16. 4. 2020; vysokeskoly.cz

Technické školy bojují s koronavirem. Vyrábí štíty i zabijáky virů

Společně s pandemií koronaviru čelí prakticky celý svět také nedostatku ochranných pomůcek jako jsou roušky, respirátory nebo ochranné obleky. Aby se Česká republika nemusela spoléhat pouze na dodávky zdravotnického materiálu ze zahraničí, na pomoc přispěchaly i technické univerzity po celé zemi a samy začaly s výrobou i vývojem pomůcek, z nichž některé před koronavirem nejen chrání, ale dokážou ho i zničit.

Jedním z nejúčinnější materiálů, který dokáže chránit před koronavirem jsou nanovlákna. Právě z tohoto materiálu vyrábí filtry Technická univerzita v Liberci. Filtry mají účinnost až 90 procent a dají se vkládat i do podomácku vyrobených roušek s kapsou. Odborníci ze strojní fakulty liberecké univerzity zvládli sestavit stroj na jejich výrobu v rekordním čase a nyní dokáže vyrobit až 3000 nanofiltrů denně.

Roušky, které vir s co největší účinností zachytí, ale nejsou tím jediným na čem odborníci z liberecké školy pracují. TUL se aktuálně také podílí na vývoji speciální antibakteriální a antivirové roušky, která by koronavirus dokázala zlikvidovat. Rouška nepropustí kapénky viru díky povrchu na bázi teflonu, vrstva pyrithion zinku pak viry i bakterie efektivně ničí. Superroušku už testují zdravotníci v několika krajích. Podle Aleše Richtera, proděkana Fakulty zdravotnických studií TUL, nosí jeden z prototypů roušky i náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula.

Tento týden by se sériově mohl začít vyrábět vynález další české technické školy. České vysoké učení technické vyvinulo speciální masku, která chrání jak okolí nositele tak i jeho samotného. Úroveň ochrany masky z dílny ČVUT je srovnatelná či vyšší, než mají respirátory nejvyšší třídy FFP3, které potřebují sestry a lékaři v první linii.

Filtry používané v těchto maskách se však dají využít i jinak. Před několika týdny internet zaplavily fotografie zdravotníků, kteří měli celoobličejové potápěcí masky a na dýchací trubici nasazený filtr, který vznikl na ČVUT. Ačkoliv mohly fotografie působit až úsměvným dojmem, prokázalo se, že účinnost masek s filtrem je 99,9 procent, tedy dokonce víc něž mají respirátory FFP3.

Již od vypuknutí epidemie v Česku se na ČVUT vyrábí také ochranné štíty. Ty slouží k ochraně očí a lékaři je využívají společně s dalšími ochrannými pomůckami. Používají je také tlumočníci do znakového jazyka, protože jsou průhledné a umožňují odezírání ze rtů.

ČVUT nyní chystá i návod na výrobu speciálních ochranných masek, který bude volně ke stažení. Na základě návodu si štíty budou moci vytisknout všichni majitelé 3D tiskáren. Masku bude následně nutné doplnit o filtr, který může být z jednorázové roušky, nanovláken nebo hepafiltru z vysavače, upřesnil vedoucí projektu Tomáš Tichý z Fakulty elektrotechnické. Návod škola zveřejní zde.

Návod pro výrobu masek na domácích 3D tiskárna už zveřejnilo Vysoké učení technické v Brně. To stejně jako ČVUT vyrábí ochranné štíty pro zdravotníky a ve svých laboratořích míchá také dezinfekci ANTI-Covid podle receptury světové zdravotnické organizace.


15. 4. 2020; novinky.cz

Vědci z ČVUT vyvinuli další ochrannou pomůcku z 3D tiskáren. Má být i pro veřejnost

Vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) vyvinuli další ochrannou pomůcku proti nákaze koronavirem. Již dříve přišli s respirátory pro profese v první linii nebo s celoobličejovými maskami upravenými ze šnorchlů. Nyní jejich odborníci navrhli ochranné masky a slibují zveřejnit návod, podle kterého si je může na domácí 3D tiskárně vyrobit kdokoliv.

Model se skládá ze dvou částí. Prvním je maska jako taková, druhou částí je krycí mřížka, která drží filtr. "Dle vlastního uvážení pak samozřejmě můžete doplnit nějaké těsnění po okrajích, případně gumičky na upnutí masky kolem hlavy,” vysvětluje projekt jeho vedoucí z Fakulty elektrotechnické ČVUT Tomáš Tichý.

"Nejvhodnějším filtračním materiálem jsou filtry z nanovláken nebo obecně nanotextilie, bohužel to je ale nedostatkové zboží. Jako náhradu můžeme na základě výsledků testování doporučit materiál z jednorázové lékařské roušky či hepafiltr z vysavače," vysvětluje Tomáš Tichý s tím, že účinnost masky závisí právě na zvoleném filtru.

POUTÁK: [Rozdávají zdarma štíty, stojí je to 150 tisíc denně. Vláda jim přislíbila podporu]

Důležitá je pro odborníky z ČVUT především funkčnost masky, jak bude vypadat její finální design nechávají vývojáři na široké veřejnosti. "Spoléháme na české tiskaře a jejich kreativitu, kteří už teď navrhli spoustu podob a posílají nám návrhy,” říká Tomáš Tichý.

"Ne každý ale má tu expertízu a možnost nechat výrobek biologicky otestovat,” uvedl. "Našim cílem bylo proto vybrat vhodné parametry pro biologické aplikace, vybrat vhodné materiály a jejich vhodné tiskové nastavení tak, aby maska byla biologicky příznivá, tedy aby například byla snadná její dezinfekce," vysvětlil Tichý.

Dostupné i pro veřejnost

K vytištění této masky nejsou nutné speciální 3D tiskárny, jako v případě respirátorů vyvinutých kolegy z CIIRC ČVUT. Vyrábět masky může kdokoliv na své domácí 3D tiskárně.

"Masky nejsou určeny pro zdravotníky a pracovníky v prvních liniích, ale spíše pro širší veřejnost, případně pro ty, kteří přichází do kontaktu s větším počtem lidí, například úředníci nebo řidiči," vysvětluje záměr projektu Tomáš Tichý.

Ucelený návod, jak si ochrannou masku doma vytisknout a kde pořídit vhodný filtr, plánují vědci do konce týdne zveřejnit na stránkách fakulty.

Základem je 3D tiskový model, který vědci z ČVUT zveřejnili na svých webových stránkách. "Jako si na běžné tiskárně stáhnete například PDF dokument z internetu, tak existují databáze 3D tiskových modelů, kde si můžete najít a stáhnout 3D model pro tisk,” popisuje postup Tichý.

"Ten si nahrajete do speciálního programu, který model převede na instrukce pro 3D tiskárnu. V programu nastavíte vhodné tiskové parametry, vhodné materiály a potom už jen pošlete na tiskárnu. Ta vytiskne jeden model masky zhruba za 3 až 6 hodin," dodává.

POUTÁK: [Zdravotníci vyzkoušeli první masky z ČVUT. Přes drobné výhrady si je chválí]

Maska je určena na krátkodobé užití, nošena by tak neměla být déle než 6 hodin v kuse. Pro bezpečné používání je důležité masku vždy rozložit, po dobu 20 minut naložit do dezinfekce a poté nechat dezinfekci na masce zaschnout.

Filtrační materiál je nutné brát jako jednorázový a po použití s ním zacházet jako s nebezpečným biologickým odpadem.

POUTÁK: [Sériová výroba masek z ČVUT má začít tento týden]

Podle odhadů fakulty mají vlastní 3D tiskárnu tisíce domácností po republice, po vlastní ose se tak může do výroby ochranných masek zapojit obrovské množství lidí. Kromě poskytnutí návodu veřejnosti se fakulta snaží také o vlastní distribuci. Protože ale nemá dostatečné tiskové kapacity, spojila své síly s dalšími firmami.

"Svět na současnou situaci nebyl připraven, ale nyní jí s veškerým úsilím společně s partnery z FEL ČVUT čelíme. (...) Dle jejich návodu budeme u nás ve firmě masky tisknout, kompletovat a zajistíme i jejich distribuci do zdravotnických zařízení," uvedl Václav Muchna, zakladatel firmy Y Soft, která se do projektu zapojila.

Kromě ní navázal tým ČVUT také spolupráci s iniciativou Vytisknu.com, která pomůže při vývoji, výrobě i distribuci. Zapojené firmy budou v kooperaci vyrábět 100 až 200 masek denně a dodávat je zdravotnickému personálu. Postarají se i o distribuci nanotextilie na výdejní místa.


15. 4. 2020; Lupa.cz

FEL ČVUT dal veřejnosti k testování očekávanou aplikaci, která upozorní na shluky lidí

Tým vědců z Fakulty elektrotechnické na pražském Vysokém technickém učení dnes spustil očekávanou koncovou aplikaci k projektu FreMEn contra COVID, jmenuje se Nebojsa a poradí, jak se vyhnout frontám či velké koncentraci lidí.

Nebojsa vybírá optimální čas pro návštěvu místa na základě inteligentní predikce z předchozího komunitního sběru dat (prostřednictvím aplikace FreMEn Explorer, dostupná pod stejným odkazem) o koncentracích lidí na témže místě v různé denní době.

Aplikace zatím umí rozlišit (limitováno sbíranými kategoriemi dat) samoobsluhu, dětské hřiště, park či lékárnu. Vývojáři plánují zakomponovat do softwaru do budoucna další prvky jako například detailní podklady o jednotlivých místech nebo otevírací hodiny obchodů. Součást prognózy tvoří prognostický graf návštěvnosti místa na dva dny.

Souvislosti: Tomáš Krajník, Jan Blaha (ČVUT): Místo inteligentního domácího vězení nabízíme inteligentní prevenci

Předpovědi staví na anonymním sběru dat. "Sbíraná data jsou anonymní již na začátku cesty, sbíráme totiž pouze data o místech, a ne o lidech, v tom je asi hlavní rozdíl oproti projektům tzv. inteligentní karantény. Samotná sbíraná data nijak anonymizována nejsou. Jediné informace, které naše aplikace sbírá, jsou GPS souřadnice z místa, odkud jsme data dostali, časové značky, subjektivní hustota a odhadnutý počet lidí a typ místa. S žádnými dalšími informacemi se již nepracuje," prohlásil v rozhovoru pro Lupu duchovní otec projektu, Tomáš Krajník z laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence ČVUT.

Po prvotní testovací fázi sběru dat autoři nyní vyzývají k aktivnímu zapojení širší veřejnosti. "Díky několik let vyvíjené umělé inteligenci (AI) stačí pro precizní předpověď obsazenosti míst malé množství dat. Každá komunita, parta sousedů nebo klidně jedna rodina může společnými silami zmapovat své okolí, a pak využívat předpovědi aplikace Nebojsa. Na vývoji s námi spolupracují dobrovolníci z řad odborníků. Většina z nich má obavy z nasazení tzv. ‘chytré karantény’, jejíž přínos je z pohledu epidemiologie diskutabilní, ale která efektivně propojuje data způsobem, jež je triviálně zneužitelný pro sledování opozice a likvidaci demokracie,” říká vedoucí projektu Tomáš Vintr.


15. 4. 2020; Seznam.cz TV

Vyhnout se frontám či přeplněným prostranstvím umožní nově aplikace Nebojsa

Vyhnout se frontám či přeplněným prostranstvím umožní nově aplikace Nebojsa. Vyvinuli ji výzkumníci z ČVUT za účelem snížení rizika nákazy koronavirem. Uživatel si zvolí místa, která potřebuje obejít a aplikace mu sama oznámí, v jaký čas tam bude nejméně lidí. Podle autorů aplikace funguje na základě anonymních dat a údajů o místech. Nijak proto nezasahuje do soukromí uživatelů.


15. 4. 2020; technickytydenik.cz

Nová aplikace Nebojsa vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze poradí, jak se vyhnout frontám v obchodech

Vědci a studenti Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) vyvinuli unikátní aplikaci Nebojsa, která vám poradí, kdy se vyhnete frontám v obchodech nebo přeplněným parkům.

Svým uživatelům na základě dat o koncentraci lidí doporučí, kdy jsou veřejná místa málo navštěvovaná, a tedy s potenciálně nižším rizikem nákazy. Princip aplikace vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) o dodržování odstupu mezi lidmi (tzv. social distancing) a je založen na revolučním výzkumu umělé inteligence. Aplikace je zdarma ke stažení na adrese nebojsa.app.

Design aplikace je zaměřen na intuitivní ovládání. Uživatel jednoduše vybere místa, kam potřebuje zajít, a Nebojsa mu předpoví, kdy tam bude málo lidí, a kdy je tedy bezpečnější je navštívit. Nebojsa si může do paměti uložit samoobsluhu v ulici, dětské hřiště, park v sousedství nebo třeba lékárnu za rohem. Součástí jeho prognózy je graf předpovídané návštěvnosti místa na dva dny, aby si uživatel lépe naplánoval svou cestu podle potřeby.

Oproti jiným dostupným řešením v otázce koronaviru, která monitorují pohyb uživatele a zpětně vyhodnocují, kdo mohl být nakažen, Nebojsa dává nástroj pro prevenci. Aplikace nemonitoruje pohyb ani kontakty uživatelů, a tím nezasahuje do jejich soukromí. "Od začátku projektu se snažíme postupovat tak, jak jsme zvyklí, tedy vědecky. Konzultujeme každou část metody s evropskými epidemiology a psychology. Jádro našeho řešení bylo již dříve posouzeno desítkami odborníků na třech kontinentech. Denně jsme v kontaktu s ostatními špičkovými vědeckými týmy, což nám všem zaručuje přístup k nejnovějším poznatkům,"říká duchovní otec projektu Tomáš Krajník.

Data, na kterých předpovědní model stojí, jsou údaje o místech, nikoli o lidech, a zachovávají tedy anonymitu odesílatele. Autoři vyzývají k aktivnímu zapojení veřejnosti. Každý, kdo chce pomoci zmapovat své okolí, může ručně zadávat míru obsazenosti míst skrze sběrovou aplikaci FreMEn Explorer, která je dostupná na stejném webu. Díky několik let vyvíjené umělé inteligenci (AI) stačí pro precizní předpověď obsazenosti míst malé množství dat. Každá komunita, parta sousedů nebo klidně jedna rodina může společnými silami zmapovat své okolí, a pak využívat předpovědi aplikace Nebojsa. Všichni dobrovolníci tímto způsobem přispívají k rozvoji české vědy, protože tak podporují další vývoj algoritmů AI a jejich konfrontaci s novými poznatky. "Na vývoji s námi spolupracují dobrovolníci z řad odborníků. Většina z nich má obavy z nasazení tzv. "chytré karantény", jejíž přínos je z pohledu epidemiologie diskutabilní, ale která efektivně propojuje data způsobem, jež je triviálně zneužitelný pro sledování opozice a likvidaci demokracie. Náš systém je vyvíjen v souladu s názory epidemiologů a i kdyby se dostal pod kontrolu protidemokratických aktérů, uložená data na nikoho neukazují a nikoho s nikým nepropojují,"říká vedoucí projektu Tomáš Vintr.

Nyní vychází první (pilotní) verze aplikace Nebojsa, která poskytne zájemcům své služby. Aplikace se však bude nadále rozvíjet a brzy získá mnoho vylepšení. Vývojáři plánují zakomponovat do softwaru další prvky, které přispějí k lepší funkčnosti (např. detailní podklady o jednotlivých místech nebo otevírací hodiny obchodů). Jsou otevřeni kritice ze strany vědecké komunity i veřejnosti a rádi zpětnou vazbu zapracují v plánované aktualizované verzi.

Na projektu FreMEn contra COVID spolupracují kromě FEL ČVUT vědci z dalších významných univerzitních pracovišť jako University of Manchester, National University of Sciences & Technology (NUST), Örebro University, Université de technologie de Belfort-Montbéliard (UTBM) a Bělehradské univerzity. Prestižní Massachusetts Institute of Technology (MIT) projekt podpořilo a zprostředkovalo kontakty na agenturu amerického ministerstva obrany DARPA nebo CDC (Americký federální úřad pro kontrolu nemocí). O použití výsledků projektu již požádaly telekomunikační firmy působící v Asii, které v rámci pilotního nasazení zapojí 2 miliony aktivních uživatelů a osloví 50 milionů dalších prostřednictvím SMS služeb. " Je důležité zdůraznit, že projekt by nemohl existovat bez pomoci desítek dobrovolníků, kteří s námi nezištně spolupracují již celý měsíc,"dodává Filip Majer z Centra umělé inteligence FEL ČVUT.


15. 4. 2020; Epocha

Cena Wernera von Siemense: Ti nejlepší z nejlepších!

České výzkumy

Všichni ocenění si mezi sebou rozdělili 830 000 korun!

Dvacítka nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů si na začátku března letošního roku převzala v prostorách Betlémské kaple v Praze ocenění v prestižní soutěži Cena Wernera von Siemense.

Společnost Siemens tak už po dvaadvacáté ocenila nejlepší práce v oblasti přírodních a technických oborů.

Odborná porota to ani tentokrát neměla vůbec jednoduché, vždyť vybírala z celkem 833 přihlášených prací. Nakonec ale přece jen našla ty nejlepší z nejlepších ve čtyřech kategoriích a k tomu udělila i tři zvláštní ocenění.

Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu

Kdo: Kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Plevky, Ph. D.

Virus klíšťové encefalitidy způsobuje ročně okolo 13 000 zánětů mozku a mozkových blan a Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem viru klíšťové encefalitidy na světě, proto se rozhodl tým vědců pod vedením Pavla Plevky analyzovat strukturu viru klíšťové encefalitidy. Tato znalost je totiž velmi důležitá pro nalezení léčivé látky. Vědci z Masarykovy univerzityv Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně ale rozhodně nehodlají usnout na vavřínech a ve svém výzkumu pokračují: "Plánujeme se také zaměřit na neobvyklý fenomén, kdy některé protilátky, místo aby virus zneškodnily, zvyšují jeho nakažlivost," říká Pavel Plevka.

Nejlepší disertační práce

Kdo: Mgr. Ivo Straka, Ph. D. Ve svém volném čase je Ivo Straka amatérským trombonistou v olomouckém New Street Bandu, v tom profesním je nadějným fyzikem na UniverzitěPalackého v Olomouci se zaměřením na kvantovou optiku. V oceněné práci se zaměřuje na měření takzvaného tichého světla, u kterého je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic - fotonů. Tiché světlo je možné využít v kvantových technologiích k rychlému počítání, přesnému měření nebo bezpečné komunikaci. "Toto ocenění znamená nejen propagaci výzkumu, ale i podporu konkrétním vítězným tématům. Doufám, že nám v důsledku pomůže získat nové vědecké aspiranty," nechává se slyšet Ivo Straka.

Nejlepší diplomová práce

Kdo: Ing. Denys Rozumnyi

Napadlo vás někdy, jakou rychlostí může letět míček při tenisovém zápase? Studenta Fakulty elektrotechniky Českého vysokého učení technického v Praze Denyse Rozumnyiho ano, a rozhodl se vymyslet způsob, jak takovou rychlost spočítat bez použití drahých radarů, a to nejen u tenisového míčku. "Tímto tématem jsem se zabýval už několik let, a protože to přede mnou nikdo nezkusil, bylo hodně věcí, které jsme museli vyřešit úplně od základů," vysvětluje Rozumnyi, podle kterého je jeho metoda skoro stejně spolehlivá jako drahé radary. "Mně ale k tomu stačí použít obyčejný počítač nebo mobil," doplňuje. Vítěz v kategorii Nejlepší diplomová práce hodlá ve svém studiu pokračovat na univerzitě ve Švýcarsku a do budoucna plánuje i vytvoření aplikace pro mobilní telefony, která vypočítá rychlost pohybujícího se objektu přímo z natočeného videa.

Nejlepší pedagogický pracovník

Kdo: prof. Ing. František Štěpánek, Ph. D.

Práce pedagoga mi dala spoustu radosti a uspokojení z úspěchů mých absolventů, a hlavně mnoho přátelství, zejména s absolventy doktorského studia," říká čerstvý držitel ocenění Nejlepší pedagogický pracovník

František Štěpánek.

Ten vystuduje Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, ve studiu pak pokračuje na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Na svou alma mater ale nezapomene a v roce 2008 zde založí Laboratoř chemické robotiky, v jejímž čele stojí dodnes. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie.

3x ZVLÁŠTNÍ OCENĚNÍ

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala MUDr. Dagmar Myšíková, Ph. D. z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci z oboru protinádorové imunologie.

Ocenění za překonání překážek při studiu získal Bc. Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK, který se věnuje částicové fyzice. König se již několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním, které mu způsobuje stavy nepřekonatelné únavy, trvale musí brát léky, několikrát za rok bývá hospitalizován, trpí těžkou poruchou imunity. I přesto stále pokračuje ve studiu.

Zvláštní ocenění za absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Aleš Vysocký, Ph. D. z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava za práci s názvem "Roboty přímo spolupracující s člověkem".


14. 4. 2020; denik.cz

Elektronický boj proti koronaviru: Aplikace napoví, jak se vyhnout zástupům lidí

Do technologického výzkumu se v rámci boje s šířením koronaviru zapojují i dobrovolníci. Plyne to z údajů Středočeského inovačního centra, jež informovalo o projektu FreMEn contra COVID. Ten označuje úsilí vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, kteří vyvíjejí novou mobilní aplikaci, jež bude po dokončení zdarma dostupná všem zájemcům. Zčásti ji lze připodobnit k chytrým navigacím, jež na základě vyhodnocení údajů o aktuálním provozu doporučují řidičům ideální trasu.

"Do jisté míry obdobně by měla fungovat chystaná aplikace, mající pomoci bojovat proti šíření koronaviru: na základě dat o koncentraci lidí má uživatelům doporučovat optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst. Spíš než k navigaci však tvůrci svůj záměr přirovnávají k předpovědi počasí: jde o to nabídnout odborně získané předpoklady, které lidem pomohou správně se rozhodnout.

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE

Projekt, který vychází z již dřívějších poznatků laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů, pracuje s jednoduchým pravidlem: čím vyšší koncentrace lidí na veřejně přístupných místech, tím větší je riziko šíření viru - a naopak. Na rozdíl od zmiňovaných navigací, které pracují se skutečnými údaji o aktuální hustotě silničního provozu, však je v tomto případě cílem naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Čili: předpověď.

Umělá inteligence pomůže plánovat

Umělá inteligence odhadne, kterým místům se v konkrétním čase raději vyhnout, protože je pravděpodobné, že by se tam mohli hromadit lidé, či dokonce vytvářet fronty. Lidé by se tak měli dočkat doporučení, na který čas je nejvhodnější naplánovat třeba návštěvu obchodu, lékárny - nebo třeba odpočinek v parku. Jak na to, se však systém musí naučit.

Právě v souvislosti s tím je neocenitelná pomoc dobrovolníků: konkrétně komunitní sběr anonymních dat. Zjednodušeně řečeno: nejde o sledování pohybu konkrétního člověka, na čemž je založena třeba chytrá karanténa, ale jedná se o sledování čehosi jako "hemžení mravenců", což nebude narušovat soukromí jednotlivců.

Docent Tomáš Krajník, který za vývojem projektu stojí, vysvětluje, že systém připravovaný jeho týmem zpracovává pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování anonymní data.

Do získávání dat se může zapojit veřejnost

Právě při získávání dat, ze kterých se umělá inteligence bude učit, potřebují výzkumníci pomoc veřejnosti. Občané, kteří si prostřednictvím odkazu chronorobotics.fel.cvut.cz/cs# stáhnou pilotní aplikaci FreMEn Explorer, se tak mohou stát přímými spolupracovníky: stanou se průzkumníky, kteří na navštívených místech zaznamenají údaje o odhadovaném počtu lidí a pocitové míře zahuštění. Takto získaná data pomohou ke konečnému naprogramování aplikace.


14. 4. 2020; odbornecasopisy.cz

Algoritmus vědců FEL ČVUT pomůže automatizovat testování na koronavirus ve FN Motol

Vědci a studenti Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK (PřF) a Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) pracují na automatizaci testování vzorků COVID-19 pro Fakultní nemocnici Motol. Vyvíjený algoritmus má umožnit nemocničním pipetovacím robotům rychlou a bezpečnou manipulaci se vzorky tak, aby nedošlo k jejich vzájemné kontaminaci. Zapojení robotů Opentrons a Beckman Biomek 3000 umožní využít testovací sety nově vyvíjené na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a může mít zásadní vliv na proces testování. V případě úspěchu nahradí práci laborantů, kteří získají prostor na vykonávání dalších činností spojených s bojem proti koronaviru. Nový software by mohl být nasazen již během Velikonoc.

Spolupráce vědců a nemocnice vznikla díky probíhajícímu projektu CIIRC, který dodal pipetovacího robota do Nemocnice Na Bulovce. Poptávka po automatizaci během krize výrazně vzrostla, a tak se na univerzitu obrátila i FN Motol. Tentokrát se zapojila skupina výzkumníků a studentů z FEL ČVUT. Jako odborná konzultantka se k nim přidala i postgraduální studentka experimentální biologie rostlin z PřF UK, která má zkušenosti s procesem extrakce RNA, a stala se tak klíčovou spojnicí mezi obory robotiky a biochemie. Týmy pracující na robotech pro obě nemocnice spolu nyní intenzivně komunikují a sdílejí své zkušenosti, aby zapojení robotů proběhlo bezchybně a v co nejbližší době.

" Aby mohl být systém zprovozněn, musí projít přísným testováním. A není divu, zodpovědnost je zde obrovská. V případě falešně pozitivního testování na přítomnost koronaviru bychom poslali pacienta a celou jeho rodinu do karantény. Když ale všechno klapne, roboty budou pro nemocnici opravdovým přínosem. Dokážou fungovat nonstop, neunaví se, neztratí pozornost a rutinní práce je ani nenudí. Věříme, že se laboranti díky nám budou moci věnovat ostatní práci, kterou nelze snadno automatizovat, nebo si alespoň trochu odpočinout, ” uvedl Petr Váňa, doktorand Katedry počítačů FEL ČVUT, který na projektu pracuje od jeho spuštění na konci března.

Hlavním cílem vyvíjeného postupu je minimalizace rizika takzvané kroskontaminace. Toho je dosaženo optimalizací pohybu pipetovací hlavy robotu tak, aby při svém pohybu neohrozila ostatní vzorky náhodným odkápnutím pipetovaného vzorku. Špička pipety tedy nesmí přejet nad jiným vzorkem, než pro který je určena. Tím se značně snižuje riziko kontaminace jiných vzorků, a tedy nechtěného označení zdravých osob za nakažené. V inovativním řešení figuruje také ÚOCHB AV ČR, který ve spolupráci s Ústavem lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN v Motole vyvíjí alternativní testovací sety pro izolaci virové RNA umožňující diagnostiku onemocnění COVID-19. Těch zahraničních je totiž v ČR pouze omezené množství. Navíc mnoho výrobců nedovoluje na svých zařízeních používat jiné než firemní chemikálie, kterých je nedostatek. Vzhledem k tomu, že je postup založen na chemikáliích, které umíme v ČR sami vyrobit v dostatečném množství, se tak laboratoř stává potenciálně nezávislá na případné nemožnosti výrobců dodávat komerční testovací sety. Bez takto rozsáhlé multidisciplinární spolupráce několika vědeckých pracovišť by projekt nemohl efektivně fungovat. " Zapojení robotiků do vylepšení laboratorních postupů ve zdravotnictví dokazuje, že dohromady jsme schopni zdárně postupovat k cíli a být daleko efektivnější než jako jednotlivci ze zdánlivě vzdálených oborů, ” dodává Adéla Přibylová z PřF UK.

Software, který nyní pod rukama vědců a studentů vzniká, může v budoucnu najít uplatnění v dalších laboratořích a také u jiných laboratorních postupů. Ačkoli je dnes již automatizace pipetovacími roboty běžnou praxí, nasazení dalších robotů může zrychlit a zefektivnit proces testování. Optimalizovaný postup FEL ČVUT je navíc rychleji naprogramovatelný a lze ho využít i na starších nebo levnějších typech robotů, u kterých se tak zvýší jejich spolehlivost při testování. Tyto roboty se vyskytují v ČR ve více kusech a jejich uživatelé by mohli program přímo převzít.


14. 4. 2020; Dobrý den s kurýrem

Modeláři spouští tisk 3D respirátorů

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Letečtí modeláři z Uherského Hradiště začínají tisknout respirátory na 3D tiskárnách podle návodu vědců a studentů katedry elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

"Zaměřili jsme se na boj s pandemií koronaviru a v rámci projektu zkoumali a testovali možnosti tisku ochranných masek na domácích 3D tiskárnách, které jsou založené na technologii FFF, tedy tisku z roztaveného plastového vlákna," svěřil se Tomáš Tichý, vedoucí projektu z Fakulty elektrotechnické na ČVUT, která ve spolupráci s Auto Škoda dala veřejnosti návod, jak si ochrannou 3D masku vytisknout.

Na Uherskohradišťsku se tak dali dohromady lidé, kteří se věnují 3D tisku, a pozvolna rozjíždějí výrobu respirátorů podle doporučení ČVUT. "Jejich respirátory prošly testy a jsou účinnější než roušky, ale hlavně ničí koronaviry s velkou účinností," zdůraznil Josef Habarta, předseda a vedoucí modelářského kroužku Blaník a DDM Šikula Uherské Hradiště. Modeláři spojili síly se společností 3D věc, která stojí za iniciativou Štíty pro Hradiště. "Vytisknuté respirátory chceme distribuovat mezi nejpotřebnější a nejohroženější skupiny spoluobčanů," uvedl Habarta.

Respirátor ČVUT má design i ergonomický tvar, který je příjemný k používání. "Poznatky vědců chceme využít na další vývoj respirátorů, které už byly prezentovány, a snížit tak výrobní čas i náklady. Tisk jednoho respirátoru aktuálně trvá zhruba osm hodin," poznamenal Habarta.


14. 4. 2020; ABC

Dron proti dronu

Drony jsou levné, snadno se ovládají a díky malým rozměrům se dostanou v podstatě kamkoli. Je ale spousta míst, kam nesmějí. A jsou i místa, kde může jeden jediný zbloudilý dron způsobit obrovské pozdvižení a zkomplikovat plány tisícům lidí - třeba na velkém koncertě, vojenské základně, atomové elektrárně nebo na letišti.

Lasery i ptáci

Jak zneškodnit dron?

Způsobů už vznikla celá řada. Námořnictvo experimentuje s laserovými děly, soukromé ochranky se vybavují puškami blokující příjem signálu a francouzská armáda se dokonce rozhodla odchytávat drony pomocí speciálně vycvičených orlů. Nově nejlepší obranu hledá i laboratoř pro národní bezpečnost Sandia v Kalifornii.

Inženýři v ní vyvíjí hejno bezpilotních letounů MARCUS, kteří slouží k likvidaci nepřátelských dronů.

Dohled seshora

V současnosti se pro sledování ilegálních dronů používají hlavně pozemní radary. Ty ale mají jeden zásadní problém v tom, že ne dovedou rozpoznat objekty v nízkých letových výškách. Překážejí jim v tom například stromy nebo výškové budovy. Mnohem efektivnější je proto využívat létající stroje vybavené senzory a data ze země a ze vzduchu navzájem porovnávat. Přesně to chce dokázat systém Sandia.

Odchyt do sítě

Flotila hlídkujících dronů MARCUS dokáže ilegální nebo nebezpečný bezpilotní stroj identifikovat a dokonce pronásledovat. Na konci štvanice jej zneškodnění. Sandia nepoužívá ve svých dronech blokační vlny ani rušičky, ale starou dobrou síť osvědčenou už od doby kamenné. Čtveřice dronů ve správnou chvíli otevře úložný prostor a uvolní sítě, do nichž polapí nežádoucí stroj. Nakonec ho přenese na bezpečné místo. Tam už bude čekat tým lidí, kteří ho deaktivují a odvezou na prozkoumání do dílny.

Bez poškození

K největším kladům skupinového lovu do sítě patří schopnost polapit stroj v nepoškozeném stavu. Zatímco stavu rádiové vlny zablokují komunikaci dronu s dálkovým ovládáním a pošlou ho střemhlav v k zemi, díky bezbolestnému odchytu mají šanci odborníci zjistit původ stroje nebo příčinu jeho neoprávněného letu. Odchyt ve vzduchu je také důležitý pro případ, že by zneškodněný dron měl spadnout lidem na hlavu nebo explodovat. Sandia tvrdí, že systém MARCUS bude moci sloužit nejen armádě, ale i policii nebo dokonce pořadatelům velkých veřejných akcí.

Hejno na lovu

Na závěr dodejme, že drony chytající jiné drony do sítě nejsou tak úplně novinka.

Ostatně pionýrem tohoto systému je skupina českých vědců, o nichž si můžete přečíst v rámečku. Řešení od Sandia je unik S unikátní právě tím, že letouny zvládají oběť stíhat koordinovaně k a ve skupině.

Drony se ovládají ze země pomocí počítače, který dokáže káže řídit a dohlížet na celou lou peruť peruť. Konstruktéři už ž systém úspěšně otestovali vali ve zku zkušebních halách. Teď je čekají náročné průpravy - vy ven venku, budou muset potýkat nku, kde se různými světelnými podmínkami, týkat s různými světelný v cestě.

Český lovec dronů Před dvěma lety jsme na webu psali o stroji Eagle. One, který se zrodil na Českém vysokém učení technickém v Praze ve Skupině multirobotických systémů. Vědci zde začali jako jeden z prvních týmů na světě pracovat na dronu, který je určen pro monitorování a odchyt dalších bezpilotních letounů. Eagle. One má podobu multikoptéry s osmi rotory, která pomocí letecké stereoskopické kamery zaměří cíl a podobně jako současně vyvíjené americké řešení na něj vystřelí síť. Ta se během letu rozbalí a okamžitě omotá celý stroj. Kromě tohoto lovce tým vědců pracuje i na dalších strojích - například na dronech pro mapování památek nebo na autonomních strojích, se kterými pravidelně vítězí v mezinárodních soutěžích.


13. 4. 2020; href="https://benesovsky.denik.cz/z-regionu/programovat-aplikaci-proti-koronaviru-muze-pomoci-kdokoli-20200414.html

________________________________________">benesovsky.denik.cz

Programovat aplikaci proti koronaviru může pomoci kdokoli

Do technologického výzkumu se v rámci boje s šířením koronaviru zapojují i dobrovolníci. Plyne to z údajů Středočeského inovačního centra, jež informovalo o projektu FreMEn centra Covid. Ten označuje úsilí vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, kteří vyvíjejí novou mobilní aplikaci, jež bude po dokončení zdarma dostupná všem zájemcům.

" Zčásti ji lze připodobnit k chytrým navigacím, jež na základě vyhodnocení údajů o aktuálním provozu doporučují řidičům ideální trasu. Do jisté míry obdobně by měla fungovat chystaná aplikace, mající pomoci bojovat proti šíření koronaviru: na základě dat o koncentraci lidí má uživatelům doporučovat optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst. Spíš než k navigaci však tvůrci svůj záměr přirovnávají k předpovědi počasí: jde o to nabídnout odborně získané předpoklady, které lidem pomohou správně se rozhodnout.

ON-LINE reportáž o koronaviru najdete ZDE

Projekt, který vychází z již dřívějších poznatků laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů, pracuje s jednoduchým pravidlem: čím vyšší koncentrace lidí na veřejně přístupných místech, tím větší je riziko šíření viru - a naopak. Na rozdíl od zmiňovaných navigací, které pracují se skutečnými údaji o aktuální hustotě silničního provozu, však je v tomto případě cílem naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Čili: předpověď.

Umělá inteligence pomůže plánovat

Umělá inteligence odhadne, kterým místům se v konkrétním čase raději vyhnout, protože je pravděpodobné, že by se tam mohli hromadit lidé, či dokonce vytvářet fronty. Lidé by se tak měli dočkat doporučení, na který čas je nejvhodnější naplánovat třeba návštěvu obchodu, lékárny - nebo třeba odpočinek v parku. Jak na to, se však systém musí naučit.

Právě v souvislosti s tím je neocenitelná pomoc dobrovolníků: konkrétně komunitní sběr anonymních dat. Zjednodušeně řečeno: nejde o sledování pohybu konkrétního člověka, na čemž je založena třeba chytrá karanténa, ale jedná se o sledování čehosi jako "hemžení mravenců", což nebude narušovat soukromí jednotlivců.

Docent Tomáš Krajník, který za vývojem projektu stojí, vysvětluje, že systém připravovaný jeho týmem zpracovává pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování anonymní data.

Do získávání dat se může zapojit veřejnost

Právě při získávání dat, ze kterých se umělá inteligence bude učit, potřebují výzkumníci pomoc veřejnosti. Občané, kteří si prostřednictvím odkazu chronorobotics.fel.cvut.cz/cs# stáhnou pilotní aplikaci FreMEn Explorer, se tak mohou stát přímými spolupracovníky: stanou se průzkumníky, kteří na navštívených místech zaznamenají údaje o odhadovaném počtu lidí a pocitové míře zahuštění. Takto získaná data pomohou ke konečnému naprogramování aplikace.

Vyšlo také v: pribramsky.denik.cz; rakovnicky.denik.cz; berounsky.denik.cz; boleslavsky.denik.cz; kladensky.denik.cz; kolinsky.denik.cz; kutnohorsky.denik.cz; melnicky.denik.cz; nymbursky.denik.cz


13. 4. 2020; kutnohorsky.denik.cz

Programovat aplikaci proti koronaviru může pomoci kdokoli

Do technologického výzkumu se v rámci boje s šířením koronaviru zapojují i dobrovolníci. Plyne to z údajů Středočeského inovačního centra, jež informovalo o projektu FreMEn contra COVID.

Ten označuje úsilí vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, kteří vyvíjejí novou mobilní aplikaci, jež bude po dokončení zdarma dostupná všem zájemcům. Zčásti ji lze připodobnit k chytrým navigacím, jež na základě vyhodnocení údajů o aktuálním provozu doporučují řidičům ideální trasu.

Do jisté míry obdobně by měla fungovat chystaná aplikace, mající pomoci bojovat proti šíření koronaviru: na základě dat o koncentraci lidí má uživatelům doporučovat optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst. Spíš než k navigaci však tvůrci svůj záměr přirovnávají k předpovědi počasí: jde o to nabídnout odborně získané předpoklady, které lidem pomohou správně se rozhodnout.

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE

Projekt, který vychází z již dřívějších poznatků laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů, pracuje s jednoduchým pravidlem: čím vyšší koncentrace lidí na veřejně přístupných místech, tím větší je riziko šíření viru - a naopak. Na rozdíl od zmiňovaných navigací, které pracují se skutečnými údaji o aktuální hustotě silničního provozu, však je v tomto případě cílem naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Čili: předpověď.

Umělá inteligence odhadne, kterým místům se v konkrétním čase raději vyhnout, protože je pravděpodobné, že by se tam mohli hromadit lidé, či dokonce vytvářet fronty. Lidé by se tak měli dočkat doporučení, na který čas je nejvhodnější naplánovat třeba návštěvu obchodu, lékárny - nebo třeba odpočinek v parku. Jak na to, se však systém musí naučit. Právě v souvislosti s tím je neocenitelná pomoc dobrovolníků: konkrétně komunitní sběr anonymních dat. Zjednodušeně řečeno: nejde o sledování pohybu konkrétního člověka, na čemž je založena třeba chytrá karanténa, ale jedná se o sledování čehosi jako "hemžení mravenců", což nebude narušovat soukromí jednotlivců.

Docent Tomáš Krajník, který za vývojem projektu stojí, vysvětluje, že systém připravovaný jeho týmem zpracovává pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování anonymní data.

Právě při získávání dat, ze kterých se umělá inteligence bude učit, potřebují výzkumníci pomoc veřejnosti. Občané, kteří si prostřednictvím odkazu chronorobotics.fel.cvut.cz/cs# stáhnou pilotní aplikaci FreMEn Explorer, se tak mohou stát přímými spolupracovníky: stanou se průzkumníky, kteří na navštívených místech zaznamenají údaje o odhadovaném počtu lidí a pocitové míře zahuštění. Takto získaná data pomohou ke konečnému naprogramování aplikace.


11. 4. 2020; personalista.com

Algoritmus vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pomůže automatizovat testování na koronavirus ve FN Motol

Vědci a studenti Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK (PřF) a Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC)pracují na automatizaci testování vzorků COVID-19 pro Fakultní nemocnici Motol. Vyvíjený algoritmus má umožnit nemocničním pipetovacím robotům rychlou a bezpečnou manipulaci se vzorky tak, aby nedošlo k jejich vzájemné kontaminaci.

Zapojení robotů Opentrons a BeckmanBiomek 3000 umožní využít testovací sety nově vyvíjené na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a může mít zásadní vliv na proces testování. V případě úspěchu nahradí práci laborantů, kteří získají prostor na vykonávání dalších činností spojených s bojem proti koronaviru. Nový software by mohl být nasazen již během Velikonoc.

Spolupráce vědců a nemocnice vznikla díky probíhajícímu projektu CIIRC, který dodal pipetovacího robota do Nemocnice Na Bulovce. Poptávka po automatizaci během krize výrazně vzrostla, a tak se na univerzitu obrátila i FN Motol. Tentokrát se zapojila skupina výzkumníků a studentů z FEL ČVUT. Jako odborná konzultantka se k nim přidala i postgraduální studentka experimentální biologie rostlin z PřF UK, která má zkušenosti s procesem extrakce RNA, a stala se tak klíčovou spojnicí mezi obory robotiky a biochemie. Týmy pracující na robotech pro obě nemocnice spolu nyní intenzivně komunikují a sdílejí své zkušenosti, aby zapojení robotů proběhlo bezchybně a v co nejbližší době.

"Aby mohl být systém zprovozněn, musí projít přísným testováním. A není divu, zodpovědnost je zde obrovská. V případě falešně pozitivního testování na přítomnost koronaviru bychom poslali pacienta a celou jeho rodinu do karantény. Když ale všechno klapne, roboty budou pro nemocnici opravdovým přínosem. Dokážou fungovat nonstop, neunaví se, neztratí pozornost a rutinní práce je ani nenudí. Věříme, že se laboranti díky nám budou moci věnovat ostatní práci, kterou nelze snadno automatizovat, nebo si alespoň trochu odpočinout,” uvedl Petr Váňa, doktorand Katedry počítačů FEL ČVUT, který na projektu pracuje od jeho spuštění na konci března.

Hlavním cílem vyvíjeného postupu je minimalizace rizika takzvané kroskontaminace. Toho je dosaženo optimalizací pohybu pipetovací hlavy robotu tak, aby při svém pohybu neohrozila ostatní vzorky náhodným odkápnutím pipetovaného vzorku. Špička pipety tedy nesmí přejet nad jiným vzorkem, než pro který je určena. Tím se značně snižuje riziko kontaminace jiných vzorků, a tedy nechtěného označení zdravých osob za nakažené. V inovativním řešení figuruje také ÚOCHB AV ČR, který ve spolupráci s Ústavem lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN v Motole vyvíjí alternativní testovací sety pro izolaci virové RNA umožňující diagnostiku onemocnění COVID-19. Těch zahraničních je totiž v ČR pouze omezené množství. Navíc mnoho výrobců nedovoluje na svých zařízeních používat jiné než firemní chemikálie, kterých je nedostatek. Vzhledem k tomu, že je postup založen na chemikáliích, které umíme v ČR sami vyrobit v dostatečném množství, se tak laboratoř stává potenciálně nezávislá na případné nemožnosti výrobců dodávat komerční testovací sety. Bez takto rozsáhlé multidisciplinární spolupráce několika vědeckých pracovišť by projekt nemohl efektivně fungovat. "Zapojení robotiků do vylepšení laboratorních postupů ve zdravotnictví dokazuje, že dohromady jsme schopni zdárně postupovat k cíli a být daleko efektivnější než jako jednotlivci ze zdánlivě vzdálených oborů,” dodává Adéla Přibylová z PřF UK.

Software, který nyní pod rukama vědců a studentů vzniká, může v budoucnu najít uplatnění v dalších laboratořích a také u jiných laboratorních postupů. Ačkoli je dnes již automatizace pipetovacími roboty běžnou praxí, nasazení dalších robotů může zrychlit a zefektivnit proces testování. Optimalizovaný postup FEL ČVUT je navíc rychleji naprogramovatelný a lze ho využít i na starších nebo levnějších typech robotů, u kterých se tak zvýší jejich spolehlivost při testování. Tyto roboty se vyskytují v ČR ve více kusech a jejich uživatelé by mohli program přímo převzít.


10. 4. 2020; florence.cz

Vědci z ČVUT vylepšují roboty pro testování v Motole

Roboty, kteří přispějí k rychlému a bezpečnému testování vzorků na koronavirus, dokončují výzkumníci na ČVUT.

Roboti také dovedou využít nové testovací sady vyvinuté vědci v Česku. V laboratořích Fakultní nemocnice v Motole by mohli pracovat už o Velikonocích. V dnešní tiskové zprávě to uvedla mluvčí Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT Libuše Petržílková.

Vědci vyvíjejí nový algoritmus, který má snížit riziko vzájemné kontaminace vzorků - takzvané kroskontaminace. Podle Petržílkové upraví výzkumníci pohyb pipetovací hlavy tak, aby neohrozila ostatní vzorky náhodným odkápnutím zpracovávaného vzorku.

Nový algoritmus lze podle ČVUT snadno naprogramovat. Dá se tak využít i u starších či levnějších typů robotů a zvýšit tím jejich spolehlivost.

Další výhodou robotů Opentrons a Beckman Biomek 3000 je, že umějí pracovat s novými testovacími sadami pro izolaci virové RNA, což je jedna z fází testování vzorků. Sady vyvinuli a testují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, Ústavu lékařské mikrobiologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a motolské nemocnice. Vědci tyto sady v Česku připravili proto, aby předešli nedostatku komerčních testovacích souprav ze zahraniční. Běžně však bývá problém, že si mnohé stroje "rozumí" jen se sadami od určitých výrobců.

Roboti také uleví laborantům, kteří se budou moci věnovat jiné práci. Až krize kolem koronaviru pomine, najde software využití v jiných laboratořích, uvedla Petržílková.

Na úpravě robotů s výzkumníky a studenty z FEL spolupracují vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC). Právě CIIRC už v březnu vyvinul robota na pipetování, který pomáhá v laboratořích Nemocnice Na Bulovce.


10. 4. 2020; cysnews.cz

Algoritmus vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pomůže automatizovat testování na koronavirus ve FN Motol

Vědci a studenti Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK (PřF) a Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) pracují na automatizaci testování vzorků COVID-19 pro Fakultní nemocnici Motol. Vyvíjený algoritmus má umožnit nemocničním pipetovacím robotům rychlou a bezpečnou manipulaci se vzorky tak, aby nedošlo k jejich vzájemné kontaminaci.

Zapojení robotů Opentrons a Beckman Biomek 3000 umožní využít testovací sety nově vyvíjené na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a může mít zásadní vliv na proces testování. V případě úspěchu nahradí práci laborantů, kteří získají prostor na vykonávání dalších činností spojených s bojem proti koronaviru. Nový software by mohl být nasazen již během Velikonoc.

Spolupráce vědců a nemocnice vznikla díky probíhajícímu projektu CIIRC, který dodal pipetovacího robota do Nemocnice Na Bulovce. Poptávka po automatizaci během krize výrazně vzrostla, a tak se na univerzitu obrátila i FN Motol. Tentokrát se zapojila skupina výzkumníků a studentů z FEL ČVUT. Jako odborná konzultantka se k nim přidala i postgraduální studentka experimentální biologie rostlin z PřF UK, která má zkušenosti s procesem extrakce RNA, a stala se tak klíčovou spojnicí mezi obory robotiky a biochemie. Týmy pracující na robotech pro obě nemocnice spolu nyní intenzivně komunikují a sdílejí své zkušenosti, aby zapojení robotů proběhlo bezchybně a v co nejbližší době.

"Aby mohl být systém zprovozněn, musí projít přísným testováním. A není divu, zodpovědnost je zde obrovská. V případě falešně pozitivního testování na přítomnost koronaviru bychom poslali pacienta a celou jeho rodinu do karantény. Když ale všechno klapne, roboty budou pro nemocnici opravdovým přínosem. Dokážou fungovat nonstop, neunaví se, neztratí pozornost a rutinní práce je ani nenudí. Věříme, že se laboranti díky nám budou moci věnovat ostatní práci, kterou nelze snadno automatizovat, nebo si alespoň trochu odpočinout,” uvedl Petr Váňa, doktorand Katedry počítačů FEL ČVUT, který na projektu pracuje od jeho spuštění na konci března.

Hlavním cílem vyvíjeného postupu je minimalizace rizika takzvané kroskontaminace. Toho je dosaženo optimalizací pohybu pipetovací hlavy robotu tak, aby při svém pohybu neohrozila ostatní vzorky náhodným odkápnutím pipetovaného vzorku. Špička pipety tedy nesmí přejet nad jiným vzorkem, než pro který je určena. Tím se značně snižuje riziko kontaminace jiných vzorků, a tedy nechtěného označení zdravých osob za nakažené. V inovativním řešení figuruje také ÚOCHB AV ČR, který ve spolupráci s Ústavem lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN v Motole vyvíjí alternativní testovací sety pro izolaci virové RNA umožňující diagnostiku onemocnění COVID-19. Těch zahraničních je totiž v ČR pouze omezené množství. Navíc mnoho výrobců nedovoluje na svých zařízeních používat jiné než firemní chemikálie, kterých je nedostatek. Vzhledem k tomu, že je postup založen na chemikáliích, které umíme v ČR sami vyrobit v dostatečném množství, se tak laboratoř stává potenciálně nezávislá na případné nemožnosti výrobců dodávat komerční testovací sety. Bez takto rozsáhlé multidisciplinární spolupráce několika vědeckých pracovišť by projekt nemohl efektivně fungovat. "Zapojení robotiků do vylepšení laboratorních postupů ve zdravotnictví dokazuje, že dohromady jsme schopni zdárně postupovat k cíli a být daleko efektivnější než jako jednotlivci ze zdánlivě vzdálených oborů,” dodává Adéla Přibylová z PřF UK.

Software, který nyní pod rukama vědců a studentů vzniká, může v budoucnu najít uplatnění v dalších laboratořích a také u jiných laboratorních postupů. Ačkoli je dnes již automatizace pipetovacími roboty běžnou praxí, nasazení dalších robotů může zrychlit a zefektivnit proces testování. Optimalizovaný postup FEL ČVUT je navíc rychleji naprogramovatelný a lze ho využít i na starších nebo levnějších typech robotů, u kterých se tak zvýší jejich spolehlivost při testování. Tyto roboty se vyskytují v ČR ve více kusech a jejich uživatelé by mohli program přímo převzít.


9. 4. 2020; sciencemag.cz

Algoritmus pro pipetovací roboty testující koronavirus

Hlavním cílem vyvíjeného postupu je minimalizace rizika kroskontaminace.

Vědci a studenti Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK (PřF) a Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) pracují na automatizaci testování vzorků COVID-19 pro Fakultní nemocnici Motol. Vyvíjený algoritmus má umožnit nemocničním pipetovacím robotům rychlou a bezpečnou manipulaci se vzorky tak, aby nedošlo k jejich vzájemné kontaminaci. Zapojení robotů Opentrons a Beckman Biomek 3000 umožní využít testovací sety nově vyvíjené na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a může mít zásadní vliv na proces testování. V případě úspěchu nahradí práci laborantů, kteří získají prostor na vykonávání dalších činností spojených s bojem proti koronaviru. Nový software by mohl být nasazen již během Velikonoc.

Spolupráce vědců a nemocnice vznikla díky probíhajícímu projektu CIIRC, který dodal pipetovacího robota do Nemocnice Na Bulovce. Poptávka po automatizaci během krize výrazně vzrostla, a tak se na univerzitu obrátila i FN Motol. Tentokrát se zapojila skupina výzkumníků a studentů z FEL ČVUT. Jako odborná konzultantka se k nim přidala i postgraduální studentka experimentální biologie rostlin z PřF UK, která má zkušenosti s procesem extrakce RNA, a stala se tak klíčovou spojnicí mezi obory robotiky a biochemie. Týmy pracující na robotech pro obě nemocnice spolu nyní intenzivně komunikují a sdílejí své zkušenosti, aby zapojení robotů proběhlo bezchybně a v co nejbližší době.

"Aby mohl být systém zprovozněn, musí projít přísným testováním. A není divu, zodpovědnost je zde obrovská. V případě falešně pozitivního testování na přítomnost koronaviru bychom poslali pacienta a celou jeho rodinu do karantény. Když ale všechno klapne, roboty budou pro nemocnici opravdovým přínosem. Dokážou fungovat nonstop, neunaví se, neztratí pozornost a rutinní práce je ani nenudí. Věříme, že se laboranti díky nám budou moci věnovat ostatní práci, kterou nelze snadno automatizovat, nebo si alespoň trochu odpočinout,” uvedl Petr Váňa, doktorand Katedry počítačů FEL ČVUT, který na projektu pracuje od jeho spuštění na konci března.

Hlavním cílem vyvíjeného postupu je minimalizace rizika takzvané kroskontaminace. Toho je dosaženo optimalizací pohybu pipetovací hlavy robotu tak, aby při svém pohybu neohrozila ostatní vzorky náhodným odkápnutím pipetovaného vzorku. Špička pipety tedy nesmí přejet nad jiným vzorkem, než pro který je určena. Tím se značně snižuje riziko kontaminace jiných vzorků, a tedy nechtěného označení zdravých osob za nakažené. V inovativním řešení figuruje také ÚOCHB AV ČR, který ve spolupráci s Ústavem lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN v Motole vyvíjí alternativní testovací sety pro izolaci virové RNA umožňující diagnostiku onemocnění COVID-19. Těch zahraničních je totiž v ČR pouze omezené množství. Navíc mnoho výrobců nedovoluje na svých zařízeních používat jiné než firemní chemikálie, kterých je nedostatek. Vzhledem k tomu, že je postup založen na chemikáliích, které umíme v ČR sami vyrobit v dostatečném množství, se tak laboratoř stává potenciálně nezávislá na případné nemožnosti výrobců dodávat komerční testovací sety. Bez takto rozsáhlé multidisciplinární spolupráce několika vědeckých pracovišť by projekt nemohl efektivně fungovat. "Zapojení robotiků do vylepšení laboratorních postupů ve zdravotnictví dokazuje, že dohromady jsme schopni zdárně postupovat k cíli a být daleko efektivnější než jako jednotlivci ze zdánlivě vzdálených oborů,” dodává Adéla Přibylová z PřF UK.

Software, který nyní pod rukama vědců a studentů vzniká, může v budoucnu najít uplatnění v dalších laboratořích a také u jiných laboratorních postupů. Ačkoli je dnes již automatizace pipetovacími roboty běžnou praxí, nasazení dalších robotů může zrychlit a zefektivnit proces testování. Optimalizovaný postup FEL ČVUT je navíc rychleji naprogramovatelný a lze ho využít i na starších nebo levnějších typech robotů, u kterých se tak zvýší jejich spolehlivost při testování. Tyto roboty se vyskytují v ČR ve více kusech a jejich uživatelé by mohli program přímo převzít.


9. 4. 2020; obnovitelne.cz

Testování na koronavirus vázne. Vědci přichází na pomoc s algoritmem, který proces automatizuje

Vědci z ČVUT si zapisují další zářez do progresivních řešení v boji s koronaviry. Blok expertů z Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL), Přírodovědecké fakulty UK (PřF) a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) pracuje na automatizaci testování vzorků COVID-19 pro Fakultní nemocnici Motol. Vyvíjený algoritmus má umožnit nemocničním pipetovacím robotům rychlou a bezpečnou manipulaci se vzorky tak, aby nedošlo k jejich vzájemné kontaminaci. Nový software by mohl být nasazen již během Velikonoc.

Zapojení robotů Opentrons a Beckman Biomek 3000 umožní využít testovací sety nově vyvíjené na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a může mít zásadní vliv na proces testování. V případě úspěchu nahradí práci laborantů, kteří získají prostor na vykonávání dalších činností spojených s bojem proti koronaviru.

Robotizace testováníSpolupráce vědců a nemocnice vznikla díky probíhajícímu projektu CIIRC, který dodal pipetovacího robota do Nemocnice Na Bulovce. Poptávka po automatizaci během krize výrazně vzrostla, a tak se na univerzitu obrátila i FN Motol. Tentokrát se zapojila skupina výzkumníků a studentů z FEL ČVUT. Jako odborná konzultantka se k nim přidala i postgraduální studentka experimentální biologie rostlin z PřF UK, která má zkušenosti s procesem extrakce RNA, a stala se tak klíčovou spojnicí mezi obory robotiky a biochemie. Týmy pracující na robotech pro obě nemocnice spolu nyní intenzivně komunikují a sdílejí své zkušenosti, aby zapojení robotů proběhlo bezchybně a v co nejbližší době.

" Aby mohl být systém zprovozněn, musí projít přísným testováním. A není divu, zodpovědnost je zde obrovská. V případě falešně pozitivního testování na přítomnost koronaviru bychom poslali pacienta a celou jeho rodinu do karantény. Když ale všechno klapne, roboty budou pro nemocnici opravdovým přínosem. Dokážou fungovat nonstop, neunaví se, neztratí pozornost a rutinní práce je ani nenudí. Věříme, že se laboranti díky nám budou moci věnovat ostatní práci, kterou nelze snadno automatizovat, nebo si alespoň trochu odpočinout.”, uvedl Petr Váňa, doktorand Katedry počítačů FEL ČVUT, který na projektu pracuje od jeho spuštění na konci března.

Hlavním cílem vyvíjeného postupu je minimalizace rizika takzvané kroskontaminace. Toho je dosaženo optimalizací pohybu pipetovací hlavy robotu tak, aby při svém pohybu neohrozila ostatní vzorky náhodným odkápnutím pipetovaného vzorku. Špička pipety tedy nesmí přejet nad jiným vzorkem, než pro který je určena. Tím se značně snižuje riziko kontaminace jiných vzorků, a tedy nechtěného označení zdravých osob za nakažené. V inovativním řešení figuruje také ÚOCHB AV ČR, který ve spolupráci s Ústavem lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN v Motole vyvíjí alternativní testovací sety pro izolaci virové RNA umožňující diagnostiku onemocnění COVID-19. Těch zahraničních je totiž v ČR pouze omezené množství. Navíc mnoho výrobců nedovoluje na svých zařízeních používat jiné než firemní chemikálie, kterých je nedostatek. Vzhledem k tomu, že je postup založen na chemikáliích, které umíme v ČR sami vyrobit v dostatečném množství, se tak laboratoř stává potenciálně nezávislá na případné nemožnosti výrobců dodávat komerční testovací sety. Bez takto rozsáhlé multidisciplinární spolupráce několika vědeckých pracovišť by projekt nemohl efektivně fungovat. " Zapojení robotiků do vylepšení laboratorních postupů ve zdravotnictví dokazuje, že dohromady jsme schopni zdárně postupovat k cíli a být daleko efektivnější než jako jednotlivci ze zdánlivě vzdálených oborů.”, dodává Adéla Přibylová z PřF UK.

Software, který nyní pod rukama vědců a studentů vzniká, může v budoucnu najít uplatnění v dalších laboratořích a také u jiných laboratorních postupů. Ačkoli je dnes již automatizace pipetovacími roboty běžnou praxí, nasazení dalších robotů může zrychlit a zefektivnit proces testování. Optimalizovaný postup FEL ČVUT je navíc rychleji naprogramovatelný a lze ho využít i na starších nebo levnějších typech robotů, u kterých se tak zvýší jejich spolehlivost při testování. Tyto roboty se vyskytují v ČR ve více kusech a jejich uživatelé by mohli program přímo převzít.


9. 4. 2020; technickytydenik.cz

Algoritmus vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze pomůže automatizovat testování na koronavirus ve FN Motol

Vědci a studenti Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK (PřF) a Českým institutem

informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) pracují na automatizaci testování vzorků COVID-19 pro Fakultní nemocnici Motol. Vyvíjený algoritmus má umožnit nemocničním pipetovacím robotům rychlou a bezpečnou manipulaci se vzorky tak, aby nedošlo k jejich vzájemné kontaminaci. Zapojení robotů Opentrons a Beckman Biomek 3000 umožní využít testovací sety nově vyvíjené na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a může mít zásadní vliv na proces testování. V případě úspěchu nahradí práci laborantů, kteří získají prostor na vykonávání dalších činností spojených s bojem proti koronaviru. Nový software by mohl být nasazen již během Velikonoc.

Spolupráce vědců a nemocnice vznikla díky probíhajícímu projektu CIIRC, který dodal pipetovacího robota do Nemocnice Na Bulovce. Poptávka po automatizaci během krize výrazně vzrostla, a tak se na univerzitu obrátila i FN Motol. Tentokrát se zapojila skupina výzkumníků a studentů z FEL ČVUT. Jako odborná konzultantka se k nim přidala i postgraduální studentka experimentální biologie rostlin z PřF UK, která má zkušenosti s procesem extrakce RNA, a stala se tak klíčovou spojnicí mezi obory robotiky a biochemie. Týmy pracující na robotech pro obě nemocnice spolu nyní intenzivně komunikují a sdílejí své zkušenosti, aby zapojení robotů proběhlo bezchybně a v co nejbližší době.

" Aby mohl být systém zprovozněn, musí projít přísným testováním. A není divu, zodpovědnost je zde obrovská. V případě falešně pozitivního testování na přítomnost koronaviru bychom poslali pacienta a celou jeho rodinu do karantény. Když ale všechno klapne, roboty budou pro nemocnici opravdovým přínosem. Dokážou fungovat nonstop, neunaví se, neztratí pozornost a rutinní práce je ani nenudí. Věříme, že se laboranti díky nám budou moci věnovat ostatní práci, kterou nelze snadno automatizovat, nebo si alespoň trochu odpočinout, "uvedl Petr Váňa, doktorand Katedry počítačů FEL ČVUT, který na projektu pracuje od jeho spuštění na konci března.

Hlavním cílem vyvíjeného postupu je minimalizace rizika takzvané kroskontaminace. Toho je dosaženo optimalizací pohybu pipetovací hlavy robotu tak, aby při svém pohybu neohrozila ostatní vzorky náhodným odkápnutím pipetovaného vzorku. Špička pipety tedy nesmí přejet nad jiným vzorkem, než pro který je určena. Tím se značně snižuje riziko kontaminace jiných vzorků, a tedy nechtěného označení zdravých osob za nakažené. V inovativním řešení figuruje také ÚOCHB AV ČR, který ve spolupráci s Ústavem lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN v Motole vyvíjí alternativní testovací sety pro izolaci virové RNA umožňující diagnostiku onemocnění COVID-19. Těch zahraničních je totiž v ČR pouze omezené množství. Navíc mnoho výrobců nedovoluje na svých zařízeních používat jiné než firemní chemikálie, kterých je nedostatek. Vzhledem k tomu, že je postup založen na chemikáliích, které umíme v ČR sami vyrobit v dostatečném množství, se tak laboratoř stává potenciálně nezávislá na případné nemožnosti výrobců dodávat komerční testovací sety. Bez takto rozsáhlé multidisciplinární spolupráce několika vědeckých pracovišť by projekt nemohl efektivně fungovat. " Zapojení robotiků do vylepšení laboratorních postupů ve zdravotnictví dokazuje, že dohromady jsme schopni zdárně postupovat k cíli a být daleko efektivnější než jako jednotlivci ze zdánlivě vzdálených oborů, "dodává Adéla Přibylová z PřF UK.

Software, který nyní pod rukama vědců a studentů vzniká, může v budoucnu najít uplatnění v dalších laboratořích a také u jiných laboratorních postupů. Ačkoli je dnes již automatizace pipetovacími roboty běžnou praxí, nasazení dalších robotů může zrychlit a zefektivnit proces testování. Optimalizovaný postup FEL ČVUT je navíc rychleji naprogramovatelný a lze ho využít i na starších nebo levnějších typech robotů, u kterých se tak zvýší jejich spolehlivost při testování. Tyto roboty se vyskytují v ČR ve více kusech a jejich uživatelé by mohli program přímo převzít.


9. 4. 2020; Reflex

Zlaté české ručičky 4.0

NAŠÍM NEPŘÍTELEM JE ČAS

Léta jsme je sice podceňovali, ale v mezinárodním slovníku jsou pevně zakotvené už dávno. Zlatým českým ručičkám se v angličtině říká CZECHNOLOGY: značí mezinárodně uznávanou, okolnostmi vynucenou českou schopnost nacházet jednoduchá, někdy až trochu absurdní řešení složitých problémů. Obdivuhodně rychlé, a přitom profesionální inženýrské výkony, které vyžadují velký stupeň improvizace,

teď vidíme všude kolem sebe. Czechnologie koronakrizové doby nabývá díky akademikům, startupistům i moderním technologiím na novém významu a dostává se do centra celosvětového zájmu.

Vrcholem toho je nový plicní ventilátor CoroVent, vyvíjený pod hlavičkou ČVUT, speciálně pro pacienty s příznaky koronaviru; ve výrobě by měl být do konce dubna. Jak se to celé stalo? ČESKÝ JADERNÝ FYZIK, VYSOKOŠKOLSKÝ PEDAGOG A REKTOR ČVUT VOJTĚCH PETRÁČEK (56) učí experimentální fyziku, relativistickou fyziku těžkých iontů i subatomovou fyziku. Pět let strávil jako vědec na univerzitě v Heidelbergu a už čtvrt století úzce spolupracuje s ženevským CERN, největší institucí experimentální fyziky v Evropě. V polovině března šel jako první osobním příkladem, když se na sociálních sítích nechal vyfotit v PET láhvi - ve vlastnoručně vyrobené, funkční ochranné masce. Dnes se "jeho" ČVUT stala centrálním mozkem a zároveň i manufakturou na výrobu nových "czechnologických" ochranných pomůcek pro zdravotníky.

- Žijete teď asi hodně rychle.

Pracuji tak čtrnáct hodin denně, určitě. Je to nesmírně dynamická doba.

- Začalo to všechno v půlce března, tím vaším kutilským vynálezem ochranné pomůcky z PET láhve?

Začalo to ještě pár dní předtím. Řekli jsme si s kolegy, že univerzitu zkusíme vzbudit, zmobilizovat. Takže jsem už začátkem března poprosil všechny lidi kolem sebe o maximum nápadů. O jakékoli návrhy na to, jak bychom mohli v současné situaci pomoct.

- Studenty?

Chtěl jsem, abychom jako vysoká škola mohli společnosti pomoct, když bude třeba. V tom ostatně vidím roli akademických institucí obecně. Aby se škola byla schopna sama o sebe postarat v krizové době. Ano, zajímá mě určitá senzitivita k potřebám občanů, má to přesný anglický termín "citizen awareness". No a to se stalo. Mrknutím oka.

- Před ostatními jste tedy měli náskok…

Říkal jsem si: Teď chceme a teď hlavně musíme. My jsme to tušili už od chvíle, když se něco začalo dít v Číně. Máme na ČVUT Studenty, pedagogy, kohokoli. Celou školu. Přes děkany jsem vyslal na všechny katedry signál, že přijímám návrhy, jak co nejrychleji vyřešit nedostatek zdravotnického materiálu. Protože mi bylo jasné, že kritický nedostatek přijde. Navíc jsem se už před koronavirovou krizí snažil vytyčit si pro ČVUT cíl, že škola bude schopna pomoct společnosti v případných krizových situacích. A tady se ta moje plánovaná aktivita najednou otevřela v plné šíři. Teď bylo na nás, ať se předvedeme.

- Takže to, že by ČVUT výrazněji zasáhla do reality, byla vaše osobní vize už před pandemií?

přibližně 160 čínských studentů, tak jsme hned vytvořili krizový výbor a zařídili, aby se nám sem po jarních prázdninách už nevrátili. Protože disponujeme velikými ubytovacími vysokoškolskými zařízeními, mezi lidmi na koleji by mohlo snadno dojít k exponenciálnímu transportu viru. To bylo už samo o sobě organizačně náročné, dříve než se tady, v Česku, koronavirus vůbec objevil. Snažili jsme se s čínskými studenty ze všech sil dohodnout, aby už zpátky do Česka nepřijížděli či aby zůstali v karanténě někde jinde. Ty, kteří byli někde na cestě do Prahy, jsme také zastavovali.

- Spolupracoval jste s epidemiology ještě před tím, než se u nás objevil první případ koronaviru?

To ještě ne, použili jsme tehdy jen zdravý selský rozum. A také statistiku. Ty odhady jsme si řekli nejdříve sami, takže ČVUT reagovalo dřív než hygiena a další orgány státní správy. Potřebovali jsme být na tu situaci maximálně připraveni. Na ČVUT je 19 000 studentů, to je hodně. Několik stovek lidí, kdyby byli nakažení, by v tak velké skupině mohlo vytvořit velice nepříjemnou situaci. Brzy poté jsme ale poslali domů i české studenty: učit distančně jsme začali jako první, o dva dny dřív, než ministerstvo usoudilo, že je to tak správné pro celé Česko.

- Říkáte tím, že se vývoj koronavirové infekce dal snadno predikovat?

Přesně tak. Tehdy před karanténou to všechno jelo podle exponenciálního vývoje, na který jsou tabulky. Dalo se přesně říct, za kolik dní se co stane. Také se to dlouho podle exponenciálního vývoje dělo. Dokud se nezačaly nosit roušky.

- Je v celém tom shluku problémů nějaká neznámá, která vás rozčiluje?

Nevěděl jsem a dodnes nevím, což je frustrující, jaké jsou stavy státních zásob zdravotnického materiálu. Nevíme přesně, kolik a čeho je třeba. Začali jsme vyvíjet okamžitě, kolegové tady na druhé straně chodby začali vyrábět respirátory CIIRC RP95-3D; vývojový tým těchto respirátorů se už nyní stěhuje do továren, kde se bude vyrábět rychleji, a tudíž větší množství. Kolegové z COVID-19CZ zase přišli s nápadem úpravy masek ze šnorchlů, takže jsem se s nimi posadil a řekli jsme, že to zafinancujeme a že to tady na půdě ČVUT celé zorganizujeme. Ale pořád přesně nevíme, čeho a kolik je třeba. Kdybychom to věděli, pracovalo by se nám líp.

- Stále i finančně jedete bez státní pomoci?

Stále bez státní pomoci. A myslím, že to tak ještě chvíli potrvá, protože využití programů státní podpory je velice pomalé. Než by ty státní peníze přišly, bude po všem. To my musíme už být dávno hotoví. Naším největším nepřítelem je čas.

- Jak jste dokázal univerzitu takhle urychlit?

Pracuju s rezervou rektora ve výši 16 miliónů korun. To jsou peníze, které mohu získat proti svému podpisu. Vzhledem k současnému stavu, ne přímo výjimečnému, ale nouzovému, funguji tedy v nouzovém režimu a používám rezervu.

- Kolik peněz z toho jste použil na šnorchlovací ochranné masky COVMASK?

Dva a půl miliónu.

- Takže vám ještě nějaké peníze zbyly. Kdyby někdo vymyslel ještě něco dalšího…

Je to rezerva, kterou využiji, jak nejlépe to půjde. Ale peníze na masky i na plicní ventilátory CoroVent se vybírají i v rámci charitativních sbírek; během několika dní se od dobrovolných dárců vybralo 20 miliónů korun.

- Měl by tedy nějak zasáhnout stát? Bavíme se o tom, ale jak říkám, je to zdlouhavé.

- Vyvinout nový typ plicního ventilátoru - když se teď bavíme o CoroVentu - trvá obvykle několik měsíců a získat na něj certifi -kát často i rok: jak se jednotlivé složky výroby zvládají tak rychle propojovat?

Vzhledem k tomu, že nemám Facebook a ani ho nepoužívám, tak za mnou vždycky přijdou kolegové už nějak zorganizovaní. Oni se organizují patrně právě na Facebooku. To je zřejmě nejrychlejší. Je to úžasné. Sociální sítě mají konečně nějaký pozitivní efekt.

- Zažil jste to už někdy?

Takovouhle informační propojenost ne, to dříve nebylo možné. Ta nálada je ale stejná jako před třiceti lety. Taková rychle běžící, zcela hladce fungující doba.

- Co byste si ještě přál vynalézt?

Teď bych si přál, abychom měli šanci dodělat právě plicní ventilátor CoroVent. Mají o něj zájem v USA i v NATO. NATO nás žádá o pomoc také v souvislosti s respirátory pro jednotky Evropské unie v Africe. Tam teď posíláme asi 600 respirátorů. To jim dáme jako dárek. Doufáme také, že se výroba těchto respirátorů rozběhne i ve Spojených státech, které jsou nyní skutečná časovaná bomba. Nemají vybavení a potřebují funkční vzor něčeho, co by si mohli sami vyrábět.

- Jak to ale přesně funguje? Plánujete dát i ventilátor CoroVent k dispozici takzvaným open sourcem, tedy poskytnout zdrojový kód dalším vývojářům, kteří jej mohou studovat a většinou i upravovat a dál vylepšovat?

Naše vynálezy dáváme k dispozici open sourcem po dobu tohoto krizového období, ale děláme i takzvané spin-off y, které se posléze, až nebude krize, upraví tak, aby se vše stalo naším duševním vlastnictvím a abychom ty věci mohli časem produkovat i do státních zásob. Spin-off je určitá forma zhodnocení duševního vlastnictví, ze kterého těží univerzita, soukromý subjekt a ve finále i lidé jako uživatelé toho nového produktu.

- Takže by se do ČVUT mohly časem nějaké finance vracet?

Až přestane krize a začneme pracovat s nějakou marží, tak by se to mělo časem vracet. Ale je ještě příliš brzy takhle uvažovat, respektive neumím vám k tomu dát žádný odhad.

- Ale máte několik patentů za pasem?

Jsou to užitné, průmyslové vzory na určitý typ nového výrobku.

- Je nějaká oblast, kam byste teď chtěli jít? Myslím třeba ochranné obleky pro zdravotníky?

Chtěli bychom lidem v první linii zajistit několikanásobnou použitelnost ochranných pomůcek. To je velká věc, ta pálí současné zdravotnictví hodně; hodně materiálu by se tím ušetřilo. Na čištění jednorázových pomůcek existují ozonizační přístroje, které se snažíme rozeběhnout, dohodnout v rámci fakulty elektrotechnické, že bychom je tam vyráběli. Ozonizační přístroje by se pustily v místnosti, kde mají lékaři pomůcky, a ozón by je přes noc vydezinfi koval. Na nápad s ozonizérem přišel jeden můj kolega a zdá se jako jednoduchý a snadno proveditelný koncept. Rádi bychom to zkusili.

- "Kupte si dvoulitrový tonik, těsnění do oken, papírové ubrousky a vyrobte si masku doma," napsal jste ke své domácí masce. Jste domácí kutil?

Jsem celoživotní domácí kutil a vůbec se za to nestydím. Respektive jsem na to hrdý. Chtěl jsem vymyslet něco, co opravdu pomůže. Protože ušít si domácí ochrannou roušku je jednoduché, ale tahle moje ochranná maska také není vůbec složitá. Začal jsem přemýšlet, jak si chránit i oči, takže první otázka byla, jak si udělat štít. No a z PET láhve je štít nejjednodušší. Druhá věc je filtr, který by byl schopný zadržovat částice o velikosti toho viru: nad tím jsme s kolegou Vladimírem Ždímalem z Ústavu chemických procesů Akademie věd docela dlouho přemýšleli. On má zařízení na testování propustnosti právě aerosolem přes různé materiály. Tak jsme zkoušeli různé improvizované materiály. Nakonec nejlepším se ukázala složená šála: chrání před virem na 99 procent.

- Působí to kuriózně…

Kuriózně nekuriózně, takhle je možné chránit se i doma, kdyby se člověk třeba nečekaně staral o nemocného. Podobné případy se dějí často.

- Což mi připomíná, že jste i garantem a propagátorem nošení roušek…

Jenže ne všechny země postižené koronavirem s námi souhlasí, o nošení roušek se neustále celosvětově diskutuje… Vzkazy o rouškách jsme například do USA posílali mnoha cestami. Ovšem nejdříve si to musíme vyjasnit s hlavním epidemiologem WHO. Tahle jeho nedomyšlenost, jeho nepřesnost ve vyjadřování, to je v podstatě masová vražda.

- Jak to, že to WHO pořád částečně zpochybňuje?

Světová zdravotnická organizace dlouho žila v představě, že maska má chránit toho, kdo ji nosí, před něčím, co je mimo. Ale ono je to obráceně: rouška a kapénky, které vydechuji, se nedostanou do vzduchu. Takže chráním sebe před ostatními, ale i ostatní před sebou. Jsou to jednoduché počty.

Který z těch "ČVUT vynálezů" považujete za největší úspěch?

CoroVent. Přístroj, který dokáže zachránit život pacientům s nejvážnějším průběhem nemoci, vyvinul tým z fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT ve spolupráci se třemi nemocnicemi, Státním ústavem pro kontrolu léčiv a celou řadou technologických firem, sdružených do iniciativy COVID-19CZ. Protože když slyším, že se odpojují lidé, když to vypadá špatně, neboť nemají ventilátory, tak mám strašnou radost, že tohle bude přímá, konkrétní pomoc. CoroVent nejen chrání doktory a zjednodušuje práci zdravotnického personálu - stojí v boji přímo v čele první linie.

- Je pro vás jako pro akademika zajímavé sledovat, jak český podnikatelský sektor rychle reaguje?

Podnikatelský sektor mě strašně příjemně překvapil, protože se do toho pustil úplně dobrovolně a s obrovskou vervou. Nebo takhle: celá společnost se zorganizovala teď a tady, ale ta podnikatelská část se zapojila přímo úžasně, finančně, energií, přístupem k věci i technologicky. V podstatě okamžitě se propojila s akademickou sférou a je tady spousta mladých, dynamických kluků, kteří to umějí vymyslet a zrealizovat ze dne na den. K tomu nám Praha 6 poskytla prostor, všechno se schází na dobré slovo, ale také paralelně, okamžitě: jezdí auta, vozí materiál, za náklady nebo zadarmo…

- Dnes ráno (31. března; pozn. red.) přivezla firma Decathlon 10 000 potápěčských masek, aby se mohly přeměnit v masky COVMASK. Víme, kolik ochranných masek naše země potřebuje?

No to právě bohužel nevíme! A nevíme ani, jestli to ví stát.

- Jste fyzik, pracoval jste na mnoha experimentech v curyšském CERN. Má to s vaší současnou prací nějakou souvislost?

Má to velice úzkou souvislost. Projekty v CERN jsou celkově založené na neustálé improvizaci, a přitom je to činnost nesmírně složitá na koordinaci. Práce tam je celé jedno dlouhodobé krizové řízení s mnoha neznámými, v podstatě velmi podobné, jako je současné řešení koronavirové krize. Když běží v CERN experiment, staví vás to před zcela nečekané situace, které vyžadují okamžité reakce, a hlavně okamžitá řešení.

- Ale je to celé experiment, nejde o život…

Mám tím na mysli technickou podobnost cernských experimentů a našeho současného stavu. Koordinace toho, co se odehrává a jak se musejí simultánně řešit problémy, je velmi podobná. Nepředvídatelný vývoj situace mají cernské experimenty také. V CERN jsem se naučil jisté odolnosti. A dělám to dvacet let, takže podobné prostředí je mi vlastní. Čili zvraty, stále nová, nečekaná omezení životně důležitých funkcí a tak dále - všechno jsem si vyzkoušel. V CERN je to denní chleba.

- Tam jste se naučil zvládat stres?

Určitě. To je důležité. Vlastně nejdůležitější. Pak vás žádná situace nemůže totálně vyčerpat: může být pro vás náročná, ale ne katastrofálně vyčerpávající. Tak se cítím i dnes. KORORYCHLOVKY

JSOU TO INŽENÝŘI, ajťáci, technologové, designéři, logistici, vědci. Nové je, že pracují obrovskou rychlostí a v různě se měnících týmech; kvalita ale při vzniku nového výrobku zůstává v rámci možností zachovaná. Dále jsou jejich vynálezy charakteristické tím, že nevíte přesně, "kdo co vymyslel", je to obvykle týmová práce větší nebo menší skupiny lidí. Jeden navrhne design, druhý vymyslí záštitu, třetí sežene prostory, čtvrtý domluví distribuční síť. Vyznačují se také velkou akceschopností; jejich cílem je pomoct státu a veřejnosti, ale hlavně zdravotníkům, hygienikům a záchranářům v první linii. Projekty pak přirozeně propojují s akademickou sférou; nejen ČVUT je v takovém snažení kongeniální základnou. Zde na ukázku pět koronavirových rychlovek.

1 POLOMASKA ZA DVA DNY

Návrh na polomasku, která by se dala vytisknout na 3D tiskárně, měl sedmadvacetiletý Alex Lazarov hotový za dva dny, dělal na něm od čtvrtka 12. března do soboty 14. března. Ve čtvrtek 19. března byl šedý prototyp, který dostal označení CIIRC RP95-3D (kategorie FFP3), hotov zcela. "Mohli jsme rychle prototypovat. Vytisknout si model během pár hodin, zjistit, co je na něm špatně, okamžitě udělat potřebné změny. Co jinde trvá měsíc, zvládli jsme za den," vysvětluje Lazarov u 3D tiskárny v přízemí ČVUT a pokračuje: "Vytisknout respirátory sice možné není, je nicméně možné vytisknout polomasku a vyměnitelné filtry do ní vkládat."

Prvních patnáct kusů polomasky, jejímž autorem je tedy CIIRC (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky) při ČVUT, otestovali v pražské Nemocnici Na Homolce. Výrobek totiž během týdne získal certifikaci na nejvyšší stupeň ochrany třídy FFP3: teď už se používá běžně. Celý respirátor je možné po dezinfekci a výměně filtrů používat opakovaně. Podle Lazarova je výhodou i to, že materiál pro výrobu je možné sehnat, je ho stále dost.

"Do pátku 3. dubna se vytiskly 3000 kusů, průměrně se jich vyrobí asi 500 za den," uvedl minulý týden. Doma na 3D tiskárně si ale polomasku nevytisknete a ani to nezkoušejte: v Česku je momentálně jen sedm tiskáren, které to zvládnou, většinou právě na technických univerzitách.

Na začátku března 2020 byla dole v přízemí na ČVUT - vlastně shodou okolností - instalována právě 3D tiskárna HP s technologií JFF (Multi Jet Fusion) za několik miliónů korun. Vypadá jako obrovská, tajemná kopírka. Měla sloužit studentům na prototypování produktů, především na robotická ramena. "Teď ale nabyla úplně jiného významu," rekapituluje u ní Alex Lazarov.

2 ŠNORCHLOVAČKY COVMASK

Je úterý 31. března, těsně po deváté ráno, a před rektorátem ČVUT zastavuje kamión Decathlonu.

Veze 10 000 masek různých velikostí na potápění; převezme je dobrovolník v ještěrce, krabice se stěhují dovnitř.

Uvnitř rektorátu ČVUT právě startuje "farma" s jedenadvaceti 3D tiskárnami, které tisknou oranžové díly na smontování celoobličejové masky s výměnným filtrem P3R, jehož úroveň ochrany je vyšší než filtr FFP3. Vedle u improvizované výrobní linky už čekají dobrovolníci z nedaleké farnosti Bubeneč… David Miklas, technologický podnikatel a jeden ze čtyř duchovních otců projektu COVMASK, vysvětluje: "Fakt, že pracujeme s dobrovolníky a že jsme sami dobrovolníci, přináší do práce zajímavou energii a zásadní aspekt motivace. Všechno se děje strašně rychle a jednoduše; sériovou linku, na které jsme schopni poskládat 600 masek denně, jsme postavili za pár dní. Kdybychom ty lidi ,normálně‘ platili v běžném provozu a hledali je třeba na inzerát, tak to takhle efektivně nezorganizujeme ani za půl roku. To, co se děje venku, hezké není, ale to, jak se nám daří dodávat zboží k lidem, kteří je potřebují, je pro mě fascinující." David Miklas, jeden z členů skupiny COVID-19CZ, vlastní v "normálním" životě firmu na ekologické elektrické lodě Keelcraft.com. Na designu masky se podíleli také průmyslový designér se zkušenostmi ze "Simply Clever" projektů Škodovky Martin Hřeben (Prototypum), Robin Fišer (česká ocelová kola Repete) a Pavel Koníř; masky pak vedle Decathlonu dodává i Sportisimo, obě firmy bez marže. "Snažíme se v tuto chvíli, abychom místo 600 masek denně byli schopni připravit 2000 denně," popisuje Miklas projekt a plánuje celkovou výrobu 30 000 až 40 000 masek.

Start-up, který vznikl během tří dnů, v podstatě bez peněz na vstupu i na výstupu, už mezi zdravotníky po republice zdarma rozdistribuoval přes deset tisíc masek; určitě jste je už viděli. V masce pracuje třeba Lukáš Pollert a i ostatní lékaři si je pochvalují. Vydrží v ní až pět hodin a při správné údržbě se dají používat v řádu dnů, týdnů, možná i měsíce.

"V podstatě jsme si museli naprogramovat vlastní systém na expedici, první dva dny jsme vypisovali expediční listy ručně, pak nám kamarád během noci postavil rezervační systém, který monitoruje, kolik masek jde kam," popisuje Miklas. Dvě třetiny produkce 3D tisku na masky ze šnorchlů vykrývá Josef Průša (Prusa Research - jeden z největších výrobců 3D tiskáren na světě), který vše dodává zdarma.

Na rozvoz po Praze mají covmasky vlastní síť dobrovolníků, nabídla se zasilkovka.cz s rozvozem masek po republice zdarma.

Oranžové díly pro covmasky, tištěné dosud na 3D tiskárnách, se navíc přechášejí na vstřikovací lis, takže výroba dílů je mnohem rychlejší. "Za poslední dva týdny jsem neslyšel nikoho říct: Nemůžu, nemám čas, nebudu. Kdyby svět fungoval takhle normálně, tak bude podnikání v Česku úplný ráj," uzavírá Miklas.

3 NEJVĚTŠÍ CHEMICKÁ VÝROBNA NA DEZINFEKCI ANTI-COVID

"Na výrobě dezinfekce ale nic není," opakuje mi několikrát docent Václav Čuba, když nás provází školou v pražské Břehové ulici, kde to vypadá jako ve válce. Hlavně ve 4. patře, kde jsou laboratoře vhodné k výrobě dezinfekce.

Unavení lidé, bílé pláště. Nálada ale dobrá. Denně tu vyrobí, naplní do kanystrů a dotahají do různých dodávek mezi třemi až pěti tisíci litrů průzračné tekutiny. Současnou školní aparaturu na výrobu nanogelu například nouzově přestavěli na výrobu ultračisté vody, která je pro celý proces zásadní.

Do záchranných prací se zapojili 11. března, kdy ještě nikdo nic moc netušil. V prvních dvou týdnech připravili 20 tisíc litrů tekutiny Anti-COVID, kterou lze proti koronaviru použít na ruce i dezinfekci povrchových ploch. Pořád pokračují. Lidi se zkušenostmi z chemického provozu, zaměstnanci katedry jaderné chemie FJFI, učitelé, doktorandi, magisterští studenti. Točí se ve směnách už skoro měsíc; je jich tady zhruba třicítka.

Není to sice "vynález" v pravém slova smyslu, ale je to fyzicky hodně náročná výroba. Docent Čuba, jenž se pohybuje v mezinárodním akademickém prostředí, navíc přiznává, že neví o žádné jiné vysoké škole v Evropě ani jinde, která by dezinfekci proti viru COVID-19 vyráběla - a hlavně v tak velkém množství. "Dodáváme hlavně pražskému magistrátu, tam jdou dvě třetiny naší produkce. Zásobujeme fakultní nemocnice, například Motol nebo Kladno, pražské hasiče a policii, bere od nás třeba Záchranná letecká služba Liberec a také Horská služba…"

V manufakturu proměněné laboratoři fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v pražské Břehové ulici pořád čekají, že "… zájem o naši ,antikoviďáckou‘ dezinfekci - třeba jenom částečně - opadne," uvádí Čuba. "Ale neděje se tak. Máme zaručené dodávky surovin na dalších zhruba 70 000 litrů dezinfekce." Vidíme bublající, až dvousetlitrové skleněné nádoby s usměvavými doktorandkami, obrovské množství prázdných barelů. Bitva ještě není u konce.

4PLICNÍ VENTILÁTOR COROVENT

Zatím jej nemůžeme vidět, ale už se chystá. Za necelé dva týdny ho vyvinul tým profesora Karla Roubíka z fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Podle Roubíka je lidí v projektu minimálně padesát - a to jsou jen ti, s nimiž je v bezprostředním kontaktu. "Volali mi kolegové z platformy COVID-19CZ, já jsem totiž některé z nich učil na fakultě biomedicínského inženýrství v Kladně, kde se plicní ventilací zabýváme posledních 25 let," vysvětluje profesor Roubík vznik projektu, který koordinuje z dobrovolné izolace své horské chalupy. Doufá, že v nejbližších dnech projde ventilátor certifikací; prvních sto kusů by pak mohlo být vyrobeno do konce dubna.

"Vše se vyvíjí dobře," řekl Roubík Refl exu.

"Jsem rád, že nasazení všech ostatních partnerů je enormní, jinak by podobný projekt trval roky. Máme první prototypy, jež se budou od 8. dubna testovat, EZÚ, tedy Elektrotechnickýzkušební ústav, pak ještě provede několik dalších zkoušek. To bude trvat asi týden, a pokud to bude v pořádku, tak bychom se chtěli vrhnout na výrobu prvních 100 kusů a na dalších 400 kusů jen o něco později."

Přístroj podle něj zachovává všechny požadavky na takzvanou protektivní ventilaci. "Umělá plicní ventilace totiž vždy poškozuje plíce a jde o to, aby je poškozovala co nejméně." Rozdíl mezi CoroVentem a "normálním" ventilátorem vysvětluje tak, že CoroVent je určen přímo na těžké případy; pacient by na něm měl strávit typicky kolem čtrnácti dní.

Tým CoroVentu už v rámci ČVUT podal patentovou přihlášku. "Současně jsme udělali i popis veřejné licence dočasné, což znamená, že po dobu pandemie to může využívat každý, kdo bude chtít. Ale musí nám dát vědět. Musí to totiž vyrábět firma s jistými zkušenostmi, nemůžete si to sestavit jen tak v kuchyni," vysvětluje Roubík.

O CoroVent už je mezitím enormní zájem v Kanadě, taky v Izraeli i několika zemích východní Evropy.

"Pokud se nám ozvou skuteční odborníci, rádi firmám předáme výrobní dokumentaci," uzavírá profesor Roubík.

5 ROUŠKY 100× JINAK (I S KAPSIČKOU A FILTREM)

Technická univerzita v Liberci (TUL) už od poloviny března produkuje nejen nanoroušky, ale i filtry z nanomateriálu, které si lidé mohou do obyčejných látkových roušek vkládat. Stačí, když si do "obyčejných roušek" ušijí kapsičku; nápad s nanofi ltrem pak podstatně zvyšuje jejich účinnost.

Od začátku malovýroby (16. 3.) do 26. března vyprodukovala TUL pro krajský krizový štáb Libereckého kraje 4700 jednorázových roušek; část se šila přímo na univerzitě, část u externích firem z jejich materiálu. Univerzita dodala i 6200 jednorázových nanofi ltrů a bezmála 27 000 metrů nanomateriálu (v rolích o 0,5m šíři), který dále zpracovávaly pro krizový štáb externí firmy.

V neděli 22. března pak k samovýrobě jednorázových roušek spustili studentskou kampaň Roušky s filtrem pro všechny. V jejím rámci vyzvali firmy, ať produkují nanomateriál nebo jiný filtrační materiál, a zároveň "rouškaře" doma (a také šicí dílny), ať šijí bavlněné roušky s kapsou 15 × 20 cm, do které lze jednorázové filtry vkládat.

Výzva dochází svého naplnění: už se podařilo zapojit dvě velké firmy v regionu. Společnými silami produkují denně okolo 100 000 vysoce účinných roušek; stačí sotva pokrýt potřeby Libereckého kraje.

Lidé kolem studentské výzvy Roušky s filtrem pro všechny přišli proto nyní s dalším nápadem. Podařilo se jim zapojit firmu Obrokov ze Znojemska, která technologií melt-blown produkuje netkanou textilii s dobrým filtračním účinkem v rolích. Díky technologii melt-blown a produkci v roličkách by se mohlo dosáhnout mnohem masívnějšího zásobení rouškami s účinnou filtrační vrstvou pro celou populaci… A tak dále a tak dále.

Zkrátka: czechnology nekončí, dokud to neskončí.

ROZHOVOR S REKTOREM ČVUT PĚT ČESKÝCH "KORONAVIROVÝCH" VYNÁLEZŮ "ČVUT REAGOVALO NA VÝVOJ VOJTĚCH NEŽ HYGIENA A DALŠÍ ORGÁNY PETRÁČEK: SPRÁVY," ŘÍKÁ REKTOR TÉTO ŠKOLY VOJTĚCH PETRÁČEK CHTĚL JSEM, ABYCHOM JAKO VYSOKÁ ŠKOLA MOHLI SPOLEČNOSTI POMOCT, KDYŽ BUDE TŘEBA. V TOM OSTATNĚ VIDÍM ROLI AKADEMICKÝCH INSTITUCÍ OBECNĚ.

SPOLEČNOST SE ZORGANIZOVALA TEĎ A TADY, ALE TA PODNIKATELSKÁ ČÁST SE ZAPOJILA PŘÍMO ÚŽASNĚ, FINANČNĚ, ENERGIÍ, PŘÍSTUPEM K VĚCI I TECHNOLOGICKY. NÁLADA JE STEJNÁ JAKO PŘED TŘICETI LETY. TAKOVÁ RYCHLE BĚŽÍCÍ, ZCELA HLADCE FUNGUJÍCÍ DOBA. NOVÝ TIP PLICNÍHO VENTILÁTORU COROVENT NEJEN CHRÁNÍ DOKTORY A ZJEDNODUŠUJE PRÁCI ZDRAVOTNICKÉHO PERSONÁLU - STOJÍ V BOJI PŘÍMO V ČELE PRVNÍ LINIE. PĚT ČESKÝCH VYNÁLEZŮ A PROJEKTŮ, KTERÉ POMÁHAJÍ V BOJI PROTI NOVÉMU KORONAVIRU KVŮLI DISTRIBUCI OCHRANNÝCH MASEK COVMASK, VYROBENÝCH ZE ŠNORCHLŮ, DNES PO REPUBLICE LÉTAJÍ I SOUKROMÍ PILOTI.


9. 4. 2020; TECH MAGAZÍN

Vědci FEL vyvíjí aplikaci na boj proti koronaviru

Tým vědců z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze spolu s dobrovolníky z celého světa bojují proti koronavirové nákaze projektem FreMEn contra COVID.

Jde o vývoj unikátní aplikace, která uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu určitého místa v jejich okolí (např. lékárny) na základě dat o koncentraci lidí. Aplikace stojí na komunitním sběru anonymních dat, proto vědci vyzývají k zapojení co nejvíce lidí na: http://cs.fel.cvut.cz/en/ page/fremen-contra-covid

Základní princip projektu vychází z předpokladu, že jednou z příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech. Proto chtějí naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Na základě dat předpoví AI (umělá inteligence) FreMEn, kde se v danou chvíli bude pohybovat zvýšený počet lidí a zda tam jsou fronty. Tím každému umožní naplánovat vhodný čas pro bezpečnou návštěvu lékárny, obchodu či parku.

"Dosavadní iniciativy, které připravuje vláda ve spolupráci s technologickými korporacemi, počítají s monitorováním pohybu na individuální úrovni. To může vést ke stigmatizaci potenciálně nemocných a v důsledku obav z reakce okolí i k chování prohlubující epidemii. My před podobnou erozí soukromí varujeme. Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti," říká doc. Tomáš Krajník.

Pro správné fungování systému je zapotřebí získat dostatečné množství dat, ze kterých se AI bude moci učit. Skrze pilotní aplikaci FreMEn Explorer se každý uživatel stane průzkumníkem města a ručně zaznamená tři údaje o koncentraci osob v daném místě (počet lidí, pocitová míra zahuštění a kategorie místa). Tato data povedou k naprogramování finální aplikace, která bude zdarma dostupná.

Na projektu se podílejí i epidemiologové, lékaři a sociologové z celého světa.


8. 4. 2020; Lupa.cz

Tomáš Krajník, Jan Blaha (ČVUT): Místo inteligentního domácího vězení nabízíme inteligentní prevenci

Pod taktovkou vedoucího laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence pražského ČVUT vzniká projekt inteligentní prevence šíření nejen koronavirové nákazy. Výjimečný je důrazem na komunitu i tím, že nikoho nesleduje.

Cílem projektu FreMEn contra COVID je vytvořit aplikaci, která uživatelům v dané lokalitě a čase doporučí optimální trasu pro návštěvu místa na základě inteligentní predikce z předchozího komunitního sběru dat o koncentracích lidí na témže místě v různé denní době.

O tom, jak to celé funguje, jak je projekt daleko, ale i v čem se liší od konceptů tzv. chytrých karantén, jsme mluvili s docentem Tomášem Krajníkem, vedoucím laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na pražském ČVUT, a Janem Blahou, studentem ČVUT, jinak ale zkušeným informatikem s praxí z řízení letového provozu, který má projekt na starosti po technické stránce.

Jak přesně vznikl nápad využít princip Frequency Map Enhancementu v boji s novým koronavirem?

TK: Naše expertíza spočívá v mobilní robotice a jedním z našich úkolů je vytvářet mobilní roboty, kteří zvládají fungovat v prostředí dlouhodobě. Jako jedna z velkých výzev se přitom ukázalo to, že prostředí, ve kterém se roboti nalézají, se v průběhu času mění. Tento problém jsme začali řešit již někdy v roce 2011 a o dva roky později jsme se připojili k evropskému projektu, který se na tuto problematiku specializoval.

V jeho rámci jsme vymysleli algoritmus, který umožňuje robotům se nejen na změny v prostředí adaptovat, ale hlavně je také předpovídat. Zejména v interiérech se přitom jedná o změny, které jsou způsobené lidským chováním a zvyky. Protože je velmi obtížné učit roboty nějakému sociálnímu chování, respektive algoritmy pro navigaci těchto robotů mají v tomto směru velmi omezené možnosti, jako nejjednodušší se ukázalo naučit mobilní roboty předvídat, kdy se na jakém místě bude vyskytovat nejvíce lidí.

Toho robot využívá jednak k tomu, aby se vyhnul většímu shluku osob, případně se v předstihu přemístil tam, kde bude později lidí více a bude zde možné s nimi interagovat. V roce 2016 jsme toto poměrně úspěšně vyzkoušeli v praxi v rámci vídeňské nemocnice, kde robot musel vymýšlet, kde bude v určitý čas lidí nejvíce, aby jim tam mohl být nápomocný.

Systém, který toto umožňuje, přitom nepracuje s trackováním pohybu jednotlivých lidí, ale soustředí se na vytváření map. Nás proto napadlo, že by jej šlo využít k tomu, aby se mohli podobným způsobem rizikovým shlukům vyhýbat i přímo lidé.

Autor: ČVUT

Jak přesně princip Frequency Map Enhancementu funguje?

TK: V prostorových modelech, se kterými v robotice běžně pracujeme, potřebujete nějakým způsobem vyjádřit neurčitost vaší znalosti o daném prostředí. Toho se dosahuje tak, že si celé prostředí rozdělíte na různé komponenty a následně stavy těchto komponent charakterizujete určitou pravděpodobností. Představte si, že máte silniční síť a potřebujte vědět, jak se tvoří zácpy. Na počátku si nastavíte určité pravděpodobnosti zácp a algoritmy pak hlídají to, když někdo pošle aktualizaci o zácpě na konkrétním místě, a podle toho pravděpodobnosti mění. Nicméně to je zatím pořád pouze statická mapa, kdy se pravděpodobnost mění pouze tehdy, když někdo pozoruje daný stav.

My jsme si ale řekli, že velké množství procesů je periodických, tak proč bychom nemohli zkusit modelovat pravděpodobnost ne jako statické číslo, ale jako frekvenční spektrum. Toto frekvenční spektrum obsahuje informaci o tom, jaká je periodicita procesů, které tuto pravděpodobnost ovlivňují, a jaký je jejich vliv a rozložení v čase. Pravděpodobnost modelujeme pomocí upravené metody Fourierovy analýzy. Ta naše verze je přitom specifická v tom, že si umí vystačit i s daty, která přicházejí nepravidelně a není jich k dispozici tolik.

Aby šlo tuto metodu s úspěchem aplikovat v rámci koronavirové prevence, jak velké datasety vůbec potřebujete, aby to začalo opravdu fungovat?

TK: Podle našeho odhadu, který vychází z toho, že jsou nasbíraná data vhodným způsobem rozložena v čase, tak první rozumné predikce můžeme dostávat již se 20 datovými body z jednoho místa. Hodně nám přitom v interpretaci pomáhají naše předchozí zkušenosti. Celkový odhad má ale trochu širší rozpětí, a to 20-100 datových bodů, protože nemáme praktickou zkušenost se sběrem velkých dat v daném prostředí (obyčejně nesbíráme data z tolika oblastí) a potřebujeme si ji nejprve ověřit experimentálně.

Když jsem si stáhl vaši současnou mobilní aplikaci FreMEn Explorer, která data zatím pouze sbírá, zaujala mě chybějící hromadná doprava, což je jeden z těch hodně zmiňovaných rizikových vektorů. Dá se vůbec do tohoto modelu nějakým způsobem zahrnout, nebo tím, že se neustále přemísťuje, tak to nelze?

TK: Určitě by to šlo udělat například tak, že by se vytvořily diskrétní modely pro danou linku, zastávku a čas a následně z toho pak můžete predikovat, že na další zastávku přijede tramvaj a bude tak a tak plná. Principiálně to tedy určitě lze, ale v současné chvíli se jedná o pilotní projekt a my si potřebujeme nejprve ověřit, jestli námi navrženým způsobem v praxi potřebná data půjdou sbírat a jak úspěšné predikce na jejich základě budou, pak se můžeme dívat dále.

FreMEn contra COVID se chlubí tím, že oproti modelům inteligentní karantény nikoho nesleduje. Jak je vlastně v projektu zajištěna anonymita a jak je to s anonymizací dat, která vám lidé přes vaši aplikaci zasílají?

TK: Sbíraná data jsou anonymní již na začátku cesty, sbíráme totiž pouze data o místech, a ne o lidech, v tom je asi hlavní rozdíl oproti projektům tzv. inteligentní karantény. Samotná sbíraná data nijak anonymizována nejsou. Jediné informace, které naše aplikace sbírá, jsou GPS souřadnice z místa, odkud jsme data dostali, časové značky, subjektivní hustota a odhadnutý počet lidí a typ místa. S žádnými dalšími informacemi se již nepracuje.

Jak jste na tom se sběrem potřebných datasetů nyní?

TK: V tuto chvíli máme k dispozici poměrně pěkný dataset z jednoho středočeského města a poměrně rozumě vypadající predikce z celkem osmi míst v republice.

Jaký je váš plán s projektem na nejbližší období?

TK: Teď je hlavním úkolem projekt nějakým způsobem finančně stabilizovat a rozšířit povědomí o tom, že je takovýto přístup k problému vůbec možný. Jsme v kontaktu s řadou institucí i relativně velkým množstvím komerčních firem a máme v plánu oslovit mezinárodní komunitu (máme například dlouhodobě dobré kontakty s laboratoří GRASP na Pensylvánské univerzitě nebo na MIT). Zatím ale čekáme, až budeme mít hotovou alespoň alfa verzi celého projektu.

Jsme také v kontaktu s dobrovolnickou iniciativou Safecast, která vlastně dělá v jiném oboru něco trochu podobného jako my. Safecast založila skupina lidí, kteří nebyli po jaderné havárii ve Fukušimě spokojení s tím, jak přistupuje japonský stát k monitoringu radioaktivity na místě a jak cenzuruje přístup k těmto informacím ze strany veřejnosti. Během poměrně krátké doby se jim podařilo vytvořit poměrně přesnou mapu radioaktivity Japonska a díky svému úspěšnému startu dnes již zahrnuje celý svět. S nimi momentálně řešíme, kdo by do projektu FreMEn contra COVID mohl jakým způsobem přispět.

Budou kódy vašeho projektu zveřejněny pod nějakou veřejnou licencí?

TK: Máme v plánu dát zdrojové kód kompletně k dispozici, právě zkušenost ze Safecastu ukázala, že být maximálně otevření je ve finále nejlepší strategie.

JB: Nechceme ale otvírat kód předčasně, a to z obavy, aby díky nějaké přehlédnuté chybě někdo nezískal například přístup k datům, ke kterým mít přístup nemá. Čeká nás tedy před tím nejprve nějaký bezpečnostní audit a určitě na něj budeme ještě hledat dobrovolníky.

V současné chvíli tedy například na GitHubu projekt asi nenalezneme.

TK: Co se týče podkladové metody, tedy kombinace Frequency Map Enhancementu a metody zvané Hyperčas, ty na GitHubu jsou a dali jsme je tam již před delší dobou. Samotný FreMEn contra COVID ale zatím ne.

Přemýšleli jste o tom se domluvit s Googlem a dát vaši mobilní aplikaci na obchod Google Play? Přeci jen by to mohlo hodně pomoci rozšířit sběr dat i následné využívání běžnou populací.

TK: Přemýšleli, ale přišla nám od nich zamítavá odpověď, která říká, že nebudou schvalovat žádné aplikace, které souvisejí s problematikou onemocnění COVID-19. Politika Google je prý taková, že aplikace vztahující se k přírodním katastrofám se neschvalují. Zkoušíme ještě kontaktovat Google i jinou cestou, ale není to tak jednoduché.

V případě Applu bude situace předpokládám podobná?

JB: Paradoxně v případě Apple vypadá situace navzdory jejich přísným pravidlům mnohem nadějněji. Apple sice prohlásil, že mají politiku podobnou, jako má Google, ale s tím podstatným rozdílem, že se nevztahuje na vládní, medicínské a vzdělávací instituce. V současné chvíli je tak v řešení dohodnutí patřičné licence mezi společností Apple a ČVUT.

Jak daleko jste s projektem nyní? Hovořili jste o chystané alfa verzi, jaký je vlastně časový rozvrh a kdy počítáte s finálním produktem?

TK: Máme připravený plán zhruba osmitýdenní implementace, na jejímž konci by měla vzniknout služba, kterou bude moci komfortně použít běžný uživatel. Co se ale týče datapointů, ono to nebude tak, že se teď nasbírají datasety a na konci z nich vypadne nějaká predikce. Sběr by měl probíhat průběžně, aby adekvátně odrážel probíhající sociální změny.

Tady se dostáváme k jedné důležité věci. Samotný sběr dat není v našich silách, ale je závislý na lidech. My nicméně chceme hlavně ukázat, že když dáte lidem k dispozici nástroj, který respektuje základní pravidla západních společností (což ne všechny současné přístupy dělají), tak jej veřejnost dokáže lokálně (což je také důležitý aspekt tohoto projektu) využít tak, aby jí významným způsobem pomohl.

Na té aplikaci je zajímavé to, že když se domluvíte s dalšími pěti lidmi ze sídliště a budete zasílat aplikaci potřebná data, tak během týdne máte k dispozici použitelnou predikci toho, kdy jsou jak plné parky, lékárny nebo obchody a kde jsou kolem vás naopak v daném čase místa, která jsou volná. A celé se to přitom neděje výměnou za to, že prozradíte nějaké informace o vašem pohybu.

JB: Pilotní variantu aplikace, která nebude data pouze sbírat, jako to dělá ta současná, ale poskytovat predikce, chceme v horizontu týdne, maximálně dvou. Následně by se mělo přejít do jakési udržovací fáze.

Kam se zasílaná data dnes vlastně ukládají a jak je zaručeno, že aplikace nesbírá víc dat, než kolik slibuje?

JB: Data se ukládají na našich univerzitních serverech. Co se týče sběru dat, do té doby, než se zveřejní zdrojové kódy, tak je to trochu otázka důvěry, ale můžete si například v Androidu ověřit, že si aplikace nevyžádala žádná podezřelá oprávnění. Nemáme důvod sbírat jakákoli data o konkrétních lidech, nemělo by to z hlediska dané metodiky žádný význam.

TK: Po uvolnění současných restrikcí lze na základě dřívějších zahraničních zkušeností předpokládat další rozšíření viru, a to ve vlně, která může být potenciálně mnohem silnější než ta první. Právě na tento okamžiku by bylo perfektní mít naše řešení již připravené, neboť může tuto vlnu významným způsobem zmírnit, nebo dokonce další masové šíření viru zcela eliminovat. Nemělo by navíc zůstávat pouze u nového koronaviru, každý rok u nás pravidelně propukají chřipkové epidemie, kterým lze opět efektivně čelit sociálním distancováním v kritickém chřipkovém období.

JB: Z filosofického pohledu náš projekt cílí na prevenci a ta je univerzální, není tedy potřeba se limitovat pouze koronavirem, řada jiných technologických řešení, která se dnes objevují, jsou spíše reaktivní povahy.

Když už jsme se dostali k filosofii, přejděme rovnou k té etické, jak vlastně vnímáte současné pokusy o zavádění inteligentních karantén?

TK: Myslím, že podobné snahy o zavádění takového inteligentního domácího vězení nebo řekněme karantény mohou mít v západní společnosti trochu kontraproduktivní efekt. Pokud bychom například něco podobného zaváděli povinně, tak věřím tomu, že část (a teď je otázka, jak velká) lidí by se k tomu postavila tak, že si nechá doma telefon a přestane platit kartou, takže nepodchycené riziko může začít paradoxně dokonce stoupat.

Čína měla podobné postupy od začátku k dispozici a rozšíření epidemie navzdory přísným omezením nezabránila. Kdyby postupovali bez těchto omezení a šli na to podobně jako my, tedy zdola, od dobrovolné aktivity lidí, možná by současná světová pandemie vůbec nevznikla.


8. 4. 2020; odbornecasopisy.cz

Mobilní aplikace proti koronaviru využívající umělou inteligenci a anonymní sběr dat

Tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze bojuje spolu s dobrovolníky z celého světa proti nové koronavirové nákaze spuštěním projektu FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace. Ta uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí. Technologie, která má zásadní potenciál pomoci občanům České republiky i v zahraničí, stojí na komunitním sběru anonymních dat - proto nyní vědci vyzývají k zapojení co nejvíce lidí.

Projekt, který byl spuštěn teprve minulý týden, se opírá o dlouholeté poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů FEL ČVUT. Základní princip metody vychází z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech. Cílem vědců je naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Na základě dat předpoví umělá inteligence FreMEn ( www.fremen.uk ), kde se v danou chvíli bude pohybovat zvýšený počet občanů a zda vás na místě čekají fronty. Tím každému umožní naplánovat vhodný čas pro bezpečnou návštěvu lékárny, obchodu či parku.

"Dosavadní iniciativy boje proti koronaviru, které připravuje vláda ve spolupráci s technologickými korporacemi, počítají s monitorováním pohybu na individuální úrovni. To může vést ke stigmatizaci potenciálně nemocných a v důsledku obav z reakce okolí i k chování prohlubující epidemii. My před podobnou erozí soukromí varujeme. Navrhujeme vydat se cestou prevence a osobní zodpovědnosti, která je udržitelná dlouhodobě a v souladu s principy vyspělé společnosti. Proto jsme se rozhodli nabídnout náš systém postavený na zpracování anonymních dat pokročilými algoritmy umělé inteligence modelující lidské chování. Ty již byly dříve úspěšně nasazeny např. ve vídeňské nemocnici Haus der Barmherzigkeit specializující se na dlouhodobou léčbu starších pacientů," říká duchovní otec projektu doc. Tomáš Krajník.

Pro správné fungování systému FreMEn je zapotřebí získat dostatečné množství dat, ze kterých se umělá inteligence bude moci učit. Zástupci projektu proto vyzývají všechny občany ke spolupráci. Skrze pilotní aplikaci FreMEn Explorer se každý uživatel stane průzkumníkem města a ručně zaznamená tři údaje o koncentraci osob v daném místě (počet lidí, pocitová míra zahuštění a kategorie místa). Tato data povedou k naprogramování finální aplikace, která bude zdarma dostupná.

Na projektu se kromě akademiků podílejí epidemiologové, lékaři a sociologové z celého světa (např. z Velké Británie, Švýcarska nebo Jižní Koreje). O možné spolupráci jednají zástupci také s prestižní americkou univerzitou MIT.


7. 4. 2020; Vesmír

Werner von Siemens ocenil vědce a studenty

Společnost Siemens už po dvaadvacáté vyhlásila vítěze Ceny Wernera von Siemense, kterou pořádá ve spolupráci s Akademií věd ČR, univerzitami, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dalšími partnery. Vítězné práce vybraly nezávislé komise složené z rektorů a prorektorů českých univerzit, předsedkyně Akademie věd a ředitelů vústavů AV.

Cenu za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal tým virologa a strukturního biologa Pavla Plevky (rozhovor Vesmír 96, 80, 2017/2) z CEITEC - Masarykovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně za práci s názvem "Struktura viru klíšťové encefalitidy a mechanismus jeho neutralizace monoklonální protilátkou". V kategorii nejlepší disertační práce uspěl Ivo Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se věnoval kvantové optice. Nejlepší diplomovou práci měl podle poroty Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Zabýval se automatickým hledáním a sledováním objektů pohybujících se vysokými rychlostmi. Titul nejlepšího pedagogického pracovníka letos získal František Štěpánek z Vysoké školy chemicko-technologické, který propojuje obory od chemie po farmacii a studentům otevírá cestu do farmaceutické, biomedicínské a agrochemické praxe.

Zvláštní ocenění byla letos udělena za překonání překážek ve studiu (částicový fyzik Vít König z Matematicko-fyzikální fakulty UK), za vynikající kvalitu ženské vědecké práce (imunoložka Dagmar Myšíková z 1. lékařské fakulty UK) a za absolventskou práci na téma Průmysl 4.0 (odborník na robotiku Aleš Vysocký z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava).


7. 4. 2020; iHNed.cz

Jak na vlastní solární elektrárnu?

Loni se zvýšil počet instalovaných solárních elektráren v Česku o 25,14 megawattu, což je oproti roku 2018 dvojnásobek. Podle odborníků k tomu přispěla možnost čerpání dotací na malé systémy, které lze připevnit na rodinné domy. Jak ale střechu na umístění panelů připravit? Opatření jsou jednoduchá a poměrně levná.

Pomocí slunce lze doma ohřívat vodu, ale také vyrábět elektřinu pro běžnou spotřebu. Malou solární elektrárnu můžeme také připojit k distribuční síti a dodávat do ní elektřinu. Hlavní je vlastnit dostatečně velkou střechu nebo mít možnost umístění solárních panelů na vedlejší budovu, třeba na garáž nebo dílnu. Možná je také instalace na fasády, pokud není na střeše dostatek místa. Optimální sklon se pak řeší speciální konstrukcí. Panely umístěné úplně svisle totiž nevyrábí tolik energie. Oproti těm v ideální poloze jde až o čtvrtinovou ztrátu.

Obecně platí, že střecha má být orientovaná na jih a konstrukce se vyrábí přímo na míru podle typu krytiny. "Není nutné střechu nějak speciálně upravovat. Solární panely se zasazují do samostatné konstrukce," podotýká Karel Červenka, který se stará o klientelu firmy Neosolar vyrábějící komponenty do solárních systémů.

Výrobu elektřiny s maximální účinností zajistí nasměrování panelů na jih. Před střechou nesmí ovšem stát jiný stínící objekt. Své výhody má také instalace solárních systémů na západ či východ, když majitelé objektů nemají jinou možnost. Vyrobená elektřina se pouze rozloží do delšího časového období. Energii tak můžeme průběžně spotřebovávat a není nutné ji složitě uchovávat.

170 tisíc korun

Největší zájem mají lidé o pořízení solární elektrárny s využitelným ziskem nad 4000 kilowatthodin za rok a akumulací energie do baterií. Po odečtení dotace stojí okolo 170 tisíc korun.

Optimální sklon 15 stupňů

Důležitý je především sklon panelů. Za optimální se považuje 15 stupňů. Na sedlové střechy se tedy panely mohou instalovat současně s krytinou. Další nadstavbové konstrukce pro dosažení optimálního sklonu panelů už nejsou třeba. Obecně se doporučuje instalace přímo na střešní krytinu. Montáž panelů, které se umisťují nad střešní krytinu a rovnoběžně s ní, je podle odborníků jednodušší, výhodná a bezpečná.

K vidění jsou také "soláry" na balkonech v panelových domech, kde nemají všichni obyvatelé možnost umístit si svou elektrárnu na střechu. Také v tomto případě se instalují panely svisle nebo se sklonem, kterého se docílí pomocí speciální konstrukce. Stejně jako u elektráren stojících přímo na pozemku.

Co se týče samotné instalace, vždy je klíčové, jak výkonnou domácí elektrárnu si chceme na střechu umístit.

Co se týče samotné instalace, vždy je klíčové, jak výkonnou domácí elektrárnu si chceme na střechu umístit. "Sami si můžete instalovat systémy fungující pouze ve dvanáctivoltovém napětí, což jsou jeden až dva panely, regulátor, baterka a měnič. Týká se to například malých instalací na karavany nebo zahradní domky," vysvětluje Červenka. "Cokoliv, co jde napěťově výš, už musí být součástí projektové dokumentace. Nutná je následná revize a zároveň souhlas od distribuční sítě. Takže nedoporučuji se do něčeho podobného pouštět vlastními silami," dodává.

+ Finanční úspora

Instalace fotovoltaické elektrárny sice vyžaduje vstupní investici, která ovšem není tak vysoká, navíc se postupně vrací v podobě poklesu výdajů za elektrickou energii.

+ Energetická soběstačnost

Energie ze solárních panelů dodává domácnostem částečnou energetickou soběstačnost. Díky fotovoltaice proto nemusíte být zcela závislí na dodávkách elektřiny ze sítě.

+ Dlouhá životnost

Pro solární panely je charakteristická dlouhá životnost, výrobci standardně garantují, že články vydrží funkční několik desítek let. Fotovoltaika má navíc nízkou poruchovost.

- Instalace se nevyplatí všude

Pokud střechu, kam mají být panely nainstalovány, z více stran zastiňují například sousední budovy, stromy, komíny, sloupy či jiné překážky, pak výkon celého systému klesá.

- Vysoká cena akumulátorů

Nejsložitější a také nejnákladnější typ fotovoltaické elektrárny představuje model, při němž je vyrobená energie akumulovaná do speciálních baterií, aby ji bylo možné využít později.

Projekt je nutný

Autorizovaná osoba odpovědná za projekt navíc musí propočítat, zda střecha systém vůbec "unese". Takové výpočty provádí školení odborníci, kteří mají potřebnou kvalifikaci na provádění statických posudků. Problematické obecně bývají střechy u obchodních center nebo průmyslových budov, u kterých je potřeba vymyslet, jak docílit potřebného sklonu. Cena posudku se pohybuje od 20 tisíc nahoru. Kdo si nedá říct a umístí si panely na střechu sám, může kvůli porušení zákona o hospodaření s energií dostat až několikamilionovou pokutu. "Zákazníci většinou chtějí systémy na rodinné domy. Vysvětlujeme jim, že je nutné udělat projekt a posudek, což musí učinit autorizovaná osoba. I kdyby si někdo koupil z druhé ruky už dříve používaný kompletní systém, tak by měl přivolat odborníka. Zvlášť když elektrárnu chcete připojit přímo k distribuční soustavě," upozorňuje vedoucí obchodu společnosti Solartec Jiří Dědič.

K fotovoltaickým elektrárnám si domácnosti stále častěji pořizují také bateriové úložiště. Umožňuje uschovat energii a použít ji třeba po návratu domů z práce. V našich podmínkách totiž nesvítí dostatečně slunce ve všech měsících, většinou jen od dubna do září. A to od devíti do 17 hodin. Večer, kdy se zpravidla vracíme domů, tak už systém elektřinu nevyrábí. Baterie navíc pomáhají také při výpadku proudu. Nárůst instalací domácích elektráren s touto novinkou ale zvyšuje nároky na protipožární prevenci a bezpečnost, s čímž musí počítat firmy, které systémy instalují. "Bateriové systémy samy o sobě nebezpečné nejsou. Jako u každého jiného spotřebiče je ale třeba dbát na správnou instalaci a údržbu," podotýká expert na fotovoltaiku a obnovitelné zdroje Pavel Hrzina z Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha.

Požárům jde předejít

Solární asociace proto ve spolupráci s asociací pro akumulaci a baterie Aku-bat, hasiči a experty z ČVUT vydala příručku pod názvem Požární rizika bateriových systémů a doporučení, jak se jim vyhnout. Obsahuje praktické rady, jak předejít požárům a postupovat v případě, kdy už k takové situaci dojde. "Pravidla pro umístění bateriových systémů v domácnostech nejsou pro Česko jednoznačně určena předpisy. I přesto je dobré instalovat baterie s ohledem na požární bezpečnost za předpokladu dodržení několika základních obecně platných pravidel pro umístění elektrických zařízení," říká Hrzina. Zároveň doporučuje během instalace dodržovat návody a instalační a provozní pokyny výrobců, které v případě problémů nedovolí rychlý rozvoj požáru. "Jedná se například o dodržení minimální vzdálenosti od okolních předmětů," podotýká.

Počet domů vybavených fotovoltaikou podle odborníků poroste. Největší zájem mají domácnosti o pořízení malé solární elektrárny s celkovým využitelným ziskem nad 4000 kilowatthodin za rok a akumulací elektrické energie do baterií. "V praxi stojí takový systém s 12 solárními panely a akumulátorem po odečtení dotace okolo 170 tisíc korun a domácnost může díky vlastní čisté elektřině ze slunce ušetřit podle velikosti spotřeby okolo 13 tisíc korun za rok," říká Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.

Jenom během loňského roku přibylo na střechách rodinných domů téměř 3000 nových instalací. Podle Krčmáře je levná vlastní elektřina nejdostupnějším řešením, které domácnostem pomůže zajistit se proti zvyšujícím se výdajům za energie. "Očekáváme, že v dalších letech bude docházet k ještě rychlejšímu nárůstu nových projektů. Klíčovou podmínkou pro udržení zájmu je ale zajištění stabilního systému podpory také po roce 2021 a dostatek kvalitních řemeslníků," dodává Krčmář.

Článek byl publikován v příloze Stavba.


6. 4. 2020; iHNed.cz

V soutěži AI Awards uspěl digi filozof či mladý Čech z CERN vytvářející systém pro urychlovač částic

Co má společného firma na odhalování hackerů podle pohybů myši s expertem vylepšujícím urychlovač částic? Jak s nimi souvisí projekt, při němž digitální mozky samy tvoří odpovědi v duchu mrtvých velikánů filozofie? Všichni jmenovaní se věnují oboru umělé inteligence. Každý z nich je navíc čerstvým držitelem ocenění ve druhém ročníku soutěže AI Awards, jejímž cílem je tento obor v tuzemsku více zviditelnit.

Umělá inteligence neboli AI (z anglického artificial intelligence) se má v příštích letech stát jedním z motorů ekonomického rozvoje na celém světě. Na chytré systémy, které se dovedou samy učit a rozhodovat, už proto ve velkém sázejí hlavně v USA nebo Číně.

Také Česko ale začíná být v oboru více vidět. "Naše země má potenciál vytvářet AI aplikace prakticky ve všech oborech," říká Petr Šrámek, konzultant firmy Aspen.PR a šéf poroty AI Awards.

Osmička vítězů zmíněné soutěže dokládá, jak je obor umělé inteligence rozmanitý. Firmy i jednotlivci, kteří byli nyní oceněni za své loňské počiny, působí v oborech jako kontrola kvality výroby, kybernetická bezpečnost nebo průzkum dolů.

Tento článek je součástí speciální přílohy Umělá inteligence, která vyšla v Hospodářských novinách 6. dubna. Celou přílohu si můžete přečíst po kliknutí na obálku níže.

Stáhnout PDF

Když stroje mluví řečí filozofů

Právě prací pod zemí se zabývá vítězný projekt roku. Ocenění v rámci AI Awards patří týmu Centra pro robotiku a autonomní systémy (CRAS) při pražském ČVUT. Vědci a studenti kybernetiky v rámci něj vytvořili záchranářské roboty (na fotce), kteří dokážou bez pomoci člověka spolupracovat například při hledání lidí v důlních závalech. Vloni s tímto projektem tým CRAS získal třetí místo v soutěži pořádané agenturou amerického ministerstva obrany DARPA, kde uspěl v konkurenci skupin expertů z NASA či prestižní americké techniky MIT. Letos umístění zopakoval.

Také další projekt oceněný v AI Awards vzešel z akademické půdy. Vítězným nápadem roku se stal Digitální filozof. IT firma Alpha Industries tento projekt ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy vytvořila ve snaze přiblížit studentům humanitních věd principy fungování umělé inteligence. Autoři vyšli z textů filozofů, jako byli Hannah Arendtová či Michel Foucault, a použili je pro natrénování umělých neuronových sítí. "Ty jsme pak nechali, aby díla vybraných filozofů četly pořád dokola a v duchu jejich myšlení nám začaly odpovídat," vysvětluje šéf Alpha Industries Jan Tyl.

Nadšený propagátor umělé inteligence tímto způsobem nechal už dříve stvořit digitálního Reného Descartesa, s nímž rozmlouval. "Když jsem se s ním chtěl na závěr rozloučit a ukončit ho, řekl mi, že má strach z digitální nicoty. Musím říci, že to ve mně vyvolalo mrazivý pocit v zádech," svěřuje se Tyl.

Filozofie se zčásti dotýká i práce Filipa Širokého, čerstvého držitele titulu AI student roku. Třiadvacetiletý absolvent bakalářské informatiky na Masarykově univerzitě v Brně porotu zaujal svou prací pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN), kde se vědci snaží přijít na taje vzniku vesmíru či podstaty hmoty.

Široký do prestižního výzkumného centra poprvé nastoupil ve svých 20 letech. Tehdy v CERN ještě během svých studií strávil roční stáž. "Nejprve jsem tam pracoval na umělé inteligenci, která hledala anomálie v datech z obřího detektoru částic, jenž váží 14 tisíc tun. Cílem bylo v datech rozpoznat, zda jsme objevili novou částici a nové principy fyziky, nebo zda jde jen o chybu v části detektoru," vysvětluje vědec. Od loňského roku v CERN opět pracuje. Nyní tam má na starosti vytvoření systému pro hlavní zdroj částic urychlovače. "Cílem je vytvořit umělou inteligenci, která ve složitém nastavování tohoto zařízení zastoupí lidskou obsluhu," dodává oceněný výzkumník.

Hackery odhalují pohyby myši

Své zastoupení měly v AI Awards také firmy a start-upy. Vítězným AI podnikem se stala brněnská společnost ThreatMark. Ta umělou inteligenci využívá především k ochraně klientů bank na internetu. "Vyhodnocujeme, jakým způsobem uživatel hýbe s myší, jakou dynamiku mají jeho úhozy na klávesnici nebo jaké funkce nejčastěji využívá, když má otevřenou nějakou aplikaci," říká šéf ThreatMarku Michal Tresner. Typické chování sledovaného člověka pak vyhodnocuje AI systém.

"Útočník nedokáže napodobit přesné chování uživatele. Proto jsme schopni v řádu milisekund odhalit, když se někdo nepovolaný třeba snaží z účtu převést peníze," uvádí Tresner.

Vedle zmíněných vítězů porota ocenila také třeba Lenku Kučerovou. Aktuální AI osobnosti roku se podařilo nastartovat iniciativu Prg.ai. Ta v rámci hlavního města propojuje firmy, univerzity a orgány metropole ve snaze rozvíjet komunitu kolem umělé inteligence.

Nejlepším AI start-upem roku je Pekat Vision, který využívá strojovou analýzu obrazu ke kontrolám kvality v průmyslové výrobě. Největší oborovou událostí loňského roku se stala kyberbezpečnostní konference CyberSec & AI Prague, organizovaná firmou Avast a ČVUT. Speciální cenu za zviditelnění Česka ve světě AI si odnáší Roman Barták, profesor Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Umělá inteligence.


6. 4. 2020; iHNed.cz

Tým z ČVUT vyhrál prestižní soutěž robotů. Jeho stroje by mohly pomoci pyrotechnikům či hasičům zachraňovat životy

V železobetonovém bludišti hluboko pod zemí se prodírají malé roboty. Samy jedou, svítí, dokážou se orientovat, a dokonce čelit nástrahám terénu nebo najít schovaný předmět. Tohle není výjev ze sci-fi filmu, ale reálná situace z letošního února, z chodeb nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia ve státě Washington v USA.

Malé roboty, které se samy pohybují a některé mají místo kol pásy, jsou sofistikované výtvory týmu robotiků z pražského ČVUT. Závodily v prestižní robotické soutěži DARPA Subterranean Challenge, kde český tým ukázal, že patří mezi světovou špičku. Vědci a studenti soutěžící pod vlajkou týmu CTU-CRAS-NORLAB obsadili první místo v kategorii týmů, jež nebyly financovány z projektu Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA), a v celkovém pořadí všech týmů obsadili třetí místo. I díky tomuto klání tým z ČVUT vyhrál v soutěži AI Awards v kategorii Projekt roku.

Soutěž DARPA má jasně daná pravidla: během 30 minut je potřeba připravit roboty k průzkumné misi. Následně mají hodinu na průzkum neznámého terénu, kde není k dispozici žádná mapa. Cílem je během této doby najít a lokalizovat co největší počet daných předmětů, jako například hasicí přístroj, figurínu možné oběti nebo zvýšenou koncentraci CO2 v místnosti.

Vyvíjejí roboty, které se umějí samy orientovat v prostoru a najít třeba přeživší v sutinách. Tým CTU-CRAS-NORLAB, který vedle vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT tvoří ještě spolupracovníci z Northern Robotics Laboratory (NORLAB) kanadské univerzity Laval, vyhrál v únoru prestižní soutěž v USA a také se stal projektem roku v soutěži AI Awards.

"Lokalizovat předmět znamená určit polohu s absolutní přesností na pět metrů. To je ve složitých podzemních prostorách této soutěže velmi těžký úkol i pro člověka. Není tam například žádný signál GPS. Roboty si během mise vytvářejí mapu prostředí, ve které se lokalizují průběžně a také ji používají k plánování svých akcí a rozhodování," popisuje Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který tým vede.

Autonomní roboty, které vědci a jejich studenti na ČVUT vyvíjejí, ale zdaleka nejsou jen pro zábavu v soutěžích. Dokážou samy zmapovat prostor, kam se člověk nedostane, například kvůli zamoření nebo nebezpečí výbuchu, a vyhledat v něm třeba přeživší. Navíc bez nutnosti přímého řízení. Robot zkoumá terén zcela sám, aniž by za ním stál člověk a řídil jeho cestu.

Jednoho dne by roboty z ČVUT mohly pomáhat pyrotechnikům, hasičům či zdravotníkům při vyprošťování lidí nebo předmětů. "Pozvali nás ke spolupráci hasiči v Itálii při zemětřeseních v roce 2012 a 2016. Naše roboty pomáhaly mapovat terén u zřícených budov," vzpomíná Svoboda. Stejně tak by roboty z ČVUT mohly posloužit v robotickém průzkumu planet v místech, kam nedoletí signál navigace a kde se stroje musí pohybovat a rozhodovat samostatně.

Výsadní postavení

Na světě se pořádá více robotických soutěží. Mezi nimi má ale americká DARPA výsadní postavení, protože podporuje velmi inovativní postupy. Účastnit se, a tím spíše úspěšně, výzev organizovaných touto agenturou má ve světě velký ohlas a dopad.

"Důležitou součástí soutěže je omezený čas na start robotické mise. Zjednodušeně řečeno, roboty a celý systém musí fungovat napoprvé. Není čas na postupné opravy a řešení chyb při spouštění robotů. Soutěžní úloha je natolik veliká a komplexní, že vyžaduje souhru mnoha komponent, včetně samostatného průzkumu, vykonání plánu robotického pohybu, výpočtu přesné 3D mapy a nalezení objektů," popisuje Svoboda. Právě sladění mnoha softwarových a hardwarových komponentů bylo klíčem k úspěchu týmu CTU-CRAS-NORLAB.

Jádro týmu má něco přes desítku členů. Se studenty, kteří spolupracují příležitostně, jich je okolo dvacítky. Mnohé z toho, co v týmu zkoušejí a používají, se rychle dostává do předmětů, které se na ČVUT učí. Nabízejí také témata pro bakalářské i diplomové práce. "Studenti mají přímý kontakt s tím, co děláme. Jsme otevřeni i dalším studentům na všech úrovních studia, od bakalářského až po postgraduální, doktorské," ujišťuje docent Svoboda.

Část výhry půjde na pořízení nových robotů

Tým v soutěži získal i finanční odměnu půl milionu dolarů, tedy přes 12 milionů korun. Část této sumy si skupina rozdělí na odměnách, díl spotřebuje na nákup vybavení a modernizaci robotů. Významná část robotů i senzorů je totiž stará téměř 10 let a modernizaci nutně potřebuje.

"Dále bychom rádi financovali podobné riskantní projekty v budoucnu, účast totiž vnímáme jako velmi užitečnou zkušenost pro naše studenty," plánuje Svoboda.

Soutěž DARPA je vícekolová. Po soutěžních kolech v tunelech podzemního dolu a podzemí jaderné elektrárny tým z ČVUT čeká letos na konci léta ještě prostředí jeskyně, o němž zatím vedoucí týmu nemá podrobnější informace. Celá výzva je plánována na velké finále v roce 2021, kde se chystá prostředí kombinující všechny tři typy podzemních prostor najednou.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Umělá inteligence.


6. 4. 2020; CT24.cz

Vytisknout, vložit filtr a nasadit. Vědci z ČVUT vyvíjejí ochranné masky z 3D tiskárny

České vysoké učení technické (ČVUT) vyvinulo další ochranu v boji s koronavirem. Vedle respirátorů, které jsou pro nejrizikovější profese a míří do sériové výroby, nebo celoobličejových masek z upravených šnorchlů, teď odborníci nabízejí i ochranné masky. Na 3D tiskárnách je může vyrobit kdokoli. Hodí se přitom pro méně rizikové profese.

Vytisknout, vložit filtr a maska je připravena. Odborníci z ČVUT vyvíjejí nový způsob, jak si může každý s 3D tiskárnou vyrobit kvalitní ochrannou masku.

Navázali tak na své kolegy, kteří přišli s respirátory nejvyšší třídy FFP3. Ty však dokáže vyrobit jen osm profesionálních tiskáren v Česku a jsou určené především pro zdravotníky v první linii.

Pomůcky budou dostupné pro veřejnost

Nové masky budou dostupné pro širokou veřejnost. "V současné době jednáme o dodávkách nanotextilie, u které výrobce udává záchytnost až sto procent viru. Nicméně chystáme s kolegy nějaký ucelený návod o nějakých improvizovaných filtrech. V současné době se dobře jeví materiál z běžné lékařské roušky," uvedl Tomáš Tichý z Fakulty elektrotechnickéČVUT.

Filtr vydrží asi šest hodin, masku je poté potřeba dezinfikovat. Třeba lihem nebo roztokem běžné dezinfekce. "Filtr vyhodit jako jednorázový a masku i s mřížkou namočit alespoň na dvacet minut do jednoho z dezinfekčních prostředků," popsal Tichý.

Vědci z ČVUT se už spojili s firmami, které masky budou tisknout a dodávat všude tam, kde jsou třeba. Jak to už dělají u celoobličejových štítů.

"Masky dodáváme zdarma. Jsou samozřejmě určené pro nekomerční použití. Na adrese covid.ysoft.com mohou státní instituce a lidé, kteří pracují ve veřejném sektoru, zadat svoji objednávku a my ji zdarma doručíme," uvedl zakladatel Y Soft Václav Muchna.

Volně dostupný vzor masky z ČVUT je už nyní k dispozici na webových stránkách elektrotechnické fakulty.


6. 4. 2020; 21. STOLETÍ JUNIOR

České úspěchy v robotice

Kde u nás vzniká od prvního do posledního šroubku

Domácí vědci a studenti sklízí na poli robotiky jeden světový úspěch za druhým. Že jsou Češi v tomto oboru průkopníky, však není žádná novinka ani náhoda. Vývoj počítačů, programů a robotů má u nás hlubokou tradici. Pojď žasnout, co vše umíme a dáváme světu.

TECHNOLOGIE

Pojmenovali jsme "to" v roce 1921

Jistě víš, že

slovo robot vymysleli bratři Čapkové.

Divadelní hra Karla Čapka R. U. R. měla premiéru v roce 1921. Původně chtěl použít slovo labor (jako dříč), ale bratr mu poradil slovo robot, odvozené z otrocké práce - roboty. Ovšem pojmenovat je jedna věc, zkonstruovat věc druhá. Prakticky první samočinné počítače v Československu zkonstruoval v 50.

letech 20. století Antonín Svoboda. Nesly názvy SAPO a EPOS. Svoboda se ještě před tím, za války, proslavil v USA, kde působil na slavném MIT (Massachusetts Institute of Technology) a vyvinul protiletadlový zaměřovač, který na amerických lodích sloužil až do roku 2000. V 60. letech byl profesor nucen opět emigrovat, zatímco české technologie začaly ztrácet krok se světem.

Nové příležitosti devadesátých let

Čeští počítačoví vývojáři se mohli opět nadechnout na začátku 90. let. Mimo jiné zde tehdy vznikly dvě firmy, které posléze ovládly světový trh na poli ochrany počítačů před viry. Jmenují se Avast a AVG. Ta první loni koupila druhou za 1,3 miliardy. Čeští programátoři se záhy prosadili i na poli her, vytvořili úspěšné tituly jako Arma nebo Mafi a.

Nejlepší české technologie vznikají na vysokých školách

Výzkumné týmy působí zejména na vysokých školách. Žáci se často ošívají, že je nebaví matematika, ale bez ní se těžko uplatní na některé z mnoha špičkových technických univerzit, které v České republice máme. Jsou to České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Technická univerzita v Liberci, Západočeská univerzita v Plzni a Vysoká škola báňská v Ostravě. Od roku 2013 působí při ČVUT velmi specializovaný Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, známý pod zkratkou CIIRC. Původně byl pro něj zamýšlen název Centrum Antonína Svobody, ty už víš proč. Působí zde skoro 300 zaměstnanců a řadí se po bok těch nejlepších zařízení svého druhu na světě.

Čeští studenti vyrobili třetí nejlepší záchranářské roboty na světě

Na chodbách Fakulty elektrotechnické ČVUT se proháněly samostatné roboty už od 90. let. Zdejší vědecké týmy však nejprve excelovaly s umělou inteligencí. Studenti založili například firmu Cognitive Security, která s pomocí umělé inteligence chrání zařízení před viry a hackery. Tuto firmu koupil jeden z největších světových technologických gigantů CISCO. Jiný zdejší student, Viliam Lisý, působil v Kanadě na vývoji programu DeepStack, který dokázal porazit profesionální hráče v pokeru.

Češi zkonstruovali robota záchranáře

Fakulta nyní sklízí mezinárodní uznání za spolupracující záchranářské roboty. Ty jsou plně autonomní, to znamená, že se pohybují samy a není třeba je dálkově řídit. Některé mají kola, jiné pásy, do týmu robotů byl zařazen i dron. Plní různé úkoly, nesou speciální senzory, jiné mají robotická ramena. Spolupracující tak, že jeden třeba posvítí nebo zpřístupní cestu druhému.

A k čemu je to dobré? Tyto roboty fakultního týmu CTU-CRAS se dokážou pohybovat v sutinách po zemětřesení nebo v zavalených dolech,

což jsou místa pro lidské záchranáře nebezpečná a leckdy nepřístupná. Americká vojenská výzkumná agentura DARPA pořádá pro tento druh robotů prestižní soutěž Subterranean Challenge Tunnel Circuit a právě v ní se tým z Prahy umístil ve světové konkurenci na třetím místě.

Program na rozpoznání podle hlasu

Americká DARPA ovšem spolupracuje i s týmem Jana Černockého z brněnského VUT. Tam vyvinuli unikátní program Speech@FIT, který umí podle hlasu poznat řečníka, jeho jazyk a klíčová slova. A samozřejmě i v Brně se pracuje na vývoji robotů. Jeden z týmů zde vede Luděk Žalud, který před časem uspěl rovněž se záchranářskými roboty, avšak v soutěži Robocup Rescue League. Letos se chystá představit veřejnosti tři nové roboty. Orpheus, Morpheus a dron Uranus budou letos představeni v Brně. Robotická platforma Orpheus je sice vyvíjena už od roku 2003, ale právě byla dokončena nejnovější verze. Jde o malého robota, který umí měřit radiaci v zamořených prostorech. Čtyřicet robotů si proto objednala i česká armáda. Podobný úkol plní i civilní verze robota, kterého používá Státní ústav radiační ochrany. Pokud by se někde v prostředí vyskytl zdroj radioaktivního záření, Orpheus jej detekuje a jeho robotický bratr Morpheus dohledá a v budoucnu i bezpečně odstraní.

Roboti pro hasiče

Nová verze Morphea je vyvíjena také pro hasiče. Těm pomůže zjistit stav baterií v elektromobilech

po havárii. U těchto vozů je totiž vysoké riziko vznícení, pro hasiče není bezpečné se v jejich blízkosti zdržovat. Trojici konečně doplňuje dron Uranus, který nese zařízení pro vytvoření 3D mapy prostoru, nad nímž létá. Podle Luďka Žaluda je cílem vytvářet stroje, které rychle najdou praktické uplatnění.

Česko je ve využití robotů nadprůměrné

Právě využití robotů v praxi řadí naši zemi rovněž mezi ty nejmodernější.

Zatímco průměr Evropské unie je 106 robotů na 10 tisíc pracovníků v průmyslu, v Česku je to 119. Průmyslové roboty v továrnách, zejména automobilkách, odvádějí čím dál více práce. Přenášejí díly, svářejí je, lakují. Tyto roboty obvykle vystačí s jednoduchým programem a neoplývají umělou inteligencí. Přesto je lze vylepšovat tak, aby třeba samy informovaly údržbáře, že potřebují promazat nebo vyměnit dosluhující součástku.

Posíláme do světa naše 3D tiskárny

Přesně na průměru EU je pak Česko ve využití 3D tiskáren - využívají je 4 procenta firem. Tato technologie je vlastně robot, který umí vyrábět součástky do dalších robotů. Včetně tisku dílů pro další 3D tiskárny, což se děje na takzvaných farmách, kde pracují desítky tiskáren současně. V produkci těchto zařízení jsme také dosáhli světového úspěchu díky firmě Prusa3D. Josef Průša založil firmu v roce 2012, od té doby se rozrostla na 400 lidí a měsíčně rozešle z pražských Holešovic přes 6000 tiskáren do celého světa. V roce 2018 se stala nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě.

Češi sbírají ceny

Mimo jiné si 3D tisk oblíbili výrobci dronů. Ty nevyvíjí jen vysoké školy, ale řada dalších firem v Česku. A současně malé závodní drony sestavují doma mladí kluci, kteří soutěží v drone racingu. Už v roce 2016 zvítězil Jan Mittner na evropském mistrovství závodních FPV (first person view) dronů. Následující rok zase tým z ČVUT pobral všechny medaile ve světové soutěži v Abú Zabí, kde měly drony v časovém limitu vyhledat a posbírat různé předměty. *

TIP PRO TEBE!

Chceš taky stavět roboty?

NejeQit řady robotických soutěží. Pokud tě téma zajímá, zkus se poptat na kroužky robotiky v Domech dětí a mládeže - zřizují Centra mladých techniků. Například v Plzni existuje pro děti a mládež přímo Centrum robotiky. Na trhu je řada stavebnic, s nimiž se dá začít i doma - například LEGO Technic, Robotis či Velleman. Pokročilejší mohou na Postavrobota.cz nakoupit jakékoli myslitelné součástky.

Internet je plný tipů a návodů, které tě mohou za pár let dovést do těch nejlepších vývojářských týmů nejen českých univerzit.


6. 4. 2020; Reportér

Postavil si družici a vystřelil ji do vesmíru

Jaroslav Laifr, vědec

Za několik týdnů oslaví česká nanodružice Lucky-7 svůj první rok na oběžné dráze. Bez podpory státu ji vyrobila a do vesmíru nechala vynést firma mladého českého vědce Jaroslava Laifra. Při její konstrukci byl využit třeba metr ze železářství nebo rybářský vlasec.

Už na základní škole snil o vlastní družici, kterou vystřelí na oběžnou dráhu. O dvacet let později si ji postavil doma v kuchyni.

Anténu vytvořil ze svinovacího metru ze železářství, vystřelovací mechanismus zajistil rybářským vlascem za stovku a ke stínění článků použil hliníkové plechy, které slouží ke chlazení LED osvětlení.

Miniaturní družice - přesně řečeno nanodružice Lucky-7 českého vědce Jaroslava Laifra a jeho kolegy Pavla Kováře - pak skutečně do vesmíru vylétla; vynesla ji tam ruská raketa Sojuz. Jejím úkolem je například sledovat gama záření přicházející ze vzdálených galaxií nebo třeba fotografovat Zemi; vynesení na oběžnou dráhu stálo nemalé prostředky, na které si firma Jaroslava Laifra vydělala prodejem know-how pro družice získaného během vývoje zařízení. Letos v létě "oslaví" sonda svůj první rok na oběžné dráze.

O tom, jak se to vše povedlo, vypráví teprve dvaatřicetiletý vědec v rozhovoru pro magazín Reportér.

- Kdybych si usmyslel, že do vesmíru vystřelím vlastní krabičku s elektronikou, na co se mám připravit?

Možností je docela hodně. Existují komerční firmy, které zajišťují prodej volných kapacit v raketách, jež vozí na oběžné dráhy velké družice. Ruská kosmická agentura Roskosmos na to má společnost Glavkosmos a jí v Evropě dodává zákazníky německá firma Exolaunch, jež má za úkol shánět zákazníky, kteří by zaplatili zbylou kapacitu. Nosnost rakety Sojuz je zhruba čtyři tuny. Hlavní satelity váží například dvě a půl tuny a zbylých 1 500 kilo nákladu se může dodatečně připojit, aby raketa nestartovala nevytížená. S Rusy jsme o ceně trochu licitovali, protože jsme dostali zajímavou cenovou nabídku také od Japonců.

- Proč jste ji nakonec nevzali?

Z více důvodů. Satelit by nám vynesli na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, odkud by ji vystřelili do vesmíru. Naše družice by se tím ale dostala na takovou oběžnou dráhu kolem Země, která by pro nás nebyla tolik zajímavá. Nelétala by přes zemské póly, kde je ničivá radiace nejsilnější, což je pro naše testování klíčové. ISS je navíc relativně nízko. Nachází se ve výšce asi 400 kilometrů nad povrchem Země, takže by družice vydržela jen asi šest až dvanáct měsíců, a pak by zanikla. To se nám zdálo málo. Za ty samé peníze jsme mohli letět na nejspolehlivější raketě světa na dráhu, kterou jsme od prvopočátku požadovali. Další velkou výhodou bylo, že nutné testy družice a její předání ruské straně proběhly v Berlíně, kam jsme mohli snadno dojíždět autem. Ráno jsme tam satelit přivezli a druhý den si ho po daném typu testu zase mohli vyzvednout. Představa, že bychom tohle všechno absolvovali až v Tokiu, byla nemyslitelná. Nakonec jsme Rusy usmlouvali na cenu Japonců, i když to mělo za následek, že třeba aerodynamický kryt rakety letěl bez loga naší mise.

- Na co se družice testuje?

Zkouší se odolnost proti vibracím, protože raketa se při startu chvěje. Kdyby se uvolnila třeba baterie, mohlo by to spustit dominový efekt s ničivými následky. V nejhorším případě by se satelit rozpadl, raketa explodovala a celý náklad by přišel nazmar. Družice se zkouší také ve vakuu, aby se prokázalo, zda se z ní něco neodpařuje. Raketa je mimo tlak zemské atmosféry za pouhých pár minut. To je tak rychlý proces, že se může opět uvolnit něco, co by se třeba mohlo napařit na objektivy kamer hlavního nákladu a znehodnotit pozorování.

- Je tajemství, kolik vás to stálo?

Mnoho lidí to zajímá, ale my to smluvně nesmíme prozradit. Typická cena je mezi 40 až 100 tisíci dolary. My jsme se dostali někam na střed. Většinu spolkl start a část kvalifikační zkoušky. Ty j sme si mohli obstarat i jinde, ale bylo nám řečeno, že je pak nemusí akceptovat na kosmodromu, a takjsme to všechno raději vyřešili na jednom místě.

- Co vás inspirovalo k názvu Lucky-7?

Sedmička je moje šťastné číslo. Narodil jsem se do sedmého patra paneláku, sedmička mě určitým způsobem provází celý život. S Lucky-7 jsme kromě toho aspirovali na pozici sedmé české družice v pořadí. V podstatě se nám to povedlo, protože máme Magiony 1 až 5, šestým byla MIMOSA a podle mezinárodního rejstříku kosmických objektů při OSN je Lucky-7 skutečně sedmá vtabulce.

- Jak vaše družice vypadá?

Jako o něco větší Rubikova kostka. Lucky7 je nanodružice třídy CubeSat s rozměry jedenáct krát jedenáct krát třináct centimetr a váži je den a půl kilogramu. Velikost jsme zvolili kvůli kompatibilitě s řadou raketových nosičů, snadnou detekovatelností ve vesmíru a dostupnou cenou za vypuštění. Mohli jste se o tom ostatně přesvědčit sami, protože její záložní kus a model rakety Sojuz ve vzácné nákladní verzi byly k vidění na výstavě Cosmos Discovery vpražských Holešovicích. Mám z toho obrovskou radost, protože byl ve vitríně kousek od vzácných vesmírných exponátů, jako jsou díly rakety Saturn V, kosmických lodí Sojuz a Apollo 11, ruského Lunochodu nebo džípu Moon Buggy, kterým američtí astronauti jezdili po Měsíci. Jejím cílem je otestovat, jak se běžně dostupná komerční elektronika bude chovat během dlouhodobých vesmírných misí, jako budou lety na Měsíc nebo na Mars. Chceme se podílet na tom, aby budoucí cesty do hlubokého vesmíru byly levnější, rychlejší a spolehlivější.

- Co všechno vaše současná družice umí?

Telemetrický systém nám dodává informace o všech klíčových prvcích na palubě. Díky miniaturnímu dozimetru získáváme data o intenzitě radiačního pozadí v okolí satelitu, navigační přijímač určuje přesnou polohu a čas. Experimentální gama spektrometr slouží k určování rozložení energie dopadajícího záření. Přístroj je konstruován i pro detekci silných gama záblesků ze vzdálených galaxií. Na palubě je i barevná kamera s rozlišením VGA. Příležitost vyfotit si Zemi z vesmíru jsme si nemohli nechat ujít.

- Vzpomenete si, který okamžik byl pro vás nejtěžší?

Když jsem byl postaven před rozhodnutí, že musím kvůli projektu založit firmu. Abychom získali potřebné prostředky, založil jsem za jeden měsíční plat společnost SkyFox Labs, která naše know-how komercializuje, a začal podnikat. To pro mě byla v roce 2014 docela velká neznámá. Přechod z akademické do podnikatelské sféry nebyl snadný, ale dnes to vnímám jako své nejlepší životní rozhodnutí. Máme zákazníky ve více než dvanácti zemích světa, většina z nich jsou právě akademici nebo národní výzkumné ústavy, takže jsme s akademickou sférou stále ve spojení.

- Byli js te se podívat na start?

Měli jsme možnost, ale nakonec jsme odmítli. Raketa po startu je vidět tři minuty, efekt je spíš pyrotechnický - a po něm bychom se vraceli skoro týden domů. My jsme ale chtěli být v Praze u antén, kde jsme čekali, zda se družice poprvé z vesmíru ohlásí. Raketa startovala v sedm ráno a nad Prahou byla vidět poprvé asi ve dvě odpoledne. Pak znovu za hodinu a půl na jiné straně oblohy. Po druhém přeletu jsme měli až do rána konečně volno.

- Oslavili js te úspěšné navázání kontaktu?

Navázání prvního spojení je velká věc, ale pro nás bylo nejdůležitější jít se po dlouhé době konečně vyspat. Čekala nás taky řada rozhovorů pro média. Všechny zajímalo, jestli má Česká republika ve vesmíru další funkční satelit, nebo se nám něco nepovedlo. První týden jsme nevěděli, co se s družicí bude dít, a tak jsme vstávali i ve čtyři ráno a u pozemních stanic sledovali, jestli nepromrzá a má dostatek energie, jestli se vakuem neporušily solární články. Na panelech jsou nalepené speciálním lepidlem, a pokud by v něm zůstala skrytá vzduchová bublina, mohla by prasknout a články poškodit. Nic z toho se ale naštěstí nepotvrdilo a satelit dodnes plně funguje. Dokonce má energie víc, než kolik dokážeme smysluplně využít.

- Anténu js te prý vytvořili ze svinovacího metru.

Ano. Je to kupodivu léty prověřené řešení, které používají i některé projekty podpořené NASA. První svinovací metr jsem koupil v železářství v Praze-Dejvicích. Abych z něj smyl žlutou barvu a čísla, namočil jsem ho do acetonu a po třech dnech jsem s údivem zjistil, že pásek v kapalině popraskal na menší části. Za třicet korun jsem tedy koupil jiný typ - a ten i ve vesmíru funguje skvěle. Pokud by se přitom anténa třeba vlivem slunečního UV záření rozpadla, se satelitem by pochopitelně nebylo možné komunikovat.

- Máte v družici víc podobných věcí?

Vystřelovací antény byly ve sbaleném stavu v raketě zajištěné rybářským vlascem ze sportovních potřeb za sto korun. Ke stínění článků slouží hliníkové plechy, které se používají na chlazení LED osvětlení. Výroba byla jednoduchá a levná. Hliník je pořád nejdostupnější a nejlevnější materiál na kosmické stínění. Ale jinak jsme použili nejmodernější elektronické součástky, které se používají třeba v elektromobilech. Faktem ovšem je, že kromě solárních článků nic dalšího nebylo primárně určeno pro kosmické použití. Smyslem našeho výzkumu je ověřit právě to, zda i takové součástky, vhodně ochráněné, mohou vesmírnou misi přežít a přinést výzkumníkům mnoho užitku, včetně finančních úspor.

- Jak s družicí komunikujete?

Český telekomunikační úřad misi přidělil volací znak OKOSAT a satelit si mohou volně naladit všichni zájemci z řad radioamatérů. Jde to i z paneláku v Praze. Stačí otevřít okno a během doby, kdy je satelit nad územím České republiky, navázat rádiové spojení. Ze začátku jsme jezdili na pole za město, abychom nebyli rušeni. Největší problém jsme měli s vysílači LTE, jejichž signál jsme museli potlačovat a filtrovat, protože je příliš silný pro citlivé přístroje schopné zachytit slabé signály z vesmíru. Dnes už to umíme a dokážeme si s tím poradit i v městské zástavbě.

- Ví se, ja k dlouho bude Lucky-7 žít?

Na začátku ledna jsme si oddechli, protože jsme měli prvních sedm sekund, minut, hodin, dní, týdnů i měsíců úspěšně za sebou. Pátého července bude na oběžné dráze rok. Z hlediska elektroniky a akumulátorů je naším přáním, jak jinak, alespoň sedm let. Družice by mohla fyzicky existovat až dvacet let. Potom klesá do atmosféry, kde se třením rozžhaví tak, že se zcela vypaří.

---

Družice Lucky-7

rozměry: 112 * 112 * 113,5 mm

hmotnost: necelých 1,5 kg

komunikační frekvence: 437,525 MHz

volací znak: OKOSAT

vybavení: 2* senzor kosmického záření

kamera: VGA rozlišení (640 * 480)

na oběžné dráze od: 5. července 2019

výška nad Zemí: 530 km

oběžná doba: cca 95 minut

Elektrotechnik

JAROSLAV LAIFR (3 2 ) PŮSOBÍ I V ASTRONOMICKÉM ÚSTAVU AKADEMIE VĚD ČR Momentálně se soustředí na dokončení nízkonapěťového napájecího zdroje pro sondu JUICE Evropské vesmírné agentury, která v roce 2022 poletí k Jupiteru. Doktorský titul získal na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Spolu s kolegou Pavlem Kovářem zkonstruoval družici Lucky-7, která na oběžné dráze fotí a snímá data o vesmírné radiaci. Jeho firma SkyFox Labs, s. r. o. vyvíjí a nabízí technologie využitelné v satelitech.


6. 4. 2020; mojezdravi.cz

Vědci: Porucha spánku může signalizovat Parkinsonovu nemoc! Jak ji včas odhalit?

Nejčastější poruchou, se kterou se lékaři na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN u dospívajících setkávají, je zpožděná fáze spánku a bdění s pozdním usínáním i probouzením. Na zvýšeném výskytu se podílí nadměrné používání smartphonů, tabletů a počítačů ve večerních hodinách, jejichž obrazovky vyzařují modré světlo, které potlačuje vyplavování spánkového hormonu melatoninu. Porucha bývá často spojena s dalšími psychiatrickými problémy a má závažné sociální důsledky. Doporučená léčba je pacienty často odmítána a dle výsledků sledování kliniky ji akceptuje pouze přibližně 20 procent pacientů.

"Spánek je nezbytný pro regeneraci našich tělesných i duševních sil, posiluje paměť, kreativitu i imunitní procesy; omezuje vznik obezity a dalších projevů metabolického syndromu, a tím snižuje riziko infarktů, cévních mozkových příhod i cukrovky. Odplavováním toxických látek v průběhu noci snižuje riziko vzniku Alzheimerovy demence. Přiměřeně dlouhý a kvalitní spánek je důležitý jak pro dětský, tak i dospělý věk. Poruchy spánku zvláště u dětí a v průběhu dospívání jsou spojeny s řadou vývojových problémů, jako jsou například porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo autistické spektrum poruch, dále s poruchami nálady, a to nejčastěji depresivními stavy, i poruchami příjmu potravy," říká přední česká odbornice na spánkovou medicínu prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. z Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Ideální doba spánku? Polovina lidí ani neví, že má problém

Další výzkum lékařů Neurologické kliniky se týká dospělých pacientů, kteří si do té doby nestěžovali na potíže se spánkem. "Ukázalo se, že ideální kvalita spánku je v části populace vzdálená skutečnosti," uvádí profesor Šonka.

Jak dále odborníci zjistili, kvalita spánku je snížena při pití alkoholu a kouření cigaret, obstrukční spánkové apnoe, kdy je snížené okysličení těla kvůli poruchám dechu, pak zásadně souvisí s vyšším body mass indexem (BMI). Výzkum, který probíhal na dobrovolnících starší 50 let, dokonce ukázal, že spánek přiměřené kvality byl nakonec přítomen jen u 14 procent vyšetřených.

Odborníci na spánkovou medicínu zkoumají také nadměrnou denní spavost, tedy nedostatečnou bdělost, která nejčastěji souvisí se zkráceným nebo nekvalitním spánkem, ale může být i projevem centrálních hypersomnií - narkolepsie a idiopatické hypersomnie (nadměrná spavost bez příčiny). Jde o nepříliš časté nemoci, na které se málo myslí, a nemocní jsou proto správně diagnostikováni až po dlouhé době.


6. 4. 2020; Hospodářské noviny

Tým z ČVUT vyhrál prestižní soutěž robotů

Projekt roku

Vželezobetonovém bludišti hluboko pod zemí se prodírají malé roboty. Samy jedou, svítí, dokážou se orientovat, a dokonce čelit nástrahám terénu nebo najít schovaný předmět. Tohle není výjev ze sci-fifilmu, ale reálná situace z letošního února, z chodeb nedostavěné jaderné elektrárny u města Olympia ve státě Washington v USA.

Malé roboty, které se samy pohybují a některé mají místo kol pásy, jsou sofistikované výtvory týmu robotiků z pražského ČVUT. Závodily v prestižní robotické soutěži DARPA Subterranean Challenge, kde český tým ukázal, že patří mezi světovou špičku. Vědci a studenti soutěžící pod vlajkou týmu CTU-CRAS-NORLAB obsadili první místo v kategorii týmů, jež nebyly financovány z projektu Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA), a v celkovém pořadí všech týmů obsadili třetí místo. I díky tomuto klání tým z ČVUT vyhrál v soutěži AI Awards v kategorii Projekt roku.

Soutěž DARPA má jasně daná pravidla: během 30 minut je potřeba připravit roboty k průzkumné misi. Následně mají hodinu na průzkum neznámého terénu, kde není k dispozici žádná mapa. Cílem je během této doby najít a lokalizovat co největší počet daných předmětů, jako například hasicí přístroj, figurínu možné oběti nebo zvýšenou koncentraci CO2 v místnosti.

"Lokalizovat předmět znamená určit polohu s absolutní přesností na pět metrů. To je ve složitých podzemních prostorách této soutěže velmi těžký úkol i pro člověka. Není tam například žádný signál GPS. Roboty si během mise vytvářejí mapu prostředí, ve které se lokalizují průběžně a také ji používají k plánování svých akcí a rozhodování," popisuje Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který tým vede.

Autonomní roboty, které vědci a jejich studenti na ČVUT vyvíjejí, ale zdaleka nejsou jen pro zábavu v soutěžích. Dokážou samy zmapovat prostor, kam se člověk nedostane, například kvůli zamoření nebo nebezpečí výbuchu, a vyhledat v něm třeba přeživší. Navíc bez nutnosti přímého řízení. Robot zkoumá terén zcela sám, aniž by za ním stál člověk a řídil jeho cestu.

Jednoho dne by roboty z ČVUT mohly pomáhat pyrotechnikům, hasičům či zdravotníkům při vyprošťování lidí nebo předmětů. "Pozvali nás ke spolupráci hasiči v Itálii při zemětřeseních v roce 2012 a 2016. Naše roboty pomáhaly mapovat terén u zřícených budov," vzpomíná Svoboda. Stejně tak by roboty z ČVUT mohly posloužit v robotickém průzkumu planet v místech, kam nedoletí signál navigace a kde se stroje musí pohybovat a rozhodovat samostatně.

Výsadní postavení

Na světě se pořádá více robotických soutěží. Mezi nimi má ale americká DARPA výsadní postavení, protože podporuje velmi inovativní postupy. Účastnit se, a tím spíše úspěšně, výzev organizovaných touto agenturou má ve světě velký ohlas a dopad.

"Důležitou součástí soutěže je omezený čas na start robotické mise. Zjednodušeně řečeno, roboty a celý systém musí fungovat napoprvé. Není čas na postupné opravy a řešení chyb při spouštění robotů. Soutěžní úloha je natolik veliká a komplexní, že vyžaduje souhru mnoha komponent, včetně samostatného průzkumu, vykonání plánu robotického pohybu, výpočtu přesné 3D mapy a nalezení objektů," popisuje Svoboda. Právě sladění mnoha softwarových a hardwarových komponentů bylo klíčem k úspěchu týmu CTU-CRAS-NORLAB.

Jádro týmu má něco přes desítku členů. Se studenty, kteří spolupracují příležitostně, jich je okolo dvacítky. Mnohé z toho, co v týmu zkoušejí a používají, se rychle dostává do předmětů, které se na ČVUT učí. Nabízejí také témata pro bakalářské i diplomové práce. "Studenti mají přímý kontakt s tím, co děláme. Jsme otevřeni i dalším studentům na všech úrovních studia, od bakalářského až po postgraduální, doktorské," ujišťuje docent Svoboda.

Část výhry půjde na pořízení nových robotů

Tým v soutěži získal i finanční odměnu půl milionu dolarů, tedy přes 12 milionů korun. Část této sumy si skupina rozdělí na odměnách, díl spotřebuje na nákup vybavení a modernizaci robotů. Významná část robotů i senzorů je totiž stará téměř 10 let a modernizaci nutně potřebuje.

"Dále bychom rádi financovali podobné riskantní projekty v budoucnu, účast totiž vnímáme jako velmi užitečnou zkušenost pro naše studenty," plánuje Svoboda.

Soutěž DARPA je vícekolová. Po soutěžních kolech v tunelech podzemního dolu a podzemí jaderné elektrárny tým z ČVUT čeká letos na konci léta ještě prostředí jeskyně, o němž zatím vedoucí týmu nemá podrobnější informace. Celá výzva je plánována na velké finále v roce 2021, kde se chystá prostředí kombinující všechny tři typy podzemních prostor najednou.


6. 4. 2020; Hospodářské noviny

Jak na vlastní solární elektrárnu?

Loni se zvýšil počet instalovaných solárních elektráren v Česku o 25,14 megawattu, což je oproti roku 2018 dvojnásobek. Podle odborníků k tomu přispěla možnost čerpání dotací na malé systémy, které lze připevnit na rodinné domy. Jak ale střechu na umístění panelů připravit? Opatření jsou jednoduchá a poměrně levná.

Pomocí slunce lze doma ohřívat vodu, ale také vyrábět elektřinu pro běžnou spotřebu. Malou solární elektrárnu můžeme také připojit k distribuční síti a dodávat do ní elektřinu. Hlavní je vlastnit dostatečně velkou střechu nebo mít možnost umístění solárních panelů na vedlejší budovu, třeba na garáž nebo dílnu. Možná je také instalace na fasády, pokud není na střeše dostatek místa. Optimální sklon se pak řeší speciální konstrukcí. Panely umístěné úplně svisle totiž nevyrábí tolik energie. Oproti těm v ideální poloze jde až o čtvrtinovou ztrátu.

Obecně platí, že střecha má být orientovaná na jih a konstrukce se vyrábí přímo na míru podle typu krytiny. "Není nutné střechu nějak speciálně upravovat. Solární panely se zasazují do samostatné konstrukce," podotýká Karel Červenka, který se stará o klientelu firmy Neosolar vyrábějící komponenty do solárních systémů.

Výrobu elektřiny s maximální účinností zajistí nasměrování panelů na jih. Před střechou nesmí ovšem stát jiný stínící objekt. Své výhody má také instalace solárních systémů na západ či východ, když majitelé objektů nemají jinou možnost. Vyrobená elektřina se pouze rozloží do delšího časového období. Energii tak můžeme průběžně spotřebovávat a není nutné ji složitě uchovávat.

OPTIMÁLNÍ SKLON 15 STUPŇŮ

Důležitý je především sklon panelů. Za optimální se považuje 15 stupňů. Na sedlové střechy se tedy panely mohou instalovat současně s krytinou. Další nadstavbové konstrukce pro dosažení optimálního sklonu panelů už nejsou třeba. Obecně se doporučuje instalace přímo na střešní krytinu. Montáž panelů, které se umisťují nad střešní krytinu a rovnoběžně s ní, je podle odborníků jednodušší, výhodná a bezpečná.

K vidění jsou také "soláry" na balkonech v panelových domech, kde nemají všichni obyvatelé možnost umístit si svou elektrárnu na střechu. Také v tomto případě se instalují panely svisle nebo se sklonem, kterého se docílí pomocí speciální konstrukce. Stejně jako u elektráren stojících přímo na pozemku.

Co se týče samotné instalace, vždy je klíčové, jak výkonnou domácí elektrárnu si chceme na střechu umístit. "Sami si můžete instalovat systémy fungující pouze ve dvanáctivoltovém napětí, což jsou jeden až dva panely, regulátor, baterka a měnič. Týká se to například malých instalací na karavany nebo zahradní domky," vysvětluje Červenka. "Cokoliv, co jde napěťově výš, už musí být součástí projektové dokumentace.

Nutná je následná revize a zároveň souhlas od distribuční sítě. Takže nedoporučuji se do něčeho podobného pouštět vlastními silami," dodává.

PROJEKT JE NUTNÝ

Autorizovaná osoba odpovědná za projekt navíc musí propočítat, zda střecha systém vůbec "unese". Takové výpočty provádí školení odborníci, kteří mají potřebnou kvalifikaci na provádění statických posudků.

Problematické obecně bývají střechy u obchodních center nebo průmyslových budov, u kterých je potřeba vymyslet, jak docílit potřebného sklonu. Cena posudku se pohybuje od 20 tisíc nahoru. Kdo si nedá říct a umístí si panely na střechu sám, může kvůli porušení zákona o hospodaření s energií dostat až několikamilionovou pokutu. "Zákazníci většinou chtějí systémy na rodinné domy. Vysvětlujeme jim, že je nutné udělat projekt a posudek, což musí učinit autorizovaná osoba. I kdyby si někdo koupil z druhé ruky už dříve používaný kompletní systém, tak by měl přivolat odborníka. Zvlášť když elektrárnu chcete připojit přímo k distribuční soustavě," upozorňuje vedoucí obchodu společnosti Solartec Jiří Dědič.

K fotovoltaickým elektrárnám si domácnosti stále častěji pořizují také bateriové úložiště. Umožňuje uschovat energii a použít ji třeba po návratu domů z práce. V našich podmínkách totiž nesvítí dostatečně slunce ve všech měsících, většinou jen od dubna

? do září. A to od devíti do 17 hodin. Večer, kdy se zpravidla vracíme domů, tak už systém elektřinu nevyrábí. Baterie navíc pomáhají také při výpadku proudu. Nárůst instalací domácích elektráren s touto novinkou ale zvyšuje nároky na protipožární prevenci a bezpečnost, s čímž musí počítat firmy, které systémy instalují. "Bateriové systémy samy o sobě nebezpečné nejsou. Jako u každého jiného spotřebiče je ale třeba dbát na správnou instalaci a údržbu," podotýká expert na fotovoltaiku a obnovitelné zdroje Pavel Hrzina z Fakultyelektrotechnické ČVUT Praha.

POŽÁRŮM JDE PŘEDEJÍT

Solární asociace proto ve spolupráci s asociací pro akumulaci a baterie Aku-bat, hasiči a experty z ČVUT vydala příručku pod názvem Požární rizika bateriových systémů a doporučení, jak se jim vyhnout. Obsahuje praktické rady, jak předejít požárům a postupovat v případě, kdy už k takové situaci dojde. "Pravidla pro umístění bateriových systémů v domácnostech nejsou pro Česko jednoznačně určena předpisy.

I přesto je dobré instalovat baterie s ohledem na požární bezpečnost za předpokladu dodržení několika základních obecně platných pravidel pro umístění elektrických zařízení," říká Hrzina. Zároveň doporučuje během instalace dodržovat návody a instalační a provozní pokyny výrobců, které v případě problémů nedovolí rychlý rozvoj požáru. "Jedná se například o dodržení minimální vzdálenosti od okolních předmětů," podotýká.

Počet domů vybavených fotovoltaikou podle odborníků poroste. Největší zájem mají domácnosti o pořízení malé solární elektrárny s celkovým využitelným ziskem nad 4000 kilowatthodin za rok a akumulací elektrické energie do baterií. "V praxi stojí takový systém s 12 solárními panely a akumulátorem po odečtení dotace okolo 170 tisíc korun a domácnost může díky vlastní čisté elektřině ze slunce ušetřit podle velikosti spotřeby okolo 13 tisíc korun za rok," říká Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.

Jenom během loňského roku přibylo na střechách rodinných domů téměř 3000 nových instalací. Podle Krčmáře je levná vlastní elektřina nejdostupnějším řešením, které domácnostem pomůže zajistit se proti zvyšujícím se výdajům za energie. "Očekáváme, že v dalších letech bude docházet k ještě rychlejšímu nárůstu nových projektů. Klíčovou podmínkou pro udržení zájmu je ale zajištění stabilního systému podpory také po roce 2021 a dostatek kvalitních řemeslníků," dodává Krčmář. ?

KLADY A ZÁPORY FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY

+ FINANČNÍ ÚSPORA Instalace fotovoltaické elektrárny sice vyžaduje vstupní investici, která ovšem není tak vysoká, navíc se postupně vrací v podobě poklesu výdajů za elektrickou energii.

+ ENERGETICKÁ SOBĚSTAČNOST Energie ze solárních panelů dodává domácnostem částečnou energetickou soběstačnost. Díky fotovoltaice proto nemusíte být zcela závislí na dodávkách elektřiny ze sítě.

+ DLOUHÁ ŽIVOTNOST Pro solární panely je charakteristická dlouhá životnost, výrobci standardně garantují, že články vydrží funkční několik desítek let. Fotovoltaika má navíc nízkou poruchovost.

- INSTALACE SE NEVYPLATÍ VŠUDE Pokud střechu, kam mají být panely nainstalovány, z více stran zastiňují například sousední budovy, stromy, komíny, sloupy či jiné překážky, pak výkon celého systému klesá.

- VYSOKÁ CENA AKUMULÁTORŮ Nejsložitější a také nejnákladnější typ fotovoltaické elektrárny představuje model, při němž je vyrobená energie akumulovaná do speciálních baterií, aby ji bylo možné využít později.

170 tisíc Největší zájem mají lidé o pořízení solární korun elektrárny s využitelným ziskem nad 4000 kilowatthodin za rok a akumulací energie do baterií. Po odečtení dotace stojí okolo 170 tisíc korun. CO SE TÝČE SAMOTNÉ INSTALACE, VŽDY JE KLÍČOVÉ, JAK VÝKONNOU DOMÁCÍ ELEKTRÁRNU SI CHCEME NA STŘECHU UMÍSTIT.


6. 4. 2020; iHNed.cz

V soutěži AI Awards uspěl digi filozof či mladý Čech z CERN

Co má společného firma na odhalování hackerů podle pohybů myši s expertem vylepšujícím urychlovač částic?

Jak s nimi souvisí projekt, při němž digitální mozky samy tvoří odpovědi v duchu mrtvých velikánů filozofie? Všichni jmenovaní se věnují oboru umělé inteligence. Každý z nich je navíc čerstvým držitelem ocenění ve druhém ročníku soutěže AI Awards, jejímž cílem je tento obor v tuzemsku více zviditelnit.

Umělá inteligence neboli AI (z anglického artificial intelligence) se má v příštích letech stát jedním z motorů ekonomického rozvoje na celém světě. Na chytré systémy, které se dovedou samy učit a rozhodovat, už proto ve velkém sázejí hlavně v USA nebo Číně.

Také Česko ale začíná být v oboru více vidět. "Naše země má potenciál vytvářet AI aplikace prakticky ve všech oborech," říká Petr Šrámek, konzultant firmy Aspen.PR a šéf poroty AI Awards.

Osmička vítězů zmíněné soutěže dokládá, jak je obor umělé inteligence rozmanitý. Firmy i jednotlivci, kteří byli nyní oceněni za své loňské počiny, působí v oborech jako kontrola kvality výroby, kybernetická bezpečnost nebo průzkum dolů.

Když stroje mluví řečí filozofů

Právě prací pod zemí se zabývá vítězný projekt roku. Ocenění v rámci AI Awards patří týmu Centra pro robotiku a autonomní systémy (CRAS) při pražském ČVUT. Vědci a studenti kybernetiky v rámci něj vytvořili záchranářské roboty (na fotce), kteří dokážou bez pomoci člověka spolupracovat například při hledání lidí v důlních závalech. Vloni s tímto projektem tým CRAS získal třetí místo v soutěži pořádané agenturou amerického ministerstva obrany DARPA, kde uspěl v konkurenci skupin expertů z NASA či prestižní americké techniky MIT. Letos umístění zopakoval.

Také další projekt oceněný v AI Awards vzešel z akademické půdy. Vítězným nápadem roku se stal Digitální filozof. IT firma Alpha Industries tento projekt ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy vytvořila ve snaze přiblížit studentům humanitních věd principy fungování umělé inteligence. Autoři vyšli z textů filozofů, jako byli Hannah Arendtová či Michel Foucault, a použili je pro natrénování umělých neuronových sítí. "Ty jsme pak nechali, aby díla vybraných filozofů četly pořád dokola a v duchu jejich myšlení nám začaly odpovídat," vysvětluje šéf Alpha Industries Jan Tyl.

Nadšený propagátor umělé inteligence tímto způsobem nechal už dříve stvořit digitálního Reného Descartesa, s nímž rozmlouval. "Když jsem se s ním chtěl na závěr rozloučit a ukončit ho, řekl mi, že má strach z digitální nicoty. Musím říci, že to ve mně vyvolalo mrazivý pocit v zádech," svěřuje se Tyl.

Filozofie se zčásti dotýká i práce Filipa Širokého, čerstvého držitele titulu AI student roku. Třiadvacetiletý absolvent bakalářské informatiky na Masarykově univerzitě v Brně porotu zaujal svou prací pro Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN), kde se vědci snaží přijít na taje vzniku vesmíru či podstaty hmoty.

Široký do prestižního výzkumného centra poprvé nastoupil ve svých 20 letech. Tehdy v CERN ještě během svých studií strávil roční stáž. "Nejprve jsem tam pracoval na umělé inteligenci, která hledala anomálie v datech z obřího detektoru částic, jenž váží 14 tisíc tun. Cílem bylo v datech rozpoznat, zda jsme objevili novou částici a nové principy fyziky, nebo zda jde jen o chybu v části detektoru," vysvětluje vědec. Od loňského roku v CERN opět pracuje. Nyní tam má na starosti vytvoření systému pro hlavní zdroj částic urychlovače. "Cílem je vytvořit umělou inteligenci, která ve složitém nastavování tohoto zařízení zastoupí lidskou obsluhu," dodává oceněný výzkumník.

Hackery odhalují pohyby myši

Své zastoupení měly v AI Awards také firmy a start-upy. Vítězným AI podnikem se stala brněnská společnost ThreatMark. Ta umělou inteligenci využívá především k ochraně klientů bank na internetu. "Vyhodnocujeme, jakým způsobem uživatel hýbe s myší, jakou dynamiku mají jeho úhozy na klávesnici nebo jaké funkce nejčastěji využívá, když má otevřenou nějakou aplikaci," říká šéf ThreatMarku Michal Tresner. Typické chování sledovaného člověka pak vyhodnocuje AI systém.

"Útočník nedokáže napodobit přesné chování uživatele. Proto jsme schopni v řádu milisekund odhalit, když se někdo nepovolaný třeba snaží z účtu převést peníze," uvádí Tresner.

Vedle zmíněných vítězů porota ocenila také třeba Lenku Kučerovou. Aktuální AI osobnosti roku se podařilo nastartovat iniciativu Prg.ai. Ta v rámci hlavního města propojuje firmy, univerzity a orgány metropole ve snaze rozvíjet komunitu kolem umělé inteligence.

Nejlepším AI start-upem roku je Pekat Vision, který využívá strojovou analýzu obrazu ke kontrolám kvality v průmyslové výrobě. Největší oborovou událostí loňského roku se stala kyberbezpečnostní konference CyberSec & AI Prague, organizovaná firmou Avast a ČVUT. Speciální cenu za zviditelnění Česka ve světě AI si odnáší Roman Barták, profesor Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze.

Článek byl publikován ve speciální příloze Umělá inteligence.

Ještě si přečtěte

Projekt roku v rámci AI Awards patří týmu Centra pro robotiku a autonomní systémy (CRAS) při pražském ČVUT. Vědci a studenti kybernetiky v rámci něj vytvořili záchranářské roboty.


5. 4. 2020; tzb-info.cz

Fakulta elektrotechnická dá lidem návod pro 3D tisk ochranných masek

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) vzniká postup na domácí 3D tisk ochranných masek, které umí zachytit viry. Kromě odborníků z FEL ČVUT jsou v této aktivitě zapojené firmy Y Soft a Vytisknu.com.

"Stejně jako kolegové z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), kteří vyvinuli a certifikovali tisknutelný respirátor s filtrem třídy FFP3, kolegové z Prusa Research, jež pracují na ochranném štítu a brýlích nebo kolegové z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, kteří vyvíjí plicní ventilátor, tak i náš tým vědců a studentů zabývající se 3D tiskem z katedry elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT zaměřil své síly na boj s pandemií koronaviru. V rámci projektu zkoumáme a testujeme možnosti tisku ochranných masek na domácích 3D tiskárnách, které jsou založené na technologii FFF, tedy tisku z roztaveného plastového vlákna," řekl Ing. Tomáš Tichý, vedoucí projektu z Fakultyelektrotechnické na ČVUT.

Do vytištěné masky se vkládá účinný, ale zároveň levný filtr z nanovláken. Cílem je poskytnout všem vlastníkům 3D tiskáren ověřený postup na výrobu ochranné masky s vyměnitelným filtrem a na její následné bezpečné používání.

Tým spolupracuje s Ústavem imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, se kterým testoval možnosti dezinfekce povrchů tištěných masek. Povrch částí tištěných metodou FFF se vyznačuje členitostí a pórovitostí, která vzniká vrstvením materiálu. Na takovém povrchu je nebezpečí ulpívání infekčních částic, které by mohly ohrozit uživatele masky. Jak ale prokázaly testy, stačí vhodná kombinace materiálu, nastavení tiskárny, případně aplikace povrchové vrstvy, a lze masku účinně dezinfikovat běžnými prostředky. Zprávu z tohoto testu si můžete otevřít zde: Testování účinnosti dezinfekčních prostředků na povrch respirátorových masek.

Autoři masky převzali volně dostupný model "COVID-19 MASK" z internetové databáze modelů pro 3D tisk Thingiverse, který původně vytvořila španělská firma La Factoría 3D. Na tomto modelu byly provedeny výše zmíněné biologické testy a zároveň se ve spolupráci s firmou Y Soft vytvořila jeho upravená verze, aby bylo možné do masky jednoduše vkládat látkový filtr. Ten je tvořen speciální látkou z nanovláken s certifikací podle standardů Nelson Laboratories, Inc., jejíž nákup sponzoruje firma Y Soft. Filtr je koncipován jako jednorázový, textilie by měla být dostupná ve velkém množství. Výhodou tohoto filtru je zachycení virových částic současně při nádechu i výdechu, a tím pádem je bezpečný pro uživatele i jeho okolí. Aktuálně probíhá jednání o možnosti distribuce nanotextilie.

"Svět na současnou situaci nebyl připraven, ale nyní jí s veškerým úsilím společně s partnery z FEL ČVUT čelíme. Ukazuje se, že každý může dobrovolně přispět vlastním úsilím. Proto jsme se zapojili jako firma. Tím, že dle návodu ČVUT u nás ve firmě masky budeme tisknout, kompletovat a zajistíme i jejich distribuci do zdravotnických zařízení... Jsme v tom společně," uvedl zakladatel Y Softu Václav Muchna.

Kromě společnosti Y Soft navázal tým ČVUT také spolupráci s iniciativou Vytisknu.com, která pomůže při vývoji, výrobě i distribuci. Zapojené firmy budou v kooperaci vyrábět více než 100 ks masek denně a dodávat je zdravotnickému personálu. Postarají se i o distribuci nanotextilie na výdejní místa. Pro informace o distribuci zřídila firma Vytisknu e-mailovou adresu: covid@vytisknu.com.

Ucelený návod, jak si ochrannou masku doma vytisknout a kde pořídit nanovlákenný filtr, bude k dispozici v blízké době. Zatím si můžete stáhnout upravený digitální model a místo nanovlákenného filtru použít kus bavlněné látky, případně materiál z lékařské roušky, což doporučuje MUDr. Emil Pavlík, CSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakultyUniverzity Karlovy, který realizoval dosavadní testování. Jako tiskový materiál lze doporučit použití PET-G nebo ASA s nastavením výšky vrstvy 150 µm. Masku lze dezinfikovat například isopropylalkoholem. Při použití dezinfekce, jež není vhodná pro přímé použití na kůži (což je i čistý isopropylalkohol), je zapotřebí nechat ji úplně odpařit z výtisku a je vhodné i aplikovat zvlhčovací mast na místo styku plastu s pokožkou. Filtrační materiál je nutné brát jako jednorázový a po jeho použití s ním zacházet jako s nebezpečným biologickým odpadem.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakultaelektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2019/20 nabízí ČVUT svým studentům 170 akreditovaných studijních programů a z toho 53 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1 620 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 498. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering - Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.-200. místem, v oblasti "Engineering - Mechanical" na 201.-250. místě, u "Engineering - Electrical" na 201.-250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 283. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 251.-300. místě, v oblasti "Mathematics" a "Material Sciences" na 301.-350 místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUTna 256. místě. Více informací najdete na www.cvut.cz.


5. 4. 2020; ČT 1 - Události

Obličejové masky vyvinuté na ČVUT

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor

ČVUT vyvinulo další ochranu v boji s koronavirem. Vedle respirátorů, které jsou pro nejrizikovější profesi a míří do sériové výroby, anebo celoobličejových masek z upraveného potápěčského nástroje nabízí i ochranné masky. Na 3D tiskárnách je může vyrobit kdokoliv. Hodí se pro méně rizikové profese.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Vytisknout, vložit filtr a maska je připravená. Odborníci z ČVUT vyvíjí nový způsob, jak si může každý s 3D tiskárnou vyrobit kvalitní ochrannou masku. Navázali tak na své kolegy, kteří přišli s respirátory nejvyšší třídy FFP3.

Aneta ČERNÁ, redaktorka

Zatímco tyto respirátory jsou tak určené především pro zdravotníky v první linii, nové masky jsou dostupné pro širokou veřejnost.

Tomáš TICHÝ, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Jednáme o dodávkách nnanotextilie, u která ten výrobce udává záchytnou stav 100 %. Nicméně chystáme s kolegy ucelený návod o nějakých improvizovaných filtrech. V současné době se třeba výborně jeví materiál z běžné lékařské roušky.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Filtr vydrží asi 6 hodin. Masku je poté potřeba dezinfikovat. Třeba lihem nebo roztokem běžné dezinfekce.

Tomáš TICHÝ, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Zahodí se ten filtr jako jednorázový a tato maska i s tou krycí mřížkou se celá ponoří do některého z uvedených dezinfekčních roztoků.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Vědci z ČVUT se už spojili s firmami, které masky budou tisknout a dodávat všude tam, kde jsou třeba, jak už to dělají u celoobličejových štítů.

Václav MUCHNA, zakladatel Y Soft

Na adrese covid.ysoft.com, kde je organizace instituce státní, lidi, kteří pracují ve veřejném sektoru, mohou zadat svoji objednávku a my ji zdarma doručíme.

Jaroslav ZOULA, redaktor

Volně dostupný vzor masky z ČVUT je už teď k dispozici na webových stránkách elektrotechnické fakulty. Jaroslav Zoula a Aneta Černá, Česká televize.


5. 4. 2020; itmix.cz

Respirátor vyrobíte i na domácí 3D tiskárně, potvrdily testy. Pomůže kondom, dobrá struna i sůl

Majitelé 3D tiskáren už týdny vyrábějí štíty pro zdravotníky, mnozí to ale zpočátku zkoušeli i s tiskem všemožných masek. Jakmile se totiž začal koronavirus šířit světem a z ochranných prvků se stalo nedostatkové zboží, tiskaři spustili CAD a začali prototypovat.

Odborníci z akademické sféry a experti na tisk ale pochybovali, jestli bude taková maska dostatečně bezpečná. Prakticky nejdostupnější technologie FDM/FFF ( f used d eposition m odeling/ f used f ilament f abrication), kdy se taví drobné vlákno umělé hmoty a nanáší se po vrstvičkách na tiskovou desku, totiž nemusí být na mikroskopické úrovni úplně nejvhodnější. V hotovém výrobku jsou vzduchové komory, na povrchu propadliny a často i drobné trhlinky.

Stručně řečeno, z takto vytištěného respirátoru by se mohla záhy stát houba, která bude živnou půdou pro patogeny a svému nositeli přinese více rizik, než užitku. Výrobu podobných masek na FDM/FFF tiskárnách proto nakonec mnozí opustili a vrhli se naopak na už zmíněný tisk ochranných štítů.

Masce BUT-H1 pomůže rukavice nebo kondomPostupně se to ale mění, další a další výzkumníci totiž přicházejí s nejrůznějšími vylepšováky. Třeba Ústav automatizace a měřící techniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, jehož inženýři se nedávno pochlubili polomaskou BUT-H1.

Představení polomasky na videu:

BUT-H1 lze vyrobit z běžných tiskových strun PLA. PET, PET-G, ABS nebo třeba CPE, přičemž autoři už na webu zveřejnili všechny díly ve formátu STL. Jak je to možné? Brněnští akademici jednoduše navrhli masku chránící ústa a nos takovým způsobem, že je přes ní možné natáhnout dostatečně pružnou latexovou rukavici.

V případě nedostupnosti rukavice lze použít i prezervativ, píše na svém webu brněnské Vysoké učení technické.

Maska je dostatečně univerzální na to, abyste do přední části mohli nainstalovat libovolný čtvercový částicový filtr - ať už nanovlákennou membránu, ke které se ale běžný smrtelník tak snadno nedostane, tak třeba filtrační médium z kabinových filtrů osobních automobilů, domácích čističek vzduchu, vysavačů a podobně.

Vždy je třeba zároveň myslet na to, aby takový filtr mohl vůbec prakticky fungovat, tedy aby propouštěl vzduch v takovém množství, že jej udýcháte jak vy, tak třeba starší osoba.

Maska z PET-G podle ČVUT a Y SoftBěžným tiskovým materiálům nakonec dalo zelenou i ČVUT, tamní Fakulta elektrotechnická totiž upravila jeden z modelů volně šířených v katalogu Thingiverse. Inženýři provedli ve spolupráci s Ústavem imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy testy ( PDF ), které kupodivu dopadly poměrně dobře.

S vhodně zvolenými tiskovými materiály ( PET-G, ASA) a nastavením kvality (váška vrstvy 150 μm) lze masku vyrobenou na FDM/FFF dezinfikovat i pomocí běžných prostředků. Třeba isopropylalkoholu.

Maska, jejíž model je už volně k dispozici v katalogu Thingiverse, je stejně jako ta od brněnského VUT připravená pro čelní výměnný textilní filtr, kterým může být v podstatě jakýkoliv vhodný materiál. Tady se už nicméně zapojila do hry brněnská společnost Y Soft, která zakoupila nanovlákennou membránu.

Nanovlákenný průmysl, byť stále poměrně mladý, má v Česku bohatou tradici, průmyslová výroba nanovláken a nanotextilu je totiž jedním z vynálezů vědců z liberecké univerzity. Dnes se výrobci základní textilie i koncových produktů sdružují třeba v Asociaci nanotechnologického průmyslu ČR.

Nanovlákenná textilie má natolik drobnou strukturu z jednotlivých mikroskopických vláken, že otvory v ideálním případě projdou jen molekuly plynů, zatímco pevné částice velikosti několika desítek nm a více se zastaví. Patogeny včetně virů jsou přitom často ještě o řád větší - o bakteriích, pylových zrnech a aerosolech nemluvě.

A do třetice ještě jeden tip k domácí výrobě. Na sklonku března s ním na Facebooku přišel Stanislav Polzer z ostravské VŠB-TUO, přičemž vychází ze studie, kterou publikoval časopis Nature/Scientific Reports už před třemi lety. Jejími autory byl tým vědců ze soulské univerzity Kyung Hee a kanadské University of Alberta.

Výzkumníci se tentokrát pokusili ničit patogeny naprosto jednoduchým způsobem - pomocí chloridu sodného, tedy kuchyňské soli. Celý vtip spočívá v naložení ochranného filtru/roušky do slaného roztoku a poté vysušení.

Když pak člověk skrze masku s takovým filtrem dýchá, případně na filtru ulpí drobný aerosol z okolí, zaschlá sůl se rozpustí a opět krystalizuje. A právě rekrystalizace a vysoký osmotický tlak solného roztoku se postarají o destabilizaci proteinů virů a jejich zničení. Autoři studie zmiňují zejména rodinu virů způsobující běžnou chřipku.

Nutno však podotknout, že chybí studie, která by potvrdila stejnou funkci i u aktuálního koronaviru a hlavně v reálných podmínkách mimo laboratoř. Polzer tedy pracuje s předpokladem, že se jedná o společný rys všech podobných patogenů.

Solný postup samozřejmě nenahrazuje nejpokročilejší techniky ochrany, ale může v ideálních podmínkách zvýšit obrannou funkci základních roušek a filtrů až o jednotky až desítky procent a hlavně prodloužit jejich životnost na celý den.

My si ty respirátory a roušky prostě vyrobíme!


5. 4. 2020; zive.cz

Respirátor vyrobíte i na domácí 3D tiskárně, potvrdily testy. Pomůže kondom, dobrá struna i sůl

Majitelé 3D tiskáren už týdny vyrábějí štíty pro zdravotníky, mnozí to ale zpočátku zkoušeli i s tiskem všemožných masek.

Jakmile se totiž začal koronavirus šířit světem a z ochranných prvků se stalo nedostatkové zboží, tiskaři spustili CAD a začali prototypovat.

Odborníci z akademické sféry a experti na tisk ale pochybovali, jestli bude taková maska dostatečně bezpečná. Prakticky nejdostupnější technologie FDM/FFF f used d eposition m odeling/ f used f ilament f abrication), kdy se taví drobné vlákno umělé hmoty a nanáší se po vrstvičkách na tiskovou desku, totiž nemusí být na mikroskopické úrovni úplně nejvhodnější. V hotovém výrobku jsou vzduchové komory, na povrchu propadliny a často i drobné trhlinky.

Nejdostupnější FDM/FFF 3D tisk, kdy se rozehřátou tryskou vytlačuje na tiskovou plochu drobné vlákénko plastu, se ještě před pár dny k výrobě ochranných masek nedoporučoval. Postupně se to ale mění.

Stručně řečeno, z takto vytištěného respirátoru by se mohla záhy stát houba, která bude živnou půdou pro patogeny a svému nositeli přinese více rizik, než užitku. Výrobu podobných masek na FDM/FFF tiskárnách proto nakonec mnozí opustili a vrhli se naopak na už zmíněný tisk ochranných štítů.

Masce BUT-H1 pomůže rukavice nebo kondom

Postupně se to ale mění, další a další výzkumníci totiž přicházejí s nejrůznějšími vylepšováky. Třeba Ústav automatizace a měřící techniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, jehož inženýři se nedávno pochlubili polomaskou BUT-H1

BUT-H1 lze vyrobit z běžných tiskových strun PLA. PET, PET-G, ABS nebo třeba CPE, přičemž autoři už na webu zveřejnili všechny díly ve formátu STL. Jak je to možné? Brněnští akademici jednoduše navrhli masku chránící ústa a nos takovým způsobem, že je přes ní možné natáhnout dostatečně pružnou latexovou rukavici.

V případě nedostupnosti rukavice lze použít i prezervativ, píše na svém webu brněnské Vysoké učení technické.

Maska je dostatečně univerzální na to, abyste do přední části mohli nainstalovat libovolný čtvercový částicový filtr - ať už nanovlákennou membránu, ke které se ale běžný smrtelník tak snadno nedostane, tak třeba filtrační médium z kabinových filtrů osobních automobilů, domácích čističek vzduchu, vysavačů a podobně.

Vždy je třeba zároveň myslet na to, aby takový filtr mohl vůbec prakticky fungovat, tedy aby propouštěl vzduch v takovém množství, že jej udýcháte jak vy, tak třeba starší osoba.

Maska z PET-G podle ČVUT a Y Soft

Běžným tiskovým materiálům nakonec dalo zelenou i ČVUT, tamní Fakulta elektrotechnická totiž upravila jeden z modelů volně šířených v katalogu Thingiverse. Inženýři provedli ve spolupráci s Ústavem imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy testy ( PDF ), které kupodivu dopadly poměrně dobře.

Závěr testu upravené polomasky z běžné FDM/FFF 3D tiskárny

S vhodně zvolenými tiskovými materiály ( PET-G , ASA) a nastavením kvality (váška vrstvy 150 μm) lze masku vyrobenou na FDM/FFF dezinfikovat i pomocí běžných prostředků. Třeba isopropylalkoholu.

Polomaska z PET-G s nanovlákennou membránou podle ČVUT a Y-Softu

Maska, jejíž model je už volně k dispozici v katalogu Thingiverse , je stejně jako ta od brněnského VUT připravená pro čelní výměnný textilní filtr, kterým může být v podstatě jakýkoliv vhodný materiál. Tady se už nicméně zapojila do hry brněnská společnost Y Soft , která zakoupila nanovlákennou membránu.

Nanovlákenný průmysl, byť stále poměrně mladý, má v Česku bohatou tradici, průmyslová výroba nanovláken a nanotextilu je totiž jedním z vynálezů vědců z liberecké univerzity. Dnes se výrobci základní textilie i koncových produktů sdružují třeba v Asociaci nanotechnologického průmyslu ČR

Jedna z nanovlákenných membrán české výroby. Role na první fotografii na omak připomíná třeba pečící papír.

Nanovlákenná textilie má natolik drobnou strukturu z jednotlivých mikroskopických vláken, že otvory v ideálním případě projdou jen molekuly plynů, zatímco pevné částice velikosti několika desítek nm a více se zastaví. Patogeny včetně virů jsou přitom často ještě o řád větší - o bakteriích, pylových zrnech a aerosolech nemluvě.

Mohla by viry zabít rouška ponořená do solného roztoku?

A do třetice ještě jeden tip k domácí výrobě. Na sklonku března s ním na Facebooku přišel Stanislav Polzer z ostravské VŠB-TUO, přičemž vychází ze studie, kterou publikoval časopis Nature/Scientific Reports už před třemi lety . Jejími autory byl tým vědců ze soulské univerzity Kyung Hee a kanadské University of Alberta.

Výsledky experimentů s prosolenou filtrační membránou roušek

Výzkumníci se tentokrát pokusili ničit patogeny naprosto jednoduchým způsobem - pomocí chloridu sodného, tedy kuchyňské soli. Celý vtip spočívá v naložení ochranného filtru/roušky do slaného roztoku a poté vysušení.

Solná technika by moha vylepšit funkci nejprimitivnějších filtrů třeba i u ručně vyráběných roušek s vnitřní kapsičkou třeba pro papírový kapesník

Když pak člověk skrze masku s takovým filtrem dýchá, případně na filtru ulpí drobný aerosol z okolí, zaschlá sůl se rozpustí a opět krystalizuje. A právě rekrystalizace a vysoký osmotický tlak solného roztoku se postarají o destabilizaci proteinů virů a jejich zničení. Autoři studie zmiňují zejména rodinu virů způsobující běžnou chřipku.

Nutno však podotknout, že chybí studie, která by potvrdila stejnou funkci i u aktuálního koronaviru a hlavně v reálných podmínkách mimo laboratoř. Polzer tedy pracuje s předpokladem, že se jedná o společný rys všech podobných patogenů.

Solný postup samozřejmě nenahrazuje nejpokročilejší techniky ochrany, ale může v ideálních podmínkách zvýšit obrannou funkci základních roušek a filtrů až o jednotky až desítky procent a hlavně prodloužit jejich životnost na celý den.

My si ty respirátory a roušky prostě vyrobíme!


5. 4. 2020; rozhlas.cz

Kdyby mě hygienik požádal o data, svobodně bych se necítil, kritizuje chytrou karanténu expert na AI

Moderní technologie mohou pomoci v boji proti koronaviru, ale zároveň i narušovat naše soukromí. Hostem Studia Leonardo je Tomáš Krajník z Centra umělé inteligence Českého vysokého učení technického v Praze. Spustit audioautoři:Matěj Skalický Ondřej Čihák /zdroj:Český rozhlas

"Vyvíjíme aplikaci, která nám neřekne, že zrovna teď je například v lékárně plno, protože by musela zpracovávat informace v reálném čase a tomu se chceme vyhnout z důvodů narušení soukromí," vysvětluje vědec.

Místo toho aplikace českých vývojářů předpovídá na další den, kdy a v jakém místě bude kolik lidí. "Takže vám řekne, že nejlepší doba jít do lékárny je třeba ve dvě hodiny odpoledne."

"Naše modely se oproti těm, které používá Google, dokáží naučit z relativně menšího množství dat," dodává Krajník.

Naše aplikace se spoléhá na komunitní sběr dat, takže když si uživatel nainstaluje naši aplikaci a navštíví obchod, hřiště nebo park, může zadat, kolik je v tuto chvíli na místě lidí a jestli může dodržovat sociální distanc. Tato data aplikace pošle na server, v noci je zpracuje a vytvoří předpovědi přítomnosti lidí na další den.

Tomáš Krajník

"Důležité je vědět, že informace jsou o místech, ale nejsou o lidech... Žádným způsobem tedy nesledujeme člověka, který data v aplikaci zadává."

Aplikace je v tuto chvíli v testovacím provozu, ale může si jí stáhnout kdokoliv. "Už nám chodí data, která dobře pokrývají Prahu, jedno středočeské město a část severních Čech... Viděl jsem ale také data přicházet mimo jiné ze Stanfordu a z oblasti Cambridge."

"Slibovali jsme, že predikce dáme uživatelům k dispozici počátkem dubna, takže v první půlce dubna už budeme mít alfa verzi, která doporučuje lidem, kdy a kam jít... Aplikace bude ke stažení na našich webových stránkách," říká Krajník.

Lidé si nedostatečně uvědomují, jak je zacházeno s jejich daty

Expert zdůrazňuje důležitost využívat anonymní data, protože podle něj v poslední době mnoho politiků prosazuje nástroje, které značně erodují soukromí lidí.

"Třeba český projekt umožní zpětně zjistit, kdo se kdy s kým potkal. Je to sice efektivní opatření... a mluví se o souhlasu, ale nedokážu si představit, že v situaci nakaženého, kdy mě hygienik žádá o přístup k osobním datům, bych se rozhodoval úplně svobodně."

Nejjednodušší by bylo vyzvat lidi, ať si vedou deníček, kdy a kde koho potkali. "Takové opatření už mohlo fungovat dávno a záchyt lidí by měl stejné možnosti jako v současnosti státem nabízená aplikace, samozřejmě bez implikací pro naše soukromí."

Lidé by si měli uvědomit, že tato technologie byla použita proti lékaři, který na začátku epidemie před jejími riziky varoval. Sdělil svým kolegům a studentům to, že se objevily případy nového viru SARS, ale byl umlčen díky tomu, že jeho komunikace byla sledována a bylo mu sděleno, že bude obviněn. Kdyby takový postoj k soukromí na počátku nebyl, tak dnes epidemie vůbec není, protože by tento lékař mohl aktivovat lidi kolem sebe a epidemii zabránit.

Tomáš Krajník

Experti nejen z Krajníkova okruhu jsou prý velmi znepokojeni současným vývojem, který vede ke sledování jednotlivců. "Proto mnozí z nich rádi slyší o našem alternativním přístupu s anonymními daty."

Lidé si dostatečně neuvědomují, jak je zacházeno s jejich osobními daty. "Většina technologií sbírající data jsou dnes zaměřeny na distribuci cílené reklamy... Ale nemyslím si, že možnost pobývat ve virtuálním prostoru sebou nutně přináší erozi soukromí."

"Když by lidé věděli, jak se mají online chovat a jak se mají chránit, tak by eroze soukromí nebyla taková," shrnuje Tomáš Krajník z Centra umělé inteligence Českého vysokého učenítechnického v Praze.


5. 4. 2020; zezdravotnictvi.cz

Nová aplikace pomůže vyhnout se frontám a davům

Naplánovat si bezpečnější cestu na nákup či na úřad v době zvláštních opatření kvůli koronaviru má umožnit nová aplikace. Vzniká na Fakultě elektrotechnické ČVUT a výzkumníci v projektu FreMEn contra COVID žádají "laiky" o pomoc s její přípravou.

Vědci vycházejí z předpokladu, že jednou z hlavních příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejných místech. Chtějí naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v určitých oblastech. Využijí přitom umělou inteligenci FreMEn, která na základě dat předpoví, kde bude v určitou hodinu hodně lidí nebo fronty. Aplikace tak pomůže naplánovat běžné pochůzky tak, aby při nich její uživatelé potkali co nejméně lidí.

Spoluautor projektu Tomáš Krajník uvedl, že cílí na prevenci a osobní zodpovědnost lidí v době zvláštních opatření kvůli koronaviru, zároveň však nemá narušit jejich soukromí. Zdůraznil, že pokročilá umělá inteligence modeluje lidské chování na základě anonymních dat. A právě data nyní výzkumníci potřebují.

Žádají tedy, aby do pilotní aplikace FreMEn Explorer lidé zaznamenali tři požadované údaje o koncentraci osob v určitém čase v různých lokalitách. Umělá inteligence tak bude mít z čeho se učit a vědci naprogramují konečnou verzi aplikace, kterou poskytnou zdarma.

Projekt se opírá o poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické. Chronorobotika je odvětví robotiky zaměřené na pochopení struktury času a umělou inteligenci. To roboty činí schopné předpovídat chování lidí v dlouhých časových horizontech.


5. 4. 2020; enviweb.cz

Fakulta elektrotechnická dá lidem návod pro 3D tisk ochranných masek

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) vzniká postup na domácí 3D tisk ochranných masek, které umí zachytit viry. Kromě odborníků z FEL ČVUT jsou v této aktivitě zapojené firmy Y Soft a Vytisknu.com.


4. 4. 2020; echoprime.cz

Když stát selhává. Příběhy firem, které pomohly Česku v krizi

Během posledních týdnů jsme viděli nefunkčnost a zkostnatělost státu v té nejčistší formě: na začátku koronavirové krize chybělo všude všechno, včetně životně důležitých ochranných pomůcek pro lékaře a vláda se snažila svá selhání maskovat překotnými zákazy. A zatím soukromý sektor hledal efektivní cesty k nápravě. Hlavně jsme chtěli pomoci, když jsme viděli, že lidem chybí úplně všechno a stát nebyl na koronavirus připravený, říkají podnikatelé, jejichž firmy se do výroby ochranných pomůcek či dalších aspektů boje s globální pandemií zapojily. Jejich příběhy by neměly zapadnout v době, kdy si zásluhy za relativní zvládnutí prvních týdnů života s koronavirem chce připsat výhradně vládnoucí garnitura.

Během posledních týdnů jsme viděli nefunkčnost a zkostnatělost státu v té nejčistší formě: na začátku koronavirové krize chybělo všude všechno, včetně životně důležitých ochranných pomůcek pro lékaře a vláda se snažila svá selhání maskovat překotnými zákazy. A zatím soukromý sektor hledal efektivní cesty k nápravě. Hlavně jsme chtěli pomoci, když jsme viděli, že lidem chybí úplně všechno a stát nebyl na koronavirus připravený, říkají podnikatelé, jejichž firmy se do výroby ochranných pomůcek či dalších aspektů boje s globální pandemií zapojily. Jejich příběhy by neměly zapadnout v době, kdy si zásluhy za relativní zvládnutí prvních týdnů života s koronavirem chce připsat výhradně vládnoucí garnitura.

Textilní firma Joka ze západočeských Klatov je malý podnik, který vyrábí košile, s více než stoletou tradicí. Když ale její majitelé - otec a syn Frydrychové - viděli, že stát nařídil povinné nošení roušek, zatímco jich byl kritický nedostatek, rozhodli se výrobu ze dne na den předělat na bavlněné roušky.

"Bylo to doslova z neděle na pondělí. Když jsme viděli, že dost roušek nemají ani lékaři, tak nám bylo jasné, že u normálních lidí to bude ještě horší. Šijeme roušky teď už měsíc, stopli jsme veškeré zakázky košil, protože se stejně veškeré veletrhy odsunuly, a naši zákazníci to pochopili," říká jeden z majitelů. Denně je textilka schopná vyrábět zhruba 800 roušek, které expedují už nejen po Plzeňském kraji, ale po celé republice za cenu nákladů a práce.

"Když stát nebyl schopen i přes svoje nařízení zajistit dostatek roušek pro všechny, tak jsme museli vypomoci. Místní úřady, ale i třeba policii jsme obsloužili jako jedny z prvních. Rádi jsme pomohli, aby zůstalo město alespoň nějak v chodu," pokračují. Lidé prý na začátku stáli na roušky frontu a první den jim přišlo 500 zpráv na Facebooku a 400 e-mailů. V areálu firmy v Klatovech byl poté umístěn šicí stroj, na němž si zájemci mohou roušky ušít sami z vlastního materiálu, pokud stroj doma nemají. "Rádi jsme pomohli dostat se lidem z nejhoršího, ale zároveň nám zakázky na roušky pomohly udržet pracovní místa pro všechny švadleny. Teď nás už ale položertem prosí, abychom zase přešli na košile, že už roušek mají nad hlavu," uzavírají.

Svou pozornost ještě před vyhlášením nouzového stavu obrátil na roušky i Ludvík Paseka, jehož projekt Safety Nano Protect v licenci vyrábí AZPO Group Česká Kamenice, kde se vyrábějí nanoroušky výhradně z českých materiálů. "Napadlo mě to, když jsem byl na dovolené v Kolumbii a sledoval zprávy. Spousta lidí si myslela, že Čína je daleko a koronavirus se sem jen tak nedostane, ale protože sám dost cestuji, vím, že letenka do Pekingu vás vyjde zhruba na 400 dolarů a jste tam za deset hodin, takže bylo otázkou času, než se to dostane sem," vysvětluje Paseka.

Nebýt jeho spásného nápadu, došlo by z důvodu negativního vývoje na německém trhu k uzavření textilního závodu v České Kamenici, roušky ale dokázaly odvrátit a zachránit cenná pracovní místa. "Naší hlavní konkurenční výhodou byl čas a materiál. Sice se na to lidé okolo mě zpočátku moc netvářili, ale pak otočili. Tušil jsem, že se časem zavřou hranice, a věděl jsem, že tak jako všude jinde na světě bude nedostatek ochranných pomůcek, takže jsme vyrobili roušku z nanomateriálu a výhradně z českých komponentů," pokračuje.

Paseka nejdřív poprosil o spolupráci Technickou univerzitu v Liberci, kde se zpočátku spolupráci bránili. Zatím však svůj produkt Safety Nano Protect dodává pouze pro zdravotníky. "Nebyli bychom schopni uspokojit poptávku veřejnosti, tím pádem se zatím snažíme dodávat jen těm nejpotřebnějším. Do marketingu jsme nedali ani korunu, většinou si o nás lékaři a zdravotníci řekli mezi sebou. Hodně si jich v rámci komunikace stěžovalo na roušky čínské provenience, které jim v mizivém počtu dodal stát. Zapáchají naftalínem, vyvolávají alergické reakce, na obalu si nikdo nemůže přečíst důležité informace o tom, jak moc je dodané roušky a respirátory vlastně chrání," uzavírá Paseka. V rámci projektu plánuje se svým týmem do budoucna vyvinout roušku, která by zvládla nejen mikroorganismy zachytávat, ale také je rovnou na svém povrchu likvidovat.

Velice úspěšná je i iniciativa Tiskne celé Česko, která za pomoci 3D tiskáren poskytuje ochranné štíty zdravotníkům. Jednou ze společností zapojených do projektu je i brněnský Y Soft. "My jsme softwarová firma. Fakticky jsme vybalili všechny 3D tiskárny, vyklidili poloprázdné kanceláře, vydezinfikovali je, sehnali dobrovolníky a od píky najeli na čtyřsměnný provoz a od té doby tiskneme ochranné štíty, teď je naše kapacita 650 kusů denně, plánujeme to ale navýšit, až seženeme vstřikolisovou formu. Díky tomu jich zvládneme udělat až 300 kusů za hodinu," říká majitel společnosti Václav Muchna.

Uvolněné 3D tiskárny pak budou sloužit mimo jiné k výrobě respirátorů ve spolupráci s ČVUT. Y Soft pak štíty nabízí úplně zadarmo jako poděkování veřejnému sektoru za jeho boj s koronavirem - objednat pro nekomerční účely je lze na Covid.ysoft.com. Firma už byla schopná dodat tisíce štítů do míst po celé republice. "Do marketingu jsme nedali s výjimkou jednoho mého postu na Linkedin ani korunu. Hodně nám pomohly neziskovky, se kterými spolupracujeme. Oslovili jsme je a oni pak měli kontakty, které my nemáme, na ty nejohroženější. Na domovy seniorů a další sociální zařízení, kterým jsme pak mohli pomoci. Mimochodem, sice se nám slíbili ozvat z MPO, ale nikdo se nakonec neozval, ale znáte to, v byznysu jsme zvyklí si ty věci řešit sami," pokračuje Muchna.

Objednávky přibývají zhruba na 2500 kusů štítů denně. Priorita pro ně je obsloužit i přes velký zájem ze zahraničí především Česko. Do ciziny putuje proto v současné době deset procent produkce. "Jsme Češi a cítíme se i Evropany, tohle nám přijde jako adekvátní výraz solidarity. Uvidíme, kolik budeme mít materiálu. V současné době ho máme na 25 tisíc kusů, snad to bude stačit," uzavírá.

Ne všechny firmy měly ale možnost naplno pomoci spoluobčanům v nouzi. Jednou z prvních linií boje proti koronaviru představují termokamery, které pomáhají v trasování nakažení. Právě díky jejich plošnému využití dokázali relativně dostat pod kontrolu nemoc v Jižní Koreji, která je i díky své chytré karanténě často dávána za vzor. Korejci však začali kamery, které mají za cíl detekovat zvýšenou teplotu u lidí, instalovat na letištích už v roce 2002 při epidemii SARS. K podobnému kroku se, zatím jen v případě nemocnic, uchýlil i český stát, když ministr zdravotnictví Adam Vojtěch 31. března oznámil, že ze zahraničí nakoupí 500 termokamer do českých nemocnic.

"Nevěřil jsem vlastním uším, když jsem tu zprávu slyšel. My jsme nabízeli státu pomoc už v půlce ledna, na trhu fungujeme deset let, ale úřady a ministerstva s námi ani po urgencích nekomunikovaly. A pak zjistíte, že místo toho dají přednost zahraniční firmě, o které nikdo nic neví," vysvětluje Jan Sova ze společnosti Workswell. Včasnou reakci vysvětluje tím, že u zakázek v Asii pozoroval, jak začal v tamním regionu zájem speciálně o jejich termokameru Workswell Medicas, která slouží pro detekci horečnatých projevů infekčních onemocnění.

Rozdíl mezi normálními bezpečnostními kamerami pro noční vidění a termokamerami tkví v přesnosti měření. Zatímco bezpečnostní kamery vykazují odchylku kolem dvou stupňů, speciální termokamery zhruba 0,3 °C. "Znám fakticky každého výrobce podobných zařízení na světě, ono jich není zase tolik, a třeba u Číňanů víte, že podvádějí. Takže například jistý výrobce vyrábí termokamery pro průmyslovou diagnostiku a pozorujeme, jak najednou na jejich webu byly přepsány technické parametry. Původní nejistota měření 2 °C byla účelově nahrazena novým údajem: 0,6 °C! Navíc práce s termokamerou není mačkání tlačítka, je zde potřeba jistá instruktáž, tu jsme nabízeli nezávazně a bezplatně jako první věc. Protože se v souvislosti s problematikou obrací na naše školicí pracoviště desítky lidí, rozhodli jsme se připravit krátké instruktážní video," dodává Sova. V současné době je společnost Workswell po upozornění na pochybnou zakázku ministra Vojtěcha již v komunikaci s vládou a získala možnost předložit nabídku svých termokamer. To však nijak neovlivňuje již realizovaný nákup 500 kusů ze zahraničí. O zakázky však firma nouzi tak jako tak nemá. Přicházejí jí totiž objednávky nejen z Asie, ale také z Itálie, Francie či Německa.

Podivné jednání státní správa vykazuje v případě medializovaného projektu open source plicních ventilátorů CoroVent, na němž spolupracuje ČVUT a řada firem, který v rámci crowdfundingu vybral víc než 14 milionů korun na 500 ventilátorů do českých nemocnic. Na případné otázky na Twitteru, zda přijde i pomoc od státu, však ministr vnitra Jan Hamáček odpověděl, že crowdfunding bude stačit. Tomáš Kapler, který se na projektu podílí, napsal na tutéž sociální síť: "Nechceme řešit složité papírování, být jednou nohou v kriminálu kvůli zapomenutému potvrzení toaletářky, dávat kredit pohlavárům, kteří na tom nic neudělali, atd. Věříme, že to dáme sami." O několik dní poté pak ministr Havlíček v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že CoroVent sice stát nepodpořil, ale bude spolupracovat se společností Meopta, která se zaměřuje na oblast optiky a osvětlovací systémy.

Buď jak buď, v nejbližších dnech ventilátory začne vyrábět třebíčská společnost Dawell. "Příprava na výrobu trvala cca dva týdny. S kolegy jsme zjistili, že díly na plicní ventilátory jsou velmi podobné dílům, které naše dceřiná společnost používá na výrobu indukčních ohřevů. Abychom zajistili odpovídají prostory, tak jsme nechali celé patro kompletně vyčistit, znovu vymalovat a v současné době je připravené na výrobu," vysvětluje Jiří Denner, majitel MICo Group, pod niž Dawell jako dceřiná společnost spadá. Zájem o CoroVent prý eviduje z celého světa, ale primární je zajištění výroby pro ČR. Plicních ventilátorů prý budou schopni vyrábět až 1000 kusů měsíčně. "Tato výroba je pro nás sice něco nového, ale vnímám to jako ten správný impulz do budoucna. Najednou budeme vyrábět přístroje, které zachraňují lidské životy, to je úžasný pocit. Umíme vyrábět velmi složité výrobky s přesností na mikrometry, které splňují ta nejpřísnější kritéria. Tento projekt je ale jiný," uzavírá Denner.

Ať už Česká republika koronavirovou krizi ustojí jakkoli, lidé se mohli díky ní opětovně přesvědčit, že v naší zemi v soukromé sféře, která v posledních letech sloužila vládě hlavně jako dojná kráva, existuje mnoho šikovných lidí a firem, ochotných a schopných pro dobro ostatních ze dne na den změnit kompletně výrobu. A to často bez nároku na jakýkoli zisk. Možná by se z naší země mohl v rámci "kreativní destrukce" stát jeden z lídrů ve výrobě zdravotnických pomůcek. Každá krize skýtá šanci, ta současná by nás mohla vyvést z pozice subdodavatelské ekonomiky.

Jeden praktický důsledek už ostatně podnikatelská solidarita přinesla. Dlouho nám bylo vyčítáno především ze strany evropských institucí, že u nás slabě funguje spolupráce výzkumu, vědy a firem. Ačkoli máme špičkové vědce i kvalitní firmy, nikdy se nám nepodařilo obě sféry dostatečně propojit, což se organicky nyní děje. Teď je pojí společný zájem - pomoci lidem a zachraňovat životy. A není k tomu potřeba najednou žádná dotace ani vládní program, které většinou všechno komplikují. Vše probíhá organicky a rychle. Nezbývá než doufat, že to tak vydrží i nadále. Soukromý sektor navíc ukázal, že dokáže fungovat neuvěřitelně efektivně. Začít přes noc šít roušky, za dva týdny začít vyrábět plicní ventilátory atd., to jsou časy, které jsou pro státní organizaci nemyslitelné. Do 24 hodin nikdo nesvede ani svolat mezirezortní komisi k libovolnému problému.


4. 4. 2020; prahapress.cz

Vlastníci 3D tiskáren mají šanci a tisk ochranných masek

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) vzniká postup na domácí 3D tisk ochranných masek, které umí zachytit viry.

Kromě odborníků z FEL ČVUT jsou v této aktivitě zapojené firmy Y Soft a Vytisknu.com. Do vytištěné masky se vkládá účinný, ale zároveň levný filtr z nanovláken. Cílem je poskytnout všem vlastníkům 3D tiskáren ověřený postup na výrobu ochranné masky s vyměnitelným filtrem a na její následné bezpečné používání.

"Stejně jako kolegové z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), kteří vyvinuli a certifikovali tisknutelný respirátor s filtrem třídy FFP3, kolegové z Prusa Research, jež pracují na ochranném štítu a brýlích nebo kolegové z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, kteří vyvíjí plicní ventilátor, tak i náš tým vědců a studentů zabývající se 3D tiskem z katedry elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT zaměřil své síly na boj s pandemií koronaviru. V rámci projektu zkoumáme a testujeme možnosti tisku ochranných masek na domácích 3D tiskárnách, které jsou založené na technologii FFF, tedy tisku z roztaveného plastového vlákna," řekl Ing. Tomáš Tichý, vedoucí projektu z Fakultyelektrotechnické na ČVUT.

Tým spolupracuje s Ústavem imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, se kterým testoval možnosti dezinfekce povrchů tištěných masek. Povrch částí tištěných metodou FFF se vyznačuje členitostí a pórovitostí, která vzniká vrstvením materiálu. Na takovém povrchu je nebezpečí ulpívání infekčních částic, které by mohly ohrozit uživatele masky. Jak ale prokázaly testy, stačí vhodná kombinace materiálu, nastavení tiskárny, případně aplikace povrchové vrstvy, a lze masku účinně dezinfikovat běžnými prostředky.

Autoři masky převzali volně dostupný model "COVID-19 MASK" z internetové databáze modelů pro 3D tisk Thingiverse, který původně vytvořila španělská firma La Factoría 3D. Na tomto modelu byly provedeny výše zmíněné biologické testy a zároveň se ve spolupráci s firmou Y Soft vytvořila jeho upravená verze, aby bylo možné do masky jednoduše vkládat látkový filtr. Ten je tvořen speciální látkou z nanovláken s certifikací podle standardů Nelson Laboratories, Inc., jejíž nákup sponzoruje firma Y Soft. Filtr je koncipován jako jednorázový, textilie by měla být dostupná ve velkém množství. Výhodou tohoto filtru je zachycení virových částic současně při nádechu i výdechu, a tím pádem je bezpečný pro uživatele i jeho okolí. Aktuálně probíhá jednání o možnosti distribuce nanotextilie.

"Svět na současnou situaci nebyl připraven, ale nyní jí s veškerým úsilím společně s partnery z FEL ČVUT čelíme. Ukazuje se, že každý může dobrovolně přispět vlastním úsilím. Proto jsme se zapojili jako firma. Tím, že dle návodu ČVUT u nás ve firmě masky budeme tisknout, kompletovat a zajistíme i jejich distribuci do zdravotnických zařízení. Jsme v tom společně," uvedl zakladatel Y Softu Václav Muchna.

Kromě společnosti Y Soft navázal tým ČVUT také spolupráci s iniciativou Vytisknu.com , která pomůže při vývoji, výrobě i distribuci. Zapojené firmy budou v kooperaci vyrábět více než 100 ks masek denně a dodávat je zdravotnickému personálu. Postarají se i o distribuci nanotextilie na výdejní místa. Pro informace o distribuci zřídila firma Vytisknu e-mailovou adresu: covid@vytisknu.com.

Ucelený návod, jak si ochrannou masku doma vytisknout a kde pořídit nanovlákenný filtr, bude k dispozici v blízké době. Zatím si můžete na: https://www.thingiverse.com/thing:4251794stáhnout upravený digitální model a místo nanovlákenného filtru použít kus bavlněné látky, případně materiál z lékařské roušky, což doporučuje MUDr. Emil Pavlík, CSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který realizoval dosavadní testování. Jako tiskový materiál lze doporučit použití PET-G nebo ASA s nastavením výšky vrstvy 150 μm.

Masku lze dezinfikovat například isopropylalkoholem. Při použití dezinfekce, jež není vhodná pro přímé použití na kůži (což je i čistý isopropylalkohol), je zapotřebí nechat ji úplně odpařit z výtisku a je vhodné i aplikovat zvlhčovací mast na místo styku plastu s pokožkou. Filtrační materiál je nutné brát jako jednorázový a po jeho použití s ním zacházet jako s nebezpečným biologickým odpadem.


3. 4. 2020; iHNed.cz

Česká firma se několikrát snažila ministerstvu zdravotnictví prodat termokamery pro nemocnice. Ministr je koupil od Švýcarů

V Číně nebo v Jižní Koreji už několik týdnů pro boj s koronavirem ve velkém využívají také termokamery. Zařízení slouží zvláště v nemocnicích, kde lidem na dálku měří teplotu, což má odhalovat možné infikované a bránit dalšímu šíření nákazy. V Česku termokamery využívají jen některé větší nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví proto v úterý objednalo celkem 500 takových přístrojů, které mají sloužit ve všech nemocnicích v zemi. Podle firmy Workswell ale mohl mít úřad Adama Vojtěcha (za ANO) nové přístroje na měření teploty k dispozici mnohem dříve. Pražská společnost, která termokamery vyrábí, už v půlce ledna ministerstvo upozornila, že by se mohlo rozhodnout pro jejich pořízení. Nabídla mu tehdy i bezplatné školení.

"Celkem čtyřikrát jsme kvůli tomu kontaktovali ministerstvo i Bezpečnostní radu státu. Odezva ale byla prakticky nulová," řekl HN spolumajitel Workswellu Jan Sova. Ten si na Twitteru ve středu postěžoval, že stát dal přednost termokamerám z Číny. Podle ministra Vojtěcha to není pravda, přístroje dorazí ze Švýcarska. "Dodá je tamní společnost Avestech, která splnila požadavky na cenu i poptávaný počet. Termokamery je navíc schopná poslat v co nejkratším čase, abychom je mohli obratem do nemocnic distribuovat," napsal včera HN ministr. Na otázku, proč jeho úřad opakovaně zamítl nabídku přístrojů od Workswellu, už neodpověděl.

Po zásahu Babiše začalo ministerstvo reagovat

Český výrobce má teď ale naději, že se v nemocnicích jeho termokamery přece jenom objeví. Ministra Vojtěcha i premiéra Andreje Babiše (ANO) ve středu na Twitteru za postup při nákupu přístrojů kritizoval předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. "Toto není normální, kašlete na domácí výrobce!" postěžoval si Jurečka. Zřejmě i v reakci na jeho příspěvek se pak Workswellu ozval sám Babiš. Po dohodě s ním firma vytvořila cenovou nabídku, kterou následně zaslala ministerstvu. "S českou firmou teď probíhají jednání," potvrdil HN Martin Novotný z tiskového oddělení Vojtěchova úřadu.

Workswell v oboru působí už 10 let, jako první na světě začal termokamery dávat na drony. Ty díky nim hlídají úniky vzácných plynů z vedení vysokého napětí, sledují rizika vzniku požárů na skládkách nebo zemědělcům zprostředkovávají data o míře vláhy či sucha na polích. V praxi pak měření z termokamer firmy v minulosti využila třeba americká armáda, energetická společnost ČEZ nebo prestižní Univerzita Johnse Hopkinse z USA.

Začátkem ledna firma zaznamenala zvýšenou poptávku z Jižní Koreje, Thajska nebo Vietnamu. Zákazníci z těchto zemí si začali kamery pořizovat právě na bezkontaktní měření teplot lidí. Firma tak pro tyto účely svá zařízení upravila a do zmíněných států jich už prodala stovky. I proto opakovaně oslovila české úřady, zda nemají o její výrobky rovněž zájem.

Ministerstvo zdravotnictví neuvedlo, kolik za termokamery ze Švýcarska zaplatilo. "Jedno naše zařízení stojí 200 až 400 tisíc korun. Výrobu jsme teď upravili tak, abychom byli schopní denně vyrobit desítky termokamer pro zdravotnictví," uvádí Sova z Workswellu. "Musíme ale s předstihem vědět, že je po našich výrobcích dostatečná poptávka. Nemáme stovky milionů korun na nákup potřebných součástek na sklad, u kterých bychom pak museli čekat, až začnou chodit objednávky," upozorňuje podnikatel.

Ministerská objednávka termokamer od švýcarského Avestechu ho prý překvapila. "V životě jsem o nich v oboru neslyšel. Švýcaři termokamery nevyrábějí. Je to bizarní," míní Sova. Podle něj se výrobou termokamer vedle Workswellu zabývá jen několik dalších podniků z Německa, USA, Číny nebo Jižní Koreje. "Z toho, co švýcarská firma uvádí na svém webu, jsem pochopil, že nabízí termovizní systémy pro noční vidění. Jde o stejnou technologii, jaká se používá u termokamer. Noční vidění ale není nastavené na měření teplot," upozorňuje jednatel Workswellu, který ovšem přiznává, že detaily zakázky nezná. Ministerstvo bez bližších podrobností uvádí, že si u Švýcarů objednalo termokamery. HN oslovily Avestech s dotazy, zda firma zařízení na bezkontaktní měření teplot v nemocnicích sama vyrábí, nebo ho jen přeprodává. Do uzávěrky ale firma neodpověděla.

Vláda na pomoc českých firem moc nesází, tvrdí kritici

Někteří zástupci byznysu už vládu kritizovali za to, že se při pořizování zdravotnických pomůcek příliš spoléhá na dodávky ze zahraničí. Jiří Kůs, šéf Asociace nanotechnologického průmyslu, v otevřeném dopise vyzval zákonodárce, aby se zasadili o větší využívání služeb tuzemských podniků. Právě členové asociace a vedle nich třeba také Technická univerzita v Liberci už začali se šitím speciálních roušek z nanovláken.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) již uvedl, že aktivitu českých firem vítá. "Stovky nebo tisíce roušek jsou fajn, situaci ale nevyřeší," řekl Havlíček ve středečním rozhovoru pro web Aktuálně.cz. Podle ministra musí tuzemské podniky obecně prokázat, že mají dostatečnou výrobní kapacitu na výrobu zdravotnických pomůcek, jejichž nákup stát financuje. Havlíček připomíná, že vláda již pro tuzemské dodavatele vytvořila dva dotační programy (Rise Up a Technologie COVID). Ty slouží k podpoře firemního vývoje a výroby a celkem je v nich k dispozici 500 milionů korun.

Vedle "nanofirem" se do boje s šířením koronaviru zapojily i další české podniky a vysoké školy. Například pražské ČVUT nebo brněnské VUT už na svých 3D tiskárnách tisknou účinné respirátory. Ochranné štíty zdravotníkům zdarma dodává i výrobce 3D tiskáren Prusa Research.


3. 4. 2020; ctidoma.cz

Ochranná maska, kterou si vyrobíte sami. ČVUT připravuje návod

Praha 2. dubna (ČTK) - Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT připravují návod na ochrannou masku pro zachycení koronaviru, kterou si lidé vyrobí na domácích 3D tiskárnách. ČVUT na úpravě masky spolupracuje s firmami Y Soft a Vytisknuto.com. Masky brzy poputují také ke zdravotníkům. Za ČVUT to v tiskové zprávě uvedla Andrea Vondráková.

"V rámci projektu zkoumáme a testujeme možnosti tisku ochranných masek na domácích 3D tiskárnách, které jsou založené na technologii FFF, tedy tisku z roztaveného plastového vlákna," řekl vedoucí projektu Tomáš Tichý.

Podle ČVUT výzkumníci převzali volně dostupný model COVID-19 MASK z internetové databáze 3D modelů pro 3D tisk Thingiverse, původně vytvořený španělskou firmou La Factoría 3D. Na něm provedli test ohledně možností bezpečné dezinfekce.

"Povrch částí tištěných metodou FFF se vyznačuje členitostí a pórovitostí, která vzniká vrstvením materiálu. Na takovém povrchu je nebezpečí ulpívání infekčních částic, které by mohly ohrozit uživatele masky. Jak ale prokázaly testy, stačí vhodná kombinace materiálu, nastavení tiskárny, případně aplikace povrchové vrstvy, a lze masku účinně dezinfikovat běžnými prostředky," uvedla Libuše Petržílková z oddělení vnějších vztahů FEL.

Levný filtr

Výzkumníci s firmou Y Soft také upravili masku tak, aby do ní bylo možné vložit jednorázový a levný filtr z nanovláken. "Textilie by měla být dostupná ve velkém množství. Výhodou tohoto filtru je zachycení virových částic současně při nádechu i výdechu, a tím pádem je bezpečný pro uživatele i jeho okolí. Aktuálně probíhá jednání o možnosti distribuce nanotextilie," doplnila Petržílková. Zapojené firmy plánují tisknout přes sto masek denně a zajistit, aby se dostaly ke zdravotníkům.

Petržílková uvedla, že ucelený návod k vytištění ochranné masky i informace, kde pořídit nanovlákenný filtr, budou brzy dostupné. Zájemci si zatím mohou vyrobit upravený digitální model a jako jednorázový filtr využít kus bavlněné látky či materiál z lékařské roušky.

Jde o další počin, kterým se ČVUT zapojila do pomoci v boji proti koronaviru. Pro zdravotníky už tamní výzkumníci vyvinuli respirátory FFP3 a podíleli se také na výrobě ochranných masek nejvyšší třídy. Od tohoto týdne v laboratořích Nemocnice Na Bulovce pomáhá s testováním vzorků na koronavirus robot, vědci v chemických laboratořích také připravili desetitisíce litrů dezinfekce. Vědci z fakulty biomedicínského inženýrství také spolupracují na přípravě a výrobě plicního ventilátoru.

KAM DÁL: Zlaté české ručičky. Kutilové vyrábějí vlastní respirátory, roušky a dezinfekce.


3. 4. 2020; itmix.cz

Google ukazuje vývoj návštěvnosti veřejných míst. Češi nechtějí fronty

Anonymizované sledování pohybu zjednodušuje lidem život. Navigace vám tak může ukázat, kde se vytvořila zácpa, nebo se můžete dozvědět o průměrné

návštěvnosti nějakého prostoru a vybrat si čas, kdy budete mít největší klid. Další funkci představila společnost Google loni na podzim. Ta již nepřináší hodinové průměry návštěvnosti, ale rovnou ukáže aktuální stav zaplněnosti restaurace, muzea a dalších.

Ukázka celkových statistik pro Česko

Nově se společnost rozhodla, že ve 131 zemích ukáže souhrnné přehledy návštěvnosti veřejných míst, které chce později zaměřit na menší části území. V Česku je tak zatím možný pohled maximálně do úrovně jednotlivých krajů.

Firma tak chce daty o pohybu kombinovanými s dalšími statistikami pomoci příslušným činitelům po celém světě při rozhodování o strategiích boje s pandemií. V přehledech uživatelé naleznou trendy za několik týdnů, nejkratší interval je 48 až 72 hodin.

Google označuje systém, který pracuje s daty sledování pohybu z míst, jako jsou pracoviště, obchody, lékárny, parky nebo nádraží, COVID-19 Community Mobility Reports.

Přehledy jeho analytici čerpají z anonymizovaných dat od uživatelů, kteří si sami zapnuli funkci Historie polohy, jež je ve výchozím nastavení pro všechny uživatele vypnutá. K větší ochraně soukromí Google přidává k datům umělý šum tak, aby nebylo možné vystopovat individuálního uživatele.

Google proto nebude zobrazovat ani absolutní číslo návštěv jednotlivých lokalit. Prakticky jsou nyní k dispozici PDF, jejichž ukázku vidíte na přiložených obrázcích.

V konečném důsledku si firma od zveřejnění dat slibuje, že by mohla vést úředníky k pochopení nejen toho, jak lidé cestují, ale také trendů v určitých oblastech.

"Obsazenost dopravních uzlů by mohla naznačovat potřebu přidat další autobusy nebo vlaky, aby lidé, kteří potřebují cestovat, mohli dodržovat vzájemné odstupy," popisuje jedno z využití dat Google.

Příslušné orgány by tak mohly mnohem přesněji definovat pokyny k ochraně veřejného zdraví a uspokojování základních potřeb jednotlivých skupin lidí.

Ukázka statistik vytíženosti jednotlivých oblastí v rámci projektu COVID-19 Community Mobility Reports.od Googlu

Přehledy podle firmy pomohou získat další údaje o tom, jak se projevuje uzavírání škol, karantény a další opatření směřující ke zploštění křivky epidemie a mohou sloužit i jako podklad k rozhodování o ideálních otevíracích dobách. Hodit se to bude především v oblastech, kde si podobná data nejsou schopni zajistit sami, a tam, kde zatím nezavedli plošnou karanténu nebo ji již postupně uvolňují. Data jsou volně ke stažení na této stránce.

Google uvádí, že mu zpracování dat trvá asi dva až tři dny a takové je i zpoždění při jejich zveřejnění. Tyto přehledy bude společnost poskytovat jen po omezenou dobu.

Češi chtějí zabránit frontámNa lokální úrovni chce fungovat český projekt FreMEn contra COVID. Ten si dal za cíl naplánovat si bezpečnější cestu na nákup či na úřad v době zvláštních opatření proti koronaviru. Umožnit to má algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v určitých oblastech. Data pak budou sdílena prostřednictvím aplikace, která vzniká na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Systém je založen na strojovém učení s označením FreMEn ( Frequency Map Enhancement ). To se využívá například v dlouhodobém nasazení robotů v prostředí, které se proměňuje vlivem lidského chování. Nyní chtějí vývojáři tento systém vyzkoušet na lidech. Slibují si, že na základě dat bude schopen FreMEn předpovědět, kde bude v určitou hodinu hodně lidí nebo fronty. Výsledkem pak je informace, která prostřednictvím aplikace pomůže naplánovat běžné pochůzky tak, aby při nich její uživatelé potkali co nejméně lidí.

Spoluautor projektu Tomáš Krajník uvedl, že cílí na prevenci a osobní zodpovědnost lidí v době zvláštních opatření proti koronaviru, zároveň však nemá narušit jejich soukromí. Zdůraznil, že pokročilý systém strojového učení modeluje lidské chování na základě anonymních dat. A právě data nyní výzkumníci potřebují.

V aplikaci FreMEn Exlorer zadává uživatel tři údaje.

Žádají tedy, aby do pilotní aplikace FreMEn Explorer lidé zaznamenali tři požadované údaje o koncentraci osob v určitém čase v různých lokalitách. Systém strojového učení se tak bude mít z čeho učit a odborníci naprogramují konečnou verzi aplikace, kterou poskytnou zdarma.

"Vzhledem ke stávajícím opatřením omezujícím pohyb obyvatel nemůžeme využít jakákoli data nasbíraná v době běžného chodu společnosti. Naše experimenty prokázaly, že dosavadní data jsou pro dnešní situaci zcela nepoužitelná," vysvětlují nutnost sběru aktuálních dat autoři projektu.

"Stačí, aby každý odeslal informaci, s kolika lidmi stojí v řadě na pokladnu, a FreMEn ho "odmění" předpověďmi na další dny, podle kterých si lépe naplánuje příští nezbytný nákup," popisují dále odborníci funkci lidského Explorera.

Projekt se opírá o poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické. Chronorobotika je odvětví robotiky zaměřené na pochopení struktury času a umělou inteligenci. To roboty činí schopné předpovídat chování lidí v dlouhých časových horizontech.


3. 4. 2020; iDNES.cz

Google ukazuje vývoj návštěvnosti veřejných míst. Češi nechtějí fronty

Google již nějakou dobu umožňoval svým uživatelům zjistit, kdy je nejlepší jít třeba do restaurace, aby tam nebylo mnoho lidí. Nyní bude zveřejňovat přehledy o návštěvnosti veřejných míst. Česká skupina zase rozjíždí projekt, který má lidi navést tam, kde nejsou fronty.

Anonymní sledování pohybu zjednodušuje lidem život. Navigace vám tak může ukázat, kde se vytvořila zácpa, nebo se můžete dozvědět o průměrné návštěvnosti nějakého prostoru a vybrat si čas, kdy budete mít největší klid. Další funkci představila společnost Google loni na podzim. Ta již nepřináší hodinové průměry návštěvnosti, ale rovnou ukáže aktuální stav zaplněnosti restaurace, muzea a dalších.

Ukázka celkových statistik pro Česko

Nově se společnost rozhodla, že ve 131 zemích ukáže souhrnné přehledy návštěvnosti veřejných míst, které chce později zaměřit na menší části území. V Česku je tak zatím možný pohled maximálně do úrovně jednotlivých krajů.

Firma tak chce daty o pohybu kombinovanými s dalšími statistikami pomoci příslušným činitelům po celém světě při rozhodování o strategiích boje s pandemií. V přehledech uživatelé naleznou trendy za několik týdnů, nejkratší interval je 48 až 72 hodin.

Google označuje systém, který pracuje s daty sledování pohybu z míst, jako jsou pracoviště, obchody, lékárny, parky nebo nádraží, COVID-19 Community Mobility Reports

Přehledy jeho analytici čerpají z anonymních dat od uživatelů, kteří si sami zapnuli funkci Historie polohy, jež je ve výchozím nastavení pro všechny uživatele vypnutá. K větší ochraně soukromí Google přidává k datům umělý šum tak, aby nebylo možné vystopovat individuálního uživatele.

Google proto nebude zobrazovat ani absolutní číslo návštěv jednotlivých lokalit. Prakticky jsou nyní k dispozici PDF, jejichž ukázku vidíte na přiložených obrázcích.

V konečném důsledku si firma od zveřejnění dat slibuje, že by mohla vést úředníky k pochopení nejen toho, jak lidé cestují, ale také trendů v určitých oblastech.

"Obsazenost dopravních uzlů by mohla naznačovat potřebu přidat další autobusy nebo vlaky, aby lidé, kteří potřebují cestovat, mohli dodržovat vzájemné odstupy," popisuje jedno z využití dat Google.

Příslušné orgány by tak mohly mnohem přesněji definovat pokyny k ochraně veřejného zdraví a uspokojování základních potřeb jednotlivých skupin lidí.

Ukázka statistik vytíženosti jednotlivých oblastí v rámci projektu COVID-19 Community Mobility Reports.od Googlu

Přehledy podle firmy pomohou získat další údaje o tom, jak se projevuje uzavírání škol, karantény a další opatření směřující ke zploštění křivky epidemie a mohou sloužit i jako podklad k rozhodování o ideálních otevíracích dobách. Hodit se to bude především v oblastech, kde si podobná data nejsou schopni zajistit sami, a tam, kde zatím nezavedli plošnou karanténu nebo ji již postupně uvolňují. Data jsou volně ke stažení na této stránce

Google uvádí, že mu zpracování dat trvá asi dva až tři dny a takové je i zpoždění při jejich zveřejnění. Tyto přehledy bude společnost poskytovat jen po omezenou dobu.

Češi chtějí zabránit frontám

Na lokální úrovni chce fungovat český projekt FreMEn contra COVID . Ten si dal za cíl naplánovat si bezpečnější cestu na nákup či na úřad v době zvláštních opatření proti koronaviru. Umožnit to má algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v určitých oblastech. Data pak budou sdílena prostřednictvím aplikace, která vzniká na Fakultě elektrotechnickéČVUT.

Systém je založen na strojovém učení s označením FreMEn ( Frequency Map Enhancement ). To se využívá například v dlouhodobém nasazení robotů v prostředí, které se proměňuje vlivem lidského chování. Nyní chtějí vývojáři tento systém vyzkoušet na lidech. Slibují si, že na základě dat bude schopen FreMEn předpovědět, kde bude v určitou hodinu hodně lidí nebo fronty. Výsledkem pak je informace, která prostřednictvím aplikace pomůže naplánovat běžné pochůzky tak, aby při nich její uživatelé potkali co nejméně lidí.

Spoluautor projektu Tomáš Krajník uvedl, že cílí na prevenci a osobní zodpovědnost lidí v době zvláštních opatření proti koronaviru, zároveň však nemá narušit jejich soukromí. Zdůraznil, že pokročilý systém strojového učení modeluje lidské chování na základě anonymních dat. A právě data nyní výzkumníci potřebují.

V aplikaci FreMEn Exlorer zadává uživatel tři údaje.

Žádají tedy, aby do pilotní aplikace FreMEn Explorer lidé zaznamenali tři požadované údaje o koncentraci osob v určitém čase v různých lokalitách. Systém strojového učení se tak bude mít z čeho učit a odborníci naprogramují konečnou verzi aplikace, kterou poskytnou zdarma.

"Vzhledem ke stávajícím opatřením omezujícím pohyb obyvatel nemůžeme využít jakákoli data nasbíraná v době běžného chodu společnosti. Naše experimenty prokázaly, že dosavadní data jsou pro dnešní situaci zcela nepoužitelná," vysvětlují nutnost sběru aktuálních dat autoři projektu.

"Stačí, aby každý odeslal informaci, s kolika lidmi stojí v řadě na pokladnu, a FreMEn ho "odmění" předpověďmi na další dny, podle kterých si lépe naplánuje příští nezbytný nákup," popisují dále odborníci funkci lidského Explorera.

Projekt se opírá o poznatky laboratoře chronorobotiky Centra umělé inteligence na katedře počítačů Fakulty elektrotechnické. Chronorobotika je odvětví robotiky zaměřené na pochopení struktury času a umělou inteligenci. To roboty činí schopné předpovídat chování lidí v dlouhých časových horizontech.


3. 4. 2020; obnovitelne.cz

Ochranné masky proti virům lze vyrobit s domácí 3D tiskárnou

Týmy na dvou předních českých technických univerzitách vytvořily návod, podle kterého lze vyrobit ochranné polomasky s pomocí domácí 3D tiskárny a doplnit o další běžně dostupné věci pro zvýšení účinnosti.

Polomasky s rukavicí nebo prezervativem

Za prvním návodem stojí tým zaměstnanců a studentů VUT. "Originální polomaska je určena pro širokou veřejnost a lze ji snadno vytisknout i na běžných 3D tiskárnách s technologií FDM (modelování z termoplastu). Problematické možnosti zatěsnění celé plochy výtisku v důsledku jeho poréznosti byly vyřešeny originálním způsobem,” uvádí autoři projektu právě s odkazem na netradiční řešení těsnění. Pro to doporučují zvolit jednu jednorázovou rukavice z pružného materiálu. Ideální je velikost L, ale lze využít i jiné dostupné rozměry. Lze také použít jednorázové latexové rukavice, případně pevnější nitrilové rukavice. Druhou variantu doporučují autoři pro osoby s alergií na latex. V případě nedostupnosti rukavic lze využít i prezervativ.

Tělo a držák masky je pak třeba vytisknout na domácí 3D tiskárně. Při volbě filtru lze opět lehce improvizovat z toho, co je v domácnosti nebo dílně dostupné. Použít lze například kabinový filtr automobilu, HEPA filtr vysavače, filtry pro čističky vzduchu apod.

Výhody tohoto nápadu spočívají právě v překrytí těla masky rukavicí. Do styku s pokožkou obličeje se dostává pouze materiál jednorázové rukavice. Materiál rukavice kompletně chrání tělo masky před kontaminací vnějším prostředím a rukavici lze snadno dezinfikovat či vyměnit za novou.

Jak sami autoři z VUT upozorňují, takto vyrobená maska je určena pro neprofesionální použití jako náhrada netěsnících roušek a nedostupných respirátorů. "Polomaska neobsahuje výdechový ventilek. Vydechovaný vzduch prochází filtrem. Během používání se tak na filtračním médiu hromadí vlhkost a podobně jako u roušek či respirátorů bez ventilu zde vzniká prostředí, ve kterém by se mohly množit bakterie. Filtr je nutné po použití vysušit a dezinfikovat, nebo vyměnit za nový,” píší ve svém návodu, který je dostupný na stránkách

VUT.

Maska s nanofiltrem

Podobnou cestou se vydali také experti z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL). Ti na vytvoření postupu pro domácí 3D tisk ochranných masek spolupracovali také s firmami Y Soft a Vytisknu.com. "V rámci projektu zkoumáme a testujeme možnosti tisku ochranných masek na domácích 3D tiskárnách, které jsou založené na technologii FFF, tedy tisku z roztaveného plastového vlákna," uvedl Tomáš Tichý, vedoucí projektu z Fakulty elektrotechnické na ČVUT.

Do vytištěné masky se vkládá účinný, ale zároveň levný filtr z nanovláken. Cílem je poskytnout všem vlastníkům 3D tiskáren ověřený postup na výrobu ochranné masky s vyměnitelným filtrem a na její následné bezpečné používání.

Autoři masky převzali volně dostupný model "COVID-19 MASK" z internetové databáze modelů pro 3D tisk Thingiverse, který původně vytvořila španělská firma La Factoría 3D. Na tomto modelu byly provedeny výše zmíněné biologické testy a zároveň se ve spolupráci s firmou Y Soft vytvořila jeho upravená verze, aby bylo možné do masky jednoduše vkládat látkový filtr. Ten je tvořen speciální látkou z nanovláken s certifikací podle standardů Nelson Laboratories, Inc., jejíž nákup sponzoruje firma Y Soft. Filtr je koncipován jako jednorázový, textilie by měla být dostupná ve velkém množství. Výhodou tohoto filtru je zachycení virových částic současně při nádechu i výdechu, a tím pádem je bezpečný pro uživatele i jeho okolí. Aktuálně probíhá jednání o možnosti distribuce nanotextilie.

Tým spolupracuje s Ústavem imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, se kterým testoval možnosti dezinfekce povrchů tištěných masek. Povrch částí tištěných metodou FFF se vyznačuje členitostí a pórovitostí, která vzniká vrstvením materiálu. Na takovém povrchu je nebezpečí ulpívání infekčních částic, které by mohly ohrozit uživatele masky. Jak ale prokázaly testy, stačí vhodná kombinace materiálu, nastavení tiskárny, případně aplikace povrchové vrstvy, a lze masku účinně dezinfikovat běžnými prostředky. Zprávu z tohoto testu si můžete otevřít zde.

Kromě společnosti Y Soft navázal tým ČVUT také spolupráci s iniciativou Vytisknu.com, která pomůže při vývoji, výrobě i distribuci. Zapojené firmy budou v kooperaci vyrábět více než 100 ks masek denně a dodávat je zdravotnickému personálu. Postarají se i o distribuci nanotextilie na výdejní místa. Pro informace o distribuci zřídila firma Vytisknu e-mailovou adresu:

covid@vytisknu.com.

Ucelený návod, jak si ochrannou masku doma vytisknout a kde pořídit nanovlákenný filtr, bude k dispozici v blízké době. Zatím si můžete stáhnout upravený digitální model a místo nanovlákenného filtru použít kus bavlněné látky, případně materiál z lékařské roušky, což doporučuje MUDr. Emil Pavlík, CSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který realizoval dosavadní testování. Jako tiskový materiál lze doporučit použití PET-G nebo ASA s nastavením výšky vrstvy 150 μm. Masku lze dezinfikovat například isopropylalkoholem. Při použití dezinfekce, jež není vhodná pro přímé použití na kůži (což je i čistý isopropylalkohol), je zapotřebí nechat ji úplně odpařit z výtisku a je vhodné i aplikovat zvlhčovací mast na místo styku plastu s pokožkou. Filtrační materiál je nutné brát jako jednorázový a po jeho použití s ním zacházet jako s nebezpečným biologickým odpadem.


3. 4. 2020; ctidoma.cz

Ochranná maska, kterou si vyrobíte sami. ČVUT připravuje návod

Praha 2. dubna (ČTK) - Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT připravují návod na ochrannou masku pro zachycení koronaviru, kterou si lidé vyrobí na domácích 3D tiskárnách. ČVUT na úpravě masky spolupracuje s firmami Y Soft a Vytisknuto.com. Masky brzy poputují také ke zdravotníkům. Za ČVUT to v tiskové zprávě uvedla Andrea Vondráková.

"V rámci projektu zkoumáme a testujeme možnosti tisku ochranných masek na domácích 3D tiskárnách, které jsou založené na technologii FFF, tedy tisku z roztaveného plastového vlákna," řekl vedoucí projektu Tomáš Tichý.

Podle ČVUT výzkumníci převzali volně dostupný model COVID-19 MASK z internetové databáze 3D modelů pro 3D tisk Thingiverse, původně vytvořený španělskou firmou La Factoría 3D. Na něm provedli test ohledně možností bezpečné dezinfekce.

"Povrch částí tištěných metodou FFF se vyznačuje členitostí a pórovitostí, která vzniká vrstvením materiálu. Na takovém povrchu je nebezpečí ulpívání infekčních částic, které by mohly ohrozit uživatele masky. Jak ale prokázaly testy, stačí vhodná kombinace materiálu, nastavení tiskárny, případně aplikace povrchové vrstvy, a lze masku účinně dezinfikovat běžnými prostředky," uvedla Libuše Petržílková z oddělení vnějších vztahů FEL.

Levný filtr

Výzkumníci s firmou Y Soft také upravili masku tak, aby do ní bylo možné vložit jednorázový a levný filtr z nanovláken. "Textilie by měla být dostupná ve velkém množství. Výhodou tohoto filtru je zachycení virových částic současně při nádechu i výdechu, a tím pádem je bezpečný pro uživatele i jeho okolí. Aktuálně probíhá jednání o možnosti distribuce nanotextilie," doplnila Petržílková. Zapojené firmy plánují tisknout přes sto masek denně a zajistit, aby se dostaly ke zdravotníkům.

Petržílková uvedla, že ucelený návod k vytištění ochranné masky i informace, kde pořídit nanovlákenný filtr, budou brzy dostupné. Zájemci si zatím mohou vyrobit upravený digitální model a jako jednorázový filtr využít kus bavlněné látky či materiál z lékařské roušky.

Jde o další počin, kterým se ČVUT zapojila do pomoci v boji proti koronaviru. Pro zdravotníky už tamní výzkumníci vyvinuli respirátory FFP3 a podíleli se také na výrobě ochranných masek nejvyšší třídy. Od tohoto týdne v laboratořích Nemocnice Na Bulovce pomáhá s testováním vzorků na koronavirus robot, vědci v chemických laboratořích také připravili desetitisíce litrů dezinfekce. Vědci s Fakulty biomedicínského inženýrství také spolupracují na přípravě a výrobě plicního ventilátoru.


3. 4. 2020; Hospodářské noviny

Virtuální univerzity

Úder koronaviru neušetřil ani vysoké školy. Ty nyní přecházejí na distanční výuku. K dispozici mají mnoho učebních nástrojů určených pro práci přes internet, jako jsou webináře, MOOC, Moodle či WikiSkripta. Řeší však, jak nahradit výuku v laboratořích či zkoušky.

Před velikou tabulí v univerzitní aule stojí oblíbený vysokoškolský pedagog Petr Kulhánek. Je 24. března 2020 a v sále Českého vysokého učení technického (ČVUT) právě začíná přednáška z předmětu Fyzika I. "Tak, budeme pokračovat: zima jak na Sibiři, podmínky pro přednášku fascinující - dnes budou tématem vynucené kmity," říká profesor Kulhánek. V nevytopené budově má na hlavě kulicha a pod bradu skasanou roušku. Pak se otáčí k veliké tabuli a píše na ni první vzoreček. Běžná univerzitní přednáška začíná - přímí účastníci však chybějí. Studenti polytechniky ji sledují ze svých útočišť přes YouTube. Kdo nestihne živý streamovaný přenos, může si přednášku pustit později ze záznamu.

Celosvětová pandemie koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc Covid-19, zasáhla bezpočet lidských činností a odvětví. A nezastavila se ani před akademickou půdou. Vysokéškoly v Evropě, ale následně také v Americe i jinde ve světě přešly do jiného módu: ačkoliv si zakládají na setkávání rozmanitých lidí a myšlenek, kvůli opatřením proti šíření nákazy a souvisejícím karanténám nyní fungují bezkontaktně a na dálku. Vyučujícím i studentům k tomu stačí jediné: být on-line.

"Situace je pro nás náročná, ale bereme ji jako výzvu. Z velké části byla zavedena distanční výuka, kde je z vybraných poslucháren a místností zajišťován on-line stream přednášek na YouTube s možností jejich nahrávání. Konzultace, semináře a cvičení s pedagogy pak nejčastěji probíhají na platformě Microsoft Teams, Zoom.us či Google Meet," říká Libuše Petržílková, mluvčí Fakulty elektrotechnické ČVUT. Tato přední "ajťácká" tuzemská škola ovšem nezačala s metodami e-learningu až teď. Tisíce jejích studentů běžně těží z dalších podobných studijních podkladů, včetně celých nahraných videobloků, jako jsou matematické kurzy Petra Habaly, jenž byl loni vyznamenán cenou ministra školství za inovativní učení.

Pražský FEL, jak se fakultě říká, využívá kromě zmíněných aplikací - s jejichž pomocí studenti s pedagogy komunikují a přes něž také míří úkoly a rady - také další zavedené nástroje, k nimž patří prostředí dálkové výuky Moodle či CourseWare, kde studující najdou učební podklady, skripta, grafy i videa nebo diskusní fóra (která aplikace se na co používá, se dočtete v rámečcích). Budoucí inženýři tak mohou ve své koronavirové izolaci cíleně studovat předměty, mezi nimiž nechybí robotika, programování, počítačové vidění, bioinformatika nebo umělá inteligence. "Problémy nám však nyní dělá praktická výuka a laboratoře. Ty nahradíme blokovou výukou po zrušení omezujících opatření," říká Jiří Jakovenko, studijní proděkan Fakultyelektrotechnické ČVUT.

Už pár let ovšem na této škole i díky Zdeňku Hurákovi z katedry řídicí techniky experimentují s výukou v podobě takzvané převrácené třídy (flipped classroom). Studenti nejprve zhlédnou animovaná videa se zadáním i postupným řešením na obrazovce rozepisovaných a komentovaných úloh a pak je v hodinách s interagujícím učitelem přímo probírají. "Oceňuji koncept, který mi pomohl pustit si některou problematiku několikrát za sebou," hodnotil předloni jeden student. A jiný dodal: "Pan docent Hurák se díky tomu, jak pojal předmět, stal mým oblíbeným youtuberem!" Jak se nyní zdá, kvůli globální virové epidemii se z milionů akademiků stávají - chtě nechtě - další youtubeři a učitelé na dálku.

Obhájené doktoráty po Skypu

Dopad pandemie na vysokoškolské vzdělávání je mocný. Většina univerzit západního světa v současnosti řeší, jak se virové nákaze postavit a přitom neutrpět vážné ztráty na zdraví i na své hlavní činnosti: přípravě vzdělaných odborníků - inženýrů, lékařů, virologů, právníků, ale i psychologů, které bude postcovidový svět nevyhnutelně potřebovat. Své kampusy od půlky března zavřely mnohé vysoké školy západního světa, od Harvardu či MIT až po Stockholmskou univerzitu. Všichni však zdůrazňují to samé, co řekla švédská rektorka Astrid Söderberghová Widdingová: "Je důležité mít na paměti, že nezavíráme univerzitu, pouze se přepínáme do jiného módu práce."

Tím je míněno distanční vzdělávání a minimalizace (či přímo zákaz) frontální a osobní výuky, ke které náležejí běžné přednášky, semináře, kolokvia, laboratorní cvičení a rovněž ústní zkoušky či státnice před větším počtem akademiků. Nezřídka se tak dnes objevují na Twitteru i dalších sociálních sítích zprávy o doktorátech Ph. D. obhájených na dálku, kdy jednotliví členové komise byli buď připojeni přes Skype z domova, anebo byli všichni přítomni v téže škole, nicméně v jiných místnostech, jako nedávno na elitní technice ETH Curych.

Koronavirový dopad na vzdělávání bedlivě sleduje organizace OECD, která koncem března vydala doporučení, jak se ke krizi postavit. "Každý týden, po který budou školy uzavřené, přinese masivní ztráty v rozvoji lidského kapitálu se značnými dlouhodobými ekonomickými a sociálními důsledky. Ačkoliv se jedná o vážný zátěžový test vzdělávacích systémů, jde také o příležitost k vývoji alternativních přístupů," uvádí analýza OECD. A během nezbytné virové pauzy doporučuje využívat již existujících prostředků on-line výuky, tlačit technologické společnosti k otevírání e-zdrojů, vyvíjet nové nástroje typu "virtuálních tříd", spolupracovat s privátními vzdělávacími subjekty a i přes překážky nadále usilovat o mezinárodní kooperaci. Na to sází také Univerzita Karlova. Díky účasti v evropské univerzitní alianci 4EU+, kde se nejstarší tuzemské vysoké učení druží se Sorbonnou, Heidelbergem a univerzitami v Kodani, Varšavě i v těžce zasaženém Miláně, se soustřeďuje na podporu pedagogických dovedností v distančním vzdělávání i nastavení metodiky pro zkoušení na dálku. "Cenná doporučení jsme nalezli právě u našich partnerů z aliance 4EU+. Třeba sorbonnská profesorka Sabine Bottinová-Rousseauová, která v této době vede celonárodní webináře pro své kolegy z francouzských univerzit, sdílela své zkušenosti i s námi," řekla HN Milena Králíčková, prorektorka UK pro studijní záležitosti. Také UK, která po 11. březnu překlopila standardní výuku do té vzdálené, má své stálé centrum e-learningu. V součinnosti s ústřední knihovnou intenzivně pořádá webináře pro vyučující v používání mnoha nástrojů od Moodlu přes Zoom.us až po Adobe Connect, které propojují řeč, texty, chaty, videa a "slajdy". Během krize se veřejnosti otvírají i četné odborné databáze, repozitáře a virtuální knihovny, v nichž jsou pro samostudium k mání miliony stránek článků a knih. Stačí jen kliknout a číst.

"Ústřední knihovně UK se podařilo vyjednat a zpřístupnit řadu nových a momentálně bezplatných on-line informačních zdrojů - nejnověji například vzdělávací platformu Coursera, což je špička pro kurzy massive open on-line courses," říká profesorka Králíčková o atraktivní nabídce mnohadílných videokurzů MOOC (více o nich v samostatném textu), které si lze pustit kdykoliv a kdekoliv. Právě Coursera, jež spolu s weby EdX nebo Udacity udává trendy v "moocích", nabízí vzdělávací obsah vytvářený více než 190 světovými univerzitami (Stanford, Imperial College, Caltech či Duke), ale také firmami (IBM, Google). Naslouchat radám špičkových odborníků a studovat doma už lze leccos: hudební kompozici, antickou filozofii, úvod do molekulární biologie nebo astrofyziku.

Státnice až na podzim

Tyto kurzy - s testy, kvízy i udílenými certifikáty - jsou fenoménem s jasným byznysovým potenciálem, nicméně řádnou a strukturovanou výuku vysokých škol nenahradí. Ta je v Česku prozatím odložena - například na Masarykově univerzitě v Brně omezili kontaktní výuku až do 15. května. Následně začne zkouškové období protažené až do 30. září, přičemž se počítá se zkoušením i během letních prázdnin, aby studenti měli čas vše zvládnout. Jednotlivé fakulty mají rektorátem doporučeno nabídnout studentům také pozdní, zářijový termín státnic.

"Masarykova univerzita se postupně začíná připravovat i na situaci, že se určitá omezení mohou v důsledku další vlny rizika šíření nákazy opakovat. Všechny formy distanční výuky, které se nyní začínají rozvíjet a jejichž příprava stojí pedagogy mnoho sil, bude možné využít i v budoucnu, takže na případnou potřebu přechodu na distanční formu budeme připraveni i v následujícím semestru," líčí mluvčí Tereza Fojtová. Druhá největší veřejná vysoká škola v ČR nabízí už nyní řadu pomocníků pro samostudium začleněných přímo do studentského informačního systému: diskusní fóra, poznámkové bloky, podklady, e-knihy, odevzdávání úkolů, procvičování nebo testování. Podle preferencí fakult či učitelů probíhá komunikace s posluchači prostřednictvím programů MS Office 365, Hangouts Meet, Skype či Webex.

Spoustu technologií pro virtuální přednášky a webináře využívá také Univerzita Palackého v Olomouci. Kromě profesionálních programů se osvědčují i jednodušší aplikace, které snadno zvládnou i běžní uživatelé IT. "Velmi rychle jsme začali využívat méně komplexní, o to však více uživatelsky přívětivé systémy, jako jsou Google Classroom či Seesaw. Přechod nebyl vůbec těžký, drtivá většina studentů a pedagogů s používáním těchto platforem nemá problém. Já sám mám v Google Classroom aktuálně 340 studentů v šesti disciplínách. Komunikují, plní úkoly, funguje zpětná vazba… Kombinujeme to s předtočenými videopřednáškami na YouTube," říká Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty UP, jenž pro kolegy připravil výukové programy, jak aplikace Google Classroom či Forms ve výuce využít. Někdy dojde i na sdílené plochy obrazovek a psaní Apple Pencilem. Některé školy odkazují zase na Čechy vyvinutý SlidesLive, který propojuje přednášky s prezentací.

Poměrně dobře připraveny na e-výuku jsou také lékařské fakulty, které už řadu let rozvíjejí takzvaná WikiSkripta detailně popisující lidské orgány, procesy v těle i příčiny různých nemocí. "Jedna nová nemoc teď neznamená, že by ostatní lékařská odvětví ztratila význam. Právě naopak: nesmí se omezit péče o pacienty, ale ani výzkum a vzdělávání," říká Martin Vejražka z 1. lékařské fakulty UK, jenž patří k průkopníkům WikiSkript. A věří, že se během koronavirové krize lze naučit i něco jiného, nového. Přes jistý optimismus však podle něj nesmíme zapomínat, že medicína není založena jen na znalostech: "Není možné se vše naučit jen z knih, přednášek a videí. Medik musí během studia získat i spoustu dovedností. I když uděláme vše pro to, abychom pomocí distančních forem zachovali co nejlepší výuku, bez piteven, mikroskopů, laboratoří a stáží na klinikách to plnohodnotně nepůjde." Ani aplikace InSimu Patient, kde si medici zkouší určit diagnózy, nenaučí vše.

Právě v tom tkví limity, ale i výzvy e-learningu. Vývojářské týmy proto usilovně přemýšlejí, jak dál. Na americkém Caltechu, který řadu let za sebou vyhrával v žebříčcích pozici vůbec nejlepší univerzity na světě, už zkoumají, zda lze virtuální realitu (VR) využívat třeba přímo k medicínskému či biologickému výzkumu - například hledat zhoubné nádory ve složených 3D skenech, virtuálně pitvat a podobně. "Do VR v herním průmyslu už natekly miliardy dolarů. My toho chceme využít a zjišťovat, co z toho může vytěžit věda," uvedl George Djorgovski, ředitel centra CD3 a zakladatel startupové firmy Virtualitics. Potenciál tu nepochybně je: sdíleným virálním hitem se před pár dny stalo video, kde učitel matematiky píše na skleněnou desku vzorečky a kreslí geometrické úhly. Nikoliv v reálu, ale v prostředí hry Half-Life: Alyx.

ON-LINE STUDIUM: SLOVNÍČEK Vzdělávací platformy Pro e-learning se často využívají speciální platformy (learning management systems, LMS), z nichž asi nejznámější je Moodle. Jde o aplikace, které řeší správu vzdálené výuky: evidují studenty, ukládají studijní materiály, umožňují vzájemnou komunikaci i testování znalostí. Další jsou například Blackboard, Canvas či Fronter. Webináře a konference Webinářem se rozumí živé webové "semináře", kde komunikuje více účastníků navzájem, nejde o jednostranné podání typu streamované přednášky. Účastníci spolu interagují přes mikrofony, pomocí kamer nebo také formou psaného chatu. Pro řešení úkolů založených na spolupráci se používají programy jako MS Teams, Adobe Connect či Webex. Streamy, videa a MOOC Velmi užívanou metodou pro distanční vzdělávání jsou různě sdílená videa - ať již přenášená živě (streamovaná), anebo uložená k pozdějšímu využití (typicky přes YouTube, Vimeo). V poslední dekádě se rozvíjejí massive open on-line courses (MOOC), což jsou mnohadílné kurzy obsahující edukativní videa i úkoly (Coursera, EdX). On-line komunikátory Ke vzdálené výuce nezbytně patří elektronická komunikace. Pedagogové a studenti komunikují přes bezpočet aplikací a messengerů (Facebook, WhatsApp, Skype, Zoom.us, Google Hangouts Meet). Moderní software často umožňuje i skupinové "mítinky" klidně až stovky osob, které spolu debatují a zároveň se přes webkamery také vidí. Elektronické zdroje Univerzity nabízejí svým akademikům a studentům stovky odborných databází, do nichž se uživatelé přihlašují přes vzdálený přístup instituce. S pomocí databází, jako jsou medicínský PubMed, společenskovědní JSTOR nebo vydavatelství Wiley či Kluwer, se studující dostávají k milionům stran textu. Učí se také z WikiSkript. 5 RAD pro on-line vzdělávání v době koronavirové nabídl vysokým školám vědecký magazín Nature: nepřevádějte celé lekce automaticky jen do videa, nepřetěžujte sítě živými streamovanými přenosy, vybízejte studenty k aktivitě a naslouchejte i jejich reakcím, buďte s nimi v kontaktu a pomáhejte těm, kterým se tolik nedaří.

26 VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOL je v ČR. Nyní přecházejí na dálkový režim. Shodně nabízejí spoustu elektronických zdrojů, otevřely databáze článků a knih, některé zpřístupnily i jindy zpoplatněné e-knihy. Pro učení využívají YouTube i řadu specializovaných aplikací pro on-line vzdělávání.

290 TISÍC STUDENTŮ VŠ Zhruba tolik jich je nyní v Česku odkázáno na studium z domova. Podle údajů Českého statistického úřadu studuje převážná většina z nich na veřejných vysokých školách (90,2 procenta), nejvíce jich bylo v uplynulém roce na Univerzitě Karlově (45 tisíc studentů), dále na Masarykově univerzitě (30 tisíc) a na Univerzitě Palackého (19 700).


3. 4. 2020; technickytydenik.cz

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze ve spolupráci s průmyslem dá lidem návod pro 3D tisk ochranných masek

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) vzniká postup na domácí 3D tisk ochranných masek, které umí zachytit viry. Kromě odborníků z FEL ČVUT jsou v této aktivitě zapojené firmy Y Soft a Vytisknu.com.

"Stejně jako kolegové z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), kteří vyvinuli a certifikovali tisknutelný respirátor s filtrem třídy FFP3, kolegové z Prusa Research, jež pracují na ochranném štítu a brýlích nebo kolegové z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, kteří vyvíjí plicní ventilátor, tak i náš tým vědců a studentů zabývající se 3D tiskem z katedry elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT zaměřil své síly na boj s pandemií koronaviru. V rámci projektu zkoumáme a testujeme možnosti tisku ochranných masek na domácích 3D tiskárnách, které jsou založené na technologii FFF, tedy tisku z roztaveného plastového vlákna,"řekl Ing. Tomáš Tichý, vedoucí projektu z Fakultyelektrotechnické na ČVUT.

Do vytištěné masky se vkládá účinný, ale zároveň levný filtr z nanovláken. Cílem je poskytnout všem vlastníkům 3D tiskáren ověřený postup na výrobu ochranné masky s vyměnitelným filtrem a na její následné bezpečné používání.

Tým spolupracuje s Ústavem imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, se kterým testoval možnosti dezinfekce povrchů tištěných masek. Povrch částí tištěných metodou FFF se vyznačuje členitostí a pórovitostí, která vzniká vrstvením materiálu. Na takovém povrchu je nebezpečí ulpívání infekčních částic, které by mohly ohrozit uživatele masky. Jak ale prokázaly testy, stačí vhodná kombinace materiálu, nastavení tiskárny, případně aplikace povrchové vrstvy, a lze masku účinně dezinfikovat běžnými prostředky. Zprávu z tohoto testu si můžete otevřít zde.

Autoři masky převzali volně dostupný model "COVID-19 MASK"z internetové databáze modelů pro 3D tisk Thingiverse, který původně vytvořila španělská firma La Factoría 3D. Na tomto modelu byly provedeny výše zmíněné biologické testy a zároveň se ve spolupráci s firmou Y Soft vytvořila jeho upravená verze, aby bylo možné do masky jednoduše vkládat látkový filtr. Ten je tvořen speciální látkou z nanovláken s certifikací podle standardů Nelson Laboratories, Inc., jejíž nákup sponzoruje firma Y Soft. Filtr je koncipován jako jednorázový, textilie by měla být dostupná ve velkém množství. Výhodou tohoto filtru je zachycení virových částic současně při nádechu i výdechu, a tím pádem je bezpečný pro uživatele i jeho okolí. Aktuálně probíhá jednání o možnosti distribuce nanotextilie.

"Svět na současnou situaci nebyl připraven, ale nyní jí s veškerým úsilím společně s partnery z FEL ČVUT čelíme. Ukazuje se, že každý může dobrovolně přispět vlastním úsilím. Proto jsme se zapojili jako firma. Tím, že dle návodu ČVUT u nás ve firmě masky budeme tisknout, kompletovat a zajistíme i jejich distribuci do zdravotnických zařízení... Jsme v tom společně,"uvedl zakladatel Y Softu Václav Muchna.

Kromě společnosti Y Soft navázal tým ČVUT také spolupráci s iniciativou Vytisknu.com, která pomůže při vývoji, výrobě i distribuci. Zapojené firmy budou v kooperaci vyrábět více než 100 ks masek denně a dodávat je zdravotnickému personálu. Postarají se i o distribuci nanotextilie na výdejní místa. Pro informace o distribuci zřídila firma Vytisknu e-mailovou adresu: covid@vytisknu.com.

Ucelený návod, jak si ochrannou masku doma vytisknout a kde pořídit nanovlákenný filtr, bude k dispozici v blízké době. Zatím si můžete stáhnout upravený digitální model a místo nanovlákenného filtru použít kus bavlněné látky, případně materiál z lékařské roušky, což doporučuje MUDr. Emil Pavlík, CSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakultyUniverzity Karlovy, který realizoval dosavadní testování. Jako tiskový materiál lze doporučit použití PET-G nebo ASA s nastavením výšky vrstvy 150 μm. Masku lze dezinfikovat například isopropylalkoholem. Při použití dezinfekce, jež není vhodná pro přímé použití na kůži (což je i čistý isopropylalkohol), je zapotřebí nechat ji úplně odpařit z výtisku a je vhodné i aplikovat zvlhčovací mast na místo styku plastu s pokožkou. Filtrační materiál je nutné brát jako jednorázový a po jeho použití s ním zacházet jako s nebezpečným biologickým odpadem.


2. 4. 2020; e15.cz

ČVUT dá lidem návod pro 3D tisk ochranných masek, první hotové už míří zdravotníkům

Zajímavou zprávu pro všechny majitele 3D tiskáren si přichystala Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) ve spolupráci s firmou Y Soft a platformou Vytisknu.com. Na zmíněné vysokéškole vzniká návod na to, jak si v domácím prostředí za pomoci 3D tiskárny vytisknout ochrannou masku.

Odborný tým v rámci tohoto projektu zkoumá a testuje možnosti tisku ochranných masek, které by se daly replikovat na 3D tiskárnách. Založeny by měly být na technologii FFF, tedy na tisku z roztaveného plastového vlákna. Cílem celého projektu je poskytnutí majitelům těchto tiskáren ověřený postup na výrobu masek s vyměnitelným filrem a na její následné používání. Jako filtr by měl sloužit levný ale zároveň účinný materiál z nanovláken.

Na projektu spolupracuje mimo jiné i Ústav imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který testoval možnosti dezinfekce povrchů tištěných masek.

FEL se tak připojuje ke snaze dalších akademických pracovišť technické univerzity ve snaze výroby ochranných pomůcek proti šíření epidemie nového typu koronaviru. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) vyvinul a certifikoval tisknutelný respirátor s filtrem třídy FFP3, Fakulta biomedicínského inženýrství zase vyvíjí plicní ventilátor.

Jak se k prototypům respirátoru FEL došlo? Čeští vědci převzali volně dostupný model "COVID-19 MASK", který původně vytvořila španělská firma La Factoría 3D. Na tomto modelu byly poté provedeny biologické testy. Například jak moc na masce ulpívají nebezpečné viry či zdali ji lze bezpečně dezinfikovat dostupnými prostředky. Poté byla ve spolupráci s firmou Y Soft vytvořena upravená verze, aby bylo možné snadno do masky vkládat jednorázový látkový filtr, který je tvořen speciální látkou z nanovláken.

"Svět na současnou situaci nebyl připraven, ale nyní jí s veškerým úsilím společně s partnery z FEL ČVUT čelíme. Ukazuje se, že každý může dobrovolně přispět vlastním úsilím. Proto jsme se zapojili jako firma. Tím, že dle návodu ČVUT u nás ve firmě masky budeme tisknout, kompletovat a zajistíme i jejich distribuci do zdravotnických zařízení," uvedl zakladatel Y Softu Václav Muchna.

Kompletní návod by měl být k dispozici, jak autoři projektu uvádí, v "blízké době". Už nyní si však mohou lidé disponující 3D tiskárnou stáhnout a vytisknout upravený digitální model a místo nanovláknového filtru použít například kus bavlněné látky.


2. 4. 2020; odbornecasopisy.cz

FEL ČVUT v Praze ve spolupráci s průmyslem dá lidem návod pro 3D tisk ochranných masek

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) vzniká postup na domácí 3D tisk ochranných masek, které umí zachytit viry. Kromě odborníků z FEL ČVUT jsou v této aktivitě zapojené firmy Y Soft a Vytisknu.com.

"Stejně jako kolegové z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), kteří vyvinuli a certifikovali tisknutelný respirátor s filtrem třídy FFP3, kolegové z Prusa Research, jež pracují na ochranném štítu a brýlích nebo kolegové z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, kteří vyvíjí plicní ventilátor, tak i náš tým vědců a studentů zabývající se 3D tiskem z katedry elektrotechnologie Fakulty elektrotechnické ČVUT zaměřil své síly na boj s pandemií koronaviru. V rámci projektu zkoumáme a testujeme možnosti tisku ochranných masek na domácích 3D tiskárnách, které jsou založené na technologii FFF, tedy tisku z roztaveného plastového vlákna," řekl Ing. Tomáš Tichý, vedoucí projektu z Fakulty elektrotechnické na ČVUT.

Do vytištěné masky se vkládá účinný, ale zároveň levný filtr z nanovláken. Cílem je poskytnout všem vlastníkům 3D tiskáren ověřený postup na výrobu ochranné masky s vyměnitelným filtrem a na její následné bezpečné používání.


2. 4. 2020; eurozpravy.cz

Lidé si budou moci vyrobit ochrannou masku z dílny ČVUT

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT připravují návod na ochrannou masku pro zachycení koronaviru, kterou si lidé vyrobí na domácích 3D tiskárnách. ČVUT na úpravě masky spolupracuje s firmami Y Soft a Vytisknuto.com. Masky brzy poputují také ke zdravotníkům. Za ČVUT to v dnešní tiskové zprávě uvedla Andrea Vondráková.

"V rámci projektu zkoumáme a testujeme možnosti tisku ochranných masek na domácích 3D tiskárnách, které jsou založené na technologii FFF, tedy tisku z roztaveného plastového vlákna," řekl vedoucí projektu Tomáš Tichý.

Podle ČVUT výzkumníci převzali volně dostupný model COVID-19 MASK z internetové databáze 3D modelů pro 3D tisk Thingiverse, původně vytvořený španělskou firmou La Factoría 3D. Na něm provedli test ohledně možností bezpečné dezinfekce.

"Povrch částí tištěných metodou FFF se vyznačuje členitostí a pórovitostí, která vzniká vrstvením materiálu. Na takovém povrchu je nebezpečí ulpívání infekčních částic, které by mohly ohrozit uživatele masky. Jak ale prokázaly testy, stačí vhodná kombinace materiálu, nastavení tiskárny, případně aplikace povrchové vrstvy, a lze masku účinně dezinfikovat běžnými prostředky," uvedla Libuše Petržílková z oddělení vnějších vztahů FEL.

Výzkumníci s firmou Y Soft také upravili masku tak, aby do ní bylo možné vložit jednorázový a levný filtr z nanovláken. "Textilie by měla být dostupná ve velkém množství. Výhodou tohoto filtru je zachycení virových částic současně při nádechu i výdechu, a tím pádem je bezpečný pro uživatele i jeho okolí. Aktuálně probíhá jednání o možnosti distribuce nanotextilie," doplnila Petržílková. Zapojené firmy plánují tisknout přes sto masek denně a zajistit, aby se dostaly ke zdravotníkům.

Petržílková uvedla, že ucelený návod k vytištění ochranné masky i informace, kde pořídit nanovlákenný filtr, budou brzy dostupné. Zájemci si zatím mohou vyrobit upravený digitální model a jako jednorázový filtr využít kus bavlněné látky či materiál z lékařské roušky.

Jde o další počin, kterým se ČVUT zapojila do pomoci v boji proti koronaviru. Pro zdravotníky už tamní výzkumníci vyvinuli respirátory FFP3 a podíleli se také na výrobě ochranných masek nejvyšší třídy. Od tohoto týdne v laboratořích Nemocnice Na Bulovce pomáhá s testováním vzorků na koronavirus robot, vědci v chemických laboratořích také připravili desetitisíce litrů dezinfekce. Vědci s Fakulty biomedicínského inženýrství také spolupracují na přípravě a výrobě plicního ventilátoru.


2. 4. 2020; energie21.cz

Jak bezpečně instalovat domácí baterie

Česká legislativa zatím není dostatečně připravena na současný rozvoj instalací bateriových úložišť.

Solární asociace proto ve spolupráci s hasiči a experty z ČVUT Praha vydává publikaci se základními bezpečnostními pokyny pro prevenci vzniku požárů domácích baterií. Publikace je volně přístupná i široké veřejnosti.

Informace vyšla v časopise Energie 21 č. 2/2020.

Při instalaci fotovoltaických elektráren volí zákazníci stále častěji kombinaci s domácími bateriovými úložišti. V prvním pololetí letošního roku se v rámci programu Nová zelená úsporám instalovalo přes 763 systémů s bateriemi. To je 67 % z celkových nových instalací. Tento nárůst počtu instalovaných domácích bateriových úložišť ale zároveň vyžaduje i větší nároky ze strany instalačních firem na protipožární prevenci a bezpečnost.

Česká legislativa pro boom domácích instalací nestanovuje dostatečné legislativní pokyny, které by byly prevencí vzniku požárů domácích bateriových systémů. Domácí bateriová úložiště se budou v řadě případů instalovat bez jasných pravidel, přičemž lze předpokládat, že komerční zájmy výrobců dostanou přednost před bezpečností provozu jejich bateriového systému.

"Bateriové systémy sami od sebe nebezpečné nejsou. Jako u každého jiného spotřebiče je ale třeba dbát na správnou instalaci a údržbu,” říká Pavel Hrzina, expert na fotovoltaiku a obnovitelné zdroje z ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická.

Solární asociace proto ve spolupráci s asociací pro akumulaci a baterie AKU-BAT, hasičským záchranným sborem a experty z Fakulty elektrotechnické a Univerzitního centra pro energeticky efektivní budovy ČVUT Praha, vydávají publikaci s názvem Požární rizika bateriových systémů a doporučení jak se jim vyhnout, platná (nejen) pro systémy domácích baterií. "Otázku bezpečnosti uživatelů považujeme za klíčovou, proto jsme se rozhodli přispět k větší osvětě a zvýšit tak požární bezpečnost domácností, které jdou naproti moderním trendům v energetice a chtějí být soběstačné,” říká ředitelka Solární asociace Veronika Šilhová.

S obsahem brožury se již seznámily instalační firmy, které jsou členy Solární asociace a jejichž seznam je pro veřejnost k dispozici na mapě doporučených instalačních firem. Protipožární brožura je k dispozici i široké odborné veřejnosti na webových stránkách Solární asociace (www.solarniasociace.cz).


1. 4. 2020; denikn.cz

Proč teď kupujete termokamery z ciziny, když vám je nabízíme od ledna? stěžovala si česká firma. Pak zavolal Babiš

Ministerstvo zdravotnictví objednalo 500 termokamer. Budou měřit teplotu lidí přímo u vstupu do zdravotnických objektů, což má pomoci zpomalit epidemii koronaviru. Česká společnost zabývající se jejich výrobou si stěžuje, že ji ministerstvo neoslovilo s nabídkou a upřednostnilo firmu ze zahraničí. Od ledna navíc podle ní nereagovalo na její nabídky. Poté, co si firma postěžovala na sociálních sítích, se jejím majitelům ozval premiér Babiš.

"Chceme mít na vstupu do nemocnic maximální jistotu, že identifikujeme potenciálně infekční osoby se zvýšenou teplotou. Udržet chod nemocnic při epidemii je naprosto zásadní," vysvětlil ministr Adam Vojtěch nápad na pořízení termokamer na snímání teploty návštěvníkům nemocnic. Ty by tak mohly identifikovat infikované.

Ministerstvo se rozhodlo pořídit si termokamery od švýcarské společnosti. "Jednalo se o nabídku, která splnila požadavky na poptávaný počet dodaný v co nejkratším čase, tedy téměř obratem, abychom je mohli distribuovat do všech nemocnic v Česku," řekla Deníku N mluvčí resortu Gabriela Štepanyová.

Přečtěte si takéČíslo, kterým ministerstvo dokládá úspěch, kleslo na 1,1. Neznamená to skoro nic. Vysvětlujeme proč

To se však nelíbí české společnosti Workswell, která se výrobou termokamer zabývá. Společnost vznikla před deseti lety v podnikatelském inkubátoru ČVUT. Začátkem krize kolem koronaviru začala s výrobou zdravotnické kamery právě pro kontroly v nemocnicích.

Workswell není přitom nějakou začínající firmou, ze startupu spolužáků z vysoké školy se stal úspěšný podnik. V minulosti získala zakázky pro americkou armádu, MIT a UniverzituJohnse Hopkinse, energetickou firmu ČEZ nebo italskou automobilku Lamborghini. V roce 2018 pak zvítězila v pražském kole soutěže Firma roku.

Jako srovnávat rogalo s tryskáčem

Firma tvrdí, že již v lednu s nabídkou oslovila vládu a ministerstvo zdravotnictví. "Na začátku roku se nám začali ozývat obchodní partneři z Asie. Měli jsme zájemce z Thajska, Jižní Koreje, Číny a Vietnamu, kteří se začali ptát na možnosti pořídit naše termokamery ke kontrole teploty v nemocnicích," vysvětluje spolumajitel firmy Jan Sova. Podle něj za tímto účelem prodali do zahraničí stovky svých produktů.

Zájem z asijských zemí firmu motivoval k tomu, aby oslovila také českou vládu a jednotlivá ministerstva. "Ozvali jsme se, kde to šlo. Poslali jsme e-maily, telefonovali jsme. Netýkalo se to jen vlády, ale byla to celá Česká republika. Nikdo nereagoval. Ani doktoři nebo hygienici," tvrdí Sova.

Ten rovněž na sociálních sítích upozorňoval, že ministerstvo upřednostnilo čínské výrobky, což však později resort odmítl. Podle Štěpanyové kamery dodá firma Avestech GmbH.

Švýcarská společnost na svých stránkách uvádí, že se zaměřuje na bezpečnostní systémy. Podle Sovy se však běžné termovize či noční kamery nemohou se systémem, který umí měřit teplotu lidem, vůbec srovnávat. "Firmu neznám. Ve světě je kolem deseti výrobců takovýchto produktů. V Evropě jsou tři - my a dvě německé firmy. To, co nabízí firma na stránkách, jsou kamery pro noční vidění. To je jako srovnávat rogalo a tryskový letoun," uvedl.

Po kritice na sítích se ozval Babiš

Workswell své výrobky montuje především na drony. Ty díky nim mohou vyhledávat například ztracené osoby, sčítat zvěř nebo kontrolovat větrné elektrárny. Když se po světě začal šířit koronavirus, přišli ve firmě s nápadem, že by jejich kamery mohly být využívány právě pro kontrolu teploty nemocných.

Jsme český výrobce termokamer a problematice se věnujeme již přes 10 let.Od 15.1. upozorňujeme Vládu na nutnost přípravy včetně nabídky zaškolení v termu. 2 měsíce vše odmítají a poté kupují 500 termokamer z Číny.#byznysCine #pujckyCechum@CT24zive@veselovskyma https://t.co/jaFEFR9IO0

A podle Sovy s tím nápadem také oslovili ministerstvo zdravotnictví. Resort to však odmítá. "O žádných nabídkách od společnosti Workswell nevíme, zaznamenali jsme až její stížnost na sociálních sítích," uvedla mluvčí Štepanyová. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na dotazy nereagoval.

Stížnost dnes zaznamenal i premiér Andrej Babiš a firmě se ozval. Podle Sovy po něm žádal, aby mu firma přeposlala svou komunikaci s úřady s tím, aby nabídli, kolik výrobků jsou schopni dodat. Telefonát potvrdil i mluvčí vlády Vladimír Vořechovský.

"Ano, je to pravda. Premiér Babiš se s pánem spojil a nyní jsou v kontaktu a firma pracuje na nabídce, kterou mohou udělat. Poslali mu nějakou komunikaci, která měla být se zaměstnankyní ministerstva v lednu. Na druhou stranu, v té době ten člověk z ministerstva těžko mohl dobře vyhodnotit, že budou termokamery potřeba," dodal Vořechovský.


1. 4. 2020; vecerni-praha.cz

Česká centra v zahraničí vstupují do on-line světa

Česká centra v zahraničí jsou pro veřejnost v současné době uzavřena, plánované akce se ve spolupráci s partnery přesouvají na podzimní období, případně se ruší a domlouvají možné varianty jejich realizace v příštím roce.

Komunikace se zahraničním publikem probíhá intenzivně prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí i v nově pojatých e-newsletterech. Prezentace české kultury, vědy a inovací či výuka češtiny pokračují ve světě dál všemi dostupnými kanály. Vedle sdílení zajímavých projektů připravuje síť Českých center nejrůznější nové formáty a on-line programy. Přes veškerou rozmanitost mají jedno společné: vše se odehrává výhradně v internetovém prostředí pod heslem #CzechCultureToTheWorld

Česká centra reagovala na současnou celosvětovou situaci týkající se šíření COVID-19 změnou programových formátů a nabídla českým umělcům a kulturní sféře možnost prezentovat své projekty v on-line prostoru. Jednotlivá česká centra v zahraničí mají díky svým dlouhodobým prezentačním aktivitám vybudovanou silnou základnu kontaktů i moderních komunikačních nástrojů a platforem. Nové formy projektů i jejich prezentaci si Česká centra vyzkoušela nedávno. Vznikl interaktivní digitální výstavní projekt Československá státnost 1918 nebo projekt Czech Innovation Expo, který za využití virtuální a rozšířené reality nabízí prezentaci úspěchů české vědy, výzkumu a inovací. Těchto zkušeností mohou Česká centra jako celosvětová síť aktivně využít i v době "krize" k efektivní a pozitivní prezentaci České republiky a jejich úspěchů jak na poli kulturním, tak aktuálně i na poli vědy, výzkumu a inovací.

Ondřej Černý, generální ředitel českých center: "S velkým obdivem sleduji, jak se kolegům v našich 25 českých centrech daří transformovat jejich činnost, a to velmi efektivně a rychle, do ryze digitální, virtuální podoby. Týká se to i kurzů češtiny, které v řádech dnů a hodin dostávají svou online podobu. V mnoha teritoriích navíc pomáhají našim zastupitelským úřadům v konzulární agendě, tedy v komunikaci s českými občany. Česká kulturní scéna je opravdu velmi bohatá a kreativní a dokáže čelit i těžkým zkouškám posledních dnů a týdnů. Její digitální prezentace v zahraničí to dokazuje. Současná situace je bezprecedentní výzvou pro kulturní diplomacii. Klade množství nových otázek a hledá na ně zcela nové odpovědi.”

Do budoucna pak Česká centra zařadí další inovativní on-line programy včetně inteligentních her, rozhovorů s umělci a experty apod. V plánu jsou také ilustrované projekty pro děti. Nadále zůstává otevřená také výzva s možností sdílení a šíření zajímavých kulturních i dalších projektů prostřednictvím on-line sítě českých center do světa. Více informací zde:

Inspirace české vědy

Již počátkem roku se České centrum Berlín stalo iniciátorem nové "evropské" řady projektů EUNIC Science Café. Vědci z různých evropských zemí v jejím rámci představují špičkovou vědu širokému publiku. Přitom jednotlivé evropské kulturní instituty vždy hostí vědce z jiných zemí a celý projekt tak putuje po různých místech Berlína. První večer za účasti špičkové neurovědkyně Elisy Galliano z britské Cambridge University proběhl ještě v sále Českého centra Berlín, další přednášky a diskuse už jsou plánovány pro online prostředí sítě EUNIC Berlin, v níž se evropské kulturní instituty sdružují.

České centrum Brusel chystá virtuální přenos Science Café s odborníkem, ekonomem a zakladatelem Behavio Labs Lukášem Tóthem. Online přednáška a diskuse bude zaměřena na aktuální téma: koronavir z pohledu šíření informací a fake news. Partnery virtuálního pokračování bruselské Science Café série jsou Česká styčná kancelář pro vědu, výzkum a inovace a Zastoupení Jihomoravského kraje při EU. Akce se uskuteční již tento čtvrtek 2. 4. od 18:00 SEČ. Aktuální informace sledujte na stránkách ČC Brusel na

České centrum Londýn připravilo on-line digitální nabídku. Konkrétní programový obsah v nových digitálních formátech zahrne například AI Science Café na téma kybernetické bezpečnosti v Royal Institution, prezentaci Michala Pěchoučka z AIC ČVUT nebo virtuální výstavu Czech Image. Nově otevřená podcastová platforma Českého centra nabízí možnost poslechu všech prezentací z popularizačního cyklu o vědě a inovacích Science Café. Program počítá s uvedením video-interview s významnými hosty jako jsou například již zmiňovaný Michal Pěchouček nebo Petr Kolečko, Helena Třeštíková.

Umění se nevzdaluje

První autorský program v on-line prostředí s názvem "Umělci, kteří to nevzdávají ve městě, které nikdy nespí" připravil tým Českého centra New York. Jedná se o inspirativní rozhovory Marka Mildeho z Českého centra New York s českými umělci žijícími v USA, se kterými České centrum dlouhodobě spolupracuje, například s Petrem Sísem a řadou další osobností. Oslovení odpovídají na otázku, jak se vyrovnávají se současnou situací, co dělají nebo na čem pracují.

Výběr dalších událostí

Rozsáhlá řada počinů probíhá ve všech českých centrech ve světě: České centrum Paříž spustilo projekt virtuálního knihkupectví. České centrum Madrid spolupracuje na přípravě festivalu Animayo, který letos proběhne ve virtuálním prostředí a ze svých domovů se připojí i vývojáři českých počítačových her a tvůrci animovaných filmů. České centrum Tel Aviv na webových stránkách zpřístupnilo speciální rubriku "Česká kultura u vás doma”. U příležitosti konání festivalu Nordic Gaming připravuje České centrum Stockholm online stream hry Attentat 1942 následovaný diskuzí. Také České centrum Moskva oslovuje svoje publikum prostřednictvím webu, aktuálně novou výstavou nazvanou České hrdinky.

Originální formu prezentace češtiny zvolilo České centrum Sofie . Díky sdílení na FCB se zájemci o program Čeština 112 denně naučí 10 nových českých slov. Současně dochází ke spuštění ukázek z povídek a románů českých autorů přeložených do bulharštiny (platforma Soundcloud). V Sofii současně vzniká Soundcloud literárního čtení, podobnou cestu zvažuje i České centrum Vídeň. Výuce českého jazyka ve světě se věnují také další česká centra v zahraničí.


1. 4. 2020; kdu.cz

Česká firma vyrábí špičkové termokamery, vláda jich přesto 500 koupila v Číně, kritizují lidovci

Dva absolventi ČVUT Praha vymysleli unikátní termokameru na odhalování potenciálně nemocných koronavirem u cestujících na letištích, v hromadné dopravě i třeba v nemocnicích. Opakovaně nabízeli svůj přístroj a výrobní kapacity české vládě, ministr Vojtěch ale aktuálně ohlásil nákup 500 přístrojů v Číně. Rozhodnutí silně kritizují lidovci, kteří se ptají, jak tento krok odpovídá slibu vlády podporovat české firmy.

Zpráva nenechala klidným předsedu lidovců Mariana Jurečku. "To si dělá vláda z nás daňových poplatníků opravdu legraci? To jsou premiér a ministr zdravotnictví Číně tak zavázaní, že ignorují domácí firmy? Budu chtít toto projednat příští týden na jednání Sněmovny, to není normální" Kašlete na normální výrobce,"reagoval na svém Twitteru šéf KDU-ČSL.

"Firma Workswell dvou českých absolventů ČVUT získala za svou termokameru špičkové kvality už světové renomé. Je skutečně tristní, když jim zrovna česká vláda řekne, že o jejich výrobky vůbec nemá zájem a raději jich nakoupí hned 500 opět někde v Číně," kritizuje aktuální rozhodnutí ministerstva zdravotnictví europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který už před 2 týdny vládním představitelům přístroj ke screeningu horečnatých projevů infekčních onemocnění doporučoval - bohužel bez úspěchu.

"Rozhodnutí pana Vojtěcha jednoduše považuji za nehoráznou urážku českého inovativního průmyslu a důkaz toho, že sliby podporovat české firmy a dodavatele byly jen další účelovou lží!" nebere si servítky Zdechovský.


1. 4. 2020; universitas.cz

Studenti pomáhají zemědělcům, doučují děti i vymýšlejí bezpečné trasy

Studenti i učitelé z českých vysokých škol místo zrušené výuky pomáhají. V nemocnicích, s hlídáním dětí, se šitím roušek. Brigádničí u lesníků a zemědělců, vyrábějí dezinfekci i ochranné pomůcky. Vyvíjejí aplikace, které lidem najdou nejbezpečnější trasu do obchodu. A myslí i na děti a středoškoláky: vysílají vlastní pohádky, čtou své povídky, radí s matematikou či dějepisem.

Dobrovolníci z českých univerzit se koordinují přes původní webové stránky škol, nově vzniklé webové portály i sociální sítě. A stále vznikají a propojují se nové iniciativy. I proto nepřinášíme kompletní přehled všech dobrovolnických aktivit, ale chceme spíše inspirovat v tom, jaké kroky se dobrovolníkům z různých škol osvědčily - při navazování spolupráce i hledání míst, kde je pomoci zapotřebí.

Medici testují i zvedají krizové linkyTéměř bezprostředně po přerušení výuky se studenti zdravotnických profesí začali angažovat v nemocnicích - zpočátku především na odběrných místech prováděli stěr z nosu a krku u pacientů s podezřením na infekci koronaviru. Ještě než vláda 15. března vyhlásila pro studenty těchto oborů pracovní povinnost, rozšířila se dobrovolnická pomoc i na hygienické stanice a krizové linky.

A jejich dobrovolničení pokračuje i po zavedení pracovní povinnosti. Pomáhají totiž i stovky těch, kteří povinnost nemají nebo ještě mají volné kapacity. Například Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem takto poskytla krizovému štábu Ústeckého kraje přes šest stovek kontaktů na své studenty, na které se vládní usnesení nevztahují, ale jsou ochotní pomoci. Personální pomoc totiž aktuálně poptávají i nemocnice nevyskytující se na vládním seznamu sedmnácti "povinně podpořených" nemocnic.

Přihlaste si newsletterKromě facebookových skupin jednotlivých lékařských fakult následně vznikla společná skupina Dobrovolníci z řad studentů LF. Ta nyní propojuje jednotlivé lékařské fakulty a jejich dobrovolníky, aby byla pomoc koordinovaná a efektivnější.

Odpovědi online a nonstopPosilu krizovým linkám nabídla trojice studentů Fakulty informačních technologií ČVUT. Vyvinuli nový komunikační kanál - www.koronavirus24.cz -, kde veřejnost může pokládat otázky ohledně koronaviru. Jan Šafařík, Tomáš Stanovčák a Tomáš Bašta doufají, že služba pomůže ulehčit práci lidem na zřízených infolinkách.

Počítačový program, takzvaný chatbot, který je online 24 hodin denně, umí odpovědět rychle a automaticky. "Naším cílem je v této složité situaci přispět k rychlé dostupnosti informací o koronaviru z ověřených zdrojů. Projekt jsme vytvořili zdarma a na vlastní náklady, neboť si myslíme, že jedině vzájemná pomoc umožní celou krizi zdárně překonat," říká jeden z tvůrců služby Jan Šafařík.

Brigády na poli, v lese i na chmelniciJakmile začalo být jasné, že karanténní opatření uzavřela hranice, objevila se i poptávka po pomoci v lesích a v zemědělství. Příkladem je jarní sadba, kterou obstarávali brigádníci, z nichž řada byla ze zahraničí. Ti ale do Česka vzhledem k opatření kvůli šíření nového typu koronaviru nemohou.

Ministerstvo zemědělství a rektoři tří oborově zaměřených univerzit proto vyzvali studenty i veřejnost, aby se do prací v zemědělském, potravinářském a lesnickém sektoru zapojili. Školy navíc určily i pravidla, za kterých studentům uznají takovou pomoc jako povinnou praxi.

"Už za prvních pár dnů od zveřejnění výzvy se jenom u nás přihlásilo asi padesát zájemců, a to nejen studentů naší Mendelovy univerzity. Paralelně se ptají i jednotlivé firmy, kterým chybí brigádníci. Volají z celé republiky. Jde například o chmelaře, obecně zemědělce, lesnické firmy a podobně," vyjmenovává mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.

Poptávku a nabídku nyní koordinuje web www.agroprace.cz. Kromě konkrétních nabídek práce jsou tu i kontakty na koordinátory dobrovolníků jednotlivých univerzit, se kterými se lidé mohou spojit, pokud pro sebe zatím práci nenajdou.

"Ráda bych pomohla, jsem nyní bez práce. Potřebuji ale pomoc skloubit s péčí o desetiletou dceru, takže hledám práci v dojezdové vzdálenosti od bydliště. Zatím jsem ji nenašla, ale řada jarních prací se ještě nezačala dělat. Věřím tedy, že se nakonec někde uplatním," popisuje například Michaela V., která hledá práci na jihu Moravy.

Podobný problém, jenže z opačné strany řeší i řada zemědělců. "Potřebuji brigádníky na jarní práce na chmelnici. Jenže nedaleký penzion je zavřený a já nyní sháním místo, kde ubytovat dobrovolníky, pokud by přijeli z větší dálky," popisuje Pavel Procházka z podniku Zepos Radovesice, který se s prosbou o zprostředkování pomoci obrátil na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Dezinfekce i nové respirátoryTechnické školy se zase zapojují výrobou desítek tisíc litrů dezinfekce, kterou poskytují potřebným ve svém okolí. Vyvíjejí také ochranné masky a respirátory a spolupracují na výrobě nového typu plicní ventilace C oroVent.

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, který je součástí ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT), například vyvinul nový respirátor CIIRC RP95-3D, který byl úspěšně certifikován jako ochranná polomaska s nejvyšším stupněm bezpečnosti FFP3.

Sdílení počítačůŠkoly také sdílejí a nabízejí kapacity nevyužívaných počítačů k tomu, aby pomohly výzkumu koronaviru. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně se takto zapojila do projektu Folding@Home Stanfordovy univerzity, který využívají vývojové týmy pro různé výpočty a simulace během výzkumu léčebných látek. Stanfordova univerzita nabídla výpočetní výkon tohoto projektu také pro výzkum viru, se kterým se nyní potýká celý svět.

"Vědci během těchto výzkumů potřebují velký prostor pro různé simulace, aby mohli připravit účinnou látku nově vznikajícího léku. A k tomu potřebují obrovský výpočetní výkon. Díky tomu, že je do projektu Folding@Home zapojen ohromný počet počítačů, jedná se vlastně o jeden z nejvýkonnějších superpočítačů," popisuje ředitel univerzitní knihovny Ondřej Fabián.

IT4Innovations - Národní superpočítačové centrum při VŠB-Technické univerzitě Ostrava - zase nabídlo svým uživatelům z řad akademických institucí přednostní přístup k výpočetním zdrojům pro řešení problémů týkajících se výzkumu v souvislosti s nemocí COVID-19. "Přednostně jsme naši výpočetní kapacitu nabídli některým svým významným uživatelům, jako je Ústav organické chemie a biochemie AV ČR či CEITEC. Přihlásit se můžou ale i jiní. Navíc se nemusí nutně jednat jen o vývoj léků, ale může jít třeba o vývoj nanomateriálů na podporu boje proti koronaviru či modelování šíření epidemie," uvádí Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations.

Interaktivní mapaUniverzita Palackého v Olomouci zase zřídila interaktivní mapu pro Olomoucký kraj, která ukazuje aktuální situaci nákazy v kraji, například počty nakažených, odběrová místa, uzavřené hraniční přechody a mnoho dalších důležitých informací.

Původně nápad na semestrální práci jednoho studenta se přetransformoval do představy sofistikovanější mapové aplikace s novinkami o koronaviru. "Interaktivní mapa našich studentů ukazuje, že to, co se u nás naučili, umějí obratem využít ve prospěch Olomouckého kraje. Sami si rozvrhují práci, diskutují a několik hodin denně přes Skype vše konzultují," popsal vedoucí Katedry geoinformatiky Vít Voženílek.

Kudy jít? Poradí aplikaceTým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT zase vyvíjí unikátní aplikaci, která má pomoci v boji proti šíření nákazy. Svým uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí.

Technologie stojí na komunitním sběru anonymních dat - proto nyní vědci vyzývají k zapojení co nejvíce lidí. Vědci vycházejí z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech. Navzájem si totiž virus předávají.

Cílem vědců je naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Na základě dat umělá inteligence předpoví, kde se v danou chvíli bude pohybovat zvýšený počet lidí a jestli na místě, kam se člověk vydal, čekají fronty. Tím každému umožní naplánovat vhodný čas pro bezpečnou návštěvu lékárny, obchodu či parku.

Na projektu se kromě akademiků podílejí epidemiologové, lékaři a sociologové z celého světa, například z Velké Británie, Švýcarska nebo Jižní Koreje. O možné spolupráci jednají zástupci také s prestižní americkou univerzitou MIT.

Hlídání dětí i nákupyPomoc byla velice brzy potřeba také u lékařů, sester a členů Integrovaného záchranného systému, kteří potřebovali hlídání dětí. A posléze přibyli další rodiče, kteří se kvůli zavírání škol a školek dostávali do potíží.

Do hlídání se zapojili především studenti pedagogických oborů. Například Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity postavila hned na začátku preventivních opatření týmy pro hlídání dětí zaměstnanců dvou brněnských fakultních nemocnic.

Jinde si zase budoucí pedagogové stanovili širší záběr aktivit - například Fakulta pedagogická Západočeské univerzity zřídila facebookovou skupinu Pomáháme v Plzeňském kraji, která se netýká jen hlídání dětí, ale i doučování, nakupování a dalších aktivit. Zapojili se do ní i studenti ostatních fakult Západočeské univerzity i veřejnost. Skupina má bezmála osm set členů. Kromě jiného pomohla vybavit rouškami několik domovů pro seniory a další zařízení.

Jednotlivé nabídky pomoci a různá témata se postupně rozhodla scelit i Masarykova univerzita. V polovině března spustila dobrovolnickou databázi https://munipomaha.cz/, která propojuje ty, kteří pomoc nabízejí, s těmi, kteří ji hledají. Dobrovolnická síť měla po pouhých pěti dnech fungování 2 882 registrovaných pomocníků, z toho 2 035 z univerzity a 827 z řad veřejnosti. Dobrovolnické centrum jen za první týden vyřídilo poptávky pomoci od 55 institucí a 365 jednotlivců. Na materiální zajištění pomoci za stejnou dobu přispělo 769 dárců celkovou částkou 1 380 902 Kč. Čísla samozřejmě každý den rostou.

Roušky místo Majálesu i půjčené strojeStudentská unie Slezské univerzity v Opavě přesměrovala na boj s důsledky pandemie peníze a energii, které měla nachystané pro pořádání Majálesu. Ten bude přinejmenším odložen, část peněz proto putovala na nákup materiálu pro šití roušek. "Část látek využily švadleny, které šijí doma, a část mířila do krejčovny Slezského divadla v Opavě," popisuje Lucie Zelinková ze Studentské unie. Roušky už díky tomu mají například ve Fakultní nemocnici Ostrava, v domově seniorů či u Policie České republiky. A další se stále šijí.

Zapojili se i zahraniční studenti, kteří navzdory přerušení výuky zůstali v České republice. "První roušku jsem se rozhodla ušít, abych pomohla své kamarádce, která pracuje v supermarketu. Každý den je v kontaktu se stovkami lidí a roušky nikde nebyly a nejsou k sehnání," říká studentka Univerzity Pardubice Viktoriia Savinova, která je původem z Ukrajiny. První roušky ušila pouze ručně, dnes už může využít k práci stroj, který jí půjčila jedna ze zaměstnankyň univerzity. Následně se k šití roušek a jejich distribuci připojili další studenti i zaměstnanci univerzit.

Učení a zábava pro děti i dospěléNa ty, kteří hlídají děti pracujících rodičů nebo jsou doma s dětmi svými, zase myslejí umělecké i pedagogické školy. Například FAMU spouští na svém oficiálním Vimeo kanálu pod názvem "FAMU dětem" pásmo těch nejlepších a nejoceňovanějších pohádek, které natočili studenti v posledních deseti letech.

"Naše pohádky obletěly stovky festivalů po celém světě, jejich autoři mají doma na svých policích významné ceny a my je chceme v takto uceleném pásmu představit českému dětskému divákovi prostřednictvím našeho Vimeo kanálu po dobu dvou týdnů. Pohádky jsou určené věkové skupině od čtyř do deseti let, ale jsme si jistí tím, že se u nich zasměje či slzu ukápne i rodič," říká Tereza Petáková z Akademie múzických umění.

Ústav filmové, televizní a rozhlasové tvorby Slezské univerzity v Opavě zase urychlil spuštění dlouho připravovaného vzdělávacího televizního kanálu. Nová aktivita se jmenuje lucernaTV a nabízí vzdělávací filmy, záznamy debat či přednášky.

"Chceme propojit naše aktivity s dalšími internetovými vzdělávacími platformami, které se obvykle věnují konkrétním vzdělávacím oblastem. Na stránkách naší televize tak zájemci najdou filmy či přednášky a debaty z oblasti orální historie, literatury, filmové vědy, divadla, hudby, architektury, ekonomie a dalších společenských věd. K dispozici jsou i studentské filmy, záznamy divadelních představení či autorská čtení," popisuje vedoucí ústavu a autorka projektu Monika Horsáková.

K vybraným filmům nabízí nová platforma ke stažení také studijní materiály či metodiku pro učitele. Spolupracuje přitom s pedagogy dalších pracovišť Slezské univerzity a jiných škol.

Pomoc s matematikou i historiíOnline pomoc s matematikou nabízí středoškolským studentům Matematický ústav Slezské univerzity. Iniciativa BrainFitness funguje denně od pondělí do pátku, vždy od 10 do 16 hodin. Studenti Matematického ústavu jsou všem žákům a studentům připraveni osobní konzultací pomoci s jakýmkoliv matematickým problémem - například nepochopení zadaného učiva, ztroskotání na domácím úkolu a podobně.

S výukou soudobých dějin zase může pomoci aplikace HistoryLab.cz, kterou vyvíjí Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Fakultouelektrotechnickou ČVUT v Praze, Pedagogickou fakultou UK, Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a Masarykovým ústavem AV ČR. Nabízí účinné a uživatelsky vstřícné digitální prostředí, které lze v současné situaci využít pro výuku soudobých dějin. Autoři aplikace postupně zveřejňují cvičení, která jsou již prověřená v praxi a upravená na základě reakcí žáků i učitelů. K 18. březnu zveřejnili šest nových cvičení, například "To byla sláva" zkoumající význam zahájení provozu pražského metra.

Živou kulturu až do domuObjevují se i projekty, které v době karantény přinášejí živou kulturu přímo do domácností. Studenti scenáristiky a dramaturgie FAMU přišli například s aktivitou Scenáristé čtou Česku. "Připadalo mi to jako dobrá šance pro naši katedru, která obvykle moc slyšet a vidět nebývá. Napadlo mě, že já i mí spolužáci máme spoustu textů, které píšeme ať už do školy, nebo pro jiné příležitosti, a že by bylo fajn je přečíst veřejně. Protože stačí jenom kdykoli kliknout a poslouchat," vysvětluje iniciátorka projektu Kristýna Vaňková. Texty čtou buď sami autoři, nebo herci z JAMU, DAMU a konzervatoří.

Všem dobrovolníkům už poděkoval ministr školství Robert Plaga. "Konkrétní náplň třetí role univerzit se ukázala v posledních dnech a týdnech. A to především v dobrovolnické činnosti, která je spjata nejenom s lékařskými obory, pedagogickými obory, ale je všeobjímající z pohledu studentů i ostatních oborů. A já jsem za to rád. Děkuji českým univerzitám, českým vysokým školám za práci, kterou teď provádějí," zdůraznil Plaga.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk