22. 7. 2020; CHIP
Pacientem na klinice Google
Softwarové koncerny se snaží proniknout do medicínského sektoru a pořizovat data pomocí aplikací a fitness trackerů. Zdá se však, že jim to přestává stačit, a souboj o zdravotnická data se dostává na novou úroveň.
Jednoho rána se po noci plné divokých snů vzbudíte a zjistíte, že jste se minulý den nachladili. Kašlete, kýcháte a smrkáte a teploměr vám naměří 37,8 stupně Celsia. S největší pravděpodobností se naštěstí nejedná o koronavirus. Pozitivní zprávou je, že se nemusíte obtěžovat chodit k lékaři - o všechno se totiž postará Alexa. Asistentka Amazonu svým vždy nastraženým uchem rozpozná kýchání a kašlání a zeptá se, zda má zavolat doktora. Amazon na tuto schopnost oznámil patent již před dvěma lety. Nejedná-li se o nic vážnějšího, Alexa potom bez receptu objedná potřebný lék - a to nejlépe přímo od zásilkové lékárny, která je ve vlastnictví Amazonu.
Podobný laskavý dohled chytrého zařízení samozřejmě nemusí být každému příjemný. Ve formě bezplatných aplikací, zdánlivě sloužících k jiným účelům, by výsledkem mohla být další data pro cílenou reklamu, což pochopitelně ne každý vítá. V oblasti ochrany citlivých medicínských dat bude zajímavé pozorovat další vývoj. Faktem zůstává, že velké počítačové koncerny pro sebe zdravotní trh objevily již před několika lety. V uplynulém roce Google zakoupil výrobce fitness trackerů Fitbit (v přepočtu za 48 miliard Kč), jehož počet aktivních uživatelů dosahuje 28 milionů. Data se tak dostala do rukou Googlu - podle sdělení společnosti si však uživatelé produktů Fitbit budou moci vždy zvolit, jak se s jejich údaji naloží. Převzetí Fitbitu Googlem ale ještě není uzavřeno a evropské úřady pro ochranu dat by jej mohly zpochybnit.
Pronikání do nemocnic
Uživatelé se stále zabývají především aplikacemi či nositelnou elektronikou, velké koncerny však již uvažují jinak - mají v úmyslu začít s byznysem zdravotních pojišťoven a nemocnic. Pouze s aplikacemi a wearables společnosti nedosahují toho, co by potřebovaly - získávají sice data, ale ne taková, která jsou po medicínské stránce skutečně relevantní. Z toho důvodu vstupují přímo do klinik - chtějí se především naučit, jak zdravotnický systém funguje, a potom pro něj vyvíjet služby.
V tomto směru již byly zahájeny první projekty - například Ascension, největší provozovatel nemocnic v USA s téměř 3 000 zdravotnickými zařízeními, poskytl Googlu přístup k datům pacientů. Podle Googlu je udělení přístupu legální. Také britský National Health Service (NHS) poskytuje dceřiné společnosti Googlu DeepMind přístup k datům od přibližně 1,6 milionu klientů, mimo jiné kolem jednoho milionu anonymních skenů oka. Na těchto informacích jsou počítače trénovány k tomu, aby včas rozpoznaly možné oslepnutí. Systém vyvíjený společností DeepMind navíc varuje před akutním selháním ledvin a podle časopisu Nature je dosažená přesnost kolem 90 procent. Další projekty Googlu se věnují včasnému rozpoznání Alzheimerovy choroby či autismu. Také s ranou identifikací rakoviny se systém vybavený umělou inteligencí vypořádá lépe než srovnatelná skupina radiologů.
Medicínská superdatabanka
Experti ve Spojených státech pracují na medicínské superdatabance, do níž budou uložena celostátně propojená zdravotnická data. Celkem 96 procent nemocnic a 78 procent lékařů v USA již používá elektronické záznamy. Nutno však dodat, že zatím se výměna informací nedaří úplně správně. Namísto celostátního ekosystému se nyní jedná o poněkud divoce bující a špatně propojenou databanku. Důvodem je, že v minulosti byly spouštěny stovky různých systémů pro elektronické záznamy, velká část z nich je však navzájem nekompatibilní. Vláda Donalda Trumpa chce tento problém zvládnout - má v úmyslu etablovat standardy, aby byla výměna zdravotních dat pro systém lépe uchopitelná a tím uskutečnitelná na celostátní úrovni.
Není žádným tajemstvím, že české zdravotnictví co do digitalizace značně zaostává za Spojenými státy i západní Evropou. Velkou ránu elektronicky pojaté medicíně zasadil neúspěch projektu IZIP, který měl zavést počítačové zdravotní knížky, do nichž by nahlíželi jak klienti, tak jednotlivá medicínská zařízení a další specialisté. Podobné systémy shromažďují velké množství citlivých údajů, a jsou proto extrémně náročné na ochranu dat. "Kromě toho ale IZIP zároveň zaváděl kontrolu nad jednotlivými výkony, do nichž mohly zdravotní pojišťovny snadněji nahlížet. Právě to se silným zájmovým skupinám nelíbilo a bylo mimo jiné příčinou pádu projektu," říká Pavel Kubů, odborník na elektronizaci zdravotnictví. "Je známo, že u nás je kolem patnácti procent podaných léků předepsáno neoprávněně, mimo indikace."
Výsledkem je, že pacient v České republice si připadá jako v 80. letech za časů socialismu - namísto toho, aby údaje o vyšetřeních měl jeho lékař k dispozici na zdravotní knížce v elektronické podobě, jako v pohádce o kohoutkovi a slepičce běhá od jednoho specialisty k druhému se záplavou papírů.
Proti bioterorismu
V posledních letech lze sledovat pozitivní kroky směrem k elektronizaci zdravotnictví. "Je úžasné pozorovat, jak Medicína 2.0 mění tisíciletou nerovnováhu mezi pacientem a lékařem. Možnost nahlížet do svých zdravotních záznamů klienta neuvěřitelným způsobem aktivizuje," říká Pavel Kubů. Lékař tak již nemusí předepisovat papírový recept, ale pošle ho klientovi například ve formě SMS jako e-recept. Zároveň se diskutuje o telemedicíně, možnostech konzultací s lékařem pomocí e-mailu či komunikátorů nebo o nástupci systému IZIP, který nese označení Zdravel. Autorům tohoto nástroje se již daří získávat desítky tisíc nových klientů, kteří předtím v systému IZIP nebyli, nebo lékáren. Zapojeny jsou i laboratoře a přibývají další partneři.
Země na západ od České republiky řeší otázky jiného typu. Politici ve Spojených státech chtějí propojení zdravotnických databází využít také k boji s bioterorismem. Shromážděné symptomy a diagnózy mají být kombinovány s geografickými informačními systémy (GIS), informacemi o sčítání obyvatel a dalšími databázemi. Dojde-li ke kumulaci výskytu určitých nemocí či symptomů, software automaticky alarmuje lékaře prostřednictvím mobilu či e-mailu. Objeví-li se například někdo v nemocnici se symptomy otravy z jídla, automaticky by bylo spuštěno pátrání - informační síť spustí alarm, protože to mohli být teroristé, kteří na klinice navštívili pacienta a otrávili jídlo v místní restauraci. Výsledkem by byla vize dohledu, jehož rozsah dalece přesahuje původní záměr péče o zdraví občanů.
---
Zdraví pod kontrolou
Díky postupující digitalizaci se již podařilo zachránit mnohé lidské životy. Například lokalizace pomocí smartphonu zachránila život ženě, která spadla v Praze ze skály. Utrpěla otřes mozku a byla dezorientovaná, ale operátorka dokázala díky mobilu přesně určit její polohu. Podobné funkce nabízejí glukometry pro diabetiky, které díky propojení s telefonem prostřednictvím Bluetooth upozorní klienta s diabetem, že si zapomněl aplikovat inzulin nebo že mu kvůli příliš dlouhé chůzi hrozí hypoglykemický šok. Aplikace bere v úvahu hmotnost, množství jídla či fyzickou zátěž. Dojde-li neplánovaně k jejímu zvýšení, systém diabetika varuje. "Kromě toho odešle příbuzným upozornění s GPS souřadnicemi, kde se člověk, kterému hypoglykemie hrozí, právě nachází," říká autor myšlenky glukometru Marek Novák, který s vývojem tohoto zařízení začal experimentovat během studia na FEL ČVUT.
21. 7. 2020; auto.idnes.cz
Riziko požáru je u elektromobilu nižší, když však chytne, je to problém
Červnový požár hybridního vozu připomněl, že vývoj elektromobility má ještě hodně před sebou. Problémem jsou baterie, které není snadné uhasit a hasiči z toho mají těžkou hlavu. Problematiku elektromobilů probírali hosté diskuzního pořadu Rozstřel.
"Elektromobil má méně míst, kde by mohlo dojít k požáru, takže pravděpodobnost bude mírně menší než u vozu se spalovacím motorem," zaznělo v diskuzním pořadu."Ovšem když už chytne, je to problém. Hořící benzinové auto umí hasiči uhasit vlastně okamžitě. V baterii elektromobilu ale probíhají další chemické a fyzikální procesy a je třeba jí následně dlouho sledovat."
Hosty úterního Rozstřelu byl inženýr Pavel Hrzina, specialista na bezpečnost akumulátorů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a vedoucí rubriky Auto.iDNES.cz František Dvořák.
Na hašení bateriových aut jsou proto speciální postupy. Hasiči budou muset mít pro tyto případy připravené speciální kontejnery s vodou, do kterých bateriový vůz ponoří (podrobnosti čtěte zde). I laikovi musí být jasné, že takové řešení nelze brát do budoucna jako ideální. V České republice je aktuálně deset takových kontejnerů. S nárůstem počtu elektrifikovaných aut jich bude ovšem potřeba víc, což bude znamenat další investice nejen do samotných kontejnerů, ale i dalšího proškolování hasičů a techniky. "Tesla udává, že na uhašení jejich elektromobilu je třeba 12 tisíc litrů vody," zaznělo v Rozstřelu. Problém je také v tom, že voda použitá na "utopení" akumulátoru je kontaminovaná látkami, které se z baterie uvolňují; s její likvidací si umí poradit pouze specializované firmy, kterých je jen velmi málo.
Drahé elektromobily mají i mnoho dalších úskalí, například takové, že každá taková nehoda bude znamenat totální škodu, což pravděpodobně zdraží pojistky (více čtěte zde). Pavel Hrzina dodává, že kromě jiného bude třeba změnit i další předpisy, například požadavky na stavbu parkovacích domů a podzemních garáží.
Expert ČVUT je členem expertní skupiny, která společně s hasiči a dalšími odborníky vytváří doporučení pro tvorbu norem.
Problémem baterie je také to, že je v ní velké množství kyslíku, který slouží jako palivo pro oheň. "Baterie pak hoří pod vodou, pod pískem, pod zemí i ve vakuu. Protože kyslík si veze s sebou a vyrábí si ho," vysvětluje Hrzina.
Proč nelze autobaterie snadno a bezpečně uhasit? Co pro zabránění požáru dělají automobilky? Co nejčastěji způsobí požár elektromobilu? Kam směřují vývojáři? Sledujte diskusi v záznamu celého Rozstřelu:Video můžete zhlédnout na www.idnes.cz.
Posel elektromobility veze změny a potížeBoj VW o moc, nebo přežití?
Start VW ID.3 měl být velkolepý. Je poslem nové doby, německá značka se s ním odhodlala zavést lidovou elektromobilitu – auto do zásuvky pro všechny. Analýzu změn, které odnesl také šéf Škody Auto Bernhard Maier, čtěte zde.
20. 7. 2020; Metro
Unikátní
Svoje drony a pozemní roboty vysílá ode dneška do pátku Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze do jeskynního komplexu Býčí skála v Moravském krasu. Odborníci z katedry kybernetiky a katedry počítačů zkoumají nepřístupné prostory. Celosvětově unikátní bude i autonomní létání nad jezírky, které se v jeskyních vyskytují.
20. 7. 2020; zive.cz; Mobilmania.cz
Sledujte on-line konferenci: vše, co potřebujete vědět o 5G sítích
** Co přinesou 5G sítě běžnému uživateli a co podnikům? ** V jaké fázi je nyní aukce frekvencí pro 5G sítě? ** A máme se bát zdravotních dopadů, jak varují nejrůznější děsivé zprávy?
První polovinou telekomunikačního roku 2020 zásadně hýbou sítě páté generace. Na straně jedné stojí operátoři, kteří jsou připraveni budovat a rozvíjet tyto rychlé sítě, na straně druhé občané, kteří stále častěji věří dezinformacím o jejich údajně katastrofických dopadech. Připravili jsme proto on-line konferenci, kterou může zhlédnout každý:
Kdy: Středa 22. července, 14:00
Předpokládaná délka: 1,5 hodiny
Vysíláme na: Živě.cz, Mobilmania.cz a E15.cz
Cílem on-line konference je zodpovědět tyto otázky:
Jaký budou mít sítě 5G přínos pro běžné uživatele
Jak ovlivní 5G sítě bezpečnost
Jak složité je pro operátory vybudovat sítě 5G
A to nejdůležitější: jsou 5G sítě škodlivé?
Program videokonference:
1) Jaký je praktický přínos sítí 5G pro běžného uživatele a jak probíhá upgrade stávajících sítí?
Kamil Anis, Huawei
2) Bez příkras: opravdu potřebujeme sítě páté generace?
Ondřej Malý, konzultant, bývalý člen Rady ČTÚ
3) 5G sítě a bezpečnost
Filip Chytrý, Avast
4) EM pole generované 5G sítěmi: vědecky, ale přehledně a pro každého, proč nejsou sítě 5G zdraví škodlivé
Jan Vrba, Fakulta elektrotechnická ČVUT
5) Panelová diskuse: technologie 5G, výstavba sítí, aukce frekvencí, (ne)bezpečnost 5G sítí:
Kamil Anis, Huawei
Filip Chytrý, Avast
Ondřej Malý, Nezávislý konzultant
Roman Máca, Analytik Institutu pro politiku a společnost
Jan Vrba, Fakulta elektrotechnická ČVUT
20. 7. 2020; auto.idnes.cz
Problematiku hašení aut na baterie vysvětlí v Rozstřelu expert z ČVUT
Červnový požár hybridního vozu připomněl, že vývoj elektromobility má ještě hodně před sebou. Problémem jsou baterie, které není snadné uhasit a hasiči z toho mají těžkou hlavu. Problematiku elektromobilů proberou hosté diskuzního pořadu Rozstřel na iDNES.cz v úterý 21. června od 12:30 hodin.
Na hašení bateriových aut jsou speciální postupy. Hasiči budou muset mít pro tyto případy připravené speciální kontejnery s vodou, do kterých bateriový vůz ponoří (podrobnosti čtěte zde). I laikovi musí být jasné, že takové řešení nelze brát do budoucna jako ideální.
Hosty úterního Rozstřelu bude inženýr Pavel Hrzina, specialista na bezpečnost akumulátorů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Druhým hostem bude vedoucí rubriky Auto.iDNES.cz František Dvořák.
Drahé elektromobily mají i další úskalí, například takové, že každá taková nehoda bude znamenat totální škodu, což pravděpodobně zdraží pojistky (více čtěte zde).
Své otázky na úterní hosty Rozstřelu pište sem
Proč nelze autobaterie snadno a bezpečně uhasit? Co pro zabránění požáru dělají automobilky? Co nejčastěji způsobí požár elektromobilu? Kam směřují vývojáři? Jaký druh baterií do auta by byl ideální? Sledujte v úterý 21. července od 12:30 na iDNES.cz v Rozstřelu.
Posel elektromobility veze změny a potížeBoj VW o moc, nebo přežití?
Start VW ID.3 měl být velkolepý. Je poslem nové doby, německá značka se s ním odhodlala zavést lidovou elektromobilitu – auto do zásuvky pro všechny. Analýzu změn, které odnesl také šéf Škody Auto Bernhard Maier, čtěte zde.
19. 7. 2020; odbornecasopisy.cz
Drony a pozemní roboty Fakulty elektrotechnické ČVUT budou zkoumat jeskynní komplex Býčí skála
Od 20. do 24. července budou odborníci z katedry kybernetiky a katedry po čí ta čů zkoumat jeskyn ě v komplexu B ýčí sk á la v Moravsk é m krasu. K monitorov á n í nep ří stupn ý ch prostor jim pomohou drony a pozemn í roboty. Průzkum bude zároveň přípravou na účast v dal š ím kole soutěže Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA).
Pozemní roboty z katedry kybernetiky budou v jeskynním terénu sbírat a vyhodnocovat data, drony pak budou monitorovat vertikální jeskynní komíny, které jsou speleologům obtížně přístupné. Celosvětově unikátní také bude autonomní létání nad ponornou řekou a jezírky, které se v jeskyním komplexu vyskytují.
Vedoucí týmu Multirobotických systémů FEL ČVUT Dr. Martin Saska k unikátnímu průzkumu uvedl: "Největší výzvu pro nasazení plně autonomních létajících robotů představuje přechod z horizontálního letu chodbou systému do vertikální šachty, jejíž ústí musí být v reálném čase detekováno a mapováno palubními senzory, protože nasazovaný autonomní systém nebude znát předem mapu jeskyní. Kromě navigace dronů v neznámém prostředí jeskyní a nutnosti autonomně prolétávat velmi úzkými prostupy, pro nás velkou neznámou představuje autonomní let nad tekoucí řekou v podzemí, a tedy bez GPS a dostatečného osvětlení. Tekoucí voda a odlesky palubních reflektorů mohou být matoucí pro naše systémy přesné stabilizace a řízení dronů. Kromě aplikace průzkumu jeskyních komplexů a dolů námi vyvíjený a příští týden testovaný systém může nalézt uplatnění v letecké inspekci kanalizací, ventilačních šachet, tunelů, přehrad a průmyslových komplexů, prostě všude tam, kde je obtížné se dostat a kde nedostatečné osvětlení, absence GPS a nutnost létat blízko překážkám znemožňuje nasazení komerčně dostupných dronů."
Ke sběru dat pozemními roboty se vyjádřili doc. Karel Zimmermann a prof. Tomáš Svoboda z katedry kybernetiky: "Velkou výzvou pro pozemní roboty je nutnost autonomního přejíždění velmi složitého a předem neznámého terénu. Na rozdíl od přejíždění běžných překážek jako jsou schody nebo rampy, může být tvar jeskynního terénu a jeho fyzikální vlastnosti téměř libovolné a nelze se na to předem připravit. Vzhledem ke složitosti prostředí (tma, vlhkost povrchu a nemožnost použití GPS) očekáváme, že většina běžných algoritmů pro tvorbu mapy a lokalizaci robota bude selhávat, což výrazně zvyšuje riziko poškození robota. Největší obavy pak samozřejmě plynou z uvíznutí robota ve špatně dostupném místě. Mimo výše zmíněných aplikací vidíme velký potenciál vyvíjených algoritmů i pro úlohy typu "last mile delivery", ve kterých se robot musí často navigovat bez použití GPS, ve velmi složitém dynamickém prostředí jako je třeba veliký obchodní dům".
V průběhu akce bude jeskynní komplex uzavřen pro veřejnost.
17. 7. 2020; 21. století
Vzpoura mozků našich
Mozek je náš generál, který zodpovídá za všechny tělesné funkce, jak nevědomé (srdeční činnost, trávení, pohyby střev...), tak i za ty vědomé (pohyby, řeč, rozhodování, pocity i smyslové vjemy a bolesti). Zpracovává obrovské množství informací, dokáže je vytřídit a náležitě využít ty užitečné a těch neužitečných se zbavit. Mozek je naše nejvyspělejší technologie, náš programátor, náš průvodce životem.
Jenže stejně jako počítačové programy, tak i mozek dělá chyby ve svém "systému", z nichž se poučí a následně vyhodnocuje situaci na základě předchozí zkušenosti. Mozek je řídicím a integračním orgánem centrální nervové soustavy člověka. Nervové buňky jsou mezi sebou vzájemně propojeny biliardami synaptických vazeb, svazky nervových "drah" se obvykle tvoří mezi jednotlivými částmi mozku. Každou milisekundu reaguje 86 miliard mozkových neuronů na příval smyslových zpětných vazeb, jež přijímají z těla a okolního prostředí. Neurony následně tyto informace zpracovávají a dělí podle toho, jaký "význam" jim mozek přiřadí. Vědci zabývající se mozkem odhadují, že na vědomé úrovni je možné registrovat pouze jednu tisícinu toho, co náš mozek dohromady dělá. A ne všechno, co se k člověku dostane, musí být bezpodmínečně pro jeho dobro.
ČLOVĚK V PAVUČINĚ LŽI VLASTNI VŮLE
Někteří vědci jsou toho názoru, že lidský mozek důležité informace své vědomé sféře upírá, a to zcela záměrně. Podle nich se některé jeho části vypínají, což pro člověka znamená, že jeho vnitřní vůle žije v klamu. Z našeho spojence se stává úhlavní nepřítel a zradit může hned několika způsoby...
1. lŽe, či nelŽe?
Pod fenoménem zpracování lží se ukrývá fakt, že ačkoli se jedinec co nejvíce snaží určitou věc utajit, jeho mozek jej i tak usvědčí. Ani spánek ho nezachrání, protože se to děje, i když "lhář" tvrdě spí. Změny neuronální aktivity jsou měřitelnou veličinou. Neurologové díky nejrůznějším výzkumům zjistili, že čím větší lži se jedinec dopustí a čím déle toto tajemství s sebou nese, tím více je jeho mozek zatížen. "Kdyžpodvádíte poprvé - dejme tomu na daních -, cítíte výčitky. A to je správně, protože to brání v rozpuku vaší nepoctivosti. Když ale podvádíte podruhé, už se na to adaptujete. Už v sobě nemáte tolik stimulů, které by vám pomáhaly držet vaši neupřímnost na uzdě - nejspíš budete lhát více a více," říká Tali Sharotová z oddělení experimentální psychologie na University College London. Už odmalička nám naši rodiče říkali, že lhát se nemá. Lhaní je totiž největší kognitivní zátěží. Neuronální zátěž narůstá do obřích rozměrů, tudíž se není čemu divit, že už není volná kapacita pro další myšlenky. Lidské tělo se s touto zátěží snaží bojovat, jak nejlépe dokáže, nervová centra lidského organismu se snaží dostat z této zapeklité situace, a tak dochází ke střetu mezi vůlí člověka, která chce tajemství uchovat, s podvědomím, jež chce vše navrátit do původního řádu. Podvědomí nakonec obvykle tento souboj vyhrává, čímž člověka podrazí. Určité vědecké studie předkládají fakt, že i obyčejná představa, že existuje něco jako svobodná vůle, je jenom iluze. Mozková analytická centra bez ustání důkladně porovnávají prožitky s budoucími scénáři a zkoumají, do jaké míry dochází ke shodě. Pokud se mozek zmýlí, může nastat třeba výpadek paměti nebo přechodná nepříčetnost.
2. NEBEZPEČNÉ VÝPADKY
Lidský mozek potřebuje pravidelný přísun energie a živin, aby mohl fungovat tak, jak má. Pokud dojde k zanedbání, např. z hladovění, nedostatku spánku a dalších faktorů, pak prostě "vypne", což se u člověka výrazně projeví na jeho funkčnosti v podobě únavy, oslabené koncentrace a problémů s pamětí Za tzv. blackout neboli výpadek může především stres, kterému je daná osoba vystavena, stres spouští celou řadu fyzických 5 povelů. Najednou se zrychlí srdeční tep, snižuje se chuť k jídlu a dochází k nadměrnému pocení. Stresové hormony napadající přední část mozku zaútočí na prefrontální kortex, sídlo kognitivních funkcí pro soustředění, rozhodování a utváření úsudku. Dveře do této části se v tu chvíli pro člověka uzavřou. Neurologové podotýkají, že se jedinec nemůže dostat k uloženým informacím, a tak nemůže využívat své dovednosti či zvážit alternativy svého jednání. Jinak řečeno, kvůli blackoutu je člověk odstaven od důležitých informací, na něž si v klíčovém momentu prostě a jednoduše nemůže vzpomenout.
ODSTÁVKA SYSTÉMU
Při zkoušce před školní tabulí nebo při tanečním vystoupení nejde o nic vážného, ale jakmile zastihne blackout třeba pilota či řidiče vozu v nevhodnou chvíli, může to mít za následek dokonce i smrt. Přestože by se některé chování mohlo neznalému situace jevit jako bezohledné, postižená osoba s tím zkrátka nic nenadělá, zradí ji její vlastní mozek. Odborníci doporučují v počátečních fázích přicházejícího stavu blackoutu dechové cvičení, které by mohlo napomoci vyvarovat se výpadků. Cvičení snižuje hladinu stresových hormonů, a tím dochází k odblokování uzavřených dveří v mozku. Podle psychoterapeuta Petra Jarolímka je stres poněkud módním termínem, nelze ho posuzovat jako celek. Má různé podoby. Určitá míra stresu je prospěšná a pomáhá člověku dosahovat lepších výkonů, posouvá ho dál. Mnoho lidí už je dnes obeznámeno s termíny eustres a distres. Eustres je pozitivní a v mnoha okamžicích důležitý prvek, který nás nabuzuje a motivuje k činnosti. Distres je naproti tomu nežádoucí a zejména jeho dlouhodobý vliv má na zdraví škodlivý účinek. Vede ke snížené koncentraci, častějšímu zapomínání, roztržitosti.
3. Z BERÁNKA VLKEM
Přestože by se o někom dalo tvrdit, že rozhodně nepatří mezi agresivní osoby, že je "krotký jako beránek", může být velice překvapující, když takového člověka popadne běsnění. V tomto stavu se z doktora Jekylla stává pan Hyde - mozek vypne sebekontrolu, což spustí lavinu nechtěných událostí, a člověk může dělat cokoli, aniž by se ohlížel na principy a hodnoty, které běžně uznává. Studie udávají, že úzkost a hněv vyprovokují neuronální sítě do stavu nejvyšší pohotovosti. Mozkový kmen přetne veškeré tyto spoje k oblasti, jež zodpovídá za kontrolu nad pocity a která je centrem zábran. O činech začnou rozhodovat základní lidské pudy - strach a instinkt. Člověk bojuje s vetřelcem přímo ve své hlavě, čelí vnitřnímu napadení, kdy proti němu jde jeho vlastní mysl. Agresivní výboje byly v minulosti dobré pro přežití, v dnešní civilizované době se na ně však nahlíží spíše negativně.
ZÁZRAČNÝ MOZEK
Mozek člověka je v dnešní době už celkem dobře probádaný, přesto některé jeho části mohou do budoucna odborníky v mnohém překvapit - mozek přece jen člověk podle různých teorií nevyužívá celý, pouze jeho část. V miliardách neuronů je však ukrytý jeho obrovský potenciál. Morfologický vývoj mozku byl ukončen před asi 40 tisíci lety, čemuž nasvědčují paleontologické nálezy. Otázkou však zůstává, zda je již vývoj mozku zcela u konce, nebo se časem ještě posune do další fáze. V největší viditelné části, jež se označuje jako přední mozek, sídlí centrum kognitivních funkcí, myšlení, plánování a řešení komplikací. Mozková kůra, zvrásněná vnější vrstva, předního mozku je vybavena oblastmi čichovými, paměťovými a emočními. Obě hemisféry, levá i pravá, jsou tvořeny čtyřmi laloky - čelním, týlním, spánkovým a temenním. Hemisféry, připomínající svým tvarem vlašský ořech, mohou na první pohled vypadat velice podobně, ale ve skutečnosti se jedná o zrcadlově převrácené části, jež mají drobné anatomické rozdíly. Odborníci se dodnes dohadují nad dominancí jedné či druhé hemisféry mozku, avšak mnozí z nich tuto teorii vyvracejí. Přestože se každá z obou hemisfér zaměřuje na odlišné oblasti a jejich funkce jsou rovněž jiné, není pravda, že by jedna nad druhou dominovala. Levá hemisféra je zodpovědná za formulování určitých slov a za jejich správné spojování, pravá je ale stejně tak důležitá, jelikož jim dává intonaci a tempo. Nejefektivnějšího výkonu je dosaženo úzkou spoluprací obou hemisfér. Mozeček v zadní části mozku nese zodpovědnost za koordinaci a pohyb. Tzv. mozkový kmen spojuje mozek s Prostřednictvím zraku do našeho mozku přichází zhruba 85 % smyslových informací.
KDYŽ JE VYČERPANÝ, PROSTĚ SE "VYPNE"
Nedostatek energie, kterou člověk čerpá především ze spánku a jídla, vyvolává mozkovou nestabilitu, což má za následek náhlé "vypnutí", které by se dalo přirovnat výpadku elektřiny. Člověk se pohybuje na hranici mezi spánkem a bdělostí. "Představte si, že sedíte v pokoji, díváte se na film a máte rozsvíceno. Ve stabilním mozku svítí světlo celou dobu. V ospalém mozku světlo nečekaně zhasíná" popisuje David Dinges z Pensylvánské univerzity. Dinges se svým týmem analyzoval pomocí magnetické rezonance mozky 24 dospělých jedinců, kteří prováděli jednoduché úkoly, zaměřené na vizuální pozornost. V první fázi byli účastníci v dobré kondici, ve druhé části experimentu však celou noc nespali. Právě druhá fáze odhalila, že v několika oblastech mozku nastaly chvilkové výpadky.
TECHNOLOGIE JAKO NEPŘÍTEL ČLOVĚKA? NAOPAK!
Německý neurovědec Manfred Spitzer nepokrytě tvrdil, že počítače, mobily, tablety nebo herní konzole mění lidem nejen životní návyky, ale také mozek a jeho činnosti a schopnosti. Tráví u nich totiž čím dál větší část dne, někteří teenageři podle průzkumů dokonce stráví více hodin používáním digitálních technologií než spánkem. "Mentální aktivita, kterou mozek generuje, se používá úplně jinak než v minulosti. Stačí, když si přečtete, kolik
času tráví třeba děti ve věku 6-16 let u počítače. Pravý palec vypadá kvůli používání mobilu jinak než levý palec. Takže když naše děti hrají ve velkém počítačové hry, bude jejich mozek fungovat také jinak. Vůbec bych se nedivil, kdyby k nějaké změně došlo a mozek měl trochu jiné parametry než dříve," vyjádřil se k problému Michal Pěchouček, profesor na ČVUT a vědec v oblasti umělé inteligence a aplikace technologií Spitzer ve svém výzkumu podotýká, že osobám, které nadměrně užívají moderní technologie, degradují neurony, tedy i paměť. Výsledkem je velká nesoustředěnost a povrchnost. Čeští odborníci s tímto tvrzením příliš nesouhlasí, podle nich jde o sociologický efekt, kdy se rozcházejí pohledy na to, co je dobře, starší a mladší generace. "Když byl počítač dobře naprogramován, bylo na něj absolutní spolehnutí a nikdo už ho nemusel kontrolovat. Umělá inteligence se ovšem může zvrhnout a může začít produkovat nesmyslné výstupy. Proto u umělé inteligence bude vždy potřeba biologická inteligence, která ji na začátku správně nastartuje a na konci zkontroluje. To nám naopak prospěje, budeme muset přemýšlet, a ne se pasivně oddávat počítačům," vyjádřil svůj názor Tomáš Jungwirth, světově proslulý fyzik a autor objevu, že tzv. antiferomagnety umožňuji až tisíckrát rychlejší zápis dat než běžná paměťová média.
PŘES 2600 LET STARÁ MOZKOVÁ TKÁŇ
V roce 2008 se pro badatele stal výjimečným dnem ten, kdy byla v britském městečku Heslington nalezena zachovalá část lidského mozku, unikátní ale bylo, že se jednalo o mozek pocházející ze starší doby železné. Tělo muže středního věku se po smrti rozložilo, avšak jeho mozková tkáň se překvapivě uchovala. Vědci jsou tímto nejstarším vzorkem nervové tkáně i dnes fascinováni. Hes-lingtonský mozek se stal od svého objevu obrovskou záhadou, což ještě více podněcovalo nejrůznější odborníky, jež se snažili zjistit, jak je něco takového možné. Výzkumníci se zaměřili na výzkum tkáňových bílkovin a v nedávné době se mezinárodnímu vědeckému týmu podařilo dojít k částečné odpovědi.
HESLINGTONSKÝ MOZEK SE VZEPŘEL PŘÍRODNÍM ZÁKONŮM
Běžně se mozková tkáň rozkládá okamžitě po smrti člověka, navíc ve srovnání s jinými částmi těla je její rozpad rychlý Buněčnou mozkovou infrastrukturu rozkládají různé enzymy, jež začnou trávit buněčnou membránu a následně dojde k prolomení buňky. Proces obvykle začíná právě v mozku a v játrech, tyto části jsou totiž velmi bohaté na enzymy, určující většinu biochemických procesů a chemických reakcí v těle. Elementární složkou enzymů jsou bílkoviny a proteiny. Radiokarbonová metoda odhadla úmrtí majitele heslingtonského mozku mezi lety 673 až 482 př. n. l., příčinou smrti bylo nejspíš oběšení, při němž došlo ke zlomení krční páteře. Hlava oběti byla podle vědců posmrtně oddělena několika řezy od těla a poté pohřbena do jámy, kde ji zcela zakryly jemnozrnné usazeniny. K zachování měkkých tkání může dojít, pokud se vysuší a zmrazí či pokud jsou udržovány v kyselém prostředí bez přístupu kyslíku.
VYVOLÁVÁ MNOHO OTÁZEK
Oproti jiným orgánům je třeba, aby byl mozek na buněčné úrovni dobře vyživován, jelikož buňky musejí zodpovídat za správné fungování složitě provázaných neuronů. V živých mozcích jsou to shluky středních buněčných vláken, co zodpovídá za jeho údržbu. Tato vlákna zajišťují buňce pevnost. Odborníci ve své teorii operují s myšlenkou, že za příznivých podmínek jsou vlákna schopna zachovat si jistý stupeň integrity i poté, co se buňka rozpadne na molekulární popel. Při analýze heslingtonského mozku byla identifikována stočená střední vlákna. Další výzkum odhalil, že se v mozku dochovalo nepřiměřeně vysoké množství nervových struktur patřících k astrocytům, tedy k "podpůrným buňkám", které zajišťují výživu neuronů. Odborníci se v další fázi svého výzkumu zaměřili na dochované bílkoviny. U proteinů je typické, že se v případě setrvání v teplém prostředí začnou spojovat do stabilnějších struktur, což značně stěžuje jejich rozklad. Po celý jeden rok se vědci soustředili na měření rozkladu proteinů v moderním vzorku mozkové tkáně a na porovnávání s rozkladem proteinů v mozku z Heslingtonu. Z výzkumu vzešla hypotéza, že by za zachování heslingtonského nálezu mohla snad nějaká chemikálie, díky které bylo po smrti zablokováno působení ničivých enzymů, čímž se bílkoviny následně spojily do stabilnější podoby, jež přetrvala roky. "Data naznačují, žeproteázy starověkého mozku mohla zastavit nebo zpomalit neznámá sloučenina, která byla zvnějšku rozprostřena do hlubších mozkových struktur," uvádějí vědci ve své studii. Odborníci jistě do budoucna přijdou s dalšími možnými vysvětleními, jedno je však jisté: Pokud by se podařilo nahlédnout více pod pokličku fungování proteinů, mohly by být tyto znalosti využity pro přesnější rekonstrukci vyhynulých živočichů. I fosilie totiž obsahují stopy dochovaných bílkovin.
---
Neurony v mozku produkují dostatek elektřiny pro provoz žárovky – toto množství energie generuje něco kolem 100 miliard buněk.
MOZEK ZÁŠKODNÍK
Za tzv. mapou lží stojí americký psychiatr Daniel Langleben, jenž pomocí mozkových snímků magnetické rezonance prokázal, že při předstírání narůstá mozková aktivita především v prefrontální kůře, při pravdě jsou aktivována zcela odlišná místa. **
Objem lidského mozku má v průměru zhruba 1450 cm3 a jeho hmotnost se pohybuje kolem 2 % naší hmotnosti. Obsahuje přibližně 50 až 100 miliard neuronů. Mozek spotřebuje 20 % veškeré energie organismu.
KDE SE RODÍ ZLÉ ÚMYSLY?
Američtí vědci při pozorování nervové aktivity laboratorních myší zjistili, že v lidském mozku existuje oblast, kde vznikají zlé úmysly a agresivní chování. K aktivaci tohoto místa dochází ještě dříve, než se člověk začne chovat agresivně. Mohlo by se pomocí výzkumu zdrojů agrese předcházet násilným činům? Vědci jsou toho názoru, že pokud by byly zlé úmysly v mozku viditelné, mohlo by se tak preventivně předcházet šikaně nebo sexuálně motivovaným činům. Centrum, kde agrese vzniká, se podle odborníků nachází v mezimozku v oblasti hypothalamu a reguluje tělesnou teplotu, hlad a spánek. "Náš výzkum velmi přesně určuje mozkové okruhy, které jsou nezbytné pro agresivní motivaci, jež vzniká ve chvíli, kdy se zvířata připravují k boji," sdělila vedoucí studie, doktorka Dayu Linová. "Naše výsledky ukazují, že je třeba se výzkumu hypothalamu věnovat dále a v rámci budoucího úsilí napravit nežádoucí chování od šikany až po sexuální agresi," uzavírá Linová. ** Vůbec největší mozek mají velryby, avšak obří rozměry nejsou známkou vyšší inteligence.
PŘEKVAPIVÁ FAKTA O MOZKU MOZEK NECÍTÍ BOLEST – Neuroložka Beth McQuistonová vysvětluje, že přestože existují vnější vrstvy obsahující receptory bolesti, mozek jako takový žádnou bolest necítí. Proto mohou chirurgové provádět operace mozku bez použití celkové anestezie.
CHCE STÁLE VÍCE – Mozek potřebuje asi 30 % krve, přečerpané srdcem. "Mozek je jako náročné a rozmazlené dítě, ale přesto (anebo právě proto) je extrémně chytrý a funkční," prohlásil Bennet Omalu, forenzní patolog a klinický profesor na univerzitě v Kalifornii. PŘI SPÁNKU je mozek nejaktivnější – Během spánku by se mohlo zdát, že je mozek "vypnutý", ale není tomu tak. Naopak, je ještě více aktivní než v bdělém stavu. Mozek dospělého člověka VYTVÁŘÍ NOVÉ NEURONY – Tento proces se označuje jako neurogeneze. Většinu neuronů máme už od narození, ale i v dospělém věku dochází ke vzniku nových neuronů. VIZUÁLNÍ ČÁST je umístěna v zadní části – I když se oči nacházejí vpředu, vizuální centrum mozku je vzadu v lebce, proto při úderu do zadní části hlavy má člověk "mžitky před očima". MOZKOVÁ AKTIVITA je stejně jedinečná jako otisky prstů – na základě výzkumu pomocí magnetické rezonance bylo prokázáno, že u jednotlivých lidí dochází k unikátním mozkovým propojením. MOZEK JE "TLUSTÝ" – Mozek je tvořen z asi 60 % tukem. ** DÍKY INSTINKTŮM PŘEŽÍVÁME Když člověk čeká ránu – a navíc přesně neví, odkud může přijít –, instinktivně se schoulí. Ruce bezmyšlenkovitě vystřelí nahoru, aby chránily hlavu, a ta se stejně instinktivně a automaticky zaboří hlouběji do ramen. To chování je naprosto přirozené, až přírodní – podobně se chová vše živé. K tomu vlastně ani není potřeba vyspělejších částí mozku, na to stačí takzvaný reptilní mozek, pradávná, nejstarší část mozku, zcela funkční dávno a dávno před vynálezem dorozumívacího jazyka. Principem tohoto mozku (u mořských živočichů funguje již téměř 500 milionů let) je extrémně stará entita. Tak stará, že je starší než samotné stromy (ty jsou staré "jen" 360 milionů let). **
16. 7. 2020; svetchytre.cz
Jak se vyhnout davům? Napoví aplikace z dílny ČVUT
Nechcete strávit mládí čekáním ve frontě u pokladny? Patříte k ohroženým skupinám a snažíte se vyhýbat místům s velkým počtem lidí? Pak určitě oceníte aplikace od vývojářů z ČVUT.
V souvislosti s koronavirovou pandemií si teď řada z nás dává pozor na to, aby se vyhnula davům, kde je riziko nákazy virem největší. S tím může nyní pomoci aplikace Nebojsa od tvůrců z ČVUT. Ta prostřednictvím dat sesbíraných v aplikaci FreMEn dokáže předpovědět, kdy a kde se pohybuje nejméně lidí.
Obě aplikace začali vyvíjet na půdě ČVUT v březnu. "Prošli jsme si vědecké publikace popisující situaci v Singapuru a dalších asijských městech. Z těch vyplývalo, že se koronavirus primárně nešíří náhodnými kontakty, ale z ohnisek nákazy," uvádí Tomáš Krajník z ČVUT, který je jedním z autorů Nebojsy, a dodává, že se autoři aplikace chtěli zaměřit na to, aby se lidé těmto ohniskům aktivně vyhnuli. Z vědeckých studií totiž vyplývalo, že k přenosu nemoci dochází právě během špiček vytíženosti obchodů, MHD a jiných veřejných míst.
Aplikace Nebojsa umožňuje vyhledat místa, kde by se mohly shlukovat davy, a naplánovat si jejich návštěvu tak, aby zde bylo co nejméně lidí. Pokud je někdo citlivý na nákazu, ať už koronavirem, nebo chřipkou, a potřebuje uskutečnit pochůzky k lékaři nebo si zajít nakoupit, může tak snížit riziko přenosu nemoci. "Lidem uděláme předpovědi na několik dní, které jim ukážou předpokládanou vytíženost daných míst. Uživatel od nás dostane doporučený čas návštěvy a časovou linku, kdy je jak místo vytížené. Sám se tedy může rozhodnout, kdy, a pokud vůbec, tam půjde," vysvětluje Krajník.
Jedna data přijímá, druhá vydává
Nebojsu doplňuje ještě FreMEn Explorer. Ten sbírá data od uživatelů a návštěvníků míst. "Člověk skrze něj oznámí, že je na daném místě hodně, nebo naopak málo lidí. Sbíraná data jsou plně anonymní. Sbírají se pouze data o místech, nikoliv o lidech. Aplikace si vezme GPS souřadnice a pošle je na server, který si data zapamatuje. Uvádí se okamžik návštěvy, souřadnice, hustota lidí uvedená jako subjektivní hustota od "nikdo tu není", až po "je tu hlava na hlavě", přibližný počet lidí a typ místa. V tuto chvíli pracujeme s pěti typy míst, jsou to obchody, lékárny, dětská hřiště, parky a úřady," vyjmenoval Tomáš Krajník.
Server data o místech a časech uloží. V okamžiku, kdy se jiný uživatel prostřednictvím Nebojsy zeptá na vytíženost místa, server vyhledá a zpracuje data z blízkých a podobných míst, vytvoří předpověď na dva dny dopředu a doporučí čas návštěvy. Algoritmus zahrnuje také prvek náhody. "Je to kvůli tomu, aby lidé nedostali doporučení na stejnou dobu, a celé to tak nepůsobilo kontraproduktivně," vysvětlil Tomáš Krajník.
Nepotřebuje big data
Podobnou funkci, tedy zobrazení vytíženosti místa, nabízejí také mapy od Google. Od Nebojsy se ale výrazně liší. "To, co vidíte v Google mapách, se zakládá na big datech. Jedná se tedy o data, která automaticky sdílejí uživatelé, pokud mají povolený přístup k poloze mobilního telefonu. My jsme s tím porovnávali modely, které vytváří Nebojsa například v Kralupech nad Vltavou. Aplikace od Google vám řekne, že máte jít třeba do Tesca ráno, ale ve skutečnosti zjistíte, že je plné seniorů. To, co nám říká Google, není totiž počet lidí, ale počet smartphonů. To, co nám říká Nebojsa, je předpověď založená na skutečném a pozorovaném počtu lidí."
Výhodou tohoto sběru dat je, že nepotřebuje velké množství uživatelů. Díky umělé inteligenci dokáže vytvořit spolehlivý model i na základě jednotek pozorování. Jaká místa jsou již pokryta, a která by potřebovala lepší datasety, je možné zjistit zde.
Na rozdíl od Google je Nebojsa také výrazně pružnější. "Když se zavedly vládní intervence, došlo k výrazné změně dynamiky návštěvnosti obchodů. Google potřebuje hodně dat, aby postavil své modely, ale algoritmus, ve kterém to zpracovává, je založený na jednoduchých histogramových metodách. Rozdělí časovou osu po hodinách a sčítá uživatele. Než se změna promítne do předpovědí, tak to trvá dlouho. Naše modely a priori předpokládají, že dat bude málo a dynamice se přizpůsobí rychleji," porovnává obě služby Krajník.
Chytřejší a modernější
V souvislosti s aplikacemi zmiňují její tvůrci pojem Hygiena 4.0. "Průmysl 4.0 souvisí s využitím umělé inteligence v průmyslu tak, že nevytváříte masově výrobky na pásech a neprodáváte je plošně, ale cílíte na konkrétní lidi a jejich potřeby. Stejně tak je možné mít plošná hygienická opatření, která jsou účinná, ale necitlivá. Lze to udělat chytřejším a cílenějším způsobem," prohlašuje Krajník.
Aplikace někomu může na první pohled připomínat eRoušku, jeden z nástrojů chytré karantény. Podle Krajníka je mezi nimi ale významný rozdíl. "Chytrá karanténa a eRouška jsou zaměřeny na intervenci skrze stopování kontaktů již nakažených lidí. Nebojsa se nezaměřuje na intervenci, ale na prevenci toho, aby se lidé nakazili," popisuje vývojář.
Pro plné zobrazení rozklikněte: Porovnání dat od Google (vlevo) a Nebojsy (vpravo). - zdroj: Archiv redakce
Smyslem aplikace není soupeřit s eRouškou nebo chytrou karanténou jako takovou. "Nechceme zpochybňovat dobré úmysly tvůrců aplikací chytré karantény, ale aby tyto fungovaly, je třeba aby je používalo alespoň 60 procent lidí. To by znamenalo přes 80 procent uživatelů smartphonů. I pro nás je důležité, abychom měli uživatelů více, ale zdůrazňujeme, že jich nepotřebujeme zdaleka tolik. V Kralupech dělalo mapu pravděpodobně méně než pět lidí. Přesto jsou výsledné předpovědi mnohem lepší než ty, které poskytuje Google," uvádí Krajník.
K tomu, aby lidé data od Nebojsy využívali, navíc nepotřebují ani chytrý telefon. Předpověď vytíženosti míst může klidně uživatel aplikace vytisknout a pověsit třeba na nástěnku v chodbě paneláku nebo přišpendlit na dveře domova pro seniory. Tak se data o pohybu lidí dostanou i mezi ty, kteří technologiím neholdují.
Ačkoliv je aplikace již ke stažení, její vývoj bude dále probíhat. "Získali jsme financování od Technologické agentury, předtím nám mnoho lidí pomáhalo zadarmo. Nyní jsme dostali další dotaci prostřednictvím aktivity Hack the Crisis od CzechInvestu. Žádali jsme o další granty, bohužel ve vědeckém prostředí to nejde tak rychle," uzavírá Tomáš Krajník.
14. 7. 2020; businessworld.cz
Výsledky klání o Ceny Josepha Fouriera byly letos genderově nevyvážené
V soutěži o nejlepší výzkumnou práci v oblasti počítačových věd získaly ženy 3 ze 4 udělených cen. Vítězný výzkum pomůže zlepšit vlastnosti karoserií aut i letadel, speciální cenu získal návrh metody, která by mohla usnadnit vývoj nových léků.
Letošní Ceny Josepha Fouriera ukázaly, že IT už není oborem pouze pro muže. Soutěž o nejlepší výzkumnou práci v oblasti počítačových věd pořádá společnost Atos již 10 let. Během slavnostního vyhlášení 2. 7. si na pódium Francouzského institutu přišly pro tři ze čtyř cen ženy. První cenu získala Jitka Kostková. Její výzkum invariantů by mohl pomoci návrhářům karoserií zvýšit rychlost a snížit spotřebu vozidel. Vítězka speciální ceny Katarína Furmanová získala za výzkum proteinových interakcí 50.000 výpočetních hodin na superpočítači, které využije pro další bádání.
Autoři oceněných prací získali peněžní odměny, stipendia na stáž ve Francii nebo výpočetní čas na superpočítači v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě. Jedním ze superpočítačů, který bude moci vítěz speciální ceny využít, je nejmladší ostravský superpočítač Barbora, ten do centra dodal Atos v říjnu 2019.
Simulace odhalí možné víry, které zpomalují jízdu
Autorkou nejlépe hodnocené práce je Jitka Kostková z Akademie věd ČR. V oceněné práci se věnuje invariantnímu rozpoznávání. "Prvotní impuls přišel z praxe od inženýrů, kteří navrhují karoserie," vysvětluje vítězka, proč se tématu začala věnovat. "Když fouká vzduch kolem auta nebo křídla letadla, mohou se tvořit nežádoucí víry – ty snižují rychlost a zvyšují spotřebu. Invarianty, které jsem ve své práci zkoumala, se dají použít jako nástroj pro automatické hledání těchto vírů v datech ze simulací, která mají inženýři k dispozici a která v podstatě představují jakousi mapu proudění větru," přibližuje Kostková, jak by se dal výzkum v budoucnu využít.
Modelování interakcí proteinů s jinými molekulami pomůže při hledání nových léků
Speciální cenu Národního superpočítačového centra IT4Innovations – tedy 50.000 výpočetních hodin na ostravském superpočítači – vyhrála Katarína Furmanová z Masarykovy univerzity. Ve své práci se věnovala vizualizaci interakcí proteinů s jinými molekulami. "Tradiční modely zobrazování molekul, jako je třeba atomický, který znáte z učebnic chemie, jsou pro zkoumání interakcí příliš detailní, nepřehledné a ztrácejí se v nich důležité souvislosti," vysvětluje mladá vědkyně. "Nástroje, které jsem vyvinula, umožňují lépe zkoumat vztahy a interakce molekul," dodává. Její výzkum může pomoci například při zkoumání funkcí proteinů nebo při hledání nových léků. A protože je výzkum proteinových interakcí velmi náročný na výpočetní metody, odměna v podobě výpočetního času na superpočítači se bude vědkyni hodit.
Dalšími oceněnými byli Jan Hlavnička z Českého vysokého učení technického v Praze, který se věnoval analýze poruch řeči u neurodegenerativních onemocnění, a Kateřina Žmolíková z Vysokého učení technického v Brně za výzkum v oblasti separace řeči, který zvýší přesnost při přepisu řeči na text.
Ceny mladým vědcům předal generální ředitel společnosti Atos Vladek Šlezingr. "Jsem přesvědčen o tom, že pro budoucnost České republiky je důležité podporovat špičkový výzkum. V Ostravě máme jedno z nejlepších evropských superpočítačových center. Výpočty a simulace, které lze na superpočítačích provést, ušetří spoustu nákladných experimentů a času stráveného v laboratořích. Soutěže jako Cena Josepha Fouriera pomáhají objevovat mladé nadané vědce. Naším cílem je dát jim k dispozici nástroje, aby mohli svůj talent plně využít," uvedl Šlezingr.
Cenu Josepha Fouriera mohou získat nejlepší studenti doktorandského studia a mladí vědečtí pracovníci v oblasti informatiky a výpočetních věd se speciálním zaměřením na návrh nebo využití výpočetně náročných algoritmů a metod, simulací a modelování či manipulaci s velkými objemy dat pro potřeby vědy a výzkumu ve veřejné i komerční sféře. Letošní ročník byl již desátý v pořadí.
14. 7. 2020; mobilizujeme.cz; www.czpravy.cz
5G je bezpečnější než vyjít ven na slunce, tvrdí vědci z ČVUT
Odborníci potvrzují, že 5G sítě lidskému organismu v současně nastavených frekvencích 700 a 3 500 MHz nijak nepřihoršují. Informuje o tom redakce serveru Aktuálně.cz, která se s experty vydala přímo k 5G vysílači na jednom z pražských domů.
Společnost O2 u nás od 1. červencového dne spouští komerční využití sítí 5G. Rozšíření je zatím skutečně maličké, užije si ho necelá polovina Prahy a centrum středočeského Kolína. I tak ale příchod sítí 5. generace vzbudil vlnu nevole a obav.
Vědci otestovali 5GIniciativy jako například Stop 5G v ČR brojí proti instalaci 5G, neboť podle jejich mínění způsobuje zdravotní potíže a jde o jakousi předzvěst apokalypsy. Toto mylné tvrzení se rozhodli dementovat kolegové ze serveru Aktuálně.cz, kteří se vypravili na střechu domu v Bělehradské ulici, kde je jeden z 5G vysílačů od O2 umístěn.
Na pomoc si redakce přizvala profesora Jana Vrbu z katedry elektromagnetického pole na ČVUT. Měření probíhalo zhruba 3 metry od samotného vysílače speciálním spektrálním analyzátorem, který dokáže sdělit, jak moc je na tomto místě zásadní ozáření a na jaké frekvenci.
Přístroj zobrazuje záření na frekvencích od 600 do 4 000 MHz, což pro naše potřeby bohatě stačí, neboť O2 provozuje 5G sítě na předepsaných frekvencích 700 MHz a 3 400 až 3 700 MHz. Na střeše jednoho z domů v centru Prahy je, stejně jako všude na zemi, jakýsi tepelný šum, tedy elektromagnetické pole, které vydává každý objekt, jehož teplota je vyšší než nula.
14. 7. 2020; itmix.cz; FeedIT.cz; fyi.cz
Startuje 11. ročník soutěže IT SPY o nejlepší IT diplomové projekty
Už pojedenácté budou dvě desítky ambasadorů hledat ty nejlepší diplomové práce v elitní soutěži IT SPY.
Soutěž, kterou organizují české a slovenské univerzity a společnost Profinit, se zaměřuje na projekty studentů IT fakult z České republiky a Slovenska. Finalisté soutěže získají kromě prestižního titulu také možnost svůj projekt prezentovat široké i odborné veřejnosti a dále ho rozvíjet, na absolutního vítěze čeká odměna 1 000 eur.
Cílem soutěže IT SPY je představit ty nejzajímavější a nejlépe zpracované diplomové projekty jak laické a odborné veřejnosti, tak i firmám a investorům. Mnoho prací totiž skrývá potenciál praktického využití, ale často končí po obhajobě v šuplíku, protože studentům chybí motivace projekt posunout dál. To se snaží soutěž postupně měnit a úspěch se ukazuje už v rámci několika posledních ročníků. "Těší mě, že neustále roste nejen úroveň samotných prací, ale zlepšuje se i sebevědomí a prezentace studentů před porotou, což je pro úspěch jejich projektů klíčové," doplňuje profesorka Mária Bieliková, předsedkyně poroty soutěže IT SPY.
Firmy se učí navazovat užší spolupráci se studenty už během studia a jejich diplomové projekty pak díky tomu pomáhají realizovat v praxi. Právě propojení teorie s praxí a možnost ukázat nápady s potenciálem celému světu je podle Bohumíra Zoubka ze společnosti Profinit jedním z hlavních přínosů celé soutěže IT SPY. "Mnozí autoři prací z minulých ročníků dnes zastávají významné odborné pozice jak ve firemní sféře, tak i na akademické půdě, kde se věnují vědecké práci, popřípadě zakládají vlastní startupy," doplňuje Zoubek. "Pro nás jde o potvrzení toho, že propojení akademické a soukromé sféry je třeba dále rozvíjet, protože je velmi přínosné pro všechny zúčastněné."
Obr. 1: Jan Bayer, vítěz IT SPY 2019 s projektem kráčejícího robota pro průzkum neznámého prostředí při záchranných misích.
V loňském roce se soutěže účastnilo 1600 prací, absolutním vítězem se stal Jan Bayer z ČVUT s projektem, který pomocí kráčejícího robota řeší průzkum neznámého prostředí při záchranných misích během přírodních katastrof, při průmyslových neštěstích, důlních závalech nebo hledání osob v jeskynních systémech. Práce zaujala jak svým celospolečenským přínosem, tak i možností okamžitého nasazení řešení v praxi.
Finalisté budou své projekty prezentovat před odbornou porotou složenou ze zástupců akademiků i soukromé sféry. Vítěz soutěže získá finanční odměnu 1 000 eur, která může posloužit k dalšímu rozvoji jeho diplomového projektu. Všechny finálové práce pak budou prezentovány v Galerii nejlepších a bude s nimi seznámena laická i odborná veřejnost. Kromě ocenění tří nejlepších bude udělena také Cena odborných novinářů a Cena veřejnosti.
Dodejme, že nad letošním ročníkem IT SPY drží odbornou záštitu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.
13. 7. 2020; ČT 1 - Události
Dezinformací okolo 5G sítí
Michal KUBAL, moderátor
Ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá aktivně mírnit obavy z mobilních sítí páté generace. Kolem 5 GS sítí se objevuje řada dezinformací. Resort chce tyto zprávy uvádět na pravou míru ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem nebo Českým telekomunikačním úřadem.
Tadeáš HLAVINKA, redaktor
Jen na této střeše je víc než 10 vysílačů pro různé mobilní datové sítě včetně tří pro 5G. Nastupující standard, který nabídne lepší internet, ale taky vzbuzuje u části lidí obavy.
Rudolf VÁVRA, administrátor webu, Stop 5G v ČR
Jsme podali ústavní stížnost z důvodu bezpečnosti a zdraví. Naše děti jsou jak houby, že daleko víc přijímají to elektromagnetický police, že jsou nevyvinutý, maj ne tak pevný hlavy, že vlastně furt ta hlava, takže daleko hlouběji vlastně proniká ta radiace jim do hlav.
Tadeáš HLAVINKA, redaktor
Oslovení vědci, odborníci ze Státního zdravotního ústavu i zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu ale uklidňují, že pro zdravotní obavy není důvod.
Lukáš JELÍNEK, referenční laboratoř pro neiontizující elektomagnetická pole, SZÚ
Elektromagnetické pole mikrovlnných frekvencí nemůže způsobit žádné porušení těch chemických vazeb. Je to prostě něco, jako kdybysme se snažili betonovou zeď prorazit pingpongovým míčkem.
Petr OČKO, náměstek ministra průmyslu a obchodu
Ta zdravotní rizika se žádným způsobem nezvyšují oproti těm sítím, které tady už dneska máme.
Tadeáš HLAVINKA, redaktor
Podle prof. Jana vrby z ČVUT může podobné záření způsobit nanejvýš ohřev. Podle něj je ale ohřev v případě těchto stanic zcela zanedbatelný.
Martin TYBUREC, redaktor
Tento přístroj dokáže změřit a navzájem porovnat jejich výkonovou hustotu, to znamená, jaký výkon v těsné blízkosti vysílačů, například dopadá na metr čtvereční povrchu mého těla.
Jan VRBA, katedra elektromagnetického pole FEL ČVUT v Praze
5G, to je tento kanál. Špičky, které odpovídají těm jednotlivým komunikačním kanálům, dosahují hodnoty. 10–100 miliwatů na metr čtvereční.
Tadeáš HLAVINKA, redaktor
Což je podle něj 10× až 100× méně než hygienický limit. Pro porovnání. Potraviny v mikrovlnce se ohřívají výkonem vyšším nejméně 6 řádů. Naměřený výkon navíc rapidně klesá se vzdáleností od zdroje. Dole na ulici byl ještě 1000× nižší. Martin Tyburec a Tadeáš Hlavinka, Česká televize.
13. 7. 2020; iHNed.cz; Hospodářské noviny
Krize urychlí rozvoj umělé inteligence, věří vítězové AI Awards. Chytřejší než lidé ale stroje podle nich jen tak nebudou
Společnost PEKAT VISION za pomoci umělé inteligence rozeznává chyby v tovární výrobě. Odhalit defekty tak dokáže i bez lidského zásahu. V posledních měsících, kdy se podniky snažily předejít šíření nákazy koronavirem, se její technologie ukázala jako nesmírně užitečná. Firma, která zvítězila v soutěži AI Awards v kategorii start-up roku, během krize zaznamenala větší poptávku po automatizaci například od farmaceutických a potravinářských společností. Ty musí fungovat nepřetržitě i během krize, a tak hledaly cesty, jak zajistit bezpečný provoz. Prostor pro větší uplatnění umělé inteligence se v průběhu pandemie otevřel i v celé řadě dalších oblastí.
"Umělá inteligence a digitalizace práce byly jedněmi z léků, které umožnily společnosti projít pandemií s výrazně menšími šrámy, než kdyby nás takovéto neštěstí potkalo například před 40 lety. A právě proto se domnívám, že vývoj a hlavně nasazování metod umělé inteligence tato krize urychlí," uvádí Michal Pěchouček, profesor z Fakulty elektrotechnické ČVUT a technický ředitel společnosti Avast. Ten byl v organizačním týmu konference CyberSec & AI Prague 2019, jež získala v soutěži AI Awards, jejíž druhý ročník pořádaly mediální dům Economia a Aspen.PR, ocenění za událost roku.
Větší rozvoj umělé inteligence v souvislosti s krizí očekává i Roman Barták, profesor z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ten si ze soutěže odnesl speciální cenu za zviditelnění Česka ve světě AI. "Umělá inteligence má potenciál přispět do oblastí, které jsou aktuálně velmi exponované. Ať už je to vývoj nových léků, nebo zvýšení automatizace tam, kde se ukázala omezení chybějící lidské síly," říká Barták.
Student roku: Filip Široký
Absolvent bakalářského studia matematické informatiky na Masarykově univerzitě v Brně pracuje v Evropské organizaci pro jaderný výzkum, známé pod zkratkou CERN.
Věnuje se optimalizaci hlavního zdroje částic pro další urychlovače pomocí strojového učení.
Nápad roku: Digitální filozof
V rámci projektu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a firmy Alpha Industries studenti vytvořili digitální dvojčata filozofů. Jde o programy založené na hlubokých neuronových sítích, které prostudovaly díla myslitelů a snaží se uvažovat jako oni.
Zviditelnění ČR ve světě AI: Roman Barták
Díky svým expertizám, přednáškám, publikační činnosti a aktivitám patří k mezinárodně uznávaným expertům v oboru. Jeho všestranný a dlouhodobý zájem o umělou inteligenci přispívá ke zviditelnění Česka nejen ve světě umělé inteligence.
Projekt roku: CTU-CRAS
Tým robotiků z ČVUT v Praze uspěl v prestižní soutěži DARPA Subterranean Challenge v USA. Během 30 minut museli připravit roboty k průzkumné misi, kteří měli následně hodinu na průzkum neznámého terénu, kde není k dispozici žádná mapa.
Událost roku: CyberSec&AI Prague
Odborná konference CyberSec & AI Prague, organizovaná firmou Avast a ČVUT v Praze, zkoumá téma kyberbezpečnosti a umělé inteligence a představuje unikátní spolupráci akademické sféry a průmyslu.
Start-up roku: PEKAT VISION
Brněnská firma je světovým lídrem v AI-based detekci předem neurčených anomálií. Její tým vyvinul unikátní software, který dokáže rozeznat anomálie a defekty na nejrůznějších materiálech a tvarech. Soustřeďuje se především na průmysl.
Firma roku: ThreatMark
Brněnská společnost ThreatMark vyvinula za pomoci strojového učení systém pro odhalení podvodů v on-line bankovnictví. Ten sleduje veškeré aspekty chování uživatele. Na základě odchylek od běžného chování uživatele pak rozpozná kyberútok.
Osobnost roku: Lenka Kučerová
Už 13 let aktivně rozvíjí české podnikatelské prostředí. Na jaře 2019 se zapojila do iniciativy prg.ai, založené ČVUT, Univerzitou Karlovou, Akademií věd ČR a městem Prahou, která má za cíl přeměnit českou metropoli v jedno ze světových center umělé inteligence.
Přesun do on-linu zvýšil požadavky na bezpečnost
Rychlejší tempo ve vývoji a aplikaci AI řešení v souvislosti s pandemií očekává většina vítězů AI Awards. Ne všichni ale tento názor sdílejí. Například generální ředitel firmy ThreatMark Michal Tresner je přesvědčený, že krize přímý dopad na rychlost vývoje AI nemá. Na jednu stranu se podle něj objevuje poptávka po nových technologických řešeních, ale na druhou stranu řada firem snižuje své rozpočty na vědu a výzkum.
"Vidíme to i u naší firmy, která chrání účty v on-line bankovnictví pomocí umělé inteligence. Tím, že se během krize řada aktivit přesunula na internet, jsou podobná řešení žádaná. Zároveň ale spolupracujeme s bankami, které plánují šetřit, což se může projevit snížením investic do nových technologií," líčí Tresner, jehož firma si odnesla ocenění v kategorii firma roku.
Podobný názor zastává i Tomáš Svoboda z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Ten vede tým vědců a studentů CTU-CRAS, který se se svými autonomními roboty opakovaně umístil na předních příčkách v prestižní soutěži pořádané agenturou amerického ministerstva obrany DARPA.
Ocenění si odnesl i ze soutěže AI Awards, a to za projekt roku.
"Vývoj AI běžel na vysoké obrátky už před krizí. Nyní dojde možná jen k dočasnému přeskupení zájmu. Pandemie upozornila na některé nové možné aplikace a důležitost jiných upozadila. Nemyslím si ale, že je krize natolik významná, aby pohnula celou vědní disciplínou," podotýká Svoboda.
Své zaměření během krize změnil i jeho tým. Zpomalil práce na projektu DARPA ve prospěch pomoci s robotizací testování vzorků na nemoc covid-19. Část týmu také přenesla robotické technologie do boje proti šíření nákazy. Vytvořila aplikaci, která na základě dat od uživatelů chytrých telefonů pomáhá lidem vyhnout se davům v supermarketu nebo třeba na poště.
Česko má na poli AI ještě co dohánět
Byť v tuzemsku vzniká řada zajímavých nápadů založených na umělé inteligenci, podle některých vítězů AI Awards není tento vývoj dostatečně rychlý.
"V Česku máme bezpochyby slibné start-upy a excelentní vědecké skupiny, a to zejména v oblastech rozpoznávání obrazu, přirozeného zpracování jazyka a robotiky. Je tu ale žalostně málo firem s globálním potenciálem, které vznikly na základě univerzitního výzkumu. Český průmysl se k aplikaci umělé inteligence do svých produktů a služeb staví většinou dost plaše. Naše vědecká komunita je rozdrobená a v mezinárodních AI strukturách málo zastoupená," hodnotí Lenka Kučerová, šéfka iniciativy prg.ai, která se snaží přeměnit Prahu v jedno ze světových center umělé inteligence. Za tyto aktivity získala v soutěži ocenění osobnost roku.
O tom, že je Česko ve světě v oblasti umělé inteligence málo viditelné, je přesvědčený i profesor Roman Barták. "Máme tady vynikající výzkumné skupiny a osobnosti, které ale mají renomé obvykle jen v dané specializované oblasti, a ne v širší AI rodině. Světová komunita se schází především na dvou velkých konferencích - IJCAI a AAAI, na které v posledních letech proudí tisíce odborníků. Z Česka tam ale bývá jen několik jednotlivců, což nám nedává zrovna dobrou vizitku," líčí Barták.
Podle Jana Tyla, šéfa společnosti Alpha Industries, by mohla rozvoj umělé inteligence podpořit Inovační strategie České republiky, kde je AI uvedena jako jeden z klíčových technologických trendů. "Implementace této strategie se zatím nerozjíždí tak rychle, jak bych si představoval. Ale pokud by se toho chopili ti správní lidé, tak máme šanci stát se evropskou špičkou v AI. Potenciál Česka v této oblasti je vskutku mimořádný," říká Tyl, jehož firma se spolu s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy podílela na projektu Digitální filozof.
V rámci něj studenti vytvořili digitální dvojčata filozofů. Jde o programy založené na hlubokých neuronových sítích, které prostudovaly díla myslitelů a snaží se uvažovat jako oni. Projekt zvítězil v soutěži AI Awards v kategorii nápad roku.
Velký potenciál Česka v oblasti umělé inteligence vidí i docent Tomáš Svoboda. Jako pozitivní vnímá především rozvoj průmyslového výzkumu. "Zatímco před lety dominoval spíš jen vývoj, dnes už mnohé firmy rozumí důležitosti výzkumu. Často tak mají vlastní, byť malá, výzkumná oddělení. Akademický a průmyslový svět si tak rozumí lépe než v minulosti. Tuto spolupráci je ale nezbytné rozvíjet ve větší míře," uvádí Svoboda.
Podle profesora Michala Pěchoučka se sice Česko nemůže srovnávat s ohledem na rozvoj umělé inteligence se zeměmi, jako je Čína nebo Spojené státy, ale může se stát součástí silné evropské AI komunity. "Evropa staví filozoficky člověka do středu rozvoje umělé inteligence. Snaží se ji vytvářet pro lidi a s lidmi. Také proto je Evropská unie lídrem v inovacích na poli regulace AI a ochrany soukromí a privátních dat," říká Pěchouček.
Chytřejší než lidé stroje jen tak nebudou
Byť se umělá inteligence, a obzvlášť takzvané strojové učení vyvíjí v poslední době exponenciálně, podle vítězů AI Awards se zatím nedá mluvit o skutečné umělé inteligenci. Chvíle, kdy se stroje dokážou myšlením vyrovnat lidem, nebo je dokonce přesáhnout, je podle nich ještě daleko.
"Strojové učení je ve skutečnosti velmi pokročilá statistika. Existuje mnoho zajímavých a slibných výzkumných směrů, ale doba, kdy budeme schopni se stroji rozjímat nad myšlenkami Platóna, je opravdu ještě v nedohlednu," podotýká generální ředitel společnosti PEKAT VISION Petr Šmíd.
Docent Tomáš Svoboda k tomu dodává, že už dnes ale existují systémy, které do velké míry zastoupí člověka, zejména s ohledem na rychlost a množství zpracovávaných dat. "Před několika lety byl velkou výzvou šachový turnaj mezi počítačem a člověkem, následoval poker či hra go (desková hra z Číny, pozn. red.). Dnes můžeme s počítačem komunikovat v přirozeném jazyce mluveným slovem. Necháváme na sebe působit reklamu, která se přizpůsobuje našemu chování, podobně jako se chytré hodinky učí náš biorytmus. V historickém kontextu by tak mnoho dnešních technologií působilo velmi revolučně, ale s tím, jak jich neustále přibývá, máme stále větší očekávání," uvádí Svoboda.
Podle Michala Tresnera z firmy ThreatMark má většina lidí tendenci roli umělé inteligence v krátkodobém horizontu přeceňovat a v dlouhodobém podceňovat.
"S tím, jak se algoritmy neustále vylepšují, běžný člověk ani nepozná, kdy přejdeme z kvalitního strojového učení do plné umělé inteligence," říká podnikatel.
10. 7. 2020; Reflex.cz
Studentky míří na ČVUT z jiných pohnutek než studenti. Kvóty nepřinesou nic dobrého, říká profesor
Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slaví 70 let od svého vzniku. Navzdory celoevropskému trendu nižšího zájmu o technické vzdělání na FEL v posledním roce narostlo množství studentů a zvětšuje se také podíl studentek. Děkan prof. Petr Páta vidí jako hlavní milník existence fakulty rok 1989, po kterém následovalo nezávislé školství. Jinak byl podle něj vývoj fakulty spíše postupný a plynulý. Škola se pod jeho vedením snaží být co nejvíce otevřená zahraničí. Prof. Páta by si přál, aby stát technické vzdělávání více propagoval. Online výuka podle něj nikdy nemůže být plnohodnotná.
Ve funkci děkana fakulty jste přibližně rok. Co se za vašeho působení výrazněji změnilo oproti předchozímu vedení, kdy byl děkanem prof. Pavel Ripka?
Nejsem příznivcem velkých revolučních změn, fakulta by měla mít pro rozvoj stálé prostředí. Postupně navazuji na práci předchozího vedení. Snažíme se pracovat na dobrém jménu naší školy a na tom, jak bude fakulta vypadat na veřejnosti. Dále byl na úrovni ČVUT schválen kariérní řád, což je novinka stará několik týdnů. Rok je strašně krátká doba na to, aby se něco opravdu změnilo. Fakultu si musíme představit jako velkou loď, která pluje stabilně a výměnou kapitána se neotočí o 180 stupňů.
Do jaké míry vám funkce děkana dovoluje se zapojovat do vědy?
Výzkum tolik nedělám, věnuji se mu o víkendech nebo ve svém volném čase. Vracím se k němu rád. Chybí mi také práce se studenty, kvůli tomu totiž na vysoké škole jsem. Moje role děkana je vytvářet kvalitní podmínky pro ostatní kolegyně a kolegy, aby mohli vést svůj výzkum a učit studenty.
ČVUT se podle databáze QS World Rankings na žebříčku univerzit meziročně posunula z 531.–540. místa na 498. pozici. Jaké zásluhy na tom má právě vaše Fakulta elektrotechnická?
Teď přemýšlím, jestli se mám vychloubat. Myslím, že naše fakulta hraje klíčovou roli. Jako velká fakulta cítíme zodpovědnost za směřování celé školy a vysokého školství obecně. Zmíněný žebříček je hodně důležitý. Vypovídá o tom, jak jsme respektovaná škola nejen mezi studenty, ale také mezi kolegy v zahraničí, nebo jak je tu kvalitní výzkum. Dlouhodobě se snažíme, abychom měli mezinárodní projekty a náš výzkum byl citovaný kolegy v zahraničí. Čím lepší jsme v žebříčku, tím více kolegů a studentů k nám přijede.
Čím si vysvětlujete, že se fakulta stala takovým tahounem kvality celé univerzity?
Doufám, že opravdu tím tahounem v dobrém slova smyslu jsme. Klademe důraz na kvalitu výstupů a vzdělávání. Asi jsme měli štěstí na instituce a kolegy, kteří oceňují naši práci, abychom uspěli a měli mezinárodní renomé. Nastavujeme co nejvíce příznivé podmínky.
Mohl byste uvést konkrétní příklad příznivých podmínek?
Oceňuji práci, která má konkrétní výstup. Nepodporuji vědu, která je do šuplíku. Projekt by měl najít uplatnění buď v praxi nebo ještě lépe by měl rozvíjet samotnou podstatu vědy, říká se tomu základní výzkum. Když rozvíjíte principy, na kterých budou stavět ostatní kolegové, uspějete. Snažíme se podporovat mladé kolegy a dávat jim možnost strávit část své kariéry v zahraničí. Neklademe důraz na velký počet studentů.
Cítíte v dnešní době omezení ze strany státu v tom, jak byste zde chtěli vzdělávat nebo vést výzkum?
Vysoké školy jsou z principu nezávislé. Ne, necítím, že by nás stát nějak omezoval. Samozřejmě bych byl rád, kdyby více podporoval technické vzdělání jako takové. Kvalitní technické vzdělání je základ pro budoucí rozvoj společnosti. Zároveň si musíme uvědomit, že více než třetinu našeho rozpočtu na studenty, pedagogy i výzkum tvoří finanční podpora od státu. A s podporou přichází závazek. Takže jeho role ve výsledku není úplně nezávislá. Nikdo nás ale neomezuje v tom, co nebo jak máme učit.
Koronavirová krize naplno ukázala slabosti českého školství. Mnoho univerzit přechod z běžné prezenční výuky na online formu nezvládlo úplně nejhladčeji. Jak se s tímto problémem popasovala vaše fakulta?
Já myslím, že jsme to zvládli opravdu dobře. Byla to velká zkouška pro kolegy i studenty. My jsme po dohodě s rektorem a s ostatními děkany zavřeli celou školu ještě dřív, než se školství zavřelo centrálně. Cítili jsme obrovskou zodpovědnost, protože se tady pohybuje opravdu velké množství studentů z celého světa a hrozil problém, že by se později nevrátili domů. Máme také velký počet zaměstnanců různého věku. Přešli jsme tedy na distanční formu. Do týdne se nám na celé fakultě povedlo nastavit pravidla a priority vzdálené výuky a další týden jsme ji rozběhli. Díky ohromnému nasazení našich učitelů, technického personálu i studentů jsme streamovali přednášky z poslucháren. Učitel stál ideálně v reálném čase přednášky v prázdné posluchárně. Bylo to nesmírně náročné, protože najednou měl před sebou fyzicky jenom jednoho kolegu, ke kterému přednášel. Další skupina kolegů se se studenty setkávala každý týden na online seminářích, kde mohli ve skupinách diskutovat. Měli jsme připravené různé systémy pro odevzdávání úkolů a testů, v našem případě to byla platforma Moodle. Na této koncepci jsme dlouhodobě pracovali a teď se nám to zúročilo. Kolegové do Moodlu dokonce přidávali nové funkce šité na míru naší fakultě.
Soukromá Unicorn College požádala jako první v České republice o akreditaci plně distančního bakalářského studia. Uvažuje o něčem podobném do budoucna FEL, je to vůbec možné?
Musím říct, že online výuka kontakt se studenty nenahradila. Je potřeba se potkat. Nemůžeme vychovávat inženýry teoretiky, kteří si nic nevyzkoušejí v laboratořích. Často jde o přímou výchovu a práci s konkrétním člověkem. Máme 6 studentů na jednoho pedagoga, což vnímám jako obrovskou výhodu oproti jiným školám. Učitel jde při výuce příkladem a to vzdálenou formou u technických oborů v žádném případě neuděláme. Student doma nikdy nebude moci využívat plně vybavenou laboratoř. Můj soukromý názor navíc je, že plně distanční forma výuky není vhodná ani pro humanitní směry.
Přinesla vám krize něco pozitivního?
Objevili jsme spoustu streamovacích talentů. Předtím jsme měli přibližně 3 učitele, kteří streamovali, a teď jich je najednou asi deset. Chceme to zavést jako nové principy, ale nestavět na tom celou výuku.
Jsou podle vás technické obory ohrožené podobnými krizemi více než ostatní?
Myslím, že ne. Technické obory obstály. Pro nás na ČVUT to znamenalo velkou příležitost. Ukázala se úžasná invence techniků, kteří byli během velmi krátké doby schopní vyvinout plicní ventilátor, nové masky nebo míchali dezinfekce. Vymysleli také software, který dokáže indikovat sociální vzdálenost. Spousta mladých kolegů a kolegyň se takto přihlásila ke své společenské zodpovědnosti. Ukázalo se, že technici mají ve společnosti své místo. Doufám, že kolegům trochu stouplo sebevědomí a vidí, že mají, co nabídnout.
Dříve ten pocit neměli?
Ale ano, měli, ale teď byla možnost zažít pocit: dělám práci, která má hned smysl. Někdy pracujete na něčem, kde výsledek vidíte až po delší době. Také veřejnost vidí, že tu děláme uplatnitelné věci a máme schopnost věci vyřešit.
V roce 2012 byl počet studentů bakalářského a magisterského studia na vaší fakultě 3253. S každým dalším rokem se číslo snižovalo a podle výroční zprávy v roce 2018 jich bylo už jen 2613. Vypovídají tato čísla spíše jen o fakultě, nebo podobný vývoj najdeme napříč technickým vzděláváním?
Má to dvě roviny. Obecně je to jev patrný v celé Evropě. Počet zájemců studovat náročné technické obory je nižší. Ale odráží to i samotnou fakultu. V roce 2019 jsme měli už zase větší počet studentů než v roce 2018, bude to ve výroční zprávě, kterou teď připravujeme. Minimem jsme prošli v roce 2016 a doufám, že nadále budeme růst. Protože procházíme minimem demografické křivky, je proto nejmenší počet zájemců ze středních škol. Navíc jsme nároční. To všechno odráží zájem o technické školství. Naše škola by měla vysvětlovat, že technické vzdělání má budoucnost. Je třeba se obracet k rodičům, učitelům na středních školách a také laikům. Já vždycky říkám, že musím být schopen vysvětlit funkci technického vzdělání babičkám, které sice technice nerozumí, ale musejí chápat, že jejich vnuk nebo vnučka s technickou školou nebude mít v životě nouzi o kvalitní zaměstnání.
Jakým způsobem tedy popularizujete techniku?
Vytváříme podmínky pro učitele nižších stupňů školství. Naše škola má třeba fakultní střední školy. Pedagogům nabízíme kurzy a setkávání. Mezi žáky základních a středních škol probíhá velice úspěšná robotická soutěž a spousta podobných aktivit, které ukazují, že technika je zábava.
Menší zájem o studium tedy přisuzujete spíše náročnosti přijímacích zkoušek?
Myslím, že jde spíše o náročnost technického oboru jako takového. Mezi studenty středních škol je velké množství studentek a studentů, kteří jsou na techniku nadaní, ale často si raději vybírají obory, které jsou teď více v kurzu.
Takže v tom hraje roli i pohodlnost…
Ano, je to tak. Já bych rád pohodlnost dostal ze studentů pryč a ukázal jim, že se vyplatí na sobě pracovat. Opravdu se jim to později vrátí.
Zastoupení českých žen v technických oborech je stále značně menší než mužů. Mělo by se to změnit, popřípadě co by pro to bylo třeba udělat? Měly by se zavádět kvóty?
Jsem proti kvótám, nepřinesly by nic dobrého. Jsem pro vytváření podmínek. Musíme vysvětlovat, že technika není jenom pro kluky. To se nám daří. Máme poměrně slušný nárůst studentek. Obrovsky sympatické je, že se studentky u nás na škole dávají dohromady. Vytvořily studentský klub "Witches", který nabízí volnočasové aktivity pro děti na základních školách a ukazuje jim elektrotechniku a informatiku hravou formou. Pozorováním jsem zjistil, že studenti a studentky FELu se od sebe liší. Studentka si obvykle vybírá obor, který jí dává smysl a vidí v něm přínos pro společnost. Student má spíše zájem o obor, kde si může něco vyzkoušet, kde si může "hrát". Studentky směřují na biomedicínské, informační a manažerské obory. Studenti míří na robotiku, informatiku a elektroniku. Studentky už u nás ale nejsou bílé vrány. Dále chceme, aby u nás na fakultě zůstávaly. Máme výborné vědkyně i kolegyně vyučující.
Chystá se FEL svoje sedmdesáté narozeniny nějak oslavit?
Budeme slavit celý příští školní rok a chystáme spoustu akcí také pro veřejnost. Pozveme bývalé absolventy. Podíváme se blíže na to, co dokázali – máme několik generací techniků, kteří ovlivnili český průmysl. Veřejnosti ukážeme autonomní formuli, kterou sestrojili naši studenti, nebo drony a roboty, kteří jsou určení k hledání osob v závalu. Celý rok bude opravdu velký mejdan a všichni jsou zvaní.
prof. Mgr. Petr Páta, Ph.D.
Je děkanem Fakulty elektrotechnické na Českém vysokém učení technickém a profesorem radioelektroniky. Je technickým manažerem projektu THETIS (Evropská kosmická kancelář), který se zabývá návrhem infračerveného hyperspektrálního zobrazovacího systému. Je členem mezinárodního týmu BOOTES (Burst Optical Observer and Transient Exploring System) od roku 1996. Vede experiment MAIA (Meteor Automatic Imager and Analyser) pro detekci slabých meteorů a experiment WILLIAM (WIde-field aLL-sky Image Analyzing Monitoring system). Byl členem národního týmu pro zařízení OMC (Optical Monitor Camera) družice INTEGRAL ESA (start 2006). Předsedá České a Slovenské společnosti pro fotoniku, z. s. Dále se profiluje jako dobrovolník a zakladatel spolku Duha Jasmín či realizuje tábory a výpravy pro děti a mládež s ADHD. Je fanoušek astronomie a pozorování hvězd, je také členem České astronomické společnosti. Rád fotografuje přírodu a akce pro děti a mládež.
9. 7. 2020; aktualne.cz
Změřili jsme, jak moc vás ozáří nová 5G síť. Násobně rizikovější je vyjít na slunce
Stojíme na střeše domu v pražské Bělehradské ulici pod jedním z prvních 5G vysílačů v celé republice. Jsme od něj ve vzdálenosti, ze které by se mnoha odpůrcům nejnovější generace sítí zřejmě udělalo nevolno. Anténa, ze které tolik diskutovaný signál vychází, je od nás totiž jen tři metry.
Profesor Jan Vrba z katedry elektromagnetického pole na ČVUT se sklání nad spektrálním analyzátorem. Tenhle přístroj dokáže zjednodušeně řečeno změřit, jak moc je člověk v daném místě ozářen a na jakých frekvencích. A to bez ohledu na to, jestli záření pochází ze slunce, z lidí samotných, věcí kolem nás nebo třeba z vysílačů mobilního či televizního signálu.
Přístroj je nastaven tak, že zobrazuje všechna frekvenční pásma od 600 do 4000 megahertzů, tedy rozsah, ve kterém dnes vysílají všichni čeští mobilní operátoři. A také obě pásma, na kterých má v Česku po vydražení frekvencí fungovat celostátní 5G síť, tedy 700 megahertzů a 3400 až 3600 megahertzů.
První, k čemu profesor připoutává naši pozornost, je horizontální křivka, která na grafu znázorňuje takzvaný tepelný šum. "To je elektromagnetické pole, které je tady všude kolem nás. Podle Planckova vyzařovacího zákona totiž jakýkoliv objekt, jehož teplota je vyšší než absolutní nula, vyzařuje do svého okolí elektromagnetické pole," vysvětluje Vrba.
I kdybychom tedy vypnuli všechny vysílací přístroje v okolí, včetně antén, které na střechu nainstalovalo O2, křivka tepelného šumu by na přístroji zůstala. "Byla tady před sto lety, byla tady i před tisíci lety, akorát tenkrát nebyl nikdo, kdo by ji dokázal změřit. Člověk a celé lidstvo jako takové se vyvíjelo pod vlivem elektromagnetických polí," říká profesor.
To je podle něj velmi podstatná informace, protože řada lidí žije v domnění, že elektromagnetické pole na Zemi nebylo a přišel s ním až člověk, který nyní pomocí vysílacích a komunikačních systémů do éteru vyzařuje obrovské výkony. "Elektromagnetické pole je tady od vzniku vesmíru," upozorňuje Vrba.
Na grafu je ale jasně vidět, že alespoň na frekvencích, které přístroj sleduje, skutečně vyzařují nejvyšší výkony mobilní sítě třetí, čtvrté a nově i páté generace. Špičky grafu, které jejich záření znázorňují, jsou asi stokrát až tisíckrát vyšší, než je hladina šumu. "Našla by se tady možná i nějaká malá špička pro wi-fi, kterou používá někdo ze zdejších sousedů," říká Vrba a ukazuje na malou odchylku v pásmu 2400 megahertzů.
Síť 5G je hluboko pod povoleným limitem
My jsme se ale na střechu domu vyškrábali kvůli síti páté generace, kterou minulý týden spustila v malé části Prahy a Kolína společnost O2. Chceme zjistit, jestli její výkon nepřekračuje limity stanovené zákonem a nadměrně neozařuje obyvatele v okolí.
"Pokud se budeme bavit o síti 5G a frekvenci 3700 megahertzů, tak pro ni je zákonem stanovený limit 10 wattů na metr čtvereční a my tady teď, jak vidíte, měříme 0,1 wattu na metr čtvereční. Tedy asi stokrát méně. Mějte navíc na paměti, že stojíme pouhé tři metry od té antény," vysvětluje Vrba s tím, že intenzita ozáření se s každým dalším metrem zmenšuje.
To ostatně poznáme o pár desítek minut později, když se s měřicím přístrojem přesuneme dolů na ulici před budovu. V tu chvíli je anténa 5G asi padesát metrů nad našimi hlavami, částečně zakrytá střechou domu. Znovu se díváme na displej spektrálního analyzátoru.
"Zbyla nám tady na grafu vlastně jediná menší výkonová špička na frekvenci 1800 megahertzů, kde běží LTE sítě 4G. U všech ostatních sítí se výkon snížil až na úroveň tepelného šumu, o kterém jsme hovořili před chvílí," poznamenává Vrba.
To platí i pro síť páté generace, kterou na frekvenci 3700 megahertzů spustilo O2. U ní na displeji vidíme hodnotu 0,0001 wattu na metr čtvereční. Intenzita ozáření se tak po padesáti metrech snížila přibližně tisíckrát. Telefon s 5G, který držíme v ruce, přitom stále funguje beze změn. "Je na tom dobře vidět, že moderní technologie pracují s velmi slabým signálem, který je jen velmi nízko nad tepelným šumem," říká Vrba.
Přitom právě tady na ulici je podle něj mnohem lepší místo pro náš dnešní test. V podobné situaci se podle něj totiž s 5G sítí budou potkávat i běžní lidé. Jen málokdo se dostane na střechu, tři metry od vysílací stanice. Ač ani tam nebyly naměřené hodnoty nijak vysoké.
Mnohem větším výkonem na nás působí slunce
Část veřejnosti má ostatně podle Vrby značně zkreslené představy o tom, co je silné záření a co není. Vysílač O2 například do svého okolí vyzařuje na každé frekvenci signál o síle asi 50 wattů. Celkem tedy přibližně 250 wattů, protože z něj nevychází pouze signál 5G, ale i signály starších sítí.
"Jen pro představu, každý dospělý člověk do svého okolí vyzařuje přibližně 100 wattů elektromagnetického výkonu," vysvětluje Vrba. Jediným důvodem, proč se záření našich těl na grafu nezobrazuje, je fakt, že se většina tohoto záření pohybuje až v infračerveném pásmu a má tedy o několik řádů vyšší frekvenci, na kterou není přístroj naladěn.
Vrba také připomíná, že limity pro telekomunikační vysílače mnohonásobně překračuje i jiné elektromagnetické záření, se kterým přicházíme do kontaktu každý den - sluneční svit.
"Teď je zataženo, takže jsme před sluncem chráněni, ale pokud by byla čistá obloha, slunce by na nás působilo výkonem skoro 1000 wattů na metr čtvereční. Tedy stonásobně silněji, než jsou zmíněné vysílací limity, a desettisíckrát silněji, než na nás právě teď působí síť 5G, kterou tady měříme," říká Vrba.
5G není rentgen
Z hlediska vlivu na zdraví podle něj ale ve skutečnosti není ani tak rozhodující intenzita záření, jako to, jestli patří do skupiny takzvaných ionizujících či neionizujících záření. Jen ionizující záření totiž mají dostatečnou energii na to, aby narušila atomy a molekuly živých tkání. Tím mohou v těle člověka či jiného tvora způsobit mutace a posléze například rakovinu, nemoc z ozáření či smrt.
Část ionizujícího záření ostatně přichází i z už zmíněného slunce. Proto také nadměrné vystavení slunečnímu svitu může vést ke vzniku melanomu - rakoviny kůže. Podobné je to třeba s paprsky gama a s rentgenovým zářením.
Jiné je to však s frekvencemi, které používají mobilní operátoři. "To jsou frekvence, které jsou o mnoho řádů pod onou hranicí mezi ionizujícím a neionizujícím elektromagnetickým polem. Pro tyto frekvence zatím nebylo zjištěno žádné škodlivé působení. Energie fotonů je na těchto frekvencích tak nízká, že nemohou způsobit poškození DNA," říká Vrba. Aby z nich vycházelo záření patřící do skupiny ionizujících záření, musely by vysílače operátorů vysílat na frekvencích minimálně milionkrát vyšších.
Současně by se však podle Vrby neměli lidé příliš trápit slovem "zatím", které odborníci včetně něj používají, když mluví o tom, že věda neodhalila žádné negativní dopady na lidské zdraví. "Nelze znát budoucnost, ale debata o jiných než tepelných účincích neionizujících elektromagnetických polí je dlouhá šedesát, možná i sedmdesát let. Za tu dobu bylo vysloveno mnoho hypotéz o jejich škodlivosti, ale žádná nebyla nikdy potvrzena," upozorňuje.
Z hlediska vysílaného signálu se podle něj, kromě o něco vyšší frekvence, 5G síť takřka neliší od dnes běžně používané sítě 4G, kterou vysílá anténa umístěná o několik metrů dál.
Stejně jako pro řadu dalších odborníků, i pro Vrbu přechod na sítě páté generace představuje spíše evoluci než revoluci. Náhle vyvolanou debatu kolem škodlivosti sítí 5G proto přičítá víc než čemukoliv jinému strachu z neznámého.
9. 7. 2020; itbiz.cz; technickytydenik.cz
Anotace Atos rozdělil ceny za výzkum v počítačových vědách
Letošní Ceny Josepha Fouriera ukázaly, že IT už není oborem pouze pro muže. Soutěž o nejlepší výzkumnou práci v oblasti počítačových věd pořádá společnost Atos již 10 let. Během slavnostního vyhlášení 2. 7. si na pódium Francouzského institutu přišly pro tři ze čtyř cen ženy. První cenu získala Jitka Kostková. Její výzkum invariantů by mohl pomoci návrhářům karoserií zvýšit rychlost a snížit spotřebu vozidel. Vítězka speciální ceny Katarína Furmanová získala za výzkum proteinových interakcí 50 000 výpočetních hodin na superpočítači, které využije pro další bádání.
Mladí nadějní vědci se utkali v soutěži o nejlepší výzkumnou práci v oblasti informatiky a počítačových věd. Ceny Josepha Fouriera jim předala společnost Atos. Slavnostní vyhlášení letos proběhlo 2. 7. ve Francouzském institutu. Autoři oceněných prací získali peněžní odměny, stipendia na stáž ve Francii nebo výpočetní čas na superpočítači v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě. Jedním ze superpočítačů, který bude moci vítěz speciální ceny využít, je nejmladší ostravský superpočítač Barbora, ten do centra dodal Atos v říjnu 2019.
Nástroj, který zatočí s víry, které zpomalují jízdu
Autorkou nejlépe hodnocené práce je Jitka Kostková z Akademie věd ČR. V oceněné práci se věnuje invariantnímu rozpoznávání. "Prvotní impuls přišel z praxe od inženýrů, kteří navrhují karoserie," vysvětluje vítězka, proč se tématu začala věnovat. "Když fouká vzduch kolem auta nebo křídla letadla, mohou se tvořit nežádoucí víry – ty snižují rychlost a zvyšují spotřebu. Invarianty, které jsem ve své práci zkoumala, se dají použít jako nástroj pro automatické hledání těchto vírů v datech ze simulací, která mají inženýři k dispozici a která v podstatě představují jakousi mapu proudění větru," přibližuje Kostková, jak by se dal výzkum v budoucnu využít.
Pro vývoj léků modely z učebnic chemie nestačí
Speciální cenu Národního superpočítačového centra IT4Innovations – tedy 50 000 výpočetních hodin na ostravském superpočítači – vyhrála Katarína Furmanová z Masarykovy univerzity. Ve své práci se věnovala vizualizaci interakcí proteinů s jinými molekulami. "Tradiční modely zobrazování molekul, jako je třeba atomický, který znáte z učebnic chemie, jsou pro zkoumání interakcí příliš detailní, nepřehledné a ztrácejí se v nich důležité souvislosti," vysvětluje mladá vědkyně. "Nástroje, které jsem vyvinula, umožňují lépe zkoumat vztahy a interakce molekul," dodává. Její výzkum může pomoci například při zkoumání funkcí proteinů nebo při hledání nových léků. A protože je výzkum proteinových interakcí velmi náročný na výpočetní metody, odměna v podobě výpočetního času na superpočítači se bude vědkyni hodit.
Dalšími oceněnými byli Jan Hlavnička z Českého vysokého učení technického v Praze, který se věnoval analýze poruch řeči u neurodegenerativních onemocnění, a Kateřina Žmolíková z Vysokého učení technického v Brně za výzkum v oblasti separace řeči, který zvýší přesnost při přepisu řeči na text.
Ceny mladým vědcům předal generální ředitel společnosti Atos Vladek Šlezingr. "Jsem přesvědčen o tom, že pro budoucnost České republiky je důležité podporovat špičkový výzkum. V Ostravě máme jedno z nejlepších evropských superpočítačových center. Výpočty a simulace, které lze na superpočítačích provést, ušetří spoustu nákladných experimentů a času stráveného v laboratořích. Soutěže jako Cena Josepha Fouriera pomáhají objevovat mladé nadané vědce. Naším cílem je dát jim k dispozici nástroje, aby mohli svůj talent plně využít," uvedl Šlezingr.
Smyslem Ceny Josepha Fouriera je podpora mladých vědců. Získat ji mohou nejlepší studenti doktorandského studia a mladí vědečtí pracovníci v oblasti informatiky a výpočetních věd se speciálním zaměřením na návrh nebo využití výpočetně náročných algoritmů a metod, simulací a modelování či manipulaci s velkými objemy dat pro potřeby vědy a výzkumu ve veřejné i komerční sféře. Letošní ročník byl již desátý v pořadí.
Cena Josepha Fouriera je udělována v rámci Vědeckých cen Francouzského velvyslanectví, které české talenty oceňuje již 26 let.
9. 7. 2020; lupa.cz
Graf Anotace Jak září 5G základnová stanice? V Praze se měřilo spektrálním analyzátorem
Jaký výkon vyzařuje mobilní základnová stanice na střeše budovy a jaká je hustota elektromagentického záření na úrovni chodníku? U jednoho z 5G vysílačů, které v Praze na začátku července spustil operátor O2, proběhla ukázka měření spektrálním analyzérem. Výsledky pro přítomné novináře komentoval profesor Jan Vrba z katedry elektromagnetického pole na pražském ČVUT.
Měřící přístroj zapůjčila firma CETIN, která pro O2 staví sítě. Jde o model SRM-3006 firmy Narda. Skládá se ze samotné měřící jednotky a izotropní antény, která je umístěna na nástavci, aby měřák neovlivňoval výsledky měření.
Analyzátor stojí nejprve na střeše a od antén pro 2G, 3G, 4G a 5G signál jej dělí přibližně 3 metry. Na displeji je vidět souvislá základnová křivka šumu z okolního prostředí, a z ní vystupují vrcholky na frekvencích používaných v mobilních sítích O2 v tomto místě: 800, 900, 1800, 2100 a 3700 MHz.
Autor: David Slížek, Internet Info
Naměřený výkon se pohybuje do 100 mW/m2, což je hluboko pod hygienickým limitem 10 W/m2, který platí pro frekvenci 3700 MHz, na níž běží současné non-standalone 5G síť O2, komentuje naměřené hodnoty Vrba. Když není zataženo, září Slunce na povrch Země výkonem kolem 1000 W/m2 (celkově, na všech frekvencích, ne pouze v pásmech, která se používají pro mobilní sítě – pozn. redakce), doplňuje pro srovnání.
Dále čtěte: Lukáš Jelínek (SZÚ): Mobilní sítě neškodí zdraví. Držíme je "na uzdě" expozičními limity
Vyvrací také kolující fámy o možných netermických dopadech mobilních sítí na lidské zdraví. "Diskuse o netepelných účincích elektromagnetických polí trvá padesát, šedesát, možná sedmdesát let. Bylo vysloveno mnoho hypotéz, zatím žádná z nich nebyla potvrzena. Je zcela evidentně jasné, že frekvence, o kterých mluvíme, spadají do tzv. neionizujícího elektromagentického záření. Energie fotonů pro tyto frekvence je tak nízká, že nemohou způsobit poškození buněk nebo DNA tak, jak to třeba známe z určitých pásem ionizujího elektromagentického záření. Toto záření není radioaktivní, je neionizující, nemůže ionizovat prostředí, ani živou hmotu," vysvětluje.
Měření se pak přesouvá na chodník pod budouvou, tedy do prostředí, ve kterém se s mobilním signálem potkává většina z nás. Měřák stojí v místě, kde je na antény na střeše trochu vidět, ale signál se k němu dostává spíš odrazem. Na křivce na displeji nejsou výkony antén v podstatě rozeznat od šumu. Naměřené hodnoty se pohybují v řádu mikrowattů na metr čtvereční (µW). Mobilní telefony se i přes slabý signál dokáží k síti připojit.
U hygienických limitů se ještě zastavíme. Pracovníci operátorů, kteří u antén pracují, je totiž mají vyšší a přísněji sledované než běžní lidé. Jde o 50 W/m2, říká Vrba s tím, že zaměstnanci musí chodit na pravidelné lékařské prohlídky. "Podle mě jde o princip určité opatrnosti. A jde v podstatě i o možnost zachytit, kdyby nějaké vlivy existovaly. Zatím ale z dat lidí, kteří takto chodí častěji na prohlídky, nevykrystalizovaly žádné údaje o tom, že by elektromagnetická pole – pokud jsou udržována v předepsaných limitech – měla nějaké škodlivé účinky," dodává.
9. 7. 2020; FeedIT.cz
Atos rozdělil ceny za výzkum v počítačových vědách. Soutěž letos ovládly ženy
Vítězný výzkum pomůže zlepšit vlastnosti karoserií aut i letadel, speciální cenu získal návrh metody, která by mohla usnadnit vývoj nových léků
Praha, 9. července 2020 ? Letošní Ceny Josepha Fouriera ukázaly, že IT už není oborem pouze pro muže. Soutěž o nejlepší výzkumnou práci v oblasti počítačových věd pořádá společnost Atos již 10 let. Během slavnostního vyhlášení 2. 7. si na pódium Francouzského institutu přišly pro tři ze čtyř cen ženy. První cenu získala Jitka Kostková. Její výzkum invariantů by mohl pomoci návrhářům karoserií zvýšit rychlost a snížit spotřebu vozidel. Vítězka speciální ceny Katarína Furmanová získala za výzkum proteinových interakcí 50 000 výpočetních hodin na superpočítači, které využije pro další bádání.
Mladí nadějní vědci se utkali v soutěži o nejlepší výzkumnou práci v oblasti informatiky a počítačových věd. Ceny Josepha Fouriera jim předala společnost Atos. Slavnostní vyhlášení letos proběhlo 2. 7. ve Francouzském institutu. Autoři oceněných prací získali peněžní odměny, stipendia na stáž ve Francii nebo výpočetní čas na superpočítači v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě. Jedním ze superpočítačů, který bude moci vítěz speciální ceny využít, je nejmladší ostravský superpočítač Barbora, ten do centra dodal Atos v říjnu 2019.
Nástroj, který zatočí s víry, které zpomalují jízdu
Autorkou nejlépe hodnocené práce je Jitka Kostková z Akademie věd ČR. V oceněné práci se věnuje invariantnímu rozpoznávání. "Prvotní impuls přišel z praxe od inženýrů, kteří navrhují karoserie," vysvětluje vítězka, proč se tématu začala věnovat. "Když fouká vzduch kolem auta nebo křídla letadla, mohou se tvořit nežádoucí víry – ty snižují rychlost a zvyšují spotřebu.
Invarianty, které jsem ve své práci zkoumala, se dají použít jako nástroj pro automatické hledání těchto vírů v datech ze simulací, která mají inženýři k dispozici a která v podstatě představují jakousi mapu proudění větru," přibližuje Kostková, jak by se dal výzkum v budoucnu využít.
Pro vývoj léků modely z učebnic chemie nestačí
Speciální cenu Národního superpočítačového centra IT4Innovations – tedy 50 000 výpočetních hodin na ostravském superpočítači – vyhrála Katarína Furmanová z Masarykovy univerzity. Ve své práci se věnovala vizualizaci interakcí proteinů s jinými molekulami. "Tradiční modely zobrazování molekul, jako je třeba atomický, který znáte z učebnic chemie, jsou pro zkoumání interakcí příliš detailní, nepřehledné a ztrácejí se v nich důležité souvislosti," vysvětluje mladá vědkyně. " Nástroje, které jsem vyvinula, umožňují lépe zkoumat vztahy a interakce molekul," dodává. Její výzkum může pomoci například při zkoumání funkcí proteinů nebo při hledání nových léků. A protože je výzkum proteinových interakcí velmi náročný na výpočetní metody, odměna v podobě výpočetního času na superpočítači se bude vědkyni hodit.
Dalšími oceněnými byli Jan Hlavnička z Českého vysokého učení technického v Praze, který se věnoval analýze poruch řeči u neurodegenerativních onemocnění, a Kateřina Žmolíková z Vysokého učení technického v Brně za výzkum v oblasti separace řeči, který zvýší přesnost při přepisu řeči na text.
Ceny mladým vědcům předal generální ředitel společnosti Atos Vladek Šlezingr. " Jsem přesvědčen o tom, že pro budoucnost České republiky je důležité podporovat špičkový výzkum. V Ostravě máme jedno z nejlepších evropských superpočítačových center. Výpočty a simulace, které lze na superpočítačích provést, ušetří spoustu nákladných experimentů a času stráveného v laboratořích. Soutěže jako Cena Josepha Fouriera pomáhají objevovat mladé nadané vědce. Naším cílem je dát jim k dispozici nástroje, aby mohli svůj talent plně využít," uvedl Šlezingr.
Smyslem Ceny Josepha Fouriera je podpora mladých vědců. Získat ji mohou nejlepší studenti doktorandského studia a mladí vědečtí pracovníci v oblasti informatiky a výpočetních věd se speciálním zaměřením na návrh nebo využití výpočetně náročných algoritmů a metod, simulací a modelování či manipulaci s velkými objemy dat pro potřeby vědy a výzkumu ve veřejné i komerční sféře. Letošní ročník byl již desátý v pořadí.
Cena Josepha Fouriera je udělována v rámci Vědeckých cen Francouzského velvyslanectví, které české talenty oceňuje již 26 let.
---
O Atos
Atos je globálním lídrem v digitální transformaci se 110 000 zaměstnanci v 73 zemích a s ročním obratem ve výši € 12 miliard. Evropská jednička v poskytování cloudových služeb, kybernetické bezpečnosti a výpočetní techniky s vysokým výkonem poskytuje end-to-end řešení pro Orchestrated Hybrid Cloud, Big Data, Business Applications i Digital Workplace.
Atos je celosvětovým partnerem Olympijských a Paralympijských her v oblasti informačních technologií a působí pod značkami Atos, Atos/Syntel a Unify.
Atos je SE (Societas Europaea), kótovaná na CAC40 akciovém indexu v Paříži.
Cílem společnosti Atos je napomáhat ve vytváření budoucnosti informačních technologií. Svými odbornými znalostmi a službami podporuje rozvoj vědomostí, vzdělávání a výzkumu multikulturním přístupem a přispívá k rozvoji vědeckotechnické excelence. Atos na celém světě umožňuje svým zákazníkům a zaměstnancům, jakož i členům společností, aby žili, pracovali a rozvíjeli se udržitelně v bezpečném informačním prostoru.
9. 7. 2020; abicko.cz
Dron proti dronu: Bezpilotní dravci loví jako letka
Drony jsou levné, snadno se ovládají a díky malým rozměrům se dostanou v podstatě kamkoli. Je ale spousta míst, kam nesmějí. A jsou i místa, kde může jeden jediný zbloudilý dron způsobit obrovské pozdvižení a zkomplikovat plány tisícům lidí – třeba na velkém koncertě, vojenské základně, atomové elektrárně nebo na letišti. Američané pracují na koordinované letce dronů MARCUS, která dokáže nepřátelský dron uštvat a polapit přímo v letu.
Jak zneškodnit dron? Způsobů už vznikla celá řada. Námořnictvo experimentuje s laserovými děly, soukromé ochranky se vybavují puškami blokující příjem signálu a francouzská armáda se dokonce rozhodla odchytávat drony pomocí speciálně vycvičených orlů. Nově nejlepší obranu hledá i laboratoř pro národní bezpečnost Sandia v Kalifornii. Inženýři v ní vyvíjí hejno bezpilotních letounů MARCUS, kteří slouží k likvidaci nepřátelských dronů.
Jak na ilegální drony?V současnosti se pro sledování ilegálních dronů používají hlavně pozemní radary. Ty ale mají jeden zásadní problém v tom, že nedovedou rozpoznat objekty v nízkých letových výškách. Překážejí jim v tom například stromy nebo výškové budovy. Mnohem efektivnější je proto využívat létající stroje vybavené senzory a data ze země a ze vzduchu navzájem porovnávat. Přesně to chce dokázat systém Sandia.
Síť z doby kamennéFlotila hlídkujících dronů MARCUS dokáže ilegální nebo nebezpečný bezpilotní stroj identifikovat a dokonce pronásledovat. Na konci štvanice je zneškodnění. Sandia nepoužívá ve svých dronech blokační vlny ani rušičky, ale starou dobrou síť osvědčenou už od doby kamenné. Čtveřice dronů ve správnou chvíli otevře úložný prostor a uvolní sítě, do nichž polapí nežádoucí stroj. Nakonec ho přenese na bezpečné místo. Tam už bude čekat tým lidí, kteří ho deaktivují a odvezou na prozkoumání do dílny.
říslušník čtyřčlenné flotily MARCUS hlídá, identifikuje, loví a polapí nepřátelské drony - Sandia Labs
Odchyt bez poškozeníK největším kladům skupinového lovu do sítě patří schopnost polapit stroj v nepoškozeném stavu. Zatímco rádiové vlny zablokují komunikaci dronu s dálkovým ovládáním a pošlou ho střemhlav k zemi, díky bezbolestnému odchytu mají šanci odborníci zjistit původ stroje nebo příčinu jeho neoprávněného letu. Odchyt ve vzduchu je také důležitý pro případ, že by zneškodněný dron měl spadnout lidem na hlavu nebo explodovat. Sandia tvrdí, že systém MARCUS bude moci sloužit nejen armádě, ale i policii nebo dokonce pořadatelům velkých veřejných akcí.
Flotila dronů na lovuNa závěr dodejme, že drony chytající jiné drony do sítě, nejsou tak úplně novinka. Ostatně pionýrem tohoto systému je skupina českých vědců, o nichž si můžete přečíst v boxu - nebo se rovnou podívejte na video, které jsme o nich natočili (najdete ho nad tímto odstavcem).
Řešení od Sandia je unikátní tím, že letouny zvládají oběť stíhat koordinovaně a ve skupině. Drony se ovládají ze země pomocí počítače, který dokáže řídit a dohlížet na celou peruť. Konstruktéři už systém úspěšně otestovali ve zkušebních halách. Teď je čekají náročné průpravy venku, kde se budou muset potýkat s různými světelnými podmínkami, počasím a předměty v cestě.
Systém chytání dronů do sítě testuje i německá armáda s AirRobot AR200
Český lovec dronůPřed dvěma lety jsme na webu ábíčka psali o stroji Eagle.One, který se zrodil na
Českém vysokém učení technickém v Praze ve Skupině multirobotických systémů (odkaz na článek najdete pod těmito odstavci). Vědci zde začali jako jeden z prvních týmů na světě pracovat na dronu, který je určen pro monitorování a odchyt dalších bezpilotních letounů.
Eagle.One má podobu multikoptéry s osmi rotory, která pomocí letecké stereoskopické kamery zaměří cíl a podobně jako současně vyvíjené americké řešení na něj vystřelí síť. Ta se během letu rozbalí a okamžitě omotá celý stroj. Kromě tohoto lovce tým vědců pracuje i na dalších strojích – například na dronech pro mapování památek nebo na autonomních strojích, se kterými pravidelně vítězí v mezinárodních soutěžích.
8. 7. 2020; reportermagazin.cz
Jak mohou počítačoví hráči urychlit vývoj vakcíny
Jde o největší jednorázový dar v dějinách tuzemských korporací. Antivirová společnost Avast věnovala na vývoj a výzkum spojený s nemocí covid-19 celkem 25 milionů dolarů, tedy víc než 600 milionů korun. Podrobnosti přibližuje technický ředitel společnosti Michal Pěchouček, který mluví i o vlivu epidemie na rozvoj umělé inteligence a kybernetickou bezpečnost.
Co vás přivedlo k tak rozsáhlému filantropickému počinu?Zažíváme jednu z největších pandemií v dějinách lidstva. Ohrozila spoustu lidí na životě, ale přináší i velmi negativní ekonomický dopad, neboť ještě víc rozevírá příjmové nůžky mezi chudými a bohatými. Rozhodnutí, které učinila naše správní rada, exekutivní management a akcionáři, je založené na pocitu odpovědnosti a snaze porozumět světu kolem nás. Nemůžeme ignorovat, že miliony lidí po celém světě přicházejí o své existenciální jistoty.
Jak probíhalo rozhodování, kam pomoc zaměřit?Jsme technologická firma. Od začátku tak bylo jasné, že se musíme soustředit na věci, kterým rozumíme nejvíc, kde jsme nejkovanější. A to je výzkum a vývoj.
Proč nejvýznamnější část vašeho daru putuje do koalice COVID-Zero?Chtěli jsme zajistit co největší dopad naší pomoci. Zakládajícím členem této iniciativy je Nadace Billa a Melindy Gatesových, která má dlouhodobou zkušenost s vývojem vakcín a je efektivní v tom, jak připravit lidstvo na krizové situace.
Váš příspěvek zřejmě nepředstavoval žádné drobné. Opečovali vás manželé Gatesovi nějak speciálně?
Nešlo o žádné drobné, ale že by nás někdo plácal po ramenou, jak jsme dobří, to se nestalo. Ocitli jsme se ve společnosti, kde každý pomáhá, jak může. A takhle se dívají i na nás.
Máte nějaké přednostní informace o vývoji vakcíny, když jste tak významní investoři?
Bohužel nemáme. V této oblasti se zdržím jakéhokoliv komentáře, protože jsem hlavním povoláním vědec. Jestli někdo chce termíny, ať se zeptá třeba amerického prezidenta, ten tomu zřejmě hodně rozumí a nějaký termín jistě rád vystřelí.
Vedle hledání vakcíny pokračuje i proces schvalování některých léků, nejdále je zatím certifikace Remdesiviru, který nese českou stopu. Sledujete aktuální vývoj?
Vakcína a léky jsou dva vlaky, které jedou po úplně jiných kolejích. Remdesivir pomáhá nemocným a urychluje léčbu. To je v pořádku, nicméně nakažených je o několik řádů méně než v případě potřeby preventivně proočkovat lidstvo. Když chcete vyrobit vakcínu pro celou planetu, jde o ohromná kvanta materiálu, takže i distribuce je mnohem komplikovanější. Logisticky představuje vakcína úplně jiný problém.
Každý dar zaměstnance zpětinásobímeJste firma založená a sídlící v Česku. Byla při vašem zvažování ve hře i pomoc ryze českým projektům?
Dnes už je to lepší, ale když se koronavirus začínal šířit, zapouzdřovaly se státy Evropské unie do sebe - zavíraly se hranice, vlády si chtěly pandemii řešit primárně samy. To nám vadilo. Chtěli jsme pomáhat takovým způsobem, který by mimo jiné připomněl, že tento problém se týká úplně všech. Ale když se ptáte: pět milionů dolarů čili pětinu naší pomoci spojené s koronavirem jsme se rozhodli věnovat na projekty v České republice. Patří do toho i podpora naší zaměstnanecké sbírky.
Co si pod tím mohu představit?Ve všech zemích, kde má Avast kanceláře, vybrali sami zaměstnanci svým hlasováním nějaké lokální projekty, kterým chtějí pomoci. U nás padla volba na Fakultní nemocnici v Brně a program Člověka v tísni SOS Česko. Teď se vybírají peníze a Avast jako korporace se zavázal, že přidá pětinásobek každé takto darované koruny či dolaru. Takže když jakýkoliv z našich zaměstnanců pošle na příslušný účet třeba deset tisíc korun, vytvoří tím pomoc ve výši šedesáti tisíc korun.
Liší se v různých částech světa zaměření pomoci?Ano, je to velmi různorodé. V případě Člověka v tísni se výtěžek používá na podporu lidí, kteří utrpěli během epidemie ekonomickou ránu. Velkým tématem jsou například matky samoživitelky, které musely zůstat s dětmi doma a nemohly pracovat. Ale třeba v Americe si naši zaměstnanci vybrali nadaci bojující proti domácímu násilí, které tam v období epidemie markantně vzrostlo.
Kolik zaměstnanců Avastu se do těchto sbírek už zapojilo a s jakým ohlasem se tato výzva setkala v Česku?
Dosud se zapojilo 235 zaměstnanců, od nichž se vybralo 39 tisíc dolarů, celková pomoc tedy představuje skoro čtvrt milionu dolarů. Sbírka stále běží, číslo se určitě ještě navýší.
Michal Pěchouček - foto archív
Skládat proteiny i usmažit vajíčkaJednou z oblastí, kam zamířila v době epidemie pomoc Avastu, je i projekt Folding@home. V čem spočívá?
Před více než dvaceti lety byl v Kalifornii spuštěn obdobný projekt SETI@home, kdy lidé nabízeli kapacitu svých PC na zpracování dat z prohledávání signálů o existenci mimozemšťanů ve vesmíru. Profesor Vijay Pande ze Stanfordské univerzity pak vymyslel podobný koncept pro výpočetní modelování, které umožňuje skládat proteiny. Jako biochemik si uvědomoval, že spousta experimentů dnes už nemusí probíhat v mokré laboratoři.
Znamená to, že srovnatelných výsledků lze dosáhnout i na počítačích?Ano, ale jsou to velmi náročné operace, na které potřebujete závratné množství výkonu. Profesor Pande proto vymyslel komunitní projekt, jak propojit počítače nadšenců, kteří budou ochotni sdílet kapacitu svých zařízení, a platit za ně elektřinu, i když zrovna nepracují nebo nepaří hry - aby na nich mohly běžet programy, které vyhodnocují část příslušných dat.
Jak konkrétně se do takového IT kutilství zapojil Avast?Protože autoři projektu jsou biochemici, ukázalo se, že infrastruktura takto decentralizovaného systému není natolik dobře postavená, aby utáhla miliony počítačů. Spojili jsme se s nimi a poskytli jim prostředky na profesionální softwarový vývoj. Uživatelům Avastu jsme zase vysvětlovali, že když budou ochotni darovat svůj výpočetní výkon ve prospěch biochemických simulací, mohou pomoci k rychlejšímu nalezení vakcíny.
Mně nic nepřišlo. Vyhodnotili jste to tak, že můj počítač má na takové operace příliš titěrný výkon?
Ano, je to možné. Opravdu jsme se soustředili primárně na hráče, neboť právě na počítačové hry potřebujete zpravidla počítače s nejsilnějším výkonem.
Představuju si, že ráno přijdu k počítači a nemůžu pracovat, protože na něm zrovna pracuje někdo jiný.
Tak to není. Jediné, co se může stát, že přijdete k počítači a můžete si na něm usmažit vajíčka, protože bude po noční práci rozžhavený. Jinak je to zautomatizované: jakmile ťuknete do klávesnice, Folding@home se vypne.
Jakou jste měli na svou nabídku ke sdílení počítačové kapacity odezvu?Za uplynulý měsíc si Folding@home stáhlo a nainstalovalo čtyřicet tisíc uživatelů Avastu.
Nejjednodušší cesta k útoku? Lidská chybaHodně se věnujete tématu AI čili umělé inteligence. Jak může pomoci v řešení podobných krizových situací, jako je virová epidemie?
Obecně si myslím, že když budeme používat výrazně víc metod umělé inteligence a strojového učení, může to dramaticky zlevnit zdravotnický systém. Právě míra dostupnosti zdravotní péče napříč populací je klíčový faktor v šíření epidemie. Když žijete v zemi, jako je Brazílie nebo Spojené státy, jasně vidíte, že v chudinských oblastech se koronavirus šíří mnohem masivněji. Když ale dokážeme efektivněji analyzovat data, můžeme z medicíny částečně vytlačit nákladnou expertní práci, což zdravotnictví zlevní a zpřístupní mnohem většímu počtu lidí.
Může umělá inteligence přispět ještě něčím dalším?Poněkud přízemněji se ukazuje, že může pomoci s trasováním nakažených lidí. Investuje do toho mnoho států a je za tím obrovská kontroverze, neboť to logicky vnímáme jako technologický zásah do soukromí. Na druhou stranu, schopnost rozumět tomu, jaké množství nakažených lidí se kde vyskytuje, je užitečná informace a může to být jistá varianta roušky. Ostatně na ČVUT už běží projekt FremenContraCovid, který umožní predikovat, jaká je pravděpodobnost nákazy člověka, který se bude v té či oné době nacházet v konkrétním prostoru. Sami se pak rozhodneme, zda tam jít, či nikoliv.
Největším tématem Avastu je kybernetická bezpečnost. Odehrály se v době epidemie v tomto směru nějaké změny?
Bylo to dramatické období, neboť v důsledku přesunu práce domů vznikaly nové přístupové účty a docházelo k velkým rekonfiguracím podnikových systémů, což vytvářelo bezpečnostní díry a chyby. Zaznamenávali jsme velký nárůst útoků na kritickou infrastrukturu, což jsou v době pandemie především nemocnice. Útočníci zneužívali toho, že ve zdravotnictví pracovali lidé pod obrovským tlakem, takže byli vystresovaní a náchylnější k chybě. A právě lidská chyba je dnes nejjednodušší cestou ke kybernetickému útoku.
A co se týče běžných uživatelů?Útočníci využívají každého nového tématu a okamžiku, kdy kliknete jinam než obvykle. A protože v době pandemie jsme klikali na všechno, kde byla zmínka o koronaviru, objevilo se velké množství falešného obsahu, po jehož rozkliknutí se spouští kybernetický útok.
6. 7. 2020; manipulatori.cz
Máme se bát 5G sítí a jejich vlivu na zdraví lidí?
Následující příspěvek pochází ze semináře "Máme se bát sítí 5G?" uskutečnil v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dne 1. července 2020.
Konkrétně se jedná o příspěvek poslance Martina Jiránka (Piráti)
Přátelé, jako předseda podvýboru pro ICT a telekomunikace, se o téma sítí páté generace zajímám nejen z pohledu aukce kmitočtů na 4. operátora, ale možného vlivu na zdraví lidí a cílených manipulací kolem toho. I proto jsme dnes uspořádali seminář, kde jsme to 3,5 hodiny řešili. Jak to tedy vnímám a jaké jsem k tomu získal informace…
1. Celé téma je velmi složité. Elektromagnetickému záření a jeho vlivu na lidské tělo se v České republice dostatečně odborně věnuje a rozumí tomu jen několik málo lidí. Při vysvětlování je potřeba zabíhat i např. do kvantové fyziky a přednášky na to jsou prý opravdu dlouhé.
2. V základu lze říci toto. Vědci v oblasti výzkumu elektromagnetického záření po 70 letech výzkumů nepotvrdili v případě dodržování expozičních limitů dlouhodobé negativní účinky na zdraví. Tedy, že žádná studie neprokázala, že by televizní, mobilní či jiné záření, při dodržení limitů, nějak poškozovalo lidské zdraví. (viz. rozhovor s doc. Jelínkem a studie přiložená v komentáři).
3. "Česká i světová legislativa disponuje již od počátku dvacátého prvního století expozičními limity pro celý interval frekvencí neionizujícího záření, tedy od statických polí až po ultrafialové záření. Tyto expoziční limity jsou vystavěny na detailní znalosti interakce elektromagnetického pole a živé tkáně a jsou proto zcela nezávislé na technologii, která elektromagnetické pole generuje. Legislativa pro ochranu zdraví je tedy zcela připravena na nástup telekomunikační sítě páté generace.” Tedy, všichni operátoři v Evropě mají stanovené limity (hygienické normy), které velmi přísně kontroluje Český telekomunikační úřad a Hygienická služba. Tyto limity v EU pro širokou veřejnost jsou vždy nejméně 50krát nižší, než by podle mezinárodních vědeckých důkazů mohly začít mít nějaký vliv na zdraví.
4. Pro zajímavost přidávám, co dnes také zaznělo. Například televizní signál na frekvenci 700 Mhz, který dnes uvolňuje pásmo pro mobilní sítě (ten známý přechod na DVBT2), vyzařoval výrazně silněji, než nyní vyzařují mobilní sítě. Prostě na stejných frekvencích, kde poslední desítky let vysílaly televize, bude do budoucna fungovat mobilní síť, která bude v porovnání s televizními vysílači zářit s mnohem menší intenzitou. A další zajímavost, nová 5G síť díky své novější technologii bude v celkovém součtu znamenat pro uživatele ještě méně záření, než dělají současné 3G a 4G sítě. Dokáže totiž se signálem pracovat efektivněji a úsporněji.
Je velmi důležité tyto informace věcně a racionálně s veřejností komunikovat, dělat besedy a odpovídat a vysvětlovat. Pokud udržíme debatu, například o nastavení hygienických norem (expoziční limity) či nových vědeckých poznatcích na racionální úrovni, bude to ideální. Jakmile se debata zvrhne směrem k hoaxům, fake news a manipulaci lidí s cílem je vystrašit nebo jim prodat reklamu či výrobek, je to špatně.
Vysvětlení několika hoaxů:
1. 5G sítě opravdu nepřenáší koronavirus.
2. Japonsko opravdu nezakázalo 5G sítě, naopak se tam čile staví. Japonská vláda do rozvoje 5G sítí hodlá investovat asi 14 miliard dolarů, což je víc, než bude v Česku stát nový reaktor v Dukovanech.
3. Stejně tak nezakázalo sítě Švýcarsko. Veřejná debata o 5G se vede intenzivní, ale mají pokryto již víc jak 90 procent území.
4. Za mrtvé ptáky v Kanadě nemůže 5G, protože tam v době zveřejnění videa žádná síť 5G nebyla v provozu… atd.
Při možném hledání informací o 5G prosím postupujte racionálně. Pokud vám daný portál tvrdí, že 5G sítě rozšiřují konoravirus nebo že se v Japonsku nestaví, což jsou zcela jasné lži, pak ani další zprávy na daném portálu velmi pravděpodobně nebudou seriózní. Dokonce bych být vámi na daný portál přestal chodit, protože se vás správci daného portálu snaží zcela průhledně zmanipulovat či vystrašit a ještě se zesměšníte před svým okolím, když to budete sdílet.
Prostě klidně diskutujme nad zdravotními studiemi. To mi přijde pochopitelné a budu za tu diskuzi moc rád. Ale fakt nemá smysl se hádat nad očividnými hoaxy a manipulacemi.
A nejdůležitější na konec. Aktuálně se objevil totiž objevil vykutálený prodejce. Až vám bude nabízet lampu, která vás ochrání proti 5G (ovšem bez záruky, že vás opravdu chrání), tak ji za 48 000 korun opravdu nekupujte ?
Moc díky Patrik Nacher Spotřebitelské fórum za spoluorganizaci semináře a zástupcům MPO, ČTÚ, panu docentu Bečvářovi z ČVUT a dalším účastníkům dnešního semináře za věcnou a racionální diskuzi.
6. 7. 2020; e15.cz
Čeští vědci vylepšují systém pro orientaci dronů a autonomních aut
Tým vývojářů z české společnosti AgentFly Technologies ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze vyvíjí speciální navigační systém, který bude využitelný v prostředí se sníženou dostupností globálního navigačního satelitního signálu (GNSS), jako jsou americká síť GPS, ruský GLONASS či evropské Galileo.
Češi pracují na propojení signálů z nejrůznějších typů senzorů tak, aby se autonomní dron či vůz dokázaly orientovat v situacích, kdy dojde k nečekanému výpadku navigačního signálu, hlavně pak ale v terénu se zhoršenou kvalitou příjmu navigačního signálu – třeba v horách, hlubokých lesích a podobně.
"Stávající navigace založená na GNSS neposkytuje spolehlivé výsledky za všech okolností. Vzniká tak poptávka po alternativním navigačním systému, který není závislý na kvalitě a dostupnosti signálu," vysvětlil technický ředitel AgentFly Technologies Milan Rollo.
Firma proto společně s ČVUT začala propojovat výstupy specializovaných kamer, systému měření vzdálenosti pomoci laserových paprsků LiDAR či klasického radaru. Zatímco AgentFly Technologies se primárně zaměřuje na integraci hardwarové části systému, ČVUT v Praze vyvíjí algoritmy, které sesbíraná data propojí.
"Máme možnost rozšířit stávající poznatky v oboru lokalizace z obrazu, hloubkových map a z prediktivního řízení pro studenty a odborné pracovníky Fakulty elektrotechnické ČVUT," říká k důvodům, proč se škola do vývoje zapojila, Jan Faigl z Centra umělé inteligence.
Jím vedená skupina na ČVUT pracuje na lokalizaci mobilních prostředků z obrazu palubních kamer. Například další tým má na starost integraci prediktivního řízení autonomních dronů a jejich lokalizaci z 3D lidarů.
Inžrenýři nedávno provedli také prvotní experimenty – softwarové simulace, ale také testy v reálném prostředí – zaměřené na sběr dat ze senzorů, jejich propojení a analýzu, a to u bezpilotních dronů.
Právě ty totiž kladou přísnější nároky na nízkou váhu zařízení a vyžadují adekvátní řešení s ohledem na vyšší míru přítomných vibrací.
Hotovo by mělo být koncem příštího roku. Projekt podpořila Technologická agentura ČR více než 4,5 milionu korun. Výsledky projektu by mělo být možné ihned aplikovat do průmyslového využití.
3. 7. 2020; Mladá fronta Dnes
Fakulta dala návod, masky tiskl kdokoli
Na Fakultě elektrotechnické ČVUT vytvořili během pandemie covid-19 postup na domácí 3D tisk ochranných masek, které umějí zachytit viry.
Fakulta, jako výzkumné pracoviště, nemá k dispozici tiskovou farmu, tudíž sériová výroba nebyla možná. Proto návod umístila na internet, kde byl volně ke stažení.
"Celkově byl design stažen asi dvoutisíckrát. Odkud ale uživatelé byli a kolikrát si design vytiskli, již zpětně nedohledáme," říká Tomáš Tichý, vedoucí projektu z Fakulty elektrotechnické na ČVUT (FEL). Model si podle něj mohl stáhnout tiskař s velkou tiskovou kapacitou a vyrobit desítky masek, nebo jednotlivec s domácí tiskárnou, který mohl vyrobit jednotky kusů. "O tom, kolik masek bylo reálně vyrobených, nechci vůbec spekulovat. A nemáme ani informace o tom, kde všude byly masky uplatněny," dodává Tichý.
"Naše výzkumná skupina se 3D tisku věnuje již několik let a v době pandemie si vzala za cíl především provést biologické testy 3D tištěných objektů s ohledem na jejich dezinfekci. Navázali jsme kontakty s lékařskými a virologickými pracovišti, kde byly testovány výtisky s různými parametry. Podle výsledků testů jsme pak publikovali především optimální nastavení tiskového procesu a návod na dezinfekci masky," vysvětluje Tomáš Tichý s tím, že masky bylo možné tisknout i na domácích 3D tiskárnách, které jsou založené na technologii FFF, tedy tisku z roztaveného plastového vlákna.
SNADNÁ DEZINFEKCE
Testování probíhalo na Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Jejich testy prokázaly, že stačí vhodná kombinace materiálu, nastavení tiskárny, případně aplikace povrchové vrstvy, a lze masku účinně dezinfikovat běžnými prostředky s isopropylalkoholem. Autoři masky převzali volně dostupný model COVID-19 MASK z internetové databáze modelů pro 3D tisk Thingiverse, který původně vytvořila španělská firma La Factoría 3D. Provedli na něm výše zmíněné biologické testy a zároveň ve spolupráci s firmou Y Soft vytvořili upravenou verzi, do níž bylo možné jednoduše vkládat látkový filtr tvořený speciální látkou z nanovláken. Výhodou tohoto snadno vyměnitelného filtru je zachycení virových částic současně při nádechu i výdechu, takže chrání jak uživatele, tak jeho okolí.
"Nanovlákenný materiál dodávalo více firem. Asi nejtěsnější spolupráci jsme navázali se zlínskou firmou SPUR. K dispozici jsem měli rovněž materiál vyvíjený na Technické univerzitě Liberec, který je k objednání na webu rouskylidem.cz," říká vedoucí projektu. Nákupy filtračního materiálu sponzorovala firma Y Soft.
CENA? STOVKY KORUN
Celý projekt financovala podle Tichého katedra elektrotechnologie FEL, kde působí většina členů týmu. "Celkové náklady spojené s projektem byly zhruba 28 tisíc korun. Cena masky záleží na individuálním nacenění daným tiskařem. Odhad ceny jedné masky ale může být v řádech stovek korun," míní Tichý.
V návaznosti na tento projekt podala fakulta přihlášku na další projekt financovaný ministerstvem průmyslu a obchodu. "V současné době čekáme na vyjádření, takže konkrétní podrobnosti o obsahu projektu bohužel nyní nemůžeme sdělovat," uzavírá Tomáš Tichý.
MODEL SI MOHL STÁHNOUT BUĎ TISKAŘ S VELKOU TISKOVOU KAPACITOU A VYROBIT DESÍTKY MASEK, NEBO JEDNOTLIVEC S DOMÁCÍ TISKÁRNOU, KTERÝ VYROBIL JEDNOTKY KUSŮ.
3. 7. 2020; czpravy.cz
Vyzkoušeli jsme první 5G síť v Česku. Těžko se hledá důvod, proč službu potřebujete
V centrále O2 v pražské Michli vedle sebe pokládáme na stůl dva telefony. Jeden je připojený k běžné síti 4G, kterou používá drtivá většina
Pražanů, druhý už je vybavený modulem, který přijímá síť páté generace. Současně na nich spouštíme test rychlosti připojení a jen sledujeme, jak se ručička "tachometru" na obou displejích vychyluje doprava.
Velmi rychle je jasné, že starší mobilní síť co do rychlosti stahování na tu novější nestačí. U mobilu s 5G se ručička zastavuje na rychlosti stahování 640 megabitů za sekundu, zatímco u staršího 4G připojení stěží přesahuje hranici 80 megabitů. Potvrzují se tak marketingové sliby O2, že je nová síť "zhruba desetinásobně rychlejší".
Jen pro srovnání, průměrná rychlost českého internetu je podle únorové analýzy společnosti Cisco Systems pouhých 38,5 megabitu za sekundu, tedy asi šestnáctkrát pomalejší než výsledek našeho testu.
Kromě hrubé rychlosti stahování si však marně lámeme hlavu nad tím, jak nastupující pokrok, který přináší síť páté generace, lépe přiblížit běžnému uživateli. Na naprosto drtivou většinu činností, na kterou by mohl chtít člověk používat svůj telefon, tablet nebo notebook, jsou totiž rychlosti starší sítě 4G zcela dostačující.
Chcete si pustit video ve vysokém rozlišení na Youtube nebo zhlédnout film na Netflixu? Poslechnou si hudbu přes Spotify? Přečíst aktuální zpravodajství? Ani při jedné z těchto aktivit nepoznáte mezi 4G a 5G téměř žádný rozdíl - video, hudba i nejnovější zprávy se na displejích obou telefonů nahrají prakticky stejně rychle - tedy okamžitě.
Podstatný rozdíl tak vidíme zejména při stahování většího množství dat najednou. Na obou telefonech dáváme stahovat soubor o velikosti 999 megabajtů a novější síť to zvládne asi dvakrát rychleji - konkrétně za 25 sekund.
Otázkou samozřejmě je, jak často bude člověk potřebovat stáhnout soubory o několika stovkách megabajtů - obzvláště, když má od operátora měsíční datový limit omezený třeba na pět gigabajtů. A i kdyby gigabajtové soubory náhodou stáhnout potřeboval, bude mu pravděpodobně jedno, jestli je stáhne za minutu a půl, nebo za minut pět.
Zatím také není 5G síť dostupná plošně po celé republice. Tomu bude muset předcházet dražba kmitočtů, ve které se o vysílací pásma utkají operátoři. Ta má začít až později v létě. První síť páté generace proto zatím operátor O2 spustil na frekvenci 3,7 gigahertz, kterou získal už v předchozí aukci.
Dnes se k jeho sítí člověk může připojit na dvou místech v Česku. "Spustili jsme 5G síť v centru Kolína a také v Praze v Nuslích a na Vinohradech. Do konce léta v Praze síť rozšíříme ještě o Staré a Nové Město, Dejvice a Bubeneč," vysvětluje mluvčí O2 Lucie Jungmannová.
Bez drahého telefonu to zatím nejde
Nestačí ale jen bydlet na správném místě, člověk také musí mít ten správný telefon. Letmý pohledem do nabídky českých obchodníků ukáže, že aktuálně je v prodeji méně než deset modelů, které se k 5G síti zvládnou připojit. Ten nejlevnější z nich vyjde na patnáct tisíc korun a většina je ještě o pět tisíc dražší. Některé z nich navíc ještě čekají na aktualizace od výrobců a zatím 5G připojení nezvládají.
Podle Jungmannové by se to však mohlo brzy změnit. "V příštích týdnech a měsících budou přibývat další a dostupnější zařízení, například Samsung plánuje už v srpnu představit model s podporou 5G s cenou kolem deseti tisíc korun," říká.
Za výhodu se naopak dá považovat fakt, že zájemcům o 5G síť, kteří zrovna bydlí v dosahu vysílače a mají kompatibilní telefon, neudělá technologická novinka díru do peněženky. Službu si totiž mohou u O2 aktivovat za symbolickou jednu korunu měsíčně.
Služba cílí na průmysl a města
Síť 5G tak sice přináší řádově vyšší rychlosti a naopak o poznání nižší odezvy, ale běžný uživatel tento pokrok jen těžko využije. Výjimkou mohou být třeba hráči on-line počítačových her, kteří by se chtěli své zálibě věnovat i na cestách a kteří vyžadují právě co nejnižší odezvu.
Díky 5G by mělo být také snazší pomocí mobilních sítí připojit k internetu celou domácnost a nespoléhat už se na ne příliš efektivní wi-fi sítě. Tomu ale, alespoň prozatím, brání maximální měsíční limity přenesených dat, které mají operátoři nastaveny u cenově dostupných tarifů.
Že služba není pro běžné uživatele zrovna největším tahákem, si ostatně uvědomují i operátoři. Kromě vyšších přenosových rychlostí tak zdůrazňují i nižší odezvu a hlavně větší kapacitu sítě. "To znamená, že k síti bude možné najednou připojit řádově více zařízení, což najde uplatnění nejen v mobilních telefonech koncových uživatelů, ale i v rozvoji chytré dopravy a v oblasti průmyslu," dodává Jungmannová.
Jsou to tak zejména firmy, které budou chtít 5G síť využít - například při robotizaci výroby či při ovládání strojů na dálku v reálném čase. "Hodně se v tomhle smyslu mluví třeba o vzdálených operacích. Představte si chirurga specialistu, který logicky nemůže být jednu chvíli v Praze a za hodinu v Ostravě. Díky 5G sítím by však takový chirurg měl být schopen vzdáleně operovat přes speciálního robota prakticky odkudkoliv," říká odborník na mobilní sítě z ČVUT Zdeněk Bečvář.
S novou sítí mají ale plány i některá česká města. Zatím jde zejména o pět obcí, které na přelomu roku zvítězily v soutěži vypsané ministerstvem průmyslu a obchodu. Získala tak mimo jiné experimentální kmitočty pro spuštění sítí, odborné konzultace, právo používat označení "Smart 5G město" či peníze na konkrétní projekty.
Například v Plzni chtějí tamní hasiči pomocí 5G sítě vyslat do boje s ohněm speciální drony. Ty mají být vybavené infračerveným čidlem a odhalit, kde je požár nejsilnější a kam se bude dál šířit.
Hlavní výhodou 5G sítí ale zůstává možnost připojit najednou k jedné síti až stokrát víc zařízení než do sítí čtvrté generace. S novou technologií si tak lze představit, že spolu budou například navzájem komunikovat všechna auta, která spolu jedou po jedné dálnici. Když jedno z nich začne prudce brzdit, pošle zprávu vozům, které jedou za ním, a ty na jeho manévr dokáží okamžitě zareagovat.
Stejně tak si lze ale představit i budoucnost, kde je k internetu připojena vaše lednička, která vám řekne, že vám chybí mléko, nebo vám ho dokonce sama objedná u obchodníka. Nebo třeba topení, které můžete na dálku spustit a vyhřát si obývák před příchodem z práce. Masové nasazení takových usnadnění je však zřejmě ještě daleko. "Můj pocit je takový, že na to ještě úplně neuzrála doba," říká Bečvář.
Problém podle něj ostatně není ani tak v tom, že by podobná zařízení nemohla navzájem komunikovat přes sítě čtvrté generace, ale spíš v tom, že stávající síť by nezvládla desítky tisíc takových ledniček a chytrých topení připojených do sítě najednou.
Zdraží kvůli 5G mobilní internet?
Na sociálních sítích se také množí obavy z toho, že operátoři budou chtít náklady na 5G sítě přenést na své zákazníky a že si tedy začnou účtovat vyšší částky za mobilní připojení k internetu. Je zřejmě pravda, že za 5G připojení se bude platit nějaký příplatek, stávající 4G připojení by však podle všeho zdražovat nemělo.
"Normální člověk nebude chtít platit o dvě stovky víc za to, že si film místo za tři minuty stáhne za minuty dvě. 5G sítě jsou primárně průmyslová věc. Se všemi operátory se o tom bavím a na 99,9 procenta jsem si jistý, že ze strany operátorů nepřijde zdražování z důvodů 5G sítí," říká poslanec Martin Jiránek (Piráti), předseda sněmovního podvýboru pro ICT a telekomunikace
Stejně se k tomu staví i Bečvář. "Vážně si nemyslím, že by běžný uživatel byl ochotný za tohle platit. Jsem proto přesvědčen o tom, že sítě páté generace bude muset zaplatit průmysl, protože právě průmysl je ten, který z toho bude primárně profitovat," říká.
Kolik bude stát využívání 5G sítí po ukončení pilotního režimu, nechce prozradit ani O2. "Balíček za korunu budeme nabízet do konce roku. Jak se služba bude vyvíjet dál, ale závisí také na podmínkách aukce kmitočtů, které zatím nejsou finální. Takže zatím na to nedokážu odpovědět," uzavírá Jungmannová.
3. 7. 2020; reportermagazin.cz
Počítačoví hráči urychlují vývoj vakcíny. I díky Avastu
LidéJde o největší jednorázový dar v dějinách tuzemských korporací. Antivirová společnost Avast věnovala na vývoj a výzkum spojený s nemocí covid-19 celkem 25 milionů dolarů, tedy víc než 600 milionů korun.
"Pandemie rozevírá příjmové nůžky mezi chudými a bohatými. Nemůžeme ignorovat, že miliony lidí po celém světě přicházejí o existenciální jistoty," říká expert na umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost Michal Pěchouček. Je technickým ředitelem společnosti Avast, ale také profesorem na ČVUT. "Od začátku bylo jasné, že se musíme soustředit na věci, kterým rozumíme nejvíc, kde jsme nejkovanější. A to je výzkum a vývoj," zmiňuje.
Nejvýznamnější část zmíněného daru putuje do koalice COVID-Zero. Jejím zakládajícím členem je Nadace Billa a Melindy Gatesových, která má dlouhodobou zkušenost s vývojem vakcín a s přípravou lidstva na krizové situace. Další z oblastí, kam zamířila pomoc Avastu, je i projekt Folding@home. Spočívá v tom, že počítačoví nadšenci sdílejí kapacitu svých výkonných herních zařízení na vědecké výpočty, což může vést k urychlení vývoje vakcíny proti nemoci covid-19.
Michal Pěchouček se věnuje především tématu umělé inteligence. "Metody strojového učení mohou dramaticky zlevnit zdravotnický systém. Když dokážeme efektivněji analyzovat data, můžeme z medicíny částečně vytlačit nákladnou expertní práci. Lékařská péče by se tak zpřístupnila mnohem většímu počtu lidí," dodává.
3. 7. 2020; aktualne.cz
Vyzkoušeli jsme první 5G síť v Česku. Těžko se hledá důvod, proč službu potřebujete
Telefon připojený k 5G síti v našem testu dosáhl rychlosti stahování 640 megabitů za sekundu. Průměrný český internet je asi šestnáctkrát pomalejší. Firma O2
V centrále O2 v pražské Michli vedle sebe pokládáme na stůl dva telefony. Jeden je připojený k běžné síti 4G, kterou používá drtivá většina Pražanů, druhý už je vybavený modulem, který přijímá síť páté generace. Současně na nich spouštíme test rychlosti připojení a jen sledujeme, jak se ručička "tachometru" na obou displejích vychyluje doprava.
Velmi rychle je jasné, že starší mobilní síť co do rychlosti stahování na tu novější nestačí. U mobilu s 5G se ručička zastavuje na rychlosti stahování 640 megabitů za sekundu, zatímco u staršího 4G připojení stěží přesahuje hranici 80 megabitů. Potvrzují se tak marketingové sliby O2, že je nová síť "zhruba desetinásobně rychlejší".
Jen pro srovnání, průměrná rychlost českého internetu je podle únorové analýzy společnosti Cisco Systems pouhých 38,5 megabitu za sekundu, tedy asi šestnáctkrát pomalejší než výsledek našeho testu.
Kromě hrubé rychlosti stahování si však marně lámeme hlavu nad tím, jak nastupující pokrok, který přináší síť páté generace, lépe přiblížit běžnému uživateli. Na naprosto drtivou většinu činností, na kterou by mohl chtít člověk používat svůj telefon, tablet nebo notebook, jsou totiž rychlosti starší sítě 4G zcela dostačující.
Chcete si pustit video ve vysokém rozlišení na Youtube nebo zhlédnout film na Netflixu? Poslechnou si hudbu přes Spotify? Přečíst aktuální zpravodajství? Ani při jedné z těchto aktivit nepoznáte mezi 4G a 5G téměř žádný rozdíl - video, hudba i nejnovější zprávy se na displejích obou telefonů nahrají prakticky stejně rychle - tedy okamžitě.
Podstatný rozdíl tak vidíme zejména při stahování většího množství dat najednou. Na obou telefonech dáváme stahovat soubor o velikosti 999 megabajtů a novější síť to zvládne asi dvakrát rychleji - konkrétně za 25 sekund.
Otázkou samozřejmě je, jak často bude člověk potřebovat stáhnout soubory o několika stovkách megabajtů - obzvláště, když má od operátora měsíční datový limit omezený třeba na pět gigabajtů. A i kdyby gigabajtové soubory náhodou stáhnout potřeboval, bude mu pravděpodobně jedno, jestli je stáhne za minutu a půl, nebo za minut pět.
Zatím také není 5G síť dostupná plošně po celé republice. Tomu bude muset předcházet dražba kmitočtů, ve které se o vysílací pásma utkají operátoři. Ta má začít až později v létě. První síť páté generace proto zatím operátor O2 spustil na frekvenci 3,7 gigahertz, kterou získal už v předchozí aukci.
Dnes se k jeho sítí člověk může připojit na dvou místech v Česku. "Spustili jsme 5G síť v centru Kolína a také v Praze v Nuslích a na Vinohradech. Do konce léta v Praze síť rozšíříme ještě o Staré a Nové Město, Dejvice a Bubeneč," vysvětluje mluvčí O2 Lucie Jungmannová.
Bez drahého telefonu to zatím nejde
Nestačí ale jen bydlet na správném místě, člověk také musí mít ten správný telefon. Letmý pohledem do nabídky českých obchodníků ukáže, že aktuálně je v prodeji méně než deset modelů, které se k 5G síti zvládnou připojit. Ten nejlevnější z nich vyjde na patnáct tisíc korun a většina je ještě o pět tisíc dražší. Některé z nich navíc ještě čekají na aktualizace od výrobců a zatím 5G připojení nezvládají.
Podle Jungmannové by se to však mohlo brzy změnit. "V příštích týdnech a měsících budou přibývat další a dostupnější zařízení, například Samsung plánuje už v srpnu představit model s podporou 5G s cenou kolem deseti tisíc korun," říká.
Za výhodu se naopak dá považovat fakt, že zájemcům o 5G síť, kteří zrovna bydlí v dosahu vysílače a mají kompatibilní telefon, neudělá technologická novinka díru do peněženky. Službu si totiž mohou u O2 aktivovat za symbolickou jednu korunu měsíčně.
Služba cílí na průmysl a města
Síť 5G tak sice přináší řádově vyšší rychlosti a naopak o poznání nižší odezvy, ale běžný uživatel tento pokrok jen těžko využije. Výjimkou mohou být třeba hráči on-line počítačových her, kteří by se chtěli své zálibě věnovat i na cestách a kteří vyžadují právě co nejnižší odezvu.
Díky 5G by mělo být také snazší pomocí mobilních sítí připojit k internetu celou domácnost a nespoléhat už se na ne příliš efektivní wi-fi sítě. Tomu ale, alespoň prozatím, brání maximální měsíční limity přenesených dat, které mají operátoři nastaveny u cenově dostupných tarifů.
Že služba není pro běžné uživatele zrovna největším tahákem, si ostatně uvědomují i operátoři. Kromě vyšších přenosových rychlostí tak zdůrazňují i nižší odezvu a hlavně větší kapacitu sítě. "To znamená, že k síti bude možné najednou připojit řádově více zařízení, což najde uplatnění nejen v mobilních telefonech koncových uživatelů, ale i v rozvoji chytré dopravy a v oblasti průmyslu," dodává Jungmannová.
Jsou to tak zejména firmy, které budou chtít 5G síť využít - například při robotizaci výroby či při ovládání strojů na dálku v reálném čase. "Hodně se v tomhle smyslu mluví třeba o vzdálených operacích. Představte si chirurga specialistu, který logicky nemůže být jednu chvíli v Praze a za hodinu v Ostravě. Díky 5G sítím by však takový chirurg měl být schopen vzdáleně operovat přes speciálního robota prakticky odkudkoliv," říká odborník na mobilní sítě z ČVUT Zdeněk Bečvář.
S novou sítí mají ale plány i některá česká města. Zatím jde zejména o pět obcí, které na přelomu roku zvítězily v soutěži vypsané ministerstvem průmyslu a obchodu. Získala tak mimo jiné experimentální kmitočty pro spuštění sítí, odborné konzultace, právo používat označení "Smart 5G město" či peníze na konkrétní projekty.
Například v Plzni chtějí tamní hasiči pomocí 5G sítě vyslat do boje s ohněm speciální drony. Ty mají být vybavené infračerveným čidlem a odhalit, kde je požár nejsilnější a kam se bude dál šířit.
Hlavní výhodou 5G sítí ale zůstává možnost připojit najednou k jedné síti až stokrát víc zařízení než do sítí čtvrté generace. S novou technologií si tak lze představit, že spolu budou například navzájem komunikovat všechna auta, která spolu jedou po jedné dálnici. Když jedno z nich začne prudce brzdit, pošle zprávu vozům, které jedou za ním, a ty na jeho manévr dokáží okamžitě zareagovat.
Stejně tak si lze ale představit i budoucnost, kde je k internetu připojena vaše lednička, která vám řekne, že vám chybí mléko, nebo vám ho dokonce sama objedná u obchodníka. Nebo třeba topení, které můžete na dálku spustit a vyhřát si obývák před příchodem z práce. Masové nasazení takových usnadnění je však zřejmě ještě daleko. "Můj pocit je takový, že na to ještě úplně neuzrála doba," říká Bečvář.
Problém podle něj ostatně není ani tak v tom, že by podobná zařízení nemohla navzájem komunikovat přes sítě čtvrté generace, ale spíš v tom, že stávající síť by nezvládla desítky tisíc takových ledniček a chytrých topení připojených do sítě najednou.
Zdraží kvůli 5G mobilní internet?
Na sociálních sítích se také množí obavy z toho, že operátoři budou chtít náklady na 5G sítě přenést na své zákazníky a že si tedy začnou účtovat vyšší částky za mobilní připojení k internetu. Je zřejmě pravda, že za 5G připojení se bude platit nějaký příplatek, stávající 4G připojení by však podle všeho zdražovat nemělo.
"Normální člověk nebude chtít platit o dvě stovky víc za to, že si film místo za tři minuty stáhne za minuty dvě. 5G sítě jsou primárně průmyslová věc. Se všemi operátory se o tom bavím a na 99,9 procenta jsem si jistý, že ze strany operátorů nepřijde zdražování z důvodů 5G sítí," říká poslanec Martin Jiránek (Piráti), předseda sněmovního podvýboru pro ICT a telekomunikace
Stejně se k tomu staví i Bečvář. "Vážně si nemyslím, že by běžný uživatel byl ochotný za tohle platit. Jsem proto přesvědčen o tom, že sítě páté generace bude muset zaplatit průmysl, protože právě průmysl je ten, který z toho bude primárně profitovat," říká.
Kolik bude stát využívání 5G sítí po ukončení pilotního režimu, nechce prozradit ani O2. "Balíček za korunu budeme nabízet do konce roku. Jak se služba bude vyvíjet dál, ale závisí také na podmínkách aukce kmitočtů, které zatím nejsou finální. Takže zatím na to nedokážu odpovědět," uzavírá Jungmannová.
2. 7. 2020; eurozpravy.cz
Francouzská ambasáda v ČR letos ocenila 25 vědců a badatelů
Autory výzkumů zaměřených na analýzu řeči, působení protinádorových léčiv, ale i pracovní migraci za socialismu letos ocenilo francouzské velvyslanectví. Ceny dnes v Praze získalo 25 mladých vědců a badatelů. Ambasáda ocenění uděluje v sedmi kategoriích - za výzkumy v chemii, lékařství, farmacii, společenských a humanitních vědách, jaderném výzkumu, počítačových vědách a v životním prostředí. V každé sekci je několik laureátů.
Ocenění za počítačové vědy letos převzal například Jan Hlavnička z ČVUT. Bodoval s projektem automatické analýzy poruch řeči lidí s neurodegenerativním onemocněním. Vědec ve své disertaci zpracoval metodologii pro získání srozumitelných akustických příznaků, mimo jiné pomocí strojového učení.
Interakci protinádorových léčiv s lékovými transportéry u lidí trpících akutní myeloidní leukemií zkoumal další laureát Aleš Šorf. V disertaci, kterou loni v prosinci obhájil na Univerzitě Karlově (UK), se zabýval možnostmi překonání lékové rezistence.
Akademička a vizuální umělkyně Lea Petříková zaujala česko-francouzskou odbornou porotu svou prací o sérii uměleckých filmů z produkce farmaceutické společnosti Sandoz. Snímky vznikaly v 60. letech a podíleli se na nich například francouzský malíř a básník Henri Michaux či režisér Jean-Daniel Pollet. Absolventka FAMU působí také jako filmařka.
V sociálně - humanitní sekci získal ocenění platformy CEFRES Ondřej Klípa z Institutu mezinárodních studií UK. Zabýval se podobou a specifiky pracovní migrace Poláků a především Polek do socialistického Československa. Podle Klípy byla pro toto zaměstnávání na základě mezivládních dohod typická například snaha o izolaci takových "migrantů" od domácího obyvatelstva. Platforma CEFRES vznikla ve spolupráci Velvyslanectví Francie a několika českých akademických institucí.
První tři laureáti v každé sekci dostali finanční odměnu, dva nejlepší z každé kategorie navíc i stipendium pro měsíční stáž na francouzských výzkumných pracovištích. Místo si mohou vybrat sami.
Vědce a vědkyně do 33 let nominuje buď jejich domovská škola nebo Akademie věd ČR podle kvality jejich výzkumů. Sedm hodnoticích komisí tvořilo 45 odborníků. Podle Francouzského institutu v Praze se letos do soutěže zapojilo 66 kandidátů.
1. 7. 2020; praha4.cz
Čestný občan Prahy 4 Vladimír Prchlík oslavil životní jubileum
91. narozeniny oslavil v letošním roce rodák ze Spořilova a čestný občan Prahy 4 Vladimír Prchlík. K životnímu jubileu, pevné zdraví a životní optimismus mu osobně u něj doma popřála starostka městské části Praha 4 Irena Michalcová (ANO 2011). Kvůli korovavirové epidemii a mimořádným opatřením se osobní setkání nemohlo uskutečnit v březnu, kdy se Vladimir Prchlík narodil, a konalo se proto s několikaměsíčním zpožděním.
Ing. Vladimír Prchlík se narodil 22. března 1929 v Praze na Spořilově. O deset let později ho rodiče přihlásili na housle a láska k hudbě ho od té doby již nikdy neopustila. Po maturitě na gymnáziu vystudoval Vysokou školu elektrotechnického inženýrství ČVUT v Praze.
Vladimír Prchlík je dlouholetým členem Sokola.
V květnových dnech pořádá ve spolupráci s Úřadem městské části Praha 4 a se zástupci deseti spořilovských odbojových a vlasteneckých organizací, škol a církví na Národním hřbitově pietní akt připomínající hrdinství a oběti všech statečných bojovníků za svobodu a demokracii v naší vlasti.
1. 7. 2020; svetchytre.cz
Eagle.One – české zařízení odhalí a zpacifikuje nebezpečný dron
Jak zastavit dron, který se pohybuje tam, kde by mohl škodit? Výzkumníci z ČVUT vymysleli tzv. antidron, tedy stroj, který dokáže tato zařízení nejen lokalizovat, ale také odchytit a zneškodnit.
ak zastavit dron, který se pohybuje tam, kde by mohl škodit? Výzkumníci z ČVUT vymysleli tzv. antidron, tedy stroj, který dokáže tato zařízení nejen lokalizovat, ale také odchytit a zneškodnit.
Antidron pod názvem Eagle.One vyvíjí tým z ČVUT pod vedením Martina Sasky. Založili kvůli tomu i společnost pod stejným názvem, která má přístroj nabízet ke komerčnímu použití. Že to s drony umí, ukázali vědci z pražské univerzity na začátku roku na soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge v Abú Dhabí.
Létá pod dohledem
Eagle.One je 1,4 metru velký, jeho nosnost činí zhruba 10 kilogramů. A i když je autonomní, potřebuje ke vzletu souhlas od svého provozovatele. "Systém může být použit plně autonomně, člověk tam nemusí vůbec figurovat. Ale aby nám systém povolil Úřad pro civilní letectví, musíme mít přímý dohled nad letem a možnost akci kdykoliv přerušit.
V okamžiku, kdy antidron dostane povel ke startu od lokalizačního systému, stojí zaparkovaný v hangáru. Operátor dostane upozornění, že bude stroj startovat, a musí start potvrdit," připomíná Martin Saska. Jak dále dodává, z pohledu vědce je naopak člověk tím, kdo chybuje, ale platnou legislativu je třeba respektovat.
Zachytí vysílačku pilota a odhalí jeho polohu
Antidron odhalí škodlivý stroj tím, že skenuje komunikaci mezi dronem a pilotem. "Většina komerčních strojů není autonomní. Je proto možné zachytit vysílačku pilota, odhadnout, kde se pohybuje jeho zařízení a také to, kde se nachází člověk. Systém je navíc vybavený kamerami, které s pomocí neuronové sítě dokážou detekovat pozici dronu a případně určit jeho typ," popisuje Martin Saska celý proces.
Antidron je vybaven špičkovou technikou. "Na palubě používáme lokální senzory, náš stroj je vybaven 3D a normální kamerou. Samozřejmě také dokážeme určit, zda na obloze skutečně letí dron a jak daleko je. Díky tomu jsme schopni dostat se do správné pozice a vystřelit síť, která stroj zachytí," přibližuje Saska.
K sestřelení zařízení dává opět povel člověk. "V okamžiku, kdy se cíl přiblíží na dostřel, operátor obdrží obrázek stroje a může říct, že jde určitě o dron, a ne třeba o pilotovanou helikoptéru. Eagle.One není dokonalý, může se podobně jako jakékoliv jiné zařízení splést. Náš koncept vychází z toho, že propojení umělé a lidské inteligence bezpečnost zvýší," vysvětlil vědec.
Odchytí a zneškodní
V okamžiku, kdy Eagle.One dostane povolení k zneškodnění dronu, je nebezpečný stroj zachycen do sítě, která je lankem připojena k antidronu. "Chycené zařízení zůstane v podvěsu a my letíme na místo, které je určené operátorem. Kdybychom očekávali, že bude v odchyceném stroji výbušnina, náš Eagle se vydá pryč od lidí a přistane bezpečně na poli nebo na místě k tomu určeném. V okamžiku, kdy je zřejmé, že šlo jen o děti, které si hrály s dronem, je možné Eagle.One přivolat k sobě a tuto hračku následně předat policii k dalšímu vyšetřování," popisuje Saska další postup.
Dron v okamžiku zachycení není možné ovládat a nemůže se dál pohybovat: "Zamotají se mu vrtule do sítě. Operátor, i kdyby chtěl, nezmůže nic. Většina komerčních strojů je navržena tak, že detekují, když neletí rovně a že se převrátily. Pokud by se zařízení přesto stále snažilo a točilo motory, pak by to vedlo k tomu, že by se spálily. To je asi tak to nejhorší, co by se mohlo stát," uvádí Saska.
Vizualizace odchytu
Eagle.One má sice nosnost až deset kilogramů, ale vzhledem k tomu, že nese odchycený stroj v podvěsu a kývá se, je jeho skutečná nosnost nižší. "Pokud by byl zpacifikovaný dron náhodou těžší a naše zařízení by to už nezvládlo, může vystřelit padák a přistát s ním na zem," informuje Martin Saska.
Použití dané legislativou
Odchytávání cizích dronů pomocí nového zařízení najde využití i v Česku. "Většina chráněných objektů je u nás v zástavbách, kde se pohybují lidé. Drony je tam třeba zastavit bezpečně; nemůžeme po nich střílet nebo je rušit elektromagnetickým polem, protože by to omezovalo život kolem," uvádí Saska.
Kde všude je tedy možné antidron používat? Momentálně to je jen několik míst. "V současné době umožňuje legislativa nasazení Eaglu jen na místech, které jsou vyčleněné ze vzdušného prostoru České republiky, nebo mají nějakou jinou kontrolu. Jsou to například prostory Ministerstva vnitra a o této možnosti dále jednáme třeba se Škoda Auto," přibližuje vědec.
Do budoucna se bude jeho tým snažit prosadit, aby antidron mohl být nasazen i na ochranu soukromí běžných lidí. Musí mít ovšem k dispozici dostatečně velký pozemek a zároveň by jeho provozovatelé měli zajistit, že obranný systém nebude létat až k hranicím pozemku. Podmínky odchytu létajících objektů jsou totiž v České republice poměrně přísné. "Pokud ve vzdušném prostoru odchytíme jiný dron, který nese označení OK, pak je to bráno jako letecká nehoda nebo dokonce únos letadla, což se musí vyšetřovat. Jsou země, kde je legislativa mírnější a kde situace víc nahrává bezpečnostním složkám a úřadům," konstatuje Saska.
Zákony se ale mění a podle všeho k lepšímu. "Posouvá se to do rozumné roviny. Drony budou využívány více a s menším omezením. A naopak, lidé, kteří si chtějí nezodpovědně udělat fotku nad Pražským hradem, budou postihováni více a rychleji. K tomuto stavu chceme i naším systémem Eagle.One pomoci," uzavírá Martin Saska z ČVUT.
1. 7. 2020; seznam.cz
Jak vysvětlit, že síť 5G nepoškozuje kyčel? To nejde, říká i její obhájce
Strach části veřejnosti z 5G sítí je podle odborníků jen strachem z marketingové nálepky, kterou vývoj telekomunikací přinesl. V Praze proto plánují měřit intenzitu záření a porovnávat ji se zářením z mobilních telefonů.
Operátor O2 ve středu jako první komerčně spustil 5G síť v části Prahy a také na Kolínsku. Shodou okolností v ten samý den svolali poslanci do Malostranské besedy debatu s odborníky i odpůrci na téma "Máme se bát 5G sítí?". Reagovali tak na informace o škodlivosti 5G na lidské zdraví, které se šíří na sociálních sítích nebo v řetězových mailech.
Ani po třech hodinách vysvětlování ale odpůrce nepřesvědčili.
"Zjistil jsem, že vyvracet fake news prostě a jednoduše nejde, protože ti lidé mají jiný názor a mnohdy je to o pocitech. A pocity nelze vyvracet," pokrčil rameny ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.
Svolavatele akce, poslance Patrika Nachera (ANO) a Martina Jiránka (Piráti) k jejímu uspořádání přivedly řetězové e-maily, které dostávali, a diskuze na sociálních sítích.
"Dostává se ke mně spousta konspiračních teorií, například o pánovi, který pracoval s 5G a poškodilo mu to kyčel, u které nosil mobil. Nedávno jsem také četl článek, že někdo prodává lampu, jež dokáže eliminovat negativní vlivy 3G, 4G a 5G sítí, její cena se podle výkonu šplhá až k 50 tisícům korun. To je zneužívání strachu," popsal svoji motivaci poslanec Nacher, který se podivil nad tím, že lidé, kteří se na něj obracejí, nezajímá spíš rychlost sítí či nevyřešená bezpečnost přenosu dat.
Jedním z pozvaných řečníků do debaty byl i místostarosta Jeseníku Tomáš Vlazlo (Jeseník srdcem). Město na Olomoucku se letos na jaře "proslavilo" protesty proti projektu testování sítě 5G, do kterého byl Jeseník vybrán mezi desítkami obcí.
Ve městě však zavládla panika a strach z rakoviny a tamní obyvatelé dokonce usilovali o referendum, zda 5G zakázat.
Lázeňské město přitom v projektu vidělo šanci, jak se zbavit nálepky vyloučené lokality. "Naše gymnázium se věnuje intenzivně robotice a jeden z operátorů tam okamžitě rozjednal možnosti spolupráce. Do projektu se zapojí i jedna místní firma, která chce pomocí 5G řídit výrobu," uvedl místostarosta.
"Bizarnost celého toho humbuku byla myslím dostatečně popsána v médiích," řekl Vlazlo, podle nějž testování v Jeseníku stále ještě nezačalo, připravit by se mělo až v průběhu prázdnin. "Já plně respektuji, že někdo má obavy. Ty se dají potírat jednou jedinou věcí - informovaností," dodal.
Právě z diskuze v Jeseníku měl však vlastní zkušenost Jiří Grund.
"Když se při přednášce o elektromagnetickém vlnění přihlásí paní a řekne, že v Bruntále běží 4,5 síť a ona to cítí a její klientky, protože ona je léčitelka, to cítí také, nemá cenu to vyvracet."
Jeho asociace plánuje v Praze měřit záření, aby rozptýlila obavy o jeho škodlivosti. "Přímo před vysílačem budeme měřit intenzitu záření a měřit i to, jak to vypadá, když má člověk telefon u ucha. Mělo by to ilustrovat, co to záření reálně dělá," vysvětlil.
Podle poslance Jiránka je problém v tom, že velká část lidí, kteří obavy o své zdraví mají, nevěří oficiálním zdrojům. "A já nechci zažít to, že tady budou hořet věže nebo lidé budou fyzicky útočit na pracovníky telekomunikačních firem," narazil Jiránek na incidenty z Velké Británie, kde lidé přesvědčení, že 5G sítě šíří koronavirus, zapálili vysílače a ohrožovali jejich obsluhu.
Podle Jonáše Syrovátky z Institutu Prague Security Studies je hysterie kolem 5G sítí spíš sekundárním tématem, byť se to z obsahu některých médií nemusí zdát. Téma se podle něj objevilo až na konci roku 2018, kdy Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal varování před čínskými technologiemi a 5G tam bylo zmíněno v kontextu.
"Téma bylo přineseno v rámci tématu o geopolitickém střetu. Pro ty weby to byla další ukázka, jak USA tlačí na české instituce proti Číně. Debata o vlivu 5G sítí byla výrazná v zahraničí, přicházela ze zahraničních webů, pak se v Česku zformovalo hnutí aktivistů," vysvětlil.
Zároveň zpochybnil, že by se konspirace z těchto internetových stránek výrazněji dostávaly mezi veřejnost.
"Například ve Velké Británii se zjistilo, že pouze osm procent respondentů se domnívá, že 5G jsou s koronou spojeny. Nejsou jen dvě strany: fanaticky pro a proti. Je tu 80 až 90 procent občanů, kteří o 5G nevědí nic, a u nich záleží, kdo k nim přijde první," dodal.
Podle Zdeňka Bečváře z ČVUT, který se vývojem sítí zabývá přes 15 let, je jedním z důvodů odporu proti 5G i marketing, který ho provází. "Vědci přechody mezi sítěmi nevnímají, 5G je jen komerční nálepka, která říká, že síť bude garantovat určité parametry. Mezi 4G a 5G vzniklo 5 až 7 standardů během 10 let, to není že bychom měli 4G, pak nic a pak 5G. Je to spíš evoluce než revoluce, zejména z pohledu běžného uživatele," vysvětlil a upozornil, že z 5G spíš než běžní uživatelé internetu budou těžit spíš průmyslové podniky, školy či zdravotnická zařízení.
Využívání 5G sítí v Česku je plánované například pro autonomní dopravu, telemedicínu či řízení výroby ve firmách na dálku. Právě toto má testovat pět vybraných českých měst. Kromě již zmiňovaného Jeseníku jsou jimi Bílina, Karlovy Vary, Plzeň a Ústí nad Labem.
30. 6. 2020; Mladá fronta DNES
Stačí otočit kostkou
Začínající středočeský podnikatel Tomáš Poláček chce naučit Čechy ovládat domovy chytrou kostkou. Věří, že uspěje.
"Můj podnikatelský sen? Kdyby ode mě začala odebírat IKEA." Takto odvážně sní o své podnikatelské budoucnosti třiačtyřicetiletý Tomáš Poláček z Babic u Říčan. Vymyslel, zkonstruoval a naprogramoval dřevěné kostky, které fungují jako ovladač systémů domácnosti vybavené chytrými systémy. S nápadem nedávno bodoval u odborné poroty soutěže pro začínající podnikatele T-Mobile Rozjezdy. Teď chce s kostkami uspět také u velkých odběratelů a koncových zákazníků.
- Jaký je princip fungování vaší kostky?
Ve většině novostaveb už dnes bývá systém, pomocí kterého se řídí topení, klimatizace, rolety, osvětlení a mnoho další techniky. Tento systém se většinou ovládá pomocí nějakého dotykového displeje, třeba mobilu nebo tabletu. Já přicházím s řešením, kdy takové složité ovládání nahrazují jednoduché dřevěné kostky, které se k řídícímu systému v domě připojí. Když se kostkou otočí, vyšle signál a řídicí systém v domě například zatáhne rolety. Je to naprosto jednoduché i pro seniory, děti a lidi, kteří mají problém s jemnou motorikou či zrakem.
- Jak si to představit v praxi?
Z pohledu uživatele je to skutečně dřevěná kostka o délce hrany obvykle 5,5 centimetru, nicméně velikost může být individuálně přizpůsobena. Kostka má z každé strany laserem vytvořený nápis, lze ale použít i obrázky nebo barvy. Dám příklad: Když byly dcerce dva roky, na jednu stranu kostky jsem jí nalepil černou barvu. To představovalo tmu, tedy, že je vypnuté DVD a projektor. Na druhé straně byl obrázek krtečka. Pokud kostku otočila na krtečka, znamenalo to, že začne pohádka, tedy automaticky se zatáhly rolety, pustil se projektor, audiosoustava a zapnul se DVD přehrávač s pohádkou. Když u nás byla na hlídání tchyně, která chtěla malé pustit pohádku, stačilo otočit kostkou podobně jako u hracích kostek a vše se samo zprovoznilo.
- Hlavní výhoda je tedy v jednoduchosti ovládání?
Vše se jednou nastaví a pak už funguje automaticky. Kostka může ležet třeba na stole, v případě potřeby ji pouze otočíte a rozsvítí se světla nebo zapne klimatizace. Zcela odpadá nutnost hledat ovládání v nějakém složitém programu, nehrozí, že vám vyskočí nějaká neočekávaná hláška nebo aktualizace. Kostka se na nic neptá, nemá display a vestavěná baterie vydrží přes deset let. "Platí" vždy to, co je nahoře, takže i po návratu domů třeba druhý den hned vidíte, co je zrovna nastaveno.
- Je podle vás pro něco takového na českém trhu místo?
Věřím, že prostor tady je. Je to naprosto netradiční ovladač, který dlouho neměl prakticky žádnou konkurenci. Teď se nějaká objevila, ale není to stejné, co nabízíme my. Jsou to kostky, kterými se musí dělat různé pohyby, zatřást s nimi a podobně, aby vyslaly signál k provedení nějaké akce. Přitom si musíte pamatovat, jaký pohyb s ní máte udělat, aby odeslala příslušný signál. My ale nabízíme zcela jednoduchý systém s pevným nastavením. Svoji kostku mám chráněnou jako užitný vzor už od roku 2015. Dosud jsem ale neměl čas na to, zkusit s ní podnikat, a možná jsem tehdy i tak trochu předběhl dobu. Vymyslel jsem ji už v roce 2010 a tehdy na ni trh nebyl připraven, protože systémů automatizace v domech bylo málo.
- Teď už je to jinak?
Doba pokročila, různé smart systémy se běžně prodávají v e-shopech a maloobchodních prodejnách. Právě do těchto obchodů, ideálně do velkého řetězce, bych se se svou kostkou chtěl dostat také. Mám zkušenosti s velkosériovou výrobou a dokážu zajistit zcela spolehlivou a profesionální výrobu našeho produktu ve stovkách tisíc kusů kvartálně, ale potřebuji partnera k prodeji. Ideálně prodejní řetězec, který si objedná větší objem v nějakém konkrétním designu. Zákazník si je pak koupí jako doplněk svého domácího řídicího systému. Řeknu vám to na rovinu, kdyby se ozvala IKEA, že má zájem, tak budu opravdu šťastný. (směje se)
- Budete je vyrábět v Česku, nebo v zahraničí?
Uvnitř kostky je elektronika, kterou podle dokumentace může vyrábět několik subdodavatelů. Do série desítek nebo stovek tisíc kusů nechci opouštět Českou republiku, rád nechám vydělat české firmy. Druhou věcí je kompletace. Je třeba vyřezat a lakovat dřevo a také laserově gravírovat příslušné znaky. Na to mám vlastní výrobní prostředky a zařízení. Aktuálně hledám nové, větší výrobní prostory pro větší objem výroby.
- Jak jste se k něčemu takovému vlastně dostal?
Odmala jsem elektrotechnik. V podstatě jsem vyrostl s páječkou v ruce. Máme to v rodině, protože táta byl konstruktérem v koncernu Tesla. V té původní československé Tesle. Konstruoval tam obvody pro rádiové přijímače a další různé systémy. Doma jsem měl k dispozici tátovu dílnu, kde jsem už od dětství pronikal do tajů elektroniky. Vývoj elektroniky v podstatě představuje celý můj život a je to i moje největší životní hobby.
- Kdy se zrodil nápad na ovládací kostku?
V roce 2010 jsem stavěl vlastní dům a nemohlo v něm chybět ani chytré ovládání. Cítil jsem se při tom jako ryba ve vodě. Zkoušel jsem, co všechno by šlo udělat netradičně. V našem domě je tak spousta věcí udělaná úplně jinak, než se běžně dělá. Některé z těch nápadů dnes hodnotím jako výborné, třeba právě ovládací kostku, a některé jsou, řekněme, zvláštní a nevhodné pro masivní využití. Ale i netradičnost má své výhody například z hlediska bezpečnosti.
- Vývoj nové elektroniky je jedna věc. Jak se vám ale daří z pohledu byznysu?
V minulosti jsem se několikrát pokoušel rozběhnout vlastní firmu bez většího investora nad sebou, ale dopadlo to většinou tak, že jsem svoje aktivity spojil s nějakou jinou velkou firmou. Pak jsem sice dál dělal vývoj, ale nebylo to ono. Prostě jsem nad sebou měl šéfa s jeho vlastní strategií. Až teď jsem se dostal do fáze, kdy mám určitý kapitál a čas, abych to mohl naplno zkusit sám. Rozhodl jsem se razit si cestu po svém. Bude to takové moje podnikatelské dítě.
STŘEDOČEŠTÍ PODNIKATELÉ
Vizitka Tomáš Poláček * Je mu 43 let. Je ženatý, má šestiletou dceru a osmiletého syna. * Pochází z Bratislavy, ale již dlouho žije v Babicích u Říčan a považuje se tak za Středočecha. * Odmala se věnoval elektronice, tuto zálibu "zdědil" po otci, který pracoval v československé Tesle. * Vystudoval obor radioelektronika na Fakultě elektrotechnické ČVUT. * Vyvinul, zkonstruoval a naprogramoval kostku, v níž je zabudovaný elektronický systém. Ten se bezdrátově "komunikuje" s řídicím počítačem chytrého domu a umožňuje tak ovládat smart systémy v domácnosti. * Se svým nápadem uspěl v soutěži pro podnikatele T-Mobile Rozjezdy. Vyhrál středočeské kolo, zaujal i celostátní odbornou porotu a získal Cenu za nejlepší technologické řešení. * Ve volném čase skládá hudbu a především se věnuje rodině.
30. 6. 2020; casopisstavebnictvi.cz
Distribuce vysokorychlostního internetu v bytových domech
Provedení vnitřních instalací sítí elektronických komunikací optickými vlákny vytváří základ pro dlouhodobě udržitelné řešení distribuce vysokorychlostního internetu v bytových domech. Takto provedené rozvody umožňují přímé napojení na optickou přístupovou síť a společně vytvářejí sítě typu FTTH (Fibre to the Home) neboli optickou přístupovou síť s optickým vláknem terminovaným v bytě účastníka.
Autor:
Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, obor radioelektronika, zaměření mikrovlnná technika. Specializuje se na optické sítě. Pracuje jako Business Development Manager ve firmě Raycom. Působil ve firmách ČR consulting, SATCA projekt, T-Mobile CZ a T-Mobile Austria. Je členem zkušební komise ČKAIT pro obor technologická zařízení staveb.
Tento článek si dává za cíl popsat vnitřní optickou infrastrukturu pro tzv. MDUs (Multi-Dwelling Units) neboli řešení pro bytové domy, a to od "bytovek" až po vícepatrové bytové domy. Použitá terminologie vychází primárně ze standardů ITU-T a dále ze zavedených pojmů běžně požívaných výrobci komponentů optické infrastruktury vnitřních rozvodů. Požité zkratky vycházejí z anglických názvů a mají přiřazený českým význam.
Architektura vnitřní optické infrastruktury
Vlastní topologie vnitřních optických rozvodů sítí elektronických komunikací je dána velikostí bytového domu, počtem bytových jednotek a jejich rozložením v budově, počtem bytů na patro, požadovanými standardy pro provozní dostupnost poskytovaných služeb a servisními požadavky poskytovatelů služeb elektronických komunikací (dále operátor).
Základními komponentami vnitřního optického rozvodu sítí elektronických komunikací jsou:
■ CO (Customer Outlet) – účastnická zásuvka;
■ CCP (Customer Connection Point) – účastnický připojovací rozvaděč;
■ FD (Floor Distributor) – patrový rozvaděč;
■ OTB (Optical Termination Box) – domovní rozvaděč;
■ RCa (Riser Cable) – vertikální vícevláknový kabel (12–144 vláken);
■ DCa (Drop Cable) – účastnický kabel (1–4 vlákna).
Pokud není vnitřní rozvod budován konkrétním provozovatelem služeb elektronických komunikací (operátorem), je vhodné návrh rozvodu koncipovat jako sdílenou infrastrukturu, tedy umožnit sdílení vnitřní optické infrastruktury na úrovni domovního rozvaděče OTB, který je rozhraním optických přístupových sítí různých operátorů a vnitřní optické infrastruktury budovy.
Minimálním požadavkem na vnitřní optickou infrastrukturu je instalace jednoho optického vlákna mezi účastnickou zásuvkou CO a domovním rozvaděčem OTB. Toto provedení vytváří jednovláknovou architekturu vnitřních rozvodů SFA (Single Fibre Architecture).
Vícevláknová architektura rozvodů MFA (Multi Fibre Architecture), tedy instalace více vláken mezi účastnickou zásuvkou CO a domovním rozvaděčem OTB, je druhou možností, často mandatorně požadovanou, pokud jsou tyto rozvody realizovány s podporou veřejných financí. Takovým příkladem je Španělsko, kde je běžné ukončit čtyři vlákna v bytové jednotce.
Další nezanedbatelnou výhodou vícevláknové architektury MFA je příprava rezervní kapacity vláken pro ostatní typy služeb, které lze okamžitě nebo v blízké budoucnosti připojit na vnitřní optickou infrastrukturu (např. připojení základnové stanice mobilních operátorů 4G a 5G, řízení systémů inteligentní budovy, on-line dálkové odečty energií, zabezpečovací a kamerové systémy atd.).
Je důležité, aby projektant vždy upozornil investora budovy, případně operátora na tyto budoucí požadavky, které ve variantě jednovláknové architektury SFA znamenají vždy vyšší náklady při budoucím využívání vnitřní optické infrastruktury, většinou spojené se zásahy do stavební části budovy.
Varianty architektury vnitřní optické infrastruktury
Direct Drop (přímé propojení domovního rozvaděče a účastnické zásuvky)
Tento způsob provedení vnitřní optické infrastruktury (někdy také nazývaný Home Run Architecture) je vhodný zejména pro malé bytové domy do 4.NP. Způsob provedení je patrný ze schematického obr. 1, kde jsou všechny účastnické kabely svedeny do domovního rozvaděče. Toto provedení znamená relativně nízké investiční náklady; limitem bývá zejména omezený prostor v rámci vertikálních tras, kde například pro čtyřpatrový dům se čtyřmi byty na patře potřebuji v přízemí instalovat minimálně šestnáct účastnických kabelů DCa.
Riser (využití vertikálního vícevláknového kabelu pro propojení domovního rozvaděče a účastnické zásuvky)
Tento způsob provedení vnitřní optické infrastruktury je vhodný pro střední a větší bytové domy, tedy pro většinu panelové bytové zástavby v České republice. Způsob provedení je patrný ze schematického obr. 2, kde je z domovního rozvaděče veden jeden vertikální vícevláknový kabel RCa a v každém patře je umístěn patrový rozvaděč FD, ve kterém se propojují vlákna vertikálního kabelu na vlákna účastnických kabelů pro všechny byty na patře. Obvykle se ještě ve společných prostorách domu před vstupem do bytu umístí účastnický připojovací rozvaděč CCP, který zjednodušuje vyhledávání poruch bez nutnosti vstupovat do bytu účastníka. Propojení účastnického připojovacího rozvaděče CCP a účastnické zásuvky CO je pak provedeno optickou připojovací šňůrou, tzv. patchcordem.
M ulti-Riser (využití několika vertikálních vícevláknových kabelů pro propojení domovního rozvaděče a účastnické zásuvky)
Tento způsob provedení vnitřní optické infrastruktury je navržen pro výškové bytové domy s velkým počtem bytů. Způsob provedení je patrný ze schematického obr. 3 a je kombinací obou předchozích řešení, kde je z domovního rozvaděče OTB vedeno několik vertikálních vícevláknových kabelů RCa, které jsou ukončeny v příslušném patrovém rozvaděči FD sdružujícím byty z dvou a více podlaží. Připojení bytů je shodné jako v Riser architektuře. Výškovým limitem jedné délky vícevláknového vertikálního kabelu je cca 100 m. Tento parametr potvrzuje výrobce kabelu.
Umístění a provedení domovního rozvaděče OTB
Domovní rozvaděč OTB je uzlem budovy, kde jsou ukončena všechna vlákna terminovaná v jednotlivých bytech. Typicky se jedná o rozvaděč umístěný v prostoru přízemí nebo suterénu objektu na chodbě nebo v samostatné technologické místnosti. Prostor umístění domovního rozvaděče OTB je zároveň propojen vnějším kabelem, nebo ochrannou trubkou na vnější kabelové trasy elektronických komunikací.
Je to také rozhraní, kde jsou definovány odpovědnosti jednotlivých subjektů – vlastníka vnitřních rozvodů i dalších operátorů a jeho konstrukce vytváří flexibilní uzel, kde lze efektivně propojovat vlákna od zákazníků s vlákny jednotlivých provozovatelů.
Jednotlivé části domovního rozvaděče OTB mohou být integrovány do modulárního řešení rozvaděče MODB (Multi-Operator Distribution Box), nebo dojde k dohodě poskytovatelů služeb elektronických komunikací a přívodní optické kabely více operátorů jsou umístěny v jednom dostatečně kapacitním domovním rozvaděči OTB. Úroveň integrace domovního rozvaděče závisí na rozhodnutí majitele budovy, jakým způsobem umožnit přístup do budovy jednotlivým operátorům, a dále na technických a provozních požadavcích jednotlivých poskytovatelů služeb elektronických komunikací.
OTB v provedení MODB (určené pro sdílení vnitřní optické infrastruktury)
Příkladem tohoto řešení je rozvaděč od firmy CommScope MOBI, který lze modulárně rozšiřovat podle počtu poskytovatelů služeb elektronických komunikací v domě. Na obr. 4 je řešení pro dva operátory, kde v prvním rozvaděči jsou ukončena všechna vlákna od jednotlivých bytů na konektorech na pravé straně rozvaděče a v druhém a třetím rozvaděči jsou přívodní kabely prvního a druhého operátora. Do prvního rozvaděče má přístup servisní technik vlastníka budovy (může smluvně zajišťovat operátor č. 1) a do spodního rozvaděče příslušný operátor. Zřízení služby pro jednotlivé zákazníky je provedeno jednoduchým propojením optickou propojovací šňůrou patchcordu definované délky v domovním rozvaděči OTB (obr. 4). Další variantou je řada rozvaděčů BUDI Box od stejného výrobce, vyráběných v různých provedeních podle požadavků investora vnitřní optické infrastruktury. Tyto boxy jsou oblíbené pro svou jednoduchost, modularitu a možnosti vybavení podle požadavků zákazníka.
OTB v provedení Splice/Splice (základní řešení)
Toto vybavení domovního rozvaděče je navrženo pro propojení vnitřní optické infrastruktury na přívodní optický kabel pomocí svařování optických vláken v kazetách (Splice/Splice). Všechna vlákna od jednotlivých bytů jsou navedena na systém listovacích provařovacích kazet a jsou přímo provařena na přívodní kabel operátora. Tato varianta je základním řešením a ze servisního pohledu znemožňuje sdílení vnitřní optické infrastruktury. Dále zvyšuje nutné provozní náklady a požadavky na kvalifikaci servisních techniků, kdy každý neodborný zásah do rozvaděče ohrožuje provoz aktivních zákazníků.
OTB v provedení Splice/Patch (standardní řešení)
Toto provedení kombinuje provádění svárů a propojování konektorů. Vlákna přívodního optického kabelu jsou svařováním optických vláken v kazetách ukončena na konektorové pole (Splice/Patch) a vnitřní optickou infrastrukturu tvoří již samostatné účastnické kabely DCa připojené v rozvaděči konektorem. Tato varianta je vhodná pro provedení Direct Drop vnitřní optické infrastruktury. Stejně jako předchozí řešení komplikuje sdílení vnitřní optické infrastruktury.
OTB v provedení Patch/Patch (tzv. hardened řešení)
Třetí varianta je navržena pro propojování konektorů (Patch/Patch) a je přímo určena pro pasivní optické sítě PON (Passive Optical Network), kde součástí vybavení domovního rozvaděče jsou pasivní optické děliče výkonu (splittery). Vlákno přívodního optického kabelu je konektorem propojeno na vstup splitteru a výstupy splitteru jsou propojeny na konektorové pole stoupačkového kabelu RCa (Patch/ Patch). Tato varianta je vhodná pro Riser a Multi-Riser architekturu (obr. 7). Toto řešení již umožní sdílení vnitřní optické infrastruktury, nicméně je nezbytná dohoda vlastníka optické infrastruktury a operátorů o přístupu do domovního rozvaděče OTB a musí být domluveny provozní postupy při připojování jednotlivých bytů a při identifikaci možných závad.
Umístění a provedení vertikálních RCa a účastnických DCa optických kabelů
Vlastní způsob provedení vnitřní kabeláže může být vzhledem k typům, velikosti, provedení bytových domů a požadavkům na požární bezpečnost budov velmi různorodý. Je nezbytné, aby projektant posoudil všechny tyto ovlivňující faktory a navrhl funkční i dlouhodobě udržitelné řešení. Jednoduchý diagram na obr. 8 doporučuje způsob provedení podle zvolené architektury vnitřní optické infrastruktury.
Direct Drop (přímé propojení domovního rozvaděče a účastnické zásuvky)
Pro instalaci tzv. Drop kabelů přímo do stoupačky nebo lišty je vhodné použít zodolněné verze těchto kabelů, kdy pod kabelovým pláštěm je vrstva aramidové příze, která chrání vlastní optické vlákno před mechanickým namáháním. Kritickým parametrem všech optických kabelů je poloměr ohybu, jenž nesmí přesáhnout povolenou hodnotu podle typu vlákna specifikace ITU-T. Pro vnitřní optickou infrastrukturu se používají optická vlákna specifikace G.657, a to od G.657.A1 (poloměr ohybu 10 mm) až po G.657.B3 (poloměr ohybu 5 mm), který je určen právě pro tento typ instalace. Na obr. 9 je účastnický kabel výrobce ACOME s pláštěm LSOH-FR, mechanickou ochranou z aramidové příze a optickým vláknem v 900μm sekundární ochraně s počtem vláken podle požadavku zákazníka 1, 2 a 4 vlákna. Vnější průměr tohoto konkrétního kabelu je 4 mm a typicky u ostatních výrobců nepřesahuje 5 mm.
Další možnou variantou je instalace ochranných mikrotrubiček a následné zatažení vláknových svazků. Mikrotrubičky jsou vhodnou variantou při "green field" instalacích a zajišťují dostatečnou ochranu vláknových svazků nebo u vertikálních tras s dostatečným profilem a vybavením. Omezením jsou mechanické vlastnosti těchto mikrotrubiček, kdy je nezbytné respektovat minimální poloměry ohybu tak, aby nedošlo k prolomení pláště a následnému zneprůchodnění vnitřního profilu trubičky. Na obr. 10 je v řezu konstrukce mikrotrubičky Emtelle pro vnitřní použití LFH (Low Fire Hazard) o rozměrech 5/3,5 mm s protahovacím lankem a tloušťkou stěny 0,65 mm. Minimální poloměry mikrotrubiček jsou závislé na vnějším průměru – typicky jde o desetinásobek této hodnoty. V tomto případě výrobce uvádí v souladu s tímto pravidlem 50 mm. Do instalovaných mikrotrubiček se následně zatahují/zafukují samo- statná vlákna nebo vláknové svazky (Fibre Units). Inovativní řešení nabízí opět firma Emtelle se svým svazkem FibreFlow Microcable Fibre Unit (FU), jenž má speciálně navržený polymerový plášť, který je optimalizován pro zatahování/zafukování do mikrotrubiček. V uvedeném případě lze opět volit požadovaný počet vláken a na obr. 11 je vidět v řezu řešení pro dvě a čtyři vlákna s vnějším průměrem 1,1 mm.
Riser (využití vertikálního vícevláknového kabelu pro propojení domovního a patrového rozvaděče)
Současná řešení jsou stále častěji navrhována a budována za použití tzv. Riser kabelů, což je kabel moderní konstrukce, který umožňuje jednoduše vyjmout optická vlákna nebo svazky optických vláken v příslušném patře budovy a přes patrový rozvaděč FD (Floor Distributor) odbočit k jednotlivým bytům (přípojným místům). Výhodou řešení Riser kabely je minimalizace zásahů do konstrukce stavby a času provádění stavebních činností, které souvisejí se sub- tilní konstrukcí tohoto typu kabelů, kdy vnější průměr kabelového pláště je typicky okolo 10 mm a v provedení kabelových svazků není problém z jednoho kabelu připojit 144 přípojných míst. Konstrukce Riser kabelu je popsána na obr. 12.
Multi-Riser (využití více vertikálních multivláknových kabelů
pro propojení domovního rozvaděče a účastnické zásuvky)
Konstrukce vertikálních kabelů RCa je shodná jako u Riser architektury, ale vzhledem k vyššímu počtu jak vertikálních, tak účastnických kabelů v budově není zcela vhodné umístění do lišt, případně do ochranných trubek pod omítku. Optimálním řešením je instalace do "stoupaček", pokud to jejich konstrukce a kapacita umožňuje.
Umístění a provedení patrového rozvaděče FD
Patrový rozvaděč FD je podružným rozvaděčem budovy, kde jsou vybočeny, propojeny svárem nebo konektorem vlákna účastnického kabelu DCa ukončená v jednotlivých bytech na vlákna kabelu vertikálního vedení RCa. Stejně jako u domovního rozvaděče je možno zvolit řadu provedení tohoto rozvaděče. Vhodnost jejich nasazení přímo souvisí se způsobem připojování účastnického připojovacího rozvaděče CCP (účastnické zásuvky CO). Pokud je vnitřní optická infrastruktura budována do úrovně "Home Connected", tedy minimálně po úroveň připojovacího rozvaděče, může investor zvolit základní variantu patrového rozvaděče FD, aniž by v budoucnu čelil vyšším provozním nákladům. Takovým rozvaděčem je například rozvaděč BY-BOX 6 od firmy ACOME (obr. 13), jenž se bez další fixace upevní na plášť vertikálního kabelu RCa, v kabelovém plášti se vyřízne speciálním nástrojem "okno" a z vertikálního kabelu se vyjme požadovaný počet vláken, která se zatáhnou k bytům na příslušném patře. Tento patrový rozvaděč je vidět právě na obr. 13 – účastnické vedení DCa je tvořeno mikrotrubičkou a vybočeným vláknem vertikálního kabelu RCa. V odbočovacím provedení patrového rozvaděče se neprovádějí sváry vláken (vlákno je z vertikálního kabelu extrahováno v potřebné délce). Další variantou je jednoduchý provařovací rozvaděč, který je obdobou výše uvedeného rozvaděče s tím rozdílem, že účastnický kabel DCa je provařen na vlákna vertikálního kabelu RCa. Směrem k bytům je instalován zodolněný kabel s aramidovou přízí, jak je popsáno v kapitole Direct Drop. Typickým představitelem je Compact Floor Splicing Box (CFSB) výrobce ACOME (obr. 14).
Pro varianty optické infrastruktury budované do úrovně "Home Pass", tedy minimálně po úroveň patrového rozvaděče, je vhodné zvolit takové patrového rozvaděče FD, aby se minimalizovaly pro postupné připojování bytů pracnost a riziko ohrožení provozu aktivních zákazníků při zásahu do vertikálního kabelu. Řešení "Home Pass" často využívají operátoři při "brown field" budování vnitřní optické infrastruktury, kdy tímto přístupem snižují investiční náročnost a kdy se připojují pouze ti zákazníci, kteří službu od operátora požadují. Tato provedení jsou také vhodná pro Multi-Riser architekturu, protože jsou robustnější a umožňují připojení většího počtu bytů, typicky s kapacitou dvanácti bytů.
Pro variantu provařování je tokovým rozvaděčem BY-BOX 12, opět od výrobce ACOME (obr. 15). Umožňuje připojení až dvanácti účastnických kabelů a disponuje prostorem pro uložení rezervních délek vláken vertikálního kabelu. Typicky jsou tyto rozvaděče umístěné v prostoru chodby objektu, který sdružuje DCa kabely z jednoho nebo více podlaží. Proti neoprávněnému vniknutí je rozvaděč chráněn primárně polohou, tedy umístěním pod strop chodby nebo do vymezeného prostoru pro stoupací vedení.
Další možnou variantou je patrový rozvaděč, kde jsou vlákna vertikálního kabelu RCa zakončena na konektorech. Příkladem takového řešení je rozvaděč IFDB-M-T pro osm účastnických kabelů od firmy CommScope (obr. 16). Byt je připojen okonektorovaným účastnickým kabelem (patchcordem) a technik pouze připojí kabel do příslušného portu bez zásahu do vnitřního provedení patrového rozvaděče. Jednoduchost připojení a ochrana aktivních zákazníků je zřejmá.
Umístění a provedení účastnického připojovacího rozvaděče CCP a účastnické zásuvky CO
Předávacím bodem služeb elektronických komunikací je účastnická zásuvka. Pro zjednodušení provozních a servisních zásahů je vhodné (nikoli nezbytné) ve společných prostorech chodby před prostupem do bytu umístit účastnický připojovací rozvaděč CPP (obr. 17). Na uvedeném místě se ukončí účastnický kabel DCa a účastnická zásuvka CO je pak připojena okonektorovanou propojovací šňůrou (patchcordem). V případě výpadku služby lze prověřit hlavní část vnitřní optické infrastruktury bez obtěžování zákazníka, pokud tedy nedošlo k přerušení patchcordu v bytě. Dále existuje možnost ponechat rezervní vlákna ve variantě vícevláknové architektury MFA. Umístění účastnického připojovacího rozvaděče CCP od jeho výrobce, firmy Corning, pod stropem nad vchodovými dveřmi bytu je na obr. 17. Účastnická zásuvka se umisťuje uvnitř bytové jednotky s ohledem na její půdorys a požadavky zákazníka. Příklady variant pro jednovláknové a vícevláknové provedení jsou na obr. 18 a 19. Zásuvky se liší svým funkčním a estetickým provedením a záleží na konkrétních požadavcích operátora/zákazníka. Na obr. 18 a 19 je vidět standardní provedení a tzv. slim provedení účastnické zásuvky CO.
Očekávané trendy pro vnitřní optickou infrastrukturu
Světoví lídři v oblasti komponent pro vnitřní optickou infrastrukturu navrhují taková řešení, kde se minimalizují požadavky na náročnost montáže zařízení a většina komponent je již připravena a osazena ve výrobě. Výhodou je rychlost montáže, kdy se jednotlivé prvky od domovního rozvaděče – přes patrové rozvaděče až po účastnickou zásuvku – pouze propojí kabely s předinstalovanými konektory o kapacitě až 1–24 vláken na konektor. Součástí práce projektanta je pak přesný návrh kapacit i délek těchto kabelů do výroby a zhotovitel poté zkompletuje celé řešení z komponent vyrobených na zakázku.
28. 6. 2020; Prima - Hlavní zprávy
Přesná poloha tramvají v Praze
Karel VOŘÍŠEK, moderátor
Klasická situace. Čekáte na tramvaj a nejede? Chtěli byste vědět, kde je a kdy dorazí? V Praze od nového roku budete moct přesnou polohu tramvají sledovat online.
Klára DOLEŽALOVÁ, moderátorka
Ano. Přestože použití například GPS v dopravních prostředcích není až takovou novinkou, v hlavním městě půjde o unikátní projekt. Zapojí se hned několik navigačních systémů najednou. A odchylky by tak měly být minimální.
místní obyvatelka
Někdy přijedou, někdy ne, ale že by dodržovaly všechny nějaký určitý čas, to nemám dojem.
Nina ORTOVÁ, redaktorka
Ocenil byste třeba nějakou aplikaci, která by vám řekla, kde přesně zrovna vaše tramvaj je?
místní obyvatel
Většinou je to na těch návěstidlech dané. Jako některé to mají, některé to nemají. V mobilu mám také informace.
místní obyvatel
Já myslím, že by mi to asi k ničemu nebylo, protože když je zpožděná, ale dřív nepřijede stejně.
Nina ORTOVÁ, redaktorka
Pojďme si ověřit, jak přesné jsou tramvaje dnes. Vybírám třeba číslo 26, která by měla přijet za necelé 3 minuty. Takže začínáme. Necelé 3 minuty. Takže systém zatím funguje. Ale ten nový by měl být ještě přesnější. Používají ho zatím třeba autobusy. Technologicky jde o český unikát. Přesnost na 3,5 metru. To slibuje nová navigační technologie, kterou chce začít používat dopravní podnik ve svých tramvajích. Lidé se díky ní dozví, kde přesně se v reálném čase jejich tramvaj nachází, a to třeba přes mobilní telefon. Na projektu spolupracuje dopravní podnik s několika dalšími organizacemi. Sledování přesné polohy tramvaje bude možné díky využívání 4 navigačních technologií. Mezi nimi navigační systém Galileo, který je přesnější než GPS.
Daniel LOPOUR, projektová manažer pro dopravní aplikace agentury GSA
Ty tramvaje vzhledem k tomu, že většinou jezdí v centru, kde je poměrně malý průřez viditelnosti na volnou oblohu, tak tam je potřeba, aby ten systém byl ještě o něco přesnější a pokud možno aby vlastně umožňoval podporu jak systému Galileo, tak GPS, ale případně i dalších konstelací, aby ten uživatel vlastně viděl na té obloze co nejvíce satelitů a tím pádem měl co nejkvalitnější dostupnost toho družicového navigačního signálu.
Václav NAVRÁTIL, vědecký pracovník katedry radioelektroniky FEL ČVUT
Naše role je ověřit to, že to bude splňovat požadavky Dopravního podniku na přesnost a spolehlivost toho vybraného přijímače družicové navigace. Bude se to ověřovat přímo praktickými jízdami na tramvaji.
Nina ORTOVÁ, redaktorka
Zařízení se budou instalovat do všech tramvají. Flotila čítá více než 830 souprav.
Daniel ŠABÍK, Dopravní podnik hl. m. Prahy
Zprovozníme celý ten systém pro cestující nejspíše na začátku příštího roku.
Nina ORTOVÁ, redaktorka
Nový navigační systém pomůže dopravnímu podniku také při lokalizaci tramvají u mimořádných dopravních situací. Těch musí řešit zhruba 5-6 denně. Nina Ortová, CNN Prima News.
24. 6. 2020; Elektro
Specialista na hydraulické nářadí pro elektromontáže
Velkou část technologických postupů při elektromontážních pracích zvládne člověk svou vlastní silou. Jsou však také úkony, kdy je třeba koncentrovat mnohem větší sílu na jedno místo. V takových případech je jednou z možností využít skutečnost, kterou objevil již Blaise Pascal. Tlak v hydraulické kapalině aplikovaný ve vhodném nástroji dokáže divy. Hodně o tom ví Ing. Miroslav Vybulka, který se hydraulickým nářadím zabývá přes dvě desítky let.
- Pane Vybulko, co Vás před lety přimělo zaměřit svou profesní aktivitu na elektromontážní práce?
Po ukončení Elektrotechnické fakulty ČVUT jsem nastoupil do Elektromontážních závodů Praha do oddělení Vývojové technologie. Zde jsem měl možnost seznámit se s problematikou externích elektromontáží, která mne svojí pestrostí a hloubkou velice zaujala. Každý technologický postup skrýval nejen své zákonitosti, ale i řadu variant řešení a možností inovací. Tato situace mne spolu s možností poznávat řadu velkých staveb a významných osobností velice lákala. Měl jsem možnost jednat s výrobci materiálů a účastnit se mnohých inovací na celostátní úrovni.
- Jak byste charakterizoval svůj zájem právě o nářadí založené na hydraulickém principu? Jaké druhy energií se ve vámi nabízených výrobcích využívají jako zdroj pro vytvoření hydraulického tlaku?
Řada montážních postupů vyžaduje vynaložení značné síly. K lisování kabelových armatur větších průřezů a k práci s hliníkovou a měděnou pásovinou je třeba síly minimálně 450 kN. Ve výrobní fabrice to není problém, ovšem prostředí externích elektromontáží často bývá bez zdroje elektrické energie, a to klade na tento montážní proces jiné nároky. Nářadí pracující na hydraulickém principu musí být výrobně jednoduché, lehké a zejména provozně spolehlivé. A tyto vlastnosti jsou pro mne výzva. Proto jsem hydraulickému nářadí zasvětil svůj profesní život. Běžně toto nářadí pracuje s hydraulickým tlakem 70 MPa, námi vyráběné hydraulické pohony mají pracovní tlak 80 MPa. K vytvoření tak vysokého hydraulického tlaku využíváme elektrický pohon, akumulátorové baterie, stlačený vzduch i lidskou sílu (v kombinaci s nožním čerpadlem).
- Které druhy nářadí přinášíte na trh v České republice? Jakými dokumenty je legalizováno uvádění těchto výrobků na trh?
Většina (asi 70 %) nabízeného nářadí je z našeho vlastního výrobního programu. Vyrábíme a dodáváme nářadí pro práci s kabely a s hliníkovou a měděnou pásovinou; uplatňuje se při operacích, jako jsou stříhání kabelů a AlFe lan, lisování kabelových armatur, stříhání, ohýbání a děrování pásoviny. Nářadí dodáváme nejen na trh v České republice, ale i na Slovensko a do Polska. Při doplnění nástroji zahraničního výrobce (v ČR se nevyrábějí) umí naše nářadí zhotovovat kruhové, čtvercové a obdélníkové otvory do dveří rozváděčů. Naše výrobky jsou odzkoušeny v Elektrotechnickém zkušebním ústavu a byly k nim vydány příslušné Certifikáty a Prohlášení o shodě. Námi nabízený sortiment doplňujeme osvědčeným zahraničním nářadím. Nejčastěji se jedná o ruční hydraulické stříhací nůžky a hlavice od renomované italské firmy Cembre.
- Jakou část výroby zajišťujete ve vlastní režii, kde máte výrobní prostory a kolik lidí kterých profesí zaměstnáváte?
Mojí snahou je ponechat maximum přidané hodnoty ve vlastní firmě. Proto většinu základních a dokončovacích prací děláme v našich dílnách v Praze 9 (v areálu Střední školy COPTH). Pro tuto činnost zaměstnávám v současné době dva obráběče kovů a uvažuji o posílení týmu. Speciální výrobní operace si zajišťuji kooperačně – ve vybraných podnicích s potřebným vybavením.
- V jakých cenových hladinách se pohybuje Vámi nabízené hydraulické nářadí?
Nářadí vyráběné u nás se vyznačuje jednoduchou konstrukcí, vysokou provozní spolehlivostí a minimálními nároky na kvalifikaci obsluhy. Rád bych, aby bylo cenově dostupné všem montážním a drobným výrobním firmám, a proto se tyto výrobky cenově pohybují v nižších úrovních. Podrobnosti jsou uvedeny na naší webové stránce.
- Daří se vám prodávat i zařízení na tom nejdražším konci cenového spektra?
V poslední době se mi podařilo několika dlouholetým zákazníkům prodat i nářadí z vyšší cenové hladiny. Svoji roli při tom jistě hrály i dobré reference mé firmy.
- Na Vašich webových stránkách se píše také o servisu nářadí a dalších službách pro elektromontážní práce. Opravujete tedy jakékoliv nářadí, i když nepochází z Vaší nabídky?
Opravujeme samozřejmě především námi vyráběné nářadí. Po dohodě s několika dovozci opravujeme i nářadí některých zahraničních výrobců. Většinou se jedná o drobné opravy mechanického rázu. Podmínkou je souhlas dovozců, kteří pro nás musí zajišťovat i dovoz potřebných náhradních dílů. Většina zahraničních výrobců však nedodává jako náhradní díl řídicí elektroniku do svých výrobků a ani neposkytuje servisní dokumentaci. Proto se potřebný servis provádí ve výrobním závodě v zahraničí. Na našich webových stránkách propagujeme také služby naší půjčovny. Odtud půjčujeme montážním firmám nářadí, které potřebují k občasným montážním pracím. Jde zejména o stříhání kabelů a AlFe lan a lisování kabelových armatur. Některé firmy si občas půjčují i nářadí pro práci s pásovinou. Půjčovnu někdy využíváme i k praktickému odzkoušení našich nových výrobků.
- Jak Vaši firmu poznamenal útlum vyvolaný nedávnými vládními opatřeními k zamezení šíření infekce?
I nás zasáhl útlum vyvolaný hrozbou infekce a vyhlášeným nouzovým stavem. Toto období jsme využili zejména k dříve plánovaným inovacím našich výrobků, výrobních postupů a výrobní dokumentace. Zvýšili jsme také rozpracovanost jednotlivých dílů našich výrobků, čímž nyní můžeme zkrátit celkovou kompletaci na minimum.
24. 6. 2020; Elektro
Jak to vidí: Ing. Jaroslav Smetana, jednatel Blue Panther s. r. o.
Jaroslav Smetana po dokončení studia na Elektrotechnické fakultě ČVUT v roce 1985 nastoupil do Výzkumného ústavu A. S. Popova, kde se zabýval vývojem měřicích zařízení a analýzou řeči. V roce 1992 založil společnost Blue Panther s. r. o., která od svého vzniku poskytuje průmyslovým podnikům konzultace a dodávky přístrojového vybavení v oblasti diagnostických měření, údržby výrobních zařízení, infrastruktury závodu, energetiky a vývoje. Už od onoho počátku 90. let spolupracuje s vydavatelstvím časopisu ELEKTRO. Redakci je znám svou znalostí technických témat i svými názory na jejich přesah do ekonomických a společenských souvislostí.
- Pane Smetano, uplynulé období bylo zkouškou nervů a psychické odolnosti lidí, ale i připravenosti firem na nenadálé situace. Jak to všechno vidíte nyní, prakticky po bitvě?
Nechci být ten příslovečný generál po bitvě, který zpětně vidí do všech podrobností taktiky a strategie. Ale byl jsem při tom. V mnoha firmách ještě zůstala spousta nejistot, často chybí průběžná data z hospodaření a málokdo ví, jak to s ním vypadá po ekonomické stránce, naše obchodní partnery nevyjímaje. Docela mě šokovalo, jak byl využit (nebo snad zneužit) program nazývaný naší státní správou Kurzarbeit. Byl zřejmě motivován snahou zabránit tomu, aby zaměstnavatelé okamžitě začali propouštět. Velké firmy to využily tak, že většinu zaměstnanců pustily domů na tak zvaný home office. Podle aktuální legislativy se podpora firmám vyplácí jen na lidi, kteří nepracují, a tak i lidé v pozicích, které umožňují pracovat z domova, často mají vedením firmy zakázáno pracovat, aby firma dostala tu 60% dotaci od státu. Veškerá hygienická pravidla byla na celostátní úrovni vytvářena v psychóze strachu, primárně vyvolané těmi největšími médii. Nejen v rámci naší republiky, ale i v evropském a světovém měřítku. Těmi médii, která měla informovat objektivně a s nadhledem a namísto toho po celé týdny a měsíce vzrušeně a s rozkoší přinášela zprávy o rostoucích počtech mrtvých a dalších děsivých souvislostech. V takové situaci by málokterá vláda odolala příležitosti, aby ukázala, jak se s mimořádnou situací vyrovná. Při vytváření pravidel, která tu předtím nebyla, se (při zpětném pohledu) některé věci nastavily neúměrně tvrdě, bez přemýšlení, kolik to bude stát finančně, co to bude stát morálně. Podle mého názoru v mnoha případech nebylo nutné práci takhle utnout. I při onom "houm-ofisu" například vývojáři mohou vyvíjet, obchodníci mohou obchodovat. Vybraní provozní zaměstnanci mohli při zachování určitých opatření dělat na pracovišti údržbu. Co asi s člověkem může udělat po morální stránce, je-li celé tři měsíce doma, nepracuje a bere mzdu v celkem příjemné výši. Kdo ty lidi dostane zpátky do práce, aby se ta ekonomika opět rozjela? Teď to vypadá, že není třeba pracovat a máme se pořád stejně. Různí ekologové konstatují: Ano zlepšila se čistota vzduchu, necháme to tak. Copak jim nedochází, že ta mašina na výrobu peněz, v kterých oni žijí, potřebuje skutečně pracující lidi? Jinak ty peníze nebudou. Lidi si neuvědomují, jak funguje ekonomika. Zastavila se? No, a co? Peníze pořád přicházejí. Odkud? To nás nezajímá. Naše malá česká firma nemůže poslat zaměstnance domů a přikázat jim, aby nepracovali. Namísto toho se snažila organizovat práci tak, aby zajistila hygienické podmínky buď na pracovišti, anebo prací z domova. Zaměstnanci produkují, ale firma nemá nárok na dotaci. Naproti tomu velké zahraniční společnosti stále jedou. Ty mají největší prospěch z finančních náhrad za mzdy nepracujících zaměstnanců. Využívají toho, že stát uměle udržuje zaměstnanost. Lidi jsou stále na výplatní listině firmy, přitom nepracují a dostávají státní peníze podobně, jako by byli přihlášení na úřadu práce. To jsou moje osobní zkušenosti z rozhovorů s lidmi z těch fabrik. Na seznamu jarních veletrhů jsme si škrtli Ligt+Building, Hannover Messe, a nakonec došlo i na AMPER 2020. Tím odpadly významné příležitosti kontaktu se zákazníky. Jistě, důvody jsou pochopitelné. V takové psychóze by se žádná z akcí nevydařila. Ale jsem přesvědčen, že hrůza z pandemie byla hlavně v emocích, a ne v reálu. Pak byl vyhlášen výjimečný stav a velké zahraniční firmy, naši hlavní zákazníci v oblasti průmyslové údržby, poslali většinu lidí domů. A ti, kteří ještě pracovali, měli zakázáno stýkat se s kýmkoliv mimo firmu. To byl pro nás velký problém, protože přístroje nabízíme především tak, že je předvedeme osobně. Nikdo z vrcholového managementu si nechtěl vzít na odpovědnost, že by se ve fabrice někdo nakazil. Odbory totiž okamžitě zareagovaly tak, že kdyby se někdo nakazil v pracovním procesu koronavirem, byl by to pracovní úraz se všemi důsledky, včetně odškodnění. Takže pro vyděšený management bylo nejjednodušší všechno zastavit a požádat stát o dotaci na mzdy. Velká část zaměstnanců je doma, nepracuje a zaměstnavatel na ně dostává dotace. Někteří chodí do práce na dva dny jednou za dva týdny. Projekty, které jsme měli s těmito firmami rozjety, stojí. Ne proto, že by to ten zákazník nepotřeboval, ale proto, že není s kým jednat. Další negativní dopad pro nás přineslo omezení investic, což nemusí být opatření trvalého rázu, ale je to určitá ukázka, kam vede šok z vyděšení. Očekával bych, že v době krize všichni budou vymýšlet a vyvíjet, aby měli připraveno, až se zákazníci začnou shánět po něčem novém. A pak se oficiálně dozvím, že jedna velká evropská automobilka vyhlásila, že zastavuje veškeré finance do vývoje. Správní rada rozhodla...
- Jak jste využili čas v době nuceného útlumu činností?
V prvních dvou třech týdnech výjimečného stavu jsme u nás nadšeně začali připravovat webináře k tématům údržby v průmyslovém podniku. Domnívali jsme se, že než zákazníkům poradíme nějaké řešení, měli bychom je seznámit s možnostmi a dovzdělat v této oblasti, aby mohli dělat svou práci rychleji a efektivněji, s menšími ztrátami. My za nimi nemůžeme jít; dobrá, vymyslíme pro ně webináře, budeme komunikovat elektronicky. Ostatně máme spoustu témat… Rozeslali jsme newsletter s tématy a s dotazem, kdo by měl zájem. Zjistili jsme, že není nikdo, kdo by ty naše webináře sledoval. Mysleli jsme, že lidé, kteří se nemohou scházet ve fabrice kvůli riziku jakési nákazy, by mohli mít zájem sledovat aspoň vzdělávací webináře. Omyl! Dostali jsme několik odpovědi typu: Pracujeme z domova. Jsme na home office. A podobně. Prostě: česká legislativa zorganizovala pro pracující lid dva měsíce prázdnin. U několika projektů se nám přece jen podařilo připravit prezentaci a ukázat ji vzdáleně zákazníkům. Těm, kteří byli ochotni ji sledovat, a bylo jim dovoleno pracovat. Aby finanční úřad náhodou nepřišel na to, že v době, kdy zaměstnanci neměli pracovat, poslouchali webinář. Tím, že s těmi zákazníky komunikujeme, se dozvídáme zajímavé věci. Třeba: bohužel nemohu se s vámi sejít, nemůžu vám odpovědět ani mejlem, od července by to možná šlo. V některých firmách zaměstnancům na podpoře preventivně odebrali služební telefony, aby se snad nedopustili prohřešku práce.
Nápad s webináři a prezentacemi tedy vyšel naprázdno, proto řešíme vzdělávání zákazníků spíš pasivní metodou – formou článků, částečně v médiích, ale hlavně na sociálních sítích.
- Jaký je podle Vašeho názoru, stav údržby ve výrobních podnicích a vybavení přístroji?
Údržba v podnicích tradičně není prioritou vedení firmy. Velmi častý byl tlak vyrábět, vyrábět, vyrábět, dokud se to nerozpadne. Za léta praxe jsme v tom vypozorovali sekundární efekt evropských dotací. Dotace vlastně vychovávají uživatele k tomu, aby si nevážili výrobních prostředků. Šikovně napsaný projekt mi vynese investiční dotaci 30 nebo 50 % na výrobní zařízení, proč bych se tedy staral o jeho údržbu. Snažím se ho maximálně vytěžit a předpokládat, že až se zařízení rozpadne, získám další dotaci na nové. Když tedy zakalkuluji do projektu dotaci, zjistím, že údržba by byla dražší než si pořídit nové zařízení. Další věc je samozřejmě vzdělanost pracovníků v údržbě. A třetí věc: v údržbě se stále ještě projevují následky krize z roku 2008. Firmy tehdy musely skutečně propustit řadu lidí a první z nich byli pracovníci údržby. Po nějaké době provozu se zjistilo, že fabrika jede, i když je údržba zredukovaná na minimum. Takže původní stav před rokem 2008 se už nikdy nevrátil. Ve firmách nebylo potřeba vybavení pro měření a diagnostiku. Vytratila se kdysi skvělá kvalifikační úroveň pracovníků údržby. Pokud vůbec někdo organizoval údržbu nebo dokonce prediktivní diagnostiku, byly to zahraniční firmy, které již od svých mateřských firem věděly, že starat se o výrobní prostředky se vyplácí. Že to předchází náhlým haváriím, šetří peníze na výpadky výroby, na pokuty od zákazníků za zpoždění dodávky. Ale naprostá většina firem se údržbou zabývá jen sporadicky. Souvisí to jednak s možnostmi kvalifikovaných pracovníků, jednak s přístupem managementu a jeho důvěry v názory a doporučení technických pracovníků, kteří mají údržbu na starosti. Preventivní diagnostikou se zabývám skoro tři desetiletí. Navštěvuji firmy, své obchodní partnery, a pozoruji, jak se v nich mění management. Naštěstí i mnozí pracovníci managementu s čistě ekonomickým vzděláním chápou to, co je technikům vlastní: že stroj potřebuje určitou údržbu, i kdyby měl jen stát na místě. To je přirozený princip zvyšování entropie – neuspořádanosti systému. Má-li něco zůstat v původním stavu, musíme do toho stále vkládat energii pro zachování tohoto stavu. V poslední době se i v údržbě projevuje vliv platformy Průmysl 4.0, kdy se stále víc a víc věcí monitoruje vzdáleně. Ale i když je indikován potenciální problém, nakonec k tomu zařízení stejně musí dojít člověk s ručním přístrojem a zařízení opravit fyzickým servisním zásahem. Například ložisko, které dosluhuje, se projeví zvýšenou teplotou (na obrazovce termovize) například 2 měsíce před havárií, takže mám dost času stroj zastavit v době, kdy mi to vyhovuje, a ložisko vyměnit, aniž dojde k havárii. Z ekonomických výkazů se dá snadno odvodit, jak je údržba v podniku vedena. Rostoucí náklady na údržbu, stoupající počet poruch zařízení je jasným indikátorem, že něco není v pořádku. Standardem v českých firmách je přenášet rozhodování o tom, jak provádět dané činnosti a jaké mít k tomu vybavení, na nejnižší úroveň pracovníků údržby. Tito lidé mají svoje návyky a víme, že lidi jsou od přírody líní, a tedy řeší věci cestou nejmenšího odporu. Pokud vedení údržby nezná technologii a postupy její údržby, nezajímá se o nové metody, je stále na nějakém "mítingu" a většinu času tráví vyplňováním excelových tabulek a řeší věci metodou "oni si kluci poradí", jak to ve většině podniků dnes je, výsledek je jasný. Před časem jsem měl možnost hovořit se zástupci americké firmy, která se zabývá prediktivní diagnostikou pohonů. Ukázalo se, že v Americe je primární zařízení v chodu co nejdéle diagnostikovat, průběžně opravovat, a tím šetřit náklady. Naproti tomu v Evropě je zvykem vytěžit technologické zařízení beze zbytku – a až se všechno rozsype, nakoupit nové za cenu sníženou dotací. V Evropě není primární snahou technologický pokrok a snižování nákladů, ale platí tu krédo: lidi musejí mít zaměstnání. Tento setrvávající princip socialistického státu má v sobě zakletý úpadek. Jestliže stát má zachraňovat firmu, která spěje k úpadku jen proto, že má 5 000 zaměstnanců, je to začátek konce. Jestliže tohle dělají i politici, kteří znají zákony ekonomiky a zákony entropie, je to jasný důkaz, že si kupují voliče. Neuvědomují si, že takový systém je neudržitelný. A přitom jsme to tady už měli. Tentokrát je ale trh celoevropský, takže do krachu to trvá hodně dlouho, ale bez změny přístupu je nevyhnutelný.
- Jak vidíte úroveň kvality elektřiny ve výrobních podnicích a její vliv na výrobu?
Toto je dlouhodobé téma naší firmy. Zabýváme se tím dlouhá léta, poskytujeme poradenství, audity a nabízíme řešení. Pracovníci podniku zpravidla vůbec netuší, že za velkým množstvím jejich problémů ve výrobě, za poškozením a výpadky výrobních zařízení stojí jejich zdroj elektrické energie. Většina výrobních zařízení využívá jako zdroj elektrickou energii. Většina lidí, jejichž starostí je podniková energetika, je toho názoru, že většina energetických anomálií má původ venku. Z nadřazené sítě ale pochází jen menšina (asi 5 až 10 %) těchto událostí. Zbylých devadesát procent si vyrábí firma sama a nemá o tom tušení. V podnikové síti je velké množství výkonových elektronických zařízení, pohonných jednotek, akčních členů – často s velmi rychlým pohybem. Všechna tato zařízení mají obrovský vliv na vnitřní elektroenergetickou síť podniku, která je vlastně jeden velký elektronický obvod. Současné normy předpokládají, že podniková síť je tvrdá, management je přesvědčen, že stroje jsou certifikované, a tím je zajištěno, že se nemohou navzájem ovlivňovat. Samozřejmě každý stroj sám o sobě splňuje veškeré podmínky norem i na elektromagnetickou kompatibilitu, ale když je složíte k sobě do jedné výrobní haly a napájíte z jedné podnikové sítě, musela by se udělat zkouška a analýza celého zařízení jako celku a nastavit všechno tak, aby to fungovalo dobře. Jenže stroje jsou uspořádány podle potřeby technologie, čas od času se uspořádání mění. Takový technologický celek má potenciál ovlivňovat se navzájem, dokonce i ovlivňovat kvalitu výrobků. Management zpravidla nic netuší. Vysvětlování je velmi složité, protože podstata věci je hluboko mimo znalosti ekonomicky vzdělaného vedoucího pracovníka. Často se k tomu přidá nedůvěra v názor toho, kdo je technicky vzdělaný a věci rozumí. Naštěstí se situace s postupem doby zlepšuje; máme určité reference. Jsou-li v podnikové síti nějaké anomálie, může to mít dva důvody. Buď má některý ze strojů poruchu a ruší ostatní, anebo celková konstelace strojů je taková, že si navzájem ubližují. V prvním případě je zapotřebí najít a opravit vadný stroj (tím se zase dostáváme k systematické údržbě, měření a diagnostice). V druhém případě zřejmě pomůže aktivní zařízení, které síť stabilizuje. Naše firma se zabývá právě situací na sekundární (podnikové) straně distribučního transformátoru. Abychom měli přehled, co se v síti děje, je potřeba zajistit trvalý monitoring. V jednotlivých částech podniku umístíme trvalé monitory kvality elektrické energie. Musí to být rychlé zařízení, které registruje a zaznamenává všechny události v síti pro potřeby online informace, ale i případného pátrání po příčině již proběhlé poruchy. Kvalita elektrické sítě zásadním způsobem ovlivňuje technický život a poruchovost technologických zařízení, a tím náklady na údržbu. Ovlivňuje také kvalitu výrobků, tedy zmetkovitost. Kvalita sítě je jeden z klíčových parametrů, které by si vedení podniku mělo hlídat. Zejména jsou-li ve hře další zdroje, jako je solární elektřina, záložní zdroje, akumulační jednotky a tak dále. V každém případě je dobré znát chování zdroje energie, který využíváme.
23. 6. 2020; Ct24.cz
Jaký (ne)má vliv mobilní síť 5G na zdraví. O inovaci se v Česku šíří dezinformace
V České republice se testuje nová generace mobilní sítě 5G. Ta má nabídnout mnohem rychlejší přenos dat než současné rozhraní. Jedním z míst, kde se spouští pilotní projekt nové sítě, je město Jeseník. Ačkoliv tam 5G sítě zatím nefungují, někteří obyvatelé už tvrdí, že jejich vliv pociťují a mají strach, že mobily ohrozí jejich životy. Českem i světem se totiž šíří dezinformace, že je to smrtící zbraň, která má zlikvidovat lidstvo a pomáhá šíření nového koronaviru.
Jeseník na severu Olomouckého kraje je jedním z vítězů celostátní vládní soutěže a místní školy a firmy díky tomu budou moci moderní vysokorychlostní internet, známý pod zkratkou 5G, využít mnohem dřív než zbytek republiky.
Někteří obyvatelé místo oslav protestují. Na internnetu totiž četli řadu dezinformací. Desetitisícový Jeseník tak řešil téma s občany na zastupitelstvu.
"Já mám děti, které od malička vedu ke sportu. Já si nedovedu představit, že na ně budou někde vysílat nějaké vysílače. Je to zbytečné," uvedla na jednání místní občanka Barbora Bašičová. Nelibost k nové sítí s ní sdílí i bývalý zastupitel a vydavatel Jesenického týdeníku Miroslav Chovanec: "Nikdo v tomto sále, ani na celém světě s jistotou neví, jestli jsou sítě 5G zdraví škodlivé, či ne."
Sítě 5G přinesou větší změnu než nástup mobilů, prohlásil Babiš. Česko pokryjí do roku 2024
Vedení města reakce některých občanů překvapila. "Vůbec jsme s tím nepočítali. Považovali jsme to a doteď považujeme za obrovský úspěch. To, že lidé vyhledávají občas alternativní informace, samozřejmě víme, ale nenapadlo nás, že by se mohla spustit taková mela," komentuje situaci místostarosta Jeseníku Tomáš Vlazlo (Jeseník srdcem).
Hoax: vliv sítě na zdraví nebo technologická zbraň
Stejně jako v zahraničí se Českem šíří dezinformace o vlivu sítě 5G na zdraví. V posledních měsících navíc dávají dezinformátoři 5G sítím za vinu mimo jiné i šíření nového koronaviru. Obě teze jsou podle odborníků nesmyslem.
"Vliv elektromagnetických polí na člověka je zkoumán v období posledních padesáti, sedmdesáti let. Pokud by nějaký problém existoval, tak za tu dobu bychom o něm už určitě museli vědět," vyvrací hoax Jan Vrba z elektrotechnické fakulty ČVUT, kde se zabývá elektromagnetickým polem.
Bezpečnostní expert Roman Máca napsal o takových fámách studii. "Dezinformace okolo sítí 5G jsou v podstatě tak staré, jako technologie 5G sama, tedy od roku 2018," říká. Do řady dezinformačních témat zařazuje ještě smyšlenku, že jde o technologickou zbraň k vyhubení lidstva. "Já bych za tím viděl nějaké šarlatány, kteří jindy tvrdí, že Země je placatá," komentuje Máca.
Pilotní projekt v Jeseníku využije místní fabrika i studenti
Aktuální projekt 5G aktuálně Jeseníku přinese výhody nejmodernější generace mobilních sítí, tedy především větší rychlost připojení a jeho rychlejší odezvu. To využije například jeden z místních výrobních podniků.
Dalším místem využití bude průmyslová škola, které nová technologie mimo jiné umožní rozšířit výuku o nový obor a otevřít nové učebny. 5G síť využije také místní gymnázium v laboratoři specializované na stavebnicové roboty.
"Naši studenti budou mít vědomostní náskok v řádu let, protože se setkají jednak s lidmi, kteří zde nejmodernější technologie budou zkoušet, a jednak si je vyzkouší především prakticky," říká Tomáš Vlazlo.
Běžným zákazníkům v České republice zatím 5G síť slouží jen několik dní – a pouze v centru Prahy a v části Kolína. Její plošné rozšíření může trvat i několik let. Už od loňska je ale zavádí třeba Čína, Spojené státy.
V Evropě zavedla novou technologii Velká Británie, kde odpůrci této sítě pod vlivem dezinformací v několika případech zapálili vysílače. Stejně jako v Česku byli přesvědčeni, že 5G stojí za šířením koronaviru.
23. 6. 2020; peak.cz
Jiří Rynt (Ericsson): Díky 5G nás čeká více virtuální reality a samořiditelných aut
Nová generace mobilní sítě 5G nabídne uživatelům několikanásobné zvýšení rychlosti přenosu dat. Její využití se projeví v průmyslu, ve zdravotnictví, v rozvoji prvků chytrých měst i v dalších ekonomických oblastech. "Ve svém důsledku by 5G sítě měly přinést také stimulaci hospodářského růstu pro svět a samozřejmě i pro Česko," říká v exkluzivním rozhovoru pro Peak.cz Jiří Rynt ze společnosti Ericsson.
Rozvoj 5G je aktuální téma nejenom v České republice. Společnost O2 před pár dny spustila v části Prahy a v Kolíně zkušební mobilní síť 5G, kterou nabízí jako první operátor komerčně.
Ve vybraných lokalitách testují 5G sítě i další operátoři. Vodafone má 5G postupně otestovat v Karlových Varech, kde je připravený i komerční provoz, a dále v Ústí nad Labem a v Jeseníku. T-Mobile již testuje síť 5G v kampusu Vysoké školy báňské v Ostravě a připravuje i komerční provoz.
Společnost Ericsson se podílela právě na budování kolínské sítě 5G a ráda by spolupráci v Česku prohloubila. Co bude přechod z 4G na 5G znamenat, prozradil v rozhovoru account manager Ericssonu Jiří Rynt.
Jak se na vaší práci i na rozvoji 5G sítí nyní i do budoucna podepíše koronavirus?
Mnoha způsoby. Koronavirus téměř zastavil naši ekonomiku, významně omezil náš sociální a kulturní život. Z pohledu ekonomiky se například způsoby práce, jak jsme je znali před pandemií, velmi pravděpodobně již nevrátí do starých kolejí. Spousta firem trochu "násilným" způsobem zjistila, že práce jejich lidí z domova je možná a že to nemusí být nutně jen benefit pro zaměstnance, že to může být výhodné i pro firmy.
Digitalizace státní správy také velmi pravděpodobně po této zkušenosti zrychlí, alespoň v to doufám. O ještě větším přesunu prodeje zboží na internet v době pandemie bylo napsáno již hodně článků. A i když se po otevření kamenných obchodů část prodejů vrátí zpět do nich, určitě to už nebude na úroveň doby před koronavirem. I lidé, kteří zkušenost s e-shopy před pandemií neměli, teď zjistili, že to funguje. Takhle bychom mohli pokračovat dále. Na to všechno budeme potřebovat internet, včetně mobilního internetu, a to v daleko větší míře.
Jiří Rynt
Ve společnosti Ericsson působí na pozici account manager pro Vodafone Česká republika. Vystudoval ČVUT FEL, telekomunikační techniku. Má bohaté zkušenosti s prodejem infrastruktury mobilních sítí, kterým se věnuje od roku 1999. V průběhu let vystřídal mnoho pozic, od projektového manažera, manažera podpory prodeje přes technického manažera až po současnou pozici.
Jak si Ericsson stojí z pohledu spolupráce s operátory v Česku a dalších zemích v kontextu nástupu 5G ?
Naše společnost je v kontaktu se všemi operátory působícími v České republice. Z důvodu smluv o mlčenlivosti a také z taktických důvodů nemohu uvést podrobnosti. Máme ale také zakázky v těsném okolí Česka. Podílíme se na podobě infrastruktury 5G sítí v sousedním Německu, Rakousku, Polsku, je i v nedalekém Maďarsku.
Poslední velký úspěch v našem regionu jsme zaznamenali právě v Německu. Společnost Telefónica Deutschland bude mít díky technologiím Ericsson nejmodernější 5G Core síť v klíčové zemi Evropské unie. Díky dohodě obou společností vznikne u našich sousedů 5G síť s plnou cloudovou kompatibilitou.
V Maďarsku operátor Magyar Telekom spustil v dubnu v částech Budapešti 5G síť pouhé dva týdny po tom, co vydražil potřebné kmitočty. Maďarský příklad ukazuje, že je možné spustit 5G sítě velmi rychle. Díky firmě Ericsson jsou v provozu 5G sítě v sedmi polských městech. Toto naše know-how jsme připravení využít i při případné výstavbě 5G sítě v Česku.
Jak vypadá rozvoj sítí 5G ve světě? Které země jsou z pohledu Ericssonu v oboru nejprogresivnější a jsou nejdál?
Ericsson byl první, kdo zprovoznil komerční 5G sítě na čtyřech kontinentech. Je jasné, že v 5G leží budoucnost internetu, otázkou zůstává, jak vzdálená budoucnost to bude. Co se týče rozšíření 5G připojení ve světě, mezi nejprogresivnější patří USA, dále pak Čína, Japonsko a Jižní Korea.
Jak moc vám nahrávají bezpečnostní obavy u společnosti Huawei, považované za globálního technologického lídra trhu v oblasti rozvoje 5G, v kontextu rozvoje vašeho byznysu?
V Ericssonu se soustředíme na vývoj vlastních technologií a řešení, které pomohou našim zákazníkům.
Přejít na plný cloud
Jak náročný je z pohledu běžných uživatelů i firem přechod ze současné 4G o úroveň výše?
Technologii 5G NSA (non-standalone architecture) lze při použití existující mobilní infrastruktury a spektra zprovoznit velmi rychle. Nejefektivnější a současně nejsnazší způsob je využití dynamického sdílení spektra, kdy není nutno alokovat spektrum pro 5G. Ale pokud se v buňce vyskytne 5G účastník, systém dynamicky použije část existujícího 4G spektra pro tohoto 5G uživatele. Ericsson nabízí toto řešení v rámci funkce Ericsson Spectrum Sharing. Tuto technologii využívá například švýcarský operátor Swisscom.
Přechod na "finální" 5G SA (standalone architecture) již bude náročnější z pohledu řídicí vrstvy sítě (Core). Zatímco 5G NSA využívá 4G Core, 5G SA již potřebuje úplně nový Core vyžadující datová centra podporující cloudovou architekturu se specifickými telco funkcemi.
Jak moc je tento přechod složitý? Ať už z hlediska technologií, nebo nákladově.
O části Core jsem právě mluvil. Záleží na tom, jak jsou jednotliví operátoři daleko s datovými centry, virtualizací a připraveností přejít na plný cloud. Z pohledu rádiové přístupové sítě to může znamenat výměnu základnové stanice, zdrojů, kabeláže, antén a tak dále. V měřítku Česka to často není záležitost týdnů, ale spíš dlouhých měsíců či několika málo let, pokud mluvíme o celoplošném pokrytí.
V případě firmy Ericsson to u rádia může být v některých případech jednodušší, protože základnové stanice dodávané operátorům v posledních třech letech jsou "5G ready", takže v tomto případě stačí upgrade softwaru. To ale bohužel není případ Česka.
Existují nějaké propočty, kolik takový vývoj stojí operátory v přepočtu na počet jejich klientů?
Pro nás dodavatele to není úplně jednoduché spočítat, vždy tyto výpočty provádíme společně s operátory, pokud o to projeví zájem. Z mé předchozí odpovědi ale můžete vytušit, že 5G technologie jako taková je jen část celé investice.
Přecházíme na "texaský standard"
Pracujete i na řešeních pro podniky, nebo je pro vás primárně důležitější pracovat s operátory?
Pracujeme jak s operátory, tak s firmami. Většina firem s operátory musí spolupracovat, protože často jen operátoři vlastní spektrum, které navíc vydražili a zaplatili za něj. Nicméně jsou země, kde regulátor vyčlenil spektrum přímo pro podniky. Potom můžeme mluvit o přímé spolupráci s podniky.
Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že výstavbou sítě aktivity nekončí, síť je nutné udržovat a provozovat. Oblast provozu je doména operátorů. Jen málokterá firma si může dovolit vybudovat vlastní tým velmi kompetentních specialistů pro provoz mobilní sítě, takže to je příležitost právě pro operátory.
Pokud jde o přímou spolupráci s konkrétními firmami, mohu jmenovat spolupráci například s automobilkou Audi, kde jsme firemní 5G síť začali testovat již v létě 2018. Díky přenosové kapacitě 5G můžeme propojit tisíce strojů, přístrojů a senzorů a zefektivnit tak provoz. Ruku v ruce s firemní 5G sítí jdou koncepty internetu věcí nebo M2M ( machine-to-machine communication – komunikace mezi stroji či zařízeními, pozn. red. ). Kromě průmyslových podniků najde 5G využití i v zemědělství, logistice a dalších odvětvích.
Vizualizace využití 5G sítí v rámci podniku. Zdroj: Ericsson
Továrna budoucnosti v Texasu
Ericsson vybudoval v americkém Texasu jeden z nejmodernějších výrobních komplexů na světě. Inteligentní továrna je zaměřená na technologii 5G, vyrábí základní komponenty pro tuto technologii pro severoamerický trh. Pracovníci jsou školeni ve virtuální realitě, továrna funguje v bezdrátovém připojení. "Naším cílem je zajistit plně automatizovaný a udržitelný chytrý provoz 5G sítí v USA," říká ředitel chytré továrny USA 5G Smart v Ericssonu Erik Simonsson. Virtuální realita se používá také pro spolupráci a sdílení znalostí mezi ostatními inteligentními továrnami společnosti Ericsson.
Budete stavět i další "továrny budoucnosti", jako je vaše inteligentní továrna v americkém Texasu?
Všechny naše výrobní kapacity postupně přejdou na tento "texaský standard". Výstavba dalších továren je samozřejmě na rozhodnutí centrály naší firmy ve Stockholmu, která plány v této oblasti zatím nekomentovala.
Vše je bezpečné
Jsou n5G sítě nějak škodlivé, jak se občas objevují kritické hlasy, viz i nedávný incident ve Velké Británii?
Rozumím tomu, že lidé mohou mít obavy z nových technologií, proto Ericsson spolupracuje s různými zdravotnickými a hygienickými organizacemi na studiích ohledně vlivu šíření elektromagnetického záření. Od počátku devadesátých let jich bylo po světě více než sto. V rámci těchto studií zajišťujeme měření, ale z důvodů objektivity ho vyhodnocují samozřejmě jiní.
Žádná z těchto studií nenarazila na cokoliv, co by znamenalo, že mobilní sítě jsou zdraví škodlivé. Ve Velké Británii jsme zaregistrovali fyzické útoky na infrastrukturu i na zaměstnance operátora. V České republice jsme jen u konspiračních teorií. Chtěl bych všechny ujistit, že vyvíjíme technologie podle standardů, které vycházejí i z výše uvedených studií a které jsou více než bezpečné.
Které oblasti podnikání i běžného života budou nejvíce ovlivněny sítěmi 5G?
Jak jsem zmínil v jedné z předchozích odpovědí, procento práce z domova se zvýší a to bude vyžadovat připojení včetně toho mobilního. Bude se rozvíjet chytrý průmysl, výroba se začne měnit a využívat takzvané privátní sítě (viz například zmíněná výroba Audi), internet věcí se začne rozvíjet rychleji.
Uvidíme rozvoj rozšířené reality a virtuální reality, a to nejen v herním průmyslu. Ten se mimo jiné také promění, protože 5G mobilní sítě se svou nízkou latencí a kapacitou umožní přenesení výpočetní kapacity na cloud a i relativně jednoduché herní terminály budou schopny zobrazit obraz ve vysokém rozlišení.
V které oblasti se změny projeví výrazněji?
Zcela jistě se to projeví v průmyslových odvětvích, ale po koronavirové krizi dojde i k postupným změnám například ve zdravotnictví, protože pandemie omezila běžnou péči včetně té preventivní, což si do budoucna nemůžeme dovolit. Není důvod, aby běžná kontrola těch nejohroženějších nemohla proběhnout vzdáleně, alespoň někdy. Patřičné senzory jsou dostupné, je potřeba vyvinout řešení.
Budeme čím dál více zavádět "chytrá města", ať už si po tím čtenáři představují různé věci, nicméně základem je datové připojení a využití dat z různých senzorů a databází. To je můj pohled na blízkou budoucnost. Vzdálenější zahrnuje třeba samořiditelná auta využívající mimo jiné 5G sítě.
5G přinesou stimulaci
Proč je dobré mít sítě 5G a jak moc je to pozitivní pro společnost?
Digitalizace již proniká téměř do všech oblastí našeho života. Proto potřebujete datové sítě včetně těch mobilních, které ještě získají na své důležitosti s příchodem 5G právě kvůli možnostem této technologie.
Ve svém důsledku by 5G sítě měly přinést také stimulaci hospodářského růstu pro svět a samozřejmě i pro Česko. Souvislost růstu HDP s implementací moderních technologií byla v minulosti již prokázána. Díky 5G sítím lze očekávat potřebný impuls například pro modernizaci výroby.
Ještě nemáme sítě 5G, a už se objevují i hlasy o 6G, není to předčasné?
Můžete si být jistí, že v okamžiku, kdy se zavádí nová generace mobilní sítě, již probíhají studie ohledně té další. Historicky zavádíme novou generaci mobilní sítě v průměru každých deset let.
Nová generace a její standardy musejí vždy přinést zásadní zlepšení oproti té minulé, musejí reflektovat trendy vývoje, výsledky základního a aplikovaného výzkumu a předvídat potenciální potřeby trhu na několik let dopředu. Navíc by vás architektura nového systému neměla po dobu, než přijde další generace, nijak omezit. Vzhledem k tomu, že se zavazujeme standardy ke kompatibilitě mezi dodavateli, je navíc potřeba vzájemná dohoda mnoha stran, nejen dodavatelů sítí, ale i terminálů a samozřejmě operátorů. To vše zabere spoustu času.
23. 6. 2020; iHNed.cz
Pandemie 3D tisku pomohla. Poptávka výrazně roste, říká zakladatel firmy, která se podílela na výrobě respirátorů z ČVUT
Před pár lety firmy průmyslový 3D tisk braly hlavně jako pomůcku k prototypové výrobě nebo k vývoji jednoúčelových produktů. To se ale mění, 3D tisk začíná nahrazovat menší sériovou výrobu, protože je levnější a umožňuje rychlejší nástup výroby. "Objem zakázek od roku 2015 meziročně celosvětově roste asi o 30 procent," říká Miloš Blaškovan, jeden z ředitelů pražské firmy 3Dees. 3D tisk totiž umožňuje vyrábět i v situaci, kdy se zavřou hranice a vypadnou zahraniční dodavatelé. Firma si díly vytiskne sama nebo je zadá někomu lokálnímu.
V jakých průmyslových odvětvích je teď 3D tisk v kurzu?
Nejvíc se etabloval v automobilovém průmyslu a pak také v leteckém. Letadla se totiž nevyrábějí v milionových sériích, ale v menších počtech, takže je tam velký prostor pro vývoj, prototypy a i výrobu komponentů. Dále je to elektrotechnický průmysl, různé krabičky a další podružné komponenty, hodně silné je zdravotnictví. Nejvýznamnější je oblast protetiky a ortetiky, tedy zdravotních pomůcek, a také oblast dentální. Zvlášť výroba formiček na silikonová rovnátka na zuby pomocí 3D tisku je velmi častá.
Zmínil jste, že často se 3D tisk používá v automobilovém průmyslu. Co v autech už je z 3D tiskárny?
V automobilkách se v současnosti využívá hlavně na prototypy, vývoj a testování. Možná u některých malosériových aut najdete v interiéru pár komponentů, ale primárně je 3D tisk určený spíš pro jednoúčelová auta, jako třeba formule. V těch najdete jak plastový, tak kovový 3D tisk.
Pochází ze Slovenska, z Kysuc. Již přes dvacet let žije v Praze.
Vystudoval Fakultu managementu Univerzity Komenského v Bratislavě a dále studoval ekonomii na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Celý život pracoval v bankovnictví a poradenství, věnoval se například evropským dotacím. Zároveň je nadšencem do technologií, proto v roce 2015 se dvěma společníky založil firmu na 3D tisk 3Dees, v níž je finančním ředitelem.
I z kovu se běžně tiskne?
Ano, plast a kov bývají nejběžnější materiály pro 3D tisk. Ale tiskne se například i z keramiky nebo z písku. Třeba formy na odlévání se vyrábějí z písku a říká se, že až lidstvo bude stavět základnu na Měsíci nebo na Marsu, nebudou se tam tahat kvádry ze Země, ale postaví se z místního písku právě pomocí 3D tiskáren. Písek se nanáší vrstva po vrstvě a pojí se nějakým pojivem, to je obecný princip 3D tisku. Nanesené vrstvy se postupně spojují.
Jak dlouho se v českém průmyslu vlastně 3D tisk používá?
První instalace se uskutečnily už před pětadvaceti lety. Typicky velkým průkopníkem v tom byla Škoda Auto.
Na úrovni prototypu a vývoje produktů je to technologie, která se využívá už desítky let i v českém průmyslu. Původně byl 3D tisk vnímaný jako technologie vhodná na prototypy nebo jednoúčelové nástroje. Dnes už se masivně začíná používat i pro sériovou výrobu, protože je v některých případech levnější. Když neděláte obrovské objemy v milionech kusů, ale menší sériovou výrobu, třeba tisíce kusů, je na to 3D tisk ideální.
Jaké jsou výhody 3D tisku?
Umožňuje vyrábět tvary, které by se daly jen velmi těžko zhotovit konvenčními metodami, jako je vstřikování nebo obrábění. Například různé organické tvary a struktury. Výrobky také není nutné montovat a skládat z několika různých dílů, ale je možné je vytisknout v celku a budou mít stejné vlastnosti, jako by byly vyráběny klasickou metodou. Umožňuje také kustomizaci, která je v současnosti velkým trendem. Je to přizpůsobení se konkrétnímu zákazníkovi. Pomocí 3D tisku se tak dají vyrábět například brýle nebo podrážky bot, ochranné pomůcky a také již zmíněné formičky na rovnátka. Každý pacient má formičku jinou a 3D tiskárna jich umí vychrlit tisícovky, přičemž každá je jiná. To tradiční výroba nedokáže. Takže v tomhle je kustomizace velmi silná vlastnost 3D tisku. Další výhodou je rychlost. Rychlost jednak v prototypování a vývoji, ale také v náběhu sériové výroby. Tedy vy dokážete 3D tiskárnou vyrobit desetitisíce dílů, které budou mít stejnou kvalitu jako díly například ze vstřikovacího lisu, a s porovnatelnými, nebo dokonce menšími náklady. Další výhodou je také digitální archiv modelů. Už nemusíte někde fyzicky skladovat hotové díly nebo nástroje. Digitální 3D modely máte uložené v počítači, případně je můžete sdílet přes internet a podle potřeby je ihned vyrobit na vlastní 3D tiskárně. Eliminují se náklady na skladování a přepravu.
Mluvil jste o rychlosti. Tedy jak dlouho to trvá, nechat si vyrobit nějaký průmyslový komponent?
Pokud máte 3D model, který bude v pořádku a nebude nutné jej příliš upravovat, můžete to mít i do druhého dne. Příkladem je třeba ten slavný respirátor, který jako pomůcku v pandemii vyvinulo ČVUT. Za den se jich dá vyrobit na jedné tiskárně asi sto. To už je skutečně sériová výroba. Jednoduchou změnou v designu masky by jich za den šlo vyrobit i dvě stě. 3D tisk se v poslední době posouvá výrazně z fáze prototypování do fáze sériové výroby. To je otázka několika posledních let. Technologie 3D tisku se tak zlepšily, zefektivnily a zlevnily, že už to dává ekonomicky smysl.
Jaké jsou naopak nevýhody 3D tisku?
Například cena materiálu, která je vyšší než v případě tradiční výroby. Všechny materiály, včetně třeba plastu, musí být optimalizované na 3D tisk.
O kolik je ten materiál dražší?
Je několikanásobně dražší. Ale nejde to tak úplně srovnat, protože 3D tisk je aditivní technologie, to znamená, že materiál se přidává, vrství se. Na rozdíl od klasických technologií, které materiál naopak odebírají a vyhazují, zde nejsou prakticky žádné zbytky, pokud se tedy technologie výroby dodržuje správně. Je téměř bezodpadový, což šetří materiál, a tedy i peníze. Za druhé, v klasické sériové výrobě vždy máte náklad, který je fixní. Potřebujete vytvořit formu, do které se výrobek odlévá nebo vstřikuje. Taková forma může stát statisíce i miliony a její příprava trvá týdny, i měsíce.
To u 3D tisku odpadá. Takže pokud tisknete menší série tisíců až desetitisíců kusů, bude to levnější, přestože materiál je dražší. U menších sérií dražší materiál nevadí a pořád se to za tu cenu vyplatí.
A není nevýhodou i to, že potřebujete specialistu, který tiskárně zadá tisk a bude ji obsluhovat? Musíte takového člověka zaplatit.
Potřebujete někoho, kdo vám vytvoří 3D model. S takovými modely ale běžně konstruktéři pracují, i například v systému CAD. Na to nepotřebujete specialistu na 3D tisk a nemusí to být nějaký superdrahý člověk, kterého byste složitě sháněli. Pak obsluha tiskárny není nijak náročná. Moderní 3D tiskárny, zvlášť ty průmyslové, jsou koncipované tak, že stačí stisknout pár tlačítek a tisk se rozjede. Tiskárna si sama namíchá prášek, rozvrhne si vrstvy, v nichž bude tisknout a tak dále. Největší intelektuální know-how je u 3D tisku ve fázi přípravy 3D modelů a dále jejich přípravy do výroby.
Na kolik taková průmyslová 3D tiskárna vyjde?
Pokud potřebujete výrobků jen pár, je lepší nechat si díly vyrobit zakázkovým 3D tiskem. V případě, že to potřebujete na účely prototypování nebo vlastního testování, nejlepší bude pořídit si malou stolní tiskárnu, která vyjde řádově na několik desítek tisíc korun. Pokud chcete rozjet větší výrobu a koupíte si průmyslovou 3D tiskárnu, začíná na sto tisících a víc, může stát i několik milionů. Ale i tiskárna, která stojí miliony, může být levná, protože vám umožní výrobu, kterou byste konvenční cestou za tu cenu nesehnali. Takže vždy je důležité udělat si správnou analýzu nákladů a výnosů a podle toho se rozhodnout. V Česku se skutečně prodávají tiskárny, které stojí osm i deset milionů a firmy je kupují, protože se jim to vyplatí, pokud tedy mají tak velké objemy výroby.
Jak se v souvislosti s pandemií změnil zájem firem o průmyslový 3D tisk? Zvýšil se, nebo snížil?
Zájem o 3D tisk jednoznačně stoupá - jak v Česku, tak v zahraničí. Objem zakázek od roku 2015 meziročně roste celosvětově asi o 30 procent a předpokládám, že v Česku to bude podobné. Pandemie koronaviru v roce 2020 paradoxně 3D tisku pomáhá. 3D tisk je technologie, která umožňuje vyrábět i v čase, kdy dodavatelské řetězce nefungují. Dodavatel z Indie, Malajsie nebo Vietnamu nemusí být schopen dodat zakázku včas v dobré kvalitě a ceně. 3D tisk umožňuje vyrábět i v takovéto situaci, protože tiskárnu jednoduše vlastníte nebo si zadáte zakázku k někomu lokálnímu, umožňuje rychlý náběh výroby a díl nemusíte posílat nikam do zámoří, aby vám k němu vyrobili odpovídající součást. Máte jednoduše digitální data, která pošlete lokální firmě nebo si podle nich ten díl vytisknete sami. Takže s nadsázkou řečeno 3D tisk může být takovým vítězem koronakrize.
A přímo vy pozorujete zvýšený objem zakázek?
Jednoznačně, v našem případě je to meziroční nárůst poptávek o sto procent, hlavně ze zpracovatelského a elektrotechnického průmyslu. Výrazně nám pomohl i projekt respirátorů z ČVUT, který byl hodně medializovaný. My jsme byli ti, kteří koordinovali výrobu těchto masek na 3D tiskárnách v celém Česku, a dost se o tom mluvilo.
A co domácí 3D tiskárny? I o ně stoupá zájem?
Musím říct, že boom domácích tiskáren je už za námi. Důvod je ten, že aby si doma člověk něco vytiskl, tak to musí být nadšenec. Musí umět vytvořit nebo si stáhnout 3D model, musí umět obsluhovat 3D tiskárnu a tak dále. Stejně jako každý nemá doma celé spektrum vrtaček, většina lidí nebude mít doma 3D tiskárnu, aby si vytiskli nějaký náhradní díl. Výrobci domácích 3D tiskáren v minulosti masírovali trh a snažili se prodávat. Lidé si doma tiskli dinosaury, ale tahle móda už je za námi a poptávka splaskla. Malé 3D tiskárny jsou výborný nástroj v rukou šikovného konstruktéra nebo vývojového centra, ale doma mají omezené uplatnění.
23. 6. 2020; forum24.cz
Síť G5 je nástroj na ovládnutí lidstva. Někomu už se z ní přitížilo, a to ji ještě nespustili
Nová dezinformace slaví v hlavách některých lidí úspěch. V České republice se testuje nová generace mobilní sítě 5G. Ta má nabídnout mnohem rychlejší přenos dat. Pilotní projekt nové sítě probíhá teď v Jeseníku. Sítě 5G tam zatím ještě nefungují, ale někteří obyvatelé už tvrdí, že jejich vliv pociťují a bojí se o život. Dostala se k nim totiž celosvětová fáma, že ve skutečnosti jde o spiknutí, jehož cílem je zlikvidovat lidstvo a šířit nový koronavirus.
Situaci na místě popisuje web ČT: "Jeseník na severu Olomouckého kraje je jedním z vítězů celostátní vládní soutěže a místní školy a firmy díky tomu budou moci moderní vysokorychlostní internet, známý pod zkratkou 5G, využít mnohem dřív než zbytek republiky. Někteří obyvatelé místo oslav protestují. Na internetu totiž četli řadu dezinformací. Desetitisícový Jeseník tak řešil téma s občany na zastupitelstvu.
"Já mám děti, které od malička vedu ke sportu. Já si nedovedu představit, že na ně budou někde vysílat nějaké vysílače. Je to zbytečné," uvedla na jednání místní občanka Barbora Bašičová. Nelibost k nové síti s ní sdílí i bývalý zastupitel a vydavatel Jesenického týdeníku Miroslav Chovanec: "Nikdo v tomto sále, ani na celém světě s jistotou neví, jestli jsou sítě 5G zdraví škodlivé, či ne.""
"Vliv elektromagnetických polí na člověka je zkoumán v období posledních padesáti, sedmdesáti let. Pokud by nějaký problém existoval, tak za tu dobu bychom o něm už určitě museli vědět," říká oproti tomu Jan Vrba z elektrotechnické fakulty ČVUT, kde se zabývá elektromagnetickým polem. Bezpečnostní expert Roman Máca napsal o takových fámách studii. "Dezinformace okolo sítí 5G jsou v podstatě tak staré jako technologie 5G sama, tedy od roku 2018."
Jak je možné, že se takové nesmysly tak rychle šíří? Obecnou příčinou je komplikovanost moderní společnosti. Lidé neznají už ani přibližně, na jakém principu fungují zařízení, která denně používají. Řada lidí zřejmě nemá představu ani o tom, jak funguje spalovací motor, natož počítač nebo mobil. Stejně tak je složitá medicína, finance, ekonomika a mezinárodní politika. Jsme vydáni napospas expertům, a pokud chceme žít a fungovat, musíme jim do značné míry věřit. Někdy se experti zásadně zmýlí, nebo si navzájem odporují. To pak vede k závěru, že jsou to všechno šarlatáni a musíme se řídit selským rozumem. Sedlák ovšem o takových věcech nevěděl nic, takže jeho staleté zkušenosti jsou nám k ničemu.
Proč ale podobné fámy dělají dojem, že za nimi stojí organizované vytváření a šíření? Protože tomu tak často je. Základním cílem hybridní propagandy, kterou využívají některé mocnosti, je šířit nejistotu. Nejde o to, aby lidé uvěřili jim. Jde o to, aby nevěřili nikomu, a ještě lepší je, když se pak lidé hádají mezi sebou, roste společenské napětí a mizí důvěra v jakékoli autority. To je úrodná půda, aby se pak uchytilo aspoň něco, co chtějí autoři do hlav lidí propašovat. Postižení jsou pak dokonce schopni věřit současně i fámám, které si navzájem odporují. Třeba že síť 5G je dílem amerických kruhů, které chtějí ovládnout svět, a současně že Američané to neumí pořádně vyrobit, a tak v šíření technologie chtějí zabránit Číně. Jak kdysi ukázal jeden průzkum, respondenti věřili současně tomu, že Židé skrývají rafinovaně svůj původ a zároveň dávají okázale najevo své židovství.
Že lidé pociťují zdravotní problémy ještě dřív, než se síť vůbec spustila, je příznačné. Konspirátoři to ale jistě nějak vysvětlí. Ta je přece puštěná už dávno, a pokud se vám motá manžel při návratu z hospody, mohou za to vysílače na nedalekém kopci. To dá selský rozum.
22. 6. 2020; aktulane.cz
5G je komerční značka, běžný člověk rozdíl téměř nepozná, říká šéf výzkumného centra
Panika kolem sítí 5G není podle Zdeňka Bečváře z ČVUT na místě. Zároveň říká, že běžný uživatel mobilu rozdíl v rychlosti sítě ani nepozná. Sítě 5G už začínají
O sítích páté generace se mluví stále častěji, řada lidí ale neví, co si pod tím představit. Co se pod zkratkou 5G skrývá?
5G je stejně jako 4G spíše komerční značka. Je to taková nálepka, kterou komunikační technologie dostávají od Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Když se začnou vyvíjet sítě nějaké generace, tak ITU řekne, co musí daná generace umět, jaké musí mít zpoždění, přenosové rychlosti nebo třeba jak efektivně využívá spektra. Pak je tady druhá organizace, 3GPP, která zase vyvíjí technické řešení - jinými slovy definuje, co se v sítích dané generace děje a jak přesně fungují.
Není to ale tak, že bychom měli standard 4G a po deseti letech najednou přišli s 5G. Mezi tím máme čtyři, pět, šest dalších verzí. Když porovnáme první verzi 4G a první verzi 5G, tak tam samozřejmě rozdíl je, když ale vedle sebe postavíte poslední verzi 4G a první verzi 5G, tak se od sebe budou lišit jen málo.
Proč tedy nový název?
To je asi motivované ze strany ITU, která chce dát najevo, že se jednou za čas objeví síť, která má jasně definovaná minima. Osobně si myslím, že je za tím byznys. Když máte něco úplně nového, co se jmenuje jinak, tak se to prodává lépe, než když řeknete, že jste trošku vylepšili 4G. Ale to je můj osobní názor.
Takže když se tady v ulici přes noc spustí síť 5G, tak si toho zítra ráno ani nevšimneme?
Kdybyste nahradil poslední verzi 4G sítě za první verzi sítě 5G, tak si myslím, že běžný uživatel nejspíš rozdíl nepozná. Třeba 4G síť, co je dnes nasazená třeba tady v pražských Dejvicích, umožňuje přenosovou rychlost přes 200 megabitů za sekundu. To, si myslím, že je pro drtivou většinu uživatelů dostatečné.
Proč se tedy neustále mluví o tom, že 5G přinese revoluci na křídlech vyšší přenosové rychlosti a minimální odezvy…
Vyšší rychlosti i menší odezvu to jistě přinese a mluví se o tom právě proto, že to jsou ty věci, které zajímají běžného uživatele. Ale jak říkám, sítě 5G člověku, který telefon používá, aby se podíval na video na YouTube, nijak zásadně život nezmění. Do budoucna ale možná uživatelé poznají rozdíl v tom, že budou mít v domácnosti připojeno větší množství zařízení.
Až jim dá lednička vědět, že nemají zapomenout koupit mléko?
No ano… Lednička, pračka… Ale můj pocit je takový, že na to ještě úplně neuzrála doba. Mobilní sítě ale budou skoro jistě používat například auta, a když třeba jedno narazí na překážku na silnici, pošle informaci všem okolo. Taková technologie pro komunikaci aut ostatně už dnes existuje, problém ale je, že když chcete pokrýt silnice, musíte podél ní všude stavět vysílače specifické pro tu danou technologii. 5G by měla být schopná v rámci jednoho vysílače obsloužit všechny běžné uživatele a zároveň zajistit komunikaci aut.
V souvislosti s 5G se také zmiňují samořiditelná auta. Každý den kolem mě ale projíždí hned několik vozů značky Tesla, které se už řídit samy umí i bez 5G sítí…
No jasně. A stejně tak s vámi už dnes přes 4G může komunikovat ta vaše lednička, když jí to výrobce naučí. Problém ale nastává, když se o komunikaci bude snažit naráz velké množství zařízení, které už 4G najednou obsloužit nezvládne. Pak už nebude možné garantovat kvalitu služby. A zrovna u aut si asi každý dokáže představit, že informace o tom, že auto přede mnou prudce brzdí, je dost důležitá a měla by být doručena, protože může zachránit život.
Takže v čem všem jsou 5G sítě lepší?
Sítě páté generace definují tři typy služeb. Prvním z nich je rozšířená širokopásmová komunikace, což je spíš takové evoluční rozvinutí 4G sítě. Týká se zvýšení přenosových rychlostí - ale na to, že jsme o deset let dál, nijak dramatického - a drobného snížení odezvy z deseti milisekund na čtyři.
Pak je tady komunikace s nízkým zpožděním a vysokou spolehlivostí, kde se předpokládá, že bude zpoždění jedna milisekunda. To ovšem není něco, co využijete na telefonu. Jsou to služby, které vyloženě cílí na průmysl a služby, kde potřebujete absolutně spolehlivou komunikaci s nízkým zpožděním. Hodně se v tomhle smyslu mluvilo třeba o vzdálených operacích. Když máte chirurga specialistu, který nemůže být na více místech v krátké době, měl by být najednou díky 5G schopný vzdáleně operovat přes robota prakticky odkudkoliv.
Zmínil jste tři typy služeb, které 5G přináší. Co je ta třetí?
Komunikace mezi stroji. Do budoucnosti se předpokládá, že veškerá zařízení, která si dovedete představit, budou připojená k internetu a budou spolu schopna navzájem komunikovat. Limit 4G sítě spočívá mimo jiné v tom, že pokud byste chtěl, aby komunikovalo velké množství zařízení, tak to prostě nejde, síť se velmi brzy přetíží. Když se k síti přihlásí najednou milion zařízení, tak se mezi sebou "poperou" a nebude komunikovat nikdo.
A to 5G nějak obchází?
Ano. Jsou tam vylepšené metody pro přístup do sítě a pro přidělování komunikačních prostředků.
5G bude lidi ozařovat méně
Čím se ale 5G a 4G liší po technické stránce? Využívá třeba jiný druh signálu? Řada lidí se totiž obává, že je příchod 5G vysílání vystaví novému záření…
Ne. Vysílaný signál je v principu hodně podobný. Jde jen o to, že je frekvenční spektrum efektivněji využíváno. A to je vlastně důvod, proč by se lidé naopak 5G bát neměli a měli by ho vítat. Když totiž chcete přenést stejné množství dat, 5G síť to udělá podstatně rychleji. To znamená, že budete ozářený mnohem kratší dobu.
Jak to myslíte?
Když necháte všechny vysílače mobilní sítě vysílat přes sebe, aniž by se jakkoli koordinovaly, bude rušení mezi vysílači silné. V sítích páté generace se ale vysílače umí mnohem lépe domluvit a navzájem si neruší komunikace, které jdou od různých základnových stanic k různým uživatelům.
Zjednodušeně se dá říct, že si stanice lépe rozdělí uživatele a efektivněji je obsluhují. Síť 5G proto dokáže významně omezit rušení, a tím pádem se zvýší přenosová rychlost, aniž by bylo nutné zvyšovat úroveň vysílaného signálu. Z toho tedy vyplývá, že v síti 5G by mělo být obecně méně záření.
Některé konspirační teorie se zaměřují na to, že by signál 5G měl být daleko více směřován přímo na koncového uživatele, což považují za nebezpečné…
Máte na mysli zřejmě takzvaný beamforming. Jistě, lidé mají pocit, že to bude jako s laserovým ukazovátkem. Že všechnu sílu vysílače zúžíte do jednoho paprsku. Je to ale jinak a souvisí to s tím, co jsem právě říkal. Beamforming udělá jen to, že zajistí, aby vysílač nezářil všude okolo, jako je tomu dnes, ale místo toho paprsek zaměří na každého uživatele zvlášť, a tím pádem neruší ty ostatní. Ale není to tak, že by se na vás zaměřila celá síla vysílače, hlavně se odfiltruje rušení okolních uživatelů.
Vysílačů nepřibude
Narazil jsem na video, ve kterém člověk v americkém městě Providence měří u základnové stanice 5G sítě přenosovou rychlost. Přímo u stanice je sice velmi vysoká, ale jakmile zajde za roh, rychlost rázem spadne. Má 5G problém s překonáním fyzických překážek?
Jak to popisujete, tak to zní, jako by tam k přenosu signálu byly použity mnohem vyšší frekvence, takzvané milimetrové vlny. Výhodou těchto vln je to, že máte k dispozici mnohem širší frekvenční pásmo a dostanete se na mnohem vyšší přenosovou rychlost. Je u nich ovšem problém se šířením, protože jakákoli překážka je výrazně omezí. To se dá kompenzovat tím, že je síť dobře navržená, protože ve chvíli, kdy zajdete za překážku, měla by být k dispozici jiná stanice, ke které se připojíte.
Znamená to tedy, že s příchodem 5G vyroste na každém rohu nějaká stanice?
Vůbec ne. To je potřeba jen v případě těch milimetrových vln, s jejichž využitím se sice počítá, ale vůbec ne celoplošně. Je to spíše lokální řešení pro vytížená místa. Dovedu si představit, že by to mohlo být třeba na letišti, kde je spousta lidí, kteří čekají na letadlo a všichni jsou na datech. Jinde, třeba na ulici v běžném městě, ale infrastruktura zůstane stejná nebo podobná, jaká je zde dnes pro 4G.
Proč se tedy mluví o tom, že mají operátoři s přechodem na 5G velké náklady?
To není ani tolik o vysílačích, ale o tom, že se v případě 5G odehrály poměrně zásadní změny z hlediska architektury sítě. Přechází se na nové koncepty a pro většinu operátorů u nás jde o velký krok, protože často vychází ještě z téměř deset let staré první verze 4G a z těch novějších si vybrali jen pár vlastností, které byly pro ně a jejich zákazníky zajímavé. Teď je ale proto čeká větší investice.
Kdy budou 5G sítě běžnou součástí našeho života?
To je dobrá otázka. Je to víceméně administrativní a politická věc. Z čistě technického hlediska nic nebrání tomu, abychom tady první verzi 5G měli, protože teď v červnu se finalizuje oficiální a kompletní verze tohoto standardu. Ale je to hodně i na operátorech, protože je otázka, jestli v tom přechodu vidí finanční rentabilitu. Je to poměrně velká investice a já si myslím, že běžní uživatelé jim ji nezaplatí. Sítě páté generace by měly spíš zaplatit firmy, které 5G budou využívat.
Pojďme se podívat do historie. Jak velký pokrok je příchod 5G ve srovnání s přechodem z 2G na 3G a z 3G na 4G?
Nová generace se objeví zhruba každých deset let a životnost té technologie se pohybuje kolem dvaceti let. Síť 2G byla hlavně o přenosu hlasu, 3G pak už byla více o datech, ale byl to jen takový začátek. Až 4G umožnilo masivní rozvoj využívání dat a jejich širokopásmový přenos. 5G je pak z mého pohledu spíše o komunikaci různých typů zařízení.
Z hlediska technologie se nejvíc změnilo asi při přechodu mezi 3G a 4G, přišel úplně nový způsob zpracování signálu a jeho vysílání přes rádiové rozhraní a nová architektura sítě. Přechod na 5G ale také bude znamenat zásadní změny a až s odstupem času bude možné hodnotit, co vše bylo přínosné a podstatné.
Huawei si "zadní vrátka" do 5G jen tak neprosadí
Na politické úrovni se často mluví o bezpečnostních rizicích sítě páté generace. Má ta technologie sama o sobě nějaká větší bezpečnostní rizika?
Já v této oblasti přímo nepracuji, to chci zdůraznit, ale setkávám se s lidmi, kteří tomu rozumí, a zatím vše naznačuje, že je na tom 5G z hlediska bezpečnosti lépe. Pokud jde tedy o základní bezpečnost, jako je šifrování dat, kvalitu autorizačních protokolů a tak podobně. Největší riziko 5G sítí ale spočívá v tom, že umožňují komunikaci obrovského množství zařízení. To znamená, že máte potenciálně víc míst, která jsou zranitelná.
Když to přeženu, dá se říct, že místo toho, aby vás špehoval jenom telefon, tak vás může špehovat i lednička…
Ano. Prostě je více možností, jak se k vám dostat.
Mluví se o tom, že je Čína před ostatními zeměmi v 5G sítích napřed. Co to vlastně znamená?
Já bych neřekl, že jsou napřed. Na vývoji sítí nové generace se ve standardizační společnosti 3GPP podílejí stovky firem z celého světa a k tomu i pár univerzit. Já sám jsem dlouhou dobu naši univerzitu ve standardizační organizaci zastupoval. Když někdo něco do standardu 5G navrhne a je to přijato, tak je to pak dostupné pro všechny. Je ale pravda, že u vývoje 5G patřil například čínský Huawei mezi lídry. Takže Čína má možná nejvíce úspěšných příspěvků do standardu, které se prosadily, ale nevím, zda je možné toto přesně dopočítat.
Ale o tom, co bude součástí 5G, sama Čína tedy nerozhoduje…
Ne, rozhoduje konsenzus většiny členů.
Takže to není tak, že by si třeba Huawei do toho standardu mohl prosadit nějaká zadní vrátka, kterých by si nikdo jiný nevšiml?
Nedovedu si to představit. Huawei je v tomhle smyslu pod kontrolou stovek dalších konkurenčních firem, operátorů a regulátorů. Byl by to obrovský risk. Kdyby se o něco takového Huawei nebo kdokoliv jiný pokusil a takový pokus by se prokázal, což by nebylo zrovna těžké, tak by ho to zlikvidovalo. Nejsem pravda odborník na bezpečnost, ale nedovedu si to představit.
To se ale bavíme o standardu sítě. Hardware a konkrétní výrobky obsahují i prvky, které jsou za hranicemi standardů, a některé aspekty si výrobci definují sami a kontrola je tam mnohem složitější.
"Paniku chápu, lidé ale mají málo informací"
V posledních týdnech a měsících se kolem 5G po celém světě spustila vlna paniky…
To mi nemusíte říkat. I mně chodí do e-mailu spousta poplašných zpráv…
Jak se k tomu stavíte?
Vnímám to tak, že lidé mají málo informací. Na druhou stranu to ale celkem chápu. Spousta lidí mobilní sítě bere tak, že máte na jedné straně telefon a na straně druhé anténu, která něco vysílá. A to je vše. To je ovšem velmi malá část mobilních sítí. Mobilní sítě jsou ve skutečnosti extrémně komplexní systémy, které se ani zdaleka netýkají jen telekomunikací - tedy přenosu dat vzduchem.
Řeknu to ještě jinak. I vedoucí jedné z pěti pracovních skupin 3GPP dokonale rozumí jen řekněme dvaceti procentům celé té záležitosti, to, čemu se věnují zbylé čtyři skupiny, zná jen "zběžně". A třetině mobilních sítí už na celém světě rozumí perfektně jen pár jednotlivců. A třeba v Česku byste těžko našel někoho, kdo rozumí detailně třeba jen deseti procentům a o zbytku má alespoň přehled. Pak je těžké mít někomu za zlé, že o tom nemá všechny dostupné informace, a ještě těžší je někomu vysvětlovat, jak mobilní sítě fungují.
Snažil jste se i přesto lidem, kteří vám psali, nějak situaci objasnit?
Na spam zpravidla nereaguji, ale snažím se vysvětlovat problematiku například přes média. Také si myslím, že reagovat na jednotlivé e-maily by bylo zbytečné. Ti lidé, co tyhle e-maily rozesílají, to myslím často nedělají proto, že by měli obavy. Je to spíše nějaká skupina, která nemá co dělat a baví je vytvářet rozruch.
Napadá vás přesto, jak nějak jednoduše vysvětlit, proč není nutné kvůli 5G sítím panikařit?
Už jsem říkal, že díky sítím páté generace bude člověk ozářený spíše méně než dnes u sítí 4G. Ale vlastně mě napadá ještě jeden příměr… Dnes má téměř každý doma wi-fi router. Typicky někde v obýváku, kde tráví většinu času. Díky tomu je k wi-fi routeru mnohem blíže, než se běžně může dostat k vysílači mobilní sítě, neboli k takzvané základnové stanici. Přitom je to podobná frekvence, wi-fi vysílá mnohem neefektivněji a úroveň signálu, jemuž je uživatel od základnové stanice 5G vystaven doma v obýváku, bude zpravidla nižší. Pokud tedy máte doma wi-fi, tak se základnových stanic sítí páté generace bojíte opravdu trochu zbytečně.
Šestá generace? Zpěváka si promítnete doma hologramem
Pro vás jsou 5G sítě vlastně už hudbou minulosti a nějakou dobu pracujete na rozvoji sítí šesté generace. Můžete prozradit, v čem se bude lišit?
Kdybych to věděl, tak vám to samozřejmě rád řeknu. Teď je ale vědecká komunita teprve ve fázi definování toho, co by vůbec 6G mohlo být. Hodně se mluví o využití strojového učení a umělé inteligence z hlediska řízení sítě. Předpokládá se totiž, že se do budoucna bude do sítě současně skutečně připojovat obrovské množství zařízení a ani sítě páté generace už na to nebudou stačit. Strojové učení by ale tenhle problém mohlo pomoci vyřešit, jak se ukazuje i v našem aktuálním výzkumu.
Je ale něco, na co by se v souvislosti s 6G sítěmi mohli těšit normální lidé?
Každá generace by měla být motivována novými službami, které uvidí i běžný uživatel. Zatím se ale ještě úplně neví, co bude tím příštím tahákem. Hodně se mluví o různých 3D hologramech. Například nepůjdete na koncert, ale zpěváka a hudebníky si doma holograficky promítnete. To sítě 5G nezvládnou, už proto, že to je extrémně datově náročné. Ale do budoucna to není nic nereálného. Kolega z londýnské King’s College takhle na dálku koncertoval s dcerou na piáno, ale ještě to nebylo úplně perfektní.
Takže 6G síť se vyrábí pro budoucí technologie, které ještě třeba ani nemáme?
Přesně tak. Dnes jsou pro běžného uživatele tyto služby těžko představitelné a ani není jasné, jaké služby to budou. Jsou nějaké náznaky, jak jsem nastínil, ale vše se bude ještě vyvíjet a minimálně další dva nebo tři roky se bude diskutovat o tom, co od sítí další generace vůbec očekáváme a co od nich máme požadovat z technického hlediska.
22. 6. 2020; iHNed.cz
Temelín už naštěstí lidi neděsí, říká bývalý šéf elektrárny Bohdan Zronek
Temelínské chladicí věže jsou jednou z výrazných dominant jihočeské krajiny. Ale k tomu, než je lidé přestali vnímat také jako symbol nebezpečí, byla poměrně dlouhá cesta. Své o tom ví Bohdan Zronek, člen představenstva společnosti ČEZ a ředitel její divize Jaderná energetika, který do Temelína nastoupil ještě před jeho spuštěním v roce 2000.
I přes nulové emise mnoho lidí tvrdí, že je jaderná energie neekologická. Jak byste ji obhájil?
Apeloval bych na to, že elektrárna vážně neemituje žádné škodlivé látky jako při spalování fosilních paliv. Je to jedno z nejsledovanějších zařízení vůbec, nejen z pohledu zařízení uvnitř, ale i toho, co z elektrárny odchází. Pečlivý a dlouhodobý monitoring životního prostředí prokazuje, že nejsme zátěží. A co se týče použitého paliva, odpad produkuje jakákoliv lidská činnost. Navíc toto palivo lze recyklovat a znovu použít. Třeba ve Francii přepracované palivo standardně používají, mají k tomu dobré podmínky včetně recyklačního závodu na svém území. U nás je to momentálně ekonomicky nevýhodné, takže se nám zatím vyplatí koupit nové palivo a to použité skladovat. Nepovažuji ho za odpad, ale za velmi zajímavou surovinu do budoucna. A když se podíváme na použité palivo samotné, tak to jsou tabletky z keramického materiálu, hermeticky uzavřené v trubičkách palivových souborů a ty jsou ještě uzavřené v kontejnerech. A když si představím, že by se nějakou náhodou porušil kontejner i samotné palivové soubory, tak je tam stále ona keramická ochrana, která je prakticky nepropustná.
Když si vzpomenete na své začátky v Temelíně, co se vám vybaví?
Když jsem poprvé přišel na strojovnu, tak jsem viděl jen samé potrubí natřené základovou barvou, které vedlo odněkud někam, a říkal jsem si, že tady nemohu ani nikam trefit, natož to řídit. Pamatuji si i směnu, kdy jsme poprvé najeli reaktor. Na dozorně bylo tehdy asi 70 lidí, a i když v ten den naše parta střídala tu, která najela reaktor jako úplně první, byli jsme na místě už s předstihem, abychom vše dobře přebrali a mohli pokračovat. Byla tam neopakovatelná atmosféra a cítil jsem pocit uspokojení a satisfakce, zejména po tom těžkém období dostavby, kdy se ve vládě hlasovalo i o tom, zda ji dotáhnout do konce, nebo zastavit.
V Temelíně jste od začátku, založili jste sdružení Jihočeští taťkové. Jak jste vnímal všechny problémy spojené se stavbou, když jste byl uvnitř?
Jihočeští taťkové byli logickou odpovědí na mýty a fámy, které kolovaly v médiích a rezonovaly veřejností. Tehdejší prostředí nebylo úplně nakloněné spuštění jaderné elektrárny, a to zvláště ze strany Rakouska. Vadilo nám, co se vypráví, protože spousta těch zpráv nebyla pravdivá, jiné byly zase vytržené z kontextu. A pokud jsme chtěli věc diskutovat jako fyzické osoby, tak nás nikdo neposlouchal, pro nikoho jsme nebyli zajímaví. Proto vzniklo sdružení, které i názvem reagovalo na sdružení Jihočeské matky, a byl to dobrý nápad. Najednou se nám otevřel v médiích prostor, mohli jsme říci svůj názor a vyvažovat veřejné debaty. Jihočeští taťkové měli a dodnes mají smysl.
Vystudoval ČVUT v Praze, obor elektroenergetika. Po dvouletém školení nastoupil v Jaderné elektrárně Temelín, kde postupně prošel celou řadou funkcí.
Od roku 2008 byl hlavním technologem a po dalších dvou letech se stal vedoucím provozu. V letech 2015 až 2017 působil jako ředitel JE Temelín.
Jsou ze strany Rakouska ještě nějaké výtky, nebo se situace za těch 20 let uklidnila?
Diskuse probíhá stále, ale už je daleko racionálnější a pragmatická. Absolvovali jsme několik let bilaterálních jednání s Rakouskem i Německem, bavili jsme se s nimi otevřeně a férově. Sice jsme měli jiné názory, ale vždycky jsme se dokázali domluvit. A když jsem odcházel z postu ředitele bezpečnosti, tak se se mnou Němci i Rakušané srdečně loučili. Navázali jsme spolu korektní vztahy, i když se někdy naše pohledy lišily.
Pomohl narovnání vztahů i mezivládní protokol z Melku?
Určitě ano, i když se jeho pozitivní efekt ukázal až později. Dohoda z roku 2000 totiž říká, že budeme oznamovat Rakousku specifikované události. Musíme je informovat i o naprostých margináliích, které technicky spadají do konkrétní kolonky, takže jim říkáme třeba i o "vyhořelém" startéru u zářivky daleko od reaktoru. Ze začátku nám tato otevřenost vůči rakouské veřejnosti spíše škodila, protože se vracela zpátky jako bumerang skrze média, navíc okořeněná palcovými titulky. Takže jsme se rozhodli, že to, co posíláme Rakousku, budeme oznamovat i v Česku a přidáme i něco navíc, nad rámec dohody z Melku. Kompletně jsme změnili komunikační strategii, stali jsme se zcela otevřenou elektrárnou, která je součástí společenského a kulturního života. A to nakonec pomohlo tomu, že nás začala veřejnost na obou stranách hranic vnímat jinak. Už jsme nebyli tím strašákem, protože jsme nic netajili, netajíme, naopak pomáháme a jsme lidem k dispozici pro různé akce. Probíhají u nás svatby, světelné projekce na věžích, jsme součástí kulturních akcí regionu a podobně.
Temelínu se ale v prvních letech moc nedařilo, zkušební provoz provázela řada odstávek. Co bylo příčinou?
Ono je třeba rozlišit, co konkrétně vlastně znamená spouštění. Jeho velká část byla totiž v tom neaktivním režimu, šlo o různé testy bez paliva, kdy se nastavovaly systémy, regulace a vše se ladilo. Pak jsme už opravdu spouštěli reaktor a primární okruh, což proběhlo poměrně hladce, a nakonec jsme spouštěli sekundární nejaderný okruh s prototypovou, unikátní turbínou, kterou nebylo možné otestovat předtím, než jsme ji roztočili na výkon. Takže jsme její dětské nemoci léčili za pochodu. Ale je pravda, že řešení tohoto okruhu nás provázelo poměrně dlouho. V roce 2015 jsme skončili výměnou nízkotlakých částí turbín a Temelín se tak dostal do dospělého stavu. Překonal své dětství a pubertu, stal se plnoletým a začal odvádět to, co jsme od něj očekávali.
Jihočeští taťkové byli logickou odpovědí na mýty a fámy, které kolovaly v médiích a rezonovaly veřejností. Měli a dodnes mají smysl.
Dotkněme se i druhé české jaderné elektrárny. Dukovany se budou rozšiřovat dříve než Temelín - proč dostaly přednost?
Nepůjde o rozšíření, ale o náhradu. Dukovany jsou starší než Temelín, a pokud si uvědomíme, že nám v horizontu 10 až 20 let odpadne zhruba šest tisíc megawattů v uhlí a za 25 let ztratíme Dukovany, budeme muset nahrazovat výpadek tisíců megawattů. Určitě chceme jít i cestou rozvoje obnovitelných zdrojů, ale tam je otázka, v jaké míře a jak spolehlivě nahradí dosluhující uhelné zdroje. Jádro považuji za jeden z nejlepších zdrojů energie v podmínkách České republiky, takže v současné době určitě dává smysl pokračovat v Dukovanech. Postavíme tam další blok a budeme sdílet, co se sdílet dá, mezi stávajícím zařízením, které bude ještě několik let v režimu odstavování, a tím novým.
19. 6. 2020; Právo Víkend
Český student prorazil s houbařskou aplikací
Sbírá jeden mezinárodní úspěch za druhým. Doktorand na katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd ZČU v Plzni Lukáš Picek (28) vyvinul program, který umí určit tisíce druhů hub. Díky němu vědci objevili i houby, které považovali za dávno vymizelé. Čím je jím vyvinutá aplikace unikátní?
"Aplikace na rozpoznávání hub z fotografií jsou nyní už běžně dostupné, ale v databázi mají řádově několik stovek druhů hub. Ta naše jich dokáže rozpoznat až dva a půl tisíce," upřesňuje její autor s tím, že snahou bylo hlavně propojit houbařské laiky s mykologickými odborníky. Ti mohou fotografie hub, které tam lidé nahrají, využívat při svém bádání.
Práce mladých inženýrů si všimla Dánská mykologická organizace, která s nimi navázala spolupráci. "V Dánsku se totiž v posledních letech stalo houbaření mezi mladými lidmi velmi populární. Navzájem sdílejí své úlovky a místa nálezů," vysvětluje Lukáš.
Přestože původně šlo o vědecký projekt určený jen odborníkům, vznikla nakonec volně dostupná houbařská aplikace SvampeAtlas. Po odeslání pořízené fotografie aplikace během několika vteřin dokáže určit, zda se jedná o jedlou, nebo jedovatou houbu. "Uživateli rovněž zobrazí několik nejpodobnějších druhů a procentuálně určí, o kterou houbu by se mohlo jednat," popisuje Lukáš a dodává, že systém také varuje před nebezpečnými druhy hub, které se mohou snadno zaměnit s jedlými.
Zatím jen v dánštině
Ačkoli SvampeAtlas získal mezinárodní ocenění, je zatím jen v dánské verzi a obsahuje tedy houbařské úlovky hlavně z Dánska. Nicméně prakticky ve sto procentech lze tytéž houby nalézt i v České republice. "Jde jen o to, jaké druhy se u nás vyskytují běžněji než v Dánsku," tvrdí mladý vědec, který se specializuje na umělou inteligenci a za svou práci získal během posledních let několik mezinárodních ocenění. Propojil totiž dva nesourodé obory – svět moderních technologií se světem zvířat a rostlin. Ne že by byl až takový fanoušek přírody, jen ho prý lákalo, že problému se zatím mnoho lidí nevěnuje. "Je nás jen hrstka," tvrdí.
První místo ve Francii
Hned první systém, který Lukáš Picek pomohl vytvořit, se dočkal nebývalé pozornosti. Základy unikátnímu systému dal již před sedmi lety. "V době, kdy jsem ho tvořil, nic takového ještě nebylo, bylo to něco zcela nového," vysvětluje. Před třemi lety se pak setkal s profesorem ČVUT Jiřím Matasem a ten ho seznámil se studentem Milanem Šulcem, který se věnoval podobnému systému jako Lukáš. "Společně jsme program na automatické rozpoznávání hub zdokonalili, přihlásili se na mezinárodní soutěž ve Francii a mezi desítkami účastníků zvítězili."
Zda bude aplikace i v češtině, zatím není jisté. "Snažili jsme se v minulosti o spolupráci s Českou mykologickou společností, ale neúspěšně. Pokud by měla být aplikace v češtině, potřebujeme najít mykologa, který by ke každému druhu vložil český text," upřesňuje. "Doufám, že se to brzy podaří. Jsme národem houbařů. Houbaření v takové podobě může bavit i děti," tvrdí.
Aplikace by také mohla houbařům v budoucnu pomoci s výběrem nejvhodnější lokality s největší šancí donést si domů plný koš. V takovém případě by vycházela z historických údajů, mykologických a meteorologických dat.
Co je to za hada?
Počítačový systém, který Lukáš vyvinul, lze podle jeho slov aplikovat nejen na houby, ale také na květiny či zvířata. Nejnověji ho proto využil k rozpoznávání hadů v rámci soutěže, kterou letos v lednu vyhlásil Institute of Global Health v Ženevě. Spolupracoval na ní s kolegou Miroslavem Valanem ze Stockholmské univerzity. Soutěž vyhráli.
Určená je pro záchranáře a lékaře v oblastech s velkým výskytem hadů a má jim pomoci v případě uštknutí ke správnému zásahu. "Mnohdy se stává, že had je špatně identifikován a zraněnému je pak podáno nesprávné sérum, což samozřejmě může mít fatální následky," objasňuje. Systém nyní dokáže rozeznat téměř 800 druhů hadů.
Podle slov vědce není potřeba fotografovat hada z bezprostřední blízkosti. "I ze snímku pořízeného na několik metrů umí systém rozpoznat, o jaký konkrétní druh jde," říká Lukáš a připouští, že vyfotografování hada na mobilní telefon vyžaduje od zraněného jistou dávku duchapřítomnosti. Systém v současné době testují v terénu zdravotníci z mezinárodní organizace Lékaři bez hranic.
Kromě výše zmíněných aplikací Lukáš Picek uspěl i se svým řešením pro automatickou detekci zvířat z fotopastí v národním parku Serengeti v severní Tanzanii.
"Na manuální rozpoznání čekalo sedm milionů snímků. Na jednoho člověka by to vycházelo zhruba na dva roky práce. Náš počítačový systém to zvládl se stejnou přesností přibližně za tři hodiny," vysvětluje nadaný programátor s tím, že nyní by jeho systém na automatickou detekci zvířat z fotopastí chtěl využít také národní park Šumava.
19. 6. 2020; businessinfo.cz
HistoryLab je českým výukovým systémem nové generace. Ve světě nemá obdoby
Webová aplikace z dílny českých výzkumníků učí děti pracovat s historickými prameny. Na rozdíl od běžné výuky k tomu využívá formu interaktivní laboratoře. Žáci v ní mohou analyzovat dobové dokumenty, historické fotografie i zvukové záznamy. Poutavou formou tak HistoryLab podporuje kritické myšlení a rozvíjí historickou gramotnost. Tento světový unikát zaujal i asociaci evropských učitelů Euroclio a americké pedagogy. Technologická agentura České republiky (TA ČR) podpořila projekt 7,6 miliony korun z Programu ÉTA.
"Jednotvárnému a často nezáživnému sezení v lavicích při hodinách dějepisu zřejmě zvoní hrana. HistoryLab ukazuje, že se tento předmět dá učit i jinak. Aplikace nabízí interaktivní cvičení, která nutí žáky k zamyšlení a diskusi. Musí se vžít do role badatelů a pátrat v dobových dokumentech nebo hledat stopy na fotografiích. Při výuce je prioritní vlastní aktivita," vysvětlil podstatu projektu Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
Řešitelský tým učitelům i žákům zatím nabízí bezmála čtyřicet rozdílných cvičení. Zaměřují se na výuku českých i světových dějin 20. století. I když se počítá s dokončením aplikace v roce 2021, již nyní prochází důkladným testováním v praxi přímo na školách. Z drtivé většiny jsou ohlasy pozitivní a kreativní práce s historickými prameny děti baví. Díky možnosti diskuze se navíc často mají šanci dozvědět od svých učitelů i zajímavá fakta, která by se samostatným "biflováním" nedozvěděly.
"Nabízíme žákům bezpečné prostředí pro studium, což je naneštěstí v českém školství spíše ojedinělé. Zjednodušeně řečeno nechceme, aby se děti bály chybovat. Naopak. Veškeré myšlenky a nápady mají sloužit k rozvinutí debaty," upozornil na důležitý aspekt výuky Kamil Činátl z Ústavu pro studium totalitních režimů. "Již nyní máme tisíce záznamů o tom, jak žáci pracují s historickými prameny. To nám umožňuje lépe pochopit, jak přemýšlí o historii. S veškerými poznatky pracujeme při dalším vývoji historické laboratoře. Dbáme i na zpětnou vazbu učitelů," dodal.
Aplikace v sobě díky své interaktivitě propojuje odvětví dějepisu, historiografie, teorie médií a informatiky. Na vývoji HistoryLab se proto podílí výzkumníci z Ústavu pro studium totalitních režimů, Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Nakladatelství Fraus, s.r.o.
18. 6. 2020; Forbes NEXT
MOHOU NÁS OHROZIT PŘEDSUDKY UMĚLÉ INTELIGENCE?
Profesor Michal Pěchouček ve svém komentáři píše, že jsme filmu Minority Report blíž, než si myslíme. A ptá se, kam až může vést ztráta soukromí a prohlubování předsudků.
UMĚLÁ INTELIGENCE je všude a mění svět, ve kterém žijeme. Jednou z jejích nejúspěšnějších aplikací je schopnost rozpoznat fotografi i na úrovni zdrojového kódu a přiřadit k ní poměrně přesnou informaci, která se týká jejího obsahu. To dnes umělá inteligence umí s ohromnou přesností a na nepředstavitelné škále různých fotografií. Umí rozpoznávat poznávací značky aut, rozlišit jedlou houbu od nebezpečné, určit pohlaví a někteří tvrdí, že i sexuální orientaci (tomu já ale nevěřím).
Rozpoznávání fotografií a konkrétně obličejů má ohromný potenciál v oblasti bezpečnosti obyvatel. Nejenže všudypřítomné kamery mohou identifikovat uprchlé zločince například na benzinových pumpách, ale fotografické skenování v místech městské hromadné dopravy může například identifikovat cestující, kteří předbíhají ve frontě na vlak, a takováto informace může v AI vyspělých a plně propojených zemích například snížit sociální kredit daného člověka, a zmenšit tak šanci, že se jeho dcera dostane na univerzitu nebo že bude povýšen v práci. Snímky z kamery mohou dlouhodobě vytvářet modely vzorců chování lidí, tudíž data, z kterých bude možno s určitou mírou pravděpodobnosti například předvídat kriminální činnost (stejně jako ve vizionářském a dnes už 18 let starém filmu Minority Report). Dnes jsme ale vizím, které zpracoval Steven Spielberg, blíž, než si vlastně uvědomujeme.
A právě toto je jedno z ohrožení ze strany umělé inteligence, o kterých se poslední měsíce debatuje mezi odborníky, veřejností a politiky. Není proto divu, že San Francisco bylo první město v USA, kde samospráva zakázala používání technologií rozpoznávání obličejů na veřejných prostranstvích. Právě možnost ztráty soukromí a jisté míry anonymity ve fyzickém světě pro mnohé z nás představuje velké ohrožení lidí ze strany umělé inteligence.
Události posledních týdnů ve Spojených státech ukazují, že v problematice ochrany obyvatel existují v policejních sborech předsudky a nespravedlnost.
Nasazování umělé inteligence v některých komerčních oblastech ukazuje na to, že metody strojového učení dokážou imitovat a do jisté míry i zvětšovat předsudky, které jsou obsaženy v datech, jež se používají na trénování algoritmů. Stávalo se poměrně často, že AI algoritmy, které hodnotí kreditní riziko klienta, znevýhodňovaly žadatele podle rasové příslušnosti. Toto je vážný problém a v AI vědecké komunitě má i svůj název: ML/AI bias. Ačkoli z vědeckého pohledu se jedná o velmi zajímavý problém, kde se vědci zabývají tím, jak bias v trénovacích datech detekovat a umět ho vyoperovat z dobře vytrénovaného algoritmu, existuje oprávněná obava, že nešťastné užití metod strojového učení v problematice ochrany obyvatel by mohlo takto zvýraznit zakořeněnou nespravedlnost a nízkou míru inkluze, která se dnes do různé míry latentně vyskytuje mezi policisty ve Spojených státech. Timnit Gebru, výzkumnice v Googlu, nedávno dokázala, že při monitorování protestů byly použity technologie pro detekci protestujících Afroameričanů.
Právě obava ze ztráty soukromí a nebezpečného prohlubování předsudků vedla v poslední době některé velké firmy k tomu, aby přehodnotily svůj přístup k využívání technologií rozpoznávání obličejů pro ochranné složky státu (například IBM nebo Amazon). Existuje ale spousta jiných firem, které mají opačný postoj. A i kdyby neměly, ty důležité algoritmy vymysleli vědci, kteří své výsledky prezentovali na konferencích a v časopisech. Dnes si může algoritmus na rozpoznávání obličejů a třídění podle rasové příslušnosti z kusů volně dostupných programů sestavit skoro každý. Za důležité však považuji, že technologické firmy, jež jsou dnes symbolem AI revoluce, kterou právě prožíváme, se k používání AI pro tyto účely stavějí odmítavě.
MICHAL PĚCHOUČEK Působí jako profesor na ČVUT, zároveň je technickým ředitelem společnosti Avast. Založil a zainvestoval několik úspěšných startupů z oblasti umělé inteligence. V roce 2013 spolu s Martinem Rehákem prodal svůj startup Cognitive Security společnosti Cisco. Je členem správní rady Nadačního fondu Neuron.
18. 6. 2020
DO VÁLKY S HACKERY
NA PŘÍPRAVU OPERACÍ ČI VÝCVIK HACKERŮ PRO KYBERNETICKOU OBRANU STÁTU PODLE NOVÝCH PLÁNŮ PADNE ODHADEM 300 MILIONŮ KORUN ROČNĚ. NEJPRVE MUSÍ PROJÍT SNĚMOVNOU NOVELA ZPRAVODAJSKÉHO ZÁKONA. OTAZNÍKY JSOU NAD TÍM, JAK KONTROLOVAT ZPRAVODAJCE.
Chování Česka v kyberprostoru se má změnit. Současné zabezpečování klíčových systémů a čekání na útoky hackerů má nahradit aktivní kybernetická obrana. Vojenští zpravodajci dostanou za úkol shromažďovat informace o dění v počítačových sítích a připravit odvetná opatření. Dosud však není jasné, kdy se tak stane. Před novelou zákona o Vojenském zpravodajství, kterou měl ministr obrany dnes znovu předložit sněmovně, dali poslanci přednost mimořádnému jednání o ochraně klimatu. Nevypadá to, že se ke kybernetice před prázdninami ještě dostanou. Kritici textu navíc varují před narušením soukromí lidí, protože zpravodajci budou data získávat přes sondy v sítích operátorů či poskytovatelů elektronických služeb. "Nejde nám o obsah zpráv, telefonátů nebo e-mailů ani o obsah provozu na internetu. Chceme reagovat jenom na ty nejzávažnější bezpečnostní hrozby a incidenty, a úplně nejlépe předcházet jejich vzniku," tvrdí Václav Žid, zástupce ředitele Vojenského zpravodajství v exkluzivním rozhovoru pro HN. Podle něj má zákon zabránit situacím, jaké nastaly při letošních útocích na česká zdravotnická zařízení. Hrozilo, že hackeři zablokují systémy v dalších nemocnicích, jak se to stalo v Brně těsně po vyhlášení nouzového stavu. Na zalarmování IT týmů v nemocnicích a na zabezpečení počítačů měli zpravodajci pouhých 36 hodin. Díky včasnému varování se kyberútoky podařilo odrazit, avšak významným momentem bylo, že české bezpečnostní složky nezískaly klíčovou informaci vlastními silami, nýbrž od zahraničních partnerů. Aby mohly pátrat samy, musí jim to umožnit právě diskutovaná novela.
- HN: Pokud novela projde, mohou se vaši lidé za určitých okolností dostat k obsahu mých telefonních hovorů nebo e-mailů?
Nejde nám o obsah zpráv, telefonátů nebo e-mailů ani o obsah provozu na internetu. Chceme reagovat jenom na ty nejzávažnější bezpečnostní hrozby, incidenty, a úplně nejlépe aktivně předcházet jejich vzniku. Většina útoků se totiž neodehraje okamžitě. Předchází jim poměrně dlouhá fáze přípravy, kdy útočník prozkoumává infrastrukturu, zjišťuje, jaké na ní běží služby, v jakých verzích, zda jsou aplikovány aktualizace a záplaty. To budeme sledovat.
- HN: Může se to tedy stát, nebo ne?
Nemůže se to stát. Novela nám to ani neumožňuje. Stejně tak nástroje detekce, které můžeme nasadit do komunikačních sítí, z principu neumožňují zachytávání obsahu komunikace. Jedná se jenom o metadata, to znamená o informace, které popisují souvislosti, obsah, strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času. Víte tedy, kdo, s kým, ale nevíte co.
- HN: Opozice ale tvrdí něco jiného. Například podle pirátské strany půjde o plošné šmírování. Údajně neexistuje garance toho, že opravdu nebudete sledovat obsah komunikace.
Co se týče iniciativy pirátské strany anebo webových stránek Přichází rozvědka, ten text jsme analyzovali. Z velké míry pracuje s předchozími verzemi novely zákona, ty už nejsou aktuální. Zapracovali jsme mnobezpečnostních ho připomínek. Například že se nejedná o plošný monitoring sběru dat, ale skutečně o vybraný sběr konkrétních věcí na základě konkrétních ukazatelů. Podobně fungují třeba antivirové programy, ty rovněž obsahují v databázích položky škodlivých kódů. A pokud antivirový program narazí na kód, který odpovídá tomu, co má ve své databázi, zabrání jeho spuštění. Přičemž všechny konkrétní ukazatele, které budeme do nástrojů detekce zadávat, se budou auditovat, budou se ukládat a budou přístupné několikastupňové kontrole.
- HN: Do veřejných komunikací tedy nasadíte sondy, takzvané nástroje detekce. Co budou sondovat?
V komunitě byly výtky proti slovu sonda, tak používáme slovo nástroj detekce. Je to v rétorice, hned od začátku to nedělá negativní dojem. Abychom se vůbec mohli zabývat tím, že na nás někdo útočí, že je tady nějaký kybernetický útok, nejdříve to musíme vědět. Ten nástroj by měl zapadnout do celkového systému detekce, těch je dnes už několik. Máme v kybernetickém prostoru spoustu hráčů, jako je například sdružení NIX. CZ nebo CZ. NIC (sdružení poskytovatelů internetového připojení a obsahu – pozn. red.) nebo týmy typu CERT (působí jako zdroj informací a pomoci pro stát, organizace a občany – pozn. red.). Všichni už nástroje detekce mají, používají a data sbírají.
- HN: Říkáte, že provozovatelé služeb už dnes informace o komunikaci sbírají?
Ano, samozřejmě. Taková povinnost vychází například ze zákona o kybernetické bezpečnosti nebo zákona o elektronických komunikacích. Jakou tady máme jistotu, že nezachytávají obsah? Já to nevím. Občané ani dnes nevědí, jestli společnosti, jako jsou například telefonní operátoři, to dělají nebo ne. Já věřím, že ne, že jednají v souladu s právním řádem.
- HN: Proč tedy potřebujete vlastní sondy a nepoužijete jejich data?
To je ale také jedna z možností. Chceme se s nimi na tom domluvit. Říkáme: když už sondy máte, používáte svoje vlastní nástroje detekce, tak to dělejte. Nepotřebujeme k vám nutně cpát naše vlastní. Můžeme vám zadat indikátory, které nás zajímají, a vy nám dáte zpět data. Nemusíme se vůbec bavit o tom, že k vám budeme dávat nástroje detekce. Pokud už tu schopnost mají, bylo by to zbytečné a neefektivní. I tak to ale musí být v zákoně napsané, protože je to krajní pojistka. V budoucnu se na trhu může objevit významný hráč s cizím kapitálem z nějaké ne úplně spřátelené země a ten s námi zkrátka nebude chtít v kybernetickém prostoru spolupracovat. Řekne, že nám ta data dávat nebude. Opravdu se musíme připravit na nejhorší scénáře.
HN: Jaká je ta druhá varianta spolupráce?
- Že společnosti nebudou mít problém, až si k nim dáme vlastní nástroj. Klidně ho tomu operátorovi nebo komukoliv dalšímu poskytneme na testování. Ať si zjistí, co to dělá. Ne že bychom si tu sondu umístili natruc, protože to máme v zákoně, a s nikým se nebavili. Náš přístup je se s nimi dohodnout a nezpůsobit problémy. Celé to je vlastně obráceně. Celou dobu se bavíme o tom, jestli my nechceme šmírovat, krást data. Nám přitom jde o to, přesně tomuhle zabránit, protože takové kampaně tady skutečně jsou. Ať už od skupin sponzorovaných jinými státními aktéry, nebo od kybernetických zločinců, kteří používají například ransomware. Nedávno se uskutečnily útoky na nemocnice, ministerstvo zahraničních věcí, Povodí Vltavy a na další společnosti. To jsou všechno kampaně, které mají za cíl ukrást data a využít je na úkor českého státu.
HN: Takže dnes žádný zákon neříká, že soukromé společnosti musí spolupracovat se zpravodajci, ani když jde o bezpečnost?
- Ne, to neříká. Vláda přitom dala úkol Vojenskému zpravodajství, aby se podílelo na kybernetické obraně, ale nikde v zákoně není napsáno, že to máme dělat.
HN: Novela říká, že svá zařízení nesmíte využívat pro odposlechy, záznam zpráv a nesmíte ta data ani uchovávat. Máme nějakou záruku, že k tomu nebude docházet? Kontrolovat činnost rozvědky je problematické, protože většina informací je tajná.
- Předmětem utajování není, jestli to sbírá obsah nebo ne. Nesbírá. Nemůže to sbírat obsah. To bychom se bavili o tom, že zpravodajská služba chce zákon cíleně porušovat. V zákoně jasně stojí, že je to nástroj detekce, takže je to nástroj detekce a k ničemu jinému neslouží. Proč bychom dělali něco, o čem zákon přímo říká, že to dělat nemáme? Úplně stejně bychom to mohli říct o policii a orgánech činných v trestním řízení. Mohli bychom se ptát: zákon vám udává, jak máte postupovat, ale kde je záruka, že to tak budete dělat?
HN: Hovoříme spolu v situaci, kdy byl bývalý premiér Petr Nečas obviněn z křivé výpovědi v kauze Nagyová. Tehdejší vrchní ředitelka kabinetu premiéra nechala sledovat bývalou premiérovu manželku, podle soudu šlo o zneužití zpravodajských služeb. Nagyová chtěla informace kvůli osobním zájmům, nikoliv kvůli bezpečnosti státu, jak tvrdila. Jaké máme záruky, že se to nebude opakovat?
- Zpravodajské služby jsou všechny nově vybudované a jsou založeny na demokratických principech. Systém zpravodajských služeb je funkční. Je nastavená kontrola a rozhodně to nejsou nějaké systémy státní moci typu StB (bývalá komunistická tajná policie – pozn. red.). To v žádném případě. Nicméně nikdy, v žádném systému, ať je to jakkoliv vyspělá demokracie, se nevyhnete selhání jednotlivce. To se může stát. Jsou tady ale také nástroje k tomu, aby se to někam dotáhlo a bylo učiněno spravedlnosti zadost.
HN: Jakou roli budou zpravodajci mít v kybernetické obraně?
- Z pohledu reakce státu má kybernetický útok několik fází a my se chceme zaměřit na první tři. Nejdříve probíhá jeho příprava, kdy si někdo vytipuje infrastrukturu, začne ji zkoumat, nakoupí si nějaké servery nebo si je pronajme, můžeme zaznamenat zvýšený pohyb virtuální měny a podobně. Ve druhé fázi útok běží a my se snažíme snížit jeho dopady. Pokud dosáhne chtěného efektu, přestanou fungovat služby. Lidé například nemohou vybírat z bankomatů nebo telefonovat. Třetí fáze je obnova systémů a služeb pro občany, musíme tedy zajistit, aby si znovu zavolali, mohli si vybrat peníze. Poté přichází dlouhodobá reakce státu, tedy nějaké atribuce toho, kdo za útokem stál, a případně nějaká diplomatická řešení.
HN: Ministerstvo obrany uvedlo, že novela výrazně pomůže zabránit útokům, jako například byly ty na české nemocnice v době nouzového stavu. Co byste mohli v té době udělat, pokud by už dnes novela platila?
- Nově bychom mohli navazovat spolupráci s jednotlivými aktéry v kybernetickém prostoru, začít s nimi řešit předávání a výměnu informací, ty informace vyhodnocovat a podrobovat je analýze. Díky tomu jsme potom schopní se podílet na predikci útoků. Chceme jít dál, chceme být skutečně hráči a získat v bezpečnostní komunitě renomé. Podobně to dělá například FBI. Vydává informace nejen zákonným adresátům, ale i jednotlivým odvětvím průmyslu. Pokud zjistí, že existuje nová hrozba pro nemocnice nebo důlní společnosti, vydá zprávu, kde o tom informuje, a příslušný sektor ji může využít. Dnes smí naše zpravodajská služba poskytovat informace jen vládě a prezidentovi, ne komerčním subjektům.
HN: Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost vydal v polovině dubna varování, že hrozí útoky na český zdravotnický sektor. Kdo tu informaci získal?
- Byla to česká bezpečnostní komunita, která tu informaci dostala ze zahraničí. Díky tomu jsme získali 36 hodin. Volali jsme všem klíčovým partnerům, nejen státním, ale i těm v komerci. Museli jsme dostat informace o tom, co se chystá a že takovéto útoky budou, k těm správným lidem. Administrátoři, kteří to mají nejvíc na hrbu, měli celou noc, aby připravili infrastrukturu na tyto útoky. Proto ta kampaň byla, dá se říci, bez vážnějších následků. Účelem toho zákona je, abychom měli možnost se na tomto podílet. Zpravodajská služba dokáže informace zasadit do kontextu, který nemá nikdo jiný. Díky tomu třeba příště nezískáme 36 hodin, ale daleko delší dobu. Nebo se nám třeba podaří útok utnout už v zárodku.
HN: Kybernetická obrana vám dává možnost vést protiútok. Jak bude taková akce vypadat?
- Aktivní opatření můžeme využít už v rané fázi útoku. Nemusí to být nutně kybernetická zbraň, ale cokoliv, čím disponuje zpravodajská služba, například že máte někde člověka, který pracuje ve váš prospěch, a on nakonec ten útok nemusí spustit. Nebo může udělat nějaké jiné opatření, třeba že data zmizí z daného serveru.
HN: Jak bude vypadat ta kybernetická zbraň? To povedeme kybernetickou válku takovým způsobem, že když někdo zablokuje kybernetickým útokem například naši nemocnici, my zaútočíme zpět na jeho nemocnice? Oni nám třeba pošlou zpět útok zacílený na jadernou elektrárnu a takto si budeme odpovídat?
- Nemyslím si, že bude existovat nějaká kybernetická zbraň, která bude střílet a někde něco ničit. Alespoň tedy ne v tom pojetí Vojenského zpravodajství. Aktivní opatření je až ten nejzazší případ, kdy jsou splněny všechny podmínky, tedy že může dojít k ohrožení života a zdraví obyvatel, že je to neodkladné, nedalo se tomu jinak zabránit. Musí to schválit ministr.
HN: V jiném pojetí taková zbraň existovat bude?
- Do budoucna se dá předpokládat, že v kybernetickém prostoru poběží operace podobné vojenským operacím. Proto se ve světě i v naší armádě budují kybernetické síly a vzniklo Velitelství kybernetických sil a informačních operací. Nelze vyloučit, že jednotlivé státy budou využívat technologie v kybernetickém prostoru, tak jako využívají stávající vojenskou techniku. Naší rolí je takové aktivity a schopnosti sledovat a před zbrojením jiných aktérů varovat českou vládu.
HN: Útoky na nemocnice z doby nouzového stavu splňují podmínky, o nichž jste se zmínil.
- Ano, ty třeba splňovaly spoustu podmínek, ale i tak jsme pořád měli časové okno 36 hodin. V případě, že bychom to okno neměli a mohlo by se stát, že ten útok začne do pěti minut, bylo by dobré, aby někdo měl takové schopnosti, že by třeba dokázal odstavit zdrojové adresy, které měly útočit.
HN: Tedy by se vedl hackerský útok opačným směrem?
- Třeba to může být útok opačným směrem, nazýval bych to raději sebeobrana. Jádro věci ale vidíme v té predikci. Měli bychom udělat takové kroky, aby se to do stavu, kdy je nutné vést odvetný útok, vůbec nedostalo. To už by bylo pozdě. Na druhou stranu, stát si musí říct, že takové schopnosti chce.
HN: Když hackeři útočí, zahlazují stopy a používají falešná vodítka. Často úmyslně nastrčí nějakého prostředníka, aby to vypadalo, že útočí nějaká třetí strana. Jak tedy poznáte, proti komu vést odvetný útok?
- Prostředník je tam skoro vždycky. V takové situaci máte možnost spolupracovat. Je tu komunita bezpečnostních týmů typu CERT, které si vyměňují informace. Pokud by tedy něco takového probíhalo přes infrastrukturu ve spřátelené zemi, lze si vyžádat součinnost. Tuto situaci bychom řešili mírovými prostředky.
HN: Co když to bude vypadat, že nejde o spřátelený stát? Například Rusko, Čína nebo Severní Korea v souvislosti s kybernetickými útoky většinou nekomunikují. Kam tedy potom chcete zacílit?
- Pokud to bude vycházet tak, že se chystá útok z adres z některého ze států, který s námi nekomunikuje a skutečně se tam nespolupracuje, dovedu si představit, že pokud budou splněny všechny podmínky, může dojít k nějakému aktivnímu opatření, které zmírní následky. Jestli tedy bude útok z nějaké IP adresy, budeme se snažit ji zablokovat.
HN: To tedy znamená, že tomu nespolupracujícímu státu vyšlete vzkaz, že z jeho IP adresy se útočí na infrastrukturu v Česku, a že pokud s tím tato země nic neudělá, sáhneme k odvetnému opatření?
- Vždy existuje kontakt na někoho, kdo by měl podobné incidenty řešit. Kontaktovali bychom ho s tím, že z jejich IP rozsahu dochází k útoku na naše zařízení. Je otázkou, zda vám s řešením opravdu pomůže. Pokud ne, může se stát, že se ty adresy dostanou na seznam potenciálně nebezpečných. Taková opatření už se dneska používají. Administrátor má pak zaděláno na problémy, protože uživatelé z těchto IP adres nemohou používat služby, jsou různě blokovány. Pořád se primárně vidíme v cílené detekci, analýze a předjímání těch útoků. Zároveň si ale myslím, že musíme tyto schopnosti budovat. Je to důležité i kvůli EU a NATO, které nemohou být dvourychlostní..
Václav Žid (46) Vystudoval obor technická kybernetika na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Další zkušenosti čerpal při studiu na Národní univerzitě obrany v USA. Odborně se zaměřoval na strategické řízení IT a informační bezpečnosti. Posledních 20 let se pohybuje v české bezpečnostní komunitě. Od 1. ledna 2020 je jedním ze zástupců ředitele Vojenského zpravodajství, kde má na starosti technické disciplíny. V této pozici navazuje na práci generála Milana Jakubů, který loni zemřel při dopravní nehodě. Novela Novelu zákona o Vojenském zpravodajství předložil v roce 2016 ministr obrany Martin Stropnický (ANO 2011). Zasekla se ve druhém čtení a sněmovna ji před rozpuštěním nestihla projednat. Přepracovanou verzi letos v březnu vládě předložil ministr Lubomír Metnar (za ANO). Pirátská strana kritizovala, že se tak stalo účelově v době nouzového stavu. Navazuje na Národní strategii kybernetické obrany z let 2015–2020. Zpravodajci podle ní mají odpovědnost za několik úkolů, včetně vybudování Národního centra kybernetických sil, které má provádět operace v kyberprostoru. Má řadu odpůrců z řad profesních organizací i opozice. Kritizují především možné ohrožení soukromí obyvatel. Například Svaz průmyslu a dopravy varuje před nepřetržitým sledováním na uzlech veřejných komunikačních sítí a u provozovatelů služeb veřejných elektronických komunikací. Zpočátku se na jejím znění neshodly ani bezpečnostní složky. Bezpečnostní informační služba označila předchozí verzi za hrozbu pro další vývoj v kybernetické oblasti. Česko v přípravě obrany podle plánu zaostává. Nová legislativní úprava měla být prvním krokem. Šéf Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost Karel Řehka v rozhovoru pro HN řekl, že bez úpravy zákona se s obranou nepohne: "Abych to přirovnal, představte si, že budujete armádu a řeknete vojákům, že dostanou balistické vesty a přilby, které jsou nejlepší na světě, takže už nepotřebují pušky. Pokud by dnes přišla nějaká mimořádná kampaň proti nám, například kybernetický útok, který by ohrozil zemi, národní bezpečnost a životy lidí, není toho mnoho, co můžeme udělat."
18. 6. 2020; mpo.cz
Jeseník se bude rozvíjet díky 5G sítím. Co a proč se chystá, zaznělo na jednání s experty na digitalizaci i zdravotnictví
Fakta o 5G sítích a projekty, které Jeseník ve spolupráci s experty a podnikateli připravuje pro občany. Témata prvního regionálního semináře k 5G sítím uspořádaného Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci se samosprávou. Konal se právě v Jeseníku, tedy v jedné z pěti vítězným municipalit historicky prvního ročníku soutěže "5G pro 5 měst". Tamní chystané 5G projekty pomohou všem a všude: žákům, studentům, rodičům i seniorům, ve škole i na dálku, v práci i doma.
5G sítě se zavádějí všude na světě. Ve srovnání s těmi stávajícími jsou rychlejší, což mimo jiné umožňuje lepší připojení na internet a tím řadu služeb pro širokou veřejnost on-line. Město Jeseník si to uvědomuje, proto se loni přihlásilo do soutěže MPO a MMR. Získalo tak přednostní pilotní testování těchto technologií, které bude možné využít v letošním 2. pololetí. Nyní se vše připravuje.
"Tak, jako byl kdysi hospodářský růst měst a regionů podmíněn kvalitními cestami a železnicí, nyní je zásadní podmínkou dalšího růstu "komunikační dálnice,” vysvětluje starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová důvody, proč se město do projektu přihlásilo.
" Sítě nové generace jsou samy o sobě "jen" technologie. Klíčové vždy je, zda tyto technologie přinášejí užitek pro občany. A inovační projekt města Jeseník je zaměřen právě na vývoj těchto aplikací. A jsem tedy přesvědčen, že právě díky inovativním aplikacím přinesou projekty 5G měst Jeseníku i dalším českým městům vyšší kvalitu služeb, což zlepší život tamních obyvatel jako takový, " říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.
Město Jeseník je jedinečné polohou, přírodními podmínkami i veřejným prostorem. Mezi jeho slabé stránky patří doprava a pracovní mobilita. Pokud se má v podobných regionech podpořit hospodářský růst a pracovní příležitosti, příprava na digitální budoucnost je naprostou nutností.
"Jeseník, resp. Jesenicko, patří dlouhodobě mezi hospodářsky a sociálně ohrožená území. Podpora zavádění 5G sítí může být impulsem pro nastartování místní ekonomiky založené na úspěšných lokálních firmách a prohloubení spolupráce škol, místních firem a obecních samospráv,” upřesňuje náměstek ministryně pro místní rozvoj pro regionální rozvoj David Koppitz.
Fakta
I když pandemie koronaviru zpravidla zrychlila digitalizaci a zavádění inovací, přinesla také některé spekulace, které s moderními technologiemi souvisí. Je přitom zřejmé, že lidé zavádějícím zprávám věří o to víc, o co méně mají ověřených informací. Součástí pracovního programu odborníků z ministerstev a představitelů města Jeseník proto bylo i setkání s občany, kterého se zúčastnili také lékaři a fyzici.
Vystoupil například profesor Jan Vrba z ČVUT, který se bezmála padesát let zabývá elektromagnetickým vlněním. Vzhledem k pokročilému věku m á už 7 vnoučat, nicméně říká, že kdyby měl sebemenší pochybnosti o negativních zdravotních rizicích 5G sítí, řval by jako lev.
Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch je toho názoru, že vědu žene dopředu neustálé pochybování. Podle něj je přirozené, že občany zajímá, zda jsou 5G sítě skutečně bezpečné. Míní přitom, že za současného stavu poznání lze konstatovat, že přínosy těchto nových technologií pro zlepšení kvality života všech významně převyšují aktuálně známá rizika.
Projekty
V Jeseníku v současné době s využitím 5G sítí mimo jiné vyvíjí chytrou aplikaci Oscar senior pro péči o seniory na dálku. Už dnes ji využívají tisíce zákazníků například v USA. Automatizací jednoduchých prvků péče a digitálním přenosem informací mezi čidly v obydlí klienta a pečovatelskou službou získávají pečovatelé čas na to, aby kvalitněji obsloužili víc seniorů.
Na Gymnáziu Jeseník zase mají evropsky velmi úspěšný školní Robotický tým R.U.R. Studenti zde programují Lego roboty. 5G technologie chtějí zrychlit reakční dobu robotů na povely.
To jesenická Střední průmyslová škola otevírá nový studijní obor Informační technologie a nové učebny pro robotiku, drony, RC modely. Plánuje využít chytrá řešení pro šetření s energiemi a ostrahu objektů.
A konečně společnost FENIX, která patří k průmyslovým a inovačním lídrům Olomouckého kraje, zvažuje, že 5G sítě využije ve svém závodě. Proto, aby posílila robotizaci a automatizaci výroby.
Budoucnost
Na jednání v Jeseníku také od tamního senátora Miroslava Adámka zaznělo, že rychlý internet i do těch nejmenších obcí je v 21. století základním předpokladem pro ekonomický růst regionu. Účastníci nabitého pracovního dne si to samozřejmě uvědomují. Nejen proto a nejen Jeseníku, ale všem municipalitám, která vyhrála soutěž "5G pro 5 měst", jsou tak MPO a MMR připraveny s pilotními 5G projekty pomoci. Stejně jako s poskytováním informací včetně konzultací. Jednání s vedením samospráv a veřejností přímo v regionech proto budou pokračovat. Uskutečnit by se měla v Bílině, Karlových Varech, Plzni a Ústí nad Labem.
18. 6. 2020; businessinfo.cz
Jeseník vsadil na 5G sítě. Chystá je využít na systém pro seniory i pro ostrahu objektů
Fakta o 5G sítích a projekty, které Jeseník ve spolupráci s experty a podnikateli připravuje pro občany. To byla témata prvního regionálního semináře k 5G sítím uspořádaného Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci se samosprávou. Konal se právě v Jeseníku, tedy v jedné z pěti vítězným municipalit historicky prvního ročníku soutěže "5G pro 5 měst". Tamní chystané 5G projekty pomohou všem a všude: žákům, studentům, rodičům i seniorům, ve škole i na dálku, v práci i doma.
5G sítě se zavádějí všude na světě. Ve srovnání s těmi stávajícími jsou rychlejší, což mimo jiné umožňuje lepší připojení na internet a tím řadu služeb pro širokou veřejnost online. Město Jeseník si to uvědomuje, proto se loni přihlásilo do soutěže MPO a MMR. Získalo tak přednostní pilotní testování těchto technologií, které bude možné využít v letošním 2. pololetí. Nyní se vše připravuje. "Tak, jako byl kdysi hospodářský růst měst a regionů podmíněn kvalitními cestami a železnicí, nyní je zásadní podmínkou dalšího růstu komunikační dálnice,” vysvětluje starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová důvody, proč se město do projektu přihlásilo. "Sítě nové generace jsou samy o sobě "jen" technologie. Klíčové vždy je, zda tyto technologie přinášejí užitek pro občany. A inovační projekt města Jeseník je zaměřen právě na vývoj těchto aplikací. A jsem tedy přesvědčen, že právě díky inovativním aplikacím přinesou projekty 5G měst Jeseníku i dalším českým městům vyšší kvalitu služeb, což zlepší život tamních obyvatel jako takový," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.
Sít pomůže nastartovat ekonomikuMěsto Jeseník je jedinečné polohou, přírodními podmínkami i veřejným prostorem. Mezi jeho slabé stránky patří doprava a pracovní mobilita. Pokud se má v podobných regionech podpořit hospodářský růst a pracovní příležitosti, příprava na digitální budoucnost je naprostou nutností. "Jeseník, respektive Jesenicko, patří dlouhodobě mezi hospodářsky a sociálně ohrožená území. Podpora zavádění 5G sítí může být impulsem pro nastartování místní ekonomiky založené na úspěšných lokálních firmách a prohloubení spolupráce škol, místních firem a obecních samospráv,” upřesňuje náměstek ministryně pro místní rozvoj pro regionální rozvoj David Koppitz.
I když pandemie koronaviru zpravidla zrychlila digitalizaci a zavádění inovací, přinesla také některé spekulace, které s moderními technologiemi souvisí. Je přitom zřejmé, že lidé zavádějícím zprávám věří o to víc, o co méně mají ověřených informací. Součástí pracovního programu odborníků z ministerstev a představitelů města Jeseník proto bylo i setkání s občany, kterého se zúčastnili také lékaři a fyzici. Vystoupil například profesor Jan Vrba z ČVUT, který se bezmála padesát let zabývá elektromagnetickým vlněním. Vzhledem k pokročilému věku má už sedm vnoučat, nicméně říká, že kdyby měl sebemenší pochybnosti o negativních zdravotních rizicích 5G sítí, řval by jako lev.
Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch je toho názoru, že vědu žene dopředu neustálé pochybování. Podle něj je přirozené, že občany zajímá, zda jsou 5G sítě skutečně bezpečné. Míní přitom, že za současného stavu poznání lze konstatovat, že přínosy těchto nových technologií pro zlepšení kvality života všech významně převyšují aktuálně známá rizika.
Pro rychlejší robotyV Jeseníku v současné době s využitím 5G sítí mimo jiné vyvíjí chytrou aplikaci Oscar senior pro péči o seniory na dálku. Už dnes ji využívají tisíce zákazníků například v USA. Automatizací jednoduchých prvků péče a digitálním přenosem informací mezi čidly v obydlí klienta a pečovatelskou službou získávají pečovatelé čas na to, aby kvalitněji obsloužili víc seniorů. Na Gymnáziu Jeseník zase mají evropsky velmi úspěšný školní Robotický tým R.U.R. Studenti zde programují Lego roboty. 5G technologie chtějí zrychlit reakční dobu robotů na povely. To jesenická Střední průmyslová škola otevírá nový studijní obor Informační technologie a nové učebny pro robotiku, drony, RC modely. Plánuje využít chytrá řešení pro šetření s energiemi a ostrahu objektů. A konečně společnost FENIX, která patří k průmyslovým a inovačním lídrům Olomouckého kraje, zvažuje, že 5G sítě využije ve svém závodě. Proto, aby posílila robotizaci a automatizaci výroby.
Další konzultace budou v Karlových Varech nebo Ústí nad LabemNa jednání v Jeseníku také od tamního senátora Miroslava Adámka zaznělo, že rychlý internet i do těch nejmenších obcí je v 21. století základním předpokladem pro ekonomický růst regionu. Nejen proto a nejen Jeseníku, ale všem municipalitám, která vyhrála soutěž "5G pro 5 měst", jsou tak MPO a MMR připraveny s pilotními 5G projekty pomoci. Stejně jako s poskytováním informací včetně konzultací. Jednání s vedením samospráv a veřejností přímo v regionech proto budou pokračovat. Uskutečnit by se měla v Bílině, Karlových Varech, Plzni a Ústí nad Labem.
18. 6. 2020; parlamentnilisty.cz
MPO: Jeseník se bude rozvíjet díky 5G sítím
Fakta o 5G sítích a projekty, které Jeseník ve spolupráci s experty a podnikateli připravuje pro občany. Témata prvního regionálního semináře k 5G sítím uspořádaného Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci se samosprávou. Konal se právě v Jeseníku, tedy v jedné z pěti vítězným municipalit historicky prvního ročníku soutěže "5G pro 5 měst". Tamní chystané 5G projekty pomohou všem a všude: žákům, studentům, rodičům i seniorům, ve škole i na dálku, v práci i doma.
Přínosy5G sítě se zavádějí všude na světě. Ve srovnání s těmi stávajícími jsou rychlejší, což mimo jiné umožňuje lepší připojení na internet a tím řadu služeb pro širokou veřejnost on-line. Město Jeseník si to uvědomuje, proto se loni přihlásilo do soutěže MPO a MMR. Získalo tak přednostní pilotní testování těchto technologií, které bude možné využít v letošním 2. pololetí. Nyní se vše připravuje.
"Tak jako byl kdysi hospodářský růst měst a regionů podmíněn kvalitními cestami a železnicí, nyní je zásadní podmínkou dalšího růstu "komunikační dálnice,” vysvětluje starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová důvody, proč se město do projektu přihlásilo.
"Sítě nové generace jsou samy o sobě "jen" technologie. Klíčové vždy je, zda tyto technologie přinášejí užitek pro občany. A inovační projekt města Jeseník je zaměřen právě na vývoj těchto aplikací. A jsem tedy přesvědčen, že právě díky inovativním aplikacím přinesou projekty 5G měst Jeseníku i dalším českým městům vyšší kvalitu služeb, což zlepší život tamních obyvatel jako takový," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.
Město Jeseník je jedinečné polohou, přírodními podmínkami i veřejným prostorem. Mezi jeho slabé stránky patří doprava a pracovní mobilita. Pokud se má v podobných regionech podpořit hospodářský růst a pracovní příležitosti, příprava na digitální budoucnost je naprostou nutností.
"Jeseník, resp. Jesenicko, patří dlouhodobě mezi hospodářsky a sociálně ohrožená území. Podpora zavádění 5G sítí může být impulsem pro nastartování místní ekonomiky založené na úspěšných lokálních firmách a prohloubení spolupráce škol, místních firem a obecních samospráv,” upřesňuje náměstek ministryně pro místní rozvoj pro regionální rozvoj David Koppitz.
FaktaI když pandemie koronaviru zpravidla zrychlila digitalizaci a zavádění inovací, přinesla také některé spekulace, které s moderními technologiemi souvisí. Je přitom zřejmé, že lidé zavádějícím zprávám věří o to víc, o co méně mají ověřených informací. Součástí pracovního programu odborníků z ministerstev a představitelů města Jeseník proto bylo i setkání s občany, kterého se zúčastnili také lékaři a fyzici.
Vystoupil například profesor Jan Vrba z ČVUT, který se bezmála padesát let zabývá elektromagnetickým vlněním. Vzhledem k pokročilému věku má už 7 vnoučat, nicméně říká, že kdyby měl sebemenší pochybnosti o negativních zdravotních rizicích 5G sítí, řval by jako lev.
Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch je toho názoru, že vědu žene dopředu neustálé pochybování. Podle něj je přirozené, že občany zajímá, zda jsou 5G sítě skutečně bezpečné. Míní přitom, že za současného stavu poznání lze konstatovat, že přínosy těchto nových technologií pro zlepšení kvality života všech významně převyšují aktuálně známá rizika.
ProjektyV Jeseníku v současné době s využitím 5G sítí mimo jiné vyvíjí chytrou aplikaci Oscar senior pro péči o seniory na dálku. Už dnes ji využívají tisíce zákazníků například v USA. Automatizací jednoduchých prvků péče a digitálním přenosem informací mezi čidly v obydlí klienta a pečovatelskou službou získávají pečovatelé čas na to, aby kvalitněji obsloužili víc seniorů.
Na Gymnáziu Jeseník zase mají evropsky velmi úspěšný školní Robotický tým R.U.R. Studenti zde programují Lego roboty. 5G technologie chtějí zrychlit reakční dobu robotů na povely.
To jesenická Střední průmyslová škola otevírá nový studijní obor Informační technologie a nové učebny pro robotiku, drony, RC modely. Plánuje využít chytrá řešení pro šetření s energiemi a ostrahu objektů.
A konečně společnost FENIX, která patří k průmyslovým a inovačním lídrům Olomouckého kraje, zvažuje, že 5G sítě využije ve svém závodě. Proto, aby posílila robotizaci a automatizaci výroby.
BudoucnostNa jednání v Jeseníku také od tamního senátora Miroslava Adámka zaznělo, že rychlý internet i do těch nejmenších obcí je v 21. století základním předpokladem pro ekonomický růst regionu. Účastníci nabitého pracovního dne si to samozřejmě uvědomují. Nejen proto a nejen Jeseníku, ale všem municipalitám, která vyhrála soutěž "5G pro 5 měst", jsou tak MPO a MMR připraveny s pilotními 5G projekty pomoci. Stejně jako s poskytováním informací včetně konzultací. Jednání s vedením samospráv a veřejností přímo v regionech proto budou pokračovat. Uskutečnit by se měla v Bílině, Karlových Varech, Plzni a Ústí nad Labem.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
18. 6. 2020; casopisczechindustry.cz
Jeseník se bude rozvíjet díky 5G sítím. Co a proč se chystá, zaznělo na jednání s experty na digitalizaci i zdravotnictví
Fakta o 5G sítích a projekty, které Jeseník ve spolupráci s experty a podnikateli připravuje pro občany. Témata prvního regionálního semináře k 5G sítím uspořádaného Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci se samosprávou. Konal se právě v Jeseníku, tedy v jedné z pěti vítězných municipalit historicky prvního ročníku soutěže "5G pro 5 měst". Tamní chystané 5G projekty pomohou všem a všude: žákům, studentům, rodičům i seniorům, ve škole i na dálku, v práci i doma. Přínosy
5G sítě se zavádějí všude na světě. Ve srovnání s těmi stávajícími jsou rychlejší, což mimo jiné umožňuje lepší připojení na internet a tím řadu služeb pro širokou veřejnost on-line. Město Jeseník si to uvědomuje, proto se loni přihlásilo do soutěže MPO a MMR. Získalo tak přednostní pilotní testování těchto technologií, které bude možné využít v letošním 2. pololetí. Nyní se vše připravuje.
"Tak, jako byl kdysi hospodářský růst měst a regionů podmíněn kvalitními cestami a železnicí, nyní je zásadní podmínkou dalšího růstu "komunikační dálnice,” vysvětluje starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová důvody, proč se město do projektu přihlásilo.
"Sítě nové generace jsou samy o sobě "jen" technologie. Klíčové vždy je, zda tyto technologie přinášejí užitek pro občany. A inovační projekt města Jeseník je zaměřen právě na vývoj těchto aplikací. A jsem tedy přesvědčen, že právě díky inovativním aplikacím přinesou projekty 5G měst Jeseníku i dalším českým městům vyšší kvalitu služeb, což zlepší život tamních obyvatel jako takový," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.
Město Jeseník je jedinečné polohou, přírodními podmínkami i veřejným prostorem. Mezi jeho slabé stránky patří doprava a pracovní mobilita. Pokud se má v podobných regionech podpořit hospodářský růst a pracovní příležitosti, příprava na digitální budoucnost je naprostou nutností.
"Jeseník, resp. Jesenicko, patří dlouhodobě mezi hospodářsky a sociálně ohrožená území. Podpora zavádění 5G sítí může být impulsem pro nastartování místní ekonomiky založené na úspěšných lokálních firmách a prohloubení spolupráce škol, místních firem a obecních samospráv,” upřesňuje náměstek ministryně pro místní rozvoj pro regionální rozvoj David Koppitz.
FaktaI když pandemie koronaviru zpravidla zrychlila digitalizaci a zavádění inovací, přinesla také některé spekulace, které s moderními technologiemi souvisí. Je přitom zřejmé, že lidé zavádějícím zprávám věří o to víc, o co méně mají ověřených informací. Součástí pracovního programu odborníků z ministerstev a představitelů města Jeseník proto bylo i setkání s občany, kterého se zúčastnili také lékaři a fyzici.
Vystoupil například profesor Jan Vrba z ČVUT, který se bezmála padesát let zabývá elektromagnetickým vlněním. Vzhledem k pokročilému věku má už 7 vnoučat, nicméně říká, že kdyby měl sebemenší pochybnosti o negativních zdravotních rizicích 5G sítí, řval by jako lev.
Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch je toho názoru, že vědu žene dopředu neustálé pochybování. Podle něj je přirozené, že občany zajímá, zda jsou 5G sítě skutečně bezpečné. Míní přitom, že za současného stavu poznání lze konstatovat, že přínosy těchto nových technologií pro zlepšení kvality života všech významně převyšují aktuálně známá rizika.
ProjektyV Jeseníku v současné době s využitím 5G sítí mimo jiné vyvíjí chytrou aplikaci Oscar senior pro péči o seniory na dálku. Už dnes ji využívají tisíce zákazníků například v USA. Automatizací jednoduchých prvků péče a digitálním přenosem informací mezi čidly v obydlí klienta a pečovatelskou službou získávají pečovatelé čas na to, aby kvalitněji obsloužili víc seniorů.
V Gymnáziu Jeseník zase mají evropsky velmi úspěšný školní Robotický tým R.U.R. Studenti zde programují Lego roboty. 5G technologie chtějí zrychlit reakční dobu robotů na povely.
To jesenická Střední průmyslová škola otevírá nový studijní obor Informační technologie a nové učebny pro robotiku, drony, RC modely. Plánuje využít chytrá řešení pro šetření s energiemi a ostrahu objektů.
A konečně společnost FENIX, která patří k průmyslovým a inovačním lídrům Olomouckého kraje, zvažuje, že 5G sítě využije ve svém závodě. Proto, aby posílila robotizaci a automatizaci výroby.
Budoucnost
Na jednání v Jeseníku také od tamního senátora Miroslava Adámka zaznělo, že rychlý internet i do těch nejmenších obcí je v 21. století základním předpokladem pro ekonomický růst regionu. Účastníci nabitého pracovního dne si to samozřejmě uvědomují. Nejen proto a nejen Jeseníku, ale všem municipalitám, která vyhrála soutěž "5G pro 5 měst", jsou tak MPO a MMR připraveny s pilotními 5G projekty pomoci. Stejně jako s poskytováním informací včetně konzultací. Jednání s vedením samospráv a veřejností přímo v regionech proto budou pokračovat. Uskutečnit by se měla v Bílině, Karlových Varech, Plzni a Ústí nad Labem. (18.6.2020)
18. 6. 2020; ekonomicky-denik.cz
Jeseník se bude rozvíjet díky 5G sítím
Témata prvního regionálního semináře k 5G sítím uspořádaného Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci se samosprávou. Konal se právě v Jeseníku, tedy v jedné z pěti vítězným municipalit historicky prvního ročníku soutěže "5G pro 5 měst". Tamní chystané 5G projekty pomohou všem a všude: žákům, studentům, rodičům i seniorům, ve škole i […]
Témata prvního regionálního semináře k 5G sítím uspořádaného Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci se samosprávou. Konal se právě v Jeseníku, tedy v jedné z pěti vítězným municipalit historicky prvního ročníku soutěže "5G pro 5 měst". Tamní chystané 5G projekty pomohou všem a všude: žákům, studentům, rodičům i seniorům, ve škole i na dálku, v práci i doma.
5G sítě se zavádějí všude na světě. Ve srovnání s těmi stávajícími jsou rychlejší, což mimo jiné umožňuje lepší připojení na internet a tím řadu služeb pro širokou veřejnost on-line. Město Jeseník si to uvědomuje, proto se loni přihlásilo do soutěže MPO a MMR. Získalo tak přednostní pilotní testování těchto technologií, které bude možné využít v letošním 2. pololetí. Nyní se vše připravuje.
"Tak, jako byl kdysi hospodářský růst měst a regionů podmíněn kvalitními cestami a železnicí, nyní je zásadní podmínkou dalšího růstu "komunikační dálnice,” vysvětluje starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová důvody, proč se město do projektu přihlásilo.
"Sítě nové generace jsou samy o sobě "jen" technologie. Klíčové vždy je, zda tyto technologie přinášejí užitek pro občany. A inovační projekt města Jeseník je zaměřen právě na vývoj těchto aplikací. A jsem tedy přesvědčen, že právě díky inovativním aplikacím přinesou projekty 5G měst Jeseníku i dalším českým městům vyšší kvalitu služeb, což zlepší život tamních obyvatel jako takový," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.
Město Jeseník je jedinečné polohou, přírodními podmínkami i veřejným prostorem. Mezi jeho slabé stránky patří doprava a pracovní mobilita. Pokud se má v podobných regionech podpořit hospodářský růst a pracovní příležitosti, příprava na digitální budoucnost je naprostou nutností.
"Jeseník, resp. Jesenicko, patří dlouhodobě mezi hospodářsky a sociálně ohrožená území. Podpora zavádění 5G sítí může být impulsem pro nastartování místní ekonomiky založené na úspěšných lokálních firmách a prohloubení spolupráce škol, místních firem a obecních samospráv,” upřesňuje náměstek ministryně pro místní rozvoj pro regionální rozvoj David Koppitz.
I když pandemie koronaviru zpravidla zrychlila digitalizaci a zavádění inovací, přinesla také některé spekulace, které s moderními technologiemi souvisí. Je přitom zřejmé, že lidé zavádějícím zprávám věří o to víc, o co méně mají ověřených informací. Součástí pracovního programu odborníků z ministerstev a představitelů města Jeseník proto bylo i setkání s občany, kterého se zúčastnili také lékaři a fyzici.
Vystoupil například profesor Jan Vrba z ČVUT, který se bezmála padesát let zabývá elektromagnetickým vlněním. Vzhledem k pokročilému věku má už 7 vnoučat, nicméně říká, že kdyby měl sebemenší pochybnosti o negativních zdravotních rizicích 5G sítí, řval by jako lev.
Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch je toho názoru, že vědu žene dopředu neustálé pochybování. Podle něj je přirozené, že občany zajímá, zda jsou 5G sítě skutečně bezpečné. Míní přitom, že za současného stavu poznání lze konstatovat, že přínosy těchto nových technologií pro zlepšení kvality života všech významně převyšují aktuálně známá rizika.
Projekty 5G
V Jeseníku v současné době s využitím 5G sítí mimo jiné vyvíjí chytrou aplikaci Oscar senior pro péči o seniory na dálku. Už dnes ji využívají tisíce zákazníků například v USA. Automatizací jednoduchých prvků péče a digitálním přenosem informací mezi čidly v obydlí klienta a pečovatelskou službou získávají pečovatelé čas na to, aby kvalitněji obsloužili víc seniorů.
Na Gymnáziu Jeseník zase mají evropsky velmi úspěšný školní Robotický tým R.U.R. Studenti zde programují Lego roboty. 5G technologie chtějí zrychlit reakční dobu robotů na povely.
To jesenická Střední průmyslová škola otevírá nový studijní obor Informační technologie a nové učebny pro robotiku, drony, RC modely. Plánuje využít chytrá řešení pro šetření s energiemi a ostrahu objektů.
A konečně společnost FENIX, která patří k průmyslovým a inovačním lídrům Olomouckého kraje, zvažuje, že 5G sítě využije ve svém závodě. Proto, aby posílila robotizaci a automatizaci výroby.
Budoucnost
Na jednání v Jeseníku také od tamního senátora Miroslava Adámka zaznělo, že rychlý internet i do těch nejmenších obcí je v 21. století základním předpokladem pro ekonomický růst regionu. Účastníci nabitého pracovního dne si to samozřejmě uvědomují. Nejen proto a nejen Jeseníku, ale všem municipalitám, která vyhrála soutěž "5G pro 5 měst", jsou tak MPO a MMR připraveny s pilotními 5G projekty pomoci. Stejně jako s poskytováním informací včetně konzultací. Jednání s vedením samospráv a veřejností přímo v regionech proto budou pokračovat. Uskutečnit by se měla v Bílině, Karlových Varech, Plzni a Ústí nad Labem.
18. 6. 2020; iHNed.cz
Zpravodajci spustí aktivní ochranu před hackery. Nejde nám o obsahy zpráv, ujišťuje zástupce ředitele Vojenského zpravodajství
Chování Česka v kyberprostoru se má změnit. Současné zabezpečování klíčových systémů a čekání na útoky hackerů má nahradit aktivní kybernetická obrana. Vojenští zpravodajci dostanou za úkol shromažďovat informace o dění v počítačových sítích a připravit odvetná opatření. Dosud však není jasné, kdy se tak stane. Před novelou zákona o Vojenském zpravodajství, kterou měl ministr obrany ve čtvrtek znovu předložit sněmovně, dali poslanci přednost mimořádnému jednání o ochraně klimatu. Nevypadá to, že se ke kybernetice před prázdninami ještě dostanou.
Kritici textu navíc varují před narušením soukromí lidí, protože zpravodajci budou data získávat přes sondy v sítích operátorů či poskytovatelů elektronických služeb. "Nejde nám o obsah zpráv, telefonátů nebo e-mailů ani o obsah provozu na internetu. Chceme reagovat jenom na ty nejzávažnější bezpečnostní hrozby a incidenty, a úplně nejlépe předcházet jejich vzniku," tvrdí Václav Žid, zástupce ředitele Vojenského zpravodajství v exkluzivním rozhovoru pro HN.
Podle něj má zákon zabránit situacím, jaké nastaly při letošních útocích na česká zdravotnická zařízení. Hrozilo, že hackeři zablokují systémy v dalších nemocnicích, jak se to stalo v Brně těsně po vyhlášení nouzového stavu. Na zalarmování IT týmů v nemocnicích a na zabezpečení počítačů měli zpravodajci pouhých 36 hodin. Díky včasnému varování se kyberútoky podařilo odrazit, avšak významným momentem bylo, že české bezpečnostní složky nezískaly klíčovou informaci vlastními silami, nýbrž od zahraničních partnerů. Aby mohly pátrat samy, musí jim to umožnit právě diskutovaná novela.
HN: Pokud novela projde, mohou se vaši lidé za určitých okolností dostat k obsahu mých telefonních hovorů nebo e-mailů?
Nejde nám o obsah zpráv, telefonátů nebo e-mailů ani o obsah provozu na internetu. Chceme reagovat jenom na ty nejzávažnější bezpečnostní hrozby, incidenty, a úplně nejlépe aktivně předcházet jejich vzniku. Většina útoků se totiž neodehraje okamžitě. Předchází jim poměrně dlouhá fáze přípravy, kdy útočník prozkoumává infrastrukturu, zjišťuje, jaké na ní běží služby, v jakých verzích, zda jsou aplikovány aktualizace a záplaty. To budeme sledovat.
HN: Může se to tedy stát, nebo ne?
Nemůže se to stát. Novela nám to ani neumožňuje. Stejně tak nástroje detekce, které můžeme nasadit do komunikačních sítí, z principu neumožňují zachytávání obsahu komunikace. Jedná se jenom o metadata, to znamená o informace, které popisují souvislosti, obsah, strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času. Víte tedy, kdo, s kým, ale nevíte co.
Vystudoval obor technická kybernetika na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Další zkušenosti čerpal při studiu na Národní univerzitě obrany v USA. Odborně se zaměřoval na strategické řízení IT a informační bezpečnosti. Posledních 20 let se pohybuje v české bezpečnostní komunitě. Od 1. ledna 2020 je jedním ze zástupců ředitele Vojenského zpravodajství, kde má na starosti technické disciplíny. V této pozici navazuje na práci generála Milana Jakubů, který loni zemřel při dopravní nehodě.
HN: Opozice ale tvrdí něco jiného. Například podle pirátské strany půjde o plošné šmírování. Údajně neexistuje garance toho, že opravdu nebudete sledovat obsah komunikace.
Co se týče iniciativy pirátské strany anebo webových stránek Přichází rozvědka, ten text jsme analyzovali. Z velké míry pracuje s předchozími verzemi novely zákona, ty už nejsou aktuální. Zapracovali jsme mnoho připomínek. Například že se nejedná o plošný monitoring sběru dat, ale skutečně o vybraný sběr konkrétních věcí na základě konkrétních ukazatelů. Podobně fungují třeba antivirové programy, ty rovněž obsahují v databázích položky škodlivých kódů. A pokud antivirový program narazí na kód, který odpovídá tomu, co má ve své databázi, zabrání jeho spuštění. Přičemž všechny konkrétní ukazatele, které budeme do nástrojů detekce zadávat, se budou auditovat, budou se ukládat a budou přístupné několikastupňové kontrole.
HN: Do veřejných komunikací tedy nasadíte sondy, takzvané nástroje detekce. Co budou sondovat?
V komunitě byly výtky proti slovu sonda, tak používáme slovo nástroj detekce. Je to v rétorice, hned od začátku to nedělá negativní dojem. Abychom se vůbec mohli zabývat tím, že na nás někdo útočí, že je tady nějaký kybernetický útok, nejdříve to musíme vědět. Ten nástroj by měl zapadnout do celkového systému detekce, těch je dnes už několik. Máme v kybernetickém prostoru spoustu hráčů, jako je například sdružení NIX.CZ nebo CZ.NIC (sdružení poskytovatelů internetového připojení a obsahu - pozn. red.) nebo týmy typu CERT (působí jako zdroj bezpečnostních informací a pomoci pro stát, organizace a občany - pozn. red.). Všichni už nástroje detekce mají, používají a data sbírají.
- Novelu zákona o Vojenském zpravodajství předložil v roce 2016 ministr obrany Martin Stropnický (ANO 2011). Zasekla se ve druhém čtení a sněmovna ji před rozpuštěním nestihla projednat. Přepracovanou verzi letos v březnu vládě předložil ministr Lubomír Metnar (za ANO). Pirátská strana kritizovala, že se tak stalo účelově v době nouzového stavu.
* Navazuje na Národní strategii kybernetické obrany z let 2015–2020. Zpravodajci podle ní mají odpovědnost za několik úkolů, včetně vybudování Národního centra kybernetických sil, které má provádět operace v kyberprostoru.
* Má řadu odpůrců z řad profesních organizací i opozice. Kritizují především možné ohrožení soukromí obyvatel. Například Svaz průmyslu a dopravy varuje před nepřetržitým sledováním na uzlech veřejných komunikačních sítí a u provozovatelů služeb veřejných elektronických komunikací. Zpočátku se na jejím znění neshodly ani bezpečnostní složky.
* Bezpečnostní informační služba označila předchozí verzi za hrozbu pro další vývoj v kybernetické oblasti. Česko v přípravě obrany podle plánu zaostává. Nová legislativní úprava měla být prvním krokem. Šéf Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost Karel Řehka v rozhovoru pro HN řekl, že bez úpravy zákona se s obranou nepohne: "Abych to přirovnal, představte si, že budujete armádu a řeknete vojákům, že dostanou balistické vesty a přilby, které jsou nejlepší na světě, takže už nepotřebují pušky. Pokud by dnes přišla nějaká mimořádná kampaň proti nám, například kybernetický útok, který by ohrozil zemi, národní bezpečnost a životy lidí, není toho mnoho, co můžeme udělat."
HN: Říkáte, že provozovatelé služeb už dnes informace o komunikaci sbírají?
Ano, samozřejmě. Taková povinnost vychází například ze zákona o kybernetické bezpečnosti nebo zákona o elektronických komunikacích. Jakou tady máme jistotu, že nezachytávají obsah? Já to nevím. Občané ani dnes nevědí, jestli společnosti, jako jsou například telefonní operátoři, to dělají nebo ne. Já věřím, že ne, že jednají v souladu s právním řádem.
HN: Proč tedy potřebujete vlastní sondy a nepoužijete jejich data?
To je ale také jedna z možností. Chceme se s nimi na tom domluvit. Říkáme: když už sondy máte, používáte svoje vlastní nástroje detekce, tak to dělejte. Nepotřebujeme k vám nutně cpát naše vlastní. Můžeme vám zadat indikátory, které nás zajímají, a vy nám dáte zpět data. Nemusíme se vůbec bavit o tom, že k vám budeme dávat nástroje detekce. Pokud už tu schopnost mají, bylo by to zbytečné a neefektivní. I tak to ale musí být v zákoně napsané, protože je to krajní pojistka. V budoucnu se na trhu může objevit významný hráč s cizím kapitálem z nějaké ne úplně spřátelené země a ten s námi zkrátka nebude chtít v kybernetickém prostoru spolupracovat. Řekne, že nám ta data dávat nebude. Opravdu se musíme připravit na nejhorší scénáře.
HN: Jaká je ta druhá varianta spolupráce?
Že společnosti nebudou mít problém, až si k nim dáme vlastní nástroj. Klidně ho tomu operátorovi nebo komukoliv dalšímu poskytneme na testování. Ať si zjistí, co to dělá. Ne že bychom si tu sondu umístili natruc, protože to máme v zákoně, a s nikým se nebavili. Náš přístup je se s nimi dohodnout a nezpůsobit problémy. Celé to je vlastně obráceně. Celou dobu se bavíme o tom, jestli my nechceme šmírovat, krást data. Nám přitom jde o to, přesně tomuhle zabránit, protože takové kampaně tady skutečně jsou. Ať už od skupin sponzorovaných jinými státními aktéry, nebo od kybernetických zločinců, kteří používají například ransomware. Nedávno se uskutečnily útoky na nemocnice, ministerstvo zahraničních věcí, Povodí Vltavy a na další společnosti. To jsou všechno kampaně, které mají za cíl ukrást data a využít je na úkor českého státu.
HN: Takže dnes žádný zákon neříká, že soukromé společnosti musí spolupracovat se zpravodajci, ani když jde o bezpečnost?
Ne, to neříká. Vláda přitom dala úkol Vojenskému zpravodajství, aby se podílelo na kybernetické obraně, ale nikde v zákoně není napsáno, že to máme dělat.
HN: Novela říká, že svá zařízení nesmíte využívat pro odposlechy, záznam zpráv a nesmíte ta data ani uchovávat. Máme nějakou záruku, že k tomu nebude docházet? Kontrolovat činnost rozvědky je problematické, protože většina informací je tajná.
Předmětem utajování není, jestli to sbírá obsah nebo ne. Nesbírá. Nemůže to sbírat obsah. To bychom se bavili o tom, že zpravodajská služba chce zákon cíleně porušovat. V zákoně jasně stojí, že je to nástroj detekce, takže je to nástroj detekce a k ničemu jinému neslouží. Proč bychom dělali něco, o čem zákon přímo říká, že to dělat nemáme? Úplně stejně bychom to mohli říct o policii a orgánech činných v trestním řízení. Mohli bychom se ptát: zákon vám udává, jak máte postupovat, ale kde je záruka, že to tak budete dělat?
HN: Hovoříme spolu v situaci, kdy byl bývalý premiér Petr Nečas obviněn z křivé výpovědi v kauze Nagyová. Tehdejší vrchní ředitelka kabinetu premiéra nechala sledovat bývalou premiérovu manželku, podle soudu šlo o zneužití zpravodajských služeb. Nagyová chtěla informace kvůli osobním zájmům, nikoliv kvůli bezpečnosti státu, jak tvrdila. Jaké máme záruky, že se to nebude opakovat?
Zpravodajské služby jsou všechny nově vybudované a jsou založeny na demokratických principech. Systém zpravodajských služeb je funkční. Je nastavená kontrola a rozhodně to nejsou nějaké systémy státní moci typu StB (bývalá komunistická tajná policie - pozn. red.). To v žádném případě. Nicméně nikdy, v žádném systému, ať je to jakkoliv vyspělá demokracie, se nevyhnete selhání jednotlivce. To se může stát. Jsou tady ale také nástroje k tomu, aby se to někam dotáhlo a bylo učiněno spravedlnosti zadost.
HN: Jakou roli budou zpravodajci mít v kybernetické obraně?
Z pohledu reakce státu má kybernetický útok několik fází a my se chceme zaměřit na první tři. Nejdříve probíhá jeho příprava, kdy si někdo vytipuje infrastrukturu, začne ji zkoumat, nakoupí si nějaké servery nebo si je pronajme, můžeme zaznamenat zvýšený pohyb virtuální měny a podobně. Ve druhé fázi útok běží a my se snažíme snížit jeho dopady. Pokud dosáhne chtěného efektu, přestanou fungovat služby. Lidé například nemohou vybírat z bankomatů nebo telefonovat. Třetí fáze je obnova systémů a služeb pro občany, musíme tedy zajistit, aby si znovu zavolali, mohli si vybrat peníze. Poté přichází dlouhodobá reakce státu, tedy nějaké atribuce toho, kdo za útokem stál, a případně nějaká diplomatická řešení.
HN: Ministerstvo obrany uvedlo, že novela výrazně pomůže zabránit útokům, jako například byly ty na české nemocnice v době nouzového stavu. Co byste mohli v té době udělat, pokud by už dnes novela platila?
Nově bychom mohli navazovat spolupráci s jednotlivými aktéry v kybernetickém prostoru, začít s nimi řešit předávání a výměnu informací, ty informace vyhodnocovat a podrobovat je analýze. Díky tomu jsme potom schopní se podílet na predikci útoků. Chceme jít dál, chceme být skutečně hráči a získat v bezpečnostní komunitě renomé. Podobně to dělá například FBI. Vydává informace nejen zákonným adresátům, ale i jednotlivým odvětvím průmyslu. Pokud zjistí, že existuje nová hrozba pro nemocnice nebo důlní společnosti, vydá zprávu, kde o tom informuje, a příslušný sektor ji může využít. Dnes smí naše zpravodajská služba poskytovat informace jen vládě a prezidentovi, ne komerčním subjektům.
HN: Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost vydal v polovině dubna varování, že hrozí útoky na český zdravotnický sektor. Kdo tu informaci získal?
Byla to česká bezpečnostní komunita, která tu informaci dostala ze zahraničí. Díky tomu jsme získali 36 hodin. Volali jsme všem klíčovým partnerům, nejen státním, ale i těm v komerci. Museli jsme dostat informace o tom, co se chystá a že takovéto útoky budou, k těm správným lidem. Administrátoři, kteří to mají nejvíc na hrbu, měli celou noc, aby připravili infrastrukturu na tyto útoky. Proto ta kampaň byla, dá se říci, bez vážnějších následků. Účelem toho zákona je, abychom měli možnost se na tomto podílet. Zpravodajská služba dokáže informace zasadit do kontextu, který nemá nikdo jiný. Díky tomu třeba příště nezískáme 36 hodin, ale daleko delší dobu. Nebo se nám třeba podaří útok utnout už v zárodku.
HN: Kybernetická obrana vám dává možnost vést protiútok. Jak bude taková akce vypadat?
Aktivní opatření můžeme využít už v rané fázi útoku. Nemusí to být nutně kybernetická zbraň, ale cokoliv, čím disponuje zpravodajská služba, například že máte někde člověka, který pracuje ve váš prospěch, a on nakonec ten útok nemusí spustit. Nebo může udělat nějaké jiné opatření, třeba že data zmizí z daného serveru.
HN: Jak bude vypadat ta kybernetická zbraň? To povedeme kybernetickou válku takovým způsobem, že když někdo zablokuje kybernetickým útokem například naši nemocnici, my zaútočíme zpět na jeho nemocnice? Oni nám třeba pošlou zpět útok zacílený na jadernou elektrárnu a takto si budeme odpovídat?
Nemyslím si, že bude existovat nějaká kybernetická zbraň, která bude střílet a někde něco ničit. Alespoň tedy ne v tom pojetí Vojenského zpravodajství. Aktivní opatření je až ten nejzazší případ, kdy jsou splněny všechny podmínky, tedy že může dojít k ohrožení života a zdraví obyvatel, že je to neodkladné, nedalo se tomu jinak zabránit. Musí to schválit ministr.
HN: V jiném pojetí taková zbraň existovat bude?
Do budoucna se dá předpokládat, že v kybernetickém prostoru poběží operace podobné vojenským operacím. Proto se ve světě i v naší armádě budují kybernetické síly a vzniklo Velitelství kybernetických sil a informačních operací. Nelze vyloučit, že jednotlivé státy budou využívat technologie v kybernetickém prostoru, tak jako využívají stávající vojenskou techniku. Naší rolí je takové aktivity a schopnosti sledovat a před zbrojením jiných aktérů varovat českou vládu.
HN: Útoky na nemocnice z doby nouzového stavu splňují podmínky, o nichž jste se zmínil.
Ano, ty třeba splňovaly spoustu podmínek, ale i tak jsme pořád měli časové okno 36 hodin. V případě, že bychom to okno neměli a mohlo by se stát, že ten útok začne do pěti minut, bylo by dobré, aby někdo měl takové schopnosti, že by třeba dokázal odstavit zdrojové adresy, které měly útočit.
HN: Tedy by se vedl hackerský útok opačným směrem?
Třeba to může být útok opačným směrem, nazýval bych to raději sebeobrana. Jádro věci ale vidíme v té predikci. Měli bychom udělat takové kroky, aby se to do stavu, kdy je nutné vést odvetný útok, vůbec nedostalo. To už by bylo pozdě. Na druhou stranu, stát si musí říct, že takové schopnosti chce.
HN: Když hackeři útočí, zahlazují stopy a používají falešná vodítka. Často úmyslně nastrčí nějakého prostředníka, aby to vypadalo, že útočí nějaká třetí strana. Jak tedy poznáte, proti komu vést odvetný útok?
Prostředník je tam skoro vždycky. V takové situaci máte možnost spolupracovat. Je tu komunita bezpečnostních týmů typu CERT, které si vyměňují informace. Pokud by tedy něco takového probíhalo přes infrastrukturu ve spřátelené zemi, lze si vyžádat součinnost. Tuto situaci bychom řešili mírovými prostředky.
HN: Co když to bude vypadat, že nejde o spřátelený stát? Například Rusko, Čína nebo Severní Korea v souvislosti s kybernetickými útoky většinou nekomunikují. Kam tedy potom chcete zacílit?
Pokud to bude vycházet tak, že se chystá útok z adres z některého ze států, který s námi nekomunikuje a skutečně se tam nespolupracuje, dovedu si představit, že pokud budou splněny všechny podmínky, může dojít k nějakému aktivnímu opatření, které zmírní následky. Jestli tedy bude útok z nějaké IP adresy, budeme se snažit ji zablokovat.
HN: To tedy znamená, že tomu nespolupracujícímu státu vyšlete vzkaz, že z jeho IP adresy se útočí na infrastrukturu v Česku, a že pokud s tím tato země nic neudělá, sáhneme k odvetnému opatření?
Vždy existuje kontakt na někoho, kdo by měl podobné incidenty řešit. Kontaktovali bychom ho s tím, že z jejich IP rozsahu dochází k útoku na naše zařízení. Je otázkou, zda vám s řešením opravdu pomůže. Pokud ne, může se stát, že se ty adresy dostanou na seznam potenciálně nebezpečných. Taková opatření už se dneska používají. Administrátor má pak zaděláno na problémy, protože uživatelé z těchto IP adres nemohou používat služby, jsou různě blokovány. Pořád se primárně vidíme v cílené detekci, analýze a předjímání těch útoků. Zároveň si ale myslím, že musíme tyto schopnosti budovat. Je to důležité i kvůli EU a NATO, které nemohou být dvourychlostní. Pokud budeme mít v alianci členy, kteří se tomu vůbec věnovat nebudou a jejich struktura bude děravá a bezmocná, jde o riziko pro všechny.
HN: Ta naše je děravá?
Já si myslím, že naše infrastruktura je na dobré úrovni, ale stejně tak rostou i možnosti protivníků. Útoky jsou čím dál tím složitější, viděli jsme, že není problém v době pandemie útočit na nemocnice. Proto je důležitá prevence a detekce už přípravy těch útoků.
HN: Už Národní strategie kybernetické bezpečnosti z roku 2015 varuje, že nám hrozí útoky státních i nestátních aktérů za účelem propagandy, špionáže a napadání počítačových systémů. Vládní úřady opakovaně upozorňují, že existuje riziko kybernetického konfliktu mezi státy. V Česku k takovým útokům několikrát došlo. Vláda ale vždy řekne, že nelze hovořit o kampani proti Česku, že pro to nejsou dostatečné důkazy. Česko také nikdy nepřisoudilo odpovědnost za útoky cizímu státu. Proč?
Proces přisouzení odpovědnosti se skládá z několika částí. Je třeba udělat sběr dat, provést analýzu, vyhodnotit to. Diplomatické přisouzení je už skutečně nejvyšší úroveň, kdy státní činitelé dostanou informace, že jsme se k útočníkovi dopátrali. My si dnes teprve nastavujeme procesy, jak v takových případech postupovat. Na pracovních jednáních jsou významní státní aktéři, tedy NÚKIB, státní zastupitelství, zpravodajské služby, policie, Národní centrála proti organizovanému zločinu.
HN: O čem se tam bavíte?
Teď je dost složitá situace. Vezměte si, že je tady nějaký útok. Měl by se nahlásit a měla by to řešit policie. Otázka je, která policie. Na úrovni kraje, nebo NCOZ? Každý z těch aktérů má trošku jiný přístup. Policie chce zahájit šetření, NÚKIB chce zachránit data a zabránit jejich úniku, zpravodajské služby zase chtějí zjistit, kdo za tím stojí. Takže zatímco zpravodajským službám by vyhovovalo, aby útok probíhal třeba o den déle a zjistily by maximum informací o tom, kdo za tím je, NÚKIB vidí, že dochází k ohrožení dat, takže chce útok zastavit. Je tady víc aktérů, všichni mají stejný zájem, zajistit bezpečnost a obranu země v kybernetickém prostoru, ale každý z jiného úhlu pohledu. To jsou věci nové, které předtím nikdo nikdy neřešil.
HN: Má vzniknout nová pozice inspektora, který bude na činnost zpravodajců dohlížet. Kdo ho nominuje a komu se bude odpovídat?
Je to posílení vnitřní kontroly ve Vojenském zpravodajství. Je to náš příslušník, což znamená, že je nositelem bezpečnostní prověrky, zná naše systémy a prostředí. Nemůžeme si k nám pustit úplně cizího člověka. Zároveň je ale skutečně nezávislý. To znamená, že je mimo pravomoc ředitele, může se odpovídat ministrovi a má to dosah i na vládu a stálou komisi pro kontrolu VZ. Když nějaký poskytovatel nebo operátor bude mít pocit, že se v tom kybernetickém prostoru něco děje, může vznést podnět k inspektorovi, ten to musí řešit, sehnat potřebné informace a předat jim je. Je to něco jako ombudsmani pro ochranu osobních údajů, kteří působí v jednotlivých institucích.
HN: Počítáte s tím, že kontrolu by měl zajišťovat nezávislý orgán. Takový zde má dohlížet už dva roky na všechny tři bezpečnostní služby. Pozice je ale stále neobsazená kvůli přísným nárokům na kvalifikaci. Změní se to?
Zpravodajské služby jsou budovány na demokratických principech. Ta kontrola nás netrápí, naopak ji vítáme. To, že není naplněna, ale není problém služeb. Slyšel jsem, že se to ale má řešit, hledají se lidé. Poslanci na to upozorňují, takže je možné, že i při příležitosti projednávání tohoto zákona se tato debata otevře. Hledá se i nějaký způsob pozměňovacího návrhu, aby se ty podmínky změnily. To je ale na moci zákonodárné.
HN: Proč by lidé měli věřit, že nové pravomoci nepoužijete proti nim?
Základem je princip, že nás budou zajímat jenom nejzávažnější kybernetické útoky s původem v zahraničí. Logicky to tedy nemůžeme použít proti našim občanům. Rozumím tomu, že je trošku schizofrenní, když má takovou pravomoc dostat zpravodajská služba. Protože ta běžně funguje jinak, tedy že sbírá informace, aby se případně nějakým hrozbám podařilo zabránit. Najednou se máme věnovat aktivní obraně. Je tam ale spojitost, protože zpravodajská služba opravdu může mít informace, které nikdo jiný nemá. Myslíme si, že v celém tom širokém bezpečnostním sektoru je takové malé spektrum něčeho, v čem jsme nejlepší, speciální, a co může celé komunitě pomoct.
HN: Když mezi sebou lidé komunikují na území Česka, může se stát, že se záznamy o této komunikaci později objeví jako důkazy v nějakém soudním sporu? Například že mezi nimi existují vazby.
Takové informace by nebylo možné použít jako soudní důkaz. Nebyly totiž získány procesně, jak požaduje trestní řád. Toto nebude možné, ani kdyby prošel návrh legislativních změn, že některé důkazy od zpravodajských služeb budou použitelné, pokud se opatří na základě povolení soudu, například když jde o terorismus.
HN: Ještě k těm nástrojům detekce. Poskytovatelé služeb a operátoři upozorňují, že může dojít k výpadkům služeb zákazníkům, pokud budou sondy v jejich síti. Jak by se v takovém případě postupovalo?
To možná pramenilo z obav, že nástroje detekce budou aktivní zařízení. Ptali se nás, zda je to krabička k útočení - není. Nebude se tudy útočit. Zákon také počítá s tím, že je možné uplatňovat škody. Proto chceme s poskytovateli dlouhodobě spolupracovat. Musíme garantovat, že tím zařízením vůbec neovlivníme kvalitu, důvěrnost, integritu a dostupnost služeb, kterou poskytovatel garantuje svým zákazníkům. Jsou v tom velké peníze a já si nedovedu představit, že bychom někam dali zařízení a pak k nám třeba přijde nějaký operátor a řekne: zákazníkům přestalo fungovat připojení k internetu, znamená to pro nás ztrátu byznysu a budeme se se státem soudit. To jsou věci, které vůbec nechceme dopustit.
HN: Proč jsou tedy poskytovatelé služeb nebo operátoři vázáni mlčenlivostí o tom, co sonda v jejich systémech dělá, pod pohrůžkou pokuty? Pokud dojde k problémům, měli by mít možnost to nahlásit například parlamentní komisi.
V zákoně je jasně napsána výjimka, že povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na podávání informací kontrolujícím. Jde o to, aby nám ve finále nevznikl seznam někde na internetu a nevědělo se, s kým všude zpravodajská služba spolupracuje, kde všude ta zařízení jsou a na jakých místech ta data sbíráme. To by mohlo sloužit jako návod pro naše protivníky. Lze zaznamenat, že zde jsou aktéři, kteří sbírají informace o české infrastruktuře, což je reálná hrozba. Proto také potřebujeme budovat kybernetickou obranu.
HN: Co se stane, pokud zákone neprojde?
Stát nezíská oprávnění, které tím zákonem chtěl získat, což se pravděpodobně projeví menší schopností bránit své občany. Teprve až začneme pořádně působit, budeme získávat potřebné znalosti k tomu, jak to vlastně dělat, a v návaznosti na to nabírat konkrétní druh lidí a vyvíjet potřebné technologie. Zatím často ani nevíme, kdo a jak a na co se u nás chystá. Je dost možné, že známe jen útoky, které jsou generické nebo je útočník nemá proč tajit. Největší hrozbu představují činnosti, o nichž vůbec v současnosti nevíme. Zároveň tím Česko vyšle signál svým partnerům, že se budování kybernetické obrany posouvá a nebude se řešit. Bude to signál také pro nás, že jsme tu komunikaci nevedli dobře.
17. 6. 2020; 21. století
PANORAMA VĚDA
Stejně jako všude ve světě, tak také v jihoizraelském Tel Aradu UBÝVÁ VČELSTEV. Tamní pěstitelé se proto rozhodli vyzkoušet metodu mechanického opylování plodin.
Společnost ADVACAM a skupina Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT (MRS) se spojily při VÝVOJI DRONU, který bude samostatně vyhledávat radiaci. Výhodou oproti v současnosti používaným systémům je kombinace malých rozměrů a flexibility dronů, které se dostanou i do nepřístupného terénu, se špičkovou detekční technikou, díky níž drony naleznou zdroj záření až 100krát efektivněji, než je to možné dnes.
Podle jednoho z nejnovějších výzkumů ZMIZELA za posledních 30 let v Evropě AŽ ČTVRTINA HMYZU. Podle odborníků navíc tento nepříznivý trend pokračuje, a dokonce se i zrychluje. Vědci jsou přesvědčeni, že k podobnému fenoménu dochází na celém světě. Vzhledem k nenahraditelnosti hmyzu v potravinovém řetězci to může mít fatální vliv i na člověka.
Podle Botanického ústavu Akademie věd ČR SUCHO v poslední době už vážně ZASÁHLO POROSTY. Vědci se domnívají, že některé stromy letošní rok nepřežijí. Podle dat jde o nejhorší období sucha za posledních 500 let.
Britští přírodovědci studovali pět let POPULACI PLAMEŇÁKŮ žijících v zajetí, načež zjistili, že tito ptáci mají vskutku složité sociální vazby – navazují přátelství a vztahy, ale také mají své nepřátele. Stejně jako lidé se tedy také plameňáci snaží zdržovat co nejvíce ve společnosti svých "nejbližších přátel". Po dlouhých devíti letech se NASA chystá VYSLAT DO KOSMU vlastní PILOTOVANÝ LET. 27. května by k Mezinárodní vesmírné stanici ISS měla odstartovat nová kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX se dvěma muži na palubě – Robertem Behnkenem a Douglasem Hurleyem.
Skupina neurovědců zveřejnila v časopise Nature zajímavou studii, podle které se MOZKOVÉ BUŇKY v okamžiku svého poškození vrátí do embryonálního stavu. Díky tomu získávají schopnost znovu rozvíjet nová spojení, která za určitých podmínek mohou pomoci obnovit ztracené mozkové funkce.
Zprovozněním starého odvodňovacího systému byl záměrně VYSUŠEN POLNÍ MOKŘAD u Uherčic na Břeclavsku, který roky sloužil jako hnízdiště vzácných ptáků a jako rozmnožovací místo obojživelníků. Hnízdil tu například kriticky ohrožený vodouš rudonohý či bramborníček černohlavý a rozmnožovali se tu kupříkladu čolek obecný, kuňka ohnivá a také několik druhů skokanů.
Před 245 lety, 8. dubna 1775, vydala panovnice Marie Terezie (1717–1780) PATENT NA OCHRANU VČEL. Bylo zakázáno hubení včel, umožněno kočovat se včelstvem za pastvou a krádež včelstva byla nově posuzována podle trestního zákoníku a řešena zemským soudem.
HLUK je velice silný stresor, na který si mozek nikdy nezvykne, naopak reaguje podrážděností, agresivitou nebo únavou. A tyto zpočátku jen nepříjemné pocity mohou přerůst ve vážné zdravotní potíže včetně vysokého tlaku a zvýšeného rizika srdečního infarktu. Od 4. do 10. května 2020 odborníci na mezinárodní úrovni upozorňovali na důležitost včasného ROZPOZNÁNÍ příznaků, stanovení přesné diagnózy a optimální léčby SRDEČNÍHO SELHÁNÍ. Cílem této iniciativy bylo edukovat širokou veřejnost a pacienty o prevenci a zvládání tohoto onemocnění.
Podle zpravodajského serveru CNN někteří muži zaostávají za ženami, co se týče základních HYGIENICKÝCH NÁVYKŮ. Pozorovatelé z Michiganské státní univerzity na veřejných toaletách odhalili, že si zhruba 15 % mužů neumylo ruce vůbec, stejně jako 7 % žen. Když už si ruce umyli, jen 50 % mužů použilo mýdlo v porovnání se 78 % žen. A celkově jen 5 % lidí, kteří použili toaletu, si myli ruce dost dlouho na to, aby to eliminovalo bakterie, které mohou způsobovat infekce.
17. 6. 2020; ČT 1 - Události
Rychlejší internet se sítí 5G
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Společnost O2 jako první z tuzemských operátorů komerčně spustila mobilní síť 5G. V létě bude dostupná asi pro 15 % lidí, v hlavním městě a v centru Kolína. Proti stávající technologii LTE umožní až 10× rychlejší internetové připojení.
Libor PEZINEK, manažer rádiových sítí, O2
Sílu signálu 5G vidíme tady na displeji, je tam ikonka 5G, plný signál a spouštíme test rychlosti.
Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka
Vlevo se měří 5G síť, pravý telefon jede na 4G. Rychlejší stahování a přenos dat bude mít majitel prvního smartphonu.
Petr KOZLÍČEK, redaktor
Ten vysílač nejbližší, se kterým my teď pracujeme, ten je kde?
Libor PEZINEK, manažer rádiových sítí, O2
Ten je vlastně na náměstí Míru, na střeše toho šedého domu vedle satelitní antény nalevo, taková malá kostička.
Petr KOZLÍČEK, redaktor
Když se podíváme do města, kam až ten signál 5G dosáhne?
Jan HRUŠKA, technický ředitel, O2
Tak ve volném prostoru to je nějakých pět šest km.
Petr KOZLÍČEK, redaktor
Konkrétní příklad. Dosáhne na Strahov ten signál tady odsud?
Jan HRUŠKA, technický ředitel, O2
Na Strahov určitě dosvítí, protože to je přímá viditelnost.
Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka
Nejprve po Praze a pak po celé zemi začnou na anténách přibývat tyto šedé stanice.
Jindřich FREMUTH, generální ředitel, O2
Je to dramatické zvýšení kapacity té sítě, to znamená její schopnosti obsloužit řádově až stonásobně větší počet zařízení v dané lokalitě.
Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka
Od července bude možné připojení na novou síť v širším centru Prahy a Kolína. Jinde v republice to zatím nepůjde. Třeba tady v pražském Institutu robotiky a kybernetiky na ČVUT se už teď zabývají tím, jak 5G může zlepšit průmysl.
Jaroslav LÍSKOVEC, ředitel, Národní centrum průmyslu 4.0
Pro digitalizaci a transformaci průmyslu je to přímo nutnost.
Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka
S rychlým internetem počítají už i některé jejich současné projekty.
Jaroslav LÍSKOVEC, ředitel, Národní centrum průmyslu 4.0
Celé je to o tom, že vytváříme virtuální továrnu. Toto by nebylo možné bez kvalitního připojení.
Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka
Testovací provoz už rozjeli i ostatní operátoři, třeba Vodafone už vloni zrealizoval první holografický telefonát v historii Česka.
Petr VAŠEK, redaktor/citace: Ondřej Luštinec, mluvčí, Vodafone
Vnímáme 5G jako něco více než jen rychlejší LTE. Přináší větší spolehlivost i nižší zpoždění v síti.
Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka
Naopak společnost T-Mobile se ke komerčnímu spuštění 5G sítě svého konkurenta zatím nevyjádřila. Petr Kozlíček a Michaela Poláková, Česká televize.
17. 6. 2020; ČT24
Blíží se spuštění sítí 5G
Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Pane Bečváři, mám trochu pocit, že všichni jsme o tom slyšeli, všichni trochu něco o tom víme, ale přesně vlastně nikdo neví, co ta 5G síť je. Nebo alespoň co jsem mluvila s lidmi v mém okolí, tak nikdo to úplně přesně nedokázal popsat. Předpokládám, že vy to víte velmi přesně. Tak prosím, řekněte, co to vlastně je 5G síť?
Zdeněk BEČVÁŘ, Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Tak /nesrozumitelné/ páté generace 5G je víceméně evoluční krok v běžných komunikacích. Obecně 5G by se dalo říct, že je do jisté míry spíše komerční značka, která nějakým způsobem má definovaný minimální požadavky na kvalitu komunikace a na kvalitu služeb pro uživatele.
Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Takže je to spíše revoluce, nebo evoluce, řekněme, v rámci těch datových sítí?
Zdeněk BEČVÁŘ, Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Záleží, z jakého úhlu pohledu se na to koukáme. Z pohledu běžného uživatele se bude jednat o mírnou evoluci. Ale z pohledu využití nových služeb a nasazení nových služeb se bude jednat spíše o revoluci.
Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
A proč z pohledu uživatele o mírnou evoluci? Není to pro nás zas taková změna?
Zdeněk BEČVÁŘ, Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
No pro běžnýho uživatele, který využívá mobilní telefon, aby si poslechl hudbu, podíval se na film, na video, tak ten nic moc nepozná s příchodem sítí pátý generace. Dochází k mírnýmu zvýšení přenosových rychlostí, ale kvůli tomu bysme nepotřebovali sítě pátý generace, to bysme si vystačili se sítěma čtvrtý generace. Takže z tohohle pohledu není nic zásadního.
Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Já jsem právě zaznamenala údaj, že snad film bychom si na 5G síti měli stáhnout za 3 vteřiny, kdežto na LTE to trvá kolem 22 minut. Tak to je docela změna, když třeba někde čekáte a chcete si rychle stáhnout nějaký film, tak to mi přijde jako docela revoluce.
Zdeněk BEČVÁŘ, Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Vy mluvíte o LTE, což je úplně první verze sítí čtvrtý generace. Sítě čtvrtý generace se vyvíjely po 10 let, a když byste mluvila o poslední verzi sítí čtvrtý generace, tak tam ty přenosový rychlosti budou jenom nepatrně nižší než u první verze sítí pátý generace, který se u nás teďka spouští.
Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Tak jak moc tedy 5G sítě přepíší, řekněme, tu architekturu mobilních sítí? Kde jsou ty největší změny?
Zdeněk BEČVÁŘ, Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Vy se ptáte na architekturu, nevím, jestli myslíte přímo architekturu sítě, protože ta je poměrně zásadně změněna. Mění se přístupová síť, to znamená komunikační rozhraní mezi uživatelským zařízením, mezi mobilním telefonem a anténou operátora, zjednodušeně řečeno, mezi vysílačem. To je kompletně předělaný, ale není předělávaný z důvodu vyšších přenosových rychlostí, ale zejména z důvodu umožnění nových služeb a komunikace velkého množství zařízení, což je jedna z věcí, která v síti čtvrté generace není možná.
Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
To znamená třeba teď ta koronakrize ukázala, že 5G síť by nám právě byla docela prospěšná v tom, že když se hodně lidí připojovalo na internet, hodně lidí využívalo třeba různé online služby, streamovací platformy, tak ta 5G síť by pomohla v tomto?
Zdeněk BEČVÁŘ, Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Mírně by pomohla, ale pořád to není to, o čem mluvím. Není to o počtu připojených uživatelů z hlediska uživatelů jako lidí, ale spíše síť páté generace umožňuje připojení velkého množství jakýkoliv zařízení, to znamená nejen mobilních telefonů, ale různých domácích zařízení, automobilů, strojů v průmyslu a podobně, což sítě čtvrté generace neumožňují, respektive umožňují to jenom pro určité malé množství komunikujících zařízení.
Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Takže umožňuje takový ten velký propojený svět, kde bude lednička reagovat na telefon, přijdeme domů, všechno bude nějakým způsobem propojené, naše spotřebiče, přístroje a tak dále.
Zdeněk BEČVÁŘ, Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
No tak to je ještě trošku delší budoucnost, ale v zásadě ano, i když myslím si, že zrovna tenhle ten případ jako chytrá domácnost není úplně to, co by běžnýho zákazníka lákalo. Jsou zajímavější možnosti využití, jako například komunikace automobilů, alespoň z mého pohledu teda.
Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Jak tedy skutečně technicky, abychom nabídli i ten odborný pohled, probíhá právě ten přenos dat a šíření komunikace skutečně přes 5G síť?
Zdeněk BEČVÁŘ, Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Toto je do jisté míry podobné tomu, jak to bylo v síti čtvrté generace. Zpracování signálu a jeho vysílání je podobné, trošičku se mění parametry, ale nedochází tam úplně k žádné radikální změně. Jsou tam drobné změny například v časování, frekvence a podobně, ale to jsou spíše drobné úpravy. Zásadnější změny jsou pak v samotné architektuře sítě, to, jak je stavěna síť a jak řízena síť.
Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Takže kdybychom měli popsat skutečně hlavní změnu oproti tomu, co jsme doteď používali, tak by to bylo co?
Zdeněk BEČVÁŘ, Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Pokud mluvíte o technické stránce.
Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Ano.
Zdeněk BEČVÁŘ, Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Těžko říct, co z toho je nejvýznamnější. Těch změn je tam spousta. Ono obecně mobilní sítě jsou extrémně komplexní systémy, to není jednoduchá věc. Spousta lidí to vidí tak, že mobilní telefon na jedné straně a na druhé straně vysílač, ale to je jenom zlomek toho, co je skutečně mobilní síť. Tam je spousta hardwaru, softwaru, který se nachází přímo u operátora, a ten je do značné míry změněný a dochází tam ke kompletní výměně. V současné době například se hodně mluví o takzvaně softwarově definovaných sítích, to znamená, že už nemáme specifický hardware pro každý typ, řekněme, funkcionality nebo pro každou funkcionalitu v mobilní síti, ale máme něco jako, zjednodušeně si můžeme představit, obecný počítač, na kterým běží specifický software a ten realizuje služby mobilní sítě.
Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Vy jste mluvil o možném využití právě třeba u těch automobilů. Máme tu dotaz od divačky, od Karolíny. Ta se ptá, jak daleko jsme v současné chvíli od vize, kdy 5G sítě budou řídit dopravu nebo pomáhat ve zdravotnictví? Jak daleko jsme od toho?
Zdeněk BEČVÁŘ, Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze
Tak 5G sítě jako takové dopravu řídit nebudou. Ty maximálně umožní komunikaci jednotlivých zařízení, který budou řídit dopravu. A zdravotnictví, dobrá otázka, za jak dlouho budeme mít mobilní sítě ve zdravotnictví. Hodně se mluví o případu, kdy například chirurg bude vzdáleně operovat pacienta třeba na druhým konci republiky, a to by právě mobilní sítě pátý generace měly umožnit. Nicméně to, aby tohle to skutečně nastalo, podle mě není otázka několika jednotek let, ale spíše pěti, deseti let, spíš možná těch deseti.
Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Já vám prozatím děkuju. My se teď pojďme podívat na souhrn toho, byť vlastně vy možná říkáte něco jiného. Přesto, co vlastně znamená 5G pro běžného uživatele v té základní rovině. V bodech - rychlejší stahování, plynulejší sledování videí, lepší kvalitu hovorů a také videohovorů anebo stabilnější a hlavně silnější signál, ale také prostor pro napojení více spotřebičů právě na internet současně, a s tím souvisí i rozšíření takzvaných chytrých domácností anebo měst. O tom už jsme taky částečně mluvili. Například Praha testovala chytré odpadkové koše, které když byly plné, tak samy kontaktovaly popeláře. I podobným projektům má 5G síť otevírat dveře. Zkušenosti s novými technologiemi a výhoda před konkurencí, to by měl získat Jeseník, stejně jako další 4 města v Česku, která byla vybraná do projektu testování sítí 5G. V části obyvatel ale nové technologie budí obavy. V Jeseníku proto minulý týden připravili bližší představení celého projektu.
Dušan GAVENDA, redaktor
Vyseknout, naohýbat a posvařovat plechové dílce, tak v téhle jesenické firmě vzniká základ pro sálavé panely. Závod na topné systémy je největší. Už brzy tu vyzkouší i nejnovější technologie.
zaměstnanec, Fenix Trading
My už teďka jsme velice automatizovaní, takže co se týče výroby, budeme připojovat nějaký zařízení na síť 5G, abysme si zjistili, jak to funguje.
Kateřina JEZERSKÁ, ředitelka, Fenix Trading
Náš areál se rozšiřuje, takže možná do budoucna i nějaké autonomní vozítka by pro nás byly zajímavé, nějaké, na kterých bysme převáželi zboží.
Dušan GAVENDA, redaktor
I když se Jeseník zapojí do testování, síť páté generace nepokryje celé město. Místo toho vznikne několik malých, takzvaných kampusových sítí. Jednu budou využívat třeba tady na této střední průmyslové škole.
Petr OČKO, náměstek pro řízení sekce digitalizace a inovací, MPO
Není to o tom, že by se tady testovaly úplně nové frekvence, nové technologie, které jsou neověřené.
Dušan GAVENDA, redaktor
Pro přenos dat využijí frekvence 700 MHz, které postupně uvolňuje televizní vysílání.
Jiří GRUND, výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí
Síla vyzařování je úplně stejná, jako byla v minulosti, je regulovaná hygienickými limity ministerstva zdravotnictví. Ale díky technologickému pokroku se do té jedné elektromagnetické vlny vejde víc informací.
Dušan GAVENDA, redaktor
Přesto se někteří lidé bojí o zdraví. Vznikla petice proti projektu. Referendum zastupitelstvo neodhlasovalo. Sbírají se ale podpisy pro jeho konání.
Zdeňka BLIŠŤANOVÁ, starostka Jeseníku /Jeseník srdcem/
Tak já věřím, že třeba dnešní den přinese posun v tom vnímání toho projektu, protože tady máme opravdu odborníky, kteří budou mluvit i s veřejností navečer.
Dušan GAVENDA, redaktor
Testovací projekt by měl běžet přibližně 2 roky. Dušan Gavenda, Česká televize.
17. 6. 2020; Šumperský a Jesenický deník; Přerovský a Hranický deník; Prostějovský deník; Olomoucký deník
Z Jeseníků do Microsoftu
Aleš Holeček je Čech, který se z Jesenicka vypracoval do vedení firmy Microsoft
Jeseník – Na konci osmdesátých let absolvoval jesenické gymnázium, dnes je Aleš Holeček jedním z nejvlivnějších a nejvýše postavených lidí ve firmě Microsoft. "Když jsem začínal s programováním, bylo západní pobřeží Spojených států místo, kde se vývoj výpočetní techniky hnal hodně dopředu. Měl jsem to štěstí, že jsem tam mohl být," říká.
ABSOLVENT GYMNÁZIA V JESENÍKU
Aleš Holeček odmaturoval na jesenickém gymnáziu v roce 1988. Byl přijat na České vysoké učení technické, kde ve třetím ročníku přestoupil na katedru počítačů. Specializoval se na počítačovou grafiku. Jeden z odborných článků, který publikoval v rámci postgraduálního studia, se dostal do rukou firmy, která v té době vznikala v Santa Barbaře v Kalifornii a zabývala se grafikou na osobních počítačích.
"Měl jsem možnost se se zástupci té firmy setkat. Šel jsem na schůzku s tím, že by se mi líbilo, kdybych u nich mohl být přes léto internistou. To je v Americe stáž pro studenty vysokých škol. Po nějakých pohovorech a testování mi řekli, že mi místo internisty nabídnout nemůžou, ale pokud bych u nich chtěl pracovat, nabídli by mi normální zaměstnání," popisuje Aleš Holeček. Se svým životním příběhem se podělil koncem května se studenty jesenického gymnázia v jednom z internetových setkání z cyklu Besedy z gauče.
INTERNETOVÁ BUBLINA
Firma, v níž od poloviny devadesátých let pracoval, vytvářela inovativní grafické aplikace a uživatelská rozhraní.
Jako řada dalších technologických společností podlehla na přelomu devadesátých a nultých let takzvané internetové bublině.
Spolu s několika kolegy Aleš Holeček založil vlastní společnost zaměřenou na 3D modelování.
"Okolo roku 2000 jsme vybudovali první komerční 3D skener. Dokonce jsme tu technologii licencovali firmě Minolta.
V Princetonu, kam jsme se přestěhovali, jsme se seznámili s několika vědci z bývalého Sovětského svazu. V původním 3D skeneru byla digitální kamera a zařízení z ruského tanku, které měří vzdálenost od tanku k cíli. Jeden z těch vědců byl poměrně známý ruský nukleární fyzik. Ten byl schopen to měřicí zařízení nějakým způsobem sehnat," popisuje Aleš Holeček.
HANGÁR V LOS ANGELES
Skener dokázal vytvářet 3D modely rychlostí jeden obrázek za minutu. "To zařízení se poměrně ujalo. Dokonce jsme si v Los Angeles postavili hangár, kde jsme byli schopni skenovat auta na reklamy. To je poměrně lukrativní byznys. Všechny firmy vyrábějící auta potřebují mít reklamy, většina z nich je vytvořena přes počítač. Potřebovali mít velmi rychle kvalitní modely aut.
My jsme k jejich pořízení měli obrovský otočný stůl, na který se dalo vozem zajet.
Když nám vůz přivezli v šest hodin večer, v šest ráno jsme pro ně měli 3D model s přesností zhruba milimetr," líčí Aleš Holeček.
Společnost, kterou spolu založil, spolupracovala v oblasti technologií spojených s 3D modelováním s firmami jako Ford, Sikorsky nebo Sony. Jednou z těchto firem byl také Microsoft. Po nějaké době diskusí s lidmi z Microsoftu se rozhodl ze své společnosti, která se z původních osmi zakladatelů rozrostla na zhruba čtyři sta lidí, odejít.
BEZPEČNOST WINDOWS
"Mým prvním úkolem v Microsoftu bylo pracovat na bezpečnosti Windows. Vedl jsem část týmu, který se zabýval vylepšením bezpečnosti operačního systému Windows XP," říká o své první misi v jedné z největších technologických firem světa rodák z Česka.
U operačního systému Windows Vista měl za úkol vývoj grafické části. "Hned poté jsme začali pracovat na Windows 7. V té době jsme v Microsoftu jednak prodávali operační systémy koncovým uživatelům, jednak prodávali Windows server. Já byl odpovědný za vývoj sedmiček pro osobní počítače," popisuje Aleš Holeček, jako by šlo o práci jako každou jinou. Aktuálně je odpovědný za kancelářský balík Office.
Aleš Holeček žije ve státě Washington na západním pobřeží Spojených států. Na Jesenicko se vrací. "V Jeseníku stále bydlí moji rodiče, při každé příležitosti se u nich zastavím, abych je viděl. Poměrně mi ten kraj chybí, protože jsem se v něm narodil a vyrostl," přiznává.
KDYŽ JSEM ZAČÍNAL
V době besedy vedené stylově přes komunikační platformu Microsoft Teams pobýval ve svém bydlišti v Redmondu. Kvůli pandemii koronaviru pracoval on i jeho manželka z domova. Říká, že oproti devadesátým letům se práce v IT změnila.
"Když jsem začínal, v České republice se toho co se týká velkého programování moc nedělo. Západní pobřeží Spojených států bylo místo, kde se vývoj výpočetní techniky hnal hodně dopředu.
Měl jsem to štěstí, že jsem tam mohl být. V dnešní době jsou možnosti zásadně jiné. Například velká skupina lidí, kteří budují Microsoft Teams, sedí v Praze," uzavírá Aleš Holeček.
---
"Hned poté jsme začali pracovat na Windows 7. V té době jsme v Microsoftu jednak prodávali operační systémy koncovým uživatelům, jednak prodávali Windows server. Já byl odpovědný za vývoj sedmiček pro osobní počítače."
17. 6. 2020; czpravy.cz
Spory o 5G v českých městech: Jsme v hybridní válce, říká zastupitel
Když psal ústecký zastupitel Martin Hausenblas koncem minulého roku status oznamující, že bylo krajské město vybráno mezi pět měst, kde se má v příštích letech začít testovat síť páté generace (5G), uváděl to jako mimořádný úspěch, který městu rozšíří možnosti například v oblasti testování bezpilotních aut.
Letmý pohled do komentářů ale spíše naznačuje, že se město rozhodlo na své obyvatele uvrhnout živelnou pohromu. "Už tak jsme zamoření, myslím si, dost… a přibudou vysílače a budeme mít hlavu v mikrovlnce," napsal například jeden z uživatelů. "Škodlivé to je. Jako všechny jiné sítě, vysílače, vedení, routery," napsal další.
Negativní reakce na zavádění 5G nejsou od oznámení testování sítě v pěti českých městech výjimkou. Odpůrci technologické novinky se obávají především údajných zdravotních dopadů. Srocují se zejména na sociálních sítích: skupina Stop5G má na Facebooku přes tisícovku členů a vyprodukuje asi 50 příspěvků za den. Varování před 5G ale proniklo i do řetězových mailů, které si lidé přeposílají.
Podle ústeckého zastupitele Hausenblase se jedná o cíleně šířené dezinformace. "Domnívám se, že ta síť je předmětem intenzivní dezinformační kampaně. Jsou tady mocnosti typu Rusko a Čína, které chtějí zbrzdit ta rozhodnutí, cílem je zpomalit rozvoj konkurentů," řekl Aktuálně.cz
5G podle něj splňuje veškeré evropské normy a možné důsledky na zdraví jsou nulové nebo zanedbatelné. "Je to stejný strach, jako byl například při zavedení železnice, kdy se lidé báli, že nad rychlost koně dojde k vysátí vzduchu z kabiny. Je třeba klást na stůl fakta, jsme v hybridní válce," řekl.
Protestující týdeník i trestní oznámení
Odpor proti 5G sítím už ale na některých místech překročil digitální prostor. Jak informoval časopis Respekt, nejdále došla situace v Jeseníku. Proti projektu výrazně brojí tamní týdeník, který zveřejnil řadu článků poukazujících na údajné dopady 5G na zdraví a získal na svou stranu část občanů. Situace došla tak daleko, že tamní zastupitelstvo hlasovalo o zrušení projektu, návrh ale neprošel.
První výraznější odpor mají ale za sebou podle zjištění Aktuálně.cz také Karlovy Vary, kterým má síť pomoct vyvinout digitálního průvodce a rozšířit chytrou hromadnou dopravu.
Radní pro 5G Martin Dušek (ANO) musel kromě mailů řešit také trestní oznámení, které na Český telekomunikační úřad, firmu Nordic Telecom a Národní referenční laboratoř podal kvůli testování 5G tamní občan, aktivista Josef Kozák.
Ten je viní z nerespektování základních práv a svobod s ohledem na
zdravotní aspekty. "Ze strany provozovatelů sítí nebo ČTÚ došlo také k nerespektování zdraví našich dětí, protože bezdrátové technologie nejvíce ohrožují zdraví našich dětí," píše se v trestním oznámení.
Deníku Aktuálně.cz se podařilo muže kontaktovat. "Trestní oznámení jsem již podával a bohužel okresní státní zastupitelství ho odložilo během pouhých dvou dnů jako nedůvodné, proto zvažuji odvolání do Plzně na krajské státní zastupitelství," sdělil Kozák.
"Zajímám se o mikrovlnné radiační záření a síť 5G je hustotou postavených vysílačů a silou záření jedna z nejnebezpečnějších. A není divu, že v některých státech lidé vzali spravedlnost do svých rukou a začali vysílače ničit," napsal. Informace podle svých slov získává ze serverů jako Aeronet nebo Svobodné noviny. Ty ministerstvo vnitra monitoruje jako dezinformační.
5G zkrátí čas, během kterého jsou lidé signálu vystaveni, říká expert
Podle odborníka Zdeňka Bečváře, který na Českém vysokém učení technickém vede tým zaměřený na 5G, neexistuje dosud žádný důkaz, že by síť nové generace byla pro člověka nebezpečná. "Z dostupných studií není patrné, že by běžné záření, obdobné tomu, co je v 5G, bylo zdraví ohrožující. A co vím, tak dlouhodobé studie neprokázaly negativní vliv záření na zdraví člověka," sdělil Aktuálně.cz.
Jedním z takových dokumentů je zpráva Státního zdravotního ústavu, kterou v loňském roce vypracoval docent Lukáš Jelínek. "Dlouhodobé účinky expozice nebyly potvrzeny navzdory řadě studií zabývajících se i karcinogenitou a genotoxicitou," stojí například ve studii.
Podle Bečváře se 5G od sítí předchozí generace příliš neliší, má ale zásadně "vylepšené" řízení komunikace, omezuje vzájemné rušení mezi vysílači a svou vysokou rychlostí může naopak navzdory obavám odpůrců zkrátit dobu, během které jsou lidé signálu vystaveni.
"K vyslání stejného objemu dat si tak sítě 5G vystačí s mnohem menším časem nebo s mnohem menším vysílacím výkonem než jiné obdobné technologie a tím naopak mohou výrazně omezit expozici lidí signálem," řekl Bečvář.
"Bezpečnostní rizika 5G síť jsou stejná jako 4G sítí," dodává k tomu Pavel Šrámek, zastupitel opozičních Pirátů v Plzni, která je největším městem, kde se má 5G síť testovat. "A ty jsme v Plzni nezaznamenali, takže nevidím důvod mít strach ze zdravotních rizik," uvedl.
Západočeské metropoli síť poslouží zejména pro optimalizaci dopravy a širšího využití dronů v práci bezpečnostních složek. "Občas mi chodí takové ty zmatené maily, že sítě 5G způsobují problémy. Ale nedostal jsem žádnou petici ani nějaké maily ve větším počtu," řekl Aktuálně.cz primátor města Martin Baxa.
5G pomůže bezpečnosti, říká starostka. Byznys, namítá zastupitel
Mezi pětici "VIP" měst, která už 5G testují, patří i sedmnáctitisícová Bílina v Ústeckém kraji. Zde má nová síť pomoct mimo jiné s vytvořením moderního kamerového systému v sociálně vyloučených lokalitách. Právě díky tomu je protest proti síti v obci zatím minimální, myslí si starostka Zuzana Schwarz Bařtipánová.
"U nás bezpečnost trápí spoustu občanů a ten efekt, který u nás 5G přinese, vnímají podle mě jako větší váhu to pozitivní, než co potenciálně můžeme ztratit, protože to, že 5G sítě jsou závadné, zatím nikdo nedokázal," řekla s tím, že zprávy o zdravotní závadnosti považuje za fake news.
I v tamějším zastupitelstvu se však najdou tací, kteří mají k projektu výhrady. Podle Zdeňka Rendla (Bílinští sociální demokraté a nezávislí) je špatně, když možné zdravotní riziko nikdo neřeší. "Je to věc, která není vyzkoušená, jsou určité názory, že to nějakým způsobem zatěžuje zdraví. Bohužel rada města to rozhodla bez jakékoli diskuse s občany a se zastupiteli, což si myslím, že je špatné," řekl.
Podle něj hrají hlavní roli komerční zájmy. "Při byznysu není problém sehnat určitý pohled, že to na něco nevadí," řekl. "Když se zavádí nová věc, mělo by se postupovat opatrně, a ne to chrlit s tím, že se jednou ukáže." Výraznější kroky proti radě ale neplánuje. "Nevidím, že by byl z jejich strany prostor pro diskusi."
17. 6. 2020; CT24.cz
O2 spustila v části Prahy a Kolína rychlou síť 5G
Společnost O2 spustila v části Prahy a Kolína mobilní síť 5G. Během léta bude dostupná pro 15 procent obyvatel hlavního města. Oproti stávající technologii LTE umožní až desetinásobnou rychlost internetového připojení, uvedli zástupci společnosti.
O2 je první tuzemský operátor, který začal 5G nabízet komerčně, u konkurentů běží testovací provoz ve vybraných lokalitách. Vodafone má 5G postupně otestovat v Karlových Varech, kde je připravený i komerční provoz, a dále v Ústí nad Labem a Jeseníku. T-Mobile, který letos ohlásil v kampusu Vysoké školy báňské v Ostravě testovací 5G síť, rovněž chystá komerční spuštění, ale podrobnosti nesdělil.
O2 novou mobilní sítí 5G během léta pokryje širší centrum Prahy a Kolína. K 5G se budou moci připojit zákazníci například v Praze na Starém a Novém Městě, Vinohradech, v Nuslích, Dejvicích a Bubenči. Službu bude zákazníkům tarifů FREE+ a NEO nabízet za korunu měsíčně.
Technologii 5G začnou v síti O2 během prázdnin díky nové aktualizaci softwaru podporovat například už prodávané modely Samsung Galaxy S20 Ultra 5G, Samsung Galaxy S20+ 5G a také Samsung Galaxy A51 5G, který O2 do nabídky zařadí v červenci. Levnější modely přijdou později.
"Nová generace mobilní sítě nabídne až desetinásobné rychlosti připojení než běžně dostupná síť 4G. 5G však neznamená jen rychlejší stahování. V reálném zákaznickém provozu si nyní chceme otestovat, jak síť funguje pod zátěží, a vyzkoušet různé příklady využití v průmyslu, ve zdravotnictví, u prvků chytrých měst a v dalších strategických oblastech pro ekonomiku," uvedl generální ředitel O2 Jindřich Fremuth.
Technologii 5G operátor spustil na frekvenci 3,7 GHz, kterou O2 již dříve využívalo. 5G nyní umožňuje rychlost připojení 600/100 Mbit/s. "Pokud to podmínky aukce kmitočtů umožní, jsme připraveni navyšovat dostupné rychlosti i procento pokrytí," dodal technologický ředitel Jan Hruška. Aukce by měla začít na podzim.
První české město bude sítí 5G pokryté už za rok, plánuje ministerstvo průmyslu
Nejrychlejší síť buduje O2 společně s firmou CETIN. V loňském roce v Kolíně 5G spustila s firmou Ericsson, nyní s testováním pokračuje s firmami Huawei a Nokia.
Majoritním vlastníkem O2 je se zhruba 80 procenty investiční skupina PPF Petra Kellnera. O2 má 5,9 milionu mobilních zákazníků.
Zdeněk Bečvář z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnická ČVUT v pořadu Devadesátka ČT24 zdůraznil, že nástup 5G sítí umožní připojení velkého množství dalších přístrojů (automobilky, průmyslové přístroje). Za zvlášť velký přínos považuje komunikaci automobilů.
Pro spojitost koronaviru a 5G není vědecký důkaz
Sítě 5G umožňují datové přenosy o rychlosti přes jeden gigabit za sekundu, což je zhruba desetinásobek rychlostí v sítích LTE. Mají umožnit rozvoj oblastí, jako je autonomní řízení nebo internet věcí. Ve veřejném prostoru se čas od času objevují tvrzení o negativním zdravotním účinku této technologie, kdy například úřady zaznamenaly vandalské nebo žhářské útoky na vysílače, například v Británii, Nizozemsku, Irsku a na Kypru.
Se začátkem krize kolem covidu-19 se objevila také jedna konspirační teorie o spojitosti mezi epidemií nemoci a zaváděním mobilních sítí páté generace (5G), kterou však česká ministerstva popřela když uvedla, že nemají vědecký podklad.
"Elektromagnetické pole generované zařízeními sítě 5G nemá příčinnou souvislost s šířením ani průběhem nemoci covid-19," uvedla ministerstva. Sítě páté generace podle nich nijak nevybočují z limitů pro elektromagnetické záření.
Bečvář se domnívá, že 5G sítě omezí ozařování elektronickými vlnami mobilní sítě už tím, že objem dat dokážou přenést mnohem rychleji. Odstraní také rušení mezi jednotlivými uživateli a jejich přístroji.
Čekání na aukci
V Česku se aukce kmitočtů pro rychlé sítě 5G chystá, jejím cílem je přilákat nové operátory a zvýšit tak konkurenci na trhu. Zahájení výběrového řízení Český telekomunikační úřad (ČTÚ) předpokládá ještě během letošního léta. Jde už o posunutý termín, nejprve z loňského podzimu na leden a v listopadu pak bylo zveřejněno, že ČTÚ chce přidělit frekvence pro rychlé mobilní sítě 5G vítězům aukce letos 1. července.
Kmitočty plánoval regulátor přidělit v době, kdy bude kompletně vypnuté digitální pozemní televizní vysílání DVB-T, které frekvence v pásmu 700 MHz využívá. Přechod na nový standard digitálního pozemního televizního vysílání DVB-T2 se ale posunulo o čtyři měsíce na konec října, protože v březnu bylo vypínání stávajících vysílačů kvůli koronaviru pozastaveno.
Završení přechodu na DVB-T2 se posouvá na říjen
Aukce má vynést kolem osmi miliard korun. O kmitočty vedle stávajících operátorů projevily v minulosti zájem například společnost Nordic Telecom nebo energetická firma ČEZ, spekulovalo se i o Sazka Mobilu. Kvůli aukci 5G letos v lednu rezignoval na funkci dosavadní šéf úřadu Jaromír Novák.
Jeho nástupkyně Hana Továrková uvedla pro pořad Devadesátka ČT24, že nyní probíhá finální konzultace a když vše bude v pořádku, bude moci být vypsána aukce na přelomu července a srpna. Samotný její průběh pak může být velmi krátký, v týdnech, nebo naopak delší, v měsících, když se přihlásí více uchazečů. K uváděným osmi miliardám výnosu uvedla, že nikdo neví, kolik má aukce přinést. Záležet totiž bude na tom, jak budou hráčí aktivně v aukci přihazovat.
Nejnovější aukce má také pokrýt zbývající bílá místa na české telekomukační mapě.
Továrková také uvedla, že její úřad zjistil proměnlivou kvalitu dosavadních sítí v různých regionech. Chce se proto této věci podrobně věnovat a legislativně či samoregulačně působit na operátory, aby zajistili dostatečnou kvalitu všude. Úřad bude rovněž kontrolovat, jak operátoři plní podmínky, které pro ně vyplývají z minulých aukcí.
Podmínky aukce se mění a zpřesňují
Měnily se také několikrát podmnky aukce kmitočtů. Naposledy je ČTÚ upravil čtvrtého června, kdy vyhradil část frekvencí v klíčovém pásmu 700 MHz pro nového hráče. Na připomínky v nově vypsané veřejné konzultaci mají operátoři další měsíc.
Úřad se podle sdělení rozhodl na základě souhrnného posouzení všech připomínek z veřejné konzultace předchozího návrhu. "Z obdržených připomínek je zřejmý zájem několika významných subjektů o vstup na trh a shoda připomínkujících, že případný nový operátor by měl mít možnost získat rádiové kmitočty v pásmu 700 MHz umožňující celoplošné pokrytí. ČTÚ proto nově v pásmu 700 MHz vyhrazuje blok o velikosti deset MHz pro nové zájemce o vstup na trh. Tím podporuje možnost vzniku nového celoplošného infrastrukturního hráče," vysvětlil ČTÚ.
Vodafone v této souvislosti upozornil, že jde již o třetí změnu koncepce aukce za několik posledních měsíců. I nové podmínky podle operátora v řadě ohledů bezprecedentně vybočují z regulační praxe v Evropě.
"Nestandardní podmínky aukce odradí operátory, a to i případného nováčka, od potřebných investic do 5G ve venkovských oblastech. Přínos mobilních sítí jasně ukázala aktuální krize vyvolaná koronavirem a digitalizace bude bezesporu jedním z akcelerátorů ekonomického oživení, které bude v následující době tak nezbytné. Podmínky aukce velmi pravděpodobně způsobí zaostávání Česka v budování 5G sítí," řekl k tomu mluvčí Ondřej Luštinec.
Země si hledají vlastní postoj k firmě Huawei
S budováním mobilních sítí páté generace souvisí také čínská společnost Huawei Technologies. Tu však Spojené státy už delší dobu viní z krádeže technologií a ze špionáže pro Peking, což čínská firma odmítá.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa dlouhodobě varuje před Huawei jako před hrozbou pro národní bezpečnost. Američané přitom vyvíjejí tlak na svoje západní spojence, aby zařízení firmy nepoužívali právě při budování mobilních sítí nové generace a další informační infrastruktury.
Washington loni v květnu společnost Huawei zařadil na černou listinu, následně však ministerstvo obchodu umožnilo firmě nakupovat některé americké zboží, aby zmírnilo dopady na její zákazníky, z nichž mnozí provozují komunikační sítě na americkém venkově.
Huawei se bude smět podílet na budování mobilních sítí 5G v Británii. Ale jen omezeně
Jednotlivé evropské země nyní hledají vlastní postoj k firmě Huawei. Například Velká Británie v lednu uvedla, že povolí čínské společnosti podíl na budování 5G. Huawei, který je největším světovým výrobcem telekomunikačních zařízení, tvrdí, že ji Spojené státy chtějí od britských sítí 5G odříznout proto, že žádná americká firma nemůže nabídnout odpovídající technologii za konkurenceschopnou cenu.
Německo se ještě ohledně přístupu ke společnosti nerozhodlo, ale mluvčí kancléřky Angely Merkelové loni v prosinci uvedl, že o tom, zda se čínská společnost Huawei Technologies a podobní dodavatelé zapojí do budování telekomunikačních sítí 5G v zemi, rozhodnou bezpečnostní aspekty, nikoli obchodní hledisko.
Maďarsku a Francii Huawei nevadí. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó loni v listopadu prohlásil, že jeho země nediskriminuje podniky na základě toho, z jaké země pocházejí, pokud respektují maďarské zákony a pravidla.
A státní tajemnice na francouzském ministerstvu hospodářství a financí Agnés Pannierová-Runacherová ve stejné době uvedla, že francouzská vláda sice čínskou společnost z budování sítí 5G nevyloučí, ale bude mít právo prověřit všechny dodavatele zařízení pro tyto sítě kvůli případným bezpečnostním hrozbám.
Odkaz
Sítě 5G přinesou větší změnu než nástup mobilů, prohlásil Babiš. Česko pokryjí do roku 2024
Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) předloni označil technologie Huawei a další čínské firmy ZTE za bezpečnostní riziko. Varování se týkalo systémů zařazených do takzvané kritické informační infrastruktury. Některé státní instituce pak omezily používání produktů těchto firem.
Huawei je dodavatelem mobilních sítí a další infrastruktury pro všechny tři české mobilní operátory. Technologii firmy využívá také největší český provozovatel telekomunikačních sítí CETIN.
Náměstek ředitele pro kybernetickou bezpečnost NÚKIB Lukáš Kintr v pořadu Devadesátka ČT24 zdůraznil význam bezpečnosti 5G sítí, protože půjde o páteřní komunikační infrastrukturu, na které bude záležet naše soukromí a s dalším rozvojem internetu věcí také naše životy. Na otázku, jak konkrétně může Čína špehovat, nechtěl reagovat.
Šefredaktor serveru o českém internetu Lupa.cz David Slížek pak v pořadu kritizoval skutečnost, že NÚKIB ještě nedal konkrétní doporučení, jako třeba obdobný úřad ve Velké Británii. "Operátoři tak neví, na čem jsou," dodal.
17. 6. 2020; aktualne.cz
Spory o 5G v českých městech: Jsme v hybridní válce, říká zastupitel
Když psal ústecký zastupitel Martin Hausenblas koncem minulého roku status oznamující, že bylo krajské město vybráno mezi pět měst, kde se má v příštích letech začít testovat síť páté generace (5G), uváděl to jako mimořádný úspěch, který městu rozšíří možnosti například v oblasti testování bezpilotních aut.
Letmý pohled do komentářů ale spíše naznačuje, že se město rozhodlo na své obyvatele uvrhnout živelnou pohromu. "Už tak jsme zamoření, myslím si, dost… a přibudou vysílače a budeme mít hlavu v mikrovlnce," napsal například jeden z uživatelů. "Škodlivé to je. Jako všechny jiné sítě, vysílače, vedení, routery," napsal další.
Negativní reakce na zavádění 5G nejsou od oznámení testování sítě v pěti českých městech výjimkou. Odpůrci technologické novinky se obávají především údajných zdravotních dopadů. Srocují se zejména na sociálních sítích: skupina Stop5G má na Facebooku přes tisícovku členů a vyprodukuje asi 50 příspěvků za den. Varování před 5G ale proniklo i do řetězových mailů, které si lidé přeposílají.
Podle ústeckého zastupitele Hausenblase se jedná o cíleně šířené dezinformace. "Domnívám se, že ta síť je předmětem intenzivní dezinformační kampaně. Jsou tady mocnosti typu Rusko a Čína, které chtějí zbrzdit ta rozhodnutí, cílem je zpomalit rozvoj konkurentů," řekl Aktuálně.cz
5G podle něj splňuje veškeré evropské normy a možné důsledky na zdraví jsou nulové nebo zanedbatelné. "Je to stejný strach, jako byl například při zavedení železnice, kdy se lidé báli, že nad rychlost koně dojde k vysátí vzduchu z kabiny. Je třeba klást na stůl fakta, jsme v hybridní válce," řekl.
Protestující týdeník i trestní oznámení
Odpor proti 5G sítím už ale na některých místech překročil digitální prostor. Jak informoval časopis Respekt, nejdále došla situace v Jeseníku. Proti projektu výrazně brojí tamní týdeník, který zveřejnil řadu článků poukazujících na údajné dopady 5G na zdraví a získal na svou stranu část občanů. Situace došla tak daleko, že tamní zastupitelstvo hlasovalo o zrušení projektu, návrh ale neprošel.
První výraznější odpor mají ale za sebou podle zjištění Aktuálně.cz také Karlovy Vary, kterým má síť pomoct vyvinout digitálního průvodce a rozšířit chytrou hromadnou dopravu.
Radní pro 5G Martin Dušek (ANO) musel kromě mailů řešit také trestní oznámení, které na Český telekomunikační úřad, firmu Nordic Telecom a Národní referenční laboratoř podal kvůli testování 5G tamní občan, aktivista Josef Kozák.
Ten je viní z nerespektování základních práv a svobod s ohledem na
zdravotní aspekty. "Ze strany provozovatelů sítí nebo ČTÚ došlo také k nerespektování zdraví našich dětí, protože bezdrátové technologie nejvíce ohrožují zdraví našich dětí," píše se v trestním oznámení.
Deníku Aktuálně.cz se podařilo muže kontaktovat. "Trestní oznámení jsem již podával a bohužel okresní státní zastupitelství ho odložilo během pouhých dvou dnů jako nedůvodné, proto zvažuji odvolání do Plzně na krajské státní zastupitelství," sdělil Kozák.
"Zajímám se o mikrovlnné radiační záření a síť 5G je hustotou postavených vysílačů a silou záření jedna z nejnebezpečnějších. A není divu, že v některých státech lidé vzali spravedlnost do svých rukou a začali vysílače ničit," napsal. Informace podle svých slov získává ze serverů jako Aeronet nebo Svobodné noviny. Ty ministerstvo vnitra monitoruje jako dezinformační.
5G zkrátí čas, během kterého jsou lidé signálu vystaveni, říká expert
Podle odborníka Zdeňka Bečváře, který na Českém vysokém učení technickém vede tým zaměřený na 5G, neexistuje dosud žádný důkaz, že by síť nové generace byla pro člověka nebezpečná. "Z dostupných studií není patrné, že by běžné záření, obdobné tomu, co je v 5G, bylo zdraví ohrožující. A co vím, tak dlouhodobé studie neprokázaly negativní vliv záření na zdraví člověka," sdělil Aktuálně.cz.
Jedním z takových dokumentů je zpráva Státního zdravotního ústavu, kterou v loňském roce vypracoval docent Lukáš Jelínek. "Dlouhodobé účinky expozice nebyly potvrzeny navzdory řadě studií zabývajících se i karcinogenitou a genotoxicitou," stojí například ve studii.
Podle Bečváře se 5G od sítí předchozí generace příliš neliší, má ale zásadně "vylepšené" řízení komunikace, omezuje vzájemné rušení mezi vysílači a svou vysokou rychlostí může naopak navzdory obavám odpůrců zkrátit dobu, během které jsou lidé signálu vystaveni.
"K vyslání stejného objemu dat si tak sítě 5G vystačí s mnohem menším časem nebo s mnohem menším vysílacím výkonem než jiné obdobné technologie a tím naopak mohou výrazně omezit expozici lidí signálem," řekl Bečvář.
"Bezpečnostní rizika 5G síť jsou stejná jako 4G sítí," dodává k tomu Pavel Šrámek, zastupitel opozičních Pirátů v Plzni, která je největším městem, kde se má 5G síť testovat. "A ty jsme v Plzni nezaznamenali, takže nevidím důvod mít strach ze zdravotních rizik," uvedl.
Západočeské metropoli síť poslouží zejména pro optimalizaci dopravy a širšího využití dronů v práci bezpečnostních složek. "Občas mi chodí takové ty zmatené maily, že sítě 5G způsobují problémy. Ale nedostal jsem žádnou petici ani nějaké maily ve větším počtu," řekl Aktuálně.cz primátor města Martin Baxa.
5G pomůže bezpečnosti, říká starostka. Byznys, namítá zastupitel
Mezi pětici "VIP" měst, která už 5G testují, patří i sedmnáctitisícová Bílina v Ústeckém kraji. Zde má nová síť pomoct mimo jiné s vytvořením moderního kamerového systému v sociálně vyloučených lokalitách. Právě díky tomu je protest proti síti v obci zatím minimální, myslí si starostka Zuzana Schwarz Bařtipánová.
"U nás bezpečnost trápí spoustu občanů a ten efekt, který u nás 5G přinese, vnímají podle mě jako větší váhu to pozitivní, než co potenciálně můžeme ztratit, protože to, že 5G sítě jsou závadné, zatím nikdo nedokázal," řekla s tím, že zprávy o zdravotní závadnosti považuje za fake news.
I v tamějším zastupitelstvu se však najdou tací, kteří mají k projektu výhrady. Podle Zdeňka Rendla (Bílinští sociální demokraté a nezávislí) je špatně, když možné zdravotní riziko nikdo neřeší. "Je to věc, která není vyzkoušená, jsou určité názory, že to nějakým způsobem zatěžuje zdraví. Bohužel rada města to rozhodla bez jakékoli diskuse s občany a se zastupiteli, což si myslím, že je špatné," řekl.
Podle něj hrají hlavní roli komerční zájmy. "Při byznysu není problém sehnat určitý pohled, že to na něco nevadí," řekl. "Když se zavádí nová věc, mělo by se postupovat opatrně, a ne to chrlit s tím, že se jednou ukáže." Výraznější kroky proti radě ale neplánuje. "Nevidím, že by byl z jejich strany prostor pro diskusi."
16. 6. 2020; vlasteneckenoviny.cz
Družicový navigační systém Galileo pomůže s automatizací provozu pražských tramvají
PRAHA / Od roku 2021 budou všechny pražské tramvaje vybaveny multikonstalačním přijímačem družicových navigačních systémů, které pomohou výrazně zpřesnit určování polohy tramvají v ulicích.
Na základě více, než dvouleté spolupráce Dopravního podniku hm. M. Prahy, Ministerstva dopravy, evropské agentury GSA, která zajišťuje provoz a odpovídá za rozšiřování uplatnění družicové navigace Galileo, Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a Magistrátem hl. m. Prahy se Dopravní podnik rozhodl pořídit 838 přijímačů schopných přijímat signály družicových navigačních systémů Galileo, GPS, GLONASS a BeiDou.
Tím dojde k razantnímu zvýšení přesnosti a spolehlivosti určení polohy vozů, zejména pak v tzv. uličních kaňonech, kde je výhled na volnou oblohu a tedy i možnost příjmu kvalitního navigačního signálu velmi omezená. Praha se tak stane jedním z prvních velkých měst v Evropě, které k plošnému nasazení systému Galileo postupně přecházejí jak v tramvajové, tak i v autobusové dopravě.
Jednání o pořízení nových přijímačů pro celý pražský vozový park tramvají probíhalo přes 2 roky, během kterých specialisté na družicovou navigaci z Ministerstva dopravy, agentury GSA a FEL ČVUT poskytovali Dopravnímu podniku a Magistrátu hl. m. Prahy odborné konzultace o parametrech družicových navigačních systémů, limitech jejich využití a také možných přínosech právě pro využití v tramvajové dopravě.
"Kosmické technologie aplikace mají obrovský potenciál pro zvyšování efektivity a bezpečnosti v širokém spektru sektorů a doprava patří bezesporu k těm největším. Zapojení Galilea v pražských tramvajích je vynikající ukázkou, jak lze evropské řešení družicové navigace prakticky používat", uvedl ministr dopravy Karel Havlíček.
Kromě samotného Dopravního podniku budou z nově pořizovaných dat těžit i cestující a obyvatelé Prahy. Získaná data umožní online sledování polohy tramvají, automatické vyhlašování zastávek, zajistí automatické omezení rychlosti při vjezdu tramvají do výhybek či automatické mazání kolejí, díky němuž dojde ke snížení hluku z tramvajové dopravy. Aplikací je však mnohem více.
Ministerstvo dopravy, které odpovídá za účast ČR v programu Galileo, dlouhodobě podporuje využívání dat z družicových systémů a to prostřednictvím účasti v evropských kosmických programech a také formou odborných konzultací. Značným přínosem je také blízkost odborného zázemí agentury GSA, která sídlí v pražských Holešovicích.
Související:
♦ Informace o změnách v pražské MHD – výluka tramvají Strossmayerovo náměstí – Letenské náměstí – Hradčanská
♦ Krátkodobé výluky v provozu pražských tramvají v dubnu
♦ India dokončila vlastní družicový navigační systém
♦ Výluka pražských tramvají v úseku Otakarova-Koh-i-noor
♦ DPP upozorňuje na výluku provozu tramvají v Zenklově ulici
♦ Výluka provozu tramvají v úseku Florenc – Palmovka
♦ Výluka pražských tramvají v úseku Brusnice – Královský letohrádek
16. 6. 2020; irozhlas.cz
Systém automatického nouzového volání by mohly mít i motorky. Rozliší nehodu od pádu stroje
Motorkáři možná budou mít brzy svého "strážného anděla", který jim po nehodě sám zavolá pomoc. Jde o systém, který testuje německá technologická společnost Bosch. Fungovat má podobně jako nouzové volání eCall, kterým musí být vybaveny všechny nově vyrobené modely aut od dubna 2018.
Německý systém se skládá z několika čidel a malé řídicí jednotky. Ta se musí přes bluetooth spárovat s mobilním telefonem řidiče, respektive s aplikací Bosch. Pokud motorkář havaruje, dokáže motocykl prostřednictvím vašeho smartphonu odeslat nouzovou zprávu na tísňovou linku.
Čidla podle společnosti Bosch dokážou rozlišit, jestli se stala nehoda, nebo jen motorka nespadla na parkovišti na zem. Speciální senzor sleduje akceleraci motorky a také její náklon v zatáčkách a posílá signály jednotce, která pomocí algoritmu vyhodnocuje až stokrát za sekundu možnost nehody. Senzor pak reaguje na sílu nárazu.
"Když je ten náraz příliš prudký, když je záporné zrychlení příliš veliké, tak to překročí nějakou nastavenou hranici a tím se spustí řetězec dalších akcí, popřípadě aktivuje volání na záchrannou linku," popsal Radiožurnálu Antonín Platil z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze
Kdy bude tento systém připraven, zatím není jasné. Bosch teprve svoji novinku testuje.
Ale podobný systém mají některé typy motorek od BMW. "Motocykly BMW mají pod sedadlem řídicí jednotku, která je propojená s dalšími senzory, a motocykl je neustále online. Pro českého zákazníka je tato výbava jako doplňková k dispozici od konce roku 2018," popsal David Haidinger z českého zastoupení značky.
Existuje pak i jedno externí zařízení – jmenuje Dguard. Systém po instalaci v případě těžké nehody rovnou vyšle automatickou textovou zprávu na tísňovou linku, kde uvede čas nehody, přesné souřadnice i typ motocyklu.
15. 6. 2020; Euro
Sociální pracovník v mobilu
Student Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) vyvinul v rámci své závěrečné bakalářské práce unikátní aplikaci Sociální pracovník v mobilu, která má v nepříznivé sociální situaci zprostředkovat relevantní odbornou pomoc na základě vyplnění jednoduchého dotazníku. Po vyhodnocení situace navrhne další postup včetně kontaktů na konkrétní pracoviště v okolí. Nápad na tento neziskový projekt vznikl v hlavě sociálního pracovníka a prošel akceleračním programem Laboratoř Nadace Vodafone, od níž současně získal příspěvek na další rozvoj aplikace.
12. 6. 2020; 5plus2
"Strašák" 5G
Zabíjí včely a způsobuje rakovinu, hlásá konspirační
teorie o nejnovější mobilní síti. V Nizozemí nebo v Británii zapalují lidé vysílače, v Jeseníku podepisují petice. Podle vědců je ale technologie bezpečná.
Lidé z Čech, Moravy a Slezska zpravidla v historii hony na čarodějnice nijak zvlášť nepořádali. Výjimkou bylo Šumpersko a Jesenicko, kde během 17. století vzplály asi dvě stovky hranic. K posledním procesům došlo v kraji v roce 1696. O temném období dokonce vznikl legendární český film Kladivo na čarodějnice.
Uběhla tři století, člověk sestrojil auta a letadla, přistál na Měsíci, vymyslel televizi, internet a mobilní telefony. Také naučil zmíněnou techniku "komunikovat vzduchem", tedy například pomocí televizního vysílání, sítě 5G nebo rádiových vln.
Město Jeseník má dnes, 324 let od posledních hořících hranic, další "čarodějnici". Je to síť 5G, tedy pátá a nejmodernější generace bezdrátových systémů. Jeseník totiž zvítězil v soutěži mezi šedesátkou českých měst, kde se bude technologická novinka testovat, zkoušky proběhnou ještě v Bílině, Karlových Varech, Ústí nad Labem a Plzni.
Ptáci padající z nebes
Jenže v Jeseníku se v posledních dnech rozhořel proti testům 5G boj. Lidé se obávají zdravotních problémů, podepisují petice za vystoupení z projektu, vše se řeší na radnici i v hospodě.
Proč se ale rodiště zakladatele světové vodoléčby Vinzenze Priessnitze tolik nové sítě 5G obává?
Důvodem jsou zejména konspirační teorie a často i nesmysly, které se mezi lidmi šíří. Například to, že kde se "ďábelská" 5G zapne, hynou celá včelstva, stejně jako hejna ptáků.
Strachu z 5G využili nedávno například podvodníci, kteří za v přepočtu 8500 korun začali prodávat tzv. 5GBioShield (na malém snímku), tedy zařízení, které po zapojení do počítače údajně ochrání před účinky sítě celý dům. Lidem posílají ale obyčejný USB disk, ještě s mizernou kapacitou 128 MB – vykuky z Londýna už vyšetřuje policie.
Ale zpět do Jeseníku, kde se mluví o výskytu zdravotních problémů včetně rakoviny. V místním tisku vyšla esej tamní studentky 2. ročníku obchodní školy s názvem "Zdraví máme jen jedno". Dívka popisuje příběh jisté slečny, která jako malá chodila se strýčkem do práce, kde se v ochranných oblecích pracovalo se sítí 5G. "Strýček zemřel na rakovinu se zničeným kyčelním kloubem, na kterém nosil svůj chytrý telefon," vysvětluje svůj strach. "Stojí nám porucha soustředění, migrény, únava, ospalost, stres, rakovina a úbytek zvěře za tuto síť?" ptá se skrz jesenické periodikum.
Žádný "tajemný signál"
Mezi silnou obavu patří to, jak se může přenést vzduchem tolik dat, že třeba celý film si stáhneme do počítače za tři vteřiny. Vždyť síla signálu musí v tu chvíli být neuvěřitelná...
Týdeník 5plus2 oslovil české odborníky, aby téma osvětlili. "Vyšší rychlosti přenosu informace se u sítí 5G nedociluje využitím nějakého nového ‚záhadného‘ typu signálu. Je to daleko jednodušší. Rychlost přenosu informace je dána kromě jiného i šířkou frekvenčního pásma, ve kterém pracuje komunikační zařízení. Obrazně řečeno, pokud byste např. chtěli nechat řekou protékat větší objem vody při nezvýšené hladině, tak musíte rozšířit její koryto, v případě sítě 5G se podstatně rozšíří kmitočtové pásmo," vysvětluje Jan Vrba z Fakulty elektrotechnické, Katedry elektromagnetického pole ČVUT. Dodává, že součástí tohoto rozšíření je například dobře známý přechod TV vysílání na normu DVB T2, kdy se pro 5G uvolnil prostor dříve využívaný pro televizní signál.
Rozdíly v rychlém přenosu vysvětluje i výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. "V 5G máte v jedné elektromagnetické vlně zašifrováno více informací – například video. A o tom je právě onen technologický pokrok. První generace mobilních sítí, tzv. 1G měla v jedné vlně daleko méně informací."
Další obava pochází z předpokladu, že elektromagnetická vlna, kterou se šíří nová síť 5G, bude mít větší a tedy pro člověka i zvířata nebezpečnou intenzitu. I zde se vědci snaží uklidnit. "Intenzita elektromagnetického záření nemá žádnou souvislost s tím, zdali pro jeho šíření používáte technologii 2G, 5G či TV vysílání. Z hlediska zdraví je klíčový zejména jeho vyzařovaný výkon," vysvětluje Grund. A právě výkon, ať se jedná o rádiové vlny, televizní vysílače nebo třeba antény s 5G, hlídají tzv. expoziční limity, zákonem určené normy, které nesmí žádný z vysílačů překročit. Limity jsou už desetiletí pečlivě hlídané a měřené, jak ze země, tak i z vrtulníků.
12. 6. 2020; ekonomickymagazin.cz
Z posledního turné Lucie jsme pořídili i megalomanský video záznam
Rozhovor s JANEM TURKEM ml., majitelem produkční a postprodukční firmy SIGNAL GENERATOR
Co tě vedlo k tomu založit si vlastní firmu?
Někdy kolem roku 2012, 2013, poté, co jsem deset let dělal v televizi, jsem se rozhodl založit vlastní produkci a začal jsem fungovat jako producent. Protože jsem původně střihač, vybral jsem si full servisovou postprodukci. Říkal jsem si, že komerční prací si budu vydělávat na hezké věci, co chci dělat já a kamarádi. Komerce spočívala v "hard core" televizní postprodukci.
Hard core postprodukce? Co si pod tím mám představit?
Osm střižen, dvě zvuková studia, kde se dnem i nocí zpracovával materiál k reality show nebo soap operám. Příkladem může být Výměna manželek, seriál Svatby v Benátkách, Přístav. Seriály měly hodinovou stopáž a vysílaly se dvakrát týdně.
Takže si vlastně bydlel ve střižně.
Vlastně ano. Ovšem to bych nebyl já, abych si nenašel čas pro vlastní tvorbu, řekněme koníček, točit videa o muzikantech pro různé sociální sítě.
Má tenhle koníček nějakou spojitost s tím, kdo byl tvůj tatínek?
Táta založil skupinu Fešáci a odmalička jsem se pohyboval v šatnách a po koncertech. Největším zážitkem byli Nedvědi na Strahově. Hudbou jsem byl obklopený od malička.
No, a ze Strahova sis v roce 2018 odskočil rovnou do O2 arény, kde jsi zrežíroval velkolepý návrat kapely Lucie, která po šestnácti letech vydala nové album EVOLUCIE.
S kapelou Lucie spolupracuji od roku 2013 a otevřelo mi to úplně jiný svět. Na rozdíl od televize děláš audiovizuální věci před lidmi, tím pádem máš okamžitou zpětnou vazbu a je to mnohem zábavnější. Ze zatím posledního turné jsme pořídili i poměrně megalomanský záznam. Natáčeli jsme na 25 digitálních filmových kamer. Vybrali jsme všechny dostupné kamery v České televizi a ještě jsme si půjčovali v soukromých půjčovnách. Bylo to velké, točit celovečerní film za dvakrát dvě hodiny. V tu chvíli jsem se definitivně rozhodl, že překopám svůj byznys plán a vydám se směrem živé a koncertní tvorby. Spolupracujeme s Michalem Dvořákem na světově úspěšném projektu Vivaldianno a každý rok na konci prázdnin pořádáme mezinárodní festival filmové hudby a multimédií Soundtrack Poděbrady.
Tvůj plán zní dobře. Měls našlápnuto, projektům se dařilo, jenže přišel Covid 19. Co to pro tebe znamenalo?
Již třetím rokem připravujeme obrovskou multimediální show o životě a díle Alfonse Muchy, která je jmenuje iMUCHA. Premiéra byla naplánovaná na říjen 2020. Kvůli nemožnosti se potkávat a pokračovat v produkčních přípravách budeme pravděpodobně nuceni tuto premiéru odložit na příští rok. Všechny záznamy koncertů a videí pro muzikanty byly zrušeny. Například, záznam předávání hudebních cen Žebřík pro Českou televizi byl zrušen den před natáčením.
Zastavit všechno jsi si ale dovolit nemohl. Byl jsi doma s dětmi a…?
Mám početnější rodinu, děti školou povinné, takže to bylo náročnější. Veškeré schůzky se přesunuly do virtuálna na Zoom a videokonference.
O kolik příjmů jsi přišel v lockdownu?
Pokles tržeb za prvních pět měsíců roku 2020 při porovnání s minulým obdobím je 61 procent. Což je samozřejmě citelné. Měsíční fixní náklady na provoz studia, jako je nájem, licence, splátky úvěrů jsou devadesát tisíc.
Přineslo ti toto období něco nového, pozitivního?
Jednoznačně videokonference. Je to skvělý nástroj, který věřím, že si udržíme. Samotného mě to trochu deprimuje, protože stihnu mnohem více schůzek za den, a pak jsem večer mnohem více vyšťavený, než jsem býval. Ale mít možnost být s dvanácti lidmi najednou, pouštět si videoukázky, být zároveň u sebe, v zázemí svého pracoviště, to je v rámci efektivity výroby neoddiskutovatelné plus.
Co nepříjemného tato situace přinesla?
Na trhu samozřejmě nejsou peníze a firmy napříč ekonomikou mají velké finanční problémy, takže z kulturních projektů odcházejí partneři, sponzoři. Mnoho věcí se tedy odkládá, ruší, redukuje. Museli jsme například pozastavit grading (barevné korekce) experimentálního tanečního filmu režiséra Tomáše Hubáčka, Fibonacci, podpořený Fondem kinematografie, protože jsme se nemohli fyzicky scházet.
Zdržely se i dokončovací práce dokumentárního filmu Nebe, na kterém pracuje Tomáš Etzler osm let. Je o tom, jak si v Číně váží lidí. Mně se líbí, že Tomáš nenadává, jak je tady zvykem, ale našel pozitivní ostrůvek v rudé Číně. Objevil sirotčinec, kde se řádové sestry starají o děti, které byly opuštěny rodiči a shánějí peníze od soukromých sponzorů. Vychovávají je slušně, demokraticky, hezky. Kvůli koronavirové krizi jsme na Hithitu spustili crowdfundingovou sbírku. Význam komunitního financování všeobecně roste, protože na nás stát kašle.
Musel si ve firmě propouštět?
Já si najímám lidi na projekty. Základem produkce jsou tři živnostníci, kteří mají práce dost. Externistům jsme, bohužel, práci odložili a uvidíme, co se bude dít. To se týká i našeho nejdůležitějšího projektu iMUCHA, který čítá desítky lidí, kterým velmi komplikuje život odložená premiéra.
Nicméně projekt jede dál. Pojďme společně podpořit kulturu a nalákat diváky.
Tento projekt obsahuje živou multimediální show, výstavu, videomaping i televizní inscenaci. Show z pera Tomáše Belka, kde se v hlavní roli představí Vojtěch Dyk, v anglické verzi Pierce Brosnan, by měla diváky vtáhnout do Muchova světa. Toho chceme dosáhnout velkolepou scénografií, která je postavená na velkoplošných projekcích. Dominantou podia je obrovská LED stěna, která tvoří jeho zadní plán. Před ní máme několik polopropustných pláten, což je podobný princip, který používala Laterna Magika. Máme holografickou projekci. Tanečníci budou vypadat jakoby tančili ve světě, který Mucha namaloval. A abychom neochudili diváky na tribunách, bude přes celou délku haly audience screen, podlouhlá projekce, na kterou se bude také promítat. Já pracuji jako režisér těchto projekcí, které vznikají v našem studiu a v PFX, kde jsme například rozhýbali celou Slovanskou epopej. Začali jsme tím, že jsme museli naskenovat všechna plátna, která jsou tak velká, že se to nedá jen tak vyfotit. Ve Veletržním paláci jsme tahali obrovské osvětlovací zařízení, balony a velké odrazní plochy. Bylo potřeba 16 zábleskových světel na každé plátno a fotilo se speciální digitální stěnou, která měla 80 megapixelů a půjčovala se z Německa. Byl to poměrně velký cirkus. Epopej jsme museli rozebrat na prvočinitele, vyřezat z toho jednotlivé postavy, vložit do 3D světa a rozanimovat. Spolupracujeme s profesorem Danielem Sýkorou (ČVUT), špičkovým odborníkem na digitální zpracování videa, který například vyvinul počítačový postup, jak proměnit plošný 2D animovaný film Lví král ve 3D verzi.
Na závěr mi nedá se nezeptat. Změnila tě nějakým způsobem zkušenost posledních měsíců?
Ne, já jsem furt stejný hovado s obrovským egem, akorát se to snažím schovávat.
Děkuji za rozhovor. Vlastimila Čtvrtníčková, filmová a televizní producentka