6. 4. 2022; plus.rozhlas.cz
Jak se kontroluje mobilní 5G síť? Na ČVUT vyvinuli systém, který to dokáže
Nově nastupující 5G sítě umožňují až desetkrát rychlejší přenos dat oproti stávající sítí. Zároveň zařízení komunikují se servery podstatně rychleji, díky tomu se může výrazně rozšířit kapacita internetové sítě. I v Česku se postupně 5G síť zavádí, zatím především ve velkých městech. Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) proto vyvinuli systém, který je schopen měřit a kontrolovat i mobilní verzi tohoto špičkového internetu.
Odborníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) pracují na patentovaném zařízení F-Tester® už několik let. Na základě požadavků z praxe nejprve vznikla varianta s označením F-Tester 4drive-box, která prověřuje více operátorů najednou.
Zároveň díky automobilové vestavbě může jednoduše měřit pokrytí území a kvalitu datového přenosu za jízdy, tedy takzvané drive-testy. Doposud to ale fungovalo jen pro 4G sítě. Teď přibyla možnost měření nastupujících 5G sítí.
"Podařilo se nám vyvinout speciální postupy, jak bez přerušení testovat bezdrátovou síť, která se chová velice dynamicky," přibližuje unikátní systém Jiří Vodrážka, vedoucí Katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT v Praze.
"Mobilní síť má mnoho výpadků a přerušení datových spojení, s čímž se mnoho standardních nástrojů pro testování nedokáže vypořádat."
Zařízení využívá pro validaci pokrytí datových služeb jednotlivých operátorů Český telekomunikační úřad a nově také telekomunikační společnost CETIN provozující síť, která v Česku pokrývá většinu území.
Právě ve spolupráci s touto společností zařízení pro měření 5G sítí vzniklo. "Díky pokročilému vybavení naší laboratoře umíme simulovat nejrůznější podmínky provozu, včetně nasazení 5G. Dokážeme ověřit, že výsledky F-Testeru se mění přesně podle toho, jak se mění různé parametry sítě," shrnuje benefity spolupráce Milan Barvíř ze společnosti CETIN.
"Také můžeme otestovat novinky, které se teprve zavádějí, ale zatím nejsou v reálném provozu dostupné."
Právě tuto možnost oceňuje i Vodrážka: "Řadu věcí na LTE a 5G umíme emulovat ve fakultní 5G/6G laboratoři, ale ne to, jak se chová konkrétní technologie určitého výrobce s určitým nastavením. Proto jsme využili možností, které nabízí v Česku unikátní laboratoř společnosti CETIN."
Jak zařízení funguje, si můžete poslechnout v reportáži Evy Kézrové.
URL| http://plus.rozhlas.cz/jak-se-kontroluje-mobilni-5g-sit-na-cvut-vyvinuli-system-ktery-dokaze-8718028
4. 4. 2022; Rozhlas.cz
Férové algoritmy
Dr. Jakub Mareček z Centra umělé inteligence poskytl rozhovor Českému rozhlasu Plus na téma férové algoritmy
31. 3. 2022; enviweb.cz
Konec plýtvání při zpracování masa? Z kuřecích zbytků vznikají probiotika pro psy
Každý rok se v České republice vyprodukuje na sedm tisíc tun odpadu při zpracování kuřecího masa. Tvoří ho části hřbetů, krků,
chrupavek, skeletů z prsou drůbeže a kosti. Zbytky se pak používají v uzenářské výrobě nebo při přípravě krmiva pro zvířata, ale část
odpadu stále zůstává nevyužitá. Čeští výzkumníci nyní dokončují projekt, který využije tento odpadní materiál na maximum.
Výsledkem bude nové probiotikum prospívající zdraví psů. Vyvinuté řešení je jedním z 93 výsledků výzkumu vzniklých v projektu
BIOCIRKTECH - Biorafinace jako oběhové technologie, podpořené Technologickou agenturou ČR v Programu Národní centra
kompetence.
Unikátnost projektu spočívá v minimalizaci odpadu téměř na nulu a ve skutečném smysluplném použití jinak obtížně využitelné
suroviny.,, Podstatou je zpracování sekundárního opadu, kdy ze zbytků po strojním oddělení kuřecího masa jsou nejprve získávány
cenné látky, jako je kyselina hyaluronová a další. Teprve,,odpad", tedy zbytek po tomto procesu, slouží jako základ pro přípravu
probiotického přípravku pro psy," vysvětlil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
Zbytky po strojním oddělení kuřecího masa jsou nejprve šetrně enzymaticky hydrolyzovány a z tohoto hydrolyzátu jsou separovány
bioaktivní komponenty, které jsou dále zpracovány.,, Pevný zbytek z této technologie je pak využit jako komplexní zdroj dusíku pro
kultivaci probiotické bakterie Enterococcus faecium,"uvedla členka výzkumného tým Petra Patáková z VŠCHT.
Z odborné literatury je známo, že u štěňat krmených stravou s přídavkem této bakterie byla prokázána zvýšená tvorba protilátek
chránících sliznici střeva a došlo ke zlepšení imunitní odpovědi po očkování proti psince. U dospělých psů lze potom zaznamenat
pokles hladiny sérového cholesterolu, jehož zvýšením trpí především obézní psi. Konzumace probiotik přináší i další zdravotní
benefity, jako jsou redukce růstu patogenů, zabránění rozvoje střevních zánětů i nádorů a další.
Na vývoji probiotického přípravku pro psy, který je vyráběný z odpadů vzniklých při zpracování vedlejších živočišných produktů,
spolupracují v rámci Národního centra kompetence BIOCIRTECH, vedeného Ústavem chemických procesů, také Akademie věd ČR
(ÚCHP), společnost Rabbit a.s. se sídlem v Trhovém Štěpánově a Ústav biotechnologie VŠCHT Praha.
Výzkum skončí v závěru letošního roku. Autoři projektu nyní řeší minimalizaci nákladů na výrobu produktu a udržení jeho stabilní
kvality. Provádí i testy jeho dlouhodobé trvanlivosti. Výrobek bude mít práškovou formu, kterou je možné tabletovat nebo míchat s
různými typy krmiv. Na trhu by se mohl objevit v příští roce.,, Bude to doslova učebnicový případ cirkulární ekonomiky, kdy
nevyužité látky z vedlejších živočišných produktů se nestanou odpadem, ale surovinou pro další proces,"zdůraznila Olga Šolcová z
ÚCHP.
Program NÁRODNÍ CENTRA KOMPETENCE
Smyslem Programu Národní Centra Kompetence (NCK) je podpora konkurenceschopnosti podniků a posílení excelence
výzkumných organizací s důrazem na zrychlení transferu technologií v klíčových oborech prostřednictvím podpory dlouhodobé
spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou a posílením institucionální základny aplikovaného výzkumu. Díky státní podpoře NCK
je v současnosti v první vyhlášené soutěži řešeno celkem 13 různých projektů s velmi rozmanitou problematikou - od energetiky
přes elektronovou mikroskopii až po cirkulární hospodářství.
Nejzřetelnějším rozdílem, kterým se liší NCK od ostatních programů podporujících aplikovaný výzkum, je velký počet účastníků
tvořící "virtuální výzkumné infrastruktury", které kontinuálně řeší aktuální výzkumné potřeby v průběhu několikaleté realizace
projektu. Není výjimkou, že je projektů zapojeno i 15-20 subjektů, a že konečných výsledků výzkumu jsou vyšší desítky. Velké
množství řešitelů kromě širokého sdílení specifických znalostí a odborností, výrobních a vývojových kapacit, umožňuje také
propojovat a využívat vazby obchodní a distribuční. To umožňuje rychlou reakci na potřeby trhu a přímé uplatnění výsledků v praxi.
Další velkou výhodou je zapojení studentů do aplikovaného výzkumu už v průběhu jejich studia. Praxe má pro jejich budoucí kariéru
obzvlášť velký přínos. V projektech se učí praxí, nikoliv pouze teorii, a zároveň si vyzkouší, jak probíhá výzkum.
NCK BIOCIRTECH pokrývá problematiku zpracování biomasy, a to mikrobiální, rostlinné, živočišné, ale i odpadní, včetně
čistírenských či papírenských kalů, kdy pomocí chemických, biochemických i fyzikálních procesů jsou získávány cenné produkty s
vysokou přidanou hodnotou využitelné v potravinářství, zemědělství, zpracovatelském i energetickém průmyslu.
Cílem je získat nové produkty z obnovitelných zdrojů zpracované environmentálně šetrnými technologiemi v souladu s cirkulární
ekonomikou řešící aktuální společenská témata (potravinová udržitelnost, využívání přírodních zdrojů, udržitelná energetika).
Výzkumný potenciál pracovišť má zvýšit konkurenceschopnost českých podniků (nejen účastníků projektu) ve světě a obohatí jejich
komerční sortiment.
NCK BIOCIRTECH je jedním z prvních řešitelských týmů ve světě se zaměřením na získávání přidané hodnoty z odpadní biomasy v
celé její šíři a které reflektuje vzrůstající potřeby lidstva v situaci jeho nezadržitelného růstu, v období klimatických změn a
potenciálního úbytku neobnovitelných energetických zdrojů.
V projektu NCK BIOCIRTECH je zapojeno celkem 16 výrobních a výzkumných subjektů. Hlavním řešitelem je Ústav chemických
procesů AV ČR, v. v. i. a dalšími řešiteli dílčích projektů jsou: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., RNDr.
David Novotný, Ph.D., BRIKLIS, spol. s r.o., EcoFuel Laboratories s.r.o., Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav výzkumu globální
změny AV ČR, v. v. i., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze - Fakulta potravinářské a biochemické technologie, Česká
zemědělská univerzita v Praze - Fakulta životního prostředí, REMA Systém, a.s., Algamo s.r.o., RABBIT Trhový Štěpánov a.s., České
vysoké učení technické v Praze - Fakulta elektrotechnická, ORLEN UniCRE a.s., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a
okrasné zahradnictví, v.v.i.
URL| https://www.enviweb.cz/121649
31. 3. 2022; Letectví+kosmonautika
Městský konvertoplán Zuri 2.0 poodhalen
ČESKÁ STARTUPOVÁ SPOLEČNOST ZURI NA KONCI LEDNA PŘEDSTAVILA PROJEKT PĚTIMÍSTNÉHO
KONVERTOPLÁNU S HYBRIDNÍM POHONEM A JMÉNEM ZURI 2.0. PŘIPRAVOVÁN JE PRO OBLAST MĚSTSKÉ VZDUŠNÉ MOBILITY, NOVĚ
VZNIKÁ VE SPOLUPRÁCI S KATEDROU ŘÍDICÍ TECHNIKY FAKULTY ELEKTROTECHNICKÉ ČVUT V PRAZE.
Zuri pracuje na konceptu hybridního elektroletu s charakteristikami VTOL (Vertical Take-Off and Landing) již od září 2017, kdy její
zakladatel Michal Illich načrtl první skicu. Za účelem ověření základní koncepce návrhu byl postaven malý demonstrátor s
dvoumetrovým rozpětím křídla, dokončený v květnu 2018. Stavba modelu s využitím běžně dostupných komponent umožnila levné
experimentování a rychlý pokrok při zkouškách letových vlastností. V srpnu téhož roku si společnost najala leteckého konstruktéra,
aby vytvořil pětimetrový prototyp. Ten byl nejprve otestován v horizontálním režimu letu a po přidání systému vertikálního vzletu
také při visení. Uvedený model poznávací značky OK-055D byl prvním bezpilotním letadlem společnosti registrovaným českým
Úřadem pro civilní letectví.
V květnu 2019 firma zahájila testování komponent, respektive výběr správných elektromotorů, ovladačů a akumulátorů pro
připravovaný jednomístný prototyp. V uvedeném roce probíhalo pomocí metody výpočetní dynamiky tekutin CFD (Computational
Fluid Dynamics) počítačové simulování aerodynamiky. Poté byl v roce 2019 vytištěn 3D model, jehož návrh byl dále ověřován v
aerodynamickém tunelu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. V následujícím roce společnost přikročila ke stavbě
bezpilotního demonstrátoru, prozatím v podobě zkušebního létajícího křídla, určeného pro testování všech součástí a systémů
nutných pro režim visení. K významnému milníku došlo 15. září 2021, kdy se stroj s rozpětím křídla 11 metrů poprvé vznesl a na
letišti Zbraslavice úspěšně vykonal upoutaný svislý vzlet a předvedl stabilní režim visení. Ve druhé fázi bude demonstrátor
modernizován na plnohodnotný jednomístný letoun.
Po vstupu silných investorů, více než čtyřech létech vývoje a stovkách hodin testování maket i demonstrátorů Zuri letos v lednu
představilo další vývojové stádium svého projektu: městské vícemístné aerotaxi nesoucí název Zuri 2.0 a též odvozený nákladní stroj
Zuri 2.0 Cargo. Vzhledem k tomu, že celý koncept eVTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických oblastí, obrátili se autoři
projektu na experty katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, aby jim v další fázi vývoje pomohli s
architekturou letových řídicích systémů. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou vedoucí Martin
Hromčík a Jan Belák spolupracovat na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů. Tým bude také připravovat dokumenty
pro certifikaci letounu americkým úřadem FAA a evropskou agenturou EASA.
Ačkoliv pro Zuri 2.0 zatím nejsou známy žádné bližší rozměrové ani výkonové údaje, je patrné, že bude poháněn celkem osmi
překlopnými rotory poháněnými elektromotory. Stroj bude vybaven též turbínou spojenou s generátorem, který bude přes
stabilizační akumulátorový systém s lithiovými články napájet elektromotory. Díky této koncepci má být letoun schopen
několikanásobně většího doletu než jakýkoli jiný prostředek kategorie eVTOL.
FOTO ZURI
31. 3. 2022; Metro
FEL ČVUT. Patří do evropské špičky
Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT přišla s další zprávou. V ní potvrzuje, že patří mezi nejlepší školy svého druhu v Evropě. Mezi kontinentální špičku jsou řazení vyučující vědci informatiky této fakulty. To dokládá žebříček CSRanking, který hodnotí nejlepší instituce v oblasti počítačových věd na celém světě. Vychází z exaktních hodnocení publikací vědců ve špičkových vědeckých časopisech. V oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků řadí výzkumníci z FEL ČVUT v období 2018 až 2021 mezi čtyři nejlepší evropská pracoviště. Excelentních výsledků počítačoví vědci z této fakulty dosahují rovněž v oblasti robotiky, kde se v žebříčku nacházejí na osmém místě v Evropě. V konkurenci nejlepších evropských univerzit se informatici z FEL ČVUT rovněž prosazují v oblasti Economics & Computation, kde jsou na 15. místě, a v umělé inteligenci na 34. místě.
30. 3. 2022; systemonline.cz
Evropské komise podpoří výzkum etické umělé inteligence na ČVUT
Umělá inteligence dnes pohání celou řadu systémů od doporučování obsahu na sociálních sítích, přes strojové vidění samořídících
aut, až po rozhodnutí o (ne)přidělení půjčky v bance.
Tyto příklady jasně demonstrují, jak zásadní dopad AI algoritmy mají. Jejich uspokojivé fungování je proto klíčové pro jednotlivce i
pro společnost jako celek. Návrhem vysvětlitelných a transparentních algoritmů umělé inteligence se bude zabývat mezinárodní
projekt AutoFair. Jeho hlavním řešitelem je dr. Jakub Mareček z Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické Českého
vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT).
Jakub Mareček
Tříletý projekt AutoFair, který získal grant ve výši necelých 95 milionů korun v evropském programu Horizon Europe, byl vybrán k
financování jako jediný projekt koordinovaný institucí z České republiky. ČVUT z uvedeného grantu dosáhne na 15 milionů korun.
Zbývajících 80 milionů korun si rozdělí dalších sedm členů konsorcia, mezi kterými jsou vědci z prestižních univerzit včetně Imperial
College London, izraelského technologického institutu Technion a Národní a kapodistrijské univerzity v Aténách. Partnerské
instituce doplní ještě technologické firmy, které poskytnou potřebná data k modelování a ověří aplikovatelnost výsledků v praxi.
Bude se jednat o nadnárodní společnosti i lokální startupy využívající umělou inteligenci.
Cílem projektu AutoFair je zaručit, že AI algoritmy nebudou nikomu stranit. Umělá inteligence fungující jako černá skříňka, do jejíhož
rozhodování nemáme vhled, totiž představuje značné riziko. Algoritmus může fungovat pro řadu lidí uspokojivě, ale pro některé
může fungovat velmi špatně. Jednou ze strategií, jak s tímto rizikem pracovat, je práce s daty. Výběr dat pro učení systému musí být
reprezentativní a nepřenášet nerovnosti ve společnosti do vývoje algoritmů. Opačnou strategií je důsledně vysvětlovat veřejnosti
fungování a omezení AI systémů. Tato strategie se tedy týká komunikačních aspektů po samotné implementaci. Projekt AutoFair
kombinuje oba tyto extrémní přístupy: chce vylepšit samotné algoritmy a zároveň vzdělávat koncové uživatele.
Otázky související s etikou umělé inteligence se běžně prozkoumávají v počítačovém vidění. "Řada lidí k odemčení mobilu používá
systém pro rozpoznání obličeje. Ten však poměrně dlouho fungoval spolehlivě jen pro muže bílé pleti a úspěšnost pro etnické
menšiny byla ještě donedávna podstatně nižší. Tento problém daný nereprezentativností dat se již podařilo odstranit. Umělá
inteligence má však řadu dalších použití, kde podobné etické problémy dodnes přetrvávají," vysvětluje naléhavost projektu jeho
koordinátor dr. Mareček z FEL ČVUT.
Výstupy projektu budou testovány na třech případových studiích průmyslového využití napříč třemi odvětvími. Prvním z nich je
automatizace férového hodnocení při náboru zaměstnanců, druhým je odstranění genderové nerovnosti v reklamě a třetím je
oblast finančních technologií, konkrétně eliminace diskriminace klientů bank. Vznik tří případových studií doprovodí expertní
skupiny složené ze zástupců byznysu, veřejných orgánů, nevládních organizací i politiků. Pohled všech zájmových skupin bude
stěžejní pro výzkumný proces a zvýší potenciál pro praktickou aplikaci výsledků projektu. Reálná implementace vědeckých poznatků
a etické využití umělé inteligence jsou hlavní devizou projektu AutoFair. "Věřím, že se výstupy projektu podaří promítnout také do
plánované regulace umělé inteligence, kterou připravuje Evropská komise," dodává Mareček.
Foto zdroj: Petr Neugebauer, FEL ČVUT
URL| https://www.systemonline.cz/zpravy/evropske-komise-podpori-vyzkum-eticke-umele-inteligence-na-cvut -z.htm
30. 3. 2022; Lidové noviny
Češi budou hlídat férové algoritmy
PRAHA Velká mezinárodní skupina vědců zabývajících se umělou inteligencí získala grant od Evropské unie ve výši 3,8 milionu eur
(necelých 95 milionů korun). Utratí ho za výzkum transparentních algoritmů umělé inteligence. Hlavním řešitelem projektu, který se
oficiálně jmenuje AutoFair, bude Jakub Mareček z FEL ČVUT. Cílem výzkumu je zaručit, že nebudou nikomu stranit.
Systémy umělé inteligence se učí samy na velkém množství dat. Mohou tak zvládnout složitější rozhodování ve více situacích, než
kolik dokáže předvídat lidský programátor. Má to ale nevýhodu.
Umělá inteligence pak funguje jako černá skříňka. Do jejího rozhodování nevidí ani její tvůrci. Pro hodně lidí může pracovat
uspokojivě, pro některé ale naopak velmi špatně.
"Řada lidí k odemčení mobilu používá systém pro rozpoznání obličeje," popisuje Jakub Mareček. "Ten však poměrně dlouho fungoval
spolehlivě jen pro muže bílé pleti a úspěšnost pro etnické menšiny byla ještě donedávna podstatně nižší."
V datech použitých při trénování algoritmů totiž převažovaly obrázky obličejů bílých mužů. "Tento problém daný
nereprezentativností dat se již podařilo odstranit," říká Jakub Mareček. "Umělá inteligence má však řadu dalších použití, kde
podobné etické problémy dodnes přetrvávají."
30. 3. 2022; zdravezpravy.cz
Google pracuje na využití telefonů v telemedicíně
Společnost Google plánuje využívat chytré telefony ke sledování zdravotního stavu jejich uživatelů. Testuje, zda snímky očí a záznam
srdečních zvuků mohou lidem pomoci odhalit zdravotní problémy z domova.
Vedoucí oddělení umělé inteligence pro zdraví skupiny Alphabet, do níž Google patří, Greg Corrado novinářům řekl, že firma se
bude zabývat tím, zda vestavěný mikrofon chytrého telefonu dokáže detekovat srdeční tep a šelest, když se přiloží na hrudník. Podle
něj by takové snímání mohlo umožnit včasné odhalení poruch srdečních chlopní.
"Nerovná se to diagnóze. Spíše by se jednalo o detekci zvýšeného rizika," vysvětlil s odkazem na to, že stále existují pochyby ohledně
přesnosti této metody.
Co se týče snímků očí, internetová společnost se zabývá například odhalováním nemocí spojených s cukrovkou. V této oblasti
dokonce již oznámila "první slibné výsledky" při používání fotoaparátů v nemocnicích. Nyní už testuje ve stejné oblasti i fotografie z
chytrých telefonů.
" ukazuje na budoucnost, v níž lidé – s pomocí svých lékařů – budou moci lépe porozumět svému zdravotnímu stavu a rozhodovat o
něm z domova," uvedl Greg Corrado.
Nejen Google, ale i čeští vědci testují technologie
Google dále oznámil, že testuje, zda jeho software umělé inteligence dokáže analyzovat ultrazvukové snímky pořízené méně
kvalifikovanými techniky. Podle jeho zástupců by tak moderní technologie vyřešila nedostatek pracovníků s vyšší kvalifikací a nabídla
rodičům vyhodnocení snímků doma.
Skutečnost, že technologie zaznamenávají stále razantnější vstup do zdravotnictví potvrzují i výzkumy na české půdě. Například
vědci z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT u nás s pomocí speciálního audio softwaru zkoumají typy Parkinsonovy nemoci.
Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnocuje z audionahrávky parametry intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa
pacientů s Parkinsonem. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický,
hlasově-prozodický a artikulačně-prozodický. Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je
možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento příznak, ale i celkové onemocnění.
"Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s
Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny
nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak
objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci," popsal Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity
Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podle něj poruchou řeči trpí až 90 procent pacientů. Zkušení neurologové dokáží onemocnění i díky tomuto příznaku v jeho
počátcích dobře rozpoznat. Nově by jim však mohl pomáhat právě speciálně vyvinutý audiosoftware. Podobné studie se zaměřují
třeba i na diagnostiku onemocnění covid-19.
–ČTK/DNA–
Foto: Pixabay.com
URL| https://www.zdravezpravy.cz/2022/03/30/google-pracuje-na-vyuziti-telefonu-v-telemedicine/
30. 3. 2022; FeedIT.cz
Konec plýtvání při zpracování masa? Z kuřecích zbytků vznikají probiotika pro psy
Praha 30. 3. 2022 – Každý rok se v České republice vyprodukuje na sedm tisíc tun odpadu při zpracování kuřecího masa.
Tvoří ho části hřbetů, krků, chrupavek, skeletů z prsou drůbeže a kosti. Zbytky se pak používají v uzenářské výrobě nebo při přípravě
krmiva pro zvířata, ale část odpadu stále zůstává nevyužitá. Čeští výzkumníci nyní dokončují projekt, který využije tento odpadní
materiál na maximum. Výsledkem bude nové probiotikum prospívající zdraví psů. Vyvinuté řešení je jedním z 93 výsledků výzkumu
vzniklých v projektu BIOCIRKTECH – Biorafinace jako oběhové technologie, podpořené Technologickou agenturou ČR v Programu
Národní centra kompetence.
Unikátnost projektu spočívá v minimalizaci odpadu téměř na nulu a ve skutečném smysluplném použití jinak obtížně využitelné
suroviny. " Podstatou je zpracování sekundárního opadu, kdy ze zbytků po strojním oddělení kuřecího masa jsou nejprve získávány
cenné látky, jako je kyselina hyaluronová a další. Teprve "odpad", tedy zbytek po tomto procesu, slouží jako základ pro přípravu
probiotického přípravku pro psy," vysvětlil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
Zbytky po strojním oddělení kuřecího masa jsou nejprve šetrně enzymaticky hydrolyzovány a z tohoto hydrolyzátu jsou separovány
bioaktivní komponenty, které jsou dále zpracovány. " Pevný zbytek z této technologie je pak využit jako komplexní zdroj dusíku pro
kultivaci probiotické bakterie Enterococcus faecium," uvedla členka výzkumného tým Petra Patáková z VŠCHT.
Z odborné literatury je známo, že u štěňat krmených stravou s přídavkem této bakterie byla prokázána zvýšená tvorba protilátek
chránících sliznici střeva a došlo ke zlepšení imunitní odpovědi po očkování proti psince. U dospělých psů lze potom zaznamenat
pokles hladiny sérového cholesterolu, jehož zvýšením trpí především obézní psi. Konzumace probiotik přináší i další zdravotní
benefity, jako jsou redukce růstu patogenů, zabránění rozvoje střevních zánětů i nádorů a další.
Na vývoji probiotického přípravku pro psy, který je vyráběný z odpadů vzniklých při zpracování vedlejších živočišných produktů,
spolupracují v rámci Národního centra kompetence BIOCIRTECH, vedeného Ústavem chemických procesů, také Akademie věd ČR
(ÚCHP), společnost Rabbit a.s. se sídlem v Trhovém Štěpánově a Ústav biotechnologie VŠCHT Praha.
Výzkum skončí v závěru letošního roku. Autoři projektu nyní řeší minimalizaci nákladů na výrobu produktu a udržení jeho stabilní
kvality. Provádí i testy jeho dlouhodobé trvanlivosti. Výrobek bude mít práškovou formu, kterou je možné tabletovat nebo míchat s
různými typy krmiv. Na trhu by se mohl objevit v příští roce. " Bude to doslova učebnicový případ cirkulární ekonomiky, kdy
nevyužité látky z vedlejších živočišných produktů se nestanou odpadem, ale surovinou pro další proces ," zdůraznila Olga Šolcová z
ÚCHP.
Program NÁRODNÍ CENTRA KOMPETENCE
Smyslem Programu Národní Centra Kompetence (NCK) je podpora konkurenceschopnosti podniků a posílení excelence
výzkumných organizací s důrazem na zrychlení transferu technologií v klíčových oborech prostřednictvím podpory dlouhodobé
spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou a posílením institucionální základny aplikovaného výzkumu. Díky státní podpoře NCK
je v současnosti v první vyhlášené soutěži řešeno celkem 13 různých projektů s velmi rozmanitou problematikou – od energetiky
přes elektronovou mikroskopii až po cirkulární hospodářství.
Nejzřetelnějším rozdílem, kterým se liší NCK od ostatních programů podporujících aplikovaný výzkum, je velký počet účastníků
tvořící "virtuální výzkumné infrastruktury”, které kontinuálně řeší aktuální výzkumné potřeby v průběhu několikaleté realizace
projektu. Není výjimkou, že je projektů zapojeno i 15–20 subjektů, a že konečných výsledků výzkumu jsou vyšší desítky. Velké
množství řešitelů kromě širokého sdílení specifických znalostí a odborností, výrobních a vývojových kapacit, umožňuje také
propojovat a využívat vazby obchodní a distribuční. To umožňuje rychlou reakci na potřeby trhu a přímé uplatnění výsledků v praxi.
Další velkou výhodou je zapojení studentů do aplikovaného výzkumu už v průběhu jejich studia. Praxe má pro jejich budoucí kariéru
obzvlášť velký přínos. V projektech se učí praxí, nikoliv pouze teorii, a zároveň si vyzkouší, jak probíhá výzkum.
Více na www.tacr.cz
NCK BIOCIRTECH pokrývá problematiku zpracování biomasy, a to mikrobiální, rostlinné, živočišné, ale i odpadní, včetně
čistírenských či papírenských kalů, kdy pomocí chemických, biochemických i fyzikálních procesů jsou získávány cenné produkty s
vysokou přidanou hodnotou využitelné v potravinářství, zemědělství, zpracovatelském i energetickém průmyslu.
Cílem je získat nové produkty z obnovitelných zdrojů zpracované environmentálně šetrnými technologiemi v souladu s cirkulární
ekonomikou řešící aktuální společenská témata (potravinová udržitelnost, využívání přírodních zdrojů, udržitelná energetika).
Výzkumný potenciál pracovišť má zvýšit konkurenceschopnost českých podniků (nejen účastníků projektu) ve světě a obohatí jejich
komerční sortiment.
NCK BIOCIRTECH je jedním z prvních řešitelských týmů ve světě se zaměřením na získávání přidané hodnoty z odpadní biomasy v
celé její šíři a které reflektuje vzrůstající potřeby lidstva v situaci jeho nezadržitelného růstu, v období klimatických změn a
potenciálního úbytku neobnovitelných energetických zdrojů.
V projektu NCK BIOCIRTECH je zapojeno celkem 16 výrobních a výzkumných subjektů. Hlavním řešitelem je Ústav chemických
procesů AV ČR, v. v. i. a dalšími řešiteli dílčích projektů jsou: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., RNDr.
David Novotný, Ph.D., BRIKLIS, spol. s r.o., EcoFuel Laboratories s.r.o., Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav výzkumu globální
změny AV ČR, v. v. i., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze – Fakulta potravinářské a biochemické technologie, Česká
zemědělská univerzita v Praze – Fakulta životního prostředí, REMA Systém, a.s., Algamo s.r.o., RABBIT Trhový Štěpánov a.s., České
vysoké učení technické v Praze – Fakulta elektrotechnická, ORLEN UniCRE a.s., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a
okrasné zahradnictví, v.v.i.více na: http://biocirtech.cz
URL| https://feedit.cz/2022/03/30/konec-plytvani-pri-zpracovani-masa-z-kurecich-zbytku-vznikaji-probiotika-pro-psy/
30. 3. 2022; tojesenzace.cz
Mezinárodní žebříčky: Informatici a robotici z FEL ČVUT patří k evropské extratřídě. Prof. Matas je nejlépe hodnoceným informatikem z ČR
Podle žebříčku nejlepších institucí v oblasti informatiky (Computer Science) patří počítačoví vědci z ČVUT vyučující na Fakultě
elektrotechnické ve vybraných oborech mezi evropskou špičku.
V oblasti počítačového vidění (Computer Vision) se v hodnocení vědeckých výsledků řadí výzkumníci z FEL ČVUT v období 2018 až
2021 mezi čtyři nejlepší evropská pracoviště.
Excelentních výsledků počítačoví vědci z FEL ČVUT dosahují rovněž v oblasti robotiky, kde se v žebříčku nacházejí na osmém místě
v Evropě. V konkurenci nejlepších evropských univerzit se informatici z FEL ČVUT rovněž prosazují v oblasti Economics &
Computation, kde jsou na 15. místě a v umělé inteligenci na 34. místě.
CSRankings je žebříček nejlepších institucí v oblasti počítačových věd na celém světě založený na exaktním hodnocení publikací ve
špičkových vědeckých časopisech.
Postavení ČVUT v žebříčku CSRanking v období 2018 – 2021 (Evropa)
Počítačové vidění #4
Robotika #8
Economics & Computation # 15
Umělá inteligence # 34
Na základě mezinárodně uznávaného srovnání je Fakulta elektrotechnická ČVUT v oblasti informatiky dlouhodobě nejlepším
pracovištěm v České republice, žádná jiná vědecká instituce z České republiky nedosáhla v CSRankings hodnocení v první desítce.
Prof. Matas je nejlépe hodnoceným informatikem z České republiky
Podle mezinárodního žebříčku Research.com, který vyhodnocuje úspěšnost informatiků na základě jejich H-indexu, citací a počtu
dokumentů shromážděných do 6. prosince 2021, je nejlépe hodnoceným českým informatikem prof. Jiří Matas z katedry kybernetiky
Fakulty elektrotechnické ČVUT. Úspěch ČVUT podtrhuje fakt, že má mezi prvními čtyřmi vědci českého pořadí hned tři zástupce
– dr. Josef Šivic (CIIRC ČVUT) je druhý a doc. Tomáš Pajdla (CIIRC ČVUT a FEL ČVUT) čtvrtý.
Zdroj a foto: FEL ČVUT
30. 3. 2022; cc.cz
Evropský výzkum férové umělé inteligence je pod taktovkou ČVUT. Zdejší výzkumníci hlídají 95 milionů
Z Fakulty elektrotechnické na ČVUT se budou kontrolovat grantové projekty, které řeší etiku umělé inteligence. Sama získala 15
milionů korun.
Odemykáte svůj telefon pohledem do něj? Ještě před pár lety byla taková metoda spolehlivá výhradně pro muže bílé pleti. Umělá
inteligence, která za systémem stojí, ostatní tváře nerozpoznávala. Nebyla na ně totiž zvyklá. Umělá inteligence vůbec nemusí být
etická. A mnohdy taky není. Jednoduše proto, že lidé při jejím programování něco opomenou. Aby se to nedělo, rozdělila teď
Evropská komise v přepočtu 95 milionů korun pro tříletý projekt AutoFair. Koordinovat se bude z Česka.
Hlavním řešitelem AutoFair je Jakub Mareček z Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Ta z grantu dosáhne
na 15 milionů korun – zbývajících 80 milionů korun si rozdělí dalších sedm členů konsorcia. Jde o vědce z prestižních univerzit
včetně Imperial College London, izraelského technologického institutu Technion nebo Národní a kapodistrijské univerzity v Aténách.
Partnerské instituce doplní ještě technologické firmy, které poskytnou potřebná data k modelování a ověří aplikovatelnost výsledků
v praxi. Bude se jednat o nadnárodní společnosti i lokální startupy využívající umělou inteligenci (AI).
"Na FEL ČVUT jsme přišli s plánem, co zkoumat. Podali jsme jej na Evropskou komisi s mým jménem na titulní stránce. Finance jsou
už rozdělené na přihlášce a FEL je bude přeposílat tak, jak je domluvené. Součástí koordinační role je také prezentace výstupů z
projektu Evropské komise po další tři roky," popisuje Mareček.
Pokud jde o rozpoznávání obličejů mužů bílé pleti, problém postupem času vyšel najevo a podařilo se ho odstranit. Jenže jde o to,
jaká omezení – která sami způsobili – lidé reálně odhalí. "Umělá inteligence má však řadu dalších použití, kde podobné etické
problémy dodnes přetrvávají," vysvětluje naléhavost projektu jeho koordinátor Mareček z FEL ČVUT.
Umělá inteligence jako černá skříňka
Rozhoduje o stále důležitějších věcech. Umí odhalit věk, pohlaví a emoce lidí, někde tak předpovídá jejich chování. Je schovaná v
algoritmech mnoha služeb na internetu i mimo něj, ale sídlí třeba i v samořídících autech. Hledá podvodníky ve finančních službách,
třeba jen podle hlasu. Na základě předpovědí AI už několik policejních sborů světa zkoušelo předvídat zločiny. A podle jejího
doporučení se určuje dokonce i přidělení či odmítnutí půjčky v bance.
Pokud bychom chtěli procesy umělé inteligence přirovnat k těm lidským, řekli bychom, že rozhoduje naprosto pragmaticky. Na
základě dat, kterými ji lidé vybaví. A v tom je právě ten problém. Pokud ji výzkumníci představí, řekněme, třicet vražd, z nichž jich
pětadvacet spáchali lidé černé pleti, bude si myslet, že jakýkoliv černoch je s vysokou pravděpodobností vrah.
Umělá inteligence může být rasistická, šovinistická nebo trpět jakýmikoliv jinými neduhy založenými – podobně jako u lidí – na
předsudcích. Tedy v případě AI na neobjektivních datech. Navíc od chvíle, kdy systém lidé vybaví dostatečným množstvím dat,
vlastně už nikdo neví, na základě čeho přesně se v každém jednotlivém případě rozhodla. Proto se nezřídka říká, že funguje jako
černá skříňka, do jejíhož rozhodování nemáme vhled.
Cílem projektu AutoFair je, aby tyto problémy vymizely. Chce zaručit, že algoritmy umělé inteligence nebudou nikomu stranit.
Nemusí to totiž být na první pohled vidět, ale jak na ČVUT vysvětlují: "Algoritmus může fungovat pro řadu lidí uspokojivě, ale pro
některé může fungovat velmi špatně."
Aby hodnotila férově
Jednou ze strategií, jak s tímto rizikem pracovat, je pečlivé nakládání s daty. Výběr dat pro učení systému musí být reprezentativní a
nepřenášet nerovnosti ve společnosti do vývoje algoritmů. Opačnou strategií je důsledně vysvětlovat veřejnosti, jak AI vlastně
funguje. A jaká jsou její omezení.
Projekt AutoFair chce oboje – vylepšit samotné algoritmy, ale zároveň i vzdělávat koncové uživatele. Opírá se proto o poznatky z
počítačových a datových věd, teorie řízení, optimalizace a dalších vědních disciplín, včetně etiky a práva.
Výstupy projektu budou testovány na třech případových studiích průmyslového využití napříč třemi odvětvími. Chce se soustředit
na automatizaci férového hodnocení při náboru zaměstnanců, odstranění genderové nerovnosti v reklamě a třetí oblastí je
eliminace diskriminace klientů bank.
"Věřím, že se výstupy projektu podaří promítnout také do plánované regulace umělé inteligence, kterou připravuje Evropská
komise," dodává Mareček. Z Česka koordinovaná evropská výzva má označení HUMAN-01 a sešlo se do ní celkem 206 žádostí.
Uspělo jich 46.
URL| https://cc.cz/evropsky-vyzkum-ferove-umele-inteligence-je-pod-taktovkou-cvut -zdejsi-vyzkumnici-hlidaji-95-milionu/
30. 3. 2022; Realizace staveb
Drony mapují kostel sv. Mořice v Olomouci
Při restaurování kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají robotické drony. Vyvinula je skupina Multirobotických systémů z Fakulty
elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze v rámci světově unikátního projektu s názvem Dronument (Dron&Monument) podpořeného
Ministerstvem kultury ČR a ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ).
Ačkoli jsou robotické drony poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických objektů, k autonomnímu
zkoumání interiérů je podle dostupných informací ve světě využívá pouze tým doc. Sasky.
Jak to probíhá?
Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě jsou vybrána důležitá místa, která budou
fotografována drony. Z 3D modelu dokáže systém autonomně naplánovat trajektorii letu, formace spolupracujících dronů létá
rovněž plně autonomně. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem
určeném úhlu - navíc mohou z různých úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky.
Foto: MRS FEL ČVUT
O autorovi: Zdroj: FEL ČVUT,
29. 3. 2022; Medical Tribune
KRÁTCE
RIZIKO DIABETU 2. TYPU VYŠŠÍ I PO MÍRNÉM COVIDU
Podle zjištění studie publikované v časopise Diabetologia je u dospělých, kteří prodělali lehkou formu covidu-19, vyšší
pravděpodobnost vzniku diabetu 2. typu než u těch, kteří měli akutní infekci horních cest dýchacích. Autoři Německého
diabetologického centra v Düsseldorfu analyzovali elektronické záznamy z ordinací praktických a interních lékařů v celém Německu.
Zjistili, že nové případy diabetu byly častější u osob pozitivních na covid-19 než u těch s akutní infekcí HCD. To znamená, že relativní
riziko vzniku diabetu 2. typu bylo při mírné formě covidu-19 o 28 procent vyšší. Podle autorů může covidová infekce vést k diabetu
prostřednictvím upregulace imunitního systému po remisi, což může vyvolat dysfunkci beta buněk a inzulinovou rezistenci. Navíc
někteří pacienti mohli být ohroženi vznikem diabetu, protože měli obezitu nebo prediabetes, a stres spojený s covidem tento
proces urychlil.
Mezi oběma skupinami nebyl zaznamenán zvýšený výskyt jiných forem diabetu. V analýze citlivosti bylo 9 823 osob s covidem-19
porovnáno s kontrolami, které měly alespoň jeden test na covid-19, ale nikdy nebyly pozitivní. V této skupině byla míra nově
vzniklého diabetu 2. typu významně vyšší u osob s covidem-19 ve srovnání s kontrolní skupinou (IRR = 1,51; 95% CI 1,05–2,18).
Zdroj: https://www.healio.com/news/endocrinology/20220317/newonset-type-2-diabetes-risk-higher-with-mild-covid19-vs-other-
respiratory-infections
EMPAGLIFLOZIN ZABODOVAL U PACIENTŮ S CKD
Studie EMPA-KIDNEY, která hodnotila empagliflozin u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD), bude ukončena
předčasně. Rozhodnutí vychází z předběžných výsledků, které splnily předem daná kritéria účinnosti léku. Studii EMPA-KIDNEY s
více než 6 600 pacienty prováděli vědci z Oxfordské univerzity a detailní výsledky by měli zveřejnit v průběhu tohoto roku. Studie
EMPA-KIDNEY se zaměřila na široké spektrum dospělých s CKD, včetně pacientů s mírným až těžkým snížením glomerulární filtrace
(eGFR), s normálními a zvýšenými hodnotami albuminurie, s diabetem i bez něj. Primárním sledovaným cílovým ukazatelem byla
kombinace snížení progrese onemocnění ledvin a úmrtí z KV příčin.
Už z předchozích studií, které studovaly efekt gliflozinů na ledviny, se ví, že snížily sledovaná renální rizika jako pokles filtrační
schopnosti a množství proteinu v moči zhruba o 40 procent.
Zdroj: Tisková zpráva Boehringer Ingelheim
STŘEDOMOŘSKÁ DIETA A OCHRANA FUNKCE LEDVIN
Podle údajů z prospektivní a jednostranně zaslepené studie zveřejněné v časopise Clinical Nutrition si dospělí s ischemickou
chorobou srdeční, kteří dodržovali středomořskou dietu, zachovali funkci ledvin lépe než ti, kteří se po dobu pěti let stravovali
dietou s nízkým obsahem tuku. Zdá se tedy, že dlouhodobá adherence ke středomořské dietě by mohla být vhodným doplněním
farmakoterapie pacientů s ICHS a diabetem 2. typu.
Studie zahrnula 1 002 dospělých ve věku 20 až 75 let s prokázanou ICHS, bez klinických příhod během šesti měsíců před zařazením
do studie, bez dalších závažných onemocnění a s očekávanou délkou života aspoň pět let. Kromě běžné léčby byli účastníci
randomizováni k dodržování středomořské diety nebo nízkotučné diety. Po pěti letech sledování byly obě diety spojeny s poklesem
eGFR. U osob na středomořské dietě byla ale míra poklesu eGFR o 1,58 ml/min/1,73 m2 nižší než u osob s nízkotučnou dietou.
Dospělí s mírně zhoršenou eGFR na počátku stravování při středomořské dietě měli o 2,49 ml/min/1,73 m2 nižší pokles eGFR ve
srovnání s osobami na dietě s nízkým obsahem tuků (p = 0,04). U účastníků s normální nebo velmi sníženou eGFR na počátku studie
však nebyly mezi oběma dietami pozorovány žádné rozdíly v poklesu eGFR.
Mezi dospělými s diabetem 2. typu byla u osob konzumujících středomořskou dietu míra poklesu eGFR o 2,07 ml/min/1,73 m2 nižší
ve srovnání s nízkotučnou dietou po pěti letech (p = 0,04), ačkoli oba stravovací vzorce byly spojeny se snížením eGFR ve srovnání s
výchozí hodnotou. V lineární regresní analýze byla výchozí eGFR účastníků největším faktorem, který přispíval ke změnám eGFR
během období studie.
Zdroj: https://www.healio.com/news/endocrinology/20220322/mediterranean-diet-may-preserve-kidney-function-better-than-
lowfat-for-adults-with-chd
AGONISTÉ GLP-1 A PŘEŽITÍ PACIENTŮ S DIABETEM A ONEMOCNĚNÍM LEDVIN
Podle observační studie z reálné klinické praxe má u osob s diabetem 2. typu a renálními komorbiditami léčba agonisty GLP-1
významně větší přínos v parametru mortality ve srovnání s inhibitory dipeptidylpeptidázy 4 (DPP-4). Analýza dat ukázala, že pacienti
s CKD v pokročilém nebo konečném stadiu měli o 21 procent nižší riziko úmrtí ze všech příčin, pokud užívali agonisty GLP-1 ve
srovnání s inhibitory DPP-4. Rovněž se zjistilo o 39 procent nižší riziko úmrtí v souvislosti se sepsí a infekcí u skupiny léčené agonisty
GLP-1, ale žádný rozdíl nebyl zjištěn v úmrtnosti související s velkými srdečními a cerebrovaskulárními příhodami. Obecně měli
pacienti užívající inhibitor DPP-4 tendenci být starší a žít spíše na venkově, s menší pravděpodobností byli na dialýze, ale s větší
pravděpodobností užívali inhibitor ACE, diuretika a inzulin. Autoři studie však všechny tyto rozdíly mezi skupinami vyrovnali pomocí
statistických metod.
Celkem 26 578 jedinců dostávalo inhibitor DPP-4 oproti 701 jedincům, kteří dostávali agonistu receptoru GLP-1. Rozdílné klinické
přínosy (tj. lepší kontrola glykémie, metabolické efekty) mezi agonisty receptoru GLP-1 a inhibitory DPP-4 mohou podle autorů
vysvětlovat lepší výsledky pozorované u pacientů léčených agonisty GLP-1.
Zdroj: https://www.medpagetoday.com/endocrinology/diabetes/97541
PRVNÍ TRANSPLANTACE JATER OD ŽIJÍCÍHO DÁRCE
Pražský IKEM provedl první transplantaci jater od žijícího dárce, jejichž příjemcem byla dospělá pacientka, dárcem se stala její
sestra. Dosud byla takto v České republice transplantována játra jen třem dětem. Transplantace dospělému pacientovi je technicky
mnohem náročnější, protože dárci je v tomto případě odebrána mnohem větší část orgánu. IKEM tak rozšiřuje spektrum pomoci
pacientům s jaterními chorobami, včetně nádorů. Zemřelých dárců orgánů není dostatek, žijící dárci tak představují určité řešení. V
IKEM je ročně na čekací listině přes 150 pacientů, kteří v průměru čekají 148 dní. Roli hraje tělesná konstituce i krevní skupina.
Nejdéle čekají pacienti s krevní skupinou 0, nejkratší dobu pak ti se skupinou B. IKEM v posledních dvou letech rozvinul nové
programy transplantací jater u nádorů žlučových cest, pro metastázy tlustého střeva a rozvolnila se kritéria i pro transplantaci pro
hepatocelulární karcinom.
Na tyto nejtěžší výkony se lékaři připravují i pomocí virtuální reality, která umožní se podívat na orgán nejen zvenku, ale i zevnitř na
cévní řečiště, a lékaři tak získají velkou míru jistoty. V roce 2021 chirurgové v IKEM transplantovali játra 143 pacientům (134
dospělým a 9 dětem). Od zemřelého dárce je možné provádět redukce jater, splity (rozdělení pro dva příjemce), domino
transplantace i auxiliární transplantace.
Zdroj: TZ IKEM
PROGNÓZA PARKINSONOVY NEMOCI PODLE TYPU ŘEČOVÉ PORUCHY
Až 90 procent pacientů s Parkinsonovou nemocí má nějakou formu poruchy řeči. Vědci z 1. LF UK a FEL ČVUT nyní pomocí
speciálního softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy a jsou přesvědčeni, že lze podle nich
předvídat, jak se bude nemoc rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu. Čistě porucha prozódie, tedy zejména snížená hlasitost a
monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči.
Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy
porucha výslovnosti, se pak objevuje spíše v pozdějších stadiích nemoci. Léčba byla nejúčinnější u pacientů s hlasově-prozodickou
poruchou, u kterých došlo i ke zlepšení pohybových projevů. Naopak u osob s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení
nedošlo, zřejmě proto, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší
degenerací motorických oblastí v mozku.
Studie publikovaná v časopise Neurology hodnotila 111 nově diagnostikovaných pacientů – test složený z řečových úloh byl
analyzován speciálním softwarem ČVUT a byly vymezeny tři typy poruchy řeči. Tím, že vědci určili, která skupina pacientů reaguje
na léčbu, pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisejí s úbytkem dopaminu.
Zdroj: TZ 1. LF UK
PRVNÍ IMPLANTÁT NA PRINCIPU KOSTNÍHO VEDENÍ
Na začátku února lékaři ve Fakultní nemocnici v Motole použili jako první v České republice novou generaci implantátu na principu
kostního vedení s využitím piezoelektrického vybuzení mechanické energie, která je přenesena na tekutiny vnitřního ucha a je
pacientem vnímána jako zvukový vjem. Jedná se o unikátní technologii, která se využívá u pacientů s převodní či kombinovanou
poruchou sluchu. Tzv. implantát OSIA zachovává funkci vnitřního ucha a nahrazuje chybějící nebo omezenou funkci převodního
aparátu zevního nebo středního ucha. Pro pacienta je pak přínosem zejména zvýšené vnímání vysokých frekvencí, které jsou
důležité pro rozumění lidské řeči. Ve srovnání s implantáty starší generace dává nový implantát pacientovi zvýhodnění až o 17 dB,
což je zásadní rozdíl.
Operace probíhá v celkové anestezii a trvá přibližně hodinu. Do oblasti za uchem se z přístupu retroaurikulárního zavede implantát,
který je pevně ukotven v kosti. Implantabilní část zůstává pacientovi po celý zbytek života, zevní část – zvukový procesor je možné
sundat, nechat nabít a nasadit zase v okamžiku, kdy pacient potřebuje nebo chce slyšet. Rehabilitace s implantátem na principu
kostního vedení je významně rychlejší než s implantátem kochleárním, protože pacient stále vnímá zvuk v podobných
charakteristikách jako zdravý člověk.
Zdroj: TZ FN v Motole
NOVÝ PROJEKT: KONDICÍ PROTI RAKOVINĚ
V rámci Projektu 35 byl v lednu letošního roku zahájen program pro pacientky s metastatickým karcinomem prsu v dobrém
celkovém stavu, a to pod názvem Kondicí proti rakovině. Program je pilotní a zatím pojme 30 žen – ty může doporučit jejich lékař
nebo se mohou s doporučením ošetřujícího lékaře přihlásit samy. Projekt je reakcí na rychle přibývající data o přímém vlivu fyzické
aktivity na zlepšení kondice nemocných, jejich celkové kvality života, psychické pohody, a dokonce prodloužení celkového přežití.
Čtyřměsíční program je připraven ve spolupráci s III. interní klinikou VFN a Ústavem tělovýchovného lékařství 1. LF UK. Pacientky
budou pod kontrolou odborníků zlepšovat svou kondici, upravovat nutrici a zvyšovat svou psychickou odolnost s ohledem na
aktualizovaný průběh nemoci.
Dostupné informace vypovídají také o tom, že zvýšení fyzické zdatnosti pacientek vhodnou pohybovou aktivitou má své
opodstatnění pro zařazení do terapeutického algoritmu a posílení výsledků farmakologické léčby. Projekt byl také představen v
rámci pacientské sekce PragueONCO 2022.
Pacientky jsou zařazovány od 1. 1. 2022, přičemž vlastní program pro nemocné začal 1. 3. 2022, k dispozici bylo 30 míst, ideálně pro
ženy z Prahy a okolí. Celý kurs je zdarma, kromě poplatku 300 Kč za zapůjčení chytrých hodinek.
Zdroj: https://www.linkos.cz/lekar-a-multidisciplinarni-tym/kvalita-zivota-lekar/program-kondici-proti-rakovine-v-ramci-projektu-35/
TRASTUZUMAB SELHÁVÁ JAKO ADJUVANTNÍ TERAPIE U KARCINOMU JÍCNU
Předoperační chemoradioterapie karboplatinou a paklitaxelem s následnou operací je standardní léčbou lokálně pokročilého
adenokarcinomu jícnu. Nová, otevřená, randomizovaná studie hodnotila přidání trastuzumabu k předoperační chemoradioterapii
u pacientů s HER2 pozitivním adenokarcinomem jícnu nebo gastroezofageálního spojení. Pacienti byli randomizováni k léčbě
standardním týdenním podáváním paklitaxelu, karboplatiny a radioterapie 50,4 Gy s následnou operací nebo ke stejné léčbě a
týdennímu podávání trastuzumabu během chemoradioterapie, další dávce trastuzumabu před operací a trastuzumabu každé tři
týdny po dobu 13 cyklů po operaci. Ukázalo se, že medián přežití bez onemocnění se u pacientů léčených trastuzumabem nebo bez
něj nelišil (19,6 vs.14,2 měsíce) a nelišilo se ani odhadované dvou-, tří- a čtyřleté přežití bez nemoci.
Ze 194 zařazených pacientů byla většina mužů (84 %) s onemocněním T3 (79 %) nebo s pozitivními uzlinami (71 %). Podobně se mezi
skupinami nelišil ani medián celkového přežití (38,5 a 38,9 měsíce; HR = 1,04; p = 0,85) a odhadované dvou-, třía
čtyřleté OS. V chirurgických výsledcích nebyl žádný rozdíl. Tato studie nenaznačuje žádný přínos trastuzumabu pro přežití při jeho
přidání k chemoradioterapii a chirurgickému zákroku u pacientů s HER2 pozitivním adenokarcinomem jícnu. V adjuvanci a
neoadjuvanci je třeba studovat alternativní kombinace cílené na HER2 nebo jiné nové látky cílené na HER2.
Zdroj: Safran HP et al. Trastuzumab with trimodality treatment for oesophageal adenocarcinoma with HER2 overexpression (NRG
Oncology/RTOG 1010): A multicentre, randomised, phase 3 trial. Lancet Oncol 2022 Feb;23:259.
CERVIKÁLNÍ KARCINOM: IMUNOTERAPIE PRO VŠECHNY?
Navzdory nedávnému zlepšení klinických výsledků u žen s pokročilým karcinomem děložního hrdla, který je nyní rutinně léčen
kombinací látek na bázi platiny, taxanů a bevacizumabu, jsou recidivy nevyhnutelné a možnosti léčby zůstávají omezené. Studie fáze
III EMPOWER-Cervical 1/GOG-3016/ENGOT-cx9 srovnávala jednorázovou chemoterapii s cemiplimabem, protilátkou anti-PD-1, u žen
s rekurentním cervikálním karcinomem. Ukázalo se, že celkové přežití, primární cílový ukazatel, bylo významně delší ve skupině s
cemiplimabem než ve skupině s chemoterapií (medián 12,0 vs. 8,5 měsíce). Přínos pro přežití s cemiplimabem byl pozorován bez
ohledu na histologický typ (adenokarcinom vs. spinocelulární karcinom) nebo stav exprese PD-L1. Tyto výsledky podporují zařazení
cemiplimabu do standardní léčby recidivujícího karcinomu děložního hrdla. Zůstává však otázkou, zda by se inhibitory kontrolních
bodů imunitního systému měly používat předem, nebo by měly být vyhrazeny pro recidivu.
Ve studii bylo 608 žen randomizováno k podávání cemiplimabu (350 mg intravenózně každé 3 týdny) nebo chemoterapie podle
výběru lékaře (gemcitabin, topotekan, pemetrexed, irinotekan
nebo vinorelbin). Zhruba 60 procent žen dostalo jednu předchozí linii chemoterapie a 40 procent dostalo více než jeden předchozí
režim. Polovina pacientek dostala předtím bevacizumab. Závažné nežádoucí příhody se vyskytly zhruba u 30 procent pacientek v
obou léčebných skupinách.
Zdroj: Tewari KS et al. Survival with cemiplimab in recurrent cervical cancer. N Engl J Med 2022 Feb 10;386:544.
LÉČBA RYTMICKÝCH A PERIODICKÝCH VZORCŮ EEG U OSOB V KÓMATU PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ
Rytmické a periodické EEG vzorce, zejména generalizované periodické výboje (GPD), se často vyskytují u pacientů po návratu
spontánního oběhu (ROSC) po srdeční zástavě. Tyto vzorce, zejména pokud jsou spojeny s přetrvávajícím myoklonem, naznačují
mnohem vyšší, i když ne jistou, pravděpodobnost špatné prognózy. V této situaci se často používají léky proti záchvatům a
anestetika, ale není jasné, zda potlačení GPD, záchvatů a dalších rytmických vzorců zlepšuje neurologický výsledek. Dobře
provedená multicentrická otevřená studie u 172 pacientů naznačuje, že agresivní léčba generalizovaných periodických výbojů a
dalších rytmických a periodických vzorců EEG nezlepšuje výsledky u některých osob, které přežily srdeční zástavu v kómatu. U 88
pacientů v léčebném rameni byla podávána protokolární léčba antiseptickými a sedativními léky titrovanými tak, aby byly zcela
potlačeny EEG vzorce, čehož bylo dosaženo po dobu 24 hodin po randomizaci u 73 procent. V kontrolní skupině byla povolena
sedace k potlačení myoklonu. Špatný neurologický výsledek se vyskytl u 92 procent kontrolních a 90 procent aktivně léčených
pacientů.
Vysoká prevalence klinického myoklonu a GPD odpovídá tomu, že zařazení pacienti měli těžké hypoxicko-ischemické poškození s
velmi vysokou pravděpodobností špatné prognózy. Lékaři by proto měli být opatrní při zobecňování výsledků této studie na celou
populaci osob, které přežily srdeční zástavu v kómatu. Dalším významným omezením je vysoký výskyt vysazení život udržující léčby,
ke kterému došlo u 77 procent v obou skupinách; u mnoha z nich byla péče vysazena méně než 72 hodin po ROSC. Současné
guidelines důrazně doporučují minimálně 72hodinovou dobu sledování pro posouzení neurologického zotavení (Circulation 2020).
Zdroj: Ruijter BJ et al. Treating rhythmic and periodic EEG patterns in comatose survivors of cardiac arrest. N Engl J Med 2022 Feb
24;386:724.
ZLEPŠENÍ PŘEŽITÍ PO NÁHLÉ SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ PŘI SPORTU V PRŮBĚHU ČASU
Náhlá srdeční smrt související se sportem tvoří menšinu náhlých srdečních úmrtí, ale vyvolává relativně větší pozornost médií. Za
účelem prozkoumání trendů ve výskytu, léčbě a výsledcích náhlých srdečních zástav souvisejících se sportem analyzovali vědci
údaje z prospektivního registru náhlých srdečních zástav, ke kterým došlo v letech 2005–2018 v oblasti Paříže. Tyto údaje z Francie
naznačují, že k pozoruhodnému zvýšení přežití přispělo zvýšené používání automatizovaného externího defibrilátoru a KPR
prováděné náhodnými svědky. Mezi prvním a posledním zkoumaným dvouletým obdobím studie došlo k nárůstu používání
automatizovaného externího defibrilátoru, AED, z dvou procent na 29 procent a kardiopulmonální resuscitace z 35 procent na 95
procent. Zdá se tedy, že zaměření na budování veřejných kapacit pro KPR a používání AED za účelem snížení počtu úmrtí na náhlou
srdeční zástavu je smysluplné.
Autoři identifikovali 377 náhlých srdečních zástav souvisejících se sportem – definovaných jako ty, ke kterým došlo během rekreační
nebo soutěžní sportovní aktivity nebo do jedné hodiny po ní, a to u osob ve věku 18 až 75 let. Pouze 20 případů (5,3 %) se vyskytlo u
osob ve věku 35 let. V průběhu času nedošlo k žádným změnám v incidenci. Za zmínku stojí, že se jednalo převážně o svědecké
srdeční zástavy; okolostojící byli přítomni u naprosté většiny zástav, včetně 89 procent zástav u nepřeživších a 98 procent zástav u
přeživších.
Zdroj: Karam N et al. Evolution of incidence, management, and outcomes over time in sports-related sudden cardiac arrest. J Am
Coll Cardiol 2022 Jan 25;79:238.
ANTIAGREGAČNÍ LÉČBA A INTRAKRANIÁLNÍ KRVÁCENÍ U PACIENTŮ S MOZKOVÝMI METASTÁZAMI
Metastázy centrálního nervového systému (CNS) zvyšují riziko intrakraniálního krvácení (IKK) u onkologických pacientů s pokročilými
malignitami. Tito pacienti jsou podobně ohroženi žilními tromboembolickými příhodami – s opatrností je antikoagulace u pacientů s
metastázami CNS obvykle přípustná. V případě komorbidního kardiovaskulárního onemocnění se u pacientů s metastázami CNS
často zvažuje antiagregační léčba; není však známo, zda lze antiagregační léčbu u této populace pacientů bezpečně použít.
Odpověď na tuto otázku hledala retrospektivní kohortová studie z jednoho centra, které se zúčastnilo 392 pacientů s metastázami
do CNS. Ukázalo se, že míra výskytu IKK po jednom roce byla statisticky podobná u pacientů užívajících a neužívajících
protidestičkové léky (22,5 % a 19,3 %). U pacientů vystavených účinkům protidestičkových látek oproti pacientům bez těchto látek
byla zjištěna mírná výhoda v přežití (medián přežití 9,4 vs. 8,2 měsíce).
Primárním cílovým ukazatelem byl kumulativní výskyt IKK u pacientů, kteří po stanovení diagnózy nádoru zahájili protidestičkovou
léčbu (kyselina acetylsalicylová nebo inhibitory P2Y12). Z 392 pacientů užívalo antiagregační léky 134 pacientů, nejčastěji ASA (86,6
%). Mezi nejčastější primární malignity patřily karcinom plic, melanom a karcinom ledvin. V podskupině pacientů užívajících kromě
protidestičkových léků také antikoagulancia (23,1 %) nebylo zaznamenáno žádné zvýšení rizika závažného IKK. Přestože
retrospektivní studie má svá omezení, tato zjištění ospravedlňují používání protidestičkové léčby u pacientů s metastázami v CNS za
předpokladu, že existuje silná a nezávislá indikace pro jejich použití.
Zdroj: Miller EJ et al. Antiplatelet medications and risk of intracranial hemorrhage in patients with metastatic brain tumors. Blood
Adv 2022 Mar 8;6:1559.
JE VYSAZENÍ ASA V PRIMÁRNÍ PREVENCI RIZIKOVÉ?
V post hoc analýze z rozsáhlé studie se autoři pokoušejí zodpovědět otázku, zda je vysazení kyseliny acetylsalicylové (ASA) v
primární prevenci rizikové. Zdrojem dat byla randomizovaná studie ASPREE, která neprokázala žádný přínos primárně
preventivního užívání ASA u starších osob ve věku 65 let a více bez známého KVO. Téměř 900 osob, kterým bylo přiděleno
pokračovat v užívání ASA, bylo porovnáno s 840 účastníky, kterým bylo přiděleno placebo (a kteří tedy ASA přestali užívat). V
upravené analýze s pětiletým sledováním měli pacienti, kteří přestali užívat ASA, nesignifikantně vyšší riziko složeného výsledného
parametru úmrtí, nové demence nebo přetrvávajícího fyzického postižení (3 % vs. 2,3 % za rok; poměr rizik 1,3). V podskupině
účastníků, kteří užívali ASA ? 5 let před vstupem do studie, měli ti, kteří ji přestali užívat, významně vyšší riziko jakékoli nežádoucí KV
příhody než ti, kteří pokračovali v užívání ASA.
Navzdory nedávným důkazům, že užívání ASA nezlepšuje výsledky u starších pacientů bez kardiovaskulárního onemocnění, je někdy
za tímto účelem nadále užívána. Z 19 000 účastníků studie ASPREE užívalo 1 714 účastníků před zařazením do studie ASA alespoň
dva dny v týdnu. Tyto výsledky by mohly ovlivnit některé lékaře, aby u některých pacientů, kteří již ASA užívají v rámci primární
prevence, v užívání ASA pokračovali, ale způsob výběru pacientů, u nichž potenciální přínosy jasně převažují nad potenciálními
škodami, zůstává nejasný.
Zdroj: Nelson MR et al. Safety of ceasing aspirin used without a clinical indication after age 70 years: A subgroup analysis of the
ASPREE randomized trial. Ann Intern Med 2022 Mar 15; [e-pub].
EVROPSKÁ KOMISE SCHVÁLILA NOVOU LÉČBU SYSTÉMOVÉHO LUPUSU
Léčba pacientů se systémovým lupus erythematodes (SLE) doznala po více než dekádě výrazného pokroku. Evropská komise
schválila anifrolumab pod obchodním názvem Saphnelo jako přídatnou terapii pro dospělé pacienty, kteří i přes standardní léčbu
trpí aktivním středně těžkým až těžkým SLE. Anifrolumab je za posledních deset let prvním novým přípravkem pro léčbu pacientů se
SLE, který v Evropě získal schválení. Zároveň je jediným biologickým lékem, který není omezen jen pro pacienty s vysokým stupněm
aktivity onemocnění. SLE se řadí mezi vzácná onemocnění a v České republice s ním žije 65 000–70 000 pacientů, většinou žen, kteří
si svou diagnózu poprvé vyslechnou mezi 15. a 45. rokem života.
Anifrolumab je plně lidská monoklonální protilátka zaměřující se svým účinkem na dráhu interferonu typu I, který hraje ústřední roli
v patofyziologii lupusu a blokuje jeho aktivitu. EK anifrolumab schválila na základě výsledků programu klinického vývoje zahrnujícího
studie TULIP (1 a 2) fáze III a studii MUSE fáze II. Výrobce zahájil studie fáze III u SLE s použitím subkutánního podávání a plánuje další
studie fáze III pro lupusovou nefritidu, kožní lupus erythematodes a myozitidu.
Zdroj: TZ AstraZeneca
NÁSLEDKY ZPOŽDĚNÉ SPÁNKOVÉ FÁZE
Lékaři stále častěji zaznamenávají výskyt zpožděné spánkové fáze, který se týká nejen dospělých, ale už i dětí a mladistvých. Při
zpožděné spánkové fázi dochází k desynchronizaci biologických hodin s denním rytmem. Postižený jedinec usíná minimálně o dvě
hodiny později, než by měl, a s tímto zpožděním se také probouzí. V případě dětí je přitom problematické i hodinové posunutí
spánku. Zpožděný spánek nemusí být nutně kratší nebo méně kvalitní, teoreticky je to normální spánek v abnormálním čase – má
obvyklé rozložení fází a normální délku, ale je posunutý, dostává se tím do konfliktu se společenskými nároky, a je tak vynuceně
zkracován. Pacienti si stěžují na denní pospávání, únavu, zhoršení paměti a pozornosti, prodlužuje se reakční čas. Častější jsou
změny chování, nervozita, podrážděnost, deprese či úzkosti a u dospívajících i hrozba sebevražedných myšlenek. Hlavní léčbou jsou
režimová opatření.
Podle zahraničních studií trpí poruchou 7–16 procent mladistvých. Právě u nich může posun spánku kromě zdravotních problémů
způsobovat absence ve škole a zhoršení prospěchu. V období puberty ke zpoždění spánkové fáze přispívají také hormonální příčiny
– opožděné uvolňování melatoninu. Melatonin lze terapeuticky doplňovat, hlavní je ale omezit používání mediálních technologií,
zejména večer. Zpožděná spánková fáze může souviset i s genetickými dispozicemi nebo psychiatrickými chorobami, jisté ale je, že
zásadní roli hrají vnější vlivy.
Zdroj: TZ Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
30 LET KORONÁRNÍ ANGIOPLASTIKY V ČESKU
Letos je to přesně 30 let, kdy lékaři v pražském IKEM zahájili jako první v tehdejším Československu program účinné léčby akutního
infarktu myokardu pomocí koronární angioplastiky. Před zavedením této léčby se používala trombolýza a do jednoho roku od
příhody zemřela téměř čtvrtina nemocných. Koronární angioplastika snížila riziko takového úmrtí na méně než 10 procent. Dnes je
v České republice dostupná síť celkem 23 center, která léčbu angioplastikou zajišťují nepřetržitě. V současné době se v tuzemsku
provádí přes 22 000 angioplastik ročně, z toho je 5 000–6 000 právě u akutního infarktu myokardu. Právě v IKEM za 30 let lékaři
ošetřili pomocí angioplastiky přes 30 000 nemocných s ischemickou chorobou srdeční, přičemž jako první v ČR také implantovali
koronární a lékové stenty. Průměrný pacient s infarktem myokardu je asi 65letý muž, obvykle kuřák. Často jsou přítomny další
rizikové faktory jako hypertenze, diabetes a obezita. Výjimkou dnes nejsou ani mladší pacienti.
Zdroj: TZ IKEM
29. 3. 2022; doktorka.cz
Prognózu Parkinsonovy choroby umějí vědci stanovit podle typu poruchy řeči
Prognózu Parkinsonovy choroby a vhodnou léčbu umějí vědci stanovit podle typu řečové poruchy pacienta. Výzkumníci z 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) pomocí
speciálního počítačového softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy těchto poruch.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin, látku, jež přenáší nervové
impulzy. Podle Petra Duška z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent
pacientů a neurologové díky tomuto příznaků dokážou nemoc poznat už v počátcích.
"Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,"
vysvětlil.
Ve studii vědci sledovali 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh. Nahrávky řeči
potom v yhodnotil software vyvinutý na ČVUT podle jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa. Poruchy řeči pak
rozdělili do tří podskupin.
"Čistě porucha prozódie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s
Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny
nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak
objevuje spíše v pozdějších stadiích Parkinsonovy nemoci," popsal Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u pacientů s různými řečovými poruchami různě. Nejúčinnější byla léčba u
pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, tedy sníženou kvalitou hlasu, zlepšily se u nich i další pohybové projevy. Mírně se zlepšili
pacienti se sníženou hlasitostí a monotónností řeči, naopak u lidí s problémy s artikulací zlepšení nenastalo.
"Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku
nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení
řeč i," uvedl. Poruchu artikulace pak zřejmě nezpůsobuje nedostatek dopaminu, ale rozsáhlejší degenerace motorických oblastí v
mozku, na léčbu dopaminem proto nereaguje.
29. 3. 2022; vecerni-praha.cz
Férové strojové učení? FEL ČVUT koordinuje výzkum umělé inteligence
Umělá inteligence (AI) dnes pohání celou řadu systémů od doporučování obsahu na sociálních sítích, přes strojové vidění
samořídících aut, až po rozhodnutí o (ne)přidělení půjčky v bance.
Tyto příklady jasně demonstrují, jak zásadní dopad AI algoritmy mají. Jejich uspokojivé fungování je proto klíčové pro jednotlivce i
pro společnost jako celek. Návrhem vysvětlitelných a transparentních algoritmů umělé inteligence se bude zabývat mezinárodní
projekt AutoFair, který získal grant ve výši 3 840 846 eur (necelých 95 milionů korun) v evropském programu Horizon Europe. Z
celkového počtu 206 žádostí ve výzvě HUMAN-01 jich uspělo 46.
Tříletý projekt AutoFair byl vybrán k financování jako jediný projekt koordinovaný institucí z České republiky. Jeho hlavním řešitelem
je dr. Jakub Mareček z Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze
( FEL ČVUT). Ta z grantu dosáhne na 15 milionů korun. Zbývajících 80 milionů korun si rozdělí dalších sedm členů konsorcia, mezi
kterými jsou vědci z prestižních univerzit včetně Imperial College London, izraelského technologického institutu Technion a Národní
a kapodistrijské univerzity v Aténách. Partnerské instituce doplní ještě technologické firmy, které poskytnou potřebná data k
modelování a ověří aplikovatelnost výsledků v praxi. Bude se jednat o nadnárodní společnosti i lokální startupy využívající umělou
inteligenci.
Cílem projektu AutoFair je zaručit, že AI algoritmy nebudou nikomu stranit. Umělá inteligence fungující jako černá skříňka, do jejíhož
rozhodování nemáme vhled, totiž představuje značné riziko. Algoritmus může fungovat pro řadu lidí uspokojivě, ale pro některé
může fungovat velmi špatně. Jednou ze strategií, jak s tímto rizikem pracovat, je práce s daty. Výběr dat pro učení systému musí být
reprezentativní a nepřenášet nerovnosti ve společnosti do vývoje algoritmů. Opačnou strategií je důsledně vysvětlovat veřejnosti
fungování a omezení AI systémů. Tato strategie se tedy týká komunikačních aspektů po samotné implementaci. Projekt AutoFair
kombinuje oba tyto extrémní přístupy: chce vylepšit samotné algoritmy a zároveň vzdělávat koncové uživatele. Opírá se proto o
poznatky z počítačových a datových věd, teorie řízení, optimalizace a dalších vědních disciplín, včetně etiky a práva.
Otázky související s etikou umělé inteligence se běžně prozkoumávají v počítačovém vidění. "Řada lidí k odemčení mobilu používá
systém pro rozpoznání obličeje. Ten však poměrně dlouho fungoval spolehlivě jen pro muže bílé pleti a úspěšnost pro etnické
menšiny byla ještě donedávna podstatně nižší. Tento problém daný nereprezentativností dat se již podařilo odstranit. Umělá
inteligence má však řadu dalších použití, kde podobné etické problémy dodnes přetrvávají,” vysvětluje naléhavost projektu jeho
koordinátor dr. Mareček z FEL ČVUT.
Výstupy projektu budou testovány na třech případových studiích průmyslového využití napříč třemi odvětvími. Prvním z nich je
automatizace férového hodnocení při náboru zaměstnanců, druhým je odstranění genderové nerovnosti v reklamě a třetím je
oblast finančních technologií, konkrétně eliminace diskriminace klientů bank. Vznik tří případových studií doprovodí expertní
skupiny složené ze zástupců byznysu, veřejných orgánů, nevládních organizací i politiků. Pohled všech zájmových skupin bude
stěžejní pro výzkumný proces a zvýší potenciál pro praktickou aplikaci výsledků projektu. Reálná implementace vědeckých poznatků
a etické využití umělé inteligence jsou hlavní devizou projektu AutoFair. "Věřím, že se výstupy projektu podaří promítnout také do
plánované regulace umělé inteligence, kterou připravuje Evropská komise,” dodává Mareček.
Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT
29. 3. 2022; Automa
FEL ČVUT koordinuje výzkum "férové" umělé inteligence
Umělá inteligence (AI) stojí v pozadí mnoha systémů, od doporučování obsahu na sociálních sítích přes strojové vidění
autonomních vozidel až po rozhodnutí o přidělení půjčky v bance. Tyto příklady demonstrují, jak zásadní dopad algoritmy AI mají.
Jejich uspokojivé fungování je proto klíčové pro jednotlivce i pro společnost jako celek. Návrhem vysvětlitelných a transparentních
algoritmů umělé inteligence se bude zabývat mezinárodní projekt AutoFair, který získal grant ve výši přes 3,8 mil. eur v evropském
programu Horizon Europe. Z celkového počtu 206 žádostí ve výzvě Human-01 jich uspělo 46.
Tříletý projekt AutoFair byl vybrán k financování jako jediný projekt koordinovaný institucí z České republiky. Jeho hlavním řešitelem
je dr. Jakub Mareček z Centra umělé inteligence na FEL ČVUT. Ta z grantu dosáhne na 15 milionů korun. Zbývajících 80 milionů
korun si rozdělí dalších sedm členů konsorcia, mezi kterými jsou vědci z Imperial College London, izraelského technologického
institutu Technion a Národní a Kapodistriánovy univerzity v Aténách. Partnerské instituce doplní ještě průmyslové firmy, které
poskytnou potřebná data k modelování a ověří využitelnost výsledků v praxi. Půjde o nadnárodní společnosti i lokální startupy
využívající umělou inteligenci.
Cílem projektu AutoFair je zaručit, že AI algoritmy nebudou nikomu stranit. Umělá inteligence fungující jako černá skříňka, do jejíhož
rozhodování nemáme vhled, totiž představuje značné riziko. Algoritmus může fungovat pro mnoho lidí uspokojivě, ale pro některé
velmi špatně. Jednou ze strategií, jak s tímto rizikem pracovat, je práce s daty. Výběr dat pro učení systému musí být skutečně
reprezentativní a nepřenášet předsudky ve společnosti do vývoje algoritmů. Opačnou strategií je důsledně vysvětlovat veřejnosti
fungování a omezení systémů AI. Tato strategie se týká komunikace po samotné implementaci AI. Projekt AutoFair kombinuje oba
tyto přístupy: chce vylepšit samotné algoritmy a zároveň vzdělávat koncové uživatele. Opírá se proto o poznatky z počítačových a
datových věd, teorie řízení, optimalizace a dalších vědních disciplín, včetně etiky a práva.
Výstupy projektu budou testovány na třech případových studiích průmyslového využití. Prvním z nich je automatizace férového
hodnocení při náboru zaměstnanců, druhým je odstranění genderové nerovnosti v reklamě a třetím je eliminace diskriminace
některých klientů bank. Vznik tří případových studií doprovodí expertní skupiny složené ze zástupců byznysu, veřejných orgánů,
nevládních organizací i politiků. Cílem je, aby se výstupy projektu podařilo promítnout také do plánované regulace umělé
inteligence, kterou připravuje Evropská komise.
[Tisková zpráva FEL ČVUT v Praze, 29. 3. 2022.]
29. 3. 2022; tojesenzace.cz
Férové strojové učení? FEL ČVUT koordinuje výzkum umělé inteligence podpořený 95 miliony korun od Evropské komise
Umělá inteligence (AI) dnes pohání celou řadu systémů od doporučování obsahu na sociálních sítích, přes strojové vidění
samořídících aut, až po rozhodnutí o (ne)přidělení půjčky v bance.
Tyto příklady jasně demonstrují, jak zásadní dopad AI algoritmy mají. Jejich uspokojivé fungování je proto klíčové pro jednotlivce i
pro společnost jako celek. Návrhem vysvětlitelných a transparentních algoritmů umělé inteligence se bude zabývat mezinárodní
projekt AutoFair, který získal grant ve výši 3 840 846 eur (necelých 95 milionů korun) v evropském programu Horizon Europe. Z
celkového počtu 206 žádostí ve výzvě HUMAN-01 jich uspělo 46.
Tříletý projekt AutoFair byl vybrán k financování jako jediný projekt koordinovaný institucí z České republiky. Jeho hlavním řešitelem
je dr. Jakub Mareček z Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze
( FEL ČVUT). Ta z grantu dosáhne na 15 milionů korun. Zbývajících 80 milionů korun si rozdělí dalších sedm členů konsorcia, mezi
kterými jsou vědci z prestižních univerzit včetně Imperial College London, izraelského technologického institutu Technion a Národní
a kapodistrijské univerzity v Aténách. Partnerské instituce doplní ještě technologické firmy, které poskytnou potřebná data k
modelování a ověří aplikovatelnost výsledků v praxi. Bude se jednat o nadnárodní společnosti i lokální startupy využívající umělou
inteligenci.
Cílem projektu AutoFair je zaručit, že AI algoritmy nebudou nikomu stranit. Umělá inteligence fungující jako černá skříňka, do jejíhož
rozhodování nemáme vhled, totiž představuje značné riziko. Algoritmus může fungovat pro řadu lidí uspokojivě, ale pro některé
může fungovat velmi špatně. Jednou ze strategií, jak s tímto rizikem pracovat, je práce s daty. Výběr dat pro učení systému musí být
reprezentativní a nepřenášet nerovnosti ve společnosti do vývoje algoritmů. Opačnou strategií je důsledně vysvětlovat veřejnosti
fungování a omezení AI systémů. Tato strategie se tedy týká komunikačních aspektů po samotné implementaci. Projekt AutoFair
kombinuje oba tyto extrémní přístupy: chce vylepšit samotné algoritmy a zároveň vzdělávat koncové uživatele. Opírá se proto o
poznatky z počítačových a datových věd, teorie řízení, optimalizace a dalších vědních disciplín, včetně etiky a práva.
Otázky související s etikou umělé inteligence se běžně prozkoumávají v počítačovém vidění. "Řada lidí k odemčení mobilu používá
systém pro rozpoznání obličeje. Ten však poměrně dlouho fungoval spolehlivě jen pro muže bílé pleti a úspěšnost pro etnické
menšiny byla ještě donedávna podstatně nižší. Tento problém daný nereprezentativností dat se již podařilo odstranit. Umělá
inteligence má však řadu dalších použití, kde podobné etické problémy dodnes přetrvávají,” vysvětluje naléhavost projektu jeho
koordinátor dr. Mareček z FEL ČVUT.
Výstupy projektu budou testovány na třech případových studiích průmyslového využití napříč třemi odvětvími. Prvním z nich je
automatizace férového hodnocení při náboru zaměstnanců, druhým je odstranění genderové nerovnosti v reklamě a třetím je
oblast finančních technologií, konkrétně eliminace diskriminace klientů bank. Vznik tří případových studií doprovodí expertní
skupiny složené ze zástupců byznysu, veřejných orgánů, nevládních organizací i politiků. Pohled všech zájmových skupin bude
stěžejní pro výzkumný proces a zvýší potenciál pro praktickou aplikaci výsledků projektu. Reálná implementace vědeckých poznatků
a etické využití umělé inteligence jsou hlavní devizou projektu AutoFair. "Věřím, že se výstupy projektu podaří promítnout také do
plánované regulace umělé inteligence, kterou připravuje Evropská komise,” dodává Mareček.
Foto: archiv ČVUT
28. 3. 2022; EURO
Drony z ČVUT mapují kostel v Olomouci
Při restaurování kostela sv. Mořice v Olomouci
pomáhají památkářům bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony. Vyvinula je skupina Multirobotických
systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci projektu Dronument podpořeného ministerstvem kultury a ve
spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ). Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná
jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení. "Technologii jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi
budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," říká výzkumná pracovnice Michaela Čadilová z NPÚ.
FOTO: archiv
28. 3. 2022; Mladá Fronta Dnes
S přípravou obnovy kostela sv. Mořice pomáhají drony
OLOMOUC Drony s palubní inteligencí vyvinuté experty z pražského ČVUT mapují nyní v rámci přípravy rekonstrukce interiér
olomouckého kostela sv. Mořice. Jde o součást projektu mapování památek Dronument a nyní zveřejněné video přibližuje, jak
proces probíhá.
Mapování gotického chrámu ze druhé poloviny 13. století předcházelo vytvoření 3D skenu kostela pomocí pozemního skeneru. Na
jeho základě památkáři vybírají místa, jež jsou pro ně důležitá a která budou vyfotografována drony.
"Z 3D modelu pak dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji
lze uskutečnit bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," popsal Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů
(MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Drony mohou dobře zdokumentovat i místa, jež by byla například z plošin či lešení obtížně dosažitelná. Oproti jejich použití je navíc
celá akce mnohem rychlejší. Mimo jiné i díky tomu, že formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba
operátor nebo pilot, který by je ze země řídil.
Drony už v Česku pomohly zmapovat desítku památek
Bezpilotní stroje mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu.
Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí se na místo vzletu a
operátoři už jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři
bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony přes jednoduché uživatelské rozhraní a ty by samy provedly jimi zadaný úkol,"
nastínil Saska.
Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let, jemuž se věnuje zhruba třicetičlenná
vědecká skupina působící na katedře kybernetiky ČVUT.
Mapování vzácných interiérů pomocí dronů si památkáři pochvalují a chtějí v něm pokračovat.
"Technologii jsme použili už zhruba v deseti objektech a myslím si, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické
objekty," míní Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu.
Díky nasvícení mají památkáři k dispozici kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnných maleb tak mohou sledovat třeba
drobné praskliny. Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům chrámu sv. Mořice k tomu, aby na jejich základě
mohli naplánovat svůj zásah.
Kromě olomouckého kostela pomáhají drony ze skupiny MRS třeba i v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v
Praze či grottě v polském Gorzanówě. Mezi další lokality patří zámky v Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny a
sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě u Libavé.
Video na idnes.cz/olomouc
28. 3. 2022; Lupa.cz
ČVUT bude řídit evropský projekt na umělou inteligenci za 95 milionů
Fakulta elektrotechnická ČVUT uspěla v evropském programu AutoFair zaměřeném na umělou inteligenci. Škola získá z
programu Horizon Europe patnáct milionů korun na řešení některých otázek AI a zároveň bude koordinovat aktivity dalších
institucí. AutoFair má celkový rozpočet 95 milionů korun.
V evropské výzvě HUMAN-01 se sešlo 206 žádostí. Tříletý projekt AutoFair je jediným projektem koordinovaným z České republiky.
Na starost ho dostal tým Jakuba Marečka z Centra umělé inteligence na FELu.
Do aktivit se zapojují i prestižní školy Imperial College London nebo Institute of Technology Technion z Izraele. Nadnárodní
společnosti a lokální startupy poskytnou data pro trénování AI.
Mareček AutoFair vysvětluje takto:
Cílem projektu AutoFair je zaručit, že AI algoritmy nebudou nikomu stranit. Umělá inteligence fungující jako černá skříňka, do jejíhož
rozhodování nemáme vhled, totiž představuje značné riziko. Algoritmus může fungovat pro řadu lidí uspokojivě, ale pro některé
může fungovat velmi špatně.
Jednou ze strategií, jak s tímto rizikem pracovat, je práce s daty. Výběr dat pro učení systému musí být reprezentativní a nepřenášet
nerovnosti ve společnosti do vývoje algoritmů. Opačnou strategií je důsledně vysvětlovat veřejnosti fungování a omezení AI
systémů. Tato strategie se tedy týká komunikačních aspektů po samotné implementaci.
Projekt AutoFair kombinuje oba tyto extrémní přístupy: chce vylepšit samotné algoritmy a zároveň vzdělávat koncové uživatele.
Opírá se proto o poznatky z počítačových a datových věd, teorie řízení, optimalizace a dalších vědních disciplín, včetně etiky a práva.
Otázky související s etikou umělé inteligence se běžně prozkoumávají v počítačovém vidění. Řada lidí k odemčení mobilu používá
systém pro rozpoznání obličeje. Ten však poměrně dlouho fungoval spolehlivě jen pro muže bílé pleti a úspěšnost pro etnické
menšiny byla ještě donedávna podstatně nižší. Tento problém daný nereprezentativností dat se již podařilo odstranit. Umělá
inteligence má však řadu dalších použití, kde podobné etické problémy dodnes přetrvávají.
Výstupy projektu budou testovány na třech případových studiích průmyslového využití napříč třemi odvětvími. Prvním z nich je
automatizace férového hodnocení při náboru zaměstnanců, druhým je odstranění genderové nerovnosti v reklamě a třetím je
oblast finančních technologií, konkrétně eliminace diskriminace klientů bank.
Vznik tří případových studií doprovodí expertní skupiny složené ze zástupců byznysu, veřejných orgánů, nevládních organizací i
politiků. Pohled všech zájmových skupin bude stěžejní pro výzkumný proces a zvýší potenciál pro praktickou aplikaci výsledků
projektu. Reálná implementace vědeckých poznatků a etické využití umělé inteligence jsou hlavní devizou projektu AutoFair.
Věřím, že se výstupy projektu podaří promítnout také do plánované regulace umělé inteligence, kterou připravuje Evropská komise.
URL| https://www.lupa.cz/aktuality/cvut -bude-ridit-evropsky-projekt-na-umelou-inteligenci-za-95-milionu/
28. 3. 2022; parlamentnilisty.cz
FEL ČVUT koordinuje výzkum umělé inteligence, podpořený 95 miliony od Evropské komise
Umělá inteligence (AI) dnes pohání celou řadu systémů, od doporučování obsahu na sociálních sítích přes strojové vidění
samořídících aut až po rozhodnutí o (ne)přidělení půjčky v bance. Tyto příklady jasně demonstrují, jak zásadní dopad AI algoritmy
mají.
Jejich uspokojivé fungování je proto klíčové pro jednotlivce i pro společnost jako celek. Návrhem vysvětlitelných a transparentních
algoritmů umělé inteligence se bude zabývat mezinárodní projekt AutoFair, který získal grant ve výši 3 840 846 eur (necelých 95
milionů korun) v evropském programu Horizon Europe. Z celkového počtu 206 žádostí ve výzvě HUMAN-01 jich uspělo 46.
Tříletý projekt AutoFair byl vybrán k financování jako jediný projekt koordinovaný institucí z České republiky. Jeho hlavním řešitelem
je dr. Jakub Mareček z Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze
( FEL ČVUT). Ta z grantu dosáhne na 15 milionů korun. Zbývajících 80 milionů korun si rozdělí dalších sedm členů konsorcia, mezi
kterými jsou vědci z prestižních univerzit včetně Imperial College London, izraelského technologického institutu Technion a Národní
a kapodistrijské univerzity v Aténách. Partnerské instituce doplní ještě technologické firmy, které poskytnou potřebná data k
modelování a ověří aplikovatelnost výsledků v praxi. Bude se jednat o nadnárodní společnosti i lokální startupy využívající umělou
inteligenci.
Cílem projektu AutoFair je zaručit, že AI algoritmy nebudou nikomu stranit. Umělá inteligence fungující jako černá skříňka, do jejíhož
rozhodování nemáme vhled, totiž představuje značné riziko. Algoritmus může fungovat pro řadu lidí uspokojivě, ale pro některé
může fungovat velmi špatně. Jednou ze strategií, jak s tímto rizikem pracovat, je práce s daty. Výběr dat pro učení systému musí být
reprezentativní a nepřenášet nerovnosti ve společnosti do vývoje algoritmů. Opačnou strategií je důsledně vysvětlovat veřejnosti
fungování a omezení AI systémů. Tato strategie se tedy týká komunikačních aspektů po samotné implementaci. Projekt AutoFair
kombinuje oba tyto extrémní přístupy: chce vylepšit samotné algoritmy a zároveň vzdělávat koncové uživatele. Opírá se proto o
poznatky z počítačových a datových věd, teorie řízení, optimalizace a dalších vědních disciplín, včetně etiky a práva.
Otázky, související s etikou umělé inteligence, se běžně prozkoumávají v počítačovém vidění. "Řada lidí k odemčení mobilu používá
systém pro rozpoznání obličeje. Ten však poměrně dlouho fungoval spolehlivě jen pro muže bílé pleti a úspěšnost pro etnické
menšiny byla ještě donedávna podstatně nižší. Tento problém daný nereprezentativností dat se již podařilo odstranit. Umělá
inteligence má však řadu dalších použití, kde podobné etické problémy dodnes přetrvávají,” vysvětluje naléhavost projektu jeho
koordinátor dr. Mareček z FEL ČVUT.
Výstupy projektu budou testovány na třech případových studiích průmyslového využití napříč třemi odvětvími. Prvním z nich je
automatizace férového hodnocení při náboru zaměstnanců, druhým je odstranění genderové nerovnosti v reklamě a třetím je
oblast finančních technologií, konkrétně eliminace diskriminace klientů bank. Vznik tří případových studií doprovodí expertní
skupiny složené ze zástupců byznysu, veřejných orgánů, nevládních organizací i politiků. Pohled všech zájmových skupin bude
stěžejní pro výzkumný proces a zvýší potenciál pro praktickou aplikaci výsledků projektu. Reálná implementace vědeckých poznatků
a etické využití umělé inteligence jsou hlavní devizou projektu AutoFair. "Věřím, že se výstupy projektu podaří promítnout také do
plánované regulace umělé inteligence, kterou připravuje Evropská komise,” dodává Mareček.
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou
budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická
poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky
a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje
přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými
univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce
hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky
2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult
(stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství,
informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227
akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se
znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky
2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je
v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém
světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení
"Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v
oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and
Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je
na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti
"Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více informací najdete ZDE.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/FEL-CVUT-koordinuje-vyzkum-umele-inteligence-podporeny-95-miliony-
od-Evropske-komise-697350
28. 3. 2022; Regionální televize CZ
Olomoucko - TV ZZIP 18:40
Beey,
Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).
mluvčí 1,
Pěkný den vážení milí diváci vítám vás u magazínu ze Střední Moravy pojďte se podívat co je nového v Olomouci v Prostějově a okolí
přeji vám příjemný zážitek.
mluvčí 1,
Po další úsek se od pondělí 21. března rozšířila úplná uzavírka Masarykovy ulice. Kvůli výstavbě tramvajové zastávky vídeňského
typu Bystřičky až do poloviny června neprojedou auta od křižovatky s ulicí Milady Horákové po křižovatku s ulicí Dukelskou. Ulice u
soutoku bude po tu dobu obousměrná. Kvůli zachování vjezdu do kasáren 9. května tam jsou dočasně zrušena stávající podélná
stání. K rekonstrukci zastávky u Bystřičky chce město využít probíhající stavby protipovodňových opatření kolem Moravy, která má
být dokončená v létě.
mluvčí 1,
Robotické drony, bezpilotní helikoptéry elektrotechnické fakulty ČVUT Praha pomáhají památkářům při restaurování chrámu
svatého Mořice. Z různých úhlů mohou zdokumentovat místa, která nejsou dostupná plošina lešení. Formace spolupracujících
dronů má rozdělené úkoly. 1 nese kameru, další zdroje světla předem určeném úhlu a sami pak pořídí požadované fotografie.
Mapování vzácných interiérů tímto způsobem používají odborníci stále častěji. Drony už pomáhali například na zámcích v Plumlově
nebo Vranově nad Dyjí.
mluvčí 1,
Náš dnešní výlet do historie bude věnovaný jedné z nejstatečnějších postav českého protinacistického odboje za druhé světové
války. V tomto domě v olomoucké všem Borové ulici žil před válkou více než 10 let štábní kpt. Václav Morávek odjelo hrdinské smrti
uplynulo v březnu 80 let.
mluvčí 2,
V Olomouci byl kmenovým příslušníkem 100 sedmého dílu střeleckého pluku a prakticky veškerou svoji vojenskou kariéru za první
republiky strávil také u dělostřelců, on byl armádním přeborníkem ve střelbě z pistole cos mu samozřejmě posléze hodilo při
odbojové činnosti.
mluvčí 1,
Kde Morávek v Olomouci bydlel, zjistili nadšenci z československé obce legionářské při pátrání v archivech v roce 2017 mu na domě
v Šemberově ulici odhalili pamětní desku.
mluvčí 3,
Stojíme před domem, ze kterého Václav Morávek dobrovolně odcházeli bojovat za československou republiku za svou vlast stojíme
před domem, ze kterého Václav Moravec odcházel s vědomím, že se do něj již živý nevrátí.
mluvčí 1,
Právě v Olomouci se Morávek během vojenské služby seznámil s Josefem Mašínem s ním a dalším důstojníkem Josefem Balabánem
vytvořili po okupaci legendární ilegální sabotážní zpravodajskou skupinu Němci nazývanou Tříkrálové. Provedli řadu diverzní akcí.
Do Londýna odesílali důležité informace. Po zatčení Balabána Mašína Morávek pomáhal parašutistům z Anglie při přípravě atentátu
na protektora Heydricha. Padl po přestřelce přišlo gestapáků v Praze na prašném mostě 21. března 1942.
mluvčí 2,
Starší literatura uváděla, že se dostal do úzkých spáchal sebevraždu z vlastní zbraně. Současně se historikové spíše přiklání k tomu,
že opravdu byl Běla zastřelen.
mluvčí 1,
Morávek u sebe neustále nosil 2 nabité pistole. Přitom byl věřícím křesťanem. I proto získal přezdívku pobožný střelec. Měl heslo
věřím v Boha své pistole. O jeho mimořádné odvaze svědčí řada dnes už legendárních příhod.
mluvčí 2,
Při jednom útěku z ilegálního bytu, a dokonce slanil na na drátě, uřízl si uřízl si prst se se svými kolegy vsadil, že zapálí jednoho z
vysokých úředníků gestapo Pfeiferovi cigaretu co se mu prý opravdu podařilo jak chci tedy jako historik říci, že my máme trošku ve
zvyku si neustále sypat popel na hlavu a tvrdit, jak Češi byli zbabělí, ale především ve vztahu k těm k tomu důstojnického sboru to
není rozhodně pravda.
mluvčí 1,
V roce 2005 byl Václav Morávek spolu s Josefem Balabánem Josefem Mašínem povýšen in memoriam do hodnosti brigádního
generála. Na nejvyšší státní vyznamenání ale dosud čekají marně.
mluvčí 1,
Jak se máte lemuři, zdá se, že se vám daří dobře. Čerstvé mládě v rodině těchto tvorů zóna Svatém Kopečku je toho důkazem.
Narodilo se na začátku března. Drží se urputně matky a pozoruje svět kolem sebe.
mluvčí 4,
Matka nosí zpravidla mláďata na břichu 34 týdny a potom mládě se přesune na záda. Kouká ze zad až do věku asi tří měsíců.
mluvčí 5,
Olomoucká zoologická zahrada chovala lemury velice krátce. Po roce 1993 potom jsme tady na chviličku měli ubytované Plaváčka z
Prahy, no ale takový ten velký boom v rámci chovu nastal v roce 2012 kdy se vystavilo toto nové chovné centrum. No a od té doby už
jsem daří velice dobře. Dneska vítáme na světě třicáté osmé mládě.
mluvčí 1,
Pár měsíců si mládě prozatím neznámého pohlaví vystačí s matčiným mlékem. Dospělosti nejvíce pochutná na ovoci. Zoo ale
lemurů servírují bohatější jídelníček. Nechybí v něm zelenina, větvičky, a dokonce i pampelišky a hledání potravy je pro ně zábavou.
mluvčí 5,
Jednak jsou tedy různé závěsy, na kterých starých oni v podstatě tu potravu strhávají, jsou tady různé skrýše ukryty, aby to pro ně
nebylo takové monotónní.
mluvčí 4,
Skupinu tvoří 1 samec a několik samic, které jsou v nějakém příbuzenském vztahu a dominantně tam vždy samice samci jsou tam
jenom tak jako do počtu.
mluvčí 1,
Lemuři kata obývají výhradně ostrov Madagaskar. Kvůli kácení tamních deštných pralesů jsou ale tyto poloopice na pokraji
vyhubení. Pohybují se v korunách stromů. Rovnováhu při skocích udržují dlouhým pruhovaným ocasem.
mluvčí 5,
Standardní počet pruhů je 13 černých 13 bílých. Samozřejmě se někdo může dopočítat čísla jiného, každopádně ten ocas slouží jako
kormidlo, oni manévruje ve vzduchu, slouží jako takový stabilizační prostředek, no a v neposlední řadě, když se pohybují ve vysoké
trávě, tak se prostřednictví toho, co se dokáží velice zdatně dorozumět.
mluvčí 1,
Výběh lemurů kata najdete hned u hlavního vstupu do zoo. Oproti jiným druhům lemurů jsou aktivní ve dne, takže se s nimi za
pěkného počasí můžete venku potkat a při jejich kouscích se dobře pobavit.
mluvčí 6,
V lednu letošního roku začala dlouho očekávaná revitalizace pivovarského rybníku ve Vrahovicích.
mluvčí 7,
Plně pokračují práce nebo 4 sanační práce na odvozu sedimentů, které jsou v tom evropském jedničku cirka 40-50 let. Jejich tam je
tam toho více jsme pokládali základy toho bagrování, takže nezvýšili tu hloubku to bagrování, 7 jsou ekologicky likvidovány odvážný
odbornou firmou likvidací nebo případě dalšího použití a předpokládáme, že tam dojde kont do konce prázdnin k ukončení prací v
Plzni pro veřejnost. Ty práce samozřejmě jsou vzhledem rozsah a kdyby tu škodlivost takové trošku nebezpečné, nicméně vše v
pořádku, jsou tam odkladiště odpařování té vody, odvoz tvořené podpořeného sedimentu atd. je to zabezpečeno, takže mají tam i
občané možnost informovat těch banner sporně chystáme, což bude probíhat, takže předpokládám, že tam to dopadne naprosto
dobře.
mluvčí 6,
V rámci revitalizace se také zrekonstruuje rodící objekt na výtoku z nádrže a výpustného zařízení. Obnoví se opevnění břehu.
Vznikne zde brouzdaliště i liberální zóna pro vodní živočichy organismy. Náklady na revitalizaci činí bezmála 13 000 000 Kč.
mluvčí 8,
Letní prázdniny jsou sice ještě daleko, nicméně město má jasno o prázdninovém provozu mateřských školách.
mluvčí 9,
Tak za prvé musím být připraveni samozřejmě je to otázka legislativy, která nám to nějakým způsobem dává jako úkol, takže ano
ředitelé škol musí určit, které které školy a jaký budou mít v provozu vozíme mateřských školách. Ředitelé škol se vždycky
domlouvají a rozdělíme ten provoz nějak tak, aby to bylo spravedlivě rozdělené. Rodiče budou mít informace do 31. března, budou
na všech školkách, by se ty prázdninové provozy můžou si vybrat tu školku, oni pak musí předat přihlášku do té školky, kterou
budou chtít navštěvovat do 16. června.
mluvčí 8,
Prázdninový provoz mateřských škol bude probíhat v období od 1. července. Do 31. srpna tohoto roku.
mluvčí 8,
Prostě má vysoutěžené ceny za plyn elektřinu do konce letošního roku, ale jak to bude dál.
mluvčí 9,
My jsme v minulých letech vždy prováděli aukci, kupovali jsme v rámci a aukce energie, což bylo velice výhodné, protože my jsme
spojili jednak do toho balíku celého Statutární město plus veškeré příspěvkové organizace, tzn. divadlo veškeré školy mateřské školy
i obchodní obchodní společnosti, které patří městu a vždy to pro nás bylo výhodné, že jsme vysoutěžili výhodnou cenu, ale v
současné době všichni víme, jak je to s energiemi, které jdou neskutečným způsobem nahoru, takže my opouštíme od aukce.
mluvčí 8,
A jakým způsobem tedy nakonec město energie nakoupí?
mluvčí 9,
My v tuto chvíli vypíšeme soutěž na léta 23 24 vysoutěží firmu, která nám nabídne tzv. nejlepší koeficient na základě toho
koeficientu, potom budeme nakupovat průběžně na burze, protože tak, jak stoupají, klesají energie, takže nutné fixovat tu energii,
sledovat vývoj na burze, protože 1 měsíc máte energii dražší, další měsíce může jít dolů, takže my vždycky budeme sledovat vývoj a
zafixujeme tu určitou částku, takže třeba budeme fixovat 4× za rok.
mluvčí 8,
Město předpokládá, že za nákup plynu a elektřiny zaplatí v letech 2023-24 57 000 000 Kč.
mluvčí 6,
O tom, kdy bude probíhat jarní úklid ve městě, jsme vám říkali už minula. Tentokrát se dozvíte o plánovaném mobilním sběru.
mluvčí 10,
Mobilní sběry něco trošku jiného. Týká se zejména příměstských částí Vrahovice Čechův trpí Inky Žešova, takže na osmi stanovištích
bude pouze 1 den, a to v sobotu 2. dubna. Během dopoledne a časného odpoledne, tzn. začíná se po desáté hodině a vždycky na
tom stanovišti ten vlastně ten mobilní sběr probíhá pouze nějakých 15 minut, takže potřeba podívat se na webové stránky, myslet
na to lidé v těch příměstských částech už to znají.
mluvčí 6,
A jaký odpad můžete do kontejneru odložit?
mluvčí 10,
Jde o sběr takového toho nebezpečného odpadu, jako je drobnější třeba elektrozařízení pneumatiky atd. určitě ne veliké ledničky
nebo nějaké objemné elektro zařízení, kde na ty věcí, které vlastně nebudou moci být přijaty v rámci toho mobilního sběru, tak tam
je potřeba využít sběrný dvůr, a to už ať v průmyslové ulici nebo u svaté Anny. Tady tento mobilní sběry vlastně organizován v těch
příměstských částech zejména proto, že právě ne všichni třeba s tím drobným elektro odpadem nebo drobným nebezpečným
odpadem jedou na sběrný dvůr nebo jsou to třeba starší lidé, kteří se tam nedostanou, takže právě pro tyto účely je určen tady
tento mobilní sběr, ale jinak v každém případě nebezpečné odpady vždy je možno i mimo tady tyto termíny ukládat právě na
sběrných Dvorech.
mluvčí 6,
Sběrný dvůr u svaté Anny je otevřený každé úterý až v sobotu. V neděli v pondělí zavřeno. Sběrný dvůr v průmyslové ulici můžete
navštívit vždy od čtvrtka do pondělí. Zavřeno je v úterý ve středu.
mluvčí 6,
Jak probíhá druhá etapa rekonstrukce sídliště brněnská Dobrovského. Zeptali jsme se náměstka primátora Jiřího rozehnala.
mluvčí 7,
Polovina parkoviště hotová a nyní probíhá druhá část parkovacích ploch, včetně vsakování přeložek sítí sanace celé příjezdové cesty
po bloku toho sídliště, takže takže to tam běží podle harmonogramu, takže oni mají čas do ulice do 30. 6. což mělo většinu v
pořádku.
mluvčí 6,
Rekonstrukce přijde městskou kasu na více než 40 000 000 Kč.
mluvčí 6,
Máte rádi přírodu a chcete přispět k její obnově. Zapojte se do dalšího komunitního sázení stromů.
mluvčí 11,
Po loňském úspěšném prvním komunitní sázení, které se uskuteční na podzim na cyklus Čechů k proběhne další 9. dubna v
dopoledních hodinách. Tentokrát budeme vysazovat listnaté stromy, a to podél polní cesty v ulici Ječná, což je propojka mezi
Domažlicemi Čechovice my stromy opětovně zakoupí město Prostějov a potřebné nářadí bude připraveno přímo na místě,
znamená to tedy, že zájemce o sázení si nemusí žádný strom kupovat pouze sázení přihlásí a pochopitelně asi přijde strom zasadit.
Často měl svoje rodiče nově narozených miminek, a to při vítání, že by si chtěli zasadit za rodinu strom. Nabízí se tady vhodná
příležitost propojka mezi Čechovi zemi a doma myslím sami, jedná se o polní cestu, na které budou právě stromy vysazeny. Všichni
zájemci budou osloveni budeme informovat, na jakou dobu se mají samozřejmě dostavit a veškeré potřebné informace dostanou
do svých e-mailu se velmi ráda, že už nyní se zájemci hlásí a já pevně věřím, že si dubnové odpoledne pořádně užijeme.
mluvčí 6,
Zájemci se mohou přihlásit na e-mail Milada teďka Sokolová zavináč prostého teďka EU sázet se bude 10 habrů 8 javorů 5 lip a 2
duby.
25. 3. 2022; vseoprumyslu.cz
Jiří Kabelka stojí již dva roky v čele Národního centra Průmyslu 4.0
Jiří Kabelka je od podzimu roku 2019 předsedou představenstva Národního centra Průmyslu 4.0. (NCP 4.0). Navíc stál u jeho zrodu,
a to jako vlastník a výkonný ředitel inženýrské společnosti DEL, která se věnuje především automatizaci a robotizaci. Dva roky ve
vedení NCP 4.0 jsou dnes za ním. Využili jsme proto příležitosti se zeptat, jak se za ty dva roky národní centrum posunulo, a také jak
je na tom český průmysl po dvou letech rámovaných pandemií covid-19.
Od roku 2019 působíte v pozici předsedy představenstva Národního centra Průmyslu 4.0.(NCP 4.0). Zároveň šéfujete inženýrské
společnosti DEL, která, jako lídr v automatizaci, patří mezi zakládající partnery tohoto centra. Jaká byla vlastně Vaše cesta do NCP 4.0
a kdy jste se poprvé seznámil s myšlenkou založit takové centrum?
S "kybernetiky a robotáři" na ČVUT jsme jako společnost DEL spolupracovali v nejrůznějších oblastech už dávno před založením
centra. Jsme inženýrská společnost a vždy nám šlo o to, propojovat nejnovější poznatky a technologie s praktickými řešeními přímo
ve výrobních firmách. Byli jsme tak s akademiky dlouhodobě v kontaktu. Jako velmi důležitou pro vznik centra vnímám roli profesora
Vladimíra Maříka. On je zde tou zásadní postavou a já jsem hrdý, že jsem u něj mohl studovat. Když tedy přišel v roce 2018 s
nápadem, který si dal za cíl šířit osvětu o nastupujícím Průmyslu 4.0, velmi rádi jsme se připojili. DEL se tak stal jedním ze
zakládajících partnerů Národního centra Průmyslu 4.0.
Podařilo se za dobu existence centra probudit u českých podnikatelů zájem o využití nejnovějších technologií ve výrobě? Jak vy
osobně vnímáte Průmysl 4.0?
Víte, za mě je ten "Průmysl 4.0" především marketingový pojem, jakási zkratka, pod kterou se schovalo používání nejnovějších
technologií, využívání dat a informací pro řízení výrobních procesů. Řadu principů a řešení, na nichž staví Průmysl 4.0, jsme u nás ve
společnosti DEL používali dávno před tím, než se s tímto termínem přišlo. V oblasti sofistikovaných řešení pro průmysl se totiž
pohybujeme velmi dlouho a v širokém záběru. Vnímáme tak vývoj v souvislostech. Nejde o revoluci, ten proces je kontinuální a jde
ruku v ruce s rozvojem ICT a možnostmi SW a HW. Díky pojmu Průmysl 4.0. se však určité principy a typová řešení pojmenovala a
začalo se s nimi více pracovat. Osobně to pak vnímám jako obrovskou šanci pro Českou republiku, jak se posunout od montoven do
"vyšší ligy".
Pro mě je velkým úspěchem to, že centrum dnes slouží jako ukázkový příklad toho, jak je možno akcelerovat rozvoj průmyslu a
hlavně propojovat vědu a výzkum s byznysem. Je super, že se pod hlavičkou NCP 4.0 sešly všechny technické vysoké školy, vznikají
tematicky sladěné odborné skupiny a naší snahou je nekopírovat, ale naopak hledat nová řešení.
Naprosto klíčovou aktivitou NCP 4.0 je pak jeho vzdělávací a osvětová role. Centrum na pravidelné bázi připravuje odborná školení,
a to nejen pro firmy, banky a další instituce, ale třeba i pro Národní pedagogický institut. Tato oblast je klíčová. Právě učitelé musí
vědět, co svět průmyslu dnes očekává od budoucích absolventů škol.
Myslíte si tedy, že dnes už většina manažerů průmyslových firem ví, jaké jsou principy Průmyslu 4.0?
Když se vrátíme do roku 2018, tedy do doby, kdy bylo centrum založeno, tak to vnímám jako výrazně vizionářský počin. Pojem
Průmysl 4.0 u nás tehdy znalo mizivé množství lidí a ani sami "kapitáni" průmyslu mu příliš nevěřili. Vzniku centra tak pomohly právě
zakládající partneři. Společnosti, které přináší nové myšlenky. Základní idea centra – tedy transfer nových myšlenek z akademické
půdy do praxe – najednou získala reálné obrysy. Nyní snad už téměř nikdo z oboru nepochybuje, že Průmysl 4.0 je ta správná cesta
a je jen málo lidí pohybujících se v byznysu, kteří by tento pojem neznali. Paradoxně tomu pomohlo i období pandemie. Do určité
míry zapůsobilo jako urychlovač. Stejně tak, jako se učitelé museli naučit on-line výuce, tak bylo třeba v průmyslu řešit nové
nečekané problémy. Ať už je to mezinárodní doprava, bezkontaktní výroba, flexibilita dodávek, nedostatek pracovníků, nutnost
vzdálené práce a řada dalších. To je doloženo i v průzkumech, na kterých se NCP 4.0 podílí. Za mě je opravdu velmi důležité, že
máme naši činnost podpořenu tvrdými daty. Sem patří například pravidelný průzkum "Analýza českého průmyslu", který je
realizován mezi stovkami firem. Data jsou vyhodnocována a následně se s nimi pracuje. K dispozici jsou jak "trhu", tak médiím a
samozřejmě i státním institucím, podnikatelským svazům a komorám.
Jak hodnotíte ty dva roky, kdy stojíte v čele představenstva NCP 4.0? Co zásadního se z Vašeho pohledu povedlo?
NCP 4.0 se za tu dobu stalo uznávanou platformou, která komunikuje se státem i médii, ukazuje směry vývoje průmyslu a
podporuje firmy, zejména ty české. Centrum se za dobu svého působení stalo výraznou autoritou v oblasti Průmyslu 4.0.
Stabilizoval se tým, a pod vedením pana ředitele Jaroslava Lískovce se stal vysoce profesionální. Partnery centra jsou dnes jak české,
tak mezinárodní firmy, všechny technické vysoké školy a přibývají také inovační centra či technologické start-upy. Vidím, jak se mezi
akademiky koncentruje praktická zkušenost, jak objevují inovační kapacity a rozvíjí moderní aplikačně orientovaný výzkum. Studenti
mohou zase díky partnerům centra využívat pro své "bádání" nejnovější technologie a výsledky ověřovat v reálném světě. K tomu
slouží i vědecké pracoviště – Testbed – umístěný přímo v budově CIIRC ČVUT v Dejvicích. K tomu, aby se centrum úspěšně rozvíjelo,
pomáhá představenstvo, jemuž mám tu čest předsedat. Moji kolegové jsou skutečně výrazné osobnosti české techniky a také díky
nim máme dobrý "tah na bránu".
Centrum je rovněž digitálním inovačním hubem a účastní se řady evropských projektů, jejichž realizace často pomáhá zpětně
partnerům NCP 4.0. Firmy se také daří účinně propojovat nebo jim pomoci nalézt vhodný typ podpory.
Jedním z nástrojů, jak pomocí při inovaci výrobních firem se stal nový nástroj – konkrétní služba zvaná DigiAudit. Ta pomáhá
zorientovat se v digitalizaci a najít prioritní oblasti pro investice. Tento nástroj jsme pomáhali vyvíjet i přímo u nás v DELu. V principu
jde o to, že vaši výrobní firmu navštíví odborníci z NCP 4.0 a podle propracované metodiky posoudí, jak jste na tom. Na základě
těchto zjištění pak navrhnou postupné kroky v oblasti digitalizace, případně označí procesy, které by bylo vhodné automatizovat.
To je velmi zajímavé. Jak je to vlastně s českými firmami? Mají zájem modernizovat?
Obecně si celá řada společností uvědomuje, že nemohou v rámci konkurenčního tlaku zůstat stranou nových trendů. Řada z nich je
navíc součástí dodavatelských řetězců velkých nadnárodních společností, a tak, pokud chtějí uspět, musí být schopni neustále
inovovat. Často si uvědomují, že se před nimi otevírají nové příležitosti. Chápou, že automatizace dnes proniká i do oblastí, kde
bychom si ji dříve nedokázali představit. Nové technologie mění přístupy, pojmy jako Průmysl 4.0, umělá inteligence, 3D tisk,
neuronové sítě či digitální továrna mění zásadně "pravidla hry". To si uvědomujeme i v DELu, chceme být u toho a pokud možno na
špici. Svůj nezanedbatelný vliv má i fakt, že jsme uprostřed generační obměny. Přichází doba, kdy "otcové zakladatelé" společností,
které vznikly v devadesátých let minulého století, předávají žezlo nastupující generaci. A ta velmi často chápe, že přístup k výrobním
procesům, který mentálně odpovídá době vzniku jejich firem, dnes už neobstojí. Víte, ono to není jen o tom "pořídit si robota". Aby
investice do modernizace byla skutečně efektivní, je třeba celou věc řešit komplexně a začít od firemních systémů.
Zmínil jste období pandemie, jako "urychlovače" modernizace. Jaký přístup v tomto období centrum zvolilo?
Oceňuji, že ten přístup byl velmi aktivní. Centrum na sebe zásadně upozornilo hned během první vlny pandemie covid-19. V CIIRC
ČVUT byla v rámci centra RICAIP v rekordním čase vyvinuta ochranná polomaska tištěná na 3D tiskárnách. Díky velmi aktivnímu
zapojení NCP se podařilo zapojit do tisku majitele všech vhodných tiskáren v ČR. V rekordní době se také podařilo propojit
dodavatelský řetězec (dodavatelé silikonu, gumiček, filtrů, atd). Zároveň sehrálo NCP 4.0P roli v rámci transferu tohoto výrobku i pro
sériovou výrobu. V době, kdy se nedalo setkávat osobně, začalo centrum velmi rychle vysílat on-line vzdělávací pořady. Velmi rychle
jsme se to naučili, a to v perfektní kvalitě a navíc zdarma. Stále v tomto trendu pokračujeme, a to ve spolupráci s různými partnery.
Jak hodnotíte spolupráci s veřejnou správou? Uvědomují si vrcholné orgány, jak důležité je pro rozvoj České republiky vaše snažení?
Je to jeden z našich hlavních cílů. Chceme být pro veřejnou správu respektovaným partnerem a zároveň do jisté míry i oponentem
pro inovační strategie České republiky. Máme už určitou prestiž, jsou za námi vidět výsledky. Myslím si, že vzájemný vztah se
postupně posouvá, ovšem stále není ideální. Uvidíme, co přinese nynější výměna ve Strakově akademii. My ale nečekáme, až nás
stát osloví, jdeme komunikaci aktivně naproti. V roce 2020 jsme tak kromě osvětové a vzdělávací roviny začali připravovat nový typ
setkání – Národní průmyslový summit. Ten je organizován na nejvyšší úrovni, diskutují zde spolu ředitelé průmyslových firem,
akademického sektoru a vlády. V době, kdy nebylo možno dělat velká osobní setkání, jsme připravili čtyři panelové online diskuse,
které vycházely z námi zjištěných dat. Byli zde ministři, zástupci průmyslu i průmyslových svazů. Poslední díl jsme vysílali před
vánoci 2021, kam jsme pozvali například i guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, jehož výroky ohledně školného na vysokých školách se
staly v mediálním prostředí velmi diskutované. To vnímáme jako velmi pozitivní, že se veřejnost budoucností vzdělávání zabývá, že
se o ní diskutuje. Vnímáme, že v tuto chvíli je podpora podnikatelského a inovačního prostředí ze strany státu zásadní. Národní
centrum proto pomáhá zprostředkovávat tuto komunikaci, podporovat informovanost a navrhovat vhodná opatření. Průmysl 4.0
může být totiž obrovskou šancí, jak modernizovat Českou republiku. A to tak, aby znovu platilo nejen přísloví o "zlatých českých
ručičkách", ale i o "chytrých českých hlavách".
Ing. Jiří Kabelka vystudoval technickou kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, následně pracoval jako
technologický programátor. Ve společnosti DEL působil od roku 1996 jako obchodně-technický ředitel, roku 2002 se stal výkonným
ředitelem a nyní je předsedou představenstva. Spolu s DELem spoluzakládal Národní centrum Průmyslu 4.0, které šíří osvětu o
konceptu Průmyslu 4.0 a přispívá k zavádění jeho principů v českých podnicích. Centrum dnes sdružuje více než 50 partnerů z
oblasti akademické a průmyslové sféry.
24. 3. 2022; Forbes NEXT
SUPERLUBRIKANT
POKUD VÁS NALÁKAL TITULEK, protože čekáte text o erotice, jste na špatné adrese. Řeč bude sice o tření, ale nikoli tělesném, nýbrž
materiálovém. I tak je to ale sexy téma. Dovedete si představit, že byste pouhou rukou posunuli objekt vážící tisíc tun? Vědci z
Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze objevili způsob, kterým by to teoreticky bylo možné. Našli totiž materiál s nejnižším
třením na světě – takzvaný superlubrikant, po kterém by i extrémně těžké předměty klouzaly jako po másle.
Jako superlubrikanty se označují pevné materiály, jejichž součinitel tření se teoreticky blíží nule. Právě jejich hledáním se
dlouhodobě zabývá mezinárodní tým vedený Skupinou pokročilých materiálů na Katedře řídicí techniky FEL ČVUT. Teď zdejší vědci
hlásí nebývalý úspěch. Podařilo se jim naměřit dosud nejnižší koeficient tření mezi dvěma povrchy: jednu miliontinu. A svůj objev
publikovali v prestižním časopise Nature Materials.
Tření je hlavní příčinou opotřebení všech mechanických zařízení. Na jeho překonání se vyplýtvá dvacet procent celkové energie a
zanedbatelné není ani ekonomicky – ztráty způsobené třením mohou činit v průměru až pět procent hrubého domácího produktu.
Ke snížení tření se standardně používají tekutá maziva jako olej, ale ta se nehodí pro některé stroje a průmyslová odvětví. A právě
tady by pomohly superlubrikanty. Uplatnit se mohou například ve vesmírném či optickém průmyslu nebo třeba v elektromobilitě.
"Položili jsme si otázku: Jaké je nejnižší možné tření? Můžeme připravit kombinaci materiálů, kde by tření bylo téměř nulové?" říká
vedoucí Skupiny pokročilých materiálů Tomáš Polcar. Odpověď s kolegy našel v takzvaných dvojrozměrných materiálech tvořených
vrstvičkami sulfidu molybdeničitého, grafenu nebo nitridu boritého. Takových materiálů jsou stovky a najít nejvhodnější kombinaci
je náročný úkol. Ostatně pražskému týmu zabrala práce na aktuálním objevu dva roky. "Námi zvolená kombinace materiálů
zaručuje nízké tření nezávislé na směru pohybu. To byla dosud hlavní překážka na cestě k superlubricitě. S tak nízkým třením
bychom teoreticky dokázali rukou posunout objekt vážící tisíc tun," přibližuje Polcar.
S 2D materiály se svět seznámil teprve v roce 2004 a prvním z nich byl grafen. "Můžeme si je představit jako jednu nebo jen několik
málo řad atomů. Nemají téměř žádnou hmotnost ani tloušťku," popisuje Polcar. Jsou tak prakticky dokonale ploché.
Daly by se proto nanést jako tenká vrstva na součástku a chránily by ji před opotřebením a odíráním.
Bez potřeby tekuté složky by se navíc výrazně zjednodušil design součástek a ty by byly lehčí a levnější.
Po fázích experimentů a simulací teď chce tým z pražské techniky testovat využití superlubrikantů v běžných podmínkách. V praxi to
ale nebude tak jednoduché – v reálném světě se totiž po sobě nikdy neposouvají dvě dokonale rovné plochy. Takže místo
součinitele tření jedna miliontina půjde spíš řádově o tisíciny. I tak jsou ale tyto materiály výrazně – přibližně desetkrát – kluzčí než
kapalné lubrikanty. Součinitel běžného tření dvou pevných materiálů bez použití maziv je pak řádově stokrát větší než u
superlubrikantu.
Podle recenzentů časopisu Nature Materials je po dvojrozměrných materiálech v průmyslu velká poptávka, a očekávají proto na
tomto poli další průlomové objevy. Dost možná se o ně postarají znovu právě vědci z Prahy.
Foto: Laboratorní aparatura pro magnetronové naprašování, která slouží pro nanášení tenkých vrstev materiálu
Foto: Vedoucí Skupiny pokročilých materiálů Tomáš Polcar
Foto: Industriální aparatura pro magnetronové naprašování
Foto PETR NEUGEBAUER, FEL ČVUT
24. 3. 2022; Právo
Prognózu Parkinsonovy nemoci stanoví podle řečové poruchy
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně
nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u
nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy.
Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat, jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově
rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu.
O nemoci
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin – látku přenášející nervové
impulzy. Mezi velké množství pohybových, ale i psychických příznaků parkinsona patří také porucha řeči.
Podle doc. MUDr. Petra Duška z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
trpí poruchou řeči až 90 procent pacientů a zkušení neurologové dokážou nemoc i díky tomuto příznaku v počátcích rozpoznat.
"Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,"
přibližuje docent Dušek.
"Naše studie ukázala, že u pacientů s parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba
nefunguje na všechny a s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," vysvětluje hlavní autor studi e, doc. Ing. Jan Rusz z 1. LF UK
a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Jak k tomu došli
Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh.
Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového
tempa.
Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický a
artikulačně-prozodický. "Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech
nových pacientů s Parkinsonovou nemocí. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny nově
diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak
objevuje spíše v pozdějších stadiích Parkinsonovy nemoci," říká Petr Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě.
Když chybí dopamin
Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba
u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s
artikulačněprozodickou poruchou ke zlepšení nedošlo.
Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek: "Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů
ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k
opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena
nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem."
Předpoví další vývoj
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento
příznak, ale i celkové onemocnění.
"Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisí s
úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na vině nedostatek dopaminu, lze díky
léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj nemoci. Artikulační porucha je ovšem
signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat také porucha chůze nebo myšlení,"
doplňuje Jan Rusz.
Foto: doc. MUDr. Petr Dušek
Foto: doc. Ing. Jan Rusz
Ilustrační foto Profimedia.cz
24. 3. 2022; newstream.cz
Jaroslav Míl: Evropa v energetice zkazila, co mohla. Budeme za to draze platit
Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v
Dukovanech. Ale protože nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z
funkce odvolal. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky.
Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není
bezvýchodná.
Ještě, než jsme začali rozhovor, chtěl Míl říct myšlenku k válce na Ukrajině: "Bylo by dobré přes valné shromáždění OSN zajistit
vyslání modrých přileb k ochraně jaderných elektráren na Ukrajině. Jde o to, aby se jaderné elektrárny nestaly cílem bombardování.
Kolem jaderných zdrojů by se nemělo bojovat."
Taková myšlenka má dva háčky. Jednak se Rusko s nikým nebaví, prostě vede válku. A za druhé, podle vývoje na bojišti to vypadá, že
právě elektrárny jsou jedním z cílů ruského útoku.
Zdá se, že Rusko chce z Ukrajiny udělat zemi se zničenou infrastrukturou. Ale kdyby se valné shromáždění OSN alespoň pokusilo
něco udělat, tak by občan mohl mít pocit, že je k něčemu a umí omezit chování, které je pro okolní svět extrémně rizikové a
porušuje všechny myslitelné mezinárodní konvence. I když nejde o vojenskou intervenci a už vůbec ne o akci NATO, lze čekat, že to v
Radě bezpečnosti Rusko odmítne, ale valné shromáždění OSN by mělo konat. Co se samotného konfliktu týče, největší efekt by mělo
okamžité ukončení odběru ropy a uhlí. To se na německých, ale i našich peněženkách projeví násobně méně než pokračování
konfliktu. Je obdivuhodné, že naši politici se na rozdíl od německých, kteří na konfliktu mají nemalý podíl, nebojí toto lidem sdělit.
Rusové, nebo konkrétně Putin, od začátku počítají s energetickou kartou. Dodávkami plynu a ropy drží Evropu v hrsti. Už teď nás
drtí ceny energií, a Rusko neváhá vyhrožovat, že energie Evropě úplně vypne. Jak se tomu Evropa může bránit?
Za prvé, Evropa má na svém území zdroje hnědého i černého uhlí. Za druhé, uhlí se dá dovézt. Je to jenom otázka nákladů, které, ale
nejsou extrémní. Zima končí a přes léto lze zajistit dostatek zásob odjinud. Ohledně ropy by neměl být problém přejít na jiné
dodavatele. To je Evropa zcela určitě schopná zvládnout. Je zvláštní, že největší obavy mají Němci, kteří před volbami navrhovali
zdražit benzín o patnáct korun na litr pod záminkou zachraňování planety a nutnosti přejít na elektromobilitu. Dnes mají obavy i z
menšího zdražení pohonných hmot.
Ale situace se změnila, Rusko vtrhlo na Ukrajinu...
Je potřebné přispět k ukončení konfliktu. Ten nás stojí víc, než je dopad z nárůstu cen, a toto je cesta. Proč Německo s Holandskem
odmítají ukončit odběr ropy z Ruska? Ropa je nahraditelná, a cenový růst by nebyl tak dramatický. Odpor ke snížení dodávek z
Ruska je především proto, že Němci nebo Holanďané nejsou ochotni se smířit s faktem, že by je to něco stálo. A politici nemají
odvahu jim říct, že když v současnosti nezaplatíme tyto náklady, v budoucnu budeme platit násobně víc například při obnově
zničené země.
Benzín a nafta zdražila i Němcům a Holanďanům. Dopady války jsou i tam vidět...
Dopady války v těchto zemích nejsou zdaleka tak veliké jako v Polsku, na Slovensku, u nás a v dalších sousedících zemích. Před pár
lety Němci přijmuli milion migrantů z Afriky, Sýrie a dalších zemí. My jsme se postarali o tři sta tisíc lidí z Ukrajiny. To je při přepočtu
na počet obyvatel jako kdyby Německo nepřijmulo milion, ale 2,7 milionu uprchlíků.
Evropa nesmyslně vsadila na jednu kartu
O uprchlíky se postaráme. Ale co bude s energiemi a jejich cenou?
Celá energetika je řízena krátkodobými obchodními zájmy. Kvůli nesmyslnému obchodnímu systému platí občané násobky toho, co
by platit měli. Prioritou je profit účastníků na těchto trzích. Energetika byla po druhé světové válce služba lidem, společnosti. Teprve
okolo roku dva tisíce se z elektrické energie udělala komodita. Trh se začal řídit krátkodobými obchodními zájmy.
Čtvrtletní plán je víc než desetiletý výhled. Když odvětví, které se z hlediska investic plánuje v desítkách let dopředu, začnete řídit
podle krátkodobých zájmů, začnete zdražovat. Třeba přechod nákupu plynu na spotové ceny vedl k ohromnému nárůstu cen. Už v
sedmdesátých letech americký prezident Jimmy Carter vyzval Evropu, aby snížila svoji závislost na Rusku. Evropa udělala pravý
opak. Ještě poznámku, každá velká firma se snaží být nezávislá na jednom dodavateli svých klíčových komponent či komodit. Evropa
se na to úplně vykašlala.
Proč se to stalo, podcenili jsme rizika?
Už v sedmdesátých letech Andrej Sacharov konstatoval, že tanky a děla byly nahrazeny ropou a plynem. Jasně formuloval nutnost
energetické bezpečnosti, protože ten, kdo drží prst na životně důležitých dodávkách energie, ten vás může snadno zotročit. Měli
jsme dost času se připravit na problém, kterému dnes čelíme. Nic se neudělalo, odborníci na to upozorňovali roky.
Jaká je z toho cesta ven? Co má česká vláda dělat?
Ropa je v podstatě vyřešená. Produktovody a zásobníky, které máme k dispozici, by měly být při dobrém plánovaní a organizaci
dodávek schopny zajistit dostatek pohonných hmot pro chod české ekonomiky i domácností. To není jen otázka zásobování
rafinerií, ale i finálního produktu. Co rychle neumíme, je plyn. Jediným řešením je stavba dalších zásobníků a ideálně dvou
tranzitních tras z více teritorií. Posílení plynovodu z jihu a přímé napojení na Rakousko z jižní Moravy. Zvážit výstavbu plynovodu z
Polska, a to včetně možnosti terminálu na LNG. Třetí je zvýšit kapacitu přenosu z Německa. Česko by v každém případě mělo aspoň
na jednom místě mít zajištěno spoluvlastnictví terminálu LNG. V Německu se budou stavět dva terminály. To nebude dostačovat,
bude se stavět třetí a čtvrtý. Česko by se minimálně na jednom z nich mělo podílet a zajistit si tranzitní kapacity. V neposlední řadě
budeme muset prodloužit provoz uhelných elektráren a šetřit uhlí s vyšší výhřevností pro teplárny.
Mluvíte o projektech, jejichž vybudování bude trvat několik let. Co budeme dělat příští zimu, když nám Rus vypne plyn?
Můžete jedině zrychlit práce. Zrušit papírování, které zabírá největší čas veškeré výstavby. Přejít do krizového řízení výstavby
infrastruktury LNG a tranzitních tras. Nic jiného nezbývá. A zároveň byste musel přejít na regulaci spotřeby podle priorit. Přes léto
je potřeba naplnit všechny zásobníky, a pokud je to možné, rozšířit jejich kapacity. Jde to zvládnout, ale je potřebné konat.
Energetické firmy jsou vítězové války na Ukrajině
Zkapalněný plyn je dražší než ruský. Jak by se přechod na LNG promítl do cen?
S cenami bych byl opatrnější. Při dlouhodobých kontraktech jste se schopen se dostat do sice vyšších cen, než nabízejí Rusové, ale
ne tak zásadně. Za příklad dám Litvu. Koupila plovoucí terminál na LNG a Rusko nabídlo pětadvacetiprocentní slevu na své dodávky
plynu. Přes to se to Litevcům vyplatilo odmítnout. Určitě to bude nižší cena, než je ta spotová, která je manipulována. To nemluvím
o tom, že náklady Česka z přetrvávajícího konfliktu budou násobně vyšší. Co se energií týče, mám pocit, že v oblasti dodávek energií
není nikdo, kdo by na válce prodělával.
Jinými slovy, energetické firmy jsou vítězové války na Ukrajině?
Když se podíváte na vítěze covidu, některé firmy na tom rozhodně neprodělaly. Když se vrátím k energiím, ty jsou základní
podmínkou pro chod společnosti a měly by fungovat jako veřejná služba. Lidé a firmy by neměly být obětí špatně nastavených
podmínek na trhu, který díky všem různým regulacím, povolenkám a dotacím či účelovým kompenzacím v podstatě neexistuje.
Dostatek energií určuje kvalitu života a je podmínkou rozvoje společnosti.
Co když Rusko přeruší dodávky plynu? Má reagovat stát, nebo máme čekat na rozhodnutí Bruselu?
Já bych na to moc nevěřil, Rusko se bez plateb za plyn neobejde. K takovému kroku nepřistoupí. Ale abych odpověděl, vždy to bude
muset udělat místní vláda, i když ve spolupráci s Bruselem. Kdyby došlo k přerušení dodávek plynu, musíme mít krizové scénáře.
Předpokládám, že je máme. Museli bychom zajistit regulaci na straně spotřeby. Některé části průmyslu závislé na plynu by byly ve
své spotřebě zásadně omezeny.
Evropa se stala lehce vydíratelnou
To by mohlo znamenat zkrachování českého průmyslu...
Nestrašme. Dojde ke krizovému řízení dodávek a řízení spotřeby. Nebyly včas postavené terminály, transportní trasy. Je to řešitelné,
ale nebylo by to zadarmo. Pořád to bude levnější než pokračování konfliktu či jeho rozšíření na další země. Proto říkám, že je
potřeba přijít s opatřeními, která jsou efektivní a která nepovedou k ekonomické nestabilitě v Česku. K tomu je klíčové ukončit odběr
ropy z Ruska, ta především financuje jejich vojenské operace. U plynu je to těžší, ale Evropa má nástroje, jak by byla schopna zajistit
náhradní plyn za ceny nižší, než jsou ty spotové na burze. Jak jsem již uvedl, nebude to tak levný plyn jako v době míru. Lidé by se
měli ptát těch, kteří nepřipravili opatření, aby Evropa nebyla vydíratelná. Ostudný byl postup německé vlády, která přišla s Nord
Stream 1, ačkoliv ji Pobaltské vlády či Polsko upozorňovaly na rizika. Stejný přístup byl s Nord Stream 2, nepoučení se z obsazení
Krymu. Evropané se mohou rozčilovat. Ale pouze na to, že dovolili svým politiků chovat se naivně. Naivní může být malíř. Ale ne
politik.
Naivní politiku tedy nyní platíme v cenách energií?
Nemuseli bychom v takové míře jako se nyní děje. Elektrickou energii vyrábíme v Dukovanech za 25 haléřů na kilowatthodinu. Ale na
faktuře máme elektřinu třeba i za jedenáct korun za kilowatthodinu. Už v prosinci loňského roku předložilo pět zemí včetně Francie,
Španělska nebo Itálie návrh Evropské komisi, aby došlo ke změně směrnice o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou, tedy reformě
tak, aby konečný zákazník zaplatil za elektřinu cenu, která bude odrážet náklady na energetický mix v dané zemi. Česko se k tomu
nepochopitelně nepřidalo. Německo již nyní dotuje náklady na energie svých více než dvou set největších firem tak, aby tyto
společnosti byly konkurenceschopné. Česko si nezajistilo vůbec nic. Zaznívá směšný argument, že Česko bude předsedat Evropské
unii, bude mediátorem, a neměli bychom tedy upřednostňovat vlastní zájmy. Ale ve vší úctě, nyní předsedá Francie, a své zájmy
prosazuje. Klíčový problém je, že žádný trh neexistuje. Je pokroucený všelijakými dotacemi a regulacemi.
Mělo by si Česko, které začne předsedat Evropské unii od července, vybrat za svou prioritu energetiku a cenu energií?
Určitě. Je to klíčové téma. Česko by mělo trvat na tom, že energie má být veřejnou službou. Je to základní podmínka pro chod
společnosti, jako dostatek vody. Je to i bezpečnostní otázka. Mělo by být evropské řešení pro nákup plynu a ropy, budování
produktovodů, a to včetně přenosu elektrické energie, jakkoliv systému musejí umět fungovat nezávisle. Důležité jsou dlouhodobé
kontrakty států s energetickými společnostmi na odběru energií. Zároveň je potřeba začít prosazovat to, aby každá země byla
schopna na svém území vyrobit minimálně pětaosmdesát procent elektrické energie pro svoji spotřebu. Zbytek by si musela
smluvně zajistit dlouhodobými kontrakty. To by stabilizovalo cenu, a to při zajištění přiměřeného zisku výrobních firem. A to není tři
sta procent. Pokud by šlo o zisk šest až osm procent, jako mají například distribuční společnosti, tak přispějeme k omezení inflace,
stabilizaci cen, a navíc pro každý penzijní fond z celého světa by to byla zajímavá výnosnost. Za takových podmínek byste zajistili
podmínky pro realizaci dlouhodobých investic s delší dobou návratnosti, ale navíc byste zajistili cenovou stabilitu pro spotřebitele.
Je to legislativně průchozí, a zamezilo by to nepředvídatelným výkyvům.
Jaroslav Míl
Bývalý vládní zmocněnec pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Od roku 1985 pracoval na
různých pozicích ve společnosti ČEZ, v letech 2000 až 2003 byl jejím generálním ředitelem. Vystudoval elektrotechnickou fakultu
ČVUT, při postgraduálním studiu se zaměřil na jaderné elektrárny. Osm let také působil jako prezident Svazu průmyslu a dopravy. A
také jako člen představenstva jednoho z největších těžařů na světě, ruské společnosti SUEK.
URL| https://www.newstream.cz/money/jaroslav-mil-evropa-v-energetice-zkazila-co-mohla-budeme-za-to-draze-platit
24. 3. 2022; strojirenstvi.cz
Video: S mapováním interiérů kostela v Olomouci pomáhají drony
Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze pomáhá památkářům pomocí bezpilotních helikoptér s palubní inteligencí, neboli
robotických dronů, při restaurování kostela svatého Mořice v Olomouci. Konkrétně jde o světově unikátní projekt Dronument
(Dron&Monument) podpořený Ministerstvem kultury ČR ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ).
Postupy zaznamenávání vzácných historických hodnot v interiéru olomouckého kostela, který se připravuje na celkovou
rekonstrukci, popisuje video z FEL ČVUT. Video dává nahlédnout do procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce,
jehož stavba začala v druhé polovině 13. století. "Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho
základě památkáři vyberou místa, která jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní
systém autonomně naplánovat trajektorii letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v
dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty
elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky,
například z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v
předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí
se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři
bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval
jimi zadaný úkol,” říká ve videu doc. Martin Saska. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro
autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. "Technologii
jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," říká ve videu
Mgr. Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici
kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny či stav druhotného tmelení.
Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli připravit restaurátorský
záměr.
Vedle kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají drony ze skupiny MRS v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v
Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny
a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů
historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá
pouze tým doc. Sasky.
O projektu Dronument
Cílem multidisciplinárního projektu, podpořeném Ministerstvem kultury ČR, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů
Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér
při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Využíváme světově
unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která byla vyvinuta v rámci skupiny Multirobotických systémů působící v rámci
katedry kybernetiky FEL ČVUT pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, a která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze
všech soutěžních řešení. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických
objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či
externí podpěrné infrastruktury. Více informací včetně videí najdete prostřednictvím odkazu
24. 3. 2022; Regionální televize CZ
Olomoucko - TV ZZIP 18:40
Beey,
Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).
mluvčí 1,
Pěkný den vážení milí diváci vítám vás u magazínu ze Střední Moravy pojďte se podívat co je nového v Olomouci v Prostějově a okolí
přeji vám příjemný zážitek.
mluvčí 1,
Po další úsek se od pondělí 21. března rozšířila úplná uzavírka Masarykovy ulice. Kvůli výstavbě tramvajové zastávky vídeňského
typu Bystřičky až do poloviny června neprojedou auta od křižovatky s ulicí Milady Horákové po křižovatku s ulicí Dukelskou ulice u
soutoku bude po tu dobu obousměrná kvůli zachování vjezdu do kasáren 9. května tam jsou dočasně zrušena stávající podélná
stání k rekonstrukci zastávky u Bystřičky chce město využít probíhající stavby protipovodňových opatření kolem Moravy, která má
být dokončená v létě. Robotické drony bezpilotní helikoptéry elektrotechnické fakulty ČVUT Praha pomáhají památkářům při
restaurování chrámu svatého Mořice z různých úhlů mohou zdokumentovat místa, která nejsou dostupná plošina lešení. Formace
spolupracujících dronů má rozdělené úkoly 1 nese kameru další zdroje světla předem určeném úhlu a sami pak pořídí požadované
fotografie. Mapování vzácných interiérů tímto způsobem používají odborníci stále častěji. Drony už pomáhali například na zámcích
v Plumlově nebo Vranově nad Dyjí.
mluvčí 1,
Náš dnešní výlet do historie bude věnovaný jedné z nejstatečnějších postav českého protinacistického odboje za druhé světové
války. V tomto domě v olomoucké všem Borové ulici žil před válkou více než 10 let štábní kpt. Václav Morávek. Od jeho hrdinské
smrti uplynulo v březnu 80 let.
mluvčí 2,
V Olomouci byl kmenovým příslušníkem 100 sedmého dílu střeleckého pluku a prakticky veškerou svoji vojenskou kariéru za první
republiky strávil také u dělostřelců, on byl armádním přeborníkem ve střelbě z pistole cos mu samozřejmě posléze hodilo při
odbojové činnosti.
mluvčí 1,
Kde Morávek v Olomouci bydlel, zjistili nadšenci z československé obce legionářské při pátrání v archivech. V roce 2017 mu na domě
v Šemberově ulici odhalili pamětní desku.
mluvčí 3,
Stojíme před domem, ze kterého Václav Morávek dobrovolně odcházeli bojovat za československou republiku za svou vlast stojíme
před domem, ze kterého Václav Moravec odcházel s vědomím, že se do něj již živý nevrátí.
mluvčí 1,
Právě v Olomouci se Morávek během vojenské služby seznámil s Josefem Mašínem s ním a dalším důstojníkem Josefem Balabánem
vytvořili po okupaci legendární ilegální sabotážní zpravodajskou skupinu Němci nazývanou Tříkrálové. Provedli řadu diverzní akcí.
Do Londýna odesílali důležité informace. Po zatčení Balabán Mašín Morávek pomáhal parašutistům z Anglie při přípravě atentátu
na protektora Heydricha. Padl po přestřelce s přesilou gestapáků v Praze na prašném mostě 21. března 1942.
mluvčí 2,
Starší literatura uváděla, že se dostal do úzkých spáchal sebevraždu z vlastní zbraně. Současně se historikové spíše přiklání k tomu,
že opravdu byl Běla zastřelen.
mluvčí 1,
Morávek u sebe neustále nosil 2 nabité pistole. Přitom byl věřícím křesťanem. I proto získal přezdívku pobožný střelec. Měl heslo
věřím v Boha své pistole. O jeho mimořádné odvaze svědčí řada dnes už legendárních příhod.
mluvčí 2,
Při jednom z útěku z ilegálního bytu dokonce slavní rovná na drátě uřízl si uřízl si prst se se svými kolegy vsadil, že zapálí jednoho z
vysokých úředníků gestapo Pfeiferovi cigaretu co se mu prý opravdu podařilo jak tedy jako historik říci, že my máme trošku ve zvyku
si neustále sypat popel na hlavu tvrdit, jak Češi byli zbabělí, ale především ve vztahu k těm k tomu důstojnického sboru to není
rozhodně pravda.
mluvčí 1,
V roce 2005 byl Václav Morávek spolu s Josefem Balabánem Josefem Mašínem povýšen in memoriam do hodnosti brigádního
generála. Na nejvyšší státní vyznamenání ale dosud čekají marně.
mluvčí 1,
Jak se máte lemuři, zdá se, že se vám daří dobře. Čerstvé mládě v rodině těchto tvorů zóna Svatém Kopečku je toho důkazem.
Narodilo se na začátku března. Drží se urputně matky a pozoruje svět kolem sebe.
mluvčí 4,
Oplatka nosí zpravidla mláďata na břichu 34 týdny a potom mládě se přesune na záda. Kouká ze zad až do věku asi tří měsíců.
mluvčí 5,
Olomoucká zoologická zahrada chovala lemury velice krátce. Po roce 1993 potom jsme tady na chviličku měli ubytované Plaváčka z
Prahy, no ale takový ten velký boom v rámci chovu nastal v roce 2012 když se vystavilo toto nové chovné centrum, no a od té doby
už jsem daří velice dobře. Dneska vítáme na světě třicáté osmé mládě.
mluvčí 1,
Pár měsíců si mládě prozatím neznámého pohlaví vystačí s matčiným mlékem. Dospělosti nejvíce pochutná na ovoci. Zoo ale
lemurů servírují bohatější jídelníček. Nechybí v něm zelenina, větvičky, a dokonce i pampelišky a hledání potravy je pro ně zábavou.
mluvčí 5,
Jednak jsou tady různé závěsy, na kterých kterých oni v podstatě tu potravu strhávají, jsou tedy různé skrýše ukryty, aby to pro ně
nebylo takové monotónní. Tu.
mluvčí 4,
Skupinu tvoří 1 samec a několik samic, které jsou v nějakém příbuzenském vztahu a dominantně tam vždy samice samci jsou tam
jenom tak jako do počtu.
mluvčí 1,
Lemuři kata obývají výhradně ostrov Madagaskar. Kvůli kácení tamních deštných pralesů jsou ale tyto poloopice na pokraji
vyhubení. Pohybují se v korunách stromů. Rovnováhu při skocích udržují dlouhým pruhovaným ocasem.
mluvčí 5,
Standardní počet pruhů je 13 černých 13 bílých. Samozřejmě se někdo může dopočítat čísla jiného, každopádně ten ocas slouží jako
kormidlo, oni manévrují ve vzduchu, slouží jako takový stabilizační prostředek, no a v neposlední řadě, když se pohybují ve vysoké
trávě, tak se prostřednictví toho, co se dokáží velice zdatně dorozumět.
mluvčí 1,
Výběh lemurů kata najdete hned u hlavního vstupu do zoo. Oproti jiným druhům lemurů jsou aktivní ve dne, takže se s nimi za
pěkného počasí můžete venku potkat a při jejich kouscích se dobře pobavit.
mluvčí 6,
V lednu letošního roku začala dlouho očekávaná revitalizace pivovarského rybníku ve Vrahovicích.
mluvčí 7,
Plně pokračují práce nebo 4 sanační práce na odvozu sedimentů, které jsou v tom evropském jedničku cirka 40-50 let. Jejich tam je
tam toho více jsme pokládali základy toho bagrování, takže dnes zvýšili tu hloubku to bagrování 7 jsou ekologicky likvidovány vážený
odbornou firmou likvidací nebo případě dalšího použití a předpokládáme, že tam dojde teďko do konce prázdnin k ukončení prací v
Plzni pro veřejnost. Ty práce samozřejmě jsou s ohledem na rozsah a kdyby tu škodlivost takové trošku nebezpečné, nicméně vše v
pořádku, jsou tam odkladiště odpařování té vody, odvoz tvořené podpořeného sedimentu atd. je to zabezpečeno, takže mají tam i
občané možnost informovat těch banner sporně chystáme co, jak bude probíhat, takže předpokládám, že tam to dopadne
naprosto dobře.
mluvčí 6,
V rámci revitalizace se také zrekonstruuje rodící objekt na výtoku z nádrže a výpustného zařízení. Obnoví se opevnění břehu.
Vznikne zde brouzdaliště i liberální zóna pro vodní živočichy a organismy. Náklady na revitalizaci činí bezmála 13 000 000 Kč.
mluvčí 8,
Letní prázdniny jsou sice ještě daleko, nicméně město má jasno o prázdninovém provozu mateřských školách.
mluvčí 9,
Tak za prvé musím být připraveni samozřejmě je to otázka legislativy, která nám to nějakým způsobem dává jako úkol, takže ano
ředitelé škol musí určit, které které školy a jaký budou mít v provozu mateřských školách. Ředitelé škol se vždycky domlouvají a
rozdělíme ten provoz nějak tak, aby to bylo spravedlivě rozdělené. Rodiče budou mít informace do 31. března, budou na všech
školkách, by se ty prázdninové provozy můžou si vybrat tu školku, oni pak musí předat přihlášku do té školky, kterou budou chtít
navštěvovat do 16. června.
mluvčí 8,
Prázdninový provoz mateřských škol bude probíhat v období od 1. července. Do 31. srpna tohoto roku.
mluvčí 8,
Prostě má vysoutěžené ceny za plyn elektřinu do konce letošního roku, ale jak to bude dál. My.
mluvčí 9,
Jsme v minulých letech vždy prováděli aukci, kupovali jsme v rámci aukce energie, což bylo velice výhodné, protože my jsme spojili
jednak do toho balíku celého Statutární město plus veškeré příspěvkové organizace, tzn. divadlo veškeré školy mateřské školy i
obchodní obchodní společnosti, které patří městu a vždy to pro nás bylo výhodné, že jsme vysoutěžili výhodnou cenu, ale v
současné době všichni víme, jak je to s energiemi, které jdou neskutečným způsobem nahoru, takže my opouštíme od aukce.
mluvčí 8,
A jakým způsobem tedy nakonec město energie nakoupí?
mluvčí 9,
My v tuto chvíli vypíšeme soutěž na léta 23 24 vysoutěží firmu, která nám nabídne tzv. nejlepší koeficient na základě toho
koeficientu, potom budeme nakupovat průběžně na burze, protože tak, jak stoupají, klesají energie, takže nutné fixovat tu energii,
sledovat vývoj na burze, protože 1 měsíc máte energii dražší, další měsíce může jít dolů, takže my vždycky budeme sledovat vývoj a
zafixujeme tu určitou částku, takže třeba budeme fixovat 4× za rok.
mluvčí 8,
Město předpokládá, že za nákup plynu elektřiny zaplatí v letech 2023-24 57 000 000 Kč.
mluvčí 6,
O tom, kdy bude probíhat jarní úklid ve městě, jsme vám říkali už minule. Tentokrát se dozvíte o plánovaném mobilním sběru.
mluvčí 10,
Mobilní sběry něco trošku jiného. Týká se zejména příměstských částí Vrahovice Čechův trpí Inky Žešova, takže na osmi stanovištích
bude pouze 1 den, a to v sobotu 2. dubna. Během dopoledne a časného odpoledne, tzn. začíná se po desáté hodině a vždycky na
tom stanovišti ten vlastně ten mobilní sběr probíhá pouze nějakých 15 minut, takže potřeba podívat se na webové stránky, myslet
na to lidé v těch příměstských částech už to znají.
mluvčí 6,
A jaký odpad můžete do kontejneru odložit?
mluvčí 10,
Jde o sběr takového toho nebezpečného odpadu, jako je drobnější třeba elektrozařízení pneumatiky atd. určitě ne veliké ledničky
nebo nějaké objemné elektro, zařízení jde na ty věci, které vlastně nebudou moci být přijaty v rámci toho mobilního sběru, tak tam
je potřeba využít sběrný dvůr, a to už ať v průmyslové ulici nebo u svaté Anny. Tady tento mobilní sběry vlastně organizován v těch
příměstských částech zejména proto, že právě ne všichni třeba s tím drobným elektro odpadem nebo drobným nebezpečným
odpadem jedou na sběrný dvůr nebo jsou to třeba starší lidé, kteří se tam nedostanou, takže právě pro tyto účely je určen tady
tento mobilní sběr, ale jinak v každém případě nebezpečné odpady vždy je možno i mimo tady tyto termíny ukládat právě na
sběrných Dvorech.
mluvčí 6,
Sběrný dvůr u svaté Anny je otevřený každé úterý až v sobotu. V neděli v pondělí zavřeno. Sběrný dvůr v průmyslové ulici můžete
navštívit vždy od čtvrtka do pondělí. Zavřeno je v úterý ve středu.
mluvčí 6,
Jak probíhá druhá etapa rekonstrukce sídliště brněnská Dobrovského. Zeptali jsme se náměstka primátora Jiřího rozehnala.
mluvčí 7,
Polovina parkoviště hotová a nyní probíhá druhá část parkovacích ploch, včetně vsakování přeložek sítí sanace celé příjezdové cesty
po bloku toho sídliště, takže takže to tam běží podle harmonogramu, takže oni mají čas zhotovitel do 30. 6. což mělo být v pořádku.
mluvčí 6,
Rekonstrukce přijde městskou kasu na více než 40 000 000 Kč.
mluvčí 6,
Máte rádi přírodu a chcete přispět k její obnově zapojte se do dalšího komunitního sázení stromů.
mluvčí 11,
Po loňském úspěšném první komunitní sázení, které se uskuteční na podzim na cyklus Čechů k proběhne další 9. dubna v
dopoledních hodinách. Tentokrát budeme vysazovat listnaté stromy, a to podél polní cesty v ulici Ječná, což je propojka mezi
Domažlicemi Čechovice my stromy opětovně zakoupí město Prostějov a potřebné nářadí bude připraveno přímo na místě,
znamená to tedy, že zájemce o sázení si nemusí žádný strom kupovat pouze sázení přihlásí a pochopitelně asi přijde strom zasadit.
Často měl svoje rodiče nově narozených miminek, a to při vítání, že by si chtěli zasadit za rodinu strom. Nabízí se tedy vhodná
příležitost propojka mezi Čechovi zemi a doma myslím sami, jedná se o polní cestu, na které budou právě stromy vysazeny. Všichni
zájemci budou osloveni budeme informovat, na jakou dobu se mají samozřejmě dostavit a veškeré potřebné informace dostanou
do svých e-mailu se velmi ráda, že už nyní se zájemci hlásí a já pevně věřím, že si dubnové odpoledne pořádně užijeme.
mluvčí 6,
Zájemci se mohou přihlásit na e-mail Milada teďka Sokolová zavináč prostého teďka EU sázet se bude 10 habrů 8 javorů 5 lip a 2
duby.
23. 3. 2022; seznamzpravy.cz
Drony ČVUT mapují jako první na světě útroby památek. V plánu byl i Černobyl
Čeští vědci si uzmuli další světové prvenství. Drony z ČVUT v Praze se díky systému autonomního řízení jako jediné na světě
používají k mapování interiérů historických objektů. A testují se i pro využití v jaderných elektrárnách.
Čeští vědci zabodovali v rámci světově unikátního projektu s názvem Dronument (Dron a Monument, čili památka). Právě jejich
robotické helikoptéry se totiž budou podílet na mapování unikátních historických památek z celého světa.
K ovládání bezpilotních dronů není potřeba operátor ani pilot. Létají samy, tedy plně autonomně, a k tomu ještě spolupracují. Tyto
bezpilotní drony i jejich pokročilý software samořízení vyvinulo přibližně 30 vědců ve skupině Multirobotických systémů (MRS) na
Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze.
Projekt podpořilo rovněž Ministerstvo kultury a podílí se na něm i Národní památkový ústav (NPÚ). Za cíl má skenovat interiéry
historických objektů, a k tomu čeští vědci používají autonomní drony jako první a zatím i jediní.
"Pokud je nám známo, aktuálně není na světě vyvinuta obdobná bezpečná metoda dokumentace interiérů historických objektů,"
píše za české památkáře Sandra Kolářová.
"Výhodou této technologie je, že získáme data z míst, kam je obtížné se dostat bez použití pomocných technologií, jako jsou plošiny
a lešení. My dokážeme nasnímat fotografie a záznamy mnohem rychleji, než jak by to šlo s konvenční technologií," vysvětluje docent
Martin Saska, vedoucí skupiny MRS.
Snímky, co by člověk nepořídilFotografie od bezpilotních dronů se vyznačují rovněž tím, že nejsou dostupné jinými běžnými
prostředky. Autonomní stroje je pořizují z takových úhlů a bezprostřední blízkosti, které by ze země ani z plošiny nebyly možné, a
mohou létat i tam, kam by neviděl ani případný pilot. A to právě díky palubním senzorům a výpočetní technice. Úkoly mají
přednastavené. Jeden nese kameru, ostatní pak osvětlující scénu v určeném úhlu.
"Při nasazení dronů v kostelech jsme narazili na problém s osvětlením. Kostely jsou navrhovány tak, aby byla osvětlena místa, kde
se pohybují lidé na zemi, ale již nejsou osvětlená v místech, kde my létáme," říká ve videu šéf projektu z FEL ČVUT.
"Proto musíme používat dodatečné osvětlení, které může být umístěno buď na hlavním dronu, který nese kameru, nebo se ukázalo,
že ještě efektivnější technologie je, využít světlo nesené dalším dronem, který letí s hlavním dronem ve formaci," doplňuje.
Co technologie přináší a jak celý proces funguje?"U nástěnné malby můžeme díky nasvícení sledovat drobné praskliny, nebo i stav
druhotného tmelení, neboli zpráškovatelost malby," popisuje přínos novinky Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice
NPÚ.
"Tuto technologii už jsme použili zhruba asi v deseti objektech a myslím, že toto je vize budoucnosti, jak dokumentovat historické
objekty," dodává.
Bezpilotní drony by kromě focení uměly samy nasnímat i celý prostor památky. Kvůli opatrnosti ale tvorbu 3D modelu interiéru
obstarává technik s pozemním skenerem.
"Památkář si postupně prochází 3D model, vybírá si místa, která jsou pro něj důležitá, a ukládá si pozice virtuální kamery. Nám
poskytne pouze množinu pozic kamery, které máme proletět, a systém sám dokáže autonomně naplánovat trajektorii tak, aby tyto
místo dron navštívil hladce a bezpečně," vysvětluje celý postup Saska.
"V okamžiku, kdy získáme naplánovanou trajektorii, robotik verifikuje, zda je navržená trajektorie bezpečná, daleko od překážek a že
ji lze bezpečně proletět," doplňuje.
Trojrozměrnou vizualizaci vnitřku budovy s vyznačenými místy potom obdrží i samotný dron, který už jen stačí přivést na místo a
stisknout tlačítko start. Autonomní stroj pořídí ve spolupráci s osvětlovacím kolegou potřebné fotografie, vrátí se a pak z jeho disku
materiál kdokoli může stáhnout.
Kostely, ale i slavné zámky v Česku. Fotky z míst, kam se plošina nevejdePoslední památkou, jejíž interiér bezpilotní drony s palubní
inteligencí takto začaly snímat, je olomoucký gotický chrám z druhé poloviny 13. století.
"Kostel sv. Mořice se dlouhodobě připravuje na celkovou rekonstrukci. Veškeré dokumentační materiály, které jsme tady pořídili, a
dnes to bylo snímání vitráží, byl to i nástavec kazatelny, byla to nástěnná malba, tak veškeré tyto podklady budeme poskytovat
restaurátorům, a na jejich základě oni připraví restaurátorský záměr," popisuje za české památkáře dál Čadilová.
"Pro dobrý snímek zpravidla potřebujete dlouhý expoziční čas. Tím, že se stabilita dronů ve vzduchu vylepšila, dostáváme ostré
snímky, ze kterých lze pak vytvářet kvalitní fotomapy," konstatuje posun v kvalitě obrazu i památkář Milan Škobrtal z územního
odborného pracoviště NPÚ v Olomouci, který s MRS z FEL ČVUT spolupracuje.
Kromě olomouckého chrámu ale malé robotické helikoptéry ze skupiny MRS pomáhají i v kostele sv. Mikuláše v Praze či grottě v
polském Gorzanowě. Do projektu Dronument ale patří také zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí, Korunovační sál zámku v
Kroměříži, anebo poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě u Libavé.
Drony měly létat i v ČernobyluCo teď zbývá vědcům z ČVUT doladit, jsou prý takové technické detaily jako grafické rozhraní.
Přestože drony opravdu létají samy po stisknutí jediného tlačítka, systém se třeba stále spouští a ladí pomocí příkazových řádků.
Práci na zjednodušení odhadují tak na rok. Zájemce už teď ale mají i mezi majiteli kulturních objektů v Německu.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři bez
technického vzdělání. Dokázali by povelovat drony pomocí jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval jimi
zadaný úkol," vysvětluje vedoucí skupiny MRS, docent Saska.
S technologií autonomního režimu řízení použitou v projektu Dronument už ČVUT dvakrát vyhrála zlatou medaili v hlavním závodě
mezinárodní robotické soutěže v Abu Dhabi a dvakrát získala i bronz ve světové Subterranean Challenge agentury Darpa. Mezi
nesponzorovanými týmy loni byla ovšem první.
Právě v této "SubT" výzvě se drony osvědčují v nebezpečném prostředí podzemních dolů či jaderných elektráren, do kterých nikdy
dřív nesměli lidé ani nahlédnout. 3D model si tak vytváří samy z údajů vlastních čidel a při opatrném manévrování řízeným vlastními
palubními systémy do něj zanáší i všechny případné překážky v neznámém prostoru.
České autonomní drony si tak nacházejí zákazníky nejen při dokumentování interiérů památek, ale i v oblastech dopravní
infrastruktury, pozemního stavitelství, těžebního průmyslu nebo energetiky. Podle docenta Sasky "už probíhají jednání o
možnostech inspekce v průmyslových, obtížně dostupných či nebezpečných objektech." Systém vyvíjený ČVUT už se testoval i v
dálničních tunelech a přilehlých větracích šachtách a uvnitř budov elektráren.
"Hovoří se o možnostech nasazení autonomních dronů v radiačně disponovaných místnostech jaderných elektráren s omezeným
přístupem. Dokonce se reálně domlouvalo testování v Černobylu na Ukrajině. Z toho z pochopitelných důvodů sešlo," prozrazuje
vedoucí vědecké skupiny Multirobotických systémů na ČVUT pro SZ Byznys.
Tým vědců z MRS testoval autonomní systém řízení dronů i pro skenování jeskyň v Býčí skále na Moravě nebo podpovrchových
dolech v USA. Létali prý i ve staticky narušených chátrajících objektech, ve kterých je potřeba zdokumentovat stav pro rozhodnutí,
zdali je možné je ještě rekonstruovat.
"Nicméně podobných příkladů lze nalézt desítky. Například ve Spojených arabských emirátech (UAE) je poptávána možnost
skenování interiérů zásobníků ropy a tankerů, což se musí dělat pravidelně a je to pro lidi nezdravé a často nebezpečné," uvádí dál
pro redakci docent Saska.
"Další kapitolou je offshore instalace, kde se jako možné řešení jeví použití spolupracujících autonomních lodí a dronů. I na toto
téma jsme v loňském roce začali řešit několik projektů a v současné době řešíme autonomní přistávání na lodi na rozbouřené
moři," dodává vedoucí MRS na ČVUT.
URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-drony-cvut -mapuji-jako-prvni-na-svete-utroby-pamatek-v-planu-byl-i-
cernobyl-194349
23. 3. 2022; Lidové noviny
Roje dronů mapují památky
OLOMOUC Při restaurování olomouckého kostela sv. Mořice se uplatnily drony z ČVUT. Umožnily vyfotografovat místa, na něž by se
památkáři jinak mohli dostat jen z lešení. Program využití dronů k průzkumu památek se jmenuje Dronument (= Dron +
Monument). Na skenování se vedle samotné bezpilotní helikoptéry, která pořizuje snímky, uplatňují i další, které jí svítí. Formace
spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil. Vlastní letecké práce
obvykle proběhnou velmi rychle.
"Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru," popisuje vedoucí Skupiny multirobotických systémů na
FEL ČVUT Martin Straka. "Na jeho základě památkáři vyberou místa, která jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony.
Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu."
Lidský operátor musí napřed zkontrolovat, jestli dronům nehrozí srážka s některou z památek. Pak jen zmáčkne tlačítko. "V
budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři bez
technického vzdělání," vysvětluje Saska. "Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám
by zrealizoval jimi zadaný úkol."
Drony se dnes už vcelku běžně používají k mapování exteriérů budov. Mapování interiérů je však náročnější. Drony z ČVUT se
kromě sv. Mořice proletěly i v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v Praze nebo zámcích na Plumlově či
Vranově nad Dyjí. "Technologii jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti," pochvaluje si
Michaela Čadilová z Národního památkového ústavu.
23. 3. 2022; Olomoucký deník
Drony zmapovaly interiéry kostelů
Olomouc, Město Libavá – Speciální robotické drony pomohly v loňském roce památkářům s mapováním interiérů olomouckého
kostela svatého Mořice, které v budoucnu čeká odborný zásah restaurátorů. Odborníci ze skupiny multirobotických systémů
elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze je ke stejným účelům využili také v poutním chrámu
svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve Staré Vodě u Libavé.
Historicky velmi cenné interiéry kostela svatého Mořice v Olomouci byly za pomocí robotických dronů důkladně zmapovány loni v
červenci. Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí vyvinula skupina multirobotických systémů elektrotechnické fakulty ČVUT v
rámci světově unikátního projektu s názvem Dronument.
Tamní odborníci nyní zveřejnili video, které veřejnosti umožňuje nahlédnout do procesu skenování historických interiérů.
Práce při skenování interiérů kostelů a zámků mají předem daný postup. Na začátku technik připraví 3D sken za pomoci pozemního
skeneru. Památkáři pak vyberou místa, která jsou pro ně důležitá a budou fotografována za pomocí dronů. "Z 3D modelu dokáže
unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu. Operátor dronu pak potvrdí, že ji lze realizovat bezpečně a v dostatečné
vzdálenosti od překážek," vysvětlil vedoucí skupiny multirobotických systémů Martin Saska.
ROZDĚLENÉ ÚKOLY
Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná z běžných plošin nebo lešení. Letecké práce probíhají
velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá zcela autonomně. Není potřeba operátor nebo pilot, který by je řídil ze země.
Drony mají rozdělené úkoly. Jeden nese kameru, ostatní nesou zdroje světla, které osvětlující scénu v předem určeném úhlu.
Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko.
Drony pak už samy pořídí fotografie, vrátí se zpět na místo vzletu a operátoři jen z disku stáhnou získaný materiál. Použitou
techniku plánují odborníci v budoucnu miniaturizovat. "Chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat památkáři bez
technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní. Dron by pak sám realizoval
jimi zadaný úkol," popsal záměry do budoucna Martin Saska s tím, že tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého
softwaru pro autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky elektrotechnické
fakulty ČVUT.
Mapování historických památek či kostelů za pomoci dronů oceňují také památkáři. "Technologii jsme použili už asi v deseti
objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," uvedla výzkumná a vývojová pracovnice
Národního památkového ústavu Michaela Čadilová.
Díky nasvícení mají památkáři k dispozici kvalitnější a plastičtější záběry.
Například u nástěnné malby mohou sledovat i drobné praskliny či stav tmelení.
Kromě kostela svatého Mořice v Olomouci byly speciální drony využity v poutním kostele svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve
Staré Vodě u Libavé, zámku v Plumlově, korunovačním sále zámku v Kroměříži, zámku ve Vranově nad Dyjí, kostele svatého
Mikuláše v Praze nebo grottě v polském Gorzanowě.
Foto: Youtube kanál CVUTFEL
23. 3. 2022; Olomoucký deník
VIDEO: Drony zmapovaly interiér kostela sv. Mořice v Olomouci
Speciální robotické drony pomohly v loňském roce památkářům s mapováním interiérů olomouckého kostela svatého Mořice, které
v budoucnu čeká odborný zásah restaurátorů. Odborníci ze skupiny multirobotických systémů elektrotechnické fakulty
Českého vysokého učení technického v Praze je ke stejným účelům využili také v poutním chrámu svaté Anny a svatého Jakuba
Většího ve Staré Vodě u Libavé. Průběh skenování interiérů historických objektů popisují v právě dokončeném videu.
"Historicky velmi cenné interiéry kostela svatého Mořice v Olomouci byly za pomocí robotických dronů důkladně zmapovány v
červenci loňského roku. Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí vyvinula skupina multirobotických systémů elektrotechnické
fakulty ČVUT v rámci světově unikátního projektu s názvem Dronument. Tamní odborníci nyní zveřejnili video, které veřejnosti
umožňuje nahlédnout do procesu skenování historických interiérů.
VIDEO: Drony z FEL ČVUT mapují kostel sv. Mořice v Olomouci
Práce při skenování interiérů kostelů a zámků mají předem daný postup. Na začátku technik nejdříve připraví 3D sken za pomoci
pozemního skeneru. Památkáři pak vyberou místa, která jsou pro ně důležitá a budou fotografována za pomocí dronů.
"Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu. Operátor dronu pak potvrdí, že ji lze realizovat
bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětlil vedoucí skupiny multirobotických systémů Martin Saska.
Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná z běžných plošin nebo lešení. Letecké práce probíhají
velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá zcela autonomně. Není potřeba operátor nebo pilot, který by je řídil ze země.
Drony mají rozdělené úkoly. Jeden nese kameru, ostatní nesou zdroje světla, které osvětlující scénu v předem určeném úhlu.
Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony pak už samy pořídí fotografie, vrátí se zpět na místo vzletu a
operátoři jen z disku stáhnou získaný materiál.
Použitou techniku plánují odborníci v budoucnu miniaturizovat.
"Chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat památkáři bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím
jednoduchého uživatelského rozhraní. Dron by pak sám realizoval jimi zadaný úkol,” popsal záměry do budoucna Martin Saska s
tím, že tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné
vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky elektrotechnické fakulty ČVUT.
Chrám na Libavé i plumlovský zámek
Mapování historických památek či kostelů za pomoci dronů oceňují také památkáři.
"Technologii jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty,"
uvedla výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu Michaela Čadilová.
Díky nasvícení mají památkáři k dispozici kvalitnější a plastičtější záběry. Například u nástěnné malby mohou sledovat i drobné
praskliny či stav tmelení. Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli
připravit restaurátorský záměr.
Kromě kostela svatého Mořice v Olomouci byly speciální drony využity v poutním kostele svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve
Staré Vodě u Libavé, zámku v Plumlově, korunovačním sále zámku v Kroměříži, zámku ve Vranově nad Dyjí, kostele svatého
Mikuláše v Praze nebo grottě v polském Gorzanowě. Podle dostupných informací využívá robotické drony k autonomnímu
zkoumání interiérů historických objektů ve světě pouze tým Martina Sasky.
URL| https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/video-drony-zmapovaly-interier-kostela-sv-morice-v-olomouci-20220323.html
23. 3. 2022; techmagazin.cz
Drony z ČVUT mapují kostel sv. Mořice
Při restaurování kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají památkářům bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí, tzv. robotické
drony skupiny Multirobotických systémů z FEL ČVUT v Praze v rámci světově unikátního projektu s názvem Dronument.
Video dává nahlédnout do procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce, jehož stavba začala v druhé polovině 13.
století. Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která
jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony.
"Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze
zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických
systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná
jinými prostředky, např. z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v
předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí
se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních dronů má budoucnost i v očích samotných památkářů. "Technologii jsme
použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," říká ve videu Mgr.
Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici
kvalitnější a plastičtější záběry, např. u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny či stav druhotného tmelení.
Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli připravit restaurátorský
záměr.
Projekt Dronument (Dron&Monument) je podpořen Ministerstvem kultury ČR a ve spolupráci s Národním památkovým ústavem
(NPÚ). Postupy zaznamenávání vzácných historických hodnot v interiéru olomouckého kostela, který se připravuje na celkovou
rekonstrukci, popisuje video ZDE. Foto: Neugebauer
Publikováno: 23. 3. 2022 / Počet přečtení: 2
23. 3. 2022; abicko.cz
ABC TV: České drony v chrámu sv. Mikuláše slouží vědě
Čeští vědci zabodovali s drony, které mohou mapovat nepřístupná místa historických památek nebo jaderných elektráren. České
drony z ČVUT FEL jsou jediné na světě. Uspěly díky světově unikátnímu projektu Dronument a vyrazí za památkami do všech koutů
světa. My jsme se na ně byli podívat už před časem, když ve službách vědy mapovaly vnitřní prostory pražského chrámu sv.
Mikuláše.
Drony jsme viděli na všech možných místech. Ale v kostele? Tak to tu ještě nebylo! Slouží tu zcela světským a vědecky přitažlivým
cílům: Vyletí do kupole a kamerou s vysokým rozlišením zaznamenávají malby a sochy.
Řeč je o českých dronech z ČVUT FEL, které zabodovaly díky unikátnímu světovému projektu Dronument. Jako jediné na světě
budou mapovat různé historické památky. Zároveň se testují také pro použití v jaderných elektrárnách. Před vypuknutím ruské
války na Ukrajině byla dokonce v plánu návštěva nechvalně proslulého Černobylu.
České drony jsou unikátní
Díky práci unikátních českých dronů památkáři z detailních záběrů poznají, zda není zapotřebí opravit výzdobu nebo zabezpečení,
případně v jakém stavu se mapovaný objekt nachází (jo, protékající střecha, to je pěkná mrcha!).
A jestli se ptáte, proč si prostě nepostaví lešení, tak odpověď je jednoduchá: Trvá to mnohem déle a je to mnohem komplikovanější,
než vyletět si nahoru s dronem. Technologie je tu v přeneseném významu pomocí snesenou shůry.
V chrámu opatrně!
Za projektem dronů mapujících vnitřní architekturu stojí skupina mladých vědců z Fakulty elektrotechniky na ČVUT. Pakliže patříte k
pravidelným čtenářům ábíčka, už jste o nich četli: Třeba v případě sondy, kterou posílají do vesmíru (kliknutím se dostanete na
článek v našem archivu).
Projekt droních pozorovatelů je však klíčový pro rozvinutí dalšího výzkumu. Pilot, který má ruce na kniplech ovladače, manipuluje s
dronem uvnitř historicky extrémně cenné památky. Proto musí být neuvěřitelně pozorný, citlivý a přesný při ovládání. Stačí
nepatrný pohyb a už se vrtule zasekne do barokní malby – a to nikdo nechce (a ani se to nestalo). Proto vědci z ČVUT FEL vyvíjí i
drony s umělou inteligencí.
Kameraman a osvětlovač
Chytrý dron by měl být přeborníkem v lokalizaci své polohy v prostoru. To znamená, že by měl neustále vědět, jak daleko je od stěn,
podlahy a stropu, a tím ulehčit práci lidskému pilotovi – natolik, že ten si půjde třeba na kafe. Dron by měl být zcela autonomní. Jeho
kamera bude snímkovat zeď před sebou.
Zároveň s dronem-kameramanem bude ve vzduchu viset ještě jeden, který z určité vzdálenosti bude přesně – a také samostatně -
sledovat pohyby prvního drona. A tomu můžeme říkat třeba osvětlovač! S připevněným reflektorem bude nasvětlovat
kameramanovi stěnu tak, aby byly vidět i ty nejmenší detaily. V kostelech, jejichž kupole se často utápí v šeru až tmě, je to zapotřebí.
A využití se najde i na jiných místech. S trochou fantazie můžeme uvažovat třeba o jeskynním systému anebo hlubokých
propastech, třeba jako je ta Hranická.
Podívejte se, jak se slouží vědě!
Ábíčko natočilo video, ve kterém v roce 2016 létal a mapoval chrám sv. Mikuláše dron vybavený GoPro. Ale poslouží i jiná kvalitní
kamera s širokým záběrem. Český drog z ČVUT FEL s ní vydržel létat ve vzduchu až patnáct minut.
Ani tak nebyla práce rychlá. Důkladně zdokumentovat šestnáct soch a čtyři fresky v hlavní kupoli sv. Mikuláše trvalo přibližně jednu
hodinu a mnoho startů. V jedné z přestávek, kdy se čekalo na dobití baterek, jsme odchytili pilota Tomáše a o celé akci si s ním
popovídali. Takže se na to podívejte – nebudete litovat.
Zachrání nás drony před suchem? Více tady
URL| https://www.abicko.cz/clanek/20124/abc-tv-ceske-drony-v-chramu-sv-mikulase-slouzi-vede
23. 3. 2022; iDNES.cz
VIDEO: Při přípravě obnovy olomouckého kostela pomáhají památkářům i drony
Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí vyvinuté experty z pražského ČVUT mapují nyní interiér olomouckého kostela sv. Mořice
v rámci příprav na jeho celkovou rekonstrukci. Jde o součást unikátního projektu mapování památek Dronument a nyní zveřejněné
video podrobně přibližuje, jak celý proces probíhá.
Samotnému mapování gotického chrámu, jehož stavba začala ve druhé polovině 13. století, předcházelo vytvoření 3D skenu kostela
pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vybírají místa, jež jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony.
"Z 3D modelu pak dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji
lze uskutečnit bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," popsal Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů
(MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat i místa, která by byla například z plošin či lešení obtížně dosažitelná. Oproti jejich
použití je navíc celá akce mnohem rychlejší. Mimo jiné i díky tomu, že formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže
není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil.
Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Robotici jen
umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí se zpět na místo vzletu a operátoři
poté už jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, jež by mohli ovládat sami památkáři bez
technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron by sám provedl jimi
zadaný úkol,” nastínil Saska.
Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké
skupiny působící na katedře kybernetiky ČVUT.Drony už pomohly zmapovat desítku památek
Mapování vzácných interiérů pomocí dronů si památkáři pochvalují a chtějí v něm pokračovat.
"Technologii jsme použili už zhruba v deseti objektech a myslím si, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické
objekty," míní Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu.
Díky nasvícení mají památkáři k dispozici kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnných maleb tak mohou sledovat třeba
drobné praskliny. Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům chrámu sv. Mořice k tomu, aby na jejich základě
mohli naplánovat svůj zásah.
Kromě olomouckého kostela pomáhají drony ze skupiny MRS například také v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv.
Mikuláše v Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky v Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám
sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé.
Zapojení odborníci uvedli, že ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických
staveb, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým
Martina Sasky.
Foto:
Při přípravě obnovy olomouckého kostela pomáhají památkářům i autonomní drony s palubní inteligencí vyvinuté experty z
pražského ČVUT.
MRS FEL ČVUT
FotoGallery:
Při přípravě obnovy olomouckého kostela pomáhají památkářům i autonomní drony s palubní inteligencí vyvinuté experty z
pražského ČVUT.
MRS FEL ČVUT
Při přípravě obnovy olomouckého kostela pomáhají památkářům i autonomní drony s palubní inteligencí vyvinuté experty z
pražského ČVUT.
MRS FEL ČVUT
Při přípravě obnovy olomouckého kostela pomáhají památkářům i autonomní drony s palubní inteligencí vyvinuté experty z
pražského ČVUT.
MRS FEL ČVUT
Při přípravě obnovy olomouckého kostela pomáhají památkářům i autonomní drony s palubní inteligencí vyvinuté experty z
pražského ČVUT.
MRS FEL ČVUT
URL| https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/drony-obnova-kostela-pamatkari-sv-moric-video-
dronument.A220323_153720_olomouc-zpravy_stk
23. 3. 2022; impuls.cz
VIDEO: Při přípravě obnovy olomouckého kostela pomáhají památkářům i drony
Bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí vyvinuté experty z pražského ČVUT mapují nyní interiér olomouckého kostela sv. Mořice
v rámci příprav na jeho celkovou rekonstrukci. Jde o součást unikátního projektu mapování památek Dronument a nyní zveřejněné
video podrobně přibližuje, jak celý proces probíhá.
Při obnově olomouckého kostela pomáhají památkářům drony / (5:25) / video: MRS FEL ČVUT
Samotnému mapování gotického chrámu, jehož stavba začala ve druhé polovině 13. století, předcházelo vytvoření 3D skenu kostela
pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vybírají místa, jež jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony.
"Z 3D modelu pak dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji
lze uskutečnit bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," popsal Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů
(MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT.
fotografie
Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat i místa, která by byla například z plošin či lešení obtížně dosažitelná. Oproti jejich
použití je navíc celá akce mnohem rychlejší. Mimo jiné i díky tomu, že formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže
není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil.
Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Robotici jen
umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí se zpět na místo vzletu a operátoři
poté už jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, jež by mohli ovládat sami památkáři bez
technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron by sám provedl jimi
zadaný úkol,” nastínil Saska.
Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké
skupiny působící na katedře kybernetiky ČVUT.
Drony už pomohly zmapovat desítku památek
Mapování vzácných interiérů pomocí dronů si památkáři pochvalují a chtějí v něm pokračovat.
"Technologii jsme použili už zhruba v deseti objektech a myslím si, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické
objekty," míní Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu.
Díky nasvícení mají památkáři k dispozici kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnných maleb tak mohou sledovat třeba
drobné praskliny. Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům chrámu sv. Mořice k tomu, aby na jejich základě
mohli naplánovat svůj zásah.
Kromě olomouckého kostela pomáhají drony ze skupiny MRS například také v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv.
Mikuláše v Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky v Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám
sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé.
Zapojení odborníci uvedli, že ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických
staveb, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým
Martina Sasky.
Autor:
22. 3. 2022; AUTO DNES
České letadlo s kolmým startem
BUDOUCNOST
Ráno nasednete do taxíku, ten se vznese kolmo do vzhůru jako vrtulník, ve vzduchu pak sklopí vrtule a promění se v letadlo. Za
hodinu už přistáváte třeba na obchodní schůzce ve Vídni. Žádná letiště a hlavně žádné trápení v kolonách. Tak nějak vypadá podle
odborníků vize dopravy budoucnosti. Do prototypů aerotaxi s kolmým startem konec konců investují v podstatě všichni světoví
hráči v oboru, včetně společností Boeing, Airbus, Honda, Toyota, Hyundai či NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na
rok 2024. V Česku pracuje na konceptu aerotaxi s kolmým startem společnost Zuri, která do spolupráce na projektu přizvala i
odborníky z Fakulty elektrotechniky (FEL) ČVUT. "Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení pro přechod z kolmého na
vodorovný let a obráceně," řekl Martin Hromčík z katedry Řídicí techniky FEL ČVUT.
Foto:
22. 3. 2022; Právo
Robotické drony pomáhají restaurátorům
Památkářům pomáhají robotické drony, bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí, které vyvinula skupina multirobotických
systémů (MRS) z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci světově unikátního projektu s názvem Dronument (Dron &
Monument) podpořeného Ministerstvem kultury ČR a ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ).
Vyberou důležitá místa
Osvědčily se již třeba v Olomouci při skenování interiéru gotického chrámu sv. Mořice v centru města v souvislosti s jeho
rekonstrukcí a restaurováním.
"Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která jsou pro
ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu, u které
následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje vedoucí
skupiny MRS Martin Saska.
Drony mohou podle něj z různých úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin
či lešení.
Vlastní letecké práce probíhají velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil.
Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Robotici jen
umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí se zpět na místo vzletu a operátoři
již jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři
bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval
jimi zadaný úkol," konstatoval Saska.
Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké
skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. "Technologii
jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," poznamenala
výzkumná a vývojová pracovnice NPÚ Michaela Čadilová.
Kvalitnější záběry
Díky nasvícení mají památkáři k dispozici kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné
praskliny či stav druhotného tmelení. Dokumentační materiály pořízené drony slouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě
mohli připravit restaurátorský záměr.
Technologii jsme použili už asi v deseti objektech Michaela Čadilová, NPÚ
Foto: Bezpilotní helikoptéry při mapování interiéru olomouckého chrámu sv. Mořice.
Foto FEL ČVUT
22. 3. 2022; seznamzpravy.cz
Ruská pohádka o technické nezávislosti se rozpadá
Sankce uvalené na Rusko vedou k jeho ekonomické a technologické izolaci. Směrem dovnitř se Rusko snaží tvrdit, že jej sankce
nebudou bolet. Sen o ruské samostatnosti je však nesmyslný. Vědí to i odborníci, kteří ze země odcházejí.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
"Bez osobních počítačů, internetu a mobilních telefonů si život moderního člověka absolutně nelze představit. Oproti obecnému
přesvědčení za tyto vynálezy nevděčíme Západu. Všechny byly vytvořeny v Sovětském svazu!"
S takto ambiciózním tvrzením přišel provládní ruský web Pravda.ru už 28. února, tedy čtyři dny po začátku ruské invaze a dva dny
po nástupu těžkých západních sankcí.
Není těžké uhodnout cíl takového článku. Nabídnout překvapivou historickou paralelu a uklidnit čtenáře, že Rusko se bez Západu v
oblasti technologií obejde. "Nebojíme se amerických sankcí, obejdeme se bez vašich vychytávek," hlásí ve virálním videu ze začátku
března ruský tatínek, zatímco kladivem likviduje tablet Apple iPad.
Reálná data však svědčí o pravém opaku. Ruský technologický sektor nejenže nepatří mezi světovou špičku, ale s nástupem sankcí
se sen o ruské samostatnosti ještě více vzdálil.
Ruské čipy 15 let za konkurencíRusko se rádo prezentuje jako lídr na poli sofistikovaných, elektronikou nadupaných zbraní a patří
mezi největší exportéry zbraní na světě. Taková "chytrá zbraň", stejně jako moderní auto, tablet notebook nebo chytrý telefon, však
ke svému fungování potřebuje pokročilé počítačové integrované obvody. Tedy ty čipy, kterých se poslední rok nedostává po celém
světě.
Rusko má určitou vlastní produkci čipů. Největší ruský výrobce čipů – firma Mikron – ale podle odborníků zaostává za světovou
špičkou přibližně o 15 let. Nejpokročilejší ruský závod pracuje s 65nanometrovými obvody, což odpovídá přibližně úrovni z roku
2006.
Pro srovnání – tchajwanský výrobce TSMC vyrábí pětinanometrové čipy a pracuje na třínanometrových obvodech. Nižší číslo je v
tomto případě lepší, umožňuje na malý čip efektivněji umístit více tranzistorů, a mnohonásobně tak zvýšit výkon a snížit spotřebu.
Jak vypadají ruské čipy v akci? Vyzkoušel si to třeba ruský youtuber Stanislav Vasilijev při testování zapůjčeného prototypu prvního
ryze ruského notebooku Bitblaze Titan postaveného na ruském procesoru Bajkal M: "Pro fanoušky kuriozit nebo pro fanoušky
všeho ruského je to určitě dobrá koupě..."
A to ještě musíme zohlednit, že použitý procesor Bajkal je sice ruského návrhu, ale nevyrábí se v ruských továrnách. Využívá
28nanometrovou architekturu a dle ruských plánů jej dodává již zmíněný tchajwanský výrobce TSMC. Tato firma přitom uvedla, že
bude respektovat západní sankce, což pravděpodobně znamená přerušení i těchto dodávek.
Čipové nezávislosti nedosáhl nikdoTaková přeshraniční spolupráce není ve výrobě čipů ničím výjimečná ani ostudná. Třeba
současná světová špička – čipy M1 – jsou výsledkem spolupráce mnoha firem. Americká společnost Apple čip navrhla a integruje jej
do svých produktů. Tchajwanský výrobce TSMC čipy M1 vyrábí. A používá k tomu technologie vyvinuté nizozemskou společností
ASML.
Výroba čipů je zkrátka komplexní, mezioborový a zdlouhavý proces. Do hry vstupují licence, patenty, návrhy, simulace, integrace,
robotizace nebo pokročilé zpracování materiálů. Takže nejen Rusko, ale žádná země na světě nemá schopnost zcela pokrýt své
technologické potřeby z vlastních zdrojů.
"Ani Evropa nemá soběstačnost v oblasti elektroniky. Ani Amerika, ani Čína, dokonce ani Tchaj-wan, kde se soustředí 25 procent
světové výroby čipů," zdůraznil Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. "Oni si na
Tchaj-wanu vyrobí čipy pro nejlepší procesory na světě, ale nemají třeba výrobu jiných čipů." Existují totiž desetitisíce různých druhů
čipů a žádná země nevyrábí vše, co sama potřebuje.
Světový nedostatek čipů se mimochodem zřejmě v důsledku ruské invaze ještě prohloubí. Rusko a Ukrajina patří k významným
exportérům neonu. Tento vzácný plyn se využívá kromě jiného právě při výrobě čipů, a jeho zdražení tak opět povede ke komplikaci
spletitého globálního výrobního řetězce.
Chudá ekonomika dostala další ránuSvětové velmoci se pokoušejí snížit nutnost čipy dovážet ze zahraničí. Minimálně od roku 2021
se o to velmi intenzivně snaží USA i Čína. "Čipy, stejně jako baterie nebo vysokorychlostní internet, to je infrastruktura," zdůraznil
třeba americký prezident Joe Biden v dubnu 2021. "Musíme pracovat na infrastruktuře současnosti, nikoli budovat infrastrukturu
minulosti."
Jenže Rusko není žádná ekonomická velmoc. Měřeno hrubým domácím produktem z roku 2020 je až na 11. místě a při přepočtu na
obyvatele vychází srovnání ještě hůře (viz graf níže, ve kterém můžete listovat).
Po invazi na Ukrajinu se navíc ruská ekonomika začala dále propadat, stejně jako ruská státní měna rubl. Rusku hrozí kvůli
neschopnosti splácení státního dluhu bankrot, jehož důsledkem je další odříznutí od světových finančních toků.
"I váhavá Čína si spočte, že pravděpodobnost, že by Rusko válku vyhrálo a ruská ekonomika zároveň nezkolabovala, je extrémně
nízká," píše ekonom Tomáš Sedláček. Čína bude proto podle něj velice opatrná a do pomoci Rusku se nijak nehrne.
To všechno jsou okamžitě viditelné škody. Ale ještě větší dopad – nejen v oblasti technologií – se očekává jako dlouhodobý nepřímý
dopad sankcí.
Odliv mozků bude ohromný"Všichni jsme na sobě závislí, vše je provázané," shrnuje Jakovenko z ČVUT. "Kdybychom měli být od
zítřka nezávislí na ostatních, tak to nedáme nikdo. Kdyby se teď Rusko kompletně odřízlo od světa, tak by technologicky spadlo
úplně na dno."
Otázkou je, zda se tomuto pádu vůbec Rusko ještě může vyhnout. Zatím jsme o technologiích mluvili z pohledu součástek, které
jsou srdcem moderní elektroniky. V takové metafoře by pak mozkem elektroniky byly... lidské mozky. Bez vysoce kvalifikovaných
odborníků na hardware a software si žádný stát nemůže dělat na nějakou technologickou nezávislost ani pomyšlení.
Představte si, že jste softwarový specialista žijící v Moskvě nebo Petrohradě. Ještě v únoru vám v Rusku vlastně nic nechybělo. Mohli
jste používat stejný notebook i stejné softwarové nástroje jako vaši kolegové v Japonsku, Německu nebo USA. S programátory z
celého světa denně komunikujete a spolupracujete na různých projektech. Co vymyslíte, můžete kdekoli po světě prodávat, ať už
sami, nebo prostřednictvím nadnárodních firem, které v Rusku působí.
Je o měsíc později a ve vašem profesním životě je najednou všechno jinak. Nadnárodní technologické firmy z Ruska odcházejí. Už
teď víte, že si v Rusku nebudete moci koupit nejnovější iPhone a nejspíš ani notebook. Části internetu jsou vám už teď bez
pokročilých nástrojů nedostupné a mluví se dokonce o možnosti úplného odříznutí ruského internetu od celosvětové sítě. Dokonce
i komunikační platformy, pomocí kterých spolupracujete s kolegy z celého světa, vám pomalu mizí.
V takové situaci je pochopitelné, že právě vzdělaní a kvalifikovaní pracovníci Rusko hromadně opouštějí. Exodus techniků, vědců či
programátorů je logickou odpovědí na reálnou i vnímanou izolaci Ruska. Pokud jim jejich situace emigraci umožňuje, najdou tito
profesionálové poměrně snadno práci v oboru i v zahraničí. Už tak ostatně se zahraničními kolegy komunikovali v angličtině, takže
ani jazyková bariéra pro ně nebude překážkou.
"Pro vědecký pokrok je mezinárodní spolupráce a komunikace naprosto klíčová," souhlasí David Honys z Akademie věd ČR. "Proto
považuji současnou izolaci Ruska a ruské vědy a její oddělení od mezinárodního výzkumného prostoru za velice nešťastné."
Negativní dopady ruské izolace podle něj dolehnou mnohem více na Rusko než na mezinárodní společenství. Pohádce o ruské
technologické samostatnosti možná věří lidé, kteří za všech okolností slepě podporují ruského prezidenta Vladimira Putina.
Odborníci z vědeckých a technických oborů ale vědí, že v izolovaném Rusku si na světovou technologickou špičku nesáhnou.
URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-ruska-pohadka-o-technicke-nezavislosti-se-rozpada-194702
22. 3. 2022; parlamentnilisty.cz
ČVUT: Studentský tým eForce ČVUT v Praze sklidil úspěch v Cambridge
Tým eForce, který se zabývá vývojem a konstruováním elektrické formule a autonomní elektrické formule na Českém vysokém
učení technickém v Praze, se od 16. do 19. března 2022 představil na University of Cambridge ve Velké Británii.
Zde rovněž vedl sérii devíti přednášek a workshopů na konkrétní témata zabývající se konstrukcí formule pro místní studentský tým
Full Blue Racing na Oddělení technologií (Department of Engineering DoE).
Celkem 12 studentů ze studentského týmu eForce se podílelo na zajištění tematických workshopů a sdílení praktických dovedností v
konstruování a vývoji elektrické formule na DoE Cambridgeské univerzity, která se aktuálně nachází na třetím místě v žebříčku
světových univerzit QS Ranking. Mezi témata přednášek a workshopů patřila například úvodní prezentace týmu eForce s
představením pražského zázemí, řízení týmu na ČVUT a elektrické a autonomní mobility. Dalšími byly okruhy aerodynamiky či
návrhu podvozku, včetně návrhu baterie a elektroniky, až po nadstavbu zabývající se autonomními systémy.
Studenti místního týmu Full Blue Racing (FBR) ocenili předané excelentní znalosti, které jim pomohou ve vývoji vlastní elektrické
formule. ČVUT tým eForce měl rovněž možnost navštívit a podívat se na zázemí a dílny FBR, které jim celoročně slouží, i na prostory
pro jiná odvětví inženýrských programů na DoE. 19. března se tým eForce prezentoval a komunikoval i k širší veřejnosti na tzv.
Community Open Day, což je ekvivalent dne otevřených dveří na Cambridgeské univerzitě. Oba studentské týmy na něm
prezentovaly své závodní zkušenosti na simulátoru elektrické formule.
Několikadenní návštěva týmu eForce přispěla i k prohlubování spolupráce mezi ČVUT v Praze a prestižní University of Cambridge v
oblasti vědy a výzkumu.
eForce FEE Prague Formula je tým mezinárodní soutěže Formula Student pod Elektrotechnickou fakultou Českého vysokého
učení technického v Praze. Na projektu se podílejí studenti z mnoha studijních oborů, nejčastěji z Fakulty elektrotechnické
nebo Fakulty strojní při ČVUT. Navazující struktura týmu se tak skládá z elektrotechnické, mechanické skupiny a driverless skupiny,
které pracují za podpory IT skupiny, projektové skupiny a fakultních koordinátorů.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Studentsky-tym-eForce-CVUT-v-Praze-sklidil-uspech-v-Cambridge-
22. 3. 2022; Technický týdeník
Studentský tým eForce ČVUT v Praze sklidil úspěch v Cambridge
Tým eForce, který se zabývá vývojem a konstruováním elektrické formule a autonomní elektrické formule na Českém vysokém
učení technickém v Praze, se od 16. do 19. března 2022 představil na University of Cambridge ve Velké Británii. Zde rovněž vedl sérii devíti přednášek a
workshopů na konkrétní témata zabývající se konstrukcí formule pro místní studentský tým Full Blue Racing na Oddělení technologií
(Department of Engineering DoE).
Celkem 12 studentů ze studentského týmu eForce se podílelo na zajištění tematických workshopů a sdílení praktických dovedností v
konstruování a vývoji elektrické formule na DoE Cambridgeské univerzity, která se aktuálně nachází na třetím místě v žebříčku
světových univerzit QS Ranking. Mezi témata přednášek a workshopů patřila například úvodní prezentace týmu eForce s
představením pražského zázemí, řízení týmu na ČVUT a elektrické a autonomní mobility. Dalšími byly okruhy aerodynamiky či
návrhu podvozku, včetně návrhu baterie a elektroniky, až po nadstavbu zabývající se autonomními systémy.
Studenti místního týmu Full Blue Racing (FBR) ocenili předané excelentní znalosti, které jim pomohou ve vývoji vlastní elektrické
formule. ČVUT tým eForce měl rovněž možnost navštívit a podívat se na zázemí a dílny FBR, které jim celoročně slouží, i na prostory
pro jiná odvětví inženýrských programů na DoE. 19. března se tým eForce prezentoval a komunikoval i k širší veřejnosti na tzv.
Community Open Day, což je ekvivalent dne otevřených dveří na Cambridgeské univerzitě. Oba studentské týmy na něm
prezentovaly své závodní zkušenosti na simulátoru elektrické formule.
Několikadenní návštěva týmu eForce přispěla i k prohlubování spolupráce mezi ČVUT v Praze a prestižní University of Cambridge v
oblasti vědy a výzkumu.
eForce FEE Prague Formula je tým mezinárodní soutěže Formula Student pod Elektrotechnickou fakultou Českého vysokého
učení technického v Praze. Na projektu se podílejí studenti z mnoha studijních oborů, nejčastěji z Fakulty elektrotechnické
nebo Fakulty strojní při ČVUT. Navazující struktura týmu se tak skládá z elektrotechnické, mechanické skupiny a driverless skupiny,
které pracují za podpory IT skupiny, projektové skupiny a fakultních koordinátorů.
22. 3. 2022; heroine.cz
Důslednost, barevný time management a noční směny. Gabriela získala vysněnou pozici v IT hned po mateřské
Dá se skloubit mateřská dovolená, stavba domu a práce na sobě samotné? Gabriela to dokázala. Díky důslednosti, barevnému
dennímu rozvrhu i neustálému posouvání svých cílůse z helpdesku v pojišťovně
vypracovala na pozici Tech Lead ve společnosti
INVENTI. Občas pracuje do noci, ale jak sama říká, je zvyklá bojovat.
Gabriela vystudovala obor Biomedicínské inženýrství na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Její nejpravděpodobnější kariérní cestou
byly tudíž technologie, ovšem nikoliv ty informační, ale spíš ty medicínské. Z té doby také pochází její sen, kdy chtěla pracovat v
nemocnici. Ten se ale neuskutečnil. "Po škole jsem nezamířila do nemocnice, ale dělala jsem technickou podporu na helpdesku, kde
jsem měla na starost vyřizování požadavků, aktualizace a spolupráce s IT oddělením pojišťovny. Celkově to byla velmi různorodá
práce, jejímž cílem jednoduše bylo, aby fungoval helpdesk," upřesňuje Gabriela Styborová.
Následně zamířila do společnosti vymáhající pohledávky, kde už se přiblížila informačním technologiím. Na úseku IT vypracovávala
analýzy, připravovala testy pro IT a vytvářela podklady pro vývojové oddělení společnosti. V této firmě do její kariéry zasáhla
mateřská dovolená, a to hned dvojnásobná. A protože je Gabriela velice důsledná a dobře pracuje se svým časem, chtěla i dobu na
mateřské maximálně využít. Přihlásila se proto na akademii společnosti INVENTI a vybrala si konkrétně analytický směr. Následoval
pohovor a další vzdělávání po večerech ve skupině 15 lidí se specializací na analytickou práci a testing IT.
Testing na kurzu i v praxi
Poté, co akademii úspěšně zakončila, si ji společnost vybrala pro analytickou pozici, stejně jako další dva absolventy akademie.
Tehdy to však nevyšlo. Gabriela hledala práci jen na čtvrt úvazku, protože se ještě chtěla věnovat dceři, které v té době bylo 1,5 roku.
Po nějakém čase stráveném na mateřské už našla práci v IT oboru.
Absolvovala víkendový kurz Czechitas na pokročilý testing a své znalosti hned využila, když nárazově prováděla testing webových
stránek pro Modrou pyramidu. Zároveň měla zkrácený úvazek ve zdravotnictví. Gabriele to ale nedalo a po chvíli se ozvala zpět do
INVENTI. Zde absolvovala dvě kola pohovorů a byla přijata jako testerka, a to i přesto, že neměli tuto pozici vypsanou.
S předsudky vůči ženám v IT se Gabriela nikdy nesetkala, mnohem častější byly podle ní na ČVUT, kde ji někteří učitelé přímo posílali
k plotně. "Z hlediska IT jsem žádné předsudky nezažila, spíše to byl obdiv ze strany kamarádů, že jsem to dokázala. S kolegy je to
opravdu fajn," doplňuje Gabriela.
Dnes už je o poznání dál. Postupně se z junior testerky vypracovala na test analytičku a nyní je na pozici Tech Lead, kde má v týmu
šest testerů. Svůj čas už tak ze čtvrtiny věnuje vedení lidí. Do managementu ale nesměřuje; stále chce, aby byla její hlavní náplní
technická znalost a na té denně usilovně pracuje. A jak to všechno i s rodinou a stavbou nového domu zvládla? Používá barevné
schéma dne.
"Na barevnou stránku A4 si každé ráno napíšu všechny činnosti, které mě ten daný den čekají. Následně si jej rozškatulkuji. Na
tomto pracovním listu mám vše včetně vyzvednutí dětí, bruslí, únikových her nebo badmintonu. Zároveň si úkoly a činnosti
rozdělím na ty pevné a plovoucí. Někdy se stane, že kvůli rodinným povinnostem musím pracovat i přes noc. Ale to mi nevadí, život
mě naučil bojovat a já se nikdy nevzdávám," uzavírá Gabriela.
Článek byl připraven ve spolupráci s naším partnerem Czechitas.
S předsudky vůči ženám v IT se Gabriela nesetkává. Foto: Czechitas
21. 3. 2022; EURO
Boom solárních elektráren přetrvá i letos
Výrazné zdražování energie a situace kolem Bohemia Energy odstartovaly rekordní zájem o vlastní elektrárny. Z pohledu dnešní
kritické situace lze předpokládat, že ještě poroste
V Česku bylo v loňském roce podle údajů Solární asociace (SA) připojeno 9 321 nových fotovoltaických elektráren (FVE). Je to o 3 028
více než v roce 2020. Nainstalováno tak bylo celkem 62 megawattů nových solárních elektráren, o 20,6 procenta více než v roce
2020.
Dotace
Celkem bylo v roce 2021 proplaceno na 6 500 žádostí
o dotaci na výstavbu domácí solární elektrárny z programu Nová zelená úsporám (4 846 v roce 2020), z toho 80 procent žadatelů
vsadilo na pokročilý hybridní systém s ukládáním elektřiny do baterie (78,8 procenta v roce 2020). "Instalační firmy měly plné ruce
práce hlavně v druhé polovině roku, kdy události jako krach Bohemia Energy probudily obrovský zájem o domácí fotovoltaiku," říká
výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Na druhé pololetí připadá 58,6 procenta zprovozněných FVE.
Z hlediska čerpání a počtu podpořených fotovoltaických systémů je pro Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) hlavním
dotačním programem Nová zelená úsporám. "Za období 2014-2021 jsme podpořili přes 16 tisíc žádostí a vyplatili dvě miliardy
korun. V programu Nová zelená úsporám 2030, který je otevřený od října loňského roku, máme aktuálně přijato 13 tisíc žádostí a
polovina se týká právě FV systémů," upozorňuje Ondřej Charvát z MŽP.
Podpora větších projektů probíhá z Modernizačního fondu, z podprogramu RES+, jenž se zaměřuje na podporu budování nových
obnovitelných zdrojů. "V loňském roce jsme spustili dvě výzvy. Pro menší projekty do 1 MWp ve výši miliardy korun, dalších 3,5
miliardy pro větší elektrárny s výkonem nad 1 MWp. Na letošek připravujeme další tři výzvy z podprogramu RES+ opět na podporu
výstavby FV elektráren," doplňuje Charvát.
Samostatnost
Snaha ušetřit na elektřině ze sítě není jediným argumentem pro pořízení vlastního solárního zdroje. "Výzkum zabývající se motivací
soukromých FVE investorů, tedy domácností, ukazuje, že osobní benefity jsou hlavním důvodem pro pořízení FVE, ale nefinanční
benefity, rozdělené na společenské a osobní, jsou zvažovány ve stejné míře jako finanční přínosy. Investory také méně zajímá výše
současné investice ve vztahu k budoucím úsporám nákladů a jsou ochotnější stát se aktivními zákazníky a podílet se na své
spotřebě a výrobě energie," vysvětluje k motivaci českých domácností Michaela Makešová z Fakulty elektrotechnické ČVUT v
Praze.
Komerční sféra
Přestože zájem o vyšší energetickou soběstačnost v současnosti stoupá i v podnikové a municipální sféře, výstavba v tomto
segmentu loni zpomalila. Na střechách firem a komerčních objektů vyrostlo podle Solární asociace necelých 400 instalací s
celkovým výkonem 19,2 MWp.
Co do počtu projektů je to sedmdesátiprocentní pokles oproti roku 2020. Jedním z důvodů dočasného ochlazení zájmu firemních
investorů je složitá administrativa spojená s výstavbou a zdlouhavá realizace projektů.
Větší projekty
V roce 2022 patrně začnou elektřinu do sítě dodávat první pozemní elektrárny podpořené prostředky z Modernizačního fondu a
zároveň odstartuje nový program Národního plánu obnovy, který cílí na firemní střešní elektrárny.
Zvýšená poptávka investorů po větších projektech v kombinaci s obecnými problémy postcovidové ekonomiky (vyššími cenami a
přepravními náklady a nedostatkem zboží a surovin) však pravděpodobně ještě prodlouží čekací dobu pro instalace na rodinných a
obytných domech.
Jan Krčmář ze Solární asociace v souvislosti s tím upozorňuje: "Očekáváme, že v reakci na nevídanou poptávku se na trhu objeví
nové instalační firmy, jež v oboru nebudou mít takové zkušenosti jako ty dlouhodobě zavedené. Proto v asociaci zavádíme systém
kontroly standardů kvality instalačních firem, které jsou našimi členy. Ty, splňující všechna kritéria, pak zájemci z řad veřejnosti
najdou na naší unikátní mapě instalačních firem zveřejněné na webu Solární asociace."
Vyplacené žádosti po letech
(NZÚ 2014-2021 – vyplacené žádosti)
Rok vyplacení Počet žádostí Podpora na FV (v Kč) Instalovaný výkon (v kWp)
2016 254 14 632 233 825,76
2017 855 57 704 273 3 009,63
2018 1 760 159 958 700 6 911,627
2019 2 891 316 107 718 12 235,023
2020 4 844 604 596 338 22 616,38
2021 6 252 843 196 956 32 077,667
Celkový součet 16 856 1 996 196 218 77 676
Foto:
21. 3. 2022; Týdeník Rozhlas
VĚDA ŽENÁM OTEVŘENÁ
ČESKO MÁ V SOUČASNOSTI JEDNO Z NEJNIŽŠÍCH ZASTOUPENÍ ŽEN VE VĚDĚ A VÝZKUMU V POROVNÁNÍ SE ZEMĚMI EU. ZDÁ SE, ŽE
HLAVNÍ PŘÍČINOU JE SNAHA SKLOUBIT PRÁCI S RODINOU.
FYZIOLOŽKA A BIOCHEMIČKA helena Illnerová, jaderná fyzička dana drábová, socioložka Jiřina Šiklová nebo experimentální viroložka
Ruth Tachezy. To jsou české odbornice a ženy-vědkyně, které ve svém oboru dosáhly špičkové úrovně.
Jak se ale dostat na odborný vrchol, když o vědu se ženy musí dělit s péčí o rodinu? "Získání grantu je pro to skvělá příležitost," říká
Petra holštajn Zemánková, která se zabývá kognitivními funkcemi u neurologických a psychiatrických onemocnění a nedávno získala
dotaci na znovunastartování vědecké kariéry od Grantové agentury Masarykovy univerzity. "Můžu si tak dovolit jesličky a pokračovat
v práci, která mě baví."
Dotace Career Restart pomáhá právě vědkyním, ale i vědcům, kteří museli přerušit práci ze závažných důvodů. "Vědecké komunity
jsou navíc často mezinárodní a v zahraničí je běžné, že rodičovství přeruší práci maximálně na několik měsíců," vysvětluje Andrea
Kraus, která díky grantu na restart kariéry pracuje na plný úvazek v Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty
Masarykovy univerzity. "Když z tohoto koloběhu člověk vypadne, přichází o vybudovanou pozici.Ž
Značný rozdíl je také mezi tím, kolik žen studuje v magisterském a doktorském programu a kolik z nich se následně věnuje vědě. V
České republice pracuje ve výzkumu 27 procent žen, méně, než je světový průměr. "Podobný problém je v poradních orgánech
vědecko-výzkumných institucí. Přitom jde o pozice, které určují jejich směřování, a pokud tam ženy nejsou, je to podobné jako v
politice -prostě se tam některá témata nedostávají," vysvětluje Jana Gabrielová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Rovné podmínky a příležitosti ženám nabízejí i některé technické vysoké školy, například fakulta elektrotechnická, která je jednou
s nejnižším počtem studentek na ČVuT. Na to, jestli je "elektrotechnika" školou pro kluky, se často ptají středoškolačky na dnech
otevřených dveří. "Zajímá je, jestli u nás studují nějaké dívky," usmívá se Veronika Jílková, která má na fakultě na starosti projekt
Rozmanitost týmů. "Naším cílem je, aby u nás studovalo víc dívek. Proto jezdíme na střední i základní školy, kde dívkám ukazujeme,
jaké mají možnosti. A pokud jim někdo říká, že nejsou technický typ, nemusí to být vždy pravda a stojí za to to zkusit."
Pro rovnost pohlaví v oblasti výzkumu je zlomový letošní rok, kdy unijní program horizont evropa na podporu vědy, výzkumu a
vývoje požaduje po pracovištích plány genderové rovnosti. Týkat se mají i snižování rizika genderově podmíněného násilí nebo
sexuálního obtěžování v prostředí vědeckého výzkumu.
foto Profimedia
O autorovi: text Martina Rasch, redaktorka ČRo
21. 3. 2022; Profi Medicína
Prognóza Parkinsonovy nemoci dle typu řečové poruchy
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně
nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u
nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy.
Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat, jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově
rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu. Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které
produkují dopamin – látku přenášející nervové impulsy. Mezi velké množství pohybových, ale i psychických příznaků Parkinsona
patří také porucha řeči. Podle doc. MUDr. Petra Duška, Ph. D., z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a
Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent pacientů a zkušení neurologové dokáží nemoc i díky tomuto
příznaku v počátcích rozpoznat. "Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich
může stát nesrozumitelnou," přibližuje docent Dušek.
Odborníci se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči
ovlivnit. "Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék
proti Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano. Naše studie ukázala,
že u pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a
s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," vysvětluje hlavní autor studie, která vyšla v časopise Neurology, doc. Ing. Jan Rusz,
Ph. D., z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh.
Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového
tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický
a artikulačně-prozodický. "Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech
nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje
přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah
pohybu jazyka a rtů, se pak objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci," říká Petr Dušek.
Nejúčinnější léčba
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili
mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u
kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení
nedošlo. Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek: "Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů
ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k
opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena
nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem." Podle
autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento
příznak, ale i celkové onemocnění. "Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy
poruchy řeči vznikají a jak souvisí s úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na
vině nedostatek dopaminu, lze díky léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj
nemoci. Artikulační porucha je ovšem signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat
také porucha chůze nebo myšlení," doplňuje Jan Rusz a jeho kolega Petr Dušek dodává, že určení typu řečové poruchy umožní
zpřesnit realistická očekávání vývoje nemoci a také nastavit adekvátní léčebnou strategii.
Foto: Shutterstock
21. 3. 2022; 21stoleti.cz
Nebezpečná stránka užitečného: Čeští vědci nabízejí společnosti Apple pomoc s AirTagy
Technologie zvané AirTagy vznikly jako první pomoc při hledání klíčů a peněženek. Jsou však snadno zneužitelné, což dokládají četné
případy stalkingu a majetkové trestné činnosti. Čeští vědci mají řešení...
AirTag je umístěn do peněženky, kabelky nebo do auta oběti, kde následně slouží jako špatně odhalitelné sledovací zařízení.
S řešením tohoto nepříjemného problému nedávno přispěchali čeští vědci z ČVUT, kteří ve spolupráci s experty z Imperial College London, University College Dublin a Monash University dospěli k doporučení, že by se technologie měla využívat jen ve skutečně nezbytných případech.
„To, co dokážeme regulovat jako Evropská komise nebo český stát, je použití sítí RFDI čteček ve smyslu toho, jak například Apple používá síť zařízení Apple jako čtečky RFDI tagů. Ať už jsou dodávané touto firmou, nebo dalšími,“ popisuje Jakub Mareček z Centra umělé inteligence FEL ČVUT.
Jak na naléhání vědců reagovala samotná společnost Apple, která je za nedůraz v oblasti bezpečnosti AirTagů dlouhodobě kritizována, není dosud známé. Víme však, že předchozí kritika od amerických novinářů přinesla alespoň vylepšení o speciální notifikace a zvuky, které hlásí právě probíhající využívání k lokalizaci.
Jan Martinec
21. 3. 2022; E15
První Technologická olympiáda proběhne již letos v dubnu. Jak bude soutěž probíhat?
Snižující se zájem o technické obory se snaží postupně vyřešit nově vznikající projekt na fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze,
Technologická gramotnost . Organizátoři projektu vychází ze sedm let fungujícího projektu Energetická gramotnost, který ročně
navštíví 150 základních a středních škol po celé České republice. Technologická gramotnost si klade za cíl studentům představit
technologie, které nejsou pouze ve fázi vývoje, ale již se běžně objevují všude kolem nás. Mimo témat emisí skleníkových plynů nebo
elektromobility se v rámci projektu studenti zaměří i na umělou inteligenci, IoT, 5G a kyberbezpečnost.
Organizátoři projektu pro studenty připravili celorepublikovou soutěž s názvem Technologická olympiáda. Studenti středních škol a
gymnázií budou moci už 1. dubna změřit své síly ve školním kole soutěže, pro kterou organizátoři našli inspiraci u sesterského
projektu Energetická olympiáda.
"Česká republika potřebuje více techniků, více odborníků a více nadšenců do techniky. Zatím se z výsledků studentů vysokých škol
ukazuje, že tímto směrem nejdeme. Projektem Technologická gramotnost a Technologická olympiáda bychom rádi České republice
navrátili zájem o techniku, který zde vždy byl," říká Tadeáš Salaba, zakladatel projektu.
Projekt přichází s formátem, který je zajímavý pro studenty i jejich učitele. Nejedná se totiž o vědomostní soutěž, jejímž cílem je
posoudit úroveň znalostí studentů. Ve školním kole se studenti budou muset popasovat s 25 otázkami typu A,B,C. Studenti mohou
navíc používat jakékoliv pomůcky, protože olympiáda klade důraz na týmovou práci, kreativitu, logické myšlení či schopnost dokázat
dohledat potřebné informace.
Atraktivní výhra 30 tisíc korun
Na vítězný tým čeká výhra ve výši 30 tisíc korun, druhý nejúspěšnější tým si odnese 20 tisíc korun a třetí tým v pořadí odměnu 10
tisíc korun. Zároveň se studenti mohou těšit na řadu věcných cen: "Například vstupenky na Technologic festival pořádaný deníkem
E15, vstupenky do technického národního muzea a spousty dalšího," vyjmenovává Tadeáš Salaba.
A jak bude soutěž probíhat?
Celá soutěž je rozdělena do dvou kol. Školní kolo proběhne 1. dubna 2022 online na webovém portálu technologicka-gramotnost.cz.
Soutěžící se ihned po jeho ukončení dozví své výsledky a pořadí. Nejúspěšnějších 25 týmů pak postoupí do finálového kola, které
proběhne na fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze v pátek 22. dubna 2022.
"V rámci finále chceme studentům přiblížit aktuální technologické problémy a zajímavosti. Studenti si vyberou téma, k němuž jsou k
dispozici mentoři a odborníci, s nimiž mohou probírat cokoli je zajímá. Výsledkem je pak prezentace, kterou studenti představí
odborné porotě skládající se ze zástupců fakulty, mentorů a partnerských firem," dodává Salaba.
Registrace probíhá na
www.teol.cz
a to
do 27. 3. 2022.
Přihlásit se mohou studenti středních škol a gymnázií. Počet týmů z jedné školy není nijak omezen a v rámci tohoto systému mohou
učitelé vidět, jak se jejich týmům dařilo.
Projekty Technologická gramotnost i navazující celostátní Technologická olympiáda probíhají pod záštitou Fakulty
elektrotechnické ČVUT v Praze a MŠMT; generálním partnerem je ŠKODA AUTO a.s., odborným garantem je ČEZ a.s. a GasNet
s.r.o..
URL| https://www.e15.cz/clanek/1388500/prvni-technologicka-olympiada-probehne-jiz-letos-v-dubnu-jak-bude-soutez-probihat
20. 3. 2022; olomouc.cz
Drony z ČVUT mapují kostel sv. Mořice
Při restaurování kostela sv. Mořice pomáhají památkářům bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické drony.
Vyvinula je skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze v rámci světově unikátního projektu
s názvem Dronument (Dron&Monument) podpořeného Ministerstvem kultury ČR a ve spolupráci s Národním památkovým
ústavem (NPÚ). Postupy zaznamenávání vzácných historických hodnot v interiéru kostela, který se připravuje na celkovou
rekonstrukci.
Video dává nahlédnout do procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce, jehož stavba začala v druhé polovině 13.
století. "Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která
jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii
letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje
doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých
úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v
předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí
se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři
bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval
jimi zadaný úkol,” říká ve videu doc. Martin Saska. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro
autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. "Technologii
jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," říká ve videu
Mgr. Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici
kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny či stav druhotného tmelení.
Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli připravit restaurátorský
záměr.
19. 3. 2022; ordinace.cz
Čeští vědci dokážou předpovídat příchod Parkinsonovy choroby podle typu poruchy řeči
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně
nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u
nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat,
jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin – látku přenášející nervové
impulsy. Mezi velké množství pohybových, ale i psychických příznaků Parkinsona patří také porucha řeči. Podle doc. MUDr. Petra
Duška, Ph.D., z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči
až 90 procent pacientů a zkušení neurologové dokáží nemoc i díky tomuto příznaku v počátcích rozpoznat.
"Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,"
přibližuje docent Dušek.
Odborníci se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči
ovlivnit.
"Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék proti
Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano. Naše studie ukázala, že u
pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a s
tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," vysvětluje hlavní autor studie, která vyšla v časopise Neurology, doc. Ing. Jan Rusz,
Ph.D., z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh.
Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového
tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický
a artikulačně-prozodický.
"Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s
Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny
nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak
objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci," říká Petr Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili
mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u
kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení
nedošlo. Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek:
"Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku
nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení
řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší
degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem."
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento
příznak, ale i celkové onemocnění.
"Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisí s
úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na vině nedostatek dopaminu, lze díky
léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj nemoci. Artikulační porucha je ovšem
signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat také porucha chůze nebo myšlení,"
doplňuje Jan Rusz a jeho kolega Petr Dušek dodává, že určení typu řečové poruchy umožní zpřesnit realistická očekávání vývoje
nemoci a také nastavit adekvátní léčebnou strategii.
URL| https://www.ordinace.cz/clanek/vedci-dokazi-stanovit-prognozu-parkinsonovy-nemoci-podle-typu-recove-poruchy/
18. 3. 2022; olomoucky.rej.cz
Gotický kostel svatého Mořice mapují špičkové drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT
Při restaurování kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají památkářům bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické
drony. Vyvinula je skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze v rámci světově unikátního
projektu s názvem Dronument (Dron&Monument) podpořeného Ministerstvem kultury ČR a ve spolupráci s Národním
památkovým ústavem (NPÚ). Postupy zaznamenávání vzácných historických hodnot v interiéru olomouckého kostela, který se
připravuje na celkovou rekonstrukci, popisuje video z FEL ČVUT.
Video dává nahlédnout do procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce, jehož stavba začala v druhé polovině 13.
století. "Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která
jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii
letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje
Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých úhlů
zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v
předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí
se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři
bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval
jimi zadaný úkol,” říká ve videu Martin Saska. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní
let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. "Technologii
jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," říká ve videu
Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici
kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny či stav druhotného tmelení.
Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli připravit restaurátorský
záměr.
Vedle kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají drony ze skupiny MRS v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v
Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny
a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů
historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá
pouze tým docenta Sasky.
URL| https://olomoucky.rej.cz/clanky/zpravy/1182-goticky-kostel-svateho-morice-mapuji-spickove-drony-z-fakulty-elektrotechnicke-
cvut
18. 3. 2022; cysnews.cz
Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT mapují kostel sv. Mořice v Olomouci Video: Drony FEL ČVUT mapují kostel sv. Mořice v Olomouci Zaznamenávání vzác
Při restaurování kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají památkářům bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické
drony.
Vyvinula je skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze v rámci světově unikátního projektu
s názvem Dronument (Dron&Monument) podpořeného Ministerstvem kultury ČR a ve spolupráci s Národním památkovým
ústavem (NPÚ). Postupy zaznamenávání vzácných historických hodnot v interiéru olomouckého kostela, který se připravuje na
celkovou rekonstrukci, popisuje video z FEL ČVUT.
Video dává nahlédnout do procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce, jehož stavba začala v druhé polovině 13.
století. "Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která
jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii
letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje
doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých
úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v
předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí
se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři
bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval
jimi zadaný úkol,” říká ve videu doc. Martin Saska. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro
autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. "Technologii
jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," říká ve videu
Mgr. Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici
kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny či stav druhotného tmelení.
Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli připravit restaurátorský
záměr.
Vedle kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají drony ze skupiny MRS v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v
Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny
a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů
historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá
pouze tým doc. Sasky.
Cílem multidisciplinárního projektu, podpořeném Ministerstvem kultury ČR, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů
Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér
při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Využíváme světově
unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která byla vyvinuta v rámci skupiny Multirobotických systémů působící v rámci
katedry kybernetiky FEL ČVUT pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, a která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze
všech soutěžních řešení. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických
objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či
externí podpěrné infrastruktury. Více informací včetně videí najdete prostřednictvím odkazu https://dronument.cz/projekt.
Zdro a foto: ČVUT
18. 3. 2022; tyvka.cz
Na e-SALONU nechyběly ani ambiciózní projekty vysokých škol
Veletrhu e-SALON na výstavišti PVA EXPO Praha zaměřeného na elektromobilitu se zúčastnily i některé vysoké školy.
Fakulta elektrotechnická a strojí při Českém vysokém učení technickém předvedla úspěšný projekt eForce FEE Prague
Formula. Navštívili jsme ale i stanoviště Vysoké školy báňské v Ostravě. Ta nám představil projekt svého sportovního elektromobilu
StudentCar pod označením SCX.
17. 3. 2022; parlamentnilisty.cz
ČVUT: Drony z Fakulty elektrotechnické mapují kostel sv. Mořice v Olomouci
Při restaurování kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají památkářům bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické
drony. Vyvinula je skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze v rámci světově unikátního
projektu s názvem Dronument (Dron&Monument) podpořeného Ministerstvem kultury ČR a ve spolupráci s Národním
památkovým ústavem (NPÚ).
Postupy zaznamenávání vzácných historických hodnot v interiéru olomouckého kostela, který se připravuje na celkovou
rekonstrukci, popisuje video z FEL ČVUT.
Video dává nahlédnout do procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce, jehož stavba začala v druhé polovině 13.
století. "Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která
jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii
letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje
doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých
úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v
předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí
se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři
bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval
jimi zadaný úkol,” říká ve videu doc. Martin Saska. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro
autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. "Technologii
jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," říká ve videu
Mgr. Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici
kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny či stav druhotného tmelení.
Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli připravit restaurátorský
záměr.
Vedle kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají drony ze skupiny MRS v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v
Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny
a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů
historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá
pouze tým doc. Sasky.
O projektu Dronument
Cílem multidisciplinárního projektu, podpořeném Ministerstvem kultury ČR, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů
Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér
při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Využíváme světově
unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která byla vyvinuta v rámci skupiny Multirobotických systémů působící v rámci
katedry kybernetiky FEL ČVUT pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, a která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze
všech soutěžních řešení. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických
objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či
externí podpěrné infrastruktury. Více informací včetně videí najdete prostřednictvím odkazu https://dronument.cz/projekt.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Drony-z-Fakulty-elektrotechnicke-mapuji-kostel-sv-Morice-v-
Olomouci-696128
17. 3. 2022; imaterialy.cz
VIDEO: Drony z FEL ČVUT mapují kostel sv. Mořice v Olomouci
Při restaurování kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají památkářům bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické
drony. Vyvinula je skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze v rámci světově unikátního
projektu s názvem Dronument (Dron&Monument) podpořeného Ministerstvem kultury ČR a ve spolupráci s Národním
památkovým ústavem (NPÚ). Postupy zaznamenávání vzácných historických hodnot v interiéru olomouckého kostela, který se
připravuje na celkovou rekonstrukci, popisuje video z FEL ČVUT.
Video dává nahlédnout do procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce, jehož stavba začala v druhé polovině 13.
století. "Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která
jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii
letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek,"vysvětluje
doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých
úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v
předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí
se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři
bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval
jimi zadaný úkol,"říká ve videu doc. Martin Saska. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro
autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
URL| https://www.imaterialy.cz/rubriky/technologie/video-drony-z-fel-cvut -mapuji-kostel-sv-morice-v-olomouci_49248.html
17. 3. 2022; Ihned.cz
Intel postaví v Německu obří továrnu na čipy. Evropu to ale z nouze nevytrhne
Americká společnost Intel nyní oznámila, že v Evropě postaví novou továrnu na čipy za 17 miliard eur (více než 422 miliard Kč).
Závod vybuduje v německém Magdeburgu. Do deseti let by pak evropské investice Intelu do čipů měly přesáhnout 80 miliard eur.
Zpráva vyvolala pozitivní ohlasy na trhu, který čelí současnému čipovému hladomoru vyvolanému pandemií koronaviru a
přerušením výroby polovodičů, hlavně v Asii. Ani oznámená obří investice však celosvětový problém neřeší.
Neon z Ukrajiny
K nedostatku čipů způsobenému vysokou poptávkou se přidává další problém. V ohrožení jsou kvůli ruské invazi na Ukrajinu klíčové
suroviny na jejich výrobu. Právě Ukrajina je hlavním výrobcem neonu, který je nedílnou součástí výroby polovodičů. "Neon je díky
svým vlastnostem jediný plyn, který se dá použít do laserů, jež se využívají při výrobě polovodičů. A je nenahraditelný," vysvětluje
pro HN Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Ukrajina se na světové produkci neonu podílí z více než sedmdesáti
procent.
"Vyráběli jsme patnáct až dvacet tisíc krychlových metrů neonu měsíčně. Tři čtvrtiny veškeré výroby šly na výrobu čipů," řekl pro
agenturu Reuters Nykolaj Avdžy, obchodní ředitel společnosti Ingas. Firma, která je největším výrobcem neonu na Ukrajině a sídlí v
Rusy
obléhaném přístavu Mariupolu, uzavřela výrobu minulý týden. Druhý největší vývozce neonu – podnik Cryoin, produkoval zhruba
deset až patnáct metrů krychlových neonu měsíčně, a to v Oděse. Výrobu kvůli konfliktu zastavil už 24. února.
"Problém je, že nevíme, kdy tyto továrny budou opět v provozu a zda po ukončení války budou vůbec provozuschopné," řekl pro HN
Petr Knap, partner pro automobilový trh společnosti
EY. Obnova výroby může trvat až několik měsíců po ukončení konfliktu. Hrozí tak, že německá továrna Intelu nebude mít z čeho čipy
vyrábět.
Technologické podniky navíc nemají zásoby na více než pár měsíců, varuje Lita Shon-Royová, prezidentka poradenské firmy Techcet.
"Největší výrobci čipů jsou na tom lépe než menší producenti. Přesto mají zásoby neonu, řekněme, na dva tři měsíce," uvedla pro
Reuters.
Kromě Ukrajiny se neon v malém vyrábí i v Číně a ve Spojených státech. Toto množství je však zanedbatelné a podle Knapa z EY na
světě není nikdo, kdo by byl schopen dodávky z Ukrajiny nahradit. Pokud by továrny byly po válce životaschopné, jejich kapacity
pravděpodobně nedokážou uspokojit poptávku, která vzroste, protože výrobci mikročipů zvýší výrobu.
Společnost Daito Medical Gas, která prodává neon vyrobený na Ukrajině v Japonsku, už nyní registruje výpadky dodávek. "Máme
velké potíže. V současné chvíli nemáme na prodej žádné vzácné plyny," řekl deníku Financial Times ředitel společnosti Tsuneo Date.
Problém s dodávkami potvrdil i Yoshiki Koizumi z odborného časopisu Gas Review: "Zásoby neonu, xenonu i kryptonu se rozhodně
zužují, částečně i proto, že výrobci čipů a obchodníci se předzásobují v očekávání nedostatku."
Palladium z Ruska
Další problém, jemuž mohou výrobci polovodičů čelit, se rýsuje ze strany Ruska. To totiž kontroluje až 44 procent světové produkce
palladia – druhé klíčové suroviny pro výrobu čipů. Kromě palladia je Rusko i exportérem například zinku, platiny nebo mědi, což jsou
další kovy využívané při výrobě polovodičů. Pokud však bude konflikt na Ukrajině trvat a Západ ještě zpřísní protiruské sankce, není
vyloučené, že Moskva export těchto surovin zakáže. "To pro mnoho výrobců automobilů, elektronických zařízení nebo telefonů
představuje značná rizika," varuje Tim Uy, analytik agentury Moody’s.
Mikročipy jsou mozkem všech elektronických přístrojů. Bez čipů nejezdí auta, nezvoní telefony ani nevysávají vysavače. Na čipech je
ale závislé i fungování rentgenu nebo chod metra. Jednoduše jsou čipy základní stavební jednotkou produktů ze všech
průmyslových odvětví. Zároveň jsou nezbytnou součástí zařízení, která se podílejí na výrobě finálních produktů.
Nedostatek čipů přetrvává od vypuknutí pandemie koronaviru, kdy se rapidně zvýšila poptávka po spotřební elektronice. Zvýšil se i
zájem o cloudové služby nebo těžbu kryptoměn, které využívají velké množství čipů. Dalším faktorem, který zvedl spotřebu čipů, je
přechod k elektromobilitě. Elektromobily nebo hybridní vozy totiž využívají asi o polovinu více čipů než auta se spalovacími motory.
Plány EU
Dlouhodobý nedostatek čipů představuje jedno z největších rizik, která mohou zpomalit oživení ekonomik v Evropě po pandemii. To
si uvědomuje i Evropská unie. Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, už minulý měsíc oznámila, že unie ve snaze
snížit závislost na dovozu mikročipů investuje do jejich vývoje 11 miliard eur (266 miliard korun). Masivní podpora má podle komise
do konce desetiletí vyvolat investice v celkovém objemu 43 miliard eur (1,1 bilionu korun) a zvýšit podíl EU na celosvětové produkci
čipů. V současné době se v unii vyrábí jen necelých devět procent světové produkce čipů. Do roku 2030 by to podle von der
Leyenové mělo být 20 procent.
Investici do zvýšení výroby čipů kromě EU a zmíněného Intelu plánují i další producenti. Největší světový dodavatel čipů,
tchajwanský koncern TSMC, na začátku roku uvedl, že letos zvýší kapitálové výdaje na výrobu čipů na více než čtyřicet miliard dolarů.
Původně plánoval investice v Evropě, na seznamu potenciálních zemí bylo i Česko. Nyní však kvůli válečnému konfliktu své plány
odkládá.
Peter Wennik, výkonný ředitel nizozemské společnosti ASML, která dodává součástky do čipů, pro Financial Times uvedl, že výstavba
nových továren v Evropě není dostačující. "Investice mohou fungovat jako magnet pro inovace, pokud se však polovodičový průmysl
má vyrovnat se současnými problémy, bude se muset investovat do vývoje a změny výroby," míní Wennik. Podle Jakovenka z ČVUT
by změna procesu výroby, aby nebyla závislá na neonu, zabrala několik let.
Globální nedostatek čipů nejsilněji zasáhl automobilový průmysl, který je na nich zcela závislý. Světovým automobilkám se už od
loňského roku nedaří včas dokončovat vozy, dodací lhůty se výrazně prodlužují. Čekací doba pro zájemce o nový automobil může
dosahovat i více než rok od zadání vozu do výroby. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) v únoru oznámilo, že prodej
nových osobních aut v EU se letos díky zlepšení situace kolem čipů zvýší o 7,9 procenta na 10,5 milionu vozů, stále ale bude téměř o
20 procent nižší než v roce 2019, tedy proti období před začátkem pandemie.
Produkce v automobilovém průmyslu v roce 2021 kvůli nedostatku čipů celosvětově výrazně klesla. Například v Německu
zaznamenalo místní sdružení automobilového průmyslu VDA pokles přibližně o deset procent, v Británii pokles činil téměř sedm
procent, a země tak za sebou má nejhorší rok za 65 let. Výroba osobních aut v Česku loni klesla o 4,1 procenta na 1,105 milionu
vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo téměř o 23 procent méně.
S využitím ČTK
URL| https://HN.HN.CZ/c1-67046320-cipovy-hladomor-se-zhorsuje-kvuli-valce-nepomuze-ani-obri-investice-intelu-do-nove-tovarny-
v-evrope
17. 3. 2022; automakers.cz
ČVUT podpoří Zuri, aerotaxi s kolmým startem
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího
systému pro první český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá uvést na trh český startup Zuri.
Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost městské a
regionální dopravy. Letouny VTOL dokáží startovat kolmo jako vrtulníky, ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné
elektřinou.
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už
od roku 2017, po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022.
Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu
Zuri na experty z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů.
Neprobádané území: jak nejlíp "přepnout" z vertikálního letu na horizontální?
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední
světové společnosti v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu
s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské
elektrofakulty spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
"Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území," říká Martin Hromčík. "Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení
pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o stoprocentní spolehlivost a
bezpečnost i při různých turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu." Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou
právě v těchto ohledech mnohem vyšší než v případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty
pro certifikaci letounu světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v projektu
autopilota BendixKing AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
Porazí VTOL létající auta? Uvidíme v roce 2024
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi
s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota,
Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024. "Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má
mezi odborníky i investory evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto dává smysl," komentuje Martin Hromčík. "Například
proti konceptům létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální plochou potřebnou ke vzletu.
Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny."
Český startup Zuri nechce v tomto souboji zůstat pozadu. Po vstupu investorů (například společností Kiwi.com, Pale Fire Capital
nebo zakladatele firmy GoodAI) v celkové výši 2,4 milionů eur představili autoři projektu v lednu 2022 koncept nové generace
letounu ZURI 2.0. "Spolupráce s týmem z FEL ČVUT je pro nás užitečná hlavně proto, abychom dokázali dotáhnout letové řídicí
systémy na maximální úroveň bezpečnosti a úspornosti letu a připravit letoun k náročnému procesu certifikace." říká Michal Illich,
zakladatel a výkonný ředitel Zuri.
Možnosti budoucího řešení letecké taxislužby ve městech zkoumá rovněž výzkumný projekt, na kterém spolupracuje Centrum
umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT se společností Bell.
URL| https://www.automakers.cz/cvut -podpori-zuri-aerotaxi-s-kolmym-startem/
17. 3. 2022; Ihned.cz
Čipový hladomor se zhoršuje kvůli válce. Nepomůže ani obří investice Intelu do nové továrny v Evropě
Americká společnost Intel nyní oznámila, že v Evropě postaví novou továrnu na čipy za 17 miliard eur (více než 422 miliard Kč).
Závod vybuduje v německém Magdeburgu. Do deseti let by pak evropské investice Intelu do čipů měly přesáhnout 80 miliard eur.
Zpráva vyvolala pozitivní ohlasy na trhu, který čelí současnému čipovému hladomoru vyvolanému pandemií koronaviru a
přerušením výroby polovodičů, hlavně v Asii. Ani oznámená obří investice však celosvětový problém neřeší.
Neon z Ukrajiny
K nedostatku čipů způsobenému vysokou poptávkou se přidává další problém. V ohrožení jsou kvůli ruské invazi na Ukrajinu klíčové
suroviny na jejich výrobu. Právě Ukrajina je hlavním výrobcem neonu, který je nedílnou součástí výroby polovodičů. "Neon je díky
svým vlastnostem jediný plyn, který se dá použít do laserů, jež se využívají při výrobě polovodičů. A je nenahraditelný," vysvětluje
pro HN Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Ukrajina se na světové produkci neonu podílí z více než sedmdesáti
procent.
"Vyráběli jsme patnáct až dvacet tisíc krychlových metrů neonu měsíčně. Tři čtvrtiny veškeré výroby šly na výrobu čipů," řekl pro
agenturu Reuters Nykolaj Avdžy, obchodní ředitel společnosti Ingas. Firma, která je největším výrobcem neonu na Ukrajině a sídlí v
Rusy
obléhaném přístavu Mariupolu, uzavřela výrobu minulý týden. Druhý největší vývozce neonu – podnik Cryoin, produkoval zhruba
deset až patnáct metrů krychlových neonu měsíčně, a to v Oděse. Výrobu kvůli konfliktu zastavil už 24. února.
"Problém je, že nevíme, kdy tyto továrny budou opět v provozu a zda po ukončení války budou vůbec provozuschopné," řekl pro HN
Petr Knap, partner pro automobilový trh společnosti
EY. Obnova výroby může trvat až několik měsíců po ukončení konfliktu. Hrozí tak, že německá továrna Intelu nebude mít z čeho čipy
vyrábět.
Technologické podniky navíc nemají zásoby na více než pár měsíců, varuje Lita Shon-Royová, prezidentka poradenské firmy Techcet.
"Největší výrobci čipů jsou na tom lépe než menší producenti. Přesto mají zásoby neonu, řekněme, na dva tři měsíce," uvedla pro
Reuters.
Kromě Ukrajiny se neon v malém vyrábí i v Číně a ve Spojených státech. Toto množství je však zanedbatelné a podle Knapa z EY na
světě není nikdo, kdo by byl schopen dodávky z Ukrajiny nahradit. Pokud by továrny byly po válce životaschopné, jejich kapacity
pravděpodobně nedokážou uspokojit poptávku, která vzroste, protože výrobci mikročipů zvýší výrobu.
Společnost Daito Medical Gas, která prodává neon vyrobený na Ukrajině v Japonsku, už nyní registruje výpadky dodávek. "Máme
velké potíže. V současné chvíli nemáme na prodej žádné vzácné plyny," řekl deníku Financial Times ředitel společnosti Tsuneo Date.
Problém s dodávkami potvrdil i Yoshiki Koizumi z odborného časopisu Gas Review: "Zásoby neonu, xenonu i kryptonu se rozhodně
zužují, částečně i proto, že výrobci čipů a obchodníci se předzásobují v očekávání nedostatku."
Palladium z Ruska
Další problém, jemuž mohou výrobci polovodičů čelit, se rýsuje ze strany Ruska. To totiž kontroluje až 44 procent světové produkce
palladia – druhé klíčové suroviny pro výrobu čipů. Kromě palladia je Rusko i exportérem například zinku, platiny nebo mědi, což jsou
další kovy využívané při výrobě polovodičů. Pokud však bude konflikt na Ukrajině trvat a Západ ještě zpřísní protiruské sankce, není
vyloučené, že Moskva export těchto surovin zakáže. "To pro mnoho výrobců automobilů, elektronických zařízení nebo telefonů
představuje značná rizika," varuje Tim Uy, analytik agentury Moody’s.
Mikročipy jsou mozkem všech elektronických přístrojů. Bez čipů nejezdí auta, nezvoní telefony ani nevysávají vysavače. Na čipech je
ale závislé i fungování rentgenu nebo chod metra. Jednoduše jsou čipy základní stavební jednotkou produktů ze všech
průmyslových odvětví. Zároveň jsou nezbytnou součástí zařízení, která se podílejí na výrobě finálních produktů.
Nedostatek čipů přetrvává od vypuknutí pandemie koronaviru, kdy se rapidně zvýšila poptávka po spotřební elektronice. Zvýšil se i
zájem o cloudové služby nebo těžbu kryptoměn, které využívají velké množství čipů. Dalším faktorem, který zvedl spotřebu čipů, je
přechod k elektromobilitě. Elektromobily nebo hybridní vozy totiž využívají asi o polovinu více čipů než auta se spalovacími motory.
Plány EU
Dlouhodobý nedostatek čipů představuje jedno z největších rizik, která mohou zpomalit oživení ekonomik v Evropě po pandemii. To
si uvědomuje i Evropská unie. Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, už minulý měsíc oznámila, že unie ve snaze
snížit závislost na dovozu mikročipů investuje do jejich vývoje 11 miliard eur (266 miliard korun). Masivní podpora má podle komise
do konce desetiletí vyvolat investice v celkovém objemu 43 miliard eur (1,1 bilionu korun) a zvýšit podíl EU na celosvětové produkci
čipů. V současné době se v unii vyrábí jen necelých devět procent světové produkce čipů. Do roku 2030 by to podle von der
Leyenové mělo být 20 procent.
Investici do zvýšení výroby čipů kromě EU a zmíněného Intelu plánují i další producenti. Největší světový dodavatel čipů,
tchajwanský koncern TSMC, na začátku roku uvedl, že letos zvýší kapitálové výdaje na výrobu čipů na více než čtyřicet miliard dolarů.
Původně plánoval investice v Evropě, na seznamu potenciálních zemí bylo i Česko. Nyní však kvůli válečnému konfliktu své plány
odkládá.
Peter Wennik, výkonný ředitel nizozemské společnosti ASML, která dodává součástky do čipů, pro Financial Times uvedl, že výstavba
nových továren v Evropě není dostačující. "Investice mohou fungovat jako magnet pro inovace, pokud se však polovodičový průmysl
má vyrovnat se současnými problémy, bude se muset investovat do vývoje a změny výroby," míní Wennik. Podle Jakovenka z ČVUT
by změna procesu výroby, aby nebyla závislá na neonu, zabrala několik let.
Globální nedostatek čipů nejsilněji zasáhl automobilový průmysl, který je na nich zcela závislý. Světovým automobilkám se už od
loňského roku nedaří včas dokončovat vozy, dodací lhůty se výrazně prodlužují. Čekací doba pro zájemce o nový automobil může
dosahovat i více než rok od zadání vozu do výroby. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) v únoru oznámilo, že prodej
nových osobních aut v EU se letos díky zlepšení situace kolem čipů zvýší o 7,9 procenta na 10,5 milionu vozů, stále ale bude téměř o
20 procent nižší než v roce 2019, tedy proti období před začátkem pandemie.
Produkce v automobilovém průmyslu v roce 2021 kvůli nedostatku čipů celosvětově výrazně klesla. Například v Německu
zaznamenalo místní sdružení automobilového průmyslu VDA pokles přibližně o deset procent, v Británii pokles činil téměř sedm
procent, a země tak za sebou má nejhorší rok za 65 let. Výroba osobních aut v Česku loni klesla o 4,1 procenta na 1,105 milionu
vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo téměř o 23 procent méně.
S využitím ČTK
URL| https://HN.HN.CZ/c1-67046320-cipovy-hladomor-se-zhorsuje-kvuli-valce-nepomuze-ani-obri-investice-intelu-do-nove-tovarny-
v-evrope
« zpět na obsah
VYSOKÉ ŠKOLY - OBECNĚ
17. 3. 2022; cad.cz
Drony z FEL ČVUT mapují kostel v Olomouci
Při restaurování kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají památkářům bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické
drony.
Vyvinula je skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze v rámci světově unikátního projektu
s názvem Dronument (Dron&Monument) podpořeného Ministerstvem kultury ČR a ve spolupráci s Národním památkovým
ústavem (NPÚ).
Postupy zaznamenávání vzácných historických hodnot v interiéru olomouckého kostela, který se připravuje na celkovou
rekonstrukci, popisuje video z FEL ČVUT.
Video dává nahlédnout do procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce, jehož stavba začala v druhé polovině 13.
století. Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která
jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii
letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek. Drony
mohou z různých úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v
předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí
se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
V budoucnu se počítá s miniaturizací použitých dronů a navržením systému, který by mohli ovládat sami památkáři bez
technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval jimi
zadaný úkol. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné
vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. Technologie už
byla použita asi v deseti objektech a zdá se, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty. Díky nasvícení mají
památkáři k dispozici kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny či stav
druhotného tmelení. Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli připravit
restaurátorský záměr.
Vedle kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají drony ze skupiny MRS v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v
Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny
a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů
historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá
pouze tým doc. Sasky z FEL ČVUT.
O projektu Dronument
Cílem multidisciplinárního projektu, podpořeném Ministerstvem kultury ČR, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů
Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér
při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Využíváme světově
unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která byla vyvinuta v rámci skupiny Multirobotických systémů působící v rámci
katedry kybernetiky FEL ČVUT pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, a která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze
všech soutěžních řešení. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických
objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či
externí podpěrné infrastruktury. Více informací včetně videí najdete prostřednictvím odkazu dronument.cz/projekt.
Sdílet
URL| https://www.cad.cz/aktuality/77-aktuality/11563-drony-z-fel-cvut -mapuji-kostel-v-olomouci.html
17. 3. 2022; Hospodářské noviny
Čipový hladomor se zhoršuje kvůli válce. Nepomůže ani obří investice Intelu do nové továrny v Evropě
Technologie
merická společnost Intel nyní oznámila, že v Evropě postaví novou továrnu na čipy za 17 miliard eur (více než 422 miliard Kč). Závod
vybuduj e v německém Magdeburgu. Do deseti let by pak evropské investice Intelu do čipů měly přesáhnout 80 miliard eur.
Zpráva vyvolala pozitivní ohlasy na trhu, který čelí současnému čipovému
hladomoru vyvolanému pandemií koronaviru a přerušením výroby polovodičů, hlavně v Asii. Ani oznámená obří investice však
celosvětový problém neřeší.
"Vyráběli jsme patnáct až dvacet tisíc krychlových metrů neonu měsíčně. Tři čtvrtiny veškeré výroby šly na výrobu čipů," řekl pro
agenturu Reuters Nykolaj Avdžy, obchodní ředitel společnosti Ingas. Firma, která je největším výrobcem neonu na Ukrajině a sídlí v
Rusy obléhaném přístavu Mariupolu, uzavřela výrobu minulý týden. Druhý největší vývozce neonu - podnik Cryoin, produkoval
zhruba deset až patnáct metrů krychlových neonu měsíčně, a to v Oděse. Výrobu kvůli konfliktu zastavil už 24. února.
"Problém je, že nevíme, kdy tyto továrny budou opět v provozu a zda po ukončení války budou vůbec provozuschopné,* řekl pro
HN Petr Knap, partner pro automobilový trh společnosti EY. Obnova výroby může trvat až několik měsíců po ukončení konfliktu.
Hrozí tak, že německá továrna Intelu nebude mít z čeho čipy vyrábět.
Technologické podniky navíc nemají zásoby na více než pár měsíců, varuje Lita Shon-Royová, prezidentka poradenské firmy Techcet.
"Největší výrobci čipů jsou na tom lépe než menší producenti. Přesto mají zásoby neonu, řekněme, na dva tři měsíce," uvedla pro
Reuters.
Kromě Ukrajiny se neon v malém vyrábí i v Číně a ve Spojených státech. Toto množství je všakzanedbatelné
a podle Knapa z EY na světě není nikdo, kdo by byl schopen dodávky z Ukrajiny nahradit. Pokud by továrny byly po válce
životaschopné, jejich kapacity pravděpodobně nedokážou uspokojit poptávku, která vzroste, protože výrobci mikročipů zvýší
výrobu.
Společnost Daito Medical Gas, která prodává neon vyrobený na Ukrajině v Japonsku, už nyní registruje výpadky dodávek. "Máme
velké potíže. V současné chvíli nemáme na prodej žádné vzácné plyny," řekl deníku Financial Times ředitel společnosti Tsuneo Date.
Problém s dodávkami potvrdil i Yoshiki Koizumi z odborného časopisu Gas Review: "Zásoby neonu, xenonu i kryptonu se rozhodně
zužují, částečně i proto, že výrobci čipů a obchodníci se předzásobují v očekávání nedostatku.*
Palladium a další kovy z Ruska
Další problém, jemuž mohou výrobci polovodičů čelit, se rýsuje ze strany Ruska. To totiž kontroluje až 44 procent světové produkce
palladia - druhé klíčové suroviny pro výrobu čipů.
Kromě palladia je Rusko i exportérem například zinku, platiny nebo mědi, což jsou další kovy využívané při výrobě polovodičů.
Pokud však bude konflikt na Ukrajině trvat a Západ ještě zpřísní protiruské sankce, není vyloučené, že Moskva export těchto surovin
zakáže.
"To pro mnoho výrobců automobilů, elektronických zařízení nebo telefonů představuje značná rizika,* varuje Tim Uy, analytik
agentury Moody’s.
Mikročipy jsou mozkem všech elektronických přístrojů. Bez čipů nejezdí auta, nezvoní telefony ani nevysávají vysavače. Na čipech je
ale závislé i fungování rentgenu nebo chod metra. Jednoduše jsou čipy základní stavební jednotkou produktů ze všech
průmyslových odvětví. Zároveň jsou nezbytnou součástí zařízení, která se podílejí na výrobě finálních produktů.
Nedostatek čipů přetrvává od vypuknutí pandemie koronaviru, kdy se rapidně zvýšila poptávka po spotřební elektronice. Zvýšil se i
zájem o cloudové služby nebo těžbu kryptoměn, které využívají velké množství čipů.
Dalším faktorem, který zvedl spotřebu čipů, je přechod k elektromobilitě.
Elektromobily nebo hybridní vozy totiž využívají asi o polovinu více čipů než auta se spalovacími motory.
PlányEU
Dlouhodobý nedostatek čipů představuje jedno z největších rizik, která mohou zpomalit oživení ekonomik v Evropě po pandemii. To
si uvědomuje i Evropská unie. Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, už minulý měsíc oznámila, že unie ve snaze
snížit závislost na dovozu mikročipů investuje do jejich vývoje 11 miliard eur (266 miliard korun).
Masivní podpora má podle komise do konce desetiletí vyvolat investice v celkovém objemu 43 miliard eur (1,1 bilionu korun) a zvýšit
podíl EU na celosvětové produkci čipů. V současné době se v unii vyrábí jen necelých devět procent světové produkce čipů. Do roku
2030 by to podle von der Leyenové mělo být 20 procent.
Investici do zvýšení výroby čipů kromě EU a zmíněného Intelu plánují i další producenti. Největší světový dodavatel čipů,
tchajwanský koncern TSMC, na začátku roku uvedl, že letos zvýší kapitálové výdaje na výrobu čipů na více než čtyřicet miliard dolarů.
Původně plánoval investice v Evropě, na seznamu potenciálních zemí bylo i Česko. Nyní však kvůli válečnému konfliktu své plány
odkládá. Peter Wennik, výkonný ředitel nizozemské společnosti ASML, která dodává součástky do čipů, pro list Financial Times
uvedl, že výstavba nových továren v Evropě není dostačující. "Investice mohou fungovat jako magnet pro inovace, pokud se však
polovodičový průmysl má vyrovnat se současnými problémy, bude se muset investovat do vývoje a změny výroby,* míní Wennik.
Podle Jakovenka z ČVUT by změna procesu výroby, aby nebyla závislá na neonu, zabrala několik let.
Globální nedostatek čipů nejsilněji zasáhl automobilový průmysl, který je na nich zcela závislý. Světovým automobilkám se už od
loňského roku nedaří včas dokončovat vozy, dodací lhůty se výrazně prodlužují. Čekací doba pro zájemce o nový automobil může
dosahovat i více než rok od zadání vozu do výroby.
Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) v únoru oznámilo, že prodej nových osobních aut v EU se letos díky zlepšení situace
kolem čipů zvýší o 7,9 procenta na 10,5 milionu vozů, stále ale bude téměř o 20 procent nižší než v roce 2019, tedy proti období
před začátkem pandemie. Produkce v automobilovém průmyslu v roce 2021 kvůli nedostatku čipů celosvětově výrazně klesla.
Například v Německu zaznamenalo místní sdružení automobilového průmyslu VDA pokles přibližně o deset procent, v Británii
pokles činil téměř sedm procent, a země tak za sebou má nejhorší rokza 65 let. Výroba osobních aut v Česku loni klesla o 4,1
procenta na 1,105 milionu vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo téměř o 23 procent méně.
V současné době se v Evropské unii vyrábí jen necelých devět procent světové produkce čipů.
Foto: Potíže kvůli čipům Nedostatek čipů představuje jedno z největších rizik, která mohou zpomalit oživení ekonomik v Evropě.
Foto: Shutterstock
O autorovi: Klára Vítková S využitím ČTK, klara.vitkova@hn.cz
17. 3. 2022; Mladá Fronta Dnes
Po pandemii čas pro optimismus
Hodláte letos završit své mnohaleté studijní úsilí a včlenit se mezi tvrdě pracující? Máme pro vás dvě dobré zprávy: mladí lidé hned
po škole by dnes neměli mít problém najít "startovací" místo a kvůli pandemii jsou firmy svolnější k flexibilní pracovní době. Snad jen
absolventi, kteří kvůli zavřeným školám přišli o praxi, mohou mít horší vyhlídky.
Situace absolventů v Česku byla vždy ve srovnání s Francií, Itálií nebo Španělskem skvělá, ale nyní je ještě lepší," začíná optimisticky
manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. "Trh práce zamrzl, lidé se v době pandemie báli měnit zaměstnání,
aby nebyli u nové firmy v nejistotě. To způsobilo, že společnosti ještě hůře obsazují některé volné pozice. Podniky se více otevřely
absolventům a jsou připraveny se jim věnovat a investovat do jejich zapracování a dalšího rozvoje," přibližuje současnou situaci
personalista.
Nadějné vyhlídky mladých podle něj neovlivní ani probíhající válka na Ukrajině. "Rusko není tak významný obchodní partner, aby
přerušené vazby znamenaly hrozbu pro českou zaměstnanost. Velké ekonomické dopady má ale zdražování surovin, jejich
nedostatek a pomalá obnova mezinárodních dodavatelských řetězců," myslí si Jiří Halbrštát.
Stále platí, že největší hlad je po absolventech s technickým vzděláním, jako je IT nebo strojařina, ale zaměstnání najde každý v
jakémkoli oboru – když je nadšený, aktivní, komunikativní a ochotný učit se nové věci. "Neznamená to, že hned dostane práci snů a
hromadu peněz, ale získá šanci na startovací pozici. Na začátek kariéry bych se díval jako na investici," doporučuje Jiří Halbrštát.
"Pokud se absolvent osvědčí, může již po několika měsících dostávat náročnější úkoly. Obvykle po roce se dá čekat významnější
posun: buď nabídka na nové místo, či v rámci stávající pozice větší samostatnost a odpovědnost."
Před covidem a po něm
To, že na pracovním trhu chybějí hlavně technicky vzdělaní uchazeči, už nikoho nepřekvapí. "Ti nebudou mít problém téměř nikdy. A
nedomnívám se, že ostatní absolventi budou mít snížené možnosti kvůli pandemii, ale pokud, tak spíše výběrem oboru, který není
tolik žádán nebo je v něm převis kandidátů – například v administrativě," podotýká Jitka Součková z Grafton Recruitment.
Kvůli covidovým restrikcím však řada mladých nemohla v rámci studia plně absolvovat praxi, což je zejména v některých oborech
značně diskvalifikující. "Zaměstnavatelé se rovněž potýkají s tím, že čerství absolventi, a to i technických oborů, často nemají
základní pracovní návyky a doba online výuky jim v tomto nijak nepomohla," doplňuje HR manažerka Geis CZ Jaroslava Šindelářová.
Na následky doby covidové musely zareagovat i vysoké školy. "Toto období nepochybně studenty poznamenalo a změnilo i
podobu výuky. Zcela jasně na ně doplácely zejména programy, které jsou spojené s praxí. Právě proto praktická cvičení velmi
posilujeme," uvádí Magdalena Straková, ředitelka sekretariátu rektorky Vysoké školy finanční a správní. "Chystáme například
projekt, kde budeme v rámci studijního programu Bezpečnostně právní studia inscenovat trestněprávní procesy. Také jsme
akreditovali profesní studijní programy, nejnověji magisterský navazující Kriminalistika a forenzní disciplíny, kde je praxe velkou
a nedílnou součástí výuky. A máme uzavřené smlouvy s velkými partnery, s Policií ČR."
Hlavně větší svobodu a volnost
Absolventi nepatří mezi fanoušky pevné pracovní doby, naopak chtějí větší svobodu ve výběru, kdy a odkud budou pracovat. Doba
covidová jim v tomto směru nahrála, protože firmy už nelpí na tom, aby zaměstnanci seděli v kanceláři od devíti do pěti, a dávají jim
možnost volby. "Mladým lidem rovněž záleží na tom, aby byl jejich hlas ve firmě slyšet a měli jasně stanoveno, jaká je jejich role.
Důležitým rozhodovacím faktorem při výběru budoucího zaměstnavatele je také nabídka benefitů a firemní kultura," říká Martina
Machová, personální ředitelka Sodexo Benefity.
Také podle ní je vyjednávací pozice absolventů stále dobrá, obzvlášť pokud mají potřebné vzdělání, ovládají cizí jazyky nebo
absolvovali již nějakou praxi při škole. Záleží samozřejmě na oboru. "Zájemci o pozice v IT, kterých je dlouhodobě nedostatek, si
mohou před nástupem do prvního zaměstnání vyjednat i nadprůměrné podmínky," dodává.
Ve své praxi se personalisté u absolventů velmi často setkávají s naprosto nereálnými představami o budoucím ohodnocení, které
možná vycházejí z nepřesných informací od širšího okruhu známých a také z médií. "Doporučuji zlatou střední cestu – neočekávat
ohodnocení ve stejné výši jako po letech praxe. Nepodceňovat se, ale přijmout to, že odměna může přijít až po prokázaném výkonu.
Dohodnout se tedy se zaměstnavatelem dopředu na tom, kdy a za co je možné vyšší ocenění získat, a počítat s tím, že pro to
uchazeč bude muset vynaložit nějaké úsilí," radí Jaroslava Šindelářová.
Firmy očekávají samostatnost a zodpovědnost
To, jak přibyly různé varianty spolupráce na dálku, sdílení pracovního prostoru a zapojení digitální komunikace, s sebou přináší větší
zodpovědnost a důraz na osobní pracovní morálku. "Zaměstnavatelé očekávají větší samostatnost, noví uchazeči zase flexibilitu a
volnost v rámci pracovní doby, více benefitů a rozvojových aktivit," říká personální ředitel společnosti Algotech Josef Pavlis. I u nich
se snaží přizpůsobit novým trendům, možnostem zaměstnanců a výhodám, které nová doba přinesla: digitální komunikační kanály,
práce odkudkoliv, benefitní program s kafeterií a podobně.
Podobnou zkušenost mají i v přepravní společnosti 123 kurýr. "Mladé posily vítáme. Jsme otevřeni i absolventům, hlavně středních
a vysokých škol s dopravním zaměřením. Změnu vnímáme hlavně v požadovaných benefitech, především flexibilní pracovní době,
práci z domova nebo vyšší mzdě na některých pozicích, například v IT," uvádí Miloš Melník, generální ředitel 123 kurýr.
PŘÍBĚH ABSOLVENTA Zahraniční stáže mi ukázaly, co chci v advokacii dělat
Státnice má úspěšně za sebou, zbývá jí obhájit diplomku na Právnické fakultě UK a může se naplno věnovat právničině. Ale ne, ona
už to vlastně několik let dělá.
Již v druháku začala Aneta Krulcová pracovat v malé advokátní kanceláři. "V průběhu několika týdnů jsem si však uvědomila, že mě
to táhne spíše do velkých mezinárodních firem, které nabízejí větší možnost profesního růstu, prestiž, dosažení ambicí a zajímavější
zkušenosti s významnými projekty," vysvětluje mladá žena. A když velká firma, tak proč ne hned jedna z největších?
řekla si Aneta a přihlásila se na pohovor do advokátní kanceláře Dentons na pozici paralegal neboli právní asistent či student .
Začala se zajímat především o mimosoudní řešení sporů, například mediaci a arbitráž, které nejsou v českém právním prostředí tak
běžné jako v cizině.
"V roce 2017 jsem se při týdenní delegaci do OSN v New Yorku účastnila zasedání UNCITRAL, a to skupiny pracující na znění nové
úmluvy OSN týkající se mediace. A o rok později jsem s dalšími studenty reprezentovala Univerzitu Karlovu na mediační soutěži
pořádané Mezinárodní obchodní komorou," doplňuje své zkušenosti. Protože však věděla, že nejlepší mediátoři a arbitři jsou v
Austrálii, vydala se tam na roční studium práv. "Macquarie University v Sydney se zaměřuje na soft skills, jako je vyjednávání a
mediace. Studium mi pomohlo osvojit si právnickou angličtinu a rozvinout mé právní myšlení," pochvaluje si výsledky zahraniční
mise. Až na fakultě obhájí diplomovou práci, nastoupí logicky do Dentons. "Oficiálně na pozici koncipientky do litigačního týmu,
kde jsou neobyčejně bystří a schopní odborníci, kteří člověka motivují k dosahování velkých cílů. Budu tam dělat svou
koncipientskou praxi nutnou pro absolvování advokátních zkoušek. Zároveň díky mezinárodní firmě přijdu čas od času do kontaktu
i s nějakou zpravidla přeshraniční arbitráží či jiným mimosoudním řešením sporů," vysvětluje Aneta Krulcová a pokračuje v
plánování své profesní budoucnosti: "Dále bych si ráda udělala mediátorské zkoušky a založila i mediátorskou praxi za současného
působení v advokacii." PŘÍBĚH ABSOLVENTA
Rád bych byl dobrým lídrem svých lidí
Chtěl finančně ulehčit rodině, proto se na konci prvního ročníku vysoké školy rozhodl, že bude pracovat, aby si studia mohl platit
sám. Obeslal tři velké lokální firmy, ve společnosti WITTE Automotive v Nejdku projevili zájem, a tak tam nastoupil jako údržbář
výrobních linek. "Naučil jsem se programovat řídicí jednotky výrobních linek a postoupil na pozici konstruktéra elektro. Tu jsem dělal
až do konce studia," popisuje Václav Sándor.
Absolvoval obor elektrotechnika, energetika a management na Fakultě elektrotechnické ČVUT, kam šel po maturitě na
gymnáziu v Chodově u Karlových Varů. S diplomem v kapse začal ve firmě pracovat naplno, ale spíše než u programování se viděl ve
vedoucí funkci, což mu zaměstnavatel záhy umožnil. "Po třech měsících od ukončení školy jsem byl povýšen na nově vytvořenou
pozici supervizora údržby, kde jsem měl na starosti 10 techniků. Po roce jsem se nabídl, že v rámci úspor převezmu post dalšího
supervizora a přiberu si ještě 10 lidí. Přibližně po půl roce jsem obdržel nabídku na vedoucího výrobního týmu, kde působím od
října," dodává mladý muž, který dnes jako vedoucí Production Core Teamu 1 šéfuje kolektivu 140 lidí, převážně operátorů výroby, a
odpovídá za celý výrobní proces. "Co bude dál, o tom nepřemýšlím, snažím se být kolegům dobrým vedoucím. V zaměstnání je pro
mě nejdůležitější dynamika a zodpovědnost, všechno ostatní přijde samo," dodává mladík, který jako dítě toužil stát se hasičem.
PŘÍBĚH ABSOLVENTA
Hledal jsem kreativní džob, který se dá dělat odkudkoli
Jeho představa o kariéře byla zpočátku mlhavá jak londýnské ráno.
Po dokončení střední anglické školy v Ostravě se Petr Stoklas vydal do světa: nějaký čas dělal v Nizozemsku pekaře a skladníka, pak
cestoval – od Islandu po Kazachstán.
S přibývajícími zkušenostmi a zážitky se začala rýsovat i podoba jeho budoucího povolání: toužil po kreativní práci, kterou bude
možné dělat z domova i z kanceláře. Bude programátorem a bude vyvíjet nový software, řekl si a přihlásil se na studium
informatiky. Vybral si obor aplikovaná informatika se specializací na grafický design na Masarykově univerzitě v Brně. Brzy však
zjistil, že mu teoretická výuka na vysoké škole moc nesedí, a rozhodl se jít studovat na Coding Bootcamp Praha.
"Stresoval jsem se jen tím, abych si co nejdříve našel práci. Dostal jsem šanci a využil ji," říká absolvent , kterého po studiu přijali
jako webového vývojáře do společnosti Factorio Solutions v Praze. V rámci oboru se následně specializoval na frontend (to, co vidí
návštěvník internetových stránek) a nyní pracuje ve firmě JLL.
"Programování je práce snů, protože je plné možností a výzev a jediným limitem jsou moje znalosti a schopnosti.
A ty bych chtěl neustále prohlubovat a zdokonalovat," dodává mladý muž, který ve volném čase rád cestuje a sportuje – věnuje se
surfování, lyžování a potápění. PŘÍBĚH ABSOLVENTA
Neměl jsem brát první nabídku, která se namanula
Jeho strýček měl zajímavého koníčka – ve volných chvílích programoval. A Jan Jirsík, v té době malý kluk, ho pozoroval a neměl ani
tušení, že tohle bude jednou jeho profesní cesta. Se základy programování se následně setkal i při studiu na Dopravní fakultě
ČVUT v Praze. Poté odjel na rok na zkušenou do Velké Británie, a když se vrátil, ucházel se o místo řídícího letového provozu ve
firmě Air Navigation Services. Místo toho se stal pseudopilotem, tedy tím, kdo v roli pilota školí budoucí letové dispečery, a tuto
práci dělal téměř osm let, další dva roky oddělení vedl. Pak ale začal přemýšlet o změně... A v té chvíli si vzpomněl na svého strýce.
"Rozhodl jsem se, že budu webovým vývojářem a přihlásil jsem se do programu Coding Bootcamp Praha," vypráví mladý muž. "Bylo
mi už přes 30 let, měl jsem tři děti a nemohl cestovat za studiem po Evropě. Potřeboval jsem získat znalosti za pár měsíců."
Přiznává, že v té době už cítil ze strany rodiny velký tlak na to, aby si našel stálé místo. "Vzal jsem bez váhání první nabídku, ale
nebylo to ono. Čekal jsem tedy na práci, která mi sedne líp. Ale ani v druhé firmě jsem nebyl spokojený. Dobré však bylo, že nabídky
přicházely dál," dodává. Napotřetí to vyšlo a Jan začal pracovat jako full-stack vývojář ve společnosti Nano Energies. "Jako junior jsem
byl pořád v kanceláři, což bylo fajn, mohl jsem se rychle učit od kolegů," říká.
"Nyní pracuji pár dní z domova a pár z kanceláře, a to je pro mě ideální, mám více času na rodinu. V průměru to samozřejmě dá
těch osm hodin denně, ale svou práci si můžu organizovat podle sebe," pochvaluje si Jan Jirsík. Kromě manželky a dětí se ve volném
čase věnuje svým koníčkům: horolezectví a freedivingu.
Z hlediska uplatnění v soukromém sektoru jsou na tom nejhůře absolventi humanitních oborů bez znalosti cizích jazyků. Naopak
nejlepší šanci mají majitelé osvědčení z technických a IT oborů, kteří se domluví anglicky a německy.
Foto: Shutterstock
O autorovi: Blanka Drahošová, redaktorka MF DNES
17. 3. 2022; Pražský deník
Drony z ČVUT létají kostelem. Mapují památky
Praha/Olomouc – Drony z ČVUT pomáhají památkářům při dokumentaci a restaurování.
Nyní létají až v Olomouci v kostele sv. Mořice. Helikoptéry nepotřebují piloty, o vzlet, záznam i přistání se postarají samy.
"Na počátku vyhotoví technik 3D sken kostela. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která jsou pro ně důležitá a která budou
fotografována drony," vysvětluje Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT.
"Z 3D modelu dokáže unikátní systém naplánovat trajektorii letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze provést,"
dodává.
PLNĚ AUTONOMNÍ
Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil.
Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní zdroje světla. Robotici je jen umístí na start a stisknou tlačítko. Stroje pak
samy pořídí snímky, vrátí se na místo a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři," popisuje
Saska.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích památkářů.
"Technologii jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty,"
říká Michaela Čadilová z Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici kvalitnější a plastičtější záběry,
například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny.
Foto: BEZPILOTNÍ. Památkáři jen vybrali místa, která chtějí vyfotografovat. Helikoptéry pak samy pořídily snímky.
Foto: MRS FEL ČVUT
17. 3. 2022; garaz.cz
Revoluční český letoun o krok blíž realitě! S vývojem ZURI 2.0 nově pomáhají odborníci z ČVUT
Český start-up Zuri s podporou nových investorů pokračuje ve vývoji prvního českého letounu konceptu VTOL a přizval k tomu i
zkušené odborníky z pražské FEL ČVUT. Ti pomohou s hledáním nejlepšího řešení, jak "přepnout" z vertikálního letu na
horizontální, a budou pracovat na přípravě certifikace letounu světovými autoritami v oboru letectví.
Víte, co ve světě letectví znamená VTOL? Je to zkratka pro "vertical take-off and landing" neboli koncept letounů se schopností
kolmého startu i přistání jako vrtulníky a letu v horizontální rovině jako normální letadla. Už zhruba pět let na projektu prvního
českého letounu VTOL pracuje tuzemský start-up Zuri, který s novými silnými investory a po dalším vývoji představuje novou
generaci svého modelu ZURI 2.0 ve snaze ovlivnit mobilitu budoucnosti.
Koncept futuristických letounů VTOL není v letectví úplně nový, ale zatím zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických
problémů, kvůli nimž se tvůrci projektu Zuri spojují s experty z katedry řídicí techniky pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT. Ti
jim v další fázi vývoje pomohou s architekturou letových řídicích systémů, přičemž hlavním cílem spolupráce je vyřešit, jak nejlíp
"přepnout" z vertikálního letu na horizontální.
Na hledání řešení a úspěšném dokončení prvního českého VTOLu bude pracovat zkušený tým pod vedením docenta Martina
Hromčíka z FEL ČVUT, jež má s problematikou letectví bohaté zkušenosti a už v minulosti pracoval na projektech pro přední
světové společnosti v oboru jako Airbus nebo Honeywell. Jménem týmu ČVUT/VTOL Flight Controls Lab bude spolupracovat s
Janem Belákem z pražské elektrofakulty a společně budou řešit parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
Letoun ZURI 2.0 chce ovlivnit městskou i regionální mobilitu
Letoun ZURI 2.0 konceptu VTOL má změnit létání na střední vzdálenosti a zpříjemnit cestování. Technologie budoucnosti bez
kompromisů v oblasti bezpečnosti a pohodlí cestujících umožní vzlet i přistání na libovolném místě i mimo letiště, tedy třeba na
městské periferii nebo přistávacích plochách na střechách výškových budov v centru. Tvůrci letounu ZURI 2.0 uvádějí, že spojí
cestovní rychlost přes 300 kilometrů v hodině s doletem přesahujícím 700 kilometrů a schopností přistát na ploše o rozměrech 26
na 26 metrů.
I když vojenské letouny VTOL už v současnosti v aktivní službě používá třeba americké letectvo, konstruktéři strojů pro civilní letectví
musí pracovat s mnohem přísnějšími nároky na spolehlivost i bezpečnost. Martin Hromčík říká, že se jeho tým pohybuje na hodně
novém a neprobádaném území, a dodává, že jejich výzvou bude vymyslet dobrou strategii pro přechod z kolmého na vodorovný let
a obráceně.
Tím nejdůležitějším při hledání technického řešení je stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých turbulencích a poryvech
větru, přičemž musí sledovat efektivitu i spotřebu. Během vývoje navíc bude tým Martina Hromčíka připravovat dokumenty pro
certifikaci letounu světovými autoritami FAA a EASA. V minulosti už úspěšně dokončili certifikaci autopilotu BendixKing AeroCruze
230 v projektu společnosti Honeywell.
Je budoucností mobility VTOL, nebo létající auta?
Ve vznikajícím oboru městské a regionální letecké mobility je v posledních letech velmi rušno, protože do vývoje prototypů aerotaxi
s kolmým startem investují nejen všichni světoví lídři v oboru letectví, ale také automobilky jako Honda, Toyota nebo Hyundai.
Letouny VTOL přitom soupeří s vizí létajících aut, která jsou snem nadšených inženýrů už dlouhá desetiletí, a je jen otázkou času,
která z nově vznikajících technologií nakonec vyhraje.
Letouny VTOL ale mají naději vyhrát nad létajícími auty a definovat budoucnost městské i regionální mobility, protože jejich první
komerční lety se plánují už na rok 2024. Zatímco ve snaze naučit auta létat musí inženýři radikálně přepracovat původní myšlenku,
koncept VTOL si zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální plochou potřebnou ke vzletu. Ve srovnání s helikoptérami a
multikoptérami pak zase nabízí větší bezpečnost, efektivitu a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny.
Česká společnost Zuri neplánuje v tomto vývoji zůstat pozadu a nedávno získala investice v celkové výši bezmála 60 milionů korun
od společností Kiwi.com, Pale Fire Capital nebo zakladatele firmy GoodAI. Díky spolupráci s týmem odborníků z FEL ČVUT pak
vyvine letové řídicí systémy na maximální úroveň bezpečnosti a úspornosti letu a připraví letoun k náročnému procesu certifikace.
URL| https://www.garaz.cz/clanek/zajimavosti-odbornici-z-fakulty-fel-cvut -nove-pomahaji-s-vyvojem-zuri-2-0-prvniho-ceskeho-
letounu-typu-vtol-21007891
17. 3. 2022; autologistika.cz
ČVUT podpoří Zuri, aerotaxi s kolmým startem
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího
systému pro první
český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá uvést na trh český startup Zuri.
Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost městské a
regionální dopravy. Letouny VTOL dokáží startovat kolmo jako vrtulníky, ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné
elektřinou.
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už
od roku 2017, po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022.
Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu
Zuri na experty z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů.
Neprobádané území: jak nejlíp "přepnout" z vertikálního letu na horizontální?
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední
světové společnosti v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu
s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské
elektrofakulty spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
"Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území," říká Martin Hromčík. "Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení
pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o stoprocentní spolehlivost a
bezpečnost i při různých turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu." Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou
právě v těchto ohledech mnohem vyšší než v případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty
pro certifikaci letounu světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v projektu
autopilota BendixKing AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
Porazí VTOL létající auta? Uvidíme v roce 2024
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi
s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota,
Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024. "Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má
mezi odborníky i investory evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto dává smysl," komentuje Martin Hromčík. "Například
proti konceptům létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální plochou potřebnou ke vzletu.
Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny."
Český startup Zuri nechce v tomto souboji zůstat pozadu. Po vstupu investorů (například společností Kiwi.com, Pale Fire Capital
nebo zakladatele firmy GoodAI) v celkové výši 2,4 milionů eur představili autoři projektu v lednu 2022 koncept nové generace
letounu ZURI 2.0. "Spolupráce s týmem z FEL ČVUT je pro nás užitečná hlavně proto, abychom dokázali dotáhnout letové řídicí
systémy na maximální úroveň bezpečnosti a úspornosti letu a připravit letoun k náročnému procesu certifikace." říká Michal Illich,
zakladatel a výkonný ředitel Zuri.
Možnosti budoucího řešení letecké taxislužby ve městech zkoumá rovněž výzkumný projekt, na kterém spolupracuje Centrum
umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT se společností Bell.
17. 3. 2022; autodealers.cz
ČVUT podpoří Zuri, aerotaxi s kolmým startem
Pro zobrazení celého článku se registrujte nebo přihlašte.
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího
systému...
17. 3. 2022; earch.cz
Světový unikát. Robotické drony pomáhají při rekonstrukci kostela sv. Mořice v Olomouci
Při restaurování kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají památkářům bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické
drony. Vyvinula je skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze v rámci světově unikátního
projektu s názvem Dronument (Dron&Monument) podpořeného Ministerstvem kultury ČR a ve spolupráci s Národním
památkovým ústavem (NPÚ). Postupy zaznamenávání vzácných historických hodnot v interiéru olomouckého kostela, který se
připravuje na celkovou rekonstrukci, popisuje video z FEL ČVUT.
Video dává nahlédnout do procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce, jehož stavba začala v druhé polovině 13.
století. "Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která
jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii
letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje
doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých
úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v
předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí
se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři
bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval
jimi zadaný úkol,” říká ve videu doc. Martin Saska. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro
autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. "Technologii
jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," říká ve videu
Mgr. Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici
kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny či stav druhotného tmelení.
Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli připravit restaurátorský
záměr.
Vedle kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají drony ze skupiny MRS v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v
Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny
a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů
historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá
pouze tým doc. Sasky.
O projektu Dronument
Cílem multidisciplinárního projektu, podpořeném Ministerstvem kultury ČR, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů
Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér
při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Využíváme světově
unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která byla vyvinuta v rámci skupiny Multirobotických systémů působící v rámci
katedry kybernetiky FEL ČVUT pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, a která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze
všech soutěžních řešení. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických
objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či
externí podpěrné infrastruktury. Více informací včetně videí najdete prostřednictvím odkazu https://dronument.cz/projekt
Drony z FEL ČVUT jsou využívány při rekonstrukci památek Foto: Zdroj: FEL ČVUT v Praze
URL| https://www.earch.cz/technologie/clanek/svetovy-unikat-roboticke-drony-pomahaji-pri-rekonstrukci-kostela-sv-morice-v-
olomouci
17. 3. 2022; parlamentnilisty.cz
ČVUT: Drony z Fakulty elektrotechnické mapují kostel sv. Mořice v Olomouci
Při restaurování kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají památkářům bezpilotní helikoptéry s palubní inteligencí neboli robotické
drony. Vyvinula je skupina Multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze v rámci světově unikátního
projektu s názvem Dronument (Dron&Monument) podpořeného Ministerstvem kultury ČR a ve spolupráci s Národním
památkovým ústavem (NPÚ).
Postupy zaznamenávání vzácných historických hodnot v interiéru olomouckého kostela, který se připravuje na celkovou
rekonstrukci, popisuje video z FEL ČVUT.
Video dává nahlédnout do procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce, jehož stavba začala v druhé polovině 13.
století. "Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která
jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii
letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje
doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých
úhlů zdokumentovat místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v
předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí
se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři
bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval
jimi zadaný úkol,” říká ve videu doc. Martin Saska. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro
autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. "Technologii
jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," říká ve videu
Mgr. Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici
kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny či stav druhotného tmelení.
Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli připravit restaurátorský
záměr.
Vedle kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají drony ze skupiny MRS v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v
Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny
a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů
historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá
pouze tým doc. Sasky.
O projektu Dronument
Cílem multidisciplinárního projektu, podpořeném Ministerstvem kultury ČR, na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů
Fakulty elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav, je vyvinout metodologii pro bezpečné použití bezpilotních helikoptér
při mapování interiérů a exteriérů historických objektů v místech, kde nelze použít konvenční technologie. Využíváme světově
unikátní technologii velmi přesného řízení helikoptér, která byla vyvinuta v rámci skupiny Multirobotických systémů působící v rámci
katedry kybernetiky FEL ČVUT pro soutěž MBZIRC v Abu Dhabi, a která se ukázala jako výrazně nejspolehlivější a nejúspěšnější ze
všech soutěžních řešení. Schopnost létat velmi přesně, a tedy bezpečně, je klíčová pro proces dokumentace částí historických
objektů (formou foto a videodokumentace, 3D skenování nebo např. spektrální analýzy), které nelze pokrýt dokumentací ze země či
externí podpěrné infrastruktury. Více informací včetně videí najdete prostřednictvím odkazu https://dronument.cz/projekt.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Drony-z-Fakulty-elektrotechnicke-mapuji-kostel-sv-Morice-v-
Olomouci-696128
16. 3. 2022; systemonline.cz
Drony z ČVUT pomáhají zdokumentovat interiér kostela sv. Mořice v Olomouci
Při restaurování kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají památkářům robotické drony, které vyvinula skupina expertů na robotické
systémy z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze v rámci projektu s názvem Dronument podpořeného Ministerstvem kultury ČR. Pomocí dronů
probíhá podrobná dokumentace interiéru olomouckého kostela, který se připravuje na celkovou rekonstrukci.
Postupy zaznamenávání vzácných historických hodnot v interiéru kostela popisuje video z FEL ČVUT, které dává nahlédnout do
procesu skenování gotického chrámu v centru Olomouce, jehož stavba začala v druhé polovině 13. století. "Na počátku technik
vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která jsou pro ně důležitá a která
budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu, u které následně operátor
dronu jen potvrdí, že ji lze zrealizovat bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje doc. Martin Saska, vedoucí
skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat místa,
která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v
předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí
se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři
bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval
jimi zadaný úkol," říká ve videu doc. Martin Saska. Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro
autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. "Technologii
jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," říká ve videu
Mgr. Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici
kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny či stav druhotného tmelení.
Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům k tomu, aby na jejich základě mohli připravit restaurátorský
záměr.
Vedle kostela sv. Mořice v Olomouci pomáhají drony ze skupiny MRS v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v
Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky na Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny
a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé. Ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů
historických objektů, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá
pouze tým doc. Sasky.
Foto: MRS FEL ČVUT a Petr Neugebauer, FEL ČVUT (úvodní a třetí foto)
Drony z FEL ČVUT mapují kostel sv. Mořice v Olomouci:
URL| https://www.systemonline.cz/zpravy/drony-z-cvut -pomahaji-zdokumentovat-interier-kostela-sv-morice-v-olomouci-z.htm
16. 3. 2022; byznys.iHned.cz
Čipový hladomor se zhoršuje kvůli válce. Nepomůže ani obří investice Intelu do nové továrny v Evropě
Americká společnost Intel nyní oznámila, že v Evropě postaví novou továrnu na čipy za 17 miliard eur (více než 422 miliard Kč).
Závod vybuduje v německém Magdeburgu. Do deseti let by pak evropské investice Intelu do čipů měly přesáhnout 80 miliard eur.
Zpráva vyvolala pozitivní ohlasy na trhu, který čelí současnému čipovému hladomoru vyvolanému pandemií koronaviru a
přerušením výroby polovodičů, hlavně v Asii. Ani oznámená obří investice však celosvětový problém neřeší.
Neon z Ukrajiny
K nedostatku čipů způsobenému vysokou poptávkou se přidává další problém. V ohrožení jsou kvůli ruské invazi na Ukrajinu klíčové
suroviny na jejich výrobu. Právě Ukrajina je hlavním výrobcem neonu, který je nedílnou součástí výroby polovodičů. "Neon je díky
svým vlastnostem jediný plyn, který se dá použít do laserů, jež se využívají při výrobě polovodičů. A je nenahraditelný," vysvětluje
pro HN Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Ukrajina se na světové produkci neonu podílí z více než sedmdesáti
procent.
"Vyráběli jsme patnáct až dvacet tisíc krychlových metrů neonu měsíčně. Tři čtvrtiny veškeré výroby šly na výrobu čipů," řekl pro
agenturu Reuters Nykolaj Avdžy, obchodní ředitel společnosti Ingas. Firma, která je největším výrobcem neonu na Ukrajině a sídlí v
Rusy
obléhaném přístavu Mariupolu, uzavřela výrobu minulý týden. Druhý největší vývozce neonu – podnik Cryoin, produkoval zhruba
deset až patnáct metrů krychlových neonu měsíčně, a to v Oděse. Výrobu kvůli konfliktu zastavil už 24. února.
"Problém je, že nevíme, kdy tyto továrny budou opět v provozu a zda po ukončení války budou vůbec provozuschopné," řekl pro HN
Petr Knap, partner pro automobilový trh společnosti
EY. Obnova výroby může trvat až několik měsíců po ukončení konfliktu. Hrozí tak, že německá továrna Intelu nebude mít z čeho čipy
vyrábět.
Technologické podniky navíc nemají zásoby na více než pár měsíců, varuje Lita Shon-Royová, prezidentka poradenské firmy Techcet.
"Největší výrobci čipů jsou na tom lépe než menší producenti. Přesto mají zásoby neonu, řekněme, na dva tři měsíce," uvedla pro
Reuters.
Kromě Ukrajiny se neon v malém vyrábí i v Číně a ve Spojených státech. Toto množství je však zanedbatelné a podle Knapa z EY na
světě není nikdo, kdo by byl schopen dodávky z Ukrajiny nahradit. Pokud by továrny byly po válce životaschopné, jejich kapacity
pravděpodobně nedokážou uspokojit poptávku, která vzroste, protože výrobci mikročipů zvýší výrobu.
Společnost Daito Medical Gas, která prodává neon vyrobený na Ukrajině v Japonsku, už nyní registruje výpadky dodávek. "Máme
velké potíže. V současné chvíli nemáme na prodej žádné vzácné plyny," řekl deníku Financial Times ředitel společnosti Tsuneo Date.
Problém s dodávkami potvrdil i Yoshiki Koizumi z odborného časopisu Gas Review: "Zásoby neonu, xenonu i kryptonu se rozhodně
zužují, částečně i proto, že výrobci čipů a obchodníci se předzásobují v očekávání nedostatku."
Palladium z Ruska
Další problém, jemuž mohou výrobci polovodičů čelit, se rýsuje ze strany Ruska. To totiž kontroluje až 44 procent světové produkce
palladia – druhé klíčové suroviny pro výrobu čipů. Kromě palladia je Rusko i exportérem například zinku, platiny nebo mědi, což jsou
další kovy využívané při výrobě polovodičů. Pokud však bude konflikt na Ukrajině trvat a Západ ještě zpřísní protiruské sankce, není
vyloučené, že Moskva export těchto surovin zakáže. "To pro mnoho výrobců automobilů, elektronických zařízení nebo telefonů
představuje značná rizika," varuje Tim Uy, analytik agentury Moody’s.
Mikročipy jsou mozkem všech elektronických přístrojů. Bez čipů nejezdí auta, nezvoní telefony ani nevysávají vysavače. Na čipech je
ale závislé i fungování rentgenu nebo chod metra. Jednoduše jsou čipy základní stavební jednotkou produktů ze všech
průmyslových odvětví. Zároveň jsou nezbytnou součástí zařízení, která se podílejí na výrobě finálních produktů.
Nedostatek čipů přetrvává od vypuknutí pandemie koronaviru, kdy se rapidně zvýšila poptávka po spotřební elektronice. Zvýšil se i
zájem o cloudové služby nebo těžbu kryptoměn, které využívají velké množství čipů. Dalším faktorem, který zvedl spotřebu čipů, je
přechod k elektromobilitě. Elektromobily nebo hybridní vozy totiž využívají asi o polovinu více čipů než auta se spalovacími motory.
Plány EU
Dlouhodobý nedostatek čipů představuje jedno z největších rizik, která mohou zpomalit oživení ekonomik v Evropě po pandemii. To
si uvědomuje i Evropská unie. Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, už minulý měsíc oznámila, že unie ve snaze
snížit závislost na dovozu mikročipů investuje do jejich vývoje 11 miliard eur (266 miliard korun). Masivní podpora má podle komise
do konce desetiletí vyvolat investice v celkovém objemu 43 miliard eur (1,1 bilionu korun) a zvýšit podíl EU na celosvětové produkci
čipů. V současné době se v unii vyrábí jen necelých devět procent světové produkce čipů. Do roku 2030 by to podle von der
Leyenové mělo být 20 procent.
Investici do zvýšení výroby čipů kromě EU a zmíněného Intelu plánují i další producenti. Největší světový dodavatel čipů,
tchajwanský koncern TSMC, na začátku roku uvedl, že letos zvýší kapitálové výdaje na výrobu čipů na více než čtyřicet miliard dolarů.
Původně plánoval investice v Evropě, na seznamu potenciálních zemí bylo i Česko. Nyní však kvůli válečnému konfliktu své plány
odkládá.
Peter Wennik, výkonný ředitel nizozemské společnosti ASML, která dodává součástky do čipů, pro Financial Times uvedl, že výstavba
nových továren v Evropě není dostačující. "Investice mohou fungovat jako magnet pro inovace, pokud se však polovodičový průmysl
má vyrovnat se současnými problémy, bude se muset investovat do vývoje a změny výroby," míní Wennik. Podle Jakovenka z ČVUT
by změna procesu výroby, aby nebyla závislá na neonu, zabrala několik let.
Globální nedostatek čipů nejsilněji zasáhl automobilový průmysl, který je na nich zcela závislý. Světovým automobilkám se už od
loňského roku nedaří včas dokončovat vozy, dodací lhůty se výrazně prodlužují. Čekací doba pro zájemce o nový automobil může
dosahovat i více než rok od zadání vozu do výroby. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) v únoru oznámilo, že prodej
nových osobních aut v EU se letos díky zlepšení situace kolem čipů zvýší o 7,9 procenta na 10,5 milionu vozů, stále ale bude téměř o
20 procent nižší než v roce 2019, tedy proti období před začátkem pandemie.
Produkce v automobilovém průmyslu v roce 2021 kvůli nedostatku čipů celosvětově výrazně klesla. Například v Německu
zaznamenalo místní sdružení automobilového průmyslu VDA pokles přibližně o deset procent, v Británii pokles činil téměř sedm
procent, a země tak za sebou má nejhorší rok za 65 let. Výroba osobních aut v Česku loni klesla o 4,1 procenta na 1,105 milionu
vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo téměř o 23 procent méně.
S využitím ČTK
URL| https://HN.HN.CZ/c1-67046320-cipovy-hladomor-se-zhorsuje-kvuli-valce-nepomuze-ani-obri-investice-intelu-do-nove-tovarny-
v-evrope
16. 3. 2022; ceskavedadosveta.cz
Příchod Parkinsonovy choroby se dá předpovědět podle typu poruchy řeči, zjistili čeští vědci
Prognózu Parkinsonovy choroby a vhodnou léčbu umějí vědci stanovit podle typu řečové poruchy pacienta. Výzkumníci z 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) pomocí
speciálního počítačového softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy těchto poruch.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin, látku, jež přenáší nervové
impulzy. Podle Petra Duška z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent
pacientů a neurologové díky tomuto příznaků dokážou nemoc poznat už v počátcích.
"Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,"
vysvětlil.
Ve studii vědci sledovali 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh. Nahrávky
vyhodnotil software vyvinutý na ČVUT podle jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa. Poruchy řeči pak rozdělili do
tří podskupin.
"Čistě porucha prozódie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s
Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny
nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak
objevuje spíše v pozdějších stadiích Parkinsonovy nemoci," popsal Dušek.
V hlavní roli dopamin
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u pacientů s různými řečovými poruchami rozdílně. Nejúčinnější byla léčba u
pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, tedy sníženou kvalitou hlasu, zlepšily se u nich i další pohybové projevy. Mírně se zlepšili
pacienti se sníženou hlasitostí a monotónností řeči, naopak u lidí s problémy s artikulací zlepšení nenastalo.
"Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku
nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení
řeči," shrnuje Dušek. Poruchu artikulace pak zřejmě nezpůsobuje nedostatek dopaminu, ale rozsáhlejší degenerace motorických
oblastí v mozku, na léčbu dopaminem proto nereaguje.
Zdroj: ČT24
Ilustrační foto: pixabay.com
16. 3. 2022; adam.cz
Čeští vědci umějí stanovit prognózu Parkinsonovy choroby podle typu poruchy řeči
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Lékaři však dosud běžně nerozlišovali, o jakou jde.
Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze pomocí speciálního
softwaru identifikovali u pacientů tři typy řečové poruchy. Jsou přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat, jak se bude
parkinson u pacienta rozvíjet a jak poté reagovat na léčbu.
Celý článek:
16. 3. 2022; denik.cz
Drony bez pilotů létají kostelem a pomáhají památkářům objevovat skrytá místa
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Drony z ČVUT pomáhají památkářům při dokumentaci a restaurování. Nyní létají až v Olomouci v kostele sv.
Mořice. Helikoptéry nepotřebují piloty, o vzlet, záznam i přistání se postarají samy.
""Na počátku technik vyhotoví 3D sken kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vyberou místa, která jsou
pro ně důležitá a která budou fotografována drony. Z 3D modelu dokáže unikátní systém naplánovat trajektorii letu, u které
následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze provést bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek," vysvětluje Martin Saska,
vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT. Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat
místa, která nejsou dostupná jinými běžnými prostředky, například z plošin či lešení.
Vlastní letecké práce proběhnou velmi rychle. Formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor
nebo pilot, který by je ze země řídil. Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v
předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí
se zpět na místo vzletu a operátoři již jen stáhnou z disku získaný materiál.
"V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, který by mohli ovládat sami památkáři
bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron sám by zrealizoval
jimi zadaný úkol,” popisuje Saska.
Zaznamenávání vzácných interiérů pomocí bezpilotních helikoptér má budoucnost i v očích samotných památkářů. "Technologii
jsme použili už asi v deseti objektech a myslím, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty," říká Michaela
Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu. Díky nasvícení mají památkáři k dispozici kvalitnější a
plastičtější záběry, například u nástěnné malby mohou sledovat drobné praskliny
Práce dronů je součástí projektu Dronument (Dron&Monument), na kterém se podílí skupina Multirobotických systémů Fakulty
elektrotechnické ČVUT a Národní památkový ústav a podpořilo jej ministerstvo kultury.
URL| https://boleslavsky.denik.cz/z-regionu/drony-bez-pilotu-letaji-kostelem-a-pomahaji-pamatkarum-objevovat-skryta-mista.html
16. 3. 2022; vedavyzkum.cz
Budoucnost regionální dopravy? Vědci z ČVUT pracují na novém letadle
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího
systému pro první český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá uvést na trh český startup Zuri.
Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost městské a
regionální dopravy. Letouny VTOL dokáží startovat kolmo jako vrtulníky, ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné
elektřinou.
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už
od roku 2017, po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022.
Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu
Zuri na experty z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů.
Neprobádané území: jak nejlíp "přepnout" z vertikálního letu na horizontální?
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední
světové společnosti v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu
s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské
elektrofakulty spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
"Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území," říká Martin Hromčík. "Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení
pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých
turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu." Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou právě v těchto ohledech
mnohem vyšší než v případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty pro certifikaci letounu
světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v projektu autopilota BendixKing
AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
Porazí VTOL létající auta? Uvidíme v roce 2024
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi
s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota,
Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024. "Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má
mezi odborníky i investory evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto dává smysl," komentuje Martin Hromčík. "Například
proti konceptům létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální plochou potřebnou ke vzletu.
Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny."
Český startup Zuri nechce v tomto souboji zůstat pozadu. Po vstupu investorů (například společností Kiwi.com, Pale Fire Capital
nebo zakladatele firmy GoodAI) v celkové výši 2,4 milionu eur představili autoři projektu v lednu 2022 koncept nové generace
letounu ZURI 2.0. "Spolupráce s týmem z FEL ČVUT je pro nás užitečná hlavně proto, abychom dokázali dotáhnout letové řídicí
systémy na maximální úroveň bezpečnosti a úspornosti letu a připravit letoun k náročnému procesu certifikace." říká Michal Illich,
zakladatel a výkonný ředitel Zuri.
Možnosti budoucího řešení letecké taxislužby ve městech zkoumá rovněž výzkumný projekt, na kterém spolupracuje Centrum
umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT se společností Bell.
Zdroj: ČVUT v Praze
URL| https://vedavyzkum.cz/transfer-znalosti-a-spoluprace/transfer-znalosti-a-spoluprace/budoucnost-regionalni-dopravy-vedci-z-
cvut -pracuji-na-novem-letadle
15. 3. 2022; strojirenstvi.cz
Startup Zuri s FEL ČVUT připravují první české aerotaxi s kolmým startem
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího
systému pro první český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá uvést na trh český startup Zuri.
Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost městské a
regionální dopravy. Letouny VTOL dokáží startovat kolmo jako vrtulníky, ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné
elektřinou.
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už
od roku 2017, po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022.
Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu
Zuri na experty z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů.
Neprobádané území: jak nejlíp "přepnout" z vertikálního letu na horizontální?
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední
světové společnosti v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu
s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské
elektrofakulty spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
"Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území," říká Martin Hromčík. "Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení
pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých
turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu." Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou právě v těchto ohledech
mnohem vyšší než v případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty pro certifikaci letounu
světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v projektu autopilota BendixKing
AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
Porazí VTOL létající auta? Uvidíme v roce 2024
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi
s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota,
Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024. "Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má
mezi odborníky i investory evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto dává smysl," komentuje Martin Hromčík. "Například
proti konceptům létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální plochou potřebnou ke vzletu.
Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny."
Český startup Zuri nechce v tomto souboji zůstat pozadu. Po vstupu investorů (například společností Kiwi.com, Pale Fire Capital
nebo zakladatele firmy GoodAI) v celkové výši 2,4 milionů eur představili autoři projektu v lednu 2022 koncept nové generace
letounu ZURI 2.0. "Spolupráce s týmem z FEL ČVUT je pro nás užitečná hlavně proto, abychom dokázali dotáhnout letové řídicí
systémy na maximální úroveň bezpečnosti a úspornosti letu a připravit letoun k náročnému procesu certifikace." říká Michal Illich,
zakladatel a výkonný ředitel Zuri.
Možnosti budoucího řešení letecké taxislužby ve městech zkoumá rovněž výzkumný projekt, na kterém spolupracuje Centrum
umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT se společností Bell.
15. 3. 2022; Lupa.cz
Tomáš Pokorný (STMicroelectronics): V Praze rozšíříme vývoj čipů, v Evropě chceme posilovat
Největší evropský výrobce polovodičů má v Praze dvousethlavé vývojové centrum, které chce rozšířit.
STMicroelectronics je největší evropský výrobce čipů. Vedle návrhu polovodičů provozuje několik továren včetně například
pouzdření. STMicro má v Praze už zhruba dvousethlavé vývojové centrum, které se dočká dalšího růstu. Firma totiž v reakci na
čipovou krizi zdvojnásobuje roční investice do výroby, z čehož bude těžit i zdejší pobočka.
STMicro má tržní hodnotu přes čtyřicet miliard dolarů a loni zvýšila tržby o pětadvacet procent na téměř třináct miliard dolarů.
Letos se očekává růst na více než patnáct miliard dolarů. Mezi zákazníky společnosti patří Apple, Tesla nebo česká Škoda Auto.
Manažer z tuzemské pobočky STMicro Tomáš Pokorný v rozhovoru pro Lupu popisuje několik dalších detailů. Společnost patří mezi
nejvýznamnější polovodičové investory na našem území. Řadí se po bok Renesasu, ON Semiconductor (Onsemi), NXP
Semiconductors nebo ASICentrum. Máme zde i důležité subdodavatele jako Meopta, Delong Instruments nebo Thermo Fisher.
Kde je původ STMicroelectronics?
Považujeme se za předního výrobce polovodičových součástek na světě. Patříme ke globálním hráčům. Vznikli jsme už v roce 1987
na bázi dvou firem z Itálie a Francie, konkrétně SGS Microelettronica a Thomson Semiconducteurs. Kořeny máme v Evropě a
vývojová i výrobní centra mají stále velmi silnou evropskou prezenci včetně Itálie a Francie, byť v rámci globalizace jsme se částečně
posunuli i do Asie. Máme 48 tisíc zaměstnanců a třináct výrobních závodů.
Často se o vás říká, že jste švýcarská firma, a nikoliv italsko-francouzská.
Ano, ústředí je u pole za Ženevou. Nicméně spíše nás hledejte ve Francii a Itálii. Ve Francii máme pět výrobních závodů, vývoj a
podporu. V Itálii je to podobné. Tam máme výrobu nad Milánem a na Sicílii.
Jak jste se objevili v Česku?
První bylo obchodní zastoupení. Poté se firma rozhodla pro investici do designového a aplikačního centra, to bylo kolem roku 2002.
Z Prahy podporujeme zákazníky po celém světě. Centrála nás vnímá jako pobočku s velkou přidanou hodnotou, což se odráží v
nových investicích a navyšování počtu lidí v inženýrském týmu.
Co rozhodlo o tom, že se v Praze vedle obchodu postaví R&D?
Společnost pochopila, že v Česku máme velmi schopné inženýry a univerzity, které je dokáží "generovat". To byl klíčový důvod. To je
ostatně důvod, proč se v Praze pokračuje. Spolupráce s univerzitami je pro nás klíčová.
Kolik v Praze máte lidí?
Každý rok rosteme o deset až patnáct procent. Nyní jsme těsně pod dvěma stovkami. Máme otevřené řady nových pozic.
Na FEL ČVUT, kde otevřeli čipový Nanolab, je ročně kolem patnácti absolventů v oblasti polovodičů. V Praze kromě vás najímají
firmy Renesas (Dialog Semiconductor) nebo ASICentrum (součást Swatch Group). Kde se vám daří hledat nové posily?
Je to velmi těžké a pracovní trh je napnutý. Musíme se dívat v zahraničí, máme spousty kolegů ze zemí mimo Česko. Problém je
celoevropský. V rámci STMicro také funguje interní mobilita. Uvnitř firmy můžeme nabídnout pozice v Praze a lidi přesunout. Jinak
se budu opakovat, klíčová je pro nás spolupráce s univerzitami. Se studenty navazujeme vztah už od nižších ročníků. Zapojují se do
vývoje, dělají u nás diplomky a asi tři čtvrtiny studentů u nás zůstanou a získají pracovní pozici.
Vývojové centrum Renesasu (Dialogu) v Praze začínalo jako pobočka podřízená Irsku, nakonec se ale ukázaly zdejší kvality a Praha
ve struktuře výrazně vyrostla. Bylo to u vás podobné?
V Praze máme týmy, které se podílí na vývoji a designu samotných čipů. To platí od samého začátku. Odpovědnost za produkt vždy
byla v Praze. STMicro má dlouhodobě v nabídce čipy, které byly kompletně vyvinuty v Praze. To platí celou dobu existence pobočky.
Druhou částí naší pražské aktivity je technická aplikační podpora. Zákazníky technicky podporujeme v tom, abychom mu usnadnili
vývoj a implementaci některé z našich součástek do konkrétních designů. Výrobci polovodičů si nevystačí s tím, že na webu publikují
základní datasheet. Zákazníci očekávají intenzivní hardwarovou a softwarovou podporu. Dobrý technický balíček společně s
podporou často hrají hlavní rozhodovací složku v tom, kterého dodavatele si zákazníci vyberou. Často jsme na trhu viděli podobné
řešení tomu našemu, ale rozhodla technická a aplikační podpora – demo board, software, možnost komu zavolat, napsat a tak dále.
Kdo od vás v Česku odebírá čipy?
Jména nezveřejňujeme. Nejčastěji dodáváme do automotive a průmyslových sektorů. Automobilky jsou pro nás v Česku velmi
důležité. Dále jde hodně o průmyslovou automatizaci, automatizaci a zabezpečení budov a domácností nebo zdravotnictví. Před
dvaceti lety byla obecně silným segmentem také spotřební elektronika, například set-top-boxy a další. Na to už se tolik
nesoustředíme.
Jaké čipy v Praze navrhujete?
Leccos se dá odvodit z toho, jaké lidi hledáme. Zajímají nás návrháři analogových a digitálních integrovaných obvodů. V Praze
probíhá návrh obvodů, design čipů, zpracování dokumentace nebo procedur testování. Tyto procedury jsou velice důležité. Výroba
polovodiče podléhá řadě testů a každá sekunda testů ve výrobě v milionových sériích znamená opravdu velké peníze.
Výrobu našich čipů pak zadáváme našim továrnám v dalších zemích. U digitálních obvodů používáme výrobní procesy od 180 nm,
máme nasazenou 90– a 40nm produkci a postupně míříme níže. Máme vlastní továrny, což je pro nás značná výhoda. Také
provozujeme vlastní pouzdření čipů a produkci waferů. Dává nám to nezávislost a míru kontroly.
Podíl Evropy na světové produkci čipů už je pod deset procent a naše pozice neustále klesá. Máme zde poslední významné hráče,
jako jsou právě STMicro nebo Infineon. Čím je to dáno?
Výroba polovodičů v Evropě neroste. Já se na to mohu dívat naší optikou. U nás naopak výroba roste a děláme v Evropě nové
investice. Aktuálně zdvojnásobujeme roční investice na posílení výroby na 3,6 miliardy dolarů, platí to od roku 2022. Stavíme nový
výrobní závod v Itálii a rozšiřujeme výrobu ve Francii. Na Maltě posílíme pouzdření čipů, umíme BGA a LGA pouzdření.
Mimo Evropu investujeme v Singapuru. Tam jde především o výkonovou elektroniku, konkrétně karbid křemíku pro vysokonapěťové
tranzistory. To je velké téma pro elektrifikaci automobilového průmyslu. Tam je tato technologie nutná. DC-DC měniče a trakční
invertory v automobilu nejsou schopné pracovat s klasickým polovodičem a je třeba použít karbid křemíku. Na to vedle Singapuru
máme velký vývoj v Itálii. Vůči Evropě máme závazek a dle statistik jsme největším evropským výrobcem polovodičů. O tuto pozici
nechceme přijít a naše relevance poroste.
Evropská komise představila program Chips Act, který chce výrobu polovodičů v Evropě podpořit. Jak se na něj díváte?
My to vítáme. Ale prozatím je to pro nás čerstvá iniciativa a klíč k rozdělování prostředků a podpory zatím nemáme. V návaznosti na
Evropu máme společně s ČVUT rozběhnuté jiné dva evropské projekty. Jedním z nich je AMBEATion, který do návrhu čipů zahrnuje
strojové učení. Druhý projekt je z oblasti výkonové elektroniky, jde o GaN for Advanced Power Application (GaN4AP). GaN neboli
nitrid galia je další polovodič, který se prosazuje pro vývoj výkonových součástek. GaN se aktuálně hodně používá v
rychlonabíječkách pro mobily.
Týká se navyšování investic do výroby také pražské pobočky?
Primárně jde o posilování výroby. Zároveň když se investuje do expanze výroby, společně s tím roste poptávka po výzkumu, vývoji a
podpoře. Máme otevřeny desítky pracovních pozic, což je navázáno na investice. Potřebujeme rozšířit všechny týmy, které v Praze
máme – analogové inženýry, návrháře digitálních obvodů, inženýry pro automotive, podporu průmyslových mikrokontrolérů, RF
aplikace (NFC, LoRa, Bluetooth) a tak dále.
O polovodičích v Česku a Evropě dále čtěte:
Za humny jsou čipy. Role Evropy ve výrobě polovodičů upadá, Drážďany jsou jednookým králem
Ivo Horský (Renesas): V Česku po návrhu čipů rozjíždíme vývoj chytrého serveru
Neproklouzne ani smítko. ČVUT otevřela laboratoř na výzkum čipů a polovodičů
URL| https://www.lupa.cz/clanky/tomas-pokorny-stmicroelectro-nics-v-praze-rozsirime-vyvoj-cipu-v-evrope-chceme-posilovat/
14. 3. 2022; sciencemag.cz
Vědci dokáží stanovit prognózu Parkinsonovy nemoci podle typu řečové poruchy
Analýza přivedla k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický a artikulačně-
prozodický.
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně
nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u
nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat,
jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu. 1. lékařská fakulta zveřejňuje objev v
souvislosti s Evropským dnem mozku, který připadá na 11. března.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin – látku přenášející nervové
impulsy. Mezi velké množství pohybových, ale i psychických příznaků Parkinsona patří také porucha řeči. Podle doc. MUDr. Petra
Duška, Ph.D., z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči
až 90 procent pacientů a zkušení neurologové dokáží nemoc i díky tomuto příznaku v počátcích rozpoznat. "Poruchy řeči v časné
fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou," přibližuje docent Dušek.
Odborníci se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči
ovlivnit. "Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék
proti Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano. Naše studie ukázala,
že u pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a
s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," vysvětluje hlavní autor studie, která vyšla v časopise Neurology, doc. Ing. Jan Rusz,
Ph.D., z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh.
Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového
tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický
a artikulačně-prozodický. "Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech
nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje
přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah
pohybu jazyka a rtů, se pak objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci," říká Petr Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili
mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u
kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení
nedošlo. Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek: "Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů
ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k
opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena
nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem."
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento
příznak, ale i celkové onemocnění. "Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy
poruchy řeči vznikají a jak souvisí s úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na
vině nedostatek dopaminu, lze díky léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj
nemoci. Artikulační porucha je ovšem signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat
také porucha chůze nebo myšlení," doplňuje Jan Rusz a jeho kolega Petr Dušek dodává, že určení typu řečové poruchy umožní
zpřesnit realistická očekávání vývoje nemoci a také nastavit adekvátní léčebnou strategii.
tisková zpráva 1. lékařské fakulty UK
URL| https://sciencemag.cz/vedci-dokazi-stanovit-prognozu-parkinsonovy-nemoci-podle-typu-recove-poruchy/
14. 3. 2022; CT24.cz
Čeští vědci dokáží předpovídat příchod Parkinsonovy choroby podle typu poruchy řeči
Prognózu Parkinsonovy choroby a vhodnou léčbu umějí vědci stanovit podle typu řečové poruchy pacienta. Výzkumníci z 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) pomocí
speciálního počítačového softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy těchto poruch.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin, látku, jež přenáší nervové
impulzy. Podle Petra Duška z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent
pacientů a neurologové díky tomuto příznaků dokážou nemoc poznat už v počátcích.
"Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,"
vysvětlil.
Ve studii vědci sledovali 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh. Nahrávky
vyhodnotil software vyvinutý na ČVUT podle jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa. Poruchy řeči pak rozdělili do
tří podskupin.
"Čistě porucha prozódie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s
Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny
nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak
objevuje spíše v pozdějších stadiích Parkinsonovy nemoci," popsal Dušek.
V hlavní roli dopamin
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u pacientů s různými řečovými poruchami rozdílně. Nejúčinnější byla léčba u
pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, tedy sníženou kvalitou hlasu, zlepšily se u nich i další pohybové projevy. Mírně se zlepšili
pacienti se sníženou hlasitostí a monotónností řeči, naopak u lidí s problémy s artikulací zlepšení nenastalo.
"Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku
nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení
řeči," shrnuje Dušek. Poruchu artikulace pak zřejmě nezpůsobuje nedostatek dopaminu, ale rozsáhlejší degenerace motorických
oblastí v mozku, na léčbu dopaminem proto nereaguje.
URL| https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3454672-cesti-vedci-dokazi-predpovidat-prichod-parkinsonovy-choroby-podle-typu-
poruchy-reci
14. 3. 2022; iHned.cz
Válka zhorší čipový hladomor. Ukrajina je největším výrobcem klíčové suroviny pro polovodiče
Svět se ještě pořádně nevzpamatoval z nedostatku čipů, kvůli kterému musela zastavit linky i mladoboleslavská Škoda Auto, a teď se
může situace zkomplikovat ještě víc. V ohrožení jsou kvůli bojům na Ukrajině dodávky klíčové suroviny pro výrobu veškerých
polovodičů – neonu. Největším světovým exportérem je právě Ukrajina a dva výrobci z této země továrny zavřeli. Jde o společnosti
Ingas a Cryoin, na které připadá polovina světových dodávek neonu.
Bez ukrajinského neonu se svět jen těžko obejde. "Sedmdesát až devadesát procent světového neonu pochází z Ukrajiny,"
upozorňuje pro HN Petr Knap, partner pro automobilový trh EY. Neon navíc nelze nahradit jinou surovinou. "Všechny elektronické
součástky jsou pomocí neonu zkomponované k sobě," vysvětluje Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Neon je díky
svým vlastnostem jediný vzácný plyn, který se dá použít do laserů používaných při výrobě čipů.
"Vyráběli jsme patnáct až dvacet tisíc krychlových metrů neonu měsíčně a tři čtvrtiny veškeré výroby šly na výrobu čipů," řekl pro
Reuters obchodní ředitel společnosti Ingas Nykolaj Avdžy. Společnost sídlí v Rusy stále obléhaném Mariupolu. Druhý největší
vývozce neonu Cryoin, který produkoval zhruba deset až patnáct metrů krychlových neonu měsíčně, vyrábí v Oděse. Provoz zastavil
už 24. února.
Kromě Ukrajiny se neon v malém vyrábí i v Číně a ve Spojených státech. Toto množství je však zanedbatelné a podle Petra Knapa z
EY na světě není nikdo, kdo by byl schopen tyto dodávky nahradit.
Pozastavení výroby neonu se časem projeví u výrobců samotných čipů. Za jak dlouho to ovšem bude, nelze přesně říct. Záleží na
tom, kolik neonu nyní obíhá v dodavatelském řetězci a kolik ho výrobci čipů mají na skladech. Tak například tchajwanské firmy,
největší smluvní dodavatelé polovodičů, podle tamní vlády provedly pokročilé přípravy a mají "bezpečnostní zásoby" neonu. V blízké
budoucnosti proto problémy s produkcí neočekávají. Výrobce čipů TSMC odmítl na dotaz HN zveřejnit přesný stav zásob neonu.
Americký Intel na dotazy HN nereagoval.
"Největší výrobci čipů, jako jsou Intel, Samsung nebo TSMC, mají větší kupní sílu a přístup k zásobám, kterými mohou pokrýt výrobu
po delší dobu, řekněme na dva měsíce, možná déle," uvedla pro agenturu Reuters prezidentka společnosti Techcet Lity Shon-Roy.
Menší továrny ale podle ní dostatečné zásoby mít nemusí.
Narušené zásobování součástkami z Ukrajiny přitom už teď ztěžuje provoz tuzemských továren. Nemusí totiž jít jen o čipy. Dopady
válečného konfliktu už pocítila zmíněná Škoda Auto i mateřský koncern Volkswagen kvůli chybějícím kabelovým svazkům, které se
rovněž dovážejí z Ukrajiny. Minulý týden Škoda Auto pozastavila výrobu elektrické Škody Enyaq iV. Celý koncern Volkswagen pak
oznámil, že přestane přijímat objednávky na své plug-in hybridní vozy.
Kromě automobilového průmyslu nebo spotřební elektroniky může nedostatek neonu zkomplikovat chod továren na zdravotnické
přístroje nebo třeba na hračky. Problémy mohou mít i datová centra.
Snahy o nahrazení neonu jiným prvkem jsou podle Jakovenka z ČVUT zbytečné. "Celý výrobní proces by musel být nahrazen. K
tomu by byl potřeba dlouholetý výzkum a změna celé technologie," vysvětluje. Zvýšení dodávek neonu z Číny nebo Spojených států
ovšem podle expertů zabere několik měsíců.
Výpadky v dodávkách neonu zřejmě povedou k růstu jeho ceny. Prvek přitom podle Reuters zdražil po roce 2014 v souvislosti s
ruskou anexí Krymu asi o 600 procent. Další podobně silný skok v ceně směrem nahoru přišel kvůli pandemii koronaviru. "Jen to
ukazuje, jak vážné to pro polovodičový průmysl může být," řekl pro deník Business Standard Tim Uy z Moody's Analytics a dodal, že
pokud nedojde k rychlému uklidnění situace na Ukrajině, dopad pocítí postupně téměř všechna průmyslová odvětví.
Nedostupnost neonu navíc není jedinou hrozbou pro polovodičový průmysl. Rusko kontroluje výrobu a dodávky dalších kovů, které
se používají při výrobě čipů. Aktuálně kontroluje více než čtyřicet procent světové produkce palladia, patnáct procent světových
dodávek zinku, čtrnáct procent platiny a téměř deset procent zlata.
Rusko už vyhrožovalo, že zastaví export některých nerostných surovin a materiálů jako odplatu za sankce, které na Rusko uvalil
Západ. Podle Knapa je však tento scénář nepravděpodobný. "Rusko vývoz palladia pravděpodobně nezastaví, protože potřebuje
financovat válku," říká Knap. Závislost Ruska na příjmech z nerostných surovin je nyní ještě důležitější, protože Rusko přijde
například o daňové příjmy zahraničních firem a korporací.
URL| https://HN.HN.CZ/c1-67043980-cipovy-hladomor-se-jeste-zhorsi-valka-zastavila-nejvetsi-vyrobce-klicove-soucastky-do-
polovodicu
14. 3. 2022; medicina.cz
Medicína
Vědci dokáží stanovit prognózu Parkinsonovy nemoci Kategorie: Aktuality Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou
formou poruchy řeči.
Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní
pomocí speciálního softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou nyní
přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat, jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat
na léčbu. 1. lékařská fakulta UK zveřejňuje objev v souvislosti s Evropským dnem mozku, který připadl na 11. března.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin – látku přenášející nervové
impulsy. Mezi velké množství pohybových, ale i psychických příznaků Parkinsona patří také porucha řeči. Podle doc. MUDr. Petra
Duška, Ph.D., z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči
až 90 procent pacientů a zkušení neurologové dokáží nemoc i díky tomuto příznaku v počátcích rozpoznat. "Poruchy řeči v časné
fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou," přibližuje docent Dušek.
Odborníci se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči
ovlivnit. "Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék
proti Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano. Studie ukázala, že u
pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a s
tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," vysvětluje hlavní autor studie, která vyšla v časopise Neurology, doc. Ing. Jan Rusz,
Ph.D., z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh.
Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového
tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický
a artikulačně-prozodický. "Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech
nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje
přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah
pohybu jazyka a rtů, se pak objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci," říká Petr Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili
mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u
kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení
nedošlo. Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek: "Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů
ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k
opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena
nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem."
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento
příznak, ale i celkové onemocnění. "Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy
poruchy řeči vznikají a jak souvisí s úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na
vině nedostatek dopaminu, lze díky léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj
nemoci. Artikulační porucha je ovšem signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat
také porucha chůze nebo myšlení. Dle TZ
www.lf1.cuni.cz
Autor: MUDr. Olga Wildová
14. 3. 2022; iHned.cz
Válka zhorší čipový hladomor. Ukrajina je největším výrobcem klíčové součástky do polovodičů
Svět se ještě pořádně nevzpamatoval z nedostatku čipů, kvůli kterému musela zastavit linky i mladoboleslavská Škoda Auto, a teď se
může situace zkomplikovat ještě víc. V ohrožení jsou kvůli bojům na Ukrajině dodávky klíčové suroviny pro výrobu veškerých
polovodičů – neonu. Největším světovým exportérem je právě Ukrajina a dva výrobci z této země továrny zavřeli. Jde o společnosti
Ingas a Cryoin, na které připadá polovina světových dodávek neonu.
Bez ukrajinského neonu se svět jen těžko obejde. "Sedmdesát až devadesát procent světového neonu pochází z Ukrajiny,"
upozorňuje pro HN Petr Knap, partner pro automobilový trh EY. Neon navíc nelze nahradit jinou surovinou. "Všechny elektronické
součástky jsou pomocí neonu zkomponované k sobě," vysvětluje Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Neon je díky
svým vlastnostem jediný vzácný plyn, který se dá použít do laserů používaných při výrobě čipů.
"Vyráběli jsme patnáct až dvacet tisíc krychlových metrů neonu měsíčně a tři čtvrtiny veškeré výroby šly na výrobu čipů," řekl pro
Reuters obchodní ředitel společnosti Ingas Nykolaj Avdžy. Společnost sídlí v Rusy stále obléhaném Mariupolu. Druhý největší
vývozce neonu Cryoin, který produkoval zhruba deset až patnáct metrů krychlových neonu měsíčně, vyrábí v Oděse. Provoz zastavil
už 24. února.
Kromě Ukrajiny se neon v malém vyrábí i v Číně a ve Spojených státech. Toto množství je však zanedbatelné a podle Petra Knapa z
EY na světě není nikdo, kdo by byl schopen tyto dodávky nahradit.
Pozastavení výroby neonu se časem projeví u výrobců samotných čipů. Za jak dlouho to ovšem bude, nelze přesně říct. Záleží na
tom, kolik neonu nyní obíhá v dodavatelském řetězci a kolik ho výrobci čipů mají na skladech. Tak například tchajwanské firmy,
největší smluvní dodavatelé polovodičů, podle tamní vlády provedly pokročilé přípravy a mají "bezpečnostní zásoby" neonu. V blízké
budoucnosti proto problémy s produkcí neočekávají. Výrobce čipů TSMC odmítl na dotaz HN zveřejnit přesný stav zásob neonu.
Americký Intel na dotazy HN nereagoval.
"Největší výrobci čipů, jako jsou Intel, Samsung nebo TSMC, mají větší kupní sílu a přístup k zásobám, kterými mohou pokrýt výrobu
po delší dobu, řekněme na dva měsíce, možná déle," uvedla pro agenturu Reuters prezidentka společnosti Techcet Lity Shon-Roy.
Menší továrny ale podle ní dostatečné zásoby mít nemusí.
Narušené zásobování součástkami z Ukrajiny přitom už teď ztěžuje provoz tuzemských továren. Nemusí totiž jít jen o čipy. Dopady
válečného konfliktu už pocítila zmíněná Škoda Auto i mateřský koncern Volkswagen kvůli chybějícím kabelovým svazkům, které se
rovněž dovážejí z Ukrajiny. Minulý týden Škoda Auto pozastavila výrobu elektrické Škody Enyaq iV. Celý koncern Volkswagen pak
oznámil, že přestane přijímat objednávky na své plug-in hybridní vozy.
Kromě automobilového průmyslu nebo spotřební elektroniky může nedostatek neonu zkomplikovat chod továren na zdravotnické
přístroje nebo třeba na hračky. Problémy mohou mít i datová centra.
Snahy o nahrazení neonu jiným prvkem jsou podle Jakovenka z ČVUT zbytečné. "Celý výrobní proces by musel být nahrazen. K
tomu by byl potřeba dlouholetý výzkum a změna celé technologie," vysvětluje. Zvýšení dodávek neonu z Číny nebo Spojených států
ovšem podle expertů zabere několik měsíců.
Výpadky v dodávkách neonu zřejmě povedou k růstu jeho ceny. Prvek přitom podle Reuters zdražil po roce 2014 v souvislosti s
ruskou anexí Krymu asi o 600 procent. Další podobně silný skok v ceně směrem nahoru přišel kvůli pandemii koronaviru. "Jen to
ukazuje, jak vážné to pro polovodičový průmysl může být," řekl pro deník Business Standard Tim Uy z Moody's Analytics a dodal, že
pokud nedojde k rychlému uklidnění situace na Ukrajině, dopad pocítí postupně téměř všechna průmyslová odvětví.
Nedostupnost neonu navíc není jedinou hrozbou pro polovodičový průmysl. Rusko kontroluje výrobu a dodávky dalších kovů, které
se používají při výrobě čipů. Aktuálně kontroluje více než čtyřicet procent světové produkce palladia, patnáct procent světových
dodávek zinku, čtrnáct procent platiny a téměř deset procent zlata.
Rusko už vyhrožovalo, že zastaví export některých nerostných surovin a materiálů jako odplatu za sankce, které na Rusko uvalil
Západ. Podle Knapa je však tento scénář nepravděpodobný. "Rusko vývoz palladia pravděpodobně nezastaví, protože potřebuje
financovat válku," říká Knap. Závislost Ruska na příjmech z nerostných surovin je nyní ještě důležitější, protože Rusko přijde
například o daňové příjmy zahraničních firem a korporací.
URL| https://HN.HN.CZ/c1-67043980-cipovy-hladomor-se-jeste-zhorsi-valka-zastavila-nejvetsi-vyrobce-klicove-soucastky-do-
polovodicu
14. 3. 2022; trendyzdravi.cz
Prognóza Parkinsonovy nemoci podle typu řečové poruchy
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně
nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u
nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat,
jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu. 1. lékařská fakulta zveřejňuje objev v
souvislosti s Evropským dnem mozku, který byl 11. března. Porucha řeči jako jeden z příznaků nemoci Neurodegenerativní
Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin – látku přenášející nervové impulsy. Mezi velké
množství pohybových, ale i psychických příznaků Parkinsona patří také porucha řeči. Podle doc. MUDr. Petra Duška, Ph.D., z
Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent
pacientů a zkušení neurologové dokáží nemoc i díky tomuto příznaku v počátcích rozpoznat. "Poruchy řeči v časné fázi nemoci
pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou," přibližuje docent Dušek. Odborníci
se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči ovlivnit.
"Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék proti
Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano. Naše studie ukázala, že u
pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a s
tím souvisí i prognóza celkového onemocnění ," vysvětluje hlavní autor studie, která vyšla v časopise Neurology, doc. Ing. Jan Rusz,
Ph.D., z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT. Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů,
kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh. Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry
jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u
pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický a artikulačně-prozodický. "Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená
hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s Parkinsonovou nemocí , kteří už trpí nějakou poruchou
řeči. S nížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační
porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak objevuje spíše v pozdějších stádiích
Parkinsonovy nemoci," říká Petr Dušek. Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s
ryze prozodickou poruchou se zlepšili mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů
s hlasově-prozodickou poruchou, u kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-
prozodickou poruchou ke zlepšení nedošlo. Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek: "Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická
porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do
mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u
Parkinsonovy nemoci není způsobena nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto
nereaguje na léčbu dopaminem." Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné
předpovídat, jak se vyvine nejen tento příznak, ale i celkové onemocnění. "Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na
léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisí s úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo
hlasově-prozodickou poruchou, kde je na vině nedostatek dopaminu, lze díky léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu
stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj nemoci. Artikulační porucha je ovšem signálem celkově horší kondice pacientů a většího
postižení mozku. Může se u nich objevovat také porucha chůze nebo myšlení," doplňuje Jan Rusz a jeho kolega Petr Dušek dodává,
že určení typu řečové poruchy umožní zpřesnit realistická očekávání vývoje nemoci a také nastavit adekvátní léčebnou strategii.
publikováno: 14. 3. 2022, v rubrice Medicína Štítky: mozek nemoci Parkinson Další články v rubrice Medicína:
14. 3. 2022; Právo
FOTO
Foto: ČESKÉ AEROTAXI MÍSTO MHD. Tým vědců z Katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji
řídicího systému pro první české letadlo s kolmým startem, které se chystá uvést na trh český start-up Zuri. Mnohé letecké
společnosti v něm vidí budoucnost městské a regionální dopravy. Tyto letouny dokážou startovat kolmo jako vrtulníky, ovšem jsou
úspornější, tišší a mohou být poháněny elektřinou.
Foto FEL ČVUT
14. 3. 2022; strojirenstvi.cz
Kariérní veletrh v Praze na ČVUT – 20. a 21. dubna
Po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT je na trhu práce obrovská poptávka. Fakulta
strojní (FS) ČVUT a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze vycházejí firmám vstříc uspořádáním Kariérních dnů.
Dvoudenní akce, jejíž součástí bude i doprovodný odborný program, proběhne 20. a 21. dubna 2022 v prostorách obou fakult v
Dejvicích.
Cílem Kariérních dnů FS a FEL je umožnit přímý kontakt bezmála pěti a půl tisíce studentů obou fakult se zaměstnavateli
nejrůznějších velikostí, počínaje giganty českého průmyslu až po malé progresivní start-upy.
"Neznám nikoho, kdo by po absolvování FEL nenašel práci, a potvrzují to i statistiky a průzkumy, které k tomu organizujeme. Přesto
považujeme za potřebné dlouhodobě rozvíjet vztah s firmami a zprostředkovávat jejich kontakt s našimi studenty. Věříme, že
studenti tuto příležitost využijí, a to nejen k tomu, aby si udělali obrázek o příležitostech, které se jim nabízejí na pracovním trhu, ale
také aby se nechali inspirovat po odborné stránce a mohli podle toho přizpůsobit svůj další rozvoj včetně například témat svých
diplomových prací," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Podle prof. Petra Páty poptávka po absolventech FEL ČVUT v oblasti informatiky a elektrotechniky vychází z jejich kvality a
specializace v oblastech technologických trendů, které budou utvářet budoucnost celé společnosti. Ať už to jsou telekomunikační
sítě a alternativní energetické zdroje, anebo umělá inteligence a bioinformatika, kyberbezpečnost či vesmírné technologie – všechny
tyto fenomény budoucnosti lze na FEL studovat. Jak oblast elektrotechniky, tak nejnověji i oblast informatiky na ČVUT je v
prestižním mezinárodním žebříčku QS Ranking hodnocena jako nejlepší v České republice.
"FS garantuje svým absolventům zaměstnání, ba co více, absolventi FS si mohou vybírat z řady nabídek zaměstnání. Setkávání se s
firmami je důležité jak pro studenty, tak pro fakultu. Pro studenty znamená větší časový prostor během jejich studia, kdy se lze s
firmami poznávat a navazovat kontakty, a firmám umožňuje zodpovědně a dlouhodobě hledat a připravovat své budoucí
zaměstnance. Pro fakultu setkávání přináší informaci o potřebách firem a prostor pro nabídku svého výzkumného a inovačního
potenciálu," sdělil prof. Michael Valášek, děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Protože veškerá průmyslová výroba je založena na strojích, udržení její celosvětové konkurenceschopnosti v České republice
vyžaduje kompetence absolventů strojní fakulty. Při jejich přípravě jsou uplatněny všechny současné technologické trendy. Studium
na FS ČVUT tak obsahuje informatiku, digitalizaci, umělou inteligenci uplatněnou ve strojích, oblasti mechatroniky, robotiky,
Průmyslu 4.0 a vznikající technologie pocházející z kosmického výzkumu, uvedl prof. Michael Valášek.
Součástí Kariérních dnů Fakulty strojní a elektrotechnické ČVUT bude i doprovodný program, ve kterém firmy v prezentacích či
workshopech budou moci oslovit studenty prostřednictvím svých odborných témat.
14. 3. 2022; Ihned.cz
Čipový hladomor se ještě zhorší. Válka zastavila největší výrobce klíčové součástky do polovodičů
Svět se ještě pořádně nevzpamatoval z nedostatku čipů, kvůli kterému musela zastavit linky i mladoboleslavská Škoda Auto, a teď se
může situace zkomplikovat ještě víc. V ohrožení jsou kvůli bojům na Ukrajině dodávky klíčové suroviny pro výrobu veškerých
polovodičů – neonu. Největším světovým exportérem je právě Ukrajina a dva výrobci z této země továrny zavřeli. Jde o společnosti
Ingas a Cryoin, na které připadá polovina světových dodávek neonu.
Bez ukrajinského neonu se svět jen těžko obejde. "Sedmdesát až devadesát procent světového neonu pochází z Ukrajiny,"
upozorňuje pro HN Petr Knap, partner pro automobilový trh EY. Neon navíc nelze nahradit jinou surovinou. "Všechny elektronické
součástky jsou pomocí neonu zkomponované k sobě," vysvětluje Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Neon je díky
svým vlastnostem jediný vzácný plyn, který se dá použít do laserů používaných při výrobě čipů.
"Vyráběli jsme patnáct až dvacet tisíc krychlových metrů neonu měsíčně a tři čtvrtiny veškeré výroby šly na výrobu čipů," řekl pro
Reuters obchodní ředitel společnosti Ingas Nykolaj Avdžy. Společnost sídlí v Rusy stále obléhaném Mariupolu. Druhý největší
vývozce neonu Cryoin, který produkoval zhruba deset až patnáct metrů krychlových neonu měsíčně, vyrábí v Oděse. Provoz zastavil
už 24. února.
Kromě Ukrajiny se neon v malém vyrábí i v Číně a ve Spojených státech. Toto množství je však zanedbatelné a podle Petra Knapa z
EY na světě není nikdo, kdo by byl schopen tyto dodávky nahradit.
Pozastavení výroby neonu se časem projeví u výrobců samotných čipů. Za jak dlouho to ovšem bude, nelze přesně říct. Záleží na
tom, kolik neonu nyní obíhá v dodavatelském řetězci a kolik ho výrobci čipů mají na skladech. Tak například tchajwanské firmy,
největší smluvní dodavatelé polovodičů, podle tamní vlády provedly pokročilé přípravy a mají "bezpečnostní zásoby" neonu. V blízké
budoucnosti proto problémy s produkcí neočekávají. Výrobce čipů TSMC odmítl na dotaz HN zveřejnit přesný stav zásob neonu.
Americký Intel na dotazy HN nereagoval.
"Největší výrobci čipů, jako jsou Intel, Samsung nebo TSMC, mají větší kupní sílu a přístup k zásobám, kterými mohou pokrýt výrobu
po delší dobu, řekněme na dva měsíce, možná déle," uvedla pro agenturu Reuters prezidentka společnosti Techcet Lity Shon-Roy.
Menší továrny ale podle ní dostatečné zásoby mít nemusí.
Narušené zásobování součástkami z Ukrajiny přitom už teď ztěžuje provoz tuzemských továren. Nemusí totiž jít jen o čipy. Dopady
válečného konfliktu už pocítila zmíněná Škoda Auto i mateřský koncern Volkswagen kvůli chybějícím kabelovým svazkům, které se
rovněž dovážejí z Ukrajiny. Minulý týden Škoda Auto pozastavila výrobu elektrické Škody Enyaq iV. Celý koncern Volkswagen pak
oznámil, že přestane přijímat objednávky na své plug-in hybridní vozy.
Kromě automobilového průmyslu nebo spotřební elektroniky může nedostatek neonu zkomplikovat chod továren na zdravotnické
přístroje nebo třeba na hračky. Problémy mohou mít i datová centra.
Snahy o nahrazení neonu jiným prvkem jsou podle Jakovenka z ČVUT zbytečné. "Celý výrobní proces by musel být nahrazen. K
tomu by byl potřeba dlouholetý výzkum a změna celé technologie," vysvětluje. Zvýšení dodávek neonu z Číny nebo Spojených států
ovšem podle expertů zabere několik měsíců.
Výpadky v dodávkách neonu zřejmě povedou k růstu jeho ceny. Prvek přitom podle Reuters zdražil po roce 2014 v souvislosti s
ruskou anexí Krymu asi o 600 procent. Další podobně silný skok v ceně směrem nahoru přišel kvůli pandemii koronaviru. "Jen to
ukazuje, jak vážné to pro polovodičový průmysl může být," řekl pro deník Business Standard Tim Uy z Moody's Analytics a dodal, že
pokud nedojde k rychlému uklidnění situace na Ukrajině, dopad pocítí postupně téměř všechna průmyslová odvětví.
Nedostupnost neonu navíc není jedinou hrozbou pro polovodičový průmysl. Rusko kontroluje výrobu a dodávky dalších kovů, které
se používají při výrobě čipů. Aktuálně kontroluje více než čtyřicet procent světové produkce palladia, patnáct procent světových
dodávek zinku, čtrnáct procent platiny a téměř deset procent zlata.
Rusko už vyhrožovalo, že zastaví export některých nerostných surovin a materiálů jako odplatu za sankce, které na Rusko uvalil
Západ. Podle Knapa je však tento scénář nepravděpodobný. "Rusko vývoz palladia pravděpodobně nezastaví, protože potřebuje
financovat válku," říká Knap. Závislost Ruska na příjmech z nerostných surovin je nyní ještě důležitější, protože Rusko přijde
například o daňové příjmy zahraničních firem a korporací.
URL| https://HN.HN.CZ/c1-67043980-cipovy-hladomor-se-jeste-zhorsi-valka-zastavila-nejvetsi-vyrobce-klicove-soucastky-do-
polovodicu
14. 3. 2022; seznam.cz
Ruským vojákům zjevně nefunguje tajná komunikace. Pozici hlásí Ukrajincům
Pohyb ruských okupantů je pod dozorem shora. Proč používají nešifrované vysílačky nebo mobilní telefony, které lze snadno
odposlouchávat a lokalizovat? Zjevně nemají na výběr, sofistikované nástroje jim chybí nebo nefungují.
Článek si také poslechněte v audioverzi.
Několik expertů v Kalifornii ještě před ruskou invazí na Ukrajinu pečlivě studovalo snímek pořízený komerčním satelitem nedaleko
ruského města Bělgrod. Zdálo se jim, že na fotce vidí jasné znaky připravovaného vojenského přesunu. "Byly tam tanky, obrněné
transportéry, prostě vše potřebné," vzpomíná Jeffrey Lewis. A všechna vozidla se řadila, jako kdyby byla připravena k cestě na jih.
"Říkali jsme si, tady to vypadá, že se někdo chystá vpadnout na Ukrajinu," pokračoval Lewis. A tak udělali to, co mohl udělat kdokoli
na světě. Zadali pozici do Google Map, aby se podívali, jak daleko to mají k hranicím Ukrajiny. A na mapě tak mimoděk odhalili (a
zveřejnili) jeden z prvních dokladů ruské invaze na Ukrajinu. Dopravní zácpu ve tři hodiny ráno místního času.
Společnost Google získává informace o situaci na silnicích průběžnou analýzou polohy lidí, kteří využívají navigaci Google Maps
nebo Waze. Indikovaná "zácpa" tedy znamenala, že po dané trase pomalu jelo signifikantní množství lidí se zapnutým telefonem.
"Nemusí to ale znamenat, že měli s sebou vojáci telefony," dodává Lewis. Spekuluje, že vojenská technika třeba mohla způsobit
zácpu civilních aut, která kvůli nim musela zpomalit.
Ještě o hodinu dříve si stejné kolony na Google Mapách všiml i Jiří Bulan, odborník na bezpečnost a digitalizaci. Ten si ale myslí, že
data o poloze klidně mohla pocházet opravdu z telefonů ruských vojáků. Upozorňuje na to, že je celá řada dokladů o tom, že
Rusové z Ukrajiny telefonují běžnými mobilními telefony. Navzdory evidentním rizikům, které to pro ně znamená.
Ruští okupanti telefonují domů i nadřízenýmPo sociálních sítích se třeba šířila nahrávka hovoru ruského okupanta s jeho
manželkou Táňou. On se jí přiznává k válečným zločinům – jeho jednotka prý zadržela, svlékla a poté zabila tři civilisty, aby
nevyzradili jejich pozici – a slibuje, že domů přiveze mixér, televizi a kožich. Některé tyto hovory zveřejňuje i oficiální účet ukrajinské
vlády: "Jedná se o skutečné odposlechy: Ruský voják na Ukrajině volá svým blízkým do Ruska, aby jim řekl, jak to zatím jde. Včetně
rabování a válečných zločinů."
Odposlechy jsou technicky snadno proveditelné. Hovor směřující na ruské číslo musí nejprve projít přes ukrajinské operátory, kteří
jej mohou nahrát. V době míru se nahrávání hovorů řídí zákony o odposlechu a musejí být nařízeny soudem. Ve válce je to
samozřejmě jiné a lze spekulovat o tom, že se nahrává vše, co je nějakým způsobem podezřelé.
Proč ale ruští okupanti na ukrajinském území vůbec používají obyčejné mobilní telefony? Zčásti jde pravděpodobně o akci
individuálních vojáků, kteří navzdory nařízení o zákazu používání mobilních telefonů někde koupí či ukradnou telefon a z něj pak
volají domů.
Podle některých dohadů je ale dalším důvodem to, že ruské vojenské jednotky momentálně nemají pro komunikaci nic lepšího, co
by opravdu fungovalo. Musejí se spoléhat na obyčejnou GSM síť. Což také vysvětluje, proč na Ukrajině stále většinou funguje mobilní
připojení a nebylo již ruskými jednotkami vyřazeno z provozu: "Nemohu se vyjadřovat k jejich záměrům," říká Shane Huntley,
bezpečnostní analytik z Google. "Ale jednou z možností je, že se domnívají, že pokud vyřadí telekomunikační sítě, bude to ve
skutečnosti brzdit i jejich vlastní činnost."
Asi nejznámější je jeden případ odposlechnutého telefonického hovoru. Agent ruské státní rozvědky (FSB) v něm sděloval svým
nadřízeným v Rusku, že byl u Charkova 8. března zabit ruský generál Vitalij Gerazimov. Víme to z odposlechnutého hovoru. A proč
to vůbec řešili po telefonu? "V telefonním hovoru důstojník FSB přiřazený ke 41. vševojskové armádě hlásí svému šéfovi v Tule (ruské
město jižně od Moskvy, pozn. red.), že přišli o veškeré bezpečné formy komunikace. Volal tedy přes místní SIM kartu," poznamenal k
tomu Christo Grozev z investigativní organizace Bellingcat. "Proto bylo možné komunikaci odposlechnout."
"Důstojník FSB se šéfa ptá, zda může použít systém Era," pokračuje Grozev. Jde o bezpečný mobilní telefon ruské výroby, určený
právě pro neodposlouchávatelnou komunikaci. "Šéf odpovídá, že je Era mimo provoz." Grozev spekuluje, že to může být i tím, že
ruská armáda poškodila některé telekomunikační věže a systém Era ke svému provozu potřebuje 4G věže. Výsledkem každopádně
je, že ruská armáda komunikuje o velmi citlivých skutečnostech tím nejsnáze odposlouchávatelným způsobem.
Vysílačky bez šifrování do každého tankuJeště překvapivější pro mnohé analytiky bylo zjištění, že ani ruské vojenské jednotky
nasazené se v akci spolu nebaví na
nasazené se v akci spolu nebaví na
š
š
ifrovaných kanálech. Podle oficiálních informací toti
ifrovaných kanálech. Podle oficiálních informací toti
ž
ž
Rusko m
Rusko m
ě
ě
lo být od roku 2017 vybaveno
lo být od roku 2017 vybaveno
pokročilými vysílačkami Azart a Akveduk, které umožňuji šifrovanou a neodposlouchávatelnou bezdrátovou komunikaci.
V praxi ale nejsou vojáci těmito přístroji vybaveni vůbec, nebo šifrování nemají z různých důvodů zapnuté. Rádiovým nadšencům se
tak daří odposlouchávat komunikaci ruských vojáků, včetně instrukcí během bojů, běžné rutinní konverzace, sprostých nadávek či
hlášených ztrát.
"Správný radioamatér má své vysílačky nastavené tak, že mohou přijímat i jiná než povolená civilní pásma," popisuje Patrick Zandl,
publicista píšící o mobilní komunikaci už od 90. let. "Radioamatéři jsou tedy schopni poslouchat a začasté i vysílat na analogové
nešifrované frekvenci. Což se stalo. Ukrajinští radioamatéři prostým klíčováním (prázdným vysíláním) nebo zvukovými pulzy ruší
komunikaci mezi ruskými jednotkami."
"Samozřejmě elitní bojové jednotky mají digitální radiostanice, kde tohle nehrozí," domnívá se Zandl. "Jenže s těmi se nedomluví s
jednotkami používajícími analogový systém. I to je důvod, proč se Rusové při invazi vyhýbají ničení vysílačů mobilních stanic: někdy
jsou nuceni je použít a volat si přes mobily, za čímž účelem rabují obchody s předplacenými kartami," spekuluje.
"Moderní metody komunikace potřebují k šifrování výkonné číslicové čipy. V Rusku jsou v podstatě dvě firmy, které jsou dnes
schopny udělat něco, co bylo na Západě běžné před deseti lety," domnívá se na základě veřejně dostupných zdrojů Pavel Kovář z
katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. I to může být důvod, proč šifrovaná komunikace – v jednotkách NATO
běžně používaná – je pro ruské jednotky zatím zhusta nedostupná.
Může to být i odpověď na to, proč zatím Rusko nepředvedlo na Ukrajině vše, co zřejmě má ve svém arzenálů kyberútoků. Kdyby
zneškodnili telekomunikační infrastrukturu, podkopali by i své vlastní možnosti komunikace.
Paradoxně je tak pro mnohé ruské jednotky nejspolehlivější sehnat si ukrajinskou SIM kartu a volat si pomocí roamingu. A mimoděk
tak poskytují Ukrajincům nejen informace o své poloze, ale i důkazní materiály pro pozdější analýzu válečných činů a zločinů.
Válka na UkrajiněDění na Ukrajině ON-LINE sledujeme každý den. Podívejte se, jak pomoci Ukrajině nebo na manuál pro Ukrajince,
kam se obrátit o pomoc. Reportéři Seznam Zpráv přinášejí očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny.
Jak postupuje ruská armáda: VÁLKA V MAPÁCHKam uprchlíci v rámci ČR přicházejí: UPRCHLÍCI V DATECHZáběry z dronů ukazují
zkázu Mariupolu: VIDEOPodívejte se do tváří žen a dětí na útěku před válkou: FOTKYData: Proč je Ukrajina pro Rusko tak důležitá:
PROČ UKRAJINAUkázka, jak pracuje ruská propaganda: CO PÍŠÍ V RUSKUSlova, jimiž rozpoutal bezprecedentní válku: CELÝ PROJEV
PUTINAJaké sankce budou drtit Rusko a Bělorusko: SANKCE PŘEHLEDNĚCo bude s ruskou a českou ekonomikou: DOPADY
SANKCÍVolodymyr Zelenskyj / Vladimir Putin / Rusko / Ukrajina / Luhanská lidová republika / Doněcká lidová republika / SSSR / NATO
/ Nord Stream 2 / SWIFT
Čtěte více ve speciálu ke konfliktu Rusko–Ukrajina
URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-ruskym-vojakum-zjevne-nefunguje-tajna-komunikace-pozici-hlasi-
ukrajincum-193359
14. 3. 2022; seznam.cz
Ruským vojákům zjevně nefunguje tajná komunikace. Pozici hlásí Ukrajincům
Pohyb ruských okupantů je pod dozorem shora. Proč používají nešifrované vysílačky nebo mobilní telefony, které lze snadno
odposlouchávat a lokalizovat? Zjevně nemají na výběr, sofistikované nástroje jim chybí nebo nefungují.
Článek si také poslechněte v audioverzi.
Několik expertů v Kalifornii ještě před ruskou invazí na Ukrajinu pečlivě studovalo snímek pořízený komerčním satelitem nedaleko
ruského města Bělgrod. Zdálo se jim, že na fotce vidí jasné znaky připravovaného vojenského přesunu. "Byly tam tanky, obrněné
transportéry, prostě vše potřebné," vzpomíná Jeffrey Lewis. A všechna vozidla se řadila, jako kdyby byla připravena k cestě na jih.
"Říkali jsme si, tady to vypadá, že se někdo chystá vpadnout na Ukrajinu," pokračoval Lewis. A tak udělali to, co mohl udělat kdokoli
na světě. Zadali pozici do Google Map, aby se podívali, jak daleko to mají k hranicím Ukrajiny. A na mapě tak mimoděk odhalili (a
zveřejnili) jeden z prvních dokladů ruské invaze na Ukrajinu. Dopravní zácpu ve tři hodiny ráno místního času.
Společnost Google získává informace o situaci na silnicích průběžnou analýzou polohy lidí, kteří využívají navigaci Google Maps
nebo Waze. Indikovaná "zácpa" tedy znamenala, že po dané trase pomalu jelo signifikantní množství lidí se zapnutým telefonem.
"Nemusí to ale znamenat, že měli s sebou vojáci telefony," dodává Lewis. Spekuluje, že vojenská technika třeba mohla způsobit
zácpu civilních aut, která kvůli nim musela zpomalit.
Ještě o hodinu dříve si stejné kolony na Google Mapách všiml i Jiří Bulan, odborník na bezpečnost a digitalizaci. Ten si ale myslí, že
data o poloze klidně mohla pocházet opravdu z telefonů ruských vojáků. Upozorňuje na to, že je celá řada dokladů o tom, že
Rusové z Ukrajiny telefonují běžnými mobilními telefony. Navzdory evidentním rizikům, které to pro ně znamená.
Ruští okupanti telefonují domů i nadřízenýmPo sociálních sítích se třeba šířila nahrávka hovoru ruského okupanta s jeho
manželkou Táňou. On se jí přiznává k válečným zločinům – jeho jednotka prý zadržela, svlékla a poté zabila tři civilisty, aby
nevyzradili jejich pozici – a slibuje, že domů přiveze mixér, televizi a kožich. Některé tyto hovory zveřejňuje i oficiální účet ukrajinské
vlády: "Jedná se o skutečné odposlechy: Ruský voják na Ukrajině volá svým blízkým do Ruska, aby jim řekl, jak to zatím jde. Včetně
rabování a válečných zločinů."
Odposlechy jsou technicky snadno proveditelné. Hovor směřující na ruské číslo musí nejprve projít přes ukrajinské operátory, kteří
jej mohou nahrát. V době míru se nahrávání hovorů řídí zákony o odposlechu a musejí být nařízeny soudem. Ve válce je to
samozřejmě jiné a lze spekulovat o tom, že se nahrává vše, co je nějakým způsobem podezřelé.
Proč ale ruští okupanti na ukrajinském území vůbec používají obyčejné mobilní telefony? Zčásti jde pravděpodobně o akci
individuálních vojáků, kteří navzdory nařízení o zákazu používání mobilních telefonů někde koupí či ukradnou telefon a z něj pak
volají domů.
Podle některých dohadů je ale dalším důvodem to, že ruské vojenské jednotky momentálně nemají pro komunikaci nic lepšího, co
by opravdu fungovalo. Musejí se spoléhat na obyčejnou GSM síť. Což také vysvětluje, proč na Ukrajině stále většinou funguje mobilní
připojení a nebylo již ruskými jednotkami vyřazeno z provozu: "Nemohu se vyjadřovat k jejich záměrům," říká Shane Huntley,
bezpečnostní analytik z Google. "Ale jednou z možností je, že se domnívají, že pokud vyřadí telekomunikační sítě, bude to ve
skutečnosti brzdit i jejich vlastní činnost."
Asi nejznámější je jeden případ odposlechnutého telefonického hovoru. Agent ruské státní rozvědky (FSB) v něm sděloval svým
nadřízeným v Rusku, že byl u Charkova 8. března zabit ruský generál Vitalij Gerazimov. Víme to z odposlechnutého hovoru. A proč
to vůbec řešili po telefonu? "V telefonním hovoru důstojník FSB přiřazený ke 41. vševojskové armádě hlásí svému šéfovi v Tule (ruské
město jižně od Moskvy, pozn. red.), že přišli o veškeré bezpečné formy komunikace. Volal tedy přes místní SIM kartu," poznamenal k
tomu Christo Grozev z investigativní organizace Bellingcat. "Proto bylo možné komunikaci odposlechnout."
"Důstojník FSB se šéfa ptá, zda může použít systém Era," pokračuje Grozev. Jde o bezpečný mobilní telefon ruské výroby, určený
právě pro neodposlouchávatelnou komunikaci. "Šéf odpovídá, že je Era mimo provoz." Grozev spekuluje, že to může být i tím, že
ruská armáda poškodila některé telekomunikační věže a systém Era ke svému provozu potřebuje 4G věže. Výsledkem každopádně
je, že ruská armáda komunikuje o velmi citlivých skutečnostech tím nejsnáze odposlouchávatelným způsobem.
Vysílačky bez šifrování do každého tankuJeště překvapivější pro mnohé analytiky bylo zjištění, že ani ruské vojenské jednotky
nasazené se v akci spolu nebaví na šifrovaných kanálech. Podle oficiálních informací totiž Rusko mělo být od roku 2017 vybaveno
pokročilými vysílačkami Azart a Akveduk, které umožňuji šifrovanou a neodposlouchávatelnou bezdrátovou komunikaci.
V praxi ale nejsou vojáci těmito přístroji vybaveni vůbec, nebo šifrování nemají z různých důvodů zapnuté. Rádiovým nadšencům se
tak daří odposlouchávat komunikaci ruských vojáků, včetně instrukcí během bojů, běžné rutinní konverzace, sprostých nadávek či
hlášených ztrát.
"Správný radioamatér má své vysílačky nastavené tak, že mohou přijímat i jiná než povolená civilní pásma," popisuje Patrick Zandl,
publicista píšící o mobilní komunikaci už od 90. let. "Radioamatéři jsou tedy schopni poslouchat a začasté i vysílat na analogové
nešifrované frekvenci. Což se stalo. Ukrajinští radioamatéři prostým klíčováním (prázdným vysíláním) nebo zvukovými pulzy ruší
komunikaci mezi ruskými jednotkami."
"Samozřejmě elitní bojové jednotky mají digitální radiostanice, kde tohle nehrozí," domnívá se Zandl. "Jenže s těmi se nedomluví s
jednotkami používajícími analogový systém. I to je důvod, proč se Rusové při invazi vyhýbají ničení vysílačů mobilních stanic: někdy
jsou nuceni je použít a volat si přes mobily, za čímž účelem rabují obchody s předplacenými kartami," spekuluje.
"Moderní metody komunikace potřebují k šifrování výkonné číslicové čipy. V Rusku jsou v podstatě dvě firmy, které jsou dnes
schopny udělat něco, co bylo na Západě běžné před deseti lety," domnívá se na základě veřejně dostupných zdrojů Pavel Kovář z
katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. I to může být důvod, proč šifrovaná komunikace – v jednotkách NATO
běžně používaná – je pro ruské jednotky zatím zhusta nedostupná.
Může to být i odpověď na to, proč zatím Rusko nepředvedlo na Ukrajině vše, co zřejmě má ve svém arzenálů kyberútoků. Kdyby
zneškodnili telekomunikační infrastrukturu, podkopali by i své vlastní možnosti komunikace.
Paradoxně je tak pro mnohé ruské jednotky nejspolehlivější sehnat si ukrajinskou SIM kartu a volat si pomocí roamingu. A mimoděk
tak poskytují Ukrajincům nejen informace o své poloze, ale i důkazní materiály pro pozdější analýzu válečných činů a zločinů.
Válka na UkrajiněDění na Ukrajině ON-LINE sledujeme každý den. Podívejte se, jak pomoci Ukrajině nebo na manuál pro Ukrajince,
kam se obrátit o pomoc.
Pomalý postup ruské armády Ukrajinou: VÁLKA V MAPÁCHData: Proč je Ukrajina pro Rusko tak důležitá: PROČ UKRAJINASlova, jimiž
rozpoutal bezprecedentní válku: CELÝ PROJEV PUTINAUkázka, jak pracuje ruská propaganda: CO PÍŠÍ V RUSKUMariupol krvácí.
Záběry z města, z něhož se stalo bojiště: VIDEOJaké sankce budou drtit Rusko a Bělorusko: SANKCE PŘEHLEDNĚCo bude s ruskou a
českou ekonomikou: DOPADY SANKCÍVolodymyr Zelenskyj / Vladimir Putin / Rusko / Ukrajina / Luhanská lidová republika / Doněcká
lidová republika / SSSR / NATO / Nord Stream 2 / SWIFT
Čtěte více ve speciálu ke konfliktu Rusko–Ukrajina
URL| https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-ruskym-vojakum-zjevne-nefunguje-tajna-komunikace-pozici-hlasi-
ukrajincum-193359
14. 3. 2022; Hospodářské noviny
Dodávky čipů v ohrožení. Dovozci klíčové suroviny z Ukrajiny nevyrábí
Čipový hladomor
Většina dodávek neonu, nezbytného prvku polovodičů, pochází z Ukrajiny. Na jeho nedostatek se připravují továrny na čipy třeba
na Tchajwanu. Nahradit ukrajinský neon ale bude komplikované.
Svět se ještě pořádně nevzpamatoval z nedostatku čipů, kvůli kterému musela zastavit linky i mladoboleslavská Škoda Auto, a teď se
může situace zkomplikovat ještě víc. V ohrožení jsou kvůli bojům na Ukrajině dodávky klíčové suroviny pro výrobu veškerých
polovodičů - neonu.
Největším světovým exportérem je právě Ukrajina a dva výrobci z této země továrny zavřeli. Jde o společnosti Ingas a Cryoin, na
které připadá polovina světových dodávek neonu.
Bez ukrajinského neonu se svět jen těžko obejde. "Sedmdesát až devadesát procent světového neonu pochází z Ukrajiny,"
upozorňuje pro HN Petr Knap, partner pro automobilový trh EY. Neon navíc nelze nahradit jinou surovinou. "Všechny elektronické
součástky jsou pomocí neonu zkomponované ksobě," vysvětluje Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Neon je díky
svým vlastnostem jediný vzácný plyn, který se dá použít do laserů používaných při výrobě čipů.
"Vyráběli jsme patnáct až dvacet tisíc krychlových metrů neonu měsíčně a tři čtvrtiny veškeré výroby šly na výrobu čipů," řekl pro
Reuters obchodní ředitel společnosti Ingas Nykolaj Avdžy. Společnost sídlí v Rusy stále obléhaném Mariupolu.
Druhý největší vývozce neonu Cryoin, který produkoval zhruba deset až patnáct metrů krychlových neonu měsíčně, vyrábí v Oděse.
Provoz zastavil už 24. února.
Kromě Ukrajiny se neon v malém vyrábí i v Číně a ve Spojených státech. Toto množství je však zanedbatelné a podle Petra Knapa z
EY na světě není nikdo, kdo by byl schopen tyto dodávky nahradit.
Pozastavení výroby neonu se časem projeví u výrobců samotných čipů. Za jak dlouho to ovšem bude, nelze přesně říct. Záleží na
tom, kolik neonu nyní obíhá v dodavatelském řetězci a kolikho výrobci čipů mají na skladech. Tak například tchajwanské firmy,
největší smluvní dodavatelé polovodičů, podle tamní vlády provedly pokročilé přípravy a mají "bezpečnostní zásoby" neonu. V blízké
budoucnosti proto problémy s produkcí neočekávají. Výrobce čipůTSMC odmítl na dotaz HN zveřejnit přesný stav zásob neonu.
Americký Intel na dotazy HN nereagoval.
"Největší výrobci čipů, jako jsou Intel, Samsung nebo TSMC, mají větší kupní sílu a přístup kzásobám, kterými mohou pokrýt výrobu
po delší dobu, řekněme na dva měsíce, možná déle," uvedla pro agenturu Reuters prezidentka společnosti Techcet Lity Shon-Roy.
Menší továrny ale podle ní dostatečné zásoby mít nemusí.
Narušené zásobování součástkami z Ukrajiny přitom už teď ztěžuje provoz tuzemských továren. Nemusí totiž jít jen o čipy. Dopady
válečného konfliktu už pocítila zmíněná Škoda Auto i mateřský koncern Volkswagen kvůli chybějícím kabelovým svazkům, které se
rovněž dovážejí z Ukrajiny. Minulý týden Škoda Auto pozastavila výrobu elektrické Škody Enyaq
iV. Celý koncern Volkswagen pak oznámil, že přestane přijímat objednávky na své plug-in hybridní vozy.
Kromě automobilového průmyslu nebo spotřební elektroniky může nedostatek neonu zkomplikovat chod továren na zdravotnické
přístroje nebo třeba na hračky. Problémy mohou mít i datová centra.
Snahy o nahrazení neonu jiným prvkem jsou podle Jakovenka z ČVUT zbytečné. "Celý výrobní proces by musel být nahrazen. K
tomu by byl potřeba dlouholetý výzkum a změna celé technologie," vysvětluje. Zvýšení dodávek neonu z Číny nebo Spojených států
ovšem podle expertů zabere několik měsíců.
Výpadky v dodávkách neonu zřejmě povedou krůstu jeho ceny. Prvek přitom podle Reuters zdražil po roce 2014 v souvislosti s
ruskou anexí Krymu asi o 600 procent. Další podobně silný skok v ceně směrem nahoru přišel kvůli pandemii koronaviru. Pokud
nedojde krychlému
uklidnění situace na Ukrajině, dopad pocítí postupně téměř všechna průmyslová odvětví.
Nedostupnost neonu navíc není jedinou hrozbou pro polovodičový průmysl. Rusko kontroluje výrobu a dodávky dalších kovů, které
se používají při výrobě čipů. Kontroluje více než čtyřicet procent světové produkce palladia, patnáct procent světových dodávek
zinku nebo třeba čtrnáct procent platiny.
Rusko už vyhrožovalo zastavením exportu některých nerostných surovin jako odplatou za západní sankce. Podle Knapa je však
tento scénář nepravděpodobný. "Rusko vývoz palladia pravděpodobně nezastaví, protože potřebuje financovat válku," říká Knap.
Závislost Ruska na příjmech z nerostných surovin je nyní důležitější, protože Rusko přijde například o daňové příjmy zahraničních
firem.
3 U procent Tolik světových dodávek neonu připadá na dvě ukrajinské společnosti, které kvůli válce zastavily provoz. Jedná z nich
prvek vyrábí v obléhaném Mariupolu.
Foto:
O autorovi: Klára Vítková, klara.vitkova@hn.cz
13. 3. 2022; zezdravotnictvi.cz
Prognóza Parkinsonovy nemoci podle typu řečové poruchy
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v ...
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně
nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u
nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy.
Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat, jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově
rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu. Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které
produkují dopamin – látku přenášející nervové impulsy. Mezi velké množství pohybových, ale i psychických příznaků Parkinsona
patří také porucha řeči. Podle doc. MUDr. Petra Duška, Ph.D., z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a
Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent pacientů a zkušení neurologové dokáží nemoc i díky tomuto
příznaku v počátcích rozpoznat. "Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich
může stát nesrozumitelnou," přibližuje docent Dušek.
Odborníci se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči
ovlivnit. "Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék
proti Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano. Naše studie ukázala,
že u pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a
s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," vysvětluje hlavní autor studie, která vyšla v časopise Neurology, doc. Ing. Jan Rusz,
Ph.D., z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh.
Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového
tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický
a artikulačně-prozodický. "Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech
nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje
přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah
pohybu jazyka a rtů, se pak objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci," říká Petr Dušek.
Nejúčinnější léčba
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili
mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u
kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení
nedošlo. Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek: "Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů
ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k
opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena
nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem."
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento
příznak, ale i celkové onemocnění. "Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy
poruchy řeči vznikají a jak souvisí s úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na
vině nedostatek dopaminu, lze díky léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj
nemoci. Artikulační porucha je ovšem signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat
také porucha chůze nebo myšlení," doplňuje Jan Rusz a jeho kolega Petr Dušek dodává, že určení typu řečové poruchy umožní
zpřesnit realistická očekávání vývoje nemoci a také nastavit adekvátní léčebnou strategii.
URL| https://zezdravotnictvi.cz/zpravy/prognoza-parkinsonovy-nemoci-podle-typu-recove-poruchy/
12. 3. 2022; dvojka.rozhlas.cz
Expedice o ženách a ženském hledisku ve vědě
Mezinárodní den žen, který jsme si tento týden připomněli, ale taky nedávný Mezinárodní den žen a dívek ve vědě - to jsou svátky, které připomínají nejen rovnoprávnost, ale taky úspěchy žen v nejrůznějších společenských oblastech. Proč je ženské hledisko nenahraditelné ve vědě, i o tom bude tentokrát Expedice.
Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová, jaderná fyzička Dana Drábová socioložka Jiřina Šiklová nebo experimentální viroložka Rut Tachezy. To jsou české odbornice a ženy-vědkyně, které ve svém oboru dosáhly špičkové úrovně.
Práce a rodina
I přesto má ale Česko v současnosti jedno z nejnižších zastoupení žen ve vědě a výzkumu v zemích Evropské unie. Pro ženy ve vědě je hodně důležité, aby se jim dařila skloubit práce s rodinou, jak potvrzuje jedna z výzkumnic Petra Holštajn Zemánková, která se zabývá kognitivními funkcemi u nerologických a psychiatrických onemocnění a nedávno získala dotaci na znovunastartování vědecké kariéry od Grantové agentury Masarykovy univerzity.
Role žen ve vědě je bezesporu nezastupitelná|foto:Fotobanka Pixabay
„Získání grantu je hlavně skvělá příležitost, jak skloubit mateřství a kariéru. Můžu si dovolit jesličky a pokračovat v práci, která mě tak baví.“
Dotace Career Restart pomáhá právě vědců a vědkyním, kteří museli přerušit práci ve výzkumu ze závažných důvodů. Hlásí se o ni ale hlavně ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Vědecké komunity jsou totiž často mezinárodní a výzkumníci a výzkumnice v zahraničí jsou zvyklí, že rodičovství práci přeruší maximálně na několik měsíců.
Co ženy stále trápí
I přesto, že ženy tvoří polovinu populace, nedaří se stále ženské hledisko dostatečně zahrnovat do klinických studií - tedy do několika fází ověřování bezpečnosti nebo účinnosti nových léčiv, léčebných postupů, ale třeba i ochranných prostředků či přístrojů. Klinické testy se totiž ve výzkumu dělají stále převážně na mužích.
Podle vědeckých výzkumů v případě studentek platí, že když je učí přírodovědné a technické předměty ženy, je větší šance, že takový obor samy vystudují|foto:Profimedia
Roztroušená skleróza, mrtvice nebo osteoporóza - to je jen několik málo příkladů nemocí, které se přitom projevují jinak u každého pohlaví. „Existují případy, kdy jsou ve zkoumané skupině pacientů muži i ženy, ale neřeší se rozdíly ve výsledcích u jednotlivých pohlaví. Výsledky jsou pak zkreslené,“ říká Jens Peter Andersen, jehož tým se snažil zjistit, jak moc designéři klinických studií, související s covidem-19, pracují s pohlavím a genderem.
Jana Gabrielová ze Sociologického ústavu Akademie věd k tomu doplňuje, že podobně tomu může být i v případě navrhování nejrůznějších ochranných prostředků, jako je například neprůstřelná vesta, kterou využívají jak policisté, tak i policistky. „Ženský hrudník je jiný než ten mužský a v momentě, kdy nebude přiléhat tak, jak má, může to danou policistku ohrozit na životě.“
12. 3. 2022; ceskenovinky1.eu
Vědci dokáží stanovit prognózu Parkinsonovy nemoci podle typu řečové poruchy
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně
nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u
nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat,
jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu. 1. lékařská fakulta zveřejňuje objev v
souvislosti s Evropským dnem mozku, který připadá na 11. března.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin – látku přenášející nervové
impulsy. Mezi velké množství pohybových, ale i psychických příznaků Parkinsona patří také porucha řeči. Podle doc. MUDr. Petra
Duška, Ph.D., z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči
až 90 procent pacientů a zkušení neurologové dokáží nemoc i díky tomuto příznaku v počátcích rozpoznat. "Poruchy řeči v časné
fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou," přibližuje docent Dušek.
Odborníci se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči
ovlivnit. "Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék
proti Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano. Naše studie ukázala,
že u pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a
s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," vysvětluje hlavní autor studie, která vyšla v časopise Neurology, doc. Ing. Jan Rusz,
Ph.D., z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh.
Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového
tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický
a artikulačně-prozodický. "Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech
nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje
přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah
pohybu jazyka a rtů, se pak objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci," říká Petr Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili
mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u
kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení
nedošlo. Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek: "Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů
ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k
opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena
nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem."
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento
příznak, ale i celkové onemocnění. "Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy
poruchy řeči vznikají a jak souvisí s úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na
vině nedostatek dopaminu, lze díky léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj
nemoci. Artikulační porucha je ovšem signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat
také porucha chůze nebo myšlení," doplňuje Jan Rusz a jeho kolega Petr Dušek dodává, že určení typu řečové poruchy umožní
zpřesnit realistická očekávání vývoje nemoci a také nastavit adekvátní léčebnou strategii.
Mgr. Lukáš Malý
O 1. léka řsk é fakultě Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními
programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a
celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální
výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní
nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Fakultní Thomayerovou nemocnicí, Fakultní nemocnicí Bulovka i v dalších
mezioborových centrech.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a
projektu Kampus Albertov zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních
a lékařských věd.
O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou, a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou,
ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně
technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.
Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a současně jedním z
nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici
akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.
12. 3. 2022; cysnews.cz
Budoucnost regionální dopravy? Vědci z FEL ČVUT podpoří start Zuri, prvního českého aerotaxi s kolmým startem Koncept letounu VTOL Porazí VTOL létajíc
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího
systému pro první český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá uvést na trh český startup Zuri. Právě v tomto typu dopravního prostředku
vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost městské a regionální dopravy. Letouny VTOL dokáží
startovat kolmo jako vrtulníky, ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné elektřinou.
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už
od roku 2017, po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022.
Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu
Zuri na experty z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů.
Neprobádané území: jak nejlíp "přepnout" z vertikálního letu na horizontální?
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední
světové společnosti v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu
s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské
elektrofakulty spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
"Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území," říká Martin Hromčík. "Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení
pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých
turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu." Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou právě v těchto ohledech
mnohem vyšší než v případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty pro certifikaci letounu
světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v projektu autopilota BendixKing
AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi
s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota,
Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024.
"Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má mezi odborníky i investory evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto
dává smysl," komentuje Martin Hromčík. "Například proti konceptům létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu,
ovšem s minimální plochou potřebnou ke vzletu. Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu
a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny."
Český startup Zuri nechce v tomto souboji zůstat pozadu. Po vstupu investorů (například společností Kiwi.com, Pale Fire Capital
nebo zakladatele firmy GoodAI) v celkové výši 2,4 milionů eur představili autoři projektu v lednu 2022 koncept nové generace
letounu ZURI 2.0.
"Spolupráce s týmem z FEL ČVUT je pro nás užitečná hlavně proto, abychom dokázali dotáhnout letové řídicí systémy na
maximální úroveň bezpečnosti a úspornosti letu a připravit letoun k náročnému procesu certifikace." říká Michal Illich, zakladatel a
výkonný ředitel Zuri.
Možnosti budoucího řešení letecké taxislužby ve městech zkoumá rovněž výzkumný projekt, na kterém spolupracuje Centrum
umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT se společností Bell
Zdroj: ČVUT
11. 3. 2022; zdravezpravy.cz
Audio software pomáhá v léčbě Parkinsonovy nemoci
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou poruchou řeči. Vědci z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT s pomocí
speciálního softwaru rozpoznají jakou.
A dle toho odhadnou i další vývoj Parkinsonovy nemoc.
Neurodegenerativní způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin – látku přenášející nervové impulsy. K mnohým
fyzickým a psychickým příznakům onemocnění patří u pacientů také poruchy řeči.
Podle docenta Petra Duška z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí
poruchou řeči až 90 procent pacientů. Zkušení neurologové dokáží onemocnění i díky tomuto příznaku v jeho počátcích dobře
rozpoznat.
"Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,"
přibližuje docent Dušek.
Výzkumníci se domnívají, že dle typu vady řeči lze předpovědět, jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak
bude reagovat na léčbu. A 1. lékařská fakulta nyní zveřejnila objev v souvislosti s Evropským dnem mozku , který připadá na 11.
března.
Pomáhá levodopa léčit řeč, nebo nepomáhá
Odborníci se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které nahrazují dopamin v mozku, dokáží ovlivnit také poruchu
řeči.
"Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék proti
Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano," vysvětluje hlavní autor
studie, která vyšla v časopise Neurology, docent Jan Rusz z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
"Naše studie ukázala, že u pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba
nefunguje na všechny, a s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," dodává.
Diagnóza Parkinsonovy nemoci softwarem
Vědcům se pro studii podařilo získat celkem 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových
úloh. Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a
řečového tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-
prozodický a artikulačně-prozodický.
"Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s
Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny
nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak
objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci," popisuje Petr Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili jen
mírně. To i proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u
kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení vůbec
nedošlo.
Hlasový projev má co dělat se svaly
Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek: "Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů
ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k
opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena
nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem."
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento
příznak, ale i celkové onemocnění. A to tím, že vědci ve studii určili, která skupina pacientů a jak reaguje na léčbu. To znamená
pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisí s úbytkem dopaminu.
"U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na vině nedostatek dopaminu, lze díky léčbě levodopou,
která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj nemoci. Artikulační porucha je ovšem signálem celkově
horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat také porucha chůze nebo myšlení," tvrdí Jan Rusz.
Petr Dušek pak dodává dodává, že určení typu řečové poruchy umožní zpřesnit realistická očekávání vývoje nemoci. A tak i nastavit
adekvátní léčebnou strategii.
–DNA–
Ilustrační Foto: Pixabay.com
URL| https://www.zdravezpravy.cz/2022/03/12/audio-software-pomaha-v-lecbe-parkinsonovy-nemoci/
11. 3. 2022; prahain.cz
Čeští vědci umí odhadnout vývoj "Parkinsona" dle typu řečové poruchy
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. O jakou se konkrétně jedná, dosud lékaři v klinické
praxi běžně nerozlišovali. Nyní však vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT identifikovali pomocí
speciálního softwaru u nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou přesvědčeni, že podle typu vady
řeči lze predikovat u pacientů s Parkinsonovou nemocí celkový rozvoj a také reakci na léčbu. Tento objev zveřejnila 1. lékařská
fakulta v souvislosti s Evropským dnem mozku, který se pojí s 11. březnem.
Příčinou neurodegenerativní Parkinsonovy nemoci je ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin. Mezi širokou škálu
pohybových i psychických příznaků této zákeřné choroby potom patří také porucha řeči. Dle názoru doktora Petra Duška z
Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent pacientů.
Zkušení neurologové proto dokážou díky tomuto příznaku nemoc rozpoznat již v počátcích.
"Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,"
vysvětluje docent Dušek.
Panuje rozpor
U odborníku v tuto chvíli nepanuje shoda v otázce, zdali léky proti Parkinsonově nemoci, jenž mají za cíl nahradit dopamin v mozku,
mohou poruchu řeči ovlivnit. "Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a
stále nejúčinnější lék proti Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje. Starší práce z 80. let ale docházely k závěru, že ano.
Naše studie ukázala, že u pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba
nefunguje na všechny, a s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," uvádí na webu 1. lékařské fakulty UK hlavní autor studie
Jan Rusz z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
URL| https://www.prahain.cz/zdravi/cesti-vedci-umi-odhadnout-vyvoj-parkinsona-dle-typu-recove-poruchy-4074.html
11. 3. 2022; budejcka.drbna.cz
Bosch má v Budějovicích akustické komory, kde se měří hluk a fyzikální parametry výrobků. Vejde se do nich i automobil
Testují tam své výrobky i samotné automobily. Zaměstnanci společnosti Robert Bosch mají v Českých Budějovicích k dispozici
akustické komory, které nabízí unikátní prostředí pro kontrolu produktů. Kromě zajímavé práce firma nabízí i podporu při dalším
vzdělávání.
Když se zavřou dveře, pocítí člověk, jak unikátní prostředí prostorná akustická komora nabízí. "V rámci firmy Robert Bosch Česká
republika a možná i v rámci celého Česka je to jediné místo, kde jsou soustředěny tři akustické komory. Jedna z výhod je mimo jiné v
tom, že tady můžeme testovat výrobky s reálnými nebo testovacími palivy. Nyní se nacházíme v jedinečné, takzvaně plně dozvukové
komoře, která je odhlučněná také od podlahy. Úroveň pozadí zvuku je tady šest decibelů, což je výjimečná hodnota," vysvětluje
vedoucí akustického centra Petr Bohuš.
Nyní tam zaměstnanci firmy Robert Bosch měří hodnoty nejrůznějších výrobků pro automobilový průmysl, které firma vyvíjí a
vyrábí. "Testují se tady např. DNOX, což je zařízení pro redukci emisí oxidu dusíku ve výfukových plynech u dieselových motorů,
čerpadlové palivové moduly i menší komponenty, jako jsou škrtící klapky, senzory nebo třeba plynové pedály. Zároveň tady měříme
i celé automobily," uvádí Petr Bohuš. V budoucnu se tam budou testovat ve větší míře také elektromobily a jejich komponenty.
Na oddělení pracuje také Miroslava Kozlová, která díky speciálnímu softwaru vyhodnocuje výsledky měření. Do závodu přišla jako
studentka na pozici zkušební inženýr do kompetenčního centra pro konektory. "Po dvou letech se otevřela pozice v akustickém
centru. To pro mě bylo velmi atraktivní, a tak jsem jako zkušební inženýr přestoupila. Firma mne zároveň podpořila při studiu,"
vzpomíná.
Na oddělení pracuje také Miroslava Kozlová. Nyní studuje doktorský obor akustika na Fakultě elektrotechnické při ČVUT v Praze.
Akustice se věnovala už při psaní bakalářské práce a obor ji zaujal. "Dlouho mne to lákalo, proto jsem byla ráda, když jsem se mohla
přesunout na toto oddělení. Mým úkolem je zpracování naměřených dat. Provádím různé analýzy, k čemuž využívám speciální
software. Následně ode mne odchází výstupní zprávy," popisuje svou práci.
Miroslava Kozlová čerpá od firmy podporu, kterou společnost nabízí zaměstnancům, pokud si chtějí zvýšit kvalifikaci. "Zároveň mám
v případě potřeby studijní volno. Podpory si vážím," vypráví.
Kromě samotné práce si pochvaluje také pracovní kolektiv. Oddělení je menší, a tak se tam všichni dobře znají. "Je to pestrá a
zajímavá práce. Navíc je vidět, že tady kolegy práce baví," dodává Miroslava Kozlová.
Testování v akustické komoře. Akustické komory se otevřely v roce 2019 při dokončení nového vývojového a technologického centra
v areálu firmy v Českých Budějovicích. Všechny tři mají své vlastní základy a díky speciální konstrukci se eliminují nejrůznější vnější
vlivy. Oddělení může díky tomu testovat s maximální přesností produkty, které Robert Bosch vyrábí, a předávat svým kolegům
nejrůznější analýzy.
"Snažíme se podporovat vývojové oddělení při vývoji a optimalizaci nových výrobků, tak i závod při výrobě těch stávajících, aby naši
zákazníci dostali excelentní produkty v požadované specifikaci," uzavírá Petr Bohuš.
URL| https://budejcka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/34134-bosch-ma-v-budejovicich-akusticke-komory-kde-se-meri-hluk-a-fyzikalni-
parametry-vyrobku-vejde-se-do-nich-i-automobil.html
11. 3. 2022; hcmagazin.cz
PORUCHA ŘEČI NAPOVÍ O VÝVOJI I LÉČBĚ PARKINSONA
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně
nerozlišovali.
Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u nově
diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat, jak se
bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin - látku přenášející nervové
impulsy. Mezi velké množství pohybových, ale i psychických příznaků Parkinsona patří také porucha řeči. Podle doc. MUDr. Petra
Duška, Ph.D ., z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči
až 90 procent pacientů a zkušení neurologové dokáží nemoc i díky tomuto příznaku v počátcích rozpoznat. " Poruchy řeči v časné
fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou ," přibližuje docent Dušek.
Odborníci se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči
ovlivnit. "Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa - nejčastější a stále nejúčinnější lék
proti Parkinsonově nemoci - na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano. Naše studie ukázala,
že u pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a
s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," vysvětluje hlavní autor studie, která vyšla v časopise Neurology, doc. Ing. Jan Rusz,
Ph.D ., z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh.
Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového
tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem : prozodický, hlasově-prozodický
a artikulačně-prozodický.
"Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s
Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny
nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak
objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci," říká Petr Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili
mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u
kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení
nedošlo. Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek: " Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí
svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což
vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není
způsobena nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu
dopaminem."
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento
příznak, ale i celkové onemocnění.
"Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisí s
úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na vině nedostatek dopaminu, lze díky
léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj nemoci. Artikulační porucha je ovšem
signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat také porucha chůze nebo myšlení,"
doplňuje Jan Rusz a jeho kolega Petr Dušek dodává, že určení typu řečové poruchy umožní zpřesnit realistická očekávání vývoje
nemoci a také nastavit adekvátní léčebnou strategii.
Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK
« zpět na obsah
10. Bosch má v Budějovicích
11. 3. 2022; mmspektrum.com
První české aerotaxi s kolmým startem
Na vývoji řídicího systému pro první český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá uvést na trh český startup Zuri,
spolupracuje tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. V tomto
dopravním prostředku vidí odborníci budoucnost městské a regionální dopravy. Letouny VTOL dokáží startovat kolmo jako
vrtulníky, ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné elektřinou.
Startupová společnost Zuri pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) již od roku 2017 a novou generaci
svého modelu ZURI 2.0 představila v lednu 2022. Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených
technických problémů, obrátili se autoři projektu na experty z ČVUT.
Tým pod vedením doc. Martina Hromčíka má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední světové společnosti
v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu s kolmým startem.
"Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území. Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení pro přechod z kolmého
na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých turbulencích a poryvech
větru, a také o efektivitu a spotřebu." říká Martin Hromčík.
Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou (zleva) Procházka, Jan Belák a Martin Hromčík z pražské
elektrofakulty spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny. (Foto: Petr
Neugebauer, FEL ČVUT)
URL| https://www.mmspektrum.com/technicke-novinky/prvni-ceske-aerotaxi-s-kolmym-startem
11. 3. 2022; Novinky.cz
Čeští vědci umějí stanovit prognózu Parkinsonovy choroby podle typu poruchy řeči
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Lékaři však dosud běžně nerozlišovali, o jakou jde.
Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT v Praze pomocí speciálního
softwaru identifikovali u pacientů tři typy řečové poruchy. Jsou přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat, jak se bude
parkinson u pacienta rozvíjet a jak poté reagovat na léčbu.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin, tj. látku přenášející
nervové impulsy. Mezi velké množství pohybových i psychických příznaků parkinsona patří také porucha řeči.
Podle Petra Duška z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent
pacientů, přičemž zkušení neurologové tak dokážou nemoc i díky tomuto příznaku v počátcích rozpoznat.
"Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,"
upozornil docent Dušek.
Účinkuje lék na řečovou poruchu?
Odborníci se zatím neshodují, zda léky proti Parkinsonově chorobě, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu
řeči ovlivnit.
"Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék proti
Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, nicméně starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano," poznamenal Dušek.
"Naše studie ukázala, že u pacientů s parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba
nefunguje na všechny, a s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," vysvětlil hlavní autor studie Jan Rusz z 1. LF UK a FEL
ČVUT.
Tři typy řečové poruchy
Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh.
Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového
tempa.
Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s parkinsonem: tzv. prozodický, hlasově-prozodický a
artikulačně-prozodický typ.
"Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s
Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči," připomněl Dušek.
Snížená kvalita hlasu, tedy jeho hrubost, se podle něj objevuje přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů.
"Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak objevuje spíše v pozdějších
stádiích Parkinsonovy nemoci," dodal.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili
mírně – a to i proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u
kterých došlo rovněž ke zlepšení dalších – pohybových – projevů.
Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení nedošlo. Proč?
"Podle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku
nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení
řeči," zmínil Dušek.
Naproti tomu se podle něj jeví, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena nedostatkem dopaminu, ale
rozsáhlejších degenerací motorických oblastí v mozku. A proto nereaguje na léčbu dopaminem.
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento
příznak, ale i celkové onemocnění.
"Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisí s
úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na vině nedostatek dopaminu, lze díky
léčbě levodopou očekávat i příznivější vývoj nemoci. Artikulační porucha je ovšem signálem celkově horší kondice pacientů a většího
postižení mozku. Může se u nich objevovat také porucha chůze nebo myšlení," shrnul docent Rusz.
"Určení typu řečové poruchy umožní zpřesnit realistická očekávání vývoje nemoci a také nastavit adekvátní léčebnou strategii,"
uzavřel jeho kolega Dušek.
Lékařská fakulta tyto nové poznatky nyní zveřejnila v souvislosti s Evropským dnem mozku, který připadá právě na pátek 11. března.
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových
buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Foto: Profimedia.cz Parkinsonova choroba je neurodegenerativní
onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra
(černá substance). Foto: Profimedia.cz
URL| https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/cesti-vedci-umeji-stanovit-prognozu-parkinsonovy-choroby-podle-typu-poruchy-
reci-40390049
11. 3. 2022; Tyden.cz
Prognózu Parkinsonovy choroby umějí vědci stanovit podle typu poruchy řeči
Prognózu Parkinsonovy choroby a vhodnou léčbu umějí vědci stanovit podle typu řečové poruchy pacienta. Výzkumníci z 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) pomocí
speciálního počítačového softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy těchto poruch. 1. LF UK o tom v pátek
informovala v tiskové zprávě.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin, látku, jež přenáší nervové
impulzy. Podle Petra Duška z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent
pacientů a neurologové díky tomuto příznaků dokážou nemoc poznat už v počátcích.
"Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,"
vysvětlil.
Ve studii vědci sledovali 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh. Nahrávky
potom vyhodnotil software vyvinutý na ČVUT podle jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa. Poruchy řeči pak
rozdělili do tří podskupin.
"Čistě porucha prozódie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s
Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny
nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak
objevuje spíše v pozdějších stadiích Parkinsonovy nemoci," popsal Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u pacientů s různými řečovými poruchami různě. Nejúčinnější byla léčba u
pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, tedy sníženou kvalitou hlasu, zlepšily se u nich i další pohybové projevy. Mírně se zlepšili
pacienti se sníženou hlasitostí a monotónností řeči, naopak u lidí s problémy s artikulací zlepšení nenastalo.
"Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku
nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení
řeči," uvedl. Poruchu artikulace pak zřejmě nezpůsobuje nedostatek dopaminu, ale rozsáhlejší degenerace motorických oblastí v
mozku, na léčbu dopaminem proto nereaguje.
URL| https://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/prognozu-parkinsonovy-choroby-umeji-vedci-stanovit-podle-typu-poruchy-
reci_556406.html
11. 3. 2022; prazskypatriot.cz
Objev: Vědci z českých univerzit stanovili prognózu nemoci podle typu řečové poruchy
Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně
nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u
nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat,
jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu. O zveřejnění objevu informoval Lukáš
Malý z Oddělení komunikace 1. LF UK.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin – látku přenášející nervové
impulsy. Mezi velké množství pohybových, ale i psychických příznaků Parkinsona patří také porucha řeči.
Podle Petra Duška z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí
poruchou řeči až 90 procent pacientů a zkušení neurologové dokáží nemoc i díky tomuto příznaku v počátcích rozpoznat.
"Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,"
přiblížil docent Dušek.
Odborníci se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči
ovlivnit. "Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék
proti Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano. Naše studie ukázala,
že u pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a
s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění," vysvětlil hlavní autor studie, která vyšla v časopise Neurology, docent Jan Rusz z 1.
LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.__POUTAK_NA_CLANEK_60812__Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově
diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh. Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil
z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa.
Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický a
artikulačně-prozodický.
"Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s
Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny
nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak
objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci," řekl Petr Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili
mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u
kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení
nedošlo.__POUTAK_NA_CLANEK_57838__Proč tomu tak je, vysvětlil Petr Dušek: "Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha
hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se
tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u
Parkinsonovy nemoci není způsobena nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto
nereaguje na léčbu dopaminem."
Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento
příznak, ale i celkové onemocnění.
"Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisí s
úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na vině nedostatek dopaminu, lze díky
léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj nemoci. Artikulační porucha je ovšem
signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat také porucha chůze nebo myšlení,"
doplnil Jan Rusz.
Podle Petra Duška určení typu řečové poruchy umožní zpřesnit realistická očekávání vývoje nemoci a také nastavit adekvátní
léčebnou strategii.
URL| https://www.prazskypatriot.cz/objev-vedci-z-ceskych-univerzit-stanovili-prognozu-nemoci-podle-typu-recove-poruchy/
11. 3. 2022; barrandov.tv
Prognózu Parkinsonovy choroby umějí vědci stanovit podle typu poruchy řeči
Prognózu Parkinsonovy choroby a vhodnou léčbu umějí vědci stanovit podle typu řečové poruchy pacienta. Výzkumníci z 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) pomocí
speciálního počítačového softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy těchto poruch. 1. LF UK o tom v pátek
informovala v tiskové zprávě.
Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin, látku, jež přenáší nervové
impulzy. Podle Petra Duška z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent
pacientů a neurologové díky tomuto příznaků dokážou nemoc poznat už v počátcích.
"Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,"
vysvětlil.
Ve studii vědci sledovali 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh. Nahrávky
potom vyhodnotil software vyvinutý na ČVUT podle jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa. Poruchy řeči pak
rozdělili do tří podskupin.
"Čistě porucha prozódie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s
Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny
nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak
objevuje spíše v pozdějších stadiích Parkinsonovy nemoci," popsal Dušek.
Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u pacientů s různými řečovými poruchami různě. Nejúčinnější byla léčba u
pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, tedy sníženou kvalitou hlasu, zlepšily se u nich i další pohybové projevy. Mírně se zlepšili
pacienti se sníženou hlasitostí a monotónností řeči, naopak u lidí s problémy s artikulací zlepšení nenastalo.
"Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku
nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení
řeči," uvedl. Poruchu artikulace pak zřejmě nezpůsobuje nedostatek dopaminu, ale rozsáhlejší degenerace motorických oblastí v
mozku, na léčbu dopaminem proto nereaguje.
Sdílet článek
FOTO: deposithphotos/daisy-daisy
10. 3. 2022; techfocus.cz
Přilétá Zuri, první české aerotaxi s kolmým startem
Výzvou pro české vědce je vymyslet dobrou strategii řízení pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně. Jde při tom hlavně
o stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu.
Týmleteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího
systému pro první český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá uvést na trh český startup Zuri.
Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost městské a
regionální do České vysoké učení technické v Praze pravy. Letouny VTOL dokáží startovat kolmo jako vrtulníky, ovšem jsou
úspornější, tišší a můžou být poháněné elektřinou.
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už
od roku 2017, po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022.
Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu
Zuri na experty z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů.
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední
světové společnosti v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu
s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské
elektrofakulty spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
"Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území," říká Martin Hromčík. "Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení
pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých
turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu." Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou právě v těchto ohledech
mnohem vyšší než v případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty pro certifikaci letounu
světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v projektu autopilota BendixKing
AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi
s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota,
Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024.
"Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má mezi odborníky i investory evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto
dává smysl," komentuje Martin Hromčík. "Například proti konceptům létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu,
ovšem s minimální plochou potřebnou ke vzletu. Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu
a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny."
Zdroj: FEL ČVUT, Zuri
V oblasti vývoje městské letecké mobility je v poslední době hodně rušno / Zuri.
10. 3. 2022; TECH Magazín
Kariérní dny fakult ČVUT
Po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT je na trhu práce obrovská poptávka.
Fakulta strojní (FS) a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze vycházejí firmám vstříc uspořádáním Kariérních dnů, které
proběhnou 20. a 21. dubna 2022 v pražských Dejvicích.
Cílem Kariérních dnů je umožnit přímý kontakt bezmála pěti a půl tisíce studentů obou fakult se zaměstnavateli nejrůznějších
velikostí, počínaje giganty českého průmyslu až po malé progresivní start-upy.
"Neznám nikoho, kdo by po absolvování FEL nenašel práci, a potvrzují to i statistiky a průzkumy, které k tomu organizujeme. Přesto
považujeme za potřebné dlouhodobě rozvíjet vztah s firmami a zprostředkovávat jejich kontakt s našimi studenty. Věříme, že
studenti tuto příležitost využijí, a to nejen k tomu, aby si udělali obrázek o příležitostech, které se jim nabízejí na pracovním trhu, ale
také aby se nechali inspirovat po odborné stránce a mohli podle toho přizpůsobit svůj další rozvoj včetně například témat svých
diplomových prací," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Podle prof. Petra Páty poptávka po absolventech FEL ČVUT v oblasti informatiky a elektrotechniky vychází z jejich kvality a
specializace v oblastech technologických trendů, které budou utvářet budoucnost celé společnosti. Ať už to jsou telekomunikační
sítě a alternativní energetické zdroje, anebo umělá inteligence a bioinformatika, kyberbezpečnost či vesmírné technologie – všechny
tyto fenomény budoucnosti lze na FEL studovat. Jak oblast elektrotechniky, tak nejnověji i oblast informatiky na ČVUT je v
prestižním mezinárodním žebříčku QS Ranking hodnocena jako nejlepší v České republice.
"FS garantuje svým absolventům zaměstnání, ba co více, absolventi FS si mohou vybírat z řady nabídek zaměstnání. Setkávání se s
firmami je důležité jak pro studenty, tak pro fakultu. Pro studenty znamená větší časový prostor během jejich studia, kdy se lze s
firmami poznávat a navazovat kontakty, a firmám umožňuje zodpovědně a dlouhodobě hledat a připravovat své budoucí
zaměstnance. Pro fakultu setkávání přináší informaci o potřebách firem a prostor pro nabídku svého výzkumného a inovačního
potenciálu," sdělil prof. Michael Valášek, děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Protože veškerá průmyslová výroba je založena na strojích, udržení její celosvětové konkurenceschopnosti v České republice
vyžaduje kompetence absolventů strojní fakulty. Při jejich přípravě jsou uplatněny všechny současné technologické trendy. Studium
na FS ČVUT tak obsahuje informatiku, digitalizaci, umělou inteligenci uplatněnou ve strojích, oblasti mechatroniky, robotiky,
Průmyslu 4.0 a vznikající technologie pocházející z kosmického výzkumu, uvedl prof. Michael Valášek.
Součástí Kariérních dnů Fakulty strojní a elektrotechnické ČVUT bude i doprovodný program, ve kterém firmy v prezentacích či
workshopech budou moci oslovit studenty prostřednictvím svých odborných témat.
Publikováno: 10. 3. 2022 / Počet přečtení: 12
10. 3. 2022; fzone.cz
První české aerotaxi s kolmým startem se blíží. Prohlédněte si letoun ZURI 2.0
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího
systému pro první český VTOL – letadlo s kolmým startem ̈
To chystá uvést na trh český startup Zuri
Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti budoucnost městské a regionální dopravy
Letouny VTOL dokáží startovat kolmo jako vrtulníky, ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné elektřinou
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už
od roku 2017, po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022.
Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu
Zuri na experty z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů.
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední
světové společnosti v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu
s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské
elektrofakulty spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
" Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území, " říká Martin Hromčík. " Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení
pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých
turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu. " Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou právě v těchto ohledech
mnohem vyšší než v případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty pro certifikaci letounu
světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v projektu autopilota BendixKing
AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
Porazí VTOL létající auta? Uvidíme v roce 2024
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi
s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota,
Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024. " Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má
mezi odborníky i investory evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto dává smysl, " komentuje Martin Hromčík. " Například
proti konceptům létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální plochou potřebnou ke vzletu.
Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny.
9. 3. 2022; Metro
Krátce
Jak na kariéru?
Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze jdou vstříc firmám s pořádáním Kariérních dnů. Akce, jejíž součástí bude odborný program, proběhne 20. a 21. dubna 2022 v prostorách obou fakult v
Dejvicích.
9. 3. 2022; Radiožurnál
Živé vysílání 11:00
Beey,
Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).
mluvčí 1,
Česká národní banka bankovní asociace varují před dezinformační kampaní o stabilitě českých bank. Vláda na Ukrajině zakázala vývoz soli cukru a dalších surovin. Fotbalisté Liberce nastoupí v ligové dohrávce
proti Pardubicím ani 1 tým na jaře ještě nevyhrál. Nehoda blokuje silnici 21 u Františkových Lázní a bude skoro jasno na východě severovýchodě přechodně oblačno zataženo teploty do 11 stupňů.
mluvčí 2,
Radiožurnál zprávy víme co se děje.
mluvčí 1,
Centrální banka česká bankovní asociace varují před dezinformacemi o stabilitě bankovního sektoru kvůli krachu Sberbank. Podle obou institucí jsou takové informace nepodložené a můžou být vyhodnocené
jako šíření poplašné zprávy, tedy trestný čin guvernér České národní banky Jiří Rusnok bude dnes hostem 20 minut Radiožurnálu po sedmnácté hodině. Zemědělských oborech bude možné zaměstnat 40-50 000
lidí z Ukrajiny, kteří přišli do Česka. Před jednáním vlády to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula KDU-ČSL. Podle něj je dost pracovních míst hlavně zemědělské výrobě, potravinářství nebo lesnictví. Nekola
zároveň řekl, že výpadek zaměstnanců v zemědělství, kteří odešli zpátky na Ukrajinu, není příliš velký.
mluvčí 3,
Štěstí neodešlo příliš mužů na Ukrajinu. Avizujeme pouze zhruba 10 % podniků odchody. Ty výpadky nebudou až tak velké, ale na druhou stranu jsou obory, jako je zelinářství, ovocnářství, ale živočišná výroba,
kde bude dostatek pracovních míst. Pro ženy, které se v současné době přicházejí z Ukrajiny.
mluvčí 1,
Česko zatím udělilo více než 90 000 speciálních víz ukrajinským uprchlíkům. Ukrajinská vláda zakázala vývoz žita ječmene pohanky jáhel cukru, soli, masa. Omezení exportu platí do konce roku. Vláda v Kyjevě už
dříve částečně omezila vývoz pšenice. Ten bude možný jen s povolením ministerstva hospodářství. Z Ruska Ukrajiny pochází skoro třetina celosvětového exportu pšenice. Přerušení tohoto toku tlačí světové
ceny pšenice nahoru čtrnáctileté maximum. Ode dneška funguje rozšířené krajské centrum pro uprchlíky v Karlových Varech. Hejtmanství ho postavilo na ledové ploše hokejové KVS a méně je větší než původní,
zvládne odbavit 2× tolik zájemců o pomoc příprava nového místa trvala hasičům 4 dny.
mluvčí 3,
Provoz bude zajišťovat.
mluvčí 4,
60 lidí, říká koordinátor centra Oldřich Volf. Dosud v centru pracovalo na 30 lidí. Kromě buněk na vyřizování všech důležitých dokladů bude nově součástí centra humanitární sklad.
mluvčí 5,
Takže na konci celého procesu oni si můžou odnést, co potřebuju si vyberou, naloží se to do krabic nebo dotaz, komu se to odvezl s sebou.
mluvčí 4,
Nechybí ani odpočinková zóna služky.
mluvčí 5,
Těch lůžek bude něco kolem šedesátky, ale chystáme se na to, že tady můžeme nocovat. 300.
mluvčí 4,
Lidí k rychlejšímu odbavování uprchlíků pomůže registrační systém. Z Karlových Varů Andrea Štromajerová, Radiožurnál.
mluvčí 6,
Fotbalisté Pardubic nastoupí k odloženému zápasu jedenadvacátého ligového kola. O první jarní výhru budou bojovat na hřišti Liberce. Ten má na jaře stejnou bilanci jako Východočeši, 3 remízy a jednu porážku.
Pokračuje pardubický záložník Tomáš solil.
mluvčí 7,
Bere vlastně se zvednou dost má tam dobrýho trenéra, myslím si, že změnili ten svůj herní styl dost a ty hráče, kteří tam jsou, tak myslím, že budu se snažit dobře kombinovat ta často nepříjemný, dokazují to v
těch zápasech, takže musíme se na to dobře připravit jmenovat jejich silné stránky a prostě být nebezpečný, jako jsme byli teď.
mluvčí 6,
Utkání Liberec Pardubice začne v 16 hodin 30 minut 2 hodiny později. Na programu duel Jablonce se Spartou na Radiožurnálu uslyšíte v obou zápasů živé vstupy. Podrobnější reportáže nabídne Radiožurnál
sport.
mluvčí 8,
Zdravím vás, dobrý den. 5 minut po jedenácté hodině. Sledujeme to po celém Česku už od rána. Komerční banka začala lidem vyplácet peníze, které jim zůstaly u Sberbank cz. Někde byly fronty někde klid, tak jak
to teď jde třeba v Ostravě Teplicích. Zeptáme se další vysílání dopoledního Radiožurnálu našich reportérek.
mluvčí 8,
Je středa 9. března. Lidé mají právě ode dneška možnost získat zpátky peníze, které jim zůstaly na účtech Sberbank. Jde o drobné střadatele, kteří z garančního fondu můžou získat 100 % svých vkladů maximálně
však zhruba 2,5 milionu korun. Náhrady vyplácí Komerční banka a u jedné z nich poboček v Ostravě je reportérka Silvie Mikulcová. Silvie jsou v Ostravě fronty, jak to vypadá?
mluvčí 9,
Dobré dopoledne. Já jsem teď tedy jedna z poboček Komerční banky v centru Ostravy, a to tedy u jedné z těch 40 v celém Česku, kde je možné si nechat náhradu vkladů vyplatit i v hotovosti a je tady absolutní
klid žádné fronty, když jsem se byla podívat uvnitř banky, tak tam hned u vstupu jsou ženy, které se ujímají příchozích, no a na tom vyvolávacím systému bylo vidět, že tady dneska oba sloužili zhruba 5 desítek
klientů, ale řadu jsem z nich mluvila, když vycházeli, říkali mi, že jsem přišli řešit úplně jiné věci a potkal jsem ale i člověka, který mi říkal, že své účty u Sberbank stihl vypovědět včas, ale měl problém s
mezinárodním převodem. Vše tady vyřešil, jak mi říkal, bylo to opravdu rychle, jinak i tady v Ostravě u této pobočky Komerční banky na Nádražní ulice platí, že banka upravila rozšířila otevírací dobu a jsou tady
lidem k dispozici denně od osmi do 18 hodin pochopitelně v pracovním týdnu.
mluvčí 8,
Silvie Mikulcová a před pobočkou Komerční banky v Teplicích je Jana Vitásková. Jaký zájem o náhradu je tam.
mluvčí 10,
Hezké dopoledne. Taky teplická pobočka Komerční banky naproti divadlu dnes otevřela o hodinu dřív a otevírací dobu prodloužila i odpoledne. Personál byl připraven na velký zájem klientů těch bývalých
klientů. Banky, ale ty zatím chodí postupně. Žádné fronty se tady netvoří každý každý příchozí je prakticky hned odbavených. Zvolit může jednu variantu převod peněz na jiný účet, anebo výběr hotovosti.
Kombinovat to nejde. Převodem peníze přijdou do 24 hodin. Hotovost vyplácet jenom některé pobočky Komerční banky v Ústeckém kraji jsou 3 vedle této v Teplicích také v Ústí nad Labem Chomutově. Dalších
13 poboček v kraji zařídí bezhotovostní převod stačí přijít na pobočku s osobním dokladem číslem účtu vše vyřízeno za několik minut.
mluvčí 8,
Z Teplic naše reportérka Jana Vitásková, tedy od pobočky Komerční banky Jano díky na shledanou. Na slyšenou 4 minuty čtvrt na 12 Radiožurnál.
mluvčí 8,
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu citelně utáhl šrouby, odstavilo zbytek nezávislých médií novinářů pod hrozbou vysokých trestů za objektivní informování o válce na Ukrajině. Ruská společnost prakticky 100
let žije v prostředí, kde média podléhají cenzuře a vlivům vládnoucího režimu. Podle mediálního historika Jana sebe tak většina Rusů současné omezování svobody médií ani nezaznamená. Jaká je ruská cenzura
dnes a jaká byla předtím téma pro dopolední Radiožurnál to půl dvanácté.
mluvčí 8,
Drobná Adam Ďurica. Slovenský duet naše hry šachy, 11 hodin 19 minut k tomu tady je dopolední Radiožurnál. Válka mezi Ruskem Ukrajinou se vede i na internetu. Rusko přitom omezuje zdroje informací.
Úřady blokují přístup k některým zahraničním médií na internetu hrozí postihem nejenom médiím, ale každému uživateli internetu, který by šířil jiné než oficiální informace Kremlu. Kolega Martin Srb zjišťoval,
jestli se současná situace dá srovnat s cenzurou v minulosti.
mluvčí 11,
Klasickou cenzuru si můžeme představit jako zabavování knih nebo škrtání nevhodného obsahu v novinách, rozhlase nebo televizi. V době internetu je sice daleko jednodušší cokoliv zveřejnit, ale každý, kdo
něco zveřejní, je za to odpovědný, říká historik Jan sebe fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
mluvčí 12,
Ještě donedávna jsme předpokládali, že jakoby omezování toho informačního prostředí internetu je velmi velmi složité, ale Rusko ukazuje, že je ochotna sáhnout k těm oni brutální opatření, aby společnost
dostalo do nějaké informační izolace, což je základ autoritativním nebo totalitního státu.
mluvčí 11,
Podle Jana seberu je současná situace v mediálním prostoru Ruska a okolí v lecčems podobná situaci nacistického Německa třicátých let a druhé světové války. Rozdíly jsou v tom, že tehdy byl nejnovějším
médiem rozhlas. Dnes jsou to internetová média. Je to.
mluvčí 12,
Třeba omezování internetových služeb nebo dlouhodobější výchova té společnosti k tomu, aby tyhle ty informace vůbec nekonzumoval jezdilo nebralo tlak na tu společnost, myslím nějaké lepší autocenzury.
mluvčí 11,
Nová opatření proti svobodě médií v Rusku mohou z našeho pohledu vypadat dramaticky, ale v samotném Rusku zřejmě většina posluchačů, čtenářů diváků žádnou změnu nezaznamená.
mluvčí 12,
To sledujeme už od počátku dvacátých let dvacátého století. Nějakými drobnými epizodka. My ale natolik drobnými, že to nedokáže v rámci kultivace dlouhodobější té společnosti něco změnit. Ta důvěra
vládnoucí moc až rovině nějakého fanatismu zapříčinila vším tragédie v těch rodinách, že se ti členové rodiny navzájem událo.
mluvčí 11,
Ani Svoboda médií a neomezeně šířené informace pak tyto lidi nepřiměje k tomu, aby si rozšířili obzory. To je ostatně kolikrát problém i na sociálních sítích, kde se člověk může uzavřít do informační bubliny jen
tím, že po určitou dobu sleduje věci jen jednoho tématického okruhu, upozorňuje informatik Michal Pěchouček z fakulty elektrotechnické ČVUT.
mluvčí 13,
Daná osoba pouze s barem, motorky nebo dostává spousty, který do nové lidi, který dřív mají jako nějaký druh národnostní násilí. Já bych asi chtěla by takový uživatel měl možno říci jo jo, rozumím, že většina
lidí, co se zajímá o nějaký druh násilí, má ráda motorky, ale mezi inflaci.
mluvčí 11,
Když si publikum vypěstuje příliš silnou důvěru určitá média. Je to podle odborníků složitá situace, kterou nejde jen tak změnit. Velkou roli totiž hraje svobodné rozhodování samotných posluchačů diváků.
9. 3. 2022; FeedIT.cz
Budoucnost regionální dopravy? Vědci z FEL ČVUT podpoří start Zuri, prvního českého aerotaxi s kolmým startem
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího systému pro první
český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá uvést na trh český startup Zuri . Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost
městské a regionální do České vysoké učení technické v Praze pravy. Letouny VTOL dokáží startovat kolmo jako vrtulníky, ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné elektřinou.
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už od roku 2017, po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou
generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022. Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu Zuri na experty z katedry řídicí
techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů. Neprobádané území: jak nejlíp "přepnout" z vertikálního letu na horizontální?
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední světové společnosti v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ
spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské elektrofakulty
spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
"Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území," říká Martin Hromčík. "Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o
stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu." Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou právě v těchto ohledech mnohem vyšší než v
případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty pro certifikaci letounu světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v
projektu autopilota BendixKing AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
Porazí VTOL létající auta? Uvidíme v roce 2024
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně
společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota, Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024. "Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má mezi odborníky i investory
evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto dává smysl," komentuje Martin Hromčík. "Například proti konceptům létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální
plochou potřebnou ke vzletu. Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny."
Český startup Zuri nechce v tomto souboji zůstat pozadu. Po vstupu investorů (například společností Kiwi.com, Pale Fire Capital nebo zakladatele firmy GoodAI) v celkové výši 2,4 milionů eur představili autoři
projektu v lednu 2022 koncept nové generace letounu ZURI 2.0. "Spolupráce s týmem z FEL ČVUT je pro nás užitečná hlavně proto, abychom dokázali dotáhnout letové řídicí systémy na maximální úroveň
bezpečnosti a úspornosti letu a připravit letoun k náročnému procesu certifikace." říká Michal Illich, zakladatel a výkonný ředitel Zuri.
Možnosti budoucího řešení letecké taxislužby ve městech zkoumá rovněž výzkumný projekt, na kterém spolupracuje Centrum umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT se společností Bell
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově
na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství.
Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými
světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na
www.fel.cvut .cz.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých
škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm
přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a
manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých
škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V
celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and
Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě,
"Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400.
místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz
URL| https://feedit.cz/2022/03/09/budoucnost-regionalni-dopravy-vedci-z-fel-cvut -podpori-start-zuri-prvniho-ceskeho-aerotaxi-s-kolmym-startem/
9. 3. 2022; hybrid.cz
Vědci z FEL ČVUT podpoří Zuri, první české aerotaxi s kolmým startem
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího systému pro první
český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá uvést na trh český startup Zuri
Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost městské a regionální dopravy . Letouny VTOL dokáží startovat kolmo jako vrtulníky,
ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné elektřinou.
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už od roku 2017 , po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou
generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022. Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu Zuri na experty z katedry řídicí
techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů. Neprobádané území: jak nejlíp "přepnout" z vertikálního letu na horizontální?
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední světové společnosti v oboru , například Airbus a Honeywell. Podobný typ
spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské elektrofakulty
spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
"Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území," říká Martin Hromčík. "Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o
stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu." Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou právě v těchto ohledech mnohem vyšší než v
případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty pro certifikaci letounu světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v
projektu autopilota BendixKing AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
Porazí VTOL létající auta? Uvidíme v roce 2024
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně
společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota, Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024.
"Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má mezi odborníky i investory evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto dává smysl," komentuje Martin Hromčík. "Například proti konceptům
létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální plochou potřebnou ke vzletu. Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu a úsporu
paliva, v tomto případě elektřiny."
Český startup Zuri nechce v tomto souboji zůstat pozadu. Po vstupu investorů (například společností Kiwi.com, Pale Fire Capital nebo zakladatele firmy GoodAI) v celkové výši 2,4 milionů eur představili autoři
projektu v lednu 2022 koncept nové generace letounu ZURI 2.0. "Spolupráce s týmem z FEL ČVUT je pro nás užitečná hlavně proto, abychom dokázali dotáhnout letové řídicí systémy na maximální úroveň
bezpečnosti a úspornosti letu a připravit letoun k náročnému procesu certifikace." říká Michal Illich, zakladatel a výkonný ředitel Zuri. Možnosti budoucího řešení letecké taxislužby ve městech zkoumá rovněž
výzkumný projekt, na kterém spolupracuje Centrum umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT se společností Bell.
zdroj: tisková zpráva
Michal Illich, zakladatel porjektu Zuri, je český programátor, podnikatel a investor. V roce 2008 prodal společnosti CME internetový vyhledávač Jyxo.cz a blogovací systém Blog.cz. foto: Zuri
URL| https://www.hybrid.cz/vedci-z-fel-cvut -podpori-zuri-prvni-ceske-aerotaxi-s-kolmym-startem/
9. 3. 2022; vecerni-praha.cz
Vědci z FEL ČVUT podporují start Zuri, prvního českého aerotaxi s kolmým startem
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z spolupracuje na vývoji řídicího systému pro první český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá
uvést na trh český startup Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost městské a regionální dopravy. Letouny VTOL dokáží startovat
kolmo jako vrtulníky, ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné elektřinou.
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už od roku 2017, po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou
generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022. Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu Zuri na experty z katedry řídicí
techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů.
Vizualizaci letounu Zuri 2.0 si můžete prohlédnout na videu
Neprobádané území: jak nejlíp "přepnout" z vertikálního letu na horizontální?
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední světové společnosti v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ
spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské elektrofakulty
spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
" Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území," říká Martin Hromčík. "Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o
stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu." Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou právě v těchto ohledech mnohem vyšší než v
případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty pro certifikaci letounu světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v
projektu autopilota BendixKing AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
Porazí VTOL létající auta? Uvidíme v roce 2024
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně
společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota, Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024. " Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má mezi odborníky i investory
evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto dává smysl," komentuje Martin Hromčík . " Například proti konceptům létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální
plochou potřebnou ke vzletu. Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny. "
Český startup Zuri nechce v tomto souboji zůstat pozadu. Po vstupu investorů (například společností Kiwi.com, Pale Fire Capital nebo zakladatele firmy GoodAI) v celkové výši 2,4 milionů eur představili autoři
projektu v lednu 2022 koncept nové generace letounu ZURI 2.0. " Spolupráce s týmem z FEL ČVUT je pro nás užitečná hlavně proto, abychom dokázali dotáhnout letové řídicí systémy na maximální úroveň
bezpečnosti a úspornosti letu a připravit letoun k náročnému procesu certifikace. " říká Michal Illich , zakladatel a výkonný ředitel Zuri.
Možnosti budoucího řešení letecké taxislužby ve městech zkoumá rovněž výzkumný projekt, na kterém spolupracuje
9. 3. 2022; parlamentnilisty.cz
ČVUT: Vědci z FEL podpoří start Zuri, prvního českého aerotaxi s kolmým startem
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího systému pro první český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá
uvést na trh český startup Zuri.
Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost městské a regionální dopravy. Letouny VTOL dokáží startovat kolmo jako vrtulníky,
ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné elektřinou.
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už od roku 2017, po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou
generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022. Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu Zuri na experty z katedry řídicí
techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů.
Neprobádané území: jak nejlíp "přepnout" z vertikálního letu na horizontální?
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední světové společnosti v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ
spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské elektrofakulty
spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
"Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území," říká Martin Hromčík. "Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o
stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu." Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou právě v těchto ohledech mnohem vyšší než v
případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty pro certifikaci letounu světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v
projektu autopilota BendixKing AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
Porazí VTOL létající auta? Uvidíme v roce 2024
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně
společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota, Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024. "Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má mezi odborníky i investory
evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto dává smysl," komentuje Martin Hromčík. "Například proti konceptům létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální
plochou potřebnou ke vzletu. Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny."
Český startup Zuri nechce v tomto souboji zůstat pozadu. Po vstupu investorů (například společností Kiwi.com, Pale Fire Capital nebo zakladatele firmy GoodAI) v celkové výši 2,4 milionů eur představili autoři
projektu v lednu 2022 koncept nové generace letounu ZURI 2.0. "Spolupráce s týmem z FEL ČVUT je pro nás užitečná hlavně proto, abychom dokázali dotáhnout letové řídicí systémy na maximální úroveň
bezpečnosti a úspornosti letu a připravit letoun k náročnému procesu certifikace." říká Michal Illich, zakladatel a výkonný ředitel Zuri.
Možnosti budoucího řešení letecké taxislužby ve městech zkoumá rovněž výzkumný projekt, na kterém spolupracuje Centrum umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT se společností Bell.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CVUT-Vedci-z-FEL-podpori-start-Zuri-prvniho-ceskeho-aerotaxi-s-kolmym-startem-695333
9. 3. 2022; sciencemag.cz
Zuri, první české aerotaxi s kolmým startem
Výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně.
Tým leteckého inženýra Martina Hromčíka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT spolupracuje na vývoji řídicího systému pro první český VTOL – letadlo s kolmým startem, které se chystá uvést na trh český startup Zuri. Právě v tomto typu dopravního prostředku vidí přední letecké společnosti i experti, včetně těch z FEL ČVUT, budoucnost městské a regionální dopravy. Letouny VTOL dokáží startovat kolmo jako vrtulníky, ovšem jsou úspornější, tišší a můžou být poháněné elektřinou.
Česká společnost Zuri pod vedením zakladatele Michala Illicha pracuje na konceptu letounu VTOL (vertical take-off and landing) už od roku 2017, po vstupu silných investorů a dalším vývoji představila novou generaci svého modelu ZURI 2.0 v lednu 2022. Vzhledem k tomu, že celý koncept VTOL zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, obrátili se autoři projektu Zuri na experty z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, aby jim v další fázi vývoje pomohli s architekturou letových řídicích systémů.
Neprobádané území: jak nejlíp "přepnout" z vertikálního letu na horizontální?
Tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT má s podobnými úkoly bohaté zkušenosti díky projektům pro přední světové společnosti v oboru, například Airbus a Honeywell. Podobný typ spolupráce nyní startuje v případě vývoje českého letounu s kolmým startem. Ve skupině s pracovním názvem ČVUT/VTOL Flight Controls Lab budou Martin Hromčík a Jan Belák z pražské elektrofakulty spolupracovat se Zuri na návrhu, parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
"Pohybujeme se na hodně novém a neprobádaném území," říká Martin Hromčík. "Naší výzvou je vymyslet dobrou strategii řízení pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně – jde při tom hlavně o stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých turbulencích a poryvech větru, a také o efektivitu a spotřebu." Nároky na stroje civilní letecké dopravy jsou právě v těchto ohledech mnohem vyšší než v případě armádních letounů. Tým Martina Hromčíka bude také připravovat dokumenty pro certifikaci letounu světovými autoritami FAA a EASA, což je podobný úkol jako ten, který nedávno úspěšně dokončili v projektu autopilota BendixKing AeroCruze 230 ve spolupráci se společností Honeywell.
Porazí VTOL létající auta? Uvidíme v roce 2024
V oblasti vývoje městské letecké mobility zvané též UAM (urban air mobility) je v poslední době hodně rušno. Do prototypů aerotaxi s kolmým startem investují v podstatě všichni světoví hráči v oboru, včetně společností Boeing, Airbus, Embraer, Honda, Toyota, Hyundai a NASA. První komerční lety letounů VTOL se plánují na rok 2024. "Tento směr budoucího vývoje regionální dopravy má mezi odborníky i investory evidentně největší důvěru, a podle mě to naprosto dává smysl," komentuje Martin Hromčík. "Například proti konceptům létajících aut si totiž VTOL zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální plochou potřebnou ke vzletu. Proti vrtulníkům a multikoptérám zase nabízí mnohem větší bezpečnost, efektivitu a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny."
Český startup Zuri nechce v tomto souboji zůstat pozadu. Po vstupu investorů (například společností Kiwi.com, Pale Fire Capital nebo zakladatele firmy GoodAI) v celkové výši 2,4 milionů eur představili autoři projektu v lednu 2022 koncept nové generace letounu ZURI 2.0. "Spolupráce s týmem z FEL ČVUT je pro nás užitečná hlavně proto, abychom dokázali dotáhnout letové řídicí systémy na maximální úroveň bezpečnosti a úspornosti letu a připravit letoun k náročnému procesu certifikace." říká Michal Illich, zakladatel a výkonný ředitel Zuri.
Možnosti budoucího řešení letecké taxislužby ve městech zkoumá rovněž výzkumný projekt, na kterém spolupracuje Centrum umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT se společností Bell.
tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT
URL| https://sciencemag.cz/zuri-prvni-ceske-aerotaxi-s-kolmym-startem
7. 3. 2022; Euro
Staly se na den vědkyněmi
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února, připomněla akce Staň se na den vědkyní. Na událost simulující vědeckou konferenci se přihlásilo 80 středoškolaček. Svoji práci jim přednáškami,
panelovou diskusí a praktickými workshopy v laboratořích představily vědkyně a studentky Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Studentky středních škol na podobné akce
vyrážejí i kvůli ujištění, že v takovém studiu nebudou samy. "Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže," říká docentka Jana Bielčíková, jedna
z panelistek diskuse s budoucími vědkyněmi.
FOTO: archiv
7. 3. 2022; TECH Magazín
FEL podpoří Ukrajinu
Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze se rozhodla věnovat dva a půl milionu korun na konto SOS Ukrajina zřízené organizací Člověk v tísni. Na finančním daru, který je reakcí na vývoj v napadené
Ukrajině, se podílela všechna pracoviště a katedry.
Tyto prostředky si fakulta a její katedry v průběhu minulých let vydělaly vlastní hospodářskou činností, nejde tedy o peníze od státu určené pro výuku a vědeckou činnost či výsledek sbírky mezi zaměstnanci či
studenty – ti přispívají přímo na veřejné sbírky a osobně se aktivně angažují v podpoře Ukrajiny.
"Mohli jsme tyto peníze využít na přístrojové vybavení či technologie anebo je investovat do našich zaměstnanců, ale domníváme se, že jsou určité momenty, kdy musíme dát jasně najevo, že jsou hodnoty, jako
jsou svoboda, lidský život či demokracie, které stojí nejvýše. Celá naše fakulta stojí za kolegyněmi a kolegy z Ukrajiny v této těžké chvíli a jsme připraveni aktivně pomoci," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty
elektrotechnické ČVUT, který je hrdý na své studenty a zaměstnance spontánně vyjadřující svou solidaritu. S řadou ukrajinských akademiků se zná osobně, FEL má úzké vazby na Fakulty radiotechniky a
elektrotechniky Národní technické univerzity Ukrajiny "Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského" a Národní přikarpatská univerzita Vasyla Stefanika v Ivano-Frankivsku.
Vedle této iniciativy Fakulta elektrotechnická ČVUT přímo podporuje své studenty a zaměstnance z Ukrajiny. Mimo jiné se rozhodla rozšířit svůj stávající stipendijní program Nikola Šuhaj pro ukrajinské
studentky a studenty, takže se do něj budou moci zapojit čtyři studentky z Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově. Fakulta je již přijala a podpořila a očekává, že zájem o studium elektrotechniky a informatiky na
FEL ČVUT projeví studenti i z dalších partnerských škol na Ukrajině.
Publikováno: 7. 3. 2022 / Počet přečtení: 13
6. 3. 2022; auto.hn.cz
Autonomnímu autu budou jednou stačit kamery, souhlasí odborník na strojové učení Matas s Elonem Muskem
Autonomní řízení je v automobilovém světě po přechodu k elektrickému pohonu "další velkou věcí". První autonomní taxíky by se během několika let měly objevit i v Evropě a koncern Volkswagen očekává, že
autonomie a s ní spojené nové služby mobility se na příjmech skupiny budou v roce 2030 podílet z patnácti procent. Budou stačit samořiditelnému autu kamery? I na to odpovídá přední český informatik a
odborník na strojové učení a čtení Jiří Matas.
HN: Před třemi roky tehdejší šéf společnosti Waymo Joe Krafcik prohlásil, že plně autonomní auta nikdy nebudou realitou. Souhlasíte s tím?
Na "filozofické" úrovni pro mě platí, že když to umí člověk, tak musí být možné to naučit i stroj. V roce 1990 mistři světa v šachu říkali, že počítač nikdy nebude hrát tak dobře jako člověk. Dnes už v některých
pozicích tvrdí, že určitý konkrétní tah je nejlepší možný, ale že na to člověk nemůže přijít, že nám to řekly stroje.
U řízení je to podobná věc. Je mnoho důvodů, proč by stroje měly fungovat lépe než člověk. Mohou mít mnohem více senzorů, které fungují na celé řadě principů. Například kamery jsou už dnes citlivější než
lidské oko. A i v případě kamer existují možnosti, které člověk nemá k dispozici, třeba detekce v infračerveném pásmu nebo snímání v supervysoké rychlosti. Možná narazíme na to, že stroje nemají fyzikální
intuici, člověk třeba ví, že nikdy nic "nespadne" směrem nahoru, ale zbytek je jen otázka dostatečného množství příkladů, strojového učení.
Ve Waymu to možná tehdy neviděli jako přímočaré prodloužení toho, co dělají, že nebude stačit přidat pár senzorů a už to bude, to "nikdy" chápu jako v "tak blízké budoucnosti, abychom s tím mohli počítat v
rozvojových plánech".
HN: Stále se ale najde dost lidí, které autonomní řízení děsí...
Podle mě se situace okolo autonomních aut zklidnila. Všichni vidí, že se autonomní prvky zlepšují, zvyšují bezpečnost za volantem, ale nikdo nečeká, že zcela samořiditelná auta budou realitou za dva roky.
Myslím, že aktuální autonomní úroveň 2 lidem vyhovuje. Pokud budu muset mít na úrovni 3 ruce stále na dosah od volantu, stejně toho moc neudělám. Nějaký násilný přechod mezi chvílí, kdy musím a nemusím
dávat pozor, je nepříjemný, řidič by měl dostat informaci o tom, že musí řídit ve velkém předstihu. Pokud by se každou chvíli bál, že za dvě vteřiny musí chytit volant, tak mu nová funkce pohodlí nepřidá, protože
se stejně nemůže myslí oprostit od řízení.
Jiří Matas získal titul inženýra na pražském ČVUT a doktorát na univerzitě v britském Surrey, v současné době působí na pražské Fakultě elektrotechnické ČVUT v Centru strojového vnímání. Jeho odborné
zájmy zahrnují počítačové vidění, rozpoznávání, strojové učení a sekvenční rozhodování.
Mimo to je spoluzakladatelem společnosti Eyedea Recognition, což je první spin-off ČVUT, který se zabývá mimo jiné rozpoznáváním obličejů a objektů. V rámci své kariéry vedl celou řadu projektů pro firmy jako
Boeing, Toyota nebo Hitachi. Je také garantem vědecké rady Nadačního fondu Neuron pro obor Computer science – informatika.
Zastával nebo zastává významné pozice v nejrůznějších organizacích a má za sebou celou řadu vědeckých článků. Dle webu Research.com je nejlépe hodnoceným českým informatikem, v celosvětovém žebříčku
mu patří 532. místo.
HN: V Evropě by se již tento rok měly objevit první autonomní taxíky. Dokážete si to představit?
Podle mě se autonomní řízení bude postupně rozšiřovat. Ze začátku se objeví na kontrolovaných místech, např. na ulicích, které budou pod kamerami. Týkat se to bude autobusů, tramvají. V Plzni teď pracují na
autonomní tramvaji – budou mít zkušební inteligentní tramvaj a další tramvaj bude osazená čidly, aby sbírala data. Podle mě autonomní tramvaj na takové pražské Evropské ulici není nic nemyslitelného –
najede si na vlastní stavebně oddělený pás a jede podle návěstidel.
V Česku to nejspíš kvůli provozním nákladům zatím nedává smysl, ale v zemi, kde je drahá pracovní síla, začne být řidič podstatnou součástí nákladů, takže ho musíte co nejlépe využít. Vezměte si třeba situaci,
že by řidič na určitém místě vystoupil, počkal by na jinou tramvaj v protisměru a připravenou trasu s odděleným provozem by si tramvaj objela sama. Škoda Transportation na to má vývojový projekt a pro
některé zejména exportní trhy může být možnost autonomního řízení tramvaje velice zajímavá.
HN: Vy se zabýváte především rozpoznáváním obrazu z kamer. V automobilovém světě teď vře velký souboj, jestli samořiditelná auta potřebují lidar, nebo si vystačí s obrazem z kamer.
My děláme vývoj pro japonskou automobilku Toyota a ta to po nás chtěla vždy. Postavit systém, který bude fungovat pouze s využitím kamer. Lidé poskytují důkaz, že to jde. Nemají lidary, radary, stačí jim oči a
velká část populace s naší poměrně pomalou reakční dobou řízení zvládá.
HN: To samé tvrdí Elon Musk z Tesly, ale třeba Herbert Diess z koncernu Volkswagen mluví o tom, že lidar je nyní zálohou za kamerový systém...
Teď ano, ale do budoucna to může být drahá záloha, která také potřebuje nějakou údržbu. Na mém osobním autě teď zrovna nefungují parkovací čidla, protože jsem je neomyl, mně to nevadí, ale autonomnímu
autu bude. Zastaví, protože pro ně je funkčnost těchto systémů klíčová. Kamery jsou v tomto směru v lepším postavení – často jsou za sklem, dají se k nim nainstalovat stěrače nebo ostřikovače. V případě
radarů a lidarů bude údržba nákladnější a spolehlivost, cena a servis nakonec nejspíš převáží ve prospěch kamer. Ale je samozřejmě možné, že se objeví levné lidary, vývoj v této oblasti tzv. solid-start lidarů
postupuje.
HN: Výhoda lidaru má být v rozpoznávání objektů na dálku...
Dnes se ale zdá, že kamery jsou překvapivě docela dobré na odhalování vzdálených drobných předmětů, zde hraje velkou roli rozlišení. Lidary spíše zvyšují jistotu, kde je volný prostor v bližším okolí. Počítačové
vidění se za posledních deset let velice zlepšilo a umí interpretovat scénu, jaké typy povrchů a objektů jsou v okolí a jaké případné pohyby lze očekávat.
Stejně tak radar se zdá nezbytný, ale člověk se svýma dvěma očima a krkem také dokáže odhadovat vzdálenost od překážek a vidět je. Co je pro nás, lidi, velice důležitá věc, je možnost pohybu hlavy – aktivně
spolupracuje s očima, když něco nevidím, tak mohu změnit úhel pohledu. Kamer kvůli tomu bude muset být v autě třeba dvacet. S ohledem na jejich cenu, řádově jednotek dolarů, to ale moc nebude vadit.
HN: Když mluvíte o dvaceti kamerách. Jaké na ně budou technické požadavky?
Základní bude přehledová s hodně širokým úhlem pohledu, řada kamer kontrolujících prostor okolo auta za všech stran, například při parkovaní, a pak nějaké s dlouhou ohniskovou vzdáleností pro chvíle, kdy
potřebuji něco vidět v dálce na dálnici, při pohybu ve vysoké rychlosti. Kamery nejspíš nebudou muset být barevné. Obecně si nemyslím, že by mělo jít o nějaké technicky vyspělé modely, důležitá bude
spolehlivost, schopnost pracovat ve velkém rozsahu podmínek a cena.
HN: A co se týče výpočetního výkonu?
Dnes je to tak, že jedna kamera potřebuje svůj grafický procesor. V současnosti řady algoritmů realizují tzv. hluboké neuronové sítě. Ty se budou učit a na základě svých znalostí připraví nějaké reprezentace pro
určité situace a tyto modely mohou být implementovány v dedikovaném hardwaru a tím ušetří výpočetní výkon. Výpočty se také budou předsouvat přímo do kamerové jednotky, které předpřipraví informace,
jež doputují do centrální řídicí jednotky – kamera třeba pošle informace o tom, kde vidí nějaké objekty, a centrální procesor si z toho vybuduje mapu okolí.
HN: Jak si kamery poradí s hraničními situacemi, jako je protisvětlo?
V první řadě je nutné zdůraznit, že pokud kamera neuvidí dostatečně dobře, aby mohla fungovat, plně autonomní vozidlo se bude muset zastavit. To může nastat ve sněhové bouři nebo za silné mlhy. Co se týče
protisvětla: může se ukázat, že v protisvětle pomůže polarizační filtr, nebo může být využita nějaká specifická technika; normální objektiv nebo vaše oko snímají světlo z široké oblasti, kamery mohou ale
fungovat i na principu složeného včelího oka, kde jednotlivé kamery budou zachytávat světlo z úzkého výseku. Silné protisvětlo pak nevadí, "oslní" jen pár sensorů, které se dívají přímo do světla. Pro případ
protijedoucího auta v noci mohu sledovat jeho světla a v místech, kam dopadají, budu mít řiditelné filtry, příslušné kamery zastíním a nebudu oslněný. Oko má globální systém řízení velikosti zornice a citlivosti a
nemůže si říct, tady je pár velice světlých bodů, tak ty ignoruj a nastav se na ten zbytek. U kamer ale takové omezení nemusí platit.
Dokonce již dnes existují kamery, které umí měnit expozici, která je pro oslnění klíčová, na každém jednotlivém pixelu. Velice světlá místa mají expozici v milisekundách, tmavá místa o poznání delší. Najednou
můžu mít kameru, která si s protisvětlem poradí sama o sobě.
HN: Kam se nyní vývoj vašeho oboru posouvá? Jakými situacemi se v rozpoznávání obrazu zabýváte?
Nám už teď zbývají hodně odborné věci typu změny typu objektů s místem a časem. Třeba něco, co by jinak vypadalo jako kámen na silnici, může být v jiné zemi želva nebo to může být velká ropucha. Řešíme, jak
poznat, že jsem se někam přesunul, kde se nedá spolehnout na původní předpoklady. I lidská mysl by v takovém případě měla problém a chvíli by jí trvalo, než se adaptuje na nové prostředí.
Děláme také věci okolo pohybujících se objektů. Když máte mapu pro autonomní auto, tak je 3D model se vším všudy, ale když někomu něco spadne z korby, převrhne se popelnice, tak na tyto věci mapa
připravená není. Obzvlášť u pohybujících se objektů je nutné navíc vypočítat, jestli se s tím potkáte a co to může znamenat. Něco jiného je trefit poletující igelitovou tašku, letící míč nebo těžký kus ledu.
Pracovali jsme rovněž na odhadování míst na silnici, která nejsou rovná. Můžete mít třeba asfaltovou záplatu, přes kterou bez problémů přejedete, nebo propadlou vozovku okolo kanálu. Obojí sice vypadá jako
změna barvy, ale jedna je způsobena tím, že je tam díra, druhá tím, že je tam jiný materiál. Něco podobného se může týkat i jízdy v terénu, na polní cestě k chatě se budete chtít vyhnout loužím, abyste si
nezašpinili auto od bláta.
HN: Přemýšlíte i o tom, jak bude autonomní auto reagovat ve chvíli, kdy pod ním spadne most? Jako se to stalo před několika lety v Itálii...
V takovém případě můžou zafungovat i úplně základní mechanismy. Kamera průběžně detekuje rovinu, výpočtem, geometrií. A měla by platit základní podmínka, že ve chvíli, kdy auto nemá rovinu, po které by
jelo, tak má brzdit.
Úroveň 0
Pokročilé funkce jen zobrazují varování a poskytují okamžitou pomoc v nouzi.
Příklady: nouzové brzdění, varování před opuštěním jízdního pruhu, varování před objekty ve slepém úhlu zrcátek.
Dostupnost: běžně u většiny prodávaných aut.
Úroveň 1
Funkce automatizovaného řízení ovládají brzdu a plyn nebo řízení.
Příklady: samočinné udržování ve středu jízdního pruhu, adaptivní tempomat.
Dostupnost: postupně se dostává i do běžných současných aut.
Úroveň 2
Funkce automatizovaného řízení ovládají brzdu, plyn a zároveň řízení.
Příklady: samočinné udržování ve středu jízdního pruhu spuštěné zároveň s adaptivním tempomatem.
Dostupnost: úroveň 2 splňují dnes již i vozy jako Škoda Octavia.
Úroveň 3
Systém autonomního řízení za určitých podmínek zcela ovládá vůz, pokud ale pominou, přebírá jej řidič, který jinak nemusí držet volant.
Příklady: samočinné řízení vozu v dopravní zácpě nebo na dálnici.
Dostupnost: první vozy se na trhu objeví letos.
Úroveň 4
Systém kompletního autonomního řízení funguje v přesně vymezených oblastech. Po řidiči se nepožaduje, aby převzal řízení, volant a pedály nemusí být namontované.
Příklady: robotické taxi.
Dostupnost: testuje se, v autě musí většinou být záložní lidský řidič. V Evropě se objeví v provozu během příštích let.
Úroveň 5
Systém autonomního řízení funguje vždy a všude. Volant a pedály nemusí být namontované.
Příklady: robotické taxi.
Dostupnost: testuje se, většinou je vyžadována přítomnost záložního lidského řidiče za volantem.
URL| https://auto.hn.cz/c1-67040880-autonomnimu-autu-budou-jednou-stacit-kamery-souhlasi-odbornik-na-strojove-uceni-matas-s-elonem-muskem
5. 3. 2022; modrahvezdazivota.cz
Speciální školení operátorů ZOS jihomoravské záchranky
Přijmou stovky hovorů denně, jsou to zkušení zdravotníci, umí poradit a v případě potřeby vyšlou k pacientovi výjezdovou skupinu, tedy zdravotníky v sanitce nebo ve vrtulníku. A musí být velmi odolní po
psychické stránce.
Lidé, kteří volají na tísňovou linku, jsou ve stresu, v nadlimitní zátěžové situaci, a je třeba s nimi podle toho komunikovat. Není to lehká práce, naopak. Je náročná, mimořádně zodpovědná, vyžaduje velké
množství znalostí, zkušeností a neustálou koncentraci.
"Proto naše operátory opakovaně školíme. Tentokrát jsme zvolili speciální simulační kurz, který pro nás připravili lektoři společnosti Life Support na simulátoru operačního řízení OPERÁTOR, vyvinutém na
Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Je potřeba uvědomit si, že operátor musí řešit více úkolů zároveň. Že má omezený počet prostředků, se kterými musí hospodařit. Že si stále musí nechávat nějaké
posádky v záloze, kdyby došlo k mimořádné události s hromadným postižením. Náplní školení a jeho hlavním cílem je prakticky procvičit taktiky nově zaváděného vnitřního standardu pro operační řízení
výjezdových skupin," vysvětluje vedoucí lékařka Krajského zdravotnického operačního střediska ZZS JmK Barbora Truksová Zuchová.
"Nejprve si operátoři prošli teoretickou přípravou a pak pro ně byla nachystána simulace operačního řízení posádek v Jihomoravském kraji. Ta byla dopředu připravena tak, aby se při operačním řízení dostávali
do situací, které jsme s nimi chtěli procvičit. Nutnost prioritizace, přesměrovávání k událostem vyšší naléhavosti a podobně," doplňuje Jan Bradna, ředitel společnosti Life Support. Výuka byla rozdělena do tří
dnů, tak aby se prostřídali všichni zaměstnanci dispečinku.
"Na ČVUT v Praze jsme vyvinuli webovou aplikaci OPERÁTOR, tedy první softwarový simulátor dovedností dispečerů zdravotnických operačních středisek v České republice. OPERÁTOR je vzdělávací IT platforma
splňující požadavky na didaktické a pedagogické principy. Umožňuje opakovatelný a měřitelný výcvik, a to od stavu běžného provozu až po zadavatelem požadované scénáře. Nespornou výhodou je to, že
OPERÁTOR je navržen podle platné legislativy ČR a doporučených postupů odborné společnosti a je inspirován požadavky stávající praxe reálného provozu zdravotnických operačních středisek. Volba obtížnosti
či typu scénáře tak umožňuje usnadnit nábor nových zaměstnanců, procvičit standardní, problematické nebo také ne příliš časté situace," upřesňuje Marek Neruda, vědecký pracovník Fakulty
elektrotechnické ČVUT. Hlavním přínosem simulace v rozvoji operátorů je možnost v reálném či principiálně velice podobném prostředí vyzkoušet a opakovaně procvičit postup jak při standardních, tak neobvyklých situacích.
Simulátor OPERÁTOR se přitom vždy chová jako systém záchranné služby, který je mimo operační středisko. Operátoři tak mají možnost ověřit si fungování aplikovaných postupů a jejich důsledky. Nedílnou
součástí simulace je samozřejmě následný rozbor a zpětná vazba účastníkům. To vše ve výsledku znamená přínos především pro pacienty, kterým poskytujeme přednemocniční neodkladnou péči.
5. 3. 2022; Prazsky.denik.cz
Ukrajině pomáhá celé ČVUT. Fakulta odsoudila ruské hazardování s jádrem
/FOTOGALERIE/ Fakulta jaderná a fyzikálně-inženýrská ČVUT označila za "znepokojivé" a "zarmucující" cílené útoky ruské armády na ukrajinské atomové elektrárny. Vojska ruské federace násilně obsadila
nejdříve nefunkční areál v Černobylu a v noci na pátek zaútočila na největší evropskou jadernou elektrárnu v Záporoží.
"Americká ambasadorka při OSN ruskou akci popsala jako "bezhlavou" a prohlásila, že ke katastrofě nedošlo jen náhodou. O neuvěřitelném "hazardu" mluvila také šéfka českého Úřadu pro jadernou bezpečnost
Dana Drábová.
Fakulta jaderná a fyzikálně-inženýrská vyzvala k dodržování mezinárodních dohod a neútočení na jaderné komplexy. "I když se jedná o velmi robustní zařízení, nejsou jaderné elektrárny stavěné tak, aby odolaly
ostřelování nebo bombardování," uvedl za fakultu Jan Kadeřábek. Prohlášení apeluje na ruské vědce a jaderné experty, aby "nemlčeli".
Podle výzvy by měli tito odborníci využít své kontakty i znalosti a vysvětlit ruskému režimu, aby zanechal "nepřátelských destruktivních útoků". "Jaderná elektrárna v Záporoží, stejně jako všechny ostatní na
území Ukrajiny, slouží obyvatelstvu a přinášejí mu tolik potřebnou energii a teplo. Útoky na ně jsou útoky proti civilnímu obyvatelstvu," upozornil dále Jan Kadeřábek, podle kterého v extrémním důsledku hrozí
uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí od Ruska po Evropu.
Dva a půl milionu korun pro Ukrajinu
České vysoké učení technické je velmi aktivní v podpoře Ukrajiny od začátku krize. Fakulta elektrotechnická například věnuje dva a půl milionu korun na konto SOS Ukrajina zřízené organizací Člověk v
tísni. Vedení fakulty zdůraznilo, že darované peníze si škola a její katedry v průběhu minulých let vydělaly vlastní hospodářskou činností.
"Mohli jsme tyto peníze využít na přístrojové vybavení či technologie anebo je investovat do našich zaměstnanců, ale domníváme se, že jsou určité momenty, kdy musíme dát jasně najevo, že hodnoty, jako jsou
svoboda, lidský život či demokracie, stojí nejvýše," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT, který je hrdý na své studenty a zaměstnance spontánně vyjadřující solidaritu. "Celá naše fakulta
stojí za kolegyněmi a kolegy z Ukrajiny v této těžké chvíli a jsme připraveni aktivně pomoci,” dodává děkan Petr Páta.
Ten se s řadou ukrajinských akademiků zná osobně, FEL má úzké vazby na Fakulty radiotechniky a elektrotechniky Národní technické univerzity Ukrajiny "Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského" a
Národní přikarpatské univerzity Vasyla Stefanika v Ivano-Frankivsku.
Vedle štědrého finančního příspěvku fakulta přímo podporuje své studenty a zaměstnance z Ukrajiny. Mimo jiné se rozhodla rozšířit stávající stipendijní program Nikola Šuhaj pro ukrajinské studentky a
studenty, takže se do něj budou moci zapojit čtyři studentky z Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově. Fakulta je již přijala a podpořila a očekává, že zájem o studium elektrotechniky a informatiky na FEL ČVUT
projeví studenti i z dalších partnerských škol na Ukrajině. URL| https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/cvut -fel-praha-ukrajina-valka-pomoc-podpora.html
4. 3. 2022; TECH Magazín
ČVUT A BELL BUDOU SPOLUPRACOVAT
Fakulta elektrotechnická ČVUT podepsala se společností Bell Textron smlouvu o spolupráci na inovativním výzkumném projektu zkoumajícím budoucí možnosti řešení letecké taxislužby.
Výzkumný tým pro inteligentní mobilitu Centra umělé inteligence FEL ČVUT vedený docentem Jiřím Vokřínkem bude v rámci vývoje pokročilých simulací dopravy modelovat rozhodování spotřebitelů ohledně
volby dopravních prostředků. Půjde o osobní automobilové přepravy, spolujízdy, železniční a autobusové dopravy při výběru možností přepravy, a také vývoj modelů rozhodování cestujících v multimodálním
městském prostředí s využitím stávající pozemní dopravy i budoucích řešení kolmého vzletu. Výzkumníci budou mapovat i potenciální preference veřejnosti týkající se budoucí přepravy pomocí letecké
taxislužby a definovat procesy pro optimalizaci návrhu sítě veřejné dopravy včetně vzdušného taxi.
Bell věří, že létající taxíky s kolmým vzletem mají potenciál zlepšit spojení i produktivitu ve městech po celém světě.
Spolupráce na průkopnickém projektu bude zkoumat budoucí možnosti řešení letecké taxislužby. Tým pro inteligentní mobilitu bude vyhodnocovat efektivitu vertiportních zařízení pro létající taxíky na základě
jejich přínosu pro uživatele a možnosti propojit je s jinými druhy dopravy.
Simulace volby dopravních systémů by měla zahrnovat i modely využívající pokročilá řešení, jako koncept VTOL aerotaxi.
FOTO: Bell, FEL ČVUT
4. 3. 2022; TECH Magazín
STUDENTI PŘEDVEDLI BEZPILOTNÍ FORMULI V DUBAJI
Návštěvníci největší světové přehlídky technologií budoucnosti EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice v pavilonu České republiky mohli prohlédnout samořiditelnou formuli studentského týmu eForce z ČVUT.
Formule DV.01 je vůbec prvním tuzemským vozem s autonomním řízením.
Koncepčně po mechanické stránce vychází ze 7. generace pilotovaného elektrického modelu, schopnost plně autonomní jízdy zajišťuje sestava senzorů v čele s LiDARem a stereokamerami, jejichž signál je
následně zpracováván pomocí algoritmů v pokročilé výpočetní jednotce.
Studentský tým eForce FEE Prague Formula, který se od roku 2010, kdy začal elektrické monoposty stavět, rozrostl už na 60 studentů bakalářského i magisterského studia na FEL a FS ČVUT v Praze, letos
představil již jedenáctou generaci.
Od roku 2020 tým pracoval na samořiditelné formuli, která byla nyní prezentována i na světové výstavě EXPO v Dubaji. Za své krátké působení již stihl monopost sklidit i mezinárodní úspěchy, kdy v on-line
závodech porazil týmy z věhlasných univerzit, jako je holandský Delft či americká MIT, a na reálných závodech na autodromu v Mostu pak obsadil třetí pozici. S hmotností 205 kg zvládne zrychlení z 0 na 100 km/h
za 2,9 s.
V rámci rotační expozice s názvem Robot’s 100th Birthday se již na podzim loňského
roku představila skupina Multirobotických systémů (MRS) působící na katedře kybernetiky FEL ČVUT. "Tým již dvanáctým rokem představuje ideální platformu pro výchovu talentů napříč celou fakultou, do
konstrukce nových formulí se zapojují jak studenti elektrotechnických oborů, kteří mají na starosti vývoj pohonů či baterií, tak studenti informatiky, kteří mohou uplatnit své schopnosti na algoritmech
autonomního řízení," řekl prof. Petr Páta, děkan FEL ČVUT.
Foto:
4. 3. 2022; vecerni-praha.cz
Fakulta elektrotechnická ČVUT podpoří Ukrajinu dvěma a půl miliony korun
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze se rozhodla věnovat dva a půl milionu korun na konto SOS Ukrajina zřízené organizací Člověk v tísni.
Na finančním daru, který je reakcí na vývoj v napadené Ukrajině, se podílela všechna pracoviště a katedry. Tyto prostředky si fakulta a její katedry v průběhu minulých let vydělaly vlastní hospodářskou činností,
nejde tedy o peníze od státu určené pro výuku a vědeckou činnost či výsledek sbírky mezi zaměstnanci či studenty. Ti přispívají přímo na veřejné sbírky a osobně se aktivně angažují v podpoře Ukrajiny.
" Mohli jsme tyto peníze využít na přístrojové vybavení či technologie anebo je investovat do našich zaměstnanců, ale domníváme se, že jsou určité momenty, kdy musíme dát jasně najevo, že jsou hodnoty, jako
jsou svoboda, lidský život či demokracie, které stojí nejvýše, " uvedl prof. Petr Páta , děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT, který je hrdý na své studenty a zaměstnance spontánně vyjadřující svou solidaritu. "
Celá naše fakulta stojí za kolegyněmi a kolegy z Ukrajiny v této těžké chvíli a jsme připraveni aktivně pomoci,” dodává děkan Petr Páta.
Děkan Páta se s řadou ukrajinských akademiků zná osobně, FEL má úzké vazby na Fakulty radiotechniky a elektrotechniky Národní technické univerzity Ukrajiny "Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského"
a Národní přikarpatská univerzita Vasyla Stefanika v Ivano-Frankivsku.
Vedle této iniciativy Fakulta elektrotechnická ČVUT přímo podporuje své studenty a zaměstnance z Ukrajiny. Mimo jiné se rozhodla rozšířit svůj stávající stipendijní program Nikola Šuhaj pro ukrajinské
studentky a studenty, takže se do něj budou moci zapojit čtyři studentky z Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově. Fakulta je již přijala a podpořila a očekává, že zájem o studium elektrotechniky a informatiky na
FEL ČVUT projeví studenti i z dalších partnerských škol na Ukrajině.
4. 3. 2022; Podnikatel.cz
Ženy mají pivo v krvi, potvrzuje sládková, která vaří v růžových holínkách
Mezinárodní den žen, 8. březen, se blíží a s ním i oslava žen v pivovarnictví. Není to jediný obor, který se mylně zdá jako "mužský", v němž ženy znovu uspěly.
Suchý únor v Česku skončil a začal březen, neboli Měsíc ženské historie (Women's History Month) – tedy alespoň ve Spojených státech amerických, odkud se od roku 1987 šíří dál do světa. Každopádně brzký 8.
březen je i u nás tradičně Mezinárodním dnem žen (MDŽ). MDŽ je mezinárodní svátek vzešlý z Organizace spojených národů (OSN) a stanovený na den výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. Dnes se
den spojuje i s cíli udržitelného rozvoje, které OSN zaštiťuje a kam patří i rovnost žen a mužů.
Ženy pivo vařily stejně, jako pekly chleba
Za socialismu to u nás byl zprofanovaný svátek, který si však v dnešní době zaslouží o dost jinou perspektivu a obsah než stát se příležitostí pro pánskou "chlastačku" ozdobenou povadlými karafiáty, které na
MDŽ před rokem 1989 ženy klasicky dostávaly. Může být dobrou příležitostí k tomu, připomenout si podnikatelky i zaměstnankyně, které prorazily v oborech braných dříve jako typicky mužské.
Psali jsme: Tolerujete předsudky? Pak škodíte hlavně svému byznysu
Ovšem třeba u takového vaření piva dost neprávem. Jak se totiž ukazuje z etnografických a archeologických výzkumů, ženy měly ve vaření piva historicky vždycky významnou roli a pivo, čili "tekutý chleba", vařily
tak samozřejmě, jako pekly skutečný chléb. Nyní ženy v pivovarnictví připomíná 8. března i Pink Boots Collaboration Brew Day. Jde o mezinárodní akci Pink Boots Society, která podporuje v kariéře a vzdělává
ženy a/nebo nebinární osoby pracující v sektoru alkoholických nápojů, včetně piva.
Lenka, Žaneta, Hana a jejich piva a likéry
K vaření piva na MDŽ v růžových holínkách se během Pink Boots Collaboration Brew Day připojují i tuzemské pivovary. Experimentální minipivovar Proud pod křídly Plzeňského Prazdroje se svou sládkovou
Lenkou Strakovou byl vloni první, kdo se v Česku do akce zapojil (celkem šlo v roce 2021 o 413 pivovarů ve 23 zemích světa), letos se přidává například také rodinný pivovar Zlatá kráva z Nepomuku se svou
sládkovou Žanetou Petružálkovou, která své řemeslo převzala od táty, a další pivovary, kde vaří pivo sládkové i sládci.
A mimochodem, když už je řeč o západních Čechách, jen přes kopec z Nepomuku, v Prádle, vede Hana Jenčíková rodinnou likérku Jenčík & dcery, kde vzniká mimo jiné Ďábelský Krvesaj, bylinný Elixír sv. Jana
Nepomuckého nebo Fernet Černý baron.
Do pivovaru ji přivedla záliba v chemii, matice a biologii
Ale rychle zpět k pivu. Telefonuji si s Lenkou Strakovou, která se pivu věnuje už od školy, pomalu už dvacet let. Je Plzeňačka, ve škole ji bavila chemie, matematika a biologie, proto šla dál na potravinářskou školu,
kde se začala věnovat právě pivu. Její hrubý odhad je, že sládkových je v tuzemských pivovarech kolem dvaceti procent. Pivovar však potřebuje i spoustu jiných profesí, třeba v laboratořích, kde je žen tak 90
procent. Ženy jsou v administrativě pivovarů, v obchodu je to třeba tak půl na půl. Když to vezmu celkově, možná v pivovarství nakonec pracuje ženských víc než mužů, vypočítá Lenka.
Obecně se podle ní v oboru dokonce říká, že mají ženy v pivovarnictví jako degustátorky lepší výsledky než muži, jemně rozlišují aromata a chutě. Ale samozřejmě znám také spoustu špičkových degustátorů
chlapů, takže určitě nechci říct, že by degustování piva byla jen naše, ženská, doména, vysvětluje.
Psali jsme: Pivo, automobily nebo služby už do Ruska nemíří. Stále více firem omezuje vývoz
V práci Lenku motivuje samotný produkt, pivo. Zajímá mě práce v malém pivovaru, kde máme v rozhodování a řízení svobodu, i když máme s Plzeňským Prazdrojem stejné IČO. Máme také svobodu vařit
jakékoliv pivo. Vymyslíme si nějaké spojení, třeba pivo a koření, baví mě sestavit recept a těšit se na výsledek, to je pro mne v práci největší tahák, vypráví zkušená sládková, co jí ani po letech praxe neomrzí.
Důležitá je myšlenka rovných šancí
Letos na Pink Boots Collaboration Brew Day hostí pivovar Proud další ženy z pivovarství, které se tu setkají přímo při vaření piva. Kromě toho si dámy prohlédnou pivovar a budeme sdílet informace a
zkušenosti, říká Lenka a připomíná, že smyslem aktivit kolem celé Pink Boots Society je také vzdělávání. Hlavně jde o myšlenku, že ženy mají stejnou šanci se v oboru něco naučit a pracovat v něm, což je důležité.
Různá setkávání probíhají napříč oborem stále, bez ohledu na pohlaví, tohle je něco navíc, podotýká s tím, že tak při náboru přistupují v pivovaru i k talentovaným mladým lidem, které obor zajímá: kdokoliv má
stejnou šanci prosadit se.
Mezinárodní den žen slavte nejen s tuplákem v ruce
Dnes už by byl výčet oborů, kde ženy uspěly, i když těmto odvětvím dominovali nebo dominují muži, nesmírně dlouhý. Ať už je to, namátkou, firma Trustav Jany Novákové, která vyrábí dřevěná okna a dveře,
rekonstruuje fasády a byty.
Psali jsme: Vyrábí historická okna. Aby památkáře pochopila, šla jejich obor studovat
Nebo rodinné železářství OC Kvartet v Kosmonosech vedené čtyřmi sestrami. Či speditérská firma Madasped, kterou založila a vede Markéta Hezinová. Samostatnou kapitolou jsou pak ženy v IT, které mají se
ženami v pivovarnictví něco společného. Ač je, nebo ještě nedávno bylo, IT vnímáno více jako mužský obor, ve skutečnosti to nikdy nebyla tak úplně pravda. Obor totiž jde ve stopách Ady Lovelace (1815 až 1852),
anglické matematičky považované za první programátorku (prvního programátora) v dějinách. Dnes na ni pomyslně navazují třeba ženy z wITches neboli studentky Fakulty elektrotechnické Českého
vysokého učení technického v Praze, které učí děti Legoroboty, Ozoboty, programování ve Scratchi a další "kouzlení v IT".
Jak tedy oslavit letošní MDŽ? Koupit květiny dovezené z vysychající Afriky? Ne, je tu lepší tip: nákupem podpořit byznys vlastněný nebo vedený ženami. A zapít to klidně tuplákem piva od některé z místních
sládkových.
URL| https://www.podnikatel.cz/clanky/zeny-maji-pivo-v-krvi-potvrzuje-sladkova-ktera-vari-v-ruzovych-holinkach/
4. 3. 2022; Pro-Energy
Emise stranou, prioritou je energetická bezpečnost
Vysoké ceny plynu snižují konkurenceschopnost Evropy Úvodní panel byl věnován vývoji cen energií.
Za moderování exministra Karla Havlíčka v něm diskutovali Pavel Řežábek (hlavní ekonom, ČEZ), Jiří Gavor, (výkonný ředitel, Asociace nezávislých dodavatelů energií) Lubomír Lízal (docent, elektrotechnická
fakulta ČVUT v Praze). Nepřítomného Jana Rovenského z Greenpeace zastoupil Jan Macháček z pořádající organizace.
4. 3. 2022; nejbusiness.cz
Fakulta elektrotechnická ČVUT podpoří Ukrajinu dvěma a půl miliony korun
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze se rozhodla věnovat dva a půl milionu korun na konto SOS Ukrajina zřízené organizací Člověk v tísni.
Na finančním daru, který je reakcí na vývoj v napadené Ukrajině, se podílela všechna pracoviště a katedry. Tyto prostředky si fakulta a její katedry v průběhu minulých let vydělaly vlastní hospodářskou činností,
nejde tedy o peníze od státu určené pro výuku a vědeckou činnost či výsledek sbírky mezi zaměstnanci či studenty. Ti přispívají přímo na veřejné sbírky a osobně se aktivně angažují v podpoře Ukrajiny.
"Mohli jsme tyto peníze využít na přístrojové vybavení či technologie anebo je investovat do našich zaměstnanců, ale domníváme se, že jsou určité momenty, kdy musíme dát jasně najevo, že jsou hodnoty, jako
jsou svoboda, lidský život či demokracie, které stojí nejvýše," uvedl prof. Petr Páta , děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT, který je hrdý na své studenty a zaměstnance spontánně vyjadřující svou solidaritu.
"Celá naše fakulta stojí za kolegyněmi a kolegy z Ukrajiny v této těžké chvíli a jsme připraveni aktivně pomoci,” dodává děkan Petr Páta.
Děkan Páta se s řadou ukrajinských akademiků zná osobně, FEL má úzké vazby na Fakulty radiotechniky a elektrotechniky Národní technické univerzity Ukrajiny "Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského"
a Národní přikarpatská univerzita Vasyla Stefanika v Ivano-Frankivsku.
Vedle této iniciativy Fakulta elektrotechnická ČVUT přímo podporuje své studenty a zaměstnance z Ukrajiny. Mimo jiné se rozhodla rozšířit svůj stávající stipendijní program Nikola Šuhaj pro ukrajinské
studentky a studenty, takže se do něj budou moci zapojit čtyři studentky z Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově. Fakulta je již přijala a podpořila a očekává, že zájem o studium elektrotechniky a informatiky na
FEL ČVUT projeví studenti i z dalších partnerských škol na Ukrajině.
Zdroj informací
Datum
4. března 2022
Fotogalerie
4. 3. 2022; Energetika
Emise stranou, prioritou je energetická bezpečnost
Vyšší cena plynu nebo dokonce jeho omezená dostupnost bude mít zásadní vliv na konkurenceschopnost Evropského průmyslu. Za těchto okolností půjde klimatická politika na vedlejší kolej a prioritou se stane energetická bezpečnost.
Konferenci pod názvem (Ne)závislá evropa a její energetické vyhlídky blízké budoucnosti uspořádal Institut pro politiku a společnost.
Vysoké ceny plynu snižují konkurenceschopnost Evropy
Úvodní panel byl věnován vývoji cen energií. Za moderování exministra Karla Havlíčka v něm diskutovali Pavel Řežábek (hlavní ekonom, ČEZ), Jiří Gavor, (výkonný ředitel, Asociace nezávislých dodavatelů energií)
Lubomír Lízal (docent, elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze). Nepřítomného Jana Rovenského z Greenpeace zastoupil Jan Macháček z pořádající organizace.
Jiří Gavor úvodem přiblížil zásadní otázku budoucnosti evropské energetiky: bude nebo nebude do Evropy proudit ruský plyn? Cena plynu totiž hraje zásadní roli pro konkurenceschopnost evropských firem
oproti firmám americkým a asijským. Tedy firem, u kterých jsou náklady na plyn významnou položkou. A to jsou nejen všechny kotelny, teplárny, pekárny, průmyslové pece, ale třeba i významné chemické
provozy s výrobou umělých hnojiv. Jestliže byla na začátku loňského roku cena plynu pro evropské firmy dvojnásobná oproti cenám pro americké firmy, tak dnes je pětinásobná.
Pavel Řežábek vysvětlil, proč je cena plynu rozhodující i pro cenu elektřiny na příkladu Francie. Ta má ve výrobě elektřiny podíl jádra 70 % oproti 6% podílu plynu. Přesto cena plynu zásadně ovlivňuje konečnou
cenu elektřiny na energetické burze. Je to způsobeno tím, že plynové elektrárny jsou tzv. závěrné zdroje, které slouží k vyrovnání okamžité disproporce mezi nabídkou a poptávkou na burze. Naproti tomu cena
emisní povolenky tuto roli nemá.
Kdyby se ČR držela energetické koncepce, mohla mít dnes dostavené Dukovany
Třetí diskuzní panel pod názvem Budoucnost jádra a obnovitelných zdrojů opět moderoval Karel Havlíček a diskutovali v něm Dana Drábová (předsedkyně, Státní úřad pro jadernou bezpečnost), Petr Závodský
(předseda představenstva a generální ředitel, Elektrárna Dukovany II, Elektrárna Temelín II), Štěpán Chalupa (předseda, Komora obnovitelných zdrojů energie), Jan Krčmář (výkonný ředitel, Solární asociace), Jiří
Marek (prezident spolku, Jaderní veteráni).
Dana Drábová v úvodu vzpomněla historii výstavby jaderných elektráren v ČR. V něm zalitovala, že byl opuštěn harmonogram další výstavby JE stanovený Státní energetickou koncepcí z roku 2004. Podle ní by
dnes byl v provozu 5. blok dukovanské elektrárny a ve výstavbě temelínské bloky 3 a 4. Namísto těchto investic ale "investujeme" každoročně 46 mld. Kč na podporu FTV elektráren. Ty pak např. za poslední 3
roky přispívají do energetické bilance ČR nepravidelně a v souhrnu necelými 3 % oproti 37% podílu jádra a 36% uhlí.
Řežábek k tomu uvedl, že příčinou této neadekvátní podpory bylo chybné rozhodnutí politiků v roce 2009–2010. Dneska je již potřeba tyto finanční prostředky považovat za zmařené, dívat se do budoucna a
nediskvalifikovat kvůli tomu potenciál fotovoltaických elektráren. Marek vyjádřil přesvědčení, že je možné zopakovat inženýrskou erudici a nadšení ze 70. let, kdy se jaderná energetika v naší republice intenzivně
rozvíjela. Výsledkem pak byla úspěšná výstavba dukovanských a temelínských bloků, které dnes tvoří jeden z rozhodujících prvků stability české přenosové soustavy. K tomuto optimismu vyjádřila Drábová
rezervovanou skepsi. Chalupa ve svých příspěvcích obhajoval další pokračování strategie Green Dealu s větším důrazem na rychlost a energetickou soběstačnost Evropy. Energetickou soběstačnost označil jako
hlavní cíl Green Dealu.
K tomu poznamenávám, že současná strategie Green Dealu znamená pro Českou energetiku nahradit současný 36% podíl výroby elektřiny z uhlí někdy v období 2030–35. Pokud nedojde k zásadním změnám
evropské klimatické politiky, české uhelné elektrárny se zavřou z ekonomických důvodů. Jediný zdroj, který by je mohl v dohledné době nahradit, je zemní plyn. Jeho cena se však rychle zvyšuje a ve světle války na
Ukrajině není ani jasné, zda ho bude dostatek. Je tak celkem možné, že ústup od uhlí nakonec nebude tak rychlý, jak je prezentováno v Green dealu.
URL| https://energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/23514-emise-stranou-prioritou-je-energeticka-bezpecnost
4. 3. 2022; Technický týdeník
První ročník Technologické olympiády proběhne již letos v dubnu. Na co se mohou studenti těšit, a jak bude soutěž probíhat?
Snižující se zájem o technické obory se snaží postupně vyřešit nově vznikající projekt na fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, Technologická
gramotnost ( www.technologicka-gramotnost.cz ). Organizátoři projektu vychází ze sedmi let trvajícího projektu Energetická gramotnost, který ročně navštíví 150 základních a středních škol po celé ČR.
Technologická gramotnost si klade za cíl studentům představit technologie, které se už nevyvíjí, ale běžně se objevují všude kolem nás. Od tématu emisí skleníkových plynů, elektromobility se v rámci tohoto
projektu se studenty podíváme i na umělou inteligenci, IoT, 5G a kyberbezpečnost.
Nově si organizátoři projektu připravili pro studenty celorepublikovou soutěž, Technologická olympiáda. Studenti středních škol a gymnázií budou moci už 1. 4. 2022 změřit svoje síly ve školním kole nové
soutěže, kterou se organizátoři inspirovali u sesterského projektu Energetická olympiáda.
"Česká republika potřebuje více techniků, více odborníků a více nadšenců do techniky. Zatím se z výsledků počtu studentů VŠ ukazuje, že tímto směrem nejdeme. Projektem Technologická gramotnost a
Technologická olympiáda bychom rádi České republice navrátili zájem o techniku, který zde vždy byl."říká Tadeáš Salaba, zakladatel projektu.
Projekt přichází s formátem, který je zajímavý pro studenty i jejich učitele. Nejedná se totiž o vědomostní soutěž, jejímž cílem je posoudit úroveň znalostí studentů. Ve školním kole se studenti budou muset
popasovat s 25 otázkami typu A,B,C se vždy pouze jednou správnou odpovědí. Studenti mohou používat jakékoliv pomůcky, protože olympiáda klade důraz na týmovou práci, kreativitu, logické myšlení či
schopnost dokázat dohledat potřebné informace.
Atraktivní výhra 30 000 Kč
Na vítězný tým čeká výhra ve výši 30 000 Kč, druhý nejúspěšnější tým si odnese 20 000 Kč a třetí tým v pořadí se bude radovat z odměny 10 000 Kč. Zároveň se studenti mohou těšit na řadu věcných cen:
"Například vstupenky na Technologic festival pořádaným E15, vstupenky do technického národního muzea a spousty dalšího,"vyjmenovává Tadeáš Salaba.
A jak bude soutěž probíhat?
Celá soutěž je rozdělena do dvou kol. Školní kolo proběhne 1. 4. 2022 online na našem webovém portálu a soutěžící se ihned po jeho ukončení dozví své výsledky a pořadí. Nejúspěšnějších 25 týmů pak postoupí
do finálového kola, které proběhne na fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze v pátek 22. 4. 2022.
"V rámci finále chceme studentům přiblížit aktuální technologické problémy a zajímavosti. Studenti si vyberou téma, k němuž jsou k dispozici mentoři a odborníci, s nimiž mohou probírat cokoli je zajímá.
Výsledkem je pak prezentace, kterou studenti představí odborné porotě skládájící se ze zástupců fakulty, mentorů a partnerských firem,"dodává Salaba.
Registrace probíhá na www.teol.cz a to do 27. 3. 2022, přihlásit se mohou studenti středních škol a gymnázií. Počet týmů z jedné školy není nijak omezen a v rámci tohoto systému mohou učitelé vidět, jak se
jejich týmům zadařilo.
Projekt Technologické gramotnosti i navazující celostátní Technologické olympiády probíhá pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a MŠMT; generálním partnerem je ŠKODA AUTO a.s.,
odborným garantem je ČEZ a.s. a GasNet s.r.o..
4. 3. 2022; parlamentnilisty.cz
Fakulta elektrotechnická ČVUT podpoří Ukrajinu dvěma a půl miliony korun
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze se rozhodla věnovat dva a půl milionu korun na konto SOS Ukrajina, zřízené organizací Člověk v tísni. Na finančním daru, který je reakcí na vývoj v napadené Ukrajině,
se podílela všechna pracoviště a katedry.
Tyto prostředky si fakulta a její katedry v průběhu minulých let vydělaly vlastní hospodářskou činností, nejde tedy o peníze od státu určené pro výuku a vědeckou činnosti, ani o výsledek sbírky mezi zaměstnanci
či studenty. Ti přispívají přímo na veřejné sbírky a osobně se aktivně angažují v podpoře Ukrajiny.
"Mohli jsme tyto peníze využít na přístrojové vybavení či technologie anebo je investovat do našich zaměstnanců, ale domníváme se, že jsou určité momenty, kdy musíme dát jasně najevo, že hodnoty, jako jsou
svoboda, lidský život či demokracie, stojí nejvýše," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT, který je hrdý na své studenty a zaměstnance spontánně vyjadřující svou solidaritu. "Celá naše
fakulta stojí za kolegyněmi a kolegy z Ukrajiny v této těžké chvíli a jsme připraveni aktivně pomoci,” dodává děkan Petr Páta.
Děkan Páta se s řadou ukrajinských akademiků zná osobně, FEL má úzké vazby na Fakulty radiotechniky a elektrotechniky Národní technické univerzity Ukrajiny "Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského"
a Národní přikarpatské univerzity Vasyla Stefanika v Ivano-Frankivsku.
Vedle tohoto finančního příspěvku Fakulta elektrotechnická ČVUT přímo podporuje své studenty a zaměstnance z Ukrajiny. Mimo jiné se rozhodla rozšířit svůj stávající stipendijní program Nikola Šuhaj pro
ukrajinské studentky a studenty, takže se do něj budou moci zapojit čtyři studentky z Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově. Fakulta je již přijala a podpořila a očekává, že zájem o studium elektrotechniky a
informatiky na FEL ČVUT projeví studenti i z dalších partnerských škol na Ukrajině.
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově
na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství.
Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými
světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete
ZDE.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých
škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm
přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a
manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých
škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V
celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and
Structural' je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě,
"Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems' je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400.
místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více najdete ZDE.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Fakulta-elektrotechnicka-CVUT-podpori-Ukrajinu-dvema-a-pul-miliony-korun-694775
4. 3. 2022; ceskepivo-ceskezlato.cz
Ženy mají pivo v krvi, potvrzuje sládková, která vaří v růžových holínkách
Ženy mají pivo v krvi, potvrzuje sládková, která vaří v růžových holínkách Publikováno:před 3 hodinamiZdroj:Podnikatel.czAutor:Jana Bohutínská Suchý
únor v Česku skončil a začal březen, neboli Měsíc ženské historie (Women's History Month) – tedy alespoň ve Spojených státech amerických, odkud se od roku 1987 šíří dál do světa. Každopádně brzký 8. březen
je i u nás tradičně Mezinárodním dnem žen (MDŽ). MDŽ je mezinárodní svátek vzešlý z Organizace spojených národů (OSN) a stanovený na den výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. Dnes se den
spojuje i s cíli udržitelného rozvoje, které OSN zaštiťuje a kam patří i rovnost žen a mužů. Ženy pivo vařily stejně, jako pekly chleba Za socialismu to u nás byl zprofanovaný svátek, který si však v dnešní době
zaslouží o dost jinou perspektivu a obsah než stát se příležitostí pro pánskou "chlastačku" ozdobenou povadlými karafiáty, které na MDŽ před rokem 1989 ženy klasicky dostávaly. Může být dobrou příležitostí k
tomu, připomenout si podnikatelky i zaměstnankyně, které prorazily v oborech braných dříve jako typicky mužské. Ovšem třeba u takového vaření piva dost neprávem. Jak se totiž ukazuje z etnografických a
archeologických výzkumů, ženy měly ve vaření piva historicky vždycky významnou roli a pivo, čili "tekutý chleba", vařily tak samozřejmě, jako pekly skutečný chléb. Nyní ženy v pivovarnictví připomíná 8. března i
Pink Boots Collaboration Brew Day. Jde o mezinárodní akci Pink Boots Society, která podporuje v kariéře a vzdělává ženy a/nebo nebinární osoby pracující v sektoru alkoholických nápojů, včetně piva. Lenka,
Žaneta, Hana a jejich piva a likéry K vaření piva na MDŽ v růžových holínkách se během Pink Boots Collaboration Brew Day připojují i tuzemské pivovary. Experimentální minipivovar Proud pod křídly Plzeňského
Prazdroje se svou sládkovou Lenkou Strakovou byl vloni první, kdo se v Česku do akce zapojil (celkem šlo v roce 2021 o 413 pivovarů ve 23 zemích světa), letos se přidává například také rodinný pivovar Zlatá
kráva z Nepomuku se svou sládkovou Žanetou Petružálkovou, která své řemeslo převzala od táty, a další pivovary, kde vaří pivo sládkové i sládci. A mimochodem, když už je řeč o západních Čechách, jen přes
kopec z Nepomuku, v Prádle, vede Hana Jenčíková rodinnou likérku Jenčík & dcery, kde vzniká mimo jiné Ďábelský Krvesaj, bylinný Elixír sv. Jana Nepomuckého nebo Fernet Černý baron. Do pivovaru ji přivedla
záliba v chemii, matice a biologii Ale rychle zpět k pivu. Telefonuji si s Lenkou Strakovou, která se pivu věnuje už od školy, pomalu už dvacet let. Je Plzeňačka, ve škole ji bavila chemie, matematika a biologie, proto
šla dál na potravinářskou školu, kde se začala věnovat právě pivu. Její hrubý odhad je, že sládkových je v tuzemských pivovarech kolem dvaceti procent. "Pivovar však potřebuje i spoustu jiných profesí, třeba v
laboratořích, kde je žen tak 90 procent. Ženy jsou v administrativě pivovarů, v obchodu je to třeba tak půl na půl. Když to vezmu celkově, možná v pivovarství nakonec pracuje ženských víc než mužů," vypočítá
Lenka. Obecně se podle ní v oboru dokonce říká, že mají ženy v pivovarnictví jako degustátorky lepší výsledky než muži, jemně rozlišují aromata a chutě. "Ale samozřejmě znám také spoustu špičkových
degustátorů chlapů, takže určitě nechci říct, že by degustování piva byla jen naše, ženská, doména," vysvětluje. V práci Lenku motivuje samotný produkt, pivo. "Zajímá mě práce v malém pivovaru, kde máme v
rozhodování a řízení svobodu, i když máme s Plzeňským Prazdrojem stejné IČO. Máme také svobodu vařit jakékoliv pivo. Vymyslíme si nějaké spojení, třeba pivo a koření, baví mě sestavit recept a těšit se na
výsledek, to je pro mne v práci největší tahák," vypráví zkušená sládková, co jí ani po letech praxe neomrzí. Důležitá je myšlenka rovných šancí Letos na Pink Boots Collaboration Brew Day hostí pivovar Proud
další ženy z pivovarství, které se tu setkají přímo při vaření piva. "Kromě toho si dámy prohlédnou pivovar a budeme sdílet informace a zkušenosti," říká Lenka a připomíná, že smyslem aktivit kolem celé Pink
Boots Society je také vzdělávání. "Hlavně jde o myšlenku, že ženy mají stejnou šanci se v oboru něco naučit a pracovat v něm, což je důležité. Různá setkávání probíhají napříč oborem stále, bez ohledu na
pohlaví, tohle je něco navíc," podotýká s tím, že tak při náboru přistupují v pivovaru i k talentovaným mladým lidem, které obor zajímá: kdokoliv má stejnou šanci prosadit se. Mezinárodní den žen slavte nejen s
tuplákem v ruce Dnes už by byl výčet oborů, kde ženy uspěly, i když těmto odvětvím dominovali nebo dominují muži, nesmírně dlouhý. Ať už je to, namátkou, firma Trustav Jany Novákové, která vyrábí dřevěná
okna a dveře, rekonstruuje fasády a byty. Nebo rodinné železářství OC Kvartet v Kosmonosech vedené čtyřmi sestrami. Či speditérská firma Madasped, kterou založila a vede Markéta Hezinová. Samostatnou
kapitolou jsou pak ženy v IT, které mají se ženami v pivovarnictví něco společného. Ač je, nebo ještě nedávno bylo, IT vnímáno více jako mužský obor, ve skutečnosti to nikdy nebyla tak úplně pravda. Obor totiž
jde ve stopách Ady Lovelace (1815 až 1852), anglické matematičky považované za první programátorku (prvního programátora) v dějinách. Dnes na ni pomyslně navazují třeba ženy z wITches neboli studentky
Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, které učí děti Legoroboty, Ozoboty, programování ve Scratchi a další "kouzlení v IT". Jak tedy oslavit letošní MDŽ? Koupit květiny
dovezené z vysychající Afriky? Ne, je tu lepší tip: nákupem podpořit byznys vlastněný nebo vedený ženami. A zapít to klidně tuplákem piva od některé z místních sládkových. Odkaz na celý článek
setMsg(220304144805,1);
URL| https://ceskepivo-ceskezlato.cz/
#%C5%BDeny%20maj%C3%AD%20pivo%20v%20krvi%2C%20potvrzuje%20sl%C3%A1dkov%C3%A1%2C%20kter%C3%A1%20va%C5%99%C3%AD%20v%20r%C5%AF%C5%BEov%C3%BDch%20hol%C3%ADnk%C3%A1ch
3. 3. 2022; Vysokeskoly.cz
Na Fakultě elektrotechnické ČVUT můžete studovat špičkovou elektrotechniku a informatiku
Na Fakultě elektrotechnické ČVUT můžete studovat špičkovou elektrotechniku a informatiku
Podle prestižního mezinárodního žebříčku QS Ranking je elektrotechnika na ČVUT dlouhodobě hodnocena jako nejlepší v České republice. A těší nás, že v posledním žebříčku se dostala na první místo i naše informatika, říká v rozhovoru děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Petr Páta.
1. Elektrotechniku a informatiku lze studovat na řadě fakult. Co oproti nim nabízí FEL navíc?
Fakulta elektrotechnická ČVUT neboli FEL ( https://studuj.fel.cvut .cz/ ) je nejspíše jedinou fakultou v České republice, která "pod jednou střechou” nabízí studium všech technologických trendů, které budou
utvářet naši budoucnost. Ať už je to například umělá inteligence, virtuální realita či kyberbezpečnost na informatických oborech anebo telekomunikace, energetika a vesmírné technologie na elektrotechnických
oborech – všechny tyto fenomény budoucnosti lze u nás na FEL studovat. Takže naši absolventi mají jistotu, že se na trhu práce neztratí bez ohledu na to, jak bude svět v příštích dvaceti letech vypadat.
Od jiných fakult se také odlišujeme tím, že dokážeme studenty už velmi brzy zapojovat do často špičkových výzkumných projektů. Je to možné díky tomu, že u nás na jednoho vyučujícího připadá pouhých osm
studentů. V takovém poměru lze ke studentům přistupovat skutečně individuálně, protože výzkumníci ve všech našich studijních programech mají čas se jim věnovat a rozvíjet jejich schopnosti a talent.
Na fakultě propojujeme moderní a klasické obory v oblasti elektrotechniky, ryzí informatiky a robotiky. Vedle vysoké úrovně výzkumu je individuální přístup ke studentům jeden z klíčových důvodů, proč je
elektrotechnika na ČVUT dlouhodobě hodnocena podle prestižního mezinárodního hodnocení QS Ranking jako nejlepší v České republice. A velmi nás potěšilo, že se v posledním žebříčku dostala na první místo
v ČR i naše informatika!
3. 3. 2022; Technický týdeník
Fakulta elektrotechnická ČVUT podpoří Ukrajinu dvěma a půl miliony korun
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze se rozhodla věnovat dva a půl milionu korun na konto SOS Ukrajina zřízené organizací Člověk v tísni. Na finančním daru, který je reakcí na vývoj v napadené Ukrajině, se podílela všechna pracoviště a katedry.
Tyto prostředky si fakulta a její katedry v průběhu minulých let vydělaly vlastní hospodářskou činností, nejde tedy o peníze od státu určené pro výuku a vědeckou činnosti, ani o výsledek sbírky mezi zaměstnanci
či studenty. Ti přispívají přímo na veřejné sbírky a osobně se aktivně angažují v podpoře Ukrajiny.
" Mohli jsme tyto peníze využít na přístrojové vybavení či technologie anebo je investovat do našich zaměstnanců, ale domníváme se, že jsou určité momenty, kdy musíme dát jasně najevo, že hodnoty, jako jsou
svoboda, lidský život či demokracie, stojí nejvýše, "uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT, který je hrdý na své studenty a zaměstnance spontánně vyjadřující svou solidaritu. " Celá naše
fakulta stojí za kolegyněmi a kolegy z Ukrajiny v této těžké chvíli a jsme připraveni aktivně pomoci," dodává děkan Petr Páta.
Děkan Páta se s řadou ukrajinských akademiků zná osobně, FEL má úzké vazby na Fakulty radiotechniky a elektrotechniky Národní technické univerzity Ukrajiny "Kyjevský polytechnický institut Igora
Sikorského"a Národní přikarpatské univerzity Vasyla Stefanika v Ivano-Frankivsku.
Vedle tohoto finančního příspěvku Fakulta elektrotechnická ČVUT přímo podporuje své studenty a zaměstnance z Ukrajiny. Mimo jiné se rozhodla rozšířit svůj stávající stipendijní program Nikola Šuhaj pro
ukrajinské studentky a studenty, takže se do něj budou moci zapojit čtyři studentky z Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově. Fakulta je již přijala a podpořila a očekává, že zájem o studium elektrotechniky a
informatiky na FEL ČVUT projeví studenti i z dalších partnerských škol na Ukrajině.
3. 3. 2022; FeedIT.cz
Fakulta elektrotechnická ČVUT podpoří Ukrajinu dvěma a půl miliony korun
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze se rozhodla věnovat dva a půl milionu korun na konto SOS Ukrajina zřízené organizací Člověk v tísni.
Na finančním daru, který je reakcí na vývoj v napadené Ukrajině, se podílela všechna pracoviště a katedry. Tyto prostředky si fakulta a její katedry v průběhu minulých let vydělaly vlastní hospodářskou činností,
nejde tedy o peníze od státu určené pro výuku a vědeckou činnost či výsledek sbírky mezi zaměstnanci či studenty. Ti přispívají přímo na veřejné sbírky a osobně se aktivně angažují v podpoře Ukrajiny.
"Mohli jsme tyto peníze využít na přístrojové vybavení či technologie anebo je investovat do našich zaměstnanců, ale domníváme se, že jsou určité momenty, kdy musíme dát jasně najevo, že jsou hodnoty, jako
jsou svoboda, lidský život či demokracie, které stojí nejvýše," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT, který je hrdý na své studenty a zaměstnance spontánně vyjadřující svou solidaritu.
"Celá naše fakulta stojí za kolegyněmi a kolegy z Ukrajiny v této těžké chvíli a jsme připraveni aktivně pomoci,” dodává děkan Petr Páta.
Děkan Páta se s řadou ukrajinských akademiků zná osobně, FEL má úzké vazby na Fakulty radiotechniky a elektrotechniky Národní technické univerzity Ukrajiny "Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského"
a Národní přikarpatská univerzita Vasyla Stefanika v Ivano-Frankivsku.
Vedle této iniciativy Fakulta elektrotechnická ČVUT přímo podporuje své studenty a zaměstnance z Ukrajiny. Mimo jiné se rozhodla rozšířit svůj stávající stipendijní program Nikola Šuhaj pro ukrajinské
studentky a studenty, takže se do něj budou moci zapojit čtyři studentky z Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově. Fakulta je již přijala a podpořila a očekává, že zájem o studium elektrotechniky a informatiky na
FEL ČVUT projeví studenti i z dalších partnerských škol na Ukrajině.
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově
na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství.
Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými
světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na
www.fel.cvut .cz.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých
škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm
přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a
manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých
škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V
celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and
Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě,
"Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400.
místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut .cz
URL| https://feedit.cz/2022/03/03/fakulta-elektrotechnicka-cvut -podpori-ukrajinu-dvema-a-pul-miliony-korun/
2. 3. 2022; Automa
Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádají kariérní veletrh
Po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT je na trhu práce poptávka. Fakulta strojní (FS) ČVUT a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze vycházejí firmám vstříc uspořádáním Kariérních dnů. Dvoudenní akce, jejíž součástí bude i doprovodný odborný program, proběhne 20. a 21. dubna 2022 v prostorách obou fakult v Dejvicích.
Cílem Kariérních dnů FS a FEL ČVUT je umožnit přímý kontakt bezmála pěti a půl tisíce studentů obou fakult se zaměstnavateli nejrůznějších velikostí, od gigantů českého průmyslu až po malé progresivní start-upy.
"Neznám nikoho, kdo by po absolvování FEL nenašel práci, a potvrzují to i statistiky a průzkumy, které k tomu organizujeme. Přesto považujeme za potřebné dlouhodobě rozvíjet vztah s firmami a zprostředkovávat jejich kontakt s našimi studenty. Věříme, že studenti tuto příležitost využijí, a to nejen k tomu, aby si udělali obrázek o příležitostech, které se jim nabízejí na pracovním trhu, ale také aby se nechali inspirovat po odborné stránce a mohli podle toho přizpůsobit svůj další rozvoj včetně například témat svých diplomových prací," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Podle prof. Petra Páty poptávka po absolventech FEL ČVUT vychází z jejich kvality a specializace v oblastech technických trendů, které budou utvářet budoucnost celé společnosti. Ať už to jsou telekomunikační sítě a alternativní energetické zdroje nebo umělá inteligence a bioinformatika, kyberbezpečnost či technika pro výzkum kosmu – všechny tyto fenomény budoucnosti lze na FEL ČVUT studovat. Jak oblast elektrotechniky, tak nejnověji i oblast informatiky na ČVUT je v prestižním mezinárodním žebříčku QS Ranking hodnocena jako nejlepší v České republice.
"Fakulta strojní ČVUT garantuje svým absolventům zaměstnání, ba co více, absolventi FS si mohou vybírat. Setkávání se s firmami je důležité jak pro studenty, tak pro fakultu. Pro studenty znamená větší časový prostor během jejich studia, kdy se lze s firmami poznávat a navazovat kontakty, a firmám umožňuje zodpovědně a dlouhodobě hledat a připravovat své budoucí zaměstnance. Pro fakultu setkávání přináší informaci o potřebách firem a prostor pro nabídku svého výzkumného a inovačního potenciálu," sdělil prof. Michael Valášek, děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Protože veškerá průmyslová výroba je založena na strojích, udržení konkurenceschopnosti České republiky v globálním měřítku vyžaduje kompetence absolventů strojní fakulty. Při jejich přípravě jsou uplatněny všechny současné technické trendy. Studium na FS ČVUT tak obsahuje informatiku, digitalizaci, umělou inteligenci uplatněnou ve strojích, oblasti mechatroniky, robotiky, průmyslu 4.0 a vznikající technologie pocházející z kosmického výzkumu, uvedl prof. Michael Valášek.
Součástí Kariérních dnů Fakulty strojní a elektrotechnické ČVUT bude i doprovodný program, ve kterém firmy v prezentacích či workshopech budou moci oslovit studenty prostřednictvím svých odborných témat.
1. 3. 2022; Technický týdeník
Vývojáři maziv budoucnosti pokukují po 2D materiálech
Tribologie dělá vše pro to, aby snížila ztráty způsobené třením. Dnes se tak děje především s pomocí hojně rozšířených kapalných maziv. Ovšem v 21. století byla objevena slibná možnost, jak by se "mazání" dalo dále vylepšit a ztráty způsobené třením snížit.
Každým rokem padne nezanedbatelné množství energie, ať už na překonání samotného tření, tak na výrobu náhradních dílů za ty, které se třením opotřebovaly. Řádově několik jednotek procent výkonu automobilu se vynaloží na překonání tření jeho součástek. Moderní řešení vedoucí ke snižování ztrát způsobených třením nabízejí takzvané 2D materiály, tedy látky, které se vlastně chovají, jako kdyby byly dokonale ploché.
Prvním z nich byl grafen, jenž v roce 2004 zájem o tento typ látek nastartoval. Grafen se však doposud příliš nevyužívá, protože se ho nedaří vyrábět levně a ve větším množství. Stal se ovšem inspirací pro celou řadu jiných 2D materiálů, z nichž některé by mohly v brzké době najít zajímavé uplatnění. Možná třeba i jako maziva. Nikdo sice netvrdí (alespoň zatím), že by takové látky v dohledné době měly nahradit kapalné lubrikanty. Ale již dnes se najde dost zajímavých aplikací, pro které se oleje či podobná maziva prostě nehodí a tuhá maziva by se tam uplatnit mohla. Někde se už dokonce uplatňují, ale samozřejmě další zlepšení jsou možná.
Olej nemůžete používat například pro mazání chirurgických šroubů. Kapalná maziva se nehodí ani pro použití ve vakuu; přitom i družice mohou obsahovat pohyblivé díly, jež by potřebovaly "čas od času promazat". Kapalná maziva mohou být problematická také v elektromobilech, a to v důsledku výskytu bludných proudů, jež mohou lubrikant znehodnotit.
Nejde však pouze o náhradu klasických maziv. Z hlediska vědců, které zajímá tření, je na těchto plochých materiálech úžasné i to, jak jsou jednotvárné. Povrch grafenu (a dalších podobných materiálů) je tak nezajímavý, jak si jen dokážete představit — v lidském měřítku by to byla k zešílení nudná a plochá nekonečná rovina. Současná "věda o tření" má však s čímkoliv složitějším ohromné potíže.
Vysvětluje to Tomáš Polcar z fakulty FEL ČVUT: "Tření dvou pevných povrchů je neuvěřitelně složitý proces, který do matematických vzorů zatím nedokážeme nijak přepsat." Když se setkají dva takové prakticky dokonale ploché materiály, je to diametrálně jednodušší děj než setkání vašeho prstu s plochou stolu.
Simulace musejí přesto probíhat na superpočítačích, a ani tak nejsou přesné natolik, jak by si vědci představovali. Problém je v jistém nesouladu mezi mikrosvětem a makrosvětem. Dnes je možné přesně popsat jen chování atomů v mikroskopickém měřítku. Na ČVUT si tak například na své pokusy vědci vybrali materiály, o kterých předpokládali, že by díky své atomové struktuře po sobě mohly dobře "klouzat".
Na tyto odhady lze ovšem spoléhat pouze do určité míry. V makroskopickém měřítku totiž hraje roli více faktorů, z nichž řada je navíc těžko předvídatelných. S pomocí měření mohou vědci celkem dobře určit, co se ve vzorku děje, ale výsledky simulací často reálným experimentům neodpovídají.
Právě to by mezinárodní skupina působící na katedře řídicí techniky FEL ČVUT chtěla změnit. Cílem je vytvořit mnohem spolehlivější a přesnější simulaci, která by už dokázala spolehlivě předpovídat, jak velký odpor při setkání dvou 2D materiálů vznikne.
NAJÍT TY NEJLEPŠÍ
Není těžké si představit, že takový výsledek by byl velmi praktický. "Dvourozměrných" materiálů ovšem existují stovky, vyzkoušet všechny jejich kombinace za různých podmínek (například teplot) není reálné. Simulace jsou podstatně rychlejší a levnější. Díky nim by tak bylo možné vytipovat zajímavá tuhá maziva pro různá prostředí či aplikace a pak v laboratoři reálně vyzkoušet pouze nejslibnější kombinace.
V nedávném měření, jehož výsledky byly zveřejněny v časopise Nature Materials, skupina z FEL naměřila zatím nejnižší součinitele odporu vůbec. Při zkouškách jedné kombinace dvou 2D materiálů se dostal na hodnoty kolem jedné miliontiny. Pro srovnání, běžně se při tření dvou pevných materiálů (třeba oceli či keramiky) pohybuje kolem několika desetin, zhruba od 0,5 výše. Když přejedete rukou po stole, může to být i kolem 1,0, záleží na řadě faktorů. S kapalnými lubrikanty lze samozřejmě dosáhnout hodnot součinitele tření výrazně nižších, řádově setin, tedy 0,01.
V praxi bude samozřejmě těžké přiblížit se hodnotám z laboratoře, a to již proto, že reálně se po sobě nikdy neposouvají dvě na atomární úrovni dokonale rovné plochy. Úspěchem by bylo již dosažení hodnot kolem jedné tisíciny, která je označována za hranici superlubricity.
I kdyby se je podařilo do praxe nasadit, nepůjde o materiál pro každou příležitost. V řadě využití nebude dávat smysl, protože úspory dané snížením tření prostě nebudou stát za to. Takto výkonný tuhý lubrikant by se však mohl používat v případech, pro které se tekuté nehodí. Například by bylo možné postavit nezapouzdřený kloub, pokud by to konstrukce z nějakého důvodu vyžadovala.
Menší tření by také snížilo množství vznikajícího odpadního tepla. Kdyby se jeho množství podařilo snížit výrazně, některé součástky či celé stroje by se mohly vyrábět levněji či jednodušeji. Na druhou stranu tekuté lubrikanty mají proti tuhým tu výhodu, že odpadní teplo vznikající při tření dokážou velmi účinně odvádět pryč. V případě tuhých maziv se může přebytečné teplo snadno změnit ve velký problém. Buď se musí jednat o materiály,
které dobře zvládnou vysoké teploty, nebo musejí mít extrémně nízké tření, aby odpadního tepla vznikalo minimum.
V současnosti se skupina na ČVUT snaží přenést dvourozměrné materiály na ložiskovou kuličku a testovat je v běžných podmínkách. Kdy bychom něco takového mohli vidět i mimo laboratoř, si netroufnou odhadovat. Ani odborníci na tření dopředu nevědí, kdy se něco zadrhne.
1. 3. 2022; zpravodajstvi.ecn.cz
Díra sem, díra tam
[Životní prostředí,Ostatní,Vzdělávání] Přednášky a diskuse
577. přednáška z cyklu Fyzikální čtvrtky. Jedná se o volný cyklus přednášek a seminářů který pořádá katedra fyziky elektrotechnické
fakulty ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost.
Přednášející: prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FEL, ČVUT v Praze):
místo: Přednášky se konají v posluchárně 209 v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 Přednášky se konají v posluchárně 209 v
budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 pořádají: ČVUT kontakt:
související odkazy: https://www.aldebaran.cz/fyz_ctvrtky/
Akce je určena pro veřejnost
1. 3. 2022; b2b-nn.com
Fakulty strojní a elektrotechnická ČVUT pořádají kariérní veletrh
Po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT je na trhu práce obrovská poptávka. Fakulta
strojní (FS) ČVUT a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze vycházejí firmám vstříc uspořádáním Kariérních dnů.
Dvoudenní akce, jejíž součástí bude i doprovodný odborný program, proběhne 20. a 21. dubna 2022 v prostorách obou fakult v
Dejvicích.
Cílem Kariérních dnů FS a FEL je umožnit přímý kontakt bezmála pěti a půl tisíce studentů obou fakult se zaměstnavateli
nejrůznějších velikostí, počínaje giganty českého průmyslu až po malé progresivní start-upy.
"Neznám nikoho, kdo by po absolvování FEL nenašel práci, a potvrzují to i statistiky a průzkumy, které k tomu organizujeme. Přesto
považujeme za potřebné dlouhodobě rozvíjet vztah s firmami a zprostředkovávat jejich kontakt s našimi studenty. Věříme, že
studenti tuto příležitost využijí, a to nejen k tomu, aby si udělali obrázek o příležitostech, které se jim nabízejí na pracovním trhu, ale
také aby se nechali inspirovat po odborné stránce a mohli podle toho přizpůsobit svůj další rozvoj včetně například témat svých
diplomových prací," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Podle prof. Petra Páty poptávka po absolventech FEL ČVUT v oblasti informatiky a elektrotechniky vychází z jejich kvality a
specializace v oblastech technologických trendů, které budou utvářet budoucnost celé společnosti. Ať už to jsou telekomunikační
sítě a alternativní energetické zdroje, anebo umělá inteligence a bioinformatika, kyberbezpečnost či vesmírné technologie – všechny
tyto fenomény budoucnosti lze na FEL studovat. Jak oblast elektrotechniky, tak nejnověji i oblast informatiky na ČVUT je v
prestižním mezinárodním žebříčku QS Ranking hodnocena jako nejlepší v České republice.
"FS garantuje svým absolventům zaměstnání, ba co více, absolventi FS si mohou vybírat z řady nabídek zaměstnání. Setkávání se s
firmami je důležité jak pro studenty, tak pro fakultu. Pro studenty znamená větší časový prostor během jejich studia, kdy se lze s
firmami poznávat a navazovat kontakty, a firmám umožňuje zodpovědně a dlouhodobě hledat a připravovat své budoucí
zaměstnance. Pro fakultu setkávání přináší informaci o potřebách firem a prostor pro nabídku svého výzkumného a inovačního
potenciálu," sdělil prof. Michael Valášek, děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Protože veškerá průmyslová výroba je založena na strojích, udržení její celosvětové konkurenceschopnosti v České republice
vyžaduje kompetence absolventů strojní fakulty. Při jejich přípravě jsou uplatněny všechny současné technologické trendy. Studium
na FS ČVUT tak obsahuje informatiku, digitalizaci, umělou inteligenci uplatněnou ve strojích, oblasti mechatroniky, robotiky,
Průmyslu 4.0 a vznikající technologie pocházející z kosmického výzkumu, uvedl prof. Michael Valášek.
Součástí Kariérních dnů Fakulty strojní a elektrotechnické ČVUT bude i doprovodný program, ve kterém firmy v prezentacích či
workshopech budou moci oslovit studenty prostřednictvím svých odborných témat.
1. 3. 2022; personalista.com
Fakulty strojní a elektrotechnická ČVUT pořádají kariérní veletrh
Po absolventech informatických, elektrotechnických a strojařských oborů z ČVUT je na trhu práce obrovská poptávka. Fakulta
strojní (FS) ČVUT a Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT v Praze vycházejí firmám vstříc uspořádáním Kariérních dnů.
Dvoudenní akce, jejíž součástí bude i doprovodný odborný program, proběhne 20. a 21. dubna 2022 v prostorách obou fakult v
Dejvicích.
Cílem Kariérních dnů FS a FEL je umožnit přímý kontakt bezmála pěti a půl tisíce studentů obou fakult se zaměstnavateli
nejrůznějších velikostí, počínaje giganty českého průmyslu až po malé progresivní start-upy. "Neznám nikoho, kdo by po
absolvování FEL nenašel práci, a potvrzují to i statistiky a průzkumy, které k tomu organizujeme. Přesto považujeme za potřebné
dlouhodobě rozvíjet vztah s firmami a zprostředkovávat jejich kontakt s našimi studenty. Věříme, že studenti tuto příležitost využijí,
a to nejen k tomu, aby si udělali obrázek o příležitostech, které se jim nabízejí na pracovním trhu, ale také aby se nechali inspirovat
po odborné stránce a mohli podle toho přizpůsobit svůj další rozvoj včetně například témat svých diplomových prací," uvedl prof.
Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Podle prof. Petra Páty poptávka po absolventech FEL ČVUT v oblasti informatiky a elektrotechniky vychází z jejich kvality a
specializace v oblastech technologických trendů, které budou utvářet budoucnost celé společnosti. Ať už to jsou telekomunikační
sítě a alternativní energetické zdroje, anebo umělá inteligence a bioinformatika, kyberbezpečnost či vesmírné technologie – všechny
tyto fenomény budoucnosti lze na FEL studovat. Jak oblast elektrotechniky, tak nejnověji i oblast informatiky na ČVUT je v
prestižním mezinárodním žebříčku QS Ranking hodnocena jako nejlepší v České republice.brbr "FS garantuje svým absolventům
zaměstnání, ba co více, absolventi FS si mohou vybírat z řady nabídek zaměstnání. Setkávání se s firmami je důležité jak pro
studenty, tak pro fakultu. Pro studenty znamená větší časový prostor během jejich studia, kdy se lze s firmami poznávat a
navazovat kontakty, a firmám umožňuje zodpovědně a dlouhodobě hledat a připravovat své budoucí zaměstnance. Pro fakultu
setkávání přináší informaci o potřebách firem a prostor pro nabídku svého výzkumného a inovačního potenciálu," sdělil prof.
Michael Valášek, děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze.brbr Protože veškerá průmyslová výroba je založena na strojích, udržení její
celosvětové konkurenceschopnosti v České republice vyžaduje kompetence absolventů strojní fakulty. Při jejich přípravě jsou
uplatněny všechny současné technologické trendy. Studium na FS ČVUT tak obsahuje informatiku, digitalizaci, umělou inteligenci
uplatněnou ve strojích, oblasti mechatroniky, robotiky, Průmyslu 4.0 a vznikající technologie pocházející z kosmického výzkumu,
uvedl prof. Michael Valášek.
URL| http://www.personalista.com/zpravy/fakulty-strojni-a-elektrotechnicka-cvut -poradaji-karierni-veletrh.html
27. 2. 2022; cc.cz
Tým z ČVUT pracuje na strojovém vidění pro Toyotu. Na českých školách je to zcela výjimečný projekt, říká profesor Matas
Až před vámi příště odpadne z kamionu kus ledu, možná to budou čeští vědci, kterým budete moct poděkovat, že asistenční
systémy vašeho vozu včas zareagovaly. České vysoké učení technické a jeho Fakulta elektrotechnická už přes patnáct let
pracují na výzkumu v oblasti strojového vidění s japonskou automobilkou Toyota. Čeští a
Až před vámi příště odpadne z kamionu kus ledu, možná to budou čeští vědci, kterým budete moct poděkovat, že asistenční
systémy vašeho vozu včas zareagovaly. České vysoké učení technické a jeho Fakulta elektrotechnická už přes patnáct let
pracují na výzkumu v oblasti strojového vidění s japonskou automobilkou Toyota.
Čeští a japonští vědci už naučili kamery rozeznávat dopravní nebo registrační značky, dnes vylepšují například detekci a predikci
pohybu rychle se pohybujících předmětů nebo analýzu vozovky. I přes veškeré dosažené úspěchy ale profesor Jiří Matas, který český
výzkumný tým vede, nepovažuje Česko za světovou špičku ve strojovém vidění.
Profesor Matas by sám sebe jednoduše označil za zkušeného vědeckého pracovníka. Jeho životopis nicméně zdobí celá řada
oceněných vědeckých prací a umístění na předních příčkách mezi odborníky na strojové vidění, nedávno působil na univerzitách ve
Finsku. Kromě pozice zástupce vedoucího katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT, kde zastává i funkci
proděkana pro rozvoj, vystupuje také jako garant ve vědecké radě nadačního fondu Neuron a je šéfredaktorem špičkového
časopisu International Journal of Computer Vision.
Přes patnáct let stojí v čele desetičlenného výzkumného týmu, který v rámci katedry kybernetiky vyvíjí různé aplikace strojového
vidění pro systémy z dílny japonské automobilky Toyota. Jak sám trefně shrnul, mezi vědci už patří k té starší generaci, která se
nemusí hnát přes mrtvoly za kariérou a může se v klidu věnovat svému výzkumu a zlepšování reputace celé vědecké komunity.
Snaží se proto říkat věci tak, jak jsou, a vždy objektivně hodnotit obsah, ne formu.
Na ČVUT vedete už přes 16 let výzkum pro japonskou Toyotu. Zkusíte si vzpomenout, jak se vám povedlo zaujmout významnou
automobilku proslulou svým důsledným přístupem k inovacím a kvalitě?
Svět si nás začal všímat v roce 2004, kdy jsme na uznávané vědecké konferenci British Machine Vision Conference získali cenu za
nejlepší článek. Bylo to něco jako vyhrát druhou nejvyšší soutěž ve fotbale, ale i tak nás to zviditelnilo a otevřely se nám úplně nové
možnosti. To, co jsme tenkrát vymysleli, šlo mimo mainstream, měli jsme úplně jiný přístup než všichni ostatní, kdo se v té době
strojovému vidění věnovali. Tím jsme zaujali i Toyotu, se kterou jsme poté navázali spolupráci, která trvá až dodnes.
Co přesně jste pro Toyotu tady na ČVUT začali vyvíjet?
Tenkrát jsme byli první, kdo dokázal funkčně rozpoznávat značky a jiné ploché objekty z kamerového záznamu. Kromě toho
nejjednoduššího scénáře, kdy na značku koukáte přímo, jsme si poradili i s případy, kdy ji vidíte pod ostrým úhlem a obraz značky se
deformuje. Kromě značek dopravních jsme uměli číst pod ostrými úhly i ty poznávací. To byla jedna z prvních věcí, kterou jsme pro
Toyotu na prvopočátku vyvíjeli, teď už by nešlo o nic světoborného.
Kam jste se tedy ve výzkumu posunuli?
Těžiště naší práce se plynule přesunulo na sledování a detekci rychle se pohybujících a letících předmětů. Dnes se věnujeme detekci
neočekávaných předmětů a odhadujeme jejich dráhu. Snažíme se odhadnout hmotnost předmětu, jeho rychlost a vzdálenost od
vozidla tak, abychom mohli případně určit, zda se jedná o nebezpečí, na které by měly další systémy či přímo řidič začít reagovat.
Snažíme se například rozpoznat, zda jde o kusy prasklé pneumatiky, padající listí nebo o led uvolněný z plachty kamionu.
Co je v této oblasti největší výzvou?
Kromě samotné detekce pohybujícího se předmětu musíme interpretovat celou situaci a zvážit nebezpečí, které by hrozilo řidiči.
Vytváříme proto kontextový model celého okolí a vyhodnocujeme, zda jde o malý předmět pohybující se blízko, nebo velký předmět
pohybující se daleko, které na kamerovém záznamu není strojově jednoduché odlišit. Teď se nově zaměřujeme i na vizuální analýzu
vlastností povrchu, kdy umíme rozpoznat například výmoly nebo riziková místa mimo zpevněné cesty, kde hrozí smyk či zapadnutí.
Výsledné hodnocení kvality kontaktu potom může využít centrální jednotka vozu k nastavení elektronických zabezpečovacích
systémů jako ABS, ESP, nastavení bezpečnostních pásů a mnoha dalších. A to ještě předtím, než se na nebezpečný povrch auto
dostane. To ale už není naše starost, my se soustředíme pouze na tu první fázi.
V Česku vyvíjíte pouze software pro strojové vidění, nebo tu máte i nějaké prototypy kamer či celých vozidel?
Pro Toyotu u nás vyvíjíme v drtivé většině pouze software, který je potom nasazen v Belgii, kde je v ostrém provozu plně autonomní
vozidlo testující celou řadu nově vyvíjených komponent a systémů, včetně toho našeho. Pokud se daný systém v testovacím
provozu osvědčí, převezme si celou záležitost oddělení vývoje a výzkumu Toyoty přímo v Japonsku, které se postará o to, aby se
novinka dostala na trh. Je to ovšem běh na velmi dlouho trať a my jsme rádi, že můžeme Toyotě pomáhat se strategickým
výzkumem na deset až patnáct let dopředu a netlačí nás žádná provozní omezení nebo nedostatek času.
Máte v rámci ČVUT i další podobné výzkumné projekty?
Toyota je v mnoha ohledech jedinečným projektem. Je zcela výjimečným délkou spolupráce a dlouhodobým výhledem zaměřeným
na základní problémy, o ničem podobném na českých univerzitách nevím. Spolupracovali jsme na několika projektech například s
americkou společností Cisco, aktuálně má fakulta projekty s firmou Avast, ale tam je horizont maximálně kolem pěti let a zaměřuje
se na řešení aplikovaných problémů operativnější povahy.
Využíváte ve svém výzkumu umělou inteligenci?
Většina strojového vidění, které tu děláme, je založena na hlubokých neuronových sítích, dnešními slovy bych tedy asi měl mluvit o
umělé inteligenci. Před deseti lety by mě ale nenapadlo náš výzkum spojovat s umělou inteligencí, protože jde o vlastně jen o
pokročilé využití strojového učení a zpracování dat. Celkově na mě šum kolem umělé inteligence působí trochu jako situace kolem
"fuzzy logic”, což byl kolem roku 2000 podobně populární termín. Byly fuzzy logic pračky a vyvolávalo to podobně přehnaná
očekávání jako umělá inteligence dnes. Kdybych se tomu chtěl vyhnout, říkal bych, že využíváme modely učené na datech.
Jak daleko jsme od stavu, kdy budou na silnicích běžná autonomní vozidla bez řidiče?
Úplně daleko nejsme, zatím jsme pořád ve stadiu, kdy je k řízení nezbytná přítomnost řidiče, jenž je v kterýkoliv moment schopen
okamžitě převzít řízení. Jinými slovy, číst si za jízdy ještě nějakou dobu nebudeme. Umíme systémy naučit zvládat celou řadu situací,
ale neumíme jim předat jedinečnou lidskou schopnost generalizace, zobecnění. Když uvidím poprvé v životě na silnici losa já, budu
pravděpodobně vědět, jak se mám zachovat, protože jsem třeba viděl podobnou situaci s koňským spřežením. Ale počítače, ač
sebevíc výkonné, na takovou situaci připravené zatím nejsou a neumíme je vybavit schopností reagovat na všechny možné
eventuality.
Jaká je přesnost vašeho strojového vidění?
Přesnost na standardní databázi dosahuje obvykle téměř 100 procent, ale to není zajímavé. Je tu totiž realita, kde přesnost bude
vždy funkcí podmínek. Značka zapadá sněhem, kamerový záznam bude přesvícený, protože do mlhy svítíte dálkovými světly, a tak
dále. To jsou extrémně komplikované podmínky, kterým se budeme v nejbližší době věnovat podrobněji na specializovaných
workshopech. Jelikož potřebujeme testovat chování, nestačí nám jen záznamy z jízdy vozidel, potřebujeme vědět, co se stane, když
danou situaci nějak vyhodnotíme a upravíme třeba směr nebo rychlost vozu. K takovému testování přesnosti se začínají používat
simulátory, ale zatím to není nijak standardizované, takže se opíráme o testování v Belgii, které jsem už zmiňoval.
Je dnes něco, co limituje oblast strojového vidění od dalšího významného evolučního kroku?
Mám obrácený pocit. Celá oblast strojového vidění se posouvá tak rychle dopředu, že to už jednotlivec ani nestíhá sledovat.
Připadám si spíš jako mořeplavec, který objevil neprobádanou pevninu a může se vydat doleva, doprava i rovně a všude najde něco
nového. Ano, svět se mění, potřebujeme stále více výpočetního výkonu, který začíná tvořit značnou nákladovou položku každého
výzkumu, ale zase tu jsou nové možnosti jako třeba okamžitý přístup k tisícům strojů skrze cloud. Možná nám jednou pomohou i
kvantové počítače. Tedy v současné chvíli žádnou zásadní limitující překážku kolem nás nespatřuji.
Mají Češi v oblasti strojového vidění nějakou specialitu?
Tady bych si pomohl tenisem. Dřív možná existovala španělská, česká nebo americká škola, dnes je ale na internetu k vidění tolik
videí rozebírajících styl jednotlivých hráčů, že se ty rozdíly stírají. Podobně je to už i ve vědě, kde není možné být dlouhodobě v
úniku. Je standardem, že veškerý publikovaný software z vědecké činnosti je volně dostupný na online úložišti GitHub, kde je jeho
použití umožněno pro další výzkum či případnou kontrolu. Celý svět vám tedy vidí pod ruce a věci se dopředu posunují neskutečně
rychle.
Kdybych ale měl vyzdvihnout přece jen jeden úspěch, tak je to zpětná rekonstrukce rozmazaných pohybujících se předmětů na
fotografiích. Jeden z mých studentů pomocí speciálního nástroje dokonce vyřešil přes deset let starou záhadu UFO, když se jim ze
šmouhy údajného létajícího talíře na snímku podařilo metodou zpětného "odmazání” rekonstruovat obrys ptáka raroha velkého.
A dá se říct, že patříme mezi světovou špičku, když na vás v ČVUT vsadila i Toyota?
Naší přidanou hodnotou pro Toyotu je především stabilita a vytrvalá snaha o dosahování stále lepších výsledků. To je ostatně velmi
důležitým pilířem celé japonské kultury, kterou mám po těch 15 letech snad ještě raději než na začátku. Kdybych to rozšířil o
sportovní metaforu, tak určitě existují lepší pracoviště po celém světě, třeba na anglické univerzitě Cambridge, ale trápí je to samé,
co velké fotbalové týmy. Přemotivovanost vedoucí k častým přestupům, které celý výzkum brzdí, protože zapojení nového člověka
do výzkumného projektu je otázkou minimálně šesti měsíců, než se stane přínosem.
Určitě tu je spousta špičkových odborníků a šikovných lidí. Pro akademické prostředí by největší přínos mělo začít budovat
excelenci a upustit od zakořeněné myšlenky, že všechny vysoké školy jsou stejné. Prvním krokem by bylo vytvořit podmínky pro
postup našich nejlepších univerzit do první stovky ve světě nebo první desítky v Evropě. Ani k jednomu se zatím ale neblížíme.
URL| https://cc.cz/tym-z-cvut -pracuje-na-strojovem-videni-pro-toyotu-na-ceskych-skolach-je-to-zcela-vyjimecny-projekt-rika-
profesor-matas/
15. 2. 2022; cysnews.cz
Vědci z ČVUT a UK zkoumají ve spolupráci s Armádou ČR pravděpodobnost přežití osob zasypaných lavinou Tento týden probíhá terénní lavinový výzkum týmu
"Naší snahou je vyvrátit některé mýty, které o této problematice kolují a které ovlivňují i záchranářské postupy.
V minulosti se nám podařilo uvést na pravou míru informace o významu vzduchové kapsy před dýchacími cestami zasypaného
člověka pro jeho přežití," upřesňuje prof. Roubík, vedoucí týmu.
Cílem letošního bádání je detailně popsat časové a prostorové šíření dýchacích plynů v simulovaném lavinovém sněhu. Stanovení
průměru oblasti, ze které postižený pod lavinou dýchá, včetně stanovení jeho závislosti na vlastnostech sněhu, jsou důležité pro
záchranu a predikci pravděpodobnosti přežití zasypané osoby.
Nyní publikovaný výzkumný článek v časopise Scientific Reports popisuje perlit jako materiál, který může nahradit sníh při
experimentech zaměřených na studium výměny plynů zasypané osoby. Dále umožní jednoduše, levně a celoročně testovat
ochranné lavinové pomůcky (např. sněžné šnorchly a další dýchací zařízení). Výzkum v laboratoři však některé aspekty přežití
lavinou zasypané osoby nemůže zastoupit, a proto je terénní výzkum nezbytný.
Pplk. PhDr. Karel Sýkora, Ph.D., z katedry vojenské tělovýchovy a katedry zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství FTVS
UK k tomu dodává: "Jako mnohaletý instruktor pro přesuny na sněhu a ledu v Armádě ČR považuji výzkum difuze plynů ve sněhu za
důležitý pro další pochopení jevů, které se dějí při zasypání obětí lavinou. Získané poznatky by tak měly přispět k vývoji nových
ochranných prostředků ke zvýšení šance na přežití pod lavinou."
Ing. Ladislav Sieger, CSc. z katedry fyziky Fakulty elektrotechnické ČVUT v rámci materiálového výzkumu CAAS MATE
spolupracuje na designu experimentu a zpracování výsledků.
O výzkumu říká: "Zkoumáme šíření plynů při dýchání do lavinového sněhu a následně validujeme výsledky pro použití v náhradních
materiálech, které umožní tyto experimenty provádět celoročně v laboratorních podmínkách"
titulní foto : Autor: Chagai na projektu Wikipedie v jazyce angličtina – Na Commons přeneseno z en.wikipedia., Volné dílo,
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3839230
16. 9. 2021; Forbes NEXT
TAXÍK S VRTULÍ
Jak vypadá život ve virtuálním
New Yorku plném helitaxíků?
V CENTRU UMĚLÉ INTELIGENCE na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vzniká virtuální město obývané několika sty tisíci lidí. Je
to alternativní verze New Yorku, jejíž digitální občané slouží jedinému účelu: testuje se na nich, nakolik efektivní by bylo ve
skutečném New Yorku nasadit helikoptérové taxíky s kolmým vzletem.
"Naším úkolem je vytvořit simulaci toho, jak by takové město vypadalo, kdyby se tam zavedl nový způsob dopravy," říká vedoucí
projektu, docent Jiří Vokřínek, který na FEL vede katedru počítačů. "Otázka městského prostředí, v němž se setkávají různé módy
dopravy, zajímá celý svět už od potenciálního nástupu autonomních vozidel a elektromobility."
V probíhajícím výzkumu na ČVUT ale zkoumají velkoměstskou dopravu ještě o krok dál. Americká společnost Bell Textron, která se
zabývá mimo jiné vývojem velkoměstské letecké taxislužby, si zdejší Centrum umělé inteligence najala na to, aby s jeho pomocí
zjistila, nakolik se to ve městě, jako je New York, během následující dekády vyplatí.
Případně jak docílit toho, aby se takový mód dopravy vyplatil.
"V první řadě vytváříme virtuální svět, v němž se snažíme nasimulovat, jak je to teď," vysvětluje Vokřínek. Jde o model, do něhož se
otiskne značná část skutečného města s důrazem na jeho dopravní situaci a pohyb obyvatelstva. Pro jeho tvorbu se využívá mnoho
různých datasetů od mobilních operátorů či dopravních firem, k nimž patří jak veškeré dostupné jízdní řády, tak informace o
průjezdu vozidel křižovatkami, pohybu pěších i cyklistů plus statistická data o samotné populaci města.
"Snažíme se zrekonstruovat realitu tak, jak funguje," říká šéf projektu. "Proto musíme vytvořit i inteligenci těch obyvatel; musíme
vědět, jaké jsou jejich dopravní preference a jak se budou rozhodovat, pokud jim následně nabídneme nový způsob dopravy."
Pro každého obyvatele, který má nějakou denní agendu, je tak namodelována rozhodovací funkce, z níž pramení jeho dopravní
preference. "Když pak spustíme simulaci třeba na jeden den, dostaneme z ní výstup o tom, jak lidé cestují; a když to uděláme
správně, výsledek odpovídá statistické realitě." Teprve poté přijde chvíle na to, aby se město osadilo novou proměnnou typu
helitaxíků.
Představovat si toto virtuální město jako něco z počítačové hry GTA se s realitou značně míjí.
Ačkoli na elektrotechnické fakultě taková virtuální prostředí (pro jiné účely) existují, zrovna v případě této dopravní simulace New
Yorku by to bylo bezpředmětné – a výpočetně šíleně náročné. Simulace tak vypadá spíše jako řádky textu a čísel, které plodí
potřebné údaje.
Vědci na simulaci pracují přibližně rok a dostávají se k finiši fáze, která ukazuje, že je něco takového vůbec možné vytvořit tak, aby to
poskytovalo praktické výsledky.
"Pokud se nám podaří nakalibrovat modely tak, aby odpovídaly realitě, můžeme simulaci následně klást dotazy," říká Vokřínek, "a
ona musí být připravena odpovídat."
Otázky pak mohou znít následovně: Přijde-li nový mód dopravy, bude využitelný? Opravdu změní komfort či cenu cestování? A
vejdou se tyto heliporty (přesněji řečeno vertiporty) vůbec do města, které už bude osazeno neméně futuristickou rychlodráhou?
Budoucnost je nepředvídatelná. Ale jízdní řád pro helitaxíky můžeme vytvářet už teď.
Foto: