrotechnická asociace a IBM vybudovali první blockchain platformu pro průmyslové využití v ČR

Elektrotechnická asociace České republiky (ElA), IBM Česká republika a Fakulta elektrotechnická ČVUT společně navrhly a vybudovaly platformu (Elachain) pro vytváření a provozování distribuovaných aplikací (dApp) založenou na perspektivní technologii blockchain.

Nová platforma je otevřená nejen všem členům Elektrotechnické asociace, ale i dalším registrovaným subjektům, které mohou využívat jejich služeb, podílet se na jejím provozu nebo v jejím rámci vytvářet další aplikace. Platforma nemá centrálního provozovatele nebo správce, který by měl přístup k datům, ale je provozována komunitou připojených účastníků. Technologie blockchain zajišťuje v rámci distribuované sítě možnost nezpochybnitelného a důvěryhodného sdílení informací o provedených transakcích, a to jak mezi účastníky zapojenými do provozu sítě, tak i jejich zákazníky.

"Platforma je založená na otevřené blockchain technologii Hyperledger Fabric, kterou podporuje široká komunita vývojářů v rámci Linux Foundation a umožňuje realizovat celé spektrum aplikací. Zároveň může nabídnout dostatečné množství aktivních validačních uzlů pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti v rámci distribuovaného zpracování transakcí," říká Petr Havlík obchodní ředitel IBM Česká republika.

První aplikace, kterou platforma poskytuje, je určená pro ověření originality dokumentů, kterými mohou být smluvní ujednání, certifikáty, předávací protokoly, provozní logy nebo fotodokumentace zachycující stav v určitém čase. Příkladem praktického použití může být dokumentace zachycující stav při předání zařízení do provozu nebo prokazování získané kvalifikace, oprávnění nebo dosaženého vzdělání pomocí digitálního certifikátu. Aplikace zajistí autorizovanou registraci vložených dat, jejich ochranu a následně možnost opakovaného veřejného ověřování jejich původu, originality a integrity, a to kdekoliv a kýmkoliv i bez nutnosti explicitního vystavení obsahu těchto dat.

Mimo fyzických objektů (např. vlastnictví auta, kola) si můžete také zaregistrovat nehmotné vlastnictví jako je autorský obsah (design výrobku, koncept řešení, grafika, fotografie, text), a to aniž byste ho musel zveřejnit či před tím komukoliv ukázat - a přesto získáte nezpochybnitelný důkaz o jeho existenci, prokazující vaše autorství v době jeho registrace.

Aplikace rovněž umožní realizaci některých právních jednání (uzavření dohody např. formou smlouvy, akceptací dodávky atd.) na dálku, aniž by se obě strany musely setkat.

Počítá se ale i s dalšími aplikacemi jako je ochrana originality výrobků nebo jejich součástí, sledování původu a vlastnictví výrobků, audity výrobního procesu, detailní sledování stavu a pohybu zboží v logistickém řetězci.

Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace ČR, říká: "Jsme rádi, že se nám podařilo přinést široké veřejnosti první funkční aplikaci, založenou na technologii blockchain. V současné době se do projektu zapojili nejen členové asociace, ale například i Elektrotechnický zkušební ústav, Český institut pro akreditaci a samozřejmě také IBM. V blízké budoucnosti plánujeme rozvoj sítě do zahraničí (Hongkong, Singapur, Maroko a další)."


30. 10. 2019; businessit.cz

Elachain: Tuzemská platforma blockchain pro průmyslové využití

Elektrotechnická asociace České republiky (ElA), IBM Česká republika a Fakulta elektrotechnická ČVUT společně navrhly a vybudovaly platformu (Elachain) pro vytváření a provozování distribuovaných aplikací (dApp) založenou na technologii blockchain. Platforma je otevřená nejen všem členům Elektrotechnické asociace, ale i dalším registrovaným subjektům, které mohou využívat jejich služeb, podílet se na jejím provozu nebo v jejím rámci vytvářet další aplikace.

Technologie blockchain zajišťuje v rámci distribuované sítě možnost nezpochybnitelného a důvěryhodného sdílení informací o provedených transakcích, a to jak mezi účastníky zapojenými do provozu sítě, tak i jejich zákazníky.

„Platforma Elachain je založená na otevřené blockchain technologii Hyperledger Fabric, kterou podporuje široká komunita vývojářů v rámci Linux Foundation a umožňuje realizovat celé spektrum aplikací. Zároveň může nabídnout dostatečné množství aktivních validačních uzlů pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti v rámci distribuovaného zpracování transakcí,“ říká Petr Havlík obchodní ředitel IBM Česká republika. Platforma nemá centrálního provozovatele nebo správce, který by měl přístup k datům, ale je provozována komunitou připojených účastníků.

První aplikace, kterou platforma poskytuje, je určená pro ověření originality dokumentů, kterými mohou být smluvní ujednání, certifikáty, předávací protokoly, provozní logy nebo fotodokumentace zachycující stav v určitém čase.

Příkladem praktického použití může být dokumentace zachycující stav při předání zařízení do provozu nebo prokazování získané kvalifikace, oprávnění nebo dosaženého vzdělání pomocí digitálního certifikátu.

Aplikace zajistí autorizovanou registraci vložených dat, jejich ochranu a následně možnost opakovaného veřejného ověřování jejich původu, originality a integrity, a to kdekoliv a kýmkoliv i bez nutnosti explicitního vystavení obsahu těchto dat.

Mimo fyzických objektů (např. vlastnictví auta, kola) si můžete také zaregistrovat nehmotné vlastnictví jako je autorský obsah (design výrobku, koncept řešení, grafika, fotografie, text), a to aniž byste ho musel zveřejnit či před tím komukoliv ukázat - a přesto získáte nezpochybnitelný důkaz o jeho existenci, prokazující vaše autorství v době jeho registrace.

Aplikace rovněž umožní realizaci některých právních jednání (uzavření dohody např. formou smlouvy, akceptací dodávky atd.) na dálku, aniž by se obě strany musely setkat.

Počítá se ale i s dalšími aplikacemi jako je ochrana originality výrobků nebo jejich součástí, sledování původu a vlastnictví výrobků, audity výrobního procesu, detailní sledování stavu a pohybu zboží v logistickém řetězci.

Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace ČR, říká: „Jsme rádi, že se nám podařilo přinést široké veřejnosti první funkční aplikaci, založenou na technologii blockchain. V současné době se do projektu zapojili nejen členové asociace, ale například i Elektrotechnický zkušební ústav, Český institut pro akreditaci a samozřejmě také IBM. V blízké budoucnosti plánujeme rozvoj sítě do zahraničí (Hongkong, Singapur, Maroko a další).“


29. 10. 2019; Inside OBSERVER

Kontrakty a implementace

- Platformu pro sdílení přepravních kapacit spustilo Liftago - měla by umožnit využití jak řidičů Liftaga, tak dalších přepravců (jestliže se zapojí), včetně kurýrů či jednotlivců. O projektu již dříve psala v rozhovoru s Miroslavem Uďanem z Shoptetu Lupa. CZ - Britská společnost ARM oznámila, že obnoví spolupráci s čínskou Huawei - a to s ohledem na fakt, že vlastní technologie čipů ARM je původem britská a neporušuje tak podmínky embarga USA (o vzniku ARM psal šéfredaktor INSIDE před několika lety v seriálu pro Root.cz). W - Přehled základních fakt o nové české blockchain platformě Elachain, kterou společně vytvořily Elektrotechnická Asociace ČR (EIA), IBM ČR a FEL ČVUT, shrnul na portále ITBiz náš bývalý redakční kolega Pavel Houser. CZ - Česká společnost BlindShell, která se zabývá vývojem a výrobou telefonů a aplikací pro zrakově postižené (letos se mimochodem umístila v žebříčku Deloitte Technology Fast 50 CE), vstupuje na trh v USA. Podle vedení firmy je cílem ještě v letošním roce dosáhnout třetiny obratu z trhu v Severní Americe. CZ W - Zálohovací SW pro 1400 počítačů provozovaných ve VZP dodala coby gold partner společnosti Acronis firma Algorit Czech sídlící v Písku. CZ - Podle informací zveřejněných v deníku Právo (mimo jiné vyjádření ministra Havlíčka) podobně jako v Německu ani v Česku nebude Huawei vyřazena z možnosti podílet se na výstavbě 5G sítí.

CZ W

Legenda: CZ - Česká republika, SK - Slovenská republika, W - svět


29. 10. 2019; casopisczechindustry.cz

Elektrotechnická asociace a IBM přináší první blockchain platformu pro průmyslové využití v ČR

Elektrotechnická asociace České republiky (ElA), IBM Česká republika a Fakulta elektrotechnická ČVUT společně navrhly a vybudovaly platformu (Elachain) pro vytváření a provozování distribuovaných aplikací (dApp) založenou na perspektivní technologii blockchain. Platforma je otevřená nejen všem členům Elektrotechnické asociace, ale i dalším registrovaným subjektům, které mohou využívat jejich služeb, podílet se na jejím provozu nebo v jejím rámci vytvářet další aplikace.

Platforma nemá centrálního provozovatele nebo správce, který by měl přístup k datům, ale je provozována komunitou připojených účastníků.

Technologie blockchain zajišťuje v rámci distribuované sítě možnost nezpochybnitelného a důvěryhodného sdílení informací o provedených transakcích, a to jak mezi účastníky zapojenými do provozu sítě, tak i jejich zákazníky.

„Platforma je založená na otevřené blockchain technologii Hyperledger Fabric, kterou podporuje široká komunita vývojářů v rámci Linux Foundation a umožňuje realizovat celé spektrum aplikací. Zároveň může nabídnout dostatečné množství aktivních validačních uzlů pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti v rámci distribuovaného zpracování transakcí,“ říká Petr Havlík obchodní ředitel IBM Česká republika.

První aplikace, kterou platforma poskytuje, je určená pro ověření originality dokumentů, kterými mohou být smluvní ujednání, certifikáty, předávací protokoly, provozní logy nebo fotodokumentace zachycující stav v určitém čase.

Příkladem praktického použití může být dokumentace zachycující stav při předání zařízení do provozu nebo prokazování získané kvalifikace, oprávnění nebo dosaženého vzdělání pomocí digitálního certifikátu.

Aplikace zajistí autorizovanou registraci vložených dat, jejich ochranu a následně možnost opakovaného veřejného ověřování jejich původu, originality a integrity, a to kdekoliv a kýmkoliv i bez nutnosti explicitního vystavení obsahu těchto dat.

Mimo fyzických objektů (např. vlastnictví auta, kola) si můžete také zaregistrovat nehmotné vlastnictví jako je autorský obsah (design výrobku, koncept řešení, grafika, fotografie, text), a to aniž byste ho musel zveřejnit či před tím komukoliv ukázat - a přesto získáte nezpochybnitelný důkaz o jeho existenci, prokazující vaše autorství v době jeho registrace.

Aplikace rovněž umožní realizaci některých právních jednání (uzavření dohody např. formou smlouvy, akceptací dodávky atd.) na dálku, aniž by se obě strany musely setkat.

Počítá se ale i s dalšími aplikacemi jako je ochrana originality výrobků nebo jejich součástí, sledování původu a vlastnictví výrobků, audity výrobního procesu, detailní sledování stavu a pohybu zboží v logistickém řetězci.

Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace ČR, říká: „Jsme rádi, že se nám podařilo přinést široké veřejnosti první funkční aplikaci, založenou na technologii blockchain. V současné době se do projektu zapojili nejen členové asociace, ale například i Elektrotechnický zkušební ústav, Český institut pro akreditaci a samozřejmě také IBM. V blízké budoucnosti plánujeme rozvoj sítě do zahraničí (Hongkong, Singapur, Maroko a další).“ (29.10.2019)


29. 10. 2019; itmix.cz

První otevřená blockchain platforma pro průmyslové využití v ČR

Elektrotechnická asociace České republiky (ElA), Fakulta elektrotechnická ČVUT a IBM ČR společně navrhly a vybudovaly platformu pro vytváření a provozování distribuovaných aplikací založenou na perspektivní technologii blockchain. Platforma je otevřená nejen všem členům Elektrotechnické asociace, ale i dalším registrovaným subjektům, které mohou využívat jejich služeb, podílet se na jejím provozu nebo v jejím rámci vytvářet další aplikace.

Platforma je založená na otevřené blockchain technologii Hyperledger Fabric, kterou podporuje široká komunita vývojářů v rámci Linux Foundation a umožňuje realizovat celé spektrum aplikací. Zároveň může nabídnout dostatečné množství aktivních validačních uzlů pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti v rámci distribuovaného zpracování transakcí.

„Platforma nemá centrálního provozovatele nebo správce, který by měl přístup k datům, ale je provozována komunitou připojených účastníků. Technologie blockchain zajišťuje v rámci distribuované sítě možnost nezpochybnitelného a důvěryhodného sdílení informací o provedených transakcích, a to jak mezi účastníky zapojenými do provozu sítě, tak i jejich zákazníky.“ říká Petr Havlík obchodní ředitel IBM Česká republika.

První aplikace, kterou platforma poskytuje, je určená pro ověření originality dokumentů, kterými mohou být smluvní ujednání, certifikáty, předávací protokoly, provozní logy nebo fotodokumentace zachycující stav v určitém čase. Příkladem jejího praktického použití může být dokumentace zachycující stav při předání zařízení do provozu nebo prokazování získané kvalifikace, oprávnění nebo dosaženého vzdělání pomocí digitálního certifikátu. Aplikace zajistí autorizovanou registraci vložených dat, jejich ochranu a následně možnost opakovaného veřejného ověřování jejich původu, originality a integrity, a to kdekoliv a kýmkoliv i bez nutnosti explicitního vystavení obsahu těchto dat.

Mimo fyzických objektů (např. vlastnictví auta, kola) si můžete také zaregistrovat nehmotné vlastnictví jako je autorský obsah (design výrobku, koncept řešení, grafika, fotografie, text), a to aniž byste ho musel zveřejnit či před tím komukoliv ukázat - a přesto získáte nezpochybnitelný důkaz o jeho existenci, prokazující vaše autorství v době jeho registrace.

Aplikace rovněž umožní realizaci některých právních jednání (uzavření dohody např. formou smlouvy, akceptací dodávky atd.) na dálku, aniž by se obě strany musely setkat. Počítá se ale i s dalšími aplikacemi jako je ochrana originality výrobků nebo jejich součástí, sledování původu a vlastnictví výrobků, audity výrobního procesu, detailní sledování stavu a pohybu zboží v logistickém řetězci.

Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace ČR, k uvedení nové platformy řekl: „Jsme rádi, že se nám podařilo přinést široké veřejnosti první funkční aplikaci založenou na technologii blockchain. V současné době se do projektu zapojili nejen členové asociace, ale například i Elektrotechnický zkušební ústav, nebo Český institut pro akreditaci. V blízké budoucnosti plánujeme rozvoj sítě do zahraničí.“


29. 10. 2019; systemonline.cz

První otevřená blockchain platforma pro průmyslové využití v ČR

Elektrotechnická asociace České republiky (ElA), Fakulta elektrotechnická ČVUT a IBM ČR společně navrhly a vybudovaly platformu pro vytváření a provozování distribuovaných aplikací založenou na perspektivní technologii blockchain. Platforma je otevřená nejen všem členům Elektrotechnické asociace, ale i dalším registrovaným subjektům, které mohou využívat jejich služeb, podílet se na jejím provozu nebo v jejím rámci vytvářet další aplikace.

Platforma je založená na otevřené blockchain technologii Hyperledger Fabric, kterou podporuje široká komunita vývojářů v rámci Linux Foundation a umožňuje realizovat celé spektrum aplikací. Zároveň může nabídnout dostatečné množství aktivních validačních uzlů pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti v rámci distribuovaného zpracování transakcí.

„Platforma nemá centrálního provozovatele nebo správce, který by měl přístup k datům, ale je provozována komunitou připojených účastníků. Technologie blockchain zajišťuje v rámci distribuované sítě možnost nezpochybnitelného a důvěryhodného sdílení informací o provedených transakcích, a to jak mezi účastníky zapojenými do provozu sítě, tak i jejich zákazníky.“ říká Petr Havlík obchodní ředitel IBM Česká republika.

První aplikace, kterou platforma poskytuje, je určená pro ověření originality dokumentů, kterými mohou být smluvní ujednání, certifikáty, předávací protokoly, provozní logy nebo fotodokumentace zachycující stav v určitém čase. Příkladem jejího praktického použití může být dokumentace zachycující stav při předání zařízení do provozu nebo prokazování získané kvalifikace, oprávnění nebo dosaženého vzdělání pomocí digitálního certifikátu. Aplikace zajistí autorizovanou registraci vložených dat, jejich ochranu a následně možnost opakovaného veřejného ověřování jejich původu, originality a integrity, a to kdekoliv a kýmkoliv i bez nutnosti explicitního vystavení obsahu těchto dat.

Mimo fyzických objektů (např. vlastnictví auta, kola) si můžete také zaregistrovat nehmotné vlastnictví jako je autorský obsah (design výrobku, koncept řešení, grafika, fotografie, text), a to aniž byste ho musel zveřejnit či před tím komukoliv ukázat - a přesto získáte nezpochybnitelný důkaz o jeho existenci, prokazující vaše autorství v době jeho registrace.

Aplikace rovněž umožní realizaci některých právních jednání (uzavření dohody např. formou smlouvy, akceptací dodávky atd.) na dálku, aniž by se obě strany musely setkat. Počítá se ale i s dalšími aplikacemi jako je ochrana originality výrobků nebo jejich součástí, sledování původu a vlastnictví výrobků, audity výrobního procesu, detailní sledování stavu a pohybu zboží v logistickém řetězci.

Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace ČR, k uvedení nové platformy řekl: „Jsme rádi, že se nám podařilo přinést široké veřejnosti první funkční aplikaci založenou na technologii blockchain. V současné době se do projektu zapojili nejen členové asociace, ale například i Elektrotechnický zkušební ústav, nebo Český institut pro akreditaci. V blízké budoucnosti plánujeme rozvoj sítě do zahraničí.“


29. 10. 2019; finance.cz

Jsou investice do energetických fondů výhodné?

Pakliže disponujete volnými peněžními prostředky, které máte v úmyslu zhodnotit, máte na výběr hned z několika možností. Některé z nich jsou zajímavé, jiné už tolik ne. Vše se většinou odvíjí od toho, kolik času chcete svým investičním záměrům věnovat, jak moc velké riziko jste ochotni podstoupit a kolik toho o dané problematice víte. Pokud si v těchto ohledech věříte, můžete zvolit i poněkud méně tradiční cestu a investovat například do energetických fondů.

Dnešní doba nabízí širokou škálu investičních příležitostí. Mezi ty nejznámější a nejoblíbenější patří:

Termínované vklady (všichni známe jako vkladní knížky)

Stavební spoření

Životní pojištění nebo penzijní připojištění

Akcie

Každý z nás se zřejmě s některým z těchto produktů již v životě setkal. Existují ale i další možnosti pro zhodnocení úspor. Takovou možností je investice do fondů. Rozlišujeme dva základní druhy fondů:

Fondy kolektivního investování

Fondy kvalifikovaných investorů

V tomto článku bych se rád věnoval fondům kvalifikovaných investorů. V posledních letech totiž roste jejich obliba mezi českými investory. Velmi často se stávají alternativou ke standardním investičním nástrojům a slouží jako vhodný prostředek k diverzifikaci portfolia. Fondy kolektivního investování stále tvoří majoritní objem investic do fondů celkově. K 30. 6. 2019 dle informace AKAT se jedná o částku 525 mld. Kč investovaných do fondů kolektivního investování, přičemž fondy kvalifikovaných investorů jsou zastoupeny v objemu 160 mld. Kč.

Díky legislativním úpravám v roce 2014 se snížil limit pro vstup do FKI na 1 mil. Kč a zrušilo se omezení veřejného nabízení, což významně napomohlo akceleraci zmíněných fondů. Nyní jich je tak na trhu více než 250 s různým zaměřením. Zároveň v ČR stále přibývá populace, která si takovou investici může dovolit. Z našich zkušeností se jedná o generaci úspěšných podnikatelů z období po revoluci, jež své firmy prodávají a zvažují další možnosti pro své nabyté finanční prostředky. Vhodnou variantou se tak stávající fondy kvalifikovaných investorů.

Fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů vychází ze stejné myšlenky, kterou je shromažďování peněžních prostředků od investorů (veřejnost, menší či větší podniky, instituce apod.), jež se dle stanovené investiční strategie investují s cílem zajistit jejich zhodnocení. Mezi oběma formami však existují základní rozdíly, které jsou popsány v následující tabulce.

Dále v článku se budu zabývat investicemi do sektoru energetiky, a to optikou investičních fondů. Sektor energetiky prožívá velmi dynamické období. Základní faktory, které energetiku ovlivňují, můžeme shrnout do několika následujících bodů:

Podpora obnovitelných zdrojů energie napříč celou EU

Tradiční centralizované systémy jsou nahrazovány decentralizovanými

Nízká cena energií v posledních několika letech (= nízká atraktivita pro investice např. do nových výrobních zdrojů)

Silná regulace ze strany EU a jednotlivých států (např. zpřísňování emisních limitů)

Rozvoj nových technologií (akumulace, smart technologie, e-mobilita, IT systémy a big data atd.)

Silný důraz na energetickou efektivnost a úspory

Zákazníci jsou náročnější - očekávají lepší a komplexnější služby

Z výše uvedených faktů je pro investora poměrně komplikovanou úlohou orientace ve velkém množství investičních příležitostí. Z pohledu fondu je na prvním místě maximální eliminace rizik a ochrana vkladů od investorů. Z tohoto důvodů mnohé fondy investují do projektů s „nějakou“ formou garance. Dlouhodobě (posledních 5 -10 let) se většina fondů orientuje na projekty obnovitelných zdrojů energie, které se vyznačují garancí odběru veškeré vyrobené energie za garantovanou cenu. Tato cena je zpravidla garantována na předem určené období (např. pro fotovoltaické elektrárny je garance v ČR stanovena na 20 let, na Slovensku na 15 let a v Maďarsku je to 25 let).

Investice do hmotných aktiv (ať už je to energetický zdroj, nebo kancelářská budova) přináší investorům větší jistotu a klid. Jedná se o aktiva, která zpravidla drží svou hodnotu a přináší stabilní výnos, který není tolik závislý na dění na trhu. Tyto investice nemají ani tendence klesat do záporných hodnot. Fond držící podkladová aktiva v podobě projektů vodních, větrných či fotovoltaických elektráren má předem dané (a garantované) tržby na dobu života investice. Náklady lze u těchto projektů dobře predikovat, kontrolovat a korigovat. Proto je tvorba a stabilita ekonomického plánu projektu relativně jednoduchou záležitostí. Největším rizikem z pohledu těchto projektů je riziko regulatorní, tedy změna podmínek podpory, která se ale zpravidla týká buď jen jednoho státu nebo jen jedné technologie. I s těmito změnami jsme již v minulosti potkali a optimální obranou je mít portfolio správně diverzifikované. Tedy správně rozmístěné jak technologicky, tak i regionálně.

Pokud hovoříme o fondech kvalifikovaných investorů, hovoříme o minimální investici ve výši 1 mil. Kč. Takový investor může zvažovat i přímý vstup do odvětví, tj. výstavbu takového projektu sám na sebe. Pro takové rozhodnutí je potřeba si položit několik základních otázek. Bude mě mrzet, když o peníze přijdu? Jsem ochoten věnovat projektu čas a energii? Mám dostatečné znalosti z oboru? V případě, že na všechny tři otázky dostanete kladnou odpověď, doporučení je jasné. Jděte do projektu! Čeká Vás zřejmě vyšší výnos, který si ale odpracujete a přináší s sebou i více rizik. Základní porovnání přímé a nepřímé investice je uvedeno v následující tabulce.

Pokud se rozhodnete jít cestou nepřímé investice a „najmout“ si zkušeného parťáka pro investování, který má v portfoliu fond zaměřující se na energetiku, budete zřejmě řešit klíčovou otázku: Jak vybrat toho správného parťáka a správný fond? Jak bylo uvedeno výše, celkově existuje několik stovek fondů, energetických je z nich jen pár. Pokud si budete vybírat a porovnávat jednotlivé fondy a jejich správce neboli investiční společnosti, řiďte se jednoduchými pravidly:

Tým, jeho znalosti a zkušenosti

Reference

Podkladová aktiva fondu - diverzifikace především

Dlouhodobé fungování investiční společnosti

Tím jsme dostali až na konec mého příspěvku. Pevně věřím, že byl pro Vás článek užitečný a v případě, že se rozhodnete investovat do energetiky, tak Vám přeji mnoho úspěchů.

________________________________________

Ondřej Žídek

Ondřej Žídek vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT Praha, obor Ekonomika a řízení energetiky (2004). Již při studiu pracoval pro Českou energetickou agenturu jako konzultant pro oblast obnovitelných zdrojů energie a úspor energie. Poté působil v poradenské společnosti Deloitte jako Senior konzultant pro oblast energetiky, kde se podílel na projektech pro významné české i evropské energetické společnosti. V období 2010 - 17 působil v managementu energetických společností (ČEZ, a.s., ČEZ Distribuce Bulharsko, private equity). Nejprve ve Skupině ČEZ, kde zastával pozice ve středním managementu v segmentu distribuce a poté jako manažer distribuce v Bulharsku (včetně výkonu funkce člena představenstva). Dále působil jako CEO holandského private equity holdingu se zaměřením na investice do obnovitelných zdrojů v regionu střední a východní Evropy. Od roku 2017 pracuje jako Fund manager ve společnosti REDSIDE investiční společnost se zodpovědností za fond NOVA Green Energy. Celková délka praxe v energetice je 15 let.

Fond NOVA Green Energy

NOVA Green Energy je otevřený podílový fond kvalifikovaných investorů, který investuje do majetkových účastí ve společnostech provozující malé a středně velké zařízení, která vyrábějí energii z obnovitelných zdrojů v regionu střední a východní Evropy, zejména pak v České republice a na Slovensku. Výnosy Fondu jsou stabilizované, jelikož se opírají o zákonem garantované výkupní ceny elektrické energie na období 15 až 25 let, přičemž tyto výkupní ceny výrazně převyšují běžné tržní ceny elektrické energie. Spolu s efektivním řízením aktiv pod správou Fondu se tyto faktory následně promítají do výsledků hospodaření Fondu. Investice je tak svým charakterem z hlediska rizikovosti podobná investicím do státních dluhopisů se splatností 10 až 15 let, ale s významně vyšším očekávaným výnosem nad 6 % p. a. Cílem Fondu je být nejlepší volbou pro konzervativní investory očekávající stabilní, zákonem garantovaný příjem a přiměřené zhodnocení kapitálu v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Přísný regulační rámec, přehledně nastavená motivace manažerů, renomovaný správce, znalec a auditor či další institucionální a projektové záruky zabezpečují maximální transparentnost NOVA Green Energy, otevřeného podílového fondu, podle vzoru investičních fondů v západní Evropě.


29. 10. 2019; Mladá fronta Dnes

Studenti kolonizují Mars

Jak osídlit Mars? Studenti ČVUT se zúčastnili finále světové soutěže Mars Colony Prize

PRAHA Rok 2050. V kolonii Dvaraka na Marsu trvale žije tisícovka lidí. První lidské sídlo na rudé planetě má vlastní politické vedení, je ekonomicky soběstačné a vydělává na těžbě asteroidů, vesmírném turismu a exportu vzácných surovin na planetu Zemi.

S takovou vizí kolonizace Marsu přišel pětičlenný tým indických studentů mezinárodního studijního programu Space Master. Dva z nich, Alice Phen a Arvid Mukundan, studují druhý ročník programu Space Master na katedře řídicí techniky Elektrotechnické fakulty ČVUT. Pražskou univerzitu s projektem kolonie Dvaraka reprezentovali v polovině října na finále světové soutěže Mars Colony Prize.

"Měli jsme si vybrat konkrétní vhodnou oblast na Marsu, navrhnout podobu kolonie nebo materiály, ze kterých budou stavby vyrobené. Museli jsme brát v potaz nejen písečné bouře a extrémně vysoké teploty a tlak, ale třeba i ekonomickou stránku, kdy kolonie musela být ve výsledku nezávislá a soběstačná," přibližuje zadání studentské soutěže Alice Phen.

Na tvorbě projektu studenti strávili zhruba měsíc usilovné práce. "Začali jsme s tím trochu pozdě, takže jsme projektu věnovali celé dny a úplně jsme odstřihli další aktivity, abychom stihli termín odevzdání," vzpomíná s úsměvem Arvid Mukundan.

Setkání ve Švédsku

Tým se dal dohromady během prvního roku magisterského studia, který studenti podle pravidel studijního programu Space Master absolvovali za polárním kruhem ve švédské Kiruně.

Obor je rozdělen do dvou částí. První rok studenti docházejí do školy, přes kterou se ke studiu přihlásí, a v rámci druhého ročníku si mohou vybrat specializaci, které se budou na jiné vysoké škole věnovat.

"Někteří studenti jeli do Francie nebo Velké Británie, my jsme si po prvním roce ve Švédsku vybrali ČVUT. Obrovskou výhodou tohoto studijního programu je, že potkáte spoustu zajímavých lidí z oboru, budujete si kontakty a k tomu cestujete," říká Mukundan s tím, že studium na ČVUT oběma otevřelo cestu k novým předmětům.

Soutěž Mars Colony Prize pořádá společnost Mars Society, největší světová organizace zaměřená na podporu výzkumu osidlování Marsu. Ze stovky přihlášených projektů postoupil tým Dvaraka mezi deset finalistů. Svůj návrh osidlování studenti prezentovali v Los Angeles před porotou složenou z odborníků z NASA a technologické společnosti SpaceX, kterou založil šéf automobilky Tesla Elon Musk.

"Všech deset týmů bylo velmi dobrých, každý měl jiný přístup, což bylo skvělé, protože hlavní myšlenkou této soutěže je získat co nejvíce inspirace. Až bude mise osidlování Marsu skutečně spuštěna, mohou se v ní objevit prvky ze všech prezentovaných projektů," vysvětluje Alice Phen.

V soutěži nakonec zvítězil tým z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT). Tým z ČVUT zaujal porotu především detailním zpracováním všech aspektů kolonizace. Na první tři příčky však nakonec nedosáhl.

"Zaměřili jsme se na ekonomickou stránku, kterou tvořila čtyři témata. Jedním z nich byla těžba asteroidů, z nichž by se dala těžit platina, což by zajistilo příjem peněz. Další příjem by zajistil turismus, prodej televizních přenosů z Marsu a těžba na samotném Marsu. Během výpočtů jsme dospěli k tomu, že v roce 2050 by kolonie byla soběstačná," popisuje Mukundan.

Na otázku, nakolik jsou jejich vize osídlení Marsu vzdálené od reality, odpovídá optimisticky. "Podle mě by bylo něco takového možné někdy v roce 2036. Firma SpaceX se snaží dostat člověka na Mars do roku 2024, takže je to poměrně blízko," myslí si Mukundan a odkazuje na prohlášení Elona Muska, který chce někdy v roce 2028 na Marsu začít budovat základnu.

Oba studenti by po absolvování univerzity rádi pracovali v některé z evropských firem, které se zabývají vesmírem. Právě v tom by jim mohl studijní obor Space Master pomoci. "Magisterský program Space Master je příklad projektu, který vznikl díky podpoře Evropské unie a nyní je plně soběstačný, takže úspěšně pokračuje i po ukončení finančních dotací," říká vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT Michael Šebek.

Studijního programu Space Master se v akademickém roce 2019 účastní sedm univerzit a na pražské technice aktuálně studuje jedenáct studentů.


28. 10. 2019; PRIMA Family

Studenti ČVUT dobývají svět - úspěchy slaví s elektrickou formulí

Roman ŠEBRLE, moderátor

Studenti z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze dobývají svět, a to s formulemi, které jezdí na elektrický pohon. Nápady se prý rodí přímo v prostorách školy.

David KOLÁŘ, redaktor

Projekt vznikl v roce 2010 a o 2 roky později už tým e-Force začal pravidelně jezdit na závody. S elektrickou formulí vlastní konstrukce, kterou žáci staví sami ve školní dílně v pražských Dejvicích. /ukázka/

David KOLÁŘ, redaktor

V mezinárodní soutěži Formula Student je obrovská konkurence. Tým z ČVUT se v ní rozhodně neztrácí.

Marek SZELES, člen univerzitního týmu e-Force

Tohohle závodního seriálu se účastní vlastně univerzity, je jich už přes 600 a my patříme k těm nejlepším 30 v rámci té elektronické kategorie dlouhodobě.

David KOLÁŘ, redaktor

Vypiplat konkurenceschopný vůz je náročné. Studenti a studentky v dílně stráví každý měsíc desítky hodin a součástky včetně drahého karbonu spolknou dost financí. Škola pomáhá, ale studenti musí vymyslet i vlastní cestu, jak projekty finančně podpořit. Náklady na jednu formuli se mohou vyšplhat až na 1 a půl milionu korun.

Petr PÁTA, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT

Škola se hlásí k podpoře takového týmu, takže podporujeme pravidelnými pobídkami studenty a zároveň máme štěstí na to, že se k tomu hlásí sponzoři z průmyslu.

Marek SZELES, člen univerzitního týmu e-Force

Některé ty technologie, co jsme tady vyvinuli, se pak nechaly patentovat a používají se vlastně v průmyslu, protože tady jsme v určitých ohledech opravdu napřed.

David KOLÁŘ, redaktor

V tomto školním roce si tým e-Force dal vysokou laťku. Chce představit autonomní elektrickou formuli, která bude jezdit úplně sama. Bez řidiče. Za volant v ostrých závodech proti ostatním univerzitám ale stejně bude muset opět usednout pilot z masa a kostí. David Kolář, televize Prima.


27. 10. 2019; aktualne.cz

Porsche chce létat, pomůže mu Boeing. Audi učilo Airbus, ale rozmyslelo si to

Vznese se Porsche do vzduchu? Automobilka spolupracuje se společností Boeing na létajícím stroji. Ferdinand Porsche už byl protřelým automobilovým konstruktérem,

"Spojujeme naše silné stránky s cílem zaměřit se na potenciální klíčový segment trhu budoucnosti," prohlásil úřednicky Detlev von Platen z představenstva Porsche a dodal, že automobilka ze Stuttgartu hledá prostě další pole rozvoje a "třetí dimenzi" cestování se, jak sama popisuje, nebrání. Spíš naopak.

Porsche a Boeing podepsaly vzájemnou spolupráci, jejímž hlavním bodem je vytvoření týmu, který se bude zabývat budoucností městské letecké mobility. Do party přizvaly ještě firmu Aurora Flight Sciences, dceřinou společnost Boeingu, která se už třicet let specializuje na vývoj bezpilotních letounů. Pracovala pro NASA, v poslední době se pochlubila třeba dronem na baterky, kterého žene energie ze solárních panelů.

"Tato spolupráce staví na naší snaze vyvíjet nový bezpečný a efektivní způsob cestování a je příležitostí, jak zkoumat možnosti vývoje prémiového dopravního prostředku pro potřeby městské letecké mobility, a to ve spolupráci s přední automobilovou značkou," vrátil poklonu Němcům Steve Nordlund, šéf divize Boeing NeXt, která už podobném stroji spolu s Aurorou nějakou dobu sama pracuje.

Letos v lednu ho společnost vyzkoušela na letišti v Manassasu, ve Virginii. Let netrval ani minutu, ale Boeing událost označil za přelomovou. "Je to pro nás další ,poprvé´," dodal ještě americký výrobce letadel.

Jízda v oblacích

Přidělat automobilu křídla a dostat ho z asfaltu do oblak je trendy odnepaměti. Když letos americký list Los Angeles Times dával dohromady obrazovou historii vývoje létajících aut, začal rokem 1917. Třebaže už za průmyslové revoluce vznikaly nápady, jak dostat vůz s koly do vzduchu, vynález Glenna Curtisse z konce první světové války platí za předchůdce všech dnešních okřídlených automobilů. Sice nikdy neletěl, ale odlepit od země se dokázal a to na oslavy stačilo.

Vynálezci se pokusili o to samé v minulém století ještě několikrát, vůbec nejvíc se pro nápad na vzdušný vůz nadchl Molt Taylor z Portlandu. Vysloužilý letec amerických sil z druhé světové války si ve státě Washington založil firmu Aerocar. Jeho příběh vypráví třeba kniha Jakea Schultze Jízda v oblacích.

Létajících aut vyrobil Taylor jen šest, třeba portlandská rozhlasová stanice ho ale dokonce využila pro monitorování dopravy ve městě. A jak připomíná server AiportJournals.com, doprovodila to lakonickým sloganem, že situaci na silnicích zná přeci nejlíp ten, kdo po nich jezdí.

Kolmý start dává smysl

Technologické firmy na to jdou v současnosti jinak, zaklínadlem je pro ně zkratka UAM, tedy Urban Air Mobility, jakási městská letecká doprava. "Ten koncept je založený na tom, že chcete překlenout vzdálenost mezi autem a letadlem, což je typicky nějakých 200 až 700 kilometrů," vysvětluje Tomáš Haniš z katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. To je prý vzdálenost, kterou člověk nerad jezdí autem, a pokud se rozhodne pro letadlo, stráví víc čas na letišti než ve vzduchu.

V budoucnosti by lidé takovou mezní porci kilometrů mohli zdolávat v osobních letadlech s kolmým startem, zjednodušeně řečeno velkých autonomních dronech. Tomáš Haniš totiž počítá s tím, že budou létat bez pilotů. "To dává jednoznačně smysl, snížíme tím potřebu letišť s dlouhými ranvejemi," souhlasí děkan Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek.

Na jednom takovém projektu pracuje třeba český startup Zuri, podobný stroj dělá také německá firma Lilium. Historické představy o tom, že by člověk sedl do auta, jezdil po městě a v zácpě si rozmyslel, že chce letět, jsou už dnes podle Tomáše Haniše překonané: "Aby se s tím strojem dalo létat, musí být ohromně velký. A s něčím takovým nechcete do města."

Vzdušné kolony?

Tímto směrem se vydalo i Porsche. "Náš stroj nebude jezdit po silnici, bude umět jen létat," popisuje mluvčí Porsche Nadescha Vornehmová. Německá automobilka není sama, plány na létající stroj budoucnosti si už nechala patentovat třeba Toyota. Svým nápadem si je tak jistá, že vyvíjený prototyp hodlá příští rok použít pro zapálení olympijského ohně na hrách v Tokiu. Jihokorejský Hyundai zase pro vývoj svých "vzdušných taxi" před několika týdny zlanařil inženýra z organizace NASA.

Ovládnout nebe se chystalo také ingolstadtské Audi, pomoct mu měl francouzský výrobce dopravních letadel Airbus, jenže podle serveru Automotive News Europe německá automobilka ze spolupráce prozatím vycouvala a zvažuje, co dál.

Její plán byl ještě trochu jiný - chtěla vyvinout stroj, který by dokázal vyzvednout zákazníka doma a odvézt ho na heliport, kde by se auto spojilo s létajícím modulem. Plány na podobný stroj ale do koše nehází úplně, i Audi tuší, že něco takového může být v nadcházejících desetiletích potřeba.

"Na druhou stranu, vzdušný prostor je už teď hodně přetížený," podotýká děkan Valášek a přemítá, jestli jsou podobné myšlenky opravdu řešením dopravy budoucnosti. Zvlášť třeba ve vzdušném prostoru města. "Když vidím, co se dnes odehrává na silnici, a představím si, že se to bude dít ve vzduchu, tak mě to spíš skoro děsí."


26. 10. 2019; prima.iprima.cz

VIDEO: První humanoidní robot z lega!

Na svědomí mají tohoto třicetikilového robota studenti ČVUT. Dvaadvacetiletý Martin Šrámek a stejně starý Matěj Štětka. Robot Karel, jak mu pracovně studenti přezdívají, je složen z 31 546 kusů kostiček. Studenti s jeho sestavením rozhodně neotáleli a za tři a půl měsíce bylo hotovo.


25. 10. 2019; ucitelske-listy.cz

"Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci," říká Michal Pěchouček, špička české kybernetiky

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipuluje prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. „Může vámi dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice,“ říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

Zdroj: Ivo Minařík, Svět chytře.cz 4. 10. 2019

Michal Pěchouček si kromě vedení katedry počítačů Fakulty elektrotechnické na ČVUT a řízení firmy Avast z pozice technického ředitele vytvořil ještě jeden úkol, na jehož splnění pracuje. Prostřednictvím iniciativy prg.ai, kterou spoluzakládal, hodlá z Prahy udělat světové centrum umělé inteligence. Má mu s tím pomoct i pět až deset zahraničních profesorů na umělou inteligenci, které se snaží do české metropole přilákat. Úkol to není snadný. Už jen proto, že náklady na jednoho takového specialistu a jeho tým ročně představují zhruba pět milionů korun. „Každý zahraniční profesor udělá ohromnou změnu. Každý jeden mění ČVUT nebo Karlovu univerzitu. Dělá ji méně provinční, více kosmopolitní, přináší zkušenosti, informace ze zahraničí,“ říká Pěchouček, který během rozhovoru namísto výrazu umělá inteligence v naprosté většině případů používá anglickou zkratku AI.

Co je vlastně prg.ai?

Formálně to je zapsaný spolek. Fakticky jde o vehikl pro spolupráci mezi Univerzitou Karlovou, ČVUT, Ústavem informatiky Akademie věd ČR a pražským magistrátem. Spolupracuje na tom, aby v Praze rostla AI ekonomika, aby se tu umělé inteligenci dařilo. Myslíme si, že umělá inteligence vytváří dobrá pracovní místa, pokrok a pro město bohatství.

Prg.ai je založena na několika programech, které mají za cíl stejně rychlý rozvoj ve třech sektorech - korporátním, startupech a akademickém. Nechceme, aby jeden z těch segmentů dominoval a utlumil ty ostatní.

Je v Česku některý z uvedených sektorů nějak víc vpředu, nebo to je spíš prevence?

Je to prevence. Hlavním cílem prg.ai ale není prevence, ale hlavně snaha podpořit růst. Snaží se vytvářet podmínky pro to, aby do Prahy přicházeli zahraniční profesoři, startupy, aby v Praze investovali velcí hráči ze světa AI a založili tu vlastní centra. Hlavní cíl je zajistit růst AI v Praze.

Chcete k nám dostat pět až deset hostujících profesorů specializujících se na umělou inteligenci. Co je pro to potřeba udělat?

Musíte ho zaplatit a musíte mu vytvořit zázemí. To se dělá všude. Například v Číně před deseti lety zavedli veliký program, kdy zvali vědce zaměřené na AI, aby si tam založili své laboratoře. Podařilo se je Čína v AI jedním z předních hráčů. A stejné to může být v Praze. Je ale otázka, kolik peněz se podaří získat. Budeme oslovovat veřejný i soukromý sektor, abychom hostující profesory zaplatili. Pravda je, že soukromý sektor v tom nemá v Česku úplně velkou tradici.

Je v některém z těch tří segmentů Česko v AI vpředu?

Máme tu skvělé výsledky, máme zajímavé startupy. Ale v Evropě se nejvíc ví o našich vědcích. Nemáme tu mnoho AI korporací. Některé velké americké firmy tu mají vlastní vývojová centra - třeba Cisco, ale že bychom tu měli takové centrum Google nebo Amazonu, to ne. V korporacích se toho zatím děje méně. Třeba Škoda Auto se snaží používat AI pro modernizaci, ale není to původce AI, je to konzument. Takže si myslím, že nejlépe na tom jsme ve vědě.

A prg.ai je způsob, jak dotáhnout i ty další dva segmenty?

Prg.ai je platforma a doufám, že hráči, pro které je AI důležitá, ji využijí. Jestli tu je velký průmyslový hráč, který si myslí, že pro sebe bude za tři roky potřebovat sto AI inženýrů, měl by teď trochu přispět a investovat do pražského AI ekosystému. Pomoci těm, kdo mu je vychovají. Česká republika, Praha, je ve výchově AI odborníků efektivní, ale stojí to pot. Pokud někdo chce, aby AI odborníků v Praze bylo víc, musí trochu zatopit pod kotlem.

Prg.ai by mělo být centrem aktivit vedoucích k získání evropského hubu umělé inteligence do Prahy.

Přesně tak. Jestli se v Praze budou věci dařit, má to obrovský dopad na okolí. Brno, Vídeň, Drážďany, Krakov. Už teď spolupracujeme s Masarykovou univerzitou a VUT v Brně. Prahu jsem vybral proto, že umělá inteligence vzniká v kosmopolitních místech. Do Brna, Ostravy, Plzně sice lidé ze zahraničí přicházejí také, ale Praha je z českých měst zdaleka nejkosmopolitnější a má největší potenciál přitáhnout lidi ze zahraničí.

Jeden z bodů, které má prg.ai v cílech, je zastavit odliv mozků. Je to opravdu problém? Kolik lidí vlastně z AI odchází pryč?

Myslím si, že termín „zastavit odliv mozků“ jsem nikdy nepoužil. Myslím, že když lidi odcházejí z Česka, je to dobře. Jsem i učitel a cílem každého učitele by mělo být udělat maximum pro svého žáka. Když má můj absolvent talent dělat v nejlepších laboratořích na světě, chci, aby odešel, protože to je pro něj výhodné. A navíc - v Praze se skvěle žije, je to atraktivní, bezpečné, bohaté město, tak se sem lidé vracejí. Zpětný příliv je ohromná vlna. Nemusíme se bát, že lidi odcházejí, protože se zase jednou vrátí.

Jiná věc je odliv do průmyslu. Ten je masivní, inženýři AI jsou zapotřebí. Nekritizuju to. Je dobré, aby lidé přecházeli mezi průmyslem a akademickou sférou. Ale když bude akademická práce dlouhodobě výrazně méně honorovaná, může se stát, že na univerzitách zůstanou méně kvalitní lidé, než jací budou v internetových firmách.

Špičkový profesor AI prý stojí tolik, co špičková hvězda NHL. Je to pravda?

To je spíš bonmot. Na nejlepších školách v Silicon Valley je takový boj o talenty, že špičkám opravdu platí částky, které my vědci jako platy hvězd NHL vnímáme. Ve skutečnosti to ale jsou platy, které jsou pro špičky v oboru přiměřené. Běžný plat AI expertů je mezi 200 000 a 300 000 dolary ročně (pozn. red.: 4,7 až 7 mil. Kč). Pokud chce velká firma špičkového vědce z Berkeley nebo Stanfordu přetáhnout k sobě, musí nabídnout vyšší částku.

S jakým rozpočtem počítáte pro hostující profesory v Praze?

Když to počítáme včetně jeho týmu, chtěli bychom získat zdroje ve výši zhruba pět milionů na rok. To rozhodně nejsou americké peníze.

Stačí to?

Vedu tady špičkové pracoviště v oblasti AI, takže vím, že peníze nejsou pro vědce hlavní hodnotou. Chtějí mít dostatek zdrojů na to, aby mohli v klidu bádat a měli výsledky. Chtějí ale být obklopeni špičkovými lidmi, mít špičkové výsledky. Chtějí být ve své oblasti nejlepší na světě. A když na stejném pracovišti bude světová hvězda, bude to pro ně výhodné.

Protože věda je týmová hra?

Primárně je to hra o úspěch. Vědci přemýšlejí stylem „Co můžu udělat pro to, abych v AI uspěl?“ A když budou pracovat v oddělení, kde je nějaká hvězda, jejich šance na úspěch se mnohonásobně zvětšuje.

Co dělají vědci, kteří dělají AI? Pracují na velké centrální inteligenci, kterou kdysi dávno popisoval Asimov, nebo řeší dílčí problémy?

Řeší problémy. Snaží se nacházet problémy, které lidstvo neumí algoritmicky řešit, zkoumají je, popisují a navrhují nějaké řešení. Vytvářejí programy, které dovedou, co dříve lidstvo neumělo. A pak o tom, co zjistili, píší články. Posunou tak hranici poznání. Ještě před měsícem lidstvo nevědělo, jakým způsobem se dá ze sítnice oka předpovědět, že dotyčný za deset let dostane zákal. Dnes víme, že to jde. Někdo může predikovat, jak rychle zabírají konkrétní antidepresiva. Někdo jiný z toho pak udělá aplikaci, startup a dostane to k lidem.

Mluví se o tom, že Evropa bude vyvíjet vlastní umělou inteligenci, která bude jiná než americká a čínská. Jaký mezi nimi může být rozdíl?

Rozdíl mezi evropským, americkým a čínským přístupem k této umělé inteligenci coby vědní disciplíně je daný několika věcmi. Jednak Evropská komise tento trend dlouho podceňovala a investovala do jiných oblastí. V Americe se obranný průmysl, DARPA (pozn. red.: agentura amerického ministerstva obrany, zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií. Vznikl zde např. předchůdce internetu), umělé inteligenci stále věnuje. To je důvod, proč se AI dostala na dnešní úroveň. Evropa teď trochu dohání to, co zmeškala.

Amerika má velkou tradici ve strojovém učení a symbolické umělé inteligenci, Evropa má větší tradici v metodách automatického uvažování, symbolických metod, plánování. To je úplně tradiční AI. Rozdíl mezi Evropu a Čínou je v datech. Jde o fundamentální problém v etice AI. Evropa otevírá diskusi o etice AI, která je pro ni důležitá. Evropa je demokratická, takže se tu lidé víc zabývají tím, co znamená monopol, manipulace, privátnost dat. Jak se dá zaručit privátnost dat, jak se chránit před jejich zneužitím. Co znamená, že někdo někoho sleduje, jestli na to má nebo nemá právo. Evropu v AI primárně zajímají zájmy člověka, humanismus, demokracie a privátnost dat. To v Číně nemá tradici a dodnes se o to vlastně nezajímala ani Amerika.

Může námi umělá inteligence manipulovat?

Může a manipuluje. Doporučuje nám, co si koupit. Doporučuje, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. Často doporučuje volit někoho, koho byste normálně nevolil, mění vám názor. Proto se teď lidé zabývají tím, jak se dá regulovat práce s daty.

Umělá inteligence vámi může dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice. Tím to končí. Když ví, co máte rád, co děláte, co vás zajímá, předloží vám takovou reklamu, která na vás zabere. Když po vás chce, abyste volil nějakou stranu, dává vám pro to argumenty, které jsou pro vás důležité, bez ohledu na to, jestli jsou koherentní s jejím volebním programem.

Dá se tomu bránit?

Facebook přejímá některá evropská omezení v práci s privátními daty. Snaží se, aby se data, která sbírá, a profily uživatelů, které vytvořil, nedostaly někam, kam se dostat nemají. Chce si je držet. Aby nebyla žádná další Cambridge Analytica, která je koupí, na jejich základě udělá mikrokampaně a v zemi, která je v nějaké otázce rozdělená padesát na padesát - a to jsou dneska skoro všechny země - jednoduše zmanipuluje těch rozhodujících deset tisíc, kteří pak volí toho, kdo dal více peněz.

Etika a manipulace pomocí AI je velké téma. I Facebook se snaží, vytváří metody, jak zvyšovat bezpečí AI. Jde o výzkumné problémy, které se snaží řešit univerzity, debatují o nich lidé. Jako velký problém to vnímá Evropská komise. První velký krok v tomto směru je GDPR.

Prg.ai by měla pozvednout úroveň Prahy. Dokážeme ale výsledky výzkumu zdejších špičkových vědců rovnoměrně rozdělit? Nezvýší tohle centrum digitální propast mezi Prahou a ostatními částmi Česka, kde není kvalitní digitální infrastruktura?

Nemíchejte umělou inteligenci a digitalizaci. Nekonkurují si. Velké investice do AI neznamenají, že se o to méně bude investovat do digitalizace. Naopak si myslím, že by to mohlo digitalizaci prospět. Čím víc se toho bude dít v Praze, tím víc bude veřejný sektor tlačený k tomu, aby bylo digitální celé Česko.

Co se týká výsledků, nejde o místo, kde vzniknou, ale kde jejich užívání dává smysl. Autonomní auta můžete vymyslet kdekoliv, ale nejdřív se začnou používat ve velkých aglomeracích. Na malých městech to nemá smysl. Tam budou lidé jezdit vlastními auty ještě řadu let, není tam poptávka. Aplikovatelnost je daná tím, jestli geografie umožňuje z umělé inteligence čerpat výhody.

Jaká je vlastně návratnost investic do AI?

To se obecně vůbec nedá říci. Záleží to na konkrétní aplikaci. Když zrobotizujete prodavačky v supermarketu, můžete to spočítat. Při dnešních velmi nízkých cenách robotů se může vrátit rychle. Když ale budete investovat do vývoje autonomního auta, vrátí se vám investice za hodně let, protože autonomní vozy budou ještě dlouho dražší než klasické.

Nedávno jsem viděl graf, který ukazoval věkovou strukturu lidí na českém trhu práce. Pomalu budou odcházet takzvané Husákovy děti, a naopak nastupovat populačně velmi slabé ročníky ze začátku devadesátých let. V následujících letech tak z pracovního trhu zmizí stovky tisíc lidí. Nemůže být jedním z řešení tohoto problému právě AI?

Nezáleží jen na množství lidí na trhu práce. Jistě, množství je důležité, protože lidé platí daň z příjmu, a to má vliv na státní rozpočet, ale klíčová je povaha práce. Budou mizet práce s malou přidanou hodnotou.

Třeba pokladní v Albertu?

Ne. Ta paní se sice dá nahradit robotem, ale vytváří hodnotu. Ale ve státní správě je hrozně moc práce, která tam nemusí být, která je tam jen kvůli neefektivitě systému. Ve velkých korporacích, i v těch super skvělých firmách, je spousta tuku, který tam být nemusí. Umělá inteligence ten tuk vysaje.

A záleží na tom, jestli lidi, kteří na trhu práce zůstanou, budou ti, kdo dokáží pracovat jen v tuku, nebo zvládnou i něco jiného. Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci. Když lidi na trhu nebudou umět nic jiného než práci neužitečnou, bude tu problém.

Práce bude dvojího druhu. Jedna bude něco vytvářet, ta druhá bude něco stát, budete za ni muset něco platit. Vytvářet práci, kterou musí platit, umí každý. Na trhu bude spousta poptávky po lidech ve zdravotnictví, v péči o starší lidi, v práci člověk na člověka. Budou fungovat číšníci, doktoři. Ale to bude fungovat jen tehdy, když jim někdo zaplatí. Potřebujete práci, která bude vydělávat.

Když bude země chudá, bude vám robot míchat hamburger. Když bude bohatá, budete mít kuchaře. Takže země musí mít hodně práce, která peníze vydělává, abyste si mohl dovolit práci, která peníze spotřebovává.

A když v Česku bude pracovat čtvrt milionu lidí, kteří budou vyvíjet umělou inteligenci pro trhy celého světa, řešit komplikované problémy, vytvářet extrémně velkou přidanou hodnotu, tak uživí celou zemi. Když budeme pokroková, kultivovaná demokratická země, kde se bude transparentně a strategicky pracovat s naším rozpočtem, můžeme se takovou zemí stát. Když ale budeme pasivní, je velká šance, že na nás zůstanou jen místa, která nebudou hodnotu vytvářet.

A prg.ai tuhle práci zařídí?

Prg.ai chce maximalizovat práci, která bude vydělávat peníze.

Stačí na to prg.ai, nebo jsou zapotřebí hlubší změny v systému vzdělávání?

Systém vzdělávání je u nás frontální a učí znalosti. Nepatřím mezi ty, kdo říkají, že znalosti nejsou zapotřebí, protože všechno můžete najít na internetu. Myslím si, že znalosti je zapotřebí učit. Ale český vzdělávací systém nijak zvlášť nepodporuje kreativitu a kritické myšlení. A to je zapotřebí pro práci budoucnosti. V práci budoucnosti budou klíčovými komponenty kreativita, kritické myšlení a sociální inteligence. Dohromady s matematikou, programováním, robotizací a statistikou. Ale bez kultury, která podporuje kritické myšlení, která podporuje ověřování textů, které čtete na internetu, to nepůjde.

Je AI zapotřebí učit už na středních školách, nebo stačí obecný základ - kritické myšlení, kreativita, matematika?

Až se něco změní na středních školách, tak se slovo AI už nebude používat. Ale základní principy umělé inteligence je nutné učit už na základní škole. Už tam děti musí vědět, co se děje, když klikají na nějakém e-shopu. Jak vzniká cena, kterou jim obchod nabízí, proč jim doporučuje tuhle, a ne jinou věc.

To je ale schopnost porozumět světu, ve kterém žijeme.

Ano. Dnes to lidi neumějí. Proto jsou hodně ovlivnitelní, když jim někde vyskočí nějaká reklama.


24. 10. 2019; solarninovinky.cz

Má panenko hoří, lithiová baterie hoří…?

S rozvojem bateriového trhu v České republice i ve světě dochází k požárům nejen velkokapacitních bateriových úložišť, ale i domácích akumulátorů. Pro investory to znamená vážný důvod změnit svůj přístup k investicím do bateriových úložišť s tím, že rozhodujícím kritériem by měla být bezpečnost, a nejen pouze cena produktu.

Proč dbát na bezpečnost baterií?

Bezpečnost bateriových systémů akumulace energie se letos stane jedním z hlavních témat konference Smart Energy Forum, která proběhne v úterý 19. listopadu 2019 v Kongresovém centru Praha.

Přední zahraniční i tuzemští experti v oblasti akumulace energie zde budou diskutovat hlavní trendy, směry technologického vývoje a otázky spojené s provozem a bezpečnosti bateriových úložišť.

Bezpečnost provozu bateriových úložišť bude hlavním tématem PhD. Pavla Hrziny, předního odborníka z ČVUT v Praze. Pavel Hrzina má zkušenosti s testováním různých typů bateriových úložišť.

Dr. Victor Schäfer, Více-prezident pro technologický rozvoj z německé společnosti Tesvolt se bude vé své přednášce zabývat bezpečnosti nabíjecí infrastruktury pro elektromobily v kombinaci s bateriovými úložišti.

Od ledna 2019 v Česku funguje největší firemní akumulátor s kapacitou přes 600 kWh. První zkušenosti z reálného provozu na konferenci představí Ing. Petr Gaman ze společnosti AERS, která toto úložiště instalovala a zajišťuje jeho servis.

Hlavní tématické okruhy konference:

- skladování elektřiny pro rodinné domy a velkokapacitní aplikace

- trendy a legislativní rámec pro rozvoj decentrální energetiky

- inovace v oblasti energetické soběstačnosti + akumulaci energie

- dotace a financování výstavby nových OZE.

Další informace a možnost registrace

Novinky z oblasti solární energetiky a legislativy přiblíží Odborný FV workshop za účasti předních zahraničních i tuzemských expertů. Součástí eventu bude i doprovodná výstava domácích baterií, FV panelů a dalších řešení pro energetickou soběstačnost.

Na konferenci Smart Energy Forum se je možno registrovat za zvýhodněných podmínek do konce října. Celý program a registrace je k dispozici na www.smartenergyforum.cz.


24. 10. 2019; Lidové noviny

Věznicím chybí ochrana před drony

Nepsané pravidlo říká, že moderní technologie jako první využívají zločinci.

Výjimkou nejsou ani bezpilotní prostředky, jejichž prostřednictvím mohou do věznic propašovat balíček marihuany, ale také zbraň.

Příklady z ciziny ukazují, že by se na tuto hrozbu mělo připravit i Česko.

PRAHA Vlastní speciální jednotku s drony má policie. Velení armády minulý týden oznámilo, že vybuduje pluk s drony. Rizika spojená s využitím létajících novinek představují hrozbu i pro další bezpečnostní sbory. Aktuálně ji, jak zjistily LN, řeší také Vězeňská služba. Ve světě totiž přibývá případů pašování drog a mobilů právě prostřednictvím dronů.

Strážce věznic děsí hlavně možnost, že by se takto za mříže mohly dostat zbraně. Zatím registrují jen zakázané přelety. "Celkem bylo v uplynulém období zaznamenáno sedm přeletů dronu. Použití dronu k doručení drog nebo telefonu do věznice nebylo dosud prokázáno," řekla LN mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.

Lovec z ČVUT

Jenže relativně příznivou statistiku kalí minimálně dvě skutečnosti. Není do ní zahrnuto, co vše se odehrálo nad hlavami strážníků, aniž by to zpozorovali - podobně jako celníci zpravidla odhalí jen zlomek pašovaných zásilek. Za druhé českým věznicím chybějí zabezpečovací systémy k ochraně před průlety dronů.

"Vězeňská služba dosud žádnou technologií nedisponuje. Náklady na její pořízení se pohybují řádově v desítkách milionů korun na jednu věznici," přiznala Kučerová. Vynásobí-li se náklady pětačtyřiceti vězeňskými zařízeními v zemi, šplhá celková cena do stovek milionů korun.

V současnosti Vězeňská služba jedná s Českým vysokým učení technickým v Praze. Debatuje o možnosti vybudování bezletových zón nad věznicemi. ČVUT už vyrobilo typ dronu EagleOne, který dokáže zachytávat nepřátelské drony do sítě. "EagleOne je jedinečný díky palubní inteligenci a senzorům, které nese. Systém umožňuje plně autonomně a bezpečně odchytit jiný dron, který se pohybuje v místech, kde je to zakázané," přiblížil LN jeho konstruktér Martin Sasek, šéf skupiny multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Výhodou je i skutečnost, že nepřátelský dron po zachycení neohrožuje osoby na zemi, protože síť, v níž uvízne, je k EagleOne přichycena.

EagleOne lze podle konstruktérů použít i při ochraně letišť, vládních budov, průmyslových objektů, případně stadionů nebo koncertů. Správa věznic nyní s ČVUT jedná o dodávce řešení pro ochranu věznic. "Kontakty s Vězeňskou službou nyní probíhají ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem, se kterým vyvíjíme systém pro tuto konkrétní aplikaci," dodal pro LN Saska z ČVUT.

I podle jeho slov jde o drahou techniku. "Zde se bavíme o jednotkách až desítkách milionů korun. Záleží na počtu požadovaných bezpilotních platforem Eagle One a na současné vybavenosti věznic. Jestli už mají detekční systém a zda lze použít již nainstalovaných bezpečnostních kamer," dodal.

Příklad ze světa

Ve světě obliba dronů mezi zločinci stoupá. Před třemi lety se například podařilo natočit přímo předávku kontrabandu z nebe v londýnské věznici Wandsworth. Vězeň si pomocí prkna skrze mříž přitáhl balík zavěšený pod dronem. Podle BBC se mezi lety 2015 a 2016 objem zachycených zásilek, které jsou ve věznicích nepřípustné, zdvojnásobil.

V Česku momentálně za přelet dronu nad věznicí hrozí jen správní řízení. "Pachatel je, pokud by byl zjištěn, odpovědný za porušení leteckých předpisů, které upravují tuto problematiku, pouze v rámci přestupkového řízení," řekla LN Kučerová z Vězeňské služby.

Bezpečnostních rizik a nutnosti zpřísnění provozu bezpilotních letounů si uvědomuje i šéf Řízení letového provozu Jan Klas. V rozhovoru pro LN připustil, že by od jejich provozovatelů měl stát znát více informací.

"Jedna z funkcí je takzvaná geo-awarness (povědomí o poloze - pozn. red.), tedy služba, která dá uživateli dronu vědět, pokud se jeho stroj nachází v prostoru, kde by být neměl. Dále také tzv. geo-fencing (geografické oplocení - pozn. red.), který umožňuje některé oblasti pro bezpilotní letouny softwarově uzamknout, takže uživatelé se do nich se svými letouny ani nemohou dostat," řekl Klas. I to by mohlo být řešením pro věznice nebo letiště, které se musejí vyrovnat se vzrůstajícím počtem bezpilotních strojů.

Poznámku k tématu

čtěte na straně 10

Foto: Vzdušný bojovník Eagle. One * Maximální rychlost: 80 km/h * Doba letu: 40 min * Pohon: 8 motorů * Plně autonomní řízení letu * Obsahuje 3D stereoskopickou kameru, množství senzorů a vystřelovací síť, do níž zachytává nepřátelské bezpilotní prostředky letící rychlostí až 62 km/h * Jejich dráhu přepočítává 30krát za vteřinu

Foto: * Operační pole vystřelovací sítě je do vzdálenosti 10 metrů * Díky neuronové síti, kterou má Eagle. One na palubním počítači, a softwaru pro predikci pohybů dokáže ochránit oblast před vniknutím dronů bez nutnosti zásahu člověka * Dron vyvinula skupina expertů z Multirobotických systémů ČVUT v Praze


24. 10. 2019; feedit.cz

Elektrotechnická asociace a IBM přináší první blockchain platformu pro průmyslové využití v ČR

Praha - 24. října 2019: Elektrotechnická asociace České republiky (ElA), IBM Česká republika a Fakulta elektrotechnická ČVUT společně navrhly a

vybudovaly platformu (Elachain) pro vytváření a provozování distribuovaných aplikací (dApp) založenou na perspektivní technologii blockchain. Platforma je otevřená nejen všem členům Elektrotechnické asociace, ale i dalším registrovaným subjektům, které mohou využívat jejich služeb, podílet se na jejím provozu nebo v jejím rámci vytvářet další aplikace.

Platforma nemá centrálního provozovatele nebo správce, který by měl přístup k datům, ale je provozována komunitou připojených účastníků.

Technologie blockchain zajišťuje v rámci distribuované sítě možnost nezpochybnitelného a důvěryhodného sdílení informací o provedených transakcích, a to jak mezi účastníky zapojenými do provozu sítě, tak i jejich zákazníky.

"Platforma je založená na otevřené blockchain technologii Hyperledger Fabric, kterou podporuje široká komunita vývojářů v rámci Linux Foundation a umožňuje realizovat celé spektrum aplikací. Zároveň může nabídnout dostatečné množství aktivních validačních uzlů pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti v rámci distribuovaného zpracování transakcí," říká Petr Havlík obchodní ředitel IBM Česká republika.

První aplikace, kterou platforma poskytuje, je určená pro ověření originality dokumentů, kterými mohou být smluvní ujednání, certifikáty, předávací protokoly, provozní logy nebo fotodokumentace zachycující stav v určitém čase.

Příkladem praktického použití může být dokumentace zachycující stav při předání zařízení do provozu nebo prokazování získané kvalifikace, oprávnění nebo dosaženého vzdělání pomocí digitálního certifikátu.

Aplikace zajistí autorizovanou registraci vložených dat, jejich ochranu a následně možnost opakovaného veřejného ověřování jejich původu, originality a integrity, a to kdekoliv a kýmkoliv i bez nutnosti explicitního vystavení obsahu těchto dat.

Mimo fyzických objektů (např. vlastnictví auta, kola) si můžete také zaregistrovat nehmotné vlastnictví jako je autorský obsah (design výrobku, koncept řešení, grafika, fotografie, text), a to aniž byste ho musel zveřejnit či před tím komukoliv ukázat - a přesto získáte nezpochybnitelný důkaz o jeho existenci, prokazující vaše autorství v době jeho registrace.

Aplikace rovněž umožní realizaci některých právních jednání (uzavření dohody např. formou smlouvy, akceptací dodávky atd.) na dálku, aniž by se obě strany musely setkat.

Počítá se ale i s dalšími aplikacemi jako je ochrana originality výrobků nebo jejich součástí, sledování původu a vlastnictví výrobků, audity výrobního procesu, detailní sledování stavu a pohybu zboží v logistickém řetězci.

Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace ČR, říká: " Jsme rádi, že se nám podařilo přinést široké veřejnosti první funkční aplikaci, založenou na technologii blockchain. V současné době se do projektu zapojili nejen členové asociace, ale například i Elektrotechnický zkušební ústav, Český institut pro akreditaci a samozřejmě také IBM. V blízké budoucnosti plánujeme rozvoj sítě do zahraničí (Hongkong, Singapur, Maroko a další).

"


24. 10. 2019; itbiz.cz

Elektrotechnická asociace a IBM přináší blockchain platformu pro průmyslové využití v ČR

Elektrotechnická asociace České republiky (ElA), IBM Česká republika a Fakulta elektrotechnická ČVUT společně navrhly a vybudovaly platformu (Elachain) pro vytváření a provozování distribuovaných aplikací (dApp) založenou na technologii blockchain. Platforma je otevřená nejen všem členům Elektrotechnické asociace, ale i dalším registrovaným subjektům, které mohou využívat jejich služeb, podílet se na jejím provozu nebo v jejím rámci vytvářet další aplikace.

Platforma nemá centrálního provozovatele nebo správce, který by měl přístup k datům, ale je provozována komunitou připojených účastníků.

„Platforma je založená na otevřené blockchain technologii Hyperledger Fabric, kterou podporuje široká komunita vývojářů v rámci Linux Foundation a umožňuje realizovat celé spektrum aplikací. Zároveň může nabídnout dostatečné množství aktivních validačních uzlů pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti v rámci distribuovaného zpracování transakcí,“ uvedl Petr Havlík obchodní ředitel IBM Česká republika.

První aplikace, kterou platforma poskytuje, je určená pro ověření originality dokumentů, kterými mohou být smluvní ujednání, certifikáty, předávací protokoly, provozní logy nebo fotodokumentace zachycující stav v určitém čase.

Příkladem praktického použití může být dokumentace zachycující stav při předání zařízení do provozu nebo prokazování získané kvalifikace, oprávnění nebo dosaženého vzdělání pomocí digitálního certifikátu.

Aplikace zajistí autorizovanou registraci vložených dat, jejich ochranu a následně možnost opakovaného veřejného ověřování jejich původu, originality a integrity, a to kdekoliv a kýmkoliv i bez nutnosti explicitního vystavení obsahu těchto dat.

Mimo fyzických objektů (např. vlastnictví auta, kola) si lze zaregistrovat také nehmotné vlastnictví, jako je autorský obsah (design výrobku, koncept řešení, grafika, fotografie, text), a to aniž by bylo nutné ho zveřejnit či před tím komukoliv ukázat - a přesto tak lze získat nezpochybnitelný důkaz o jeho existenci, prokazující autorství v době registrace.

Aplikace rovněž umožní realizaci některých právních jednání (uzavření dohody např. formou smlouvy, akceptací dodávky atd.) na dálku, aniž by se obě strany musely setkat.

Počítá se ale i s dalšími aplikacemi jako je ochrana originality výrobků nebo jejich součástí, sledování původu a vlastnictví výrobků, audity výrobního procesu, detailní sledování stavu a pohybu zboží v logistickém řetězci.

Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace ČR, dodává: „V současné době se do projektu zapojili nejen členové asociace, ale například i Elektrotechnický zkušební ústav, Český institut pro akreditaci a samozřejmě také IBM. V blízké budoucnosti plánujeme rozvoj sítě do zahraničí (Hongkong, Singapur, Maroko a další).“


23. 10. 2019; klasikaplus.cz

PKF – Prague Philharmonia zahajuje v Rudolfinu abonmá pro děti

Dvěma programy ve Dvořákově síni Rudolfina otevře orchestr PKF-Prague Philharmonia v sobotu 26. října řadu koncertů pro děti. První se koná v deset a druhý ve dvanáct hodin dopoledne. Na nejmenší posluchače čekají v každé řadě čtyři setkání s malými hrdiny Šímou a Lupi, se kterými se postupně ocitnou ve snu, v pohádce, ve vesmíru a pomocí stroje času budou cestovat do minulosti. Překvapením a netradičním zpestřením sezony bude robot, který bude děti na koncertech doprovázet. Vznikl díky spolupráci s FEL ČVUT v Praze.

Orchestr hraje i o státním svátku 28. října, tentokrát hudbu první poloviny 20. století. Zazní orchestrální úprava Bachovy Hudební obětiny od Antona Weberna, Náhrobek Couperinův Maurice Ravela, Divertimento pro flétnu a malý orchestr B dur op. 52 Ferruccia Busoniho, ve kterém se dirigent koncertu Kaspar Zehnder představí i jako sólista, a na závěr orchestrální suita Richarda Strausse Měšťák šlechticem. Koncert nazvaný Cesty v čase se uskuteční na stejném místě jako dětské koncerty, tedy ve Dvořákově síni, v pondělí od půl osmé večer.


23. 10. 2019; ČT 24

Mladí a nadějní vědci

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

9 nadaných studentů získalo tenhle týden cenu v soutěži české hlavičky. Zasloužili si ji za mimořádnou vědeckou práci. Mnozí z nich ještě ani neměli maturitu, když začali spolupracovat se špičkovými vědci. 2 ze studentů vám teď představíme Nikolu Svobodovou a Jakuba Dvořáka.

moderátor

Cenu předají radní ...

Nikola SVOBODOVÁ

Jsem se ve své práci zabývala DNA opravnými proteiny, konkrétně to byl protein /nesrozumitelné/ 51, který v našich buňkách opravuje velmi toxická poškození DNA.

Doc. Mgr. Lumír KREJČÍ, vedoucí práce

Nikola je takový badatel, který se snaží popsat, co špatně funguje na tom proteinu, abychom pochopili jeho vlastnosti a případně mohli navrhnout potenciálně nějakou léčbu.

Prof. Ing. Petr DOUCEK, odborný garant kategorie INGENIUM

Práce Jakuba mě překvapila jednak tím, že se zajímá o atmosféru, což není u středoškoláků tak úplně, úplně běžné. A že byl schopen navrhnout technické řešení, kterým je schopen tu atmosféru měřit.

Jakub DVOŘÁK

Já jsem vždycky chtěl poslat něco do stratosféry, do míst, kam se normálně člověk nepodívá. Moje práce je teda o sestavování a posílání sond do stratosféry, ale mimoto jsem se taky potýkal různě s úředníma problémama, protože člověk potřebuje povolení.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

No, Jakub Dvořák a Nikola Svobodová. Dobrý večer.

Nikola SVOBODOVÁ

Dobrý večer.

Jakub DVOŘÁK

Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Slečno Svobodová, my nejsme odborné periodikum, navíc je před jedenáctou večer, jak byste tedy lidem popsala ten váš objev nebo tu vaši práci lépe řečeno?

Nikola SVOBODOVÁ

A tak, jak už teda zaznělo v medailonku, tak já jsem se zabývala proteinem, je to teda DNAopravný protein, který opravuje jedny z nejvíce toxických typů poškození DNA, čímž vlastně chrání organismus před tím, aby se taková poškození hromadila, což by pak mohlo vyústit ve vznik nebo rozvoj nádorových onemocnění.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Znamená to, že jste přišla na něco, na co nikdo jiný nepřišel nebo jste přišla, nebo se na to chtěla přijít sama?

Nikola SVOBODOVÁ

Vyloženě jsme odhalili mechanismus, kterým se vlastně mutace v tomto proteinu, který vlastně zapříčiňují nádorovou transformací té buňky.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

A mohou teď laboratoře profesionální na tom začít pracovat a tam, kde vy jste skončila, tak začít a pokračovat?

Nikola SVOBODOVÁ

Tak na tom projektu se určitě dále bude pokračovat, ale je to strašně dlouhá cesta samozřejmě, ale v budoucnu by určitě výsledky mohly napomoci například lidem při personalizované léčbě, kdy tedy lidem s touto mutací. Může být zvolená efektivnější léčba.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

A to je v řádu, dejme tomu, let tenhle ten výzkum, který ...?

Nikola SVOBODOVÁ

To je určitě v řádu let.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Ve stejné laboratoři, kde se vy pracovala, začínala před lety i další nositelka ceny Česká hlavička Karina Movsesjanová, kterou jsme tady také měli, která potom zvítězila na celoevropské úrovni. Ona se také věnovala proteinu. Inspirovalo vás právě to, co ona dělala?

Nikola SVOBODOVÁ

Inspirovalo mě, i když jsem tedy dělala, pracovala jsem na jiném projektu než Karina, ale určitě mě inspirovala jako dostatečně.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Jak moc vás těší to, že někteří odborníci říkali, že ta její práce, nebo vlastně, že ta vaše práce je srovnatelná s tím, co dělala ona, že by představujete stejnou naději?

Nikola SVOBODOVÁ

Tak to mě určitě velmi těší, i když se tedy v budoucnu chci věnovat trošku jiným směrem, se chci věnovat biologii a vlastní skrze informatiku, kterou teď studuju na vysoké škole.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

To jsem se právě chtěl zeptat, jak to jde dohromady informatika, biologie, lomítko chemie. Jsou to 2 věci, které jsou spojené nebo mohou být spojené?

Nikola SVOBODOVÁ

Zatím určitě nejsou spojené, doufám, že v budoucnu se ty cesty spojí. Teď určitě se chci zaměřit právě na informatiku a na matematiku a pak v budoucnu bych se chtěla zase spojit s tou biologií.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Tak, když se podíváme zpátky, protože to je velice důležité, vy jste měla individuální plán, pokud se nepletu, to znamená, jak často jste docházela do školy?

Nikola SVOBODOVÁ

A jako je pravda, že jsem do školy chodila tak 3, 2, 3 dny v měsíci a to teda poslední rok jako maturitní.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Bylo by možné to, co jste dělala, čeho jste dosáhla, dosáhnout, kdybyste neměla tenhle ten individuální plán?

Nikola SVOBODOVÁ

To určitě ne, protože já ještě, jak jsem z Pelhřimova, tak jsem vůbec nemohla dojíždět, to znamená, že jsem i bydlela v Brně. A zůstávala jsem často až do noci v laboratoři, takže tam bez, bez individuálního plánu by to určitě nebylo možné.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Jak se obecně k té vědě dá dostat na střední škole?

Nikola SVOBODOVÁ

Tak cest si myslím, že v dnešní době už je spoustu, buď teda přes spolupráci například s Akademií věd nebo právě s Masarykovou univerzitou, se kterou jsem tedy já spolupracovala tenhle rok.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Pokud byste měla okolo sebe učitele, které by, kteří by to nepodporovali, dá se i tohleto překonat právě tou spoluprací, kterou jste zmínila, nebo ten učiteli je v té fázi klíčový, protože dokáže zažehnout zájem u toho konkrétního člověka nebo naopak přilévat v tom pozitivním slova smyslu oleje do ohně tak, aby ten zájem potom hořel dál?

Nikola SVOBODOVÁ

Teď myslím, že učitel na gymnáziu, jestli myslíte profesor na gymnáziu, tak ten spíš inspiruje ty žáky, pak už je to čistě o spolupráci toho člověka s univerzitou nebo teda s akademií věd.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Díky moc. Pojďme se podívat teď na na to, na co přišel a co vymyslel Jakub Dvořák. Já vím, že to je asi otázka, kterou dostáváte stále, nicméně pro pochopení toho, co děláte důležité, je to důležité, jak vás napadlo poslat něco, a to něco máte spolu tady ve studiu, 35 km nad zemský povrch?

Jakub DVOŘÁK

Tak taky říkal jsem v medailonku, přišlo mi hrozně vzrušující natáčet videa, pořizovat údaje z míst, kam se člověk nedostane, respektive většina lidí se nedostane. A navíc jsem měl spoustu teoretických podkladů a mohli jsem je díky těmto, tomuto měření ověřit. A také díky tomuto projektu jsem si opravdu na vlastní kůži zkusil, jaké to je pracovat s úřady a jaké to je jednat tak ...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Tak, jaké to je, jaké to je pracovat s úřady?

Jakub DVOŘÁK

No je to hodně zdlouhavé, je to hodně namáhavé a musím přiznat, že kdybych za sebou neměl mého vedoucího práce /nesrozumitelné/, tak bych se na to možná vykašlal, protože opravdu byl to velký problém a velký boj. Já nejsem člověk, který by byl zvyklý na takový, na takovéto jednání. A najednou takhle narazit, bylo to pro mě těžké, ale jsem rád ...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Úřady asi také nejsou zvyklé na to že, že někdo na střední škole posílá něco 35 km na Zem. Nicméně vy tu sondu máte tady? Popište nám ji, co měla zkoumat, co naměřila a jaký byl závěr?

Jakub DVOŘÁK

Tak sonda měřila data a to byla teplota a tlak a radiace a já jsem měřil, jak se tyto hodnoty mění s výškou a měřil jsem tedy teplotní profily a radiační profily. Součástí také byly 2 kamery, které natáčely /nesrozumitelné/ video, díky čemuž vznikly krásné snímky.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Znamená, že jste naměřil něco, co jste nečekal, nebo spíš jste si tím měřením potvrdil něco, co jste znal třeba z teorie fyziky?

Jakub DVOŘÁK

Já jsem naměřil data, která odvídají teoretickému popisu a naměřil jsem ta správná data, jak pro teplotu, tak pro radiaci a tato naměřená data jdou přesně popsat matematicky rovnicemi i teoreticky složením té atmosféry naší.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Jedna z těch sum přistála na Slovensku, a tu jste vystopoval díky GPS, nebo ...?

Jakub DVOŘÁK

Celou dobu byla tato sonda sledována /nesrozumitelné/ GPS sledovačem. On bere GPS pozici a posílá ji přes satelit a já jsem tedy na internetu mohl přesně zjistit každých 5 minut, kde sonda je. Když sonda přistála na poli, tak já jsem viděl na metr přesně místo, kde přistála a kontaktoval jsem místního starostu, jestli by pro tuto sondu nezašel a neposlal mi ji na adresu školy.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Co byste udělal, kdyby to přistálo v Tatrách někde v lese?

Jakub DVOŘÁK

Bohužel bych se musel rozloučit se sondou, jelikož výlet do Tater bych asi neabsolvoval. Sonda byla oblepena mým telefonním číslem a adresou školy, takže třeba za pár let by nějaký turista mohl tuto sondu najít a zaslat jí.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Když hovoříte o té škole, jak důležitá byla podpora školy? Šlo by to bez ní. Vlastně podobná otázka, co jsem vedl k vaší kolegyni, ale šlo by to bez toho?

Jakub DVOŘÁK

Já, když jsem, když mě tento projekt napadl, tak jsem netušil, kde začít a měl jsem neuvěřitelné štěstí na mého fyzikáře, který neřekl sorry, nevím, jaký ti s ním pomůžu, ale opravdu byl se mnou ochoten absolvovat tu cestu a stále mě hnal kupředu, udržoval na těch kolejích a podporoval mě po celou dobu. Myslím, že kdybych neměl takové štěstí na učitelé kolem sebe a lidi kolem sebe, tak bych tohle to nezvládl.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Čemu se chcete věnovat dál? Vy studujete, pokud se nepletu, Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze.

Jakub DVOŘÁK

Já už jsem zjišťoval, jak bych mohl tyto nabyté znalosti použít ve škole a není to přímo, že bych vysílal znovu sondy, například bych mohl pracovat na zařízení v nějakém vysílání dat a mimoto sondou, která by letěla do 35 km, například ověřit stabilitu nějakého zařízení, které já jsem navrhl, takže rád bych se k němu vrátil vyslání.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Vy o sobě říkáte že, abych vás citoval přesně, bastlíte užitečné a neužitečné věci, co si pod tím představit?

Jakub DVOŘÁK

Tak pro mě to jsou všechno užitečné věci, jelikož mi usnadní život, pro neznalého člověka to může vypadat jako zbytečnosti třeba.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Co třeba konkrétně?

Jakub DVOŘÁK

Tak stavím třeba ten momentálně syntetizér, kde propojují na hudební nadání, no mé hudební znalosti a elektro, jsou to různé vylepšení v pokoji, které usnadní každodenní život.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Výborně, tak děkuju mnohokrát, že jste přišli své projekty představit sem. Gratuluji k těm cenám a zároveň přeji hodně štěstí do budoucna oběma. Díky moc.

Nikola SVOBODOVÁ

Také děkujem.

Jakub DVOŘÁK

Děkujem.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka

Tak to byly České hlavičky a my dva tu, teda zítra vlastně nebudeme, budou tu jiné hlavičky a budeme tady mít ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

Ano, přesně tak, naše stará tělíčka tady nebudou, budou tady mladé hlavičky. Děkujeme mnohokrát, dobrou noc.


23. 10. 2019; iHNed.cz

Krátké zprávy z domova, ze světa a z byznysu

* ČESKO

Poslanci podpořili Izrael a odsoudili antisemitismus

Sněmovna odsoudila antisemitismus a odmítla zpochybňování práva Izraele na existenci a obranu. V usnesení se také postavila proti výzvám k bojkotu Izraele. Podle iniciátora jednání o sílícím antisemitismu Jana Bartoška (KDU-ČSL) dala najevo, že Česko stojí na straně svých spojenců. Sněmovna vyzvala vládu, aby vystupovala proti všem formám antisemitismu. Kabinet by se měl stavět proti podpoře hnutím, která vyzývají k bojkotu Izraele.

- EVROPSKÁ UNIE

Eurokomise žádá od Říma a Paříže vysvětlení rozpočtu

Rozpočtové plány Itálie a Francie na příští rok mohou být v rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Uvedla to Evropská komise v dopisech, které zaslala ministrům financí těchto zemí. Zároveň požádala Řím i Paříž, aby situaci objasnily. Návrhy nenaplňují doporučení unie ohledně snižování výdajů a veřejného zadlužení. Komise zaslala varování i Španělsku, Portugalsku a Belgii, jejichž vlády kvůli nedávným volbám nepředložily úplné rozpočtové plány.

- ČESKO

Firem přibylo nejvíc v Praze, nejméně na Karlovarsku

V září letošního roku přibylo v Česku 1304 obchodních společností, nejvíce od ledna tohoto roku. Vzniklo jich 2383, zaniklo 1079. Počet podnikatelů stoupl o 3624, tedy nejvíce od ledna roku 2012. Ukazuje to analýza portálu www.informaceofirmach.cz společnosti CRIF. Nejvíce firem vzniklo v Praze, následoval Jihomoravský a Středočeský kraj. Nejméně jich přibylo v Karlovarském kraji, v Pardubickém a v Kraji Vysočina.

- KANADA

Liberálové ztratili většinu, u moci se ale udrží

Po pondělních parlamentních volbách směřuje Kanada k menšinové vládě, kterou sestaví Liberální strana dosavadního premiéra Justina Trudeaua. Liberálové sice přišli o absolutní většinu v parlamentu, ale nejspíš se udrží u moci s pomocí některé z dalších politických stran, pravděpodobně sociálnědemokratické NDP. Volební zisk Trudeauovy strany sice na většinu nestačí, je ale větší, než se čekalo.

- ČESKO

Paměť národa plánuje akce v regionech i v Praze

Ve spolupráci se společností Paměť národa se do oslav 30. výročí od pádu komunismu v projektu Nezapomeňme zapojí 37 měst a obcí. V Praze společnost Post Bellum plánuje i projekci a světelnou instalaci na Národní třídě. Pro příležitost 30 let od sametové revoluce připravila Paměť národa rovněž spoty se vzpomínkami. Ve městech a obcích by se měly také rozeznít zvony symbolicky v 17:11.

- RUSKO

Záchranáři našli na dně přehrady zlatý poklad

Nečekanou dohru má sobotní neštěstí v ruském Krasnojarském kraji, kde při protržení přehrady zahynulo 15 lidí a dalších pět se pohřešuje. Podle ruských vyšetřovatelů v jednom ze zatopených objektů byl nalezen uzamčený sejf s 18 kilogramy zlata. Přehrada postavená bez povolení byla součástí zlatých dolů společnosti Sibzoloto. Zlato bylo zabaveno a výtěžek z jeho prodeje pokryje majetkovou újmu poškozených.

- ČESKO

Výstava o diktaturách přináší silné lidské příběhy

Původní nepoužitá bomba Jana Kubiše z atentátu na Reinharda Heydricha, vysílačky paravýsadku Silver A, ale i vybavení agentů chodců či speciální dětský kočárek používaný komunistickou Státní bezpečností (StB) jsou součástí výstavy Technika v diktaturách v Národním technickém muzeu v Praze. Expozice ke 30. výročí sametové revoluce začne ve středu a potrvá do 28. června 2020. K mnohým ze 140 exponátů se vážou silné lidské příběhy.

- ČESKO, RUSKO

Ruská média útočí na šéfa BIS Koudelku

Za nepodložený útok na Rusko inspirovaný západními mocnostmi označují ruská média pondělní oznámení ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky o odhalení ruské špionážní sítě v České republice. Komentáře poukazují i na dřívější kritické stanovisko prezidenta Miloše Zemana vůči české kontrarozvědce.

"

Justice chybovala, když nezjistila názor sedmiletého chlapce na změnu příjmení.

nález Ústavního soudu

O změnu příjmení pro syna požádala matka, která se sama vrátila k příjmení za svobodna. Krajský soud v Brně žádost pravomocně zamítl, nyní musí rozhodovat znovu. Podle ÚS je zapotřebí dítě vyslechnout a teprve pak hodnotit jeho duševní a rozumový vývoj.

- ČESKO

Dětské koncerty PKF zpestří robot z ČVUT

Robot velký jako mladší školák, který se pohybuje a komunikuje, přivítá v sobotu 26. října v Rudolfinu dětské posluchače koncertů PKF - Prague Philharmonia. Filharmonici s ním chtějí propojit kreativní svět umění a vědy a konfrontovat diváky s možnostmi umělé inteligence. Ze stavebnice Lego ho sestavili studenti z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

- ČESKO

Pražské letiště bude mít v zimě 15 nových linek

V zimě se bude z pražského letiště létat do 121 destinací ve 46 zemích. Letový řád se tak rozšířil oproti loňské zimě o dalších šest míst, nových je 15 linek. Nové spojení bude například do Lvova, Florencie nebo Bejrútu. Nejvytíženější zemí zůstane také v zimě Velká Británie se 17 destinacemi, druhá nejvytíženější bude Itálie s jedenácti, následuje Rusko s deseti, Španělsko s devíti. Z měst se bude nejčastěji létat do Londýna.

- ČESKO

Senátoři chtějí kvůli sněmovně víc zákonů

S posílením pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) bude chtít Senát možná rozšířit okruh norem, pro jejichž přijetí je nutný souhlas obou komor parlamentu. Nyní to platí především pro volební zákony. Senátoři z ústavní komise by chtěli rozšíření na zákony o NKÚ, ČNB a Ústavním soudu, případně i na zákony o soudech a soudcích a o státním zastupitelství.

- ČESKO, NĚMECKO

V příhraničí ohrožuje motoristy "vrhač větví"

V německém příhraničí ohrožuje motoristy neznámý muž, jemuž tamní policisté přezdívají vrhač větví. Saská policie na něj vypsala odměnu 3 tisíce eur (zhruba 77 tisíc korun) a o pomoc nyní žádá i české řidiče. Motoristy ohrožuje vrhač větví v policejním revíru Žitava-Oberland od října 2013. Pokládá na silnici stromky nebo větve, aby řidiče přinutil zastavit vozidlo. Když vůz stojí, hází na něj další větve, kameny anebo různé předměty.

- EVROPSKÁ UNIE

Europoslanci kritizovali komisi za řešení migrace

Evropští poslanci chválili končící Evropskou komisi za budování sociálního pilíře Evropské unie, kritizovali ale její postup při řešení migrační krize a někteří také nedostatečný boj za ochranu životního prostředí. Za některé nezdary ale podle europoslanců mohl nesouhlas členských států. Předsedu komise, Lucemburčana Jeana-Clauda Jun¬ckera, který si na zasedání ve Štrasburku vyslechl jejich hodnocení, nicméně na závěr ocenili potleskem vestoje.

- EVROPSKÁ UNIE

Chorvatsko splnilo kritéria pro vstup do Schengenu

Podle Evropské komise splnilo Chorvatsko všechny požadavky pro vstup do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Oznámil to komisař pro migraci a vnitro Dimitris Avramopoulos, podle něhož musí Záhřeb ještě pracovat na zajištění bezpečnosti své vnější hranice. Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

- RAKOUSKO

Horní Rakousy si stěžují na české elektrárny

Rakouská spolková země Horní Rakousy se obrátila na Evropskou komisi, aby prověřila plány Česka na rozšiřování jaderných elektráren. Komise by se podle ní měla zaměřit na slučitelnost českých plánů s unijním právem v oblasti hospodářské soutěže. Horní Rakousy sousedí s Jihočeským krajem, Jaderná elektrárna Temelín leží od jejich hranic zhruba 60 kilometrů, Jaderná elektrárna Dukovany asi 130 kilometrů.

- USA

Nejstarší prezident USA je po zranění v nemocnici

Bývalý americký prezident Jimmy Carter si v pondělí při pádu ve svém domě zlomil pánev a je v nemocnici. Pětadevadesátiletý politik si letos přivodil několik zranění, naposledy utrpěl tržnou ránu nad obočím, která si vyžádala 14 stehů. V květnu prodělal operaci kyčle. Carter stále vyučuje a věnuje se filantropii a humanitární činnosti, v roce 2002 dostal Nobelovu cenu za mír. Prezidentem byl v letech 1977 až 1981 a je nejstarší žijící hlavou USA.

- PERU

Restaurace, jež dávala ženám menu bez cen, zaplatí pokutu

Restaurace v peruánské metropoli Lima musí zaplatit pokutu 210 000 sol (1,4 milionu korun) za to, že ženám v doprovodu mužů dává jídelní lístek bez uvedených cen. Podnik argumentuje tím, že ženy si rády "užívají romantický večer" a nedělají si starosti o ceny. "Takové věci se mohou zdát neškodné, ale jsou založeny na šovinistickém pojetí světa a pouze umocňují rozdíly mezi muži a ženami," uvedla Liliana Cerrónová z úřadu pro svobodnou soutěž.

- VATIKÁN

Vatikánu hrozí bankrot, tvrdí novinář Nuzzi

Papež František se potýká s těžkou finanční krizí v církevním státě, kterému možná už za čtyři roky bude reálně hrozit bankrot. Ve své nové knize nazvané Giudizio Universale (Poslední soud) to tvrdí italský investigativní novinář Gianluigi Nuzzi. Ten své závěry vyvozuje z několika tisíc dosud nezveřejněných dokumentů a z rozhovorů s představiteli Vatikánu, které podle něj vypovídají o klientelistických sítích, klesajících příjmech a netransparentních obchodech.

- SRBSKO/KOSOVO

Vučić vylučuje uznání Kosova

Srbský prezident vylučuje, že by Srbsko po obnovení dialogu uznalo Kosovo v současných hranicích. Má přitom pochybnosti, zda Bělehrad vůbec někdy Kosovo uzná. Aleksandar Vučić to řekl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard. "Nemyslím si, že se to stane," odpověděl Vučić na otázku, zda Srbsko uzná Kosovo, jen když dojde ke změně hranic nebo k výměně území.

- AUTA

VW nehledá alternativu, jež by nahradila Turecko

Německý automobilový koncern Volkswagen navzdory pozastavení plánů na výstavbu nové továrny v Turecku nehledá pro tento závod alternativní umístění. Podle agentury DPA to uvedl člen představenstva značky VW Andreas Tostmann, který je zodpovědný za výrobu. Koncern minulý týden konečné rozhodnutí o výstavbě nového závodu v Turecku odložil kvůli mezinárodní kritice tureckých vojenských operací v Sýrii.

- RESTAURACE

McDonald's má kvůli investicím nižší zisk

Americká společnost McDonald's vytvořila ve třetím čtvrtletí čistý zisk 1,61 miliardy USD (37 miliard Kč), což je meziroční pokles o dvě procenta. Největší řetězec restaurací s rychlým občerstvením uvedl, že důvodem jsou investice do provozoven a dodávkových služeb v USA. Celkové výnosy vzrostly o procento na 5,43 miliardy USD (téměř 125 miliard Kč), zatímco analytici čekali, že dosáhnou 5,49 miliardy USD.

- BURZA

Firma Karo získala na trhu Start 40 milionů Kč

Skupina Karo, zpracovatel kůží z Boršova u Jihlavy, získala na trhu Start pražské burzy za nově vydané akcie od privátních investorů i penzijních fondů 40 milionů korun. Informoval o tom František Bostl z poradenské společnosti Starteepo, která byla poradcem úpisu. Na trhu Start, který je určen pro malé a střední podniky, se Karo stala šestou obchodovanou firmou. Skupina upsala všechny nabízené akcie, tedy milion kusů.

- ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Dráhy nakoupí až 182 nových vagonů

České dráhy nakoupí až 182 osobních vagonů pro expresní spoje s rychlostí až 230 kilometrů v hodině. Vozy tak bude možné použít i na mezinárodních linkách. Včera o tom informoval státní dopravce. Dráhy nyní na nákup vypíšou veřejnou soutěž, ta určí cenu vagonů. Společnost v pololetí vykázala zisk 441 milionů korun, což je meziroční nárůst o 179 milionů korun.

"

Jsme v pozdní fázi ekonomického cyklu a banky nyní musí podnikat odvážné kroky, protože nejsou v prvotřídní kondici.

Kausik Rajgopal

analytik McKinsey

Zhruba třetina světových bank by zřejmě nepřežila vážné oslabení ekonomiky, musí proto radikálně změnit svůj podnikatelský model, uvádí poradenská firma McKinsey.

- BANKY

Banku UBS zasáhla slábnoucí ekonomika

Největší švýcarské bance UBS ve třetím čtvrtletí klesl meziročně čistý zisk o 16 procent na 1,05 miliardy dolarů (zhruba 24 miliard Kč). Banka se ve čtvrtletí potýkala s negativními důsledky zpomalování růstu světové ekonomiky a nízkých úrokových sazeb. Zisk divize investičního bankovnictví se propadl téměř o 60 procent, zejména kvůli pokračujícímu útlumu v oblasti služeb pro podnikové klienty.

- HRAČKY

Hasbro poškozuje hrozba cel na dovoz hraček z Číny

Americkému výrobci hraček Hasbro klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk na 212,9 milionu dolarů (4,9 miliardy Kč), zatímco před rokem firma vydělala 263,9 milionu dolarů. Hlavním důvodem jsou vyšší náklady v důsledku hrozby cel na hračky dovážené z Číny, uvedla firma. Čisté tržby sice mírně stouply a dosáhly 1,58 miliardy dolarů (36,3 miliardy Kč), i tak ale výrazně zaostaly za odhady analytiků.

- ELEKTRONIKA

České mobily BlindShell míří do USA

Tuzemský výrobce mobilních telefonů a aplikací pro nevidomé BlindShell oznámil vstup na americký trh. Ještě letos tam chce vytvořit 30 procent svého obratu. U prvních zákazníků v USA budou přístroje během několika týdnů. Finišuje také s distribucí do subsaharské Afriky. První aplikace BlindShellu vzešla z diplomové práce na pražském ČVUT, dnes firma prodává produkty téměř v celé Evropě.

- MOTOCYKLY

Harley-Davidson čelí slabší poptávce

Americkému výrobci motocyklů Harley-Davidson ve třetím čtvrtletí meziročně klesl zisk o 24 procent na 86,6 milionu dolarů (zhruba dvě miliardy Kč). Firma uvedla, že za poklesem stojí slabší poptávka v USA a cla na dovoz amerických motocyklů do EU. Celosvětově prodej motocyklů meziročně klesl o 1,2 procenta na 58 522 strojů. V zahraničí se ale o 2,7 procenta zvýšil a dosáhl 23 619 strojů.

- JADERNÁ ENERGETIKA

Synthos a GE Hitachi vytvoří malý reaktor

Polská chemická skupina Synthos, kterou vlastní nejbohatší Polák Michal Solowow, bude spolupracovat s americko-japonskou firmou GE Hitachi Nuclear Energy na vývoji technologie pro malý jaderný reaktor. Polsko stále vyrábí většinu elektřiny z uhlí, čím dál více polských podniků však zkoumá alternativní zdroje energie, informovala agentura Reuters.

- CUKROVINKY

Distributor Chupa Chups měl tržby 473,6 miliardy

Firmě Perfetti Van Melle ČR, distributorovi bonbonů Mentos a lízátek Chupa Chups, se loni meziročně zvýšil 2,5krát zisk na 8,5 milionu korun. Tržby podle výroční zprávy stouply o 16,5 procenta na 473,6 milionu korun. Podnik ovládá nizozemská skupina Van Melle International Trust.

- FINANČNÍ SLUŽBY

Na Zonky si již lidé půjčili přes devět miliard korun

Počet lidí, kteří investují své finanční prostředky přes službu Zonky.cz, se zvýšil na více než 33 tisíc. V září jich přibylo 768, uvedla firma. Zvyšuje se také objem investic, každý měsíc je to o více než 100 milionů korun. Jejich celková výše přesáhla částku tři miliardy korun. Zonky patří do finanční skupiny PPF a lidé si zde půjčili už více než devět miliard korun.

- SLUŽBY

Skiareál Špindlerův Mlýn utržil 437 milionů korun

Společnosti Melida, která provozuje největší český skiareál ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších, se v účetním roce 2017/2018 zvedly tržby o 11 procent na rekordních 437 milionů korun. Zisk Melida zvýšila o 19 procent na dosud nejvyšších 59 milionů korun z předchozích 49,7 mi¬lionu, uvádí výroční zpráva firmy. Ak¬cionáři Melidy jsou s rovnocennými podíly pražské firmy Carepar a SMMR. V Careparu drží 19 procent slovenský podnik Tatry Mountain Resorts.


23. 10. 2019; techmagazin.cz

Novinka na FEL ČVUT reaguje na trendy v průmyslu

Katedra elektrických pohonů a trakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze přes léto připravila ve spolupráci s absolventy, kteří nyní pracují ve společnosti Siemens, nový předmět „Návrh komponent elektrického pohonu“.

Nový předmět se zabývá problematikou řízení pohonů pomocí PLC. V laboratořích fakulty nově vzniklo šest stanovišť osazených řídicím systémem SIMATIC S7-1500, dotykovým panelem a dvěma malými servopohony s PMSM a frekvenčními měniči SINAMICS S210.

Obsahem nového předmětu je seznámení se s programováním PLC, tvorbou HMI panelů, tedy rozhraním člověk-stroj, umožňující přístup a řízení průmyslových automatizačních zařízení a propojením s frekvenčním měničem a naprogramováním jednoduché regulační smyčky v otáčkové a polohové vazbě. Tyto znalosti jsou důležité pro uplatnění budoucích absolventů v praxi.

Vedoucí katedry elektrických pohonů a trakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Dr. Jan Bauer popsal důležitost výuky předmětu: „Chceme studentům rozšířit znalosti o moderní aplikace regulace elektrických pohonů, kde vyšší výpočetní výkon řídicích počítačů umožnil skok od jednoduchých způsobů regulace, k výpočetně náročnějším a sofistikovanějším regulačním smyčkám a softwarovým synchronizacím mezi pohony. Předmět logicky navazuje na obsah přednášený v rámci povinných předmětů programu Elektrotechnika, energetika a management a ukazuje cestu jak aplikovat obecné teoretické znalosti z oblasti návrhu a regulace elektrických pohonů do praxe pomocí programovatelných automatů.“

Na výuce předmětu „Návrh komponent elektrického pohonu“ se podílí i společnost Siemens. Její odborníci, absolventi Fakulty elektrotechnické ČVUT, nový předmět vyučují a studenty seznamují s nejnovějšími poznatky z praxe. K využití PLC k řízení pohonů v praxi uvedl Martin Kozák, specialista ze Siemensu, tyto poznatky: „V současné době dochází ke změně v řízení elektrických pohonů v celé řadě aplikací a přichází nový trend centrálního řízení, tedy přesunutí Motion Control inteligence do programovatelných automatů (PLC). Frekvenční měniče zde plní pouze úlohu akčního členu. Tento trend klade nové nároky na absolventy silnoproudých oborů, kteří se nyní musí seznámit se základními principy tohoto řízení. Proto jsme se s kolegy ze společnosti Siemens rozhodli podpořit výuku na FEL ČVUT.“


23. 10. 2019; iHNed.cz

Digitální svět v éře kvantových počítačů

Začalo to snahou o efektivní simulaci chování hmoty na molekulární úrovni a níže. Konečně, to je dodnes jedno z hlavních témat pro kvantové počítače, tedy výpočetní stroje založené na principech kvantové mechaniky. Pak se však ukázalo, že kvantové platformy také snadno zvládnou řešení těch matematických úloh, o jejichž obtížnost je dnes opřena ochrana našeho digitálního světa! Od té doby je univerzální kvantový počítač automaticky spojován s představou temné bezpečnostní apokalypsy.

Bavíme se o době, která pravděpodobně přijde zhruba za patnáct let. Někdo říká deset, jiný zase trochu přidává. Všichni se ovšem na základě teo¬rie i praxe - první kvantové počítače pracují a jsou dostupné už dnes - shodují, že tento výpočetní model funguje a je realistický.

Digitální svět v éře kvantových počítačů bude používat radikálně jiné kryptografické algoritmy, než na jaké jsme dnes zvyklí. Hovoříme o postkvantové kryptografii, která je založena na takových matematických nebo fyzikálních problémech, které ani kvantový počítač nedokáže schůdnou cestou překonat. Vláda současných schémat založených na faktorizaci celých čísel nebo takzvaném problému diskrétního logaritmu bude nenávratně patřit minulosti. Otázkou také je, jak se ve slově "digitální" vlastně spojí kvantové počítače s těmi klasickými. QPU (Quantum Processing Unit) budou totiž běžně pracovat s klasickými CPU v tandemu na řešení mnoha dalších úloh, mimo jiné i z oblasti finanční matematiky.

Je hlavním kryptologem kompetenčního centra skupiny Raiffeisen Bank International. Vystudoval FEL ČVUT v kombinaci s MFF UK v Praze.

Není to ale přece jen trochu vzdálená budoucnost? Proč se tím vším zabývat už dnes? Jednak proto, že uvedený odhad platí pro ty "nebezpečné" počítače. Mírová využitelnost pro, řekněme, finanční výpočty tu může být už za pět let a zde platí, že konkurenční výhoda náleží připraveným.

Dále pak, jakmile jednou zašifrujeme a odešleme do světa nějaká data, ztrácíme kontrolu nad tím, kdo je zachytí a uloží. Dnes jim sice nebude rozumět, ale s příchodem výkonných kvantových strojů se všechny tyto zprávy rázem otevřou. To vše opět už bez možnosti naší kontroly. Jde o retroaktivní kryptoanalýzu, která dopadá na všechny chráněné informace s dobou života delší než zhruba deset let. Takových je mnoho a chceme-li předejít jejich nevyhnutelnému prozrazení, musíme je už dnes začít chránit postkvantovými algoritmy.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.


23. 10. 2019; odbornecasopisy.cz

Nový předmět na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze reaguje na aktuální trendy v průmyslu

Katedra elektrických pohonů a trakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze přes léto připravila ve spolupráci s absolventy, kteří nyní pracují ve společnosti Siemens, nový předmět „Návrh komponent elektrického pohonu“. Ten se zabývá problematikou řízení pohonů pomocí PLC. V laboratořích fakulty nově vzniklo šest stanovišť osazených řídicím systémem SIMATIC S7-1500, dotykovým panelem a dvěma malými servopohony s PMSM a frekvenčními měniči SINAMICS S210.

Obsahem nového předmětu je seznámení se s programováním PLC, tvorbou HMI panelů, tedy rozhraním člověk-stroj, umožňující přístup a řízení průmyslových automatizačních zařízení a propojením s frekvenčním měničem a naprogramováním jednoduché regulační smyčky v otáčkové a polohové vazbě. Tyto znalosti jsou důležité pro uplatnění budoucích absolventů v praxi.

Vedoucí katedry elektrických pohonů a trakce Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Dr. Jan Bauer popsal důležitost výuky předmětu: „Chceme studentům rozšířit znalosti o moderní aplikace regulace elektrických pohonů, kde vyšší výpočetní výkon řídicích počítačů umožnil skok od jednoduchých způsobů regulace, k výpočetně náročnějším a sofistikovanějším regulačním smyčkám a softwarovým synchronizacím mezi pohony. Předmět logicky navazuje na obsah přednášený v rámci povinných předmětů programu Elektrotechnika, energetika a management a ukazuje cestu jak aplikovat obecné teoretické znalosti z oblasti návrhu a regulace elektrických pohonů do praxe pomocí programovatelných automatů.“

Na výuce předmětu „Návrh komponent elektrického pohonu“ se podílí i společnost Siemens. Její odborníci, absolventi Fakulty elektrotechnické ČVUT, nový předmět vyučují a studenty seznamují s nejnovějšími poznatky z praxe. K využití PLC k řízení pohonů v praxi uvedl Martin Kozák, specialista společnosti Siemens, tyto poznatky: „V současné době dochází ke změně v řízení elektrických pohonů v celé řadě aplikací a přichází nový trend centrálního řízení, tedy přesunutí Motion Control inteligence do programovatelných automatů (PLC). Frekvenční měniče zde plní pouze úlohu akčního členu. Tento trend klade nové nároky na absolventy silnoproudých oborů, kteří se nyní musí seznámit se základními principy tohoto řízení. Proto jsme se s kolegy ze společnosti Siemens rozhodli podpořit výuku na FEL ČVUT.“


23. 10. 2019; Metro

Robot míří do Rudolfina

Robot velký jako školák, který se pohybuje a komunikuje, přivítá v sobotu v Rudolfinu dětské posluchače koncertů PKF — Prague Philharmonia. Hudebníci s ním chtějí propojit kreativní svět umění a vědy a konfrontovat diváky s možnostmi umělé inteligence. Ze stavebnice Lego robota ho sestavili studenti z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.


23. 10. 2019; Mladá fronta Dnes

Robot zpestří koncerty filharmonie

Robot velký jako mladší školák, který se pohybuje a komunikuje, přivítá v sobotu v Rudolfinu dětské posluchače koncertů PKF — Prague Philharmonia. Filharmonici s ním chtějí propojit kreativní svět umění a vědy a konfrontovat diváky s možnostmi umělé inteligence. Ze stavebnice Lego robota sestavili studenti katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Věk dětských posluchačů PKF se pohybuje mezi čtyřmi až osmi lety.

Orchestr proto chce, aby se s robotem děti především spřátelily. "Zpočátku je bude vítat, povídat si s nimi a bude jim rovněž vydávat soutěžní lístky. Naše ambice jdou však dále, kdy bychom ho chtěli postupně v dalších dílech dostat i na pódium," uvedla Iva Nevoralová z PKF. Orchestr nyní hledá pro robota jméno.


21. 10. 2019; E15 Premium Speciál

Vizionáři jsou otevřeni podivnostem

Ivan M. Havel, bratr prvního porevolučního prezidenta Václava Havla, je vědec. Věda ho baví i jako širší společenská hra, v níž se různé obory navzájem inspirují a kriticky pošťuchují, čímž se posouvají dál do nových dimenzí reality. Proto také svolil k rozhovoru na zdánlivě obskurní téma - vizionáři a vize. V bytě rodiny Havlů na Rašínově nábřeží se prodíráme lesem knih, jež má Ivan Havel připravené ke své práci v Centru pro teoretická studia, kde ve svých 81 letech stále působí. Básně, romány, populární i odborné studie, filozofické knihy. Čítárna transdisciplinarity!

- Stále jste členem rady Ceny Vize 97...

... takže vlastně musím být specialista na vizionáře...

- ... minimálně na vize, ale to ještě uvidíme... Když se ale podívám na laureáty vaší ceny, mají něco společného.

To byl záměr Ceny Vize 97. Chtěli jsme oceňovat lidi, kteří své názory, objevy či poznatky ze svého třeba i specializovaného oboru rozšířili na širší oblast. Teď už se to dost přesouvá k lidem ze sociálních a humanitních oblastí. První laureáty jsme také znali dobře odborně. První byl Karl H. Pribram.

- Neurochirurg Karl H. Pribram, sémiotik Umberto Eco nebo transpersonální psycholog Stanislav Grof, kteří tu cenu mimo jiných dostali, ti všichni nějak překračují zavedené hranice oborů a běžného pohledu na svět.

Překračují hranice a nebojí se kritiky za to, že to dělají. V humanitních vědách je to ovšem méně zřejmé, protože tam žádné hranice moc nastavené nejsou. Pro nás ale bylo důležité, že šlo o lidi, kteří opustili mainstream a vydali se vlastní cestou, která byla jednou více, jindy méně úspěšná, ale vždy svérázná a tím i podnětná.

- Vystoupit z mainstreamu ale znamenalo postavit se proti vlastní komunitě. Ano, ale to k tomu patří. Například můj přítel Zdeněk Neubauer, který tu cenu také dostal, měl za sebou velké výzkumy v molekulární biologii, ale pak zaujal k tradičnímu stylu vědy určitý odstup a věnoval se její filozofické povaze. Samozřejmě si kvůli tomu získal spoustu odpůrců. Mimo jiné právě proto, že nesnášel takové to tradiční, scientistní, materialistické pojetí vědy.

- Největší rozruch jste však vyvolali cenou pro transpersonálního psychologa Čechoameričana Stanislava Grofa. Astrofyzik Jiří Grygar a jeho spolek Sisyfos mu udělili Bludný balvan za pseudovědecké postupy a šíření bludů. To je u těchto lidí možná také důležité, že ukazují limity a meze klasické vědy.

Ono to s tím překračováním hranic není příliš jednoduché. Nedá se moc zobecňovat. V souvislosti s Grofem jsem třeba nikdy neslyšel slovo vizionář, které je vůbec dost nadužívané. To slovo, jak já ho vidím, by nemělo být používáno pro žijící, stále aktivní lidi. Když ten člověk žije, je divné o něm prohlašovat, že je vizionář. To se vždycky ukáže až s určitým odstupem času. Aspoň pokud s vizionářstvím spojujeme to, že se vize nějak realizuje. Například Jules Verne byl vizionář, ale za jeho života se to tak nebralo, to byl jen spisovatel jakéhosi zvláštního druhu vědecko-fantastické literatury. Pokud jde o Grofa, tam je to překračování hranic dáno už jeho starší prací, tím, že v šedesátých letech začínal s pokusy s LSD z hlediska psychologického. Byla to tehdy novinka a byla to doba, kdy se to ještě smělo. LSD se většinou zkoumalo se zřetelem k nějakému použití - pro lékařské, vojenské a jiné účely. Ale Grofa zajímaly otázky psychiky, proč třeba ve změněných stavech vědomí zažíváme něco, co si jinak ani neumíme představit. A celý zbytek své kariéry z tohoto zájmu čerpal. Grof měl štěstí na vstřícnou atmosféru doby, která mu jeho psychologické experimenty umožňovala, měl nesporné charizma a tím také schopnost získávat lidi, takže vytvořil téměř něco jako sektu.

- Vraťme se k charakteristikám, které jste použil a které jsou možná obecnějšími charakteristikami lidí, kteří překračují hranice a mohou být tudíž vizionáři. Charizma, odvaha překračovat zavedené limity, ale i kontext doby, který musejí cítit a který jim musí přát.

Ten kontext doby určitě, což je typické třeba pro dnes nejčastěji připomínaný fenomén Silicon Valley. Dnes se sice hovoří právě o vizionářích ze Silicon Valley, ale to podle mne není zcela správně. Vizionářství si nepředstavuji jako kolektivní vlastnost. Musí tu nejprve být jednotlivec, solitér, někdo odvážný. Samozřejmě, chce-li své vize uskutečnit, potřebuje pomoc ostatních.

Musí se tu propojit štěstí, náhoda, ale i technologicky zralá situace.

A navíc něco, čemu dost dobře nerozumíme, a to je intuice. To je něco jiného než charizma, je to spíš věc osobní. Intuice je schopnost přijmout nápad a okamžitě ho nezavrhnout, i kdyby byl na první pohled šílený. K tomu je třeba jakéhosi "osvícení" - nejen abychom nápad přijali, ale abychom ho navíc vzali opravdu vážně. Pak je tu ovšem ještě něco dalšího: organizační schopnost. Většina těch, kdo mají intuici a vezmou něco vážně, nakonec přece jen skončí špatně, protože s tím nejsou schopni dál nic dělat, nedovedou nikoho strhnout a přitáhnout k nápadu další lidi.

- To propagátor elektroaut a letů do vesmíru Elon Musk, kterého v přehledu vizionářů máme, asi dost dobře splňuje. Intuici a charizma má, lidi umí strhnout...

... a ještě musí mít peníze, což on vlastně taky splňuje.

- Řekl byste tedy, že Musk je vizionář?

Já bych řekl, že je to zárodek vizionáře. Já bych ten pojem skutečně používal až s odstupem času. Jednou z vlastností vizionáře totiž je, že se dívá do budoucnosti, a to jaksi "pravdivě". Že uhádne, co opravdu bude. A Musk stále něco projektuje, ale ještě úplně nevíme, zda a co se z toho povede. Tím ale nechci říct, že vizionář je jen ten, jemuž se jeho vize realizují. Vizionářem může být i autor nějakého výjimečného díla, které se potom z nějakého důvodu nepovede. Protože i to je důležité, prozkoumávat tyto cesty. Ale defi nice vizionářství paušálně neexistuje, vždy ji musíme pro každou osobnost vymýšlet novou.

- Přesto jste řekl další dost podstatnou věc: že pravdu vizionáře musí prověřit až čas.

To si myslím, ano, to je důležité. Ale kolem nás jsou lidé, kteří mají k tomu nakročeno, ale ještě se jaksi neví, co z toho bude. Nějak nám však chybějí slova k tomu, abychom řekli, kdo to je. Třeba Jules Verne byl ve své době určitě velký fantasta, někdo, kdo používal fantazii, která se dívá za hranice našeho světa, ale pro spoustu lidí je to dodnes někdo, kdo byl tak trochu ujetý, trochu blázen, a to často úplně nesedí. Nevím, jak na tom Verne byl, jestli svá díla psal jako vize, nebo pro výdělek, anebo jen tak.

- Písmen bylo dost, jeho romány vycházely na pokračování v novinách, ty peníze z toho vynechat nelze.

Peníze mohou být takovým příjemným vedlejším produktem toho vymýšlení, které ale člověka musí bavit. Vizionáře vymýšlení musí bavit, nemůže ho to otravovat.

- Mluvili jsme o tom, že vizionářství se potvrdí teprve časem, ale když si například vezmeme takového Stephena Hawkinga, ten byl přece za vizionáře uznán už za svého života.

Stephen Hawking byl géniem ve své oblasti, všechny ty jeho nápady s černými dírami a podobně, to byla skvělá věda. Ale jakmile zabrousil do poněkud širších záležitostí, jako je etika a politika, byl najednou dost banální. Invence či originálnost se samozřejmě nemusejí týkat celé šíře oborů, ale třeba jen jednoho. Pak by se ale mělo zkoušet, zda to, co jsme objevili v jednom oboru, se nedá využít v jiných, což se ve vědě dost nedělá, protože věda není na tento způsob myšlení zvyklá. Jde o to přesouvat myšlení a zkoumání z jednoho oboru do druhých, což předpokládá, aby se ty obory vzájemně znaly a komunikovaly mezi sebou. My jsme tomu říkali transdisciplinarita, což je něco více než interdisciplinarita. A podejte si grant na transdisciplinaritu, to nejde, ten vám nedají, protože granty jsou rozparcelované podle oborů.

- Když máme takový problém se slovem vizionář, zkusme vyjít od slova vize. Pořád se mluví o tom, že vláda, strany nemají vizi nebo společnost že nemá vizi, jak si často stěžoval i váš bratr Václav Havel. Proč je to tak důležité - mít vizi?

To je trochu jiný význam slova vize. Já bych to ukázal na tom, když vize chybí. Když se dívám na politiku, což moc nedělám, vize těch partají je vyhrát v příštích volbách. A dál se nemyslí. Nanejvýš na to, že i druhá strana má vizi vyhrát v příštích volbách a že je tudíž protivníkem. Tohle neměl můj bratr rád, byl proti takovému typu stranického klání. Kdyby měla nějaká strana dobrou vizi, určitě by vyhrála, protože lidé by ocenili, že si dala tu práci. To se ale dnes neděje. Můžete mi namítnout, že komunisté měli vizi. Ale ta nejenom že byla v mnoha směrech mylná - třeba ekonomicky to měli podle mě docela nesprávně, také tu vizi prosazovali útlakem. Vznikla totalita a ta s vizí nikdy nejde dohromady. Osvícený vládce, který by to sice s lidmi myslel dobře, ale přitom by s nimi manipuloval násilím, to se nějak moc nepropojuje.

- Mohli bychom místo slova vize používat slovo projekt. Společnost někam směřuje, něco si do budoucna projektuje.

To je pro mě moc konstruktivistické, kromě toho já znám projekty z grantového řízení, kam se posílají proto, aby se získal grant, tedy nějaké peníze. Musí se to chytře a líbivě napsat, aby to zaujalo, a často nejde o to, zda něco nového objevíte, ale zda to umíte dobře okecat.

- Když ale slovo projekt použijeme v sartrovském smyslu, jako filozofický pojem známý od existencialistů: člověk jako projekt, jako něco, co se rozvrhuje do budoucna? To by šlo, ne?

To by jistě šlo, ale přemluvte lidi, aby se na to chytli. Ale ano, člověk žije jakoby před sebou, předbíhá se, má, řekněme, nějakou svou osobní vizi.

- Člověk je před-běh... Ale neplatí totéž pro společnost, nemusí také ji někdo táhnout, někdo, kdo má tenhle rozvrh, kdo předbíhá společnost?

Je otázka, jestli program "vyhrát volby" se dá nazvat projektem. Programy už také nejsou programy, nejsou to nějaké manifesty, ale vlastně se odleva doprava - či jak se říká "napříč politickým spektrem" -nijak podstatně od sebe neliší. Pravý vizionář by své počínání nenazval projektem. Vizionářství se pohybuje spíše blíže hry, napadá nás, co kdyby to šlo udělat třeba nějak jinak. Nevíme předem, jestli se to podaří nebo ne, ale když se to povede, sláva!

- No jo, ale chyťte na to lidi.

K mému pojetí vizionáře není nutné chytat lidi, je důležité chytit ten nápad. Mít nápad, aniž by třeba šel uskutečnit, ale později se ho třeba chytne někdo jiný.

- Ve společenském smyslu by vizionář mohl být lídr? To by se asi dalo, ale lídr je dnes chápán jen jako někdo, kdo vede politickou stranu do voleb. Ale kdybychom to mysleli v původním smyslu slova "vůdce" (to slovo v češtině bohužel zaniklo z jiného důvodu), byl by to člověk, který dokáže nahlédnout situaci, umí mluvit, má charizma, je neobyčejně vzdělaný a komunikativní a umí prosadit své vize, pak asi ano. Ale tyto vlastnosti se spolu sejdou jen velmi výjimečně. U nás dnes žádný lídr není, tedy možná i je, ale jaksi se nehrne do politiky.

- Vy jste už použil i jiná vhodná slova, například osvícení, ale co třeba slovo vhled, vhled do věcí, do problému, to je pro vizionáře přece typické, ne?

Se slovem vhled má filozofi e nebo psychologie podobný problém jako s intuicí, protože tak úplně nevíme, co to vlastně je. Stejně tak slovo invence, to sem patří také. Jsou případy lidí, kteří popsali, jak na něco přišli, jak něco vynalezli, třebas i ve snu. Ale současná věda by to ráda našla někde v mozku. Které závity v mozku generují nápady, jak ty se šíří mozkovou hmotou a podobně.

- Ale zatím nic nenašla.

Zatím snad hledá. Ale, a to mě teď napadlo, možná že to v mozku chodí podobně jako v lidské společnosti. Možná že má pár mozkových neuronů nějakou úchylku, lokálně to funguje a začne se to po celém mozku šířit, jako by to mělo charizma. A ten mozek to potom pojme jako svoje téma. Vždycky je u toho nějaký vpád něčeho nového do běžného stavu věcí. Běžný stav věcí je nakonec takový nudný. Ale když do něj vpadne nějaký nápad, může se něco velkého stát.

- Musí to být pro ostatní neurony až osudově přitažlivé, že také začnou fungovat jinak.

Existuje takový jev, říká se mu emergence, vynoření. Máme třeba kolektivní systém s mnoha prvky, které spolu živě komunikují, a najednou se v něm začne šířit nějaký obrazec nebo rytmus tak silně, že se to dostane kamsi do vědomí. To je příklad emergence. To dění v pozadí moc nevidíme, ani jak nastane vynoření, vidíme až to, co se vynoří.

- Musejí mít vizionáři pro toto vynořování nějak speciálně uzpůsobený mozek?

To je velká otázka, na kterou teď neumí nikdo odpovědět. Ale jsou známy případy geniálních šachistů nebo zázračných počtářů. U šachistů to může být jen nácvik, u počtářů je to asi něco víc než nácvik. Vlastně se něco podobného objevuje dnes v počítačích, které třeba hrají šachy daleko lépe než lidé, protože jsou mnohem rychlejší, naučí se toho mnohem víc a mnohem rychleji než my.

- Ještě jsme neodpověděli na to, proč společnost nějakou vizi vůbec potřebuje.

Samozřejmě že k nějakému přežití nepotřebujeme ani génie, ani vizionáře, ani nějaké zázračné počtáře nebo šachisty. Abychom však měli nějaký pocit vyššího lidství, který spočívá v něčem více než v obživě a v ukojování tužeb, pak je nutné být otevřeni podivnostem. To samozřejmě neznamená, že si máme všímat každého blázna, čímž tak trochu odpovídám i na otázku, zda si takoví lidé zaslouží podporu. Já si dokonce myslím, že pravé vizionáře vlastně podporovat nemáme. Protože by se to zase zvrtlo: v nějaký speciální grant pro génie a vizionáře.

- Nepotřebujeme vizi i proto, že v poslední době cítíme, že svět se rozmazává do neurčita a my nemáme nějaké pevné paradigma, o něž bychom se opřeli?

Já bych byl se slovem potřebovat opatrnější. Já bych jen řekl, že to či ono je dobré - je dobré, aby byli vizionáři, aby byly vize. Slovo potřebovat mě totiž svádí k otázce: potřebovat k čemu? Něco potřebuju, abych se někam dostal, třeba auto. Je tu nějaký nástroj k něčemu. To vidění do budoucna je na jedné straně něco, co dělá člověka člověkem, na druhé straně ale nemůžeme určit, co máme podporovat, co nám chybí a podobně. Když je nějaký komplexní systém v blízkosti stabilního stavu, je to vlastně nuda, ale právě z této nudy se může vynořit něco podivného, důležitého až zázračného. Sama nuda by nás proto neměla vést k pesimismu, ale k jakémusi skrytému optimismu.

VIZIONÁŘE VYMÝŠLENÍ MUSÍ BAVIT, NEMŮŽE HO TO OTRAVOVAT. VIZIONÁŘ JE JEDNOTLIVEC, SOLITÉR, I KDYŽ PAK POTŘEBUJE POMOC OSTATNÍCH... MUSÍ SE PROPOJIT ŠTĚSTÍ, NÁHODA, TECHNOLOGICKÝ KONTEXT A PAK NĚCO, ČEMU DOST DOBŘE NEROZUMÍME, A TO JE INTUICE. JEDNOU Z VLASTNOSTÍ VIZIONÁŘE JE, ŽE SE DÍVÁ DO BUDOUCNOSTI, A TO JAKSI "PRAVDIVĚ". ŽE UHÁDNE, CO OPRAVDU BUDE. IVAN M. HAVEL (81) Narodil se do jedné z nejvýznamnějších českých rodin dvacátého století. Otec Václav byl stavitelem, který vybudoval například vilovou čtvrť na pražském Barrandově, strýc Miloš vlastnil největší prvorepublikovou produkční firmu Lucernafilm, dědeček Hugo Vavrečka byl významný diplomat. Po roce 1948 byl majetek rodiny znárodněn. Vystudoval obor automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze, doktorát získal na univerzitě v Berkeley v Kalifornii. Do roku 2018 přednášel na Univerzitě Karlově. V sedmdesátých a osmdesátých letech organizoval neoficiální filozofické a vědecké bytové semináře a podílel se na vydávání samizdatové literatury. Nyní pracuje v Centru pro teoretická studia při UK a AV ČR. Je autorem četných vědeckých studií a esejistických úvah.


21. 10. 2019; Respekt

Povodeň v éteru

Nové mobilní sítě 5G změní svět. Problém je, že nikdo neví jak.

Mobilních telefonů je na světě o sedm procent víc než lidí a jejich rozšíření bylo zřejmě nejrychlejší technologickou revolucí v historii. A už přichází další velká změna spojená s komunikací - nástup mobilních sítí páté generace, takzvaných 5G. Jedna futuristická představa stíhá druhou a zdaleka se netýkají jen mobilů.

K sítím 5G bude totiž možné připojit mnohem více zařízení než dnes, až milion na kilometr čtvereční. Každý semafor, každý

patník u silnice vybavený senzorem měření kvality vzduchu bude moci mít vlastní přístup, jakousi vlastní SIM kartu. Autům síť umožní "bavit se" mezi sebou a upozorňovat na dopravní nehody či nebezpečné díry v silnici. Roboti v továrnách se vymaní z pout kabelů. Léta slibovaný "internet věcí" by měl konečně opustit lůno laboratoří.

Co z toho se ale skutečně stane? Jsme v podobné situaci jako v roce 2000, kdy se zaváděla mobilní síť třetí generace. Všichni tehdy tušili, že to bude revoluce, ale i ti nejodvážnější analytici si dokázali představit jen rozšíření videohovorů.

Jenže místo nich později mobilní říši ovládl Facebook, Instagram, mapy propojené se satelitní navigací či Pokémoni.

Jestliže budoucnost zůstává v mlze i dnes, obavy, které se s ní pojí, naopak nabývají konkrétní obrysy. Mluvíme tu o vzniku zcela nové páteře digitální ekonomiky, ke které budou připojeny miliony relativně hloupých čidel. A obojí může být velký problém pro kybernetickou bezpečnost.

Vláčky z náklaďáků

Nová technologie bude využívat také rádiové vlny o vyšších frekvencích než sítě předchozí. S trochou zjednodušení si to můžeme představit jako rozšíření plochy fotbalového hřiště. Ve stávající síti označované 4G probíhá většina hovorů i datových přenosů v pár metrů širokém pruhu podél brankové čáry domácího mužstva, kde je celkem tlačenice. V příštích letech mají být k dispozici rozsáhlé pruhy po celé hrací ploše. A čím blíže k bráně soupeře, tím více dat a rychleji bude možné přenést. Podstata 5G však spočívá v něčem jiném. Podle Zdeňka Bečváře z katedry telekomunikační techniky pražského ČVUT se změny dotýkají i architektury sítě. Jednou z nich je takzvaný slicing, vytváření jakýchsi virtuálních podsítí pro každý typ služby zvlášť. Řízení běžného provozu na internetu, třeba Facebooku nebo přehrávání videa, bude softwarově odděleno například od řízení zmíněné komunikace aut. Jako by síť věnovala každé službě zvláštní pozornost: zajistila jí dostatečnou kvalitu a nedovolila, aby ji něco rušilo. "Je to, jako když máte v narvaném vlaku sedačku jen pro sebe nebo na dálnici vlastní jízdní pruh," přiblížil to v listu The Guardian pracovník jednoho z britských telefonních operátorů.

Součástí "vlastního jízdního pruhu" je i další pozoruhodná věc. Stojíte na rušném náměstí a kolem proudí davy lidí. Vytáhnete telefon, něco si hledáte na bleskově reagujícím internetu a netušíte, že váš mobil v tu chvíli nekomunikuje s rozměrnou, dva metry vysokou anténou na střeše jednoho z okolních domů jako dřív, ale s nenápadnou krabicí na blízkém sloupu pouliční lampy. Tato miniaturní základnová stanice se přitom zaměří jako "oko Sauronovo" přímo na vás, paprsek rádiových vln směřuje na váš telefon, nevyzařuje jej do všech směrů. Také kolemjdoucí s mobily mají každý svůj svazek, který je neustále s nimi.

Zatím se zárodky nových sítí pouze testují, nejvíc v Jižní Koreji, kde je už využívají čtyři miliony uživatelů. Zkoušky probíhají i v mnoha amerických městech, v Evropě třeba v Londýně. "Filmy se z Neflixu stahují za pár vteřin. I v přeplněném příměstském vlaku se na displeji mobilu dotknete odkazu a okamžitě se něco stane. Síť 5G vám nevyhnutelně připadá rychlejší, i když se data zrovna v tu chvíli rychleji nestahují," napsal v deníku The Guardian novinář Samuel Gibbs, který novou technologii zkoumal právě v britské metropoli.

Experti nicméně nadšení mírní. Stávající mobilní sítě čtvrté generace podle nich ještě nedosáhly hranic svých možností, naopak s 5G se pojí přehnaná očekávání. "Pro běžného zákazníka, který si přes telefon vyřizuje e-maily, komunikuje přes sociální sítě a občas něco hledá na internetu, bude přechod na 5G znamenat mnohem méně, než si teď slibujeme," míní německý konzultant Klaus-Peter Treche.

Úzké hrdlo

Důvodů je víc. Rychlý přenos dat na frekvencích blíže "bráně soupeře" vyžaduje vybudování velmi husté sítě základnových stanic, protože signál má jen malý dosah a navíc nepronikne do budov, změna tedy neproběhne ze dne na den. Na druhou stranu třeba pro automobilku nebude těžké pořídit si vlastní kvalitní pokrytí továrny, které využije k programování a ovládání robotů, což umožní například mnohem pružněji přebudovat výrobní linku. Dobrý signál bude i podél silnic - a už dnes se testují "vláčky" z nákladních aut, kde šofér sedí pouze v prvním kamionu, ostatní náklaďáky jedou pasivně v závěsu připojeny přes mobilní síť.

Postupně se do vznikajícího ekosystému mohou zapojit zmíněná čidla, pomocí nichž bude možné efektivně řídit dopravu ve městě. Dnešní navigace v mobilu nebo v palubní desce auta ví obvykle jen to, kde auta nečekaně zpomalují. Ta budoucí dostane informace také o smogu, náhlé průtrži mračen nebo dopravní nehodě. A pomocí dálkově ovládaných semaforů či elektronických dopravních značek bude policie moci některé oblasti města uzavřít či snížit průjezd aut určitými ulicemi.

Nové sítě se mají začít zavádět už příští nebo přespříští rok, ale bude to zatím jen jakýsi kříženec čtvrté a páté generace. Nástupu skutečné 5G technologie brání u nás i v řadě jiných zemí také to, že všechny parametry a standardy těchto sítí nejsou ještě dohodnuty, takže operátoři nevědí, co přesně by měli stavět. Kromě toho se může pátá generace stěží zrodit bez vybudování úplně nové páteřní infrastruktury, tedy optických kabelů, které přenášejí informace z internetu k základnovým stanicím. Jinými slovy, když si budou chtít miliony uživatelů stáhnout film z Netfl ixu během pár vteřin, aby se na něj mohly později podívat off -line, "úzkým hrdlem" už nebude komunikace mezi jejich telefonem a základnovou stanicí, ale vše, co je za touto stanicí, včetně kapacity podmořského optického kabelu mezi Evropou a Amerikou.

Poskytovatelé signálu tak zůstávají opatrní. Ve zmíněném roce 2000, kdy se zaváděla 3G síť, utratili za nákup vysílacích frekvencí obrovské sumy, jen v Evropě 110 miliard eur, a ne všem se investice vrátila. Po zavedení 3G se totiž léta takřka nic nedělo, skutečné využití síť našla až v roce 2008, kdy se na trhu objevil první chytrý telefon, který na ni bylo možné připojit - iPhone 3G. Například francouzští a němečtí operátoři na tom masivně finančně krváceli. Nástup sítí páté generace tak může trvat dekádu nebo i déle a s nákupem telefonu umožňujícího 5G připojení nemá smysl spěchat. Nakonec ale nová mobilní budoucnost přijde.

Stačí si připomenout internetovou bublinu z počátku století. Důvod, proč náhle splaskla, nebyl v tom, že by předpokládaný příchod internetové revoluce byl fikcí. Jen nenastal tak rychle, jak investoři věřili. "Odhady budoucího vývoje byly tehdy správné, jen předčasné. Drtivá většina věcí, které firmy slibovaly, se nakonec splnila. Jen nepřišly za dva, ale za pět či za deset let," říká Zdeněk Brabec, Bečvářův kolega z ČVUT, a jako příklad uvádí vznik tisíců internetových obchodů.

V případě 5G mohou být změny dalekosáhlejší a obecnější - a mohou se týkat i společností a kontinentů. "Až do sedmdesátých let telefony sloužily pouze státním institucím a elitám. Kolem roku 1995 pak nastal neuvěřitelný boom, každý teď má mobil," připomíná Brabec. I do chudších částí světa to přináší nové příležitosti, třeba rychlé bankovní platby či nové informace. V budoucnu se možnosti nepochybně ještě rozšíří, stejně však narostou i rizika.

Hrozby z akvária

Fiktivní město budoucnosti. Turisté už nepotřebují průvodce, centrum prozkoumají pomocí aplikace ukryté v mobilech nebo v brýlích ve stylu Google Glass. Rozšířená realita, rovněž výdobytek 5G sítí, také umožňuje lidem na ulicích vybrat si na dálku třeba restauraci s vhodným menu. Doprava včetně sanitek a hasičských vozů je řízena pomocí sítě čidel, další senzory sledují a ovládají rozvod elektřiny a plynu, informace proudí i k automatům v továrnách. Chytrá elektronika na oděvech či zápěstích běžců posílá na internet data o tepu a spálených kaloriích, někteří pacienti mají k síti připojeny monitory srdeční činnosti. Popelnice přes 5G hlásí, že jsou plné, nabíjecí stanice elektromobilů dávají na vědomí, že mají volnou kapacitu. Na síti jsou i kreditní karty, lednice, které si samy objednávají zboží, pračky, jež lze přes internet pouštět na dálku. A někde uvnitř této informační džungle se skrývá hacker a čeká na svou příležitost.

"Představuji si to jako velkou povodeň, kterou všichni chceme. Sítě páté generace zvětší dnešní malinkatou propust v přehradě tak, že voda se vyvalí ven," přibližuje nastíněnou budoucnost Vladimír Rohel, bezpečnostní ředitel v Národní agentuře pro komunikační a informační technologie. Kyberzločin se podle něj v posledních letech profesionalizoval, dnešní hacker dávno není sedmnáctiletý středoškolák. Hackerství je mimo jiné dobrý byznys na objednávku. "Ti lidé poskytují perfektní servis. Na dark webu, temném internetu, panuje neskutečná důvěra. Párkrát selžete a už si od vás nikdo nic nekoupí," říká Rohel. A pak jsou tu samozřejmě tajné služby, které si nejen mohou kyberzločince anonymně najímat, ale mají i vlastní "experty".

Obětí hackerů se už stala například dětská panenka Cayla, hračka napojená na internet schopná vést s dítětem dialog. Ukázalo se, že ji lze využít k odposlechu domácnosti a ke sběru dat pro reklamu. V Německu byla proto zakázána coby tajné špionážní zařízení. Pouhým zadáním příkazu do počítače v Americe se podařilo zastavit "hacknuté" auto v Turecku, známý je případ průniku kyberútočníků do počítačových systémů vodní nádrže ve Spojených státech.

Možná ještě více děsí ovšem odborníky na kybernetickou bezpečnost případ, kdy útočníci napadli něco tak primitivního jako elektronický teploměr v akváriu s rybičkami a využili jej k získávání informací. Právě nejrůznější jednoduchá čidla, o jejichž zabezpečení se nikdo příliš nestará, se mohou stát snadnou kořistí a zadními vrátky, která umožní průnik do důležitých systémů. Noční můrou je scénář, kdy se narušitel bude v síti dlouhodobě skrývat a ve vhodné chvíli vážně naruší třeba chod velkoměsta.

Problém má přitom dvě vrstvy. Jednou je budování samé 5G sítě, o jejíž bezpečnosti se dnes už přinejmenším diskutuje; například debata o firmě Huawei se týká právě této roviny. Podle již citovaného Klause-Petera Trecheho, který je generálmajorem německého letectva ve výslužbě a zabývá se i kyberbezpečností, lze problém čínských firem řešit: "V Německu se nevyhneme tomu, abychom měli spoustu vybavení z Číny. Je totiž mnohem levnější. Ale v sítích operátorů kritické infrastruktury, jako je policie, armáda nebo hasiči, tato zařízení být nemohou a komunikace tu bude zašifrovaná," říká a chválí český úřad pro kybernetickou bezpečnost, který loni v prosinci varoval před výrobky čínských firem Huawei a ZTE.

Druhou rovinou jsou aplikace, které budou v 5G sítích nově vznikat, třeba zmíněná rozšířená realita či "vláčky" z náklaďáků. Přirovnáme-li síť k dálnici, pak aplikace představují dopravu, jež po ní bude jezdit. A tomuhle aspektu se zatím nikdo nevěnuje. "Znervózňuje mě to. V síti budou tisíce čidel, v patnících, autech, lavičkách, a pomocí jejich informací se bude řešit spouštění závor na přejezdech, semafory a podobně. Ta zařízení jsou přitom levná a málo bezpečná. Začít povodeň regulovat až poté, co se vyvalí, bude velký problém," varuje Rohel a připomíná, že náš život se stále více přesouvá do kybersvěta. Kdo vlastní a ovládá jeho infrastrukturu, získává obrovskou moc.

"Není ale vyhnutí, sítě páté generace se stanou operačním systémem pro průmysl, armádu i policii," doplňuje konzultant Treche. Rozhodnutí, která se nyní odehrávají na politické scéně (o tom, které firmy do sítě pustit a které ne) i konferencích Mezinárodní telekomunikační unie při OSN (jaké frekvence nakonec budou k dispozici), tak mohou podstatně ovlivnit budoucnost

nás všech. X

O VÝZKUMU NA FEL ČVUT A DALŠÍCH ASPEKTECH 5G SÍTÍ ČTĚTE NA RESPEKT. CZ/ZKUMAVKA. WWW. RESPEKT. CZ/AUDIO

Vysílací stanice nové sítě namíří paprsek rádiových vln přímo na váš telefon. ŽÁDNÁ VĚDA

Malebná, leč chudá

Vojtěch Kotecký Proč v naší krajině ubývá živé přírody? Kupodivu také proto, že ji zvířata ponejvíce čtou úplně jinak než lidé. Mezi tisíci živočišných druhů, co v tuzemsku bytují, Homo sapiens s přehledem patří mezi deset nejmohutnějších. My, jeleni a vlci proto svět kolem sebe přirozeně prožíváme a používáme v jiných rozměrech než motýli, žáby nebo rejsci. Pro naše malé sousedy mohou být sakramentsky důležité rozmanité maličkosti, jaké sami ponejvíce přehlížíme. Vůbec nejde jenom o to, že menší živáček neumí překonat potok, jaký naše nohy hravě překročí. Na nepostřehnutelné subtilnosti může dbát hlavně při rozhodování, co vůbec je domov. My vidíme zelené louky. Pro motýla bude fatálně důležité, na které z nich najde květy plné nektaru a správný druh rostlinky, jejž k obživě potřebuje právě jeho housenka. Kde se luční zeleň skládá z rozličnější fl óry, tam žije rozmanitější hmyz. Možná nejpodivnější z nenápadných nuancí jsou umírající stromy nebo ležící kmeny, které se kousek po kousku rozkládají v každé pralesní rezervaci. Tlustému buku na Šumavě po smrti trvá pět desetiletí, než se na zemi rozpadne. Tlející dřevo dotváří romantický obraz divočiny. Je však hlavně středobodem v koloběhu lesního bytí. K životu ho potřebuje asi třetina evropské lesní fauny. Jenom v českých lesích z hnilobného dřeva žijí asi tři tisíce druhů hmyzu včetně spektakulárních roháčů a tesaříků nebo pestrobarevných krasců; myriádami breberek či ponrav se živí ptáci; ve vlhkém skrytu přespávají mloci. Pečlivě pěstěný les se v našich očích jenom trochu liší od Boubínského pralesa. Každý strom v něm ale v rané dospělosti sklidíme, odvezeme a vysázíme nové. Pro velkou část potravního řetězce je to rozdíl jako mezi bakchanáliemi a hladomornou. Proto naše představa o půvabu ne vždy postačuje životu, který by

s námi krajinu chtěl sdílet. My se možná kocháme kopci s lučinami, rybníky a hojností lesů. Pokud však zvířata nenajdou na lukách květy, v rybníce čistou vodu s plovoucí vegetací nebo v lese alespoň nějaké staré stromy, naše krajina snadno může být sice malebná, leč chudá. Autor pracuje v institutu Glopolis.


21. 10. 2019; Lupa.cz

ČVUT opět uspělo ve světovém klání robotů, nyní s autonomní formulí v New Yorku

Studenti a vědci z ČVUT opět uspěli v mezinárodní robotické soutěži. Po týmu, který v Pittsburghu zabodoval v klání různých typů autonomních strojů, se ve Spojených státech mezi nejlepší dostalo rovněž družstvo pracující na malé autonomní formuli.

Tým z kybernetiky a robotiky Fakulty elektrotechnické ČVUT konkrétně skončil třetí v klání F1/10 Autonomous Racing Competition, které proběhlo na newyorské Columbia University.

TIP: Martin Pecka, Karel Zimmermann (ČVUT): V soutěži DARPA jsme uspěli, protože jsme nebyli líní trénovat

"Jedná se již o 5. závod soutěže F1/10 Autonomous Racing Competition, v loňském roce se tým oddělení Průmyslové informatiky z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT umístil na 1. místě v soutěži v portugalském Portu a na 3. místě v italském Turíně. Na soutěži na Kolumbijské univerzitě tým reprezentoval David Zahrádka a Jan Vojnar, studenti Kybernetiky a robotiky Fakulty elektrotechnické ČVUT," uvádí škola. Tým vedl profesor Zdeněk Hanzálek z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC).

Na akci soutěžilo jedenáct týmů a každý do klání pouštěl autonomní formuli o desetinové velikosti. Řízení je postavené na algoritmech a jejich správné naprogramování je pro soutěž důležitější než konstrukce vozu, která je schválená pro všechny týmy. F1/10 je projekt malé formule, kterou je možné si díky starter kitu poskládat a následně programovat. Řada věcí je k dispozici na GitHubu.

"Při přípravě na soutěž jsme se snažili o eliminaci chyb předchozího algoritmu a díky nově zprovozněné lokalizaci na trati upravit dynamiku jízdy. V první soutěži týmu v Portu jsme zvítězili i díky jednoduchému, avšak efektivnímu reaktivnímu algoritmu, který jsme pak dali k dispozici i ostatním týmům. Do soutěže na Columbia University jsme šli s vylepšenou verzí, která si navíc vytváří mapu soutěžní dráhy a mohli jsme tak optimalizovat průjezd zatáčkami," přibližují studenti.

Zkušenosti, které se na podobných akcích získávají, se pak využívají v dalším výzkumu autonomního řízení a při spolupráci univerzity s automobilkami.


21. 10. 2019; ASB

Dejvickým kampusem se proháněly studentské formule a motorky ČVUT

Ve středu 2. října se v Technické ulici veřejnosti předvedly při dynamických ukázkách studentské projekty ČVUT v rámci akce, která nese název Den s formulemi ČVUT 2019 a závodními motorkami. Kromě elektrické a spalovací formule z dílen týmů CTU CarTech z Fakulty strojní a eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické se zde letos ukázaly také závodní motocykly týmu CTU Lions z Fakulty dopravní. Akce začala tiskovou konferencí, kde oba týmy studentských formulí prezentovaly inovace monopostů a průběh závodní sezóny zástupcům významných průmyslových společností, jež jsou partnery zmíněných projektů. Tým CTU CarTech si přivezl dvě pódiová umístění, když na závodech Formula Student Czech dosáhl na 1. místo a v Itálii pak na 3. místo. Tým s elektrickou formulí eForce si přivezl z českých závodů 2. místo.


21. 10. 2019; 21. století

Kdy nahradí lidský mozek umělá inteligence?

Hrozba budoucnosti mluví o strojích, které pomocí dokonalé umělé inteligence ovládnou svět, zotročí lidstvo a de facto postupně vyhubí celou lidskou rasu. Je možné, aby se něco podobného stalo i ve skutečnosti?

Umělá inteligence (AI) je vlastně pouhý obor informatiky, jenž se zabývá strojovým řešením různých komplexních úloh, jde např. o logistiku, robotiku, zpracovávání dat nebo vývoj přirozeného jazyka. Výzkumníci se v AI zaměřili na řešení problémů, rozvoj jednotlivých přístupů, hledají další možné aplikace k vyvinuté technice. Přestože se lidé často domnívají, že primární je snaha stvořit přemýšlející inteligentní stroje, není tomu tak - jde pouze o okrajovou záležitost, většina zájmu se soustředí jinam.

BOJ MEZI AMERIKOU, ČÍNOU A EVROPOU

Dlouhodobě bojují o status jedničky na poli AI tři světové velmoci. Je možné, že Evropa zaostane za svými dvěma konkurenty? Evropská unie (EU) se k otázce umělé inteligence staví poněkud zvláštně, pravidla nastavuje většinou ve vztahu k upřednostňování lidských bytostí. Jsme papežštější než papež, a tak skutečně hrozí, že Čína spolu se Spojenými státy předhoní Evropu a revoluce na poli AI bude probíhat právě v jejich režii. Artificial Intelligence Index, zpracovaný na Stanfordově univerzitě v USA, uvádí, že dosud si Evropa vede velice dobře. Evropští vědci publikují celosvětově nejvíce studií zabývajících se umělou inteligencí a v Evropě jsou také sídla všech firem, zabývajících se tímto odvětvím. Problémem začínají být patenty, které se v poslední době rozmohly právě v Číně a USA, navíc EU se chystá vývoj AI podstatně regulovat.

EVROPSKÝ PARLAMENT A NOVÉ PŘEDPISY

Podle některých evropských poslanců jsou nové předpisy potřeba především z důvodu, že není možné nechat většinu věcí na soukromých firmách, jak je tomu např. v USA, ale vše je třeba regulovat. "Nemůžeme nechat v této oblasti působit princip Laissez-faire," prohlásil v Bruselu německý europoslanec za "Zelené" Reinhard Hans Butikofer, který je členem parlamentního výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Podobně se k otázce vyjádřila také lucemburská socialistická europoslankyně Mady Delvauxová: "Neregulovaný přístup není dobrý nápad."

CHTĚJÍ ZABRÁNIT ZNEUŽÍVÁNÍ NA VOLNÉM TRHU

Umělá inteligence by mohla být využívána k vybírání zaměstnanců, hodnocení firem, schvalování a zamítání půjček apod. Politici by rádi, aby se dodržoval férový přístup ke všem lidem. Jde údajně o logický krok, jak zabránit diskriminaci. Podle několika studií nejsou lidé připraveni, aby za ně rozhodoval stroj, opačná cesta by mohla mít nedozírné následky. V první řadě - budeme-li chtít, aby se AI chovala jako člověk, musí také získat jeho vlastnosti, musí se učit, vyvíjet. Lidstvo na to mělo celá tisíciletí a není možné, aby to stroje zvládly za pár let.

ČÍSLA MLUVÍ JASNĚ

Podle statistik, jež mají politici k dispozici, má 9 z 10 občanů EU určitý strach z využívání umělé inteligence. Na druhou stranu 6 z 10 lidí v Evropě chová pozitivní názory na roboty a AI jako takové. Umělá inteligence může totiž například přinést nové léky a materiály, umožnit podnikům efektivněji vyrábět zboží či zavést továrny vyžadující jen minimální lidské zásahy a vytvořit nové trendy v dopravě včetně rozsáhlého využití samořiditelných aut, je žádoucí v energetice i v péči o staré lidi.

ZÁJEM O UMĚLOU INTELIGENCI JE OBROVSKÝ

Asi nejznámějším osobou na poli AI je v České republice prof. Ing. Michal Pěchouček, M. Sc., Dr., do nedávné doby vedoucí katedry počítačů Fakulty elektrotechnické na Vysokém učení technickém (ČVUT), v současnosti ředitel Centra umělé inteligence (AIC) a od září letošního roku také technický ředitel (Chief Technology Officer - CTO) společnosti Avast. Když před více než 18 lety začínal, mohl se spoléhat jen na malou skupinu lidí, dnes ho následuje několik stovek "věrných". V minulém roce započal s budováním AIC, strojového učení a vnímání, robotiky, bioinformatiky nebo kybernetické bezpečnosti s pomocí půl miliardového grantu. "Je pro nás hlavní mantrou ukázat, že jsme schopni zajistit udržitelnost takto velkého centra. Že bude mít za čtyři roky minimálně stejnou velikost a minimálně stejný obrat ze zdrojů, které získáme právě díky své výzkumné excelenci," říká Pěchouček. Praha by podle něj měla vsadit právě na podporu umělé inteligence, jejíž význam ještě poroste.

Roboti dostali s AI lidské smysly pro práci s předměty

Studentům na Massachusetts Institute of Technology (MIT) se podařilo vyvinout unikátní umělou inteligenci (AI).

Přestože se AI neustále zdokonaluje a posouvá kupředu, stále jsou obory, kde poněkud pokulhává oproti člověku. Jedním z problémů je hmat. Člověk nemá problém po hmatu rozeznávat předměty a díky zraku odhadne jeho strukturu, roboti s něčím takovým mají stále ještě výrazné problémy.

CO SE UPEKLO V LABORATOŘI?

Výzkumníci z vyhlášené MIT se na zmiňovaný problém zaměřili a představili technologii, jež pomůže celému oboru posunout se o nějaký ten krůček dál. Celý tým vedl student Yunzhu Li, jemuž a dalším badatelům se povedlo stvořit prediktivní umělou inteligenci pro roboty, která bude schopná rozeznávat tvary podle doteku a stejně tak bude snímat "zrakem" jejich povrch. Tento skutečně náročný krok by mohl otevřít nové dveře na poli AI. Schopnosti robotů se přiblížily lidským smyslům zase o něco více.

ZA VŠÍM STOJÍ SPECIÁLNÍ ALGORITMUS

Pro účely trénování jedinečného algoritmu využili studenti zapůjčeného průmyslového robota od společnosti Kuka, který je vybaven speciálním hmatovým senzorem GelSight. Ve fázi trénování svou rukou s unikátním senzorem nejdříve osahal 200 rozdílných předmětů, aby si zapamatoval jejich vlastnosti a rozměry. Následně vědci použili data k vytvoření souboru asi tří milionů vizuálně hmatových obrazů. Uplatnění najde AI např. u robotů vykonávajících svou práci ve skladech, do budoucna se počítá s možným používáním v pohostinství a gastronomii nebo také v lékařství a medicíně. "Jedná se o velmi komplexní problém, jelikož zde operujeme s obrovským množstvím proměnných. Naše inteligence ale ukázala schopnost je do budoucna řešit," říká Yunzhu Li. Prozatím dokáže technologie pracovat pouze ve známém prostředí, aby se mohla přesunout do běžného provozu, je třeba ji ještě mnoho věcí "naučit". Cílem studentského týmu je ale nyní získat k dispozici větší množství dat, jež by umožnila její variabilnější využití bez ohledu na konkrétní situaci.

Dokáže predikovat nemoc

Vědci počítají s využíváním umělé inteligence (AI) také v případě léčby nemocí, konkrétně v jejich předpovídání. Prozatím předpokládají s její pomocí v případě léčby rakoviny.

Naprosto novou revoluční technologii s rázným názvem "revolver" vyvinul Institut onkologického výzkumu ve spolupráci s univerzitou v Edinburghu. Jde o AI, která po důkladném nastudování jednotlivých bází genetických mutací dokáže předpovídat jakékoli genetické změny v organismu člověka. Změny jsou ve většině případů zodpovědné za vznik rakoviny.

HLAVNÍM PROBLÉMEM JE NEPŘEDVÍDATELNOST

Pro vědce je podle jejich vlastního vyjádření největším úskalím nemožnost jakkoli předpovědět, kde a kdy se objeví v těle člověka nádor. Ten totiž nepodléhá žádným běžným zákonitostem. Pokud by se to lékařům přece jen podařilo, znamenalo by to neuvěřitelný pokrok v současné medicíně a šance pacientů na přežití by rostla geometrickou řadou. Badatelům se mimo jiné podařilo také objevit jistou zákonitost v genetických mutacích DNK, jež jsou schopny posloužit jako indikátor, byť jen minimálního možného rizika vzniku nádoru. Na základě DNK vědci mohou předpovědět budoucí vývoj nemoci a následně se zaměřit na individuální léčbu.

UMĚLÁ INTELIGENCE BY MOHLA POMOCI TÉMĚŘ KAŽDÉMU

Je jisté, že stejně jako ve všech ostatních vědních oborech je i v léčbě onkologických nemocí důležitá individualizace, jež je současným trendem v moderní medicíně. Nejen rakovina, ale úplně každá nemoc má svůj individuální průběh, je závislá na dispozicích organismu, kde bují, a mutace tak dokážou predikovat nejen riziko vzniku rakoviny, ale i její individuální průběh. Vědci se spoléhají na využívání diagnostiky vzniklých nádorů již nyní, snaží se zdokonalit počítačové programy, aby lépe diagnostikovaly rakovinu v běžné praxi. Budoucnost medicíny je možná jedině s využitím sofistikovaných strojů.

AI vyvinula vakcínu proti chřipce

Za pomoci umělé inteligence (AI) se vědcům podařilo vyvinout velice nadějnou vakcínu proti chřipce.

prvními nápady využít AI k výrobě léků přišli výzkumníci již před několika lety. Byla to jejich odpověď na vzrůstající množství léků, které jsou velice nákladné na výrobu, ale jejich účinnost se později prokáže jako nedostatečná. Umělá inteligence by měla vědcům jejich práci výrazně ulehčit. Nyní se jedné z těchto AI podařilo vyvinout slibnou vakcínu proti chřipce.

POCHÁZÍ Z AUSTRÁLIE

Umělá inteligence, která stojí za lékem, jenž právě prochází sérií testů, se jmenuje Smart Algorithms for Medical Discovery (SAM) a jejím domovem je zároveň místo, kde byla vytvořena - australská Flinders University. Informace, které se již dostaly na veřejnost, potvrzují, že tým výzkumníků z laboratoří univerzity nejprve do křemíkového mozku SAM vložil obrovské množství informací o chemických sloučeninách, jež jsou schopny jakkoli aktivovat lidský imunitní systém, a nahrál do systému také informace o látkách, které naopak na imunitu žádný vliv nemají. Následně přišlo na řadu vytvoření a sepsání počítačového programu, schopného generovat biliony a biliony různých sloučenin. SAM byla schopna rozhodovat o tom, co by mohlo být opravdu slibnými kandidáty na potenciální nové medikamenty. Nakonec se badatelé rozhodli nejnadějnější stvořené kandidáty syntetizovat a otestovat je, jeden po druhém, na lidských krevních buňkách. Jedna jediná látka se později nakonec projevila jako opravdu účinná z hlediska imunizace proti chřipce, a to jak u lidí, tak i u zvířat. Ve Spojených státech už se rozběhly studie na lidech, a pokud budou výsledky dobré, mohlo by jít o začátek nové éry farmakologie.

I umělá forma života potřebuje "šlofíčka"

Leckdo by si myslel, že stroje nepotřebují spánek a dokážou nahradit člověka prakticky nepřetržitě, opak je ale pravdou. Ani stroje nezvládají práci 7 dní v týdnu 24 hodin v kuse.

Podle nejnovější studie pod vedením matematika Adriana Barry z University of Salento i umělým neuronovým sítím prospívá určitý druh spánku, který poté zvyšuje jejich efektivitu. Spánek je velmi významný především po neurologické stránce. Neobejdou se bez něj vesměs všechny vyšší formy života. U rostlin, přestože se také řadí mezi vyspělé formy života, se jedná o jiný druh "spánku". V noci prostě přestanou fotosyntetizovat.

PODOBNĚ JAKO ČLOVĚK

Člověk potřebuje plnohodnotný spánek pro regeneraci celého organismu, mozek se díky tomuto procesu udržuje zdravý. Odborníci naučili AI jazykem strojové inteligence spát a snít. Neuronová síť se díky těmto procesům naučila mnohem vyšší efektivitě. "Věříme, že spánek je v procesu kognice nezbytnou součástí fungování jak umělé inteligence, tak i inteligence biologické" řekl Barra. Částečně tak padá mýtus o tom, že ani počítače ve srovnání s lidmi nepotřebují "vypnout" - už tedy "jenom" dovedou fungovat mnohonásobně rychleji než my!

Pašování lidí? S umělou inteligencí už ne!

Odborníci odhadují, že jen ve Spojených státech amerických (USA) je do země vpašováno ročně kolem 150 tisíc lidí. Většinou se jedná o děti a ženy, které pašeráci využívají k nelegálním pracím a také k prostituci.

S nabídkou pomocné ruky přišla společnost Quantexa, která má k dispozici novou technologii pracující s využíváním strojového učení. Něco takového by mohlo velmi pomoci bezpečnostním složkám ve stopování pašovaných lidí. Umělá inteligence (AI) je schopna rozeznávat kontext daného prostředí, například i díky sledování peněz a jejich přesouvání z účtu na účet. Očekává se, že umělá inteligence by mohla zcela změnit svět policejní práce.

MAJÍ VELKÉ PLÁNY

V nedávné době poskytl novinářům rozhovor ředitel firmy Quantexy Alexon Bell. Podle něj má jimi vyvinutá AI zvládat a zpracovávat až 15 miliard finančních záznamů, což by mělo být účinné při rozkrývání nelegálních činností či podezřelých transakcí. Je však logické, že spolehlivost v odkrývání peněz závisí na průhlednosti a dostupnosti záznamů převodů financí. Bell ale tvrdí, že jeho společnost je už dnes pro banky nepostradatelná a že pomáhá odhalovat rizikové transakce klientů. Počítá se s odkrýváním nevěstinců, kde by mohlo docházet k vykořisťování žen, a podniků, kde se perou špinavé peníze. Speciální algoritmus umí samozřejmě také rozeznávat lidské tváře, takže v případě přístupu k veřejné databázi hledaných, ztracených či pohřešovaných osob by pro něj údajně nebyl nejmenší problém je vyhledat a identifikovat.

BEZ LIDSKÉ PRÁCE TO STEJNĚ NEPŮJDE

To, co dokáže umělá inteligence, je působivé, v tomto případě se to však ještě stále neobjede bez lidské pomoci. Počítač sice umí najít a zaměřit nekalé činnosti, ale už jim nedokáže nijak zabránit. Navíc pomoc techniků potřebuje také v počátcích své práce -někdo musí ručně do sítě zadat všechny potřebné údaje, dále již počítač sbírá data. Jejich vyhodnocení je rovněž závislé na lidech.

EFEKTIVNÍ, PŘESTO NE REVOLUČNÍ

Podobné systémy na vyhledávání lidí již samozřejmě existují. Např. v Indii v nedávné době proběhlo hledání pohřešovaných dětí s pomocí podobného softwaru, jenž jich během pouhých čtyř týdnů dokázal najít téměř 3000. Na tom, že nové algoritmy můžou přinést naprosto nové nástroje v boji se zločinem, se shodují prakticky všichni odborníci. Otázka je prostá: Kdy nahradí současnou techniku?

OTÁZEK JE STÁLE MNOHO

Vědci se nezaobírají pouze časovým horizontem aplikace, důležitá je také prokazatelnost metod AI. Detekce spáchaných kriminálních činů je snadná a dobře ověřitelná, co ale když se bude jednat o predikci zločinu? Jak spolehlivá bude AI při podobném úkonu a jak se bude podobný úkon prokazovat, je zatím zcela nejasné.

VĚDCI V BRITÁNII UŽ POKROČILI

Výzkumníci z Cardiffské univerzity se mohou pochlubit vyvinutým systémem s názvem VeriPol, jenž by měl být schopen podle krátké analýzy psaného textu prokázat, zda ten, kdo psal, lže, nebo ne, s úspěšností neuvěřitelných 80 %. Britové chtějí zároveň pod svým systémem NSAD využívat možnost strojových algoritmů k predikci možného rizika spáchání trestného činu. Birminghamská West Midlands Policie by ráda systém uvedla do testovací fáze. Londýnská a velšská policie souběžně testují několik dalších systémů, které by měly podezřelé identifikovat na základě rozpoznávání tváří. Výsledky však nejsou vůbec dobré, jen ve Walesu zmíněný systém naprosto pohořel - z 2470 případů jich špatně identifikoval 2279. Jakákoli budoucí predikce tímto algoritmem je tedy silně ohrožena. Badatelé se nyní chtějí zaměřit na zvýšení přesnosti a na základě získaných údajů budou algoritmy zlepšovat.

Umělá inteligence zvládne klonovat hlas

Přibližně v polovině letošního roku proběhlo testování nové umělé inteligence (AI) s označením Deep Voice (DV). Jednalo se o pokus s klonováním hlasu. DV to zvládla za pouhé čtyři vteřiny.

Vědci se neustále snaží, aby se AI přiblížila více člověku, což může vzbuzovat obdiv, ale i obavy. Čínský technologický gigant Baidu se přiklání k té první možnosti. Nový software, který společnost vydala, dokáže z krátkého záznamu lidského hlasu vytvořit klon, o což se nyní snaží také Google s technologií Tacotron 2. Jedná se o neskutečný pokrok na poli umělé inteligence. Je třeba si ale uvědomit obrovské riziko, jež s sebou technologie přináší. Bude totiž prakticky nemožné rozpoznat, zda k člověku promlouvá člověk, nebo robot.

AHOJ, JMENUJI SE DEEP VOICE

Představa, že počítač hovoří jako člověk, je poměrně děsivá. Firma, která se o tuto skutečnost zasloužila, poskytuje na internetu různorodé služby a také se zaměřuje na AI. Svou technologickou inovaci představila již v minulém roce. Stačil půlhodinový namluvený text, aby pak systém zvládl mluvit hlasem, který ho předtím četl. Nyní se ale vývojáři posunuli ještě o kousek dál. Nově stačí k dokonalé imitaci hlasu pouze krátká věta a počítač zvládne mluvit až neuvěřitelně realisticky. DV toho zvládne na poli hlasového projevu opravdu mnoho - dokáže měnit hlasy, styl řeči, a dokonce pro ni nejsou problémem ani různé akcenty. Díky strojovému učení a různým záznamům hlasu určitého člověka - třeba známé osobnosti - dovede dotyčnou osobu napodobit zcela autenticky. Člověk tak vůbec nepozná, že mluví umělá inteligence.

MŮŽE JÍT O NEBEZPEČNOU "HRAČKU"

Ačkoli by se mohlo zdát, že nová technologie otevře firmám možnosti poskytování nových služeb a produktů, je zde i druhá, odvrácená strana. V případě naklonovaného hlasu je problém rozeznat, co je skutečné, a co ne. S tím hrozí nebezpečí šíření umělých pravd a možnost manipulace. Podle mnoha provedených výzkumů nemá lidský mozek prakticky žádnou šanci odlišit skutečný hlas od umělého. Pro mozek je to mnohonásobně náročnější než rozpoznat např. falešný obrázek od pravého. Vědci zatím netuší, podle čeho by lidský mozek mohl identifikovat falešný hlas. Je důležité šířit povědomí o této nebezpečné technologii kvůli ochraně lidí před dezinformací. Musíme se naučit kriticky posoudit danou situaci, vyhodnotit zdroj informací a ověřit jeho důvěryhodnost, což dnes mnoho lidí nesvede ani v případě médií, natož co se týče AI a falešného hlasu.

Za několik desítek let budeme číst myšlenky

Chtěli byste umět číst lidské myšlenky? V budoucnu by to mohlo být skutečně možné.

Vědecký tým, složený z těch nejlepších neurovědců pod vedením Nimy Mesgaraniho z Kolumbijské univerzity, se posledních několik měsíců zabýval možností, jak "přečíst mozek". Vše však prozatím zůstává pouze v experimentální rovině.

MUSÍ NEJDŘÍVE ROZKÓDOVAT JEDNOTLIVÁ SLOVA

Odborníci vytvořili speciální algoritmus pro strojové učení, jenž dokáže z mozkové aktivity dekódovat jednotlivá slova. V případě, že program věděl, co člověk slyší, a zároveň viděl mozkovou aktivitu v momentu, kdy zpracovával sluchový vjem, pak byl algoritmus schopen rozklíčovat elektrické impulzy v hlavě člověka do jednotlivých slov. Nakonec program přeložil, co mozek slyšel, aniž by k tomu potřeboval audio.

HLOUBĚJI DO NITRA

Další studie Gopaly Anumanchipalliho z UCSF však šla ještě hlouběji, naučila algoritmus "číst mysl" bez zvukové berličky. Čtení mysli probíhá na základě signálů vyslaných mozkem do hlasových orgánů. I tuto činnost bylo nejprve potřeba algoritmus naučit. Program pozoroval mozkovou činnost v okamžiku, kdy skupina účastníků předčítala vybraná slova. Zaznamenával se tak pohyb jejich hlasových orgánů - jazyka, hlasivek a dalších částí. Výsledek druhé studie je oproti tomu prvnímu využitelnější v klinické praxi. První práce řešila pouze recepci přijímaného zvuku, druhá se zaměřovala na samotnou reprodukci. Tlumočení mozkové aktivity a další vazba vět nejsou ještě připraveny ke klinickému použití.

SLOŽITÉ MOZKOVÉ SIGNÁLY

Jako komplikaci uvádějí vědci současnou povahu čtení mozkových signálů. Obě zmíněné studie využívaly k projektům pouze pacienty s epilepsií, jimž byly v rámci jejich léčby do mozku implantovány mikroelektrody. Ačkoli je tato metoda sice vcelku přesná, jde však také o riskantní a komplikovaný zásah do těla - nelze od něj tedy očekávat masovou aplikaci. Reálně tedy budeme muset spíše počkat, zda se objeví nové metody čtení mozkové aktivity, které by byly stejně přesné, ale zároveň i neinvazivní.


20. 10. 2019; rozhlas.cz

Kosmologie a první exoplaneta. Nobelova cena za fyziku a návrat k čínské cestě Odorika z Pordenone

V úvodním přehledu zajímavostí představíme tajemného plaza varanovce bornejského z pražské zoologické zahrady, povíme si o objevu pravěké hrnčířské dílny v Modřišicích u Turnova a také o nálezu vzácné gladiátorské fresky v ruinách antických Pompejí; navštívíme oblast Campo del Cielo v Argentině, proslulou nálezy železných meteoritů, a také se dozvíte, kolem které planety Sluneční soustavy obíhá nejvíc měsíců.

Jim Peebles, Michel Mayor a Didier Queloz

Výbor pro udělování Nobelovy ceny při Královské švédské akademii věd nedávno oznámil jména letošních laureátů tohoto prestižního ocenění. Nobelovu cenu za fyziku dostanou - jak je poslední dobou zvykem - hned tři vědci naráz. Polovinu ceny získá kanadsko-americký fyzik Jim Peebles za teoretické objevy ve fyzikální kosmologii, o druhou půlku se podělí dva Švýcaři - astrofyzik Michel Mayor a astronom Didier Queloz, za objev první exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu.

Je to trochu překvapivá kombinace, protože výzkumy, za něž bude letošní fyzikální Nobelovka udělena, nemají kromě skutečnosti, že v nich jde o poznávání vesmíru, vlastně nic společného. My si výzkumy všech tří oceněných vědců představíme podrobněji a navíc vám dáme tip na novou knížku, která se k jednomu ze zmíněných témat bezprostředně váže. O letošní Nobelově ceně za fyziku si povídáme s astrofyzikem Petrem Kulhánkem, odborným pracovníkem Hvězdárny a planetária hlavního města a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Cesty bratra Oldřicha - 2. část

Giovanni del Carpini, Vilém Rubruk, Giovanni de Montecorvino nebo Marco Polo. To jsou jména některých Evropanů, kteří v druhé půli 13. a počátkem 14. století navštívili Asii. Zůstaly po nich cenné záznamy, zprávy, někdy i obsáhlejší spisy. Nejznámějším z nich je dnes nepochybně „Milion“ - cestopis Marka Pola, benátského kupce, který pobýval 17 let v Číně a byl dokonce přijat do služeb chána Chubilaje. Ve středověku Polův cestopis tak populární nebyl. Svědčí o tom počet jeho dochovaných rukopisných exemplářů a také datum jeho prvního převedení do tištěné podoby.

Dříve než Polův „Milion“ byl vytištěn cestopis františkánského mnicha Odorika z Pordenone, už před vynálezem knihtisku často opisovaný a tedy i čtený. Později se na něj tak trochu zapomnělo. Odorico navštívil země jihovýchodní Asie a také Čínu na počátku 14. století, nedlouho po Marku Polovi - právě v době, kdy v Chánbaliku, nynějším Pekingu, působil jako arcibiskup jiný františkán, Giovanni de Montecorvino. O trochu záhadné osobě Odorika z Pordenone, zvaného u nás Oldřich z Furlánska se ještě jednou vracíme. A to nejen proto, že Odorico byl možná českého původu (jeho otec byl prý vojákem Přemysla Otakara II.) - Odorikův cestopis nás zajímá i pro svůj poutavý obsah. Hovoří o něm sinolog Vladimír Liščák z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky, autor nedávno vydané knihy „Bratr Odorik a jeho zpráva o východních krajích světa“.


20. 10. 2019; respekt.cz

Velký experiment 5G: Rychlá data, která hrozí předpověď počasí a zdraví?

Nová síť se nejvíc uplatní v průmyslu a službách, z nichž mnohé si nedokážeme představit

Zdeněk Bečvář stojí před budovou elektrotechnické fakulty v pražských Dejvicích a v rukou svírá rozměrné zařízení se šesti vrtulemi. Dron. Aktuálně nelétá a pracuje se na jeho zdokonalení, ale již na jaře se bude pokusně vznášet nad hlavami pohybujících se studentů a starat se o mobilní připojení jejich telefonů.

O revoluci spočívající v příchodu mobilních sítí páté generace, které pravděpodobně změní průmysl, dopravu a povedou ke vzniku chytrých měst, píšeme v aktuálním Respektu 43/2019. Bečvář a jeho kolegové se už ale snaží hledět ještě dál. „Náš výzkum směřuje k budoucím mobilním sítím šesté generace, i když se zatím přesně neví, jak budou vypadat a co by měly umět,“ říká Bečvář, jenž na zmíněné fakultě působí na Katedře telekomunikační techniky.

Součástí tohoto úsilí jsou i drony. Hodily by se všude tam, kde se přechodně shromažďuje hodně lidí. Každý, kdo byl na nějaké demonstraci či koncertě, ví, že mobily tam téměř nefungují, nedokážou se probojovat do přetížené sítě. Rovněž sportovní stadion je zpravidla po většinu času prázdný, pak se na něm ale na pár hodin sejdou tisíce či desítky tisíc lidí, kteří chtějí komunikovat na sociálních sítích. „Nedávno jsem byl na hokeji a fascinovalo mě, jak málo lidí opravdu sleduje hru. Většina diváků měla před sebou mobil, fotila, natáčela a sdílela to s kamarády. Oni nešli na hokej. Oni se šli pochlubit, že jsou na hokeji,“ vypráví Bečvář.

Budovat na stadionu stálou síť tzv. základnových stanic pro mobily se nevyplatí, naopak „létající připojení“ by řešením být mohlo. Stejně tak by drony dokázaly zajistit spojení během přírodních katastrof, mohly by pomoci řídit dopravu na zacpaných dálnicích a podobně.

Tým kolem Zdeňka Bečváře zkoumá i další uličky, jimiž se může nepolevující mobilní revoluce vydat. Například takzvaný edge computing, počítání „na hraně“, v tomto případě na hraně mobilní sítě. „Pokud si koupíte nejnovější telefon za dvacet a více tisíc, spustíte na něm obvykle všechny hry. Celkem brzy ale můžete zjistit, že polovina her už hrát nejde, procesor už je nezvládá.“ Řešením je přenést část výpočtů mimo mobil, na výkonný server, který lze umístit na základnovou stanici, k níž se telefon připojuje, či do její blízkosti. Nebo třeba na dron. Telefon pak funguje jako nový, navíc se tím šetří baterie; podmínkou je ale právě rychlé připojení, které umožní výpočty takto „outsourcovat“.

Hodilo by se to i v takzvané rozšířené realitě. Představte si, že jdete po cizím městě a namíříte mobil nebo tablet na historickou budovu před sebou, načež se vám na displeji objeví informace o tom, kdo ji postavil, co je v ní k vidění a kdy je otevřeno. Tato futuristická aplikace, jejíž možnosti se na ČVUT rovněž testovaly, zatím zůstává v rovině slibů, nová generace mobilních sítí a přenesení výpočtů na blízký server by to ovšem mohly změnit. „Když jsme vyhledávali v centru Prahy oblasti zájmu v okruhu 500 metrů, dosáhli jsme díky edge computingu úsporu energie na výpočty až 90 procent,“ vzpomíná Bečvář.

Oslepené družice

K připravovaným sítím páté generace tzv. 5G bude možné připojit mnohem více zařízení než dnes, až milion na kilometr čtvereční - nejen telefony, ale i různá čidla a přístroje. Nová síť se tak nejvíc uplatní v průmyslu a různých službách, z nichž mnohé si dnes ani nedokážeme představit. Vydělají na ní ale i běžní uživatelé: až se 5G opravdu rozšíří, což může trvat déle než dekádu, na mnoha místech výrazně stoupne rychlost přenosu dat.

Hráči elektronických her pak ocení i nižší zpoždění, dobu, za kterou informace, kterou vyšlou, dorazí přes mobilní síť do cíle a případně zpět. Když ve hře třeba stisknete spoušť, potřebujete zasáhnout nepřítele okamžitě, jinak se může stát, že zemřete sami, protože vaši soupeři mají kvalitnější připojení. U současných sítí je zpoždění v řádu desítek milisekund, zatímco u páté generace to pro běžné uživatele budou jen milisekundy.

Sítě 5G budou zároveň využívat i rádiové vlny s podstatně vyššími frekvencemi než stávající sítě čtvrté generace, s čímž se pojí možná rizika. Část obav se týká předpovědi počasí. Jak nedávno upozornil časopis Nature, radiová komunikace na vyšších frekvencích může rušit přirozené signály, které meteorologům umožňují studovat z vesmíru vzdušnou vlhkost, teplotu, oblačnost nebo mořský led.

Spory mezi operátory rádiového provozu a geofyziky či astronomy probíhají už desetiletí, ale tentokrát je situace zřejmě vážnější. „Je to poprvé, co vidíme hrozbu korunním skvostům našich frekvencí,“ řekl Nature britský meteorolog Stephen English. Myslel tím třeba frekvenci 23,8 GHz, na níž vysílají slabý rádiový signál molekuly vodní páry. Ten pak zachytávají družice na oběžné dráze Země a údaje o vzdušné vlhkosti posílají do meteorologických center.

Například v USA již byly mobilním operátorům prodány frekvence velmi blízké právě tomuto „vodnímu“ kmitočtu, další aukce se připravují. Stále je ale ještě čas problém vyřešit. Koncem října se totiž v Egyptě sejdou zástupci telekomunikačních úřadů a institucí z celého světa, aby jednali právě o vhodných frekvencích a přípustné míře interference se signály, které studují vědci.

Mikrovlny kolem nás

Další varování se týkají lidského zdraví. Ohrozí nás vyšší frekvence v 5G sítích? Mluvíme tu o oblasti mikrovln, tedy podobné vlnové délce, jakou používá mikrovlnná trouba (i když v té je záření pochopitelně mnohem silnější). Zároveň budou sítě využívat podstatně hustší síť základnových stanic, ve městě s rozestupem pouhých 200 metrů nebo i méně. Malá „vysílací krabice“ může tedy být takřka na každém sloupu veřejného osvětlení. Někteří vědci proto v minulosti žádali moratorium na zavádění sítí páté generace, dokud se jejich vliv na lidský organismus podrobněji neprověří.

Podle jiných hlasů se ale není čeho bát. „Ani jediný expert, s nímž náš list mluvil, nevěří, že existuje nějaký hodnověrný důkaz o škodlivosti 5G nebo jiné části veřejného vysílacího spektra,“ napsal v létě deník Guardian.

Podobně mluví i Lukáš Jelínek, odborník na elektromagnetické pole rovněž z Fakulty elektrotechnické ČVUT. „Věda už se touto otázkou zabývá déle než 70 let. A máme expoziční limity, které se musejí dodržovat. Základnová stanice ani mobil je nebudou smět překročit.“ Podle Jelínka dokonce můžeme být díky 5G revoluci vystaveni rádiovým vlnám méně, protože základnové stanice v hustší síti budou mít nižší výkon.

Zavádění mobilních sítí páté generace bude každopádně velký experiment. O tom, jak může nová technologie ovlivnit náš život, ale jaká rizika zároveň přinese z pohledu kybernetické bezpečnosti, čtěte v Respektu 43/2019 pod titulkem Povodeň v éteru.


19. 10. 2019; ctidoma.cz

První internetové připojení v Česku. Vše umožnil počítač, co vážil tuny

Dnes je to samozřejmá součást našich životů. Připojení k internetu se stala naší prodlouženou rukou snad v každé činnosti, kterou provádíme. Není tomu však dlouho, co internet v České republice vůbec neexistoval. První připojení na našem území byl spíš happening několika vědeckých expertů…

Když se 13. února roku 1992 v posluchárně ČVUT v pražských Dejvicích sešel tým vědců z elektrotechnické fakulty, načala tím nová kapitola vývoje lidstva i na našem území. Tehdy ještě Československo bylo teprve 39. zemí, která se připojila k internetu. V té době však nikdo netušil, jak obrovský význam bude mít pro budoucí společnost internetové propojení sítí.

Telefonní linka

Každý, kdo zažil dobu, kdy byl internet v plenkách a primárně se k němu dalo připojit skrze telefonní připojení, nezapomene na specifické zvuky ze sluchátka, které připojení doprovázelo. První internetové připojení se také odehrávalo skrze pevný telefonní okruh. Ten vedl z ČVUT, které sídlí v Dejvicích, až do Univerzity Jana Keplera v rakouském Linci.

Od roku 1992 však technologie ušly obrovský kus cesty. Dnes máme chytré mobilní telefony, které zprostředkovávají připojení k internetu a přitom je nosíme bez problému v kapse našich kalhot.

První připojení v roce 1992 však zajistil mnohatunový počítač značky IBM, který se mohl pyšnit rychlostí 9,6 kilobitu za sekundu. Moudří vědí a asi se smějí.

Taková rychlost připojení je totiž tisíckrát menší než v současné době a pokud bychom to měli porovnávat s přístroji ve vědeckých kruzích, dostaneme se až na rozdíl milionů…

Mail za tisíc korun

Jedním z iniciátorů celé akce byl šéf sdružení Cesnet Jan Grundorád. Ten zmínil, že podle tehdejších propočtů by jeden e-mail vyšel na tisíc korun. V době, kdy byl internet v plenkách, se tak myšlenky na jeho využití vedly spíš vědeckým směrem.

Málokdo vizionářsky viděl budoucnost, která před internetem stojí. Za 27 let se však situace proměnila natolik, že naše životy jsou často zcela odkázány k internetové síti.

Když se před 27 lety na ČVUT pořádalo první oficiální připojení k internetu, šlo spíše o formální představení tohoto zajímavého úkazu. První pokusy se v Československu datují na podzim roku 1991.

Internetovou páteřní síť tehdy provozovala grantová agentura National Science Foundation a ta neumožňovala jiné připojení než to, které bylo využíváno pro akademické účely. Tehdy se ještě komerční připojení formovalo pouze v hlavách nápaditých inovátorů.

Masivní nárůst

Přístup soukromých subjektů k internetu přišel v roce 1996. Největší nárůst připojení proběhl z roku 2008, kdy internet využívalo 32 % domácností, a na jaře 2009, kdy mělo 90 % domácností možnost se připojit k internetové síti.

Podle Českého statistického úřadu dnes internetová ekonomika dosahuje objemu až 188 miliard korun a díky tomu tvoří více jak 4 % HDP České republiky. 13. únor 1992 je tak symbolickým milníkem, který připomíná den, kdy se zrodilo internetové připojení na našem území.


16. 10. 2019; studenta.cz

#rozhovor: Jestli jsou na menstruační bodýčko ready ajťáci, s holkama nebude problém

Čtyřiadvacetiletá studentka průmyslového designu Fakulty architektury ČVUT Kateřina Rydlová vymyslela projekt s názvem Moody. Pracuje v něm na třech druzích bodýček, které mají ženám ulehčit při bolestivé menstruaci, zánětu močových cest nebo i ovulační bolesti. Její projekt spojuje technologie a textílii, díky čemuž umí oblečení posílat do rozbolavělých míst příjemné teplo.

Rozhovorů s tebou vyšlo už několik. V komentech se často objevuje, že nějaké bodýčko přece nikdo nepotřebuje, když se dá žvýkat majoránka nebo si přiložit na břicho kočku… Proč je tvůj vynález lepším řešením?

Ty komentáře mě pobavily! Ve spoustě věcí navíc měly pradu! Možná to v některých rozhovorech vyznělo, že představuji jediné řešení bolesti při menstruaci, ale tak to není, je to jen jedna z alternativ. Jestli někomu pomáhá majoránka, kočka na břiše, hormonální jóga nebo panák, tak je to super. Mně šlo spíš o to, že menstruační bolest je rozsáhlejší téma a tohle je jedna z možností, jak si menstruaci zpříjemnit.

Ibalgin je přece jen taky řešení…

To rozhodně. Jen mi vadí, že se stal všeobecně uznávaným symbolem menstruace. V rámci projektu Moody, nechci to nazývat produkt - není to jen produkt, jsem dělala průzkum. A v dotaznících jsem se dost často setkávala s tím, že holky ve věku 15, 16 let braly čtyři nebo pět Ibalginů denně a vůbec jim to nepřipadalo divné. A vidím to i všude kolem sebe. Ta sžitost růžové pilulky s menstruací mi začala vadit…

A myslíš teda, že jsou české ženy na takový vynález připraveny?

Myslím, že ano. A nejenom ony! Na projektu spolupracuji jenom s chlapy. Jediní, s kým konzultuji elektroniku, jsou muži. A když jsem s nápadem přišla na elektrofakultu, nemyslela jsem si, že budou připravení. Bylo to ale něco jako: super, pojďme dělat něco trochu jiného! A jestli jsou na menstruační bodýčko připravení ajťáci, pak by s ženami neměl být problém už vůbec.

Na druhou stranu, pořád jde o docela intimní téma. Jak se ti s nimi komunikovalo? Bylo to vždycky úplně v pohodě?

Na začátku to trochu těžší bylo, postupem času už to ale nebylo primárně o menstruaci, ale elektrických obvodech, zkrátka technologii aplikované na nějaký kus oblečení. Pro ně to byl hlavně zajímavý experiment. Ale musím přiznat, že občas jsem měla trochu problém zodpovědět některé otázky. Ptali se mě například na to, proč má to bodýčko dole zapínání a není vcelku. A to je z nějakých hygienických důvodů, že… Ale nic zas tak hrozného to nebylo.

Došlo to třeba tak daleko, že jste si z toho dělali i srandu?

To víš, že došlo! Jelikož jsem snad jediná holka na fakultě, kromě uklízeček a sekretářek, vtípků na toto téma jsem vyslechla samozřejmě plno. Ale brala jsem to tak, že si tak ti chlapi ulevují. Například mi ve škole přejmenovali projekt na "projekt kalhotky" a marně jsem vysvětlovala, že o kalhotky fakt nejde… Taky když jsem dostala první budget, musela jsem jít nakupovat spodní prádlo. Nejsem z textilky, takže jsem musela zkoumat švy a střihy. A první odevzdané účtenky nám byly vráceny s tím, ať si děkan nakupuje prádlo pro ženu za vlastní peníze. Na začátku to prostě místy nebylo tak jednoduché. Teď je projekt Moody součástí ČVUT.

Vzhledem k tomu, že ČVUT je opravdu plné převážně kluků, jak se k tomu stavěli samotní kantoři?

Po prvním zadání ateliéru na téma závislosti jsem odevzdala jenom portfolio, ve kterém byly mé výzkumy toho, proč bolest při menstruaci vůbec vzniká, kolik žen jí trpí, proč pomáhá teplo a podobně. Ostatní ale prezentovali už konkrétní produkty. Já si stála za tím, že za dva měsíce nemůžu přece odevzdat konkrétní produkt. Tehdy jsem viděla, že se se mnou nikdo moc nechce bavit. Vedoucí mého ateliéru mi fandili, u ostatních ateliérů to ale bylo něco jiného…

To je docela smutné, obzvlášť vzhledem k tomu, že v propojování technologií s oblečením je budoucnost… Nemyslíš, že je v tomhle ohledu naše školství poměrně zkostnatělé?

Spojila jsem se s jednou designérkou z Estonska a můžu říct, že tam jsou v používání chytrých textílií mnohem dál, než my tady. U nás když řeknu, že používám vodivé nitě, tak slyším: "Jo? A co to je?" Neumí si to ani představit a já taky na začátku neuměla. Zároveň věřím, že na výtvarných a vyloženě designérských školách už je to téma, o kterém se alespoň učí, například v tom smyslu jak implementovat stříbro do textilu, protože to funguje jako antibakteriální látka. Navíc má ale tu přidanou hodnotu, že funguje jako snímač nebo vede teplo. Proto mě do budoucna zajímá i další využití.

Vodivé nitě, jak to tak sleduji, vypadají docela dost křehce. Jak se s takovým materiálem pracuje?

Hlavní problém u výšivek, které se dělají doma a ne strojově přes počítač, je v tom, že tam nesmí vzniknout žádný uzlík. Způsobuje totiž lokální přehřátí o až 8 stupňů. A jelikož je moje máma švadlena a pracuje ne na úplně hobby strojích, ale ani ne na průmyslových, je to poměrně těžké. Jenže teď potřebuji především zkoušet a posouvat se dál. Nemám čas posílat nějaké firmě křivky a pak 14 dní čekat na vzorek. Takže tu po večerech sedím a šiju dráhy… Děláme to doslova na koleni.

Máš tři verze bodýček. Jedna z nich by měla být zákaznici na míru. Jak by to pak fungovalo? Budeš po večerech ručně vyšívat krajku ve tvaru vaječníků?

Této metodě se říká paličkovaná krajka. V určitou část projektu jsem měla totiž pocit, že jsem přestala dělat kreativní věci a už jenom vyšívám a šéfuju lidem. Chtěla jsem se vrátit k výtvarnu. Vydala jsem se do muzea a tam viděla krajky dělané jak starými stroji, tak právě touto paličkovanou metodou. A napadlo mě spojit novou technologii s něčím vyloženě historickým. Nepotřebujeme žádný počítač, žádné křivky, prostě si sednu a šiju krajky. Jenže zatím je to velmi těžko uchopitelné, protože nejde změřit délka nitě a teplo se pak špatně reguluje. Kolegové proto odsunuli tuto metodu stranou. Ale já se jí rozhodně nevzdám!

A jak bys mi vzala míry?

Potřebovala bych od tebe výšku. A vaječníky máme všechny přibližně stejně vysoko.

Účinkuje to třeba na objemnější lidi méně?

Možná by museli nastavit vyšší teplotu.

Takže by de facto měli větší spotřebu energie?

To zatím nemůžu říct, to musím teprve otestovat. Holka s váhou 45 kilo se prohřeje rychleji. A testovali jsme zatím jen na holkách s podobnou postavou, jako mám já. Nicméně pracuji ve společnosti, kde se zabýváme elektrostimulací a do obézních lidí musíme pouštět více voltů, aby jsme se dostali přes tu tukovou část. Ale myslím, že tlustší lidé zase udrží teplo déle. Cílem je do budoucna samozřejmě testovat na všech postavách a ve všech věkových kategoriích.

Připletu sem repliku z Pelíšků: A jak to pereš?

Peru to běžně. Ale s každým cyklem praní se vodivost stříbra snižuje. Jsem tak ve fázi, kdy si musím rozmyslet, jestli na oděv dám povrchovou úpravu, která zmírní opotřebení a Moody bude mít čtyři roky stejnou výdrž, anebo ho budu prodávat jako spotřební zboží, něco mezi spodním prádlem a svrchním oděvem, a majitelce dáme vědět, že se blíží konec plné funkčnosti a vodivost už nebude taková.

Musela jsi už s projektem projít nějakou certifikací? Dá se to regulérně považovat za zdravotní pomůcku?

Klinickým testováním jsme zatím neprošli - není to zrovna levná záležitost. Ale rozhodně bych do budoucna chtěla. Já sama z toho mám totiž respekt. Je to pořád dost nová technologie a vyhříváme až k 50 stupňům, což není zrovna málo. Nechci nějaké rozsáhlé roční testování, ale chci, aby ženy věděly, že se rozhodně nemusí bát.

Při spolupráci výhradně s opačným pohlavím si určitě i zjistila, která vlastnost nebo chování při menstruaci chlapy na ženských nejvíce štve. Prozradíš nám to?

Za všechno mluví pojmenování projektu Moody (v překladu náladový, pozn. redakce). Podle mě je to totiž to, že jsme schopné se z vteřiny na vteřinu změnit z citlivé romantické duše v čarodějnici a to je pro chlapa jedna rána za druhou! Musím k tomu ale i říct, že se mi ozývá spoustu mužů, kteří chtějí bodýčko pořídit přítelkyni. Píšou například: "Moje přítelkyně má teďka bolestivou menstruaci a chtěl bych jí udělat radost." A to si myslím, že je hrozně hezké! A zároveň je z toho cítit, že menstruace už není žádné tabu, ale prožívají to oba partneři, což podle mě dost prohlubuje vztah.


16. 10. 2019; technickytydenik.cz

Tým studentů ČVUT získal bronz v soutěži autonomních formulí v New Yorku

Tým studentů z ČVUT v Praze pod vedením prof. Zdeňka Hanzálka z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky vybojoval v soutěži autonomních formulí F1/10 na americké Columbia University v New Yorku skvělé 3. místo. Soutěž se konala 14. října 2019. Do závodů se kvalifikovalo 11 týmů z celého světa.

Jedná se již o 5. závod soutěže F1/10 Autonomous Racing Competition, v loňském roce se tým oddělení Průmyslové informatiky z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT umístil na 1. místě v soutěži v portugalském Portu a na 3. místě v italském Turíně. Na soutěži na Kolumbijské univerzitě tým reprezentoval David Zahrádka a Jan Vojnar, studenti Kybernetiky a robotiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Řízení samořiditelných formulí v desetinové velikosti je postavené na algoritmech a jejich správné naprogramování je pro vítězství v soutěži mnohem důležitější než konstrukce auta, která je předschválená pro všechny týmy.

Znalosti získané při vývoji autonomních formulí se dále využívají i při výzkumných projektech pro autonomní řízení realizované týmem Průmyslové informatiky CIIRC ČVUT ve spolupráci s automobilkami.


15. 10. 2019; ceskavedadosveta.cz

ČVUT přivezlo bronz ze soutěže autonomních formulí v New Yorku

Tým studentů z ČVUT v Praze pod vedením prof. Zdeňka Hanzálka z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky vybojoval v soutěži autonomních formulí F1/10 na americké Columbia University v New Yorku skvělé 3. místo. Soutěž se konala 14. října 2019. Do závodů se kvalifikovalo 11 týmů z celého světa.

Jedná se již o 5. závod soutěže F1/10 Autonomous Racing Competition, v loňském roce se tým oddělení Průmyslové informatiky z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT umístil na 1. místě v soutěži v portugalském Portu a na 3. místě v italském Turíně. Na soutěži na Kolumbijské univerzitě tým reprezentoval David Zahrádka a Jan Vojnar, studenti Kybernetiky a robotiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Řízení samořiditelných formulí v desetinové velikosti je postavené na algoritmech a jejich správné naprogramování je pro vítězství v soutěži mnohem důležitější než konstrukce auta, která je předschválená pro všechny týmy.

Znalosti získané při vývoji autonomních formulí se dále využívají i při výzkumných projektech pro autonomní řízení realizované týmem Průmyslové informatiky CIIRC ČVUT ve spolupráci s automobilkami.


15. 10. 2019; novinky.cz

Čeští studenti bodovali na mistrovství robotických autíček

Vypadá jako hračka na dálkové ovládání, ale je mnohem složitější. Řeč je o autonomním vozítku, které českým studentům zajistilo bronzovou medaili v závodech autopilotů na Kolumbijské univerzitě v americkém New Yorku.

Je Česko jen montovna pro nadnárodní korporace? Sice tu máme hromadu výrobních závodů, úspěch týmu českých studentů na závodech samořídících aut v New Yorku ale ukazuje, že rčení "zlaté české ručičky” platí i o mozcích.

Tým studentů Kybernetiky a robotiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze získal třetí místo v závodě F1/10 Autonomous Racing Competition, tedy česky Soutěž v autonomním závodění. Programátoři David Zahrádka a Jan Vojnar se účastnili pod vedením profesora Zdeňka Hanzálka.

POUTÁK: [Řidič na americké dálnici usnul za volantem tesly jedoucí na autopilot, nebude potrestán]

Není to první úspěch českého týmu, byť jeho složení není vždy stejné. V loňském roce získal tým z ČVUT první místo v portugalském Portu a třetí v italském Turíně.

"Do soutěže na Columbia University jsme šli s vylepšenou verzí, která si navíc vytváří mapu soutěžní dráhy, a mohli jsme tak optimalizovat průjezd zatáčkami," říká Jaroslav Klapálek, který závodil v Portu a pro poslední soutěž v USA byl členem přípravného týmu.

Jak mohou malé autonomní formule pomoci velkým autům? Princip autonomní jízdy je podobný, jen s rozdílnou velikostí vozidla - i malá autíčka využívají lidar, laserový radar, jako skutečná auta - znalosti z této práce tak mohou sloužit v projektech, na nichž spolupracují vysoké školy a automobilky.

Pro automobilky je běžné, že se studenty technických oborů zaměřených na tento průmysl pracují ještě před dokončením studia, aby je pak zaměstnaly ve vývojářských pozicích.


12. 10. 2019; ceskatelevize.cz

Nobelovy ceny ve vědeckých kategoriích

Jan Černý, Katedra buněčné biologie, Přírodovědecká fakulta UK; Petr Kabáth, astronom, Astronomický ústav AV ČR; Pavel Hrzina, Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů, FEL ČVUT

Jak dýchají buňky a jak umí vyřešit nedostatek kyslíku? --- Jak se vyvíjel vesmír a je v něm Země unikátní? --- Jak skladovat energii v bateriích, které jdou opakovaně nabíjet? Hyde Park Civilizace o letošních Nobelových cenách ve vědeckých kategoriích.


12. 10. 2019; rozhlas.cz

Meteor o čtení z tváře, záhadném hmyzu a červech v arzénu

Co se dá vyčíst z lidské tváře?

Při pohledu do lidské tváře každý z nás získá na první pohled nějaký dojem. Minimálně můžeme říct, jestli je nám daný člověk sympatický nebo ne. Vědci ale potvrzují, že z lidské tváře se dá vyčíst mnohem víc. Alarmující je například prolomení soukromí, protože počítačové programy sestavené na základě neuronových sítí, dokáží z pouhé 1 fotografie určit, zda je dotyčný homosexuálně orientovaný. U žen to dokáží s pravděpodobností 71 %, u mužů 81 %. Co se dá ještě vyčíst z lidské tváře, nad tím se zamýšlí MUDr. František Koukolík.

Přístroj o průměru 6000 km

Právě se staví Square Kilometre Array (SKA), což bude největší astronomický přístroj všech dob. Radioteleskopy budou rozmístěny na ploše o průměru 6000 km. Celková sběrná plocha mnoha set antén bude 1 kilometr čtvereční. Některé antény již stojí. Astronomové očekávají velké objevy. Stavba celé sítě je velmi náročná a stále není dořešena technická stránka. Z vědeckého hlediska bude zajímavé například to, že radioteleskopy by měly být schopny měřit gravitační vlny z počátku vesmíru. V Meteoru o projektu hovořil prof. Petr Kulhánek z ČVUT.

Objev Ameriky pod cizí vlajkou

Kdo by neznal jméno Kryštofa Kolumba. Benátský kupec toužil najít kratší trasu do bohaté Indie. Chtěl plout stále na západ, protože byl přesvědčen jako mnoho učenců té doby, že Země je kulatá. Myslel si, že Indie je blíže a samozřejmě netušil, že cestou narazí na zcela nový obrovský kontinent. Bohužel jeho projekt budil nedůvěru. Nakonec z hledáním financí uspěl u představitelů cizí země. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Záhadný hmyz z Berounska

V osmdesátých letech našel sběratel u obce Tlustice velmi zajímavou zkamenělinu. Živočich měřil asi 14 cm, měl tři páry nohou a vše nasvědčovalo tomu, že jde o druh hmyzu. Jenže nález byl celý černý a nebyly na něm vidět detaily. Pak zapracovala náhoda. Roku 2002 postihly Beroun povodně a sbírky Muzea Českého krasu byly vyplaveny. Naštěstí voda tento vzácný exponát nezničila, ale jen omyla. Najednou byly vidět dříve skryté detaily. Odborníci přišli s hypotézou, že jde o jedinečný případ hmyzu, vývojově přelomovou fázi. Podrobnosti v Meteoru přiblížil Štěpán Rak.

Červi, kteří si libují v arzénu

V Kalifornii existuje jezero s názvem Mono. Má plochu asi 2000 kilometrů čtverečních a je zajímavé tím, že je slané, alkalické jak roztok louhu a je v něm vysoká koncentrace arzénu. Na první pohled musí být jezero bez života. To se skutečně dlouho myslelo, ale v poslední době bylo objeveno několik živočišných druhů, kteří se s těmito drsnými podmínkami vyrovnaly. Teď přibili další - červi. Vědci zjišťovali, jak odolávají podmínkám v jezeru O zajímavém výzkumu informoval prof. Jaroslav Petr.

Jakou barvu má vesmír?

Na první pohled to zní jako bláznivá otázka. Někdo by mohl například říct, že vesmír je černý, protože jde o nesmírně prázdný prostor, ve kterém je jen sem tam svítící objekt. Jenže vesmír je elektromagnetického záření plný. Zdrojem jsou hlavně hvězdy. Astronomové dokonce některé označují jako bílé trpaslíky či červené obry. Dá se tedy říct, jakou barvu mají má vesmír? Otázku si pokládá kniha 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Spoluautor knihy Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně navíc odhalil, jak se dají pořídit krásné barevné snímky vesmíru.


12. 10. 2019; Právo

Veletrh rozdal ceny

Dvoudenní čtenářsko-nakladatelský maraton, letos už 29. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě, začal i vyvrcholil včera. Obrovské fronty návštěvníků budou obklopovat prostory Kulturního domu Ostrov ještě v sobotu, tradiční ceny už se ale dostaly do rukou aktuálních vítězů včera večer.

Podle ředitelky akce Markéty Hejkalové se do Havlíčkova Brodu sjel opět rekordní počet vystavovatelů, přes 170. Řadu z nich opakovaně přivádí veletržní atmosféra s bohatým doprovodným programem, řadou přednášek i setkání se zajímavými hosty či tradičním koncertem, o nějž se letos postaral Ivan Hlas.

Cenu Kraje Vysočina za nejkrásnější knihu Vysočiny si odnesl Josef Kroutvor za titul Archa Petrkov, město Havlíčkův Brod určilo nejkrásnější knihou veletrhu Průvodce neklidným územím II. autorské dvojice Ondřej Horák a Vojtěch Šeda. Cenu Tiskáren Havlíčkův Brod za nejkrásnější dětskou knihu si odnesla Klára Smolíková za titul Pozor, v knihovně je kocour! Čtenáři Krajské knihovny Vysočiny a posluchači Českého rozhlasu Vysočiny ocenili publikaci Pelhřimovsko z nebe autorů Matúše Krajňáka, Kamila Glovni a Martiny Grznárové.

Ocenění Littera Astronomica za rok 2019 patří Peteru Zamarovskému z Českého vysokého učení technického za literární činnost propojující přírodní vědy s filozofií.


12. 10. 2019; instory.cz

Nastupuje nová éra - síť Li-Fi. Internet rozhýbe pomocí světla

Podobnost se všeobecně známým termínem Wi-Fi není samozřejmě náhodná. Nová síť ale má být ještě dokonalejší. Ohromující na Li-fi je především rychlost přenosu dat. Zvládne přenášet desítky gigabajtů za sekundu. Základním stavebním kamenem tohoto přenosu dat prostřednictvím Li-Fi bude zdroj světla.

Na datech, jejich přenosu, sdílení a přijímání jsme všichni v dnešní době více či méně závislí. Podobné je to se světlem. Není tedy divu, že se objevila myšlenka, jak obojí propojit. A pomocí světla data přenášet.

Podařilo se, zatím sice ještě ne masově, ale vše je už jen otázkou času. Přenos dat totiž prokazatelně funguje za pomocí LED světel. Pokud bychom to popsali přesněji, pak lze uvést, že se jedná o vysokorychlostní technologii, oboustranný přenos dat, který je zcela bezdrátový. A ten byl pojmenovaný Li-Fi. Jméno vzniklo ze zkratky anglického výrazu Light Fidelity.

Zdroj světla přinese desítky gigabajtů za sekundu

Jak už bylo řečeno, základním stavebním kamenem přenosu dat prostřednictvím Li-Fi je zdroj světla. Musí se jednat o LED světlo, které je složené z diod, které blikají tak rychle, že to lidské oko nezvládne zachytit. Zachytí to však speciální přijímač zkonstruovaný tak, aby zvládl z blikání vytáhnout vysílaná data. Pak už jen stačí je přetavit do starého dobrého systému jedniček a nul, aby k příjemcům proudila data v podobě textů, fotek z dovolené či oblíbeného filmu.

Člověk blikání není schopen vidět, při pozorování vnímá pouze proud světla. Li-Fi by tedy nemělo být kvůli blikání nebezpečné ani pro epileptiky či pro jedince, u kterých blikající světla vyvolávají nevolnost. Dokonce panují názory, že Li-Fi naopak může přispět ke zlepšení zdravotního stavu člověka nebo dokonce k záchraně lidských životů. Jak? Tím, že se bude moci využívat bez problému tam, kde je zatím známá Wi-Fi rušena různými zařízeními.

Uplatnění i na tajných místech

Li-Fi je již nyní zajímavé i z bezpečnostního a strategického hlediska. Jelikož světlo nedokáže procházet pevnými stěnami, očekává se, že tato technologie poměrně snadno najde své místo například ve vládních a jiných institucích, podléhajících bezpečnostním prověrkám a různým stupňům utajení.

Je to jednoduché: zatímco totiž při použití Wi-Fi existuje riziko, že se někdo nezvaný nabourá do sítě a získá tak citlivá data, v případě, že strategické jednání probíhá v uzavřené místnosti, kde přenos dat zajišťuje Li-Fi pomocí LED osvětlení, není možné, aby se k přenášeným informacím dostal kdokoli mimo danou místnost. Čtěte také: Digitální dvojče: Jeho adopce firmám může přinést benefity.

Velkou budoucnost někteří IT specialisté předpovídají síti Li-Fi rovněž v oblasti dopravy. Pokud veškeré LED osvětlení může být zdrojem přenosu, venkovní LED osvětlení bude tak moci šířit informace o dopravní situaci jednotlivým automobilům, které by v sobě měly zabudované speciální přijímače. I proto se dalšímu vývoji již usilovně věnují automobilky Honda a Toyota.

Vše má ještě další pozitivní rozměr. Poněvadž v některých velkých městech tvoří LED světla většinu veřejného osvětlení a také řada domácností je již stoprocentně LED, odpadá tím nutnost složitě budovat znovu na celé planetě nové sítě k využití Li-Fi.

Revoluce v přenosu dat?

V současné době již není tajemstvím, že je stávající síť Wi-Fi často přetížená. Li-Fi je tedy novou nadějí, má navíc i mnohonásobně větší spektrum než Wi-F. K tomu je ekonomičtější.

Na druhou stranu je však nutné přiznat to, že Li-Fi zajišťuje stoprocentně efektivní přenos pouze v řádu desítek metrů. Delší vzdálenosti jsou problém, i když se na jeho odstranění pracuje. Stejně tak zbývá dořešit také třeba to, co se stane, když se zhasne nebo něco do světelného proudění vstoupí.

Do doby, než se podaří nalézt na tyto otázky odpovědi a případná řešení, je jisté, že Li-Fi má alespoň potenciál zatím stávající sítě doplnit. O úplné náhradě se bohužel mluvit ještě nedá. Psali jsme také: Dvanáct technologií, které do šestnácti let zásadně ovlivní svět.

I u nás na vývoji Li-Fi pracují experti

Asi nejznámější společností uváděnou v souvislosti s Li-Fi je nyní firma Signify, která se zaměřuje na zkušební provoz této technologie. Provádí ho v open space kancelářích, zasedacích místnostech nebo též ve vstupních halách. Zatím firma instalovala Li-Fi ve zhruba třiceti budovách po celém světě.

V Česku se přesto s Li-Fi počítá už v blízké budoucnosti - zejména v souvislosti s předpokládaným nástupem internetu věcí. To je internet, který má za cíl propojit dohromady lidi, procesy, data a věci. Vývojem a problematikou této nové sítě se u nás zabývá již několik českých výzkumníků z ČVUT z katedry elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické, kteří v rámci evropského projektu Vision spolupracují s řadou firem jako jsou Osram či Ford. Psali jsme také: Průlomový vývoj: Již brzy se naše mozky připojí k počítačům a vytvoří tak internet myšlenek.


11. 10. 2019; rozhlas.cz

Sociální sítě vám ukazují svět takový, jaký ho chcete vidět, a ne takový, jaký doopravdy je, říká kybernetik Pěchouček

Kybernetik a úspěšný podnikatel Michal Pěchouček působil na řadě světových univerzit a byl v týmu lídra v oblasti IT a sítí, společnosti Cisco. Po návratu do Česka začal učit na pražském ČVUT a přijal nabídku pozice technického ředitele ve společnosti Avast.

„Nejtěžší pro mě vždycky bylo nastavit na ČVUT kulturu a fundamentální hodnoty. Prosazuji tři věci, které jsou pro mě zásadní: excelenci - cokoli dělám, musí být špičkové. Nemám rád průměrnou vědu, nemám rád průměrnou výuku a ani inovaci. Dále je to diverzita myšlení. Mezinárodnost znamená porovnávat se, a to ne v české kotlině, ale ve světovém měřítku. A třetí zásadní věcí je pro mě vazba s průmyslem na aplikace - impakt,“ vysvětluje muž, který je špičkou ve svém oboru.

V Česku se neodpouští úspěch a neodpouští se neúspěch. Vše směřuje k průměru a myslím, že nám to škodí.Michal Pěchouček

Pro Pěchoučka je klíčové, aby vědecká činnost na univerzitě měla význam měřitelný jednak citovaností vědeckých prací jinými vědci, ale zároveň by měl výsledky práce někdo skutečně aplikovat, aby měla reálný význam pro společnost.

Ztrácíme názorovou otevřenost

V této souvislosti mluví o výzkumu umělé inteligence a o možném nebezpečí s ní spojeným. „Chtěl bych pomoci lidem k tomu, aby poznali, kdy už jim umělá inteligence přerůstá přes hlavu.“

Umělá inteligence námi manipuluje v oblasti internetu, doporučuje, co si máme koupit nebo kam jít do divadla. Sociální sítě vám ukazují svět takový, jaký ho chcete vidět, a ne takový, jaký doopravdy je.“

„V minulosti, když jsme svět vnímali, jsme byli zvyklí diskutovat, dívat se na něj kriticky. Dnes se nám ztrácí schopnost myslet diverzifikovaně, být otevření jiným názorům,“ myslí si.

Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s jejím hostem. Michal Pěchouček mluví i o tom, jak na jeho výsledky reaguje jeho okolí.


10. 10. 2019; forbes.cz

Lukačovič v podcastu otevřel třináctou komnatu a přiznal workoholismus

Ivo Lukačovič o sobě po dlouhé době dal mediálně vědět. Zakladatel Seznamu a startupů Windy a Melown a zároveň muž číslo 16 v našem žebříčku nejbohatších Čechů od roku 2008 v médiích nevystupuje. Jedinou výjimku udělal zkraje roku 2017, kdy jsme s ním ve Forbesu přinesli velký rozhovor.

Nyní pětačtyřicetiletý Lukačovič zavítal mezi tvůrce podcastu CZpodcast a během 80 minut s nimi probral hned několik zajímavých věcí. Tady je výběr devíti témat, o kterých Lukačovič v podcastu mluvil.

O WORKOHOLISMU

Když byl Seznam v plenkách, tak jsem furt prgal (programoval). Jel jsem první workoholickou ligu. Třeba jsem netušil, že je nějaký Svátek práce, takže jsem přišel do práce, prázdné kanceláře a myslel jsem, že nastala rebelie… Tenhle workoholismus nebyl dobrý ani pro mě, ani pro Seznam. Vyhořel jsem, vyčerpal se. Teď jsem vyzrálejší a vím, že odpočatější lidé podají lepší výkon. Proto mám ve Windy naprosto volnou pracovní dobu, a když chci být doma, není problém.

O SVÉM VZDĚLÁNÍ

Nedostudoval jsem ČVUT. Strávil jsem tam sedm let a dostal jsem se do čtvrťáku. Ani jsem nedošel k rozřazení do specializace. A u mě ve Windy teď dělají samí matfyzáci. To jsou úplně jiné šajby než já. Jsou o level výš.

O TŘINÁCTÉ KOMNATĚ

Když jsem odešel z ČVUT a začal se naplno věnovat Seznamu, měl jsem dalších deset dvacet let děsivé úzkostné sny, z nichž jsem se budil celý zpocený. Zdálo se mi, že jsem na přednášce, že jsem neudělal zkoušku nebo jsem neodevzdal index. Prostě něco nedořešeného v mém životě. Kdyby mi na ČVUT udělali nějaký čestný diplom, tak by mi to možná pomohlo uzavřít tuhle psychologickou etapu.

O VELKÉM FAILU

Můj první návrat k programování, ještě před Windy, proběhl někdy v roce 2012 a byl to totální fail. Byl to web Big Day Alert, což byla v podstatě mapa Alp s místy na snowkiting. Když bylo dobré počasí na kitování, tak to místo svítilo zeleně, a když ne, tak červeně. Nelegálně jsem na to scrapoval data z Meteoblue, takže předpověď fungovala, ale o službu nebyl zájem, chodilo tam tak 50 lidí denně.

O DEADLINECH

My ve Windy nemáme žádné termíny. Když píšu kód, třeba čtyřikrát ho přepíšu, než je dokonalý. Když se to povede, vydrží klidně deset patnáct let.

O PRODEJI STARTUPU MELOWN

Švýcarská Leica, která naši firmu na 3D mapování koupila, je konzervativní a nechtěla k tomu moc říkat, natož aby zveřejnila cenu. Z finančního hlediska to byl velký sukces. Novináři hádali nějakou cenu, trefili se, ale spletli měnu. (smích) Po Ytice a Kiwi to byl třetí největší český exit tohoto roku. To je po sedmi letech na trhu a s jediným zákazníkem (Seznam) docela pěkné, ne?

O RODINOBODECH

Kitování na vodě mě zase tak moc nebaví, radši mám sníh. Už se těším na zimu. Teď si doma dělám kladné body, takzvané rodinohodiny, což jsem pochopil, že jich nikdy nemůžete mít dost. Když vám vyrostou děti, tak vám ty rodinobody budou hlídat i ony.

O OBLÍBENÝCH KNIHÁCH

Knihy, které mě intelektuálně nadchnou. Teď jsem přečetl Knihu kódů a šifer od Simona Singha. Dále mám rád knihy od Kazua Ischigura, který dostal Nobelovu cenu za literaturu. To je můj tajný tip. Je to Kundera na druhou. Některé jeho knížky se nečtou úplně lehce, ale i když začíná pomalu a nudně, tak pak utahuje šrouby a nakonec to vyvrcholí tak, že u posledních stránek nespíš dva dny.

O BUDOUCNOSTI LIDSTVA

Naše generace, závislá na fosilních palivech, musí umřít. A ta generace šestnáctiletých dětí, které jsou odpovědné a protestují za klima, ta nás musí nahradit. Oni už udělají takové životní volby, že na fosilních palivech závislí nebudou. Bohatství naší společnosti, nízká nezaměstnanost, to, že se máme dobře, to není dané používáním fosilních paliv. Ta fosilní lobby nás bude přesvědčovat, že při dekarbonizaci přijdeme o práci. To není pravda. Kvalita společnosti je dána její komplexitou. Komplexita společnosti rovná se ekonomický blahobyt.


10. 10. 2019; radio.cz

Cena Littera Astronomica za rok 2019 patří Peteru Zamarovskému

Ocenění Littera Astronomica za rok 2019 získal Peter Zamarovský z Českého vysokého učení technického za literární činnost propojující přírodní vědy s filozofií. Cenu si převezme v pátek na 29. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě, sdělil místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. Zamarovský je pražským rodákem a absolventem Univerzity Karlovy. Přednáší filozofii, externě vyučuje i fyziku a příležitostně také digitální fotografii. "Zkonstruoval několik replik historických astronomických dalekohledů. Věnuje se též popularizaci filozofie, fyziky a astronomie," uvedl Suchan.


10. 10. 2019; astro.cz

Cena Littera Astronomica za rok 2019 Peteru Zamarovskému

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2019 Petera Zamarovského z ČVUT za literární činnost propojující přírodní vědy s filosofií. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 11. října 2019 v 17:00 na 29. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:15 laureát přednese přednášku na téma „Paradoxy kolem temné oblohy“.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 260 z 10. 10. 2019

Laureát převezme cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 29. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a čestného předsedy České astronomické společnosti Dr. Jiřího Grygara. Slavnostním aktem bude provázet místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti nebo nakladatelství, která nebo které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR (dvojnásobný držitel), RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, RNDr. Oldřich Hlad z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. z Masarykovy univerzity v Brně, Mgr. Antonín Vítek, CSc. z Akademie věd ČR, prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z ČVUT, Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, Mgr. Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno, František Martinek z Hvězdárny Valašské Meziříčí, Mgr. Jana Olivová z Akademického bulletinu (Akademie věd), manželé Hadravovi z Akademie věd, Jindřich Suchánek z TV Noe a Lukáš Grygar. Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. (www.kanzelsberger.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).


10. 10. 2019; novinky.cz

Středoškoláci se na ČVUT podruhé utkají v energetické soutěži

Do pátku 11. října se mohou středoškolské týmy hlásit do druhého ročníku Energetické olympiády. Následně 18. října proběhne školní kolo soutěže a ve dnech 14. a 15. listopadu přímo na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze a v blízké Národní technické knihovně kolo finálové. Soutěž se bude týkat oblastí jako elektromobilita, obchodování s elektřinou, energetický management, úspory či budoucnost energetiky - jaderné energie vs. obnovitelné zdroje.

První kolo proběhne centrálně 18. října, a to online. Žáci budou v daný čas řešit po stanovený časový limit sadu otázek přihlášeni na svých nebo školních počítačích. Soutěž lze tedy řešit jak ve škole, tak ze svého počítače z domova.

Do finálového kola postoupí třicítka nejlepších týmů. Soutěžící si nejprve poslechnou přednášky a prezentace z různých oblastí, týkající se energetiky a aktuálních témat, družstva budou poté řešit reálné zadání ze současné problematiky.

V průběhu akce budou k dispozici mentoři, kteří zaštítí jednotlivé oblasti a budou středoškolákům pomáhat v rámci jejich projektů. V závěru dne budou studenti prezentovat výsledky, přičemž komise ocení ty nejlepší.

Nejde o znalostní soutěž

Organizátorka a autorka konceptu soutěže Adéla Holasová z Fakulty elektrotechnické ČVUT k události uvedla, že Energetická olympiáda není znalostní soutěží.

"Vzhledem k tomu, že se energetika v podstatě nikde na základních ani středních školách neučí, je cílem, aby studenti dokázali informace najít, zpracovat a kreativně použít. Neočekává se, že budou mít znalosti z energetiky, budou mít k dispozici internet. Zdrojovou základnou bude mimo jiné Informační portál Energetická gramotnost," doplnila.

Možnost prominutí přijímaček

Finalisté rovněž získají vedle finanční odměny i možnost prominutí přijímacích zkoušek nejen na danou fakultu ČVUT v Praze, ale též na Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně.

POUTÁK: [Energetická olympiáda ČVUT má první vítěze, gymnazisty z Prahy]

Loni při prvním ročníku tohoto studentského klání skončil na prvním místě tým ve složení Jakub Jelínek, David Klement a Josef Polášek z pražského Gymnázia Nad Alejí.


9. 10. 2019; ČT 1

Nobelova cena za chemii

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka

Jsou ve vesmíru, v kapsách miliard lidí i v jejich tělech. Můžou být velké jako kamion nebo mince. Lithium-iontové baterie. Za jejich vývoj získali Nobelovu cenu za chemii 3 vědci. Američan John Goodenough, Brit Stanley Wittingham a Japonec Akira Yoshino. Nobelův výbor ocenil, jak výkonné, lehké a nabijitelné baterie proměnily současnou společnost.

Nikola TENEVOVÁ, redaktorka

Tohle jsou 2 baterie. Vznikem je dělí asi 100 let. Výkon mají stejný, zatímco tu starou, olověnou prakticky ani nezvednu, ta mladší, lithiová se dá jednoduše přenášet. A tím změnila svět. Nejdřív ten se spotřební elektronikou.

Pavel HRZINA, Fakulta elektrotechnická, ČVUT

Tohle všechno jsou ukázky lithiových baterií, od vlastně nejmenší až po největší využití maličký baterky. Dneska se běžně dávají do dětských hraček. Potom samozřejmě mobilní telefony, tablet.

Nikola TENEVOVÁ, redaktorka

A teď mění třeba dopravu, podobné elektrokoloběžky nebo elektrokola jsou v Praze i dalších městech alternativou k městské hromadné dopravě, ale hlavně k automobilům. Ty by přitom v budoucnu mohly zcela nahradit elektromobily poháněné právě lithiovými bateriemi. Díky nim je také možné zachraňovat lidské životy. Přenosné defibrilátory pomáhají lidem se zástavou srdce.

Daniel STACH, redaktor

A to díky tomuto principu. Na jedné straně anoda, tedy minus, na straně druhé pak katoda, tedy plus, když začneme baterii používat, elektrony se přesouvají od minus k plus a cestou pohánějí nějaký přístroj. V tomto případě vrtuli, když se všechny elektrony přesunou, je nutné baterii znovu nabít, a to znamená, že tok elektronů se obrátí. Takovýchto cyklů zvládnou lithium-iontové baterie až 10 000.

Nikola TENEVOVÁ, redaktorka

Lithium a jeho soli se tak staly strategickou surovinou.

redaktorka

Tato solná pláň byla kdysi součástí obrovského prehistorického jezera. Zabírá plochu 12 000 km2 a nachází se tady 10 miliard tun soli.

Nikola TENEVOVÁ, redaktorka

Právě v roztocích pod povrchem solných plání se nachází až 70 % této suroviny na světě. Suroviny, které se také přezdívá ropa budoucnosti. Daniel Stach a Nikola Tenevová, Česká televize.


8. 10. 2019; seznamzpravy.cz

Ráno na Seznamu: Festival Struny podzimu, nebezpečné popáleniny i triko výhradně pro ženy


8. 10. 2019; Haló noviny

Studenti ČVUT vyvíjejí formule s autonomním řízením

Studenti ČVUT začali vyvíjet formule s autonomním řízením. Jízdy bez řidiče by měla být schopná do dvou let jak elektrická formule týmu Fakulty elektrotechnické, tak i závodní vůz se spalovacím motorem týmu Fakulty strojní. Senzory umožňující autonomní jízdu začaly oba týmy testovat v letošním roce, uvedli na konferenci v rámci Dne s formulemi ČVUT 2019.

Podle Tomáše Dusíka z týmu CTU CarTech Fakulty strojní se předpokládá využití autonomního řízení v závodech studentských formulí od roku 2021. V té době je předpoklad, že by některé z disciplín absolvoval dálkově ovládaný závodní vůz bez řidiče. »Zatím jsme na začátku a začínáme testovat

senzory umožňující autonomní jízdu na jednom ze starších vozů. Za ten zhruba rok a půl ale chceme být připraveni,« řekl Dusík.

V rámci Dne s formulemi studenti obou fakult prezentovali výsledky své práce v rámci kampusu ČVUT v pražských Dejvicích. Součástí byly jízdy vozů, prezentace technologií i nábor nových zájemců z řad studentů o členství v týmech.

Oba konstrukční týmy, CTU CarTech a eForce FEE Prague Formula, se účastní soutěže Formula Student, jejíž závody se konají po celém světě. Studenti mezi sebou porovnávají síly nejen v jízdních disciplínách, ale pro celkový úspěch jsou důležité i výsledky v disciplínách prezentačních. Soutěž reflektuje současné trendy průmyslu a studenti mnohdy svými inovacemi zaběhnutá řešení předbíhají.

Tým Fakulty strojní CarTech dosud postavil 11 formulí a v současnosti pracuje na 12. modelu, eForce vytvořil osm závodních vozů. Vedle toho začaly na Fakultě dopravní v rámci týmu CTU Lions vznikat i závodní motocykly jak se spalovacím motorem, tak i elektromotorem.

Tým CTU CarTech si z letošní závodní sezony přivezl dvě pódiová umístění, když na závodech Formula Student Czech dosáhl na 1. místo a v Itálii pak na 3. místo. Tým s elektrickou formulí eForce si přivezl z českých závodů 2. místo.


7. 10. 2019; Euro

Věříme v potenciál mladých lidí

Projekt Energetická gramotnost umožňuje dětem zjistit, jak se elektřina vyrábí, distribuuje i ukládá říká Diana Procházková z ČEPS

Energetika prochází obdobím významných změn a potřebuje stále více špičkových expertů. Projekt Energetická gramotnost přibližuje energetiku už žákům a studentům na základních a středních školách. O projektu, jeho přínosech a inovativních myšlenkách jsme si povídali s Dianou Procházkovou, ředitelkou sekce HR a korporátní služby společnosti ČEPS.

- > Energetická gramotnost je projekt, který dětem základních škol a studentům středních škol přibližuje základy energetiky. Jak projekt vznikl?

Myšlenka projektu Energetické gramotnosti vznikla téměř před šesti lety ve spolupráci s nadšenými studenty elektroenergetiky z ČVUT. Jedna z hlavních organizátorek projektu učila na základní škole a díky tomu měla blízko ke způsobu myšlení dětí z osmých a devátých tříd. Připravila jednoduché a poutavé povídání o vývoji energetiky v historickém kontextu - od středověkých vodních a větrných mlýnů až po soudobý energetický mix a jeho začlenění do elektrizační soustavy. V rámci dlouhodobé spolupráce ČVUT se společností ČEPS pak představila tento nápad i nám a projekt byl na světě.

- > Proč je vůbec potřeba téma energetiky s dětmi a mladými lidmi otevírat?

Každé téma, které otevřete a které vzbudí u dětí a mladých lidí zájem, je důležité, protože jim rozšiřuje obzory a nabízí nové pohledy na odvětví, které v současnosti prochází zásadními technologickými a systémovými změnami. Všichni považujeme elektřinu za samozřejmost, ale znalosti o ní pro většinu lidí končí u elektroměru. Většina dětí si dnes díky moderní technice, která je od dětství obklopuje, myslí, jak zajímavý je svět IT, telekomunikací, ale mohu zodpovědně prohlásit, že nyní se vše zajímavé z těchto světů promítá právě do světa energetiky, a ta bude v nejbližších letech prožívat boom.

- V čem vidíte hlavní přínos projektu Energetické gramotnosti?

Řekněme si upřímně, že náš vzdělávací systém dnes bohužel nepatří k těm nejinovativnějším v Evropě. Žáci se sice ve škole naučí fyzikální základy elektřiny, ale jen velmi málo se toho dozvědí o tom, jak se elektřina vyrábí, jaké jsou výhody a nevýhody jádra nebo obnovitelných zdrojů, jak se elektřina přenáší a distribuuje, jak se ukládá, jak se s ní obchoduje. Jakákoliv aktivita, která tyto informace dokáže zajímavou formou přinést žákům a studentům, je hodná podpory. Každý žák nebo student, který se začne o energetiku více zajímat, je největším přínosem projektu.

- Kolik žáků a studentů se projektu účastní?

Projekt Energetické gramotnosti odstartoval v roce 2014. Za tu dobu lektoři navštívili téměř 300 základních a středních škol, oslovili a představili oblast energetiky zhruba 18 tisícům žáků a studentů. Jen pro srovnání: za první dva roky projektu byl počet oslovených škol 74 a oslovených dětí zhruba šest tisíc. V roce 2019 a 2020 by měl být počet navštívených škol téměř dvojnásobný. Společnost ČEPS stála u zrodu tohoto projektu a jsme rádi, že se nám daří jej ve spolupráci s organizátory rozvíjet a přinášet povědomí o energetice stále více dětem a mladým lidem.

- > Na podzim se chystá další ročník Energetické olympiády. Jak probíhá příprava? Kdo zasedne v porotě?

V letošním roce proběhne již druhý ročník, přípravy jdou právě do finále. Naši odborníci se zapojili do tvorby otázek a sdělení. Svého zástupce bude mít společnost ČEPS jak mezi mentory, kteří budou studentům radit v průběhu druhého kola při přípravě jejich projektů, tak v porotě, která bude výtvory studentů hodnotit.

- V závěrečném kole prezentují soutěžící řešení případové studie. Vzpomenete si na konkrétní projekt z minulého roku, který vás zaujal?

Zaujala mne celá řada projektů, ale co mě upoutalo asi ze všeho nejvíc, byla schopnost středoškoláků připravit a následně prezentovat náročná témata s velkou profesionalitou. Mohu s klidem říci, že úroveň jejich prezentačních dovedností je na vyšší úrovni než u mnohých ostřílených matadorů ze světa byznysu.

- > Na co se letos nejvíc těšíte?

Věřím, že stejně jako v loňském roce i letos studenti potvrdí naši ideu, že když dáte mladým lidem příležitost k diskusi, ktomu, aby představili svůj pohled na věc, dočkáte se neskutečně zajímavých, inspirativních a inovativních myšlenek. Už teď se těším na zajímavé nápady, které z této akce vzniknou. A pevně věřím, že studenti své myšlenky, pohled na energetiku a zapálení přenesou do praxe a česká energetika se tak bude i nadále pyšnit špičkovými experty a odborníky v celoevropském měřítku. -

FOTO: archiv


7. 10. 2019; Vesmír

Průzkumní roboti uspěli v soutěži DARPA

Systémy autonomních spolupracujících robotů změřily své síly na soutěži Subterranean Challenge Tunnel Circuit, kterou v srpnu v Pittsburghu uspořádala agentura amerického ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA). Tým CTU-CRAS vědců a studentů z katedry kybernetiky a z katedry počítačů Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze obsadil v konkurenci jedenácti týmů celkově třetí místo a zvítězil v kategorii projektů, které nebyly financovány z grantů DARPA. Mezi soupeři přitom byly týmy ze špičkových světových pracovišť, např. z MIT, ETH, JPL nebo CSIRO.

Cílem soutěže bylo otestovat roboty schopné prozkoumat podzemní prostory i bez lidské asistence. Simulovalo se hledání horníků zavalených v dole. "Soutěž může způsobit průlom v nasazení robotů při záchranných operacích, kde byly roboty nasazovány zatím spíše sporadicky v režimu ručního řízení na dálku," říká Tomáš Krajník z Centra umělé inteligence katedry počítačů FEL.

"Rozhodující část robotického týmu tvořily pozemní terénní roboty. Přesně se lokalizovaly, byly schopny autonomně prozkoumávat terén, umožnily vytvořit bezdrátovou síť a posílat operátorovi informace o mapě a o automaticky nalezených objektech, za které náš tým získal body,” vysvětluje Karel Zimmermann ze skupiny vidění pro roboty a autonomní systémy katedry kybernetiky.

DARPA podobné soutěže organizuje často ve snaze posunout výzkumné projekty k praktickému využití. V minulosti takto podpořila například vývoj autonomních vozidel soutěží Grand Challenge.

Foto: Průzkumní roboti z FEL ČVUT uspěli v konkurenci špičkových týmů z celého světa.

Snímek FEL ČVUT


7. 10. 2019; Auto TIP

Supertechnika inkognito

Elektromobily si spojujeme se šetrností vůči životnímu prostředí. Jenže elektrická formule ČVUT je něčím jiným a nad její technickou úrovní odborník žasne a laik se diví.

Elektrická formule ČVUT

Jediná česká elektrická formule existuje už od roku 2010. Za vším stojí tým eForce FEE Prague Formula. Ten se pravidelně účastní mezinárodní soutěže Formula Student pod záštitou Elektrotechnické fakulty ČVUT.

Každý rok nová

Od roku 2010 zhotovili na ČVUT už osm různých monopostů, přičemž v době naší návštěvy byla krátce před dokončením právě osmá generace. "Kaž dý rok stavíme nové auto, přičemž aby si toto označení zasloužilo, musejí být v jeho konstrukci výrazné změny," říká na úvod Radek Štěpánek, student Fakulty strojní ČVUT, který je jedním ze strojních inženýrů a jenž je zároveň naším průvodcem. "Důvodem jsou pravidla mezinárodní soutěže Formula Student, které se každý rok účastníme," upřesňuje Štěpánek. Podle něj tak nelze použít jedno auto dvakrát. "Pokud je například použit rám z předchozí generace, musí na něm být provedena významná konstrukční změna," dodává Štěpánek. Po technické a konstrukční stránce je elektrická formule ČVUT naprosto profesionální záležitostí, přičemž je až neuvěřitelné, jak vysokou konstrukční a technologickou úroveň tohle auto má. První čtyři generace monopostu využívaly příhradový trubkový rám, přičemž stále více se na voze uplatňovaly části z kompozitních materiálů. Třeba čtvrtá generace dostala takto řešený deformační člen a také box akumulátoru. Následující, pátou generaci lze považovat za přelomovou, neboť konstruktéři u ní nahradili dřívější příhradový rám z ocelových trubek kompozitním monokokem o hmotnosti pouhých 17,5 kg. Jde o stejně náročnou technologii, jakou používají auta jezdící Formuli 1. "Rám tvořený kompozitním monokokem si sami navrhujeme a vyrábíme, pouze finální vypékání provádíme v autoklávu externí firmy," upřesňuje Štěpánek. K zhotovení monokoku je zapotřebí role předsycené uhlíkové tkaniny, takzvaného prepregu, široká 1,5 metru, délky přibližně padesát metrů. Kompozity jsou ovšem použity na celou řadu dalších celků, mimo jiné je z něj zhotoveno zadní přítlačné křídlo. "To si vyrábíme sami přímo v dílnách ČVUT. Na rozdíl od rámu se nepeče, ale vyrábí se mokrou nebo kontaktní laminací," říká Štěpánek. Na rámu připravované, osmé generace vozu ovšem najdete také například hliníkovou voštinu, která slouží coby deformační člen přídě. "I Formula Student musí splňovat nárazové testy. Při čelním střetu smí být hodnota zpomalení maximálně 40g (čtyřicetinásobek tíhového zrychlení 9,81 m/s2). Testuje se to tak, že se na deformační člen nechá volným pádem spadnout závaží o hmotnosti 500 kg z výšky 1,6 metru. Deformační člen by měl tuto energii pohltit" doplňuje Radek Štěpánek.

Čtyřkolka jako žádná jiná

Rozsáhlé využití kompozitních materiálů je nadmíru působivé. Stejně pokroková je ovšem také mechanika formule, včetně pohonu. Už od čtvrté generace je auto poháněno všemi koly. A sice zcela originálním způsobem. Každé kolo pohání vlastní synchronní elektromotor s permanentními magnety. Jejich celkový výkon činí 88 kW, maximum točivého momentu ale dosahuje hodnoty 882 N.m!

Novinkou, na niž se zaměřil vývoj u osmé generace vozu, je co možná nejlepší řízení dynamiky vozidla. Celý systém řízení vznikl v dílnách týmu elektrické formule a dle slov vývojářů je velmi sofi stikovaný. Systém je zakomponován přímo do řízení jednotlivých elektromotorů. Vývoj systému probíhá už tři roky, přičemž přibližně půl roku se testuje.

Výčet techniky pohonu by nebyl úplný bez zmínky o akumulátoru. Od čtvrté generace se používá lithium-iontový typ článků, který nahradil předchozí, lithium-polymerový. V čem je lithium-iontová baterie lepší než předchozí typ? "Lithiumiontové baterie mají v porovnání s lithiumpolymerovými vyšší energetickou hustotu nebo jinak, mají více energie vzhledem k jejich hmotnosti," vysvětluje Ondřej Šereda, jeden ze studentů FEL (Fakulty elektrotechnické) ČVUT mající na starost elektrickou část formule. Baterie navíc v závodě pracuje ve velmi obtížných podmínkách. "Po jeho skončení jsou akumulátory na hranici nejvyšší dovolené teploty, takže po závodě auto vlastní silou už nikam nedojede. Energie v bateriích je totiž přesně spočítána na závod," dodává Ondřej.

AERODYNAMIKA I HMOTNOST

Úspěch v závodech Formula Student záleží také na vhodné aerodynamice monopostu. Vzhledem k profilu trati hlavního závodu Endarance (vizte druhý rámeček) je aerodynamika navržena tak aby byla účinná už v nízkých rychlostech. Vždyť průměrná rychlost v hlavním závodě činí přibližně 60 km/h. Pro zajímavost, auto připravené k jízdě váží 200 kg, avšak při rychlosti 120 km/h se aerodynamická přítlačná síla vyrovná hmotnosti vozu. Také rozložení hmotnosti mezi obě nápravy je v základním nastavení přibližně 50:50, avšak v průběhu závodu se mění z důvodu aerodynamiky.

JAK SE JEZDÍ FORMULA STUDENT FORMU

Soutěž Formula Student není jen o čase a rychlosti na trati. Zahrnuje celou řadu da dalších disciplín, které si nyní v bodech stručně představíme. Vše je popsáno na zhruba dvě stě stranách pravidel soutěže. 1. Statické disciplíny: V nich se auto představí porotcům z řad zkušených odborníků. a) Cost report: V této části se hodnotí náklady na vývoj a výrobu. Nejde jen o ceny jednotlivých částí, ale patří sem i takové detaily jako cena za osvětlení dílny či náklady na spojovací součástky a jiné. Vše hodnotí vývojáři z automobilového průmyslu. b) Business plan: Zahrnuje ekonomickou studii týkající se případného volného prodeje vozidla. c) Engineering design report: Zde studenti představují postup svého vývoje jednotlivých části monopostu. Posuzovány jsou teoretické znalosti, simulace, validace dat i zvolené technologie výroby. 2. Dynamické disciplíny: V této části se formule postaví na trať závodu. Pouze v případě, že projde velice náročnými technickými přejímkami, kde je zkontrolováno splnění pravidel soutěže.

a) Akcelerace: Jde o zkoušku maximálního zrychlení monopostu, které je testováno na 75m rovné trati s cílem zajet tuto vzdálenost v co nejkratším čase. Rychlost po 75 metrech běžně činí 115 až 120 km/h. zrychlení z 0 na 100 km/h se pohybuje běžně kolem 2,7 sekundy. Při tom je výkon odebíraný z baterie omezen na 80 kW. b) Skid pad: Jedná se disciplínu pojednávající o ovladatelnosti vozu. Jezdí se dráha ve tvaru osmičky, a sice dvě kola v každém směru. Měří se čas průjezdu. c) Autocross: Nejde o jízdu v terénu, jak by se mohlo zdát. Náplní je jedno kolo trati hlavního závodu na čas. V podstatě se tedy jedná o kvalifi kaci. d) Endurance: Pod tímto slovem se ukrývá hlavní závod. Ten je dlouhý 22 km a jedou ho vždy dva řidiči, kteří se střídají přesně v polovině. Trať je široká tři metry a tvořená kuželkami, a tudíž je technicky mimořádně náročná. Průměrná rychlost na trati je přibližně 60 km/h. e) Effi ciency: Hodnotí se spotřeba energie během hlavního závodu a ta je vztažena k dosaženému času.

Foto: Elektromotor pohání kola přes redukční planetovou převodovku. Ta je vpředu integrovaná přímo v těhlici, vzadu je uložena na rámu. Kola jsou roztáčena přes klouby tripod.

Foto: Litrhium-iontové baterie jsou chlazeny vzduchem, elektromotory a jejich frekvenční měniče vodou. Na rekuperaci energie nejsou baterie stavěné. Když už se rekuperuje, energie se rozděluje mezi jednotlivé elektromotory. Tím lze v zatáčce vyvolat dokonce jejich záporný moment.

Foto: Rám tvořený kompozitním monokokem

Foto Force FEE Prague Formula a autor


6. 10. 2019; iDNES.cz

Autofotka týdne: Studenti ČVUT chystají formule s autonomním řízením

Studenti ČVUT začali vyvíjet formule s autonomním řízením. Jízdy bez řidiče by měla být do dvou let schopná jak elektrická formule týmu Fakulty elektrotechnické, tak i závodní vůz se spalovacím motorem týmu Fakulty strojní. Senzory umožňující autonomní jízdu začaly oba týmy testovat v letošním roce.

Podle Tomáše Dusíka z týmu CTU CarTech Fakulty strojní se předpokládá využití autonomního řízení v závodech studentských formulí od roku 2021. V té době je předpoklad, že by některé z disciplín absolvoval dálkově ovládaný závodní vůz bez řidiče. „Zatím jsme na začátku a začínáme testovat senzory umožňující autonomní jízdu na jednom ze starších vozů. Za ten zhruba rok a půl ale chceme být připraveni,“ řekl.

Oba konstrukční týmy, CTU CarTech a eForce FEE Prague Formula, se účastní soutěže Formula Student, jejíž závody se konají po celém světě. Studenti mezi sebou porovnávají síly nejen v jízdních disciplínách, ale pro celkový úspěch jsou důležité i výsledky v disciplínách prezentačních. Soutěž reflektuje současné trendy průmyslu a studenti mnohdy svými inovacemi zaběhnutá řešení předbíhají.

Tým Fakulty strojní CarTech dosud postavil jedenáct formulí a v současnosti pracuje na dvanáctém modelu, eForce vytvořil osm závodních vozů. Vedle toho začaly na Fakultě dopravní v rámci týmu CTU Lions vznikat i závodní motocykly jak se spalovacím motorem, tak i elektromotorem.

Tým CTU CarTech si z letošní závodní sezony přivezl dvě pódiová umístění, když na závodech Formula Student Czech dosáhl na 1. místo a v Itálii pak na 3. místo. Tým s elektrickou formulí eForce si přivezl z českých závodů 2. místo.

Studentské projekty ČVUT se veřejnosti předvedly při dynamických ukázkách ve středu 2. října v rámci akce Den s formulemi ČVUT 2019 a závodními motorkami. Kromě elektrické a spalovací formule z dílen týmů CTU CarTech z Fakulty strojní a eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické se zde letos ukázaly také závodní motocykly týmu CTU Lions z Fakulty dopravní.


6. 10. 2019; tvguru.cz

Bývalá dětská hvězda Roman Čada: jak dnes vypadá a co dělá


4. 10. 2019; svetchytre.cz

"Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci," říká Michal Pěchouček, špička české kybernetiky

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipulujeme prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. "Může vás dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice," říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipulujeme prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. "Může vás dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice," říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

Michal Pěchouček si kromě vedení katedry počítačů Fakulty elektrotechnické na ČVUT a řízení firmy Avast z pozice technického ředitele vytvořil ještě jeden úkol, na jehož splnění pracuje. Prostřednictvím iniciativy prg.ai, kterou spoluzakládal, hodlá z Prahy udělat světové centrum umělé inteligence. Má mu s tím pomoct i pět až deset zahraničních profesorů na umělou inteligenci, které se snaží do české metropole přilákat. Úkol to není snadný. Už jen proto, že náklady na jednoho takového specialistu a jeho tým ročně představují zhruba pět milionů korun. "Každý zahraniční profesor udělá ohromnou změnu. Každý jeden mění ČVUT nebo Karlovu univerzitu. Dělá ji méně provinční, více kosmopolitní, přináší zkušenosti, informace ze zahraničí," říká Pěchouček, který během rozhovoru namísto výrazu umělá inteligence v naprosté většině případů používá anglickou zkratku AI.

Reklama

Co je vlastně prg.ai?

Formálně to je zapsaný spolek. Fakticky jde o vehikl pro spolupráci mezi Univerzitou Karlovou, ČVUT, Ústavem informatiky Akademie věd ČR a pražským magistrátem. Spolupracuje na tom, aby v Praze rostla AI ekonomika, aby se tu umělé inteligenci dařilo. Myslíme si, že umělá inteligence vytváří dobrá pracovní místa, pokrok a pro město bohatství.

Prg.ai je založena na několika programech, které mají za cíl stejně rychlý rozvoj ve třech sektorech - korporátním, startupech a akademickém. Nechceme, aby jeden z těch segmentů dominoval a utlumil ty ostatní.

Je v Česku některý z uvedených sektorů nějak víc vpředu, nebo to je spíš prevence?

Je to prevence. Hlavním cílem prg.ai ale není prevence, ale hlavně snaha podpořit růst. Snaží se vytvářet podmínky pro to, aby do Prahy přicházeli zahraniční profesoři, startupy, aby v Praze investovali velcí hráči ze světa AI a založili tu vlastní centra. Hlavní cíl je zajistit růst AI v Praze.

Čína hraje v AI jednoho z předních hráčů. A stejné to může být v Praze. Je ale otázka, kolik peněz se podaří získat.

Chcete k nám dostat pět až deset hostujících profesorů specializujících se na umělou inteligenci. Co je pro to potřeba udělat?

Musíte ho zaplatit a musíte mu vytvořit zázemí. To se dělá všude. Například v Číně před deseti lety zavedli veliký program, kdy zvali vědce zaměřené na AI, aby si tam založili své laboratoře. Podařilo se jim to a dnes Čína hraje v AI jednoho z předních hráčů. A stejné to může být v Praze. Je ale otázka, kolik peněz se podaří získat. Budeme oslovovat veřejný i soukromý sektor, abychom hostující profesory zaplatili. Pravda je, že soukromý sektor v tom nemá v Česku úplně velkou tradici.

Je v některém z těch tří segmentů Česko v AI vpředu?

Máme tu skvělé výsledky, máme zajímavé startupy. Ale v Evropě se nejvíc ví o našich vědcích. Nemáme tu mnoho AI korporací. Některé velké americké firmy tu mají vlastní vývojová centra - třeba Cisco - ale že bychom tu měli takové centrum Google nebo Amazonu, to ne. V korporacích se toho zatím děje méně. Třeba Škoda Auto se snaží používat AI pro modernizaci, ale není to původce AI, je to konzument. Takže si myslím, že nejlépe na tom jsme ve vědě.

"V Praze se skvěle žije, je to atraktivní, bezpečné, bohaté město, tak se sem lidé vracejí. Zpětný příliv je ohromná vlna. Nemusím se bát, že lidi odcházejí, protože se zase jednou vrátí," říká Michal Pěchouček. -

Foto: Martin Kovář

A prg.ai je způsob, dotáhnout i ty další dva segmenty?

Prg.ai je platforma a doufám, že hráči, pro které je AI důležitá, ji využijí. Jestli tu je velký průmyslový hráč, který si myslí, že pro sebe bude za tři roky potřebovat sto AI inženýrů, měl by teď trochu přispět a investovat do pražského AI ekosystému. Pomoci těm, kdo mu je vychovají. Česká republika, Praha, je ve výchově AI odborníků efektivní, ale stojí to pot. Pokud někdo chce, aby AI odborníků v Praze bylo víc, musí trochu zatopit pod kotlem.

Prg.ai by mělo být centrem aktivit vedoucích k získání evropského hubu umělé inteligence do Prahy.

Přesně tak. Jestli se v Praze budou věci dařit, má to obrovský dopad na okolí. Brno, Vídeň, Drážďany, Krakov. Už teď spolupracujeme s Masarykovou univerzitou a VUT v Brně.

Prahu jsem vybral proto, že umělá inteligence vzniká v kosmopolitních místech. Do Brna, Ostravy, Plzně sice lidé ze zahraničí přicházejí také, ale Praha je z českých měst zdaleka nejkosmopolitnější a má největší potenciál přitáhnout lidi ze zahraničí.

Jeden z bodů, které má prg.ai v cílech, je zastavit odliv mozků. Je to opravdu problém? Kolik lidí vlastně z AI odchází pryč?

Myslím si, že termín "zastavit odliv mozků" jsem nikdy nepoužil. Myslím, že když lidi odcházejí z Česka, je to dobře. Jsem i učitel a cílem každého učitele by mělo být udělat maximum pro svého žáka. Když má můj absolvent talent dělat v nejlepších laboratořích na světě, chci, aby odešel, protože to je pro něj výhodné. A navíc - v Praze se skvěle žije, je to atraktivní, bezpečné, bohaté město, tak se sem lidé vracejí. Zpětný příliv je ohromná vlna. Nemusíme se bát, že lidi odcházejí, protože se zase jednou vrátí.

Běžný plat AI expertů je mezi 200 000 a 300 000 dolary ročně.

Jiná věc je odliv do průmyslu. Ten je masivní, inženýři AI jsou zapotřebí. Nekritizuju to. Je dobré, aby lidé přecházeli mezi průmyslem a akademickou sférou. Ale když bude akademická práce dlouhodobě výrazně méně honorovaná, může se stát, že na univerzitách zůstanou méně kvalitní lidé, než jací budou v internetových firmách.

Špičkový profesor AI prý stojí tolik, co špičková hvězda NHL. Je to pravda?

To je spíš bonmot. Na nejlepších školách v Silicon Valley je takový boj o talenty, že špičkám opravdu platí částky, které my vědci jako platy hvězd NHL vnímáme. Ve skutečnosti to ale jsou platy, které jsou pro špičky v oboru přiměřené. Běžný plat AI expertů je mezi 200 000 a 300 000 dolary ročně (pozn. red.: 4,7 až 7 mil. Kč). Pokud chce velká firma špičkového vědce z Berkley nebo Stanfordu přetáhnout k sobě, musí nabídnout vyšší částku.

S jakým rozpočtem počítáte pro hostující profesory v Praze?

Když to počítáme včetně jeho týmu, chtěli bychom získat zdroje ve výši zhruba pět milionů na rok. To rozhodně nejsou americké peníze.

Stačí to?

Vedu tady špičkové pracoviště v oblasti AI, takže vím, že peníze nejsou pro vědce hlavní hodnotou. Chtějí mít dostatek zdrojů na to, aby mohli v klidu bádat a měli výsledky. Chtějí ale být obklopeni špičkovými lidmi, mít špičkové výsledky. Chtějí být ve své oblasti nejlepší na světě. A když na stejném pracovišti bude světová hvězda, bude to pro ně výhodné.

Protože věda je týmová hra?

Primárně je to hra o úspěch. Vědci přemýšlejí stylem "Co můžu udělat pro to, abych v AI uspěl"? A když budou pracovat v oddělení, kde je nějaká hvězda, jejich šance na úspěch se mnohonásobně zvětšuje.

Co dělají vědci, kteří dělají AI? Pracují na velké centrální inteligenci, kterou kdysi dávno popisoval Asimov, nebo řeší dílčí problémy?

Řeší problémy. Snaží se nacházet problémy, které lidstvo neumí algoritmicky řešit, zkoumají je, popisují a navrhují nějaké řešení. Vytvářejí programy, které dovedou, co dříve lidstvo neumělo. A pak o tom, co zjistili, píší články. Posunou tak hranici poznání. Ještě před měsícem lidstvo nevědělo, jakým způsobem se dá ze sítnice oka předpovědět, že dotyčný za deset let dostane zákal. Dnes víme, že to jde. Někdo může predikovat, jak rychle zabírají konkrétní antidepresiva. Někdo jiný z toho pak udělá aplikaci, startup a dostane to k lidem.

Mluví se o tom, že Evropa bude vyvíjet vlastní umělou inteligenci, která bude jiná než americká a čínská. Jaký mezi nimi může být rozdíl?

Rozdíl mezi evropským, americkým a čínským přístupem k této umělé inteligenci coby vědní disciplíně je daný několika věcmi. Jednak Evropská komise tento trend dlouho podceňovala a investovala do jiných oblastí. V Americe se obranný průmysl, DARPA (pozn. red.: agentura amerického ministerstva obrany, zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií. Vznikl zde např. předchůdce internetu) umělé inteligenci stále věnuje. To je důvod, proč se AI dostala na dnešní úroveň. Evropa teď trochu dohání to, co zmeškala.

Amerika má velkou tradici ve strojovém učení a symbolické umělé inteligenci, Evropa má větší tradici v metodách automatického uvažování, symbolických metod, plánování. To je úplně tradiční AI. Rozdíl mezi Evropu a Čínou je v datech. Jde o fundamentální problém v etice AI. Evropa otevírá diskusi o etice AI, která je pro ni důležitá. Evropa je demokratická, takže se tu lidé víc zabývají tím, co znamená monopol, manipulace, privátnost dat. Jak se dá zaručit privátnost dat, jak se chránit před jejich zneužitím. Co znamená, že někdo někoho sleduje, jestli na to má nebo nemá právo. Evropu v AI primárně zajímají zájmy člověka, humanismus, demokracie a privátnost dat. To v Číně nemá tradici a dodnes se o to vlastně nezajímala ani Amerika.

Může námi umělá inteligence manipulovat?

Může a manipuluje. Doporučuje nám, co si koupit. Doporučuje, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. Často doporučuje volit někoho, koho byste normálně nevolil, mění vám názor. Proto se teď lidé zabývají tím, jak se dá regulovat práce s daty.

Umělá inteligence vás může dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice. Tím to končí. Když ví, co máte rád, co děláte, co vás zajímá, předloží vám takovou reklamu, která na vás zabere. Když po vás chce, abyste volil nějakou stranu, dává vám pro to argumenty, které jsou pro vás důležité, bez ohledu na to, jestli jsou koherentní s jejím volebním programem.

Čím víc se toho bude dít v Praze, tím víc bude veřejný sektor tlačený k tomu, aby bylo digitální celé Česko.

Dá se tomu bránit?

Facebook přejímá některá evropská omezení v práci s privátními daty. Snaží se, aby se data, která sbírá a profily uživatelů, které vytvořil, nedostaly někam, kam se dostat nemají. Chce si je držet. Aby nebyla žádná další Cambridge Analytica, která je koupí, na jejich základě udělá mikrokampaně a v zemi, která je v nějaké otázce rozdělená padesát na padesát - a to jsou dneska skoro všechny země - jednoduše zmanipuluje těch rozhodujících deset tisíc, kteří pak volí toho, kdo dal více peněz.

Etika a manipulace pomocí AI je velké téma. I Facebook se snaží, vytváří metody, jak zvyšovat bezpečí AI. Jde o výzkumné problémy, které se snaží řešit univerzity, debatují o nich lidé. Jako velký problém to vnímá Evropská komise. První velký krok v tomto směru je GDPR.

Prg.ai by měla pozvednout úroveň Prahy. Dokážeme ale výsledky výzkumu zdejších špičkových vědců rovnoměrně rozdělit? Nezvýší tohle centrum digitální propast mezi Prahou a ostatními částmi Česka, kde není kvalitní digitální infrastruktura?

Nemíchejte umělou inteligenci a digitalizaci. Nekonkurují si. Velké investice do AI, neznamenají, že se o to méně bude investovat do digitalizace. Naopak si myslím, že by to mohlo digitalizaci prospět. Čím víc se toho bude dít v Praze, tím víc bude veřejný sektor tlačený k tomu, aby bylo digitální celé Česko.

Co se týká výsledků, nejde o místo, kde vzniknou, ale kde jejich užívání dává smysl. Autonomní auta můžete vymyslet kdekoliv, ale nejdřív se začnou používat ve velkých aglomeracích. Na malých městech to nemá smysl. Tam budou lidé jezdit vlastními auty ještě řadu let, není tam poptávka. Aplikovatelnost je daná tím, jestli geografie umožňuje z umělé inteligence čerpat výhody.

Jaká je vlastně návratnost investic do AI?

To se obecně vůbec nedá říci. Záleží to na konkrétní aplikaci. Když zrobotizujete prodavačky v supermarketu, můžete to spočítat. Při dnešních velmi nízkých cenách robotů se může vrátit rychle. Když ale budete investovat do vývoje autonomního auta, vrátí se vám investice za hodně let, protože autonomní vozy budou ještě dlouho dražší než klasická.

Nedávno jsem viděl velmi graf, který ukazoval věkovou strukturu lidí na českém trhu práce. Pomalu budou odcházet takzvané Husákovy děti, a naopak nastupovat populačně velmi slabé ročníky za začátku devadesátých let. V následujících letech tak z pracovního trhu zmizí stovky tisíc lidí. Nemůže být jedno z řešení tohoto problému být právě AI?

Nezáleží jen na množství lidí na trhu práce. Jistě, množství je důležité, protože lidé platí daň z příjmu, a to má vliv na státní rozpočet, ale klíčová je povaha práce. Budou mizet práce s malou přidanou hodnotu.

Podle Michala Pěchoučka by základní principy umělé inteligence měly děti chápat už na základní škole. Budou tak vědět, co se děje, když klikají na nějakém e-shopu. Jak vzniká cena, kterou jim obchod nabízí, proč jim doporučuje konkrétní věc. -

Foto: Martin Kovář

Třeba pokladní v Albertu?

Ne. Ta paní se sice dá nahradit robotem, ale vytváří hodnotu. Ale ve státní správě je hrozně moc práce, která tam nemusí být, která je tam jen kvůli neefektivitě systému. Ve velkých korporacích, i v tech super skvělých firmách, je spousta tuku, který tam být nemusí. Umělá inteligence ten tuk vysaje.

A záleží na tom, jestli lidi, kteří na trhu práce zůstanou, budou ti, kdo dokáží pracovat jen v tuku, nebo zvládnou i něco jiného. Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci. Když lidi na trhu nebudou umět nic jiného než práci neužitečnou, bude tu problém.

Potřebujete práci, která bude vydělávat. Když bude země chudá, bude vám robot míchat hamburger. Když bude bohatá, budete mít kuchaře.

Práce bude dvojího druhu. Jedna bude něco vytvářet, ta druhá bude něco stát, budete za ni muset něco platit. Vytvářet práci, kterou musí platit, umí každý. Na trhu bude spousta poptávky po lidech ve zdravotnictví, v péči o starší lidi, v práci člověk na člověka. Budou fungovat číšníci, doktoři. Ale to bude fungovat jen tehdy, když jim někdo zaplatí. Potřebujete práci, která bude vydělávat.

Když bude země chudá, bude vám robot míchat hamburger. Když bude bohatá, budete mít kuchaře. Takže země musí mít hodně práce která peníze vydělává, abyste si mohl dovolit práci, která peníze spotřebovává.

A když v Česku bude pracovat čtvrt milionu lidí, kteří budou vyvíjet umělou inteligenci pro trhy celého světa, řešit komplikované problémy, vytvářet extrémně velkou přidanou hodnotu, tak uživí celou zemi. Když budeme pokroková, kultivovaná demokratická země, kde se bude transparentně a strategicky pracovat s naším rozpočtem, můžeme se takovou zemí stát. Když ale budeme pasivní, je velká šance, že na nás zůstanou jen místa, která nebudou hodnotu vytvářet.

A prg.ai tuhle práci zařídí?

Prg.ai chce maximalizovat práci, která bude vydělávat peníze.

Stačí na to prg.ai, nebo jsou zapotřebí hlubší změny v systému vzdělávání?

Systém vzdělávání je u nás frontální a učí znalosti. Nepatřím mezi ty, kdo říkají, že znalosti nejsou zapotřebí, protože všechno můžete najít na internetu. Myslím si, že znalosti je zapotřebí učit. Ale český vzdělávací systém nijak zvlášť nepodporuje kreativitu a kritické myšlení. A to je zapotřebí pro práci budoucnosti. V práci budoucnosti budou klíčové komponenty kreativita, kritické myšlení a sociální inteligence. Dohromady s matematikou, programováním, robotizací a statistikou. Ale bez kultury, která podporuje kritické myšlení, která podporuje ověřování textů, které čtete na internetu, to nepůjde.

Je AI zapotřebí učit už na středních školách, nebo stačí obecný základ - kritické myšlení, kreativita, matematika?

Až se něco změní na středních školách, tak se slovo AI už nebude používat. Ale základní principy umělé inteligence je nutné učit už na základní škole. Už tam děti musí vědět co se děje, když klikají na nějakém e-shopu. Jak vzniká cena, kterou jim obchod nabízí, proč jim doporučuje tuhle, a ne jinou věc.

To je ale schopnost porozumět světu, ve kterém žijeme.

Ano. Dnes to lidi neumějí. Proto jsou hodně ovlivnitelní, když jim někde vyskočí nějaká reklama.


3. 10. 2019; svetchytre.cz

Studenti ČVUT vyvíjí formule s autonomním řízením

Studenti ČVUT začali vyvíjet formule s autonomním řízením. Jízdy bez řidiče by měla být do dvou let schopná jak elektrická formule týmu Fakulty elektrotechnické, tak i závodní vůz se spalovacím motorem týmu Fakulty strojní. Senzory umožňující autonomní jízdu začaly oba týmy testovat v letošním roce.

Studenti ČVUT začali vyvíjet formule s autonomním řízením. Jízdy bez řidiče by měla být do dvou let schopná jak elektrická formule týmu Fakulty elektrotechnické, tak i závodní vůz se spalovacím motorem týmu Fakulty strojní. Senzory umožňující autonomní jízdu začaly oba týmy testovat v letošním roce.

Podle Tomáše Dusíka z týmu CTU CarTech Fakulty strojní se předpokládá využití autonomního řízení v závodech studentských formulí od roku 2021. V té době je předpoklad, že by některé z disciplín absolvoval dálkově ovládaný závodní vůz bez řidiče.

Reklama

V rámci Dne s formulemi studenti obou fakult prezentovali výsledky výsledky své práce v rámci kampusu ČVUT v pražských Dejvicích. Součástí byly jízdy vozů, prezentace technologií i nábor nových zájemců z řad studentů o členství v týmech. Tým Fakulty strojní CarTech dosud postavil jedenáct formulí a v současnosti pracuje na dvanáctém modelu, eForce z Fakulty elektrotechniky vytvořil osm závodních vozů. Vedle toho začaly na Fakultě dopravní v rámci týmu CTU Lions vznikat i závodní motocykly jak se spalovacím motorem, tak i elektromotorem.

Oba konstrukční týmy, CTU CarTech a eForce FEE Prague Formula, se účastní soutěže Formula Student, jejíž závody se konají po celém světě. Studenti mezi sebou porovnávají síly nejen v jízdních disciplínách, ale pro celkový úspěch jsou důležité i výsledky v disciplínách prezentačních. Soutěž reflektuje současné trendy průmyslu a studenti mnohdy svými inovacemi zaběhnutá řešení předbíhají.


3. 10. 2019; Forbes Česko

ABRA kadabra

INTERNETOVÝ KOUZELNÍK JAROSLAV ŘASA SESTROJIL VE ČTVRŤÁKU NA VYSOKÉ STROJ ABRA A DODNES NA NĚM DĚLÁ SOFTWARE. ABRA SOFTWARE.

Nenápadný, ale vytrvalý. A také hráč, který umí vsadit na jednu kartu. Tak sám sebe charakterizuje Jaroslav Řasa, šéf a největší akcionář společnosti Abra Software. Na první dobrou byste v něm nehádali byznysmena, který téměř 30 let vede ryze českou softwarovou firmu středního kalibru, a pomáhá tak ostatním společnostem zlepšovat jejich byznys. A tudíž vydělávat víc peněz. Nejčastěji v decentní košili, v brýlích bez obrouček a s úsměvem na tváři působí spíše jako profesor IT či účetní. A k obojímu má vlastně docela blízko. "Děláme software, který umí řídit a sledovat procesy v celé firmě. Samozřejmě včetně účetnictví. Nenechte se ale zviklat mou vizáží. Umím vsadit na jednu kartu a vydržet. To je důležité," směje se Jaroslav Řasa ve svém království, které postavil na jedničkách a nulách.

Abra Software sídlí na Stodůlkách, na jeho chodbách pochopitelně nechybí typické ajťácké ozdoby, jako je fitness stezka tvořená například cvičebními kruhy visícími od stropu, barem nebo kvalitní zmrzlinou. To celé zabalené v moderních barvách, skle a průhledných kancelářích. "Před pěti lety jsme firmou hodně zatřásli a toto je výsledek navenek. Uvnitř je toho pochopitelně daleko víc," říká Jaroslav Řasa, jehož od 10 let brala elektronika, byl radioamatér, v osmdesátkovém stylu si doma stavěl "barevné disko hudby" z různě natřených žárovek a nakonec zamířil na ČVUT na obor neuronové sítě. Tam také udělal svůj první byznys.

"Bylo to 3. prosince 1990, byl jsem ve čtvrťáku. Ozval se mi kamarád, že by potřeboval udělat studii IT řízení podniku pro Kovozávody Mníšek. Byl už tehdy šéfem americké softwarové firmy, měli na přípravu té studie půl roku, ale úplně se na to vykašlali. A potřeboval vše narychlo zachránit," vzpomíná Řasa, který tehdy do telefonu v žertu prohlásil, že mu studii udělá, ale chce za to celý jeho honorář. "Chvíli bylo na druhé straně ticho a pak mi těch 120 tisíc slíbil," doplňuje. Tehdy šlo přitom o obrovské peníze. Platy se stále ještě pohybovaly v jednotkách tisíc korun a najednou vznikla příležitost, jak si vydělat desítky tisíc během několika dní. Pro představu, přepočteno inflací na dnešní ceny, zněla nabídka na 600 tisíc. "Neváhal jsem. Skočil jsem do tramvaje a začal objíždět spolužáky, kterým jsem věřil. Přizvali jsme také profesora ekonomiky z vysoké školy a obětovali tomu Vánoce," vzpomíná Řasa na dobu, kdy poprvé začal pracovat dohromady se svým kamarádem a spolužákem Petrem Vackem, který je dnes stále zhruba čtvrtinovým majitelem Abry.

Sedmadvacátého prosince potom v tričkách americké firmy (aby vypadali jako její zástupci) seděli mladíci před šéfy mníšecké fabriky a svou sedmdesátistránkovou studii prezentovali. Konal se happy end a Jaroslav Řasa si ze své první zakázky odnesl 30 tisíc Kčs. A také poznání, že vytváření informačních systémů na řízení podniků může být adrenalinové a výnosné. S podobně nadšenými kamarády proto po Novém roce obratem založili firmu a začali vyvíjet vlastní software. Během pár měsíců ale nadšení opadlo, protože se nemohli shodnout na dalším směru.

"S kamarády se dobře pije, ale špatně podniká," směje se Řasa, který se s nejbližším z nich, Petrem Vackem, osamostatnil a v květnu 1991 spolu založili sdružení Atkis. Jeho cílem bylo vyvíjet software pro podnikatele a řízení firem, a tak se objevila značka Abra. Mimochodem, původně si mysleli, že je to slovo, které pochází z latiny a znamená "věrná služebná své paní", což se jim líbilo. Teprve po několika letech je kolega s klasickým vzděláním upozornil, že abra je starokeltského původu a znamená "bůh".

"Za mě je fajn oboje," komentuje Petr Vacek, který má ve struktuře firmy speciální místo, protože, jak sám říká, dělá, co ho baví. A to je aktuálně vývoj webových a cloudových řešení pro současné i budoucí produkty, což znamená, že ačkoli je zakladatelem a spolumajitelem, sedí v patře spolu s vývojáři a vedení celé společnosti sleduje trochu zpovzdáli. "Dlouho jsem ale dělal šéfa obchodu a dobře si vzpomínám na dobu, kdy jsme si pronajali první kanceláře. Rovnou na Senovážném, tehdy ještě Gorkého náměstí.

Aniž bychom úplně věděli, z čeho je zaplatíme. Ale věřili jsme, že být v centru se vyplatí a že peníze přijdou.

Což se stalo," vzpomíná Vacek s tím, že firma začala rychle růst a až do roku 1995 meziročně přidávala stovky procent v obratu.

Jestliže v prvním roce duo Řasa & Vacek vyfakturovalo půl milionu korun především za softwarové účetnictví, v roce 1994 už měli tržby 28 milionů a Jaroslav Řasa si jako milovník aut pořídil kabriolet Mazda CX-5. "To auto byla čistá emoce," směje se dnes. Tehdy ovšem začaly podílníkům Abry, která mezitím přibrala na palubu akcionářů také ještě Petra Kuchaře, v posledních letech šéfa architektury celorepublikového eGovernmentu na ministerstvu vnitra, rychle tuhnout úsměvy. V roce 1995 příliš zlevnili klíčový software. Jenže očekávaný nárůst jeho prodeje, který by nižší cenu vynahradil, se nekonal. A firma brousila dno. "Bylo to takové probrání ze startupového nekončícího mejdanu, kdy jsme měli pocit, že nám vše musí jen vycházet.

Ale celkem rychle jsme se z toho oklepali. Náš byznys má přece jen výhodu v tom, že je hodně dlouhodobý a má setrvačnost," říká Jaroslav Řasa s tím, že uplynulý fiskální rok činily výnosy Abry 240 milionů korun a měla 150 zaměstnanců.

Jak tedy podnikání Abry teď vypadá?

Klíčový je systém ERP (Enterprise Resource Planning) s názvem Gen, který pomáhá řídit firmy a má rozumět jejich procesům. Pochopitelně v reálném čase. Je přitom jedno, zda jde o průmyslového výrobce, logistika, nebo třeba manufakturu na piana. Cílem je zvýšit efektivitu, což ve výsledku znamená vydělání více peněz. Podobně může fungovat SAP nebo Salesforce. "V minulosti jsme měli například zvlášť informační systém na výrobu a zvlášť na účetnictví. Abra Gen vše sjednotil, je to přehlednější a jednodušší. Zároveň máme lepší evidenci zákazníků, dokážeme si je generovat podle různých kritérií, ať už geograficky, podle platební morálky, nebo reklamací," vysvětluje šéfka královéhradeckého Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová, která je dlouhodobou členkou našeho žebříčku největších českých rodinných firem.

Popisuje tak největší byznysovou oporu Abry, která je zaměřena na střední a větší firmy. Implementace systému Gen pak vyžaduje, aby její zaměstnanci jezdili přímo k zákazníkům a více či méně ho upravovali na míru.

Ceny se obvykle pohybují v řádu jednotek milionů korun a nejvíce přitom záleží na počtu uživatelů. Vedle toho Abra nabízí a průběžně vyvíjí produkty, které jsou určeny pro malé firmy a živnostníky, a má také vlastní cloudovou aplikaci primaERP, která umí time management a sledování časové vytíženosti.

To se hodí například při účtování za odvedenou práci. V této oblasti menších systémů je králem právě Petr Vacek, který s týmem připravuje webové cloudové aplikace, jež míří na řekněme retailový segment a mohly by být po registraci a zaplacení licence jednoduše užívané po celém světě. "Tím se nám samozřejmě otevírá celosvětový trh," dodává Vacek.

Vedle toho Jaroslav Řasa jako předseda představenstva, majitel 43procentního podílu Abry a fanoušek Tomáše Bati tlačí dopředu budoucnost ERP Gen, tedy "velkého řešení pro velké firmy". To podle něj obnáší myslet s pětiletým předstihem, protože tak dlouho prý trvá vyladění nového softwaru, aby mohl jít bezchybně na trh. V dlouhodobém myšlení se Řasa shoduje se svým velkým vzorem ze Zlína. Financoval například opětovné vydání 700stránkové publikace "Průmyslové město" z roku 1939, podle níž měli Baťovi manažeři zakládat filiálky a budovat kolem nich obytné kolonie po celém světě, a rád také používá a aplikuje tři jeho základní hesla: Vydělej! Investuj! Ušetři! "Každému doporučuji, aby si přečetl knihu Úvahy a projevy od Tomáše Bati. Má navíc pro dnešní dobu výhodu, že jde o malé statě a můžete ji otevřít kdekoli a něco se obratem dozvíte," dodává.

Sám Řasa přitom v jednu chvíli zjistil, že by potřeboval ten nejlepší systém na řízení firmy. Své vlastní. "Zhruba před pěti lety jsem si tady začal připadat jako cizinec. Nelíbilo se mi, jak Abra funguje uvnitř i navenek, kam směřuje. A také to, že si to lidé uvnitř ní neuvědomují. Viděl jsem, že pokud se nezměníme, budeme do deseti let na lopatkách. A to i přesto, že jsme tehdy rostli. O to bylo vše těžší," vzpomíná na dobu, kdy se rozhodl pořádně firmou zatřást. Spojencem mu byl provozní ředitel Martin Jirmann a také jeho partnerka Monika Vondráková, která je spoluzakladatelkou Nadačního fondu Neuron na podporu vědy a do Abry tehdy přišla jako ředitelka značky. "Dlouho jsem její zapojení zvažoval, věděl jsem, že kvůli našemu vztahu někteří lidé obratem uvidí jen ty nejjednodušší zkratky, ale také jsem věděl, že se umí vytrvale a důrazně ptát, má nadhled a že to firmě nakonec prospěje," říká na rovinu Řasa.

"Půl roku nám trvalo, než jsme udělali opravdu hlubokou analýzu stavu firmy a ujasnili jsme si základní věci.

Jaká je naše mise na trhu, pro koho software děláme, kam jdeme a jací chceme být," vzpomíná Monika Vondráková na měsíce, kdy se stále a stále dokola ptala na zpočátku jasné otázky/ odpovědi, které ale postupem času odhalovaly stále zásadnější nesrovnalosti s realitou. "Zjistili jsme, že jsme byli příliš nečitelní nejen navenek pro zákazníky, ale vlastně i dovnitř do firmy. Jak z hlediska firemní kultury, tak produktů. Chyběla nám vize, byli jsme příliš technologičtí a utápěli se v technických detailech," doplňuje Martin Jirmann s tím, že se v průběhu firemní inventury také ukázala oddělení, která nefungovala optimálně, a osvětlily se zbytečné procesy. Celé úsilí se nakonec přetavilo v třicetistránkovou kuchařku změny, odchod několika zaměstnanců a nový směr firmy.

"Změna znamená nejistotu. Tu lidé nemají rádi, takže se často naštvou.

A mají právo být naštvaní, to je přirozené.

Jenže firma má také právo se změnit. Když to vidím zpětně, některé věci jsme mohli dělat i rychleji a nechodit kolem horké kaše," říká Jaroslav Řasa s tím, že výsledkem je nakonec pružnější a na budoucnost lépe připravená Abra, která také zavelela k zahraniční expanzi.

Otevřela pobočku ve Švýcarsku, kde buduje postavení na trhu a Řasa se netají tím, že by odtamtud byl pěkný odrazový můstek do Německa. Celá firma mezitím průběžně roste, přidává kolem pěti až deseti procent v obratu meziročně a díky celofiremní proměně může Jaroslav Řasa jen zopakovat jasně vytyčené cíle: "Chceme mít hezké moderní produkty a chceme být zákazníkům spojencem pro jejich podnikání.

Chápu, jak to zní otřepaně a že to říkají všichni od bank až po poradce a všichni přitom myslí jen na své peníze. Ale funkční software skutečně znamená, že s ním můžete zlepšit samotný byznys. A zároveň už také víme, že změna nikdy nekončí." F

Změna znamená nejistotu. Tu lidé nemají rádi. Změna je ale nutná.

FOTO: MICHAEL TOMEŠ


2. 10. 2019; Elektro

Studentky wITches z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze naučily kouzlit v elektrotechnice již bezmála tisíc dětí

Dobrovolnická skupina studentek Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze učí děti základy IT a elektrotechniky. Workshopy pro děti od deseti do patnácti let pořádají zcela zdarma již od roku 2016. Aktuálně nabízejí pět různých témat - stavění a programování robotů ze stavebnice LEGO MINDSTROMS, základy programování v prostředí SCRATCH, základy elektrických obvodů se stavebnicí BOFFIN, základy programování a algoritmizace s roboty OZOBOT a základy elektrotechniky s programovatelným mikropočítačem MICRO:BIT. Pro účastníky zařizují exkurze do IT a technologických firem, aby děti věděly, jak vše vypadá v praxi. Studentky si program i pomůcky vytvářejí a zajišťují samy, stejně jako vývoj webových aplikací, grafiku PR nebo management. Vizí skupiny wITches, kterou v současnosti tvoří osmnáct členek, je ukázat dětem, co všechno je možné dělat a čím by se mohly v budoucnu zabývat. Ve škole se dozvídají teoretické základy, ale pořádně si nemusí umět představit, jak se to v praxi používá a že to není tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát. Děti vidí, že po pár hodinách workshopu jsou schopné vytvořit krásné věci.

Studentka Jitka Hodná k činnosti spolku uvádí: "Od roku 2016, kdy wITches na Fakultě elektrotechnické ČVUT vznikly, se našich workshopů zúčastnilo již 941 dětí, z toho osmnáct jich bylo z dětských domovů. Téměř třetina účastníků byla děvčata, což je velice pozitivní jev."

V nadcházejícím akademickém roce studentky plánují pravidelné víkendové workshopy, od října do prosince se jich uskuteční celkem dvanáct, budou tedy téměř každý víkend. Jejich přesné termíny jsou od začátku září na webových stránkách (www.witches.cz). Zároveň v září děvčata vyjela i do dětského domova Dlažkovice, kde děti seznámí s podobnými technologiemi. Aktivity pro dětské domovy započaly wITches pořádat na začátku roku 2019 a plánují v nich pokračovat i v roce nadcházejícím. Také letos se studentky zúčastnily Noci vědců, kde připravily bohatý program.


2. 10. 2019; ona.iDNES.cz

Tričko místo pilulky. Studentka ví, jak utišit menstruační bolest

Sama čtyřiadvacetiletá Kateřina Rýdlová přiznává, že Ibalgin býval nepostradatelným příslušenstvím její kabelky a neřešila jiné alternativy, jak si pomoct od menstruační bolesti.

"Nebylo to proto, že žádné jiné řešení neexistuje. Pomáhají například i nahřívací elektrické dečky, ale jen v pohodlí domova, takže na schůzce, v práci, ve škole, všude jinde, byla růžová pilulka tím nejpohodlnější a nejjednodušším řešením. Ptala jsem se i jiných žen a zjistila jsem, že jsme na tom všechny stejně: slupneme růžovou pilulku a vedlejší účinky neřešíme."

Kateřinu napadlo, že bolestivá místa je možné uvolnit teplem. V rámci studia přišla s nápadem na body tričko prošité v inkriminovaných místech vodivou nití, která obsahuje stříbro. Ta je na první pohled nerozeznatelná od nitě polyesterové, ale po připojení do zdroje se zahřeje.

"Stačí napojit na baterii a nastavit si stupeň teploty, tričko se v místě výšivky zahřeje a žena může bolestivé oblasti ulevit v práci, ve škole, kdekoliv," vysvětluje Kateřina a dodává, že běžně pratelné body ze savého materiálu může pomoct i jako prevence při chronických zánětech močového měchýře.Menstruace bez vložek a tampónů

Její nápad, na který spolu s kolegy z elektrotechnické fakulty získali grant a první prototypy šije maminka Kateřiny, prochází vývojem. Sama autorka si myslí, že ještě nejméně dva roky potrvá, než se v podobě hotového produktu dostane do prodeje.

Kateřinamyslí především na mladé dívky a chtěla by, aby pro ně bylo její "léčivé" tričko i cenově dostupné. "Chtěla bych se dostat maximálně na cenu do dvou a půl tisíc za balení, které by obsahovalo body a dvě baterie. Na druhou stranu počítám, že vzniknou i kousky dražší."

Foto:

Kateřina Rýdlová spolu s kolegy z FEL ČVUT nabízejí pomoc při bolestivé menstruaci.

Archiv Kateřina Rýdlová


1. 10. 2019; halonoviny.cz

Digitalizace: příležitosti pro Čínu a s Čínou

Výzvy digitální budoucnosti. Toto téma dominovalo čtvrté výroční konferenci Česko-čínského centra Univerzity Karlovy, která ve středu 25. září přivítala na půdě Vlasteneckého sálu Karolina v Praze odborníky z domova a ze zahraničí.

Digitalizace je téma odborné i politické a mezi Čínou a státy Evropy existují na některé otázky rozdílné náhledy, což na konferenci nikdo nezakrýval. Evropa se stala »vedoucí silou v regulacích«, Čína má naopak »otevřený rámec«. To je téma k jednání, poznamenal generální ředitel Centra pro Digitální Novou hedvábnou stezku Jiping Sun. K zamyšlení se nad sbližováním západního a východního přístupu vyzval Lei Wen, ředitel Centra virtuální reality a umělé inteligence z čínské univerzity Tsinghua. Jsou společné body a také rozdíly. Na Západě je více pozornosti věnováno jednotlivému člověku, na Východě harmonii a souladu, domnívá se. Jak toto skloubit, když cílem je, jak uvedla mj. Carice Witteová z Izraele, integrace v digitální rovině?

Udělat vstřícný krok a nebojovat

Vědec-analytik Kerry Brown z londýnské King’s College zdůraznil, že v oblasti digitalizace existují »příležitosti pro Čínu a s Čínou«. »Čína promeškala (rozuměj přeskočila) průmyslovou revoluci, a nyní se otevírá další možnost, kde by byla přítomna. A dokonce na špici,« řekl. Hlavním znakem Digitální Nové hedvábné stezky je konektivita (spojování). Otázky, které jsou na stole, znějí: Jak zařídit soulad, když ČLR je v některé digi-oblasti otevřená a jinde méně, když jsou rozdílné pohledy na bezpečnost dat?

Nutná je v každém případě spolupráce, což vysvítalo z většiny projevů. Pro novinářku a investorku Ninu Xiang by bylo nejhorším scénářem, když by ve světě pokračovala různost, disparita. Obchodní válka mezi Spojenými státy a ČLR, tedy včetně kyberprostoru, nikomu neslouží, jak poznamenal český sinolog Vít Vojta z Institutu pro současnou Čínu Sinoskop. Mrzí jej, že nastupují silová politická prohlášení z USA a někdy i z Číny. Zamyslel se, jak více spolupracovat, a nebojovat.

Náměstkyně generálního tajemníka mezinárodní sítě pro přenos technologií Jingyi Zhang k tématu americko-čínské obchodní války podotkla, že navzdory tlaku Washingtonu na americké firmy se tyto snaží dostat do Číny, stále přicházejí, investují na tomto největším trhu na světě, a »tomu nelze zabránit ani politickými konflikty«. Odbornice na izraelsko-čínské vztahy Witteová připustila, že i v Izraeli jsou takové místní firmy, které se bojí vstupovat na čínský trh, aby si nezablokovaly cestu na trh americký. Je proto k vyřešení tohoto napětí zapotřebí, aby každý udělal vstřícný krok a zmírnil konfrontační tón.

Vzdělávání, ne byznys

Účastníci se shodli na tom, že pro naše přežití je důležitá změna vzdělávání, ne byznys. Tuto myšlenku zformuloval vedoucí Katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT profesor Michael Šebek. »Je nutné změnit vzdělávání, rozvíjet tvořivost, originalitu.« Digitalizace probíhá jako jedna z forem globalizace a jejím důsledkem dojde - vlastně již dochází - k posunům v náplni pracovních činností, připomněl prorektor UK profesor Aleš Gerloch. Některé obory lidské činnosti vymizí, objeví se nové, a proto je nutné celoživotní vzdělávání, vč. vzdělávání na dálku, míní Shenkuo Wu z pekingské Normal Univerzity.

Celou šíři problémů »revoluce ve vzdělávání«, která je předpokladem funkčnosti digitální ekonomiky, se pokusil nastínit jeden z diskusních bloků konference. Na přetrvávající problémy v »prosté« výuce školních předmětů, jako je výpočetní technika, ICT apod., upozornila proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a členka Rady česko-čínského centra UK Miroslava Černochová. Přiznala, že české školství se potýká s nedostatkem učitelů těchto oborů, jen 18 procent pedagogů na druhém stupni základní školy vystudovalo vysokou školu, jež souvisí s informatikou. Situace není lepší proto, že se tomu prý nikdy u nás nevěnovala patřičná pozornost.

Optimalizujme dle potřeb lidí

Zaujal projev profesora Vladimíra Maříka, vědeckého ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. V roce 2017 Čína pomohla »nakopnout« Evropu a Ameriku k větším výzkumům v oboru umělé inteligence. Dnes už má jak Evropa, tak i ČR vlastní koncepce pro umělou inteligenci, informoval. (ČR má podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Petra Očka koncepci nazvanou Digitální Česko.) Podle Maříka je nutné začít uvažovat o energetické stránce úložišť dat. Je třeba využít digitalizace k výrobě toho, co je potřeba, neboť se vyrábí nadbytek zboží, což znamená ztrátu lidmi vytvořených hodnot. Navíc budoucnost patří sdílení výrobních zdrojů. Optimalizujme dle potřeb lidí, ne zisku, vyzývá český odborník. Je ubezpečen, že »musíme naučit lidi pracovat s přebytkem informací«, v tomto smyslu jsme prý zameškali výchovu.

Jak zopakoval Jiping Sun, ČLR má zájem na oboustranně výhodné spolupráci a všestranné prosperitě. Kvalitu, či spíše nekvalitu česko-čínské debaty ukazují mediální výstřelky, kdy se některá média diví, že Čína je strategickým partnerem Evropské unie již přes 15 let, poznamenal europoslanec Jan Zahradil (ODS). V příštím roce by prý mohla být dokončena dosud chybějící velká obchodní dohoda s ČLR. Česká republika by měla hrát pozitivní roli a vyjadřovat zájem o vzájemné korektní vztahy, je přesvědčen.

Učebnice čínštiny nejen pro děti

Akci, kterou pořádaly Česko-čínské centrum Univerzity Karlovy a Středisko bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd UK ve spolupráci s Centrem globálních studií a dalšími partnery, zaštítili rektor UK profesor Tomáš Zima a velvyslanec ČLR Čang Ťien-min. V předvečer konference byla v Praze pokřtěna první učebnice Čínštiny nejen pro děti. Autorem sympatické publikace je Vít Papoušek. Knihu vydalo nakladatelství Karolinum.


1. 10. 2019; Haló noviny

Digitalizace: příležitosti pro Čínu a s Čínou

Výzvy digitální budoucnosti. Toto téma dominovalo čtvrté výroční konferenci Česko-čínského centra Univerzity Karlovy, která minulý týden přivítala na půdě Vlasteneckého sálu Karolina v Praze odborníky z domova a ze zahraničí.

Digitalizace je téma odborné i politické a mezi Čínou a státy Evropy jsou na některé otázky různé náhledy, což na konferenci nikdo nezakrýval. Evropa se stala »vedoucí silou v regulacích«, Čína má naopak »otevřený rámec«. To je téma k jednání, poznamenal generální ředitel Centra pro Digitální Novou hedvábnou stezku Jiping Sun. K zamyšlení se nad sbližováním západního a východního přístupu vyzval Lei Wen, ředitel Centra virtuální reality a umělé inteligence z čínské univerzity Tsinghua. Jsou společné body a také rozdíly. Na Západě je více pozornosti věnováno jednotlivému člověku, na Východě harmonii a souladu, domnívá se. Jak toto skloubit, když cílem je, jak uvedla mj. Carice Witteová z Izraele, integrace v digitální rovině?

Udělat vstřícný krok a nebojovat

Vědec-analytik Kerry Brown z londýnské King’s College zdůraznil, že v oblasti digitalizace existují »příležitosti pro Čínu a s Čínou«.

»Čína promeškala (rozuměj přeskočila) průmyslovou revoluci, a nyní se otevírá další možnost, kde by byla přítomna. A dokonce na špici,« řekl. Hlavním znakem Digitální Nové hedvábné stezky je konektivita (spojování). Otázky, které jsou na stole, znějí: Jak zařídit soulad, když ČLR je v některé digi-oblasti otevřená a jinde méně, když jsou rozdílné pohledy na bezpečnost dat?

Nutná je v každém případě spolupráce, což vysvítalo z většiny projevů. Pro novinářku a investorku Ninu Xiang by bylo nejhorším scénářem, když by ve světě pokračovala různost, disparita.

Obchodní válka mezi Spojenými státy a ČLR, tedy včetně kyberprostoru, nikomu neslouží, jak poznamenal český sinolog Vít Vojta z Institutu pro současnou Čínu Sinoskop. Mrzí jej, že nastupují silová politická prohlášení z USA a někdy i z Číny. Zamyslel se, jak více spolupracovat, a nebojovat.

Náměstkyně generálního tajemníka mezinárodní sítě pro přenos technologií Jingyi Zhang k tématu americko-čínské obchodní války podotkla, že navzdory tlaku Washingtonu na americké firmy se tyto snaží dostat do Číny, stále přicházejí, investují na tomto největším trhu na světě, a »tomu nelze zabránit ani politickými konflikty«. Odbornice na izraelsko-čínské vztahy Witteová připustila, že i v Izraeli jsou takové místní firmy, které se bojí vstupovat na čínský trh, aby si nezablokovaly cestu na trh americký. Je proto k vyřešení tohoto napětí zapotřebí, aby každý udělal vstřícný krok a zmírnil konfrontační tón.

Vzdělávání, ne byznys

Účastníci se shodli na tom, že pro naše přežití je důležitá změna vzdělávání, ne byznys. Tuto myšlenku zformuloval vedoucí Katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT profesor Michael Šebek. »Je nutné změnit vzdělávání, rozvíjet tvořivost, originalitu.« Digitalizace probíhá jako jedna z forem globalizace a jejím důsledkem dojde - vlastně již dochází - k posunům v náplni pracovních činností, připomněl prorektor UK profesor Aleš Gerloch. Některé obory lidské činnosti vymizí, objeví se nové, a proto je nutné celoživotní vzdělávání, vč. vzdělávání na dálku, míní Shenkuo Wu z pekingské Normal Univerzity.

Celou šíři problémů »revoluce ve vzdělávání«, která je předpokladem funkčnosti digitální ekonomiky, se pokusil nastínit jeden z diskusních bloků konference. Na přetrvávající problémy v »prosté« výuce školních předmětů, jako je výpočetní technika, ICT apod., upozornila proděkanka Pedagogické fakulty UK a členka Rady česko-čínského centra UK Miroslava Černochová. Přiznala, že české školství se potýká s nedostatkem učitelů těchto oborů, jen 18 procent pedagogů na druhém stupni ZŠ vystudovalo vysokou školu, jež souvisí s informatikou. Situace není lepší proto, že se tomu prý nikdy u nás nevěnovala patřičná pozornost.

Optimalizujme dle potřeb lidí

Zaujal projev profesora Vladimíra Maříka, vědeckého ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. V roce 2017 Čína pomohla »nakopnout« Evropu a Ameriku k větším výzkumům v oboru umělé inteligence. Dnes už má jak Evropa, tak i ČR vlastní koncepce pro umělou inteligenci, informoval. (ČR má podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Petra Očka koncepci nazvanou Digitální Česko.) Podle Maříka je nutné začít uvažovat o energetické stránce úložišť dat. Je třeba využít digitalizace k výrobě toho, co je potřeba, neboť se vyrábí nadbytek zboží, což znamená ztrátu lidmi vytvořených hodnot. Navíc budoucnost patří sdílení výrobních zdrojů. Optimalizujme dle potřeb lidí, ne zisku, vyzývá český odborník. Je ubezpečen, že »musíme naučit lidi pracovat s přebytkem informací«, v tomto smyslu jsme prý zameškali výchovu. Jak zopakoval Jiping Sun, ČLR má zájem na oboustranně výhodné spolupráci a všestranné prosperitě. Kvalitu, či spíše nekvalitu česko-čínské debaty ukazují mediální výstřelky, kdy se některá média diví, že Čína je strategickým partnerem Evropské unie již přes 15 let, poznamenal europoslanec Jan Zahradil (ODS). V příštím roce by prý mohla být dokončena dosud chybějící velká obchodní dohoda s ČLR. Česká republika by měla hrát pozitivní roli a vyjadřovat zájem o vzájemné korektní vztahy, je přesvědčen. Akci zaštítili rektor UK profesor Tomáš Zima a velvyslanec ČLR Čang Ťien-min. V předvečer konference byla v Praze pokřtěna první učebnice Čínštiny nejen pro děti.

Autorem sympatické publikace je Vít Papoušek. Knihu vydalo nakladatelství Karolinum.


1. 10. 2019; Ceskapozice.cz

Zájem žen o informatiku se pozvolna zvyšuje

Mladá Jana vystudovala jednu z tradičně nejnáročnějších IT škol v tuzemsku, pražskou Fakultu elektrotechnickou ČVUT. A rozhodně se mezi převažujícími muži neztratila - vystudovala s vyznamenáním. Žen, jež míří na kdysi "pánské" fakulty, přibývá. "Ženy bývají často úspěšnější než studenti-muži, jsou motivovanější a vědí, co chtějí studovat. A procentuálně častěji také dostávají červené diplomy za vynikající studium," říká v rozhovoru Petr Páta, nový děkan FEL, kde během deseti let vzrostly počty studentek ze čtyř až na 14 procent. Doktorandek je ještě více - 15 procent.

Z miniankety LN na dalších českých vysokých školách vyplývá, že zájem žen o IT obory roste. "Dle mého názoru se zájem žen o informatiku pozvolna zvyšuje. Přispívají k tomu i propagační akce, které v této oblasti ženy podporují," míní Jan Kratochvíl, děkan Matematickofyzikální fakulty UK. Na pražském matfyzu studentky informatiky tvoří zhruba pětinu. "Víme, že studentky informatiky jsou velmi dobré, proto nás těší, že v podstatě stejné procento absolventek pokračuje v doktorském studiu, i když to často znamená nutnost skloubit mateřské povinnosti s náročným studiem," doplňuje Kratochvíl.IT iniciativy

Mírně - po půl procentech - se zvedají počty i na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně: "Snažíme se to povzbuzovat," řekl děkan Jiří Zlatuška, přičemž myslel i různá sdružení žen v IT. V Česku například působí uskupení Czechitas, které inspiruje ženy k zájmu o IT technologie, nebo třeba iniciativa wITches (čaro- či "ajtýdějky"), kterou v roce 2016 založily studentky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Daly si za cíl zdarma vzdělávat na školách děti v IT.

"Jsem hrozně proti genderovým kvótám a podobným věcem, takže jsme se snažily udělat něco, kde budeme učit všechny děti informatiku - bez ohledu na pohlaví nebo věk," říkala tehdy LN Jana Kolmašová, v té době ještě studentka programu elektronika. A jak to vypadá dnes? "Od roku 2016, kdy wITches vznikly, se našich workshopů zúčastnilo již 941 dětí, z toho 18 jich bylo z dětských domovů. Téměř třetina účastníků byla děvčata, což je velice pozitivní jev," říká Jitka Hodná k činnosti spolku.V Česku například působí uskupení Czechitas, které inspiruje ženy k zájmu o IT technologie, nebo třeba iniciativa wITches (čaro- či "ajtýdějky"), kterou v roce 2016 založily studentky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Daly si za cíl zdarma vzdělávat na školách děti v IT.

Aktuální čísla z oslovených vysokých škol dokládají, že pro řadu mladých slečen už počítače, technologie či programování nepředstavují "strašidelný svět". Čím dál více lidí žije odmalička s mobily i notebooky v souznění. "Obecně dlouhodobě sledujeme postupně vyšší zájem dívek o studium informatiky. Jedním z příkladů je obor informační systémy," říká Miloš Železný, proděkan Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.

"Podíl studentek v IT rostl za dekádu z asi deseti směrem k patnácti procentům. Zaznamenáváme aktivnější přístup studentek ke studiu, zejména ve vyšších ročnících patří mezi výraznější a lepší studenty," dodává Železný. Mírný procentuální nárůst v bakalářských oborech mají i na Univerzitě Pardubice (na loňských devět procent). "Počet žen se v IT oborech na Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské za posledních deset let téměř zdvojnásobil," sdělil LN Petr Krejčí, ostravský proděkan.

A dokládá to čísly - v akademickém roce 2009/10 činil podíl studentek 4,5 procenta, kdežto v uplynulém "járu" už 8,8 procenta... Řada škol hovoří o stabilních, neklesajících počtech. Na Univerzitě Hradec Králové poměr setrvale činí zhruba osm procent. Stagnující zájem zmínily příslušné fakulty České zemědělské univerzity, Vysokého učení technického, Univerzity Tomáše Bati či Vysoké školy ekonomické.Už nejsme jen fakultou pro kluky

"Počet studentek na Fakultě elektrotechnické ČVUT se zvýšil ze čtyř procent v roce 2005 na nynějších čtrnáct procent," říká Petr Páta, nový děkan veliké fakulty.

LIDOVÉ NOVINY: Začíná další akademický rok. Kolik se do něj u vás, na FEL, zapojí studentek?

PÁTA: Musím říci, že se nám na fakultě daří podíl žen a děvčat zvyšovat. Zatímco v roce 2005 to byla pouhá čtyři procenta, loni už to bylo čtrnáct procent. Počty se liší dle oborů, některé jsou pro dámy atraktivnější.

LIDOVÉ NOVINY: Které to jsou?

PÁTA: Nejvíce studentek chodí na biomedicínskou techniku a informatiku. Dále je to management, audiovizuální obory a informatika obecně. Máme též studentky, sdružené jako wITches, které zdarma učí děti ze základních škol a zvyšují zájem o elektrotechniku, počítače, IT... To jsou důležité věci; samy se daly dohromady, jsou aktivní. Obory se u nás posunuly, takže už nejsme školou "pro kluky".

LIDOVÉ NOVINY: Jak si studentky na velmi technické škole vedou?

PÁTA: Bývají často úspěšnější než studenti-muži, jsou motivovanější a vědí, co chtějí studovat, vyjíždějí do zahraničí. A procentuálně častěji také dostávají "červené diplomy" za vynikající studium. Zrovna nedávno jej získala Jana Kolmašová, jedna ze zakladatelek wITches, jež vystudovala audiovizuální techniku. Bohužel pro fakultu jde do praxe a nebude naší doktorandkou.

LIDOVÉ NOVINY: Čeká vás první sezona v roli děkana. Jak se fakultě daří?

PÁTA: Fakultu přebírám v dobré kondici, měli jsme dobrého děkana (Pavla Ripku - pozn. red.), takže se mi obtížně říká, co bych dělal lépe či jinak. Fakulta funguje, máme zdravé financování, nové studijní programy, příznivý průměr počtu pedagogů na studenta či nízký věkový průměr pedagogů - u docentů činí kolem 45 let, máme i mladé profesory.

LIDOVÉ NOVINY: Co plánujete udělat?

PÁTA: Chci stavět na třech základních pilířích: na špičkové vědě, protože jsme výzkumná fakulta, na hodnotné spolupráci s průmyslem a především na kvalitní výuce. Tyto základní stavební kameny musejí být rovnocenné.

LIDOVÉ NOVINY: Mají mladí lidé o takto těžkou fakultu ještě zájem?

PÁTA: Ano, zájem o FEL je pořád velký, stále si vybíráme, ale musím přiznat, že zájem není na všech oborech stejný. Maturanty teď nejvíce láká informatika, robotika... To platí obecně všude, ale takové obory jako elektrotechnika jsou v Česku i celé Evropě trochu mimo hlavní proud. Mám tedy vizi vysvětlit studentům i jejich rodičům, babičkám, že má smysl studovat také jiné obory, neboť jejich absolventi získají ve firmách místa s perspektivou.

LIDOVÉ NOVINY: Před deseti lety vznikla i sesterská Fakulta informatiky ČVUT? Je pro vás konkurencí?

PÁTA: Kolegy nevnímáme jako konkurenci; obě fakulty si našly zájemce, přičemž k nám jdou studenti, kteří se chtějí v informatice orientovat na náročnější programy, částečně na vědu. Na Fakultě informatiky se orientují na trochu jiné uchazeče a je to dobře. Umíme vedle sebe žít. Zajímavé je, že uchazeči si ne vždy uvědomují, že informatika se u nás prolíná všemi technickými obory, takže během studia se s touto tematikou setká v podstatě každý, nehledě na to, zda studuje silnoproud, či přímo IT obory.

LIDOVÉ NOVINY: Hovořil jste o nových oborech. Co nabízíte - kromě klasického IT či "elektra"?

PÁTA: Budoucnost určitě má "silnoproudá elektrotechnika" čili obor spojený s výkonovou elektronikou, energetikou a managementem. Energie bude třeba pořád; studenti se dozvědí, jak se pracuje s energetickou politikou státu, elektromobilitou či využitím obnovitelných zdrojů. Tam je zaměstnanost zaručena. Dalším takovým je program elektronika a komunikace, kde studenti - a studentky - v bakaláři získají fundamentální znalosti, načež se mohou specializovat na komunikační technologie, ICT, internet věcí, rádiové systémy, sítě…

LIDOVÉ NOVINY: Vy se věnujete fotonice, tedy i přenosu informací světlem.

PÁTA: Ano, máme silnou skupinu zabývající se fotonikou a komunikací pomocí světla, což je i moje srdeční záležitost. Mohu jmenovat audiovizuální techniku: naši absolventi chodí pracovat do televize, rozhlasu. Připravujeme též experty pro vývoj v letectví a kosmické technice. A nově - od minulého roku - nabízíme třeba obor biomedicínské technologie, které se věnují analýze hlasových signálů pro predikci Parkinsonovy nemoci, zpracování medicínských dat, vyvíjejí chytré glukometry a podobně. Je toho hodně.

Nový děkan "elektra" a expert na fotoniku Petr Páta (46)

Od července děkan silné Fakulty elektrotechnické ČVUT.Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1996).Doktorát z radioelektroniky získal již na ČVUT (2002).V roce 2010 se habilitoval a loni byl jmenován profesorem.Věnuje se obrazové fotonice či akusticko-optickým systémům.Spoluautor zhruba stovky vědeckých studií, jež byly citovány více než 570krát.

Foto:

Žena u počítače - ilustrační foto.

ČTK


15. 9. 2019; AUTO DNES

Formule bez řidiče

15.10.2019, AUTO DNES

AUTONOMNÍ ŘÍZENÍ

Studenti ČVUT začali vyvíjet formule s autonomním řízením. Jízdy bez řidiče by měl být do dvou let schopný jak elektrický monopost týmu Fakulty elektrotechnické, tak i závodní vůz se spalovacím motorem týmu Fakulty strojní. Senzory umožňující autonomní jízdu začaly oba týmy testovat v letošním roce.

Studentské konstrukční party nejsou žádní nováčci. Strojaři dosud postavili jedenáct formulí (pochopitelně ovládaných řidičem) a v současnosti pracují na dvanáctém modelu, eForce vytvořil osm závodních vozů. Vedle toho začaly na Fakultě dopravní v rámci týmu CTU Lions vznikat i závodní motocykly - a to jak se spalovacím motorem, tak i s elektromotorem.

Foto: ČVUT, Tomáš Krist, MAFRA, www.heritageandzoom. com

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk